Board 80

80 globe world cup / red bull monstairs / silvretta nova / etnies european open / battle 05 / dobeš vs. pardubice / gran masta camp / spotcheck mosty u jablunkova / spotcheck maldé buky / exotický skateboarding indonésie

číslo 80 / červen 2005 / ročník 11 / 65 Kč / 95 Sk

globe world cup / red bull monstairs / silvretta nova / etnies european open / battle 05 / dobeš vs. pardubice / gran masta camp / spotcheck mosty u jablunkova / spotcheck mladé buky / exotický skateboarding indonésie

80

f oto: dav i dbl aze k .c z

www.h orse fe at h e rs.c z

Pavel Jaros frontside boardslide team: pavel jaroš, aleš vondráček, marek štrunc, honza janda, jan bárta, arnošt ceral, honza zajíc, ondra marčík, kamil mrázik, richard skandera, roman dlauhý, kryštof just, jakub chochola, petr kuchař, libor podmol, martin koreň, michal matys, štěpán herink, richard gasperotti, tomáš hušek

C H E C K O U T ETNIESSKATE.COM F O R T H E L AT E S T T E A M A N D P R O D U C T U P D AT E S .

McSUP DISTRIBUTION 420 602 127 060

RUNE GLIFBERG

ETNIES:

BACK SIDE DISAS TER THE TIP {BLACK+BLACK+GUM}

STIGMA DISTRIBUTION

info@stigma.cz

377.455.925

80

040 048 056 066 070 078 084 092 096 100 106

globe world cup red bull monstairs tři dny jirky puffera silvretta nova etnies european open battle 05 dobeš vs. pardubice gran masta camp spotcheck mosty u jablunkova spotcheck mladé buky exotický skateboarding indonesie

To nám to ale uteklo, je to jako včera, co jsem se naučil napsat máma mele maso a hle, osmdesáté číslo Board magazínu už otvírá dveře.

Hrozně kulatý numero, co? No dyť už tenhle časák funguje přes deset let. Trochu mi jubileum připomíná osmdesátiny mojí babičky Blaženy. Sešla se tam celá rozvětvená rodina, každý přinesl spousty dárků, gratulace nebraly konce. Babča si to užívala na max, možná škoda, že tam s sebou neměla víc kámošek. Jenže takhle vysokýho věku se jen tak někdo nedožije.

Podobně jako Board, ten na svý cestě taky potkal spousty riderů, fotografů, pisálků, závodů či jiných sk8 a snb projektů, který to hustě rozjeli, ale po čase přestali jezdit, fungovat a zmizeli v prachu dějin. To si stejně jako Blažena vždycky sednem v redakci, dáme si kafíčko a vzpomínáme. Jó tenkrát, když ten a ten dělal to či tamto, to byly časy.

To už si ale babička rozbaluje dárky, raduje se a neustále hlásí: „Táková škoda božínku. Dyť já už to neužiju.“ Dárky si proto doma pečlivě uloží a při jakýkoliv další návštěvě vám je nenápadně lifruje nazpátek. Koupili jste jí novou konvičku na čaj, hmm, Alenko, ta se ti hodí do bytu, strejda pořídil bezdrátovej telefon, háá, jen si vem Mírku, ten se vám hodí do redakce, já s tím neumím... Taky jsme měli Board párty a taky přišli gratulanti, jenže místo dárečků nám přinesli moře stickerek. My si je nebudeme sušit a čekat, že se na nás přijdete podívat, my vám ty samolepky teď dáme všechny najednou. Hezky si je vylepte, třeba na fotříkovo auto. Kdyby vám to zakazoval, ukažte mu tuhle fotku, to je ale žihadlo. Vždyť s Board stickerama bude i ta vaše Škodovka hnedka jinak jezdit!

Mirek Špek

the r in ylo oon! a T S e t Mik Ou lor

he in t y n! e Ta ut Soo k i M O for eo out re Vid k Loo e Mo t Ska

WWW.MATIXCLOTHING.COM / WWW.REDFROG.CZ / 220.570.482

MIKE TAYLOR

Ad #68 : w ww.lakai.c om

and www. crailtap.co www.redf m : Photo by Goto rog.cz : 22 0.570.482

A T C E TRI F ede. w su suede, n yello ck / uck, brow la b in nub

re black n he showavailable inle leather. also hite pebb w and

80 BOARD MAGAZÍN vydává: HP Publishing registrační číslo: MK ČR 7303 E ISSN 1212-4680 ADRESA REDAKCE

Board, 8. listopadu 53 169 00 Praha 6 tel a fax: 233 357 507 emajl: redakce@board.cz www.boardmag.cz PREZIDENT

Mirek Špek ŠÉFREDAKTOR

Radek Hruška FOTO

Kiva, Jan Zach, Robert Franek, Pavel Karas, Hofik a externí fotografové TEXT

Mirek, Radek, Soňák, Kiva, Ondřej Sláma, Libor Dostál, Affro a externí pisálci ŠOTEK

Sviňák KOREKTURA

Sváťa INZERCE

Radek Hruška DESIGN

Petr Bosák, Petr Kačaba, Pajka Burdová PREPRESS

studio G27 DISTRIBUCE ČASOPISU

PNS, a.s., Mediaprint&Kapa, Pressmedia NÁKLAD

náklady ověřuje ABC ČR, člen Mezinárodní federace ABC www.abccr.cz © Radek Hruška Terronská 15, Praha 6 IČ: 67809588 Nevyžádané materiály nežádejte zpět. Jezdci na fotkách označeni G jezdí pravou nohou dopředu a ti, co jsou označeni R, jezdí levou nohou dopředu. Jezdci označeni X dojezdili.

Koláž, roláž a oláž. ročník 11 / číslo 80 / červen 2005 toto číslo vyšlo 25. 5. 2005 příští číslo vyjde 29. 6. 2005 cena 65 Kč / 95 Sk

Jirka Puffer /r/ bs flip, foto: Kiva

'050 %"7*% 4$) #-"Ç&,

'*%&- $"1

#.9 .*$)"- 130,01 50.«À 70/%3«è&, )0/;" +"/&è," .*$)"- #&3"/ 4/08 +04&' 1&1² 107ÅÀ*- ;%&/ê, 70-&$) )0/;" %0%0 %0-&+À¶ %"7*% è0/," 4,"5& 50.«À 7*/53 "-&À #6#-" .*$)"- 46$)01«3 ."3&, ;«13"Ç/Å 50.«À ,"%-$ %"/ &-*«À&, "/% .64*$ 45"3 %+ 7&$ '03 .03& 1*&$&4 7*4*5 063 8&#4*5& "5 7&)*$-&$0 $0. &/+0: ª 7&)*$-& $-05)*/( $0.1"/:

.*$)"- 46$)01«3

FOR MORE INFO AND TOUR UPDATES GO TO C1RCA.COM N DISTRIBUTION WWW.NDISTRIBUTION.CZ OFFICE@NDISTRIBUTION.CZ P. 244 402 795 NOLLIE FONTSIDE KICKFLIP PHOTO: ATIBA

MARTIN C I C A L V A P FS FEEBLE

quicknews

Frople party U příležitosti prvního závodu Českého skate poháru 2005 se v Hradci Králové konala v Event music baru Frople party. Nutno hned z kraje podotknout, že ty tam jsou doby, kdy skate party zakončovala v Hradci Králové zásahová jednotka policie. Ani se tomu nemůžeme divit, neboť večer tam pohodovej rytmus rozjel DJ Vec a byla to fakt masáž, ze který si stříkli do trenek i zapřísáhlí odpůrci hip hopu. Jinak co se kalby týče, proběhla ve velkým stylu jako vždy. Známí vejlupci jako třeba Jirka Franěk to tam táhli až do čtyř do rána, kdy se odpotáceli s lahví vodky směr skatepark, kterej se stal jejich velmi laciným hotelem. Jo, první závod ČSP se povedl.

O’Neill H2 series batoh Návrháři a konstruktéři z týhle starý americký surf firmy se dotkli budoucnosti a vyrobili batůžek se solárními panely a bluetooth zařízením, který vám umožní plně využít všech vymožeností bezdrátové komunikace. Pokud je dostatek světla, dokáží vám dva pružné sluneční panely nabít pomocí USB nabíječky jak iPod, tak mobil i jakékoliv další kompatibilní elektronické zařízení. Abyste měli telefonování jednoduší, do levého popruhu má batoh zabudovaný mikrofon a v hrudním popruhu jsou schována sluchátka. Pokud zrovna posloucháte iPod, tak se při příchozím volání hudba stopne a vy si můžete vyřídit potřebný. Po skončení hovoru se iPod zase zapne. K jeho ovládání máte v levém popruhu zabudovanou i pružnou klávesnici. No jestli vývoj půjde takhle dál, máme se za pár let na co těšit...

events Je vlahý večer, pozdní máj, hrdliččin hlas ku skejtu zve, kde zavání asfaltu smrad. No a pokud tohodle volání chcete využít, máme tady pro vás seznam akcí, které by se měly odehrát v následujících několika týdnech.

Aktuální info o závodech najdete na www.boardmag.cz v sekci Kalendář.

28. května, ČSP 2005, Praha, skatepark Strašnice.

Druhý závod Českého skate poháru se pojede v betonovým parku a bazénech ve stověžaté matičce.

Kvalifikace se zúčastní maximálně 70 jezdců, pokud přijde víc lidí, je předkvalifikace ollie contestem.

Začátek je ve 13 hodin, finále někdy po páté hodině.

Vyhlášení výsledků by mělo proběhnout před sedmou a pak následuje kalba. Prize money jsou minimálně 25.000 Kč, startovné činí 100 Kč, vstup pro diváky je zadachse. Info: www.czechsk8cup-csp.cz 3.-5. června, Etnies European Open, Krakow 020

(Polsko). Druhý závod Evropského poháru zavítá k naším severním sousedům. Prize money jsou 10.000 Euro, startovný 10, poměr velmi slušný.

V pátek je od 12 hodin předkvalifikace, v sobotu od 12 kvalifikace a v neděli začíná program v 11 holčičím jamem a chlápci jezděj od 12 semifinále. Fajnl je pak naplánovanej na třetí a následuje best trick a předávání cen. Info: www.skateboardeurope.com 11. června, ČSP 2005, Olomouc. Třetí pohárový závod zavítá na Moravu, do nového skateparku u místního letiště. Kvalifikace se zúčastní maximálně 70 jezdců, pokud přijde víc lidí, je předkvalifikace ollie contestem.

Začátek je ve 13 hodin, finále někdy po páté hodině.

Vyhlášení výsledků by mělo proběhnout před sedmou a pak následuje kalba. Prize money jsou minimálně 25.000 Kč, startovné činí 100 Kč, vstup pro diváky je zadachse. Info: www.czechsk8cup-csp.cz 18. června, Vehicle Skate Battle 05, Kladno,

01

Jak vlastně dopadla letošní The Arctic Challenge? Dost bídně. Grand mezi snb závody, Majestát TAC, byl zadupán do země severskými bouřemi.

Dvě ze tří disciplín byly kvůli průrvám dešťů, vichřicím a teplotním výkyvům úplně zrušeny. Tromso tak hostilo pouze quarterpipe event, kde zvítězil Švýcar Markus Keller, a Highest i Best Tricku dominoval Andy Finch. Ten se pro svá tři TTR vítězství (Nissan X-Trail Jam - quarterpipe, O’Neill SB-Jam - pipe & slopestyle combined a Burton European Open - halfpipe) stal zároveň vítězem 2005 TTR Tour Championship. Takže kvůli počasí vyšly téměř milióndolarové prize money trochu naprázdno. Jezdci, kteří celou sezónu bojovali o účast na TAC, většinou pařili na hotelech, na koncertech nebo v kasínech. Škoda...

Justin Strubing, Cairo Foster a Kenny Reed se oficiálně stali jezdci skateboardové firmy Popwar. „The Community Project“, tak se bude jmenovat nové DVD, na kterém uvidíte to nej od těch nej ve spanilé jízdě.

Z řady účinkujících jmenujme hvězdy jako Travis Rice, Terje Haakonsen nebo Shaun White a ke slovu přijde i řada young bloods jako například Colin Langois, Sammy Luebke a Pat Moore.

Tahle crew sjezdila Nový Zéland přes Japonsko a Norsko až na Aljašku a celý trip tvůrci natáčeli na 16 mm film, takže o parádní exotickou podívanou jistě nebude nouze. Video by mělo vyjít v srpnu a světová premiéra v kalifornském Oakley Foothill Ranch je plánovaná na 8. září.

Team Adio se akorát vrátil z natáčení z Brazílie. Filmovali i v džungli, takže to bude spíš takovej přírodopisnej dokument. Hned druhej den pobytu se vyrazilo do čtyři metry hlubokýho bazénu, kde to lokál, nějakej Burnquist, napráskal tak, že už se tam ostatním ani nechtělo.

Burton nabíral v Británii. Dva mladý střelci, Ed Gunn a Andy Rivers, se teď budou moct pyšnit sponzoringem od velkého B. Gunn je devatenáctiletej cápek, co to zabíjel mimo jiné na Burton Black Metal railech a na BEO dokonce jezdil se zlomenou nohou! Riversovi je čtrnáct a upozornil na sebe jak na BEO, tak všestranností při ježdění v parcích, pajpě i backcountry. Oba už jsou po uši vybavení a připravení na akci.

Eric Koston a P.J. Ladd v Tokiu natáčejí video pro Fourstar, který se bude jmenovat „Super Champion Funzone“.

Zajímá vás, jak to sázej youngpunkové ve Státech? 26. dubna hostil Copper Mountain TransAm 2005, na kterém

2.776

ESCOBAR

GRECO

2.799

JUMMA

2.070

2.610

2.774

TNT

DR. T

1.701

HEAVY

2.628 650

BIG CRANIUM 1.728

SLIP-ON

1.321

QUINCY

1.872

SHELBY

1.690

577

SKULL BUTTON

ZY TEE

751

ZY TEE

751

VARRICK

ZY TEE

751

ZY TEE

751

ZY TEE

360

HI-FI

1.521

SUPERFLY

MOŽNOST VRÁCENÍ ZBOŽÍ!!!

1.521

HAVANA

1.521

CLASSIC SCRIPT

837

1.891

oblečení, doplňky

OTIC SK8HI

751

GRIP

skate hardware

637

WHEELS

135

981

ZÁRUKA VRÁCENÍ PENĚZ!!!

oblečení, doplňky

DR. T

oblečení, doplňky

největší výběr produktů VANS na internetu!

BUCKY LASEK

KE KAŽDÉ OBJEDNÁVCE DÁREK!!!

OLDSCHOOL

helmy, chrániče, oblečení

PŘI OBJEDNÁVCE ZBOŽÍ V CENĚ 2 000 KČ A VYŠŠÍ JE POŠTOVNÉ ZDARMA!!!

941

B2 OMAR HASSAN 1.160

STREET KNEE PAD 945

VEGAS

1.512

EZEKO

1.246

ELBOW PADS

ROSSI

1.656

ROSEWOOD

770

FORWARDER SYMBOL

CRUST TEE

639

561

1.606

620

TEAM

1.321

BALNÉ VŽDY ZDARMA!!!

quicknews

guest dj Roman Dlauhý Best CDs: De La Soul / Timeless: The Singles Collection DMX / Best Of Best Of Playlist: 1. Methodman & Redman / Da Rockwilder 2. Big L / Deadly Combination 3. Slick Rick / Memories 4. MC Hammer / Can Touch This 5. MOP / Ante Up 6. De La Soul / A Roller Skating Jam Named „Saturdays“ 7. D12 / Nasty Mind 8. Afu-Ra / Whirlwind Thru Cities 9. DMX / Where The Hood At 10. RUN DMC / It’s Tricky Aparatura: Nejradši a asi nejvíc muziku poslouchám při ježdění, a to ze svýho MP3 přehrávače Creative MuVo TX FM 256 MB. Poslouchám snad pořád, hlavně díky nabíječce na baterky VARTA, která mi nabije originál baterky během patnácti minut. Doma hodně poslouchám na kompu, mám v něm pár giga hudby, takže je z čeho vybírat a nemusim při tom měnit cédéčka.

the rowley XLiii Geoff Rowley, velmi známá skate postava, se ohlídnul za svými dvanácti lety skateboardingu a šesti z nich, které jezdí za Vans, a rozhodl se při tý příležitosti vytvořit nový model skate bot. Ke svýmu činu říká: „Už první XLTéčka byly designovaný přesně tak, jak si představuju skate boty, prostě aby byly lehký a tenký. Vans to pochopil, na stranu přidal svůj pruh a od tý doby děláme velmi úspěšný boty s označením XL. Nejnovější model má ještě víc vyztuženou a prošitou ollie plochu, takže by to mělo gripu odolat. Jsem s ním naprosto spokojen, bota je pevná, drží a skoro nic neváží.“ A co je na těchhle botkách to nejzajímavější? Že se do prodeje dostanou přesně v den Geoffových narozenin, a to 6. června 2005.

events skatepark. Startovné je zdarma a můžete si tu zajezdit o věcné ceny v hodnotě 50.000 Kč. Kromě klasickýho závodu bude součástí i S.K.A.T.E. game na Boardmag piknik tejblu. To znamená, že někdo udělá trik, ostatní to po něm opakují, kdo neuspěje, vypadává, a tak furt dokola, až zbyde vítěz. Začátek celé akce je ve 12 hodin, konec v podvečer a přesun do Klubu 19 na koncert kapel Iné Kafe a No Side. Info: www.vehicle.cz 17.-19. června, Etnies Bowlmasters, Brixlegg (Rakousko). Bazénoví diktátoři už tenhle betonovej park na úpatí Alp moc dobře znaj a už se taky nejspíš chystaj, aby se sem zajeli podívat. Pokud chcete vidět pool skateboarding na nejvyšší úrovni, vřele tuhle akci doporučujeme. Info: www.skateboardeurope.com 25. června, ČSP 2005, Jablonec nad Nisou. Skate pohár je zpátky v Čechách a tentokráte budou mít 022

radost všichni Severočeši. Kvalifikace se zúčastní maximálně 70 jezdců, pokud přijde víc lidí, je předkvalifikace ollie contestem. Začátek je ve 13 hodin, finále někdy po páté hodině. Vyhlášení výsledků by mělo proběhnout před sedmou a pak následuje kalba.

Prize money jsou minimálně 25.000 Kč, startovné činí 100 Kč, vstup pro diváky je zadachse. Info: www.czechsk8cup-csp.cz 2. července, New talent Peace skateboards cup 05, Strakonice - skatepark. První ze závodů série pro mladé a začínající nesponzorované jezdce. Jede se ve dvou věkových kategoriích o věcné ceny. První tři umístění v celé sérii v obou věkových kategoriích získávají sponzoring na rok 2006. Vstup pro diváky je zadáčo, startovné koštuje 50 Kč. Začátek závodu je v 9 hodin. Info: 777 788 797.

02

se sešlo na 1300 jezdců a jezdkyň.

Hlavní cena, roční sponzoring od firem Ride, Da Kine a Smith a letní zájezd do High Cascade Snowboard Campu, byl asi dostatečnou motivací pro cihlu na plynu. Překážkou byl rail postavenej na Smith limuzíně a soudě podle triků, čtrnáctiletý v Améru zřejmě 270ky dávaj i ve spánku. Triky, ze kterejch by si rozhodčí před třema rokama nasázeli do kalhot, teď patřej ke standardní výbavě. Best trickem byl 50-50 backside rodeo off Dylana Alita a vítězem se stal čtrnáctiletý Brennen Swanson. Krom nakombenejch 270ek sázel i takový kousky jako 50-50 frontflip nebo backflip out.

V květnu oslavil mazák Tommy Guererro, kterýho si spousta lidí plete z Holanďanem Nickym, výročí 20 let jako profi rider.

Tenkrát vyhrál závody v Sacto Circa a dostal sponzoring, jak z filmu Thrashin´. Léta oslavil pivní party a zahrál si se svojí skupinou Free Beer.

Novým mezinárodním team riderem firmy C1RCA se stal devatenáctiletý Holanďan Nobby Roth a Darkstar přijal do týmu vymládlýho Paula Trepa.

A další pohyby: Terry Kennedy je u Krew Clothing, Sean Payne a Tony Manfre odcházejí od Enjoi skateboards, Bucky Lasek od Birdhouse do Elementu a Tony Hawk ke Flipu.

Planet Snow Design postavili největší halfpajpu v Severní Americe. Pipe Monster 22, jak se macatka jmenuje, má 22 stop, což je nějakejch 6,7 metru! Oproti klasické osmnáctce je to tedy téměř 1,2 metru rozdíl. Obra hned naběhl vyzkoušet Burton Global Team a kluci si nemůžou monstrum vynachválit.

No pro nás je to trochu utopie... Více informací o pánech stavitelích získáte na www.planetsnowdesign.com Nugget letos zapracovali na novým sk8 teamu. Ke dvěma stabilním oporám Jirkovi Dobešovi a Martinu Křivánkovi přibyl šesnáctiletej Marek Kocák a ostřílenej brněnskej rider Jirka Franěk.

Ten se bude zároveň o Nugget team v roli kouče starat. Letos jsou v plánu dvě teamové tour, o kterých bychom vám měli přinést informace i na stránkách Boardu.

Tomáš Vintr je v rudé Číně, ve městě Shenzhen, kam spolu s Akimem Cherifem jeli na závody a na takovou jakoby tour. V zemi šikmookých se mu dostává velké pozornosti, místní skate časopis s ním fotí rozhovor. Závodů se zúčastní také Nike skate team, takže jsme zvědavý, jaký zprávy o jejich schopnostech Tomáš přiveze.

Nový jezdec Local skateboards je

TATIVES: CZECH REPREZEN

TOMÁŠ VINTR OPÁR MICHAL SUCH ALEŠ BUBLA TOMÁŠ KADLC

888 $3&.&4,"5&#0"3%4 $0. '03 '3&& 45*$,&34 & ."*- 45*$,&34!$3&.&4,"5&#0"3%4 $0. %*453*#65*0/ %&&14,"5& 4 3 0 7&)*$-&!7&)*$-& $;

distribuce 222 812 223

distribuce 222 812 223

Májová session na Lomnickém sedle Lidi z Boardlife.sk se nechtěli jen tak rozloučit s letošní zimou, a tak se rozhodli, že si jí o víkendu přesně na přelomu dubna a května prodlouží photosession pod Lomnickým štítem.

Park umístili v prostoru, kde na Lomnickém sedle končí kabinková lanovka, nějakých 400 metrů od její horní stanice.

Pro víkendovou zábavu tu už od čtvrtka chystali dva kickery, jeden s dýlkou tejblu 10 metrů a druhý se dvěma nájezdy na 8 a 4 metry dlouhý tejbl. Pod skoky připravili ještě mini step-up a butter box. Z české party sem dorazili Richard Skandera, Jája Čechová, Jožin Toufar, Honza Dolejší, Ondra Zvoníček, Pítrs, MiSho, Márty a další.

Kromě známých CZ snowboarders přijela ještě asi stovka jezdců a diváků ze Slovenska a Polska.

Organizátoři pro všechny zajistili dobroty na grilu zdarma a pro lepší náladu se čepovalo pivo a kofola.

V sobotu bylo hezké počasí s viditelností ne více než 20 kilometrů, nahoře to pěkně vypékalo, a tak večer bylo poznat, kdo se namazal krémem. Kdo to nestihl, mohl se namazat na večerní párty v Sanatoriu v tatranské kotlině. Neděle byla zamračená, kolem druhé odpoledne začalo pršet a ježdění skončilo. Sněhu bylo v sedle dostatek, vždyť lanovky jezdily až do 8. května. Zbytky bílé hmoty by tam měly být i teď, takže prkno do ruky a šlapat, šlapat, šlapat...

nixon best trick 79 Udělali jsme tlustou červenou čáru přes celej monitor a sečetli výsledky Nixon Best Tricku z čísla 79. Takže 1.500 korun za první místo putuje do kapsy Jáji Čechové, kterou jste za její stajliš bs tailslide odměnili 247 hlasy (20%).

Druhý místo si vysloužil a tisícovku obdrží Honza Maršík (224 hlasů, 18%) za air to fakie v Les 2 Alpes. Velkou radost z tohodle umístění má i Pavel Karas, který tyhle dvě fotky fotil a i na něj čeká odměna. Třetí místo má spolu s pětikilem Prcek Roman Dlauhý, a to když tím netěsnějším rozdílem jednoho hlasu porazil Richarda Skanderu. Prckův fs 3 mute jste ocenili 215 hlasy (17%) a Ričiho fs 3 indy 214 hlasy (17%). Mladej a nadějnej Tomáš Tuzar dostal za switch noseslide férových 189 hlasů (15%) a poslední místo matří Honzikovi Zachovýmu, kterej je Rakušan, a tak tu nemá spousty kámošů, kteří by mu posílali hlasy (142 hlasů, 12%). Další kolo Nixon Best Tricku už je konečně ten dlouho slibovanej skateboarding a začíná na straně 112.

dopisy pro mirka Marcel je hustej a měl by kandidovat na prezidenta ČR. Leona Koutenská Hmm, aby ses z toho kreténa nepoto, Leonko. Možná ti z něj vlhnou kalhotky, ale mě se maximálně tak potí čelo. Už mě ten parchant začíná lézt na nervy, všichni ho obdivujou a hvězda Mirka Špeka pohasíná jak nedohulenej joint na balkóně. Lidi, já, Míra Špek, já vás mám rád, nezapomínejte!

No stejně kandidatura Marcela zatím nepřipadá v úvahu, neboť naši politici opět zamítli přímou volbu prezidenta.

Maj asi strach, že by si lidi sami někoho vybrali, třeba zrovna Marcela, a ten by hned po svý volbě rozpustil parlament, legalizoval drogy a zavedl státní dotace na skate desky. To by bylo něco!

Zdarec špeku, ty vole mohl bys mně poradit, ja už asi pul roku drtim flipa, dopadl jsem na to asi jednou.

026

Já vždycky dopadnu vedle desky. Do prdele to přece nemuže být tak těžký. Něco mně posím poraď, jo a vynech rady typu: musíš to drtit vole. Předem dík za radu. PAVEL D, sk8 for fun.

Ty vole, jasně že to musíš drtit, jinak to nedáš. Nejde poradit nic lepšího. Můžeš bejt rád, že půl roku pořád dopadáš vedle desky a ne třeba oběma nohama doprostřed. To by bylo lámaček. Z tvýho popisu to tipuju, že nejspíš nemáš dost vysoký ollie, a proto když flipa roztočíš, musíš nohama mimo desku, aby se prkno protočilo. Takže RADA: Zlepši ollie, když flipa roztočíš, nedávej nohy mimo, ale přitáhni je ke svýmu zadku. Očima sleduj desku, a až se protočí flip, dej nohy zpátky na skejta. Nebuď srab a koukej se fakt soustředit, abys ty nohy skrčil pod sebe a vrátil zpátky na desku místo na zem. Bohužel se ti to určitě párkrát povede vrátit s nohama doprostřed, tak ať ti prkno vydrží...

quicknews

03

Honza Kunc a:Ka Simon z Čelákovic.

Jeho profil a další news najdete na www.lclskateboards.com Dan Drehobl posílá průběžně fotky z Antihero Tour v Japonsku.

Fotky japonskejch školaček jsou stále populární.

Rodrigo Tx., Tom Penny a filmař Scuba Steve jedou v červnu natáčet do Barcelony. Odtud Penny míří do Krakowa na Etnies European Open, kde se setká s celým Flip teamem. Míří tam i Salabanzi a vůbec celá evropská špička.

Honza Bárta si koupil nový ortézy a jezdí se mu teď moc dobře. Po jednom ježdění s brněnskou partičkou se večer s klukama na pivku domluvili, že podniknou letní cestu směr Slovinsko, Itálie a Chorvatsko. Výletnická parta by měla být ve složení Bárta, Bindr, Král, André, Homola a určitě se ještě někdo přidá.

Osiris team rider John Rattray se konečně dočkal svého dlouho očekávaného pro modelu. Boty nesou název Report a budou k mání za 2.650 Kč někdy koncem tohoto roku.

Novým přírůstkem Nugget teamu je i příbramsko-pražská emo-HC kapela The Switch. Kluci se po výhře v soutěži Jim Beam a vydání alba „Beautiful“ připravují na Nugget Tour 2005 po českých a moravských městech a na několik větších festivalů u nás i v Německu. Více informací o kapele najdete na jejich stránkách www.theswitch.cz Team Elementu pravidelně navštěvuje děti v hospicu, odkud není návratu. Vymýšlí se grafiky na skejty, hrajou videohry a Tosh Townend vždycky prohraje v pokru.

Firma Horsefeathers hledá do svého snb teamu nové jezdce do 14 let, a to jak kluky, tak holky. Pokud máte zájem se připojit do teamu, kde jezdí Honza Zajíc, Ondra Marčík, Richard Skandera a Roman Dlauhý a chcete se s nima zúčastňovat společných HF tripů, photoshootingů či závodů, tak pošlete stručné informace o sobě na mail rici@freeride.cz. Spolu s informacemi jsou vítány fotky a videa vašeho snowboardingu.

Honza Zajíc zaznamenal opět další závodní úspěch. O víkendu se na Kaunertalu v Rakousku uskutečnil Spring Classics Contest, ve kterém byl Zája pořadateli pozván přímo do sobotního finálového kola. Finále se zúčastnilo dvacet pozvaných profi riderů a deset jezdců z páteční kvalifikace. Třicítka finalistů se rozdělila do dvou skupin i s lyžaři a každá parta

WWW.NUGGET.CZ

Š mAREK KOCÁK mARTIN KRIVÁNEK

MARtin KRIVÁNEK FRONTSIDE

TRANSFER

navŠtivte nአonline shop na WWW.NUGGET.CZ

quicknews

stupid ideas Tak dnešní webovníček si dáme na téma stupidních nápadů, který fungujou. Takový ty úlety, při kterejch si ťukáte na čelo, ale v Americe už slyšej cinkat chechtáky.

Takže směle do toho a ne abyste se nechali příliš unést.

www.live-shot.com Tak co, poznáte to z adresy stránky? Bude se střílet.

Texaským soudruhům asi sluníčko svítí pod sombréra, takže už v lebce nosej jenom hamburgery, jinak to nedává smysl. Prostě je napadlo, že udělaj přes internet ovládanou střelnici. Loveckou pušku zasadili do počítačem ovládaného kloubu, který ovládají on-line uživatelé.

Za pár babek můžete provrtat papírovej cíl nebo rozcupovat třeba antilopu, podle toho, co maj rančeři zrovna na skladu. Špek hračička už si prej zařizuje účet a má v plánu prohnat pár kovbojů.

www.bluehoney.org Některý lidi prostě vědí víc než my, ubozí smrtelníci.

Vidí za hranice bytí, pozemské existence, jejich mysl proplouvá napříč kosmickými sférami a oni se vznášejí do nadpřirozena a výš a výš... dokud si nezapomenou dojít na záchod. Jedním z nich je i šaman Rutajit. Na svých stránkách prodává vedle mystických knih nejrůznější psychotropní rostliny, houby a semínka. Rutajit je mlž na svém místě a každý den chodí meditovat do www.bluehoney.org/ Cybertrip01.htm, tak vyvalte bulvy a otevřete své hlavy, ale jen obrazně prosím, ten hasák zase vraťte do kůlny.

www.predictyourchild.com Tak co, už jste někdy měli takovýto nervózní období čekání? Ukáplo vám něco a hlavně někam, kam nemělo?

Jestli si myslíte, že to je tragédie, tak vězte, že není celá. Ještě se budete divit, až zjistíte, co po vás zbude. Jedna britská společnost tvrdí, že vyvinula software, kterej dokáže na základě zaslaných

fotek páru určit, jak budou vypadat jejich děti, když do toho pár praští. Jediný smysluplný využití spatřujeme ve chvíli, kdy se chcete s někým rozejít. To pak briťoušům pošlete pár liber, fotku Milouše Emana a Haleny Pawlovský a výsledný fotky mutantů ukažte svý drahý polovičce. Nezůstane po ní ani vlas, to se vsaďte!

www.darkyzvesmiru.cz Máte rádi sci-fi? Naskakuje vám při slovech „Vesmírní lidé“ husí kůže na zadku? Právě vám je určen tento internetový obchod. A s čím že se obchoduje?

K nejzajímavějšímu patrně patří mravenci vesmírného věku.

Jedná se o akvárium naplněné gelem, do kterého vhodíte mravence a pozorujete, jak se pohybují, žijí, budují si cestičky a tak vůbec. A když vám náhodou pochcípaj?

Aspoň vám zůstane akvárko a hafo gelu pro libovolné použití, jenom se před aplikací ujistěte, že v gelu už nejsou mravenci!

http://fun.tmc.dyn.ee/psychic.swf A nakonec malý kouzlo pro hlavičky, co jezděj s helmou (vy ostatní na ty stránky radši nelezte, nebo pak vysmrkáte mozek).

V podstatě se jedná o věšteckou kouli na internetu a funguje to takhle: 1) Myslete si dvojčíslo 2) První a druhou číslici dvojčísla sečtěte dohromady 3) Součet číslic od dvojčísla odečtěte 4) v pravém panelu máte seřazeny čísla od 0 do 99 a u každého z nich je symbol. Zapamatujte si ten vedle čísla, které vám vyšlo. 5) Klikněte na kouli 6) Seberte si čelist, co vám leží někde pod stolem, a zkuste to znova. A pozor, funguje to jenom, pokud se opravdu soustředíte a počítáte. Bacha na smrkání.

dopisy pro mirka Napište mi prosím ako na zábradlia zo schodov (podrobne)! P.S. mohli byste mi poslať niečo o Bryanovi Hermanovi, prípadne dajte do BOARDu jeho profil. Ďakujem vám. Tomáš a Majo, Slovensko.

Bryan Herman je Amík, takže i pro nás bude velmi těžký ho někde dohnat. Hodně zajímavej profil má na www.emericaskate.com, si to tam kucí přečtěte, aspoň se zdokonalíte v angličtině. Co se týče zábradlí ze schodů, tak je to stejný, jako když si dáváš zábradlí na rovince.

Jedinej rozdíl je v tom, že si to oproti zábradlí ve skateparku nemůžeš vyzkoušet třeba jenom na posledním půl metru, ale musíš do toho jít hned od začátku, dát vysoký ollie a přejet to celý. Taky je potřeba se předklonit, aby tělo bylo kolmo na zábradlí, jinak ti to podjede. Na učení je nejlepší 028

vzít malý zábradlí ze skateparku a položit si ho někam na dva schody. Až to tam budeš mít na jistotu, hurá na macka ze čtrnácti.

Helo Špeku. Za prvé bych chtěl poděkovat za ten skvělý Trik Manuál, protože bez něho bych asi nikdy neudělal show-it, pač sem si myslel že nejdřív musím umět olie.

Teď umím olie, show-it a učím se kick flip. Pak bych se chtěl zeptat jestli berete do té nowé rubriky s fingrama i jednotliwce. Dík za odpověď. Nole Ó díky, díky, poděkování fakt zahřeje u srdce. Sice jsem se na manuálu podílel fakt jen velmi málo, popravdě řečeno teda vůbec, protože to celý napsal Martin Karas a obrázky maloval Filip Škoda, ale vřelý slovo vždycky potěší. Co se

04

jela hodinku a půl dlouhý jam na dvou skocích a corneru v jedné linii. Zája odjel okolo osmi jízd a podle vlastních slov jeho dvě nejlepší vypadaly takto: cab 540 nose, bs 720 mute a bs air, respektive ss bs 540 nosebone, fs 900 mute a ss bs air na corneru. Zája celkově obsadil mezi velkou zahraniční konkurencí společně s Mateuzsem Ligockim výborné 6. až 7. místo a nechal za sebou spoustu profi jezdců z alpských zemí. Gratulace!

Do teamu Vans CZ přibyla nová posila, a to Aleš Bubla. Zbytek Vans partičky, Vintr, Jurášek, Tovaryš, Vavro, Holub a Habanec se už na novýho team kolegu těší.

Jakub Chochola se po vleklém zranění kotníku věnuje rehabilitaci a pomalu začíná jezdit jak na snb, tak na sk8.

Antihero mají novou sérii desek, která se jmenuje Airline Safety. U každé desky je přibalen sáček na zvracení alias zvratkosáček, takový jaký se dává v letadlech. Až zase někam poletíte, tak ho nezapomeňte doma, a pokud se tak přeci jen stane, určitě se pak při nějaké té víkendové party neztratí.

Petr Komárek začal jezdit nově za Peace Skateboards, Spitfire a Jessup Griptape, další sponzory jako Carhartt, Lakai a Eastpak má již z minulosti, takže může být nadmíru spokojen.

Tomáš Dvorský odešel ze Salebry a od Bugaboo a radši si jezdí jen tak pro sebe, ale stejně to pořád zabíjí.

Fin Anssi Manninen, jezdec Elan Snowboards, měl těžký úraz. Nehoda se stala při natáčení videa „Shrediquette“ s Alterna Crew v Coloradu. Anssi vypálil cab 9, ale při dopadu se zakousl hranou.

Následný náraz hlavou o zem mu zlomil krční obratel. Ihned po bleskovém zásahu horské služby podstoupil Anssi operaci a krk mu byl doslova sešroubován a vyztužen kovovými pláty. Jen zázrakem prý neochrnul. Zranění se Anssimu rychle hojí a očekává, že příští sezónu už bude zase lítat. Sám řekl, že ho potěší jakákoliv morální podpora.

Svůj vzkaz mu můžete poslat přes www.elansnowboards.com v sekci team / ask the pro.

Roman Dlauhý je na snb campu v GaPa a odtud vyráží do Sass Fee. V GaPa je i jeho team kolega Ondra Marčík, ale ten bydlí ve stanu u řeky, jezdí na kole, leze po skalách a jezdí vodu.

Na přelomu června a července pojede celý HF snb team do Francie nafotit nový katalog zimní kolekce na zimu 05/06, který bude opět na podzim přílohou Board magazínu. „The Life and Crimes of Duane

quicknews

diskuze : sk8 desky Dneska si tu zarejeme do sk8 desek. Jako teda který jsou dobrý, který špatný, jakou maj mít velikost, konkejv, jestli praskaj nebo držej, sem s vašima názorama. První moudro nám řekne Tadeáš Pavlík a jsme zvědavý, co si myslíte vy.

Hola! Při výběru desky se většinou řídím tím nejdůležitějším aspektem, a to je podle mě tvar a šíře.

Někdo má radši úzké, čili 7.15 až 7.5 palce, ale mě teda víc vyhovují desky širší, a to 7.6 až 7.75. Zkoušel jsem jezdit i na 8.0, ale jelikož mám malou nohu, připadal jsem si jak na snowboardu. Výhodou širšího skejtu je určitě to, že můžete všechno snadněji odjet, ale zase ho při nějakým záludným technotriku hůř roztočíte.

No stejně je vše jen o zvyku a vašich schopnostech!

O tom, že je dobrý mít novej a kvalitní grip, snad ani mluvit nemusim, každýmu je jasný, že se mu bude hůř tahat, pokud má grip jak mejdlo. Dál tady máme concave a vyhákování skejtu, v tomhle směru radši volím placatější skejty, protože už jsem k nim nějako přilnul, ale opět je to věcí zvyku, někdo má radši skejta jak vanu a někdo volí podle ceny. Jasnou věcí je značka skejtu, kterých na trhu existuje strašnej počet, takže vyzkoušet všechny snad ani není za život možný. Každopádně nejlépe se budete orientovat po zhlédnutí www.boardtesting.com, kde se profesoři zabývali kvalitou prken z různých továren. Hnedle budete vědět, na čem u které značky jste a co od prkna můžete čekat! Ale z mojí vlastní zkušenosti můžu říct, že například prkna Permanent, Bullet, Speed Demons se mě všechny rozlepily a prkno New Deal jsem měl dokonce do vrtule. Naopak jsem byl strašně spokojenej s minilogama od ATM a Zorlac, toť moje zkušenost.

Takže co nejmíň zlomenejch skejtů a ještě míň zlomenejch kostí přeje Tadeáš! A teď už běžte jezdit!

A co si o deskách myslí naši čtenáři?

Chose: Mě nejde ani tolik o značku, hlavně aby deska vydržela a dobře se mi na ní jezdilo. Nejdřív sem měl

takovou shitku a ta stála fakt za hovno. Pak následovala Permanentka, ta mi vydržela tak 5 měsíců a teď brousim ten komplet od Speed demons a je to good.

Pspš: Mě deska v průměru vydrží 1 - 2 měsíce. Podle mě se vyplatí kupovat si miniloga značek Acme, Jart, Zorlac a podobně. Za super cenu fakt kvalita. Dávejte si pozor na zlevněné desky! Koupil sem si Vision minilogo a za 2 týdny byla fakt na sračky...

Cibi: Myslim, že záleží jen na člověku, co mu vyhovuje!

Já osobně si raději koupím minilogo, jelikož tu desku stejně zlomim a slidama bych potisk dal dolu za pár dní!

Nějakou levnou do patnácti stovek a jezdí to v pohodě!

Přece nejdůležitější je ježdění a ne nějaký obrázek!

Sely: Prakticky je mi to jedno, každýmu vyhovuje jiná deska a tak podle mě nejde říct, která je špatná a která dobrá. Já osobně si kupuju co je a vždycky si po chvíli zvyknu.

ARiT: Měl jsem ňáky minilogo za 2000 s gripem a pak jsem to zlomil při shoveitu bez olíčka. Teď mám Speeed Demonku a tu jsem brutálně nalomil na boardslidu na 20cm vysoký a 30cm dlouhý překážce!!!! Nejlepší můžou bejt i hračkárny, bo se je člověk nebojí zlomit.

A když zlomí, tak nahodí 399 Kč a má kompleta z Kauflandu nebo Lídlu. Ale na každé desce se dá běsně zajezdit.

Adam Křemeňák alias Rychtář z Prahy: Radim vám, nekupujte zlevněný desky ze skateshopů. Většinou už je tam maj bůhví jak dlouho, válí se ve výloze, praží tam slunce, a potom když si to někdo koupí, za chvíli se rozlepí. Já sem doplatil na jednu Visionku - na nosu a tailu se mi pěkně štípla a spodní vrstva se rozlepila skoro úplně. Takže rači kupujte ty který si zkontrolujete - jestli neni do vrtule nebo nerovná a tak. Když víte, že deska co původně stojí třeba 2300 Kč a je zlevněná na 1000, tak asi na tom něco bude, že?

Koduch: Ahoj, já myslim, že dřevěná deska je úplně na hovno... Uznávám duralový desky od firmy Külzer, ale to tady z těch zabedněnců ještě nikdo nezná.

Výsledky ankety na www.boardmag.cz Jak dlouho vám průměrně vydrží deska?

1 týden 2% 1 měsíc 10% 2 až 5 měsíců 46% 5 až 10 měsíců 28% 1 rok a víc 14%

dopisy pro mirka týče fingerů, bereme i jednotlivce, ale samozřejmě že jsou lepší partičky. Už se těším, až tu někdo udělá nějaký závody, abychom z nich mohli přinést reportáž. Takže pokud o něčem víte, nesušte si to ve vlastní hlavě, ale pošlete to do redakce, abych si to mohl do hlavy fouknout i já. Čus Špeku, hele chtěl sem se zeptat jestli nevíš něco o sk8 desce Radical Rider. Já sem si jí koupil a nezdá se mi, že by byla nejhorší, ale zase neni moc dobrá. Chtěl jsem se zeptat, jestli o ní něco nevíš. Tomáš Bohužel nevim, ale podle názvu to tipuju na nějakej krutej asijskej model. „Jede radikální jezdec, kola na asfaltu drnčí, radikální jezdec, vlasy mu vlají, je to radikální jezdec, každý 032

se za ním otočí, heééj, hééj, a si to ty!“ No tak tohle by mohla být ukázka z reklamní písničky na Radical Rider desky, je to takovej rychlej překlad, nevim, jestli jsem to přesně trefil, protože originál bude v čínštině a hrát se to bude na jedný pekingský rozhlasový stanici. Ale pokud ti deska drží, tak na ní jezdi, a až praskne nebo se rozlepí, a ty budeš vědět, že skateboarding je pro tebe to hlavní, kup si prosim tě něco pořádnýho.

Zdarec redakce bude skateboarding olympiskej sport?

A kdy? A jak to teda vypadá s tím Stalinem a tou mega rampou? Petr Němeček Tuhle jsem zrovna potkal starostu Böhma v tenisovým

05

Peters“, tak se jmenuje nové video, které vydává Black Label. Kdo někdy jenom Duana viděl, určitě ví, o čem to bude. Punk rock a skateboarding.

Mimoto Duane přijede v červenci s US Bombs na fesťák do Českýho Brodu.

Prvními oficiálními českými sk8 team ridery brýlí Utopia se stali Vláďa Hlaváček a Mirek Tovaryš. Pro budějovického Hlaváčka je to osudové spojení, protože Míra Tovaryš byl vždy jeho minirampovým vzorem. Mirek je v současnosti stále v rekonvalescenci po operaci kolena, kterou musel podstoupit v důsledku mnohačetných zranění nohou po několika letech špičkového skateboardingu. Držíme mu palce, aby se vše brzo vrátilo do normálu.

Nomad skateboards a Sykum footwear vyrážejí na demo tour po Česku pod názvem Keep skateboarding fun..!

Podle plánu by se měli objevit 17.6. v Třebíči, 18.6. ve Žďáru nad Sázavou, 24.6. ve Zlíně, 25.6. v Novém Jičíně, 2.7. v Brně, hned na to v Olomouci, 23.7. v Českém Krumlově, 12.8. v Domažlicích, 13.8. ve Veselí na Moravě a pak taky někdy v Ostravě a Chotěboři. Začátek je vždy od 13 hodin, kromě ukázek skateboardinu v podání Minola, Molece, Elise, Křivánka, Hakla, Pavlíka, Andrého, Veselého a Otoupalíka proběhne s.k.a.t.e. game a vše završí best trick. Navečer se akce přesune vždy do lokálního klubu, kde bude probíhat koncert MC Janka, DJ Thaze a proběhne také beatbox battle v podání El MARiz. Více na www.sur-distribution.com Při natáčení nového videa přejel náklaďák prkno Miku Petersonovi.

Normální crash s autem prkno většinou přežije, ale tohle musel Mike fakt sloupávat a pak si to uložil do herbáře.

Lukáš Daněk se stal prvním profesionálem u firmy Impact Skateboards, a jeho pro model desku si tak můžete koupit ve vybraných skateshopech po celé republice.

Na české scéně se objevila nová značka skate koleček s názvem KOLA wheels.

Team značky KOLA wheels reprezentují jezdci z Česka jako Aleš Bubla, Jakub Osten, Tomáš Kadlc a Lukáš Daněk.

Skateshop Titty Twister 1. června otvírá v Ostravě, v Nádražní ulici 29 nový skateshop. Při tý příležitosti rovnou dělá i něco pro ostravský skateboarding, a to skatezávody v ostravském parku v Porubě. Takže pokud máte chuť, vyražte tam 18. června.

Mnozí z vás si už možná na závodech

česká prem iéra

18.6.2005 1 9:00 Pr AM ON THE SEE THE DVS TE ON COME OUT AN.DFOR MORE INFORMATIONE.COM OR UR M TO EAT LD SK WOR LOG ONTO: THE WORLD TOUR

aha, kino L ucerna

after party od 22:00

Vinárna U s udu

premiéry se zúčastní STEVE BERR A JASON DI LL KEITH HU DAEWON SO FNAGEL NG MIKE TA YLOR TORE Y PUDWILL

PODIUM DISTRIBUTION

AND SHAZBOT FILMS PRESENTS A DVS SHOE COMPANY PRODUCTION SKATE MORE EXECUTIVE PRODUCERS TIM GAVIN, BRIAN DUNLAP, KEVIN DUNLAP & MIKE DUNLAP CO PRODUCED BY TIM GAVIN & GABE CLEMENT COLIN KENNEDY CINEMATOGRAPHY BY COLIN KENNEDY & HAVEN LAMOUREUX EDITED BY COLIN KENNEDY & HAVEN LAMOUREUX ART DIRECTION MATT DEAK MUSIC SUPERVISION DAVID GILLANDERS STARRING STEVE BERRA CHICO BRENES DENNIS BUSENITZ JASON DILL KERRY GETZ KEITH HUFNAGEL DAEWON SONG JERON WILSON MIKE TAYLOR DANIEL CASTILLO TOREY PUDWILL JEREME ROGERS AND INTRODUCING . . .

A FILM BY

THE WHOLE TEAM IS HITTING THE ROAD ON THE SKATE MORE WORLD TOUR, SO COME OUT AND WITNESS MUCHO AMAZEMENT. DVSSHOES.COM OR DVSSKATE.COM OR DVS-BIGRED.COM OR SKATE-MORE.COM

quicknews

fotostory : inline Marcel dostal poctu udělat v tomhle čísle velkej rozhovor, takže o nějaký rubrice Fotostory už nechtěl ani slyšet. Musel se toho opět chopit starej dobrej Míra Špek, kterej si vzal foťák a vyrazil na asfaltový okruh. Chtěl si tady konečně jednou pro vždy udělat jasno, jaký lidi přitahujou in-liny a jestli bychom o tom v Boardu neměli teda psát.

Dobrý den, jsem Miroslav Špek, časopis Board. Mohu si vás vyfotit a udělat krátký rozhovor do časopisu. Ano? Děkuji, jdeme na to, zapínám diktafon...

Oleg Pavlica, 34 let, zaměstnanec McDonald‘s - žlutá placka Proč in-line? | Já na bruslích jezdím velice rád, je to skvělej sport, udržuje mě ve formě a taky su na tom zdravým luftu, tož proto. Já su z Moravy, ale teď žiju v Praze, bydlím s mým kamarádem Vlastou, a tak su rád, když si takhle spolu můžeme povyrazit ven do parku. Teď sem Vlastovi o kósek ujel, von to ještě neumí tak rychle co já, ale určitě mě dojede, von je takovej žárlivej typ a kdyby mě viděl, že tady hókám do Martina, byl by fajr jak cip... ??? Ale? Co si myslíte o skateboardu? | Zajímavé adrenalinové sport pro mladý kořeně, je to hezké se na ně dívat, jak s tím prkýnkem dokážou točit mezi nohama. plk. Svatopluk Minařík, 59 let, plukovník v záloze Proč in-line? | Já sem celej svůj život byl v plným nasazení, no a teď mi to v důchodu chybí. Zkoušel sem běhat, chodit na túry, ale nebylo to ono, já potřebuju jít do akce a na in-line bruslích je jí dost. Jezdíte taky?

Nejezdim. | Ale měl byste začít.

Jak tak na vás koukám, potřeboval byste tak tři měsíce v přijímači, pořádnou nakládačku. Jo, kdybyste se dostal ke mě, já bych z vás udělal chlapa.

Naštěstí je armáda profesionální, co si myslíte o skateboardingu? | To je takový to prkno? Moc se mi to nelíbí, sou to feťáci.

Klára Samková, 17 let, studentka Proč in-line? | Je to v pohodě.

Co skateboarding? | Ale jo, dobrý.

A snowboarding? | Taky.

Dáš si se mnou jointa? | Jo, dám.

Vlasta Konečný, 29 let, hudebník Proč in-line? | Doved mě k tomu můj kamarád. Krátce jak jsme se seznámili, tak přišel s nápadem, že bychom mohli jezdit na bruslích. Docela mě to baví, ale moc mi to ještě nejde a kamarád mi stále ujíždí.

Neni ten váš kamarád Oleg? | Cože? Ty ho znáš?

No teď tady před chvílí jeli dva kluci spolu, dělal sem s nima rozhovor a ten Oleg říkal, že nemá moc času, že ho honí kámoš Vlasta... | A jak vypadal ten druhej kluk?

Takovej vyšší, udělanej. | Ten hajzl, já ho vezmu k sobě na byt, já mu kupuju dárky...

Honza Mareš, 31 let, cvičitel aerobiku Proč in-line? | Skvěle se to doplňuje s mojí prací. Baví mě to a někdy si jdu zajezdit i s mým bráchou. Znáte ho?

Nevim... | Ale musíte ho znát, přece z rádia a z televize. Jsme si docela podobný.

Trochu možná jo. Myslíte si, že in-line přitahuje úchyly a teplouše? | Já homosexuál nejsem a nevim, proč si to myslíte. Co je to vůbec za otázky, chceš do držky, ty parchante?!

Tak co, měli bychom v Boardu psát i o in-linech?

Poraďte. Pokud hlasujete pro in-line, volejte 158 214 582. Pokud proti, volejte 233 357 507. Cena jednoho telefonátu není vyšší než 3 Kč bez DPH za 1 minutu.

dopisy pro mirka klubu, kam si my boháči chodíme po práci zahrát. Tak mu řikám: „Pájo (srrrk - teď upíjím ten drahej koňak), co ten Stalin (šluuu - teď popotahuju z drahýho doutníku)?“ A on na to: „(srrk) Míro, nemám dobrý zprávy (šluuu). Udělal jsem na to studii (fuuu), drahou (srrk), patnáct mega stála (šluuu, fuuu, dramatická pauza). A máme problém, ten kanadskej javor neni! Ne že by jako nebyl vůbec, ale nedělaj se z něj ty velký desky, takže nedokážeme udělat tu velkou rampu a Danny Way nám napsal, že jako bez mega rampy bude akorát tak mega bohužel. Co naděláš (srrrk). Ale teď jsme se dali do kupy s Ivanem Lendlem a asi postavíme nějaký nový 034

tenisový kurty.“ No tak vidíš, Péťo Němečku, z rampy na úřadě opět sešlo, jako vždycky. Tenis jo, skejty ne a podobně to nejspíš dopadne i na zasedání Olympijského výboru. Čus Špeku, chtěl bych se tě zeptat, jak to vypadá s výstavbou skateparku na Smíchově? PITA Vypadá to tam pořád stejně, takže se nic neděje. Když jsem zavolal na úřad, šestkrát mě přepojili a prd jsem se dozvěděl. Až budoucnost ukáže! Jsem zvědavej, jaký budou vaše další dopisy.

Mirek Špek

06

všimli týpka, kterej dávno nevypadá na 16, mluví lámanou češtinou a jezdí jinak než my ostatní. Jmenuje se Brett Whitley a je čerstvým přírůstkem ve Final sk8 teamu. Brett se narodil v Uplandu v Kalifornii a je úzce spojenej s legendární firmou Sessions, kde nějaký čas pracoval. Jednoho dne se ale rozhodl, že se pojede mrknout do Evropy. Projel si pár států, a když dorazil do Česka a ochutnal místní život, pivo, jídlo a ženský, tak se rozhod, že tu nějakej čas pobude. Bydlí tu již víc než dva roky, učí angličtinu na škole v Českých Budějovicích a pro Final se rozhodnul, protože mu svojí filozofií připomíná Sessions.

Poruba Squad po videu „New Style!“ natáčí nový a mnohem nadupanější kousek, který ponese název „The Progress Continues“.

Zato u World Industries nevědí, jak svý nový video nazvat.

V Arizoně se na něm právě pracuje, už se sešli všichni sponzorovaní a vás prosí, abyste poslali mailem nějaký návrhy, jak by se to mohlo jmenovat.

Za český Nixon team začali čerstvě jezdit také Roman Dlahý a Pavel Jaroš.

Pokud máte zájem o unikátní leták s fotkami produktů a team riderů téhle značky, zastavte se v některém ze skateshopů, které hodinky a doplňky Nixon prodávají. Seznam najdete na www.stigma.cz Firma MWS Imports změnila majitele a rovněž název, tudíž produkty značek Peace, Ezekiel, Real, Rasa Libre, Antihero, Krooked, Thunder a Spitfire od 1. března zastupuje firma LIP distribution s.r.o. V nejbližších dnech se na pultech obchodů objeví úplná řada desek Peace pro jaro 2005, které se stále vyrábějí v USA, a následně pak i kolekce oblečení a doplňků Peace.

Také proběhly změny v jednotlivých teamech této distribuce, takže letos za Peace skateboards bude jezdit Petr Komárek, Tomáš Ondrejka, Eda Alina, Ondra Mihalo a Maťo Kardelis, za Antihero a Spitfire Martin Jurášek a za Rasa Libre, Thunder a Spitfire Marek Kocák.

Peace pořádá New talent Peace skateboards cup 2005, což je série čtyř závodů pro mladé a nesponzorované jezdce, která se pojede ve dvou věkových kategoriích a první tři celkově umístění dostanou na rok 2006 sponzoring. Závody se uskuteční 2. července ve Strakonicích, 16. července v Příbrami, 30. července v Horažďovicích a 27. srpna v Českých Budějovicích.

Další news na www.boardmag.cz

Moje první závody

text: Radek, ilustrace: Filip Škoda

Poctu nejvyšší, psaní téhle story, dostal Radek Hruška, což je redaktor Boardu již od památného prvního ilegálního černobílého čísla. Na skejtu toho v dnešní době tolik nenajezdí, ale tenkrát, co se mu v kapse muchlala nová občanka, tak okolečkovaný prkno bylo jeho denním chlebem. Každý suchý odpoledne poctivě zkoušel grindy a boardslidy, aby na těch svejch prvních závodech něco zajel...

036

Jsem z Prahy, takže skateboarding v mým podání probíhal různě po městě, ale mojí hlavní základnou se stal Lenin. V tý době to byl jedinej funbox ve stověžatý matičce, takže se tu scházela skejťácká šlechta, třeba Petr Beran, David Horváth, bři Homolové, někdy zavítal Teichman se Šíšou, prostě na Leninovi to žilo. Nejspíš zrovna tady jsem se taky dozvěděl o závodech v Plzni, už jsem se po těch svých dvou letech ježdění cejtil ve formě, a tak bylo na čase vyrazit.

Moje plány prvního kontestu trochu hatila škola, teda vona vlastně hatila celý moje mládí. Nevim, co studujete vy, ale já byl chovancem exkluzivního ústavu SPŠ Strojní v Praze 10 Na Třebešíně. Á, znalci už vědí! No nic, prostě moje závěrečný předzávodní hrocení triků výrazně narušil projekt nějaký přiblblý převodovky, kterej spočíval v tunách papírů výpočtů, co se daly opsat, ale hlavně ve výkresu převodovky o rozměrech jak megaposter v Boardu. Termín odevzdání byl v tejdnu po závodech, takže zatímco ostatní před kontestem dřeli triky, já seděl doma a tahal zasraný plnící pero po debilním pauzáku. Ale neva, v mezičase, co mi to zasychalo, jsem si plánoval svojí jízdu. Takže fs grind na funboxu, shove-it, bs disaster, feeble grind a jako třešničku na dortu přidám nosebone ze skočky. Vítězství musí bejt moje!

Ale to už sedim ve vlaku směr Plzeň a t dn, t dn, t dn, koleje mě natřásaj. V kapse tak vosm pětek, v baťůžku chleba s řízkem, jedno tričko, mikinu, spacák, na sobě kraťasy a tričko s kapucou, poslední módní výkřik z Německa za krutejch pět marek. Cestou do vlaku přistupovali další skejtři a hned se s náma Pražákama zdravili. Tenkrát bylo docela dobrý, že na skejtu ještě nejezdilo tolik lidí, a tak když jste potkali jinýho skejťáka, automaticky to byl váš kámoš. Ne jako dneska, kdy jezdí spousta různejch týpků pochybnýho původu, takže musíte bejt na štrýtu vostražitý a nepřátelský, protože šance, že s váma někdo vyjebe, je celkem vysoká.

Plzeň Hlavní nádraží, vystupujeme. Je brzký dopoledne a naše tlupa mlaďasů si to vykračuje do skateparku, pěkně s respektem kolem lapáku na Borech, kde skončí hodně street spratků a doufejme, že to nebudeme my. Skatepark bylo vlastně takový podivný hřiště v ďolíku obklopeným lesíkem. Uprostřed asfaltku stálo pár překážek, fanál o výšce 80 centimetrů, rádiusová skočka podobných rozměrů, dvacet centimetrů vysoká kolejnice na zemi a jiný zvláštní záležitosti. Zní to hrozně trapně tenhle park, ale na tu dobu to bylo velmi slušný a rozhodně nám to všem připadalo jak návštěva Štvanice v současnosti. Okamžitě jsme se vrhli do parku a následovalo několik hodin ježdění.

Postupně se na hřišti začali objevovat i další skateři, přišli i nějaký organizátoři s aparaturou, kdo přesně si už nepamatuju, ale určitě tam byl Petr Karlíček.

S přibývajícím osazenstvem začal správnej předzávodní tréninkovej šrumec, pohoda, kterou jsem si maximálně užíval, spousty lidí, skvělá atmosféra. Někdy před polednem byl z lesa slyšet hroznej řev, blížila se nějaká další skejťácka banda. Ááá, šlechta přichází. Nevim, kdo to přesně byl, ale půlka tlupy měla na hlavách indiánský čelenky, byli pomalovaný barvama, stříleli z luků a kromě skejta s sebou ještě táhli hajzlik, kterej ulomili na nějakým hotelovým pokoji. Anarchie jak má bejt.

Zábavu v parku zpříjemňoval pochybnej chlápek se svým pivním stánkem. Zásoby nejspíš pořídil za pět prstů ze skladů místního pivovaru, protože Gambáč koštoval bůra a Plznička asi šest pade. Bylo to levný a pivečkem se zahnala jak žízeň, tak tréma. A pak to začalo. Jak dopadla moje jízda si už fakt nepamatuju. Byl jsem strašně nervózní, nohy mi nesloužily, určitě jsem zkazil fs grind na funboxu, možná jsem dal shove-it, pohořel jsem na feeblu i bs disasteru a třešnička na dortu ze skočky se nekonala. Živě ale vidim ostatní z Lenina, Příbu, jak zadiktoval, a Megila, jak dal ukázkovej nosebone z rampičky.

Závodní odpoledne probíhalo v klasickým duchu, v přestávkách mezi jednotlivými koly jsme skejtovali v parku, pili pivka, sluníčko svítilo, pohoda. Na některý tahle kombinace působila obzvlášť inspirativně, hlavně ten alkáč. Třeba lokála Cucmana napadlo, že se po parku povozí na babetě. Měl slušně naloženo, takže řídil jen díky zpomaleným reflexům, což mu rozhodně nezabránilo v pokusu o transfer přes funbox. Nejspíš se u toho rozsekal, přesně si to už nepamatuju, ale vim, že asi při čtvrtým kolečku v hrozný rychlosti kolem parku jsem se začal obávat, aby to do mě nenapálil, tak jsem si šel radši pro další zlevněný.

V parku se jezdilo až do večera, kdy se všichni pomalu rozcházeli do svých domovů nebo hotelů.

My houmlesáci jsme rovnou vyrazili na párty, která se konala v nějaký vesnický hospodě asi čtyři kilometry za Plzní. Pěknej vejšlap. Odměnou za něj byl ale sál se dvěma dlouhýma řadama stolů jak na nějaký moravský svatbě, kolem kterých seděli všichni rajdři hezky vedle sebe. Jo, to bylo něco, jako mladý ucho jsem se dostal hnedka kousek vedle šlechty, jen co jsem zased, už tam přede mnou stálo pivo, a že mi bylo šestnáct nikoho nezajímalo. Krása. Po chvíli tam starý mazáci začali vytahovat snooze, kterej si předtím pořídili na reprezentačním skate zájezdu do Dánska. Člověk si dal ždibec tý černý hmoty, což byl takovej žvejkací tabák,

pod horní ret a za pár minut už to jelo. Něco jako kdyby nekuřák šluknul tři cíga najednou. Kladivo do hlavy. Šel jsem to rozchodit ven, pochoduju po tý vesnici a koukám, jak tam před místní Jednotou postává Malásek ještě s jedním typem a koukaj, co v tom krámu maj.

Chvíli tam tak zevlujou a hvíííízd, cihla letí vzduchem rovnou do výlohy. Tak to je úlet, řinčení skla se rozléhá po celý vesnici, skejtři se dávaj na ústup, já samozřejmě taky, protože kdyby lokálové chytli prvního přespolního, tak by to měl na triku, ať to udělal nebo ne. Zpátky v hospodě atmosféra houstne, skejt osazenstvo si kalbu začíná užívat, což hospodskej vidí tak, že mu tam ty parchanti dělaj bordel. S přibývající hodinou už neměl nerva a rozhodl se akci ukončit. Jenže proti přesile neměl šanci. Ve slabý chvilce dokonce vytáh’ kudlu, načež se všichni rozutekli na různý strany, někdo to vzal třeba přes kuchyň, kde zdarma doplnil zásoby chlastu, a podobně. No určitě tam nevzpomínaj na skateboarding v dobrym.

Následoval noční downhill za svitu měsíce zpátky do parku. Dodnes to považuju za jeden z největších zážitků, který jsem se skejtem měl. Dobrá silnice, hrozná rychlost a ta dálka, fakt už mě na konci strašně bolely nohy. Ve skateparku jsme si ještě s dalšíma skejt bezdomovcema lehli k plotu, čuměli na oblohu plnou světýlek a bylo nám všem hrozně fajn. Tu si někdo všimnul padající hvězdy a povídá „Něco si přejte“. No tak snad ať neprší.

Ve tři ráno nás všechny vzbudil strašnej, ale fakt strašnej slejvák. Popadli jsme saky paky a běželi se někam schovat, což byl hroznej problém, protože na tom rozlehlým hřišti uprostřed lesů nebylo kam. Po pár stech metrů úprku jsme objevili nějakou ubytovnu nebo nějaký kanceláře, čert ví, co to bylo, prostě několikapatrovej paneláček. V přízemí se dalo vlézt na balkony, každej měl tak třikrát jeden metr, a tam jsme se rozhodli v tý beznadějný situaci přenocovat. Spaní to bylo jak v nějakým špatným filmu, tři rideři na jeden balkón, prostě hrozně stísněný podmínky. Ale lepší než stát na dešti.

Ranní probuzení bylo velmi brzký, mokrej spacák, zima a bolavý celý tělo. Pak už následoval jenom přesun na vlak, kde si vedle nás kvůli tomu smradu z ježdění a nemytí nechtěl nikdo sednout, a hurá směr Praha, škola, čtyři plus z projektu převodovky a další sladkej skateboarding. A až si v časáku nebo na netu přečtete, že se někde konaj závody, sbalte si svůj vercajk a koukejte vyrazit. Skvěle si zajezdíte, naučíte se nový triky, poznáte nový lidi a hlavně si přivezete zážitky na celej život!

STIGMA DISTRIBUTION | info@stigma.cz | 377.455.925

040

01

josh evin /r/ fs air

Ve velkym stylu letos zahájil WCS v Austrálii sérii Světového poháru.

Ačkoliv my tou dobou ještě frézujeme zasněžený chodník před barákem, Australani mají vrchol sezóny a jsou nejvíc natěšený, jak budou moct poměřit síly v pořádnym závodě. Do placu šoupnou navíc kufr s 30.000 dolarů, aby podobně natěšili i přespolní, vytvořej superskatepark, natřou ho načerveno a jdou na to.

text: Soňák, foto: archiv Globe shoes

02

prologlobe

02 03

Australská firma Globe přišla s botama na trh na počátku 90. let. Během pár let se natolik rozrostla, že musela otevřít vedoucí kancelář v Americe, aby odtud mohla líp šéfovat byznysy po celým světě.

Sortiment dál rozšířila o oblečení a o čistě dívčí skate boty Gallaz. Firmě se daří, ale vydělaný peníze nesyslí a vrací je zpátky do sk8. Významně dotuje spoustu menších závodů i závodů WCS, čímž si nejenže dělá reklamu, ale i pomáhá k další a větší popularizaci skateboardingu.

jake brown /g/ method fabrizio santos /r/ bs lipslide

my za to nemůžem

042

Ačkoliv aktuálnost klademe v redakci Boardu na jedno z předních míst, dnešní report je ze závodů, které se konaly už 11. a 12. února. Ale jak víte, Austrálie není za rohem a navíc jsme to vzali nazpátek přes tu Indonésii, o které se můžete dočíst dále v tomto čísle. A ještě, takovýhle luxusní fotky jsou na otištění

jak dělaný, a ne jen tak na ukazování kámošům na plošině minirampy, tak doufáme, že vás únorovej závod v květnovým čísle neurazí.

v parku Takže, je zhruba půlka února a my jsme v Rod Laver Areně v Melbourne. Ten street course snad ani nemá smysl popisovat, určitě si uděláte obrázek z fotek.

Prostě monolitická vesmírná základna. V parku bylo možno pohybovat se ve třech výškových úrovních a kdo by se nudil, mohl si udělat ještě výlet do čtvrtýho levelu na devítimetrovej Harrachov a odtud to poslat do macatýho pětimetrovýho rádiusu.

Jinak byl park spíš bankovějšího rázu, s přehršlí bedýnek, občas zábradlí a jeden schodový set.

Park nevymejšlel nikdo jinej než Dave Duncan po mnohých konzultacích s profi jezdci a vybudování měla na starost firma Australian Ramp Designs.

Tisková zpráva, která závody předcházela, slibovala

03

street Bastien Salabanzi Ryan Sheckler Austen Seaholm Rick McCrank Ronnie Creager Rodil Junior

holky Elissa Steamer Lauren Perkins Vanessa Torres Lyn-z Adams Hawkins

vertical wall Jake Brown Pierre-Luc Gagnon Tas Pappas

04

04

jody blatch /r/ 50-50

05

chris wood /r/ 5-0

navíc piknikáče a pravý americký hydranty. Co na to Greg Lutzka: „Byla to fakt nádhera. Objíždím závody WCS zatím jen tři roky, ale tohle byl nejlepší course, kde jsem skejtoval. Rád bych poděkoval lidem, co dnes přišli. Udělali skvělou atmosféru a hrozně nás tím nabudili. Takže dík!“ Nutno podotknout, že lidí přišlo přes 15.000, a když každej pochvalně zabručí, tak už je to pěknej kotel.

jezdci Podle toho, jak je Austrálie z ruky, vypadalo i startovní pole. Brazilci, Amíci i Evropani vyslali maximální elitu, samozřejmě nechyběl dvanáctičlennej australskej výkvět, parta z ostrovů kolem a rajdrs z jihovýchodní Asie. Připravenejch skejťáků bylo přes šedesát a oficiálně se sešli při páteční kvalifikaci.

Závody tedy nebyly tak hektický, jako když jsou přihlášený dvě stovky lidí. Zbylo dost prostoru dát ještě příležitosti vždy prvním z poraženého pole, navíc se stihnul odjet i dívčí Gallaz Skate Jam, ale o tom až později. Mezi největší favority patřili Francouz Bastien Salabanzi, Greg Lutzka, Ronnie Creager, Ryan Sheckler, Rodil Junior, Austen Seaholm, Dayne Brummet a Rick McCrank. Klokaní publikum bylo zvědavý hlavně na svý želízka Jodyho Blatche, Russela Grundyho a šestnáctiletého Jakea Duncomba.

Do vert skoku nastupovali další Australani Jake Brown a bratři Pappasové.

salabanza vypráví Absolutní hvězda celých závodů se v podvečer utkala ve třicetiminutovým finále s pěticí diktátorů,

05

z nichž jsme všechny jmenovali dříve mezi největšími favority. Nevim, jestli to říkal ostatním už před závodama, že se dneska nemusej moc snažit, ale každopádně to, že vyhraje, věděl devatenáctiletej Bastien už předem: „Je to prostě takovej stav mysli.

Někdy se vzbudíš a už víš, že dneska neni zrovna tvůj den. No a jindy se vzbudíš a cítíš se sebejistě a připravenej úplně na všechno. Dneska ráno jsem se cítil dobře...“ Bastien vyhrál i všechny předfinálový kola, který jel: „Na druhou stranu jsem si od toho dneska původně moc nesliboval, protože ten course nebyl zrovna adekvátní mýmu vkusu. Ale dobrej skejťák by měl zajet na všem, nemůžeš čekat, že ti budou dělat skatepark na míru. Takže jsem do toho šel naplno. Finále s Ryanem, Ronniem, Rickem, Austenem a Rodilem bylo fakt tvrdý, ale vyšlo mi to. I s tím, že mě fakt bolely nohy únavou už od semifinále. Ale jak řikám, je to o psychice, když fakt chceš, tak to dokážeš!“ A ještě dodává: „Určitě se sem těším příště zase. Doufám, že budu moct trochu mluvit do dizajnování skateparku, poslední dobou mě navrhování překážek docela baví. Pyramidy, rádiusový centrály a podobně. Snažím se o tom přemýšlet tak, aby existovalo co nejvíc variant nájezdů, odjezdů a triků, který tam půjdou dělat.“

jízdy Našlápnutý bylo i semifinále, krom těch finalistů jeli i Greg Lutzka, Dayne Brummet, Chris Wood, Alex Chalmers, Tosh Townend a Mike Peterson. Semi se jelo taky po šesti lidech, na dva heaty, takže jste si mohli v plným soustředění vychutnat jednotlivé

045

06

to na takovej snb způsob. Nájezd z bankovýho Haracháče a jedna trikóza na protějším macatym rádiusu. Proto se ani nesjela vertová elita, závod probíhal víceméně mezi Jakem Brownem, Pierre-Luc Gagnonem a Melbourčanem Tasem Pappasem. Ještě jim sekundovali Tasův brůdr Ben, Dom Kekick, Rune Glifberg a slečna Lyn-z Adams Hawkins. Ptali se po Pavoukovi Tomšovským, ale tomu nejspíš kikslo auto hned za Hradcem. Soutěž byla spíš o tom, kdo vylítne výš, než o náročnejch vertovejch tricích. Nejvíc to šlo Jakovi, občas let vzhůru proložil bs 540, ale hlavně vylítnul čtyři a půl metru nad koping, což porota ohodnotila prvním místem a pěti papírama.

ženy

06

bastien salabanzi /r/ nollie bs flip

07

brad staba /r/ bs flip

jízdy jednotlivých masérů. Tak jen tak namátkou: Chris Wood si oblíbil schody, který pokračovaly dál bankem. Zdolal je luxusním 360 flipem a zábradlíčko vedle K-grindem. Na tom samým dávali pěkný triky i Fabrizio Santos (beklip), Dayne Brummet (frontbor) a Ronnie Creager (ss bs flip nahoru). Eště de Andrade vyslal přes ty schody nádhernýho variála. Rušno bylo taky na piknikáči, kterej byl postavenej našikmo ze schodů. Nejvíc s ním padli do noty Benovi Gaucimu, kterej horní hranu zdolal jednou bluntem a podruhý už halfcab crooksem.

Jaký smrťácký grindy dělá McCrank, to všichni známe, takže to nemá smysl ani popisovat a radši

se na něj přijďte podívat v létě na Mystik. Totéž platí o skatemašině Rodilovi. Trochu někde jinde je mladej Sheckler, kterej má, podle mýho, štýlo jak pámbů. Neni tolik přetechnizovanej, v jeho jízdě je fakt čistota, hardkórový triky, velký airy a radost.

To Salabanzi má taky styl, umocněnej například bs flipem z plošiny do rádiusu, obrovský cab kino nebo nollie bs flip přes celou pyramidu, switch 270 do fs boardslidu na rovnym railu a tak podobně... no, jasnej vítěz!

vert skoky Klasická vertka se v Melbourne nekonala, bylo

Na tuhle kapitolu se vždycky nejvíc těšíme, protože psát pořád o opocenejch chlápcích není takový labůžo. Gallaz Skate Jam se jel v sobotu dopoledne, před pánským semi. Jelikož se startovalo v devět ráno, hala byla poloprázdná. O to víc však diváci podporovali. Ženskejch bylo patnáct do počtu, každá dala dvě jízdy a porota měla jasno. Nekompromisně svoje místo jedničky potvrdila kočanda Elissa Steamer: „Dneska jsem si moc nevěřila. To, že mi všechno vyšlo, mě docela překvapilo. Park byl ohromnej, rychlej, trošku děsivej, ale byla to sranda!“ Elissa se v parku dobře bavila, nollie přes schody do banku, kino do 5-0 grindu, crookedy na vysokym railu a další věci, hlavně bez chyby. Na vítězství jsme tipovali Vanessu Torres, ale bohužel přišla tlama v prvním kole a potom už se jí do toho tolik nechtělo.

Sama pak přiznala, že měla s náročným parkem trochu honičku. Příležitost ukázat to nejlepší cejtila i šestnáctka Lauren Perkins. Taky čistá jízda, s flipem přes schody nahoru a spoustou grindů, například luxus feeble ze šikmýho railu. Lauren dodává: „Byla to nejlepší jízda, co jsem kdy dala. Fakt mě překvapilo, že jsem se celej run udržela na prkně a podařilo se mi vrátit úplně všechno, co jsem měla v plánu.“ Večer, po bujarém vyhlášení vítězů, se to rozjelo do klubů a diskošek po celém Melbourne, Duncan šel rozebírat překážky a my sbalili fidlátka a hurá do Indonésie.

07

047

01

roman dlauhý /r/ grind do noseslidu

V sobotu 23. dubna varšavskému městskému parku vládl snowboarding, jak to v Polsku ještě nikdo neviděl. „...byl to pro mě obrovskej skok dál,“ říká o Red Bull Monstairs Roman Dlauhý, který nás úspěšně reprezentoval a skončil na velice dobrém sedmém místě. Přitom o skákání to nakonec ani nebylo...

text: Ondra Monstairlama, foto: Robert Franek & Red Bull / Lukasz Nazdraczew, Rafal Wielgus

02

02 03 04

richard skandera /g/ noseslide renzo chiala /g/ fs boardslide schody pěkně přehledně

Polská metropole zažila snowboardovou akci rozměrů dosud nevídaných. Pořadatelé se rozhodli vrátit ke skejtovým kořenům snowboardingu a akci se vším všudy prskli přímo do města. Trať byla vystavena na podlouhlém několikaúrovňovém schodišti Varšavského městského parku. Celý course nakonec zabíral úctyhodných 1600 m2 a byl samozřejmě kompletně uměle zasněžen. Českými odvážlivci, kteří přišli polskou tříšť ochutnat, byl Roman Dlauhý a Richard Skandera, kteří byli vybráni do kvalifikace. Krom nich ještě českou vlajku hájil Martin Černík, a to dokonce z postu jednoho ze čtrnácti pozvaných riderů. Jeho miniprofil tak zaujímal místo v galerii pozvaných jezdců na webovkách závodů. Kvůli státnímu smutku po úmrtí papeže se datum konání posunulo a mnohým jezdcům, zejména pozvaným profesionálům, změna zkřížila plány. Z původně pozvaných čtrnácti se jich dostavilo jen deset, mezi nimi například Dimitri Fesenko a Hannes Metzler, naopak chyběli Roman Marti nebo Chris Sorman.

snowpark in park

Roman s Ričim se vydali z Česka autem a do Varšavy přijeli až po půlnoci. Roman: „Přijeli jsme až někdy v jednu, a protože nás hodně zajímalo, jak to vypadá, tak jsme se hned jeli podívat. Překážky byly macatý, ale bylo dost málo sněhu a vypadalo to, že to organizátoři do druhýho dne nestihnou.“ Obavy se skutečně potvrdily, když byly práce kvůli rušení nočního klidu přerušeny, a sníh tak museli dodělávat ještě po rozbřesku. Ráno to pánové moc nekřečili, a když dorazili na místo, Slováci Tomáš „Pstruna“ Hrnčiar, Matuš Hubka a vítěz jibmasterovské A-box session Lubo „Zelo“ Zelenaj trénovali. Kluci neváhali a přidali se. Mezitím organizátoři makali jak šrouby a snažili se dodělat sníh. Jeho výroba byla vůbec zajímavá věc. Red Bullíci si přivezli obrovský dlouhý stan, co vypadal jako menší hangár. Do toho kolosu pak napíchali hadice, za dvě hodiny to zvedli a měli tam půl metru sněhu! „Byli jsme docela překvapený, jak to funguje. Bylo to zajímavý a asi to taky muselo stát dost prachů,“ zhodnotil to Roman znaleckým okem. Celou tu haldu sněhu si pak na paškál vzalo hafo polskejch, co si plivlo do chmatáků a malejma frézama, stejně jako starejma dobrejma lopatama sníh rozhazovali, poponášeli a dávali, kam uznali za vhodný.

course bez poletů

Trať byla vesměs jibbovací až na velký kicker, kterému vévodila 17 metrů vysoká konstrukce s rozjezdem, což je asi jako když vyjedete ze sedmýho patra. Po skoku měli jezdci na výběr jednu ze tří překážek následovanou ještě další překážkou jiného typu. Na jibbing se tak nabízely hned tři dvojice překážek, které šlo však jen s obtíží kombinovat, neboť byly jedna za druhou tak blízko, že přejezd stranou na jinou překážku

03

byl poměrně složitý. Páry posazené na schodišti o nějakých osmnácti schodech byly následující: 8 metrů dlouhej a 1,5 metru širokej butterbox následovaný 7 metrů dlouhým street railem. Vedle stál kink box neboli lámaná bedna dlouhá 5 plus 4 metry a za ní double kink box (zetko) o třikrát čtyřech metrech. Poslední dvojici tvořil kinked rail neboli elko dlouhý 2,5 plus 5 metrů a transfer na střechu zaparkovanýho minibusu.

Romanovi course seděl: „Může se tu různě přejíždět. Na autě sice některý jezdili, ale mě se zdá nebezepečný, protože ta překážka a dopad jsou zbytečně daleko od sebe a hodně lidí se tam rozsekávalo, když měli třeba malou rychlost, nebo spadli na první bedně a nabourali do auta... Pár metrů od překážky je dřevěnej dopad, a když měl někdo malou rychlost, tak spadl třeba mezi to. Tahle překážka není moc dobře udělaná. Mohla bejt líp. Já si chci užít jenom ty tyčky ze schodů a vařit si něco trochu jinýho.“ Jak se záhy ukázalo, se skokem byl problém. „...když jsem měl vyzkoušet skákání, tak se zjistilo, že ten, kdo

04

051

05

06

měl šejpování skoku na starosti, ho neudělal zrovna dobře. Byla tam taková velká díra před odrazem. Člověk se tím hrozně zpomalil, takže to moc nepřelítávalo.

Problém byl taky v tom, že sníh byl třeba jenom na půlce dopadu,“ stěžoval si Roman. Nic moc otvírák coursu, co? Naštěstí byli pořadatelé názorům jezdců otevřeni. Na riders meetingu si jezdci odhlasovali, že se pochroumanej skok v závodech vůbec nepojede a bude jenom jibbing. Aby se jezdci, kterým jdou líp právě skoky a ne jibbing, necítili ukřivděni, rozhodli organizátoři, že každý rider základní dvacítky dostane 500 euráčů jistejch. Všem se tak ulevilo, ale na druhou stranu finanční jistota ubrala trochu tý pomyslný cihly na plynu, se kterou by se asi jinak jezdci na tyčky vrhali.

Nebylo to 500 jistejch, ale absence skákání, která Martinovi Černíkovi v úspěchu nepřála. Na druhou

stranu nepatřil k těm, kterým by změna data konání překřížila plány: „Kdyby se akce jela v normálním termínu, tak bych ji nestihl, protože jsem byl na Aljašce.

To, že je vše posunutý, jsem se dozvěděl pět dní před akcí. Pozvali mě organizátoři, a to na poslední chvíli, ale na víkend ve Varšavě jsem se těšil. Atmosféra je fajn, ale škoda, že se nejede ten skok. Tak si aspoň pojedu svůj první contest na tyčkách. Trať se mi provedením moc líbí, ale celkově do jibbingu moc nedělám.“ Mezitím se park plnil lidma a bylo jich fakt moře, odhadem několik tisíc a ani Riči, jak sám říkal, jich nikdy předtím na snb akci tolik neviděl. Park je ale park a pro jeho enormní rozměry bylo všude dost prostoru ke stání nebo dřepění na stromě. Lidi viseli na lampách, třeba i tři nad sebou, a stromy úplně obkvetly fanouškama. Na diváky byla namířená velká televize,

053

05 06 07

neznámý polský vojín riskuje bs tailslide na autě plno poláků monster skok většinu jezdců odradil

závody

takže dění na tyčkách nikomu neušlo, ať stál u coursu nebo stranou. Záběry byly kvalitní, podívaná výtečná.

Celej den svítilo sluníčko a bylo hezky, takže diváci měli labůžo, jenže pořadatelům a hlavně jezdcům to rychle tálo. Roman popsal situaci na coursu: „Nejdřív to bylo pěkně zmrzlý a dobře to drželo, ale kolem poledne to začalo docela rychle odcházet. Dole pod překážkama začal sníh slejzat, že jsem občas dopadal i na nějaký to dřevo, co tam bylo jako podklad. Ale jinak to měli zvládnutý dobře, snažili se. Překážky byly úplně super.

Byly to překážky, na kterejch můžeš dělat spoustu triků, máš hodně možností. Taky byly fakt docela velký, bedny dlouhý, takže se tam dalo dělat spousta hustejch triků. Akorát teda mohly bejt dál od sebe. Vždycky se dá něco vylepšovat a nikdy to nemůžeš udělat tak, aby to bylo úplně nejlepší.“ 07

Systém soutěžících byl následující: jak už jsme zmínili, organizátoři pozvali čtrnáct profíků a jejich počet mělo do kulaté dvacítky doplnit šest nejlepších z široké veřejnosti. PROs nakonec dorazilo jen deset, a tak proběhlo první soutěžní kolo v šestnácti lidech.

Tomu předcházelo ještě kolo kvalifikační, ve kterém se o takzvané wildcards utkalo 27 jezdců vybraných na základě předchozích zkušeností a úspěchů ze všech přihlášek podaných přes internet. Organizátoři si vyhradili právo vybrat alespoň polovinu wildcards z Poláků. Red Bull Monstairs tak byl open závod, ale dostat se na soutěž nebylo tak jednoduché. Příjemné ale bylo, že startovné jste neplatili a o závodníky bylo postaráno mimo jiné i jídlem a pitím. V kvalifikační sedmadvacítce stanul i Roman s Ričim. Jízdy byly dvě, s lepší počítanou. Riči si dal první na jistotu, ale druhá se nepovedla, takže bohužel nepostoupil: „Jel jsem normální jízdu switch lipslide na kink boxu a chtěl jsem dělat noseslide přes double kink, ale při dopadu z kink boxu jsem se nestačil pořádně srovnat. Byla to smůla. Při tréninku to bylo úplně v pohodě, tam jsem na to třeba dvacetkrát najel a ani jednou jsem z toho nespadl.“ Zato Romanův lipslide na elku a boardslide do fróňa na zetku nebo jízda s backtailem na butterboxu a fróněm na street railu byly dobře oceněny, Roman vystoupil na páté místo, a účast v závodě tak měl spolu se Zelem a Pstrunou jistou. Závody propukly krátce na to prvním kolem, ve kterém se kluci potkali mimo jiné i s Martinem. Roman se do toho opřel a jeho precizní jízdu zhodnotili judges více než dobře.

Roman postoupil do finále! Zelovi se vedlo stejně dobře a postoupil také. Martin Černík nepostoupil, ale byl v pohodě: „Párkrát jsem si to projel, něco dal a bylo to fajn. Jel jsem na switch, dal boro, pak normálně a další boro. Přesný názvy fakt nevim, ale byla to legrace, zase něco novýho. Účast je tu dobrá, potkal jsem spoustu kámošů z Evropy a hodně mě překvapili mladý Slováci a náš MiniRoman. Všichni tři dost nadiktovali, je vidět, že to mají zmáklý po celozimním jibbingu.“ Ani Pstrunu rozhodčí nepustili dál a k tomu měl výtku hlavně Riči: „Podle mně Pstrunu rozhodčí hrozně ojebali. Dal fróňo přes double kink a pak boro do switch fróňa a nepostoupil ani do tý osmičky. Přitom tam nikdo takovou jízdu nezajel.

Mysleli jsme, že bude tak třetí a nevzali ho vůbec. První

08

08 09 10

další vojín / tailslide 270 out dneska už zimu nikdo nepotřebuje? stupně resp. plechovky vítězů

09

10

jízdu dal fróňo na kinku a pak noseslide do switch fróňa na double kinku. Další jízdu dal boro a fróňo přes celej doublekink. Dvě rozdílný jízdy a každou z nich by se měl kvalifikovat mezi prvních osm. Dával určitě hodnotnější věci.“ Finále se jelo v osmi a po něm ještě následovala show v podobě superfinále, kde se o zlato utkali tři nejlepší. Roman začal lipslidem na prvním elku, ale druhou překážku neustál. „Chtěl jsem dát fróňo na street railu, no a boardslide byl takovej nepovedenej. Fróňo jsem nakonec neustál a na konci spadnul.“ Tak Roman sedmým místem zakončil svůj raketovej vzestup na Red Bull Monstairs. „Spadnul jsem, ale nevadí, fakt dobrý. Jsem sedmej, takže jsem rád, že jsem zajel některý lidi, u kterejech bych si to nikdy nemyslel. Atmosféra byla fakt úžasná. Když slyšíš ty ovace „..jó a teď jede Roman Dlauhý, nejmenší a nejmladší závodník...“ a tisíce lidí řvou joooo!, tak to je fakt zážitek. To mě taky heclo v tom posledním kole a málem jsem se rozsekal, držka jak hovado.“ Závody brzy na to skončily. Ve finále se spolu utkali Tyler Chorlton, Manuel Bernert a Hannes Metzler. Byl to právě Metzler, jehož cab 270 na butterboxu nebo fs 270 do fróňa na street railu rozhodčí ocenili nejvíc, a Metzler se tak stal vítězem Red Bull Monstairs. Druhý byl Brit Chorlton a třetí Rakušan Bernert.

it’s over 054

Celkem 15.000 euro bylo rozdáno, a byť se v propozicích píše něco o 10% dani, která musí být polskému státu uhrazena z každé výhry, pořád se jedná o slušnou částku, 500 jistých určitě cestu pokrylo. Na koncertě po akci hráli švédští Clawfinger a párty byla veselá až do východu slunce. Na pohled bylo zvláštní, že je

všude kolem tolik ženskejch, bylo jich skoro o půlku víc než chlapů, až to Ričimu nedalo a zeptal se polskejch kolegů, co se vlastně děje. Nebylo to přemírou chlastu, vysvětlili mu, že v Polsku je teď generace mladejch ve věku 15 až 25 let přeplněná holkama. Takže už víte, kam pojedete příště na Valentýna? Nebo aspoň na čarodějnice? Roman byl s Monstairs nadmíru spokojený. „Kdybych tuhle akci měl bodovat jako ve škole, tak bych dal za jedna, protože pro mě to byl obrovskej skok dál. Seznámil jsem se se spoustou lidí, dostal jsem spoustu kontaktů do zahraničí, třeba do Anglie, Německa, Polska, do novin, časopisů a televize.

Podle mě oni tam berou ježdění úplně jinak. Závody se mi jely dobře. Fakt hodně dělali lidi. Oni vlastně dávali úplně jinej pohled na ježdění a pomohlo to strašně moc. Zase je pravda, že po tom technickým sněhu to občas jelo špatně, protože někdy to byla úplná voda, někdy zase úplně zmrzlý. No bylo to zajímavý, ale zajezdili jsme si dobře. Poprvý jsem byl takhle trošku víc na streetu. Bylo tady asi dvaatřicet schodů, takže jsem se ze začátku trochu bál a pak už jsem to jezdil normálně, jako kdyby to bylo v parku. Jsem rád, že jsem si ten street vyzkoušel a těším se na další akci podobnýho rázu.“

01

01

kickflip transfer ze střechy na střechu v děčíně

Tenhle rozhovor byl původně plánovanej s Peterem Molcem, ale těch šest tejdnů, který jsme na focení měli, uběhlo jako voda a vše se zaseklo na mrtvým bodě. Nejdřív byl podvrknutej „členok“, pak se něco nafotilo a potom zas bolavý „chrbát“, což znamenalo stop. Poprosili jsme tedy Jirku Puffera, aby ze sebe dostal maximum a zkusil za pár dnů udělat spousty kvalitních fotek. Popral se s tím fakt dobře, za což mu dík. Největší mínus potom představoval Marcel, kterej šel udělat rozhovor, ale kvůli chybný komunikaci měl furt v hlavě toho Molce... text: Marcel, foto: Kiva

057

02

Hele, jakou jsi měl cestu? To je dobře, že teď můžeme jezdit přes hranice bez pasu, co?

A jak to, že mluvíš tak dobře česky?

No... to je dobrý. Já jsem přijel tramvají.

Posloucháš radši rádio nebo chodíš do kina?

Ale na závodech a v časáku vždycky píšou, že Petr Molec je Slovák!

To je prostě stupidní otázka.

To je možný, ale já nejsem Petr Molec.

Právě, že já jsem ten rozhovor chtěl udělat trochu netradičně, víš? Na co bych se tě měl jako ptát?

Né jo? A kdo seš? No ty vole, mě to bylo hned nějaký divný.

Já nevím, to bys měl vědět ty, když děláš rozhovory do skejtovýho časopisu. Prostě tak, aby se lidi o mně co nejvíc dozvěděli.

Fakt jo? Tak to je dobrý... to bude průser. Kde já teď vemu rozhovor s Molcem? A na co mi bude rozhovor s tebou? Mě zabijou! Přitom, když mi dávali v redakci tvoje telefonní číslo, tak řikali, že je to na Molce.

Tak řekni třeba, jak se jezdí na Slovensku?

Na Slovensku je dobrá parta. Chtěl bych pozdravit staršího Zápražnýho a všechny Slováky, který znám.

A máte to na Slovensku rozjetý?

058

Je tam dobrá borovička.

Protože moje rodiče jsou Češi a narodil jsem se v Česku!

Já jsem Jirka Puffer z Děčína a momentálně žiju v Praze.

Mě už volal Špek a varoval mě, že přijde takovej mladej zmatlík dělat rozhovor. Normálně to máš udělat se mnou. Už několik dní fotim kvůli tomu s Kivou fotky.

02

Takže se klidně ptej!

Ty vole, jestli kecáš! Tak dobře teda, tak třeba... Ty ses teď přestěhoval do Prahy, proč?

No vedl mě k tomu skateboarding, protože v Praze se toho dá pro ježdění strašně moc využít, je tu spousta spotů. Přemejšlel jsem o tom hrozně moc, nechtěl jsem bejt ve skateboardingu zabržděnej v Děčíně, potřeboval jsem progres, abych šel dál. Pak mi jednou zavolal Láďa Čihák, že v bytě, který si pronajímaj, se uvolnil pokoj a kdybych chtěl, mohl bych se tam nastěhovat. Takže jsem se rozhodnul ze dne na den. Máma proti tomu nic neměla, řekla, ať si dělám to, co chci, že je to na mě. Vůbec mě nepřemlouvala a chápala, proč se chci přestěhovat.

Jezdíš ještě nazpátek domů do Děčína?

Jasně, jezdim a rád. Je to pěkný město a žijou tam příjemný lidi, mám tam dobrý kamarády a rád jezdím za rodinou. Co se týče skateboardingu, tak je to teď v Děčíně hodně, hodně moc špatný. Stojí tam skatepark, ale stavěla ho firma, která tomu vůbec nerozuměla a strašně to zkazila. Překážky jsou teď navíc rozpadlý, za což můžou motorkáři, který měli vedle parku exhibici, trénovali si na našich překážkách a zohýbali přitom všechny handraily. Pak si chtěli udělat místo na zaparkování přívěsů, takže odtahali naše překážky a přitom rozlámali jejich konstrukce.

Popiš ve zkratce svoje ježdění...

Začal jsem jezdit díky klukům od nás z Podmokel a díky Tomášovi „Vilíkovi“ Kotvaldovi, Filipovi „Pípovi“ Tauchmanovi a ostatním starším klukům z Děčína.

Prvního skejta jsem si koupil od Pavla Novotnýho,

fakie fs flip v praze za kotvou

kterej za mnou přišel, jestli si nechci koupit jeho starší skejt. Takže jsem koupil komplet, kterej neměl nose ani tail, ale já byl štěstím bez sebe, že mám skejt. Měl jsem docela štěstí, že kluci jako Vilík a Pípa byli už v takovým dalším stádiu skateboardingu, že jezdili po závodech, že tomu rozuměli. Brali mě s sebou na Českej pohár a tak, což mi pomohlo se rozkoukat a naučit se víc věcí. Pak jsem jezdil závody a přišel můj první sponzor Board magazín, díky. V Děčíně jsme neměli v tý době skatepark, takže když jsem vždycky přijel na nějaký závody, učil jsem se tam nový a nový triky, prostě to ježdění po závodech pro mě bylo docela důležitý.

A od tý doby, co bydlim v Praze, tak mám strašně moc možností, kam si jít zajezdit a to má na progres dobrej vliv.

Jak se pro tebe změnil skateboarding

03

v porovnání s těmi začátky?

03

ollie ze sedmi schodů až do silnice v praze na strahově

Když seš menší, tak hlavně moc nelámeš a neoštípáváš desky, prostě učíš se zákládům skateboardingu, ollie a tak. Čím seš ve skejtu dál, tím zkoušíš těžší a těžší triky, no a desky se štípou a lámou. Takže je to podstatně dražší, leze to do peněz, ani ne tak tobě, jako tvým rodičům. To si pak rád, že jezdíš trochu dobře a máš možnost získat nějaký sponzory.

Co je na skejtu to nejlepší?

Máš volnost, nikdo tě nehlídá, není žádný team, co by tě hecoval od rána do večera. Jdeš si zaskejtovat, kdy chceš, můžeš jezdit hodinu, dvě, sedm, nikdo tě nenutí... Je to o tý svobodě a pohodě. Čím seš starší, tím si tohodle můžeš víc užít.

Baví tě se skejtem cestovat?

Určitě. Sice jsem toho do zahraničí ještě tolik nenajezdil, ale loni jsem se byl podívat na závodech v Římě na Etnies cupu a v zimě jsem se byl podívat v hale v Salcburku. Když seš takhle na závodech nebo někde v zahraničí, tak tam máš hodně velkou inspiraci od těch cizích skaterů, kteří většinou jezdí hodně dobře. Víc se pak při tom ježdění vyhecuješ.

Někdo si řekne, že máš sponzora, že to musíš mít úplně v pohodě. Je to tak?

Neni to vůbec tak růžový, jak to vypadá. Abys byl sponzorovanej, tak proto musíš něco dělat, fotit fotky, natáčet videa, mít úspěchy na akcích. Já jsem si tohle v jeden moment uvědomil, že je to zodpovědnost a že pro toho sponzora fakt musíš něco dělat, odvádět nějakou práci, protože ty věci nemůžeš dostávat zadarmo. Hodně taky záleží, za jakou firmu jezdíš.

Já třeba jezdil za Rasa Libre, za což jim moc děkuju, ale museli ten náš team rozpustit, protože se tahle značka tolik neprodávala. Taky jsem měl ještě sponzora Thunder a tam to dopadlo stejně. Prostě je to o tom, která značka tě sponzoruje a kolik toho dokáže prodat, podle toho i dostáváš.

Teda sponzoři ti ubyli, jak seš na tom s výbavou?

V současnosti třeba nejezdím za žádnou firmu na desky, takže si je musim kupovat a je to pro mě hrozně moc obtížný. Nemám tolik peněz, a když natáčim nebo fotim, tak desku oddělám i za tejden. No a jak seženeš během pár dnů patnáct set na nákup nový? Jinak jezdim za boty Aeon, kolečka Local a teď jsem kvůli lepším podmínkám přestoupil od Matixu ke Specific.

Jak probíhalo focení s Kivou?

Před měsícem a něco jsme fotili flip ze střechy na střechu. Tenhle spot jsem měl vyhlídlej už dlouho, poprosil jsem Láďu Čiháka, aby mi to natočil a vyšlo to zrovna na to, jak byl spolu s Kivou dělat v Ústí profil Kamila Poče. Ze skateparku jsme si vzali překližky, z nich jsme si udělali na druhý střeše dopad a záběry má z toho Láďa na Sk8.is.Gr8. Do focení na rozhovor jsme se pak pustili v pondělí, dali si sraz v jednu odpoledne a šli po Praze hledat nějaký spoty. Napadnul nás Vyšehrad, kde jsem si dal bs flip. Fotili jsme tam asi dvacet minut a přišla ochranka, která do nás začala hučet, takže jsme je poprosili, aby nám dali ještě pár pokusů. Oni souhlasili, ale prej jen co dojdou za roh budovy, že musíme vypadnout. Takže zašli za roh a my čekali patnáct minut, že to ještě zkusim, abych to čistě vrátil. Pak se to povedlo, ale chtěl jsem to ještě víc zdokonalit, jenže přišla znova ochranka a chtěli Kivovi rozbít blesk. Byli hrubý, takže jsme jim vysvětlili, že o tom víme, že porušujeme jejich pravidla, ale že jsme to prostě museli risknout a že nemusej bejt kvůli tomu tak agresivní. Pak jsme se přesunuli za Kotvu na takový dva banky, který jsem předtím viděl jen z auta.

Zašli jsme tam, dalo se to, takže jsme to zkusili, ale hned přišel nějakej správce areálu a že prej tam kvůli prudícímu školníkovi jezdit nemůžeme a on kdyby nás nechal, tak že ho vyhodí z práce a teda jestli chcem, tak ať si to místo na hodinu pronajmem. Takže jsme se

Jirka Puffer alias Kufr se narodil v Děčíně, je mu 22 let a skejtuje osm let, a to levou nohou dopředu, tedy regular.

V současnosti bydlí v Praze a živí se příležitostnými brigádami, aby měl co nejvíc času na ježdění. Skateboardingu se věnuje hlavně kvůli pohodě, ale za dobu ježdění posbíral i pár umístěních na bedně na závodech Českýho poháru i na lokálkách. Za svůj největší úspěch považuje, že se mohl zúčastnit závodu Světového poháru Mystic Skate Cup. Jirku sponzorují Aeon Shoes, Specific Clothing a Local Wheels.

061

04

varial flip na stalinovi

domluvili na další den, pak začlo pršet a šli jsme domu.

A co bylo dál?

062

V úterý jsem měl exhibici a ve středu odpoledne byl další sraz. Zašli jsme na banky, kde jsme si to za stovku na hodinu pronajali. Focení šlo rychle, nejtěžší bylo si tam správně vychytat rozjezd, protože byl jenom asi tři metry. Dal jsem to tak do patnácti pokusů a šlo se

dál. Ještě s náma chodil a točil Láďa Čihák, kterej věděl o osmi schodech na Strahově, co jsem pak skákal ještě přes chodník až na silnici. Na závěr jsme jeli objet ještě pár míst, ale nic nebylo vhodný.

Čas se krátil...

Přišel čtvrtek a já už začal bejt nervózní, že máme málo materiálu. Tak jsme šli na jistotu na Stalina, kde vznikla

04

fotka varial flipu přes zábranu. Ten den mi to moc nešlo, nějak jsem se necejtil, asi hodinu jsem zkoušel switch heelfip, nevracel jsem to, tak jsem dělal shove-it flip, s vracením to bylo podobný, takže jsem řek Kivovi, ať se na to vyprdne, že si dám oddych. Dal jsem si cigáro, jen jsem si tak jezdil po Stalinovi, blbnul a asi po hoďce jsem přišel za Kivou, že jdu na to. Padlo to tam

05

na druhej pokus a pak jsme to ještě nafotili na sekačku.

Potom jsme přemejšleli o nějakým portrétu a šli kolem Veletržního paláce, kde jsou takový sochy. Kivovi se to líbilo, rozložil foťáky, rozložil blesky, začali jsme fotit a přišla ochranka, takovej starší děda a mladší týpek, agresivní jako prase. Hned na nás začal řvát, takže jsme se snažili dohodnout, že uděláme dvě fotky a jdem, ale ten agresivní vzal Kivovi blesk a odnášel ho pryč. Kiva mu sdělil, že si to nesmí dovolit, že na něj zavolá policii, a on nám začal vyhrožovat, že nám rozbije držku.

Takže jsme se ho ptali, proč je tak sprostej a vyhrožuje násilím. Starší ochranka pochopil, že jsme v klidu, a proto sebral tomu agresivnímu Kivův blesk, vrátil nám ho a šlo se pryč. Zbytečná pruda.

Pak byl pátek a v sobotu už závody v Hradci...

Tak v pátek jsem si dal pauzu, ale pořád jsem přemejšlel, že bych to rád něčim doplnil, aby toho nebylo málo. Takže jsem vyrazil s Radkem Hruškou do Hradce, kde nás Tadeáš Pavlík, mimochodem jezdí fakt dobře, má dobrej styl a nebo jí se, zaved na takový sedmičky. Dal jsme si tam na rozježdění olíčko, switch frontside, frontside, nollie a pak jsem šel na shove-it. Byl jsem docela unavenej, takže to byla taková záchrana.

A co máš teď po tejdnu náročnýho ježdění v plánu?

Určitě si dám nějakou relaxaci, mohla by proběhnout nějaká masáž, protože jsem strašně zničenej. A ještě bych chtěl poděkovat svý rodině, sponzorům Aeon, Specific a Local Wheels a zdravim všechny lidi, co mě znaj a co se mnou skejtujou.

05

065

pop shove-it v hradci králové

01

01

honza nečas /g/ fs boro

02

tomáš a míra čajujou

03

tomáš tuzar /r/ froncek

Když má babička Alzheimera, přesvědčíte jí, ať vám pěstuje léčivou bylinku. Když má ségra blbý kecy, pošlete jejímu klukovi fotku vibrátoru, co má sigi v šuplíku. No a když se snowboard cápkům v parku vykálí počásko, tak jdou diktovat na zahradu.

Sranda musí bejt.

text: Ond

02

Cílem Funstorm tripu se stala stříbřitá kráska rakouských Alp, miss Silvretta Nova. Od českých luhů a hájů si drží cudný odstup zhruba 750 kilometrů, takže nápadníci se pěkně projeli. Organizačně-fotografickou spojkou byl zvolen veterán Jan Zach a svůj skill mu na film, respektive na čip, přijeli otisknout tým manažer Venca Kutil, Mistr republiky ve freestyle snowboardingu Honza Nečas, juniorský mistr Tomáš Tuzar a „kámo Funstormu“ Míra Sameš. Hlavním dopravcem byl jednohlasně zvolen Honza: „Vzal jsem Fábii a ráno

ra Máslo

, foto: Ja

03

n Zach

vyrazil do Liberce nabrat Vencu Kutila a Míru Sameše.

Bez problémů jsme dorazili do Prahy, kde jsme chvíli bloudili, naložili Tomáše Tuzara a pak vyrazili směr Silvretta. Do St. Gallenkirchu, městečka, ve kterém jsme měli bydlet, jsme dorazili okolo jedný v noci.

Honza Zach vošéfoval ubytko, takže na nás čekal domek. Byl úplně supr, takovej ten klasickej rakouskej rodinej jednopatrovej. Měl všechno, sprchu, hajzlík a kuchyňku, takže paráda. Akorát to nebylo včetně jídla. Naštěstí vždycky, když někam jedu, tak mamka upeče bábovku a nasmaží řízky. Na místo jsme přijeli v noci, takže nebylo vůbec nic vidět. Ráno jsme byli strašně překvapený, když jsme vykoukli a všude byly takový ty obrovský hory. Vedle baráku stál kravín, takže když jsme šli na svah, tak jsme si na chvíli přičichli k venkovskýmu životu. Všechno v pohodě, ale počasí bylo takový mlhavý, prostě úplnej povlak. Venca, protože umí německy, se domluvil se Zachem, kterej pak přijel a řekl, že na kopec to nemá cenu. Takže jsme jeli k místním šejprům na barák, kde měli na zahradě raily a wallride a tam jsme potom fotili a točili.“

ZIMNÍ ZAHRADA Venca z toho počasí taky nebyl dvakrát nadšenej: „Trip byl naplánovanej na dva dny. Přijeli jsme, že v tom parku něco nafotíme a uděláme takovej road trip. Silvretta měla bejt supr, ale bohužel bylo hnusně, takže jsme park nakonec vůbec neviděli. Bylo to tak, že sníh do Rakouska přišel hrozně pozdě. Do tý doby tam žádnej nebyl. Byla to bída, najednou půl metru a park byl v pr?eli. Bylo strašně hnusně. Na pět metrů nebylo vidět, a to se pak v parku nedá jezdit. Vánice, mlha, hnusně, všechno dohromady, brutál humr. Proto jsme jeli k těm šejprům. Docela hustý bylo dlouhý zábradlí, co tam měli. Bylo postavený přes takový tři velký schody, ale mělo strašně blbej rozjezd. My jsme se chtěli rozjíždět z popelnic, ale když jsem to zkusil, tak jsem si dal šíleně do držky a tim to skončilo. Pak jsme najížděli z druhý strany a Honza tam narval hroznej brutál.“ A na čem, že to Honza rval? Sněžnou zahradu popíše sám. „Krom toho street railu tam byl takovej malej

067

068

04

wallride, širokej tak metr a půl a lámaný zetko. Což bylo docela těžký a byli jsme první, kdo to přejel. Že to tam prej nikdo v životě nedal. Nejdřív jsem to zkusil boardslidem přejet celý, což se mi jednou povedlo, akorát jsem to na konci neustál, takže jsem spadl na zadek. Jinak jsem dával normálně grind a pak do boardslidu, fs boardslidu a pak už jsem to dal v grindu celý. Ale Tomáš Tuzar tam dal nějaký peklo a přejel to taky. Na streetu jsem dával fs boardslide... tam se toho nedalo moc vymyslet, protože byl hrozně stupidní nájezd. Nejdřív jsme to zkoušeli z popelnice a to vůbec nešlo. Tak jsme naházeli sníh na plot a udělali z něj nájezd. Takže na rail se jelo fakt krokem, šlo to blbě.

Venca tam dával boardslide, Míra switch fs a myslim, že Tomáš Tuzar zkoušel lipslide. Ale bylo to takový nebezpečný, protože to byly tři obrovský schody. Já jsem se pokoušel přeskočit na fs tailslide a třikrát za sebou jsem spadl zádama na ten poslední schod. Z něj pak ještě dolu, ale nějak jsem to přežil, takže v pohodě.

Ten wall, no kluci už byli rozjetý, ale já ne, potřeboval jsem se rozjezdit, tak jsem tam nad nim trochu lítal, už ani nevim, co jsem tam dával.“ A co na improvised jibbing session říkal Tomáš Tuzar? „Bylo to v pohodě. Dali jsme si to jenom tak na pohodičku. Líbil se mi rail z kaskádovitejch zahrádek.

A taky to dlouhý dvojitě lámaný zetko, to byl docela hardcore. Neči to dával hrozně a já jsem to sjel skoro celý borem. Asi půl metru mi chybělo.“ První den byla pohodička, jezdilo se na railech, pak to kluci ukončili, nakoupili jídlo v marketu a jeli domu. Tam si udělali pohodičku, a protože byli docela vorvaný z cesty i railů, tak ani nikam nešli a v klidu odpočívali.

ALPSKÝ FREERIDE Druhej den ráno vstali a rozhodli se dát si nějaký freeridy. Venca byl pro: „Chtěli jsme jen tak zlehka v lese dát nějaký skoky přes boule. Lanovka fungovala, takže jsme byli u konečný stanice. Jet úplně nahoru bylo kvůli fotkám zbytečný, protože když je mlha, tak to v parku nemá cenu.“ Nahoře sice seděla mlha, ale od půlky kopce bylo normálně vidět. Sice nebylo sluníčko, nebylo azůro, ale fotit se dalo. Honza byl poprvé takhle na freeridech a jak sám řekl, měl z toho velkej zážitek: „Užil jsem si to parádně. Freeride v Čechách neni a když někam vyrazim, tak tam toho taky moc neni, protože jedeme fotit skoky a nezaměřujeme se na freeride. Ale tam napadlo třeba půl, tři čtvrtě metru prašanu přes noc, takže jsme do toho skákali a bylo to supr. Rozdělili jsme se na dvě skupinky, abysme toho co nejvíc nafotili, já a Tomáš Tuzar a Venca s Mírou. Prostě supr, strašně se mi to líbilo. Škoda jenom, že jsem z parku viděl jedinou věc, bedýnku někde tam dole, prostě že jsem si to nemohl prohlídnout celý. Jinak středisko je to ohromný, dokonce se tam točilo nějaký velký video.

Koukali jsme na freeridovej skok, ale vobrovskej, což jsem taky viděl poprvý v životě. Myslim, že tam jeden z nich dával nějakej strašnej bs invert sedm, sice to neustával, ale skok to byl úžasnej. Skákal to nahoře z kopce skrz takovej les do průsmyku. My jsme si tam dvakrát počkali a koukali. Fakt jsem se bavil. Nevimj co to bylo za lidi, nejsem si jistej, ale možná ty shapeři.

Tam se nedalo nic šejpovat, tak si asi šli zaskákat.“ A víte, kdo ta tajemná crew byla? Nesázel to tam nikdo menší než Pirate Movie Production! Název novýho kousku ještě není známý, ale už teď se na něj těšíme.

DOJMY A DOMŮ Zach je taková profi zahraniční spojka na úrovni, takže nás samozřejmě zajímalo, jak se klukům pracovalo v zahraničí. Honza byl nadšenej: „Zach je mistr, kouzelník fotografie. Ten wallride... já viděl fotku a ta vypadá docela dobře na to, že jsem tam vlál a padal.

Když jsem třeba vjel mimo, tak jsem ho i omylem přeskočil. Zach sice chtěl, aby ty triky byly ustátý, a to se

05

mi napotřetí, napočtvrtý povedlo, ale vychytal tu fotku úplně nejlíp, jak to šlo vyfotit. A to samý při freeridu.

Polet vypadal strašně, ale von to chytil a vyfotil přesně v momentě, kdy to vypadalo nejlíp. Takže jako fotograf supr a supr byl i v jednání, nerozčiloval se, řekl co chce a stejně tak i fotil. Já bohužel německy moc neumim, takže se s nim bavil hlavně Venca a všechno šlo v němčině. Když jsem pak třeba chtěl vidět fotky, tak mi všechny ukázal bez jakýhokoliv problému, což jsem dost ocenil. Pak nám řekl, že ta mlha neustoupí, takže jsme se rozloučili, sjeli eště dvakrát freeride a jeli domu.

Praha, Liberec a já domu, nikde jsme se nezdržovali.

Litovali jsme toho počasí, ale i to, že jsme se dostali ven, se strašně cení.“ Tomáš se přidal: „Zach je fakt úplně nejlepší. Pan fotograf. Třeba jsem jel po tom street railu, byl jsem v grindu a pak jsem tam naznačil bs lipslide a on to přesně trefil v tom bs lipslidu. Vypadá to jako bych jel úplně celou dobu, úplně přesně trefil tu fotku.

Jinak je to v pohodě týpek, vůbec není namyšlenej, fakt v pohodě.“ Tomáš nám ještě prozradil, že Honza dostal novou přezdívku. „Nečasovi jsme teď začali řikat Termík, protože na těch kaskádách tam v zahradě jezdil fróňo a dával to nekoukaný. Vždycky se zasekl a spadl asi

04 05

venca kutil /r/air to fakie honza nečas /g/ fs drop v prašanu

z metru a půl na záda. Třeba pětkrát za sebou a vždycky vstal a udělal úplně strašnej ksicht, prostě držka. Od tý doby jsme mu začali řikat Termík, jako Terminátor.“ Zach už taky potom řikal: „Jo, v pohodě, já už tam nějaký fotky mám, jenom už to prosim tě nedělej.“ I Venca shrnul svoje dojmy: „Ve finále to byla dlouhá jízda kvůli dvoum dnům a bylo hnusně, což nás naštvalo. Kdybych mohl někomu poradit, tak ať jede do Silvretty na delší dobu. Je to tam super, ale musí bejt aspoň nějakej den dobrý počasí. Neni to ani záležitost na dva dny. Chce to jet třeba na čtrnáct dní, protože je to dost daleko. Klukům se to nakonec líbilo.

Tomáš Tuzar byl na první Funstorm akci. Doložil, že tam bejt má, protože diktoval. Honza Nečas to samý a Míra Samčák taky dával, což bylo dobrý. Ubytování bylo mistrný. Bylo to fajn, ale škoda, že na málo dní...

I Zach nám řikal, že byla škoda toho počasí, protože je to tam jinak hezký a park je dobrej.“ Tak snad příště.

Každopádně kluci ukázali, že špatný podmínky je nerozházej, a když se dá jezdit, tak se prostě jezdí, luxus nebo ne.

01

text:

Soňá

k, fo

to: K

klára kašparová /r/ indy

02

Lem Villemin /r/ fs boardslide

iva

Relativně čerstvej report přinášíme z prvního závodu Etnies European Open, který se konal ve dnech 6. až 8. května v bavorském Mnichově. Při dlouhém dohadování, kdy tam vyrazíme, aby nám nic neuniklo, jsme se tak dlouho nemohli rozhodnout, až to za nás musel rozseknout CMLŠ (centrální mozek lidstva Špek). Stanovil odjezd na pátek, a to bezpodmínečně. V neděli ráno jsme tedy zvesela vyrazili směr Bayern s tím, že to všechno za ten den doženeme.

NĚKOLIK ZÁDRHELŮ ÚVODEM | Cesta by nám určitě ubíhala pohodlnějc, kdybychom se v sobotu večer nenarvali macatou vepřovou kejtou a sudem piva v lesíku u rybníka. Takhle jsme furt zastavovali a testovali dobrou polovinu hajzliků a příhodných křovisek na trase Prag – München. No ale dojeli jsme včas, spíš ještě brzo. Před zavřenou halou už netrpezlivo postávala ozajstná parta slovenských škejtrs s Klárou Kašparovou, všichni lační po tréninku.

Tak jsme se přidali. My i ostatní přešlapující, co chtěli

01

070

taky do haly, jsme se ošívali netrpělivostí, jelikož bylo už 10:38 a podle propozic měly bejt doors open at 10:30.

Osm minut je u striktních Němců známka, že něco není v pořádku. Slibně se rozvíjející teorii o tom, že skupina arabských inlajnistů podminovala centrál, utnul pravnuk komisaře Šimanskýho tim, že ve tři čtvrtě nám konečně odemknul.

NA PRVNÍ POHLED | Tak, a jsme v hale. Není to žádnej macek, jedná se o tréninkovou halu, kterou tady používali hokejisti na olympiádě v roce 1972. Skatepark je celkem rozlehlej, po celý ploše hřiště. Hlediště však tvoří asi jen 8 řad sedadel, a to jenom za brankama.

Ty tam samozřejmě nebyly! Pak se dalo ještě stát po obvodu, ale plánovanýho místa pro diváky moc nebylo. Čekali jsme, že odpoledne tady nebude k hnutí.

Přece jen velký evropský závody, vstupný 5 euro, s Etnieskama dokonce zadachse, spousta známejch evropskejch jezdců a tak dále. Člověk musí zákonitě čekat nátřesk... Ale čoveče, končilo finálko, dost židlí zůstávalo neobsazenejch a mezi lidma by v pohodě prošel frajer s vodorovně drženou dvoumetrovou laťkou. Těžko říct, kde byla příčina. To však neznamená, že by nebyl kotel. Každopádně kdo chyběl, přišel o slušnej diktát evropskýho vzorku.

COURSE | Určitě celou dobu hoříte nedočkavostí, jak vlastně ten originál park vypadal, že jo? A už jsme u toho. Streetcourse stavěl pro změnu opět Schutzi, kterej mimochodem i celý závody odspíkroval, a jeho parta IOU Ramps. Takže strikt především a tentokrát měl Schutzi v klobouku i pár dobrých nápadů. Jsme

02

03

03 04 05

steve forstner /r/ best trick / bs noseblunt na wallu thomas silver /r/ nollie heelflip to noseslide pánská bedna 06 dámská bedna

národ hokejistů, takže každý kojenec ví, jaký jsou rozměry hokejovýho hřiště. Kdo to neví, ten se Vláďou Růžičkou nikdy nestane, ale my mu řekneme aspoň to, že to hřiště je na skatepark velký ažaž. Tahle akce nebyla zas tak monstr, aby se stavěl obrovskej kompaktní skatepark, tudíž šlo o to příhodně rozmístit překážky po parku. Těch nebylo moc, tedy na tak velký prostor, a proto bylo třeba se častěji odrážet. To bylo však vyvážený dobrým nakombinováním, takže se dal park projet na jeden zátah. Na takovýhle průjezdy se skokama, dlouhejma čistejma grindama a slidama a občas nějakou extrémní čuňačinkou tam byli takoví experti, jako pokérovaná skandinávská metla Chris Astrom, bývalý dederón a vítěz Mystiku 2000 Tobias Albert či linecký Steve Forstner. No sérky, radost koukat.

Ale to odbočujeme od překážek, některý překližky na nich byly totiž nahrazeny matně průhlednýma panelama, který byly navíc podsvícený, což bylo velmi zajímavé a velice efektní. Snad to dobře uvidíte na fotkách, kolem panelů se toho vždycky hodně dělo.

NEJDŘÍV JE TRÉNINK… | Tak zatím počumujeme po parku, kde jsou naši, a čekáme, kdy přinesou avízované obložené housky a džus, protože máme po kejtě pěkně roztáhlý žaludky. Svědomitě trénuje Klára, kino na centrálu, fs transfer indy grab z rádiusu do banku a 50-50 ze šikmýho grindboxu. Ještě je brzo, zatím jí to moc nejde, ale její chvíle teprve přijde. Hned od začátku do toho jdou naplno taky Peter Molec a Marek Zápražný. Ale taky je občas vidět, jak se po nějaký rakvi držej za záda nebo za kotník a odjížděj odpočívat.

Areálem prokulhal i Ondra Leskovianský, který se bohužel do nedělního výběru nedostal. O chvíli pozdějc dorážej i Tomáš Vintr a Lukáš Daněk a začínaj si to taky ošlapávat. …A POTOM ŠOU | Kolem jedný hodiny, přesněji řečeno ve 13:00:01, jsou závody zahájeny. Nedělní jízdy jsou organizovány trochu jinak, než jsme zvyklý z našich závodů. Na vás necháme, abyste popřemejšleli o výhodách a nevýhodách. Máte kvalifikovaných 36 závodníků, který rozdělíte do dvanácti heatů, což znamená, že v každým heatu jsou pouze tři závodníci.

Pak vyhlásíte čtvrthodinový trénink pro čtyři heaty, to jest dvanáct lidí v parku. Načež následuje jízda tří lidí z heatu a tříminutovej jam všech tří jezdců najednou.

Mezitím porota vybírá nejlepšího z heatu a posílá ho do semifinále. Poté nastupujou lidi z heatu 2, 3, 4. Pak zas trénink pro heaty 5, 6, 7, 8 a tak dál. Doufáme, že jste se neztratili, kdyžtak si to narýsujte. Určitě je dobrý, že je trénink skoro před jízdou, přitom se nemlátí v parku celý závodnický pole a při tříminutovým jamíku máte pohodu vrátit to, co se během hlavní jízdy nepodařilo.

Na druhou stranu je systém trochu nespravedlivej, že ze tří jezdců v heatu postupuje jen jeden. Zajedete dobrou jízdu, ale vyfásnete do skupiny vraždící mašinu Astroma a nazdar. Takhle na to dojel Lukáš. …A ŽENY | Mezitím, co porota tiskla finálovou listinu, se začaly připravovat dívky. Jely stejným způsobem jako chlápci semifinále. Úroveň dívčího skejtování není zatím taková, jelikož jejich skateboarding je teprve v prepubertálním stádiu. Sledovali jsme tedy hlavně Kláru, abychom zachytili všechny triky. V závodu jela jízdu, jakou trénovala dopoledne a myslíme, že může být se sebou spokojená. Triky vrátila snad všechny, co měla v plánu, až na občasný vyšlápnutí a to jsou mínus body. Do finále postupovaly čtyři ženský, Klára byla bohužel pátá. Ovšem, jak se tu píše o tom nevyvinutym dámskym skateboardingu, tak z toho nás vyvedla

04

patnáctiletá Belgičanka Evelien Bouilliart. Nikdy jsme tedy naživo neviděli, jak jezdí Elissa Steamer, ale tahle Evelien jí určitě bude hodně šlapat na paty. Tu pustit na nějakej náš závod ČSP, tak tam udělá pěknej vítr, možná i mezi finalistama. Čistě odjetý náročný triky, rychlost, styl. A na to, že jí je patnáct… napokaždý smith nebo feeble na šikmym railu, 5-0 na šikmym g-boxu, fs ze sedmi a podobně. Nic jinýho než vítězství jí nemohlo čekat, to bylo jasný hned po dvou tricích.

FINÁLE A SUPERFINÁLE | Následovalo pánský finále o dvanácti jezdcích. Z našich sem postoupil Tomáš Vintr, kterýmu ovšem nevyšly první triky, takže to vypustil. I když únava asi trochu pracovala, Tomáš to nevzdal úplně a během jamu tam poslal fakt luxus čistý kino ze sedmiček. Těžko říct, čí jízdu vybrat jako dobrou, ale tady jezdili dobře všichni, už to bylo spíš o tom jízdu hlavně neposrat a odjet všechno čistě.

05

06

073

07

07

filip schuster /r/ tailslide 270 out

08

daněk a vintr

09

tomáš vintr /r/ bs tailslide

Mimo superfinalistů jeli pěkně Chris Pfanner nebo Thomas Weber. Z těchhle dvanácti byla vybrána ještě čtyřka superfinalistů, který se utkali v posledním kole závodů. Tobiase Alberta a Henninga Braatena určitě znáte, tak ti skončili jako čtvrtej a třetí. Druhej dojel mnichovák Kilian Heuberger a první Němec thajského zevnějšku Lem Villemin, kterej je tak drobnej, že když odjíždí trik, tak vůbec neslyšíte, jak to bouchne do překližky, jak říkal Martin Karas, kterej to sem přijel odsoudcovat.

08

074

BEST TRIK, ZAMYŠLENÍ A ČAU | Následoval best trik, kde se mohlo uplatnit opět celé závodnické pole.

Největší nátřesk zažíval wallride a podsvícený heňo.

Bylo vidět spoustu hustejch triků. Občas mi to nedá a musím čumět na nějakýho typa, kterej celý závody není vidět a pak se utrhne při best triku. Rozjíždí se ve strašnym kouři na pyramidu a kope minimálně switch mega hardflip transfer doublegrab bodyvarial revert a vždycky se mu to jako na potvoru nepovede a dělá pro sebe hrozně udivenýho. Už jsem ho tam teda sledoval delší dobu, pokaždý kopal nějakou brutalitu přes hranu pyramidy, ale bohužel bez sebemenšího náznaku úspěchu. Pak mu to asi nedalo a prubnul normál fs ollie a jak nevyváženě dopad, tak se mu to kouslo a pěkně to tam vytřel. Tím mě fakt odzbrojil, no a když nastoupil do toho best triku, tak mi to nedalo,

abych jeho úsilí nesledoval dál. Napínat vás nebudu, když ani napotřicátatý tenhle zamýšlenej trik nedal přes hranu, začal testovat to samý rovnou na heňo do fs boardslidu. Ale vypadalo to, že se zákonitě stane neštěstí, což asi taky pochopil, a tak toho nakonec nechal. Tím samozřejmě nechci odrazovat kluky, aby se styděli jezdit při závodech s masérama, určitě to každýmu prospěje. Na druhou stranu trocha soudnosti je občas potřeba. Když tady takhle rozumuju, tak si vzpomínám na sebe, jak jsem se marně motal Hawkovi na Mystiku ve velký s úmyslem odjet svůj největší air (50 cm nad kopingem) a myslel jsem si, že Tonda z toho minimálně lehne na znak. Kvůli tady tomu expertovi mi však utekl konečně podařený pokus o ss heelflip na wallridu od Patricka Zingerleho, tak jsem se musel rychle vrátit do reality. Lukáš Daněk několikrát zkoušel svůj známý kickflip frontbor changefoot, kterým odzbrojoval diváky už při jízdách. Nakonec mu vyšel a pak vzápětí tam vyslal i kick bs lip bigspin out, i když ne úplně čistě odjetej. To bylo potom překvapení, když za něj dostal 300 euro, jako za druhej nejlepší best trik!

Hodně se toho dělo rovněž u wallridu. Tobias Albert tam dal nádherný kino, pak přidal blunt to fakie a závěrem ještě blunt fingerflip out. Chris Astrom odjel asi napopátý fs flip na rádiusech, který lemovaly wallride, a po hodně pokusech konečně vrátil i Steve Forstner bs noseblunt na stěně. To bylo v závěru vyhodnoceno jako best trik číslo jedna. A my se rozloučili aufwiedersehen a hurá domu!

09

LIP distribution s.r.o. / info@peace.cz / tel.: 386 357 189 / www.peace.cz

text: Niklas Bergh, foto: Anders Neuman a Patrick Lindqvist

Do švédského Falunu na akci The Battle nás zavede Niklas Bergh, což je místní osmadvacetiletý snowboarder, který se živí jako novinář a grafik na volné noze. Kromě snowboardingu ho k tomuhle závodu váže i práce, protože tu pravidelně působí jako speaker. Takže jaký to letos bylo, Niklasi?

079

01

tapio kuusakoski / fin, který se nevešel do národního teamu, jel za battle nation

02 03 04

02

03

080

peter strom / švéd jedoucí za battle nation team finland laurent gaugain / francouzskej diktátor

Snowboarding je docela výjimečnej sport a tahle Battle je akce, kde se jeho výjimečnost ukazuje v celý svý kráse. Vlastně i historie závodu má hodně společnýho s celkovým rozvojem snowboardingu. Vše začalo v roce 1996, kdy se odehrál první ročník jako doprovodný program při příležitosti Světového poháru v běžeckém lyžování ve Falunu. Asi si dovedete představit, jak na celou snb show nahlíželi někteří funkcionáři Lyžařské federace a jimi podporovaná média, ale divákům se to líbilo a to bylo hlavní.

Jak léta šla, Battle se začala měnit do podoby, kterou by tenkrát na začátku nikdo netipoval ani náhodou. Třeba takovej kicker, kterej měl první rok vejšku metr, se během let změnil v několik kickerů, quarterů a dalších blbůstek vytvořených z tun sněhu a lešenářských konstrukcí.

Taky sponzoři již pochopili, že snowboarding má budoucnost, a tak tu v dnešní době najdete bannery gigantů jako je Rip Curl nebo Volvo. Stejně zajímavý je i srovnání diváků a rajdrů na prvním ročníku, kdy tu skákali lokálové a sledovali je zbloudilci od běžkařský stopy, a letos, kdy tribuny kolem skoků zaplnil patnáctitisícový dav a mohl koukat na ty nejlepší z nejlepších světových pro riderů.

Ovšem maximální předností celého Battlu je závodní formát, protože se to jede jako team contest. Organizátoři se k tomu nechali inspirovat golfovým Ryders Cupem. Asi si řeknete, co má golf a snowboarding společného, ale při hlubším zamyšlení zjistíte, že je toho celkem dost. Oba dva to jsou individuální sporty a oba jsou hodně o kámošství. Tak jako si pokecáte při chození od jamky k jamce, stejně dobře se pobavíte cestou na čtyřsedačce. A jak golfisti, tak snowboardeři mají rádi šlechtěnou fajnovou trávu.

Hlavním vizionářem celý Battle je Jacob Söderqvist, švédský pro rider, který má své kořeny právě ve Falunu. Kromě ježdění a studia architektury se mu hlavou honěj různý nápady, jejichž realizací zabijí zbytek volnýho času. Svou energii na Battle věnoval nejen do tvorby jednoho z nejprogresivnějších světových parků a nápadů na zpříjemnění pobytu závodníků, ale též do přesvědčování kolegů organizátorů, že to takhle ještě nestačí, že by třeba mohli pomalovat sníh na překážkách psychadelickejma obrazama a že by komentátor mohl být zavěšen na laně a během závodu poletovat jako Batman nad hlavama diváků...

Závodů se zúčastnily teamy z Finska, Švédska, Francie, Norska, Rakouska, Švýcarska, Japonska, USA, Kanady a Nového Zélandu, a protože to byl závod ze série Ticket to Ride Tour, nepřijely žádný béčka. Možná by se někdo z vás mohl podivit, jak dobrý ridery můžou mít takový Japonci nebo Novozélanďané, ale nechte na hlavě. Z těchto dvou zemí sice nepochází žádný celosvětově známý snb stars, ale úroveň jezdců je na velmi vysoký úrovni. Třeba kapitán Japonců Takato Taniguchi dokázal polítat v nejvyšších airech ze všech, což mu nakonec vyneslo titul za biggest air. A podobně se předváděl i novozélandskej Quentin Robbins, kterej zaujal nejen strakatou čepicí, ale hlavně sebejistým stylem. Druhej údiv nastane při pohledu do teamu Amíků a Kanaďanů, kde se to vůbec nehemží jmény těch nejlepších. Není to kvůli tomu, že by nechtěli svou zemi reprezentovat, ale severoamerické teamy prořídly kvůli zranění.

Andy Finch i Travis Williams si to ve svých tréninkových skocích, nejspíš z euforie z nádherného parku, namířili někam do stratosféry, což bohužel bylo při dopadu odměněno zraněním.

V den závodu se skoro jako vždy předvedlo počasí. Golfský proud přihnal teplý vzduch, sluníčko ho ještě víc rozehřálo, takže divákům na tribuně bylo příjemně, ale podepsalo se to na kvalitě sněhu. Strašně to změklo a hrozně pomalu to pak jezdilo. A právě rychlost byla jedním z důležitých faktorů, dá se říct že to byl velmi kritický faktor, neboť na polet 22 metrů vzduchem jí fakt potřebujete dost.

Závod organizátoři rozdělili do třech částí. Začátek obstarala hodinová session, ve které šlo o to vybrat pět nejlepších teamů do finále. Teď si asi řeknete „hmm, kvalda, pak finále, o jakejch třech částech to tu mluví?“ Jenže ve snowboardingu to finálem zdaleka nekončí, protože tu máme Superfinále, no jako když si dáte polívku, hlavní jídlo a dortíček na závěr.

Prostě ze šesti nejlepších zbyly dva teamy, který si to mezi sebou daly o vítězství systémem head to head neboli jeden na jednoho.

Takže jsme na začátku závodu, DJ otáčí volume doprava, diváci řvou a první team rider se pouští mezi hromady sněhu. K vidění byly velmi zajímavý letecký produkce různejch protahů a stupňů rotace, ale vzhledem k tomu, že jedno z vysoce hodnocených kritérií byla kreativita,

04

05

05

fra / 25 metrů přes díru... dal bys to?

06

battle arena

došlo i na překvapení. Třeba všichni tři Finové se rozjeli ruku v ruce na největší kicker a pustili se až těsně před odrazem, kdy už jeli rychlostí kolem 70 kilometrů za hodinu. Partička Rakušanů, vedená zkušeným kapitánem Steve Gruberem, si našla velmi originální lajnu kolem tribun, takže dělali nějaký zatáčky v ještě nerozježděným sněhu. Za svůj nápad nakonec postoupili do finále, stejně jako Finové, Švédové, Norové a Battle Nation - team složenej z riderů různých zemí.

Ve finále se ale hned z kraje ukázalo, že Superfajnl bude derby Finsko versus Švédsko. Všechny ostatní národy se snažily, ale to, co předváděli tyhle severské země, to nemělo konkurenci. Hampus Mosesson poletoval ve strašnejch vejškách a Finové měli opět secvičený skupinový skoky.

Takže na superfinále se všichni těšili.

V super fajnlu jel vždy jeden proti jednomu a lepší dostal bod. Po prvních dvou kolech bylo skóre jedna : jedna a na hoře podupával Hampus

Mosesson a Markku Koski, oba dva velmi talentovaný rideři, oba dva kluci z malejch měst. Jako první se spustil Markku, zkoušel bs 72, o malej kus to nedorotoval, trochu zaváhal při dopadu, ale nakonec to ustál. Tím pádem to měl Hampus podstatně jednodušší, mohl si zvolit nějakej easy trik, za který by měl při čistém dopadu víc bodů. Jenže nejspíš z nervozity, z tý atmosféry nebo možná proto, aby dokázal, že jsou Švédové opravdu lepší, to rozhulil strašnou rychlostí, air z toho to byl fakt mega vobrovskej, ale přelítnul při něm i dopad a hrozně se rozsekal. Takže to bylo jasný, Battle vyhráli Finové a na Hampusově tváři se usadil zklamanej výraz. Ale ne na dlouho, druhý místo taky pěkný a domácí diváci to ocenili.

Proběhlo vyhlášení, lidi se začali rozcházet k domovům a tak jsme si s rajdry mohli zajít do baru, dát si Coronu a s každou další přidat k nadšenýmu popisu předváděných airů metr nebo dva. Vždycky, když takhle relaxujem po Battlu, tak si řikám: „Teda letos to bylo úplně mega, to už se snad ani nemůže zlepšit. Možná je na čase v nejlepším přestat...“ Těžko říct, čím se takhle promakanej závod může ještě zlepšit, ale na stopro vím, že příští rok budu zase překvapen. Možná pomalovaným sněhem nebo nějakým jiným detailem. Určitě to ale bude stát za to!

Výsledky

082

Best Team | Finsko - Markku Koski, Tuomo Ojala, Miikka Hast The Ripper (nejlepší rider) | Hampus Mosesson (SWE) Line Executor (nejlepší lajna) | Thorsten Horgmo (NOR) Sniper (best trick) | Quentin Robbins (NZL) / backside 900 Space Traveller (highest air) | Takato Taniguchi (JAP) Smooth Operator (nejlepší styl) | Hampus Mosesson (SWE) Jib Commander (nejlepší jibber) | Nicolas Droz (FRA) Rubber Man (nejhustší průtah) | Takato Taniguchi (JAP) / backside air

06

Photo : Grambeau

Jednoho dne jsme do auta naložili Jirku Dobeše a vydali se spolu s ním do Pardubic, abychom zkontrolovali, jak se daří místnímu skateboardingu. Výlet se nám líbil a vy teď zjistíte, jak se líbil Jirkovi.

01

jirka dobeš /g/ 50-50 to fs bigspin out

text: Radek, foto: Kiva

085

02

02 03 04

radek matuška /g/ ss crooked grind tadeáš pavlík /g/ ollie přípravy na focení u mramorovejch laviček

Tak o Pardubicích jsem před naším výletem nic nevěděl.

No možná jenom to, že se tam jezdí Velká Pardubická na koních, to vždycky dávaj v televizi, takže se o tom musí dozvědět každý. A pak taky to, že je to město známý dobrým perníkem, tím na jídlo samozřejmě.

To je asi tak všechno, co vím. Přeci jen je to od Brna docela vzdálený město a zeměpis mi nikdy moc nešel, a ani v žádným skejtovým časáku nebo videu jsem o Pardubicích nic nezaznamenal.

Vydali jsme se tam den po čarodějnicích, takže si asi každý dokáže představit, jak to vypadalo.

Vše začalo dvouhodinovým zpožděním v Brně, protože jsme se nebyli schopný vymotat. Jel jsem s Kivou a ještě jedním mým kamarádem, který nám dělal řidiče, protože Kivovi sebrali policajti papíry. Do Pardubic je to z Brna tak hoďku a půl, kus po dálnici a pak po normální okresce. Když jsme tam dojeli, vysvitlo sluníčko, udělalo se hezky, paráda.

Sraz s lokálama byl na takovým street place, kde se mi to hodně líbilo. Takový mramorový lavičky za sebou, nádherný ježdění. Jezdilo tam tak osm lidí, z toho jedna holka, což mě hodně překvapilo, protože tohle u nás v Brně k vidění není. Docela dobře tady jezdil Tadeáš Pavlík, dal flip bs tailslide shove-it out skoro na první pokus.

Tadeáš Pavlík: „Tak tohle místo je absolutně v centru města, nachází se u pojišťovny ČSOB. Je to takovej plácek s hladkým asfaltem, teda občas i s nějakou boulí, a na něm stojí šest mramorovejch laviček. Dá se ale jezdit pouze na jedný, protože ostatní jsou od bikerů vyštípaný. Když jsme tam fotili, bylo docela štěstí, že nás nevyhodili, protože to je tady na denním pořádku.“ Lucka: „Já jsem se na tohle focení strašně těšila a hodně mě to bavilo. Poznala jsem se při tom s Kivou, kterej je v pohodě a je s ním sranda. Nejvíc se mi z celýho dne líbil Tadeášův gap, ta fotka je skvělá, přijde mi úplně nejhezčí, co jsem s ním kdy viděla. Jirku Dobeše jsem viděla poprvý, jezdí celkem hezky.“

03

Dál jsme se přesunuli na takový zábradlíčko, nějakejch dvě stě metrů od těch laviček. Já tam nic nedal, ale Tadeáš tu dělal fs noseslide.

087

04

naše nejlepší lokalita. Na to, že byl Jirka v Pardubicích poprvé, tak zajezdil celkem dobře.“ Pak jsme se přesunuli do takovýho bazénu, což byl nějakej bejvalej skatepark, kde jsou dva velký rádiusy.

Bohužel byl hodně zničenej, takže jsme tam jenom tak blbli.

Tadeáš: „Tohle místo se nachází v Polabinách čtyři a byla to dřív požární nádrž, která se přestala používat a začali v tom jezdit skejťáci. Pak se to město rozhodlo zrekonstruovat, přidali tam rádiusy, ale udělali to ze špatnýho betonu a celý to popraskalo.

No a poslední místo byl takovej gap, kde zase dával Tadeáš, tentokrát olíčko.

Tadeáš: „Tohle místo jsme objevili nově, nikdy předtím jsme tu nejezdili. Je to u potravin, dá se tam skákat víc věcí, ale tahle byla největší a na fotku nejlepší. Jinak Jirkovi jsme už nestihli ukázat hřiště na Dubině, kde jsou banky, trubky a různý skočky. Asfalt je tu vynikající a překážky si na něm staví kluci, co sem chodí jezdit.

Ani se tomu nedá říkat skatepark, protože se to tam různě mění, hlavně kvůli tomu, že překážky někdo ukradne. Někdy se stane, že si tam přijdeš zajezdit a nic tam neni. Pak jsou ještě v centru různý schody,

05

Tadeáš: „Tohle místo se nachází u budovy Plynostavu, je to taková celkem vysoká trubka. Druhej den po tom, co jsme to nafotili, na ní navařili takový výstupky - skatestoppery, takže se tu teď nedá jezdit. Ale dřív tu bejval klid, nikdo tady nevyhazoval, protože tu ani nikdo moc nejezdil, je to totiž vyšší, spíš pro bruslaře.“ Jirka Opočenský: „Focení bylo v pohodě, hodně se mi líbil Radek a jeho switch crooked na zídce a Tádův flip bs tailside shove-it out. Jirka Dobeš taky jezdil v pohodě, mockrát jsem ho předtím neviděl. Je z Brna, to je pro mě z ruky, ani o tom městě moc nevim. Je to druhý největší město, hraje se tam fotbal a jezdí tam Minol.“

088

Kousek odtud byla taková mramorová zídka, vysoká, ale docela s těžkým povrchem. Celkem pěkný místo.

Tadeáš: „Tady ta zídka se nachází u vodního parku, jmenuje se to Tyršovy sady. Povrch je celkem hrubej asfalt, ale zídka je dlouhatánská, táhne se kolem celýho parku. Je na ní i takovej schod, kde se dá skákat z tý horní části na tu spodní. Jo a navíc je na konci zídka do zatáčky. Trošku mínus je, že stojí u stezky pro cyklisty, takže hrozí srážka. Celkem to tady při focení dal Radek Matuška, když vrátil switch crooked.“ Radek Matuška: „Ježdění ten den bylo dobrý, vedro, sluníčko, jsem spokojenej. Jirka Dobeš tam dal pěknej nollie heelflip do noseslidu u pojišťovny, což je taková

05 06 07

jaroslav krejčík /g/ bs flip tadeáš a lucka tadeáš pavlík /g/ fs noseslide

06

07

šestky a zídka u elektrotechnický školy. Na nádraží jsou jedenáctky s trubkovým railem, trochu horší povrch, ale dá se to. Vedle univerzitní knihovny jsou čtyřky a pětky, no a to je asi tak všechno. Jinak co Jirky Dobeše týče, znám ho od vidění a z fotek v časáku, ale nikdy předtím jsem se s ním nedal do řeči. Byl jsem zvědavej, jak skejtuje a překvapilo mě, že jezdí hrozně rychle a že je takovej akční. Když srovnám, jak jsem ho viděl ve skateparcích při závodech, tak mi přijde, že mu to v nich jde líp než na streetu.“ Za celou dobu ježdění a focení nás v Pardubicích nikdo nevyprudil, ani lidi, ani policajti, takže to bylo super.

Jedinej problém se vyskytl u mě, a to, že mi to tam nechtělo moc padat. Měl jsem po čarodějnicích takovou

08

08

jirka opočenský /g/ nollie heelflip to noseslide 09 lucka /r/ kickflip

091

kocovinku... Zkoušel jsem pár triků, ale nic jsem nemohl odjet. Nakonec jsem nafotil jednu sekačku a byl jsem rád.

Překvapilo mě, že ač jsem o tomhle městě nic nevěděl a neznal žádný skejťáky, tak že jsme dorazili někam, kde jsou dobrý spoty a lidi hodně slušně skejtujou.

Když to srovnám z Brnem, tak Pardubice, stejně jako většina měst u nás, má streetu víc než my. Jsem ale Brňák a tím i zůstanu, takže žádný stěhování nebude, i když ještě jednou musím říct, že na skejt tady maj podmínky možná lepší než my.

09

01 02 03

martin bečvařovský /g/ fs 360 indy část parku / velký skoky a rampa camper na miniskoku

text: Honza Smička, foto: Pavel Karas

Místem konání čtvrtého ročníku Gran Masta Campu se stal francouzský ski resort Les Deux Alpes, takže nám to nedalo a jeli jsme se tam taky podívat. Po předchozích ročnících, které se odehrály ve švýcarském Adelbodenu, to byla příjemná změna. Z Prahy to je do Francie pěkná štreka, přímo do Dvou Alp natočíte na tacháči férových 1250 kiláků, ale za ten bolavej zadek to stojí.

092

02

Celý resort se rozkládá ve výšce od 1300 do 3421 metrů nad mořem. Samotná vesnice Les 2 Alpes pak leží ve výšce 1650 metrů a slovo vesnice možná není nejlepší výraz, protože původní staré domy by se daly spočítat na prstech tak tří rukou. Architektura je tu podobná jako v ostatních velkých francouzských resortech, prostě velký budovy panelákovýho typu, akorát mají třeba šikmou střechu nebo jsou obložené dřevem, což částečné zachraňuje konečný dojem. Středem vísky prochází hlavní ulice, kde najdete různé obchůdky,

01

bary, sámošky a kebabárny. V centru je i zimní stadion, venkovní bazén a další sportovní atrakce, jako třeba normální kicker s dopadem do obrovský vzduchový duchny.

Na tuhle zimu připravili GMC organizátoři tři týdny, ten první byl Salebra / LTB week, poté následoval Nitro / Horsefeathers week a vše uzavíral Burton week. Celou dobu tu koučovali Honza Maršík, Pavel Veselý, Michal Brouček a Honza Smička, zbytek „trenérů“ se měnil podle sponzorů jednotlivých týdnů. Všechny pak fotil

Pavel Karas a luxusně vařil Míla Kodera.

První kemp startoval zkraje března. Zatímco v Česku probíhaly nekonečné přívaly sněhu, ve Francii byla nejsušší zima za posledních čtyřicet let. Na druhou stranu na kempery čekalo azurové nebe a teplota okolo -10 stupňů. Díky rozsáhlosti resortu a jeho nadmořské výšce však byl park i sjezdovky v pořádku.

A když mluvíme o tom parku, nebude od věci si ho pořádně popsat, stojí totiž za to. Rozkládá se ve výšce okolo 2600 metrů a vedle něj je čtyřsedačka, z jejíž

03

04

martin matoušek /r/ nosepress

05

grilovačka v parku petr růžička /r/ fs air

06

04

05

094

horní stanice vše začíná po 150 metrech. Na výběr jsou dvě linie, v jedné si můžete dát dva poměrně velké skoky, s plošinama tak 10 a 17 metrů, a na závěr lze prubnout mega corner, quarter pipe nebo nějaké zábradlí. Ve druhé lajně je osmimetrový skok, následuje menší skok, hned vedle hodně zábavnej step up a poté se objevíte na začátku rampy. Většina koučů a kemperů o ní prohlásila, že to je asi ta nejlepší rampice, ve které kdy jezdili. Na dýlku má 120 metrů a na vejšku 4 metry se skvělým rádiusem. První dva týdny campu byla navíc denně šejpovaná, poslední týden stoupla teplota, takže jí šejpli už jen dvakrát, ale i tak byla OK. Pod rampou je chill out zóna s lehátkama a grilem.

Odtud lze sjet znovu na čtyřsedačku nebo přejet na pomu, u které leží poslední část parku, což je skok se dvěma odrazama, několik zábradlí, mail box a hlavně čtyři mini skoky pro začátečníky, jsou to v podstatě jenom boule. Odraz, pak rovnou plošinka tak tři metry a dopad, pro začátečníky, kteří se učí ollie, neexistuje nic lepšího.

Snowpark patří do místního projektu Slide, ve kterým najdete boardercrossy a uměle vytvořené kaňony a kuloáry na několika různých sjezdovkách.

Boardercrossy nejsou nijak obtížné a nemusíte se bát megakickerů, spíš se jen vozíte v klopenkách. Výhoda je taky to, že se tu vyblbnou i lyžaři a snowboardisti s kašpárkovitejma fleecovejma kulichama, takže už nepřekážej v parku, kde by se s oblibou zastavovali na odrazech, plošinách a nebo úplně nejlépe na dopadu, přímo za horizontem, aby nebyli vůbec vidět.

Program Gran Masta Campu probíhal podle osvědčeného scénáře. Přes den coaching ve skupinách a večer videocoaching. Tak polovina kemperů se učila teprve správně skákat, k čemuž využívali zmíněné mini skoky, kde se dalo vychytávat nejenom ollie, ale i třeba 180. Pokročilejší kempeři pak jezdili v rampě, nebo dávali ostatní skoky v parku. Natáčelo se buď několik skupin najednou na mini skokách, kdy kempeři jezdili dokola na pomě, nebo si koučové brali kamery a natáčeli svoje skupinky za jízdy. Večer se pak všichni sešli v místní klubovně, kde rozebírali natočené záběry a půjčovali prkna a vázání na další den v rámci testcentra. Každý týden navíc proběhl také lavinový kurz v režii Michala Broučka a předposlední den každého weeku se pak konaly závody o hromadu cen od sponzorů.

I přesto, že nebyla ideální zima a s Frantíkama to někdy není úplně nejjednodušší, tak se všem v novém resortu líbilo a vzniknul nápad uspořádat i dva letní GM campy.

No vlastně tahle myšlenka spatřila světlo světa už loni, kdy se Smíča s Tesilem vypravili do L2A na začátku srpna. Nadchnul je především snowpark, který se na léto přesouvá na ledovec do výšky mezi 3200 až 3400 m.n.m., a svojí rozlohou převyšuje ten zimní. Dalo se tu jezdit ve dvou rampách a na spoustě skoků různých velikostí i tvarů a taky tu bylo množství handrailů, boxů a ostatních jibovacích atrakcí. A teď se přidržte stolu, na letošní léto plánujou další zvětšení parku, celkem o čtyřicet procent, čímž se z něj stane bezkonkurenčně největší letní park v Evropě.

Jinak klasický letní den probíhal následovně. Ráno tak na devátou se přijelo do parku, kterej byl zmrzlej, ale perfektně šejpnutej. Lidi se proto začali rozjíždět v rampě, která mezitím měkla na ideální tvrdost. Když už byla rampa rozbředlá až hanba, přesunuli se všichni na skoky a kandelábry. Jelikož byl srpen, tak se už kolem druhé hodiny nedalo moc jezdit, protože sníh byl čím dál tím měkčí a pomalejší. Sjelo se proto dolů do vesnice, vytáhly se horský kola a šly se jezdit sjezdíky, lanovky jezdily tak do šesti, všechno na jednu permici, prostě pohoda. Navíc byl v ceně lístku ještě bazén, několik sjezdů na kárce v plechovým korytu a pak blbosti jako střílení z luku. Zadáčo je ve vesnici ještě skatepark a tenisový kurty. Prostě léto je ideální čas na návštěvu Les 2 Alpes.

Letní Gran Masta Camp proběhne na začátku července a bude trvat dva týdny. Celý se to odehraje jako zájezd, organizátoři zařídí dopravu, ubytování a permice a kdo bude mít zájem, může si připlatit program campu, jako je coaching, videocoaching, testcentrum a tak dále.

Aktuální informace naleznete na www.snbcamp.cz

06

01

text: Judžin, foto: Robert Franek

01

adam pindor /r/ rock to fakie

02

judžin /r/ boardslide pod mostem

Tohle místo leží z pohledu lidí žijících v západní části naší republiky v hrozný prdeli. Pokud ale žijete ve východní části, jsou prdelí naopak hranice s Německem. Tak či onak, až někdy pojedete kolem Mostů u Jablunkova, můžete si tady zajezdit ve snowparku.

Kolem obce se táhne hlavní mezinárodní železnice spojující Česko a Slovensko. Od zastávek vlaku (bus staví hned vedle) je to zhruba deset minut na svah.

Pokud byste využili svoje mobilní zdroje, tak se sem dostanete po E 75, parking je přímo pod sjezdovkou a není problém s volným místem. Dostupnost je sem prostě pohodová z Čech, Slovenska i Polska. Problém je trošku s ubytováním, které zajišťují jenom priváty a horská chata Zuzana. Do příští sezóny by se to ale mělo zlepšit, protože přímo pod sjezdovkou bude stát nový hotýlek.

Středisko je svými rozměry celkem v klidu a nadmořskou výšku 500 metrů dohání novým zasněžováním. Dopravu nahoru zajišťují čtyři tatrapomy a dolů tři červené sjezdovky dlouhé

02

097

03

04

03 04 05 06

jakub lasota /r/ boardslide adam pindor /r/ 180 bs přes cestu pohled na vrchní polovinu parku mosty za nočního osvětlení

kolem 700 metrů. Náklady na permice jsou tři kilča za celodenku, 180 zaplatíte za půlden a večerní poježdění vyjde na 250. Pro zpestření je v areálu bobová dráha s celoročním provozem, toho druhu jedinečná v Česku, a samozřejmostí je i snb půjčovna a škola ProBull.

Minulou sezónu se podařilo protlačit návrh a domluvit se s vedením Ski areálu o realizaci parku. Za podpory obce byl pak postaven malý parčík: lámačka, pár rovných rejlů, 8 metrů bedna a skok s tablem 7 a 4 metry. Po skončení sezóny se zjistilo, že snowboardisti nejsou zas taková hovada, jak se říká, a díky toleranci vlastníků, menším terénním úpravám a novým překážkám se podařilo na tuto sezónu park zvětšit a také zasněžit. Na těchto úpravách se podíleli kluci z Bananas Snb Clubu, ProBull, snb oddíl TJ Sokol Mosty a snb centrum Blackcomb. Do konečné podoby se park podařilo dostat až po přívalu sněhu někdy koncem ledna. Skok byl podobných rozměrů jako v minulém roce, ale s lepším dopadem. V reálu to vypadalo následovně: rovný rail 8 metrů, lomená trojtrubka 3 a 6 metrů, poloduha 10 metrů, čtyřmetrový box, king box 3 a 6 metrů a straight rail 8 metrů, pod raily bylo zakončeno skokem s tablem 8 a 4 metry.

Koncem února se v Mostech konaly docela luxusní závody za účasti nejen lokálních jezdců, ale taky riderů z nedalekého Polska. Pro akci byl postavený

special skok s tablem 10 a 4 metry, pod dopadem dlouhým zhruba 50 metrů byl do připraveného násypu zabudován king box a malý čtyřmetrový box pro večerní jib contest. Závodu se zúčastnilo 38 jezdců, tomu všemu přihlíželo nevídané dvoutisícové publikum a následné vyhlášení a večerní after proběhla v místní Sokolovně.

Do příští sezóny by se měl park v rámci resortu přesunout na vhodnější místo, kde je v plánu zrealizovat hliněné základy pro dva tably. Zatím je tenhle plán ale pouze tajným přáním lokálních riderů a uvidí se, co se s tím dá udělat. Každopádně do příštího roku se můžete těšit na další nové překážky a zlepšenou celkovou kvalitu parku.

06

05

099

01

text: Ond

ra Mlabu

kláma,

foto: Kiv

a

Dneska si posvítíme na skipark, který možná na první pohled v porovnání s krkonošskými masivy působí trochu jako chudý příbuzný, ale nenechte se mýlit.

01

richard skandera /g/, mili navrátil /g/ bs tailslide a roman dlauhý /r/ bs noseslide

02

roman kovář /r/ noseslide to fs tailslide

02

101

03

03

roman dlauhý /r/ boardslide to fs indy

04

michal tomas /r/ bs 360 indy lokál králík /r/ boardslide

05

Areál Mladé Buky, ležící v nadmořské výšce 550 až 670 metrů, je především lyžařský areál, snowpark zde vznikl letos poprvé. Sjezdovky většinou nosí označení modrá, červenou aby lyžař pohledal a o černé si můžete s igelitovým pytlíkem přes hlavu nechat jen zdát. Lyžaři jsou zde stále hlavním spotřebitelem bílého prášku, co přináší radost, ale provozovatel Markid Trutnov správně ohodnotil sílu snowboardingu, a tak Mladé Buky nabízejí velice slušný snowpark. Ten už stihl hostit dvě snowboardové akce, a sice Mladé Buky snowpark opening & slopestyle závody a Snowboardel Open. Šejprem snowparku byl Jirka Broum, který nás s ním pěkně seznámí. „Doprava z Prahy? Autem je to nejlepší, Mladý Buky jsou asi dvacet kilometrů před Pecí. Přijedete do Trutnova, za ním jedete pořád na Pec a po levý straně už to je. Z Černýho mostu jezděj taky docela často

04

přímý busy až na místo. To jsou ty busy, co jezděj do Pece a do Jánskejch.“ Areál využívá severní svahy Pekelského vrchu, a nabízí tak mimo jiné pěkný výhled na Černou Horu nebo na Sněžku. Jak již bylo řečeno, areál byl původně určen lyžařům, a to ještě začátečníkům nebo rodinám. Vleky jsou čtyři, ale pokud jdete jezdit do parku, využijete asi jen jeden.

Případní nostalgici a pedofilové se mohou ještě svézt na „Krtečkovi“ nebo „Rosničce“ (sedačka „Bejkovec“ je zatím předmětem diskuze). Sjezdovky jsou asi 500 metrů dlouhé a nenáročné. Na sjezd vopruz, na snowpark ideál. To nejdůležitější jsou samozřejmě překážky, takže se na ně podíváme trochu blíže. Park jak se sluší a patří kombinuje jibovací překážky se skoky. Najdete tady 3 metry dlouhou dvojtrubku,

třímetrovou bednu z pozinkovaných trubek a centimetr tlustého plexiskla, vysokou 6 metrů dlouhou bednu, lámanou bednu 4+4 metry, osmimetrový street rail, velkou rainbow bednu dlouhou 8 metrů a vysokou asi 2 metry a konečně cab box, což je v podstatě rovná bedna zakončená půlkruhovým hupem do účka. „Je to taková zábavná překážka. Nejdřív jedete dolů a pak vás to vyhodí nahoru, abyste mohli vylítnout,“ popisuje Jirka. „Co se skoků týče, tak jsou posazený do tří lajn po dvou, dohromady tedy šest skoků od malinkejch až po ten největší s tablem dvanáct metrů.

Se skokama byl akorát ten problém, že úplně nahoře

05

103

06

kontakt | Ski Park Mladé Buky SK Rýchory, 542 23 Mladé Buky telefon: +420-499 873 484 fax: +420-499 873 484 e-mail: info@skipark.org web: www.skipark.org

06 07 08

milan navrátil /g/ fs boardslide richard upravuje stance jednomu z lokálů skoky u buku

08

týče, areál má k dispozici dvě rolby. Jelikož byli rolbaři z loňských let zvyklí starat se o lyžaře, chvíli jim letos trvalo, než dokázali účinně stíhat obojí. Jedním z taháků Mladých Buků je určitě noční lyžování. „To je úplně úlet. Fakt luxusně osvětlený, že tam opravdu vidíš a je to od pěti do devíti večer. Sjezdovka je do čtyř, pak maj vlekaři hodinu pauzu a potom jsou všechny sjezdovky i snowpark otevřený a osvětlený.“

07

104

nebyla rychlost. Když se to připravovalo v létě, tak to nikoho nenapadlo. Řikáš si, rozjedu se, jenže ono to nestačilo. Takže špatnej rozjezd. Ale už plánujou, že postavěj nějakou rozjezdovou rampu, nebo že tam navezou ještě nějakou hlínu, aby se dal chytit pořádnej speed.“ Součástí parku je taky odlehlá U-rampa.

Park se tak se ctí přidal k nepočetným průkopníkům rampy v Čechách. Mnohem méně ke cti Bukům je však skutečnost, že rampa není moc udržovaná a jestli měl park u rolbařů nižší prioritu než sjezdovky, tak existenci rampy asi vůbec nezaznamenali. „Bohužel ta U-rampa je zatím spíš takovej pokus. Jsou to vlastně jenom dva bengy proti sobě, takže to vůbec nevyhazovalo do vejšky, spíš to bylo na tu rovinku, na koping. Rampa to rozhodně nebyla.“ Co se šejpovacího equipmentu

A kolik chechtáků že máte přivalit? Cena za denní permici je 350 korun, večerní ježdění stojí 290 kaček.

Kdybyste se cejtili na trochu toho cestování, tak odbavovací systém umožňuje využít skipas Region Markid i pro další areály neboli Černý Důl a Skipark Dolní Dvůr. V cenně denní jízdenky je prý i hodinovej vstup do trutnovského bazénu, ale jenom ve středu od sedmi do osmi večer. V areálu je rozměrný parkoviště s parkováním zdarma. Kde můžete na noc složit hlavu? „Retro park Sejfy, tam je penzionek, ale je to autem něco přes kilometr. Cena je asi tak 250 až 300 korun za noc i se snídaní a vařej v klidu. Ale v Trutnově to taky neni marný. Určitě se tam dá bydlet a jezdit se tam dá skibusem, kterej je zadáčo. Jinak co se stravování týče, tak na sjezdovce je normálně občerstvení, kde maj párky, hranolky, smažák a takový, ale nevedou žádný hotovky. Asi kilák odtamtud je vyhlášená hospoda „U Kousala“, která je proslavená široko daleko. Maj tam hotovky za páďo, takže super. V podstatě všechno, co potřebujete, máte v areálu a když tak Trutnov je kousek.“ Takže jestli v tom ještě nemáte jasno, tak Jirka vám vysvětlí, proč si máte do mapy nad Bukama zapíchnout špendlík: „Překážky jsou tu fakt kvalitně udělaný, ceny jsou v pohodě, fronty nejsou, ježdění je kvalitní a konečně není to sem daleko.“

01

02

Pod pojmem „exotický“ si nepředstavujeme jen tu část naší republiky, která je od Prahy na východ (to byla jen taková sranda, ty kudly a sekerky můžete schovat zpátky). Je to i mnohem dál. Minule jsme byli s Pankerem v Uruguaji, ale kam tentokrát? Použijeme fintu, kterou děláme, když nevíme, kam na dovolenou. Vezmem si atlas, seknem do něj pravítkem a na tom místě atlas otevřeme. Načež zavřeme oči, prstem někam bodneme a tam pak jedem. Teď nám to vyšlo doprostřed moře, ale nejblíž je Indonésie, tak hurá tam!

text: Soňák, foto: archiv Charlieho Hobbiese

03

106

ŠKOLA HROU | A dáme opět opáčko ze zemáku.

CHARLIE HOBBIES | Nikdo neví o místním

Víme, že se vám do toho ve škole nechce, ale třeba, když si to přečtete tady, tak vám něco uvízne. Navíc toho nebude moc. Takže Indonésie, to je 13500 ostrovů kolem rovníku a to znamená, že je tam hic jak sviňa a bejt přičmoudlej je tam úplně normální.

Navíc je to jedna z prvních osídlených oblastí světa a v současnosti je i čtvrtou nejlidnatější zemí na světě. Mají tam i největší počet muslimů, ale korán je už natolik smotanej s hinduismem, buddhismem nebo animismem, že naleznete islámské kmeny, který vedou ženský, což by v Arábii asi neprošlo.

Kdo by se chtěl s indonéskou kulturou a hlavně těma ženskejma seznámit blíže, může navštívit stránku pacificbeauty.com, tam jich je přes dvě giga.

skateboardingu víc, než Charlie Hobbies. Je mu 38 let a skejtuje od svých dvanácti. Je zakladatelem ISA (Indonesia Skateboarding Association), dále je to fundovaný stavitel skateparků, majitel firmy Hobbies Ramps, časopisu Boardriders Magazine a obchodu Hobbies Skate Shop. Takovej kámoš se vždycky hodí, že? Už jen proto, že nám hodně pomohl s několika odstavci.

DOGTOWN ÉRA | Skejt se v Indonésii poprvé objevil někdy kolem roku 1975. Přijeli sem s ním mladí Amíci, hned po nich místní kluci, kteří studovali v USA, a rok na to už to museli mít všichni. Když už bylo dost ježdění po břiše z kopce, začaly se pochystávat první triky.

Za takovej první oficiální startovací rok se považuje léta páně 1978, kdy začala éra ve stylu Dogtown. Skejt, punk a rock´n´roll. Tehdy se jely první závody, ještě dohromady s klukama na kolečkáčích. Těžko říct, jak se s tím rozhodčí vypořádali, ale bodovalo se to údajně všechno dohromady. Skejtovalo se pouze v Jakartě a v Bandungu a po pár letech už to kluky přestalo bavit.

Nikdo nechtěl pořádat závody, skateparky nebyly a skatespoty se postupně stávaly zapovězenými.

01 02 03 02

abi flipuje na handrail náš indonéský redaktor charlie hobbies ryan a jeho crooked reno dává fs air

THRASHIN‘ ERA | Charlie s kámošema se s tím ovšem jen tak nesmířili. V roce 1980 začali stavět v Bandungu skatepark, který stojí dodnes a jmenuje se Taman Lalu Lintas neboli TLL skate park. Po dvou letech už byl skateboarding v Indonésii zase v plný síle.

Tvořily se partičky a velkej rozmach zaznamenaly i bmx kola a breakdance. Vypadalo to jak ve filmu Thrashin´.

Party byly skoro jako gangy. Skateboarding byl víc než životní styl, agresivní a radikální. Mezi nejstrašnější zvířata patřili Street Spydrs z Bandungu a Vandals, Apolonia a Metroid z Jakarty. Občas se objevila neuměle sestavená rampa a v centru navoskovaný zábradlí.

První sjízdnou rampu postavil právě Charlie v Lebak Bulusu. Na počátku 90. let však zase přišel útlum. Znovu nebylo kde jezdit, někdo začal surfovat, někdo zakládal punkovou kapelku a zbytek smažil.

NEW SCHOOL ERA | Ani tentokrát to Charlie nevzdal a v roce 1991 založil skate asociaci, aby tak zajistil skateboardingu v Indonésii větší podporu.

Tou dobou zaznamenal skejt ve světě masivní nárůst popularity, která trvá dodnes a možná stále stoupá.

A stejně tak je tomu i v Indo. Staví se parky, vznikají skejtové firmy, časopisy, skateshopy a tak dále.

ZÁVODY | Jak bylo řečeno, za vlády krále Bambusa se jezdilo dohromady s rollerama a to nedělalo dobrotu.

Od tý doby, co je ISA, to má profi úroveň. Každý rok se jezdí série závodů, jako u nás, dohromady jsou čtyři.

Jede se to v Jakartě, Bandungu, Jogjakartě a na Bali.

Pravidla jsou převzatý z WCS příručky a při závodech se to dělí na kategorie Začátečník, Pokročilý a Zkušený.

Navíc jsou ještě kategorie Grommet Class, to jsou smrádci do 12 let, a Old Doggies, což jsou naopak starý smradi, veteráni a oldskůleři. Dále se pořádá spousta lokálek, sponzorovanejch závodů a jamů v minirampách a v bazénech.

DIKTOŠI | Charlie nám řekne, který jména bychom určitě měli znát, až tam přijedem: „Tak v osmdesátých letech platil za největšího maséra Ardi Polii, nejlepší 04

Indo rajdr ve vertce, kterej se vyjezdil až na prezidenta ISA. Pak ještě jezdili Didit the D, nejlepší liptrikovej jezdec, Richard Mutter, legenda s vynikajícím stylem, a Shendy, to je takovej místní Danny Way. V devadesátejch letech nejvíc dával Adhimas „Kabrňák“, Bima G „Stajliš“, „Fešák“ Tony Seruntul a Jack Curtain, kterej jedinej neměl přezdívku, ale zato je teď profi rider. Ze současnejch jezdců jsou největší naděje Mario Palandeng, bratři Boeslyové a Reno.“

Playground v Malangu (outdoor, beton) a nebo KUTA Galeria Bali, zde se dokončuje několik skateparků (indoor, outdoor).

Dále je tu hodně míst na strýt, ale jenom ve velkých městech a ještě v centru. Jinak jsou všude hliněný silnice, tak nezapomeňte namontovat off-road kola, pokud máte v plánu projet Indonésii na skejtu.

Po místním Stalinovi se ptejte jako po Area Mega Kuningan.

NENECHTE SI UJÍT | V Indonésii nemají čtyři roční období, ale jen dvě. Buď je léto nebo prší. V období dešťů se nejvíc skejtuje v krytý hale v Bandungu, která se jmenuje Buqiet Skatepark. No a když je sucho, tak si můžete vybrat: Talaga Kahuripan Haiho skatepark v Bogoru (outdoor, beton); Kemang sport X arena v Jakartě (outdoor, dřevo a bazény); Ventura skatepark v Semarangu (outdoor, bazény); malej parčík Rumah

PRAKTICKÉ INFO ZÁVĚREM | Pro-model skejt v Indo vychází kolem 1.600 Kč, ale nejsme si jistý, jestli vám je tam vemou, takže dolary radši s sebou.

Kompleta pořídíte zhruba za 4.500 Kč, hostely vycházejí od 10 dolarů za noc a jsou celkem v pohodě. V lepším hotýlku se vyspíte za 70 dolarů. K jídlu si určitě dejte smaženou rejži s červíkama Nasi Goreng a pivo Bintang, mezi místníma skaterama nejoblíbenější menu.

01

text: Standa Vajčner, foto: Kiva

02

Veselí na Moravě Na dnešní skejtový Spotcheck jsme se vypravili do Veselí nad Moravou, kde je úroveň skateboardingu zatím ještě v nižším levelu, ale skatepark tam maj jeden z nejhustějších u nás.

Jak to všechno začalo? | Ve Veselí a okolí začali týpci skejtovat už více než před deseti lety.

Park tu žádnej neměli, a tak se jezdil většinou street u kina, kde je pár schodů, zídek, patníků a laviček. To se samozřejmě nelíbilo policajtům, takže pořád prudili a otravovali život skejťákům tak, že se na ježdění mnoho z nich po pár letech vykašlalo. Pak ale přišla další vlna, počet riderů se zvětšil a potřeba parku se opět stala aktuální. Ve dvou nedalekých městech, v Uherském Hradišti a Kyjově, postavily radnice plechové shitové parky, což Veselský skateři nechtěli na domací půdě dopustit, a tak smotli koření života a šli směrem Městský úřad přímo za místostarostou.

Jak vznikl projekt? | Město vědělo, že tady na skejtu jezdí mnoho mladých kluků a to byl taky hlavní vyjednávací argument. Starosta, místostarosta a všichni z radnice si uvědomovali, jaká je tu situace, a tak vyšli překvapivě vstříc. Dojednala se další schůzka na radnici i s místními skejtry, kde se probraly detaily. Náhodou

pak sehnali firmu Krchoff z Ostravy, která byla schopna navrhnout a smontovat solidní skejtpark a hlavně už měla za sebou několik dalších parků například v Ostravě a Trnavě. Zpracoval se projekt, rozpočet, nafotil se plácek a celý se to odeslalo na Ministerstvo vnitra jako projekt bezpečnostní zóny ve městě a prevence proti úrazům na silnicích. Nějaká chytrá hlava v Praze si pak řekla proč ne a nový park byl na světě. Hodně dlouho tomu místní pořád nechtěli věřit, ale koncem září 2004 se začalo se stavbou, udělal se povrch a za dva týdny bylo vše smontované.

Pro koho je park? | S radostí lze říct, že park je pouze a jenom určen pro skateboarding a brusle. To znamená, že bikeři mají většinou smůlu. Přes týden tady jezdí lokálové, ale o víkendu přijedou borci z celé jižní Moravy, takže je na co se dívat. Navíc se bude dát jezdit i v noci a za deště, protože město poslalo další žádost na výstavbu U-rampy a osvětlení ve vedlejší kryté hale.

Jaxe sem dostat? | Veselí nad Moravou leží na jihovýchodní Moravě, asi 20 kilometrů od Hodonína nebo Uherského Hradiště, ze Zlína je to asi 60 kilometrů.

Vlakem je možno přijet bez přesedání z Brna, Uherského Hradiště a dále taky ze slovenské Myjavy nebo Skalice. Park leží v příjemné lokalitě u Baťova kanálu, nevybírá se žádné vstupné a je otevřeno 24 hodin denně. V blízkém okolí se nachází městské koupaliště a zámecký park. Prázdninovej výlet jako dělanej...

03

01 02 03

04

tak v týhle hale bude stát krytá mini pohled z ptákovy perspektivy david zálešák „terezín“ /g/ oldschoolová fintička libor prchlík „zibor“ /r/ kickflip

109

04

01

Finančák Třinec

V současnosti je v Třinci k nalezení jediné street místo, které svým designem umožňuje skateboarding a k vyblbnutí nabízí rozmanité zídky a schody různých výšek. Nejedná se o nic menšího než o okolí finančního úřadu v novější části Třince, nedaleko kulturního domu. text a foto: Robert Franek

02

110

Dřív tady v Třinci pro skateboarding sloužil ještě pomník Gottwalda, který je taky v centru a jezdilo se tam od začátku 90. let, jenže materiál po těch letech podlehl únavě a město se rozhodlo, že na místo toho tady postaví něco efektivnějšího, a tak zanedlouho zde bude obchodní centrum. Zůstal tu proto jediný plácek u finančáku, který je však omezen úředními hodinami a otevírací dobou nedaleké Delvity.

Co se týče povrchu před objektem, tak je to bohužel zámková dlažba, místy položená kolmo ke směru jízdy, proto je zapotřebí se obrnit trpělivostí s měkkými koly a kvalitními ložisky. Stejný problém je tady při odjezdu sedmiček, které jsou přímo před budovou, dopad je na onu dlažbu a ještě k tomu mírně do kopce. Proto se tady lámou desky víc než kdekoli jinde a bolí z toho pořádně nohy, ale to je asi jediná daň za skateboarding, kterou musíme finančáku přiznat.

Parkoviště před budovou je z hladkého asfaltu a od chodníku ho odděluje mramorová zídka šířky tak 30 centimetrů táhnoucí se okolo celého komplexu. Tuhle parádu doplňují raily namontované do zídky převážně v šikmých částech, výška zábradlí nepřevyšuje 50 centimetrů, a tak si tady každý najde obtížnost podle svých možností. Mimo již zmíněných sedmi schodů tu

03

jsou ještě jedny menší trojky, které mají lepší odjezd na chodník z větších dlaždic. Bacha ale při odjezdu na auta, protože tak tři metry od schodů je hlavní tah městem. Nějaká další spešl místa se tady dají určitě s trochou fantazie ještě vymyslet, stačí jen přijet mimo úřední hodiny nebo o víkendech, kdy je tady prázdno, a můžete si to tu pořádně vychutnat. Policie se tady taky nemusíte obávat, ti mají jiné starosti. Do doby, než ve městě vyroste skatepark, což bude tak někdy koncem prázdnin, se tak můžete radovat ze streetu.

Pak flojdi k finančáku nejspíš naběhnou a budou mít pádnej argument, že na skejt už jsou v Třinci jiná místa.

04

01

tanas /r/ ollie gap na chodník

02

schody a dlouhá šikmina se zábradlíma

03

malý trojky a raily

04

honza kesler /g/ crooked

Vašek Puto | věk 22 | regular | bs heelflip | lokalita Praha Řepy | počet pokusů 10 | sk8 od 1992 | sponzoři: DC, Popwar, Thrasher setup: deska Popwar 7.75 (velkej konkejv), trucky Independent (střední, povolený), kolečka Uretan 53 (úzký), ložiska Powell Minilogo (jedou kudlu jak hovado) | fotograf Martin Karas (jkarasova@chello.cz) | hlasování a pravidla soutěže na www.boardmag.cz

BEST TRICK

Miloš Krejník | věk 22 | regular | ss fs noseslide | lokalita Praha nábřeží | počet pokusů 5 | sk8 od 1997 | sponzoři: Tora Bora | setup: deska Vision 7.5 (spíš placatější), trucky Venture (nízký, povolený), kolečka Moska 52 (užší), ložiska Abec 3 fotograf Hofik (foto@hofik.cz) | hlasování a pravidla soutěže na www.boardmag.cz

BEST TRICK

BEST TRICK

Peter Molec | věk 20 | goofy | bs feeble grind | lokalita Brno | počet pokusů 5 | sk8 od 1998 | sponzoři: Jart skateboards, Sykum shoes, Ensi clothing, Tore trucks, Avropa shop | setup: deska Jart 7.9 (má konkejv), trucky Tore (střední, středně povolený), kolečka Jart 51, ložiska Powell Minilogo Abec 3 | fotograf Kiva (kiva@board.cz) | hlasování a pravidla soutěže na www.boardmag.cz

BEST TRICK

Lukáš Daněk | věk 18 | regular | 360 flip | lokalita Praha Strahov | počet pokusů 3 | sk8 od 1998 | sponzoři: Quiksilver, Impact, NikeSB | setup: deska Impact 7.75 promodel Daněk (spíš placatější), trucky Royal (nízký, takňák povolený), kolečka Kola wheels 51 (úzký), ložiska různě | fotograf Martin Karas (jkarasova@chello.cz) | hlasování a pravidla soutěže na www.boardmag.cz

BEST TRICK

Jakub Sychra | věk 15 | goofy | kickflip ze sedmi | lokalita Blansko město | počet pokusů 3 | sk8 od 2002 | sponzoři: Meat Fly, Sessions, Epa | setup: deska Meat Fly 7.5 (střední konkejv), trucky Meat Fly (nízký, hodně utažený), kolečka Meat Fly 52 (úzký), ložiska Abec 5 | fotograf Kiva (kiva@board.cz) | hlasování a pravidla soutěže na www.boardmag.cz

BEST TRICK

Marián Jelínek | věk 15 | goofy | boardslide | lokalita Blansko Vankláč | počet pokusů 5 | sk8 od 2000 | sponzoři: Meat Fly, Jesus skateshop | setup: deska Meat Fly 7.5 (má konkejv), trucky Relik (vysoký, středně utažený), kolečka Resthetic 53 (úzký), ložiska Abec 5 | fotograf Kiva (kiva@board.cz) | hlasování a pravidla soutěže na www.boardmag.cz

učitel a jezdec: Sádra, foto: Kiva

Pro dnešní ízáč jsme si zajeli do moravské metropole, do Brna. Právě odsud pochází Honza Roušal alias Sádra, kterej jezdí čtyři roky a za tu dobu se pár triků naučil. V současnosti se snaží zakončit třetí ročník učebního oboru automechanik, a protože to má s nástavbou, tak bude mít zewling prodloužen ještě o dva roky. Jeho sponzorem je Horsefeathers shop.

118

Dřív než se do bs ollie pustíte, musíte se samozřejmě naučit klasický ollie, to je základ. Pak někde na rovný placce začněte v pomalý jízdě při odrazu zkoušet bs, tedy otočku na tu stranu, abyste po prvních devadesáti stupních ve vzduchu byli zády do směru jízdy. Aby se vám trik poved, táhněte ollie přední nohou do otočky 75 stupňů a ten zbytek dělejte zadní nohou a spodní částí trupu.

Takže schody. Rozjeďte se tak středním kvaltem, prostě aby vám to vyhovovalo. Lepší je ale větší rychlost, protože z malý vznikne při dopadu zásek. Na fotkách je dobře vidět, jak to ve vzduchu točím nejdřív při odrazu přední nohou a pak dotáčím zadní. Hlavou stále sleduju zem, abych věděl, kde jsem. Někdo dělá backside tak, že to neotočí o celých 180 stupňů, ale už si něco zkrátí šikmým nájezdem a zbytek rotace dodělá na zemi po dopadu. Já radši točím rovnou ve vzduchu, nechci to podvádět a spolíhat se na dotáčení na zemi.

Při dopadu si dávejte pozor, abyste dopadli s váhou na obě nohy a hlavně je měli položený na šroubech.

Hodně často se u tohodle triku při dopadu s nohou na patce zlomí skejt. A taky když přistanete s váhou jen na jedný noze, proběhne zásek nebo naopak wheellie a podjetí prkna.

Jakmile se skejt dotkne země, pokrčte se v kolenou a utlumte dopad. Hlavou se teď díváte jakoby dozadu, takže se co nejdřív otočte, ať vidíte, jestli tam náhodou nečeká správce budovy nebo městský policajt. Jinak trik to neni těžkej, moc jsem se přitom nerozbil a desku ani nezlomil, což je díky tomu, že dopadám na šrouby.

Soustřeďte se i na správnou váhu nad prostředkem prkna. Tak hurá na to!

deska Alien Workshop 7.7 vČtší konkejv / regular / grip Black Hole

trucky Thunder / nízký koleþka Peace 53

121

Takže před tímhle trikem je potřeba se naučit celou řadu lehčích triků. Rozhodně základ je fakie backside 180, pak prubněte fakie bs 360, nakonec fakie heelflip a fakie bs heelflip. Když tohle všechno zkombinujete, tak z toho vznikne vrtulník.

Rozjeďte se na to normálně rovně, vohulte to, abyste se nezasekávali a měli čas ve vzduchu. Jednu nohu si dejte na patku, tu druhou k přednímu trucku. Nohy by neměly bejt moc u sebe, prostě jako když děláte heelflipa. Zadní nohou pořádně dupněte do patky, abyste měli co největší pop. Chce to zkrátka velkej odstřel, švih tělem, spousty energie.

Já to točím ve vzduchu tak něco přes dvě stě sedmdesát stupňů a zbytek dodělávám na zemi. Tenhle trik umím i na pyramidě do transferu, tam se to dá taky pěkně udělat. Z nějakejch schodů jsem to ještě nezkoušel, takže jsem se přitom ani nikdy nerozsekal.

Celý je to o tom švihu a o zkoušení. Doufám, že se to někdo z vás taky naučí, že nezůstanu jedinej, kdo to umí. Moje přání je vidět to někoho z vás dělat z nějakejch hustejch schodů, abyste mě tím úplně zabili.

O tom to je!

deska Relik 7.6 / vČtší konkejv velká patka / regular grip Jessup

trucky Silver / nízký koleþka Peace 50 ložiska Abec 7

Jirka Franěk byl teď nějaký ten pátek, a po pravdě řečeno i ostatní dny v týdnu, kvůli kolenu mimo skateprovoz. Dal se však do kupy, zranění vyléčil a je vidět, že za ten rok bez skejtu nic nezapomněl, fakie bs heelflip 360 zadiktoval s přehledem. Jinak Jirkovi je devatenáct let, skejtuje osm let, chodí do školy a vlastní skateshop. V současnosti ho sponzorují 3120 Shoes, Nugget, Relik Skateboards, Skateshop.cz a Adrenalin skateshop. učitel a jezdec: Jirka Franěk, foto: Kiva

Na v Česku tak častý nedostatek sebevědomí si kapela Respektive rozhodně stěžovat nemůže. Občas ho totiž má až moc. Na to, že se Yakub vytáhl na technicky solidního rappera a Deckl je bez debat jedním z největších domácích producentských talentů, o nich předpokládám moc nevíte. Jestli totiž vůbec něco, pak to, že Deckl dissoval v jednom rozhovoru Hajtkovičovu produkci.

Jak asi čekáte, dostal „bažant“ od „mazáků“ co proto, ale místo aby to přitáhlo pozornost k jeho hudbě, úplně jí to zastínilo a více jak půl roku po vydání jejich alba DeLuxe jako by ani žádná deska nevyšla. Ale na druhou stranu, ne že by to byl až tak ojedinělý jev, podobnost, která se nabízí úplně sama, je třeba s Phatem. Moc dobře si pamatuju, jak ho lidi nedokázali skousnout, že je sebevědomej, arogantní, nafoukanej, házeli po něm kelímky na koncertech a dnes je jeho parta Super Crooo mezi nejoblíbenějšími na naší scéně. Třeba čeká Respektive, kteří chystají nový vinyl a klip, podobný osud, kdo ví? Posuďte sami.

Kluci, vydali jste sice koncem loňského roku svoje album DeLuxe, přesto bych řekl, že vás spousta lidí vůbec nezná. Takže kdo jsou Yakub a Deckl alias Respektive?

Yakub: Dva lidi, co berou tuhle hudbu zodpovědně.

Dva lidi, kteří dokážou všechny nasrat během tří sekund. Já jsem navíc šampón.

Yakube, ty ses mihl už v kapele 3RS, která se představila na Lyrik Derby a upřímně to není zrovna vzpomínka, kterou bych si chtěl v hlavě nechat. Jak bys okomentoval tuhle kapitolu tvé kariéry?

Y: Každý nějak začínal. U mě to nebylo jinak. Bohužel se ty začátky u mé osoby vryly do stopy na téhle kompilaci. Nebudu ale říkat, jak mě to štve a tak podobně. Bylo to tak a minulost nejde přepsat žádným způsobem. Vytváří se budoucnost...

Deckle, tebe lidi znají i pod pseudonymem Harry Potter. Jak máš tuhle přezdívku rád?

D: Koupím si lennonky a obarvím si palici na černo, true to the game.

Slyšel jsem Yakube, že děláš na jednom moravském rádiu. Většina hiphoperů se ale přeci staví těžce anti všemu středoproudému. Vím, že se nálepce nějakého klasického hiphopera vždycky zuby nehty bráníš, ale stejně, jak to jde dohromady?

Y: Jde to dohromady, leč někomu to nevoní. Ale to je mi popravdě úplně u zadku. Je to vlastně brigáda ke škole. Radši si budu slušně žít s pohodlnou prací,

než dělat v marketu rovnače papučí na dámskejch záchodech, než skuhrat, jak nic nemůžu... Jdu si za svým a k tomu potřebuju prachy. Co se týče té hudby, tak to tam neposlouchám, mám to zeslabený.

D: ...a pouští to až tehdy, když jedem károu z koncertu a dokazuje všem svý znalosti v oboru „rádio hity pro náctileté“.

Jaký skladby vůbec během své směny pouštíš?

Máš šanci tam propašovat i nějaký rap, případně ještě nějaký vlastní rap?

Y: Vybíhá to z komplu samo. Víc se k tomu nemůžu vyjadřovat, je to služební tajemství.

Jak moc myslíš, že tvojí technice rapu, která se od dob zmiňovaného projektu 3RS hodně zvedla, tahle práce prospěla nebo jak ji ovlivnila – schopnost intonovat a tak?

Y: Nijak. Když jsme začali dělat desku, ještě jsem speakerem nebyl. Skills jsou důsledkem tréninku.

Když si tak člověk poslechne vaše album, má z něj, alespoň v mém případě, pocit, že je to stejně jako u zbytku českého rapu, to jest produkce silně přehrává rap. Jaký je váš pocit?

Y: Zlepšuje se to. Já se k tomu budu vyjadřovat až po druhé desce. Teď je moje jméno relativně nový a musí pominout ta vlna xenofobie, která je Čechům vlastní.

D: Na singlu uslyšíš stejně velkej pokrok jako od 3RS k DeLuxe.

Před vydáním jste byli v pozici celkem text: Affro, foto: Stone

Velkolepé turné Kontrafaktu „Murdardo Mulano Stylo“, které proběhlo začátkem května Slovenskem jako tornádo, se dá označit jako nevídaná bomba.

Osm zastávek po republice mohlo vypadat jako dosti velké sousto, a když si k tomu člověk přidá ještě souhru se živým bandem, se kterým měli tri špinavé mená vystupovat, a živé natáčení, jehož výsledek má později vyjít na DVD, mohlo to svádět k pochybám, jestli se klukům z Piešťan povede ukousnout. Ukázali ale, že jsou čistý profíci a všem pochybovačům zavřeli rázně hubu. Popisovat náladu, co jsem zažil v natřískaném bratislavském Babylonu, kde se potí i stěny, celá hala skáče, band jede „Regulate“ a KF rapují jak o život s bezchybným zvukem… to se příliš nedá. Pokud vám to uteklo, litujte, ale jak už jsem říkal, můžete to napravit pozdější koupí onoho koncertního DVD, které KF plánují. Na podzim bude taky Rytmus z Kontrafakt vydávat sólové album.

Zvláštní konec společné kariéry ohlásili Black Eyed Peas. Zrovna v době, kdy vychází jejich první singl „Don’t Phunk With My Heart“ z nové desky Monkey Business, ohlašují, že po ní končí. Odejít na vrcholu, tedy minimálně z toho komerčního pohledu, je umění, které ovládá velmi málo lidí ve hře. Uvidíme, jestli tomu dostojí, nebo jde jen o propagační trik.

A mimochodem, o co že vím, u jakého doktora Fergie, masírující v klipu v červených šatech bez podprdy, utratila část svého honoráře za desku minulou? Ňadra takhle dmoucí podle mě dřív neměla.

Super Crooo nahrávají klip na „novou a vylepšenou“ verzi skladby „Super Star“ s novými slokami a novým beatem. Otázka je, co tedy zůstane stejné s albovým originálem. Dále taky oznamují smlouvu s novým labelem Neighbor Beats, sublabelem EMI, kde mají již na podzim vydávat své další album.

Potom, co byl Flavor Flav ne úplně šťastnou hvězdou jedné reality show, a již léta se věnoval více své zálibě v drogách než v rapu, tak bych následující zprávu opravdu nečekal, ale stalo se. Veteráni Public Enemy jsou opět společně ve studiu a makají na nové desce „Rebirth Of A Nation“. Produkovat a vydávat ji bude Paris na svém labelu Guerilla Funk, k mání má být od 9. srpna a jako hosté se na ní objeví Kam, Immortal Technique, MC Ren z NWA a Conscious Daughters.

Wauuu!

Zatím bezejmenné letní album Prago Union se začíná rýsovat jako velmi zajímavá událost.

Hostovačka Planet Asia je už známá delší dobu, teď ale k němu přibyli ještě bostonský masér EDO G a vládce Brooklynu Masta Ace, který bude i jednou z hlavních hvězd letošního Hip Hop Kempu. Takováhle sestava ještě do českých beatů nerapovala. Těšte se na červenec.

Mos Def o sobě nechává poslední roky slyšet spíše jako o herci než jednom z nejnadějnějších rapperů, jak se o něm mluvilo koncem let devadesátých.

Jeho zatím poslední film „Stopařův průvodce galaxií“ si vede v návštěvnosti výborně a v rappo/ hereckém mini battlu přehrává kolegáčka Ice Cuba, který napíná svaly víc než herecké umění v pokračování akčního filmu „XXX“. Přesto ale Mighty Mos nepověsil mikrofon na hřebík, loňské druhé sólo LP „The New Danger“ jste asi zaregistrovali a teď prosákly na povrch informace o nahrávání alba nového, kde by měly jako producenti figurovat žhavé persóny současnosti – Pharell z The Neptunes a 9th Wonder. Pokračování by se prý mohl dočkat i all star projekt Black Star s Talibem Kwelim a to vše ještě letos. A pak že rok 2005 nebude v rapu zajímavý.

očekávané formace, Decklovu produkci jako jednu z mála, co je baví, ve svých rozhovorech zmiňovali i Super Crooo. Když ale deska vyšla, moc pochvalných slov nesklidila...

Y: Mám to v paži, cením kritiku jen od těch, co k tomu maj něco říct a znám jejich jméno. Je to špatný, ale tady se sbíraj mety jen za uběhlý kilometry, ne za dobrý odpaly...

Překvapilo mě ale i to, že se většina těch reakcí točila spíš okolo Decklovy prořízlé huby než okolo hudby, neměli jste ten dojem?

Y: Je mladej, moc mu to mele, někdy zbytečně. Na druhou stranu, nedrží hubu a krok jako většina konzumers.

D: Těžko někdo překousne Pottrovskej ksicht se silnejma řečma. Tupci můžou komentovat jedině tohle. A zatím to dokázali jen tím, že se k mojí produkci nevyjádřili vůbec.

Nepřijde vám, že jste si tedy tuhle situaci přivodili tak trochu zbytečně a každopádně úplně sami?

Y: Jo, přijde, proč?

Deckle, tvým zřejmě nejvýraznějším zářezem byla ona hozená rukavice Hajtkovičovi z Názov Stavby. Viděli jste se od té doby, kontaktoval tě nějak ať už ve snaze o nějaké řešení mezi čtyřma očima nebo pod dvojicí pěstí?

D: Jaká hozená rukavice? Řek jsem jednu větu, ze který nejmenovaný média udělaly kauzu, na kterou jsem zareagoval impulzivně jako kretén a tím to haslo. Nevidím jedinej důvod řešit vyumělkovanej nesmysl a divím se, že z jedný věty, za kterou v tý době nestálo naprosto nic, můžou někteří žít i půl roku po tom. Seru.

Y: Jsem rád, že se jako jiní vracíš k uzavřeným věcem.

Rádi zašíváme znovu otevřené rány...

Přibliž nám trochu tvou produkci, tvé pracovní metody.

D: V týhle době se snažím dokázat, že i na průměrným kompu se dá udělat offbeat jak ze sampleru. A to je v zemi, ve který jede prim na sto procent počítanej rytmus, docela zásadní rozdíl.

Z desky mě jednoznačně nejvíc baví beat k pecce „Radioaktivní“, která mi připomíná hodně nazlobenýho KutMasta Kurta. Na kterou jsi nejvíc pyšný ty?

D: „Re_sentiment“ s Pawlee a nápad u „Profesionálů“.

Vedle toho, že si nehorázně ujíždíš na Stones Throw a především Jackson 2 (Madlib + Oh No), vím, že žereš soul, R&B a dnes prý produkuješ electro věci. Takže kde se nachází Deckl dnes a kam směřuje na zítra?

D: Dnes se Deckl nachází u kompu, zejtra bude směřovat do lisu s hodně progresivní produkcí, v kombinaci sample plus syňťák, rap plus vokály a offbeat. Jinak Michael Jackson v Abatonu mě zabil, strašně jsem si to užil. Pamatuju si, že si nic nepamatuju.

Na léto chystáte klip ke skladbě „Profesionálové“.

Není to s křížkem po funuse, bezmála rok po vydání klip určitě neprodá tolik desek, aby se alespoň zaplatil. Takže proč a proč až teď?

Y: No, úvaha je to dobrá. Pro mě osobně je to investice do budoucna.

D: Impuls natočit klip nepřišel od nás. Kdyby to měl bejt klasickej rap klip, tak na to serem.

Slyšel jsem story o tom, že se máme na co těšit - auta z českého veterán klubu a tak. Víte s jistotou, jak to bude vypadat, nebo se podělíte alespoň o chystané vize?

D: Pecka má bavit, klip bude taky.

Y: Vím rozhodně, na co se netěšte. Na obyčejnej klip.

Pochybuju, že někdo jinej má tolik odvahy, aby si udělal legraci sám ze sebe.

A kdo hraje Bodieho a kdo Doyla?

Y: Já jsem pumpař a Dekl moje sekretářka.

D: Já jsem sekretářka, Yakub je můj pumpař.

Pokud mě paměť neklame, máte u té příležitosti vydávat i vinyl. Zase, není vám líto vydávat na vinylu tak starou pecku? Bude tam i něco nového?

D: Na jedný straně bude asi starej hit, ale určitě s aktuálním letošním remixem. Na druhý straně dvě nový pecky.

Co chystáte do budoucna? Čekal bych, že Deckl bude vytíženej externí produkcí, říká se, že se tvoje beaty tuze líbily i Indymu a děláš prý zásadní kus desky od Apoky. Pro koho všechno teď děláš?

Y: Zrovna včera mi umejval auto...

D: Až mu umeju auto, tak se kromě Andreho pustím i na svý vlastní plány, ale nebudu nic prozrazovat.

Budou ještě někdy i nějací Respektive? Pamatuji se, že se říkalo, že jste se rozpadli, ještě než vám vyšla společná deska, takže jak to je?

D: Já bych se k tomu ani moc nevyjadřoval...

Y: Nechápu kontext té otázky. Proč bychom dělali klip a vinyl, když bychom nepůsobili dál společně?

Jezdíme koncerty, hádáme se, děláme nový věci a tak.

Normální kapela. Jsme kapitalisti, investujem, tvoříme a budujeme si podělanou pověst. Taky chystáme druhou desku, bude to disko metal.

123

text: Libor Dostál, foto: archiv kapely

Tentokrát jsme i my využili výhod moderního dorozumívacího prostředku jedenadvacátého století a skrze dlouhé, nikde nekončící šňůry internetu jsme si pěkně z pohodlí domova povodili bratry Redmondsovi, ve světě punku už dlouhou řadu let skrývající svůj hudební um pod názvem Snuff.

124

Bubeníka a poněkud netradičně i hlavního zpěváka kapely Duncana, dalo by se říci biologického otce Snuff, jsme zastihli v jeho oblíbeném Japonsku, které v tu dobu zrovna brázdil s jedním ze svých četných vedlejších projektů.

Na začátek řekni tradičně, kdy vlastně Snuff vznikli a taky něco o vašich původních vlivech.

Snuff vznikli v roce 1986 v severozápadním Londýně.

Naší inspirací byla směska rocku, punku, modu, ska, soulu, metalu, mě osobně pak nejvíc ovlivňovaly dvě kapely, a to The Who a GBH. Naší hlavní ideou bylo vrátit punku jeho původní melodičnost.

Kolik lidí Snuff dneska vlastně jsou? Ptám se proto, že jsem vás několikrát viděl hrát ve čtyřech a pak třeba zase v šesti.

Zrovna teď kapela dá se říct spí a žádné další plány v tuhle chvíli jako Snuff nemáme, ale poslední turné jsme jeli ve čtyřech a jakej line-up by mohl bejt na našem příštím tour, to by teď opravdu byly jenom domněnky. Já osobně bych ho rád udělal i s dechama a klávesama. Jinak jsme ale začínali ve třech, pak jsme se rozrostli do čtyř, potom nás bylo pět, právě už s dechama a klávesama, a nejvíc nás jednou jelo turné sedm.

Existuje jistá spojitost mezi váma a Leatherface a je to něco víc, než jenom spřátelené kapely ze stejného města, můžeš k tomu něco říct?

S Leatherface jsme kamarádi už spoustu let a náš basák

Andy s nima kdysi dávno hrál. Já mám taky akorát rozpracovanej takovej další vedlejší projekt právě s Frankiem (frontman Leatherface – pozn. aut.), to je pro mě teď hodně intenzivní věc.

Před pár dny vyšlo na Fat Wreck Chords dvoj CD vašich starejch songů. Jak jste vybírali skladby a proč jste se vůbec rozhodli vydat takovouhle bilanční retrokompilaci?

To byl Fat Mikův nápad. Mike si myslí, že brzo si cédéčka už nikdo nebude kupovat a věci zadarmo stažený z počítačů se stanou naprosto běžný a snadno dostupný, takže kapely v budoucnosti nebudou muset vydávat desky. Jestli je to pravda, tak to bude velkej problém pro všechny, co mají muziku rádi, a kapely nebudou moct existovat. Ty skladby byly vybraný podle seznamu, kterej sepsal úzkej okruh lidí včetně všech členů Snuff, a která skladba dostala nejvíc hlasů, je tam.

A kdy můžem očekávat regulérní nový album, jestli vůbec?

Teď zrovna nic takovýho neplánujeme, ale jsem si jistej, že jednou to přijde. Momentálně jsem ale hodně zaneprázdněnej všema svejma vedlejšíma projektama.

Vedlejších projektů jsi měl vždycky dost. Teď je asi nejaktuálnější tvoje bokovka Billy No Mates, co bys nám o ní řek?

Billy No Mates je projekt, kde jsem si dělal všechno sám.

Původně jsem to jenom nahrál a chtěl to vydat, ale

pak jsem si řek, že by nebylo zlý vzít nějaký muzikanty a hrát to i živě, takže teď to takhle je a jde to skvěle.

Nedávno mi tvůj brácha Dave psal, že byl u vás doma na nějakým tvým koncertě, kde s tebou hrál i Simon, váš původní kytarista, a že jste hráli i nějaký starý věci od Snuff, to je to samý?

Ne, to není to samý. Já jsem se nedávno rozhod spolupracovat se spoustou různejch muzikantů, kteří se za ta léta stali mými přáteli, a právě to vedlo mě a Simona dát dohromady takovej krátkej set složenej napůl z věcí novejch a napůl z nějakejch starej skladeb od Snuff. Odehráli jsme takhle několik koncertů a moc nás to bavilo. Ale je to jenom taková hodně vedlejší záležitost. V budoucnu nejspíš uděláme zase nějaký shows, použili jsme pro to už spoustu různejch názvů, ale teď tomu říkáme The Footballers Wives.

V těch tvejch projektech hraješ jenom na bicí a zpíváš nebo taky děláš něco jinýho?

Třeba při nahrávání Billy No Mates jsem hrál i zpíval všechno sám, ale na koncertě hraju zase bicí a zpívám.

Ve všech ostatních sólovejch projektech skládám nebo pomáhám skládat s kytarou, naživo pak ale hraju zase na bicí.

Momentálně jseš v Japonsku právě na turné s Billy No Mates. I jako Snuff jste tam hodně jezdili a japonská kultura se dost odráží i ve vaší starší tvorbě, dokonce i tvoje manželka z Japonska pochází. Máte v Japonsku hodně příznivců nebo

jsou v tom spíš tvoje osobní sympatie k téhle zemi?

Máme tady spoustu přátel a já osobně mám Japonsko moc rád. Miluju zdejší kulturu, zdejší jídlo i místní punkovou scénu.

Poslední otázka, budou Snuff v budoucnu ještě někdy regulérně fungovat?

Jo, jsem si jistý, že Snuff budou určitě ještě někdy hrát, akorát ne teď, musíme počkat na vhodnou dobu. Teď prožívám skvělý časy se třema svejma dalšíma kapelama, Billy No Mates,

Footballers Wives se Simonem a třetí s Frankiem z Leatherface, kde s náma hraje taky současný kytarista Snuff Loz. Mimoto dělám na společným albu, který bude obsahovat punk z celýho světa.

Tyhle projekty jsou pro mě teď moc důležitý, jsem šťastný člověk.

Jeho bratra Dava, veselého a velmi přátelského chlapíka, který nikdy nepohrdne dobrým pivem, a který Snuff produkci už léta obohacuje o četné trombónové party, dostihly naše dotazy v půli jeho běžného pracovního týdne doma v jihovýchodní Anglii.

Dave, kdy jsi přišel do Snuff?

Poprvý jsem s nima hrál někdy koncem roku 1989.

Snuff tehdy dělali cover od Specials a potřebovali do něj sólo na trombón. Další léto jsem s nima pak začal hrát pravidelně všechny koncerty a náš set se začal postupně rozrůstat o další věci s trombónem.

Jak to, že teď nejsi taky s bráchou v Japonsku?

V Billy No Mates není trombón, bohužel.

Se Snuff jsi ale v Japonsku několikrát byl.

Nedá mi to se tě jako fajnšmekra pivaře nezeptat, jaký maj v Japonsku pivo?

Japonský pivo je docela v pohodě, ale řeknu ti jednu srandu. Spousta piv, který můžeš koupit tady v Anglii, se jmenujou podle piv francouzskejch, belgickejch, německejch, americkejch, ale všechny jsou ve skutečnosti vařený u nás. Většinou za moc nestojej, ale spousta lidí, který tady žijou, neznaj žádný lepší.

Je tu ale taky jedno, prodávaný u nás jako Asahi, japonský pivo, ale to samozřejmě taky nepochází odtamtud, na co si hraje, je vařený u vás v Praze!

To je dobrý! U tebe je ale dobrý i to, že ty, takovej pankáč, jseš vlastně „v civilu“ učitelem chemie, jak dlouho už to děláš?

Jako učitel jsem se kvalifikoval na jaře 1990. Ve škole je to zvláštní, protože je tam samozřejmě spousta dětí, který mě výdaj se Snuff hrát. Občas se mi zdá, že na mě davy křičí. Ale škola ze mě nedělá nikoho rozdílného, jednají se mnou jako s každým jiným. Ptají se mě ohledně hraní a kapely, protože mě chtějí odlákat, abych jim nedával tolik úkolů a tak, ale já jim vždycky rychle odpovím a vracím se k výuce. Je tu taky pár těch, kteří si pískají nebo broukají písničku „Arsehole“, protože se jim líbí používat sprostá slova, no ale já jim za to přece nemůžu vynadat!

Poslední otázka je stejná jako pro Duncana.

Jak vidíš budoucnost Snuff, případně nějaké tvoje jiné muzikantské aktivity?

Budoucnost Snuff nezáleží na mě, to musí říct hlavně Duncan, každopádně už jsme společně nehráli asi dva nebo tři roky. Já sám nikde jinde teď nehraju. Někdy mi to ale už začne chybět, to si pak vytáhnu trombón a hraju si chvíli jenom tak sám pro sebe.

Prosba o pomoc přišla z kalifornského Simi Valley. Nedávné prudké deště způsobily nemalé škody v celé téhle oblasti a přivodily komplikace i punkrockerům Strung Out. Jejich zkušebna přišla o střechu a za své vzala i spousta ostatních pro kapelu potřebných věcí. Strung Out se tak obracejí na všechny své letité příznivce s prosbou o malou finanční podporu pro obnovu jejich zázemí. Všichni, kdo chcete pomoct, můžete poslat jeden dolar na adresu: Strung Out, P.O.Box 4963, West Hills, CA 91308, U.S.A. Kapela předem děkuje všem, kteří jí podpoří.

Naopak dobré zprávy přicházejí z druhé strany amerického kontinentu, z pensylvánského Pittsburghu. Tamější punkoví revolucionáři Anti-Flag oznamují, že začínají plánovat nahrávání dalšího alba.

Většinu nových věcí už prý mají víceméně hotovou alespoň na papíře a ke skladbě „Antithetic to the Cure“ si natočili i její první pracovní verzi. Jak se povedla, si můžete poslechnout na www.anti-flag.com/MU40.php První neamerickou kapelou labelu Kung Fu se stala holandská pop punkrocková trojice Cooper. Svůj Kung Fu debut „Makes Tomorrow Alright“, v jejich celkové diskografii už čtvrtý titul, vydali v první polovině dubna. Jeho produkce se tentokrát chopil sám velký idol kapely, legendární Bill Stevenson (All, Descendents, Black Flag). „Avenue X“ je novinka amerických Turbo A.C.´s, která předcházela jejich teď už probíhajícímu evropskému turné (viz rubrika Shows), a je další chloubou labelu Bitzcore Records.

Novou posilou labelu Hellcat se stali Left Alone z Kalifornie. Kapela má v lokálních undergroundových kruzích razítko jedné z nejtvrdšejc pracujících nezávislých kapel. Jejich Hellcat debut „Lonely Starts And Broken Hearts“, který by tam měl vyjít 20. června, slibuje mix punku, ska, rock´n´rollu, tedy muziku načichlou Rancid, Swingin´ Utters nebo The Clash.

Pro všechny fans klasických metal hardcorových časů labelu Victory je tady jejich nový objev, kapela Sinai Beach z jižní Kalifornie. Její debutové album „Immersed“ tam vyšlo 11. dubna.

Další obdobně hardcore nu-metalově nařvanou partičkou jsou Mudvayne. Jejich nové, v pořadí čtvrté album „Lost and Found“ najdete v katalogu Sony BMG. Hotovo se svým druhým albem pro Victory hlásí i kapela Silverstein. Nazvali ho „Discovering The Waterfront“ a vychází 1. srpna. Rolí producenta pověřili starého pardála oboru Camerona Webba, jehož bilance obsahuje takové trofeje jako Social Distortion, Motörhead nebo Sum 41.

Svojí novinku „Keep Them Confused“ mají na půli června připravenou i skatepunkoví veteráni No Use For A Name. Ačkoliv do jejího vydaní zbývá necelý měsíc, ani kapela, ani label o ní doposud v podstatě nic bližšího neprozradili.

Největší české nejen punk & hardcorové vydavatelství a distribuce Day After má už zhruba měsíc v provozu inovovanou verzi online obchodu.

Obsahuje i spoustu novinek a značně je vylepšená celková informační i zábavná hodnota online katalogu, jako například možnost vpisování vlastních názorů. Pokud zrovna cítíte potřebu občerstvit svojí zaprášenou domácí diskotéku, hurá na www.dayafter.cz a do sekce webstore.

01

Honza Štefan

text: Radek, foto: Kiva

Tentokrát jsme si do finger rubriky pozvali Honzu Štefana, což je šestnáctiletej týpek z Kojetína. Na fingru jezdí asi tři roky, na normálním skejtu s přestávkama podobně dlouho a sponzoruje ho www.swat.cz. K jeho největším úspěchům patří druhé místo z Blanska a z Třebíče, kde vyhrál i best trick.

Jak ses k fingerboardu dostal?

Začlo to asi tak, že jsme si s kámošema chtěli udělat mini skejty z telefonních karet. Různě jsme to nahřejvali, ohýbali, celkem to šlo, akorát to nemělo trucky. Kámoš pak jednou dones přívěšek z hračkárny, takovou rybičku, což nemělo sice grip, ale už to aspoň mělo trucky a kola. A na závěr pak další kámoš koupil v drogérii skutečnej fingerboard. Pak někdy po vánocích v roce 2001 mi zbyly nějaký peníze, takže jsem si jel do skateshopu taky pro vlastního fingra.

Na fingru máš celkem úspěchy, baví tě to víc než normální skate?

To se nedá porovnávat. Na fingru dám víc triků a můžu jezdit, i když venku prší, ale na skejtu je dobrý, že jezdíš v partě a to je jinej pocit.

Jak je u nás fingerboard rozjetej?

Máme tady slušnou úroveň, ale chtělo by to ještě víc rozproudit. Chystá se pohár, snad to vyjde. Lidi tu umí dobře jezdit a celkově si myslím, že na tom nejsme

špatně.

Skejťáci se učí triky podle videí, podle čeho se učíš ty?

Na finger jsou taky videa, natáčí to Blackriver, mám doma oba dva díly. No a pak když vidím třeba něco na normálním skate videu, tak to zkusím s fingrem. No a někdy si triky vymýšlím úplně sám.

Tvý oblíbený místa na ježdění?

Doma za stolem a pak u nádraží máme sochu Masaryka, které říkáme Stalin, protože tam jsou různý street věci.

Na co se chystáš?

Snad by se měly konat nějaký závody v Praze, takže tam bych se jel podívat, a nějaká akce by měla být i o prázdninách v Německu, takže dostat se tam je můj velkej sen. V Kojetíně snad budem taky organizovat nějaký závody.

A jak máme udělat ten flip do impossiblu?

Nejlíp se flip to impossible dělá na banku. Vyjeďte

na bank a začněte točit varial flip. V momentě, když uvidíte potisk vaší desky, strčte pod desku, spíše k nousu, prostředník a udělejte pohyb podobný tomu při normálním impossiblu. Tedy prst udělá pohyb, jako kdyby opisoval půlkruh zleva doprava. Musíte vychytat sílu, kterou do toho impossiblu dáte, protože to někdy z prstu sjíždí, nebo naopak se to nepřilepí na prst a neudělá to ten půlkruh. Nakonec po dotočení impossiblu to přilepíme na bank a vychutnáváme potlesk kolemjdoucích.

02

01

127

nollie flip

02

flip impossible to fakie

Kiva foto: slam, g Youn te

dra xt: On

Sníh už je nenávratně pryč a skateboarding zase naplno řve.

Za redakcí už nám nedočkavě podupávaj holky z 8.B ZŠ Na Vrcholu a že prej kdo bude náš novej objev. Takže představujeme vám Michala Veselýho ze Žďáru nad Sázavou, čtrnáctiletýho ridera firem Nomad Skateboards, Sykum Footwear a Ensi Clothing.

Michal Veselý Jak dlouho jezdíš a jak ses ke skejtu dostal? | Jezdim tři roky. Začátky byl krušný, začalo to tak, že jsem kámoše viděl, jak jezdí, a tak jsem to zkusil taky. Moje první prkno bylo ATM, poněvadž jsem začínal, tak mi vydrželo asi rok, teď už by mi vydrželo jenom chvilku, desky teď jezdim tak měsíc. Naštěstí je mám od Tomáše (Koudela ze Sur Distribution – pozn. red.) levnějc, tak je to v klidu.

Jak to máš se školou? | Do pohody. Chodim na základní školu ve Žďáře nad Sázavou. Eště jsem neměl trojku na vysvědčení. Pak jdu na průmyslovou školu, na elektrotechniku. Už jsem se tam dostal, na pohůdku...

Jakej je skateboarding ve Žďáru? | Jezdí nás asi deset, patnáct. Máme tady takovej malej skatepark, aspoň něco no. Je tam Funbox s tyčí, transfer s bednou, takový velký rádiusy, bengy a stůl. Na pojezd dobrý.

Co dáváš za triky? | Tak různě, třeba flipa na zem na funboxu, transfery a hodně mě bavěj tyče, ty jsou nejlepší. A nejradši mám crooked, ten je nejhustší.

Jakej jsi dal nejlepší trik a co teď nejvíc piluješ? | Tak asi buď ten flip na funboxu na zem nebo frontboro ze šesti. Jinak trefuju switch flip pořádně a snažim se nějak líp naučit bs lipslide.

Jezdíš závody? | Jo, třeba poslední závody jsem jel

v zimě v Olomouci. Nevim, jak jsem dopadl, protože jsem dal kvalifikaci a jel domu kvůli autobusu. Tuhle sobotu taky něco bude, takže asi pojedu.

Kde jinak jezdíš? | Hodně třeba v Chrudimi a taky občas v Hradci. Mám to blízko a Chrudim je v klidu.

Nedávno jsem byl taky v Praze, jezdili jsme na Štváni, ve Strašnicích a taky na Stalinovi. Bylo to dobrý, tam je to fakt v klídku.

Setup? | Trucky mám nízký, docela dost povolený, desku mám Nomad asi 7,6 nebo 7,7, spíš ty široký.

Kolečka mám tvrdý Nomad 52. Spokojenost, jsou 128 v klidu.

Po tom všem, co jste se už v našem seriálu naučili, jste se konečně dostali do tý fáze, kdy si můžete vystřihnout na dvorku minirampu jak nic. K tomu vám dopomůže tento stručný seznam věcí, který k tomu budete potřebovat, umocněný detailním plánem a ceníkem stavby mini, který jsme umístili na boardmag.cz. Tentokrát jsme nestavěli my, ale produkci a režii na sebe vzal lišovský kutil Zrza, kterýmu rostou mini na zahradě jak houby v lese.

znete ace nale lší inform a d y udijní n st í Všech Jako dalš vbu mag.cz. d na sta o v á n e na board oručujem azínem p g o a d m n e rd pram běhl Boa ťte který pro usy vyfo rádiusu, , svý pok te v a st e e ž k m a tí T o . n #75 y vyhod eme ošlete. M pak vyšl a nám p pu, kam m ra í jš ě den diktovat. nejpove něco na osobně Marcela

Stavba Mini Materiál je přesně rozpočítán na rampu o rozměrech 750 cm x 375 cm x 112 cm (délka x šířka x výška) a poloměru rádiusu 186 cm. Veškeré další rozměry budou uváděny v milimetrech, pokud nebude uvedeno jinak!

První věc je sehnat materiál. Kde to všechno seženeme? Například překližky v různých dřevoproduktech, můžou je mít i ve stavebninách nebo v OBI, fošny a hranoly na pile nebo v prodeji řeziva, koping ve Feroně a vruty v železářství.

130

Dřevo na stavbu: 72 ks prken o profilu 24 x 100 a délce 375 cm 20 ks hranolů o profilu 80 x 40 a délce 400 cm 2 ks lisovaných trubek o průměru 60, s tloušťkou stěny minimálně 3 mm 8 překližek z finský břízy, rozměr 2500 x 1250 o tloušťce 7 mm

text: Soňák, foto: Míra Bartoš

2 obyčejný překližky (topol, javor), 2500 x 1250 o tloušťce 15 mm Vruty do dřeva se zápustnou hlavou a závitem po celé délce vrutu: 60 ks (6 x 140) na montáž konstrukce 500 ks (4 x 50) na chycení prken 400 ks (4 x 35) na chycení překližky 10 ks (6 x 100) na uchycení kopingu Dále budeme potřebovat profi nářadí s tím nejvyšším výkonem: mafla (tj. elektrická ruční motorová pila) kladiva s max. údernou silou vrtačku s nástavci na vrutování (bity PZ-2 a PZ-3) vrtáky s průměry 11 mm a 6 mm tužku přivázanou na 186 cm dlouhý provázek k vytvoření primitiv-kružítka sviňáka (svinovací metr) kozy a svěrky jako pomůcky při řezání

01

What If? Blind / 70 minut / DVD Video / distribuce www.skatebox.cz / doporučená cena 690 Kč

Blind představil své nové video What If? Tak jako v každým americkým videu zde můžeme vidět to, nad čím každej skejťak před spaním přemejšlí. To znamená hustý triky, na What if? v podaní jezdců jako Corey Sheppard, Jake Duncombe nebo Keny Grant Patterson s jeho nejladnějším stylem. Jeho profil začíná nollie flip, flip, nollie 360 z trojsetu schodů a nakonec nollie late flip z velikejch čtyřek. Dále tu jezdí Evan Schiefelbine, rychlík Kris Markovich, Aaron Artis, blázen Carlos Cruiz a jeho bs a ss fs grind na ohromný zídce z dvaceti schodů, pak třeba rampař Jake Brown, kterej dělá na Dannyho mega duze flip fs lipslide a nakonec Ronnie Creager a jeho šílený kombinace jako bs tailslide flip 270 ven a to samý na fs, ale s heelflipem a navíc na switch. Po tomhle triku už je jen nápis „happy skateboarding“ a rozjedou se titulky. Dále na DVDčku můžete najit bonusy jako Blind board graphic gallery a Corey Sheppard art gallery, což je velmi dobrá inspirace na čmárání ve školní lavici.

REEL BIG FISH | We‘re not Happy ‘till You‘re not Happy

DONOTS | Ten Years Of Noise DVD

Jive Records / Sony BMG / recenze Libor Dostál

Gun Records / Sony BMG / recenze Libor Dostál

Zdá se, že Reel Big Fish letos nejvíc vsadili na předělávky. Hned tři z jejich čtrnácti „nových“ skladeb totiž právě předělávkami jsou.

Ne zrovna ke kladnejm bodům alba pak určitě patří fakt, že právě ty cover verze, alespoň určitě revoluční song černé folkařky Tracy Chapman „Talkin‘ Bout Revolution“ a stejně tak legendární punková hymna „Story Of My Life“ z pera Mika Nesse alias Social Distortion, jsou nepochybně těmi nejlepšími skladbami celého, jinak vcelku dost monotónního alba. Ani při poslechu ostatních skladeb se pak nemůžu zbavit zvláštního pocitu, jako bych je už někde slyšel a finální bilanci pak asi nespraví ani závěrečných deset minut nápaditého hučení a rušení. We‘re not Happy není špatná deska, ale takovej majstrštyk jako v případě jejich předešlých Why Do They Rock So Hard? nebo Cheers Up! to tentokrát bohužel určitě není. Takže jestli je pravda, co se nám jejím titulem snaží kapela namluvit, moc důvodů ke štěstí si tentokrát asi zrovna nenadělili.

Moc pěknej narozeninovej dort upek Donots k desátejm narozeninám jejich starej kámoš Pascal Heiduk. Ten s nima v roce 2001 pobýval ve studiu v podstatě celou dobu, co kapela nahrávala své minulé album Amplify The Good Times, všechno pečlivě natáčel na kameru, aby na nás teď po víc jak dvou letech moh vybalit dokument, který nás ve zhruba hodině a půl provede celou studiovou realizací zmiňovaného alba. Místo svíček pak kapela tenhle dort dozdobila deseti svýma dosavadníma videoklipama a navrch místo kocoviny z narozeninovýho mejdanu přidala ještě něco z live exhibicí, několik fotek z „rodinného“ alba a u pár klipů nás dokonce nechali nahlédnout pod pokličku při jejich výrobě. Pro české fans není určitě bez zajímavosti, že „Room with a View“ se natáčel v pražských nočních ulicích a v libereckém aquaparku. Takže suma sumárum se pak tímhle úžasným videopackem můžete kochat celé dlouhé dvě a půl hodiny.

ORION | Teritorium II Terorist? / Sony BMG / recenze Affro

Orion dělá rap přes deset let. Mluví se oněm jako o kmotru české hiphopové scény, která nemá kultovnější projekt než jeho kapelu PSH. Když takovýhle chlápek, který má daleko k věšení mikrofonu na hřebík, chystá vydat svoje album, je to rozhodně očekávaná událost. Očekávání jsou v zásadě tři druhy – nenaplněná, naplněná a překonaná. Upřímně, jeho první sólo Teritorium I byla slabota. Očekávání nenaplněná a dneska už si to asi přiznají úplně všichni. Nemastný, neslaný, krátký, zbytečný… O to víc ale dvojka překvapí. Místo aby Orion jakkoliv mrhal časem vypočítáváním toho, co dokázal, a s brekem se dožadoval respektu za včerejšky, hledí směle vpřed a textově i rapově opět ukazuje, kdo je tady číslo jedna. Zklamaný může být jen ten, kdo čekal hudební návrat do devadesátých let, protože na CD najde současný progresivní zvuk bez skrečů. Jinak vás může Vorel překvapit jedině víc než mile, ať už jako zadumaný lyrik nebo sympatický opilec se svýma historkama z nalejvání, protože fakt zadiktoval, a ani řeči o nejlepší české desce by mě na konci roku neudivily.

26. května, The Briefs (USA), Praha, 007. Starej, hodně syrovej, zato však klasickej americkej punkrock, kterej má na svědomí tahle relativně nová parta ze Seattlu, není pro naše punks vůbec něčím novým.

Když trochu zalovíte v paměti, určitě si na jejich loňskou excelentní sedmičkovskou show vzpomenete. No a kdo loni nebyl, nemá už letos vůbec co řešit. Info: 606 374 413.

27. května, Rapmenu vol. 1, Brno, klub Favál Music Circus. Vystoupí Syndrom Snopp, D. Real C., P.A.N.T., DJs: Arsen, Omar, Smog, SHY1, freestyle battle: Gipsy, Kunny, Pan Chalan, Blaahball. Vstupné 100 Kč.

28. května, P-13 Tour in Pilsen, Plzeň, Lucerna.

Vystoupí P-13 (Rusko), The Regime (USA/UK), DBS (CZ), DJs: Nik One, Tuco, Chocolate. Vstupné 100 Kč (kdo prokáže datum narození 1980 a starší, má vstup zdarma). Info: www.pilsenskills.cz 4. června, Semtex Culture Music Open Air Festival 2005, Praha, letní plavecký areál

OCTMGVU VTGPFU KPHQTOCVKQP GOQVKQP

JQY FQ [QW IGV [QWTU"

n JULY -ESSE -àNCHEN 'MB( -ESSEGELÊNDE -àNCHEN 'ERMANY 4EL &AX INFO ISPO COM WWW ISPO COM POUZE PRO ODBORNIKY

02

EPOXIES | Stop The Future Fat Wreck Chords / recenze Libor Dostál

Kvintet Epoxies z Portlandu je, ač se to na první setkání s nimi vůbec nezdá, skutečně velmi zajímavým přírůstkem do rodiny Fat Wreck. Jejich „kosmopunk“ zbudovaný na jasně klasickém punkovém základu, v jejich podání ovšem dotuněný řezavými zvuky syntezátorů, hudebního pepře pop music první poloviny osmdesátých let, nás teleportuje zpět do časů, kdy prakticky neexistovaly hranice mezi punkrockem a new wave. Sami Epoxies vyzdvihují svojí původní ideu vytvořit kontrastující hybridní band, což se jim teda rozhodně podařilo. Stop The Future je už druhou deskou tohohle podivného dance punkrockového výmyslu, při jehož poslechu vám vaším paměťovým kosmírem prolétají jasné obrazy omšelých diskohitů homodua Erasure, které hned vzápětí střídají stejně tak stářím poznamenané fotografie pankáčů Dickies. Na první pohled to možná může vypadat, že Epoxies trochu zaspali dobu, na druhou stranu se ale stejně tak můžou stát radikálním impulsem pro novou EBM revoluci.

MotoGP4 Namco / květen 2005 / typ: závodní / počet hráčů: 1-4 / vybavení: PS2, ovladač (DualShock2), paměťová karta (8 MB)

A už to jede, motor vříská, všecko se míhá... Tentokrát ne na čtyřech, ale na dvou macatejch gumách budete prohánět svojí virtuální kostru napříč závodníma tratěma. Úvodní dlouhý intro sestavený ze skutečných závodů vás nenechá na pochybách. Bude to sakra rychlá a sakra nebezpečná jízda. Rychle si najdete svojí cestu mezi položkami tutorial, single player (season, practice, championship), multiplayer (split-screen nebo LAN), vyberete motorku podle třídy, modelu nebo dokonce řidiče a už bzučíte jak pochromovaný sršáni. Asfalt se pod váma jenom vaří a vy elegantně sekáte jednu zatáčku za druhou. Frajersky a hlavně efektně se můžete zvedat na zadní kolo, do zatáček si leháte málem i s židlí a to všechno ještě můžete zpětně pozorovat skrz průhled helmy ridiče při replay. Vždyť motorky jsou ten pravej stroj pro vychutnání rychlosti, která zde dosahuje téměř 300 km/h! Závodí se pěkně naostro, takže si před samotným utkáním můžete dat zkušební jízdu, zkušební kvalifikační, nastavit si citlivost převodovky, rychlosti, brzd a všechno si vyštelovat k maximální spokojenosti. Všechno se totiž počítá a každý váš náklon, ať už nepatrný či takzvaný lehák, se díky důmyslnému hernímu enginu projeví na jízdních vlastnostech. Série MotoGP nově představuje i stroje tříd 250cc a 125cc mnoha značek, v nichž samozřejmě nesmí chybět vůdci jako Ducati, Honda, Suzuki a Yamaha. Samozřejmostí jsou také tváře a virtuální alter-ega skutečných profíků MotoGP, jako je Valentino Rossi, Sete Gibernau a vycházející hvězdy Daniel Pedrosa a Joan Olivé, všichni spolu se svými týmy. 15 tratí kopírujících skutečné coursy celého světa se zase postará, aby se vám asfalt někde nepřejedl. Co říct závěrem? Plyn, rychlost, už mi to zase chybí, musim si jít zabzzzzzučet!

Slavia. Vystoupí Living Legends feat. Mystik Journeymen, Grouch, Eligh, Scarab, Bicasso, Prago Union, DJ Wich, 100°C, Iva Frühlingová, Moimir Papalescu & The Nihilists, Sunshine, Mig 21, Monkey Business - křest nového alba.

Afterparty v Abatonu po 22:00, vystoupí Roe Deer, Al-Yaman, Khoiba, Skyline, DJs: Illuzionists, Sticky Dojah, Bart, breakdance exhibice. Vstupné 150 až 250 Kč. Info: www.semtexculture.cz 5. června, Turbo A.C.´s (USA), Praha, 007. Už po několikáté se do Prahy vrací tohle moc sympatické turbo punk rock‘n‘rollové trio.

Podívaná pro všechny vyznavače klasického amerického punkrocku a rock‘n‘rollu od Ramones až po novodobou klasiku á la Fat Wreck nebo Epitaph. Info: 606 374 413.

17. června, Rapmenu vol. 2, Brno, Favál Music Circus. Vystoupí Vec+DJ Jazzy (SK), Abysi (MC Kaidžas+DJ Lucco, SK), Dilema, DJs: Five, Vec, Jazzy, Lucco, Pilot, Sat1, freestyle battle: Idea, Kaidžas, Apoka, Moe. Vstupné 100 Kč.

Stał se propagátorem Boardu a získej slevu 10% na

Jak Propagátor funguje? Pošleme ti několik starších čísel Boardu, který rozdáš u vás ve škole, a za tuhle „práci“ budeš odměněn desetiprocentní slevou na nákup v internetovém obchodě www.skateshop.cz. Počet Propagátorů je omezen, tak neváhej a pošli do redakce svojí přesnou adresu (včetně PSČ) + adresu tvojí školy (název školy, město, PSČ). Přihlášky můžete posílat buď poštou: Board, 8. listopadu 53, 169 00 Praha 6, heslo na koresponďák či pohled „Propagátor 2005“ a nebo e-mailem: redakce@board.cz, předmět „Propagátor 2005“. Časopisy ti dojdou v balíčku koncem srpna a sleva platí pro měsíc září.

A co vás na www.skateshop.cz Āeká kromě slevy 10%? Každý Propagátor navíc dostane exkluzivní set samolepek a plakátţ, a aby toho nebylo málo, kdo nakoupí za víc jak 3.000 KĀ, má ještě triko skateshop.cz zdarma!!!

A jak bude Propagáčův nákup se slevou vypadat v praxi?

Třeba skate deska Peace původně za 1.490 bude za 1.340 + grip Jessup zdarma.

Nebo dívčí triko Quiksilver původně za 790 bude za 710.

A nebo snb vázání Burton freestyle původně za 3.660 bude za 3.290 + triko skateshop.cz zdarma.

Uzávěrka náboru Propagátorţ je 25. Āervna!

POWER FOR GROWTH

" R A N D S D R I V E N 3 P O R T I N G ' O O D S 4R A D E 3 H O W F O R 2 U S S I A % A S T E R N % U R O P E A N D # E N T R A L ! S I A

WWW ISPO2USSIA COM -UNICH OFl CE -ICK 7ALLACE INFO ISPORUSSIA COM -OSCOW OFl CE !NASTASIYA 6ASILKOVA SPORT IN SPORTS CU

03

God of War SCEA / květen 2005 / typ: akční / počet hráčů 1 / vybavení: PS2, ovladač (DualShock2), paměťová karta (8 MB)

Tak tohle jsme nečekali, chodička-rubačka ze světa bájného Řecka. Nuda, mysleli jsme si, než jsme zasunuli disk do PS2, a teď nemůžem ani popadnout dech. Příběh prožíváte v kůži nařezaný a nejspíš i pořezaný postavy sparťanského válečníka Kratose. Nekope do míče, ale do šmejdů, co se na něj seběhli ze všech koutů temný řecký mytologie. Z třetího pohledu vedete jeho kroky na cestě ke krvavému cíli, sejmout nikoho menšího než samotného boha války Arese. Kratosovi dali bohové do rukou dva obří nože připevněný k řetězům a prej „staň se vůle boží“. No a tak Kratos šel a rozjíždí s nima takovou fireshow, že jenom čumíte. Za zvuku temných bubnů pod bouří rozběsněnou oblohou stojíte vy a doběla rozžhavenými řetězy kosíte nabíhající zrůdy.

Atmosféra je nepopsatelná. Cítíte se jako ztělesnění reprezentanta gymnastiky a Kájínka v jedné osobě.

Blades of Chaos, jak se řetezy honosně zovou, nejsou zdaleka jedinou zbraní, kterou navracíte dějinnou havěť zpět do Hádovy říše. Na své pouti potkáte bohy, kteří vám propůjčí kus své síly, ať už v podobě magie, jako je například Diovo vrhání blesků, či zbraní, jako je obrovský meč bohyně Artemis. Své nářadí můžete také upgradovat energií z padlých nepřátel nebo nalezené v truhlách. Vaše pouť je kamenitá, a přestože jde téměř vždy o boj, mění se taktiky, styly boje a prostředí tak často, že z vás bude muset být ten nejlepší válečník, abyste uspěli. Nemluvě o bossech, kteří si jen brousí zuby, až s nimi zkřížíte cestu. Mnohé z nich jistě už znáte z řeckých bájí a pověstí, které vám maminka četla před spaním. Až potkáte takovou hydru nebo medúzu „naživo“, buďte si jisti, že na ně před spaním radši myslet nebudete. Každý boss zároveň vyžaduje úplně jinou taktiku boje, používáte jiná tlačítka, uhýbáte, bráníte se... Je to prostě boj. Ne životní, ale v pravdě epický. Celé se vám to zareje pod kůži, až jenom křečovitě držíte ovladač a jenom čekáte, kdy vybouchnout. S úctou se

18. června, 400ml Graffiti Jam, Olomouc, legální zdi u Zenitu a Okresního úřadu. Info: www.olomoucity.com 24.-25. června, Urban Rapublic Hip Hop & Reggae Festival 2005, Tábor, areál Knížecího rybníka. Vystoupí: Scratch (ex-The Roots, USA), Tajai (Souls Of Mischief, Hieroglyphics, USA), Zion I (USA), Roosvelt Franklin (Mr. Len – ex-Company Flow, Kimani – ex-Masterminds, USA), Phi-life Cypher (UK), PSH, The Regime (UK/ USA), Taktlo$$ (D), Texta (A), Jižní Pionýři, De Fuck To a další. Freestyle battle 8 nejlepších CZ-SK MCs. Na festivalu proběhne vůbec první oficiální národní beatbox battle s postupem na světové finále! Vstupné 400 – 600 Kč. Info: www.bbarak.cz/ urbanrapublic

Minimax, Pasáž Lucerna, Praha 1, tel: 224211240 Revolution, Revoluční 2, Praha 1, tel: 222327173

BUTOVICE

Mambo Černá růže, Na příkopě 12, Praha 1, tel: 221014428 69 snow&skate, Navrátilova 7, Praha 1, tel: 296326969

Bugaboo, Všehrdova 27, Praha 1, tel: 257317172

Rock‘n‘roll, Václavské nám. 28, Praha 1, tel: 224235790

Tora Bora, Řeznická 17, Praha 1, tel: 296325500

N1 snow&skate, Benediktská 12, Praha 1, tel: 223826073

Easy Rider, Jugoslávská 15, Praha 2

SENOVÁŽNÁ

snowboarding, skateboarding, streetwear, boty, doplňky Senovážná 6, Praha 1 otevřeno: Po-Pá 11-19, So 10-14 h tel: 224 212 854, 606 795 434 mail: senovazna@snowboardel.cz

EVROPSKÁ

windsurfing, kiteboarding, snowboarding, streetwear Evropská 331, Praha 6 otevřeno: Po-Pá 11-19, So 10-14 h tel: 235 363 151, 602 328 301 mail: evropska@snowboardel.cz

Hope Shop, Navrátilova 4, Praha 1

El Niňo, Palackého nám. 2, Praha 2

snowboarding, skateboarding, streetwear, in-line, boty, doplňky Nákupní centrum Galerie Butovice, Praha 5 otevřeno: Po-Ne 9-21 h tel: 234 141 045, 606 795 435 mail: butovice@snowboardel.cz

www.snowboardel.cz shop.snowboardel.cz info@snowboardel.cz

136

Boarderking, nám. Jiřího z Poděbrad, Praha 3

Street system, nám. Svobody 42/5, Teplice

Blackcomb, Vendryně, www.blackcomb.cz

Skateshop Anděl, Praha 5

Bidolido, 5. května 16, Nový Jičín, tel: 608866174

Balance shop, Metropole Zličín, Praha 5

Snowbirds, Wilsonova 8, Přerov, www.snowbirds.cz

Boarderking, Vítězné nám. 11, Praha 6

Sub form, tř. T. Bati 201, Zlín, tel: 577220645

Sun & snow, Milady Horákové 19, Praha 7, tel: 220106178

Houseboard, nám. Práce 1099, Zlín, www.houseboard.cz

Balance shop, Letenské náměstí 6, Praha 7

Shock boardshop, 8. května 5, Olomouc, tel: 585230955

Puerto boardshop, Tesco Letňany, Praha 9, tel: 284052143 Total boardshop, Praha 9 Temple skatesport, OC Ravak, Pražská 150, Příbram, tel: 318624196

Big shock, tř. Svobody 4, Olomouc, tel: 585234793 Swis boardshop, Masarykova 3124/32, Ústí nad Labem, www.swis-shop.cz

Hot Zone, Žižkova 8, Zábřeh

Out-street wear, Masarykova 431/46, Teplice, tel: 603295748 Crash shop, Bezručova 4218, Chomutov, tel: 777837659 Sabotage, Tržní 383, Litvínov Combo, U Stadionu 119/7, Most Sunpoint skateshop, Sokolov Funstorm, Revoluční 66, Liberec

Baboon, Trojanova 34/2, Rakovník, tel: 777202481

Ollie boardshop, Máchova 20, Jablonec nad Nisou, tel: 607520667

MYD-store skate shop, Palackého 223, Nymburk

Top sport, Hrnčířská 737, Česká Lípa, tel: 487825900

Crystal skate shop, Palackého 44, Poděbrady

Funbox skateshop, Školní 20, Prostějov, tel: 777 569 493 Funbox skateshop, OC Arkáda, Konečná 23, Prostějov Blackcomb, Český Těšín, www.blackcomb.cz

Horsefeathers, Klatovská 20, Plzeň, tel: 377323890 United boardshop, Plzeň

Frople Boardroom, Čelakovského 501, Hradec Králové, tel: 495511132 Freeride, Jiráskova 129, Turnov e.shopy

Ghetto, Zlatnická 79, Klatovy, tel: 777552781

Escape boardshop, Jindřišská 828, Pardubice, tel: 466615287

Extreme shop Šely, Hradská 82, Domažlice

Crompel, Smilova 485, Pardubice, tel: 466614458

www.skateshop.cz

Terárium skateshop, Filištínská 20, Chrudim, tel: 604165787

www.a-boardshop.cz www.shockboardshop.cz

Shot boardshop, M.R. Štefánika 346, Ústí n. Orlicí

www.snowboardonline.cz

www.skatebox.cz

Beebob, Nádražní 169, Lanškroun

www.abadon.cz

Black Sheep, Havlíčkův Brod

www.boardonline.cz

Tritone, Chotěboř Bloom, Masarykovo nám. 23, Jihlava, tel: 567331412 Sub form, Běhounská 7, Brno, tel: 542221282 Fun B, nám. Republiky 119, Tachov Chill sk8 & snow, K.H.Borovského 345, Sokolov

Nugget skate&snow shop, Orlí 11, Brno, tel: 542 211 693, www.nugget.cz

Dark.one, Cheb

Skatebox, Průchodní 2, Brno, www.skatebox.cz

Temple skatesport, OG Dvořák, nám. Př. Otakara II 123, České Budějovice, tel: 386350962 Snowbitch shop, Karlovy Vary Surfsport, Kájovská 63, Č. Krumlov, tel: 602453673

PLZEŇ > KLATOVSKÁ 20, TEL: 377 323 890 BRNO > FRANTIŠKÁNSKÁ 7, TEL: 541 212 114 Choc sport, Třebíč Lords of the Boards, Žižkova 12, Vyškov Sub form, Růžová 1254, Uherské Hradiště Free style Sport, Uherské Hradiště Final, Velké nám. 5, Prachatice, tel: 388315159

Hard Core, Hodonín

Temple skatesport, Velké nám. 140, Strakonice, tel: 383328862

Dream shop, Ostrava

Switch board, Masarykovo nám. 31, Pelhřimov, tel: 724114430

Cryt shop, Koperníkova 867, Třinec, www.cryt.3nec.cz

Mamut, Ostrava

137

koláž: prodavači z Boardriders Clubu v Plzni

81

Už to na tý naší sk8 a snb scéně začíná bejt tak trochu nuda, chtělo by to nějakou novou tvář.

Zkusili jsme proto zajít za českejma celebritama, jestli by si to nechtěli na skejtu nebo snoubiči vyzkoušet, že by jim tam třeba něco mohlo padnout. Parchanti jsou ale zmlsaný, že prej do Boardu jako nic dělat nebudou, že si ty svoje nejhustější triky schovávaj pro MF Dnes a TV Nova... Co se dá dělat, musíme proto zapátrat po někom jiným. Příští číslo se tak ponese v duchu New Faces, lidí,

který jezdí celkem diktát, ale média jim zatím nevěnovaly velkou pozornost. Kdo to přesně bude, nechcem slibovat dopředu, neboť přeci jen jsou nový tváře především nevyzkoušený tváře a neni jistota, co padne.

Jednu věc ale víme, v Boardu #81, který vyjde 29. června, najdete megaposter firmy Adio o rozměrech 56 x 84 cm, no prostě slušná plachta na zalepení volné díry na zdi.

Let a Playa’ Play

&##* '#

*'. $

$ )

peterson

JEREMY HOLMES

©2005 EZEKIEL CLOTHING

USA

Big Leauge Shirt Blast Jean

MWS DISTRIBUTION S.R.O. Czech Republic office: ++420-386-357-189 fax: ++420-386-350-364 info@peace.cz

ezekielusa.com

NOVÁ LETNÍ KOLEKCE DÁMSKÝCH A PÁNSKÝCH PLAVEK NA ADRESE :: WWW.A-BOARDSHOP.CZ SKATE:SNB:ON.LINE:SHOP 05/2005 front

snowboards:skateboards:in.line:fashion:hardware: back

tech deck :: GENERATION 10

:/ barva_šedá :/ nový model :/ velikost_28, 30, 32, 34, 36 dříve :: 1.390,- NEW :: 699,-

:/ náhradní kolečka, šroubky, podložky :/ samolepky, klíč dříve :: 245,- NEW :: 119,-

timez

»

:dv c:

e

SK8 mikina :: CONSOLIDATED

SK8 rifle :: HORSEFEATHERS

:/ barva_černá :/ velikost_M, L, XL dříve :: 1.590,- NEW :: 1.199,-

:/ na staně kapsa na telefon :/ barva_pískově modrá světlá, tmavá :/ velikost_28, 30, 32, 34, 36 dříve :: 1.590,- NEW :: 899,-

SK8 treky :: ORION

SK8 treky :: TRACKER

:/ barva_stříbrná :/ rozměr_130mm dříve :: 1.700,- NEW :: 1.199,-

:/ model_AXIS :/ barva_červená : / rozměr_130mm dříve :: 1.700,- NEW :: 1.199,-

»

KOMPLETNÍ AKČNÍ NABÍDKA NA WWW.A-BOARDSHOP.CZ

street sukně:: HORSEFEATHERS :/ barva_černá, modrá, šedá :/ velikost_36, 38, 40, 42 dříve :: 790,- NEW :: 499,-

»

one

:ride

ro n:nit o t r u :b

mbo:

snowboards:skateboards:in.line:fashion:hardware:

SK8 kraťasy:: HORSEFEATHERS

:ma tnies

timez

o

rt de:bu i r : e n

on:ni

t

c:e t r o:dv

nies:

m

: ambo

snowboards:skateboards:in.line:fashion:hardware:

SK8 kola :: PEACE

SK8 komplet :: SPEED DEMONS

SK8 deska :: ENJOI

:/ velikost_50, 52, 53, 54x30mm :/ cena kol dříve :: 899,:/ ložiska ABEC 3 dříve :: 240,nyní vše NEW :: 799,-

:/ model_RED HEAD :/ deska_7,5x31“ :/ ložiska ABEC 5 :/ kolečka_55x30mm :/ treky_127mm dříve :: 2.990,- NEW :: 1.899,-

:/ model PULEOAGE :/ 7 vrstev :/ rozměry_7, 75x31,38“ :/ grip JESSUP v ceně 200Kč zdarma dříve deska :: 1.890,- NEW :: 1.299,-

snowboards:skateboards:in.line:fashion:hardware:

plavky :: SALEBRA :/ různé barvy :/ velikost_M, L, XL dříve :: 999 ,- NEW :: 549,-

SK8 boty :: ETNIES :/ model_VESTA :/ barva_šedivá :/ velikost_8, 9, 10, 11, 12,13 US dříve :: 2.790,- NEW :: 1.999,-

»

VELKÝ VÝBĚR NOVÝCH MODELŮ BOT A LETNÍHO OBLEČENÍ NA WWW.A-BOARDSHOP.CZ ZBOŽÍ OBJEDNÁVEJTE NA WWW.A-BOARDSHOP.CZ nebo na tel.: 777 788 792 (

od 8 - do 18 hod) A DO 2 DNŮ HO MÁTE DOMA!

Zboží zasíláme na dobírku do 2 dnů od potvrzení objednávky. Záruka vrácení peněz. Poštovné 99,-. Při objednávce nad 3.000,- poštovné zdarma. Balné vždy zdarma. Kompletní nabídku naleznete na WWW.A-BOARDSHOP.CZ. Zobrazené barvy produktů nemusí přesně odpovídat realitě. Nabídka platí do vyprodání zásob. aboard-kveten-05.indd 1

11.5.2005 16:49:30

combining air & gel is_the best part

The Radle White / Dark Gray. Sporting a very athletic look and feel, the Radle is chock full of technical features. But that stuff will bore you to tears! Just trust us when we say our extra protective dual-stage System G202™ in the heel and our System Flo2™ high air flow breathable tongues will keep your feet cool and protected.

McSUP DISTRIBUTION_Phone +420.602.127.060 learn more about system G202™ at_esfootwear.com

MCSUP DISTRIBUTION PH. 420.602.127.060 www.emericaskate.com

WWW.EMERICASKATE.COM /DEFY

www.godofwargame.com www.playstation.com

God of War je ochranná známka Sony Computer Entertainment America Inc. © 2005 Sony Computer Entertainment America Inc. Vydalo Sony Computer Entertainment Europe.