Board 140

číslo 140 /

červen 2013 / ročník 19 / 69 Kč / 3,29/99 €/SK

1 140

DAVID GO

O Š I R

Y R TU

NZALEZ

VAKIA O L S R E TOU D I L S INKA K L R O A R D A | BSSS CAL K O L * B

360 FLIP

S P E N C E R H A M I LT O N IS PROUD TO SKATE IN THE PISTOL.

TEAM MODEL ROYAL SUEDE / RED CANVAS SUPRAFOOTWEAR.COM SNOWBITCH.CZ

OBSAH 140

SKATEBOARDING 26 28 46

FIX-N-TRIX: STĚNA A MOLEC ROZHOVOR: RIŠO TURY DARKSLIDE TOUR SLOVAKIA

na obálce: Rišo Tury /g/ fs lipslide ze 12 schodů ve Staré Ľubovni na Slovensku (foto: Peter Mercell)

Punkovej team eshopu Darkslide.cz vyrazil na tažení po Slovensku, kde vyplenili vše, co jim přišlo pod nohy, a ukořistili spousty zajímavejch fotek a záběrů.

62 84

INTERVIEW: DAVID GONZALEZ 240 MINUT DAVIDA KALINY Rubrika 4 triků za 4 hodiny končí, poslední šanci to zkusit dostal David Kalina.

88 92 94

COMING SOON: MICHAL JEŽ MINIPROFIL ADAM TRAN MINIPROFIL HONZA MALÝ

ENTERTAINMENT 12 16 20 24

RIDER‘S NEWS TEST THE BEST: SK8 SHOES, CHEAP WHEELS, STYLISH SUNNIES PRODUCT NEWS DREAM JOB: HONZA MINOL Z koníčku, který vznikl díky skateboardingu, si Honza Minol udělal full time job. Vypracoval se na majitele firmy produkující videa.

72 96

WALL PŘED DESETI LETY: BOARD 63

140 SNOWBOARDING 38

BSSS Rozloučit se se zimou ve stylu dorazila začátkem dubna do Špindlerova Mlýna velká parta českých, slovenských, ale i zahraničních snowboarderů. Tak jako každý rok na ně čekal super setup a spousta večerní zábavy.

56

B*LOCAL KAROLINKA Náš redakční team zavítal do dalšího českýho snowparku, aby zde spolu s Nike čaroval úsměvy.

INTRODUCING

GRIFFIN

MORE INFO AT LAKAI.COM

CARLO

MORE INFO AT LAKAI.COM

L A K A I T H E

L I MIT E D S H O E S

F O O T WEAR

WE

S K AT E

JOHNSON / MARIANO / CARROLL / HOWARD BIEBEL / ALVAREZ / GILLET / BRADY / JENSEN / FERNANDEZ TERSHY / ESPINOZA / HAWK / WALKER / PEREZ photo by colen / ad #165 / lakai.com / crailtap.com www.redfrog.cz

INTRO 140

„V Americe, za mnou přijde nějakej kameraman a říká mi: ‚Hey, Mickey Mouse...‘ Nechápal sem proč,“ diví se Rišo Tury. Taky vás zajímá, jak úplně cizího Amíka napadne říkat jednomu z nejlepších slovenských skaterů jménem ušatý myši?

Odpověď na tuhle a milion dalších otázek najdete ve velkém rozhovoru, který začíná na straně 28.

BOARD MAGAZINE > vydává: HP Publishing, registrační číslo: MK ČR 7303 E, ISSN 1212-4680 ADRESA REDAKCE > Board, Terronská 15, 160 00 Praha 6 tel/fax: 233 357 507, redakce@boardmag.cz, www.boardmag.cz PREZIDENT > Mirek Špek ŠÉFREDAKTOR > Radek Hruška FOTO > Peter Mercell, Panker TEXT > Radek Hruška, Mirek Kvapil

ŠOTEK > Sviňák sr.

KOREKTURA > Redpen.cz INZERCE > Radek Hruška, radek.hruska@boardmag.cz PŘEDPLATNÉ > Katka Bolfová, katka.bolfova@boardmag.cz DESIGN & PREPRESS > Petr Kačaba / Studio G27 TISK > Tiskárna Libertas, a.s., Praha DISTRIBUCE > PNS, a.s., Pressmedia © Radek Hruška, Terronská 15, Praha 6, IČ: 67809588

RIDER‘S NEWS

Z letošní sezony si Pavel „Cinkál“ Cink nejvíc užil její závěr na Neklidu a Klínovci, kam jezdil s Tomášem Löttlem z Hořovic. Díky němu a kvůli loňské operaci kolene se spíš věnoval jibingu než kickerům. Nyní maká na svým letním privat jib parku, který bude stát na lešení a najdete v něm kolem pěti překážek.

V červnu prý bude slavnostně otevřen!

Už na BSSS, kde dopadl na korneru skoro až na rovinu, začal mít Darek Bergmann problémy s kolenem. Navštívil již několik doktorů, stále čeká na výsledky, ale je tam podezření na křížový vaz. Tak či onak, přes léto ho čekají rehabilitace a taktéž nějaká práce, aby si vydělal cash na zimní sezonu.

Matěj Hakl odletěl do Barcelony, kde by měl v rámci místních X-Games působit dva dny jako skate kouč u Eina Skate stánku.

Zbývajících deset dní španělského pobytu se pak bude snažit skejtovat, co to jde. Trochu ho ve všem brzdí bolavý kotník, který ještě nemá po zranění úplně fit.

Letošní mrazivou a extra ledovou zimu zakončil Martin Kolařík v rámci K2 tripu ve francouzském středisku Risoul – Vars a úplně poslední svezení si pak dal na klínoveckým ledovci, kde si s homies užívali jarních radovánek. V současnosti Martin tvrdě maká na editaci street videa, které bude mít premiéru na podzim letošního roku.

Snowboarder Tomáš Tuzar si pořídil novýho skútra, takže se může naplno věnovat skateboardingu, protože do jakýhokoliv pražskýho parku to teď zvládne za míň jak patnáct minut. Bohužel jeho sk8 progres pořád lehce zpomaluje natažený kloubní pouzdro v kotníku, ale i tak se dá pojezdit celkem příjemně. Na léto chystá ježdění v Řepích a surfing ve Francii.

V nedávno skončené snb sezoně zvládl Dan Kašpar objet 14 závodů TTR po celé Evropě, a na některých z nich si vlez i na bednu.

Nyní má před sebou měsíc povalování a učení, a od června začíná pravidelně běhat a najíždět kilometry na kole po lesních cestách v okolí Božího Daru. V srpnu mu snad vyjde dvoutýdenní kemp v Americe a v září na něj čeká surfovací odměna ve Francii.

martin kolařík

matěj hakl darek bergmann

dan kašpar

pavel cink

tomáš tuzar

Před měsícem si při ježdění na Klínovci natrhl Miša Biša křížový vaz v koleni. Nějak moc to neřešil, jezdil dál, a za následek to mělo bolest i v pravém koleni. Proto si nyní naordinoval klid a rehabilitace, na který v létě naváže s posilováním kolenou. Jeho felák Kuba Král měl menší problémy s břichem a musel si poležet skoro měsíc v nemocnici. Dal se ale do kupy, objel pár závodů, a dokonce se podíval za tátou do Coloráda. Nyní se věnuje skateboardingu a vyhlíží Dachstein.

Po úspěšnym zakončení sezony na shootingu v Soeldenu čeká Matěje Nováka ještě shooting nového katalogu pro Snowbitch.cz.

Pak plánuje vyrazit na trip po skateparcích na motorkách a trochu si přitom zajezdit s klukama z Vansu. Červenec až září pak stráví na Playground základně v Soustone ve Francii jako surf coach.

Poslední dobou tráví Arnošt Ceral hodně času natáčením partu pro Horsefeathers, ale docela ho zlobí kotník, což vše trochu zbržďuje. V okolí domova objevil pár nových zajímavých spotů, které však potřebují dostavět, a tak na nich s kámošema chystá brigádu. V půlce června se pak těší na evropský Osiris závod, který proběhne u nás na Štvanici.

RIDER‘S NEWS

Tomáš Kopáček právě dokončil bakalářku, a jelikož má teď nějaké dva týdny čas, než se začne učit na státnice, snaží se co nejvíc skejtovat. S felákama hodně cestuje a točí na ostravských streetech různé funny montáže, taktéž by měl přijet to vyzvat do Prahy, aby byly jeho web edity co nejzajímavější. Ghetto skatepark v Porubě Ostravákům zbourali, ale již v červnu se tam začíná stavět nová betonová paráda.

Po odsnowboardované zimě trvalo Honzovi Bašnýmu nějakou chvíli, než se rozskejtoval.

Nyní už je v plný síle a snaží se s Tomášem Vintrem natáčet nějaké záběry. Hodně času věnuje i přípravě na skateboard tour pro nesponzorované jezdce a také jde do finále černo-mostecký projekt Plechárna, což by měl být indoor skatepark.

Martin Pek trhnul svůj rekord se závodama, před nedávnem zvládl objet čtyři za sedm dní. Nejdřív vyhrál Street League na Stalinu, pak na BU2R contestu v Českých Budějovicích byl druhý, na Black Sheep contestu v Drážďanech skončil třetí a pak se ještě zúčastnil Vans Spring Classics v Itálii. Tomu se říká nabitej program!

Po prosincovym zranění kolene se začátkem února podařilo Honzovi Lohynskýmu vrátit na sníh a sezonu si nakonec užil skvěle. Věnoval se b*local tour, jel pár závodů a dal si i nějakej ten photoshooting. Velkou novinkou je, že začal jezdit za Nike, takže se těší na teamový tripy.

Momentálně je Lohy na týden v Barceloně, kam se vydal na X-Games a za skateboardingem.

Letošní zima nebyla na prašan moc štědrá, a tak Pepé Samek trpí velkým freeride absťákem. Naštěstí ale na to nemá čas moc myslet, protože maká na rekonstrukci baráčku, který si se svojí holkou pořídil.

V červnu už mu nastávají jeho trenérské povinnosti, se Sportovní akademií vyráží do Jumpparku skákat do molitanu, pak proběhne nějaký ledovec a následně Snowforce camp ve Štítech u pana Valenty.

honza lohynský

tomáš kopáček martin pek

pepé samek

honza bašný

Před měsícem si Martin Blaško způsobil nepříjemný úraz, při kterém si zranil koleno. Následná magnetická resonance ukázala, že má natrhnutý postranní křížový vaz. Podle doktora to ještě na operaci není, ale přesto si musí dát od snowboardingu na několik měsíců klid a urputně rehabilitovat. Přejeme brzký uzdravení!

Tomáš Vintr se intenzivně vrhnul do příprav závodu Grand Prix Beroun, který se letos pojede 6. července. S nastupujícím létem mu začíná klasický závodní program, už si dal Itálii, Polsko a chystá Brazílii, Čínu, USA a podobně. Ve volných chvílích dokončuje profil do Black Rabbit 4 a zároveň pracuje na novym videopartu pro americký trh.

Po skončené sezoně vyměnil jibber Roman Kuřil svoje snowboardové nádobíčko za rybářský prut a před letním shredem na Dachsteinu relaxuje u vody. Kapři mu na háček skáčou podobně jak on sám na raily, takže z vody tahá jednoho tlusťocha za druhym.

DVS TOREY Majitel bestiálního popu a vítěz Tampa Pro 2012 Torey Pudwill si nadesignoval a důkladně otestoval svůj pro model bot u DVS. Torey rád klasiku, a za cenu 1.990 Kč tak pořídíte semišovou botu s vulkanizovanou podrážkou, která zaručuje maximální board feeling.

LAKAI HOWARD Rick Howard, jeden ze dvou zakladatelů všude ve světě uznávaný obuvnický značky Lakai, na trh přichází se svym dalším signature modelem. Nízká mezipodešev zaručuje optimální kontrolu skejtu a vrchní materiál je odolnej semiš doplněnej plátnem. Howardy jsou na pultech skateshopů k sehnání za 2.390 Kč.

SUPRA HAMMER V redakci se vždycky divíme, že Jim Greco při svym životnim stylu a tricích, který odjíždí, furt ještě žije. Tenhle blázen teď přichází na trh se svejma dalšíma botama, který nesou název Hammer. Vulkanizovanou podrážku tentokrát nahradil speciální tlumící matroš a celej design těhle semišek vodpovídá heslu „V jednoduchosti je síla.“ Maloobchodní cena kladiva je 1.990 Kč.

GLOBE THE SABBATH Boty The Sabbath byly navrženy samotným Skaterem of the Year 2012 Davidem Gonzalezem. Jedná se o top skate botu mezi všema modelama u Globe. Materiál je pravý semiš v kombinaci se síťovinou a syntetickym semišem. Podrážka je vulkanizovaná a středně tvrdá, přesně podle Davidova gusta.

Technologie PU footbed zaručuje pohodlnější chůzi a tlumení rázů. Namáhaný spoje řešeny svárem pro delší životnost a úsporu hmotnosti. Sabbathy seženete za 2.090 Kč.

OSIRIS CASWELL VLC Jak už název napovídá, řeč je tu o pro modelu Caswella Berryho z Black Wax Collection. Všechny boty v týhle sérii maj svrchní materiál z voskovanýho semiše, kterej dává botě nejen super vzhled, ale navíc je mnohem odolnější při kontaktu s gripem. Nechyběj ani našláplý technologie. Uvnitř se nachází tzv. RX Insole, vložka s EVA polstrováním pod patou, která spolu s podkladovou vrstvou OG Cush tlumí nárazy, který by jinak absorbovalo vaše chodidlo. Cena je 1.790 Kč.

PRO SKATE SHOES Pro model skejta maj po celym světě stovky, možná i tisíce riderů, protože potisknout desku až zas takovej problém není. Ale aby vám někdo vyrobil váš signature model bot, to už musíte bejt někdo! Asi už tušíte, že na následující dvoustránce uvidíte pro modely šůzek top světovejch riderů!

VANS TNT V Pátej promodel Tonyho Trujilla u Vansu se nese v duchu návratu ke kořenům. V podstatě se jedná o dnes již legendární model Old Skool, kterej je upravenej do Pro Skate verze. Konstrukce boty zaručuje 100% boardfeel, tvoří ji klasická wafflová podrážka, která jde ruku v ruce se skateboardingem od konce 60. let. ImpactSorb vložka s gelovou patou zaručuje komfort a snižuje riziko zranění paty. V obchodech TNTčka seženete za 1.690 Kč.

FALLEN SEVENTY SIX V katalogu Fallen je už třetí sezonu k nalezení i osvědčená bota Toma Asty s názvem Seventy Six. Tom, kterýho jsme mimochodem mohli minulý léto vidět i na demu v Praze, se při designování zaměřil hlavně na maximální úsporu hmotnosti a cit. Výsledek jeho snažení si v Čechách můžete pořídit za 2.100 Kč.

NIKE SB KOSTON 2 Dechberoucí reklamu natočenou k uvedení druhýho pro modelu bot Erica Kostona u Nike SB viděl určitě každej z vás. Stejně jako ona jsou maximálně vypimpovaný i samotný boty. Eric se ve vložce znovu spolíhá na materiál Lunarlon, kterej perfektně tlumí nárazy. Přál si i vylepšený větrání po stranách, a jak jsme u Nike zvyklí, výdrž bot je perfektní! Kostony 2 vyjdou na 2.390 Kč.

17

DRAGON MANSFIELD Nejnovější a nejočekávanější model slunečních brejlí z produkce Dragon Alliance se jmenuje Mansfield. Vyznačuje se naprosto unikátnim designem, kterej si hned oblíbil třeba i světoznámej surfař Evan Geiselman, a navíc je lehkej jako pírko. Sto pro ochrana proti UV záření je samozřejmostí, pozornost všech okolo taky! A cena? 3.490 Kč.

ELECTRIC CAPT. AHAB Mezi nejoblíbenější sluneční brejle z nabídky značky Electric patří model Capt. Ahab. Ten díky robustnějšímu designu chrání i citlivou kůži kolem očí. Skla Level II, který maj oproti klasice chrom, antireflexní a oleofóbní vrstvu se syntetickym melaninem, vaše oči ochráněj před ultrafialovym zářením i modrý světlem.

Tenhle luxus vyjde na 4.290 Kč, obyč varianta pak na 2.690 Kč.

STYLISH SUNNIES SMITH FRONTMAN Sluňáky Smith Frontman skvěle opisujou obličej a díky širokýmu krytí v oblasti spánků nepropustí do očí žádný sluneční paprsky.

Místa, kde je to třeba, jsou vybavený voděodpudivym silikonem, takže brejle skvěle držej a nesklouzávaj z očí ani při skateboardingu.

Skla jsou speciálně tvarovaný tak, aby nedocházelo k nepříjemnýmu lámání světla a únavě očí. Cena na krámech je 1.920 Kč.

Po asi nejšedivější a na sluníčko nejchudší zimě, kterou v redakci pamatujeme, je krásný počasí konečně zpět. Asi nikdo z nás si léto nedokáže představit bez slunečních brejlí, který chráněj oči a zároveň jsou dost stylovym doplňkem. V našem přehledu jich najdete hned několik, a to v různejch cenovejch relacích.

VANS SPICOLI 4 SHADES Model brejlí Spicoli od Vansu přísně drží radikální osmdesátkovej beach stajl, kdy tahle silueta prorazila na kalifornský pláže.

Spicoli se dělaj v mnoha barevnejch variantách od černý, přes camo až po šachovnici. Vzhledem k tomu, že léto bude plný všemožnejch parties a brejle se budou válet všude možně, jistě vás potěší i jejich příznivá cena. Seženete je za 350 Kč.

INDEPENDENT BAR SHADES V nabídce legendární firmy Independent trucks je už po léta celá řada doplňků, včetně slunečních brejlí. Mimo jiný je k mání i model Bar Shades s neokoukanym tvarem a kouřovou barvou. Při jeho koupi navíc nemusíte sahat hluboko do kapsy, vyjde jen na 350 Kč.

FOX DECORUM COVERT OPS Decorum Covert Ops jsou stylový brejle od firmy Fox se speciálníma sklama Oakley Polarized Ellipsoid. Tahle vymakaná technologie zaručuje čistou viditelnost ve všech směrech bez jakýhokoliv zkreslení. Limitovaná edice Covert Ops s fialovejma sklama se dá sehnat za 3.630 Kč.

18

DARKSTAR SPLIT PRICE KNIGHT Bylo by divný, kdyby se na jakymkoli produktu Darkstar neobjevil aspoň jeden rytíř. Výjimkou nejsou ani dvoubarevný padesátky Split Price Knight ze série nabízející slušnou kvalitu za příznivou cenu. Ta byla u nás stanovena na 650 Kč.

CHEAP WHEELS Neodmyslitelnou součástí skejtovýho kompletu jsou i kolečka. Ty jsme v našich přehledech produktů lehce opomíjeli, což se muselo napravit. Na týhle stránce jsme tak pro vás připravili informace o kolech z kategorie low-end, tedy v ceně do 700 Kč.

ENJOI DOESN‘T FIT I když název tvrdí opak, tyhle kola padnou na všechny skejty světa. U Enjoi si pro vás připravili klasickej polyurethanovej matroš, velikost 53 mm a oblíbenej motiv pandy.

Do krámu si s sebou vemte 650 Kč.

CLICHÉ HIGHWAIIAN Tvrdý kola původem francouzský firmy Cliché skateboards s designem plnym kytiček a trávy s názvem Highwaiian jsou u nás k dostání ve velikosti 51 mm. Pokud se vám zalíbily právě ony, připravte si 650 Kč.

EINA BLUE LEAF Blue Leaf jsou klasický street/parkový kolečka od firmy Eina skate co., za kterou v Čechách jezdí například Matěj Hakl, Leslie nebo Petr Veselý. K dostání jsou ve velikostech 50 až 53 mm a tvrdosti 100a za super cenu 590 Kč.

MINILOGO C-CUT BONES 100‘S Přední světovej výrobce koleček, značka Bones wheels, myslí i na svý míň majetný zákazníky, pro který připravila zajímavou variantu k vyhlášenejm STFám, tedy model 100‘s. Tvrdost je 100a a kola maj zvýšenou odolnost proti tvorbě plošinek. K mání jsou v rozměrech od 50 do 55 mm za cenu 650 Kč.

Oblíbená značka MiniLogo se u všech svejch produktů bezvýhradně řídí heslem „Za málo peněz hodně muziky.“ Kolečka z její nabídky jsou k sehnání ve velikostech od 50 do 60 milimetrů za velmi příjemnou cenu 590 Kč. Kromě klasickejch bílejch se vyráběj i kola hrající všema barvama.

PRODUCT NEWS Geminon je freeride longboard od Globe, má snížený těžiště a symetrický twin tvar. Deska je z 8vrstvého javoru a trucky jsou 180 mm invert Slant trucky. Long k dostání ve třech velikostech 89, 98 a 104 cm za plus mínus 5.350 Kč.

Design trička Wrong Wronger od firmy Vans je vše říkající. Nejdůležitější je bejt sám sebou a nehrát na všechny kolem sebe divadlo.

Seženete v shopech od 690 Kč.

Stylový modro-červený Screaming brýle od Santa Cruz stojí jen 390 Kč.

Boty Nike Zoom Stefan Janoski PR jsou jedním nejsledovanějších kousků letošního roku, design budí samý pozitivní reakce. Pokud by se vám boty podařilo sehnat, zaplatíte za ně jako u standard Janoskejch v low provedení 2.190 Kč.

Po více než 6 letech se vrací do kolekcí Horsefeathers plátěné Chinos kalhoty a už samotný začátek roku naznačil, že budou oblíbenější než kdykoliv dříve. V obchodě stojí 1.490 Kč.

Když se řekne Hurley, neexistuje žádná silnější asociace než Phantom boardshorts. Mají stretch konstrukci, jsou pohodlné a velmi lehké, což mezi vlnami zcela oceníte.

V nabídce je několik barevných provedení za cenu 1.799 Kč.

Novej model od Pumy nese název Maeko XL. Podrážka vyrobená z EVA pěny dělá botu extrémně lehkou, k lepšímu gripu slouží její vytažení na nárt v přední části. Svrchní materiál je pevný semiš a vnitřek větrá v klasický mešovině. Cena je 2.299 Kč.

Triko Meatfly Goods je v klasickém střihu, lehce prodloužené a samozřejmě vyrobené ze 100% bavlny. Seženete i na Meatfly.cz za 580 Kč!

PRODUCT NEWS Fox Legendary Windbreaker je větrová bunda ze 100% polyesteru se síťovou podšívkou, vnitřní media kapsou a odvětracím ventingem na zádech. Vaše bude za 2.280 Kč.

Globe boty Lighthouse Slim jsou klasika, nízkoprofilová stylovka slim kombinuje semiš a plátno na tenký podrážce s technologií S-trac. Koupíte za 1.550 Kč.

HF boardshortky Refuse s motivem plechovek jsou symbolem již druhého ročníku projektu Sick of Trash, který letos startuje 1. června a potrvá až do konce měsíce. Koupíte je za 1.290 a o projektu se dozvíte na Sickoftrash.eu.

Stylovej Vans snapback od Starteru v jedinečným barevným provedení, kterýho se do Česka dostalo pouhých 12 kusů! Čepice je vyrobena ze 100% bavlny a seženete ji od 790 Kč.

U Nuggetu se designéři opět vyřádili, jak dokazuje i triko Mark. Střih klasický, matroš sto pro bavlna, vaše za cenu 590 Kč.

Triko Nike Neck Creep je provedeno v kolaboraci se známym to magorem jménem Neckface. Tenhle vydařený kousek z letní kolekce bude váš za pouhých 590 Kč.

Independent přichází s úplně novou řadou trucků označených Stage 11, které se budou prodávat v šířkách 129 až 169 za cenu 790 Kč.

Nejnovější barevný model parádních bot značky Supra se jménem Skytop III seženete za 3.250 Kč.

DREAM JOB

HONZA MINOL

FILMMAKER

ČÍ SKATE VIDEA SKORO V DNEŠNÍ DOBĚ LEVNÝ ELEKTRONIKY NATÁ IKY BYLO VELMI NÁROČNÝ.

RUBR E KAŽDEJ, A TAK VYBRAT NĚKOHO DO TÝHL MY PROTENTOKRÁT A NŮ RAMA MÁME TU MINIMÁLNĚ PĚT TOP KAME . ŠÁHLI PO HONZOVI MINOLOVI Z BRNA

24

V září mu bude třicet, skejtuje od čtrnácti a největší úspěch v jeho kariéře je profesionální smlouva s Nomad skateboards, sedm různých pro modelů od týhle firmy, profil na videu Nomad Point of View nebo obálka na videomagazínu Puzzle č. 23. Honzovu aktuální tvorbu si můžete prohlídnout na Samadhiproduction.cz.

Jak ses dostal k natáčení skateboardingu?

Jednoduše. Koukali jsme na skate videa a chtěli jsme tady s klukama v Brně natočit vlastní triky. Takže jsem si koupil kameru VHS, natáčeli jsme s Jirkou Dobešem, Jirkou Fraňkem a Radkem Mauerem stříhali to přes dva k sobě připojený video přehrávače. Prostě to k tomu skateboardingu patří mít zaznamenaný svoje triky. No a postupně jsem se v tom zdokonaloval, učil se to a myslim si, že už tomu teď po těch letech docela rozumim.

Jaký videa si natočil?

První bylo Samadhi, to bylo někdy kolem roku 2001.

Pak jsem dělal menší edity do Sk8.is.Gr8 pro Láďu Čiháka, pak točil věci do Nomad videa a taky pro Davida Chvátala do Black Rabbit.

Myslíš, že se dá natáčenim skejtu uživit?

Dá, ale musíš bydlet někde jinde, třeba v Barceloně. Tam

jezdí hodně teamů a pořád je sháňka po kameramanech.

Třeba znám z Barcelony Kikeho, ten točil pro Nomad, ten se tam tim živí. Já si ale pak řikal, že točit jenom skate, je takový omezující a lákalo mě dělat podle scénáře a dávat do toho další kreativu.

Jaký skate videa/produkce se ti nejvíc líbí?

Vyrůstal jsem na Transworld videích Feedback, Reason, to jsem viděl do nekonečna. A pak Flip Sorry a z nových se mi líbilo Red Bull Perspective a Girl Pretty Sweet. Co se jmen týče, tak sleduju práci lidí, jako je Spike Jonze nebo Ty Evans.

Co je teď náplní tvý práce?

Mám vlastní firmu a dělám skoro všechno sám, akorát někdy mi moje žena pomáhá s asistencí produkce.

Moje práce spočívá v tom, že si domluvím klienta, máme schůzku, probereme detaily, vytvořím scénář, zařídím natáčení, natočíme to, sestříhám to, udělám kompletní postprodukci, se zvukařem ozvučení, a pak to vyfakturuju. V poslední době dělám hodně prezentační videa pro firmy, třeba točíme pro Iveco autobusy testování jejich novýho modelu různě po Evropě. Teď jsme byli ve Finsku, za polárním kruhem, práce v mínus dvaceti. A nakonec z toho všeho vznikne desetiminutový promo video k podpoře prodeje autobusu.

Stalo se ti někdy, že by sis smazal natočený záběry?

Tak to sem kdysi jednou smazal sérku Fraňkovi na skejtu a od tý doby si na to dávám pozor. Ale třeba zrovna teďka při točení pro Iveco odešla při kopírování jedna karta a musel jsem půl dne znovu přetočit. Klienta to nic nestálo, spíš to byla taková moje ostuda.

Teď už točíš něco jinýho, ale máš v plánu udělat skate video nebo nějakej další projekt se skejtem?

Chtěl bych udělat něco dalšího podobně jako náš projekt Firefly. Ale nechci teď o tom ještě mluvit, je zbytečný dopředu odhalovat plány. Nechce se mi dělat klasický profil s trikama, spíš to opět bude něco zvláštního.

Točit si video baví každýho. Máš nějaký zásadní jednoduchý pravidla, na co by lidi měli myslet, když si dělaj edit?

Největší problém je v tom, že lidi si koupí kameru a mají pocit, že hned natočí kvalitní film. Jenže je spousta faktorů a detailů, který ovlivňují výsledek. Třeba střih, hudba... Já to začal chápat tak po deseti letech práce, hehe, dokázat udělat ten emocionální účinek na diváka.

Ale hlavní zásada bude čím jednodušší, tím lepší. Vše musí mít začátek, vývoj a něčím to gradovat.

A jaká je tvoje vize tvý filmařský budoucnosti?

Plán je dělat reklamy do televize, to když se ti povede, tak pak si za vodou. To je jako když ve sponzoringu seženeš sponzora, to je postup do jinýho levelu. A pak možná někdy nějakej film, ale to je moc vzdálený, to ještě vůbec neřešim.

foto: David Horváth

Ondra Zápotocký PUMA Skate tým

PUMA Skate kolekci hledej v prodejnách: Snowboard Zezula, Popcorn, Subform a Tornado

FIX-N-TRIX

OPRAVOVAT SI KOLMOU ZEĎ NA JEŽDĚNÍ SE MŮŽE ZDÁT HODNĚ NEOBVYKLÝ, ALE JEN DO TÝ DOBY, NEŽ NA NĚJAKÝM ZNIČENÝM SPOTU BUDETE ZKOUŠET UDĚLAT GRIND NA PŘÍTLAČÁKU. PAK VÁM JISTĚ PŘIJDOU VHOD OBKLADAČSKÉ ZKUŠENOSTI PETERA MOLCE.

peter molec /g/ 50-50 na přítlačáku na vyšehradě

26

Dělat grindy na přítlačáku, railu který je blízko stěn, už vyžaduje trochu zkušeností. Hodně přitom záleží na šířce vašich trucků, pokud jezdíte širší, vaše osičky se nejspíš budou opírat o stěnu za zábradlím. V takovém případě se vám bude hodit, aby stěna byla bez nějakých velkých spár či děr, a my vám teď poradíme, jak si spot doladit.

Než se do opravy pustíte, tak je potřeba si připravit materiál. To znamená za prvé nějaký dlaždice, kterými stěnu obložíte, a za druhé lepidlo. V našem případě to bylo jednodušší v tom, že se všude kolem spotu válelo spousta opadaných kusů travertýnu, z kterých bylo obložení schodů původně postavený, takže jsme nemuseli někde něco kupovat nebo nedej bože krást.

Jediný, pro co se muselo zaskočit do obchodu, byla lepící PU pěna ve spreji. Dlaždice by se daly přilepit i klasickým obkladačským lepidlem, ale to schne výrazně pomalejc než pěna. A vy si místo neděláte na krásu, ale na ježdění.

Než se do vlastního lepení pustíte, je potřeba si to dobře rozmyslet. Nesmíte do toho naskočit jak parta A je to, protože plácat dlažky bez rozmyslu rovná se to hned předělat. Nejprve si proto na stěnu dlaždice zkuste jen tak na sucho vyskládat. Nejspíš vám tam držet nebudou, a tak si kus vždycky přiložte, obkreslete hrany, pak přiložte další, zase obkreslete a tak dokola, až dosáhnete efektu zakrytí celý plochy.

Pokud vám to nebude vycházet, přichází na řadu hrubá síla a některý dlažky si můžete do kýženýho tvaru osekat. Důležitý je si naměřený dlaždice rovnat na zemi do puzzle, ať pak přesně víte, kterou kam dávat.

A teď už nastává čas lepení, teda ještě něco je potřeba.

Stranu dlaždičky, na kterou budete nanášet lepidlo, si lehce obruste o zem a pak jí, stejně jako stěnu, zbavte prachu a nečistot. Tímhle manévrem docílíte toho, že pěna bude hezky držet. Většinou to stačí ofouknout pusou, ale klidně si přineste košťátko a omeťte to.

Nyní naneste PU pěnu na úplně nejspodnější dlaždičku, kterou na stěnu dáte, a přiložte jí na stěnu. Po ruce mějte něco, čím ji budete moc podepřít, nám skvěle posloužil skate. Zároveň je důležitý mít dlaždici přitlačenou na stěnu, což se dá udělat zapřením nějakýho klínu o rail, nám posloužily nevyužitý kusy travertýnu. Kdybyste k lepení použili klasický lepidlo, nebudete muset dělat kolem takovýhle opičky, ale na

housenka z montážní pěny musí rovnoměrně obtočit celou plochu

dlaždičku položit, přitlačit, podepřít...

A N Ě S T PEŤO

text: Radek, foto: Panker

C E L O M

druhou stranu je pěna hnedka suchá a do půl hodiny můžete skejtovat.

Největší potíž asi budete mít s tím, že vám dlaždice začnou opadávat. Ale to si po pár pokusech vychytáte.

Taky je dobrý si dát pozor na oblečení, protože na čem pěna ulpí, z toho už jí nedostanete. Proto taky doporučujeme pracovat v rukavicích. Tak práci zdar a ještě trochu povídání s Peťem Molcem: „Tenhle spot sem našel při cestě autobusem do Prahy, jel sem přes noc, a sotva se ráno proberu, koukám, kde jsme, a hned vedle magistrály na Vyšehradě vidim spot. Tak jsem se tam jel podívat, přišlo mi to super, mám raily na stěně rád. Zkoušel jsem to jezdit, ale

pořád se mi skejt v rozbitý části zasekával, takže sem si musel místo vytunit. Rozhodl jsem se dělat grind, kterej byl dost náročnej kvůli tomu, jak mám široký trucky. Možná kdybych si tam dal užší, vyzval bych tady nejspíš i 5-0, a myslím, že někdo by tu moh dát i nějaký taislide. Spot podle mě nemá chybu, je tam skvělý rozjezd i dopad. A jen co jsme to opravili, dal jsem to během chvíle.

S Pankerem jsme si tuhle session užívali, nikdo nás neprudil, dokonce ani policajti, co šli kolem.“

skejt dokáže výborně posloužit i jako podpěrka

bs crooked z 15 schodů na slavnym spotě v košicích

28

Tak jako většina z vás, tak i Rišo začínal se skateboardingem doma před barákem. Bylo to někdy před třinácti lety a přivedla ho k tomu PlayStation hra Tonyho Hawka. Hned zkraje měl velký štěstí, starší kluci ho vzali meze sebe a učili ho nový triky, navíc město jim postavilo skatepark, takže měli kde jezdit. První závody si odbyl již v roce 2002 v Košicích, ale v následujících čtyřech letech si to jen dvakrát zopakoval. Pořádně se mu to vše roztočilo až v roce 2008, kdy ho začal podporovat lokální shop, a pak postupně s výsledky přicházeli další sponzoři. Když už o těch úspěších mluvíme, tak Rišo je například dvojnásobný mistr Slovenska, vyhrál jeden závod ČSP, HF Concrete Jam nebo Best Trick na best trick na Vans Spring Classic v Itálii. V současnosti mu je devatenáct let, studuje školu bezpečnostního managementu, která by mu měla umožnit získat jak titul magistra nebo inženýra, tak i zajistit dostatek času na skateboarding.

text: Radek, foto: Peter Mercell

RIŠO

Kvapil mi doporučoval, abych ti v rozhovoru nezapomněl dávat otázky na hovno. Jak to myslel?!

Hehe, to já na našem společným tripu furt píčoval, jaký kokotský záchody maj v Itálii, bez mísy, jen na dřepnutí.

No a v Americe? Tam jsou na fotobuňku a pořád to splachuje. To je tragické s těmi záchody po světě!

Ve sračkách mi přijde i ten skate. Lidi moc nejezdí, byznys skomírá...

Mladší generace moc neni a nových talentů je málo.

Jde to trošku dolu, jestli to válcujou ty koloběžky, nevim. Děje se míň závodů, na Slovensku nebude pohár, v Čechách nebude pohár, krize.

Nepřijde ti škoda, že nejsi trochu starší, že bys jezdil v době, kdy Peter Molec byl v evropským Volcomu a Petr Horváth měl model bot?

Já mám teď díky Vansu super podmínky pro skateboarding, takže toho nelituju. Hodně cestuju, byl jsem v Americe, teď se chystám cestovat po Evropě.

Bude těžké se v dnešní době prosadit, ale určitě se to dá. Chce to len veľa hrotit.

V Praze, ale určitě i jinde, byli lidi, kteří tě, když si byl mladší, moc nerespektovali a povyšovali se.

Pozoruješ teď, jak stoupá tvoje hvězda, změnu v chování lidí?

Já tyhle věci nikdy neřešil. Lidi se chovají tak, jak se chovají, já to neovlivním. Najde se tu spousta hejterů.

Možná jak jsem se vrátil z Ameriky, tak mně přijde, že jsem se tam nějak vyjezdil, je to všechno takový jiný.

Trošku...

TURY KDYBYSTE DO KOŠIC JEZDILI TAK ČASTO JAK PŮLKA NAŠÍ REDAKCE, MĚLI BYSTE RIŠA TURYHO HODNĚ DOBŘE NAKOUKANÝHO. DĚLÁ NÁM UPŘÍMNOU RADOST SLEDOVAT, JAKEJ PROGRES TENHLE KLUK ZA POSLEDNÍ DVA ROKY UDĚLAL A JAK TAM VE STROJOVYM TEMPU POSÍLÁ JEDEN TRIK ZA DRUHÝM. PROTO JSME MU OPĚT DALI PROSTOR NA ROZHOVOR. RIŠO NEZKLAMAL A PŘEPSAL SKEJTOVOU MAPU SLOVENSKA!

nosebluntslide výtrh v banské bystrici

30

Ve Vansu jseš novej a slyšel jsem, že tam jako bažant dostáváš slušnou čočku?

No teď jak jsme byli v Itálii, tak do mě kluci z teamu pořád šli, v kuse mě prudili. Cestou zpět sem to v autě už nemohl poslouchat, tak jsem si pustil do sluchátek muziku. Už mě to jebalo, jak furt kecali. Jako jasný, že to byla sranda a já to i tak bral, ale voni pořád něco rozebírali ohledně mě, a když sem se ozval, takže prej mám bejt ticho, hehe.

Taky ti furt dávaj nějaký přezdívky.

Jo, třeba v Americe, za mnou přijde nějakej kameraman a říká mi: Hey, Mickey Mouse... Nechápal sem proč.

A on to měl od Vintra, ten to vymyslel. Prej jak jsem měl GoPro na hlavě a natáčel si záběry pro sebe, a k tomu ještě strašně červenej nos spálenej od sluníčka, tak sem vypadal jako Mickey Mouse.

No a do teďka se ta přezdívka drží, říkaj mi někdy i Richie Mouse. A teď sem od Bulleta vyfasoval druhou přezdívku podle opálení... Říká mi Čielko, jak mám bílý neopálený čelo od čepice.

Naštěstí se vždycky můžeš vrátit domu do Košic a tam seš daleko od těchhle keců, hehe. Ale jak se ti doma jezdí, když už seš přeci jenom na evropskym levelu?

U nás je to paráda, máme všechno, teď nám třeba ještě Mystic postavil novej bazén a já tam trochu začal bazénárčiť. Třeba tady v Praze nenajdu skatepark nebo místo, kde bych moh nonstop skejtovat jako u nás. Stalin mě baví, ale třeba míň než můj domácí skatepark. Ale tim jak teď hodně cestuju, tak se na další spoty dostanu. Podle mě je důležitý umět jezdit na všem, a já se teď ještě snažim dělat málo vídaný triky.

Nepřemejšlel si nad tím, že by ses odstěhoval někam jinam?

Ale jo, jenže teď chodím na vejšku v Košicích, na semestr se platí 700 euro. Škola je to lehká, mám hodně času, tak mi to vyhovuje. Můžu si jezdit, kdy chci, kam chci, profesoři to dovolí. Teď v zimě jsem se trochu učil a všechny zkoušky pak udělal hned na první pokus!

Platit si školný nějakých 35 tisíc korun za rok neni sranda. Kde bereš peníze?

Tak něco si vyhraju na prizemoney, něco mám z prodeje použitých věcí... ale nejvíc mě podporují rodiče. Do práce nikam nechodím, snažím se

vydělat peníze skateboardingem. Nějakou finanční podporu dostávám od Vansu, tyhle peníze utrácím hlavně za cestování, a podle mě tak měsíčně utratím za skateboarding 500 euro. Dělím se o tyhle náklady půl na půl s rodiči, a za tuhle jejich podporu jim, stejně jako bráchovi, strašně moc děkuju.

Když jsme dělali rozhovor naposled, říkal si, že je tvým cílem se dostat do nějakýho evropskýho teamu. Přijde mi, že už tam skoro seš. Jak si svou budoucnost plánuješ teď?

Tak chtěl bych to dotáhnout ještě výš. Po návštěvě Ameriky bych se chtěl stát profíkem. Viděl jsem tam naživo Nyjaha Hustona, ten přišel na spot, všechno udělal, skoro každej trik na první pokus. V Americe

jezdí na strašně vysoký úrovni i lidi bez sponzorů, to se s našim Česko-Slovenskem nedá porovnat. Získat tam sponzoring musí být strašně těžký a já bych to chtěl dokázat.

A co si myslíš, že až se tim profíkem staneš, co bude náplní tvý práce?

Hlavně v kuse točit, fotit, dělat reklamu, objíždět závody. Člověk taky musí být v pohodě, nechovat se jako kretén. Strašně se mi líbí přístup Tomáše Vintra, ten jezdí dlouho a už to někam dotáhnul. Kdyby se mně povedlo dostat tak daleko jako jemu, to by se mně líbilo.

Když sem si čet tvý komenty na FB při návštěvě USA, byl si strašně pozitivní.

košice, sídliště furča a bs lipslide na railu

Tak já to viděl všechno jen z tý lepší stránky, jak jsem tam byl na výletě, všechno mi to přišlo wauw. Byl jsem z toho hotový, všude byly neuvěřitelný spoty, každý skejtoval, pořád svítilo sluníčko, a i když byl únor, tak teplota se pohybovala kolem dvaceti. Prostě Kalifornie, Los Angeles, neuvěřitelný obrovský město... Nevím, jaký to tam je, když tam žiješ, pracuješ.

Hele, ty ses proslavil ježděním v 6XL oblečení.

Ještě tenhle styl v Americe jede?

Jako viděl jsem tam takový tlustý skejťáky, co měli hodně plandavý trička, takovej DGK styl ála Keelan Dadd s visačkama na čepicích i botech. Ale jak sem chodil kdysi oblíkanej, což ani nevim, co bylo za styl, to už teďka nemám.

Když se podíváš na ten celej svuj skateboarding, kdo byli proto tebe takový zásadní lidi, co ti pomohli v kariéře?

Na začátku to byla celá parta starých košických skejťáků kolem TSC, Drewo a ostatní, ty si už asi nikdo ze čtenářů nepamatuje. Od nich sem se naučil přístup ke skateboardingu, díky nim jsem získal první sponzoring. Čím víc sem cestoval, tím sem poznával víc lidí. Hodně jsme se hecovali s Ferim Daboczim, pak mě ovlivnil Braňo Mrváň, Janko Mihala a samozřejmě i starší, kteří mě inspirovali, jako Marek Zápražný, Peter Molec, Povlak a tak. Další zásadní člověk je Tomáš Vintr, ten mi se vším pomáhá, radí mi, patří mu můj dík. A ze Streetmarketu je to pak Kuba Osten, taky mu děkuju. No a když už jsme u těch děkovaček, další letí Robertu Kováčovi, Mirkovi Kvapilovi, Buletovi, Pekovi, samo i mý frajerce, všem kámošům a tlakérom, hehe.

O tobě je známý, že máš strašnou zásobu triků a dokážeš je dávat ve velkym tempu. Pozoruješ, že čim seš starší a dáváš už těžší triky, tak se tohle tempo zpomaluje? Nebo je tomu právě naopak? Čim víc jezdim, tak ty triky mám víc nadrcený, že už je dávám skoro na každej pokus. Jsem teď ještě větší mašina s těžšíma trikama, hehe, minimálně flip in flip out. Ale jak jsem už říkal, teď se soustředim na neokoukaný triky, snažim se to vraždit. Hodně mě začaly bavit raily, třeba v rozhovoru mám skoro všechny fotky ze zábradlí. Což je u mě celkem nevídaný, protože já vždycky hrotil techniku.

Kde bereš energii na svý vražedný tempo?

Podle mě je to hlavně o trpělivosti, nevykašlat se na to a vydržet jezdit v kuse. Ale energie mám dost, tu bych moh rozdávat, hehe, třeba v LA jsme jezdili dvanáct hodin denně a mně to bylo málo. Já si myslim, že bych vydržel skejtovat i čtyřiadvacet hodin v kuse.

A ty jezdíš každej den. Áno. Teda pokud mi do toho něco nevleze, nějaká povinnost. Každej den skejtuju minimálně šest hodin, když to nevyjde časově a mám ty povinnosti, tak jenom tři.

Kondičku na ty hodiny a hodiny skateboardingu máš odněkud z fitka, ne?

Já chodím plavat. V zimě každý den. Dávám si minimálně kilometr kraul a prsa, jednou jsem hecnul i kilometry tři. Koupim si vždycky vstupenku na hodinu a půl, bazén je to padesát metrů dlouhej, tak to tam aspoň dvacetkrát otočim. Ale jak je teď teplo a docela i hodně cestuju, tak už to plavání tak často nestíhám, teď už chodím jen třikrát týdně. V zimě jsem zkusil s kámošem i posilovnu, ale to mi nevydrželo.

Jestli tu energii nemáš z jídla, jestli vám máma doma nedělá samý tataráky...

Já žeru kokotiny, co mě zrovna napadne, na co mám chuť. Třeba v Americe jsem tři dny vkuse jedl jen samý sladkosti. Poslední dobou ale piju hodně energetické nápoje, a to se teď snažím omezit.

V posledním rozhovoru si taky říkal, že nikdy nepochopíš 360 flip. Změnilo se to?

Je to pořád stejný. Jednou jsem zkoušel tři měsíce 360 flip v kuse, ale prostě nic, mně to nejde. Mně se nelíbí ani jak to dělám, podle mě to hnusně vypadá.

Tenhle trik je pro mě zakletý. Taky pořádně neumim switch do backside strany, nějaký bekhel nebo switch beklip, dokonce ani na zemi neudělám varial bigspin heelflip. Což je ale zajímavý, protože třeba na schodech dám varial bigspin heelflip do boardslidu. Nechápu, že to na zemi neumim a do railu do šikma to dám. Navíc na zemi to nevytáhnu vůbec do vejšky a na rail jo? To je nějaký divný.

Proč ses vůbec rozhod začít jezdit velký věci víc než techniku?

Před rokem mě začaly bavit raily a rád na nich dělám flip do něčeho, třeba flip beklip, flip bekgrind, bigspin boardslide. A z čím víc schodů to dám, tím je to lepší.

Prostě točili jsme na video, já tam chtěl mít raily a chytlo mě to na nich. Poslední dobou už ani neskáču 32

schody, což mě štve, dokonce se jich tak trochu bojim.

Naopak strach z railů teď vůbec nemám, přijde mi lehčí nalepit flip do boardslide než ho jen tak poslat ze schodů.

Máš svý oblíbený jezdce?

Jo, mám. Nyjah Huston, Wes Kremer, už odmalička sleduju Joshe Kalise. Si třeba vzpomínám, když sem viděl první profil Nyjah Hustona, to měl ještě dredy, tak lidi to vůbec nechápali ten jeho skateboarding.

A teď jeho poslední video, tam má třeba raily z dvaceti schodů, to už je moc. Když sem v Americe viděl

bigspin boardslide z 10 schodů v praze dejvicích

některý ty raily, co na nich dělal Nyjah triky, tak sem se chytal za hlavu, jak to mohl dát.

A jaký to bylo, když si ho viděl naživo?

Když jsme byli s klukama v LA, šli jsme o víkendu jezdit do jedný školy. Přišla tam jezdit taková partička, vůbec sem nevěděl, kdo to je, a Martin mi pak povídá, že tam jezdí Nyjah. Já si ho vůbec nevšiml, on je takovej malej a hubenej, no vlastně skoro všichni americký profíci jsou takový maličký oproti Evropanům. No a Nyjah se tam pár trikama rozjezdil a pak začal točit sérku, dával

v ní všechno na první, jen poslední trik ze schodů ho trápil. A v tý sérce měl swičhel bektel ze šesti na rovný zídce, nollie fronhel na zemi a pak switch bigspin flip z osmi schodů. No a ještě tam s nim jezdil Chase Webb a ten tam dal na pár pokusů sérku backblunt flip out na rovnym, frontside flip na zemi a fakie flip ze schodů! Šel si za Nyjahem ho pozdravit?

Ne, jenom jsme seděli, koukali a nechápali. Já byl v piči z toho, že ho vidim naživo. Už jen vidět ho stálo za to, a k tomu ještě na streetu, no to se nepodaří moc lidem od nás.

hlavní náměstí v košicích poctil rišo flipem přes rail

34

Před dvěma rokama si jezdil desky 8.125, nízké trucky a 51 mm kola. Nějakej posun?

Přestal sem jezdit nízké trucky, protože mi už začalo vadit, jak mám s nima malý pop. Hlavně při flipových věcech. Teď mám normální a úplně cítím, jak se mi s tím lehčejc vyskakuje a jdou mi flipové triky do grindů na zídkách. A když třeba dělám smith, tak mi kingpin nedrhne jako na těch nízkých. Kolečka mám teď padesátdvojky a desky 8.0. Přemejšlel jsem, jestli nemám jezdit užší, třeba Martin Pek je jezdí, ale rozhod jsem se zůstat na těch klasickejch osmičkách.

Teď jak jsme dělali rozhovor s Gonzalezem, tak on říkal, že má při natáčení jednu desku na den. Ty asi nejseš tak dobrej, hehe?

Já si desky šetřím. Když mám třeba desku dva tři dny

a jdeme točit na street, tak si tam přemontuju tu starší.

Na ulici jsou blbý povrchy a skejt se hned zničí. Ale jako když se jede na tour, tak to neřešim. Celkově se svý věci snažim neničit, vážim si jich, deska mi normálně vydrží tejden až dva.

Nevyplatilo by se ti mít skejty dva, abys to nemusel přemontovávat?

Přemejšlel jsem o tom, ale já si tu desku dokážu přehodit za pět minut. Jednou jsem si to stopoval, hehe. Používám klasickej skate tool, jde to rychle.

Jak si na tom s hardwarem celkově?

Desky dostávám od Streetmarketu. Je celkem škoda, že u nás nejsou na trhu americký značky, který jsou prostě jiný. Lidi si totiž u nás kupují desky podle ceny,

takže po americký nikdo nešáhne, a proto taky žádný naši sponzorovaný skejťáci nedostávaj US značky.

A taky je škoda, že lidi moc nepodporují lokální shopy a objednávají si po netu ze zahraničí. Pak se nikdo nemůže divit, že to tu jde dole vodou.

Když mluvíš o tý podpoře... Kdy sis naposled koupil něco v shopu?

Dávno, hehe. Ale když sem byl malej, tak jsem si kupoval pořád.

Tak s hardwarem to máš tak, jak máš, ale třeba boty, to je jistota?

Vans, super značka, tady si nemůžu stěžovat. Mám

flip to bs feeble na railu v popradě

skvělý podmínky, dostatek bot na celou sezonu, a jsou navíc kvalitní. Jezdím nejradši v modelech Era Pro, Chukka Low nebo Stage 4, ale i ostatní mám celkem rád. Na gripu mi dobře drží ta vulkanická podrážka a taky mají dobré vložky, vyhovuje mi ten gel na patách. Musim se přiznat, že značku Vans jsem kdysi moc nevnímal, ale poslední dobou se mi strašně zalíbila a hodně to žeru, ten její styl.

Co už si všechno díky Vans zažil?

Tak nejzásadnější je asi výlet do Ameriky. Teď jsem byl v Itálii, a ještě toho před sebou máme hodně naplánováno. Kdybych za ně nejezdil, tak bych se nejspíš na tyhle místa nepodíval. V Itálii jsem viděl evropský Vans ridery, třeba Kris Vile se mi celkem líbil.

No a hlavně v Americe jsme se byli podívat v centrále Vans a seznámili jsme se tam s manažerem ze skate

oddělení, a navíc jsme viděli jednoho ze zakladatelů Vansu. To si myslím, že ne každej má šanci k nim takhle nakouknout. Prostě díky nim jsem za ten půl rok, co za ně jezdím, strašně moc zažil. Speciálně děkuju Tomáši Velickýmu z Vans marketingu.

Máš trému při závodech?

Na československých závodech ani moc ne, ale na zahraničních jo. Den předem pořád přemejšlim, jestli to dojebu a tak. Ale než jedu jízdu, tak se furt soustředím a v hlavě přemejšlím jenom o tom, že to všechno musím dát. Docela i takhle na závodech koukám po ostatních, hlavně při best tricku, co kdo dělá za triky. A když náhodou někdo dá to, co mám v plánu já, tak si hned vymyslím něco jinýho. Mám

výhodu, že mám naučených spoustu triků.

V zahraničí mít trému nemusíš, stejně určitě nerozumíš, co tam lidi řikaj?

Pravda, teď v Itálii ten speaker mluvil skoro pořád italsky, takže sem nevěděl, co to kecal. Čas od času řek anglicky, kolik času je do konce, a to bylo všechno.

Třeba vůbec ani nepadlo moje jméno, ani Martina Peka nezmínil, a ten to loni vyhrál. Pořád tam vychvaloval nějakýho Bruna, hehe.

Jak seš na tom s angličtinou?

Chtěl bych se zlepšit, mám trošku nedostatky. Dokážu si s někým popovídat, ale je potřeba se zdokonalit.

Zatim jsem pro to moc neudělal. Inspiraci mám ale velikou, třeba jak se naučili mluvit některý jezdci od nás ze Slovenska, zrovna Peťo Molec.

V Itálii si vyhrál 500 euro, co s nima uděláš?

Tak použiju to na cestu na nějaký další závody nebo výlet do zahraničí, někam se podívat, to je to nejdůležitější. Ta výhra v Itálii mě fakt nakopla a musím objet co nejvíc evropských závodů. Řekli jsme si v rozhovoru už celkem dost. Poď si na závěr popovídat trochu o tom, jak se to fotilo...

Ve svý podstatě jsem fotil jeden den v Praze, kdy jsem na spotě v Dejvicích dal bigspin boardslide. Měl jsem

ten trik na jistotu, ale při prvnim pokusu si málem ulomil rameno a padlo to tak na sedmý. Pak jsme s Peťom Mercellom vymysleli, že budeme fotit šest dní na Slovensku, z čehož nakonec bylo jen čtyři a půl, protože jsem zavraždil všechno. Šlo to, jak mělo. Začali jsme ve Zvoleně, kde se mi to nepozdávalo, pak jsme se přesunuli do Banské Bystrice, odkud je noseblunt výtrh, tam sem se s tím potrápil. Docela sranda byla, že většina fotek vznikla těsně před deštěm. Už vždy

odhodlal, zkusil to a do šesti to měl. Potom jsme chtěli na double set, ale bylo mokro, tak jsme jeli do takový vesnice, takovýho strašnýho zapadákova, kde ale mají brutální rail ze třinácti. Udělal jsem tu backside grind.

Rozjezd byl od hospody, takže jsme si tam koupili piva, aby nás tam hospodská nechala jezdit. Vše končilo kickflipem přes rail v Košicích, což je hned na hlavní ulici a vedle restaurace. Ani sem nevěřil, že se nám tu v pondělí kolem oběda podaří jezdit, ale překvapivě

heelflip noseslide manual flip out v miláně, v itálii

36

začínalo poprchávat a já na to na poslední pokus vlítnul, a vrátil tak asi pět fotek. Fakt. Další den jsme chtěli jet do Rožumberka, ale kvůli mokru jsme dojeli až do Popradu. Dostali jsme se tam večer a já tam nafotil backside flip feeble. Po pěti minutách přišla nějaká tetka nás vyhodit, ukecal jsem dalších pět minut a nakonec to tam do půl hodiny dal. Dál jsme jeli do Staré Ľubovně, kde vznikl frontlip z dvanácti.

Tam jsem se taky natrápil, na první jsem udělal grind, ale ten lipslide dal asi až na šestej. Pak jsme se dostali do Prešova, ale spoty byly nějaké divné, proto jsme skončili v Košicích. Udělal jsem tady beklip z osmi, to je vlastně můj první beklip na streetu. Následoval crooked z patnácti, kterej přišel až potom, co sem odjel dvacet boardslidů. Teprve pak jsem se k tomu crookedu

nikdo nic neřek. No a vlastně úplně poslední věc mám sekačku z Milána. Jen tak ze srandy jsem zkoušel heelflip noseslide do manuálu kick flip out a Peťo, že to teda zkusí nafotit. A já to najednou dal! Když to teď tak spočítám, fotil jsem rozhovor pět dnů.

To by některý lidi remcali, že to nejde stihnout za takovouhle dobu.

Měl sem možná štěstí, že mi to padalo hned, ale podle mě se to dá za takovouhle dobu udělat. Když si člověk rozmyslí spoty, vybere triky, tak by neměl bejt problém. Já měl vždycky na každej spot v hlavě dva triky a dělal to pak podle situace.

A rada lidem, jak na to, aby jednou měli rozhovor jako ty?

Vyhecovat se na maximum. Rozhovor v Boardu se vám nepoštěstí mít každej den a já do toho dal úplně všechno. A díky tomu si i posunul svoje hranice. Když chce člověk něco dokázat, musí si za tím jít!

bs grind ze schodů v ghetto vesnici za košicema směr ukrajina

BSSS text: Radek, foto: Peter Mercell

BURTON Š

PINDL

SPRING SESSIONS

ÍTAT ZÁSADNÍ AKCE SNB SEZONY BY SE DALY SPOČ Ě UKAZOVÁČEK MÁLN MINI EMŽ PŘIČ , RUKY Ý JEDN NA PRSTECH , KTERÁ PRAVIDELNĚ PATŘÍ BURTON ŠPINDL SPRING SESSIONS KÉM AREÁLU SVATÝ PETR. ROK CO ROK UKONČUJE ZIMU V KRKONOŠS NČNĚ DOCELA ZAPOTILI, ALE LETOS SE POŘADATELÉ BĚHEM PŘÍPRAV FINA ORA“ NAJMANA DOKÁZALA, ŽE PŘESTO TAHLE PARTA KOLEM PETRA „MOT BECNÝ KRIZE. KVALITA SE DÁ PRODUKOVAT I V OBDOBÍ VŠEO

38

tomáš tuzar /r/ bs melon

Předem našeho článku chceme upozornit, že stejně jako vy, tak i my se do Špindlu na BSSS vždycky strašně těšíme. Jedinej rozdíl v našem pobytu je v tom, že jsme bohužel v práci a přes obrovskou chuť si to užít se všim všudy jako vy se musíme, zvláště po večerech, maximálně brzdit. Ne vždy se to povede, ale pro získání fotek a dobrých záběrů pak v jakémkoliv stavu dokážeme nasadit i vlastní zdraví...

STŘEDA Zodpovědně jsme se do Špindlu vydali již o den dřív a naše kroky hned vedly do presscentra, kde jsme si vyzvedli všechny různý pásky a novinářský podklady a byli taktéž nasměrováni na naše ubytko. Jelikož jsme si vezli veškerý foto a video vybavení, modlili jsme se za nějaký pěkný pokoj a organizátoři nás odměnili luxus penzionem rodičů Dušana Kříže.

Hned mezi dveřmi jsme se tam potkali s jeho ráznym otcem, kterej nás trochu sjel, cože to tam děláme, že tam máme bejt až od zejtřka. Nakonec se to ale urovnalo a starej Kříž, jelikož se s náma zná již z focení s Dušanem, nás hnedka pozval na jedno pivko k nim na bar. No tak to se neodmítá! V baru právě probíhala jakási rodinná slavnost, Dušanova máma nám hnedka nabídla chlebíčky, který v Kudrnáčovi rychle mizely, a nakonec z jednoho pivka jich bylo pět a hladinku jsme si udělali dřív, než se plánovalo.

bsss má vždycky dobrou návštěvnost

ČTVRTEK BSSS se pravidelně odehrává ve Svatém Petru na permanentních překážkách, tedy na rampě a na skoku v průseku lesa, a navíc jsou k tomu ve spodní části černý sjezdovky postaveny skoky a pár jibů, přičemž vše zakončuje obří corner na placce u vleku.

Setup se letos líbil všem, rideři si pochvalovali, že horní dva kickery se zmenšily na příjemnou velikost a že spodní corner byl snad největší v historii, takže dovoloval lítat magory. Kopec byl navíc posetej spoustou šred překážek, který k pojezdu nalákaly i lidi, co jib zrovna moc nemusí.

První oficiální den akce mají organizátoři vymyšlenej tak, aby si lidi mohli jak zazávodit, tak se i dobře rozjezdit. Dopoledne jsme se proto věnovali volnýmu ježdění a natáčení různejch editů s lidma po parku

společnej pojezd kámošů, fs boardslide máry ježka postříkal honza lohynský

40

a odpoledne se vrhli na Anon Big Air Fortune contest, který se jel na největším skoku dole v průseku lesa.

Tenhle závod na Kole štěstí spočívá v tom, že si na startu vytočíte trik, který musíte skočit, a pokud se vám nepovede, ztrácíte jeden z celkem tří životů.

Už několik dní dopředu jsme měli vymyšleno, že to pojmeme stylem GoPro, nafasujeme od Vlasty Touška pár kamer a nasadíme je vybraným riderům na helmu. Bohužel jsme ale vsadili na špatný koně, kteří se nám soutěží moc daleko neprobojovali, a tak náš plán udělat webedit z finále vzal hned za svý. Mezi nejlepší se nakonec probojoval Honza Nečas a Darek Bergmann, což vyvolalo dalekosáhlou diskusi mezi přihlížejícíma. Chudák Neči dostal od ostatních riderů čočku, že svý triky neodjížděl čistě. On se bránil, že přece nemůže za to, jak to viděj rozhodčí, kteří určují,

jestli trik byl, nebo nebyl. V partě to odpoledne nálada trochu zhoustla, ale snad už to odvál čas. K zajímavejm trikům, co jsme na Big Airu viděli, rozhodně patřil Nečiho fs 10 a trochu skeči backside double 10. Druhej pak skončil Darek a třetí Maťo Matys.

V závěru jsme s Nečasem udělali rychlý rozhovor a hned běželi vše editovat na pokoj, abyste se na to hned večer mohli podívat na Boardmag.cz. Cestou jsme se však stavili v potravinách, kde Kudrnáč statečně vyzval celou lahev rumu a Honza Vojtíšek s Peťou Mercellem jen vínečko, protože jak Peťo hlásil, on je tu v práci, takže musí být minimalista. Při editaci videa jsme si pak lahve otevřeli, jenže Honza moc nechtěl pít, a tak skoro celý víno vizunk Peťo.

Před odchodem na party jsme se ještě museli stavit na baru u Dušanovýho táty, abychom neurazili, kde

proběhly nějaký piva i ten panáček. A potom jsme ještě prolítli presscentrem, kde si Peťo domluvil vrtulník na zítra a už se konečně mohlo jít na párty do stanu. Ta se nesla v duchu iBattle, kdy proti sobě nastupovaly partičky iPod dýdžejů, kteří měli za úkol roztancovat dav a vysloužit si co největší rachot od diváků. Komu se to povedlo, postupoval dál, až nakonec zvítězili bojovníci z Hvězdných válek Honza Nečas s Martinem Mikyskou, kteří porazili Freezgang. Škoda jen, že si nic z tohodle náš fotograf Peťo nazapamatoval. Již zhruba někde v presscentru mu mozek z kombinace víno, pivo, panáky přestával fungovat, a když ve stanu zakotvil vedle Dlauhýho s Paulíčkem, bylo vymalováno. Bordel tam kluci dělali obrovskej a není se co divit, že všechny kolem začali srát. Došlo to tak daleko, že se ochranka rozhodla

big tailgrab v rampě v podání jardy škarvana

Mercella z party vyhodit. No, ale to netušili, jakýho mistra vyzvali k tanci. Peťo je znám svojí příhodou, kdy na megafestivalu Pohoda na Slovensku sežral ve VIP prostoře Mobymu salát, ochranka ho za to odvezla deset kilometrů daleko, ztřískala ho a nechala bez ničeho ležet v poli. Přesto se však dokázal do brutálně střeženého prostoru dostat nazpátek a svoje věci zanechané ve VIP baru získat. Ve Špindlu to tak hlídaný nebylo, takže s návratem zpět neměl potíže. Když ho ochrankář vyhodil ze stanu potřetí, pro svůj další pokus se rozhodl prokopat jako krtek přímo do backstage. Ochrance pak ruply nervy, proběhlo nějaký mlácení a následně už pro Peťu přijela přímo policie, která ho odvezla zpátky na pokoj ke Křížům. Ostuda to byla značná, spíš pro nás ostatní, Mercell si nic nepamatoval.

PÁTEK Ráno se nikomu po kalbě nevstávalo dobře, speciálně Mercellovi, kterej se podivoval, proč neleží v posteli, ale na zemi uprostřed pokoje. Narozdíl od nás ostatních byl ale ještě pod vlivem, takže všechny nutil k rychlýmu přesunu na svah. Energie mu vůbec neubývala, neúnavně fotil sekačky, a pořád se divil, proč mu ještě nevolaj kvůli vrtulníku, jak si včera domluvil v presscentru. Stihnul se i naobědvat, dát si dvacet v autě a kecat s lidma dole u vleku. Za deset dvě volá Motor, kde je, že ve dvě letí z parkoviště dole ve Špindlu. Nejspíš z toho leknutí na Peťa naskočila

strašná kočka. Vysprintoval k autu, doběh tam se smrtelnym potem na čele a okamžitě hodil šavli.

Na nějaký rozdejchávání nebyl čas a hned musel odjet rallye směr parkáč. Jen co tam vyleze z auta, už ho chytá Motor a cpe do vrtulník. V něm Peťo ještě nikdy neletěl, takže trochu nechápe, jak se na tu lopatu do pece leze, a Motor jen nevěřícně kroutí hlavou.

Hned vedle Peti usedá kameraman Peterson, kterej dělal hlavní video z celé akce, takže vrtulník neletěl klasických deset minut, ale přímo půl hodiny. Oba dva makaj jak o život, třeba Peťo dokázal během letu nacvakat víc jak 3.000 fotek, i když teda hodně

v průseku jasně dominoval honza nečas, tady si dává bs double rodeo

z nich byly sekačky a při nich to jde celkem rychle.

Po přistání měl Peťo v plánu jít hned poděkovat Motorovi, za ten skvělej zážitek, co nám umožnil, ale při přistávacím manévru se mu zvednul takovym způsobem kufr, že běžel nejdřív odevzdat obsah svýho žaludku do přilehlé závěje.

Během odpoledního lítání helikoptéry s kameramany se na horních dvou kickerech, a i ve zbytku parku, odehrávaly celkem pekla. Například polskej Jakub Dytkowski proved šílenej transfer z náskoku na wallride až na street rail, což znamenalo poctivých osm metrů vzduchem. Zlomil u toho nejen snowboard, ale nejspíš i ego všech místních jibberů. Honza Kaňůrek dával na skocích sérku frontflip do switch double backflip, což rozhodně mohlo kandidovat na best trick celý akce. Všichni taky hodně čuměli

corner session zabil svým mc twistem matěj novák, a vyhrál tak best trick

43

na Darka Bergmanna, kterej se právě vrátil z Bear Mountain v USA a dovez si zásobu jib variací, který tu zatím nikdo neviděl. Díky tomu využíval celej park jinak než ostatní a bylo to fakt poučný ho sledovat.

Vše pak korunoval 45 do fróňa.

Večerní program se na našem pokoji opět nesl v editaci videa a všichni, kromě Peťa Mercella, který se rozhodl abstinovat, pak vyrazili na večerní koncert Prago Union a Navigator. Z následný párty si největší zážitek odnesl Kudrnáč, kterýho biker Michal Beran zvedal rukama nad hlavu, což asi nezní moc zajímavě, ale jen do doby, než zjistíte, že má Kudra metr devadesát a váží sto kilo.

SOBOTA Dopoledne jsme opět věnovali, stejně jako předchozí dny, focení a točení v parku. To je na BSSS nejlepší, že kromě závodů maj všichni i dostatek času na ježdění pro sebe, a tak tu má spousta lidí možnost si na parádních překážkách pořídit hezký fotky.

Po obědě přišla na řadu nejsledovanější contest celé akce, a to Burton Corner Session. Na spodním mega corneru se lítaly strašný vejšky a dálky, už jen na rozjezd to člověk musel pustit několik set metrů kolmo ze svahu, takže nebyla nouze o slušný crashe.

A to je bohužel to, co se většině diváků líbí nejvíc.

Za nejlepší trik celýho corneru byl vybrán mctwist

Matěje Nováka a majitelem nejvyššího airu se stal se svým osmimetrovým klackem Filip Gutwirth. Jinak za nej ridery celý akce pak byli vyhlášeni Dan Paulíček, Honza Nečas, Matěj Novák, mezi holkama Tereza Čermáková a best kid byl Miki Pajer.

Závěrečnou večerní párty ve stanu pojali organizátoři ve velkým stylu. Zahráli Monkey Business a Benji Boko, vystoupil Orion a Mike Trafik a jako djové všechny bavili třeba Akváč a Robot. Lidí se sem přišlo podívat úplně nejvíc a stan praskal ve švech. Nebyli jsme se podívat venku, ale myslíme si, že organizátoři museli zatarasit vchod a nechat někoho stát venku, protože už takhle to byla hlava na hlavě a klaustrofobní jedinci

honza lohynský na prvním skoku posílá ss bs 540 stalefish

orel svým okem pozoruje frontu u lanovky

propadali panice. Zajímavě večírek dopad i pro Matěje Nováka, kterýho vyzval Majk z Freeridu, aby si s ním zahrál fackovanou. Bohužel, ve vykalenosti ho trefil na ucho a prorazil Matějovi bubínek.

NEDĚLE Kdybysme se drželi křesťanský tradice, tak bychom se ráno zašli pomodlit do kostela a pak by se už jen leželo. Naštěstí si můžem dělat, co chceme, a tak jsme do parku vyrazili jezdit. Den jsme si náramně užili a zajímavý bylo, že za pět čtyři, kdy akce právě končila, rozsvítilo areál sluníčko. Bylo to za ty čtyři dny vůbec poprvý, co oranžová koule vykoukla, ale lidem nijak zásadně nechyběla. Na pošmournou zimu už byli všichni zvyklý, a tím jak bylo pod mrakem, tak aspoň se držely teploty lehce pod bodem mrazu a prkna rychle jezdily. Sečteno a podtrženo, letos se BSSS opět povedla. Přejeme Motorovi a spol. sílu do dalšího ročníku.

filip gutwirth letí nejvyšší air celý akce, za těchto osm metrů byl po zásluze oceněn

45

DARKS

LIDE text: Mirek Kvapil, foto: Peter Mercell

TOUR A I K A V SLO

EJCH, ČI OKOŘEN P Ž U Ť A I KRVE, C, 22 , 0,5 DEC A VESNI U T T S O Ě P M U ISTIKY LITR Ů, 13 OU STAT ILOMETR S OKUT, 6,7 J K P O 9 0 T 5 , .

V .1 Ů O 2 DNÍ, A ZA CÍL ÁŽITK VYHAZ RÁT DAL POČET Z 5 LIDÍ, 7 POTŮ, 1 K S S E O T N H !

N C A J E E O T ŘEN DÝH Á SI OUSEDŮ NEPOKO ÁKŮ TVR DNÍCH S .CZ, KTER N E A O P D H I C 4 L Ý 3 S V 1 K CH AR 173 PIV, MI NAŠI OKOLO D UMAT ZE R PARTY O U K O Z T O Í R Š P DAL

koupaliště žaba v trenčianských teplicích ogrindoval peter mercell 50-50 (foto: igor hanečák)

47

timoradza je země zaslíbená, mají tu vypuštěnou nádrž a jakub „tarzan“ karel a tomáš „krnis“ krňávek si tu spolu dali bs feeble a wallride 48

Vzhledem k pracovnímu vytížení Kudrnáče s Petěm Mercellem se muselo všechno vsadit na jednu kartu a na tour vyrazit koncem dubna. Parta se nejprve bála, že se po krutý zimě bude na území Slovenska ještě potýkat se sněhem, realita ale nakonec byla úplně jiná.

Teploty kolem třicítky a azuro po naprostou většinu tripu připravily ideální podmínky pro přípravu tohodle článku, ve kterým uvidíte kromě již dvou zmiňovanejch pankáčů ještě zbytek darkslajdího týmu, tedy Tomáše Krňávka aka Krnise, Kubu Karla aka Tarzana a domorodce Igora Hanečáka.

Na cestu se vyráželo ve čtvrtek 25. dubna večer, tak aby se kluci ráno probudili už přímo v zemi určení.

Po asi pětihodinový cestě se dorazilo do Trenčianských Teplic, kde k velkýmu překvapení čekal celej volnej byt s veškerým zázemím, kterej si pro bandu připravila babička Peťa Mercella. Už jen tohle bylo jasný znamení o vyhlášený slovenský pohostinnosti, která naše výletníky překvapovala každým dnem. Ranní snídani ve formě švédskejch stolů taky rozhodně nikdo nečekal, a Peťova rodina si tak na svůj účet připsala minimálně sto plusovejch bodů.

Dost bylo žrádla, hurá do práce. Ve městě přece čekaj spoty, kvůli kterejm se sem jelo! Proběhla vyzvedávačka Igora na nádru, celá skvadra byla pohromadě a mohlo se vyrazit na starý rozbitý koupaliště Žabka. Tady klukům hned padnul do oka metr vysokej rantl u okraje bazénu, co sloužil na opírání nohou při odpočinku plavců. Proběhly první wallridy, Igor hecoval fs ollie do wallridu, který po pár pokusech bez problémů padlo a bylo nasnadě taky něco vyfotit. Šance se bleskurychle chytnul Krnis, kterej začal zkoušet rock to fakie na rantlu.

No jen si to představte, přijíždíte z úplně plytkýho banžíku, vyjíždíte do wallridu, zacvakáváte rock, vracíte na kolmou zeď a zas se musíte odlehčit, aby vás nezastavil přechod dole. Že to nebude prdel, věděl každej, ale po třech hodinách zkoušení už Krnisovi asi nikdo nevěřil. Na scénu tak poprvý přišel Peťo, kterej si hned vysloužil přezdívku „kazitrik“. Během pár pokusů na rantl vyskočil do grindu, vrátil ho na čistotu a nikdo z přítomnejch nechápal. To Krnu heclo a pro partu přihlížejících patnáctek do dvou pokusů rock vrátil.

Slušnej začátek, to teda jo!

Dalším cílem byla vypuštěná nádrž, kterou by v takový prdeli, jakou je vesnice Timoradza, ležící devět kiláků od Bánovcí nad Bebravou, nikdo nečekal! „Tájmorádžu“, na což byla tahle Amerika bleskurychle překřtěna, jste mohli vidět v nedávnym videu lokálů z Bánovcí Filipa Krchníka a Adama Trana, kterejm pánové strašně děkujou za tip. Relativně hladký banky, wallridovej extension, schody na přeskok, tohle přeci nemůže bejt postavený jen tak? Tarzan hnedle začal zkoušet extension nad odtokem, po chvíli padnul feeble a začalo se s nasazováním hurricanu. Ten ale ne a ne, a to ani o tři hodiny pozdějc. Tarzanovi rostly vlasy hrůzou a nasráním, bohužel nad touhle vraždou prostě nedokázal zvítězit. Mezitím se Krnis začal rozjíždět na přeskok schodů. Rozdupat jak hovado, dropnout schůdek nad bankem, prosurfnout zatáčku a hop. Ani tohle nepadlo na první, ale nakonec se mohlo slavit! A to dokonce dvojitě, protože Krnisovy pokusy hecly Igora, a Tájmorádža byla svědkem hned dvou ollieček! Smutnýho Tarzyho naštěstí rozveselil venčící se poník s dvěma kozičkama a pleška se mu znovu začala lesknout jako dřív. Následoval přesun do Teplic, kde znovu čekala, dá se říct středověká, žranice, a hlavně postele pro zaslouženej odpočinek.

Tarzan se celou noc probouzel s vidinama odjetýho hurricanu, a tak se druhej den muselo do Tajmorádži znova, což ale nikomu samozřejmě nevadilo. Tarzymu se smůla však nepodařila prolomit, a i když to bylo nejmíň při dvaceti pokusech fakt o vlásek, hurricane mu tenhle dream spot zůstal dlužen. Vycvakl se tak alespoň Tarzyho double s Krnisem a dotočilo pár věcí do videa. Igor vrátil nosemanual na extensionu a Krnis wallie do manualu tamtéž. Dost bylo zdržování, je na čase se posunout! Hned vedle vchodu do babiččina baráku si ještě Igor vyhlídnul hodně zajímavej drop

do railu, vrátil ho na druhej a mohlo se jít spokojeně na obídek. Po něm se z Teplic už tuplem nikomu pryč nechtělo, ale kvůli těmhle žrádelním hodům se sem přeci nejelo!

Večer byl kvůli úspornosti celý tour na plánu nocleh u Igora v Popradu. Ze západu je to sem celkem štreka, ale po cestě je spousta zajímavejch měst a spotů, kam se prostě muselo zajet. První na řadě byl Ružomberok, kde si Peťo během předešlýho focení rozhovoru s Rišem Turym vyhlídl parádní přeskok railu u sochy na náměstí Andreje Hlinky a po vzoru svýho největšího idolu Louieho Barletty tu vrátil nosegrab

transfer do tailbanku. Na místě se zrovna konaly hned dva svatební obřady za sebou, takže na to díky rozhořčení svatebčanů nad něčím tak nechutným, jako je skateboarding, měl jen opravdu pár pokusů.

V Ružomberoku je ještě jedno dost zajímavý náměstí, kde je kromě jinýho k vidění i betonová skulptura, tam Igor odjel krutej nosedrop ze zábradlí do pidibanku a Tarzan natočil fs smith 270 out na zídce nad bankem.

Pokračovalo se do dějiště nejzásadnějších kaleb historie slovenskýho skateboardingu, do Liptovskýho Mikuláše. Tady si nejdřív Kudrnáč oživil vzpomínky bonelessem do noseslidu na hubbě z osmi a pak

masivní ollie u prodejny potravin v liptovském mikuláši v podání igora hanečáka

parta v plné sestavě

proběhl přesun na mocnej přeskok railu do cesty, kterej nakonec Igor pokořil olliečkem. To už ale byla tma a Poprad furt daleko. Nakoupily se pivka, kila místní vyhlášený tresky a po večeři v tuláckym duchu se jelo dál. Rychlej přesun ale zmařilo zpozorování úplně novýho railu, kterej v Mikuláši ještě nikdo nejezdil!

To Peťo nemohl nechat jen tak a usmyslel si, že ho prostě musí odpanit! Jen pro představu, zábradlí bylo partě po žebra a nikdo nechápal, proč by tohle měl kurva Peťo zkoušet??? On si ale nedal říct a po olliečku ze schodů a dvaceti odhodlávacích pokusech poprvý naskočil, a to rovnou do lipslidu. Ten taky po chvíli vrátil a bylo jasný, že v Popradě to dopadne zle.

Po vypaření všech zbytků alkoholu se mohlo vyrazit do Jaklovcí na místní DIY spoty. V rádiusech na zastávce znovu zabíjel Tarzy se svym hurricanem nebo Krnis vrátivší velkej fs air. Před cestou do Košic, kde bylo plánovaný další spaní, byl prozkoumán ještě jakloveckej DIY Elect skatepark a Kuba tam během pár pokusů vrátil shove-it nosepick na neuvěřitelně hrubym rádiusu. S kočkou tenhle týpek jezdí snad ještě líp než normálně!

Po o dost klidnějším noclehu byl na pořadu dne totálně americkej spot, kterej nedávno objevil Rišo Tury. V košický industriální zóně se nachází asi třicetimetrová akorát vysoká betonová zídka s hranou,

na zastávce jaklovce nasral tarzan bs hurricane

mirek „kudrnáč“ kvapil si u domu kultury v liptovským mikuláši zavzpomínal na dobré časy kaleb se svým signature bonelessem do noseslidu

igor a jeho díra v ruce. první pokus dropu mu dal pořádně zabrat, ale statečně to vrátil hned na druhej

A taky že dopadlo. Blbec Igor partu v dobrý víře vzal na párty, kde bylo pivo za éčko a pálenka za padesát centů. Výsledkem byly dva komaty a totálně zabitej další den, kdy se každej svíjel v kocovině. Muselo se tak jet na spíše odpočinkovější spoty, ale to až po rozježdění ve skateparku ve Spišský Nový Vsi. Tady to bylo vcelku tragický, když si furt ještě zpitej Krnis nevšiml spáry pod rádiusem na rozjezdový plošině a v kotrmelcích se zřítil z metru na zem přímo na betonovej koš. Čest tu ale naštěstí zachránil Tarzan, kterej ještě s nápisem „S láskou Jane“, co se mu na čele záhadně objevil během předešlýho večera, vrátil bluntslide do fakie na wallridu, za což si odnesl mohutnej potlesk všech lokálů.

51

52

igor hanečák dropuje most na ulici 9. mája v banské bystrici

zničená parta tarzan, igor, krnis po kalbě v popradu. detox probíhal na masážních křeslech v obchodním domě max

výborná to věc na sérky i singlovky. Igor překvapil ultracombem 5-0 to nosemanual to fs feeble, Tarzy si vrátil svůj oblíbenej flip bs smith a Kudrnáč svou píčovinku, kterou rád vyřazuje lidi ve zmrdovi, tedy grind hand flip out. Poté přišlo období temna, kdy Igor ne a ne hecnout krásnej rail ze třinácti na sídlišti Furča a vyhazov na nejlepším spotě ve střední Evropě, na náměstíčku vesnice Budimír, kterej můžete znát třeba z nedávný Volcom tour po Slovensku.

Náladu nespravila cesta do města Gelnice, kde si Peťo s Krnisem dali strašný rakve. Ty jste už mohly vidět v rubrice Dršťková na Boardmag.cz. Počínání dárkslajďanů sledovala i dvojice mladejch romů, kteří se v dobrý víře snažili všechnu tu bolest zahnat nápadem, že by banda uvítala menší obveselení s jejich sestrou. Samozřejmě za nějakou úplatu. Překvapivě však nikdo tenhle exotickej zážitek vyzkoušet nechtěl.

Po takovýmhle dnu musel zákonitě přijít oddych.

Nejdřív proběhla ukrutná žranice, kdy se v Košicích vychytala 50% sleva na všemožný slovenský speciality, a následoval přesun za Kudrnáčovou holkou a jejíma spolužačkama. Holky připravily vodnici, spoustu piv, a hlavně lekce slovenštiny pro Tarzana a Krnise, kteří tuhle zemi navštívili poprvý. Čučoriedka, mačiatko, cencúľ, kôň, bábä, žriebä, kluci se samozřejmě vůbec nechytali. Po maximálním vychillování se ale bylo třeba ještě dostat do Zvolena, kde znovu všichni usnuli jako zabití.

Ranní rozskejtovačka v parku a hurá na street, no teda vlastně do hor. Nedaleko chaty Petra Molce se totiž nachází pomník parašutistům, kterej na první pohled vypadá dost skejtovatelně. Eniz Fazliov tu přeci odjel blunt do fakie, tak padnou bomby! Po příjezdu ale partě spadla čelist. Rozjezd nula, povrch nejhorší, tady ani rock! Až doma se zjistilo, že Eniz měl ke spotu přistavenou dodávku, po jejíž střeše se na blunt rozběhl. I tak ale největší respekt, parta se shodla, že šílenější trik nikdo nikdy neviděl!

Po cestě zpět do Zvolena si Igor vyhlídnul masivní drop v Banský Bystrici, kde se po sjezdu jednoho banku dropoval asi metr dvacet do šikminy dole.

Kudrnáč po zkušenostech z dropu v Berlíně Igora

cestou ze zvolena do banské bystrice sa nachází tento pomník, kde krnis vyzval wallride

54

varoval, že pokud to nedá na první, jeho ruce to dost odserou. Nedal, ruka plná šutrů, kapající krev, ale spousta adrenalinu, aby to na druhej padlo! Na cestě za nejlepším chilli con carne, jaký umí jen paní Mercellová, byly však ještě dvě překážky. Tu první, wallridovej monument u dálnice zvládnul zabít Krnis a starej dobrej Insight Builders spot, kterej je, světe div se, pořád sjízdnej, svou sérkou crooked vrácenej do rádiusu a rock bs revert na spině, poladil Tarzan.

Do Popradu, kde se předtím jen pilo, ale nejezdilo, se cestovalo znovu na noc a s výhodou noclehu

v baráku Igorový babky. V jeho vlastním doupěti o velikosti pětníku už totiž všichni odmítli přečkat noc! Na poslední den celýho tripu toho bylo na plánu opravdu mnoho. Někde ale padlo rozhodnutí, že bude chytrý začít na railu z obřích desítek, kde si Igor při pokusu o grind maximálně odjebal patu a aspoň na měsíc kompletně dojezdil. Do toho zradilo i počasí, strhla se totální průtrž mračen a nálada upadla na bod mrazu.

Kudrnáč se klasicky snažil situaci zachránit žrádlem a napadlo ho, že Tarzy s Krnisem ještě neochutnali

jednu z nejzásadnějších pochutin týhle krajiny, bryndzový pirohy! Pankáč, kterej si vaří sám, se už už sápal po mražený variantě, když ho Igor rázně zastavil, že jestli pirohy, tak jedině domácí! Ten den byl ale svátek práce, a tak mu Kudra popřál jen hodně štěstí. Igorovo pátrání po nějakym domácim zbožíčku připomínalo shánění omamnejch látek. Tu se však přes babiččiny vybraný zásoby dopídil po místní dealerce pirohů, která bydlela nedaleko něj. Ve smluvenej čas na smluvenym místě proběhlo předání a ochutnávka všech dobrot Slovenska tak byla kompletní.

peter mercell uctil v ružomberku památku andreja hlinky krásným nosegrab tailbonk o rail (foto: mirek kvapil)

pivo a treska, základ zdravý výživy

Zbejvalo už jen, aby Igor udělal Krnisovi dopředu slibovanou kérku jeho oblíbený skupiny Dead Pope’s Company, někde se přespalo a vyrazilo směr home.

Uchýlení party smraďochů, který byt díky ne zrovna dobrý stravě zamořili nejen odérem z bot, odsral Mišo z BonBon distribution, kterýmu tímto letí velká omluva, hehe.

Další den v Popradě chcalo jako z konve a po rozloučení s Igorem nezbejvalo než do navigace zadat slovo Praha. Po cestě ještě proběhlo hledání jednoho fullpipu blízko Lipťáku, který i přes pomoc místních nevyšlo, a pokus o vyfocení Peťova lipslidu, jež předtím zmařila jeho šeroslepost. Blesky v absolutní tmě jeho očím totiž nedělaj vůbec dobře. Focení ale zabránily parkující auta, a bandě tak muselo stačit to, co se podařilo nacvakat předtím. Ani zvláštní konec tripu ale neubral na jeho celkový povedenosti. Pětice výletníků hranice překročila více než nadšená a už už plánovala, kam se Darkslide vypraví na další tour.

Hledání a skejtování na neobvyklejch spotech totiž tihle chlapi nemaj nikdy dost!

martin hřivna /g/ fs boardslide na railu na přehradě stanovnice

KAROLINKA ENÁ... NO ASPOŇ ŽE JSME MOHLI ZIMA DLOUHÁ, HNUSNÁ, ZAMRAČ ÍŽDĚT LEPŠÍ ČESKÝ PARKY S NAŠIM PROJEKTEM B*LOCAL OBJ LIDI RADOST A NA POBLEDLÝ A SPOLU S NIKE ROZDÁVAT MEZI T ÚSMĚVY. JEDNA ZE ZASTÁVEK NEOPÁLENÝ KSICHTY TAK ČAROVA OLINKA, KTERÝ SE NACHÁZÍ AŽ PROBĚHLA I VE SNOWPARKU KAR SE SLOVENSKEM. ZA VSETÍNEM, NEDALEKO HRANIC

text: Radek, foto: Peter Mercell

Při pohledu do mapy nám bylo jasný, že pokud si chceme v tomhle parku užít hezkej pátek, sobotu a neděli, bude potřeba vyrazit už ve čtvrtek. Velký plány na časný odpolední odjezd vzaly za svý, ale tak tomu bejvá vždy, když se domlouvá Kudrnáč s Peťem.

Do Karolinky jsme přijeli až v jedenáct večer, přesto na nás trpělivě čekal Josef Kysučan áka Chosé, místní headshaper a freeskier, kterýho však taky známe jako skejťáka a správce Karlovické skate stodoly. Ubytování nám zařídil u sebe doma, poskytl naprostý luxus ve svým vytuněnym pokojíčku, a hezky jsme si proto dáchli.

Plní energie jsme v pátek ráno vyráželi do snowparku.

V plánu bylo seznámení se s resortem a focení a točení po okolních street spotech s pozvanými lokály. Už

zdaleka nám mával Pája Vyroubal a Honza Kaňůrek, přivítání bylo srdečné, dali jsme pár jízd na zahřátí a vyrazili na lov. První spot se nacházel na nedaleké vodní nádrži Karolinka, která slouží jako zásobárna pitné vody pro Vsetín. Nikoho nepřekvapí, že je tohle místo obehnaný zákazama vjezdu, vstupu, prdu a vlastně úplně všeho. Ale proč to neporušit, co by se asi tak mohlo stát? Při nejhoršim by 50.000 lidí v okolí pilo závadnou vodu... A to už tři auta parkují nedaleko hráze a okoukáváme spoty. Byl tu super balkon na grindy a několik perfektních railů, člověk by si tu dobře zajezdil, kdyby bylo víc času. Ten nám nasupený správce samozřejmě nedal, protože se přihnal po deseti minutách a zdálky řval: „Já se 57

nemůžu v klidu ani vysrat“ a jestli má „předpokládat naši negramotnost“. Tak jsme se radši sbalili a šli pryč, ona už se stejně blížila doba oběda.

Zapadli jsme do hospody a začli vymejšlet, čim se nakrmíme. Kudrnáč cejtil Slovensko za kopcem, tak si naporoučel halušky a všem vypravoval, jak sou vynikající. Na odpoledne měl Pája Vyroubal naplánován drop z garáží, kde zkoušel drop 360 s bonkem o sloup.

Při cestě na spot se Kudrnáč začal ošíval, a jen co auto

po okolí a zkoumal, kde by co šlo. Nakonec si našel úplně unreal spot, přelet gapu ze střechy přes zábradlí, a ani jsme mu moc nevěřili, že to myslí vážně. Překvapivě to ale dal hned na první, sice takovým podivným „cork shifty“, ale na druhej už to měl pěkně na fotku. Padla tma, tak jsme ještě objeli lokální sídliště a zkontrolovali pár railů na neděli.

Večer jsme museli zajet pro Máru Ježka a Lohyho, kteří měli v pátek školu, a tak vyráželi odpoledne vlakem.

Teda nejdřív si dali tříhodinovou cestu busem ze Špindlu a pak dalších pět hodin ve vlaku do Vsetína.

Navíc neznalí ničeho si zakoupili studentský jízdenky, protože přeci jenom jsou studenti, ne? Jenže průvodčí ve vlaku chtěl ještě vidět nějakou kartičku, kterou kluci samozřejmě neměli. Následovala desetiminutová debata, kterou se Lohy snažil zakončit vysláním úplatku 200 Kč, ale průvodčí byl neoblomnej a nakonec to kluci měli za pětikilo každej.

honza kaňůrek letí v shifty až za rail na vodárně ve vsetíně

zastavilo, odběh pár metrů a haluze zněj lítaly. Tak hlavně že ti chutnalo, hehe. Pája si mezitím nachystal bungee, rozjížděl se ze střechy a skákal tak tři metry do dropu. Celkem sranda byla, že pro co nejlepší záběr musel fotograf Peťo stát co nejblíž a vypuštěný bungee mu prolítávalo kolem hlavy.

Fotilo se celkem dlouho a Kaňus mezitim chodil

tomáš zádělský se lomeňáku nezalek a vyslal transfer lipslide

ve vsetíně na sídlišti rybníky vyzval pavel vyroubal drop do wallride

59

Na sobotu jsme naplánovali B*local závod pro lidi ve Snowparku Karolinka, ale protože se vždycky začíná až kolem poledního, věnovali jsme ráno vlastnímu ježdění. A užili jsme si to ve stylu. Park je pro to naše šmidlikání úplně dokonalej, je tu spousta jibů, platforem, navíc nám svítilo sluníčko, což byl malý zázrak. Fronta tu žádná zásadní nebyla, permice

vyžral Kuba Nikodým, zakous hranu a letěl supermana.

Druhej best trick se jel na street railu, což je těžší překážka, a tak to moc lidí nevyzvalo. Nejlepší dostal triko Nike a byl to Tomáš Zádělský s cab 27 do railu, a dobře se předvedli i Maty Hřivna a Myšpulín. Následný ježdění na skoku bylo celkem sušší, místní jsou spíš šreďáci, a tak mikinu Nike vyhrál Mára Talaš s fs 5

proč, nejspíš jsou tu slušný lidi, kteří nechtějí urazit hlavu veřejnému činiteli. Oceněn byl opět Tomáš Zádělský, tentokráte za fs 3 bonk dostal mikinu a triko Nike. Ještě jsme pak odměnili nejlepší holku Dorku Kolmanovou pěkným kulichem Nike a hurá se najíst a na večerní ježdění. Nutno poznamenat, že ty večery jsme to na bytě měli sami pro sebe, protože se Chosé

statečná bonkovačka policajta v podání hrnka

stojí 400 na den, ale když se za 250 Kč stanete členy místního snowklubu, máte pak na permici slevu 50 %.

Prostě ideální podmínky, škoda že jen tak daleko od Prahy, ale pro Moraváky to musí být jasná volba!

Takže ve dvanáct hodin jsme to spustili, do parku dorazili natěšený snowboardeři a jako první jsme všechny směřovali na zetko. Tady to nejvíc zabil Mára Talaš, taktéž místní skater, kterej tam poslal fs hardway dva a dostal kšiltovku Nike. Zaregistrovali jsme tu taktéž Dorku Kolmanovou, která si dala froňo přes celý, a největší kreš dne si tu hned na začátek

pagrabem ála Shaun White. Další trik se měl původně podle našeho plánu odehrát na tlustym céčku, ale pár šreďáků si přálo jet kink, takže jsme jim vyšli vstříc.

Nakonec se zrovna ty, co chtěli lomeňáka na best trick, ani nedostavili, ale pak se nám přišli omluvit, že se zasekli na jointu, že jsou prostě zkuřky. Na kinku to teda vyzval Pavel Vyroubal, který moc nechtěl jezdit, aby nebral lokálům šanci něco vyhrát, ale nakonec jsme ocenili Tomáše Zádělskýho za transfer do lipslidu.

Pak přišlo námi oblíbený bonkování policajta, který si na Karolince nějak nezískalo moc příznivců, těžko říct

domu vždy vracel až po jedenáctý večer. Jako head šejpr dával dohromady park a práci nijak neflákal.

V neděli jsme šli do ježdění opět naplno, hned ráno si natočili pět oblíbených triků s Kaňusem a trik tip s Lohym. Peťo Mercell odjel s partičkou ze sebe dělat negramoty, vydali se opět na vodní nádrž, tentokrát z druhý strany. Auta zaparkovali nenápadně na kraji lesa a Pavel Vyroubal a Martin Hřivna se vydali pokořit modrý rail. Byla to celkem bojovka, kluci na místo nešli po cestě, ale plížili se po okraji u vody, aby je hlídač neměl šanci objevit. Stavba náskoku zabrala

asi dvacet minut a jen, co to měli a připnuli si prkna, přiběh týpek a byl nasranější ještě víc než v pátek.

Opět vyřvával o cedulích, byl úplně vytočenej, a tak ho Pája s Martinem zpracovávali poklidnym dialogem.

K dohodě to nevedlo, ale týpek už začínal tušit, že nemá šanci, a tak si šel udělat svoje hlídačský kolečko po okolí. To byla výzva k ježdění! Martin zkoušel

nedat, na zdi je pěkný gráfko a ten drop to wallride se mu celkem povedl. A to je asi tak všechno, co se nám při návštěvě Karolinky povedlo udělat. Na závěr musíme poděkovat Chosému Kysučanovi, jak se o nás skvěle postaral, a vlastně celému resortu. Vřele vám tohle místo doporučujeme, novinky o všem, co se chystá na příští zimu, najdete na Skikarolinka.cz.

michal chuděj /g/ bs tailslide

speaker lohy

frontside boardslide přes celý, při třetím se mu to zaseklo do salta, ale naštěstí se nezabil, a nakonec to při honbě za co nejlepší fotkou několikrát po sobě vrátil. Pavel mezitim odjel bs noseslide a bs noseslide pretzel, a byl čas se přesunout dál, dřív než hlídač dojde svý kolečko.

Kluci zamířili opět do Vsetína, ale protože se strašně oteplilo, mnoho z vybraných spotů se jezdit nedalo.

Nakonec skončili u takovýho wallridu, který Pavel už jednou kdysi fotil, ale tenkrát jsme mu to v Boardu neotiskli. Takže se dožadoval repeté, a proč mu ho

61

62

vražedný bs grind v arizonském phoenixu z úvodu possessed to skate

Aby toho nebylo málo, nápad na rozhovor s Gonzalezem přichází dva tejdny před uzávěrkou.

Nejspíš neznáte, jak to ve světě médií chodí, ale zvládnout domluvit takovouhle věc za čtrnáct dní je jasná mission impossible. Ale nevadí, hrotíme a po pár dnech v redakci přistává Davidovo číslo na mobil.

Bohužel spolu s upozorněním od US manažera, že to nemá přesáhnout deset minut. No, tak zaplnit deset stránek takhle krátkym povídánim prostě nelze. Ale to už Gonzovi zvoní mobil a vysvětlujeme mu, kdo jsme, co děláme a proč by se nám hodilo víc než deset minut. A on že si to teda rozmyslí, že se ozve.

Pár minut na to už píše smsku evropskej manažer, co jsme mu to proboha řekli, že americkej manažer se zasek a že deset minut a víc ani ťuk. Sakra, dyť jsme nic neudělali? Situace houstne, přeci jen dělat rozhovor s asi naštvanym Gonzalezem, tak to už je lepší to nedělat vůbec. Evropskej manažer nám vysvětluje, že to neni nic osobního, ale že David prostě dlouhý rozhovory nedělá s nikým, jedině tak s Thrasherem. Ale my chceme DESET stránek! Nastává teda několikadenní mailová komunikace, posílání elektronických verzí časáku, kontrola naší práce od amerických manažerů, nahánění Gonza po letištích, až je z toho nakonec jeden noční, čtyřicet minut dlouhý telefonát s naprosto vyklidněným, veselým a pohodovým skejťákem!

Zejtra vyrážíš na Thrasher hudební tour se svojí novou kapelou Ratt Black. Už si někdy na nějaký tour s kapelou byl?

Nikdy, tohle bude poprvý, co někam vyrazim. Vlastně je to i vůbec poprvý, co budeme pořádně hrát koncerty. Kapelu jsme zrovna dali dohromady, sehnal jsem si basáka a bubeníka, teprv začínáme. Já osobně už jsem na koncertu hrál, asi před dvěma měsíci jsem měl vystoupení, ale to bylo s jinou kapelou.

text: Radek, foto: Michael Burnett

DAVID

Z E L A Z N GO LIDÍ NEŽ PO POLSKU, E BĚHÁ ČTYŘIKRÁT MÍŇ KD S, FLU JAK KÝ VEL Ě ALE NEBRÁNÍ V TOM, EVROPY, ZE ZEM TON. TENHLE MÍNUS MU ČLOVĚK JE Z VÝCHODNÍ RA MA LNÍ BÁ GLO NA E DANĚJŠÍM RIDEREM STARTOVNÍ POZIC A PRAVDĚPODOBNĚ NEJŽÁ PROSTĚ HODNĚ ŠPATNÁ 12 20 KU RO M RE ATE KDYŽ JE DOSTATEČNĚ ROZHOVOR SE SK VIDEM GONZALEZEM. A DA ABY SE ROZHOD UDĚLAT M KE IJÁ ZAB ÝM SK ÚVODNÍM BACKSIDE ACETILETÝM KOLUMBIJ , PODOBNĚ JAK GONZO ZA EM SOUČASNOSTI, DVAADV CÍL ÝM SV ZA L DÁ NEC PODAŘÍ. ÝM NE JDE STEJNĚ TO SKATE, DÍLO SE NAKO TVRDOHLAVEJ A PO KAŽD GRINDEM V POSSESSED

bs feeble z 24 schodů v san franciscu

64

Myslíš, že budeš mít trému?

Já už před lidma párkrát hrál, někdy sám, někdy s kámošema, takový jamovačky někde na baru nebo u někoho na párty. Ale jako je to první skutečnej koncert, takže vůbec nevim, jestli budu, nebo nebudu nervózní.

Ratt Black hraje trash metal. Jakou hudbu posloucháš ve svym iPodu?

Pecky jako Exodus, Crisix ze Španělska, hodně Slayer.

Myslim, že Slayer je hudba, která se ke skateboardingu hodí, to si pustíš a jezdí ti prkno samo. A taky docela hodně poslouchám reggae. Jo a ještě jsem zapomněl na punkrock věci, jako třeba Ramones, prostě já mám hudbu rád.

Ani nevim, nějak se to seběhlo. Odmalička mě bavil sport, pořád sem něco dělal, ale skateboarding mě pak opravdu vzal. Bylo mi jen dvanáct, když mě Flip začal sponzorovat, to sem byl ještě malý dítě. Dostal jsem se k nim tak, že jsem si natočil s kámošem video a on ho potom v Americe na výstavě v San Diegu dal Geoffovi Rowleymu, kterej mě vzal do Flipu. Já se ani nijak nesnažil se někam dostat, mě prostě bavilo jezdit, a tak jsem furt jezdil. Měl jsem pak štěstí, že si mě Geoff vybral, a díky tomu jsem dostal šanci Největší problém většiny českejch skejťáků je, že neuměj anglicky. Jak si na tom byl ty, když ses poprvý v těch dvanácti dostal do Ameriky?

Já nemluvil anglicky první tři čtyři roky, hehe, a to

teamu. Uvidíme, jak to dopadne, bráchovi je pětadvacet, neumí anglicky, ale co se ježdění týče, he is fucking good. A taky jezdí profesionálně, ne sice v USA, ale v Jižní Americe. To je taky dobrý, Pro je Pro, ať jsi kdekoliv. Kdyby tady se mnou v Americe zůstal delší dobu, tak se určitě prosadí. Na začátku je to nejtěžší, ale jakmile se ti poprvý povede se někde chytit, pak už to jde samo.

Ty nejspíš stále někde cestuješ. Co teď považuješ za svůj domov?

Já se na místě nezastavim, loni i letos jsem pořád někde na cestě. Doma ale budu vždycky v Kolumbii, tam jsem se narodil, odtamtud pocházim. I kdybych žil v LA až do smrti, i kdybych mluvil od rána do večera

jsem měl pořád nějaký fotky v časákách. Vždycky sem prostě přišel na nějakej spot, udělal jsem tam trik, a to bylo vlastně to jediný, čim jsem s lidma komunikoval.

I talked with my board. A lidi prostě řikali, jo dobrej trik, tak i ty jsi v pohodě, hehe.

Na Facebooku sem viděl fotku tebe s tvojí mámou.

Rodiče na tebe musí být pyšný. Zakazovala ti tvoje máma někdy skejt, třeba kvůli zraněním?

Máma mě vždycky podporovala a vždycky říkala, že do toho mám jít, jak nejvíc můžu. Prostě ať nepolevuju, že na to mám. My mum is so rad. Ona se o mě nebojí, prostě ví, že budu v pořádku. Když si dám někde nějakou dršku, tak řekne, ať se zvednu, že to na další pokus vrátim, hehe.

To je super mít takovouhle podporu. A to jí má i tvuj brácha, kterej taky skejtuje. Myslíš, že spolu jednou budete v nějakým pro teamu?

To by bylo sick, kdybysme spolu jezdili v nějakým

jenom anglicky, tak vždycky budu Kolumbijec.

A jak moc trávíš času v Kolumbii?

Skoro žádnej. Teď se domu podívám tak dvakrát za rok, a to sotva na týden. Momentálně žiju v LA a hodně se mi tu líbí. Mě baví skateboarding a tady si každej den můžu zajezdit v nějakým novým parku. V Kolumbii je to zábava, dá se tam dělat hodně věcí, ale ježdění mě tam po chvíli začne nudit. Dá se jezdit street, ale dobrý skateparky chybí, nejsou tam žádný velký pooly.

typický fs crail v brazilským bowlu

Zabírá ti hraní na kytaru hodně času?

Ani ne. Prostě když neskejtuju, tak hraju na kytaru...

Jakmile hodně jezdim a začne mě to nudit, jdu si zahrát, a když je pak toho hraní moc, už se zase těšim na skejta. Je to perfektní kombinace.

Myslíš, že pověsíš na hřebík kariéru skejťáka a budeš se živit jako muzikant?

Já se za nějakýho hudebníka nepovažuju. Já jsem prostě profesionální skater, a to je to jediný, co dokážu pořádně dělat, a hlavně co chci dělat. Ale hudba je pro mě dobrá zábava a ke skateboardingu to patří. Třeba Steve Caballero měl za mlada taky kapelu a hodně dalších profíků taky hraje. Takhle se mi to líbí. Já nechci dělat nějakej byznys kolem, prostě já chci jezdit a k tomu si hrát. I wanna have a fun.

Ty jsi z Kolumbie a to je, podobně jako ČR, země chudší než USA. Takže je pro nás pěkně obtížný se tam dostat. Jak se ti to povedlo, že se ti splnil sen každýho skejťáka a stal ses v Americe profíkem?

Jak populární je vůbec skateboarding v Kolumbii?

Celkem dost, máme tu spoustu obchodů, spousty lidí jezdí. Ale protože země neni bohatá, nestaví se tu žádný velký parky.

Ocenil tě doma nějak stát za to, že děláš Kolumbii ve světě tak dobrý jméno?

Hehe, tak když sem se naposled vrátil domu, děly se věci, weird shit. Byl jsem tam na Vánoce, bylo to nějak krátce potom, co jsem dostal titul Skater of the Year. Takže toho byly doma plný noviny, prezident si se mnou chtěl jít zaskejtovat. No ale to fuck off, já se o žádnou politiku nezajímám, před tím než jsem dostal SOTY, tak sem jim byl ukradenej, a teď by se se mnou chtěli ukazovat? Já ze sebe nechci dělat nějakou superstar.

No, ty by ses měl přijet podívat i do Čech a nejlíp bez svý holky. Tady máš spousty fanynek, co s tebou rovnou skočí do postele. Máš to takhle i v jinejch zemích?

Určitě bych k vám jednou přijel, chci navštívit se skejtem všechny země. Co se holek týče, tak celkově se ta moje popularita po SOTY titulu zvedla. Začínaj mě znát i lidi, který před rokem vůbec netušili, že existuju. Takže to s sebou samozřejmě nese víc pozornosti...

Na první zastávce Street League v Brazílii si nepostoupil do finále. Jaký triky myslíš budou letos rozhodovat?

Já většinou jezdím pooly nebo street, a tak toho moc ve skateparku nemám najeto. To se pak na takovýmhle

magorskej boneless do banku na střeše na hawaii

Ale aspoň dobrý, že to v Kolumbii nějak zaregistrovali. Možná to pomůže skateboardingu u vás.

Určitě je to dobrý, že lidi se na skateboarding u nás teď budou víc dívat jako na sport, a ne že seš nějakej divnej feťák nebo teplouš. Doufejme, že se to jednou u nás všechno změní.

Pojedeš letos všechny zastávky Street League?

Jo, budu všude!

Super, tak to tě lidi od nás můžou vidět v Mnichově, kde má SL zastávku poslední víkend v červnu. Jak dlouho budeš v Evropě?

Vůbec ještě netušim, jak to všechno bude.

Pravděpodobně v Evropě zůstanu na pár dnů, nejspíš pojedeme s Flipem na nějakou tour. Myslim, že to bude asi po Německu, lidi z teamu o tom mluvili, že by si to tam chtěli projet.

závodě projeví. Jedinej způsob, jak uspět, je dávat triky jako kickflip beklip, flipy do boardslidů, nollie kickflip crook na hubbě, 360 flip ze schodů, prostě technicky na všem, to bude vyhrávat. Jenže já pořád jezdim někde v poolu nebo ve vertu, a mám úplně fucked up kotníky, tak je to takový těžký. Ale neřikám, že nemožný, na příští zastávce se budu snažit a zkusím víc věcí na railech. Mám s nohama trochu problémy, jsem po operaci, takže skoro nedokážu ani vyskočit, hehe. Kdybych si teď dal nějak velkej rail,

bs boardslide na lomenym zábru v san franciscu

67

asi by mi to ulomilo celej kotník. Pomalu se snažim na schody vrátit...

Když koukáme na videa na netu, moc to nevypadá, že bys měl problémy.

No, já právě dělám jenom takový triky, u nichž vim, že se kotníku nic nestane. Ale triky, co bych chtěl, mi noha nedovolí. Víš, když seš po náročnější operaci, tak se ti to chování nohy změní a musíš začít skejtovat trochu jinak. Asi dokážu udělat věci jako 360 backside flip ze schodů, ale bojim se. Uvidíme, nějak to rozjezdim, hehe.

Possessed to skate si natočil za šest měsíců. Cejtil ses pod tlakem, nebo to bylo dost času?

68

Těch šest měsíců bylo easy, úplně sem se na to soustředil. Jenom sem spal a skejtoval, nezastavil sem se celou dobu, ani sem neměl čas přemejšlet o něčem jinym, hehe. Prostě v hlavě jenom skate, vymyslet triky a vychytat, jak se co nejrychlejc dát dohromady z pádů.

Myslim, že to bylo asi to nejtěžší, dát se zdravotně do pořádku. Měl sem jenom šest měsíců a dával si strašný pády, a vždycky to po nějakym crashy vypadalo, že nebudu moc třeba dva týdny jezdit. Takže jsem musel vymyslet, jak to zařídit, abych třeba nejezdil jenom týden. Zdraví to moc nepomůže, ale šel bych do toho znova, video se mi líbí.

No, PTS je nej video všech dob, na Thrasher

stránkách má největší sledovanost v historii.

Myslíš, že se to dá ještě překonat?

No to si piš! Když se na video koukám dnes, tak už vidim, co všechno můžu udělat jinak, kde pude třeba na rail naskakovat flipem. Když furt jezdíš, progress sám přijde, klíčem k úspěchu je pořád zkoušet nový a lepší věci. Určitě chci natočit další video, už mám v hlavě pár nápadů. It will be sick!

No, to si ani radši nechci představit, to budeš muset na začátek do titulků dát nějaký upozornění, aby si lidi radši sedli, hehe. Nicméně když se člověk na to PTS dívá, napadne ho, co tě tak donutí si nějakej trik rozmyslet a nedělat ho?

flip bs grind na obrovský hubba zdi v orange v kalifornii

Tak já si dávám otázku obráceně. K čemu mi je, když se zranim a nemám ten trik odjetej? Takže i když si něco udělám, pořád se snažim trik vrátit. Jasný, někdy si taky řeknu, že už to fakt bolí a že to nepude, ale většinou se po pádu cejtim ještě víc motivovanej.

Přijde mi, že pády jsou součástí skateboardingu, je to věc, která z toho dělá ještě větší zábavu. No a když o tom tak přemejšlím, tak i lidi se radši dívaj na pády než na odjetý triky.

Hehe, to snad ne.

Jo, lidi mi furt řikaj: dude, that slam, it was so sick. A já vždycky a co ten trik? Hehehe.

Možná to tak maj lidi, co nikdy nijak nejezdili. Já

když tě vidim letět po zádech ze schodů, tak mě mrazí po celym těle.

No, vono to taky někdy vypadá, že je to strašnej crash, ale ve skutečnosti to třeba zas tolik nebolí.

Největší huba, co jsem si v PTS dal, byla vlastně úplně ta první, když sem dělal back fifty, to jsem si vyprasil rameno. Trvalo to hodně dlouho, než se mi to zahojilo, to zabralo měsíce, hehe. A i když sem měl rameno v hajzlu, pořád jsem to video dokázal natočit a udělat triky, co jste viděli.

Když ti Thrasher dával ocenění Skater of the Year, celkem tě nachytali. Nezmoh ses skoro ani na slovo.

Jak tenhle titul hodnotíš s odstupem půl roku?

No pořád se cejtim báječně. Když sem ten svuj part natáčel, nemyslel jsem na nějaký tituly. Vždycky sem chtěl natočit part pro Thrasher, a když jsem zjistil, že mě chtěj, tak jsem si řek, že do toho pudu úplně nejvíc.

No a pak nakonec z toho byl ten titul, to bylo úplně neuvěřitelný. Těch posledních šest měsíců mně vlastně zabralo se z toho šoku dostat, hehe.

Lidi na webu řešili, jestli máš vyhrát ty, nebo Guy Mariano. Bavili jste se vy dva o tom taky?

Ne, to ne. Já ani nijak nesleduju, co lidi řešej za shit na webu. Hlavně jsem se soustředil sám na sebe a na svoje ježdění, na nějaký věci kolem sem neměl ani čas. A když sem potom viděl nominace, vůbec sem

si nemyslel, že bych to moh vyhrát já. Vžyť Guy je legenda, on jezdí strašně dlouho, nebo třeba Figgy.

Takže sem si sám pro sebe řikal, že když nevyhraju letos, tak jednou to určitě přijde, takže je to jedno, jak to dopadne. A stejně jsem byl na začátku víc hotovej z toho, že mám mít svuj videopart než z vidiny nějakýho titulu.

Chtěl jsem se taky zeptat, jak náročnej na desky je ten tvuj styl ježdění?

Tak když natáčim někde s top kameramany a jdu do největších věcí, je to minimálně tak deska na den.

Když jedeme někam na trip na dvanáct dnů, musim tak mít s sebou dvanáct desek, hehe. Ale když si jen tak jezdim kolem baráku, deska mi tejden vydrží.

Díval sem se na tvuj setup, jezdíš 8.0, zkoušel si třeba širší prkna?

Ale jo, ale jak pořád jezdim, tak nějak nemám čas o tom přemejšlet a experimentovat. Ale zrovna včera sem byl ve Flipu a chystám se udělat desku se zvláštnim tvarem. Určitě bude širší, bude mít spíš takovej oldschool tvar. Nose bude víc placatější a tail větší, prostě takovejhle novej model.

Globe shoes na trh právě přináší tvůj novej promodel bot s názvem Sabbath. Jaký jsou jeho největší přednosti?

Globe jsou celkově skvělý, jednoduchý boty, dobrý na ollie. Sabbath maj na vložce moje tetování, jsem s nima naprosto spokojenej, a už teď pracuju na modelu na příští rok.

A kolik věcí na botě navrhuješ přímo ty?

Hele, hodně věcí je podle mě, třeba všechny barevný kombinace schvaluju. Když mě napadne něco na tvaru, tak se o tom s designérama bavíme, prostě můžu si k čemukoliv říct cokoliv. Dokonce i když se jim muj nápad úplně nelíbí, tak mi vyjdou vstříc. Vědí, že když já budu z boty nadšenej, tak pak to bude dobře fungovat i pro ně. Důvěra je vzájemná.

Tak a mám tu posledních pár otázek. U nás máme spoustu talentovanejch riderů, který vědí naprostý hovno o skate byznysu a neumí se pak chovat. Ty máš svýho manažera, ten ti může věci vysvětlit.

Doporučil by si manažera všem sponzorovanym skejtrům?

Mám kolem sebe docela hodně lidí, co mi pomáhá.

Já umim skejtovat, ale to je vlastně to jediný, co pořádně dokážu, a navíc nesnášim byznys. Takže mám svýho agenta, kterýmu platím za dělání věcí, který já nedokážu nebo se mi nechtějí dělat. Sehnat si nějakýho manažera se ti vyplatí, když máš ty správný sponzory a jde ti karta. Pokud se někde plácáš, tak je ti to k ničemu.

Taky je dobrý mít nějakýho staršího skejtra, kterej je tvym vzorem a dává ti dobrý rady. Kdo to byl u tebe?

Christian Hosoi?

Já vždycky sledoval Johna Cardiela, Geofa Rowleyho, Tony Trujilla, Marka Gonzalese, Lance Mountaina, vždycky sem chtěl jezdit jako tyhle lidi.

S Hosoiem sem se potkal, když mi bylo dvacet, jako znal jsem ho již předtim, ale nikdy sem se o něj moc nezajímal.

Já sem pořád jezdil street, ale v těch dvaceti sem zkouknul nějaký Christianovy videa a strašně se mi zalíbilo, jak jezdí. On vymyslel takovejch triků... Stejně jako Steve Caballero, to je taky hero. Hrozně mě baví jezdit s těmahle lidma, co ten skateboarding vymejšleli, můžu se od nich spoustu naučit.

Myslíš, že taky někdy vymyslíš svuj trik?

To by bylo sick, to si myslím, že je sen každýho skejťáka. Teda jako nevim, co bych měl dělat, hehe, kde začít, ale řikám si, že budu pořád jezdit, že jednou něco udělám a řeknu si, co to bylo? A on to bude nějakej novej trik... Představa krásná, asi to nevyjde, ale bylo by to úžasný.

70

Někdy sleduju tvuj FB profil a dost často tam něco přidáváš. To dřív takhle nebylo, aby profíci trávili čas někde na počítači. Kolik tomu věnuješ? Makáš na tom každej den?

No, hell no, hehehe. Já úplně nesnášim počítače. Mám teda svuj laptop, ale jako radši se ho moc nedotýkám.

Většinou si udělám nějakou fotku na iPhone a tu postnu na FB, Instagram a Twitter. A protože jezdim každej den, tak je pořád co fotit a asi to vypadá, že na tom pořád dělám. Ale tahle práce je důležitá, protože když chci, aby si lidi kupovali moje věci, tak takhle si na to dělám dobře reklamu. Tu práci nenávidim, ale zároveň jí mám i rád, hehe.

A je tu konec. Ty seš sponzorovanej rider, máš svoje

strašnej průtah stalefish v davidově soukromý minirampě u baráku v long beach

promodely, cestuješ po světě, jsi Skater of the Year.

Co na tebe ve skateboardingu ještě čeká?

Dude, tohle je teprv začátek, tak se já teď cejtím.

Jezdim, mám úspěchy, ok, jezdim dál, vyhrávám SOTY, ok, musim jezdit dál, zkoušet nový a nový věci, dělat je vejš, dál, rychlejc, víc protahovat. Já neumim jezdit v rampě, ani nevim, jakej je to pocit vrátit 540, já prostě ještě se skateboardingem zdaleka nekončim!

david gonzalez v bs crailslidu se nechává preskočit od svýho feláka christiana hosoie bs airem v backyard poolu v los angeles

Roman „Makak“ Lišivka: „Byl jsem letos v lednu na tripu v Barceloně s Kubom a Karďom, měli jsme příjemný počasí, přes den patnáct dvacet stupňů. Na tenhle spot nás doved barcelonskej kámoš Dani, ten v týhle čtvrti bydlí, a tak nám ukazoval místa. Dal jsem si tu gap switch heelflip, netrvalo mi to dlouho, do dvaceti pokusů jsem to měl.“ (foto: Kubo Krížo)

72

Martin Pek: „Na fotce to vypadá, že je rail perfektní, ale ne! Má strašně krátkej rozjezd a dopad je přímo do trávy. Museli jsme si to proto dodělat, naskládat překližky na rozjezd i dopad. Udělal jsem tu pár různejch triků, třeba u fronboru si dal hroznou, ale nakonec tohle 5-0 docela rychle odjel. Ale musim říct, že ten dopad na desky byl fakt těžkej.“ (foto: Panker)

Martin Mikyska: „Když jsme byli s repre v Americe, tak jsme devadesát procent času jezdili v Keystone. Pak v Breckenridge otevřeli rampu a vůbec jsme neváhali. Jenže tam byly tak strašný fronty na vleku, že jsme radši celej den šlapali. Hrozně nás to bavilo, vydrželi jsme až do zavíračky a čekali pak na perfektní světlo. Vyplatilo se. Frontside indy je klasika, cejtim se při něm skvěle ve vzduchu...“ (foto: Přemek Vida)

75

Tomáš Vintr: „Tohle se fotilo při natáčení street profilu s Nigel Alexanderem na začátku roku v San Pedro, což je kousek od Long Beach. Dělám tu gap to frontside lipslide to fakie. Byl to takovej nečekanej spot, co měl někdo vyhlídlej za místní nemocnicí. Neni to tu zadarmo, těsně před schodama boule a spára, musíš se odrážet půl metru před railem. Byl sem ale rozježděnej, takže do pěti pokusů to tam padlo.“ (foto: Martin Pek)

Kuba Král: „Board přijel k nám na Klínovec, tak jsme s klukama z Maximal Animal dělali nějaký fotky. Tenhle velkej dřevěnej rail nechal areál postavit přímo u vlaku, jako kdyby chtěli, abysme na něm jezdili, hehe. Pro dobrej nájezd to bylo potřeba trochu upravit a odmontovat nějaký cedule. Jezdilo nás na tom víc, padlo pár krys, ale já měl štěstí a tenhle tailpress odjel na první.“ (foto: Peter Mercell)

76

David Horváth: „Letos jsme se opět podívali na Aljašku do Tordrillo Lodge a opět se nám poštěstilo mít za guida Grega Harmse. Tenhle týpek je úplně nejlepší, tejden po nás sem za ním přijel Travis Rice a spol. natáčet pokračování svýho filmu. Ale měli to od nás už pěkně rozprcaný, my si tu zas dali spousty prvosjezdů.“ (foto: Greg Harms)

79

Aleš Jež: „Brácha fotil profil do Boardu, a tak sem chodil s ním. Odpoledne jsme se šli mrknout na tenhle spot v Uherském Hradišti, motalo se kolem ale spousta lidí a bylo hodně prudy. Naštěstí mi tam backside smithgrind padnul na pár pokusů.“ (foto: Peter Mercell)

80

David Kalina: „Na tenhle spot chtěl Peťo Mercell strašně jít, že to bude vypadat hezky na fotku.

Mně se vůbec nechtělo, protože rádiusy neumim a myslel jsem, že to bude bezcenný. Peťo mě do toho dokopal a po chvilce jsem vymyslel boardslide na zem. Mám z toho velkou radost, je to moje první fotka z rádiusu v životě.“ (foto: Peter Mercell)

Darek Bergmann: „Tenhle spot jsme našli náhodou poblíž Banské Bystrice, když jsme objížděli spoty při naší slovenský tour. Trochu tu byl problém s dojezdem k náskoku, museli jsme proto naházet sníh na silnici. Báli jsme se, že tu bude jezdit spousta aut, ale naštěstí projely jen čtyři a nikdo nic neřešil. Rail to byl vysokej, dopad na placku, teda na malej dopad, kterej jsme si tam naházeli, a na třetí pokus jsem čistě odjel nosepress double tailgrab ven.“ (foto: Peter Mercell)

82

nollie flip ze 7 schodů na vyšehradě

84

bs tailslide pop shove it out na muzeu

TAK SE NÁM RUBRIKA ČTYŘ TRIKŮ ZA ČTYŘI HODINY NACHÝLILA KE KONCI A ZA TĚCH PÁR LET, CO NA STRÁNKÁCH BOARDU BĚŽELA, JÍ PROŠLO SPOUSTA RIDERŮ. VE SVÝ PODSTATĚ UŽ ANI NEMĚLA BÝT V TOMHLE ČÍSLE, ALE NAKONEC TOMU SOUHRA NÁHOD CHTĚLA, ŽE POSLEDNÍ ŠANCI SE UKÁZAT DOSTAL DAVID KALINA.

240 MINUT

DAVIDA

KALINY text: Radek, foto: Peter Mercell

Hned s nástupem jara se David do skejtování pořádně opřel, teda on ve svý podstatě přes zimu vlastně ani jezdit nepřestal. Za poslední tři měsíce natočil nějaký záběry a v nejbližší době z nich vydává nový street profil, který by měl být maximální pecka. Taktéž se mu podařilo vyrobit edit 10 triků v Radotíně a s kámošema zajel na výlet do Polska, odkud si samozřejmě přivezli video.

Sraz na focení 240 si kluci dali na zídce v centru Prahy na stanici Muzeum. Byla neděle, tři čtvrtě na jednu a všude panoval klídek. David si tu připravil bektel shove-it, kterej tady během posledních pár týdnů dělal už třikrát. Měl to fakt najetý a bez rozježdění to tady vyslal během deseti minut. Spot je to příjemnej, všechno z mramoru, ale na rozjezdu už jsou mezi dlaždicema velký spáry a člověk si musí najít ten svuj směr. Při našem focení pendlovalo kolem docela

dost lidí, protože se běžel maraton, ale naštěstí nikdo nic neřikal. To byl velkej rozdíl proti středě, kdy tu na kluky vyběh sekuriťák a hnal se za nima až do metra. Nejspíš asi trénoval na ten maraton nebo co. No nic, trik je hotovej, na hodinkách 12:50 a vyráží se dál.

I na druhej spot si David zvolil jistotu, a to sedmičky u metra na Vyšehradě. Přesun z Muzea zabral pár minut a cestou se fotograf Peťo spolu s kameramanem sázeli, na kolik pokusů to padne. Peťo předpovídal sedmej, kameraman desátej a David si věřil na pátej.

Jenže když se pak na spot přišlo, Peťo oznámil, že cejtí vrácení na třetí a na tom se všichni shodli.

Kalina to začal zkoušet a nollie flip tam fakt na třetí pokus poslal! Jo, on má tyhle schody rád, jsou to podle něj nejideálnější sedmičky v Praze, z mramoru,

ss fs flip to manual v parku u stanice metra malostranská

s perfektním povrchem. Při focení do 240 tu nikdo neprudil, ale tejden před tu při natáčení na kluky vyběh dokonce ředitel hotelu, kterej nekompromisně vyhazoval. Kluci se ale hned domluvili se sekuriťákem a ten říkal, že mu skateboarding nevadí a ať se vrátí pozdějc, že už tu říďa nebude.

Takže máme 13:10 a parta jede metrem zpátky

bylo pořád spoustu a kluky nějak napadlo, že by se ještě mohli stavit na pizze. Obsluha byla ale líná a kuchař taky, takže se jídlem zabila další hodina. To už začínalo bejt napínavý, protože 240 minut je ve svý podstatě jenom 240 minut a uteče to hrozně rychle.

Bylo jasný, že na Břevnov už se to nestihne, takže David se rozhod pro stanici Malostranskou a wheelie

do centra. Během dvaceti minut padly dva triky, času je spousta, už se můžou vymejšlet nějaký zvěrstva.

David se rozhod pro kino z jedenácti za Kotvou, ale po příchodu na místo zjišťujou, že zrovna na dopadu maj sekuriťáci postavenou budku. Zdvořilej fotograf Peťo se tam teda vydává na návštěvu, že jako dohodne tři pokusy. Bohužel, ochrankář byl už starší, rozčílený pán, a spot nevyšel. Rovnou se tak kluci přesunují o kus dál, kde je double set pět mezera čtyři. David vyzval kino, ale při prvním pokusu si zarazil paty snad až do hlavy, takže pak volil jistotu olíčka, který padlo na sedmej pokus.

Jsou dvě odpoledne a zbývaj skoro tři hodiny na poslední trik. David vymýšlí menší rail v Čimicích, což je na okraji Prahy a z centra to tam trvá metrem a pak autobusem přes tři čtvrtě hodiny. Počasí se začíná mračit a pár zastávek před cílem zkrápí autobus našich výletníků neuvěřitelná průtrž mračen.

Navíc když pak došli na spot, zjistili, že už neexistuje, protože schody se zábrem nahradila cestička pro kočárky. Takže rest in peace a rychle vymyslet nějakej další flek.

Všude bylo celkem mokro, a proto David vytahuje břevnovskou klasiku, což jsou krytý schody. Času

spot v přilehlý zahradě. Tohle místo hezky vypadá na fotkách či videu, ale realita je taková, že dlaždice jsou samá spára a vyvažujícího skejtra dokážou pěkně rozhodit. Volba se to proto jevila hodně divoká, navíc manuály zrovna nepatřej mezi Davidovy nejjistější triky, ale po lehčím trápení tam padnul switch fronkik do wheelie a do konce časovýho limitu ještě zbývalo pět minut!

Závěrem nám ještě celý svoje focení zhodnotí sám David Kalina: „Na začátku jsem přemejšlel, jestli do toho mám vůbec jít, protože sem byl po několika dnech točení a focení zničenej a unavenej. Naplánoval jsem si proto na neděli čilovku, ale když jsem se dozvěděl, že je to úplně poslední dvěstěčtyřicíctka v časáku, tak jsem do toho šel. Mám z toho celkově radost, udělal jsem olíčko z doublesetu, to mě hodně potěšilo. Zbytek pak byly triky, co mi jdou, co mám v noze, teda kromě toho manuálku. Snad se vám fotky budou líbit a oceníte to. A ještě chci říct, že udělat čtyři triky za čtyři hodiny mi nepřijde náročný. Vždyť já to měl skoro hotový už za hodinu a kus, a kdyby nepršelo, mohlo to bejt celý za dvě hodiny.“

ollie z double setu za kotvou

87

ve zlíně pod mostem, na sídlišti jižní svahy, se skrývá bank se schody, na kterým dal michal stylového flipa 88

COMING SOON TROŠKU VĚTŠÍ PROSTOR SE UKÁZAT OD NÁS DOSTÁVÁ MICHAL JEŽ Z UHERSKÉHO HRADIŠTĚ, JEDEN Z HLAVNÍCH TAHOUNŮ LOKÁLNÍ PARTIČKY. KLUCI TU NEMAJ PRO JEŽDĚNÍ MOC PŘÍZNIVÝ PODMÍNKY, A TO JE PAK RADOST VIDĚT, ŽE KYTKA DOKÁŽE ROZKVÍST I UPROSTŘED PLEVELE... HE, HE, SEM ZVERŠOVAL!

flip to bs tailslide pop out na zídečce nedaleko skateparku v uherském hradišti

text: Radek, foto: Peter Mercell

MICHAL

JEŽ Představ se...

Tak já sem Michal, je mi osmnáct let, bydlim kousek od Hradiště, ve Zlechově a studuju školu na strojního mechanika, již třetím rokem. Jen co to skončím, chtěl bych si udělat dvouletou nástavbu, která mi umožní dál skejtovat. Mě to prostě baví, už jezdím víc jak osm let. Začínal jsem doma na vesnici, jeden týpek měl skejt, tak sem si ho taky pořídil a začal jezdit.

Pak nějak si to pujčil brácha, seznámil se s dalšíma lidma, od nich se naučil triky a pak je ukazoval mně.

Prostě klasický začátky. Posledních pár let jezdím

po závodech, dokázal sem zajet několik lepších umístění na lokálkách, a třeba loni jsme skončil v Loučný druhý. Taky jsem tou dobou získal sponzoring Supra od Martina Karase, a když distribuce přešla pod Destiny distribution, tak mi přibyly ještě Darkstar a Snowbitch.cz.

Je půlka května, neděle, cos dneska dělal?

Byl jsem se svojí holkou, válel jsem se v posteli.

Skejtovat sem nemoh, protože venku prší, a hala ve Veselí už mě nebaví. Ale jako jo, když se dlouho nedá jezdit, tak tam musím, nic jinýho mi nezbejvá.

Měl jsi teď po zimě nějakej dobrej skate den?

Ani ne, spíš samá zlomená deska. Triky v klidu, něco padlo, ale je to potřeba ještě rozjezdit.

A jak často vůbec jezdíš na skejtu?

Každej den. Pondělí až sobota, neděli jezdim taky, ale víc v čilu. Přes tejden zpravidla od dvou odpoledne do osmi do večera.

Slušná docházka! Jak ti to jde ve škole?

No, ty jo, nic moc. Nějak to lepím, matika je nejhorší, to je tak na pětku. Já se k tomu učení nemám, nebaví mě ležet a koukat do těch knížek. Ale pokud je to nutný, tak se to dokážu nadrtit.

Děláš kromě ježdění něco dalšího?

Ne. Jenom jezdim a čiluju. Muj koníček je skate, tady u nás se stejně nedá nic jinýho dělat. Teda někdy zapařim PlayStation, ale moc mě to nebaví. Já večer přijdu domu, lehnu si a spim, abych moh jít druhej den do školy a pak hned skejtovat.

Cestujete s klukama po okolí, nebo jste zalezlí ve svym parku?

Jezdíme, Zlín, Olomouc, prostě kam se dá. Většinou je to o víkendech, ale někdy se to povede i v tejdnu, pokud parta skončí brzo ve škole a tak. Nejlepší je to ve Zlíně, tam mají skvělý podmínky pro skateboarding.

Kluci byli v zimě i ve Vídni, což mně nevyšlo, protože jsem šel na brigádu. Jinam jsme se nepodívali, parta je neschopná se domluvit.

u vlezu do podchodu vedle prioru michal vrátil fs bluntslide

90

Ty chodíš na brigády kvůli tomu, abys měl peníze na skejt?

To ne, já chodim vypomáhat k mý holce, oni mají restauraci. Když je tam nějaká akce, tak tam pomůžu, ale žádnou stálou práci nemám.

Takže žiješ ze sponzoringu?

Dostávám jednu desku a jedny boty na měsíc, a k tomu mám navíc 5.000 korun kredit u Snowbitch.cz. Teď jak sem fotil, tak sem hned zlomil desku. Pak jsem dostal navíc další dvě nad rámec dohody, ty taky šly, a musel jsem si proto ještě koupit desku u nás v lokálním shopu. A to jsem pak zlomil za dvacet minut. Hroznej poděl!

Jak dlouho si jezdil bez sponzorů?

Tak prvních sedm let. Ani sem to nijak neřešil, kupoval

si věci, jak potřeboval a někdy mi pomohlo, že jsem něco vyhrál. Naštěstí jsem od místního shopu Subform dostával slevy, takže se to dalo. No, ono mi vlastně nic jiného nezbývalo, já jezdit chtěl. Když tě něco baví, nehledíš na peníze.

Co tě poslední dobou baví za triky?

Spíš tak technika na zemi, bedýnky. Minulý rok jsem si zlomil kotník a měl ho zdrátovaný, takže jsem nemohl moc skejtovat. Zkoušel jsem crooked z jedenácti, nějak mi to úplně nevyšlo a udělal si blbou zlomeninu. Dva měsíce jsem nemohl chodit a pak tam dlouho byly dráty, teprve zkraje roku mi je vyndali. Ale já s nima skejtoval, poprvý jsem po zranění stoupnul na skejt, když byly v létě závody v Českým Těšíně a skončil třetí i s drátama, to sem byl fakt šťastnej. Dva a půl měsíce po zranění a takovej výsledek. Ale teď to hrotit nechci, nebudu dělat jedenáctky, dvanáctky magory, už mám respekt. Proto teď ta technika.

Chystáš se letos jezdit víc závody?

Určitě, určitě, zrovna příští týden se jede lokální závod v Lipníku nad Bečvou. A pak chci objet všechny závody v okolí, aj i nějaké čéespéčko.

To budeš mít těžký, pohár letos neni.

Nebude! Hovno! Tož to je poděl. Mně už bylo divný, že nikde neni žádnej rozpis.

Plány do budoucna?

Zkusim tu nástavbu, abych moh jezdit. Kdybych si udělal maturitu, nejspíš bych se odstěhoval do nějakýho většího města, třeba do Brna, Olomouce, Prahy, prostě podle toho, co se podaří a jak na tom budu. Hlavně ale chci skejtovat. Přemýšlel jsem, že bych se chtěl dostat do nějakýho dobrýho českýho teamu, ale nevím, jestli s těma podmínkama v Hradišti to dokážu. Zkusim to, to je jasný, natočím nějaký videa, zabiju to, objedu závody a víc se ukážu v Praze.

Třeba se to podaří.

Jak se ti fotil tenhle profil?

Právě nic moc. Ještě dva týdny před focením tu byl všude sníh, takže jsem se nemoh moc rozjezdit a ten muj kotník po tom vytažení drátů byl takovej

ztuhlej. Třeba když sem dělal swičhel, tak mě při dopadech úplně brnělo v noze. Začali jsme pod mostem na schodech, tam jsem si dal kino, který padlo na deset pokusů. Pak jsme jeli do Zlína k Prioru, kde jsem na zídce chtěl udělat bek5, to mi nešlo a kousek dál na zábradlí dal frontblunt na pět pokusů. Peťo pak u nás přespal, šli jsme fotit druhý den, rozjezdili se v parku a kousek od něj jsem dal flip bektel shove-it out, takovou pohodu. Vrátili jsme se do Zlína, objeli pár spotů a nakonec dorazili do Otrokovic, kde jsem dělal právě ten swičhel. Trvalo mi to, než sem to odjel, a noha mě z toho bolela dva dny.

Natáčíš teď nějaký video?

Mám pár záběrů z haly, chtěl jsem z toho udělat montáž, ale nebudu a radši si připravim něco novýho ze streetu. Pár záběrů už mám, ale potřebuju pěkný počasí a pak točit. Chtěl bych z toho udělat takový welcome video pro Snowbitch.cz a Darkstar. Až to bude hotový, pošlu to na web.

Tak poď si dát na závěr nějakou děkovačku.

Velký dík patří Destiny distribution, že mně dávají ty desky. Pak děkovačka letí k felákům z Hradiště, kteří pořád jezdí. A taky děkuju rodičům a svý holce.

ss heelflip z otrokovický garáže

MINIPROFIL

Představ se?

Je mi devatenáct let a teď se chystám na škole v Bánovcích nad Bebravou maturovat. Na skejtu jezdím už sedum let, sponzoruje mě Picnic shop SK a jsem za sponzora strašně rád, protože mám desky, když potřebuju.

Ty a skateboard?

Kdysi jsem chodil na karate a vedle na hřišti tam nějaký kluci skejtovali. Nějak se mi to líbilo a chtěl jsem to zkusit. A vydrželo mi to až do teď, je to dobrá věc. Ze začátku sem jezdil po ulicích na prdeli, ale pak jsem viděl, jak velký kluci zkoušeli triky, a učil se to od nich. Pak přišly streety, raily, pak nám opravili skatepark. Jsem za něj strašně rád, že máme kde trénovat.

Jaký triky máš teď nejradši?

Přemejšlím... Backside smith, to je muj oblíbený trik na railu, na bedně i v rádiusu. Pak backside disaster v rádiusu. A co se flipů týče, tak to je bigspin.

Já vlastně rád dělám všechny triky a na všech překážkách.

Jakej trik bude ten další, co se naučíš?

Fúhá, to já takhle nemám. Já jdu prostě ven a zkoušim, co mě zrovna napadne nebo co jsem právě viděl někde na videu. Ale třeba na tom railu, z kterýho mám fotku v časáku, tak tam mám chuť udělat sérku nollie var boro a pak na jednom railu z osmi v Blavě chci dát backside smith.

text: Radek, foto: Peter Mercell

Jak si na tom se závodama?

Nejvíc mě na závodech baví, že se tam člověk potká s kámošema, pojezdí, pokecá... Budu se teď snažit objet co nejvíc a konečně se taky podívat do Čech, ještě jsem tam na závodech nebyl. Doufám, že to vyjde.

No, to budeš mít těžší, českej pohár letos nebude.

Tak rovnou můžu vyrazit na mistrovství nebo na Mystic, hehe.

Jak vypadá tvuj klasickej tejden?

Ráno vstanu, jdu do školy, přijdu zpátky, hodim tašku na zem a jdu skejtovat do skateparku.

O víkendech většinou s klukama jezdíme street, různě po okolí nebo zajedem i do Bratislavy. Každej tejden je jinej, někdy prší, někdy je hodně školy, ale většinou jezdim minimálně tak čtyři pět dní.

Natáčíš videa?

Za dva roky by mělo vyjít Elare 2 a tam bych měl mít profil, už jsem to řešil s kameramanem, doufám že to vyjde. Jinak si natáčíme s klukama různý edity na Vimeo, mrkněte třeba na Vimeo.com/61129882.

Jakej máš setup?

Teď zrovna jezdím Zero 8.5, promodel Jamie Thomas. Kolečka mám taky Zero, 52 mm, ložiska Suriva a trucky vozím Independent 149. Jak jezdím za ten Picnic, který vlastní Peťo Molec, tak on tam prodává věci od amerických značek. Jsem za to strašně rád, že mám takovouhle kvalitu.

Spotřeba hardwaru a bot?

Já to moc nepočítám. Když jezdim hodně, zlomím skejt třeba za dva týdny, ale jinak mi vydrží i měsíc.

Boty si oblepuju lepidlem, takže pak je mám i na dva měsíce.

Děláš kromě ježdění něco jinýho?

Já dělám hodně věcí, třeba rád hraju na kytaru, mám klasickou i elektrickou. Většinou si na elektrický dávám metalový věci a na španělce pak klasiku jako třeba Beatles. No a po večerech si čtu knížky, baví mě kriminální romány, prostě nějaký akční čtení.

Tvůj skate cíl?

Chtěl bych jezdit, co nejdýl to pude. Teď sem si podal přihlášku na vysokou školu, tak doufám, že i při studiu budu mít na ježdění čas. Takovým mým cílem je natočit street video a celkově víc dělat věci na tom streetu, cestovat do zahraničí, objevovat a jezdit nové spoty.

ADAM TRAN

DOSTALI JSME TYP NA CELKEM ŠIKOVNÝHO RIDERA, KTEREJ SE NA SLOVENSKÝCH SKATE POHÁRECH DOKÁŽE UMÍSŤOVAT DO PÁTÝHO MÍSTA. JMENUJE SE ADAM TRAN, BYDLÍ NA ZÁPADĚ SLOVENSKA A ROZHODNĚ JE NA NĚM VIDĚT STOPA PETERA MOLECE. NO PROSTĚ JE TO KANDIDÁT NA MINIPROFIL JAK VYŠITEJ. 92

fs grind na mohutnym railu na náměstí v bánovcích nad bebravou

MINIPROFIL

HONZA MALÝ

text: Radek, foto: Peter Mercell

CELKEM SROVNANÝ TO V HLAVĚ MÁ HONZA MALÝ Z PRAHY, KTEREJ SICE JEŠTĚ SKEJTUJE KRÁTCE, ALE CELKEM DÁVÁ, A TAK SI MINIPROFIL ZASLOUŽÍ. PO ZÁVODECH MOC SLÁVY ZATIM NEPOSBÍRAL, NA JEDNĚCH LOKÁLKÁCH VYHRÁL BEST TRIK, ALE SPÍŠ BYSTE Z NETU MOHLI ZNÁT JEHO VIDEO FULL CLIP FRIDAY, KTERÝ NATOČIL DO SOUTĚŽE PRO P-RODA. HONZOVI SKATEBOARDING SPONZORUJÍ CIRCA, BIGSHOCK A SKETA SHOP. Představ se?

Tak já jsem Honza Malý, žiju v Praze v Letňanech, je mi devatenáct let a jezdim už víc jak tři roky. Letos maturuju, chodim do čtvrťáku na střední školu Náhorní, což je taková napůl umělecká škola v Praze. Napůl umělecká je proto, že vedle normálních předmětů, jako je ekonomie nebo informační služby, jsou tady obory zaměřený na reklamu, grafiku, aranžování a umění.

Ty a skateboard, jak jste se dali dohromady?

Byla to celkem náhoda, protože dřív jsem jezdil a skákal na bruslích. Vůbec jsem nepomýšlel na to, že bych někdy byl skater, hehe, a v prváku na střední jsem potkal kámoše, kterej mi pučil svůj skejt a mě to tak chytlo, že už jsem ho nepustil. Od tý doby jezdim bez přestání.

Ze začátku jsem skejtoval hodně v noci, protože sem se na ulici styděl a do skateparků se bál chodit, takže sem si hledal místa, kde nebyli lidi. Po půl roce jsem potkal Davida Blahu, je to teď muj nejlepší kámoš, skejtujem spolu, a díky němu jsem začal jezdit rádiusy, za což mu děkuju. Po dalším roce ježdění jsem se seznámil s Michalem Jirákem, kterýmu taky strašně děkuju za všechno, protože mi hodně pomohl zvýraznit a udělat jméno. Mám od něj skvělý fotky a videa, mrkněte na Vimeo.com/misajirak.

Jaký triky máš teď nejradši?

Strašně mě baví jezdit raily. Jak ze šikmý, tak na zemi, protože je to nejlepší pocit, pořádně se projet třeba v boardslidu.

Mám rád nollie backside lipslide a nebo frontside pop shove-it backside lipslide, kterej málokdo dělá. Jinak radiusy mě baví moc, různý rock’n’rolly, disastery nebo tail-stopy s revertama.

A na zemi třeba fakie frontside flip, frontside pop shove-it, dá se toho udělat hodně a jsem rád za každej pěkně odjetej flip.

A tvuj další trik, co se chystáš vrátit?

Mám teď rozpracovanej hardflip backside lipslide,

backside bigspin frontside boardslide nebo var lipslide.

Na začátku roku jsem triky už zkoušel a vrátil, ale od tý doby jsem nějak neměl čas se jim více věnovat.

Do sezony se je chci pořádně naučit.

Jak si na tom se závodama?

Na závody jsem pako. Kdo mě zná, ví. Jakmile přijde na mojí jízdu, tak se mi zkrátka nedaří. Ale hodlám to změnit, vylitruju si určitý triky a letos zkusim objet hodně závodů, třeba už mi to vyjde. Snažim se hodně natáčet, v tom mám silnější stránku, a nějaký výsledky se tam najdou. Teď sem natočil pár triků do soutěže Versus, jestli získám wild card, tak mám plno tajných zbraní v zásobě.

Jak vypadá tvuj klasickej tejden?

Momentálně jezdim jen jednou tejdně, protože se učim na maturitu. Ale kdykoliv to jde, tak jdu na skejt.

O víkendech chodím brzo ráno na Štvanici, kdy tam nikdo není a mohu si v klidu jezdit a trénovat. V zimě jsem tam chodil do bowlu, protože nad parkem byla sundaná střecha. Dělám to tak hlavně kvůli penězům, protože ráno ještě nevybíraj a já si nemůžu dovolit pořád platit za vstup. Takže si přivstanu a zajezdim.

Jo a v poslední době jsem si ještě zamiloval Stalina a Radotín.

Spotřeba hardwaru a bot?

Desky já nelámu, spíš je hodně vojezdim. V sezoně mám dvě desky na měsíc a boty tak jedny na měsíc.

Děláš kromě ježdění něco jinýho?

Hraju fotbal, už jen tak ze srandy. Ještě před rokem jsem hrál závodně, za Bohemians Střížkov, ale přestaly mě bavit tréninky. Pak jsem měl z fotbalu zranění a řekl jsem si, že se musím rozhodnout, co budu dělat dál...

A vybral jsem si skejt. Pak taky kreslim na zakázku auta, tim se dá zajímavě vydělat. Lidi mi pošlou fotku svý káry a já jim to namaluju na libovolnej formát.

Jestli umíš portréty, tak mi ti pošlem fotku z redakční porady, hehe. Ale vážně, poslední otázka, řekni svůj skate cíl.

Donedávna bylo cílem sehnat si sponzory, protože jsem si nemohl dovolit pořád něco kupovat. To se mi z poloviny povedlo, takže teď už si ten skejt spíše užívám. Strašně mě baví se učit nový triky, pokuď to takhle pude dál, budu spokojenej. A jednou bych chtěl natočit něco, co si lidi zapamatujou, něčim se zapsat do historie.

u základní školy ve hlivický vystřelil honza tenhle pěkný heelflip

95

PŘED 10 LETY

toufar, čechová, karásek, novák

BOARD 63 FRONKIK PŘI ZÁPADU SLUNCE V PRAZE NA VÍTKOVĚ, TO BYLA ROMANTIKA V PODÁNÍ PETRA VÍTA. TEHDY O NĚM KOLOVALY ZVĚSTI, ŽE SI JEDE V HERU, ALE PRAVDA JE, ŽE UŽ JSME O NĚM FAKT DLOUHO NESLYŠELI.

SHOPS

V úvodníku spílá Mirek Špek mladejm skaterům, že ho nechtěj v parku pustit, a vyhrožuje, že za deset let bude chodit o holi a tou ty mladý smrady přetáhne. No, zatim jí nemá, takže klid. V novinkách se dozvíme, že v Ostravě právě staví betonovejc skatepark, Vintr zajel v Anglii 9. místo a Martin Černík skončil na Big Airu ve Švédsku druhý.

Velký snow rozhovor má Jožin Toufar, trenér Šárky Pančochový, který mimo jiný zmínil i svý ségry dvojčata, kterým bylo deset, a prej měly na snowboarding talent. Toufarky, kde jste? Zajímavej je i report z MČR v rampě. Jelo se v Peci pod Sněžkou, vyhrál Ondra Marčík a Jája Čechová. Ve Špindlu se odjel

černík, zajíc, hafner

Big Air, pomáhal s ním Martin Černík, prizemoney byly 20 tisíc dolarů a přijeli lidi jako Markku Koski, bráchové Wilhelmsoni, Marco Grilic a další.

Reportáž ze sk8 tripu je o projetí středočeských měst a díky tomu se v časáku objevili skejťáci jako Dan Eliášek, Michal Auředník, Ivan Thai, Sajmon nebo Soňák. Quiksilver Slopestyle Pro byly závody ve francouzském Les Arcs, kam byla pozvaná světová špička, a Martin si tu za druhý flek odnes šek na 7.500 euro. Součástí časáku byl i buyersguide, jako

vždy takhle zpětně pobaví ceny bot kolem 3.500 korun a desek za 2.500. Následuje článek o českých snb campech, představení slovenského střediska Martinské hole a českých Čenkovic a Dolní Moravy.

Ve skateparádě úřaduje třeba Honza Homola, Vašek Puto nebo Honza Sekyra, na music stránkách máme punkrock, ale i rozhovor s Prago Union. Ve škole triků se naučíte fs 50-50 a nollie to crooked, pobaví miniprofil dítěte Matěje Nováka, představí se oldschool rider Beringer a profík Brian Anderson.

Nové kolekce výhodně s kartou Snowboardel Sphere

REVOLUČNÍ Revoluční 3, Praha 1 ČERNÁ RŮŽE Na Příkopech 12, Praha 1 ZLIČÍN Metropole Zličín, Praha 5 LETŇANY Veselská 663, Praha 9 OUTLET Průmyslová 440, Praha 10 PLZEŇ OC Plaza, Radčická 2 OSTRAVA 28. října 25 OSTRAVA Avion, Rudná 114/3 OLOMOUC OSC Olomouc City ZLÍN Zlaté Jablko, Bří Jaroňků 4079

Senovážná 6 | Praha 1, tel: 224 212 854 Galerie Butovice | Praha 5, tel: 234 141 045 Evropská 331 | Praha 6, tel: 235 363 151 www.snowboardel.cz | info a webshop

Swis, Masarykova 3124/32, Ústí nad Labem, 475 207 155 Tritone, nám. T. G. Masaryka 314, Chotěboř, 607 756 910 Nugget skate & snow shop, Orlí 11, Brno, 542 211 693 Horsefeathers, Minoritská 12, Brno, 541 212 114 Matrix, Kapucínské nám. 2/4, Brno, 542 211 927 Subform, Zámečnická 4, Znojmo

96

Tornádo Černá růže, Na Příkopě 12, Praha 1, 221 014 428

Puerto boardshop, OC Letňany, Praha 9, 284 052 143

Free Style Sport, Vodní 121, Uherské Hradiště, 572 540 847

69 snow&skate, Navrátilova 7, Praha 1, 296 326 969

Horsefeathers, Klatovská 20, Plzeň, 377 323 890

Subform, tř. T. Bati 201, Zlín, 577 220 645

Bugaboo, Všehrdova 27, Praha 1, 257 317 172

Peace board store, Lannova 41/63, Č. Budějovice, 777 330 732

Rock‘N‘Roll, pasáž Světozor, Vodičkova 41, Praha 1, 224 235 790

Temple board store, Kněžská 10/373, Č. Budějovice, 777 788 793

STEREO

JART

QUIKSILVER

NOVÁ SEZÓNA

DEATH

LIB

NOVÁ EŠATNA.CZ SANTA CRUZ

FREEDOM DOLLY

GLOBE

ROXY ...A MILION DALŠÍCH ZNAČEK

ESATNA.CZ Online skateshop & snowboard shop

info@esatna.cz

facebook

twitter

youtube