139
číslo 139 / duben 2013 / ročník 19 / 69 Kč / 3,29/99 €/SK
HF JIB
DAVID K AL SVK | JE
REMY J
VANS LOS A
ONES S
PLITBO
NGELES 2 013 B LOCAL KLÍN OVEC
ARD CA
INA MP
© 2012 Vans, Inc. Photo: Anthony Acosta
;9(5:-,9
THE
HAMMER
05+@ -(:;73(5;
J I M G R E C O S I G N AT U R E M O D E L
SUPRAFOOT WEAR.COM INSTAGRAM: @SUPRAFOOTWEAR
OBSAH 139 SKATEBOARDING 18 24 26 36 52
TEST THE BEST: DESIGN DECKS DREAM JOB: MAREK MOČKOŘ FIX & TRIX: VOLEK A HRANA INTERVIEW: DAVID KALINA VANS LOS ANGELES 2013 Český Vans team se v únoru vypravil na měsíční pobyt do Los Angeles a v teple Kalifornie vznikl tento nádherný článek.
82
240 MINUT DAVIDA KOTYZY
na obálce: David Kalina vyzval ve městě Alcúdia příjemných devět schodů a pohotově tam vrátil hardflip. (foto: Peter Mercell)
SNOWBOARDING 28
HF JIB SVK Darek Bergman a Dušan Bízik objeli několik slovenských měst, aby zde zkontrolovali místní raily.
46 64 86 88 94
JEREMY JONES SPLITBOARD CAMP B-LOCAL KLÍNOVEC ONE DAY, ONE RESORT: ONDRA PORKERT COMING SOON: KUBA PETR MINIPROFIL: LACI KOBULSKÝ
9 13 ENTERTAINMENT 12 16 20 70
ročník 19 / číslo 139 / duben 2013 toto číslo vyšlo 27. 3. 2013, příští číslo vyjde 22. 5. 2013 cena 69 Kč / 3,29/99 €/Sk
RIDER‘S NEWS TEST THE BEST: LONG SLEEVE SHIRT, LUXURY BELTS PRODUCT NEWS WALL Fotogalerie namixovaná ze skate i snb fotek se loučí s dlouhou zimou a vítá právě přicházející jaro.
96
PŘED DESETI LETY: BOARD 62
DAEWON 13
D A E W O N S O N G - 3 6 0 F L I P TO FA K I E
@ D V S S K AT E B O A R D I N G
DVSSHOES.COM
W W W. R E D F R O G . C Z
INTRO 139
BOARD MAGAZINE > vydává: HP Publishing, registrační číslo: MK ČR 7303 E, ISSN 1212-4680 ADRESA REDAKCE > Board, Terronská 15, 160 00 Praha 6 tel/fax: 233 357 507, redakce@boardmag.cz, www.boardmag.cz PREZIDENT > Mirek Špek ŠÉFREDAKTOR > Radek Hruška FOTO > Peter Mercell, Jan Kasl, Šimon Jiráček TEXT > Radek Hruška, Tomáš Vintr, Dan Peřina, Mirek Kvapil
ŠOTEK > Sviňák sr. KOREKTURA > Redpen.cz INZERCE > Radek Hruška, radek.hruska@boardmag.cz PŘEDPLATNÉ > Katka Bolfová, katka.bolfova@boardmag.cz DESIGN & PREPRESS > Petr Kačaba / Studio G27 TISK > Tiskárna Libertas, a.s., Praha DISTRIBUCE > PNS, a.s., Pressmedia © Radek Hruška, Terronská 15, Praha 6, IČ: 67809588
„Pro mě to bylo na Mallorce opravdu nejlepší výlet v mým životě. Každej den jsme stihli něco nafotit, dokonce to i natočit, bylo to fakt supr. Já takhle nikdy se skejtem v zahraničí nebyl a jsem hrozně rád, že se mi naskytla takováhle příležitost. A taky jsem rád, že jste se mnou poslali zrovna tohodle fotografa, protože když fotíš s někým, na jehož fotky se můžeš spolehnout, tak se ti jezdí nádherně. Celkově to byl nejlepší trip, co sem kdy zažil, a myslím, že už na žádnej lepší ani nikdy nepojedu.“ Rozhovor s Davidem Kalinou začíná na straně 36.
RIDER‘S NEWS
Celkem rychle do kupy si dala své přetržené vazy v koleni Kačka Vojáčková a ve zdraví odjela Snowjam. V současnosti by se měla nacházet ve Španělsku v Sierra Nevada na světovém poháru, pak si dá malý odpočinek a v létě poježdění u protinožců na Novém Zélandu.
Jarní počasí se chystá Lukáš Cína využít k natáčení videí, v plánu má vytvořit edit, který by zaslal do P-Rodovy soutěže. Na kameru ho zaznamenává především Sláva Pecháček, kterýmu tímto Lukáš děkuje za trpělivost.
Matěj Hakl se momentálně stále doléčuje z ulomené kosti v kotníku a nyní je to ve fázi rehabilitací. Snad by koncem března mohl být zpátky na skejtu, a jakmile bude kotník v plné síle, má v plánu natočit welcome video pro budoucího sponzora na hardware. Název firmy ale zatím nechce prozradit! lukáš cína
kačka vojáčková
Letos čeká Martina Mikysku vedle světových pohárů a mistrovství světa taky maturita, což je občas dost složitý skloubit dohromady, a tak si někdy musí odpustit takový luxus, jako je spánek. Aby ho při učení nic nerozptylovalo, tak si stáhnul program self-control, kterej zablokuje stránky jako Facebook, YouTube nebo 9gag na dobu, kterou si nastavíte. Přesto Martin většinou najde způsob, jak zabít čas a vyhýbat se učení... Což je ale super, protože zase začal hrát na kytaru, složil dvě písničky, naučil se s animačním programem a jednou se tak nudil, že doma dokonce uklízel!
matěj hakl
martin mykiska
Hned po návratu z USA začal Martin Pek intenzivně makat na svým profilu do Black Rabbit 4, ale jelikož počasí je, jaký je, a navíc má stále odražený paty, jde to pomalejc. V nadcházející sezoně se chce Martin soustředit na evropský závody a světový pohár, takže mu všichni držte palce, ať se mu daří minimálně stejně dobře jako loni.
Dušan Kříž si koupil novej iPhone a stal se závislej na instagramu. Předtím měl Nokii ve stylu 3310, takže s novým founem teď přestal žít reálný život a už jede jen samý #. Sledovat ho můžete pod jménem Sudan666. A Dušan nám přivez zajímavou storku z MS juniorů v Turecku. Jeden Kanaďan šel na antidoping a vypil zhruba tak 3 litry vody, protože si myslel, že na něho přijde řada tak do půl hodiny. Jenže ho furt nevolali dovnitř a po čtyřech hodinách už to nemoh vydržet a vychcal se z okna. Jenže ho přitom viděli turecké zahalené paní a moc nerozdýchali pohled na jeho úd. Manžel krasavic ho chtěl zabít, tak hned za ním běžel do hotelu, kde se popral s personálem a Kanaďan pak musel na policejní stanici. Naštěstí vše dobře dopadlo.
RIDER‘S NEWS
V poslední době Kuba Petr nejčastěji jezdí ve Vítkovicích, kde stojí super park a je tam nespočetně překážek. Proběhly tu i dva K2 Local campy, kde byl Kuba jedním z koučů. Zbytek zimy plánuje dát ještě pár street spotů a v polovině dubna se přesune společně s K2 teamem na trip do Vars do Francie, kde proběhne další ročník SpringBreak festivalu.
Bear Mountain byl vždycky sen Štěpána Rokose, a tak si ho teď konečně spolu s Darkem Bergmannem a Hoffajzem splnil. Rozhodli se pronajmout si obytňák a strávit měsíc v tomhle úžasným resortu. Park tu patří k jedněm z nejlepších na světě, jízda dolu trvá okolo deseti minut a dáte si při tom okolo čtyřiceti překážek a spoustu boulí a skoků. Sledujte web, již brzo by se měl objevit edit z tohoto výletu.
štěpán rokos
kuba petr tomáš kopáček
Tomáš Kopáček zrovna dokončuje třetí ročník vysoké školy a píše bakalářku. Do školy moc chodit nemusí, takže naplno každý den skejtuje, učí se nový triky a užívá krásnýho jarního počasí. S fellákama teď hodně objíždí okolní betonové plazy, protože jejich porubský ghetto park už je na pokraji své existence. Na konci března má v plánu trip do Bratislavy, kde bude točit pro Horsefeathers, a týden nato u nich proběhne další ročník tradičního Game of Skate, čímž jste všichni zváni. Diana Augustinová se od letošního roku stala novým členem Vans teamu. Celý leden a únor trávila v zahraničí, objížděla evropské závody, asi nejzajímavější to pro ní bylo na Beo v Laaxu. Po delší přestávce se objevila i na českých závodech, a to na MČR v big airu na Klínech, a bylo z toho 3. místo.
diana augustinová
Celou sezonu se Tomáš Reiser snaží objíždět zahraniční závody, už se podíval do Maďarska a dvakrát do Polska. Zbytek času tráví ve Špindlu, kde nyní už vyhlíží Spring Sessions. Jakmile u nás sleze poslední sníh, chystá se pokračovat na ledovcích. Tomáše, stejně jako všechny ostatní, dost nepříjemně zaskočilo nedávný zrušení značky Forum, ale naštěstí se v Čechách objevila plnohodnotná náhrada, a to Rome snowboards, za které začal jezdit.
Od začátku sezony do toho David Čonka opět šlape a celkem se mu zadařilo na jib contestech. King of Village v Polsku vyhrál a o týden později byl pozván na další polský závod Jib Beat do Wroclawi, kde nakonec skončil druhý. A aby měl seznam míst kompletní, na Volcom závodu Peanut Butter Rail Jam na Paprsku skončil v pro kategorii třetí. S koncem značky Forum přišel i David o svýho sponzora, ale taktéž se mu povedlo přestoupit k Rome a už se těší na další sezonu s novou deskou.
INTRODUCING
GRIFFIN
MORE INFO AT LAKAI.COM
CARLO
MORE INFO AT LAKAI.COM
L A K A I T H E
L I MIT E D S H O E S
F O O T WEAR
WE
S K AT E
JOHNSON / MARIANO / CARROLL / HOWARD BIEBEL / ALVAREZ / GILLET / BRADY / JENSEN / FERNANDEZ TERSHY / ESPINOZA / HAWK / WALKER / PEREZ photo by colen / ad #165 / lakai.com / crailtap.com www.redfrog.cz
NIKE KILLINGSWORTH GINGHAM LS Košile Killingsworth od Nike je perfektně střiženym kouskem jak na skejtovačku, tak třeba i na rande. Tahle košile, která rozhodně nikoho neurazí, je lehká, ušitá z příjemný kvalitní bavlny a její cena na shopech je 1.590 Kč.
ELECTRIC BRISTOL Electric, to už pár let zdaleka nejsou jen brejle. Kromě řady doplňků v nabídce týhle firmy nalezneme i lajnu vysoce stylovýho oblečení, kde nechybí ani tahle košile jménem Bristol. Tu pořídíte za 1.490 Kč.
VANS RUSDEN PLAID Košile Rusden Plaid od Vansu je ze 100% bavlny ušitá do slimfitovýho střihu s decentním brandingem. Na cestu do LA si ji přibalil i Martin Pek, kterej na ni prej nedá dopustit. Tenhle parádní kousek v českejch krámech seženete za 1.590 Kč.
FOX OTTO Příjemně elastická košile Fox Otto má decentní potisk s logem firmy na hrudi a stejným vzorem zdobený i všechny knoflíky. Za jejich pomoci se můžete zapnout, ale i si zkrátit rukávy k loktům. Otto je v týhle červeno-černý kostkovaný variantě k mání za 1.770 Kč.
FALLEN EMERY Bez flanelek se už od svýho počátku neobejde ani core skejtová značka Fallen. Jamieho Thomase, Slashe a další členy týmu v nich můžete vidět jezdit snad v každym videu, a jejich fandy by tak mohla zajímat červeně kostkovaná košile Fallen Emery za 1.550 Kč.
16
LONG SLEEVE SHIRTS Jsou věci, který prostě nikdy nevyjdou z módy! Mezi ně patřej i flanelky a vůbec košile všeho druhu. Po těch nejstylovějších s dlouhym rukávem, který vyráběj board firmy zastoupený na našem trhu, jsme zapátrali a vytvořili pro vás tenhle přehled.
HURLEY METHOD I když je Hurley duchem surfařská značka z Kalifornie, kde se dá celej rok chodit jen v triku, nabízí ve svý kolekci i širokej výběr všech možnejch košil. Model Method je ušitej z příjemnýho matroše, je klasickýho střihu a v naprosto precizním provedení ho seženete za 1.599 Kč.
BURTON REPEL FLANNEL U Burtonu samozřejmě myslej na to, aby se v jejich košilích dalo co nejpohodlnějc jezdit na snowboardu. Kromě pohyb neomezujícího střihu se tak u košile Repel Flannel zaměřili na rychleschnoucí a prodyšnej matroš a impregnaci. Cena na krámě je 1.950 Kč.
HORSEFEATHERS NOME Model košile Nome se v katalogu značky Horsefeathers objevil před dvěma lety a hned se z ní stal dost vyhledávanej artikl. Nechybí ani letos, k sehnání je hned ve čtyřech barvách včetně zobrazený fialový, a to za 1.290 Kč.
VANS JANITOR LEATHER BELT II Pásky od Vansu jsou vyrobený s ohledem na životní prostředí ze 100% polyurethanový kůže. Model Janitor je ve svý černý verzi opatřenej výraznou přezkou ve tvaru Off The Wall loga provedenýho v klasický Vansový šachovnicový variantě. Na krámech jej seženete od 690 Kč.
BURTON BLACKBURN Nejen fandové značky Burton si jistě uslintnou při pohledu na pásek Blackburn s detailem mountain loga na přezce. Materiálem je 100% děrovaná kůže a o zapínání se stará železná přezka s dvěma trnama. Cena týhle parády je 1.560 Kč.
ELECTRIC AMPT Značka Electric dost dělá i do muziky a kultury obecně. To se projevuje i na designech jejích produktů. Jedním z nich je i koženej pásek Ampt, jehož přezka připomíná krytí repráku, ze kterýho vystupuje logo firmy. Zapínání je na háček, různý velikosti samozřejmostí a cena 1.100 Kč.
CLASSY BELTS Pásek je nedílnou součástí oděvu každýho z nás. Pokud už vás přestaly bavit obyčejný látkový řemeny se zacvakávacíma přezkama nebo tkanička kolem pasu, mohl by vás zaujmout tenhle přehled nejluxusnějších pásků na našem trhu!
ARMOURDILLO LOADED BULLET
HORSEFEATHERS DECK O unikátnim pásku Horsefeathers Deck už určitě slyšel každej z vás. Teď ale slaví úspěch i za hranicema. HF se totiž spojili s Osiris Shoes a vytvořili spešl limitovanou kolekci z desek profi riderů, jako jsou Corey Duffel nebo Taylor Bingaman. 11 prken, jen 82 pásků na světě, šedej řemen ze 100% hovězí kůže v úpravě, která připomíná grip, to je luxus, kterej můžete mít za 1.990 Kč.
Armourdillo je firma vyrábějící pásky a další doplňky, která je nově k sehnání i u nás. V jejím týmu najdete jména jako Corey Duffel nebo Lizard King a v nabídce kromě jinýho i pásek s motivem nábojnic Loaded Bullet, se kterym budete prostě k nepřehlídnutí! Cena v českejch shopech je 1.090 Kč.
FOX CRANKSHAFT 100% kůži vám dopřejou i u Foxu, kterej nabízí pásek Crankshaft v černym provedení s laserem vyřezanejma detailama. Přezka je kovová, na konci řemenu najdete štítek s logem firmy, a to vše se vyrábí ve velikostech S–XL. Cena byla stanovena na 1.410 Kč.
18
SANTA CRUZ SALBA BADLANDS OS FLIP MOUNTAIN BRIGADIER YELLOW Lance Mountain v začátcích svýho profi skateboardingu silně toužil po pro modelu skejtu s designem lebky, tak jako to viděl u svejch kolegů z party Bones Brigade. Okolnosti mu však tuhle laskavost nedopřály, a Lance se tak dočkal až teď. Deska Flip Brigadier byla vyrobena v šířce 9.5 palce a u nás jí můžete sehnat za 1.890 Kč.
HOSOI MONK REISSUE Těsně předtím, než Christian Hosoi opustil Santa Cruz tým, pro něj dvorní grafik týhle firmy Jim Phillips, kterej mimo jiný stojí i za designem slavný Screaming Hand, vytvořil grafiku s názvem Monk. Ta nebyla dosud nikdy vydána, ale po letech jí pánové ze Santa Cruz vyhrabali a natiskli na limitovanou edici 300 skejtů. Pár kousků týhle parády v šířce 9.4 palce se dostane brzy i k nám, a pokud chcete mít doma něco opravdu unikátního, připravte si 2.190 Kč.
Spojení dvou bazénovejch legend? To je ryba Salba Cruz o šířce 8.9 palce. Pro model Steva Salby má totiž na svědomí samotnej Lance Mountain, kterej se v poslední době dost rozkreslil a jeho díla můžete vidět na mnoha modelech skejtů z produkce NHS dist. Při pohledu na tuhle desku nejednomu z vás jistě ukápne slza, že takovejhle backyard pool v ČR prostě nenajdeme. Tenhle skejt je v současnosti k sehnání za 1.590 Kč.
TOY MACHINE LAST SUPPER Jistě se mezi váma nenajde nikdo, kdo by neznal firmu Toy Machine vlastněnou legendárním skejtrem Edem Templetonem. Ten se už delší čas věnuje fotografii a umění, takže není divu, že si většinu designů svý firmy navrhuje sám. Tak tomu je i u týhle super povedený grafiky s motivem poslední večeře, na který vidíte typický toymachiňácký postavy. V ČR se tenhle skejt dá sehnat za 1.390 Kč v šířce 8.375 palce.
DESIGN DECKS Umění a skateboarding šly vždycky ruku v ruce a velká spousta umělců neodolala možnosti svý díla „vystavovat“ prostřednictvím prken, který pro nás znamenaj svět. I přesto, že situace na našem trhu, kdy většině lidí záleží jen na ceně, a ne na příběhu a podpoře skateboardingu, vůbec nepřeje dovozu kvalitních prknen světovejch značek s grafikama od uznávanejch designérů, pár unikátních kousků se sem naštěstí furt dostává. Tady jsou některý z nich.
CREATURE ATOMIC BUMMER CHICK Značka Creature skateboards se spojila s umělcem Jamesem Callahanem, jehož dílo můžete znát třeba i ze stránek Thrasher magazínů, a vytvořila sérii desek s „Barf Comicsem“. Třech šířek, z nichž 8.6palcovka na sobě nese drsnou vyobrazenou grafiku, se vyrobilo 3 x 300 kusů a už brzy je seženete i na pultech našich obchodů za 2.190 Kč.
POLAR DIMENSION TRAVELLERS Pontus Alv, jehož firma Polar byla v roce 2012 Kingpinem oceněna jako evropská skejtová firma roku, hned od svýho startu spolupracuje se známym švédskym umělcem Stefanem Narancicem. Ten má kořeny ve skateboardingu a navrhovat grafiky prken ho hodně baví, což je vidět třeba i na designu Dimension Travellers, jenž je pro modelem anglickýho all terrain killera Jeroma Campbella. Šířka tohodle skejta je 8.375 palce a jako všechny Polarky je u nás k mání za 1.250 Kč.
PRODUCT NEWS Model Slip-On je jednou z nejzásadnějších a nejslavnějších siluet od Vansu. Oblibě se těší již od 70. let a jeho pro verze je určena ke skejtování. Nassim Guammaz ve slip-onech hecnul nosebluntslidem i košickej rejl z patnácti. Na krámech je seženete od 1.690 Kč.
Jako každý rok přichází Blind skateboards s jedinečným provedením svých cruiserů. Letos zvolil velmi povedený efekt elektrické kytary i s nezbytným popruhem. Model Street Axe s délkou 35 palců, trucky Blind a kola 62 mm Blind stojí 4.850 Kč.
Jaro je tu v plný parádě a snapbacky od Meatfly stojí za to. Tři barevný kombinace a luxus design, to jsou Dany Snapbacks za 580 Kč.
Nejnovější promodel od Nike SB, to je Nike Eric Koston 2. Bota byla představena veřejnosti a médiím koncem března při závodech Tampa Pro 2013. Jedná se vlastně o next level původního Kostona, je lepší ve všech směrech. Oceníte lunarlonovou vložku, bezkonkurenční fit vaší paty v botě, prodyšnost, prostě čeká na vás ideální kombinace skejtový boty, v který máte cit a zároveň super pohodlí. Kromě Kostona bude v botách jezdit například Malto, u nás by se měly Koston dvojky objevit v obchodech v půlce dubna, a to za 2.390 Kč.
Kvalitní materiál a originální moderní střih, to jsou pánské kalhoty Spike od značky Reell jeans. K dostání jsou v několika barevných variacích za příznivou cenu 1.590 Kč.
Loňská úspěšná bunda Horsefeathers Supernova se letos dočkala remaku ve verzi z odlehčeného materiálu a v nových barevných kombinacích. Nese označení District jacket a seženete ji za 1.990 Kč.
Brian Slash Hansen a jeho již nesmrtelný promodel od značky Fallen je k dostání ve více než 30 barevných kombinacích, a to za krásných 1.990 Kč.
Dámská stylová kabelka Fox ze 100% polyurethanu se dvěma bočními perforovanými kapsami má označení Blackout Hobo. Zapínání celé kabelky je na zip, nechybí vnitřní kapsa, neonově růžové detaily Fox, vnitřní podšívka. Rozměry 36 x 49 x 14 cm, k dostání za 1.980 Kč.
PRODUCT NEWS
Oblíbené, velmi stylové brýle Electric Knoxville s nadčasovým designem a italskou kvalitou nabízejí za cenu 2.690 Kč grilamidový rám a polykarbonátová skla v mnoha pestrých provedeních. Letos nově budou k dostání i ve velikosti XL.
Ultra lehký boty Fox Motion v Atmis sportovním střihu na unikátní flexibilní motion podrážce vás určitě překvapí. Eva mezivložka poskytuje skvělé tlumení rázů, sky-lite pěna dodává vyšší úroveň komfortu. Patentovaný běhoun podrážky s názvem Duratrak navíc zajišťuje skvělou přilnavost. K mání za 2.090 Kč.
Anthony Van Engelen je jediným skejtrem, který má u Vansu i svoji vlastní řadu oblečení. Na letošní jaro jsou v ní také tři trika ze 100% bavlny a jedním z nich je i ScullCard s printem na zádech. V shopech jej seženete od 690 Kč.
Z pestré nabídky Ogio batohů představujeme top model Bandit. Příjemný batůžek střední velikosti, který překvapí spoustou vychytávek, důmyslným členěním vnitřního prostoru a precizním zpracováním. Za zmínku určitě stojí vycpaná přihrádka na noťas, kapsička na cennosti, ergonomický ramenní popruhy atd. Objem dělá 28 litrů a váha je jen kilo. Je k dostání ve spoustě barevných provedeních za cenu 2.299 Kč.
Jasný must have triko od Horsefeathers pro kteréhokoliv skatera. Svým nápisem My god rides a skateboard dává jasně najevo, jakému náboženství je člověk oddán s odkazem na kultovní skladbu hardcorové kapely Spermbirds. K dostání za 590 Kč. V Meatfly si na start longboard sezony připravili řádný překvapení v podání Sliding Glove rukavic určených přímo na slidování po vašem oblíbeným kopci! Celkem tři slidery z odolnýho matroše jsou na suchý zip a na prstech jsou rozdělený na dvě části. Pořídíte za 790 Kč.
Stylové DVS boty Fantom Cadence mají tvrdší a odolnější podrážku a byly vyvinuté ve spolupráci s kolařskou značkou Cadence. K dostání ve dvou barevných provedeních za cenu 1.990 Kč.
Skvělý longboard Globe Prowler má nižší těžiště díky nové technologii umístění trucků. Rozměry devítivrstvé desky jsou 95 x 25 cm, se zatáčením pomůžou invertované 180mm Slant trucky a o rychlost se postarají kolečka Globe 69 mm / 83A na Abec 7 ložiskách. Cena 4.510 Kč.
Skullcandy přišlo nedávno na trh s další revoluční novinkou. Jsou jí sluchátka Icon 3, které díky svému inovativnímu pojetí nadchnou každého ridera. Celé sluchátko funguje jako jakýsi vypínač/přepínač. Stačí poklepat a můžete přijímat hovory, pouštět muziku, přeskakovat v playlistu, atd. Samozřejmostí je super zvuk. K dostání v několika barevných provedeních za super cenu 999 Kč.
Graphic by Fresh - www.fresh-design.net
Protože si u zdroje, určitě si zkoušel ty vaše drahý desky s uhlíkovými vlákny. Jaký jsou v porovnání s obyč deskou? Dwindle distribuce dělá desky s double impact systémem, což znamená, že se horní plát dýhy nahradí karbonovou vrstvou, a ještě ze spodu v prostoru trucků je karbon. Deska je pak lehčí a podle zkušeností mnoha
DREAM JOB
W H E T A K S Í Č P U NÁK A, TRUCKAMA, KOLEČKAMA PRACOVAT SE SKEJT DESKAM SEN MNOHA Z VÁS A MÁROVI A OSTATNÍ VÝBAVOU MUSÍ BÝT TÝ NIL. TENHLE SEDMADVACETILE MOČKOŘOVI SE DOKONCE SPL CH SVÝ OD UŽ JTU JE NA SKE SKATER Z PLZNĚ SE POHYBU ITU, KUCHAŘ, DODĚLÁVÁ SI MATUR JE NÍM ĚLÁ VZD . DVANÁCTI LET STĚ NEDOKÁZAL VZDÁT... ALE SKATEBOARDINGU SE PRO text: Radek, foto: Peter Mercell
Jak ses k týhle práci nákupčího dostal? Já začínal ve skladu jedný skate firmy a odtud přešel do Destiny Distribution, kde jsem taky převážně makal kolem skladu. Pak naše firma dostala zastoupení na Dwindle distribution a NHS distribution, což jsou firmy z širokým portfoliem značek, které podporují nejednoho známého profíka. A protože jsem byl jedinej, kdo se kolem toho pohyboval, tak jsem dostal nabídku, jestli bych to nechtěl zkusit. Souhlasil jsem, neměl jsem nad čím přemejšlet. Ležet mezi deskama a ostatním hardwarem, to musí bejt ráj. Na kolik skejtů si tak za rok šáhneš? Rukama mi projde strašně moc skejtů, netroufnu si tipnout, ale je jich dost. Vždycky, když nám dorazí do skladu nová várka, přijdu si jak malej kluk u vánočního stromečku, každou desku si vezmu do ruky. Je to úžasnej pocit. Když vybíráš desky, trucky, kola z katalogů firem, který vaše firma zastupuje, podle čeho volíš, co se do Čech přiveze? Bohužel v dnešní době se vybírá podle cen. Je to strašně smutný, protože spousta značek, co máme v distribuci, je top, ale rodiče malýmu klukovi nekoupí prkno za patnáct set, řeknou: „Tady je prkno za 750 Kč i se šmirgl papírem nebo co to je, takže koupim ti to,
nebo nic!“ Ale najdou se i výjimky. Takže nemůžu při objednávání vůbec volit podle značek a kvality, ale co je tady reálný prodat. Značky, jako je Almost, Flip, Cliché, Blind, Santa Cruz, se pomalu stávaj skoro neprodejnym zbožím. To má za důsledek i to, že pak například na Mysticu člověk nevidí známý jména, protože zahraniční firmy nemají důvod sem profíky posílat tak jako dřív. Ale je samozřejmě jiná ekonomická situace než před šesti sedmi lety. Jakej je to pocit, když vidíš nějakej zahraniční bomba model, ale objednat to nemůžeš? Člověku je z toho smutno. Zahraniční značky by na našem trhu měly zůstat, měly by tu být, ale kvůli krizi a cenový politice u nás postupně zmizí. Na druhou stranu chápu, že si každej chce skejta koupit nejlevnějš, taky sem na to tenkrát neměl. Jenže za mě stála levná deska dva tisíce a rád sem si jí šel koupit! Jen rodiče občas tak rádi nebyli, hehe. Jak teda hodnotíš tu českou hardware scénu? Nevim, jestli si to můžu dovolit úplně hodnotit, ale není dobrý, že tuzemský firmy tlačí ceny tak dolu, protože některý hardware se stává neprodejným. Některé značky už tady v budoucnu nepotkáte, protože se nevyplatí je dovážet do Čech. Politikou deska s gripem za 750 Kč tu zbydou jenom tuzemský firmy, kterých neustále přibývá. Nic proti nikomu, fandim takovejm lidem, ale ta cenová politika...
lidí to ani po půl roce neztrácí pop, navíc je celých půl roku v záruce. Díky hornímu plátu karbonu není deska tolik náchylná vůči nárazům, neštípe se a rozhodně ti to nezměkne během čtrnácti dnů jak deska za sedm set. Když to spočítáš, kolik levnejch desek musíš za půl roku pořídit, tak je výhodnější si koupit kvalitní skate s carbonem. Taky jsem byl skeptickej vůči nějakejm technologiím, ale tohle fakt funguje. Tuhle byl u nás kluk, co má sto kilo, bral si levný a lámal každý týden jednu. Pak si koupil double impact a od tý doby sem ho neviděl... Obchodníci musí výrobky vždy vybírat s předstihem, protože doprava zboží lodí po moři zabere několik měsíců. Takže jako by znáš budoucnost. Jaký trendy teď na trh přijdou? V technologiích neni nic novýho. Trendem jsou longboardy a cruisery, ty se rozjely neskutečně a každej druhej si to kupuje. Některý lidi to berou jako takovej lifestyle, růžovou čelenku a kalhoty a jedem, hehe. S klasickym skateboardingem to někdy nemá nic společnýho. A co se stane, když to špatně odhadneš, objednáš nějaký věci a oni se neprodávaj? Šéf ti pak nedá prémie? Musim zaklepat, já co objednám, to většinou zmizí. A pokud je něčeho na skladě víc, tak uděláme výprodej za ceny, který nám uhradí naše náklady. Nepatrná škoda vznikne jen tehdy, když se některé desky zkroutí, protože jsou dlouho na skladě. Většinou maj lidi na konci rozhovoru poděkování. Ale co to třeba pro tentokrát změnit? Řekni, jak to tady je, a vyřiď si účty! Hehehe, tak takhle, tos mě teda teďka zaskočil. Já si nemám s kym co vyřizovat, teda aspoň doufám.
J
` M I L O AR
J B oard U b n K o . A ma
foto: David Horváth
fa
Zezu d r a o nowb S * orm Subf
la *
ado Torn
* St
Mark reet
et
owb * sn
ok. cebo
itch
com/
pu
matyáš volek zkouší hranu grindem bs nosegrab out
26
FIX-N-TRIX
Jak už bylo výše řečeno, železný elko vám pomůže zachránit nebo zprovoznit každý spot, kde je hranatá překážka. Samozřejmě, když to dobře jezdí, asi je zbytečný tam hranu lepit, na druhou stranu pokud si tu práci dáte, vzniklý spot vás určitě přežije. Dejme tomu, že místo máte vyhlídlý, a teď si řekneme, co je všechno potřeba. Takže zaprvé si musíte sehnat železný elko. Budete překvapený, kolik se jich různě po sklepích, půdách či zahradách válí, a pokud na žádný nekápnete, rozhodně si pro něj nechoďte do železářství. Bylo by to tam totiž strašně drahý, neni potřeba mít fungl nováka a ve sběrně železa vám za pár korun rádi prodaj nějakou zrezlotinu. Pak si sežeňte montážní lepidlo, my používáme od firmy Den Braven držáka s názvem Mamut, který stojí něco kolem 150 Kč. A pokud nejste superman s laserem v oku, ještě se vám hodí pilka na železo, kterou elko zakrátíte podle potřeby. A jedeme dál. Elko položíme na hranu tak, aby na jedný straně pěkně lícovalo se začátkem bedny. Na druhý straně vám bude přečuhovat a vy ho zkrátíte přesně na míru. Udělejte si na něm pilkou značku, pak si ho přeneste na nějaký místo, kde se vám bude dobře řezat, a pusťte se do pižlání. Pokud je váš spot delší, že vám jedna hrana nevystačí, můžete klidně nalepit dvě vedle sebe. Ale pozor, v místě kde se elka potkaj, to nalepte těsně na sebe, aby vám tam nevzniknul zub a vy se při ježdění nezasekávali. No nic, elko máme uřízlý, takže ho otočte vzhůru nohama a rovnoměrně na něj aplikujte lepidlo. Neni potřeba ho vyplácat moc, my jsme udělali takový tečky asi deset cenťáků od sebe. Železný elko pak ve dvou na hranu hezky usaďte, zatlačte a chvíli přidržujte. Můžete mít připravený i nějaký cihly nebo kameny, kterýma elko na noc zatížíte. Doba tvrdnutí lepidla
PŘEDSTAVTE SI NÁDHERNEJ SPOT NA SKEJTOVÁNÍ, VŠUDE KLÍDEK, SOKLÍK AKORÁT TAK VYSOKEJ, ABYSTE SI NA NĚM PROJÍŽDĚLI SVOJE GRINDY ČI SLIDY. ROZJEDETE SE, NASKAKUJETE, ZÁSEK, POVRCH NEJEDE. MAŽETE VOSKEM, TROŠKU TO POMÁHÁ, ALE HRANA SE POŘÁD VYŠTÍPÁVÁ A DROLÍ. CO TEĎ? NO, ZKUSTE TŘEBA NALEPIT ŽELEZNOU HRANU. se liší podle značky, ale stejně je lepší to nechat vytvrdnout přes noc. Prostě večer po ježdění to nalepte a druhej den odpoledne už můžete jezdit. K nafocení ilustraček k tomuhle článku jsme vyzvali Matyáše Volka, který hranu lepil u nich v DIY věznici v Říčanech. K celý akci dodává: „Na závěr jsme hranu ještě nastříkali sprejem, aby to mělo nějakej design a dobře to jelo. Stačí ale i obyčejná svíčka, voskovat se musí, já to mám rád. Kromě výroby spotu se po mně
chtěly i nějaký triky na fotku, ale já moc na bedně jezdit neumim, hehe. Takže jsem dělal píčoviny, třeba grind bs nosegrab out nebo grind airwalk. Ale proto jsme si tu hranu tady postavili, abychom se na ní něco naučili a nejezdili jenom rádiusy.“
precizně aplikujete mamuta na elko
text: Radek, foto: Peter Mercell
A N A R H Á N Z E L ŽE Š VOLEK MATYÁ
k nalepení hrany potřebujete: lepidlo mamut, pilku na železo, železné elko a opuštěnou zídku, která je ochotná se nechat zneužít
elko si přiložíte na zídku, odměříte přesně od kraje ke kraji a přebytečnou délku odříznete pilkou na železo
v nižnej na orave nám lokálové ukázali tento balkón, kde darek vrátil switch nosepress
28
B I J HF SVK
text: Radek, foto: Peter Mercell
SNĚHU, ŽE TO SLOVENSKU TOLIK LETOS NAPADLO NA YVATELKA, ANNA OB TARŠÍ MÍSTNÍ JS NE I AN JE TU MA NEPA CO ŘÍCT, PROTOŽE U PIEŠŤAN. A TO JE HO VÉ BO VR Z VÁ ŠO BALA UŽ HODNĚ, JAK HO V ŽIVOTĚ VIDĚLA TO A VK ŠO LA BA A BABK SA, A DOKONCE , TAK PŘÍSNÝHO TI KA ŠÍ NO JÁ HO VÝ LIDO ZDRAVÍ TEĎ NA TY E. ŠKODA, ŽE UŽ JÍ US TM OŽE RY HO TÝ HA BO ZE Z POSTELE, PROT NESLOUŽÍ A NEVYLE NA LE KO Ý I RL AL TÁ ZV ES PŘ ERS RIDEŘI VY , JAK HORSEFEATH PAK BY I SPATŘILA ÝCH MĚSTECH. EN KOLIKA SLOV SK NĚ V KY UB TR Ý ZN ŽELE
dušan bízik odpaňuje nosepressem závoru v banské bystrici
30
Hnedka z úvodu se tady musíme přiznat, že původní plán byl vzít dva HF ridery a jet se s nima podívat za rakouskýma Horsefeathers snowboarderama do Innsbrucku. Bohužel termín, který všem vyhovoval, byl i termínem nějaký innsbrucký výstavy pro malochovatele turu, takže všechny hotely udělali s ceníkem krát dva a dostupný ubytko bylo beznadějně vyprodáno. No chtělo by se vám místo klasických 25 euro na noc v hostelu platit 280 za tříhvězdičkový hotel? Asi ne, takže přišel na poslední chvíli, asi tak pět hodin před odjezdem do Rakouska, plán B a jelo se na Slovensko, což se nakonec ukázalo jako ta nejlepší volba. Psal se tedy začátek února a z Prahy vyráží fotograf Peťo spolu s Darkem Bergmanem. Ten měl odjezd velmi divokej, v noci se přiřítil z Rakouska, ráno pobalil a šup zase na cesty. „Já byl tak unavenej,“ říká Darek, „že sem celou cestu prospal. Naštěstí to Peťo odřídil, celejch šest set kiláků, za největšího sněžení, kdy i na dálnici byla kedra a pořád se to šmejkalo. Ve dvě ráno dojedeme až před barák k jeho rodičům a asi tak pět metrů od vchodu do baráku nás stopnou policajti, a že jsme nezastavili na nějaký stopce. Dostali jsme pokutu, bylo to od nich úplně zbytečný.“
darek poctivě připravuje náskok na rail v istebném
Kluci byli celkem rádi, že můžou složit hlavy na polštář a pěkně se v teple rodinnýho mercellovskýho krbu prospat. Jen co se kolem osmý probudili, dali si snídani, Darek si vyřešil pár emailů ke své plánované cestě do Ameriky a jelo se do Martina pro Dušana Bízika. Celá parta začala promýšlet spoty, aby se toho za den co nejvíc stihlo a bylo to dostatečně zajímavý na fotky. Dušan navrhnul vyrazit za svejma kámošema na Oravu, do Nižné. Cestou se ještě zastavili na žlutym railu v Jistebné a chvíli si na něm zajezdili. Na Oravě byly všichni nadšený z příjezdu HFka a ochotně je začali provázet po místních krásách. Hned ten první rail bylo celkem zajímavý zetko, ale zajezdit si na něm znamenalo celkem náročnou přípravu, na kterou nebyl čas. Šlo se tedy dál, na takový balkon. Darkovi se tam celkem líbilo: „Bylo to u takový starý trafo stanice, takže celkem zajímavý prostředí a myslim, že tam vznikly celkem zajímavý fotky. Docela sem koukal, že ač se spot nachází přímo uprostřed sídliště, tak nás nikdo nevyhodil a ani nám nic neřek, prostě kolemjdoucí jen koukli, jak tam jezdíme, a byli v pohodě.“ Po úspěšným balkonu se kluci přesunuli k místní základce, kde se nachází pěknej kink. Začala ale
po poctivé přípravě v istebném vyslal darek tailpress na prváka
padat tma, takže z ježdění už nic moc nebylo. Darek k prvnímu dni poznamenává: „Škoda, že jsme s sebou neměli bungee, s ním by se třeba na to zetko dalo rozjet. Okolí tu vypadalo celkem americky, takže by z toho byla pěkná fotka. Ale jinak první den ježdění hodnotim jako dobrej, nějaký triky padly.“ Následoval přesun zpátky k Dušanovi, kde Peťo skočil k laptopu upravovat fotky a kluci ještě vyrazili do nedalekého střediska Valčianská dolina na noční ježdění. Po jejich návratu proběhly klasický pivka, kecačka a hurá spát. Další den se řešilo, jestli se vrátit na Oravu na zetko, nebo se radši posunout někam jinam. Nakonec se rozhodli vyrazit směrem Orava a na rozcvičku se stavit na žluťáku v Istebném, který byl po cestě a kde se k nim přidal další HF rider Boris Karolčák. Proběhlo pár triků a: „Pak už nám tam začali vyhrožovat, že zavolaj policajty. Na fotce to neni vidět, ale spot stojí přímo u silnice, a šli zrovna kolem nějací dělníci a jeden z nich
začal řvát, že to musí natírat a takový klasický kecy. Celkem mě to překvapilo, protože třeba na balkónu na sídlišti nic a tady na tom opuštěnym místě hnedka problém. Ale stačil jsem si tam dát 5-0 a fs blunt.“ Následně se parta rozhodla, že se nepojede na Oravu, ale do Popradu za kameramanem Peterem Čajou, za kterým stojí například film Touch the snow. Hned kluky zavedl na slavný popradský spot, dlouhý červený rail na sídlišti. Všem se tu strašně líbilo, a tak se tu jezdilo až do večera. Následoval program jako předešlý den, tedy návrat k Dušanovi domu, Peťo za počítač, kluci na večerní ježdění do resortu, pak pár pivek a dobrú noc. Čtvrtý den padlo rozhodnutí jet navštívit spoty v Banské Bystrici, kde se kluci spojili s Maťo Blažkem a lokální partou, kteří tu zrovna natáčeli, a objeli s nimi pár spotů. Bohužel většina míst, co ukazovali, byla spíš na kameru než na focení, a tak se kluci od nich po čase oddělili. „Už jsme měli nafocenejch docela dost railů, a tak jsme chtěli i něco jinýho, takže jsme se
rozhodli kluky opustit a jet na jiný spoty. Ještě předtím nám ale kluci ukázali pár fotek v mobilu a my si vybrali takovou závoru na sídlišti Sásová.“ Rozjezd na závoru se musel udělat přes silnici, takže se na asfalt naházelo pár lopat sněhu, z čehož by silničáři rozhodně radost neměli. Naštěstí kolem žádný nejeli, a tak si kluci mohli dosyta užít tohodle zajímavýho spotu. Největší potíž byla se správně rozjet, jak stál nájezd ve svahu, a ještě přes boule, to dalo celkem zabrat. Většinou tu probíhaly noseslidy a tailslidy, Darek to ještě vracel s nějakýma grabama dolu. Po nějaký době už nebylo co vymejšlet, a tak nastal čas se přesunout dál. Kluci objevili takovou zajímavou hokejku, kde se opět začínalo s klasickými nose a tail slidy. „Začal jsem nosem, což je takovej testovací trik. Při něm jsem zjistil, že ten zlom dole je celkem prudký, ale přesto sem se rozhod pro fs 1
známá hokejka v banské bistrici, kde dušan bízik vrací svojí oblíbenou přeskakovačku nosepress to tailpress
cestáři by radost asi neměli, ale je potřeba se na to nějak rozjet!
33
cab 3 ven. Nejdřív se mi povedla jednička do a ven a při pokusech o tu trojku ven mě to odstřelilo a nakřup sem si prkno. Takže sem si řek, že příští jízdu si dám noseslide, a tim pak prkno definitivně dodělal. V tom prudkym zlomu dole se mi to prkno úplně zastavilo a šlo. Málem jsem u toho taky chcípnul, zavrtal jsem se na dopadu oběma ramenama do sněhu a byla to krutá bolest. Znamenalo to pro mě konečnou s ježděnim, druhý prkno sem neměl, ale stejně už jsme plánovali cestu zpět.“ Vize byla taková, že se vyhodí Dušan v Martině, odtud se doveze pár věcí k Peťovo rodičům do Zvolena a pak se pojede zpátky do Prahy. První část plánu s Dušanem šla dobře, jenže pak při průjezdu serpentýnama u Žiaru nad Hronom se jeden z kamioňáků rozhod, že mu v zatáčce nestačí jeho jízdní pruh. Přejel do protisměru a řítil se přímo na kluky. Peťo správně zareagoval, strhnul volant ke krajnici, která tam však moc nebyla, a následoval pěkný slide škarpou. Trik to byl celkem povedenej, škoda že si to kluci nenatočili, akorát při něm utrpěla pravá přední pneumatika našeho redakčního vozu. A protože si to v serpentýnách smažil jeden kamion za druhym, kolo se měnit nemohlo, a tak následovalo pár kilometrů po ráfku na odstavný parkoviště. Při výměně za náhradní kolo nešel disk vůbec sundat a Peťo naplno pocítil, co ten jeho #vpičilajf vlastně znamená. Můžete se mrknout i vy, má k tomu na Facebooku vytvořenou stránku. Naštěstí je to kluk z dobrý rodiny, která v nouzi vždycky podrží, takže jeho máma zorganizovala svýho bráchu, jehož dobrej známej je majitelem pneuservisu, a přijeli kluky zachránit. Darek si následně připil s Peťovym tátou a dědou do jedný i druhý nohy, prostě skvěle se Mercellovci postarali. „Až napadne na Slovensku zase sníh, určitě se tam chci vrátit. Bylo to tam super na fotky, úžasný spoty. Akorát to chce víc času a líp si to připravit, pak to bude boží!“ hodnotí na závěr celý slovenský výlet Darek Bergman.
známý popradský rail dal darekovi zabrat, ale nakonec tam vrátil parádní switch fs boardslide
35
. ČASÁK Y PROBLÉM K C Y D Ž V S LUNÍČKO JE U NÁ OU SVÍTÍ S OZHOVOR R IN E Š T T A Ě K V S Ž NÍ OŽ U ŘEDTÍM, PRVNÍ JAR BŘEZNA, C I TÝDNY P M Ř E T C E N O M K Á Í M ÁZ RKU NAŠTĚSTÍ NÁM VYCH ČNÍ UZÁVĚ OC NEDÁ. K A M D T E A A, R V O E Z L ,A MOU PUM PROVO A JE TEPLO IDA, S FIR OARDING V B A E D T A M K E S R Ě IL O ŠT ONZ PLAT A TO SE JE VILI SE SP TEK SI DO OS DOMLU ĚZMA, ZBY T N E E L P ENNÍ E A D S Ý M E T Ý JSM ZILO NA LA NĚJAK A Ě R P Y V IS E Ř S P M ORA KTERÁ NÁ PŮLCE ÚN LLORCA. A SÁM, A V STROV MA O IN L Ý A K K S Ř ID O V DA TŘEDOM SION NA S PHOTOSES
D I V A D A N I L KA
text: Radek, foto: Peter Mercell
bs flip z banku do banku na známym bankovým spotě, který je na okraji městečka sa pobla
37
ss flip na náměstí v ince. skejtovat je tu zakázaný, ale kluci si u policie dohodli 5 minut, který si natáhli na půl hodiny
38
Představovačka na začátek. Tak jmenuju se David Kalina, před nedávnem jsem oslavil osmnáctiny, studuju učňák na prodavače, bohužel jsem takhle dopad. Pocházím ze Zábřehu na Moravě, ale odmala žiju tady v Praze, a skateboardingu se věnuju od roku dva tisíce sedm. Závody moc nejezdím, spíš natáčím street profily a ty dávám na web. Jak ses k tomu ježdění vůbec dostal? Je rok nula sedm, kolik ti tak bylo? Nějakejch dvanáct třináct let. Jednou jsem si od kámoše pučil DVD Sk8.is.Gr8 05, viděl jsem tam lidi typu Maxim Habanec, Tomáš Vintr, hrozně se mi to začalo líbit a chtěl sem na tom taky umět. Rodiče mi pořídili skejta, mě to hned chytlo a docela sem se rychle učil triky, třeba po tejdnu sem uměl kickflip. Chtěl jsem skejtovat každej den... Jak dlouho ti vydržela tahle počáteční radost? Já mám chuť jezdit každej den i dnes. Ale taková ta první fáze trvala tak půl roku, pak jsem se nějak seznámil s klukama z Kunratic, který mě dotáhli na nějaký street spoty i na Stalina. Já tam byl úplně vykulenej, co tam jezdilo za lidi, protože sem je znal právě z toho Sk8.is.Gr8 videa. Pak jsem si začal kupovat Board, víc koukal na videa a postupně jsem tomu skateboardingu začal rozumět. Co za rok, za dva, jak si na tom byl? Pořád jsem skejtoval a začal mít chuť natáčet. Asi po dvou letech ježdění jsem ty svoje edity zaslal na skate firmy a zkoušel jsem sehnat nějakýho sponzora. Měl jsem tenkrát štěstí, že sem se chytnul u Industry shopu a oni se dobře znali s Vansem. Takže jsem hned taky dostal sponzoring od nich a začal mít podmínky na to se zlepšovat. Podporovali tě taky rodiče? Lámal si hodně desky? Rodiče úplně nejvíc, protože se jim skateboarding líbil a i teď, když něco potřebuju, tak mi pomůžou. Smůla s častým lámáním desek se mě drží už od mých začátků. Je to takový prokletí. Proč si myslíš, že jezdíš ten styl, co máš, že třeba nejseš víc parkovej, rádiusovej? Měl jsi to daleko do skateparku nebo co? My jsme bydleli v Kunraticích a tam odtud nejezdili moc autobusy do centra. Vyrazit třeba na Štvanici znamenalo hodinu cesty, takže jsem jezdil v takovým skaparčíku u nás, kterej byl hodně streetovej, měli jsme tam skočku, bednu. Mě to vždycky nějak táhlo někam na schody, na malý, na velký, pořád sem chtěl chodit na street a mám to tak až dodnes. Když si chceš v klidu zajezdit a něco se naučit, kam vyrážíš? Nejradši do skateplazy do Michle a nebo do Radotína, to jsou mý nejoblíbenější pražský skateparky, tam jezdím dost často.
A co Stalin? Tam chodim taky, ale většinou ráno, točim si tam věci ze stativu. Když mám praxi, tak na Stalina jdu už třeba v devět ráno. Ono je to tam těžký, chodí tam partička, jsou tam každý odpoledne, je to jejich domov, a já když tam přijdu jenom někdy, tak tam mezi ně nepasuju. Takže když se tam takhle cejtíš, tak to tě tam ani moc nebaví chodit.
fakie half cab heelflip ze šesti schodů na náměstí plaza la feixina v hlavním městě palma de mallorca
Jaký bylo udělat rozhovor za týden na Mallorce? Pro mě to bylo opravdu nejlepší focení v mým životě, byl jsem tam s Peťou Mercellem, kterej je nejvíc v pohodě a s kterým se na tom úplně nejlíp pracovalo. Každej den jsme stihli něco nafotit, dokonce to i natočit, a byl to fakt suprovej výlet. Já takhle nikdy se skejtem v zahraničí nebyl a jsem hrozně rád, že se mi naskytla takováhle příležitost. A taky jsem rád, že jste se mnou poslali
zrovna tohodle fotografa, protože když fotíš s někým, na jehož fotky se můžeš spolehnout, tak se ti jezdí nádherně. Celkově to byl nejlepší trip, co sem kdy zažil, a myslím, že už na žádnej lepší ani nikdy nepojedu. Byli jsme tam dva, a mohl jsem se tak soustředit jenom sám na sebe. Ty nejradši dáváš triky z velkejch vejšek. Peťo Mercell tě při focení ale vyhecoval i na raily... No právě mi řikal, že tam nemůžu mít jen flip tamhle, nokick tuhle a halfcab hel o kus dál, ale že by to taky chtělo nějakou všestrannost. Takže mě dokopal na nejtěžší street rádius u přístavu, kde jsem vyzval boardslide do zatáčky a pak mě poslal právě na rail. Udělal jsem na Mallorce triky, který bych v Čechách nikdy neudělal, třeba fronbor z devíti. Na to bych se doma nehecl a na bektel ze schodů taky ne, to bylo taky poprvý v životě.
Neřikal sis, když už ses na ty raily i rádius jednou odvážil, že bys začal jezdit i jiný věci než schody? Že bys moh mít takovej rozmanitější skate život a pak i svoje profily? Přemejšlel sem o tom, ale my tu na to nemáme takový podmínky, u nás jsou i ty schody povrchově a všim takový špatný. Na Mallorce bylo všechno takový lepší... Určitě bych chtěl na všestrannosti zapracovat, ale na ty rádiusy a bowl asi nejsem stavěnej. Mě baví flipy a trochu techniky, i raily by mě nejspíš bavily, kdyby tu byly dobrý. Tak pár českejch rejlařů máme. To je třeba Martin Pek, ale toho už nelze považovat za českýho skejťáka, ten už je spíš evropskej.
Potkali jsme tam ale nějaký místní skaters, který nás pak navedli na další spoty, třeba na gap, kde jsem udělal bs hardflip revert. Z toho mám taky obrovskou radost, protože jsem to vrátil podruhý v životě. Spokojenej sem i se switch kinem přes žlutou zátarasu, kde to bylo fakt pěkný, akorát jsme tam potkali policajty. Překvapivě jsme je ukecali na dalších pět minut, který jsme protáhli tak na půlhodinu. Když o tom tak přemýšlím, tak mám radost ze všech triků, který jsem na Mallorce udělal, většinou to byly věci, co jsem nikdy předtím nedělal. Další den byl takovej odpočinkovej, protože sem byl celkem rozbitej, takže jsme dali lehčí věci jako boro. Odpočinul jsem si u toho dost a opět jsme pak mohli vyrazit na velký věci jako halfcab hel ze schodů a var
bs tailslide bigspin out na technické zídce, která sa nachází na placa ramon llull
Ale někde se to naučit musel, takže se asi nemá cenu na blbý podmínky vymlouvat. To je jasný, každej se vymlouvá. Když ti něco nejde, tak je nejjednodušší se na něco vymluvit, no. Překvapilo tě na Mallorce něco? Asi úplně všechno. Byl jsem jednou s rodičema ve Španělsku, to je podobný, ale to jsem byl malej a už si z toho moc nepamatuju. Nejvíc mě na Mallorce dostal ten přístup lidí, oni na ten skejt koukali úplně jinak. Tady u nás tě po pěti minutách začnou vyhlašovat a na Mallorce jsme za celou dobu měli jen jednu potyčku. Myslel jsem si, že tam s tim budou větší problémy, a v pohodě byli i policajti. Co všechno si tam zkoušel, odjel a natočil? Přiletěli jsme v osm ráno, celou noc jsem nespal a byl jsem úplně rozbitej. Odpoledne, když jsme jeli na spot, jsem usnul v autě a pak hned na devítkách udělal hardflip, kterej mám na obálce. Z toho mám radost. Druhý den jsme se rozhodli pro lehčí spoty typu dva banky vedle sebe, kde mám backside kino. Z fotky jsem si myslel, že to bude sranda, ale on je to snad nejtěžší spot na Mallorce.
40
z kašny. Za zmínku stojí i ten fronbor, protože to byl strašně psycho spot. Začli jsme tam jezdit a po třiceti minutách na nás naběhla nejvíc hysterická ženská. Začla vyhrožovat pokutama, že nás má natočený, že jsou všude kamery. Šli jsme radši pryč, já bez odjetýho triku. Ale chtěl jsem to vrátit, na fotce to totiž vypadalo dobře. Předposlední den před odjezdem, v sobotu, jsme se na spot vrátili to hecnout na kameru. Hrozně jsme se báli, ale naštěstí tam ta ženská vůbec nebyla. Během osmi pokusů jsem zlomil fungl novej skejt, takže sem si tam musel jít namontovat ten starej a pak to konečně vrátil. To sem měl ultra radost. Fotilo se v půlce února, jaký je tam tak počasí? Mallorca totiž vůbec neni ostrov někde na rovníku...
bs tailslide na rovný zídce ze schodů, kterou najdete na placa ramon llull ve městě manacor. david tenhle trik vrátil hlavně pro svýho novýho kámoše, který mu neustále bral skejta. jeho jméno nikdo neví, ale kluci ho překřtili na #chtělkitkat#alenedostal
hardflip revert do perfektu přes gap, který byl na náměstí před kostelem v sa pobla a kluky na něj dovedli lokálové
Teplo bylo tak akorát na mikinu, a někdy i na tričko. A hlavně nebyla sezona, takže se tam nepotulovaly davy turistů. Takže si myslim, že únor byl pro tenhle výlet úplně nejlepší měsíc. S rodičema jezdíš o prázdninách do Španělska, autem, protože tvuj táta po ošklivém zážitku z letadla nerad lítá. Jak seš na tom s lítáním ty? Jezdili jsme, když sem byl menší. Táta mně o tom říkal, pak mě Peťo na letišti ještě strašil, takže sem byl ve stresu. Nakonec jsem si to ale užil a lítání je nejlepší způsob cestování. Už teď mám chuť se sebrat a někam letecky vypadnout. Podle mě seš jeden z nejzažranějších lidí do skateboardingu, co tu máme. Co je první věc, co uděláš, když ráno votevřeš oči? Dám si kafe, mrknu se na web na český novinky, pak na HellaClips na světový novinky a potom si pustim nějaký svoje oblíbený video. Většinou kvůli tomuhle přístupu nestíhám školu nebo praxi, takže pak se musim sbalit a vypadnout z baráku během pěti minut. Když du do školy, vyrážim bez skejta, na praxi jedu na prkně. Jakmile mi skončí tyhle povinnosti, tak jdu na skejt nebo za holkou a takhle vlastně probíhá celej muj život v týdnu. O víkendu chodím natáčet, makám na dalším profilu. Když koukáš na ten web, koho ze scény tak nejvíc sleduješ? Mě teď nejvíc zajímá celej team DGK. Po tom, co jsem zhlídnul to jejich video, tak jsem se o ně začal zajímat, měli to fakt strašně nabitý. Od svých začátků sleduju Tonyho Tavea, ten jeho part z This is my element mě nikdy nepřestane bavit. To je profil, kde jsou jenom vejšky, gapy, schody, raily, to se mi líbí. A pak sem taky zaměřenej na Furbyho z DeathWish, no vlastně na úplně všechny jezdce od týhle značky a na Baker boys. Vždycky, když maj natočený něco novýho, tak se na to kouknu a dá mi to inspiraci. Seš fanatickej sledovač? Že prostě víš, co třeba Tony Tave udělal na jakym spotu za trik, prostě že ho máš úplně nastudovanýho? Tak ten This is my element mám v hlavě fakt spot od spotu, akorát nevim, kde ty místa jsou nebo jak se jmenujou. Myslim si, že video sem viděl tak tisíckrát, možná milionkrát. Vždycky, když nevim, co si pustit, tak zvolim tohle. Který triky, cos viděl na webu, považuješ teď za nejvíc? To ollie z těch pětadvaceti schodů a zídky, jak to dělal Aaron Homoki. To je úplnej magor, u toho by si každej zlámal celý tělo. To považuju za největší pecku. A pak Decenzo a jeho fs flip ze sedmnácti schodů, to je taky strop všech stropů. Nechápu, jak to může vůbec někoho napadnout. A Figgy, co dělal tři šede kino z triple setu pět plus pět plus pět, to je taky nemožný. Před nějakým tim pátkem si začal jezdit za Pumu. Jaký byly reakce z tvýho okolí na přestup k týhle značce? Samozřejmě klasický Česko, lidi neznalci, hned začli svým don’t do it rozjíždět po diskusích hejt. Já sem se toho taky asi trochu bál, protože jsem značku moc neznal, ale zrovna sem neměl sponzora na boty, tak mi to přišlo dobrý vyzkoušet. Testnul jsem to a pak jsem byl rád, že mě do teamu vzali, podmínky tam jsou suprový. Málokterá značka se takhle stará o svý lidi. Boty jsou vynikající a i scéna už to začíná vnímat v pohodě, teď za Pumu začal jezdit i Pašík, a hejty postupně vymizej. A co bys o těch botech řekl teď, co už v nich rok jezdíš? To už je musíš mít za tu dobu řádně otestovaný. Podle mě si u Pumy každej vybere ten svuj typ bot. Mně nejvíc vyhovuje Maeko Suede a boty jsou to fakt dobrý. Mají vulkanickou podrážku, jsou to klasický semišovky a dobře držej na nohou. A předností je, jak jsou kvalitní. Myslel jsem si, že budou stejný jako ostatní, že pudou po tejdnu pryč, ale voni vydržej strašný magory. Myslim
si, že patří mezi tři nejlepší značky skejt bot na světě. Seš takovym velvyslancem firmy DeathWish u nás a dostáváš věci přímo z USA... Dostávám podporu přímo od Baker boys, který mi sem posílaj věci za různý videa a edity. Místní distribuce týhle značky tu taky dobře funguje, nabrali team a staraj se o nás dobře. Jak si to s nima domlouváš, když ti moc nejde angličtina, respektive, když to učení flákáš? Já to s nima přímo nedomlouvám, oni posílají věci navíc do český distribuce, kde to pak dostanu. Já se k tomu dostal přes Jakuba Šindeláře, kterej za DeathWish skejtoval. Je to už rok, co za ně jezdim, a šlape to. Anglicky se chci naučit, to je jasný, ale v tý škole to prostě nejde. No to sem zvědavej, hehe. Co škola jinak. Jak seš na tom vůbec se studiem? Chodil jsem rok na hotelovku, kde mi to nevyšlo. Nedomluvil jsem se tam s matematikou, tak jsem přestoupil na obchodní školu, kde to je lehčí, dostal sem se tam do druháku. Je to tam v pohodě, akorát to první pololetí vždycky podělám, ale v tom druhým zaberu a vytáhnu to. Jenže já s žádnou školou nejsem v moc dobrym vztahu, mě to prostě nebaví, a až to dostuduju, tak stejně budu jenom skejtovat. Chci si dodělat aspoň ten učňák, což je takový trapný, ale bohužel je to tak. O škole bych se moc nebavil... Ačkoli máš rodiče podnikatele, takže si každej myslí, že se válíš ve zlatě, chodíš si vydělávat sám. Kolik hodin za měsíc strávíš po brigádách? Že mám peníze, si myslí každej. Jeden čas jel na internetu proti mě hejt, kvůli penězum, a nechápu to. Já dělám ve Streetmarketu praxi a chodim tam i ve svým volným čase, kolik to dohromady bude přesně nevim. Ale on je skateshop pro skejťáka ta nejlepší práce, co může být. Na tvym FB sem viděl, že seš plnej lásky ke svý holce. Nebrzdí tě ve skateboardingu? Právě že mám holku, která se ve skejtu vyzná a naopak mě do toho ještě žene. Když točim profil, tak mě furt honí, proč nejezdim, že už sem měl bejt na spotě, a ne doma. Je dost v pohodě a málokdo má štěstí s holkou, že jí ten skateboarding baví. A co nějaký další hobby? Filmy? Muzika? Hodně poslouchám hudbu, to je muj klasickej večerní chill, pořád mi tam něco hraje. Baví mě hip hop a rap, já tenhle styl mám rád odmala, dostal mě k tomu brácha, když mi bylo asi osm. Takže v iPodu nemám nic jinýho než tohle. A další hobby? Jak jsem se vrátil z Mallorcy, tak mě to koplo a začal jsem se učit anglicky. Psali jsme teď test a dostal jsem za tři, takže mám radost. A taky mě baví PlayStation, hraju EA Skate, to je klasika. Kdybys nebyl bělochem, kým by si chtěl bejt? Hehehe, já bych chtěl bejt černej, hehe. To byla taková sranda, co jsme si spolu s Peťem Mercellem jeli na Mallorce. Nejezdíš závody? Proč? Tuhle otázku už si sám kladu tak dva roky. Proč tam nejet, proč to nezajet? Já vlastně ani nevim proč. Každej si o závodech myslí svý a mě osobně to moc nebaví, já si to neužiju. Pro mě je větší zábava jít s kámošema na street, na spoty, něco si natočit. Na závodech nechám půlku svýho těla a pak akorát naštvanej pojedu domu. Neni to taky trochu kvůli tomu, že lidi pak můžou hejtovat? Někdy se stane, že na závodech nepředvedeš nic a hned si půlka lidí myslí, že seš úplně ztracenej člověk. Hrozně se to prožívá, musíš zabít, a když ne, tak seš v jeteli. Ale zas obdivuju lidi, který si závod dokážou užít. To já neumim, já mám vždycky pocit, že musim něco předvíst, a když mi to nevyjde, sem naštvanej sám na sebe. Jak se dá bojovat proti internetovýmu hejtu? To se ani moc nedá. Musíš těm lidem ukázat, že nejseš idiot, ale ne zas bejt jako loutka a chovat se podle toho, co si v diskusi přečteš. Lidi tě většinou souděj
43
podle prvního momentu a ty jim musíš ukázat, že ti je to fuk, a jezdit si to svoje. Já ale nevim, proč lidi hejtujou a přijde mi, že ty, co diskuse píšou, že nemaj ani nic společnýho se skateboardingem. Možná že to budou i rodiče nějakejch dětí, že si na diskusi choděj vybíjet zlost. Ty seš známej i tou tvojí zarputilostí v točení videí. Málokdo, možná nikdo, dělá rok co rok čistě street profil. Kterej rok byl za tu dobu, co to děláš, nejtěžší na natáčení? Teď už je to třetí rok, co mi vyšel streetovej profil a vždycky vyšel na přelomu ledna, února. Nejvíc zabrat mně dal asi ten poslední, protože v tom předposledním mě lidi hrozně vyhejtovali, že neumim jezdit na switch.
Posilování nohou má něco do sebe, já to dělám tak, že chodim běhat. Taky jedu sedy lehy, to je pro skejt dobrý. Dělal si nějakej sport před skejtem? Asi vůbec nic. Já jako malej sem byl klasickej hráč her a dobrej student. Měl sem jedničky, dvojky, učil jsem se a hrál hry. Předpokládám že rok 2013 bude opět o street videu v tvym podání? Jasný, už teďka mám šest triků natočených se strašně šikovnym kameramanem ze Strašnic, s Kupčem, a právě se budu snažit, aby to letos nebylo statický. Chci tam mít jiný věci než loni. Ten profil je od toho, aby si tam ukázal, jak ses za rok zlepšil. Myslíš, že dělat video jednou za rok v době, kdy
váreček na pomníku plaza la feixina
44
Chvíli jsem to ignoroval, ale pak si řek, proč se nenaučit věci na switch a na nollie, a teď je nokik a switch kick muj nejoblíbenější trik. Snažil jsem se v editu i o techniku, aby tam nebyly jen schody, a to mě dost potrápilo. Hlavně sem to honil dost na poslední chvíli, protože jsem neměl žádnýho kameramana. Ten poslední profil lidi hejtovali, že je to statický, ale já si to celý točil sám. Vždycky sem vyrazil se stativem, s kamerou na spot, rozložil to a začal jezdit. Kdybych měl kameramana, tak je to hnedka vo něčem jinym. Brzdili tě v natáčení i zranění? Musim zaklepat, že ne. Maximálně jsem si lehce odrazil patu nebo udělal menší výron, ale že bych měl vážný zranění, to se mi nestalo. Makáš na sobě nějak? Posiluješ? Skákání schodů přeci jen tělu moc neprospívá, a kdo ví, co jak bude vypadat ve čtyřiceti. Tohle vim už dlouho, nohy mě moc neposlouchaj, a to je mi teprv osmnáct. Právě proto sem začal posilovat nohy a díky tomu se můžu posunovat na větší schody a gapy. Dřív, když jsem skákal desítky, dal jsem pár pokusů a nezved sem se, teď je vydržim skákat i hodinu.
každej tejden někdo vydá minutovej edit, je budoucnost? Jestli i ty sám třeba nejseš smutnej z toho, že máš třeba super záběr teď z února a musíš skoro rok čekat, než ho někdo uvidí. Já točím jednou za rok street profil a pak několikrát během roku mám edit ze skateparků. Tim se něco naučim a pak to dělám na streetu. Ty největší pecky si schovám do profilu a to pak vyjde v lednu. Těsně po tom, co vydám ten roční edit, tak vždycky natočim nějakou další pecku a řikám si, že kdybych počkal, že sem to moh spojit. Jenže takhle by se to dalo dělat napořád, a tak jsem si stanovil to pravidlo jednou za rok. Vždycky s každym řešíme budoucnost. Co ty ještě čekáš od skateboardingu? Každej má ty svý sny a vidí se v tý Americe, kde má miliardy na účtě z ježdění. Ale já takovej sen nemám.
Chtěl bych, aby se mi někdy poštěstilo, že by někdo viděl muj profil a já se dostal do teamu někam mimo ČR. Hrozně bych se chtěl dostat do evropskýho Baker boys, ale to ještě musím zabrat, aby ty edity stály za to, ty triky už musej bejt na nějaký úrovni. To je můj cíl, a to nejspíš nějakou tu dobu potrvá. A budoucnost, až přestaneš jezdit? Chtěl bych mít nějakou distribuci značek, prostě zůstat v tom skate byznysu, a taky si založit rodinu. Třeba mít syna, talenta, co bude odmala hrotit skateboarding... Jakmile tě ten skejt jednou chytne, tak už to máš na celej život, a když seš pak dospělej, a nebudeš moc jezdit, tak je dobrý dělat v týhle brandži. Takhle to má většina lidí, který ježdění baví stejně jako mě.
zasloužený fs boardslide na railu v univerzitním městečku parc bit. tento luxusní rail si vyžádal jednu zlomenou desku a jednu hysterickou pani, která nadšení ze skateboardingu rozhodně nesdílela
text: Dan Peřina, foto: Šimon Jiráček
JEREMY JONES
SPLITBOARD CAMP
NA SJEZDOVK ÁCH JE ROK OD ROKU VĚTŠÍ ZÁ A PERMICE TA CPA HAJ Z KAPES VÍ C A VÍC PENĚZ. S TÍM SI ALE SPOLU VE SVĚTE ZÍSK ÁVÁ STÁLE VĚ SPLITBOARDIN TŠÍ OBLIBU G, COŽ LAICKY ŘEČENO JE SN OBDOBA SKIA OWBOARDOVÁ LPININGU. MÍS TO MALEJCH DĚCE NADÁVAJÍCÍCH K V PLUHU, RODIČŮ A Z RE PRÁKŮ NAPLNO RADIA ČERNÁ JEDOUCÍHO HORA SI DÍKY SPLITBOARDU SNOWBOARDI MŮŽETE UŽÍT NG V TÝ NEJČIS TŠÍ FORMĚ. NA I UŠETŘÍTE A VÍC TÍM PŘISPĚJETE SV YM MÁLEM M PROTOŽE PODL ATIČCE ZEMI, E AMERICKEJC H VĚDCŮ LIDS VLIV NA GLOB KEJ POT NEMÁ ÁLNÍ OTEPLOVÁ NÍ.
přesně pro takovýhle okamžiky a výhledy stojí za to splitboarding aspoň vyzkoušet
47
odpaňování si na splitu užijete každej den
hřebenovka nad innsbruckem, na kopec vždycky jen v jedný stopě
jeremy jones si dává zasloužený pivko po dni plnym vejšlapů a prášení
49
Celej princip splitboardingu tkví v tom, že svůj snowboard můžete po vzoru hollywoodskýho filmu Transformers proměnit během okamžiku na lyže a stejně lehce to jde i naopak. Díky tomu se šplhání na vysoký vršky radikálně zjednodušuje, ať už jste v Krkonoších, nebo běháte po vrcholcích Alp. V ježdění se splitboard nijak neliší od normálního snowboardu, můžete na něm dle libosti i skákat kicker nebo dropovat skalky. Jedinej rozdíl je v tom, že splitboardy jsou předem koncipovaný především jako freeridový prkna, a jejich tvar vám tak pomůže bez větší námahy vykrajovat obloučky i v po pás hlubokým prašanu. Splitboardová výbava je relativně rozmanitá a v tomhle článku si jí lehce projdeme a přiblížíme si, k čemu slouží která z vychytávek. Naprostej základ je samotný
prkno, složený ze dvou desek na první pohled podobnejch lyžím. Vyznačuje se čtyřma háčkama na spojení obou dílů dohromady, poloplatformou na snowboardový vázání a tim, že maj na skluznici jen polovinu designu. Další nezbytná věc je vázání, který můžete používat buď úplně odlišný od obyčejnýho snowboardovýho, nebo přesně takový, na jakym jezdíte normálně, akorát přidělaným na hliníkový ližiny. Na šplhání do kopců potřebujete ještě takzvaný „tulení pásy“, což jsou látkový návleky na skluznici, který maj z jedný strany lepivou vrstvu a z druhý podivnej povrch podobnej plyši, kterej kupodivu na sněhu neklouže. Tulení pásy se jim říká podle originálního původu. Eskymáci dřív na spodek svejch lyží přibíjeli tulení kůži, která po srsti na sněhu klouzala a proti srsti držela. Taktéž potřebujete i teleskopický hůlky, protože ne vždycky je ve svahu lehký udržet stabilitu. A poslední věc naprosto povinný výbavy je pípák, neboť se splitem se většinou pohybujete v místech, kde je šance lavinovýho ohrožení a nechcete dávat rodičům
poslední sbohem z černý kroniky některýho z českejch bulvárních plátků. Pokud na split vyrážíte, je důležitý překontrolovat celou výbavu doma před odjezdem a podle rad zkušenýho Jeremy Jonese i večer na chatě před ježděním. Narozdíl od obyčejnýho snowboardu je tady totiž o dost víc hejblátek a lepítek, který nemusej vždycky spolupracovat, a jakákoliv oprava na vrcholcích uprostřed ničeho je diametrálně složitější než utažení vázka u lanovky při ježdění v resortu. Pokud chcete netknutý svahy, čeká vás brzká vstávačka. Po snídani zabalíte do batohu nutnou sváču a termosku s horkym čajem, obujete snowboardový boty, ověsíte se všema snb hadrama a pak teprve začne vaše zábava se splitboardem. Z prkna sundáte vázání, rozepnete přezky a oddělíte dvě lyže od sebe. Následně všechny přezky pootáčíte tak, aby při šplhání do vrchu nepřekážely. Opatrně nalepíte tulení pásy, nesmí přečnívat přes hranu a zároveň nikde neodstávat od prkna. Ta nejotravnější věc, která se vám totiž může stát, je, že se vaše pásy v polovině výstupu obalí sněhem a přestanou lepit. A vylézt bez nich i mírnej svah, aniž byste museli stromečkem, je víc než složitý. Na držáky na horní straně „lyží“ postavíte vázání a zajistíte závlačkou. Před začátkem výstupu je taky vhodný zapnout pípák, protože později na to má člověk tendence zapomínat. Celá skupina vždycky pochoduje v jedný stopě, protože i když se nepropadáte ani zdaleka tolik, jak byste
čekali, tak je prošlapávání volnýho terénu zbytečně namáhavý. Když se všichni střídaj ve vedení, nikdo na vršku zbytečně nepadne únavou. Co by vás při přemejšlení nad timhle sportem asi nenapadlo, je, že samotnej sjezd krásnym prašanem dolů bývá jen třešnička na dortu. Neméně krásný je totiž chození po kopcích, kde jste úplně sami. Klid a majestátnost hor vám vyrazí dech téměř stejně jako výhledy z vršků. Svojí lajnu jedete podle sebe a jste omezení vlastně jen místama, který zaváněj sesuvem a zbytečnym nebezpečím. Na vrcholku začíná podobnej proces jako dole pod kopcem, ale opačně. Z lyží sundaváte tulení pásy, který je potřeba smotat tak, aby se neslepily na věčnost. Dobrý je schovat tuleňáky místo do batohu pod bundu, protože teplem se lepivá vrstva reaktivuje, a pod kopcem se tak zbytečně nemusíte zdržovat tím, že vám na lyže nechtějí chytnout. Postupně čtyřmi přezkami spojíte prkno dohromady a zajistíte nasunutím vázání do připravenejch platforem. Pak už zbejvá jen poschovávat hůlky se zbytkem vybavení do báglu a můžete vyrazit. Ve volnym terénu se jezdí ze zásady po jednom, aby v případě laviny nezapadli všichni naráz. Splitboardová výbava neni levná sranda, ale když spočítáte to, co ušetříte na vlecích, určitě se vyplatí. Podle cen na eshopu Snowbitch.cz, který věci od firmy Jeremy Jonese prodává, vás samotný prkno vyjde na dvacet tisíc, k tomu musíte ještě přidat hůlky za dva tisíce a tulení pásy za tři a půl. Vázko lze použít z vašeho normálního prkna, freeride baťůžek taky už třeba máte, pípák asi ne, takže na něj si připravte trojku. Sečteno a podtrženo jste v tom za víc než třicet tisíc, ale pak už vás to nestojí nic. Teda stojí… vaši námahu, která je pohledem na majestátné vrcholky a sjezdem neporušených prašanových plání odměněna jedním z nejlepších pocitů na světě.
Teleskopické hůlky, které se dají složit na téměř třetinu původní délky, aby při sjezdu nepřekážely. Držáky, na které se při skládání nasune snowboardové vázání. Díky nim drží splitboard pohromadě a neprohýbá se špatným směrem.
Cvočky, kterými spojíte rozložené prkno zase dohromady. Jsou udělány tak, aby při stoupání do kopce nepřekážely.
Prkno rozložený na dvě lyže a připravený na cestu do kopce nebo po hřebeni. Takhle téměř nepoznáte rozdíl od skialpovejch lyží.
přeměna ze snowboardu na skialpy a zase zpátky
Tulení pásy, které jsou jednou z nejdůležitějších součástí výbavy. Díky nim vám „lyže“ nekloužou dozadu a můžete pohodlně stoupat.
Úchyty na vázání, pro polohu „lyže“. Díky nim funguje rozložený splitboard prakticky identicky jako skialpové lyže.
Freeridový batoh s výbavou a systémem ABS. Bez lopaty, úchytů na hůlky a termosky s teplým čajem se ve vysokých horách neobejdete.
Snowboardové vázání na speciální platformě, která lze nasunout na držáky.
V poločase skládání. Abyste prkno mohli dát dohromady, je potřeba sundat jak vázání, tak tulení pásy.
Kompletní freeridovej snowboard, kterej vám vznikne, když dvě části sepnete svorkami na špičce a patce a uprostřed zpevníte nasunutím vázání. 51
byli jsme si s místníma kámošema zajezdit v east la a chtěli jsme udělat společnou fotku, takže jsme udělali tohle vans trio. vidíte, jak jsme s martinem při fs 180 dokonale synchronizovaný
S E L E G LOS AN VANS TOUR
SK VANS , ŽE NAD ČLÁNKEM, JAKO JE CZÍT, A POMALU SI UVĚDOMUJU ZAČ RÁT TOK NAPÍŠU, TEN H CÍC KDE M, ŘÁD H ŠLÍ PŘEMÝ V V NÁSLEDUJÍCÍC VŮBEC SPEKULOVAT. COKOLI ĚŘ TÉM A ŘEB LO POT AŘI Í NEN POD , LA, OPY TOUR DO ZE STŘEDNÍ EVR ŽE SE NÁM, JAKO PRVNÍ FIRMĚ , TÍM JEN UŽ RIŠO Í VÝ ŽEN ÍMA SLO ZAJ Ě VE JE VLASTN DO KALIFORNIE, A MY, SKATE TOUR DO USA, PŘÍMO NÍ SÍČ MĚ NA M TEA J SVŮ VYSLAT TAK NEZAPOMÍNÁ. I SKATE TRIP, NA JAKEJ SE JEN TURY, MARTIN PEK A JÁ, SI DAL
text: Tomáš Vintr, foto: Jan Kasl
2013 53
Vzhledem k faktu, že v LA trávím hodně času, jsem se snažil sehnat levnější letenky, a vcelku dlouho jsme vyčkávali s nákupem, ale jako naschvál se už od prosince nezobrazovalo nic finančně dostupnýho, což na začátek nebyly moc dobrý zprávy. Původně jsem měl v plánu odjet už v polovině ledna, ale nějak se všechno vyvinulo jinak a já odletěl do LA na začátku února, abych měl na místě čas zařídit pár potřebných věcí, postarat se o bydlení, auto a další nezbytnosti pro zbytek teamu. Kluci za mnou dorazili 8. února a v Los Angeles přistáli někdy kolem desátý večer a po vyzvednutí z letiště a příjezdu do bytu okamžitě usnuli. Následujících zhruba 5 dní potom kvůli velkýmu časovýmu přesunu, protože v LA je o 9 hodin míň
Berrics plazu, tam jsme se v klidu rozjezdili, rozkoukali se co a jak a jeli jsme na spoty v okolí San Pedro. Po cestě jsme doma vyzvednuli Lamonta Holta a tuším, že prvním streetovým spotem, kde jsme jezdili, byla San Pedro High School. Tady jsme se sešli s partou Francouzů, která se do LA vydala na měsíční tour ve skoro stejnejch datech jako my, dokonce bydleli v LA pár kilometrů od nás. Byl to fotograf Flo, francouzskej zabiják Maxime Genin, Jonathan JP a pár dalších. Když jsme přijeli na spot, chvíli jsme si zahráli Game of skate a v uvolněný atmosféře, ve 25 stupních, jsme začali jezdit. Pamatuju si, že jsme natočili sérku s Rišem i Martinem, takže byli oba hned z prvního spotu nadšený.
na tenhle známej spot chodim dost často, jde o velmi provařenej 4 mezera 4 doubleset u letiště v la. nikdy mě ani nenapadlo jezdit na týhle zdi z double setu vedle. myslim, že to zatim dělali jen in-line bruslaři, ta zeď je totiž po pás vysoká. martin tam vrátil tenhle fs 50-50 a nikdo z nás nechápal! big up!
než v ČR, usínali už kolem sedmý a probouzeli se v šest ráno. Po pár dnech si ale na časovej posun zvyknuli a bylo všechno v pohodě. Když jsem řekl v pohodě, měl jsem na mysli tu část s chozením spát – to jsme totiž chodili normálně, nějak kolem půlnoci. Brzký vstávání nám totiž vydrželo celej měsíc, každej den jsme byli venku z postele už před osmou, dali si rychlou snídani a v devět už jsme dávno seděli v autě a cestovali křížem krážem po okolí. Dá se říct, že v LA jsou spoty na každým rohu, ale je těžký se tu orientovat, přeci jen je to město s patnácti milionama lidí, přičemž tu nikdo nebydlí v panelákách jako v Evropě, ale v malejch domečkách, takže si představte, jak je všechno roztahaný, velký a daleko od sebe.
LA ROZKOUKÁVAČKA Kluci tedy dorazili v pátek večer a o víkendech se v LA jezdí hlavně na místech, kam přes týden nesmíte, to znamená kolem kanceláří, bank, a hlavně ve školách. A právě školy jsou to místo, který všichni vyhledávají. V sobotu ráno jsme tedy vstali a vyrazili směrem Westchester, kde hned vedle letiště postavili venkovní
víkendové přeskakování plotu do škol je v usa úplně normální věc, bez toho byste si nikde nezaskejtovali. jumping fences allday!
Po chvíli ježdění se ukázalo dalších pár lidí jako třeba Money Mike, kterýho možná budete znát z videí od kameramana Nigela Alexandra a kluci si začali všímat toho, jak vysokej level ježdění tady je. Hned první den jsme se všichni bavili o tom, jak rozdílný je to v USA oproti ČR. Tady jezdí lidi, který by byli určitě mezi top10 českejma skaters a jediný, co dostávají, jsou slevy v lokálním skateshopu a jsou za to nejvíc vděčný. Úspěch v LA je hodně dlouhá cesta, takže kluci hned pochopili to, co říkám už dlouho, že v ČR je zbytečně sponzorovanej každej, kdo natočil video s kickflipem, a to přesně bylo to, co hned Rišo zmiňoval. Když už mluvím o Rišovi, ten za dobu našeho
původně jsme na tenhle spot šli kvůli skočce, která je hned vedle. nicméně jsem se hecl a řekl, že budu skejtovat na týhle přes rail. je to tak vysoký, že to nejde skoro přelítnout a s rozjezdem z osmiproudý silnice. uf, znovu už bych do toho asi nešel
55
pobytu získal hned několik ocenění, který zmíním v průběhu článku. Když jsme dojezdili v San Pedro High School, vzal jsem ještě kluky na pár spotů kolem, podívat se na Long Beach, zajezdit si ve Wilmington skateparku, což je jeden z prvních parků designovaných Paulem Rodriguezem, a pak už nás čekal jen večerní chill doma. Koupili jsme si pár piv, nějaký jídlo, zapnuli Xbox a dali si sobotní klídeček. Bydleli jsme společně s mýma kamarádama Sylvou a Tondou, kteří pracujou na český ambasádě v Los Angeles a byli tak hodný, že kluky na dobu jejich pobytu nechali bydlet s náma. Doma je vždycky pohodová atmosféra, lepší než na hotelu, a to přesně jsme v LA naštěstí měli. Předpokládám, že máte nakoukaný různý videa a edity z LA, takže víte, kolik je tady různejch skateparků, skateplaz a podobně. Dá se říct, že každej den můžete jít jezdit do jinýho parku a stejně je za celej měsíc neobjedete všechny. V neděli jsme se sešli s naším fotografem Honzou Kaslem, kterýho budou znát hlavně český snowboardisti. Honza je profi fotograf, kterej byl v Americe ve stejným termínu fotit zimní X-Games v Aspenu, a protože data vyšly úplně přesně, přijel pak za náma do LA a strávil tu asi 8 dní, než se vracel zpátky do Prahy. Honza úzce spolupracuje s Vans, takže tohle naplánování bylo úplně perfektní. Bydlel v hostelu na Santa Monice, takže jsme ho jeli vyzvednout na pláž a potom jsme už všichni společně vyrazili do nový plazy kousek od Inglewoodu, kde jsme se zase sešli s Lamontem a natočili pár triků pro krátkej edit. Jedná se o jeden z nejnovějších parků jménem Rowley Plaza a všichni tři jsme se shodli na tom, že je to jeden z nejlepších parků, kde vás prostě baví jezdit nonstop. Po chvíli jsme se vydali směrem do downtown LA a opět už přeskakovali plot do další školy. Jezdili jsme na perfektním kulatým railu z osmi schodů a klasickejch americkejch piknikáčích. Později odpoledne jsme se ještě sešli s Mannym Santiagem, Felixem Arguellesem a pár dalšíma a šli si zajezdit na spot se zídkama na sérky, kde se líbilo opět hlavně Rišovi, kterej začal vracet jeden trik za druhým. Hned během prvního víkendu viděli kluci tolik dobrejch skaterů a spotů, že okamžitě pochopili, o čem tenhle výlet je. Oba mi potom už v průběhu tour říkali, že jim to otevřelo oči a kompletně změnilo jejich pohled na skateboarding a všechno, co se kolem toho točí. Další den se Honza stěhoval ke kamarádovi Jankovi Bartoškovi, kterej se zrovna vracel domů do LA z dovolený v ČR, takže jsme
rišo před centrálou vans v cypress
rišův gap to bs noseslide přišel po pár pokusech a rišo potom zkoušel ještě noseslide bigspin out, ale bohužel vždycky dopadl a neustál odjezd. fotka gap noseslidu každopádně vyšla super
57
Honzovi pomohli se stěhováním a šlo se opět skejtovat. Protože jsme měli jen pár dní, snažili jsme se vstávat a vyrážet co nejdřív, abychom fotili, fotili a fotili.
of skate plus několik jiných editů, takže materiálu máme vcelku dost.
RIŠOVA OCENĚNÍ NONSTOP SKATEBOARDING Po Honzově odletu jsme zůstali zase jen tři a museli jsme fotit s francouzským skaterem a fotografem Christophem Piquardem, kterej byl zrovna v LA propagovat svoje závody Far’n’High, který jsou součástí světovýho poháru ve skateboardingu. Letos jsou naplánovaný na poslední víkend v květnu, a pokud se nemůžete sami do Paříže podívat, lze to celý
Ocenění číslo 1 – Rišo Dokumentátor. Hned první den jsme si všimli toho, že fotí jako o život, takže ocenění fotograf tripu přišlo hned. Každej večer, když jsme přišli domu a Rišo zapnul počítač, jsme s Martinem na facebooku viděli nálože novejch fotek, který Rišo poctivě uploadoval. Dokumentoval všechny místa, kde jsme jezdili... on vlastně dokumentoval úplně všechno, co jsme viděli!
Ocenění číslo 2 – Rišo alias Robot tour. Proč robot? Kamkoli jsme si přijeli jezdit, Rišo byl ten první, kdo skočil na skate. Já s Martinem jsme se v klidu protáhnuli a připravili na ježdění, ale Rišo RoboTury jezdil hned, což mu taky vyneslo tohle ocenění. Ocenění číslo 3 – Mickey Mouse. Tohle vzniklo taky hned na začátku, kdy jsme si všimli, že Rišo po příchodu do jakýhokoli skateparku nasazuje na hlavu GoPro a začíná sám sebe točit. Škoda že sem si ho nevyfotil, protože fakt vypadal úplně jako Mickey, tím spíš, když si jeden z dalších dnů spálil nos a měl ho úplně červenej.
tenhle martinův noční bs lipslide na dlouhym railu ve westchesteru u letiště byl spíš taková rychlovka a martin ho udělal na 2—3 pokusy, aby viděl, jak to na fotce bude vůbec vypadat... nakonec to vyšlo docela dobře! (foto: christophe piquard)
sledovat online. Na tyhle závody jezdí většina českých riderů, takže Christopha už Martin znal z minulých let. Po pár dnech jsem kluky seznámil s lokálním kameramanem Nigelem Alexandrem, kterej točí s Paulem Rodriguezem, udělal video Proof a je majitel největšího skate kanálu na YouTube s více než 130.000 subscribers. Nigel spolupracuje s dalšíma dvěma kameramanama, který mu pomáhají s natáčením, a jsou to Filmer Mannie a Davonte Jolly, se kterejma jsme pro Nigela a jeho YouTube kanál taky natáčeli. Pokud vás tohle zajímá, určitě si je všechny najděte na YouTube a subscribněte se k odběru jejich videí. Zkuste si najít „Hit Squad“, což je přezdívka jejich crew, pod kterou se na YT dají najít jejich projekty. Domluvil jsem se s Nigelem, že pro kluky natočí jejich vlastní profil a udělá s nima rubriku „Have You Heard Of“, díky který je představí veřejnosti v Americe, a třeba jim do budoucna otevře dveře při řešení možnosti přímýho sponzoringu od americkejch firem. Kluci teda točili a točili. Poslední den před odletem oba ještě natočili krátkej rozhovor, ve kterým se každej z nich představil, řekl, jak dlouho jezdí a pár dalších informací. Vy tedy poctivě sledujte Nkalexander7 kanál na YouTube a dívejte se, kdy tyhle videa vyjdou – bude to paráda. My s Martinem jsme ještě natočili pár Game
martine, teď nikam ject nemůžeme, jestli sis nevšimnul, upadlo nám kolo
když jsme přišli na tenhle spot, tak rišo při druhým pokusu o bs lipslide zlomil skate. druhej den jsme přišli s novým skatem a rišo tenhle kickflip bs lipslide vrátil do pěti pokusů – too easy for mickey
59
60
jednu neděli se kluci vydali do orange county, konkrétně do newport beach, kde se sešli s fotografem christophem. nejdřív je ze spotu vyhodili, protože je to nějakej dům pro seniory, ale řekli jim, ze můžou přijít po čtvrté hodině odpoledne. rišo si dal pár flipů na zemi a pak už to byla, jako obvykle, brnkačka a kickflip crooks z dlouhejch 6 schodů přišel na pár pokusů
Ocenění číslo 4 – Rišo Testovatel. Testovatel Rišo se projevil taky hned po příjezdu. Když zjistil, že v USA prodávají miliony věcí k jídlu a pití, který se v Evropě nedají sehnat, začal Rišo testovat všechno, co viděl. Všechny příchutě všech pití, všechny příchutě brambůrek, chipsů, cookies, žvýkaček, sušených mas, dokonce snad zkusil i všechny typy fastfoodu, kterých je v Americe asi 100. Tohle ocenění je fakt na místě, protože nikoho takovýho jsem totiž ještě neviděl.
LA LIFESTYLE Život v LA by asi nebyl pro každýho, protože tempo, kterým tady všechno probíhá, je neuvěřitelný. Za třicet
DAY GOES QUICK Jak jsem několikrát zmínil, vstávali jsme každý den už v osm a domů se vraceli až kolem desátý večer, ale i tak jsme si na konci výletu uvědomili, že jsme vlastně vůbec nic nestihli. Na výlet do LA potřebujete alespoň 3 měsíce, abyste mohli spojit skateboarding, zábavu a trochu cestování. Bydleli jsme zhruba 10 minut autem od pláže, ale ani jednou za celou dobu jsme na pláži, kromě dne, kdy jsme vyzvedávali Honzu, nebyli. Chtěli jsme na výlet do San Francisca, ale nenašli jsme na něj čas. Do Las Vegas jsme se taky nedostali a vypadalo to, že nenajdem ani chvíli na to, abychom si zajeli do nějakýho zábavního parku.
martinův kickflip to fakie ve vans vip bowlu přímo v centrále vans shoes
běžní lidé se po ránu protahují, robotury připravuje náhradního skejta!
dní, který jsme měli, jsme najezdili autem 4.500 km a podle palubního počítače jsme v autě naseděli asi 120 hodin, což odpovídá 5 dnům nonstop řízení. Hodně lidí nemá tohle řízení rádo, já jsem naštěstí jeden z mála, kterým vůbec nevadí. Vždycky cestuju s plným autem kamarádů, takže čas strávenej dojížděním na místa, kde chceme skejtovat, trávíme tím, že posloucháme muziku, kecáme a plánujeme, co budeme zbytek dne dělat a užíváme si pohodový atmosféry a slunečnýho počasí. Nejdřív jsme měli z půjčovny Ford Focus, ale ten po pár dnech bohužel musel být vyměněn, neboť jsme měli lehkej defekt s pneumatikou. Naštěstí jsme potom dostali úplně nový Hyundai, vyrobený 2013 a na tachometru mělo jen 5.000 km, takže jsme byli teprve druhý, kdo tohle futuristický auto řídil, a musím říct, že to bylo supr svezení.
Na co jsme ale čas měli, byla návštěva hlavní centrály Vans v Orange County, kde jsem kluky představil americkým team managerům, ukázal jim prostředí, kde se všechno designuje a odkud se celosvětově Vans řídí. Potom jsme si šli v kanceláři chvíli zahrát do chillout zóny pingpong a kulečník a před odjezdem jsme si zaskejtovali ve VIP bowlu, co je přímo vedle kanceláře Steva Van Dorena, kterej firmu Vans v roce 1966 založil. Steva jsme dokonce v kanceláři potkali a chvíli se na nás díval, jak jezdíme... Když už se blížil odjezd kluků, řekli jsme si, že alespoň zábavní park dát musíme, takže jsme si poslední tři dny rozplánovali tak, že jsme dělali i něco jinýho, než skákali ze schodů nebo trénovali nový triky někde
ve skateparku. Vydali jsme se do Knott’s Berry Farm na celý odpoledne a strávili ho na šílenejch horskejch dráhách, který jsme si užívali hlavně já s Martinem. Rišo s náma nechtěl jít ani dovnitř, za což by možná zasloužil ocenění Rišo Posera, ale nakonec jsme ho ukecali, takže dal pár atrakcí a rollercoasterů s náma, za což mu patří respekt za překonání strachu... Martin byl jako k nezastavení, běhal z jedný dráhy na druhou, hrál všechny soutěže a užíval si svůj „americkej sen“. Tenhle den jsem si všiml toho, že jsou oba na 100% spokojený, a došlo mi, že takovejhle jeden výlet dá lidem z Čech a Slovenska padesátkrát víc než pravidelný cesty do Barcelony, kterejma se člověk nikam dál neposune. Na Kalifornii je kouzelný hlavně to, že je tady každej den hezky, svítí sluníčko, od moře vane lehoučkej vítr a teploty jsou pořád mezi 20 až 30 stupněma, což vás přímo nutí k tomu si vzít skate do ruky a jít to project ven...
THE END Poslední den před odjezdem jsme si konečně vyrazili na pláž, koupili a poslali pohledy, kluci se flákali ve vodě, fotili jsme si pohodičku a užívali hudbu od pouličních umělců, který tam hráli. Strávili jsme na Santa Monice sice jen chvíli, ale i tak to klukům před cestou domů dalo tu potřebnou dobrou energii, aby vydrželi zbytek zimy v Evropě. Jsem rád, že se nám podařilo takovejhle výlet uskutečnit a věřím, že díky tomuhle supr materiálu, kterej jsme přivezli, trošku povzbudíme i ostatní. Uvidíme, co to do budoucna přinese hlavně Rišovi a Martinovi... Velikánský dík patří Honzovi a Christophovi za focení, Sylvě a Tondovi za supr strávenej čas, studený piva v lednici, gambling na Xboxu a PlayStationu a parádní bydlení, klukům za jejich non-stop ježdění, Nigelovi, Filmer Manniemu a Davontemu za natáčení, Lamontovi za skejtování s náma a díky všem ostatním, kdo nám v průběhu cesty nějak pomohli, strávili s náma čas a zanechali v nás parádní vzpomínky.
tomášův gap to rail fs lipslide, určitě největší vražda, co klukům na tripu padla
63
kuba král dává poctivej fs blunt na stairsetu
C E V O KLÍN Podle plánu jsme vyrazili už v pátek ráno a k naší velký radosti nám cestu komplikovaly hromady sněhu, který se již od čtvrtka z nebe sypaly. Díky tomu vzaly za svý veškerý plány o dopoledním focení ve snowparku a hned jsme se přesunuly do hlubokých lesů, který obklopují kilometry místních sjezdovek. Řádně jsme si ten freeriding užili a musíme ho všem doporučit, zvlášť když jsme nikde neviděli žádný tabulky zakazující ježdění v lese, z čehož usuzujeme, že tu s tím místní nemají problémy. Jedině bacha trochu při orientaci, nám se třeba povedlo dojet až dolu k potoku
a vyhrabat se odsud zabralo minimálně dvacet minut brodění po pás v prašanu. Mezitím se v parku sešli lokálové z místní Maximal Animal partičky a už netrpělivě vyhlíželi, kdy tam naše redakční fotovideo parta dorazí. Hlavní maximální zvíře Honza Vorlík začínal bejt mírně nervózní, takže se mu tady tímto ještě jednou omlouváme, ale prašan
pavel jančata a tomáš löttl společně grindujou u lanovky
65
pavel jančata letí methodem přes potok nedaleko sjezdovky
parta lokálů se chystá na první best trick 66
je holt prašan. Po příjezdu do parku a vřelém přivítání, jsme nafasovali permanentky, za který areálu velice děkujeme a šli jsme prozkoumat sjezdovky. Následovala menší fotosession v parku na stairsetu, který patří k jedněm z nejlepších v republice. Game of Board si tu na video dal Pavel Jančata aka Lapel versus Tomáš Löttl z Plzně, a všechno brzy uvidíte na na Boardmag.cz. Kuba Král si pak vyfotil fronblunt a pomalu jsme začali přemejšlet, že bychom se mohli jít podívat po nějakých spotech v okolí. Kousek od lanovky se nachází dva prudší dřevěný raily vedle sebe, místo je to zajímavý, ale lidem se do toho moc nechtělo. Nakonec to ale při večerní session
lukáš chyla a.k.a. ike ve stalefish přes převis na sjezdovce
Jančata s Löttlem hecli a dali si spolu dvojitej grind. Bylo to celkem těžký načasovat a museli to zopakovat asi tak šestkrát, aby se to na fotku povedlo. Ostatní do toho pak šli taky naplno, Kuba Král tam vrátil tailpress, Lukáš Chyla aka Ike zkoušel ollie přes rail až na zem, ale to ho při prvním pokusu zle vytrestalo, protože to byla fakt vejška. Pavel Jančata si dal ještě lipslide a Tomáš Löttl zkusil fróňo. Ubytování na Klínovci jsme měli pořešený v nedaleký vesničce Háj, kde má fotr Michala Biši penzion a nechal nás tam za férových 290 Kč na noc složit hlavu. Výhodou tohodle baráku je, že tu bydlí šejpři a ostatní lidi z Animal party, takže jste hned v centru
dění. No a ještě musíme zmínit naší příhodu, kdy jsme se jeli ubytovat. Podle rady projedeme celým Hájem, první hospoda, druhá, třetí a už místo vidíme, barák s nápisem Šubišák. Řikáme si, aha, to bude ten Bišův penzion a jak si ho zajímavě pojmenovali... Takže naběhnem dovnitř s veškerejma věcma, nejdřív se do chodby vyřítěj nějaký děti a za nima dvě maminky, jedna namalovanou tvář na tygřici, druhá na kočku a že jsme se spletli, že jsme jinde. Vůbec jsme nechápali! Bišovic penzion je ale naštěstí hned vedle, takže vše nakonec dobře dopadlo. Ponaučení – Šubišák neni U Biši. Druhý den bylo v plánu uspořádat B local contest v místním parku. Hned po ránu jsme se zapotili
při instalaci bonkovacího dřevěnýho kůlu, který s sebou vozíme po všech střediscích a máme na něj navlečenýho molitanovýho policajta pro sranda triky. Vždycky nám ho areál doveze na místo skůtrem nebo rolbou, ale to na Klínovci nebylo nějako možný. Naštěstí ale lokálové přišli s kreativním řešením, autem jsem vyvezli kládu na horní parkoviště a odtud za přispění partičky to lanama stáhli do snowparku. Show začala někdy kolem poledního, věcné ceny do závodu tentokráte věnovali Horsefeathers a se soudcováním pomáhal jejich rider Láďa Hrstka. První best trik se jel na malým streetovým žlutym railu, kde nejvíc zabíjel Pavel Jančata, kterej vyhrál bs hardway do grindu 180 out a byl odměněn trikem HF.
Na lokálech bylo vidět, že maj chuť jezdit, celkem zajímavě se předváděl i Kuba Kácha, takovej mladej pankáč, co jezdí s kalhotama zastrčenejma do bot a udělal třeba onefoot boardslide. A dost dobře jiboval i Ondra Kovář, Lukáš Chýla a Káťa Jonášová. Následně se všichni přesunuli na růžovou bednu, která jde nejdřív nahoru a pak rovně. Láďa Hrstka si tu dal exhibičně onefoot grind a boardslide, a překážka
se během zimy mění a k nejlepším překážkám určitě patří stairset. Dále tu mají kluziště, bednu, tři raily a pár menších skoků. Pravda je, že jsme tu byli na návštěvě zkraje zimy, kdy sníh nedovoloval větší pekla, ale normálně tu mají i větší skoky. Tenhle park je domácím hřištěm pro Mišu Bišu a Kubu Krále, který bydlí v nedalekém Klášterci, a tak tu jsou pečený, vařený. Maximal Animal parta má v parku taktéž
ľáďa hrstka a exhibiční one foot grind při best tricku na bedničce
lákala i spousty lokálů. Nakonec byl jako nejlepší oceněn Kuba Kácha za punkovej frontside do tailpresu a dostal čepici a tričko. Třetí překážka byla menší kicker, Káťa Jonášová vrátila čistou fs 360, od kluků padly nějaký rodea, Láďa Hrstka předved 72 a nakonec vyhrál Lukáš Chýla pěknou bs 720, za což jsme ho odměnili mikinou Horsefeathers. Vše pokračovala na místním luxusním stairsetu, kde na vás čeká snad patnáct schodů, street rail, lomená bedna a kink rail. Opět se celkem hecla Káťa, udělala na rovňáku grind fs ven, a nejvíc zabil Pavel Jančata s bs 1 na rail cab 3 ven, takže dostal mikču. A pak už se konečně šlo bonkovat na policajta, kde padalo hodně tři šestek a opět to vyhrál Pavel Jančata s čistou bs 5 bonk a odnesl si hlavní cenu soutěže, bundu Horsefeathers. Pak se ještě vyhlásila největší drška, tu předved Lukáš Chýla, když na žluťáku zkoušel fs na rail a kousnul se mu nose a jentaktak si nevyrazil zuby. A nejlepší slečna byla Káťa Jonášová, sice jediná, která se účastnila, ale dost příjemně nás všechny překvapila. Snowpark maj na Klínovci vcelku luxusní, jeho setup
svoji základnu v přilehlé budce, kde si lze odložit svoje věci a kde si taky můžete dohodnout nějaký lekce snowboardingu. O dopravu v parku se stará přilehlá poma, která ale vyveze jen do tří čtvrtin a úplně nahoru si to člověk musí dojít pěšky. Denní permanentka stojí na celý areál 590 korun, a pokud chcete jezdit jenom ve snowparku, vyjde vás to na 340. Více aktuálních informací najdete na Klinovec.cz. Protože víkend na Klínovci ještě nekončil a fotek z parku jsme měli dost, vyrazili jsme s lokálama po okolí. Kluci měli vyhlídlý nějaký spoty v lese, a tak jsme je postupně objeli. Po pěti sjezdech celýho kopce různejma cestama jsme si vybrali přeskok potoka, kterej si dali úplně všichni a pár pěknejch fotek z toho vzniklo, třeba Lapel tam vrátil method a Ike si dal tailgrab. Všichni se pak přesunuli na jednu ze sjezdovek, kde se dá skočit taková skalka. Kdybyste tohle chtěli vyzkoušet, doporučujeme maximální opatrnost, protože na sjezdovce jsou tuny lyžařů, tak ať se s nikým nesrazíte. Ike si tu dal stalefish, Jančata tu zkoušel znovu method, malej Láďa Hrstka fs 3
a byla tu jezdit i Káťa a poslala tam rovný air, za co si respekt zaslouží. Závěrem nezbývá než poděkovat klínoveckému areálu za to, jak se o nás postarali, speciálně Honzovi Vorlíkovi z Maximal Animal, díky jehož pomoci byla organizace celý naší B local show o hodně jednodušší. A taktéž vás musíme vyzvat k návštěvě tohodle resortu, určitě nebudete vaší cesty do Krušných hor litovat.
ondra kovář bonkuje fs 360 policajta
69
Jan Hůrka: „Původně jsme na tomhle spotě v Hemavanu ve Švédsku natáčeli, ale po pár prvních záběrech jsme dali prostor Domantasovi s foťákem. Ten radikálně snížil nasvícení railu ze šesti na dvě světla, ducktapem přilepil jeden blesk na lampu a šlo se na to. Odjel jsem tu frontlip a můj vůbec první frontblunt na streetu, který právě vidíte na fotce.“ (foto: Domantas Kvedaras)
Pavel Vyroubal: „V půlce týdne se na Paprsku odehrál tenhle photoshooting, který vyhecoval Majk Straka a jezdili tu Filip Gutwirth, TT, Zálejský a lokál lyžař Štivák. Příjemně jsme pojezdili, vlastně jsme testovali tenhle velkej skok těsně po tom, co ho kluci postavili. Díky jim za to. Na fotce mám jistotu fs 7 tail, odjel sem ho na první.“ (foto: Šárka Nováková)
WALL
71
72
Dušan Kříž: „Na začátku února jsme s klukama fotili ve Špindlu na Bedřichově různý spoty. Tenhle zelenej rail je celkem dlouhej, dvanáct třináct metrů, a dal jsem na něm backblunt 27. Vlastně to bylo to jediný, co se mi tu povedlo, protože mi to ten den moc nešlo. Nakonec jsem za to ale rád, zábro je na mostě, na jedný straně silnice, na druhý říčka, prostě danger.“ (foto: Peter Mercell)
WALL
74
WALL Samuel Horniak: „Byli jsme jen tak šredit v Lamači na náměstí a při tý příležitosti vznikly pěkný fotky. Ze začátku to bylo takový divný, protože chodci museli obcházet naše nájezdy, ale pak už se kolemjdoucí usmívali a ani policajti nedorazili, prostě přátelská atmosféra. Frontside lipslide, co mám na fotce, je jeden z mých nejoblíbenějších triků a vypadá po piči... A všichni jste zvaný šredit k nám do Lamače, do Bratislavy.“ (foto: Tomáš Bukoven)
Matěj Novák: „Volal nám Jirka Lausecker, ať přijedem na Špičák, že tam maj super gap. Přijdem tam a stojí tam klasická lausekrovina – jeď na to milion a přežij. Vzhledem k tomu, že to teda nebylo vůbec user friendly, tak jsem nehrotil těžký triky a na design sem tam poslal starej dobrej tweaked. Zbytek dne jsme strávili opalovánim, výlet se tedy podařil a večer jsme zakončili vpíčilajfu.“ (foto: Peter Mercell)
76
Honza Špalek: „Tohle místo je u vodní elektrárny na Dalešické přehradě. Fotilo se to na večer, po Peťově návštěvě v Uherským Hradišti, a jelikož byla tma, museli jsme si to nasvítit autama. Chtěli jsme na spot jet dřív, ale protože nějak pršelo, dorazili jsme až po západu sluníčka. Nakonec to je možná lepší, protože fotka v noci má takovou zajímavou atmosféru. Ani sem neměl čas na rozježdění, takže jsme se rozhodli pro fs 5-0, který hezky vypadá. Vrátil jsem to hned. Po nějakym čase však přijeli policajti, překazili nám skateboarding, za každý auto jsme dostali litr pokutu a jelo se dom.“ (foto: Peter Mercell)
WALL
Caroline Dynybil: „Jela jsem tour s ERGO clothing po Německu a u Warnemünde jsme narazili na tenhle spot, takovej open air sklad dílů určených na stavbu větrných elektráren. Mezi milionem full pipů jsme pak strávili celej den a mně na fotku vyšel frontside transfer.“ (foto: Konrad Waldmann)
Karel Raichl: „Přijel za mnou Peťo Mercell, že něco vyfotíme, tak sem ho vzal na tenhle spot v okrajový části Mladý Boleslavi. Líbilo se mu to, takže jsem tam udělal flip a padlo to do osmi pokusů.“ (foto: Peter Mercell)
WALL
79
WALL
Jakub „Vejce“ Jarolím: „Fotili jsme s Peťem 240 minut, což nakonec nevyšlo, protože sem nedofotil poslední trik. Tak mi aspoň zbyla tahle fotka, je to crail slide na Insight builders spotě v Praze Bohnicích. Jezdili jsme tu chvilinku, dvacet minut, pak začalo pršet, prostě ideální session.“ (foto: Peter Mercell)
Dan Vojtaš: „Tenhle rail v Havířově sem viděl poprvé pár dní před focením, takže jsme ho chtěl hnedka zkusit. Z fleku mi připadalo reálný tam něco vrátit, ale stejně jsme se na tom sekli asi na hodinu. Rozjezd byl z kopce a zábradlí do kopce, takže jsem musel bojovat a párkrát třeba spadnul do škarpy. Už mi pak docházely síly, ale nakonec jsem dokázal těch dva a půl metru do kopce smith grindem vyjet a vytrhnout to až úplně nahoře.“ (foto: Peter Mercell)
81
bs bluntslide u sparu, takovýho menšího obchodního centra v český lípě (čas 12:17)
240 MINUT
DAVIDA
KOTYZY CTILETÝ DAVID KOTYZA Z ČESKÝ LÍPY. SOUBOJ SE STOPKAMI DNES VYZVE DEVATENÁ Ý VĚNUJE SVŮJ ČAS I STUDIU PODNIKATELSK TENHLE TÝPEK KROMĚ SKATEBOARDINGU Í. MLÁD ENÍ LOUŽ AVBIČKA NA PROD ŠKOLY, COŽ JE PRO NĚJ TAKOVÁ DVOULETÁ NÁST A. C1RC Á ČESK I NOVĚ A ET DAVIDA SPONZORUJE NUGG
text: Radek, foto: Peter Mercell
transfer to bs boardslide u jídelny průmyslové školy (čas 14:26)
83
nollie fs heelflip do banku na hřišti zš sever (čas 12:52)
Tahle dvěstěčtyřicítka se fotila na podzim, už tehdy sme tušili, že jaro nezačne 21. března. David měl za sebou celkem náročnou sezonu, snažil se hodně točit a produkovat edity. Zároveň se nevyhýbal závodům a poctivě objížděl všechno, na co mu peníze stačily. Snahu mu lehce narušilo zranění kotníku, takže si na chvíli musel dát pauzičku, a jeho prioritou pak bylo Mistrovství republiky na Štvanici. No a pak už s chladnoucím počasím jen vyhlížel zimu, učil se do školy, zewlil s klukama a s přítelkyní... V den focení se David šel nejdřív rozjezdit do skateparku, aby se pořádně rozehřál. S 240kou se začalo přesně úderem poledního, a to u malýho Sparu na Holáku v Český Lípě. David k tomu říká: „V parku jsem si zkoušel blunt na tyči, docela to tam padalo, a tak sem si věřil, že ho udělám i na tom prvním spotu u Sparu. Navoskoval jsem si tam takový kovový svodidla na kraji silnice a padlo mi to během chvíle a mohli jsme pokračovat dál.“ Takže máme nějakých sedmnáct minut po dvanáctý a kluci se přesunují na další spot. Autem si přejeli k základní škole Sever, která se nachází, jak už název napovídá, v severní části města. Tahle čtvrť je takovej místní Bronx, obyvatelé jsou z velký části tmavší
pleti a i při focení se kolem seběhla partička a „more mě taky cvakni“ se dožadovala zvěčnění na stránky časáku. Na místním školním hřišti jsou dva spoty, ten první je takový gapík do banku a David měl velký plány: „Chtěl jsem swičhel nebo nokik, ale to sem si nakonec rozmyslel a udělal nollie halfcab heelflip. A taky mi tam padnul do pár pokusů.“ Za deset jedna se tak kluci posunují na vedlejší spot, což je taková branka u hřiště. Ve svý podstatě je to díra v plotě, která se dá proskočit. David: „Rozjezd teda nebyl nejlepší, bylo tam hodně hlíny, ale jelikož sem to opravdu chtěl vrátit, tak se mi to nakonec povedlo a netrvalo to víc jak půl hodinky.“ Hoďka třicet za náma, tři spoty nafocený, takže milion času na improvizaci. Kluci se vydali zpátky na Holák, na takový banky. Bohužel místo okupoval nějakej magor, kterej nechtěl povolit skateboarding a muselo se dál. Následující spot, lavička, kluky taky moc neuspokojoval, takže se nakonec přesunuli na asfaltovou bouli u jídelny průmyslovky. Peťo Davida nutil, ať předvede footplant o strom, ale to se prostě nedalo. „Padla myšlenka, že bych moh radši udělat transfer boardslide, že by to nemuselo vypadat špatně. Peťo mě do toho celkem hecnul a po pár
ollie až na cestu, východ ze hřiště zš sever (čas 13:25)
pokusech to tam bylo. Čekal jsem, že to bude horší, že zlomim skejt, ale příjemně mě to překvapilo.“ Je půl třetí, David má za sebou všechny čtyři triky a z jeho 240ky se stala taková 150ka. Ale nemělo cenu to ještě zabalit, zbývající časový limit se kluci rozhodli věnovat honbě za nějakou bombou. Takže se vydali do mateřský školky, kde je osm schodů
s úzkým zábradlím, kde chtěl David udělat crooked. Snahu o tenhle trik zhatila po čtvrthodince nepříjemná paní, která se vynořila odkudsi z vnitra budovy a hned začala vyhrožovat policií. Kluci se radši hned zdekovali, a to rovnou na poslední spot. „Přijdem tam a já začal bejt hrozně línej a zničenej, takže sem řek, že už nic dělat nebudu, hehe.“ Závěr dne obstaral modeling při focení portrétové fotky, kterou si kluci zajeli blejsknout na vyhlídku pod Špičák. David k tomu doplňuje: „Potkali jsme tam takový squattery, který byli od pohledu příjemný. Měli tam rozložený stany a kolem pobíhal hlídací pes. Vypadali fakt zvláštně, tak sem jim dal bagetu s pomazánkou a moc jim chutnala. Peťo mě furt aranžoval do různých póz, byl jsem jen v tričku a byla mi strašná zima, vůbec se mi to nelíbilo. Ale celkově den byl úplně nejlepší, spolupráce s Peťem super a myslim si, že se to povedlo. Kromě toho prvního bluntslidu jsem na těch zbejvajících spotech udělal úplně jinou věc, než sem původně chtěl, to mě mile překvapilo. Myslim si, že udělat čtyři triky za čtyři hodiny, pokud si nevyberete úplnej hardcore a zvolíte to, co máte na litry, by neměl bejt problém. Já jsem toho příkladem, hehe.“
85
ONE DAY ONE RESORT
NA PAPRSKU TO MÁME RÁDI, A TAK JSME SE ROZHODLI AREÁL PODPOŘIT ZAŘAZENÍM DO RUBRIKY ONE DAY, ONE RESORT. TO ZNAMENÁ JEDEN RIDER MÁ JEDEN DEN NA TO, ABY UKÁZAL, CO V NĚM A RESORTU JE. NO A KDYŽ JSME PŘEMEJŠLELI, KOHO OSLOVIT, NAPADNUL NÁS ONDRA PORKERT.
fs boardslide na street railu
wallie to lipslide
Ondra Porkert jezdí v český juniorský reprezentaci, a tak je jeho kalendář velmi nabitej. Focení se tedy muselo domluvit dva týdny dopředu, na úterý, protože jindy prostě čas neměl. Tim pádem to byl velkej risk a mohlo se nám stát, že ve vybraný den nebude vůbec příznivý počasí. A noční můra se nakonec stala skutečností. Při naší návštěvě padla brutální mlha, kterou pak sice rozfoukal vítr, ale ten zas fičel rychlostí vichřice, a tak se ani skákat nedalo. To je lajf... No ale nechme už povídat Ondru, ten vám z první
ruky řekne, jak si to užil: „Paprsek je super, maj tu skvělý překážky, velký skok, v Čechách jsou vlastně jen dva takovýdleho rozměru. Parádně se tu jezdí a ve snowparku ani nebývá moc natřískáno. Jediná škoda, že nám nevyšlo počasí. Plánoval jsem, že udělám nějaký switch rotace, hezký triky na fotku a frontside 10 na velkym skoku. Nakonec to dopadlo tak, že v největší mlze jsme začali s jibama. Nejdřív sem dělal koukanej fs boardslide na oranžovym railu, to šlo rychle. Pak jsem dělal bs 1 crail ze zelený
grind bs crailgrab out
fs 360 na největším skoku
roury, tenhle trik mám zmáklej. Pak přišlo na řadu boro na wallridu a potom sem třeba skákal do zelený hokejky až za půlku do bora, to bylo docela těžký, protože jsem to zkoušel poprvý. Nakonec jsme si nechali skok, mlha už nebyla, ale foukal vítr. Chtěl jsem to zkusit, takže poprvý jsem si dal rovňáka a pak fs 3. Kdybych to měl shrnout, tak jsme měli strašně těžký podmínky, ale snažili jsme se něco vytvořit a neodfláknout to. Byla u toho s Peťem sranda, takže den to rozhodně nebyl zbytečnej.“
text: Radek, foto: Peter Mercell
P A P R S E K ONDR A PORKERT
87
COMING SOON
bs noseslide na céčkovym railu u fotbalovýho stadionu v liberci nebylo vůbec jednoduchý dojet až na konec
Zima skoro za náma, jaká pro tebe letos byla? Úplně nejlepší. Pořád jsem jezdil, hodně v parku ve Vítkovicích a párkrát navštívil i Rejdice nebo Jedlovou. Fotil jsem streetový spoty, objel pár závodů, prostě klasickej zimní program. Největší radost mám z toho, že jsem po dvou letech po operaci kolena mohl odhodit velkou čtyřbodovou ortézu a díky tomu se naučil nějaký nový triky. Teď mě to ježdění baví o hodně víc. U nás v Praze je to v zimě vždycky na piču. Jak u vás v Jablonci? Kolik dnů tam třeba v lednu a únoru svítilo sluníčko? Hele, abych řek pravdu, i tady to bylo letos dost na hovno. V lednu svítilo tak čtyři dny, to byl masakr, a podobně v únoru. Co se sněhu týče, zima tu nebyla špatná, taková klasika bych řekl. Už asi tři měsíce v kuse se dají jezdit po městě streety. Brousíš dost raily, to ti funguje, ale jak seš na tom na kickerech? Tak snažím se na nich skákat, třeba ve Vítkovicích mi to jde. Ale od tý doby, co sem si v Příchovicích udělal na skoku koleno po přeletu dopadu, sem si na skákání vytvořil nějak blok a začaly mě bavit víc raily. Postupně se ale k tomu lítání vracím, letos se mi podařila odjet pětka, sedmička, ale spíš se snažim o stylovky jako protažená bs 1, trojka, z čehož mám vždycky super feeling. Rozhodně to nehrotim do žádnejch závodů, protože od toho jsou tady jiný kluci. Co děláš, abys ten svůj blok odblokoval? Máš nějakej rituál před rozjezdem na skok? To ne. Ten muj strach odchází postupně, čas všechno
napraví. Raily tě stejně po nějaký době začnou nudit, takže když si pak můžu skočit, tak do toho jdu. No, já sem ani neměl moc příležitostí skákat, ale jak jsou teď ve Freestyle Area ve Vítkovicích super skoky, tak se mi to na nich všechno vrací. Předtím jsem mohl vyrazit jedině do Příchovic nebo do Rejdic, kde mě ty kickery tolik nebavily. A protože se mi ten úraz stal v Příchovicích, tak tam už nikdy skákat nebudu. Jsou i nějaký raily, před kterejma si vyměk? To se mi ještě nikdy nestalo. Vždycky, když k něčemu s klukama na streetu přijdem, hned na začátku si řeknem, jestli to dáme. Když je to úplná hovadina, tak to ani nezačnem stavět náskok. A pokud už náskok postavíme, tak sem nikdy nevyměk a jdu do všeho. Railů se prostě nějak nebojim, je mi to na nich jedno, cejtim se na nich nejlíp. Zrovna teď se chystám na takovej triple kink, tak sem zvědavej, jak to dopadne. Bude to muj první street triple v životě. A s jakym railem ses kdy nejvíc potrápil? Třeba zrovna s tim céčkem, který jsme fotili pro tenhle rozhovor. První den jsme stihli za dopoledne tři spoty, takže jsme v dobrý náladě vyrazili na to céčko. A normálně se mi stalo, že asi jak sem byl úplně vyždímanej, tak jsem to nedal. Museli jsme se tam vrátit další den a na nějakej dvacátej pokus to padlo. Někdy to prostě trvá... I když sis to koleno udělal na skoku, tak si stejně myslim, že prásknout se vo železo bolí víc než o sníh. Co zranění z jibování? Tak měl sem asi třikrát zlomený žebra, a to je asi tak všechno, víc nic. Žebra nejsou tak strašný, akorát tři
A B KU
text: Radek, foto: Peter Mercell
PETR V TÉTO RUBRICE PŘEDSTAVUJEM LIDI, O KTERÝCH SI MYSLÍME, ŽE JIM PUDE KARTA. PRÁVĚ TAKOVÝ JE I KUBA PETR, RODÁK Z ČESKÝ LÍPY, KTERÝ VŠAK POSLEDNÍ DVA ROKY ŽIVOTA ŽIJE V JABLONCI NAD NISOU. JEZDÍ UŽ OSM SEZON, KDYŽ BYL MLADŠÍ, TAK SE V JUNIORSKÝ KAT EGORII V ČESKÝM POHÁRU CELKEM DOB ŘE UMÍSŤOVAL. V DNEŠNÍ DOBĚ SE SNAŽÍ PŘEDEV ŠÍM ŠREDIT A NA PRKNĚ TRÁVÍ VŠECHEN VOL NÝ ČAS, CO MU PO INDIVIDUÁLNÍM STUDIU VYŠ ŠÍ ODBORNÝ ŠKOLY MEZINÁRODNÍHO OBCHOD U ZBYDE.
89
tejdny nemůžeš moc mluvit, smát se, dejchat, hehe. Radši sem při tomhle zranění nejezdil, protože je to celkem nebezpečný, žebrem se dá propíchnout plíce... Když jsem byl malej, každej rok sem si na skejtu udělal kotník, což mě potom od skateboardingu taky celkem odradilo. Jezdíš K2 snowboards. Držej tyhle prkna? Nedovedu si představit, že bych někdy měl jezdit na jinejch prknech než na ká dvojce. Už čtvrtym rokem jezdim model WWW, je to jibová deska, hodně hravá a žádnou jinou nechci. Vázko mám Formula a boty Darko. Úhly mám plus osmnáct vepředu, mínus patnáct vzadu. Když jsem byl menší, měl sem nohy hodně od sebe, myslel jsem si, že je to dobrý. Ale
nějak pojede dál. Nevýhodou Severáku je taky malej kopec a že tam nesvítí sluníčko po obědě, takže je to hodně zmrzlý. Kdybych to spočítal, jezdim tak pět dnů v tejdnu. Pokud jedu někam do Rakouska, tak se to prodraží, ale když zůstanu v Čechách, měsíc pořídím tak za tři tisíce. Musíš chodit někam na brigádu, nebo natahuješ doma ruku? Celý léto vydělávám, abych měl za co jezdit. Protože sem studoval střední stavební průmyslovku, tak jsem dělal vždycky někde na stavbě. Teď, jak sem na škole, která je zaměřena na ekonomiku a jazyky, tak chci v létě dělat něco tady v tom směru. Každopádně bych nejradši vypadl někam do Kanady, stačilo by i Německo,
postupem času sem zjistil, že když si dáš nohy víc k sobě a máš tak menší stance, tak se ti líp odráží do triků. Sice nemáš takovou stabilitu, ale už sem vyježděnej a tolik mi to nevadí. Když už nechceš jezdit nic jinýho než K2, tak to se musíš sakra snažit, aby tě nevyhodili! Hehe, já se snažim, co to jde. V K2 teamu je dost lidí, co zabíjejí, hlavně mlaďáci se teď rozjeli celkem dost, tím pádem mě to taky motivuje a snažim se to nejvíc hrotit. Team manažer Marvin je jeden z nejlepších lidí, který sem kdy poznal. Ví, jak dělat snb business, a tím posunul K2 v Čechách tam, kde to mělo už dávno bejt. Vážím si ho. Doufám, že spolupráce bude probíhat i nadále. Jablonec má tu výhodu, že na kopec jedeš MHD, takže sezonu asi pořídíš za levno. Kolik dnů tak jezdíš a kolik tě to stojí? Nákladný to neni, zvlášť když se snažim jezdit street ve městě. Deset minut autobusem od baráku mám snowpark Severák, kde to bylo začátkem zimy brutálně rozjetý, kluci se o to dobře starali. Teď tam ale něco skříplo a už se park neudržuje, takže doufám, že to
tam makal a pořádně se naučil jazyky. A ještě chci říct, že dobrá brigoška je i koučování na snb campech. Člověk si nejen zajezdí, ale ještě vydělá i nějaký peníze. Co to děláš za školu? Myslíš si, že vzdělání se vyplatí, nebo si spíš chozenim do školy prodlužuješ studentský léta ke snowboardingu? Studuju v Jablonci na VOŠ mezinárodního obchodu, a abych řek pravdu, spíš si tím prodlužuju studenstký léta. Řikám si, že do práce pak budu chodit celej život. Ale škola mě teď docela baví, je to něco úplně jinýho než to stavebnictví, je to daleko zábavnější a asi sem se v tom našel. Takže se dokonce sám od sebe učim, hehe, už sem trošku dospěl. Tvoje holka jezdí na freestyle lyžích. To teď dělá docela hodně lidí. Je u vás v Jablonci víc freeski než snowboarderů? Tak za poslední dva roky se ty lyže docela rozjely, teď už ten poměr bude tak půl na půl, a když sem to dneska viděl ve Vítkovicích, tak těch freeskierů tam snad bylo víc než snowboarderů. To sem čuměl. Nenutí tě stará jezdit na lyžích? Nene, to já jí nutim jezdit na snowboardu. Dokonce teď
k Vánocům dostala snowboard, takže se na něm snaží jezdit. Freestyle lyžování dělá docela dlouho, nějakejch pět let, ale taky si udělala jako já koleno, dokonce obě. Tak to je jasný, dvě lyže, dvě kolena, hehe. Přesně tak, teď jsme na to kápli, hehehe. No a po těch zraněních si jenom jibuje, jezdí pohodičku a teď se snad obuje do snowboardingu. Já to chci snad víc než ona, mně se lyžování moc nelíbí. I když popravdě, já od tří let jezdil u nás na kopci každou zimu na lyžích, a díky tomu sem se pak dostal ke snowboardu. Hele, jak se ti fotilo tady na ten tvuj coming soon profil? Objeli jsme celý Jablonecko a Liberecko, snažil jsem se nafotit dobrý místní spoty. Den před příjezdem
nosepress pod dohledem ještědský horský služby
fs boardslide výtrh u gymnázia v jablonci nad nisou
91
polejam bs tailgrab out na severáku ve woodparku
92
Peťa Mercella jsem všechno navštívil a připravil náskoky, aby to pak odsejpalo a mohli jsme hned jezdit. Na prvnim spotu jsme byli na takovým railu na zdi, kde jsem dal bs blunt, to bylo do tří pokusů hotový. Druhý místo se nacházelo nedaleko, je to vlastně ve snowparku Severák, kde kluci v létě vyrobili dřevěný překážky v lese. Na pool jamu, kterej jsem jezdil poprvý, jsem udělal na pátej pokus bs 180 tail. Třetí spot, rail v Jablonci, jsem taky nikdy nejezdil a snad jen Polák Wojtek Pawlusiak tam něco dával. Nejdřív na to nebyla žádná rychlost a myslel jsem, že to můžem zabalit, ale nakonec se to nasolilo a na desátej jsem
odjel frontside boardslide výtrh do banku. Měl jsem z toho fakt dobrej pocit, jel sem ve fróňu dost daleko a pořádně jsem si to v tom užil, hehe. Pak bylo to céčko v Liberci, který přišlo až další den, ale večer jsme si ještě zajeli do Mařenic připravit náskok u kostela. Druhej den tam teda přijedem a hned týpek na druhý straně ulice, že zavolá starostu. Ten se přiřítil během minuty a vyhodil nás. Z toho jsme neměli vůbec radost, chtělo to další fotky, takže jsem jel na rychlovku k horský službě na Ještěd. Tam mi naopak kluci z horský ještě fandili a hned na první padl fs nosepress na zábradlí jejich základny. A pak jsme se vrátili
Jedete si na rande... Hehe, přesně takovýhle rande u nás probíhaj. Buď jdeme na prkno, nebo na longboard. Ale jinak každý léto, teda poslední čtyři roky, jezdím na Dachstein, kde mě to baví, a nehledám už žádný jiný letní parky. A když Dach zavřou, dám si na měsíc pauzu, a pak v Německu otevřou halu Snowtropolis. Loni jsem tam strávil dva měsíce a dobře sem si tam potrénoval jiby. Nezaskáčeš si, ale na léto je to dobrý. Když sem byl mladší, tak jsem se snažil trénovat doma na zahradě na kartáčích a na bedýnce, ale to tě postupem času omrzí, a i to docela bolí. Přednost dávám sněhu.
na céčko, kde jsem to přejel v bs noseslide, z toho jsem měl fakt radost. Za den a půl jsme stihli pět spotů, což na streetu takhle rychle většinou nejde. Chystáš se z letošní zimy udělat nějakej edit? Udělám si jeden takovej parkovej, z Vítkovic, z Jedlový a dalších míst. Na streetu mě uvidíte v Lazy Days, což je takový severočeský video, kde mám part na dvě minuty. Jezdí tam taky známý jména jako Ondra Bauer, Darek Bergman, Kuba Šimůnek, Lukáš Bendák a tak, je to docela našláplý, už proběhly dvě premiéry po klubech a mělo to celkem úspěch. Co léto, chytla tě taky longboardová vlna, nebo seš spíš real skater? Tak longboardová vlna mě rozhodně nechytla. U nás na tom ale jezdí úplně každej. Mě to tolik nebaví, jak by asi mělo, protože se v tom nedá nikam posouvat. Jezdit a měřit si nějakou rychlost nebo tak mě nikdy moc netáhlo. Do klidu si skejtuju a myslím, že dobrá věc je freebord, je to takovej snowboard na silnici. Jedno léto jsem na tom jezdil každej den, dneska nemám s kým jezdit a samotnýho mě to prostě nebaví. Loni jsem si od Pankera pořídil cruisera, to je dobrej dopravní prostředek. Moje holka má longboard, takže se s ní chodim projet třeba k přehradě.
Co nějaký další sporty? Kvůli kolenu jezdim dost na kole, abych ho naposiloval. Jinak mám ke sportu kladnej vztah, nebojim se ničeho. Plavu, hraju tenis, hokej, fotbal a podobně. Tahle rubrika coming soon představuje ridery, o kterých si myslíme, že to maj šanci někam dál dotáhnout. Jaká je tvoje představa o budoucnosti? Celkem jasná. Každej rok chci natočit streetovej part, dostat se s tim do nějakýho videa a nafotit spousty fotek, abych měl památku na stáří. Nehodlám to dotáhnout někam na olympiádu, vim, že pro mě tahle šance tady neni, ani mě to v tomhle závodnickým směru moc netáhne. Takže spíš točim, fotim, to mě baví nejvíc. Nejdůležitější pro mě je a bude mít dobrej pocit z ježdění. Chci se tím bavit do stáří. Tak si dej díky a čau. Nejvíc děkuju mojí rodině, pak mý holčině Zuzce, všem real kámošům a vám Board partě. Taky sponzorům, Marvinovi z K2, Filipovi z Nuggetu a Jirkovi ze Streetmarketu. To je vše. Lidi, užívejte snowboardingu a neseďte doma za počítačem. U nás na Liberecku je to v poslední době trend. Najde se dost lidí, kterým když napíšu, aby šli jezdit, tak radši hrajou hry. Přitom hory máme za barákem. Měli byste se vzpamatovat!
bs blunt na railu v horním maxově
portrét u kostela v mařenicích, odkuď kluky přišel vyhodit sám starosta
laci kobulský ve vrchlabí na místní hokejce vrací bs blunt
94
MINIPROFIL
Na začátek řekni pár slov o sobě. Je mi dvacet tři let, jsem ze Slovenska, z Prešova a odmala mi nešly žádný sporty. Ve fotbale jsem byl dřevo, ale v pubertě jsem začal jezdit na snowboardu a windsurfu, to mi šlo, a tak jsem u toho zůstal až dodnes. Momentálně studuju v Praze vejšku, ekonomku, a doufám, že se mi to podaří udělat a bude ze mě někdo. Někdo? No abych nemusel ve svých čtyřiceti žít o rohlíku s máslem... Nejradši bych chtěl mít nějaký svůj byznys, nejlépe ze sportovní branže. Lidi tě teď nejspíš znaj z editu tvýho megacrashe ve Špindlu, co onehdá proběh webem. Měl si nějaký reakce od kámošů? Lidi zjišťovali, jestli jsem to přežil. Celkem se o mě báli, já se taky lek, když jsem to viděl. Naštěstí se mi nic nestalo, přepad sem v pádu přes desku a neměl z toho ani modřinu, nic mě nebolelo. Prostě jsem si tam na konci dal takovej parkurovej kotrmeleček... Prostě novej sport, hehe. Jak ses dostal ke snowboardingu? Můj táta je velkej sportovec, za což mu děkuju, a odmala mě s mámou vedli tímhle směrem. Mně to ale nešlo, byl jsem dřevo, ale celkem mě to bavilo na lyžích. Před deseti rokama jsem objevil freestyle, chtěl jsem skákat, což tehdy znamenalo snowboard. A ruku v ruce s tim šel ten životní styl a všechno. Je těžký se sebrat a odejít z domova? Do Čech? Neni. Od nás z Prešova, z mýho ročníku, sem šlo studovat spousta lidí, takže kdybych šel kamkoliv jinam, tak bych měl kolem sebe podstatně míň kámošů. Studium u vás platí Slovákům naše slovenské ministerstvo zahraničí, můžeme zkoušky dělat ve slovenštině, z Prahy jezdí pravidelný spoj domů... Kde teď a co poslední dobou nejvíc jezdíš? Jezdim ve Špindlu, jsem tu celou sezonu, učím tu v jedný škole. Když je o víkendech čas, vyrazím na závody nebo na shootingy. Co se triků týče, hodně dávám jiby a každou sezonu se snažim dělat jiný věci, teď třeba rotace do a ven, to je moderné, hehe. A do toho se snažím skákat skoky, mně se líbí být univerzální, rád si dávám trojky se zajímavýma grabama. Hele, jak můžeš dělat instruktora ve Špindlu a studovat v Praze? Z tou ekonomkou se to dá skloubit. Když si to líp naplánuješ, tak stačí chodit na zkoušky. Občas se ve škole musíš objevit, ale když si vybereš dobrý učitele, neni potřeba řešit docházku. Máš závodní ambice? Hmm, rád se závodů účastním. Nemám potřebu se dostat přímo na olympiádu, ale chci bejt vidět... Samozřejmě že jezdím hlavně pro sebe, ale sem i rád, když se daří. Podle mě je každý rád, když tě lidi uznaj za to, co děláš.
Vidět musíš bejt i kvůli sponzorům? Tak okrem Guess, G-Star a Hilfiger jezdím za Bataleon, Switchback a AWSM, ale na akce by sem jezdil i bez toho, protože mě to baví. Co si letos v sezoně natočil? Byl jsem v Moskvě na tripu, projel jsem tam místní snowparky a nějaký záběry mám, skloubil jsem procvičení ruštiny, turistiku i snowboarding. Jinak se ale snažim i stát za kamerou, naučit se stříhat, takže vyrábim takový edity pro AWSM. Jo a jak mi teď přišla od Bataleonu deska Global Warmer na 2014, tak mi strašně sedla, hned první den mi padaly triky, a tak jsem z toho udělal edit. No a muj sen je jednou natočit čistě streetový part. Tvoje parta, home resort. Pozdrav, pochval... Homeresort je Špindl, to je tady v Česku taková základna. Pořád se tu něco děje, někdo tu jezdí. Park sice zaostal za ostatními, například za Vítkovicemi či Klínovcem, ale pořád je ten špindlerovskej v topu. A pozdravy kámošům? Já nejezdím s nějakou konkrétní partou, já se naučil snowboardovat sám. Když někde sem, tak si zajezdim s každým. Takže děkuju všem, s kterýma si dokážu popovídat a který si nemyslej, že sem dement, hehe. Hele, jaký jsou zbylý dvě přání od tý zlatý rybky, cos chytil. První si předpokládám použil ve Špindlu při tom pádu dropu... Takže i to druhý přání bude, abych všechno přežil ve zdraví, a třetí, abych se dokázal pořád bavit, aby sem byl stále spokojený s tím, co dělám.
text: Radek, foto: Peter Mercell
LACI Ý K S L U B O K TATĚ MÍT KAŽDÝ Z VÁS. MINIPROFIL V BOARDU MŮŽE VE SVÝ PODS DUŠI, DÁT DO TOHO TOMU T STAČÍ SE SNAŽIT JEZDIT NAPLNO, UPSA ST DÍVAT RADO BUDE SRDCE. PAK SE NA VÁŠ SNOWBOARDING BLAHEM ZAOSTŘÍ, NA RAMA KAME A OBJEKTIV KAŽDÝHO FOTOGRAFA ČI KOBULSKÝ, LACI I JE AŘ SRDC LE ABY TU KRÁSU ZVĚČNIL. A TAKOVEJH EDAKTOR ŠÉFR NÁŠ ALE J, MATE KTEREJ SE TEDA KŘESTNÍM JMENUJE ČE. KOVÁ A HO STEJNĚ PŘEJMENOVAL NA BRAŇ
PŘED 10 LETY dobeš, dlauhý, černík, samek
hubálek, vida, doležal
BOARD 62
PŘED DESETI LETY DÁVAL NA OBÁLCE NA KRUTYM ČENKOVICKÝM RAILU HUGO HUBÁLEK BOARDSLIDE DO FAKIE A VĚC TO BYLA OPRAVDU PEKELNÁ. V ROZHOVORU UPROSTŘED ČASÁKU PAK ŘÍKÁ, JAK SE SNAŽÍ ROZJET VLASTNÍ SKATESHOP.
SHOPS
Na Donovalech měli již před deseti lety snowpark, jak vypadal, zjistíte právě v Boardu 62. Nové Hamry v Krušnejch horách je pěkná backcountry lokalita a parta Lágoš, Janda, Doležal si tu postavila roadgap. Burton European Open se tenkrát jel v Livignu a Martin Černík si tu v rampě vyjel pátý místo. Citijump ve Strakonicích přilákal na místní náměstí slušný davy lidí, vyhrál Skandera před Hubálkem a Doležalem. V článku Haly jsme se podívali, jak
se dá v zimě pod střechou skejtovat v Olomouci, Frýdku-Místku, Hlučíně nebo Vídni. Rekapitulace snb závodů zimy zaznamenala jména riderů jako Samek, Raul, Suchanová, Vida, Dlauhý, Paulíček nebo Mikyska. Skateparáda představí triky Líra, Štáfka, Vodvářky, Tomšovskýho, Minola a Maxima, pak je něco o hudbě, výuka stalefish a mctwistu na snowboardu, profil Romana Dlauhýho a Tomáše Potůčka.
Nové kolekce výhodně s kartou Snowboardel Sphere
REVOLUČNÍ Revoluční 3, Praha 1 ČERNÁ RŮŽE Na Příkopech 12, Praha 1 ZLIČÍN Metropole Zličín, Praha 5 LETŇANY Veselská 663, Praha 9 OUTLET Průmyslová 440, Praha 10 PLZEŇ OC Plaza, Radčická 2 OSTRAVA 28. října 25 OSTRAVA Avion, Rudná 114/3 OLOMOUC OSC Olomouc City ZLÍN Zlaté Jablko, Bří Jaroňků 4079
Senovážná 6 | Praha 1, tel: 224 212 854 Galerie Butovice | Praha 5, tel: 234 141 045 Evropská 331 | Praha 6, tel: 235 363 151 www.snowboardel.cz | info a webshop
Swis, Masarykova 3124/32, Ústí nad Labem, 475 207 155 Tritone, nám. T. G. Masaryka 314, Chotěboř, 607 756 910 Nugget skate & snow shop, Orlí 11, Brno, 542 211 693 Horsefeathers, Minoritská 12, Brno, 541 212 114 Matrix, Kapucínské nám. 2/4, Brno, 542 211 927 Subform, Zámečnická 4, Znojmo
96
Tornádo Černá růže, Na Příkopě 12, Praha 1, 221 014 428
Puerto boardshop, OC Letňany, Praha 9, 284 052 143
Free Style Sport, Vodní 121, Uherské Hradiště, 572 540 847
69 snow&skate, Navrátilova 7, Praha 1, 296 326 969
Horsefeathers, Klatovská 20, Plzeň, 377 323 890
Subform, tř. T. Bati 201, Zlín, 577 220 645
Bugaboo, Všehrdova 27, Praha 1, 257 317 172
Peace board store, Lannova 41/63, Č. Budějovice, 777 330 732
Rock‘N‘Roll, pasáž Světozor, Vodičkova 41, Praha 1, 224 235 790
Temple board store, Kněžská 10/373, Č. Budějovice, 777 788 793