Board 154

Board Magazine | Boardmag.cz číslo 154 | říjen 2015 | ročník 21 | 69 Kč | 3,29/99 €/SK

ROZHOVOR

MARTIN

NIKE SB TOUR SLOVENIA NO NAME TOUR TIROL CZSK SELECTION: LUU, PECHÁČ SPOT QUEST KYJEV | BLACKCOMB TOUR

154

PEK

R O WL EY [ SOLOS ] FE A T URING DURACAP DURABILITY

GEOFF ROWLEY VANS.COM/ROWLEY

Vans Inc. ©2015

<($56 2) 7+( &86720 %HQ )HUJXVRQ RQ WKH &XVWRP &DPEHU 2IWHQ LPLWDWHG QHYHU RXWGRQH

7KLQJV FRP &XVWRP

154

20

NO NAME TOUR TIROL Redakční kára se opět zaplnila mlaďasema s neokoukanejma ksichtama, Mercell otočil volantem na Mnichov a dál, a vyrazilo se na třídenní skejtovačku do Innsbrucku. A nounejmové opět nezklamali a předvedli slušnou zásobu triků.

34

NIKE SB TOUR SLOVENIA Není v Čechách mnoho teamů, který by pravidelně vyrážely na nějaké tour, a tak je potřeba si ty snaživý hýčkat jako v bavlnce. Česko-slovenský team Nike SB se v létě opět vydal na cesty, tentokráte směr Slovinsko, kde předvedl zajímavý skateboarding.

44

CZSK SELECTION/ LUU, PECHÁČ Výběr toho lepšího z český a slovenský scény v tomto čísle Boardu zastupuje mostecký David Luu a zvolenský Tomáš Pecháč. Při pohledu na jejich fotky můžeme být na svý země pyšný.

52

SPOT QUEST KYJEV Velký dobrodružství podnikla slovenská část naší redakce, která spolu s Rišem Turym, Tomášem Javůrkem a Tomášem Nálevkou vyrazila do země ve válce, na Ukrajinu. Aby toho nebylo dost, jeli tam vlakem, a samozřejmě si z cesty přivezli spousty zážitků, třeba ten o výbuchu granátu nedaleko jejich hotelu.

68

BLACKCOMB TOUR Léto rovná se skateboarding, skateboarding rovná se cestování, cestování rovná se zážitky s kámošema...

Touhle rovnicí bysme asi mohli pokračovat do nekonečna, ale tak to prostě je, že k létu patří výlety s kámošema. Kdo to nezažil, musí to napravit, článek o pojezdu party pod vlajkou Blackcomb by vás k tomu měl dostatečně navnadit.

68

20

44

SKATEBOARDING

ENTERTAINMENT

20 26 34 44 52 68

10 18 60 74 78 80

NO NAME TOUR TIROL INTERVIEW MARTIN PEK NIKE SB TOUR SLOVENIA CZSK SELECTION/ LUU, PECHÁČ SPOT QUEST KYJEV BLACKCOMB TOUR

NEWS RIDERS, BYZNYS, PRODUCTS Z PAMĚTI/ ŠTĚPÁN BAREŠ WALL TEST THE BEST/ JACKETS, TRUCKS, BELTS MUSIC/ LOLLAPALOOZA ARCHIV/ BOARD 83

52

34

BOARD MAGAZINE VYDÁVÁ > HP Publishing, registrační číslo: MK ČR 7303 E, ISSN 1212-4680 REDAKCE > Board, Muchova 3, 160 00 Praha 6 tel/fax: 233 357 507, redakce@boardmag.cz, www.boardmag.cz PREZIDENT > Mirek Špek ŠÉFREDAKTOR > Radek Hruška FOTO > Peter Mercell, Martin Moucha TEXT > Radek Hruška, Tomáš Gaži, Jan Lohynský, Mirek Kvapil, Radim Brunovský, Luboš Harbich

KOREKTURA > Redpen.cz INZERCE > Radek Hruška, radek.hruska@boardmag.cz PŘEDPLATNÉ > Katka Bolfová, katka.bolfova@boardmag.cz DESIGN & PREPRESS > Petr Kačaba / Studio G27 TISK > Tiskárna Libertas, a.s., Praha DISTRIBUCE > PNS, a.s., Pressmedia © Radek Hruška, Terronská 15, Praha 6, IČ: 67809588

na obálce: Martin Pek vrací mega flip z gapu v Praze u zástavky Jemnická, kde si musel vlastnoručně vytunit nájezd dřevěnými deskami. (foto: Peter Mercell)

ročník 21 / číslo 154 / říjen 2015 toto číslo vyšlo 30. září 2015, příští číslo vyjde 25. listopadu 2015 cena 69 Kč / 3,29/99 €/Sk

154

„Musel jsem si ráno dát takovou speciální vanu, kdy si sedneš do ledový vody a zkoušíš to tam vydržet co nejdýl. Někdy si koupim i party led a to je pak utrpení. Člověk je z toho tak ztuhlej, že nemůže vůbec chodit. Ledová voda ti pomáhá k tomu, že ti rychlejc regenerujou buňky, nenatéká ti tkáň... Je to alchymie,“ říká ve svém rozhovoru Martin Pek na straně

IN

TRO

26

10

RIDER‘S NEWS 2

3

1

5

6

4

8

9

7

1/ Doma momentálně říká Štěpán Laštůvka Kodani, kam se před měsícem přestěhoval. Začal zde studovat multimédia a design, zatím se jen tak rozkoukává, ale skejtuje, jak to jen jde. V Čechách si ho brzy připomeneme street partem, který vyjde na Boardmagu, a uvidíte na něm Štěpánův skateboarding z Barcelony, Prahy a ze spotů v Rakousku a Švýcarsku.

2/ Nejvíc času teď Jiggy Daboczi věnuje škole a fellákům, protože skateboarding musí zatím nechat u ledu. Povedlo se mu totiž si během půl roku dvakrát zlomit ruku v tom samém místě, takže teď je potřeba to nechat pořádně zahojit. Naplno se do ježdění bude moct pustit až na jaře, a aby úplně nedostal absťák, vozí se apoň na cruiseru do školy. Prostě něco, jako když přejdete z heroinu na metadon.

bude mít dost co vyprávět. Objel slovenskou část série Bomb the Spot, kompletní B*local, zajel si do Slovinska na Nike SB tour, neflákal ani závody a vůbec si naplno užíval života sponzorovanýho skatera. Během podzimu se ještě chystá na Sicílii, kde by měl nafotit velkej rozhovor do jednoho z dalších čísel, a poslední novinkou, která se ho týká, jsou akční kamery značky Lamax. Těšíme se na edity!

5/ Do konce září se teď Miki Pajer trápí hlavně se školou, musí se pokusit o víc než stoprocentní docházku, aby mohl s úderem října a prvními openingy začít jezdit do Rakouska na hory. Druhý Mikiho challenge je překonat lenost a dodělat si řidičák, což by pro něj znamenalo jednodušší dopravu směr kopce, a tím pádem i dvakrát tolik snowboardingu.

3/ Honza Rathouský se po dlouhý úvaze rozhodl ukončit spolupráci se svejma sponzorama Matix a Glassy Sunhaters. Prostě cejtil, že firmám není schopnej dostatečně vracet jejich podporu. Naplno se teď bude věnovat spolupráci s Nike SB a Darkslide.cz. S prvníma byl o prázdninách na tour po Slovinsku a s druhejma v době uzávěrky shredí na mega DIY v Hannoveru.

6/ O prázdninách se Kačka Vojáčková věnovala hlavně letní přípravě, kterou zakončila v Line 36 v Bratislavě, kam jela potrénovat pár nových triků. Hodně se jí tam zalíbilo a podle jejích slov, je to „nejlepší místo pro trénink vůbec“. Bratislavskou pohodu teď vystřídala za pražskou dřinu, letos jí čeká maturita, a tak potřebuje na podzim nahnat co nejvíc učení.

4/ Fanda Šesták nastoupil do maturitního ročníku, a až se ho spolužáci zeptaj, co všechno o prázdninách zažil,

7/ Přes léto se Honza Lohynský věnoval hodně wakeboardingu, kromě ježdění za lodí začal i víc na vleku,

kterej je snowboardingu blíž, než si člověk může myslet.

Z první i druhé zastávky Wakechampu za lodí si odnesl 2. místo, takže se mu možná rýsuje nová kariéra.

Na podzim má v plánu pár tripů na ledovce, kde by chtěl zahájit sezónu, a protože přes léto nestihl jet surfovat, chystá se k oceánu na Vánoce.

8/ Fajn víkend v Praze na Černým mostě zažil David Luu, který si tu zajezdil na Lakai závodech. Po nich příjemně popil a spolu s partou se přesunoval do Roxy na snb premiéru. Po cestě však na něj naběh jakýsi černoch a chtěl ho sundat za to, že mu prý nadával do emigrantů.

Bohužel, David ho nikdy předtím neviděl. Nakonec se to vysvětlilo, a tak se může bez zranění připravovat na MČR a natáčet si skateboarding na svojí novou Lamax kameru.

9/ Rychlý výlet do New Yorku si udělal Rišo Tury během své krátké návštěvy v Severní Americe. Hlavním cílem cesty byly závody Am Getting Paid v Montrealu, kde se mu podařilo vyhrát 2krát best trick a celkově skončil na 15. místě. Jen co se vrátil, okamžitě odletěl do Madridu na finále Vans Shop Riot, kde se českýmu teamu podařilo zajet třetí místo. Rišo si navíc vyjel jeden z bestricků, prostě Turminátor je ve formě, a tak jsme zvědavý, co mu přinese MČR a následný závod v Číně.

E LIA

AN

S EL

UM AR

HAR

I HA

DT

12

BUSINESS NEWS 2

1

3

4

5

6

7

1/ Zásadní změnu v natáčení akční kamerou přináší stabilizátor obrazu Slick. Jeho největší výhodou je fakt, že je poháněn 3 malými motory. Je také voděodolný, bytelný a kompatibilní s GoPro housing systémem.

Cena se aktuálně pohybuje kolem 220 $. Více informací najdete na Slick.video.

2/ Britský surfový areál Surf Snowdonia přivítá v termínu 18.–19. 9. 2015 akci Red Bull Unleashed.

Jedná se o dosud nevídaný surfový závod, který se uskuteční právě v novém britském areálu, který se jako jeden z mála na světě pyšní venkovní umělou vlnou. Účast potvrdili přední světoví surfaři.

3/ Na berlínském elektronickém veletrhu IFA jsme měli možnost prozkoumat věcičku s názvem 360 FLY. Jedná se vlastně o kameru, která dokáže zabírat v úhlu 360°, a vy tak máte možnost při sledování videa měnit pohledy dle libosti. Vychytávka je to nesmírná, díky aplikaci v telefonu lze navíc videa okamžitě editovat a šérovat, navíc pokud máte speciální držák, uděláte si ze svého telefonu brýle na virtuální realitu. Cena v Americe je 400 $, mrkněte na 360fly.com.

4/ Norské Oslo bude hostit X-Games 2016! Poprvé v historii se v jednom eventu spojí zimní i letní X-Games, a Oslo se tak stane v termínu 24.–28. února 2016 světovým centrem boardsportů. Stale Sandbech zprávu okomentoval slovy: „V Norsku máme spoustu skvělých snowboardistů, takže je důležité, aby se v hlavním městě konaly velké akce, jako jsou právě X-Games.“ Velkou výhodou je, že zastoupení města vyšlo organizátorům vstříc, a na přípravě akce se tak budou aktivně podílet obě strany. Kéž bychom se podobné situace dočkali jednou i v České republice.

5/ Skateboarding na olympiádě v Tokiu 2020?

Věc, o které se mluví poslední dobou častěji než kdy dřív. Olympijští funkcionáři se věnují problému, že diváci olympijských her stárnou a jejich průměrný věk je 50 let. To měl změnit snowboarding, což se ale nestalo a věkový průměr se naopak zvedl o dalších 5 let. Skateboarding by tak měl přilákat pozornost mladších diváků. Pokud se chcete dozvědět více, stáhněte si plnou verzi magazínu Transworld Business: Bit.ly/TWbusiness-magazine.

6/ DC představuje novou kolaboraci s legendárním skateboardovým umělcem Seanem Cliverem.

Kolaborace přinesla netradiční a kontroverzní designy, které jsou pro Seana specifické. Svého zpracování se dočkaly modely bot Trase Slip-On S a Switch S a vybrané modely oblečení. Více hledejte na Bit.ly/DcxSeanCliver.

7/ Evropská centrála Burton Snowboards restrukturalizuje management. Nové uspořádání tak firmu dělí na dvě části. Jedna strana se bude věnovat prodeji, produktům a marketingu. Tohle oddělení nově povede Franck Waterlot, který dříve pracoval v Oakley Europe. Druhá část se nově jmenuje „Shared Services“ a věnovat se bude lidským zdrojům a financím.

Generálním manažerem Burton Europe nadále zůstává Hermann Kapferer.

8/ Objevitel a zakladatel Mammoth resortu Dave McCoy oslavil 100. narozeniny. Dave se narodil roku 1915 a ve svých 13 letech poprvé zavítal do Eastern Sierra Mountains, kde se do místních hor okamžitě zamiloval. První lano pomohl instalovat vlastníma rukama v roce 1942. Resort vystavěl Dave s jedinou

text: Jan Lohynský

8

9

11

10

13

myšlenkou – vytvořit místo, kde by se mohl bavit on i ostatní. Za poslední roky se Mammoth resort stal jedním z nejvyhledávanějších areálů v Severní Americe.

Dave v roce 2005 prodal zbytek svých akcií a odebral se do důchodu. Dále si však užívá aktivní život a baví se fotografováním.

9/ Od 18. do 24. ledna 2016 proběhne ve švýcarském Laaxu mezinárodní závod Laax Open, dříve známý jako Burton European Open (BEO). Firma Burton tak nadále nebude závod zaštiťovat a hovoří se o novém hlavním sponzorovi. Zatím však není jasné, kdo by si akci vzal pod křídla. Formát závodu (slopestyle i rampa) zůstává nezměněný.

10/ Legendární snowboardová firma světově známého guru Toma Simse – SIMS hlásí re-launch. Výroba se přesouvá zpět do Spojených států, kde byla značka založena. Hlavní slogan nové kampaně hlásí #BackToTheCore, a firma tak viditelně vyzdvihuje fakt, že SIMS je o tradici a plnému oddání snowboardingu.

Na pulty obchodů se nyní dostávají dvě retro prkna

12

14

15

– The Blade (freeridové prkno) a The Juice (freestylové prkno). Cenová hladina obou prken je zhruba 510 $.

11/ Seznamovací aplikace Tinder se dočkala snowboardového zpracování a pod názvem Snowflake bude spuštěna 4. prosince 2015. Její hlavní myšlenkou je propojit snowboardisty na stejném levelu a na stejném místě. Jednoduše byste tak měli na kopci najít další lidi, se kterými byste mohli jezdit. I když je aplikace prezentována tak, že propojuje lidi na základě místa a jezdeckých schopností, nikdo neříká, že tak nepoznáte i trochu romantiky.

12/ Firma Bureo spolupracovala se značkou Karün na vytvoření kolekce slunečních brýlí vyrobených ze starých rybářských sítí. Bureo se dlouhodobě zabývá hledáním řešení plastického znečistění oceánu. Karün na druhé stráně je progresivní značka z Chile vyrábějící sluneční brýle.

13/ Australská značka Afends vyrábí oblečení z konopí.

S cílem informovat spotřebitele o environmentální udržitelnosti v textilním průmyslu vyrazila celá parta

kolem firmy s DIY minirampou na největší konopné pole v Austrálii, kde si společně zaskejtovali. Na video se můžete podívat na Bit.ly/Affends-HempRev. 14/ Mick Fanning daroval 75 000 $ surfaři, na kterého zhruba před měsícem zaútočil žralok. Australan Matt Lee neměl tolik štěstí jako Mick Fanning při střetu se žralokem. Mick byl týden po závodě J-Bay Open, kde ke známému útoku došlo, pozván na reportáž 60 minutes. Celý honorář, který za reportáž obdržel, pak věnoval Mattovi na podporu jeho rekonvalescence.

15/ V Dubaji vyroste největší lyžařský a snowboardový indoor resort na světě. Aktuálně největší hala tohoto typu se nachází v Holandsku a nese název SnowWorld. To se má ale brzy změnit.

Nová indoor sjezdovka v Dubaji bude mít sníh po celý rok a její délka bude dosahovat 1,2 km s převýšením 180 m. Sjezdovka bude součástí nově vybudovaného komplexu Meydan One, jehož celková cena se odhaduje na 8,6 bilionu dolarů.

14

PRODUCT NEWS 2

1

3

4

5

6

1/ Quiksilver tričko s kapsičkou na prsou nese název Scorpion Forrest a vyniká hlavně celopotiskem.

Za 790 Kč se obléknete do stylu v moderním střihu a ze 100% bavlny.

2/ Potřebuješ dotáhnout vázko? Nebo něco jen tak pro zábavu povolit? S páskem 686 Toolbelt to zvládneš hravě, aniž bys s sebou tahal brašnu s nářadím! Stačí si nachystat 1.390 Kč.

3/ Matix Betters flanelka je lepší než každá jiná.

Vyzkoušej si to na vlastní kůži za 1.790 Kč a už nebudeš chtít jinak.

4/ Voděodolná a dýchavá bunda 686 Authentic Arcade je kompletně vybavená pro totální snowboarding.

Protisněhový pás, stahovací kapuca i rukávy, větrací otvory, podlepené švy a tak dál za 5.290 Kč.

5/ Eero už má letos desátý pro model od Nitro Snowboard a někdy říká, že už půjde do důchodu. Není to však pravda, jezdí furt jak ďábel. Za 16.990 se můžete svézt na stejném prkně co on.

6/ Se zajímavou kolekcí přichází Nike SB, který modely P-Rod (3.190 Kč), Janoski (2.990 Kč), Dunk (2.990 Kč) a Free (2.990 Kč) obdařil reflexními prvky reagujícími na světlo. Kolekce nese název Flash Pack a kromě bot v ní najdete i oblečení. Pro nastávající dlouhé noci se tahle vychytávka víc než hodí, zvlášť když se pohybujete v blízkosti projíždějících aut. Zkrátka jak říká Besip: Vidět a být viděn!

16

PRODUCT NEWS

2

3

1

5 4

7

6

1/ Designový kombíčko od Nike SB, to je čepice Artist GM za 890 Kč a tričko GM Push za ty stejný prachy. Potud žádnej odvaz, ale jen co se dozvíte, že pod zkratkou GM se skrývá Geoff McFetridge, veleznámý umělec a designér z Los Angeles, už se vám určitě rozsvítí, jakou parádu si na sebe vezmete.

2/ Matix Max Chevron je prošívaná bunda bez rukávu s fake mikinou. Zahřeje tělo na vzduchu a i oko při pohledu do zrcadla. Maminko, tatínku, dejte mi 2.490 na bundomikinku.

3/ Sk8 grip od Moüse baví leckterýho skejťáka. Müšák se letos podepsal i na snowboardové vázání Nitro Zero, který pořídíte za 6.490 Kč.

4/ Pozor, za 1.990 Kč se ti obtiskne botanická zahrada do batohu! Do batohu Nitro Chase, ve kterým můžeš s úspěchem přenášet celý svý živobytí.

2

5/ Prodloužený střih, 260 g/m , 100% bavlna, prostě Quiksilver mikča Skull Cave, která musí svým potiskem potěšit úplně každýho. Kdo si jí obleče, bude se cejtit radikálně. Stačí si nachystat 1.750 Kč.

6/ DC bunda Mastadon 2 se na trh dodává v několika barevných provedeních, takže každý si za 2.390 Kč najde ten svůj styl. Nudu podzimního počasí odpudí voděvzdorný zátěr a nošení zpříjemní polyesterová podšívka.

7/ DC The Heathrow jsou lehoučký boty inspirovaný atletickejma šůskama na běhání. Jsou použité luxusnější materiály, technologií nabušená podrážka, prostě lahůdka za 1.990 Kč.

OTEVÍRACÍ DOBA

Palackého tr.ˇ 170 | 612 00 Brno | tel. 516 777 01

ˇ RÍJEN: Po - Pá: 10 - 19 h So: 10 - 17 h LISTOPAD - PROSINEC: Po - Ne: 9 - 20 h

18

Z PAMĚTI 2

3

1

6

4

5

9

7

8

ŠTĚPÁN BAREŠ EXKLUZIVNÍ FOTKY Z JEHO TELEFONU

1/ Velikonoční trip s Darkslidem do Sarajeva – komunistický pomník někde na hranicích Bosny a Chorvatska.

2/ Vždycky mě potěší nové boty nebo deska, obzvlášť když to není z Tesca. Děkuji Darkslide.cz za support.

3/ Kam jinam se jet s kamarádama koupat než do lomu Homolák.

4/ Výhled ze střechy milánské katedrály Il Duomo, kde jsem byl o prázdninách s mamkou. Věřím, že se sem vrátím i se skejtem.

5/ Výlet s mojí holkou do Londýna, kromě oblíbeného spotu Southbanks jsem se podíval třeba i do House of Vans. Skejtovat tu bylo ale dost těžký.

6/ Nedávno jsem si pořídil objektiv na mobil Black Eye a před chrámem svatého Sávy v Bělehradu si vyfotil Peťa v tomhle obrovskym fs boardslidu na zídce.

Peťo je prostě king of pop.

7/ S kámošem Kryštofem Mizurem chodíme na Letnou na naše oblíbené jídlo Pho Ga. 8/ Docela začínám se skejtem i cestovat, což je podle mě ta nejlepší věc. Přece jen se ale vždycky těším zpátky do planety Prahy.

9/ Kudrnáč odjel na dva týdny do Řecka, tak jsem za něj převzal obchod a měl tu brigádu. Něco jsem si tak na konci prázdnin vydělal a doufám, že se za ty peníze podívám v zimě do Barcelony.

@blackeyeczsk #blackeyeczsk

black-eye.cz

e c í v ě t š Je ! m e l i b o m s y v a b zá

širokoúhlé objektivy na telefony koupíte na www.objektivnamobil.cz

NO NAME TOUR

TIR OL ~

NAŠE DALŠÍ NO NAME TOUR TENTOKRÁT SMĚŘOVALA DO RAKOUSKÉHO INNSBRUCKU, MĚSTA NA ÚBOČÍ ALP, KDE SE NACHÁZÍ SPOUSTY ZAJÍMAVÝCH SPOTŮ PRO SKATEBOARDING. MYŠLENKA VÝLETU BYLA STEJNÁ JAKO VŽDY, TEDY NAPLNIT AUTO NOVOU KRVÍ, UKÁZAT NOVÝ SPOTY, A POMOCT TAK K ROZVOJI ČESKO-SLOVENSKÉHO SKATEBOARDINGU.

text: Radim Brunovský, foto: Peter Mercell

vojta freitag /g/ ollie přes svodidlo až na chodník, sistrans

21

1

aleš jež /r/ fs bigspin přes gap u poštovních skladů, innsbruck

Na cestu se spolu s fotografem Peťem Mercellem a kameramanem Radimem Brunovským vypravil Aleš Jež, kterého jsme vzali z důvodů trochu váznoucí komunikace s okolním světem a taktéž kvůli jeho skvělému skateboardingu. Jako druhý do party se nám šiknul Tomáš Moravec, který je typickým skryťákem, nikdo ho nezná a jezdí mega dobře. Tato dvojice se

sešla u Peťa na bytě ve čtvrtek ve večerních hodinách, proběhla chillová seznamovačka a rozdání dárečků od Vansu. Tomáš byl tak milý a donesl pivka jako welcome drink. Už tento večer se mluvilo o tom, že tour bude hodně v punku a lo-costu, tedy ve znamení čínských polívek a ohřívaných fazolí. Nejvíce nás zaskočil Aleš, který nám v pohodě oznámil, že má něco

spoty, pár jsme jich omrkli, až jsme došli na první fakt dobrej. Byla to nákladová rampa s gapem přes kola u místní pošty, byl by hřích neudělat tady klukům fotku a záběr. Tomáš si skočil frontside ollie, a vyhecoval tak Aleše do frontside bigspinu, při kterém se Aleš trošku trápil, ale nakonec trik skončil odjezdem a zaslouženou radostí. Bylo potřeba sehnat nějaké ty

kolem dvou stovek a potřebuje to i na zpáteční cestu.

Popil se tedy beer a šlo se brzy spát.

Vstávačka ve 3 hodiny ráno nebyla zrovna milá, avšak každej se těšil na ty mega rakouský streety, takže jak by povedal Peťo „všetko v pohodě‘‘. Ještě než jsme se dostali z Prahy, proběhla zastávka v bankomatu, kde se Aleš aspoň trochu zabezpečil, a potom bylo ještě za úkol nabrat třetího člena familie, a to Vojtu Freitaga. Zaujal nás ještě předtím, než začal jezdit za Darkslide, klučina z Frýdku-Místku, který má super oldschool style a zajede snad všechno. Konečně se dostáváme z Prahy směrem na Plzeň, přičemž se kluci trochu stačili seznámit s Vojtou. DJ Peťo s aparaturou v podobě ipodu od Vojty naladil wutang skladby a hurá do Německa. Během 6hodinové cesty proběhl mekáč a pak další 4 zastávky na odpočívadlech, kde to kluky lákalo jezdit, a třeba takovej Vojta hecoval jízdu za kamionem a podobně.

Příjezd do Rakouska byl hodně relaxační záležitost s pohledem na krásný hory se zasněženými vrcholky.

Za první bod byla vyhlášená innsbrucká plaza, rádiusky, betonovej povrch, pecka streetek, to všechno nás zde čekalo. Dali jsme krátkou rozježďovací session a Peťo hecl lokála, aby mu ukázal místní street.

Po Peťově návratu se na skejtu přepravujeme na další

tekutiny a jídlo, vhod nám přišel Interspar, kde jsme pokoupili pečivo a vodu.

Po krátkym chillu na chodníku s výhledem na hory nám pomalu začlo docházet, jak jsou zde milí lidé a celkově město hází spokojenou atmosféru. Skate přeprava po ulicích Innsbrucku je super, všude hladký asfalt, jedinou nevýhodou jsou betonové retardéry, které byly snad všude, dokonce i v plaze.

Opět si po cestě čekujeme spoty, až dojdeme k banku s železným plotem u hrany, Vojtovi hned v hlavě břinknul jeho oblíbený wallride, bohužel, po pár pokusech usoudil, že to nedá. Tomášovi se však spot taky líbil, proto hecnul přísnej drop z nosebluntu do banku a vrátil na třetí. Hned opodál byly skvělé devítky a Vojta si chtěl vynahradit 360 flipem svůj nezdařený wallride, bohužel se štěstí neusmálo ani teď, a tak jedeme opět na plazu. Lokálů zde jezdilo požehnaně, tak si Tomáš a Vojta blejskli fotku ve stylu dva v jednom na spince s plošinkou, Vojta dělal z jedné strany frontside 5-0 a Tomáš naproti frontside nosepick.

Vojta byl stále nahecovaný, a tak vymyslel na první den docela úlet, a to frontside ollie z dost velkýho gapu přes popelnice do silnice. Na rozjezdu, který byl ještě k tomu s kopce, se pak celkem načekal

2

3

2/ tomáš moravec /r/ nose stall revert na rádiusu na slavným landhausplatzu v innsbrucku

3/ né vždy jde karta, ale jak říká igor: vojta na to nejebe

23

kvůli neustálému provozu aut. Odhodlání měl ale veliký a i přes nepříjemný crashe odjížděl na sedmý pokus, navíc dostal props od procházejících Amíků a neznámýho turisty s kamerou. Po náročném dni míříme na apartmán, po cestě se stavujeme na nákup, euro je zrádný, a tak každej šahá po tom nejlevnějším jako třeba fazole a tousťáky. Konečně dojíždíme na apartmán, kde jsme se ubytovali, najedli a dali poctivej spánek.

Sobotní probuzení zvuky bučících krav bylo top, v plánu jsme měli projet spoty v Tirolsku a k dispozici byla mapa s fotkama a přesnýma adresama. Dali jsme rychlou snídani, Vojta si radostně udělal vajca, který si dovezl na vajcách. Nebudem ztrácet čas, vyrážíme

do tyrolského zapadákova, co se nacházel hodně vysoko a traktor byl na každém metru. Vojta si v mapě vyhlídl dřevěnou zábranu a u toho bank z kočičích hlav, do kterého chtěl skákat. Na místě to bylo ale hodně unreal, a tak aspoň přeskočil zábranu s dopadem do downhillu. Další plánovaný spot byl v garážích u nákupního centra, kde stál jeden z nejlepších wallridů, co kdo z nás asi kdy viděl. Jednalo se o rádiusek do wallridu a ještě před ním se táhnul mega rozjezd z asfaltového banku. Než však Peťo stihnul vytáhnout blesky, už si to k nám kráčel nepříjemnej plešoun, kterej si přál, abychom vypadli. Stavili jsme se proto v Lidlu na čokoládičky a valíme obhlídnout další spoty v okolí nákupka.

1

Díky plánku jsme věděli o nejlepší kulatině z devíti, ale hodně nepříjemným překvapením byly, když jsme na spot dojeli, skatestopery. Vojta místo nechtěl opustit bez toho, aniž by vrátil nějakou tu prasárničku, a tak než si fotograf došel do auta pro věci, natočil sérku nollie shove-it late frontside no comply a pak práskl kino 7. Peťo si nachystal objektiv a blesky a mohlo se jít hecovat váro. Vojta byl přesvědčený, že to na tomhle spotě, kde byl ten nejlepší povrch, prostě musí padnout, a proto mu nejspíš nevadil nespočet rozseků o zem. Po nějakém tom trápení přišla zasloužená odměna v podobě supr várka, já osobně z toho měl takovou radost, že jsem se za Vojtou rozběhl s tím, že mu dám pět. Úplně jsem zapomněl na cruiser, kterej mi pomalu odjížděl do silnice, ale projíždějící řidič byl naštěstí milej, zastavil a nedopadlo to nijak tragicky. U nákupáku toho bylo opravdu dost, bohužel ten nejlepší spot, kde chtěl Aleš z posledních sil vyhecovat frontside tailslide na railu, byl v nejvíc rušným místě, a tak jsme se rozhodli zajet na plazu a potočit víc materiálu.

Po nějaké době na plaze, kde to slušně žilo, jsme měli už dost záběrů, a protože nás pořád lákal ten wallride, vrátili jsme se na místo činu. Zařízli jsme to v garážích a čekali, než odjedou auta, který nám bránily ve wallridech. Po půl hodině marného postávání, a čím dál tím silnějšího deště, jsme to zabalili a vyrazili na apartmán. Při výjezdu z garáží si nás ale opět zastavuje plešoun a tentokrát už víc nasraně opakuje, že tu nemáme jezdit. A aby toho nebylo málo, tak při nastavování GPSky na parkovišti nás provokuje zakomplexovanej důchodce s tím, že stojíme blbě. Ne všichni Rakušani jsou až tak v pohodě. Za doprovodu deště valíme po krásných horských cestách na ubytko a zaslouženou večeři. Opět jsme dali lacinou chálku, Peťo nás bavil svýma gifama, kterýma se s náma dorozumíval přes fb, a zbývalo už jen naplánovat poslední den. Vhod přišlo Německo, a to přesněji Mnichov, kterej jsme měli po zpáteční cestě, a díky mapě spotů jsme si vyhlídli pár míst na skejtování a konečně jdeme s čistou hlavou spát.

Nedělní a také poslední probuzení v krásném Innsbrucku, snídaně za jedno éčko a valíme do Mnichova. První spot byl gap a rail z osmi. Nejdřív Aleš na railu vrátil boro a po pár nezdárných pokusech bigspin do bora se rozhodl, že zkusí frontside flip na vedlejším dost velkým gapu. Bohužel mu v tom zabránila mega vyčerpanost a bolest nohou. Dále nás Peťo dovez na dost hard rail z magorů, na kterej už po dvou dnech skateboardingu nikdo neměl ani pomyšlení. Stějně to Peťo nevzdával a vytáhl nás na ještě jeden spot, což byl gap s velkým G přes tramvajové koleje... Takže nic. Všechno se nabízelo k tomu, vyrazit směr Praha. Ale počkat, ještě jedna věc bleskla Peťovi v hlavě, byl to pravý a nefalšovaný kebab, z kterého se ti „skryžia oči‘‘. Po půlhodinovém hledání kebab housu, ke kterému jsme nakonec dojeli a zjistili, že je zavřený, už opravdu vyrážíme domů. Po cestě proběhla občerstvovací zastávka na motorestu, kde jsme utratili poslední éčka, kluci odfotili společné foto a uložili se do auta ke spánku.

Všichni se probouzíme zdravý a celý v Praze. Tour splnila to, co měla, a už se nemůžeme dočkat další.

3

2

24

1/ tomáš moravec /r/ nose drop indy ze zábradlí do banku ve čtvrti tivoli 2/ důkladná oprava spotu, škoda že zbytečná 3/ šílená trojka – aleš, tomáš a vojta

vojta freitag /g/ 360 flip ze schodů u obchodního centra leiner

4

MARTIN PEK text: Radek, foto: Peter Mercell

TAK... KONEČNĚ TU MÁME ROZHOVOR S MARTINEM PEKEM. TOHLE DÍLO VZNIKALO VÍC JAK ČTYŘI ROKY, NĚKOLIKRÁT JSME BYLI SKORO V CÍLI A ZÁROVEŇ SE PÁRKRÁT STALO, ŽE SE NAD MARTINEM ZLOMILA HŮL. SKATEBOARDING PROSTĚ NENI JEDNODUCHÁ ZÁLEŽITOST.

Nejspíš není mnoho z vás, kteří by Martina neznali, ale pro jistotu ho trochu představíme. Pochází z Prahy, je mu 26 let, skateboardingu se věnuje od roku 2001 a hodně často se s ním můžete potkat někde na závodech. Výsledky má dobrý, vyhrál třeba 20. ročník Mystic skate cupu nebo Vans Spring Classic, byl druhý na evropském finále Mountain Dew bootcamp 2014, a na kontě má spousty vyhraných best tricků. Ježdění mu sponzorují Vans, Oakley, Orion trucks, Ambassadors, Bones wheels a bearings, Czech sport guru a Life is Porno crew.

Tak jakej máš dneska den?

Vzhledem ke včerejšímu focení to dnešní vstávání nebylo úplně jednoduchý. Musel jsem si ráno dát takovou speciální vanu, kdy si sedneš do ledový vody a musíš to tam vydržet co nejdýl. Ještě si do vody sypu

sůl Musclejoint, která taky pomáhá, abych moh vůbec chodit, hehe. Ale jinak hezkej den, svítí sluníčko.

Hele, do tý vany si dáváš led?

Jak kdy. Někdy si i koupim party led a to je pak utrpení. Ale třeba včera po ježdění jsem si napustil jen studenou vodu, k tomu koukal na film, abych to tak nevnímal, a vydržel tam co nejdýl, třeba půl hodiny. Člověk je z toho pak tak ztuhlej, že nemůže vůbec chodit, někdy si musim pustit i teplou, abych moh z vany vůbec vylézt, hehe. Ledová voda ti pomáhá k tomu, že ti rychlejc regenerujou buňky, nenatéká ti tkáň... Je to alchymie.

No, to je tenhle rozhovor taky, vždyť už na něm pracujeme čtyři roky, a i teď je to dost vydřený.

Pár dnů před uzávěrkou a honíme fotky. Máš někdy pocit, že v životě nestíháš?

Já se snažim maximálně, ale vzhledem k tomu,

ss heelflip na double setu na pláži v kodani. hodně tu foukalo a už jen rozjet se byl velký souboj, který nakonec martin vyhrál

27

že v mym skate životě není vše tak, jak bych si představoval... Musim chodit do práce a ve zbytku času věnovat maximální úsilí tomu, abych šel dál, a věřit svýmu snu.

Mě spíš zajímá, jestli ti někdy připadá, že nestihneš udělat vše, co bys chtěl?

Já mám rád, když si do svýho notebooku zapisuju všechny plány a řadím si to za sebe. Samozřejmě, někdy se stane, že tě něco nebo někdo zdrží, a pak se může stát, že se plán posune. A protože toho stíhám opravdu dost, tak pak prostě něco vypadne... Kdybych nežil v tomhle tempu, tak si myslim, že už neskejtuju a nedělám to, o co se snažim.

si hledal práci různě přes inzerát, ale někde jen tak sedět a nic nedělat za sedmdesát na hodinu nechci.

To radši budu celej den dřít za nějaký lepší peníze než vysedávat, což je ubíjející a k ničemu.

Co zajímavýho už si dělal?

To ani nejsou moc zajímavý práce... Pomáhal jsem s úpravama web stránek, vylepšoval sociální média, což mě teda baví a chci se tomu věnovat víc. Ve svý podstatě se těmhle věcem věnuju i díky skateboardingu.

Nechodil si někam na vejšku?

Studoval jsem na Karlově univerzitě Fakultu tělovýchovy, obor Management a sport, ale už loni

teď vůbec funguješ se sponzorama?

Většina firem chce podporovat spíš produktama než penězi, ale myslím si, že když máš dobrou myšlenku, nápad, tak firmy po tom pujdou. Je to na tobě, jak to dokážeš odprezentovat. Nejzajímavějším mým sponzorem je Ambassadors, kde jsem si vymejšlel vlastní design na desku. Všude je vidět spousta thuglife videí, viděl jsem takový s mravenečníkem a klokánkem, jak se ten klokánek lekne a uteče. Skateboarding je o zábavě, a proto jsem si udělal takovejhle design, aby to lidi bavilo. Z prodeje skejtů mám alespoň nějaký malý peníze, ale tak to prostě je, musíš dát dohromady každou korunu. Díky Ambassadors vznikla

1

28

Co léto, jaký bylo?

Náročný, hehehe. Každý mám náročný. Snažil jsem se kromě skateboardingu i odpočívat, takže jsem se párkrát podíval do lomu za Prahu, proběhla nějaká grilovačka s kámošema, relaxace. Ale jinak to bylo náročný, skejtový, byl jsem dvakrát v Kodani, v Berlíně...

V zimě jsme se spolu bavili, že se chystáš do Ameriky, a nakonec to nevyšlo...

Měl jsem domluvený nějaký budgety, peníze, a prostě některý věci nevycházej podle představ. Takže se mi neuskutečnily některý smlouvy, neni budget a nemůžeš cestovat. To je jednoduchá rovnice.

Když už jsme nakousli peníze... Bydlíš sám, takže se musíš sám živit. Kde na to bereš?

Dělám všechno možný. Mám různý brigády, pomáhám, kde se dá, teď jsem například dělal v jednom e-shopu.

Nějaký příjmy mi jdou i ze skateboardingu, ze závodů, ale to je sotva tak akorát na nájem a někdy i na jídlo.

Pokaždý se taky nedaří, takže kdokoliv potřebuje pomoc s něčím zajímavým, jdu do toho. Taky jsem

jsem se musel rozhodnout jak dál. Chodil jsem na denní prezenční studium a se skateboardingem se to úplně neslučovalo. Navíc jsem se odstěhoval do vlastního, takže skloubit práci, skateboarding a školu bylo strašně obtížný, a když to člověk chce všechno dělat, jak nejlíp umí, tak je to těžký. Musel jsem si vybrat, takže jsem se sebral a jel na měsíc do Bulharska, kde jsem si dával dohromady svoje priority. Bylo to tam výborný, jeden den jsem skejtoval a druhej jel někam na vejlet, třeba do hor na ranč s koňma. Takže jsem si tam v hlavě srovnal, co v životě budu dělat dál, rozhod jsem se a ten rok vyhrál Mystic.

To mi dalo další znamení, že v tom mám pokračovat, že se to lidem líbí. Mám radost, když od lidí dostávám zpátky feedback, ohlasy, že je to moje ježdění baví.

Teď v Polsku za mnou přišel týpek, kterej má rakovinu, a povídal, že je nejvíc rád, že se se mnou může vyfotit a že mu můj skateboarding dává největší sílu a naději.

Tohle jsou věci, který tě v životě posunou dál, to si pak říkám, že tohle je ten můj úděl, kterej mám dělat.

Už si to trochu nakous, ty peníze, kontrakty... Jak

spolupráce s americkým Bones, který mi postovali video na jejich Instagramu. Takže si teď s nima píšu a vymejšlím další spolupráci. S Vansem je to výborný, mám věci, můžu skejtovat. Oakley je stránka sama o sobě, teď vytváříme podmínky pro novou spolupráci, doteď to bylo spíš na takový kamarádský bázi. Czech sport guru je můj manažer, Jakub Jirásek, s kterým spolupracuju a strašně moc mu děkuju. Je to člověk, kterej mi pomáhá spolurealizovat moje projekty, třeba teď děláme na takový novince, kde půjde o spojení dětí a skateboardingu. Individuálně učím děti na skejtu už nějaký čtyři roky, baví mě to, líbí se mi to jejich nadšení, ta čistá energie a progres. A pak samozřejmě sponzoring od kluků z Life is Porno, vytvořili jsme projekt Skateporning a doufám, že budeme pokračovat dalšími díly. A děkuju všem lidem, co mi pomáhaj, protože bez nich by to nešlo, takže děkuju všem, co mi pomáhaj realizovat moje sny.

Jak se fotil rozhovor?

Jeli jsme do Kodaně, kde jsem byl předtím na závodech, a věděl tak o spotech. Šlo to v pohodě.

1/ blunt flip out v minirampě na pláži v kodani 2/ bs smith na railu v kodani u nákupáku fisketorvet byens

2

1

1/ dánský styl, fs bluntslide na krásný červený lavičce 2/ bs ollie přes kolo, kterých je v kodani milion

Bylo teda pár momentů, kdy se člověk musí kousnout a makat, takže jsem si dával za den pět kafí, abych měl sílu. Největší boj, úplně mytickej, byl takovej double set přímo u moře. Foukal proti mně vítr a rozjezd bylo potřeba vychytat, musel jsem do toho dát všechno, každej pokus úplně všechno. Navíc tam chodili lidi, bylo to celkem hektický. Nakonec jsem se s tim popral a udělal switch hel. Jinak se to fotilo celkem fajn, byl to příjemnej výlet, ale samozřejmě se muselo makat a šlapat do toho. Našli jsme pár zajímavejch spotů, třeba basketbalový hřiště, kolem dokola kterýho byly takový obrovský rádiusy, kde jsem udělal front nosbl. Obálku jsme fotili v Praze, je to takovej gap kousek od mýho bydliště. Musel jsem si nakoupit všechno možný, abych spot připravil, natahal jsem tam překližky a ducktapem to dal dohromady. Nejdřív jsem udělal ollie, pak kino a nakonec zkoušel ještě var, ale u toho jsem se rozbil. Dopadal jsem na to, ale neodjížděl, do toho tam pořád projížděly nějaký auta, prostě totálně psychicky vyčerpávající. Rozjezd krátkej, velkej gap a dopadáš do downhillu, vůbec to nebylo jednoduchý, a určitě se pro ten var vrátím. Ale z kina mám taky radost, když jsem koukal na tu fotku, tak to vypadá, že letim tak z dvaceti, což docela tý vejšce spotu odpovídá. To je prostě skateboarding, dáváš do toho všechno a doufáš, že to vyjde.

Máš z toho Dánska nějaký zajímavý příběhy?

Celá Kodaň je jeden velkej příběh. Každej umí anglicky, jsou tam perfektní spoty a všichni jsou tam v pohodě se skateboardingem. Je to placka, takže si vezmeš kolo a v klidu objedeš celý město. Negativní je, že je to celkem drahý. Ale to je tak jediný mínus oproti spoustě plus a určitě doporučuju všem, co skejtujou, se jet do Kodaně podívat.

Tak já se ptal na příběh, jak jste makali na letiště...

Jo tahle story, hehe. No to bylo. Den před odletem jsme byli dlouho venku, pak šli spát a ráno, když zazvonil budík, tak já ani Peťo jsme ho neslyšeli.

Potom jsme se vzbudili, rychle naházeli věci do báglů a běželi na metro, asi půl kiláku s věcma na zádech.

Peťo z toho byl dost špatnej, z Prahy totiž odjížděl někam dál a musel to stihnout. Bohužel, frajerka na informacích na letišti nás poslala špatným směrem a já kvůli tomu pak neprošel kontrolou, protože jsem měl velkou bagáž, která se nedala vzít na palubu.

Peťa tam naštěstí pustili. Musel jsem v Kodani zůstat a koupit si novou letenku... No nebylo to úplně příjemný. Naše chyba byla, že jsme tam nedorazili včas, ale taky za to mohla ta holka, co nás špatně poslala. Stalo se mi to poprvý, že jsem zmeškal letadlo.

Jednou se to prostě musí stát, abys poznal, jaký to je, ta stresová situace!

Skejtuješ už spousty let, kdy myslíš, že si měl to nejlepší období, kdy se ti nejvíc dařilo?

Teď, hehe. Každý období má něco do sebe, máš se z toho něco naučit, něco si vzít. Když jsem chodil do školy a nemusel řešit peníze, tak to byla sranda.

Ale zase sem měl problémy s učitelama, takže jsem kvůli nim třeba opakoval čtvrtej ročník. Neměli mě rádi, protože jsem skejtoval a cestoval, ale pak jsem odmaturoval se samejma, takže jsem za to vlastně rád. Dobrý období jsem měl před velkým úrazem nohy, to se mi dařilo, byl jsem nabitej, ale zároveň i trošku váhavej. Po zranění jsem měl zase období, kdy jsem se do skateboardingu musel zpátky dostat, bylo to těžký, bolelo to, ale udržovalo mě to na tý cestě.

Teď mám období, kdy jsem se ze všech problémů dostal, uvědomil jsem si spousty věcí, dbám víc na sebe a snažím se koukat na svět z jinýho úhlu.

Skateboarding je prostě skvělej. Ten pocit, když si vezmeš skate a jdeš pushovat do ulic.

Tu zlomeninu nohy, lýtkový a holení kosti, si měl ze srážky s bikerem na Štvanici. Bylo to takový kariéru končící zranění. Jak si to rozchodil?

Když jsem se v nemocnici probudil z narkózy, tak mi doktor řek, že už nikdy nebudu chodit. Jak jsem byl ještě takovej zblblej, tak jsem mu vysvětlil, že tohle neberu. A on, hmm, to bych byl rád, ale nejsem si tím jistý. No a poučení z toho všechny je, že je to jen

o tom, co máš ty v hlavě, že ti nikdo cizí nemůže říct, co se bude dít. Jasný, můžou ti doktoři sdělit, že si myslej, že to bude mít takovouhle tendenci, protože lidi před tebou to měli takhle, ale když si věříš, dáš do toho všechno, dobře to dopadne. Já se z toho dostal, nemám žádný hendikep, noha mě nebolí, akorát koleno trošku zlobí, protože mi skrz čéšku dávali do lýtkový kosti železo. Ale díky tomu jsem moh dřív skejtovat, sice to bolelo, ale už jsem jezdil. Prostě je to všechno o tvý mysli, nezáleží, co říkaj ostatní lidi.

Je to jen na tobě, jestli to vzdáš, nebo ne. Já ležel půl roku, pak měl rok v noze železo a další rok jsem chodil

2

po rehabilitacích, abych dal tělo dohromady a díky tomu, že jsem udělal vše, jak jsem měl, tak skejtuju.

Seš v hejtu vůči tomu bikerovi, co ti to udělal?

Absolutně ne. Věci se ti v životě stávaj, aby ses poučil.

Když to pochopíš, tak dostaneš druhou šanci. Když ne, život ti nakope prdel, sejme tě k zemi a už se nikdy nezvedneš.

Co všechno děláš pro zdraví? Čím seš starší, tím to víc bolí a chce to mít pevnou vůli a motivaci, abys to vydržel. Takže se třeba zajímám o to, co jím, i když ne vždy to jde, třeba na cestách, to je těžký. Snažím si dělat jídlo sám, abych měl správnej přísun vitamínů a energie.

Docházím k fyzioterapeutovi, na rehabilitace, abych se dal dohromady. Každej skejťák má vybočenou pánev z toho, jak jezdí pořád bokem, ale nikdo o tom pořádně nemluví. S tím souvisí i jedna kratší noha, což taky nikdo moc neřeší. Jasný, můžeš to brát undergroundově, ale je to tvoje tělo, který tě tady

31

nějakým způsobem drží a bude až do konce, takže je potřeba se o něj starat. Já to tak beru. Skateboarding je super a chci to dělat, dokud to pujde.

Jakým způsobem relaxuješ?

To je jedna z nejtěžších věcí, kterou jsem se musel naučit, když jsem měl zničenou nohu. Jsem hodně energickej a baví mě bejt nabitej, ale člověk se musí naučit se uklidnit. Takže mě baví číst, poslouchat muziku, meditovat, cvičit jógu. Jsou to výborný věci, který ti pomáhaj se zklidnit, podívat se sám na sebe a přemejšlet o sobě. To je nejdůležitější. Neni to o tom, že zpytuješ svědomí, ale racionálně přemýšlíš o tom, co jsi udělal a co můžeš udělat líp, uděláš si regresi.

Ale dostat se tam je hodně těžký, ale asi ne nereálný.

Otázka je jak. Pak se začíná řešit olympiáda, ale já si myslim, že si každý může vybrat svojí cestu. Můžeš si jezdit ve svým skateparku a o tyhle věci se nemusíš zajímat, prostě si vybereš svojí cestu. A v tom je skateboarding skvělej, že si můžeš vybrat, co sám chceš, ať už po trikový stránce, nebo tý životní. Pořád si můžeš jet ty oldskoolový triky jako darkslide, anebo si budeš dělat nový ultra technický triple lasery.

Takže je to jen na vás, co si vyberete, jakou se vydáte cestou. A pokud už na nějaký cestě jste a cejtíte nespokojenost, tak jí prostě změňte.

Byl si hodněkrát v zahraničí, viděl si různý

Mně přijde, že jsme dřív znamenali i něco pro firmy z jiných odvětví. Teď jsme ale všem u prdele, protože jakejkoliv obtloustlej brejláč, co si udělá svůj youtube kanál a komentuje hry, má víc followerů než nejllepší skater u nás.

To je prostě trend dnešní doby, svět se prostě vyvíjí. Neni to úplně super. Si vem, když přišla éra koloběžek, kolik skaterů tu místo nich mohlo bejt...

Na druhou stranu lidi nejezděj na skejtu proto, že to neuměj, že na to nemaj. Já nejsem hater koloběžek, nic takovýho, scooting je prostě další věc. Dřív si lidi taky mysleli, že na skejtu můžou jezdit jen malý děti, a ono se to posunulo až do dnešní podoby. Všechny

1

32

Blíží se MČR, jakej ty seš vůbec závodník, jak to cejtíš?

Závody vnímám tak, že mi pomáhaj k tomu, abych mohl dál skejtovat. Když vyhraju peníze, můžu dál jezdit, to je alfa a omega. Kdybych měl nějaký jiný vyšší příjmy, tak bych se víc věnoval projektům, který mám v hlavě. Beru to tak, že jedu na závody, soustředím se na to a plánuju si celej den. Dávám tomu přípravu, neponechávám nic náhodě a zároveň nejradši mám okamžik překvapení.

Co to znamená, hehe?

To znamená překvapit na závodech. Podle mě to jediný, co můžeš udělat pro to, abys vyhrál. Když se ti to povede, jseš vítězem, když ne, pořád se potácíš kolem desátýho místa.

Všechno se poslední dobou strašně mění. Jak vidíš, třeba rok 2025, když si sám pamatuješ, jaký to bylo v roce 2005 a porovnáš to s dneškem?

To tady můžeme filozofovat a spekulovat dlouho...

Skateboarding se bude rozdělovat na několik sfér, už se celkem díky Street League rozdělil. Je tu superhero elita, mezi kterou když se dostaneš, máš to zajištěný.

věci, takže asi dokážeš nějak posoudit tu naší skate scénu...

Spousty značek má své české distributory, kteří tomu nedávají nazpátek to, co by to potřebovalo. Třeba co se týká riderů, tak mnoho zahraničních značek umožňuje pro jezdce přímou podporu, ale český distributoři s tím tady nic nedělají, protože na to nemaj čas. Problém je i v tom, že se tady desky prodávají strašně levně, střílet skejty za 400 korun je nehorázný, a rozhodně si zasloužej, aby stály minimálně litr a vejš. Kvůli tomu se celej trh zkurvil a americký značky tu nemají vůbec žádný prostor, tím pádem ani ty nemáš šanci za ně jezdit, a tak se ti nestane, že by tě vytáhli do Evropy nebo do světa. No a úplně nejhorší je, že je tu hodně sponzorovaných lidí, což je úplně zbytečný. V Americe kluk, co udělá kino z dvanácti, má desetiprocentní slevu v shopu a je rád. Tady ti každej pošle video, že chce bejt sponzorovanej a nic neumí.

Je něco pozitivního? Že se tu lidi snaží vytvářet nějaký akce, makat na nich a přemýšlet o nich, jak to dělat ještě líp, aby to nestagnovalo.

sporty se prostě vyvíjí, ať jsou sebedivnější, třeba jako chuckball. Co jsem se různě bavil s lidma, tak jich hodně nejezdí, protože jim skejt přijde těžkej. Když si koupíš koloběžku, tak se za tři měsíce naučíš úplně všechny triky. Lidi chtěj věci získávat jednoduše. Když sedíš doma a čumíš na youtube videa, neni to žádná námaha, ne jako když vylezeš ven a o něco se snažíš.

Nemyslím si ale, že by byl skate odepsanej. Pomalu se to vrací a boom opět přijde. Skate firmám teď hodně pomoh longboarding, což je docela sranda, že si longboardisti říkaj skateři, ale jako proč ne, je to jen jiný odvětví skateboardingu. Svět se bude vyvíjet a co bude zítra populární, to nikdo neví. Třeba zítra někdo opět vytáhne pogy...

A jaká je tvoje budoucnost na skejtu, co bys chtěl ještě dokázat?

Dostat se do Ameriky a normálně tam fungovat.

Už jsem tam párkrát byl a pokaždý jsem z toho byl nadšenej. Skateboarding je tam nabitej asi jako tady v dobách, když jsem začínal a všichni z toho byli nadšený. V Americe si lidi jezděj pro sebe, pro radost, i když dělaj ty největší bomby. Tohle mě baví.

1/ fs noseblunt v rádiusu na hřišti v kodaňské čtvrti nørrebro 2/ 50-50 late shove-it na pole jamu, nørrebro, kodaň

2

NIKE SB TEAM NIKE SB PROŠEL V POSLEDNÍCH LETECH ZÁSADNÍ GENERAČNÍ ZMĚNOU. ABYCHOM SI OTESTOVALI NOVOU, MLADOU, FAJFKY NOSÍCÍ KREV, VYDALI JSME SE NA TÝDENNÍ TRIP DO MALEBNÉHO SLOVINSKA.

text: Tomáš Gaži, foto: Peter Mercell

SLO VE ~ NIA

kristian nguyen /g/ bs 5-0 z 11 schodů v areálu lublaňské nemocnice

35

Momentálně se v česko-slovenském Nike SB teamu nachází čtveřice jezdců ve věkovém průměru sedmnáct let. Bohužel, Jiggyho jsme museli nechat doma kvůli naštípnuté kosti, proto jsme do redakční káry naložili Kika Nguyena, Honzíka Rathouského a nejnovější posilu, Fandu Šestáka. Klasicky jsme z Prahy vyrazili s několikahodinovým zpožděním, takže brány hlavního města Lublaň jsme překročili až v pozdních večerních hodinách. Vyčerpaný z cesty jsme se raději rovnou

vydali do říše snů, v čemž nám vyšel vstříc skvělý apartmán, který jsme obývali příštích pár dní.

Ráno jsme si dali první oťukávací session v centru města. Se spoty nám pomáhala aplikace Skate Maps, kterou nám doporučili kluci z Lógru, kteří krátce před námi také Slovinsko navštívili. Skate Maps má výhodu v tom, že u každého spotu je doplňující větička, například zda odtud vyhazují, dá se jezdit jen přes víkend a podobně. Na základě appky jsme

1

2

36

1/ fanda šesták /g/ bump over the rail v postojně pokořil fanda olliečkem 2/ šťastný nike team u moře

se tak rozhodli zahřát na luxusních zídečkách u řeky.

Háček byl v tom, že po dvou grindech vyskočila z baráku babička a samozřejmě největší čočku jsem dostal já, který jsem jen seděl. Když jsem jí oznámil, že její mateřský jazyk mi je cizí, vrhla se se svým

nekompromisním hejtem na kluky. Po odeznění slovíčka policie jsme pochopili, že tudy cesta fakt nevede, a proto jsme se raději přesunuli ještě hlouběji do centra, kde si Peťo vzpomněl na pár spotů z dávnější Darkslide Vagabund Tour.

Mlaďasové se začali rozježďovat a každý z nich natočil lajničku na centrálním spotu, kde byl krátký bank a hned za ním pět schodů. Není to El Toro, ale na videu to vypadalo efektně. Skvělý začátek nás nahecoval do dalšího objevování lublaňského streetu, až jsme zakotvili na rovné zídce ze schodů. Nevím, jak bych vám ji popsal... Představte si nádhernou ženskou, která je ale neskutečně frigidní. Přesně to byla ta zídka, na pohled dokonalá, ale grind na ní nešel ani za boha. To zjistil Kiko celkem bolestivou cestou i přes kilogramy naneseného vosku, takže jsme to raději vzdali. Kiko si to ale vykompenzoval na dalším spotu, kterým byl docela dlouhý travnatý gapík. Fanda bleskurychle odjel kickflip a hned začal zkoušet var heel, Kiko si mezitím hrál s bs heelflipem. Ani jeden z mnoha Fandových dopadů se neproměnil v úspěšný, zato Kiko vrátil back heel jak princ a my jsme úspěšně završili první den.

Předpověď počasí na další den vůbec nepotěšila, ale ráno to vypadalo ještě v pohodě, a tak jsme stihli

honza rathouský /g/ flip to manual flip out před fakultou dopravy

3

1

kristian nguyen /g/ sérka nollie heelflip do banku a následně nollie bs bigspin ze schodů na náměstí trg republike v lublani

vyzvat dva spoty. Dřevěná manuálka, lukrativní to místo pro život termitů a podobných dřevo požírajících mikroorganismů, se zalíbila Honzíkovi a Kikovi, a krátkou session proměnili na dohromady tři manuálové kombíčka. Pak jsme se přesunuli na lavičku do zatáčky u stadionu, kde Fanda zabil fs smith fs pop out a Kiko v doprovodu prvních dešťových kapek flip bs tailslide. Spustil se neuvěřitelný liják, rozhodli jsme se proto zaskočit si na oběd, zaparkovali v gigantickém obchodním centru a hledali co největší low cost.

Zakotvili jsme v Sparu, který vypadal pro pět chudých skejťáků nejlépe. Opak byl pravdou, nakonec jsme utratili 6 éček za podprůměrné jídlo, za což Kiko hlásil Spar až do konce výletu.

Z nebe stále chcalo, proto jsme se přeorientovali na tourist life a navštívili gigantický jeskynní komplex s názvem Škocjanské jame. Vzít tři puberťáky na poznávací trip do památky UNESCO? Úplně jsem se cítil jako za dob základní školy, akorát s tím rozdílem, že jako největší školák jsem se choval já, když jsem

dostal nezastavitelný záchvat smíchu poté, co jeden z návštěvníků jeskyně skoro přepadl přes ochranné zábradlí. Pokud si myslíte, že pražské byty mají vysoké stropy, tak tady z tohoto byste se úplně posrali.

Jeskynní místnosti vysoké 100 m připomínající lokality, ve kterých se točil Hobbit, v údolí protéká úzká říčka, která údajně již párkrát celou jeskyni zatopila, a turistický chodníček s podobností čínské zdi, prostě nádhera. Bohužel se zde nemůže fotit, takže mi budete muset uvěřit a představit si to jen z mého vyprávění.

2

3

Exkurze po přírodních památkách skončila a my jsme si to namířili k pobřeží, které obvykle schovává hromadu spotů. Tentokrát se nám asi všechny spoty vyhýbaly, protože jsme našli akorát jeden dirty gapík ve městě Izola a nechali si ho do zálohy.

Následující den jsme se probudili do nádherného počasí, které si vyžádalo další výlet za hranice Lublani, tentokrát do nedaleké Postojny, která se může pochlubit skvělým DIY spotem. Honzík tam vrátil fakt vymazlený rock bs flip out, Kiko zas kinečko v největším rádiusu a Fanda si ze stejné překážky odnesl fs smith a další hromadu triků, neboť právě jeho srdíčku jsou rádiusy nejblíže. Možnosti DIY spotu jsme vyčerpali, ale ve městě je ještě skvělý bump over

2/ honza rathouský /g/ bs boardslide bigspin out na zídce v areálu místní univerzity 3/ hoplá rybičku do slaný vodičky

39

rail, klasicky při vstupu do banky. Takových spotů jsme už viděli desítky, ale žádný z nich nebyl tak dokonalý a reálný. Bohužel po prvním pokusu jsme dostali vyhazov a vrátili se raději do hlavního města.

U nemocnice se zrekonstruovaly šikmé hubby z jedenácti schodů, na které se nejvíce hecoval Kiko, ale kvůli nějakému mentálnímu bloku se do toho neuměl donutit. Byli jsme na spotu už dvě hodiny, ale blok ne a ne překonat, a já si najednou vzpomněl, že jsem si v Postojně nechal viewfinder. Ne úplně drahá věc, ale pro točení dost zásadní. Do Postojny

dlouho, jak jsme chtěli. Fanda si odnesl dvě rychlé lajničky, Kiko jednu delší, při jejímž zkoušení stihl vyčerpat všechny nadávky, které slovenský jazyk nabízí. Nakonec ještě na single vrátil fs tailslide bigspin out a po dobrém začátku jsme vyrazili k moři, dát slovinskému pobřeží druhou šanci.

Slovinci sice hodně moře nedostali, ale oblast to je fakt nádherná! Nejprve jsme bloudili po městečku Portrož, ale marně... Pak jsme to zkusili ve větším městě Koper, kde se to už trochu rýsovalo skoro-spoty, ale stále to nebylo dokonalé, až do momentu, kdy se za námi

1

jsme se proto ještě rozhodli vrátit, ale předtím jsme ještě navštívili jeden spotík v Lublani. Mramorový ovál připomínající rail na zemi byl jako dokonalý pro Honzíkův boardslide bigspin out, akorát na dopadu byla zaparkována několikamilionová Tesla, proto jsme luxusní elektromobil patřičně obarikádovali svými věcmi a Honzík to hned několikrát vrátil. Tak hurá znovu do Postojny! Samozřejmě můj viewfinder se nenašel, ale Fanda ho naštěstí pomstil olliečkem přes zmiňovaný bump, který mu tam padl na čtvrtý pokus.

Aplaus kolemjdoucích ho hecnul ještě zkusit kino, ale po prvním sebevražedném pokusu si to rychle rozmyslel. Čtvrtý den jsme měli v plánu se zdržet v Lublani co nejméně. Dali jsme si warm up session na skvělých točitých zídkách před bankou. Tentokrát na místo hejtu z banky nás slušně pozdravili a nechali skejtovat tak

2 40

1/ fanda šesták /g/ fs smithgrind v diy rádiusu v postojně 2/ škocjanská jeskyně je unikát, který musíte alespoň jedenkrát v životě vidět

kristian nguyen /g/ bs heelflip přes luxusní gap v lublani

3

1

honza rathouský /g/ fakie bigspin v opuštěné budově u moře

objevil lokální skater, který to za námi pushoval, od chvíle kdy nás slyšel na prknách v centru. Měli jsme z pekla štěstí, že jsme natrefili na tohoto týpka, protože cestou jsme uviděli akorát longboard shop, ve kterém nám poradili jezdit 10centimetrovou zídku.

Lokál se jmenoval Matjaž a tyto přímořská městečka má pořádně zmapované. Ukázal nám i nějaké profily a ze spotů jsme byli neskutečně nadšeni, proto jsme si s ním dohodli schůzku na další den.

Samozřejmě, Matjaž se na místo setkání nedostavil, telefon nezvedal, na smsky neodpověděl. Skejťáci, čuráci! Podobnou zkušenost si ze Slovinska před nedávnem přinesl náš kamarád George, ale nějak se mi tomu nechtělo věřit. Už věřím... Namísto čekání na Godota jsme raději využili naši přímořskou polohu na chillovou koupačku. Koule se nám trochu ze studené vody scvrkly na rozinky, ale refresh to byl dokonalý. Když jsme vyschli, vrátili jsme se na dirty

2

3

gapík, který jsme v časech nepříznivého počasí objevili v Izole. Honzík se rozhodoval mezi 360 flipem a fakie bigspinem, ale nakonec to vyhrál biggie, který i zanedlouho s přehledem vrátil.

Odjeli jsme do Lublaně na hubby při nemocnici, aby Kiko odstranil svůj mentální blok a naložil jim jak správný Nike SB rider. Zábrany nechal asi u moře, protože do deseti minut bez problémů odjel bs grind a bs 5-0. Mezitím se na zídku hecoval i Fanda, ale nevěděl se donutit naskočit, proto předtím dělal pár flipů, aby měl feeling sérky. Kiko se ještě cítil na flip bs grind, když v tom Fanda naskočil do fs grindu, zasekl se a letěl na hlavu. Toto bylo již podruhé za měsíc, co si dal fakt nepříjemnou hlavičku, a k tomu měl ještě podobně jako Jiggy naštípnutou kost v ruce. I Skate and Destroy má své hranice a poté, co to Fandu skoro

vyplo, nám nebylo všechno jedno. Rána do hlavy asi nebyla tak slabá, protože Fanda ztratil krátkodobou paměť. Naštěstí Peťo zachoval chladnou hlavu a věděl jak se v této situaci chovat. Fandovi dával postupně jednoduché otázky, aby mu pomohl se rozpomenout a vrátit se do reality. Místy to bylo děsivé, když si spletl Slovensko se Slovinskem nebo když si nepamatoval, že má něco s rukou a že na hlavu padl nedávno.

Ze strachu o Fandu jsme se rozhodli opustit Slovinsko ještě v ten večer, protože určitě lepší skončit v nemocnici doma než někde na cestách. Tisíc kilometrů nám uběhlo jako nic, při životě nás držely nechutný, ale účinný energy drinky a hodiny taneční a rapové hudby. I když tento výlet neskončil největším happy endem, musím říci, že se Nike za své mlaďase vůbec nemusí stydět!

2/ kristian nguyen /g/ flip to bs tailslide na zídce u stadionu stožice 3/ eufórie po vrácení triku

43

CZSK SELECTION

DAVID LUU text: Radek, foto: Peter Mercell

DÍKY FANDOVI ŠESTÁKOVI NAŠE REDAKČNÍ OKO ZAOSTŘILO NA ZÁPAD, NA MOST A HELE, CO TAM NEVIDÍ ZA FLOUTKA. PARKEM TO V NEJVĚTŠÍM SPEEDU SVIŠTÍ DAVID LUU, VZHLEDEM NEHORÁZNEJ LAMAČ DÍVČÍCH SRDCÍ. SCHVÁLNĚ, JAK TO MÁ SE SKATEBOARDINGEM? Na začátek se lidem představ, ať vědí, s kým tančí... Čau, jsem David Luu, pocházím z Mostu, je mi čerstvě osmnáct let a studuju střední průmyslovou školu, třetí ročník. Na skejtu se vozím už sedm let, po roce ježdění se mi začalo dařit v kategorii do patnácti a objevoval sem se na předních příčkách. Díky tomu přišel i první sponzor, a já moh jezdit každý den. Když jsem byl mladší, jezdil jsem na campy do Českýho Krumlova, kde jsem poznal i Peťa Mercella, který teď se mnou nafotil rozhovor. Co ještě říct? V současný době mě sponzoruje C1rca, Ambassadors, Asphalt Yacht Club a největší novinka je, že jsem začal jezdit za Lamax electronics.

Jezdíš víc parky, nebo street?

Ze začátku jsem jezdil hodně skatepark, ale poslední dobou se snažím jezdit i v bowlu. Skejtuju totiž s mladým Ládíkem Váňou, což je kluk z Mostu, který skejtuje tři roky a jeho rodiče mě berou spolu s ním po závodech, za což sem jim strašně vděčnej.

Od něho jsem odkoukal rádiusy a zkouším bowl. Jinak v začátcích jsem kvůli ježdění závodů pořád skejtoval jen v parku, ale pak sem byl jednou na streetu s Davidem Kalinou, skákali jsme na Vyšehradě schody, a od tý doby jsem věděl, že chci natočit street part.

A loni se mi to povedlo. Takže jezdím street, bowl i skatepark dohromady, baví mě všechno.

Stalin ale určitě bude tvoje nejoblíbenější místo...

Hehe, tak co se týče spotu v Praze, tak Stalin je super.

Ale byl sem teďka na skatecampu v Chemnitzu, kde mají areál AJZ. Byl to takový hotel, za kterým jsou postavený minirampy, a tam jsem každý ráno po snídani skejtoval. Hned kousek odtud je Concordia park, což je taková plazza s bowlem a street částí, a ještě kus dál jsou street zídky na vlakový stanici.

No a navíc je v Chemnitzu i skate hala, takže určitě nejlepší město pro skate, co znám. A ode mě z Mostu je to tam stejně jako do Prahy hodina a půl.

Podle FB obouváš C1rca, takovou nezávislou značku...

Team manažera mi dělá Martin Drbohlav, který mi dodává boty, letos jsem měl šest párů. Ale není to žádný oficiální sponzoring pod smlouvou, spíš taková kamarádská podpora. Za ty léta, co už za C1rca jezdím, jsem vyzkoušel spousty modelů bot. Některý nejsou na ježdění vhodný, ale teď jsem si vychytal pro model Davida Gravetta s názvem Goliath. Jezdím v tom celou sezónu a jsem maximálně spokojenej.

A pod nohama lámeš desky Ambassadors... Jaký rozměry jezdíš?

heelflip ze schodů v praze na strahově

45

1

bs boardslide z 12 schodů nedaleko divadla gong

8.125 high concave, nikdy už nebudu jezdit nic jinýho.

Když sem byl malej, jezdil jsem sedm půlky, pak mi vyrostla noha a přešel sem na osmičky. Protože jsem chtěl začít jezdit bowl, potřeboval jsem udělat kompromis a říkal sem si, že 8.25 je na street už moc velký. A celkem jsem to trefil, vyhovuje mně to úplně všude, super šířka. Dále jezdim trucky Theeve Tiax 5.5, kolečka Bones STF V2 nebo V3 v rozměru 53–54 mm.

Jak se vůbec skejtuje v Mostě?

Teď nám tu starší parta skejťáků postavila minirampu v takový garáži, takže přes zimu bude kde jezdit. Jinak

už si musim vydělávat i na brigádách. Loni jsem chodil doplňovat cisterny, ale naštěstí teď dělám toho skate instruktora, což mě strašně baví. A taky jsem měl letos štěstí, že jsem si něco vydělal i na závodech, takže teď s penězma nemám problém.

Jak sis užil letošní léto, co se skateboardingu týče?

Asi nejlepší byl ten skate camp v Chemnitz, kde se mi podařilo na závěrečných závodech, na který se sjeli jezdci z celýho Německa, postoupit z prvního místa v kvalifikaci. To bylo úplně neuvěřitelný, jelo se to jako pětiminutový jam a já tam nezkazil ani jeden

tu máme i skatepark, kterej by byl úplně suprovej, kdyby tam byl betonovej povrch, ale protože je tam klasickej asfalt, deset let starej, není to nic moc.

A ještě bych chtěl dodat, že největší best trick, kterej nám tu padnul, byl fs blunt od Karla Raichla z dvanácti.

Vy máte v tom parku nějakou skate školku, ne?

Tu dělám přímo já. Udělal jsem si u Davida Kamínka školení, dostal jsem certifikát a s ním vyrazil na Centrum volného času, pod kterým jsem si založil klub. Už mi tam chodí jedenáct dětí, jsou rozdělený do dvou dnů, v pondělí pokročilí, v úterý začátečníci.

Tvořím novou generaci mosteckých riderů a doufám, že časem z nich budou dobrý skejťáci.

Oblíbený triky...

Jedinej flipovej trik, kterej se nebojim dělat z velkejch věcí a kterej mám fakt na litry, je heelflip. Největší motivací pro tenhle trik je Neen Williams, kterej ho dělá úplně nesmyslně. Pak rád dělám bs 360 přes roh, a umim ho udělat i z rádiusu, což sem odkoukal od Dana Rahmana ve Strašnicích. A pak mám rád fs smith grind na railu i v rádiusech.

Co máš úplně nejvíc na litry?

Asi nollie bigspin přes roh a z banku, pak to helo, bs heelflip přes roh a na railu asi klasickej grind a fs lipslide.

A kam na litry chodíš? K rodičum, nebo na brigády?

Zatím mně dávaj peníze rodiče, ale už to není jako dřív,

trik. Nakonec jsem skončil čtvrtej, pak se totiž jely už minuta půl jízdy a já si jedu ty svý triky, ale nedokážu hecnout něco navíc. Taky jsem se podíval do Münsteru do Skaters Palace, kde mají úplně skvělý betonový bowl, a perfektně jsme se tam s Honzou Žákem naučili projíždět zatáčky. A ještě jsem byl na začátku léta na dva týdny v Praze u Štěpána Folkmanna, točili jsme, skejtovali...

Kolik si už vůbec proskejtoval zemí?

No zatím jenom Německo a Rakousko. Teďka v zimě ale plánujeme výlet do Barcelony a velký průlom v cestování by pro mě moh znamenat nový sponzor Lamax. Team manažera tam dělá Honza Bašný a říkal, že bychom mohli začít jezdit po závodech různě po Evropě.

Točíš teďka něco? Chystáš nějakej edit, profil?

Chystám welcome video pro Asphalt Yacht Club, což bude street part, a pak bych chtěl udělat ještě welcome pro Lamax. To plánuju na téma sérky po městě, a celý to právě natočím na Lamax kameru.

Co bude, až skončíš školu? Praha, Barcelona, LA? Určitě Praha, plánuju tam studovat vysokou školu.

Udělal jsem největší kravinu, že jsem šel studovat strojírenství, věc, který nerozumím, nebaví mě a v životě se jí nebudu živit. Doufám, že to dokončím a pujdu na pedagogiku tělocviku. Chci mít zadní vrátka jako učitel, abych moh mít co nejvíc volnýho času

a věnovat se něčemu dalšímu, třeba podnikat.

Tobě jde gymnastika, abys zvlád přijímačky?

Jediný, co mi nejde, je šplhání po laně. To je dost průser a budu se to muset ještě doučit. Jinak přemet a podobný věci v pohodě umim.

O budoucnosti svýho ježdění nepochybuješ. Kde bys ten svůj skateboarding chtěl třeba za rok, za dva mít?

Kvůli škole ještě pobudu v Čechách, ale takovej muj cíl je skejtovat co nejdýl, vyhrát nějaký světový pohár a být inspirací pro mladší kluky.

2

2/ half cab heelflip přes zíďku do dropu u koh-i-nooru

47

48

grind na přítlačáku v podchodě ve zvoleně

TOMÁŠ PECHÁČ text: Radek, foto: Peter Mercell

SLOVENSKÝ VÝBĚR ZASTUPUJE DVACETILETÝ TOMÁŠ PECHÁČ, LOKÁL ZE ZVOLENA, KTERÝ UŽ SE NA PRKNĚ VOZÍ DEVĚT LET. MOMENTÁLNĚ STUDUJE VYSOKOU ŠKOLU INFORMATIKY V BANSKÉ BYSTRICI, TAKŽE MÁ ČAS OBJÍŽDĚT ZÁVODY A VYHRÁVAT BEST TRICKY. TOMÁŠOVO JEŽDĚNÍ SPONZORUJE PICNIC SKATESHOP SK A LOWCOST. Září, september, co děláš?

Letos nám škola začíná celkem pozdě, a tak mám čas cestovat. Jezdím po závodech, minulý týden jsme byli s Picnicem na tour v Havířově, odtud jsme jeli do Brna, Bratislavy a teď jsem v Hlohovci. Tím mi pohoda nějak končí a pomalu už začínám přemýšlet o učení.

Je těžká ta vejška, co studuješ?

Už jsem ve třeťáku, letos budu dělat bakalářské zkoušky a doufám, že už skončím. Zatím se mi dařilo všechno skládat úspěšně, a snad to tak bude pokračovat. Jestli začnu studovat magistra, ještě nevím, hlavně musím udělat toho bakaláře, abych aspoň něco měl splněný, a pak se uvidí.

Užil sis přes léto nějakou jinou zábavu než skate?

No jasně... Cestování, fotografování, strašně mě baví poslouchat hudbu a koukat na filmy. Focení se věnuju jen tak rekreačně, mám analog i digitál. Samozřejmě

si cvaknu i skejt, ale spíš mě baví zachytit momenty a různý zážitky, prostě nic si nepřipravovat a zachytit tu situaci. Vznikají tak různé fotky, přičemž některý jsou fakt dobrý a rádi se pak na ně s partou koukáme.

Když jezdím po festivalech, beru si s sebou jen analog, ale větší akce jako třeba Mystic fotím na digitál, protože z toho vznikne mnoho fotek.

Chodíš sice do školy, ale určitě už někde brigádničíš. Máš ještě vůbec čas pořádně skejtovat?

Makám jen přes léto nebo pak takový malý prácičky v okolí Zvolena, když pomáhám kamarádům. Hlavní náplň je stavění hudebních festivalů, je nás taková parta a spolu to objíždíme. Skejtuju tak pět, šest dní v týdnu, a když chodím do školy, tak se to dá stihnout perfektně. Máme totiž takový rozházený rozvrh, například v pondělí začínám až v pět odpoledne,

1

ollie přez zeď do gapu nedaleko technické univerzity zvolen

a proto jezdím od rána až do oběda.

Koukal sem se na fotkách na tvuj skate a připadalo mi, že hardware moc často neměníš...

Hehe, tak skejt vydrží různě. Když měsíc jezdím jenom street, tak deska hned odejde. Pokud jsem hodně v parku, tak vydrží třeba 8 týdnů. No, kolečka mám na rok, koupim si je vždycky velké a jezdím, dokud se úplně nesjedou. Nejdýl mi vydrží trucky, ty mám tak tři, čtyři roky.

Nelimituje tě to, ten starej hardware?

Ani moc ne. Tak je jasný, že když deska ztratí pop, že jí musím vyměnit, protože se na tom nedá jezdit, ale trucky nebo kolečka vůbec necítím. No, když si namontuju nový kola, tak zjistim: Aha, takhle se má skate chovat, hehe.

Jaký značky a rozměry jezdíš?

Mám dost široké desky. Jsme s Peterem Molecem z jednoho města a jezdíme spolu každý den, takže někdy dostanu jeho starou desku a prostě jsem si na ty 8.5 zvyknul. Převážně si kupuju Antiz, ale někdy si v Picnicu vyberu i jinou značku, třeba Frank.

Když už jsme nakousli ten Picnic, jak jsi na tom se sponzorama?

Tak v Picnicu mám klasické podmínky, což znamená slevy. To mi vyhovuje, je o hodně lepší dát za skejta o deset euro míň. A ten LowCost je značka, kterou jsme založili s kámoši a jde nám o podporu slovenské skate scény, prostě vydělávat peníze, aby bylo z čeho stavět a opravovat skateparky. Děláme hlavně ponožky, lidem se to líbí, rádi si to kupují a zažíváme celkem boom.

Fotky v rozhovoru máš ze streetu, v parcích asi moc nejezdíš?

Většinou je to tak, že si s Petěm Molecem dáme sraz v parku, rozjezdíme se a jdeme na street. Natáčím teď part do videa, takže na streetu trávím hodně času.

Minulý rok jsme s LowCost natočili první video Peniaze nie sú problém, a teď tomu děláme pokračování.

A aby vše nebylo z jednoho místa, tak za tím streetem i hodně cestujeme.

Druhej díl se bude jmenovat Peníze jsou potřeba?

V druhým díle to bude již o více lidech, ne jak ten první díl, kde jsme jezdili jen čtyři. Název bude Peniaze stále nie sú problém, protože stále s LowCostem podporujeme tu myšlenku a budeme v tom i nadále pokračovat. Video by mělo být celé ze steetu, prostě core záležitost.

Kdo ti nejvíc pomoh k a ve skateboardingu?

V začátku mě vytáh Daniel Babka a potom to byl hlavně Peťo Mercell a Peťo Molec. V současnosti nejvíc jezdím právě s Peťem Molecem, no a taky Adam Tran je hroznej zabiják, takže s ním si rád zaskejtuju. Jo a Braňo Mrváň, ten je pro mě velkou inspirací.

Dělal jsi někdy nějaký jiný sporty?

Jasný, jako každý správný chlapec jsem na základní škole hrál fotbal, ale to mi samozřejmě nevydrželo.

Pak jsem asi týden jezdil na kolečkových bruslích a potom jsem od mámy dostal k Vánocům skate a zůstal u toho.

Jak se vůbec skejtuje u vás doma ve Zvoleně?

Teď je to tu spolu s Košicemi asi nejvíc rozjetý z celýho Slovenska. Máme tu čtyři sídliště a na každém je nějaké místo, kde se dá jezdit. Máme dvě kryté minirampy, jsou v bývalé kotelně, takže je tam teplo a dá se jezdit celou zimu. Díky Insight Builders máme krytou plazzu, no a k tomu všemu ještě dva skateparky.

Nakousnul si ten DIY v nemocnici... Podílel ses nějak na stavbě?

Ano. Tenkrát přijel Peťo Mercell a Mirek Kvapil do Zvolena, a že našli skvělý místo na stavění. Druhý den jsme si tam dali v deset sraz, všechno uklidili, začali stavět a staráme se o to s klukama až dodneška.

Jinak rok co rok s klukama opravujeme místní skatepark, a díky LowCost jsme postavili i takový menší parčík na sídlišti. Začali jsme to budovat ze dřeva, ale už pomalu přecházíme na beton.

Co závody, jezdíš?

Já jsem spíš závodník výletník, protože se na akcích rád potkávám s kámoši, který jinak nevidím. Nějak

si zajedu kvalifikaci a moc se nezajímám, jestli postupuju, nebo ne, prostě když se to nepovede, tak si řeknu, že to zkusim příště. Baví mě ta atmosféra, to hecování s kámošema a různý sranda challenge, který si tam mezi sebou dáváme.

Zdravý životní styl, nebo klasická kalba. Jak to máš?

Spíš ten klasik, haha. Ale samozřejmě si na sebe dávám při ježdění pozor, takže strečing a podobně.

scéně líbí ze všeho nejvíc, že se vždycky objeví nějaký neznámý zabiják z úplně malého města. Prostě nemá vůbec podmínky, přesto se vyjezdí, pak se někde zjeví a úplně to zabije.

Kam by si chtěl svoje ježdění v budoucnu dostat?

Jezdit, dokud to půjde, protože už s tím nedokážu přestat. A doufám, že se nějak posunu dopředu, že nezamrznu, budu jezdit čím dál tím větší a větší věci a posouvat se dál.

2

Nijak se však neomezuju ve stravě, zdravý životní styl prosazuju jen do určité míry, nevidím důvod proč se honit víc.

Co tě v poslední době nejvíc zaujalo na česko-slovenský skate scéně?

Na Slovensku je to víc rodinné, všichni se mezi sebou znají, a to se mi líbí. V Česku je ježdění takový přístupnější, přijde mi, že lidi jsou víc tolerantnější k ježdění na streetu. A co se mi na tý naší společný

2/ bs hurricane na insight builders spotu, diy ve zvoleně stále žije

51

KYJE ČÍM JE ČLOVĚK STARŠÍ, TÍM VÍC SI UVĚDOMUJE, ŽE SKATEBOARDING NENÍ JEN O NEJVYHROCENĚJŠÍCH TRICÍCH, ALE HLAVNĚ O NEZAPOMENUTELNÝCH ZÁŽITCÍCH, KTERÉ VÁM KUS DŘEVA S KOLEČKAMA PŘINESE. A PŘESNĚ TAKOVÉ ZÁŽITKY JSME BYLI NASBÍRAT NA DALŠÍM SPOT QUESTU, KTERÝ NÁS ZAVEDL DO KYJEVA. text: Tomáš Gaži, foto: Peter Mercell

V rišo tury /g/ fs nosegrind na railu vrácený za ovací lokálů ve čtvrti darnytsie

53

Trip na Ukrajinu byl úplně jiný než všechny, jaké jsem dosud absolvoval, a proto jsem rád, že mi na něm dělal společnost dlouholetý kamarád Rišo Tury, stále pozitivní Tomáš Javůrek, Tomáš Nálevka a.k.a. Crazy Swayze a za foťákem klasicky Peťo Mercell. Ještě jsem neměl ani jednu věc sbalenou, ale tušil, že nás čeká jedna z největších životních zkušeností. Přece jen, jedeme do země, jejíž jméno se skloňuje celý rok, a ne

více než vyhrocená. Po vstupu do Ukrajiny nás čekala horší kontrola než v USA. Ještě i do trenýrek se mi podívali, jestli tam náhodou neschovávám spásu pro ukrajinský lid.

Kontrolou jsme úspěšně prošli, od lokálních dealerů jsme si směnili peníze a najednou nás průvodkyně plaší, že odjíždíme za 10 minut. Nakonec jsme jeli úplně jiným vlakem a každý z nás byl roztroušený

ruštiny jsem zjišťoval situaci a poměry v Kyjevě.

Z jeho vyprávění se Kyjev nezdál vůbec hrůzostrašný a neklidný, koneckonců, všechny válečné konflikty v zemi se dějí na východě a Kyjev je akorát epicentrem všech protestů.

Přiznám se, že tato šestnáctihodinová cesta do hlavního města Ukrajiny byla asi můj největší zážitek. Potom, co můj spolucestující Vlad koupil první 1

zrovna v pozitivním smyslu. My jsme měli strach, naše rodiny měly strach a popravdě první minuty na území Ukrajiny naznačovaly, že obraz, který o ní vytvářejí masmédia, je pravdivý.

Vše se začalo komplikovat už v Košicích, kde nám oznámili, že náš vagon má dvouhodinové zpoždění.

Přesto jsme se přesunuli alespoň do Černé nad Tisou, která se nachází poblíž ukrajinských hranic. Osud nás a našeho vagónu byl i zde neznámý, tak jsme se svezli na Ukrajinu, konkrétně do pohraničního města Čop. Slovenští celníci byli příjemní asi tak jako všichni pracovníci administrativy na světě a na hranicích si nechali jednoho Ukrajince, kterému vypršelo vízum, tím pádem mu hrozí pokuta 160 € a vyhoštění ze země. Tehdy jsem si uvědomil, že situace v zemi je

54

1/ tomáš javůrek /g/ drop in do banku bs flip out na hlavním nádraží vokzalna, samozřejmě pod dozorem přísné ochranky ve vojenském oblečku 2/ chill v našem kupéčku, cestování vlakem byla velká zkušenost 3/ babuška javora varuje, že jestli nevypadne, tak mu dá. javor se jí vysmál a babuška mu dala ránu na ucho

v jiném vagónu. Noční můra se stala skutečností.

Strach a stres ve mně se ještě několikrát znásobil, když jsem se ocitl před železnou branou vězeňsky vypadajícího lůžkového vagónu. Jelikož už ve vlaku nebylo místo, spali jsme v kupéčkách pro průvodce.

Každý z nás ho sharoval s někým jiným, já jsem byl s kyjevským studentem a díky své mírné znalosti

2

pivka, rozběhl se kalebný vlakový kolotoč. Najednou se u mě zjevil Javor a Tomáš Nálevka, nikdy jsem ještě nikoho neviděl tak rád jako je. Pak se k nám přidružil i Rišo a už jsme se do konce cesty neoddělili.

V restauračním vagónu jsme zafelili s domorodci, kteří všechny slovanské národy (samozřejmě kromě Rusů) brali jako bratry. Proto nás zvali na jídlo, vodku,

3

tomáš nálevka /r/ fs smithgrind huge flip out na rovný zídce v parku u hotelu bratislava

4

1

tomáš javůrek /g/ rock´n´roll to fakie na náměstí nezávislosti aka na majdanu, kde občas je „nejlepší“ povrch

piva a ještě jednou vodku a ještě jednou piva... To se konkrétně mně stalo osudným, protože se mi udělalo neskutečně špatně během spánku a nablil jsem si pod polštář, kde si stále pečlivě schovávám telefon – RIP iPhone 5…

Když jsme se konečně po třech dnech po odjezdu z domova ocitli v Kyjevě, nevěděli jsme, co si myslet, ale prostě hlavák není krásný ani v Praze. Přesunuli jsme se na ubytko, kde nám napsali, že bydlíme nakonec někde jinde. Naštěstí to bylo stále blízko

zahanbit. Když lokálové viděli jeho fs smith flip out, skoro si vytrhali vlasy, vyškrábali oči a vykřičeli hlasivky. Takový skateboarding nebývá v Kyjevě k vidění, a aby toho nebylo dost, Rišo ještě zaříznul na zídce ze skočky hardflip bs tailslide bigspin out.

Nedaleko se nacházel vyvýšený monument s dlouhou šikminou, kde naše trojice natočila pár back to back lajniček. Další spot v rukávu ukrývali lokálové, no ale raději si ho tam měli nechat. Dali jsme jim pak ještě šanci nám ukázat další rail a tentokrát nezklamali.

krátké zídečky. Rišo si na nich sérkoval jak nic a do pár pokusů mu padla stylová lajnička, která se před časem objevila na našem webu. Jeden den, tři fotky, nádherný start!

Další den jsme se těšili na podobný úspěch. Krátce před obědem jsme vyrazili na Majdan, což je v podstatě centrum města, právě tam se konaly známé protesty proti tehdejší vládě. Silné místo, které z každé strany lemují fotky padlých a protestujících.

Prostě něco, co si u nás už ani neumíme představit.

metra, tak důvod na hejt byl minimální. Poslední výlety se mi potvrzuje, že čím více sketchy krajina, tím lepší ubytko. K 2 x 2 m místnosti v New Yorku a dvěma plnohodnotným třípokojákům v Sarajevu se k těm lepším bydlením připsalo i tohle v Kyjevě. Mít svůj byt je prostě paráda! Dorazili jsme celkem v rozumném čase, proto jsme skateboardingu dali šanci hned první den... Měli jsme jít raději na pivo, první spoty nás nijak extra neoslovily a přehnané používání zámkové dlažby nás také nepotěšilo. Skoro všude ve městě byl mramor, ale nač vám je perfektní zídka, když se odrážíte z božího trestu mezi povrchy?

Druhý den jsme se rozhodli vypadnout k parku nedaleko hotelu Bratislava. To je znamení! Tam se nám určitě zadaří! A tak i bylo. Cestou v přeplněném kyjevském metru jsme potkali skejtově oblečený lidi.

Hned nám poradili spoty v parku a my jsme začali první plnohodnotnou session tohoto tripu. Zídečka ze skočky nebo rovná zídka ze schodů potěšila technicky založeného Riša, ale ani Crazy Swayze se nenechal

Perfektní zábro před supermarketem si rovnou oťukal Rišo. Nedočkali jsme se vřelého přivítání, na rozjezdu štěkal pes, ale přesto mu tam hned padl fs nosegrind, za který si ode mě vysloužil 100 hřiven, nějakých 100 českých korun. Za rohem si Javor našel nesmyslný gap, bez rozjezdu, který chtěl pokořit cab flipem. Zasekli jsme se tam na dvě hodiny a bohužel nedokonalost spotu vyhrála nad Javorovými nervy.

Bylo už dost hodin, ale stíhali jsme ještě jeden spot, proto nás lokál Timur zavedl k Paláci Sportu, kde byly

Každopádně lokálové nám taktéž zapomněli sdělit, že město je zamořené. Zamořené nádhernými ženskými, ze kterých jsme slintali víc než přerostlý bernardýn.

Pojďme raději zpět ke skateboardingu. I když bylo téměř nereálné se soustředit na ježdění, protože kolem spotu procházelo každou minutu minimálně 20 potenciálních matek mých dětí. Vyfotili jsme na Majdane rovnou dvě fotky, Rišův tailslide flip out na třetím schodu a Javor pokřtil nelegální vypadající rádius rockem to fakie. Následovalo bloudění za skoro-

2

57

2/ rišo tury /g/ hardflip to bs tailslide bigspin out na zídce z banku, s hotelem bratislava v pozadí 3/ žetóny do metra, jeden se rovná jedna cesta, a to za čtyři český koruny 4/ monument přátelství a naše sq banda – tomáš, javor, rišo

3

4

spotama, až na konci dne jsme znovu dorazili na Palác Sportu, kde si Crazy Swayze vyhlédl gap do strany z 12 schodů. Mysleli jsme, že si dělá prdel, ale když na třetí pokus vrátil nepochopitelný 360 flip, tak jsme věděli, že tento moravský zabiják má ještě co říct.

Bohužel si při skákání dojebal palec a zbytek tripu prožíval v bolestech.

Byl pátek, a asi jako všude na světě, i zde k pátku patří kalba. Byla by škoda si nezažít party na ukrajinský

způsob, proto jsme se vrátili na Majdan, sedli jsme si do trávy a doufali v nejlepší. Už to vypadalo, že jedeme domů, ale Rišo se zakecal s nějakou obrovskou skupinkou a najednou jsme byli na cestě ke gigantické duze, což byl monument přátelství mezi Ruskem a Ukrajinou. Údajně ho kvůli momentální situaci budou bourat. Nic to neměnilo na tom, že kalební spot to byl ideální, kolem sezení jako v letním kině a od každé skupinky se nesla jiná melodie, kterou vydávaly struny

z každého nadějného spotu nás vyhodili či tam byla zámkovka nebo to byl prostě nesmysl. Naši spotovou kletbu nakonec zahnal Javor, který navzdory vyhazovu od muže zákona v maskáčích svému bs flipu dal párkrát ještě šanci a na pána to odešel. Maskáče bohužel v Kyjevě fičeli více než no complyčka v skateboardingu. Vidět čerstvě osmnáctiletý kluky ve vojenské uniformě vás donutí se zamyslet, jaký zvrácený je tento svět. Rišo si nedaleko našel chillové

1

kytar a hlasivky mírně připitých Ukrajinců. Tady jsem si všiml zásadního rozdílu mezi námi. My se opijem za 20 minut a skotačíme celou noc, oni popíjejí do rána, užívají si hudbu a přítomnost jeden druhého.

Na to, jak jsme se Kyjeva báli, k nám byli lidé více než přátelští, proto se každý zakecal s někým jiným a ani nevím jak, najednou jsme ztratili Javora a Tomáše Nálevku. Naštěstí je na Ukrajině neuvěřitelně levně a taxík zpět na privát stál v přepočtu asi 40 Kč.

Dva dny se nám dařilo, ale pak nastala skate krize,

2

58

1/ rišo tury /g/ fs tailslide flip out na třetím schodě na náměstí nezávislosti

3

2/ kyjevské metro byla pro nás vždy noční můra plná záludností

zídečky ze schodů a vrátil rychlý heelflip bs noseslide.

Viděli jsme už všechny spoty, které nám portál Skhateyou nabízí, proto jsme měli přesný plán co který den vyzvat. Javor si ulítává na šikminách, proto chtěl dát ještě jednu šanci bankům, ze kterých nás předtím vyhodila nekompromisní bábuška. Tentokrát tam byla ještě nekompromisnější bába, která Javorovi pokaždé skákala do cesty a bez legrace rozdávala děla.

Přesně v té době u parlamentu vybuchl granát, který zranil desítky lidí. Zatímco my bojujeme o spoty, lidé bojují o normální podmínky pro život. Víte, co máme společné? Ani jeden z nás nedostal to, po čem toužil.

V žádném případě to nebereme jako porážku, neboť z Kyjeva si odnášíme skvělé fotky, unikátní materiál a hromadu zážitků. Poslední den jsme se rozhodli vystavit naše semeníky radioaktivní vodě řeky Dněpr, která nabízí zchlazení na několika plážích ve městě.

Nemají v tom Kyjevě až tak hrozný život, je se kde koupat, skejtovat, kalit, sushi stojí 40 kaček, cigarety dvacku a vodku tady máte za pade. Alespoň konečně víme, jak se cítí Němci u nás, hehe. Výši průměrného platu na Ukrajině vám sem raději nenapíšu, protože by vám vyšla slzička a zlobili byste se na sebe, že si vůbec stěžujete na svůj život. Da svidania!

3/ ochranka v kyjevě vypadá drsně, no moc to nehrotí

tomáš nálevka /r/ neuvěřitelný 360 flip z magora! tento huge gap je hned vedle paláce sportu

4

Honza Koukol: „Poslední ježdění loňský zimy, jarní firn ve Vysokých Tatrách, fotka je ze Sedla nad Skokom, 2.150 m n. m. Cesta nahoru vede ze Štrbského plesa Mlýnickou dolinou, šli jsme to pěšky na mačkách, bylo to ledový a prudký. Nahoru 2 hodiny a dolu 3 minuty na Plzeň k Popradskýmu plesu.“ (foto: Michal „Kuža“ Kužela) 61

1

2

1

Tomáš Vintr: „Switch fs kickflip přes rail padnul při natáčení mýho partu pro Theeve truck, kdy jsme jezdili v centru LA na známým spotě ve škole Temple High. Chodí sem skejtovat úplně všichni, zrovna tenhle den tu jezdil například Manny Santiago nebo P-Rod.“ (foto: Kelvin Hoefler)

2

Richard „Jiggy“ Daboczi: „Vyrazili jsme s tlakermi na výlet do Barcelony, spotů je tu milion a tady na fotce mám nosegrind z přístaviště. Museli jsme pořád dávat pozor, jestli nejdou policajti, protože by nám hned sebrali skejty. Trik jsem vrátil rychle a zajímavý bylo, že se někteří kolemjdoucí zastavovali a na náš skateboarding se dívali.“ (foto: Ďuri Tury)

62

David Horváth: „Na vrchol ledovce vysazuje vrtulník vždy celou partu, ale jak už na tu Aljašku jezdím dlouho, znají mě a mají rádi, tak jsem měl tu čest tam být sám a pěkně si povyskočit v kvalitním oblečení od Nike, kterým mě vybavila Karolina Salavcová.

No a vrtulníkem sem se prolít i před pár týdny, kdy jsem jel na motorce, protijedoucí pán v autě odbočil do mýho pruhu a čelňáček... Měl jsem celkem pět zranění, z toho čtyři smrtelný a do konce roku jsem nepoužitelnej. Momentálně jsem v rehabilitačním centru a makám tu jak o život, abych moh i nadále svý kosti používat tak, jak chci.“ (foto: Greg Harms) 65

1

2

1

Miki Pajer: „Tak za tuhle fotku i trik sem nejvíc rád. Crippler sem se naučil chvíli před Burton Špindl Spring session a od tý doby je to můj nejoblíbenější trik. Ten feeling ve vzduchu je fakt top. Když jsme to s Peťem fotili, bylo už půl čtvrtý a já mega unavenej, ale fotka se povedla na druhej pokus.“ (foto: Peter Mercell)

2

Rišo Tury: „Tohle je úplně poslední spot naší barcelonský tour, El prat de Llobregat. Bs to ss bs 5-0 sem vrátil na první pokus a potom ho trápil do sérky... Po dvou hodinách dřiny to konečně přišlo a my tím zakončili náš trip.“ (foto: Ďuri Tury)

66

BL

LACKCOMB TOUR 2015 K LÉTU PATŘÍ CESTOVÁNÍ, A TO VE SKATE PROVEDENÍ ZNAMENÁ VYRAZIT NA TOUR. ZAJÍMAVEJ VÝLET PO NAŠÍ ZEMI NAPLÁNOVAL LUBOŠ HARBICH, KTERÝ PRO NÁS NÁSLEDNĚ NAPSAL TENTO ČLÁNEK. JE TO SYROVÝ JAK ŽIVOT NA SEVERU SÁM! text: Luboš Harbich, foto: Martin Moucha

jenckův kick flip přes vulkán na diy olomouc

69

SOBOTA 12. 9. 2015 (DVA DNY PO UZÁVĚRCE) Slíbil jsem Radkovi a všem klukům z Tour, že do Boardu udělám obsáhlejší článek o našem výletu. Uzávěrka je 10. září, mám to v hlavě, pohoda, není kam spěchat.

Psaní mám celkem rád a ze slohu jsem měl jedničky... střih... Je 5 hodin ráno a já sedím, leju do sebe kafe,

LEDEN 2015

PÁTEK 23. ČERVENCE 2015

Volá mi Tomáš, manažer BC, že majitel je pro, a že to mám teda naplánovat a udělat rozpočet. Roztáčí se kolotoč telefonátů, oslovování a schůzek. Musím říct, že všichni mi vyšli vstříc, a tímto jim chci poděkovat za důvěru, protože téměř všechno se řešilo po telefonu a polovina zúčastněných mě nikdy ani neviděla.

Do České Lípy přijíždí Blackcomb dodávka. V místním skateparku už čeká hromada skejtovejch nadšenců a účastníků tour. Kluci montujou desky Restart, vyrobený extra pro tuhle akci. Dvacet voňavých kousků se spešl potiskem. Začíná Blackomb skate tour 2015 a zábava, seznamování, ježdění, všechno rychle nabírá

1

2

3

4

balim už druhý cígo a... nic! Nějak takhle to bylo i před čtyřma rokama. Nemohl jsem dospat, řešil nějakej pitomej problém, tak jsem šel a pustil si TV. Dávali dokument o tom, jak pár lidí naskákalo do trabantu a vyrazilo na cestu kolem světa. Prrrrásk! To je nápad!

V hlavě začal zrát recept: Vezmeš dva skejťáky, nejlíp Jencka s Javorem, přidáš pár prkýnek, foťák, nějaký ko(u)ření, něco proti žízni a naplánuješ cestu. Třeba do Rakouska nebo na Slovensko. Všechno to naházíš do dodávky, jízdou zamícháš a dusíš na příjemným červencovým plameni. Obsah dodávky občas vytáhneš, necháš ho projet na skejtu po veřejný komunikaci nebo na nějakym pěknym spotu, a hlavně každej večer vydatně podlejváš. Po tejdnu by z toho měl bejt prima skejtovej gulášek. Jenže kluci to smetli ze stolu, že jezdit po silnici je nuda a dřina, a tak z toho nakonec sešlo.

LISTOPAD 2014 Na Mysticu jsem poprvé zaregistroval nějakou firmu Blackcomb, můj nejmladší syn, už čtvrtej, taky skejťák, měl plný ruce jejich gumových náramků. Za pár měsíců nám tahle firma pomohla udělat doma v Český Lípě podzimní závody. Byl konec sezóny, nuda a já si vzpomněl na ten zapadlej recept.

5

tempo. Česká Lípa, Jablonec, Turnov, Praha, Hranice na Moravě, ale třeba i Rakousko nebo Anglie. Lidem rozesetým po všech koutech stálo za to opustit svůj kvadrant a dát transfer rovnou do týhle dovolený na prkně. Říkali jsme tomu „Kvadrant buzerant“.

Sobota, den výjezdu, nás zkusila naštvat hned po ránu vydatným deštěm, což se jí skoro povedlo, protože

Brno – Olomouc – Ostrava – Třinec. Ve zbylých dvou dodávkách bylo našláplejch 16 lidí, pár stanů, spacáky, karimatky, kamera + foťák s příslušenstvím, batohy s osobníma věcma a taky jeden voňavejch stromeček, protože fotografovi Martinovi nevoněl můj pes, nechápu proč?

Vyrážíme směr Kolín, po cestě sublimovaly všechny

6

všechny tři dodávky, polepený reklamkou Deus, zatím zely prázdnotou. Nosit věci do auta v dešti a bahně prostě nechceš. Odjezd odložen na neurčito. Kolem desáté se konečně začalo nakládat a rozhodně stojí za zmínku co všechno. V jedný dodávce skútr, stan 3 x 3 metry, gril, uhlí na tejden, tři samochladicí sudy Staropramenu, několik kartonů nealka a dalších asi 10 kartonů Big Shocku. K tomu náhradní skejty a díly k nim, a taky hromada blackcombáckých předmětů, jako presenty pro vítěze a návštěvníky contestů, který se měly konat v každým z navštívených měst na trase Česká Lípa – Kolín – Pardubice – Jihlava –

řízky od Jany. V místním parku nás čekali skaters, poježdění, contest, rozdání cen a za doprovodu Dana přesun do blízké pískovny, kde jsme s laskavým svolením správce něco ugrilovali, popili, přespali a ráno vyrazili za dalším dobrodružstvím.

V Pardubicích jsme ze dvou skateparků vybrali plazu uprostřed sídliště, kde se dal využít i skútr. Tady byl jasným trumfem Pepa Havel z Třebechovic, kterej za náma hned po šichtě přijel a předváděl vostrý věci.

Po roztažení skútrem v 50km rychlosti naskočil mega olíčkem do plazy, v neskutečný palbě ji celou přejel v manuálu a zakončil olíčkem ze tří velkejch.

1/ kuba rataj /r/ mega polet až na zem v porubě 2/ plán cesty byl stylově nalepen na dveře dodávky 3/ olda harbich si jako jeden z mála troufnul na skruž v jihlavě 4/ jencek kontroluje kvalitu nejen vody v náklu 5/ parta v českolipským skateparku před odjezdem na tour 71 6/ david kotyza /g/ bs tailslide v jihlavě

1

Večer přesun k další pískovně, po cestě Mates objevil bezva spot, kterej jsme hodlali ráno zneuctít. Pod pohrůžkou přivolání policie majitelem objektu byl ten slaďoučkej spotík využitej jen krátce, přesto Machy stihnul natočit několik obstojných záběrů.

Jihlavskej skatepark se svým novým betonem a celkem strašidelnou skruží, na jehož stavbě se podílel i Zdenda, jeden z nás, který dal jihlavskýmu skateparku jméno „Džihád“, nás svou velikostí uchvátil. Následoval zajímavej nocleh pod střechou přímo vedle hospody,

72

1/ machy točí honzovi navrátilovi heel flip do boardslidu v porubě 2/ zdenda šarapatka /r / průtah ollie v komecu 3/ javor hlásil 4/ pizza pro všechny od milana kubaczky 5/ javor + kytara = ?

další zastávky na spotech, výlety po okolí, exkurze v muzeu starých letadel, nezapomenutelnej spot v Brně na mramoru u autobusovýho nádraží, kde jsme byli opět vykázání a nařčeni z poškození veřejného majetku. Plaza v Komecu, kde padlo několik parádních triků a před barem pod rozhlednou na starým komínu ještě víc piv. Ještě pořád v Brně jsme se stihli vykoupat, začutat si, stát se aktéry dopravní nehody bez újmy na zdraví, pohádat se, opravit rozbitý auto, udobřit se a na druhým konci města vyzvednout jednoho z nás, kterej dal přednost volání přírody a kráse brněnských děvčat.

Asi nejsilnější zážitkem byla návštěva olomouckýho DIY parku, kde jsme si to všichni užili asi nejvíc.

Bohužel respektujeme přání místních kluků „moc to nešířit“, takže prostě paráda a hotovo. Další pískovna, kterou ale můžeme a chceme doporučit, se jmenuje Náklo. Tam nás hodně pozdě večer po společným poježdění na jejich spotu zavedl Michal Coufal, tam s náma popil, moc toho nenamluvil a ráno šel se svojí partou zušlechťovat spot. Všem klukům z Olomouce patří velkej respekt.

Ostravu jsme z časových důvodů trestuhodně vynechali vyjma skateparku v Porubě, kde se uskutečnil další z plánovaných contestů a kde se

3

Indymu nedopatřením dostal do pití nějakej gutalax nebo co. Nocování proběhlo v Těrlicku s nechtěnou účastí na motocyklových závodech, ale aspoň byl čas vystřízlivět. Po doslova nabitých sedmi dnech nás čekal cíl cesty, Třinec. Opět koupání a určitě nejpohodovější závody z celý Tour, kde se pivo prodávalo za fanty

2

4

a pak už zadarmo. Opět suprový skejtování, vyhrocenej best trik a spousta přívětivých lidí. Vlastně první pořádnej kontakt s majitelem Blackcombu a jeho vskutku srdcařskej přístup k bandě smrdutých a roztrhaných floutků. Pohodovou atmosféru završil nejlíp, jak to šlo, hromadou teplých, slaných italských

5

koláčů, který jsme zapíjeli bublinama.

To všechno ale není nic proti zjištění, že dobrá parta skejťáků spolu vydržela 10 dní a nocí v bojových podmínkách, za deště i vedra, ke konci už téměř bez prostředků. A troufám si říct, že všichni by si tuhle akci rádi zopakovali. Dík patří všem kvadrantům!

12. 09. 2015 13:30 HODIN Tady to Radku máš, zpracuj si to podle sebe, je mi tě líto. Luboš PS: Tour 2016 už se vaří!

1

3

2

4

5

AUTUMN JAC JEDINÝ, CO VIM, CO BUDE, CO JE JISTÝ, ŽE PŘIŠEL PODZIM A BUDE PADAT LISTÍ. ZPÍVÁ SE V LEGENDÁRNÍM SONGU, KTERÁ JE KAŽDEJ ROK ZNOVU A ZNOVU AKTUÁLNÍ STEJNĚ JAKO POTŘEBA SE VYBAVIT BUNDOU NA STUDENÝ PODZIMNÍ RÁNA A VEČERY. TADY JE PŘEHLED KOUSKŮ, KTERÝ NÁS NA ČESKYM TRHU ZAUJALY.

1/ Vans Egan I bundu Egan zdobí květinovej vzor, kterej se objevuje na několika prvkách podzimní kolekce značky Vans.

Vyjde na 1.890 Kč, má jednu velkou kapsu na prsou, dvě menší ve spodní části a samozřejmostí je stahovací kapuce.

2/ Burton Sherman Sherman je bunda z nejnovější kolekce firmy Burton snowboards, která do vínku dostala velkej kus

stylovosti. Zevnějšek je z vintage look textilie, nechybí množství kapes na všechno možný, a to i na hudební přehrávač. Cena na krámech je 3.550 Kč.

3/ 686 Bedwin Bunda 686 Bedwin je součástí kolekce Parklan, která nabízí oblečení pro zapálený shreddery. Prošívaný tělo bundy odolává vodě a je dostatečně zatepleno.

Spodní kapsy jsou chráněny zipem a vrchní je na patent.

Rukávy a kapuce jsou z příjemný mikinoviny. Cena v ČR byla stanovena na 2.790 Kč.

4/ Quiksilver Alex Courtes Elion Dry Flight Alex Courtes Elion Dry Flight jacket z krejčovskejch dílen značky Quiksilver za cenu 6.090 Kč nabízí kromě zajímavýho designu vodní sloupec 10.000 mm H2O, takže vás neohrozí ani případnej déšť. V límci se skrejvá kapuce a kapsy jsou chráněný zipama.

TEST THE BEST

6

8

7

KETS 5/ Nike SB Assistant Coaches Coaches jacket byla je a vždycky bude klasikou skate oblečení. V katalogu Nike SB je už pár sezón. Jedná se o lehce zateplenou, voděodolnou, ale zároveň prodyšnou street bundu na zip s cvoky přes něj. Pokud se v ní chcete zajít vyvenčit, připravte si 3.990 Kč.

6/ DC Mastadon 2 Mastadon 2 je bunda značky DC, která je proti kapkám

snášejícím se shůry opatřená voděodolnym zátěrem, dál potěší podšívkou, stahovací kapucí, čtyřma kapsama a zapínáním na zip. Vyjde na 2.390 Kč a musíme uznat, že střihově vypadá fakt parádně.

7/ Matix Roads Bunda Matix Roads vychází z legendární bundy US Navy N-1. Její vnějšek je ušitej z pevnýho plátna, uvnitř je hřejivá chlupatina. Ruce před chladem chrání úpletovej

rukávek. V týhle bundě ve městě v pohodě přečkáte až do jara. Její cena je 2.690 Kč.

8/ Vans Lismore Deluxe Podzimní bunda Lismore Deluxe v barvě Golden Brown je další velikou pecičkou katalogu Vans Fall 2015. Velký knoflíky, kožený doplňky a decentní branding z ní dělaj kousek, kterej vám bude závidět kde kdo! Vaše může bejt za cenu 3.150 Kč.

75

76

TEST THE BEST

1

2

3

4

5

6

TRUCKS URČITĚ NÁM DÁTE ZA PRAVDU, ŽE BEZ POŘÁDNÝHO HARDWARU SE ČLOVĚK PŘI SKATEBOARDINGU AKORÁT TAK TRÁPÍ, A TRUCKY NEJSOU VÝJIMKOU. NIKDO NECHCE, ABY PRASKALY, OHEJBALY SE JIM OSIČKY, ZATÁČELY, KAM SAMY CHTĚJ, A TAK PODOBNĚ. PROTO JSME DALI DOHROMADY PŘEHLED TRUCKŮ OD PÁR OVĚŘENEJCH ZNAČEK, U KTEREJCH BY SE TYHLE NEŠVARY DÍKY DLOUHOLETEJM ZKUŠENOSTEM S VÝROBOU URČITĚ NEMĚLY VYSKYTOVAT.

1/ Royal IV Raw Značku Royal asi netřeba složitě představovat. Tyhle trucky už asi zkoušela většina z vás a spolíhá na ně i hvězdnej tým, kde nechybí třeba Mike Mo, Guy Mariano nebo Jerry Hsu. Jeden z nejjednodušších modelů, kterej vidíte i na fotce, v Čechách seženete za cenu kolem čtrnácti stovek.

3/ Silver M-Class Chaz Ortiz Chaz Ortiz, Brandon Biebel, Josh Kalis nebo třeba i náš Makak, to sou lidi, který při ježdění spolíhaj na podvozky značky Silver. Ty se vyráběj v několika verzích a na obrázku vidíte středně vysokej pro model Chaze Ortize s odlehčeným dutým kingpinem. Pár těchhle trucků vás v ČR vyjde na něco přes 1.600 Kč.

5/ Theeve CSX V3 Anthony Schultz Základní model trucků Theeve nese označení CSX a vyrábí se v mnoha šířkách i jako pro model A. Schultze. Firma si za relativně krátkou dobu na trhu získala dobrou pověst, její produkty držej a už v základu maj nejlepší silent blocky světa – Bones Hardcore Bushings. Pro modely CSX cenově začínaj na 1.350 Kč, stříbrňáky pak na 1.250 Kč.

2/ Thunder Colden Ice Hollow Lights Chris Cole, Ishod Wair, Dennis Busenitz nebo třeba Trevor Colden, jehož hafo odlehčenej model za 1.799 Kč vidíte na fotce, to určitě nejsou lidi, co by jezdili na nějakejch shitech. Thunder to prostě uměj dělat, hodně řešej všelijaký inovace na snížení váhy a na rozdíl od ostatních hodně šlapou třeba i do designů.

4/ Venture Felipe Gustavo Mastermind Venture trucks je legendární americká firma, která pod svejma křídlama má i takový jména jako P-Rod, Torey Pudwill nebo Corey Duffel. Nedávno se přesunula pod Deluxe dist., kde si hodně potrpěj na kvalitu.

Vyobrazenej tu máme pro model Felipe Gustava s odlehčenym baseplatem a provrtanym kingpinem za cenu 1.799 Kč.

6/ Independent Grant Taylor BTG GC Hollow Blue Red Independent, to je prostě legenda legend. Jedna z nejklasičtějších firem celýho skateboardingu svý trucky pořád zlepšuje a v současnosti je na trhu už 11. generace.

Nechybí ani tenhle pro model Granta Taylora s provrtanou osičkou, která snižuje hmotnost. O odolnosti není pochyb a cena byla stanovena na 1.980 Kč.

1

2

3

4

5

BELTS

6

NIKOMU SE NECHCE BĚHAT S KALHOTAMA NA PŮL ŽERDI, A PRÁVĚ PROTO KDYSI NĚJAKÁ CHYTRÁ HLAVA VYMYSLELA PÁSEK. TOHODLE PRAKTICKÝHO MÓDNÍHO DOPLŇKU JE TRILIARDA DRUHŮ A SAMOZŘEJMĚ NECHYBÍ ANI V NABÍDCE VŠECH MOŽNEJCH BOARDSPORTOVEJCH FIREM. POJĎME SE NA PÁR KOUSKŮ PODÍVAT.

1/ Thrasher Flame Legendární americkej skejtovej časopis Thrasher má, jak všichni dobře víte, i dost širokou nabídku oblečení a doplňků se svejma designama. Nechybí ani pásek, jehož přezka se dá použít i jako otvírák na pivo. Vyjde na 500 Kč.

2/ DC Chinook 6 Oboustrannej pásek Chinook je v nabídce značky DC už delší dobu. Vyjde na 490 Kč a jeho majitel si může vybrat, jestli chce branding kolem celýho pasu, nebo pouze na sponě. Vyrábí se ve velkym množství barevnejch kombinací.

3/ 7/9/13 Rokk Hundur Historie značky 7/9/13 sahá do roku 2010, kdy jí založili bráchové Helgasoni. Oba si ujížděli na nošení tkaniček v kalhotech, ale otravovalo je neustálý zavazování, a tak vymysleli spešl přezku, kterou se tkanice protáhne a zajistí. Tkaničko-pásky se ihned staly hitem, sady tří kusů se daj sehnat za 479 Kč a vyobrazená se jmenuje Rokk Hundur.

produkty lazený do tohodle stylu.

4/ Vans Shredator Web Za cenu 450 Kč je na našem trhu k mání pásek Shredator Web z dílny firmy Vans. Ten nadchne hlavně milovníky květinovejch vzorů, no a vězte, že v nový kolekci týhle značky najdete i boty, batohy, trika, čepice nebo další

6/ Quiksilver Layer Cave Opasek Quiksilver Layer Cave patří k těm o něco luxusnějším kouskům. Skládá se ze dvou vrstev, na pultech i e-shopech českejch obchodů je k mání za 950 Kč a sehnat se dá i tenhle oranžovo-modro-černý.

5/ Burton Vista Světoznámej výrobce snowboardů a všeho kolem, značka Burton, má ve svym nejnovějšim katalogu i pásek jménem Vista. Ten vyjde na 550 Kč, vyrábí se v mnoha barevnejch kombinacích a vyobrazená varianta má přezku ve stylovym, zkorodovaně vypadajícím, looku.

LOLLAPALOOZA LOLLAPALOOZA JE HUDEBNÍ FESTIVAL, NA KTERÉM KROMĚ VYSTOUPENÍ NEJROZLIČNĚJŠÍCH HUDEBNÍCH KAPEL NAPŘÍČ ŽÁNRY LZE VIDĚT I TANEČNÍ NEBO KOMEDIÁLNÍ PŘEDSTAVENÍ A CELOU ŘADU DALŠÍCH DOPROVODNÝCH AKTIVIT. FESTIVAL ZALOŽIL V ROCE 1991 ZPĚVÁK SKUPINY JANE‘S ADDICTION PERRY FARRELL V RÁMCI POSLEDNÍHO TURNÉ SE SVOU KAPELOU. MIMO SPOJENÉ STÁTY SE FESTIVAL DOPOSUD PŘEDSTAVIL V CHILE, BRAZÍLII NEBO ARGENTINĚ A V LETOŠNÍM ROCE PAK POPRVÉ V EVROPĚ, A SICE 12.–13. ZÁŘÍ V BERLÍNĚ.

Jméno festivalu vždy rezonovalo, a o to větší byly mé rezonance, když jsem se dozvěděl, že tenhle putovní cirkus dorazí k našim německým sousedům, tedy pár hodin jízdy z našeho hlavního města. Ti, kteří se k nákupu vstupenek neodhodlali včas, asi zalitovali, protože všech 45 tisíc vstupenek bylo vyprodáno. Přestože německým jazykem nevládnu, jezdím do Berlína moc rád – především kvůli všudypřítomné pohodě.

Tentokrát jsme vyrazili coby čtyřčlenná výprava autem v sobotu brzy ráno, protože vystoupení prvních kapel bylo naplánováno krátce po poledni.

K letišti Tempelhof, které je fascinující stavbou, ze které je cítit genius loci, jsme se dostali metrem.

Festivalový areál byl rozdělen na dvě hlavní scény, jednu alternativní, DJskou a dětskou. Každá z nich byla označena barevně, takže člověk ani moc netápal, kde kdo vystupuje. Navíc se program kapel

nějak zásadně nepřekrýval, a návštěvník tak stál před zásadním rozhodnutím, komu dát přednost, jen několikrát, a navíc pomohl fakt, že většinou šlo o odlišné hudební žánry.

Do areálu jsme se dostali tak akorát, abychom stihli většinu vystoupení britské formace EVERYTHING EVERYTHING, která boduje se svým aktuálním albem Get To Heaven vydaném letos v létě. Kvartet z Manchesteru rád vystupuje ve sjednocených kostýmech, a ani toto vystoupení nebylo výjimkou.

Everything Everything nabídli během svého setu skladby ze všech tří alb a krásné slunečné počasí jen podtrhovalo příjemnou atmosféru na berlínském letišti. Na alternativní scéně tou dobou vystupovali GLASS ANIMALS. Tato indie parta z Oxfordu však patřila mezi ty, které doplatily na přeslechy z hlavních scén.

Tou dobou už na jedné z hlavních scén stál a hrál,

a samozřejmě i zpíval, JAMES BAY. Set tohohle pětadvacetiletého Angličana mě neurazil, všech deset skladeb, které zazněly, pochází z jeho letošní úspěšné desky. Naživo mi však připadaly, jako bych je už někdy od někoho slyšel… možná jen pocit, ale radši odbíhám okouknout vystoupení MS MR, nicméně tohle opravdu není pro mě, spíš pro milovníky popíku, ale to je právě na festivalech skvělé, že si každý na nich najde to svoje. A proto mířím k DJskému hangáru, kde začínají hrát THE 2 BEARS. Projekt, který tvoří Joe Goddard z Hot Chip a Raf Rundell. Jejich set bavil všechny přítomné, kteří tancovali, postávali i relaxovali.

Mezitím se už na hlavní pódium vyškrábali MIGHTY OAKS, kterým jsem vzhledem k tomu, že hráli jako Mumford And Sons před pár lety, věnoval jen několik minut, a radši se přesunul na vystoupení HOT CHIP. Ti si tak trochu konkurovali s Parov Stelar

79

DESKY, KTERÉ STOJÍ ZA POZORNOST

MUSIC

Band, kteří jsou podle všeho oblíbení i v Německu.

Nicméně kdo vsadil na Hot Chip, nebyl zklamán – doplněni o bubenici Sarah Jones, jejíž hra dodávala skladbám velmi příjemnou energii, představili během hodinového vystoupení deset kousků čítajících všechny zásadní skladby a na závěr přidali cover Dancing In The Dark od Springsteena.

Tak trochu schované bylo v programu sobotní vystoupení duchovního otce festivalu PERRYho FARRELLa, který ve společnosti své manželky ETTY a za doprovodu DJe JOACHIMa GARRAUDa předvedl něco, co se jen těžce popisuje, a moje první zklamání z festivalu bylo na světě. Něco mi však napovídalo, že F.F.S. (společný projekt Franz Ferdinand a Sparks) mi spraví náladu. A taky že jo… hned od úvodních tónů intra mi bylo jasné, že tohle bude jízda. Pro ty, kteří o jejich společném projektu se Sparks nic neví, dodám, že Sparks jsou americká rocková kapela, která vznikla zkraje sedmdesátých let a která ve své tvorbě míchá artrock, new wave, pop nebo elektroniku. A kluci z Franz Ferdinand jsou podle všeho jejich tvorbou očarováni. Společnými silami natočili desku, která vyšla letos v červnu. Většina skladeb zazněla i v rámci sobotního podvečera a bylo velmi zajímavé sledovat generačně odlišné umělce, kterým to na pódiu skvěle funguje, a při hraní baví nejenom sebe. Došlo i na tři skladby z dílny FF a zazněl i stejný počet hitů Sparks. Ačkoliv zmíněnou letošní desku naposlouchanou nemám, jejich vystoupení mě strhlo… a nejenom mě. Když jsem tak sledoval hodinu trvající vystoupení, došlo mi, že pro mě bude asi vrcholem festivalu.

Tudíž jsem následujícím vystoupením BASTILLE a CHVRCHES jen z dálky přihlížel. Šanci jsem dal i německým headlinerům DEICHKIND, jejichž vystoupení si užili především domácí fanoušci. Večer pak návštěvníci stáli před prvním rozhodováním – na hlavní scéně vystupovali MACKLEMORE & RYAN LEWIS, které si vychutnala většina, ti alternativněji naladění však volili THE LIBERTINES, a pro tancechtivé se nabízel FATBOY SLIM. Vzhledem k faktu, že The Libertines za poslední týden zrušili několik koncertů, jsem si vybral právě tyhle chlápky z Londýna. Ti na sebe překvapivě nenechali čekat a vůbec se s tím nepárali – zazněly skladby starší i zcela nové – The Libertines několik dní před festivalem vydali svoje třetí album. Na mě osobně byl jejich koncert tak trochu rozháraný, ale většina přítomných byla nadšena.

Nedělní program začínal ještě o něco dřív – první kapely hrály od 12:00, já jsem vše směřoval na 13:30, kdy na jednom z hlavních pódií vystoupila anglická indie parta WOLF ALICE. Na ně jsem se s předstihem velmi těšil, protože jejich letošní počin My Love Is Cool zní slibně – slyšíte prvky indie i grunge.

Kvartet se na velkém pódiu malinko ztrácel, ale o to intenzivnější bylo jejich vystoupení. Wolf Alice měli, tak jako většina vystupujících, výborný zvuk a svým příznivcům nabídli především skladby ze zmíněného debutu.

Slunečné počasí panovalo na Tempelhofu i v neděli a užili si vystupující i návštěvníci.

Po pětačtyřicetiminutovém setu Wolf Alice si dávám navazující BRAND NEW. Tvorbu téhle z Long Islandu pocházející post hardcorové formace jsem naposlouchanou úplně neměl, ale skladby, kterými se prezentovali, mě bavily. Mé kroky však pozvolna směřovaly do sektoru alternativní scény, kde se již chystali RUN THE JEWELS. K hiphopovým projektům hrajícím živě jsem mírně skeptický, zvlášť když vystupují jen v doprovodu DJe. Dvojice z New Yorku podporovaná právě DJem, který se nebál ani rapu, mě velmi příjemně překvapila – žádná klišé, žádné trapné pózy nebo kecy, jen syrová a vtipná sdělení.

Vydržel bych je sledovat déle, ale hlavní scénu již dobrou půlhodinku okupovali STEREOPHONICS

– velšský kytarový kvartet fungující od roku 1992.

Tušil jsem, že v první půlce zazní spíše nové věci a tahle sázka mi vyšla – k pódiu přicházím ve chvíli, kdy hrají Just Looking, kterou následuje celá série hitovek – Local Boy At Photograph, Maybe Tomorrow, Have A Nice Day nebo The Bartender And The Thief.

Odpolední sluníčko nabírá na intenzitě a já si užívám závěrečnou Dakotu. Kolegou se nechám přesvědčit k návštěvě vystoupení MY MORNING JACKET, s jejichž tvorbou až takové zkušenosti nemám…

Kvintet z Kentucky se nebojí používat samply a jejich zvuk je velmi originální, převládají však kytary. Po chvilce mi rovnice obsahující indie, rock i psychedelii nepřijde zcela neznámou a nechávám se strhnout skladbami z jejich více než pětadvacet let trvající kariéry.

Kolem páté odpolední se před druhé hlavní pódium začínají stahovat fanoušci BELLE & SEBASTIAN. Jejich velmi pozitivní set sleduji z povzdálí a musím říct, že přispěl k pozitivní náladě celého festivalu, bohužel neměl nějaké zásadní vrcholy, a vlastně ani propady. Kapela odehrála celkem 12 skladeb, ale s blížícím se koncem jejich koncertu návštěvníci, především domácí, začali směřovat svojí pozornost k druhému pódiu, na kterém začínalo vystoupení domácích hvězd BEATSTEAKS. Jakkoliv mě jejich klubové koncerty bavily, tohle až moc uřvané vystoupení ve mně nezanechalo vůbec nic. Na jejich hlasitost navíc doplatili CRYSTAL FIGHTERS, kteří kvůli zpoždění na cestě vystoupili ve stejnou dobu.

Večerní program otvíral Sam Smith, který představil své loňské album In The Lonely Hour, a přidal společný trek od Disclosure. Kdo čekal, že zazní i nová bondovka, čekal marně. Musím však říct, že fanoušci jeho výkon ocenili, a pódiová prezentace, kapela i scéna se mi moc líbily!

Další německé hvězdy, SEEED, vynechávám a dodávám si sil občerstvením, na které ten den naštěstí nebyly tak kruté fronty jako předešlý večer.

Po doplnění energie i tekutin už míříme zhlédnout australské TAME IMPALA. Ti vyfasovali čas přesně proti MUSE, ale nikomu z přítomných to nevadilo a jejich psychedelický set si užívali na maximum.

Jejich zvuk byl kvalitní – i když měli kluci podtočeno.

Berlínskému publiku nabídli asi třináct skladeb, které pocházejí z jejich doposud tří vydaných alb.

Konec jejich setu si přeci jen nechávám ujít a z dálky sleduji Muse, kteří bezpochyby patřili k hlavním tahákům letošní Lollapaloozy. Šestnáct skladeb a dva přídavky uspokojily nejednoho příznivce, nechyběly velkoplošné projekce, konfety a podobné vychytávky, zkrátka finále ve velkém stylu, které přineslo hity jako Starlight, Uprising nebo Knights Of Cydonia.

Letošní první ročník festivalu Lollapalooza v Berlíně se vydařil. Musím říct, že jsem byl překvapen, jak převládaly mladší ročníky, a především pak křehké pohlaví. Pokud bych pořadatelům měl něco vytknout, tak to byl nedostatek toalet během prvního dne a žalostně málo stánků s občerstvením.

Na závěrečné tiskové konferenci se pořadatelé za komplikace omluvili, potvrdili, že v roce 2016 se festival v Berlíně bude opět konat, a všem, kteří si koupili lístky na ročník letošní, slíbili na ten příští 20 eur slevu… a to je fér! Takže see you next year na Tempelhofu!

THE ARCS – Yours, Dreamily Sólový projekt jedné poloviny The Black Keys, Dana Auerbacha. Pokud je na vás tvorba jeho domovské formace pomalá, The Arcs jsou jasná volba! Čeká vás blues, soul i psychedelický rock.

DISCLOSURE – Caracal Elektro duo a jedno z největších jmen britské taneční scény se po dvou letech vrací s novou deskou, která obsahuje řadu zajímavých kolaborací. Treky jako Holding On nebo Omen již dominují nerůznějším hitparádám.

DR. DRE – Compton Pionýr hip hopu vydává po patnácti letech novinku, na které hostuje řada zajímavých hostů, například Kendrick Lamar, Snoop Dogg, Eminem, The Game, Ice Cube nebo Xzibit.

FOALS – What Went Down Indie kvintet z Oxfordu vydává čtvrtou desku a pomyslnou laťku drží zatraceně vysoko! Deska vznikala pod producentským dohledem Jamese Forda ze Simian mobile Disko.

FRANK TURNER – Positive Songs For Negative People Původně hardcorový zpěvák se v roce 2005 vydal na sólovou, převážně akustickou dráhu a název desky napovídá, že Frank má smysl pro humor. Ale má taky smysl pro příjemné a chytlavé folkovo-rockové skladby.

IRON MAIDEN – The Book Of Soul Zpěvák Bruce Dickinson překonal nepříjemné zdravotní problémy a Železná pana opět dokazuje, že rozhodně do starého železa nepatří. Svým fanouškům nabízí rovnou dvojalbum napěchovaný poctivým heavy metalem.

THE MACCABEES – Marks To Prove It Skvělá kapela, skvělá deska, což dokazuje stejnojmenný singl. Teď už jen doufat, že u nás tento londýnský kvintet v budoucnu představí desku živě.

NEW ORDER – Music Complete Ikony z Manchesteru se vypořádali z personálními problémy a svým fanouškům nabízí desátou studiovku… jen u toho jaksi chybí basák Peter Hook. Nicméně jsou to staří dobří New Order, kteří mají cit pro rockově-taneční věci.

RUDIMENTAL – We The Generation Londýnský kvartet přichází s novinkou – těšte se na příjemný drum and bass, a jak už je v dnešní době zvykem, hvězdné hosty.

Rudimental s novinkou pomáhali Ed Sheeran, Dizzee Rascal nebo Bobby Womack.

SLAYER – Repentless Američtí trashmetaloví mazáci a jejich dvanáctý studiový zářez. První album Slayer od smrti jejich kytaristy Jeff Hannemana. Žádný love songy nečekejte, jen pořádnej nářez!

KONCERTNÍ TIPY

autor: bbfk — jeho hudební pořad Expres Edge můžete v premiéře slyšet každou středu od 21:00 hodin na Expres FM foto: klapper.cz

8. 10. ENTER SHIKARI – Brno, Fléda 14. 10. YOUNG FATHERS – Praha, Meet Factory 17. 10. HEALTH – Praha, Meet Factory 30. 10. ANTI-FLAG – Praha, Lucerna Music Bar 5. 11. ASIAN DUB FOUNDATION – Praha, Lucerna Music Bar 11. 11. ANTHRAX – Brno, KC Semilasso 14. 11. RÓISÍN MURPHY – Praha, Lucerna 17. 11. THE WOMBATS – Praha, Lucerna Music Bar

80

PŘED 10 LETY

1/ zobák 2/ dlauhý 3/ eliášek 4/ molec 5/ pavlačič 6/ jurášek 7/ zápražný

BOARD 83 ŘÍJEN 2005

NA OBÁLKU OSMDESÁT TROJKY SE POPRVÉ DOSTAL TADEÁŠ PAVLÍK, TAKTÉŽ TO BYLA PREMIÉROVÁ TITULKA PRO FOTOGRAFA DANA VOJTĚCHA. ŽIVĚ SI VZPOMÍNÁME, KOLIK HEJTU SE SNÁŠELO NA JEHO HLAVU, JAKEJ ŽE JE NA HOVNO FOTOGRAF... UBĚHLO PÁR LET, DAN LÍTÁ KVŮLI FOCENÍ PO SVĚTĚ, ZA DEN VYDĚLÁVÁ TISÍCE EUR A KDEPAK JSOU ASI NAŠI HATERS?

1

2

3

4

5

6

7

Tlustej časák o 184 stránkách, navíc s nádivkou megaplakátu Osiris, začíná sekcí news, kde se lze zasmát dopisům Mirka Špeka či fotostory. První článek je fotocontest z Rotterdamu, zajímavý formát street závodu pro jezdce a fotografy. Velký rozhovor má Tadeáš Pavlík, v reportu z Mistrovství Evropy ve skateboardingu zazářil Lukáš Daněk, který skončil na druhém místě, a Ondro Leskoviansky, který byl čtvrtý. S Nixon snb teamem se vypravíme do Norska. Na Štvanici se jelo finále ČSP a zároveň MČR, vítězem poháru se stal Slovák Zápražný a mistrem Slovák Molec.

Snb camp od Nitra se uskutečnil v Saas Fee, kde byl Honza Zajíc povýšen do mezinárodního teamu. RB Explorer bylo putování Davida Horvátha s partou skate kámošů po Čechách a Slovensku.

Honza Smička zorganizoval letní snb camp na ledovci ve Francii.

V přehledu letních skate závodů zavítáme do Prachatic či Ostravy, jsou vidět jména jako Daněk, Bubla, Poč. Za snowboardingem na ledovec se vydal i Horsefeathers team. Lords of Strašnice byl závod skate legend v bazénu, samozřejmě zářil Zobák. Jedenácté X-Games vyhrál P-Rod. Spotcheck z Berouna je ve znamení Vintra a Bubly, s rubrikou Exotický skateboarding zavítáme do Itálie. Dále v časáku máme Nixon Best trick, školu skateboardingu, finger rubriku, miniprofil Honzy Košťála, Elišky Šírové, rubriku před deseti lety o Boardu z roku 1995, music, recenze a čau. Sledujte sami na cs.publero.com/reader/20925.

SHOPS

Bugaboo, Všehrdova 27, Praha 1, 257 317 172 Horsefeathers, Klatovská 20, Plzeň, 377 323 890 Swis, Masarykova 3124/32, Ústí nad Labem, 475 207 155 Nugget skate & snow shop, Orlí 11, Brno, 542 211 693 Horsefeathers, Minoritská 12, Brno, 541 212 114 Free Style Sport, Vodní 121, Uherské Hradiště, 572 540 847

THE HEATHROW

DCSHOES.COM

THE