Board 141

číslo 141 / srpen 2013 | ročník 19 | 69 Kč / 3,29/99 €/SK

141

FALLEN

TOMÁ Š WEIMA SWIS-SHOP.C

DAY PL

ZEŇ

Z TRIP | FUC

B*LOCAL SUMMER TOUR

NN

K SHIT BEGI

NNING | X-GAMES MNICHOV

I M PAC T R E A DY 360° OF IMPAC T PROTEC TION

NIK ESBAPP.CO M

PROGRE SS . CONNE CT. RE SPECT.

FEATURING FULLY-FUSED DURACAP REINFORCED CANVAS AND VANS PRO LITE CONSTRUCTION, THE CHIMA PRO IS UNLIKE ANY OTHER: TOUGH AS LEATHER, YET LIGHT AS A FEATHER.

SKATE.VANS.COM/CHIMAPRO

Field-Tested For

Quality & Durability Burton Bags are developed and field-tested by the team around the world.

No bags have seen more miles or more abuse. That’s why all our bags are covered by a Lifetime Warranty.

Find your next favorite bag at Burton.com/BagCheck

FACEBOOK.COM/BURTONEUROPE

Cilka Sadar / Taylor Pack Mikkel Bang / Tinder Pack RIDER SERVICE EUROPE 00800 287 866 13 (TOLLFREE)

Shot by / Mikael Kennedy

S T A C K S V U L C T H E T E R R Y K E N N E DY S I G N AT U R E S TA C K S ON A NEW VULCANIZED SOLE

FACEBO OK .COM / SUPR A FOOT WE A R @ SUPR A FOOT WE A R

OBSAH 141

na ob álc 360 fl e: Tomáš W ip Barce tailgrab n eimann dě lony. (foto: a spotě na lá perife Robe r to A legria rii )

SKATEBOARDING 26 28

DREAM JOB: JARDA BOČEK STYLE: 360 FLIP MARTIN PEK Nová rubrika na stránkách Boardu, která by vám měla pomoci se naučit dělat triky stylově.

30 42 52

B*LOCAL SUMMER TOUR ROZHOVOR: TOMÁŠ WEIMANN FALLEN DAY PLZEŇ Další nový článek na stránkách časopisu, vybrané teamy dostanou jeden den na to, aby se předvedli v nějakém z českých měst.

66 84 88 92 94

SWIS-SHOP.CZ TRIP MNICHOV X-GAMES MNICHOV COMING SOON: KIKO NGUYEN MINIPROFIL HONZA RATHOUSKÝ MINIPROFIL KUBO IVANČÍK

SNOWBOARDING 58

FUCK SHIT BEGINNING Kolda, Šmoula, Roko, Bendis a další šreďáci natáčeli loni v zimě na objektiv Kuba Lašša čistý street video, který se právě v těchto dnech edituje.

V tomto článku se podíváme, jak to všechno probíhalo.

141

ENTERTAINMENT 14 18 22 72

RIDER’S NEWS TEST THE BEST: BACKPACKS, RAGLAN TEE’S, CRAZY SHIT PRODUCT NEWS WALL Zajímavý fotky, které se dostaly na naši redakční nástěnku, si nemůžeme nechat jen tak pro sebe.

96

PŘED 10 LETY: BOARD 64 A 65

ročník 19 / číslo 141 / srpen 2013 toto číslo vyšlo 14.

8. 2013 příští číslo vyjde 25.

9. 2013 cena 69 Kč / 3,29/9 9 €/Sk

www.redfrog.cz

INTRO 141

„Lidi si u nás pořád moc užívaj, víc chlastaj, než skejtujou. Přijde mi, že tu úplně zabíjejí svůj talent, ať už jde o cokoliv! Místo toho, aby se každý den zdokonalovali a byli lepšími, dělají ve svým volným čase zbytečný hlouposti!“ Rozhovor s Tomášem Weimannem, který se nedávno vrátil z delšího pobytu v Barceloně, kde měl čas se zamyslet nad svým životem, začíná na straně 42.

BOARD MAGAZINE > vydává: HP Publishing, registrační číslo: MK ČR 7303 E, ISSN 1212-4680 ADRESA REDAKCE > Board, Terronská 15, 160 00 Praha 6 tel/fax: 233 357 507, redakce@boardmag.cz, www.boardmag.cz PREZIDENT > Mirek Špek ŠÉFREDAKTOR > Radek Hruška FOTO > Peter Mercell, Michal Oškrkaný, Roberto Alegria TEXT > Radek Hruška, Mirek Kvapil, Martin Kolařík

ŠOTEK > Sviňák sr.

KOREKTURA > Redpen.cz INZERCE > Radek Hruška, radek.hruska@boardmag.cz PŘEDPLATNÉ > Katka Bolfová, katka.bolfova@boardmag.cz DESIGN & PREPRESS > Petr Kačaba / Studio G27 TISK > Tiskárna Libertas, a.s., Praha DISTRIBUCE > PNS, a.s., Pressmedia © Radek Hruška, Terronská 15, Praha 6, IČ: 67809588

RIDER‘S NEWS

Pavel Vyroubal si na jaře musel zkrátit sezonu o pár týdnů, aby si mohl konečně, a hlavně bezplatně doklepnout školu.

Léto zatím věnuje vydělávání peněz, aby hned zkraje podzimu mohl zhurta začít snowboardovat a dopřát si nějaký výlety po ledovcích. Jinak chmurný život pracujícího mu zpříjemňuje pravidelný skateboarding.

pavel vyroubal

Léto plný závodů má i Martin Pek a čas od času se mu povede dostat na bednu, jako například na Lines of Bielawa v Polsku. Jinak stále pracuje s Davidem Chvátalem na svým partu do Black Rabbit 4 a volný čas pak věnuje skoro každodenní koupačce na Berounsku či v Konětopech.

Nejen u Facebooku tráví čas Dan Rahman, takže přes léto dokázal objet pár závodů, třeba Mystic, Beroun či Amsterdam. Při pohledu na level skateboardingu ostatních lidí si uvědomil, že je potřeba pořád skejtovat, učit se nový triky a snažit se zlepšovat. Držíme palce!

Na Horsefeathers skate campu v Lanškrouně koučoval děcka Tomáš Kopáček, který momentálně maká na natáčení editu pro svý sponzory. A protože úspěšně zmáknul přijímačky na další studium na VŠ, má na to spousty prázdninovýho času. Jinak v jeho domovské Ostravě by měl být již brzy otevřen nový skatepark, takže kde bude probíhat Kopovo ježdění, je víc než jasný.

dan rahman

martin pek

tomáš kopáček

Snowbitch rider Janík Hůrka se v Čechách ohřál po sezoně ve Švédsku ažaž, a nyní už se připravuje na snowboardovou misi na Nový Zéland. Janíka čeká 6 týdnů cestování focení a točení po jižním ostrově s bandou kámošů z Austrálie a v listopadu pak opět přesun k polárnímu kruhu do Švédska, kde staví a udržuje snowpark.

Snowboarder Miki Pajer zdolal základku a hned na začátku prázdnin vyrazil s Veselkou a Císařem na čtrnáctidenní surfování do Francie, kde samozřejmě pojezdili i ve sk8parcích, kterých je tam víc než dost. Pobyt u vody mu jako relaxace po sezoně stačil a teď už opět ladí svaly i fyzičku. A samozřejmě vyhlíží sníh!

Klasickou letní rozlítanost zažívá Tomáš Vintr, který během první půlky stačil dát Mystic cup, GrandPrix Beroun, World Cup Nass v Anglii, World Cup v Moskvě a reprezentovat Vans na FOTRovi. Zkraje srpna se mu to na chvíli zklidnilo, ale teď je již opět v USA, odkud by si měl odskočit na závody do Číny.

RIDER‘S NEWS

Po dlouhém trápení a rehabilitaci po zlomenině kotníku začal Matěj Hakl jezdit konečně bez ortézy a dá se říct, že už skoro naplno. Stále cítí občasné bolesti, ale jako důkaz, že už se pomalu zase navrací zpátky v plný síle, slouží 4. místo v besttricku na závodě Damn AM v Amsterdamu. Teplý letní počasí teď hlavně využívá k usilovnýmu natáčení partu do videa Black Rabbit 4.

Celkem úspěšně se dal po zranění dohromady Láďa Hrstka a už si byl zatrénovat na snb campu ve Štítech. Do vody si nalítal fs rodeo a na trampošce double backflip, takže teď se těší, jak nám to ve svých jedenácti letech ukáže na sněhu.

matěj hakl

Skvělej úspěch se poved Rišo Turymu, a to druhé místo na best tricku na závodech Amster damn AM. Samozřejmě se v létě účastnil i dalších evropských skate akcí, odjel i dvě tour, a tak za tu práci odměnil sebe a svojí přítelkyni několikadenním zájezdem do Paříže.

Ke konci léta má Rišo v plánu nějaké natáčení v Polsku a v Barceloně, neb chystá video pro Vans.

Na zimu se Honza Lohynský začal připravovat na campu ve Štítech, kde taky poprvé do vody zkusil bs doublecork 1080. Jinak celý léto pracuje jako plavčík, čimž si vydělává na zimu nebo na výlet do Kalifornie za svým novým vzorem Mitchem Buchannonem. Jinak v září Lohymu začíná poslední ročník střední, takže maturita, a tím pádem i víc práce.

rišo tury

láďa hrstka

honza lohynský

I přes léto se David Čonka pohybuje na českých horách, jenže neni sníh, a tak jezdí na kole. K tomu si naložil poctivý hardcore tréninky, aby měl na příští sezonu pořádnou fyzičku. První návštěvu sněhu si odbude pravděpodobně v hale, kde by rád natočil nějaký předsezonní easy edit.

Léto neléto, jezdit na snowboardu rozhodně musí Štěpán Rokos, a proto zkraje června párkrát vyrazil na rakouský ledovec na Dachsteinu. Taktéž se zúčastnil shootingu s firmou Advita ve Švýcarsku a momentálně si užívá na Zillertalu. Šťastnej člověk!

Léto v naprostý surfový pohodě má Matěj Novák, který vychytal brigádu na surfovým campu ve Francii. V ježdění se naprosto zlepšil, sami na přiložený fotce vidíte ten progres v barelu.

MEATFLY URBAN BACKPACK Batoh Meatfly Urban Backpack má ideální objem 20 litrů. Základem jsou ergonomicky tvarovaný, vyztužený a polstrovaný záda, který snižují pocení.

Kromě menších kapes a organizéru tu najdete prostornou hlavní kapsu, včetně polstrovanýho místa pro 13,3palcovej notebook. Ramenní popruhy byly designovány s ohledem na pohodlí a dokonalost zakončuje vertikální úchyt na skejt nebo snowboard. K mání je za 1.090 Kč.

VANS AUTHENTIC II SKATEPACK

BURTON BRUCE PACK

Největší výhoda Skatepacku od Vansu tkví v jeho jednoduchosti a skrytejch popruzích na skejta. Pokud v nich nemáte desku, tak ani není poznat, že se jedná o skejtovej bágl. Batoh je z polyesteru, má kapsu na laptop i mp3 a ergonomicky tvarovaný popruhy. Celkovej objem je 23 litrů a seženete jej od 1.150 Kč.

Bruce Pack se vyrábí hned v pěti barevnejch kombinacích a jedná se o jeden z nejvychytanějších batohů od Burtonu.

Ve svym nízkym profilu nabízí ochranu pro notebook, iPad, spoustu zapínatelnejch kapes na foťáky, nabíječky a tak podobně, a to vše v kvalitním zpracování materiálů. Objem báglu je dvaadvacet litrů a k jeho koupi si připravte 2.390 Kč.

NIKE RPM BACKPACK Nike RPM je perfektní baťoh, kterej zvládne všechno. Uchrání váš laptop, unese skate, no a do jeho na zip jištěnejch kapes schováte spoustu drobností a pokladů. Není ani velkej ani malej, prostě tak akorát.

Na zádech netlačí, nekouše, je na vás hodnej a poslouchá — kam ho dáte, tam zůstane, dokud nepřijde někdo zlej. To byste pak museli znova do shopu s 2.190 Kč.

BACKPACKS Nechceme malovat čerta na zeď, ale v době, kdy vychází tenhle časák, je už víc jak půlka letních prázdnin za náma a pomalu nastává čas začít přemejšlet o školních povinnostech. Zatím teda spíš jen tak zlehka, třeba o tom, v jakym báglu si tam prvního září ponesete svačinu a notebook, abyste nezdechli nudou a hladem.

NITRO LOCK Lock je novinkou od Nitra a jedná se o batoh navrženej na cesty do školy a pouliční zewl. Objem je pěknejch sedmatřicet litrů, bágl nabízí vystlanej zádovej panel, kapsu na komp i brejle a další spoustu vychytávek, jako je popruh na prkno. Tenhle zajímavě designovanej kousek seženete za 1.990 Kč.

FOX LET´S RIDE BACKPACK Stylovej batoh od firmy Fox je vyrobenej ze 100% polyesteru. Dvě hlavní kapsy jsou doplněny předním prostorem s organizérem, v zadní velký kapse se pak nachází bohatě polstrovaný úložiště na laptop. Pohodlný popruhy mají funkci odvodu potu a celej batoh je pak doplněn bočníma síťovanejma kapsama. Cena na krámech je 1.660 Kč.

HORSEFEATHERS SCRAPER LITE Jsou to rasta barvy, co nás na první pohled zaujme na batohu Scraper Lite z nový kolekce značky Horsefeathers. O jeho rychlý zašpinění se ale bát nemusíte, protože žlutá, červená a zelená jsou přítomny jen na zipech a výšivce. Batoh má kromě velký kapsy s prostorem na patnáctipalcovej notebook ještě čtyři menší a nechybí ani organizér. Cena byla stanovena na 1.390 Kč.

KREW BUCK BAG Dominantou batohu Krew Buck Bag je velký logo týhle oblíbený značky, nechyběj popruhy na skate a uvnitř je bágl vhodně řešenej na uložení školních potřeb. Dále nabízí samostatnou kapsu na laptop, audiokapsu s otvorem pro připojení sluchátek a samozřejmostí jsou vyztužený záda. Buck Bag je k dostání ve třech barevnejch variantách za 1.390 Kč.

19

INDEPENDENT T-HANGER 109 TRUCKS Neználci by možná tipovali, že trucky na fotce jsou odmontovaný z nějakýho podivnýho dětskýho kompletu, ale tak tomu rozhodně není.

Firma Independent se totiž s tímhle produktem vrací o pár desítek let zpět, kdy ve světě jel freestyle a Rodney Mullen startoval svou hvězdnou kariéru. No a k čemu, že sou nám teď? My osobně je vřele doporučujeme při stavbě minicruiseru třeba jako doplněk k rybičce vyřízlý ze starýho skejtu. Cena je standardní, tedy 1.580 Kč za pár.

SANTA CRUZ SIMPSONS MARGE AND MAGGIE DECK U Santa Cruz už několik let frčí výroba cruiserů a prken na ně v designech ze slavnýho seriálu The Simpsons. Asi nejzajímavějším kouskem z týhle kolekce je tohle deskový duo Marge s Maggie ve velikostech 10.3 x 37.7 a 10.3 x 20.5 palců. Stačej vám tak jedny trucky s kolama a v závislosti na tom, s čím se chcete po městě tahat, si zvolíte jednu z nich. Obě desky v jedný sadě vás vyjdou na 2.456 Kč.

CRAZY SHIT Produkce skejtovýho hardwaru se vyvinula do stavu, kdy až na grafiku vypadá všechno víceméně stejně. Rozhodně už nežijeme v době, kdy by si rideři navrhovali svý promodely desek tak, jak to mohl udělat třeba Christian Hosoi v případě svýho hranatýho Hammerheadu. I tak se ale na pultech skateshopů dá najít pár kousků trucků, koleček a dalších věcí, který na první pohled vystupujou z řady. Schválně se mrkněte na náš přehled těhle hardwarovejch úletů nebo až úchyláren.

BLIND BONG CRUISER Tak a teď tu máme jednu libůstku pro všechny huliče bongů. Designéři u Blind skateboards si evidentně taky rádi občas potáhnou a svý vášni se rozhodli vzdát hold prostřednictvím tohodle luxusního cruiseru. Deska šířky 9,5 palce je osazena Blind truckama a měkkejma 58mm kolama s designem listů, který se točej díky Blind ložiskům. Tenhle bong je k mání za 4.290 Kč.

ROAD RIDER STOMPER TREADS Skejtový kolečka s pneumatikovým vzorkem? K čemu je to dobrý?

No přeci do deště! Když už si nemůžete pomoct a svýho tajemňáka musíte venčit i v mokru, kola Road Rider Stomper Treads vám budou skvělým sluhou a podržej vás v zatáčkách tam, kde by normální kola podklouzávaly. S velikostí 70 mm a tvrdostí 78a s nima navíc přejedete všechny nerovnosti a budete pány silnic! A cena? 1.090 Kč.

20

OJ LITTLE DOODIES Při pohledu na tyhle koule v síťce od pomerančů asi jen málokoho napadne, že se jedná o skejtový kolečka. Máme tu čest s modelem Little Doodies z produkce OJ wheels, který byl inspirován kolečkama z roku 1979, kdy si je lidi vychvalovali kvůli lepšímu dostávání se na koping. Zároveň sou skvělý třeba i na trénování slappy grindů na obrubácích. Tvrdost je 92a a cena v ČR byla stanovena na 990 Kč.

INDEPENDENT TC POCKET Jednou z firem, který měly raglan trika ve svý nabídce snad vždycky, je legendární značka Independent trucks.

Jedním z těch nejpovedenějších kousků z nový kolekce je model TC Pocket v černo-šedivý barvě, jehož přední část zdobí klasický velký Indy logo a jenž vyjde na 790 Kč.

RAGLAN TEE´S

VANS ALIEN WORKSHOP RAGLAN

MEATFLY TAG

Pro letošní podzim připravil Vans kolaboraci s hardwarovou firmou Alien Workshop. S tou má nejen několik společnejch team riderů, ale o právě probíhající natáčení Vans videa se stará podobná parta jako o poslední počin od AWS. Kolaborace Vans x AWS je poměrně široká, od kšiltovek přes mikiny až po boty s motivem aliena.

Do kolekce patří i tenhle raglan, kterej v shopech seženete od 790 Kč.

Meatfly se drží trendu a po delší odmlce vyráží do boje se svym raglanem. Pánové se nebojej ani originálního barevnýho pojetí, a tak kromě bílo-černý a šedo-černý kombinace můžete mít i tuhle oranžovo-šedou.

Decentní logo formou výšivky se k tomuhle stylu oblečení hodí a dokonalost umocňuje šitej label na spodním okraji trika. K mání je za 640 Kč.

GLOBE BALLER RAGLAN Baseballový triko s tříčtvrtečním rukávem má v katalogu i firma Globe. Stoprocentně bavlněná klasika se vyrábí v standardním regular střihu v žíhanym provedení a na jeho boku najdete malý vkusný logo tohodle známýho brandu. To by v tom byl čert, abychom v něm neviděli jezdit třeba i Davida Gonzaleze! Triko Globe Baller v shopech seženete za 880 Kč.

NIKE SB DRI-FIT 3/4 SLEEVE TEE Triko Nike SB s tříčtvrtečním rukávem nejenže dobře vypadá, ale je ideální i na skejtovačku, protože pohyb v něm je jedna radost. Díky známý Nike vychytávce jménem Dri-FIT vás i při nadměrnym pocení nechá v relativním suchu a komfortu, váš pot odvede od těla na povrch látky, a tam se vlhkost vypaří. Tím pádem triko zůstává nepromáčený, lehký a opravdu vás neobtěžuje ho mít na sobě. Skejtovat tak můžete, dokud vám dech a nohy budou sloužit.

Tahle hi-tech stylovka bude vaše za 890 Kč.

Jeden čas letěly široký kalhoty a boty, kterejm teď přezdíváme chleby, čepice flexfitky, který pak vystřídaly New Ery. Teď spíš zas všude vídáme šůzky citovky, gatě do úzka a snapbacky, no svět skejtový módy se prostě vyvíjí jako všechno ostatní.

Těžko říct, kterej trendsetter do skejtu znovu přitáhl baseballový trika aka raglany, ale těch jsou teď plný ulice a teď i tahle stránka!

PRODUCT NEWS

Decentní bágl Globe Jagger je vyroben z pevnýho polyesteru 600D, má 3 hlavní kapsy plus boční a přední multi kapsu. Záda jsou polstrovaná pěnou, obsah je 30 litrů a vy si připravte litr jeden a 120 Kč k tomu.

Podzimní kolekce Matix právě dolítla na pulty vašich oblíbených obchodů a patří do ní i tyto kalhoty Constrictor utažené kolem boků a jejichž nohavice se dále zužují směrem ke kotníkům. Styl za 1.890!

Osiris a Horsefeathers udělali společný projekt, a tím je kolaborace na botech a bundě, které nesou loga obou dvou značek.

HF bunda Atos a Osiris boty Ch2, jejichž společným znakem jsou rasta barvy, se na pultech objeví již koncem léta.

Pro letošní podzim představuje Vans kolaboraci s jednou z nejzásadnějších hardwarovejch firem Alien Workshop.

Kotníkovej model Stage 4 má wafflecup podrážku, která kombinuje to nej z klasické waffle a prošívané cupsole.

Boty najdete na krámech od 1.890 Kč.

Stylový plastový skate Globe Bantam je jediný na světě, na kterém můžete díky 4.25" Slant truckům bez obav i grindovat. Dále tu máme kolečka 62 mm/ 83A, ložiska abec7, v kompletu za 3.230 Kč.

Klasická snabpack kšiltovka Supra je vyrobena firmou Starter a v povedené barevné kombinaci modrá-žlutá se na vaši hlavu dostane za 690 Kč.

Nový Globe pro-model 2013 Mahalo patří Marku Appleyardovi. Čistý design ve spojení s technologií S-trac tlumící nárazy a vnitřní vložkou s technologií PU footbed pro pohodlnější chůzi seženete v provedení semiš + plátno za 1.860 Kč.

TRIKO BACK FIXED WWW.NUGGET.CZ

PRODUCT NEWS

Chima Ferguson má první pro model u Vans a jedná se o pořádný stylovky! Tenhle australskej skejtr má rád pohodlný a jednoduchý boty. Úplnou novinkou v materiálech je u skejtovejch bot canvas podlepenej vrstvou duracap, který vydrží nálož. Botky seženete v shopech od 1.690 Kč.

Symetrický prkno Madrid s camberem pro dostatek pružení a konkejvem, který pohodlně drží nohy na místě, to je Weezer Paint Stripes. Využijete ho na cruising, carving, zvládne i lehčí freeride, to vše za 3.890 Kč.

Frajer jako Lizard King budeš v jeho promodelu džín od značky Kr3w. Vyznačují se zejména skinny střihem a zelenou tkaničkou kolem pasu pro štěstí. Nakoupíte za 1.790 Kč.

Ogio si pro vás připravilo super novinku s názvem Rebel. Stylový batůžek má vycpanou přihrádku na noťas, fajnovou kapsu na cennosti, ergonomický ramenní popruhy, super příjemný panel na záda atd. Vejde se do něj 25 l, váží jen 0,6 kg a k dostání je ve spoustě barevných provedeních za férových 1.499 Kč.

Nebaví vás ve škole poslouchat neustálý tlachání učitelů? Pořiďte si sluchátka Skullcandy Hesh se super zvukem, trendy lookem a dokonalou zvukotěsností, samozřejmostí je mikrofon. Skullcandy teď mají spoustu nových designů, na obrázku je letní model Surf Stripe, který dáte za 1.899 českých.

Sedmej promodel P-Roda od Nike je už standardně na lunarlonový podrážce, která zajistí maximální ochranu před nárazem. Další skate vlastnosti není potřeba popisovat, neboť sám P-Rod je zárukou kvality. Boty seženete za 2.390 Kč a můžete si je doladit o další kousky z letošní Safari kolekce, ať už o kšiltovku, baťoh, ponožky, triko...

Signature model Supra bot Erika Ellingtona v šedo-černo-bílé kombinaci seženete za 2.190 Kč.

Kromě klasických vychytávek vám ideální pohodlí zajistí vrstva podrážky z materiálu SupraFoam.

DREAM JOB

PRODUKČNÍ ZÁVODŮ JE ČLOVĚK, KTERÝ SE STARÁ O TO, ABY NA ZÁVODECH VŠECHNO KLAPALO OD A DO Z. JEDNÍM TAKOVÝM JE I PĚTATŘICETILETÝ PRAŽÁK JARDA BOČEK, KTERÝ SE KOLEM SKATEBOARDINGU POTULUJE UŽ VÍC JAK DVACET LET A SKORO STEJNĚ DLOUHOU DOBU JEZDÍ I NA SNOWBOARDU.

JARDA BOČEK

PRODUKČNÍ

26

Jarda vystudoval dvě vysoký školy, obory krizový management a služby leteckého provozu, ale závodů se v mládí nikdy aktivně nezúčastnil. Do pražský skate historie se však zapsal tím, že jako jeden z prvních dělal halfcab bigspin flip. Proto do dneška, když bohnická partička jako Lukáš Daněk či Petr Komárek hraje Game of Skate, tak když potřebujou někoho vykousnout, dávaj „Bočka“.

Jak ses dostal k produkování závodů?

Na základě výběrovýho řízení na sekretáře Světový snowboardový federace, která se tenkrát v Praze zakládala. Konkurz jsem vyhrál a měl tu čest spolu s Norem Steinarem Arvesenem a Liborem Votrubou být u zrodu World Snowboard Federation. Nedlouho na to jsem se začal starat o chod kanceláře Asociace českého snowboardingu, kde jsem se seznámil s Tomášem Znamenáčkem, který dělal produkčního 4x4 Český pohár ve freestyle snowboardingu. Ten si mě na pak na závody vzal jako scoremastera, člověka co se stará o tabulky s výsledky, a já se postupně učil i další činnosti. Třetí ročník těchto závodů jsem pak už produkoval celý já.

Dá se organizováním závodů uživit?

Ano, ale jedině za předpokladu, že produkuješ letní i zimní akce, v portfoliu máš třeba čtyři různý sporty a ještě nějaký festival. Čistě organizací jednoho sportu a jednoho závodu si v Český republice nedokážeš dostatečně vydělat. Pokud ale akci vlastníš, seš

producent, tak si tim nějaký peníz nejspíš vyděláš.

Musím ještě říct, že když sem pracoval pro WSF, AČS, produkoval Mystic, český snowboardový i skejtový pohár a spolupracoval na Snowjamu, celkem asi třicet akcí za rok, tak to už byl příjem celkem dostačující.

Největší závody, co jsi kdy produkoval?

Něco jinýho je dělat sérii a jen jeden závod. Takže třeba nejsložitější a nejdelší bylo v jedný zimní sezoně udělat 8 závodů poháru a 4 Rookie Cupu. Ale asi největší akce, takovej intenzivní drill, tak to je Mystic sk8 cup. Jen v produkci nás tam dělá devět a celkově se na tom podílí kolem stovky lidí. Pro mě to znamená práci od středy do úterý, přičemž každý den skoro od šesti od rána až do dvou do rána, a třeba každý čtyři minuty mi někdo volá.

Zhruba v sobotu už mě trošičku začíná pobolívat hlava a na konci už mám palici přímo nafouklou, protože za ten týden naspím maximálně 20 hodin.

Děláš i přímo svoje závody, že máš na starosti vše od shánění sponzorů až po závěrečný úklid?

East Rookie Fest, což je jeden ze závodů světovýho juniorskýho poháru, takový moje dítě společně se šéfama WSF Italem Markem Sampolim a Rakušákem Meinim Trojardem. S těmihle kluky se mi taky podařilo v roce 2009 i sloučit WSF s TTR (Ticket to Ride).

Kterýho závodu, na kterým si pracoval, si nejvíc ceníš?

Nejvíc asi českýho snowboardovýho poháru 2011/12, ten si myslím, že se poved úplně nejvíc z pohledu produkčního. No a potom 4x4 v roce 2007, za který jsme

od Boardu dostali Board awards, ale na druhou stranu Mystic Sk8 cup je pro mne srdeční záležitostí, kde jsem nechyběl od roku 1994, takže to neumím nezávisle ohodnotit. Příští rok dvacátý ročník, chápete? Haha.

Klasická otázka pro nepřející, jakej největší průser se ti při organizování závodů stal?

Bojkot jezdců finálovýho závodu 4x4, kdy se většina jezdců ve finále sebrala a po příjezdu antidopingový kontroly zdrhla domu. To byl velkej průšvih. A pak na snb finále MČR v roce 2012 velký neshody mezi rozhodčíma a závodníkama kvůli výsledkům. Naštěstí mám vystudovanej krizovej management, takže než začnu křičet, tak se hluboce nadechnu, hehe. Ale tak celkově mi je těch průšvihů líto. Myslim, že je ve vyhrocených chvílích důležitý umět bejt ústupnej a dosáhnout nějaký vzájemný shody.

Budoucnost. Dá se u produkce závodů vydržet třeba do padesáti?

Myslim si, že to neni pro toho člověka úplně vhodný, pohybovat se stále jen mezi lidma od devíti do pětadvaceti let. Myslim, že tak v pětatřiceti přichází čas to žezlo předat nějakýmu pilnýmu studentovi. Ale zas na druhou stranu obří eventy spojený s festivalem, jako třeba Mystic, tak tam je to něco jinýho. Tam nejsi vidět jako osoba, která je tváří akce. Ale ten český pohár je něco jinýho...

Vzkaz pro lidi, abys jim to pak nemusel říkat při závodech každýmu zvlášť.

Buďte všichni fér a moc mě neserte! Hehehe... Jsme moc malá komunita na to, aby tu lidi na sebe navzájem plivali. To nemá význam. Jenom při spojení síly všech se to dá někam dotáhnout. Ještě bych chtěl podotknout, že špinavá politika a intriky do těchto sportů jednoduše nepatří, takže si pohodově skejtujte a snowboardujte, páč to je to, co nás baví…

STYLE

ROZTOČIT A VRÁTIT 360 FLIP MŮŽETE VÍCERO ZPŮSOBY, ALE JEN JEDEN BUDE VYPADAT STYLOVĚ. POPROSILI JSME PROTO MARTINA PEKA, ABY NÁM VYSVĚTLIL, JAK DĚLAT TENHLE TRIK HEZKY NA POHLED. CHCEME PAK I OD VÁS VIDĚT STYL! Už to bylo řečeno víckrát, 360 flip je kombinace pop shov-it 360 a kickflipu.

Tyhle dva triky musíš umět oba, abys to moh vůbec zkoušet. Podle mýho je alfa omega celýho triku zadní noha, která to musí pořádně kopnout. Přední noha roztočí kickflip, což třeba já nedělám moc velkou silou. Desku nechám jakoby odletět před sebe a ve chvíli, kdy se dotočí, chytim skejt přední nohou a stáhnu zase zpátky před sebe. Nejdůležitější je umět desku správně protočit, teprv když to umíš, můžeš začít vymejšlet další věci, jako kam třeba nechat skejt letět a jak ho chytit. To znamená, začni se to učit nejdřív na zemi. Přál bych si, aby všichni pochopili, že triky se na schodech nebo na railu nezkoušej, neučej, ale vracej!

Aby trik vypadal stylově, je nejdůležitější skejt chytat přední nohou. To je celej princip týhle mý jednonožky. Na odraze mám nohy postavený jakoby do elka a ve chvíli, kdy to kopnu, tak zadní noha jde dozadu a opisuje takový kolečko zpět do postavení nad deskou. Rukama si při odrazu pomáhám střihnutím ála P-Rod. To mi pomůže i při soustředění, protože pak cejtim, že ten pohyb dělám správně.

To je velmi důležitý, když se trik naučíte, zapamatovat si pohyb celýho těla a pak ho pokaždý dělat stejně. Touhle fintou potom triky nekazíte, ale vracíte.

P I L F 360 RTIN PEK MA

29

PO ÚSPĚCHU ZIMNÍHO PROJEKTU B*LOCAL JSME SE ROZHODLI TUHLE AKCI USPOŘÁDAT I V LETNÍ SKEJTOVÝ VERZI. PLÁNEM BYLO OBJET PĚT MĚST PO CELÝ REPUBLICE, BĚHEM DNE FOTIT S LOKÁLAMA A NAVEČER USPOŘÁDAT BEST TRICKY O VĚCNÝ CENY V JEJICH SKATEPARKU. VŠE NAKONEC PROBĚHLO PŘED PÁR TÝDNY, A JAK TO NA CESTĚ VYPADALO, SE DOZVÍTE Z NÁSLEDUJÍCÍHO ČLÁNKU! text: Mirek Kvapil, foto: Peter Mercell

E M M U S R U O T

dan vojtaš na ideálním railu v sezimově ústí flipuje do fs boardslidu

R 31

martin rybář a jeho pop shove-it přes schody v kynšperku s dopadem na ne úplně stabilní desku

32

Letní B*local jsme vměstnali do pěti dnů v řadě.

Na přípravy skejtovejch spotů a best tricků nebylo třeba nic extra zařizovat, a tak jsme v každym městě netrávili víkend jako v zimě, i když bychom se teda rádi zdrželi a více poznali místní kulturu! Do redakční káry se nasoukala sestava Peťo Mercell za foťákem, Kudrnáč za kamerou, no a na zadních sedadlech po většinu cesty seděla část česko-slovenskýho Vans týmu ve složení Rišo Tury, Michal Veselý aka Leslie a Dan Vojtaš, kteří domácí ridery hecovali svejma

trikama a odměňovali je za jejich výkony věcnejma Vans cenama. A jaký města, že to byly na plánu?

Kynšperk nad Ohří, Pardubice, Havířov, Znojmo a Tábor. Všechny tyhle totiž disponujou dobrejma parkama a základnou srdcařů, který skateboardingem žijou naplno, stejně jako posádka naší káry!

Kynšperk nad Ohří Začínalo se v neděli 14. července, kdy se kolem desátý dopolední vyráželo z Prahy směrem na západ

mladej kája u kostela v kynšperku dává ollie ze schodů až na cestu

k německejm hranicím, kde leží menší město Kynšperk nad Ohří. Kompletnost posádky narušil pouze Rišo, kterej se ještě nestihl vrátit ze závodu Amsterdam AM, kde nakonec v obrovský konkurenci vybojoval druhý místo v best tricku, což ho aspoň trochu omlouvá.

Kolem poledne se dojelo na místo, kde už čekal lokální skejtovej guru Jarda Vandas aka Vandy. Do káry si naložil velkou desku a další vejbavičku na vyspravení nedokonalostí místních street spotů, to se počítá, tahle snaha! První bod zájmu byl spot za základní školou,

kterej se dal pojezdit na x způsobů. Kromě manuálky, kde Dan Vojtaš bleskově vrátil nosemanual nollie flip out, se tu dalo skákat z „pódia“ na zem na připravenou Vandyho desku, čehož využil Martin Rybář ze Sokolova, když vrátil ukázkovej pop-shove-it. Tou dobou se lidem z okolních baráků přestávalo zdát normální, že na plácku za školou je v době prázdnin asi čtyřicet lidí, a zavolali švestky. Vandy má ale všechno podchycený, policii vysvětlil, o co jde a že budeme rychle hotový, a navíc oběhal další okolní baráky, aby už nebyly žádný další hroty. Díky získanýmu času tak ještě mohl padnout Leslieho bs flip přes dlouhej gap s naprosto minimálním rozjezdem, kterej nakonec vyhecoval i dalšího lokálního killera Lukáše Muchnu k flipu.

První spot byl teda odškrtlej parádní session, která jasně ukázala, že skateboarding v okolí tohodle města rozhodně není mrtvej! Tolik lidí jsme tu nečekali ani v nejbujarejším snu. Hlouček se poté přesunul do centra, kde je u jedný sámošky k nalezení výborně vypadající kink rail, kterej prej onehdá Vandy vyzval grindem. Jeho záda si to pamatujou doteď, ale podobnou vzpomínku si chtěl vytvořit i Honza Kopeckej z Varů, kterej po chvíli přemejšlení nad feeblem a bs smithem už už projížděl boro přes celý zábradlí.

Výsledek jeho snažení jste mohli vidět na našem webu v jednom z pokračování rubriky Dršťková,

což samo o sobě mluví za vše. No prostě to bolelo!

Jamiemu se naštěstí nic zásadního nestalo, a tak se šlo dál k místnímu kostelu, kde jsou kromě železnejch laviček na sérky i pěkný schody, co se daj skákat spolu s chodníkem až do hlavní silnice. Vandy vyhecoval svýho mladýho učně Káju, aby tu udělal ollie, který taky během chvíle padlo. A že to nebyl malej gap!

To by ze streetu stačilo, zavelel náš průvodce a zavedl nás do místní hospůdky, kde se nás rozhodl pohostit svojí specialitou z grilu. Šlo o hodně zvláštní recept, a když jsme na stole viděli kuřecí maso, banány, zelí a sladkou chilli omáčku, nevěřili jsme, že z toho může vzniknout něco normálního. Opak byl ale pravdou

a za chvíli jsme se cpali skvělým a osvěžujícím letním jídlem, který vám vřele doporučujeme ozkoušet. Stačí ogrilovat malý kousky kuřecího, odložit ho do mísy, na gril hodit banány se zelím, smíchat s masem a polejt zmiňovanou omáčkou. Tohle si teda zabil, Vandy, díky!

Na pátou už byla plánovaná první session ve skateparku, což se stíhalo jen tak tak. Park v Kynšperku je celej z betonu a na to, že ho nestavěla skejtová firma, je dost hustej. První best trick se rozjel na bedně rovně a do šikma, kde se v nejlepším světle ukázal náš starej známej ze streetu Martin Rybář, když odjel shove-it grind do sklonu a shove-it grind fs shove-it ven na rovný. Za tyhle triky si odnesl batoh Vans a šlo se dál. Kynšperská parta nedá dopustit na rovnej railík z banku, kde se tedy jelo o boty.

Vítězem týhle session se stal Lukáš Muchna za flip fs boardslide do čista a vzhledem k tomu, že se pomalu stmívalo, byl čas na poslední překážku. O další botky si to lokálové rozdali ze schodů, kde znovu zazářil Martin Rybář se svým varial flipem. Tenhle týpek byl

asi nejvyhrocenějším člověkem, kterýho jsme za celou tour potkali. Jezdil nonstop do úplnýho zničení a na konci nás prosil, ať už to ukončíme, že musí furt něco zkoušet. Jen tak dál, jednou z tebe něco bude!

V rukou Vandyho jsme si přišli jako na prázdninách u babičky. Hned po skončení best tricků naběhl do místní hospůdky a za chvíli se vracel s guláškem a pivama. Jo Rišo, přišel si o hodně! Po noční session v parku s halogenama, kde se Vandy ukázal i jako skvělej skejtr, když si nastavil rovnej rail dalším railem a vrátil asi pětimetrovej crooked, proběhlo ještě pár piveček a všichni až na Leslieho, kterej chtěl mermomocí zachlastat se svejma novejma kámošema,

se odebrali na zaslouženej odpočinek. Měli jsme před sebou přeci jen ještě čtyři náročný dny, že. Ráno jsme se sháněli po Lesliem a po krátkym, ale jasnym telefonátu nám bylo oznámeno, že spí venku před domem na trávě. Nevypadal sice úplně fresh, ale to nám po největších dících Vandymu za přespání, a vlastně za všechno, nezabránilo v pokračování v cestě směrem Pardubice.

Pardubice V Praze proběhla vyzvedávačka Riša a během hoďky už se skejtovalo na luxusní pardubický plaze, kterou si právě Rišo hned oblíbil a vrátil tu snad všechny triky,

rišo tury se na jednom z nejznámějších pardubickejch spotů nenechal zahanbit a zabil flip do bs tailslidu

michael hajn se nenechal zastrašit ani sekuriťákem ani zlomenou deskou a nakonec odjel u pardubický pošty flip z 11 schodů

35

petr hájek protahuje téměř za tmy airwalk z luxusních osmiček v havířově

co zná. Na plácku nás brzy doplnila i parta kolem Michaela Hajna, se kterou jsme vyrazili na street.

Hned ze začátku se šlo na největší hardcore, tedy jedenáctky u pošty. Michael si dal asi deset pokusů na flipa, vypadalo to fakt nadějně, ale ve stejnou chvíli, kdy nás vyhazoval sekuriťák, bohužel zlomil skejta.

Jestli je v Pardubicích nějakej známej spot, je to určitě zídka u Tyršovejch sadů, kterou můžete znát třeba díky nosebluntslidu výtrh Nikolase Tušla. Ta se hned zalíbila Rišovi, kterej se sice trochu natrápil, ale nakonec tu odjel perfektní flip bs tailslide.

Nastal čas best tricků v parku a k našemu překvapení tu znovu byla hodně početná skupinka riderů z mnoha okolních měst. Začínalo se na railíku

na zemi, kde se našim očím poprvý ukázal Dominik Mudruňka. V Busenitzově speedu tu vrátil parádní flip fs bluntslide a při vyhlašování nebylo o čem diskutovat. Dominik si odnesl batoh Vans a pokračovalo se na manuálce s dropem, kde to tenhle člověk znovu vykillil flipem do dlouhýho nosemanualu za boty. Poslední shoes na svýho majitele čekaly na schodech s bednou, kde se nejlíp předvedl Vojta Všetička, když odjel luxusní nollie varial heelflip.

Rozflipoval se i Michael Hajn, a tak jsme se mohli hnedle přesunout zpět k poště, kde na novym skejtu ten flip padnul během pár pokusů, a to do perfektu!

Do Havru to byla dost dlouhá cesta, a tak se radši bez zbytečnýho otálení hned vyrazilo.

nažrala do sytosti, hlavně pak Kudrnáč, kterej si dal snad šest chodů, včetně šlehačkovejch dortů a podobnejch píčovin. Průvodce po spotech nebyl třeba, protože jsme byli v Danově domácím městě.

Nedaleko Havru je Frýdek-Místek, kam se chtěl Rišo už dlouho podívat a dát co proto místnímu railu u zimního stadionu. Vypadalo to na rychlou akci. Heelflip boardslide na třetí, flip boardslide a heelflip noseslide taktéž, no a mohlo se jít na triky, který má Rišovi cenu natáčet. Volba padla na heelflip noseslide bigspin out, ze kterýho se ale bohužel stala zábava na téměř celý odpoledne, hlavně vzhledem k povrchu pod railem. Rišovi asi pětkrát chybělo jen krapet štěstí, ale vytouženej trik nakonec bohužel nepadnul. Musel se

tak spokojit „pouze“ s heelflipem do crookedu, kterej na railu vrátil poprvý v životě.

To každopádně ještě nebylo Rišovo poslední slovo.

Skejtování pokračovalo na novym kinku u Alberta v Havířově. Chuck Turys si rail nejdřív ozkoušel transferem do bora a během asi deseti pokusů pak přidal i transfer do lipslidu! Ufff, nikdo z přítomnejch nechápal, co je ten kluk zač. Během Rišova snažení ještě Dan zkusil smithgrind přes celý, ale odměnou mu byla jen další Dršťková.

Bylo pět hodin a šlo se do parku, kterej v našem programu nakonec vystřídal Duklu. Její okolí se totiž bohužel přestavuje a i samotná DIY hala bude podle všeho brzy smazána z povrchu zemskýho. Havířovskej

rišo tury u zimního stadionu ve frýdku poprvý odjíždí svůj heelflip crooked na zábradlí

Havířov Spaní bylo domluvený u Vašnosty z Picnicu, ráno se vstávání nehrotilo a na doporučení jsme vyhledali místní Globus restauraci, kde se parta za pár kaček

37

honza špalek hodně překvapil, když na znojemskym altánku vracel jeden trik za druhym. tady ho můžete vidět ve fs feeblu

park patří k těm horším a vůbec nerozumíme, jak se v něm mohli takhle vyjezdit Jurda, Dan a další. První session se před zraky početný skupinky diváků rozjela na rohu a na transferu, kde byl za benihanu až na zem botama Vans oceněn Pepa Plíšek. Pomyslný stříbro a triko připadlo na Hájoše, kterej tu odjel parádní backside ollie. Druhou překážkou v řadě byl velkej

rádius u minirampy, kde to znovu rozbil Pepa Plíšek svym nollie transferem přes roh, no a za flip indy na plošinu nějakou tu cenu získal ještě mladej letec Kuba. Last session se vyhrotila na rádiusovym funboxu s bednou. Botky za hardflip přes radius na zem si odvezl Duky Nguyen a další druhý místo připradlo na Hájoše za jeho grind nahoru do grindu na radiusu.

Hodně velká a nevídaná stylovka! Hájošovi jsme ale nedali pokoj ani teď a odebrali se s ním k obchodnímu domu Permon, kde z ideálních osmiček vrátil noční airwalk.

Znojmo S Havrem jsme se rozloučili příjemnou grilovačkou u Vašnosty na zahradě a ráno jsme si to přes Globus štrádovali do Znojma, kde už netrpělivě čekala parta v čele s Jirkou Staňkem a Honzou Špalkem. Hned po nezbytnym načerpání sil ve vyhlášený místní jídelně se s focením začalo na místním altánku, kterej určitě znaj všichni čtenáři, co si Board kupujou aspoň čtyři roky. Padlo tu už všelicos, ale fs feeble ještě ne. Právě pro ten se rozhodl Špalda, kterej tu ještě předtím nejčastějc z první nasázel boardslide, fs boardslide, lipslide, feeble, crooked a bs lipslide. Tomu se říká ukázat se v dobrym světle! Hned po týhle trikový smršti jsme vyrazili k zimnímu stadionu, kde je další typickej znojemskej spot, bank s hnědejma kachlíkama.

Ještě předtím jsme ale narazili na drop ze zábradlí do úzkýho banku, kde si svou premiérovou fotku na tour odbyl i Dan Vojtaš. Samozřejmě to muselo bejt z první, jinak by to dost bolelo. U banku byla bohužel zaparkovaná něčí kára, a museli jsme tak pokračovat dál. U jedný ze znojemskejch středních škol nedávno vyrost relativně vysokej rail z devíti, do kterýho se znovu vyhecoval Špalda. Boro padlo jak nic a Jirka Staněk se ještě chtěl ukázat flipem, u kterýho si ale roztrhl ruku. Nikdo z přítomnejch nechápal, když přihlížející týpek tmavší pleti, co šel kolem s rodinkou, vytáhl desinfekci a začal Jirkovi čistit ránu. To jsme přímo na spotu ještě fakt nezažili.

Pátá se blížila a byl čas se uchýlit do parku. Ten maj ve Znojmě relativně novej a dalo by se říct, že fakt dobrej. Dřevěný překážky sou sice na ne úplně vyhovujícím asfaltu, ale z něj se člověk neodráží.

První session proběhla přes roh, kde Mára Březina odjel pop shove-it late flip za čepku a Jirka Staněk se prolítl ve flipu až na zem za kulicha. Druhý místo bylo Jirkovi souzený i na druhym fleku za fs nosebluntslide na rovný bedně s dropem. Za sebou ho tentokrát nechal Špalda, kterej odjel dost nepochopitelnej grind flip out na šikmý bedně, která rozhodně nepatří k těm nejpozvolnějším. Best tricky vygradovaly na railu rovně a ze šikma, kde se naplno vyžil i Vans tým a nasázel tu všechno možný i nemožný. Vítězem týhle session se znovu stal Mára Březina, odměněnej botama za flip crooked. Na druhym místě se do třetice umístil Jirka Staněk za 360 lipslide.

I ve Znojmě jsme se to snažili nepřehánět s kalbou, ale po tom, co si Peťo s Lesliem a Rišem z Kauflandu místo rohlíků s paštikou donesli klasickou čilovou butylku rumu, bylo jasný, že zejtra bude řídit Kudrnáč, a hlavně to, že k našemu ubytovateli Márovi se večer nebudeme muset naskládat všichni. Sraz byl domluvenej na osmou ráno u Kauflandu a za řvaní hesla: „Znojmo, vidíme dvojmo“ se parta rozdělila na dvě skupiny.

Kudrnáče ráno vzbudil telefonát od Leslieho, kterej tvrdil, že se mu Peťo ztratil, když Leslie lez na střechu Kaufu, aby zde přespal. Fotograf v tu chvíli prej ležel na chodníku, kde už ale ráno nebyl. Hledat Peťa bez

dan vojtaš věděl, že tenhle drop ve znojmě musí padnout na první, jinak to bude hodně bolet

39

telefonu se zdálo jako nemožnej úkol, a tak byli všichni rádi, že ještě dost zlitej vyvrávoral z přilehlýho křoví.

Z kapsy hned vytahoval bloček s pokutou, kterou prej nad ránem dostal za házení lahve po popelářskym autu. To ho pak ještě nějakou dobu nahánělo po ulicích Znojma a pomohlo mu až schování se za nějakou zídku. Poté s Lesliem pokračovali v kalení a asi až po dvou hodinách si je na úplně jinym místě odchytli fízlové, hrozili kamerovym záznamem incidentu, a Peťo tak musel s pravdou a penězma z peněženky ven. Kdyby takhle strážci veřejnýho pořádku fungovali v důležitejch věcech, co?

a asi dva další lidi, což nás po předchozích skvělejch zastávkách dost zklamalo. Místňáci podle Míry o všem věděli a slibovali, že dorazej. Divný, ale co, když nechtěj boty a další věci, je to jejich věc. Odměnili jsme tedy aspoň Tomáše za jeho celodenní snahu slušivejma Vanskama a vyrazili směr Havlíčkův Brod, kde se odpojil Leslie, a pokračovali do Prahy.

Tábor

s nima skvělý sessions v parku i na streetu. Závěrem bychom ještě rádi poděkovali firmě Vans za věcný ceny plus našim průvodcům a lidem, který nám poskytli střechu nad hlavou, tedy Vandymu, Hajnovi s partou, Vašnostovi, Ivo Honovi, Márovi Březinovi, Mírovi z Taboardu a všem, kteří se prvního letního B*localu zúčastnili nebo ho jakkoli podpořili. Bylo super vidět, že skateboarding na lokální úrovni v Čechách pořádně žije, a už teď se těšíme na další ročník, kterej možná zavítá i do vašeho města!

Na poslední zastávku do Tábora to z města okurek a vína byly po okreskách víc jak dvě hodiny, a nezbejvalo tedy než vyrazit. Po cestě proběhlo ještě osvěžení na přírodním koupališti kus od cíle a kolem jedný pak sraz s naším průvodcem Mírou z Taboardu. Ten si s sebou dovezl i dva asi nejlepší táborský ridery Matěje Šabatku s Tomášem Kroužkem a mohla začít tour de spots. Na všem, co měli kluci připravený, se ale vždycky objevil nějakej háček, a tak jsme nakonec skončili na známejch nově natřenejch railech v Sezimově Ústí. Doufali jsme, že Matěj tu něco hecne, ale měl nějakej zlej den či co, a tak to tu po dvouhodinovym zbytečnym zdržení vyzval aspoň Dan svym flipem do frontside boardslidu. Čest lokálů tak nakonec zachránil Tomáš Kroužek, kterej nám na fotku v místnim DIY bowlu předvedl feeble to fakie. Situace na spotech byla předzvěstí podivnejch událostí v parku, kde ve smluvenej čas jezdil jen Tomáš

I přes táborský zklamání tour celkově hodnotíme nanejvejš pozitivně. Na cestách jsme ujeli 1.167 kilometrů, během nichž jsme potkali spoustu super lidí zapálenejch pro skateboarding a zažili

michal „leslie“ veselý u školy v kynšperku nad ohří vrátil bs flip přes schod s extrémně krátkym rozjezdem

tomáš kroužek feeblem do fakie představuje diy bowl vedle táborskýho skateparku

41

Tak jaký máš letos v Čechách léto?

Zvláštní. Poprvý je takový léto, který si můžeš každej den užívat, každej den je krásně a víš, že až se ráno probudíš, můžeš se jít koupat k vodě. Na druhou stranu sem se musel kvůli rodinným problémům vrátit dřív z Barcelony, takže to není úplně tak, jak jsem si představoval, je víc starostí. Ale jinak léto je super, jezdim se furt koupat. Hlavně i kvůli tomu, že jsem si hned po návratu ze Španělska zranil koleno a nemohl doteď skejtovat. Takže tohle léto trávím většinu času u vody s přáteli.

Sakra, zrovna druhou otázku sem měl připravenou na to se zeptat, kolik toho teď najezdíš?

Tak když sem ready, což teda vlastně už jsem, protože před dvěma dny sem byl poprvý jezdit, tak skejtuju tak pět dní v týdnu, čtyři až pět hodin denně. Začlo mě teď bavit cestovat různě po spotech. Když seš na nových místech, tak zkoušíš nový triky, pořád tě něco napadá.

Na jednom a tom samym spotě moc novejch věcí nepřijde, hlavně po čase tě to přestane bavit a tolik tě to nemotivuje!

Jaký to vůbec bylo v tý Barceloně?

Někdy v lednu sem si řek, že už toho tady mám dost.

A protože jsem měl našetřený peníze plus podporu od sponzorů, rozhod jsem se, že odjedu do Barcelony.

Vyrazil sem tam úplně sám, aniž bych tam kohokoliv znal. Hned první den jsem se tam seznámil s jednim týpkem, u kterýho sem pak čtrnáct dní bydlel. Za tu dobu jsem si vychytal spaní na nějakej čas u Rogera Silvy a pak se přestěhoval na byt s kámošem kameramanem, na půl jsme si ho v centru pronajali.

Poslední dva měsíce jsem pak bydlel u kameramana Thomase Winkla na nejlepším místě, hned vedle jednoho z nejznámějších spotů Paral-lel. Dá se říct, že v Barceloně jsem jenom skejtoval, každej den, nedělal jsem nic jinýho, prostě pět měsíců ježdění, natáčení, focení...

A co zajímavýho si zažil?

Je toho spousta, pro mě byl zážitek každej novej den.

Vždycky jsem si šel zajezdit na Macbu a podobně, byli tam všichni evropský pro jako třeba Jesus Fernandez, Javier Sarmiento, to už samo o sobě byl zážitek je poznat a skejtovat s nima. A taky sem měl třeba možnost se dostat do DC Embassy, kde jsem natočil video La Classe a part, kterej ale vyjde až ke konci roku, protože toho maj předtočenýho spoustu, a tak se musí nějakou chvíli čekat. Za to sem nejvíc rád. Měl jsem také možnost se podívat na barcelonský X-Games, díky známejm sem se dostal na finále až do skateparku a mohl tam být s lidma jako Sheckler, Huston a tak.

Jak si lidi v Barceloně žijou?

Je to hodně podobný jak u nás, to znamená party life.

Každej den si jdou sednout někam do baru, chlastaj, choděj na párty, přijdou mi všichni takový free. Taky jsem poznal, že Španělé jsou celkem líný. Jak maj přes den ty siesty, tak jsou z toho takový zpomalený, což mě jako nahajplýho člověka štvalo a měl sem s tim občas problémy. A taky vůbec neznaj pojem čas, oni ti řeknou, že za dvacet minut se sejdete na spotě a dorazej třeba až za čtyři hodiny. Říká se, že když se přestěhuješ do neznáma, tak najednou svět vidíš úplně jinak. Na cos přišel v BCN ty?

Tak přesně tohle jsem měl možnost si zažít. Během doby, co jsem tu nebyl, se stalo pár nepříjemností v rodině, a to mě hodně donutilo se nad vším zamyslet.

Hodně mě pobyt v Barceloně změnil, bylo to hlavně tím, že většinu času jsem tam trávil sám a hodně jsem přemýšlel o tom, co opravdu chci, a to si člověk začne uvědomovat spousty věcí, zamyslí se nad celým svým životem. Jak seš navíc v tý zemi odkázanej sám na sebe, tak tě to prostě donutí dělat všechny věci jinak. Tady v Praze máš rodinu, přátele, vždycky můžeš někomu zavolat.... V Barceloně sem byl sám, a to je pak všechno mnohem těžší, ale myslím si, že v životě každýho potřebný! Naučil jsem se díky tomu i vařit.

A potom ses vrátil zpátky, do země, kde kvete hejt a závist...

Nevim, proč sem si to myslel, ale prostě sem tak trochu

TOMÁŠ

WEM WEIMAN Z DELŠÍHO POBYTU V BARCELONĚ SE ZPÁTKY VRÁTIL TOMÁŠ WEIMANN AKA WEMI A DALO BY SE ŘÍCT, ŽE SE Z TOHO ODLOUČENÍ OD DOMOVA ZLEPŠIL V JEŽDĚNÍ, A JEŠTĚ K TOMU ZMOUDŘEL. UDĚLALI JSME PROTO S TÍMHLE ČTYŘIADVACETILETÝM PRAŽÁKEM HNED ROZHOVOR, ABYSTE SE I VY MOHLI POKOCHAT JEHO PROGRESEM, ZA KTERÝ HO HRDĚ SPONZORUJÍ GLOBE, AMBASSADORS, JESSUP, N1 SHOP A SNAPBACKS.CZ.

text: Radek Hruška

nollie frontside heelflip na macbě v barceloně. tohle je muj nejoblíbenější trik, a navíc ho dělám na jednom z nejoblíbenějších spotů, i když je celkem těžkej a moc lidí tu přes to neskáče (foto: kubo krížo)

MI NN

43

nollie frontside flip ze spotu v barceloně, z kterýho jsem měl už před čtyřma rokama fotku na reklamu horsefeathers. chtěl jsem se tam vrátit, protože je to tam příjemný, ale dopad se už za ty roky úplně zničil, a tak sem to musel vrátit až za něj (foto: roberto alegria)

doufal, že i tady v Praze se lidi lehce změnili. Jenže se nezměnili vůbec, je to tady pořád stejný! Ale prostě to bylo tim, že jak sem se změnil já, tak sem nějak očekával, že k tomu došlo i tady. Navíc lidi si tu pořád moc užívaj, víc chlastaj, než skejtujou. Přijde mi, že lidi tu úplně zabíjejí svůj talent, ať už jde o cokoliv! Místo toho, aby se každý den zdokonalovali a byli lepšími, dělají ve svým volným čase zbytečný hlouposti!

Myslíš, že kdybys nejezdil na skejtu, že by ses sebral a jel žít do nějaký jiný země?

Tak po týhle barcelonský zkušenosti určitě. Přišel jsem na to, že mě naplňuje cestování, že nechci bejt tady.

Neni to z důvodu, že bych to tu neměl rád. Mě se Česká republika a Praha líbí, je tu nádherně, ale víc mám rád teplo a moře, který tu chybí. Dobrý počasí tu máme tři měsíce v roce, a to je málo. A hlavně, když cestuješ,

skateboarding zvláštní. Třeba si pamatuju, že prvního flipa jsem udělal na tartanovym hřišti, byly jsme tam hrát basket a jen tak v pauzičce to tam padlo.

A jak to přešlo do toho, že si to začal brát vážně?

Jsem nejlepší kamarád s Martinem Pekem, už od školky je pro mě jako vlastní brácha. Chodili jsme spolu i na základku, seděli v jedný lavici a on byl vždycky víc na soutěžení, celá jejich rodina jsou sportovci. Já na tohle moc nebyl, ale jak Martin začal jezdit sérii závodů Salebra Skate Cup a první závod vyhrál, tak jsem si říkal, že bych do toho měl taky začít víc šlapat.

Pamatuju si tvoje různý fotky a záběry, ale nejvíc mi v hlavě utkvělo, jak sis strašně rozbil dršku někde ve Francii na schodech. O co tam šlo?

To byly devatenáctky. S Horsefeathers jsme měli tour, Barcelona a Marseille, a jeden den jsme jeli kolem

poznáváš nový lidi, učíš se jazyky, je to prostě pořád něco novýho. Mě nebaví stereotyp.

To máš velký štěstí, že si díky skejtu na tohle přišel.

Já sem fakt rád, že jsem se do tý Barcelony dostal, ukázalo mi to hodně. Zjistil sem, co v životě chci...

Cestovat!

Dostal ses ke skateboardingu taky se štěstím?

Ani ne. Já když byl malej, tak sem dělal všechny sporty, ale u žádnýho moc nevydržel. Starší kluci u nás na sídlišti v Michli si sami postavili skatepark, to mi bylo tak dvanáct, třináct a my jsme se tam s Martinem Pekem chodili na ně koukat. Tenkrát jsme měli vlastní skejty, ale jezdili na nich jen downhill po zadku z kopce, ale jak jsme viděli ty kluky, jak dělaj triky, tak jsme to začli taky zkoušet. Oni nám ty starší říkali, ať jezdíme normálně, že nejsme malý děti. Ze začátku byl můj

tohodle spotu. No a protože já mám rád ten pocit, že přes něco skáču, tak jsem si řek, že tam musim jít a musim to zkusit. Tak jsme zastavili a celej HF team, Arnošt, Matěj Hakl a další se šli podívat. Říkám, že bych udělal switch ollie, ale všichni, místo aby mě nahecovali, tak mě odrazovali, ať se na to vykašlu, že to nedám. Prostě žádná podpora. Když se na to teď zpětně podívám, tak mě to docela mrzí, team by se měl vždycky hecovat navzájem. Odjeli jsme teda pryč, ale druhej den sem se probudil s tim, že kašlu na to, co kluci říkaj, a šel sem do toho. Namontoval sem si novýho skejta, vzal nový boty a že na to jdu. A kluci zase, že se mi něco stane a tak. Problém spotu byl odraz zvlněnej boulema, tedy celkem nesmysl to skákat. Přijeli tam i místní lokálové z Red Bullu a říkali, že jedinej, kdo tenhle spot vyzval, byl Jamie Thomas a udělal si při fs lipu na railu

switch laser flip v praze na petříně na oblíbeným spotě. padlo mi to celkem rychle. nejdřív jsem zkoušel switch frontpop 360, ale točil se mi heelflip, tak sem to změnil právě na ten laser (foto: peter mercell)

45

šílený koleno. No tak to dík moc za takovýhle informace před mým pokusem. Než jsem do toho šel, tak sem se rozjel tak třicetkrát a třicetkrát jsem zastavil. Byl to strašnej adrenalin, já v tý době skočil maximálně osmičky a najednou devatenáct schodů. A pak sem to jeden pokus skočil... Blbě sem se odrazil, ve vzduchu sem nevěděl, co se děje a dopad na natažený nohy, na paty, a úplně se vypnul. Nejhorší byla ta bolest, asi největší, co jsem kdy zažil, a ještě horší cesta zpátky.

Neměl sem pojištění, nemoh sem k doktorovi, takže jsme jeli celej den dodávkou zpátky domu, já ledoval nohy, který natekly jak bambule. To bylo nejhorších dvacet čtyři hodin v mym životě.

Jak to hodnotíš takhle po letech. Nepřecenil ses?

No... V tu chvíli asi jo, skejtu sem nedával to, co teď, nejezdil sem tak často. To si myslim, že je důležitý.

Nemusíš jezdit deset hodin denně a úplně každej den,

switch bigspin flip z nákladový rampy na rudný za prahou. ten den jsem udělal i pěknou fotku nollie flipu, ale protože switch bigspin flip se moc často nevidí, rozhod sem se pro něj. než sem to vrátil, zaběh sem si tu maraton, nákladová rampa je strašně dlouhá (foto: peter mercell)

ale je dobrý na skejtu stát pravidelně, abys měl jistotu a kontrolu. Ale stejně, kdybych teď vrátil čas zpátky, tak bych do toho šel znovu. Fakt! A hlavně bych si určitě udělal pojištění, hehe.

Jaký další zásadní triky svýho života si pamatuješ?

Určitě switch laser double heelflip. Teď už sem ho od někoho viděl, ale třeba ještě do loňska to byl trik, který nikdo nedělal. Nebo aspoň o tom nevim. Měl sem z něj strašnou radost a lidi kolem mě vůbec nechápali, jak je to možný. Udělal jsem ho pak na Grand Prix v Berouně při best tricku z velkejch osmi schodů, a tim to vyhrál. Taky si vzpomínám, jak jsem jednou nečekaně na Stalinu udělal nollie 360 flip přes bílou. Projížděl sem kolem tý bílý zídky, přes kterou jsem vždycky skákal a v hlavě mi blesk tenhle trik. Tak sem to klukum řikal, všichni jenom bla bla a já to na desátej pokus vrátil!

Vůbec nechápu, jak sem to moh udělat, tenhle trik totiž

půlroce v Barceloně, kde se mi nestalo vůbec nic, tak jak jsem se vrátil, tak sem si hned brutálně narazil koleno o zeď. Nejdřív tam byla voda, která po čase zmizela, ale pořád je tam nějaká sraženina a budu muset zajít za nějakým specialistou. Už s tim můžu jezdit, ale neni to dobrý, protože v koleni cejtim bouli, tak aby s tim nebyly do budoucna problémy. O tom ví spousta lidí svý. Kromě pat teda nic nemám, ale právě ty se mi vrací každý druhý skejtování. Stačí jen blbě dopadnout třeba ze skočky na Stalinu a bolí to. Ale už sem na to zvyklej, takže to dokážu přetrpět a jezdim dál.

Skejtuješ strašně dlouho, jak vidíš ty jednotlivý etapy skateboardingu, kterýma sis prošel?

Jsem rád za všechno, i když nebylo všechno úplně nejlepší. Kdybych to moh teď vrátit, dal bych skateboardingu o hodně víc. Dost jsem na to kašlal, měl sem dobrý podmínky a nedělal jsem proto úplně

přes tu zeď nejde... Ale já mám radost z každýho triku, kterej udělám, i když je to třeba jen var na zemi.

Co myslíš, co přináší největší progres do skateboardingu?

Určitě skejtovat s dobrejma lidma, pořád s novejma a s těma, co jsou namotivovaný a stále mají chuť se zlepšit. V ježdění tě neposunou takový, který nemají žádnou motivaci a chodí se projet jednou za týden. Jak sem byl teď v Barceloně, tak sem měl možnost párkrát skejtovat fakt s dobrejma lidma, a to ti dá najednou úplně něco jinýho. Profíci přemejšlej tak, že triky vracej, ne zkoušej. A je jim jedno, jestli je schodů deset, nebo patnáct, přijdou na spot a prostě ví, že to udělaj.

Bohužel u nás to takhle lidi nemaj, tady je to spíš o tý pohodičce, i když poslední dobou se to zlepšuje.

Tenkrát si z těch devatenácti schodů měl jen odražený paty. Co další zranění během let?

Nikdy v životě jsem neměl nic zlomenýho a kromě těch pat nemám žádný problémy. Teda až letos, potom

to, co jsem dělat měl. Chybama se člověk učí a důležitý je, když si to uvědomíš. Na tohle všechno jsem přišel v Barceloně, začal jsem si tam víc vážit věcí. Kdysi jsem dostával boty i peníze a přišlo mi to jako samozřejmost, takže jsem si říkal, proč někde točit nějaký videa nebo dělat fotky? Přitom teď vim, že když člověk něco chce dostat, musí pro to něco udělat. Byl jsem tehdy mladej a hloupej! Že ti tohle neřekli ti starší?

Tady u nás to ty starší taky nikdy moc pořádně nevěděli.

Přijde mi, že spousta starších skaterů měla možnost se dostat někam daleko, a jak vidíš, tak se moc daleko nedostali. Samozřejmě, lidi tu měli pro modely, videa v Evropě, byli známí, ale já myslim dostat se do Ameriky, bydlet tam a jezdit s nejlepšíma profíkama.

A někteří Češi na to měli, ale prostě to nedopadlo. Já byl taky takovej, nevážil sem si toho, užíval si, místo abych dělal to, co dělaj lidi v Americe. Tam to drtěj, jezděj denně, pořád se učej nový triky, hecujou se navzájem.

nollie big spin flip v praze na strahově. přijeli jsme, dal sem si jedno switch ollie a tohle pak udělal na třetí (foto: peter mercell)

47

48

switch inward heelflip v praze na zahradním městě v parčíku pro děti. při focení bylo asi čtyřicet stupňů, ale vrátil sem to během deseti minut (foto: peter mercell)

To nám tu chybí. A hlavně lidi v zahraničí víc cestujou po spotech, pořád hledaj nový místa, a když někde něco chybí, tak se klidně složej, koupěj beton, zadělaj spáru a můžou jezdit. Tady u nás, když je spot špatnej, tak všichni řeknou, že je to na hovno a jdou dál. To si myslim, že je špatnej přístup.

Měl si někdy závodní období, že ses soustředil na to, abys sbíral dobrý umístění?

To právě že ne. A když se teď koukám, jak skateboarding funguje, tak by to každej skejtr měl aspoň trochu závodně mít. Samozřejmě nemusíš bejt super závodník, jsou lidi, co to nejezdí, a zabíjej na streetu, ale přesto každej z nich aspoň jednou někde nějakej závod vyhrál. Já o tomhle teď taky přemejšlel a chtěl bych začít víc jezdit závody, což ale znamená víc jezdit po skateparcích. To já nikdy moc nedělal, mě láká víc street, zídky, schody. V parcích jsou to banky, raily, je to jinej styl skateboardingu, než já jezdim. Ale proč to nezkusit. Změna je občas dobrá.

Na následující otázku už si tak trochu odpověděl.

Myslíš, že se období peněz ve skateboardingu dalo líp využít?

Určitě dalo, ale to by i víc museli chtít lidi, co tam o penězích rozhodovali. Myslim tim třeba manažery teamů, který často sledovali vlastní zájem a hodně peněz si nechávali pro sebe, místo aby je rozdělili do teamu. No, takhle to tu vlastně funguje pořád, moc se to nezměnilo, snad jen že peníze už tu nejsou žádný!

Jaký jsou tvý největší zážitky z tý doby cashe a ježdění na tour?

Dlouhou dobu sem jezdil za Nike SB, víc jak pět let, a když se to rozjíždělo, tak si pamatuju, jak jsme s klukama cestovali na Nike SB tour, dokonce z toho pak vyšlo v Boardu DVD. Bylo mi tenkrát sedmnáct, osmnáct, cestovali jsme celý prázdniny po Čechách a po Slovensku se stříbrným karavanem Davida Horvátha. Měli jsme spoustu bot, dokonce nám za to Nike zaplatil... Na tohle jen tak nikdy nezapomenu a nevim, jestli se tohle někdy bude opakovat. Ale doufám, že ano.

Jak si na tom se sponzorama teď?

Já jsem spokojenej a nejvíc teď vděčím Globe, kteří se o mě staraj. Jsem jim vděčnej za všechno. Taky jsem rád za skejty Ambassadors, že mám možnost je dostávat, takže taky velký díky. Hlavně desek dostávám celkem dost, což je supr, že nás takhle podporujou. K deskám dostávám i Jessup gripy, to jsem bral vždycky jako samozřejmost dostat k desce grip, ale ono to taky něco stojí, takže taky děkuju. Dál taky N1shop.cz! A teď sem začal jezdit za Snapback.cz, což je internetovej obchod hlavně s čepicema a se značkama, který tu moc nejsou.

Ale jak sem řek na začátku, nejvíc mě drží Globe a jsem za to moc rád.

A co ostatní hardware? To si kupuješ?

Vždycky jsem tohle vybavení dostával od nějakejch známejch, třeba i teď v Barceloně mi dal kola jeden profík, co jich měl doma čtyřicet v bedně. Mě nikdo nikdy tim hardwarem nesponzoroval, já ani nikdy nezkoušel nic sehnat. Kdysi dávno sem slyšel, že někdo jezdil za nějaký trucky a že to znamenalo dostat jen dva páry za rok. To mi zase moc jako sponzoring nepřijde.

I když pořád je lepší dostávat něco než nic. Ale abych odpověděl na otázku, ano, teď si tyhle věci kupuju.

Takže na ježdění potřebuješ peníze. Z čeho vůbec žiješ? Kde pracuješ?

To je takový složitější, dělám toho víc. Hodně mi pomohli rodiče, dost jsem si našetřil a do toho ještě hraju poker. Poslední rok se mi tim docela daří vydělávat peníze, to je super. Samozřejmě je těžký, když skateboardingu věnuju tolik času, chodit někam do práce. Tohle je taky jeden z problémů, proč se u nás lidi v tom skateboardingu daleko nedostali. Když seš mladej, chodíš do školy a nic nepotřebuješ. Ale když seš starší, začneš řešit peníze a ty u nás ve skejtu moc nejsou a lidi pak nemaj šanci jezdit. Jestli já budu muset pracovat, tak si najdu něco takovýho, abych moh skejtovat, protože mě to baví fakt moc. A to si myslim, že je to nejdůležitější, aby člověk jezdil hlavně pro zábavu!

frontside noseslide v praze na vltavský. mám rád o něco vyšší překážky, proto na ně mám pop, a tak mě napadla tahle zídka (foto: peter mercell)

50

Zbejvá ti čas a prachy na nějaký hobby?

Poslední půlrok jsem začal dělat strašně moc různých sportů. Hodně běhám, plavu a každej den posiluju a cvičim. Nechodim moc do fitka zvedat činky a tak, ale cvičim sám se svou vlastní váhou a do toho samozřejmě dělám jogu a různá dechová cvičení. Myslim, že když je člověk ve stresu, tak to cvičení pomáhá. S klukama taky chodíme hrát basket, volejbal, záleží podle času.

Každopádně základ je pořád něco dělat, pak člověk nemyslí na hlouposti.

Jak se fotilo pro tenhle rozhovor?

V Barceloně jsem neměl žádný fotografy, ale dostal

to vyšlo skvěle, a nebyl sem ani ve stresu a myslim, že se rozhovor poved.

Jsou ještě nějaký triky, co by ses chtěl naučit, nebo věci, který bys chtěl někde udělat? Do toho dalšího rozhovoru v Boardu, co budeš mít za pár let?

Určitě, hehe, mám toho v hlavě spousty. Je pořád co se učit, skateboarding totiž nemá hranice! Mě baví pořád něco zkoušet, já nejezdim tak, že bych pořád do kola drtil ty stejný triky. Prostě si du zajezdit, něco mě napadne, tak to dělám. Chtěl bych se naučit spousty triků... a hlavně je natočit, to je podle mě nejdůležitější, mít nějaký pořádný profil. Pro nás Evropany, kor pro

jsem tam šanci párkrát fotit s Robertem Alegriou, který fotí pro Nike a je celkem známý. Bylo to díky tomu, že tam fotil s Markem Zápražným a párkrát mě vzali s sebou. Jsem za to nejvíc rád, že se to takhle povedlo.

Pak mám jednu fotku od Kuba Kríža, který do Barcelony přijel nějak na týden s klukama z Prahy. Když jsme to fotili, tak jsem to nedal, protože nás vyhodili, ale pár dní potom jsem to udělal celkem rychle. Pak sem přijel zpátky a Peťo Mercell mi říkal, že by měl hned tejden po mym návratu na chvíli čas. Takže jsme chodili asi pět dnů po sobě a každej den jsem udělal jednu fotku. Takže

Čechy, je to jediná možnost se někam dostat. Udělat si profil, ve kterym bude půlka triků, co nikdo neviděl nebo umí jen málokdo. Musíš bejt něčim zajímavej.

Neřikám, feeble na railu z deseti je hustej, ale umí ho dalších x lidí a ty máš menší šanci, že se s tim někam dostaneš. Když dáš něco jinýho, lidi si tě snáž všimnou, třeba mě si kvůli tomu pamatují hodně.

Možná že za těch pár let začneš jezdit úplně jinak, rampu nebo bazény.

Možný je úplně cokoliv. Třeba začnu jezdit wakeskate, ten bych si chtěl teďka vyzkoušet. Na skejtu budu

jezdit, dokud to půjde, ale třeba se mi na wakeskatu bude dařit a začnu se tomu věnovat, co já vím. Ale vyvinout se to může všemi směry, za deset let můžu jezdit big air s Bobem Burnquistem, hehe. Jako upřímně, byl by to muj největší sen, ale myslim, že tuhle disciplínu musíš už jezdit odmala, že už se to nedokážu naučit. Když sem teď viděl novej Bobův profil, tak musim říct, že je to něco neuvěřitelnýho a že se mi to líbí víc než všechny street party Hustona, P-Roda a podobnejch. Poprvý v životě se mi stalo, že jsem u skejtovýho videa měl husí kůži. Neuvěřitelný, kam se to posouvá!

nollie noseslide bigspin flip out na okraji barcelony ve stejnej den, kdy sem udělal i trik na obálku tohodle boardu (foto: roberto alegria)

text: Radek, foto: Peter Mercell

FALLEN

DAY PLZEŇ

NOVÁ, PRAVIDELNĚJŠÍ RUBRIKA, SE KTEROU BYSTE SE TEĎ NĚJAKÝ ČAS MĚLI SETKÁVAT NA STRÁNKÁCH BOARDU, BUDE O NÁVŠTĚVÁCH ČESKÝCH TEAMŮ V NAŠICH ČI SLOVENSKÝCH MĚSTECH. A JELIKOŽ SI V REDAKCI LIBUJEM V SOUBOJÍCH S ČASEM, TAK NA JEŽDĚNÍ DOSTANE KAŽDÝ TEAM POUZE JEDEN DEN. JAKO PRVNÍ JSME SI ZAJELI DO PLZNĚ, ABYCHOM TU S FALLENEM OBJEVILI NOVÝ ČI MÁLO VÍDANÝ SPOTY.

braňo mrváň /g/ fs grind u nákupního centra plzeň plaza

Československý team Fallen spadá pod Destiny distribution, firmu z Plzně, takže volba města byla hnedle jasná. Team manažer Mára Močkoř dostal za úkol si to připravit, vybrat místa, zorganizovat lidi a pak v den D už spolu s námi objížděl jeden spot za druhým a dohlížel, jestli všechno klape a někdo se náhodou nějak nefláká. Sraz všech zúčastněných byl někdy kolem desátý ráno, z Prahy spolu s redakční crew dorazil Braňo Mrváň a Matyáš Volek a na místě náš čekal Ota Fiala.

53

ota fiala /g/ fs lipslide na košuvce

Celkem byla sranda, že všichni tři rideři jezděj goofy, takže to na spotech měli kluci s výběrem triků trochu limitovaný. Neztráceli jsme proto čas, dali si hand shake a šlo se na první spot. Ten po příchodu vypadal velice crazy, ale nakonec se ukázal jako jezditelnej.

Jednalo se o mramorovou římsu vhodnou na výtrh, která byla zapuštěná do zdi, prostě takovej pěknej spot hnedle vedle hlavního nádraží. Takže tu byl celkem šrumec lidí, navíc chodník neni moc široký a někdy se při odjezdu člověk skoro dostal až do silnice, kde jezděj autobusy a podobně. Braňo Mrváň tu udělal bs smith, Ota Fiala zkoušel switch noseslide výtrh, ale při pohledu do foťáku na Braňovu bombu toho nechal, protože o tom, co pujde do časáku, bylo rozhodnuto.

Další místo se nacházelo u bazénu na Slovanech, vede tudy cyklostezka a vedle ní jsou starý obytný

podivnej, že jsme ho do toho ani nechtěli moc hecovat, ale on na nás nedal, vylez si nahoru a začal to skákat.

Překvapivě tam do pár pokusů odjel backside ollie, za což si respekt zaslouží, a celá parta to mohla oslavit obědem. Kdo by čekal nějaký vepřoknedlozelo v originál plzeňský restauraci, ten bude zklamanej.

Vyrazili jsme do Globusu, kde v místní restauraci servírovali pětitalířovej chod za velmi nízkou cenu 125 Kč. Nikdo se ale moc necpal, aby se mohlo dobře skejtovat. Teda až na kameramana Kudrnáče, kterýmu plně nacpanej žaludek prý funguje jako steadicam, tedy taková ta drahá věcička montující se na kameru pro získání plynulých záběrů.

Další focení bylo přímo v centru u divadla Josefa Kajetána Tyla, kde jsou sedmičky se zdí. Braňo Mrváň je známej tím, že docela zkouší wallridy na rovnejch

zdech u schodů, tenhle trik už měl hned na jednom ze svých prvních profilů v OK videu. Proto tady taky zkusil wallride, ale na dopadu byla spára, a tak po hodinovým snažení se toho musel vzdát, protože to fakt nebylo reálný. Respekt si za to ale určitě zaslouží, tenhle trik v Česku i na Slovensku mnoho lidí nedělá.

Začalo se řešit, co dál, protože zatím měl fotku jen Matyáš a Braňo, a do článku je potřeba ukázat triky od všech členů teamu. Mára si vzpomněl, jak ve starym plzeňskym videu, kde jezdili lidi jako Kuba Kolomičenko a spol., se hodně jezdila zídka na Košuvce u baru Hokejka. Je to celkem atypická věc, která v Čechách nemá moc obdoby, a nejspíš je to vhodný pouze pro boardslidy. Ota říkal, že už tu kdysi odjel fronbor, a že tedy vyzve frontside lipslide. Rozhodně ta zídka neni zadarmo, když člověk nevychytá rovnováhu

matyáš volek /g/ bs ollie ze zdi pod mostem milénia

domy. První pohled na tuhle lokalitu nabídne spousty možností ke skateboardingu, bohužel je to tady zlehka ohlodaný zubem času. Například tu byly schody s přeskokem railu, ale nedaly se použít, protože byl na odraze propadlej asfalt. Tim pádem se dal na focení a točení použít jenom takovej přeskok zídky, která mohla bejt vysoká tak na jeden skejt na vejšku.

Braňo to nakonec zabil olíčkem, ale stejně to nebylo tak efektní, takže se to do článku ani nepoužije.

Nikdo ostatní tam nic jinýho nevyzval a byl čas se přesunout dál.

Přejelo se pod most vedoucí k zábavnímu centru Milenium. Tenhle spot nebyl plánovanej, ale Matyáš Volek najednou z auta uviděl podivnou zeď, ze který šlo skočit na ulici. Hned začal pořvávat, že tam chce jezdit, což nikdo moc nechápal. Spot to byl tak 55

v bodě zlomu, může jít strašně na dršku, a to se Otovi taky párkrát stalo. Nakonec se mu ten lipslide poved a mohlo se jít dál. Na scénu ale ještě vstoupil Braňo, kterej si komplet převoskoval šikminu za zlomem a udělal neskutečnou věc – boardslide do feeble.

Nikdo jsme nechápali, ale je to natočený a můžete se těšit na video, který z Fallen dne v Plzni proběhne na Boardmag.cz.

Dalším spotem byla plzeňská městská část Zadní Skvrňany, což už samo o sobě je víc než vyzývavej název. Mají tady zajímavý mramorovo-asfaltový náměstíčko, který čertví k čemu sloužilo dřív, ale teď se tu na zajímavejch lavičkách dá skejtovat. Jen co jsme začali jezdit, už tu na nás lítaly hejty ze všech stran, jak tu občani odpočívaj s dětma a my je rušíme.

Ale pěkná prdlačka, jediný, co tu občani dělali, bylo, že lili v místní hospodě. Takže jsme jim vysvětlili,

povodní, tak všechno bylo zanešený bahnem a jezdit tu nemělo vůbec cenu. To zamrzelo, ale nevadí.

Na závěr dne to chtělo nějakou hardcore vraždu, a tu Mára Močkoř připravil u obchodního domu Plzeň Plazza. Mají tam takovej dost dobrej hranatej rail z dvanácti schodů, jen lehoučce do země. Protože tam nedaleko postávalo policejní auto, tak jsme to s Braněm nechtěli moc riskovat a připravila se rychlá akce. Peťo si vzal jen foťák do ruky, rozložil blesky a Braňo to tam na první naskočil a při druhym se rozmrd dole. Z povzdálí mu k tomu vyhrávaly Tři sestry, který tu někde v okolí měli koncert, a Matyáš Volek pořád říkal, jak tu zůstane a na konciku si užije. A najednou k railu přibíhaj sekuriťáci, což bylo v době, kdy to Braňo už zrovna odjížděl, teda lehce ve wheelíčku. Začli do nás strašně prudit, odkud jsme, co chcem, kam to fotíme atd. Samozřejmě jsme

se z toho vykecávali a že jako už deme pryč, a oni pořád, že musíme smazat fotky. Kudrnáč nenápadně vyzval Braňa, ať si to jde dát ještě jednou, ať je jistota dobrýho záběru. No, Peťo Mercell mu to ale naopak hnedka zakázal, prej že se nevyplatí je provokovat.

Tak jsme se sebrali a šli do auta na parkovišti, kde už na nás opět čekala ta vopruzlá ochranka a pořád, ať to všechno smažem a bla bla. Nakonec jsme se z toho teda nějak vykecali a mohli odjet z parkoviště, což pro nás bylo celkem vykoupení, protože jsme z tý situace už měli celkem nervy. Úplný finále celýho pobytu s partou v Plzni obstarala společná fotka na kopci za městem, kde si Peťo zaexperimentoval s foťákem a mohlo se jet domu.

Cestou v autě jsme si pak prohlíželi záběry a fotky, a musíme neskromně konstatovat, že tahle rubrika se zdá jako celkem dobrej nápad.

braňo mrváň /g/ ukázkovej bs smithgrind u hlavního nádraží

že je to na pár pokusů a jezdilo se dál. Ke skupince nespokojenců se začalo přidávat víc a víc lidí, pak už to nebylo vůbec příjemný, ale Ota naštěstí konečně vrátil frontside noseslide na soklu ze tří větších schodů.

Následoval nedaleký rail, který můžete znát díky Arnoštu Ceralovi, který tady před x lety něco měl. Je to takovej červenej rail v podchodu, rozjezd byl ideální, ale dopad do strašně hrubýho asfaltu. Hecnout to tam se rozhodl Braňo a Matyáš, kterej hnedka vrátil crooked a Braňo pak vzápětí odjel backside grind na street railu, což bylo poprvý v životě, co to udělal.

Cestou jsme se ještě stavěli na dost hezky vypadající drop u řeky, ale jak tenhle článek vznikal v době

matyáš volek /g/ bs crooked na railu v zadních skvrňanech

57

brněnský spot a backlip martina kolaříka (foto: jára sijka)

text: Martin Kolařík, foto: Michal Oškrkaný

ŠREĎÁCKÁ PARTIČKA KOLEM KOLDY A ŠMOULY UŽ NĚJAKÝ TEN ČAS POVÍDALA O PLÁNECH NATOČIT DELŠÍ VIDEO, ČI PŘÍMO FILM, A JAK TO TAK VYPADÁ, KONEČNĚ SE LEDY HNULY A KLUCI JDOU SE SVÝM DÍLEM NA TRH. PŘIPRAVOVANÝ KOUSEK MÁ CELKEM ZAJÍMAVÝ JMÉNO, PREMIÉRA FILMU BUDE 5. ŘÍJNA V PRAZE, ALE O TOM VŠEM UŽ NÁM VÍC NAPSAL SÁM MARTIN KOLAŘÍK.

T I H S F U C K NNING BEGI

59

Myšlenka týkající se točení tohohle projektu vznikla na konci sezony 2012, ve který jsme společně s partou a kameramanem Kubou Laššem natočili několik zimních editů. Kuba má širokej filmařskej záběr, nicméně jeho hlavní doménou je točení skate a snb videí. Jeho tvorba i přístup k natáčení se nám zalíbil natolik, že jsme se v létě domluvili na tom, že bychom v průběhu zimy 2013 natočili čistě streetovou záležitost, kterých je na české scéně pomálu. S tímto nápadem jsem pak oslovil jezdce Štěpána Rokose, Lukáše Bendáka a další streetaře, co umějí na ulici tahat esa z rukávu, a už se jen čekalo na zimu a pořádnej násyp sněhu ve městech.

Svoje k tomu říká i kameraman Kubo Laššo: „Se Šmoulou a Kolťákem jsme pořád něco točili v parku

lukáš bendák noseslide u bufetu

a jednou si u piva řekli, že natočíme něco na streetu.

Vzniklo pak pár záběrů a nakonec jsme se teda domluvili, že zkusíme udělat něco většího. Takže to bylo celkem spontánní. Už od začátku jsme si říkali, že si video uděláme úplně podle svýho, dělat to raw, žádný pěkný efekty, prostě zaměřit se jen na triky.

Zkrátka udělat černý, tvrdý video.“ Někdy na začátku zimy, na přelomu listopadu a prosince, spadla darda sněhu na Moravě a o natáčení, a tedy i první lokaci rozhodla v podstatě příroda sama. Filmařský cajky si tedy poprvé v rámci Fuck Shit beginning rozbalil Kuba Laššo na své rodné hroudě v Brně. Vše posvětil telefonátem další lokál Honza Havlíček aka Šmoula s jasným příkazem jezdcům: dorazit asap do Brna! Bohužel v tý době

zrovna na libereckýho Bendise dolehla celosvětová finanční krize, takže poslal omluvenku a Roko měl nějaký jiný povinnosti. Já jsem moh, nažhavil jsem tedy káru, naházel do kufru potřebný věci, cestou nabral fotografa Mickeyho Oškrka a jeho foto hračky, a už si to muj pašík chrochtal na trase Praha–Brno s jasným cílem – posbírat maximum matroše.

Cestu do Brna nám klasicky zpříjemňovala ucpaná low way D1, ale cestovní komplikace byly záhy vykoupeny hodně milým překvapením v podobě komplet připraveného a nasvíceného spotu. Stačilo se jen převléknout do pracovního a začít točit. Big up za to brněnský crew! A Kubo dodává: „Spoty měl Šmoula pěkně očekovaný, vybíral si místa, který zná. Vždycky mi poslal fotku spotu, kam půjdem, a já se moh připravit. Točilo se hodně v noci, naštěstí světla mám, protože sem je používal na skate projekty, kterých

spot v jablonci a martin kolařík lipslide noseslide bonk fs 360 out

jsem už pár udělal. Jediná věc, co jsme si pučovali, byl generátor, což v Brně zařídil Adam a v Liberci Zdeněk „Sentral“ Sopůšek. Když tak porovnám to skate a snow video, tak na sněhu je to stokrát těžší na přípravu.

Celkem mě to překvapilo, jaký je s tím ze začátku sraní, ale naštěstí se to potom při vlastním točení zrychlí a triky padaj dřív než na skejtu.“ Prvním spotem byl rail na mostu do dropu s dopadem do protisvahu. Na rail jsme se roztahovali károu, takže to bylo o to víc funny. Mickey Oškrk byl na brněnskou misi posílen také fotografem Járou Sijkou, Kuba točil, a tak se po úspěšném sběru hodnot mohlo zvesela na další spot. Pokračovali jsme na zelený rail v lokalitě Mariánské údolí. Rejlik byl příjemně ve speedu, jen odjezd tvrdší na kolena. Druhej spot, triky padaly, super atmosféra, všichni happy. Jenže co se většinou stane, když má člověk z ježdění best feeling... Šmoula

61

dlouhý rail v brně a honza „šmoula“ havlíček overcrook bonk fs 1 out (foto: jára sijka)

chce dát trik, kterej má už sice natočenej, ale ještě to znova vyzve. Dělá fs rev ss bs out, jenže se mu to kouše, jde si k zemi a rameno v loji. Takže rychle balíme věci, světla a vyrážíme asi ve dvě nebo půl třetí ráno do nemocnice. Tam nás přivítala sestřička a s úsměvem moravským dialektem říká: „Tož ty jsi oblečený jako cibula.“ S Oškrkem skoro padáme na zem a dostáváme záchvat smíchu. No nic, Šmoula v prdeli, tak přemýšlíme, co dál. Ráno vstávačka a po krátké debatě se rozhodlo, že nás brněnský fellazz vezmou na spot, kde už točili, a ať z toho taky mám nějakej záběr. Škoda, že to v Brně dopadlo takhle, a doufám, že se tam nadcházející zimu vrátíme a natočíme mnohem víc matroše.

Zimní sezona se tou dobou na horách pomalu rozběhla a člověk mohl jezdit a jezdit. Průběh natáčení videa samozřejmě ovlivnila i práce, protože každý z nás něco dělal a bylo dost komplikovaný se domluvit.

Naštěstí se nám nakonec podařilo a na natáčení v ulicích Liberce se sešla celá bandička. Jeli jsme snad do nejprovařenějšího města na severu Čech, kde má sice člověk jistotu dostatku sněhu, ale spoty, který jsme tam jezdili, dávalo už spousta lidí před náma.

Ale jak se říká, není každý den posvícení a my byli rádi, ze můžem udělat další krok k tomu, aby mohlo videjko spatřit světlo světa už letos. Díky Bendisovi a Palmičkovi, který si nás vzali k sobě domů, jsme v libereckým hoodu měli pohodičku, za což patří klukům velké díky. Bendis měl předem vytipovanejch pár spotů, a tak jsme jezdili, kde se dalo, od různých schodů, branek, rejl dropů a podobně. Točili jsme od rána až do večera, po dobu dvou dnů, což se líbilo i kameramanovi Laššovi: „Natáčení tady bylo lehčí v tom, že kluci už všechny spoty jezdili, a tak to měli nachystaný. Díky tomu s tím nebylo tolik práce a člověk se cítil víc v čilu. Akorát že byla strašná kosa,

jak jsem stál u toho railu, tak jsem celkem přimrzával.“ Po libereckým tripu se nám již nepodařilo sejít se v plný palbě, protože Štěpán se chystal odjet do USA, takže zbytek zimy jsme jezdili ve složení Šmoula, Já, Bendis a Palmička. Objížděli jsme všechno, co nás napadlo, především lokace jako Rokytnice, Vrchlabí, Vítkovice a Jablonec. Po každý, když jsme měli trochu času, tak jsme naložili světla a jeli sbírat matroš.

Většina záběrů je z noci, protože přes den byl člověk v háku a přeci jen večerní záběry vypadaj líp. Jedním z posledních shootingů, tuším, byl Jablonec nad Nisou.

Taková severská klasika, která je dost častá, nicméně výhodou je, že když člověk nemá dopředu vytipovaný spoty, tak při projíždění městem si dáš, co tě cinkne do hlavy. My jeli kolem fotbalového stadionu, kde jsme objevili libovou hokejku do dropu cca 3 metry.

Jenže u streetu většinou není vše optimální, tady jsme narazili na problém se špatným a krátkým rozjezdem.

přípravy na večerní shooting v rokytnici v bazénku

příprava spotu v brně, down rail (foto: jára sijka)

63

Spot nakonec pokořil jedinej Palma, bohužel při třetím pokusu zakousl hranku na railu, nechal pod sebou ruku a bylo vymalováno. Ještě teď po čtyřech měsících si dává svoje zápěstí dokupy, good luck bro.

Dále jsme točili ve Vítkovicích, kde nám z velké části při stavění spotu pomohl rolbař z Freestyle Area snowparku, kterej nám nahrnul kupu sněhu a my měli o to míň lopatění. Nutno podotknout, že i celý video bylo točeno ve stylu low budget. Hnací silou bylo tedy především nadšení pro snowboarding všech zúčastněných, kameramana Kuba Lašša a fotografa Mickeyho Oškrka a v Brně fotícího Járy Sijky. Všichni se vzdali nároku na honorář... No, on by na ně jednoduše stejně žádnej nezbyl, všechno

super fotogenickej spot v brně a šmoula fs grind to drop

šlo do produkce. Nicméně díky za finanční příspěvek značkám K2 snowboarding a Hack snowboards, které zatáhly náklady na palivo do vozidel a centrály spálený v průběhu natáčení týhle srdcovky.

V současné době pracuje Kuba Laššo na střihání videa, které bude mít svojí premiéru 5. října v Praze ve Žlutých lázních, takže doufáme, že dorazíte ve větším množství než malém podpořit tenhle fellazz movie. A pokud je pro vás cesta do Prahy daleká, tak očekávejte exkluzivně na Boardmag.cz v půlce září webovou premiéru!

Na závěr jsme ještě položili pár otázek Kubovi Laššovi.

Tak jaký máš nej zážitky z natáčení?

Největší zážitky, těžko říct.. Asi nebyl žádnej nej

highlight. Palma si na jednom spotu totálně zrušil ruku, to sem byl dost překvapenej, když jsem to slyšel od kluků. My se všichni docela dost dlouho známe, takže víme, co od sebe na spotu čekat, takže není na spotu ani prostor pro nějaký moc velký překvapení. Naštěstí nás taky nikdo nevyhazoval, jezdilo se totiž na ověřených spotech a bylo to v klidu.

Takže největší sranda byla, že jsme na každým spotu vyhulili gramový.

Když se ti teď sešly všechny záběry pod ruku a edituješ to, změnil si něco na tom nápadu to udělat raw?

Původní plán jsem nezměnil, ale fakt bych to radši točil ještě jednu sezonu. Kluci na to tlačej, řekli jsme si, že uděláme teď něco menšího, prostě beginning, a pokračování natáčet dvě sezony. Myslim, že za rok se to nedá stíhat. Každej chodí do práce, já taky, navíc

vítkovice v krkonoších a místní stavařská budka trpí pod martinem kolaříkem

ještě studuju, takže natáčení nemůžem moc dát. Čeho si v celým filmu nejvíc vážíš?

Nejspíš toho, že jsou tam natočený ty lidi, který tam jsou, a že z toho vzniklo to, co vzniklo. Kdybych měl nějakej záběr vypíchnout, tak to je určitě ten Šmoulův první, co jsme natočili. Ještě nevim, jestli z toho udělám první, nebo last trick, on možná ani není nejlepší, ale bylo to prostě to první, co jsme natočili a je to dobrý.

Poslední otázka. Co vůbec znamená název toho filmu?

Neznamená to prakticky nic, hehe. Řekli jsme si, že uděláme nějakou kalbu a že vymyslíme nějakou píčovinu. Padly z toho čtyři slova, z toho se nejdřív ujalo shit a pak fuck, a název byl tady. Nebylo to prostě žádný hledání v encyklopedii, nechtěli jsme, aby to mělo nějaký podtexty, zkrátka jebat všechno!

65

V DNEŠNÍ KRIZOVÝ DOBĚ VĚTŠINA MAJITELŮ SKATESHOPŮ ZAPOMNĚLA NA TO, CO BY MĚLO BÝT JEDNÍM Z JEJICH ÚKOLŮ, A TO PODPORA SKATEBOARDINGU. NEJSPÍŠ SE JIM ZDÁ, ŽE SPONZOROVÁNÍ JEZDCŮ ČI ORGANIZOVÁNÍ ZÁVODŮ JSOU VYHOZENÝ PENÍZE, ALE BEZ TÝHLE POMOCI NEMÁ SKATEBOARDING ŠANCI NA PŘEŽITÍ.

NAŠTĚSTÍ JE TU ALE JEŠTĚ PÁR ZODPOVĚDNÝCH, JAKO TŘEBA RICHARD VLČEK ZE SWIS SHOPU, KTERÝ VŽDY ŠÁHNE DO SVÝ KAPSY A SKATEBOARDING PODPOŘÍ. S RADOSTÍ JSME TEDY PŘIJALI JEHO POZVÁNKU K VÝLETU SE SWIS-SHOP.CZ TEAMEM DO MNICHOVA.

text: Radek, foto: Peter Mercell

SWIS-SHOP.CZ

TRIP MNI

pepa havel /r/ signature trik one leg ollie na messegapu, který můžete znát z videa nike sb safari tour

CHOV 67

arnošt ceral /g/ half cab noseslide to bs tailslide na slavném zídečkovém náměstí, které se nachází přímo na stanici metra schwanthalerhöhe

Na víkendový výlet k sousedům do Mnichova se Swis parta vydala jeden pátek ráno, někdy v půlce července.

Sestava se skládala ze swis bosů Richarda a Filipa, kteří se postarali o mnohamístnou dodávku plnou zásob na cestu, Pepy Havla, Arnošta Cerala, Honzy Duška a Tomáše Javůrka. K nim se pak nakýblovala redakční dvojice foto Peťo Mercell a kamera Bulet, a už si to letí s různejma pumpo zastávkama až k cíli, kam se dorazí po jedné odpoledne.

První kroky kluky vedly do lokálního skateshopu Goodstuff, kde měli v plánu si nechat poradit, co a jak je možný po městě za skateboarding. K překvapení všech se ale shop změnil na snowboardový Blue Tomato, ale naštěstí tu měli velkou tištěnou mapu mnichovských spotů plus skateshopů, skatebarů, dobrejch míst na párty a tak. Strašná vychytávka, kéž by se něco podobnýho udělalo i v nějakým českým městě. Podle mapy si pak každý mohl vybrat, co by si chtěl kde nafotit.

Jako první se vyrazilo na spot, co si vyhlíd Peťo Mercell, takový pyramidový květináče. Na fotce to vypadalo hezky, a když kluci dorazili na místo, tak si

mysleli, že spot už je zbouraný. Všude stály jeřáby a další těžká technika, a vypadalo to jak staveniště. Už chtěli jít pryč, ale nakonec spot objevili z druhý strany rozpadlýho baráku, ale uprostřed se kvůli stavbě táhly kabely a nějaký potrubí, čímž byl omezený rozjezd a dopad. Arnošt s Javorem si tam chtěli točit sérky, ale spot se zdál spíš na fotku, a tak tam Pepa Havel udělal blunt na banku do normálu a Arnošt pak fs do switch 5-0. Mezitim se na místo přimotali nějací sekurity týpci a šli do kluků, co tam dělají a jak se tam dostali, že je tenhle areál jen pro studenty nějaký místní sportovní vysoký školy. Jako měli pravdu, při pohledu po okolí tam všude byly samý sportoviště, běhaly tam sportovkyně v elasťákách a postava kundičky v oranžových bikini na beachvolejbale úplně rozrušila česko-slovenskou výpravu. No ale problém s týpkama přetrvával, a tak se radši šlo dál.

Následující spot bylo muzeum BMW nedaleko Olympiaparku, kde se nachází macatý čtyřky. Hned se do nich pustil Javor, kterej byl na tripu překřtěnej na Jawohl, a zkusil cab. Místo je to tady dost komplikovaný kvůli ochrance z muzea, a navíc tu stojí

přímo stanice metra, takže pěknej šrumec každejch pár minut. Proto potřebujete minimálně dva hlídače, co to na dopadu jistí, a do toho vás pak ještě nahání sekuriťák na Segway. Ale musíme mu nechat, že dal Jawohlovi pokus navíc, ale bohužel to nepadlo.

Kluci si pak v mapě vyhlídli malý bílý zídečky na natáčení techniky a po příchodu na místo se zjistilo, že hezký, ale nemají hranu a jsou zakulacené.

Moc příjemný to nebylo, ale Swis team to zkusil vyhrotit, což mělo za následek třeba úplně strašnou rakev Honzy Duška při pokuse o flip nosegrind. Byla to taková šlupka, že to Richard komentoval slovy: „Zatřásla se pode mnou zem,“ a to seděl na lavičce pět metrů od zídky. Arnošt zkoušel noinward frontnose, Pepa a Javor nějakou sérku, ale bohužel bezúspěšně.

Tim pádem se spot překřtil na kokotské zídky a šlo se dál.

Nedaleko se nacházely další zídky, taky bílý a taky s kulatou hranou, pro změnu železnou. Kluci to hned vyhodnotili, že zabíjet se na tom neni třeba a ke slovu přišla mapa. Javor si vybásnil autobusovou zastávku s pěknou dřevěnou zídkou a blunt flip ven přes celou.

honza dušek /g/ bs smithgrind na okně finančního úřadu

swis-shop.cz skate team před radnicí

Jenže když se nakonec pro trik odhodlal, bylo tam tolik lidí, že se jezdit nedalo. Peťo pak všechny vybízel do wallridu, který na fotce vypadal OK. Po příchodu se však ukázal jako velmi těžký a jedinej, kdo se nechal vyhecovat, byl Pepa Havel. Jenže než se vůbec stačil rozjet, veškerý veselí utnul sekuriťáckej gruppenführer.

Bylo už skoro osm, den moc produktivní nebyl, a tak se parta ještě jela podívat na dva raily. Klukum už se moc skejtovat nechtělo, ale Peťo hecoval, protože když už Swis-shop.cz zaplatil za tour peníze, tak je potřeba mít za den focení trochu víc než jednu béčkovou fotku. To si Richard Vlček nezaslouží...

První zábro byl takový kink nedaleko finančního úřadu, ale bohužel se strašně kinklal, a navíc ani nebyl moc vysokej. Pepa si tam našel takovou variantu transferu do lipu a následně se rozhod, že si to nechá na konec tripu, protože to vypadalo na zlomení desky. Šlo se dál, na druhý rail s gapem, ale únava z toho celodenního vrácení triků už byla značná a nikomu se jezdit nechtělo.

Jedinej se opět nechal vyhecovat Pepa a po pár pokusech o boardslide tam dal crooked na dvacátý pokus, a bylo na něm vidět, že je opravdu rád.

69

pepa havel /r/ bs crooked u dab banky

Nastal čas večeře a to vypadalo podle zásob, co Richard s Filipem přivezli, na strašnou žranici. Bohužel malá lednička nestačila chladit, a tak Richard vyrazil pro party led, za který chtěj na benzínce nekřesťanský čtyři éčka za pytlík. A to se potřebovaly čtyři pytlíky!

Ubytko měli kluci vyhlídlý v krásnym campu u jezera, bohužel ale byl plný, takže se museli stěhovat do jinýho. Nakonec se povedlo rozložit stany a začla žranice z grilu mistra Vlčka. Spát se šlo v poklidu po dvanácté, akorát že Pepa zjistil, že nemá spacák, a tak spal na lavičce.

Ráno bylo velmi pomalý, svítilo sluníčko, ale naštěstí měli s sebou kluci svoje týmový sluneční brejle Proof a mohli čilovat bez mhouření očí. Na první spot se dorazilo až v jednu odpoledne, byly to malý zídečky na rozježdění a místní bruslaři říkali, že už tam na ně pořvává nějaká ženská a že nejspíš brzo přijedou fízlové. Parta si řekla, že z toho třeba nic nebude a už za deset minut tam naběh policejní týpek v lenonkách a posílal je velmi slušně do skateparku. Přesunuli se teda dál, na zídku u stěny na poctivej výtrh, protože na dopadu byl kanálek. Honza tady rychle dal backsmith, Arnošt chtěl dělat frontside crook, ale moc to nejelo, takže se to muselo máznout. Místo vosku používal Jawohl nejlacinější mýdlo z Lídlu, nejen že taky namydlil půlku mnichovskej spotů, ale pak to dobře posloužilo i večer ve sprše. Je to velkej kreativec ten Javor, což předved i na tomhle spotě, kde objevil psycho gap a na videu, který proběhne na Boardmag.cz, uvidíte jeho sérku double flipu přes travičku.

Začínala bejt celkem nouze o fotky a Peťo Mercell se potil. Navrhnul rovné luxusní zídky přes trávu, všem se to ze začátku líbilo, ale nakonec tam padnul jen Pepovi noseslide. Parta se vrátila k BMW muzeu, kde Jawohl chtěl vrátit svuj cab. Po pěti minutách přišel sekuriťák, kluky vyhodil, ale smiloval se a dal tři pokusy. Javor to nevrátil, takže se kluci jako rozloučili a šli kus dál. Pak se tam vrátili a Tomáš to pokoušel dalších čtyřicet minut, už na to i několikrát dopadnul a pořád nic. Kolem stojící holky všech národností mu tleskaly, točily ho na mobily, prostě tam byl za atrakci.

Jenže bez úspěchu, z čehož byl strašně zklamanej. Vše ukončil nejakej fízl v civilu, který kluky vyhodil, a ještě si zapsal jejich espézetku.

Pokračovalo se na gap přes řetěz, což vypadalo zajímavě na fotce, ale v reálu moc ne. Arnošt si tam našel manuálku do kostiček na dopadu, zkoušel switch hell manuál, dokonce si kvůli tomu kamínkama a ducktapem opravil spáru, ale sekalo se mu to.

Nakonec to vzdal, že nemá den. Dalším spotem byla zídka na techniku, na který to Arnošt vyzval switch nosemanualem fakie var a celkem se u toho vyvztekal, pořádně mlátil skejtem, ale ovoce to nepřineslo.

Přišel večer, opět grilovačka nějaký pivka, redakce odpadla po jedenáctý a skaters vyzvali ještě lahev Jägera.

Poslední den se začínalo v jedenáct a bylo na čase vyprodukovat fotky. Trošku zhoustla atmosféra, do hecovačky se pustil i Richard a hodně všechny povzbuzoval. Začínalo se na zídkách, zase přišel sám John Lennon

a ježdění přerušil. K Mnichovu tedy musíme poznamenat, že policajtů a sekuriťáků je tu víc než dost a jezdit sem v jinej termín než sobota nebo neděle určitě nemá cenu. Kluci si pak šli zajezdit do centra, aby měli nějaký turistický zážitek a udělali se taky nějaký ilustrační fotky. Arnošt si tam na video hecnul feelingovej váreček před radnicí a pak nedaleko zaparkovanýho Swis auta poslal Javor na zídce frontbunt. Potom se kluci přesunuli na šikmý bank, o kterým si nebyli jistý, jestli se bude dát jezdit do fakie, nebo spíš jako transfer. Jen co se začlo jezdit, už řvala jakási bába, že je den klidu a ať si z ní nedělá parta srandu. Samozřejmě se skejtovalo dál, Javor tam udělal varhel, ale nemělo cenu dávat nic jinýho, protože to zas až tak dobře nevypadalo. Takže aspoň

cestou z místa to kluci vzali kolem báby a pořádně jí vytroubili. Čas se krátil a přišel odjezd domu, takže i poslední trik.

Kluci si zvolili gap na okraji Mnichova, který je známý třeba z videa Nike Safari, ve kterým to tam na tomhle spotě celkem zabíjeli. Na místě to vypadalo celkem vostře a nikomu se do toho nechtělo. Teda až na Pepu, kterej vyzval ollie jednou nohou. Ne ollie north, ale prostě one leg ollie, takovej Pepův signature trik. Bylo to celkem hustý, zlomil na tom skejt, ale na desátej mu to přišlo. A to byl i konec výletu.

tomáš javůrek /g/ fs bluntslide na zídce v centru města

71

Tomáš Kopáček: Ollie přes kytky sem udělal na Horsefeathers focení v Hradci Králové. Zrovna tenhle den byl vyhlášen nejteplejším v roce, takže bylo fakt vedro, ale přesto pecka ježdění s fellákama. Fotilo se to v jednu odpoledne na přímym slunci, hádám tak 40 °C. Když mi kluci ukázali spot, tak sem si nebyl vůbec jistý, že to půjde. Na odjezd byly tak čtyři metry a pak křoví, kdyby se mi to kouslo, šel bych hrozně.

Ale na první sem to dopad a nakonec sem to na třetí odjel! (foto: Peter Mercell)

72

Igor Hanečák: Točili jsme s Bugatronem něco v Košicích a cestou na rail jsme objevili tenhle spot. Napadlo nás, že by tam šel udělat boneless, ale když jsem hned na první pokus zlomil desku, opouštěla mě naděje, že to půjde odjet. Ale skejt trochu držel, zkoušel jsem to teda dál a pořád se válel po zemi. Při šestym pokusu se mi na rozjezdu deska prohla až na zem, a to už sem věděl, že to vrátit nepude. No a právě na tenhle pokus sem to odjel! (foto: Ďuri Figura)

Martin Pek: Byl jsem točit do finálovýho kola Versus na Boardmag.cz a jednim z triků bylo i tohle ollie v Praze na Vítkově.

Je to docela vejška a dalo mi to zabrat, vrátil sem to na devátej pokus. Odraz je celkem z nerovnýho, dlaždice a ze spár roste mech, takže to drncá. Timhle trikem pro mě ale den neskončil, šli jsme hned do Řep točit další triky. (foto: Peter Mercell)

74

Mára Ježek: Tenhle most jsme objevili, když jsme byli s Romanem Dlauhým na závodech Burn in Snow v Polsku. Podmínky tam ale byly nic moc, málo sněhu, takže jsme v pátek místo tréninku radši jeli po místních spotech a fotili. Asi tři sta metrů od naší ubytovny, v kopcích nad barákem, jsme našli tenhle most. Na pohled vražda, na kterou jsme se vrátili v sobotu ráno těsně před závodem a na první pokus sem tam odjel grind přes celý. (foto: Yan Renelt)

76

David Kalina: Nokino vzniklo v Praze na Břevnově, zrovna když nejvíc pršelo. Chtěli jsme s Honzou Rathouským fotit do nový rubriky do Boardu, ale právě kvůli počasí to nešlo a museli jsme chodit po takovejhle spotech pod střechou. Trik dlouho netrval, mám ho najetej, padlo mi to na druhej. (foto: Peter Mercell)

Rišo Tury: Byli jsme na tour po Čechách a někdy třetí den jsme dorazili do Havířova, kde jsme se potkali s lokálama v Picnic skateshopu. Oni nás pak vzali na spoty, i na tenhle rail. Hecoval to tady i Dan Vojtaš, ale dal si strašnou dršku, a pak sem to teda zkusil já a padnul mi tam front lip na osmý pokus. (foto: Peter Mercell) 78

Martin Mikyska: Tahle fotka grilovačky bs 5 vznikla odpoledne po Spring Session zásluhou Honzy Nečase, který s areálem Svatý Petr dohodl rolbu na tablu skoku, a taky Markovi Paulíčkovi, který nás vozil skútrem, abysme nemuseli chodit pěšky.

Výsledkem byl super shooting na skvěle upravenym skoku s partou kámošů. Chtěl bych rozhodně všem za tohle odpoledne poděkovat! (foto: Peter Mercell)

80

Tomáš Vintr: Tohle se fotilo v LA nedaleko mýho baráku. Je tu kostel, kde se dá nejlíp jezdit ráno, kdy nikdo neprudí. Fotka vznikla spontánně, zrovna sem měl zraněnej kotník, takže sem žádný ježdění neplánoval.

Fotograf a kamarád, kterej je autorem týhle fotky, mi zrovna prodával auto a sraz jsme měli právě u kostela. A když už jsme se teda sešli na tomhle spotě, tak jsme to cvakli. Trochu sem se u ss kickflipu trápil a udělal to až na druhej pokus. (foto: Kimathi „Kamo“ Smith)

Pepa Havel: Peťo Mercell přijel za mnou do Třebechovic, že něco nafotíme do časáku. Ukázal jsem mu kousek od našeho skateparku muj secret spot a on byl nadšenej. Měl jsem tu vymyšlenej fs wallride, na normálnim skejtu to kvůli povrchu nešlo, a tak sem si musel vzít cruisera. Trik mi padnul v podstatě hned. (foto: Peter Mercell)

83

setup pro závod ve skateparku byl neuvěřitelnej!

Abychom byli přesní, během X-Games se samozřejmě nejela jenom Street League, ale v plánu byl i závod ve skateparku, kterej bychom rozhodně nazývali spíše bowl, big air contest a vertka. Kromě skejtu se jezdilo i na kolech všeho druhu nebo motorkách, kde v disciplíně FMX step up, což je taková obdoba našeho ollie contestu, zvítězil českej rider Libor Podmol, a získal tak historicky první zlatou medaili z X-Games pro Českou republiku. To je ale úplně jinej příběh, a my se zase pěkně vraťme na prkna se čtyřma kolama.

Skatepark Začněme třebas skateparkem, což byla taky ta první disciplína, kterou jsme měli možnost vidět. Už při vstupu do haly se nám hned rozklepaly nohy, protože v luxusním členitym bowlu se rozježďovali lidi jako Curren Caples, Pedro Barros, Ben Hatchell nebo Ben Raybourn. Jako jo, díky stejnýmu termínu jsme přišli o Mystic Sk8 Cup, ale už po deseti minutách nikdo z nás nelitoval ničeho! Závod se jel formou jamu, kdy každej rider měl asi čtyřicet sekund na svoji lajnu, a když zkazil, pokračoval další závodník. Podívaná to byla impozantní a v podstatě hned od začátku bylo jasný, že o prvenství si to rozdá dvojka Curren Caples a Pedro Barros. Výhodou Brazilce byl fakt, že lítá o metr vejš než všichni ostatní a rychlost jako on nabere jen málokdo, Kaliforňan zase všechny uchvátil tím nejčistším stylem, kterej je na planetě zemi k spatření. Je holt vidno, že je ze surfařský rodiny a kontakt s prknem má od hodně útlýho věku. Během finále to vypadalo, že v součtu dvou nejlepších lajn

vertka a big air v pozadí byly postaveny přímo na jezeře

S E M A G X- MUNICH

text: Mirek Kvapil, foto: Peter Mercell

KDYBY NÁM NĚKDO JEŠTĚ PŘED ROKEM ŘEKL, ŽE SE V EVROPĚ POJEDE ZÁVOD STREET LEAGUE, ASI BYCHOM SE MU VYSMÁLI DO XICHTU A ŘEKLI MU, ŽE SE PŘEHULIL A BLÁZNÍ. DÍKY SPOJENÍ TOHODLE FENOMÉNU S OBŘÍ SPORTOVNÍ AKCÍ JMÉNEM X-GAMES SE TAK ALE NAKONEC OPRAVDU STALO, A MY VŠICHNI JSME MOHLI VIDĚT NEJVĚTŠÍ HVĚZDY SKATEBOARDINGU I V MNICHOVĚ, TEDY CO BY KAMENEM DOHODIL OD NAŠICH HRANIC!

vítěz big airu bob burnquist – nejvyšší polet dne

85

trik, kterej chrisovi colovi zajistil první flek – 360 flip do grindu

přeci jen zvítězí Pedro, ale Curren v poslední minutě bezchybnou sérkou, kde nechyběl ani crystal clean fs flip přes roh nad koping, uzmul první place pro sebe. Před touhle jízdou mu na Pedra chybělo 5 bodů a nakonec o 5 zvítězil, což není zrovna jednoduchý.

Pokud jste tuhle sérku ještě neměli před očima, rozhodně byste to měli napravit!

Sečteno a podtrženo byly X-Games v Mnichově rozhodně tím nejlepším skejtovým zážitkem v našich životech. Kde jinde totiž budeme moct ještě někdy vidět nejlepší z nejlepších ve všech disciplínách? Všem z vás přejeme, aby se tahle akce ještě někdy vrátila na náš kontinent, a pokud se tak stane, neváhejte ani minutu a hned bookujte lístky! Tohle musí vidět každej!

vítěz závodu ve skateparku curren caples – fs flip přes roh

Vert Narozdíl od ostatních závodů X-Games v letoším roce byl jak skatepark, tak Street League plaza ukrytej uvnitř hokejovýho stadionu mnichovskýho olympijskýho parku. To se nakonec taky ukázalo jako hodně dobrej tah, protože víkend byl bohužel relativně dost deštivej. Voda zkomplikovala právě i následnej závod ve vertu, kde jsme mohli vidět takový jména jako Bucky Lasek, Bob Burnquist, PLG nebo Jake Brown, kterej ale bohužel kvůli zranění nezávodil.

V porotě byl přítomnej i Steve Caballero, a ten vám prostřednictvím našeho Facebooku během X-Games posílal i menší zdravici. Po sérii menších přeháněk a na první pohled bezvýznamným vysoušení rampy desítkama dobrovolníků se počasí nakonec umoudřilo a nechalo nás zhlídnout další hodně zajímavou show, kterou u nás vzhledem k oblibě týhle disciplíny prostě nemáme možnost nikdy vidět. Znovu se rozhodovalo v posledních minutách, kdy Bucky konečně odjel svoji sérku a odsunul dosud vedoucího PLGho na druhej flek. Ve vertu bylo zajímavý sledovat i novou generaci letců, jako jsou Mitchie Brusco, kterej dokonce bral bronz, nebo Tom Schaar, první skejtr, co kdy odjel rotaci o 1.080 stupňů. I tahle dřív královská disciplína skateboardingu tak v dohledný době nevymře!

Big Air Neodmyslitelnou součástí X-Games je už nějakou dobu i big air. Těšili jsme se, že uvidíme 720 bez chytky přes gap Jaka Browna, ale jak jsme již psali, bohužel se zranil a záplatou nám měla bejt „aspoň“ 1.080 jednoho z mlaďasů. Nikomu se ale nějak něchtělo hrotit...

I tak jsme ale měli možnost zařvat při neuvěřitelný switch 540 bez chytky přes gap Boba Burnquista nebo jeho nejvyšším airu dne. Bob taky nakonec po právu vyhrál, a když jsme teď viděli jeho nejnovější profil, i na dalších X-Games to s ním budou mít soupeři hodně hodně těžký.

Street League Jestli jsme se na něco opravdu těšili, tak to bylo finále Street League. Tři metry od nás hrotili Chris Cole, Paul Rodriguez nebo Luan Oliveira, a při tý smršti triků jsme pomalu neměli ani čas přemejšlet nad tím, jaká je škoda nepřítomnosti zraněnýho Nyjaha Hustona. Tenhle závod dokonale prověřil všechny schopnosti zúčastněnejch hvězd, nejdřív se totiž jela takzvaná flow section, kde šlo o to ukázat co nejlepší sérku, poté přišla na řadu control section, kde byl čas na to zkoušet i ty nejtěžší triky, no a na konec se klasicky rozhodovalo na impact section, tedy ze schodů a na postranních hubbách. Systému Street League není naprosto co vytknout, diváka drží celou dobu v napětí a do úplnýho konce se nedalo uhádnout vítěze. Paul Rodriguez celou dobu vsázel hlavně na svý switch skills, když vracel triky jako ss fs bluntslide nebo ss bs smith na zdech, Luan Oliveira v top stylu odjížděl hadr přes zeď na zem nebo ss fs flip ze schodů, Shane O‘Neill zas svůj ss 360 double flip, kterej má tak na litry, že to až není možný, no a Chris Cole se taky nenechával zahanbit, když tam posílal například fs ollie do ss crookedu. Jak jsme psali, nic nebylo jasný až do posledního kola. Vedl P-Rod, Shane zkazil „obyčejnej“ nollie bs bigspin, no a Chris Cole vsadil všechno na jednu kartu. Ta mu ale dokonale vyšla, když na první pokus odjel 360 flip do grindu!

V posledním pokusu dne mu to ještě mohl vrátit Mr. Rodriguez, ale pokus o ss 360 flip mu bohužel nevyšel. Chris tak slavil svý první vítězství na závodě Street League a o svý pocity se s náma později podělil i ve Tři na třetí, který nedávno proběhlo naším webem.

chris cole si užívá svý první vítězství na street league

87

COMING SOON

TROŠKU VÍC PROSTORU SE UKÁZAT DOSTÁVÁ ŠESTNÁCTILETÝ KIKO NGUYEN, SLOVENSKÝ SKATER Z BÁNOVEC NAD BEBRAVOU, MOMENTÁLNĚ STUDUJÍCÍ STŘEDNÍ ŠKOLU, OBOR MECHANIK POČÍTAČOVÝCH SÍTÍ. DESKU POD NOHAMA UŽ TOČÍ NĚJAKÝCH PĚT LET, CELKEM MU TO JDE I NA ZÁVODECH, V KATEGORII DO ŠESTNÁCTI LET JIŽ PÁRKRÁT POBRAL PRVNÍ FLEK. KIKA SPONZORUJE ZMEZ A NIKE SB. Tak na začátek řekni třeba o tom, jak ses dostal ke skejtu? Úplně náhodou. Když sem byl malej, chvíli sem jezdil, ale pak skončil skate ve sklepě. No a pak jak sem byl trošku starší, když mi bylo jedenáct, tak kamaráda napadlo, že si na tom mym skejtě pujdem zajezdit...

A tim to začalo, protože pak jsem chodil už každej den.

Teda, nejdřív sem byl posranej jít do parku, sem se bál těch větších skejťáků, ale pak jsme se skamarádili a doteď jsme fellaz.

Jak dlouho ti to trvalo, než ses do toho pořádně dostal a začal třeba jezdit závody?

Tak v tom našem bánoveckym skateparku, tak tam se jel jeden kontest hned rok potom, co jsem začínal jezdit. Zúčastnil jsem se, dal lehčí triky, ale bylo tam ocenění pro nejmladšího jezdce a já to vyhrál. To mě dost motivovalo, takže pak sem se snažil ještě víc, s ježděním mi pomáhali kámoši z parku a naučili mě víc než dost triků.

O K I K YEN

text: Radek, foto: Peter Mercell

U G N

pop shove-it přes gap nedaleko nákupního centra max v trenčíně

89

Ty seš celkem malýho vzrůstu, kolik měříš a jak vysoký máš ollie?

Měřím asi sto šedesát pět centimetrů a ollie... nevím... nějakých sedmdesát, osmdesát centimetrů. Myslim, že tak sedm desek na sobě.

Já se ptám proto, že dokážeš vytáhnout skejt fakt vysoko, i na rail. Jak to?

Asi sem se to za tu dobu naučil, hehe. Já se vždycky, když něco přeskakuju, to snažim vytáhnout co nejvíc.

Co ten váš skatepark, jaký máte doma ježdění?

Park je úplně v klidu, loni proběhla rekonstrukce a přibyly nové překážky. Jediný problém trochu je, že to na tom betonovém povrchu někdy klouže, takže ti to při dopadech podjede a dáš si. Větší potíž je, že moc lidí nejezdí, a proto teď chceme s klukama založit skate kroužek pro malý. Vzniklo to tak, že jsme viděli v parku ty prcky, a prostě nás napadlo, že bysme pro ně mohli něco udělat. Máme tu na městě takový

a pak tam jezdíme. Většinou je to ale jen pruh, kam si přitáhnem trubku a děláme věci na ní nebo na zemi.

Když si s sebou vezmem čaj na zahřátí, tak vydržíme takhle jezdit i tři hodiny. Je to fajn pocit si zajezdit i přes zimu. Naštěstí to taky nemáme daleko do haly v Novém Městě...

Kolik hodin denně věnuješ skateboardingu?

Teď jsou hrozný horka, takže jdu až tak v pět, šest večer a jezdím do tmy. Ale stačí mi to, abych se naučil

fs boardslide u technický univerzity ve zvoleně padnul na pár pokusů

Ollie sem trénoval docela dost dlouho a teprv až po delší době jsem od kluků okoukal flip, pop shove-it a podobně. V parku máme takovou malou trubku a lidi jako Filip Krchník, Patrik Benačka, Petr Laššo, Adam Tran, Tomáš Ľahký mě to na ní učí, takže asi proto mi jdou i raily.

Tvuj skateboarding musel ovlivnit i Zápražka, že jo?

Marka sleduju na videích pořád a dost mně i pomohl, když mi dohodil support od Nike SB. Za to jsem mu strašně vděčný. Je to můj idol již odmalička, viděl jsem všechny jeho videa, všechny jeho triky a podle něj se je učil. Zatím jsem ale neměl šanci moc si se Zápražkou zajezdit.

mládežnický parlament a jeden kámoš v něm je, takže přes něj se to dohodlo.

Dá se u vás po městě i street?

Jezdíme tu street, točíme si to na mobily, něco u nás ve městě, něco po vesnicích v okolí. Ale jako jinak dost často s klukama vyrážíme do Bratislavy, vlakem nebo autobusem, je to tam nějakých sto dvacet kiláků. Štefan Kurilla natáčí Elare video, a tam bysme teď s klukama měli mít z Blavy nějaký profily. Doufám, že to vyjde a že zabijeme street.

Prej se dá u vás ve skateparku jezdit i v zimě?

Když napadne sníh, tak s klukama vezmeme lopaty a stěrky na vodu, vyčistíme si kus parku do sucha

bs feeble na sídlišti podborová ve zvoleně

bs flip na pomníku ve vesničce kováčová

nový věci a zopakoval to, co už sem uměl. Ve školnim roce přijdu ze školy domu, najim se, hodim tašku do kouta a jdu na skate. S kámošema si zajezdíme, většinou až do večera. Zvládám to tak čtyřikrát přes týden, někdy nemám čas. Ve škole mi to ale jde, mám za sebou prvák, známky jsou celkem v klidu, prospěl jsem velmi dobře.

Jaký jsou tvoje oblíbený triky?

Kickflip a nollie bigspin na zemi a na tý trubce v parku kickflip do frontside boardslide a pop shove-it do frontside lipslide. Ještě bych se chtěl naučit backside noseblunt a frontside tailslide kickflip out, teď na tom zrovna makám. Už se mi to jednou povedlo vrátit, tak snad budu mít štěstí. A taky zkouším backside do huga revert, to mi jde, tak snad to pokořím i na nějaký zídce nebo railu.

Kam nejdál ses podíval se skejtem?

To když sem začínal jezdit, tak jsem se byl podívat u strejdy v Praze a na Mysticu. Hodně mě to vzalo, takže pak jsem šel na Stalina a naučil se tam backside boardslide. Nikam dál sem se ještě nedostal, ale chtěl bych určitě navštívit třeba Vídeň. Jo a vlastně letos máme jet se Zmez na tour do Prahy, doufám že to vyjde.

Jak seš na tom se sponzorama?

Od roku 2010 jezdím za Zmez, mám od nich komplet hardware, na což sem pyšný, protože to jen tak někdo nemá, dostávám věci zadarmo. Desky jsou od Ambassadors, vždycky když zlomím nebo zničím, dostanu novou. Moc prkna ale nelámu, za celej život se mi to povedlo jen dvakrát. Takže když se to stane, tak sem šťastný, že se to konečně stalo. Ale prostě deska mně vydrží na měsíc a půl, na dva. Doufám, že o tenhle sponzoring nepřijdu a objeví se i něco dalšího. Teď jsem začal dostávat support od Nike SB, doufám že jim neudělám špatný jméno.

Když máš věci zadarmo, tak nemusíš moc chodit na brigády.

No nemusim. Peníze potřebuju akorát na výlety, teď pojedem do tý Prahy a na to musim někde vydělat.

Uvidíme, co mi přijde pod ruku, a snad dostanu dost peněz. Spolužáci choděj sbírat ovoce, tak budu dělat třeba tuhle práci. Je mi celkem jedno, co seženu, hlavně abych dostal vejplatu, hehe.

Co máš vůbec za setup?

Desky jsou Ambassadors 7.875, trucky Theeve, kolečka Bones 52 mm a ložiska Bones Reds. Nic speciálního na skejtu nemám, někdy si jen něco namaluju na grip, aspoň skejt zajímavě vypadá. Třeba teďka tam mám různý karty.

Máš vůbec nějaký hobby?

S klukama hrajem hacky sack, občas jezdím na fingerboardu, a někdy si zahraju i poker, nic velkýho, jen o drobné a pro zábavu. Sem tam jdu i někam večer, kámoš měl zrovna dneska devatenácté narozky, tak jsem si u něj dal nějaký víno.

Prázdniny jsou v půlce, co tě ještě čeká?

Doufám, že se u nás na Slovensku pojedou nějaké závody, protože zatím v první půlce skoro nic nebylo.

Celkem mně to vadí. Pak potřebuju ještě zajet do Bratislavy, aspoň tak na týden, točit, a v půlce srpna bude ještě pražská tour. Vypadá ten zbytek prázdnin celkem nadupaně.

Jak se vidíš za dva, tři roky?

Doufám že budu skejtovat nadále, že mi to zdraví dovolí a nic se mi nestane. Snad přijdou i dobré výsledky a já se budu moct podívat do zahraničí. To jsou teď takový moje sny. A taky chci dokončit školu!

91

Představ se...

Já jsem Honza Rathouský z Uherského Hradiště, je mi patnáct let a na skejtu jezdím skoro tři roky. Teď jsem chodil u nás na víceleté gymnázium, ale po prázdninách přestupuju na Střední školu hotelnictví a cestovního ruchu do Prahy, kde budu bydlet na intru. Tak doufám, že se v Praze vyjezdim a progres pujde nahoru.

Jak si začínal se skejtem? Bylo to celkem nedávno, takže to musíš mít v živý paměti.

Kamarád Tomáš Hofman mi ukázal skejta a říkal, že

na tom jezdí. A protože jsme všechny sporty a hobby dělali vždycky spolu, tak jsem si říkal, proč to nezkusit.

Ze začátku jsem měl strach, abych ho dohnal, přeci jen jezdil o něco dýl, uměl ollie, fs ollie a tak. Nakonec se na to ale vykašlal, tak jsem se učil sám před barákem, a když už sem něco uměl, šel jsem do skateparku, začal se bavit se staršíma klukama a pak už to šlo samo.

Jaký triky máš rád?

Teďka zrovna nollie kickflip, vychytávám si switch frontside flip a pak nollie frontside flip a možná nollie

ollie přes rail na vyšehradě

text: Radek, foto: Peter Mercell

varial heelflip. Rád bych řekl, že nejradši mám triky, který neumim, a když je pak zkusim, o to větší radost mám, že to padne.

Co závody?

Já teď dvakrát po sobě vyhrál Cabrone skate cup, ale jsou to takový malý závody, který jede dvacet neznámejch lidí, nejsou z toho reporty. Závody mě docela baví, ale když postoupim a dostanu se do finále, tak tam kazím, protože jsem nervózní. Nejvíc mně to vyhovuje po závodech, když si tam můžu v parku jen tak zajezdit a neni tam moc lidí.

Jak vypadá tvuj klasickej tejden?

Jdu do školy, pak na oběd do jídelny nebo k babičce, která má na zahradě bazén a ve vedrech je to paráda.

Pak vezmu skejta a vyrazim do parku, kde kolem druhý, třetí nikdo neni, a tak jezdim chvíli sám. Po čtvrtý už dojedou kluci, chvíli se rozjezdíme a pak jdem třeba něco s Kubou Skalkou točit na street.

O víkendech děláme často výlety do jiných měst, do Zlína nebo do Brna, o prázdninách pak do Prahy.

Hele, jak teď budeš v Praze na internátu, oni ti dovolí skejtovat?

Pravidlo je, že na intr se musim vrátit kolem devátý.

Ve škole už jsem jim řikal, že dělám tenhle sport, a oni mi dokonce navrhli, že můžu studovat individuálně, kdybych se skejtu věnoval víc.

Co máš za desku?

Jak jezdím za flow u Nugget, tak mám padesát procent slevu na desky. Takže vždycky koupim šest sedm skejtů na půl roku, k tomu ze Skateprice gripy Shakejunk, a vyjde mě to na šest set pade za desku.

Trucky mám jedny tak na tři čtvrtě roku, vždycky se mi to zlomí, a to i Independent, čemuž skoro nikdo nevěří. Jezdim Indy 139 nebo 149 na tu mou 7.75 desku. Kolečka mám Bones, nemůžu si na ně stěžovat. Boty mi vydrží jedny na skoro dva měsíce, nejlepší jsou Nike SB Janoski se žlutou podrážkou, ty jsou třikrát odolnější než ty s bílou.

Co děláš kromě ježdění?

Určitě si rád zaplavu, je to relax pro nohy, s kámošema chodíme do štěrkových lomů. A takový hobby, kterýmu se teda už tak moc nevěnuju, je breakdance.

Skate cíl?

Já věřim v to, že když chci něčeho dosáhnout, tak toho dosáhnu. Viděl jsem dývídýčko Tajemství a to je o tom, že dosáhneš všeho, co chceš, ale musíš to mít pořád na očích nebo v hlavě. Takže já si to, co chci, napíšu třeba na nástěnku a několikrát za den si to přečtu.

A funguje to. Určitě bych se teda chtěl dostat do top dvaceti českých jezdců, a když budou podmínky, vyhnou se mi zranění, tak na chvíli vycestovat do Ameriky a tam se v ježdění zlepšit.

HONZA K S U O H RAT UHERSKÝHO HRADIŠTĚ, JAK JEZDÍ PATNÁCTILETÝ SKEJTŘI Z ÝHO MOŽNÁ ZNÁTE KTER NÁM UKÁŽE HONZA RATHOUSKÝ, EBOARDINGU TO SKAT MU Z EDITŮ NA NETU. DÍKY ÚSPĚŠNÝ SKATEPRIZE. A GET NUG U ZATÍM DOTÁH NA FLOW V TEAM

MINIPROFIL

KÝ hardflip jak oči na břevnově 93

MINIPROFIL

Představ se... Čau, já jsem Kubo Ivančík, pocházím ze Slovenska, z Nitry a miluju skateboarding.

Jak si začínal?

Nejspíš tak jako všichni. Bývalý spolužák mi ukázal skate a jak na tom umí jezdit, pak mi to pujčil a já hned na první pokus udělal ollie. Hnedka mě to chytlo a drží mě to až doteď, což je nějakých devět, deset roků. Pak jsem chvíli jezdil na pujčovaných skejtech a na Vánoce už dostal svuj. Byl to Tesco model a já ho zlomil za dva týdny. První pořádný skate jsem potom měl od slovenské značky Spectrum. Moje kariéra šla dál, nebyl skatepark, takže jsme jezdili v Nitře u divadla, čistej street, což vydrželo až do loňska, kdy nám tu konečně udělali skatepark. Na starý kolena se učím rádiusy...

Máte bazén?

Máme, ale v něm moc nejezdim. Né že by mi to nešlo, ale jsem v něm nervózní. Mě vychovala ulice. Až budu starej, tak už asi nebudu moc skákat schody, a jestli tu ten park bude ještě stát, začnu s bazénem.

Jaký triky máš rád?

Nejčastěj dělám 360 pop shove-it, ten je můj nejoblíbenější. A pak taky flip, fakie flip a backside flip. Když jezdím na railu, tak mám hodně rád flip fronbor, frontside bluntslide a feeble. Ještě bych se chtěl naučit, což nevim, jestli se povede, flip bektail, to mi vůbec nejde. A takovym mym vysněnym trikem na railu je bluntslide bigspin flip out.

Z kolika schodů?

Ne, na rovnym, to by mi stačilo... Nejsem žádný Tury, to ještě ne!

Co závody?

Mám je rád, potkám tam spoustu známejch lidí, v pohodě lidí, prostě jsem mezi svými. Snažim se jezdit to, co umím, ale ne vždy mi to vyjde. Trému mám jako každý, a někdy se mi chce po jízdě zvracet.

Mám takovou historku. V Bánovcích na závodech se mi po jízdě zved žaludek, tak sem šel za rádius a koukám, že tam vedle mě zvrací Peter Mercell... Ale on to měl z alkoholu, protože to přehnal.

Zas takovej trémista nemůžeš být, vždyť se ti daří na Game of Skate.

Hodně lidí nedá třeba 360 pop shove-it nebo hard flip, hardflip revert. Tyhle triky já umim a dělám často.

Nechci znít nějak namyšleně, ale myslím, že mám celkem velkou zásobu triků.

Jak vypadá tvuj klasickej tejden?

V týdnu ráno vstanu, jdu do školy, pak se vrátim, snažim se hned sebrat a jít na skate. Jezdím kolem čtyř

hodin každý den, teda ne vždy mám čas, někdy jdu do jazykovky. Ale jinak dělám jenom ten skate, hobby nemám žádný, jenom felim a trávim čas s přítelkyní.

Kdysi jsem hrál hokej, deset let, ale teď už jen jezdim.

Hardware?

Nejčastěji jezdím v botech Nike SB Janoski, ty jsou mý nejoblíbenější, vydrží přes měsíc a cenově jsou dostupné. Desku mám Ambassadors 8.1, jednu na měsíc, trucky Theeve, kolečka Bones a ložiska Bones Reds.

Skate cíl?

Doufám, že budu jezdit až do doby, kdy mi to věk a zdraví už nedovolí. Nebo aspoň se vozit. Samozřejmě že bych to chtěl dotáhnout co nejdál, nejlepší by bylo, kdybych se dostal do nějakýho teamu, kde jsou dobrý podmínky pro ježdění. To bude ale ještě dlouhá cesta, snad se to podaří. Stejně jezdim pro zábavu, a ne pro žádný cíle...

KUBO K Í Č N A IV

text: Radek, foto: Peter Mercell

OKOU V SOUČASNOSTI STUDUJE VYS DÍ NA SKEJTU UŽ DEVĚT LET. JEZ K, NČÍ IVA O ZÁVODECH, NA KUB ÍJÍ RY, ZAB NIT U Z USTY. I DÍKY TOM DVACETILETEJ TÝPEK NOMIE, TAKŽE ČASU MÁ SPO EKO OVÁ NIK POD NÍ P. ĚŘE SHO SB ZAM A Z ZME ŠKOLU ZEMĚDĚLSKOU, U SPONZORUJE DISTRIBUCE TE, KTERÉ ČASTO VYHRÁVÁ. KUB PŘEDEVŠÍM NA GAME OF SKA

bs feeble na railu v komplexu lipa na nitranském sídlišti chrenová

95

PŘED 10 LETY

molec, minol, jaroš, frýmen

vejce, flejšar, habanec

BOARD 64 & 65 SHOPS

BOARD 64 MĚL 2 OBÁLKY, JEDNU SK8 S JAKUBEM MALINOU, DRUHOU SNB S KAROLÍNOU SALAVCOVOU, A PODTITULEM ČÍSLA BYL LOCAL SKATEBOARDING. BOARD 65 DOSTAL NA OBÁLKU SAMOLEPKY, A PROTOŽE TO BYLO INTERVIEW ISSUE, TAK I PORTRÉTY NAŠICH PŘEDNÍCH RIDERŮ.

V Local issue je několik článků zaměřených na malý skateparky, jezdí tu děti jako Vejce, Kamil Poč, Tomáš Ondrejka, Honza Rafaj, Pepa Škrabala.

V pražské Akropoli se jel jib závod, vyhrál Jakub Flejšar. Red Bull pořádal pro lokály sérii závodů Local Hero, v Hradci vyhrál Maxim Habanec před Daňkem a Brožem. O heliboardingu a backcountry v Bulharsku a Rumunsku vypráví Karolína Salavcová. V článku ze Zvolena svítí Peter Molec a profil má úplný miminko Maxim Habanec.

Interview issue je plný rozhovorů, svoje si řekne třeba Martin Hanusek, Pavel Jaroš, Martin Černík, Frýmen, Honza Minol nebo David Horváth. Summer camp v Německu na Zugspitze navštívil Skandera, Marčík, Hafner. RB Local Hero v Brně vyhrál Franěk před Dobešem a Vladíkem. Do finále Etnies European Open v Mnichově postoupil Tomáš Vintr, takže měl menší rozhovor. A povídali jsme si i s klukama z Bratislavy, s Lukášem Karáskem a Pavlem Beranem.

Nové kolekce výhodně s kartou Snowboardel Sphere

Senovážná 6 | Praha 1, tel: 224 212 854 Galerie Butovice | Praha 5, tel: 234 141 045 Evropská 331 | Praha 6, tel: 235 363 151 www.snowboardel.cz | info a webshop

96

Bugaboo, Všehrdova 27, Praha 1, 257 317 172

Nugget skate & snow shop, Orlí 11, Brno, 542 211 693

Rock‘N‘Roll, pasáž Světozor, Vodičkova 41, Praha 1, 224 235 790

Horsefeathers, Minoritská 12, Brno, 541 212 114

Horsefeathers, Klatovská 20, Plzeň, 377 323 890

Matrix, Kapucínské nám. 2/4, Brno, 542 211 927

Swis, Masarykova 3124/32, Ústí nad Labem, 475 207 155

Subform, Zámečnická 4, Znojmo

El Passo shop, Revoluční 44, Chomutov 1

Free Style Sport, Vodní 121, Uherské Hradiště, 572 540 847

Tritone, nám. T. G. Masaryka 314, Chotěboř, 607 756 910