Board 147

číslo 147 | srpen 2014 | ročník 20 | 69 Kč | 3,29/99 €/SK

147

MAXIM HABANEC C1RCA DAY KARLOVY VARY DIY PLAYGROUND | NO NAME TOUR VÍDEŇ SPOT QUEST KOMÁRNO Á

LIGHTWEIGHT CUSHIONING meets iconic boƒrdfeel

nike sb ƒpp P r o g r e s s . C o n n e c t. R e s p e c t

s k ƒt e e v e ry d ƒ m n d ƒy

n i k e . c o m / s k ƒt e b o ƒ r d i n g

s like feature Skate ners and li s Pro rt sock ith Van ked w comfo m-pac rtholite com . sic is ja reas, O V Clas high wear a . Skate.vans new A in rip The all affle g erlays ap und um rubber w Durac g riginal Vans o

Switch Pole Jam Vans, Inc. ©2014

$OO %XUWRQ EDJV DUH EDFNHG E\ D /LIHWLPH :DUUDQW\

7KH 7LQGHU 3DFN DYDLODEOH DW EXUWRQ FRP

ZZZ IDFHERRN FRP %XUWRQ(XURSH

OBSAH 147

52

52 SPOT QUEST KOMÁRNO Se zajímavým konceptem přišel Rišo Tury spolu s Monster energy, snaží se objíždět málo známá skate místa a jezdit tu s lokálama. Jako první testovací spot bylo vybráno slovenské Komárno, kde se ale mluví maďarsky, protože město leží přímo na hranicích. A ač to na první pohled vůbec nevypadalo, skejtovat se tam nakonec dalo slušně.

58

36 C1RCA DAY KARLOVY VARY O teamu C1rca není zas tak moc slyšet, tak jsme se rozhodli to napravit a pozvali kluky na jednodenní výlet do Karlových Varů. Výsledek nás v redakci mile překvapil!

80 80 PŘED 10 LETY: BOARD 72 + 73 Před deseti lety zažíval skateboarding a snowboarding neskutečný rozmach a při listování v archivních číslech se skoro nechce ani věřit, co všechno bylo tenkrát vůbec možný.

36 SKATEBOARDING 22 STYLE: BACKSIDE NOSEBLUNTSLIDE FILIP KRCHNÍK 24 ROZHOVOR MAXIM HABANEC 36 C1RCA DAY KARLOVY VARY 44 DIY PLAYGROUND 52 SPOT QUEST KOMÁRNO

ENTERTAINMENT 58 NO NAME TOUR VÍDEŇ 72 COMING SOON ŠTĚPÁN BAREŠ 76 MINIPROFILY: KRYŠTOF MIZUR, ZDENĚK USTOHAL

10 RIDERS NEWS 14 TEST THE BEST: BACKPACKS, JACKETS, WALLETS 18 PRODUCT NEWS 64 WALL 80 PŘED 10 LETY: BOARD 72 + 73

44

14

44 DIY PLAYGROUND Parta stavitelů kolem Kudrnáče po dlouhý době opět vzala lopaty do ruky a postavila v Praze, nedaleko strašnického skateparku, útulné betonové hřiště.

Doporučujeme si prohlídnout zvláště fotku spotu před započetím práce, protože tohle DIY je fakt zvelebení veřejného prostoru. Za to by měl městský úřad partě ještě zaplatit.

14 TEST THE BEST Musíme se podívat pravdě do očí, léto nám co nevidět skončí a některý z vás to pošle do obchodu. Pokud přemejšlíte o nákupu báglu do školy, nepromokavý bundy do podzimního marastu či levný látkový peněženky, můžete se nechat inspirovat v našem přehledu.

7

BOARD MAGAZINE > vydává: HP Publishing, registrační číslo: MK ČR 7303 E, ISSN 1212-4680 REDAKCE > Board, Terronská 15, 160 00 Praha 6 tel/fax: 233 357 507, redakce@boardmag.cz, www.boardmag.cz PREZIDENT > Mirek Špek ŠÉFREDAKTOR > Radek Hruška FOTO > Peter Mercell TEXT > Radek Hruška, Mirek Kvapil, Tomáš Gaži

ŠOTEK > Sviňák sr.

KOREKTURA > Redpen.cz INZERCE > Radek Hruška, radek.hruska@boardmag.cz PŘEDPLATNÉ > Katka Bolfová, katka.bolfova@boardmag.cz DESIGN & PREPRESS > Petr Kačaba / Studio G27 TISK > Tiskárna Libertas, a.s., Praha DISTRIBUCE > PNS, a.s., Pressmedia © Radek Hruška, Terronská 15, Praha 6, IČ: 67809588

na obálce: Maxim Habanec /r/ grind na hubbě v Praze Bráníku s rozjezdem a dopadem ze zámkovky. (foto: Peter Mercell) ročník 20 / číslo 147 / srpen 2014 toto číslo vyšlo 13. 8. 2014 příští číslo vyjde 24. 9. 2014 cena 69 Kč / 3,29/99 €/Sk

INTRO 147

„Svoje první auto jsem si koupil, když mi bylo osmnáct, a to sem chvíli jezdil jak hovado. Poslední dobou řídim na pohodičku a radši si tu chuť po rychlosti kompenzuju na skejtu.“ rozhovor s Maximem Habancem začíná na straně 24

RIDER‘S NEWS Léto Martina Peka je nabitý jak nikdy, skoro pořád je někde na cestě, a navíc mu tam padá jeden úspěch za druhým. Nejdřív vyhrál mistrovství v polském Klodzku a týden na to zabil dvacátý ročník Mystic Sk8 cupu. Pak odjel s pornopartou natáčet do Bulharska, kde teda neměli moc dobrý počasí, ale nakonec se povedlo udělat vše, co potřebovali, a už teď se Martin těší na další trip.

Mlaďas Honza Rathouský vyrazil s ostatníma fellaz z Nike SB teamu do Berlína, kde to několik dní zabíjeli v Nike SB Shelter hale. Líbilo se mu tam tak moc, že místní park považuje za ten nejlepší, ve kterým kdy jezdil. Skateparky ho teď docela chytly, a tak často chodí na Štvanici a vychytává si tam nové překážky.

Letošní prázdniny tráví Kačka Vojáčková často v práci, trénink ale nezůstává pozadu. Letní příprava je v plném proudu, sníh si užila na ledovci na Dachsteinu a teď už jen posilka a trampolíny.

V plánu má vyrazit do Mostu do Jump parku a novou disciplínou je acro-gymnastika, které se nedávno začala věnovat.

S létem přišla cestovatelská sezóna i na Tomáše Vintra, takže ho teď čekají čtyři měsíce lítání letadlem a bydlení po hotelích. V současnosti by měl být v Číně, odtud míří do Brazílie, USA, Jižní Korey a dalších zemích. Kromě ježdění závodů a exhibic taky pracuje na Vans videu a točí další 3 videoparty, konkrétně pro Black Rabbit 4, Theeve a Crown.

MARTIN PEK

HONZA RATHOUSKÝ

KAČKA VOJÁČKOVÁ

TOMÁŠ VINTR

Slovenskej Burton zabiják David Kordiak si byl v červenci potrénovat na Hintru, odkud pak vyrazil na repre soustředění do Banské Bystrice, kde se skákalo v místní gymnastický hale. Teď sedí doma a čeká, až se opět otevřou ledovce, a aby mu to rychlejc uteklo, dělá si řidičák a chodí se s kámošema koupat.

Maturita a přijímačky na vejšku jsou úspěšně za Honzou Lohynským a on je teď v polovině nejdelších prázdnin svýho života. Od června pracoval s Martinem Mikyskou v trampolínovym centru v Letňanech, kde zažili hodně srandy a naučili se plno šílenejch comb. Koncem července si s Pájou Turkovou střihli první ročník Wake campu, kde coachoval a blbnul na wakesurfu. Celej srpen se chystá cestovat, právě teď je s přítelkyní u moře v Tunisku, hned po návratu přehází věci do většího kufru a jede na 3 tejdny surfovat na Sri Lanku!

Celkem poctivě se skateboardingu věnuje David Kalina, který jezdí každý den. Má roztočeno několik video partů, maká hlavně na svým streetpartu pro Globe, a hodně u toho cestuje, aby měl co nejvíc záběrů z neznámých spotů.

V nejbližší době by se na webu měl objevit jeho edit ze skateparků.

RIDER‘S NEWS

Potom co Diana Augustinová strávila skoro celé prázdniny na brigádě, dostala dovolenou a v polovině srpna vyráží s Klárkou Janíků na svojí první cestu autem do Laaxu. Bude zde hledat nové bydlení na zimu, ale taky se chystají trénovat celou dobu do molitanu nové rotace a další pekla. Jen co se vrátí, tak se vydá otestovat svoji fyzičku na We Run Prague... Jediný, co jí ale mrzí, že na hory se dostane až v polovině listopadu.

Poslední dobou tráví Rišo Tury hodně času ježděním závodů. Na GrandPrix Beroun skončil třetí, na Mystic cupu druhý, v Berlíně osmý a nedávno vyhrál závod v Mnichově s názvem Munich Be(a)st tour 2014. Momentálně si dává trošku závodní pauzu, natáčí na streetu a netrpělivě vyhlíží, jaký další contest by mohl vyhrát.

Vyrelaxovat sezónu a navštívit evropskou centrálu svýho sponzora Rip Curl vyrazil zkraje léta Martin Mikyska do Hossegoru. Úspěšně tam surfoval, což můžeme potvrdit, protože jsme ty jeho souboje s bílou pěnou viděli na vlastní oči. Léto tráví Martin v Praze Letňanech, kde koučuje lidi v trampolínovém centru, a do toho občas vyráží k vodě na wakeboard a vyhlíží, kdy už konečně otevřou ledovec na Hintertuxu. Že se v Praze skejtuje blaze, si řekl Igor Hanečák a rozhodl se do hlavního města ČR přemístit na celé léto. Přežívá tu z peněz, které si vydělá tetováním a výrobou keramických hrnků. Momentálně je Igor na tripu po ČR díky projektu B*local, kdy s partou svých kámošů z Darkslide.cz navštěvují skateparky a šíří lásku. A ještě prostřednictvím Boardu by teď chtěl vzkázat, že ne Kajšmentke, ale Zidan!

DIANA AUGUSTINOVÁ

MARTIN MIKYSKA

RIŠO TURY

Na Lines of Bielawa do Polska se vypravil Lukáš Cína, podařilo se mu postoupit do semifinále, ale tam to zesral a konečná. Náladu mu aspoň spravil fakt, že stačili něco natočit, a tak bude aspoň video. Jinak léto si naplno užívá, zraněnej kotník je už v pořádku a drží, takže jezdí dennodenně na Štvanici a těší se na zářijový trip do Barcelony.

IGOR HANEČÁK

Miki Pajer zakončil snowboardovou sezónu účastí na MSJ v italském Valmalencu, kde se probojoval jako jediný Čech do semifinále v rampě. Úspěchem pro něj skončil i prvák ve škole, takže teď si naplno užívá prázdniny, a to především v opraveném bowlu na Štvanici. Momentálně je ale u oceánu v Hossegoru a piluje surfové zatáčky na vlnách.

Momentálně se Mára Ježek snaží užívat co nejvíce letních prázdnin a do toho si vydělat nějakou tu korunu. Trochu si byl s přítelkyní odpočinout u moře, dal si tam chill od všeho, teď se snaží jezdit co nejvíce na waku a trávit všechen volný čas u vody.

Což samozřejmě není tak lehký, protože brigádničí v pneuservise a tam je práce tolik, že je vděčný za každý den volna. V plánu má objet nějaké letní snb contesty a pak si dát přípravu na vysokou školu.

HURLEY ONE&ONLY RUNNER Se značkou Hurley se na podzim můžete oblíknout třeba do bundy One&Only Runner. Tu vám ukazujeme v černý variantě, která je k mání za 2.199 Kč. A co nabízí? Stahovací pas a kapuci, vodě a větruodolnej matroš a logo Hurley na levym rukávu.

C1RCA LUCERO Tahle lehká bunda nese jméno legendárního skejtra Johna Lucera, kterej zabíjí už více než třicet let.

Bunda je klasickej windbreaker a výhodou je, že ji můžeš složit do přední kapsy a udělat si malej polštářek vhodnej třeba do busu. Cena tohodle kousku, kterej se oblíká přes hlavu, je 1.890 Kč.

ALTAMONT WINDTHROW Bunda vhodná do podzimního hnusu nechybí ani v nabídce americký firmy Altamont. Model Windthrow se vyrábí v modrý a žlutý barvě z voděodolnýho matroše, kapsy jsou na cvočky a zapínání na zip. Samozřejmostí jsou stahováky se stylovejma koženejma detailama. Altamont Windthrow je k mání za 3.440 Kč.

NEFF SPACE MAN PONCHO V šusťákovce Space Man Poncho od firmy Neff vás jen tak někdo nepřehlídne. Super design s kosmonautama je natisklej na matroši s vodním sloupcem 5.000 mm a najdete tu i dvě kapsy na zip či stahováky kapuce a pasu. Cena je 2.790 Kč.

BURTON YUKON JACKET Yukon Jacket z dílny Burton snowboards vám poslouží jak ve městě, tak na horách. Jedná se o trochu teplejší kousek, než tomu je u ostatních představovanejch bund. Klasická burtoňácká technologie DryRide znamená sucho, teplo, vysokou prodyšnost a rychlý schnutí. V podpaží najdete větrák, kapsy jsou zateplený, nechybí media pocket a reflexní detaily. A cena? 3.575 Kč.

TEST THE BEST

NIKE SB SATIN BOMBER Bombery byly poprvý proslavený letcema za první a druhý světový války, pozdějc oblíbený u různejch subkultur ovlivněnejch módou a muzikou, v nedávný době pak i fandama hip hopu.

Bundu Satin, inspirovanou tímhle střihem, teď má v nabídce i značka Nike SB a vyjde vás na 3.590 Kč.

PROTEST CHARGER RAIN JACKET

INDEPENDENT CRUSHER COACH Bunda Independent Crusher Coach se vyrábí v modrý, černý a zelený barvě. Jedná se o klasickou skejtovou šustku s dvěma kapsama, stahovákem v pase a límcem.

Vepředu je menší a vzadu větší Independent logo. Pokud je pro vás tohle to pravý ořechový, připravte si 1.750 Kč.

Skvěle prodyšná šusťáková bunda značky Protest disponuje membránou s parametrama 5k/5k, plně podlepenejma švama i vodoodpudivym a větruodolnym materiálem. Kapuca je sbalitelná do límečku a celá bunda se dá složit do miniaturního cestovního pytlíčku.

Tuhle přítelkyni do nepohody seženete za 1.510 Kč.

RAIN JACKETS 15

DNY SE NÁM ZASE POMALU ZKRACUJOU, PODVEČERY A NOCI ZAČÍNAJ BEJT STUDENĚJŠÍ A ZA CHVÍLI JE TU PODZIM, KDY BUDE TŘEBA NĚJAKÁ TA OCHRANA PROTI VĚTRU NEBO DEŠTI. PRÁVĚ KVŮLI TOMU SE NEJVĚTŠÍ PŘEHLED PRODUKTŮ TOHODLE ČÍSLA VĚNUJE ŠUSTKÁM A DALŠÍM PODZIMNÍM BUNDÁM.

TEST THE BEST

VANS EXTER WALLET RIP CURL YARDAGE SURF HURLEY BLOCK PARTY Černo-bílá šrajtofle z produkce značky Hurley klasicky nabízí prostor na vše, co běžnej smrtelník potřebuje plus průhlednej oddíl na občanku. Pokud zalahodila vašim očím, vypravte se do krámu s 550 Kč.

Peněženka Rip Curl Yardage Surf se vyrábí ve stylovym barevnym printu s našitým logem týhle firmy a svýmu uživateli nabízí všechno, co by měla. Pokud vás zaujala, můžete ji mít za 350 Kč.

Exter Wallet je peněženka pro ty, co se nechtěj otravovat se suchym nebo obyčejnym zipem.

Jednoduše jí rozevřete a taháte ven kreditky, občanku, lítačku nebo cash. Vnější stranu šrajtofle zdobí štítek s vypálenym logem Vans, a pokud se vám líbí právě tenhle kousek, připravte si 690 Kč.

BURTON CORY WALLET Plátěnou, ze tří částí složenou, skládací peněženku má v nabídce i značka Burton. V Cory Wallet najdete prostor na bankovky i karty a otvírání kapsičky na drobný vám usnadní poutko. Tenhle kousek má i očko pro ty, co si jsou zvyklí ke šrajtofli přidělávat klíče.

Seženete ji za 690 Kč.

NITRO WALLET

FOX MR. CLEAN WALLET Peněženka značky Fox je vyrobena v klasickym tri-fold tvaru a po složení zajištěna suchym zipem. Uvnitř nechybí zip kapsa na mince a čtyři sloty na karty. Z vnější strany je zdobená Fox výšivkou a dodává se ve dvou barevnejch variantách, tzn. černý a maskovaný. Cena na shopech je 550 Kč.

16

Nitro Wallet je peněženka, se kterou vyžiješ. Při rozměrech 14 x 10 cm pojme nejen nemalou porci škváry, ale má i kapsy na všemožný karty. Mince na potom můžeš uložit do kapsy na zip. Na fotce je v barvě Gunmetal a na krámech ji seženeš za 390 Kč.

FABRIC WALLETS VĚTŠINA SKEJTRŮ A SNOWBOARDERŮ DÁVÁ PŘEDNOST JEDNODUCHEJM PLÁTĚNEJM ŠRAJTOFLÍM, KTERÝ PERFEKTNĚ PLNĚJ SVŮJ ÚČEL A ZÁROVEŇ NEPŘEKÁŽEJ V KAPSE ANI PŘI JEŽDĚNÍ. PRÁVĚ PO TĚCH JSME PÁTRALI U BOARD FIREM ZASTOUPENEJCH NA NAŠEM TRHU A TADY JE VÝBĚR TOHO NEJZAJÍMAVĚJŠÍHO.

NIKE SB RPM

NITRO CHASE

Předlohou báglu Nike SB RPM byl americkej armádní kousek. Vojáci maj, jak je známo, všechno maximálně vychytaný, a tak je tomu i tady. RPM perfektně sedí na zádech, má ideální objem na všechny potřebný věci, kapsu na notebook a jeho super vzhled jen podtrhuje kovový logo Nike SB. Cena na krámech je 2.590 Kč.

Nitro Chase má všechno, co od batohu potřebuješ. Objem 35 litrů spolyká téměř vše, a co se kapes týče, najdete tu velkou hlavní s menší síťovanou uvnitř, ve vypolstrovanejch zádech jednu na tablet nebo notebook, přední s pořadačem na tužky a jinej bordel, jemnou na sluneční brejle a postranní na flašku.

Cena je 1.790 Kč, a pokud se vám líbí kousek na fotce, ptejte se po barvě Smoke.

GLOBE JAGGER Jagger je dnes již létama prověřenej batoh od značky Globe. Materiál skvěle odolnej proti prodření, dostatečnej obsah 30 litrů, dvě hlavní kapsy, dvojitá přední kapsa a dvě síťový boční kapsy – to vše z něj dělá velmi univerzální produkt nejen do školy, ale taky na dovolenou, sport atd. Pěnou polstrovaný záda a popruhy velmi zpohodlňujou nošení a díky velkýmu logu Globe vás nikdo nepřehlídne. Globe Jagger vyjde na 1.290 Kč.

BURTON KILO Širokou nabídku batohů má i legendární značka Burton snowboards. Dnes představovanej kousek má jméno Kilo, vyjde na 1.650 Kč a disponuje objemem 27 litrů. Skejtři oceněj strapy na desku, všichni ostatní pak i vnitřní kapsu na telefon, klíče či peněženku, oddíly na notebook a tablet nebo prostorný postranní kapsy na flašku či sváču.

VANS COYOTE HILLS Coyote Hills z produkce značky Vans je batoh v oldschoolovym stylu o objemu 33 litrů.

Velká kapsa se stahuje šňůrou a najdete v ní oddíl na laptop, přední je vybavená organizérem a po bocích můžete nosit lahve s pitím dle svýho gusta. Tahle paráda se vyrábí v různejch barevnejch kombinacích a na krámech vyjde na 1.350 Kč.

RIP CURL ROCK IT V katalogu značky Rip Curl je k nalezení i batoh jménem Rock It, kterej vám představujeme ve stylovym barevnym provedení Photocheck. Rock It má tři oddíly, místo na PC plus postranní kapsy. Samozřejmostí jsou nastavitelný ramenní popruhy nebo polstrovaný záda a uživatele potěší zesílený dno. Cena tohodle báglíku je 1.399 Kč.

SCHOOL BACKPACKS SORRY, ŽE TO ŘÍKÁME, ALE ČAS ŠKOLY SE BOHUŽEL NEZADRŽITELNĚ BLÍŽÍ. POKUD SE VÁŠ STAREJ BÁGL ROZPADL NEBO SHÁNÍTE NĚJAKOU NOVOU STYLOVKU, MÁME TU PRO VÁS PŘEHLED BATOHŮ, KTERÝ PERFEKTNĚ VYHOVUJOU KAŽDODENNÍMU NOŠENÍ, A NA NĚKTERÝ Z NICH SI TŘEBA I MŮŽETE UPNOUT SKEJTA.

PRODUCT NEWS

Stylová parka bunda Globe Goodstock je vyrobena ve standardním širokém střihu z kombinace polyesteru a dry touch bavlny. Zapínání je řešeno kombinací zipu a knoflíků, čtyři velké přední kapsy pojmou vše potřebné, prostě pohoda do chladných podzimních dnů. Cena 2.170 Kč.

Pořiď si do školy nový samohyb! Madrid Weezer je spíše kratší longboard, ideální pro přepravu po městě. Cena 3.490 Kč.

Klasický štýlo, důraz na životnost a prémiový matroš, to vše se spojilo při vzniku boty Vans Era Pro. Model Dustin Dollin nepřehlédnete díky puntíčkovanýmu designu a při ježdění oceníte vlastnosti jako pružnost, odolnost, nízkou váhu a skvělej boardfeel. Cena 1.890 Kč.

Pro opravdový milovníky pořádnejch basů tu máme super našláplou novinku od Skullcandy. Model Crusher posune vaše vjemy do dalšího levelu.

A nejedná se o žádnej digitální fake. Skullcandy do sluchátek implementovalo druhej driver, kterej spolu se super výkonným zesilovačem vám zaručí maximální basy a zároveň super kvalitu zvuku.

Crusher jsou k dostání v několika barevných provedení za parádní cenu 2.499 Kč.

MADRID WEEZER SKULLCANDY CRUSHER

VANS ERA PRO

GLOBE GOODSTOCK

NIKE SB SKYLINE

GLOBE GS

Minimalistický design bot Globe GS musí oslovit každýho stylaře. Klasický střih, k tomu technologie PU footbed pro tlumení nárazů, materiál semiš, podrážka vulkán, vše za 1.790 Kč.

18

PUMA TRINOMIC XT1

Upgradované Puma boty Trinomic XT1 z 90. let jsou fakt pohodlné a pro vaši nohu na afterskate relaxaci to pravé.

Díky tlumícímu systému Trinomic se budete cítit jako v bavlnce, což činí z této botky skvělýho kámoše pro každý den.

Obuješ je za 2.499 Kč.

NITRO WEEKENDER

Nike SB Skyline triko je šitý tak, abyste o něm nevěděli a váš pohyb nebyl nikdy ničím omezen.

Stačí oblíknout a jít skejtovat, hned budete vědět, o čem tu je řeč a proč v tomhle jezdí Nike skate team.

Nitro mohutně expanduje v oblasti batohů. Letos do své nabídky přidává kolekci Urban a Weekender je největším kouskem z této kolekce. S objemem 42 litrů pobere vše, nač si jen pomyslíš. Záda i hlavní popruhy jsou příjemně polstrovány, uvnitř nalezneš speciální kapsu na tablet/notebook až do rozměru 17 palců, kapsu na boty nebo sluneční brýle. Našetři si 1.990 Kč.

PRODUCT NEWS

S novým školním rokem nebude od věci trochu líp zapůsobit na spolužačky z nižších ročníků, popřípadě starší paní učitelku.

Pomůže v tom lehká a super příjemná mikina Matix Marshall, kterou seženeš za 1.250 Kč.

Cruiser Globe Strange Rumblings o délce 92 cm je vyroben z osmivrstvýho javoru a osazen trucky Slant 150m, kolečky Globe 62m/78A a ložisky kategorie Abec 7. Parádní svezení stojí 3.800 Kč.

Tohle je absolutně nejvíc. Vestička vzešlá z kolaborace Vans a Independent je stoprocentní džíska ověšená super nášivkama, vepředu dvě náprsní kapsy a zapínání samozřejmě na kovový knoflíky.

Cena 1.690 Kč, a až někoho v týhle kultovce potkáte, nezapomeňte se mu uklonit.

Klasika Vans Old Skool ‘92 letos na podzim dostávají touch od pro ridera Kyle Walkera, takže se můžete těšit na technologii Ultracush HD, která skvěle tlumí dopady, rychlému prodření boty zabrání Duracap a samozřejmě nesmí chybět originální Waffle podrážka s tím nejlepším gripem na světě. Cena dobrá, 1.890 Kč.

GLOBE STRANGE RUMBLINGS

VANS & INDEPENDENT

VANS OLD SKOOL ‘92

MATIX MARSHALL

NITRO NYC

PUMA SUEDE

OGIO REBEL

NIKE SB JANOSKI LUNARLON

20

Chceš klasiku a stylovku na noze?

Tak si pořiď model Puma Suede.

Skvěle se hodí jak pro ježdění, tak i zevlování ve městě. Svrchní matroš je vyrobený z kvalitní kůže, takže si nachystej 2.299 Kč.

Prázdniny se pomalu chýlí ke konci, takže nastal čas pořídit si fajnovej batůžek, třeba model Rebel od firmy Ogio. Stylovka překvapí spoustou vychytávek, důmyslným členěním vnitřního prostoru a precizním zpracováním. Nechybí přihrádka na noťas, fajnová kapsička na cennosti, ergonomický ramenní popruhy, super příjemný panel na záda atd. Vejde se do něj 25 l a váží jen 0,6 kg, to je prostě Rebel za 1.499 Kč.

Oblíbenost modelu Stefana Janoskiho neupadá, skaters na něj nedaj dopustit, a u Nike SB se rozhodli botu ještě vylepšit, a to o podrážku Lunarlon.

Takže za 2.400 Kč na vás čeká lehký a nárazu odolný matroš, pohodlí v maximu a skejtování do perfektu.

Zvenku nenápadný, uvnitř vychytaný. Nový batoh Nitro NYC pojme 24 litrů, unese skate a v oddělené polstrované kapse ochrání i tvůj tablet. Bude tvůj za 1.390 Kč.

STYLE

FILIP KRCHNÍK

BACKSIDE NOSE Na začátek bude dobrý si vychytat klasický bluntslide, abys věděl, v čem spočívá se sklouznout. Potom bs lipslide, díky kterýmu se naučíš skočit backside přesně o 90 stupňů. No a jako poslední trik bych doporučil bs nosegrind, čímž si vychytáš náskok přední nohou. Ve svý podstatě je to potom o tom,

že ty dva poslední triky jako by spojíš. Backsidem to přesně otočíš o půlku a přední nohou to posadíš přímo na hranu zídky nebo railu. Během slajdu je nejdůležitější mít většinu váhy na přední noze, bejt zapřenej nosem o hranu a zadní to tam jenom kontrolovat. Ramena jsou přesně nad skejtem, hlavou

se díváš do směru jízdy. Na konci překážky je čas to vrátit, přední noha má pak za úkol stáhnout skate zpět o 90 stupňů, ve stejnej moment se točí i ramena, a následuje odjezd do perfektu!

Co by mohlo v začátcích pomoct s učením, tak to je správná příprava překážky. Nebude od věci zídku

VOBTÁHNOUT BEDÝNKU MŮŽEŠ MNOHA ZPŮSOBY, DNES SE PODÍVÁME NA BS NOSEBLUNTSLIDE, KTEREJ POTĚŠÍ I OČI LIDÍ, KTEŘÍ SKATEBOARDINGU VŮBEC NEROZUMÍ. A POKUD SE TI TEN BEKNOBL POVEDE UDĚLAT STYLOVĚ, TAK SI PŘEDSTAV, CO TO ASI MUSÍ UDĚLAT S OČIMA TĚCH, KTEŘÍ SKATEBOARDINGU ROZUMÍ.

PRÁCE JEZDCE A UČITELE SE CHOPIL SLOVENSKÝ STYLAŘ FILIP KRCHNÍK.

BLUNTSLIDE pořádně navoskovat, ať fakt klouže, a klidně se rozjet i kapánek rychlejc, aby to prostě slajdovalo.

Nejdůležitější ale je to nasazení skejtu, musíte to fakt trefit přesně na hranu, aby vám to neustřelilo směrem ven ze zídky přes kolečka, anebo to nepřepadlo do bs lipslidu, což taky znamená rakev. Pro co největší

stylovost je důležitý myslet na to, že nose musí být zaháklej do hrany, a ne to slajdovat někde na plošince jenom na oko. Trik se dá udělat jakoby dvěma způsoby, buď skáčeš napřímo na začátku bedny, jako vidíš u mě na sekačce, nebo ze šikma v půlce, což je ale těžší varianta, která vyžaduje 100% zapření o hranu.

Největší styl vám pak zajistí drcení a vychytávání nosebluntslidu na různých překážkách, po čase už vám to pude snáz a s větší jistotou, a potom už to budete vracet s největším přehledem a rukama v kapsách.

V ten moment do toho můžete začít kombinovat nějaký flipy či shove-ty... Ať se daří!

23

MAXIM HABANEC JEZDÍ DÝL, NEŽ JSOU NĚKTERÝ Z VÁS NA SVĚTĚ. PŘESTO JE MU POUHÝCH 22 LET A MÁ VŠECHNO PŘED SEBOU. V SOUČASNOSTI STUDUJE NA METROPOLITNÍ UNIVERZITĚ OBOR MEZINÁRODNÍ VZTAHY A DEFAKTO SE ŽIVÝ SKATEBOARDINGEM. K NEJVĚTŠÍM ÚSPĚCHŮM JEHO KARIÉRY PATŘÍ VÍTĚZSTVÍ NA MYSTIC CUPU A TŘETÍ MÍSTO NA BERLIN OPEN. SPONZORUJE HO RED BULL, AMBASSADORS, WESC, BONES A THEEVE. POKUD CHCETE O JEHO ŽIVOTĚ VĚDĚT VÍC, PŘÍMO Z PRVNÍ RUKY, SLEDUJTE NA FB MAXIM HABANEC OFFICIAL A NA INSTAGRAMU @MAXIMHABANEC. Kdy si naposled stál na skejtu?

Tak před šesti dněma na Štvanici, protože zrovna teď si dávám odpočinek s přítelkyní v Řecku. Měl jsem spoustu závodů, točení, vlastně celý rok jsem cestoval, takže teď se jenom válím na plážích, jezdim po ostrově na motorce, večer piju pivka a dávám si chill, prostě dělám to, co každej člověk, když je u moře.

Jak často se ti stane, že nejezdíš šest dnů, týden?

Minulej rok se mi to bohužel poštěstilo hodně, protože jsem si zlomil nohu, ale letos jsem se všem zraněním vyhýbal a od ledna jezdil v podstatě celou dobu až doteď, maximálně s přestávkou tak den nebo dva.

Koncem týdne se vracím domu a budu opět jezdit každý den, do toho focení, točení. Jsem fakt rád, že si můžu takhle v půlce sezony odpočinout.

Nebojíš se, že za těch čtrnáct dní dovolený ztratíš boardfeel?

To si nemyslim. Po tý pauze to člověk trochu pozná, že nejezdil, ale to se rozskejtuje za ten první den. Díky odpočinku teď načerpám novou energii, kterou budu moct využít pro další ježdění. Je dobrý si takhle občas dát pár dní off, dělá to hodně lidí, co znám, i dobrejch profíků. Třeba jak jsem se zranil a nejezdil tři měsíce, tak ten první měsíc to byla tragédie, ale měl sem úplně obrovskou chuť skejtovat. Takže vynechat na nějaký čas je dobrý, člověk pak nemá pocit, že je to povinnost jít jezdit.

A jak se projevuje skate absťák?

To asi zná každej, kdo jezdí. Člověk usíná, myslí na triky, který by chtěl zkusit a tak. Většinou jsou to úplně nereálný věci, když pak přijdu do skateparku, tak zjistim, že ani nejdou zkusit.

Ty máš asi úplně jiný pocity než my, protože jezdíš odmalička...

No, je těžkej ten pohled na svět kolem, když u sebe nemáš skejta. Já třeba teď jedu po ostrově na motorce, vidim spoty kolem sebe, a řikám si, sakra proč já si ho nevzal. Pak mi dojde, že sem si přijel odpočinout.

Pořád na to myslim. Třeba silnice má dobrej povrch a já na to koukám, že by šel dobrej downhill...? Já si vlastně ani nepamatuju ty svoje začátky, bylo mi tak pět šest, jezdil jsem doma v Dejvicích na Leninu. Pak jsem se postupně přemístil na Koněva, kde bylo víc zídek na skákání a grindování. Když jsem pak trochu vyrostl, začal jsem s kámošema jezdit na Stalinu.

Nějakej čas jsem strávil i ve Strašnicích, což mi dalo takový základy do parkovýho ježdění. Na tom Stalinu mi to vydrželo několik let, ale teď se spíš snažim jezdit co nejvíc někde jinde, měnit překážky, parky, prostě nebejt na jednom místě.

Začal si jezdit, ještě dřív, než ses naučil číst.

Skate je součástí tvýho života. Pozoruješ na sobě nějaký stopy, nějakou „nemoc z povolání“? Že třeba deš pěšky po chodníku, před tebou schody se zábradlim a ty se už automaticky točíš bokem k náskoku na rail?

Nejhorší je, jak člověk kouká i na zábradlí, který nemaj 24

MAX HABA

XIM ANEC

ačkoliv se to tak nemusí zdát, tohle je fakt berlínský hardcore spot. muj 360 pop shove-it začíná olíčkem do fontány, což je snad ta nejhorší část, protože je to jak přeskočit červenej na stalinu, pak si rychle srovnat nohy, vyhnout se ostnu uprostřed a hned tam posílat trik. na dopadu jsou pak kostky, který jsem měl šanci otestovat i hlavou

text: Radek, foto: Peter Mercell

rozjezd a dopad, a přemejšlí, co by se tam dalo zkusit.

Takovouhle nemoc mám dlouhodobě, já si to ani neuvědomuju, že se koukám na trubky. Možná ty lidi, co jdou zrovna kolem, si musej myslet, že sem nějakej divnej, že prostě uprostřed ničeho se koukám na rail.

Ale jako dokážu se od toho oprostit a dělat i něco jinýho a nemyslet přitom na skejt.

Muj kámoš dělal řidiče a stalo se mu, že šel po chodníku, potkal holku a chtěl se za ní otočit a podívat se jí na zadek, a prostě se podíval před sebe doprava nahoru, jako že do zpětnýho zrcátka...

Ha ha, tak nic takovýhleho vtipnýho se mi se skejtem nestalo, to kámoš zabil!

Kterejch věcí, co si zažil se skateboardingem, si vážíš nejvíc?

Nejvíc mi to dalo to cestování, mít možnost se podívat

nepudou. Bohužel. Takže ani sedmnáct let neni dostatečně dlouhá doba, haha. Celkem vtipný je, že někdy začnu dělat trik, kterej sem třeba před pěti vracel na každej pokus, a v podstatě se ho musim naučit znova. Ono se vlastně nedá počítat, že když nějakej trik vrátíš jednou, že ho umíš. To ti to tam prostě padlo náhodou. Já už teď vlastně jenom kombinuju triky, který mi jdou, a snažím se je nadrtit na každý pokus.

Mě fascinuje tvoje všestrannost, že dokážeš zajezdit úplně na všem.

Bude to třeba i tím, že jsem začínal na Koněvu, kde jsou krátký rozjezdy, takže mi to vůbec nevadí. Na Leninu byl těžkej rádius, ve Strašnicích jsem si osahal betonový parky, pak něco strávil i na Štvanici, prostě aniž bych to věděl, tak jsem si najezdil různý překážky. Čim to je, že ses třeba nezasek ježděnim jenom na

exemplář pro sportovní doktory. Jak je na tom tvý zdraví?

Na mým těle je to samozřejmě znát. Velkých zranění sem měl jenom pár, ale jsou takový místa, kam furt padám, jako lokty, záda, a ty mám totálně sedřený a budu tam mít jizvy do konce života. Teď bylo vtipný, jak sem byl v Kalifornii a kupoval si něco k jídlu, tak ke mně ve frontě přišla taková starší pani a řikala mi, že určitě skejtuju. Tak sem se jí ptal, jak to poznala, a že prej jak mám jizvy na straně rukou, tak že její syn taky skejtuje, a má úplně stejný, hehe. Ale jinak sem pořád ještě dost mladej, snažim se cvičit, takže žádný problémy s klouby či páteří nemám. Otázka je, jak se budu cejtit třeba za osm let... Doufám, že nic cejtit ještě nebudu.

Zrovna nedávno sem tě potkal v bio obchodě, kde sis kupoval oběd. Jak zdravě se snažíš jíst?

bigspin fs boardslide. zajímavý na tomhle spotě je, že je celej ze dřeva a člověk se vlastně odráží z prken, který nejsou úplně ideální. a klasicky jako na každym spotě v l.a. se musí přelízat plot (foto: florian lanni)

na spousty míst a potkat se s hodně moc zajímavejma lidma. Hlavně letos! Třeba jak jsem byl v Indii a měl možnost tam vidět místní skejťáky, to mi strašně otevřelo obzory. Věci na světě nefungujou všude stejně a měli bysme si u nás vážit toho, jak je tu jednoduchý skejtovat. A hlavně, že máme kde skejtovat!

Jakejch triků si ceníš nejvíc?

Nejoblíbenější trik je olíčko, úplně nejzábavnější věc.

Dokud budu umět olíčko, tak mě bude bavit skejtovat.

Co se konkrétního triku týče, tak si pamatuju, že obrovskou radost jsem měl na mistráku na Štvanici, když mi bylo nějakých sedmnáct, z hardflipu z deseti schodů. Padlo mi to do několika pokusů, lidi řvali, to byla bomba. A nejsem si vůbec jistej, jestli bych to dokázal udělat znova.

Za těch sedmnáct let, co jezdíš, už si asi zkusil úplně všechny triky...

Zkusil a furt mám takový, který se nikdy nenaučim, protože vim, že nějaký pohyby mi nejdou a asi nikdy 26

Stalinu, kterej máš fakt 10 minut od baráku?

Stalin je super, ale mě nebaví jezdit furt na jedný zídečce dokola. Mně se líbí se projet v parku trošku rychleji, trochu se proletět, nedělat to samý pořád dokola. Taky se mi stalo, že sem chodil na Stalina několik měsíců každej den, ale pak sem zjistil, že tam vlastně vždycky přijdu, udělám ty samý triky a sednu si... Tudy cesta nevede. Člověk, aby se zlepšoval, musí střídat místa, jinak se nic nezmění.

Proběhlo ve skateboardingu něco jinak, než sis představoval?

Asi hodně věcí. Člověk má odmala nějakej sen, jakým by to mělo ubíhat, jak se stane profíkem, bude mít skejta v Americe a tak dále. Bohužel skateboarding a byznys se neubírá cestou snu, takže člověk se musí přizpůsobit. Nestěžuju si. Myslim, že jsem si to zařídil docela dobře a se skateboardingem si to užívám, dělám si to svojí cestou a mám pohodu.

Jak jezdíš už odmalička, seš takovej dobrej

Zjistil sem, že mi chutná zdravý jídlo. Prostě když si mám vybrat mezi čočkou a hranolkama, tak si mile rád dám čočku a sem šťastnej. Zdravym životnim stylem se snažim prodloužit ten čas, kdy budu moc skejtovat naplno. Pár let jsem chodil do posilovny, abych měl sílu na triky, ale pak sem zjistil, že jedině ježdění ti pomůže v tom, aby ses zlepšil. Takže teď už si dávám jenom takový rehabilitační věci jako plavání a strečing.

A k tomu tu zdravou stravu, aby měl člověk energii.

Tvoje nejoblíbenější jídla? Klidně můžeš říct i prasárny, nemusí to bejt jen čočka.

To je těžký vybrat... Já mám hrozně rád mexickou kuchyni, takže řeknu burrito a úplně nejlepší bylo veggieburrito v Kalifornii, tam do toho dávaj avokádo, fazole, sýr a rajčata, zapečou to a je to strašně dobrý.

Lituju každýho, kdo to nikdy neochutnal.

Lahůdky z cest?

Zkusil jsem toho už strašně moc, ale nikdy sem nejed žádný extrémy, žádný brouky a podobně. Na

frontside lipslide v berlíně zabral dva dny, protože první den, co jsme přišli na spot a já už skoro trik vracel, začlo hrozně pršet, takže jsme se vrátili druhej den a padlo to vcelku rychle

tahle fotka je z mýho prvního výletu do l.a., spot je kousek od berrics, ale často tam stojej auta na dopadu. jednou jsme jeli kolem, a tak jsem si řekl, že bych mohl zkusit 360 flip přes rail. nebylo to úplně jednoduchý, protože se musí skákat hodně do strany kvůli dopadu, plus tam bylo tak napůl zaparkovaný auto a měl jsem pocit, jak když mu skáču na kufr (foto: florian lanni)

Tchaj-wanu jsem navštívil nightmarket, což byla taková tržnice s tak pěti sty malýma krámkama, kde vaří nějaký jídlo. Všude si můžete koupit něco malýho, a ochutnat tak spousty věcí, takže sem si dal třeba chobotnici a podobně. Ale musim říct, že jak hodně cestuju, tak už mi ty cizí jídla přijdou docela normální.

Když jsme u toho cestování, co se s náma podělit o nějaký zajímavosti? Řeknu asi o Indii. Přišel jsem do skateparku, kde jsem měl jezdit exhibici. Platil se tam vstup a hned vedle za plotem byl slum, kde si prostě viděl, jak některý lidi žijou na zemi bez střechy nad hlavou. Bylo to úplně strašný, já nemoh vůbec skejtovat, protože když sem jezdil, tak na mě koukaly děti ze slumu skrz

hrotím skateboarding nebo se někde zabíjím na spotech. Pak je hrozně dobrý se vrátit domu, zavolat kámošům a jít si zajezdit tam, kde tě to baví, je to jako bych byl někde na dovolený. Praha má spoustu různých skateparků, fakt mě to tu baví, jsou tu lepší podmínky než ve spoustě jiných evropských měst.

Letos ses byl poprvý podívat v Americe. Jak to na tebe zapůsobilo?

Hustý je, jak tim skateboardingem tam lidi žijou, už několikátá generace. Hned tam poznáš, že skateboarding vnímají úplně jinak, jak mu fandí, a přijde mi, že skater v Kalifornii je jak hokejista u nás.

Taky bylo zajímavý vidět, že všichni, co skejtujou, tak se snažili něčeho dosáhnout. Jezdili každej den, hrotili

s lokálama a třeba na Tchaj-wanu jsem byl překvapenej, jak jezdí na vysoký úrovni a zabíjej.

Myslim, že za chvíli budeme slýchat o lidech odsud, z Číny, protože budou skejtovat šíleně dobře.

Na FB stránce máš 5500 fanoušků, na Insta 3600 followers. Kolik práci na sociálních sítích věnuješ? Čísla to nejsou takový, jak bych si představoval. Ale nepovažuju to za práci, prostě když mám radost z nějaký skejtový fotky, tak si jí někam dám. Takže místo abych si jí dal na svuj osobní Facebook, kterej ani moc nepoužívám, tak si to dám na svojí FB page nebo Instagram. Prostě posílám ven to, co mě baví.

Pravdou ale je, že od tý doby, co mám Instagram, tak

to. Člověka to pak úplně posunuje samo, jak vidí lidi kolem sebe se zlepšovat den ode dne.

Když seš takhle v cizině, v nějaký úplně jiný kultuře, než je ta naše česká, na co se tě lidi tak nejčastějc ptaj?

Skejťáci většinou znaj Stalina, takže se bavíme o tom mramorovým místě, kde se skejtuje. Občas se někdo zeptá, jestli máme moře a chodíme na pláž, hehe.

V Indii považovali Prahu za luxusní destinaci, celkově všude spíš slyšej na Praha než Česká republika. Když řekneš, že seš z Čech, tak nikdo moc nereaguje, ale když řekneš Praha, tak prostě lidi navazujou konverzaci.

A na co se ptáš lidí ty?

Já se snažim nějak proniknout do tý kultury země, kde jsem, chci, aby mě lokálové brali na místa, kam normálně choděj, prostě poznat, jak žijou. Většinou jezdim sám, takže ten čas na to mám a dostanu se mezi ně.

Potkal ses s nějakým profíkem a zajezdil sis s nim?

Já většinou jezdim po zemích, kde skateboarding neni nijak rozvinutej a profíci tam nejezdí. Skejtuju

jsem začal daleko víc fotit, a tak jednou za den tam nahazuju něco zajímavýho. Zabere to pár minut času...

Cenzuruješ nějak, co na stránky dáš? Že si třeba něco připravíš a pak to smažeš, že je to moc osobní a tak?

To ne, já to ani takhle neberu. Je to prostě moje sociální síť, takže to osobní být musí. Otázka je, kde to má hranici... Určitě si nebudu na svojí page dávat svoje nahý fotky, že jo.

Ale svojí selfie se zadkem tvý holky sis tam dal.

Tak já už tam měl tuhle fotku dvakrát a přijde mi to docela vtipný. A reakce lidí byla taky dobrá.

Mě hned napadlo, kolik lidí si asi nad tou fotkou udělalo příjemnej večer?

Tak proto je tam i ten muj ksicht, aby to nemohli udělat...

Tak tvuj ksicht krásně zakreješ palcem, hehe.

Ale pudem radši dál. Jaký zajímavý zážitky s fanouškama máš?

Nic extrémního. Teď sem si byl párkrát zajezdit s nějakejma malejma klukama, že mě o to poprosili jejich rodiče. Prckové z toho měli fakt radost. Nikdy se

transfer do bs lipslidu byl dost o nervy. dopad je do hlavní silnice, kde furt jezděj auta, rozjezd je na jeden odraz a celej rail je dost pochybnej a do toho, jak můžete vidět na fotce, asi minutu po tom, co jsem trik vrátil, začlo šíleně pršet

plot a tleskaly mi. Já jim nemoh nijak pomoc, vzít je dovnitř, protože kdybych tam dostal jednoho, pak by chtěly i ostatní, vlezlo by jich tam dva tisíce a zbořily by celej park. Blbě se mi v tom prostředí soustředilo na ježdění a zajímavý je, že místním skaterům to vůbec nepřišlo divný. Mě to štvalo, že prostě ten skateboarding tam byl jenom pro lidi s penězma.

Kam by ses ještě chtěl podívat?

Mám spíš pár neskejtovejch destinací. Chtěl bych navštívit Japonsko, protože si myslim, že by to mohlo být podobný Tchaj-wanu, kde mě to nadchlo, a pak mě určitě zajímá Island. A co se týče skateboardingu, tak bych se chtěl podívat do New Yorku nebo Philadelphie, kde jsou velký skate scény a má to tam tradici.

Na co se nejvíc těšíš, když se vracíš z cest domu?

Tak na svou postel a tu pohodu, kterou doma máš, ten svůj prostor. Ráno vstaneš, uděláš si v klidu snídani, nikam nemusíš. Někdy se mi ale stává, že přijedu domu a ani se nevybaluju, prostě pokračuju dál, takovej život z hotelu do hotelu.

Co tě tak napadá, ty první dny po návratu?

Já mám návraty rád, protože když cestuju, tak prostě

29

mi nestalo, že by mě někdo nějak stalkoval nebo něco podobnýho.

A co holky, posílaj nahý fotky, abys jim to přijel udělat?

Hele, tak sám si to viděl, že na tý svý page takovejch fotek moc nemám...

Já myslel nějaký do private message?

Tam taky ne... je to prostě nuda.

Jako jeden z mála Čechů jseš profíkem. O čem to opravdu je?

Nejtěžší na tom je, že musíš bejt pořád ready něco zajezdit, ať už to jsou závody, nebo točení. Takže máš někdy chvíle, že seš unavenej nebo tě něco bolí, a musíš vrátit a zabít to. Na tyhle situace je nutný se připravit, mít triky na jistotu a vědět, co děláš. Třeba když seš někde v zahraničí, začíná pršet a potřebuješ vrátit trik na fotku, jinak nevyjde článek, tak to prostě vrátit musíš. Dá se říct, že máš zodpovědnost, že na tobě závisí spousta věcí. Tohle všechno zjistíš až časem. Třeba dřív jsem někam odlítal a byl schopnej předtim jít skákat velký schody a doufat, že se nezranim. Teď už takovýhle věci nedělám, protože už se mi to párkrát vymstilo.

Je to prostě práce, i když je blbý tomu tak řikat. Hele, kolik sis třeba za letošek vydělal na prize money?

Tak letos se mi docela dařilo, ale když ty peníze porovnám třeba s Nyjahem, tak je to furt strašně amatérský, hehe. Rozhodně si myslim, že přijmama jsou na tom český skaters jak nějakej okresní fotbalista, kterej ale musí chodit dvakrát denně na trénink, o víkendech hraje utkání a tím to pro něj končí. Skateboarding má daleko větší rozměr, kromě závodů natáčíš videa, děláš fotky. Na druhou stranu je hezký, že třeba vyhraješ třicet tisíc na prize money, ale nemáš to vůbec zaručený. Můžeš jezdit hezky, ale nevyhraješ pokaždý. Nejlepší je trefit nějaký velký závod, teď se mi třeba podařilo zajet třetí místo v Berlíně a bylo za to tři tisíce euro, což je super. Dřív sem jezdil hodně malých závodů, ale teď se snažím soustředit na ty velký, kde když to vyjde, máš šanci si něco vydělat.

Slušný peníze se v tom točej. To až si přečtou nepřející rodiče našich čtenářů, tak už snad začnou věřit, že skateboardingu se má cenu věnovat. Co s těma penězma děláš?

Skateboarding budoucnost má, určitě se to ještě bude vyvíjet dál. Jinak peníze, co vyhraju, používám na cestování, a celkově mi to pomáhá mít tenhle životní styl. A co mi zbyde, to šetřim. Cílem je, abych moh skejtovat co nejdýl a posouvat se, a když je v Čechách v zimě hnusně, abych se moh sebrat a letět někam do tepla, kde se bude dát jezdit. Takže vlastně peníze tím ježděním získávám, ale hned je do toho zase vracím zpět.

Měl si už několik pro modelů skejta. Zahraniční značky dávaj profíkům trochu peněz za každou prodanou desku s jejich jménem. Máš taky takový bonusy?

Nevim, kdy se to zlomilo, ale už ani v Americe se z prodeje hardwaru profíkům moc neplatí, je to spíš symbolický, většina peněz jim chodí z prodeje oblečení a bot. Co se mě týče, je to spíš na bázi domluvy, každopádně v Evropě je trh s hardwarem ještě menší, tak si každej může udělat představu.

Když chodíš do práce a chceš víc peněz, tak děláš přesčas, nebo prostě jdeš na nějaký školení, aby ses dostal na lepší pozici a měl víc. Co ty, přemejšlel si, jak to zařídit, aby ses dostal k větším penězům?

Bylo by to krásný, kdybych se skateboardingem byl schopen zajistit do budoucna. Ale neni to jednoduchý, protože o to stejný se snaží spousta lidí, a je potřeba mezi nima nějak vyniknout. Od tý doby, co jsem se dal dohromady po zranění, tak proto dělám úplně všechno, a myslim si, že jsem se posunul a výsledky na závodech se zlepšily. Jsem zvědavej, jestli když 30

moje první seznámení s lámaným railem v l.a. chvilku mi trvalo, než jsem překonal strach, ale pak šel boardslide rychle. velký dík patří tomášovi za super fotku (foto: tomáš vintr)

halfcab noseslide 180 to bs tailslide bs bigspin out u knihovny v praze dejvicích mi dal asi nejvíc zabrat. už dlouho jsem měl v hlavě, že bych chtěl dát nějaký takový kombo. nakonec jsem se tam musel třikrát vracet, než to padlo, takže velký dík peťovi za trpělivost

vydržim jít timhle tempem dál, jestli to taky někam dál dotáhnu.

Street league to asi pro Čecha nehrozí, co?

Těžko říct. Nejtěžší je se dostat do toho uzavřenýho klubu lidí, co to jezdí. Zatím mám spíš pocit, že se tam dostat nejde. Možná se to do budoucna trochu změní a bude nějaká možnost se tam kvalifikovat. Když před sebou vidím nějaký cíl, že třeba když skončím v jednom závodě v top tři, tak mě pozvou na jiný závod, tak víš, za čím jdeš. Se Street league to bohužel takhle neni, cíl je to spíš takovej snovej a nikdo pořádně neví, jak k němu dojít.

Co tě na tvý skate práci nejmíň baví?

Fotit, když se ti úplně nechce. Jak mám třeba tu fotku

Nejoblíbenější design?

Nejspíš ten, co mám teď, což je vlastně fotka, jak se odrážim a zbytek skejtu je bílej. Já mám hodně rád bílý skejty, když dělám flipa, tak pořádně vidim, kde je grip a kde spodní strana.

Nejvíc crazy design, cos kdy měl?

Tak to bude muj první skate, kterej jsem dostal od bráchy. Jmenovalo se to Doktor Adrenalin, a na tý desce byl komixově namalovanej obrovskej doktor s obrovskou injekční stříkačkou, ze který stříkal ten adrenalin. To byl docela krejzy design, hlavně na to, že mi bylo jen šest. Ale utkvělo mně to v paměti, desku jsem měl fakt dlouho.

A teď vážný téma. Česká scéna?

posoudit. Myslim si ale, že kdyby nebylo Boardu, tak by ta scéna vypadala jinak, snažíte se to dávat dohromady. Je tady spousta malejch firem, žádná nemá nějaký velký výdělky, je to těžký. Věřim ale, že si to scéna nějak utváří sama, že se to zase změní k lepšímu. Určitě je to dnes jinačí než před deseti lety, ale nemyslim si, že je to nějak horší.

Dobrý je, že v dnešní době má spousta lidí kameru a natáčí, že je ježdění vidět.

Mně se líbí i jak se změnila mentalita lidí, co skejtujou.

Dřív to bylo takový, že byl každej strašně cool a chodil na Stalina si dát brko... Dneska už nikomu nepřijde divný, že si jdeš před závodama na Štvanici natrénovat nějaký triky. Prostě už to ježdění přestává být póza

Zas tak vážný to neni, podle mě na tom nejsme tak špatně, když třeba vidim, jak to funguje v Polsku nebo na Slovensku. Teď přichází nová generace a myslím, že to jde docela dobrým směrem a mohlo by to být lepší než dřív. Přišlo mi, že to před rokem dvěma skomíralo, a letos mám pocit, že to jde zpátky nahoru. Třeba když přijdu na Štvanici a vidim, jak tam skejtuje třicet lidí a žádnej koloběžkář, většina jsou mladý kluci, tak mám pocit, že to bude fungovat. Sice teď nemáme českej pohár, ale je dostatek jinejch kvalitních závodů.

Který věci nám tu chyběj, aby ta scéna víc vzkvétala? Český scéně dal hodně Mystic cup, lidi viděli špičkový jezdce a každej se na to těšil. Když jsem byl malej, tak sem si představoval, že až budu jezdit dobře, tak ty závody taky pojedu, měl sem to jako cíl. Jediná škoda teď je, že už sem nejezděj ty top rideři, že na Mysticu neuvidíme Shane O‘Neilla nebo Nyjaha.

Mně chyběj teamy, nějaký výlety s nima, to už firmy vůbec nepodporujou...

Já to z pozice jezdce asi nejsem úplně schopnej

a každej se snaží skejtovat nejlíp, jak umí.

Co děláš, když za tebou přijde někdo, koho neznáš, že by si s tebou něco natočil?

Záleží na situaci. Když vidíš, že ten člověk má nějakej dobrej foťák nebo kameru a chce natočit jen pár triků, tak to natočim. Udělám mu tak radost a na oplátku mám někde video. On neni moc rozdíl, jestli si člověk jen tak jezdí a dělá si svoje triky, nebo dělá to stejný a někdo ho u toho točí. Když mám možnost točit, tak jsem vždycky pro... Pokud mě teda někdo nenutí na rail z dvaceti, hehe.

Nás nedávno poslal jeden mlaďas do prdele, že natáčet pro Boardmag nebude, že ho to nikam neposune...

Podle mě nikdy nevíš, kdo tě kam může posunout.

To vůbec nejde říct, že něco tě někam neposune.

Jestli tahle scénka nebude spíš tim, že je u nás mezi lidma spousta nenávisti...

Mně přijde, že lidi se hejtujou všude na světě, i v Americe. Akorát že maj jinou mentalitu, takže si to řikaj mezi sebou, ale nenapíšou ti to na diskusi, což je

50-50 grind v berlíně. původně jsem na spotě nechtěl vůbec jezdit, ale po chillování mě peťo přemluvil, ať to hecnu, a odjel sem to na druhej pokus

transfer do bs lipslidu tady v rozhovoru, tak to se fotilo den po Mysticu. Byl jsem zpruzelej z toho, že se mi závod moc nepoved, byl jsem rozlámanej, dopad má spot do ulice a pořád tam jezdila auta, do toho začlo poprchávat, jednou jsem se rozbil... to sem si fakt myslel, že mi prasknou nervy, rozlámu desku a skončim se skateboardingem, haha. Naštěstí to padlo a máme dobrou fotku.

A jaký šichty tě naopak bavily nejvíc?

Každej výlet do zahraničí, kam jezdím s Red Bullem.

Třeba na Tchaj-wanu to bylo o tom jezdit s lokálama a natáčet s nima video, to mě strašně bavilo. Člověk je na novejch spotech, zkouší si nový triky, to je velká zábava. Letos jsem taky pomáhal s Red Bull Skate Arcade, navrhoval jsem překážky na finále na Stalinovi a tak nějak to dával dohromady po skate stránce. To mě poměrně bavilo, to byla dobrá práce.

Kolik myslíš, že si měl za svuj život desek?

Tak to nemám nejmenší představu. Ale vím, že za celou dobu, co jezdím, jsem zlomil jenom tři. Nevim proč, ale nelámu... Asi dopadám furt na šrouby, hehe.

33

na tomhle railu v praze na lužinách jsem naposled jezdil asi před čtyřma rokama, takže mě docela překvapilo, jak se za tu dobu zmenšil :) dřív jsem měl na něj problém vyskočit a tentokrát to šlo v klidu i heelflipem

ve finále možná horší. Taky asi záleží, jak velká bude scéna. Třeba v Indii jezdí tak málo lidí, že jsou všichni kámoši, a třeba v Německu, tam se lidi mezi sebou nemusej. Hate bude taková základní lidská vlastnost, která je celosvětově.

Nejlepší obrana vůči nenávisti bude asi rodina a kámoši...

To určitě a taky člověk sám. Nejlepší je to nevnímat a nedělat si z toho hlavu, je to úplně zbytečný a ve finále ty komenty ani nikoho normálního nezajímaj.

Bydlíš ještě u rodičů, nebo už sám?

U rodičů, a to proto, že jsem letos byl doma jen dva měsíce. Je zbytečný někde vyhazovat peníze za nájem, když tam jsem jen minimálně. A taky trávim dost času u svý holky, takže jsem takovej rozlítanej. Přemejšlel

Jezdíš rád i na nějaký výlety autem? Jaký nejdelší tripy sis dal?

Nejdelší nevim, ale pamatuju si ten nejhorší. Byl jsem na závodech v Gdaňsku, což je přes celý Polsko. Jel sem to zpátky asi dvanáct hodin po silnicích, kde můžeš jet tak padesát, a těsně před Prahou se mi rozbilo turbo. Takže jsem musel auto odtáhnout, dohromady pak z toho byla pohodová dvacetihodinovka, hehe.

Seš stejnej řidič jako skater? Jako že to tam posíláš na plnej plyn?

Ani ne. Svoje první auto jsem si koupil, když mi bylo osmnáct, a to sem chvíli jezdil jak hovado. Poslední dobou jezdim pohodičku a radši si tu chuť po rychlosti kompenzuju na skejtu. Samozřejmě si čas od času jedu

cenu si to plánovat, protože mi je jasný, že mi do toho skočí něco jinýho.

Já se teď chystám na otvíračku House of Vans do Londýna. Kam letíš v nejbližší době ty?

Přesnej plán na příštích pár měsíců mám napsanej doma v diáři a podle toho si to pamatuju. Takže teď se ani nemůžu podívat, kam přesně to vlastně jedu.

Myslim, že chvilku budu doma, pak mám Polsko a pár dalších závodů po Evropě. Potom mám připravený nějaký točení v Barceloně s kámošem z Norska, a zimu bych nejradši trávil v Americe. Tak snad mi to vyjde.

Určitě tohle neni náš poslední rozhovor, máš představu, jak dlouho vydržíš jezdit profi?

Já si přijdu, že teprve teď se dostávám na nějakej vrchol svých schopností a že to pořád může jít dál.

když jsem dělal tenhle bigspin bs boardslide, tak jsem měl nějaký problémy s dřívějška zlomenou nohou. dost jsem kulhal, jezdit moc nemoh, ale nějak jsem se hecl, protože to byl muj poslední den v l.a. naštěstí to padlo do pár pokusů a já se moh odbelhat směr letiště (foto: florian lanni)

sem už i o tom, že se někam odstěhuju, jenže pořád tu ještě chodim do školy. Zatím jsem stejně nenašel místo, kde bych chtěl bydlet. A když o tom teď uvažuju, tak do Prahy se rád vracim, takže těžko říct, jestli bych dokázal odjet někam na vždycky.

Tak aspoň auto už máš vlastní. Jak si pimpnul svuj ride?

Tohle auto, co mám, sem si koupil za prize money, co sem vyhrál na závodech. Ale beru ho jako spotřební věc, málo to žere a doveze mě to všude, kam potřebuju. Je to trojkový BMW, dvoulitr diesel, taková dobře vypadající oktávka, hehe. Já už bych bez auta nedokázal pořádně fungovat, pokaždý když jdu skejtovat, tak si do kufru beru náhradní desku, boty, spousty dalších věcí.

někam zaprasit, udělat si nějaký smyky, ale neni to tak, že bych jezdil pořád po ulicích bokem, hehe.

Máš u toho ježdění v autě puštěnou nějakou muziku?

V autě mám většinou puštěný nějaký rádio na pozadí, ale čas od času si pustim nějakou svojí oblíbenou věc. V poslední době sem si dost ujížděl na Arctic Monkeys nebo Franz Ferdinand, oboum vyšlo nedávno nový album, maj tam fakt pecky, takovou rockovou pohodičku.

Chystáš se teď na nějakej zajímavej koncík?

Bohužel se mi všechny festivaly a koncerty vyhýbaj velkým obloukem, protože se mi to většinou kreje s termínem nějakých závodů, takže na to nemám čas.

Vůbec ani nezjišťuju, co bude třeba na podzim, nemá

Dokud tenhle pocit budu mít a budu cítit, že to má nějakou budoucnost, tak to budu dál dělat a nechci tomu stanovovat nějaký limit. Dokážu si ale představit, že ve třiceti se mi už nebude chtít jezdit x závodů za rok a poměřovat se s nějakýma mladšíma jezdcema, co mě budou zajíždět. Proto bych to pak viděl víc o točení videa, prostě se v tom realizovat nějak jinak.

Uvidíš, jak to pude, určitě ti budem držet palce.

A řikám si tak, že bysme ten příští velkej rozhovor mohli udělat o tvejch zážitcích ze Street league...

Hahaha... Já doufám, že budou i jiný zážitky a zajímavý závody, kam se budu moct dostat. Myslím, že tu teď máme dobrý zázemí na to, se zlepšovat. Jezdím tu já, Martin Pek, Rišo Tury i Tomáš Vintr, všichni na zajímavý úrovni a můžeme se pushovat navzájem.

35

C1RCA DAY KARLOVY VARY 36

NA JEDNODENNÍ FOCENÍ NA STREETECH URČITÝHO MĚSTA JSME TENTOKRÁT VYZVALI TÝM ČESKÝ DISTRIBUCE ZNAČKY C1RCA. PO DLOUHYM ŘEŠENÍ, KAM SE POJEDE, VOLBA NAKONEC PADLA NA ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ MĚSTO KARLOVY VARY A KROMĚ FOTOGRAFA S KAMERAMANEM DO REDAKČNÍ KÁRY ZASEDLI PÁNOVÉ HONZA ŠPALEK, HONZA MALÝ A DAVID KOTYZA. text: Mirek Kvapil, foto: Peter Mercell

honza malý/r/ fs flip z 10 před autobusovým nádražím

honza špalek /r/ fs grind na přítlačáku nedaleko autobusáku

Takováhle akce se samozřejmě neobejde bez pořádný přípravy. Běhat po cizim městě bez předchozího zanesení spotů na mapu je naprosto bezpředmětný a místo potřebný party fotek a záběrů bychom takhle byli nejspíš rádi jen za nějaký dvě fotečky a upocenou sérku k tomu. Hlavní odpovědnost pátrače vzal na sebe Honza Malý, kterej si na facebooku po našem doporučení přidal lokálního killera Honzu Kopeckýho a s jeho pomocí si připravil nejen spoty, kde by bylo možný něco blejsknout, ale dokonce trasu tak,

Sraz s Honzou Kopeckým a dalšíma lokálama byl domluvenej u hřiště na ulici Třeboňská. Kolem vede dobrá asfaltová cesta, kam si místňáci vytahali lavičky na sérkování, a mají z toho takovou lokální street plazzu. Celá naše parta se tu pěkně rozskejtovala, zahrálo se Game of Skate a mohlo se jít do ulic!

První naplánovaný místo bylo hned nedaleko, ale jak se ukázalo, nebyl to spot úplně vhodnej na začátek. David tu pokukoval po olliečku z jednoho betonovýho bloku na druhej s převýšením asi tak dva

abychom při přejezdech ztráceli co nejmíň času. Tak se nám to líbí!

Aby se všechno stihlo, sraz se domluvil na osmou ranní na Štvanici. Ale nebyl by to správnej skejtovej výlet, aby někdo nepřišel aspoň o patnáct minut pozdějc.

Za zmrda tentokrát byl David, kterej schytal pár hejtů a vyrazilo se na asi dvouhodinovou cestu, kterou přerušil snad jen nákup zásob a snídaně v jednom nejmenovaném supermarketu, kde to proběhlo podle hesla: V Lídlu něco k jídlu. Cesta ubíhala pozvolna a samozřejmě se řešilo možné i nemožné. Někdo si v káře posteskl, že je nevyspalej, protože si nad ním v baráku v noci dost nahlas užíval nějakej pár. David hned zbystřil a taky přispěl jednou storkou na tohle téma. Maj prej doma v Český Lípě už delší dobu problém s nějakou náruživou sousedkou, na kterou si už museli i oficiálně stěžovat. Ustavičně se od ní z bytu ozývaj výkřiky a nechyběj ani takový perly jako hlášky: „Narvi mi tam vokurku!“ Zájemci o adresu se mají prý hlásit u Davida osobně...

39

david kotyza /g/ fs boardslide vrácený těsně před příjezdem policie

david kotyza /g/ mega ollie s dopadem na úzkou zídku

metry, opepřeným dopadem na římsu tak na šířku dvou skejtů. Po zralý úvaze jsme si tuhle prasárnu raději nechali na potom a jeli dál. Druhej špendlík na mapě byl zapíchlej u spořitelny, kde se nachází pár menších railíků, který se ale nikomu z posádky moc nelíbily, a za druhý bylo jasný, že ve všední den tady kvůli sekuriťákům skejtovat rozhodně nepůjde.

Pokračovalo se k autobusovýmu nádraží, kde je přímo u nástupišť luxusní černej hranatej rail z deseti schodů. Ten se nejvíc zamlouval Davidovi, kterej si vybral fs boardslide a začal ho zkoušet. To vyhecovalo i lokála Jamieho, kterej šel do grindu. Pokusy trvaly asi deset minut, ale pak přišla ochranka a bylo po srandě, protože se naprosto nedala ukecat. Tři spoty a nula fotek, to teda nebyla dobrá bilance a na čele Peťa Mercella se začala objevovat hluboká vráska, na kterou platí pouze botox v podobě úspěšnýho skateboardingu...

Hned opodál nás čekal přítlačnej rail z pěti, kterej si vzal hned do merku Honza Špalek a vcelku rychle tady vrátil fs grind s výtrhem. Rail totiž pokračoval ještě rovně, a nebylo to tak vůbec jednoduchý odjet.

Nájs! Kousek od zábradlí jsme zahlídli obří lahev Becherovky, elixíru mládí Miloše Zemana, a hned bylo všem jasný, kde musí vzniknout společná fotka! Škoda že tu u toho nedělali nějaký koštování pro turisty, ale stejně každej víme, jak tohle bylinkový pití chutná, a tak bysme to asi nepili ani zadarmo. No nic, úsměv, vyletí boardptáček a jde se dál!

Jak dál? Zpět. Na jinym místě nádraží se totiž nacházej ještě úplně dokonalý desítky s top rozjezdem i dopadem. Znovu se jako první odhodlal David a usmyslel si, že vrátí 360 flip. Ten má mega najetej, takže ho hned po chvíli lepil. Do hry se ale vložil ještě Honza Malý a do pár pokusů odjel parádní fs flip, což Davida heclo, udělal to taky a nálada šla hodně nahoru.

Kára uháněla směrem k ulici Krymská, kde měl údajně bejt dobrej rail z šesti. Ten jsme po chvilce našli, znovu první skejtoval David, a jen co na fotku odjel testovací fs boardslide, už tu byli fízlové a muselo se dál, směr škola. U zábradlí vedoucího přímo ze zázemí školní jídelny nás ihned po příchodu přivítala paní kuchařka se slovy: „Co potřebujete? Tady nemáte co dělat!“ Následovalo domlouvání s paní hospodářkou, která nakonec na chvilku focení povolila. Všichni nechápali, že se něco takovýho vůbec povedlo! Mohlo se začít vymejšlet, kdo a co vrátí, musela to bejt rychlovka a rozjezd na rail byl navíc ultra krátkej. Situaci zachránil Špalda, kterej tam na druhej vyslal bs feeble.

Do toho už přicházel nasupenej ředitel a zjišťoval, co se děje, o nějakym povolení od paní předtím nechtěl ani slyšet, a tak jsme se radši rychle zdejchli.

Následoval trochu delší přesun na druhou stranu města k jednomu z nejznámějších spotů ve Varech, 40

double setu tři plus tři s nejlepším možným rozjezdem i dopadem, kterej se nachází přímo v areálu hotelu SanSouci. Vypadalo to, že se tu budeme moct zdržet maximálně deset minut, ale opak byl pravdou a naše session v klidu trvala snad i hodinu bez jakýhokoliv problému. David Kotyza nejdřív vrátil čistej hardflip, další C1rca rider David Luu, kterej se na kluky přijel podívat z nedalekýho Mostu, odjel heelflip a Honza Malý zkoušel svůj oblíbenej laser. Při něm bohužel zlomil, ale chvíli po namontování nový desky ho tam

honza špalek/r/ bs feeble na railu nákladový rampy školní jídelny

poslal ve stylu, na kterej jsme u něj zvyklí! Bejt takhle úspěšný na každym spotu, to by byl krásnej život.

Od hotelu to do lázeňskýho centra bylo prej kousek, tak se auto nechalo nahoře na kopci a na skejtech se sjelo dolů, což nakonec nejvíc odsral řidič Peťo, kterej si po focení dal asi půlhodinovej vejšlap pro káru a dojel pro nás. U kolonád si všichni užili trochu zaslouženýho oddychu a dali si pivko nebo tradiční oplatku. V blízkosti byly známý raily, na kterejch kolem roku 1998 zabíjeli Michal Vavro a spol. Tady jsme

bohužel rychle pochopili, že pšenka nepokvete a kvůli množství lidí plus celkem drsný ochrance jsme se odsud radši zdekovali.

Zbejvaly tedy už jen místa, kde jsme předtím byli.

Nedal nám spát hlavně černej rail u nádraží, kde jsme chtěli vidět ten grind lokála Jamieho. Byl podvečer, security už asi čuměli po šichtě doma na telku, a tak to všechno, narozdíl od dopoledne, proběhlo bez problémů. Honza se sice trochu trápil, ale grind nakonec vypotil a vy jste si ho mohli vychutnat

honza malý /r/ laser z double setu

v minulym čísle, kde měl tenhle vrah miniprofil.

Pomalu se smrákalo, a byl tedy čas na úplně poslední a nejvíc hardcore místo. Tím byly již na začátku zmiňovaný bloky, kde měl David Kotyza v plánu udělat ollie. Po příjezdu následovalo množství rozjezdů a hecování, trefit se do dopadu bylo totiž podobný jako zasáhnout střed terče v šipkách. David je ale zkušenej matador, a tak se nakonec odhodlal a trefil to! Výsledkem je asi nejlepší fotka tohodle krátkýho, ale povedenýho tripu!

43

ondra filípek /r/ fs ollie jak hovado

DIY

PLAYGROUND 45 text: Mirek Kvapil, foto: Peter Mercell

KDO SI ASPOŇ JEDNOU VYZKOUŠEL TEN MAGICKEJ POCIT, KDY SI UPLÁCAL NĚJAKOU PŘEKÁŽKU Z BETONU A PAK SE NA NÍ POVOZIL S KÁMOŠEMA, MÁ TO FURT V HLAVĚ A CHCE BUDOVAT DÁL. STEJNĚ TAK JE TOMU I U PARTY, KTERÁ KONCEM ROKU 2012 V ŘÍČANECH POSTAVILA PROJEKT DIY OR CRY GARAGE. TEĎ, O ROK A PŮL POZDĚJC, KLUCI ZNOVU SPOJILI SÍLY A ZA PODPORY FIREM VANS, DARKSLIDE.CZ, POLAR A HAPPY HOUR VYTVOŘILI DALŠÍ UNIKÁT, KTEREJ DOSTAL JMÉNO DIY PLAYGROUND!

roman kentoš /g/ hardflip revert

Trochu paradoxně všechno vzniklo díky lidský lenosti.

Pro zpohodlnělý Pražáky je těch třicet minut autem směrem k říčanský věznici moc, a návštěvy tý krytý parády se tak daly spočítat pomalu na prstech jedný ruky. Bylo proto třeba najít něco přímo v metropoli.

Klasicky to muselo bejt opuštěný místo s možností příjezdu károu a nejlíp i s velkým množstvím stavebního matroše a vody v okolí. Hledalo se relativně dlouho, možností bylo víc, bohužel vždycky se našlo nějaký ale. Pak přišel Tarzan, jeden z hlavních makačů party, s místem, který je relativně blízko centra a na první pohled se zdálo, že by to tu mohlo klapnout.

Jedná se o opuštěný zarostlý asfaltový hřiště s dobrym povrchem přímo přes koleje od fotbalovýho stadionu na Edenu ve Vršovicích. Poloha dokonalá, asi deset minut od skateparku ve Strašnicích, kde většina stavitelů jezdí, všude kolem keře, takže relativní

kořenů a při páčení se zlomil vejpůl, což všechny přítomný dost překvapilo. Fáze dvě – navozit sem matroš! Tarzan měl okolí hřiště perfektně zmapovaný a hned hlásil, že asi pět minut autem jsou u železnice vyskládaný nějaký tvárnice ze starý zbořený stavby, což znělo jako dobrej plán. Hned se tam tedy s Kudrnáčem vydali, otočili se asi pětkrát s károu a materiálu do začátku bylo habaděj! Další základní surovinou je písek. Kluci totiž už dávno přišli na to, že pokud si beton míchaj přímo z něj a cementu, hrozivě ušetřej. Oproti práci s hotovou betonovou směsí asi polovinu peněz!

S výhodou se využilo půjčovny vozejků v OBI, kde těch pár hodin vyšlo asi na tři kila a blízkosti prodejny s pískem. Znovu stačilo pár otoček a na spotě byly připravený dvě tuny sypkýho pokladu. K překvapení všech se během vyvážení písku kolečkama objevilo

i pár dělňasů z ubytovny, který se ptali na brigádku, že by prej klidně pomohli, hehe. Rozpočet byl ale napnutej, a hlavně by to pak nebyl ten správnej DIY. Kolem vlastně furt někdo chodil, jednou partě jakýsi tmavší spoluobčan nabízel foťák za super cenu a byl hrozně naštvanej, že ho nikdo nechce. No a asi úplně největší zážitek bylo, když si to po cestě šinula tak padesátiletá máma s dítětem, který se loudalo a ona na něj zařvala: „Dělej, ty zdechlino chcíplá vymrdaná!“ Společnost žije na tomhle místě prostě víc než exkluzivní. Ale zpátky k věci, když už bylo všechno připravený, místo konečně začalo zajímat i zbytek party. Během prvního stavícího víkendu se sešlo skoro deset makačů, takže i když půlka jen čuměla, furt tu bylo dost rukou na přípravu základů a pak i na míchání a hlazení betonu.

A jak tedy na to? Nejdřív bylo třeba z tvárnic nahrubo

jakub karel /g/ bs smithgrind přes díru

soukromí na stavění, a bordelu na vyplňování překážek se v okolí taky nacházelo dosti. Hlavním a nepřehlídnutelným problémem ale byla dělnická ubytovna v těsný blízkosti nakupený hory hlíny, na který hřiště stálo. Smrdí tohle průserem? Těžko říct. Když se tam šla parta poprvý navážno podívat, dole pod hřištěm navíc stálo několik aut a ve starym vykopanym podzemnim krytu se tu něco řešilo.

Dýlujou se tady snad drogy? Tohle místo se ještě bude muset pořádně prodiskutovat...

Pátrání po vhodnym místě tedy pokračovalo, bohužel však neúspěšně, a tak bylo nakonec i přes všechny mínusy jasný, že hřiště na úpatí Bohdalce se prostě bude muset risknout. Ok, jde se do toho! Jako první krok bylo samozřejmě třeba všechno pořádně uklidit.

Všude se válela spousta odpadků, ve spárách rostla tráva, a na dost místech dokonce i keře. S chutí do toho, půl je hotovo, stačily tedy asi dvě hodiny a všude byl asfalt. Kromě propocenejch triček to naše dělníky stálo i jeden krumpáč, kterej nevydržel nápor

lepení kopingu

47

vyskládat tvary překážek, a pokud možno je rovnou slepit lepidlem. Poté se přidaly menší kusy cihel a hlína tak, aby betonová povrchová vrstva vždycky měla přibližně pět cenťáků tloušťky. Do rádiusů se pro větší pevnost přidalo ještě pletivo, kterýho bylo všude kolem dostatek. Beton se připravoval klasickou vulkánovou metodou, kdy nejlíp dva lidi míchaj proti sobě a točej se. Pod ruce jim vždycky přijdou dva díly

nevzhledné zákoutí města pražského

písek betoňák se osvědčil

písku, jeden cementu a postupně se přilejvá voda. Pro cement a další stavebnický věci se jezdilo do Baumaxu, kterej je na druhý straně Bohdalce, a co se vody týče, to byl asi největší úlet. Kluci koupili pětadvacetilitrový kanystry a pěkně na hulváty si nabírali vodu v nedalekym Kauflandu na hajzlech. Nebejt toho, že tu maj uklízečky spešl kohoutek bez umyvadla na napouštění kýblů, celá akce by byla mnohem složitější, no prostě z prdele klika.

Jedna část party tedy makala na spotě, druhá se starala o přísun všech potřebnejch věcí, piva a salátů s rohlíkama nevyjímaje. Těžko říct proč, ale když má člověk v ruce lopatu, k týhle stravě ho to prostě nějakym zvláštnim způsobem přitahuje. V neděli večer byl hlavně díky vrchním hladičům Rodimovi Špíglovi a Dávidovi ze slovenskejch Margecan, kterej měl 48

bohatý zkušenosti ze stavby tamního DIY skateparku, hotovej velkej rádius, k němu přilehlá skočka a áčková centrální překážka na walliečka a podobný srandy. Kluci vyhlazenou betonovou vrstvu vždycky nakonec posypali trochou cementu, přidali pár kapek vody a železnym hladítkem doladili do maximální dokonalosti. Nedokážete si představit, s jak dobrym pocitem se všem usínalo.

Když se na začátku řešily hlavní mínusy tohodle spotu, nikoho nenapadlo, že zlem největším nebudou fízlové, dělníci ani nějaký dealeři, ale děti z přilehlý ubytovny. Ty totiž evidentně nechápou, že beton nějakou dobu zasychá, a že když do něj hned večer po stavění najedou svou koloběžkou, zákonitě to nedopadne dobře. A přesně to se taky stalo. Ve skočce se při kontrole spotu se zděšením našla hluboká rejha od předního kola tohodle zmrdskýho vozítka, na ostatních překážkách pak obtisky fotbalovýho míče, který ale naštěstí nebyly tak hluboký. Později ještě přibylo pár hodně nepovedenejch pokusů o graffiti a pak i důkaz čirýho čůráctví, když někdo posypal zbytkem cementu půlku rádiusu, urval z něj bočnice a evidentně se pokoušel i poškodit jeho konstrukci.

Všechno tohle vzalo stavitelům vítr z plachet a bylo

tibor nemeš /r/ wallie přes celou centrální překážku

základ překážek z nedaleký skládky

jasný, že dostavovat celej projekt po kouskách by bylo maximálně riskantní. Musel se tak najít další volnej víkend, kdy budou mít všichni čas, dát do toho vše a DIY Playground prostě dostavět! Domlouvání sice trvalo skoro měsíc, ale na konci května se na hřišti znovu sešla početná skupinka odhodlanejch skejtrů a mohlo se stavět. V plánu byl ještě menší rádius s dírou uprostřed, roh, boule a ze zbytku betonu se nakonec vymyslel ještě obrubák na slappy grindy plus celkem vtipná zatáčka inspirovaná Train Bank spotem ve švédskym Malmö, evropský Mecce DIY stavitelství.

Všechno šlo naštěstí jako po másle a ani policajt, co šel kolem, neměl proti stavbě vůbec nic, a naopak všechny vespolek pochválil, že tvořej super věc. Pomoct dorazil i Továrek, kterej partě zapůjčil výborný hladítka made in US a v neděli večer byl spot téměř kompletní! Stačilo

matyáš volek /g/ bs indy přes psycho roh

už jen nalepit luxusní betonový kopingy, co se sehnaly od Matese Lucuka z Mystic Construction, kterýmu touhle cestou letěj vřelý díky, a poladit přejezdy mezi asfaltem a betonem.

Zmíněný přejezdy jsou, kvůli tenký vrstvě betonu, která jde v postatě do ztracena a moc nevydrží, vždycky největším problémem, a i když se klukům podařilo některý z překážek zapustit do země, někde

bylo mu skoro do breku. Celý úsilí bylo málem zmařený jen kvůli tomu, že děcka neuměj den počkat. Mohla by následovat stránka sprostejch slov na adresu těch spratků, ale nechme to radši bejt. Nezbejvalo ale bohužel nic jinýho, než to i přes tohle všechno natřít a doufat, že ty rejhy nebudou až tak vadit.

A naštěstí nevadily. Pokud člověk neměl kola padesátky, trochu to drncalo, ale skejtovat se

základ centrální překážky

roman špaček /r/ fs hurricane

čerstvě natřeno, prosíme nesedat

koloběžkář, co tohle způsobil, si musel dát slušnou hlavičku o rádius

to prostě nevyšlo. V Baumaxu ale byla stavitelům doporučena suprová směs se skelnejma vláknama, která dokázala zatuhnout i v tloušťce několika milimetrů. A to je přesně ono. Nájezdy se teda vypimpily do největšího topu a po jejich zaschnutí už stačilo jen spot natřít barvou, což se nechalo na den focení, protože vodou ředitelnou barvu stačí pro zaschnutí nechat hodinku v klidu.

Zákon schválnosti je bohužel jedna z věcí, která funguje vždy a všude, a tak jak na potvoru znovu zaúřadovaly děti. Ne že by třeba na překážku vyjely, viděly rýhu a už dál nejezdily. Ony to musely rozjezdit všude, a to i v podélnym směru... Když to pan natěrač a hlavní iniciátor celýho projektu Kudrnáč ráno viděl, 50

normálně dalo. Na hřišti se během prvního dne jeho provozu sešla skoro dvacítka riderů a nafotila se většina fotek, který vidíte teď a tady. Jako obvykle se všechno zdálo jednoduchý, ale zdání klamalo. Rádiusy jsou vertovější, než se plánovalo, roh přelítnou jen ty největší bazénový hovada, ale o tom ty DIY spoty jsou.

Když dá člověk trik tady, kdekoli ve skateparku ho pak zvládne s prstem v prdeli.

Nemá cenu vypisovat úplně všechny věci, co na DIY Playgroundu padly. Od toho tu jsou fotky a video, který jste mohli nedávno vidět na našem webu Boardmag.cz. Co ale za zmínku stojí jsou bs indy přes roh, a hlavně transfer do bs grindu Matyáše Volka ze skočky na velkej rádius, tomu se od tý doby zatím

nikdo ani nepřiblížil, potom mega fs ollie ve velkym rádiusu a polet přes roh Ondry Filípka, hardflip revert Romana Kentoše nebo třeba bs smithgrind přes díru až na zem, kterej Tarzan předvedl později ve Versusu.

Bylo toho dost a ten edit si v případě, že jste ho ještě furt neviděli, určitě pusťte!

Doufejte společně s námi, že DIY Playground nějakou dobu vydrží a tenhle článek můžete brát jako inspiraci pro zkrášlení svýho okolí. Opuštěnejch míst je v Čechách i na Slovensku hafo a každá blbina postavená svépomocí vám ve výsledku udělá takovou radost, že to až nebudete chápat. Složte se s kámošema na pár pytlů cementu, sežeňte vodu s pískem a jděte do toho! DIY or CRY!

david šima /g/ fs pivot

52

KO MÁR NO

SPOT QUEST JE NAŠIM NOVÝM, DÁ SE ŘÍCT DOBRODRUŽNÝM, KONCEPTEM, VE KTERÉM SPOLEČNĚ S RIŠEM TURYM A JEZDCEMI NAVŠTÍVENÝCH STÁTŮ OBJEVUJEME MÁLO PROBÁDANÉ SPOTY. JAKO PRVNÍ A WARM-UPOVOU ZASTÁVKU JSME SI ZVOLILI MĚSTO KOMÁRNO NA JIHU SLOVENSKA, KTERÉ SE NACHÁZELO JENOM NECELÝ KILOMETR OD MAĎARSKÝCH HRANIC, A PROTO TU LIDÉ MEZI SEBOU MLUVILI JENOM MAĎARSKY. text: Tomáš Gaži, foto: Peter Mercell

rišo tury /g/ heelflip to bs boardslide před seko centrem

Jižní Slovensko je obecně dost nezmapované, a tak se Komárno dokonale hodilo do našeho Spot Questu.

Ve městě žije zhruba 35 tisíc obyvatel, a jak se nám později podařilo vysondovat, tak tam jezdí asi dvanáct skejťáků v jednom z nejmizernějších skateparků, který kvůli blízké řece už byl několikrát zatopen. Z Prahy na trip vyrážela sestava ve složení Rišo Tury s Monster manažerkou Kristýnou Kokešovou a do hledáčku foťáků klasicky čuměly oči Peťa Mercella a Bugatrona.

Kvůli zácpě na D1 jsme se do cíle dostali až krátce po západu slunce. Volný čas jsme alespoň využili na menší aklimatizaci na lokální faunu i flóru. Po čas projížďky městem jsme zahlédli velký rail, který byl žhavým kandidátem na titulní fotku tohoto článku. Při podrobným oťukáváníčku railu se najednou nedaleko spotu objevil skejťák, z kterýho jsme prostě museli vypáčit, jak to v městě se skateboardingem vypadá.

Lokál Laco nám v průběhu půlhodiny ukázal největší

klenoty v Komárně a musím říct, že jak Rišo, tak i Peťo zůstali příjemně překvapeni. Před spaním ještě padla návštěva nedalekého maďarského městečka Komárom, ve kterém jsme objevili dokonalý zídkový spot, kterého mramor měl být první obětí našeho tripu.

Jak bylo řečeno, Rišo celý trip po jezdecké stránce neabsolvuje sám, a tak jsme si přizvali Jura Vartíka z Nitry a podtatranského Jakuba Šimoňáka. První jmenovaný doplnil partu už další den ráno, a tak jsme rovnou jeli očeknout mramorový plácek v maďarském Komárome. Jen krátce po prvních flatgroundových tricích na nás naběhl sekuriťák a náš plán se nám hned z rána začal hroutit. Po bezvýsledném hledání jsme zakotvili v přístavu, kde Peťa hrozně zaujaly pontony, které se už mnohokrát ukázaly jako schopné spoty. Na jedné části řeky nás bez povolení do přístavu nechtěli pustit, no a z té druhé nám už i vyměřili trest za mřížemi kvůli vniknutí na soukromý pozemek. Čím dál tím zoufalejší jsme šli zkusit štěstí na spotech, které jsme obešli noc předtím. První konečně už i skejtovatelný spot dostal Juro, který chtěl vrátit walliečko z přibližně metrový plošiny až na zem. Parta zahrála Game of Skate, spot se krásně zametl, natočili 54

fotograf /g/ ollie do fontány přes dvoumetrový gap, který musel peťo hecnout poté, co se vajíčko pokakalo (foto: tomáš gaži)

jsme si hezký prostřihy, ale Jurovou ambici vrátit wallie na prvou překazila výška zdi. Po tom, co při svým pokusu zapomněl zvednout nose, následovala asi nejhorší drška, kterou jsme na vlastní oči viděli.

Naštěstí Juro vyvázl jenom s natrhnutým obočím, ale jeho salto mortale vypadalo hrozně a groteskně zároveň. Tak jsme se radši se strachem a smíchem přesunuli k dalšímu spotu, který krvácející Juro velkoryse přenechal Rišovi.

Jednalo by se o obyčejný rail, ale byl zakončený krátkým, strach vzbuzujícím kinkem. Rišo vymýšlel, co nejlepší i nejreálnější trik, avšak nejdřív si chtěl udělat noseslide, aby si zvykl na kink. S původním warm up trikem bylo nakonec dost trápení, a tak po mnoha neúspěšných pokusech se hecoval radši na bs 50-50.

V průběhu hodinového házení se o zem přichází do hry bankovka se 100 Kč, která v rámci heců a sázek o triky kolovala během výletu z peněženky do peněženky.

Nakonec vidina českých peněz Riša osvítila a vrátil svůj první kink vůbec.

Mezitím na Jurově tváři postupně schla krev a byl víc než připravený se vrátit do hry. V merku měl dva spoty, no na tom prvním stály auta a na tom druhém

přísný rišo tury /g/ – bs grind na kinkrailu

juraj vartík /g/ – bs ollie až na cestu u kasína

nás vyhodili dřív, než si dal pokus. Po přibližně hodině jsme dali znovu šanci prvnímu spotu. Jednalo se o třímetrový gap do dálky za kasínem s autentickým názvem „Las Vegas“. Samozřejmě, jak jsme si v Komárně zvykli, ani tenhle spot se neobešel bez drškování kolemjedoucích, a tak Juro před ježděním ještě stihl vyslat dědečka na kole za debilní kecy.

Gap byl docela dlouhý s dopadem na cestu a místo obyčejného olliečka tam Juro vyslal bs 180 a s klidem Angličana a dobrým pocitem z fotky si vychutnával cigáro zatím, co jsme vymýšleli kam dál. Možnosti byly víc než omezené, ale karty ještě mohl zamíchat Jakub „Vejce“ Šimoňák, který vystřídal Jura Vartíka ve výpravě za spotmi.

S malou změnou posádky jsme se tedy vydali na rail, který jsme zahlédli ještě první den během sightseeingu. Relativně vysoký zábro se nacházelo před Šeko Centrem, které, jak jsme pak zjistili, tam stojí jenom pár týdnů. Rišo si na něj nachystal signature heelflip bs boardslide, který mu tam už téměř za tmy a po hromadě nesmyslných heců a sázek nakonec padl. Zrovna když to vrátil, tak se na spotě

rozsvítilo, co nám vnuklo nápad vyzvat mladou krev posádky na rail z boku tohoto obchoďáku. Mizerné světlo a sedmihodinová cesta Vejceho zmohla natolik, že mu tam nadějně vypadající feeble nakonec nevyšel.

Skateboardingu v ten den bylo dost a po nočním kebabu jsme zamířili rovnou do postele. Hotel jsme se pak ráno snažili opustit co nejdřív, protože nám pořád scházely dvě fotky. Bohužel nám spoty došly, tak jsme se vydali na skutečný Spot Quest. Po necelé půlhodině zahlédl Peťo schopně vypadající pomník, na kterém nakonec vyzval on sám olliečko přes dvoumetrový gap s přibližně metrovým spádem. Čas se krátil, a tak jsme zkusili štěstí u railů před Šeko Centrem, na kterých jsme den předtím strávili téměř tři hodiny. Jakubovi nebyl rail ani po druhém setkání sympatičtější, a tak se ježdění znovu chopil Rišo, který tam do pár pokusů vyčaroval flip fs boardslide. Během jeho trápení na spot dorazil lokál Kristián, kterého jsme pak hecli na hardflip ze schodů.

Po pár pokusech na nás naběhl nepříjemný týpek, který se pak ukázal jako provozní celé budovy.

Podařilo se nám vyškemrat alespoň jeden pokus, ale

jak panáček popošel blíž k railu, tak si všiml stopy po skejtu, a začalo nejhorší a nejnepodařenější drama na světě. Samozřejmě zavolal měšťáky a držel nás tam jako rukojmí. Po příchodu policie jsme byli překvapeni, protože policajti byli víc v klidu než ambiciózní provozní, který nás kvůli škrábnutému zábradlí rovnou posílal do vězení. Peťo šel koupit čisticí prostředek, abysme alespoň trochu zmenšili škody, a Rišo zatím dostal 30 € pokutu. Provozní pořád nebyl spokojený, a tak se to muselo řešit přes lokálního experta

rišo tury /g/ flip to fs boardslide za 80 eur, rozloženo na 30 za pokutu a 50 za opravu railu

jurajova držka a.k.a. něco neuvěřitelnýho, těšte se na video na boardmag.cz

na nerez. Ten škody vyfakturoval na téměř 50 €, a tak jsme o osm pětek lehčí mohli konečně opustit tohle maximálně neskejtové město.

Díky tomuhle tripu jsem si uvědomil, jak mizerný podmínky mají někteří skejtři u nás. Proto byste si měli vážit každé snahy o rozvoj skateboardingu ve vašem městě. Na druhou stranu nás tenhle výlet vyhecoval, protože když jsme dokázali pojezdit v Komárně, tak to už zvládneme fakt všude. Ať žije Spot Quest!

57

michael hajn /g/ flip do fakie na oberlaa banks

NO NAME TOUR

VÍDEŇ 59

NAŠI REDAKTOŘI JSOU WORKOHOLICI, TÍM PÁDEM VOLNÝ VÍKEND NEPŘIPADÁ V ÚVAHU, A TAK JSME JEDEN ČERVENCOVÝ PÁTEK, SOBOTU A NEDĚLI ZAPLNILI DALŠÍ NO NAME TOUR, PRO KTEROU JSME SI VYBRALI HLAVNÍ MĚSTO RAKOUSKA, VÍDEŇ. RYCHLÉ PLÁNOVÁNÍ JE PRO NÁS SPÍŠ VÝZVOU, A DŘÍV NEŽ JSME SE NADÁLI, TAK JSME MĚLI ZABOOKOVANÝ HOTEL A NAPLNĚNÉ AUTO. NA VÍDEŇSKOU TOUR JSME POZVALI ČTRNÁCTILETÉHO FREDERIKA LUPTÁKA Z DOBŘE ZNÁMÉ SPIŠSKÉ NOVÉ VSI, VAŠKA STAVÁRKA Z BORDOVIC A MICHAELA HAJNA, KTERÝ KVŮLI ZRANĚNÍ VYNECHAL NO NAME TOUR VE FRANKFURTU. text: Tomáš Gaži, foto: Peter Mercell

Poprvé se podařilo všem vstát brzo a poloprázdný redakční vůz se řítil směrem na Zlín vyzvednout Vaška Stavárka a následně Feďa v Trenčíně. Bohužel, ve výsledku nám vstávaní v pět ráno bylo k hovnu, páč jsme se do Vídně dostali až ve čtyři odpoledne.

Ještě před samotným hrocením na streetu jsme si to namířili do hotelu, kde nás na recepci překvapila Slovenka, která nás poučila o přehnanosti Rakušáků, co se týče nočního klidu, a později se ukázalo, že měla pravdu. Spoty jsme vysondovali na portálu Viennaskatespots.wordpress.com, kde mezi

přehnanostmi a nesmysly najdete i husté a neokoukané záležitosti. Oddělili jsme zrno od plev a házeli do navigace adresy spotů, které by za to mohly stát.

První potěšení přišlo na railu ze sedmiček, kde si nejdřív naše trojka zahrála společně s Peťem Game of Skate, a až pak se rozhodlo, kdo pude na železo.

Spot vyhrál Vašek, který ještě dřív, než byly rozloženy blesky, naskakoval fs smith jak nic. Doslova po pár pokusech to už odjížděl a jen těžko jsme s Peťem schovávali nadšení. Po nejnadějnějším pokusu následoval nepříjemný pád na ruku, který kromě toho, že vyřadil Vaška z tripu, tak i zkomplikoval první den našeho působení ve Vídni. Nedalo se dělat nic jiného než se co nejdřív dostat do nemocnice. Rozdělili jsme se na dvě skupiny, Feďo a Michael hlídali auto a redaktorské duo šlo s Vaškem nach krankenhaus.

Po několika rentgenech dospěli doktoři k výsledku, že má vykloubený loket a musí se to nahodit zpět. Hrůzostrašně znějící procedura byla zcela bezbolestná, ale sádra přes celou ruku bude Václavovi znepříjemňovat život dalších 8 týdnů.

Zatímco jedna skupina strávila ve špitále téměř tři hodiny, ta druhá si kompenzovala skejtový deficit

sázkou, kdo dá dřív flip do manuálu přes celou ulici.

Kupodivu zvítězil Frederik a Michael mu hezky vyplatil 5 € na ruku zrovna v momentě, kdy jsme se vraceli z nemocnice. Den se blížil ke konci a hrotit další spoty už nemělo cenu, tak jsme se pobrali do apartmánu, udělali si čínskou polévku a doufali v lepší zítřek.

Frederika a Michaela jsme ještě pověřili, aby si našli pět spotů, na které se zítra podíváme, a šup spát.

Ani tuhle noc jsme si hromadu spánku neužili, protože Vašek musel brzo ráno do nemocnice na kontrolu.

Zatímco mu doktoři prozkoumávali sádru, nezrakvená

část naší posádky vyrazila na první spot, kterým byly rovné zídky ze šesti schodů. Bohužel na nich byla divně zaoblená hrana, a tak jsme jeli pro lazara zpátky do nemocnice a pak na Oberlaa banks, což jsou banky v hezkém prostředí u jezera. Spot byl sice nádherný, ale pravděpodobnost pádu skejtu do vody vetší, než by se patřilo. Vymstilo se to hned Feďovi, kterýmu při prvním pokusu o kickflip do fakie spadl komplet do vody. Za pomoci nejosvědčenějších záchranářských technik jsme mu chytli nohy a spouštěli ho po břichu na lov utopeného skejtu. Akce proběhla na výbornou,

michael hajn /g/ 360 flip přes lassallestrasse grasgap

frederik lupták /g/ fs boardslide na railu ze 7 schodů na ulici adelheid-popp-gasse

61

a než Feďovi uschnul skejt, tak Michael už odjížděl kino do fakie. Druhý den, první fotka. Nepříznivá bilance, kterou bylo nutno co nejdřív vyrovnat!

Dalším spotem byly známé šestky s railem na Uraniastrasse, který se líbil v mapě Feďovi, ale na místě se mu to zdálo vysoký. Peťo ho rychle vyvedl z omylu, když na první pokus vrátil fs lipslide, ale na Frederika to nezabralo, a tak znovu jezdil Michael.

Rail byl zakončen docela divně, ale to ho nezastrašilo a zamydlil solidní bs crooked. Míša je celkem přehecovanej kluk, tak tam ještě vrátil lipslide do sérky. Dobře von!

Na třetím spotě už Frederik musel jezdit, jestli se mu

Poslední místo dne byl travnatý gapík, který byl menší než na fotce, ale přesto tam Míša vrátil varo.

Na skejtování to už nevypadalo, tak jsme šli alespoň zčeknout spoty, co nám zbyly na další den. Michaela si můžete pamatovat z loňský B*local, kde si do časáku odnesl fotku kina z 11. Jeho úchylka pro skákaní ani po roce neutichla a vybral si největší gap, co v mapě našel. Po příjezdu na spot si byl jistý, že tam zítra vrátí kickflip, a s touto nadějnou vizí jsme se vrátili na hotel. Únavu jsme hned hodili za hlavu, po tom co jsme zjistili, že bydlíme pár stovek metrů od Pratru, gigantickýho slavnýho lunaparku. Okamžitě jsme tam procruisovali a naskytl se nám pohled jak ze znělky

Krásné počasí se v průběhu pár minut začalo rapidně kazit, proto jsem rychle vyrazili na gigantický gap, který se zamlouval Michaelovi. Cestou na spot začaly padat první kapky a po prvním pokuse, při kterém se Michael téměř zabil, nás zastihl životní slejvák.

Nedalo se dělat nic jiného jen zkusit štěstí na krytých zídkách při zastávce metra Donauinsel. Frederik tam po pár pokusech vyslal bs boardslide mezi lidmi schovávajícími se před bouřkou. Počasí bylo nekompromisní a nám nezůstávalo nic jiného než nabrat kurz Praha. I tuhle tour nám zkazily zranění a počasí, ale přesto jsme si odnesli hromadu zážitků a hezkých fotek. Skateboarding nezastaví nic!

frederik lupták /g/ bs boardslide na zídce pod mostem na provařeném spotu donauinsel

to líbilo, nebo ne. Vybrali jsme mu rail ze sedmi, na kterém nám pro změnu začalo poprchávat pokaždé, co si Peťo rozložil blesky. Když se konečně počasí umoudřilo, Feďo začal hecovat. Největší motivací byl pro něj Michael, který mu vyhrožoval, že když nenaskočí, musí mu vrátit prachy ze včerejší sázky.

Hned po tom, co tahle hláška zazněla, Feďo skočil do railu a trápení mohlo začít. Po více jak půl hodině odjel do perfektu ukázkové fs boro a nadšení z fotky a záběru jsme utíkali na další spot ještě před setměním.

seriálu Krok za krokem. Peťovi se okamžitě rozzářily oči jak dítěti o Vánocích a bylo vidět, že spouští pátrací akci po největším kolotoči. Nakonec jsme našli vítěze a Peťo svůj absťák po lítaní dolu hlavou uspokojil. Spal potom jako miminko...

Poslední den jsme využili nejvíc, jak se dalo. Michael měl o fotku víc než Frederik, proto jsme se zaměřili na spoty pro něj. Peťo věděl o vhodných spotech v centru města, tak jsme odstavili auto a vydali se tam na skejtech. Co čert nechtěl, zrovna se jeden z nich rekonstruoval a na druhém byly skatestoppery.

lovení utopenejch skejtů, rybář frederik je spokojen se svým úlovkem, vaškova sádra – 25. 7. byl ten osudný den

michael hajn /g/ bs crooked na urania railu ze 6 schodů s nepříjemným zlomem

63

Bastien Marlin: „Tenhle spot je můj novej domov, postavili jsme si na jihu Francie DIY pod mostem, nedaleko řeky. Focení proběhlo během otvíračky, na kterou jsem pozval kámoše z Vansu, skvěle jsme si zajezdili a večer mi tam padnul tenhle ohnivý switch feeble.“ (foto: Loic Benoit)

Kiko Nguyen: „Adam Tran fotil na rozhovor do časáku, a tak jsem šel s ním. V Novákoch jsme objevili tenhle rail, který se mi na první pohled zalíbil. Bohužel se tam ale strašně jezdilo, dopad byla zámkovka a pak se hned muselo seskočit na silnici. Ten fs boardslide mi tam padnul tak nějak na dvacátý pokus.“ (foto: Peter Mercell)

Tomáš Krňávek: „Peťo přijel do Šumperka fotit bajky, tak jsem toho využil, šel jsem s nim do lesa, a vznikla tak netradiční fotka dropu. Odjel sem to na první pokus, podmínky nedovolovaly udělat chybu.“ (foto: Peter Mercell)

Juraj Vartík: „Tenhle spot je u nás v Nitře, je to nedostavěné obchodní centrum. Byl jsem tady spolu s Adamem Tranem a s Igorem Hanečákem, venku totiž pršelo, a tak jsme se sem šli schovat. Skáču 360 flip přes díru, kam patří schody, ale nestačili je už postavit, a tak tu zbyla metry hluboká díra. Trik mi padnul hned, sice jsem u toho zlomil svojí desku, ale pak to vzápětí odjel na Igorově skejtu.“ (foto: Peter Mercell)

Adam Tran: „Fotka vznikla na Matix day v Bratislavě, spot se nachází u zimního stadionu. Přišli jsme sem někdy k večeru, byl už klid a dalo se tu v pohodě jezdit. Měli jsme toho po celým dnu celkem dost, ale ten bs smithgrind jsem ještě dokázal dát do deseti pokusů. Nepadalo to spíš kvůli tomu, že byla velká tma a blbě se mi to trefovalo.“ (foto: Peter Mercell)

Petr Vláčil: „Byli jsme s klukama na No name tour v Mnichově a objevili tenhle gap u DAB banky. Spot to byl dobrý, skvělý dopad i odraz, jezdilo se mi v pohodě a kickflip tam padnul na třetí pokus.“ (foto: Peter Mercell)

COMING SOON

Na stránkách Boardu máš premiéru, tak se představ...

Jmenuju se Štěpán Bareš, je mi patnáct let, jsem z Prahy z Radotína. Teď jsem skončil základku, hlásil jsem se na uměleckou školu, na filmovou tvorbu, na kterou jsem se tedy dostal, ale nakonec jsem si vybral gymnázium Jana Palacha.

Skateboardingu ses začal věnovat kdy?

Je to tak čtyři roky. Měli jsme v Modřanech vedle školy skatepark a chodili se tam o volnejch hodinách

koukat. Pak sem se nějak hecnul, koupil si skate a šel to taky zkusit. Asi po roce park zbourali, takže jsem se pak přemístil na Štvanici a na Stalina. Ze začátku jsem jezdil sám, ale na Stalinu se skámošil s Danielem Bekem, Slávou Pecháčkem, Tadeášem Hortem, Štěpánem Heroldem a Lukášem Mikulíkem.

Fotky v časáku máš samý raily. Co tě na nich nejvíc baví?

Raily mám rád, ale neni to tak, že by mě bavily víc než ostatní překážky. Klidně bych tam moh mít i jiný triky,

flip přes gap v praze modřanech

ŠTĚPÁN BAREŠ text: Radek, foto: Peter Mercell

ŠTĚPÁNA JSME SI VYHLÍDLI NA FOCENÍ MINIPROFILU A PUSTILI SE DO PRÁCE. BĚHEM NĚKOLIKA PHOTOSESSION SE ALE UKÁZALO, ŽE TENHLE MLAĎAS Z PRAHY MÁ DALEKO NAVÍC. MÍSTO DVOU STRÁNEK MU PROTO PATŘÍ ROVNOU ČTYŘI, A UŽ TEĎ SE TĚŠÍME, CO Z NĚJ JEDNOU VYROSTE, TALENT MÁ!

72

fs boardslide nedaleko stanice metra želivského

drop u magistrátu města chomutov

ale prostě ty raily na fotce dobře vypadaj.

Jak dlouho ti trvalo, než ses na zábradlí odvážil?

Když postavili park v Řepích, tak na tom větším railu nikdo moc nedělal. Já se na to rozjel a hned udělal boro, pak grind, což mě heclo. Další den jsem proto šel na rail z osmi, kde se mi poved grind. Na zábradlí mě taky hecli kluci v Brně, díky Pájo a Marku.

Už sis na railu nějak zásadnějc rozbil dršku?

To ne. Jen jednou sem si dal pořádně, asi největší můj pád, měl sem to pak i jako drškovku na Boardmag.cz.

Nebylo to ale ze schodů, jen na položený brance na zemi.

Hmm, máš docela štěstí, že ti to na railu od začátku šlo, nejspíš proto se toho nebojíš.

Já mám doma takovej svařenej railík na zemi, na kterým se učim nový triky, takže to je možná taky jeden z důvodů.

Skejtuješ každej den?

Teď sem měl hodně práce s přijímačkama, takže jsem skateboarding trochu omezil, spíš sem se učil. Teď už mám ale zase prázdniny, a proto skateboarding every day. Jezdim většinou tak čtyři pět denně.

Co děláš, když neskejtuješ?

Rád vařím, koukám na filmy. Hodně cestuju. Nedávno jsem byl v Londýně, to bylo skvělý! Baví mě umění, rád chodím na koncerty a na výstavy.

Koukal sem, že FB sis založil loni. Jak si bez toho dokázal žít?

Já měl předtim starej profil. Teď sem si udělal novej, nepřidávám si tam každýho a nemám tam kraviny. Ale bohužel jsem na síti pořád, mám iPhone, takže stále nějaký chatování, Instagram, Twitter. Nevim, kolik času tim zabiju, ale na Insta třeba přidávám fotku každej den.

Zaregistroval sem, že ses nedávno stal členem Darkslide.cz...

Za to jsem moc rád, děkuju Mirkovi Kvapilovi, fakt se o ten shop stará!

Aspoň přibliž, jaký to je, jezdit s lidma jako Igor, Krnis, Tarzan na tour, na závody?

Já si to dřív moc nedokázal představit a je to dost jiný, než sem si myslel. Přišlo mi, že se mezi ně nedokážu dostat, protože vůbec nejsem pankáč. Ale zjistil sem, že je to úplně jedno, že mě kluci stejně berou.

Zezačátku jsem tam byl jedinej mladej, ale pak vzali i Honzíka Rathouskýho, což je skvělý, protože teď mám v teamu feláka ve stejným věku.

Nepřijde ti, že Darkslide pankáči nějak moc chlastaj, že by měli třeba víc skejtovat?

Je to pravda a doufám, že to jen u tý kalby neskončí...

Ale neni to zas tak strašný, oni už přestávaj... Trochu!

Jezdíš na deskách Polar, to je velká kultovka, to máš celkem štěstí!

Ta značka se mi líbí, všechno, co dělají, designy maj skvělý. Deska má takovej trochu cruiser tvar, ale pop je dobrej a zvykl sem si hned, jezdí se mi skvěle.

Polar to je symbol DIY spotů. Postavil sis už někdy něco?

Na Zbraslavi jsme s kámošema zkoušeli stavět, klasicky z betonu, udělali jsme takovej malej rádius a chtěli i bedničky a malej railík. Měli jsme velký plány jak to rozšířit, ale pak jsme se na to vyprdli, protože rádius po dvou měsících lidi zničili. Tak mi táta aspoň svařil railík a jezdim na něm před barákem.

Závody jezdíš?

Jezdim, teď naposledy sem se hecnul do Mysticu.

Závody mi nevadí, ani moc nemám trému z lidí, baví mě ta atmosféra, když se sejdou kámoši, ale jezdím to spíš pro zábavu, nejsou v tom žádný ambice. Třeba na Mysticu sem čekal, že budu poslední, ale nakonec jsem byl desátý od konce, a to mě hodně potěšilo. Jinak první závody, co jsem jel, byly pro nesponzorovaný v Řepích, a to sem skončil druhej.

Natáčení?

Točim si videa na Instagram a krátký montáže na Youtube. A teď si kámoš koupil kameru Sony VX1000 a chce natočit takový video o dětech z Prahy a okolí, kde bych měl mít part. Třeba teď jedeme na tři dny

točit do Brna, na to se těšim, to bude dobrý. Už je přesně stanovený datum, bude to dvanáctýho dvanáctý, a přes kámoše v kině Aero se tam domluvila premiéra. Název by měl být Happy and free.

Na jaký videa koukáš nejvíc ty? Úplně nejlepší je Emerica Stay Gold, mám hodně rád Lea Romera, jezdí raily. Můj nejoblíbenější skater je Nassim Guammaz, má skvělej styl.

Půlka léta, co chystáš na zbytek prázdnin?

Pojedu na skate camp s Honzou Rathouským do

fs grind u polikliniky praha modřany

Loučný nad Desnou, potom s rodinou někam k moři, a pak už budu jen skejtovat a točit do toho Happy and free videa.

Je ti 15, posunuješ se k sponzorovanýmu skateboardingu, přemejšlel si, co by si chtěl dokázat?

Hlavně bych chtěl skejtovat, co nejdýl to pude, a hodně cestovat. To mě baví, poznávat nový země, parky, točit v zahraničí.

Děkovačka.

Chci poděkovat Darkslide family za support, rodině za podporu, všem kámošům, kameramanovi Tadeášovi Hortovi za video. Stay positive!

75

Na úvod se nám představ?

Jmenuju se Zdeněk Ustohal, je mi sedmnáct let, jsem z Brna a studuju v Praze střední školu, obor cestovní ruch. Bydlim na intru s Honzou Rathouským, s nim byl profil minule. Jo a ještě sem neřek, že na skejtu jezdím dva a půl roku.

Tak to máš určitě svoje začátky ještě v živý paměti?

Muj kamarád měl skejt z hračkářství, tak jsem ho uprosil, aby mi ho dal. Jezdil jsem pak ve skateparku v Brně Bystrci s lidma, s kterýma jezdím až dodnes,

takže třeba s Markem Jakšem a dalšíma. Za těch pár let už jsem se celkem rozjezdil, dostávám slevy od Meatfly a rýsuje se tu jedna spolupráce do budoucna.

Velkých závodů jsem se ale ještě nezúčastnil, zatím jsem objel jen lokálky v Jihomoravském kraji.

Ty jo, jaktože už máš sponzora, když nejezdíš závody?

Tak kamarád mě doporučil, ukázal moje video ze skateparku a bylo. Takže teď natáčím takový streetový welcome video s Pavlem Vernerem a Martinem Smržem.

Co tam budeš mít za triky?

To nemůžu takhle prozradit, hehe. Chtěl bych se hecnout do velkých schodů a railů, přijde mi že na těch zábradlích zaostávám, a to rozhodně nechci.

Jak často jezdíš a kde nejradši?

Skejtuju každej den, pokud se dá, aspoň tak tři hoďky.

Prostě chci každej den stát na skejtu, abych měl ten boardfeeling. Nejradši jezdim v Brně Komárově nebo na Moraváku, což je takovej spot, kde se s klukama setkáváme, v Praze pak hlavně Stalin nebo někde street.

Co triky, o čem to teď máš?

Nejradši mám switch kickflip a na bedně třeba crooked, to jsou takový mý triky. Moje největší vražda zatim byl bs grind nohel na takový zvyšující se bedně v parku a na streetu pak kino z osmi, ale to už je docela dávno. Nový trik je crooked nollie heelflip, co mi teď padnul, a chtěl bych dát fs boardslide z velkých schodů.

Máš nějaký český vzory?

Tak mně se odjakživa líbí Nikolas Tušl a celá ta Robotix parta.

No, Nikolas už nejezdí...

Tak kdybych jezdil jako on, tak už taky můžu skončit, hehe. Ale pokud vím, tak je to kvůli zranění a s tím nic nenaděláš...

Jakej je tvůj setup?

Mám Meatfly desku, osmičku, k tomu Independent trucky, Chocolate kolečka padesát dvojky a Bones ložiska. A boty mám Emerica, teďka model Jinx.

Co nějaký hobby?

S Honzou si zajdeme občas zaplavat a pak někdy chodím lézt na stěnu. Dřív sem se tomu lezení věnoval závodně, celkem úspěšně, ale už sem přestal, byl na mě takovej velkej tlak, pořád sem byl do něčeho nucenej. Skateboarding je pravej opak tohodle, můžu vše, jak chci já.

Kde by ses nejradši viděl, až ti bude dvacet?

Nejradši bych byl někde v zahraničí a mohl jezdit bez toho, aby mě v tom omezovala práce. Prostě skateboarding bez zábran!

nollie heelflip přes gap v praze na výstavišti

ZDENĚK USTOHAL text: Radek, foto: Peter Mercell

76

DÍKY SKEJTOVÁNÍ S HONZOU RATHOUSKÝM JSME KÁPLI NA JEHO KÁMOŠE Z INTRU, BRNĚNSKÝHO ZDEŇKA USTOHALA. NA TO, ŽE JEZDÍ VELMI KRÁTKOU DOBU, UŽ CELKEM ZABÍJÍ, TEN TALENT JE ZNÁT!

MINIPROFIL

bs ollie ze zídky u anděla v praze

MINIPROFIL

bs flip v praze na florenci

KRYŠTOF MIZUR 78

Tak na začátek řekni něco o sobě...

Jmenuju se Kryštof, je mi patnáct, skejtuju čtyři roky a sponzoruje mě Ambassadors a Horsefeathers. Po prázdninách jdu na střední, na výtvarnou školu na Libeň, protože mě baví kreslení a design. Dělal jsem na to talentový zkoušky, vyšlo mi to, docela se do tý školy těšim...

Na skateboarding se určitě taky těšíš...

Jasný, skejtuju už čtyři roky skoro každej den. Začalo to tak, že brácha dostal skejt k Vánocům, ale nebavilo ho to a říkal, ať to zkusim já. Chodil jsem na plácek

Točíš nějaký edity?

Moc ne, spíš teď s kámošema děláme na takovým skate filmu, mělo by to mít něco kolem půl hodiny až hodinu.

Jinak spíš natáčim klipy pro sponzory na Instagram.

Jak často jezdíš, kde nejradši?

Snažim se jezdit pět hodiny denně, ale někdy třeba jenom tři, anebo i hodinu. Nejradši to mám na Stalinovi, kam jezdim kvůli kámošům, a když se chci něco naučit, tak jedu na Štvanici.

Co triky, co tě baví nejvíc?

Asi fakie cab, pak bs flip a bigspin flip, vlastně

Bones 52, 53. Dřív sem neoficiálně jezdil za DC, ale to už teď skončilo. Takže teď mám poprvý Etnies a je to v pohodě.

Děláš kromě skejtu něco jinýho?

Moc ne, někdy si du zaplavat nebo zaběhat, taky trochu basketbal. Když sem doma, dívám se na filmy nebo jim, nic víc.

Kde by ses nejradši viděl, až ti bude 18?

Chtěl bych se živit skejtem, odstěhovat se do Ameriky nebo do Barcelony. Už se učim anglicky, ale popravdě jsem o tom takhle ještě nikdy nepřemejšlel.

halfcab heelflip do banku naproti štvanickému skateparku

za barák, zkoušel ollie, ale taky mě to nejdřív moc nebavilo, protože mi to nešlo. Pak jsem se to naučil, začal jezdit do skateparku ve Strašnicích, potom na Stalina, kde sem se skámošil s hodně lidma.

Jak si začal v těch Strašnicích, to ti muselo bejt tak jedenáct, to tam ty stejně starý jezdili určitě jenom na koloběžce... Nechtěl si to zkusit?

Chvíli sem o tom přemejšlel, ale naštěstí z toho nevzniklo nic. Jsem za to rád!

Tak to my všichni. Co závody a sponzoring?

Závody se snažim jezdit co nejvíc, baví mě to. Povedlo se mi vyhrát Ambassadors tour, díky čemuž sem získal sponzora na desky. Teď nedávno jsem šel do Horsefeathers shopu si namontovat skejta a prodavač mě oslovil, jestli za ně nechci jezdit, takže teď jezdím i za tuhle značku. Letos moc závodů nebylo, v Polsku jsem skončil desátej v kategorii se staršíma klukama, jeli jsme tam s Markem Štefanem, Cínou a Martinem Pekem. A teď pojedu na závody do Bielavy...

i klasickej flip. Chtěl bych se naučit nějakej pořádnej var, hehe.

Kdo se ti z naší scény líbí nejvíc, jak jezdí, jak si žije, a chtěl bys to mít stejně?

Možná Maxim Habanec trochu, jinak nikdo, já mám vzory spíš z Ameriky. Na Maxovi se mi líbí, že je takovej závodní, že se snaží. A taky má dobrej styl, i ten životní, prostě všechno. Řiká ti něco jméno Vašek Puto?

Nevim, asi ne.

A Pepa Tipanic?

Jo to, jo.

Seš jim trochu podobnej, jezdíš hustě už v mladym věku. Akorát že zrovna tyhle dva se pak chytli kalby...

Já nevim, co přijde, ale nekalim a ani nedělám nic jinýho.

Jakej je tvůj setup?

Jezdim Ambassadors 7.8, trucky Theeve, kolečka

MALEJ KRYŠTOF MIZUR JE VOD POHLEDU SPRATEK, COŽ NEMYSLÍME NIJAK ZLE, ALE PROSTĚ TAK VYPADÁ. A KDYŽ SE ROZHLÍDNEME PO ČESKÝ SKATE SCÉNĚ, ZJISTÍME, ŽE TAKOVEJMHLE SPRATKŮM TO JEŽDĚNÍ ŠLO VŽDYCKY NÁRAMNĚ, PŘIPOMEŇME TŘEBA PEPU TIPANICE. NO, NECHME SE PŘEKVAPIT, KAM AŽ TO KRYŠTOF DOTÁHNE, VELKEJ POTENCIÁL TAM URČITĚ JE.

PŘED 10 LETY

80

BOARD 72+73 NA UFO OBÁLCE BOARDU 72 DĚLÁ TOMÁŠ KADLC FS NOSESLIDE A V ČÍSLE 73 JE PETR KOMÁREK S BS LIPSLIDEM, POSLEDNÍ TO OBÁLKA DLOUHOLETÉHO FOTOGRAFA HOFÍKA.

zajíc, cristovao, jaroš, janda

SHOPS

vintr, dlauhý, ceral, jurášek

V jednasedmdesátce má větší rozhovor technik Tomáš Ondrejka, s partou Zajíc, Marčík, Kutil jsme zavítali do Silvretta Nova. Velký rozhovor čísla patří Tomáši Kadlcovi, pak následuje report z Billabong Junior pro.

Swis cup v Ústí v roce 2004 jelo 95 jezdců, vyhrál Kamil Poč a dětskou kategorii Max Habanec. Na Peace tour do Splitu vyrazil Béďa, Papuánec, Alina, Franěk a Janda.

V článku Po stopách skateboardingu se objevil Michal Čejka, závody v Oslavanech vyhrál čtrnáctiletý Marek Kocák. Pak už jen skateparáda, easy a hard trik škola, hudba, local riders a konec.

Board 73 bylo interview issue, hned první rozhovor měl Michal Suchopár, následoval Petr Komárek, kterej prozradil, že nejvíc ho nasere teplá vodka na baru.

Pak promluví Marek Litinský, Arnošt Ceral, kterej mimochodem řek nejmíň slov ze všech zpovídaných, Jirka Dobeš, Martin Jurášek, Vojtěch Gargaš, Honza Tomšovský, Richard Skandera, Jirka Puffer, Martin Andrýsek, Honza Kesler, Daniel Dauš, Marek Kocák a Jakub Páv. Reportáže byly samozřejmě ze skate závodů, třeba ČSP v Praze Strašnicích jelo 150 lidí.

Na Etnies European open ve Švédsku skončil Tomáš Vintr čtvrtý. Časák končí reportáží ze snb summer campu z Německa, pak je skateparáda, triky, hudba, hotovo.

Nové kolekce výhodně s kartou Snowboardel Sphere

Bugaboo, Všehrdova 27, Praha 1, 257 317 172 Horsefeathers, Klatovská 20, Plzeň, 377 323 890 Swis, Masarykova 3124/32, Ústí nad Labem, 475 207 155

Senovážná 6 | Praha 1, tel: 224 212 854 Galerie Butovice | Praha 5, tel: 234 141 045 Evropská 331 | Praha 6, tel: 235 363 151 www.snowboardel.cz | info a webshop

Nugget skate & snow shop, Orlí 11, Brno, 542 211 693 Horsefeathers, Minoritská 12, Brno, 541 212 114 Matrix, Kapucínské nám. 2/4, Brno, 542 211 927 Subform, Zámečnická 4, Znojmo

Free Style Sport, Vodní 121, Uherské Hradiště, 572 540 847

l evi .co m/sk ateb oard i ng