Skip to main content

Board 152

Page 1

Board Magazine | Boardmag.cz číslo 152 | červen 2015 | ročník 21 | 69 Kč | 3,29/99 €/SK

152

ROZHOVOR

JAVOR

BURTON ŠPINDL SPRING SESSIONS DARKSLIDE.CZ SARAJEVO TOUR ROME KITZBÜHEL


NIKE FREE SB NANO


TR EVO R C O L D E N N I K E .C O M / S K AT E B OA R D I N G


Download now

#VANSPROPELLER VANSPROPELLER.COM

©2015 Vans, Inc.


152 52

42

20

SKATEBOARDING

SNOWBOARDING

ENTERTAINMENT

20 26 42 60

36 BURTON ŠPINDL SPRING SESSIONS 52 ROME KITZBÜHEL

8 16 68 74

DC DAY TOPOĽČANY INTERVIEW TOMÁŠ JAVŮREK DARKSLIDE.CZ SARAJEVO TOUR CZSK SELECTION/ NAVRÁTIL, MOZOLA

NEWS RIDERS, BYZNYS, PRODUCTS Z PAMĚTI/ TOMÁŠ VINTR WALL TEST THE BEST/ CRUISERS, HOODIES, CAMPING STUFF 78 MUSIC/ BLUR 80 ARCHIVE/ BOARD 79, 80


78

20

DC DAY TOPOĽČANY Na focení s DC teamem jsme se v redakci hodně těšili a radost nám nepokazil ani fakt, že řady riderů kvůli různým nepříjemnostem značně prořídly. Jako cílový město jsme zvolili Topoľčany, což jak název napovídá, je jedno město na Slovensku.

36

BURTON ŠPINDL SPRING SESSIONS Zima by ani nemohla skončit, kdyby se ve Špindlerově Mlýně nekonala zakončovací akce sezóny BŠSS. Letos to opět bylo hlavně o snowboardingu a kalbě, a kdo nebyl, tak neví, o co přišel.

42

DARKSLIDE.CZ SARAJEVO TOUR Už se stává celkem pravidlem, že každýho půl roku nás pankáči z Dárkšlídu zásobují náloží fotografií z jejich výletu. Vždy se na to těšíme, protože pokud někdo žije ten pravej skate life, tak je to tahle partička. Tentokrát se kluci koncem zimy vypravili do Sarajeva a bylo to víc než zajímavý.

52

ROME KITZBÜHEL Bílí snowboardoví cikáni se vydali na výlet do Alp a do oka jim padlo středisko Kitzbühel. Chovali se tam ale velmi slušně, nic nezničili, nikoho nezneuctili a domů si s sebou jako suvenýry přivezli jen vlastní fotky a luxusní video. Dobrá reprezentace!

78

MUSIC/ BLUR Na hudební dvoustránce se podíváme zblízka na kapelu Blur, která už se na hudebním nebi drží nejeden pátek, a tak je o čem psát. Zbytek dvoustrany doplní recenze nově vycházejících alb a taky pár tipů na blížící se koncerty a akce.

36

BOARD MAGAZINE VYDÁVÁ > HP Publishing, registrační číslo: MK ČR 7303 E, ISSN 1212-4680 REDAKCE > Board, Terronská 15, 160 00 Praha 6 tel/fax: 233 357 507, redakce@boardmag.cz, www.boardmag.cz PREZIDENT > Mirek Špek ŠÉFREDAKTOR > Radek Hruška FOTO > Peter Mercell, Přemek Vida TEXT > Radek Hruška, Mirek Kvapil, Jan Lohynský, Petr Novák, Tomáš Gaži

KOREKTURA > Redpen.cz INZERCE > Radek Hruška, radek.hruska@boardmag.cz PŘEDPLATNÉ > Katka Bolfová, katka.bolfova@boardmag.cz DESIGN & PREPRESS > Petr Kačaba / Studio G27 TISK > Tiskárna Libertas, a.s., Praha DISTRIBUCE > PNS, a.s., Pressmedia © Radek Hruška, Terronská 15, Praha 6, IČ: 67809588

na obálce: javor uctil pomník chodovského hřbitova drop-inem snožmo (foto: peter mercell)


ročník 21 / číslo 152 / červen 2015 toto číslo vyšlo 3. června 2015, příští číslo vyjde 12. srpna 2015 cena 69 Kč / 3,29/99 €/Sk

152

TRO

IN


„Před nějakou dobou mi kámoš nabízel pojištění, ale já tomu nevěřim, tak jsem si ho nesjednal. Pak ho potkám za tři měsíce a on se mě ptá, jestli sem neměl nějaký zranění. A já že vykloubenou ruku, odštíplej zub atd. A on že bych za to dostal tak sedmdesát tisíc... Tak jsem se nechal pojistit, už to mám asi čtvrt roku a nestalo se mi zatím vůbec nic!“ 26

říká Tomáš Javůrek ve svém rozhovoru


8

RIDER‘S NEWS 2

3

4

1

6

7

5

8

11

9

1/ Letošní sezóna se Kačce Vojáčkový celkem zadařila. Nejenže se jí podařilo obhájit titul mistryně ČR, ale navíc si připsala titul mistryně Evropy 2015 ve slopestylu i big airu. Možná že za těmito výsledky stojí i její letošní přestup k Burton snowboards. 2/ Vojta Freitag trochu přehecoval první streetovou jarní session a při podjezdu na zídce si rozdrtil loket. Odměnou mu byly dva šrouby a několikatýdenní stopka skejtování. To nejhorší je už naštěstí za ním a znovu si života užívá na plný kule. Důkazem budiž třeba jeho welcome video pro Darkslide.cz, který nedávno proběhlo naším webem. V létě se Vojta chystá do Prahy, kde je domluvenej na brigádce v nově otevřenym Darkslide shopu. 3/ Šestnáctiletej Štěpán Bareš žije skateboardingem naplno. Nedávno se vrátil ze svý první velký skejtový tour do Sarajeva, točí do street partu, nonstop plní svůj instagram @stepkos, a i přes to všechno má ve škole uzavřenej prospěch, kterej je prej naprosto v pořádku. Nebejt bolavejch zad, kterejm se teď snaží pomáhat plaváním, má se prostě famfárově. 4/ Zrovna nedávno se vrátil Darek Bergmann z Nitro Good times campu na Kaprunu, kde společně s Tomášem Císařem měli možnost si užít letní ježdění s Eero Ettalou, Dominikem Wagnerem, Marcem Swobodou a dalšíma členama Nitro famílie.

10

5/ Do nový sezóny naskočil Fanda Šesták dost zvostra a je vidět mnohem víc než kdy předtím. Po tom, co se stal členem Darkslide family, se zhlídnul v hesle „Skate, Beers and Rock‘n‘roll“ a všechny jeho videa teď podle toho vypadaj. Momentálně maká na streetovym welcome klipu, full length projektu felláka Záhula nebo na profilu, který uvidíte v dalším časáku. 6/ Matěj Nedorolík zabalil zimní výbavu a začal se věnovat svým oblíbeným letním aktivitám. Skoro každý den skejtuje a podniká s kámoši nějaké výlety. Zrovna nedávno se vrátil z Norska, kde byl jako turista a testoval outdoor technické oblečení a vybavení od Burton a Analog. Vše fungovalo, jak má, a Maťo se těší, že podobných výletů letos udělá co nejvíce. 7/ Honza Rathouský si vybral pořádnou porci smůly, když si těsně před Darkslide tour do Sarajeva odrazil patu, která se přidala k problémům s kotníkem. Už je to snad ale v oukeji, Honza nedávno absolvoval street shooting v Košicích a teď pendluje mezi domácím Hradištěm, Prahou, kde studuje, a Brnem, kde maká na školní praxi. Právě odtud teď dává dohromady nějakej společnej edit se svým spolubydlícím Zdeňkem Ustohalem. 8/ Zkraje května proběhlo mistrovství Evropy neregistrovaných hráčů v hokeji, kde si to mezi sebou rozdaly klasické hokejové velmoci a nechyběla ani ČR. Členem českého týmu byl i Honza Nečas, který se

tak mohl zaradovat z bronzové medaile po pekelné nakládačce Německu 5:1. Navíc byl po skončení šampionátu Neči oceněn i titulem Nejlepší hráč turnaje. Gratulujeme! 9/ Igor Hanečák pořád věří tomu, že škola je přeceňovaná, a tak jí dává jen tolik času, aby nějak prolezl. Mezitím si odskočil do Sarajeva nebo na spontánní trip do rumunský Transylvánie, kde naštěstí nepadl do spár hraběte Drákuly a může vesele dál skejtovat, věnovat se umění, kérkám nebo hrát v ochotnickým divadle. 10/ Brněnský longboarder Martin Kratochvíl začal jezdit za značku Arbor, kterou zastupuje i u svého zaměstnavatele Snowboard Zezula, kde právě v long sekci pracuje. Jinak je taktéž studentem, začal chodit na FAVU, a ve volném čase se věnuje rozvíjení downhillu a objíždění série mistráků v ČR. 11/ Peter Molec tento rok oslavil překrásné 30. narozeniny a na obzoru je narození děcka. Jeden by proto čekal pokles skate formy, ale opak je pravdou. Na právě vyšlém Antiz videu Out of the Blue má Peťo vlastní part, ve kterém je oznámeno, že se z něj stává plnohodnotný člen pro teamu. K tomu samozřejmě patří i vlastní pro model desky, ke kterýmu mu samozřejmě taktéž gratulujeme. Zapíjet se to všechno bude 13. června ve zvolenském Fink klubu.


10

BUSINESS NEWS 2

1

5

4

3

6

1/ Mammoth Mountain resort získal ocenění za nejlepší marketingovou kampaň v sezóně 2014/2015. NSAA (The National Ski Areas Association) udělila resortu toto ocenění především za velký přínos při snaze podpořit růst snowboardingu a lyžování. O tom, že Mammoth patří k místům, kam se stahují profesionální jezdci, ale i nadšenci z celého světa, svědčí třeba i fakt, že se sem v posledních dvou letech vydali i někteří češští jezdci. Erik Forsell, marketingový ředitel resortu, uvedl, že Mammoth je unikátní místo, které má velkou výhodu týmu talentovaných lidí, kterým se úspěšně daří vyprávět příběh resortu. 2/ TomTom vstupuje na trh s akční kamerou. Výrobce, známý především pro navigace do auta, přináší akční kameru, která se svými funkcemi poněkud liší od ostatních. Produkt, který se původně zdál jako výstřel do tmy, byl před několika dny představen v Amsterdamu se vším všudy. Největší funkcí, na kterou se firma zaměřila, je zrychlená editace záběrů. Prezident firmy Jocelyn Vigreux se nechal slyšet, že firma si uvědomuje největší nedostatek akčních kamer, který tvoří čas věnovaný editací videí. Řešení firma nalezla v editaci formou pouhého zatřesení

telefonu, do kterého se záběry synchronizují. To by spolu s možností přidání hudby a dalších efektů přímo v aplikaci telefonu mělo vést k celkovému zjednodušení celého procesu. 3/ Z-Flex Master Crafted 2015 série skateboardů je věnována památce Jaye Adamse. Firma na tvaru a celkově podobě prkna pracovala s Jayem už dříve v roce 2014, a nechala tak vzniknout skejt, který perfektně ladil s Jayovým stylem ježdění. I tato nová série je vyrobena podle přání a představ této legendy, s tím, že design připravoval on sám. Výtěžek z prodeje modelu V2 bude putovat přímo Jayově rodině. Více informací: Zflex.com. 4/ Snowboardové firmy se společnými silami pustily do podpory známého snowpark shapera Pata Malendoskiho, který se léčí s nádorem na mozku. Kromě akce, na které proběhla mimo jiné i aukce, jejíž výdělek byl věnován Patově rodině, běží i Go Fund Me stránka, na které Patovi můžete přispět i vy: Gofundme.com/patmalendoski. Patovu práci znáte z velkých závodů, jako je Burton US Open, nebo zimních Olympijských her v Salt Lake City.

7

5/ Alexis Maillet se stal evropským marketingovým manažerem firmy Electric. Jeho novým působištěm tak bude centrála ve francouzském Anglet. Ve svém uvítacím projevu uvedl, že má v plánu posunout Electric v Evropě o level dál. Alexis dříve působil jako marketér ve firmě Fox. U značky DC pracoval po dobu 8 let v oddělení obchodu a marketingu, a má tak mnoho zkušeností z oblasti akčních sportů. 6/ GogglePal je název nového produktu, který si klade za cíl změnit vnímání jízdy na snowboardu nebo lyžích. Jedná se o malý display, který můžete umístit do svých snowboardových brýlí. Jeho efekt spočívá v tom, že vám během jízdy dokáže změřit rychlost, úhel vaší rotace, počet spálených kalorií, ukázat vám čas nebo vás spojit s vašimi přáteli na kopci. Na Kickstarteru firma rozběhla projekt s cílem získat 40.000 dolarů, což se jí podařilo po pouhých 14 dnech. Více informací najdete na Gogglepal.com. 7/ Od ledna 2015 vzrostl čistý zisk prodejce vybavení pro akční sporty Zumiez ze 44 miliónů dolarů na 70 miliónů. Podle finančního reportu firmy se zvedly tržby o 11 % oproti stejnému období v loňském roce. Firma Zumiez se zaměřuje na prodej vybavení pro akční


text: Jan Lohynský

10

9

8

11

13

12

15

14

sporty, jako je skateboarding, snowboarding, surfing, motocross a BMX. V USA, Kanadě a Evropě působí pod jmény Zumiez a Blue Tomato. 8/ Rip Curl zažívá díky úspěchům svých jezdců a představování nových produktů, jako jsou například hodinky Search GPS, vzrůst poptávky po produktech. Značka se proto rozhodla podpořit své působení v Severní Americe a otevřela novou pozici Senior Vice President of Sales and Marketing, kterou bude nově zastávat Dylan Slater. Jeho hlavní pracovní náplní bude podpora synergie prodejců a marketérů ve snaze zvýšit prodej. 9/ Firma DC vyrazila v rámci testování produktů pro sezónu 2017 do francouzského Meribel. Celá akce byla nazvána L’Invasion a podílelo se na ní dohromady 100 prodejců, zaměstnanců, jezdců a dalších lidí kolem značky. Myšlenkou akce bylo dát dohromady co nejvíce lidí, kteří se podílejí na chodu firmy, a vytvořit v Meribel alpskou atmosféru, která je zábavou pro všechny. 10/ Nixon jmenoval Timothyho Macka do funkce Senior Vice President, se zaměřením na zákazníky. Tato nově vzniklá pozice má firmě umožnit získat lepší kontrolu

nad e-commerce a maloobchodním prodejem. Mack si s sebou do firmy přináší 20 let zkušeností z digitálního marketingu, a stal se tak pro firmu ideálním člověkem pro předávání příběhu značky online. 11/ Značka Patagonia přišla se zajímavým konceptem tour, na kterou vyrazila s autem Worn Wear Wagon, který pro tento účel vytvořil surfař, umělec a designér Jay Nelson. Celou myšlenkou tohoto konceptu je to, za čím si značka dlouhodobě stojí – vytvářet oblečení, které vydrží dlouho a nebude se ničit. S tímto upraveným autem se tým vydal na cestu s jasnou misí – dorazit na konkrétní místa, kam lidé budou moct přinést své zničené oblečení a profesionálové jim ho zdarma spraví. 12/ Tomáš Koudela se stal novým marketingovým manažerem firmy Horsefeathers. Největší český výrobce snowboardového oblečení restrukturalizoval svůj marketingový tým. Na post manažera se přesunul Tomáš Koudela, který měl dříve na starosti chod Horsefeathers Stores. Tomáš bude řídit celý marketingový team, jehož cílem je budování značky na mezinárodním trhu.

13/ Firma Factory media vydala tiskovou zprávu týkající se ukončení produkce tištěných vydání některých titulů. Jmenovitě se jedná například o OnBoard, Whitelines nebo Kingpin. Součástí zprávy je informace o tom, že tato média, mapující snow/skate/ surf segment budou dále fungovat online a zaměří se především na video produkci. 14/ Pat Bridges, kreativní ředitel Snowboardermagu, se nechal slyšet, že po 19 letech, kdy se věhlasná akce Superpark konala na západním pobřeží Spojených států, přišel čas pro přesun na pobřeží východní. V minulosti se Superpark konal v resortech Mt. Bachelor, Mammoth a Mt. Hood a dodnes platí, že ten rider, který dostane pozvánku na Superpark, má našlápnuto do slibné kariéry. Dalším resortem, kde by se akce měla konat, bude s největší pravděpodobností Seven Springs. 15/ Značka Billabong oznámila, že se stane novým partnerem organizace Surfaid International na území Indonésie. Cílem organizace je zajistit zkvalitnění zdravotních služeb a zvýšení kvality života lidí žijících v blízkosti jedněch z nejlepších surfových spotů na světě.


12

PRODUCT NEWS

3 2

1

4

6

5

7

8

1/ Vemte 990 Kč a přestaňte se stydět za svojí práci v posilce nebo výkony svýho tatéra. Bavlněný tílko Matix JJ Tank, prostě letošní hit!

4/ Pohodlné kraťasy z lehkého plátna, délka lehce nad koleno, to jsou Matix Gripper Twill Short v ceně 1.490 Kč.

2/ Univerzální prkýnko Madrid Highlife TwinTwin nemá smysl pro směr. Kicktail na obou koncích, příjemný rocker, W konkejv, vybroušený a lisováním vyzdvižený wheel wells. Bude vaše za 5.990 Kč.

5/ Pěkný tričko Nike SB Greetings From si můžete koupit za 790 Kč místo pohlednice z výletu.

3/ Příjemnou mikinu Vans Rutland Fleece stačí jen přetáhnout přes hlavu a hurá ven. Na letní večery je za 1.350 Kč jako dělaná.

6/ Ihned po přestupu Paula Rodrigueze do týmu Glassy Sunhaters mu u týhle značky vyšel pro model brejlí s polarizovanejma sklama. Ty jsou v ČR k mání za 1.199 Kč.

7/ Vybombený shůzy Nike SB Blazer GT jsou jednoduchý jak facka vod tlustý Růžičkový. Lehkost, pružnost, odolná semiš, tlumení pod patou či vulkanická podrážka budou vaše za 2.490 Kč. 8/ Vystajlovaný batoh Nitro NYC s vypolstrovanou kapsou na 15“ notebook nebo tablet a o objemu 24 litrů koupíte za 1.490 Kč.


14

PRODUCT NEWS

3 1

2

4

7

6

5

1/ Batoh Nitro Zoom se díky svým vychytávkám a objemu 29 litrů celkem hodí na letní cestování. Pořídíte za 1.590 Kč. 2/ Oblíbená bunda Polar Coach Jacket se vyznačuje naprosto luxusním matrošem i střihem, momentálně je k sehnání v černý, modrý nebo vínový barvě a vyjde na 2.490 Kč. 3/ Neni od věci mít kvalitní skateponožky, třeba právě Nike SB DF Striped, který jsou vyrobený z Dri-FIT

matroše. Noha uschne co by dup, zkuste to, stačí mít 390 Kč.

mají díry v podrážce, takže v nich můžete vlézt do vody. Cena 1.890 Kč.

4/ Matix Ridley BoardShort jsou rychleschnoucí plavky s utahováním na suchý zip a tkaničku. Drobný na pivko si pohodlně schováte do postranní kapsy na zip. Našetřete si 1.490 Kč.

6/ Celopotištěná mikča Vans Meadowlark Fleece s klasickým crew neck zakončením o gramáži 280 g bude vaše za 1.450 Kč.

5/ Na léto u moře jsou Quiksilver boty AG47 přímo stvořené. Nejenže vynikají svojí prodyšností, ale také

7/ Velmi univerzální longboard Madrid TV Transporter je vybavený tak, aby nabídl maximum zábavy zkušeným i začínajícím jezdcům. Cena 3.790 Kč.


16

Z PAMĚTI 2

1

3

4

5

6

7

8

9

TOMÁŠ VINTR EXKLUZIVNÍ FOTKY Z JEHO TELEFONU 1/ Vzali jsme na výlet na hory našeho malýho synovce Honzíka. Baví ho strašně jezdit na skejtu, takže to vypadá, že nová generace je na cestě. 2/ Na obhlídce parku v Berouně, kterej se bude na GrandPrix Beroun kompletně renovovat a čistit. 3/ Odlehlá pláž v Malajsii, na kterou jsme se prodírali asi hodinu a půl džunglí. 4/ Letos jsme si zařizovali nový bydlení v Praze a dělali kompletní rekonstrukci bytu. Bylo to neuvěřitelný množství práce a úsilí, ale ten výsledek stojí za všechnu dřinu... 5/ Nedávno mi od mámy přišla MMSka, což bylo dost divný, protože máma obrázky posílat

neumí. Když jsem to otevřel, vyběhla na mě tahle fotka, na který mi je tak 8 let, haha. 6/ Po 2 a půl letech poprvý na snowboardu, jedna z prvních jízd. 7/ Tohle nám v Jihoafrický republice fotil Alex Mizurov. S Mickym jsme si hráli s mladou lvicí, teda lvíčetem... 8/ Autobus Street League, kterej nás všude vozil jako VIP po Barceloně. Demonstrace peněz v přímým přenosu :-) 9/ Na letošním závodu FISE v Montpellier jsem dělal s Miguelem přímej přenos do TV pro 140 zemí.


komerční prezentace

HATEFREE ZONE MÍSTA BEZ NÁSILÍ A NENÁVISTI HATEFREE CULTURE ZAČÁTKEM ROKU PŘEDSTAVILA VZNIKAJÍCÍ SÍŤ MÍST PO CELÉ ČESKÉ REPUBLICE, KTERÁ NESOU ZNAČKU HATEFREE ZONE. JE JICH UŽ NA SEDMDESÁT A JSOU MEZI NIMI TAKÉ SPORTOVNÍ KLUBY. HateFree Zone je deklarativním označením prostor, které chtějí dát svým návštěvníkům najevo, že se v jejich prostředí nemusí bát žádných nenávistných útoků ze strany zaměstnanců ani hostů. Deklarují, že je u nich vítán každý bez ohledu na příslušnost k etnické, náboženské, sexuální, subkulturní nebo jiné sociální skupině. Tato síť zón zahrnuje prostory rozličných zaměření, které zasahují do různých sfér a situací každodenního života. Proto jsou například mezi prvními jak brněnský bar Super Panda Circus, tak pražské Centrum současného umění DOX, ústecký klub Hraničář, Radio Wave nebo Artyčok TV, královohradecké kino Bio Central nebo písecký kostel Církve československé husitské. Přestože to může působit překvapivě, potýkají se často příslušníci různých skupin se strachem při

návštěvách sportovních zařízení. Cílem je proto zařadit do této sítě také sportovní kluby, fitka nebo sportoviště, ve kterých se mohou cítit příjemně a bezpečně všichni bez rozdílu. „Naše komunita vítá každého. Jsme součástí HateFree Zone, protože je nám jedno, jak vypadáš nebo v co věříš, pokud jsi dobrý člověk a chceš pracovat tvrdě,“ uvádí důvody zapojení pražský sportovní areál Crossfit Committed, která je největší CrossFit tělocvičnou v Praze a pomáhá ostatním se zlepšovat pomocí funkčního tréninku. Značku HateFree Zone oblékl také stadion Sokol Brno I, který mimo jiné sdružuje řadu úspěšných českých sportovních reprezentantů. „Rozhodli jsme se být HateFree zónou, protože k nám mohou chodit lidé bez rozdílu, to znamená z jakýchkoliv menšin,“ popisuje důvody zapojení stadionu Kristýna Pálešová,

reprezentantka České republiky ve sportovní gymnastice na Olympijských hrách v Pekingu a Londýně. Členové HateFree Culture registrovaní na webu si mohou jednoduše vytvořit HateFree Občanku, kartičku, se kterou ve vybraných zónách získají slevu či jinou výhodu. Kartička také umožňuje zvýhodněné vstupné na některé kulturní akce, které s HateFree Culture spolupracují. Všechny HateFree zóny postupně přibývají na mapě HateFree Česko. Uživatelé mohou jednoduše podle města, ve kterém se pohybují, lokální zóny vyhledat. Každá z nich má pak na webu vlastní profil, na který má možnost přidávat události nebo zveřejňovat aktuální slevy pro členy. Každou ze zón také na výloze nebo na vchodových dveřích označuje růžová nálepka HateFree Zone. Pokud chcete dát i vy najevo, že jsou u vás vítáni všichni bez rozdílu, neváhejte se jako HateFree Zone registrovat buď na webu www.hatefree.cz, nebo piště přímo na info@hatefree.cz.


DC DAY TOPOĽČA ZORGANIZOVÁNÍ JEDNODENNÍHO VÝLETU S DC TEAMEM SE S RADOSTÍ CHOPIL PEŤO MOLEC A ASI HO HODNĚ PŘEKVAPILO, ŽE TO NEBYLA AŽ TAKOVÁ SRANDA, JAK SE ZE ZAČÁTKU ZDÁLO. NIC NEŠLO PODLE PLÁNU A NA POSLEDNÍ CHVÍLI SE MĚNILO MÍSTO, ČAS I POČET JEZDCŮ.

text: Radek, foto: Peter Mercell


ANY

peter molec /g/ si užívá fullpipe, který kluci náhodou našli za pumpou mgm v topoľčanech

21


1

ondro leskoviansky /r/ fs nosegrind výtrh na nádraží v trenčianskej teplej


Podle původního nápadu se mělo jet v sobotu, do Prešova a ve složení Peťo Molec, Ondro Leskoviansky a Jirka Hronek. Tři dny před akcí se z toho stala neděle, Jirkovi Hronkovi řek v práci šéf, že mu nedá dovolenou, a Lesko by se z Prešova nestih odvézt do Čech, a tak se muselo do Topoľčan. Uff. K tomu se pak ještě přidala zajímavá noc fotografa Peťa, který v sobotu v jedenáct v noci vyjel z Trutnova, v pět ráno dorazil domů do Zvolena a ve čtvrt na sedum už vyzvedával před barákem Molece a kameramana Marka Lovasa aka Mitche. Uff uff. Velká sranda byla, že Peťo Molec se hned zajímal,

2/ peter molec /g/ pop shove-it ze skočky přes schody v topolčanech

23

2

jak dlouho Mercell spal, a když zjistil, že hodinu, tak ho vyhnal od volantu na zadní sedadlo, aby se mohl ještě trošku prospat. V plánu bylo vyzvednout v půl osmý Ondra Leskovianskyho v Bánovcích, a když tam parta něco před osmou dorazila, Lesko nikde. Píšou mu esemesky, volají a žádná reakce. Trošku krize. Asi za deset minut se ale Lesko objeví a hned uklidňuje, že žádná panika, že si byl jen obhlídnout pár lokálních spotů. Radost ze shledání byla veliká, neztrácel se čas, naskákalo se do auta a hurá směr Topoľčany. DC den začal obhlídkou spotů. Nedaleko Topoľčanského hřbitova se nachází rail s dopadem do křižovatky, takže se musí dávat pozor na auta. Pokud to nevyjde, nemaj aspoň lokálové svoji poslední cestu moc dalekou. Jen o pár desítek metrů vedle stojí budova finančního úřadu s pěkným zábradlím, u kterýho je ale potřeba trochu vytunit nájezd. A do třetice všeho dobrýho railovýho je opět po pár desítkách metrů zábradlí z osmi schodů u prodejny potravin. Taková vyšší, kratší záležitost, přesně pro styl Petera Mercella. Kluci ještě zkontrolovali zídku u Domu kultury, ale ta se nezdála dostatečně vhodná kvůli nic moc nájezdu. Posledním místem prohlídky pak byla vyhazovačka přes schody, která nevypadala vůbec zle. A když parta stála na tomhle spotě, Molec se rozhodl, že to nebude zdržovat a že tam rovnou něco dá. Takže nejdřív olíčko, který přišlo hned, a pak byl na řadě pop shove-it. Během snažení na místo dorazili i policajti, ale k překvapení všech ani nevylezli z auta, prohlídli si dva, tři pokusy a pokračovali dál. To Peťa hodně nakoplo a pop shove-it úspěšně vrátil. Hodinky

ukazovaly devátou ranní, jedna fotka na světě a mohlo se vyrazit dál. Na hřbitov. Řada byla na Leskovi, ten si dal pár prvních rozehřívacích pokusů, ale začalo poprchávat, a než se jeden nadál, lilo jak z konve. Velká čára přes rozpočet! Topoľčany rozhodně nejsou městem krytých spotů. Jediná možnost byla rail u Finančního úřadu, na který byl ale úplně nejhorší náskok, a ještě člověk musel na rozjezdu překonat dvě gumový rohožky. A to, že odjíždět se musí po dlažebních kostkách, to už snad nikoho ani nepřekvapuje. Kluci si spot vytunili plechy, které si s sebou přivezli, ale to nestačilo, takže Peťo Molec vyrazil na trestnou výpravu k prodejně potravin, odkud přitáhnul dřevěný desky, a poladil místo do perfektu. Tou dobou šel zrovna kolem nějaký zvídavý člověk a zajímal se, co to tam kluci staví. Když zjistil, že jde o skateboarding, chválil, a ještě doporučil, aby si dávali pozor na policajty. Trochu to tím zakřik, protože fízlové přijeli vzápětí, ale opět jen koukali z auta a po nějaký minutce pokračovali dál. Začalo se skejtovat, Lesko zkoušel feeble, ale moc to nešlo, protože se mu do toho blbě odráželo. Když už spot stál, byla by škoda ho opustit, a tak to Moleček ztrestal bs boardslidem. Protože stále pršelo, bylo nutno vymyslet plán B. Kluci zašli do Tesca, nakoupili jídlo a ukradli si zde wifi signál, aby mohli zkontrolovat aktuální předpověď počasí. Ta nebyla moc příznivá, za sluníčkem se muselo směr Nitra, což Lesko kvůli odjezdu do Čech nestíhal, anebo zariskovat směr Piešťany. Takže se vyrazilo podle hesla risk je zisk. Fotograf Peťo se potřeboval vychcat, a tak se stavělo na první pumpě,


vlastně ještě v Topoľčanech. A co od záchodků nevidí? Fullpipe! Nikdo z kluků nechápal, Moleček běhal kolem jako malý dítě a výskal radostí. Takovýho štěstí najednou. Začalo se skejtovat, kluci si to užívali a v tom se objevil nějakej chlápek a ptal se, jestli to drží, že to totiž včera svařoval. Všichni si mysleli, že je okamžitě vyhodí, ale byl v klidu, a dokonce klukům vyprávěl, že jezdí uvnitř jednoho z dílů obrovskýho čtyřicetimetrovýho komína. Nafoceno bylo během čtvrt hodinky a pokračovalo se dál, a teprv cestou Peťo zjistil, že si na ten záchod z toho návalu adrenalinu zapomněl dojít.

1

2

V Piešťanech se objelo pár spotů, ale nikoho nic nezaujalo, a tak se kluci rozhodli pokračovat směrem na Trenčín. Tam v ježdění opět bránil déšť, takže se muselo zas vymejšlět a Lesko si vzpomněl na spot v Trenčianskej Teplej. Nachází se na vlakovým nádraží, je to taková hrana u kolejí, která se dá jezdit nahoru. Ondro chtěl udělat nosegrind výtrh a do deseti minut to vrátil. Zajímavý bylo, že i sem přijeli policajti, opět jen poseděli a jeli pryč. Peťo ještě zkoušel switch frontside crooked, a mezitim Leskovi volá kámoš, že ho večer nedoveze do Čech, jak mu slíbil, neboť tam nakonec nejede. Megaprůser. Ondro totiž musel v pondělí v Praze do práce, takže se skateboardingem skončilo, rychle se přejelo k němu domu, kde si sbalil, a pak ho kluci hodili na nádraží. A to je konec DC dne. Sice to vůbec nedopadlo tak, jak jsme si naplánovali, ale přesto si kluci ježdění skvěle užili. Z výletu jsme si odnesli dva poznatky. Ukázalo se, že Peťo Molec je v neskutečně dobrý skate kondici a je jen otázka času, kdy se opět prosadí na mezinárodní scéně. A slovenský policajti nejsou zas až tak špatný... Leda že by věděli víc než my! Že třeba v DC den bylo venku nějaký divný záření, a tak jim kapitán zakázal vylejzat z aut!

24

1/ piťu a ondro

2/ peter molec jako kameraman


peter molec /g/ bs boardslide na railu u vchodu do finančního úřadu

3


Českolipskej rodák Tomáš Javůrek po světě běhá pětadvacet let, z toho půlku má odježděnou na skejtu. Po základce vyrazil na střední sklářskou do Nového Boru, obor malba na sklo, odtud se přesunul na vejšku do Ústí, fakulta Umění a designu, ale nějak ho to nechytlo, tak to ani nedokončil. Veškerou svojí energii přesunul do skateboardingu, a proto je s ním i tenhle rozhovor. Sponzoři DC shoes, Levi‘s skateboarding, Swis-shop.cz, Restart skateboards a House of Marley z něj musí mít radost. Jak se ti fotil tenhle rozhovor? Bylo to po zimě a nebylo na to hodně času. Pro ty lidi, kteří si rádi čtou text, to tady nebudu zdržovat nějakým popisováním, jak jsme chodili ze spotu na spot a kde byla jaká spára... To mě nezajímá, nikoho to nezajímá. Zkrátka jen řeknu, že jsem to fotil s Peťou, kterej byl super. Ví, že mám rád svůj klid, nehrotil mě, byl trpělivej. Díky, Peťo. Nechceš mluvit o spárách, ale moh bys prozradit, který spoty tě zaujaly? Chtěl jsem aspoň jednu fotku z Český Lípy, ze svý domoviny, aby to tam bylo. Vzal jsem teda Peťa do starýho opuštěnýho depa, což je super flek, ale se strašnym bordelem, prostě napůl squat. Strávili jsme tam odpoledne a odvez jsem si bektel. Neni to nějakej super trik, ale šlo mi o to, že je to z Lípy. A s jakym trikem si nejvíc spokojenej? Nejspíš s backside change footem na Tupolevově v Letňanech. Snažím se ten trik dělat často, ale nikdy ne z takovýhle vejšky, to je pak úplně jiná věc. Deset procent letu se to snažíš nalepit a pak devadesát procent čekáš, co se stane, a bojíš se. Ale trik jsem vrátil naštěstí celkem hned, a ani u toho nijak zásadně nepadal. Titulka? Já tomu říkám sjezd na svíčku... Jde tam o to, že stojím oběma nohama na tailu a tak to i sklopím. Musí se u toho nohy v pohybu trochu posunout dopředu, aby byla šance to odjet. No a pak když ten rádius sjedeš do roviny, tak si nohy přendáš do normálního postoje... Ale záleží, kde jedeš, třeba na Štvanici to s nohama na tailu zvládnu až na další překážku. A tam uděláš blunt to fakie! Tak to zatím nehrozí, možná někdy v budoucnu, haha. Jinak ten pomník mi ukázal před lety Black Bee, za což mu děkuju. Je to v Praze na Chodově, na takovym starym hřbitově. Potřebovalo to si zvolit správnej čas k návštěvě. Na hřbitov totiž nejčastějc choděj starý babky a pro ně ráno znamená třeba šest nebo deset dopoledne. Proto jsme takticky zvolili čas oběda, protože na ten si důchodci dávaj pozor, že ve striktně dvanáct se musí jíst! Prostě jedou si v režimech, který mi už dávno nemáme. Takže jsem toho využil, naběhli jsme tam na dvanáctou a bylo to v pohodě. Ale musím se ještě přiznat, že jsem se toho hodně bál. Nevěděl jsem, jestli mi to padne. Byla to jedna z posledních fotek, který jsme museli vyfotit, a defacto ta nejdůležitější. Díky Bohu jsem to dal.

26

ollie to wallride pod těšnovským mostem v praze


TOMÁŠ JAVŮREK VELKEJ SVÉRÁZ JE TENHLE PÁN. JEŠTĚ NEŽ JSME SE DO ROZHOVORU PUSTILI, PANOVALI V REDAKCI VELKÝ DISKUZE, JAK TO ASI DOPADNE. BYLO NÁM HNED JASNÝ, ŽE TO BUDE DOST JINÝ. JINÝ JAKO TOMÁŠ JAVŮREK SÁM! text: Radek, foto: Peter Mercell


28

1/ nollie bs tailslide v opuštěné budově vlakového depa v české lípě

ve finále mám víc kámošů Českolipáků než v Lípě. A na Mánesově cestou pro jídlo k Vietnamcum rozdám víc pozdravů než za celý odpoledne v Lípě. Ale prostě vyrost sem tam, žijou tam super lidi, hrozně mi to dalo. Jsem rád, že jsem z Český Lípy a do Prahy se přestěhoval, že jsem v ní nevyrůstal. Beru to jako plus. Myslíš, že kdyby ses nepřestěhoval, tak bys v tý Lípě zamrznul a přestal s ježděním? Se skateboardingem bych nepřestal, to pro mě vždycky byla zbraň, jak odtamtud vypadnout. Já už

by chodil pět dnů v tejdnu do práce. Ale pak si to odsírám, že nejsou peníze. Nepotřebuju je, nemám ženu, dítě, zatím se bavím. Je těžký se starat sám o sebe? Já už mám věk, kdy by to takhle měl mít každej. Když o tom přemejšlím, tak já bych třeba nedokázal žít sám v jedna jedničce. Přijít domu, udělat si jídlo, zakouřit si a jít spát? To by měl bejt konec dne? Ne! Já přijdu na byt, zdravim se se všema, vymejšlíme, co podniknem, někam jdem... Já potřebuju mít kolem

1

Co je to magický číslo 67 na tvym skejtu? Jágr má 68, to ses splet, ne? S Jágrem to bohužel nemá nic společnýho. Číslo 67 pro mě znamená muj život po tom, co jsem se přestěhoval do Prahy. Znamená to partu, znamená to zážitky na Mánesova 67, což je moje pražský bydliště. Stalo se tam strašně moc věcí, poznal jsem tam spousty lidí... Je to takovej párty byt, ale nemusíte si o tom myslet nic špatnýho. Mám to tam hrozně rád, nedám na to dopustit. Česká Lípa je město, kde i starý dědci v hospodě celej večer usrkávaj jedno pivo, protože si frčej na piku. Seš rád, že ses odstěhoval? Já bych to zas až takhle nezaškatulkoval. O severu se to ví obecně, že tam drogy jedou, ale kdo nechce, může stát stranou. Pravda je, že čim menší město, tím se tomu míň vyhneš. Je jedna parta, ve který funguješ, víc vrstevníků tam prostě nežije... Jsem rád, že jsem se odstěhoval a doufám, že mi to Českolipáci nebudou mít za zlí. Já to tam mám hrozně rád, ze začátku jsem tam jezdil každej víkend, ale teď když nemusim, tak tam tři, čtyři měsíce nejedu. Já jsem vždycky natěšenej, pak tam přijedu a nic se tam neděje. Jak tam chybí práce, tak se stejně všichni stěhujou do Prahy. Já tu

od svýho rannýho věku pořád jezdil někam pryč, ale nikdy jsem neměl pořádný koule na to se odstěhovat. Byl jsem na to ještě moc mladej. Praha byla pro mě logický řešení, z Lípy to není daleko, a je tu všechno – práce, známí. Čim se v Praze vůbec živíš? To je tak... Mám střídavej režim. Přes zimu se snažim mít stálou práci, ale co si budem povídat, zatím to bylo většinou jen po shopech. Osmdesát procent mejch známých je z týhle sféry, takže to je pro mě nejsnadnější. Makat v obchodě je taková blbost, nevidíš nic, co by ti vznikalo pod rukama, ale na druhou stranu večer zamknu klíčkem krám a vššš, jdu domu a nic neřešim. V létě funguju jako brigádník, mám rozházený sítě a pořád je co dělat. Ale já mám tu možnost si určovat čas, a to je pro mě to nejcennější. Jsem mladej a dřít budu celej život. Nepotřebuju peníze, nikdy sem je neměl, vyžiju s minimem. To je moje výhoda. A kde brigádničíš? Tak nejčastějc jsou to opět shopy, toho se nějak nedokážu zbavit, haha. A pak, co se naskytne, třeba u kámoše na Žižkovský věži. Teď jsem dokonce sázel túje... No rozhodně se nepředřu, nejsem ten, co

sebe to živo. Takže kdyby byla otázka tak, že pokud bych měl rodiče v Praze, tak jestli bych bydlel u nich, tak odpověď je nikoliv. Určitě ne! Nenutí tě ta svoboda každej den do kalby? Teď musim opatrně... budou to číst lidi... No jako jak to říct? Samozřejmě, že se pořád něco děje. Ale to je tou Prahou. V Lípě je jasný, že víkend propiješ, ale tady je víkend sedm dní v týdnu a s tím jsem měl trošičku problém, když jsem se sem přistěhoval. Takže jsem chodil jak do práce, tak na mejdany, a často to vypadalo, že jsem šel z práce na mejdan a z něj pak rovnou do práce. To bylo blbý... Ale mě to baví, člověk potřebuje zábavu. No, musim říct, že moje kalba ještě nepřesahuje hranici, kdyby mi to narušovalo muj soukromej život nebo bych z toho měl zdravotní problémy. Řikal si mi, že si už skoro nepamatuješ začátky svýho ježdění. Ale pro rozhovor to zkus! Já si nepamatuju letopočet, ale jinak to vím úplně přesně a strašně za to děkuju. To, jak skejtuju dneska, takový ty moje odlišnosti, tak to už vzniklo na začátku. Já jsem z volejbalový rodiny a naši mi vůbec nefandili. Já byl veden k volejbalu a ve volným čase dělal to pirátství, ten skateboarding, kterej se doma nelíbil.


2

heelflip change foot z gapu na vltavský


1

bs nosepick na banku na legendární pražské merkurii


Já si to proto musel dělat po svým. Naštěstí muj kamarád, kterýho podporoval jeho otec, mně vždycky dal svojí starou desku. Ta sice neměla žádnej nose, ale já na tom stejně jezdil obráceně. Díky tomu jsem dělal hodně na fakie, a protože desky neměly tvar, tak i hodně různý freestyle triky, prostě snažil jsem se ty nedostatky desek nějak obcházet. A to mi zůstalo. Ze začátku jsem se docela bál, starší kluci v parku nám to nedali zadarmo, ne jako dneska. Dostávali

se mi, nebyla tréma, a když jsem spadnul, hned se zvednul a jel dál. V dnešní době už mi to s tim pitím tak nejde, je to horší a horší. Ale už zas nemívám trému, to je bomba. K svýmu ježdění potřebuju diváky, potřebuju je slyšet, jsem na tom závislej. Dám první trik, lidi mi zařvou a je to moje, už to vim, že nezkazim. Nedám první trik, neslyšim ten bordel a je to zlý. Závody mě baví jezdit, a když mám možnost, tak je jedu. Nenechám si tam ale sebrat tu zábavu

2/ fs ollie to disaster v profláklý pražský ulici u papírny

2

jsme strašnej kouř. Ale o to víc mě pak bavilo, když jsem si tam vybudoval nějakej respekt a přišlo mi, že to mám zasloužený. Nebylo to jako, kdyby mě do toho cpali rodiče, vozili mě po závodech a já si toho nevážil. Já si všechno musel vybojovat, a to je možná i jeden z důvodů, proč to dělám tak dlouho, furt mě to baví a nepouští. Já si skateboardingu strašně vážim. Když si byl malej a blbej, maloval sis to růžově, že budeš profíkem a tak? Jako takový sny byly, ale už od začátku jsem věděl, že jsou nereálný. Každej rád sní, že bude třeba slavnej hudebník, ale já nějak u skateboardingu hnedka věděl, že je to těžký. Ale to, že člověk nechce bejt úplná špička, neznamená, že ho to nebude tlačit dál. Já jsem neměl vidinu, že budu lepší, prostě to přišlo samo. Celej život jsem si myslel, že budu malovat. Na škole mi to ale znechutili, tak jsem se na ní vykašlal a řek si, že si to budu dělat tak, aby mě to bavilo. Se skateboardingem je to stejný. Ten mě baví, proto se třeba na těch závodech i napiju, a pak to poseru, protože už jsem moc opilej. Ok, ale já se nehodlám přizpůsobit, to je prostě skateboarding, to si užívám. Nenechám si do toho kecat. Měl si někdy nějaký závodní výsledky? Kariéru? Kupodivu u nás na lokálkách, kde mě to kvůli atmosféře strašně baví, mi to šlo. Když sem začal jezdit z mejdanů rovnou na závody, tak ten první rok jsem měl úplně nejlepší výsledky a vyhrál nejvíc závodů. Byl jsem přepnutej, bylo to hustý, ale dařilo

kvůli vidině výsledku. Třeba já teď na MČR vyhrál kvalifikaci, a když pak jel finále, neudělal jsem ani trik, protože už sem byl moc. Přestože si neměl nějaký zářný výsledky, tak se objevili sponzoři... Nechci, aby to vyznělo povýšeně, ale myslím si, že mám dost výraznej styl. Když se díváš do parku, tak jsem vidět. Nejezdím sice ty největší schody, ale ty si mě tam najdeš. Samozřejmě na začátku jsem taky jako každej posílal emaily a chytil se u značky jako Meatfly. Pak se ale sám objevil Swis. Na ně já nedám dopustit, Richard s Filipem si mě vybrali sami a dotlačili mě všude. Díky nim jsem u DC, podíval se do DC Embassy, mohl jsem jet Fotra, mám sponzora Levi‘s, prostě všecko. A třeba takovej Restart, tam je to přesně obráceně. Já ty kluky, co to dělaj, od začátku znám, jezdili jsme spolu, takže je to takový rodinný a podporuju je, protože chci podpořit. Co tvuj hardware, jak si náročnej? Desky mám od Restartu a hardware od Swisu, leč já to moc neřešim. Kolečka měním, až když jsou vidět ložiska, to samý trucky. Já si na všechno hrozně dlouho zvykám, já potřebuju mít rozvikláno a vyžvejkáno. Když mi dáš něco novýho, tak je to katastrofa. Boty mám od DC, ale protože nemám rád novej grip, tak mi vydrží dlouho, nedávám jim kouř. A taky nelámu desky. Když si du třeba zajezdit s Karlem Raichlem, tak on za session zlomí dva skejty a já jezdím desku ještě dva měsíce. Jem nenáročnej...

Já myslel, že řekneš, že ty zlomený skejty po Raichlovi ještě dva měsíce dojezdíš, hehe. Hahaha, tak to už by bylo moc, já to snad vyzkoušim. Jakých momentů se skejtem si nevíc vážíš? Když sem byl malej, vážil jsem si všeho tisíckrát víc. V patnácti jsme jeli s Meatfly na trip do Paříže a Bilbaa, z toho jsem byl úplně vyplesklej. Já kluk ze sídliště jsem měl najednou možnost jet zadarmo s partou a něco vidět. Celkově si vážim všech svejch výletů. Normální člověk s mejma financema by se na tolik míst nikdy nepodíval jako já díky skejtu. A vážím si i tý party kolem, kterou jsem poznal. Teď jsem nakouknul pod pokličku wake, to mě oslovilo, letos jsem začal na snoubu... Ta parta je dobrá, to se mi líbí. Trošku mě mrzí, že skejťáci jsou rozházený po celý republice. Snowboarďáci maj v tom výhodu, jak se scházej ve střediscích a trávěj tam spolu sezónu, tak se víc stmelej. Ve skateboardingu je to o takovej malejch gangíčkách, nejsme tak dohromady jako snb, a to je velká škoda. Viděl ses nebo zajezdil sis někdy s nějakejma profíkama? Třeba jsem viděl v Berlíně na minirampě Chrise Haslama. Všichni přestali jezdit, natahali si sedačky kolem a nechali mu tam volno na vlastní session, nikdo neměl odvahu mu tam vlízt, každej jen čuměl se spadlou bradou. Nebo sem na Stalinu viděl Marka Sucia, to je hodně dobrej týpek, ten mě baví. A silnej zážitek byl, když na Mystic přijel flip team. Skatepark

31


byl plnej lidí, zabíjeli a najednou v rohu vyleze s pivem v ruce Geoff Rowley. Všichni na něj začali koukat, vytahovali foťáky. A on jenom přešel na druhou stranu, tam se otočil a šel zpátky. A to bylo jedinkrát, co jsem viděl Geoffa Rowleyho. Tyhle lidi maj kolem sebe takovou auru... Jezdíš už dlouho, můžeš srovnávat. Jak ti přijde scéna v současnosti? Změny vidim ve všem, v tricích, v módě, ve filozofii těch lidí... už jsme prostě čistě skejťáci. Dřív byl jeden punkáč, druhej jezdil na akce a všechny dohromady

nás stmelovalo to ježdění. Teď už lidi jsou jenom v tom svým skate tunelu, neřešej nic jinýho, ztrácej kontakt s ostatním světem. To tak dřív nebylo, skateboarding byl pro nás takovej bonus k tomu ostatnímu. Mně přijde, že je ta scéna dole, na nějakým podivným konci. Já si myslim, že to lítá furt nahoru dolu. Jedno jaro nikdo nejezdí a druhý potkáš šest nových kluků. Dřív sem tomu vůbec nefandil, protože sem byl mladej a blbej, ale velký plus jsou skate školky pro děti šest až deset. Jasný, že ve třinácti už máš jezdit sám a projít si tím za sebe. Ale

budou dělat po svým a proti ostatním. To je dobře, to je zdravý, lepší a podle hesla jaký si to uděláš, takový to máš. Je jasný, že se vždycky najde deset bláznů... Ale co dělat proto, aby to fungovalo dál normálně, aby se tomu věnovalo víc lidí, a mohli tak být závody, sponzorovaný jezdci, obchody i média? Teď to stejně už jde samo směrem fotbal, dyť se podívej, co z toho dělají firmy jako Nike. Dřív mi přišlo, že profíci měli všichni skoro stejně, a teď je jeden milionář a Sebo Walker žije v karavanu u Stoner plazy.

třeba já kdybych v šesti řek mámě, že chci skejtovat, tak mě nikam samotnýho nepustí a do parku se mnou chodit nebude. A teď maj rodiče možnost přivíst prcka do klubu, nemusej se o něj bát, a když viděj, že to dítě baví, tak už má zelenou. To je dobrý. Já když vidim, jak teď frčí longboarding, tak si říkám, jestli náhodou street jako takovej nezanikne. Teď už se taky neskáče do vejšky nebo nejezdí freestyle. Vždycky se najdou nějaký partičky, který se tomu budou věnovat, a čim víc bude někdo přicházet s jinym stylem, tim víc budou ortodoxní. Vždycky tady budou týpci jako kluci z Darkslidu nebo z Lógru, který si to

Jsou v tom rozdíly jak ve fotbale, jezdí se první liga až divize. Nejspíš v Americe, u nás máme tak okresní přebor, kterej navíc nechce nikdo hrát. Dá se to změnit? Jak to udělat nevim, ale určitě to jde. Solidní boom teď probíhá v Polsku, viděl jsem to v Lešně, ty lidi tam z toho prostě serou. Ok, jsou to Pšonci, hehe, ale jsou z toho skateboardingu hotoví. Když jsem tam byl naposled, v parku stáli maximálně tak dva Poláci za pohled. A myslim, že letos jich tam uvidim minimálně patnáct, i víc. Jak to dokázali zvednout, to však nevim. Takže cesta k záchraně česko-slovenskýho

1

32

1/ cab double flip přes barevnou vlnu na hřišti habrová


2

ollie na pumptracku, který najdete u vody v bráníku


1

bs change foot z nakopáváku v tupolevce


skateboardingu je stát se Polákem, haha... Seš známej svejma netradičníma trikama a stylem celkově. Kde bereš inspiraci? Neni to nic nucenýho, chodí to ke mně samo. Dělám prostě kraviny a někdy si ulehčuju věci. Třeba jak mám ten backside changefoot, tak to vzniklo tak, že jsem vždycky chtěl backside tři, ale nikdy ho nedal. Tak jsem to sral tak dlouho, dokud jsem neudělal půl to a půl to, a najednou ejhle, byl z toho možná ještě lepší trik. Důležitý je si nevytvářet nějaký bariéry, jako že by sis chtěl třeba chytit prkno rukou, ale protože

pojistit, už to mám asi čtvrt roku a nestalo se mi zatím vůbec nic, haha. Ale pro mě je to dobrý, připlácím si za zdraví... Já se nikdy o sebe nijak nestaral, že bych se nějak protáh, to vůbec, pár piv a jedem. Teprv teď se sebou něco dělám, zatím se z toho necejtim nijak tělesně líp, ale vnitřně jo. Prostě odstraňuju si to morální bahno a říkám si, že teď si to pivo můžu dát, protože jsem se předtím protáh. Jaký máš plány na léto? Já si to neplánuju, ono se to všecko stává samo. Jak máme partu, pořád přichází nějaký nápady, pořád se

2/ switch no comply na pražském výstavišti

2

se to normálně nedělá, tak to radši ani nezkusíš. Styl odjíždění do perfektu je dobrej, ale je dalších x způsobů jak věci vracet, jak se na ně rozjíždět a jak je dělat. A zkusit by se mělo všechno. Nemá cenu vytvářet univerzální top styl alá Paul Rodriguez a pak aby se všichni snažili jezdit jako on. To by bylo šílený... Mě na skateboardingu zajímá ta kreativita a těší mě, že lidi můj styl baví. A který zajímavý triky teď zkoušíš? Ppp, co sem tak divnýho udělal naposled? Nevim, asi halfcab changefoot, ale myslím, že ten už jsem od někoho viděl. Ono se to nedá moc popsat. Já si jezdim sérky, dělám různý věci, už mě pak bolej nohy a řeknu si, že si něco bláznivýho vyzkoušim a ono to tam zrovna padne. A pak si řikám: Co že, co to bylo?! Jenže za tejden už si na to ani nevzpomenu. Prostě ten trik jednou přišel a už nikdy znovu nebude. Bolí tě tvůj skateboarding? Ne. Nemůžu říct, že sem nikdy neměl žádný zranění, ale nic vážnýho, párkrát kotník. Spíš se mi dějou takový blbosti. Před nějakou dobou mi kámoš nabízel pojištění, ale já tomu nevěřim, tak jsem si ho nesjednal. Pak ho potkám za tři měsíce a on se mě ptá, jestli sem neměl nějaký zranění. A já že vykloubenou ruku, odštíplej zub atd. A on že bych za to dostal tak sedmdesát tisíc... Tak jsem se nechal

jezdí na nějaký vejlety. A co se skateboardingu týče, tak když já jedu na nějakej trip, tak to se dozvim tak tři dny před odjezdem. Vždycky. Je to tak nejlepší, protože naplánovaný akce nebejvaj tak dobrý. Když si vezmeš málo peněz na tour, nejvíc si to užiješ, když hodně, už to není tak dobrý... jsou to takový paradoxy, ale fungujou. Ty máš umělecký školy, jak dalece kulturně teď v Praze žiješ? Myslel jsem, že se tomu budu věnovat víc. Přestal jsem malovat a třeba rok a půl na nic nešáh, ale opravdu. Sere mě to, jenže já se k tomu už nedokážu dokopat. V Lípě nešlo chodit ani na výstavy, tady se snažim, to ti Praha umožní. Ale sám netvořim. Dřív sem měl tu potřebu... Bojim se to říct... asi stárnu. Dřív, když sem se podíval na flek na stěně, tak sem viděl kovboje, jak bojujou proti dinosaurům, a nad nima letěj stíhačky. Teď se kouknu a je tam skvrna, nic jinýho. Když je člověk mladej, je údernější, je větší rebel. Ale věk v malování naštěstí není žádná překážka, dá se to celej život. Já si teď odjedu skateboarding, práci, a na starý kolena na chatě se k tomu vrátim. Máš nějaký další hobby? Je to klišé říct, ale je to muzika. Taky mám strašně rád japonský anime, v čem některý lidi vidí jenom Pokémony. Ale baví mě všechno, všechna zábava,

nerad se nudim. Styl, jakym si žiju teď, je úplně nejlepší. Spousta lidí přijede o prázdninách do Prahy, co bys jim tak doporučil k návštěvě? Doporučoval bych nejít jen na kultovní místa a nestrávit tam týden. Prostě dorazit s kámošem a jezdit street, vozit se po celý Praze. Park je hezkej, asi se tam celodennim ježděním zdokonalíš, ale vidíš furt to samý. Neni nic lepšího než cruisřit po městě od rána do večera, vždycky se někde zastavit, pak jet zas dál, všecko vidět, potkávat holky a zakončit to někde kalbou. Ale destinace ať si každej vybere sám, je to na něm. Hlavně teď toho vyrostlo v Praze spoustu novýho, třeba ty Vysočany, ty jsem si strašně oblíbil, a to tam není ani jeden rádius. Rozhovor už máme pekelně dlouhej, musíme to utnout. Kdo to dočet až sem, ten dostane dávku závěrečný filozofie. Dá se podle tebe se skateboardingem skončit? Ne. Vždycky to tam bude. Nevim, co by se muselo stát, asi přijít válka, aby tě to úplně rozházelo. Já vyrost se skaterama, jsem zvyklej v týhle komunitě být a je to pro mě strašně moc. Bez ježdění bych nemoh žít. Samozřejmě, že se budu muset nějak přizpůsobit, ale to neznamená, že bych zapomněl na skateboarding. To nikdy. A vždyť to znáš!

35


BŠ BURTON ŠPINDL


miki pajer /g/ tweaked přes celej corner a zasloužený vítězství v best tricku (foto: přemek vida)

SS

SPRING SESSIONS VOL. 8 PO ROČNÍ PAUZE SE DO ŠPINDLEROVA MLÝNA VRÁTILA AKCE BURTON ŠPINDL SPRING SESSIONS, KTERÁ JIŽ OSMKRÁT UKONČILA SNOWBOARDOVOU SEZÓNU V TOMTO STŘEDISKU. NA PROGRAMU BYLO KLASICKY NĚKOLIK SOUTĚŽÍ, NEZAPOMENUTELNÉ AFTERPARTY, A HLAVNĚ POHODOVÝ SHRED S KÁMOŠEMA Z CELÉHO ČESKA, SLOVENSKA ČI POLSKA. text: Tomáš Gaži, foto: Peter Mercell

37


ČTVRTEK Ve čtvrtek si rideři mohli oťukat nový park, který po Snowjamu prošel menšími změnami. Přibyly tři jibové platformy, railík a bedna s dopadem na ramp. Skok byl ve snaze předejít sebevraždám zmenšen a rozdělen na dva příjemnější kickery. Samozřejmě byl i k mání park na Svatým Petru, který byl celý týden k dispozici kemprům z Burton campu a později na Public Jam. Během dne se začali objevovat jezdci jako Roman Dlauhý, Martin Mikyska, Honza Nečas nebo slovenská výprava v čele s Dušanem Bízikem a Matějem Dolníkem. PÁTEK Když už se všichni seznámili s vytuněným coursem a přežili warm up party, byl na programu páteční best trick v rampě a následně Anon Big Air Fortune. Mezi muži dominoval v pipině klasicky Honza Nečas, na straně holek zas Jája Čechová a nejlepším dítětem se stal Kuba Hroneš. A ani airy legendy a shapera Pepeho Samka nezůstaly nepovšimnuty a bral cenu za nejlepší air. Přesouváme se na kolo štěstí pod názvem Anon Big Air Fortune, ve kterém každý rider na střídačku vytočil trik pro všechny zúčastněné a oni ho museli vrátit. Tři životy mizely velmi rychle kvůli switch bs rotacím, které sedly nakonec jen Honzovi Nečasovi a Martinovi Mikyskovi. Právě mezi těmito pány se strhl nekonečný souboj, během kterého si dobrovolně nechali vzít jeden život. Tento battle nakonec ukončila Nečiho vítězná doublecorková rotace. Kromě kluků se na skoku ukázaly i Zuzka Medlová, jejíž rodea zvedly nejednoho pána ze židle, a nezaostávala ani Terka Čermáková a Kačka Vojáčková. Po kole štěstí zbylo dost času na chillové pojezdy a páteční party, která nás dělila od vyvrcholení celé akce.

1

2

3

38

1 / roman dlauhý /r/ 360 tailgrab bonk 2/ martin mikyska nádějně roztočil big air fortune, ale stejně vyhrál neči

3/ downhill race pár sekund po startu

SOBOTA Poslední den byl na programu Public Jam, který ze začátku znepříjemňovala hustá mlha, ale ta postupně mizela s každým vráceným trikem. Mezi padesátkou zúčastněných si prvenství nakonec vyjel Martin Raifseis, mezi dětmi nadále vládl Kuba Hroneš a cena za nejlepší holku putovala Máji Kreisingerové. Public contest podal štafetu očekávané corner session. Letos byl corner o něco menší, což dalo riderům motivaci ho přeletět. Vedle snažení o transfer celou session okořenili Dan Porkert svým backflipem nebo Dominik Veselka bs rodeem. Nakonec se jako jedinému


honza nečas /g/ ss bs 9

4


1

dan paulíček /g/ method


2/ julo petrík /r/ ss bs 360 do grindu 360 out 3/ downhill race: 1. darek bergmann, 2. martin mikyska, 3. david čonka 4/ miki pajer – vítěz best air na corneru 5/ celkové pořadí: 1. martin mikyska, 2. honza nečas, 3. miki pajer

2

3

4

podařilo tuto překážku přeletět Mikymu Pajerovi, za co zaslouženě vyhrál nejlepší air a sklidil největší ovace od diváků. Před samotným vyhodnocením byla ještě na programu downhill race, které se mohl zúčastnit každý majitel snowboardu, a asi se i účastnil, protože se na vrchu červené setkalo téměř 200 jezdců. Úkolem bylo ze startovní čáry doběhnout ke svýmu prknu, obout se do něj a mezi pár brankama dojet dolu do cíle. Jako první tam dorazil Darek Bergmann, kterému se ale za neprojetí jedné z bran připočetlo pár sekund, a tak vítězství připadlo druhému Martinu Mikyskovi. Ten ho však přenechal zpátky Dárovi, protože jde hlavně o tu snowboardovou zábavu. Nejrychlejší holkou se pak stala Kačka Vojáčková.

5

Bylo na čase zhodnotit celou Burton Spring Sessions a jejím vítězem se stal Martin Mikyska, za ním skončil Honza Nečas a zaslouženě se na stupínek vítězů dostal i Miky Pajer. Mezi dětmi si konkurenci nenašel ani Kuba Hroneš, který ve své kategorii vyhrál všechno, co mohl, a cenu za nejlepší holku brala Terka Čermáková. Pokud snowboarding nesplnil očekávání, vše vykompenzovala poslední party, jejíž některé události nejsou k zveřejnění ani do pánských magazínů. #hotellenkaforever Co dodat? Další BŠSS je úspěšně za námi. Sezónu v Špindlu jsme zakončili nejlepším ježděním, nezapomenutelnými kalbami a zbývá jen doufat, že i za rok nám jaro dovolí repete.

41


42

igor hanečák /g/ grind rovně a dolů na sídlišti dolac malta


DARKSLIDE.CZ

SARAJEVO TOUR text: Mirek Kvapil, foto: Peter Mercell

NE NADARMO VŠECHNY ZAHRANIČNÍ ZNAČKY FURT VYRÁŽEJ NĚKAM NA TOUR. NENÍ TOTIŽ LEPŠÍ CESTY KE STMELENÍ TÝMU A VYTVOŘENÍ UNIKÁTNÍHO MATROŠE. TO, ŽE TO JDE I V NAŠICH PODMÍNKÁCH A NENÍ TŘEBA STATISÍCOVEJ ROZPOČET, ZNOVU DOKAZUJOU KLUCI Z DARKSLIDE.CZ, KTERÝ SE NÁM PO PŮL ROCE ZNOVU POCHLUBILI S FOTKAMA ZE SVÝ DALŠÍ ZAHRANIČNÍ CESTY, JEJÍMŽ CÍLEM PŮVODNĚ BYLO JEN SARAJEVO, ALE NAKONEC TO BYLO VŠECHNO TROCHU JINAK.


1

jakub karel /g/ blunt to fakie na legendárnim sarajevskym spotě, minirampě, která se nachází na střeše opuštěný budovy, domácí toto místo nazývají meeting point, a pokud si s nima chcete zajezdit, ptejte se na centar skenderija


Jako obvykle, vše začalo v hlavě majitele Darkslidu Kudrnáče a fotografa Peťa Mercella, kteří projížděli známou mapu spotů na evropskym kontinentu, Skhateyou.com. Padly návrhy někam letět, vydat se na dobrodružnou cestu vlakem, ale všechno nakonec převálcovalo Sarajevo, který nebylo károu zas až tak přehnaně daleko a spoty tu vypadaly více než zajímavě. Od minulýho léta je kluků v týmu sedm a dva nejmladší ještě navštěvujou střední, a tak bylo třeba

s Igorem, a dále pak přes Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko a velkou část Bosny a Hercegoviny, jejímž je Sarajevo hlavním městem. Krnis v Brně čekal celkem dlouho a neodolal místním pohostinstvím, a tak do auta nenasedal zrovna střízlivej. No nic novýho, stejně bylo jasný, že tak to zase bude po většinu výletu, hehe. Google maps a navigace ukazovaly něco kolem 11 hodin cesty, což ale byla klasicky těžká utopie. Kudrnáč se nejdřív podle návodu svýho táty

nápad. Všechno naštěstí vyřešila osobní schůzka a představení Peťova řidičskýho umu. Jeden problém vyřešen, oba mladý pro sichr sehnali podepsaný „povolení k výjezdu“ a šlo se na další průšvih. Tím bylo počasí, a to hlavně kvůli tomu, že nikoho předtím nenapadlo, že Sarajevo je sice cca v úrovni Říma, ale v horách. Možná proto se tu taky v roce 1984 konala zimní olympiáda, hehe. Dlouhodobá předpověď na Velikonoce ukazovala i nějaký sněžení,

2

vymyslet termín, kterej by moc neohrožoval jejich řádnou školní docházku. Velikonoční prázdniny se tedy zdály ideálním datem a začalo se plánovat. Peťo hned ze začátku prohlásil, že Sarajevo je víceméně na stejný rovnoběžce jako Řím, kde s Kudrnáčem byli během pozdního podzimu na Spot Questu, a počasí tu proto musí bejt hodně podobný. Nikoho vzhledem k Peťovejm plánovacím zkušenostem nenapadlo, že by někde mohl bejt problém, a šlo se bez nějakýho ověřování téhle skutečnosti dále. Ubytko se klasicky vyřešilo pár klikama přes Booking.com a pro bandu smradlavců tu za sakra dobrej peníz, tedy asi ani ne tři kila na osobu a noc, měl bejt připravenej apartmán s osmi postelema v plný palbě. Všechno tohle se odehrálo ještě někdy koncem roku 2014 a zbejvalo se už jen těšit! Asi měsíc před odjezdem se navíc díky pomoci Tomshe z Vansu zadařilo schrastit dodávku pro devět lidí, což znamenalo, že se vejde i dvorní Board kameraman Bulet, a zdálo se, že tahle tour bude jeden velkej sen. Jak ale všichni víme, život není zrovna procházka růžovou zahradou a musely se objevit nějaký komplikace. První z nich byl pochopitelnej strach mámy jednoho z mlaďasů, která si celou dobu myslela, že se na místo letí, a vzhledem k jejím bohatejm zkušenostem s cestováním autem v těhle končinách se jí výlet dodávkou nezdál jako vůbec dobrej

3

z čehož teda nikomu nebylo zrovna do zpěvu, ale nakonec se rozhodlo, že i kdyby tu šlo jezdit tři dny z šesti, stojí to za to. A když už jsme u těch klacků pod nohama, mladej Honzík si pár dní před odjezdem ošklivě odrazil patu a přemejšlel o tom, jestli bude na tour vůbec k něčemu. To mu ale bylo rychle vysvětleno, protože do Sarajeva se klasicky jelo jako tým, a i kdyby měl bejt na spotech jen jako morální podpora, stálo to za to. Přeci jen se sem možná už v životě nepodívá. Vyráželo se v úterý 31. března ve večerních hodinách tak, aby se neztrácel čas cestováním přes den. Trasa byla naplánována přes Brno, kde se nabrali Krnis

4

2/ honza rathouský /g/ fs boardslide na railu u shopping centra alta, sarajevo 3/ kočička, honzík a průvodce sulejman 4/ ubytovna v budapešti byla naprosto šílená, sem už fakt nikdy

45


vyhejbal placení dálnice ve Slovinsku, piva musely každejch půl hodiny ven, všelijaký ostatní věci dovnitř a Peťko měl navíc po cestě naplánovaný ještě dvě zastávky na starejch monumentech, který se zdály naprosto geniálně oskejtovatelný. První z nich, neuvěřitelná stavba v chorvatskejch horách, byla na pořadu dne někdy v sedm ráno a dokážete si představit, jak moc se všem chtělo házet ze schodů. Vznikla tu ale jedna z nejlepších fotek, co se kdy Peťovi podařilo nafotit. Druhej monument

byl sice úchvatná wallridovo-rádiusová paráda, ale nacházel se v areálu bejvalýho koncentračního tábora Jasenovac a tady člověk prostě nemůže na skateboarding ani pomyslet! Více prozrazovat nebudeme, protože tenhle projekt mistr fotograf dál rozpracuje a v nějakym z dalších čísel časáku se máte hodně na co těšit! Do cíle to byly ještě nejmíň čtyři hodiny a všem bylo jasný, že tenhle den bude i přes všechnu dobrou vůli zabitej. Čím víc se parta navíc blížila k cíli, tím

Vyrazilo se na večeři, kterou byl vyhlášenej burek, a pak i na menší beer session v oblíbený knajpě místních skaters. Když už jsme se dostali k tomu žrádlu, to bylo asi největším překvapením celý tour. V Bosně se platí měnou zvanou konvertibilní marka, která je hodnotou někde na polovině eura. Výborně se tu najíte za nějakejch pět těhle peněz, a všechny tak rychle přešly myšlenky na nějaký vaření na ubytku. Každodenně mohly probíhat orgie v pomalu

1

3

2

46

1/ tomáš krňávek /r/ fs flip na banku pod mostem, kterej vede přes řeku željeznica, sarajevo 2/ kompletní dárkšlíd crew na kopci nad sarajevem 3/ bláznivej pan ptičar, kterej dělal onehdá na olympiádě securiťáka, zkouší kouzlo skateboardingu

byla větší zima, vítr a několikrát se po cestě vyskytl i pořádnej slejvák. Cedule Sarajevo se objevila až pozdě odpoledne a všichni po snad dvaceti hodinách cesty chtěli vidět jen jedno, postel! Ubytko bylo ještě větší překvápko, než se původně čekalo. Paní domácí totiž klukům nechala hned dva luxusní apartmány, protože neměla hosty a bylo prej zbytečný se mačkat v jednom. Nikdo nechápal! Po asi hodinovym odpočinku dorazila naše bosenská spojka Sulejman, se kterým Dárkšlíd znovu zkontaktoval známej balkánskej skate fotograf Sergej Vutuc.

starořímskym stylu, kterejm dominoval hlavně burek, čevapi a ti z týmu, co nechtěli moc experimentovat, si oblíbili restauraci s všelijakejma výmyslama z kuřete. K tomu palačinka s nutelou a šlehačkou za 1 KM, no nechme to radši bejt, to by zase bylo na celou stránku. Jen to pivo tu stálo o něco víc než doma, ale ani to nemohlo v žádnym případě narušit splněnou představu ráje na zemi. No, pokračujeme dál, první regulérní den v Sarajevu začal sunshinem a srazem s locals na jejich nejoblíbenějším spotě v centru města. Padla nějaká Štěpkošova sérka, burek na posilněnou a zkusilo se štěstí na asi nejznámějším spotě celýho Sarajeva, takový „přírodní“ minirampě v asi čtyřmetrový vejšce, ze který je třeba mít velkej respekt. Ten si po chvíli ježdění bohužel vyžadoval i sekuriťák, a focení se tu tak muselo odložit na pozdějc. Kdyby šel změnit chod událostí a vrátit se v čase, teď by to Darkslide parta využila všema deseti. Následoval totiž výlet do kopců nad Sarajevem, kde se nacházely asi tři super spoty, který bylo třeba vidět. Průvodce Sulejman prohlásil, že není třeba jezdit autem a jeho felláci Kenan a Dorian neprotestovali. Na první spot to sice bylo asi 15 minut do kopce a na další, tedy opuštěnou olympijskou bobovou dráhu, to


4

jakub karel /g/ wallride ve starý sarajevský bobový dráze


48

igor hanečák /g/ transfer z bowlu do radiusu, na skvělym diy plácku, kterej se nachází v blízkosti mostu petofi v budapešti


mělo bejt dalších 30, ale to, co následovalo, značně ovlivnilo celou tour. Výlet to byl sice krásnej, ale Tomshův krokoměr v iPhonu později prozradil, že se celkem ušlo 19,5 kilometru, což během prvního dne tour nemohlo nikomu prospět, leda tak naopak. Bobovka byla fakt o dost dál než půl hodiny a celá túra trvala celejch sedm hodin! Kdyby partu asi pět kiláků pod vrcholem nezachránil stop tatrovky, možná by většina crew místo dalšího šlapání radši skočila ze skály do údolí. Nahoře sice čekal vytouženej cíl v podobě wallridovatelný bobový dráhy, ale těch sil už moc nezbejvalo. Tarzan s Igorem to nakonec hecli, fotky

se záběrama se pořídily a šlo se ještě na nedalekej bank u bejvalý stanice lanovky, která ale byla po válce rozpadlá na padrť. Zkoušely se všelijaký triky, nejnadějnějc vypadal Tarzanův pivot do fakie, ale únava byla prostě silnější, a navíc se pomalu blížil večer. Bylo teda třeba sejít zpět do údolí, což se nakonec ukázalo snad ještě těžší jak samotnej výstup. Asi nejhorším zjištěním výletu během dalších dnů bylo to, že nahoru k bejvalý stanici lanovky se dá pohodlně vyjet autem, a to ani ne za čtvrt hodiny. I když čtete skejtovej časák, je dobrý sem dát menší lekci historie, která se tady prostě nedá vynechat. Když se řekne Sarajevo, mnoho z vás si jistě vybaví

atentát, kterej rozpoutal první světovou válku, a pak je tu ještě jedna hodně temná kapitola tohodle města. Tou je oblíhání a odstřihnutí města od okolního světa, který trvalo skoro čtyři roky, během kterejch do něj z okolních kopců lítaly kulky, granáty, bomby, a život tu tak byl pro nás Čechy naprosto nepředstavitelnej. Stopy tohodle jsou všude ještě dost znatelný, spousta baráků, hlavně v kopcích nad městem, je doteď nezrekonstruovaná, všude, a to i v centru, jsou na fasádách díry od kulek a největší šílenost jsou takzvaný „sarajevský růže“, což jsou díry po granátech zalitý červenou hmotou, kterejch tu taky není k vidění zrovna málo.


1

peter mercell /g/ fs rock na vrcholu vidikovac, odkud je naprosto impozantní výhled na celý sarajevo

Během toho nesmyslnýho výstupu na vrcholek nad městem Sulejman Darkslide tým taky například varoval před scházením z cest. Na okolních stromech byly pro nic netušící turisty nenápadný značky, který prej poukazovaly na to, že území nemusí bejt furt ještě 100% vyčištěný od min. Všechno zlý je prostě k něčemu dobrý a pánové si aspoň mohli uvědomit, jak se u nás doma máme dobře. Další dva dny se postupně prozkoumávaly spoty všemožně po centru i mimo něj, a i přes totální zničenost z horský túry se podařilo sesbírat celkem slušný množství kvalitního matroše. Na záběrech se hlavní měrou podílel MVP tripu Štěpán Bareš a mezi nejcennější fotky samozřejmě patří Tarzanův blunt to fakie v již zmiňovaný „minirampě“ na střeše, Igorův grind na railu rovně a dolů nebo Honzíkův frontside boardslide, kterej dělal přes bolest s nohou ostříkanou chladivym sprejem. Podobně na tom byl i Krnisův fs flip pod mostem, kterej odjel s modrou nohou pochroumanou po seskakování z tý již zmiňovaný minošky. Celkově byl pobyt v Sarajevu naprosto neuvěřitelnou životní zkušeností pro všechny zúčastněný. Lokálové se chovali úplně úžasně, tahali partu městem jak ve dne, tak v noci a nebyla nouze ani o kulturní vyžití. Zašlo se mimo jiný třeba na koncert jedný místní rockový kapely a takovej Krnis se zblízka seznámil i s místníma zvířátkama. Kousnutí od jinak moc přítulnýho psa jednoho bezdomovce ho pak doma stálo asi bůra a pět cest ze Šumperka do Prostějova

3

kvůli očkování. Co dodat, hehe? Zážitků by se dalo napsat ještě pět stran, ale Sarajevem putování nekončilo. Počasí během posledních dvou dnů bylo ve znamení teplot kolem nuly, deště, a dokonce i sněžení, a tak se bylo třeba přesunout někam, kde se bude dát dále tvořit. Přemejšlelo se o Dubrovníku, Splitu, Bělehradu, ale všude mělo chcát. Volba tedy nakonec padla na Budapešť. Předposlední den hodně brzy ráno se po vcelku bujarym rozloučení se Sulejmanem a spol. mělo vyrazit na cestu směr Maďarsko. Odjezd se kvůli zablokovaný dodávce jinym autem pěkně zdržel,

4

počasí taky nedovolovalo jet zrovna rychle a do Budapešti se tak dorazilo znovu až v podvečer. Zarezervovanej byl apartmán totálně v centru města. Na sraz dorazil starší pán a hned vysvětloval, že adresa je úplně jiná, že tuhle maj jen kvůli srazu. Dobrej vošmel, pomysleli si všichni, ale nějakejch deset minut chůze se přeci ještě zvládne. Mnohem větší překvápko ale bylo samotný ubytko ve starym baráku, kde bylo všechno slepený izolepou, v koupelně plíseň a tak podobně. Po sarajevskym luxusu dost metal, ještě, že se tu musí vydržet jen jednu noc a kvůli ní nemá kromě 0% hodnocení na Bookingu cenu nic řešit.


2

štěpán bareš /g/ bs boardslide na sídlišti čengic vila, sarajevo

5

Večer proběhl ve znamení tokajskejch vín, langošů, gyrosů, menší skejtovačky ve skateparku a pak už byli všichni rádi, že sou rádi, a odebrali se šetřit energii na poslední den tripu, kdy byly v plánu dva DIY spoty z dílny budapešťskejch skaters. Jen Igor s Tarzanem to nevydrželi a potřebovali mermomocí jít za zábavou, ztratit se, zamilovat se do Švédek a pomalu spát někde na matraci na ulici. Odměnou jim byly asi tři hodiny odpočinku a šílená kocovina, to ale k Darkslide tour prostě patří. V pondělí už nikdo nic nehrotil, poskejtilo se ve výbornym DIY v blízkosti mostu Petofi, natočilo hafo sérek, vyblejskl Igorův hustej transfer a po jídle

6

se vyjel hledat druhej spot. Ten byl však ve stavu velký rekonstrukce a dostavby a další Darkslide.cz trip tak skončil o něco dřív a v úplně jinym městě, což ale totálně unavený bandě absolutně nevadilo. Cestou domů se to teda vzalo ještě přes Vídeň, ale pokusy o pojezd na DIY spotě Spoff přerušila sněhová vánice, když štěstí nepřeje, tak nepřeje! Víc už se toho sem prostě nevejde. Všichni členové popisovaný výpravy vám potvrděj, že takhle fyzicky náročnej skejtovej výlet asi ještě nezažili. Každej si ale odvezl fotky plus záběry na památku a ty zážitky jsou taky k nezaplacení. A co vy? Za jakým skejtovým dobrodružstvím vyrazíte v létě?

7

3/ bobová dráha je teď spíš rájem graffiti než sportu 4/ občas bylo třeba vypálit červíky 5/ při průjezdu chorvatskem si kluci ještě mysleli, že budou klasicky žrát sračky, v bosně ale bylo tak levno, že si žili jako páni 6/ stopnout si náklaďák, to už je jinej styl! 7/ první den parta ušla 19,5 kiláku, což teda nikomu moc neprospělo

51


52

david čonka /r/ rock‘n‘roll bs out na wallride


ROME KITZBÜHEL text: Radek feat Dosky, foto: Peťo Mercell

SLOVO DALO SLOVO, KORUNA SE DALA KE KORUNĚ A UŽ SI TO JEDE V PŮLCE BŘEZNA ČESKÝ ROME TEAM SMĚREM KITZBÜHEL. TROŠKU ČÁRA PŘES ROZPOČET BYL ROZMAR POČASÍ, PROTOŽE TOUHLE DOBOU NIKDO NEČEKAL, ŽE SNĚHU BUDE PRAMÁLO A DOLE V ÚDOLÍ PATNÁCT STUPŇŮ NAD NULOU. TAKŽE MÍSTO PRAŠÁNKU SI KLUCI UŽILI JEŽDĚNÍ V MIKINĚ A ZEVLOVÁNÍ V TRIČKU.


Rakouský středisko Kitzbühel je v našich končinách známý díky lyžařskýmu sjezdovýmu závodu a vsadíme se, že i když se o lyže nezajímáte, určitě jste o kopci Hahnenkamm a sjezdovce Streif slyšeli. Ta ale není jediná, která tu na vás čeká, svízt se můžete na celkem 170 km sjezdovek, u kterých operuje 53 lanovek. Samozřejmě nechybí snowpark z produkce Qparks, ale ještě víc zaujme nekonečný freeride. Na ten se tu dá legálně pronajmout průvodce, takže

i neználci si beze strachu můžou užít extázi ve volný přírodě. Permice tu v hlavní sezóně vyjde na 49 euro, šestidenní na 241 a sezonka na 600. Více informací se dozvíte na Bergbahn-kitzbuehel.at. Původně Rome team plánoval výlet do Švýcarska, do Laaxu, ale tam se s resortem nešlo dohodnout. Muselo se proto pátrat v Rakousku a díky tomu, že má kámoš Doskyho, Rome team manažera, volnej luxusní bejvák na Kaprunu, Kitzbühel byl jasná volba.

byl příjemný. První den většinou probíhá zásek při fasování permanentek, ale tady to proběhlo bez zaváhání a už si to kluci jeli několika kabinkovkama a lanovkama až nahoru do parku. Počáteční nadšení z ježdění bylo obrovský, všichni si dávaj grindy na railech a Štěpána Rokose napadlo, že pošle něco na takovým čtyřmetrovým corneru. Trošku to přecenil a přelít na druhou stranu, kde byla rovná cesta, a to se ustát nedalo. Chvíli tvrdil, že ten hustej crash

1

3

2

54

1/ tomáš raiser /r/ transfer cab 270 to fs boardslide to fakie na lomenym railu 2/ čonkstr vtípky odlehčuje atmosféru v nemocničním výtahu 3/ chill na ubytku

První půlka výpravy odjížděla z Čech v neděli kolem poledního, aby se stačila v klidu ubytovat a dobře na pondělní ježdění prospat. Auto pod vedením racera Čonkstra vyjíždělo až v šest, posádka dopředu hlásila pokus o prolomení rekordu příjezdu do půlnoci, ale to by se nejspíš cestou nesměli zastavovat... Druhá ranní to jistila. Pondělí ráno se brzo vstalo a po snídani parta vyrazila do Kitzbühelu. Očekávala se delší cesta, ale ku překvapení všech to trvalo jen půl hodiny a přesun

na prdel ještě rozjezdí, ale během půlhoďky se mu to rozleželo v hlavě a rozhodl se radši navštívit doktora. Martin Novák ho proto naložil do auta a dovez do Zell am See, kde už to v nemocnici zná. Parta mezitím stále jezdila v parku a dělala si na Rokosův účet prdel, jak je taky bolej zádíčka. Tuhle škodolibou zábavu utnul telefonát Martina z nemocnice, kterej hlásil, že rentgen objevil zlomenej obratel... Celkem hustá záležitost. První jízda, tři sta metrů na sněhu a bum, takovýhle zranění. Štěstí v neštěstí ale bylo, že si neporušil míchu a nemusel na operaci, takže to stačilo sevřít do krunýře a pár dnů si poležet v nemocnici. Do kupy se ale Roko dává ještě teď, jezdit zatím nemůže a všem vzkazuje, že než se do něčeho pustíte, je důležitý si skok nejdřív prohlídnout. Zbytek dne probíhal v parku podle hesla neni kam pospíchat, nic moc se nenatočilo ani nenafotilo, a i počasí bylo tak půl na půl. Parta se, nejspíš ovlivněna Rokovým zraněním nebo rakouským stylem railů, ani moc nehecovala. Navíc v parku bylo úplně prázdno, takže tam panovala rodinná česká atmosféra a kluci si to prostě užívali hlavně pro sebe. Všechny zaujala lajna tří skoků, kde se dalo dobře lítat, a přesto, že Rome team je hlavně o jibbingu,


tomáš doskočil /g/ ollie over ochranná síť. dosky spomal, máš vysokou rychlost

4


1

ondřej camrda /g/ bs lip na dvojitym lomenym railu


tak tam skákali jako o život, zvláště pak Raiser. Kolem čtvrtý se jelo domu a cestu po sjezdovce si kluci zpříjemňovali hraním americkýho fotbalu, což v těch kulích a se šišatým míčem byla celkem sranda. Párkrát se jim šiška zakutálela někam do lesa, takže jí museli hledat, ale vždy našli, a tak si tuhle zábavu

mohli užívat až do konce pobytu. Večery se odehrávaly podle zavedeného scénáře – pohoda, grilovačka, Xbox, AppleTV a skate videa. Hitem výletu se ale stala aplikace Tinder, která se díky AppleTV dala posílat rovnou na velkou televizi, takže rakouský krasavice se hodnotily společně. David

objevili. Jednalo se o takovou malou hranku, ze který se to dalo posílat do zbytku prašanu. Rozjela se velká session, zkoušeli to úplně všichni a dávali si ty nejhorší krysy s dopadama na hlavu, minimálně tak padesát pokusů. Z toho až se jednou na netu objeví nějaká fail kompilace, tak to asi umřete. Jako první se

2

4

beko naučil Raiser, kterej to dával ve stylu, a to buď s roztaženejma rukama, anebo na Ståleho. Večer se zajelo za Rokem do nemocnice, navštívit ho a zvednout mu náladu. Měl to tam fakt pěkný, všichni se nabízeli, že by tam s ním hned zůstali a přespali. Pokoj krásnej jak čtyřhvězdičkovej hotel, velký okna s nádherným výhledem na Alpy, prostě tady se uzdravuješ rozhodně s větší chutí než v českým lazaretu. Po návratu na byt najel klasickej program, grilovačka, Xbox, piváky. 3

2/ martin novák /g/ bs 7 na poslednim skoku 3/ tlustej david čonka /r/ fs boardslide na zalomený tlustý trubce 4/ návštěva štepána v nemocnici

57


1

david čonka /r/ nosepress přes rainbow

3

2

58

2/ david tupí hrany, aby se mu to nesekalo 3/ svlíkni se a dáš to!

narozdíl od loňska nebyl čerstvě zamilovanej, a proto se mohl taky zapojit. Výlet si víc než obyčejně užíval i kameraman Bob Bausner, kterej je sice známej díky mnoha snowboardovým filmům, ale jak se ukázalo, na horách v Rakousku ještě nikdy nebyl. Proto vypleskle sledoval každej kopec, každou lanovku a my můžeme říct, že jsme rádi, že se díky spolupráci Boardu a Rome mohl tenhle nadějnej kameraman někam podívat, a rozšířit si tak svý obzory. Druhej den se zhnusilo počasí, proto kluci vyrazili nazdařbůh střediskem a na sjezdovkách se učili curvovací píčoviny, který teď docela letí. A protože se na Rome trip odjíždělo ze Špindlu, kde Nečas vrátil triple backflip, kecy na téma triple nebo beko nebraly konce. Proto se parta rozhodla, že je na čase se nějaký pořádný salto pozadu taky naučit a zaplesali radostí, když příhodnej spot v kitzbühelským backcountry

Co se týče počasí, středa vyšla náramně. Na nebi ani mráčku, slunce pěkně pražilo a od rána se hrotilo, aby vzniknul nějakej matroš pro článek a video. Jezdilo se hodně v parku na railech, kluci předvedli i nějaký lety na kickerech, a když už byli úplně vyšťavený, přesunuli se na bekohranku. Nejvíc se tady vyhrotil Čonkstr, kterej se rozhod, že to tam fakt pošle. I když prohlašoval, že je mistrem maximálně tří pokusů, do kterejch vše odjede, opak byl pravdou. Zabíjel se slušně a pořád nic. Pak ho kluci nahecovali, aby se přestal stydět, stáhnul si triko a ukázal svoji figuru. Tady nutno poznamenat, že na ní máknul fakt poctivě a přes zimu tam nasázel minimálně deset kilo hmoty. V kombinéze z pravý kůže bylo Davidovo tělo maximálně aerodynamický, rozjelo se mu to na plný pecky, následoval perfektně zvládnutý odraz, a už tam točí Čonkoflip a jako první ho v České republice i odjíždí. Gratulace nebraly konce, ale výlet jo. Zabalilo se, uklidilo a hurá domu. Dosky to pro vás ještě zhodnotí: „Všechny nás Kitzbühel překvapil, jaký je to tady dobrý. Bohužel nám nevyšel sníh, takže jsme freeride nepojezdili, ale terén na něj tu je hodně zajímavej. Když tu napadne prašánek, určitě se tu dá vymyslet spousta spotů na perfektní fotky. Až pojedeme s Romem někam příště, vyrazíme minimálně na týden, protože se zevl přístupem team riderů se za tři dny moc muziky neudělá. Tak se nechte překvapit, co ta další sezóna přinese.“


HONZA NAVRÁTIL HAVÍŘOV JE MĚSTO S VELKOU SKATE TRADICÍ, STAČÍ ZMÍNIT JMÉNA JAKO LITINSKÝ, JURÁŠEK, KESLER, VOJTAŠ... A MOŽNÁ SE DO TOHODLE SEZNAMU JEDNOU ZAŘADÍ DALŠÍ MÍSTNÍ TALENT, HONZA NAVRÁTIL. TENHLE ČTRNÁCTILETEJ KLUK JEZDÍ TEPRV DVA ROKY, ALE UŽ SLUŠNĚ SÁZÍ, TAKŽE KROMĚ RODIČŮ MÁ I PODPORU OD PICNIC SKATESHOPU. SE SKATEBOARDINGEM TO MYSLÍ OPRAVDU VÁŽNĚ, O ČEMŽ SVĚDČÍ I JEHO PLÁN, ŽE AŽ PŘÍŠTÍ ROK SKONČÍ ZÁKLADKU, ZAČNE STUDOVAT STŘEDNÍ V PRAZE, ABY MĚL LEPŠÍ PODMÍNKY PRO JEŽDĚNÍ. text: Radek, foto: Peter Mercell

bs crooked na railu v havířově

61


1

bs boardslide na slavným railu u vysoké školy báňské v ostravě


Ty seš zástupcem nejmladší generace, takže předpokládám, že si začal se skateboardingem díky Facebooku, hehe? No, to ne, haha. Byl jsem prostě jednou venku, přišel tam kámoš se skejtem a ukázal mi ollie. Připadalo mi to dobré, tak jsem doma říkal, že to chci taky zkusit. Zalíbilo se mi to od prvního dne, a tak jsem u toho zůstal. Díky čemu nebo komu ses v ježdění začal zlepšovat až tak, že ses teď dostal do časáku? Dyť jezdíš teprve dva roky... Ze začátku jsem jezdil sám v havířovském parku a pak jednou vyrazil na závody do Jablůnkova, kde jsem se dobře umístil. Odchytil si mě tam Vašnosta z Picnic skateshopu a od tý doby jezdím hodně s nima. Díky nim jsem se naučil spousty nových triků, no a ten zbytek mám ze sledování skate videí. Dva roky je hodně krátká doba. Jak dlouho ti trvalo třeba ollie? První den jsem se učil odrážet a zatáčet, druhý den zkoušel ollie a po týdnu už mi to celkem šlo. Začal jsem chodit do skateparku, kde přišly další triky, třeba flip mi trval dva měsíce... Když se naučím něco novýho, snažím se to dopilovat na litry, abych to měl na závody. Jak vůbec vypadá tvuj klasickej skate den? Většinou přijdu ze školy, vezmu si pití a svačinu, a jedu do Poruby do skateparku. Skejtuju tam čtyři, pět hodin a pak vyrazím zpátky domu, kam se dostanu tak kolem osmý. Když prší, jezdím v Trojhalí v Ostravě, takže prostě můžu jezdit každej den... Teda vlastně ne, ve čtvrtek máme dlouho školu, a tak jezdím šest dní v týdnu. Slušný! To je určitě to tajemství tvýho progresu... Jaký triky si teď nejvíc jedeš? Poslední dobou sem se naučil bekblunt na bedně, hodně dělám heelflip, hardflip a backside feeble. Dost mě taky baví raily, ale nejvíc asi jezdím bedny. Co se plánuješ v nejbližší době naučit? Chtěl bych ty triky dostávat na raily ze schodů, třeba backside blunt a taky ten frontside feeble, ten se mi hodně líbí. Zkrátka víc na street... Kde k tomu bereš inspiraci? Většinou se dívám na videa, baví mě Nyjah Fade to Black nebo takový ty delší věci od Bakeru, kde jsou hodně raily. Jaký skejty a ostatní hardware jezdíš? Mám Jart desky 7.8, k tomu 139 Independent trucky a kola Bones 53. Boty mám nejradši DC, většinou nějaké promodely, Cole nebo Nyjah. Deska mi vydrží na tři týdny, trucky na půl roku, kola na rok a boty na dva, tři měsíce. Jak se ti fotilo pro tenhle článek? Docela se mi dařilo, padalo mi to do deseti pokusů. S fotografem to byla pro mě první zkušenost, ale s Picnicem jsem zvyklý na natáčení v Havířově a Ostravě. Byl jsem trošku nervózní, že jak je to do toho časopisu, tak že se mi nebude dařit, ale nakonec to šlo. Co skateboarding v Havířově, jak jste na tom? Jezdí nás tu spousta, ale nemáme žádnej skatepark a na dobrých místech na streetu vždycky vyhazují. Proto jezdím každý den do Ostravy Poruby do parku

nebo na street. Pětkrát za rok navštívím Prahu, chodíme točit na Stalina, často jezdíme skejtovat do parku do Třince a taky do Krnova a do Opavy. Zkoušel si někdy závody? Loni jsem objel celou Moravskoslezskou tour, pak mistrovství ČR. Teď byly závody v Hranicích a tam jsem vyhrál kategorii do šestnácti let. Cejtíš, že bys moh mít závodní budoucnost? Chtěl bych hodně závodit, všechno se to snažím

2

objíždět a docela mi to jde. Většinou se umístím, a když ne, tak to vyjde příště. Kde by ses chtěl vidět za pět let? Chtěl bych jezdit evropské závody a studovat vysokou školu. Ale nijak konkrétně to vymyšlené nemám. Co bys lidem vzkázal, jak naložit s blížícíma se prázdninama? Lidi by měli skejtovat, jezdit street i na závody. Přeju všem, aby si užili volna, a hlavně bez zranění. A doražte se podívat na velký závody, do Berouna na Světovej pohár a i na Mystic, já jdu na oba.

2/ heelflip přes gap u radnice v ostravě

63


1

bs noseslide na zídce z osmi schodů, topoľčany


Co tě přivedlo ke skejtu? Upřímně sem o tom nic nevěděl. Hrál jsem fotbal a ze zdravotních důvodů jsem musel přestat, takže mi táta koupil skate, abych se začal vozit. Tak jsem to teda zkoušel, ale vůbec mi to nic neříkalo. Jednou jsem pak na MTV viděl show Ryana Shecklera a všimnul si, že on tam někdy i skejtuje. Říkal jsem si, že by to mohla být haluz a začal chodit k nám do skateparku. Naučil se olíčko, pak mě starší kluci vzali mezi sebe a ukazovali

mi nový triky. Hodně mi pomohl i Lukáš, dostával jsem od něj ojeté desky a boty, což byla pro mě záchrana. Takže posílám jedno velké dík. Když jsem se pak vyjezdil, dostal jsem slevy od shopu ZMEZ z Bánovců nad Bebravou a to mě hodně nakoplo a posunulo. Chvíli jsem jezdil i za Destroy a loni začal za The Chill. Zrovna v den, kdy mě Matěj Uhler vzal do teamu, tak jsem si udělal úraz kolene a byl na půl roku odpálený. Naštěstí teď už začínám opět skejtovat a vracím se

2

MATÚŠ MOZOLA MATÚŠ MOZOLA POCHÁZÍ Z PARTIZÁNSKÉHO, ZE SLOVENSKA, A JE MU SEDMNÁCT LET. CHODÍ NA STROJNÍ STŘEDNÍ PRŮMYSLOVKU, SKEJTUJE ŠEST LET A SPONZORUJÍ HO THE CHILL SKATEBOARDS A LANDO FOOTWEAR.

text: Radek, foto: Peter Mercell

zpátky, abych mohl dělat sponzorům reklamu. Touhle odpovědí si vyčerpal další tři otázky, co sem ti chtěl položit... A taky mě dostalo, jak si musel kvůli zdraví skončit s fotbalem a táta ti koupil skateboard, hehehe. Tak já po čase taky zjistil, jaký je to paradox, haha. Říkal jsi, že se teď zpátky dostáváš do ježdění... ale do focení pro časák už jsi šel naplno, ne? Snažil jsem se, protože sem nechtěl Peťa zklamat. Vím, že má celkem nabitý program, tak jsem se snažil připravit. Sice nám nevyšly všechny spoty, ale něco jsme pofotili, to sem byl rád. Nerad bych ho hnal

2/ bs bluntslide na istropolise, bratislava

65


1

66

1/ ollie přes hydrant, cintorínská ulice bratislava

z Prahy do Bratislavy zbytečně. Taky jsem měl radost z toho, že jsem se s ním mohl při focení víc poznat, to mě na tom skateboardingu asi baví nejvíc, to poznávání lidí a míst. Jaký největší prasárny sis na skejtu kdy dal? Třeba to, jak ti odešla noha? Tak koleno jsem si udělal v kopcích nad Bratislavou, kde je rail z devíti schodů. Nevím ani jak, ale nejspíš při front smithu jsem asi divně odskakoval. Po třech měsících chození po doktorech mi udělali artroskopii a odstranili tři čtvrtiny menisku. Doktor říkal, že nechápe, jak sem s tim vůbec mohl chodit, že jsem to měl zaražený do kloubu. Haha, já mu ani neřek, že jsem s tím i trochu skejtoval, protože mě nebavilo sedět doma a čekat na operaci. Zajímá tě závodní skateboarding? Před zraněním jsem objížděl hodně závodů, spíš ty

menší, asi nejlepší bylo první místo na mistrovství Bratislavy v kategorii do šestnácti let. Teď bych se do závodění chtěl vrátit, abych mohl dělat propagaci svým sponzorům, ani mi nejde o ty umístění, spíš být vidět. Doufám, že se koleno nějak stabilizuje a já se dostanu zpátky do formy, aspoň na úroveň jako před zraněním. Jaký máte podmínky pro skateboarding u vás v Partizánském? Hahaha, je to tady dost o hubu. Nejlíp se to dá popsat jako taková stoka, stokalife. Máme ten nejstarší park na Slovensku, všechno je z plechu... Ale na začátku mi to stačilo. Jezdíš se skejtem i někam na výlety? Snažím se co nejvíc cestovat a doufám, že i letos v létě se mi to podaří. Loni jsem to kvůli kolenu proseděl doma, takže teď to chci napravit. Jezdit jenom u nás


bs crooked na slavíně, bratislava

v Partizánském totiž nemá žádnou budoucnost, tady se nedá zdokonalit. Co nějaký hobby kolem sk8? Trochu maluju, kreslím, baví mě fotografie. Všechno jen amatérsky, pro zábavu. Někdy s kámošema flákačky po venku a tak. Co hudba? Jak kulturně žiješ? Když sem začínal skejtovat, byl jsem dost punkáč a v duši mi to zůstalo. Žiju low life, snažím se řešit vše low cost, protože mě to i víc baví. Stejně si nemůžu ani vybírat, s penězi to neni vždy nejlepší. Jinak teď poslouchám Explosions In The Sky, to je takovej post rock, nebo Stoned Jesus, Witchcraft, a někdy i tvrdší věci, podle nálady, Graveyard a podobně. Léto, co na něj chystáš? Doufám, že se mi podaří jet s The Chill skateboards na King of TLAK, což bude taková slovenská obdoba

KOTR. Taky se chystám jet s The Chill na tour, rád bych se totiž pořádně poznal s ostatníma klukama z teamu, zatím jsem k tomu neměl příležitost. Taky se chystám do Čech, protože jsem tam nikdy skejtovat nebyl, doufám, že dám Prahu nebo Brno. A chci objet i východ Slovenska. Prostě skejtování, cestování, hlavně nesedět doma... Snad mi plány vyjdou. Co myslíš, jak bude tvuj skateboarding pokračovat? Budu se snažit, abych se mohl odvděčit značkám, který mě podporují. Chtěl bych něco natočit, mít nějaký progres, snad se mi dá koleno do klidu, abych mohl víc hrotit a nedělal jen stejné triky. Do budoucna bych chtěl u skateboardingu zůstat a jednou zajet nějaké větší závody, víc se objevovat v médiích, dostat se do popředí, do elity u nás v Česko-Slovensku... Ale to si myslím přeje každý skejťák, každej se chce prosadit.

2


Honza Nečas: „Tak tohle je frontflip superman, pro Shauna Whitea nejvíc sketchy trik na snowboardu, hehe. Fotilo se to na akci Bigshock road gap 2015 by Parks.cz, rozjezd na tenhle megakicker byl strašně dlouhej a seshora vůbec nebyl vidět skok. No a to se takhle rozjedu na jeden z mých pokusů, a když se blížím ke kickeru, koukám, že zrovna jede po silnici autobus. Původně jsem chtěl dělat něco jinýho, ale v okamžiku jsem to změnil na supermana, protože letět si zachránit autobus jako superman musí být snem každýho... A vrátil jsem to takhle hned na první, superman taky nemá víc pokusů.“ (foto: Radek Sieber) 68


1


2

71

1

Juraj Vartík: „Fotilo se to někdy před měsícem, potřebovali jsme nějaký obrázky na reklamu na novou kolekci Jackpot clothing. Spot se nachází v Bratislavě, už sem ho měl vyhlídnutej dávno, rozhodl jsem pro fs noseslide a odjel ho do deseti pokusů.“ (foto: Dominik Szombath)

2

Petr Vláčil: „Do prostoru bývalých vojenských kasáren v Olomouci je sice zákaz vstupu, ale ve focení 360 flipu přes křeslo nám to nezabránilo. Celkem dlouho mi to trvalo, protože jsem si nemohl zvyknout na skočku, kterou jsme si tam postavili z desky a cihel. Nakonec sem to ale odjel a fotograf měl skoro větší radost než já.“ (foto: David Buček)


1

2

1

Viktor „Viki“ Židlický: „Posledního března napadlo spousta sněhu, tak jsme se s Novasem rozhodli vyrazit na Mísečky a vyzkoušet pár spotů. Závěrečná fotka dne pak byl právě tenhle mute přes vyvrácenej kořen stromu. Prvních pár pokusů jsem to jezdil jen tak, ale pak si uplácal malinkej kicker, abych to moh lítat rovně přes. A ještě musim říct, že bylo úplně super, jak napadnul ten sníh. Nechal jsem se po jedenácti letech ostříhat a druhej den bylo všude bílo. Asi budu chodit k holiči častějc!“ (foto: Novas)

2

Frederik „Fedo“ Lupták: „Fotka vznikla v Ružomberku celkem nedávno, šli jsme tam s Petěm fotit nějaký věci do časáku. O gapu věděl fotograf, je to přímo u pomníku, jako by v nejvyšším místě se to dá přeskočit. Pod dohledem sochy se mi tu do deseti pokusů podařilo odjet olíčko.“ (foto: Peter Mercell)

72


1

2

5

6

ZIPPER HOO MIKINA S KAPUCÍ JE BEZ POCHYBY SOUČÁSTÍ ŠATNÍKU 99,9 % NAŠICH ČTENÁŘŮ. POKUD VÁŠ OBLÍBENEJ KOUSEK VYBLEDL, ROZTRHAL SE NEBO JSTE HO TŘEBA NECHALI NĚKDE NA KALBĚ, MŮŽETE SE K NÁKUPU NĚČEHO NOVÝHO INSPIROVAT TŘEBA V NAŠEM DALŠÍM PŘEHLEDU, KTEREJ SE ZAMĚŘIL NA MIKINY S KAPUCÍ A SE ZIPEM.

1/ Quiksilver Windlake Zip, šňůrky kapuce a podšívka mikiny Quiksilver Windlake jsou oproti jejímu zbytku provedený v kontrastní žlutý barvě, o branding se stará menší logo na prsou a hlavní výhodou tohodle kousku je jeho voděodolnost. Cena v ČR je 1.890 Kč.

3/ Vans Core Basics Zip Ho Pokud jste spíš fanoušky klasiky a na barvy vás moc neužije, z nabídky Vansu by vás mohla zaujmout spíše mikča Core Basics Zip Ho v černym provedení s malým vyšitým logem tohodle legendárního brandu na prsou. A cena? Víc než příjemná, tedy 1.450 Kč.

2/ Fox Havoc Zip Hoody Havoc je příjemná mikina značky Fox z kombinace polyesteru a bavlny s kontrastně barvenejma panelama na bocích a v podšívce kapuce, s nenápadně dělenou přední kapsou, decentním logem na levý části hrudi a kvalitním zipem YKK za cenu 1.930 Kč.

4/ Vans Core Basic Colorblock V nepřeberný nabídce mikin značky Vans najdeme i tuhle stylovku jménem Core Basic Colorblock v kombinaci odstínů modrý barvy. Nechybí pohodlná kapsa na přední straně, no a pokud se vám zalíbila, připravte si 1.590 Kč.


TEST THE BEST

3

4

9

7

8

DIES 5/ Matix Nautical Nautical je pohodlná zipovka od Matixu. Není ani těžká, ani lehká, materiál týhle mikiny leží svou gramáží někde mezi běžnou mikinou a tričkem, takže se hodí hlavně na teplý letní večery třeba někde u moře, kam 100% zapadá i její design. A cena? 1.790 Kč. 6/ DC Core Zip Zipovky zcela pochopitelně nechyběj ani v katalogu firmy DC, kde se nachází i tenhle model s názvem Core Zip s cenou 1.490 Kč. Ten se vyrábí mimo jiný v šedivý barvě a sází na to, že v jednoduchosti je síla.

7/ Polar Fill Logo Tec Zip Hood Firma Polar Skate Co. víc a víc šlape do výroby oblečení a její kolekce jsou katalog od katalogu zajímavější. V tom posledním najdeme třeba i tuhle mikinu Fill Logo Tec Zip Hood v šedivý barvě s kontrastníma černejma zipama, který umožnujou zavřít i obě boční kapsy. Záda jsou trochu prodloužený, a to z důvodu, kterej jsme si tu vysvětlovali před chvílí. Cena na krámech je 1.890 Kč. 8/ Globe Stokes Mp3 Hoodie Zapomínáte doma svý sluchátka? Problém vyřešen díky mikině Globe s integrovanejma peckama v tkaničkách pro stahování kapuce. 3,5mm jack naleznete nad pravou

přední kapsou. Sluchátka jsou omyvatelná a pratelná v pračce. Mikča má pohodlnej širší střih a může bejt vaše za 2.050 Kč. 9/ Nike SB Icon Full Zip Oblíbená zipovka Icon od Nike SB je pohodlná, lehká a příjemná. Její největší vychytávkou je zadní panel, kterej je trochu prodlouženej, a mikina tak tolik neleze nahoru. Při větší zimě potěší i zvýšenej límec, při poslechu hudby pak třeba kapsa na mp3 přehrávač. Vaše může bejt za 1.990 Kč.

75


3

1

2

5 4

6

7

OUTDOOR

8

A TEĎ TROCHU Z JINÝHO SOUDKU. ŽIVOT SKEJTRA NEBO SNOWBOARDISTY NENÍ JENOM O HROCENÍ V PARKU NEBO NA STREETECH, OBČAS JE TŘEBA TROCHU ZVOLNIT, TŘEBA NĚKDE NA FESŤÁKU, V PŘÍRODĚ A TAK PODOBNĚ. I NA TO MYSLEJ VAŠE OBLÍBENÝ FIRMY A VE SVEJCH NABÍDKÁCH MAJ I PRODUKTY, KTERÝ BYSTE MOŽNÁ ANI NEČEKALI.

1/ Nitro Stash Další bágl v našem přehledu, Nitro Stash, má objem 27 litrů. Nechybí vypolstrovaná kapsa na 15palcovej notebook, fleecem vystlaná přihrádka na brejle a podobně choulostivý věci, průchodka na sluchátka, organizér, přední termoizolační kapsa nebo postranní síťka na láhev. Vyobrazená barevná varianta se jmenuje Safari a na krámech ji seženete za 1.490 Kč. 2/ Burton Camp Chair Ultra lehký, snadno rozkladatelný a přenosný křeslo navždy vyřeší problém se sezením u táboráků, koncertů nebo při chillu na parkovišti po ježdění. Během několika sekund máte připravený pohodlí, který zvládne až 145 kg. Burton Camp Chair může bejt vaše za 2.750 Kč. 3/ Creature Camp Tent Americká skejtová značka Creature do svý nabídky zařadila i parádní stan pro jednoho, kterej složíte a rozložíte během pár minut. Tohle vám budou všichni

závidět! Součástí balení je i stylový pouzdro na jeho přepravu a cena v ČR byla stanovena na 1.750 Kč. 4/ Burton Safari Stainless Bottle 600 ml Teplý, nebo studený, tahle izolovaná 100% BPA láhev z nerezový oceli udržuje jídla nebo pití na optimální teplotě až 12 hodin. Firma Mizu, založená legendárním snowboarderem Jussim Oksanenem, chce ulehčit přírodě od zbytečnejch plastů a vyrábí stylový flašky ve spolupráci s mnoha různejma firmama. Nechybí ani Burton, a pokud se vám tahle šikovná věc zalíbila, připravte si 825 Kč. 5/ Burton The Dirt Bag Díky kooperaci legendární snowboardový značky Burton s Big Agnes, jednou z nejlepších firem na trhu kempování, vznikl tento komfortní spací pytel v designu, kterej všechny kolem zaujme na první pohled. Za kvalitu se samozřejmě platí a tahle paráda vás vyjde na 8.250 Kč.

6/ Creature Charred Remains BBQ Cooler A ještě jedna vychytávka od Creature. Plně funkční gril ukrytej v tašce na plechovky s pivkem, která je udržuje delší dobu vychlazený. Co víc může skejtr chtít? I tahle bombice se dostala do Čech a vyjde na 1.050 Kč. 7/ Fox Active Backpack Vychytanej sportovní batoh od Fox je vhodnej nejen pro všechny typy sportů. Díky technologii Wet/Dry storage si vždy můžete oddělit vlhký věci od suchejch, a batoh tak pohodlně nosit k vodě, do bazénů atd. Obsahuje odnímatelnej kryt proti dešti, odnímatelnou vnitřní kapsičku, polstrovaný kapsy pro tablet i laptop, a díky reflexnímu brandingu budete i v noci vidět o něco více. A cena? 2.340 Kč. 8/ Santa Cruz Screaming Hand BBQ Pack S chňapkou a zástěrou s legendárním motivem Santa Cruz Screaming Hand designéra Jima Phillipse budete při zahradním grilování za pořádnou hvězdu! Ať už pro sebe, nebo třeba jako dárek je pořídíte v setu za 550 Kč.


TEST THE BEST

77

1

3

5

2

4

6

CRUISER DECKS SKATEBOARDING SE NEUSTÁLE VYVÍJÍ A HARDWARE SAMOZŘEJMĚ TAKY. ÉRA ŠIROKEJCH RYB UŽ JE SICE DÁVNO PRYČ A V PARKU NA NICH JEZDÍ JEN PÁR POSLEDNÍCH MOHYKÁNŮ, DAJ SE ALE S VÝHODOU POUŽÍT PŘI STAVBĚ CRUISERA, TAJEMŇÁKU, NO PROSTĚ TOHO PŘIBLIŽOVADLA S MĚKKEJMA KOLAMA, KTERÝ MÁ DOMA UŽ POMALU KAŽDEJ SKEJTR. KDYŽ STYL, TAK POŘÁDNEJ!

roku, Polar Skate Co. Pontuse Alva. Na fotce vidíte pro design Amíka Aarona Herringtona s názvem Donut Kingdom na desce s označením P1, která je široká 8.7 palce a vyjde na 1.490 Kč.

daly dělat i triky, jezdit v bazénu či rampě skoro jako na klasickym skejtu. Desky Madrid se vyráběj přímo v USA, dýlka tohodle modelu je 76 cm, šířka 21,5 cm a cena 2.090 Kč.

2/ Creature The Nonconformist Značka Creature rozhodně nikdy nepokulhávala v kvalitě designů, a ani model s názvem The Nonconformist nevystupuje z řady unikátních uměleckejch děl grafiků týhle firmy. Jeho cena na českym trhu je 1.890 Kč a rozměry 31.3 x 10 palců.

4/ Hosoi Cadillac Christiana Hosoie asi netřeba více představovat, zvlášť po propírání jeho osoby ve všech skate médiích během návštěvy Mystic Skate Cupu 2014. Tahle legenda si už před lety navrhla speciální tvar desky na míru nazvanej Hammerhead, kterej Christianovi pomáhal při chytání jeho oblíbenejch grabů. Ten se vyrábí doteď, třeba i v designu Cadillac, kterej vyjde na 2.490 Kč.

6/ Heroin Ditch Witch Původem anglická firma Heroin si kvůli svejm designům a přístupu ke skateboardingu bleskurychle získala oblibu po celym světě, až se dostala pod křídla všema uznávanejch Baker Boys. V její nabídce nechybí ani tahle laskomina jménem Ditch Witch šířky 8.75 palců, která se dá u nás sehnat za cenu 1.690 Kč.

3/ Polar Aaron Herrington Donut Kingdom S neobvyklejma tvarama skejtů, který se daj použít na cruisera, si pohrává i trojnásobná evropská značka

5/ Madrid Shrimp Ice Shrimp je akorát dlouhej, akorát širokej a akorát tvarovanej na to, aby se na něm kromě ježdění po městě

1/ No Future 15 Minutes of Shame Kalifornská značka No Future mimo jiný vyrábí i model prkna s názvem 15 Minutes of Shame pro crusing kdekoliv a kdykoliv. Deska je dlouhá 91 cm, 22 cm široká a dobře se cejtí i v bowlech. Design je parádní a cena byla určená na 1.850 Kč.


78

MUSIC

BLUR

KDYBY MI NĚKDO V ROCE 1991, TEDY V DOBĚ, KDY JSEM SI KUPOVAL PRVNÍ DESKU BLUR, ŘEKL, ŽE ZA SKORO ČTVRT STOLETÍ BUDU O TĚCHTO CHLÁPCÍCH PSÁT DO ČASOPISU, NAVÍC SKEJŤÁCKÝHO, ASI BY MĚ SRDEČNĚ ROZESMÁL. NO VIDÍTE – A JE TO TU. BLUR SE SICE VRÁTILI NA KONCERTNÍ PÓDIA PO PĚTILETÉ PŘESTÁVCE JIŽ PŘED ČASEM, ALE AŽ TENTO ROK VYDALI NOVOU DESKU. A UPŘÍMNĚ SE PŘIZNÁM, ŽE JAKO ČLOVĚKU, KTERÝ TVORBU TÉTO LONDÝNSKÉ ČTVEŘICE SLEDUJE OD SAMOTNÉHO ZAČÁTKU A LÍBÍ SE MU, SE TAKOVÝHLE MATERIÁL NEPÍŠE ZROVNA NEJLÉPE. ALE POKUSÍM SE K NÁSLEDUJÍCÍM ŘÁDKŮM PŘISTUPOVAT SPRAVEDLIVĚ…

Příběh čtyř kluků z britské metropole se sice začal psát již v roce 1988, kdy se Damon Albarn a kytarista Graham Coxon během studií na univerzitě potkali s basákem Alexem Jamesem, ke kterým se zakrátko připojil i bubeník Dave Rowntree, ale právě vydání debutové desky LEISURE (1) o tři roky později odstartovalo jejich velmi úspěšnou a skoro tři desetiletí trvající kariéru. Deska přinesla velmi zajímavý a na svou dobu čerstvý mix kytar a tanečních rytmů a chlapíci, tehdy čerství dvacátníci, se začali stávat slavnými, a to díky singlům She’s So High, Bang, a především There’s No Other Way. Přestože v té době byla Anglie plná kapel vezoucích se na popularitě manchesterské scény, Blur do svých

1

2

skladeb krom hybných prvků vkládali vždycky i něco jiného, těžko definovatelného, jakoby neklidného až punkového. Pokud to vezmu ve zkratce, kapela si následně prošla tím, čím i tisíce dalších; absolvovala nepříliš úspěšné turné po USA, hádala se s nahrávací společností a začínala řešit nastupující popularitu nového žánru britpop a kapely Suede, navíc i v Anglii stoupal v oblibě žánr grunge. Druhá deska MODERN LIFE IS RUBBISH (2) vyšla v roce 1993 a materiál na ní je ovlivněn klasickými anglickými kapelami jako The Kinks, The Jam nebo The Who. Člověk si při poslechu desky více jak

3

20 let od jejího vydání uvědomí, že skladby jako For Tomorrow nebo Chemical World byly slušný pecky… Bohužel tento hudební recept na fanoušky, a vlastně i na kritiku, nezapůsobil a přinesl spíše rozpačité reakce, včetně těch prodejních. Kvartet však chmury zahnal nejlépe, jak mohl – jen o pár měsíců později se znovu zavřel do nahrávacího studia a během relativně krátké doby natočil 16 kousků, které v dubnu příštího roku vydal na desce PARKLIFE (3). Další neúspěch se nekonal a singly Girls And Boys, Parklife nebo End Of Century bodovaly i mimo Británii. Osobně až dnes doceňuju to, co možná mnozí dokázali už tenkrát a co se vlastně týká celé tvorby Blur od jejich

4

5


DESKY, KTERÉ STOJÍ ZA POZORNOST

úplných začátků, a sice jejich všudypřítomný smysl pro humor. Zvuk, který kapela na albu přinesla, navíc ovlivnil celou řadu jejich kolegů a kolegyň z branže.

velmi originální a vtipná. Na přelomu milénia přišla několikaletá pauza, během které Graham vydal sólovou desku a Damon začal dávat dohromady Gorillaz.

Železo se má kout, dokud je žhavé, Damon, Graham, Alex a Dave se proto zavřeli zkraje roku 1995 opět do studia. Ještě jsem nezmínil fakt, že autorem textů je Damon, který do nich promítá své osobní příběhy. V případě alba THE GREAT ESCAPE (4), které Blur vydali ještě tentýž rok, jsou to především příběhy o osamění. Jestli byla předchozí deska úspěšná, tahle byla giga úspěšná, singly The Universal nebo Charmless Man si oblíbili i v zemi zapadajícího slunce, o hitu Country House nemluvě. Již zmíněný pseudožánr britpop měl v téže době své hrdiny v podobě Oasis, kteří rádi soutěžili v počtu hitparádových skalpů svých skladeb… asi nemusím dodávat, kdo jim to právě v roce 1995 natřel… Novináři se však pomyslné britpopové války drželi ještě nějakou dobu, jak to však prožívali její účastníci, se už asi nedozvíme. Mnohem vážnější byly pro kapelu v tomto úspěšném období osobní spory mezi Damonem a Grahamem, které se vyhrotily o pár let později. Samozřejmě, že v tom byl chlast, ega a rozdílné názory na všechno možné, co si budeme namlouvat – během té doby si pánové udělali řadu podpásovek a kapela procházela první větší krizí.

Nahrávací proces další desky nebyl zrovna ideální, Graham se navíc krátce po léčbě závislosti na alkoholu rozhodl pro odchod z kapely, takže se na vzniku desky podíleli jen zbylí tři hudebníci. Titul THINK TANK (7) přinesl v roce 2003 mnohá překvapení – ve skladbách slyšíte samply, hip-hop, dub, jazz nebo Damonovu oblíbenou africkou hudbu. Mimochodem jedním z producentů desky je Norman Cook alias Fatboy Slim. Texty jsou tentokrát, vzhledem k v té době probíhajícím válečným konfliktům v Afghánistánu a Iráku, pacifistické, vlastně celé album je takhle pojaté. O obal se postaral v té době ještě ne tak známý umělec Banksy. Situace v kapele i sólové aktivity jednotlivých hudebníků daly tušit, že bude následovat delší přestávka.

FAITH NO MORE – Sol Invictus Trvalo to sakra dlouho, ale nakonec se čekání vyplatilo – Faith No More vydávají novinku, která jako by začínala tam, kde poslední deska končila.

Ta se nakonec protáhla na osm let, a přestože se něco proslýchalo již dříve, Blur oznámili oficiální návrat až v roce 2008, a to koncertem v londýnském Hyde Parku. Kdo se však těšil, že reunion přinese novou desku, těšil se marně, respektive dlouho, protože kapela sice zařazovala novinky do svých setů, ale deska THE MAGIC WHIP (8) vyšla až letos v dubnu. A podle všeho tak trochu náhodou, protože před dvěma lety došlo během koncertování v Hongkongu ke zrušení vystoupení, a tak obnovený kvartet nelenil a ve volném čase si pronajal studio… Během pěti dnů tak vznikla nahrávka s pořadovým číslem osm. A kapela v rámci obalu alba i celé jeho propagace opět ukázala, že to má na salámu… i po těch letech – připomeňme fakt, že obal desky obsahuje jen čínské znaky, stejně tak veškeré propagační materiály s vydáním spojené. Mně osobně se deska líbí a myslím si, že bude i vám… a kdyby ne, dejte si nějakou jejich jinou.

RÓSIN MURPHY – Hairless Toys Bývalá zpěvačka kdysi populárních Moloko se vrací po osmi letech s novou a zároveň asi nejlepší deskou.

Kluci si ještě nějakou dobu hráli na uražené, aby zjistili, že jim kapela jako taková chybí, a tak si v létě roku 1996 pronajali nahrávací studio v Reykjavíku. Důvod tohoto výběru byl jasný – chtěli nahrávat stranou všeho toho humbuku kolem britpopu, který je sice zpopularizoval, ale zároveň neskutečně hudebně svazoval. Grahamova láska k americké indie-rockové scéně je na desce s názvem BLUR (5) znát, skladby působí více agresivně, ale i emotivně, krize tvůrčímu procesu pomohla, vypalovačku Song 2 zná dnes asi každý. Kvality materiálu opět ocenila širší i odborná veřejnost a samozřejmě, že se dostavily i nějaké ty ceny – ty jsem ještě dneska nezmínil, kapela jich sice má za ta léta mraky, ale to fakt není důležité a Damon by mi určitě dal za pravdu. Tenhle chlápek je vůbec téma na samostatný článek, my se však musíme vrátit do roku 1998, kdy Blur po návratu z turné opět chytli nahrávací slinu. Damonovi evidentně vyhovovaly dlouhé islandské dny pro psaní textů, a tak titul 13 (6) vznikal krom Londýna opět v Reykjavíku. No a protože byl Damon krátce po rozchodu se svou dlouholetou partnerkou Justine, mimo jiné zpěvačkou kdysi populární kapely Elastica, o témata textů bylo postaráno. Ale všechno zlé je pro něco dobré, a tak přestože mu Justine tak trochu zahnula s Brettem Andersonem, zpěvákem Suede, osud mu přivedl do cesty jinou interesantní osobu. Její jméno je Jamie Hewlett a možná už v té době tenhle talentovaný ilustrátor začal s Damonem pracovat na projektu Gorillaz. Deska 13, která vyšla na jaře roku 1999, opět přinesla skladby na hony vzdálené současným trendům, ve skladbě Tender se nebáli stopáže ani gospelových sborů, Coffee and TV je pro změnu Grahamův příspěvek. V souvislosti s touto skladbou bych rád zmínil i videa Blur, která jsou

HOT CHIP – Why Make Sense Londýnská elektro parta vydává šestou desku a přichází s příjemnými treky na hranici popu. Avšak inteligentního popu. Jakmile jim jednou propadnete, bude to láska na celý život. KENDRICK LAMAR – To Pimp A Butterfly Třetí deska tohohle sedmadvacetiletého umělce z USA vyvolává různé ohlasy – jedni desku adorují, druzí odsuzují, my necháme posouzení na vás.

THE VACCINES – English Graffiti Britská indie kvartet opět boduje – především díky svému zavedenému a úspěšnému modelu přímočarých kytarovek. A podle všeho je to jejich zatím nejlepší nahrávka. THERAPY? – Disquiet Kdo na týhle irský partě ujížděl v devadesátejch letech, nebude novinkou, která je zároveň jejich čtrnáctým studiovým zářezem, zklamanej. MUMFORD & SONS – Wilder Mind Tihle čtyři kluci na novince nechali odpočívat benja a místo country nabízejí svým posluchačům nový sound. Nic zásadního nečekejte, jen upřímné a příjemné skladby. PALMA VIOLETS – Danger In The Club Druhá deska prověří a tihle hospodský pankáči z Londýna tímto testem prošli. Při poslechu se Vám možná vybaví The Pogues, každopádně jedna z nejžhavějších nahrávek současnosti. DJANGO DJANGO – Born Under Saturn Tady jsou veškeré žánry a škatulky zbytečné, Django Django totiž opět posunuli svojí tvorbu někam dál. Velmi kvalitní nahrávka, která nemusí být úplně pro každého, ale za pozornost rozhodně stojí. BRANDON FLOWERS – The Desired Effect Sólový projekt jednoho ze zabijáků přináší v rámci desky číslo 2 příjemné skladby s nádechem popu vyprávějící zvláštní příběhy nejenom z jeho rodného města hříchu.

autor: bbfk — jeho hudební pořad Expres Edge můžete v premiéře slyšet každou středu od 21:00 hodin na Expres FM foto: Warner Music

KONCERTNÍ TIPY 7. 6. 11. 6. 15. 6. 17. 6. 30. 6.

AND YOU WILL KNOW US BY TRAIL OF DEAD – Praha, Futurum L7 – Praha, Lucerna Music Bar THE GASLIGHT ANTHEM – Praha, Roxy BODY COUNT – Praha, Roxy EAGLES OF DEATH METAL – Praha, Lucerna Music Bar

FESTIVALOVÉ TIPY 6

7

8

4.–6. 7. ROCK FOR PEOPLE – Hradec Králové 3.–5. 7. MIGHTY SOUNDS – Tábor 16.–19. 7. COLOURS OF OSTRAVA – Ostrava


80

PŘED 10 LETY

1

2

3

4

BOARD 79 SEDMDESÁT DEVÍTKA S KAMILEM POČEM V NOSEBONE NA OBÁLCE, TO BYLA PĚKNÁ NÁLOŽ. 144 STRÁNEK + 72 STRAN BUYERS GUIDE + SK8 TRICK MANUÁL + KATALOG HF + DVD SK8.IS.GR8 VOL.7... SE JEDEN NEDIVÍ, ŽE V TIRÁŽI JE POD TÍM PODEPSÁNO VÍC JAK 25 LIDÍ!

5

KVĚTEN 2005

Časák začíná jako vždy novinkama, dopisama čtenářů, storkou a podobně. Se snb Vehicle teamem se podíváme do Waidringu, velký skate rozhovor má Kamil Poč. Zajímavou jib akci organizoval Richard Skandera pod názvem Horsefeathers Jib Masters. Vehicle skate team se vypravil do Barcelony, tenkrát za něj jezdil třeba Vintr nebo Zápražný. Pohárový snb závody zdobila jména jako Nečas, Zajíc, Marčík. Pak tu je report ze sk8 závodů v hale v Německu, RB Rookie snb Campu, 4 elements sk8 závodů z Roxy, Spotcheck snowpark Kramolín a Severka. Za exotickým sk8 vyrazíme do Uruguaje a Blanska, pak přichází Nixon Best Trick a časák končí školou triků, hudební rubrikou, recenzema atd. Mrkněte na cs.publero.com/reader/24574.

1

2

3

BOARD 80 1/ skandera, navrátil, dlauhý 2/ molec 3/ veselý 4/ růžička 5/ dlauhý

BS FLIP PŘES POPELNICI OD JIRKY KUFRA A K TOMU ARŠÍK SKATE SAMOLEPEK, VELKEJ DŮVOD K POŘÍZENÍ TOHODLE 144STRÁNKOVÝHO ČASÁKU.

1/ němcová 2/ leskoviansky 3/ volech 4/ hovad 5/ zápražný

4

5

ČERVEN 2005

Začátek Boardu stejnej jako vždy, takže rovnou přeskakujeme na první článek – závod Světovýho sk8 poháru v Melbourne. Contestu RB Monstairs v Polsku se zúčastnil Skandera a Dlauhý. Velkej skate rozhovor má Jirka Puffer, snb Funstorm team se vypravil do Silvretta Nova. Jel se taky skate závod European Open v Mnichově, z našich byl nejvíc vidět Vintr. Do Pardubic vyrazil Jirka Dobeš, aby si tu zajezdil s lokálama jako Pavlík, Krejčík, Matuška. Snowboardový Gran Masta Camp pořádal Honza Smička, pak v časáku narazíte na snb spotchecky Jablůnkova, Mladých buků, a sk8 míst v Třinci a Veselí na Moravě. A časák taky končí jako vždy, takže Best trick, škola triků, hudba, profily, recenze... Sledujte cs.publero.com/reader/24530.

SHOPS

Bugaboo, Všehrdova 27, Praha 1, 257 317 172 Horsefeathers, Klatovská 20, Plzeň, 377 323 890 Swis, Masarykova 3124/32, Ústí nad Labem, 475 207 155 Nugget skate & snow shop, Orlí 11, Brno, 542 211 693 Horsefeathers, Minoritská 12, Brno, 541 212 114 Free Style Sport, Vodní 121, Uherské Hradiště, 572 540 847


DCSHOES.COM


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook