BOARD 126
FULLCONTACT S K2 | OPERACE NEMOCNICE | ROZHOVOR PEPÉ SAMEK | MAKING OF YKGM2 | DOMA JE DOMA: KLÍNOVEC | RIP CURL SEARCH PETŘÍN | GO TO HALL | Z DENÍČKU REPRETALENTA | HORSEFEATHERS BEST TRICK
číslo 126 únor 2010 ročník 17 69 Kč 3,29/99 €/SK
126
ROZHOVOR PEPÉ SAMEK
FULLCONTACT S K2 | OPERACE NEMOCNICE | DOMA JE DOMA: KLÍNOVEC | GO TO HALL | RIP CURL SEARCH PETŘÍN
tadej valentan
powderturn
777 (/23%&%!4(%23 %5 0(/4/ ¬*/(.¬3#!24(
WATER-REPELLENT PERFORMANCE MEETS TIMELESS HOODY STYLE
ACTION: ACTI ON: FRODE FROD E SANDBECH SANDBE SANDBECH CH
WATER REPELLENT
H2OODY
NIKE 6.0 TEAM MASON AGUIRRE . KEVIN PEARCE . LOUIE VITO . MIKKEL BANG PEETU PIIROINEN . GREG BRETZ . MATT LADLEY . TREVOR JACOB ELLERY HOLLINGSWORTH . ELENA HIGHT . SPENCER O’BRIEN
STALEFISH - SNOWPARK NZ
LOUIE IN THE
L.COM R U C IP R T A E R O SEE M
LIVE THE SEARCH
©Jérome Tanon
Check F@QLO in the latest Rip Curl movie
&
Pepé Samek si s veškerou skromností na rozhovor moc nevěřil, a pořád jako že neví, a jestli to vůbec zvládne a tak. Ale nakonec zaťal zuby a pořádně se do toho opřel, až to z něho lítalo, tu na zeď, tam na zábro, trochu v lese a i párkrát pořádně do vzduchu. Prostě se na nás nevyprd kluk ušatá! Nakonec to celý komentoval slovy: „To je úleva, když to máš za sebou...“ Rozhovor začíná na straně 40.
7
26
34
54
10
66
74
100
SKATEBOARDING 34
SNOWBOARDING
Operace Nemocnice
18
Test the Best: Top Boards
Skateboarding v dvacet let opuštěném baráku, to tu ještě nebylo. Takže hurá směr Slovensko, do jedné zchátralé nemocniční budovy ve Zvolenu.
20
Test the Best – best selling bindings
26
Fullcontact s K2
50
Making of YKGM2
66
Go to Hall Tip na výlet do dvou skatehal nedaleko ČR a SR v doprovodu teamů Horsefeathers a Meatfly.
Liberecká kapela Fullcontact live Band natočila videoklip ke svý nový pecce Zlomený žebro, a aby jim ten název písničky ladil se záběry, oslovili partu místních jibberů.
10
Darwins theory – Nike Blazer Svět běží kupředu mílovými kroky, tahle rubrika o vývoji to jenom dokazuje.
12
Riders news
22
Business news
100 Moment Každý okamžik je jedinečný, každý okamžik má svoje kouzlo, ke všemu existuje komentář.
40
Interview Pepe Samek
54
Doma je doma – Klínovec
106 Soundtrack The Arena
V nové rubrice se budeme zaměřovat na představování domácích středisek, začínáme na západě Čech.
110
Před 10 lety
112
Who is Who
60
Rip Curl Search – Petřín
74
Z deníčku repretalenta Juniorská snb reprezentace vyrazila před Vánoci na měsíční tréninkový pobyt do USA.
8
ENTERTAINMENT
82
Horsefeathers Best Trick
94
Miniprofil – Katka Vojáčková
96
Coming Soon – Martin Mikyska
TEAM RIDER> GLOVE > TSUN CHRIS AMI D UFFIC Y
NIKE BLAZER
1979
NIKE BLAZER Začátek osmdesátých let byl o nástupu polyuretanových koleček, bazénového ježdění, a samozřejmě i o celkem vysokých poletech. To vše mělo za následek vyšší požadavky na skejtovou botu, hlavně na její odolnost a pevnost. Nízkým botám začal zvonit umíráček, čas byl na pořádný, kotník chránící, vysoký boty. A Nike na tuhle poptávku reagoval se svým modelem Blazer. Ten první byl vyráběn z odolné kůže, se šitou CupSole podrážkou a velmi rychle se stal vyhledávaným modelem, i přes to že stál kolem 38 dolarů, tedy dvakrát tolik co nízké boty. Velká obliba mu okamžitě vynesla pevné místo v Nike kolekci, dočkal se mnoha a mnoha barevných a materiálových provedení, a s úspěchem přežil do následujícího tisíciletí.
2011
NIKE SB BLAZER CS MID Více jak třicet let po premiéře bot přichází se svou vizí Blazerů skater a trojnásobný mistr světa Brian Anderson a team návrhářů Nike SB mu naslouchá. Brian nebyl úplně spokojenej s klasickym modelem Blazer, který pro něj byl – a Brian je docela velkej kluk – moc vysokej a tenkej. Proto se mu v Nike SB rozhodli vyjít vstříc a pro rok 2011 spatřuje světlo světa střední model s CupSole podrážkou, odtud značení CS. Tahle podrážka neni lepená, což je první velký rozdíl od současného klasického modelu Blazer, ale odlili jí z jednoho kusu gumy. Též je o fous, přibližně 3 milimetry, širší, což jí dává větší pevnost, a především delší životnost. Model Blazer se poslední dobou stává opět velice modní a trendovou záležitostí právě pro svou umírněnou siluetu, ale také díky svému celkovému elegantnímu designu a mnoha kolaboracemi se znamými světovými designéry z oblasti módy, graffity a hudebního průmyslu.
11
RIDER‘S NEWS
Parta kluků kolem Čihalky, kam patří i Štěpán Křováček, plánuje velkej shooting na street spotech po Orlických horách a okolí. Chystaj se na to opravdu ve velkým, noční session, světla, blesky, prostě originální záležitost, co Čechy ještě nezažily. Jinak Štěpán se zúčastnil openingu snowparku v Deštný, kde bohužel počasí nevyšlo a při nájezdu na velkej skok by se dala mlha krájet. Risknul to s bs 9, i když ještě patnáct metrů před skokem neviděl, kde je odraz. Kupodivu to dal, ale po pár metrech se mu zahryzlo prkno do mokrýho těžkýho sněhu a v best tricku tak vyšel naprázdno.
Po vánočním návratu z tripu v USA se Kuba Král letos konečně dostal do rodných Krušných hor. Pravděpodobně to byla zmlsanost z Colorada, co způsobilo, že se v místních parcích věnoval hlavně jibbingu a shredu. Za pořádným ježděním bylo potřeba se vydat opět do ciziny, a to do švýcarskýho Laaxu na jeden ze čtyř závodů Burton Global Open Series (BEO), kde se spolu s Ondrou Porkertem dostal do finále.
Bára Štěvulová pracuje v současný chvíli na novym filmu u Lipstick production, což je čistě dívčí evropská produkce, kde by se měla objevit například Cheryl Maas, Anne-Flore Marxer, Šárka Pančochová a taky mnoho „iných bab z Europy“. První trip byl naplánován směrem do finských Helsinek, kde se Bára spolu s Cheryl věnovaly streetu, a pokud globální oteplování dá, bude se natáčet i v Česku a na Slovensku.
12
Hodně práce má za sebou Peter Mercell, který konečně dostříhal první Chavala trailer a co nevidět to bude následovat plnohodnotným videem. I když, co nevidět znamená prý konec roku 2011, takže zachovejte přízeň a čekujte Boardmag.cz, kde by mělo mít video svoji online premiéru.
„Čau, jmenuju se Honza Zajíc a krom Nitro a Horsefeathers už skoro za nic nejezdím, protože mě furt bolí ta zpropadená lopatka a nemůžu trénovat,“ napsal nám z legrace přes mejl Zája, parodujíc tak náš vzor toho, jak by neměla vypadat snowboardová novinka. Jinak je ale pravda, že Honza toho kvůli zranění najezdí bohužel víc v rolbě než na prkně, a tak se aspoň stará o to, aby parky vypadaly k světu. „Na letošní zimu doporučuji jesenický Paprsek, Rejdice a taky jednu novinku, Ještěd u Liberce, a to bude vážení opravdu pecka,“ tvrdí Zája.
Trochu smůly měl Maťo Pavlačič, který se koncem roku snažil dotočit ještě jedno promo pro Streetmarket, ale počasí už mu bohužel nepřálo. Náladu si chystá spravit ve Vídni, kam s celým SM teamem vyráží na promo akci.
RIDER‘S NEWS
U natáčení klipu s Fullcontact se mihnul i Michal Biša, kterej uzavřel svoje první pololetí a do školy musí chodit už jen na zkoušky, a tak se ježdění věnuje naplno. Na WSNB day se vydal jibbovat do Špindlu na Hromovku a prohrotil to tam až do finále, úspěšně dopad na K2 otvíračce v Peci a nyní se připravuje na další důležitý závody, jako je série 4x4 nebo Evropský pohár v účku na Klíňáku.
Zillertal se pro tuto sezonu stal domovem Lucky Zábranský. Krom objíždění hlavních závodů ženskýho snowboardingu se hodlá zúčasnit i natáčení filmu Sugarbeat pod taktovou FullFace productions. Měl by to být film o vztahu holek ke skejtu, snowboardingu a dalším freestylejm sportum. V březnu by jí pak měl čekat odjezd směrem USA, kde se bude věnovat radikálnímu video shootingu.
Krutá zima dolehla na Marka Kocáka, prostě neni to tady jako na Zélandu, kde dobu hnusu přežil loni. Tím pádem se u něj nijak moc skateboardingu neodehrává, krom dokončenýho Supra CZ proma a velkýho těšení se na týdenní výlet do Paříže, odkud by měl přivést nějaké skate video na české weby.
Skejtová hala v Linzi, která se přes zimu stává častym víkendovym útočištěm především jihočeskejch skaterů, hostila i letos závody s názvem Skatebash 2011. Hájit barvy Horsefeathers týmu se vydali Arnošt Ceral s Matějem Haklem. Zatímco Arnošt triumfoval a přivez z Rakouska první místo, Matěj si bohužel poranil kotník, a tak je teď na čas mimo hru. Alespoň že v týhle zimě o moc nepřichází.
14
Koncem ledna se do Malagy za Bublou vydal Nikolas Tušl, kterej se do tý doby musel zdržovat v Praze a plnit studijní povinnosti. Na hlubokym jihu hodlá Nikolas dotočit poslední záběry do svýho projektu Robotix, kterej by měl vyjít na jaře tohohle roku, tak jsme zvědavý, jak to ve finále bude vypadat. O chill rozhodně nebude nouze!
V zajetí objektivů, tak to je David Kalina. Nedávno dokončil SM Youth video, s Matyášem Havránkem točí video ze Štvanice, a jen co sleze sníh, chystá se na SM promo a Supra welcome. V plánu má taky jezdit více závody, častý výlety na Moravu, a hlavně vrátit hardflip z dvanácti.
Nějaký změny u sponzora hlásí Hanka Vojtěchovská. Zatímco o hadříky se stará Nikita, zrak chrání brýle Spy a k ježdění slouží K2 Fling 100% flat. Zimu tráví jak jinak než na Zillertalu, odkud se ale na víkendy vrací do Čech, aby mohla s Jägerem objíždět střediska. Díky týhle brigádce si našetří balík a začátkem března jí tak čeká splnění životního snu, a to měsíc a půl dlouhý pobyt v Breckenridge.
RIDER‘S NEWS
Ondra Bauer, kterej začíná opět pomalu jezdit po zářijovym úrazu kolene, trávil poslední dobou čas především ve Funstorm Snowparku Obří sud v areálu Javorník, který vybudoval společně s Martinem Bidlem a partou libereckých shapers. Během čekání na novej sníh se zúčastnil tvorby klipu s libereckou kapelou Fullcontact a koncem ledna odjel do švýcarský Arosy, kde se na týdenním K2 kempu koučoval.
Zle to vychytal Aleš Bubla a koncem listopadu odjel do Malagy ve Španělsku, aby mohl celou zimu skejtovat, a ne se brodit sněhem. Dal se tam do kupy s lokálníma kameramanama a snaží se s nimi dát dohromady promo pro Supra CZ promo. Pobyt by si měl Aleš protáhnout do půlky května, kdy už tam začíná bejt hicung a v Čechách příjemně. Závist je hnusná vlastnost.
Šestnáctiletej talent Pepa Tipanic si v nejbližší době hodlá zkrátit zimu výjezdem na závody do Varšavy a Berlína spolu se svým sponzorem Nike official CZ. Bohužel se v Českejch Budějovicích, kde Pepa bydlí, bude letos rušit skatepark, a tak i příchod jarního počasí zřejmě nevyřeší palčivou otázku, kde jezdit. Pepovi a zbytku Budějic tak nezbývá než držet palce, že všechno nakonec dobře dopadne.
Pilně na projektu Snowgirls pracuje Martina Molnárová, již má za sebou návštěvu Hintertuxu a Dachsteinu a před sebou ještě Planaie a Laaxu. Momentálně jsou ale všechny holky z partičky Snowgirls pěkně rozkutálený, půlka se věnuje na plno snowboardingu a ta druhá, jako třeba Maťa, plní školní povinnosti a svoje výjezdy omezuje na ježdění v domácím donovalském parku. 16
Zimní model v garážích jede Jakub „Pašík“ Jiruška, ale hodně času taky jezdí na supertajným spotě, kde je to prej nejlepší ze všeho. Ani my přesně nevíme, kde to je, proto doporučujeme ho sledovat, až se skejtem v ruce vyrazí z baráku. Pašík se snaží přes zimu udržet formu, protože se chce letos věnovat více závodům, aby o něm bylo více slyšet.
Na zimu doma zůstává Rišo Tury, a tak se věnuje ježdění v halách v Budapešti, Brně a Košicích, azyl před mrazem mu taky občas poskytne dílna jeho kámoše, kde se dá jezdit na grindboxu a rejlu.
Adam Pelc se před českou zimou rozhodl na čas utýct do Barcelony, kde pořídil taky dost materiálu. Zatímco promo profil byl už k vidění na stránkách Boardmag.cz, foto matroš se zatím šetří do budoucna na články typu rozhovory a podobně, tak doufejme, že si je tenhle severočeskej skryťák nakonec nenechá v šuplíku. Byla by to škoda!
n
h_Hamilto p Gutwirr th FFiiliip
h_ SS BS 5 Filip Gutwirr th
NUGGET PRO TEAM Andre Sommer (CH) Filip Gutwirth (CZ)
NUGGET TEAM Vašek Gába (CZ) Tomáš Ress (CZ) Roman Kuřil (CZ) Dan Porkert (CZ) Ondra Porkert (CZ) Jožin Toufar (CZ) Emil Franěk (CZ)
NUGNGUEGTGFERTIETENADMS Šárka Pančochová Tamara Podmolíková Aleš Zeman Michal Hubálek Honza Kašpar Jakub Flejšar Mojmír Langer Renda Dobeš Martin Zdráhal
WINTER WINTER 2010 / 2011
LTB P Team Super Wood
Burton Vapor
Flow Solitude
Každý prkno z této speciální limitovaný týmový série má svůj nerez štítek s pořadovým číslem, takže co kus, to originál. Tenhle model je určen hlavně pro milovníky parků a rampy, ale problém mu nedělaj ani freeridy nebo dropy. Konstrukce je pouze z materiálů vysoký kvality a výkonu, tvar je Big Twin s delší efektivní hranou a kratší „useklou“ patkou a špičkou. Dřevo zalisovaný do povrchu modelu nejenže snižuje hmotnost prkna až o 15 %, ale navíc tvoří jeho unikátní design. Laminovaná sandwich konstrukce z kompozitovejch kevlarovejch a uhlíkovejch vláken prknu kromě nízký hmotnosti navíc dodává i maximální výkon. O rychlost se stará sintered skluznice.
Luxusní model Burton Vapor za cenu 27.000 Kč nabízí symetrickej flex od špičky po patku pro vyváženou jízdu, jak na norm, tak na switch, novej minimalizovanej design sidewallu pro ještě nižší váhu, Pressure distribution hrany, který v oblasti vázka lehce vyčnívaj ven a napomáhaj ovládat prkno na ledu i v prašanu, karbonovou vrstvu pro další zlepšení jízdních vlastností nebo sintrovanou skluznici v luxusním estetickym provedení. Jádro tohohle prkna je mírně ztenčený pod vázáním pro jemnou torzi, která zajišťuje perfektní vlastnosti v parku, na railech, rampě nebo v prašanu. Vapor je kompatibilní i s technologiemi Burton 3D a EST pro možnost nastavování vázka v jakýkoli poloze.
Nový prkno Flow Solitude do vínku dostalo hlavně rychlost, pohyblivost, přesnost a co největší schopnost reagovat. Konstrukce Pow-Rock vás podrží jak v prašanu, tak na sjezdovce a se širším nousem i tailem se vám skvěle pojede jakýmkoli směrem, a to na normál i na switch. Solitude nemá díky titanem zpevněný konstrukci Whiskey X a PDT vykrojení problém ani s ledem a vysokýma rychlostma. Samozřejmostí je karbonovej doplněk, kterej zaručuje maximální pop. Cena tohohle prkna je 12.990 Kč.
TOP BOARDS Každá firma má ve své nabídce nějakou lahůdku, něco s čím si dali hodně záležet a co oproti jiným modelům nadupali nějakou hifi technologií či extra matrošem. Pravda, každá sranda něco stojí, a tak si na nákup takovýhleho Ferrari bude potřeba máknout nějaký ten týden navíc. Pokud teda nejste syn či dcerka bohatýho piráta silnic...
Nitro Blacklight
LIB Tech Banana Magic BTX
K2 Zero
Nitro si do našeho testu připravilo model Blacklight, kterej je oblíbenou hračkou jejího týmu při řádění v backcountry. Za cenu 16.490 Kč dostanete širší, lehoučký a neuvěřitelně ovladatelný prkno podkovaný superrychlou skluznicí Speed Formula II. Celodřevěný jádro Powerlight snižuje hmotnost prkna, ale zároveň zajišťuje jeho tuhost a pružnost. Triaxiální skelný Lava lamináty Blacklightu dodávají stabilitu při jakýmkoli přistání a zároveň zajišťujou i pořádnou sílu při zatáčení. Špička a pata jsou zúžený pro lepší absorpci energie a vykrojení Progressive zajišťuje lepší zatáčení a akceleraci.
Banán od Lib Techu je vyrobenej tajnou Horsepower konstrukcí, která zajistí, že vás snowboarding bude bavit jako nikdy. V tomhle prknu není žádnej sklolaminát a materiály použitý při výrobě jsou šetrný k přírodě. Například jeho horní vrstva je vyrobena z eko fazolí. Další výhodou jsou i zvlněný hrany označovaný Magne-Traction, který jako motorová pila drtěj led a dělaj z něj prašan. Tenhle neuvěřitelně zábavnej snowboard seženete za 18.119 Kč.
Lahůdka z produkce K2 označená Zero a koštuje 18.150 Kč. Svýmu majiteli se odvděčí nulovym prohnutím K2 flatline, který zaručuje naprostou přesnost a stabilitu na hraně. Jádro je sestavený ze tří druhů dřev s odlehčením technologií K2 Honeycomb, rychlá skluznice je typu sintered 4000. Při výrobě tohohle prkna byla použita triaxiální laminace, na nousu a tailu najdete karbonový výztuhy a o maximální tlumení vibrací se stará vrstva Harshmellow polymer v oblasti vázání.
19
Burton Cartel EST Technologie Burton EST zaručuje nekonečně mnoho možností nastavení postoje, lepší odezvu a super kontrolu nad prknem. Základna vázka je vyztužená nylonovýma vláknama stejně tak jako patka, která díky technologii Canted Living Hinge dovoluje upravit náklon patky nezávisle na jejím natočení. O bezpečnost při dopadech se stará B3 Gel. Leštěná nerezavějící ocel, chromem pokrytej hliník a lehký polykarbonátový páčky zapínání vaši nohu udržej vždycky tam, kde má bejt. Kvalita od firmy Burton je k mání za 6.750 Kč.
Flow The Five Vázání The Five firmy flow disponuje vlákny vyztuženým nylonovým H-Series baseplatem, kam jsou připevněny pohyblivý EVA polštářky pro absorpci otřesů, který vám určitě přijdou vhod při ustávání mega poletů. Vlákny zpevněná je i patka, která má navíc rozšířený spodní hrany, pro lepší a příjemnější vstup a výstup z vázka. Skvělý vybavení The Five ještě doplňujou čtyři zapínací Airframe Mini ráčny a Ladder Guides s nízkým třením. To vše za cenu 5.460 Kč.
Gravity G3 Vázání Gravity G3 se vyznačuje super poměrem cena/výkon. Při koupi Gé trojky získáte poctivý vázko, který si od minulý verze polepšilo o propracovanější strapy a novou základnu EVO Air Base s možností posunutí paty a powerpedály z lehkého EVA materiálu. Dýlku strapů a náklon patky na celolakovanym baseplatu lze nastavit i bez použití nářadí. Ráčny jsou kovový s dlouhym a přesnym krokem, to vše za cenu 2.480 Kč.
BEST SELLING BINDINGS
Vydali jsme se na menší průzkum snb shopů, kde jsme pátrali po nejprodávanějších modelech vázání. Na této dvoustránce je pár z nich.
K2 Auto Uprise Kvalitní designový vázko Uprise přináší výhody K2 Auto technologie za slušnou cenu 6.090 Kč. Kotníkovej a přední pásek jsou vzájemně propojený skrytým systémem lanek, což umožňuje zapínat a rozepínat vázání pomocí pouze jedný ráčny. Díky systému „set-and-forget“ si může každej nastavit utáhnutí předem, a pokaždý tak dosáhnout stejnýho a bezpečnýho zafixování bot do vázání. Auto Uprise se vyznačuje minimální vahou, maximální variabilitou nastavení a nová patka K2 Rocklock zapadá přímo do platformy vázání, což zajistí přímej přenos energie. Tlumení vibrací je zajištěno systémem Harshmellow, kterej je umístěnej v prostoru paty a prstů.
Nitro Raiden Pusher Model Pusher od Raiden je označovanej za nezničitelný vázko. Vyznačuje se lehkostí, snadnou nastavitelností a velmi stabilním podvozkem Precision Fit 2. Co se týče vychytávek, v Raiden si pro vás připravili dvojitý tlumení Dual AIR, asymetrickou opěrku Asym Hammer pro lepší přenos energie a nově navržený přezky pro větší pohodlí a kontrolu. Novinkou jsou taky hliníkový ráčny Speedwheel. Všechno tohle seženete za cenu 5.290 Kč.
GNU Park Vázání GNU Park se vyznačuje technologií Fastec umožňující jednoduchý nazouvání a vyzouvání pomocí sklopený opěrky vázání. Hliníkovej baseplate poskytuje flexibilitu a odolnost, ale zároveň je super lehkej. Patka vázání je z dutýho plastu FT2, jehož vrchní část je vypolstrovaná pro větší pohodlí. Strap obepínající kotník má asymetrickej tvar a vnější šití, přední páska obepíná špičku a přináší ještě lepší kontrolu a podporu. Tohle vázání umožňuje nastavení strapů i bez použití nářadí a pro tlumení vibrací a nárazů byl vyvinutej speciální trojúrovňovej systém. Maloobchodní cena GNU Park je 5.590 Kč.
21
BUSINESS NEWS
Rukavice Level Star jsou vyrobeny z voděodolného materiálu MembraTherm Plus, který spolu s vnitřní vložkou Thermoliner udržují ruce v suchu a v optimální teplotě. Dlaň je zpevněna kevlarovými vlákny, ukazováček vybaven čističem brýlí, a rukavice mají vyjímatelnou vnitřní vložku pro snadnou údržbu. Dostupné i v klasických barevných provedeních, stojí 1.799 Kč.
Nike 6.0 přichází na trh se zajímavou mikinou. Spojením chemické značky H2O a slova Hoody, anglicky mikča, vznikl název H2OODY. Proč? Protože mikina je voděodolná. Impregnace není na pohled ani omak cítit – prostě klasická hoodka, ale navíc se super vychytávkou. Nepromokavý vlastnosti by měly vydržet víc jak 15 vyprání, takže některý experti to mají až do konce života... Cena dobrá, 2.390 Kč, kde koupit najdete na Nike6.cz.
Ve Vestal si připravili novej model hodinek s názvem Electra Jelly, z jehož prodeje jde 10 % na nadaci Keep a Breast, konkrétně na kampaň I love boobies, hezky česky přibližně Já rád dudy, která podporuje boj proti rakovině prsu. Více na Keep-a-breast.org.
Pro holky, co se chtěj vyfešnit a přemejšlej, jak na jaro, si Nugget připravil bundu s názvem Irma. Barevný provedení, které vydíte na obrázku, je označeno black/fuchsia a koštuje 1.890 Kč. Tahle lehká šustka je vyrobena ze 100% nylonu taft s vodoodpudivou úpravou 500 mm výškou vodního sloupce.
Novej promodel bot Marca Johnsona MJ5 od firmy Lakai se může pyšnit ultralehkou podrážkou s návzem Lakaitning. Mezipodešev podrážky je totiž vyvinutá tak, aby maximálně tlumila vertikální dopady při skateboardingu, ale zároveň nezvyšovala hmotnost boty. Za výsledek platíte rovných 1.990 Kč.
Batoh Guide pack od Dakine je absolutní jedničkou pro freeride. Na batohu najdete všechny popruhy na uchycení snowbordu, freestyle lyží a nechybí dostatečně kapes a úchytek na backcountry výbavu, jako je lopatka, lavinová sonda a tak dále. Na batoh se daj uchytit i sněžnice a celkovej obsah čítá 55 litrů při váze je 1,8 kila. Tenhle báglik pořídíte za 5.590 Kč.
Brejle Smith Stance jsou plně kompatibilní s helmami Smith, takže pokud máte obojí, můžete se radovat z maximálního odvětrávání vzduchu z brýlí. Vnější sklo je chráněno proti poškození technologií Carbonic-X. Vnitřní sklo se díky vrstvě Fog-X nikdy nezamlží a brýle jsou vybaveny i regulátorem ventilačního systému. Ty, co vidíte na obrázku, jsou v barvě Neon Green Horrorgami se sklem Green Sol-X Mirror a stojí 2.599 Kč.
Termín Quiksilver Snowjam 2011 konečně potvrzen. Šířily se různé fámy, ale nyní je jim konec. Padlo totiž definitivní rozhodnutí ohledně termínu QSJ, a tak si do kalendáře napište, že tuhle zimu bude vrchol sezony ve Špindlerově Mlýně již o dva týdny dříve, a to od 4. do 6. března.
22
Horsefeathers snowboard camp se letos nebude konat ve Francii, ale mnohem blíže, a to v rakouském Planai. Krom hvězd z českýho HF týmu se na campu budete moc potkat se zahraničníma borcema, jako jsou Michi Zirngibl, Frankie Woerndl a Dominik Brunner. Všichni účastníci si navíc budou moct otestovat prkna Nitra, dostanou možnost využít video coachingu a taky si z „Foto dne“ odnesou jeden snímek od profesionálního snowboard fotografa. Cena 7.750 Kč obsahuje ubytování na 7 nocí (so–so), 7denní skipas, účastnický poplatek za coaching, testování SNB), pobytovou taxu a spotřebu vody a energie a připojení k internetu. Mimo je pouze pojištění a doprava. Kapacita campu je omezená na 25 lidí, takže zájemci neváhejte.
Firma StreetMarket už delší dobu pracuje na svým videu SM youth, kde se objeví mladá krev jejich týmu. Premiéra je naplánovaná na polovinu února a v samotnym videu se můžete těšit na mladý talenty, jako je Lukáš Cína, David Kalina, Rišo Tury, Richard „Jiggy“ Daboczi, Kuba Jiruška a Pepa Tipanic.
Pavel Caha, Jirka Tajovský foto: KIVA.CZ
Check WWW.MEATFLY.COM and learn more about UNIVERSE IN DANGER collection!
BUSINESS NEWS
Design batohu Dakine Mission si vzal na starost osobně JP Walker, a tak mu nechybí nic, co je pro street ridera potřeba. V batohu je i kapsa na laptop, organizér na tužky, mobil, mp3, iPhone a tak dále. Na strapy můžete upevnit snowboard a skateboard, nechybí ani kapsa na brýle. Batoh je prostě vhodný pro kombinaci pohybu ve městě a v přírodě, to celý za 2.360 Kč.
Unisexová helma Smith Maze, vážící pouhých 330 gramů, poskytuje maximální ochranu a komfort. Vybavena je systémem Airflow, který zaručí dokonalou cirkulaci vzduchu a zamezuje pocení. K mání je v mnoha barevných kombinacích, tahle konkrétně je burgundy a stojí 2.599 Kč.
Na jarní skateboarding se už připravuje Marek Kocák a kromě prkna si chystá i tuhle lehkou bundu od Nugget s označením Jarmil. Je vyrobena ze 100% nylonu taft a snese na sobě i 500 mm vody, takže nějaký sucho zajišťuje. Cena by měla být 1.890 Kč.
Parádní ochranu pro vaše oči představujou brejle Electric EG 2.5 Chrome. Za cenu 3.790 Kč dostanete 100% UV ochranu, dvojitý odvětraný sklo z polykarbonátu, ochrannou vrstvu proti zamlžení, odleskům a poškrábání, velký lehký rám a ergonomický třívrstvý pěnový molitan, který skvěle sedne k helmě. Brýle jsou navíc o desetinu menší než původní model EG 2.
Zimní kolekce Quiksilveru je navržená ve stylu na hory, ale možná i do města. Street vlivy se mísí s prvky sněhu a surfování, kdy grafika je vypůjčená z boardshorts. Základem pouličního looku je jednoduché použití kostkového vzoru na technických bundách a jezdeckých košilích, třeba jako je právě Fuze. Barevně doslova křičí, o tom to je, musíte si toho života užít. Stát vás to bude 1.530 Kč.
Tyto rukavice Dakine s označením Team Cobra jsou designované ve spolupráci s team riderem Markem Abmaou a ozdobené jeho grafikou. Počítejte s goretexovou membránou a pravou kůží, řádným zateplením, a kdo má tlapy jako medvěd, toho potěší velikost XXL. Ručičky si zahřejete za 2.950 Kč.
Až budete přemýšlet, do jakých skvělých parků si jet do Rakouska zajezdit, můžete vyrazit i do Horsefeathers Superparků, které stojí na Planai a Dachsteinu. Jistotu kvalitního poježdění zaručuje stavitelská firma Qparks, ale co je úplně nejvíc, nemusíte kupovat zajíce v pytli, ale na webu se dopředu podívat. Fungl nový web Horsefeatherssuperparks.com vám nabízí kompletní servis, webkamery, foto a video galerii, online setup parku a mnoho dalšího. 24
Firma Rip Curl představí v příští snb sezoně oblečení ušité z revoluční látky označované GUM. Látka má schopnost se natahovat ve 4 směrech, elasticita je 30 %, tedy jedna z nejvyšších u podobných látek na trhu. Látka by měla mít samé přívlastky max, jako třeba maximální pružnost, voděodolnost a prodyšnost, co se týče parametrů, je to 20K/20K sloupce. Materiál navíc umožňuje 3D tvarování loktů a kolen, zkrátka už teď jsme zvědavý, jak to bude vypadat.
Na českej trh právě dorážej trucky Theeve, nová americká značka od roku 2007. Jsou výjimečný tím, že jsou jako jediný trucky vyráběný celý z titanu, a tak vydrží větší nápor při dopadech a jsou až o 40 % lehčí. Barvy českého týmu budou hájit Daniil Platonov, Matěj Bujnoch, Daniel Kočíř, Tomáš Kopáček, Michael Coufal, Jakub Šindelář a David Řezníček.
Hoši ze StreetMarketu se pořád drží svojí filosofie o tom, že ve firmě mají mít hlavní slovo sami skateři, a tak do pozice team manažera značky SM skateboards se dostal všem dobře známej rider Martin Rinda. Tým, na nějž dohlíží, tvoří krom „mladejch pušek“ ze SM youth videa zástupci PRO týmu Martin Pavlačič a Marek Kocák. Kromě SM skateboards má Martin na starost i jezdce značky Supra Footwear, kde vedle Kocáka, Kaliny a Turyho figuruje i jméno Aleše Bubly.
T E R RY K E N N E DY S I G N ATU RE S H O E THE SOCIETY MID IN GREY GUNNY TUF // SUPRAFOOTWEAR.COM
text: Zdeněk „Sentral“ Sopůšek, foto: Miloš Štáfek, Petr „Imagiag“ Vlk
FULLCONTACT S K2 Severní vítr v sobě něco má, a proto je v Liberci početná parta snowboarderů, která se šmidlikání vůbec nebojí. Ježdění streetu je tu tak rozšířený, že i vobyčejný lidi registrujou peklo v ulicích. A tak když kapela Fullcontact přemejšlela, o čem bude jejich klip k písničce s názvem Zlomený žebro, nemuseli si s tím hlavu lámat dlouho...
Hip hopová formace Fullcontact z kotliny pod Ještědem se dala dohromady okolo roku 2004. V tu dobu se sešlo pár sígrů ze sídliště v garáži, kde probíhaly první pokusy o rap. Zanedlouho na to začali koncertovat a za sebou už mají plno vystoupení v klubech a na festivalech různě po Čechách. Loni vydali debutové album Originál, ke kterému bylo natočeno několik videoklipů a které jste mohli zhlédnout na tv Óčko a net serverech. Zhruba před rokem začala v hlavě nynějšího frontmana Rosecka pulsovat myšlenka posunu dál směrem k live bandu. Neboli rap dohromady s živou kapelou. Kejtry, bubny gramce a beatů rance, což Roseck popisuje: „Hrozně sem chtěl dát do kupy kapelu, hrát živou hudbu a zaplnit pódium. První impuls byl souhlas bubeníka Tomáše Hájíčka Jr. a postupně doladění celý live bandy. Začali jsme dávat zkoušky, potom pár konziků a po čase, kdy věc začala znít, jsme si řekli, že je čas nahrát pecku ve studiu a natočit klip. A v tu chvíli nastal problém. Kde vzít kačky na studio a klip, protože rapy můžete nařvat doma v trochu vypolstrovaný skříni kabátama po tátovi, pak trochu práce na PC, v lepším případě Mac, a je z toho něco, co se v rámci možností dá pustit do uší. Ale u kapely je to trochu komplikovanější. Po chvilce a pár spálenejch buňkách jsme došli k nápadu pokusit se cucnout z kulturního fondu města Liberec a za případně doklepnutý prachy nahrát singl a k němu natočit klip. Tak sem hodil žádost na papír a po necelým měsíci byl peníz na mojem kontě s datumem použitelnosti dotace do 30. ledna 2011...“ Jelikož čas tlačil i termín studia, nahrála se jako první hudba s tím, že text a téma videoklipu se nějak doladí později. A pak se to stalo. Cestou ze studia Salám (kytara) prohlásil: „To je snowboardový, co?“ což notovalo s vizí režiséra videa Zdenka Sentrála, který celou dobu měl po poslechu pecky naprosto stejnou ideu. A bylo na Zlomený žebro vymalováno.
michal biša /r/ nosepress na velmi náročným spotu v jablonci, beton se pod prknem jenom sypal
27
ondra bauer /r/ bs ollie over the gap rovnou na pódium amfitéatru
28
Námět klipu byl nahozen a stačilo rozvinout myšlenku. Druhý den volá Zdeno Roseckovi, co takhle udělat snowboardovej videoklip, že to padlo jako nápad, že osloví K2 snowboarding, s kterou spolupracuje, budou český jezdci, noční záběry, airy, raily, zlomený žebra atd. No a jelikož se Roseck taky čas od času sklouzne, jeho reakce byla: „Yes, just do it.“ Další den volá opět Zdeno Roseckovi, že má počátek
vize, ale taky problém. Nemá čím svítit, a jestli je možnost, jelikož je švorc, dát zálohu na klip, a tím na centrálu, aby bylo světlo na noční záběry. „No tak sem vybral kus grantu,“ povídá Roseck, „a Zdeno zajel do Polska, kde má už dva roky vyhlídnutou centrálu. Když tam teď přijel, tak ale stála o půl víc, než tam naposledy viděl v létě. Zdeno to nechápal, tak prej se zamáčklou slzou vzal ženu za ruku a šel si do polských
michal biša /r/ pověstná liberecká vlna a fs 50-50
roseck ve fokusu před mikrákem
potravin koupit alespoň čokošku na nervy a jel zpět do Čech. Centrálu pak koupil doma v jednom stavebním velkošopu, no a bylo světlo i čokoláda z Polska.“ A tak se mohlo začít telefonovat, rozmýšlet, hledat spoty, organizovat a nakonec jezdit na snowboardech. První natáčecí den byl Sentral trochu v nervu: „Je šest hodin večer, sněhu až po kolena a my se nacházíme na prvním spotu, kterým je super žulový drop. Jsem nervózní, jelikož mám v ruce poprvé světla na snb place a snažím se ho nasvítit alespoň trochu zajímavě a přemýšlím, kdo ze čtyř plánovaných riderů dorazí a co kdo nasadí za lať. V můj údiv se na místě začíná objevovat asi tak o 7 lidí více, než znělo z mého režijního rozkazu, což připisuji libereckým tamtamům, které často ohlašují to, co nemělo býti úplně známo.“ Doráží i foťák Petr „Imagiag“ Vlk, který když spatřil spot, tak jen prohlásil, že na takovou plochu jeho dnešní vercajk nestačí. Na začátku probíhá trochu diskuse nad sjízdností a nesjízdností skoku, samozřejmě riders nechtěj mít hned zlomený žebro, ale rejža to zas tak černě nevidí. Nicméně spot se nakonec podaří i se super dvěma placáky v podání Martina Screama a jednoho onefootu mistra Shymonkeyho. Po ukončení dropspotu je něco kolem 11 v noci a štáb se po rychlém rozhodnutí přesouvá na všemi diskutované zetko u místní přehrady. Fotograf už
frontman roseck s riderama. ondra bauer to jistí, kdyby něco, prásk ho kytarou přes kebuli
Další spot, který stál asi 63 minut dohody po telefonu, je wallride u klubu Casta. V tomhle podniku by se 18. února měla odehrát premiéra videoklipu, koncik, a navíc jib exhibice na local schodišti. Na wallu padly opět slušný škrabačky zdi i v podání Kuby „Jpho“ Petra. Ten jezdil jeho fs stranu prvně, a tak mu patří potlesk, jelikož po operaci kolene jsou skoky na placku ještě v novotricku dost nevhodnou kombinací. JP si ovšem z tohoto spotu odnáší odměnu v podobě jedné z best foto natáčení a nyní ji má už v pokoji jako tapetu na zdi. A určitě i rodiče si nechali vyrobit duplikát do ložnice. Fotograf Petr pálí jednu fotku za druhou, pomalu se dostává do atmosféry a Sentrál má radost, že to nějak pomalu všechno začíná fungovat a že možná za těch dvacet dní, co na to maj, snad i něco pochytaj. Před následujícím točením je sraz v jedné z lokál pubs neboli knajp a Martin Scream oznamuje, že celý den strávil stavbou skoku v místním Bedřichově a že by tam rád zajel, dokud je prachu dosti a on v ráži hupsnout parkrát přes hlavu. A tak se parta v 11 pm vydává směr Česká chalupa a technicky řeší, jak se v tom metrovém prašanu dostat na místo, který je pro centrálu a reflektory dosti z ruky. Po příjezdu na místo tahá Sentral z vozidla Neuf starý zlomený snowboard, který si upravil na jakýsi vozík určený nové sentrale. Po ujetí asi metru a půl zjišťuje, že se centrála v tomto ultralightsnow matroši boří až po víko nádrže a že tento vynález je ok tak na ledovou plochu bruslařského stadionu. Začíná proto spojovat dva snowboardy do sebe a vyrábí jakési MacGyver sáně, které kupodivu svou plochou sentrálu nesou na hladině, a tak se parta vydává kilometr a kus metrovým sněhem...
riders vepředu, kapela vzadu, klip na webu
30
partu opouští, ale nevadí, točí se do klipu néé. Po tvrdé přípravě se odhodlává Kuba JP, který na první dává 50-50 dolů. Po několika podařených pokusech včetně spoluridera tohoto večera Doda Dolejšího, se k odrazové hraně blíží Jakub Neo, který po odraze nemile zjišťuje, že je asi o půl metru dál, než by k náskoku na rail potřeboval. Stává se mu to osudným a jeho tělo se přehazuje přes rail jak nevymáchaný hadr paní Kadrnožkové přes zábradlí její pavlače. Z Jakuba vychází divný zvuk a s velkou bolestí se skládá k zemi. Tím jeho part končí, ale už prý zase hoblí kopce Harrachovské. Jsou tři hodiny ranní a jde se spát.
Najednou jeden z nosičů oznamuje, že netušil, že se vydáváme směr sníh, přestože 14 dní v kuse kydalo a i v centru Liberce je asi metr tohoto materiálu, a že má na nohách letní skejtovou obuv a že co se to jako naplánovalo za zvěrstvo. Zdeněk Sentrál lamentuje: „Po několika minutách, kdy jeho opakování o jeho super keckách podlamuje naší morálku a naše těla se na přeskáčku boří po pás i s centrálou do sněhu a navzájem se doslova zachraňujeme před utonutím, ho okřikuji, ať nemluví a tlačí. Vybavují se mi všechny psycho filmy, které byly oceněny Oskarem za výraz maniaka ve tváři po ztroskotání dvaceti lidí na 10 metrech čtverečních s jednou plechovkou fazolí pro partu. Když se brodíme asi tři čtvrtě hodiny necelý kilometr naší trasy, tak si uvědomuji, že už nikdy nechci točit freeride a možná snowboarding ani z okýnka mojeho vozu.“
kuba petr /r/ fs wall u casta klubu v liberci
32
kuba petr /r/ 50-50 to fs noseslide na railu před fízlárnou
Zcela vyčerpaná parta doráží na místo určení a po rozsvícení lamp je happy, že světlušky zvládly osvětlit plochu větší než malou. Dotyčný cvičkař se po nahození centrály okamžitě dere k jejímu mini výfuku a zde setrvává až do posledního skoku a konce natáčení. Mezitím padají triky Screama, který s heslem „Wu forever“ pálí jeden trik přes hlavu za druhým. Jsou opět tři ráno a jede se domů. Málem přes chíru, kde by museli amputovat cvičkařovi Patrickovi nohy až po kolena. Další den probíhá příprava dvou spotů a den následující přichází nemilé zjištění, které Zdeněk komentuje: „Jinak vymrzlý byt našeho domu je nad míru vyhřátý a já tuším oblevní zradu.“ A opravdu, venku se po dva dny dějou globální změny a den třetí se teploty srazí na mínus moc a vše zamrzá. Rejža začíná být dosti nervózní, jelikož při již tak krátkém čase pro natáčení, jsou tyto výkyvy úplně k hovnu. No nic je tu vánoční den a Zdeněk se svou lopatou nakladačkou, kterou tajně přeje k ježíšku zbytku grupy, vyráží směr Amfiteátr. „V létě jsem tam natáčel videoklip kapely Bpm a zaujala mě zde atmosféra tohoto opuštěného pódia, na kterém se naposledy
prošel Michal David, když mi bylo 8 let a já byl mimo z jeho super kláves na krk.“ O tři dny později se na spot vydává celá parta, s fotografem, pomocníkem Šobim a v neposlední řadě i Ondrou Bauerem, který nemohl dříve účinkovat pro jeho zranění kolene. Po několika nájezdech jezdci zjišťují, že byl rejža při plánování asi na mol a jeho výpočet trajektorie byl lehce mylný a spot je dosti hektic. Nicméně borci se po několika pokusech dostávají přes gap na pódium až po Kubu „Jpho“ Petra, který při svém shotu končí na protější hraně a láme své www. Nicméně režisér má radost z originálního záběru a štáb se přesouvá domů nabrat sil na silvestrovský večír a novoroční pokračování. Na to se pak ale schází pouze dvoučlenná parta ve složení rejža Zdeněk a Martin Scream. Na hrot spotu se Martin nenechá zahanbit a v tomto radiusu určenému pro trik naprosto jiný pálí pink fs olie a odchází radostně domů. Dalším úkolem bylo natočení kapely před zeleným plátnem, což se díky Sálovi kytárovi podařilo v ateliéru vysoké školy technické, kde plátno bylo sice
martin „scream“ bidlo /g/ punk fs ollie na hektickym spotě v centru liberce
modré, ale pro natáčení též dostačující. Do ateliéru dorazila jak kapela, tak parta riderů, která se při natáčení plně vžila do role rockerů raperů a Michalů Davidů. Zajímavým okamžikem bylo natáčení Tomáše Hájíčka (bicí), který když po několikáté udeřil do svojí sestavy bicích, tak se ve vedlejší místnosti začaly rozpadat studentské modely mostů, paneláků a jiných staveb, na kterých zde študáci celý semestr makali... A paradoxně posledním úkolem bylo natočení počátečního intra, které měl rejža v hlavě už od začátku, ale byl z něj velmi nervózní. Natočení intra však proběhlo po několika spartakiádních hrubých zkouškách na první čistou a Zdeněk mohl společně s partou odejít domů a položit se do střihu, který bude další dlouhou kapitolou, ale to už v klipu. Nezapomeňte se na dílo podívat na Fullcontactcrew.com, mělo by se tam objevit někdy v půlce února. Bude to stát za to!
OPERACE SKATEBOARDING VE STARÉ NEMOCNICI „Když jsme koncem léta stavěli Insight spot ve Zvoleně, stará nemocnice, která stojí opodál, nám poskytla materiál na stavbu překážek,“ popisuje první počátky nápadu Peter Mercell. „Rozhodli jsme se teda, že se jí za její službu odvděčíme formou, která nám připadá jako nejlepší – a to skateboardingem.“ První plány na operaci „Skateboarding ve staré nemocnici“ začal Peter črtat koncem října, kdy se rozhodl zmapovat celý prostor objektu a vymyslet, kde by se zhruba dalo opravdu skejtovat. „Chtěl jsem vědět, jak správně vykročit do svýho prvního projektu,“ prohlašuje o svých plánech Peter a dává důraz na slovo vykročit. To se totiž nakonec ukázalo jako osudový, neb při první příležitosti Peter „vykročil“ na zrezavělej klín, což v konečnym důsledku znamenalo přesun do nový nemocnice na vyšetření a chvíle nejistoty, jestli se projekt nezmaří takhle nešikovně už v počátku. I přes onu „ironii osudu“, jak událost Peter nazývá, nakonec nebylo tak zle a po vyšetření se náš slovenskej redaktor po chvíli vrátil na místo, aby mohl domapovat celý terén. „Nemocnice se nachází ve Zvoleně na sídlišti Podborová, konkrétně v zahrádkářský osadě Borová Hora. Je to dost řídce osídlená oblast města,“ komentuje Peťo lokaci. „Před stavbou Insightu jsem o týhle budově vůbec nevěděl. Ale jak by řekl náš primátor – je to top lokalita, kde pokračují minerální prameny, a nebylo by dobré, aby se tento prostor zničil. A já pochopitelně názor našeho pana primátora sdílím.“ A aby taky ne. Když Peter přinesl domů fotky, bylo jasný, že do tohohle prostoru sedí skateboarding jak prdel na nočník. Tak jakýpak ničení, jezdit se tu bude! Zbývalo jen jediný – kdo se do tohohle projektu nechá zatáhnout?
DOKTOR SMRŤÁK, PRIMÁŘ MORAVČÍK, MEDIK MIHALA A VRCHNÍ SESTRA RIŠO TURY „Po tom, co mi Peťo ukázal fotku vstupní haly, jsem si říkal, že to tam vypadá jako po výbuchu,“ komentoval první kontakt s projektem Michal „Smrťák“ Horečný, kterej u operace „Nemocnice“ prostě být musel, a to už jen kvůli svojí přezdívce, která do prostoru nemocnice pro pacienty s tuberkulózou pasuje jak rakvička a věneček do cukrárny u hřbitova. „Celej ten projekt bych nazval ‚vojenské pokusné laboratorium na lidech‘. Prostředí a okolí tam vypadaly jak z hororu. Ale pokusili jsme se vytvořit jezditelný podmínky a myslím, že nám to i vyšlo.“ Vedle doktora Smrťáka, kterej vzal starou nemocnici za svojí srdeční záležitost a dostavil se na místo dokonce den předem, aby pomohl prostor trochu zkulturnit, se do projektu zapojili taky další slovenský skateři. Na závažnou operaci tohohle kalibru bylo ale potřeba přizvat specialisty s reputací, a tak byl primářem nakonec jmenován Braňo Moravčík, k výpomoci byl přizván nadějný medik Janko Mihala a na vše dohlížela zkušená vrchní sestra Rišo Tury. Peter je jako otec projektu oslovil už na
OPERACE NEMOCNICE
Pravidelní čtenáři si rozhodně vzpomenou na naší nedávnou stavbu Insight Builders spotu ve Zvoleně. Právě tenkrát se partě podařilo hned kousek od místa, kde stavěli, najít další spot, kterej by stál za hřích. Šlo o opuštěnou nemocniční halu, která už dvacet let leží v umělém spánku. A protože i její polorozbořená střecha poskytovala během zimních měsíců skvělej úkryt před nepřízní počasí, nečekalo se dlouho a redakční kolega Peter Mercell se rozhodl svolat svůj tým mediků a tenhle netradiční skejtovej spot přivedl opět k životu. Operace byla ale dlouhá a náročná…
rišo tury /g/ fs crooks text: Peter Mercell via Hormon, foto: Peter Mercell
35
Game of SKATE v Bratislavě, a i když málokdo v tu chvíli věřil, že se v prostorách nemocnice bude dát skejtovat, zvědavost nakonec zvítězila nad leností a všichni svojí účast potvrdili. Svojí roli sehrálo i počasí, který znemožňovalo jakejkoliv skateboarding mimo krytý prostory, a tak stálo za to trochu riskovat. V den D se tedy celá parta sešla na zvolenský vlakový stanici a vydala se k pět kilometrů vzdálenýmu špitálu. Nutno uznat, že řada původních pochybovačů nakonec nevěřila svým očím,
zleva> rišo tury a jeho diagnóza > janko mihala začtený do mokré hrobky > braňo moravčík s diagnózou > michal „smrťák“ horečný a jeho prohulený plíce
když na místo dorazila, protože úprava spotu z předchozího dne nechávala jednu jedinou možnou diagnózu – těžce skejtovatelné, pravděpodobnost totální rehabilitace více než nadějná. „Když jsem poprvé viděl fotky, tak jsem se sám sebe ptal – tam máme něco nafotit? To se dá?“ popisuje zpětně svůj údiv Janko Mihala. „Když jsem ale na místo dorazil, byl jsem fakt překvapenej, jaký ‚spoty‘ kluci na místě přichystali. Vypadalo to fakt dost dobře, a dokonce i jezditelně.“ No a jak dokládají fotky, nakonec to jezditelné opravdu bylo.
janko mihala /r/ fs 5-0
OPERACE STARÝ ŠPITÁL, KONEČNÝ ZÁKROK „Po hodince ježdění, když už jsem se nějak rozehřál a zvyknul si na zaprášenej grip, mě napadlo, že bych mohl zkusit něco na parapetě,“ vyjadřuje se k session Janko. „Jako nájezd mi posloužily dveře a páskou jsem mezi ně přilepil trochu kartónu, abych se při výjezdu nezasekával.“ Punkový podmínky, který provázelo usrkávání horkýho čaje z termosky, ale nakonec fs five-o na parapetu nezmařily a Peťo ho parádně zachytil svým rybím okem. „Jestli mě ale tahle session o něčem přesvědčila, tak je to skutečnost, že se dá jezdit opravdu na všem. Člověk jen musí být trochu kreativní.“ Braňo Moravčík byl ze začátku vrcholně skeptickej a stejně jako
michal „smrťák“ horečný /r/ wallride to boardslide
37
Janko moc nevěřil, že se v nemocnici cokoliv nafotí. Nakonec se ale zvěčnil trikem, kterej ho napadnul už při prohlížení prvních snímků z tehdy ještě hororový nemocnice. „Nad tím, jak kluci den před focením místo upravili, je sice nutno smeknout, ale i po tom, co jsem dvacetkrát prošel všechny místnosti, mě nenapadlo nic jinýho než můj prvotní plán, a to ollie přes okno.“ Následovala tedy ještě estetická úprava starým hasičákem a dílo bylo dokonáno. Rišo Tury si od příchodu do prostor nemocnice přichystal v hlavě plán na využití banku, kterej kluci postavili den předtím. „Ještě jsem si našel starej stolík, kterej sem položil vedle banku a vytvořil si z kartónu nájezd. A spot byl najednou hotovej.“ Po zkoušce pár základnějších triků došlo na silnější zákroky. „Napadlo mě, že bych mohl zkusit fs crooked, kterej moc často nedělám. Po pár pokusech se mi ho tam nakonec podařilo vrátit.“ Nekorunovaným králem celé operace se ale nakonec stal doktor Smrťák aka Michal Horečný. „Už od prvního momentu, kdy jsem viděl fotky z haly, mě v hlavě vrtalo pravoúhlý zábradlí a vymejšlení možností, jak na něm něco udělat.“ Jedinym východiskem se nakonec ukázaly bejt plechový dveře, který si kluci donesli z Insight spotu postavenym o dvě stě metrů dál. „Už jen opřít dveře pod správným úhlem o stěnu, pořádně se rozjet, dopadnout a odjet trik s deskou skoro kolmo pod nohama se zdálo bejt skoro nemožný.“ Nakonec se ale i tahle šílenost podařila a parta si mohla mnout ruce – celej finální zákrok byl u konce. Zbejvalo už jen omýt všechny skalpely, schovat roušky a doktorský pláště, a na slavnostní zakončení vyfotit ještě pár portrétů, frontflip aneb salto na zemi od Matěje Galla, a pak už se jen všichni vydali zpět na zvolenské vlakové nádraží. A to ve vší spokojenosti, protože operace Skateboarding ve starém špitálu – přes nízkou pravděpodobnost, kterou jí podle prvních snímků všichni předvídali – skončila úspěchem.
odshora> zima byla tak krutá, že kluci museli zapnout bezďácký ústřední topení > první pohled do příjímací haly, kde to generálním úklidem prokouklo > společná fotka party s foto asistentem matějem ve vzduchu
braňo moravčík /g/ ollie ze sálu do márnice
39
text: Radek, foto: Panker
PEPÉ SAMEK Jak Pepé sám řek, je už starej. Ve svých dvaceti sedmi letech, s bolavýma kostma, se přes léto plahočí ve vejškách, aby si našetřil na zimní pobyt na horách. Za víc jak patnáct let ježdění se dostavily i nějaký úspěchy, nejvíc si cení 21. místa v TTR závodě, kde jel i Shaun White, ale spokojenej je i s druhým místem celkově v Českém poháru a titulem Mistr ČR ve freestyle roku 2010. Pana Samka sponzorují LTB snowboards, Salebra, Spy, Level, DVS a Skateshop.cz.
Špindl letos celou zimu? Furt! Je to resort se zárukou i při špatným počasí. Třeba nyní tu celej tejden v Čechách chcalo a na žádných horách neni sníh. Ve Špindlu dneska stojí rampa, pět metrů vysoká, osmdesát dlouhá a po ní si dáš v průsmyku šestnácti nebo desetimetrovej kicker. No a když napadne sníh, je tu na český hory nejlepší freeriding.
40
Ale je to tam strašně drahý... To se může zdát a ve srovnání s venkovníma resortama je. Celoročka stojí devět, můžeš to trochu snížit pučovánim, ale to já nedělám. Teď je to navíc těžký, chodí tu frajer se skenerem, se kterým si na dálku permanentku natáhne a vidí tvý jméno i fotku. Dokonce i chodí s Krnapákama chytat lidi, co jezděj v prašanu mimo sjezdovku a permice lidem rovnou
na místě zruší. Ale česká vochcávačka je si permici zabalit do alobalu, pak jí skener nevidí... Jinak co se týče bydlení, máme tu s partou pěti lidí pronajatej byt 3+1, takže na každýho měsíčně tři šest na nájem a poplatky. Vo víkendu dorazej kámoši, přihoděj něco a hned je na tom člověk líp. Kde bydlíš? Na sídlišti Bobřík. Klasickej panelákovej byt, umakartový jádro. Ale je tam klid, bydlim s lidma, co moc nekalej. Byty v okolí jsou byty domorodců nebo podobnejch nastěhovalců, většinou závoďáků, co tě vzbuděj v sedm ráno, protože jsou na kopec... Já tak na desítku, hehe. A makáš na horách někde? Občas si přivydělávám, trénuju za tři kilča na hodinu freestyle. Zájemci se ke mně většinou dostanou přes
životní, cca pětadvacetimetrová bs 7 indy na největším kickeru v backcountry, co sem kdy postavil. při házení lopatou jsme se trošinku zapotili a sjížděli dolu vlastně až za tmy. druhý den ráno byla vidět monstr stavba na hřebeni i z okna našeho hotelu v údolí
na konci dne sme vždy sjížděli do livigna dlouhým freeridem a v jednom úseku lesa šlo udělat tohle shifty ze stromu 42
mý sponzory, tahle práce neni nic pravidelnýho, určitě tim nemám bůra na měsíc. A taky mě docela nad vodou držej závody. Základ všeho ale je, že přes léto vydělám, v zimě utratim. Já si řikal, jestli nemáš nějakou extra vychytávku, třeba čištění aut na parkáči za prachy... Jasný, že celou zimu přemejšlíš, jak si vydělat, ale klasický práce jako šejpr sem si už zkusil a bere mi to chuť na ježdění. Taky sem přemejšlel nad voskováním prken, dělat to půl dne a pak půl dne jezdit, ale v závěru zjistíš, že když napadne prašan, nechceš voskovat, ale rozrejvat. Daj se dělat šolichy s permicema, že jí pučuješ a že se ti za zimu vrátí bůr, ale to už pro mě neni... A možná se dá ještě živit jako drogovej dealer, lidi hulej všude, hehe. Ty seš ale spíš na tu poctivou práci, ne? Sem. Já dřu přes léto, dělám zedníka a zahradníka ve vejškách. No jo, sekám trávu na hradbách. Sekačku máš na zádech, v ruce tyč, vysim na laně a sekám v patnácti metrech nad zemí kolem celýho Vyšehradu... Si řekneš, proč maj trávu nad zdí ve strmym svahu, ale ono to zpevňuje celej kopec. No a pak nějaká zedničina na těch hradbách a nějaký natírání fasád kolem, čištění vokapů a podobně. Tenhle kšeftík mi sehnal Jirka Světlý a i jemu patří poděkování, že můžu jezdit na snowboardu a v zimě se flákat po horách, a ne v práci.
A jak to šlo dál? Našrouboval sem to a byl to úplně jinej pocit. Ten freestyle, to je všechno volnější, začalo skákání. Postavil jsem si pár kickerů, svůj první backside tři sem odjel v Pasekách nad Jizerou, kde sem si sám uplácal kicker, hezky s dopadem na rovinu. První závody sem jel jako osmnáctiletej junior, to byl nějaký Nescafe cup v Peci. Prej kdo otočí tisíc, tak ten měl od Sprite dostat osobního trenéra a roční sponzoring. Nikdo to ale nedal. Já vorotoval tři šede, z toho sem byl vyplesklej a cejtil se jak mástr. To bylo nějak kolem roku dva tisíce jedna, to ten litr snad nedával ani Černík... Možná to byla jen taková hecovačka, hehe. Nicméně já měl takový zlomový období, rodiče už mi to nemohli platit, tak sem musel makat. Takže mytí oken, sbírání borůvek.
Ty seš v mejch očích typickej příklad lifestyle snowboardera. Jezdíš dlouho, super dobře, nikam se necpeš, prostě asi kvůli tomu pocitu. Jak to že to takhle máš? Prostě srdcařská záležitost. Odmalička mě babička s dědou, a i máma s tátou tahali na hory na lyže, takže k tomu mám vřelej vztah. Tam to asi vzniklo, v dětství, baví mě prostě jezdit po horách. Strašně za to rodině děkuju, a taky za tu finanční podporu, kterou mi v mých začátcích dávali. Moje první snowboardová vize pak byla, že získám věci od sponzora a peníze, co tak ušetřim, budu vrážet do vejletů, abych se dostal v létě na ledovec. No a kdybys nejezdil na snowboardu? To bych třeba dělal rolbaře nebo zasněžovače nebo záchranáře... Celkově mě baví to extrémní prostředí hor, ke kterýmu musíš přistupovat s respektem. Ty hory ti prostě něco dávaj. Já třeba koukám pořád na Kotel a ještě sem si to tam pořádně nedal. Jsou tam takový tři cesty, který mám vyhlídlý. Ale na to musí bejt dobrej sníh, aby zbytečně nepadaly laviny a nebyl zbytečně mrtvej Pepa. Pak potřebuješ dobrou viditelnost, žádnou difuzi. Pak si to dohodnout s horskou, aby když tak hned vystřelili tě zachránit. No a potom sehnat někoho, kdo ti to natočí a nafotí. Přece to chceš mít doma zdokumentovaný... A kdy si teda z těch lyží přeskočil na prkno? To byla éra, kdy David Horváth jezdil v Peci pod Sněžkou s růžovym čírem na hlavě... Teda, nevim, jestli to byl on, ale prostě tam jezdil Černík, Horváth a tyhle mladý cápci a já to chtěl taky zkusit. Prostě rok 1993, viděl jsem růčo postavenou rampu v Peci na Zahrádkách. První tři roky jsem si to vždycky tak jednou za zimu na den půjčil z půjčovny, hezky Rooka o metr delšího než já, na tvrdý vázání a drtil sem to v přeskáčích. Moje první prkno, který jsem si koupil z nasbíranejch borůvek, to bylo taky na tvrdý vázko s přeskáčema. Už sem zkrátka neměl na měkký vázo a boty. To přišlo až pozdějc, Alu slim, dodnes si to pamatuju, rovnou namontovaný na prkno, přímej kontakt s prknem. Boty ani nebyly boty, ale spíš takový sněhule s lyžařskou vložkou, Askif se jmenovaly. Dodneška je mám doma pod postelí, abych nezapomněl, jakej to byl punk.
fs zatáčka v prašanku vždy zlepší náladu, tady po párminutovém výšlapu v livignu, v itálii
Tim se dá vydělat? U babičky v Jižních Čechách, tam vykupovali borůvky na jogurty. Za kilo byly čtyři pětky, dobrej peníz, já byl schopnej hřebenem načesat i osm stovek za den. Naplno! Potřebuješ snoubič, tak sbíráš. V tý době sem ještě chodil do školy, což byl nepřítel. Na hory sem moh jen o víkendech, takže jsem na ně měl pošetřeno dvacet tisíc a na každej měl přesně litr, ať sem jel kamkoliv. Nejdřív autobus, pak ubytko. Měl jsem pak štěstí, že sem se seznámil s Přémou Vidou, se kterym sem jezdil často a bylo to snadný. Vždycky namotal na prst nějaký buchty, bydleli jsme u nich zadarmo, kolikrát ani nic nebylo, hehe, prostě punk. V tý době jste dali dohromady partičku Snowforce? Jak jsem se rozhod, že se budu věnovat závodům a objíždět je všechny, tak jsem se na nich seznámil
se strašně moc lidma. V době mocný snowboardový puberty jsme s klukama dali dohromady Snowforce, partičku největších zabijáků. Kamkoliv jsme přijeli, tam jsme od prvního do pátýho místa obsadili všechno a jeli pak domu autem narvaným věcma od sponzorů závodů, nadšený cápci, a různě to mezi sebou čenžovali. Hodně mi to dalo a pořád sem rád, když si s touhle partou můžu na horách zajezdit. A pak přišly nějaký úspěchy? Řek sem si, že když závody, tak pořádně, že musim objet celou sérii. V tý době se jela Kentoya cup, první místo motorka, což sem viděl jako šanci jí prodat a jet konečně v létě na ledovec. Sérii sem vyhrál, sice bylo nějaký podivný bodování, protože sem nebyl první ani v jednom závodě, ale bodově sem to nasbíral... Motorku sme s klukama zničili během čtrnácti dnů, upad i vejfuk, takže sem jí opravil a za patnáct
bs 50-50 na hovadskym zábru v praze v lesoparku šárka, nedaleko nádrže džbán. tohle třicetidvouschodový zábradlí mám v merku už pár let, akorát sem trpělivě čekal, až napadne pořádně sníh. o panenství přišlo na druhý pokus... 44
prodal týpkovi. Za tyhle prachy sem jel poprvý na letní ledovec, do Söldenu. Neuvěřitelná zkušenost, chrápali jsme na parkáči, koupačky v ledovcových jezerech, v noci nás chodila budit liška, která ještě v závěru dva kámoše pokousala. Fakt hárdkór. Díky Kentoya cupu jsem získal první sponzory, firmu Tiburon Romana Stejskala. Patří mu za to dík, v tý době sem dostal věci, a řikal si, že je to hustý, jak takhle čouzek, co vyhraje jednu sérii, má sponzora. Po čtyřech letech spolupráce jsem ale začal vidět věci jinak. Dostával jsem všechno vybavení na ježdění, což bylo super, ale nedostával sem se na zahraniční hory. Pak přišla přes Ondru Zvoníčka nabídka, že odchází z LTB, tak ať se tam ozvu. Tak jsem se čtyřikrát setkal s Lukášem Schröderem z LTB a přesvědčil ho, ať to se mnou zkusí. První rok jsem dostal asi tak třikrát míň než u předchozího sponzora, ale zase jsem se třikrát dostal na zahraniční hory. Moh jsem se taky podílet na vývoji prkna, prostě byl jsem nadšenej.
to výkonnostně nebylo to, co jsem si představoval. U Eltébéčka se to úplně změnilo. Naběh sem tam, vzal si sto šedesát dva, i když mi řekli, že mám mít tak sto šedesát pět. Ale nekecali mi do toho, dali mi to a já jezdil. U prvního prkna sem vyrval inzerty, do druhýho sem už dostal uhlík pod vázko a už to v životě nezničil. Letos se chystám testovat již svuj třetí promodel, jakej českej rider si tohle může říct – prkno podle svých představ s vlastním designem. Vychytávám si na prkně třeba i rádius, což sem nikdy nedělal. Zjistil sem, že je lepší mít větší rádius, tím pádem to míň zatáčí a nesekneš si hranu na odraze. Mám rád, když prkno ovládám, a ne ono mě. Nakonec jsem skončil u tý sto šedesát pětky, hehe, široký, nabušený kevlarem a uhlíkem, prostě funkční luxusní prkno. Oblečení si řešil? Tak snažíš se jít s módou, s trendíkem... Já byl v duchu vždycky pankáč, ale taky sem podleh hip hopu.
rampu ve špindlu miluju, tenhle fs air je z letošní otvíračky v půlce ledna (foto: j. louda)
Každá návštěva dílny na výrobu prken byla obrovskej zážitek a já do sebe ládoval informace. Strašně moc za sponzoring děkuju, hrozně mi to pomáhá. Jak se vyvinula ta výbava za dobu, co jezdíš? Já byl pankáč, bylo mi jedno, jak co funguje, hlavně že sem to měl. Já chudej kluk sem byl rád za všechno, co sem kdy dostal nebo vyhrál. Takže moje první boty byly vesměs supr. I když nebyly pravý snowboardový, ale sněhule, tak mi dovolily prkno vzít a jít jezdit. Pak sem si samozřejmě našetřil a koupil Santa Cruz. Už byly vychytanější, sice do nich teklo, ale bota byla jakžtakž pevná a drželo to kotník. Teď mám Burtony s odpružením na paty, zavazování je na zatahovací šňůrky, paráda. V dnešní době to chce víc zkoušet, musíš obejít víc firem, prubnout víc druhů. Mně osobně seděj nejtvrdší boty od Burtonu, Driver X, sice už je to takovej přeskáč, ale kotníky mi to chrání. A co prkna? Můj zásadní problém je noha číslo dvanáct. To mě odsuzuje k wide, respektive x wide prknům. Moc firem je nedělá, takže sem musel brát podle šířky a vždycky
Takže široký kalhoty, co největší bunda, jenže vono na hovado se sto devadesáti dvěma cenťákama je to problém. Naštěstí mi tohle u Salebry odpadlo, tam mi to spíchnou na míru. Sem za to rád. Seš spíš na rampu, nebo na street, zkrátka jakou máš sexuální orientaci? Moje snowboardová sexuální orientace je taková... zkrátka jak bych to řek... Prostě mám rád všechny barvy světa, hehe. Nejblíž to mám k prašanu, kdo si to v něm někdy zkusil, ten ať mi nevykládá, že si de radši zajibovat... I když sem teď na pár takovejch trefil. Kdo? No šreďáci z Míseček, tam se jich pár najde... Nejblíž mám teda k volnýmu terénu a pohybování se v horách. S tím přichází backcountry, stavění si svejch kickerů, vychytávání si spotů. Moje filosofie je, co nejmíň práce, ale největší sliz smetánky. Mám rád dropy ze skal, polety z návějí. Protože chci jezdit závody, musim vychytávat freestyle v parku. Dřív sem si skoky stavěl sám, teď to pro mě dělaj kámoši ze Snowparkdesign. Polítáš si na tom, naučíš se triky... Já mám rád rotaci
na backside, teda snažim se bejt všestrannej, ale prostě když letim backside, tak si to užiju, vychutnám. A splitboard si zkoušel? Hele jo. Je to věc, kterou muj sponzor vyrábí už několik let, ale přičich sem tomu až loni na team buildingu na chalupě mýho sponzora, kterou má v Krkonoších. Nasadil tam na mě něco jako lyže, vyšlápli jsme si kopec, tam sem to sešrouboval do snowboardu a absolutně sem tomu propad. Teď mám vlastní split, už sem byl letos sjíždět Vojanskej důl, Červinkův mám vyšláplej. Je teď nově otevřeno osm ski alpinistickejch tras, pozor, to je jen takový to šlapání nahoru, ne ten freeriding dolu. Ale tak samozřejmě sem si to dolu dal a top zážitek. Z baráku koukám na celý Kozí hřbety, je to velký lákadlo.
Co závody? Když sem začínal, tréma byla. Ale postupem času se mi začalo dařit a já to začal brát jako prdel. Všechny znám, během dvou, tří let, znáš úplně každýho. Při závodu si zalítáš s dvaceti frajerama, když přijdou diváci, tak tě to hecuje, skáčeš i pro ně, neb v každym je kus exhibicionisty. Byly doby, kdy sem dělal pořád věci přes hlavu, i když to nebylo tak hodnocený, ale ty diváci to ceněj víc než devítikilo. V poslední době už roste ta profesionalita závodů a je potřeba se učit čim dál tim těžší triky, protože freestyle tady jezděj šestnáctiletý děti a dávaj. Já v jejich letech se učil jezdit... Teď jsou všichni trénovaný, připravený na závody, já se je samozřejmě snažim hecovat, ať mě zajedou. A několika z nich se to už povedlo! Pak vidíš, jakou maj z toho radost, a to už pak ani nejseš nasranej, že se ti to nepovedlo. Minulej rok sem byl nervózní dost, pořád sem cejtil ten žaludek. Letos mám připravenou úplně jinou strategii, letos to budu mít na salámu.
Já si tak řikám, jestli sis loni proto nedával vždycky jointíka na uklidnění? Já se vo trávě třeba nikdy nebavil s rodičema... Ale asi je jim to jasný. Já nechlastám. Když jdu do hospody, tak si dám limonádu. Když už ale du chlastat, tak za hodinku sem ztřískanej. Piju rum, Pepek námořník. Otevřeně teda řikám, že si dám brko s kámošema, a sou i chvíle, kdy neni co dělat, a to si ho klidně dám i v deset dopoledne. Spoustu lidem to nedělá dobře, škodí jim to, ale já to mám pod kontrolou a je to pro mě bezpečnější než nějakej alkáč. No já tim jointem před závodem měl na mysli tu loňskou dopingovou aféru... Tak mně se loni poprvý v životě stalo, že jsem šel na dopingovou kontrolu. Na finále českýho poháru
se něco rozkřiklo o kontrole, spousta lidí se lekla a závod vzdala. Já si řikal, že sem zákazník, dal sem dvě kila za startovný, a tak chci jet závod. Další lidi to vzdali i kvůli větru, protože nebyly ideální podmínky, a nakonec nás jelo pět. Jedinej, kdo šel na kontrolu, sem byl já a Novák reprezentant. Matěj nehulí, ale chlastá, tak měl chcanky žlutý jak svině a smrděly pivem, hehe. Dělali jsme si tam z toho srandu, frajer kontrolór viděl, že ho máme v piče. Já hlásil, že du nachcat hned, ale vono takhle před cizim to jde těžko. Týpek zkoušel puštěnej kohoutek s vodou a podobně, ale chvíli to trvalo... A jak sem vypil před kontrolou tři litry matonky, tak chcanky byly úplně bílý a vzorek nebyl kvalitní pro další zkoumání. Prostě žádný THC v moči snowboardera, hehe. No byla to fakt aféra, hehe. Celý to bylo uměle vyvolaný, kontrola tam přijela schválně. Všichni si myslej, že snowboarďáci jsou
levičáci a všichni hulej. A za to může Klaus, že nás takhle zaškatulkoval. Hehe, koho si volil? No, já čoveče ODS, já sem živnostník. Ale nebylo to moc chytrý... Já se o to zkouším nestarat a nějak proklouznout podle hesla: ty nech na pokoji mě, já nechám tebe. Ale vono to takhle bohužel nejde, když potřebuješ rozumně fungovat. Co focení na rozhovor? Bylo docela vyhrocený, měl jsem tak měsíc a půl. Jako bavili jsme se o tom v březnu, ale potvrdili to až na podzim. Moje záchrana byla, že napadlo spousta v Praze. Jezdili jsme čtyři dny v kuse po městě a od rána do večera fotili. Mám wallride, héňo ze třiceti
cabalerial 5 na menším skoku ve snowparku kitzsteinhornu, vlastně moje první ježdění téhle sezony
halfcab z hradby, nahoře na petříně v praze, tam kde vede cesta od lanovky ke kolejím. je to celkem frekventovaný místo, takže o diváky neni nouze 47
48
dvou schodů, kolem kterýho jsem chodil tři roky a měl z něj bobek. Na první sem dal backside grind, ale spadla mi kapuca přes hlavu a šel sem do kotoulu. Na druhej už to šlo do perfektu. Pak jsem si dal prašanovou zatáčku s Pražskym hradem v pozadí, to byl vždycky muj sen. Od mládí sem slýchával o Horváthových petřínských fotkách a teď se mi to povedlo. A do zahraničí jste taky vyrazili... První trip byl do Rakouska na Kitzsteinhorn a fakt mě to tady překvapilo. Neni to u nás tak známý, žádný freestyle partičky od nás sem nejezdí, ale jsou tu například tři parky. Při naší návštěvě fungoval jenom jeden, protože horní byl kvůli kose zavřenej a ve spodním ještě nebyl sníh. Ale v tom jednom, tam bylo takovejch věcí, trubky, zábradlíčka, shreďáci by se tam vyblbli. Tři kickery za sebou, paráda. Já tu mám fotku cab 5, která neni na zas až tak velkym skoku, ale prostě začátek sezony. Taky mě tu překvapily freeridy. Není tu už ledovec, takže tam nejsou díry, do kterých můžeš zahučet. Napadlo nám třicet čísel, a dokonce to i rupalo. Frajer lyžař shodil lavinu jak hovado, metrová hrana odtrhlýho sněhu a sesuv. Backcountry se tu dá vymyslet vobrovský. Kitzsteinhorn bych doporučil jak začátečníkům, tak i profíkům, který pořád potřebujou hledat nový, neokoukaný terény. A pak jste byli v Livignu? Tady jsme využili akce, že při koupení tejdenního pobytu k tomu dostaneš permici zdarma. Takže nás to vyšlo na dvě stě éček na hlavu a tejden jsme bydleli v luxusním apartmánu a žili si dobře, protože je to tady bezcelní zóna, a tak mají levnej chlast. Naštěstí po Havaně neni kocovina a ranní prosciutto dá všechny odchylky do kupy. Sníh ale byl nic moc, trošku na mě padal smutek, ovšem nelenili jsme a hledali. Třetí den jsme postavili skok, ktrerej jsme pak ani neskákali, protože mezitim jsme úplně nahoře objevili spot s navátym prašanem. Já, Lukáš Tomšů a Panker jsme během čtyř hodinek postavili skoro tři metry vysokej kicker. Dalo se z toho lítat pětadvacet i víc metrů, ve vejšce jak hovado. To mi dalo hodně, měl jsem strašnou radost. Šli jsme to skákat i druhej den, protože jsem chtěl odjet litr, kterej jsem ještě nikdy neodjel. Tak sem ho vyzval, opět votočil a následně na dopadu rozmáz jak máslíčko. Udělal sem si přitom rameno a řikal si, že je začátek sezony a nebudu to hrotit. Nesmim zapomenout se zeptat na tvý hobby, surfing... To je věc, co jsem zkusil poprvé před třemi lety v Anglii v Newquay, kam sem jel navštívit moji přítelkyni. Pučili mi pěňáka a já jak miluju vodu, tak sem si řikal, jak tam naběhnu, chytnu vlnu a jedu si. Takže nabíhám do vln, vlna si chytá mě a jedu si držkou po dně. Neni to jednoduchý, hrozná makačka, ale nejlepší sport na světě. Snowboarding je ok, extrém, málokdy však jedeš v lavině, že se to kolem tebe hejbe. Při surfingu se to hejbe pořád a hejbat nepřestane, tam ti to buď spadne na škebli, nebo z toho odjedeš. Proto se tomu budu v budoucnu víc věnovat. Dva roky jsem si šetřil na Bali a letos si to na podzim dal. Nejlepší. Škoda, že si nemůžeš zajezdit ve Špindlu a sjet pak do Vrchlabí, kde by byla plážička. Nebo třeba do Boleslavi...
fs wallride nad vchodovejma vratama do obory letohrádku hvězda, kde jsme si to nejdříve na večír připravili a až druhý den dopoledne, kdy to přes noc zmrzlo, se na to konečně dalo rozjet
Máš přes léto ještě na něco čas? Jedu si skákání do vody, to hodně lidí odsuzuje, ale mně to osobně strašně pomohlo ve vývoji. Jezdím do Tišic u Neratovic, tam to dělaj super kluci, zagriluješ si tam, zaskáčeš, koupeš se, víkendová zpestřovačka, když nemakám. Hrozně rád jezdim k Alešovi Valentovi do štítů. Má to tam nejlepší. Ubytuješ se dobře, máš tam beach volejbal, trampolíny, skákání do vody, a když už tě to sere, můžeš se proběhnout v lese
a večer si dát táborák. Každej rok tam děláme se Snowforce kemp, já to mám jako dovolenou a je to pecka. Někomu voda nevyhovuje, ale tu orientaci ve vzduchu si tam natrénuješ, já už třeba double beko mám do vody naskákaný a odplavaný. Na sněhu ale potřebuješ třikrát tak větší koule, abys to odjel. To nevim, jestli na starý kolena hecnu. Zima bude letos jaká? Tak to už mám jasný. Sezona ve Špindlu, dát si tam svý freeridy na splitu, je tam toho ještě hodně, co jsem nesjel. Problém v Čechách je, že musíš trošku víc šlapat, prostě dvě, tři hodiny deš a pak se pět, deset minut vezeš a hoďku a půl se vracíš. Stojí to ale za to, poznáš ty hory, užiješ si přírodu. Pak mám v plánu freeride trip s německým team kolegou Chrisem Schnablem. To je borec, má to hrozně najetý a určitě se s nim vrhnu do projektů s prašanem. Objedu i Českej pohár, všechny tam znám, bude to zábava. Možná je i nějaká šance se líp umístit, ale asi už to nevyhraju, mlaďáci zabíjej. Vrchol bude Snowjam. A máš ve svejch sedmadvaceti ještě nějaký ambice? To je jasný. Ambice jsou jezdit na jistotu a nepadat. Vím, že bez pádů neni progres, ale ten už pro mě neni výzva a už se asi nenaučim frontside tisíc. Budu rád, když odjedu ten backside litr, kterej je muj sen. Rád si ho splnim. Posunu se víc do prašanu, pořídil sem si lavinový vybavení, abs batoh, kterej když aktivuješ, tak máš devadesátiprocentní šanci na
přežití, mám taky pípák, lopatku, prostě všechno potřebný. Freeriding je level, kam to můžu posunovat dál. Skončim ale každopádně na surfu, ten tolik nebolí. Akorát tě to může přitopit pod vodou, a to je pak hlavně o fyzičce. A životní ambice je u těchto sportů zůstat a případně se živit něčím, co je s tímhle sportem spojený. Takže třeba nějaký kempy, trenérství, i když v tom asi nebude tolik peněz na uživení. Prostě budu dělat něco, aby mě to bavilo. Mít práci jako zábavu. Ještě si nepoděkoval svý holce, jestli teda nějakou máš. Za co, že to se mnou vydrží, hehe? Už tři roky jsem s Darčou, bydlí se mnou, cestuje, zvládá ty sporty, to u těch předchozích holek nebylo... Fakt bych jí neměnil. Jsem starší, svý sem si užil a vím, že Darča je holka do života. Ne že by tohle měla bejt nějaká žádost vo ručku, ale třeba to taky jednou přijde.
50
text: Mirek Kvapil, foto: YKGM2 production
rišo tury /g/ flip bs crooked ve zvoleně
peťo mercell /g/ bs forward flip ve zvoleně
MAKING OF YKGM2
Hned na začátek jsme Ďuriho poprosili, aby nám řekl, o čem že jeho projekt vlastně bude. „YKGM2 stejně jako první díl ukazuje skateboarding naší crew TSC. Ježdění nás baví a videem chceme prezentovat skateboarding tady na východě Slovenska. Na nic si nehrajeme a jsme prostě obyčejný skejtři jako každej jinej.“ Další otázka samozřejmě směřovala na sestavu, kterou ve videu uvidíme. „Mám radost z toho, že při točení prvního dílu se k nám přidali i jezdci z jinejch částí Košic. Parta se teda ustálila na složení Martin Gregor a Filip Fabián, Roman Kentoš, Marek Petho, Maroš Viest, Feri a Riško Daboczi a můj bratr Rišo Tury aka Chuck Turys. Ve videu samozřejmě nebude chybět ani fellaz montáž.“ No a s kým, že se panu kameramanovi nejlíp spolupracovalo? „No to je jasný, hehe. Bylo to s mým bratrem Rišem, ten nikdy nemá dost, a kdyby nemusel spát, určitě by jezdil non stop a vymejšlel triky. Jeho profil se bude od ostatních dost lišit, ale to uvidíte sami. Chuck Turys je prostě Chuck Turys.“ Ostatně i z těch pár fotek, který
Minulou zimu jste u nás na webu mohli zhlídnout hodně povedený lokální video You Know Good Man!, za kterým stál kameraman Ďuri Tury se svou partou TSC z košickýho sídliště Ťahanovce. Rok se s rokem sešel a vzhledem k tomu, že kluci poctivě natáčeli, máme tu druhej díl. Při jeho přípravě vznikla i spousta fotografickýho materiálu, a tak jsme z toho pro vás upekli několikastránkovou bábovku.
rišo tury /g/ kickflip split
52
riško daboczi aka jiggy /g/ ninja ollie ve zvoleně
zleva> nanuk /g/ chillovej nosemanual na nábřeží ve splitu > xichty > nanuk pičuje nad zlomenym skejtem > ne/plavci > ykgm2 parta ve splitu
jsme pro vás vybrali, je vidět, že Rišo Tury je pár levelů nad všema ostatníma, hehe. Pokud chce člověk v dnešní době natočit video, který si v naší komunitě vyslouží respekt, určitě by se měl vyvarovat záběrů ze skateparku. Jak na tom tedy bude YKGM2? „Film je samozřejmě založenej čistě na street skateboardingu. Za ten rok jsme se snažili cestovat, co to šlo, a kromě rodnejch Košic jsme natáčeli v Prešově, Zvoleně, klasicky jsme strávili tejden v Praze, ale největší peckou bylo deset dní ve Splitu. Tam jsou prostě úplně jiný spoty, jak tady na Slovensku. Město má i krásnou architekturu a to moře v těch vedrech taky přišlo vhod. Točit se chodilo skoro každej tejden, někdy sem měl až pocit, že mi kamera přirůstá k ruce.“ Jak vůbec probíhal střih YKGM2, můžeme se těšit na nějaký nový vychytávky? „Střih mi zabral asi měsíc. Dřív ke mně rideři chodili se svejma songama a dávali
jsme party dohromady spolu, ale jak roky běžely, tak mě to přestávalo bavit a teď si jak střih, tak soundtrack řeším sám. Forma prvního dílu se mi líbila, takže jsem se o ní opíral i teď. Dvojka bude jiná jen v nějakejch efektech a přechodech, který sem se za ten rok přiučil. Určitě nečekejte nějakej metal, nebo gangsta rap, převažovat budou instrumentálky, protože sem dbal na to, aby song byl dynamickej a dobře se do něj stříhalo. Nejednou sem se na výběru správný písničky do profilu zaseknul i na čtyři hodiny, hehe.“ Premiéra videa proběhne už 4. února v košickym Zebra music pubu a pro tu většinu, která na akci nemůže dorazit, video stejně jako minulej rok umístíme i na naše stránky Boardmag.cz. Kvalitních lokálních videí totiž není nikdy dost!
dan kašpar /g/ noseslide
54
DOMA JE DOMA
kryštof kodl /g/ tweaked air
Všude dobře, doma nejlépe. Přísloví hezký, ale platí tohle vůbec, když se jedná o hory a lyžařský areály? Rozhodli jsme se těm našim kopcům dát šanci a průběžně kontrolovat resorty v celé ČR. text: Radek, foto: Panker
Skiareál Klínovec, pojmenovaný trefně podle kopce Klínovec s nadmořskou výškou 1244 metrů, je největší středisko Krušných hor. Překvapivě neleží někde na konci světa, ale například z Prahy je to tam necelých 120 km a z Plzně o deset míň. Velký rozloze areálu též odpovídaj služby, například o kvalitní svezení se starají dvě sedačkový lanovky a deset vleků, celodenní permice stojí 530 Kč, přičemž jsou tu nějaké akce jako 1+1 zdarma pro studenty a brzo se na slevomatu objeví 5denní lístek za půlku ceny. Sklouznout se tady můžete po 10 kilometrech upravovanejch sjezdovek, které jsou z 80 % uměle zasněžovány, aby byl pojezd zaručen celou zimu. Když sem přijedete, oceníte parkoviště zdarma, pokud máte malý děti, tak dětský vlek zdarma, možná i dvě lyžařský školy a dvě půjčovny vybavení. Na aktuální informace se můžete podívat na Klinovec.cz, ale to hlavní jsme si schovali až na konec prvního odstavce. Na Klínovci je snowpark a velká rampa! Historie účka na klínoveckém kopci je už nějakých šest sedm let, někdy kolem
roku 2005 se v Čechách konalo mistrovství světa juniorů a místní areál byl vybrán jako vhodný kandidát na pořádání tohoto závodu. Díky tomu se sehnaly i nějaký sponzorský peníze a na jedný z luk vyrostly hliněné základy na rampu. Jejím prvním shaperem se stal Honza „Kašpi“ Kašpar: „Jezdil jsem hodně po rampách a chtěl tuhle práci dělat, takže jsem byl rád, že jsem dostal šanci. Rampu jsem nikdy předtím nestavěl, ale nebál jsem se toho, vždyť jsem věděl, jak má vypadat...“ Na pomoc s výstavbou český rampy byli proto povoláni týpci z Finska a Rakouska, kteří měli dostatečný zkušenosti a Kašpiho všemu naučili. Po úspěšném svěťáku si areál udělal jméno a od tý doby se tu pravidelně každý rok jezdí závod Evropského poháru, na který se sjíždí celkem velká tlupa závodníků. Když už jsme se bavili s Kašpim, rovnou jsme z něj vytáhli nějaký informace, jak se ta rampa staví. Přeci jen bychom mohli jednou zbohatnout a postavit si vlastní Boardpark. Samotný stavbě rampy předchází její vykolíkování, protože
erik cinkl /r/ bonk bs 360
kdyby to kluci neudělali, tak by se jim hliněný základy pod sněhem taky mohly ztratit. Následně se kolem rozestaví sněhový děla, a když jsou dobrý klimatický podmínky, což znamená ne moc velkej mráz a ani velká vlhkost vzduchu, dá se stříkat 24 hodin denně. Tímhle tempem pak rampu trvá zasněžit pět dní. Následuje samotná stavba, jejíž rychlost záleží podle nastříkání. Sníh totiž musí přesně ležet ve stěnách, aby se do rampy dalo vjet frézou na rádius, pipedragonem. Pokud se to nastříkat nepovede, musí se tam vjet rolbou a sníh do wallů natahat. Vše je během procesu potřeba prolévat vodou, aby to drželo. Výsledkem jsou dvě ohromný hromady sněhu, kdy tloušťka stěn je kolem čtyř metrů. Na řadu přichází srovnání povrchu, takzvaná nivelace, která se dělá za pomoci stavebních laviček a je důležitá proto, aby to nevypadalo jak silnice v Polsku. Stavba už se blíží skoro do finále, špagátem se vyměří koping, který se řízne pomocí motorový pily. Zbytek sněhu se odkope směrem do rampy, hrana se nabarví a pak už přijíždí pipedragon, který je během dvou dnů hotov. Zkrátka dohromady kolem čtrnácti, patnácti dnů práce. Kromě rampy zdobí klínoveckej areál i Óčko snowpark, přičemž v letošním roce to tu doznalo proti předchozím letům značných změn. K většímu rozmachu parku trošku brání sklon svahu, přesto se lokální shapers maximálně snaží
boj partičky s oblevou
využít prostředí. Jsou tu tři lajny, easy, free a top. Názvy napovídají, že easy je ta loučka s malými čtyřmetrovými skoky a nějakými jib překážkami. Free lajna je klínovecká klasika, kdy rozjezd je průsekem lesa, první table čtyřmetrovým skokem a s tree bonkem na boku, druhý table s devíti a šestimetrovým odrazem, a poslední table s šesti, devíti, a dokonce šestnáctimetrovým odrazem a krásným širokým pozvolným dopadem. Top lajna bude s rozjezdem od silnice, kam bude třeba si z horního konce vleku ještě kousek šlápnout. První skok bude osm až deset metrů gap s dopadem do rozjezdu rampy, odtud na levej wall rampy, kde bude corner jump a následně už plný kule na šestnáctimetrovej skok. I rampa bude letos krapánek jinačí, Kašpi jí postavil víc zprudka, aby se ani ve spodní části neztrácela rychlost. Stěny jsou vysoký 5 metrů a někteří riders s tím mají po čtyřech hitech problémy, protože udržet si speed vyžaduje jezdecký umění. Letos by to mělo bejt prudší, a tím pádem lehčí. Kašpiho jsme se taky zeptali, proč má Klínovec rád: „Stojí tam rampa, a proto tam jsem. Na snowboardu jezdím víc jak dvacet let a stavět pro mě rampu je srdcová záležitost. Když si jí dobře postavím, dobře se mi v ní jezdí. Jelikož vše leží na severním svahu, tak tu sníh vydrží až do dubna. Proto se tu super jezdí jak na úplným začátku, tak i konci sezony, bez lidí, do pohody. Letos třeba
s takovouhle krásnou mašinkou se rampa dělá skoro sama
na klínovci letos napadlo sněhu nejvíc z celých čech a prášilo to jako v japonsku. zelená koule uprostřed je kašpi v rozstřiku
57
honza haas /r/ fs melon 5
napadlo tolik krásnýho suchýho sněhu a rozrývalo nás to tady deset lidí, z toho šest kámošů.“ Pokud byste měli chuť na Klínovec vyrazit, přinášíme vám krátký přehled zajímavých událostí, které se tu chystají. Hned 5. února je Snowbitch opening Óčko snowpark Klínovec, 26. února je Evropský pohár v rampě, 28. 2. – 4. 3. se uskuteční klínovecký Snb camp, který organizují lokálové s areálem a mělo by to být velmi levný. Největší masakr by se ale měl odehrát jako zavíračka sezony 7. – 9. 4., kdy bude na sjezdovce U zabitýho vytvořen slopestyle s jiby, několika skoky různých velikostí a cornerem na dojezdu. Tam by mělo vyrůst i pódium a proběhnou nějaký konciky a velká pitka. To si nenechte ujít!
filip bartoň /g/ 50-50 to fs boardslide
58
text: Tomsh, foto: Panker
Zima si letos nachystala prapodivnej scénář, a tak jsme únor měli v prosinci a březen v lednu. První Rip Curl Search letošní sezony proto málem probíhal na rašících petrklíčích deroucích se ze svahů pražskýho Petřína. Spoty sice vznikly ještě za velkolepé sněhové nadílky, ale v době focení už se o slovo pomalu hlásilo vyměklý bahýnko.
šimon peřina /r/ blunt to fakie na hladové zdi
61
Minulou zimu vyrazila parta prohledat zámeckej park kolem architektonickýho skvostu letohrádku Hvězda. Letos pražským spotům sněhový podmínky taky přály, nápad na stavbu spotů v Praze se zrodil v hlavě snowboardisty Dana Peřiny. „V Praze bylo spousta sněhu a o prázdninách jsme s kámošem vyrazili hledat spoty. Myšlenka na Rip Curl Search vznikla, když jsme prošli Petřín,“ dodává Dan. První spot se nacházel u Nebozízku, zastávky lanovky vedoucí na Petřín. Kluci tam postavili náskok na lámačku. Druhej den se na Petřín vrátili a postavili quarter na Hladovou zeď a náskok na dřevěnej rejl, kterej už vyhladovělá parta stavěla dost narychlo. S výsledkem byli ovšem všichni spokojeni. Tři spoty
lámačce u Nebozízku. Z celýho rejlu jezdili kluci jen tu rovnou část, jenže jejich kámoš na dvou prknech ze zábradlí nevyskočil a jel dál, až svůj pohyb nedokázal koordinovat a dal si strašný koule. Jeho řev vyděsil i cestující lanovky, která právě přijela do zastávky. Nakonec se ze země posbíral, ale dojezdil... To Vítek Máchal se rozhodl, že si osahá dřevěný zábradlí, jenže zrada ho potkala, když mu to z rejlu sjelo a zaklínil se mezi rejl a lampu veřejnýho osvětlení. Bohužel tak blbě, že to koupily jeho záda. Meteorologové dělali frajírky a hlásali, jak bude celej leden nevídaná zima, a tak se s focením zase tolik nespěchalo. Jenže zkraje měsíce nastoupila z ničeho nic hodně přísná obleva a najednou bylo
málem po všem! „Bylo super slyšet, že na Petříně bude sníh celou zimu. Bohužel se to ukázalo jako krutej omyl a obleva přišla zrovna ve chvíli, kdy jsem bral antibiotika na zánět průdušek,“ přibližuje Dan moment, kdy se situace lehce vyhrotila. Dan měl na starost dát dohromady partu lidí, a protože už na petřínských svazích začalo prosvítat bahno, antibiotika šly stranou. Den před focením vyrazil Dan na obhlídku jeho spotů. Sněhu nebylo zrovna nejvíc, takže luxusní rozjezd na quarter vzal za svý, aby vůbec mohl vzniknout quarter. A rozjezd? Dost se zkrátil, ale Dan byl přesvědčenej, že to druhej den nějak půjde. Následující den už na docela rozpuštěným Petříně
parta s hradem fér prezidenta, zleva> máchal, dvakrát peřina a jednou dušek
s výhledem na Prahu, to se vždycky nepoštěstí. Pak se Dan ozval k nám do Boardu, my materiály ze stavby předali Rip Curl Search Šéfovi, kterej celou akci schválil, a mohlo se jít jezdit. Partě kolem Dana to ovšem nedalo a vyzývat spoty vyrazili ještě před focením. Jenže to se jim zle nevyplatilo. Jedinej, kdo odešel z Petřína nezraněnej, byl právě Dan, jinak to odnesly jedny lyžařský koule a jedny snowboardový záda. Lyžař se rozsekal na
vyčkávala parta ve složení Dan, jeho brácha Šimon, Vítek Máchal a Ondra Dušek příjezd oficiálního Rip Curl Search fotografa Pankera, kterej dorazil nedlouho po nich. V partě převládala nálada, aby se jako první šel vyzvat dřevěnej rejl. Jedinej, kdo nebyl zrovna nadšenej, byl Vítek, jehož záda proti tomuhle návrhu vyhlásily bolestivou stávku. Jenže sněhu zbylo opravdu jen lehce, takže z rejlu se na jednu stranu odjíždělo do bláta a na druhou člověk
ondra dušek /g/ bs 50-50 na dřevěném zábradlí
63
dan peřina /r/ fs melon
vyzýval schody. I kvůli tomu byl bez jediné pořízené fotky vyhlášen přesun na nedalekej quarter. Ten musel projít menší rekonstrukcí, protože každý poblázněný íčko, který šlo kolem, si po něm chtělo vyběhnout na zeď a koukat na Prahu. Kvůli tomu byl quarter zhyzděnej šlapancema a bez opravy nepoužitelnej. Začalo se bluntama a rozjezd se nakonec vyřešil tak, že se kluci navzájem roztahovali. Hladová zeď je tak akorát vysoká, takže po pár odjetejch bluntech do fakie začaly padat návrhy na další triky. Dan si vymyslel handplant. „Jenže pak jsem si uvědomil, že jsem ho zkoušel jen na spině, a rozmyslel jsem si to. Dobře jsem udělal, chvíli na to totiž kámoš přelít a zůstal viset na druhý straně zdi. Pod ním byla šest metrů hluboká díra. Naštěstí se mohl dobře chytit, protože jsme z vrchu odsekali při stavbě led, aby se dobře dělaly blunty. Nakonec to tak vyhrocený nebylo a celkem v klidu jsme ho vytáhli nahoru, popisuje dramatickej moment Dan. Ten, už tak dost rozbitej quarter, zrušil několika úspěšnejma pokusama, kdy se z něj prolít podél zdi. Následoval přesun zpět na rejl, kde se všichni pěkně vyváleli v bahně a Ondra Dušek odjel grind. Překvapení čekalo na Dana, kterej si všim, že už na quarteru musel dodělat nadvakrát nakřuplý prkno, takže putovalo rovnou do koše. „Když jsem viděl, že je prkno do pravýho úhlu, tak jsem si dal denní dávku antibiotik a přestal jezdit. Jsem ale rád, že to vyšlo aspoň takhle. Byl to dobrej den a zažili jsme hodně srandy, uzavírá první letošní Rip Curl Search Dan. V podmínkách, jaký ten den panovaly, se už nic lepšího než držky ani vrátit nedalo a nejrozumnějším řešením bylo rozejít se spokojeně zase domů. Kydat má ovšem opět vydatně, tak uvidíme, co český města ještě letos Rip Curl Search nabídnou.
finální dolaďování quarteru šimon s ondrou plácaj náskok na dřevěňáka dan s ondrou opravujou quarter vítek seškrábal sníh z půlky petřína při první stavbě bylo sněhu dost
65
text: Hormon, Petr Mercell, Kopa Jr., foto: Panker, Mercell
Počet skejtovejch hal v Česku zůstává číslem tak smutným, jako je pohled na zasněženýho Stalina, a tak kdo chce skejtovat, musí se čas od času vydat za hranice českýho kraje. Kdo nemá to štěstí, že by moh cestovat do teplejších rovin, alespoň se vydává co nejblíže za naše hranice, kde je sice taky zima, ale dá se tam schovat do tamějších vyhřátých hal.
javor /g/ bs flip
aleš bindr /g/ bs to ss 5-0 revert
lukáš hutter /g/ fs nosegrind
Budapešť s Meatfly, Maďarsko „Rozhodli jsme se držet hesla, že skatebaording tam, kde všechno známe a všemu rozumíme, není to pravý,“ komentuje výběr Maďarska Peťa Mercell a dodává, že díky uherský destinaci slibovala cesta jak parádní skateboarding, tak kulturní dobrodružství okořeněný jazykem, kterej zní, jako když pustíte nahranej rozhovor pozpátku. Jako posádka byl zvolen tým značky Meatfly, a to ve složení Daniil Platonov, Tomáš Javůrek, Jirka Bulín, Lukáš Hutter, Tomáš Pech a Aleš Bindr. A protože Meatfly má svoje těžiště tradičně v Brně, vyrážilo se druhej lednovej víkend právě ze „zlatý lodi“ moravskýho kraje. Přes ukrutnou „hmlu“, která ranní vyjížďce autem příliš neprospívala, se posádka pomalu vydala směr Uhry, a to s krátkým mezipřistáním na Slovensku. Asi po půl hodině v autě zjistili, že jim dochází nafta, a tak se stavělo na nejbližší benzínce, aby se nedostatek šťávy vyrovnal. Nicméně nádrž se nedařilo otevřít dobrejch tři čtvrtě hodiny, což nakonec vyřešil rázně team manager Pavel Caha, kterej otvor od nádrže otevřel (čti rozbil) kleštěma, čímž všechny problémy rázně vyřešil a cesta mohla pokračovat.
Další překvapení přišlo zhruba o půl hodiny později, krátce po přejetí slovensko-maďarskejch hranic. Kluci se chtěli jen tak protáhnout a najednou za nima přichází parta Maďarů, která už zdálky připomínala mafiánskej klan odněkud z balkánskejch roklin. Nakonec se ale ukázalo, že kluci Maďárkům křivdili, neboť nešlo o žádný gangstery, nýbrž o obchodníky; zbrusu nový I-fony prodávali za 300 eur, což byla nabídka tak lákavá, že kluci neodolali pokušení a z místa raději co nejrychleji zmizeli. Ne každý se rodí s GPSkou v srdci, a tak se kluci ještě zdrželi dobrou chvíli v samotný Budapešti, když halu hledali. Nakonec se ale podařilo najít stopu, a protože komplex haly The Lab se otvíral v jednu hodinu, což kluci dodrželi na minutku včas, stačilo jen vyndat skejty z dodávky a frr skejtovat. Adresu a všechno info najdete na oficiálních FB stránkách The Lab Skatepark Csepel. Komplex indoor parku ukrývá skejtovou a bikeovou halu, ve který jezdilo zhruba třicet místních. Kluci tu po pár chvílích strávenejch rozehříváním spustili pořádnej bordel, na kterej místní osazenstvo reagovalo tím, že takřka přestalo skejtovat a omezilo se na fandění a tleskání. Jirka Bulín se parádil
67
jirka bulín /g/ ss nosegrind jak oči!!!
svým ss nosegrindem, Dan Platonov aka Willy dával přes bolavou ploutev nollie heelflip až na zem v kung-fu stylu a Lukáš Hutter se zase pustil do rejlů, kde obratem vracel kickflip bs lipslide. Tomáš Javůrek si mezitím postavil piknikáč se zábranou, ke kterýmu přisunul skočku a posléze vrátil nekompromisní bs kickflip, po kterým team manager zavolal k odchodu a šlo se na menší odpočinek do města, pochopitelně spojenej s obědem. Po jídle spojenym se zběžnou prohlídkou místních památek a výstupem na vyhlídku se kluci vrátili ke svýmu řemeslu a šli zase skejtovat, tentokrát do bazénu Bronzonto Pool. Ten se nachází v hale nedaleko Skatelabu a domorodci vám určitě poradí s cestou. Jestli jim teda budete rozumět. Jako první to v hale vyzval Tomáš Pech, a to svým pověstnym bonelessem v bazéně. Dále následoval Peterem vyhecovanej Aleš Bindr, kterej zabodoval nekompromisnim bs ollie do fakie nosegrindu s revertem. Jak se ale hala k večeru vyprazdňovala, tím prázdnější byla i energetická zásoba celýho skejtovýho týmu, a po zakončovacím crailgrabu ze skateparku do bikepraku od mistra Javora se všichni spokojeně vydali na cestu domů. Proběhla jen poslední zastávka v Tesco express, kde se vyměnily poslední forinty za piva, a tradá do Česka.
druhá hala s poolem 68
tomáš pech /g/ boneless v bazénu
willy /g/ nollie heelflip až na zem
tomáš kopáček /g/ ollie nahoru do doublesetu
Straubing s Horsefeathers, Německo „Pár dní po Novém roce se mně a zbytku teamu ozval náš team manažer Michal Čejka, že je v nejbližších dnech v plánu trip do nějaké haly v Německu,“ popisuje výlet do Straubingu Tomáš Kopáček s tím, že nejprve se uvažovalo o Drážďanech, ale po zjištění, že skejťáci jsou v této hale drtivá menšina (nebo spíš zdrcená menšina) přečíslená místními bikery, začal se vymejšlet jinej cíl cesty. „Dva dny před odjezdem nám Michal rozeslal tipy na dvě haly, jedna se nachází v Ulmu a druhá ve Straubingu. Většina týmu zvedla ruku pro menší, ale zato strýtovější halu ve Straubingu, což v mžiku vyjasnilo, kam se pojede.“ Celý trip byl naplánován jako jednodenní s tím, že se vyrazí brzo ráno a návrat proběhne na sklonku dne. Pro Tomáše Kopáčka aka Kopu Jr. a Pepu Havla ale začal výlet už o den dřív, protože na rozdíl od zbytku týmu, kterej sídlí v Praze, to měli do cíle o dost delší, a tak se den předem sešli v Plzni u Michala Čejky, kterej jim mezitím poskytnul azyl. Sraz byl plánován na desátou hodinu ranní u kanceláří firmy Horsefeathers právě v Plzni, ale jak to tak bývá, v 10 teprve zbytek teamu žhavil motor cestou z Prahy a do západočeský metropole dorazila posádka až lehce před 11 hodinou. Z Plzně pak vyrážely do Straubingu dvě auta, v prvním seděl jako řidič Michal Čejka, jako bodrý prudič fotograf Panker a na zadních sedadlech se zapásali Pepa Havel a Jan „Koudy“ Smékal. Druhou káru kormidloval Arnošt Ceral,
v boční místnosti je mini
doplněnej o Tomáše Weimanna, kameramana Víťu Kratochvíle a Toma Kopáčka. Zhruba pod dvou hodinách cesty a půl hodině bloudění dorazila posádka obou aut do skejtový haly s názvem Hall21. Adresa je Steinweg 62, Straubing a více info nasajete na Halle21.com. Prostora se měla otevírat ve tři hodiny, načež kluci dorazili asi o půl hodiny dřív, a tak si zkrátili čas tím, že prozkoumali okolí. První věc, co kluky překvapilo, byl fakt, že hala se nacházela v areálu hned naproti věznici, což nikomu zrovna na náladě nepřidávalo. Navíc se v momentě, kdy kluci k hale dorazili, začali na místo sjíždět policejní auta a sanitky, protože se zrovna v areálu stala nějaká nehoda, o jejíž bližší podstatě se bohužel nikomu nepodařilo nic zjistit. Lehce před třetí odpolední už se ale objevil místní správce a halu otevřel. Krom HF party se ve skateparku pohybovali jenom tři místní šmoulové, takže na ježdění byl dostatečnej klídek. Hala vypadala na první pohled skvěle, povrch se zdál být dostečně hladký a překážky svojí velikostí odpovídaly rozloze haly a nájezdům. Nebylo tedy na co čekat a hned se začalo jezdit, točit a fotit. Jako první fotku vyblejsknul Pepa Havel, kterej si od začátku oblíbil pyramidu
pepa havel /r/ fs smith
71
arnošt ceral /g/ nollie heelflip fs noseslide revert
s bednou, která končila dropem. Postupně zde vyprásknul fs 5-0, fs tailslide, fs smithgrind a fs smithgrind revert, to vše do pár pokusů. Mezi nejlákavější překážky patřil v parku mírný a dlouhý double set 3 + 2, podél kterého stál nastavitelný rail a velká šikmá hubba. Tuhle překážku si oblíbili především Arnošt, Koudy a Kopa. Koudy vyzval zábradlí triky jako fs feeble, nollie fs boardslide nebo heelflip fs boardslide. Kopa mu konkuroval fs bluntslidem a flipem do fs bora, zatímco Arnošt překážku doslova opanoval ss bs lipem, ss bs tailem a fs saladem. Jako další na řadu přišlo skákání schodů, kde se opět vyjímal Arnošt se ss flipem, Koudy s nollie bigspinem a svym parádním heelflipem. Pepa Havel zase na každou sázel caballerial, Wemi vrátil ss pop a ss heel. Tomáš Kopáček si na dablu
dal nejdřív fs kino dolů, ale pak dostal nápad zdolat schody odzdola na horu. Po pár zkušebních rozjezdech, kdy kameraman a fotograf nebrali správný úhly, se poštěstilo a během pěti pokusů měl Kopa na svým účtě olliečko do double setu. Tou chvílí se už začala blížit zavíračka, která je v osm hodin, a tak bylo na čase vydat se zpět domů. Po cestě se parta ještě stavila v Burger Kingu s „příjemnými“ německými servírkami, ale protože všichni měli po celém dnu mega hlad, nenechali se ničím rozhodit, v klidu pojedli a zbytek cesty už proběhl v pohodě. V Plzni se zase parta rozdělila, většina odjela do Prahy a část zůstala u Michala Čejky, kde stejně po náročnym dni brzo usnuli. Tak auf wiedersehen příště!
honza „koudy“ smékal /g/ fs feeble grind
pohled na straubingskou krásu
73
petr horák /r/ fs 10 tail v keystone v coloradu
74
Zápis z deníčku repretalenta českých young bloods nás provede soustředěním v americkém Coloradu, kam se parta okolo Jožina Toufara a Přemka Vidy vypravila potrénovat do resortů Breckenridge, Keystone a Copper Mountains. Veškerý psaní a focení si vzal na starost Přemek a je to dobrý jako vždycky, nezbývá nic jiného než si článek teďka užít! text a foto: Přemek Vida
klaudia medlová /r/ bs rodeo v keystone v coloradu 76
Je 24. listopadu, tedy přesně měsíc do Vánoc a já se, milý deníčku, konečně dostal k tomu, abych ti po nabitém létu i podzimu věnoval pár řádků... Dvanáct je číslo značící počet účastníků zájezdu, mezi které patří Jožin Toufar, Přemek Vida, Tamara Podmolíková, Jan Nečas, Petr Horák, Martin Mikyska, Kuba Král, Ondra a Dan Porkertovi, Diana Augustinová, Katka Vojáčková a Klaudia Medlová. Jedenáct hodin čistého času strávíme ve vzduchu, než přistaneme v Denveru na letišti. Deset, přesně tolik minut je po startu a já si konečně můžu odepnout pás, a dříve než mě letušky zahrnou pitím a jídlem, napsat tyhle úvodní řádky. Zhruba v devět hodin jsem zamával naposledy rodičům, abych s celou bandou zmizel do bezcelní zóny za odbavovací přepážky natěšený na nové zážitky. Rychle na hambáče, koupit pití, board a hurá do letadla. Osm hodin je časový posun mezi Prahou a Denverem, takže celou dobu letíme na hranici stínu tmy a denního světla, což kontroluji na displeji v sedadle přede mnou. Momentálně se nacházíme již nad Atlantikem, nedaleko Islandu. Abys pochopil,
videí, které občas potají sleduju místo učení. Tak například včera v Breckenridge jsem se pozdravil s Kokubem, a v Keystonu jsem jel dokonce na lanovce s Thorstenem Horgmem, sice jsem mu rozuměl každé druhé slovo, ale i tak to byla sranda. Až se vrátím, mami, slibuju, že začnu drtit slovíčka. Bydlíme u Paula, týpka z Čech, který pracuje pro Snowshoe motel a je to tady super. Autobus do všech středisek nám staví přímo před nosem a každý den je sranda, jak ho dobíháme. Nejvíc jezdíme do Brecku, tam se chystá Dew Tour, takovej americkej snowboardovej svátek. Stojí tu obří rampa a čtyři skoky. Kromě Breckenridge jsme nalítali taky Keystone, který je od nás vzdálený asi hodinu busem. Mají tam tři lajny skoků od malých až po obří a pod nimi jibbový ráj. Takový park jsem v životě neviděl, a to ještě místní shapeři tvrdí, že za měsíc bude dvojnásobný. Můžeš si tady během jedné jízdy k lanovce dát pět skoků a stejný počet zábradlí. Už se ani nedivím, proč jsou ty místňáci tak dobrý. Dalším střediskem, kam se pohodlně dostaneme z naší základny ve Friscu, je Copper Mountains. V Coppru, jak mu tady všichni říkají, je skvělá rampa olympijských
spolujezdící jan nečas ukazuje mladejm reprezentantům jak na fs 7 double grab v breckenridge v coloradu
milý deníčku, takhle daleko jsem ještě neletěl, to se s cestou k moři s rodičema vůbec nedá srovnat. Sedm písmen/znaků tvoří označení našeho letadla Airbus A340-600. S nadsázkou řečeno, šest chodů včetně coly, které mi právě přinesli, mi udělalo radost. Pět kluků, čtyři holky a tři dospěláci:-) míří společně do velkých hor do Colorada za snowboardingem, za dobrodružstvím, za progresem. Dvě minuty, přesně tolik času zbývá mojí baterce, než se mi úplně vypne notebook. Pro dnešek zbývá dodat poslední jedno slovo: Děkuju! Děkuju, maminko, děkuju, tatínku, to je ten nejkrásnější dárek, co jste mi mohli k Vánocům dát, ani mě nemrzí, že nedostanu ten nový počítač, co jsem si původně přál. Toto letí, ani nebyl čas na psaní, pořád se něco dělo. Nemůžu uvěřit, že jezdím v parku, kde každý den potkávám všechny ty hvězdy ze snowboardových
parametrů a potkat tu můžem například Luie Vita i Kelly Clark. Co mě ale nadchlo minimálně stejně tak jako místní parky, je tréninková hala Woodward, kam se po ježdění chodíme vyblbnout na trampolíny a pohoupat do minošky, ale hlavně vyzkoušet nové triky do jámy plné molitanů, které se tu říká Foam-pit. Rozjezd je docela náročný speciální koberec snowflex, je totiž zatraceně ostrý. My to zvládli bez úhony i díky úvodní hodině, kdy vás místní trenéři provedou jak akrobacií na zemi, tak na trampolínách a postupně se dostanete přes mírnější rozjezd až k hlavnímu skoku. Mít tohle doma! Zkoušeli jsme si hlavně rotace přes hlavu a všemožné doubly. Teď už to jen poslat na sněhu. Nejsme tady sice na výletě, ale přeci jen měsíc v kuse jezdit nejde a den volna jsme využili a zajeli se z hor podívat taky trochu do města. Nejdřív nás kamarádka Martinka Němcová, co tady studuje v nedalekém Bouldru, protáhla po tomhle studentském městě
a pak jsme zajeli omrknout mrakodrapy do Denveru. To je hlavní a zároveň největší město amerického státu Colorado. Město má 566 974 obyvatel, což ho řadí na 27. nejlidnatější město Spojených států, alespoň tak to píšou na Wikipedii.-). Město je významným hospodářským centrem celé oblasti, ale turisticky toho v něm k vidění mnoho nebylo. Prošli jsem Dowtown po rušné 16 Avenue. Podívali se k Pepsi centru, kde hrají hokej Avalanche a basket Nuggets, dali hambáče v Chillis a mazali zase zpět do hor za snowboardingem.
i naší favoritku. No šesté místo a dva tisíce dolarů čistá ruka byly hezkou náplastí. Do závodu naskočila taky Šárka Pančochová, která po operaci kolena jela vůbec první závod a 11. místo dokazuje, že Šárka bude rychle zpátky na vrcholu. Honza v rampě neprošel do semifinále a je velká škoda, že nemohl startovat ve slopestylu, kde by měl určitě lepší šance. No my ostatní budeme muset ještě hodně potrénovat, aby nás příště vzali a my jim taky mohli ukázat, co v nás je. A tady jsou nějaký řádky od mých kámošů, aby si
rockstar martin mikyska a kuba král
frisco, repre základna v coloradu
trenéři přemek vida a jožin toufar
ondra porkert /r/ tweek v copper mountains v coloradu
Poslední týden našeho pobytu začala prestižní americká Winter Dew Tour, která přilákala snad všechny hvězdy aktuální snowboardové scény. Velkým zážitkem bylo potkat Kevina Pearce, kterého pozvali organizátoři jako čestného rozhodčího stejně jako Danny Davise. Z naší party startoval pouze Honza Nečas a Slovenka Klaudia Medlová. Klaudia na sebe rychle stáhla pozornost, když postoupila nejdřív do semifinále a následně do finále, a to dokonce z druhého místa. Celou noc a ráno jsme žili v očekávání, jak to ve finále všem natře, ale bohužel se docela pokazilo počasí a závod tím hodně utrpěl. Holkám to vůbec nejelo a rychlost na skoky vytrestala
to měl, milý deníčku, hezky všechno uchovaný pro budoucí generace. Petře, co se ti na Americe nejvíc líbilo? Těžko vybrat. Bavili mě lidi, kteří byli přátelští, nadchla mě kvalita parků a to, jak se o ně shapeři starali, určitě bezva byla hala, kde jsem vypiloval double rodeo, a nesmím zapomenout ani na nízké ceny všeho od bot až po elektroniku, takže jsem hravě vyřešil Ježíška:-) Martine, s jakým plánem jsi do Ameriky letěl? Chtěl jsem se hodně zaměřit na rotace ze switche a rotace do 1080. Se switchema se mi to celkem povedlo. Naučil jsem se cab 7 a vůbec získal větší
petr horák /r/ rock to fakie v keystone v coloradu
79
martin mikyska ve woodwardu piluje graby
tréninková hala woodward v copper mountains
80
jistotu do všech triků. Odjel jsem i obě devítky, ale bohužel na učení desítek si ještě počkám. Kubo, jak bys srovnal parky v Americe a Evropě? Největší rozdíl je především v rozsahu a velikosti parků. Zatímco v Evropě se staví park spíš širší a hodně si musíte vybírat, co pojedete, v Americe mi přišlo, že stihneš během jedné jízdy klidně deset triků. Rozdíl byl taky v kvalitě rampy, která byla vždy super upravená, velká a s jiným, mírnějším vertem než v Evropě. Dane, jaký byl tvůj nejsilnější zážitek z USA? Nejvíc nadšený mimo odjetou bs 900 a dalších nových triků jsem byl ze sledování Dew Tour, vidět na vlastní oči takové hvězdy a tolik doublerotací je opravdovým zážitkem. Ondro, co si myslíš o skákání do foam-pitů a celkově tréninku v hale? Skákání do molitanové jámy je super na trénink triků přes hlavu, jen bych ocenil větší air-time. Zkoušel jsem kromě klasických backflipů a rodeí taky double rodeo. Celkově je hala bezva věc. Mají tam minirampy, bazén, trampošky a další věci na blbnutí. Dianko, které středisko se ti nejvíc líbilo? Nejlepší ježdění bylo v Breckenridge. Vyhovovaly mi tam skoky, které byly ideálně velké na učení rotací,
kuba král /r/ fs7 v keystone v coloradu
odjela jsem bs i fs 360. Skvělé bylo, že v druhé půlce pobytu přidělali v parku další tři skoky a corner, a během jedné jízdy se tak člověk pořádně prolítal. V Brecku je taky jedna z nejvyšších sjezdovek vůbec, a když nám nasněžilo, užili jsme si i nějaký ten freeride. Kačko, posunula jsi nějak hranice svého ježděni? Doufám, že ano, naučila jsem se backflip, odjela fs 360 a zkoušela i fs 540. Hodně jsem se snažila jezdit na switch a pohoupala se také v rampě. Klaudie, šesté místo na Dew Tour je úspěch, jak jsi prožívala finále? Překvapivě jsem ani nebyla tak nervózní jako obvykle, protože kluci mi vytvořili super zázemí a atmosféru. Neči stále dělal srandičky a taky mi dost pomohlo, že se mnou jezdil při tréninku a radil s rychlostí a tak. Šesté místo je určitě super výsledek, a kdyby mi to někdo řekl dopředu, tak bych mu snad ani nevěřila, ale přeci jen mě trochu mrzí, že jsem kvůli rychlosti nemohla odjet druhou jízdu, když v té první jsem spadla. Uvidíme, třeba se na Dew Tour ještě letos vrátím:-) Tak to by bylo protentokrát asi všechno, milý deníčku, já už musím běžet. Ale slibuju, že zase příště napíšu.
HTTP://DISTRIBUCE.ABADON.CZ, TEL: 602.426.923
hlasování a pravidla soutěže na Boardmag.cz
věk: 21 / stance: goofy / boardslide z 11 + 13 / lokalita: Liberec – Rochlice / počet pokusů: hrozně / snb od: 2000 / sponzoři: Vehicle, Spy, Capita, Union, Bern / setup: stance 53 cm, úhly +15/-15, offset 0 cm, prkno Capita Spacemetalfantasy (145 cm), boty 32 Lashed, vázání Union Contact / fotograf: Mickey Oškrk (mickey.oskrk@gmail.com)
JAN „DODO“ DOLEJŠÍ
hlasování a pravidla soutěže na Boardmag.cz
věk: 22 / stance: regular / bs wallride / lokalita: Liberec / počet pokusů: 2 / snb od: 1998 / sponzoři: Vehicle, Shred optics, Flytech protectors, Capita, Union / setup: stance 62 cm, úhly +18/-18, offset 0 cm, prkno Bataleon Aerobic (159 cm), boty Thirtytwo Lashed, vázání Ride Alfa / fotograf: Jakub Šimůnek (shymonkey@seznam.cz)
HONZA KOUKOL
hlasování a pravidla soutěže na Boardmag.cz
věk: 24 / stance: regular / 50-50 bs out / lokalita: Praha Petřín / počet pokusů: 3 / snb od: 2003 / sponzoři: LTB, Salebra / setup: stance 56 cm, úhly +18/-15, offset 0 cm, prkno LTB Vinyl (156 cm), boty Burton Moto, vázání Burton Cartel / fotograf: Panker (panker.cz)
KUBA KLÍMA
hlasování a pravidla soutěže na Boardmag.cz
věk: 20 / stance: regular / bs disaster bs out / lokalita: Praha Strašnice / počet pokusů: 2 / snb od: 2001 / sponzoři: Burton, Nike 6.0, Anon, Monster / setup: stance 58 cm, úhly +18/-9, offset 0 cm, prkno Burton Ration (148 cm), boty Burton Ion, vázání Burton P1 / fotograf: Mickey Oškrk (mickey.oskrk@gmail.com)
ROMAN DLAUHÝ
Freeride.cz uvádí
12.
února
Swis-Shop.c Snowpark N z Nitro eklid
just ride
demo pass
Nezávoďte – jez jen pro radost děte .
Testujte prk na a získejte cen y.
se triky od pro fíků.
Proběhlé akc e
8.
coaching by pro teams Naučte
Snowbitch
snowpark ledna Želez ná Ru
da – Belvede r
15.
Grav
19. úno ra
swis-shop.c z facebook contest Ne
chte se vyfotit při triku – – získejte fotk y a možnost vyhrát.
Špindlerův M Svatý Petr lýn fotograf a kameraman Pouze pro vás
ity snowpark ledna Dešt né v Or
Test centrum 22. K2 Freestyle Park l. horách snb firem, pe ledna Pec Akce pro vá rfektně přip pod Sněžko ravený snow s všechny, be u park, hudba z rozdílu! po celý den, jen pro vás.
Afterparty p o každé akc i! www.facebo ok.com/jage rmeister.cz
29. led
Flow park na Dolní Morava
.
swis-shop.c z snb klinika Broušení a
voskování zda rma.
Mediální pa rtneři
hlasování a pravidla soutěže na Boardmag.cz
věk: 25 / stance: regular / underflip method / lokalita: Vsetín Jasenka / počet pokusů: 1 / snb od: 2003 / sponzoři: Meatfly, Foshna, BigAir.cz, Svah Zlín / setup: stance 62 cm, úhly +18/-18, offset 0 cm, prkno Meatfly Diode (153 cm), boty Nitro Recoil TLS, vázání Meatfly / fotograf: Mojmír Papšík
HONZA KAŇŮREK
hlasování a pravidla soutěže na Boardmag.cz
věk: 23 / stance: goofy / drop / lokalita: Hořice / počet pokusů: 1 / snb od: 2000 / sponzoři: Coal-box.com / setup: stance 58 cm, úhly +15/-5, offset –2 cm, prkno Ride DH (159 cm), boty Ride Jackson, vázání Ride EX / fotograf: Jan Louda (LoudaJ@seznam.cz)
FILIP LUCKÝ
WWW.SKULLCANDY.EU
horically es e you referring metap Lowrider Headphon Ar ...” ge id br at th s os n we cr so, you should You always say, “...whe n and destruction? If tio ea cr n ee tw be needs ge brid away. Your wardrobe to consumption, the ht rig es on ph ad he of Lowrider in’. buy a dozen colors eakers. Don’t be slipp sn e os th l al ch at m candy paint to
KATEŘINA VOJÁČKOVÁ Nechce se nám to takhle veřejně říkat, ale když srovnáme český kluky a holky, tak ty naše kočky jsou o hodně blíž světový špičce. Čert ví, proč to tak je... Rozhodně v dnešním miniprofilu to jen potvrdíme, čtrnáctiletá Katka Vojáčková má docela šanci to taky někam dotáhnout...
nosegrab ve snowparku v breckenridge v coloradu
boardslide bez breku v brecku, teda v breckenridge v coloradu
text: Radek, foto: Přemek Vida
Tak nám hezky na začátek řekni, proč ty a snb, a jak dlouho? Protože začal jezdit můj táta a mně se to hrozně líbilo, jezdím od sedmi let, ale skáču teprve druhou zimu. Začínala jsem ve Strážném, kde máme chaloupku, potom jsem jezdila do Špindlu a různě po závodech Rookie cupu, kde si mě všiml Jožin Toufar. Prej seš jedna z nejmladších holek u nás, co umí backflip. To ses učila na vostro na sněhu, nebo předcházel nějakej trénink na suchu? Dělala jsem od šesti sportovní gymnastiku a tam jste pořád hlavou dolů. Poprvé jsem backflip na prkně zkusila do vody na Snowforce water campu ve Štítech, pak nejdřív do prašanu na Hintertuxu letos na podzim a poprvé na skoku jsem ho dala před Vánocema v Americe.
Zaslouží si takovýhle trik už sponzorování, nebo ti to pořád platěj rodiče? Nemyslím, že by mě nějaký trik zajistil sponzorování, jezdím za Flow, Nugget a Skateshop.cz, ale většinu nákladů mimo materiálního vybavení nesou rodiče. Kdy tě v nejbližší době v Čechách uvidíme naživo na nějakých závodech? Chystám se objet závody 4x4, těším se na East rookie fest ve Špindlu a zúčastním se Nugget campu na Číhalce. Máš závody ráda, nebo je to stresující? Závody hodně prožívám, zatím jsem jich zas tolik nejela a musím přiznat, že jsem nervózní. Hodně důležitá je první jízda, když jí dám čistě, hned se uklidním. Doufám, že se to časem zlepší. Myslíš, že se jednou dostaneš na úroveň Šárky Pančochové?
Šárka bezpochyby patří mezi nejlepší snowboardistky na světě a já věřím, že pokud budu zdravá a budu se snažit, i já jednou budu patřit mezi špičku:-). Tak máš stejný prkno jako ona, takže bys mohla :) Jo to prkno je skvělé, ale stejně je to vždycky o mně, a né o tom, na jakém prkně zrovna stojím. Poradila ti i setup, nebo sis to vykoumala sama? Ne, Šárka mi s nastavením neradí, my spolu tolik nejezdíme, s nastavením mi pomohl Jožin Toufar, který přesně ví, co je pro mě nejlepší. Komu by jsi ráda poděkovala? Ráda bych poděkovala rodičům, trenérům Jožinovi a Přemkovi, a taky zbytku repre party, se kterou jezdíme.
95
bs 5 s vrtulníčkem v zádech na spring session ve špindlu
MARTIN MIKYSKA
Slibnou vyhlídku posunout se mezi českou top špičku má i Martin Mikyska, kterému patří dnešní Coming soon. Tenhle šestnáctiletý týpek se narodil v Chrudimi, ale odmalička žije v Praze, kde momentálně studuje druhák na Gymnáziu Českolipská. Na snowboardu jezdí od sedmi let, začínal v ride škole ve Špindlu, postupně se zlepšoval, až se dostal do juniorské reprezentace a stal se juniorským mistrem ČR v rampě.
Co sem registroval tvý jméno na netu naposled, tak sem se dočet o tom, že si měl nějakýho peška v Laaxu? Jo, měl jsem smůlu. V Laaxu na BEU se mi povedla zajet jízda fs 5 na quarteru, cab 5, fs 7 a bs 7, za kterou jsem dostal docela hodně bodů. Nevěděl jsem, jestli to bude stačit na postup z prekvalifikace, a tak jsem jí chtěl zopakovat s tím, že bych zlepšil horní část trati, teda raily a quarter pipe. Vše se mi povedlo tak, jak jsem chtěl, ale poslední skok jsem nedoletěl a dal si hranu, nic dramatickýho. Nakonec jsem s první jízdou postoupil a těšil se na kvalifikaci. Večer jsem se ale nemohl ani hnout, tak jsme jeli do nemocnice, kde nám řekli, že to může být zlomený obratel a začalo klasické kolečko rentgeny, CT a cesta domů. Až v Praze v Motole na magnetické rezonanci se doktoři ujistili, že je vše ok, a že když to nebude moc bolet, můžu za týden zase na skoky. Kolik si strávil, dejme tomu od května, dnů na prkně? Měl jsem celkem nabité léto. Vše začalo ke konci června ve 2 Alpách, kam jsme přejeli potrénovat rampu ze surfového MČR v Hossegoru, pak klasicky Rookie camp ve Val Senáles, Water camp ve Štítech a pak jsme s Přemkem a Nečim odletěli za zimou na jižní polokouli na
martin je rampovej, luxusní nosegrab na burton nz open 2010 v cardroně
97
vzdušná bs 360 na 30metrovým kickeru v cardroně na novém zélandu
fs boro na proslavenejch schodech ve snowpark nz
bs air v rampě v copper mountains v usa
Zéland, kde bylo také kromě Burton New Zealand Open i MS světa juniorů. Na podzim jsem byl na openingu na Hintru, na svěťáku v Saas Fee a Londýně, a stihl jsem i Pleasure Jam na Dachu. Před Vánocema jsme vyrazili s celou repre do Ameriky a na Nový rok začal kolotoč závodů v Evropě BEO v Laaxu a teď jsem zrovna v Livignu na World Rookie Festu... Takže těch dnů bylo požehnaně. Na co si přišel během pobytu v jinejch zemích? Všude dobře, doma nejlépe... No asi na tom vážně něco je! Chystáš se na český závody, nebo objedeš spíš Evropu a svět? Od každého něco, chystám se objet nějaké závody 4x4 Českého poháru, nenechám si ujít Snow Jam ani East Rookie Fest ve Špindlu a evropáky na Klínovci v rampě. Na jaře bych se rád vrátil do Colorada, ale před tím ještě na juniorské mistrovství světa do Valmalenca. Jaké jsou tvoje dosavadní snowboardové úspěchy? Vyhrál jsem třikrát Český pohár v dětské i juniorské kategorii, i MČR v rampě. Na mezinárodním poli si nejvíc cením druhýho místa na World Rookie Fest finále v Ischglu a Schnalstalu. Nastupuje éra dablů, kolik jich máš v zásobě? No zatím kromě doublebackflipů do vody jsem žádný neovládl, ale určitě mě láká bs 10 double cork, jen na něj kromě bagu nebyla moc příležitost. Potřebuješ velký a bezpečný skok, dobrou viditelnost a spoustu odvahy, a zažít si ten pocit třeba na trampolínách, a samozřejmě mít naskákanou minimálně bs 900. Jen tak pro zajímavost, jakým směrem se to podle tebe posune po doublemánii? Pravděpodobně do triplemánie:-) No těžko říct, je to určitě boom, ale když poprvé dělal double cork
Benedek, tak to hned nemělo velký ohlas a podívej se dneska. Možná se znovu stanou populární old schooly nebo nějaké doublegraby? Sám jsem zvědavý, jakým směrem to půjde. Co tě teď ze všeho nejvíc baví? Asi šachy na iPadu, ale vzhledem k tomu, že tohle je snowboardový časopis:-) chtěl bych napsat, že mě baví snowboarding se vším, co k tomu patří. Baví mě cestování, baví mě poznávat nový lidi, baví mě proletět se na pořádným skoku i v rampě a občas i nějaký ten šmidlik přejedu. Beru snowboarding jako zábavu i jako sport a nedílnou součást mýho života. Jakej vercajk používáš ? Klasika šperhák, páčidlo a nějaký šroubováky... ne počkej myslíš snowboardový vybavení:-) Jezdím na prkně LibTech 152, Bent Metal vázku, DC botkách, Oakley brýlích a Volcom hadrech. Kam nejraději jezdíš na hory? Ze zahraničních resortů mě moc baví Livigno a Penken, doma pak jednoznačně Špindl, kde jsem odmalička. V Livignu jsou nejlepší skoky, velké bezpečné, a hlavně čtyři za sebou. Park sice není tak dokonalý jako ty v Coloradu, ale zase nemusíš dřepět dvacet hodin v letadle, než se do něj dostaneš. Nikde toho ale nenaskáču tolik jako na Penkenu, kde je pro park k dispozici vlastní sedačka. Ve Špindlu jsou dva snowparky dobrý skok i rampa, sice né nijak velká, ale zajezdit se v ní dá. S kým nejraději jezdíš? Kromě Přémy, se kterým jezdím už víc jak pět let, mě poslední dobou nejvíc motivuje k progresu Neči a Horis. Vždycky je dobrý, když můžeš jezdit v partě s klukama, který jsou lepší, a navzájem se hecujete. Něco na závěr? Rád bych poděkoval rodičům, Přémovi, sponzorům a všem ostatním, co mi pomáhají nejen ve snowboardingu.
99
Méďové, skáčou jako míčky gumové, na trojkách do kopce to má úroveň, Gumídci méďové... A tomu vyčilenýmu řikaj Niklík Tušlík. (foto: Kubo Krížo)
Pavel Vyroubal vyučuje asertivní komunikaci se sponzorem: „No to su já... Ne, ještě neudělal, ale potřeboval bych... Prasklo to při dojezdu, samo... Ne to né, jako jiby ty já už nejezdim... Na rail bych to fakt nevzal, jenom prašánek... No fakt nelžu... Pošlete to černý, se hodí ke gatim, no přes PPL... Díky, moc, fakt... Zatim... Jo a počkej, přibal tam ještě vázko, čus.“ (foto: Honza Kaňůrek)
Rišo Tury je sice mistr Slovenska ve skateboardingu, ale za tohle ho učiteľka slovenčiny naozaj nepochváli. Jestli vám vrtá hlavou proč, nenechte se rušit a vklidu čtěte dál... (foto: Peter Mercell)
Akční komentář Kryštofa Kodla při pojezdu na butterboxu na Neklidu v Krušných horách. (foto: Panker)
Trošku si to pustim, abych díru přeletěl...
Sakra hrana Dobrý, už to zastavuje
Tak to sem nechtěl Ať to neni studenýýý...
Nakopnul sem to zle
Hlavně na nohy, to odpružim
Radši si přibrzdim
Rybář se ženou seděl na břehu, spravovali sítě. Tu vidí po řece něco plynout, skočí za tím, a vytáhli z vody děťátko. „Vždyckys chtěla mít nějakého synáčka, a tu ho máš, přinesla nám ho voda.“ Žena rybářova byla tomu ráda a vychovala to dítě za své vlastní. Říkali mu Plaváček… (foto: Panker)
Když se tahle fotka fotila, byl jsem v nemocnici s podezřením na otřes mozku a přišel o rozhovor s tou slečnou u Lennonovy zdi... Když píšu tyhle řádky, sem v nemocnici s brutálnim zánětem průdušek a přicházim o nervy. Jezděte v helmě a nedloubejte se v nose! To vám vzkazuje šéfredaktor Hruška a olympijská vítězka Torah Bright. (foto: Kiva)
Alexander Spit
Buffalo Springfield Golden Earring
Videa z produkce F.O.D.T. jsou Štěpánova krevní skupina a viděl je všechny. „Když jsem začínal, nejvíc mě ovlivňovaly videa jako One Love, State of Mind nebo Familia. Vždycky jsem v nich nacházel spoustu inspirace a ukazovaly mi, jakým směrem chci svoje ježdění dál směřovat. Co se týče jezdců, těším se hlavně na party Lucase Magoona, Chrise Bradshawa nebo Dylana Thompsona.“ Začínáme interem, ke kterýmu hraje psycho mix od Marca Franca Montoy, pro snowboardera, jenž to dobře zvládá i s hudebními instrumenty. Štěpán začátek komentuje slovy: „Hned intro ukazuje, že ve videu bude dost věcí, který jinde moc neuvidíte. The Arena se stejně jako ostatní videa z týhle produkce zaměřuje hlavně na nejrůznější zábradlí, dropy, zídky a vůbec na všechno, co se ve městech dá najít. Vím, že kluci točili třeba i na
streetu u našich severních sousedů v Polsku, tak sem trošku doufal, že by se mohli podívat i k nám, hehe.“ První na řadu přichází part Dereka Dennisona. „Derek mě hodně překvapil prvním trikem – bs rodeem přes šílenej gap. Jinak jezdí vcelku jen svojí klasiku, a tak netrpělivě čekám na další profil. Abych mu ale nekřivdil, na konci partu šíleně zabil fs in cab 3 na mega butterboxu a nosepress drop asi z deseti metrů. Wau, tohle bych od něj nečekal! Příjemnej rozehřívací part, ale vím, že přijdou lepší.“ Hudební výkop obstará rocková holandská legenda Golden Earring, která v letošním roce oslaví 40 let fungování. Během své kariéry se stala doma podobnou legendou jako Olympic v ČR. Jedním z jejich největších hitů byl kousek Radar Love, který kapela vypustila do světa v roce 1973 a je dodnes nedílnou součástí playlistu kapely. Svou verzi
této sypačky už představili například U2, Ministry, R.E.M., Def Leppard, Carlos Santana a desítky dalších. Album Moontan, které inkriminovaný hit otevírá, byl pak čtenáři časopisů Q a Mojo nominován do prestižní 40 nejlepších kosmicky rockových alb. „Druhej je očekávanej profil Travise Kennedyho, kterej před nějakou dobou překvapivě přestoupil z Forum a Special Blend do Technine. No a jeho novej part je naprostá pecina. Je vidět, že mu přestup svědčí. Travis vraždí jak na kickerech, tak na nejrůznějších originálních spotech. Je radost se na něj koukat a vždycky si jeho ježdění fakt užívám. Rapovej styl, potetovaný všechno, a hlavně nollie bs hardway na lámačku mě fakt rozložili, hehe. Do jednoho songu se ještě vešel Cory Cronk. Toho spíš vídáme shredovat v parku, ale tady dost překvapil třeba hned prvním trikem – noseslidem přes barák.
Snoop Doggy Dogg
Ol‘ Dirty Bastard
Marc Frank Montoya
text: Mirek Kvapil (snb), Pavel Zelinka (msc)
Dnešní soundtrack jsme zasvětili snowboardovýmu videu z vyhlášený produkce Finger On Da Trigga s názvem The Arena. Tenhle kousek, kterej bezesporu posunul hranice snowboardingu, probereme s naším předním jibberem Štěpánem Rokosem. Jdeme na to.
Jinak má v partu dalších dost super věcí a rozhodně nenudí,“ shrnuje Štěpán druhou část. Další song je Beat For The Street od Alexandera Spita, nezávislýho hip hopera ze San Francisca. Ten natočil a vydal ve vlastní režii osm (!!!) sólových alb a je členem sanfranciské a losangelské hip hop crew Instant Messengers, kteří získali uznání za svůj jedinečný zvuk a strhující živelná vystoupení. Zatím poslední deska Open 24 Hours vyšla už předloni, a právě z ní je song na videu. Další dvojice v jednom songu je Jake Devine a pankáč Andrew Brewer. „Jake má příjemnej part s dropama a hardwayema do zdí. Nevím, odkud se vzal Andrew, ale jeho styl mě moc nebaví, i když má ve videu pár dobrejch věcí,“ doplňuje Štěpán. Hudba je opět hip hop, tentokrát s gangsta klasikou od Eazy-e,
člena kontroverzních N.W.A., pro kterého byl tento singl Eazy duz it otvírák sólové kariéry. Tu ukončil v roce 2001 zákeřný virus AIDS. I před neskutečný vliv na scénu, nezískal Eazy-e jediné ocenění. Raper, vlastním jménem Eric Lynn Wright, žil maximálně promiskuitním stylem života, do jeho smrti v 2001 dokázal přivést na svět 7 potomků s šesti různými ženami. Dráhou drogového dealera vydělal velké peníze, které pak stály za vznikem hiphopového impéria Ruthless records a takto bychom mohli o tomto týpkovi mluvit ještě dlouhou dobu. „Johnnie Paxson začíná hroznou krysou, kdy asi z pěti metrů padá z railu na záda do betonovýho banku. Následuje transfer na double kink – zásek – břicho. Auuu, šílený dvě rakve na začátek. Jako vždy jezdí naprosto přehnaný věci a rozum nestíhá. Johnnie patří
107
Snoop Doggy Dogg
Eazy-e
Marc Frank Montoya
Lil Wayne
rozhodně k jedněm z nejlepších jezdců v Areně. No a pán mixážního pultu a stylu MFM si jede svoji pohodičku na skokách v powderu a na starý kolena překvapí backflipem ze střechy.“ Tak to byl další dvouprofil očima našeho recenzenta. A další absolutní klasikou je pecka Pump pump z Doggystyle, debutové desky Snoop Doggy Dogga, uhelný kámen G-funku produkovaný obletovaným Dr. Drem. Snoop je v dnešních dnech, i po 11 řadových deskách, žánrovou celebritou číslo jedna. Hostuje u Gorillaz, komentuje dámský wrestling a vůbec si užívá života. Tedy až na dříve neodmyslitelnou marihuanu, kterou v zájmu zachování vlastní příčetnosti pustil před pár roky k vodě. „Přichází můj největší oblíbenec Lukas Magoon. Jeho profil začíná rapovou flow v autě na song, co si pouští ve sluchátkách. V dalším momentu se objevuje se sprejem
v ruce a stříká si vlasy nazeleno, prostě bůh. Má tam spoustu dobrejch věcí jako bs přes dálnici nebo lipslide na railu do banku. Po jeho předchozích profilech jsem ale čekal trošku víc. Johnny Lazz, kterýho znám jen z pár editů z Bear mountain šíleně překvapí prvním trikem – bs in na rail asi z padesáti. I dál je to dost našláplý a bavěj mě bs 3 do i z railů.“ V soundtracku jedna rapová legenda stíhá druhou. Na řadě je netopýří parta Wu-Tang Clan, kteří doprovázejí Magoona s valivou Shimmy Shimmy Ya postavenou na dechových laufech. Konkrétně tahle skladba neskončila na řadovém albu Wu-Tang Clanu, ale na desce Ol‘ Dirty Bastarda, černé ovce sdružení. I on už není mezi námi. Před šesti roky prohrál svou riskantní hru s drogami, která ho doprovázela dlouho dobu. „Jonah Owen nás hned zchladí smrtí na hlavu, po který
si nic nepamatuje. Nicméně ani to ho vůbec neodradí nám v ulicích ukázat svý přísný skills. Zabíjí vždycky, všude, všechno a na všem. Nemám, co bych dodal. Celou dobu sem neodlepil oči od monitoru,“ je vidět, že tohle Štěpána opravdu bavilo. Soundem vzhůru do žhavé současnosti s Lil Waynem. Ten vydal na podzim minulého roku osmou řadovku I‘m Not Human Being, kterou zdobí mimo jiné i titulní kompozice s metalovým refrénem. Velký příznivec Baracka Obamy a římský katolík, který má čtyři děti rozeseté u čtyř panenek, to je krátká vizitka rapera z jižanského New Orleans. Novou desku natočil během osmiměsíčního lochu, do kterého se dostal skrze nepovolené uchovávání zbraně. Držitel ceny Grammy za Desku roku (Tha Carter III) je také výrazným hercem, jehož kariéra se slušně rozjíždí souběžně s tou hudební.
Buffalo Springfield
Golden Earring
Přichází nejočekávanější profil v podání Dylana Thompsona. „Začátek ukazuje, že snowboarding může fakt bolet. Skrz otvírající se vrátka vjíždí na scénu se ss bs lipslidem na dřevěňáku snad z padesáti! K vidění jsou i triky jako fs 5 z klády, fs 3 do auta, nollie backtail 27 z dropu, nejrůznější comba na lámačkách a spousta šíleností na switch. Nakonec ještě obrovskej nosepress před restaurací, třeba z deseti metrů? Tohle se moc nevidí. Dylanův profil je fakt třešnička na konec. Pro mě je to rozhodně jeden z nejnašlapanějších jibbovejch jezdců na světě. Big props!“ uzavírá Štěpán poslední part v Areně. Ten doprovází americká folkrocková legenda Buffalo Springfield, hnízdo Stephena Stillse nebo Neil Younga, kteří se po dvouletém fungování kapely rozlétli k nevídanému sólovému letu. Ale nazpět k Buffalo Springfield. Jejich největším hitem je právě
kousek For What It‘s Worth, reakce kapely na zásah policie proti mládeži, která demonstrovala proti zavření oblíbeného klubu na hollywoodském Sunset Strip. Pětice muzikantů se dostala za své tři roky činnosti, během kterých natočila tři řadovky, v roce 2001 do americké síně slávy. V loňském roce dokonce došlo k nečekanému koncertnímu reunionu kapely, bohužel bez účasti Dewey Martina a Bruce Palmera, kteří už odešli na pravdu boží. Nakonec jsme se Štěpána zeptali, jak by Arenu zhodnotil celkově: „Arenu jsem viděl už asi stokrát, je to určitě jedno z nejlepších videí sezony, který se úplně odlišilo od ostatních. Od F.O.D.T. sem čekal hodně, ale tohle bylo moc, hehe. Vůbec nevím, co bude v jejich dalším videu? Drop z mrakodrapu, hehe? The Arena si u mě vysloužila hodnocení 200 %.“
109
BOARD 44 (LEDEN 2001)
První číslo roku nula jedna bylo pozitivní, na obálce se prašanem řítí legenda Tommy Brunner a jako dárek k němu každý čtenář dostal cédéčko s albem Wohnoutů zdarma. No nekupto za 49 Kč. V úvodníku je historka o šikaně Schutziho z IOU ramps na českých hranicích, kde aby byl vpuštěn do našeho království, musel ukázat kino 360 na chodník. Následují Špekovy dopisy, jeden ze čtenářů si stěžuje, že po něm někdo chtěl za ježdění na Stalinu vstup 30 Kč, a Špek mimo jiné radí lidem, že na setkání se sponzorem je to jako na prvním rande. Úvodní články jsou školy triků, Pankerova rampová rock to fakie, Pavel Beran předvádí vychytávku zvanou holkyčau a důchodce Lágoš jak správně naskočit do snowboardové rampy. Reportáže začínají návštěvou Pece pod Sněžkou, kde
se jel český snb pohár, vidět byl Horváth, Lágoš, Green, Anna Dobovišek a při rail contestu Richard Skandera. Následuje miniprofil nadějného prcka Petra Horvátha, v rozhovoru říká, že ho starší na Stalinu nešikanujou, že sou vyhulený a v pohodě, že jednou nastane doba, kdy se lidi ve světě budou dívat na videa českejch skejtrů, a nedoporučuje lidem brát drogy. Velkou reportáž o snowboardingu v Argentině dodal náš kámoš Nils, a navrch přidal spotcheck rakouskýho resortu Silvretta Nova. Velký rozhovor měl ostravský letec Pavel Drobík alias Maluch, zalamentuje si na skate zaostalost Ostravy a dá ponaučení, že ježdění je hlavně o tý pohodě kolem. V Čerstvým leču jsou různé recenze, třeba na video Praha 2000, ovšem nejvíc je jeho poslední strana, a to soutěž Miss Board 2001, aneb ukaž kozy v plavkách či podprsence.
Výlet po pár závodech v zahraničí, to bylo hlavně o sledování Pavla Brůžka, Davida Horvátha a Martina Černíka, kterej například na svěťáku v Laaxu skončil čtrnáctý v rampě. Formu měl fakt dobrou, a proto dostal i pozvánku do vedlejšího závodu Air and Style na obřím corneru. Doma se tou dobou odehrávaly skate závody v Olomouci na výstavišti, vyhrál David Klos, před Kamilem Počem, Škopkem, Honzou Jandou a Tomášem Vintrem. Hodně zajímavý byl i počin 4elements, kteří pořádali rampový závody v klubu Roxy, kam dorazili i Bob Josten z Holandska a Roman Hackl z Rakouska, samozřejmě vyhráli, přičemž z našich překvapivě nejlíp dopad Pavouk. A je tu konec časáku, představení kitesurfingu, fotogalerie, downtown graffiti, škola breakdancu, hiphop a punk music stránky.
Na obálce grinduje na duze současná hvězda Nike 6.0 menedžmentu Karolína Salavcová, hezky v trígu, prostě jarní poježděníčko ve Sprite parku v Peci pod Sněžkou. Hned na prvních stránkách zaujme reklama na Eurotel alias dneska O2, dvě roštěnky na mikádo mají pěkný ofinky, zkrátka jiná doba.
BOARD 45 (BŘEZEN 2001)
V úvodníku se Špek pouští na sráz poezie, kousek „Bledule, sněženka, petrklíč, bude jaro, to si pič,“ do historie asi nevstoupí. Volně se přechází na dopisy čtenářů a pak na školy triků. Aleš Vodvářka učí bs tailslide v minirampě, Panker 50-50 grind ve velkým účku. Malý spotcheck je ze skateparku v Příbrami a velký ze snowparku na Dolní Moravě. Celodenní permice před deseti stála kilo osmdesát, pivko dvacet a na skocích se předváděli lokálové Hugo Hubálek a Ondra Pavlík. Velká věc byla škola Snowboardcrossu, na starost to dostala Karolína Salavcová a na čtyřech stránkách to rozebrala do detailu. No a ještě větší věc byla redakční návštěva na univerziádě v Polsku, kde se nám dostalo zážitků na celej život. Dobře závod v rampě probíhal pro Pavla Brůžka, který ho dojel s oběma zlomenýma zápěstíma, a taky pro Matuše Hubku, který skončil celkově třetí. Dali jsme si jointa na oslavu a Matuš pak trnul, jestli náhodou nebude muset jít na dopingovou kontrolu. V Čerstvým leču novinek se dozvíte, že Salavcový ukradli její Subaru, Horváth začal točit na šestnáctimilimetrovou kameru. Menší report ukazuje, že v Ostravě v zimě 01 stála velmi pěkná skate hala, a velmi brutální věc byl článek o cityairu z Chebu. Velká reportáž je o historii a současnosti Stalina, kde se v závěru textu začíná mluvit o nějaký brzký rekonstrukci a zničení spotu. Na fotkách se mihne Lukáš Vlček, Kuba Osten, Petr Suchý, Tom Vyhnánek a další. Zajímavý článek byl i MR. Foto, alias profil českých fotografů. Jako první na řadu přišel Vítek Ludvík. A časák jde do finále, graffiti stránky, hip hop a punk music stránky, mimo jiné rozhovor s Indy a Wich, breakdance škola a fotogalerie. Šlus.
SHOPS Crystal skate shop, Palackého 44, Poděbrady, 325 610 577
Horsefeathers, Klatovská 20, Plzeň, 377 323 890
Peace board store, Lannova 41/63, Č. Budějovice, 777 330 732
Temple board store, Kněžská 10/373, Č. Budějovice, 777 788 793
Tornádo Černá růže, Na Příkopě 12, Praha 1, 221 014 428
Swis, Masarykova 3124/32, Ústí nad Labem, 475 207 155
Crash shop, Bezručova 4218, Chomutov, 777 837 659 YAMA BOARD SHOP V Jámě 2, Praha 1 REVOLUČNÍ Revoluční 3, Praha 1 ČERNÁ RŮŽE Na Příkopech 12, Praha 1 ZLIČÍN Metropole Zličín, Praha 5 LETŇANY Veselská 663, Praha 9 OUTLET Průmyslová 440, Praha 10 PLZEŇ OC Plaza, Radčická 2 OSTRAVA 28. října 25 OSTRAVA Avion, Rudná 114/3 OLOMOUC OSC Olomouc City ZLÍN Zlaté Jablko, Bří Jaroňků 4079
MADNESS délka 19 minut, video by Expedition One, recenzor: Kopa Jr. Firma Expedition je na trhu už hodně dlouho, ale za tu dobu vydala pouhé dvě team videa. Vždy se ale jednalo o kvalitní podívanou, už také proto že v Expedition partě moc špatných jmen nenajdete! Nyní se však na světlo světa dostává jejich třetí kousek s názvem Madness. Jedná se sice spíš jen o takové promo, ale neva, je to spíš taková uváděčka Kenny Hoyla do světa PRO. Ano, přesně tak, Kenny se konečně stává profíkem a video je důkaz, že si profíkem bejt zaslouží! Hned ze začátku mě hrozně pobavilo intro, kde nahrají únos Kennyho, na kterém se podílí celý team. V první montáži se předvede část teamu jen s těmi nejlepšími triky, které stihli natočit. Vše zakončuje Ryan Gallant svým hardflip fs noseslidem na šikmé hubbě ze schodů. Poté následuje krátký prostřih se záběry, kde se dozvíme, proč se video vlastně jmenuje Madness, klukům totiž občas už z toho skateboardingu haraší. Následuje druhá montáž, kde uvidíme zbytek teamu. Ta už mě nebavila tolik jako ta první, ale nakonec to vše zachrání Matt Miller se svým mega popem všude a na všem! Spencer Hamilton se zde mihne jako jediný krom Kennyho svým profilem. Je to sice krátký part, ale zato plný velkých schodů a techniky. Na Spencerovi mě baví, že vždycky překvapí nějakým novým nevídaným trikem. A je to tu! Kenny Hoyle a jeho první profi part. Baví mě hned začátek, kdy Kennyho vyhodí jeho team někde v poušti, kde posléze nalezne v písku svůj první pro model, a tak zjistí, že se stává profíkem. Kenny má styl a je radost se dívat na jeho skateboarding. Když se k tomu přidají ještě skvělé záběry, máte luxusní pro part jako vyšitý! Musím zmínit například ss bs z velkých 15 schodů nebo nollie heelflip přes rail do mega prudkého bangu! Kenny nastoupil do světa pro na jedničku a já nemám co vytknout! I když se nejedná o full video, Expedition Madness se určitě moc povedlo, a ještě povedenější je, že si ho můžete stáhnout zdarma na stránkách distribuce Thekayocorp.com. Tak neváhejte a čumte!
RECENZE
Ollie, Liberecká 1, Jablonec n. N., 731 518 577, 483 311 340
Frople Boardroom, Čelakovského 501, Hr. Králové, 495 511 132
Acid-House, Švehlova 48, Dvůr Králové n. Lab., 736 785 576
69 snow&skate, Navrátilova 7, Praha 1, 296 326 969
Beebob, Nádražní 169, Lanškroun, 465 325 286
Bugaboo, Všehrdova 27, Praha 1, 257 317 172
Tritone, nám. T. G. Masaryka 314, Chotěboř, 607 756 910
Nové kolekce výhodně s kartou Snowboardel Sphere
Nugget skate & snow shop, Orlí 11, Brno, 542 211 693
Horsefeathers, Minoritská 12, Brno, 541 212 114
Matrix, Kapucínské nám. 2/4, Brno, 542 211 927
Subform, Zámečnická 4, Znojmo
Free Style Sport, Vodní 121, Uherské Hradiště, 572 540 847
Blackcomb, Jablunkovská 382, Třinec, 558 350 023
Bidolido, 5. května 16, Nový Jičín, 608 866 174
Subform, tř. T. Bati 201, Zlín, 577 220 645
Titty Twister, Denisova 28, Olomouc, 585 226 701
Shock boardshop, 8. května 5, Olomouc, 585 230 955 Senovážná 6 | Praha 1, tel: 224 212 854 Galerie Butovice | Praha 5, tel: 234 141 045 Evropská 331 | Praha 6, tel: 235 363 151 www.snowboardel.cz | info a webshop
E-SHOPS www.abadon.cz
Skateshop Anděl, Arkády Pankrác, Na Pankráci 86, Praha 4
www.boardonline.cz
Skateshop Anděl, OC Nový Smíchov, Praha 5, 251 510 912
www.e-frog.cz
Street-outlet.cz, Nádražní 9a, Praha 5, 972 226 187
www.grotta.cz
Puerto boardshop, OC Letňany, Praha 9, 284 052 143
www.horsefeathers-store.eu
Represhop, Olivová 2214/11, Ríčany u Prahy, 323 601 878
www.megaskate.cz
50 Rocks, Masarykovo nám. 102, Benešov, 317 721 299
www.shockboardshop.cz
Represhop, Máj, Palackého nám., Kralupy n. Vlt., 315 721 038
www.skatebox.cz
Vehicle Store, Váňova 683, Kladno, 312 246 083
www.skateshop.cz
Baboon, Trojanova 34/2, Rakovník, 777 202 481
www.snowboard-online.cz
Freak, Kollárova 159, Kutná Hora, 773 476 575
www.swis-shop.cz
WHO IS?
Pravidelný spolupracovník Boardu, fotograf Peter Mercell ze Zvolena, oslaví 22. února své 21 narozeniny, což už dopředu oslavil novým sestřihem :) Do tohoto čísla Boardu připravil reportáž ze skate haly v Budapešti a experimentoval ve staré nemocnici. Kromě toho taky zvládnul udělat všechny zkoušky ve škole a zamiloval se do jedný super holky z Trenčína. V příštích měsících se pokusí fotit co nejvíce snowboarding a taky získat přízeň výše zmíněné slečny.
O korektní hudební informace se v Boardu pravidelně stará Pavel Zelinka, kterého můžete znát například jako tvůrce playlistu Radia Wave nebo recenzenta z Rock&Popu, HISVoice, UNI a CZ Sanctuary. Poslední dobou se nejvíc radoval z rodinné přesvánoční dovolené na horách, kdy se jeho dcerka Klára už konečně naučila udržet se sama na lyžích. Kdo chce tip na koncert, ten může spolu s Pavlem vyrazit na Godspeed You! Black Emperor, White Lies nebo Efterklang.
Letenský cápek Mickey Oškrk alias Michal Oškrkaný je externím spolupracovníkem Boardu, kam dodává především snowboardové fotografie. V těchto dnech na něj nejspíš narazíte v Rakousku na Zillertalu, kde má s kamarády pronajatý byt a pravidelně jezdí na Penkenu. Největší starost mu tam dělá stále větší množství snowboarderek, takže se musí s kámošema hecovat, aby je holky nezajely :)
BOARD MAGAZINE vydává: HP Publishing registrační číslo: MK ČR 7303 E ISSN 1212-4680 ADRESA REDAKCE Board, 8. listopadu 53 169 00 Praha 6 tel a fax: 233 357 507 emajl: redakce@boardmag.cz www.boardmag.cz PREZIDENT Mirek Špek ŠÉFREDAKTOR Radek Hruška FOTO Panker, Peter Mercell, Přemek Vida, Miloš Štáfek, Petr Vlk TEXT Tomáš Velický, Mirek Kvapil, Tomáš Kopáček, Radek Hruška, Peter Mercell, Přemek Vida, Pavel Zelinka, Zdeněk Sopůšek ŠOTEK Sviňák st. KOREKTURA Redpen.cz INZERCE Radek Hruška radek.hruska@boardmag.cz PŘEDPLATNÉ Katka Bolfová katka.bolfova@boardmag.cz DESIGN & PREPRESS Petr Kačaba / Studio G27 TISK Tiskárna Libertas, a.s., Praha DISTRIBUCE PNS, a.s., Pressmedia © Radek Hruška Terronská 15, Praha 6 IČ: 67809588
Pravej výrostek z ulice je liberecký Zdenek Sopůšek alias Sentral, kterému se před lety do ruky dostala kamera a od té doby se snaží natáčet hudební videoklipy i snb videa. Do Boardu nachystal článek o natáčení videoklipu kapely Fullcontact live Band se snowboardovou tématikou, jehož byl režisérem, kameramanem i střihačem.
NA OBÁLCE Na splnění svého snu, prašanové zatáčky na Petříně s osvětleným hradem v pozadí, čekal Pepé Samek mnoho let až do 2. 12. 2010. (foto: Panker) ročník 17 / číslo 126 / únor 2011 toto číslo vyšlo 2. 2. 2011 příští číslo vyjde 30. 3. 2011 cena 69 Kč / 3,29/99 €/Sk Trenér české snowboardové reprezentace Přemek Vida je taktéž schopný pisálek a ještě schopnější fotograf, například do tohoto čísla přichystal snb profily a reportáž z USA. Přéma je rodák ze Vsetína, ale větší část života strávil v Praze, má vystudovanou Fakultu tělesné kultury na Univerzitě Palackého v Olomouci, pracuje jako manažer Wellness centra v Radlicích a na projektu serveru hromadného nakupování s názvem www.dobrety.cz. V současné době si užívá se surfem vln na Mauritiu, kde druhým bodem návštěvy je i svatba s jeho dlouholetou přítelkyní Barborou Kolářovou. Hodně vln a štěstí!
JESUS FERNANDEZ MATIXCLOTHING.COM
REDFROG.CZ