Skip to main content

Board 79

Page 1

79 vehicle trip waidring / horsefeathers jib masters / vehicle ride barcelona / 4x4 / watercolors plauen / red bull rookie camp / 4 elements / spotcheck kramolín / spotcheck severka / exotický skateboarding uruguay

vehicle trip waidring / horsefeathers jib masters / vehicle ride barcelona / 4x4 / watercolors plauen / red bull rookie camp / 4 elements / spotcheck kramolín / spotcheck severka / exotický skateboarding uruguay

79 číslo 79 / květen 2005 / ročník 11 / 65 Kč / 95 Sk

limitovaná edice s DVD Sk8isGr8 vol.7 za 165 Kč (v prodeji pouze ve skateshopech)


www.horsefeathers.cz


ý

p

team: honza zajíc, ondra marčík, kamil mrázik, richard skandera, roman dlauhý, kryštof just, jakub chochola, pavel jaroš, aleš vondráček, marek štrunc, honza janda, jan bárta, petr kuchař, libor podmol, martin koreň, michal matys, štěpán herink, richard gasperotti, tomáš hušek


C H E C K O U T ETNIESSKATE.COM F O R T H E L AT E S T T E A M A N D P R O D U C T U P D AT E S .

McSUP DISTRIBUTION 420 602 127 060

STEFAN JANOSKI

ETNIES:

LUNT NOSE B KINGPIN {WHITE+BLACK}


STIGMA DISTRIBUTION

info@stigma.cz

377.455.925


79 Vždycky, když začínám přemejšlet o úvodníku, řikám si: „Špeku, ty vole, děkuj Bohu, že neděláš v novinách.“ No představte si tvořit tyhle řádky každej den, to by bylo strašný. Možná bych ale moh‘ psát o politice, kde se furt děje tolik zajímavýho a kokot ze sebe imrvére dělá ještě většího kokota. Jenže to by mě nebavilo. Možná by se daly psát i nějaký filozofický žvásty načtený z knížek intošskejch spisovatelů, jenže ty mě přestaly brát, když mi bylo sedmnáct a zjistil jsem, že balit na ně holky z gymplu vyžaduje strašně moc mozkové energie. Ve finále je vám snaha navíc k ničemu, protože maximum je žužlačka, levá ruka na kozku a pravou zašmátrání na zip sukně, po kterým vás vzdělaná slečna okamžitě vybrzdí. To se pak nelze divit, že se člověku stane

hymnou část punkové opery skupiny PS a žije dle popěvku: „Holky z učňáku, nejsou žádný blbý pany, holky z učňáku, ty ti dají mnohem více...“ Ale to jsem hodně odbočil od tématu, pro které mi redakční grafik stvořil černobílou fotku tající rampy pokrytou barevnými květy jak z vlasů havajských tanečnic. Sníh roztál, snowboarding skončil, přišlo jaro a začala skejtová sezóna. Chyťte příležitost za pačesy a pořádně si užijte tohle krásný období, stejně jako já skateboarding v parku před Středním odborným učilištěm veřejného stravování... Alóha Mirek Špek

utopená rampa na Klínovci / foto: Kiva


040 048 056 064 074 080 084 088 094 098 106

vehicle trip waidring rozhovor kamil poč horsefeathers jib masters vehicle ride barcelona 4x4 watercolors plauen red bull rookie camp 4 elements spotcheck kramolín spotcheck severka exotický skateboarding uruguay

Soutěž o boty Globe na www.boardmag.cz


WWW.MATIXCLOTHING.COM / WWW.REDFROG.CZ / 220.570.482


DEC OY

show

also n in w availa hit ble in e / bla ck blac k nu nubu ck buck and and re whit e lea d / ther.

blac k lea ther.

Lakai Limited Footwear : The Shoes We Skate : WWW.REDFROG.CZ : 220.570.482 Ad #67 : www.lakai.com and www.crailtap.com : Photo by Acosta


79 BOARD MAGAZÍN vydává: HP Publishing registrační číslo: MK ČR 7303 E ISSN 1212-4680 ADRESA REDAKCE

Board, 8. listopadu 53 169 00 Praha 6 tel a fax: 233 357 507 emajl: redakce@board.cz www.boardmag.cz PREZIDENT

Mirek Špek ŠÉFREDAKTOR

Radek Hruška FOTO

Kiva, Jan Zach, Robert Franek, David ,,Sch“ Blažek, Michal Odehnal, Pavel Karas, Hofik, Paco, Pedro, David Horváth, Kuba Vlček, Panker TEXT

Mirek, Radek, Soňák, Kiva, Ondřej Sláma, Libor Dostál, Affro, Tomáš Vintr, Karolína Salavcová, Honza Hába, Jindra Fencl, Panker ŠOTEK

Sviňák KOREKTURA

Sváťa INZERCE

Radek Hruška DESIGN

Petr Bosák, Petr Kačaba, Pajka Burdová PREPRESS

studio G27 DISTRIBUCE ČASOPISU

PNS, a.s., Mediaprint&Kapa, Pressmedia NÁKLAD

náklady ověřuje ABC ČR, člen Mezinárodní federace ABC www.abccr.cz © Radek Hruška Terronská 15, Praha 6 IČ: 67809588 Nevyžádané materiály nežádejte zpět. Jezdci na fotkách označeni G jezdí pravou nohou dopředu a ti, co jsou označeni R, jezdí levou nohou dopředu. Jezdci označeni X dojezdili. To je porce, jak jackpot v sportce... ročník 11 / číslo 79 / květen 2005 toto číslo vyšlo 20. 4. 2005 příští číslo vyjde 25. 5. 2005 cena 65 Kč / 95 Sk

Kamil Poč /r/ nosebone, foto: Kiva


."3&, ;«13"Ç/Å

'050 %"7*% 4$) #-"Ç&,


)&"7: .&5"- '-&9 $"1 #.9 .*$)"- 130,01 50.«À 70/%3«è&, )0/;" +"/&è," 1"7&- #&3"/ 4/08 +04&' 1&1² 107ÅÀ*- ;%&/ê, 70-&$) )0/;" %0%0 %0-&+À¶ %"7*% è0/," 4,"5& 50.«À 7*/53 "-&À #6#-" .*$)"- 46$)01«3 ."3&, ;«13"Ç/Å 50.«À ,"%-$ %"/ &-*«À&, "/% .64*$ 45"3 %+ 7&$ '03 .03& 1*&$&4 7*4*5 063 8&#4*5& "5 7&)*$-&$0 $0. &/+0: ª 7&)*$-& $-05)*/( $0.1"/:

#3",& +&"/4


N distribution, 244 402 795, www.ndistribution.cz


The “C Unit”Air Cushioning System We’ve developed a unique cushioning system utilizing two separate low profile air chambers that react independently when absorbing shock from off center landings. The overall result is a low profile PU midsole maintaining phenomenal board feel and flex with bolstered cushioning.

FULL CAB IN THE RAIN PHOTOS: SKIN WWW.C1RCA.COM N DISTRIBUTION 244.402.795 WWW.NDISTRIBUTION.CZ


TADEAS PAVLiK FS FLIP


A LUCK foto>


quicknews

ltb party U příležitosti 15. ročníku závodu LTB Classic, který se jel v Peci pod Sněžkou 19. března, proběhla ve večerních hodinách v místním klubu Bohatýr pověstná LTB párty. Kdo tuhle kalbu někdy zažil, tomu se musela vrýt hluboko do paměti, tedy pokud se nepropil do bezvědomí. Letos hrál k tanci a poslechu DJ Friky a organizátoři připravili pro návštěvníky velmi zajímavé soutěže. Vše spočívalo v tom, že lidi z LTB a Salebry měli nějaké věcné dary, chodili po Bohatýru a vymýšleli různé úkoly. Kdo je splnil, ten dostal některou z cen, jako třeba tričko, šatičky, kulicha, tílko a podobně. Greena nenapadnul jiný soutěžní úkol než „UkažKozy“, který mu následně předvedla jedna tlustší slečna velikosti 1 a on z toho byl až do konce večera velmi rozhozen. Je potřeba ještě zmínit, že na párty jste si mohli nechat zdarma udělat sestřih od firmy Braun, která tu předváděla své kadeřnické strojky a taky do placu vyslala partu modelek s příčesovejma vlnama na hlavě. Ó jééé...

reef fanning sandals Vobyčejný sandály už k image vyzewlenýho plážovýho typa dávno nestačí. Firma Reef totiž letošní léto přináší na trh exkluzivní „žabky“ v brazilských národních barvách. Co dělá tyhle botky tak výjimečné? Je to otvírák na pivo a jiné zazátkované nápoje umístěný zespodu na podrážce. Nápad vyšel z hlavy australského surfaře Micka Fanninga, pod jehož jménem se sandále budou prodávat. Když si tohle obutí pořídíte, už vás nemůže nic překvapit, lahváče na uhašení žízně si otevřete kdykoliv a kdekoliv. Kromě vyobrazeného žlutozeleného modelu se sandály budou prodávat taky v černé a modré barvě. Více na www.reef.com

01

Mramorový záškodník Sebastian Hepp odjel poslední trik (nollie heelflip noseslide) určený do nového videa evropského týmu Element. Čerstvé záběry pořízené během tours v Chorvatsku Španělsku a Řecku ponesou název Rise Up. Yves Marchon tu údajně zabíjí tak, že už o něj projevila zájem US divize Elementu. Dále účinkují například Michael Mackrodt, Evelien Bouillart či Bas Janssen. Zato americký Element má premiéru nového videa The Elementality V.1 právě za sebou. Recenze chválej hlavně C1RCA riders Colta Cannona, Tonyho Tavea a Colina Provosta. Dlouho anoncovaný Final web se již konečně začíná hýbat. Neni zdaleka ještě hotov, ale spousta rubrik již funguje a dá se i pokecat. Taktéž novinkou, tentokrát ve Final kolekci, jsou nové desky a kola. Design je jak jinak plný lebek a na deskách se objevuje ještě růžová a zlatá barvička. Obé by mělo být za velmi přijatelné ceny. Jirka Franěk se začíná rozježďovat po dvou operacích kolena a roční pauze. Pomáhá mu v tom nová titanová ortéza za 15.000 korun, na kterou se mu z velké části složili sponzoři. V souvislosti s jeho zraněním s ním ukončila spolupráci firma Peace, ale naštěstí mu ještě zůstali 3120 shoes a skateshop.cz Těžko říct, jestli pietu drží polští jezdci, organizátoři, nebo firma, co vám dává křídla. Každopádně datum snowboardové masáže v centru Varšavy bylo kvůli úmrtí pána v bílém posunuto na 23. dubna. Red Bull Monstairs open s prize money 15.000 ojro a koncertem Clawfinger bude určitě největší snb akce v historii města. Soutěžit se bude v big airu a jibbingu, vstup je zdarma. Více na www.redbullmonstairs.com Dan Eliášek si při odpoledním

events Ač slunce svítí a topí ostošest, skate závodů bude koncem dubna a v květnu poskromnu. Možná že nějací lokálové ještě něco zorganizují a dají o tom vědět na webu. 6.-8. května, Etnies European Open, Mnichov (Německo). První ze závodů Evropského poháru se pojede v Mnichově a bude to nářez jako vždy. Jestli chcete získat nějaké zahraniční zkušenosti, určitě se sem vypravte, je to docela blízko a přijede sem celá evropská špička. A pokud půjdete jenom na čumendu a budete mít boty Etnies, vstup je zdarma. 14. května, Český skateboardový pohár 2005, 020

Hradec Králové. Jak už se stalo pravidlem, první pohárový závod se pojede v královéhradeckém skateparku v Šimkových sadech. Loni se sem dostavilo víc než sto padesát závodníků, takže pokud si chcete ušetřit energii v registrační frontě, lze se do závodu přihlásit i e-mailem na csp2005registrace@seznam.cz 28. května, Český skateboardový pohár 2005, Praha - Strašnice. Betonový bazénky v Praze Strašnicích opět promluví do pořadí ČSP. I tady byly loni pěkný fronty při registraci, takže opět doporučujeme e-mail csp2005registrace@seznam.cz

skejtování na Štvanici narazil ruku při flip fs boardslidu. Během dvou sekund ucítil velkej tlak a ruka otekla na všechny strany. Diagnóza nebyla zlomenina, ale přeražená žíla, což mělo za následek ten otok. Dan byl kvůli tomu týden na nemocenské a teď už zase v klidu skejtuje.


distribuce 222 812 223


quicknews

guest dj peter molec Best CDs: 1. Ramones / All the Stuff And More vol. 1 & 2 2. Dead Kennedys / Bedtime for Democracy Best Of Playlist: 1. Ramones / Hey Ho 2. Social Distortion / Another State of Mind 3. Stiff Little Fingers / Alternative Ulster 4. Black Sabbath / Paranoid 5. Led Zeppelin / Communication Breakdown 6. David Bowie / 1984 7. Iron Maiden / Prowler, Run to the Hills 8. Rush / The Temples of Syrinx 9. Slayer / South of Heaven, Tormentor 10. Dead Kennedys / Chickenshit Conformist Aparatura: Najčastějšie hudbu počúvám na MP3 prehrávači I-river, na PC a na malom rádiu Philips v izbe. Neviem, aký to má výkon, je mi to jedno, hlavně že to počujem.

q-sportz přívěsky Nosíte nějaký přívěsky, korálky, oprátku nebo prostě něco na krk? Nebo jste ještě nenašli ten „pravej“? S přívěskama to neni žádná sranda, když už ho máte nosit, tak ať dobře vypadá, hodí se k vám, a nebo vyjadřuje vaší osobnost, ne? Nejlíp samozřejmě všechno najednou. Tak nějak asi uvažovala i německá firma Q-Sportz, když se rozhodla dělat ozdoby na krk všech možnejch street, snow a surf vyznavačů. Visítka mají vždy podobu příslušného equipmentu nebo jeho součásti, a tak můžete na krku nosit metalické zmenšeniny skejtu, snowboardu, surfu, wakeboardu, kiteboardu, inlajnů nebo dokonce biku. Rozměry třeba takového malého ocelového snowboardu jsou 50 (zhruba délka sirky) x 10,5 x 1,5 mm a krom vlastního vyraženého textu máte na výběr z celé řady tattoo designů v kombinaci černá/ocel nebo invertované ocel/černá. Některý kousky jsou vážně vydařený, a pokud vám přívěsky nejsou cizí, určitě si najdete svého oblíbence. Cena už moc sympatická není a pohybuje se okolo 30 euráčů za kus. Celou nabídku můžete omrknout na www.q-sportz.com

dopisy pro mirka Čus Špekus, hele chtěl sem se tě zeptat, kolik je tak normální váha na sk8boarding. Já mám osmdesát, neni to moc? Final Už sem jednomu tlouštíkovi kdysi radil, že na skejt ani na sex přebytečný kila nevaděj, jenže se to zvrtlo a odpověď se víc týkala toho šoustání. Pak si to přečetla moje matka a za radu typu, ať si roštěnka lehne na stůl na břicho a vobéz jí klátí zezadu ve stoje sem dostal pěkně vynadáno. Jedinej problém při vyšší váze je, že desky víc praskaj, já mám teď 92 a měnim furt. Ale i komár zlomí, když dopadne flipa oběma nohama doprostřed... Punks not dead Špeku, chtěl bych se tě zeptat, co řikáš na to, když ti pózér řekne pózére. Jo a lidi probuďte se, jezděte pro zábavu a ne pro sponzoring. Dik čau, punx united and skate is grate. John Fast Neřikám nic, protože sem se už dávno probudil. Jezdim 022

bez sponzora pro zábavu a neřešim, jestli je někdo pózér nebo ne. Zdravím, mám dotaz na recenzenta videa Almost: Round three. Uvádíte, jak je Shecklerův part „hustý“ atp. Viděl jsem jen asi půlhodinovou verzi oproti 115 minutám oficiálního videa uvedených petitem pod nadpisem, takže by mě zajímalo, co podle Vás dělá Ryan ve svým partu za nejlepší triky. S Mullenem, Songem či snad Haslamem se to na mnou zhlédnutém videu nedá srovnat. Jeden příklad za všechny: tam, kde Ryan dělá kino, zabíjí Haslam sw 360 heelflip (nemluvě o onefooted frontboru shove-it out nebo bs lipslide flip out). Velice mne zajímá Váš názor. Děkuji. Úctu P.S.: Pane Špeku, zanechte prosím humoru s Marcelem. Je velice, velice špatný (ale musím uznat, že tak jeden žert z patnácti je vcelku povedený).

02

Na náš malý sk8 trh vstoupila nová firma Utopia. Jedná se o poměrně mladou značku brýlí, která v USA zaznamenává obrovský nárůst popularity a oblíbenosti. Ve velkém Utopia teamu je nám dobře známý skater Mike Crum a za všechny ostatní stačí jmenovat legendu a potetovanýho ďábla Shauna Palmera. Zatím jediným českým team riderem je mladý freestyle motokrosař Míra Černý, který jako druhý v CZ dotáčí backflip na motorce. O teamu pro sk8, snb, bike se jedná. Více www.utopiaoptics.com Chystá se nové video firmy Zero. To vyvrátí klepy, že Chris Cole nedá triple flip z Wallenbergovy čtyřky. Česká premiéra DVS videa Skate More bude v sobotu 18. června od 19 hodin v kině Lucerna. Zúčastní se jí přibližně šest US profíků, jména budou upřesněna později. Před filmem proběhne podpisovka a po filmu kalba v některém z přilehlých pražských podniků. Podrobnější info se dočtete v příštím Boardu. Pražský skateshop Snow & Skate 69 přijme od května prodavače a vedoucího prodejny. Pokud máte rádi sk8 a snb, baví vás pracovat v obchodě a měli byste zájem makat na hlavní pracovní poměr v dresu 69, napište něco o sobě na filip.jakus@volny.cz Chris Senn vyrazil jako rozvědka do Ria na Latin X Games. Zabydlel se tam natolik, že provádí novináře favelama, kde si desetiletí mafiáni ustřelujou hlavy (viz brazilský film Město bohů). Chris je s místníma kámoš, ale dostal avízo, že jestli bude někdo fotit, budou hříšníkovi před zastřelením useknuty obě ruce. 22.-24. dubna proběhne ve švédském Åre závod CandyJam. Jedná se o první skandinávskou open slopestyle soutěž jen pro holky. Mezi pozvanými divas jsou Kjersti Buaas, Silvia Mittermüller, Cheryl Maas, Jenny Jones, Emily Ĺkerblom, Anne Molin-Kongsgaard, Leslie McKenna a další. Stanou se severské země poutním místem dívčího snowboardingu? Stránky firmy Adio jsou zatažený. Poslední novinka omlouvá stagnaci: „Sorry, vrátili jsme se z Barcelony... Asi je čas začít dělat nějaký DVD.“ Matt Mumford začal jezdit za Black Label a hned si střihnul pár věcí do novýho videa Back In Black. Další australskej bratr Shane Cross podepsal smlouvu s Flip skateboards.


TATIVES: CZECH REPREZEN

TOMÁŠ VINTR OPÁR MICHAL SUCH ALEŠ BUBLA TOMÁŠ KADLC

888 $3&.&4,"5&#0"3%4 $0. '03 '3&& 45*$,&34 & ."*- 45*$,&34!$3&.&4,"5&#0"3%4 $0. %*453*#65*0/ %&&14,"5& 4 3 0 7&)*$-&!7&)*$-& $;


distribuce 222 812 223


quicknews

nikita girlie weekend Třicet holek najednou ve snowparku, to asi jen tak někdo z vás ještě neviděl. Poštěstilo se to jen těm, kdo se od čtvrtka 24. do neděle 27. února pohybovali na Klínovci, kde nedávno vyrostl snowpark s luxusní u-rampou, zábradlím, bedničkou a skoky. Na Nikita girlie weekendu se sešla naprosto různorodá parta holek, které na snb začínají, i těch, co jezdí třeba deset let. Všechny ale spojovala chuť zlepšit se v ježdění v parku a odkoukat nový věci, byly tu totiž zkušený riderky jako třeba Jája Čechová, Alice Steinerová, Zuzana Tomčíková a teprve sedmnáctiletá Nikita team jezdkyně Slovenka Báša Števulová. S trochu zatajeným dechem se pak odhodlaly i „amatérky“ a poprvé v životě leckteré z nich vjely do rampy, na bednu nebo zábradlí. Celý víkend se točilo a fotilo, páč tam byl i profi fotograf a kameraman, a večer se hodnotily výkony camperek na promítačce. Nejvtipnější ale bylo, když za holkama dorazila TV Prima s reportérem, kterej měl fakt nejtrapnější dotazy. V neděli pak ještě spousta holek na chvíli oželela freestyle a využila možnosti luxusního freeridu nahoře na Klínovci. Pak už jen společné focení, poslední poježdění v parku a hurá dom! Parádní víkend.

nixon best trick 78 Tak už jsme to zase podtrhli a sečetli a můžeme rozdělovat prašule. V druhém snowboardovém Nixon Best Tricku si nejvíc hlasů a 1500 kaček vysloužil Ondřej Zvoníček (323 hlasů, 26 %) se svým 50-50 fs 270 to fs boardslide na růžovém trabantku. Druhé místo a tísícovčička putuje k Frýmenovi alias Ondrášovi Svobodovi za drop ze střechy v Praze v Podolí (285 hlasů, 23 %) a třetí místo odměněné pětikilkem má velmi těsně, ale přece Martin Zdráhal za nosepress v Německu na Zugspitze (196 hlasů, 16 %). Jen o kousek za Zdrahim skončil Martin Karas, kterej na snowskejtu udělal fs boardslide a za to od vás obdržel 191 hlasů (16 %). Za prašanovou zatáčku v hroznejch kulích ve švýcarském Adelbodenu byl 153 hlasy (13 %) odměněn Honza Smička, což mu vyšlo na pátý místo, a šestej skončil s prašanovou zatáčkou na Studniční hoře v Krkonoších Tomáš Šimůnek (69 hlasů, 6 %). Minule jsme slibovali, že už bude skateboarding, ale krutá zima nás překvapila svojí délkou, a tak i tentokráte bude snb. Fotky Nixon Best Tricku začínají na straně 112.

dopisy pro mirka Ajajaj, teď ses trefil přímo do Marcela, neboť to byl právě on, kdo tu recenzi psal. Hned sem si ho k sobě zavolal na kobereček, měls ho vidět, pobledlýho strachem, dostal šanci recenzovat a hned mu bylo jasný, že to podělal. Už mezi dveřma se obhajoval: „To je zmrd, co to plácá! No já už si to video teď nepamatuju. Hele, dyť ten Sheckler, na to že je mu 14, strašně zabijí. Haslam jezdí 15 let, Mullen 30, takže je jasný, že jezděj líp. Vo to ale vůbec nejde, Ryan je malej a dává. Je to věc názoru, každýmu se líbí něco jinýho. Pokud má čtenář jinej názor, tak ať sem přijede!“ Takže jsi to slyšel sám... Zdar tejpci, váš časák o pěti písmenkách čtu nějakej ten pátek! Mám + - 60 čísel a chtěl bych se zeptat, jestli by třeba nebylo možný někde sehnat i starší čísla! Nemáte 026

jestě nějaký v redakci? Hlavně čísla -1 a 0, to by mě zajímalo, co v nich třeba bylo napsanýho! Čust a čekám na odpověď jako vlk na karkulku! Potsk Mínus jedna a nula už ani v redakci nemáme, dva exempláře mám uschovaný doma pod schodama a nosim je do kanclu ve sváteční dny, kdy je vyluxováno, umytý stoly a redakce si jima v bílých tučnáckých rukavičkách z tanečních a za zvuků rajské hudby listuje. Starší čísla najdeš nejlépe v nějaký knihovně, do tý pražský a všech krajských musí redakce posílat jeden výtisk povinně. Čauko Miro. Volám sa David a mal by som jednu otázku. Som tak trošku Snowskater a jazdím už asi ten rôčik, ale do teraz neviem, aké by som mal na to používat boty. Používám zatial obyčajné na sk8, ale v poslednom čísle

03

Ve francouzském St Lary proběhl mezi 6. a 9. dubnem již třetí ročník Electric backcountry session The Quest of the Holy Grail. V době uzávěrky časáku byly na fešně vypadajích stránkách www.legraal.info k dispozici jen fotky z loňska, takže teď už by tam mělo všechno bejt. Kristian Svitak má napilno. Pracuje na albu svojí skupiny The Heartaches, dokončuje novou pro-botu 88 (to je firma, ne velikost) a při tom je celý tým už sbalen na letní tour po Austrálii. Jani Laitiala si nechal vykérovat Spitfire tattoo známé jako „Mark of Fire“. Pokud to má někdo z vás rovněž vyvedeno na svým těle, vyfoťte to a pošlete Janimu, dostanete od něj nový kola. Adresa, kam nebudete posílat svý výtvory vyvedený propiskou během vyučování pod lavicí je web@dlxsf.com Slovenský rider Peter Molec doplnil amatérský team španělské značky Jart skateboards a také evropský team Ensi clothing, kde by už pro příští kolekci, stejně jako Honza Minol a Manolo Robles, měl mít své vlastní produkty. 11. dubna byla v kanadském Whistleru spuštěna výstava Brave Art. Ta představuje díla nejrůznějších autorů street artu na všech možných médíích. Od pláten přes plastiky, filmy, fotografie a grafiky až po graffiti a návrhy skejtových prken! Ukázky z děl můžete shlédnout na www.braveartwhistler.com Studio 411 plánuje v letošním roce novou tvář 411 Video Magazine. S každým novým DVD budou vycházet i hudební CDs, tenký magazínek a velký plakát. Změna přišla s novým kreativním ředitelem. V nových videích se bude dbát hlavně na kvalitu než na kvantitu. Přesvědčí nás o tom v nové 411 Daewon Song, Reese Forbes, Danny Montoya, Wieger van Wageningen, Andrew Reynolds, Cairo Foster a další. Jezdíš na skejtu a nemáš ani holku ani kámoše? Není to nic divnýho, na světě je spousta takhle poznamenanejch. A proto byly založeny stránky SingleSkaters.com. V podtitulku se hlásí, že zde navážeš romantické vztahy a přátelství, která vydrží. Co dodat? Snad že to vymyslela ženská. Mezinárodní asociace skate firem IASC opět vyhlašuje 21. červen jako den skateboardingu. V tento den by se měl


WWW.NUGGET.CZ

mAREK KOCÁK mARTIN KRIVÁNEK

MAREK KOCÁK

JARNÍ KOLEKCE NUGGET 2005 V PRODEJI!


quicknews

BLÁZINEC Přišlo jaro a s nim spojenej karneval hormonů. To znamená, že se jedný půlce youngpunk nation zapalujou lejtka a tý druhý zase kolečka na skejtu. Snowboarďáci maj v Česku do další zimy pomalu utrum a prostě celkově je venku trochu bordel. Trochu je teplo, trochu taje, nosí se trochu míň oblečení... Prostě blázinec a vo tom, co do něj patří, jsme vám našli něco na netu.

www.love.knedlik.ru Patříte k těm, co maj holky zmáknutý shora i zdola a prostě už vás to neba? Rozmrzlo vám po zimě instalatérský nářadí a rádi byste namontovali třeba něco z dovozu? Ať už jste knihomolové s láskou k matičce Rusi nebo vyvrhelové nočních parků a krátkých sukní, možná vás bude zajímat tahle nabrnkávačka. Jmenuje se 1. Ruská seznamka v ČR a podle autorů jede ve stylu „ruské přátelství, ruská láska a ruský sex!“ Takže se připravte na přátelské stahy a od rodičů si nechte poradit jak na azbuku.

http://gry.maksiu.info/flash. php?flash=Ddautta_01_masK.swf Ptáci nám zpívaj a kytky voněj. Kdejakej zarostlec shodil zimní hřívu, aby neplašil něžné pohlaví. Větší drsňáci se třeba i umejou nebo pocákáj voňavou vodou, aby fímejly přilákali aspoň do vzdálenosti „na dostřel“. Prostě bude balicí bugr a určitě se vyloupne hromada zaláskovanců. Ale co když vy nejste jeden z nich? Co když to neřešíte, chcete si jenom tak jezdit a ke všemu po vás jde nějaká stíhačka? Pro podobný nešťastníky tu máme takovej malej, moc hezky a vtipně vyvedenj příběh. Mimochodem, na hlavní stránce http://gry.maksiu.info/ najdete odkazy na hromadu dalších flešovskejch animací a her, akorát že v době uzávěrky provozovatel webovek držel pietu a odmítal stránky spustit do papežova pohřbu. Tak snad tu „výstavku“ ve Vatikánu pro úspěch neprodloužej.

www.wordwizz.com/pages/10exp0.htm Plno lidem při slově věda naskočí husí kůže (i klukům samozřejmě). A přitom za to mnohdy může jen neblahá vzpomínka na učitele a učitelky. Takový ty, co byly úplně mimo, chtěly po vás znát všechny možný i nemožný vzorečky a samy si bez výpočtu sinusoidy, výkonu a příklonu neuměly ani zavázat tkaničky. A přitom by stačil jeden malej hezkej sluncem a vědomostma prozářenej obrázek.

http://www.parapluesch.de/ Určitě máte doma plyšáka. Ať už patří ségře a vy ho mučíte, nebo ho máte schovanýho pod polštářem, aby se vám děda nesmál. A to víte, že plyšáci žijou svým vlastním životem? Že vnímaj všechno, co s nima děláte a co jim říkáte? Není potom divu, že z toho některejm rupne v kouli, že jo? Parapluesch je psychiatrická léčebna pro obzvlášť hustý případy plyšových psychických poruch. Jedná se o věrnou simulaci, kdy vy v roli terapeuta plyšáky léčíte a snažíte se je vrátit zpět do reality. Nadsázka je jasná jak gumový trucky. Logika, komplexita a délka hry jsou zase překvapující. A buďte na pacienty hodní.

http://www.foxkids.cz/magazin/207.php A nakonec k tomu skejtu. Jezdíte možná rok, možná víc. Dáváte triky, znáte věci, ale víte PROČ vlastně jezdíte? Ne, ne, nechceme slyšet žádný kecy vo tom, že vás to baví, tak to totiž neni. Ví to za vás nová bible skateboardingu foxkids. Tak si to hned jděte přečíst, ať nejste na Stáčku za jementy.

dopisy pro mirka Boardu bol jeden típek, ktorý mal snb boty a teraz som trošku z toho zmeteny. Mohol by si mi poradit??? Diki. sk8 is gr8.Dawidoff Jo, hodně lidí jezdí ve snowboardových botech. Ti, co maj víc peněz, si na to kupují lehký rampový snowboardový boty a ti úplně největší pracháči si koupěj speciální snowskate boty. Ty vypadaj jako trošku vyšší skate boty, ale jsou zateplený a maj hrubou podrážku, aby na ledu neklouzaly. V mejch vočích ale vypadaj jako vobyčejný zimní trekingový boty, a kdybych jezdil na snowskate já, tak bych si koupil je. Peace Pšeku! Mam takowou malou wotázku, kolik je 028

hodin? Luboš Nehyba Teďka je půl čtvrtý Luboši, ale nevim, kolik bude, až si to budeš číst... Zdarec Špeku, jenom taková debilní otázka, kolik už si skočil schodů, myslim bez toho, abys hodil tlamu. Já zatim šest. Ps: neber si to osobně, max sk8tr. Jak si to nemám brát osobně, když se mě přímo ptáš? Myslíš tím, abych si jako nebral osobně, že skočíš víc schodů než já? Hele, mě je to úplně jedno, já sem schody nikdy neskákal rád. Praskaj při tom desky a při mým rozpočtu jedna deska na jeden rok nešly prasečiny moc dělat. Ale chceš-li to vědět, tak nejvíc sem dal osmičky a z pětek backside ollie. Je to

04

oslavovat sk8 a všichni zaměstnanci skejt firem by měli automaticky od svého šéfa dostat volno a celý den strávit ježděním. A když už mluvíme o týhle asociaci, mrkněte na jejich web stránky skateboardiasc.org, kde jsou inzeráty zahraničních firem hledajících nové zaměstnance. Třeba se vám podaří někde uchytit... Tomáš Vintr se po měsíci v Barceloně vrátil do Prahy, den na to odletěl na Vans tour spojenou se závody v Berlíně, kde strávil se zbytkem teamu 4 dny. Berlínský závody se konaly pod názvem Adidas skateboard clash round 1 a zároveň byly Grand Openingem obří skatehaly. Akce to byla velkolepá, závodu se zúčastnilo 100 nejlepších evropských riderů a Tomáš se v týhle hustý tlačenici dostal do finále, kde obsadil 7. místo. Rob Pluhowski opouští Habitat. S firmou, se kterou je od jejího počátku, se rozešel v dobrém. Rob bude dál skejtovat, ale firma utrousila, že má v plánu odjet na Kostariku pěstovat koku. Profesionální hvězda Chad Muska, kterej řídí Cadillac Escalade a brousí samý bohatý roštěnky, se rozešel s party girl Paris Hilton, který spadla do klína světová síť luxusních hotelů a která neumí nic jinýho, než sedět na hromadě peněz. Chad netruchlí, ale raději se s námi podělí o obrázky, který pořídil jejím mobilním telefonem. Adrenalin team doplnil nadějnej dikto Aleš Bindr, na kterýho se už těší ostatní cz jezdci týhle stáje, a to Jirka Franěk, Marek Kocák a Honza Minol. Znáte Legends of Snowboarding - Vintage Snowboard Race? Jsou to totálně retro závody na starejch prknech a pokud možno v dobovém oblečení. V Kalifornském Donner Ski Ranči závodily pravý legendy snowboardingu, jako třeba Terry Kidwell (otec freestylu) nebo Jeff Grell (vynálezce highbacku - vysoký paty vázka). Bývalý Mistr světa a olympijský team manažer Mike Jacoby z Idaho Falls zvítězil na starém Sims 1710 Blade, tedy stejné fošně, kterou vyhobloval titul juniorského Mistra světa v roce 1988. Snb Horsefeathers teamu se v poslední době hodně daří. Například na Nokia Big Airu ve Špindlu, kde v konkurenci 50 jezdců skončil Ondra Marčík na výborném 2. místě, Honza Zajíc na 5., Richard Skandera na 16. a Roman Dlauhý na 19. místě. Hned po závodu se přemístili na photoshooting i s novým team riderem z Německa


w w w.mambo.com.au


diskuze Shánění skateparku Pojďte si pokecat o vašich zkušenostech se sháněním místa pro skate plácek, sháněním peněz na překážky a jednáním s obecním úřadem. Jako otvíračku tu máme příspěvek od Jindry Fencla, velmi hustýho skejtra z Karlových Varů.

Ahoj lidi, tak moje zkušenost se sháněním místa a peněz na výstavbu placu na skejt a nalezení lokality je velice špatná. Celé se to týká Karlových Varů, které už třetí rok nemají kde skejtovat a asi tak šestým až sedmým rokem se celá tato kauza řeší. Vše začalo tím, že město Karlovy Vary nechalo postavit překážky a současně vznikl Nerudovský problém „kam s ním“ (s nimi ). Takže se překážky stěhovaly z místa na místo dočasných, přechodných či nouzových lokalit. Jedna z nich byla i hala, kterou si pronajal nějaký pan podnikatel, přičemž jeho jediný „přínos“ pro skejt byl takový, že si nechal přivařit velkou kovovou pokladnu, aby mohl vybírat od skejtrů, kolařů a in-linerů vstupné. Čtyři roky jsme byli v hale, což bylo přechodné místo a město hledalo lokalitu. Výběr byl vždy takový, že se něco našlo, a ne že by to bylo nereálné. Jenže vzápětí, jak se někdo dozvěděl, že o ten daný plac mají zájem skejťáci a měl by tam být park, tak už to najednou nešlo z mnoha důvodů. Nu a od té doby, co už není hala a není tudíž kde jezdit, tak se našly dvě žhavé lokality. Ke každé se udělal projekt a samozřejmě, že se za tyto architektonické projekty platí. U toho prvního to přišlo vniveč. Druhý projekt měl být realizován v červnu a tuto informaci jsme dostali loni v únoru. Když ale červen uběhl, uvědomili jsme si, že nám nebylo řečeno, o který červen kterého roku se jedná. Částka, která se sehnala, je něco kolem tří milionů, tak jsme zvědavý, co za to bude, ale hlavně kdy. Takže to je ode mne vše, tak se mějte a nic jim nedarujte. Jindra Fencl A co si o tom myslí naši čtenáři: Karel G | U nás je celkem v poho skatepark, máme ho hned vedle školy na hřišti a nikdo tam do nás nejebe.

Sice s překážkama by to mohlo být lepší, ale jinde jsou na tom i hůře než my. Exoffo | No já jsem ze Studénky. Stavíme si svoje překážky, ale ty stojí za prd. A navíc to tady moc dlouho nevydrží, protože nám to vždycky někdo rozseká. Jeden rok jsme dokonce vybírali peníze a šetřili na nějaký fanbíč. Dostali jsme i příspěvek od města, ale ty peníze se nějak ztratili. Nikdo neví kam. No vlastně to ví všichni, ale protože nikomu zatím asi nebylo nic dokázáno, tak se neví nic. Metal | Já bydlím v Neratovicích a tam byl takový malý skejtpark (stačí), ale pak ty překážky odvezli, protože to tam prý dělá kravál. Teď tu nic není a my jezdíme na ulici a lidi nám nadávají, že děláme kravál. Skejtpark se tu staví asi už půl roku! Ale i bez toho se tu pořád lámou skejty, ruce i nohy... Sweet sassy molassy | Sem z BRNA a nemáme tady kde jezdit do piče. Není tady jedna jediná pořádná bedna a o skateparku ani nemluvim. Tento rok se v Brně ani nepojede pohár, jak je ten skatepark na hovno. Je malej, 10 let starej a ovládli ho bikeři. Tazman | Než abych čekal na úřad, si to radši postavím sám před barákem. Ernestek | Nedávno u kámoše za barákem zlikvidovali hokejbalový hřiště, prej dělali hroznej bordel, ale zbyl tu po nich dobrej asfaltovej plácek. No a tak jsme si postavili nádhernou skočku, natahali palety a u popelnic sehnali postel. Přes den jezdíme a na noc jsme si ty věci nanosili ke kámošovi. Ale postel jsme tam nechali a někdo nám jí rozkopal a tak jsme jí spravili. Další den jsme koupili chleba a margarín. Chleba se sežral, ale margarín ne, tak jsme ho schovali do tý postele. No a další den byla postel celá od bahna a to podělaný máslo všude po place. Máslo jsme vytřeli a teď jenom čekáme, až zjistíme, kdo tam s náma takhle vyjebává. Jestli zjistim, kdo to je, tak s nim to máslo vytřu, protože to byla votporná sračka. My se nevzdáme. Jinak všechny zdravíme z UL. V příštím čísle si pořešíme, který sk8 desky jsou dobrý a který naopak špatný. Svoje názory a zkušenosti budete moci vyjádřit na www.boardmag.cz Výsledky ankety na www.boardmag.cz Jak je to se skateparkem ve vašem městě? 1. Obecní úřad postavil dobrej skatepark. (19%) 2. OÚ dal plac, překážky si musíme stavět sami. (4%) 3. OÚ slibuje park, ale zatim nic. (31%) 4. OÚ se s náma nechce bavit. (35%) 5. Park nám postavil lokální skateshop. (10%)

dopisy pro mirka bída. Kdybych si dal víc, možná bych byl sponzorovanej a znal bys mě z obálky Boardu. Na druhou stranu bych ale neodpovídal na dopisy... Čau Špeku, měl jsem už ze snbéčka 2x zlomenou ruku a fotr mi řekl, že jestli se mi něco stane, tak mi to prkno prodá. Nějak mi prosím tě poraď co mám dělat. P.S.: Bude zas někdy v Boardu příloha jako stickersy apod.? Čau Pavel D. By mě zajímalo, jakej sport dělal tvuj fogin zamlada. Nejspíš fotbal... Těžko říct, jak ho přesvědčit. Možná mu ukaž nějaký svý vrstevníky, který chlastaj nebo fetujou, a zeptej se ho, 032

co je podle něj lepší, zlomená ruka nebo zlomený celý tělo?! Jo a stickerky by měly bejt v příštím čísle, takže kdyby sis náhodou při posledním jarním sklouznutí zase něco udělal, můžeš si s nima alespoň polepit sádru. Zdar redakce Boardu, mám na vás dotaz. Jezdim na desce nějaký rok a půl a dávám si jenom ollie v jízdě. Chtěl bych od vás nějakou radu od profesionálů. To je tak všechno, zdar Michal. Míšo, neni třeba ti radit, de ti to dobře, jezdi dál. A vy všichni ostatní taky. Mirek Špek

quicknews

05

Michaelem Zirngiblem do Silvretta Nova v Rakousku. Pak následovala cesta do Flachau Winkl na „Spring battle“ mezi jezdci z celé Evropy, kde nejvíc zadiktoval prcek Roman Dlauhý. Svojí kategorii vyhrál a na velkém skoku předvedl monstrózní fs 540 tail grab. Honza Zajíc se taktéž nenechal zahanbit, postoupil z kvalifikace a ve finále, kde sázel všechny 540 s prstem v nose, skončil po velmi špatném rozhodnutí rozhodčích na 10. místě. Ondra Marčík byl nasazen přímo do finále, kde se ale opět ukázala velmi špatná kvalita rakouských rozhodčích podporujících pouze lokály a Marčus vypadl v prvním kole. Karolína Salavcová je mírně nasraná, protože američtí organizátoři Mt. Baker Legendary Banked slalomu tenhle super závod nejdřív přesunuli z února na duben a teď, když už se skoro balila, že vyrazí za americkým dobrodružstvím, tak akci zrušili úplně kvůli sněhu, počasí a nevyhovujícím podmínkám. Proto si Karosa vedle americkýho víza momentálně nechává do pasu vtisknout vízum Spojenejch arabskejch emirátů nejen proto, aby zapomněla na sníh a vyrazila do tepla za surfovačkou, ale i proto, aby si příští rok zpestřila pasovou kontrolu při příjezdu do USA. Tradiční Summercamp v Prachaticích je letos i jubilejní. Jedná se totiž o kulatý dvacátý ročník a pořadatelé slibují, že seženou nějaké sk8 hvězdy, které by měly tuto nejstarší akci u nás okořenit. Veškeré podrobnější informace sledujte na www.final-sk8.cz, kde byste měli nalézt mimo podrobných propozic i archivní foto a články z minulých Summercampů. Termín campu je první týden v červenci. Richard Skandera, po ukončení práce na druhém ročníku HF Jib Masters, se začal opět naplno věnovat jarnímu ježdění, které prokládá spoluprácí s freeride.cz a staráním se o HF snb team. Jinak plánuje letní ježdění po ledovcích a práci spojenou se surfingem v zahraničí. WHM productions, parta americkejch lokálů, natočila snb video, jehož kratičká upoutávka visí na www.wmhproductions.com/ vid-snw-teaser-m.html. Upoutávka nic moc, ale drsný je, že se při natáčení jeden z party těžce rozšvihal při fs cork 5. Malá rychlost zapříčinila, že nepřeletěl sedmnáctimetrovej table a při pádu si zlámal žebra, protrhl plíci, naštípl obratel, vykloubil kyčli a prkno přerazil takovou silou, že se mu při tom zlomila kyčelní kost. Co dodat? Žije, ale


SEE KERRY AND THE REST OF THE DVS TEAM IN SKATE MORE, COMING SOON . . . SO START SAVING THAT LUNCH MONEY BECAUSE SKATE MORE WILL BE AVAILABLE AT YOUR LOCAL SKATE SHACK BEFORE YOUR KNOW IT. DVSSHOES.COM OR DVSSKATE.COM OR DVS-BIGRED.COM OR SKATE-MORE.COM WWW.REDFROG.CZ / 220.570.482


quicknews

nixon Firma Nixon se od svého vzniku v roce 1997 vzorně stará o svůj team a snaží se pro něj vytvářet co nejlepší podmínky. Díky tomuto přístupu mají s ridery nadstandardní vztahy, takže se nelze divit, že někteří z jezdců sami přicházejí se super nápady, jak zlepšit Nixon hodinky. Třeba takový Danny Way před několika lety vymyslel vytvoření limitované All Black kolekce, která se stala velmi populární. Jako poděkování za snahu při zlepšování designu hodinek vyrobili Nixon pro Tony Hawka, Colina McKaye a Dannyho Waye unikátní modely. Tony Hawk má rozetu Automatiků posázenou pravými diamanty, Danny Way má taky Automatiky, tentokrát v provedení All Black, a model Player Colina McKaye je pro změnu posázen diamanty celý. Vzhledem k tomu, že byl vyroben vždy pouze jeden kus, mají tyhle hodinky velmi vysokou sběratelskou hodnotu a případná cena se určitě bude pohybovat v řádech desítek tisíc dolarů.

fotostory : žížalí muž Nazdar smetáci, posíláme nějaký ty fotky z hor, jak jsem slíbil. Jak víte, já jsem spíš na sk8, tak jsem na snb vyslal svojí debilní ségru Hedviku, která se vrátila bez foťáku. Čau Špeku, seš dobrej týpek, čtu všechny tvoje články. Byla jsem na Klínovci, v Rejdicích, v Peci a tak podobně. Všude se diktovalo jako sviň. Všude se taky chlastalo, hulilo a mastily karty. A tak se stalo, že jsem prohrála Marcelův foťák a všechny prachy. Takže žádný fotky z ježdění nemám. Jediný, co mi zbylo, je pár snímků, který se vešly na tu základní paměťovou kartu, ale tu jsem používala jen jednou. Vyfotila jsem na ní toho (prej slavnýho) „Žížalího muže“, kterej si ho sám vyhulí. Asi hoříš netrpělivostí, jak k tomu došlo. Potkala jsem ho na nějaký chatě, nikdo se tam s nim moc nebavil, takže jsme si báječně rozuměli. Furt po mně koukal,

02 | „Vohejbáš se pěkně, ale s těma hadrama je to fakt na hovno, Žížaláku!“

01 | „Tak zabíjej, ty blbečku, Heduš tě nafotí a budeš slavnej! Můžeš mi říct, proč se oblíkáš a bereš si tu šálu?“ - „Ty vole, já se fakt stydím! Jestli to chceš fotit, tak jedině zamaskovanej.“

03 | „Já vim, ty krávo! Ale mě je jasný, že to chceš dát tomu svýmu bráchovi, kterej o sobě řiká, že je šéfredaktor Boardu. Kamínos mě poznaj a co pak?“

04 | „Seš fakt ubožák! Rozepnu ti aspoň příklopec, jinak si budou všichni myslet, že se jen vohejbáš pro dvacku. Pusť mě k tomu tvýmu Dobyvateli, nebo jak mu řikáš.“ Dlouho jsem přemýšlela, jestli to mám vymazat, ale Marcel řikal, že to určitě berete! Napište mi, jestli se vám to líbilo a já budu posílat dál. Fotr nám už koupil novej foťák! Tak čau. Hedvika Krůtová. 034

šahal mi na stehno a pak mi nenápadně pošeptal, jestli nechci vidět kouzlo. Tak jsme šli k němu na pokoj. Mně se to docela líbilo, dala jsem si to asi třikrát, úplně se mi klepaly kolena. Bylo to ještě lepší, než když mě předloni vožrali ty čtyři houpačkáři, jak bylo v Brodě posvícení. Ptala jsem se ho, jestli by se mnou nechtěl chodit. Řek mi, že jsem kráva (takovýhle kecy mě berou) a že to neumím a tou hubou už vůbec ne (tak to se mě docela dotknul). Tak mu řikám, že je ichtyl vylízanej, ať se vyhulí sám. A on že pro Žížalího muže no problem... To sem fakt čuměla! Řikám, ať to udělá ještě jednou, že to nafotim a pošlu na stileproject.com!

05 | „Ty krávo, vopovaž se! Už jsem vohnutej, tak foť a nehrabej na mě! Ách... éch! Docela mě to bere, brouku! Čum-čum! Teď už bych si ho moch přepápnout! Fotíš to?“

06 | „Je to propadák, ichtyle! Příště si hoď přes sebe ubrus, to bude ještě erotičtější! Jdu radši dolu na kartičky. Cejtím, že dneska vyhraju. A ty, jestli se ještě někdy budeš přede mnou vohejbat, tak tě leda kopnu do prdele, debile! A hlavně mi už nevolej, magore!“

05

jeho smůla budiž ponaučením nám všem, že jezdit se musí s rozvahou. Určitě jste někdy přemýšleli nad tím, jestli víc lidí na snowboardu jezdí na regular nebo na goofy. Časopis Onboard má na svých internetových stránkách www.onboardmag.com dlouhodobou anketu právě na tohle téma. Hlasovalo už přes 1700 lidí a výsledek je následující: 58% jezdí na regular, 41% na goofy a zbývající procento asi jezdí boro. Tak neváhejte a hoďte tam, jak to máte vy. CZ teamy Lakai a DVS udělaly malý škatulata a vypadá to v nich pro rok 2005 následovně. Lakai skate: Petr Komárek, Kamil Poč, Jindra Fencl a Michal Suchopár, který sem přešel od DVS. V DVS skate je Eda Alina, David Klos a nově Tomáš Ondrejka a Slováci Marek Zápražný a Maťo Pavlačič. DVS snow: Jakub Chochola a nově Mišo Benco. Skejtovej team firmy Nugget byl obohacen o dva jezdce, a to o Marka Kocáka a Jirku Fraňka, který se zároveň stává manažerem tohodle sk8teamu. V teamu pro rok 2005 jsou krom dvou již jmenovaných také Jirka Dobeš a Martin Křivánek. Team by měl být navíc doplněn o jednoho jezdce ze Slovenska a čtyři lokály do flow teamu. Michal Suchopár si dva dny před odjezdem z měsíční tour v Barceloně zlomil při natáčení kotník. Sádru bude mít šest týdnů a následně absolvuje pártýdenní rehabilitaci, takže se s Michalem uvidíme na Stalinu a všude po Čechách až koncem jara. Ivoš Jílek špehuje u staveniště skateparku v Novém Jičíně a už to vypadá, že by se sem co nevidět měly přivést nové překážky a duch skateboardingu opět vstane z mrtvých. Novým pro jezdcem firmy Nomad skateboards se stal výborný francouzský rider Luy Pa Sin. Na jeho desce ze série Low rider a promodelu se již usilovně pracuje. Snowboarder Matěj Novák zajel skvělý 14. místo v rampě na závodech EYOF - European Young Olympic Festival. Pardubickej lokál Tadeáš Pavlík má zprávy o místním skateparku z první ruky, a tak věřte, že letos by se tu měl začít stavět vytoužený skatepark. Bude to od města obrovská investice, zhruba 6 milionů korun, a stavba bude dokončena v roce 2006. Vzhledem k uvedené částce by se mělo jednat o největší park v republice, protože takovýhle prachy tu ještě nikdo neutratil. Martin Černík se opět chystá na Aljašku, tentokrát do městečka Haines, kde bude deset dní lítat vrtulníkem, fotit a točit. Spolu s ním jede Tommy Brunner, Mathieu Crepel, Candide Thovex a Gumby. Pokud nemáte novinek dost, sledujte www.boardmag.cz


story-masakr pod pradědem Dnešní story si pro nás připravil Matěj Homola, kterýho si starší generace pamatuje jako excelentního skatera, prostřední jako skate fotografa a ta nejmladší jako kytaristu a zpěváka z kapely Wohnout.

Zdar lidi, je už to tak dávno, že si ani nevybavuju přesnej rok, ale prásknu třeba 1991. Je mi 31 a motám se kolem tohodle skejtu přes půlku života, takže je možný, že jsem zažil různý etapy a vývojový stádia ježdění samotnýho, partiček okolo, závodů a spol. Ale nevím to samozřejmě jistě. Nicméně si myslím, že tohle byla zrovna doba, kdy věci kolem sk8u byly možná nejhustší. Kalby, noční tahy, destroye, rvačky a vůbec mraky věcí, který dělaly ze skejťáků totální vyvrhely. Když se někde pořádaly závody, byla téměř jistota nějakýho megaprůseru. Se samotným ježděním to tady nebylo moc slavný, vhodnejch míst málo, skateparky skoro žádný, trošku se začal teprve objevovat Stalin, zkrátka do skateboardingu nikdo neinvestoval. Šlo to od desíti k pěti a taky těch lidí, co jezdilo, oproti dnešku moc nebylo a kdo měl na nohou skejtový boty, toho jsi znal. O to víc se skejtrs věnovali rebéliím okolo. Zážitků jsou z toho mraky, ale devadesát procent z nich nelze zveřejnit, jednak není prostor a potom to je opravdu někdy nechutný. Většinou je za co se stydět, alespoň co jsem mluvil s jinými pamětníky. Ale jen tak namátkou se zkusím zmínit o summercampu ve Vrbně pod Pradědem, kterej se konal právě tou dobou v létě. Vrbno pod Pradědem je městečko hluboko v Jeseníkách, celkem dost odříznutý, kolem krásný hory, takový klidný a pěkný místo. Díky pár místním

036

nadšencům v čele s otcem a synem Rektoříkovými byl kousek od centra u fotbalovýho hřiště vybudovanej skatepark, plechová záležitost, vévodila tomu velká a krkolomná rampa, kolem ubytovny, zkrátka proč neuspořádat pěknej tejden plnej sportu a přátelství. Na radnici jim to soudruzi odklepli a vypadalo to celý nadějně. Jen z Prahy sem po různejch trasách vyrazilo asi sto lidí, pak Plzeň, Brno a tak dále, zkrátka sešlo se to slušně. Samozřejmě se už kalilo po cestě, skejtovat tam vlastně nikdo ani moc nejel, navíc to byla velká neznámá a tejden je dlouhá doba. Jó jó, to zas bude. Skatepark, uzavřenej i s ubytovnama na jednom místě za plotem, to byl takovej azyl. V tý době skateparků moc nebylo, jestli deset v republice, tak je to hodně, ale žádnej nebyl takhle zařízenej. Sprchy a hajzly, pokoje pro deset lidí, sice takový velký kotce, ale stačilo to bohatě. Jinak se tam musel dodržovat přísnej řád, bylo to napsaný na ceduli, jako slušně se chovat a nekouřit tam, nebo třeba jezdit v chráničích. Nutno říct, že jedinej, kdo jezdil v chráničích, nekouřil a slušně se choval, byli místní skaters ze sportovního klubu, tam vládla tvrdá disciplína. Ne všichni ovšem spali v boudě ve skateparku. Elita, což v tý době znamenalo Tajchmič, Beran, DH a spol, ti měli hotel na náměstí, trošku vyšší level než my. Byli pozvaní jako profíci, aby to mělo úroveň. Vše jim platil místní klub, sponzorovanej tuším nějakou dřevařskou firmou. Samozřejmě ale dny a večery byly společný, hvězda nehvězda. První, respektive druhej den už se řešilo pár menších problémů typu posprejovaná socha, vylomený plaňky u plotů a podobně. Starostu to hnětlo, pořadatelé museli na kobereček a leccos vysvětlit, ale ututlalo se to zdárně. Ve skateparku nám pak říkali: „Chlapci, takhle to nejde, musíte se opravdu chovat slušně…“ Jenže to bylo zbytečný, neb další den museli na kobereček znovu, tentokrát kromě zničenejch věcí zmizelo několik kusů domácího zvířectva, konkrétně králíků, kteří se pak jakoby úplnou náhodou našli

text: MHMA, ilustrace: Filip Škoda

pobíhající mezi překážkama. To už do toho zatáhlo i normální občany, neboť se začlo sahat na soukromej majetek. Tak to šlo den po dni, průsery se hromadily jako čórky alkoholu v obchodech, na radnici probíhala jedna na rychlo svolaná schůze za druhou a místní začali bejt pochopitelně pěkně nasraný. Začlo bejt nebezpečný opouštět skatepark, zvláště poté, co tam od jednoho kluka z Jižňáku dostal strašně přes držku místní občan Fat Majkl, údajně hrubá mlátička. Vrbenští utvořili domobrany, hlídkovali v noci v ulicích s klackama a násadama od lopat v ruce, ale do skateparku si nikdo netrouf. Tou dobou se taky rozšířila fáma, že v hotelu, kde spaly sponzorovaný hvězdy, v noci nikdo není a že se tam v restauraci dá slušně zakalit. Probíhaly tam rychlý a tajný přesuny a světe div se, nebyla to fáma, nýbrž pravda. Pivo teklo proudem, žádná láhev se po otevření už nezavřela a nebylo to takhle jen jedinou noc. Co se týče ježdění, tak na to každej píchal, sem tam se každej lehce projel, ty překážky nebyly zrovna nějaký povedený, takže si každej spíš užíval. Proběhly taky nějaký závody, tak to byla veliká legrace, neboť to nikdo nehonil, každej se tam minutu a půl motal s pivákem v ruce, ostatní řvali smíchy, héééj, pak šel další… Předposlední den byla ve Vrbně diskotéka, taková velká zahrada, dalo se tam prolízt bez placení, jinak bychom tam asi možná nešli. Ale takhle jsme se tam octli, což jsme samozřejmě neměli, protože přesila nebyla na naší straně a došlo k masakru. Mám takovou vzpomínku, záblesk, jak ke mě přichází asi třímetrový a stopadekilový hovado a ptá se: „Si z Prahy, pičo?“ A já že jo a proč jako a ve xichtě mi přistálo zatím největší dělo v životě. Poslední dny to zkomíralo, neboť probíhalo „Okamžité zastavení summercampu a opuštění města Vrbno pod Pradědem“, alespoň tak to znělo na oficiálním příkazu shora. Vyšel najevo hotel a hafo dalších věcí. Město jsme opouštěli velice opatrně a oddechli si až někde v Brně, neboť potyčka na ulici či napadnutá posádka auta se skejťákama, to už byla vcelku pravidelná věc. Myslím si, že to byla asi první a poslední velká skejtová akce, kterou Vrbenští uspořádali. Ani nevím, koho bych se měl zeptat, jestli tam je vůbec ještě skatepark. Možná si tam udělat někdy vejlet. Jak říkám, není se čím chlubit, ale už je to fakt dávno a prostě tenkrát to takhle bylo nastavený, samozřejmě ne pořád, ale prostě takovej punk. Posléze se to vyklidnilo a začli jsme žít spořádaným životem.


STIGMA DISTRIBUTION | info@stigma.cz | 377.455.925


tex

t: R

ad

ek

to , fo

: Ja

nZ

ac

h

Board terou k , u t r o onzou ho res lech ouské jkou H k o a p r s e-mai o u r h í o á š k p l s a o d kou Pepé m. P vštěvu ci s ra ložení le tea á s c r i p e h u v e Na ná l po zil V padla ičku á ve s e vyra nější, o part t r d á p o r h k pořád e v o d t u ej a m, ten sort b lech n eno n Zache da Vo tanov terý re s n k e , o í d l n y Z e b šl u ía přemý Dolejš odjezd Dodo atum , d l i a š ý g Pov idrin na Wa ho února. volba řetí tého t dvacá


01

honza klvaňa /g/ fs 3

041


02 03 04

02

042

03

Waidring se nachází asi 50 kilometrů jižně od Salzburgu a patří do party pěti vesniček s názvem Pillersee Tal. Pro cestu z Česka si můžete vybrat klasickou zdržovačku přes Linz do Salzburgu nebo šumsvistu po německé dálnici kolem Mnichova. To udělali i naši výletníci, kteří s klasicky menším zpožděním vyrazili po osmé z Kladna, kde se nachází Vehicle head office. Klouzek tentokrát nebyl zapříčiněn zewlingem, ale focení v Rakousku se odehrává podle počasí, a tak se do poslední chvíle neví datum odjezdu. Pak to probíhá

pepé povýšil /r/ fs 540 v parku waidring v moři mlhy zdeněk volech /r/ pořádnej průtah alias tweaked

tak, že většinou večer zazvoní telefon a Zach hlásí, že následující tři dny by mohlo vyjít počasí, a tak balte kufry a jeďte. Takže potom musíte nějak zařídit školu, práci, přesunout se do společného místa odjezdu a tím se nějaká ta hodinka ztratí. Vehicle partička to zvládla celkem do pohody a na místo dorazila někdy po půlnoci. Se sháněním ubytování nebyl vůbec žádnej problém, protože to Honza Zach vychytal s resortem. Když se dozvěděli, že se chystá reportáž do Boardu, obdarovali českou partu ubytováním a navrch přihodili permice. Jo, už aby to takhle fungovalo na českých horách... No nic, na kluky na místě čekal Honza Klvaňa, kterej byl čtvrtým výletníkem do počtu, a protože byl na nějakých závodech v zahraničí, stihl přijet ve více křesťanskou hodinu. Kluci si dotáhli bágly a prkna do pokoje, padli do postelí a okamžitě usnuli. Ráno se probudili vyspalí dorůžova a konečně mohli řádně ocenit, kam se dostali. Penzionek byl takovýho lepšího středního standardu, ve vybavení nechyběla sauna a masážní sprchy s odpočívárnou. Paní domácí byla velmi příjemná. Snídaně probíhaly klasicky formou prohnutých švédských stolů a Vehikláci se u ní seznámili se spolubydlícíma, rodinkama z Německa a Holandska, kteří se sem přijeli svýma meďákama zrekreovat. Pak přišel Honza Zach a začalo se plánovat, kde se co nafotí. Pepé Povýšil k tomu dodal: „Zach je profík a měl v hlavě celou kostru našeho dvoudenního focení. Takže nám řekl, co je v plánu a my jsme mu vysvětlili, co je z naší strany reálný. Na dopoledne jsme naplánovali stavbu a focení z kickeru do prašanu, na odpoledne park a další den se uvidí podle toho, co stihneme. Měli jsme z toho trochu strach, že ze dvou dnů focení věnujeme ještě nějakej čas stavbě kickeru, ale šlo to nakonec rychle.“ Zach měl vyhlídnutý dvě místa, kde by se kicker dal postavit, ale klukům se zalíbilo hned to první, a tak se začalo tam. Byla to taková ta vysněžená pláň s terénní nerovností, s malejma prořídlejma stromkama kolem, prostě jak z nějakýho videa. Tenhle spot ještě nebyl tolik rozježděný od lokálů, kteří prašanovou nadílku vždy během několika hodin okamžitě nakrájí na vlnité nudle. Na místě už sice jeden kicker stál, ale Vehikláci si postavili o kus vedle svůj vlastní, trošku jako corner, že se z něj skákalo do pravý strany. Dopadalo se do celkem prudkýho svahu do asi dvacetimetrový dálky. K stavbě Pepé ještě dodává: „Když stavíš freeride skok, tak to vždycky nějak vyjde z toho prostředí, ve kterým se nacházíš, a samozřejmě taky z momentálních podmínek. My jsme měli nasněžíno půlmetru prašanu, pod kterým ležel měkkej vlhčí sníh, ze kterýho se to stavělo o hodně líp. Při stavbě skoku někde v prašanu hodně záleží, jakej je tam sníh. Pokud napadne metr čerstvýho, dělá se to hodně blbě, protože prachovej sníh vůbec nedrží pohromadě a furt se musí prolévat vodou. Takže jsme si ten prašan odházeli, začli kopat takovou jeskyni ve stráni a sníh z ní jsme používali na stavbu skoku. Z prken jsme si udělali hradbu do tří stran a po vrstvách to dávali dohromady. Vždycky naházíš pár lopat sněhu, uplácáš to, posuneš hradbu ze snowboardů nahoru, zase naházíš, uplácáš, prostě pořád dokola. Finální vrstva trvá vždy o něco dýl, protože jí musíš vyhladit, aby se dalo odrážet. Navíc bylo potřeba ještě upravit posledních patnáct metrů rozjezdu, protože přechod z prašanu na tvrdej odraz by byl celkem prekérní. Takže jsme ještě chvíli plácali prknama runway. Zach házel lopatou s náma, z něj to


04


044

06

05 06 07

zdeněk volech /r/ bs 180 ve snowparku dobrý místo na skok, co? tak lopaty a jedem! park ve waidringu

prostě cejtíš, že je takovej skromnej týpek a má úplně profesionální přístup. Neni to žádnej namyšlenec, kterej by jenom stál a poroučel.“ Tahle ranní rozcvička s lopatou klukům zabrala asi hodinu a půl. Stejně nebylo kam spěchat, protože sluníčko, a tím pádem i příznivé fotografické podmínky, na tomhle místě nastávaj až po desátý hodině. Skok byl tak metr široký a metr a půl vysoký a jako první si ho dal Pepé Povýšil. Nejdřív si projel stopu, aby měl jakous takous představu o rychlosti, a pak si to dal navostro. Vyhrotil to celkem hustě, trošku to přepálil a díky prudkýmu dopadu to poslal asi třicet metrů daleko. V půlce mu došlo, že to je přehnaný, takže

klasicky stáhnul několik vokýnek a po dopadu do strašný rychlosti se mu po pár metrech kousla hrana. Následoval klasickej kolotoč, kdy se vám před očima zjevuje sníh, nebe, sníh, nebe tak dlouho, než ztratíte rychlost a zůstanete ležet. „V prašanu je to úplně něco jinýho než ve snowparku a málokdy se ti podaří najet na odraz ze strany. Jsou to všechno odrazy z předních hran, takže je celkem těžký rotovat, udělat sedm nebo devět už bejvá hukot. Dopad je taky jinej než v parku, musíš to zatlačit zadní nohou do prašanu a mít na ní váhu, abys dobrzdil rotaci a skok ustál. Jakýkoliv zaváhání končí zásekem hrany a strašným mordorem,“ vysvětloval Pepé.


05

První pokus všech kluků byl takovej vlažnější, ale pak už začal jinej level, i když pravda, čistě odjetejch skoků nebylo zas tak moc. Daný to bylo především tím, že u nás nejsou na freeride skoky podmínky a pro všechny zúčastněný byla tohle velká zkušenost. Navíc jak byl skok trochu doprava, tak se třeba regularům dělaly líp bs točky nebo fs z přední nohy a goofy naopak radši točili fróňa. Dodo Dolejší si dával bs airy a fs 3, Zdenda Volech dělal bs air i bs 3, Honza Klvaňa fs air a fs 360 a Pepé to zakončil fs 3, fs 5 a lien airem. Vzhledem k tomu, že dopad byl hodně prudký, tak to ještě chvíli trvalo, než člověk zastavil. Proto pak šlapaní nahoru zabralo deset minut ke skoku a dalších pět k místu na rozjezd. Bylo to celkem namáhavý, kluci tenhle horolezeckej nápor nečekali, ale zvládli to. Chvíli po poledni se sluníčko začalo schovávat mezi stromama a nastal čas na přesun do parku. Ten byl hotovej tak z půlky, dodělávaly se ještě zábradlí.

07


08 09

08

046

Nicméně byly připravený skoky, ten první měl table tak patnáct metrů a byl postavenej klasicky rakousky, že se dopadalo hodně z vejšky. Navíc bylo na něj potřeba mít dobře namazáno, jinak jste do dopadu nedoletěli. Padesát metrů pod prvním skokem stál druhý, s trošku menším dvanáctimetrovým tejblem. Vše zakončoval corner ne moc vysokej a hlavně ledovej, spíš jen tak na zablbnutí než hrocení. V parku Vehikláci plně využívali lanovky, protože z toho šlapání v prašanu byli hodně unavený. Přesun nahoru proto trval celkem dlouho, takže se moc velkej počet skoků nezvládnul, ale po tom ranním záhulu už fakt docházely síly. Přesto se ale na prvním skoku zadařily

honza dolejší /g/ bs 360 cesta po hřebenu

nějaký pěkný polety, Pepé si dal fs 5, Dodo stylovej bs air a fs 3, Zdenda Volech vytočil pěknou bs 3 tailgrab a Honza Klvaňa vše zakončil s cab 7. Druhej skok už byl jen tak pro legraci do sérky, takže se na něm zkoušely různý rotovací kravinky. Zpátky do hotelu se už všichni těšili a dorazili tam někdy kolem půl pátý. Paní domácí roztopila v sauně, speciálně ji zarezervovala pro Vehicle crew, takže se kluci maximálně zrelaxovali a začali tuhnout. Pepé měl ten den narozeniny, a tak se ještě popilo nějaký to vínko. Večer zašli spolu se Zachem do místní pizzerie, kde se setkali se šejprem parku, něco snědli, dali pivko a pokecali. Spát se šlo tak v jedenáct a bylo to akorát, protože se každý únavou sotva držel na nohou. Druhý den ráno nepřinesl nic dobrýho. Přitáhla totiž středně vysoká oblačnost, tedy dole v údolí pod mrakem, v parku mraky a sluníčko svítilo od dvou tisíc metrů výš. Pro focení to nebylo moc ideální, takže kluci začali projíždět celý resort a hledali nějaký příhodný místo dost vysoko na to, aby tam svítilo. Většina vhodných lokací už ale byla totálně rozježděná, takže to na prašanový zatáčky vůbec nevypadalo. No aspoň si pořádně projeli celý středisko. Ve dvanáct byl sraz se Zachem v parku, ale už příjezd k němu dával jasně najevo, že změna nenastala a z focení nic nebude. Mrak začínal přesně na rozjezdu prvního skoku, končil u dolní lanovky a viditelnost byla tak na třicet metrů. Ještě hodinku se tam tak poflakovali, kdyby si to mrak náhodou rozmyslel a odtáh víc do údolí, ale bohužel. A to znamenalo i konec celýho fotsešn, rozlučku se Zachem a hurá domů. Pepé nám na závěr ještě zhodnotí Waidring: „Na pořádný ohodnocení resortu asi nejsem ten správnej člověk. Já jsem celou zimu ve Špindlu a někam jinam vyjíždím minimálně. Nicméně, ve Waidringu je to super, zvlášť když tam přijedeš v noci, nevidíš ty okolní kopce a pak se ráno probudíš, koukneš z okna, azůro a hory mordoru kolem. Tohle si vždycky strašně užívám, tu alpskou scenérii, jak je člověk vůči těm stěnám úplný nic. Waidring je takový menší příjemný resort, teda spíš taková vesnička v údolí. Z ní tě vyveze jedna velká gondola na kopec, přesněji na Steinplatte, což je základní plácek, ze kterýho už vedou sedačkový lanovky různým směrem do okolních kopců. Resort je příjemně nakloněnej, takovej klidnější, prostě červená sjezdovka, a nabízí se spousty možností, kudy to sjet dolu, mezi stromama, pláně, převěje, skalky... Hodně se mi tady líbilo a za návštěvu Waidring určitě stojí.“ Více informací o celém resortu, aktuality o počasí a sněhu najdete na www.waidring.at

09


BIKE SESSION k v ě t e n

více

na

-

č e r v e n

2 0 0 5

w w w. a u t h o r. c z


01

fs 5-0 to fakie

Hele, začneme tradičně. Co to s sebou vezeš za tašky?

skateshopu a že by mě do toho krámu nějak dostal. No a už jsem tady!

...teď jsi mě zabil, haha. No, byl jsem si nakoupit nějaký jídlo v Meinlu. Bydlím teďka se spolubydlící v Praze a nedá se nic dělat, musím to tahat sám, když už se nestaraj rodiče!

Tak se nám trochu přibliž!

Normálně jsi doma kde? Jsem z Ústí nad Labem a v Praze jsem přibližně osm měsíců. Dostal jsem tady dobrou práci v krámu, v Rock‘n‘rollu na Václaváku, kde si nemůžu na nic stěžovat. Na Prahu jsem si za tu krátkou dobu docela zvyk, je to krásný město, které má hodně možností. V Ústí jsem byl fakt zabitej, nemělo to cenu. Jsem rád, že jsem se sem dostal.

Jak k tomu došlo? Prostě ses jednou ráno vzbudil a řekl si, že se odstěhuješ? Bylo to tak, že Jerry z Red Frogu, za kterýho jezdím, mi nabídnul, že v Praze někdo shání jednoho člověka do

V listopadu mi bude 24 let a jak jsem řekl, pocházím z Ústí. Pátým rokem jezdím za Matix, Lakai, Electric a desky Consolidated. Necelej rok jezdím za mag Thrasher, který sem dováží kamarád, tak mu tím trochu pomáháme - já, Vašek Puto a Pepa Škrabala. Je to bez nějakejch striktních podmínek, dostávám časopisy a občas DVD nebo oblečení. Kámoš se kdysi stavil v našem ústeckym skateshopu, kde jsem pracoval, a říkal, že shání lidi do týmu. Určitě to nevzniklo tak, že by mě vybrala redakce ve Státech. Moje skejtování začalo zhruba před osmi lety. Prostě jsem v těch patnácti neměl co dělat, tak jsem zauvažoval nad bruslema nebo něčím takovým. Naštěstí jsem se pro ty brusle nerozhodl, protože skejt nabízí o hodně víc možností. Takže skejt vyhrál na plný. Ale na bruslaře

text: Soňák, foto: Kiva

Kamil se před časem přestěhoval do Prahy. To znamená, že nám ušetří peníze za benzín, takže volba padla logicky na něj. Jezdí už nějakej ten pátek, stylem a zásobou triků si v odborných kruzích vysloužil vizitku minirampového mága. Ale strýt taky nezanedbává a upgraduje. Jízdu si třeba ztěžuje tím, že vozí dvě narvaný těžký igelitky. Přesně tak přijel i na dnešní rozhovor na Strašnickou.


01

049


02

fs smith tail tap


02

skrz prsty nekoukám. Beru to taky jako takovej agresivní sport, jako třeba kola... hlavně, když se nepleteme mezi sebou!

Na mejdláku jsi jezdil? Na mejdláku?

No přece na takovým tom růžovozeleným skejtu z hračkárny... Jó, no jasně! Na tom jsem jezdil jenom z kopce. Přitom se mi ale stejně podařilo zlomit bráchovi trek, kterej snad byl z umělý hmoty. Byl pak děsně naštvanej, nemohli jsme jezdit dál po zadku. Ale to už je fakt dávno. Pamatuju i Pegase, na tom jsem se vlastně učil jezdit. To byl první skejt, na kterým jsem udělal nějaký trik.

Kam chodíš jezdit? V Ústí jsem chodil hodně do skateparku a jednou, dvakrát za čtrnáct dní jsem vyrazil někam na strýt, abych nejezdil pořád na stejným místě. V tom parku byla minirampa a ta mě bavila fakt hodně! Když jsem se přestěhoval sem, tak akorát začínala zima, takže nejvíc jsem jezdil v bazénu na Štvanici. Pozdějc, když nebyly mrazy, tak jsem chodil vedle do skateparku. No a teď Stalin a další klasický místa. Bohužel, kvůli práci už nemůžu skejtovat každej den, stíhám to tak třikrát do týdne. Snažím se, co to jde. Jediný, co by mě mohlo zastavit, je narušené zdraví. A dokaď slouží, tak budu jezdit, a až nebude, tak se budu minimálně vozit.

Tvoje holka je k tomu tolerantní? Holku nemám, bohužel. Jestli jsi myslel tu spolubydlící, tak ta má svýho kluka. Já tam jen bydlím. Teďka záleží, jestli ji vezmou na vysokou školu, a tudíž zůstane dál v Praze. Jinak si budu muset hledat něco vlastního.

A co ostatní dívky? Jednou jsem byl hodně zamilovanej, trvalo to asi dva a půl roku, ale zkazila mi to vojna. To se asi stane hodně lidem, že jim vojna naruší vztahy. Nicméně jsem se z toho ponaučil a teď si dávám pozor, do čeho jdu, a snažim se nenechat se znova napálit. Láska je fakt mocná. Ale čarodějnice, ne čarodějka. A vím, že doopravdy bolí, i když je to jen pocit.

Takže na vojnu máš pěkný vzpomínky? Ze začátku mě to hodně štvalo, ztratil jsem zbytečně rok života. Sice jsem byl blízko domova, ale stejně... Nejdřív jsem se domů vůbec nedostal, potom vždycky jen na pár hodin dvakrát nebo třikrát tejdně, kouknout se na rodiče a zas zpátky. Nic jsem nestihnul, skejtování bylo minimální. Původně jsem plánoval civilku, ale nějak jsem nestihl to papírování, pak jsem na to zapomněl a najednou mi přišel povolávák a už se nedalo nic dělat.

Byls u tankistů? Ne, dělal jsem nejdřív se samopalama. A pak miny, pontony a výbušniny. Miny byly z roku 1952, tak jsem se jich trošku bál. Museli jsme je rozebrat, složit, odjistit, zajistit, zničit a tak. Po dvou jsme je nosili tam a zpátky a pak jsme je odbouchli. Čtyři miny dáš na sebe, přidáš nálož.... Jednou se nám utrhlo poutko a mina utíkala dolu z kopce, ale naštěstí neexplodovala.

Na vojně se zažije spousta „veselých“ historek, co? No, jednu mám, ale ta je tak hrozná, že jí prostě nemůžu říct, haha. Pak se tam dějou různý kuriózní věci, třeba jak se daj nejjednodušejc vydělat peníze na těch mladejch. Stejně jako jsem si já musel koupit ramínka a zámky od starších kluků, tak to probíhalo, když přišli nový holubi.

Taky jsi prodával, jo? Jasně, musel jsem. Když jsem byl jeden z těch šesti nejstarších, co tam zůstali, tak jsem toho musel využít. Ostatní to taky dělali, tak proč ne já, že jo? S tím se nedá nic dělat. V tý době byli peníze fakt důležitý. Hlavně bych vypadal jako idiot před ostatníma. Je to tak.

Vraťme se radši zpátky k desce. Tak mám desku 7.5 nebo 7.625 Consolidated, ale ty se 051


03

03

fs grind

bohužel za krátkou dobu přestanou dovážet. Mám teď v jednání novýho sponzora na desky, tak snad to klapne. Co se týče konkejvů, tak to moc neřešim, za dva dny si zvyknu na cokoliv. Trucky jsem dostával Thunder a kola Spitfire od Havroše, ale nedávno tahle firma změnila majitele, tak zas nevím, jak to bude dál. Trucky jsem měl dřív hodně povolený, teď jsem si je trochu utáh. Furt je to ale dost povolený, haha. Na skejtu jezdim v botách Lakai a těm nemůžu nic vytknout. Jezdím v nich několik let a neměl jsem s nimi nikdy žádné problémy.

Chystáš se na Český pohár či na Mystik? Určitě! Bohužel to ale bude záviset na pracovní době, jelikož dvě soboty v měsíci musím makat, takže uvidíme, jak to vyjde. Sponzoři mi naštěstí vycházejí vstříc a nepožadujou po mně pravidelnou účast. Dodávám fotky a občas jedu nějaký závody. A Mystik? Ještě nevím, no. Myslím, že stále nejsem v takový tý pravý závodní formě, abych zvládl takovej velkej závod. I když, zkusit se může všechno, že jo. Jel jsem to asi před čtyřma rokama, to jsem skončil asi padesátej. Je to spíš o zkušenostech, než o tom prosadit se do první desítky. Jet takovejhle závod ti dá nejvíc ze všech závodů, který tady můžeš jet. Vyhecuje tě to k dobrejm věcem.

Řekni něco ke svojí trikový výbavě. 052

V rampě, myslim, jezdím už docela dlouho, tak zvládám tak nějak všechno. Od poletů přes různý věci na switch

až po grindy a technický věci. V poslední době jsem se naučil třeba switch flip disaster a tak. Na strýtu mě poslední dobou taky baví jezdit na switch. Cejtim, že tělo už si vyžaduje, abych sebou neflákal z hovadnejch rejlů a neskákal furt patnáctky. Trošku v tom stagnuju, ale bohužel je to tak. Lepší se držet tak nějak delší dobu při zemi, než se rakvit a skončit zakrátko úplně. Je to takový individuální rozhodnutí, už nejsem žádná mladá krev.

A inspirace? Kámoši, co s nima skejtuju, zahraniční videa a tak. Dostávám dévédéčka od Thrasheru, který mě fakt bavěj. Nedávno jim vyšlo dobrý video, kde je takový zápolení čtyř týmů, který plněj zadaný skejtový úkoly. Hodnotí se všestrannost. Hodně zajímavý. Oblíbenejch jezdců mám hodně, každej je v nějakým smyslu výjimečnej. Třeba Reynolds, Rowley, Jamie Thomas, Penny, Salabanzi a Rodrigo TX, Mullen a Song, Creager a Koston... fakt jich je hodně. No a co dělal teď Way, to už není možný.

S kým chodíš jezdit? V Praze jsem se ještě tolik nerozkoukal a hlavně byla na plný skejtování dost zima. Takže spíš někoho náhodně potkám, než že bych se s někým dopředu dohodl. Na Štváně probíhá každých čtrnáct dní pool contest, kde si zajezdím třeba s Vaškem Putem, Davidem Klosem, Davidem Horváthem, Alešem Vodvářkou a tak. Venku potkám Lukáše Daňka, Jirku Puffera a další.

Zranění tě provází? Teď se mě delší dobu nějaký zranění vyhnulo. Kdysi


04

drop in

05

jarní suicide

06

bs lipslide

07

s nollie flipem asi hodinu, to jsem fakt nečekal. Dokonce jsem měl poslední dny náběh na otravu krve. Fotky už jsem viděl a jsem docela spokojenej. Kiva i Láďa Čihák jsou lidi, co tomu rozuměj a dali si s tím práci. Takže dík.

ss noseslide to fakie

Co snowboard a další mimoskejtový aktivity? Snowboarding jsem zkoušel kdysi dávno, ale to bylo jen tak s klukama za barákem, na pokrytý silnici, takže to docela bolelo. Občas jezdim na hory, tak čtyřikrát do roka, ale letos jsem se na sníh nedostal bohužel ani jednou. Taky jsem si pořídil PlayStation, takže když nejdu z práce na skejta, tak pařim doma. Do kina nechodím, přijde mi to dneska zbytečný, když si můžeš skoro všechno stáhnout mnohem dřív z netu, než to jde v kině. Žádný sporty nedělám, skateboarding mi úplně stačí, abych si protáhl tělo. Kolikrát jsem tak zničenej, že na ostatní nemám ani náladu, ani čas. Jinak mám zmáklej kulečník, stolní fotbal a všechny ostatní hospodský klasiky.

Hele, už bys asi měl jít, než ti žlukne máslo. Ale nezapomeň se rozloučit!

05

Many thanx to mamka, taťka a všechna moje krev. Sponzorům, který mě podporujou ve skateboardingu, to znamená Mtx, Lakai, E-tric, Thrasher. Dále zdravím R´n´R team, Swis shop, Usma, všechny známý z Ústí a Prahy, všechny skejtry a lidi, kteří se tomu nějak věnujou! Peez!

04

054

dávno jsem si zlomil malíky na obou rukách a klasicky výron kotníku několikrát. Štve mě, že tím zraněním člověk ztratí hodně času, musí se rozcvičovat a stejně to pak dlouho nejde jako dřív.

Co plánuješ do budoucna? Tak to prodávání mě docela baví, takže momentálně nic neplánuju. Jsem rád, že mám jistý místo a že můžu bejt v Praze. Uvidíme, co bude dál... chci skejtovat a najít si nějakou dívku. Velký plány jako třeba skateshop nebo distribuce zatím nemám. Ani nejsem tak finančně založenej, abych si mohl něco takovýho dovolit. Ale neni to zas tak špatnej nápad, protože si myslím, že do toho tak nějak vidím, baví mě to, vím, co to vyžaduje. Myslím, že bych to zvládnul.

Máš na to nějakej základ? Mám praxi z krámů a maturitu z obchodky. Na vejšku jsem si přihlášku ani nedával, protože už jsem byl třináct let ve škole a měl jsem toho dost. Chtěl jsem vydělávat a postavit se na vlastní nohy. Bohužel v Ústí jsem byl dva roky na pracáku, bral jsem čtyři tisíce... Ta práce v Praze je fakt velkej rozdíl. Ale nezměnilo mě to a penězi nehýřím!

Jezdíš se skejtem do zahraničí? Často do Hofu, jednou v Plauenu a v Barceloně. Jinak jsem nikde moc nebyl. Německý haly mi vyhovujou, je to dobrý odreagování, ale furt ten samej skatepark. Podobnej, jako jezdím tady, takže mi to zas tolik nedává. Barcelona je fakt odvaz, jenom vidíš ty místa z videí a divíš se, jak tam mohl někdo něco takového udělat.

Jak se fotilo do tohodle čísla? Dobře! Měli jsme na to skoro čtrnáct dní. Jeden tejden bylo hezky, tak jsme fotili strýtek v Praze a v Ústí, a druhej ošklivo, tak jsme byli v bazénu a taky jsme vyrazili do Hofu a Plauenu. Zase nebylo dobrý, že jsem po zimě nebyl tolik ve formě a že jsem nedokázal udělat takový triky, který bych býval udělal loni na podzim. To by byl drsnější profil, ale co se dá dělat, zimě se poručit nedá. Třeba jsem se na Stalinu trápil

06


07


text: Ondra Salám, foto: Kiva

Se snowboardovýma závodama se to má tak. V Česku se jezděj většinou jednodenní nebo dvoudenní soutěže, organizace bývá všelijaká a podobná je i kvalita výkonů jak jezdců, tak pořadatelů. Na tom není nic špatného a je to naprosto přirozené. Tím zajímavější však je, když nějaká soutěž vystupuje z řady. O letošních Horsefeathers Jib Masters se teď už dá s jistotou říct, že do české snowboardové scény vnesly svěží vítr.

Systém,

01

roman dlauhý /r/ pěkně protaženej stand-up

jakým akce JM funguje, je v podstatě jednoduchý a vše vysvětlí její otec, Richard Skandera. „Vždycky jsem chtěl udělat kontest, kterej bude jinej než ty, co dělaj různý organizace, firmy a asociace. Pro mě je důležitý udělat úplně luxusní servis pro jezdce a tou myšlenkou jsem se zaobíral už tři roky. Minulej rok se to tak nějak podařilo a letos jsme to s Mishem, kterej mi hodně pomáhal, dotáhli do týhletý fáze. Chtěl jsem, aby jezdci přijeli a nemuseli se o nic starat, měli ubytování, jídlo, permici, a aby to bylo jiný. Chtěl jsem, aby to mělo svojí atmosféru. Bude pěknej den, jezdci budou jezdit, snažit se fotit a hecovat se na nějakým triku nebo překážce. JM jsou záležitost jenom pro jezdce, ten závod vlastně nikdy nebude pro veřejnost. Akorát jsem byl sponzorama a lidma okolo dotlačenej, abych udělal taky něco pro lidi. Řikali, že by to bylo dobrý, tak jsem se nechal přesvědčit, že jo. Ale neni to otevřenej kontest, kvůli nominačním závodům a těm zaslanejm videím je to jenom pro zvaný jezdce. V sobotu se pak dělá exhibice pro lidi. Součástí programu bude i možnost tipovat vítěze a vyhrát věcný ceny. Pointa celejch závodů je zajezdit si s kámošema, poznat nový, dát prostor novejm lidem (letos se JM účastní 5 úplně neznámých jezdců z 16 - pozn. aut.). V médiích se neobjevujou a my jim ukážem jinou úroveň ježdění, aby měli možnost seznámit se s těma

057


víc profláklejma jezdcema v dobrým parku. Takže jde vlastně taky o objevování novejch talentů.“

Pozvaných bylo

a na akci se nakonec sešlo pětadvacet jezdců plus organizátoři Misho a Riči, kteří si též zajezdili. Celkem tedy soutěžilo 27 riderů, z čehož devět přijelo z ciziny, tři Slováci, tři Poláci a tři Maďaři, a každá země měla zároveň svýho rookie reprezentanta. Českou krev rozpaloval course v žilách Jožina Toufara, Honzy Zajíce, Martina Matouška, Pepého Povýšila, Honzy Kynčla, Milliela Navrátila, Ondráše „Frýmena“ Svobody, Míry Sameše, Martina Prouzy, Martina Strnadela, Milana Chaloupka, Matěje Šmýry a rookies Romana Dlauhého, Davida Čonky, Davida Šuchmana a Tomáše Tuzara. SK gangsters přijeli ve složení Peter „Kuko“ Pap, Lubo „Zelo“ Zelenaj a rookie Tomáš „Pstruna“ Hrnčiar. Za Poláky to drtili Maciek „Plaster“ Przezak, Tadek Garus a růký Kuba Dytkowski. Konečně Maďarský gang krájel překážky v zastoupení Mátého Manningera (jestli jste v minulém čísle četli rozhovor s Vencou Kutilem a vzpomínáte na část o budapešťském brutál contestu na střeše obchoďáku, tak právě u tohohle týpka Venca se Zájou bydleli - pozn. aut.), Lotfi Peimana a rookieho Takacse Balazse. Park, kde se Jib Masters odehrávaly, byl nadmíru luxusní

a skládal se z triple step boxu, butter boxu, street railu, zetka, kickeru, komba, corneru, áčka a wallu (podrobné informace nejen o něm viz spotcheck na straně 94).

Rookie raketa

na prkně Roman Dlauhý se kromě diktátu na překážkách podílel výpomocí i na diktátu organizačním. „Park je luxusní. Aby taky nebyl, když jsme ho šejpovali šest dnů.“ Zrovna seděl se svejma youngpunk kolegama v TV roomu, kde po vydatném jezdeckém dnu nenasytové svorně drtili snowparky ještě na PlayStationu. Roman s pohotovostí budoucího organizátora uvedl všechny tři. „Z rookies, co jsou tady, vyhrál David Čonka juniorskou kategorii HF weekendu a Tomáš Tuzar s Davidem Šuchmanem poslali videa. Těch videí bylo strašně moc, Richardovi přišlo třeba třicet fakt našláplejch kousků. Bylo těžký z nich vybírat. Já jsem to s Richardem hodně projížděl, koukal na to a pomáhal.“

JM kvalifikace

tedy proběhla též na základě HF weekend kontestu o wild card, který se konal na Kramolíně a do JM poslal vítěze Milliela Navrátila a juniora Davida Čonku. Ten prý jezdí jibbing teprve od loňska, ale vykrůcal to jak starej harcovník. Na áčku například sázel 27 do fs boardslide, boardslide

tailu a 27 out: „Je to tady super, protože si zajezdíš s dobrejma lidma, vlastně asi s těma nejlepšíma. Je to pohoda, všichni jsou přátelský a hecujou se k lepším výkonům... Z parku mám asi nejraději butter box. Nejlíp jsem na něm dal asi switch do fs tailgrindu, box do normálu a switch out 180.“ Vítěz každodenních session byl vždy volen samotnými jezdci a co říkal na ty ostatní? „Stylově se mi líbí ty Slováci a Poláci. Dobře voblečený i styl jízdy. Vypadá to fakt krásně, že nejsou křečovitý, jsou dost volný. Favorita ale nemám. Pro mě je všechno, co třeba nedám, pěkný. “

Klíčovým prvkem

každé snb akce je počasí. První dny sluníčko park smažilo tak intenzivně, že snad nikdo nevydržel v původní výstroji a musel alespoň část oblečení odložit, pokud se nechtěl uvařit. Sníh byl proto mokrý a Pepé Samek solil, co to jen šlo. Předpověď hlásila mraky, ale to se zpočátku naštěstí nepotvrdilo.

Heslo „riders for riders“

je zvučný, úderný a má smysl i grácii. Bohužel právě proto se ho zmocnili manažeři, pořadatelé a firmy celého světa. Až ho zase někde uslyšíte, zamyslete se nad tím, jestli náhodou nejste na akci „riders for organizátoři“


03

02 03

04

02

richard skandera /g/ ss bs lipslide to fs boardslide mišo benco, martin matoušek, martin prouza a richard skandera jožin toufar /r/ fs boardslide

nebo „riders for pracháči“. Proč je to tak důležitý? Protože Jib Masters „riders for riders“ splnili do puntíku. Meetingy skutečně řešily připomínky a nápady jezdců, nebo je dokonce podněcovaly, viz pozdější přestavba butter boxu. Běžný den JM začínal ranní snídaní a po přesunu do parku nastalo absolutně volné ježdění. Kdo chtěl, ten si jezdil, fotil, natáčel, nebo jenom seděl a poslouchal muziku. Kluci přinesli vlastní cédéčka, takže se pouštělo, co měl kdo rád, a teoreticky jste tak svojí překážku a trik mohli vyhrotit třeba na oblíbenej song. Prostě pohoda.

Každý den

byl kromě volných jízd okolo třetí hodiny odpoledne vyhlášen session. Nejdřív best trick a po pozdější domluvě overall impression si hodnotili jezdci navzájem a po večerním tajném hlasování vítěz odkráčel s pěti tisíci v kapse. Martin Matoušek byl prvním a zaslouženým vítězem wallride sessionu díky mega dlouho podrženýmu disasteru. „No povedl se mi tam disaster, kterej jsem trochu přepálil, takže jsem zůstal nahoře viset a pak to dal zpátky do fs. Vydrželo to samo.“

Jedním z nových jezdců

04

, kteří se na JM kvalifikovali na základě videí, byl i Martin Prouza. Je mu 22 let, je z Děčína a o svoje čerstvé dojmy se s námi podělil bez váhání a s nadšením. „Jib Masters si tak nějak nejvíc cením, byla to taková moje celoroční snaha. Hodně jsem zainteresoval lidi, vždycky, když jsme byli na kopci, tak tam musel někdo stát s foťákem nebo kamerou. Za tim bylo hodně překecávání a placení piv kameramanům. Celou zimu jsme takhle natáčeli po různejch resortech, pak jsem požádal kamarády z Děčína, pankáče, kapelu Pozitivní Deviace, a oni mi věnovali svojí muziku, kterou jsem tam mohl zakomponovat. Doma jsem si to sestřihal a pak jsem to


05

05 06 07

kuba dedkovski /g/ fs boardslide roman dlauhý /r/ a richard skandera /g/ richard skandera / g / bs disaster

06

poslal Richardovi jako nominační video. Později jsem zčeknul net a viděl, že je tam mý jméno. Domu mi přišla divoká karta od Richarda, taková zalisovaná A4, kde byl paklík karet na obrázku a bylo tam snad i mý jméno a číslo. Fakt ve velkým stylu, fakt dobrý. Takže jsem se na Jib Masters dostal a jsem rád, protože je to tady úplně výborný, parádně zorganizovaný. “

Je třeba zmínit

060

preciznost a houževnatost, s jakou JM crew masírovala média a zároveň jim vycházela maximálně vstříc. Půlroční přípravy stály za to, a tak se podařilo získat sponzory i značnou pozornost tisku. Při samotných závodech všichni účastníci obdrželi kontestovou kartu na šňůrce, rideři jí měli i se jmény, permici na celou dobu akce, ubytování, polopenzi, přístup do bazénu... No měli jsme se jak v bavlnce. Nebylo to důležité, ale značně příjemné, a všichni se tak mohli soustředit na ježdění a pořádně si ho užít. JM byly tím vším tak nabitý, že po skončení sessionů neměli rideři mnohdy ještě dost. Youngpunks Tomáš Tuzar a David Čonka se po návratu do hotelu rozhodli jít zajibovat na nedaleký double kink rail s krátkou mezírkou. Takový zábradlí s dvaceti schodama to bylo. David: „Prošlapali jsme si cestičku prašanem a pak jsme začali prknama stavět náskok. Nejdřív já s Tomášem, potom tam přišli kamarádi ze Slovenska a začlo to. Zezačátku nějakejma

jednoduchejma tríčkama a pak až po ty nejlepší transfery a switche.“ Masáž to byla značná a výborný prudký rozjezdy pro hvězdy nabízela zasněžená střecha rozestavěnýho baráku, která tam tak stála po ruce. Pánové to sekali hlava nehlava, akorát druhý den byli všichni trochu šokováni, když zjistili, že se střecha totálně zřítila. Ještě že pod ní neskončila východní reprezentace, která tam odtud rail jibbing večer sledovala.

Jak již bylo řečeno,

zahraničí mělo silné zastoupení, a tak bylo samozřejmostí zjistit, jak se na JM líbí našim, byť vzdálenějším, sousedům. Z maďarské crew byl nejnadšenější Máté Manniger. „Je to tady super, hlavně oproti závodům, z kterejch jsme teď přijeli. Tam to bylo blbě zorganizovaný, špatný překážky, no úplně hrůza. Tady je to všechno dělaný pro jezdce, na čtyři dny, můžeš trénovat nebo si jenom tak zablbnout... Je to nejlepší jibbingovej park, v jakým jsem kdy jezdil.“

Kromě jezdců

samotných si v parku hověli také fotografové, kameramani, reportéři a jeden skiller z Deutschlandu. Jmenuje se Miky Zirngibl, čerstvě jezdí za Horsefeathers a oficiálně se JM neúčastnil. Parkem si to ale hasil s gustem a respekt si získal jak u jib masterů, tak třeba u nováčků, jako je Martin Prouza: „Nejvíc by se mi asi líbilo, kdyby byl v Jib Masters Miky. Dává takový triky... Včera večer jsme koukali na videa ze dne a najednou tam právě Miky najel na street rail a skočil fs noseslide a hardway revert 270. Vrátil to a odjel s rozeplou košilí, pruhovaným


07


tričkem, no prostě ve štýlu největším. Ten, kdyby mohl soutěžit, tak jako Jib Master roku 2005 dám určitě jeho.“ Netrvalo dlouho a s Mikym jsme se seznámili sami. „Horsefeathers jsem poznal na výstavě ISPO, ukázal jsem jim svoje video a teď za ně jezdim. Na netu jsem našel informace o Jib Masters, tak jsem přijel a fakt moc se mi tady líbí. Park je perfektní. V Německu máme sice dobrý parky, ale ne ty jibbingový. Tenhle je určitě lepší. Třeba na áčku se mi líběj ty postranní přítlačáky. Ty překážky jsou tak akorát velký na to se naučit nějaký nový triky. Kdybych měl dostatečněj rozjezd, tak by mě nejvíc bavil ten strmej street rail.“

A co loňský,

062

10

vůbec první Jib Master? Z Pepého Povýšila vyzařovala vnitřní, jakoby přetlaková energie, ale zároveň pohoda a klid. Jezdecká masáž měla teprve přijít, a tak Pepé seděl na prkně a s úsměvem vyprávěl o sobě a JM. „Co pro mě Jib Masters

znamená? Hlavně tejden volna. Jiný hodnoty v tom nevidím, ani nehledám. Je to supr ježdění. Já totiž, když se někam dostanu, tak většinou pracovně a s tím, že tam musím něco dělat. Proto je pro mě tohle takovej odpočinek bez povinností. Žádná podobná akce tady určitě není. Je to zvláštní. Já to beru jako voddech, ale na druhou stranu moc neumím jezdit klidně. Kvůli zdravotním problémům bych se měl šetřit, ale znáš to, občas ti to nedá.“ Samozřejmě přišla řeč i na obhajobu loňského titulu. „U mě je to hodně o psychice. Psychika u mě hraje možná i sto procent a necejtim se fyzicky úplně připravnej na to, abych něco hrotil, takže chci jezdit spíš v klidu. Druhá věc zase je, že jsem neposeda. Ale já jsem si sem fakt přišel zajezdit...“

Od úterka do pátku

jezdci najezdili kilometry a tři sessiony získaly své vítěze. Krom Matouškova wallridu se jelo ještě áčko, které


Zrcadlovka s výměnnými objektivy 6,1 mil. pixelů, pokrokové

08

zpracování digitálního obrazu, optika Nikkor pro živé snímky s ostrými detaily, optimální vyvážení fotografických a digitálních technologií pro rychlou odezvu a schopnost zachycení akčních scén, sedm digitálních motivových programů, pokrývajících veškeré fotografické situace, přehledná menu s velkými

09

08 09 10

honza zajíc /g/ transfer bs 270 to boardslide tomáš tuzar, honza kynčl, frýmen, pepé povýšil na tenhle pohled musí mít člověk odvahu

rád a finanční injekce taky pomůže,“ shrnul Pepé skromně svůj výkon. Rookie Jib Masterem se stal Roman Dlauhý, Best style ocenění pro polské lány získal Maciek „Plaster“ Przezak a Best Innovatorem byl zvolen Ondráš „Frýmen“ Svoboda.

vyhrál Slovák Lubo „Zelo“ Zelenay, a vítězem triple step boxu se přes ošklivý pád zakončený vyraženými zuby stal Maďar Takacs Balazs. JM 05 tedy zbýval poslední den. Špatná předpověď počasí bohužel konečně dostála svého předurčení a sobota byla zahalena v mlze a dešti. Přesto se dostavil hojný počet diváků. Jakoby právě poslední den korunoval vítěze, Zája absolutně ovládnul double kink rail jízdami jako switch bs 270 transfer to boro, switch fs 270 transfer to bs lipslide a krom vítězství sessionu si jízdou fs 450 transfer to boro vyjel i cenu Best Trick. Druhý session se odehrával na upraveném butter boxu. V tom naprosto exceloval Pepé Povýšil s bs 180 to box to switch bs lipslide revert a po náležitém hlasování byl letos opět zvolen Jib Masterem roku! Ano, je to tak, obhájil titul a může se radovat již z druhého řetězu s logem JM! „Bral jsem to celý easy, akorát jsem chtěl dát ten box. Povedlo se a vítězství tak nějak vyplynulo ze situace. Za titul jsem samozřejmě

Poslední jízdy byly odjety

a nezbývalo, než se Ričiho zeptat, co bude dál. „Plány do budoucna? Všechno záleží na tom, jak se to letos podaří, jestli se mi to bude chtít dělat a jestli se to bude líbit sponzorům. Určitě bych chtěl. Baví mě to, ale je s tím hodně práce a unavuje to. Dobrý je, že potom vidíš, že to funguje a to je fajn. Pro mě bylo vlastně největší zadostiučinění to, že ty jezdci jezdili a řikali, že je to supr, že to je nejlepší park a akce.“

w w w. n i ko n . c z

Fotoaparát D70 je konstruován tak, aby uspokojil vaši zálibu ve fotografování. Poprvé je kvalita obrazu profesionální úrovně dostupná každému, bez ohledu na fotografické zkušenosti - díky možnosti volby sedmi použitelných digitálních motivových programů pro s

všechny

fotografické

6.1 miliony

příležitosti.

Obrazový

snímač

formátu

DX

systémy zpracování obrazu překrásné snímky vytištěné přímo z fotoaparátu pomocí tiskárny. S oceňovaným systémem 5ti bodového dynamického autofokusu, sériovým snímáním frekvencí 3 obr./s a s automatickým výklopným bleskem je fotografování rodiny a přátel hračkou.

Jib Masters 2005?

To je jako když si vezmete to nejlepší ze závodů, photosessionů a tripů s kámošema a celý to smícháte dohromady. Je až s podivem, že je u nás akce s tak přirozenou a přece geniální myšlenkou natolik ojedinělá. Na druhou stranu právě to z ní dělá výjimečnou a možná je to tak i lépe. Budeme pravděpodobně mluvit za všechny zúčastněné, když řekneme: „Doufejme, že si Jib Masters užijeme příští rok zase!“

Nikon

efektivních pixelů poskytuje v kombinaci s vysoce dokonalými

Prezentační centrum Nikon Kodaňská 46, 100 10 Praha 10, tel.: 267 154 577 http://www.nikon.cz


text: Tom Vintr, foto: David SCH Blažek

064

Tak se nám vrátil Tomáš Vintr z Barcelony. Sedí doma, dělá, že kouká z okna, ale přitom po očku sleduje telefon: „Hergot, vždyť v tom Boardu musej vědět, že už jsme zpátky! Co nevidět budou volat a na všechno se vyptávat. Přitom já musím jít ještě vrátit toho Patočku do knihovny a pak dávaj dokument o slonech. To se na to Soňákovi vyprdnu! Čekat na telefonát nemá smysl, napíšu to radši rovnou sám!“


01

marek zápražný /g/ bs 5-0 / via picina


02

tomáš kadlc /r/ kickflip bs taislide / cornelia


úvodník | Zatímco v Česku panovala jedna

02

z nejlepších zim posledních let, firma Vehicle vyslala svůj team do jižní části Evropy. Přesněji do španělské metropole Barcelony na jednoměsíční trip spojený s focením a natáčením. Takže v půlce února vyrazila celá parta, a to v tomto složení: Aleš Bubla, Tomáš Kadlc, Marek Zápražný ze Slovenska, David „SCH“ Blažek a David Chvátal. O dva dny dřív, kvůli zajištění ubytování, jsem letěl já, Honza Minol a Michal Suchopár. Po pár hodinách v letadle jsme se ocitli na barcelonském letišti a namísto patnácti stupňů pod nulou se teploty přehouply do stejné hladiny, tentokrát ovšem na druhé straně teploměru. Bundy okamžitě putovaly do příručních batůžků, vylezli jsme z terminálu a v lehkým svetříku se vydali za prvním odvážným dobrodružstvím.

kdo hledá najde

| Určitě si říkáte, proč o tomhle mluvím jako o nějakém odvážném dobrodružství. No šlo nám o nocleh přece! Hned jak jsme přistáli, byl to náš úkol číslo jedna, a tak jsme vzali kufry a vyrazili na Universitat. To je, jak určitě všichni dobře víte, jedna z hlavních zastávek metra a autobusů v centru, rovněž univerzální skatespot a navíc bezvadný meeting point v jednom. Tady jsme nalezli internetovou kavárnu za účelem sehnání nějakého bydlení. Potřebovali jsme byt pro 8 lidí, alespoň 3 místnosti, kuchyň, no prostě byt jak se patří. Zatímco

067

já a Honza jsme zkoušeli štěstí a obvolávali jeden inzerát za druhým, Michalův úkol spočíval v hlídání zavazadel. Jak se ukázalo, Michal v obležení kufrů a tašek lákal pobudy a zlodějíčky všeho typu, proto jsme své stanoviště radši přesunuli na roh Las Ramblas do McDonald´s. Ten se nám pak stal útočištěm na minimálně dalších 5 hodin, jelikož se naše apartmánová situace nevyvíjela podle předpokladů. K večeru jsme, již pěkně zoufalí a unavení, čekali na jedinou domluvenou schůzku, kterou si s námi dal majitel jednoho z bytů. Honza ještě pro jistotu zavolal jednoho ze svých barcelonských kamarádů, protože s lokálem se řeší všechno líp, a vydali jsme se vyjednávat. Francesc, což byl majitel bytu, na nás již čekal na domluveném místě a s ním jsme se vydali do jedné z bočních ulic Las Ramblas. Po necelých dvou minutách jsme dorazili k domu a s Honzou na sebe jen nevěřícně koukali, protože tenhle se nacházel v jedné z nejlepších lokalit celé Barcelony. Zdolali jsme zhruba 30 schodů v super úzké chodbičce a Frank otevřel dveře krásnýho a útulnýho bytečku. Začali jsme vyjednávat. Vyndalo se víno, nalilo pár skleniček a po chvíli bylo dohodnuto. Měli jsme kde spát!

parta se kompletuje

| Dva dny na to za námi dorazil zbytek party. Oťukali jsme si pár míst a další den jsme se vrhli na skejtování, grindování a slidování v plný parádě. Měli jsme spadeno na


všechny koutky tohoto hlavního města skateboardingu. Aleš, Tom Kadlc a Šůba přijeli pouze na 14 dní, takže tyto dva týdny byly rezervovány hlavně pro focení. Ve stejnou roční dobu jako my se do Barcelony vydal i Petr Horvát. Po pár dnech jsme se potkali na MaCBA a od té doby se u nás v bytě stal, dá se říct, pravidelným návštěvníkem. Petr je bavič a vypravěč a každý večer, kdy se u nás ukázal, stál za to. Tím se volně dostávám k popisu, jak to v tom našem bytečku vypadalo.

jsem za prudiče, ale někdo to dělat musí | Tak v tom bytě to nebylo

zrovna nejlehčí. Ve chvíli, kdy se na jednom place sejde 8 skaterů, je o průser postaráno. Navíc si to vynásobte čtyřmi týdny a máte průserů habaděj. Kuchyně, sprcha a záchod se okamžitě staly válečnou zónou, kde nikdo nikomu nic nedaroval. Začíná se náš měsíc špaget, ryže a pudinků... Po pár dnech našeho působení se stal byteček neobyvatelným. Já se začal nervovat kvůli pomalu se rozmáhající plísni a lidé ze sousedství z naší přítomnosti. Začali si stěžovat nejprve našemu domácímu, potom už pro jistotu majiteli celého domu. No prostě klasická pruda starých lidí, kteří už chtějí mít po dvaadvacáté hodině doma klid. Jen tak pro představu musím dodat, že desátá večer je v Barceloně hodinou, kdy mladí vyrážejí do ulic a začíná se teprve pořádně žít! Takže jsme se snažili sekat dobrotu a být potichu. Po pár dnech nám „frankTHEtank“, majitel bytu, volal a patnáctiminutový hovor jeho lámavou angličtinou stál opravdu zato: „I am pissed, there is too much noise! You´re riding your skateboards in the flat!“ a tak dále. Po tom telefonátu jsem musel klukům vysvětlit, že musíme být ještě více zticha – mám takový pocit, že víc potichu už jsme být ani nemohli, ale prostě se těm nájemníkům ne a ne zavděčit. Kluci mě začali mít bohužel za prudérní hovado, protože jsem je musel

uklidňovat při dupání, mlácení věcma a podobně. Tímto se jim všem omlouvám, ale jsem rád, že jsme se klidnili a všechno nakonec proběhlo v pohodě.

pohlednice z barči

| Něco ke skateboardingu: hlavním cílem naší cesty bylo, mimo to, že jsme se krásně rozehřáli před sezónou, focení reklam pro rok 2005, točení do Black Rabbit videa a videotour do Sk8 is Gr8 za účasti celého teamu. Nevím, jestli má cenu tu rozepisovat barcelonské skatespoty. Jednak jich je tolik, že by místo vyhrazené pro tuto reportáž stoprocentně nestačilo, a jednak jste reporty z Barcelony v Boardu četli už mockrát. Jen tak pro shrnutí: centrální skate místa jsou MaCBA, Sants Estacio, Paral-lel, Universitat a Fondo. Na těchhle spotech strávíte hodiny... co hodiny? Strávíte tady celý dny a nebudete se toho moct nabažit! My jsme však chtěli taky objevovat. Už jsme tu byli několikrát, ale nyní jsme město pořádně procestovali. Dostali jsme se na místa, který jsme většinou znali ze skate videí, ale nikdy nás nenapadlo, že je opravdu možné, aby se všechno tohle mohlo sejít v jednom přímořským městě. No, jak jsme zjistili, tak mohlo. Skejtovali jsme víceméně na všem, co jsme našli, a vy během roku uvidíte, kolik toho bylo. Dá se říct, že kdykoliv se rozhodnete vystoupit z metra, najdete nějaký místo, o kterým by se vám ani v nejlepším snu nezdálo. Jdete po ulici, chvíli koukáte

04

03

marek zápražný /g/ kickflip frontside boardslide / bag de roda

04

tomáš vintr se rozdejchává


03

069


05

tomáš vintr /r/ bs lipslide / park

06

marocco fellas / minuta nepozornosti a věci jsou pryč


06

05

071

kolem sebe a najednou vidíte perfektní dva bloky osmiček s mramorovým rozjezdem i odjezdem. O dvě ulice vpravo zjistíte, že je tam rail ze sedmi, kousek nad ním perfekt rail z devíti. Opodál vidíte nějaký náměstí, dojdete tam a zjistíte, že to je ten superspot, kde měl sérku třeba Rodrigo Tx. No prostě k neuvěření! Každej z nás k tomu měl svůj přístup. Šůba s sebou všude tahal svojí supr výbavu, to jest pět kufrů s foto pomůckama a snažil se z toho vyždímat co nejvíc. Marek skejtoval snad na každým místě, kam jsme přišli, a na každý se chtěl ještě pětkrát vrátit - sladký mládí! Aleš byl klasicky v chillingu, sem tam skejtoval, popíjel sangrii a užíval si teplýho počasí. Michal si odrazil patu, když lítal ve switch varial heelflipu ze dvanácti schodů, a skoro deset dní nemohl chodit. Proto bohužel nevyfotil tolik matroše jako ostatní. O to víc ale potom natočil s Davidem a myslím, že bude na co se dívat! Tomáš „Dino“ Kadlc natíral prdel všem typům při flipovejch variacích a stal se maxisuprtrupr bossákem ve S.K.A.T.E. Já se snažil držet krok a kam jsme přišli, tam jsem chtěl něco vyfotit. Pořád se vlastně něco dělo.

jdou po nás | Jeden den jsme se rozhodli

jet na Fondo, nacházející se v městský části Badalona, kde jsme měli vyhlédnuté mramorové náměstí se zídkou ze dvou bloků. Uprostřed tohohle náměstíčka byla navíc perfektní skočka mezi stromkama. Tady, namísto skejtování, proběhla jedna z našich akčních příhod. Abyste rozuměli, ve Španělsku žijou hodně zvláštní lidi a někdy vám zůstává rozum stát nad tím, jaký hovada se tu dokážou objevit. Tohle ráno jsme

narazili na korunovanýho krále všech debilů v podání asi tak padesátiletýho proplešlýho typa s koženkovou taškou pod ramenem. Stoupl si pod zídku, kde jsme jezdili, a naznačil nám, že se nehne z místa, dokud nevypadneme. Malej Marek ho otestoval, projel kolem něj ve 50-50 a rázem se situace začala vyhrocovat. Milému pánovi vylezla na čele křečová žíla, vytáhl mobil a jal se dokola španělsky papouškovat, že zavolá policii. David Chvátal ho pohotově vyfotil a začalo dobrodružství. Ačkoli jsme nemluvili španělsky a tenhle psychopat to věděl, začal řvát na celý kolo něco jako „na nic takovýhleho nemáte práva, nemůžete si mě fotit, dejte mi ten film a vypadněte!“, načež volal španělskou domobranu, armádu, policii i městské četníky. Rozhodli jsme se pro taktický ústup, protože tady nemělo smysl čekat na nějaké rozumné vyústění. No ale chlápek nás začal pronásledovat, furt byl pár kroků za náma. Už to trvalo na náš vkus dost dlouho, tak jsme se rozhodli se rozdělit a ztratit se mu, aby s náma náhodou nechtěl ject i domů a pokračovat v tom, co dělal celý dopoledne. Dvě party se začaly nezávisle na sobě proplejtat uličkama a za chvíli bylo po dědkovi. Asi mu ze všeho toho stresu praskla ta žíla na čele a musel místo policajtů volat záchranku. My jsme se sešli na centrálním místě a konečně mohli v klidu fotit.

jak to děláte, že vám to prkýnko drží? | Celý měsíc jsme vstávali

nějak před polednem, v klidu se nasnídali a vyráželi na domluvený skate místa. Sem tam se vám ve městě stane, že u vás zastaví policejní auto, vystoupí většinou dva strážníci a s klidem vám oznámí, že tady se „už“ jezdit nedá, tak si seberete svých pár švestek a jdete zkoušet štěstí o ulici dál. Horší je, když přijedou policajti, kterým skateboarding radost nedělá, a chtějí vaše doklady, v horším případě chtějí i 30 až 50 euro pokutu a návdavkem vašeho kompleta. Nejlepší jsou ti, kteří kolem vás jenom projedou a zamávají, nebo u vás dokonce zastaví a ptají se, jak to děláte, že vám to prkýnko drží pořád pod nohama. Ať se mají věcí jak chtějí, potkáte tady moře zvláštních lidí, na


07


07 08 09 10

michal suchopár /g/ fs 5-0 / přístav tomáš vintr /r/ fs bluntslide / sants barca z vrchu týmovej relax

které v Čechách nikdy nenarazíte. Už jen umělci, kteří postávají den co den na hlavní třídě Las Ramblas, ve vás zanechají vzpomínky na pár měsíců.

už se nám to krátí

| Jak dny ubíhaly, tak jsme se ani nenadáli a loučili jsme se s polovinou party na autobusové zastávce airport-expressu. Vrátili jsme se do bytu a najednou bylo všude tolik místa. Na zemi neležely matrace těch, na které už nezbyly

postele, a my jsme se po dvou týdnech mohli po bytě zase normálně pohybovat. Teď jsme zůstali já, Michal, Marek a David. Každý den jsme hledali nová místa, vraceli jsme se na spoty, kde jsme chtěli ještě něco vyzkoušet, a točili jsme, co to šlo. Marek měl naraženou kostrč a obden si tohle zranění obnovoval, k tomu přidal odraženou patu, naražený koleno, rýmu, odřený záda a zvrknutej kotník. Bůh ví, kde pořád bral sílu každý den skejtovat. Michal si nejdřív odrazil patu.

08

09

10

Po desetidenní uzdravovačce mohl zhruba dva týdny jezdit, ale pár dní před odjezdem si při nollie bigspin heelflipu dal definitivní stopku od skateboardingu, a to asi na pár týdnů. Diagnóza v nemocnici zněla zlomenina pravého kotníku a Michal to měl spočítaný. V nemocnici si za rentgen a sádru řekli 200 euro, takže si kromě zážitků přivezl ze Španělska i pěknej dluh a navíc má doma co řešit s pojišťovnou. Alespoň jsme se zasmáli při zpáteční cestě z nemocnice, kdy střídavě skákal po levý noze, s mojí podporou místo berlí, a v podzemí si dával downhill na přestupu metra. Při jednom našem rozjezdu jsem Michala poslal moc rychle, takže si navíc užil i slalomovou dráhu mezi turistama. Pro mě ježdění skončilo pět dní před odjezdem, kdy se za mnou přijela podívat moje holka. Alespoň jsem měl po měsíci důvod k odpočinku a chvíli se taky trošku podívat po městě. Poslední víkend jsem si s klukama šel přeci jen zaskejtovat, protože se začíná pracovat na Créme videu, navíc se ve stejnou dobu točí taky Black Rabbit video a záběrů není nikdy dost. Na spotu, kde si Michal zlomil kotník, jsem si ho já podvrknul při switch kickflipu. Naštěstí nijak drasticky, ale i tak. Čím víc se blížil i náš odjezd, začala panovat nálada, která často připomínala držení bobříka mlčení. Všichni jsme byli uzavřený do sebe a přemýšleli nad tím, že už za pár dnů se budeme vracet do toho klasického pražského stereotypu, teplot pod nulou a negativní, pesimistický nálady.

a domu! | V den odjezdu jsme byli donuceni 073

vstávat v devět hodin, vyklidit a vyčistit byt, abychom kolem poledního mohli všechno v klidu předat majiteli a on nám vrátil naší zálohu. Všechno proběhlo docela

hladce, ukázalo se jen pár věcí, které náš měsíc nevydržely. Elektrika v jedné z místností, hadice ke sprše a mikrovlnka. To jsme bohužel museli zaplatit a ve tři odpoledne jsme se vydali směr letiště. Michal skákal o berlích a dal nám svůj třicetikilovej baťoh, o kterej jsme se s Davidem a Markem střídali. Jednou nám ujel vlak, na letišti jsme stihli všechno na last call, ale vše dopadlo dle plánu a zanedlouho jsme seděli v letadle do Milána. Tam jsme měli přestoupit na další spoj do Prahy. Po mých předchozích zkušenostech s italskými letišti jsem se tomu sice bránil, ale jiná, to znamená levná varianta bohužel nebyla. Poprvé jsem si zažil s italským letištním personálem minulý rok při cestě na závody do Říma, kde mi přišel vykradený kufr. Tentokrát jsme to pro jistotu vzali všichni přes Miláno, ale nebylo to nic platné. Nejprve si odstavili Davida a chtěli mu sebrat kameru. Nakonec mu alespoň zabavili z nějakého neznámého důvodu stativ. Pak nás donutili jít znovu na odbavení a opakovat tudíž celou proceduru z Barcelony. Moje holka se musela zouvat a svlíkat, co jen to šlo. Markovi kontrolovali trucky, které mu po deseti minutách nakonec povolili. Jako do letadla, ne že mu povolili šrouby. Michalovi kontrolovali i berle a všechno završili v letadle, kdy nám při rozdávání jídla oznámila letuška, že všechno už rozdali lidem sedícím před námi. No prostě cesta necesta. Nakonec jsme v nočních hodinách přeci jen přistáli v Praze a všichni se vydali na cestu domů. Zazvonil zvonec a pohádky je konec. Enjoy and stay tuned – Vehicle!


V minulém čísle jsme vám přiblížili první polovinu série 4x4. Ta druhá na sebe samozřejmě nenechala dlouho čekat, a proto už teď víme, kdo se stal Mistrem ČR ve freestyle snowboardingu. Nepředbíhejme však, důchodci ani lyžaři to nemají rádi a koneckonců i vy byste se připravili o zajímavou a dlouhou cestu k poháru.

074


01

text: Ondra Sláma, foto: Kiva, Hofik, Kuba Vlček

Po national závodech na Dolní Moravě, kterými report v minulém čísle skončil, zbývaly už jen dva nároďáky a jeden lokál. Celkem tedy ještě tři závody měly rozhodnout o tom, kdo je u nás ve freestylu v roce 2005 nejlepší. Pozice už byly z první poloviny kontestů pěkně načrtnuté, ale rozhodující jízdy měly teprve přijít. Hlavním tajemstvím úspěchu ve 4x4 byla kromě skillu taky účast. Sebelepší jezdci nemohli jedním či dvěma závody trumfnout ty aktivní s mnohem pravidelnější docházkou. Navíc kartami v kategorii kluků nad osmnáct trochu zamíchal Quiksilver tým, který se ve Špindlu nečekaně zjevil, vyhrál co mohl, čili získal

přední pozice, a pak se zase propadl do země, neboť Emeric Front se už na 4x4 nevrátil. Oproti ostatním tak ze Špindlu jakoby chyběli tabulkoví vítězové a toho mohli využít zejména ti, kdo první část série buď prokalili, nebo jim termíny nebyly po chuti. Podívejme se tedy na jednotlivé závody.

26.2. | NEKLID | VEHICLE NITRO | SLOPESTYLE Nároďák na Neklidu překvapil nečekaně nízkou účastí. Obloha lehce zatuchla, a tak se course zpočátku válel v chuchvalcích mlhy. Možná právě mléčnej zákal na jinak modrý obloze zapříčinil, že riderů

honza nečas /g/ backflip method v rejdicích

moc nebylo. Konkrétně se přihlásilo 33 odvážlivců a takové množství byste na nároďáku čekali už jen od hlavní kategorie. Skupina kluků nad osmnáct dostala silně na frak a ta dívčí byla pohublá jak anorektička po velikonočním půstu. Jistou míru viny lze určitě přiřknout Nikita kempu, který se ten víkend konal, byť o pár kopců dál, na Klínovci. Na někoho tak kontest, přestože proběhl hladce a bez větších problémů, mohl působit spíše dojmem „jel se, aby bylo odjeto“, což je jistě škoda. Course sestával ze tří skoků a jednoho corneru. Jezdci si stěžovali na krátké dopady, za což se jim pořadatelé dokonce omluvili. Přesto byly k vidění moc pěkný jízdy a diktoval zejména Zája a Martin Matoušek. Juniorkám zatopila Mariana Hoshnová a ostatní juniory s přehledem vyklepl suverén Tomáš Tuzar. Holky nad osmnáct si místa na stupínku vítězů rozdělily následovně: třetí Eliška Šírová, druhá Pavlína Synková a první skončila lokálka Klára Suchanová. Třetí z kluků pak byl německej kolega Henry Holze, druhej diktátor Martin Matoušek a na stupni nejvyšším stanul „oberhauptsnowboardist“ Zája, který si svou čerstvou hodnost zasloužil jízdou cab 5 nosegrab, bs 3 mute, fs 5 mute stalefish neboli double grab a butter do sw bs 5. Dvěma národními vítězstvími si tak cestičku k poháru našlápl moc pěkně, ale následující lokál v Rejdicích bude sledovat z pozice rozhodčího, takže na předčasné soudy je ještě brzy.

5.3. REJDICE | ELAN SNOWBOARDS | SLOPESTYLE Rejdice, Rejdice. Snowpark, kde „Jah people“ dávaj dobrou noc, na ten jsme se fakt těšili. Dokonce i počasí bylo celkem v pohodě, sice taková ta šedá neutralita, ale neurazí. Akorát se pak do nás lehce dala zima a později už i těžce. Course byl velice


02 03 04

hanka vojtěchovská /g/ 50-50 to boardslide v rejdicích pódium v peci / venca kutil vyhrál prkno martin matoušek /r/ fs air v krutý vejšce na neklidu

kvalitní a poměrně rozměrný. Trať začínající eLkem byla osázená všema možnejma variacema na téma „propícháme sníh železem“, vyztužená skokama a zakončená moooc velkým jumpem, kterej slabší povahy vynechávaly. Čerstvoučkým trhačem sliznic byla i macatá z-railka posazená hned vedle. Pár odvážlivců jí nakonec hranama podrbalo a ti, co jí probrali od začátku do konce, sklízeli zasloužený uznání. Jedna nešťastnice trénink zakončila úrazem a Honza Nečas po neshodě s dopadovkou big airu na trati zanechal kus vázka. Trochu s podivem bylo, že se Rejdice ve 4x4 sérii řadily do série lokálů místo nároďáků, ale nakonec to tak možná bylo lepší.

19.3. PEC POD SNĚŽKOU | LTB CLASSIC | HALFPIPE Halfpipe závodů bylo letos v Čechách míň než šafránu v mrazáku na zeleninu, co má Špek v redakci, takže určitě stojí za zmínku. Mimochodem, výsledky z pajpy se do rankingu 4x4 série nakonec nepočítaly, a to i přesto, že byly původně jako součást 4x4 avizované. Stejně jako slopestyle následující den, i halfpipe spadala pod LTB Classic. Sobotní sluncem zalitej den skrýval paradoxně vymrzlej kotel, kterej pak naštěstí změkl. Jezdci tak měli trochu problém s adaptací a nakonec bylo přihlášených jen pět holek a šestnáct kluků. LTB ještě přivítaly všechny závodníky příjemným dárečkem ke startovnému, neboli trigem a pytlíčkem

02

03

076

Začátek závodu se tak nějak samovolně oddaloval, a tak se začalo poměrně pozdě, což znamená někdy okolo druhý. Mimo jiné to bylo proto, že odešel zesík u sound systému a vůbec to celý chraplalo a kuckalo. Do toho se pořadatelé rozhodli, že se místo slopestylu pojede jam. To by bylo celkem v pohodě, jenže se jelo asi tři hodiny a ve finále si i ti nejčilejší zajeli maximálně tři jízdy. Takovej jam dost na hraně to byl, ale dobře to nakonec dopadlo. Po vymrzlé venkovní „čekáme na výsledky“ session byli vítězové známí. Marčus a jízda transfer do fróňa na eLku, fs 3 stalefish, bs 5 a bs 3 skončili třetí. Nečasovi se povedla zejména první jízda bs tailslide do fs na lámačce, cab 5 mute, bs 5 tailgrab, backflip a díky ní získal druhé místo. Konečně nejlépe rozhodčí ohodnotili transfer do fróňa, switch 5, bs 3 a fs 5 na bigoši, který nenaservíroval nikdo jinej než gurmán a šéfkuchař vysokých poletů Venca Kutil. Mezi holkama svojí jízdu nejlíp zajela Hana Vojtěchovská, juniorům již tradičně vévodil Tomáš Tuzar a v kategorii kluků do třinácti let zvítězil David Bergman. Ceny se sice rozdávaly až někdy okolo šesté, ale příjemným zpestřením bylo, že si jezdci z celé té hromady mohli postupně vybrat tu, která se jim líbila nejvíc.

na brejle, a mohlo se jet. V kvalifikačních jízdách ohromně diktoval Petr Horváth a parádní rotace předvedlo i mnoho dalších. Šlo ale o finále a podle rozhodčích v něm nakonec nejvíc dávala následující trojka: třetí skončil Mazďák, druhej Petr Stolín a první Tomáš Šimůnek za jízdu sestávající z rovnýho poletu, bs stalefish, 5 indy a zase rovňáka. Z holek jela nejlíp Lucka Janouchová, který se povedla hlavně pěkná fs 3. Tomáš (i s Mazďákem) v Peci letos dělá shapera jak pajpky, tak slopestylu: „Já závody dost outuju, mě bavej fotky a videa, ale tyhle byly dobrý. Chápu, že si některý lidi na pajpku stěžovali, ale možná jsou zhejčkaný. Kdyby uměli, tak to budou dávat za každejch podmínek. Nedivim se, jestli přijeli ze zahraničí, kde je šestimetrová rampa, pak je těžký se přeškolit. Já nikam nevyjel, zůstal jsem u týhle a bylo to v pohodě. Neni lehký tady něco postavit, zvlášť když teď poslední čtyři dny pořád pršelo. Ale nakonec si myslím, že to bylo v pohodě.“

20.3. PEC POD SNĚŽKOU | LTB CLASSIC | SLOPESTYLE Poslední bitva byla svedena ve slopestylovém parku na Labuti. Bylo jasné, že čtvrtý nároďák definitivně určí jména vítězů všech kategorií. Sice už od pátku svítilo sluníčko, ale povrch sjezdovky byl v neděli tak


04

VÝSLEDKY SÉRIE 4X4 2005 Kluci nad 18 let | 1. Honza Nečas | 2. Petr Světlý | 3. Ondřej Marčík | 4.-5 Honza Zajíc a Ondřej Zvoníček Holky nad 18 let | 1. Eliška Šírová | 2. Pavlína Synková | 3. Tereza Marešová Junioři | 1. Tomáš Tuzar | 2. Emil Franěk | 3. Honza Dolejší Juniorky | 1.-2. Tereza Erbenová a Mariana Hoshnová Kluci do 13 let | 1. Jonáš Ledecký


05

06

07

078

zmrzlý, že mnoho jezdců odmítalo závodit. Těžko říct, do jaké míry byla na vině hutná „beforeparty“ předešlé noci, každopádně nakonec se většina přeci je zapsala. Kategorie juniorů byla trochu záhadně a nekorektně smíchaná s klukama nad osmnáct. Do finále tak postoupili, díky vítězství a druhýmu místu z lokálu v Rejdicích, jenom Honza Nečas a Venca Kutil. David Šuchman se sice nedostavil, ale Tomáš Tuzar automatický postup do finále jistě postrádal. Závody konečně propukly a kromě velice nepříjemného pádu jednoho z nováčků jízdy vypadaly dobře a ve finále byly vidět ty nejlepší. V podvečer už bylo všechno odjeto a vítězové známí. Mezi holkama nad osmnáct třetí místo obsadila Eliška Šírová s tweaked a rovnejma poletama, druhá byla Pavlína Synková, která polety prokládala shiftyma, a jako jediná, která krotila céčko noseslidama to fakie, vyhrála Lucka Zábranská. Vhod jí určitě přišla i první cena v podobě LTB prkna, to svoje starý totiž v sobotu rozsekala. Klukům vévodili ostřílení jezdci. Třetí místo vydobyl Honza Nečas jízdou bs 1 stalefish, cab 5 stalefish, bs 5 a boro na céčku. Na druhej flek to vysázel Marčus se switch bs 3, switch fs 5, bs 5 a borem. Celkově dominoval Venca Kutil a jeho cab 5, switch bs 5, fs 5 a boro to fakie. Venca si taky jako jeden z mála trať pochvaloval: „...byla dobrá, supr. Konečně nějaký velký skoky. Trochu tvrdý, ale zase je dobrý, že se to nezničí.“ Krom prkna dostal taky holicí strojek a pánskou kosmetickou kazetu pro elegány, tak uvidíme, jestli nám příště na prkně nepřijde nadiktovat navoněnej a dohladka oholenej.

05 06 07

venca kutil /r/ fs 5 v peci rozebíračka cen v rejdicích holky na „stupních bufetu“ v rejdicích

VÝSLEDKY | 4X4 | CELKOVĚ Tím byl poslední závod série 4x4 odjetý a stačilo sečíst body ze všech závodů. Takže kdopak nám to vyhrál? Mistrem ČR ve freestyle snowboardingu pro rok 2005 se stal Honza Nečas! Konečný skóre 95 bodů mu zajistilo první místo a postup do finále Big Airu Martina Černíka. Gratulujeme, chlape! První dámou freestyle snb se 109 bodama je Eliška Šírová. V juniorech pak neohrozitelně zvítězil Tomáš Tuzar s neuvěřitelnými 126 body. Celkem se série zúčastnilo 181 jezdců a jezdkyň a rozdáno mělo být 125.000 kvočen. Každým závodem, sportovním dnem i noční „laughterparty“ protékalo pivo osto6, se kterým nejeden z přichomejtnuvších vstával i usínal. Burton snowdeck area zase mnozí vděčili za rozpumpování krve v zimou zkřehlých tělech, popřípadě za končetiny ulámané na railech. Prostě o zábavu bylo dostatečně postaráno. A jakej byl šampiónův dojem z celý série? „Já jsem nad tím ani moc nepřemejšlel. Na mně ty závody působily dobře. Tam, kam jsem na 4x4 přijel, ty závody proběhly v pohodě a bez problému. Všechno fungovalo. Když jsem na ně jel, tak jsem měl jistotu, že závod bude v pohodě, bude supr a nebude tam žádnej opruz. Akorát ten ve Špindlu se mi moc nelíbil, protože tam bylo moc lidí, organizačně se to nezvládalo, trénink se nestíhal a všechno se to protahovalo. Ale celkovej dojem je pohoda, velká pohoda. Teď pojedu do Špindlu na Big Air. Ten skok by tam snad měli zvětšit, zatím má table asi jenom sedmnáct metrů. Už se těším, ale nijak velký naděje si nedělám. Záleží na tom, jak mi ten den sedne. Někdy se probudim a nemám vůbec chuť skákat a taky to podle toho vypadá. Někdy zase vstanu, beru desku a okamžitě mažu na kopec. Pak to jde. A 4x4 příští rok? Určitě.“


01


CESTA Z MĚSTA

081

Hlavní stanoviště pro sraz byla benzínka u Sokolova, kde jsme se měli sejít s druhou károu. Rychle jsme ještě sjeli pro Toma, a pak už na smluvené stanovistě. Na místě proběhlo malý přeskupení, k Láďovi Čihákovi jsme šoupli Timka, abychom nebyli tak narvaný a hlavně aby nám to nějak rozumně jelo. Ne že by z toho byl Láďa zrovna nadšenej, páč jich tam už tak bylo dost, ale holt to odneslo jeho auto. Cesta do Plauenu je celkem v poho. Na hranice se dostanete tak, že jedete pořád na Cheb a na odbočce na Vojtanov zahnete vpravo. Z Varů k hranicím je to kolem 45 kilometrů. Až tam dojedete, musíte dbát na to, aby zelený neměli proč prudit, takže ranec zmuchlaný občanky nepředkládat, ostříhaný doklady taky ne, a už vůbec nejezděte bez papírů. Když se vám podaří přejet hraniční čáru, tak se zase držte cedule nach Plauen, což znamená nějakejch dalších 41 kilometrů. Musím ale upozornit, že tahle cesta je za předpokladu, že jedete podle předpisů, vcelku pomalá, protože za hranicemi se nesmí jet rychleji než 70 kilometrů za hodinu.

02

STADT PLAUEN Po vjezdu do města Plauen se vás zmocní pocit: „...a teď kudy?“ No a od toho jsem tu já, Jindra Fencl, abych vám s tím pomohl, a vy jste nemuseli pátrat jako

01

jirka puffer /r/ crooked grind

02

deutsche junge /r/ transfer fs boardslide

03

300 m2 pod střechou

Zima, tak ta už je buď jenom v lednici, a nebo vám při zkoušení u tabule. Máme tu jaro, ale stejně se občas stane, že počasí skejtu nepřeje a to se pak můžete těšit leda na nudu a zevling. Tomu jsme se rozhodli čelit, a tak jsme vyrazili prozkoušet a nadiktovat do německý haly v Plauen.

03

text: Jindra Fencl, foto: Kiva


PARK

já poprvé. Takže pojedete stále po hlavní, až dorazíte na semafory. Dál pojedete jakoby rovně na centrum směr Chemnitz. Když minete Lidl po pravé ruce, dáte se na křižovatce vlevo a hned na dalších světlech zase směrem na Greiz. Ještě jsem vás neztratil? Fajn, tak jeďte pořád po hlavní, dokud po pravý ruce neuvidíte Plus. Tam křižovatku přejedete a na budově po pravé straně bude viset cedule s obrázkem skejtra. Za ní už je dvůr a cíl vaší cesty. Ofiko adresa, kdybyste sázeli radši na mapu, nebo chtěli klukům poslat pohled je tato: Rollkantine Plauen, Dürerstrasse (neben Media Markt), 08523 Plauen i.V.

„Čtyři dlouhý roky jsme za tenhle park bojovali...,“ říká o vzniku parku Thomas Wenig. „Nakonec se s pomocí kandidáta na starostu obce podařilo žádost prosadit a 25. října 2000 se začalo stavět. Na ježdění jsme byli tak natěšený, že jsme pak halu postavili v rekordním čase. Na ploše 320 metrů čtverečních teď stojí takzvaná Rollkantine. Plauenskejm skejťákům se splnil sen...“ Žádná hala nemá na růžích ustláno, a tak máte chuť div neděkovat skejtovejm bohům za každou, která stojí a funguje. Vstup jsme zacálovali na punkovým baru obloženým galérkou zlomenejch desek a pak hurá dovnitř. Kiva, co přijel hlavně nafotit rozhovor s Počem, park popíše: „Je spíš z těch menších, ale příjemnej. Fakt dobře, a to do detailu, postavenej. Je vidět, že ho dělal rider, protože

04

04

Kamil Poč /r/ 360 flip

05

cigárko a domů

06

board gallery na baru

07

timek /r/ feeble grind

je to celý postavený tak, že něco dáte a hned máte zase možnost na něco dalšího. I na malým prostoru si tak dobře zajezdíte. Strop je poměrně nízko, takže žádný vysoký polety se nekonaj, ale zaskáčete si taky slušně. Podlouhlá místnost je sloupama uprostřed rozdělená na dvě lajny. Jedna je plná grind boxů, druhá je zase na skoky. Kolem jsou ještě posázený rádiusy, minirampa, pyramidka a tak, normálka. Park jsme zasáhli v neděli hned na otvíračku a kromě nás tam bylo ještě tak patnáct lokálů.“ Rollkantine otvíraj každý den od čtyř odpoledne do osmi večer. Vstupný stojí dvě éčka na den nebo deset na celej tejden. Ježdění bylo v cajku, fotky posoudíte sami a my měli fajn pocit z dobrý akce.

05

KONTAKTY A INFOUŠ

06

082

Jestli vás zajímá cokoliv ohledně haly, tak mrkněte na www.rollkantine.de nebo napište na rollkantine-plauen@gmx.de. A pokud patříte k těm lidem, co maj německý knížky pod polštářem, a na svýho psa a holku voláte v němčině, můžete zavolat přímo Thomasovi Wenigovi na mobil: 0151/11647028 (nezapomeňte na německou předvolačku +49).


07


te

lína Sa xt: Karo

lavcová,

foto: Da

vid Hor vá

th

udy pod šské Bo o n o rá nás k r ě do k duši, kte n č u o le cí n o p íc es vstř řibývají ějakou hlédněm enku p n a v n e t a a m v e e o jd sled Pojďm rčitě na kamen v... u, kde u pených to čemkoli z o Sněžko o r í v m á e r v p e y ř dd pov ý čaj a nechá o ne hork íd b a n , sníh Je dvacátého čtvrtého února večer a pomalu končí druhý ročník Red Bull Rookie Campu. Přijměte naší nabídku takového malého přesunu „z pohádky do pohádky“ a nechte si to nejdůležitější z celé akce vyprávět od už zkušených camperů Romana Dlauhýho, Martina Dvorskýho a Vládi Polívky.

Tak se kluci představte, jen tak v rychlosti pro ty, co zapomínaj, nebo maj Board poprvý v ruce… Roman | Jsem z Plzně, je mi čtrnáct, na snowboardu jezdim čtyři roky. Asi po roce ježdění jsem začal bejt i sponzorovanej, dneska mám na svým Nitro snowboardu stickerky Horsefeathers, Red Bull, Electric, TSG, Nixon a Osiris. Snowboarding mě strašně baví, snažim se jezdit co nejvíc závodů, a když to jde, tak i ven. Martin | Jsem taky z Plzně, a jelikož jsem o něco starší a na snowboardu jezdim stejně dlouho jako Roman, tak to dává patnáct a čtyři. Sponzoring neprobíhal hned, ale dneska tu můžu vyjmenovat X-Ray, Skateshop.cz a DC botu. Ježdění mě samozřejmě baví, tak asi jako nás všechny, co byli na Red Bull Rookie Campu. Vláďa | Je mi taky patnáct, jsem z Brna, jezdim pět let, jezdim s BSS partičkou. Sponzoruje mě firma Santa Cruz, SP, DC bota i oblečení a Sensor. Snowboarding je pro mě definitivně #1, pak mě strašně baví hudba, hlavně hip hop a jazz, a určitě i jiný sporty.

Všichni tři jste už byli na loňskym RB rookie campu... Jak jste se o tom dozvěděli, jak jste se tam dostali, jak výběr probíhal letos? Roman | Loni jsem byl od Red Bullu pozvanej v zimě a měl i možnost se podílet na doplnění seznamu dalších adeptů na camp. No a letos už jsem termín věděl od začátku sezóny, abych si mohl udělat čas… Martin | Krásnej den, pošta ranní, psaní, Red Bull pozvání a pak už jenom snowboardování. Loni i letos. Určitě je třeba říct, že na každého může dojít, pokud

01

084


01

martinka němcová /r/ fs air

02

vláďa polívka /r/ prašan až za ušima

03

škola dýdžejů

04

povídky z horské služby

05

centrála rookie campu

02

jezdí nějak slušně, má o snowboard zájem a třeba i trochu talentu. Hlavně pokud víc jezdí, než o tom ježdění mluví. Vláďa | Nevybírá to totiž jenom jeden člověk... někde z kanceláře, kterej sedí celej rok za kompem a právě se rozhodl zorganizovat rookie camp. Těch lidí, kteří na tom spolupracujou, nejen na výběru, ale na celý akci, je víc, všichni jsou samozřejmě z „red bull family“ a hlavně všichni znaj českou snowboardovou scénu velmi dobře.

Co vám RB camp dal? Co vzal? 03

04

05

Roman | Dal moc. Všichni oproti loňsku jezdíme mnohem líp, a tak se můžem učit další a další věci. Měli jsme super systém, kterej funguje a taky nás nějak nutí dělat triky, kterejm bysme se třeba vyhejbali. Spočívá v tom, že každej si dá lajnu parkem a ostatní to po něm opakujou. Martin | Je dobrý bejt celej ten tejden společně, probíhá hecovačka, do toho nám říkaj Martin Černík s Davidem Horváthem co a jak dělat. A do toho všeho se fotí a natáčí a večer si to pouštíme a bez toho progres prostě nejde. Vláďa | Vzalo mi to maličko sebevědomí co se týče ježdění, ale myslim, že tak zdravě, tak akorát, třeba to

bude i k něčemu dobrý. No a dalo nejen nový triky, třeba switch bs 3, switch fs 3, bs 5, ale taky nový kámoše. A pak taky mi to dalo nápad dělat muziku, věnovat se jí. Vzniklo to potom, co tam za náma přijel Robert (DJ Roco) ještě s dalším DJským kumpánem Richardem, večer nám něco pověděli o DJingu, scratchování, ukázali nám, co uměj a nechali nás i zahrát.

Ostatní program? Jak teda vypadá takovej den RB rookie campu? Martin | Vzbuzení a snídaně - ani né extra brzo, ale ani né pozdě, přesun na kopec - většinou odtažení na laně za skůtrem, což je velká zábava, rozježdění podle sebe a pak tak dvě hoďky coachingu s Martinem a Davidem, než se šlo na oběd do baru u vleku. Roman | Po obědě zas ježdění. Někdo zůstal v parku, někdo šel do lesa za prašanem. Byl dobrej sníh, dost sněžilo, takže „frírajdky“ super, filmování prachu, pády do potoka, prostě paráda. Vláďa | Zpátky na chalupu jsme se dostávali zase za skůtrem, což je ještě lepší než ráno, protože cesta k chalupě je většinou mírně do kopce a jít pěšky po celym dni ježdění nic moc. I když se to určitě zvládnout


dá, je lepší chvíli počkat, než skůtr odveze ty před tebou, protože na lano jsme se vešli max tři a samozřejmě všichni se chtěj nechat táhnout a dělat hovadinky za skůtrem, než sedět za řidičem a držet si prkno v ruce. Roman | No a pak do večeře jsme si dělali, co jsme chtěli, PlayStation, videa, muzika, mixáky, ping pong… po večeři byl videocoaching, kdy každej vidí svý ježdění toho dne, dostane k tomu Martinův a Davidův komentář a má do dalšího dne o čem přemejšlet. Martin | A pak k tomu coachingu taky letos patřily takový kartičky, jmenovalo se to „trix mix“, kdy každej měl svojí a byly tam vypsaný různý triky od ollie přes různý točky až po special triky a na konci dne, na závěr celého videocoachingu, nám tam Martin nebo David vepsali jaký triky a jak jsme ten den zvládli...

Po trix mixu večerka? Roman | V devět jó? To né! Pak byly ještě různý akce. Jeden večer jsme měli přednášku o lavinách od horský služby, což bylo i loni, ale to jsou informace, kterejch není nikdy dost. Týpek měl nový historky, jak kde a kdo umrzl, a jak vykopával mrtvý Poláky z laviny, no prostě spousta mrtvejch, ale dost poučný. Martin | Jinej večer přijel Ondra Bláha a vyprávěl nám o strečinku před a po ježdění, relaxaci, základním masírování, až nás bude někde masírovat nějakej lojza a bude za to chtít moc peněz. Přivezl si samozřejmě i masérskej stůl a všechno masérský náčiní a dva večery jsme si toho všeho dopřávali. Po dlouhym ježdění masáž zad a nohou je luxus. A to vše proložený saunou nebo whirlpoolem, což bylo z části každovečerním programem, nemá to absolutně chybu.

Co byste chtěli ještě říct? Co bysme neměli zapomenout napsat? Roman | Určitě to, jak jeden den jsme si vyhradili jenom na jibbing ve městě a hned jsme se zasekli u prvního zábradlí od chalupy. Bylo to takový „céčko“, roztahávali jsme se na něj skůtrem. Martin | Pak jak jsme po „céčku“ hledali různý stříšky, kde na jedný jsem to nějak blbě odhad a dopad přímo do silnice na prkno, takže „prásk jak hovado“ a odražený paty. Jinak se tam vlastně nic jinýho nikomu nestalo. Vláďa | Třeba to, jak jsem tahal Bena z řeky, těžko to takhle popsat, ale byla to prdel. A nebo třeba to, jak jsme hned na začátku přepsali cedulky se jménama na pokojích. He! Martin Černík a Michal Mároši neboli Cepin Perník a Píchal Nakoši. Michal Brabec byl Píchal Gramec, Robin Kaleta aka Goblin Tapeta… Roman, Martin, Vláďa | A taky by tam nemělo chybět to, jak jsme celej camp zakončili. Martin | Red Bull v Peci pořádal snowboardovej závod „Red Bull 24:00“. V létě v Praze probíhala stejná akce, akorát že skejtová, a teď jsme si to dali my. Tak před jedenáctou večer jsme vyjížděli z chalupy, ve tmě, lesem, na laně za skůtrem až do parku, tam už Rocco pochystával svůj DJ bag v oldschool Red Bull Volvu, který přijelo na akci až z Itálie a který je upravený pro DJs. Roman | Rozsvítil se park, skůtr nás tahal nahoru a my mohli lítat. Byl to otevřenej závod pro kohokoliv, přijelo docela dost lidí zajezdit i jen tak koukat. Atmosféra byla vynikající! Jelo se to tři základní jízdy a pak půl hodiny jam, jenom jsme nahlásili jméno a jeli. Tohle všechno na třech skocích za sebou a pak znova dole na zábradlí. Vláďa | Tenhle závod byl možná i nejlepší, co jsem kdy jel. Byl to první jam, kdy jsme furt jezdili a né čekali totálně vymrzlý, až někdo mávne praporkem k jízdě. Roman a Martin | Do postele jsme se dostali úplně v „detu“ v půl pátý. Vláďa | Já, Matěj, Ben a Čerňas jsme tam byli do šesti do rána...

Co máte rádi za pohádky? 06

086

roman dlauhý /r/ bs air

Martin | Křemílek a Vochomůrka. A Makovici Panenku. Roman | Teď nejvíc Datla Woodyho. Od Disneye cokoliv. Martin | A ty izraelský hrochy! A Kobru 11! Vláďa | Bambího a Damba, Disneye! A Sestřičky, ale to tam nepiš!


text: Soňák, foto: David SCH Blažek

088


01

lukáš daněk /r/ kickflip to frontside boardslide

02

mini-skate-course v roxy

01

Hurá, kluci, už to začíná! Minulej tejden byl ještě mrazejk a teď to bere takovej obrat. Mluvím o týdnu od 14. března, kdy se začaly teploty bez varování pohybovat kolem 10 nad nulou. Na horách taje sníh. Lidi, co maj baráky u řeky, pytlujou písek a vynášej drahý věci do prvního patra. Po městě už se objevujou první magoři v kraťasech a v tričku, bledule raší v mlází a mladé hormony značkují spodní prádlo. Zkrátka: jaro je tu! Teď ale vzniká dilema, jestli závody 4 Elements nazvat posledním zimním nebo prvním jarním skate kontestem. Ono je to nakonec asi jedno, hlavně, že se skejtuje. Ale posichrovaný proti nepříznivým podmínkám to určitě musí bejt. To však je u závodů 4 Elements samozřejmostí a pravidlem, jelikož se jezdí bezvýhradně in-door, a sice v pražském klubu Roxy. Není to zrovna největší klub, avšak organizátorům to vůbec nevadí. Dokážou sem naskládat snad cokoliv, a tak strýtový závody se tu konaly už podruhý. Po minirampě a vertce v minulých letech, nemluvě o snb jibbingu a spousty bikových akcí, se nyní na skate závody připravuje odvážný miniparčík. Si to projedem,

ne? Z pódia se sjíždí do banku, který je lemován dvěma boxy na grindování a jedním railem uprostřed. Následuje banková skočka a fundament od Mystic Constructions, lavice s heňem. Pak rychle srovnat rovnováhu z odjezdu, jelikož už tu čeká další benčík na brzdy. A kdo má velký kule, ten z něj bude katapultován až k šatnářkám do foajé. Ale pozor, už se jezdí a máme tu pěknou partu hochů. Přibližně s dvacítkou pozvaných riderů, kteří mají své místo v závodě jisté, zápasí o možnost účasti i pár dalších kluků z ulice. Mezi těmi pozvanými je tradičně vzorek z těch nejlepších z Český republiky doplněn o kulometný hnízdo ze Slovenska. Jen tak

02


03

090

pro představu můžeme hodit do placu pár jmen: Daněk, Molec, Leskovianský, Eliášek, Vintr, Puto, Thai, Rinda, Zápražný, Komárek, Poč, Kadlc, Habanec a spousta dalších masérů. S šestou hodinou porota překontrolovala nabroušenost tužky a byla oficiálně odstartována předkvalda pro pět nepozvaných. Začátek byl poněkud pomalejší a opatrnější, což lze pochopit. Zima byla halt dlouhá a překážky jsou neošlapaný. O to větší radost ale přinesla postupná gradace a progres skateboardingu během celého večera, až do toho závěrečnýho diktátu. Po předkvalifikaci byly doplněný skupiny diktujících, který se následně rozdělily do čtyř heatů, vždycky tak

po čtyřech, pěti lidech. Každej ve skupině se představil nějakým tríčkem a pak se spustil patnáctiminutovej džem. V týhle fázi se jezdilo převážně stylem sjezd z banku a jistotka-trik na héňu. Takže spíš bóra, fajva a podobně. Během večera se však publikum dostávalo do varu, začalo každý odjetý trik bouřlivě oslavovat a úspěšně tak eufórku přeneslo i na závodníky. A ti si troufali. Začalo se grindovat i na předních trekách, z railů se odjíždělo revertem, vymejšlely se první sérky. Taky probíhaly občasný tlamy, vzpomínám si na Matěje Nývlta, kterej pokoušel nějakou ošidnost na šikmym grindboxu a asi pětkrát to poleštil holeněma nebo břichem. No, snad se mu to nakonec povedlo.


04

Pak jsme si dali trochu orázek, aby si jezdci odpočali, porota spočítala výsledky a my si mohli dát další jedenáctku Mušketýr. Diváků nebylo tolik, aby se po klubu nedalo pohodlně pohybovat, ale při závodech tvořili atmosféru dostatečně. Takže pro návštěvníka optimální počet, snad i organizátoři byli s průběhem večera a s nadutostí kačeny u vstupu spokojeni. Při korzování o přestávkách jste mohli sledovat videoprojekci skejtových záznamů na dvou velkých plátnech nad pódiem. Dále byla možnost otestovat nějakou adrenalinovku na PlayStationu, skouknout soutěžní výstavku skejtových fotografií nebo art gallery

05

03 05 07

vašek puto /r/ bs tailslide shove-it out 04 bedna / puto, daněk, kámoš a molec holky s chlupatejma koulema 06 trocha muziky se supercrooo ondrej leskovianský /r/ nosegrind

06

07

firmy Vehicle. Mezitím Martin Pek někde shání skejta na půjčení, protože svýho má na dva kusy. Půlhodinka před finálem je věnována hiphopové partičce Supercrooo, která svým nekompromisním štýlem dává na srozuměnou, že se s ní život nemazlí, ale ani ona mu nic nedaruje. Pak nastoupují holky s chlupatejma koulema, Red Bull cheerleeders, a tak jdeme do finále a za všechno vážně dík. Finálko bylo vážně našláplý, triky se sázely jeden za druhým, že Pinďa už musel mít s hlášením honičky. Lukáš Daněk flip fs boardslide, kino bs lipslide, kino fs lipslide, changefoot classic. Vašek Puto frontside 5-0 revert, fs


08 09

dan eliášek /r/ crooked grind peter molec /g/ feeble grind

s beatboxovou vložkou. Následoval rozchod na bárek, balit holky, ubalit nebo domů spát, jelikož právě začínal další pracovní den. Ten ale nekazil radost z příjemně prožitýho a pohodovýho skejt večírku a ze skutečnosti, že nás čeká to jaro a mraky, mraky skejtování. Musíme se ještě zeptat Lukáše, jestli by neměl na půjčení něco z prize money, když je teď Vatánen. Tak co, jak se ti to líbilo? Jsem spokojenej, bylo to v pohodě. Na to, v jakým malým prostoru to bylo udělaný, to bylo dobrý. Samozřejmě, že to nebylo nic extra. Nebylo tam zrovna moc místa, přišlo mi to trochu nebezpečný. Ale co můžeš dělat? Ujezdili jsme to. Já jsem si akorát hned na začátku narazil lejtko, takže jsem celý závody trošku překousával. Už ani nevim, co jsem dělal. Nějakej backlip asi... Ses do toho pustil zvostra. No právě, a hned jsem si nandal. Celej večer jsem si to musel masírovat jak debil, abych to tam vydržel. Šlo ti to po zimě? Já myslím, že jsem zimu nijak nezameškal. Jezdil jsem, co to šlo. Při závodech jsem dal snad všechno, co jsem chtěl dát. Nezkoušels vymyslet nějakou sérku? No to né! To fakt nešlo. Z toho banku zeshora jsi měl vždycky hul, že si jel jak kráva. Vůbec si tam nestih něco kombinovat. Co ostatní? Jak jezdili, kdo se ti líbil? Haha, tady Komárek řiká, že prej ta mošna na baru. Nevim, dávali tam všichni... vlastně Puťák byl dobrej, hustě natřešenej. Viděl jsem, že dělá blunt shove-it, back tail spin, fs blunt, bs blunt. No hrozně dával a hlavně to kulil jak hovado. Já jsem si radši zpomaloval na tom banku, ale ostatní to pouštěli. Měl jsi fakt málo času z toho rychlýho rozjezdu. A jaks dopad poté? To tam radši nedávej, haha. Dal jsem si prvního a šel úplně do kolen. Nemohl jsem z tý únavy fakt nic. Navíc mi vytuhlo to lejtko, takže jsem pak nemohl ani stát. Jsem se sebral, šel domu a bylo. Celou noc jsem kvůli tomu nespal, ale už je to dobrý.

08

092

5-0 to fs boardslide, bs tailslide shove-it out, Ivan Thai nosegrind, Leskovianský krooksy a nosegrindy, Molec switch všechno, fakt hodně toho bylo, navíc v rychlym tempu. Nejlíp to ovšem šlo právě Lukášovi, kterej během finále chyboval minimálně. Buď už si byl jistej vítězstvím, nebo naopak na to úplně prděl a jezdil si jen tak pro radost, takže dával spoustu prasárniček, který mu vycházely a porota nemohla rozhodnout jinak, než v jeho prospěch. A jak byl v laufu, tak to návdavkem zavraždil flipem do bs lip na šikmym dlouhym railu a bylo rozhodnuto i o best triku, kterej se jel v rámci finálovejch jízd. Organizovanou zábavu ukončil Vašek Klouda a jeho kámoši footbagovou exhibicí

09


094

Dnešní spotcheck věnujeme nově vzniklému resortu v Kramolíně, který vzbudil pozornost nejen díky Jib Masterům, jejichž druhý ročník se konal právě tady. Snowparkem i jeho okolím vás provede zkušený rider a nově i shaper parku Pepé Samek. Slibnou lokalitu poprvé objevil Míra Bůbal z Templu. Rozhodl se postavit park, ale rozpočet nestačil. Nápad se zalíbil firmě Horsefeathers, a tak se stalo, že vzala park pod svou záštitu. Kramolínská sněžná jízdárna proto nese název Horsefeathers snow park.

text: Ondra Sláma, foto: Kiva


01

LOKALITA. „Nejlepší doprava je samozřejmě autem. Kramolín je nějakejch dvě stě kilometrů jižně od Prahy a cesta sem trvá zhruba tři hodinky. Autobus? Jezdí sem vesměs každej všední den pět hodin ze Smícháče přímá linka, ale ten bus je úplně narvanej lidma. Všichni jedou do Budějic a tak. Vláčky jdou, ale jsou dražší. Auto je prostě nej. Kramolín je název střediska, vesnice je Lipno nad Vltavou. Je toho tady hromada. V létě jezdí po jezeře parník, je tu loděnice a pod sjezdovkou dokonce skatepark. Tam je nějakej funbox, pyramidky, rádius a tak. Lipno nad Vltavou je spíš takový holandský městečko. Co já jsem zaslechl, tak sem přišli Holanďani a začali hrozně financovat, vrážet sem prachy a udělali si tady letní i zimní sídlo. Takže veškerý prachy jdou od nich.“

SHAPERS KRŮ. „Ráno vstanu, v devět jsem na kopci a upravuju si park. Rolbu mi pučuje areál. Je dobrý, že když něco akutně potřebuju, tak mi to pučej hned. Jsou tady tři rolbaři. Nejpřísnější z nich je Luďa tankista, kterej má za sebou nějaký čtyři vojenský mise v zahraničí. Skončil s vojnou a začal dělat rolbaře. Jednou tady se mnou vyjížděl corner zepředu a takovýhle věci, takže mazec. Druhej je Luboš. Ten je hodně šikovnej, toho to i baví, s tim se mi dělalo nejlíp. Třetího neznám pořádně ani jménem a ten je tady většinou na večer, když potřebuju něco udělat. On jezdí dvoustovkou, já dvěstěšedesátkou a tvoříme. Máme tady tři rolby: dvěstěšedesátku, což je poměrně stará rolba, ta už jezdila v Itálii někde v Dolomitech, pak ještě dvoustovku, a nakonec stovku, což je taková malá rolba.“

02

01 02

pepé samek / r / bs 720 místní parta


SNOWPARK. „Běžná permice na den stojí čtyři kila,

096

mimo sezónu dvě, což se většinou určuje podle počasí a ne kalendářně. Kramolín se pro svou polohu a nízkou nadmořskou výšku trochu potýká s nedostatkem sněhu. Majitelé však nenechávají nic náhodě, a proto je celá sjezdovka vybavena pěti sněžnými děly. Tady je spíš technický sníh, bejvá tu vedro a umí i notně zachcat. Ale zažil jsem tu i dobrou zimu, mínus šestnáct. Letos je nejlepší sezóna, ale minulej rok už se touhle dobou končilo, tady už nebylo nic. Jak bude park vypadat příští rok, není zatím úplně jistý, ale stavitelé určitě vyjdou z toho letošního rozestavení. „Základy skoků jsou hliněný. První je rozjezdová boule ze sněhu, buď na butterbox s bedýnkou (6 na 1 metr) nebo triple-step-box (3,5 + 4 +3,5 metru). Pod stromem je zetko (2,5 +2 + 3 metry), pak vedle toho na první dopadový bouli street rail (8 x 1,2 metru zasazenej do schodiště). Pak jedeš dolu, buď narveš kicker (10 metrů table s velice příjemným rádiusem), a nebo si dáš kombo, což je malá bedýnka nahoru, pak rádius, kde se zatočíš nějakým rock‘n’rollem a dolu to sjedeš po railu. Když to pálíš na skok, tak to z něj narveš na corner, což je tady podle mě nejlepší překážka, nebo aspoň mě nejvíc baví. Z corneru to pošleš na A-box (3,5 + 3,5 + 4 metry, výška 1,5 metru) osazenej přítlačákem a pak si dáš wallride (6 x 2,5 metru). Je tady podle mě největší šňůra, co si

03 04 05

lukáš kubát / r / 270 to fs boardslide kramolínský hromady pavel szendrei / g / boardslide

03

můžeš dát.“ Za zmínku určitě stojí, že Kramolín letos hostil troje snowboardové akce a sice Temple závody, Horsefeathers weekend a již zmíněné Jib Masters.

FREERIDY. „No místní kluci mě protáhli freeridama, vzádu na pětce sjezdovce se dáš doleva, třeba pět set metrů a pak vyjedeš po louce, nebo se dáš doprava a dáš si třeba dvoumetrovou skalku a takovýhle věci. Je to tady placka a nevypadá to, ale kopec po levý straně sjezdovky je nejprudší a těch čtyři sta až pět set metrů si tam najdeš, aby ses slušně povozil.“

UBYTKO A TAK. „Nad samotnou sjezdovkou je

04

ubytovna za dvě kila na noc, ale je to jenom tři na tři metry pokoj, takže drahý. Pak je tady hotel na Slunečný louce, asi za šest set páďo na den, ale je to luxus, novej baráček, televizka v každým pokoji a hlavně výborná pizza, fakt úplně hustá. Hotel Gabriel, co je v Lipnu nad Vltavou, chce asi tři pade za noc, je to taková spíš už komunističtější stavba, dvouhvězdičková.“ Jinak co se Gabriela týče, tak naše zkušenost je vcelku dobrá. Maj tam bárek, kulečník, fotbálek a dokonce

jedno připojení na net. Pokoje jsou většinou po dvou a hotel má dvě patra, takže místo se asi většinou najde.

KLUBÍKY A HOSPŮDKY. „Kromě jíž zmíněného baru na hotelu je tu klub Exil, kde se většinou konaj akce po závodech. Když chceš udělat nějakou akci, tak s majitelem se dohodneš. Kalby jsou tam mohutný, Plzeň dvanáctku maj za pětadvacet. Na nákupy je tady Spar, což je široko daleko největší obchod. Nakoupíš tam fakt všechno a na hory je to docela levný.“ PŘÍŠTÍ SEZÓNA. „Příští rok by to mohlo bejt luxusnější, protože tady do toho areálu by mohlo začít jezdit víc lidí. To nadchne samozřejmě majitele areálu a možná koupí novou rolbu, nějaký děla a bude se to celý rozšiřovat. Příští rok tady má být pětisedačková lanovka protáhlá až úplně dolu. Sjezdovka od vleku udělaná k parkáči, no a parku zůstane poma.“ Takže pokud vás Kramolín zaujal, určitě ho jeďte omrknout. Oficiální informace nejen o parku si můžete přečíst na internetových stránkách www.kramolin.cz


05


Beskydy jsme kontrolovali už loni a líbilo se nám v nich tak moc, že jsme si řekli, proč se tím směrem nevypravit znova? Takže hurá na severovýchod, konkrétně do střediska Severka, kde se nachází FLC snowpark. Díky jeho fungování se místní kluci celkem rozjezdili a taky se tu objevily nový tváře.

text: Honza Hába foto: Robert Franek

098


01

rasta /r/ boardslide 270 out


02


101

04

02

radim hovad /g/ boardslide

03

honza hába /g/ fs noseslide

maskáč /g/ boardslide na kink bedně

KUDYSEM

KDOTODĚLÁ

Severku najdete v celkem pohledným prostředí Moravskoslezských Beskyd. Vrchol resortu je ve výšce necelých tisíc metrů nad mořem a je odtud pěkný výhled. Když vyjde počasí, tak vidíte až na slovenské Nízké Tatry a Malou Fatru. Pokud se chcete kouknout do mapy, doporučujeme hledat vesnici Dolní Lomná, odkud je to na Severku co by kamenem dohodil a hlavně už tam jsou orientační cedule u cesty. Vysvětleno „po lopatě“: jeďte do Frýdku Místku, pak do Třince, Jablunkova, odtud odbočte na Dolní Lomnou a hurá. Z parkoviště se do parku dostanete velkým vlekem, který je poměrně dlouhý, a vyšlapat pěšky to zabere takových dvacet minut.

FLC park funguje na Severce již druhý rok. Za celým projektem stojí partička Honza Hába, David Rusz, Michal Mrozek a Aleš Gorniak, která založila občanské sdružení FLC freestyle park. Název FLC znamená Františkovy lázně crew, podle hospody Františka Buriana, kde se scházeli a kalili. Zakladatelé FLC party nějakou tu sezónu pracovali ve Špindlu, ale chleba se jim tam zajedl a rozhodli se přemístit zpět do rodného kraje. Dohodli se s majitelem Severky, že jim nechá k dispozici sjezdovku, u které si bude provozovat vlek, a kluci se budou starat o snowpark, čímž do střediska přilákaj nové zákazníky. Následně pak FLC parta sehnala peníze od sponzorů na překážky, postavila je a teď už se jenom příjemně vozí. To je taky hlavní cíl jejich snažení, aby si dobře zajezdili spolu s kámošema. Peníze se na snowparku vydělávat nedaj, kluci přes týden chodí normálně do práce a na víkendy jezdí do parku. Ještě loni tam pracovali jako vlekaři, ale letos už mají regulérní job v údolí, takže naučili rolbaře, jak stahovat dopady, a skoky šejpujou pouze přes víkend. Sami dobře vědí, že to není ideální systém, a tak doufají, že příští rok seženou člověka, který se o vlek a park bude starat. Kdybyste náhodou měli o tuhle práci zájem, pošlete e-mail na do@flcsnowpark.cz

COTOKOŠT Ježdění v menších resortech typu Severka šetří snowboarderovu kapsu. Vstup do FLC parku je zdarma a za permici na vlek u parku zaplatíte férových 250 korun. Pokud víte, že nevydržíte jezdit celý den, nabízí se možnost bodový permice, přičemž jedna jízda koštuje 10 korun. Má to i tu výhodu, že když se náhodou při nějakým skoku vyprasíte, neproděláte ke vší smůle ještě peníze.

KDESESLOŽIT

03

04

Severka je vlastně takový hřeben, na jehož vrcholu se nacházejí dvě zásadní ubytovací místa. První je trošku bokem, asi 300 metrů, a to chata Skalka za 180 korun na noc. Druhá je chata Severka, ta je o trošku levnější, pouhých 160 na noc, ale je to tam trochu Kocourkov. Připravte se na personál, který klade nesmyslné dotazy a na jasné otázky ubytovaných zásadně dává nesmyslné odpovědi. Ale aspoň je sranda a bydlíte hnedka vedle snowparku. Navíc tu mají saunu, vířivku, odehrává se tu jedna kalba za druhou, takže proč bydlet někde jinde...

JAKPARK Posun letos proběhl zejména v kvalitě a množství překážek v parku, oproti loňsku se vše zdvojnásobilo. Kluci si dali práci hlavně přes léto a podzim, kompletně zplanýrovali a připravili horní část svahu, aby nájezd na skočky byl rovný a hladký, a nahromaděný „materiál“ byl použit na umělý násyp pro tejbl skoku. Tím pádem má dnes tejblik u hlavního skoku sympatických devět metrů. Druhý skok, s pětimetrovým tejblem, je trošku HC a stojí při odjezdu z vleku jako transfer přes cestu, kudy se prohánějí turisti. Proletíte se dobrých deset až


102

05 06 07

roman cienciala /g/ bs to fs boardslide pohled dolu parkom panorama hřebene

06

dvanáct metrů, a když rolbař zaparkuje svůj stroj mezi rádiusem a dopadem, přelety přes rolbu jsou solidní adrosh. V parku taky přibylo nových railů jako hub po dešti, vysoká rainbow, vyhoupnout se do výšky dva metry nad začátkem nájezdu na duhu, to už je dobrý žaludkodráždič. Zlomený kink-box s bočním streetovým zábradlíčkem je asi nejoblíbenější překážka. Speedrail z nerezové dvoutrubky o délce osm metrů je svými parametry srovnatelný s trubkami v nejlepších snowparcích v Evropě. No a nechybí tu klasická šestimetrová bedna. Všechny překážky v parku jsou nerezové, takže to klouže krásně a snad to taky něco vydrží, navíc boxy dostaly na povrch bílý tvrzený plast, a tedy nehrozí žádná kolize z důvodů záseku do dřeva. No, i tyto plasty pod tíhou frekventovaných a intenzivních prdel slidů párkrát praskly, ale to bylo

nedostatečným podložením plastů, což bude na příští sezónu výrazně posíleno. Z dalších překážek stojí za zmínku mailbox, který je usazený jako koping na takovém malém quarteru, což v těchto bezrampových končinách potěší.

FRÝRAJDTAKY Ač středisko nepatří k nejvyšším, dá se tady celkem dobře jezdit v lesíkách kolem parku, dokonce se tu nachází pár strmých krátkých plání s menšími dropíky,


05

07

kde se dá vyblbnout. Podél velkého vleku, což je tak kilometr, se dá jezdit na obou stranách sjezdovky. Napravo jsou pásky, že se do lesa nesmí vjíždět, ale v pohodě je podjedete a nalevo vedle vleku nic není, takže tam se může a pokuta od lesáků nebo ochranářů nehrozí. Akorát si dejte pozor, až se budete vracet zpátky na sjezdovku, ať nikoho nesrazíte na vleku.

COAKCE Co se akcí týče, v lednu proběhl opening, kde se

sešlo solidně lidí z celého okolí. Kromě parku byla k dispozici trampoška, vlek jezdil zadarmo, muzička hrála, svítilo sluníčko a podával se svařák, tedy vše, co ke správnému openingu patří. Co se týče úrovně, kluci byli na úvod sezóny docela nehecovaní, největší sessiony probíhaly tradičně na bedničce, kde byly vidět nejrůznější slidy, pressy, nějaké rotace, padlo ss fs 270 to bs tailslide, potom různě 270 out, grindy 180 in, 180 out a podobně. Na skoku neproběhlo více než 3 na obě strany, jen místní lyžníci dotočili až sedmikila. Na

horním „šakalím“ skoku dobře vypadala bs 180 a přes rolbu lyžnické třišestky. Z ostatních zábradlí byl rovněž populární C-box, kde Radim Hovad poslal ss fs tailslide 270 out a dále dával koukaný fróňa na duze, handrailu i speedrailu. Na openingu byla ještě trošku nešikovně umístěna zlomená bedna, na rozjezdu na velký skok, což nešlo moc dobře praktikovat, ale v průběhu sezóny se přemístila dolů k vleku, kde nájezd i odjezd už byly ideální.


08


ŽÁDNÁNOUFJŮČR Příští rok to tady bude fungovat opět a samozřejmě ve větším stylu. Kluci se přes léto chystají na nějaké terénní úpravy, jejichž výsledkem by měly být dva macaté skoky za sebou, což je základ každýho pořádnýho parku. Majitel totiž investuje do stavby sedačkové lanovky a do zasněžovacího systému, z čehož zbyde hrozně hlíny a kluci už mají tenhle stavební materiál přislíben. Jinak zábradlí budou stejný jako letos, neboť se celkem povedly a je jich hodně, akorát se jinak rozestaví.

SVĚTBEZHRANIC FLC Snowpark je svou polohou v centru polskoslovensko-českého euroregionu častým setkáním jezdců z Moravy, Slovenska a Polska, což bylo poznat i při openingu, takže k vidění byl vskutku internacionální jam. V polovině března zde dokonce proběhl závod, kdy jedna část se jela ve FLC snowparku a druhá část v jednom nedalekém polském jibparku. Tohle ježdění dohromady a míchání stylů a pohledů na snowboarding je sympatické a určitě to přinese nejen lokálním jezdcům rozhled a inspiraci. Více o celém parku najdete na www.flcsnowpark.cz

08 09

david rusz /g/ boardslide roman vlk /g/ bs 180

105

09


01

marcello aguirre /g/ 5-0 grind

02

santiago rodrigez /g/ crooked grind / 15 let

KDO NEDÁVAL O ZEMÁKU POZOR Uruguay je malá země v Jižní Americe. Na severu hraničí s Brazílií, na západě s Argentinou, na východě jí omývají pláže Atlantiku a na jihu ji dělí od Argentiny obrovská řeka La Plata, která dosahuje v nejširším místě šíře až 200 kilometrů. Uruguay je rozlohou asi třikrát větší než Česko a žije v ní okolo tří milionů lidí. Z toho celá polovina žije v hlavním městě Montevideu. Tohle všechno určitě vyčtete z učebnice zeměpisu. Co ale nevyčtete je, že 70 % veškerý populace má přes pětačtyřicet let. To mimo jiné proto, že většina mladých lidí raději opouští zemi, asi za vidinou lepšího života a budoucnosti. Takže Uruguay má pověst země starejch lidí, což sportu, jako je skejt, zrovna moc neprospívá. Lidi tady nechápou, že skateboarding je sport, kterej má budoucnost, a ne nějaká dětská hra. Jediný sporty, který vnímaj, jsou fotbal, basket nebo tenis. A když viděj točení nebo focení někoho, jak dává osm schodů nebo skáče na zábradlí, tak se křižujou a nejde jim do hlavy, proč se ten člověk jen tak rozbíjí, pro nic za nic.

ROZBOR SITUACE

01

Úvodní článek k našemu novému seriálu o skateboardingu v neprovařených lokalitách dostal na starost náš redakční dopisovatel a fotograf na dálku Panker. Ten se už čtvrtým rokem pohybuje po Jižní Americe jak kobylka a vše si pečlivě zaznamenává. Panker se tentokrát snažil. V článku, co poslal, bylo jen 1.200 chyb, což je výrazné zlepšení! Snad překladem z češtino-španělskodislektičtiny neutrpěla myšlenka Pankerova příběhu a všebarevného vyprávění. Vydejme se tedy s kořenem Pankáčem do Uruguaje... text a foto: Panker

Začátky skateboardingu v Uruguaji, to je historie, která prodělala několik etap. Ale nejdůležitější je, že s každou novou vlnou začalo přibývat víc a víc skejtrů a v souvislosti s tím rostla i skejtová úroveň. Od roku 1999 existuje Planet skateshop, kterej vývoji skateboardingu v Uruguaji hodně pomohl. Nejen prodejem a lehčí dostupností sk8 věcí, ale taky od začátku podporoval ty nejlepší sponzoringem. Hodně klukům tak usnadnil těžký skejtový podmínky. Ale objem prodeje je stejně tak malej, že sotva uživí krám. Zatím se nikdy nepovedlo dotlačit to až tak daleko, aby se sponzorovanej skejťák mohl věnovat pouze ježdění. Vznikla tady nová značka Play Skates, která je schopna dát jezdci i nějakej ten drobák, ale žít se z toho určitě nedá. Nedávno vyšlo sk8video Mitten the Movie, což je úplně první video na profi úrovni v Uruguaji. Možná přitáhne další mladý lidi k tomuhle sportu. Jeden čas se tu vydával i skate magazín, ale dopadlo to hrozným fiaskem. Co bylo v časáku, věděl každej, ale nikdo ho doma neměl. Koupil si ho jenom jeden a pak si ho ostatní prohlídli, takže...? Taky před pár lety založili sk8 asociaci a dělaj závody a všelijaký exhibice, aby přitáhli pozornost lidí k tomuhle sportu. Když se nějaký závody jedou, zúčastní se vždy kolem 80 jezdců. Pořádá se to jedině, furt a dokola v jediném sk8parku v Montevideu. A to ve třech kategoriích: začátečník, amatér a pro.

SOLO UN SKATEPARK V tomhle sk8parku jsem si byl párkrát zajezdit, a jelikož je fakt jedinej v celý zemi, tak vám ho tu trošku popíšu. Celý je to vlastně velkej betonovej bazén, z jedný půlky rádiusovej a z druhý bankovej, se zábradlíčkama a bednama. Uprostřed všeho je mini-pyramida, kterou skejtr s větším olíčkem snadno přeskočí, celou i s nájezdama. Rádiusová strana má velikost malý minirampy, ale pak pomalu s šikmým kopingem nabyde až na dva metry. Tahle vyvýšená část je samozřejmě s vertem, kde jsem si zkurvil koleno a bylo po ježdění. Na takovejchhle místech doporučuju jezdit s novým gripem a obout boty s dobrym vzorkem. Jinak to klouže jako kráva, sám jsem na to doplatil. Špatně bych ohodnotil skutečnost, že hnedle vedle vyššího rádiusu jsou udělaný schody, který tam fakt


107

02


kurvěj jízdu. Kdyby místo nich pokračoval rádius, kterej by se následně změnil do banku, člověk by si zajezdil daleko líp. Takhle je tam mrtvej bod, kterej je dost znatelnej. Když naberete rychlost průjezdem bazénu, tak dřív nebo později na ně vždy narazíte. Prostě to tam překáží a já se dneska nechci rozčilovat. Koukal jsem, že místní kluci využívaj hlavně část bankovou a zábradlí. Není pro ně žádnej problém vyprásknout na zábradlí nollie fs boardslide nebo bs lip.

108

04

05

URUGUAYSKÝ SKEJŤÁK TĚŽKÝ CHLEBA MÁ Bohužel krize v Uruguaji se podepsala i na tomhle sk8parku, a to tím, že místní socky ukradly všechny železný části parku a zbyly tam jenom ty, který při stavbě pořadně zabetonovali. Naštěstí k tomu, co zůstalo, patří koping, jinak byste si mohli nechat o liptrikách jenom zdát. Taky zábradlí měla štěstí, asi je zabetonovali hodně hluboko. Ještě že socky nemaj sbíječky, jinak by snad šlohly i armaturu. Taky Montevideo má spoustu míst, kde se dobře zajezdí. Strýtař vybírá ze spousty schodů, setů, gapů, zídek a zábradlí. Skejťáci to maj v Uruguaji velice složitý, jelikož musej pracovat přes osm hodin denně. A protože se tu začíná žít až od deseti ráno, makaj tak od nevidim do nevidim. V létě zapadá sluníčko v devět


03 04 05 06

federico rossotti /r/ fs flip / 14 let montevideo chuy ferdinando mara da cunha /r/ bs lipslide od nejlepšího uruguayského jezdce

a v zimě v šest, takže pokud makáte, moc času vám nezbyde. Navíc se tu dělá šest dnů v týdnu a dovolenou si můžou dopřát tak dva týdny do roka.

NECHCETE PŘIJET? Uruguay je jinak pro našince turisticky neznámá země. Málokdo ví, že má na severu nádherný písečný pláže, kde se dá strávit úžasná dovolená, navíc velice lacino. Kurs místní měny je k naší koruně 1:1, ale za peso tady pořídíte mnohem víc. Pro lidi, kteří si chtěj zasurfovat, je to ideální místo. Vlny jsou super a nemaj takovou sílu, jako na plážích u Pacifiku, což český surfař určitě uvítá. Hlavní sezóna je tady leden - únor, ale doporučuji prosinec nebo pak březen - duben. Moře je relativně teplý a ve vodě, pokud nemáte prkýnko ještě zvládnutý, se nepletete skoro nikomu. Nezapomeňte si vzít s sebou neopren. Zvlášť doporučuji rybářskou vesnici Punta del Diablo.

AL FINAL

03

Uruguay na mne udělala velice dobrej dojem. Lidi, se kterýma jsem se setkával, byli milí. Rádi si popovídaj a pomůžou. Občas vám přijde, jako by se tu zastavil čas. Jezdí tu spoustu veteránů, lidi nikam nespěchaj a v klidu si popíjejí svoje maté. Akorát by se mohli naučit řídit, ale to je problém celý Latinský Ameriky. Závěrem bych chtěl poděkovat hlavně Quiquemu, který mi hodně pomohl s tímhle článkem a navíc je to osoba, která založila Planet skateshop a Play Skates. A samozřejmě vás všechny zvu do Uruguaje, i když se momentálně nacházím v Argentině, kde smolím další článek o skateboardingu z neprovařených míst naší zeměkoule.

06


01

110


01

marián dvořáček /g/ fs boardslide

02

lokální parta

03

jakub sychra /r/ kickflip to 5-0

04

park

02

Blansko Hned na první zastávce je Blansko, malé město v centru moravského krasu. Skoro se člověk diví, že tady mezi všemi jeskyňáři narazíte na týpka se skejtem v ruce. Celý okolí v okruhu nějakých dvaceti kilometrů je totiž protkaný jeskyněmi všeho druhu. Chodit se tu smí jen po vyznačenejch cestách, jinak hrozí, že než se nadějete, tak jste propadlý pěkně hluboko v nějaké neobjevené jeskyni. Takže bacha na stalaktity a stalagnáty, ať nemáte zlomený hnáty. A vše graduje – možná jste o té ženské už slyšeli, jmenuje se Macocha a je pěkně do hloubky, nějakých 137,5 metru. Tak ožívají vzpomínky na hodinu podstolovýho fingerboardu? Tedy opravuji, hodiny zeměpisu? Naštěstí se přes všechny ty jeskyně podařilo místním skaterům, po velký politický hře na demokracii s peticema, někdy okolo roku 2000 prosadit vybudování skateparku. Každopádně se někomu na radnici rozsvítilo a uvědomil si, že je lepší si ujíždět krajinou na skejtu než s jehlou v žíle na haluzích. Tak se to pěkně navlíklo na protidrogovou prevenci. Park se nachází kousek od vlakovýho nádraží Blansko - město, je to necelých pět set metrů a nejlepší je se případného kolemjdoucího jeskyňáře zeptat na cestu

03

na zimní stadion. A nejde to nenajít. Pokud byste se sem náhodou vydali v létě, vystupte už na zastávce Blansko, ujděte necelých 50 metrů a vychutnejte si před skejtováním za parného odpoledne nejlepší koupání v zatopeným lomu s modrou vodou. Ale pozor, k parku je to pak ještě o nějakých 500 metrů dál. Park stojí na asfaltu, je celokovový, nekrytý a pravidelně tu jezdí okolo dvaceti lidiček. Na jedné straně je rozjezdová stěna tvořena banky ve dvou výškách. Centrál je pak funbox v kombinaci s pyramidou. Vše celkem v pohodě, jen trochu ustřelili zámečníci u grindboxu na vrcholu pyramidy. Trochu to připomíná horskou dráhu, jen co si po nájezdu na pyramidu stačíte uvědomit, kde jste, už se řítíte po boxu k zemi. Naproti bankům za pyramidou jsou pak dva menší rádiusy a po stranách ještě různý trubky a desky pro technický záležitosti. Park i lidi jsou v pohodě, tak se tu, až budete během roku courat tou naší matičkou, zastavte. Je tu dobře, poznáte to na vlastní kůži.

Je tu opět jaro, sníh zmizel stejně rychle, jako se objevil, a s prvním teplým počasím začíná další putování po vlastech českých a objevování míst skateboardingem pogrindovaných.

04


Roman Dlauhý | věk 15 | regular | fs 3 mute | lokalita Les 2 Alpes | počet pokusů 1 | snb od 2001 | sponzoři: Horsefeathers, Nitro, Red Bull, TSG, Electric, Nixon, Osiris | setup: stance 46 cm, úhly +21/-9, offset -2 cm, deska Nitro Brawler (délka 136 cm), vázko Nitro Raiden, boty Nitro Team | fotograf Pedro | hlasuj na www.boardmag.cz BEST TRICK


BEST TRICK

Jan Zach | věk 28 | regular | bs air | lokalita Silvretta Nova | počet pokusů 1 | snb od 1989 | sponzoři: Burton snowboards, actionscouts.com | setup: stance 62 cm, úhly +15/-5, offset -2 cm, deska Burton Custom (délka 162 cm), vázání Burton P1, boty Burton Ion | fotograf Paco | hlasuj na www.boardmag.cz


BEST TRICK

Tomáš Tuzar | věk 16 | regular | switch noseslide | lokalita Dolní Morava | počet pokusů 3 | snb od 1999 | sponzoři: Funstorm, Unity | setup: stance 54 cm, úhly +29/-16, offset -2 cm, deska Unity Rise (délka 152 cm), vázko Burton Cartel, boty Burton Freestyle | fotograf Mišan (razzia.cz) | hlasuj na www.boardmag.cz


BEST TRICK

Richard Skandera | věk 28 | goofy | fs 3 indy | lokalita Les 2 Alpes léto 2004 | počet pokusů 4 | snb od 1994 | sponzoři: Ride, 32, Horsefeathers, Nixon, Electric, Osiris, Jib Masters Crew | setup: stance 61 cm, úhly +21/-12, offset centr, deska Ride Prophet (délka 159 cm), vázko Ride Team, boty 32 Team 2 | fotograf Pedro | hlasuj na www.boardmag.cz


BEST TRICK

Honza Maršík | věk 27 | regular | air to fakie | lokalita Les 2 Alpes | počet pokusů 1 | snb od 1995 | sponzoři: Quiksilver, LIB Technologies | setup: stance 60 cm, úhly +21/-9, offset -1,5 cm, deska LIB Technologies TRS (délka 162 cm), vázko Bent Metal BMX, boty 32 Team 2 | fotograf Pavel Karas (fotokaras@seznam.cz) | hlasuj na www.boardmag.cz


Jája Čechová | věk 28 | goofy | bs tailslide | lokalita Špindlerův Mlýn | počet pokusů 2 | snb od 1995 | sponzoři: Elan, Rip Curl, Vans, Spy, Level, Nikita | setup: stance 51 cm, úhly +15/-6, offset -2 cm, deska Elan Trinity (délka 146 cm), vázko Elan F8, boty Vans Omni Boa | fotograf Pavel Karas (fotokaras@seznam.cz) | hlasuj na www.boardmag.cz

BEST TRICK


Jednadvacetiletý Martin Křivánek si často na skejtu vyprasí kotník nebo koleno, ale při fakie ollie si ještě nic neudělal, takže na dnešní easy je ten pravý učitel. Skejtuje už šest, bydlí v Brně a momentálně je nezaměstnaný a připravuje se na přijímačky na vysokou školu. Kromě skejtu má rád i ostatní sporty, třeba kolo, volejbal, a když je zraněnej, tak i fingerboard. Sponzorují ho Nugget, Nomad a Sykum.

deska Nomad 7.6 / vysoký konkejv goofy / grip DarkStar

trucky Venture / nízký koleþka Nomad 50 ložiska ze železáĜství


119

uči

Než začnete zkoušet seskakovat fakie ollie ze schodů nebo nějakýho soklíku, tak si to natrénujte na rovince. Nejdůležitější je se při tom soustředit na správný rozložení váhy, která u tohodle triku musí být stále nad prostředkem prkna. Při odrazu se sice na chvíli přenese k noze, ze které se odrážíte, ale nesmí se to přehnat, jinak přepadnete. Nebojte se toho, neni to těžkej trik, já

jsem si při něm nikdy desku nezlomil. Takže jdeme na seskok. Rozjeďte se trošku rychlejc, při pomalym rozjezdu by se vám mohlo stát, že si vaším nousem štrejchnete o hranu nebo dopadnete doprostřed schodů. Na odraz mějte nohy položený stejně jako na klasický ollie a pamatujte, že při odrazu musí být váha hnedka zpátky nad prostředkem skejtu. Dobře je to vidět na páté fotce, jak stojím úplně rovně. Když se moc předkloníte nebo zakloníte, tak fakie ollie nebude. Při vytahování fakie se dělá stejnej pohyb jako při

der: tel a ri

Martin

Křiván

ek, foto

: Kiva

normálním ollie, v momentě maximálního vytažení do vzduchu si neodrazovou nohou srovnejte prkno do rovinky. Při seskakování z něčeho hned zjistíte, jestli máte váhu správně nad prknem. Při zkoušení na placce se případná chyba neukáže hned, ale čím dýl jste ve vzduchu, tím se víc projeví špatný rozložení váhy při odrazu. Dopad je stejný jako když skáčete klasický ollie. Nohy musí být na truckách, abyste nezlomili desku, a pokrčením v kolenou tlumíte dopad. Váha musí být opět nad prknem, aby vám to nepodjelo, nebo jste naopak nepřepadli dopředu. Good luck!


učitel a jezdec: Aleš Bindr, foto: Kiva, lokalita: Brno – skatepark Bohunice

Na výuku tohodle hardtriku jsme si pozvali zkušenýho rajdra z Brna, Aleše Bindra. Je mu 17 let, skejtuje už čtyři a půl roku a v současnosti chodí na učňák na Jílovou. Kromě skejtu se celkem zajímá o hudbu, má doma gramce půjčený od kámoše a taky sám tvoří na počítači. Dělá samozřejmě hip hop, co jinýho...


deska Meat Fly 7.5 / normál konkejv goofy

trucky Meat Fly / utažený koleþka Spitfire 59

Dřív, než se do tohodle triku pustíte, je potřeba se naučit všechny triky, z kterých se tahle kombinace skládá. Tedy nosebone a kickflip a samozřejmě pak nosebone kickflip. Já to na fotce dělám přes celou pyramidu až na zem, protože tahle naše bohunická je tak malá, že se to na transfer moc dobře udělat nedá. Pokud ale máte v parku nějaký větší pyro, tak se to učte na transfer. Na tenhle flip nosebone je potřeba se rozjet trochu rychlejc, abyste vylítli pořádně do výšky a měli víc času na chycení. Z pyramidy

se odražte co nejvíc nahoře, prostě musíte vyletět vysoko a každej cenťák na odraze se pozná. Vytahujte prkno co nejvíc a zároveň kopněte flip. V momentě, kdy jste otočený o devadesát stupňů, byste měli prkno chytit a strčit si ho pod nohy. V týhle pozici, pokud jste dostatečně vysoko, máte taky čas na pořádný protažení. Při točení dalších devadesáti stupňů, který potřebujete ve vzduchu orotovat, abyste dopadli na fakie, se už pomalu narovnávejte s těžištěm

nad prkno. Správným rozložením váhy na dopadu zabráníte záseku prkna nebo naopak jeho podjezdu. Tak či onak, tohle zaváhání má za následek slušnou tlamu. Při dopadu se samozřejmě pokrčte v kolenou a tradá vyfasovat prachy za best trick. Když jsem se to učil, tak jsem měl největší problémy s posledníma devadesáti stupněma a při dopadu mi to hodně podjíždělo. A párkrát jsem to samozřejmě zahodil a rozštípal si z toho nose.

121


Amík, co se přestěhoval z Jižního Bronxu, centra hiphopu, do Prahy, aby tu dělal hip hop. To zní podezřele, co? Ale stalo se. Říká si NI a se svými projekty The Regime a především Cherryhill se mu přes jazykovou bariéru daří okolo sebe šířit pověstný „bzukot“. Že nejste na někoho, kdo „utekl“ do místa s menší konkurencí, zvědaví? Ani když o svém chystaném albu mluví jako o projektu, „který by měl navázat tam, kde Roots končí“? Tomu říkám výzva. text: Affro, foto: archiv kapely

Tvé kořeny neleží v zemi Jana Žižky, přesto máš dneska svojí Žižkov crew. Jak ses sem dostal? Pocházím z New Yorku, z Bronxu, kde jsem žil do svých osmnácti, pak jsem se přestěhoval do Queensu a někdy v jedenadvaceti jsem přesídlil do Prahy. S MCingem jsem začal v roce ’91. Představ si rapování na dvorku, kdy je Funkmaster Flex ještě dobrej DJ. Vyrůstal jsem v hudební rodině, hrál jsem na kytaru a bicí, ale láska k hiphopu ve mně zůstávala. Pak jsem dělal ve studiu, a když už jsem toho měl po krk, dal jsem se do kupy s Living Colour. Znali se s mýma rodičema, říkal jsem jim, že umím rapovat a oni na to: „OK, tak mi tě při konciku vytáhnem na pódium a uvidíme, jestli to dokážeš.“ Byli jsme tuším v Německu a uprostřed koncertu mě zavolali, ať to dám. Byl jsem posranej až za ušima, ale dal jsem to a všem se to líbilo, takže se z toho stalo pravidlo pro zbytek turné. Nakonec jsem

s nima dělal asi dva roky. Dostali jsme se i do Prahy, kde jsem potkal spoustu fajn lidí, včetně mojí bývalý přítelkyně. Když bylo po šňůře, rád jsem se sem vracel jen tak pozevlovat, zamiloval jsem si to město. Po čase jsem z celé etapy s Living Colour nějak vyrostl, rozjel jsem vlastní projekt Cherryhill a neměl už čas s nima jezdit. A tak jsem tady. Co bys dneska dělal, kdybys to tenkrát s Living Colour nedal? Nevím. Být rapperem v New Yorku je celkem násilná záležitost. Když někoho na koncertu zbattluješ a nelíbí se jim, co říkáš, můžeš to pak za rohem schytat olovem. To mě na rapu ale dostávalo, že to nejsou jen slova. Na střední škole jsem začal studovat bicí. Dotáhnul jsem to na takovou úroveň, že mi volali lidi od Christiny Aguillery a podobnejch, ale byla to parta kokotů, se kterejma jsem nechtěl nic mít. I bez rapu jsem pravidelně vystupoval se třema funky skupinama. Na bicí hraju pořád, a kdybych přestal s rapem, asi bych se k nim vrátil naplno, ale baví mě i produkce. Když se v hiphopu mluví o bubenících, asi jediným jménem, na které přijdou všichni, je ?uest Love z The Roots. Byl pro tebe nějakým vzorem? ?uest Love, John Bonham z Led Zeppelin a Mitch Mitchell od Jimi Hendrixe byli důvodem, proč jsem se do bubnování vůbec pustil. The Roots a ?uest Lovea obzvlášť jsem měl rád vždycky.

Dělali hip hop jinak než kdokoliv jinej a maj můj největší respekt. Lidi u nás asi napadne, že ses přestěhoval do Prahy, protože jsi neměl na to, aby ses doma prosadil... Chtěl bych vydávat věci i ve Státech, ale v Čechách jsem chtěl žít. Byl jsem tam na Vánoce a nahrál pecku s Mos Defem, ale vracet se nechci. Pro mě hip hop není o penězích, autech a slávě, ale o sebevyjádření. V Americe musí všichni říkat to samý. Je to šílený, ale pokud chceš mít úspěch, musíš mluvit o drogách a o tom, koho jsi zastřelil. Tuhle hru jsem hrát nechtěl. Tady mi to v hip hopu připomíná Ameriku před deseti lety, než se z hip hopu stala obrovská komerční mašina na prachy. Můžu si sbalit věci a vrátit se do Států, rapovat píčoviny, prodat milion desek, o nic takovýho jsem ale nestál. Cokoliv tam lidem předhodí, tak půjdou a koupí si to. Sebevyjádření v dnešním americkým hip hopu v podstatě neexistuje a skuteční MCs, kteří mají co říct, jsou zatlačeni do pozadí. Tady můžu dělat, co chci, a nemusím se zabývat sračkama okolo. Že tu jsem ale neznamená, že místní krutý kapely jsou najednou míň krutý, se mnou tu bude jen víc kvalitního hiphopu. V Cherryhill je i Loren, další Amík, a pak dva Češi. Na které straně Atlantiku jste tedy kapelu založili? Přestěhoval jsem se sem, žil s bývalou přítelkyní a ještě jezdil s Living Colour. Dal jsem se tu do kupy s DJem Big J. Jeho neteř jednou přišla s tím, že má kamaráda, jehož spolubydlící hraje na piano a nechce hrát nic jiného než hip hop. Říkal jsem si: „Cože? To je ta nejdivnější věc, co jsem kdy slyšel“. Dali jsme spicha a já čuměl, fakt uměl hrát. Začali jsme s Lorenem a Rob Banksem, dalším Amíkem, dělat tracky a pak se v Radosti potkali s Henry D. Měl s sebou ještě úžasnou zpěvačku Dany. Po koncertě jsme šli ještě na jazzovou akci, kde jsem


viděli partu Madfinger. Říkal jsem jim po koncertě, že se mi to líbilo, i oni už mě znali z hraní s Living Colour. Pak mi v Radosti nabídli koncert. V Radosti nejsou zapřísáhlí hiphopeři, jedou spíš R&B, tak jsem jim chtěl dát ochutnat něčeho jinýho. Nakonec byli všichni nadšený a chodili za náma, jak se jim to líbilo. Tak jsme šli do studia a nahráli první demo, díky kterýmu jsme předskakovali na koncertě Ghostface. To nám hodně pomohlo. S naším demem jsem obešel různý vydavatelství a pořád slyšel to samý: „Je to dobrý, ale nevíme, jak by to tady fungovalo, když jseš Američan a rapuješ v angličtině“. Nevěděli jsme, jak dostat naší hudbu ven a tys byl jedinej, kdo nám byl ochoten pomoci a vydat nás. Kdo vlastně vaše skladby dává do kupy? Mám prsty úplně ve všem, od aranží po výběr skladeb. Na začátku většinou ladím s Lorenem textový nápady spolu s piánem. Tenhle základ přineseme zbytku

Je to složitý. Snažíme se najít to pravý místo, kde bychom to mohli pořádně dodělat. Chceme udělat desku, která bude mít vlastní náladu a bude to zážitek, chci, aby to mělo svůj příběh. Makáme na desce, která bude dobrá nejen pro nás, ale i pro hip hop. Nechci desku jako prostor, kde bych se mohl vypovídat z toho, že jsem nejlepší rapper na světě, ale takovou, která pozvedne umění hip hopu na další level. Budete mít ve všech skladbách svoje nástroje nebo budou nějaké pecky jen ze samplů? Co by byl hip hop bez samplů? A i když to bude basa, bicí a piano, nemusí to tak znít. Měli jsme čas na poslouchání našeho dema, abysme si ho vychytali a nová deska zněla úplně jinak. Kluci se za tu chvíli o něco vyhráli a nakoupili efekty. Chceme znít rozmanitě jako samplovanej hip hop, ale zároveň abys cítil, že za tím stojí lidi, který to hrajou. Cherryhill nejsou tvým jediným projektem. Kde

„Snažíme se dělat zajímavej, progresivní hip hop, kterej se někam posune. Není přece možný, aby si hip hop prošel tím vším a skončil v „klubu“, ve sračkách, co nedávají smysl, v nichž se dneska topí… Musí se to někam posunout.“ kapely a společně doladíme beat i basu. Do studia jsme přišli s pěti skladbami, ze kterých jsme udělali asi osmnáctitrackový demo. To jsme se znali sotva dva měsíce. Teď, asi po roce, se po kreativní stránce známe mnohem líp a může z nás vylízt něco úplně jinýho. Další věcí jsou koncerty. Nejenže tam můžeme předvést skladby, co máme nacvičený, ale s dobrejma hudebníkama můžeš improvizovat donekonečna. Máte venku video a vydáváte singl na vinylu. Co přijde dál? Chci zvednout laťku toho, co můžeš od hip hopu očekávat. Bavím se o spolupráci s Trafikem, jedním z nejlepších turntablistů, které jsem kdy viděl. Nechceme mít jen skrečujícího DJe, ale člověka, který přidá další hudební věci. K tomu ještě několik beatboxerů. Nechceme jen poprskat mikrofony, ale vytvořit zábavnou kombinaci, co tu ještě nebyla. Pokud bys bral Roots jako první, chtěli bychom být těma, co navážou tam, kde oni končí. A co album?

ještě tě tedy lidi můžou vidět a slyšet? Jsem ještě členem undergroundového monstra The Regime spolu s anglickým rapperem jménem Emdee a DJ Tuco. Řekl bych, že se nám daří budit rozruch, jezdíme spoustu konciků. Je to ale úplně jiná nálada než Cherryhill, klasickej agresivní rap. Věci, o kterých tam rapuju, bych s Cherryhill nerozebíral, protože tam mám vedle sebe na pódiu další tři muzikanty a musím vypovídat za všechny. V The Regime se ale můžeme vyblejt z pocitů rapperů, co jsou dole a se kterejma osud vyjebává, a tak proti němu bojujou. Něco jako hiphopoví Rage Against The Machine...

Po nějakém tuctu let, které domácí scéna stačila napočítat od svého zrodu, dospěla k momentu prvního opravdového beefu. Marpo má na své desce Původ umění skladbu „Velrybí bolest“ s hostujícím Hugo Toxxxem ze Super Crooo a mimo jiné se v ní společně opírají do Indyho. Indy vrací direkt peckou „Velrybí hovězí“, aby Toxxx už druhý den kontroval svým „Tvůj styl je moskyt poskyt“ a zrušením účasti Super Crooo na Wichově turné Time Is Now… Kauza, stejně jako přízeň unuděných krvelačných internetových fandů, se vyvíjí každý den, láká více pozornosti než jakékoliv nadcházející album. Je bezvýznamné si říkat, jaký je teď stav nebo kam to spěje, protože v době, kdy čtete tyto řádky, je už všechno jinak nebo dost možná po celé kauze, která sice na deset minut vypadala jako střed domácího rapového vesmíru, ale která skončila rychleji než začala. Pytel se ale naštěstí vedle beefů trhá i s vydávanými deskami. V rychlém sledu vychází několik vinylů: C.A.B.A. „Novodvorská / Tereza 2“, Prago Union „Verbální atentát / Gold chain music part II. / Uprchlík“, Cherryhill „No surrender“. Slováci taky přilévají do ohně: Drvivá Menšina „Daj mi to!!! / Dneska každý chce žiť“, Rendeszka-SK „To snáď né?“ a konečně společný vinyl Lyrika H a Adho z JSS s produkční hostovačkou i od Opaka z AMO „Nárez / Život je ťažký / Kapitalizmus / Keď sa mi zdá“. Ale je tu i zásoba nových alb – Marpo, C.A.B.A. & Side, Apoka: Kodex Orthodox, Kunny: Začni chápat i kultovní WWW: Agelia – Neschopnost se smát a Slováci přidávají Vec: Dobré ráno (konečně!) a album chystá i Drvivá Menšina. Wau, jaro přišlo i na rappery. Blíží se festivalová sezóna a jak tradiční Hip Hop Kemp, největší hiphopový festival ve střední a východní Evropě, kde krom rapu můžete pravidelně vidět v akci i jezdce v minirampě kluků z Freestyle Madness, tak i nově vznikající Urban Rapublic hlásá na webu první potvrzená jména účinkujících. Kontrolujte www.hiphopkemp.cz a www.bbarak.cz/urbanrapublic Možná je v úvodu zmiňovaný první velký domácí beef vlastně jen odrazem toho, co se paralelně už léta děje v kolébce Americe, kde tato hovězí záležitost dospěla do dalšího kola. To má jednoho společného jmenovatale 50 Centa, který zvesela pálí do všech stran, od Fat Joea a Jadakisse (ty prudí za účast na skladbě jím nenáviděného Ja Rule: „New York“) přes Nase po ještě donedávna člena vlastní party G-Unit Gamea. První dva zmiňovaní nahráli už své odpovědi na Fiddyho „Piggy bank“ a především od Jaydy to v jeho „Checkmate“ „postřelený rapper“ schytal, co se do něj vešlo. Na odpověď od Nase se netrpělivě čeká, ale nejsrandovnější byl beef s Gamem. 50 ho živě na vlnách rádia Hot 97 vyhodil z G-Unit a vysmíval se mu, že je falešný gangster. Zatímco je Game přede dveřmi zmiňovaného rádia se svojí partou z Comptonu a snaží se dobít dovnitř. Padají ostrá slovíčka, létají kulky, „pravý gangster“ Fiddy i se zbytkem G-Unit mizí zadním východem… Výsledek? Jeden postřelený, 50ho alba Massacre se prodá více než milion během čtyř dní po vydání a 50 se stává po jedenačtyřiceti letech prvním umělcem od The Beatles, který má v Billboard Top 10 hned čtyři skladby (vlastní „Candy Shop“ a „Disco Inferno“ a “How We Do“ a “Hate It Or Love It“ společně s Gamem) a beef se končí na tiskové konferenci v den výročí úmrtí Biggieho. Blesky cvakají, předají se tučné šeky na charitativní účely, podají se ruce a jako by se nic nestalo. Ať žije maňáskové divadlo na rapový způsob.


124

Tak jaká byla masáž? Jo, perfektní, už jsem to potřeboval... (ladně přitom pluje ramenama do všech stran) ...hrozně mi to pomohlo na záda. Dneska je to přesně na den měsíc, co jsme na turné, začali jsme sedmnáctýho února. Vaše poslední deska Another Voice je pořád dostatečně horká novinka, vrátili jste se na ní ke svému původnímu old school soundu, navrátil se i Matt Henderson, takže na úvod by se hodilo říct něco o tom. Říct, že jsme se vrátili k původnímu hardcore soundu, není to pravý, protože náš originální hardcore sound, to je Victim in Pain, naše první deska, to je opravdu ten pravý nejstarší old school hardcorový sound. Hardcore punk je pak na deskách Riot, Riot Upstart, Something´s Gotta Give a Dead Yuppies. Agnostic Front byli vždycky pionýry přerodu old school hardcoru do new schoolu, takže teď jsme se vrátili právě do téhle druhé, new school hardcorové vlny. Stejně tak Matt Henderson byl v kapele právě v tuhle dobu, v období alb Cause for Alarm, Liberty and Justice a One Voice. Teď na turné už s váma Matt ale zase není? Ne, nahrál s náma jenom tu desku a zase odešel. Dost lidí možná překvapilo i to, že jste pro novou deskou zase vyměnili label. Není to přímo takhle, smlouva s Epitaph nám už prostě vypršela, měli jsme s nima smlouvu na tři alba. Teď jsme měli hotovou desku, neměli jsme label, tak jsme hledali, co pro nás bude nejlepší, kde se budem cítit „rodinně“, kde se o nás budou dobře starat, a tak jsme došli až k Nuclear Blast, to je fantastickej label. A nepřijde ti pro vás zbytečně moc metalově orientovanej? A co si myslíš o Roadrunneru? A spousta hardcorovejch kapel na Roadrunneru je. My jsme vždycky byli na metalovejch labelech, třeba deska One Voice vyšla na Roadrunneru. To je jedno, na kterým labelu vydáváš, jako kapela můžeš bejt klidně na ska labelu, koho to trápí? Jestli máš tu kapelu rád, koupíš si jejich desku, protože máš rád tu kapelu.

Co si myslíš o dnešní hardcorový scéně? Je to pořád ještě o tom, o čem to vždycky bylo, a nebo je hardcore spíš už jenom nějakej další hudební styl? Určitě je to dneska jiný. Když jsme my začínali, bylo to všechno mnohem menší než dneska, ale pro mě to zůstává pořád to samý, pořád mám v textech co říct. Lidi jsou trochu jiný, jak to všechno vyrostlo, není to třeba už tak familiérní jako kdysi, ale i ta dnešní scéna je dobrá. A myslíš, že v ní stále přežívá i taková ta původní hardcorová filosofie? Moje filosofie je pořád stejná. Myslím, že spousta lidí má tu stejnou filosofii, jako když jsem začal já. Hardcore je životní styl, způsob života a poznávání a ty se musíš cítít jeho součástí, jestli víš, co mám na mysli. Jasně, spousta lidí neřeší texty, zajímá je prostě muzika, ale pro mě hardcore měl vždycky hodně co do činění i s textama a se vším tím, co k tomu patří. Říkáš „když jsem začal já“, co tě k tomu vlastně vedlo? Než jsem přišel do Agnostic Front, hrál jsem ve čtyřech punkovejch kapelách, naposled to byli The Psychos, newyorskej punkovej band, a potom mě Vinnie pozval do Agnostic Front, to bylo v roce 1982. Agnostic Front jsou teda moje první hardcorová kapela. Hudebně to bylo dost podobný, možná o něco míň agresivní, rozhod jsem se ale jít s nima, protože Agnostic Front byli víc o kamarádství, a když máš v kapele kamarády, máš lepší podmínky pro lepší muziku. Pro nás je tohle moc důležitý, protože nikdo z nás by nemoh dělat muziku, kdyby to takhle nefungovalo. Takže pravým otcem Agnostic Front je Vinnie? Jo, Agnostic Front je Vinnieho kapela, hrála tam s ním

spousta lidí, pak ztratil zpěváka, tak se mě zeptal, jestli bych s nima nechtěl zpívat já. Jsem jedinej, kdo s ním udělal všechny nahrávky, proto mě lidi považujou taky za původního člena s Vinniem, ale pravda je, že Vinnie založil Agnotic Front rok před tím, než jsem přišel já. Taky bych se tě rád zeptal na tvýho bratra Freddyho, ten začínal zpívat v nějakejch dvanácti letech? Ne, né, začínal jako mnohem mladší. Když poprvé zpíval s Agnostic Front, bylo mu sedm. Zpíval s náma jeden song na jednom koncertě, mám to doma na fotce. A potom jsme udělali jeho kapelu Madball a to mu bylo devět, když hráli Madball svůj první koncert. Vím, že když Madball natočili svůj první seveninch, tak mu bylo snad těch dvanáct. První seveninch byl rok 1989, to mu bylo třináct nebo čtrnáct. Může vůbec tak malej kluk psát tyhle hardcorový texty? Ty texty jsem psal já. Vlastně vůbec první dva Madball singly a většina na Set It Off jsou starý Agnostic Front songy, který jsme udělali znova jenom s Freddyho zpěvem. Až když se potom začal už sám v tom všem pohybovat, začal pak psát svoje další vlastní věci. Co teď říkáš na jeho poslední projekt Hazen Street? Doma v Americe začínaj bejt docela úspěšní, ne? Hazen Street je dobrá kapela a je fakt, že se jim to teď začíná docela dobře rozjíždět. Je to sice něco trošku jinýho, co prostě chce teď dělat, ale někdy potřebuješ udělat nějakou změnu, jako takovej refreshing a pak se vrátit a vidět tu hardcorovou scénu zas v tom lepším světle. Za tvůj obdobnej odpouštěcí ventil lze považovat The Disasters, to byl tvůj nápad začít hrát rock´n´roll? Jo, je to moje kapela, moje myšlenka, moje písničky. Muziku, kterou já píšu, nechtějí Agnostic Front hrát, protože chtějí hrát tvrdší věci, jako jsou třeba na Another Voice. A já chci dělat víc rock´n´rollový a punkový věci, tak jsem se rozhod, že chci tyhle věci vydat, až se z toho stala moje další skutečná kapela. Právě teď vydáváme druhou desku nazvanou 1984, která je fantastická, mám jí moc rád. V čem se nejvýrazněji liší od vaší první? Je to víc zaměřený na kapelu, psali jsme to víc jako kapela, nepsal jsem to všechno jenom já, jsou na ní propracovanější kytary, víc vokálů, je to prostě víc rock´n´roll. Je to určitě o moc lepší deska než ta minulá.

text: Libor Dostál foto: M.A.D. & Adam Maršál


Roger Miret je na punk hardcorové scéně persóna, která opravdu nepotřebuje žádné rozvleklé komentáře. Rogera, jednoho z hnacích motorů newyorských Agnostic Front, jsem si odchyt před jejich nedávným pražským vystoupením zrovna ve chvíli, kdy se s blaženým pocitem nejen ve tváři vracel z thajského „body servisu“, kde si veterán nechal srovnat své letité, old school hardcorové kosti.

Kdysi jsem taky zaslech něco o nějakým projektu s tvojí ženou? Jo, to jsme dělali před Disasters, jmenovalo se to Lady Luck. Byla to kapela mojí ženy, ona zpívala, já hrál na basu. Teď už kapela nefunguje, protože já jsem s Disasters a s Agnostic Front a moje žena žije v Londýně, učí tam jógu, ale je z toho moc pěkná deska Live and Between. Vyšla jenom v Evropě na dánským labelu Lucky Seven Records. Co tě čeká teď v nejbližší budoucnosti? Pro Evropu je určitě nejdůležitější náš příjezd s Disasters v červenci, odehrajem pár shows, pak se zase vrátíme s Agnostic Front někdy v listopadu na Eastpak Resistance Tour a možná potom ještě přidáme

nějaký shows s Disasters. Takže takový permanentní tour? Jo, ale pořád mě to baví. Já jsem rád, když se můžu vyjadřovat sám za sebe, proto je pro mě všechno, co dělám, moc důležitý jak hudebně, tak i textově. Cítím se jako hlas z novin a úplně nejšťastnější jsem, že můžu zase znova potkávat ty lidi, který cítěj věci tak jako já. Tak jo, Rogere, děkuju za rozhovor. Chceš to nějak uzavřít? Já děkuju a děkuju i všem, co pořád choděj na naše koncerty. Podívejte se taky na naše stránky www.agnosticfront.com, www.thedisasters.com a samozřejmě taky www.ladylucknyc.com

Dalším punkovým potěšením pro vaše DVD přehrávače je záznam jednoho loňského vystoupení britské velelegendy Leatherface od společnosti Punkervision. Titul nese název „Boat in the Smoke“ a vedle téměř hodinového hlavního koncertního sestřihu si pak můžete užít ještě jeden starší, zhruba poloviční live set z jejich domovského Sunderlandu. Ve zhruba stejně dlouhém rozhovoru se pak o nich dozvíte něco víc přímo od jejich frontmana Frankieho Stubbse. Novinka Spitalfield „Stop Doing Bad Things“ vyšla na Victory Records v půlce března. Kytary jsou tentokrát říznější, zpěv však nadále drží kapelu silně ve škatulce maximálního emo rocku. Pokud milujete Sense Field, Jimmy Eat World nebo třeba jenom ulízlý vlasatý kluky, nemáte co řešit. Dlouho zvěstované album Turbonegro má už své jméno i datum vydání. Jmenovat se bude „Party Animals“ a koupit si ho budete moct už 9. května. Před pár dny se navíc kapela rozhodla po mnoha letech inovovat i svou „pracovní“ image. Ani ne dva měsíce po první Dropkick Murphys „Singles Collection“ nás kapela teď zahrnula už jejím druhým dílem. I „Singles Collection vol. 2“ je složena z B stran alb, songů z kompilací, rarit a coverů, tentokrát z rozmezí let 1998 až 2004. Nové regulérní studiové album by pak mělo následovat v červnu. V tutéž dobu, přesně 6. června, bysme se měli dočkat i novinky od Death By Stereo. Očekávejte jí pod názvem „Death for Life“. O den později, 7. června, by se pak mělo stát skutečností i nové album „Commit This to Memory“ kapely Motion City Soundtrack. Pro všechny nedočkavce je už od teď možná ochutnávka jednoho nového tracku „Better Open the Door“ na jejich webových stránkách www.motioncitysoundtrack.com. Do studia natočit nové skladby pro své další album se teď, po zhruba dvou letech, chystají i Pennywise. První předběžné úvahy o tom, kdy si ho zhruba budeme moci pořídit, ukazují už na začátek července. Zato další legrácku z dílny vážně nevážných teatrálně hudebních exhibicionistů Reggie and the Full Effect s názvem „Songs Not to Get Married“, tu může mít každý z vás doma už teď. Stejně jako všechny jejich předešlé pseudoreleasy najdete i tenhle set v katalogu Vagrant Records. Dlouho očekávaný debut pražských pop punk stars Clou je už konečně také realitou. Pod názvem „Postcards“ k nám s razítkem majoru Sony přiletěl v první jarní den 21. března a možná už o pár dní dříve jste v hitparádách některých rozhlasových stanic zaregistrovali nasazení skladby „Island Sun“, která byla zvolena pilotním singlem alba.


text: Radek, foto: Kiva

01

3P crew

Obliba fingerboardingu roste, a tak bylo na čase trochu rozhejbat i naší fingrařskou rubriku. V následujících několika číslech bychom vám chtěli představovat jednotlivý prstomástry nebo celý partičky, který se tomuhle druhu skateboardingu věnujou. Pokud byste měli zájem se na tomhle místě objevit, pošlete nám do redakce e-mail. Jako první přichází 3P crew, velmi progresivní partička složená z lidí z celé republiky.

02

01 02

tomáš procházka /g/ hardflip to manual out naše crew

V celý partě 3P crew je 8 lidí a hlavní základna je v Blansku. Dřív se jmenovali SB crew, ale pak se rozšířili a říkají si tři pé. Hlavní postava je El Pasa a zbytek tvrdýho jádra tvoří Eva, Rassa Libre, Kari, Hulča, Guest a Egi. Původně to byly dvě nezávislý partičky, ale na nedávných závodech v Třebíči se potkaly a daly se dohromady. Protože je každej z jinýho konce republiky, tak jsou v kontaktu po mailu a setkávaj se na závodech. Každej si samostatně jezdí doma, když dá nějaký slušný triky, tak si je natočí na video a pošle to zbytku, aby měli motivaci. V současný době v 3P nejvíc letí klasický komba jako flip do grindu, hardflip nosebluntslide, 360 flip ze šesti schodů, jízdy na switch a podobný prasárny. Jedním z hlavních membrů týhle partičky je i patnáctiletý Tomáš Procházka z Prahy alias Rassa Libre. Na fingeru jezdí pět let, na normálním skejtu

dva roky a momentálně chodí na základku, ale teď se dostal na průmyslovku. Sponzorují ho Swat.cz a Woodguest, takže jsme se ho zeptali, jak je drahý jezdit na fingru? „Samotnej fingerboard je docela levnej, záleží na skateshopu, někde ho maj za 150, jinde za 300. Překážky si můžeš vyrábět sám, takže platíš pouze materiál, ale taky se daj koupit už hotový. U nás se prodávaj buď plastový od Tech Deck, který nejsou na ježdění moc dobrý, nebo dřevěný od Blackriver, který jsou ovšem dost drahý. Zábradlí stojí 300, piknikáč taky a například obří park velký přes dva schody stojí 30 tisíc. Všechno je to z kvalitního dřeva, ručně vyráběný, takže proto je to tak drahý.“ Překážky, na kterých jezdí 3P, jsou většinou vlastní výroby, nebo kdo co vyhrál na závodech. Například Tomáš má metrovej funbox se zábradlím, dva banky, originál piknikáč od Blackriver, minirampu a pár menších railů. El Pasa má vlastní originální park od Blackriver za deset táců, Kari si vyrábí překážky sám a má jich doma spousty. V blízký budoucnosti se celá 3P crew chystá na závody v Praze, který by tady někdy z kraje května měl pořádat Swat.


128

to: Kiva a Sláma, fo text: Ondr

Pavel Szendrei

Když jsme sháněli tohodle young punka na krátkej pokec, tak zrovna seděl doma. Předtím skejtoval, trochu se nastydl, a protože ho čekal školní zápas ve fotbale, poslala ho paní učitelka domů odpočívat. Sport mu rozhodně neni cizí, ale nejvíc si zamiloval snowboarding. Dokonce tak moc, že se jím prý chce i živit.

Čau Pavle, tak nám o sobě něco řekni. Čau, no tak já jsem Pavel Szendrei a to příjmení možná budeš chtít nadiktovat, co? Jinak jsem z Budějic, je mi jedenáct let a jezdim dva roky. Kde? Na Kramolíně, tam je nejlepší sjezdovka a mám to blízko. Loni ten snowpark nebyl tak dobrej, ale letos to udělali super. A co setup? Setup? No prkno mám 132 centimetrů a vázání plus osmnáct a mínus šest. Teď víc do véčka, aby se mi líp skákalo. O nastavení se mi stará strejda. Jmenuje se Petr Mígl a on mě začal učit na prkně. Teď přešel do Templu, kde jim pomáhá a mě se stará o prkno a tak... Co závody? No zatim jsem měl svoje první závody, to byly Temple závody, a tam jsem byl třetí. Jinak jezdim rád na Kramolíně, na Zadově a na Dachsteinu. A co dáváš za triky? Indy, tailgrab, mute na skocích a na zábradlí fs boardslide, fifty-fifty a tak... Nejvíc mě bavěj skoky. Teď zkoušim dát bs indy, jako 180. Jak to máš se školou? Chodím na základku Dukelská a jsem v šestý třídě. Zvládám to docela v poho. Podporujou tě rodiče? No jako jó. Táta taky jezdí, ale hlavně strejda. Eště mám ségru a ta chce začít příští rok. Zatim nejezdí, protože je jí pět. Máš nějaký plány na příští sezónu? Příští rok bych jel třeba někam do Alp a asi i nějaký závody. Máš sponzory? Temple skateshop, Ezekiel clothing a Peace skateboards. Chceš nakonec něco vzkázat? No třeba ať se všichni naučí na prkně.


01 01

03

Evžen mě zve do svého příbytku na surfování po netu 02 k surfování potřebujeme dobrý surf... ...notebook a síťovou WiFi kartu 04 před surfováním navoskujeme surf 05 cestou k vodě vytvoříme projekt k žádosti o grant 06 čekáme na tu správnou informační vlnu 07 a když nepřijde, tak máme po ježdění

03

04

text a foto: Soňák

02

05

Možná se vám bude hodit: www.boardmag.cz (Vystavený projekt skateparku) www.mmr.cz (Ministerstvo pro místní rozvoj) www.msmt.cz (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy) www.mvcr.cz (Ministerstvo vnitra) www.neziskovky.cz (Portál neziskových organizací) www.krchoff.net (Kluci tady popisujou, jak získali grant)

07

06

130

Grant Pokusíme se volně navázat na inštrukce z minula, kdy jsme byli na radnici žebrat o příspěvky na skatepark. Doufám, že ti, kteří se to rozhodli zkusit touto cestou, už podnikli první kroky. Dneska tedy vycházejme z toho, že máme plácek, ale prachy na překážky se musí sehnat jinde než na radnici. Zkusíme získat peníze z grantu.

Přeskočíme variantu, která je sice taky účinná a možná úplně nejlepší, ale nepotřebuje žádnou naší radu. A sice, že se hezky obléknete, projdete všechny obchody, podniky, firmy v okolí a všude nabídnete sponzorské logo na překážkách. Na to chce mít dobrej žaludek, ale pokud jste dostatečně ukecaní a v budoucnu se chcete stát obchodním zástupcem, tak by vám to mohlo vyjít. Takže, jak na grant? Za prvý musíme o nějakém grantu vědět, abysme o něj mohli požádat. Granty vypisujou například vládní instituce a nás budou především zajímat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo vnitra a pro místní rozvoj, dále úřady krajské samosprávy nebo granty z programů Evropské unie. Někdy granty vypisují i soukromé firmy, před dvěma měsíci zrovna jeden vypsala jistá firma na cigára. Chce tomu věnovat nějakej čásek na internetu, určitě se něco najde. Pro ty, kteří moc na internetu surfovat neumí,

poslouží jako návod fotodokumentace k článku. Grant asi nebude vypsanej konkrétně na skatepark, ale třeba na drogovou prevenci, úpravy sportovišť, zviditelnění organizace a tak dále. Tohle budete muset odhalit a podle toho nasměrovat své cíle, které budete v žádosti popisovat. Vaše priorita je sice skatepark, ale do žádosti budete psát, že priorita je právě splnění účelu, na který byl grant vypsán a váš skatepark má k tomu jen dopomoci. Pokud jste nějaký vypsaný grant objevili a stihnete podat žádost ve stanoveném termínu, přečtěte si pozorně podmínky, které musí žádost splňovat, a dokumenty, které musejí být se žádostí podány. Jedná se o několik lejster k odevzdání. Obyčejně je to několik bodů na závěr, který ale určitě dodržte, protože i sebelepší žádost ouřada vyhodí kvůli tomu, že jedno, z vašeho pohledu třeba zbytečný, lejstro chybí. Tyhle přílohy jsou veskrze věci, který si udělejte dopředu, můžete je použít jak na jednání s radnicí, tak u soukromníka nebo i v žádosti o grant. Jedná se o projekt, kde je vše podrobně, srozumitelně a stručně vysvětleno. Ten má několik částí a nám se to na tu na jednu stránku nevejde. Proto jsme jeden takovýto projekt vystavili na boardmag.cz, kde se můžete inspirovat. Teďka to vezmeme po bodech, který vypracujete: 1. Popis projektu 2. Cíle projektu 3. Časový průběh výstavby 4. Přínosy pro toho, kdo grant vypisuje 5. Rozpočet. Tady se musíme zastavit, protože to je nejdůležitější část a ta rozhoduje. Šance, že grant dostanete, je tím vyšší, čím více prostředků jste schopni sehnat sami. Snížíte tak podíl organizace na celkových financích vražených do projektu a na to oni hodně daj. Vyčíslete v penězích třeba víkendovou brigádu, sežeňte pár drobnejch sponzorů a podobně. 6. Nákres skateparku. To je asi nejpříjemnější část, kde si můžete vyhrát s pastelkama a plánovat si, jak bude park vypadat. PS: Ještě bacha, třeba granty z EU probíhaj tak, že vám sice prachy přislíběj, ale dostanete je, až když je skatepark hotovej, abyste je třeba neprochlastali. A teď pomůcka, jak hledat na netu vypsaný grant. Pokud nemáte připojení doma jako já, musíte někoho navštívit. Mně pomohl místní surfařský guru, městský zastupitel pan Evžen Banán.


news | články | fotogalerie | magazín | předplatné | diskuze | kalendář | bazar | shopy


01

Surf, Skate & Rock Art Of Jim Phillips A Schiffer Book, 208 stran, formát 225 x 300 mm, distribuce Rock‘n‘Roll, recenze Martin Karas

Do rukou se mi dostala nádherná kniha s názvem Surf, Skate & Rock Art Jima Phillipse. Možná vám přijde povědomá již samotná obálka této knihy s její řvoucí modrou rukou. Ano, Jim Phillips je legendárním designerem známé americké firmy Santa Cruz, který pro tuto firmu vytvořil nezapomenutelné grafiky skateboardů, snowboardů a především surfových prken, které znají lidé po celém světě. Jim Phillips pochází z kalifornského města Santa Cruz, kde od dětství surfoval a na počátku 60. let začal malovat nejrůznější letáčky, plakáty a vývěsní štíty pro místní surfové obchody, restaurace a nebo bary, kde vystupovaly začínající hudební skupiny. Jeho práce se za krátkou dobu stala uznávaná a Jim začal malovat designy a komixy pro větší surfové časopisy a také pro startující surfové a skateboardové firmy. Úspěch a popularita na sebe nenechaly dlouho čekat a Jim začal tvořit i pro hvězdy jako byl Jimi Hendrix, George Clinton, Willie Nelson nebo pro samotného kmotra soulu Jamese Browna. Jeho plakáty se během několika let staly nedílnou součástí kultury a hudební historie 60. a 70. let. Nemluvme tu ale jenom o plakátech pro hvězdy hudebního nebe. Jim Phillips vytvořil i designy pro největší legendy skateboardingu 70. a 80. let. Zmíním se tu o designu pro Roba Roskoppa nebo Christiana Hosoie. Z jeho další práce bych tu uvedl třeba originální logo Independent trucks a většinu designů pro již zmíněnou firmu Santa Cruz. Jeho práce je kouzelnou procházkou historií a vývojem surfové kultury v Kalifornii, je nesmírně obsáhlá a opravdu pestrá. Tato kniha tak přináší ucelený průřez úžasnou tvorbou tohoto nesmírně talentovaného umělce. Pokud budete mít zájem prohlédnout si práci Jima Phillipse, tak si knihu Surf, Skate & Rock Art obstarejte od distribuce Rock’n’Roll.

Smoke Or Fire | Above The City

Roger Miret And The Disasters | 1984

Fat Wreck Chords / recenze Libor Dostál

Hellcat Records / Maximum Underground / recenze Libor Dostál

Smíchejte sound Rise Against, zručnost a energii Good Riddance, přidejte trochu populistických popěvků á la Yellowcard, to vše vařte v řádné porci horké bostonské hardcorové krve a dostanete nařvanej a přesto vůbec ne brutální ani zbytečně přeuhlazenej post hardcore. Přitom ale určitě i komerčně velice slušně stravitelnej, zkrátka přesně takovej, jakej už nějakej pátek svému okolí plnými dávkami rozdávají Smoke or Fire. Kapela má dneska sice v občance razítko Richmondu, ale v tepnách jí jako rodná koluje již zmiňovaná horká krev hardcorového Bostonu, odkud původně všichni čtyři členové pocházejí. A je to zatraceně znát. Oni sami za svou pravou inspiraci udávají Hot Water Music, Strike Anywhere a Kid Dynamite, ale to je jedno. Každopádně Above the City, to je dvanáct mladých, výborných a propracovaných skladeb moderního, dravě svižného melodického hardcoru.

Druhá kolekce skinheadského oi! rock‘n‘rollu pod taktovkou starého newyorského známého je oproti té debutové skutečně mnohem propracovanější, vyhranější a pestřejší. Jak sám hlavní osnovátor projektu přiznává, práce na těchto nových věcech byla tentokrát mnohem demokratičtější a více prostoru pro svou realizaci dostali i ostatní členové The Disasters. Užíváme si tak o poznání více hudebních motivů, zápletek, ale i sborových štěkavých vokálů. Po textové stránce by se za tyhle revoluční hity plné přátelství a bratrství jako Loud and Proud, Riot, Riot, Riot, či Hooligans nemusel stydět ani Červenáček se svými šípy, o slzu v oku si pak říká závěrečný Kubáncův hold New Yorku s názvem New York City. Intelektuálové prominou, ale inspirací pro název tohohle skinheadského posvícení se kapele nestal slavný Orwellův bestseller, jak možná mnozí předpokládali, ale prostě jenom rok, kdy se skinheadům v ulicích New Yorku vedlo obzvlášť dobře. 1984 je fakt příjemná street rock‘n‘rollová půlhodinka.

The Movement | Revolutionary Sympathies Destiny Records / recenze Libor Dostál

Dánští The Movement jsou dalšími neovyznavači filosofie Karla Marxe a Bedřicha Engelse. Jedním dechem však hned dodávají, že nejsou, a ani nikdy nebyli členy žádné politické organizace či snad dokonce strany. Stejně jako Marx a Engels je ale naštěstí oslovil i Joe Strummer nebo kapely The Jam, The Who a také soul pozdních šedesátých let, takže místo toho, aby The Movement sepisovali nesmyslné tlusté bichle o tom, jak by se mělo pracovat a žít, věnují se tomu, co jim jde nejlíp, tedy psaní muziky. Ve svých textech si občas sice ulítnou ke svým rudým modlám, nicméně hudebně je i tohle, v pořadí už jejich druhé album, stejně jako to první geniální syrovou ozvěnou počátku věku elektrických kytar v kombinaci melodického punk‘n‘rollu. Celá tahle dánská punkově komunistická revoluce proběhla v produkci Archiho Alerta, kytaristy berlínských Terrorgruppe, který je zároveň i uměleckým otcem videoklipu k jejich předloňské hitovce Losing You, jehož počítačový náhled je také součástí tohohle CD.

C.A.B.A. & SIDE BBRekordy / recenze Affro

Východočeskej Pražák C.A.B.A. ze skupiny Špatnej Wliw, party, co vyhlásila krach, je tady po šesti letech konečně s albem. Tedy něčím, co jeho kdysi nadějná kapela nikdy nedokázala. Za zády má jen svého producenta jménem DJ Side a na prostoru ani ne čtyřiceti minut si vede více než slušně. Celá deska působí jako upřímná osobní výpověď ve všech možných náladách, které na člověka přijdou. Dokáže zaujmout poeticky melancholickou lyrikou rozchodu s holkou v pecce „Tereza 2“, stejně jako dokáže machrovat a nadneseně snílkovat s parťákem Kunnym v „La Liga“, vypovídá se o malém městu, ze kterého pochází „Z města tradic“ až po pražskej sídlák, kterému říká „doma“ teď v „Novodvorská“, v níž dokáže házet verbální rukavice a srovnávat účty lopatním rapovým stylem. Chvíli to trvá, než si člověk zvykne na jeho charakteristický hlas a přednes. Pokud vám nesedne, je možné, že vás jím i dokáže od dalšího poslechu odradit, což by ale byla škoda. Jak technicky (ty vole, tempo pecky „Dekadenti“ u nás nestihnou ani čtyři MCs), tak lyricky a možná především hudebně má deska opravdu co nabídnout. Chcete super beaty? Jazzy hip hop, stejně jako progresivní, synťákem prostoupenou klubovou vibraci? Side, zapište a zapamatujte si to jméno, z toho kluka něco bude.

23. dubna, Underground Hip Hop Business 3, Třebíč, Roxy. Vystoupí kapely The Regime (NY), Notes From Prague (Praha), Psychická smrt vs. Zatrest (Třebíč), beatbox exhibice Epileptix crew (Třebíč), DJs Tuco, Negative, Doyem. Special: Sexy tanečnice z Brna. Vstup 150 Kč. 24. dubna, Discharge (UK), Chaos UK (UK), Guided Cradle, Praha, Matrix. Punkový večírek v podání anglických punk legend. Info: 606 374 413. 30. dubna, The Exploited (UK), Desperate Cry (A), Dezinfekce (ČB), České Budějovice, DK Slavia Marty´s Club. Návrat skutečných punkových veteránů The Exploited, kapely, jejíž kazety musel na přelomu osmdesátých a devadesátých let mít doma každej správnej pankáč. Info: www.kulturacb.cz 30. dubna, Indy & Wich, Litvínov, Centrum Terasa. Vystoupí kapely Indy & Wich, Bohemian Rhapsody a DJ Bart. Vstup 80 Kč. 30. dubna, Druhá šance, Olomouc, Apetic Music Club. Trochu odlišné pojetí soutěže v hiphopových tanečních stylech. Zúčastní se crew z celé republiky: Dynamic Studio 6, Beat Up, Duck Beat, Alyaschca Crew. Začátek ve 14 hodin, na večerní afterparty vstup zdarma. Info: www.ac.olomoucity.com 6. května, The Drunks (Norsko), Pommes Brutal (GER), Praha, 007. Exčlenové dvou severských brutal hardcorových legend So Much Hate a Life…but how to life it! znovu v akci, tentokrát jako The Drunks. Info: 606 374 413. 7. května, HipHop after dusk vol. 1, Plzeň, Mix underground club. Vystoupí kapely De Curz (Přeštice), Esles (Praha), Yednota (Plzeň), Lady (Kazachstán), Dogheads (Domažlice). Vstup 40 Kč.


w w w .c ra il ta p .c o m


The Game | The Documenatry

02

Aftermath / recenze Affro

Nevěříte marketingovým kampaním? Já taky ne, čím víc mi něco cpou jako událost století, tím větší průser čekám. Upřímně si nevzpomínám, že bych měl v dohledné minulosti důvod svůj pesimistický přístup zrevidovat. A pak jsem si pustil novou deskou od Gamea. Čekal jsem, že bublina splaskne, ale stal se přesný opak. Od Snoopova Doggystyle, kterému už je letos neuvěřitelných dvanáct, je to první deska, u které mám od třetího poslechu pocit, že poslouchám zasranou klasiku. Jak to? All star line-up producentů? Game není zdaleka prvním, komu se něčeho podobného dostalo. Někdy to ale holt klapne, stejně jako většinou jen prošumí. Všechno je na svém místě ve správném čase, vše se sešlo naprosto ideálně, stejně jako před lety na východě, když nahrával svůj debut Nas. Super tracky, ze kterých dokáže Game svým rapem, hladovým po úspěchu a vyslyšení, vyždímat to nejlepší. Všechno, co Game ve svém životě zažil, odkojen gangsta rapem, vkládá do desky, která nemohla mít lepší název, přesně tak, jak sliboval. Umělotina? Poslechněte si „Start From Scratch“ a řekněte, že mu nevěříte. Klipové hitovky znáte sami, ale klasiku nedělají dva singly. Projeďte tuhle desku, najděte slabou pecku a až ji najdete, zajděte si k rapovému ušaři, něco se vám v uchu dosralo. „Westside Story“, „Dreams“, „Higher“, „Put You On The Game“, žeru to. Obujte černý Consy, vyšněrujte je červenejma fatlacema a vyražte dabovat na roh. Pochybuju, že letošní rok přinese lepší desku. A jestli jo, bude to éňo ňůňo rok.

EyeToy: AntiGrav Harmonix / duben 2005 / typ: sportovní, počet hráčů 1, vybavení: PS2, EyeToy USB Camera, paměťová karta (8 MB)

Jestli jste někdy pochybovali o tom, že PlayStation je dokonalej doplněk všech parties, tak EyeToy AntiGrav vaše pochybnosti rozmázne jak paprsky jarního slunce poslední sněhovou vločku. Pro ty z vás, kteří snad nevědí, co to EyeToy je, jedná se o malou kamerku posazenou nejlíp na TV bedně, která snímá váš pohyb, a hru tak ovládáte svým tělem místo ovladačem. AntiGrav schopnosti snímače využívá ještě o něco lépe, a proto teď velice přesně sleduje pohyby hlavy, rukou i těla a váš obraz je oproti předchozím hrám pouze snímán, nikoliv projektován do obrazovky, takže na vás nevykouknou žádný hrůzy a do hry se můžete vžít naplno. AntiGrav je futuristickej mix sk8 a snb. Klasicky vyberete postavu, zvolíte tutorial, mód style (best trick) nebo speed (závody) a frčíte. Ta hra z vás vymačká všechnu sílu. Například při jibbingu (takový hooodně dlouhý 50-50 na railu) sbíráte bonusy a body tím, že šaháte všude možně, před překážkama se krčíte nebo vyskakujete, pohyby hlavy zatáčíte... no prostě po pár jízdách z vás bude lejt spíš jak ze surfaře. Dáváte triky, závodíte, svištíte mezi mrakodrapama a kličkujete mezi vrakama kárek. Lidi, co vás pak viděj oknem, nechápou, jestli máte záchvat, nebo jestli teleshitting začal prodávat extáze na dobírku. K jízdě vám hrajou Apollo 440, takže to vohulíte a necháte se unášet neonovým tunelem rychlosti. Když máte chuť (a skill) pokořit kámoše, tak se v jízdách střídáte. AntiGrav je prostě záležitost skutečnejch refelxů i svalů, takže než si ho seženete, ujistěte se, že na to máte.

SUPER SLEVY!!! V rubrice "VŠE ZA PŮL" najdete super nabídky! POŠTOVNÉ ZDARMA!!! Při objednávce zboží v ceně 2 000 Kč a vyšší! KE KAŽDÉ OBJEDNÁVCE DÁREK!!! K objednávce dostanete jeden z dárků (přívěsek na klíče VANS, odznaky VANS, samolepky (VANS, PRO-TEC, DICKIES) a další!

10. května, Smut Peddlers (USA), Praha, 007. Pohled pod pokličku dnešní kalifornské punkové scény. Info: 606 374 413. 11. května, The Toasters (USA), Fastfood (Praha), Praha, Futurum. Newyorští ska pionýři a v současnosti dokonce nejstarší bez přestávky fungující ska kapela na světě se po dlouhých letech vrací do Prahy. Info: www.hpk.cz 13. května, Návrat Alkohola story 5!, Mělník, Music club Velký Borek. Vystoupí kapely Prago Union (Praha), DJs Skupla (Praha), Dyrty (Praha), Abdul Rahman (Praha), Wosa (Mělník), b-boys battle NGS (Mělník/Nymburk) vs. Reddwarf Sinners (Teplice/ Most). Vstup 100 Kč, začátek 20:30, konec 5:00. 14. května, Fabulous Disaster (USA), Stocyard Stoicks (USA), Praha, Matrix. I u nás velice populární kalifornský holčičí punkrock band Fabulous Disaster nově obohacený o jednoho muže v sestavě, baskytaristu Chrise Selfa. Info: 606 374 413.


Death by Degrees Namco / duben 2005 / typ: 3D akční, počet hráčů: 1, vybavení: PS2, ovladač (DualShock2), paměťová karta (8 MB)

Znáte Ninu Williams? Nejspíš vám to nic neřekne, ale když napovíme, že se jedná o postavu ze série rubaček Tekken, mnohým z vás nejspíš zpozorní. Tahle blonďatá rubací mašina s postavou dívky z rodiny králíčků pro hravé chlapce si teď dala sólovku. Je to tak, Nina dostala pár nových oblečků a vylepšená grafika ukazuje více z Ninina cudného šarmu parního stroje řízeného epileptikem. DBD je totiž, jednoduše řečeno, čistokrevná chodička-mlátička. To je ale dost vágní popis, protože tahle hra toho v sobě skrývá mnohem víc. Příběh se odehrává za plavby na obrovské zaoceánské lodi patřící hodně špinavé organizaci zvané Kometa (jak exotický název). Nina je součástí teamu tajných agentů CIA, který loď infiltruje a pomocí pěstí, oceli a high-end techniky postupně odkrývá její tajemství. Hrdinku ve hře vidíte potloukat z upravitelného pohledu třetí kamery a v některých lokacích se díváte i jejíma očima. Bojové ovládání sestává nečekaně především z pohybů analogovým joystickem. Komba pak vznikají v kombinaci s tlačítky. Labužnickou vytloukávkou je takzvaný X-Ray mód. Po chycení nepřítele a spuštění tohohle komba náhle zíráte na zkroucenou postavu nešťastníka jakoby pod rentgenem. Vidíte tak především kostru a zaměřovač. Co následuje, je většinou dílem instinktů. Po odpálení zaměřovače se spustí příslušná animace s ukončením existence dané části těla! Celý příběh je také nabitý akcí v nesčetně podobách. Krom „běžných“ soubojů, někdy i s celými skupinami nepřátel najednou, vás čeká řada volně začleněných meziher. Jako příklad uveďme střelbu ze sniperky, průběžné sbírání otisků prstů pro zámky na dveřích, duely s bossy či bohatou interakci s objekty a prostředím. V DBD velice střízlivě a umět spolupracuje rozvitá bojová hra s akcí nabitým příběhem oblečená do graficky detailní a lákavě vypadající neprůstřelné vesty. Sbíráte zkušenosti, kupujete nové chvaty, používáte zbraně, předměty a výborně se při tom bavíte. Óda na boj a styl, nepřehlédnutelný titul a naprostá povinnost pro ty, kdo mají rádi výjimečné hry.

Minimax, Pasáž Lucerna, Praha 1, tel: 224211240 Revolution, Revoluční 2, Praha 1, tel: 222327173

Mambo Černá růže, Na příkopě 12, Praha 1, tel: 221014428 69 snow&skate, Navrátilova 7, Praha 1, tel: 296326969

Bugaboo, Všehrdova 27, Praha 1, tel: 257317172

Rock‘n‘roll, Václavské nám. 28, Praha 1, tel: 224235790

Tora Bora, Řeznická 17, Praha 1, tel: 296325500

N1 snow&skate, Benediktská 12, Praha 1, tel: 223826073

Easy Rider, Jugoslávská 15, Praha 2

Hope Shop, Navrátilova 4, Praha 1

El Niňo, Palackého nám. 2, Praha 2

XXX TOPXCPBSEFM D[ 4FOPWÈäOÈ 1SBIB UFM (BMFSJF #VUPWJDF 1SBIB UFM &WSPQTLÈ 1SBIB UFM 136


Boarderking, nám. Jiřího z Poděbrad, Praha 3

Free style Sport, Uherské Hradiště

Skateshop Anděl, Praha 5

Hard Core, Hodonín

Balance shop, Metropole Zličín, Praha 5

Dream shop, Ostrava

Boarderking, Vítězné nám. 11, Praha 6

Mamut, Ostrava

Sun & snow, Milady Horákové 19, Praha 7, tel: 220106178

Cryt shop, Koperníkova 867, Třinec, www.cryt.3nec.cz

Balance shop, Letenské náměstí 6, Praha 7

Blackcomb, Vendryně, www.blackcomb.cz

Puerto boardshop, Tesco Letňany, Praha 9, tel: 284052143

Bidolido, 5. května 16, Nový Jičín, tel: 608866174 Swis boardshop, Masarykova 3124/32, Ústí nad Labem, www.swis-shop.cz

Snowbirds, Wilsonova 8, Přerov, www.snowbirds.cz

Total boardshop, Praha 9 Temple skatesport, OC Ravak, Pražská 150, Příbram, tel: 318624196

Out-street wear, Masarykova 431/46, Teplice, tel: 603295748

Houseboard, nám. Práce 1099, Zlín, www.houseboard.cz

Crash shop, Bezručova 4218, Chomutov, tel: 777837659

Shock boardshop, 8. května 5, Olomouc, tel: 585230955

Sabotage, Tržní 383, Litvínov

Big shock, tř. Svobody 4, Olomouc, tel: 585234793

Sunpoint skateshop, Sokolov

Hot Zone, Žižkova 8, Zábřeh

Sub form, tř. T. Bati 201, Zlín, tel: 577220645

Funstorm, Revoluční 66, Liberec Ollie boardshop, Máchova 20, Jablonec nad Nisou, tel: 607520667 Top sport, Hrnčířská 737, Česká Lípa, tel: 487825900 Baboon, Trojanova 34/2, Rakovník, tel: 777202481 MYD-store skate shop, Palackého 223, Nymburk Crystal skate shop, Komenského 29/11, Poděbrady Horsefeathers, Klatovská 20, Plzeň, tel: 377323890

Funbox skateshop, Školní 20, Prostějov, tel: 777 569 493

United boardshop, Plzeň

Funbox skateshop, OC Arkáda, Konečná 23, Prostějov Blackcomb, Český Těšín, www.blackcomb.cz

Ghetto, Zlatnická 79, Klatovy, tel: 777552781 Extreme shop Šely, Msgr. Staška 68, Domažlice Frople Boardroom, Čelakovského 501, Hradec Králové, tel: 495511132 Freeride, Jiráskova 129, Turnov Escape boardshop, Jindřišská 828, Pardubice, tel: 466615287

e.shopy www.skatebox.cz

Crompel, Smilova 485, Pardubice, tel: 466614458

www.skateshop.cz

Terárium skateshop, Filištínská 20, Chrudim, tel: 604165787

www.a-boardshop.cz www.shockboardshop.cz

Fun B, nám. Republiky 119, Tachov

Shot boardshop, M.R. Štefánika 346, Ústí n. Orlicí

www.snowboardonline.cz

Dark.one, Cheb

Beebob, Nádražní 169, Lanškroun

www.abadon.cz

Temple skatesport, OG Dvořák, nám. Př. Otakara II 123, České Budějovice, tel: 386350962

Black Sheep, Havlíčkův Brod

www.boardonline.cz

Snowbitch shop, Karlovy Vary

Bloom, Masarykovo nám. 23, Jihlava, tel: 567331412

Surfsport, Kájovská 63, Č. Krumlov, tel: 602453673

Sub form, Běhounská 7, Brno, tel: 542221282

Tritone, Chotěboř

Nugget skate&snow shop, Orlí 11, Brno, tel: 542 211 693, www.nugget.cz Skatebox, Průchodní 2, Brno

Final, Velké nám. 5, Prachatice, tel: 388315159 Temple skatesport, Velké nám. 140, Strakonice, tel: 383328862

PLZEŇ > KLATOVSKÁ 20, TEL: 377 323 890 BRNO > FRANTIŠKÁNSKÁ 7, TEL: 541 212 114 Choc sport, Třebíč

Switch board, Masarykovo nám. 31, Pelhřimov, tel: 724114430

Lords of the Boards, Žižkova 12, Vyškov

Street system, nám. Svobody 42/5, Teplice

Sub form, Růžová 1254, Uherské Hradiště 137


80

Už jste to slyšeli? No o tom, jak se městská část Praha 7 rozhodla, že na Stalinovi nepostaví akvárko pro ryby, ale obří rampu? Měla by bejt asi 12 metrů vysoká, 38 metrů široká a vyrobená celá z kanadskýho javoru. Proč najednou taková změna? Protože chce Praha pořádat Olympiádu v roce 2020 a v tý době už bude skateboarding olympijskej sport. Otestovat by to sem měl přijet Danny Way, kterej se chystá, když nebude foukat vítr, nasadit asi devítimetrovej air. Pro jistotu si ale bere padák, kdyby ho to v tý vejšce zaneslo nad Vltavu, aby ho moh roztáhnout a doplachtit na Staromák. Ale tohle všechno bude až na podzim... Dřív, přesně 25. května, vyjde Board magazine číslo 80. Jo, vosum pětek, to by se mělo oslavit, jak jinak než nějakejma samolepkama. Čtete správně, příště budou STICKERKY, stikry, nálepky, samolepy, lepéčky, obtísky nebo jak se tomu říká u vás. Jejich počet je stále v jednání, ale věřte, že nebudete litovat. Do časáku nezapomenem udělat i nějaký články, třeba rozhovor se slovenskou stár Peterem Molcem. Funstorm snb team byl na photoshootu v Silvretě, ale nevyšlo počasí, tak to aspoň pozabíjeli dole ve vesnici. Red Bull pořádal snowboardovej jam o půlnoci v rampě ve Špindlu, nešli jsme spát, a report tak bude. První závod skejt světového poháru se jel v australském Melbourne, máme konexe, a tím pádem uvidíte, kdo to letos bude na závodech zabíjet. A protože už konečně vysvitlo sluníčko a uschly ulice, chystáme přehršle různých skate materiálů. Numero osm zero bude stát za to!


K JAKÉKOLIV SK8 DESCE S GRIPEM KALHOTY HORSEFEATHERS ZDARMA!!!

TEMPLE.SHOPS STRAKONICE

Velké náměstí 140 / tel.: 383 328 862

PŘÍBRAM

OC Ravak, Pražská 150 / tel.: 318 624 196

ČESKÉ BUDĚJOVICE/GALERIE DVOŘÁK

náměstí Přemysla Otakara II. 123 / tel.: 386 350 962

SKATE:SNB:ON.LINE:SHOP 04/2005

NOVÁ JARNÍ KOLEKCE BOT A OBLEČENÍ NA ADRESE :: WWW.A-BOARDSHOP.CZ

SK8 mikina :: HORSEFEATHERS

:/ šrouby 0,875“ dříve 135,:/ podložky dříve 120 ,-

:/ velikost_M, L, XL :/ barva_modrá, šedá, béžová dříve :: 1.490,- NEW :: 899,-

ti

vše NEW :: 189,-

»

ne:r mezo

c

:

SK8 treky :: PHANTOM 2

SK8 deska :: ENJOI

:/ rozměr 120 mm :/ barva_červená, dříve :: 1.890,- NEW :: 1.299,-

:/ model PULEOAGE :/ 7 vrstev :/ rozměry_7, 78x31,38“ :/ grip JESSUP v ceně 200Kč zdarma dříve deska :: 1.890,- NEW :: 1.299,-

SK8 deska :: ALMOST

dámské šaty :: HORSEFEATHERS

:/ model GREG LUTZKA :/ 7 vrstev :/ rozměr_7,5x31“ :/ grip JESSUP v ceně 200Kč zdarma dříve deska :: 1.890,- NEW :: 1.299,-

:/ barva_černá, modrá, šedá : / velikost_S, M, L dříve :: 890,- NEW :: 499,-

KOMPLETNÍ AKČNÍ NABÍDKA NA WWW.A-BOARDSHOP.CZ snowboards:skateboards:in.line:fashion:hardware:

front back

tim

e:ri ezon

de:bu

nitr o r ton:

SK8 kraťasy:: HORSEFEATHERS

tech deck :: ULTRA DELUXE

:/ barva_šedá :/ nový model :/ velikost_28, 30, 32, 34, 36 dříve :: 1.390,- NEW :: 699,-

:/ náhradní treky, kola, šrouby :/ samolepky dříve :: 299,- NEW :: 199,-

»

r o:dv

ambo

snowboards:skateboards:in.line:fashion:hardware:

ide:b

SK8 balíček :: PIG WHEELS

:nit ur ton

es:m :e tni

:dv c:

e

:ma tnies

mbo:

SK8 kola:: BEER CITY model_DUANE PETERS velikost_55x33 a 53x30mm cena kol dříve: 1.100Kč cena ložiska ABEC 3 dříve: 240Kč

snowboards:skateboards:in.line:fashion:hardware: vše NEW :: 899,-

»

SK8 treky :: ORION

SK8 boty :: LAKAI model_STAPLE 2

SK8 boty :: LAKAI

:/ model_SP1 :/ rozměr_130mm :/ barva_modrá :/ cena za pár dříve :: 1.690,- NEW :: 1.199,-

:/ barva_šedá, bílá, army :/ velikost_8, 9, 10, 11 US dříve :: 2.890,- NEW :: 1.999,-

:/ model_KEYON :/ barva_bílá :/ velikost_8, 9, 10, 11, 12 US dříve :: 2.890,- NEW :: 1.999,-

VELKÝ VÝBĚR NOVÝCH TRIK V SEKCI “VŠE ZA PŮL” NA WWW.A-BOARDSHOP.CZ ZBOŽÍ OBJEDNÁVEJTE NA WWW.A-BOARDSHOP.CZ nebo na tel.: 777 788 792 (

»

od 8 - do 18 hod) A DO 2 DNŮ HO MÁTE DOMA!

Zboží zasíláme na dobírku do 2 dnů od potvrzení objednávky. Záruka vrácení peněz. Poštovné 99,-. Při objednávce nad 3.000,- poštovné zdarma. Balné vždy zdarma. Kompletní nabídku naleznete na WWW.A-BOARDSHOP.CZ. Zobrazené barvy produktů nemusí přesně odpovídat realitě. Nabídka platí do vyprodání zásob.

SKATE:SNB:ON.LINE:SHOP OBJEDNÁVKY PODNY TEL.OD POUZE V PRACOVNÍ DNY OD 8-18HOD. OBJEDNÁVKY PO TEL. POUZE V PRACOVNÍ 8-18HOD.

snowboards:skateboards:in.line:fashion:hardware:


backside tailslide shove-it

rick mccrank

“the flexibility is_the best part” The Cramer White / Grey /Navy. Featuring a 400 NBS gum rubber outsole and a suede upper with perforations for a great fit, feeling and flexibility, the Cramer also boasts a System 02™ air bag to help protect your feet. No matter how you slice it, the Cramer has something for everyone. filming in progess!

filming in progess!

filming in progess!

filming in progess!

McSUP DISTRIBUTION_Phone +420.602.127.060 check in with the team report_esfootwear.com the squad:_koston_penny_mccrank_tx._ladd_eldridge_nuske_sarmiento photos: atiba


MCSUP DISTRIBUTION PH. 420.602.127.060


„ ”, „PlayStation”, „ ”a„ ” jsou registrované ochranné známky Sony Computer Entertainment Inc. „ ” a „ ” jsou registrované ochranné známky Sony Corporation. Ace Combat™: Squadron Leader &©2004 Namco Ltd. NAMCO je registrovaná ochranná známka Namco Ltd. Výrobek Namco. Vytvořeno u Namco Ltd. Distribuce Sony Computer Entertainment Europe. Všechna práva vyhrazena. Všechny ochranné známky a autorské práva týkající se výrobců, letounů, modelů, obchodních jmen, značek a vizuálů vyobrazených v této hře jsou majetkem jejich příslušných vlastníků, a jsou použita s jejich sopuhlasem. /Autorská a ostatní práva jsou vlastněna BAE SYSTEMS PLC a jejich partnery a nesmí být reprodukována bez předchozího písemného souhlasu BAE SYSTEMS PLC. /Vyrobeno v licenci Boeing Management Company. /MIRAGE a RAFALE jsou letouny a registrované ochranné známky DASSAULT AVIATION. /Vyrobeno ve spolupráci s Japan Air Self-Defense Force. /Ochranné známky Lockheed Martin jsou použity v rámci licence udělenné Namco Ltd. /Vyrobeno s licencí od Northrop Grumman Systems Corporation.


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook