Board 78

78

78

beo 2005 laax / street jibbing / akce 101: skateboarding 10. ledna / sessions city jump zlín / quiksilver cup olomouc / univerziáda innsbruck / 4x4 / rock‘n‘roll passage contest / spotcheck obertauern / rozhovor venca kutil

číslo 78 / březen 2005 / ročník 11 / 65 Kč / 95 Sk

beo 2005 laax / street jibbing / akce 101: skateboarding 10. ledna sessions city jump zlín / quiksilver cup olomouc / univerziáda innsbruck 4x4 / rock‘n‘roll passage contest / spotcheck obertauern / rozhovor venca kutil

team: honza zajíc, ondra marčík, kamil mrázik, richard skandera, roman dlauhý, kryštof just, jakub chochola, pavel jaroš, aleš vondráček, marek štrunc, honza janda, jan bárta, petr kuchař, libor podmol, martin koreň, michal matys, richard gasperotti, tomáš hušek

Ondra Ondr ddra dr r ra M Ma Ma f

fronttsid

www.horsefeathers.cz

foto: jan zach, location: kaunertal

FOR THE L ATEST NEWS AND SKATE TEAM INFO CHECK OUT ETNIES.COM.

McSUP DISTRIBUTION 420 602 127 060

RYAN SHECKLER

ETNIES:

ELFLIP DE HE I S K C BA TRIBUNE {BROWN+GREY}

STIGMA DISTRIBUTION

info@stigma.cz

377.455.925

78 Ač to tak venku nevypadá, už je pomalu na čase si sednout a udělat po zimě malou generálku.

Skejt teď většině z vás ležel několik měsíců v komoře, takže nebude od věci mu dotáhnout šrouby a vyparádit ho stickerkama. Co se jarní očisty týče, neni třeba se zastavovat pouze u sk8 nářadíčka, menší úpravu si určitě zaslouží i váš zevnějšek. Nákup novejch botek je samozřejmostí, škvarek na nějaký to trígo jistě vysomrujete a možná by se dalo uvažovat i o nějakým piercingu či kérečce. Jo, taky jsem si nechal v útlém mládí vyfiknout na nohu pěkný tattoočko a to bylo srandy. Doma mi tohle vylepšení samozřejmě nechtěli dovolit, takže jsem tajně šetřil a za pár gramů skančáka a samozřejmě i pár tisíc mě umělec vomaloval, i když mi tehdy nebylo osmnáct. Nastalo pak krutý maskovací období. Těch několik let do svý plnoletosti jsem musel přežít bez toho, aby rodiče spatřili mojí nohu. Ale bohužel, ségra mě vyhmátla asi za čtrnáct dní. Bylo jí totiž divný, proč furt po bytě chodim ve vyhrnutejch bílejch podkolenkách.

Naštěstí držela basu a byl klid. Pak se situace doma začala kvůli mýmu problematickýmu lifestylu vyostřovat, a tak jsem zabalil bágl, sebral skejta a na pár tejdnů zmizel z domu. A jak byli rodiče rádi, že jsem pohublej nakonec přitáh zpátky domu a ani ta kérka jim nevadila...

Ale ne abyste si mysleli, že vám radim dělat takovýhle věci. To ne, to bych si nikdy nedovolil, to by bylo na kriminál! Chovejte se slušně, zdravte starší, děkujte, nekuřte, nepijte, nedej bože nehulte ty jointy, sex pouze s ochranou, teda sex radši vůbec a recyklujte papír a plasty!

Mirek Špek

Soutěž o knihu Built to Grind s podpisy amerických skate legend na www.boardmag.cz

042

082

beo 2005 laax

univerziáda in

050

nsbruck

street jibbing

060

088 090 4x4

akce 101: skat

rock‘n‘roll pa

eboarding 10

ssage session

. ledna

094

068

spotcheck ob

sessions city

ertauern

air contest zlí

102

n

074

rozhovor venc

a kutil

quiksilver cu

p olomouc

WWW.MATIXCLOTHING.COM / WWW.REDFROG.CZ / 220.570.482

DANNY GARCIA

N O W E DASONG BS TAILSLIDE

THE DAEWON 8 IS AVAILABLE IN VARIOUS COLORWAYS INCLUDING, WHITE/GREEN LEATHER. SHOWN

PHOTO: REDA WWW.REDFROG.CZ / 220.570.482 DVSSHOES.COM OR DVSSKATE.COM SEE DAEWON AND THE REST OF THE TEAM IN SKATE MORE , COMING SOON, IF EVERYTHING GOES RIGHT . . . SKATE-MORE.COM

STEVE BERRA CHICO BRENES JASON DILL KERRY GETZ KEITH HUFNAGEL DAEWON SONG JERON WILSON DANIEL CASTILLO JEREME ROGERS MIKE TAYLOR TOREY PUDWILL

78 BOARD MAGAZÍN vydává: HP Publishing registrační číslo: MK ČR 7303 E ISSN 1212-4680 ADRESA REDAKCE

Board, 8. listopadu 53 169 00 Praha 6 tel a fax: 233 357 507 emajl: redakce@board.cz PREZIDENT

Mirek Špek ŠÉFREDAKTOR

Radek Hruška FOTO

Kiva, Jan Zach, David Chvátal, Robert Franek, David ,,Sch“ Blažek, Michal Odehnal, Pavel Karas, Hofik TEXT

Mirek, Radek, Soňák, Kiva, Ondřej Sláma, Petr Solil, Libor Dostál, Affro, Honza Dostál ŠOTEK

Sviňák KOREKTURA

Sváťa INZERCE

Radek Hruška DESIGN

Petr Bosák, Petr Kačaba, Pajka Burdová PREPRESS

studio G27 DISTRIBUCE ČASOPISU

PNS, a.s., Mediaprint&Kapa, Pressmedia NÁKLAD

náklady ověřuje ABC ČR, člen Mezinárodní federace ABC © Radek Hruška Terronská 15, Praha 6 IČ: 67809588 Nevyžádané materiály nežádejte zpět. Jezdci na fotkách označeni G jezdí pravou nohou dopředu a ti, co jsou označeni R, jezdí levou nohou dopředu. Jezdci označeni X dojezdili.

Co vznikne přetavením tragédie? ročník 11 / číslo 78 / březen 2005 číslo vyšlo 9. 3. 2005 příští číslo vyjde 20. 4. 2005 cena 65 Kč / 95 Sk

Richard Skandera /g/ nosepress z jednadvaceti schodů na kulatým railu v Liberci, foto: Kiva

'050 %"7*% $)7«5"-

50.«À 7*/53

,*$, '-*1 07&3 #"33*&3

#.9 .*$)"- 130,01 50.«À 70/%3«è&, )0/;" +"/&è," 1"7&- #&3"/ 4/08 +04&' 1&1² 107ÅÀ*- ;%&/ê, 70-&$) )0/;" %0%0 %0-&+À¶ 4,"5& 50.«À 7*/53 "-&À #6#-" 7"À&, À5&$)&3 .*$)"- 46$)01«3 %"/ &-*«À&, 50.«À ,"%-$ "/% .64*$ 45"3 %+ 7&$ '03 .03& 1*&$&4 7*4*5 063 8&#4*5& "5 7&)*$-&$0 $0. &/+0: ª 7&)*$-& $-05)*/( $0.1"/:

#3",& +&"/4

tel: 244 402 795

www.ndistribution.cz

FOR MORE INFO AND TOUR UPDATES GO TO C1RCA.COM N-DISTRIBUTION PH. 420 244 402 795 FAX. 420 241 776 971 FRONTSIDE BLUNTSLIDE PHOTO: JOEY SHIGEO

foto> Kiva

VENCA KUTIL

Switch BS LIPSLIDE

quicknews

not a friday party...

Dvaadvacátého ledna se v brněnském klubu 7. Nebe uskutečnila premiéra nového brněnského skate videa „Naturally“ a snb videa Playboard Snowboard VM #2. Akce to byla opravdu velkolepá, dorazila sem smetánka brněnského skateboardingu a nočního života, potkat jste tu mohli celebrity jako Pavel Dobeš, Martin Křivánek, Roman Hakl, Tadeáš Pavlík, André a spousty dalších. Sledování filmů bylo přerušováno beatbox battlem mezi EL Marizem a Anirem a svoje umění ukázali i MC Janek s DJs Thazem a Mirrou. O půlnoci pak proběhla velmi výživná tombola o věcičky od Adrenalin skateshopu, Ensi, Nugget, Nomad, Sykum a Skateshop.cz, takže spousta šťastnejch na sále. Kdo měl pak ještě síly a nemusel domů za maminkou, chlastal tak dlouho, jak jen mu peněženka dovolila.

Ale jednou musí všechno skončit a párty také, někdo šel domů šťastnej s novým tričkem, někdo s novou roštěnkou a ti, co měli největší kliku, brali všechno. Smolařem večera byl ovšem vyhlášen náš redakční videoman Víťa Kratochvíle, kterej koštoval slivéčku tak dlouho, až se musel jít provětrat ven jen tak nalehko. Tam se mu do cesty hned postavil chodník a jakási dobrá duše mu chtěla pomoct zpět na nohy, za což si ovšem ihned vyinkasovala jeho peněženku a mobila. Probuzení proběhlo v bílém prostředí, což nebylo nebe, ale záchytka a návrat domů do Pardubic si dal v mínus pěti, v mikině, bez mobila a bez koruny. Z akce se poučil a momentálně je abstinent!

pro-tec omar hassan Ty tam jsou dny, kdy největší frajeřina bylo jezdit bez helmy. Kdo v současnosti nemá pořádnou ochranu hlavy, ten jakoby nebyl. Firma Pro-tec vrhla na trh fungl nový model, přímo pro model Omar Hassan. Tenhle legendární rampovej a bazénovej skater stále slušně diktuje a vám se zakoupením jeho helmičky nabízí jedinečná příležitost vypadat z dálky trochu jako on. Helma váží luxusních 500 gramů a vnitřní výstelka je vyrobena z nové nárazové hmoty odlité revoluční technologií SXP. Vlastní plastová část má velmi vysokou protinárazovou ochranu ABS, na helmě se dobře dají nastavit upínací řemínky a v krabici se škopkem najdete i spousty samolepek. Cena helmy je 1.450 Kč.

events Zimní sezóna nám finišuje, probíhají finálové závody různých sérií a čas od času do toho skočí i Mistrovství republiky. Veškeré datumy jsou sice jako na stopro, ale v dnešní době se ze dne na den může změnit úplně všechno. Že jo, Stando!

12.-13. března, FIS Mistrovství České republiky, Klínovec. Soutěžit se bude v halfpipe a big airu. Více se dozvíte na www.czech-ski.com, ale zase nějakej sáhodlouhej výčet informací nečekejte. Fisáci jsou muži činu, spíš jednaj a dělaj závody.

17.-19. března, The Battle 2005, Falun, Švédsko. Tak na tenhle snb závod se přijede podívat i samotný švédský král. Letos organizátoři připravili revoluční systém závodu, pojedou proti sobě teamy z jednotlivých zemí, jako kapitáni už se přihlásili Terje Haakonsen (NOR), Ingemar Backman (SWE), Andy Finch (USA), Nicolas Droz 020

(FRA) a Quentin Robbins (NZL). Více informací seženete na www.thebattle.info 19. března, Horsefeathers Jib Masters, Kramolín.

Druhý ročník největší jibovací masáže je tady!

Unikátní kvalifikace proběhla na základě zaslaných videí a vítězství v Horsefeathers shop závodu. Kromě Milana Navrátila a juniora Davida Čonky se sessionu na dvou railech prý ještě zúčastní ti nejlepší jezdci východní Evropy. Součástí programu bude mimo DJs a občerstvení i tipovací soutěž na vítěze, kde budete moct vyhrát věcné ceny od HF. Full info na www.jibmasters.cz 19.-20. března, LTB Classic 4x4 série, Pec pod Sněžkou. V Peci se pojede poslední ze série national závodů. Plánované disciplíny jsou halfpipe a slopestyle.

01

Osiris spustili nové web stránky, a tak se můžete kochat fresh vzhledem, který jistě potěší zkušené oko internetového surfaře. Nové jarní modely bot jsou již on-line, pokud chcete být informováni o tom, co teď u Osiris letí, stačí zasednout ke kompu a mrknout na www.osirisshoes.com Ze světa filmu: u nás jsme měli kluky na snowboardech, v Austrálii budou mít kluky na skejtech. Tři mladí skate pankáči uskutečňují svůj sen o tom stát se profíkem. Na cestě přes půlku Austrálie za Tony Hawkem, kterýmu chtěj ukázat svoje triky, zažívají různá dobrodružství.

Film se jmenuje Deck Dogz, a zda se plánuje distribuce do českých kin nám zatím není známo.

Richard Skandera využil sněhu a spolu s Mišem a Millielem ojiboval pár trubek po Praze, vrátil pár nových triků a ve Špindlu si dal jednu lámačku spolu s Emericem Frontem.

Jen co to odjel, tak nám sdělil, že to bylo to nejdrsnější zábradlí, co si kdy dal. Pak po dostavění snowparku v Mladých Bukách, který vytvořil s kámošem Hlůšou, učil jeden týden u Záji na campu v Rejdicích.

Eero Ettala vyhrál TTR závod Toyota Big Air. Před publikem čítajícím bezmála 25.000 lidí se v semifinále utkal s Nicolasem Müllerem a Mathieu Crepelem. Müller vyhodil switch bs 7, Crepel vetoval switch bs 1080 a Ettala podívanou zabil switch double backflipem.

Peace Team prošel v listopadu loňského roku radikálními změnami v základní sestavě, a tak na jejich skateboardech uvidíte v roce 2005 následující jména: Eda Alina, Petr Komárek, Maťo Kardelis a Tomáš Ondrejka. Kromě team členů jezdí za Peace ještě hodně početná tzv. „Peace family“ a jen namátkou vybíráme jména jako Pavel Beran, Jirka Franěk, Nikolas Tunturov nebo Marek Kocák.

Doufáme, že jste se zúčastnili aukce o skateboard „sk8er girl“ Avril Lavigne na e-bay.com! Výtěžek, který byl zveřejněn až po uzávěrce tohoto čísla, byl věnován obětem tsunami v jihovýchodní Asii.

Kenny Anderson si odskočil ze

www.vans.cz - info@vans.cz

quicknews

guest dj kufr Best Of Playlist: 01. Jay-Z / Blueprint 02. Jamiroquai / Supersonic 03. Mos Def & Talib Kwelli / Astronomy (8th Light) 04. Nonphixion / There Is No Future feat. Necro 05. Big Punisher / Capital Punishment 06. 7L & Esoteric / Watch Me 07. Snoop Dogg / Beautiful 08. De La Soul / All Good? feat. Chaka Khan 09. Gang Starr / Moment of Truth 10. Bob Marley / Get up, Stand up

Best CDs: The Chemical Brothers / Push the Button De La Soul / Art Official Intelligence: Mosaic Thump Aparatura: Nejvíc hudby poslouchám na kazeťáku Akai, je to klasická záležitost na CD a kazety. Z těch to teda už moc neposlouchám, spíš ty céda. Při ježdění si občas pouštim walkmana Sony, ale model si nepamatuju, nějak to pro mě neni důležitý. Ježdění s walkmanem je příjemnější, když ti do ucha hraje tvůj oblíbenej song.

built to grind „Motorkáři mají Harley-Davidson, my máme Independent“. Těmito slovy vás uvádí Steve Alba do knihy „Built to Grind: 25 Years of Hardcore Skateboarding“. Kniha dokumentuje 25 let existence legendární značky, ale v podstatě supluje dokumentaci skateboardingu samotného.

Začínáme od toho, jak se sešla parta nadšenců v plechový boudě a od jejich prvních trucků, které vypadají spíš jako mučící pomůcky. Potom papež inspiruje firmu svým zakulaceným křížem, co nosí na šále a už to jede.

Kniha je uspořádaná chronologicky, jednotlivá období vždy komentují jezdci té doby. Těžko je vyjmenovávat, jsou tam snad všichni, a to na velmi kvalitních fotografiích. My jsme pro vás tuto knihu získali, navíc podepsanou od všech masérů a diktošů a právě o ní si můžete zasoutěžit na našem webu www.boardmag.cz

events Propozice budou co nevidět na stránkách AČS. Více na www.snowboarding.cz 20. března, Snowboardel Open, Klínovec. Poslední závod ze série juniorských snowboardových závodů se pojede na Klínovci a půjde o slopestyle. Startovné je opět zdarma, a může se tak zúčastnit kdokoliv do 18 let. Přihlášky vždy na místě do 9.30. Více na www.snowboardel.cz 26. března, Big Air, Špindlerův Mlýn. Klasikou na závěr sezóny se již pomalu stává tenhle závod Martina Černíka. Prize money letos budou macatejch 15.000 doláčů a plánované je i vystoupení kapely Wohnout.

Závod je open, a tak se může přihlásit kdokoliv, startovné bude něco okolo 300 Kč. Kromě samotného big airu se pojede ještě best trick v rampě a best trick na railu. Více informací již brzy najdete na www.gsma.cz 8.-10. dubna, Snow-JahZee, Hoch-Ybrig, Švýcarsko. Na tomhle easy going kontestu se sleze spousta mezinárodních i lokálních 022

riderů, aby si spolu zajezdili a poprali se o velmi hodnotné ceny. Za první místo je barbecue pro sebe a partu 50 lidí a samozřejmě možnost jet ve finále mega závodu „freestyle.ch“. Red Bull sponzoruje kontestík Perfect, kdo dá 18 různých triků na první pokus, vyhrává KTM SX 125 na 8 měsíců a trénink od Chrise Möckliho.

Závodu se můžou zúčastnit i amatéři, kvalifikace je v pátek a pět nejlepších nastoupí do sobotní profícký vřavy. Více na www.snow-jahzee.com 16. dubna, Longboard Classic, Stuben am Arlberg, Rakousko. Zajímavej freeride závod s hromadným startem, po kterém si dvě stě metrů popoběhnete, pak připnete prkno a pustíte to dolů z vrcholku 2.400 metrů do vesnice v 1.400 metrech. Momentálně je již přihlášeno 420 lidí, a pokud chcete rozšířit jejich řady, pak klikněte na www.longboardclassic.com

02

skejta a splodil s manželkou Kristin mimino Diane Dellu Anderson.

I vojáci v Iráku jezděj na skejtu. Na americký základně se stane z jídelny, pokud není zrovna doba vydávání obědů, provizorní skatepark a už se jezdí.

Nejnovějším členem Horsefeathers snowboard teamu se stal Michael Zirngibl z Německa. Tento pohodový týpek je ve svých 18 letech jedním z nové generace talentovaných riderů. V nejbližší době ho uvidíte na HF JM II v Kramolíně a jeho profil se brzy objeví na Horsefeathers stránkách v sekci Team.

Jako Bill „Nahromniceodenvíce“ Murray byl Adio tým o letošních Hromnicích přítomen vylejzání sviště z domečku. Podle toho se v Americe pozná, jak dlouho bude ještě zima.

Svišť to ohlásil na dlouho, takže Bam s partou uvažují o Barceloně.

Během posledních dvou sezón se Girlie Campů zúčastnilo skoro 1000 holek a to už je docela co říct. Kempy probíhaj od snoubičových přes skejtový až po surf tripy. Kopa informací a fotek čeká na www.girliecamps.com Firma Burton na svých internetových stránkách zveřejnila sekci pod názvem Board Museum. Na adrese www.burton.com/company tak můžete skouknout prkýnka z prehistorické doby. Některý kousky jsou vpravdě exotický a jiný zase buděj nostalgickej úsměv na tváři.

Snowboarding už holt ušel pěknej kus cesty.

Mimochodem, nejstarší prkno Burtonů pochází z roku 1977.

Alien Workshop přizval zpět do profi týmu Roba Dyrdeka a Joshe Kalise. Řadu ještě doplní nováček Mike Taylor. V plný náloži tak firma oslaví své 15. narozeniny, což slaví i svými designy na stránkách www.alienworkshop.com Už na deskách Element jezdil poslední půlrok, ale teprve koncem ledna byl oficiálně zařazen do Pro Squad. Mluvíme o Chrisovi Sennovi, trojnásobném vítězi X-games, kterého lze v současné době zastihnout v jeho novém domě v Koně na Havaji.

Další jezdec v Local skateboards teamu je Martin Pavlačič ze slovenských Malacek, který nahradil

1.690,-

TATIVES: CZECH REPREZEN

TOMÁŠ VINTR OPÁR MICHAL SUCH ALEŠ BUBLA TOMÁŠ KADLC

888 $3&.&4,"5&#0"3%4 $0. '03 '3&& 45*$,&34 & ."*- 45*$,&34!$3&.&4,"5&#0"3%4 $0. %*453*#65*0/ %&&14,"5& 4 3 0 7&)*$-&!7&)*$-& $;

RISE UP / an element europe sight and sound project premiering spring 2005 ESP / an element sight and sound project elementality volume 1 premiering spring 2005 bam margera freedom

distribuce: 222.812.223 / www.boarderking.cz

distribuce: 222 812 223 / www.boarderking.cz

horsefeathers snowboard weekend Letos se o víkendu 19.-20. února konal již tradiční HF snowboard víkend, který se ovšem z Železný Rudy přestěhoval do Horsefeathers Snowparku v Kramolíně u Lipna. Kromě obvyklého boardercrossu a slopestylu se navíc jela večerní rail jam session o dvě divoké karty na Horsefeathers Jib Masters II. V sobotu po boardercrossu začaly přípravy na večerní souboj o dvě divoké karty na JM, trénink probíhal do pěti a pak se rozjela více než hodinová jam session. Znalým okem jí sledovala porota ve složení Roman Dlauhý, MiSho a samozřejmě Richard Skandera. Na šestimetrové bedně a osmimetrovém railu se předvedlo deset jezdců, kteří věřili v zisk kartičky. A že úroveň opravdu nechyběla svědčí hustota některých triků, například cab 270 do fs boro to 270 out (Milliel Navrátil) nebo nose či tailslide a fs boardslide (David Čonka). Večer proběhlo vyhlášení a party v klubu Exil, kde od Ričiho po právu obdrželi divoké karty Milliel Navrátil a v rookies jednoznačně David Čonka.

V neděli se sice těžko vstávalo, ale chystaný slopestyle byl přece jenom dostatečnou motivací. Připravená trať byla pro závodníky v kombinaci skok, skok, corner a wallride. K vidění byly některé velmi solidní jízdy s triky jako cab 7 (Riči), bs rodeo 7 (Pepe), cab 5 (MiSho) a nebo celkově velmi čisté jízdy Iva Šmurdy. Pozornost si získal i desetiletý Dominik Veselka, který posílal rovný airy do půlky dopadu na velkém skoku. Výsledky a více informací najdete mimo jiné i na www.boardmag.cz

nixon best trick 77 Skončilo nám historicky první kolo snowboardových fotek a riderů v Nixon Best Tricku, které se odehrálo v Boardu #77. Po minulých číslech, kdy někteří rideři dostávali za svý průměrný triky strašně moc hlasů, jsme trochu přeprogramovali hlasování a hle, už se nedá podvádět a počty hlasů jsou úplně jinde. Takže vítězem a držitelem pěkné odměny 1.500 Kč se stává se 144 hlasy (29%) Jožin Toufar za fs 360 tailgrab přes vířivku, na druhém místě si za litr alleyoopuje v rodeu Honza Zajíc (138 hlasů, 28%) a pětibábu dostane Slovačisko Jura Matiáš za boardslide na railu (76 hlasů, 15%). Zbývající pořadí je následující: 4. Venca Kutil - transfer ss 270 to fs boardslide (54 hlasů, 11%), 5. Honza Nečas - bs rodeo 540 (51 hlasů, 10%) a 6. Martin Matoušek - fs noseslide (32 hlasů, 6%). Dnešní kolo NBT je opět o snowboardech, ale v příštím čísle už to bude po zimní přestávce opět skateboarding.

dopisy pro mirka Čus Špeku, mám dotaz, jak se jezdí na switch. Začínám jezdit teprve teď a tak by mě to docela zajímalo a ještě se chci zeptat: koupil jsem si desku Meatfly a zajímalo by mě, co na to říkáš. Peace. Brněnskej lokál.

Taky jsem si s tim svičem v začátcích nebyl jistej, mrknul jsem proto do slovníku a našel tam, že jeden z překladů je přepnout. Takže na switch jezdíš přepnutej. Jak to asi bude vypadat? No jako že stojíš obráceně než normálně, třeba že když jezdíš levou dopředu, tak jedeš pravou, prostě jedeš pozadu. Co se týče tvý skejtový desky, nikdy jsem tuhle značku nezkoušel a nedokážu to posoudit. Určitě to ale neni vylágrovanej cajzlovskej bazmek, protože MF je brněnská firma. Když si něco kupuju, tak se snažim pořizovat věci od firem, který se tím přímo zabývaj. Třeba oblečení si kupuju od firem, který vyráběj pouze oblečení a skejty nebo snowboardy zas od firem, co dělaj jenom to. Pak máš největší jistotu, že to bude spolehlivě fungovat. Příklad z oboru dávat nebudu, abych někoho nenasral, ale tričko JVC nebo rádio Benetton ti možná napoví, co mám na mysli. Čus Špekoune, hele chtěl bych se tě zeptat jestli nevíš, kde se dá sehnat lis na desky a jestli netušíš kolik by moh stát. Dík moc a čau. DTrep 026

No to samozřejmě nevim, pač nejsem Aládin. Sice když vylezu ze svýho bytu, tak kolem mě taky poletuje kouř, ale neni to rozhodně od Džina z láhve. Bejt tebou bych na lis na desky zapomněl, protože i kdyby sis ho nakrásně pořídil, tak budeš mít problémy se sháněním dobrýho dřeva a lepidla. A pokud by sis i tohle vychytal, tak tě jedna deska stejně vyjde na víc peněz, než kolik stojí ve skateshopech. Ježdění bohužel leze do keše, ale stojí to za to!

Ahoj Špeku, hned jak jsem si přečet Board 77, tak sem si vzal kupu starejch vydání a začal v nich horlivě listovat, a pak jsem to objevil. V jednom čísle si sliboval, že Marcela už do rubriky dopisy nepustíš. Chtěl bych tě poprosit, abys ten slib rozšířil na celej Board! Fotostory jsem si přečet, abych ho předčasně neodsuzoval, ale číst sem to ani nemusel. Pak sem si taky řikal, že byste mohli otisknout návod na něco na finger. BST Kámo, radši ani nelistuj na jednu z následujících stránek, protože by tě mohla klepnout Pepka. Marcel slavil s fotostory úspěch a navíc má vlivný rodiče. A bejt tebou, šel bych do nějakýho protistresovýho kurzu, protože teď o fingerboardu připravujeme novou rubriku, kterou povede právě tenhle parchant z malýho města.

quicknews

03

Kamila Poče. Další informace a novinky najdete na novém webu lclskateboards.com Danny Way se vrátil z cesty po Číně.

Velká zeď mu samozřejmě nemohla ujít, a když to okouk, následovalo

oficiální prohlášení, že její přeskočení na skejtu se bude konat v květnu letošního roku.

Když jsme u toho přeskakování, Lyn-z Adams Hawkins jako první žena (no spíš holka, je jí 15 let) skočila Dannyho MegaGap. Tak tohle je trochu nepotvrzená zpráva, a tak nemůžeme ručit za její pravdivost. Nicméně proslýchá se, že Danny Kass a Quiksilver přerušili spolupráci. Když se Quiksilver snažil koupit Dannyho firmu „Grenade gloves“, Danny se naštval a rozhodl se jezdit sám na sebe. Teď propaguje především již zmíněné Granáty a oblečení divize této značky pod názvem Fatigue Project.

Christian Hosoi je novým členem týmu Spitfire wheels.

A rovnou má i svoje kolečka ve velikostech 51, 53, 55 a 58.

Pokud jste si již zvykli na každoroční report z akcičky zvané Nixon Jib Fest, máme pro vás smutnou zprávu. Dny, kdy se celá parta Nixon team riderů na pár dní sešla a na railech vlastních návrhů od rána do večera diktovala, jsou sečteny. Na tento rok Nixon zorganizoval team trip, který bude sledovat několik slídivých fotografů a kameramanů. Fotky by se měly do půl roku objevit na stránkách Board magazínu, takže se dozvíte plno zajímavých věcí jak z ježdění, tak i soukromí riderů jako Romain De Marchi, JP Solberg nebo Nico Droz.

Real přivítal mezi pro ridery J.T. Aultze. Firma rovněž vydala DVD video Roll Forever.

Po amerických skateshopech je k vyzvednutí zadarmo, ale různí filutové ho prodávají na internetu za 14 babek.

K tragickému úmrtí došlo 20. února při Nokia Snowpark Tour v rakouském Flachauwinkel.

Osmnáctiletý lokál z Wagrain zemřel na následky těžkých zranění, které utrpěl po dopadu ze skoku.

Záchranka, která byla ihned na místě, už nemohla pomoci. Jezdec

quicknews

jak bude ?

Vyrazit na hory bez toho, aniž byste si zjistili aktuální stav sněhu a počasí, je skoro stejný jako jít na bojovku bez baterky. Jelikož platí, že štěstí přeje připraveným, tak zkontrolujte těchhle pár webů a ujistěte se, že lokalita, do které míříte, není zrovna odříznutá od zbytku světa a nehrozí tam nebezpečí lavin. A že byste radši se skejtem do ulice? Nevadí. Aspoň budete vědět, že chvíli po tom, co naskočíte na fošnu, nepřijde taková bouřka, že i raily budou probíjet.

A pro jistotu pláštěnku s sebou.

www.chmu.cz Nejobsáhlejší server o počasí u nás i ve světě. Velmi častá aktualizace - v ČR každou hodinu, v Evropě každých 6 hodin a ve světě každých 12 hodin.

Sněhové zpravodajství ve spolupráci s Horskou službou zahrnuje stav, kvalitu a typ sněhu ve všech lokalitách, k tomu počasí a teplotu. Dále pak snímky z družic, detekce blesků, ozonové zpravodajství, předpověď pro surfaře a všeobecné letectví.

hydrometeorologický ústav a hafo dalších věcí.

Doporučujeme navštívit.

www.ceskehory.cz Stránka mapující situaci na českých horách.

Aktuální předpověď počasí, stav sněhu, vleky a lanovky - většina k vidění na on-line kamerách. Dále pak informace o ubytování a Last minute zájezdech.

www.snow-forecast.com Pokud chcete vyrazit do nějakého známějšího zimního střediska kdekoliv na světě, na tomhle webu naleznete velmi dobrou předpověď počasí a info o stavu sněhu. Jedinej problém je, že zdarma to funguje jen na tři dny dopředu a na delší čas už je potřeba si zaplatit kredit.

http://pocasi.wz.cz Na první straně nic moc zajímavého, ale pokud kliknete v hlavním menu na kolonku „weather links“, dostanete se na obrovskej rozcestník s desítkama webovejch adres o počasí a všem kolem něj.

Opět informace z ČR, Evropy i ze světa. On-line kamery, radarový snímky, počasí on-line: Německo, Evropa, svět (mapy). Odkaz na Slovenský

www.zamg.ac.at Většina lidí jezdí na hory do Rakouska a tenhle rakouskej web o počasí by vám měl velmi výrazně pomoct v rozhodování, do kterýho střediska vyrazit.

Je jak v německé, tak anglické verzi, takže by se v tom měl vyznat i průměrný čtenář BM.

dopisy pro mirka Nazdárek Špeku, moc ráda čtu Board, ale vadí mi, že se tam nepíše nic o Českých Budějovicích. Myslím si, že jsou tam docela v klidu akce, o kterých by bylo dobrý se zmínit a přidat tam i ňákou tu fotečku. Fakt mě moc zajímá, proč nefotíte v Budějkách. Jo a ještě se chci zeptat, jestli nevíš o ňákých sk8 závodech, který by se tam měli konat v létě.

Nevíš, kdy bude hiphop camp? Moc dík a čus. Čmoudy.

Jo čmoudy, tak ty jsem si musel dát tři, abych se aspoň trochu uklidnil. Proč si stěžuješ, že nepíšem nic o ČB, že tam máte spousty akcí, a druhým dechem se mě ptáš, jestli o něčem nevim? To fakt nemá logiku. Ale ruku na srdce, což všichni soudný rideři z Budějek potvrděj, situace neni vůbec růžová.

Dřevěná Final minirampa se odstěhovala, skatepark je už x let pořád stejnej a po městě se toho taky moc najezdit nedá. Za takovejch podmínek to na spousty akcí vůbec nevypadá. Jinak Hip Hop camp bude 19.-21.8. a lokalita je zatím v jednání.

Zdar Špeku, proč odpovídáš na tak pitomé dotazy, jako kde má sehnat dobrej bágl a sk8 videa? Kdyby mu to jen trochu myslelo, tak zajde do obchodu nebo se zeptá kámošů. Asi žádný nemá. Video Really Sorry jsem našel za 7 minut i bez dc++ a to ještě přes modem. Na cd Notes 028

From Prague mi nejdou přehrát ty dvě videa, co tam jsou.

Jaký codeky mám použít? A proč tam jsou skryté písničky a jestli ty jezdíš? Peace sk8boarding. Máša.

To je votázek na jedný hromadě, s čím začít? Tak samozřejmě, že jezdim, úplně na všem, ale zas tak moc času tomu nevěnuju. Musim chodit do práce, ze který jsem fakt utahanej a už na nic nemám chuť. No je to spíš tim, že začínám bejt línej jako prase. Videa NFP nám v práci přehrát jdou, v Properties to ukazuje, že video codec je CyberLink video / SP Decoder. Díky svým super hledacím schopnostem na internetu určitě nebudeš mít problém si to odněkud stáhnout. Čus Míro, je mi 14 a na skejtu jezdim tak 2 roky. Jsem z Mníšku pod Brdy, byl jsem u bratrance v Příbrami a tak jdem jako už po několikátý do sk8 parku. Zaplatíme vstupný a jdem dovnitř, bylo tam tak 15 skaterů. Asi po 5 minutách ježdění tam přišla parta 5 cikánů. Ostatní skateři vypadli a my tam zbyli sami s cikány. Ten jeden se mě začal ptát, kolik je hodin, já měl hodinky, tak sem mu to řek. On řek, ať se radši podívám na mobil. Naštěstí jsme je neměli. Cikán začal, ať ukážem kapsy nebo nás prohledaj.

Mě vzali kilo, bratrancovi dvě. Desky nám naštěstí

04

byl poslední v pořadí při jam session a rozhodčí ho považovali za schopného snowboardistu. Závody byly okamžitě ukončeny a příští kolo této série zrušeno.

Snowboardový DVS team uvíznul na horách v Mammothu na celých deset dní. Po vytrvalém házení lopatou se odkrylo aspoň kus zábradlí.

Na fotografii se chodí po schodech dolu, ne nahoru.

Iouri Podladtchikov jezdí za TSG. Přidal se tak po bok Eera Ettaly do týmu jedné z nejvýznamnějších firem v oboru chráničů, helem a batohů. TSG Iouriho kariéru sledovala už delší dobu a po vítězství na BEO padlo konečné rozhodnutí. Šestnáctiletý Rus žijící ve Švýcarsku zároveň jezdí na skejtu a účastnil se loňského Mistrovství světa v Dortmundu. Zároveň byl nedávno Ruskou asociací nominován na Olympijské hry 2006 v Turíně.

Zakladatel a prezident firmy Element v rozhovoru pro poslední Transworld Biz líčí svojí cestu na výsluní. „Nikdy se nebojím přijmout dobrou radu.

Umím si vždy přiznat svou chybu a poučit se z ní.“ Zajímavá filozofie hodná následování.

Jarní kolekce Horsefeathers oblečení se právě objevila ve vašem oblíbeném shopu a stojí za to. Najdete v ní vše od nových modelů jarních bund, jeans, rip-stop kapsáčů až po nové boxerky a ponožky. Check it out na www.horsefeathers.cz Zajímavý testy skate desek dělá Hunter Clifft, kterej si dal za cíl zjišťovat, jaký desky vydrží a jaký ne, což by vám mohlo pomoct při nákupu.

Hodnotí to podle mnoha kritérií, například podle tuhosti dřeva, odolnosti proti nárazu, odolnosti proti zlomení a podobně.

S výsledky testů, kde samozřejmě z finančních důvodů nejsou zařazeny všechny modely, se seznámíte na www.boardtesting.com

da a r o f g in k o lo I’m

y

s k ic tr y m ll a d n la I re whe rip

curl.com

t

everything feels righ

JÁJA CECHOVÁ

32° 9’ 5’’ S

think

k n i h t u o y r e ripcurl.com It’s closcloser than

51° 13’ 32’’

W

and

diskuze Skateboarding v zime Dneska si probereme „Skateboarding v zimě“, což vzhledem k průseru, který letos probíhal, je vhodný téma k diskusi. Na názor, jak řeší ježdění v tomhle nepříznivým období, jsme se zeptali Simona, street skejtra, kterej neni mega ve vatě, nejezdí na zájezdy za teplem a musí se vypořádat s podmínkama u nás.

Hi kejm, tak v zimě, když je nad nulou a neni sníh na Stalinovi, tak se nabalim, co to de a jde se jezdit na Satalina. Cestou si připadáš jak úplnej idiot, všichni se klepou zimou a ty deš se skejtem. Nejspíš si myslej, že ti hráblo. No a pak tam přijdeš a zjistíš, že nejsi jedinej, komu hráblo, a třeba si i skvěle zajezdíš. Jak se rozehřejvám, tak sundavám vrstvy. Když na to nezapomenu, tak si s sebou beru trigo navíc, abych až dojezdim, měl jedno suchý nezpocený. Blbý je, že na to jezdit bez kulicha je zima, a když si ho nechám, tak se zase děsně zpotim a než se dostanu na vlak, tak mi

umrzne hlava v promáčeným kulichu. Takže se člověk musí přes léto aklimatizovat na zahrádkách. Simon

A co si o tom myslí naši čtenáři: ProPepan: Já mám rád teplíčko, pokud je venku sníh, tak pěkně sedim doma a pařim na kompu tony howka 4, nadávám na hnusný počasí a těšim se na jaro.

No Name: Já noprosto souhlasim se Sajmonem. Zima léto furt jezdim. Když mě to baví, tak mě ňaká zima doma neudrží. No a když je sníh, ale ne extremní, tak du na Štváňu. Kdybych nejezdil, tak do jara zapomenu i flipa.

Koníček: Já v zimě, když není velká kosa (do -5°C) a je sníh, tak si ho lopatou uplácám a skáču přes půlmetrovou hroudu sněhu z chodníku na silnici.

No a když je větší zima, tak vemu starou sk8 desku, navoskuju jí ze spoda a sjíždim s ní zmrzlou stráň. Když není sníh tak si dávám street u vlakový zastávky a když chčije, tak sedim doma u kompu a pařim jako ProPepan THPS4.

Jcaskate: Když je zima, tak se u nás v buranově všichni kopem do prdele a nebo jdem jezdit do Hrádku na Nisou!

McNc: Tak já jezdim jenom od jara do podzima, protože v zimě se u nás jezdit nedá. Proto vždycky kolem konce listopadu dám prkno do kolny a radši se na něj ani nechodim dívat, abych nebyl nasranej. Pak až když na jaře sleze sníh, to je pocit, jako kdybych na tom prkně jel poprvé. Musíš se znova učit triky, prostě mě tímhle způsobem ten skejt nikdy neomrzí.

V příštím čísle si dáme diskuzi na velmi ožehavé téma, a to stavba skateparků. Jaké máte zkušenosti se sháněním místa pro skateplácek a sháněním peněz na překážky, jestli dobré a nebo naopak špatné. Chceme slyšet váš názor, a to na www.boardmag.cz

quicknews

05

V současné době je již funkční internetový portál SkateGlobal.com. Naleznete tu spoustu rad při cestování se skejtem po zeměkouli, kde v cizině přespat, kde jsou skateparky a skateshopy a dá se zde snadno seznámit se skejťáky kdekoliv na světě. Tak to nastudujte a vyražte!

Undergroundovou výstavu Beautiful Losers můžete navštívit v Newport Beach. Mezi různými

umělci subkultury vystavuje i Ed Templeton, Tommy Guererro a Mark Gonzales.

Sníh ještě neslezl, ale už je jasno, kdy se letos budou jezdit evropský skate závody. Evropský pohár začíná 6.-8. května v Mnichově, pak se pokračuje 3.-5. června v Krakově a vše zakončí víkend kolem 1. října v Římě. Mistrovství Evropy se jako vždy pojede v Basileji, a to od 19. do 21. srpna. Více informací ulovíte na www.skateboardeurope.com Internetový obchod Skateobchod.cz nově sponzoruje

dopisy pro mirka nechali... Hrozně dlouho chci zajet na Stalina, ale bojim se, abych nedopad stejně. Sk8 is Gr8. Ondra Horák.

Celkem mě překvapuje, co dělal správce parku, kterýmu jste zaplatili prachy za vstup? To vám nemoh pomoct? No nic, musim ocenit negerskou fintu s ověřením času na mobilu, to je fakt vychcaný. Zajímalo by mě, jestli ty čórkaři taky museli zaplatit vstup do parku... Jo a na Standu se neboj, v Praze se krade spíš v centru, malý skejťáci nejsou zajímavý tak, jako starý německý turisti. A až se na Stalina vypravíš, dávej si bacha, aby ses moc nemotal starším a zkušenějším riderům pod nohy. Jezdi s otevřenejma očima a nic se ti nemůže stát.

Neni v 16 letech pozdě začínat se skatem, když bych to chtěl někam dotáhnout? SK8 is GR8. Libor Při pohledu na patnáctiletýho Ryana Shecklera bych řek, že asi jo. Tenhle typ by nás tady zabil úplně všechny. Ale skateboarding je hlavně o tom pocitu, na kterej když přijdeš, nebudeš litovat. Pak teprve zjistíš, že už to neni o tom, jestli vyhraješ závody a jseš sponzorovanej, ale že sis dobře zajezdil. A na to není nikdy pozdě... Čau redakce! Myslím, že Písek znáte. Máme tu pěkně na h... park. Tak bych vás poprosil, jestli by jste do Boardu neotiskli mou žádost. Chtěl bych poprosit nějaké sponzori atd., jestli by nám semka do Písku nedarovali nějakej ten rail, grindbox, kicker atd. Prosím pomocte Písku.

032

Tak s tímhle přístupem, kámo, seženeš úplný hovno. Pokud chceš něco vychytat, přečti si návod, jak si vyběhat skatepark na úřadu, který je v zadní části tohodle Boardu.

Vážená redakce časopisu Board, chtěl bych vědět, jak je to se spotcheckem. Když bych sám nafotil fotky a nějak je popsal, vytiskli byste mi je v Boardu? U kámoše v Přešticích postavili takovej pidi skatepark, ve kterým není možné jezdit. Chci jenom všem klukům ukázat vodstrašující příklad skateparku. To aby si vážili toho jejich, který je určitě lepší než ten v Přešticích. Sony.

Pokud chceš, tak nám klidně fotky svýho parku nebo místa, kde skejtujete, pošli. Chystáme se teď rozšířit rubriku Spotcheck a hoděj se nám všechny příspěvky. Tahle výzva platí samozřejmě i pro vás ostatní, jestli chcete o vašem městě dát vědět, sem s reportem. Čus Špeku, moh bys mi prosim tě popsat jak a jakým lepidlem se lepí grip? Dík. Kuba Zkus zajít do nějakýho skateshopu a grip si koupit. Až to uděláš, zjistíš, že je to vlastně taková velká šmirglácká samolepka. Takže strhneš ochrannou folii a lepíš. Přesnej návod proběh v Boardu někdy loni na jaře a co nevidět se objeví v sekci „Jak na to!“ na našem webu www.boardmag.cz.

A to je pro dnefek vfe, feru na to, du fi domu zafouftat. Pifte dál. Mirek Fpek

Tomáše Huška (Horsefeathers, DVS Shoes, Electric, Obrien, Gul, Ogio), což je wakeboardista, který v roce 2004 získal v týhle disciplíně titul Mistr republiky. V nejbližší době by tahle firma měla začít tvořit sk8 a snb team, takže pokud máte chuť, podívejte se na jejich web a zjistěte si podrobnosti.

Jestli nemáte koncem května co dělat a v kapse vám leží přebytečných třicet tisíc, můžete vyrazit na snb camp do exotické lokality na Islandu. Již několikátou sezónu se tam odehrává camp s názvem Iceland Park Project a více informací o něm se dozvíte na www.icelandparkproject.com Botky 88 nechtěly zůstat pozadu a připravily na jarní sezónu nový web stránky na www.88footwear.com.

Nejnovějším příspěvkem je rozhovor s Kristianem Svitakem, takže angličtináři do toho!

TD. FOSTER 2 L oards. pwar skateb tion with po a collabora leather. limited availability.

FOSTER 2 PRO MODEL OUT NO W!

white / black

Lakai Limited Footwear : The Shoes We Skate : 955 Franc isco StreetTorrance, CA 9050 Tel. 310-715-8300 : Ad #66 : 2 www.lakai.com and www.crail tap.com : Photo by Uyeda. www.redfrog.cz : 220.570.48 2

FOSTE R2

shown

also a in brown vailab le in b suede. lack h igh ab rasion and

white leathe r.

FOTOSTORY Marcelovi jsme už několikrát naznačili, že se nechytá ani jako spisovatel a po minulým čísle ani jako fotograf. Jenže od iniciativy ho neodradí ani igelitka dopisů, ve kterých je neustále posílán do různých tělesných otvorů. Teď nás ale pro změnu ukecal Marcela fotr, kterej lítá do práce letadlem, abychom mu dali ještě šanci, když se chudák tak snaží. Tak dneska je tu Marcel v rámci inzertního prostoru, prachatej fotr za to nenápadně strčil Špekovi do kapsy klíče od nový Octavie combi.

Hele, vy smetáci z Boardu, prosit o nějakou šanci vás nebudu, protože fotr mi to tady posichroval, takže to musíte otisknout, ať chcete nebo ne, chachá! Ale abyste neřekli, že jsem nějakej ichtyl vylízanej, tak jsem se tentokrát věnoval oboru a odjel do nějakýho města fotit skateboarding. Teď si nemůžu vzpomenout, jestli to byl Chomutov nebo Most nebo Břeclav asi... no prostě někde na severu Čech to bylo. Všechno stejná díra. Dohod jsem se tam s nějakejma klukama, že něco nafotíme. Moc nedávali, bejval bych jim to ukázal, ale to bych zas nemoch fotit.

01 | Byl tam se mnou i můj fotografický vzor, asi nejznámější jugoslávskej fotograf. A dokonce je to i můj strejc. Jmenuje se Hnětan Paštikič a každej, kdo trochu rozumí fotkám, ho musí znát. Asi tomu nebudete věřit, ale jel tam fotit sjezd nějakejch parlamentních nebo politickejch ministrů, kde prej volili Grosse nebo co.

Pakáres mě neberou. No ale jeden z těch čuňáků tam nepřijel, tak nemohli hlasovat a fotografové nemohli fotit.

Tak strejc vylez z kulturáku a všim si mě, jak se tam mořim s těma klukama. Hned se chytil činu, že mi ukáže, jak se fotí fotografie v pohybu. Vidět ho při práci je prostě nádhera!

02 | Odchyt prvního cápka a řek mu, že aby byla fotka dobrá, tak je potřeba, aby vylít takle vysoko. Škoda, že jsem měl zrovna nějakej pochroumanej kotník, jinak bych to ujovi ukázal sám.

Taky jsem si musel hlídat foťák. Řikám: „Hele strejdo, tady nejseš ve Státech!“

04 | Z cápků stříká tréma před strejcem a kapesníky si otírají opocená čela. Strejc jim naznačuje, že by mu rači měli otřít ten mramor, protože si bude muset lehnout na zem do sajrajtu, aby z toho focení bylo aspoň něco. Já to zkoušim taky fotit, ale jak řikám, byla to bída. Pochybuju, že já bych to mačkal moc brzo.

05 | Tady jsem si rači chvíli počkal, kdybych to náhodou opravdu fotil moc brzo, ale nějak jsem to zas nestich. No ale to je proto, že ty kluci prostě neuměj jezdit a udělat dobrou fotku blbýho skateboardingu prostě nejde. Proto bych byl rači, abyste mě v Boardu posílali fotit spíš na ty zahraniční a americký závody, kde jezděj maséři a tam bych fotil jak pámbů.

034

03 | Cápek vidí, že takovou vejšku nevyvine ani čirou náhodou. „Pane, já dám nejvíc takle asi. Ale to bych potřeboval, aby kámoši přivezli ze skejtparku ten metrovej bank.“ Hnětan na to chorvatsky: „No to je v prdeli, ale!“ Nikdo mu nerozumí, cápci se ptaj mě, co řiká. A já: „Můj strejda, jeden z nejlepších fotografů na světě, ti povidá, že se nemáš bát a dát, co dáš!“ Hnětan je génius, s koncepcí si poradí, i když je látka neforemná. Dělám si poznámky, jak na to.

06 | Taky to těm klukům řikám, že to s nima holt nejde, ale vůbec mě neposlouchaj. Motaj se akorát kolem Hnětana, kterej jim ukazuje svý fotky a chválí je. A oni že to né, že von je supr fotograf a díky němu to takhle krásně vyšlo. Jeden nevěděl, jak se řekne chorvatsky „děkuju“, tak mu místo toho dal pusu. Strejc s nim vodešel někam na záchodky do kulturáku a mě tam nechal. Ani mě pak nevyzved, tak jsem musel domu vlakem. Strejc je prostě kokot a může leda tak fotit Grosse, jak dýluje čistící prostředky!

story-amsterdam díkyčau Štafetový kolík, kterej cestuje mezi skatery, snowboardery a dalšími váženými osobnostmi, je vydlabanej a každej do něj přidá svou hihi-historku či různé poučné vyprávění.

To dnešní, které jsme vytáhli, je od osoby, kterou zná každej, kdo se na skejtu pohybuje minimálně tři minuty.

A tou osobou je majitel rastafariánskýho hára, největší sbírky dámských kalhotek a patentu na hlášení závodů, Pinďa ze Štváni.

038

Píše se rok 1998, je léto a s ním je tu další Mystic Cup. A já makám jak hovado! Je to náročný, celý den komentuju závody a večer se musí na kalbu, jak všichni dobře víte.

Na ostrově se to po desáté hodině začíná dostávat do pořádného varu. Celá parta Amíků, Brazilců a Evropanů ochutnává naše božské pivečko, k zakousnutí maj vždycky k dispozici třeba kus špeku a nebo vedle sedící lačný roští. Takový, který stejně nepřišlo kvůli nějakejm trikům nebo poletům, nýbrž hlavním cílem takovéto samice je navázat kontakt neboli družbu s diktošem. Vidina podívat se s profíkem do Ameriky je veliká, pár našich kámošek už takhle zmizelo za louží.

Takže s přibývající hodinou a množstvím zkonzumovaného jdou všechny zábrany stranou a ze slušných a vychovaných holek se stávají monstra, která útočí a jsou připravena udělat cokoliv. No ale zatím jsou rozebíráni hezcí Amíci, takže můj čas ještě nepřišel. A tak se vracím k baru. Dávám si jednoho panáčka. Pak druhýho.

Pomalu se začínám také proměňovat v monstrum.

Konečně asi tak kolem třetí se společně s mojí roštěnkou uchylujeme do auta. Bohužel roštěnka byla fousatá a hnusná jak prdel, protože to byl to můj největší kámoš Erik. Navzájem se podpíráme a s těžkým otřesem mozku jdeme do naší škodovky stodvacítky, kterou jsme, po dobu závodů, proměnili v obytný vůz. Natáhli jsme na sebe peřiny z domácí postýlky a usnuli.

Vyspali jsme se opravdu do růžova. Po probuzení jsem měl z naší luxusní postele o pohodlné šíři zhruba 30 cm hrbolek. No škoda, Škoda 120 asi nebude nejvhodnější mobilhome. Po ranní očistě jsme se začali rozkoukávat po parku. V okolí baru zbyl po včerejší bitvě nehoráznej humr neboli bordel jak sviňa. Dáváme první pivo a špeka a jdeme makat. Já se chopím koštěte, že jako zametu ty odpadky a jak tak metu, najednou čumím a pod barem nacházím 100 DM. Tehdy dobrá sumička, v přepočtu to dělalo asi 2200 Kč. Hurá, takže serem na metání a jdeme na pivo.

Oslavujeme a přemýšlíme, co uděláme s našim nálezem.

Nic nás nenapadá, tak dáme ještě jednoho a v tu ránu, že prej nejlepší bude, když pojedeme do Amsterdamu.

Tak paráda! Asi po měsíci, protože jsme to nejdřív museli

pořádně naplánovat, vyrážíme já, Erik a Škopek směr Amsterdam. Půjčujeme si na to zánovní VW Vento, nasedáme a razíme na Plzeň. Cesta probíhala v pohodě, těch tisíc kilometrů zvládáme asi za 12 hodin. Hurá, s ranním sluncem jsme v Holandsku. Na první pumpě jsme to samozřejmě oslavili řízečkama od maminek.

Asi za hodinu jsme se přiblížili k Utrechtu, kde možná ještě dneska stojí super skatepark. Prostě hala jak sviňa.

Pravidlem číslo jedna na zahraničních zájezdech je vzít si s sebou něco z naší republiky. Asi nemusím nikomu řikat, že alkáč zabírá spolehlivě. Takže šestkrát Plzeň a lahvička Bechera byly místo vstupného. Vyjde vás to levnějš a ještě si hned uděláte kámoše na baru. Tak se jdeme rozkoukat.

Hala obrovská, překážky super, minirampa se spajnem, určitě jste to viděli ve 411 skatemagazínu. Trochu jsme pojezdili a šli to omrknout do města. Utrecht je moc krásný městečko s historickým centrem, kde je plno obchůdků a různých dalších dobrých podniků. My jsme prošli pár skateshopů, až nás vcucnul nejbližší coffeeshop a tam jsme se konečně octli v ráji. Rastaman nás pěkně přivítal a ukázal na dobrůtky z jídelního, nápojového i brkoslávkového lístku. Nikam jsme nespěchali, tak jsme samozřejmě poseděli a vpluli do holandské pohody. Po kratší procházce jsme ještě zabrousili do haly, kde jsme asi čtyři hodiny skejtovali.

Další místo, kam jsme měli s mojí stomarkovkou namířeno, byl Amsterdam. Po příjezdu bylo třeba najít naše kamarády Jakuba a Markétu, který měli ve městě kadeřnictví. Našli jsme se bez problémů, Kuba nás už očekával, a tak jsme si dali kafe a jeli k němu domů. Dům, do kterého nás vzal, nebyl jeho, ani nikoho jinýho. Byl to totiž super vybavenej squat. Bydleli tam různý umělci, muzikanti a podobný lidi. Žádná špína, fakt dobrej bejvák. Navíc nám tam dělala společnost v Čechách známá kapela Artery, která se sem přestěhovala. Večer jsme šli do města. Vyrážíme do uliček lásky, kde hlavně počumujem a dáváme pivka v coffeeshopech. Asi ve tři ráno se dostáváme zpátky domů, hodně unavený z místní zábavy a uleháme do postele. Po celým squatu jedou různý večírky a party, tak se ptám, co se děje. Jakub říká, že barák se bude za týden

text: Pinďa | ilustrace: Filip Škoda

bourat, tak proto všichni kalej do mrtva.

Ráno jedeme hledat skatepark v přístavu, kterej se má nacházet ve třetím patře jedný přístavní budovy. A park nás překvapil! Byl to takovej malej parčík, ale docela hardcore a dost technickej. Ale líbil se nám moc, jezdili jsme až do zavíračky. Příjemně vyskejtovaný jsme dorazili do baráku, zaparkovali auto a šli jsme na pivo. Což skončilo opět otřesem mozku.

Ráno jsme chtěli vyrazit do jinýho města, kde měla být hala. Bohužel naše auto mělo zasranou botičku, tak jsme museli volat fízly.

Ti tu byli v okamžiku a hned že zaplatit 150 DM nebo nikam nepojedete. Tak jsme vysypali kapsy a zjistili, že jsou to naše poslední prachy.

Po zaplacení jsme se vrátili do Utrechtu, kde jsme si chtěli ještě zaskejtovat, než pojedeme domu. Měli jsme docela kliku, protože jsme tam potkali evropskej Vans team, kterej tam byl na focení. Večer, po kvalitním poježděníčku, jsme usedli do našeho VW a vydali se na dlouhou jízdu k domovu. Cesta byla ok, naftu jsme měli vypočítanou přesně do Čech. Ale v Německu nám začala docházet a už už to vypadalo, že nám to někde klekne. Naštěstí jsme dojeli až na hranice, avšak těsně za nima nám opravdu došla. Tak jsme nakonec ve čtyři hodiny ráno tlačili naše super auto do kopce na pumpu. Český prachy jsme naštěstí měli a pak už jen v pohodě dorazili domu do Čimic a Škopek jel ještě do Olomouce.

Tak doufám, že jste se s námi projeli naší historkou a vyrazíte za hranice poznat spoustu nových kámošů, skateparků a jiných věcí, které se skrývají za naším obzorem. DÍKYČÁÁÚ.

Pinďa.

STIGMA DISTRIBUTION | info@stigma.cz | 377.455.925

Ve znamení boje s nevyzpytatelným horským počasím proběhl mezi 15. a 23. lednem ve švýcarském Laaxu šestý ročník Burton European Open. Devítidenní akce byla dle možností nabitá až po okraj nejrůznějšíma kvalifikacema, semifinálema a finálema jednotlivých věkových skupin, slopestylu i halfpipe a holek i kluků. Na vítěze čekal kromě cen a tučných prize money i Ticket To Ride na Arctic Challenge. text: Ondra Sláma, foto: Pavel Karas & Burton archiv

KDO

| V duchu národních barev proběhla i naše účast. Na bílém sněhu (ten teda napadl až později), pod modrou oblohou a občas i s červenýma očima soutěžila česká crew - Roman Dlauhý, Riči Skandera, Ondra Marčík, Honza Zajíc, Jája Čechová, Pavel Brůžek a Tomáš Ress.

KDE | Laax je jedno ze tří švýcarských zimních středisek posazených zhruba osmdesát kilometrů od rakouských hranic. Celá oblast se nazývá „Alpenarena“ a krom Laaxu do ní patří ještě střediska Flims a Falera.

Soutěž BEO se tu odehrávala vůbec poprvé, a to na Crap Sogn Gionu trůnícím nad Laaxem ve 2000 metrech nadmořský výšky. Jestli víte, co crap znamená, tak se neděste. V tomhle případě nepůjde o nahnědlou, k podrážce bot přilnavou hmotu intenzivního zápachu.

Lokálové tohle honosný slovo užívají jako výraz pro vrcholek hory. Jsou to správní nadšenci, a tak ve Flimsu v noci tančí kolem ohňů a volají „Flims is Crap!“ v domnění, že přilákají turisty. Nebo aspoň jako reklamní slogan to tam mají. Vůbec jsou trochu rozházený a možná by si ke třem jazykům, kterýma se ve Švajcu mluví, mohli konečně přibrat angličtinu. To by se pak nasmáli. Na kvalitě parku to však nic nemění, ta je prostě daná. Crap Sogn Gion se pyšní velice kvalitní šestimetrovou halfpajpou, které všichni důvěrně říkají „monsterpipe“. Jak se později ukázalo, byla pro mnohé jezdce vůbec tou nejlepší, s jakou se v Evropě setkali! A jak vypadal course? Kvůli špatnýmu počásku to nejdřív s tratí nevypadalo vůbec růžově. Sníh nenapadal zpočátku skoro žádný, a tak nebylo jisté, jak

01

keir dillon /r/ mctwist 540

a jestli se závody vůbec pojedou. Když nakonec začalo sněžit, přitáhli pohotoví pořadatelé 40 tun slámy, pokropili je umělým sněhem a na vzniklé zmrzlině trať postavili.

NA ČEM

| Téma letošního BEO byl pinball, a tak byla například trať obehnaná nejrůznějšími bannery, cedulemi a štíty s nápisy a obrázky převzatými z hracího automatu. Vznikla tak vtipná souvislost právě s coursem. Trochu černej humor, řeknete si, ale jak si jinak vysvětlit přirovnání se hrou, ve který mlátíte ocelovou koulí o co největší množství překážek? Mimochodem, těch překážek bylo celkem sedm. Na rozjezdu stálo schodiště obložený zprava railem a zleva boxem. Délka? 16 schodů. Potom si jezdec mohl vybrat mezi zhruba pět metrů vysokým wallridem nebo takzvaným rollercoasterem, což je u nás poměrně neznámá překážka. V podstatě se jedná o box, kterej neni rovnej, ale nahoru a dolu zohýbanej třema vlnama. Proto je jméno převzatý od horský dráhy. Další na řadě byl levotočivej C-rail, po něm opět box a pak už jen skoky. Pěkně v řade a za sebou se do vzduchu vypínaly tři sety. První byla dvojice různých kickerů s tablem okolo 10 až 12 metrů. Následoval vysoký funbox tentokrát s trojicí kickerů, vytvořený se záměrem možnosti výběru nájezdu buď zleva, zprava nebo přímo. Na konci čekala dvojice největších kickerů lišících se jak ve výšce poletu, tak vzdálenosti dopadu.

Dvacet metrů do dálky tu nebyl problém.

JAK

| Hodnotící systém se na BEO posunul zase o kus dál. Rozhodčí byli rozděleni na dvě skupiny, první dvojice bodovala railovou část trati a další, tentokrát čtyřčlenná skupina, hodnotila skoky. Bodování celé jízdy tak bylo objektivnější a krom toho, že rozhodčí mohli věnovat více pozornosti jednotlivým trikům, urychlil se i průběh celých závodů. Každý měl možnost udílet do sta bodů, a tak měli jezdci na slopestyle stanovený strop 600 bodů.

JUNIOŘI SLOPESTYLE A HALFPIPE

| Závody se rozjely v sobotu 15. ledna juniorským slopestylem a halfpajpou. Řízci a roštěny do 16 let se smažili ve vlastní šťávě, ale byli to spíš diváci, co nechápali. Co si tam dávali některý mlaďoši, z toho by si jeden zarostl.

Jen tak pro představu, k vidění byly věci jako bs 7 invert, rock to fakie na wallridu nebo barley grindy na railu. Účast co do počtu byla taky úctyhodná, a tak se parkem proháněly houfy kuřat a mezi nima i náš Roman Dlauhý. V juniorech se jely dvě kategorie, tedy 10-13 a 14-16 let. Holek se ale bohužel moc neobjevilo, a tak soutěžily jen čtyři ve vyšší věkové kategorii.

Zato v Romanově skupině se sešlo na 33 jezdců, a celkem se tak juniorská slopestyle mohla pochlubit

043

02

54 jezdci. Naneštěstí si cesta do Laaxu vybrala svou daň. „S klukama jsme byli na Horsefeathers campu ve Dvou Alpách, kde jsme museli učit. Odjet jsme tak mohli maximálně o den dřív, což bylo málo, takže včera jsem vůbec nestihl trénink, a když jsme dneska přijeli, tak jsem vyjel akorát nahoru, zavázal si boty a postavil se na start. Ani jsem neviděl, jak trať vypadá.

Jenom jsem ze shora prohlídnul, jak to tam je a musel jsem jet.“ To byl určitě problém a bohužel se notně projevil i na Romanově jízdě. Ani jednu se mu kvůli pádům nepodařilo odjet čistě a rozhodčí byli neúprosní - Dlauhý nepostoupil. Naděje na český juniorský úspěch dostala dovolenou a nezbývalo, než společně vychutnávat výkony postoupivších. Za všechno mluví Romanova slova: „Ty jejich jízdy, to byl to úplně jinej level. Jezdili hrozně pěkně, stylově, jsou prostě fakt

vyježděný. Triky, co tady dávaj malý kluci, nedávaj u nás ani dospělí.“ Vítězné místo nenechalo na svého jezdce dlouho čekat.

Fin Peetu Piiroinen vyhrál juniorský slopestyle, jeho krajan Jusso Laivisto byl druhý a třetí skončil nor Roger Kleivdal. A jak si to první trojka vyjela? Obě Peetuho jízdy bez debat vyčnívaly už kvůli nejlepšímu wallride triku celýho juniorskýho kontestu. Peetu vystřelil stylový 360 cab rock’n’roll, cab boro to 180 out, switch fróňo boro, switch backside 7, cab 5 a bs 7. Jusso se nenechal zahanbit s fešným frontside lipslide to 270 out na c-railu a super čistýma mega skokama, jako byl například frontside 5 lien, switch backside 5 tailgrab a backside 9 na zakončení. Roger upekl frontside

to pretzel out, 50-50 na rollercoasteru a nollie front flip z něj, switch boro na c-railu, 50-50 na boxu a cab 5, dva frontside 7 tailgraby a backside 7 na skocích.

Chutnalo? Jeden by z toho div nepraskl, ale ještě nás čeká juniorská halfpipe a do finále kluků nad osmnáct je ještě daleko.

Roman samozřejmě účast v halfpipe contestu plánoval, ale co se nestalo: „Po tý jízdě ve slopestylu jsem byl trochu votrávenej, tak jsem si dal pauzu a šel zkoušet aspoň něco do rampy. Ta byla šejpnutá trochu zvláštně.

Byly tam takový hodně zmrzlý hrbolky. Jezdil jsem

03

přes ně, až jsem jednou vylítl do backsidu. Když jsem dopadal, tak se mi zasekla hrana a já spadl až na dno po hlavě. Natáhl jsem si přitom sval a asi i skřípl ňákej krční nerv. Skončilo to tak, že jsem chodil tři dny s hlavou na stranu, a rampu jsem tak nejel. Mrzelo mě to, ale fakt to nešlo, protože jsem sotva chodil.

Kdykoliv jsem blbě šlápl, tak mě píchalo jakoby v páteři, tak jsem to radši zabalil.“ Halfpajpě už od začátku dominovala dvojice Rus Iouri Podladtchikov a Rakušan Christian Haller. Právě Haller předvedl jízdy jako bs air, fs 9, bs 5, fs 7 a switch fs 7. Iouri šel po prvním a tohle místo si taky vyjel jízdou rozjetou obrovskými fs airy a následovanou bs 5, fs 7, switch fs 7 a zakončenou zase velkým fs airem. Konečný výsledek - Iouri Podladtchikov první, Christian Haller druhý a fin Jusso Laivisto třetí.

HOLKY 18+ SLOPESTYLE A HALFPIPE | Ve středu devatenáctého, v pátý den závodů, nastoupily ke slopestylovému slovu holky. Na trati se jich sešlo 32 a byla mezi nimi i Jája se Slovenkou Bášou Števulovou.

Bohužel v průběhu závodů hustě sněžilo, a tak podmínky nebyly zrovna ideální. Víc už Jája sama: „Kvůli tomu sněhu bylo těžký se na ty skoky vůbec rozjet. Všichni jsme tak měli ztížený podmínky. K vidění proto nebyly triky, který by jinak šlo dávat v nějakým normálním dobrým parku...“ BEO je výjimečný nejen vstřícným přístupem k jezdcům, ale taky oproti naší domovině rovnocennějším postojem k dívčí disciplíně. Jája to vnímala takhle: „Tady je to hodně jiný. Berou to tu jako chlapskou disciplínu, rozdíly se tu mezi tim nedělaj. Má to úplně jinou úroveň, je to naprosto rovnocený, a to

třeba i takovej trend, že prize money jsou stejný. Mezi chlapama a ženskejma neni rozdíl. Je to tak dokonce i v hodnocení, dělá se to úplně stejně jako u chlapů.

Doma máš občas pocit, že se rozhodčí ani nedívá, když ženská jede, ale tady je to obojí úplně stejný.“ S Bášou si vedly poměrně dobře. Přes oslepující množství sněhovejch vloček při jízdách dokázaly postoupit z kvalifikace přes zrušené semifinále až do finále. Z překvapivého úspěchu bohužel opět sešlo. Ani Jája, ani Báša do finále nenastoupily. Proč? „No Bášu, když zajela kvalifikaci, si evropskej manažer O’Neillu pozval do Avoria na TTR závod, kterej se jel v sobotu.

No a ona musela jet ještě zpátky do Prahy, aby to do soboty stihla. No a já jsem musela do práce. Nejdřív jsem myslela, že se to pojede třeba ve čtvrtek nebo v pátek, nemohla jsem tam čekat na to, až bude dobrý počasí. Nakonec se ten závod přesunul až na neděli, takže tak dlouho jsem tam pobejt nemohla.“ Nakonec asi není co holkám zazlívat. Jak Jája ještě prozradila, musela prý Bášu na BEO původně tak trochu dotlačit. Báše se nakonec zadařilo a možná se jí podaří získat evropskýho sponzora. Je proto celkem pochopitelný, že využila příležitosti a finále se nezúčastnila. Ale přejděme k finále pajpy. Jak již bylo řečeno, organizátoři sáhli do připravených časových rezerv, a závod se tak kvůli sněhovým vánicím konal až v sobotu. Počasí se konečně hodilo do pohody.

Vysvitla zářivka a na jezdce i trať bylo konečně zase vidět. Nejdřív mělo bejt finále rozhodnutý jako vždy na základě lepší jízdy ze dvou, jenomže strach o dobrou viditelnost a blížící se tmu u pořadatelů zapracoval, a tak se hodnotila jenom první jízda. Burton jezdkyně a olympijská vítězka Kelly Clark (USA) vystřihla parádní

02 03 04 05

brůžek /g/ lien air to fakie riči skandera /g/ fs boardslide judge tower björn again (abba revival)

04

05

045

06

06 07 08 09

fs 5 grab, bs air, fs air a fs 7 grab, čímž jasně předčila ostatní soutěžící. Hned za ní skončila šestnáctiletá, dosud nesponzorovaná (!) Švýcarka Sina Candrian, která zároveň vyhrála slopestyle i halfpipe juniorek. Třetí se umístila Cécile Alzina z Francie.

Na nedělní finále slopestylu „slooníčku“ došly baterky, a tak počasí pro změnu zase stálo za houby. Dál už ale závody odkládat nešlo. Odjelo se to, jak se to odjelo a nej trojka slopestylu byla nakonec následující: první místo si vyjela kanadská hvězda Natasza Zurek, druhá se umístila Finka Meri Peltonen a třetí pozici zajela Nizozemka Cheryl Maas.

peetu piiroinen /g/ fs boardslide kids at the start busta rhymes honza zajíc /g/ bs 180

KLUCI 18+ SLOPESTYLE | Konečně nastoupili

07

046

08

jezdci, co maj v nohách nějaký ty dopady, a začal rokec. Úroveň nasazených dle jmen posuďte sami, byli mezi nimi David Benedek, Ross Powers, Keir Dillon, Andy Finch, Mason Aguirre, Terje Haakonsen, Nicolas Müller, Heikki Sorsa a samozřejmě i početná česká krů, která se přelejvala mezi oběma disciplínami. Krom zvučnejch jmen se na závodech objevilo taky velký množství v podstatě neznámých jezdců, který předváděli šílený pekla, a tak i zdánlivě jasný favoriti dostali pěkně zatopeno pod kotel.

Celá slopestylová záležitost začala pondělní kvalifikací. Počasí bylo pohodový, a pod širým nebem se tak o postup do semi utkala armáda 116 riderů rozdělenejch do osmi heatů. Bojovat bylo rozhodně o co, protože postoupit mohlo jenom 24 z nich, tedy první tři z každý skupiny. Za Čechy nakonec jeli Marčus, Zája a Riči a reprezentovali dobře, ovšem na postupy to holt nebylo. Nejlíp si vedl právě Marčus, kterej s 229 body skončil na pátý pozici ve svým heatu. Zája dostal

209 bodů a skončil sedmý a Riči v heatu s Marčusem skončil se 142 body na 8. místě.

Zája odjel jízdu ve stylu boro to fakie na zábradlí, switch rock’n’roll na wallridu, switch boro na céčku, switch boro na bedně a z toho bs 5 na prvním skoku, cab 5 na druhým a na třetím bs 7. „Na posledním skoku, na tom největším, kterej měl skoro pětadvacet metrů, tak jsem si vždycky šáhnul nebo přisednul. Vždycky se stalo něco, co se nemělo stát a porotcům se to nelíbilo.“ I Riči nám vylíčil svůj dojem: „Ten course je docela vymrzlej.

Svítí sluníčko, ale dopady jsou skoro skleněný. Raily byly dobrý, ale skoky macatý. Měl jsem z toho respekt.

Při jízdě jsem pak přepálil backside pět a dopadl na prdel, takže jsem tu pětku potom nechal a jezdil větší jistoty. Na druhou stranu se mi povedlo něco jinýho.

Jsem spokojenej, že jsem měl na závodech příležitost zaskákat si na zatim největším kickeru. Měl určitě aspoň dvacet metrů a dal jsem si na něm backside sedm.

Sice se šáhnutim, ale skočil jsem to a to je pro mě asi největší odměna.“ Finále slopestyle proběhlo ve stejnej den jako finále holek a počasí, jak už se řeklo, bylo zase bídný. Poměrně velkou senzací byla už skutečnost, že ve finále o 16 jezdcích soutěžil i Jusso Laivisto, který původně skončil druhý v juniorském slopestylu a třetí v halfpipe!

A kdopak slopestyle vyhrál? Kdo byl úplně nejlepší? Švéd Chris Sörman získal první místo a s ním spojených šťavnatých deset tisíc doláčů i vstupenku na Nissan X-Trail Nippon Open. Druhý byl Slovinec Marko Grilc a třetí Nor Torstein Horgmo.

KLUCI 18+ HALFPIPE | Kvalifikace kluků nad osmnáct drtil vítr a mraky, který se vyblemcaly po

09

čtyřech dnech čistýho azůra. Soutěžilo 70 riderů, opět se počítala lepší ze dvou jízd a z osmi heatů postupovala první trojička. Za pozornost určitě stály juniorský výkony. Halfpipe kvalifikace kluků nad osmnáct se totiž zúčastnil a do semi prošel například šestnáctiletej ruskej zázrak Iouri Podladtchikov, vítěz pajpy juniorů a sedmý ve slopestylu, rakušan Christian Haller, druhý v juniorské pajpě, a dokonce i čtrnáctiletej francouz Olivier Gittler, sedmý v pajpě juniorů.

Ve svých heatech až o devíti jezdcích skončili naši kluci následovně. Tomáš Ress šestý, Pavel Brůžek osmý, Zája šestý a milým překvapením bylo umístění Ondry Marčuse. Ve svém heatu skončil třetí, a postoupil tak

do cenného semifinále. Jak se k „vítězství“ dobral, co řiká na rampu, hodnocení a konkurenci a jak celej průběh závodů vnímal už poví sám: „Nedával jsem nic zázračnýho, skákal jsem normálně rovný airy a pětčtyřky. Bylo to spíš vo tom, že jsem před tejdnem jezdil v rampě ve Francii. Ta sice vypadala trošku jinak, ale počítá se to. To, že se mi zrovna v týhle kvalifikaci podařilo odjet jízdu docela v pohodě a čistě znamenalo, že jsem dostal nějaký body. Díky tomu jsem postoupil, ale že bych dával nějaký zázraky, to

10

11

10

andy finch /g/ macatej frontside

11

ondra marčík /r/ r‘n‘r na wallridu

ne. A jak se mi líbila rampa? Byla úplně nejlepší, v jaký jsem kdy jezdil. Sice byla úplně zmrzlá, ale to je tady prej vždycky. Pro mě byla hlavně zkušenost to, že jsem si zajel v opravdu dobrý rampě. Co se hodnocení týče, tak například v tý rampě hodonotěj vejšku airů spíš než třeba, když někdo udělá sedmičku půl metru nad kopingem. Kdo zajede jízdu, kde bude mít jenom airy, ale dva metry nad rampou, bude na tom podle mě líp. Co se mýho postupu týče, tak to, že jsem nakonec nastoupil v semifinále proti klukům, jako je Nicolas Müller nebo Markku Koski, pro mě byla spíš zkušenost.

Byl jsem celkem v pohodě, už v tý kvalifikaci jsem nevěřil, že bych mohl nějak postoupit. Když jsem se pak do semifinále dostal, zdaleka mě opustily veškerý ambice, respektive myšlenky na umístění. Spíš jsem jako chtěl pro sebe zajet co nejlepší jízdu a abych z toho měl dobrej pocit já. Zajímavý bylo vidět, jak ty lidi jezděj. Trošku jsem i zjistil, že zas tak strašně na tom v Čechách nejsme. Mít rampu, tak bysme jezdili určitě líp.“ Pavel Brůžek sice v obou jízdách spadl a do semi nepostoupil, ale na dobrým dojmu ze závodů mu to neubralo. „Fakt se mi tady líbí. Tyhle závody jsou super tim, že je dělaj jezdci a celková organizace závodů byla taková klidnější. Trošičku víc zmatku, ale víc pohody.

Ne takový to klasický, kdy musíš bejt přesně včas na startu, a když tam nejseš, tak třeba nemůžeš vůbec jet. Takovej v pohodě závod. Sice ten systém mi přišel ne úplně doladěnej, protože v některejch heatech jelo třeba pět lidí a v některejch devět, jenomže z obou postupovali tři. To bylo zaviněný tím, že plno lidí na

12

top 3 halfpipe men

poslední chvíli odjelo do Ameriky na FIS. Tak to možná měli víc vychytat, aby to bylo víc spravedlivý. No ale s tim nic nenaděláš.“ Netrvalo dlouho a nastalo opravdu konečné finále pajpy - holek i kluků. Ztřeštěný počasí, který doteď peklilo do úmoru, se na všechny usmálo jako dement, když dostane lízátko. K vidění tak byly vpravdě zlatý jízdy. Soutěž o mistra halfpipe tak proběhla až na časový presík v téměř ideálních podmínkách.

Právě kvůli nedostatku času organizátoři upustili od původního záměru vyřešit finále knock-out systémem, kdy proti sobě jezdí vždy dva jezdci, postupně nejlepší s nejhorším. Nakonec se jela tradiční „lepší ze dvou“.

Nejdřív to vypadalo, že vyhraje americká letící šelma Keir Dillon. Měl skvělý skóre, styl i vejšku a dával si věci jako mctwist, fs 7, haakon flip, stalefish air a mctwist 9.

No netipovali byste ho? Hned za ním jako švýcarskej nůž protínal mrazivej vzduch Nicolas Müller. Povedla se mu zejména první jízda obsahující frontside air, macatej superčistej Müllerovskej mctwist, air to fakie, haakon flip a frontside air zakončenej obrovským alleyoopem. Ale nebyl to ani Müller, ani Dillon, kdo nakonec stanul na stupni nejvyšším. Ultra čistou jízdou plnou nejvyšších skoků kontestu, jako byly například frontside 9, mctwist, haakon flip a crippler 7, si Američan Andy Finch vyhrál titul BEO 2005 halfpipe champion. Dillon skončil druhý a do Švýcarska putovala cena za třetí místo.

Co říct závěrem? Bylo to krušný, zábavný, na akci vystoupila i mega hvězda Busta Rhymes a trvalo to

12

docela dlouho. Počásko diktovalo tak moc, že kvůli němu občas nemohli diktovat jezdci. Samotný BEO patří v Evropě ke skutečný špičce co se velikosti, organizace i příležitostí pro neznámý ridery týče. Už dnes patří k nejvyhledávanějším evropským snb soutěžím a dá se očekávat, že bude jenom líp. Takže kdo si aspoň trochu věříte, dejte na doporučení našich jezdců a jeďte se příště podívat.

049

Jestli jste si někdy zkoušeli zajezdit na snowboardu ve městě, asi nám dáte za pravdu, že to není jen tak. Zaprvé musí napadnout sníh, což je ve velkejch městech kvůli globálnímu oteplování celkem zásadní problém. Když už napadne, tak je potřeba, aby bylo pár dní pod nulou a hned to neroztálo. Pak si musíte najít vhodný místo, kde nebude chodit hodně lidí nebo jezdit jedno auto za druhým a modlit se, aby vás policajti vyhmátli pokud možno co nejpozdějc a nejlépe vůbec. Sněhu musíte mít dostatek i na stavbu náskoku, protože tahat to na zábradlí jenom z olíčka není nejvhodnější. A pak už stačí jen sebrat odvahu, vykasat si podvlíkačky a pustit to do fróňa

z dvaceti. Jestli v něm dojedete až na konec, bude na vás čekat neuvěřitelnej pocit na duši a velké uznání od kámošů.

Focení street jibbingu letos zima docela přála, protože tolik sněhu tu už fakt dlouho nebylo. Podařilo se nám proto zmapovat tři města naší vlasti, kde jiskry lítaly od železa a byly celkem dobře vidět, neboť většinou to probíhalo pod rouškou tmy. Ne že by nebylo bezpečnější jezdit za denního světla, ale přitahujete tím spoustu pozornosti a nic nedokáže naštvat víc než hodinová příprava railu a následný zakončení během minuty po příjezdu policie.

Naštěstí se nám nic takového nestalo a co víc, neproběhly ani žádný brutální úrazy. Tak vzhůru do ulic!

051

Jezdit na snowboardu neni zas tak těžký. Ovšem rozjet se a poslat to na nějaký kovový zábradlí, to už vyžaduje kus umění a odvahy. Když to děláte někde ve snowparku, s příjemným odrazem a měkkým místem na dopad, tak to ještě jde, ale představte si rušnou ulici, všude kolem auta, navíc se tam motá spousta chodců a jak supy na zdechlinu se na vás slítávaj policajti.

Minimální místo na rozjezd, minimální na dopad, nervy napnutý jak špagáty...

V takovýmhle stresu to musíte poslat na železo, kde jediná chyba může znamenat game over pro zbytek sezóny.

Street jibbing, to je prostě jinej level.

text: Radek, foto: Kiva, Pavel Karas (Mišo Benco), Michal Odehnal (vše z Brna)

01

jožin toufar /r/ bs lipslide

02

mišo benco /r/ nosebluntslide

Jožin Toufar bs lipslide, zídka, výška 3 metry, 17. února, 21.00 hodin, Brno, Líšeň „Já sice nejsem z Brna, ale čas od času se tam vyskytnu.

Tuhle zídku jsem objevil v létě, když jsem jel se svojí slečnou na projížďku na kole. Měl jsem to v hlavě a teď si na to v zimě vzpomněl. Když jsme tam přišli, tak nám trvalo tak čtvrť hoďky, než jsme si to připravili, a pak dalších dvacet minut, než se vyladil rozjezd. Ale pak už to padalo. Na zídku se naskakovalo ze strany, rozjezd byl docela blbej, protože tam byly stromy a půlku času jsi strávil jízdou v předklonu.

Pak ses na chvíli srovnal a už jsi musel vyskočit. Při focení se neobjevily žádný problémy s policií, takže pohoda.

Jezdím levou dopředu, takže jsem měl už předem rozmyšlený, že tam vykouzlím ten bs lipslide a nic jinýho mě nezajímalo. Dal jsem si dva grindy a pak už šel do slidů, na čistotu jsem to vrátil asi na šestej pokus. Jednou jsem měl namále, že z tý zídky přepadnu na druhou stranu, ale byl z toho nakonec jen takovej nosepress. Jediný mínus tohodle místa byla spousta bláta na dopadu, takže jsem byl špinavej jak prase. Teď je v Brně furt sníh, mám v plánu další zábradlí, nějaký double kinky nebo patnáctimetrovej speed rail u schodů.“

Mišo Benco nosebluntslide, 18 schodů, kulatá trubka 26. ledna, 13.00 hodin, Praha, pod Krematoriem Motol Tohle místo objevil Richard Skandera loni a s klukama už tu byli jibovat, ale museli se roztlačovat. Letos si postavili přenosnej nájezd, takže to bylo míň hektický. Samotná příprava místa trvala tak hoďku, dost času totiž zabralo prolejvání sněhu vodou, aby líp držel. Na práci a ježdění byl klídek, nechodili tady totiž žádný lidi. „Jednou jsem si to dal na fifty fifty, abych viděl, kam to kope, a pak už jsem zkoušel ten nosebluntslide a vrátil to na takovej čtvrtej pokus. Žádný zranění se nám tady nestalo, akorát Richard se pokoušel o cab 27 do fróňa a několikrát se přitom hrozně vytřískal.

Další level jsem si dal hned po tomhle triku, protože jsem ke krematoriu přijel s tím, že si dám fróňo a povedlo se mi hnedka na první pokus. Příště zkusím nějaký lámačky, ale musím si to nejdřív vyzkoušet někde na sněhu, nechci se to učit rovnou na streetu.“

053

Ondra Bauer transfer to frontside boardslide, 7 a 8 schodů, čtvercová trubka, 16. února, 21.00 hodin, Liberec, Rochlice „Objevil jsem to tady jako většinu trubek úplnou náhodou při cestě z Jablonce do Liberce. Je tam v okolí spousta railů, ale asi tak jenom tři použitelný. Když jsme přijeli na místo, trvalo nám to tři čtvrtě hodinky, než jsme to dali dohromady. Trošku byl problém s odjezdem, protože kus od dopadu stála popelnice, ale šlo se vyhnout.

Nejdřív jsem si udělal ollie dolu ze schodů, abych si

03

vyzkoušel rychlost, a pak jsem rovnou šel do transferu.

První dva pokusy jsem to moc dobře nenalepil, měl jsem moc velkou rychlost, ale na třetí už mi to sedlo.

Trochu ovšem zaváhal fotograf, takže fotka vyšla až na čtvrtej pokus. Po pár dnech jsem se na stejný místo vrátil znovu, chtěl jsem dát switch 27 do fróňa a zvrknul jsem si kotník. Jako další trik na zábradlí plánuju právě ten switch 27 do frontsidu a doufám, že to půjde.“

054

ondra bauer /r/ transfer to frontside boardslide

Jakub Cerman boardslide, 11 schodů, kulatá trubka, 21. února, 18.00 hodin, Brno, Bohunice „Tohle místo je kousek od brněnského skateparku, takže o něm všichni moc dobře víme, ale jít sem nás napadlo až na poslední chvíli. Původně jsme chtěli někam jinam, ale vadily nám tam auta. Táta fotografa dělá správce na nedalekém fotbalovém stadionu, a tak nám pučil takový obrovský hrabla, kterejma jsme si to připravili během patnácti minut.

Bylo to podchycený. Pár kolemjdoucích se zastavilo,

koukalo, ale nikdo si nestěžoval a nevolal policajty.

Měl jsem ten náskok zprava, tak jsem rovnou zkoušel boardslide, kterej mi přišel takovej nejlepší. Vrátil jsem to do čistoty tak na třetí pokus, ani jednou jsem se nevysekal, takže spokojenost. Chtěl bych se teď naučit stand-up a frontside boardslide a myslim, že ten stand-up udělám už letos, ale to fróňo, s tím si nejsem tak jistej.“

04

jakub cerman /r/boardslide

05

milan navrátil /g/ fs boardslide

Milan Navrátil fs boardslide, 14 schodů, čtvercová trubka 27. ledna, 17.00 hodin, Praha, Střešovice „Tenhle rail máme vyhlídnutej už dlouho, protože kolem něj jezdíme cestou na trampolínu. Původně jsme tam s Richardem chtěli dát to druhý zábradlí, který je prudší a ze třiceti schodů, ale bylo málo sněhu a tím i horší rozjezd. Tejden před náma tady byl jezdit malej Tomášek s lyžařema, takže po nich zbyly postavený odrazy a my s tím neměli tolik práce. Při naší photosession kolem nechodilo moc lidí, jenom nějaký běžkaři, a pak si tam sednul nějakej malej kluk, co šel ze školy, dal si svačinu a sledoval, co děláme.

Zkoušeli jsme nejdřív to zábradlí přejíždět celý až odshora na fifty fifty, ale nebyla na to moc rychlost, tak jsme udělali druhej odraz v půlce a sjížděli jen spodní polovinu. Triků moc na výběr nebylo, v úvahu pro mě přicházelo pouze fróňo. Dal jsem si ho na první pokus, ale při těch různejch předcházejících pokusech jsem si na svým novým jibovacím prkně udělal patnáct centimetrů širokou rejhu až na dřevo. Letos se chystám ještě udělat bs lipslide a nějaký točky na zábradlí, to je další level.“

057

Richard Skandera nosepress, 21 schodů, kulatá trubka, 4. února, 20.00 hodin, Liberec, koleje vysokých škol Harcov „Tak tohle místo mi ukázal Ondra Bauer někdy loni na podzim. Já jsem na něj už nějak zapomněl, ale pak jsme přijeli za Ondrou do Liberce na focení a on si ho vybavil.

Když jsme dorazili na místo, tak jsme zjistili, že je to luxus připravený, protože byl na odrazu i dopadu nahrnutej sníh na jednu stranu a schody byly vymetený a vysolený úplně dočista. Překvapilo nás, kolik bylo všude kolem aut, což podle Ondry tady normálně nebejvá. Ale zrovna jsme trefili nějakou sešlost, díky který bylo rozsvícený světlo u vchodu hned vedle railu, takže jsme luxusně viděli. Kiva se domluvil s paní v nedaleký vrátnici, že tu můžem fotit pro Board, dal jí jeden výtisk a šlo se na to. Skok jsme díky shrnutýmu

06

058

vašek gába /r/ barley grind

sněhu postavili hrozně rychle, a tak jsme měli hodinu a půl na ježdění.

Přemejšlel jsem, co tady dám za triky a nejvhodnější to bylo na fróňo, ale to se mi dělat nechtělo, protože už to mám vyfocený hodněkrát. S Kivou jsem předtím fotil stand-up, tak mě napadlo vyzkoušet nosepress. Nikdy jsem to na streetu předtím nedělal, tak jsem si dal třikrát grind a pak jsem to začal zvedat do nosepressu. Bylo dobrý, že nás tam nikdo neprudil, já si mohl dát tak dvacet pokusů. Třikrát jsem to pořádně vrátil a měl strašně dobrej pocit z toho posunu. Další level teď pro mě je naučit se točky do jibů, dělat nějaký delší zábradlí a taky se pustit do lámaček.“

Vašek Gába barley grind, 10 schodů, čtvercová trubka, 21. února, 19.30 hodin, Brno, Petrov „Tak objevili jsme to s Jožinem Toufarem dost náhodně.

Ráno mě vyzvedával v Olomouci, že pojedem do Brna něco nafotit. Cestou jsme se na tomhle místě zastavili, protože se tam stavěj nový baráky, a byla tak šance, že se vyloupne něco novýho. Díky tomu, že sněhu bylo dost a měli jsme s sebou velkou lopatu, tak jsme to připravili asi za půl hodiny. Celou dobu nás sledovaly dvě velký kamery Městský policie, ale nejspíš je tam maj

kvůli sprejerům, protože na nás nepřijeli.

Na začátku jsem si dal pár boardslidů a pak jsem dělal barley grind, takhle na fotku mi to vyšlo na čtvrtej pokus. Při jednom pokusu jsem se tam zarazil o poslední vzpěru, spadnul na koleno a pravou kozu a bolí mě to až dodneška. Nevim, jestli příští rok napadne tolik sněhu jako letos, ale pokud jo, tak bych tady chtěl dát 270 do fróňa.“

01

jak u moře

02

martin „neny“ nenkovský / g / feeble grind

01

text: Soňák a „101 kluci“ foto: David Chvátal & Kiva & Robert Franek

Asi si nevzpomenete, co jste dělali letos 10. ledna, co? No, my vám to trochu připomeneme. Bylo pondělí, někomu bylo ještě špatně ze silvestrovský kalbičky, počasí na mikinu a na silnicích sucho. Prostě ideální lednovej den na skejtování. Proto jsme se toho dne rozhodli provést naší dlouho plánovanou akci s pracovním názvem „Plošný blesk“.

ZIMA LETOS BOHUŽEL Tuto akci jsme měli v plánu již delší čásek. Jali jsme podezření, že paní Zima se minimálně musela někde strašně zpráskat a nějakej pandrhola ji zabednil v sudu, aby nemohla ven. Na snowboarding jsme si vymezili půlku tohoto čísla, ale těžko dokumentovat snowboarding, když je na horách deset čísel zmrzlý technický parodie na sníh. Zato teplota přála skateboardingu, třeba na Standovi bylo třeba se nejprve telefonicky objednat, jinak se nesehnal flek. Kluci jsou snad rozježděný, tak proč se neoblažit teplomilným skejtovým příspěvkem.

AKCE 101 060

V jeden den a jednu hodinu se ve třech našich největších městech, tedy v Praze, Brně a Ostravě, synchronně rozjela photoshooting akce, která

měla za cíl dokumentovat jednak nezvyklý lednový počasí a rovněž stav skejťácký vyježděnosti uprostřed zimy. V každym městě byl připraven jeden fotograf a vzorek místních skaterů. Netrpělivě se čekalo na pokyn řídícího střediska a jeho povolení ke skejtování.

PRAHA Aby se antipragocentristi nerozčilovali, použijeme pořadník podle počtu obyvatel. Tedy začněme v Praze. Akční muži tvoří partu: na skate Jirka Kufr, Michal Suchopár, Maxim Habanec, foto David Chvátal a kamera Láďa Čihák. Začlo to tak, že... a nebo ať nám to řeknou sami: Kufr | „Desátýho ledna to bylo dobrý! Dostal jsem se k tomu tak nějak, počkej, teď už ani nevim. Prostě jsme se sešli na Stalinu, kam jsem si šel normálně zajezdit a David říkal, že jde fotit, tak jsem šel taky. Že to je

02

03

honza král / g / nosebluntslide

03

aleš binder / r / flip 360

04

Zrcadlovka s výměnnými objektivy 6,1 mil. pixelů, pokrokové zpracování digitálního obrazu, optika Nikkor pro živé snímky s ostrými detaily, optimální vyvážení fotografických a digitálních technologií pro rychlou odezvu a schopnost zachycení akčních scén, sedm digitálních motivových programů, pokrývajících veškeré fotografické situace, přehledná menu s velkými

04

takováhle celostátní akce, jsem se dozvěděl vlastně až přitom. Na Stalinu jsme nejdřív přemejšleli, kam bysme mohli jít, protože jsme to chtěli pojmout nějak jinak. Uvažovali jsme o víc místech, tak jsem navrhnul, že bysme mohli zkusit Pankrác, kde se určitě něco najde. Vyplatilo se to, objevili jsme tam spot se schodama a nafotili dobrý fotky. První, co jsem zkoušel, bylo ollie ze schodů. To šlo hned, tak jsem zkusil ten frontside.

To je ode mě asi všechno. Kousíček za rohem byl takovej travnatej gapík, tak tam zkoušel Párek flip. Mělo to tak dva a půl metru. To bylo docela hustý. Kdyby to někdo hledal, tak je to kousek od metra, směrem na Budějovickou. Velká křižovatka, na rohu velká pošta a u ní tyhle schůdky.

Pak jsme byli ještě na jednom spotu, teď si fakt nemůžu vzpomenout, kde to bylo nebo jak se to tam jmenovalo. Jsou tam takový dvě nákladní rampy naproti sobě. Ale fakt netušim, jak se tam dostat. Určitě to bude vědět Láďa Čihák. Celej leden bylo teplo, takže jsem docela rozježděnej, to je dobrý. Ačkoliv to není zrovna moc normální. I ten den byla pohoda, jezdili jsme až do večera. S tmou přišla i kosa, to už jsme postupně vytuhávali a museli to zabalit.“ Láďa Čihák | „V lednu bylo fakt hezky. My jsme ten den vyrazili na dva spoty, z toho vyšel jeden, kde se fotil Kufrův frontside. Pak jsme šli ještě večer na takovej bank, kterej je kousek od Želivskýho u takový nový budovy a tam mi vyšel další záběr na nový sk8 is gr8. Co k tomu tak ještě říct? Prostě bylo supr počasí na leden, snad akorát, že nikdo není pořádně rozježděnej, protože nebylo zas takový počasí, aby šlo jezdit opravdu každej den. Alespoň něco nám vyšlo, i když jsou to jen ty dva záběry. Byl by to úlet, kdyby to takhle bylo celou zimu. Na horách ať je celej rok sníh a v Praze ať je v zimě furt takhle hezky. Čáu!“ Zpráva ČHMÚ | Podle Českého hydrometeorologického ústavu byl v Praze stav počasí 10. ledna ve 13 hodin SEČ následující: teplota 11° C, žádná oblačnost, jižní vítr o rychlosti 3,6 m/s, tlak 1028 hPa, vlhkost 61,7 %.

BRNO Podobná skupina se formuje i Brně. Náš stájový kolega Kiva píše načerno

063

w w w. n i ko n . c z

Fotoaparát D70 je konstruován tak, aby uspokojil vaši zálibu ve fotografování. Poprvé je kvalita obrazu profesionální úrovně dostupná každému, bez ohledu na fotografické zkušenosti - díky možnosti volby sedmi použitelných digitálních motivových programů pro s

všechny

fotografické

6.1 miliony

příležitosti.

Obrazový

snímač

formátu

Nikon

DX

efektivních pixelů poskytuje v kombinaci s vysoce dokonalými

systémy zpracování obrazu překrásné snímky vytištěné přímo z fotoaparátu pomocí tiskárny. S oceňovaným systémem 5ti bodového dynamického autofokusu, sériovým snímáním frekvencí 3 obr./s a s automatickým výklopným bleskem je fotografování rodiny a přátel hračkou.

Prezentační centrum Nikon Kodaňská 46, 100 10 Praha 10, tel.: 267 154 577 http://www.nikon.cz

05

06

064

omluvenky a dává do kupy partu skejťáků - Honzu Krále, Nenyho a Aleše Bindera.

Neny | „Zavolal mi kámoš Aleš Binder, že mu volal Kiva, že máme jít na nějaký focení. Vůbec jsem nevěděl kam, s kým, co, ale na sraz jsem přišel.

Nejprve jsme byli na Moraváku. Sešli jsme se radši dřív, abychom se trochu rozhejbali a rozjezdili. Tady se rovnou povedl Honzovi noseblunt na zídce.

Pak se k nám připojil ještě Martin Andrýsek a my jsme se přesunuli na Vinohrady, kde jsme zastavili u takovýho zábradlíčka. Tam jsem já zkusil jako první věc boardslide. Šlo to celkem hladce a rychle, tak jsem zkusil ještě feeblegrind. Asi na šestej pokus tam byl, tak jsme vyrazili ještě do Líšně, na takový vysoký schody s gapem. Tam jsme jezdili všichni tak různě, vzpomínám si na Aleše Bindera, kterej tam dal bs flip. Ten den vyšlo docela teplo, jezdilo se v mikině a v pohodě. Jinak v zimě moc nejezdim, před tím focením tak jednou za čtrnáct dní. Takže jsem ani nebyl moc rozježděnej, ale ten den jsem se do toho dostal docela rychle.“ Kiva | „Šlo o to potkat se. Protože byl všední den, tak kluci se museli

05

david dedek /g/ bs noseslide

06

andre přišel jen zazevlit před prací

vykašlat na školu. Přesvědčil jsem je, že bude dobrá příležitost, tak toho využijem. Sešli jsme se už v devět ráno, protože jeden skater musel k doktorce. Teda on se jí na to ve finále stejně vykašlal. Kluci se rozjížděli a focení jsme zahájili bluntem na Moravským náměstí. Fotilo se za ustavičnejch poznámek různejch důchodců, protože tohle je jedno z nejfrekventovanějších brněnskejch náměstí. Takže hafo lidí kolem, kluci museli čekat na zelenou, aby se mohli rozjíždět, jelikož to bylo přes silnici. Pak jsme to projížděli po těch spotech, co říkal Neny. Taky jsme objevili perfektní spoty u místní školy, jenomže školník byl rychlejší než my a hnal nás ještě předtím, než jsme se přiblížili, načež jsme ho řádně vyfuckovali. Následovaly různý poflakovačky po sídlišti. Chtěl jsem, aby každej měl slušnou fotku. Focení šlo dobře, žádný zádrhele, triky tam padaly, takže poho. Kluci byli naštěstí rozježděný. Zamyšlení nad teplem

07

v lednu? Jasný! Fuck off Bush, ty vole. Nasere si jednou na hlavu. Amerika se nepřidala k podepsání Kjótskýho protokolu omezujícího zemím produkování skleníkových plynů. Podepsalo ho 144 zemí kromě Ameriky a Číny. Ty zimní fotky a ježdění jsou sice fajn, ale za zničenou přírodu to určitě nestojí!“ Zpráva ČHMÚ | Podle Českého hydrometeorologického ústavu byl v Brně stav počasí 10. ledna ve 13 hodin SEČ následující: teplota 5° C, polojasno, jiho/ jihovýchodní vítr o rychlosti 1 m/s, tlak 1028 hPa, vlhkost 63,2 %.

OSTRAVA Třetí styčný bod se nachází v černý Ostravě. Tam to je ale s počtem najatých skejtrs bída, všichni jsou ve škole. Ale je nám jasný, že vzdělání je přednější, živit se jen skateboardingem u nás stejně dost dobře nejde. Partu dává dohromady fotoman Robert Franek, a když doráží skejťák David Dedek, může se vyrazit do akce.

Robert Franek | „Dokonce i na severu Moravy, kde slunko v tuto roční dobu moc nevykukuje, byly podmínky pro skateboarding naprosto vhodné. Ostrava se s dalšíma městama stala svědkem toho, že skateboarding v zimě není věcí jen našich západních sousedů. Ten, kdo nemusel ráno do práce či do školy, tak přišel. Takže jsme se sešli s Davidem Dedkem v Porubě, což je asi nejskejtovější část Ovy, a vyrazili na nedaleký kvalitní spot. Byly to devítky pod bytovým domem, na které byl zastřešený rozjezd. Jelikož bylo pondělí, všude klid, nikdo nevyrušoval a dalo se krásně jezdit. Ale nelibovali jsme si dlouho. Z oken seshora se začaly ozývat hlášky typu abychom šli do prdele, protože lidi tady chtějí spát po noční šichtě. Jináč že zavolaj flojdy a podobný výhružky. No co by to bylo za street, kdyby do toho někdo nekecal. David nastartoval schody krásným olíčkem, pak zkoušel ještě kickflip, ale na x-tý pokus to nevrátil. Po delší diskusi s nájemníky jsme to raděj zabalili, protože to tam smrdělo vším možným. Zašli jsme na nedaleké náměstí v centru Poruby. Perfektní místo na street. Je to plocha větších rozměrů, kde jsou postavený mramorový květináče a zídky se zachovalými hranami. Udělali jsme tam během pár chvilek několik záběrů při grindech. Crooksy, bs smithy a další.

Slunko bylo opravdu příjemné a teploty naprosto optimální, tak to vypadalo, že zima tuto sezónu nedorazí a bude hnedka jaro. Chtěli jsme na maximum využít krásné počasí a volný čas, a tak jsme nastoupili do šaliny směrem do centra Ovy a vystoupili někde v Mariánských horách u krajského úřadu. Byly tam nádherné funglovky, mramorové schody se zábkem. Bohužel tam byla taky ochranka, a tak jsme neměli dost odvahy se k místu přiblížit a pokoušet jejich trpělivost.

Zakončili jsme to naproti přes cestu v takovém parku, kde byly lavičky. Když se to navoskovalo, tak se daly dobře oslajdovat.“ David Dedek | „Jo, leden byl teplej, to byla pohoda. Ale kde se to tady vzalo, o tom jsem nepřemejšlel. On mi zavolal ten fotograf Robert, jestli bysme nešli něco nafotit toho desátýho, tak jsme šli. Sraz jsme měli na Lenince, to je takový dobrý strýtový místo, pak jsme šli ještě na Báňskou a ještě tak všelijak po Ostravě jsme cestovali. Bohužel tam na skejtu kromě mě nikdo nebyl, protože se nikdo nemohl uvolnit ze školy, to jsem byl jediný já. Tak, kvůli focení udělám všechno, he, he. Máma mi napsala omluvenku. Focení bylo dobrý, triky celkem šly. Zkoušel jsem flipa z desíti a pak nějaký grindy, třeba crooked, backside grind a tak. Jinak ty schody, to bylo u Exilu, kdyby tam někdo chtěl, strýtek proběhl na tom Leninovi. Ještě jsme byli v centru, ale tam nic nebylo. V zimě, když je sníh, tak nejezdim. My nemůžeme jezdit, protože tu není kde. Ale před tím desátým, tak to jsme jezdili furt ve skateparku. Taky jsem byl na to focení rozježděnej, jezdím furt. Během focení se nic zajímavýho nestalo, klasický focení.“ Zpráva ČHMÚ | Podle Českého hydrometeorologického ústavu byl v Ostravě stav počasí 10. ledna ve 13 hodin SEČ následující: teplota 8° C, polojasno, jihovýchodní vítr o rychlosti 2,3 m/s, tlak 1027 hPa, vlhkost 70,6 %.

07 09

kufr /r/ frontside neny dojezdil

08

08

voskovačka vostrava

09

067

Loni jsme si skoro rvali vlasy, když jsme se s křížkem po funuse dozvěděli o City Air Contestu ve Zlíně. Jeho pořadatel Honza Rafaj, týpek z Houseboardu, nám vyprávěl, jaká to byla skvělá akce a jaká to je velká škoda, že jsme tam nebyli. Proto jsme si letos tuhle akci pro jistotu třikrát zakroužkovali do kalendáře a ještě jsme se nechali jednou týdně od Honzy prozvonit, aby to byla tutovka. Už jen aby napad sníh a hurá do Zlína.

01

honza nečas /g/ boardslide to fs boardslide

069

02

070

Sněhu sice moc nenapadlo, ale naštěstí se teploty ustálily pod bodem mrazu. To umožnilo, aby městskou sjezdovku - ano, čtete dobře, ve Zlíně, v tom úrodném kraji tak tři sta metrů nad mořem, maj sjezdovku skoro uprostřed města - mohl kašpárek zasněžit. Cože? No pan Kašpárek, správce tohodle mini areálku, pustil sněžný dělo na plnej kotel a první únorový víkend bylo všechno víc než ready.

V deset hodin ráno DJ Mira roztočil gramce, stánkaří zatopili pod kotlem, nebe se vyjasnilo, teploty klesly pořádnejch pár stupňů pod bod mrazu a první ze šestadvaceti zúčastněných střelců si už mastili prkna modrým voskem. Bylo ho třeba řádně rozetřít, rychlost se totiž hodila, protože organizátoři letos skok postavili o krapet větší než loni. Na rozehřátí pro závodníky nechybělo pár zábradlíček, z kterejch naopak divákům tuhla v žilách krev, protože takovýhle prasečinky nejspíš ještě nikdy neviděli.

Po hodince lehkýho rozježdění, ve které si každý z pilotů měl možnost odpalovací rampu pořádně osahat, začala dopolední kvalifikace, ze které postoupilo deset nejlepších riderů do širšího finále.

K nim se přidala partička prvních čtyř z loňska, takže proto na svahu nechyběla jména jako Samek, Skandera, Bláža nebo Veselák. Hodinový finálový jam dal všem čtrnácti prostor na to, aby předvedli své nejstylovější kousky. Šlo o to dostat se do superfinále, ve kterém bylo místo jen pro pět nejlepších. Už krátce po obědě bylo vidět, že šanci na prize money 15.000 Kč plus 10.000 ve věcných cenách má hned několik adeptů. Za zmínku stojí například stylové bs rodeo 540 v podání Kupči ze Vsetína, který je zároveň hlavním stavbyvedoucím těchhle závodů, a nechyběly ani vysoké bs 360 a 540 od Radka Blažka. Cesta do superfinále byla hodně těsná a nakonec si na supr zajistili letenky Veselák, Skandera, Samek, Nečas a Klvaňa.

Superfinále začalo ve tři a jelo se systémem jamu, který se díky skvělé atmosféře a ještě lepšímu počasí protáhl až do půl páté odpoledne. Aby taky ne, vždyť k vidění byly kousky jako cab 7 v podání Richarda Skandery nebo ss bs 540 od Pepého Samka. Miláčkem publika se letos stal Honza Nečas. Přestože v závodě doletěl až na pátý flek, dokázal pobavit více než patnáct set přihlížejících pořádně protaženým backflipem, průletem se židlí v ruce a díky svému stylu, ve kterém je vidět kus srdce, získal nejen prvenství diváků, ale i výlet do Paříže.

Vyhlášení výsledků neproběhlo přímo na svahu, ale až večer v klubu Golem, kde kromě kalby se taky mohlo koukat na čerstvě sestříhaný záběry z celý akce.

Třešničkou na dortu pak byly Cherry Hill, DJ Rocco a jeho německý přítel Jürgen. Jestli máte obstojný připojení k internetu, můžete si z www.houseboard.cz stáhnout video ze Sessions City Air Contestu.

03

Výsledky: 1) Richard Skandera, Praha 2) Pepé Samek, Praha 3) Honza Klvaňa, Praha 4) Veselák, Praha Na závěr jsme udělali rozhovor s Honzou Nečasem, kterej nejen že zaujal diváky ve Zlíně, ale taky nás v redakci, protože se zčista jasna odněkud vyloup, hrozně diktuje a vyhrává jeden kontest za druhým.

Odkud ses vzal?

Takže já jsem z malý vesničky Lom u Litvínova, což je v okrese Most. V listopadu mi bylo dvacet a na snowboardu jezdím už od deseti, kdy jsem dostal snowboard napůl s bráchou. Ten je starší, takže vždycky byla strašná war a bouře, kdo si prkno vezme.

Většinou vyhrál brácha a já byl odsouzenej na lyže, ale po dvou letech to bráchu přešlo a snowbič byl můj.

02 04

04

richard skandera / g / indy 360 03 honza klvaňa / g / indy riders meeting 05 slivovička, čajík, adrenalin

05

06 07 08

pavel kučík / g / fs 360 lien honza nečas / g / chairair milan navrátil / g / tailslide

07

08

06

Vývoj tvýho ježdění?

Ve čtrnácti jsem dostal první pořádný prkno s měkkým vázáním, v šestnácti jsem si na začátku zimy zlomil kotník a před třema rokama se mi konečně začalo dařit, v Čenkovicích jsem vyhrál svoje první juniorský závody, a to s backflipem, he, he. Od tý doby jsem byl trnem v oku ostatním riderům, měli srandu z mejch oldschool triků. Ale pak za mnou přišel dr. Juráš jako team manažer GSB a nabíd mi sponzoring na tohle super český vázání. No a poté se objevili další sponzoři jako Funstorm a Frople. Strašně jim všem děkuju za podporu, vážím si toho.

Ostatní rideři maj srandu z tvejch backflipů, ale ve Zlíně jsi taky točil přes hlavu a lidi to celkem ocenili...

Lidi to ocenili úplně nejvíc, protože jim nic neříká rotace jako tři šede nebo sedm dva, ale když to někdo točí přes hlavu, tak se lidi probudí a začne jim proudit krev v žilách. Já jsem nechtěl v tom mraze sedět jako všichni na sněhu, takže jsem si dole pučil židli od sedících rolbařů, jako že jí potřebuju pro rozhodčí, a na startu jsem se na ní hezky posadil. A spíkři do mě pak celou

dobu ryli, že když jsem si jí vypůjčil, tak bych to s ní měl skočit. No strašně mě naháněli a donutili mě k airu se židlí, dal jsem si s ní mute shifty a lidi zase ožili. Protože byl strašnej mráz, tak diváci tuhli a takovýhle věci je přiváděly do varu. Chtěl bych tady poděkovat všem, co ten den do Zlína přišli. Já osobně jsem ty závody chápal jako show pro ně a ne pro rozhodčí.

No divákům ten tvůj přístup musel bejt jasnej, dyť tě ocenili...

No jo, vyhrál jsem zpáteční lístek busem do Paříže.

Bohužel ho ale nebudu moct využít, protože letos maturuju a musim se začít učit. Ale lámu teď svojí babičku, to je velká cestovatelka a možná pojede ona.

Co ostatní rideři ve Zlíně, jak na tebe působili?

Na konci jsme se už všichni docela vyhecovali a začaly padat strašný pekla. Určitě mě zaujal Richard Skandera, kterej dával cab 9, a Pepé Samek je vyhlášenej rodeař, skákal to na frontside i backside. Ale i ostatní lidi, který neznám jménem, celkem diktovali. Byl tam taky jeden freeskier, Roman Dalecký, ten skákal 1080 tailgrab a switch 900, prostě vobrovský věci, který jsou v Čechách nepředstavitelný.

Co příští rok, přijedeš?

Určitě do Zlína pojedu, protože tu byla super organizace, na nic se nečekalo, jak to organizátoři řekli, tak to i bylo. Mám to sem trochu z ruky a cesta domu proběhla trošku obtížnějš, vyjel jsem v půl dvanáctý a dorazil až v pět ráno. Pak jsem v osm vstal, abych dorazil na závody na Neklidu, ale cestou jsem někde zapad ve sněhu a vůbec se tam nedostal...

073

01

martin jurášek /g/ best trick: transfer to car crooked grind to 50-50 na kapotě

V článku o skateboardingu na desátýho ledna, kterej se pohybuje někde tady po tomhle čísle, si libujeme, jaký jsou lednový hice.

Na skateboarding jak dělaný. Ale jen jsme to dořekli, začlo mrznout a sněžit, takže skate putoval na delší čásek zpátky do futrálu. Ale na víkend 11. až 13. února stálo za to ho opět vytáhnout a vyrazit do Olomóce na halový závody. text: Novotný Soňák, foto: Novotný Kiva

CO TOTO? Druhou únorovou sobotu se jel v pořadí snad už pátý halový kontest kluků na skejtbordech. Organizačně to šéfoval a vše potřebné zařizoval Skateshop.cz za podpory Quiksilveru. Uspořádat takovýhle závody není legrace. Jako všude jinde v naší republice, ani v Olomouci nemají krytej skatepark, kde by stačilo jen rozsvítit, zamíst, vyvěsit loga a jet. Musí se tudíž pronajmout hala na Výstavišti, v noci na pátek navozit překážky, připravit vše potřebné ku spokojenosti diváků, riderů a sponzorů a v noci na neděli zase všechno uklidit a překážky odvézt. Prostě fyzicky, psychicky a finančně náročná věc.

ZAČALO TO V PÁTEK Všechno klapalo ok, takže v pátek se mohli skejtumilní hoši začít scházet v provizorním skateparku. Jak končilo vyučování, lidí přicházelo víc a víc a začali dorážet

i neoloumoučáci. Na pátek byl ohlášen pouze trénink, ale i během něj se dali zahlídnout předzvěsti zítřejšího diktátu a dámské objekty, na které bylo v úmyslu udělat svou jízdou dojem. Course byl připraven z inventářů bývalého i současného olomouckého skateparku.

Klasická pyro-centrála a banky, přibyly dva nový rádiusy, pár banků a ještě jeden malej funbox s railem uprostřed. Titty Twister touto překážkou obohatí do nový sezóny místní skatepark.

Překážky sem tahal osobně Jakub Střelec ze Skateshop.cz: „Tentokrát už na to byl potřeba jeřáb.

Překážky jsou fungl nový, je na nich čtyřka plech, takže jsou těžký jak prase. Rukama se to dělat nedá, je s tím hodně práce, ale zvládli jsme to v pohodě. Jestli teda můžu, tak bych rád poděkoval makáčský partě, kolařům z olomouckýho parku. Frajeři to celý odtahali. Skejťáci letos bohužel moc nepomohli.“ Mystic Constructions navíc zapůjčili úplně fungl novou překážku, něco mezi piknikáčem a oboustrannou parkovou lavičkou na grindy a slidy. A jako hlavní kasaštych zde opět stál starej Moskvič, bratranec loni zesnulé Samary. Ta tenkrát podlehla přesile rozvášněného davu se skejtama v ruce, kterej jí rozsekal na kaši. Moskvič, vyveden v jamajském duchu, už určitě taky očekával sobotní nápor destroy teamu a vyděšeně sledoval, jestli je i letos přítomen Eda. Prozatím byl k moskoviči přistaven benčík, aby katapultoval na grindy po kastli. Nutno dodat, že auto nemělo jamajskej outfit jen tak pro nic za nic, nebo proto, že měli v Barvách-lakách zlevněný černý, žlutý a zelený spreje. Největší jamajskej rastafarián Bob Marley by totiž ten víkend oslavil svý šedesátiny, proto ho zde připomínal tento pietní automobil.

Kdyby Bob neprděl do hlíny, tak by určitě do Olomouce taky zavítal. Po neofiko tréninku následovaly neofiko kalbičky po všerůzných olomouckých hospodách, brzký návrat domů a čerpání sil na další den.

075

076 02

A POKRAČOVALO V SOBOTU V deset ráno už bylo možno v hale zastihnout téměř kompletní česko-slovenskou špičku. Od Prahy Vintr, Suchopár, Komárek, Daněk, Kadlc a další, ze Slovenska Leskovianský, Zápražný, Molec a další, pak Moraváci Dobeš, Minol a ostatní a potom ještě další a další kluci z celý republiky, samej známej ksicht a dobrej skejťák. Dokonce i Petr Löwy zavítal a nesmíme ještě zapomenout na dva cizince, kteří kvitovali pozvání Quiksilveru, a sice Romana Hackla z Rakouska a Mikiho Iglesiase ze Švajcu. Tihle cizinci přijeli s velkou slávou v busu, kterej před Quik týmem obývali například Red Hot čili Peppers nebo Rolling Stones na svejch cestách po Evropě. Podařilo se zpracovat team managera, aby sem Hackla a Iglesiase dotáh z Varšavy, kde se jel v pátek velkej skejtovej jamík.

UŽ SE TO JEDE! Do kvalifikace bylo přihlášenejch zhruba 80 lidí.

Startovní pole se rozdělilo na čtyři skupiny, každá měla 20 minut trénink a pak každej skater 45 sekund na jízdu.

Takže všechno odsejpalo pěkně rychle, jak má. Během kvalifikace se odjely i dívčí závody Roxy Jam. Tiskárny se zapotily, když ze sebe chrlily naprásklý seznamy účastnic. Pak mohly obě dvě závodnice vyrazit na trať. Pionýrky dámského skateboardingu u nás, Klárka a Anička, pojaly závod velmi zodpovědně. Grindovaly, flipovaly a poletovaly. Určitě by to bylo i na slušný umístění mezi mužíkama! Z kvalifikace šli tři kluci

rovnou do finále, ti méně úspěšní museli absolvovat semi a ti ještě méně úspěšní si slibovali, že příště to dopadne líp. Diváků se mohlo za ten den protočit kolem patnácti set, což je na zimní skejtovou akci slušnej počinek.

03

02 03 04 05

marek zápražný /g/ fs boardslide honza tomšovský /r/ feeblegrind lukáš daněk /r/ bs 5-0 revert tomáš vintr /r/ bs smithgrind

JAK TO ŠLO? Do finále postupoval Martin Křivánek, Tomáš Vintr a Lukáš Daněk. Jízdy okomentovává vážený člen poroty, Jirka Franěk: „Martin dával velmi čistý triky, vracel všechno, na každý překážce dal něco. Grindy, flipy a hlavně spoustu věcí na switch. Jeho jízdy vypadaly fakt dobře, přitom nic neposral. To je prostě zaručenej recept na úspěch. Pak Tomáš Vintr, klasická jízda á la Číslo pět žije. Robot. Má najetý věci, vrací na sto procent, čistě, přesně. Dával na switch, přes nous, transfery, flipový triky. A nakonec vyprásk úplně luxusní 360 flip transfer přes pyramidu, to bylo nejostřejší. Lukáš Daněk dělal ty svoje changefooty, backside lipslidy. Dal taky dobrou jízdu, posral snad jen jeden trik. A jak jeli ty cizinci? Hackl s Iglesiasem jeli korektní závod. Do finále snad postoupil jen ten Iglesias, ale ten moc nezajel, prděl na to. Jakože zkusil tři nějaký haluzový triky, který nevrátil, ale pak se rozjel a dal air v rádiusu, že šli všichni srát. Spíš na to kašlali.“

KRÁTKÁ OPAKOVAČKA Z FYZIKY Vysvětluje opět účastník kolektivního opocování Jirka Franěk: „No to byla docela prdel. Ta hala je totiž

04

05

06

06

martin křivánek /g/ 5-0

07

petr löwy /g/ finger flip

08

euforia

07

skleněná, a když jsi tam přišel, tak uvnitř byla evidentně větší zima jak venku. Jak tam začli docházet lidi, tak se to postupně zadýchalo a celý se to orosilo. Pak to vlhko padlo na zem, podlaha začala vlhnout a pak ještě namrzat! Takže ve finále to bylo spíš krasobruslení, he, he, fakt o držku. Jel jsi, chtěl jsi zatočit, ale nemohls, protože bylo jasný, že ti to podjede. Takže furt rovně a čekáš, kam tě to odveze.“ Menší zádrhel zjistil i náš dopisovatel Radek Matuška z Pardubic, kterej jel na závody s kámošema: „Když jsem přijel do Olomouce, tak jsem byl překvapenej, že tam je tolik sněhu. Ale nenapadlo mě, že to bude mít vliv na ježdění, který je indoor. Jezdilo tam snad sto padesát skejtrů a uznej, že jenom v parku se v tolika lidech jezdit nedá. Tak si jdeš občas zajezdit stranou mimo park, kde byly vloni jen tak volně ložený překážky. Jenomže návštěvníci tam natahali ten sníh z venku, takže všude mimo park byl hroznej marast.

Tak to je k tomu mokru asi tak všechno.“ Prostor dáme ještě pořadatelovi Jakubovi, kterej měl na triku veškerý výhroty: „Trošku nám to znepříjemňovala vlhkost ze sněhu, kterej ty lidi přinesli dovnitř. Ta se kondenzovala na skle a na podlahách. Časem jsme přišli na takovou zajímavost, a sice zapnout odsávání

08

v podlaze. Bylo tam osm nosnejch sloupů, který tohleto zajišťovaly, takže tím se to aspoň trochu dalo dát do pořádku. První polovina dne byla na pyču. Ale jinak to fakt nešlo, prostě když máš venku mínus pět a sněhy...“

FINÁLE A BEST TRICK No to je opět klasika, kterou všichni známe. Stačí se kouknout na výsledkovou listinu a je vám jasný, jak

079

09

hala a vlhký mramor

10

honza minol /g/ flip to fs boardslide

11

peter molec /g/ nollie bs lipslide

09

Výsledky 1. Martin Křivánek, Brno 2. Peter Molec, Zvolen 3. Marek Zápražný, Malacky 4. Tomáš Vintr, Beroun 5. Martin Pavlačič, Malacky

10

kdo jel. Takže tohle vyprávění snad dobře nahraděj Kivovy fotky. Ale pochválíme mladýho Slováka Marka Zápražnýho, kterej zabíjí víc a víc. Bs lipslidy na railu, flipy do fs boardslidů a flip bs 50-50 na g-boxu z pyra.

Posílal flipy snad do všeho, fakt dobře, čistě, no super.

Peter Molec co udělá na trubce na normál, udělá i na switch. Šikmou trubku leštil věcma jako ss fs i bs grind, ss feeble, ss lipslide a nakonec to zabil ss bs lipslidem. Konečně best trick se jel na dvacet minut a jenom na tom Moskviči. Během závodů ho nikdo moc nepokoušel, protože to smrdělo tlamou, ale během best tricku dostal od odvážlivců pěkný knedle. Petr Komárek udělal transfer přes celou káru a dopadl až na přední kufr do grindu. Potom Martin Křivánek dal altešúle bonelessovou záležitost, no a vyhrál to Martin Jurášek, kterej udělal na střeše káry crooked a sesadil to dolu na haubnu do grindu. To byl docela hárdkór.

DESTROY LETOS RADŠI NE, KLUCI!

080

S koncem závodů už ve spoustě očiček plápolala demolující vidina, ale destroy tentokrát neproběh, protože minule z toho byla hromada bordelu a průser ve vzduchu. V neděli v deset už musela bejt hala opět v rychtyku, takže hned po závodech se začalo se stěhováním. Následná kalba proběhla v klubu Envelopa, což je velká diskoška v Olomouci. Pro skejťáky tam byla rezervovaná celá stage, kde hráli DJs, který se starali o kulturu i během celých závodů. Co se tam dělo asi zase nemá smysl líčit, stačí si přečíst startovní listinu a hned je vám jasný, kdo co dělal, kolik toho vypil a jinak porůznu zkonzumoval. Údajně se zde minimálně tři lidé utancovali k smrti.

11

01

ondra marčík /r/ bs 540 indy / dolní morava

Výraz 4x4 nejspíš najdete na stránkách mnoha výrobců terénních vozů a též se tak jmenuje i poslední gruppensex titul od Bobr Porn Industries. Každý pořádný snowboardista si ale musí pod tímhle názvem vybavit především závody, neboť 4x4 je největší snowboardová soutěžní série na území naší republiky.

Asociace českého snowboardingu pro nás letos připravila již druhý ročník, a tak jezdci spolu opět mohou vydatně poměřit síly v českých snowparcích. text: Ondra Sláma, foto: David SCH Blažek & Michal Odehnal (Dolní Morava)

V době uzávěrky časáku byly odjetý dva národní a tři lokální závody, a tak bude řeč jenom o nich, respektive hlavně o těch, na které se nám podařilo dostat. Letos sice proběhl už druhej ročník, ale na začátek neuškodí si zopakovat pravidla a podmínky a dozvědět se, jak vlastně vůbec série 4x4 vznikla. Na to všechno jsme se zeptali hlavního organizátora Tomáše Znamenáčka neboli Zímena.

Kdo je otcem 4x4? „Dá se říct, že jsem to já, ale samozřejmě nás závody připravuje víc. Nápad vznikl na společný schůzce s Mártym Večerkou a Liborem Votrubou, kde jsme vymejšleli, jak udělat Českej pohár.

Tehdy nás napadl model převzatej z americkejch závodů, což jsou čtyři malý postupový závody do čtyř velkejch národních. Před dvěma rokama to dělala USASA, což je Americká snowboardová asociace. Tam

se to samozřejmě nejmenovalo 4x4, ani to nebyl stejnej počet lokálních a národních závodů, ale ty závody byly propojený a my jsme tuhle myšlenku dotáhli do konce.

Letos nám moc pomohla firma Burton snowboards, díky níž jsme ten pohár jakoby upgradovali do podoby, v jaký teď je. Choděj se dívat diváci, jezděj tu nejlepší český jezdci a ten pohár prostě funguje. Nejsou to jenom závody, ale i doprovodný večerní party a celkově chceme, aby se na těchhle závodech lidi cejtili dobře.

Co se týče riderů, tak ty postupujou bodama, který si vyjížděj na závodech 4x4. Dva nejlepší pak můžou postoupit rovnou do finále, což je závod, kterej organizuje Martin Černík, jmenuje se Big Air Contest a bude na konci března ve Špindlerově Mlýně. Je to hlavní cena, stejně jako titul Mistra České republiky ve freestyle snowboardingu.“

Sytém byl na všech závodech víceméně stejný, ke změnám docházelo jenom v případě operativní nutnosti. Jezdil se většinou slopestyle a hlavně kategorie juniorů, holek a kluků nad osmnáct let. Až na výjimky hodnocení probíhalo stylem dvě jízdy s lepší počítanou v kvaldě a po ní rovnou finále. Celkový prize money byly na každej lokál deset a na nároďák dvacet klacatejch. V nároďáku si tak vítěz kategorie kluků nad osmnáct odnášel šťavnatou šestku. Podmínkou pro účast na lokálech bylo startovné a v nationalech museli být soutěžící navíc ještě členy AČS, což je přišlo na dvě stě kvaček. Takže hůrá na ně!

083

02

02 03 04 05

22.1. LOCAL HORNÍ MÍSEČKY BY BSS SNOWBOARD SCHOOL

petr pítrs večeřa /g/ fs 3 tailgrab / špindlerův mlýn vítězové mužů z klínovce vítězky žen z dolní moravy jakub zubaň /g/ fs boro / bílá

03

084

04

Votvírák a zároveň první závodní šlápnutí do sjezdovky se konalo ve snowparku na Mísečkách. Sněhu bylo už den před závodama habaděj, ale to pravý tóčo mělo teprve přijít. Když jsme ráno vykoukli z okna, nebylo nic vidět. Slabší povahy zahaleny v alkoholový opar upadly s jekotem do mdlob v domnění, že osleply. Venku byla totiž vánice. Bylo to úplný mlíko a nepřetržitou stěnu vodorovně padajícího sněhu jenom občas rozčeřil temný stín zoufalého, vichrem unášeného lyžaře. Tak, a co s tím? Bylo okolo sedmičky, ale závody měly naštěstí propuknout až v jedenáct. Času dost.

Nejmocnější vánice časem opadla, ale půl metru sněhu na trati ležet zůstalo. Na kopec se vřítila rolba a bílé masy odvalovala se silou a urputností vlastní jen mechanickému obru. Sice pořád posněhávalo a fučel vítr, ale myšlenku na zrušení závodů organizátoři po krátkém váhání zadupali do země. Rozhodli, že se pojedou dvě překážky - box a rail - systémem „lepší jízda ze dvou“, nejdřív kvalifikace, pak finále.

Na konci byl ještě k dispozici corner, ale fungoval spíš jako zbržďovák dojezdů. Kvůli silným poryvům větru nejezdila lanovka na Medvědín a právě tahle mrzutost odřízla od contestu řadu závodníků. Největší nadšenci na Mísečky vyšplhali pěšky, ale dali by se spočítat na prstech ruky vysloužilého soustružníka.

Celkem se přihlásilo dvacet devět jezdců, kteří byli sice rozřazeni do skupin, ale závody se jely postupně podle startovních čísel a pořadí zápisu. Většina sjížděla box a jen pár odvážlivců okusilo mrazivý rail, který byl bodovaný stejně jako box. Netrvalo dlouho a ztuhlí rozhodčí dostali padla. Závody odjety a skončeny,

výsledky následující. Junioři se popasovali o první trojku takto: třetí byl Kryštof Šourek, druhej lokál David Čonka a první ostrojezdec Tomáš Tuzar se switch boro, fs boro na bedýnce a cab 270 to fs boro na railu. Za holky se umístila třetí Barbora Bačová, druhá Eliška Šírová a první místo vyjibovala Pavlína Synková s 50-50 grindem fs 180 out na railu. U kluků nad osmnáct stojí krom první trojky za zmínku i poslední finalista a shaper Darek Macháně. Ten se posilňoval osto6 s takovou chutí, až se přeposilnil a na boxu se rozsekal jak babiččin porcelán. Switch fróňo 270 do fs bora zalomil hranou o box tak mocně, že si do prkna udělal kriticky hlubokej zářez, hlavu zalomil o box a pak se z něj ještě odrazil někam do háje. Slušná freak show.

Stupeň vítězů ale stál za to. Třetí se umístil Petr Stolín a jeho boro 270 out, nad nim skončil Honza Klvaňa mit bs tailslide to fakie und switch boro revert und cab 270 fs boro to fakie. První místo z boxu vykřesal Martin Prouza s cab 270 fs boro 270 out. Podmínky nebyly ideální, ale bylo dobře, že se závody vůbec jely, a 4x4 série tak byla úspěšně odstartovaná.

29.1. NATIONAL ŠPINDLERŮV MLÝN BY BURTON SNOWBOARDS Po Mísečkách následoval nároďák ve Špindlu.

Nejúspěšnější jezdci z lokálu automaticky postoupili do špindlerovskýho finále. Závod se konal v Pepsi snowparku ve Svatým Petru, akce se jmenovala Burton Halfpipe & Rail jam, ale na pajpu nakonec kvůli technickým problémům nedošlo. Jel se proto slopestyle a potom noční rail jam. Celej den bylo krásně, ale sjezdovka byla bohužel ve stínu, navíc ukrutně mrzlo a ráno se jezdci sešli v teplotě okolo patnácti stupňů

05

06 07 08

martin černík /r/ switch fs 5 / špindlerův mlýn honza nečas /g/ bs 1 nosebone / klínovec jája čechová /g/ mute air

07

pod nulou. Naštěstí bylo po ruce hřejivé občerstvení a teplo se dalo nahnat i na snowskatech z Burton stanu nebo v race officu posazeném v nejvyšším patře hotelu u sjezdovky. Šejprs a později i džadžs krů Motor a Pepé připravila course složenej z nízkýho rovnýho railu a dvou po sobě jdoucích středně velkých tejblů.

Ty byly ještě zdvojeny, takže vedle sebe seděl vždy menší a větší kicker. Jezdců se tentokrát přihlásilo 61, a málem se tak podařilo rozjet všech šest kategorií, na ocet zůstala jenom kategorie holčiček do 13 let. Do „hlavních“ kategorií se přihlásilo 8 holek a 34 kluků.

Zájem a pozornost vzbudil mimo jiné i Quiksilver bus zaparkovanej přímo pod sjezdovkou. Ve Špindlu se zastavil na své tour Evropou, a do chumlu 4x4 zájemců tak přibyl i Q tým s Martinem Černíkem, Matúšem Hubkou, Honzou Maršíkem a francouzskou spojkou Emericem Frontem, kteří se nakonec rozhodli závodu zúčastnit.

No a pak už se jenom drtilo, skákalo a jezdilo. Rozhodčí

zapisovali, až se z nich kouřilo, muzika hrála na plný pecky a speakerův hlas se rozléhal údolím. Jezdci vylétávali z kickerů jak smrtící olovo z hlavně a prašan, kterej za sebou rozváli, připomínal dým ze střelného prachu. K večeru už bylo jasný, kdo se v pomyslným terči nejvíc přiblížil červenýmu středu. V dětský kategorii získal třetí místo Vojta Kubů, druhý byl Martin Mikyska a vítězem se stal Jonáš Ledecký. I v juniorkách se vyrýsovaly nejlepší jízdy, třetí skončila Mariana Hoshnová, druhá Tereza Erbenová a na místě prvním stanula Martina Němcová. Junioři o svoje místa zabojovali s vervou mladý krvi vlastní, třetí to nasekal Roman Dlauhý, druhý Tomáš Tuzar a nej juniorem špindlovskýho nationalu byl Honza Dolejší s fs boardslide, bs 3 a bs 1. K akci nám řekl: „Závody byly v pohodě, dopady byly trochu tvrdší a mírný, ale zvykl jsem si. Překvapila mě úroveň kluků, která se od loňska určitě zvedla. Jezdí jich víc, docela se vyjezdili a to mě rozhodně těší.“

5 nebo switch bs tailslide revert, butter do switch bs 5 a fs 7. Emerica jsme se zeptali, co na závody říkal: „Jezdíme teď po Evropě. Dneska ráno jsme se probudili a napadlo nás, že bychom si mohli zazávodit. Trať byla zábavná, počasí v pohodě, bylo to dobrý. Lidi jsou tady v klidu a jezděj taky dobře.“ A vzkaz čtenářům? „Přeju vám, ať se dál zlepšujete, užívejte si ježdění a ať vás to baví, protože o tom to je.“ Martin Černík Emerica doplnil: „Jezdíme po resortech a ukazujeme klukům, jak vypadaj naše hory. Závody se povedly. Skoky byly sice malý a dopady placatý, ale bezpečný. Určitě přínos pro českou scénu.“ Někdo sice může namítnout, že s profíkama se dalo jen těžko poměřovat, ale v první řadě je třeba si uvědomit, že závody nejsou almužna.

Měli by se v nich poměřit ti nejlepší, a každý by tak měl účast hvězd vnímat jako motivaci a něco se od nich raději přiučit.

Když už byly všechny slopestylový hrátky odehraný, šlo se na dlouho avizovaný Rail Jam. Venku panovala absolutní tma, a tak jam probíhal za umělého osvětlení a poněkud provizorních podmínek. Soutěž se jela na čerstvým překážkovým přírůstku - na obřím piknik stole. Už v průběhu slopestylu si některý jezdci vyzkoušeli, jak klouže a chutná novej nátěr. Účast byla mnohem menší, ale jibbing stál za to. Třetí skončili dva jezdci současně, Ben Cristovao s fs borem a bs borem a David Čonka s borem, switch borem a standupem na horním railu. Druhej skončil Milliel Navrátil za 50-50 bs 180 out, boardslide do fs boardslide revert a switch boardslide bs 270 out. Nejlíp rail hobloval Honza Nečas a jízdama fs boardslide bs 270 out, 50-50 frontflip out, fs boardslide do fakie a 50-50 bs 180 out si vyjel zlato.

19.2. NATIONAL DOLNÍ MORAVA BY SKATESHOP.CZ Hlavním lákadlem nároďáku na Moravě byl tentokrát slibnej park a nulózní startovné, neboť ho kompletně zatáhl Skateshop.cz. To byla určitě vítaná změna, a tak není divu, že přijeli zasoutěžit lidi ze všech možnejch koutů repu. Netrvalo dlouho a park se zaplnil závodníkama, stejně jako přihlížejícíma. Šedesát jezdců naplnilo tři soutěžní skupiny: patnáct juniorů, osm holek a třicet sedm kluků. Jízdy hodnotila čtyřčlenná porota, která se postavila ke kickeru, a poletujícím

06

Holky tvořily neméně snaživou snow eskadru a jízdy metaly jednu za druhou. Třetí se umístila Pavlína Synková, z druhého stupínku přebírala cenu Lucka Zábranská a na prvním místě si na delší dobu ustlala Jája Čechová, mimo jiné za noseslide a bs 3. Rovnou jsme se jí zeptali na dojem ze závodů: „Dneska to bylo docela v pohodě, akorát byla hrozná kosa a zpočátku trochu vázla organizace. Dopady trochu moc placatý, ale jinak v klidu. Hlavně mě potěšilo, že tady bylo hrozně moc holek a byla sranda, takže jen tak dál!“ Kluci soutěžili do poslední jízdy a obzvlášť účast pro riderů Quiksilver teamu mnohé vybičovala k maximu.

Pomyslný bronz vybojoval Matúš Hubka switch fs boardslidem, cab 7 indy revert a bs 5. Stříbro na domácí půdě obhájil Martin Černík za boardslide do fakie, switch bs 5 a fs 5 double grab. „Zlato“ pak neodvratně a zaslouženě putovalo do Francie za freestyle Emerica Fronta. Jeho jízdy stály opravdu za to a před očima všech zajel věci jako bs lipslide, stylovej cab 7 a switch

08

riderům tak stála téměř tváří v tvář.

Vtipnej byl taky jeden lyžař v oranžový bundě, kterej se nějak dostal na startovní listinu, a přestože samozřejmě bodován nebyl, zajel vždy svojí jízdu. Switch backflip, cork 7 a misty flip, to jsou kousky, který nám svižně metal nad hlavama. Je mu 18 let, jmenuje se Jirka Štiva a na lyžích prej jezdí od minulejch Vánoc, což už je trochu na pováženou. Snowboardový kontesty má rád a přestože je lyžař, rád si se snb riderama zajezdí.

Průběh závodů byl svižný a až na trochu opožděný začátek proběhl takřka nerušně až do zdárného konce.

Identifikaci riderů trochu stěžovala absence bibů, ale zkušení páni rozhodci to zvládli na výbornou.

Začněme výsledky juniorů. Emil Franěk zaujal v nej trojce třetí místo, Vašek Gába byl druhý a Tomáš Tuzar v kategorii zvítězil se switch 5, bs airem na corneru a bs disasterem na wólu. Účast holek na závodech zdá se pomaličku, ale jistě narůstá. Na Dolní Moravě jich bylo osm a nejsilnější trojku tvořila Jana Pobořilová, která vybojovala třetí místo, druhá byla Bohdana Šebestová a dívčímu trůnu opět kralovala Jája Čechová. Do finále sice postoupila až jako třetí, ale nakonec dokázala, že si prvenství zaslouží, bs 360 a 50-50 na áčku nemělo ve své kategorii konkurenci. A co kluci? Třetí dojel Ondra Zvoníček za vystřižený fs 5, druhej skončil Marčus s bs 5, fs airem na corneru a rock to fakie na wallridu a první flek urval Zája. Vyšvihl slušný jízdy a za tu poslední byl vybodovanej až na vítěze. Tedy butter do switch bs 5, switch triky na corneru a switch boro 270 out. „Jelo se mi hrozně blbě, protože jsem měl včera zavíračku campu, takže i poslední kalbu a šel jsem spát v pět ráno.

V půl sedmý jsem pak vyrážel sem. Park dobrej, ale hrozně se těšim na příští rok, protože majitel tohohle parku je fakt hustej typ a je to jeden z lidí, pod kterým bych chtěl pracovat. Ten upgrade, co park od loňska dostal, je úžasnej. Myslím, že to tady bude naprosto skvělý.“ Určitě je na co se těšit, ale hlavní je, že park byl vpravdě důstojným hostitelem druhého národního kola 4x4. Všechny dosavadní závody úspěšně proběhly, a pomalu se tak začínají rýsovat přední pozice nejlépe bodovaných jezdců celé série. Čeká nás ještě řada dalších, tak se neváhejte přidat, nebo je aspoň přijeďte skouknout. Board tam na vás bude čekat.

087

01

01 02 03

honza dostál /r/ macatý indy nevill lapwood z nového zélandu /r/ s vlaječkou na helmě frontside lien air kolega dostál 04 czung hee-chol /r/ nejlepší z korejců skončil na 19. místě

02

V prosinci mi domů přišel dopis: „Vážený kolego Jane Dostále, na základě Tvé výkonnosti a návrhu sportovní komise České asociace univerzitního sportu a příslušného sportovního svazu jsi byl Výkonným výborem asociace univerzitního sportu pověřen(a) reprezentací České republiky na 12. zimní světové Univerziádě.“ I přes onu dosti nezvyklou funkcionářskou mluvu jsem 15. ledna rád odjížděl směr Innsbruck vstříc novým zkušenostem.

Zimní světová univerziáda je něco jako studentské Mistrovství světa a koná se každé dva roky. Akce je to obrovská, zúčastní se jí hodně přes tisíc sportovců, k čemuž musíme přičíst nespočetné množství trenérů, voskařů, masérů, rodinných členů a nevím koho všeho ještě.

I já jsem tady měl poprvé v životě tu čest mít svého trenéra.

Do centra dění jsem dorazil v sobotu večer a hned v neděli ráno jsme vyjeli směr Innsbruck, kde se odehrávala halfpipe. Ráno důkladná studie mapky a dvouhodinový předstih dopadl přesně v mém stylu: mapka zůstala v trénerově pokoji, my bloudili na úplně opačné straně města a k rampě dorazili za pět dvanáct.

Nutno říci, že si organizátoři nemohli pro závody v rampě vybrat lepší místo. Člověk vyjel lanovkou a pak jenom z ukrutné výšky koukal na celý Innsbruck. Navíc oba tréninkové dny probíhaly za naprostého azůra, takže bylo možno zahlídnout nemálo snowboarders, jak jen tak mlčky stojí a kochají se pohledem.

Tréninky probíhaly vždy ráno, rampa byla obstojná, jenom v druhé polovině se na jedné straně otvírala. Úroveň závodníků celkem ušla, avšak k vysoké měla přece jen daleko. Většina těch nejlepších snowboarders má na starosti nejspíš jiné věci, nežli studium univerzity. Rozdíl vysoká a slušná se však v dnešním snowboardingu dá zjednodušeně shrnout na rozdíl

rotace 1080 a 720, takže se rozhodně nedá říci, že by nebylo na co koukat. Překvapivě velké zastoupení měli jezdci z Číny a Koreje, nechyběli Japonci, kteří podle mého názoru budou této disciplíně za pár let dominovat. Jak nedělní, tak pondělní trénink si všichni hodně užili. Po zápřahu byl vždycky precizně připravený obídek, jídlo slehlo při pohledu na panoramata a pak už na jezdce čekal pěkně vyšejpovaný kicker, takže většina si ještě zaskákala a pilovala triky na čtvrteční Big Air. V pondělí večer za mnou dorazil fotograf Boardu, aby zaznamenal úterní závod. Pro snowboardové médium však vedení výpravy nenašlo ani jednu malou postýlku, a tak nezbývalo, než si jít večer zkrátit do místního baru. A jak to tak bývá, rozum ovládla slast, z večera se stala hluboká noc a z ranního vstávání dřina. Počasí navíc dávalo tušit, že nic netrvá věčně a psychickou podporu jezdcům poskytlo jenom na dobu tréninku. Se začátkem závodu se zatáhlo, a akce se tak proměnila, jak to tak za špatného počasí bývá, v čekání na vítěze.

Jel se klasický Fisový dvoukolový formát závodu, z čehož z každého roundu jde pět do finále. V prvním kole se mi na onom otevřeném úseku podařilo vylítnout z rampy, v druhém jsem pak nedopadl čistě rotaci a ztratil na rychlosti. I když to dlouho vypadalo, že se do pětky vejdu, nakonec mě vyřadil poslední možný jezdec a já zůstal o jedno místo před branami finále.

Tam se strhla bitva, jezdci se v ledové rampě snažili ukázat to nejlepší, DJ vyhrával a závod dostal atmosféru. K vidění byly nejrůznější rotace, mc twisty, haakonflipy a ojedinělá se ukázala vítězná jízda Davise Brendana z Kanady, a to fs 900, bs 360, ss bs air, ss fs 540 a ss fs alleyoop. Jako na všech Fisových kontestech zde nechyběl polský clan Ligockých, Michal svou klasickou jízdou tři airy, fs 540, bs air, fs 720, dosáhl na čtvrtou příčku a Paulina tou stejnou jízdou vyhrála. Oslavit to ale myslím ani nestihli, jelikož takřka ihned odlítali na MS do Whistleru. Osobně se mi nejvíc zamlouval Japonec Koyama Koki, lítal výrazně nejvýš,

04

ve finále však dvakrát přepálil mc twist a skončil až na devátém místě.

Zazvonil zvonec, rampy byl konec a my se vrátili na hotel. Tam na mne dopadla trochu pošmourná nálada.

Po těch několika dnech jsem si uvědomil, jak je tahle akce tak veliká, že se v ní člověk trochu ztrácí. Na hotelu se vztahy redukovaly na pozdrav nebo na otázky typu „jak jsi zajel?“, takže jediná možná zábava se nacházela po půlnoci na baru. To však taky brzy omrzí, a proto jsem docela netrpělivě čekal na čtvrteční Big Air. Z mého hlediska to byla nejpříjemnější zkušenost z celé Univerziády. Žádný kicker rider totiž nejsem a upřímně řečeno, když jsem skok viděl, trochu jsem se obával. Skok stál na stejném místě, kde se jezdí Air and Style, čímž akce dostala příjemnou atmosféru.

03

text: Honza Dostál, foto: Kiva Během dvouhodinového tréninku se všichni dokonale vyjezdili a já cítil, jak ze mne skok od skoku mizí blok skákat na velkých kickerech. Úroveň ježdění mě utvrdila v přesvědčení, že zatímco v halfpipe jsou rozdíly stále dosti znatelné, na kickeru dnes už jsou skoro mizivé. Všichni strašně diktujou, stejný triky skáčou stejně stylově. Na oba stance a obě strany tu tak byly k vidění rotace od 180 do 900 stupňů. Večerní finále jsem propásl, pamatuju si akorát, že východní blok tu hodně slušně zastupoval David Liptay z Maďarska a že si Dominique Hoerner vítězství vyjel s čistou cab 900 a bs 720. Po závodě na sněhu následovala zábava na baru a v pátek ráno už všichni snowboarders pakovali a ani jim moc nevadilo, že nezůstávají na závěrečný ceremoniál.

089

01

01

lukáš daněk /r/ bs nosegrind

02

martin rinda /g/ ollie contest

03

tadeáš pavlík /g/ fs boardslide

04

pasáž čnb

091

02

03

Půlka zimy, většina skejtovýho národa sedí doma, vydloubává si holuby z nosu a čeká na jaro. Zpráva o pražských skejt závodech na nás zapůsobila jak živá voda z Jiříkovy čutory na zlatou mušku a třetí únorovou sobotu jsme se pěkně nabalili a vyrazili do pasáže Český národní banky v Praze Na Příkopech.

04

Nevíme, kdy naposled jste byli v Praze na Pěší zóně, ale od těch dob, co je to pro turisty, tam ani my moc nechodíme. Velký bylo naše překvapení, když jsme si to ve stádečku hezky pochodovali od metra, kolik těch cizinců do Prahy jezdí i v zimě, fakt jsou jich mraky.

A ještě větší překvapení bylo, kolik lidí v tom davu si neslo pod rukou skejta a šlo stejným směrem. No ale to nebyli turisti, to byl výkvět pražskýho sk8 jádra, kterej si šel otestovat, co si nohy v únoru ještě pamatujou. Že se v pasáži něco děje, mohl každý, kdo se ocitl tak

na sto metrů daleko, odhadnout. Charakteristický hlas speakera Karlíčka se rozléhal do širokého okolí, a kdyby mu bylo ještě o trošku víc rozumět, nejspíš by postarší a uvědomělí občané hned volali policii.

No nic, jedenáct dopoledne a začíná trénink. Před DC obchodem se nedá skoro projít, od zdi ke zdi je koberec z dřevěných desek a na něm stojí piknikáč, handrail a metr osmdesát vysokej rádius. Všude kolem postávaj diváci, který z větší části tvořej skejtři, jejich roštěnky a z menší nic nechápající kolemjdoucí. Čas pomalu

05

05 08 10

kamil poč /r/ bs nosetap disaster revert 06 rozhodčí petr löwy kufr /r/ bs salad grind 09 vašek holub /r/ bs tailslide shove-it rozhodčí vašek puto 11 lukáš daněk

běží, rideři testujou svoje únorový skate dovednosti, který jsou v mnoha případech fakt poznamenaný zimní přestávkou, a pomalu ale jistě odpadávají, až nakonec zbyde dvacet statečných, kteří se do kontestu přihlásí.

Kvalifikace probíhá ve stylu, v jakém kvaldy vždycky probíhaj, zkušený jezdci si schovávaj svý trumfy na finále a mladý snaživý zabijáci to tam posílaj na riziko, což má většinou za následek to, že se moc nevrací.

Do finále nakonec postoupí deset nejlepších a navíc se k nim přidá pozdě příchozí Eda Alina, kterýmu přes zimu pěkně narostly vlasy i fousy. Ale lecgou na ty triky, který jsme mohli v těch dvou fajnl kolech vidět.

Jako první se do toho pustil Martin Rinda. Jel celkem v klidu, smithgrind na piknikáči, variálek na zemi, nollie do crookedu na piknikáči, fs boardslide na heňu a podobně. Maxim Habanec jezdí hodně pro radost, sice se o něm na internetu vedly debaty, že je nafrněnej, ale to musely bejt nějaký super kecy, protože Max skejtuje v klidu. Na heňu si dal fs boardslide, pak nosegrind na piknikáči, pop shove-it s popoběhem po lavičce a hop zpátky na prkno, nosegrind na piknikáči a tak. Marcel Němeček jel v ležérním stylu crooks na piknikáči, noseollie to noseslide na heňu, flip do noseslidu na piknikáči, pohoda. Petr Komárek převyšoval všechny ostatní hlavně svojí svižnou jízdou, protože to proháněl z jedný strany na druhou tak 50 km za hodinu. Začínal s bs disasterem na rádiusu, pak hned nosegrind v plný palbě na heňu, smithgrind revert na heňu nebo fs boardslide na heňu. Hodně dobrý. Michal Ferenc si dal 5-0 grind přes celej piknikáč, taky smithgrind revert na piknikáči nebo bs tailslide revert na piknikáči. Tomáš Hakl předved fs boardslide na heňu a crooked na tablu.

Mladej Nikolas Tunturov je velmi hustej spratek, vůbec si nebere žádný servítky jak s trikama, tak s lidma kolem, zkrátka nasadí vostrý lokty a jde do toho - fs boardslide revert na heňu, na piknikáči crooked revert, na heňu boardslide nebo bs tailslide revert.

Bohumil Stýblo dával crooked a fs boardslide na piknik tablu, Vašek Holub byl ve svým žlutým triku dobře vidět, na piknikáči předved 5-0, fs tailslide, boardslide revert a na heňu fs boro. Lukáš Daněk byl majitelem největšího ollie z celý partičky a jako jedinej se pouštěl do složitějších záležitostí na horní plošince piknikáče, třeba nosegrind přes celej stůl, fs boardslide revert na heňu, crooked opět na horním tablu nebo 50-50 na tom samým místě. Obě kola uzavíral Eda Alina, kterej se s rychlostí taky nemazlil a posílal tam slušný ollie to fakie a blunt to fakie v rádiusu nebo fs tailslide na piknikáči.

Pak byla menší přestávka, aby mohli rozhodčí sčítnout výsledky a začal best trick, kterej chtěl ject moderátor Karlíček jako bez trik, ale u jezdců nepochodil, což se vzhledem k tý zimě ani nedivíme. Vítězství si odnesl Martin Rinda za nollie kickflip crooked na lavičce piknikáče, ale pozornost si zasloužil i Martin Toušl za svůj brutálně rychlej smithgrind přes celou horní desku piknikáče. Akce pak vyvrcholila ollie contestem, kterej probíhal na velmi umě sestrojené překážce ze stojánku na oblečení. Začínalo se na nějakejch padesáti cenťáckách a postupně se po pěti přidávalo a lidi odpadali. Přes tyčku v sedmdesáti pěti číslech se přehoupli Kufr, Pavlík a Hanusek, ale následující zvýšení o pět čísel už bylo nad jejich síly a taky síly kohokoliv z přítomných skejtrů, takže vítěze tenhle kontest neměl. Na závěr se rozdaly ceny a díky čau zas někdy příště, partička z Rock‘n‘Rollu už vymýšlí závod před vlastním skladem (jako Rock‘n‘Roll Warehouse Session) a další kolo týhle pasážový kreace.

07

093

speaker karlos

06

07

08

10

11

09

Výsledky 1. Petr Komárek 2. Maxim Habanec 3. Lukáš Daněk 4. Nikolas Tunturov 5. Vašek Holub

text: Radek, foto: Jan Zach

095

01

erwin polanc /r/ bs180

V dnešním díle nekonečného cestování po rakouských střediscích navštívíme lokalitu, kam noha českého freeridera zatím ještě mockrát nestoupla. Rozhodně je to škoda, protože pláně tohodle salzburského resortu pokrývají naducané peřiny bílého prašánku. Rakouský snowboarders tomu tady přezdívají snowhole, protože pokud kdekoliv v Rakousku jenom trošku sněží, v Obertauernu skoro vždycky hrozně sype.

03

096

02

VŠEOBECNÉ INFO Pro nejlepší orientaci je dobrý otevřít web, naťukat tam www.obertauern.at a máte všechno, co potřebujete. Jestli jste líný a zajímá vás to už teď, tak vám prozradíme, že Obertauern leží nějakých 90 kilometrů jižně od Salzburgu. Dojedete tam pohodlně po A10 směr Villach, odbočíte na sjezdu Radstadt a už jste skoro tam. Ceny permic se v tomhle resortu nijak výrazně neliší od ostatních lepších rakouských středisek, za denní lupínek vypláznete 32 ojr a pokud jste jugen, budete to mít o čtyři éčka levnější. Vleky tahaj klasicky od devíti do čtyř, na jaře až do pěti, za hoďku tu dokážou přepravit 38 tisíc lidí, který si to potom můžou pustit po 95 kilometrech sjezdovek a taky 2000 kilometrech freeridu.

POD POKLIČKOU Zjistit výše zmíněný detaily na netu nedá zas tolik práce, ale na skutečnej stav věcí se musíte informovat u lokála. My jsme si k tomu pozvali Cri Maierhofera, zkušenýho týpka, kterej kdysi hrozně diktoval v boardercrossu a získal v tom i titul Mistra světa.

Posledních deset let je v Obertauernu jako doma a tráví tady většinu času.

Tak nám, kámo, řekni, jaký to tady u vás nahoře máte?

Tak to slovo nahoře se docela hodí, protože sem fakt musíš vyjet autem, nejspodnější vlek začíná v osmnácti stech metrech. Takže jseš fakt v horách, není tady žádnej městskej shon. Prostě sněhová říše divů, v týhle chvíli tu máme tři metry sněhu. Během zimy se to tu taky hodně mění, třeba nějaký skály, co si dáš v prosinci, tak v březnu jsou zapadaný tak, že už je ani nevidíš. Prostě nemůže to tady bejt nikdy nuda a to mi věř, já už tu jezdím deset let. Jediná stinná stránka je, že když začne sněžit, tak to vydrží třeba celej tejden.

Jaký nejlepší freeridový lajny tady máte?

Tak to je tajemství, takovýhle věci se neříkaj. Ale popravdě řečeno, není to tady profláklý freeride středisko jako třeba Verbier nebo Arlberg a doufejme, že to tak dlouho zůstane. Proto až dočtete tenhle článek, tak na všechno koukejte zapomenout!

Pro jaký typy riderů je to tu nejvhodnější?

Pro takový, který maj rádi perfektní freeriding a ucházející snowpark, ty sem klidně můžou přijet. No a hlavně ať přijedou nějaký pěkný roštěnky, protože všichni kluci v Obertauernu vypadaj extrémně dobře, prostě přesně takový, o jakejch holky sněj. Ale vážně.

Místní snowpark se jmenuje Longplaypark a rok co rok se rozrůstá. Letos má délku patnáct set metrů a je umístěn trochu mimo resort, takže freestyleři mají klid. Sponzorují to tady Atomic s Bluetomato a každý rok taky pořádají závod s názvem „Run to the hill“. Je to slopestyle contest, kdy musíš udělat triky na pěti různých překážkách. Už to začíná mít docela jméno, letos byly prize money pět tisíc Euro a hodně velkou část si domů odvezl Ali Toppinen z Finska, kterej to

02 03 04

obertauern dietmar pichler /r/ tweaked honza zajíc /g/ fs 5 ze skály

04

05

05 06

ondra bauer /r/ odpaňuje střechu údolí s vesnicí

vyhrál.

No a co ten park, jak vypadá?

Tak je u něj čtyřsedačka a park začíná přímo u horní stanice. Hned z první si můžeš dát jeden z railů, desetimetrovej double kink nebo osmimetrovej down rail. Pak je potřeba nabrat rychlost, protože vás očekává velkej skok s dvěma různými odrazy, a to buď na deset nebo třináct metrů. Pak tam je kink box čtyři krát čtyři metry a nedaleko od něj máme zaparkovanej karavan, kde je chillout s hudbou a barbecue. Následuje další desetimetrovej kicker a big fat corner, ke kterýmu jsme nainstalovali radar, ale ukazuje jenom do devadesáti devíti kilometrů za hodinu, což někdy nestačí. Na konci je zase jibbing sekce a svah už je taky trošku mírnější, takže je tam i pár překážek pro začátečníky. Ve svý podstatě si můžeš v jedný jízdě dát skoro všechny překážky a toho si tu ceníme nejvíc. V klidu je taky fakt, že sem nejezdí moc lidí a nebejvá to tady přeplněný. Šejpujete každej den?

Naše partička shaperů si na úpravě parku celkem ulítla, a tak na tom makáme každej den. Kdykoliv sem proto přijedete, tak si skvěle zajezdíte. No možná ne ve dnech, kdy tu strašně sněží a přes noc napadne metr prašanu, pak to chvíli trvá, než najdeme všechny překážky. Ale jinak se fakt snažíme a těšíme se na všechny ridery, co si k nám přijedou zajezdit. Jestli chcete vědět víc, mrkněte se na náš web, kterej taky trochu vypovídá o našem stylu: www.longplaypark.com

POD POKLIČKOU, PO DVOU PANÁCÍCH Připadalo nám trochu divný, že když už jsme tady, tak

06

nedozvědět se nic o freeridingu, kvůli kterýmu sem všichni jezdí, by bylo strašně hloupý. Nějaký to pivko po večeři, dva panáky šnapsu a už to Cri ze sebe sype.

Tak co ten freeriding?

No, čím bych začal, je toho tady hodně. Tak třeba skály, těch tu najdete spousty, od jednometrových až po dvacetimetrové. Můžete si tady zajezdit v prudkejch žlebech, na rozlehlejch pláních, mezi stromy... Nejlepší

www.levelgloves.cz

099

100

07

07

freeriding na 2005 způsobů

08

joschi schaschl /r/ tweaked na corneru

je si vyjet Zehnerkarbahn, tahle gondola vás vyveze do vejšky 2300 metrů. Odtud si můžete dát dlouhej run jak vlevo, tak vpravo, kde je to o trošku míň náročnější a končí to mezi stromy. Ale stejně, Obertauern je vysoký alpský středisko a neměli byste se sem vypravit bez pípáků a lopat. A ještě důležitější je umět s těma pípákama pracovat, protože jinak to postrádá veškerej smysl. Letos jsme měli už dvě velký laviny a naštěstí díky pípákům nikdo neumřel. Lidi z naší crew navíc používají lavinový airbagy, který podle mýho jako jediný nějak účinně pomáhaj. Vítr tady dokáže nafoukat nehorázný hromady sněhu, a to když se někde utrhne, tak je to strašně nebezpečný. Před dvěma týdny nám tady napadly dva metry sněhu za tři dny, což jsou pro tvorbu lavin nejideálnější podmínky.

Po pár svezeních už samy nějaký ideální lajny objevíte a fakt to tady neni žádnej stres jako ve Verbieru, kde jsou do dvou hodin rozježděný všechny místa. Na objevování máte času dost, mladý youngpunkové se držej v parku a prašan zajímá jen starý kořeny.

A co bys nám ke svýmu resortu ještě řek? Třeba něco k ubytování...

Tohle středisko je takový luxusnější, takže všechny hotely jsou strašně drahý, ale naštěstí je tu pár rozumnejch možností pro mladý. Například Tauernhof nebo Gottschalalm, to jsou youth hostely s fér cenama.

Možná se dá ušetřit i něco při pronájmu apartmánu, že si můžete vařit a šetřit na jídle. A nebo spát někde dole v údolí a každý ráno dojíždět, což ale neni zas tak hrozný, protože to trvá něco kolem čtvrt hodinky.

Noční život je tu celkem divokej. Po pravdě řečeno je tu vlastně jenom jeden bar, kde hrajou tak, že z toho nejseš crazy. Ale většinou to dopadne tak, že stejně,

ať skončíš kdekoliv, ztratíš nad sebou kontrolu a kalíš na jakoukoliv muziku. No a to je asi tak všechno, co jsem vám o Obertauernu chtěl říct. Až sem pojedete, nezapomeňte se stavit a říct hi nebo hugh. Já jsem ten, kterej buď sedí v karavanu nebo někde víří prašan!

Greetz to all of you!

A CO NA TO NAŠI RIDEŘI Jako prvního jsme se zeptali Honzy Zajíce, kterej už objel nespočet zahraničních resortů a má celkem přehled. „Trošku mě mrzí, že nebylo dobrý počasí, protože v Obertauernu jsou dobrý skalky a dropy, jenže na ně je potřeba azůro, abys viděl, kde se máš odrazit a hlavně kam dopadnout, prostě neni nad ten pocit vychutnat si pohled do jámy lvové. Velikost resortu jsem kvůli neustále přítomné mlze nemohl vychytat, ale městečko bylo příjemně rozložené v údolí, žádnej přehnanej francouzskej konzum, prostě pohoda. Celá příjezdová cesta do resortu je lemována hromadou skalek a vodopádů, který jsou v zimě vlastně ledopády, tedy celkem vhodná záležitost pro horolezce. Na závěr jsme se rozloučili se Zachem jeho balkónovým modelem a takhle jsme se naposled zasmáli, když nám bylo dvanáct.“ A co si myslí Ondra Bauer: „Už na první pohled bylo jasný, že tenhle resort je vynikající na freeridy. Bylo blbý počasí, takže jsme nefotili vůbec v parku a jezdili backcountry. Nejsou tady žádný mírný sjezdovky, Obertauern je takovej pravej alpskej resort. Myslim si, že v tomhle resortu to neni moc vhodný na nějakej zewling na parkáči, ale Čech si dokáže poradit v jakýkoliv situaci. Jinak jsem si tu zajezdil parádně, byl prašan, zablbnul jsem si na skalách, na střeše boudy, pohoda.“

08

Vencu Kutila už známe nějakej ten pátek, ale ještě nám to nikdy nějak nedocvaklo, že bysme s ním taky mohli udělat rozhovor. Jednou ale do redakce přišel lobista Riči a ptal se, proč Venca ještě nikdy neměl rozhovor. Hmm, asi se nám nikdy nevnucoval, nijak se netlačil, a tak se na něj zapomnělo. Proto jsme se letos v zimě rozhodli napravit chyby a udělat s ním následujících několik stránek.

text: Ondra Sláma, foto: Kiva & Jan Zach

103

01

switch transfer to frontside boardslide v rejdicích

Pěkný dredy, jak je máš dlouho?

Jak dlouho se znáte?

návštěvy, víš co, my věděli kulový, tak jsme se od ní odstěhovali. Pak jsme bydleli jinde, bylo to docela v pohodě až do doby, kdy jsme se spolu pohádali, takže teď žiju se svojí holkou Péťou, která sice na prkně nejezdila, ale už začala.

Už asi šest let, co tak jezdíme na snoubiči. Možná dýl...

Takže jí učíš?

Jak a kdy jsi začínal se snowboardingem?

No já nikoho moc neučim, já to moc neumim vysvětlit.

Já jí spíš beru s sebou, když můžu.

Už asi tři roky. Marčus mi je zaplet, když se učil na maturitu. Já jsem ho zkoušel z češtiny a von mi dělal dredy.

Začínal jsem na Severáku, to je takový středisko blízko Jablonce nad Nisou. Já jsem nejdřív hodně jezdil na lyžích, táta dělal na horský službě, tak jsem tam mohl bejt každej vejkend. Vlekaři znali tátu a mě taky, takže jsem tam měl všechno zadarmo. Pak jsem si jednou pučil snoubiče a bylo to. Prodal jsem lyže a od tý doby jezdim jen na prkně. To mi bylo jedenáct.

S kým jsi tenkrát jezdil?

Jezdil jsem převážně sám a až potom s Marčusem.

Taky jsme vídali Záju, ten už jezdil na závody a dělal backflipy. Tak jsme se furt snažili dělat to co on. Tenkrát jsme to neuměli nikdo, každej začínal. Když mi bylo čtrnáct, tak jsem se naučil rodeo a jezdil s tím na závody. Pohoda.

Kdy přišla ta první změna, že ses cejtil jet na závody?

No tak klasicky, já jsem byl nadšenec, že jo. Když jsem jezdil asi dva nebo tři roky, tak jsem jel na Béďov a tam byl ňákej Funstorm závod, tak jsem skákal. Dal jsem si ňákou nechycenou tři šede, skončil třetí, druhej byl Bigbít a první Stolín, co si tak pamatuju. Tenkrát jezdili lidi z Liberce i Jablonce, vychytávali si to na Béďově, lidi jako Kukla a Radim Foltman, Zája, Bigbít a všichni dávali hustě, dělali třišediny a já se to učil od nich. Takže asi na Béďově, jak jsme tam postavili skok, tak tam jsme to všichni začali nějak vychytávat a já to postupně cejtil.

Kolik lidí z Jablonce takhle jezdí?

No mraky lidí. Každej se snaží koupit snowboard a jezdí, protože tady autobusem dojedeš na Béďov, tam můžeš v pohodě jezdit. Za čtvrt hodiny tam jseš městskou hromadnou.

Je ti dvacet. Jak to máš se školou?

Hele školu jsem přerušil, protože jsem do ní vůbec nechodil.

To jako kvůli ježdění?

No kvůli tomu, že jsem tam nechodil. Já jsem dělal státní německej gympl a ty Němci tam maj takovej učební systém, že když chceš udělat maturitu, tak do tý školy taky musíš chodit. Nestačí ti jenom se to naučit jako v český škole. Takže já jsem tam nechodil, měl jsem velký procenta absence, takže vodhlasovali, že mě k maturitě nepustěj. Což neni v podstatě takovej problém, mohl bych tam znova a dělat to další rok, jenže já pořád jezdim na snoubiči, takže bohužel.

Bydlíš sám?

No když mi bylo čerstvě devatenáct, tak jsem se odstěhoval s kámošem do takovýho baráku k bábě, která byla úplně šílená. Chodila nám tam zakazovat

A jak bere to, že je pro tebe ježdění důležitý?

Jako ježdění pro mě je důležitý, ale zase ne tak mega.

Dělám i jiný věci. Je fakt, že v zimě jezdim hodně a všude, snažim se to vychytávat. Postupem času jsem zjistil různý věci, který se s tím snoubičem tady v Čechách tak jako vlečou. To mě zlehka zhnusilo, takže chci spíš víc jezdit jenom tak pro sebe, víš co.

Fakt zhnusilo? A co jako?

No různě. Mě nebaví taková ta póza kolem snoubiče.

Sport pro bohatý a takovýhle věci. Když se podíváš na videa, teda kromě POP videa, tak vidíš, jak tam všichni děsně máchaj rukama a jsou to mistři a to mě teda moc nebaví, jak strašně se masírujou. Jako je jasný, že jezděj úplně brutálně, ale tam je to taková image kolem různejch firem a je to celý jeden velkej byznys.

No tak to je jasný, ale co třeba sponzoring?

Dá se říct, že je to chlebodárce vyhládlejch profíků, takže i hodně důležitej už pro samotnej rozvoj snowboardový scény.

Tvoji sponzoři jsou Ride, 32 boots a Funstorm, jak ses k nim dostal?

Funstorm za mnou přišli na sjezdovce, jestli za ně chci jezdit. Míra Trojan z Funstormu je člověk, kterej je úplně v pohodě a vždycky se s nim domluvím.

A Ride a 32 boots? No tam mě doporučil Richard.

S Marčusem jsme tam začali jezdit poté, co jsme jim přinesli naše portfolia. Pak to začalo. Ale jako u každýho sponzoringu, musíš taky něco dělat. A někdy, když je ten člověk obchodník a ty máš ten názor na věc trochu jinej, tak to trochu skřípe.

Jak by podle tebe měl vypadat ideální sponzor?

Ideální je podle mě žádný sponzory nemít a jezdit si za vlastní prachy vydělaný nějakou jinou chytrou činností.

Máš třeba nějakýho osobního manažera?

Ha ha, no tak Funstorm team manažer jsem já. Zatím jsem toho tolik neudělal. Zorganizoval jsem jednu akci, na kterou jsme všichni jeli, ale bohužel tam bylo málo sněhu. Nebyl po celý Evropě, takže to moc nevyšlo, jezdili jsme akorát nějaký raily. Ale mám se starat v podstatě o to, aby se lidi z toho týmu co nejvíckrát dostali společně na hory, aby tam byl fotograf a kameraman a aby se udělaly fotky a záběry. Taky chci pořádat ňákej další road trip. Nevím kam, do nějaký země, kde se na snoubiči moc nejezdí. Někam, kde to neni tak provařený.

Myslíš, že se u nás dá sponzoringem uživit?

02

02

switch fróňo v rejdicích

03

z lavin má venca docela strach...

03

105

No u nás... tak jako když budeš fakt mocně lízt do zadku všem, co tě sponzorujou, budeš dělat přesně, co ti řikaj a budeš jim pochlebovat, tak se asi uživit dá. Ale jinak nevim... Nebo bejt fakt brutálně dobrej, prostě že tě sami chtěj. No tak by měl vypadat ideální sponzoring, že diktuješ fakt tak brutálně, že tě všichni chtěj a je jim jedno, jestli prodáváš v krámě nebo ne. Nic takovýho po tobě nechtěj, jenom abys jezdil, jezdil, jezdil, protože jseš vidět a jim to stačí. Že jezdíš brutál, je úplně nejlepší. Takovej brutál já samozřejmě nejezdim, ale to asi nikdo tady u nás.

No tak především jezdim v tý výbavě, co mi dávaj, a uvádim je všude na závodech. Taky co u Funstormu funguje, nebo co se snažej prosazovat, je změna těch věcí k lepšímu. Přeci jenom já ty bundy používám fakt hodně, a tak jim řikám, co je na těch věcech špatně a co dobře. Občas to projde, že je to pravda a je to i možný

Plno lidí by sponzory chtělo, ale vlastně ani nevědí, jak velký závazky a povinnosti bejt sponzorovanej obnáší. Co třeba pro svý sponzory děláš ty?

Jako nežiju z toho, to ne, ale kdybych si měl kupovat ty snowboardy, co jsem dostal, tak na to bych v životě neměl. Já vůbec jsem člověk, co nemá moc peníze, takže se to hodí. Dělám, co musim. Co se mi příčí, nedělám a taky jsem z toho měl průser, že jsem nešel prodávat. Nedostal jsem nějaký věci, ale to se nakonec vyřešilo, takže v pohodě.

Myslíš, že jsou u nás lidi, který by si sponzora zasloužili, ale žádnýho nemaj?

změnit. Když je to vychytávka, tak se zavede. Třeba ovlivňuju i reklamy jako člověk, kterej se pohybuje mezi lidma, pro který je ta reklama udělaná. Když grafik udělá nějaký blbosti a Míra mi to ukáže, tak řeknu, že taková reklama nebude nikdy dobrá. Jako že ty Funstormový reklamy byly jistý doby fakt slabší, no.

Jsou taky jezdci, který sponzorovaný jsou, ale svojí část dohody dost flákaj. Nenosej to správný oblečení a některý svoje sponzory dokonce i pomlouvaj. Co si o tom myslíš?

05

No to se může stát, pokud nejsou spokojený. Nevím no. Já taky občas nejsem s něčím spokojenej, ale zase se všema mám smlouvu a nemůžu si moc dovolit si nějak vyskakovat. Přece jenom smlouva je smlouva.

No to určitě jsou. Různě po Čechách, třeba ve vesnicích.

Maj tam nějaký raily, ňákej skok přes silnici a dávaj strašný brutály v porovnání s takovejma lidma, co jsou v centru dění, každej je vidí a ty sponzory maj. O těch ostatních nikdo neví. Prostě myslím, že jsou občas lidi, který jezděj líp a sponzory nemaj. Jako chtěli by, ale nevědí, jak na to. Stačilo by jet na nějaký závody, kde budou na očích. Já se tim tak trochu i zabejvám, že pro Funstorm ty lidi i shánim. Už jsem tam doporučil tři lidi a ty tři lidi tam teď jezděj. Teď zrovna Tomáš Tuzar bude jezdit za Funstorm. Když někoho vidim, že je dobrej, tak mu to nabídnu, protože vim, že Míra ty lidi shání...

Je podle tebe těžký sehnat si v Čechách sponzora?

No myslim si, že je to lehký. Protože každej, když něco chce, tak je potom všechno lehký. Já to tak mám, jako když něco chci, tak vynaložim veškerou sílu na to, abych to zvládnul, abych se k tomu nějak dopracoval.

04

04

Máš teď třeba nějakej takovej cíl?

No chtěl bych mít klid a v pohodě si dělat věci, který mě bavěj. Je spousta činností, který teď dělám...

Pořádáš třeba nějaký soustřeďka? Nebo prostě něco, kde s týmem trénujete?

No tak určitě bych nechtěl, aby se ve snowboardingu objevovalo „trénovat“ a takovýhle věci. Já to tak nemám a nikdy jsem to tak neměl. Mě to baví, protože jezdim a netrénuju.

Když takhle jezdíš sám, máš třeba motivaci se učit novej trik?

No jasně, to mě baví úplně nejvíc.

A máš na to třeba nějakou svojí metodu?

No mám na to takovej způsob, ale nevim, jestli to tady můžu říct. Já se zhulim a přemejšlim, jak bych ty triky udělal. A pak je dělám. Umím si to totiž dobře představit, že si vychytám i ten pocit, no znáš to.

Takže si to představíš, pak nastoupíš na prkno zmaštěnej a dáš to?

Ne pozor, to ne! Já nehulim, když jezdim. To nikdy.

Nebo nikdy... když je hnusně a jenom si tak jezdim, tak jo, ale když hrotim nějaký triky, nebo jsem na závodech, tak vůbec. Už z principu, aby se mi třeba nestalo, že bych najednou jezdil zhulenej líp než nezhulenej.

Pak bych si musel dávat špeka každý ráno a to by mě nebavilo. Já vo těch trikách hodně přemejšlim. Prostě furt přemítám, co vychytat. Mám v hlavě všechny ty triky, co jdou udělat a už mi zbejvá je jenom udělat.

Pohoda, he, he.

Co závody, jezdíš hodně?

No tak soutěžim, tam jsou peníze. Závoděním jakoby vydělávám na živobytí v zimě. Závodím, co se dá. Já

switch bs 540 mute v rejdicích

05

fs 54 na závodech v donovalech na slovensku

teda nemám ani řidičák, což hodlám napravit, takže jezdím hodně se Zájou, s Marčusem nebo s Ondrou.

Když někdo někam jede a vejdu se do auta, tak se svezu.

dopadem, ale rozjezd byl pořád malej. Musel jsi dělat strašný ollie a to byl asi pro leckoho problém, přelítnout vůbec do toho dopadu.

Máš nějaký oblíbený kontesty?

Určitě v Rejdicích, protože tam je vůbec největší podpora snowboardingu, s jakou jsem se u nás setkal.

Zája se tam před dvouma rokama domluvil s Martinem Martínkem, co tam celej ten resort šéfuje, že se tam udělá park. Tak jsme si tam vybudovali docela dobrý vzathy, že to tam prostě nějak funguje. Třeba už i rolbaře to baví, což je základ největší, mít dobrýho rolbaře. Jmenuje se Jirka Tauchman a bez něj bysme byli asi úplně studený. To je fakt mistr. Máme ho rádi, i když se s nim občas hádáme.

No mám. Určitě ve Špindlu, jak dělá Černík ten skok, právě kvůli tomu velkýmu skoku, protože v Čechách velkej skok moc neni. Teď se ho teda snažili postavit v Rejdicích, ale je divný počasí, tak se všichni bojíme, aby se nám to tam nějak nezprasilo, neroztálo nebo tak něco.

A co ježdění mimo republiku?

To je dobrý, no. Jezdím, co mi finanční situace dovolí, byl jsem nejdál asi ve Francii, párkrát v Rakousku...

V porovnání s ostatníma moc nejezdím, třeba v létě vůbec, protože na to prostě nemám prachy. Na jaře jedu vždycky do Garmische a pak jezdím, až když je zima.

Na jaký největší akci jsi byl?

No to bude asi skok v Budapešti, kde jsme teď byli se Zájou. To je úplně strašná brutální akce. Sponzoruje to McDonald a tyhlety nejhorší brutály, je tam několik tisíc lidí. Celý se to jede v centru Budapeště na střeše parkoviště obchodního domu, kterej to pořádá. Je to večerní show, skoky...

Byly tam nějaký známý jezdci?

No tak pár jich tam bylo, ale ne moc. Zája to loni a předloni vyhrál a já byl vždycky druhej. Jsou tam i docela vysoký prize money, že třeba za první je v přepočtu asi čtyřiadvacet táců a za druhý asi šestnáct, což je docela dost.

Kolik lidí tak zhruba závodilo?

No asi třicet, nebo tak. Jako Maďaři jsou docela hustý.

Dělaj hrozný harakiri, skáčou backside rodea na hlavu, supermany a takovýhle věci. Ale porota je normální, takže když tam zajedeš ňákej trik, tak je to v pohodě.

Většinou tam je malej skok, letos už byl větší i s

Kde jezdíš nejradši u nás?

107

Kdybys měl vysvětlit někomu, kdo Rejdice nezná, proč jsou tak dobrý?

108

Myslim, že jsou dobrý, protože to stavíme my a my nejsme blázni a nestavíme haluze. Stavíme věci, který jsou bezpečný, velký, ale bezpečně udělaný tak jako v Evropě. Prostě plastickej snowpark tam z toho nikdy nevyřežem, to bysme museli mít ledovec. Všechno dáváme na hromady, nikde nejsou protisvahy, nic není haluzně udělaný tak, že by to nešlo jet. Snažíme se, aby to všechno bylo bezpečný. Třeba když spadneš z překážky, tak i když je velká jako svině, tak dopadneš třeba do nějakýho banku nebo tak. Kdo neví, ať se přijede podívat.

Co máš na ježdění nejradši?

Já mám asi nejradši skoky, dlouhý, pořádný, mega. Jako určitě by mě nejvíc bavil freeriding, ale toho si tady moc neužiju, víš co. Klasicky jako každýho by mě bavilo válet se v prašanu, skákat skály... Ale musim říct, že to neovládám. Byl jsem už jednou v lavině a od tý doby mám dost strach. Dokud si nepořídim veškerou výbavu, která je k tomu potřeba, tak určitě nebudu jezdit žádný hardkóry.

Kde se ti to stalo?

Na Möltall, kde jsme byli s Marčusem. Blbci jsme vjeli

Nemyslim, že na ně hraju nějak dobře, ale baví mě to. Je to i takový jako cvičení, taková meditace. Na to hraješ a soustředíš se na to a vnímáš ty vibrace. Jinak se snažim žonglovat s různejma věcma a nejvíc mě asi bavěj řetězy s ohněma. Přes léto ještě lezu, to mě taky baví. Tak různě a všechny ty věci, co dělám, se snažim vychytat jakoby co nejvíc. Ale v zimě jezdim furt na snoubiči.

A co skejt?

Hele skejt je na mě moc městskej sport. Uznávám to úplně mega, přijde mi to fakt technika jak blázen, vůbec nechápu, jak na tom někdo může jezdit tak, jak se na tom jezdí. Vůbec tomu nerozumim, ale potřebuješ město a potřebuješ beton. Já jsem spíš takovej, že bych byl radši někde, kde město není. Radši tam, kde jsou hory a tak.

A jak si v létě vyděláváš prachy?

No převážně vejškovejma pracema. Můj táta měl jakoby firmu na vejškový práce, takže občas u něj a pak různě s kámošema.

Takže závratě nehrozej?

No závratě nemám, ale to víš, že ráno, když si jdeš v sedm sednout támhle někde na panelák do třiceti metrů a tam smolíš ňákej balkón, tak je to takový, že tě

06

06 07 08

07

fs 180 na střechu, ss bs 180 dolu-obertauern venca si nese v tašce petrolej a řetězy fróňo na c-railu v rejdicích

do žlabu, do kterýho už se k odpoledni opřelo slunce a to nemůžeš udělat. Jak na to praží to slunce, tak ten sníh ztěžkne. On to byl takovej žlab, že jsem tam ani neviděl, jak to bylo prudší. Pustil jsem to dolu, udělal tři oblouky a že skočim nějakou skálu, jenže v tu chvíli mě napálila lavina do zad. Taková sněhová stěna po pás.

Já jsem v tom jel dolu, plaval jsem jakoby nahoře na povrchu. Nejdřív jsem se plazil doleva a byl úplně mega hotovej. Pak jsem uviděl, že tam jsou skály, z kterejch bych sletěl, tak jsem plaval zase doprava. Ono by se mi asi nic nestalo, kdybych nic nedělal. Ta lavina se potom rozsypala na takovým kuželu, co tam dole vždycky je.

Já bych zůstal sedět na místě a ono by se to rozsypalo, ale já věděl kulový, já byl hotovej. Ani to nebyla žádná mega lavina, měla třeba dvacet na deset metrů. Marčus jel za mnou hned, jak se to celý urvalo. Přijel a já už byl z laviny venku. Ale mám z toho ponaučení, že laviny fakt nepodceňovat. Když někde jezdim a sníh se pode mnou začne hejbat, že ho začnu ze svahu rvát, tak mám fakt blbej pocit, kór bez toho pípáku. Když jseš s partičkou, která má používání těchhle věcí vychytaný, tak bych se nebál pustit se do nějakejch hustších záležitostí, ale bez toho v žádným případě. A bez znalostí hor už vůbec ne.

Řikal jsi, že kromě ježdění na prkně děláš i jiný věci. Co třeba?

No dělám. Hraju na didgeridoo a snažim se je vyrábět.

to moc nebaví, ale o tu vejšku nejde. Pak jseš zvyklej, že už vejška nehraje žádnou roli. Spíš je blbý, že na spoustu věcí nedošáhneš a nejseš na zemi, nemůžeš si tam věci moc položit, a když si něco zapomeneš, tak musíš jet dvanáct pater dolu a pak zase nahoru. Je to takovej vojeb, ale zase jsou za to nějaký peníze no.

Myslíš, že budeš jezdit pořád?

Jezdit bych chtěl, co mi zdraví dovolí, ale jenom pro sebe, bez sponzorů. Nebo s jedním, se kterým jsem úplně v pohodě. Nemám moc zapotřebí řešit nějaký obchodnický záležitosti. Kdybych si sám zřídil ňákej obchod nebo firmu, tak to řešit budu, ale když jezdim na snowboardu, tak ten obchod mě moc nebaví. Někdo může namítnout, že tady dělám manažera a že to je taky obchodnická činnost, ale to je věc, při který to celý, co budu dělat, dám. Celý jsem to vymyslel já a mám v tom vlastní slovo. Nikdo mi neřiká, abych dělal tohle, tohle a támhleto. I tady jsou pravidla, který se musej dodržovat, ale nejsou přehnaný a vždycky se daj upravit domluvou.

Chtěl bys takhle nakonec něco říct? Máš jedinečnou možnost...

No nevim. Chci určitě pozdravit Péťu a poděkovat rodičům za to, že mě v začátcích podporovali.

Samozřejmě taky sponzorům. No a každej ať si boostří to svoje, čim se mu to daří.

08

01

02

Stadion Strahov

Po několika návštěvách Moravy jsme redakční kormidlo opět otočili směr střed a zamířili do všem dobře známé Prahy. Profláknutá místa pro zimní skateboarding, jako třeba z třetiny zakrytá Štváňa, místní indoor bazének nebo minimini v Modřanech, už asi znáte všichni, ale dá se v týhle metropoli o milionu a dvě stě tisících obyvatel jezdit i někde jinde? No jasně že dá, třeba na Strahově!

Kde je Praha víte a Petřínskou rozhlednu jste taky asi viděli, takže si dokážete představit, že kousek za ní je lokalita zvaná Strahov, kde se též nachází za komančů velmi populární Spartakiádní stadion.

V dnešní době se mu už říká jen Strahovský stadion, ale furt to nemění nic na faktu, že ho komančéro postavil jako největší stadion na světě. Momentálně zeje prázdnotou, teda uprostřed si Sparta Praha postavila pár fotbalovejch hřišť na trénink, ale tribuny kolem jsou opuštěný jak tlustoprd v sobotu večer. Týhle příležitosti se chopila parta blíže neidentifikovatelných skejtrů, kteří sem tu a tam dotáhli nějakej šikovnej kus překližky, palety, lešenářskou desku, starej amplion a najednou tu je krytej minipark. Celá atrakce se nachází v prvním patře ochozů, který jsou ale zavřený železnejma plotama, aby se sem nestahovali houmlesáci a nedělali bordel. Hned vedle zastávky autobusu jsou ale jedny schody s billboardem, pod kterým se dá prolízt a pak už hurá skejtovat.

Při naší návštěvě jsme tu potkali Maxima Habance a jeho kámoše, což jsou lokálové z Prahy 6 a jezdit sem za špatnýho počasí chodí docela často. Pokecat se s nima dá úplně v pohodě, takže se nemusíte bát, že do vás budou nějak prudit, až si sem přijdete zaskejtovat. Na nic nečekejte, řekněte matce, ať vám napeče řízky a hurá na výlet. Jeďte metrem A na Dejvickou a pak autobusem 217 nebo 143, a nebo si to můžete dát z Anděla, tedy metro B, odkud jezdí taky 217. Zastávka, na který se vystupuje, se jmenuje Koleje Strahov a odtud je to za vytouženým skateboardingem jen padesát metrů a dvacet schodů.

03

01

paleťáky v akci

02

vchod bývá poněkud uzamčen

03

maxim habanec /r/ halfcab nosewheelie revert

04

maxim /r/ shifty flip

04

111

Martin Karas | věk 27 | regular | fs boardslide | lokalita Bílá - Beskydy | počet pokusů 3 | snowdeck od 2004 | sponzoři: Impact, Sole Tech Europe | setup: prkno Burton Source, boty Burton Ruler | fotograf David SCH Blažek (sch.photo@seznam.cz) | hlasuj na www.boardmag.cz BEST TRICK

Honza Smička | věk 27 | goofy | powder turn | lokalita Adelboden - Švýcarsko | počet pokusů 1 | snb od 1995 | sponzoři: Salebra, Gran Masta Camp | setup: stance 56 cm, úhly +21/-9, offset -2 cm, deska Nitro Lukas Huffman (délka 160 cm), vázko Burton Cartel, boty Burton Ion | fotograf Hofik (hofikus@volny.cz) | hlasuj na www.boardmag.cz

BEST TRICK

Martin Zdráhal | věk 22 | goofy | nosepress | lokalita Zugspitze, Německo | počet pokusů 1 | snb od 1997 | sponzoři: Nugget, skateshop.cz, Northwave, Drake, Flowpark Dolní Morava | setup: stance 58 cm, úhly +21/-9, offset -2 cm, deska Burton Custom (délka 158 cm), vázko Drake F60, boty Northwave Kevin Jones | fotograf Michal Odehnal (razzia.cz) | hlasuj na www.boardmag.cz

BEST TRICK

Ondřej Zvoníček | věk 20 | regular | 50-50 fs 270 to frontside boardslide | lokalita Ústí nad Orlicí závody | počet pokusů 3 | snb od 1997 | sponzoři: LTB snowboards, Salebra | setup: stance 62 cm, úhly +18/-9, offset -2 cm, deska LTB Eels (délka 161 cm), vázko Burton Mission, boty Burton Ion | fotograf Michal Odehnal (razzia.cz) | hlasuj na www.boardmag.cz

BEST TRICK

Ondráš „Frýmen“ Svoboda | věk 24 | regular | drop ze střechy | lokalita Praha, podolský bazén | počet pokusů 1 | snb od 1996 | sponzoři: NDK, Chanex clothing, Eloura gloves, El Nino, Surf-snow shop | setup: stance 52 cm, úhly +15/-15, offset 0 cm, deska NDK Project (délka 159 cm), vázko NDK Carbon, boty NDK Project | fotograf Kiva (kiva@board.cz) | hlasuj na www.boardmag.cz

BEST TRICK

BEST TRICK

Tomáš Šimůnek | věk 22 | regular | powder turn | lokalita Studniční hora | počet pokusů 1 | snb od 1995 | sponzoři: LTB snowboards, Salebra | setup: stance 57 cm, úhly +24/-3, offset -2 cm, deska LTB Vinyl (délka 163 cm), vázko Burton C1, boty Burton Ion | fotograf Pavel Karas (fotokaras@seznam.cz) | hlasuj na www.boardmag.cz

07

08

09

10

11

24˚ offset -2 cm

26,0 cm

stance 60 cm

-9˚ G

Nitro Shadow / 163 cm

12

Pokud na snoubiči jezdíte jen chvíli a chtěli byste se naučit nějakej novej trik, máme tady návod na takovou srandičku od Honzy Zajíce. Pokud to nevíte, tenhle týpek je z Jablonce, právě oslavil 25. narozeniny, na prkně už dává jedenáct let a sponzorují ho značky Horsefeathers, Nitro, Electric, Nixon, Osiris, Kamikaze, Pro-tec a Sensor.

Tenhle trik dělám jen tak ze srandy, prostě když se lítá rovnej air a už nevim co bych. Na druhou stranu je dobrý se ho naučit pro koncentraci a orientaci v normálním rovným airu. Ještě než se do něj pustíte, musíte bezpodmínečně umět jak method, tak indy.

01-03 | Takže jedete stejnou rychlostí jako na každej jinej rovnej air, srovnaný tělo, připravený na ollie.

06

119

05

04

03

02

01

učitel a rider: Honza Zajíc, foto: Kiva, lokalita: Rejdice

Ramena, ruce, všechno souběžně s prknem, tak jak to má bejt. Na hraně skoku pak uděláte ollie.

04 | Hned po odrazu zakopáváte nohy do methodu jako Terje Haakonsen před deseti lety. Ramena a vršek těla jsou absolutně v klidu a veškerý pohyb děláte pouze nohama.

05-06 | Prkno chytáte pravou rukou za toe edge (hrana u špiček) a přichází čas na průtah. Ten musíte udělat co nejrychleji, abyste v zápětí mohli pustit prkno a dát nohy opět dolu pod sebe.

07 | V momentě, kdy dostanete prkno do normální polohy, už mějte nachystanou levou ruku, kterou

budete chytat indy, tedy levou rukou za toe edge.

08 | Takhle má vypadat pořádnej průtah. Indy se dá protáhnout mnoha způsoby, mě se líbí ten oldschoolovej, tedy propnout prkno co nejvíc před sebe.

09-10 | Teď záleží na vaší odvaze, kdy se prkna pustíte.

Ze začátku to nemusíte protahovat tak dlouho, ale já už to umím, tak si to vychutnávám až do konce.

11-12 | Tlumím dopad oldschoolovým způsobem přes patku, ale pokud chcete, je určitě lepší a stylovější, možná i správnější, dopadnout na obě nohy ve stejném okamžiku, odpružit to v kolenou a s úsměvem odjíždět vstříc novým zážitkům.

Dnešního tvrdýho trikaře netřeba moc představovat, je to Bernd Mandlberger, headšejpr z Dachsteinu, jehož profil jsme měli v Boardu 75. Pokud jste to nečetli, vězte, že mu je 28 let, jezdí už od roku 1986, jeho nejoblíbenější spoty jsou Planneralm a Dachstein a sponzorují ho K2 Snowboards, Vans, SP, Adidas Eyewear a Mission Six.

09

11

12

17

Rád bych vás přivítal u mého nejoblíbenějšího triku, což je fs 540 stalefish. Dřív než se do něj pustíte, měli byste do pohody dávat třišestky.

01+02 | Jeďte k hraně odrazu pokrčený v kolenou, máte díky tomu lepší kontrolu nad prknem. Těsně před hranou skoku se pak z těch kolenou pěkně odpružte. Na frontsidový točky se odrážíte z heel edge (hrana u paty), spíš než odraz je to takový vyslidování ze skoku.

Dá se to udělat i z toe edge (hrana u špiček), ale pak to bude vypadat hodně zběsile, bez stylu. Navíc odraz z heel edge zaručuje větší kontrolu nad prknem. Rameno a horní část trupu je první část těla,

kterou do frontsidový rotace pošleme, pak následuje hlava a zbytek těla už se točí automaticky.

03+04 | Nyní se koncentrujte na grab, v mém případě je to stalefish, tedy zadní ruka chytá heel edge mezi vázáním. Tenhle úchyt má výhodu, že když ho dobře čapnete, tak tělo zůstává samo od sebe pěkně vybalancovaný. A to je důležitý pro všechny rotace.

05–08 | Pokud už se cejtíte silný v kramflecích, je na čase pětčtyřku vystylovat průtahem zadní nohy. Pomalu ale jistě se už blížíte k dopadu a 360 musí být v tomhle okamžiku vytočená. Pokud zjistíte, že dopad už je moc blízko, můžete ještě zatáhnout za záchrannou

121

učitel a rider: Bernd Mandlberger, foto: Honza Zach, lokalita: Silvretta Nova

05 08 04

03

02

23˚

brzdu a vrátit třišede. Při troše štěstí si nikdo ani nevšimne, že jste měli v úmyslu rotnout pětčtyřku.

09–11 | Pusťte se prkna a narovnejte se, aby lidi viděli, že nejste žádnej skrček. Kromě toho tohle rozbalení taky zpomalí rotaci a umožní vám plnou koncentraci na přistání.

12–17 | Po dopadu hnedka zjistíte, jestli už umíte jezdit na switch nebo ne. Pokud ano, nasaďte úsměv od ucha k uchu a hurá se nechat poplácat po zádech od kámošů.

A to je všechno, hodně zábavy při učení a nezapomínejte si při nájezdu zkontrolovat, jestli máte správnou rychlost.

stance

54 cm

25,5 cm

offset 0 cm

-8˚ R

K2 Darkstar / 157 cm

01

122

Představ se nám na začátek. Kdo jsi a odkud jsi? Čau, jsem DBS aka DAvid aka Fajny synek z KArviné.

Bydlím na Šestce, to znamená v KArviné šest.

Naši čtenáři se nejspíš budou dělit na dvě skupiny: jednu, která tě zná díky předcházející otázce, a druhou, která tě zná díky tvé tvorbě.

Co bys řekl k etapě, kdy jsi byl součástí Rhymes Street Squad?

Je to minulost a nemá cenu se k téhle etapě dál vracet. Byl to kompilační projekt, sešlo se pár karvinských a ostravských skupin a interpretů, každý z nich udělal dva až čtyři songy a ty vyšly v letech 1998, 2000 a 2001 na třech kompilacích nazvaných Rhymes Street Squad.

Co mně překvapovalo, byla vaše vytrvalost.

Každý, koho jsem znal, měl vaší tvorbu především pro smutné chvilky, měl z ní totiž prdel. Co vás u toho drželo a jak to bylo těžké období?

V žádném případě to nebylo těžké období, teda alespoň ne kvůli tomu, co říkáš. První kompilace vyšla spontánně v době, kdy jsem sbíral první zkušenosti.

Do toho přišla nabídka Master G’ho, který chtěl vydat kazetu s výběrem songů z KArviné a okolí. O nic mi nešlo, o nějaké „scéně“ jsem neměl ani potuchy, nic mě to nestálo a mohl jsem být na rapové výběrovce.

Tak jsem mu tam dal svoje první tři oficiální songy, které jsem měl nahrané. Po nějaké době jsem kromě množství pozitivních začal zaznamenávat i negativní ohlasy. Ty jsem ale neřešil, protože jsem ty lidi většinou ani neznal a když jo, tak to byli šulini, kteří měli strach vzít sami mikrofón do ruky. K druhé

kompilačce jsme už přistupovali „seriózněji“, ale furt to byla prdel. A to, že někomu zpříjemnily smutné chvilky, mě nesmírně těší. Jak říkám, byla to sranda, ale taky spousta zkušeností. Co se týče mých songů na třetí kompilaci KA46, tak za těmi stojím dodneška.

Po třetím pokračování kompilace nastal konec RSS nebo jsi jen cítil, že tě nedostatečné nasazení ostatních drží zbytečně zpátky a osamostatnil se proto?

Já jsem odjakživa tvořil samostatně. Mám svou hlavu a i když občas dělám něco špatně, tak na to musím přijít sám. Kompilace RSS se staly docela dost známé a mě přestalo bavit, že mě lidi začali posuzovat podle songů ostatních zúčastněných. Chtěl jsem vydat vlastní album a ukázat co je ve mně. A taky se vytratila ta počáteční spontánnost, o veškeré promo jsem se staral sám a to mě přestalo bavit.

Máš svůj label RS Entertainment. Je to pokračování toho, co bylo, nebo je Rhymes Street definitivně minulostí?

RS Entertainment a Rhymes Street Squad jsou nebe a dudy. RSS byl spontánní kompilační projekt, který se později stal jedním z projektů RS Entertainment.

RS Entertainment je label, který má pod sebou v současné době interprety RUman, Odboy, Dva z Moravy a mou maličkost. Kromě toho taky distribuuje alba spřátelených skupin. A co se týče pokračování RSS, v nejbližší době to nepřichází v úvahu. Ale na druhou stranu - nikdy neříkej nikdy...

Jak člověk jako ty, který sice má nějakou reputaci, ale ne zrovna tu nejlepší, získá smlouvu

u největšího domácího labelu? Jméno si možná trochu měl, respekt ale těžko...

Affro, vážím si tě za to, co děláš a co jsi dokázal, ale ve vší úctě - víš hovno o mém respektu. Já jsem rozdával autogramy, viděl ty lidi nadšené, že potkali někoho, koho znali jen z kazet, a odepisoval na maily i ze zahraničí. A to, že se tobě a tvým kámošům, ze kterých většina nebyla nikdy dál než na Jižním městě, nelíbí severomoravský přízvuk, s tím já nic nenadělám. Lidi z Universal Music poslouchali texty a hudbu, ne přízvuk.

S čím jsi je vlastně oslovil?

Poslal jsem jim demo svého alba, které bylo ze dvou třetin hotové, a taky výběr mých songů z kompilací RSS, z mezinárodních kompilací a z českých a zahraničních alb, kde jsem hostoval. Čím se vlastně tvoje sólo tvorba liší od skladeb, které už jsme od tebe slyšeli? Dívá se deska na svět osobnějším pohledem než dřív, kdys třeba přizpůsoboval tvorbu zbytku party?

Nikdy jsem svoji tvorbu nikomu a ničemu nepřizpůsoboval a nehodlám to dělat ani v budoucnu.

Ale vyrostl jsem a na některé věci se dívám jinač než dřív. Taky se dokážu líp vyjadřovat a líp a zajímavěji to „zrýmovat“.

Jak dlouho jsi na desce makal ve studiu a jak starý materiál na ní najdeme?

Tvořím tak, že nahrávám průběžně. Vychytám si do detailů a připravím jeden song, což mi pak umožní nahrát ho během půl hodiny, a jdu dál. Na albu 6ka jsem začal pracovat v roce 2002. To je taky důvod, proč jsem starší songy nahrál před vydáním znovu. Nejstarší song na tomhle albu je „Zavčasu se vzpamatuj“ z ledna 2002. Vzbudil jsem se a na stole našel vzkaz, který končil větou „zavčasu se vzpamatuj“. Když jsem ho nahrával loni v září znovu, tak jsem tam ještě přidal vokály Petry.

DiGaZ je tvým dvorním producentem, produkoval desku 6ka celou on nebo sis pozval i další producenty? A jak jsi na tom s hosty na mikrofonu?

DiGaZ je můj dlouholetý komplic, ale album 6ka jsem si produkoval sám, mám rád svoje věci pod kontrolou.

On se staral o hudební produkci, mastering a obal.

Dělal všechny beaty kromě „Od zítřka...“, tam jsem si udělal hudbu ke svojí sloce sám. Hostů je minimum - RUman, Chinin a Chang, vokálně Baby D a Petra a skreče DJ Fukkel.

V promu k desce se říká, že neděláš rap o rapu, ale skutečné příběhy ze života. Jakou roli v něm hraje Karviná? Myslíš, že kdybys nebydlel zrovna tady, že by tě vůbec něco provokovalo k rapu?

Narodil jsem se tady, vyrostl, dostával na hubu, učil se a dodneška tady žiju. KArviná je kolem mě už skoro 26 let, tak si dovolím tvrdit, že v mém životě hraje dost podstatnou roli. Nerad řeším co by bylo, kdyby...

Beru věci takové, jaké jsou, a když s nima nejsem

spokojený, tak se je snažím změnit. Já si nestěžuju, protože „jaký si to uděláš, takový to máš“. Ale je pravda, že v Praze najdeš lepší práci a rychleji než v KArviné, kde je vysoká nezaměstnanost. Z toho se pak odvíjí všechny další samply - mladí kluci a holky, kterým se nechce makat, svinstva a jejich prodej, vydělávání tělem...

Víš, jaké to je, vydávat si desky sám a teď už můžeš srovnávat, jaké to je vydávat s nejsilnější světovou firmou za zády. Jaký je to rozdíl a co bys kapelám poradil v otázce labelu?

Jen jedno - nekuřte nikomu péro a mějte svou zdravou hrdost. Zásadní rozdíl mezi samo-vydáváním a vydáváním u majoru vidím v tom, že u majoru nemusím platit svůj koníček z výplaty. A taky jsou tu jejich distribuční a propagační možnosti, rádia, televize... Na druhou stranu ale major labely mají minimální zkušenosti s propagací rapu, takže si všechno kromě televize zařizuju sám.

Budeš pod RS Entertainment vydávat desky i jiným lidem od vás, kteří budou moci využít distribuce Universalu, nebo jde o čistě sólo smlouvu?

RS Entertainment bude vydávat nová alba, zatím ovšem nikomu z bývalého RSS. Ale je tady RUman - mladý, nezkušený, ale nesmírně talentovaný kluk ze 4ky, v jehož schopnosti hodně věřím. Jeho debutové album je plánované ke konci letošního roku. Co se týče smlouvy s Universalem, tam jde čistě o moje alba.

Spousta lidí o tobě určitě pochybovala. Myslíš, že se ti povedlo alespoň část z nich přesvědčit, že na to máš a že tvé desky jsou pro scénu přínosem?

Nemám zapotřebí nikoho přesvědčovat, buď se ti to líbí nebo na to přijdeš až časem, he, he. A určitě jsem přínosem pro „scénu“, už od roku 1998, kdy většina děcek, co dneska píčuje, vyrůstala na RSS. Chystáš natočení druhého klipu, co dál?

Druhý klip se už točil v neděli 6. února. Na mých stránkách www.DBS6ka.com je pár fotek z natáčení.

Jde o song „V těchto dnech“, ve kterém hostuje letošní potenciální SuperStar - Baby D aka Andrea Janczarová. Ke konci února by měl být hotový. Teď je třeba se rýpat v tomhle albu co to jen půjde, dělat promo a hlavně koncerty. Další album plánuju začít dělat až ke konci roku, ale mezitím budu určitě nahrávat nějaké nové songy na kompilace a hostovačky.

Slovo závěrem?

Díky za možnost vyjádřit se. PEACE

Sever Moravy nevypadá jako místo, kam by lidé jezdili za lepším živobytím.

Jejich situace a problémy se samo sebou promítají i do jejich rapu, který bývá nasraný, tvrdý, nespokojený, jiný než jinde. Možná proto je lidem odjinud jen složitě srozumitelný, na druhou stranu může být o to autentičtější. Jeden z karvinských tahounů DBS to od skladeb na kompilacích RSS dotáhl až k sólo albu pod Universalem. Bez ohledu na to, co si o jeho tvorbě myslíte, stojí taková vytrvalost a ovoce přinášející snaha za pozornost. Tady je jeho story ze 6Ky. text: Affro (affro@bbarak.cz), foto: archiv

text: Libor Dostál, foto: Nail

Pražská parta Eastern Star už jednou svý krátký slovo v Boardu měla. Nicméně stále funguje a právě vypotila svý další album, takže proč si o ní zas něco neříct. Za úspěšně zrající punk rock‘n‘rollovou elitu se slova ujaly a vzájemně se doplňovaly dvě letité persóny českého punk hardcorového podsvětí bubeník Jirka Dražan a zpěvák David Holý. Nad lahví Coca-Coly jsem si je vychytal jeden mrazivej lednovej večer v pražském Roxy, kde si Eastern Star zrovna zahráli před současnými pop punkovými drtiči německých hitparád Beatsteaks. a čerpaj z rannejch garáž punkovejch kapel z konce šedesátejch a sedmdesátejch let, jako byly MC5, Radio Birdman, Stooges a tyhlety kapely, takže tím jsme taky ovlivněný. Ale třeba taky Motörhead nebo AC/DC. U nás moc podobnejch kapel jako vy nehraje. Je to pro vás výhoda nebo spíš něco, co je proti vám, takovej nezájem lidí o tenhle styl?

J: Já si nemyslim, že by těch kapel bylo málo, ony spíš nejsou tak moc vidět jako třeba v jinejch hudebních stylech, ale různý podobný kapely tady jsou, třeba Underfire ze Strakonic, Esqmeq z Chebu, Flaming Cocks nebo Gangnails, Green Monster... ono to třeba není úplně to samý, co hrajeme my, ale vychází to z těch samejch kořenů, něco je víc do rock‘n‘rollu, něco je víc do rockabilly, psychobilly, něco víc do punku a někdy zase trošku víc do hardrocku.

Na vašich webovkách se dá dočíst, že sháníte kytaristu a klávesistu. Je to pořád aktuální?

J: V podstatě jo, na ty inzeráty se nám sice ozvalo a na zkoušky chodilo docela dost lidí, ale v podstatě to byli takový lidi, který by do tý kapely asi nezapadli. Teď tomu necháváme volnej průběh, trošku si zvykáme na to hraní s jednou kytarou, a když se vyskytne člověk, kterej by do tý kapely zapad, tak určitě se tomu bránit nebudeme. Jo a hele, moh bych ti potom ještě říct, co

124

Tak jak se vám dneska hrálo?

Jirka: Jo, koncert byl dobrej. Myslim, že se poved i zvuk a lidi reagovali příjemně. A Beatsteaks jsou celkem sympaťáci.

Dnešní show jste pojali i jako křest vaší nový desky, takže něco o ní.

J: Ta deska je druhá v pořadí, vychází právě teď na Bulldog Records. Je na ní deset úplně novejch písniček a dokonce se na to CD vešel i videoklip k jedný z těch skladeb.

David: Deska se jmenuje Get Ready to Ride Hard, nahrávali jsme jí u kuřete (Pavla Hejče - pozn. aut.), kterej jí taky produkoval. Máme tam i nějaký hosty, třeba Rebeccu z B-movie Heroes na backách a pak toho, jak se jmenuje... Křapák? Né, Škrabák, he, he... Škrabáka Křapáka z Airbags, ten tam taky zpívá, ale je tam schovanej. A na hamondky a na piáno tam máme kluka, kterej hrál ve Flying Enterprise Kirila Chlebnikova.

Co výsledná spokojenost, když je všechno hotovo?

J: No je to čerstvá deska, tak spokojený jsme, jak jsme to chtěli, takový to je. Měli jsme studio, který jsme

chtěli a s výsledným zvukem jsme spokojený, obal, no prostě všechno je, jak má bejt.

D: Já k tomu zatím taky mám ještě takovej nevyhraněnej vztah, takže nevim.

J: Až se nás zeptáš za rok, budem vědět víc.

Pro Board jste už jednou minirozhovor dělali, je to ale už poměrně dlouho. Co se u vás za tu dobu změnilo?

J: To je asi dva roky zpátky. Od tý doby máme asi rok a půl novýho zpěváka, tady Davida, kterej účinkuje ještě ve Phantoms on Fire, a máme taky novýho baskytaristu Honzu Andreovskýho, kterej u nás hraje asi rok.

D: Hrajem teď taky jenom s jednou kytarou, Jirka furt hraje bubny. A to je tak všechno.

Pro ty, co třeba ten rozhovor nečetli, představte nějak váš hudební styl.

D: Tomu, co hrajeme, se dávaj různý pojmenování, punk‘n‘roll, dirty rock‘n‘roll, garážovej punk, tak asi v podstatě všechny tyhle škatulky na to víceméně seděj. Ovlivněný jsme kapelama jako Hellacopters, Turbonegro nebo Backyard Babies, který ale v podstatě nehrajou nic originálního

Potkáme se tam?

D: Tak Agnostic Front jsou pro mě už dost za zenitem, asi už je vidět nemusim, ale třeba Mad Sin, to je pro mě pořád super kapela, naživo jsem je viděl jednou a myslim, že to bude furt výborný.

A co Jirka, pude?

J: Na Mad Sin pudu a Agnostic jsem viděl už třikrát, tak nepudu. Hele, to s tou Amerikou bych ti ještě chtěl říct.

Tak povídej.

J: Chtěl bych říct, co dala světu Amerika. Amerika dala světu dvě věci, Coca-Colu a rock‘n‘roll!

Kdo chce o Eastern Star vědět víc, určitě doporučuju jejich webovky www.easternstarband.com, kde se dozvíte skutečně úplně všechno, včetně toho, co maj kluci rádi k večeři. Stejně tak se lze dozvědět o jejich chystanejch koncertech, objednat CD, trička, samolepky a veškerej ostatní stylovej punk‘n‘rock‘n‘rollovej sortiment. dala světu Amerika?

Cože??

J: Když by tě to zajímalo, tak ti to potom řeknu na konci rozhovoru.

Oukej, tak na konci. Oba jste odkojený tou klasickou hardcorovou scénou. Co vám z týhle doby vedle vegetariánství zbylo?

J: Mě teda moc ne, he, he. Spíš ty kamarádi, to je ta nejdůležitější věc, pak dejme tomu to vegetariánství a pořád i některý ty kapely. Ale fakt je, že už tím určitě nejsem tak ovlivněnej jako dřív.

D: Já furt hodně poslouchám hardcore, vždycky jsem ho poslouchal a vždycky budu, he, he. Mě z toho zbyl hlavně takovej ten základní přístup k hudbě, že nemusíš bejt žádnej virtuóz, ale přesto můžeš dělat dobrou muziku, když to má energii, když to šlape a dáš do toho něco ze sebe, co lidem přijde zajímavý.

Tenhle rozhovor je pro Board, pro skejtovou a snowboardovou komunitu, takže teď máte možnost přímo oslovit právě tyhle lidi.

J: My jsme se zrovna nedávno dohodli na spolupráci s firmou Final, která je jedna z mála, možná vůbec jediná skejtová firma, která u nás podporuje kytarovou muziku. Jsme teda taky v tý stáji kapel, který oni podporujou, dělaj nám reklamu a my zase na oplátku máme třeba jejich logo na plakátech. Máme taky jednu věc na jejich nedávno vydaný druhý CD kompilaci Skate At All Hazards. Ale ještě bych chtěl k tomuhle říct, že moc nechápu u nás takovou zaprděnost, že když jsou nějaký skejtový závody, tak tam jede většinou jenom hip hop nebo nějaká taneční muzika, kdežto všude jinde v Evropě a zvlášť pak v Americe, to je prostě kytarová muzika, punková, hardcorová, rock‘n‘rollová. Nevim, ale myslim si, že hip hop není všechno, aniž bych se chtěl někoho dotknout.

Mě hip hop vůbec nevadí, ale tomuhle moc nerozumim. Z tohohle důvodu, protože tenhle sport je nám sympatickej, jsme rádi, že nás Míra Bartoš s tímhle oslovil. Říkáš sympatickej, myslíš jako, že i vy sami jste na něčem jezdili?

J: Né, myslim, že akorát náš kytarista snad někdy jezdil na skejtu. Ale von měl potom nějakej problém s tukem a už se na něj nevešel... No je to kytovec.

D: To je, no. A ty vole, kytovci nemůžou skejtovat!

J: Kdo má problém s tukem, tak by neměl skejtovat, si myslim.

Tak jo. Nakonec mi ještě řekněte, který chystaný koncerty by se vás, aspoň jako fans, měli týkat, třeba Agnostic Front nebo Mad Sin.

Aktuální line-up: David Holý - zpěv Tomáš Červený - kytara Honza Andreovský - baskytara Jirka Dražan - bicí

Smutná zpráva přišla z newyorského Buffala.

Dlouholetý celosvětový symbol novodobé hardcorové scény, tamější Snapcase, oficiálně oznámili definitivní ukončení své činnosti. Rozlučkový hardcore gig odehráli doma v New Yorku v sobotu 22. ledna. Oficiální veřejné poděkování skupiny všem, kteří je celá ta léta podporovali, chodili na jejich shows nebo třeba jenom poslouchali, najdete na www.snapcase.com. Svých aktivních čtrnáct let na scéně se Snapcase rozhodli shrnout v komplexním retrospektivním DVD, které by se v katalogu Victory Records mohlo objevit snad už koncem května.

Další řádná nálož poctivého misfitského rock‘n‘rollu skrze novou, naprosto klasickou posilu týmu I Used to Fuck People like You in Prison, to jsou The Deep Eynde z Los Angeles. Jejich dvanáctiskladbové debutové LP „Shadowland“, vedle zmíněných Misfits reflektující také Damned, Agent Orange, ale třeba i ranné kousky Iggyho Popa, tam vyšlo před nedávnem.

Hned dva novinkové debuty old school hardcorového ducha hlásí nedlouho existující vydavatelská společnost Broken Sounds, pod níž jsou podepsáni dva členové punkrockových New Found Glory.

Právě proto je možná dost překvapující, že skoro hned na úvod sáhli po tak těžkém kalibru. Jak album „Rage of Discipline“ od Righteous Jams, tak i „Only Time Will Tell“ od Suffocate Faster spíš než punkrockové kids rozjaří spíše vyznavače starého newyorského hardcoru, v druhém případě ještě navíc v kombinaci s metalem á la Slayer. Do Evropy budou tituly Broken Sounds distribuovány skrze holandskou pobočku labelu Kung Fu Records.

Po Bad Religion přišel tentokrát čas na digitální remastering čtyř prvních a dnes už klasických alb Pennywise – prvního stejnojmenného, „Unknown Road“, „About Time“ a „Full Circle“. Jednička, původně z roku 1991, je navíc došťavena jedním dosud nepublikovaným trackem Psycho 89 a všechny booklety doilustrovány stejně tak zatím nikdy veřejně nepresentovanými fotografiemi ze soukromých alb kapely. Zároveň pod názvem „Home Movies“ vychází i jejich první DVD biografie.

Na novém albu s názvem „State of Discontent“, jehož den by měl na Hellcat Records přijít 10. května, finišují The Unseen. Producentsky kapelu tentokrát vedl Ken Casey z Dropkick Murphys a mixu se po několika průvodních lapáliích nakonec ujal osobně Bret Gurewitz (Bad Religion, Epitaph Records).

Mimoto na albu zazní i charismatické vokály Larse Frederiksena nebo Dickyho Barreta (The Mighty Mighty Bosstones).

No Use For A Name k nám chtějí být letos skutečně štědří. Ještě před novým albem slibovaným zhruba na červen nám už první květnový týden předloží malou ochutnávku v podobě nového EP. Zároveň to také už konečně vypadá na dokončení jejich dlouho slibovaného DVD. A ještě navíc právě jim připadla i role headlinerů pro letošní Deconstruction Tour.

Většinu skladeb ze svých singlů z let 19862002 pěkně sesumírovaných na jedno CD pro nás mají připravenou angličtí Snuff. Kolekce nazvaná „Six of One, Half a Dozen of the Other“ by měla na Fat Wreck Chords vyjít 4. dubna.

Své dlouhotrvající interní nepokoje vyřešili pražští Bosworth rázně. Frontman (kytarista a zpěvák) Honza Jelínek sestavil nakonec kapelu úplně novou. Říká jí Dirty Airlines a první dva - nutno dodat dost zdařilé - promo songy jsou ke stažení na jejich formujícím se webu http://dirty-airlines.musichall.cz

text: Radek, foto: Jan Zach, lokalita: Vídeň

Dneska si posvítíme na Seppi Schollera, dvacetiletýho jibovýho diktátora z Rakouska. Tenhle týpek se narodil v Dolním Rakousku, ale hned v capartím věku se s rodinou přestěhovali do Vídně a někdy kolem čtrnácti ho tam chytnul snowboard. Potom, co dokončil školu turistického ruchu, se dal do klidu a nedělá nic jinýho, než že jezdí. A pokud na to zrovna nejsou podmínky, tak si na počítači stříhá filmy a vytváří různý animace.

K jeho sponzorům patří Atomic Snowboards, Smith goggles, SP boots and bindings, Mission Six clothing, actionscouts.com a moreboards.com

126

Co teď zrovna děláš?

Tak jsem ve Vídni, fotíme raily ve městě. Letos v zimě jsou super sněhový podmínky, akorát počasí stojí za prd, takže jediný, co se dá dělat, je jibbing. Tuhle sezónu natáčím s Fat Gipsy Productions, film se bude jmenovat Homeless a objeví se někdy v září.

Když nefotíš, tak si asi teď užíváš těch tun prašanu, viď?

Tak letos v zimě jsem měl tři úplně skvělý prašanový dny, ale jenom dvakrát jsem si do prašanu zaskákal. No, snad příští týden někam vyrazíme... Jak jsem říkal, spíš furt děláme nějakej jibbing, abysme potom nemrhali čas, až bude dobrý počasí. A navíc mám strašnej strach z lavin a momentální situace na horách je dost kritická, takže ve městě je to bezpečnější.

Máš nějakou spešl vychytávku ve svým setupu?

Asi spíš ne. Vázko si vždycky montuju co do nejširšího postavení to jde a jezdím na 156 centimetrů dlouhým prkně. Letos jsem poprvé zkusil 160 prašanovýho speciála a byla to celkem sranda. Taky rád jezdím v rozšláplejch měkkejch botách a vůbec mě nebaví si zvykat na nový.

A oblečení mám rád hodně volný a ne moc nóbl.

Jak je na tom snowboarding v Rakousku?

Tak rakouská snowboardová scéna je strašně velká, jezdí tu spousta dobrejch riderů a většina z nich natáčí Homeless movie, takže je na podzim uvidíte.

Jaký resorty bys nám, Čížkům, u vás doporučil?

Mám hodně rád Štýrsko a Salzburg. Takže Planneralm, kde je dobrej park, Zauchensee, tam si dobře zajezdíte backcountry, a Flauchau Winkel má dobrej park i dobrý backcountry. A rád se taky svezu ve svým home resortu Hochkar, kde jsem začínal, je v dolním Rakousku. Není tam sice park, ale backcountry ujde.

Znáš nějaký naše ridery? Byl jsi někdy v Česku?

Martin Černík je Čech, ne? O ostatních nic moc nevím, ještě jsem u vás nikdy nebyl, ale pokud se u vás pojede nějakej dobrej závod, nejlíp nějakej jibbing, tak se ozvěte a já přijedu.

Závody ano či ne?

Rád jezdím jam session, protože najít dobrý závody je fakt těžký. Hodně dobrý jsou rail jamy, atmosféra je tam vždycky vynikající. Ale úplně nejlepší jsou dobrý slopestyly, jak se skokama, tak s railama.

Budeš na Kaunertal Spring Classics?

Jasně! Loni to tam bylo hodně dobrý a Actionscouts vždycky postavěj dobrej park. Až tahle akce skončí, tak se seberu a poletím na měsíc do Států na Mammoth...

e, kde ho jeho ká moš(ka) vyfotil(a

při ródeu na Dolní Morav

) při Honza Dufek alias Emy, šestnáctiletej týpek z Mladý Boleslavi, práská ve svým lokálním parku heelflip to faike až se mu machršňůrka kolem krku natřásá. S klukama maj ve městě založenou asociaci, schválně se mrkněte na www.aes.wz.cz, je tam toho spousty.

Hodnou sest ru Mishu má dvaadvacet ještě fotku na iletý Tomáš mejlovala k z Opavy. Ne nám. Dobře jen že ho vy ty. blejskla

jtu dává už tři roky, a to jkář z Teplic si to na ske Čtrnáctiletej Venda Kra se mu na tom, že je to bilo Zalí zvané freestyle. v oldschool disciplíně při životě. a, a tak se jí snaží udržet zapomenutá disciplín

uc závody do Olomo Štenberga jel na Martin Chmela ze akce. red do to ) l(a sla lovi a za crooked na Moská

Ollie cez rupsak n ám posl Slovensk al Martin u nedale Majerčá ko Brezn k z obce pocitu a a. Na ske Valaská, ne nějak jt u jezdí ro což je n ý m sponzorů momen k a půl, a t! m. Jeho hlavně k slogan je vůli tom : Sk8 for u fun! Sk8 for

text: Mirek

ě, ale navíc

127

Dnešní pankáč má sakra štěstí, že to ještě do týhle rubriky stihnul, strop je totiž patnáct let. Odchytli jsme ho na Red Bull Rookie campu v Peci pod Sněžkou, kde s ostatníma nadějnejma young punkama jezdil pod vedením Horvátha, Černíka a ostatních předních českých snb riders. Pro úplnost ještě dodáme, že se jmenuje Vláďa Polívka a je to syn „šaška a královny“. Cože? No to je z toho filmu, kde šaška hrál Bolek Polívka a královnu Chantal Poullain.

Vláďa Polívka

text: Radek, foto: Hofik

128

Trošku se nám představ...

Tak já jsem Vláďa Polívka, je mi patnáct let, jsem z Brna a na snowboardu jezdím už pět let. Momentálně chodím na Evropskou základní školu v Brně na Vinohradech a příští rok jdu na střední do Prahy.

Snowboarding?

Začal jsem tak, že jsem na sjezdovce viděl jezdit lidi na prknech a hrozně se mi to líbilo. Šel jsem pak do půjčovny a školy BSS ve Špindlu, kde jsem si půjčil prkno a naučil se základy. Pak jsem dva roky jezdil na půjčeným prkně, potom jsem dostal vlastní a před dvouma rokama jsem na DHC campu zkoušel skákat, dělat věci na zábradlí a tak. Začal jsem jezdit i na závody, hlavně na Snowboardel Open, kde se mi dařilo a vždycky jsem se dokázal dostat na stupně vítězů. Teď jsem ovšem na 4x4 sérii totálně propad. Já jsem z ježdění na závodech docela vystresovanej, jako baví mě to, ale neumím ze sebe vydat to nejlepší.

Co tvůj setup?

Jezdím na Santa Cruz Viking 159, vázko SP, boty DC a zahřejvá mě termoprádlo Sensor. Jinak jsem regular, přední nohu mám plus patnáct a zadní mínus devět.

Tvoje oblíbený lokality?

Nejvíc jezdím do Špindlu a pak různě na ledovce jako Zugspitze a Hintertux. Momentálně jsem v Peci a je to tu taky supr.

Podporuje tě Bolek v ježdění?

Táta by byl rozhodně radši, kdybych dělal jinej sport než snowboarding, he, he, ale mámě se to líbí, ta to i zkoušela a měla z toho modrej zadek. Půjčila si jednou prkno, sjezdovku jela dolu asi tři hodiny, hrozný kreše a hned ho šla vrátit. Podruhý už to zkusit nechce. Táta na zimní sporty moc neni, před dvaceti lety dostal k Vánocům běžky a ještě je nerozbalil...

Jaký jsou tvý snowboardový cíle?

Chtěl bych jezdit co nejvíc závodů, a když to půjde, teda spíš si myslím že ne, tak bych si jednou chtěl tím snowboardingem vydělávat. U nás to asi nevyjde, budu muset jet studovat někam do ciziny, na nějaký příhodný místo, kde bych mohl po škole na kopec a vyjezdil se. Chce to začít někde jinde, řekl mi to Martin Černík a já mu věřim. Prostě měl bych jezdit co nejvíc na závody v cizině, abych se mohl prosadit. Ještě to nemám nějak přesně vymyšlený, zatím jezdím tady, ale až přijde čas, tak si to vychytám.

Něco na závěr?

Klasicky děkovačky, mámě, kámošům a všem lidem, co mi v ježdění pomáhaj.

02

01

04

03

text a foto: Soňák

Bitvy s Radnicí

Občas stojí za to zauvažovat, jestli čas a úsilí vynaložený na stavbu překážek není lepší uplatnit na to, jak pochystat rovnou celej skatepark. Jelikož tato problematika je složitá, zdlouhavá a má všelijaká úskalí a klikaté cestičky, budeme to muset rozdělit na dva díly - řízení s radnicí a získání grantu. Vy prozatím odložte vrtačky a kladívka, umyjete se za ušima a oprašte tatínkův oblek z tanečních.

06

07

05

01 04 06

když jdete na radnici, tak se aspoň učešte! 02 slušně se oblečte, podklady nezapomeňte doma! 03 ouřadovi vše vysvětlíme! na veřejném zasedání zastupitelstva si vezměte slovo! 05 když se to povede, budou o vás psát v novinách! když se to nepovede, použijeme 300 g výbušniny C-4! 07 a pojedeme si dál svou cestou!

A | První věc, kterou asi budete muset udělat, je navázat kontakt s vaší radnicí. A to ať chcete rovnou celej skatepark, nebo jen překážky, a nebo jen plácek. Minimálně se na to učešte, nemá smysl jít na radnici zrovna, když remcáte na poměry při ježdění, protože na opocený kluky tam nejsou zvědavý a vymete s váma hned první sekretářka.

B | Není od věci domluvit si napoprvé schůzku telefonicky. Do aparátu stačí říct, že jste parta mladých lidí, které spojuje skateboarding a rádi byste jednali s kompetentní osobou o možnosti výstavby skateparku ve vašem městě. Po různých přepojováních se dostanete až k osobě pověřené. Žádný dlouhý vysvětlování a brblání není na místě, jde vám jen o datum a čas schůzky, číslo dveří a jméno toho ouřady.

C | Až přijde ten kýžený den, vypravíte se na úřad. V kostce představíte svůj problém: je nás hodně, nemáme kde jezdit, policajti nás prudí kvůli ohrožování provozu, rušíme klid v zabydlené oblasti. A hlavně: skateboarding je sport, životní styl, který formuje osobnost, odvádí nás mladé od patologických jevů, jako je kriminalita a fetováni.

Pomůžete nám, pane?

D | Chtít od úřadu rovnou peníze na všechno je bláznovství, ale někde to vychází. Když ne napoprvé, tak po neustálém otravování a opakování bodu C se to v pár městech podařilo.

Ale tam můžou mluvit o štěstí nevídaném. Ve většině případů bude ouřada vážně pokyvovat hlavou a řikat, že vás chápe, že vám fandí a že bude dělat, co bude moct. Tím se můžete nechat ukolébat jednou, ale určitě ne podruhý.

E | Když zjistíte, že na vás na úřadu prděj, je třeba se začít ukazovat. Městská rada nebo zastupitelstvo pořádá každý měsíc veřejné zasedání. Ten nejodvážnější z vás se během diskuze s občany přihlásí a popíše vaší schůzku s panem úředníkem XY z minulého měsíce a vy byste se rádi dozvěděli, jak to vypadá. Celá parta ouřadů se shodne na tom, že je třeba něco dělat a že vám rádi pomůžou. Čekejte pár týdnů, co se bude dít, ale počítejte s tím, že vás ve většině případů zařízne i celý zastupitelstvo. Jak jde o prachy, tak je daj radši na novej chodník.

F | Určitě však budou slyšet na nějakou formu spolupráce či účasti, hlavně aby je to moc nestálo.

Zkuste je požádat minimálně o plácek nebo prostor. Pokud bude plácek, můžete dobře sehnat peníze odněkud jinud. Neustálé otravování nechť se stane vaší denním chlebem s máslem.

G | Asi to po vás budou na radnici chtít, taky vám to pomůže při přesvědčování ostatních subjektů a poslouží i při žádosti o grant: jedná se o projekt.

Udělejte si hrubý nákres plánku, zkuste spočítat co nepřesnější rozpočet (na překážky, na provoz, na povrch), sepište, jaký máte s parkem plány (zabírají věci typu dvakrát ročně Dětský den). Celý to nechte v papírnictví svázat a pak se s tím všude ohánějte.

H | Můžete zkusit i různý netradiční postupy, jak na radní. Třeba v Kolíně udělali demonstraci na náměstí! Hlavně je ke všemu třeba přistupovat uvědoměle. Pro ně je to vlastně takovej byznys.

Něco vám daj a něco za to chtěj. Proto čím víc nabídnete, tím spíš vám vyjdou vstříc. Podle toho jednejte, neponižujte se, nenadávejte jim, ale přijďte s „dobrou“ nabídkou. Uvidíte, že až se to povede, bude se radnice chlubit tím, jak to pěkně zařídila.

Pokud jste z radnice vytřískali alespoň ten plácek, počkejte na příště. To si vysvětlíme, jak získat grant. Problémy k tématu možno konzultovat v diskusní části našeho webu www.boardmag.cz 130

01

Pissing Fingers (Issue 2, In Focus) Blackriver production, 50 minut, DVD Video

Zrecenzovat jedno fingrskejtový video mezi ostatníma skejtovýma je úkol nelehký, jelikož tady jsou triky i 8x rychlejší, kombinovanější a hlavně neuvěřitelnější. Ale to se nedivte, když se tady neztrácí čas odrážením.

Toto DVD je druhým kusem produkce Blackriver. Blackriver, jak určitě víte, je stále expandující firma, která z minirailů a minipřekližek vyrábí fingrový skateparky. Podle toho vypadá i toto DVD a valná většina akcí se jezdí v parcích. Ale ne jen v jednom dokola, podíváme se například na záznam z německýho majstršaftu.

Tady je u jednoho stolu celá německá špička, která to jednou rukou kroutí, že nechápete a druhou si hlídá pivo. Skejťáka tady jistě překvapí, že závodník projede různejma tripltrikama celej park a na závěr si dá olíčko z jednoho konce až na druhej. Pak se kouknete na prezentaci firmy na veletrhu Ispo 2003, kde byl park betonovej s mini dablsetem. Dáme si ale i strýtek s Timo Kranzem, kterej na fingru jede do práce, přeskakuje hovínka, naskakuje do metra a nakupuje. Strýtek je i sekce, kde se představují prstomilové Martin Winkler, Timo Lieben a Boris Dietschi. Ti, jejichž svět je tvořen poměrem 1:10 a vymetou každej žlab, si na videu určitě smslnou.

After A Year Working Eina Skate co., 20 minut, DVD Video

Po roce pracování můžeme zhodnotit výsledky teamu Eina skates, který nám je sympatický především tím, že za něj jezdí náš rider Jirka Dobeš. Týmovým autobusem s ním ještě jezdí Jaime Fontecilla, Pitu J. Panés, Andreu Renau, David Canyado a Eskil Eswerkersson. DVD je rozděleno do několika kapitol. První jsou klípky natočený během závodů, kterých se tým zúčastnil. Další krátká kapitolka je oslavou 21. června, kdy se v Lleidě oslavoval mezinárodní den skateboardingu. Pak máme možnost shlédnout tým na tour po Katalánsku, kde se nachází i Barcelona, takže asi není třeba nic dodávat. Vlastně je, protože se netočí jen na těch profláknutejch místech, ale i na spoustě hodně zajímavejch barcelonskejch a katalánskejch plácků. A to i ve skateparcích. Další tour byla po Německu, prezentace na Ispo, natáčení v halách a na závěr tlama Pitu Panése a odjezd do špitálu. Ve finále skoukneme profily členů týmu po všerůznejch spotech, zas hodně zajímavejch, a následujou titulky a čau. Místa a triky: o.k., 20 minut: o.k. moc né.

Destroy Everything Now

New Style

88 Footwear, cca 30 minut, DVD Video

Poruba Squad Pictures, cca 45 minut, DVD Video

Na první video firmy 88 se taky dlouho čekalo a nebudeme vás napínat, je to prostě strašnej nářez. Je jasný, že jak pro koho, ale ti z vás, který baví ježdění v betonovejch parcích, v bazénech, skákání dvacítek a dlouhý lety, brutál vražedný slidy a grindy, si určitě přijdou na svý.

Všechno jede v rychlym střihu a je to jeden det větší než druhej. Začínáme s Peterem Hewittem, kterej má svý jízdy hlavně v poolech a bowlech. Peter je veselá kopa, hlavně když skejtuje v převleku za zlatýho anděla nebo žlutýho kanárka. Po něm hodně štýlovej Justin Strubing, kterýho známe dobře z Prahy. Ten nás pomalu připraví z bowlí na strýtek. Za ním letec Adrian Malory a Kristian Svitak, kterej zakončuje svoje kousky hodně pěknym bs bluntslidem na betonovym zábradlí u jedenáctek. Pak chvilka pro kámoše a Neila Blendera, kterej má hodně záběrů jakoby osmičkou z bazénů. Následně dochází na Držka sekci, která FAKT bolí. A jsme v druhý půli, Peter Watkins, punker JT Aultz - nenechte si ujít jeho strašlivej crooks na piknikáči ve dvou metrech nad zemí, čistej Mark Gutterman a nakonec vrah s velkym V, Corey Duffel. Max kouř, max lety, max raily, max schody. S jednou jeho věcí by si většina z nás vystačila na celou svojí skejtovou kariéru. Je to masakr, nudit se určitě nebudete!

Do rukou se nám dostalo první video ostravský Poruba squadry, zaštítěné obchodem Shockboardshop.cz. Z českého videa máme vždycky radost, tak už se tetelíme a honem ho strkáme do mechaniky. Po úvodu ve žlutém hávu dostaneme na výběr ze 3 kapitol. Hlavní část má zhruba 40 minut a už to frčí.

Nejprve si všechny jezdce po pořádku představíme, načež následujou jednotlivý profily. David Dedek, Tibor Holík, Adam Čeladín, Ota Veselka, Petr Štach, Vojta Gargaš tvoří nosnou kostru, mezi nimi je ještě velká spousta dalších hustejch Ostraváků, kámošů mimo Squadru, malejch kluků. Pavel Drobík vás mimo jiné proškolí v mini, zvlášť dobrá je jeho volná variace na blunt. Ty z vás, pro které je Ostrava trochu mimo, určitě překvapí kvalita skateboardingu, který o sobě stále nedává tolik vědět (= kluci z Ostravy, začněte víc skejtovat po republice!) a hlavně poslouží jako dobrá pozvánka do města, protože na videu je zachycena slušná zásoba velmi zajímavejch spotů.

Hlavně tedy strýtovejch, ale záběrů z parků je taky dost.

Kulisu tvoří tradiční skejtová hudba, tedy punk a hip-hop.

V pětiminutovým bonusu najdete humorný zážitky ze života skejťáků, hádání s prudičema a podobně. Krátkej filmeček na závěr vám ukáže, že i v Porubě je chleba o dvou kůrkách.

Skončíme slovy jednoho z aktérů, se kterými se ale zásadně neztotožňujeme: „Kluci, serte na skejt a radši se učte angličtinu pro gastronomické předměty!“

Embee | Tellings From Solitaria DVSG / recenze Affro

Embee a Looptroop jsou pojmy vyslovované téměř vždy jedním dechem - vedle dredatého vůdčího rappera Promoea jistě nejvýraznější člen zmiňované skandinávské hiphopové kapely. Promoe už má venku dvě sólo alba a Embee, podle mne nejlepší hiphopový beatmaker na starém kontinentě, který musel tak dlouho čekat, se ke svému sólo debutu konečně dostal až koncem loňského roku. Deska je asi trochu jiná, než by posluchač Looptroop čekal. „Klasiku“, to znamená striktní beaty, které od něj dobře známe, jen s tím rozdílem, že mikrofon bude okupovat více MCs, tu rozhodně nečekejte. Tady je problém, i když on to vlastně po několikátém poslechu žádný problém není. Embee je mnohem více než jen hiphopový producent. Je to hudebník, který se až na svém debutu mohl konečně rozletět tak, jak opravdu chce. Většina hostů jsou zpěváci, ale vždy jde o velmi vkusné záležitosti, ne žádné samoúčelné cvičené kanárky. Pokud si tedy chcete rozšířit hudební obzory s nejlepšími evropskými beaty, Tellings From Solitaria je tím nejlepším tipem.

11. března, Kofola Hip Hop Tour, Plzeň, Sport bar (Husova ulice). The Regime (USA), Kontrafakt (SVK), freestyle battle: Zaga (Jablonec) vs. Tafrob (Brno).

DJs: showcase by DJ Trafik (Praha). B-boys: Energy 49/Semtex Squad (Hradec Králové) vs. Torzo Breakers (Rokycany). Vstupné: 150 Kč.

Info: www.bbarak.cz 12. března, Western, Liberec, Western club.

Yung Dogg (Bělorusko), ZW Cirkus (Brno), Febe (Liberec), beatbox: Knockout Beatz (Liberec).

DJs: Mastah (Brno), Zak, Willy (Jbc), Vstup 100 Kč.

Info: www.beatthebastardz.tk 17. března, Agnostic Front (USA), Praha, Matrix. Jarní hardcore metalová nálož s newyorským zlatým hřebem, legendárními Agnostic Front, a dále pak s Punishable Act (GER), Terror (USA) a Diecast (USA).

Info: 606 374 413.

18. března, Kofola Hip Hop Tour, Praha, Abaton.

Wildchild (USA), Oh No (USA), Percee P. (USA), La Melodia (NL), Kontrafakt (SK), freestyle battle: Zaga (Jablonec) vs. Idea (Zlín). DJs: Romes (USA), showcase by DJ Trafik (Praha), breakdance battle: NGS (Mělník/Nymburk) vs. Wegets (Frýdek-Místek).

Vstupné: 280 - 350 Kč.

Info: www.bbarak.cz 21. března, Torg (USA), Praha, 007 Strahov.

Dále vystoupí Long Dong Silver (I), Supermen (USA).

Těžkotonážní punkový večírek ve stylu Antiseen / Poison Idea.

Info: 606 374 413.

25. března, Kofola Hip Hop Tour, Olomouc, Envelopa Hall. Vystoupí: Kontrafakt (SVK), Bow Wave (Karlovy Vary), freestyle battle: Tafrob (Brno) vs. Kaidžas (Nitra). DJs: showcase DJ Lova (Ostrava), DJ Lucco (Nitra), breakdance battle: Energy 49/Semtex Squad (Hradec Králové) vs. Wegets (FrýdekMístek). Vstupné: 150 Kč.

Info: www.bbarak.cz 26. března, Mad Sin (GER) a U.S.Bombs (USA), Praha, Matrix. Nekompromisní velikonoční diktát hned se dvěma řádnými velikonočními beránky

02

SaSa | Další Z Mnoha P.A.Trick / recenze Affro

SaSa je jeden z producentů nové generace. Jedním z těch mnoha kluků, kteří si doma dělají beaty na kompu a o svých znalostech i tvorbě vedou na internetu vášnivé diskuze, zatímco pro většinu je chatovací místnost železnou oponou, za jejichž hranice nikdy nepřerostou. SaSa je jiný. Přesto, že je z Neratovic, tedy žádného z center rapu, a nemá „jméno“, dokázal po svém instrumentálním demu dát do kupy producentskou kompilaci, po DJ Wichovi jako teprve druhý u nás. Ovšem zatímco Máňa musí MCs odmítat, pro SaSu je honička sehnat všechny, který by na svou desku chtěl. A právě na to deska místy dojíždí. Instrumentálně vás zaujme natolik, že máte pocit, že by hudba dokázala stát i sama o sobě, ale ten rap… V asi nejlepších skladbách desky jedou zahraniční hosti – Poláci WPS a především Rusáci P-13, drtivá většina ostatních bohužel na takovou úroveň nestačí. I tak ale stojí deska za poslech a třeba ani nebudete s mým názorem souhlasit.

Agnostic Front | Another Voice Nuclear Blast / recenze Libor Dostál

Už razítko německého silně metalově orientovaného labelu Nuclear Blast dává tušit, že nás se starými známými Stigmou a Miretem nečeká výlet za novodobou newyorskou romantikou. Obdobnou indicii nám tahle pakáž nahodila i názvem své letošní kolekce Another Voice. Jakoby totiž skutečně navázali na své legendární One Voice z roku 1992. Hutné, brutální, patřičně syrové hardcorové hymny newyorské ulice, občasně dokreslované krátkými kytarovými metalovými rify z rukou Matta Hendersona a Vinnieho Stigmy, to vše komentované Rogerovým dávivým štěkotem. Na albu se objevuje i několikero neméně známých hostí jako třeba Jamey Jasta z Hatebreed, svým řevem přišel vypomoci i Karl Buechner z Earth Crisis a další. Another Voice je skutečný nefalšovaný návrat do té pravé newyorské oldschool hardcorové reality.

Na vlastní kůži jí můžete všichni znovu okusit už ve čtvrtek 17. března v pražském klubu Matrix.

American Heartbreak | Postcards From Hell / You Will Not Be Getting Paid!

2CD/2LP / I Used to Fuck People like You in Prison Records / recenze: Libor Dostál

Řeklo by se další kousek z osvědčený dílny, laciný chytlavý melodie a stejně tak kýčový sborový popěvky. Ale věřte, že už hodně dlouho jsem necítil z nějakého CD hned na první poslech tolik dobré nálady a optimismu, jako právě z těchhle dvou disků. První z nich nabízí reedici debutového alba Postcards From Hell z roku 2000. Ten druhý pak otevírá nejprve pět živých věcí z posledního evropského turné kapely, následuje stejně tolik akustických kousků a navíc bylo přibaleno zremixované EP What You Deserve. Svižnej, pohodovej, melodickej, přesto však řádně nasyrovělej, punkem přichucenej pop rock‘n‘roll s duchem sedmdesátých let, kdy chlapská dlouhá mastná hříva do půli zad byla nejvíc, holky ječej, tahaj rodidla a i všichni ostatní se výborně bavěj. Asi ne nadarmo je doma v Americe tahle parta už několik let považována za jednu z nejlepších kapel současného rock´n´rolového undergroundu.

The Black Maria | Lead Us To Reason Victory Records / recenze Libor Dostál

Na první setkání s nimi možná překvapí absence tradiční Gradeovské nařvanosti, kterou od The Black Maria asi každý tak nějak podvědomě aspoň trochu očekával. Nicméně zapomeneme-li na předsudky, s albem Lead Us to Reason se nám do rukou dostává jeden ze zdařilejších emo projektů dnešního skoro až dost přeemovaného hudebního světa. Řvoun Kyle Bishop poodstoupil na většinu času se svým charismatickým řevem trochu do pozadí, soustředí se tentokrát hlavně na kytaru a vyjma několika backvokálů přenechal mikrofon nadobro Chrisu Grayovi, který má pro tyhle emo songy rozhodně vymazlenější hlasové předpoklady. Celým albem se poměrně často, snad pro ještě větší podtržení celkově už tak dost romantické atmosféry, proplétají klávesy, song The Lines We Cross je pak pouze za doprovodu pianina přednesen až na pár závěrečných akordů úplně celý. Zasněné texty, srdce tahající melodie, to vše v produkci mladého Mika Greena, který už poslal do světa třeba dnes tolik opěvované Yellowcard, to jsou The Black Maria a jejich Lead Us to Reason, která po necelých čtyřiceti minutách končí tak akorát, aby nás už nezačala trošku nudit.

SUPER SLEVY!!! V rubrice "VŠE ZA PŮL" najdete super nabídky!

POŠTOVNÉ ZDARMA!!! Při objednávce zboží v ceně 2 000 Kč a vyšší!

KE KAŽDÉ OBJEDNÁVCE DÁREK!!! K objednávce dostanete jeden z dárků (přívěsek na klíče VANS, odznaky VANS, samolepky (VANS, PRO-TEC, DICKIES) a další!

U.S.Bombs a Mad Sin a dále pak s Deadline (UK), Generators (USA), District (GER). Info: 606 374 413.

1. dubna, Fleas and Lice (UK) a Toxic Narcotic (USA), Praha, 007 Strahov.

Punk nářez v podání starých známých.

Info: 606 374 413 4. dubna, Big D and the Kids Table (USA), 2v1 (Praha), Praha, Rock Café.

Po dvou letech se jako sedmero krkavců vrací do Prahy tahle ska hardcorová sedma z Bostonu. S novým albem How It Goes a s pořád stejnou chutí se předvádět.

Info: www.hpk.cz 15. dubna, Vice Squad (UK), Praha, Matrix. Lady punk a její crew po mnoha letech konečně poprvé v Praze.

Info: 606 374 413 16. dubna, Noční provoz 7, Pardubice, Duhová Aréna (zimní stadion).

Killah Priest, Hell Razah a Timbo King (Wu-tang family - USA), RA The Rugged Man (USA), Super Crooo (Praha), Syndrom Snopp (Praha), DJs: mMek vs. Despekt (Scratch show), Smog, Guy-g a další. Akce se bude odehrávat přímo na zakryté ledové ploše.

Stánky s občerstvením a pivem, bBarák shop, fotbálky a další. Začátek ve 20:00. Vstupné: 250 Kč.

Info: www.ustaf.cz/5mcz

Gran Turismo 4

Ace Combat: Squadron Leader

Polyphony Digital Entertainment / březen 2005 / typ: závodní, počet hráčů: 1-2, vybavení: PS2, ovladač (DualShock2), paměťová karta (8 MB), volant (Speedster 3)

Vrrrrum... hnn... hen heeen... Tak tohle by mělo naskočit v hlavě už při vyslovení názvu sérky GT. A kdo jí náhodou nezná, ať jde radši rovnou spáchat harakiri tátovým hasákem. Gran Turismo je totiž totálně ultimátní závodní hra. Pojem fotorealismus tady dostává úplně nový dimenze a méně duchaplní z vás si budou plést hru s televizním přenosem. Už v trojce grafici využívali potenciálu PS2 na 100%, a tak v pokračování přistoupili „pouze“ k dolaďování grafického stylu, členitosti a kreativity.

Ne nadarmo se název honosí podtitulkem „The real driving simulator“, vývojáři se hru opravdu snaží realitě přiblížit co nejvíc. V sérii se stále víc objevují skutečné závodní tratě a díky novému hernímu enginu se časy jednotlivých jízd blíží těm reálným závodním. Snadno si tak můžete vzít ekvivalent auťáku, co máte zaparkovanej před barákem, a zajet si s ním třeba rallye v Grand canyonu. Ve hře je totiž k dispozici neuvěřitelných 700 vozů a to by v tom byl čert, aby se tam nemihlo i to vaše. Ale GT 4 toho má pod kapotou víc. Krom již známých driving testů, potřebných pro získání soutěžních licencí, budete opět soutěžit o nové kousky do rozlehlé stáje.

Vyhrát je můžete za umístění, časový rekord nebo splnění jiných podmínek.

Nově je k dispozici úchylárna jménem Photo Travel a Photo Drive. V podstatě se jedná o focení vašeho miláška. Auto zaparkujete na jedný z patnácti předpřipravených lokací a pak už jenom blejskáte, fotíte a snažíte se ulovit co nejhustší fotečku. Aby toho nebylo málo, můžete si jí pak rovnou vytisknout, nebo třeba na USB flash memory kartě s hrdostí donést ukázat fotříkovi vaší holky. Podobně funguje i nahrávání z jízd. Auta můžete tunit a jízdu můžete dokonce řídit s odstupem z jakéhosi director’s pohledu. Je toho prostě moc a moc a my zase máme zaděláno na jednu těžkou závislost. Tak zatim. Hen heeeeeen...

Namco / březen 2005 / typ: arkáda, počet hráčů 1-2, vybavení: PS2, ovladač (DualShock2), paměťová karta (8 MB)

Na základce jsme měli takovýho kluka, kterej machroval, jak hrozně moc hulil, když jsme se my ještě potili nad vlastivědou. Vytahoval se, jak si dá brko a pak si představuje, jak lítá.

Všechny s tim sral, připadalo nám to jako blbost a nejradši bysme ho za toho jeho letu sestřelili. Dneska už je to všechno trochu jinak a po týpkově stórce zbyla jen chuť vzdušnýho masakru. Když se nám do ruky dostal Squadron Leader, bylo jasný, že nás spolu čeká hodně srandy. SL je v pořadí pátej titul letecký série Ace Combat, která se vyznačuje hlavně realistickou grafikou, chytlavou vzdušnou akcí a v neposlední řadě barvitým příběhem. Děj se začíná od znova a tentokrát jde o konflikt dvou fiktivních zemí Osey a Yuktobaniy, v jehož středu se melete i vy coby hlavní hrdina. Filmových sekvencí je požehnaně a ze hry dělají skutečný zážitek. Hlavní inovací SL je, jak už sám název napovídá, velení letce. Z kokpitu tak máte možnost vysílat celou řadu povelů, zadávání souřadnic či formací pro naplánovaný útok, varování nebo volání o pomoc. Svoje team mejty můžete dokonce častovat slovníma průpovídkama a přátelským pošťuchováním.

Oni na vás taky mluví a mnohdy tak vzniká jednoduchý dialog, který parádně dokresluje atmosféru. Vývojáři tvrdí, že jen do prostředí kokpitu natočili 26.000 hlášek! Jestli znáte letadla leda tak z Tmavomodrého světa, tak se připravte na šok. Dneska už povrch planety země cuchají jiní oceloví ptáci. Autoři do svého příběhu implementovali padesát skutečných vojenských hi-tech letadel současnosti.

Při prvním pohledu do kokpitu se možná zhrozíte nad jeho komplikovaností, ale vězte, že základní ovládání je vcelku jednoduché a intuitivní. Po boku máte celou combat partu, takže pár prvních dog fajtů, jak se leteckým duelům říká, nějak překousnete a než vletíte do poslední třicáté mise, budete už skutečnými pány nebe. Letu zdar!

Minimax, Pasáž Lucerna, Praha 1, tel: 224211240 Revolution, Revoluční 2, Praha 1, tel: 222327173

Mambo Černá růže, Na příkopě 12, Praha 1, tel: 221014428 69 snow&skate, Navrátilova 7, Praha 1, tel: 296326969

Bugaboo, Všehrdova 27, Praha 1, tel: 257317172

Rock‘n‘roll, Václavské nám. 28, Praha 1, tel: 224235790

Tora Bora, Řeznická 17, Praha 1, tel: 296325500

N1 snow&skate, Benediktská 12, Praha 1, tel: 223826073

Easy Rider, Jugoslávská 15, Praha 2

Hope Shop, Navrátilova 4, Praha 1

El Niňo, Palackého nám. 2, Praha 2

XXX TOPXCPBSEFM D[ 4FOPWÈäOÈ 1SBIB UFM (BMFSJF #VUPWJDF 1SBIB UFM &WSPQTLÈ 1SBIB UFM 136

Boarderking, nám. Jiřího z Poděbrad, Praha 3

Hard Core, Hodonín

Skateshop Anděl, Praha 5

Dream shop, Ostrava

Balance shop, Metropole Zličín, Praha 5

Mamut, Ostrava

Boarderking, Vítězné nám. 11, Praha 6

Cryt shop, Koperníkova 867, Třinec, www.cryt.3nec.cz

Sun & snow, Milady Horákové 19, Praha 7, tel: 220106178

Blackcomb, Vendryně, www.blackcomb.cz

Balance shop, Letenské náměstí 6, Praha 7

Bidolido, 5. května 16, Nový Jičín, tel: 608866174

Puerto boardshop, Tesco Letňany, Praha 9, tel: 284052143

Snowbirds, Wilsonova 8, Přerov, www.snowbirds.cz

Total boardshop, Praha 9

Swis boardshop, Masarykova 3124/32, Ústí nad Labem, www.swis-shop.cz

Temple skatesport, OC Ravak, Pražská 150, Příbram, tel: 318624196

Out-street wear, Masarykova 431/46, Teplice, tel: 603295748

Sub form, tř. T. Bati 201, Zlín, tel: 577220645 Houseboard, nám. Práce 1099, Zlín, www.houseboard.cz Shock boardshop, 8. května 5, Olomouc, tel: 585230955

Crash shop, Bezručova 4218, Chomutov, tel: 777837659

Big shock, tř. Svobody 4, Olomouc, tel: 585234793

Sabotage, Tržní 383, Litvínov

Hot Zone, Žižkova 8, Zábřeh

Sunpoint skateshop, Sokolov Funstorm, Revoluční 66, Liberec Ollie boardshop, Máchova 20, Jablonec nad Nisou, tel: 607520667 Top sport, Hrnčířská 737, Česká Lípa, tel: 487825900 Baboon, Trojanova 34/2, Rakovník, tel: 606202482 MYD-store skate shop, Palackého 223, Nymburk Crystal skate shop, Komenského 29/11, Poděbrady Horsefeathers, Klatovská 20, Plzeň, tel: 377323890

Funbox skateshop, Školní 20, Prostějov, tel: 777 569 493

United boardshop, Plzeň

Funbox skateshop, OC Arkáda, Konečná 23, Prostějov Blackcomb, Český Těšín, www.blackcomb.cz

Ghetto, Zlatnická 79, Klatovy, tel: 777552781 Extreme shop Šely, Msgr. Staška 68, Domažlice Frople Boardroom, Čelakovského 501, Hradec Králové, tel: 495511132 Freeride, Jiráskova 129, Turnov

e.shopy

Escape boardshop, Jindřišská 828, Pardubice, tel: 466615287

www.skatebox.cz www.skateshop.cz

Crompel, Smilova 485, Pardubice, tel: 466614458

www.a-boardshop.cz

Terárium skateshop, Filištínská 20, Chrudim, tel: 604165787

www.snowboardonline.cz

www.shockboardshop.cz

Fun B, nám. Republiky 119, Tachov

Shot boardshop, M.R. Štefánika 346, Ústí n. Orlicí

www.abadon.cz

Dark.one, Cheb

Beebob, Nádražní 169, Lanškroun

www.boardonline.cz

Temple skatesport, OG Dvořák, nám. Př. Otakara II 123, České Budějovice, tel: 386350962

Black Sheep, Havlíčkův Brod

Snowbitch shop, Karlovy Vary

Bloom, Masarykovo nám. 23, Jihlava, tel: 567331412

Surfsport, Kájovská 63, Č. Krumlov, tel: 602453673

Sub form, Běhounská 7, Brno, tel: 542221282

Tritone, Chotěboř

Nugget skate&snow shop, Orlí 11, Brno, tel: 542 211 693, www.nugget.cz

Final, Velké nám. 5, Prachatice, tel: 388315159 Temple skatesport, Velké nám. 140, Strakonice, tel: 383328862

PLZEŇ > KLATOVSKÁ 20, TEL: 377 323 890 BRNO > FRANTIŠKÁNSKÁ 7, TEL: 541 212 114 Choc sport, Třebíč Lords of the Boards, Žižkova 12, Vyškov

Switch board, Masarykovo nám. 31, Pelhřimov, tel: 724114430

Sub form, Růžová 1254, Uherské Hradiště

Street system, nám. Svobody 42/5, Teplice

Free style Sport, Uherské Hradiště 137

79

Někdo odlejvá olovo, druhej posílá skořápky po vodě, třetí si radši platí kartářku. Nevíme, jakej trik máte na zjišťování budoucnosti vy, ale my čumíme do louže.

Jeden rychlej pohled a víte, co bude. No schválně si to taky zkuste. Všimli jste si toho rozesmátýho ksichtu v kaluži? No jo, jste to vy, právě jste si pořídili Board magazín #79 a radostí skáčete metr vysoko, protože: Časák má 144 stran. Mimo jiného na nich najdete, jak to Vehicle sk8 team zabíjel v Barceloně a snb team ve Waidringu, pak tam bude sk8 rozhovor s Kamilem Počem, spousty reportů ze snb akcí, s nimiž se díky příznivé sněhové situaci roztrh pytel, a přečtete si něco i o prvním jarním skateboardingu. Též jsme přichystali dvě nové rubriky, jednu sk8 a druhou fsk8.

Jako příloha je tam Buyer’s Guide. To znamená katalog nových botek, oblečení a skejtů, které se právě objevují ve vašem oblíbeném skateshopu.

Další příloha je Horsefeathers katalog. S oblečením a rozhovory s team riderama.

Součástí časáku je i Sk8 trick manuál. V něm najdete popisy všech triků, které se dají na skejtu udělat, a k vybraným i stručný návod, jak na ně.

To všechno za pouhých 65 Kč!

Pokud si časák kupujete ve skateshopu, můžete si pořídit limitovanou sérii Board + DVD Sk8.is.Gr8 vol. 7 za 165 kaček.

Tohle video je velmi hustě našlápnutý a na jaře vás ke skateboardingu pěkně nakopne. Uvidíte na něm World Cup Dortmund, MČR ze Štvanice, Quiksilver cup 04, Vehicle Tour v Barceloně, velký profil Kamila Poče, sk8 tour po Holandsku plus spousty klasických rubrik jako easy a hard trik, miniprofily a podobně. A jako bonus tu je nějaký zahraniční skate nebo snb video.

Tak to byl výlet do budoucnosti, která se stane minulostí dne 20. dubna, kdy vyjde Board #79.

Board 79 Sk8.is.Gr8 vol. 7 165 Kč objednávejte ve vašem skateshopu

K JAKÉKOLIV SK8 DESCE S GRIPEM KALHOTY HORSEFEATHERS ZDARMA!!!

TEMPLE.SHOPS Strakonice

Příbram

České Budějovice/Galerie Dvořák

Velké náměstí 140 tel.: 383 328 862

OC Ravak, Pražská 150 tel.: 318 624 196

náměstí Přemysla Otakara II. 123 tel.: 386 350 962

VELKÝ VÝBĚR SK8 BOT OPĚT VE SLEVĚ. KOMPLETNÍ NABÍDKU NAJDETE NA ADRESE :: WWW.A-BOARDSHOP.CZ SKATE:SNB:ON.LINE:SHOP 02/2005

:/ velikost_52,54x30mm :/ kola dříve :: 990,:/ ložiska ABEC 3 dříve :: 240,vše NEW :: 849,-

»

:

SK8 treky :: LOCAL :/ barva_stříbrná :/ rozměr_130mm :/ cena za pár dříve :: 1.400,- NEW :: 899,-

SK8 treky :: PHANTOM 2

SK8 boty :: ADIO

:/ barva_modrá :/ rozměr_125mm :/ cena za pár dříve :: 1.890,- NEW :: 1.299,-

:/ model_ARENA : / barva_červená : / velikost_5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12 US dříve :: 2.390,- NEW :: 1.999,-

KOMPLETNÍ AKČNÍ NABÍDKA NA WWW.A-BOARDSHOP.CZ snowboards:skateboards:in.line:fashion:hardware:

tim

»

vc

ambo

snowboards:skateboards:in.line:fashion:hardware:

:d :nitr o n :/ model_APPLE :/ rozměr_7,75“x31“ o t r původní cena desky e:b::u1.890,:rivdhodnotě grip JESSUP 200,- nyní ZDARMA e n o timezNEW :: 1.299,SK8 deska :: ALMOST

SK8 kola :: LOCAL

es:m :e tni

e:ri ezon

de:bu

nitr o r ton:

:dv c:

e

:ma tnies

mbo:

»

SK8 triko :: WORLD INDUSTRIES

SK8 mikina:: BLIND

SK8 boty :: ETNIES

SK8 boty :: ETNIES

SK8 boty :: ETNIES

:/ barva_černá / modrá / šedá :/ velikost_M, L dříve :: 790,- NEW :: 438,-

:/ barva_modrá / šedá :/ velikost_M, XL dříve :: 1.990,- NEW :: 1.299,-

:/ model_GRIP :/ barva_šedá :/ velikost_9, 10, 11, 12, 13 US dříve :: 2.790,- NEW :: 2.099,-

:/ model_B-WAY :/ barva_šedá :/ velikost_9, 10, 11, 12, 13 US dříve :: 2.790,- NEW :: 2.099,-

:/ model_VALLEY :/ barva_bílá :/ velikost_9, 10, 11, 12, 13 US dříve :: 2.790,- NEW :: 2.099,-

snowboards:skateboards:in.line:fashion:hardware:

NOVÁ JARNÍ KOLEKCE DÁMSKÝCH A PÁNSKÝCH TRIČEK OD RŮZNÝCH FIREM NA WWW.A-BOARDSHOP.CZ ZBOŽÍ OBJEDNÁVEJTE NA WWW.A-BOARDSHOP.CZ nebo na tel.: 777 788 792 (

»

od 8 - do 18 hod) A DO 2 DNŮ HO MÁTE DOMA!

Zboží zasíláme na dobírku do 2 dnů od potvrzení objednávky. Záruka vrácení peněz. Poštovné 99,-. Při objednávce nad 3.000,- poštovné zdarma. Balné vždy zdarma.

Kompletní nabídku naleznete na WWW.A-BOARDSHOP.CZ. Zobrazené barvy produktů nemusí přesně odpovídat realitě. Nabídka platí do vyprodání zásob.

SKATE:SNB:ON.LINE:SHOP OBJEDNÁVKY PODNY TEL.OD POUZE V PRACOVNÍ DNY OD 8-18HOD. OBJEDNÁVKY PO TEL. POUZE V PRACOVNÍ 8-18HOD.

snowboards:skateboards:in.line:fashion:hardware:

no heel bruises

and premium comfort are_the best part éS introduces the Accelerate black/blue. It features System G2 Full Impact™, the first full-length midsole gel insert. This absorbant gel compound protects the heel against impact forces 67% better than a standard cupsole with EVA, reducing injuries and providing the ultimate in skate protection and comfort.

learn more about the Accelerate_esfootwear.com McSUP distribution_phone +420.602.127.060

MCSUP DISTRIBUTION PH. 420.602.127.060

700 vozů.

50 tratí.

2 volanty.

z tak obrovského množství si můžeš vždy vybírat podle chuti: jsou tu veterány z počátku 19. století, automobily, které můžeš běžně potkat na ulici, a samozřejmě našlapané závodní stroje a prototypy

v novém GT4 jsou snad všechny lokace, které si lze představit: městské okruhy, známé závodní tratě, horské a šotolinové úseky a další speciality

kdo si chce hru opravdu užít, může si GT4 pořídit s volantem Logitech Driving Force Pro (jediným volantem s 900° otáčením) za 5.490 Kč, nebo s Logitech Rally Vibration Feedback Wheel za 2.990 Kč

Přijď a vyzkoušej GT4.

Více na www.playstation2.cz/gt4 Gran Turismo 4. 700 vozů. 50 tratí. 1 skutečný simulátor řízení. www.granturismoworld.com www.playstation.com

Hraj s nejlepšími.

Logitech Driving Force Pro www.logitech.com

Gran Turismo® a „GT” jsou registrované ochranné známky Sony Computer Entertainment Inc. ©2004 Sony Computer Entertainment Inc. Všichni výrobci, auta, jména, značky a jejich vizuály vyobrazené v této hře jsou ochrannou známkou a/nebo se na ně vztahuje autorské právo jejich skutečných vklastníků. Všechna práva vyhrazena.