Časopis SCOOL! ISSUE 47

SCOOL! STUDENTSKÝ MAGAZÍN GYMNÁZIA V ZASTÁVCE / 47

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR

D ITO REDITORIAL IAL

Drazí čtenáři,

Vážení spolubojovníci ve frontách našeho gymnázia, jak napsal Timur Vermes, už jsem tady zas! Tentokrát si vám dovolíme předložit číslo na držíte v rukou 40. číslo SCOOL!u, které je tentokrát doslova přecpáno hrami. Co téma „Slza“. Jak už je zvykem, k tématu se i tentokrát pojí úžasná titulní strana pana Dana se Vám vybaví při slově hra? Mně na mysli vyvstane Jan Ámos Komenský, který Růžičky, kterou sám okomentoval svým vlastním citátem – „Slzy smutku a smíchu jsou často s námi přece jen myslel dobře, když zavedl školu hrou. Tohle číslo je zároveň to nerozlišitelné…“. Můžete s tímto citátem nesouhlasit, ale shodneme se na tom, že slzy premiérou mojí a celé nové redakce a doufám, že se Vám zalíbí. Můžete se těšit jsou neoddělitelnou součástí našich životů. Na cestě za poznáním slz se při četbě tohoto na hry ze všech možných úhlů, dojmy nových ročníků a zajímavé rozhovory. Jedčísla setkáte například se členy populární české kapely Slza, jejíž oblíbenost stále stoupá ním z nich je rozhovor s Denisem Kubíkem, známým především díky Youtube. a nahlédnete do minigalerie již zmíněného výtvarníka a vtipálka Dana Růžičky. Doufám, Přeji Vám hodně štěstí do nového školního roku, spoustu skvělých známek a že jsem Vás alespoň trošičku nalákal a tímto už mi jen dovolte popřát Vám co nejvíce slz úspěchů. štěstí a co nejméně slz smutku.

04 06 OBSAH 08 10 O BS A H 11 12 13 14 16 18 20 22 24 26 28 29

LUCIE HAMAROVÁ ŠÉFREDAKTORKA

04 Jednou větou…

Jednou větou...

06 Slzy Počítačové hry 08 I Slza si občas zapláče Absolvent 12 Stužkovák Všechno, co jste kdy...

14 Zlatá slza Divadlo 16 Učitel umělcem, nebo naopak?

Exkurze do Prahy 17 Slza Komiks 18 Dohánějí Nebezpečí hernás k slzám Jak probíhaly přípravy? Info ze 20 Prima lyžák 2016 Rozhovory zákulisí!

22 Velkýpobyt test český freehostingů Adaptační Rozhovory 24 Kateřina Nováková: Paní knih Taneční 26 451 °H: Cibulačka + anketa Bratříček Kryl 27 Slzy Jan padaly Itálie 28 Povídka Olympijské hry 29 Slzy na mnoho způsobů Sportovní den

22

Tanečním krokem

30 První ples absolventů

SCOOL!

26

SCOOL! – MAGAZÍN GYMNÁZIA V ZASTÁVCE / č. 47, březen 2016 Šéfredaktorka: Vladimír Buchar Redakce: Jan Hruškovič, Michala Bučková, Kateřina Lánská, Baboo HolubářoSilencio!

No pikčrs! vá, Barbora Simajchlová, Ludmila Volavá Grafika: Jan Čermák Korektury: Eva Kokešová

Itálie!

web: scool-mag.cz facebook: facebook.com/CasopisSCOOL e-mail: scool-mag@seznam.cz tel: 732 659 640

2

OBSAH

SCOOL! - MAGAZÍN GYMNÁZIA V ZASTÁVCE / č. 40. listopad 2014 Šéfredaktorka: Lucie Hamarovácover: Redakce: Vojtěch Barbora Dan Růžička – Slzy;Wagner, tisk: POINT CZ, s. r. o.

Simajchlová, Barbora Holubářová, Vladimír Buchar, Jakub Vaverka, Ro-

G TGM TGM

BE SCOOL! PŘIDEJ SE K NÁM I TY!

Gymnázium Gymnázium Zastávka Zastávka Komunitní Komunitní organizace organizace Timeline Timeline

Informace Informace

Fotky Fotky

To To se se mi mi líbí líbí

Další Další

Škola Škola hrou hrou Relaxační Relaxační centrum centrum obklopené obklopené lesy lesy vv nejhezčím nejhezčím kraji kraji České České republiky republiky Toto Toto se se líbí: líbí: 265 265 nadějným nadějným studentum studentum Čajovna Čajovna Čajovna

Zatopit Zatopit

Zavolat Zavolat Zuzanku Zuzanku

Vyhlásit rozhlasem Vyhlásit rozshlasem rozshlasem

Opovažte Postěžujte Postěžujtese sisisi stěžovat!

G TGM

S!

ObecZastávka Zastávka Obec Obec Zastávka

Jsme Jsme členy Jsmečleny členy mensy mensy mensy

Podporují Podporují nás Podporujínás nás

Redakce SCOOL! Zdeněk Zdeněk Máša Máša sdílí sdílí ss Maturanti Maturanti 2015 2015 20. březen 4.

4. květen květen

Redakce vámna všem přeje krásné Velikonoce!

Někdy konci tunelu může být Někdy světlo světlo na konci tunelu může být i i vlak. vlak. –– (cítí (cítí se se pobaveně) pobaveně) Gymnázium Gymnázium Zastávka Zastávka

Gymnázium TGM v Zastávce Protikorupční skupina Kobra Protikorupční skupina Kobra prošetřuje prošetřuje učitele učitele gymnázia gymnázia

30.

30. duben duben

15.

29.

29.březen duben duben

Gymnázium získalo od Evropské unie dotaci na vlaštovčí hnízdo pod okapem podplácí koho?!

Kdo podplácí koho?!se rozhodl na svoje vrabčí hnízdo taky o jednu požádat. uKdo jídelny!

Pan Novák

VV rámci rámci předmaturitní předmaturitní údržby údržby inventáře inventáře škole škole jeje dočasně dočasně vyřazeno vyřazeno zvukové zvukové zařízení zařízení uživatele uživatele Eva Eva Kokešová Kokešová .. VV současnosti současnosti dostupní dostupní verze verze ss titulky titulky nebo nebo ss dabingem dabingem V. V. Křivánkové Křivánkové To Tose selíbí líbíZkouška Zkouškasirén sirén Přidejte Přidejtekomentář komentář

Eva Eva Kokešová Kokešová do do skupiny skupiny Občanské Občanské sdružení sdružení Za Za levné levné zájezdy zájezdy 14.

14. duben duben

To se líbí Andrej Babiš Hirundo Rustica To hnízdo není moje. Je to nějaký firmy, která patří do holdingu…

Petr Kroutil Asi na Asi se se dám dám na politiku! politiku! Hezky Hezky se se tam tam sedí sedí aa zájezdy zájezdy maj maj proplacený! proplacený!

15. března Philosophie macht frei!!!

Oktáva 2016 15. leden

Toto Toto se se líbí líbí Gymnazijní Gymnazijní společnosti společnosti aa Dobře Dobře vám vám tak tak Vzdušné jednotky Osy Zastávka – Řím – Antarktida Martin Martin Dojiva: Dojiva: Já Já vám vám říkal, říkal, že že to to nemáte nemáte danit!!! danit!!!

Lenka Lenka Krejčíková, Krejčíková, Lenka Lenka Mášová Mášová aa Radek Radek Hakl Hakl via via RUMkeeper RUMkeeper 18.

18. duben duben

Byla Byla to to dřina, dřina, ale ale vždycky vždycky když když sisi sáhnete sáhnete na na dno, dno, tak tak jeje to to krásnej krásnej pocit! pocit!

Just Just completed completed 21 21 bottles bottles run run with with RUMKeeper RUMKeeper Duration Duration 1:54:15 1:54:15 || Bottles Bottles burned burned 21 21 Speed Speed per per bottle bottle 5:44 5:44 Average Average speed speed per per bottle bottle 11.05 11.05 bpH bpH

To se líbí Papa Pinguin Track Track your your drinking drinking via via RUMKeeper RUMKeeper

Hitler neudělal filosofii Petr Kroutil

Toto Toto se se nelíbí nelíbí Všem Všem maturantům maturantům zz češtiny češtiny Zuzanka: Zuzanka: AA určitě určitě budeš budeš potřebovat potřebovat asistentku, asistentku, žejo? žejo?

To se líbí Petr Kroutil

Pinguin Lufwaffe Cpt. Jack Sparrow: Did Cpt. Jack Sparrow: Did someone someone say RUM???

My ještě světu ukážeme, kdo neumísay lítat!RUM???

Eva Kokešová Pavel Pavel Školník Školník Studýnka: Studýnka: AA řidiče? řidiče?

Uff… Ještěže není v Klubu absolventů.

Jásir Laďafat Tučňáku Akbar

Aldolf Hitler Jen se bojte, za chvíli už jsem tady zas!

Ze hřbitovní smyčky až na olympiádu//

Lingvistická olympiáda//

Adéla Janzová, sekunda

Eva Kokešová

V pondělí 8. února se Petra Lánská, Pavel Studýnka,

Mezi tradičními olympiádami v různých předmětech

Roman Krupica a moje maličkost v doprovodu paní uči-

se objevila novinka – olympiáda lingvistická. Už vloni

telky Kokešové vydali na okresní kolo olympiády v čes-

se našli dva odvážlivci, kteří se probojovali i do regi-

kém jazyce, které se konalo v Modřicích. Kromě psaní

onálního kola, které se konalo v Olomouci. Letos už

mluvnického testu a slohové práce jsme zažili i dale-

jsme měli v ohni želízek více; do regionálního kola

ko větší dobrodružství. Už na začátku, když jsem byla v autobuse přehlédnuta a poté hledána po škole, bylo jasné, že to bude ještě zajímavé. Naštěstí jsme se později všichni sešli, ale to by nestálo za zmínění, kdyby se později nepřihodilo něco dalšího. Orientace ve spletité městské dopravě očividně není silnou stránkou nikoho z nás, a tak jsme se aspoň pokochali ústředním hřbito-

se prodralo šest borců (z oktávy a z kvinty). Mezi více než stovkou dalších soutěžících uspěli všichni relativně dobře. Jeden z nich, Jakub Hemala z kvinty, postupuje dokonce do celostátního kola. Palce mu můžete držet 23. dubna, kdy se bude v Praze snažit probojovat do mezinárodního kola, které se

vem a za těch čtyřicet korun se slušně projeli. Následo-

bude konat v Mysore (Indie). A pokud by vás za-

val orientační běh k tramvaji jedoucí na náš cíl, naštěstí

jímalo, jaké úkoly se v LO řeší, vyzkoušejte si na

jsme to stihli a přesně na čas dojeli do modřické školy.

https://ufal.mff.cuni.cz/clo a v příštím roce můžete

S paní Kokešovou se člověk nikdy nenudí a kdo ví, co

své lingvistické schopnosti poměřit s ostatními sou-

nás bude čekat na dalších cestách.

těžícími.

/ / OČ

S

Jak jste asi zaznamenali: jako každý rok proběhlo školní kolo soutěže SOČ, pro ty, co si méně pamatují, to bylo konkrétně 10. února a díky vlastní zkušenosti si dovolím říct, že při prezentacích jednotlivých prací opravdu málem tekly krev, pot a slzy.

Všichni prezentující se svého úkolu rozhodně zhostili se ctí a přejeme tímto všem pevné nervy a dávku odvahy v dalších kolech.

4

JEDNOU VĚTOU

foto: Pavel Studýnka st.

Recitovat znamená nechat od srdce k ústům volnou cestu!

Karolína Novotná, třetí ročník

Je sobota ráno. Probouzím se na sobotu neobvykle brzy. Pro- jméno. Beru do rukou desky a jdu. Cestou si říkám: už je to bouzím se s mírným pocitem nervozity, což taky není na so- tu zas. botní ráno obvyklé a říkám si: už je to tu zas. Ptáte se, co je tady zas?

Stojím na pódiu, ukloním se a začínám recitovat. Chvěje se mi hlas, do očí mi svítí ostré světlo a v hlavě mi zní: už je to tu zas.

Je sobota 13. února 2016. Probouzím se s mírným pocitem nervozity, vstávám a dívám se do kalendáře. Kontroluji datum a čas. Jdu do koupelny a v hlavě si přeříkávám známé texty.

Nervozita je pryč. Stojím tam a užívám si každičkou minutu.

Stojím tam a věřím, že mne alespoň chvilku někdo poslouchá.

Texty, které dnes budu recitovat. Recitovat? Ano, recitovat.

Poslouchá?

Odcházím z domu. Zamykám a vydávám se na cestu. Prší

Chvilka je pryč, text skončil. Znovu se ukloním a odcházím.

a já si v hlavě stále opakuji texty. Cesta ubíhá rychle. Až moc

Sednu si a říkám si: už je to tu zas. Ptáte se, co je tady zas?

rychle, že si říkám: to už jsme tady?

Odpovídám. Už je tady zas ten moment, kdy si vyberete bá-

Přestalo pršet. Přecházím přes náměstí, okolo kostela a vidím

seň, už je tady zas ten krásný pocit, kdy si můžete stoupnout

před sebou známé dveře. Vstupuji a říkám si: už je to tu zas.

na jeviště a předat ostatním svoje pocity. Pocity, které cítíte,

Vidím známé tváře, pozdravím a jdu si sednout. Nervozita se

když si v hlavě stále opakujete text, který budete recitovat. Re-

zvyšuje. V hlavě si stále opakuji texty. Najednou uslyším svoje

citovat totiž znamená nechat od srdce k ústům volnou cestu!

SCOOL! ISSUE 47

foto: Jef Kratochvíl

5

b

d c

g

f

Slzy e

Nejspíše vás napadne Proč zrovna článek o sl- ze slzné žlázy (a), přídavných slzných žlázek (b,e) nazách? O těch toho sám vím dost. Teď se zamysle- cházejících se v horním a dolním víčku a dalších žlázek te, kolik toho víte ve skutečnosti? Z čeho se slza obsažených ve spojivce, slzných kanálků (c,f) a slznéskládá? Proč vzniká? Kde se vytváří?

ho vaku (d), kde se slzy hromadí. V případě potřeby jsou vypouštěny slzovodem (g) do horního nosního

Slzy jsou produktem slzných žláz v očích savců a ně- průchodu. kterých dalších živočichů. Slzné ústrojí je součástí

Slzy se tvoří neustále nezávisle průběžně na vůli člově-

oka, které se nachází na straně blíže nosu. Je složeno

ka a jsou soustavně vylučovány na plochu oka. V noci

6

TÉMA

foto: www.bt-images.net/ grafika: Jan Čermák

a

tato sekrece ustává. Vlivem různých příčin se může

Lidské slzy jsou složeny z 98 % z vody, která je smíše-

sekrece slz zvýšit (např. emociální stav, nemoc, atd.)

na přibližně s jedím procentem soli a 0,2 až 0,5 % bíl-

Slzy mají ochrannou a vyživovací funkci. Jejich důležitá role je při látkové výměně na rohovce, kdy se během slzení přivádí vlivem slzného filmu kyslík získávaný ze vzduchu. Průhlednost je udržována odstraňováním drobných nečistot. Jejich rozprostření po oku také zmenšuje jeho nepravidelnosti a zlepšuje viditelnost.

SCOOL! ISSUE 47

kovin a organických sloučenin jako jsou glukóza a aminokyseliny. Chemické složení slz má antibakteriální účinky, což má za následek ničení bakterií na oku i v spojivkovém vaku.

Milena Mařáková, oktáva

7

I SLZA SI OBČAS ZAPLÁČE Jak už jsme několikrát naznačili, pro toto číslo jsme si pro vás připravili opravdu speciální rozhovor, na otázky na tělo nám totiž odpověděli členové české populární skupiny Slza, tedy Petr Lexa a Lukáš Bundil. Většině z vás je asi nemusím představovat, kdo by však tápal, najde zde pár stručných informací o obou členech.

Nejoblíbenější zdroj (nejen) českých studentů, tedy tzv. „tetička Wikipedie“ o kapele tvrdí toto: „Slza je popová skupina, která se v roce 2014 proslavila songem Lhůta záruční. Jejími členy jsou Petr Lexa, známý také jako Hoggy, a Lukáš Bundil. Petr Lexa zpívá, současně svoji skupinu prezentuje i na svém osobním YouTube kanále. Již se objevil v televizi jako finalista televizní soutěže Hlas Československa. Lukáš Bundil hraje na kytaru a je zakladatel této skupiny.

Právě on oslovil Petra Lexu, aby s ním zpíval. Krom nich s nimi na koncertech hrají i další hudebníci, kteří ale nejsou stálými členy kapely. Tato skupina vyhrála v červnu 2015 na festivalu Utubering cenu diváků. Jejich debutové album debutovalo na 1. příčce České hitparády s prodejem 3 tisíce kusů za 1 týden a za 3 týdny po vydání má už platinovou desku. Na textech pracují s Ondřejem Ládkem, známým spíše jako Xindl X.“ Jak si oba pánové poradí s hudbou už víme, teď už jen zbývá odhalit, jak si poradí s našimi otázkami.

Máme po vysvědčení, pamatujete si svoje známky ze střed- – mně to biflování nazpaměť nebavilo, potřeboval jsem si věci odní školy? Ze kterých předmětů jste doslova ronili slzy?

Petr: Já jsem prospíval na dvojky a trojky. Co mi opravdu nešlo, byly předměty jako matematika, fyzika nebo chemie, s těmi jsem měl vždycky problém. Naopak z angličtiny jsem měl vždycky jedničky.

i na vysoké. Ale že by mě některé předměty doháněly k slzám, to ne :) Gratuluji k úspěchu na posledních slavících, ke kterému jistě přispěla i vaše debutová deska Katarze, která se stále vyprodává a jejíž songy trhají hitparády. Která píseň je vaše

Lukáš: Já měl jedničky, dvojky, občas trojku z dějepisu, zeměpisu

8

vozovat a byl spíš na matiku a techniku – tu jsem potom studoval

TÉMA

nejoblíbenější?

foto: @Tomáš Nosil/Universal Music

Lukáš: Je těžké jmenovat jedinou písničku – snažili jsme se vytvořit vyrovnané album s deseti hity a za každou je příběh, který

LUKÁŠ BUNDIL (kytara)

ji dělá jedinečnou. Pro mě je to asi skladba V dešti zášti díky jejím

Zakládající člen skupiny Slza. Narodil se roku 1986 v zá-

polohám – velmi emotivní sloky střídá úderný a silný refrén.

padočeské Aši, po střední škole odešel do Prahy, kde žije

Petr: Za mě jsou to jednoznačně Pouta. Je to píseň, která vznikla

dodnes. Byť byl ke hře na kytaru veden odmalička, vážně

jako poslední, pár týdnů před odevzdáním alba, a já si k ní od

začal cvičit až ve věku, kdy se se cvičením končí, tedy

první chvíle vytvořil silné „pouto“.

v osmnácti. Jako studiový i koncertní hráč spolupracoval

Slavíky jste dostali dva, kdo má doma kterého?

s řadou interpretů (např. Olga Lounová, David Deyl), nyní

Lukáš: Ten večer zůstali u mě v autě, takže oba mám já. Ale čekám, až si o ně Petr řekne, a pak přijde dělení :-) Jak vznikají písně? Nejdříve text, nebo hudba?

je možné Lukáše mimo Slzu vidět např. v kapele Xindla X. Kromě hraní se věnuje také výuce hry na kytaru, vystudoval techniku na ČVUT.

Lukáš: U desky Katarze jako první vznikala hudba – já složil pís-

PETR LEXA (zpěv)

ničku a Petr ji nazpíval pracovním „svahilským“ textem. S touto

Narodil se roku 1991 v Českých Budějovicích. V šesti le-

verzí písničky začal pracovat náš producent Dalibor Cidlinský Jr.

tech se začal věnovat herectví a dva roky nato dostal první

– díky svým zásahům se u většiny písní stal spoluautorem – a ve chvíli, kdy byla celá forma písničky hotová, začal se psát český text.

roli na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově. Od šestnácti let se věnuje hudbě, převážně zpěvu a hraní na klávesy.

Roku 2012 se zúčastnil první řady soutěže Hlas ČeskoSlo-

Spolupracujete s Xindlem X na textech, nebo to „necháváte

venska, kde se umístil mezi 24 nejlepšími zpěváky. Roku

na něm“ a radši se mu do práce nepletete?

2013 založil YouTube kanál Hoggy, kam umísťuje vlastní

Petr: Každá písnička má nějakou náladu, která ve mě něco vyvo-

komická videa.

SCOOL! ISSUE 47

9

10 TÉMA

foto: @Tomáš Nosil/Universal Music

lává - nějaký pocit, životní událost, zkušenost. To spolu s Ondrou

Petře, ovlivnila někdy Slza Hoggyho a naopak?

konzultujeme, a když se shodneme na námětu, napíše text.

Petr: V počátku Hoggy Slze určitě pomohl – měl své fanoušky

Lukáši, Vy s Xindlem X také hrajete na jeho koncertech. Po- a ti šli i za kapelou – lidé tak rychleji o Slze získali povědomí. Naopak, Slza pomohla Hoggymu také v mnoha ohledech a v celkociťujete rozdíl mezi hraním s Xindlem X a se Slzou?

Lukáš: Jsou v podstatě dva. První je ve stylu hraní – u Xindla X hraju více na akustickou kytaru, v Slze na elektrickou. Druhý rozdíl je ten, že Xindl X je frontman, u něhož jsem členem doprovodné kapely. U Slzy jsem jedním z frontmanů a jsem jejím

vém vnímání. Např. v přístupu k fanouškům a komunikaci s nimi, nejen prostřednictvím sociálních sítí. Dala mu nadhled.

Desku Katarze jste vydali v pátek 13. listopadu, čímž jste vyvrátili pověru o nešťastném datu. Jste pověrčiví?

zakladatelem - vztah k ní je jiný - je jako moje dítě.

Lukáš: Já na pověry nevěřím.

Petře, v dětství jste začínal kariéru jako herec v Jihočeském

Petr: Já také ne. Myslím, že pokud si to člověk nevsugeruje, nic

divadle a teď hrajete v seriálu. Pociťujete rozdíl mezi hraním

špatného se mu nestane.

na kameru a naživo?

Vzhledem k tomu, kolik máte oba zájmů, najdete si někdy

Petr: Určitě. Role v Přístavu je mojí první zkušeností s hraním

vůbec ještě volný čas?

před kamerou. Během koncertu nebo na divadelním jevišti vní-

Petr: Já svůj volný čas trávím natáčením videí. A už se těším, až

máte okamžitou reakci diváků, to v předtáčeném seriálu není –

před naším turné vyrazím na dovolenou k moři, kde si pořádně

měl jsem tedy obavy, jak mě televizní diváci přijmou. Díky pod-

odpočinu.

poře zkušenějších herců a skvělého režiséra se vše ale setkalo

Lukáš: Já ve volnu zajdu do fitka nebo do sauny, mám rád filmy.

s úspěchem.

Když už si konečně najdete volný čas, odpočinete si radši

Petře, kdybyste si musel vybrat, zůstal byste nejradši u zpě- nějakou činností nebo spíše lenošíte? vu, u hraní, nebo u natáčení videí?

Petr: Já nejsem člověk, co by rád lenošil, je ale pravda, že občas

Petr: Jednoznačně u zpěvu. Ačkoliv mě natáčení videí i hraní

jsou chvíle, kdy se rád rozvalím na gauč a pustím si nějaký film.

moc baví a rozhodně s tím nehodlám končit, zpěv a Slza je na

Lukáš: Chtěl bych umět lenošit, ale nedaří se mi to :-)

prvním místě.

Nemůžu si odpustit otázku na závěr, kdo nebo co vám na-

Lukáši, troufnul byste si také natáčet vlogy jako Petr a proč?

posledy vehnalo slzy do očí?

Lukáš: Já se přiznám, že nejsem herecky založený jako Petr,

Oba: Naši fanoušci, jejich reakce a energie, kterou nám dodávají.

nejsem takový showman, takže vlogy ode mě určitě nečekejte :)

Vladimír Buchar, septima

Petře, často uvádíte, že nemáte rád, když někdo motá Petra

Katarze TOUR 2016

Lexu a Hoggyho dohromady. První tři návrhy na googlu ke jménu Petr Lexa jsou instagram, hudba a hlas. To je úspěch, ne?

Petr: Tak to mě moc těší :) Lidé si ze začátku neuvědomovali, že Hoggy není Petr Lexa, ale že je to má role v rámci YouTube videí.

Dnes už to oddělují a ví, že v soukromí není Petr Lexa takový blázen :-) Lukáši, přišlo Vám někdy, že Petrovy další zájmy kradou moc času na úkor kapely?

Lukáš: Víte, my jsme s Petrem od založení Slzy na stejné vlně.

Rozumíme si, za celou dobu jsme se nikdy nedostali do konfliktu a vzájemná důvěra je naprostá. Oba jsme schopni odhadnout,

3. 4. Jablonec nad Nisou – Eurocentrum – Jiráskova 7 4. 4. Kladno – Dům kultury – nám. Sítná 3127 5. 4. Písek – Centrum kultury – nábřeží 1. máje 1605 10. 4. České Budějovice – KD Vltava – Františka Ondříčka 46 11. 4. Stříbro – Kulturní dům – Gagarinova 1344 24. 4. Prostějov – Společenský dům – Komenského 6

kdy můžou být vedlejší aktivity toho druhého na úkor Slzy, a umí-

15. 5. Příbram – Sportovní hala – Legionářů 378

me je omezit. Slzou zkrátka oba žijeme.

16. 5. Velké Meziříčí – Jupiter Club – Náměstí 17

SCOOL! ISSUE 47

11

Když se řekne Stužkovací ples, většinou se všem hned

Velké poděkování patří především mnoha našim sponzo-

ve vzpomínkách vybaví jeden z nejhezčích okamžiků trá- rům, také skvělé kapele Hurikán, která celý sál roztančila, vených se svými spolužáky. My musíme potvrdit, že pro ale také naší škole, která nám se vším pomohla a bez které nás to opravdu byl překrásný večer, na který budeme ješbychom tento večer nemohli uspořádat. Níže od nás máte tě hodně dlouho všichni vzpomínat. Ačkoliv nás během desatero rad, o kterých si myslíme, že by vám mohly v poněho potkalo plno menších nehod, myslím si, že jsme je nakonec ustáli s co největším odhodláním, které v nás řádání plesu pomoci, ale je jen na vás, jestli se jich budete bylo, a poprali jsme se s pořádáním této akce na výbornou. držet.

12 STUŽKOVÁK

elu

te

te

r be

ia

s

luv

p ka

m

za

Vy

2.

:

ad r o

r

te a s e

D

1. V čas si z ji p am řed luvt léte prá e s m, zdn ál jina inác k m – nejp hu ozd ůže žz ěte abr m a ný ít p ný t v o ám erm i vy ín bra -

na se e t te luv drž om D a .

4 ě dob výz jí se

ůlech d e š v u, e na ojivo s D e em uvt jako pan oml k s D a h t . í 6 tl cec ysvě h vě v c e ý t š v ži vám ě t i nám č ur

prote Vše naž 8. e s s y mile blém ua d i l t v k řeši y chn

šati spolehlivé 5. Zařiďte s ek če vstupen náře a trha

ne em o s h e pl si e e s ijt ně a už v a Hl ujte .

10 tres s

9. N úko

esp

l, že

7. N enec háve jte to bolu volně mpřístu pnou !

oléh

ejte

ho z

ste lik j o k oe, est es v t n v i lu tní om cho o 3. D to) lesu ám v p e do tí s vrá ( t va

aříd

se,

že k

í–z

dyž

kon

něk

omu dáte jte s i to

trolu

13

Á T A L Z SLZA

14

Z Alova deníku

20. den: „Úhú! Výlet! Ráno mě zabalili do měkkýho

1. den: „Prej ze zlata. Pche! Škrti jsou to! Vyrobili mě z alobalu. Parchanti!“ 2. den: „Zejtra mi maj dávat nějakej novej vohoz. Že by? Konečně bych mohl bejt zlatej!“ 3. den: „Jsem zlatej! Takže to je vlastně super!?

Těžko! Tihle Češi šetří, kde se dá. Čekám, že přinesou zlatý pruty a voni barvu. Natřeli mě na zlato.“ 6. den: „Konečně něco dobrýho! Dneska jsem byl u vážení. Vypadám sice jak žok, ale ve skutečnosti mám skvělou váhu! Ať žije alobal!“ 8. den: „Dnes vyhlásili soutěž, kdo uhodne, kolik vážím. Ha! Samozřejmě, že je to chyták! Lidi sázejí na tuny. Ale jelikož na mně není skoro žádný zlato, tak to nikdo neuhodne. Odpověď zná jen můj dietolog. Na týhle sázce si určitě namastí kapsy.“ 15. den: „Hajzl je to! Namastil si kapsy a nechce se šábnout!“

a strčili do bedny. Vezou mě do Číny. To je dost, že

TÉMA

mě taky někam vyvezou…“ 22. den: „Čína je super! Všude spousta malejch a žlutejch chlápků. Asi Mimoni. Škoda jen, že tu nejsou Číňani.“ 25. den: „Výstava už začala. Číňani se pořád ještě neukázali, ale je tu spousta těch mimoňů.

Můj pokoj tady je celkem pěknej. Jen kdyby sem nedávali ten příšernej osvěžovač vzduchu.“ 30. den: „Dneska proběhne dražba. Prej mi vyberou novej domov. Jeden Francouz za mě nabídl deset milionů v žabích kůžích. Rád bych se podíval do Paříže. Tak mi držte palce!“ ...

Pavel Studýnka, třetí ročník

Nejenom emoce, jako štěstí a pláč, jsou spojeny se

použití tuny zlata se tak zmenšil na pouhé množství 3,4

slzami. Světová výstava EXPO, která se koná každých

gramů, vnitřek je vytvořen z hliníku.

pět let, je velká mezinárodní výstava průmyslu a kul- Slza byla zhotovena organizacemi E-erea, ČVUT a Netury jednotlivých světových zemí. A právě k příležitosti

ovision. V současnosti zlatou slzu vlastní tři subjekty

světové výstavy Expo 2010 byla vytvořena „Zlatá slza“. – Frederic Díaz, Zdeněk Sklenář a E-Invest. Na již zmíTuto plastiku, která je 80 cm vysoká a 50 cm široká něné výstavě Expo 2010 ale nebyla slza vystavena sa(v nejširším místě), navrhl česko-argentinský umělec mostatně – doprovázelo ji zařízení zvané CzeknowloFrederic Díaz. gy. Pro každého pětistého návštěvníka vytvořila podle Původně měla být slza zhotovena celá ze zlata, ale specifického postupu vůni tak, aby co nejvíce odpoprotože by ho bylo potřeba tuna, což by stát vyšlo skovídala jeho pocitům a emocím. No nevím, jestli podle ro na miliardu korun, zhotovila se z hliníku a nechala fyzikálních výpočtů lze vytvořit emocionálně vhodnou se pouze pozlatit. Tehdejší vláda totiž nesvolila uvolnit vůni, ale za zkoušku to rozhodně stojí. Jen mít to štěstakové množství zlata, proto se zlato na pozlacení mutí… selo sehnat z jiných, soukromých zdrojů. Původní plán Jan Hruškovič, septima

SCOOL! ISSUE 47

15

Dan Růžička – Jeep i ja jou

Učitel umělcem, nebo naopak?// Vladimír Buchar, septima

Pro ty z vás, kdo si nepamatují číslo 37, tedy téma Komiks, bych měl pro začátek malé vysvětlení možná trochu zavádějícího nadpisu. Mgr. Dan Růžička, kterého většina z vás zná jako autora již několika titulních stran časopisu SCOOL!, kromě své kariéry umělecké působí i na poli vzdělávacím a novinářském. V současnosti totiž působí jako ředitel a učitel na ZŠ ve Vysokých Popovicích a zároveň zastává funkci šéfredaktora tamějšího obecního zpravodaje Povyk (rozhovor č. 37 najdete na stránkách našeho časopisu v sekci Archiv). Vraťme se však k jeho největší zálibě, tedy malbě a kresbě. Protože mi přišla škoda Vás, novější čtenáře, s díly pana Růžičky neseznámit, položil jsem mu pár krátkých otázek, na které jsem, jak je u něj zvykem, dostal vtipné a zajímavé odpovědi. Více z tvorby Dana Růžičky na www.danruzicka.cz První otázka se přímo nabízí, kdy jste naposledy uronil věn dobrý příběh, se kterým se mohu ztotožnit – dokáže mne slzu? pak vypointovaná situace v něm, vehnat lehce slzy do očí. Zrovna Tak to si ani nevzpomínám – snažím se usilovně brát život pozitivně nedávno jsem znovu sáhl po mé oblíbené knize: Forrest Carter – a spíš se usmívat. I když, jako vyučující mívám občas při odpově- Odvedu vás do Sierra Madre. Jde o poslední pokus Apačů pod dích žáků chuť brečet. Není to však naštěstí příliš často. vedením Geronima dostat se z rezervace a znovu žít svobodně.

Někteří si pod pojmem slza představí také například výraz malého množství, máte pro slovo slza i Vy svůj vlastní význam?

No jasně! Při svých studiích na gymplu jsme se spolužáky měli klub s názvem SLZA, tedy Spolek Lumpů Zaprodaných Alkoholu… někde mám ještě schovanou průkazku, s níž jsme se prokazovali v restauracích zejména IV. cenové skupiny a marně se dožadovali slev za množství zkonzumovaných piv. To už je dávná minulost, tak hrozné hospody už nejsou a slevy se staly denní skutečností.

My jsme vlastně byli takový průkopníci (pionýři) těch slev :-) Jste typ člověka, co ho dojme až k slzám filmová scéna nebo dojemný příběh?

Je tomu tak. Ač bych to sám do sebe neřekl. Pokud je vysta-

16 ROZHOVOR

Dojemných situací je tam habaděj a když si člověk uvědomí, jak bylo s indiány v 19. století ze strany bílých zacházeno… doporučuji k přečtení.

Když jste studoval, které předměty Vás doháněly k slzám?

Cha, ha – to je otázka na tělo. Taková chemie mne rozslzila i bez pokusů, při kterých profesorka vyráběla slzotvorný plyn. A to nemluvím o matematice s důrazem na množiny. Fyzikou jsme spolu s kamarádem prolezli jen díky tomu, že jsme zvládli úspěšně parodovat scénku o „výrobě“ elektřiny třením ebonitové tyče liščím ocasem (v originále to předváděl M. Šimek s L. Sobotou a P. Nárožným). Ale zase to z dnešního pohledu byla vlastně velká sranda!!!

Designed by Freepik.com

Slza//

Patronka, sexta Lesklá, karmínově rudá slza si našla další cestičku z rozšklebené krvavé rány na bledém zápěstí. Tmavýma černýma očima pozorovala její klikatou dráhu. V očích se jí ale nic nezrcadlilo, její oči jakoby byly někde jinde. Dlouhé rovné havraní vlasy jí splývaly přes ramena.

V její mysli tekl proud myšlenek a vzpomínek. Stála sama uprostřed svojí krajiny, její svět za ty roky pozbyl barvy. Z krásného lesa plného zvířat a květin se stala mýtina s jediným seschlým stromem, který se široko daleko tyčil do výšin jediný. Seděla pod ním a pozorovala mrtvou krajinu okolo sebe. Šedé nebe nad sebou a temnotu všude kolem. Tíživý tlak vzduchu, který nebyl cítit životem, ale smrtí. Tohle tedy byla její duše. Duše pětadvacetileté slečny, která zapomněla kudy kam. Už se ani nedokázala vrátit do reality.

Seděla tady, v koutku svojí mysli a přemýšlela, kam ten život dala.

Kdy se začala zavírat do této pustiny, kdy přestala pouštět do své duše tolik potřebné světlo a štěstí. Kdy všechno přestalo přicházet a všechno začalo i odcházet. Kdy se tak stalo.

Dveře se rozrazily a do tmavé místnosti vnikl ostrý pruh světla. Mladík se rozběhl k protější stěně, kde zhroucena na podlaze seděla jeho láska. S rukama od krve, duchem mimo, ztrácející vědomí.

Na jejích pažích se kromě vpichů od jehel zračily i dlouhé jizvy po zápěstích, předešlé pokusy pravděpodobně. Do očí mu vhrkly slzy. Co to s ní udělal.

Myšlenky se jí zpomalovaly až jakoby ustaly na jedné jediné – Sebastian. To když přišel on, všechno začalo odcházet. Štěstí se vyplavovat, katastrofy nabývat na síle a každý jeden den se zdál čím dám tím těžší a delší než ten předchozí. To díky němu její krajina začala umírat. Věděla, že i díky němu se její krajina prvně

SCOOL! ISSUE 47

rozrostla, ale den za dnem neopětované lásky začala umírat. Ode dne, kdy ho poznala, věděla, že to bude její poslední láska, a něco uvnitř v ní vědělo, že nebude šťastná. S její diagnózou hlubokých depresí, do kterých upadala i ve zdánlivě šťastném období jejího života, nebyl dobrý nápad se zamilovat nebo se pokoušet rozvíjet hlubší lidské vztahy.

Seděl vedle ní, držel ji za ruku a marně se snažil znovu a znovu zapnout svůj vybitý mobil a přivolat pomoc. Věděl, že je pozdě. Věděl a cítil, že její život z ní uniká rychleji a rychleji. Přemýšlel, kde udělal chybu. Snažil se ji mít rád, tak jak si přála, ale z přátelství se láska jen tak neudělá. Mohl snad za svoje city nést odpovědnost k další osobě? Pochyboval. Přesto jeho bedra tížil balvan viny. Odhodil mobil do prachu za sebou a nechal svoje slzy volně stékat po tvářích. Její ruce chladly.

Její vědomí a nevědomí se spojovalo do jednoho. Svět fantazie, reality a vzpomínek se slíval a mísil. Bolest vnikla do dřívějšího štěstí a všechno přešlo do snesitelnější prázdnoty. Najednou se cítila spokojená. Věděla, že věci jsou správně.

Když se jí zachvěla víčka, hrklo v něm. Nečekal, že je ještě naživu.

Poklekl k ní a stále ji držel za její hebké, zkrvavené a bledé dlaně.

Cítil bolest v hrudi, naprostou prázdnotu. Věděl, že věci jsou špatně. Otevřela oči, usmála se a znovu je zavřela. Teď už bylo jasné, že naposledy.

Povídka je věnovaná všem lidem trpícím depresemi a jejich smutným krajinám duše plné slz.

17

Dohánějí nás k slzám aneb filmy, u kterých si zapláčete i vy// Vybrat filmy, u kterých se pláče, je pro mě dost těžké. Ne z důvodu, že by mě nic nedojímalo, ale z důvodu, že jsem brečela i u Doby ledové 4, a to už po prvních pěti minutách filmu, a tak děkuji všem, kteří mi s výběrem pomohli.

Hačikó – příběh psa

vidlo, jež se mu hodí mnohokrát v nejrůznějších situacích:

Film natočený podle japonského snímku z roku 1987 Ha- Když se dostaneš do problémů, utíkej. Forrest proutíká chiko Monogatari se skutečně stal. Richard Gere ztvár- školou, jako hráč amerického fotbalu i univerzitou, potom nil univerzitního profesora, který se ujme opuštěného

peklem vietnamské války a zoufalstvím nad matčinou smrtí.

psa. Brzy mezi nimi vznikne neuvěřitelné a silné pouto… Vždycky je totiž někdo nebo něco, co po něm skutečně či Dojemný příběh je americkou adaptací japonského sku- obrazně „hází kameny“. Nakonec však Forrest poznává, že tečného příběhu, který vypráví o jednom oddaném psovi

jsou i jiná řešení situací než útěk. Svůj život spojuje s ka-

jménem Hačikó. Tenhle mimořádný pes doprovází svého

marádkou ze školy Jenny, která pro něj zůstane provždyc-

pána Parkera Wilsona (Richard Gere), univerzitního pro- ky jedinou láskou, s přítelem z vojny, černochem Bubbou, fesora, každé ráno na nádraží a odpoledne se tam vra- který dá směr jeho úvahám o lovu krevet, a s poručíkem cí, aby ho přivítal. Jednoho dne však Parker zemře a na

Taylorem, jemuž ve Vietnamu zachrání život.

stanici se už nikdy nevrátí. Ovšem Hačikó věrně čeká na

Poslední píseň

stejném místě na svého pána den co den, celých devět

Život sedmnáctileté Veroniky ,Ronnie‘ Millerové je najednou

let. Legenda o nesmrtelném poutu se traduje v Japonsku

vzhůru nohama, když se její rodiče rozvedou a její otec se

dodnes. Legenda o věrné oddanosti psa ke svému pánovi a o tom, jak se i ten nejobyčejnější rituál může stát největším a nejčistším vyznáním lásky.

odstěhuje z New Yorku do města Tybee Island ve státě Georgia. O tři roky později si se svými rodiči stále nerozumí a zlobí se na ně, zvláštně na svého otce, dokud se její

Forrest Gump

matka nerozhodne, že by bylo v nejlepším zájmu všech zú-

Hrdinou filmu je Forrest Gump, typický obyčejný muž, který

častněných, aby strávila léto v Tybee Island se svým otcem.

od dětství dělal, co se mu řeklo. Do života si tak odnesl

Její otec je bývalý koncertní pianista a učitel a žije tichý život

několik ponaučení své pečlivé maminky a osvědčené pra- v pobřežním městě. Je plně ponořen do tvorby umělec-

18

TÉMA

Designed by Freepik.com

kého díla, které se stane hlavní ozdobou místního koste-

Hvězdy nám nepřály

la. Nezapomenutelný příběh o lásce v jejích nesčetných

Hazel a Gus jsou dva výjimeční teenageři, které spojuje

podobách – první láska, láska mezi rodiči a dětmi – který

kousavý humor, pohrdání konvencemi a především láska,

ukazuje, jak jen to román Nicholase Sparkse umí, mnoho

co s nimi cloumá. Jejich vztah je o to neobvyklejší, že se

způsobů, jak hluboce procítěné vztahy mohou naše srdce

seznámili a zamilovali během setkávání na sezeních pod-

zlomit a zase je uzdravit.

půrné skupiny pro boj s rakovinou. Hazel Grace Lancaste-

Marley a já

rové (Shailene Woodley) je šestnáct let. Má ráda (a zároveň

Novomanželé John a Jenny Groganovi (Owen Wilson

toleruje) své někdy až příliš starostlivé rodiče a právě se

a Jennifer Aniston) se rozhodnou, že opustí drsné zimy

zakoukala do mladíka jménem Gus Waters (Ansel Elgort),

Michiganu a začnou nový život na slunné Floridě. A aby

který se na oplátku zamiloval do ní. Jak se sbližují, Hazel

těch změn nebylo málo, pořídí si roztomilého, šestikilového

a Gus společně prožívají své obavy vyplývající z jejich zdra-

labradora Marleyho, který se během pár týdnů změní v pa- votních problémů a zároveň sdílí lásku ke knihám, včetně desátikilový parní stroj, plný nezkrotitelné energie. Takto za- Hazelina oblíbeného románu Císařský neduh. Mnohokrát číná film režiséra Davida Frankela (Ďábel nosí Pradu), který

se marně snažila spojit s autorem knihy, samotářským Pe-

popisuje 13 let života se psem, života, který někdy – a to

terem Van Houtenem (Willem Dafoe). Když se Gusovi po-

dost často – připomíná soužití s nevypočitatelným uragá- daří Van Houtena zkontaktovat, spisovatel je oba nečekaně nem. A tak John a Jenny Groganovi sledují, jak Marley slin- pozve do Amsterdamu. Gus je rozhodnutý vzít Hazel na tá po nově natřených zdech, cupuje všechno na kousky, cestu, aby našla odpovědi na všechny otázky, které kdy ke žere polštáře a kytky, pije vodu ze záchodu a honí poš- knize měla. Ale odpovědi, které hledá, nepřichází od Petera ťáka. Marley na oplátku zase sleduje život svých páníčků, Van Houtena. Přichází z velkého dobrodružství, které Hazel jejich úspěchy i prohry, změnu práce a pomáhá jim svým

zažije s někým, koho se nebojí milovat a kdo jim oběma

živelným způsobem překonávat všechny nástrahy spojené

dal něco, co Hazel nazývá „Malou věčností – nekonečnem

s rozrůstající se rodinou. Ze všeho nejvíc jim však připomí- mezi sečtenými dny.” ná, že život nejsou jen starosti, ale hlavně velká zábava.

SCOOL! ISSUE 47

Barbora Simajchlová, sexta

19

PRIMA LYŽÁK 2016 Naše třída se zúčastnila týdenního lyžařského kurzu na Sloven-

večer hráli městečko Palermo. A ano bavilo nás to! Teda aspoň

sku. Protože nám počasí nepřálo a nesněžilo, lyžovali jsme na

já jsem spokojená.

technickém sněhu. Jelikož pršelo, přišli jsme na ubytovnu téměř vždy mokří. Ale nám to nevadilo, vždycky jsme nějak uschli. K ve-

Hned bych se tam vrátila. A to nejen proto, že jsme se neučili.

čeru jsme hráli různé hry. Nejhranější hrou bylo městečko Paler-

Lyžák je jedna z těch událostí, která se odehrává jen párkrát za

mo. Také jsme několikrát navštívili aquapark, protože byl blízko

život. A vzpomínky na ni s nám utkví v paměti. Už teď na něj vzpo-

naší ubytovny.

mínáme. V dobrém. Ještěže nás to čeká ještě jednou. Bohužel

Přestože nám počasí nepřálo, všichni jsme si lyžování užili. S touto partou lidí byl lyžák super a s nimi bych se tam klidně vrátil.

Ještě bych chtěl poděkovat učitelům za to, že na nás byli hodní a byli trpěliví. Doufám, že jim to ještě dlouho vydrží i ve škole.

– Adam Venclovský V sobotu jsme vyrazili, abychom celých 7 dní strávili na Sloven-

naposledy. Pak to uteče jako voda. A my se všichni rozvšudedámepryč ( Kdyby někdo nepochopil, zeptejte se Sáry Ondráčkové – autorka slova).

– Vendula Jarošová

Jako již tradičně započal náš lyžařský výcvik nástupem do autobusu v sobotu ráno, na nádraží v Zastávce. Většina z nás měla vše pečlivě připraveno, oblečení, výbavu i peníze.

sku za účelem lyžování. Počasí nám sice moc nepřálo, ale i tak

Dokonce ani p. Gajdušková si nezapomněla lyže a Pepa své

jsme si to užili. Lyžovalo se skvěle…Teda většinou, někdy jsme

oblíbené lyžáky. I pan Hejda byl, stejně jako my, připraven té-

neviděli,kam jedeme, takže celkem legrace… Skoro každý den

měř dokonale. Vybral od všech účastníků bezinfekčnost a vyrazili

jsme se vrátili promočení na ubytovnu, šli na „večeři“ a poté celý

jsme směr Dolný Kubín.

20

LYŽÁK

V ubytovně to krásně vonělo po záchodových mýdýlkách, prostě

týden viděli víc než v našich luzích a hájích za poslední tři zimy.

radost přičichnout.

Stejné to bylo i se všudypřítomnými dešťovými kapkami.

Na samotce, kde se nás rozvalovalo sedm kluků, jsme měli i bal-

Nejkrásnější lyžařský den jsme zažili v termálních pramenech Be-

kon, na kterém jsme ihned nejslabší článek našeho kolektivu za- šeňová. Byl to jediný den, kdy jsme viděli víc než dva metry před vřeli a udělali tak radost Pepovi. sebe. Lyžování nám všem šlo na jedničku nebo nejhůře na jedna Večeře byla přímo lukulská a po zaslouženém odpočinku jsme

mínus. Ale v čem jsme se opravdu zdokonalili, byla hra městečko

druhý den ráno vyrazili na sjezdovku.

Palermo. Byli mezi námi takoví, kteří se změnili v nebohou babič-

Po přebrodění bahenní lázně alias parkoviště jsme dorazili k prv-

ku, ve skutečnosti silnou a nezávislou ženu. Tito chlapci byli vždy

nímu sněhu. Oblíbená taškařice našich lyžařských instruktorů –

o krok před námi.

rozřazování proběhla poté, co jsme se stokilovými lyžemi vystou-

Po náročném týdnu jsme opět nasedli do autobusu Vyhnalík

pali do strmého vrchu a zažili tak stejný pocit, jaký zažil Radek

a vyrazili zpět k našim domovům, abychom byli vyvrženi v Za-

Jaroš nejméně patnáctkrát.

stávce zpět do spárů našich milujících rodičů, kteří se na nás už

Po zásluze jsme dostali místa ve třech družstvech a aktivní odpo-

notně těšili.

činek zvaný výcvik mohl začít. Počasí nám sice celý týden dělalo

Nezbývá, než se již teď těšit na další taškařici pořádanou naším

radost, protože mlha byla taková, že když jsme se chtěli někomu

milovaným ústavem.

vyhnout, nebylo to vůbec těžké. Padajícího sněhu jsme za ten

SCOOL! ISSUE 47

– Štěpán Studýnka

21

Designed by Freepik.com

T S E T Ý K VEL TINGŮ S O H E E R F ESKÝCH

Č

Jen tak si brouzdáte internetem a najednou si uvědomíte, kolik existuje webových stránek. Možná si řeknete, že udělat webovou stránku umí každý. Pravda je taková, že každý ji udělat neumí, ale nic těžkého na tom není. Pokud zvládáte HTML, web si jistě uděláte sami a vše budete mít tak, jak to chcete. Na druhou stranu však budete omezeni vašimi dovednostmi, protože nemůžete udělat něco, o čem nevíte, jak se to dělá. Druhou možností je použití redakčního systému. V tomto případě tvoříte obsah přes intuitivní rozhraní a znalosti HTML nepotřebujete téměř žádné.

Zde jste však omezeni možnostmi redakčního systému. Ale pryč od redakčních systémů.

Berme v potaz, že již máte web vytvořený. Dejte však pozor na to, abyste nevytvořili web bez obsahu, takové weby nikoho nezajímají! Mít hotový web je sice pěkné, ale jak udělat, aby jej mohli navštěvovat další lidé? Pokud necháte web pouze u vás na ploše, nikdo na něj mít přístup nebude. K publikaci webů slouží tzv. Webhostingy. Webhosting je většinou vnímán jako placený, pokud však chcete provozovat svůj web bez jakýchkoliv nákladů, je tu i webhosting zdarma, tzv. Freehosting.

Pokud tvoříte stránky v HTML, můžete si je nejdřív předchystat a poté je nahrát na váš freehosting. V případě redakčního systému je však přednostně nutné založit účet na freehostingu, tam nahrát redakční systém a až poté můžete pracovat na vašem webu. No, teď už tedy víte, jak web zpřístupnit ostatním. Ale který freehosting si vybrat, když jich je tu tolik? Záleží na vašich požadavcích a na tom, co chcete na vašem webu provozovat. Tabulka níže vám objasní, jak to u testovaných freehostingů chodí a podle toho si budete moci vybrat takový, jaký vám bude nejvíc vyhovovat.

Freehostingy umožňují přístup přes webovou administraci, ve které stránky spravujete. U některých je také možné nahrávat soubory, ale pohodlnější je to přes FTP klient. Jak je z tabulky vidět, některé freehostingy nabízejí i emailovou schránku, můžete tedy mít email např. ve tvaru admin@cokoliv.example.cz. Jistě jste si všimli, že adresa je ve formě cokoliv.example.cz. Toto je hlavní rozdíl freehostingu oproti placenému webhostingu. Pokud byste webhosting platili, byla by vaše adresa cokoliv.cz, v případě freehostingu je to však jinak, např. cokoliv.wz.cz, nebo třeba cokoliv.xf.cz.

Víc už snad není co dodat, snad jen to, že každý webhosting, a to nejen ten zdarma, má určité podmínky, které musíte dodržovat. Pokud je budete porušovat, poskytovatel webhostingu vám může vaše stránky zrušit. Tím pádem byste si měli váš web průběžně zálohovat. Se zálohováním souvisí další věc – dejte si pozor, odkud se na FTP nebo do administrace webu přihlašujete. U zařízení, z něhož se přihlašujete, byste si měli být jisti, že není zavirované. Některé viry vkládají do webových stránek skripty, které mohou zavirovat počítač návštěvníka. Zavirovaný web však na návštěvníky dojem neudělá, i když je jeho obsah třeba výtečný.

22

To by bylo tak vše, co potřebujete vědět k tomu, abyste si mohli založit vlastní webové stránky. Na další straně je již očekávaná tabulka shrnující vlastnosti jednotlivých freehostingů.

Hosting → Služby ↓

ENDORA

Profitux

Webzdarma

Sweb.cz

MOXO

PHP5

ASPOne

Zikum

Webový prostor 2000 MB

300 MB

Až 500 MB

100 MB

2 / 5 GB*

50 MB

40 MB

1000 MB

Reklama

Ano (text)

Ano (pruh)

Ano (banner)

Ano

Ne / Ano*

Ne

Ne

Ne

Domény 2. řádu

Počet: 16

Počet: 5

Počet: 18

Počet: 1

Počet: 1

Počet: 1

Počet: 1

Počet: 3

Webová administrace / webové FTP

Ano, obojí

Ano, obojí

Ano, obojí

Ano, administrace

Ano, administrace

Ano, Ano, admini- Ano, admiadministrace strace nistrace

Přenos dat (měsíčně)

30 GB

Neudáno

Bez limitu

Bez limitu

10–20 GB

Bez limitu

Bez limitu

Bez limitu

Statistiky

Ano

Ano

Ne

Ano

Ne

Ne

Ano

Ano

Databáze MySQL

Ano – 30 MB

Ano – sdíle- Ano – no s prosto- 20 MB rem

Ne

Ano – sdí- Ano – sdíleleno s pro- no s prostostorem rem

Ne

Další databáze

SQLite

Ne

SQLite

Ne

SQLite MySQLi

Ne

MS SQL

Ne

Platforma serveru

Linux

Linux

Linux

?

Linux

Linux

Windows

Linux (?)

.htaccess

Ano

Ano

Ano

Ne (?)

Ano

Ano

Ne

Ano

Logy serveru

Ano

Ne (?)

Ne

Ne (?)

Ne

Ano (?)

Ne (?)

Ne (?)

ErrorDocument

Ano

Ano

Ano

Ne (?)

Ano

Ano

Ne

Ano

CMS Encyklopedie Fóra

Ano

Zákaz použití

Možno zpro- Spíše ne voznit (málo web. prostoru)

Ano

Ne (málo web. prostoru)

Ne (málo web. prostoru)

Možno zprovoznit

Email

Pouze přesměrování

Ano (?)

Ano

Ano (Seznam)

Ano

Ne

Ne

Ne

Cron (plánování úloh)

Ano

Ne (?)

Ne

Ano (?)

Ano

Ne

Ano (?)

Ano

Podpora

Fórum FAQ

FAQ Email

Fórum FAQ

?

Fórum Email

Fórum Email FAQ

Wiki Fórum Email Telefon

Není

Běžná dostupnost (mereni.kyblsoft. cz)

99,90%

99,99%

99,37%

99,99%

99,90%

99,98%

99,99%

Údaj neznámý

Ano –100MB

(?) = pravděpodobně; ? = neznámé Zkoumalo se ještě pár dalších parametrů, jako jsou podpora FTP a FTPS, PHP, ASP.NET, a HTTPS . FTP podporují všechny testované freehostingy, kromě Zikum, na druhou stranu pouze Zikum podporuje FTPS. PHP je dostupné všude, na ASPOne je však

kému freehostingu vám dávat nebudu, jelikož by to mohlo zkreslit vaše představy. Pokud by vás to zajímalo, tak zkušenosti mám s Endorou a s Webzdarma.

Parametrů se zjišťovalo poměrně dost a na jejich základě si ten

Na závěr bych chtěl dodat – volba freehostingu je vaše volba.

Někdo vám sice poradil nějaký jiný, než ten, co jste si zde vybrali, ale tento člověk má jiné požadavky na freehosting, a právě proto si jej vybral. Nejprve zkuste ten, který vás nejvíc oslovil, a pokud vás zklame, zkuste jiný. Možností je vždy dost!

pravý freehosting vybere snad každý. Osobní doporučení k něja-

Robert Škvařil, kvinta

zatím v testovacím provozu. Zato ASP.NET, což je technologie Microsoftu, je podporováno pouze na ASPOne. A protokol HTTPS nepodporuje bohužel ani jeden z freehostingů.

SCOOL! ISSUE 47

23

Kateřina Nováková: Paní knih// Do tohoto čísla SCOOL!u jsme k rozhovoru ulovili absolventku, která ale důvod k slzám nemá. Spíš naopak – vysněná práce ve velkém knihkupectví ji naplňuje a těší. Že se tedy náš rozhovor točil hlavně kolem knížek, nikoho nepřekvapí. Nicméně dotazy na školní léta, které klademe všem zpovídaným absolventům bez výjimky, také nechybí. Tím spíš, že Kateřina Nováková je dcerou našeho oblíbeného dějepisáře, a tudíž se její vztah ke škole formoval dosti specificky. A abychom se přece jen trochu přizpůsobili tématu časopisu, v závěru na ty slzy taky trochu dojde…

Jak vzpomínáš na léta strávená na našem gymnáziu? Kdo nebo co se ti nejvíc zapsalo do paměti?

Na gymnázium vzpomínám v dobrém a ráda. První láska, první slzy, první kouření za základní uměleckou školou u lesa. Prodloužená a hory na Slovensku. Výlety, zábavy v Dělňáku a spolužáci. Samozřejmě jsem neustále prchala před tátou, kterého jsem měla v patách.

Moje nejoblíbenější předměty byly literatura a paradoxně dějepis.

I když vlastně táta nikdy neučil podle učebnice a jeho testové otázky jsem nechápala. Vlastně i dnes, když vidím písemky na kuchyňském stole, lituju studenty a mám husí kůži. Jeho hodiny byly parádní a rychle utíkaly. Nikdy mě v hodinách neoslovoval jménem a nedíval

24

ABSOLVENT

se na mě. Učil mě celé čtyři roky, pak už mi to ani nepřišlo. Měl mě i z latiny, kde nás bylo celkem šest, s ním sedm. Zkoušel mě každou hodinu, aby si náhodou někdo nemyslel, že mi nadržuje. Zkoušel mě i doma. Plynně skloňuji dodnes.

Pamatuju se, že u maturity jsem ho měla jako přísedícího a zkoušel mě pan Kroutil, vytáhla jsem si otázku Sámova říše, táta byl zelenej a modrej víc než já. Tehdy jsem řekla, že Maďaři jsou Slovani. Pantáta zezelenal ještě víc, málem to s ním seklo a musel odejít z učebny.

Jak myslíš, že ovlivnilo tvá léta na naší škole to, že zde učí tvůj otec?

Dost. Nikdy jsem nebyla žádná premiantka, nešla mně matika a ani chemie, o fyzice nemluvě. Školu jsem dost flákala a asi jsem tatínkovi přivodila mnoho šedivých vlasů. Dneska se tomu směju a bylo to krásné období. Hlavně bylo výborné vstávání ve čtyři ráno, kdy jsem si zpaměti opakovala chemické vzorce a učila se teorii slovo od slova, protože jsem tomu vůbec nerozuměla. Po maturitě jsem si s tátou na zahradě udělala táborák a všechny sešity z chemie jsme obřadně spálili.

On totiž má k přírodovědným vědám úplně stejný vztah jako já a v mém učení zpaměti mě podporoval. Dokonce mě zkoušel. Nevěděl ale, na co se mě vlastně ptá. Trpěl se mnou, neb jsem propadala, že… Což by céra vlasti učitelská neměla. Ani on to se mnou neměl rozhodně lehké.

Jaké byly tvé sny a plány těsně po maturitě? Co z toho se splnilo?

Po gymplu jsem nastoupila rovnou do práce, jelikož jsem se tři roky po sobě nedostala na vysokou. Neudělala jsem Testy studijních předpokladů, ale oborovky z dějepisu a angličtiny ano. Chtěla jsem jít tenkrát ve šlépějích rodinných a jít učit. Na VŠ jsem se dostala až čtvrtý rok, na ekonomku… Takže matika a statistika a ekonomie.

Není to úplně má parketa. Nakonec jsem vše zdolala, statistiku dokonce na popáté na děkanský termín, ale historie se neptá! Při vysoké škole jsem pracovala; jako asistentka. Ale vždycky jsem chtěla pracovat s knihami. Rok zpět, když jsem měla teplé místečko v bance, jsem objevila inzerát: „Hledáme vedoucí velkého knihkupectví v Brně.“ Nevěděla jsem kam, nevěděla jsem, co bych tam dělala, jediné, co jsem věděla, že to prostě musím zkusit. Na pohovoru jsem zjistila, že se jedná o nejstarší a mé nejmilejší knihkupectví Barvič a Novotný. Ještě ten den volali, že mě chtějí. Poprvé v životě jsem začala dělat opravdu to, co mě baví. Práce s lidmi a mezi knihami.

Jaká specifika má práce v knihkupectví? Co si my, běžní zákazníci, nedokážeme představit?

Má práce spočívá v objednávání knih, hlídání novinek, starám se o to, aby na obchodě bylo vše vystavené, titulů dostatek a prodavači se usmívali. Musím odhadnout, které novinka je opravdu trhák.

Když to neodhadnu, dost často se stane, že titul je vyprodaný, u nakladatele nelze objednat a čeká se na dotisk.

Chystám směny zaměstnancům a brigádníkům, kterých máme nespočet. Barvič je obrovský pětipatrový kolos a bludiště. Zakládáme si zde na domácí atmosféře, na odborném názoru prodavačů a i na tom, že v regálech vždy naleznete pouze od jednoho titulu maximálně dvě knihy, i když ve skladu je jich padesát. Knihy jsou seřazené dle abecedy, voní a nejsou po zemi ve vyskládaných pyramidách.

Vše se kontroluje a doplňuje. Dole pod přízemím beletrie je veliký sklad a kolegyně vyřizující e-shopové objednávky. Nahoře nad hudebninami a technickým oddělením sedí účtárna.

Nejvíc mě baví práce na obchodě, doporučovat zákazníkům knihy.

Jednou se mi stalo, že mi paní přišla poděkovat, že jsem se opravdu trefila do vkusu její dcery, a to je pro mě největší zadostiučinění a pochvala.

Velká práce je i kolem oddělení hudebnin, které se snažíme s kolegou oživit. Od února v našem sortimentu máme i hudební CD, do budoucna chceme vinyly a najdete zde široký sortiment kvalitních zahraničních not a zpěvníků.

Víte, že naše třetí hudebninové patro navštěvoval i Leoš Janáček?

od Zusaka, Nesmírného od Olsena a taky Vzpouru v Treblince od Willenberga – posledního pamětníka, který z Treblinky utekl a před týdnem zemřel. K této knize mám respekt a ještě se odhodlávám ji otevřít. A poslední je Škorpilova škola běhání.

Kdybys měla svůj dosavadní život popsat prostřednictvím titulů knih, které by to byly?

Nevím, jestli lze popsat život prostřednictvím knih, ale můžu napsat mé nejoblíbenější, které můj život poznamenaly. Má nejvíc srdcová je Liška Bystrouška od Rudolfa Těsnohlídka, napsaná v hanáckém nářečí. Pokud byste chtěli vědět, proč se můj pes jmenuje Lapák a jaké jsou lišky vtipné potvory, doporučuju. Tuhle knížku čtu od 13 let, známe ji s tátou nazpaměť a citujeme na sebe hlášky. Je to Těsnohlídkova jediná kniha, byl novinář. Kvůli němu máme vánoční strom na náměstí Svobody. Ve 20. letech chtěl udělat hezké Vánoce i dětem z dětských domovů. Další oblíbená je od Irvinga Pravidla moštárny (mimochodem, tu můj otec taky nečetl), Válka s mloky od Čapka a vlastně všechna jeho dramata. A nesmím zapomenout na 451 stupňů Fahrenheita od Raye Bradburyho – 451 °F je teplota, pří které hoří papír. Nemám ráda scifi, ale tohle je prognóza budoucnosti. Knížek, které jsem četla, je nespočet. Mám tak dvě na týden, je to těžké s nimi pracovat, čichat k nim a nekoupit si je.

Hodně mě jednu dobu bavila i vlna severské knihy. Larsson, Kepler, Olsen. Ze současných českých beletristů mám ráda Kateřinu Tučkovou, Radku Třeštíkovou a Patrika Hartla. Dokázala bych o knihách mluvit hodiny.

Pláčeš často? Co tě dokáže rozplakat? Jsou knihy, které tě rozplakaly?

Knihy, které mě rozplakaly, byly dvě. Liška Bystrouška smíchy a Sedmá míle od Kinga dojetím. Kinga nemám moc ráda, ale Míle se povedla. Je to velice emotivní a opravdu jsem u ní plakala. Je to tak dva měsíce, co vyšel nový překlad, který jsem si koupila. Jinak nepláču více méně, spíš chodím na jógu, běhat a do práce. Nechci, aby mě zbýval čas na slzy. Naposled jsem plakala štěstím, když jsem si přivezla osmitýdenní štěně jezevčíka Lapáka.

A téma jednoho z příštích čísel bude NAPĚTÍ. Která kniha v poslední době ti přišla fakt napínavá?

Určitě trilogie Milénium od Stiega Larssona a Mráz od Bernarda Miniera. V tomto roce mi přišlo napínavé od Neala Shustermana Bez šance, což vyšlo teď a Žena v kleci od Jussi Adlera Olsena – to už je titul starší.

Měla jsi vždy kladný vztah ke knihám? Nebo jak se formoval?

Vztah ve mně budovali rodiče od malička. Naše knihovna v Popovi- A zbývá ti vedle čtení a práce čas i na nějaké koníčky? cích čítá přes 3000 knih. Je pravda, že taťka mě nutil číst Robinsona Ale má práce patří mezi mé koníčky. Dále se k nim řadí i můj pes.

Crusoa, a abych mohla jít ven, musela jsem mu vykládat obsah dva- Také praktikuji yogu a pracuji na tom, abych se ve své praxi lepšila ceti stran. Ani dnes nikdy nedočtu Chaloupku strýčka Toma, neb to a mohla si udělat lektorský kurz, (3x týdně navštěvuji lekce hot yogy, s ní bylo stejně jako s Robinsonem a pořád ve mně je truc. hatha yogy a ashtanga yogy). Kvůli lektorským zkouškám si zlepšuji Pamatuješ si, kterou první knihu jsi přečetla sama úplně celou? fyzičku a pravidelně plavu a běhám. Mým snem je odjet do Nepálu, Po Robinsonovi, který mě nebavil, jsem přešla na dívčí románky. dát si trek pod Everestem a cvičit s tamějšími mnichy yogu.

První kniha, kterou jsem si sama od sebe přečetla, byl Něžně háčkovaný čas od Stanislava Rudolfa. Kolem patnáctého roku jsem vyloženě vyhledávala knihy, které můj táta nečetl, abych se s ním mohla trumfovat. Takže jsem četla Olivera Twista a Paní Bovaryovou a předhazovala jsem mu, že absolutně nechápu, jak to ON nemohl číst. Taková naše hecovací hra.

Která kniha ti zrovna leží na nočním stolku?

Mám jich rozečtených víc. U postele mám Kavárničku v Kábulu od Rodrigezové, už dočtené Podvolení od Houellebecqa, Zlodějku knih

SCOOL! ISSUE 47

BC. KATEŘINA NOVÁKOVÁ abs. 2006, třídní učitel Josef Malý Od r. 2010: MZLU (Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií), ukončeno bakalářskou zkouškou.

Od r. 2015: vedoucí prodejny knihkupectví Barvič a Novotný, Česká, Brno Koníčky: četba, historie, ashtanga yoga, pes Lapák

25

451 °H: CIBULAČKA

Polévka, která vás dožene k slzám

Když jsem přemýšlel, co za recept na téma slza bych vám mohl předložit, dopadla na mě bohužel autorská krize. Po konzultaci jsme se tedy shodli v reakci na pokrmu, jehož příprava Vás opravdu dožene k slzám, jde konkrétně o pravou českou cibulačku. Cibulačka je jedna z mála českých specialit, se kterou nemám osobní zkušenost a proto tentokrát přenechám práci odborníkům a uvádím ukradený recept, který jsem objevil u nás doma na mikrovlnce.

V hrnci nasucho osmahneme nakrájené 3–4 plátky slaniny. Při- Vaříme zvolna 50 minut a poté přidáme lžíci jíšky, promícháme lijeme lžičku oleje, přidáme lžíci másla a 600 g cibule nakráje-

a 10 minut povaříme. Nakonec polvéku rozmixujeme, opčeme

né na tenká kolečka. Tu za stálého míchání opékáme dozlatova.

plátky bagety, posypeme sýrem a přidáme do polévky. Polévku

Během opékání přidáme necelou lžíci oleje. Potom podlejeme

můžeme posypat petrželkou. Dobrou chuť!

Jan Hruškovič, septima

vodou, a když se začne vařit, rozpustíme v ní knorr bujon (PP!).

Anketa …a co dojme vás?

Lidé brečí z ruzných důvodu. Jednou jsou to slzy smíchu, jindy zase smutku nebo třeba dojetí po dlouhém odloučení. Slzy ublíženosti nebo prostě jen ten pocit, kdy nám slzy stékají po tváři v konečné rezignaci s myšlenkou „už nechci dál“. V pojetí otázky proč brečíme se odráží i to, jestli myslíme spíš pozitivně nebo negativně. Kolik z nás poprvé napadly slzy bolesti a kolik slzy smíchu?

V otázce slz bolesti, bezbrannosti nebo dojetí spíše jako uplakánci působí holky. Ale jak je to doopravdy? Můj osobní názor je ten, že to se nikdy nedozvíme. Ještě jsem snad nepotkala „chlapa“ co by se přiznal, že brečí u šťastného konce v romantickém filmu. Vždyť chlapi jsou přece skaláci a nikdy nebrečí.

„Co mě zaručene rozbrečí jsou vzpomínky“ „Brečím, když nedostanu lízátko“ „Naposledy jsem brečel kvůli filmu“ „Naposledy mě rozbrečel pohled do peněženky po sobotním večeru“ – Ano toto bych chtěla vyzdvihnout, protože to známe snad všichni ne? „Zaručeně mě rozbrečí film Hvězdy nám nepřály a moje oblíbena písnička“ „Plakal jsem, protože jsi mě přestala sledovat na instagramu“ – I tady je hodno se pozastavit, máme různé hodnoty, ale i náš sociální život je důležitý

Kluci, podívejte se sami sobě do duše a řekněte si upřímně, „Naposledy mě rozbrečela chilli paprička“ kdo by se přiznal, že brečel kvůli tomu, že odjela maminka? „Když Manchester City prohrávalo na QPR v posledním zápaŽe to bylo už dávno? Ale nemáte někdy pocit úzkosti? se Premier League 2011/12 a v 90. minutě Aguero vyrovnal A co my holky? Opravdu jsme ochotné se upřímně přiznat? a v 95. po asistenci Baloteliho dal vedoucí gól a tím výhrali ligu A proč vlastně holky brečí nejčastěji? V mém případě převládají před United“ případy slz vzteku nebo bezmoci. Při sledování filmů taky nejsem jako skála, ale upřímně smíchy jsem nebrečela ani jednou „Kluci drží emoce víc na uzdě nebo se o to aspoň snaží, ale těžko říct, jestli brečí víc holky, nebo kluci“ za život. „Když vidím tlustou holku v leginách“ Kačka se ptala vás: „Citlivější jsou podle mě holky, ale kluky taky sem tam něco rozbrečí“

26

ANKETA

Potom tu byly i smutnější odpovědi o smrti blízkých.

Slzy jsou součástí našich životů, neměli bychom se jim bránit :)

Slzy padaly Lásko, tvá mysl je jako otevřená kniha, to kouzlo a žár se z tvých očí už vypařilo.

S neobvyklým pohledem se ke mě otočila, pak jí slzy padaly a jako déšť to vypadalo.

Ach ne, slzy jí tečou a po tváři stékají.

Ach ne, slzy jí tečou a na prsa padají.

Necítila se dobře, když jsem ji objímal, protože někdo jiný si její srdce vzal.

Když jsem se do jejích uplakaných očí podíval, slzy padaly, ale déšť je kapkami zakrýval.

Ach ne, slzy jí tečou a po tváři stékají.

Ach ne, slzy jí tečou a na prsa padají. Řekla jsi: „Promiň, nechtěla jsem ti srdce zlomit“, avšak teď už vím, že jsi to jen předstírala.

Bylo toho hodně, co mi chtěla namluvit, teď už jen slzy padaly a voda její kůži pokrývala.

Ach ne, slzy jí tečou a po tváři stékají.

Ach ne, slzy jí tečou a na prsa padají.

Prší… Jako déšť to vypadá…

Prší… Už mi to všechno zapadá…

Erik Mühlberger, II. ročník

SCOOL! ISSUE 47 Designed by Freepik.com

27

Povídka// Baboo Holubářová, sexta

Slzy.. Tak známý jev, ačkoliv já jsem je pocítil jen párkrát. Po- Pokaždé je to stejné… Vidím před sebou dvě děti, ano, stále sledně jsem je cítil, když se narodila moje dcera. Od toho

jsou to děti. Sedí přede mnou na židli, s hlavou skloněnou

dnes jsem ji miloval nade všechno na světě. Držel jsem v ná- a provinilým výrazem ve tváři. Ruce si mnou v klíně a nervózručí ten malý uzlíček štěstí, díval se do těch průzračných mod- něse vrtí na židli. Stačí pár minut a děvče se rozpláče. Nerých očí, jak se na mě usmívají, a neubránil jsem se. Cítil jsem,

kladu stupidní otázky „proč to dělali“ nebo „jestli mysleli na

jak mi kanou po tvářích. Jak mi tenkými pramínky putují až na

budoucnost“. Netřeba, vždyť jsou to děti… Domlouvám ter-

bradu. Byl to pro mě svátek…

mín zákroku, popřípadě se odebírám s přítomnou do ordinace.

Člověk mého povolání si slzy nemůže dovolit. Kdyby měl brečet pokaždé, když mu něco přijde smutné, nedělal by pomalu nic jiného. Jde o princip, o zvyk. Člověk je tvor velmi učenlivý, za život mnoha věcem přivykne. Dokonce i takové práci, jako

Tam udělám svou práci, a když se dívám za kyblíkem, který sestra vynáší, cítím zadostiučinění a potěšení v duši. Zase jsem dnes pomohl dobré věci… Nebo jak by řekli jiní – zmařil další šanci na život…

YOUR T

je ta moje. Vím, že ji mnoho lidí odsuzuje, řekl bych, že je jich

Dnes je to výjimečné. Schůzka byla domluvena po telefonu.

asi většina. Ale plivat na práci, co mě živí a udržuje na živu, A volal chlapec, což bylo zvláštní. Slyšel jsem klasické „byla bych si nedovolil. Jak říkám, je to o zvyku. Někteří lidé mně to nehoda“ a „neměli jsme to v plánu“. Na takové věty jsem

EXT

haní, jiní mne ani nemají za doktora, ačkoliv mám diplom zará- zvyklý. Pak následovalo „její otec je pruďas, zabil by ji“ a „je to movaný na stěně v ordinaci. Nemají mě rádi… Doktoři mají li- bezpečné?“, „zachováte diskrétnost?“. Dělal ze mě toho nedem pomáhat. Jsem špatný doktor, moje povolání by správně

zodpovědného. Jako bych já byl ten, co tady… no radši nic…

nemělo existovat, protože lidem údajně nepomáhá. Alespoň

Skoro jsem si ráno ani nestihl vypít kafe, jak jsem do ordinace

tohle si většina lidí myslí. Ačkoliv opak je pravdou. Moje po- spěchal. V žaludku se mi houpal croissant s čokoládou a cítil volání pomáhá lidem daleko, daleko více než například nějaká

jsem se jako balón. Neměl bych se tak ládovat. Když jsem

chirurgie či ortopedie. Oni prý zachraňují životy, zatímco já je

přišel do ordinace, nestihl jsem s pacientkou ani promluvit. Už

ukončuji ještě předtím, než by vůbec mohly začít. Názor na

za sebou měla narkózu a ležela přikrytá plentou. Tak jsem se

mé povolání je otázka subjektivního úhlu pohledu. Někdo mne

pustil do práce, nač se s tím zdržovat. Provedl jsem, co jsem

může vidět jako ničitele, někdo jako osvoboditele… Mně sa- musel a poručil sestře vynést kyblík ke dveřím. Z ničeho nic motnému se ze začátku hnusilo, ale jak říkám, je to o zvyku. nám pacientka začala přicházet k sobě. Vzlykala, křičela a duPo té to člověku už ani nepřijde. Zavrhují mne, protože jsem

sila vlastními vzlyky. Sestra ji nedokázala uklidnit. Přešel jsem

necita a vrah. Ale to je omyl. Já jsem pouhý vykonavatel. Kdy- proto k přídi lehátka a podíval se na křičící dívku. by byla moje práce braná jako soudní proces, potom bych

Díval jsem se do známých průzračně modrých očí. Srdce se

já byl teprve kat. Verdikt nepochází ode mne, je z cizí hlavy.

mi zastavilo. Obrátil jsem hlavu ke dveřím a podíval se na kyb-

Moje povolání zkrátka a dobře pomáhá mladým a hloupým

lík. Stál tam. A já pochopil. Byla ta odplata za všechny ty roky.

lidem od zodpovědnosti a zachraňuje nenarozené děti před

A v tu chvíli jsem znovu ucítil, jak mi kanou po tvářích. Jak mi

chudobincem nebo smrtí hlady někde na ulici. Tak to beru já… tenkými pramínky putují až na bradu…

28

POVÍDKA

Slzy na mnoho způsobů// Adéla Janzová, sekunda Je ráno a na svět přichází nový život. Jen co se děťátko

začnou slzet oči. A nestává se to jenom

poprvé nadechne, začne plakat. Dojatá maminka i všichni

u krájení, ale někdy i při samotném lou-

v tenhle výjimečný okamžik přítomní si otírají slzy a těší se

pání cibule. Záleží na tom, jak moc je cibule

z nového zázraku. O něco málo dál se odehrává trochu smutnější příběh. Zatímco na svět přišel nový život, jiný odchází. Na hřbitově se rodina naposledy loučí s milým starým pánem. Děti oplakávají milovaného dědečka, jejich rodiče svého tátu a nebohá babička svou osudovou lásku.

Ať už nás život zavede kamkoliv, vždy jej bude doprovázet

čerstvá. A teď trocha chemie! Když to vezmeme obecně, tak za slzení očí může síra. Cibule obsahuje mnoho sirných složek, a když krájíte cibuli, tak ničíte cibulové buňky, a tím uvolňujete plynné těkavé látky. Když se tyto látky pomocí vzduchu dostanou do očí, tak se ve

spousta slz. Někdy jsou to slzy štěstí, které doprovází krás- spojení s vodou přeměňují mimo jiné na kyselinu sírovou a né vzpomínky a příjemně prožité chvíle. Bohužel vše má

sirovodík. Oko se snaží tyto štiplavé látky dostat pryč tak,

i svou temnou stránku, a proto tady máme i ty smutné slzy

že se je snaží naředit, a to je důvod, proč slzíte.

T HERE beznaděje, strachu a zoufalství.

Většina lidí bere slzy spíš jako projev smutku. Už z dávných dob to tak bylo zažito, ale i přesto slzy mohou značit obrovskou radost. Proč tomu tak vlastně je? Slzy také slouží jako jisté vyvážení příliš intenzivního pocitu štěstí, z něhož

by se člověk mohl zbláznit. Aby psychika rychle dosáhla

emoční rovnováhy, spustí zároveň slzy. Zdá se vám to jako paradox, nebo dokonce nesmyslné a nepravdivé? Stejně

Ve všech ze zatím zmíněných případů jsme nijak nemohli naše slzení ovlivnit. Jsou ovšem i případy, při kterých to jde ovlivnit až příliš lehce. Jedno z méně známých povolání je brečení na hřbitově, které je rozšířené hlavně mezi dámami. Historie „plaček“ sahá až do 18. století našeho letopočtu. A o co se vlastně jedná? Tyhle dámy se dokáží na povel rozplakat, a to velmi reálně. Když někdo nebyl ve

to funguje i v opačném případě, je-li člověk v příliš velké de- společnosti příliš oblíbený nebo rodina chtěla jeho pohřeb presi, může se stát, že chytne záchvat smíchu. Náš mozek

dovést k dokonalosti, najala si pár těchhle hereček. Během

totiž nedokáže vstřebat takové množství emocí, a proto se

pohřbu se ženy rozplakaly a až přehnaně truchlily nad ztrá-

brání opačnými.

tou dané osoby. Dnes už tohle povolání není tak časté, kdo

A teď si posvítíme na slzy, které nejsou způsobeny emoč- by si přece v dnešní době chtěl přidávat důvodů k pláči? ně. Kdo by to neznal, začnete krájet cibuli a najednou vám

SCOOL! ISSUE 47

A když už plakat, tak jedině štěstím.

29

PRVNÍ PLES ABSOLVENTŮ GYMNÁZIA V ZASTÁVCE// 30

SCOOL! ISSUE 47

foto: Petra Jandovรก

31

foto: Petra Jandovรก