TÉMA Motivační rozhovory v práci se závislostí

Motivační rozhovory v práci se závislostí

MUDr. Michal Raszka, Ph.D.

„Pokud se chcete z toho dostat, tak musíte zásadně změnit život a dodržovat pravidla, o kterých jsme spolu již mnohokrát mluvili. To jinak nepůjde. A samozřejmě se to neobejde bez suchého domu. Dobře víte, jak to končí. Už jste tu zase…“

Při práci s lidmi vždy pracujeme s jejich motivací. A při práci s lidmi se závislostí o to více. V problematice závislosti je motivace hlavní proměnná. Logicky. Pokud by to byli lidé, kteří jsou motivovaní a dodržovali by doporučení, tak by naši pomoc nepotřebovali.

A jak vlastně s klienty, kteří se v různé podobě o změnu snaží, nebo na změnu klade důraz jejich okolí, pracovat? Jaký postoj zaujmout? Na co se zaměřit, pokud opakovaně nedodržují uzavřené dohody? Někdy můžeme přijít do bodu, kdy pochybujeme o smyslu naší práce týkající se změny. Přesvědčování nefunguje. Jedním z důležitých momentů při práci v pomáhající profesi je zažít pokrok našich klientů. V tu chvíli zažijeme smysluplnost, naplnění a uspokojení. Ale mnohokrát zažíváme frustraci, která souvisí s určitou bezvýchodností situace člověka, kterého máme před sebou, jeho sisyfovským utrpením, a v neposlední řadě také s tím, že býváme konfrontováni s neobratností jejich komunikačního stylu.

Jednou z možností, jak s klienty efektivně pracovat, jsou motivační rozhovory. Co to vlastně je? A proč mě zaujaly? Protože fungují, mají jasnou logiku, nabízejí pevný opěrný bod a kromě jiného jsou z mého pohledu skutečnou prevencí vyhoření. Motivační rozhovory (z angl. motivational interviewing)

představují široce použitelnou metodu práce v pomáhajících profesích, vytvořenou původně pro práci s klienty závislými na alkoholu a cigaretách. Autory metody a základní publikace přeložené do českého jazyka jsou William R. Miller a Stephen Rollnick (1). Metoda vychází z rogersovského, na klienta orientovaného přístupu, a k tomu přidává prvky systemické a kognitivně-behaviorální terapie. Využívá model změny vytvořený v osmdesátých letech minulého století Prochaskou a DiClementem, nazývaným také „kolo změny“ (obrázek 1.). Jedná se o techniku, kterou lze zařadit pod kolonku krátkodobého poradenství odehrávajícího se v průběhu několika sezení. Avšak její principy můžeme s klienty používat neustále. Je to rozhovor o změně vedený ve své podstatě velmi lidským způsobem. Místo toho, abychom klienta přesvědčovali o změně, tak mu dáváme prostor pro přemýšlení nad změnou, kterou chtějí udělat.

MUDr. Michal Raszka, Ph.D.

Obrázek 1. Kolo změny

před uvažováním o změně

trvalá změna relaps

(návrat k nežádoucímu chování)