SCOOL! 34

OBSAH EDITORIAL

Vážení přátelé, v rukou držíte třicátéčtvrté vydání SCOOL!u, jehož tématem jsou dálky. Já se přiznám, že už netrpělivě očekávám prázdniny a doufám, že nějakou tu dálku objevím. Zase o něco dál se posunul i náš časopis. A to blogem. Na blogu se už pár příspěvků objevilo a dle mého názoru stojí za to. Kolikrát mě skutečně popíchly k tomu se nad daným problémem zamyslet. Tolik k blogu a našemu, v tomto školním roce poslednímu, časopisu. Já vám přeji zábavné, přesto dlouhé, prázdniny plné slunce a radosti. Načerpejte mnoho sil, jelikož nám všem stále zůstávají některé vědecké poznatky utajeny a čekají jen na to, až jim porozumíme.

JÁCHYM DŮJKA ŠÉFREDAKTOR

OBSAH OBSAH

04 Jednou větou...

06 Cestování 07 Zábava na dovolené 08 Anketa 09 Work and Travel 10 Vzhůru na VŠ 12 Mýty o opalování 13 Před oponou za oponou 14 Majáles 16 Spravedlivá snídaně 17 Cohenoviny 18 Kdo byl nejdál 20 Rozhovory s učiteli 21 Slavkov 22 Exkurze 24 Absolvent 26 Benátské Bienále 28 Kam z sportem 30 Komiks

10 Vzhůru na VŠ

Rady přímo od zdroje. Jak se nejlíp rozhodnout o vysoké škole? Pan doktor Pink radí.

26 Benátské Bienále Mimořádný úspěch našich studentů na jedné z největších uměleckých výstav konaných v Evropě!

SCOOL! - MAGAZÍN GYMNÁZIA V ZASTÁVCE / č. 34, červen 2013 Šéfredaktor: Jáchym Důjka Redakce: Ivana Puškarová, Nikola Valešová, Anna Faustmanová, Karolína Čapková, Martin Suchomel, Ruda Zezula, Vladimír Buchar, Jakub Vaverka, Roman Krupica Korektury: Ivana Puškarová Grafika: Jáchym Důjka Layout: Jakub Maca, Martin Suchomel Webmaster: Martin Suchomel Ilustrace: Daniel Menšík web: scool-mag.cz facebook: facebook.com/CasopisSCOOL email: scool-mag@seznam.cz tel: 732 659 640

22OBSAH

cover design: Martin Suchomel tisk: POINT CZ, s.r.o.

MIXER

Ivana Puškarová, sexta

SCOOL! boduje, proto bloguje!

S novými úspěchy a novou krví v žilách v podobě našich čerstvě nabytých, optimisticky naložených redaktorů jsme se rozhodli uskutečnit další projekt, který nás zase posouvá blíže k Vám – našim čtenářům.

A o co, že tedy vlastně jde? Po prvním webovém počinu facebookových stránek časopisu, kde se vám snažíme přiblížit nejenom aktuality týkající se nových čísel, ale i zajímavosti ze světa obecně, nyní přicházíme se zbrusu novou webovou stránkou scool-mag.blogspot.cz! Najít zde můžete nejen zajímavé postřehy a nezvyklé odkazy denního života, ale také sportovní zpravodajství či inspirativní projekty napříč celou internetovou komunitou. Zároveň máte možnost blíže se seznámit s našimi redaktory prostřednictvím dotazníků, které si vzájemně kladou, a zjistit tak, kdo že to pro vás vlastně píše.

Rozhodně nám dejte vědět, ať už na blogu samotném nebo na našem facebookovém profilu, jak se vám nový projekt líbí a případně o jakých tématech byste ještě v budoucnu rádi slyšeli. Náš blogerský tým už se velmi těší na vaši odezvu.

A mimochodem, pokud vás blogování zaujalo natolik, že jste sami začali uvažovat o jeho provozování, nebojte se oslovit kteréhokoli z našich redaktorů – moc rádi Vás přivítáme v našem pisatelském kruhu.

Společně máme možnost sestavit komplexnější a zajímavější pohled nejenom na naši školu, ale i na svět kolem nás. Pojďme z těch šedivých upršených dní ve školních lavicích udělat jeden velký kreativní projekt. Ono takové „Studenti sobě“, vlastně nemusí být až takové klišé.

Načtěte si QR kód na blog!

Načtěte si QR kód na náš facebook!

POZOR! Pojďte s námi tvořit web už teď! Máte fotografie ze školních lavic, o které stojí za to se podělit, nebo jen vtipné záběry z výletů či jiných školních akcí? Pošlete nám je na email scool-mag@seznam.cz s předmětem „Fotka na blog“ a krátkým komentářem!

Nejvydařenější snímky zveřejníme na blogu a jejich autory oceníme předměty s logem našeho časopisu!

ISSUE 34

OBSAH 3 3

Přejato ze stránek školy

Úspěchy našich studentů 3. místo v celostátním kole SOČ O víkendu 14. -16. 6. 2013 se v Brně na ESF MU uskutečnila celostátní přehlídka Středoškolské odborné činnosti.

Z krajského kola se do celostátní přehlídky podařilo postoupit Kláře Řezáčové s prací Děti jako oběti domácího násilí v oboru č. 17 Filozofie, politologie a ostatní humanitní a společenskovědní obory a Michaelu Bátrlovi s prací Nové materiály pro organickou fotovoltaiku v oboru č. 3 Chemie.

Program začal v pátek slavnostním zahájením v rotundě pavilonu A na brněnském výstavišti a pak se studenti připravovali na sobotní obhajoby. Veřejné obhajoby probíhaly v sobotu od 8.00 až do 15.00. Oba studenti představili své práce a obhájili své myšlenky. Odpoledne od 16.00 do 18.00 pak měla možnost se s pracemi všech studentů seznámit široká veřejnost v rámci posterové prezentace ve foyer ESF MU v Brně. Večer pak byl zakončen zahradní slavností v Lužánkách. Nedělní dopoledne bylo vyhrazeno doprovodnému programu. Závěr celostátní přehlídky se opět uskutečnil v rotundě pavilonu A brněnského výstaviště.

Klára Řezáčová ve svém oboru obsadila hezké 14. místo. Velký úspěch se podařil Michaelu Bátrlovi, který v oboru Chemie obsadil 3. místo. Získal s tím spojenou cenu MŠMT, cenu CZ.NIC, cenu ředitele Jaderné elektrárny Temelín, cenu Národního centra pro mladé chemiky, cenu JCMM, cenu VUT v Brně, cenu FCh VUT v Brně a cenu STUDENT 757. Dále získal zvláštní cenu, kterou je širší nominace na účast v zahraniční soutěži.

Oběma upřímně blahopřejeme a děkujeme za vzornou reprezentaci školy. Michaelovi přejeme mnoho úspěchů v boji o účast na mezinárodních soutěžích.

Další fotogalerie z akce: http://www.gzastavka.cz/celostatni-kolo-soc/ Mgr. Martin Dojiva, garant SOČ Foto: Martin Dojiva Klára Řezáčová, septima Michael Bátrla, 3. ročník Matematický klokan, kategorie Benjamín Adam Buchta (sekunda) získal v kategorii Benjamín soutěže Matematický klokan 105 bodů, čímž si vybojoval 2. místo v okrese Brno – venkov a umístění v první stovce řešitelů z celé republiky (z celkového počtu 67 794!!! řešitelů).

Adamovi gratulujeme a děkujeme za vzornou příkladnou reprezentaci školy.

Mgr. Světlana Smejkalová Jáma lvová Tradičně se dařilo studentům našeho gymnázia v matematické soutěži Jáma lvová, kterou již čtvrtým rokem pořádá České vysoké učení technické v Praze.

Mladší kategorie se zúčastnilo celkem 144 studentů z celé republiky. I v tomto počtu se podařilo Valerii Smejkalové obsadit 2. místo, Adamu Buchtovi 7. místo a Jakubu Hemalovi (všichni sekunda) 9. místo.

Ve starší kategorii se Jiří Polák (kvarta) umístil na 6. místě mezi 91 studenty z celé republiky.

Všem čtyřem studentům blahopřejeme k jejich úspěchu a děkujeme jim za úspěšné reprezentování školy.

Mgr. Světlana Smejkalová

42JEDNOU VĚTOU ...

Opět mezi námi!

Foto: Eva Kokešová

Balada pro banditu (M. Uhde/M. Štědroň), režie V. Morávek „Slavný muzikál o velké lásce a ještě větší zradě, o mužích, v kterých se zabydlel vztek a o ženách, který ten hrozný vztek umí z těch mužů vylíbat a vykousat a vyhladit. Je to zábavné a vzrušující představení. Divadlo Husa na provázku se v něm představuje ve vynikající formě.“ www.provazek.cz Žáci kvinty a prvního ročníku měli 11. 6. příležitost navštívit toto legendární představení divadla Husa na provázku.

Představení bylo o to zajímavější, že mu byli přítomni i autoři - brněnský dramatik a spisovatel Milan Uhde, hudební skladatel, muzikolog a pedagog Miloš Štědroň i režisér Vladimír Morávek. A samozřejmě nechyběli herci, kteří podali strhující výkon. Známé melodie ze hry nám zněli hlavou ještě dlouho poté.

Zabili, zabili chlapa z Koločavy Řekněte, hrobaři, kde je pochovaný...

Foto: provazek.cz

Po několika měsících léčení úrazu z březnového lyžařského kurzu je pan Malý zpět ve škole. Takto přivítali svého třídního druháci.

Eva Vrbková a Jan Zadražil jako Eržika a Nikola Šuhaj

Grafika: A. Chatrný + V. Chmeličková

Opravy minulého čísla

V sobotu 28. září 2013 proběhne oslava 60. výročí střední školy v Zastávce.

Srdečně zveme všechny současné, bývalé i budoucí žáky a učitele, rodiče i širokou veřejnost.

Ve SCOOL!u číslo 33 si zařádil tiskařský šotek, a proto některé nesrovnalosti uvádíme na pravou míru Článek Fairtrade Autor článku: Dominika Marková Cover design: Martin Suchomel

Článek Absolvent - popisky fotek Foto 1: Kamil Horký při natáření informativního spotu o naší škole (Spot k vidění na: www.mikroregionkahan.cz Foto 2: Přebíraní ceny za reklamní spot na Tour Region Film v Karlových Varech (moderátor Tomáš Hanák, Kamil Horký uprostřed))

ISSUE 34

JEDNOU VĚTROU ... 35

Zuzana Brestičová, SVČ Rosice

Cestovatelské středy v rosické knihovně Jako posluchačka na cestovatelské středy příliš nechodím. Omluvou mi budiž pracovní vytížení a to, že taky ve svém volném čase lítám po světě. Když ale dolítám a ze světa se vrátím zase domů, ráda vezmu všechny fotky, mapy, průvodce, jízdenky, vstupenky a hlavně vzpomínky a zajdu je předvést lidem do knihovny. Těm, kteří třeba kvůli práci či škole právě nikde necestují, nebo se naopak někam chystají a hledají inspiraci, nebo prostě s oblibou poslouchají vyprávění o cizích zemích. A tak si rádi poslechou i to mé povídání o lítání bůhvíkde po světě.

Přednášet v rosické knihovně o zákoutích světa, která jsem navštívila, je velmi zábavné. Je to jako být zkoušená před partou příjemných lidí z nejoblíbenějšího předmětu na téma, které jsem si sama vybrala a sama prožila.

A jakže to vlastně probíhá? Kdo očekává jen suché tlachání a encyklopedický výklad, je na omylu. Jelikož jsem navštívila dvě země proslulé svými koktejly, nemůžu nenabídnout návštěvníkům kubánské mojito a brazilskou caiphirinu, nějaké malé dobrůtky a soutěž o pravý kubánský doutník. Ostatní ochutnávají a mezi tím se ptají. A já si díky jejich dotazům a své přednášce aspoň utřídím a znovu shrnu zážitky z léta. O tom čeho je dost a čeho málo na Kubě, jaké to je řídit auto 3600 km po Brazílii, čím se platí v Argentině, jaké to je, když fotbalový klub ze Sao Paula vyhraje Copa Libertadores ve chvíli, kdy se chystáme tudy projet, nebo třeba

o zaručeně nejhorší pizze světa v Havaně a taky o přídělovém systému tamtéž. Taky něco málo o tom, jaké je to ztratit se ve čtyři ráno v Riu a kdo všechno se vás bude snažit oškubat v Cienfuegos.

Ať už se ale na cestovatelském promítání v rosické knihovně vzpomíná na příjemné zážitky nebo ty nepříjemné, povídání je to bez vyjímky vždy milé a obohacující. A já budu vždy poctěna možností se lidem svěřit, jaké to v tom dalekém světě vlastně bylo.

Jak to vidí návštěvníci?

Na cestovatelské přednášky do rosické knihovny chodím již pátým rokem a na tyto úterní podvečery se vždy moc těším!

Jednou za měsíc mám možnost procestovat kus světa.

Všechny přednášky začínají stejně. V knihovně vládne, jako ostatně vždy, pohodová atmosféra, židličky jsou nachystány, někdy také něco dobrého na ochutnání a všichni už se těší na další zážitky z cest. Zhruba na hodinku a půl se můžeme vypravit do nejzajímavějších zemí a na nejúžasnější místa naší planety. Můžeme obdivovat úžasné fotografie, krátké viodeozáznamy a poslouchat dobrodružné i úsměvné zážitky.

Neskutečně zajímavé přednášky o přírodě, horách, městech, vesnicích a obyčejných i neobyčejných lidech z různých koutů světa vždy rychle utečou, ale pohoda a nádherný zážitek přetrvá hodně dlouho!

Jiitka Lacinová, SVČ Rosice Foto: archiv Zuzany Brestičové

Zuzana před budovou Reichstagu v Berlíně

62TÉMA

V l a d i m í r B u c h a r, k v a r t a

Hurá na dovolenou, ale co dělat po cestě?

Pokud patříte k těm, co se po cestě na výlet, případně na dovolenou nekochají krajinou nebo nehrajete na mobilním telefonu a všechny písničky ve vašem MP3 přehrávači vás již omrzely, proč si cestu nezpříjemnit konverzací nebo hrami?

Klasika trochu jinak Asi každý z nás už někdy po cestě hrál tzv. slovní fotbal, snad nejpopulárnější hru na cesty. Možná si řeknete, že z téhle hry jste prostě vyrostli, ale už jste ji hráli např. tak, že se zaměříte jen na nějaké obory nebo v cizím jazyce? Dokonale si tak procvičíte svoji slovní zásobu a jsem si jist, že i cesta bude ubíhat rychleji.

Abeceda, to je věda Obdoba slovního fotbalu, jenže slova se střídají podle toho, jak jdou po sobě v abecedě a tempo se neustále zrychluje. Opět můžete zkusit i v cizím jazyce nebo zúžit slovní zásobu na obor.

Slovo Každý řekne jedno slovo, tím se tvoří příběh na jakékoliv téma. A ani v této hře určitě nebude na škodu zabrousit trochu do cizího jazyka. Černé historky Klasická společenská hra, ve které se hráči vtělují do detektivů objasňujících záhadná úmrtí, přičemž jeden z hráčů zná řešení a navádí ostatní k rozluštění záhady. Zkrátka hra, která se dá hrát vždy a všude.

Pokud už neznáte odpovědi nazpaměť, proč ne?

Nabídneme spolucestujícím několik definic nějakého neznámého slova.

Příklad: Ornitolog je člověk, který a/ uklízí silnice, b/ zabývá se ptáky, c/ hlásí zprávy v televizi, d/ zkouší nová letadla. Takovou hru je možné hrát i s citacemi. Kdo řekl „Osobo, neviděla jste tady děti?“ a/ Rumcajs, b/dědek, c/ Červená karkulka, d/ bába.

Vševěd Pro oživení znalosti k nějakému tématu (může být z dějepisu nebo zeměpisu) řekneme jméno nějaké země, města, kraje nebo význačné osobnosti. Hráči mají jeden po druhém dodat nějaké slovo, které se k němu vztahuje. Když zvolíme například Itálii, může vzniknou řetězec Řím – papež – Alpy – moře – pizza – špagety – cinzano – zmrzlina – Sicílie – pomeranče – mafie. Kdo řetězec přeruší, vypadává ze hry.

Kilometr za kilometrem Díváme se na počítadlo kilometrů na tachometru, na němž je dělení po desetinách kilometru. Děti se dívat nesmějí. Řidič řekne „TEĎ“, když přeběhne celý kilometr. Hra spočívá v tom, že děti vykřiknou“TEĎ“ ,když si myslí, že přeběhl další kilometr. Zprvu budou chyby v odhadech obrovské, ale hráči se rychle vycvičí a jejich „TEĎ“ se bude stále více blížit té pravé chvíli

Kdo to je?

Při cestě hromadnou dopravou se všichni zaměří na jakoukoliv, nějak z davu vyčnívající osobu a poté ji charakterizují, např. jméno, povolání, účel cesty apod.

Stavitelé silnic Navrhneme spolucestovatelům, aby hádali vzdálenost do dalšího města, která bude napsána na příští tabuli. Například: Jaká bude vzdálenost do Jihlavy na příští tabuli? Přijímají se sázky - 20, 30, 40 km? Vyhrává ten, kdo se svým odhadem nejvíce přiblíží skutečnosti.

Vyber si odpověď

ISSUE 34

TÉMA 37

Roman Krupica a Jakub Vaverka, kvarta

Prázdninová anketa S novým číslem přichází opět nová anketa, které se ujal zcela nový team z kvarty, jak jste si už asi stačili všimnout, když jsme se snažili onu anketu uskutečnit. Tímto chci poděkovat všem, kteří ji pojali seriózně, protože odpovědi typu ANO na otázku KAM, by studenti výběrového gymnázia do seriózní ankety pro školní časopis uvádět nemuseli. Každopádně jsme si to zkusili, byl to křest ohněm, a doufáme, že na další ankety budeme lépe připraveni. (Přece jenom tohle bylo poprvé.) Nakonec jsme se rozhodli zpracovat jen 2 ze 3 otázek z odpovědí 264 studentů.

Jak můžete vidět, většina studentů ještě není rozhodnuta, kam o letošních prázdninách pojedou.

Nejčastěji navštěvované bude letos Chorvatsko, větší zastoupení zde má také ČR. Velké množství zemí mělo jen jediný hlas, překvapilo nás, že Švýcarsko a Antarktida dostaly pouze jediný hlas.

Nejvíce by se studenti našeho gymnázia chtěli podívat za oceán, příjemně nás ale překvapila Francie.

Relativně velké množství zemí mělo jen jeden hlas a proto se pro ně nenašlo místo v našem grafu. Takovými bylo např.: Thajsko, Mexiko nebo Kuba. Jeden ze studentů by se chtěl podívat do kouzelného světa Narnie.

Až najde cestu, ať nám dá vědět.

Jménem celé redakce přejme krásné zážitky na prázdninových cestách!

82TÉMA

Jakub Vaverka, kvarta

Work and Travel Pracovat, cestovat, poznávat nové lidi a kulturu a to všechno přes letní prázdniny? To je Work and Travel!

Pracuj až 4 měsíce a potom máš 30 dní na cestování. Takto si můžeš prohlédnou země jako USA, Austrálie a spoustu dalších. Stačí být ve věku 18 - 30 let, být zdráv a domluvit se anglicky. Potřeba je pouze se zaregistrovat u jedné z mnoha agentur, které tento program zřizují, nechat si najít práci, nebo ono hledání vzít na vlastní pěst, vyplnit formuláře pro zisk víza a zarezervovat letenku. Pak už zbývá jen čekat až nastane onen termín. Čekání si zkrátíš předletovými schůzkami, kde se dozvíš bližší info. Práce většinou býva placena nejmenší možnou mzdou, což se sice nezdá, ale v přepočtu je to dost. Nejčastější jsou práce v zábavních nebo přirodních parcích jako plavčík nebo obyčejné uklízení v supermarketu.

Dle mého názoru je to skvělá příležitost jak zároveň vydělat peníze a procestovat onu zemi.

thesolomel

Špagety s kečupem?

To jako vážně?

Už skoro 11 let. Pro někoho až neuvěřitelných 11 let. Tak dlouho již navstěvuji školní jídelnu.

Nikdy jsem nebyl z toho, co jídelna produkovala, dvakrát "odvařenej". Občas jsem si postěžoval. No dobře, možná častěji než občas. Vždy jsem se nakonec smířil s tím, že povětšinou dostanu rozvařené brambory, UHO (univerzální hnědá omáčka) a kousek předkožky či onu předkožku s neidentifikovatelnou omáčkou a knedlíkem.

Nenávidím kneldíky! Ale abych byl objektivní, tak musím podotknout, že se najde také spoustu věcí, které zde mám rád. V procentech bych to ale vyjádřil asi 80% ku 20% ve "prospěch" negativního pohledu.

Ještě když jsem chodíval na základní školu, tak jsem býval frustrován z toho, že si do třetí nebo čtvrté třídy nemohu volit mezi jedničkou nebo dvojkou. Prý kvůli výživově a energeticky vyvážené stravě. /Hehe/ S odstupem času se tomu směji.

To, čeho jsem byl v pátek svědkem, tomu však neodpovídá. Jakou výživovou hodnotu májí proboha špagety s kečupem? Je to jídlo vhodné jako oběd? Jako oběd pro prvňáky? Pro druháky? Pro kohokoliv? NE! Bezpochyby není.

i školní jídelna. Když se podívám na průměrnou "šířku" mých bývalých spolužáků ze základní školy a sestřiných (3. třída), tak zde panuje dosti značný nepoměr. Děti jsou tlustší a tlustší a to, že do nich budeme cpát špagety s kečupem opaku nikterak nepomůže. Troufnu si říci, že za předpokladu, že by školní jídelny vařily jídla z kvalitních surovin, lehčí jídla a méně tradiční česká kuchyně a žádne sra**y, jako jsou právě špagety s kečupem, bychom mohli zastavit tento nežádaný "růst" populace.

Existují i jídelny, kde vaří zdravá a kvalitní jídla, fotografii vítězného menu soutěže o nejlepší školní oběd najdete v časopise SCOOL!, issue 33, téma: káva a čaj.

A s jakou největší "šmakuládou" jste se setkali VY? Diskutujte na našem blogu!

„Ze všech lásek nejupřímnější je láska k jídlu.“ George Bernard Shaw Takhle se "budují" stravovací návyky současné generace.

Docela paradoxní, že se tak děje v době, kdy jíst zdravě začíná být čím dál tím víc cool. Hrůzné je, když takovéto stravovací návyky budují rodiče, ale o to děsivější je, že ISSUE 34

Foto: scool-mag.blogspot.cz TÉMA 39

Ivana Puškarová, sexta

Cesta za studiem aneb Vzhůru na VŠ!

Jistě, škola sice nabízí odbornou pomoc výchovného poradce a takový Gaudeamus také není k zahození, my jsme se ale rozhodli vydat se ještě výš.

S otázkou, jak se co nejlépe informovat o možnostech příštího vzdělání, jsme zamířili přímo na Fakultu sociálních studií Masarykovy univerzity, kde jsme pro vás vyzpovídali odborného asistenta Katedry politologie, pana doktora Michala Pinka. Jakých rad se nám dostalo, to posuďte sami v následujících řádcích.

Foto: Martin Suchomel

* Navštivte den otevřených dveří!

Každý rok se na jednotlivých fakultách koná den otevřených dveří. Jednotlivým učebnám je přidělen stanovený obor, ve kterém se vždy nachází oficiální prezentátor, který má na starosti představení daného oboru. Poté následuje otevřená diskuze, během níž má publikum možnost zeptat se na cokoli, co během prezentace nezaznělo. * Sledujte aktivity vybraného oboru!

Každý obor fakulty má každý rok dvě až tři konference – o nichž se můžete dozvědět pomocí internetu – a na které je otevřený přístup. Není tedy problém na nich strávit celý den, poslouchat, dívat se a díky tomu si utvořit vlastní představu o daném oboru.

Mgr. Michal Pink Ph.D. Vsadím se, že většina z nás plánuje v budoucnosti, ať už je bližší anebo vzdálenější, studium na vysoké škole. Řekněme, že v základním dělení na humanitní a přírodovědné obory jsme se už našli, jenže co dál? Jak se vyznat v obrovském množství institucí nabízejících vysokoškolské vzdělání? Jak ve změti všemožných fakult a oborů najít právě to pravé ořechové pro naše mozkové buňky?

V redakci jsme se shodli na tom, že správný výběr vysoké školy je věc více než nelehká. Souběžně s tím nás však napadla i další otázka: Kam zamířit pro radu?

102 T É M A

* Navštivte přednášku!

Je to věc naprosto legitimní. Z přednášky vás nikdo vykázat nemůže, vždyť v momentě kdy se v místnosti nachází osmdesát tváří, vyučující možná jednu navíc rozezná, rozhodně se tím ale nebude zabývat. Vy tak můžete strávit devadesát minut sledováním průběhu vyučování, a navíc také zjistíte, co se právě probírá. * Facebookujte!

Ale jinak než obvykle. Každá fakulta má také své facebookové stránky, kde se pravidelně publikují informace o aktuálním dění na škole. Strávený čas na sociálních sítích tedy nemusí být primárně jen ztrátou času, pomocí jednoho kliknutí se dá zjistit netušené.

* Spojte se a vyrazte do terénu!

Vezměte přátele se stejným oborovým zeměřením a vyrazte na různé univerzity či jejich fakulty. Poté se sejděte s ostatními skupinami, které navštívili další místa a společně si odprezentujte zjištěné informace. Získáte tak mnohem více osobních zkušeností a nezabere vám to ani tolik času. * Aktivně se zúčastněte semináře ZASEI! V nadcházejícím školním roce plánujeme besedu s některým z ambasadorů Fakulty sociálních studií MU o tématu vysokoškolského vzdělávání a jeho možnostech, během něhož budete mít možnost zeptat se na cokoli, co vás zajímá a nedostalo se na to v tomto článku. To už je docela zajímavá nabídka, co myslíte?

A pokud už vás na vysněný obor vysoké školy přijmou, rozhodně neusněte na vavřínech! Přijeďte si fakultu prohlédnout ještě před začátkem prvního semestru, seznamte se s jejími pracovníky, nastudujte jimi vydané publikace. Během prvních týdnů tak nebudete zaskočeni a můžete se těšit ze samých příjemných okamžiků, jakým je bezpochyby i neformální setkání nově příchozích se svými vyučujícími i zkušenějšími kolegy mimo budovu fakulty. I tady ale patří opět říci pozor – pozor na zjištění, že testy se píší až v lednu a že je najednou na všechno spousta času. Je důležité průběžně pracovat a naučit sám sebe zodpovědnosti, například i tím, že psaní seminárních prací nezůstane na poslední chvíli.

Foto: Martin Suchomel

* Zjistěte si rozvrh!

Na webových stránkách dané fakulty najdete mimo jiných informací také rozvrh hodin. Díky tomu máte šanci zjistit, jaký druh kurzů na vás ve vybraném oboru čeká.

Dostanete se také k programu jednotlivých kurzů, kdy za pomoci informačního systému uvidíte celou osnovu i například literaturu, z níž se během vyučování vychází.

Interiér fakulty Závěrem patří poděkovat panu doktoru Pinkovi za čas i informace, které nám ochotně poskytl. A vám nezbývá nic víc, než vám popřát hodně štěstí na dlouhé cestě za lepším vzděláním!

Více informací o studiu najdete na stránkách Fakulty sociálních studií.

(Načtěte si QR kod.)

Foto: Martin Suchomel

Budova Fakulty sociálních studií MU v Brně

ISSUE 34

T É M A 311

Anna Faustmannová, septima

Nejběžnější mýty o opalování

Po vyslovení slova léto se asi většině z nás vybaví pláž a moře. Tedy dvě místa, kde bychom, pokud by nám to finanční možnosti dovolily, rádi strávili celé léto. K létu patří i boj o to, kdo bude mít hezčí odstín opálení. Někdo věří čistě „přírodní“ metodě – tedy prostě si lehnout na slunci a „grilovat se“. Někdo si zase své opálení vylepšuje v soláriu. A někdo oboje. Pojďme se nyní podívat na mýty, které jsou s opalováním spojené

1. Ve stínu ani přes oblečení se nespálím Bohužel! Sluneční paprsky pronikají asi z 80 % i do stínu. A aby platila ta druhá část, vaše oblečení by muselo být vyrobeno ze speciální tkaniny. Obyčejná látka (jako je bavlna, polyester i džínovina) nepohlcuje UVA ani UVB paprsky.

S trochou nadsázky se dá říct, že se můžete spálit i v roláku pod stromem.

2. Vodoodolný krém mě ochrání celý den Ani toto tvrzení není pravda. Ano, voděodolný přípravek na opalování má sice trochu lepší vlastnosti než ten „za pár korun“ z drogerie, ale i tak jedno „namazání“ není samospasitelné. Krém setřete ručníkem, do lehátka i do trička, které si vezmete, až půjdete na oběd. Obecně se doporučuje natírat se každé dvě hodiny. (Upřímně řečeno – neznám NIKOHO, kdo by to dodržoval. Já osobně se natírám ráno a potom zase odpoledne, když se vracím na pláž. Nebo v případě, že mám někde zrudlou kůži nebo cítím pálení.)

Foto: cartoons.org

3. Přípravky na opalování tlumí tvorbu vitamínu D, proto bych je neměla používat, nebo je používat jen v omezené míře.

Vůbec se nemusíte bát nedostatku vitamínu D. Koneckonců ho přijímáte i ve stravě (např. ve žloutku, másle, rybím tuku). Pro jeho vstřebání není nutné opalování, stačí jen velice krátký pobyt na slunci (cca 10 minutové osvícení obličeje a rukou 3x týdně), takže ani v zimě vám nedostatek nehrozí.

4. Jakmile pokožka na slunci začne červenat, stačí na pár hodin odejít do stínu, a pak se mohu znovu opalovat.

Proces spálení probíhá několik hodin a dosahuje nejvyšší intenzity po 24 hodinách – takže pokud si na pláži všimnete, že vaše pokožka rudne, je pozdě. Kůži opakovaně ošetřujte zklidňujícími přípravky a druhý den zarudlá místa zakrývejte oblečením a raději se vyhýbejte přímému slunci. Po spálení doporučují lékaři jít znovu na slunce až po úplném zklidnění a vyblednutí kůže. A vzhledem k tomu, že se po spálení kůže často olupuje, je nutné následně po spálení vždy používat co nejvyšší ochranné faktory.

5. Pro účinnou ochranu stačí pouze vysoký ochranný faktor UVB. NE! Na Zemi dopadají i sluneční paprsky UVA, takže pokud chcete být opravdu chráněni, musíte hledat výrobek, který má vysoký ochranný faktor UVB + UVA. Ještě na tomto místě opakuji, že se nestačí natřít jen jednou více o opalování na našem blogu!

122 T É M A

Ivee

Před oponou za oponou

Při svojí poslední návštěvě divadla jsem byla trochu zděšená. A vlastně nejenom při té poslední. Taky během předposlední, předpředposlední… jo a slyšeli jste už o té předpředpředposlední? To byl teda nářez.

Obecně vzato nevím, jak je tomu v jiných městech a úměrně k tomu šťastnějších končinách, ale tady u nás v Brně je to docela bída. Tedy ne co do kvantity (Jen při průchodu Rooseveltovou ulicí si můžeme vískat, že.), ale do kvality – to už je podle mého docela diskutabilní.

Neříkám, že jsem zrovna aktivním umění-filem, který si nenechá ujít jedinou premiéru čehokoli, jen aby mohl říct „Jo, byl jsem tam.“. O to víc mě to ale možná bije do očí a je mi z toho i trochu úzko, když si vezmu kolem a kolem, že si při svých náhodných toulkách do divadelních institucí snažím vybírat profláknuté kusy, vychvalované vzdělanou polovinou Brna a blízkého i vzdáleného okolí, a stejně pak po dvou či více (panebožetonikdyneskončí) hodinách, se vytrácím z budovy s mírně povislým úsměvem na tváři, miliony otázek v hlavě a často s myšlenkami na to, jak se co nejrychleji dostanu do postele.

Tak vám nevím, jestli je to ve mně – v tom, že od lidí čekám skutečně profesionální výkon podaný na intelektuální úrovni (Ne že vulgarismus a sexuální podtext nacpeme do všeho. Za chvíli už možná ani pohádky nezůstanou nevinné ve snaze přiblížit se dnešním požadavkům. Kdo ví.) anebo mám jen zkrátka smůlu na výběr představení. Že bych ale byla až takový smolař? To se mi ani věřit nechce.

Při mé poslední návštěvě Janáčkova divadla se mi všechny tyhle poznatky spojily v jediný výsledek. Don Giovanni, to přece měla být záruka příjemně stráveného

večera sama o sobě, no ne? Jenže ouha, chyba lávky.

Mohla bych začít tím, že nastudování a provedení jako takové bylo, i pro mě laika, víc než průměrné (Tak nevyužitý potenciál. Co víc než Mozarta byste ještě chtěli?

Ptám se jen ústy zklamaného diváka.) a skončit tím, že věkový průměr v hledišti byl zhruba 100 a více (Nic není příjemnějšího než veledůležité důchodkyně předbíhající na toaletách. My že jsme špatně vychovaní?). Ale co se vlastně divím – byl to Mozart, klasika klasik, opera bez špetky dnešního sexuálního harašení (Přemýšlím, jestli by širší povědomí o obsahu díla přilákalo více neřestností-chtivých diváků.). A tak se vracíme zpátky do začarovaného kruhu: skomírající divadelní scéna, která během honby za mladou generací diváků zbytečně przní jinak prvotřídní díla a část hlediště neuspokojeně odcházející z dalšího pokusu nechat divadlo dokázat, že ještě stále má uměleckou hodnotu. „Divadlo je podivuhodná věc. Režisér nechápe, co chce autor, herci nerozumějí, co po nich chce režisér, a diváci nevědí, co se děje na jevišti.“ August Strindberg Nevím jak vás, ale mě o tom dnešní scéna už dlouho nepřesvědčila. Netvrdím, že situace je dvakrát přející a příznivá, ale skutečně bych se jednou chtěla dočkat dne, kdy z divadla půjdu v příjemně euforické náladě a bude to stejný umělecký zážitek, jako když třeba dočtu dobře napsanou knihu. Nic víc, než to že na celou tuhle instituci nezanevřu a budu ji dále podporovat, asi udělat nemůžu.

Zbytek je už jen a jen na ní. Tak jenom doufám, že to nebudou další roky, kdy si jen společně budeme nalhávat do kapsy.

Komentáře zanechte na blogu!

Foto: scool-mag.blogspot.cz

ISSUE 34

T É M A 313

Anna Faustmannová a Nikola Valešová, septima

Majáles 7:55 Studenti se scházejí před školou, někteří již převlečeni do svých nápaditých kostýmů, a s sebou přinášejí krabičky plné domácích buchet či doma vypěstovaného ovoce a zeleniny.

Již tradičně pro žáky gymnázia připravili studenti septimy a třetího ročníku zábavný program k příležitosti oslav majálesu. Nejprve se konaly soutěže pro všechny studenty, které vyvrcholily předáváním klíčů od školy a obce Zastávky králi a královně Majálesu, a následným průvodem v maskách po Zastávce. „Naši noví panovníci“ dovedli své „poddané“ do Dělnického domu, kde zhlédli představení obou tříd.

Sladkou tečkou za celým dnem byly nejrůznější koktejly umíchané profesionálním barmanem na Majálesové zábavě ve Staré kuželně v Rosicích (samozřejmě nealkoholické).

Do masek se převlékají i organizátoři her, kteří mají připravené rozmanité úkoly pro mladší studenty.

8:00 Několik studentů již zasedlo na svou deku před školou, zahajují den s Férovou snídaní a využívají možnosti se občerstvit čajem a kávou, které nabízí pan Malý se skupinou vybraných studentů ve stánku.

V Dělňáku se pomalu začínají scházet ti studenti septimy a třetího ročníku, kteří ztvárňují role v divadelním představení.

9:00 Hry jsou v plném proudu a účastní se nejen studenti, ale i mnozí pedagogové. Studenti jsou plni energie z Férové snídaně, a tak aktivně soutěží o hodnotné ceny.

oup-oup-oup!

V Dělňáku se už shromáždily všechny sponzorské dary určené k obdarování nejoriginálnějších masek nejen pro jednotlivce, ale i pro třídní kolektivy a výherce soutěží. Některé studentky se je snaží spravedlivě rozdělit a především uchránit před slintajícími spolužáky.

11:30 Všichni studenti gymnázia se shromáždili před budovou školy a napjatě očekávají příchod krále a královny Majálesu. Po slavnostním projevu pana ředitele jsou „novým panovníkům“ svěřeny klíče od

14 T É M A

Rozjeď to ...

gymnázia a od obce Zastávky. Král pronáší svůj děkovný proslov a zahajuje tak k radosti svých „poddaných“ průvod Zastávkou.

V Dělňáku vrcholí přípravy i nervozita a nacvičují se poslední scénky. Herci už dolaďují svoje kostýmy a používají všechny možné i nemožné prostředky k dodání kuráže.

12:00 Otevírají se dveře do sálu Dělnického domu. Začíná tradiční tlačenice ve dveřích a boj o poslední židli. Herci si pomalu uvědomují, že už není cesty zpět. Chvíli necháváme diváky napjatě čekat a upravujeme poslední detaily na jevišti.

Už sem dej ten klíč!

12:05 Oppan Gangnam Style!

Po velkolepém zahájení, přivítání diváků a poděkování všem sponzorům vypuklo fenomenální představení septimy na téma: Konkurz na muzikál. Poté jsou vyhlášeny ceny a obdarování výherci.

Následuje vtipné představení třeťáků složené z několika televizních reklam a pořadů.

13:30 Ti ochotnější z organizátorů stále ještě uklízejí a ostatní se již odebrali domů připravit se na večer.

Miláčkové moji ... !

21:00 Stará kuželna je na tuto dobu až neobvykle plná. Spousta gymnazistů zatím jenom nesměle sedí s nealkoholickými nápoji v rukou a někteří se již odvážili na taneční parket.

02:00 …

oppa - gangnam style!!

Foto: Světlana Smejkalová

ISSUE 34

T É M A 315

Zuzana Procházková, sexta

Spravedlivá snídaně Proběhla také soutěž O nejlepší českou buchtu. Tu, po velkém a nerozhodném boji, nakonec vyhrála redakce SCOOL!u pod vedením hlavního cukráře Martin Suchomela a Jáchyma Důjky se svou „vlajkovou“ buchtou. Hned za nimi se ale se ztrátou jediného bodu umístila paní profesorka Kroutilová se svým vnoučkem a tak i jim patří velká gratulace =).

Na závěr děkujeme všem, kteří se Spravedlivé snídaně zúčastnili a podpořili nás, a tak už teď můžeme přislíbit, že příští ročník bude ještě lepší!

Foto: Martin Suchomel

Dne 10. 5. 2013 se na naší škole uskutečnil první ročník Spravedlivé snídaně, kterou uspořádala třída sexta společně s panem Radkem Malým. Zapojili jsme se tak do celorepublikového happeningu na podporu Fair Trade.

Před školou byl postaven fairtradový stánek, kde bylo možno zakoupit kávu, čaj nebo kakao.

Kdokoliv pak mohl přinést cokoli jiného, co sám vypěstoval, upekl, uvařil či připravil a tak se nám sešlo velké množství nejrůznějšího pečiva, pomazánek, buchet, lívanců a také nějaká ta zelenina.

Ondřej Valeš, septima

ANKETA: Čajovna a vegetariánská jídla Na základě hlasování ve studentském parlamentu jsme se rozhodli udělat anketu týkající se školní čajovny a školní jídelny. Předmětem první ankety byly dvě otázky: Navštěvovali byste školní čajovnu? Přispěli byste na chod školní čajovny?

55% dotázaných by pravidelně navštěvovalo čajovnu, 37% občas a 8% by čajovnu nenavštívilo. Co se týče přispívání, tak 81% by přispělo a 19% by nepřispělo.

Dále z průzkumu vyplynulo, že na škole se nachází 8% vegeteriánů, což je 17 studentů. A 35% studentů by si přálo vegetariánská jídla, 42% občas a 23% by si vegetariánské jídlo nepřálo.

162 T É M A

Jáchym Důjka, sexta

Cohenoviny V den 8. května jsme uspořádali další filmový maraton, tentokrát s názvem Cohenoviny, dle hlavního herce všech promítaných filmů Sashy Barona Cohena, s pro něj vlastním kontroverzním humorem tvrdě se odírajícím o různé sociální skupiny. Ať už to jsou hip-hopeři, židé, diktátoři nebo homosexuálové. Na festivalu také bylo možné ochutnat vybrané čaje a kávy. Co rozhodně stojí za vyzdvihnutí byl koncert pana Radka Malého, který nás poctil svoji návštěvou a zahrál několik písniček od Model Bazaar. Všechny tyto aspekty přispěly k neopakovatelné atmosféře, ve které se všichni dobře bavili. Děkuji tedy všem, co přišli, a budu se na vás i na některé další těšit na příštím maratonu, který uspořádáme někdy před vánocemi. Rozloučím se heslem Ali-G „AŤ TO FRČÍ!“.

Foto: Kryštof P. Kokeš

Foto: Kryštof P. Kokeš

Foto: cartoons.org

ISSUE 34

T É M A 317

Martin Suchome, sexta

Pedagogové na cestách aneb Kdo dojel nejdál?

A.

Rosendorfová

J. Malý

S. Smejkalová

Radek Malý - Řecko Josef Malý - Itálie Radek Hakl - Island Drahomíra Trojanová - Bulharsko Zbyněk Leitner - Itálie Zdeněk Máša - Sýrie Lenka Mášová - Sýrie Martin Dojiva - Japonsko Libor Hejda - Španělsko Ludmila Brestičová - Kanárské ostrovy Radka Dolíhalová - Rusko Lenka Krejčíková - Island Hana Sedláková - Itálie Martina Dvořáčková - Francie Petr Kroutil - Dánsko Anna Kroutilová - Francie Andrea Rosendorfová - Peru Jana Gajdušková - Madeira Barbra Štreitová - Thajsko Eva Kokešová - Rusko Monika Ježová - Anglie Alena Dolíhalová - Rusko Ladislav Novák - Kazachstán Jan Ondroušek - Rujána Světlana Smejkalová - USA

182 T É M A

L. Novák

ISSUE 33

J. Ondoroušek

T É M A 319

Zuzana Procházková, sexta

Anna Kroutilová S končícím školním rokem přišla kromě příjemných povinností zahrnujících nekonečné opalování a vodní radovánky i jedna nepříjemná - a to rozloučit se s dlouholetou členkou našeho pedagogického sboru, inspirátorkou na poli umění a literatury, paní učitelkou Kroutilovou. My ji, nejen za redakci, přejeme hodně štěstí a mnoho dobrých knih do vždy plné knihovny!

Jak byste jednou/dvěma větami shrnula dobu strávenou na naší škole?

To, že jsem mohla učit na gymnáziu, mě velmi těšilo, ale ani na základní škole jsem netrpěla.

Co vám škola dala? Škola mi dala především solidní obživu, prázdniny, každodenní styk s mladými. Příjemné zážitky převažovaly nad těmi nepříjemnými.

Vzpomenete si na nějakou vtipnou historku?

Veselých i komických situací bylo mnoho, ale přenesením na papír ztrácejí vtip a pointu.

Vzpomínáte si na nějakého výjimečného žáka (ať už v kladném nebo záporném slova smyslu)?

Bohužel, do mysli se mi často vkrádají vzpomínky na ty žáky, kteří už z nějakých tragických důvodů nejsou na tomto světě. Obecně se na bývalé žáky vzpomíná na různých společných akcích a to se vytahují ty výše zmíněné veselé historky.

Ilustrace: Daniel Menšík

Co plánujete dělat příští rok až nebudete učit?

Příští a následující roky hodlám lenošit, číst, trochu se starat o zahradu, trochu víc o vnuka a dělat to, co přinese den.

202 T É M A

Bude se vám stýskat? Po čem?

Rozhodně mi bude chybět řád a pořádek daný rozvrhem. Budou mi chybět společné exkurze, vodácké kurzy, posezení s kolegy.

Ale v nejlepším se má přestat, tak si říkám: „Bylo to krásné a bylo toho dost.“ Kdyby si někdo chtěl o učitelském povolání popovídat seriózněji, ať přijde na návštěvu, bude mi potěšením.

Jáchym Důjka, sexta Foto: austerlitz.cn

Bitva tří císařů aneb Tercie jde do bitvy

Jedna z největších, nejgeniálnějších, nejmrazivější, nejvychytralejší, a mnoho daších nej, bitev v našem nejbližším okolí.

Je tu snad někdo, kdo neví nic o Bitvě u Slavkova? Já myslím, že ne, a proto historickou část přeskočím a přesunu se rovnou k průběhu exkurze. Mým úkolem číslo jedna bylo natočit průběh exkurze v rámci projektu „Učime (se) média“ Tak jsem vypůjčil kameru od paní Brestičové a vydal se na cestu zjistit ještě víc podrobností o této bitvě. Den začal nádherně, svítilo slunce, ptáci radostně prozpěvovali a jednu chvíli se mi dokonce zdálo, že prozpěvují „pí pí píp Austerlitz pí pí píp“. Nasedli jsme do autobusu a pan Novák začal povídat o souvislostech bitvy. První zastávka byla ve Francii, ano opravdu ve Francii, kopeček Žuráň skutečně je francouzské území a tam byla naše první zastávka. Pro mnoho lidí je to jen kopeček, na kterém

je strom a památník s mapou blízkého okolí, ale já jsem se nad tím zamylel trochu jinak. Napoleon Bonaparte odsud vedl geniální tažení, které i přes veškeré nevýhody a ústupky nepříteli dokázal vyhrát.

Cestou na Santon jsme navštívili Starou poštu, kde nás čekala exkurze do světa obyčejných francouzských vojáků. Další zastávkou již opět byla Česká republika, přesněji kopec Santon, kde jsme se naučili pochodovat. Obrovským zážitkem byla návštěva Spáčilova statku, což je statek, ve kterém přespal sám Napoleon! Poté už následovala Mohyla míru, město Slavkov i se zámkem a místním kostelem. Po zhlédnutí těchto pamětihodností už byl čas jet domů a vstřebat veškeré načerpané vědomosti.

Foto: Jáchym Důjka

Mohyla míru

Vyznamenání těch nejudatnějších ISSUE 34

Spáčilův statek

Výklad k Mohyle míru T É M A 321

Anna Faustmannová, septima

Foto: Archív septimy

Septima opět na vodě (Nebo spíš ve vodě?)

„Hurááá! Po čtyřech dnech konečně na vodu!“

„Family foto“ před zámkem Hluboká

222 Š K O L N Í V Ý L E T Y

Milena Mařáková, kvinta

Kvinta poznává Slavonicko Foto: Eva Kokešová

Kvintánky uctívají, co zbylo z Járy Cimrmana. (železniční zastávka Kapron)

Jáchym Důjka, sexta

Jelikož nám situace neumožnila vydat se na vodu, museli jsme vymyslet novou alternativu.

Díky známostem našeho třídního jsme se mohli vydat na „Templák“. Náš výlet byl v podstatě stejný jako loni pouze dojem z restaurace u Staňků se změnil. Sice jsme se minulý rok zapřísáhli, že už tam nikdy nevkročíme, avšak hlad a žízeň nás tam vehnaly znova a tentokrát to bylo o něco lepší. Není to tam sice žádná vysoká gastronomie, avšak na obyčejné najezení a napití to bohatě stačí.

Foto: Nikola Bechná

Sexta opět objevuje (okupuje) Templák

Sexta shlíží z vyhlídky Hadcové stepi ISSUE 34

Š K O L N Í V Ý L E T Y 323

Ivana Puškarová, sexta

Veronika Tomanová: Pozdrav z Krásného ostrova O tom, že Tchaj-wan je skutečnou perlou na Zemi se přesvědčili už středověcí portugalští mořeplavci, když tomuto malému protáhlému kousku pevniny dali jméno Ilha Formosa, což v překladu znamená Krásný ostrov. O pět století později dostala šanci nechat na sebe působit jeho podmanivé krásy i naše absolventka Veronika. A přestože v každodenním ruchu jeho zákoutí nenachází odraz zastáveckého života, tak jako naši kvintáni na Benátském bienále, neubírá to téhle asijské krásce na jejím půvabu. Ba právě naopak.

Jak vzpomínáte na studentská léta v prostředí zastávekého gymnázia?

Bavily mne jazyky a dějepis, ale umírala jsem na všech těch fyzikách a chemiích. Zejména druhá polovina osmiletého programu pak představovala poměrně neklidnou dobu. Kromě studia jsem se věnovala tanci, od aktivity praktikované jen párkrát v týdnu jsem se tomu postupně začala věnovat závodně. Dny, kdy mi budík zvonil kolem páté hodiny ranní, abych si ještě mohla potrénovat před začátkem první hodiny, rozhodně nebyly výjimkou. Po získání zlaté medaile na mistrovství republiky jsem chtěla vzhledem ke studiu požádat o individuální plán. Ukázalo se, že nic takového ale na naší škole zatím nefungovalo, tak jsem se snažila i přes více absencí držet krok. Ačkoli ne vždy byli spolužáci či vyučující ochotní můj styl studia respektovat, cítila jsem vždy velkou podporu od mojí skvělé třídní paní Kokešové. Na ni, stejně tak jako na veselého školníka – pana Benešovského proto vzpomínám nejraději.

Jaká cesta vás přivedla na takové místo, jakým je právě Tchaj-wan?

Moji první zkušenost s Asií jsem získala už během bakalářského studia. Na výměnném pobytu v Hong Kongu jsem tehdy strávila něco přes čtyři měsíce. Když jsem potom v posledním semestru bakalářského studia zvažovala, co dál, do rukou se mi shodou okolností dostala nabídka studia na Tchaj-wanu. Tamní ministerstvo školství zároveň nabízelo také stipendium, takže jsem se rozhodla zkusit obojí – poslala jsem přihlášku na universitu a také přihlášku na stipendium. Obojí nakonec se štěstím vyšlo. Tak jsem si sbalila kufry a odletěla.

Jakou dobu už na ostrově pobýváte?

Na Tchaj-wanu již pobývám 9 měsíců. Právě jsem dokončila první dva semestry, na letní prázdniny letím do Evropy a v září hurá zpátky. Celkem je magisterské studium na Tchaj-wanu – stejně jako jeho česká obdoba – na dva roky. Program, kterému se věnuji, nese název International Master Program in International Cummunication Studies.

Je něco, po čem se vám opravdu stýská?

Není to ani tak po ČEM, nýbrž po KOM se mi stýská.

242 A B S O L V E N T

Rodina samozřejmě chybí nejvíc. Díky internetu se vzdálenost zdá kratší, často si posíláme fotky a voláme si přes Skype, při komunikaci je však třeba počítat s časovým posunem šesti hodin. Pokud si chci ve všední den zavolat třeba s mamkou, musím zůstat vzhůru tak do dvou v noci, aby už ona byla doma z práce. Na Tchajwanu jsem si také zasteskla po českých Vánocích. Místo kapra, cukroví a sledování Popelky jsme se normálně učili. A to bez jediného volného dne! K mému velkému překvapení mne dokonce vyučující pověřil vedením prezentace na Štědrý den. Vánoce tu prostě a jednoduše nikdo neprožívá.

Jak vysoké klade takový pobyt nároky na jazykovou vybavenost? Vystačíte si s angličtinou?

Dobrá znalost angličtiny je rozhodně potřebný základ.

Vedle vyučovacího jazyka na universitě je to i hlavní komunikační jazyk s veškerým okolním světem. Čím lepší angličtina, tím lépe. Čínština se samozřejmě taky hodí, protože na mnoha místech mimo kampus, nebo i mimo hlavní město, znalost angličtiny u místních obyvatel není samozřejmostí. Já jsem už absolvovala dva kurzy čínštiny, tak si zvládnu objednat jídlo, představit se a vést jakousi základní konverzaci. Největším problém představuje psaní. Na Tchaj-wanu se navíc k psaní, na rozdíl od pevninské Číny, nepoužívají zjednodušené, nýbrž tradiční znaky.

Co vás na této ostrovní zemi zaujalo nejvíc?

Ať už jde o místní kulturu, mentalitu lidí, stravování či okolní přírodu.

Jako člověku, který naprosto propadl fotografii, se mi na Tchaj-wanu nejvíce líbí to, že je vizuálně velmi různorodý.

Ačkoli je velikostí jen jako polovina České republiky, najdete tam pláže, hory, lesy, jezera atd. Když k tomu navíc přidáte různé kulturní festivaly, mám pocit, že se tu neustále něco děje. To, že je Tchaj-wan naprosto odlišný od toho, co jsem doposud znala z Česka, ve mně udržuje jakousi každodenní zvědavost. Mám vždycky chut’ vzít fotoaparát a jít zdokumentovat, co se děje. Píšu z Tchaj-wanu i blog (www.veronikasadventure.com), na kterém sdílím fotky, které jsem pořídila v různých částech ostrova.

Co vám naopak přijde jako úplně nejvíc odlišné od evropských poměrů?

Velký rozdíl vidím zejména v přístupu studentů. Na Tchaj-wanu se na vzdělání klade opravdu velký důraz.

Studenti si to berou, snaží se podat co nejlepší výkon, a to at´ se jedná o závěrečný esej nebo pouze dílčí úkol.

Studium tedy opravdu stojí v centru života mladých. Třeba už během střední školy většina z nich každý den navštěvuje i další odpolední či večerní výuku, která je má lépe připravit na univerzitu. V České republice jsme podle mého názoru v tomto ohledu línější a méně důslední.

O absolventce: Veronika Tomanová odmaturovala na zastáveckém gymnáziu v roce 2008, její třídní učitelkou byla Mgr. Eva Kokešová.

Po úspěšném absolvování střední školy její kroky vedly na Katedru žurnalistiky, kde také získala možnost studovat na Tchaj-wanu. V současnosti se zabývá především fotografií

Navštívila jste i jiné regiony Asie? Máte je případně v plánu v budoucnu procestovat?

Během čínského nového roku, kdy jsme na měsíc měli volno ze školy, jsem podnikla 20 denní cestu okolo Filipín. Měla jsem s sebou jen batoh a polohu jsem měnila opravdu snad každý (popřípadě každý druhý) den. Kromě letadla jsem se hodně pohybovala i lodí a dalšími místními dopravními prostředky.

Bylo to samozřejmě jedno velké dobrodružství, ze kterého jsem si přivezla spoustu zážitků, časové a finanční možnosti mi ovšem nedovolují takové cesty podnikat často. Zatím to vypadá, že další velká výprava se bude konat v únoru. Ve hře je třeba Kambodža a Laos, ale uvidíme, jak to dopadne. Všechna místa na světě mají něco do sebe.

A závěrem, je pro vás Tchajwan místem, kde byste chtěla prožít zbytek života, anebo vás možnost zůstat na takovém místě spíše děsí?

Tchaj-wan je rozhodně pohodlným a bezpečným místem k životu.

Pár mých kamarádů už tam žije dlouhodobě, většinou jsou to ale kluci, kteří si našli místní slečnu a rozhodli se zůstat. (Západní kluci jsou z nějakého důvodu u Tchajwanek mnohem více populární než západní holky u Tchajwanců). Mně se Tchajwan jako takový opravdu líbí, ale je to z ruky od mé rodiny. V budoucnu bych se proto ráda usadila v Evropě.

ISSUE 34

Veronika na hoře Elephant, odkud shlíží na město Taipei i do mraků stoupající 2. nějvětší budovu Asie.

A B S O L V E N T 325

B a t e ž o M i k i l u ( B a r č a , Te r k a , Ž o r k o , M i l č a , K i k č a , L u c k a ) *

This is not a Czech Pavilion KATEŘINA ŠEDÁ A BATEŽO MIKILU NA ZASTÁVCE V BENÁTKÁCH Vážená paní Šedá…

Před dvěma lety jsme se rozhodli Katce poslat email, v němž jsme ji žádali o radu, jakým způsobem bychom mohli zlepšit obec, kde se nachází naše škola. Zastávka nám připadala jako místo, kde kolem sebe lidé na ulicích procházejí bez pozdravení a nemají zájem o prostředí, ve kterém žijí. Samotná Zastávka, ačkoliv je vesnicí, se tváří spíše jako město. Sami jsme měli pár nápadů, co by se dalo změnit, ale potřebovali jsme poradit s jejich realizací. Moc jsme nedoufali, že by nám mohla přijít jakákoliv reakce, ale kupodivu nám rychle přišla odpověď.

Katka nám později prozradila, že na takovéto žádosti moc nereaguje, ale náš email ji zaujal vzhledem k našemu věku.

Podle jejího názoru se moc dospívajících nezajímá o svoje okolí, ale spíše hledají sami sebe a svou životní cestu. Po půl roce nás přijela navštívit do Zastávky.

akce, uskutečněná přibližně před rokem, při které jsme se zeptali více než 500 obyvatel Zastávky, jaké místo v jejich obci je pro ně středem. Dostali jsme více než 50 různých odpovědí, na základě kterých jsme se rozhodli vytvořit dvě mapy Zastávky. V první mapě jsme poukázali na ono rozdělení Zastávky. Druhá mapa ukazuje místa, která mají potenciál stát se středem.

Taiwan Před rokem dostala Katka pozvání od kurátorky** taiwanského pavilonu Esther Lu, aby zastupovala Taiwan na 55. Benátském bienále. Taiwan jako země má na bienále zvláštní pozici, protože není oficiálně uznán jako samostatný stát, a proto nemůže mít vlastní národní pavilon. Díky tomuto faktu stojí víceméně na okraji celého bienále jako doprovodná výstava s názvem This is not a Taiwan pavilion. Jeho situace Kateřinu zaujala, a proto se rozhodla nabídku přijmout. Jak ona říká „Je to jen hra na pavilon.“ Hledání taiwanského pavilonu Kvůli tomu, že se jedná pouze o doprovodnou akci a ne o národní pavilon, není mu věnovaná tak velká pozornost.

Z tohoto důvodu se Katka rozhodla vytvořit z taiwanského

Foto: Archív Batežo Mikilu

Batežo Mikilu na „návštěvě“ v Benátkách Zastávka Společně s Katkou jsme začali hledat jak řešení problémů veřejného prostoru v Zastávce, tak i problémů sociálních.

Z našeho pohledu je totiž Zastávka protkána sítí silnic, které rozdělují tuto obec na více malých částí. Každá z nich má svoje vlastní malé centrum a Zastávka jako taková nemá žádný střed. Tuto myšlenku nám potvrdila

Hledání cesty k taiwanskému pavilonu...

* Je skupina pěti současných studentů z kvinty a jedné jejich bývalé spolužačky. Vznikla 12. 12. 2012 a její název je složený z prvních dvou písmen křestního jména každého z nich. **Kurátor výstavy – jedná se o profesi, jejíž hlavní náplní je vytvoření a organizace výstavy, např.: vybírá umělce a stará se o celkový dojem.

26 2TÉMA

pavilonu střed bienále tím, že ho na malou chvíli přenese do každého národního pavilonu. Pokaždé si návštěvníci benátského bienále navzájem kladou otázku: „Where is the best piece of the whole biennale?“ (Co je nejlepším dílem celého bienále?).

Na základě této skutečnosti se Katka rozhodla s naší pomocí vytvořit novou mapu bienále, na které jsou zobrazeny všechny národní pavilony jako taiwanský pavilon.

Jedině taiwanský pavilon je zde zaznamenán jako This is not a Taiwan Pavilion.

Naše akce zde spočívala v hledání taiwanského pavilonu v jednotlivých pavilonech a dotazování se návštěvníkú těchto pavilonů na cestu. Při ptaní jsme nezapomněli zmínit, že jsme slyšeli, že je v taiwanském pavilonu nejlepší „piece“ z celého bienále.

Význam tohoto projektu spočívá nejen v hledání cesty k taiwanskému pavilonu, ale i v hledání cesty k Zastávce jako obce a cesty nás k sobě samotným.

Příprava map

Jedna z plakátovacích ploch v Benátkách

Benátské bienále Biennale di Venezia (Benátské bienále) je prestižní mezioborová přehlídka současného výtvarného umění pořádaná v každém lichém roce v italských Benátkách. Od svých počátků sahajících do konce 19. století představovalo světu výhradně výtvarné umění nejznámějších malířů, grafiků, sochařů a přirozeně jejich tvorbu. Výstava výtvarného umění se konala, a dodnes koná každé dva roky. Později vznikaly přidružené expozice filmu (Benátský filmový festival), architektury (Bienále architektury), divadla a hudby, které se konají každoročně.

Posledním doplňkem je Mezinárodní výstava současného tance, která byla do schématu Bienále zakomponována v roce 1999.

Kateřina Šedá (* 12. prosince 1977, Brno) je česká

výtvarnice zabývající se především konceptuálním uměním. Žije v Brně - Líšni. Roku 2005 obdržela Cenu Jindřicha Chalupeckého za projekt Je to jedno. V roce 2005 ukončila studia AVU Praha. Kateřina Šedá se zaměřuje na sociálně laděné happeningy a experimenty mající za cíl vyvést zúčastněné ze zažitých stereotypů nebo ze sociální izolace. Pomocí jejich vlastní (vyprovokované) aktivity a díky novému využití všedních prostředků se pokouší probudit trvalou změnu v jejich chování. V roce 2011 poskytla Kateřině Šedé prostor pro samostatnou výstavu londýnská galerie Tate Modern: 2011 - Od nevidím do nevidím, Tate Modern, Londýn Cílem akce byla konfrontace života malé středoevropské vesnice Bedřichovice u Brna a jedné z největších světových metropolí, Londýna.

Akce se konala v prostoru velikosti katastrálního území Bedřichovic promítnutého do prostoru Londýna 1:1 mezi budovu galerie Tate Modern a katedrálou Sv. Pavla. Akce se zúčastnilo 80 obyvatel Bedřichovic.

Ve vymezeném prostoru měli dělat to, co dělají ve svém běžném dni - zametat, pracovat na zahradě, jezdit na kole, opalovat se, hrát si, zorganizovat hasičské cvičení, hrát nohejbal, umývat auto apod. Proběhla také návštěva kostela. Vedle běžných aktivit využila autorka také toho, že mezi obyvateli Bedřichovic je učitelka angličtiny a kurátorka galerie. Obě pak připravily hodinu českého jazyka a prohlídku imaginárních Bedřichovic v prostoru Londýna. Zároveň se akce účastnilo 80 britských malířů, kteří malovali vesnici v londýnských reálech dle fotografií skutečných Bedřichovic. Pro Tate Modern se jednalo o největší performance roku.

Pavilon K. Šedé :-) o dalších projektech na wikipedie.org ISSUE 34

T É M A 327

Rudolf Zezula, Sexta

Kam se vydat o prázdninách za sportem?

Tenisový Wimbledon Od 24. června do 7. července bude probíhat v tenisovém All England clubu tradiční Wimbledon.

Tento nejslavnější tenisový turnaj s bohatou historií je specifický především díky svému povrchu, na kterém se odehrává, a tímto povrchem není nic jiného, než dokonale připravená tráva, která musí mít přesnou délku 8 mm.

V letošním 136. ročníku tohoto nejslavnějšího tenisového turnaje budou své tituly z minulého roku obhajovat v mužském turnaji Švýcar Roger Federer a u žen to bude Američanka Serena Williamsová, kteří patří i mezi favority v letošním ročníku.

Pro českého fanouška bude jistě zajímavá i ženská čtyřhra, kde z minulého ročníku obhajují 2. místo pár Andrea Hlaváčková a Lucie Hradecká, které ve finále podlehly americkému páru sester Williamsových.

Pokud budete chtít podpořit české tenisty nebo své zahraniční oblíbence, tak neváhejte a vyrazte si užít nezapomenutelnou atmosféru londýnského turnaje.

Alll England v celé své kráse

Formule 1 Fanoušci královny motorsportu se mohou od období 30. června do 25. srpna těšit hned na čtyři velké ceny. Postupně se pojede ve Velké Británii na okruhu Silverstone, kde bude obhajovat svoje vítězství Mark Webber. Další závod se pojede o týden později 7. července v Německu, na okruhu Nürburgring, kde obhajuje prvenství Fernando Alonso. Po klasické prázdninové třítýdenní pauze bude následovat 28. července Velká cena Maďarska na okruhu v Budapešťi, která je společně s předchozím závodem v Německu nejblíže pro českého fanouška. Pokud by Britský okruh Silverstone měl zájem si nenechat ujít zážitek ze závodu, na tomto okruhu bude obhajovat vítězství Lewis Hamilton. Po tomtu závodu následuje měsíční pauza před posledním prázdninovým závodem v belgickém Spa, kde bude chtít navázat na své loňské vítězství Jenson Button. Tyto čtyři závody by nám už mohly napovědět, kdo se pro letošní rok stane mistrem světa, jestli to bude jako v posledních třech sezónách Němec Sebastian Vettel, nebo někdo z jeho konkurentů.

282 T É M A

Seriál závodů Diamantové ligy V průběhu června a července jsou pro fanoušky atletiky připraveny hned tři závody o diamantový poklad. Jako první je na pořadí mítink v Paříži, který se uskuteční 6. července od 15 hodin. Jedná se v pořadí o 10. závod této populární atletické soutěže, kde si atleti rozdělí na odměnách více než 6,5 milionu dolarů. Pokud chcete na vlastní oči vidět komu se vysněný diamantový poklad přiblíží nebo naopak vzdálí, tak neváhejte a vyrazte do Paříže.

Dalším místem, kde bude k vidění světová atletická elita, se stane 26. července od 16 hodin anglický Londýn. Další sportovní akce hned po Wimbledonu, která se koná přes prázdniny v Londýně, pokud tedy máte rádi Londýn a sport tak je to pro vás ideální červencová dovolená.

Předposledním závodem Diamantové ligy a zároveň posledním, který se bude konat v letních měsících je závod na Weltklasse v Curychu, který se uskuteční 29. srpna od 16 hodin. Jedná se jeden z nejstarších a nejpopulárnějších mítinků na světě.

Atletika není jen disciplínou velkých výkonů, ale i velkých emocí

International champions cup Jedná se o fotbalový turnaj 8 klubů, který bude probíhat 27. června do 7. srpna na stadionech v Americe, konkrétně v Los Angeles, Phoenixu, San Franciscu, New Yorku a Indianapolis a slouží týmům především jako příprava na novou sezónu. Turnaje se zúčastní 2 anglické týmy (Chelsea a Everton), 3 italské (Juventus, AC Milán a Inter Milán), 2 španělské (Real Madrid a Valencie) a posledním týmem je Los Angeles Galaxy.

Systém turnaje: týmy jsou rozlosované ve čtvrtfinálových dvojicích, kdy vítězové Fotbal nenechává muže klidné ani v zámoří postupují do semifinále a poražení padají do soubojů o 5 - 8 místo. Semifinále určí finalisty a poražení semifinalisté půjdou do zápasu o 3. místo. Poražení ze čtvrtfinále odehrají 1 zápas, kdy vítězové postoupí do zápasu o 5. místo a poražení budou hrát o 7. místo.

Tento turnaj neslouží jenom jako příprava na sezónu, ale také je důležitý pro marketing jednotlivých týmů, protože fotbal se stává v Americe stále populárnějším, čemuž napovídají i nově vybudované velké stadiony, kterou pojmou přes 50 000 diváků.

ISSUE 34

T É M A 329