Board 125

125

+ Nike SB Slovensko Insight Builders Turnov Spotfight Ceral vs Minol Rip Curl Search Rokytnice Making of Welcome Home

ČÍSLO 125 | PROSINEC 2010 ROČNÍK 16 | 69 KČ | 3,29/99 =C/SK

darek bergmann

fs 5

777 (/23%&%!4(%23 #: 0(/4/ ¬3)-/.¬6!.(!,

IN THE

PHOTOS: TIM ZIMMERMAN

MT. HOOD MT HOOD, OR

NIKE 6.0 TEAM

L.COM R U C IP R T A E R O SEE M

LIVE THE SEARCH

©Rémi Petit

Check NILS ARVIDSSON in the latest Rip Curl movie

Ač se proslýchalo, že za polety Darka Bergmanna stojí vesmírná síla, objevila naše redakce důkaz, že je za tím úplně něco jinýho. Klučina, který se na týhle pět let starý fotce koupe v ledovým jezírku, není totiž nikdo jiný než Darek osobně. Pravidelný koupele ve studený vodě posunuly jeho hranice velmi daleko. Pokud s ním chcete držet krok, dělejte to taky. Až se otužíte, nebudou vám zimou drkotat zuby, a tím pádem ani klepat kolena!

Rozhovor s ledním mužem začíná na straně 38...

skateboarding

snowboarding

entertainment

026 048 060 094 096

018 038 054 068 078 082

008 010 100 104 106 110 112

Nike SB na východním Slovensku Insight Builders Turnov Spotfight: Minol vs Ceral Miniprofil Pepa Košťál Coming Soon Filip Hrubeš

Horsefeathers Pleasure Jam Interview Darek Bergmann Rip Curl Search Rokytnice Making of Welcome home vol.2 Beebop in da USA Horsefeathers Best Trick

Darwin‘s Theory: LTB snowboards News Moment Test the Best: Jackets Soundtrack: Emerica Stay Gold Před deseti lety Next

TEAM RIDER> GLOVE > SUBU RBA VILLE U OTILA N

LTB 1986 Překližkový model Face, který vidíte na obrázku, eLTéBáci vyrobili roku 1986.

Všimněte si zvlášť rocker prohnutí, označovaného nyní též jako banana, které bylo dříve používáno na všech prknech. Teprve v devadesátých letech bylo nahrazeno prohnutím obráceným, označovaným camber, které většina z nás nyní považuje za to klasické.

I před pětadvaceti lety se snowboardy skládaly z několika vrstev různého materiálu, což se odborně nazývá sendvičová konstrukce. Jádrem byla buková překližka zalaminátována pleteným biaxem, hrany se našroubovávaly ze starých lyží a skluznici měli LTB sehnanou od týpka ze servisu na lyže. Tvar prkna byl designován tak, aby vyhovoval co nejuniverzálnějšímu použití, tedy jak na skákání, tak i na freeride.

Lukáš Schröder, zakladatel a majitel LTB snowboards a Salebra safe wear, se do dnešních dnů věnuje nejen vývoji a výrobě prken, ale také aktivně jezdí a pracuje s teamem. Při pohledu na model Face říká: „Design nejnovějších snowboardů s rocker prohnutím vypadá dost progresivně a hi-tech. Výlet do osmdesátých let nám však odhaluje, z čeho ty současný prkna vycházejí a jak se historie opakuje.“

LTB 2010 Prkno na fotce s označením P-Team je vyrobeno přesně podle nejnovějších trendů.

Konstrukce Big twin speciálně navržená pro twin prkna se vyznačuje delší akční hranou a zkráceným tvarem špičky i patky.

Dřevěné vertikální jádro s vrstveným skleněným laminátem a kompozitovými vlákny pak zvyšuje pružnost, pevnost a životnost prkna. Tento model se vyrábí celkově v delších a širších rozměrech, proto maximální nabízená délka je až 171 cm a šířka pod nohou 29 cm.

Prohnutí prkna je kombinace typu rocker a camber, při pohledu z boku to vypadá jak dvě vlnky, a tento tvar umožňuje si desku velmi rychle podmanit a užít jízdu. Modely P-Team proto mají měkčí flex i přes celkovou tuhost prkna. Při ollie a projetí rádiusu nabízí snazší a rychlejší reakci, jízdu na switch jde lehčeji ustát. Jednodušší je i zvládnutí triků při jibingu, doskocích nebo při dotáčení triku. Prkno je navržené podle potřeb Pepe Samka, který kromě big kickrů a rampy si na něm rád dá freeride.

Lukáš Schröder bilancuje: „Uběhlo pětadvacet let a na produktech je rozdíl doby vidět. V devadesátých letech se na snowboardu ve spoustě středisek nesmělo jezdit, dnes je to masová záležitost. Evoluci nelze zastavit.“

9

Zajímavou soutěž Vote for přichystalo Horsefeathers pro všechny kreativní lidi, co dokážou vykouzlit zajímavou fotku ze svýho foťáku či počítače. Na adrese Voteforhorsefeathers.eu si z fotečky vyrobíte volební plakát, který osadíte stickrou Vote for, a dílo uložíte do galerie. Pěti nejlepším tvůrcům pak HF vyrobí plakát v obr formátu A2 a tři nejlepší pak ještě dostanou poukázky na nákup na hf e-shopu v hodnotě 2.500 Kč. Výsledky bude určovat nezávislá porota, ale chcete-li svůj kousek pošťouchnout dopředu, můžete ho loupnout k HF na Facebook a nechat si to od kámošů pořádně olikovat. Podívejte se na Voteforhorsefeathers.eu.

Vašek Gába je v jednom kole, každý víkend jezdí makat s olomouckou partičkou do Skateshop.cz snowparku na Paprsku.

Letos tu bude stát kilometrový snowpark, tedy nejdelší u nás.

Opravují, svařují, natírají starý i nový překážky, nebojí se ani motorovky, takže na Paprsku vyrůstá i stash park přímo v lese u sjezdovky. Na svahu jsou navezené tři hliněné platformy na skoky a další dvě na zábradlí, krom toho i home made překážky z pneumatik a vroubkovaných rour všech průměrů. Zkrátka bude tu stát mega překážek, který umožní maximální požitek z jízdy.

Velmi pozvolnej začátek sezony má Honza Zajíc. Při zářijovém windsurfingu na Rujáně v severním moři sebou plácnul do vody, ale naneštěstí ho poté, co se drápal zpátky na prkno převálcoval jakýsi německý surfer. Výsledkem toho byla rozdrcená lopatka, přelomená žebra a propíchlá plíce. Souboj o život Zája vyhrál a s vypětím posledních sil se sám dokázal z vody vydrápat na břeh, kam si pro něj musela přijet sanitka.

Nějaký čas si pobyl v nemocnici na kapačkách, ale nyní už se pět týdnů válí doma na gauči a srůstá.

Do toho se cpe těmi nejlepšími pokrmy, které mu rodina pravidelně obstarává, a pěkně se zakulacuje. Přejeme brzký návrat do života!

Do Nugget kolekce Strato je zařazena i pánská zimní bunda Violent. Vyniká svou délkou a propracovaným střihem, který padne každému chlápkovi. Různost použitého materiálu z těch nejlepších barev zaručuje, že i ti nejvybíravější pánové zaručeně najdou svůj kousek. Dostatek vnějších a vnitřních kapes zajišťuje dostatečný úložný prostor pro všechny vaše vychytávky. Bundu seženete za 4.890 Kč, mrkněte na Nugget.cz.

Suchý prkno nejede, a voskovat je proto třeba. Dobrým pomocníkem se může stát tato Gravity žehlička, která velmi dobře slouží při voskování snowboardů i lyží. Pomocí regulátoru teploty si na ní lze nastavit ten správný hic, a pak už jen žehlíte jak vaše mamka v neděli večer při sledování talentů. Cena je fér 790 Kč a více na Snowboard-zezula.cz/gravity.

Mladej Kuba Král přes léto ladil formu skákáním do vody v Tišicích a ve Štítech, a vypiloval si tam dablbeko. Během podzimu se rozjížděl na sněhu na Hinteru, kde zatím dvojáka nezkusil, což mu ale vůbec nevadí. Vzhledem k výsledkům v loňské sezoně byl totiž zařazen do české juniorské reprezentace a odlítá v prosinci na měsíc do USA, kde mu to určitě padne. Čekám tam na něj a celou repre nejen pořádnej trénink ve skvělých parcích, ale i dva závody a photoshooting.

Moravská snowboarderka Iveta Kolegarová ladila v létě formu na kartáčích a velmi se radovala z výhry trika na Kunda cupu v Opavě, protože se tam strašně zaflákala od bahna. Pozitivní news je, že se s kámoškou Pavlou Drápalovou chystají letos přes zimu natáčet čistě holčičí video, a to převážně ve fungl novém snowparku v jesenickém resortu Paprsek, od kterého nedaleko bydlí.

Honza Kaňůrek se přes léto neflákal. Na snowboarding sice neměl, ale našel ještě lepší variantu letní přípravy, a to wakeboarding! Jízda po vodní hladině je luxusní, a když se vám povede i nějaký trik, na sníh takřka zapomenete.

Nárazy na vodu jsou silnější než na sněhu, navíc celou dobu, co vás lano táhne, posilujete všechny svaly, takže vám to totálně nabouchá tělo a protáhne všechny šlachy. Nyní se Honza připravuje na zimu a společně s bráchou coachuje na českým Dachstein campu. Jeho řemeslo fotografa poslední dobou kvůli krizi pořádně ochablo, musí teď fotit nahé holky, kde ochabnutí rozhodně nehrozí. A i přes urgence neposlal žádnou ukázku svý tvorby. Hajzlik!

10

Martin Švidernoch, Pavel Kup㶜ík foto: KIVA.CZ

Check WWW.MEATFLY.COM and learn more about UNIVERSE IN DANGER collection!

Mikina Skateshop.cz vysílá do okolí jasný signál o tom, co máte rádi. Jako DJs Skateshopáci zremixovali populární motiv, protože milují snowboarding a nestydí se za to. Mikina se hodí jak pro kluky, tak i holky, kteří mají rádi volný a pohodlný styl oblečení. Pánská barevná kombinace je lehce provokativní, ale vyloženě vybočovat z řady nebudete. Dámská mikina je pak v čistě bílá. Obě jsou vyrobeny ze 100% bavlny, a zaručují tak pohodlí a teplo za luxusních 990 Kč. Více na Skateshop.cz.

Letošní kolekce K2 snowboarding je opravdu labužnicky vymazlená. U snowboardů najdete dvě základní linie klenutí, a to Rocker se čtyřmi levely, a také nulové a po čertech přesné klenutí Flatline. Kvalitu kolekce 2010/11 potvrdilo bezkonkurenční vítězství celkem pěti prken v Good Wood testu, každoročně vyhlašovaném magazínem Transworld Snowboarding.

V kategorii parkových prken pod 400 doláčů, tak jako loni zvítězil model WWW a Darkstar, a v kategorii parkovek nad 4 kila již potřetí vítězí model Parkstar.

V kategorii all-mountain pod 400 baků zvítězila novinka Raygun a nad 400 dámský Eco Pop. Více najdete na K2snow.cz.

S kámošema si byl na Stubai zajezdit Tomáš Tuzar a kvalita parku ho velmi potěšila. Hned s klukama natočili video, udělali pár fotek, ale výlet to nebyl moc dlouhý, protože na Tomáše čeká škola. Studuje na vysoký ekonomický obor podniková ekonomika a v tomhle semestru si jede třeba operační výzkum, takovej zajímavej předmět, kde se řeší teorie her, Nashova rovnováha.

Příklady jsou to dost složitý, tak je jedou na počítači v Lingu pomocí matic a sestavování obecnýho řešení. Paráda!

Horsefeathers přicházej v předvánočním čase na trh s velkou vychytávkou, a to možností zakoupení si pásku Custom belt vyrobeného dle vlastních představ. Na webovce Original.horsefeathers.cz/custombelt si můžete jednoduchým způsobem zvolit barvu přesky i pásku, a úplně nejvíc je možnost napsání vlastního textu na zadní stranu přezky. Pak stačí dílo uložit do košíku, vyplnit adresu a nechat si to na dobírku poslat. Cena pásku je 990 Kč.

K lítání nejsou potřeba křídla, to moc dobře ví Roman Dlauhý, který čerstvě podepsal smlouvu u Monster energy drinku. Tam mají v poslední době velkej frmol, vždyť jejich team roste jak houby po dešti, například ve snowboardové sekci je i Darek Bergmann.

Od vstupu na obrazovku ČT a získání tak slávy náležející všem filmovým celebritám dělí Martina Kaňůrka už jen vteřiny. Jejich studentský filmový projekt s názvem Zombie by se měl na obrazovce, pokud se teda nic na Kavčích horách nezmění, objevit 13. prosince v 22.50 na ČT2. Nenechte si tu „hrůzu“ ujít!

Dostali jsme echo od klínoveckého lokála Honzy Kašpara, že se v jeho homeresortu Klínovec schyluje k rampový revoluci. Honza tu postavil a několik posledních sezon se staral o místní pipinu, takže patří mezi zasvěcené. Pokud to vyjde, tak by se druhé účko mělo postavit na protějším kopci v Oberviesentalu, kam bude platit stejná permice jako na Klínovec, a třetí účko s umělým osvětlením by mělo stát v centru města Boží Dar. Ať je to pravda.

12

Celkem dobrý rozjezd do sezony má Martin Blaško. Po letním nicnedělání a zevlení na skejtu v minirampě odjel trénovat na Stubai, kde taky zkoušel nové prkno od svého nového sponzora na desky Stepchild. Podle jeho úsměvu na tváři hádáme, že je s novou výbavou velmi spokojen, a už teď jsme zvědaví, jaký street prasečiny nám letos v zimě předvede.

er/F žin TTooufarr_Pip Joožži

Toufarr žin To Jooži

NUGGET PRO TEAM Andre Sommer (CH) Filip Gutwirth (CZ)

NUGGET TEAM Vašek Gába (CZ) Tomáš Ress (CZ) Roman Kuřil (CZ) Dan Porkert (CZ) Ondra Porkert (CZ) Jožin Toufar (CZ) Emil Franěk (CZ)

NUGNGUEGTGFERTIETENADMS Šárka Pančochová Tamara Podmolíková Aleš Zeman Michal Hubálek Honza Kašpar Jakub Flejšar Mojmír Langer Renda Dobeš Martin Zdráhal

WINTER WINTER 2010 / 2011

Značka Sub Industries letos posílila svůj snb team, takže v zářivých barvách kolekce teď najdeme Marčuse, Kubu Petra a také nově Martina Kolaříka. Posledně zmiňovaný fellák je též hlavní postava reklamy, kterou najdete v tomto čísle Boardu.

Fotilo se a natáčelo na vražednym spotu v Práglu, kde se nakonec sešla slušná banda, a do propasti se díky roztahovací gumě a hromadě navezenýho sněhu nakonec vrhal Kolda společně se Štěpánem Rokosem. Vše za asistence několika lopaťáků házejících sníh do požární nádrže zvěčňoval fotograf Majk Oškrkaný a kameraman Sentral. O věcech se dozvíte víc na Subindustries.com.

Na sk8 MČR v roce 2008 si Marek Štrunc vyhodil koleno a táhne se to s ním až doteď. Po nějaký době neúspěšnýho hojení byl nucenej prodělat dvě operace a na skejta se mohl postavit až letos na jaře. Jenže, párkrát se svez, a rupnul mu meniskuk, takže znova pod kudlu. V současný době začal studovat Filozofickou fakultu v Plzni a pozvolna s akademickou rozvahou i skejtovat. A když noha vydrží, na jaře se do toho pustí naplno.

Trenér český juniorský sbx repre Kuba Flejšar vytáhnul pro odreagování na mistrovství světa freestylový prkno a šel se projet. Potíž byla v tom, že to bylo ráno po náročnější oslavě titulu mistra světa, který získala jeho svěřenkyně Eva Samková.

Ve značný kočce nejspíš nevěnoval jízdě pozornost a sekla se mu hrana. Naštěstí si svůj zničenej ksicht mohl odjet opláchnout mořskou vodou na surf camp Honzy Klvani na Bali. To se tak někdo má.

Dobrou příležitost za pačesy chytil Samuel Lovy, kterej se spolu s kámošem stará o snowpark v malém středisku Tošovice, kam to má 15 km od baráku. Neni to sice nějaký super areál, ale mají tu umělé zasněžování a majitel je poměrně otevřený novým věcem. Letos se tu plánuje poměrně dost novinek jako nové terénní úpravy a nové překážky, Sam s tím má tolik práce, že ještě neměl ani čas vyrazit někam na ledovec.

Nugget zimní bunda Babylon je určena pro holky a ženský, které chtějí být vidět.

Jak na horách, na bílém svahu, tak i v ulicích šedého města. Její originální střih, kombinace barev a potisk s puntíky vytváří pocit, že se člověk cítí nad věcí. Vychytávkou jsou i vnitřní kapsy, pro všestranné využití. Záleží jen na vás, kterou barevnou kombinaci si nakonec vyberete. Za 4.490 Kč na vás bunda čeká na Nugget.cz.

Zákony gravitace prověřil Peter Mercell. Jeden páteční večer, zlehka víc posilněn alkoholem, dostal skvělý nápad si jít zajezdit na longboardu. Není přesně známo, jak to probíhalo, protože sám si to nepamatuje. Na zemi ho s rozbitou hlavou našel jeho kámoš a doved ho do nemocnice, kde mu zašili kedlubnu a pro jistotu si ho tam nechali dva dny na pozorování. Peter věří na nadpřirozené síly, zachránilo ho jeho tričko s nápisem Lakai or Die, ze smrti se prý vylakajil!

Celkem produktivní léto měl Michal Biša. Rodiče mu na zahradě k narozkám postavili mini, a když neskejtoval, užíval si wake na Nechranicích. Teď už je ale na sněhu, trénuje s Pepe Povýšilem a Jožinem Toufarem na Tuxu, a co nevidět bude muset zpátky do školy. Ale nic vážnýho, studuje individuálně gympl, takže zlehka pošolíchá čtvrtletní zkoušky a hoplá zpátky do Francie, kde bude testovat svoje zbrusu nový K2 prkno.

Minulou sezonu měl smolnou Štěpán Křováček, kterej si při nedotočený bs 7 na Hintru zlomil kotník, takže na něj letos v létě čekalo velký dohánění fyzičky. Týden jezdil na Dachu a tři týdny surfoval v Chorvatsku, kde ho vypekla půl kiláku od břehu výbava, a tak to musel se surfem v ruce doplavat. No posílil, jak potřeboval. V současnosti studuje druhák na gymplu v Hradci Králové a zvládá, takže se může soustředit na nadcházející sezonu, kterou doufá, že přežije ve zdraví.

Po tom kotníku z loňska, a kličce a ruce z předloňska by si to zasloužil.

14

Zbrusu nový model vázání Flow s vesmírným označením NXT-ATSE je osazen I-Flex PowerStrapem a Power Triangle technologií. Vychází z osvědčeného loňského modelu NXT, ale oproti minulým sezonám je ještě o pár desítek gramů lehčí a snadněji nastavitelný. Odlehčený baseplate z frézované slitiny hliníku nechává vašemu prknu přirozenou pružnost pod nohama, aniž by se snížila jeho reaktivnost.

A ladiči si přijdou na své, vždyť levá a pravá polovina vázání má jinou barvu! Cena 7.800 Kč, více na Flow.com.

Podzimní sezonu tráví Maťa Molnárová ve svém home resortu na Dachsteinu a už se pomalu připravuje na spuštění projektu Snowgirls. S kámoškami, snowboarderkou Klaudií Medlovou a freeskierkami Zuzičkou Stromkovou a Natália Šlepeckou, plánují přitáhnout co nejvíce holek k freestyle zimním sportům. Kromě focení a natáčení videa po čtyřech velkých střediscích jako Hinter, Dach, Planai a Laax, budou také organizovat kempy pro holky. Přesné datumy zatím ještě nejsou známy, ale případné zájemkyně si mohou vyžádat newsletter u Mati na martinka.molnarova@gmail.com.

Posledních teplých dnů využívá Maťo Pavlačič a natáčí další video pro Streetmarket. Podle množství záběrů se rozhodne, jestli z toho bude nějaké spešl zimní promo Streetmarketu, a kdyby jich tolik nebylo, uschová si to nejlepší do velkého Streetmarket videa. Jinak zbytek času tráví na klasických spotech, teda za světla Stalin, za tmy Štvanice.

Nugget zimní kalhoty Scars určené hlavně pro pány jsou dokonalé svým střihem, šířkou nohavic a pohodlím, které v nich zaručeně neztratíte.

Zajímavé doplňky, jako jsou třeba potažené knoflíky na kapsách, vás vyšvihnou ze zajetých standardů.

Jestli vám záleží na tom, abyste se na horách cítili úplně nejlíp, tak s těmahle gatěma to máte předem zaručené. Produkt koštuje 3.990 Kč, info na Nugget.cz.

Málem velký štístko měl Pepa Havel, když se před měsícem skoro potkal s Tony Hawkem. Důkaz najdete na Youtube. com, když si dáte vyhledat Tony Hawk Shred. Je to reklama na Hawkovu novou hru a hlavní roli, toho skatera, co tam jede na desce na koberci, ztvárnil právě Pepa. Jediná potíž ale byla v tom, že se vše natáčelo 4 dny v obýváku v Praze a veškerý věci, který tam vidíte za oknem, tedy i Tondu, byly dodělány v postprodukci na počítači.

16

Novej talent v sobě objevil Ondra Bauer a vyprodukoval svoje první snowboardový video. Záběry vznikaly během letošního srpna v Saas Fee, a jak sám říká, „je to taková prvotina, na který sem se učil stříhat.“ Uvidíte nejen záběry z parku, ale i trochu prašanu, protože jim tam v půlce srpna napadlo sedmdesát pudru. U kamery se střídal s Terkou Čermákovou a dalšími kámoši, a na videu uvidíte Ondru, Terku, Romana Dlauhýho, Petra Horáka, Štěpána Rokose a další. Mrkněte na Vimeo.com/16320115.

Zima na krku, ale správnej byznysmen už kouká dál. Pokud se i vy chcete zkraje února, přesně od 6. do 9. 2. 2011 podívat, v čem a na čem se bude jezdit v létě po skateparcích a v zimě 11/12 po horách, vydejte se do Německa na mezinárodní výstaviště Messe München, kde se koná profláklá výstava Ispo.

Vystavuje tady několik tisíc firem z celého světa, vás ale určitě budou zajímat board sporty, které se představí ve 3 obr halách. Kromě vystavovaného zboží se též můžete těšit na bohatý doprovodný program v podobě různých párty, ale především na velký skate závod ve Volcom to Paradise mega mini rampě, kterého se zúčastní celá evropská špička.

Při včasném objednání na Ispo.com vás jednodenní lístek vyjde na 18 Euro a čtyřdenní na 25 Euro.

Pokud byste se chtěli stát instruktory snowboardingu s oficiálním osvědčením od Ministerstva školství ČR, a navíc si užít pět dní ježdění v Rakousku, máte super šanci.

SVI o.s.p. pořádá pětidenní kurz pod vedením zkušených instruktorů v luxusní chalupě se saunou v Národním parku Šumava kousek od rakouských hranic. Termíny kurzů jsou od 5. a 12. ledna, kromě praktické výuky a večerních přednášek je součástí i videocoaching. V ceně kurzu je zahrnuto ubytování v Chalupě u Jezerního potoka, polopenze, možnost zapůjčení snowboardu zdarma, instruktor, každodenní doprava do Rakouska na Hochficht a závěrečné zkoušky. Cena je 3.899 Kč, jedna z nejlevnějších v ČR. Více u Jaromíra Bůbala na 777 788 799.

Pro letošní zimní kolekci Rip Curl vsadil na jistotu a přináší každoroční bestseller, takzvané „válenky“.

Kozačky Cheviots, které jsou perfektní jak na hory, tak i do města, ocení určitě každá z vás. Venkovní materiál je broušená kůže a nohu vám uvnitř zahřeje pravý nefalšovaný umělý kožich. Přijde vám fialová moc? Nevadí, jsou k dostání i v černé a béžové barvě, a to za 2.199 Kč. Více na RipCurl.com.

Chuť bulharské pálenky Rakije učarovala Honzovi Koukolovi natolik, že se svejma bulharskejma fellas loni absoloval výlet do Amstru a Val Senales. Nejen, že si dobře zajezdil, ale taky mu padlo pár záběrů, které se objevily na videu Its-all-good-video.com. Jedná se o docela vostrej kousek, ve kterým kromě evropských resortů nahlídnete i na syrový bulharský svahy, kde na snb není moc brán ohled a park vám tam rolba fakt neudělá. Určitě to stojí za zhlédnutí.

www.K2snow.cz

vítěz hfpj, němec elias elhardt (foto: david blažek)

Pleasure Horsefeathers na dl ve za ět na nás op raje listopadu Začátek sezony let odehrává zk ho itní el no v m il ž ji ad se us nadobro jam, kter ý se už s to Le i. ledovc -dolarovým dachsteinském ntest s 20.000 co R TT ý ov čk ndáři hvězdi d sezony v kale lize a jako čt yř vo zá ní od úv ítil jako prizemoney sv barvou. velmi jasnou rů de mnoha ri

text: Peter Me

rcell fíča Rade

Merce k, foto: Peter

ll

19

lgrab se svou bs 7 tai z victor de le rue ční fikace, francou ií na večeři; no ud kla a ťou zabiják z kvali ann; s ma vá dlauhý a bergm klaudia medlo to sal á, rov zelený příšer y ťa molná u, strečink ma trénink na hotel

20

Do městečka Schladming se všichni začínali sjíždět ve čtvrtek jedenáctýho listopadu, kdy byl na pořadu dne i volnej trénink. Novináři trénovat nemusí, takže jsme dorazili až v podvečer a rovnou hoplá na galavečeři v našem luxusním AQI hotelu, kde jsme bydleli spolu se závodníky. Předpověď na pátek byla velmi zlá, takže se kvalda přesunula až na sobotu, a tím pádem se večer změnil v procházku po zoologický. Warmup párty na pokoji, párty na párty v Tenne hausu, afterpárty s Maťou Molnárovou a Klaudií Medlovou zpátky na hotelu... Ještě že ten pátek nic nebylo.

Takže střih a je tu sobota. Nahoře na ledovci nás čeká

park šejpnutej firmou QParks, která se o Dach stará celou sezonu. V závodní jízdě do něj rideři budou moc narvat tři skoky a parádičku na spodním wallu, přičemž jeden ze skoků je pověstná obrovská Berta, na který se dá lítat patnáct dvacet metrů daleko. Ale to už se jede kvalda na dvě kola, při prvním panujou super podmínky, na druhý se zvedne vítr a lehce znepříjemňuje život.

V holčičí kategorii nejvíc zabila Britka Aimee Fuller, která vyčnívala z řady a sérkou bs 3, nosegrab, backflip a bs disaster na wallu to potvrdila. Na dalších místech pak šla dál Conny Bleicher, Pia Meusburger, ze čtvrtýho Slovenka Klaudia Medlová a pátá Anna Gyarmati. Trochu

smolíka měla Kačka Vojáčková, která skončila těsně za pěti postupujícími, a dál se neprobojovala ani slovenská dvojka Martina Molnárová a Báša Števulová.

Chlápci byli trochu větší rachot. Z našich nejvíc zářil Honza Nečas a po prvním kole se zdálo, že by třeba moh uspět i malej Dan Porkert, ale nakonec se mu to nepovedlo. Z prvního místa tedy postupoval dál Francouz Victor De le Rue se sérkou bs 7 – fs 7 – bs rodeo, jako druhý Rakušan Patrik Muller s bs7 – fs3 – bs rodeo, pak Neči s palbou cab 5 – backflip – bs 7 a ještě Fin Ville Paumola a Švýcar Mathieu Schaer. Ostatním našim se nadařilo a dál se nedostal ani Roman Dlauhý, Petr Horák,

tréninkový boardslide mati molnárové

ranní tlačenice na ledovec

divácko–závodnická pohoda

hfpj jako na dlani

hodná pani recepční

Martin Mikyska, Kuba Král i brácha Ondra Porkert. Vyzvali jsme na mikrofon Dana Porkerta, aby nám něco řek.

Jak si tu kvaldu cejtil?

První kolo bylo celkem dobrý, akorát na posledním skoku jsem při backside rodeu spadnul, protože jsem letěl daleko. V druhým kole sem na prvním skoku dal opět backside tři, ale pak mi fouklo a už sem neměl rychlost ani na jeden skok. Kdybych tu druhou jízdu odjel, tak by byla nějaká naděje na postup.

Seš teď ve formě, nebo si jel dobře díky tomu, že máš Dach najetej?

Najetej, najetej, ono to teď stejně na Dachu nebylo

dobrý, jak foukalo. Jsem malej a lehkej, takže to se mnou vlálo. Tuhle zimu se určitě cejtim, neustále se víc rozježďuju, triky dělám dobrý a myslim si, že mi to určitě pujde líp než loni.

Jak se ti závod líbil celkově?

Letos sem jel Pleasure Jam poprvý, loni sem seděl se zlomenou rukou doma. Moc se mi tady líbilo, závod byl úplně super, skoky šejprama perfektně připravený.

Jenom to počasí to kazilo, foukalo a nejel moc sníh.

Je tu neděle, den D, kdy se na Dachu udály věci zatím nevídané. Načalo to semifinále, ve kterým se předved

i Darek Bergmann, který byl jako člen mezinárodního Horsefeathers teamu mezi pozvanýma. Ve svý jízdě předved bs 7 indy, fs 7 a backflip, ale jak je taková muší váha, tak mu to moc nejelo a na prostředním velkým skoku nedolítával do dopadu. Takže z toho nakonec bylo celkový umístění až ve třetí desítce. Velký očekávání jsme měli od Honzi Nečase, ale bude lepší, když vám o tom radši řekne on sám.

Jaký to pro tebe letos na Dachu bylo v porovnání s loňskem?

Překážky byly letos stejný jako loni. Skoky měli čerstvě postavený, takže ještě neměly pořádnej rádius, což mi

honzy nečase, double backflip ) žek bla vid da (foto:

dělalo problém hlavně v kvalifikaci. Stejně jako loni byl taky problém s rychlostí. Velkej rozdíl byl ovšem v obsazení, čtyři hvězdy přilákaly špičku. Ale jak řikám, nedalo se pořádně rozjet, a to je škoda.

V kvaldě ti to vyšlo, takže sme s napětím čekali semifinále...

Při nedělním tréninku cab 5 na prvnim, přičemž sem zkusil i cab 9, pak double backflip na velkym, backside 9 na třetim a ze switche něco na wallu. Po skončení tréninku to znovu šejpli, byl riders meeting a po něm se to rozjelo. Startoval sem jako druhej, nejelo mi to a na druhym skoku jsem byl při dablu o půl metru kratší,

škoda že ho při

závodu neodjel

než byl tejbl, a strašně sem se zabil. Jak sem cejtil, že to blbě dopadne, tak sem se v tom druhym saltu sbalil a prdelí si při dopadu sednul na prkno. Narazil sem si zadek a hned mě to katapultovalo do front flipu. Mám úplně modrý koleno, což se rozhejbe, ale přijde mi, že sem si utrh vnitřní stranu stehna. Prostě skok Berta. Šestnáct metrů vzduchem a dopad ze čtyřmetrový vejšky. Pak sem si dal hodinku rozdejchávání a přemazal si prkno. Když sem jel druhou jízdu a odrazil se znova na dabl, tak mi přišlo, že to točim strašně pomalu a dopadnu na hlavu. Tak jsem to po prvním saltu přestal točit a vymával to na záda do půlky dopadu... Strašně

sem se nasral, protože s tou jízdou, kterou sem jel v tréninku, bych byl určitě top pět. Tak sem okamžitě vyjel vlekem nahoru, podlez plot a odjel sem si ty triky na pankáče pro sebe bez hodnocení rozhodčíma. První den seš třetí ze sto dvaceti a druhej to takhle zmrvíš. Škoda, je mi to dost líto.

Na kalbu si ale šel?

Vůbec, hned sem odjel. Bydlíme v Ramsau a kalba je ve Schladmingu, a vim, že kdybych šel na kalbu, tak bych druhej den nedorazil na kopec. Vyhnul sem se tomu, párty na to moje bolavý stehno a modrý koleno by stejně nebyla dobrá.

23

a ducourtila rotace valerian frontside indy li ídi zař i toř izá hotel nám organ m; tanzen, y!; sláva vítězů nádhernej, dík ja tanzen, ja, ja,

24

Level snowboardingu jde fakt nahoru a finále Horsefeathers Pleasure jamu to fakt potvrdilo. Jména jako Roope Tonteri, Gjermund Braaten či Christian Kroell s přehledem předváděla devítkový rotace a čas od času do toho někdo poslal nějakýho dablíka. Třetí místo nakonec patřilo Norovi Toru Lundstromovi, hodně nás i porotu zaujal druhý Fin Ville Paumola, kterej zabil svojí sérkou cab 5, fs 10, bs 9 a fs disaster 360 out. Vítězem se stal stejně jako loni týpek, který se ještě před několika týdny nalejval v barech po Český republice a Slovensku. Ano, chytří vědí, že to je Němec Elias Elhardt, kterej svojí strojově přesnou sérkou cab 5,

bs double cork 10, fs 9 a halfcab to rock 360 out nenašel přemožitele. Po závodech s úsměvem na rtech hlásil: „Sem úplně hotovej, že sem odjel ten double cork.

Celej den sem ladil rychlost s bs 7 a pak se ve finále na poslední chvíli rozhod, že to udělám. Prostě teď, anebo nikdy!“ V holčičí kategorii bylo finále podle předváděných triků o dvou jménech, Aimee Fuller a loňská vítězka Enni Rukajärvi. Nakonec to dopadlo jak u chlápků a loňský vítězství si zopakovala Enni se sérkou cab 5, fs 3 a bs 5. Úplně nejvíc je ovšem holčičí Best Trick, kdy bs rodeo 5 bylo oceněno zájezdem na surfový

camp na Bali a nepojede tam nikdo jiný, než Slovena Klaudia Medlová.

No a tím to pro letošek hasne, teda vlastně všechno úplně začíná! Během těch několika dnů na Dachu se jen potvrdilo, že letošní sezona bude opravdu přelomová.

Díky double rotacím se vše posunuje o pěkný kus dál a sami jsme zvědaví, jaký vraždy budou k vidění za rok. No, možná i vy se o tom budete moc na vlastní oči přesvědčit, vždyť Horsefeathers Pleasure Jam je ten nejbližší 4hvězdičkový TTR závod z Český republiky.

A přijet se sem podívat opravdu vyplatí. Mrkněte na Pleasurejam.com.

photo / Michal Oškrkaný

Kompletní kolekci Sub Industries 2010/11 najdete v prodejně K2snowboarding , Spálená 16 Praha, v nově otevřené prodejně Points v NC Harfa Praha a nebo exkluzivně na eshopu www.k2snow.cz

Martin Kolařík snb

Kuba Petr snb

Petr Marčík snb

Viktor Galuška ski freeride

Dominik Brožek freeski

Když jsem přemýšlel, kam jet na další tour s mým teamem Nike SB, tak mě napadala spousta míst směrem na západ nebo jih od Čech. Nakonec jsem si ale řekl, že nejlepší bude odjet na východ, pořádně prozkoumat místní spoty a inspirovat naším skateboardingem místní jezdce, kteří potřebují více text: Martin Karas, foto: Vladimír „Kiva“ Novotný prorazit a být československé skate scéně pořádně na očích.

nikolas tušl /r/ big bs ollie ze třinácti v prešově

27

28

Západní teamy velkých firem do košického kraje moc nechtějí jezdit, většinou kvůli jejich předsudkům nebo z neznalosti východní Evropy, a místní firmy raději pošlou své teamy znovu do Barcelony, aby nafotily již šestsetpadesátýosmý report ze stejných míst. I proto jsme se vydali k našim východním sousedům a strávili v jejich společnosti skoro 10 dní plných halušek, domácí stravy, Hruškovice Spišské a hodně drsného skateboardingu.

Cesta na východ Do Košic se dostanete nejlépe vlakem nebo letadlem.

Možná vám to zní divně, ale slovenské silnice opravdu

patří k těm cestám, kde dostanete za pár hodin infarkt z rozčilování nebo vám na nich jízdou mezi Bratislavou a Košicema naroste plnovous. Tak špatný to je. Na východ prostě není dálnice a na silnicích potkáváte stále spoustu kamionů, co nejdou předjet, nebo sváteční řidiče, kteří jedou minimální rychlostí, aby nerozbili vejce, co mají za zadním oknem. Nejlepší je

jet na východní Slovensko přes Maďarsko, protože tam je dálnice, ale zase potřebujete dobrý auto, aby vám po cestě neupadly nohy. Takže jsme nakonec vyrazili vlakem, a to v lůžkovém voze, abychom nevystoupili jako úplné trosky a byli schopni se hýbat.

Po příjezdu do Košic na nás na nádraží čekal Robko ze SM Košice, který byl naším skvělým partnerem na této tour. Druhým parťákem byl místní patriot a propagátor skateboardingu v této části Slovenska – Drewo. Zná všechny spoty, sám tu občas staví další a pro náš team byl něco jako hvězda Polárka na noční obloze pro mořeplavce. Tím pádem naše parta, ve složení Marek Zápražný, Lukáš Daněk, Martin Pavlačič, Nikolas Tušl,

[vlevo] lukáš daněk /r/ fs boardslide z patnácti v košicích [nahoře] maťo pavlačič /r/ switch varial heel přes gap v košicích [malé] vozový park; zleva: nikolas tušl, drewo, maťo pavlačič, martin karas, pepa tipanic, marek zápražný, lukáš daněk, robko a adka, lukasz kuza a rišo tury

30

marek zápražný /g/ frontside kickflip přes gap v košicích

polský Nike SB rider Lukasz Kuza a nová posila Pepa Tipanic, věděla kam a na jaké spoty jet.

Košice a Prešov Košice je druhé největší město na Slovensku, a může nabídnout opravdu husté a dobré skate spoty. Bohužel, moc místních ani ostatních slovenských jezdců na tyhle spoty nejezdí, a tak jsme byli na některých z nich ti první, kdo tu něco vrátil. Nedaleko Košic leží Prešov, třetí největší město na Slovensku, které je taky dost dobré na ježdění. Najdete tu skoro vše, od double setů, railů, manual spotu a dalších typů skate terénu. Tohle je opravdu skoro ráj, tedy pokud nepotkáte nějakého zamrzlého komunistu v důchodu, jenž se bude obávat o osud jeho polorozpadlého monumentu z časů Gustáva Husáka. Tenhle zážitek jsme také měli, ale dokonce i místní policie pro nás, na rozdíl od rudých seniorů, měla pochopení. Pozor ale, občas můžete potkat rudokožce i v policejní uniformě, a to vás může stát pokutu rovnou na spotu.

V Košicích si také můžete zajezdit v jednom z nejlepších skateparků na Slovensku. Je to opravdu velký a dobře udržovaný areál, kde si najdete snad všechny typy překážek pro super pojezd. V letních měsících to tu musí být fakt pecka, protože celý areál má docela velké zázemí pro příjemné odpočinutí po vaší skate session.

Když sem přijedete, tak se určitě podívejte na to, jak jezdí místní jezdec a čerstvý mistr Slovenska Rišo Tury.

Tenhle kluk má skatepark v malíčku a budete velice překvapení, jak tu tenhle mladej kluk dobře jezdí.

Kluci v akci by šli domů Díky našim kamarádům jsme měli domluveno skvělé ubytování, kde jsme se mohli vždycky dát znovu dohromady, uvařit si a dopřát si trocha skvělého odpočinku po náročných dnech. S naším teamem máme velké štěstí, že s námi jezdí Lukáš Daněk. Je skvělej kuchař a na většině našich tour vaří. Kdo jiný by dokázal

odhadnout chutě vietnamského zájezdu tak jako on!

Palačiny s čokoládou a šlehačkou v půl dvanácté večer!!!

Prostě třída a ty dva frajeři, co měli tu kuchařskou šou v TV a vařili vždycky jenom pro dva, by šli prostě domů!

Navíc nám ještě přišla vhod naše polská posila Lukasz Kuza, který je, shodou okolností, také kuchař, a tak mohl Lukášovi, ve chvilkách velkého nasazení, pomoci.

Z našeho pobytu museli mít opravdovou radost v každém obchodě, kde jsme nakupovali. Tolik jídla, čokolád a dalších blbostí každý den si tam jen tak někdo nekupuje.

kluci dokážou a při ježdění se vzájemně podporujou.

Na spotech to bylo super. Na mega věcech se kluci navzájem hecovali a triky potom padaly daleko lépe.

A nebyly to malé spoty! Na některých z nich jsme museli fungovat jako bezpečnostní služba nebo uklízecí četa.

Na jiných zase jako diplomatický sbor, který vysvětloval lidem, že prknem opravdu nejde rozbít betonová cesta nebo staticky narušit celý panelák, což se nám snažili namluvit na okraji Košic a vyhrožovali přitom policií nebo zásahovkou.

Také jsme tu ovšem potkali spoustu příjemných lidí,

Skateboarding Ale teď také něco o skateboardingu. Na tour s Nike SB teamem je dobré to, že většina lidí bere tour více vážně než jen jako příjemnou dovolenou v cizině, placenou penězi sponzorů. Jsem opravdu rád, že team není jeden z těch, kteří jedou do ciziny na spoty jenom něco zkusit, ale opravdu na tour jezdí skejtovat. Tak by to mělo být, protože každý je happy z toho, když vrátí něco fakt hustého na novém spotě, a ještě z toho má krásnou fotku a záběr do videa. Mám radost z toho, že to naši

[sekvence] marek zápražný /g/ nollie bs nosegrind kickflip out v košicích [vpravo] nikolas tušl /r/ mega ollie v košicích

33

34

kteří nás na spotě podpořili a klukům fandili. To je vždycky ta příjemná varianta, ale jak sami všichni víte, je to celkem nedostatkové zboží.

Harakiri nights!

Po celém dni ježdění si musí parta dobře odpočinout a pořádně se odreagovat. Opět jsme měli štěstí. O tuhle část dní jsme se většinou bratrsky dělili s Robkem a jeho přítelkyní Aďkou. Robko a Aďka byli naše opora a skvělá společnost. Aďka je velice šikovná, a tak nám třeba upekla skvělý dort nebo připravila nějakou jinou sladkou odměnu. Robko se zase staral o to, abychom měli dostatek tekutin. Po první degustaci po příjezdu, která pro mě skončila celkem tristně a ráno jsem měl

oční stíny jako zpěvák skupiny HIM, se doplňování tekutin neslo většinou v duchu hrušek. Místní pálenka je opravdu kvalitní a velice dobrá, ale nezkušenému borci může připravit nejedno překvapení. Myslim si ale, že po týdnu našeho pobytu v Košicích jsme schopni důstojně ustát i východoslovenskou svatbu, a to až do pozdních ranních hodin. O tom by každopádně mohla vyprávět krabice 60 skleněných panáčků, jež jsme objevili v našem přístřeší. I carský důstojnický sbor by nám tenhle arzenál záviděl.

Před čím si ovšem budu dávat vždycky pozor, je nápoj

Harakiri. Tohle je opravdu vražedný likér, co dokáže hodně zamíchat situací. Robko se ho ovšem ten večer nebál, ale jak se správně říká v jednom přísloví: „Někdy je ráno moudřejší večera.“ Každopádně level zábavy vám spolehlivě zvedne o několik stupňů.

Čil-fel-důd-tajm!

Po několika dnech skateboardingu je potřeba, aby si parta trochu odpočinula a přišla na jiné myšlenky.

Využili jsme toho času k návštěvě košické vyhlídky, odkud je skvělý pohled na celé město. Ale nesmí tam foukat, protože když vylezete až nahoru, tak se celá rozhledna kýve jako plachetnice na rozbouřeném moři.

Každopádně zážitek to je super.

[vlevo] maťo pavlačič /r/ pro maťa netradiční trik, a to crooked na railu v košicích [nahoře] pepa tipanic /g/ hardflip v prešově [malé] život je jeden velkej gamble!; hmmm, smells good!; předčítání anekdot od českých webových hejtrů

marek zápražný /g / trik celé tour, kickflip z patnácti v košicích

Další atrakcí byla určitě letní bobová dráha, kam se celá parta vydala provětrat. Jízda je to úžasná a všichni z toho byli nadšení. Možná až na Kivu, který v jedné ze zatáček dráhy piloval techniku našeho bývalého reprezentanta a nyní známého kreslíře – Petra Urbana, ale místo nového rekordu trati vrátil se svým strojem v jedné ze zatáček fs feeble to fakie! Naštěstí bez jakékoliv újmy na těle nebo majetku areálu.

Pokud byste chtěli vyrazit ještě večer někam ven, tak vám Košice nabídnou spoustu možností kulturního a nekulturního vyžití. Ve městě je dost dobrých restaurací a klubů, kam se dá večer jít. Dávejte si však pozor při víkendových radovánkách, protože pro většinu místních borců je street fight „na férovku bez varování“ národním sportem číslo jedna. A jak už to v našich zemích bývá, v řadách bezpečnostních agentur nebo ochranky klubů má tento kontaktní sport velkou řadu příznivců.

A nakonec...

Jak se říká v dalším přísloví: „Nic netrvá věčně,“ a tak se i náš pobyt v Košicích dostal ke svému konci. Po krásných dnech plných zážitků a skvělého ježdění jsme se museli pomalu rozloučit a odebrat zpět do vlakového kupé rychlíku s destinací Praha hlavní nádraží. Byl to super čas a budu na něj rád vzpomínat. Na závěr bych chtěl poděkovat několika lidem, bez kterých by tahle tour nebyla tím, čím byla. Jmenovitě děkujeme: Robko a Aďka za jejich péči a přátelství, Mila „Drewo“ Šaly za to, že nám to všechno ukázal a byl s námi, Liza a Evžen za jejich dobrotu, toleranci a shovívavost, Miki Paška a Martin Foomo, Tony Vrána za jeho neuvěřitelnej slang, Ovčím Kůžím za příjemný večer a dobré jídlo, Kivovi za super čas a bomba fotky, celému teamu Nike SB za skvělé ježdění na téhle tour a nakonec také Krisi Kotowskému z Nike za jeho podporu nás všech z Nike SB v ČR a SK. Děkuju moc!!!

37

text: Radek Hruška, foto: David Blažek

Máme tu čest si teď dát rozhovor s Darkem Bergmannem. Tenhle 19letej snowboarder z Příchovic, malý vesnice na pomezí Jizerek a Krkonoš, je jedním z nejlepších českých riderů současnosti. I díky tomu ho s hrdostí sponzorují Horsefeathers, Nitro, Oakley, Monster, Swix a Ollie shop.

Výsledky na to určitě má, pro zajímavost vybíráme 3. místo v žebříčku World snowboard federation, 5. místo v celkovým pořadí World rookie tour, titul Mistr republiky, vítězství Českýho poháru atd. atd. atd. Tak teda na to! jeden z darkových splněných snů, prvně v životě double backflip na skoku. fotilo se to na planai a ten den mu to padalo. dal si fs 7, 9 a 10 a pak double! poprvý to sice zabolelo, ale druhej pokus vidíte tady na tý fotce

39

Včera byl dobrej den?

Vynikající den... Sice trošku náročnej, ale dobrej. Byla premiéra Snowporningu, kde jsem měl nějaký záběry, vypadalo to dobře, přišla spousta lidí, velká kalba!

Cenim si úplně všech triků, co ve filmu mám. Třeba v tom Švédsku, tam jsem si dával raily, do kterých bych normálně nešel. Ten ze čtyřiceti jedna schodů, to bylo fakt dlouhý... V Budapešti sem si dal triplekink, toho si taky vážim.

Rokosem, který jezdili na Mísečkách, a učil se od nich nový triky. Ve svý podstatě teď veškerý moji přátelé jsou ze snowboardingu, jezdíme spolu na hory, hecujeme se.

Právě ty kámoši, to tě nejvíc posune.

Takže Mísečky jsou homeresort?

To ne. Já mám dva svý domácí resorty. První je Čáp, takovej vlek u nás na vesnici, kde majitel postavil park jenom kvůli mně. Chvilku jsem to tam i šejpoval, ale

právě s Roopem a taky s Kevinem Bäckströmem, Tim Kevin Ravnjakem a ještě dvěma dalšíma Finama. Když teď jedu někam ven na závody, tak si přes fejs vychytám, jestli tam bude i Roop, a pak tam spolu snowboardujem.

Dobře sem si zajezdil i s Marcem Swobodou, se kterým jsem byl v Bulharsku na Nitro tripu, no a na Cityjibu s lidma jako Takacs Balazs a podobně. Na nějaký ježdění s velkejma profíkama si myslim, že mám zatim ještě čas.

Takhle v cizině je to vždycky velkej progres. Třeba jak

backflip pro radost na burton spring sessions ve špindlu

Kolik to tak zabere času, než si člověk troufne na jednačtyřicítku?

Vždycky sem chtěl snowboardovat, když mi bylo dvanáct třináct, tak jsem dostal od rodičů prkno. Podporovali mě v ježdění od začátku, patří jim za to dík. První rok jsem jezdil jen u nás na kopci a pak se podíval k Zájovi na jeho kemp v Rejdicích. Tam mi vysvětlili, že jezdím úplně špatně... Naučil jsem se jezdit pořádně, a v tu chvíli mě to začlo bavit. Vošahal jsem si raily, skoky, šel na větší a větší, no a teď už chci jenom velký raily a skoky.

To si to vzal pěkně šmahem. Nějaký mezníky v tom vývoji ale musely bejt?

Tak první odrazovej bod byl ten Zájův kemp. Pak akce HF Cityjib, ta se postupně vyvíjela, a jak se to potom přestěhovalo na to náměstí, to sem cejtil, že mě to někam dál posunulo, a začal jsem si věřit. Důležitý pro mě bylo i jak jsem skončil pátej na World rookie festu, z týhle série závodů vzešla jména jako Peetu Piiroinen a podobně. Úplně nejvíc mi asi dalo, že jsem se dal dohromady s Románkem Dlauhým a Štěpánem

nemám na to čas, což mě trošku mrzí. Převzal to po mně ale můj brácha, kterej mimochodem dělá i školu na vlekaře, takže u toho bude moc zůstat. A pak mám Rejdice, kde se o to stará Zája.

A co homies v homeresortu?

V Příchovicích sem začínal s mejma nejlepšíma kámošema, což je Šmíďa a Frýďa, teda Tomáš Špidlenů a Tomáš Frydrych. Pak jsem poznal kluky z Míseček, teda Roka, Románka, Danýna a tyhle kluky. Jezdí se mi s nima dobře, každej má svůj styl, vymejšlíme nový triky, vokoukáváme věci z videí a pušujem se navzájem.

Díky těmhle všem kámošům za podporu, jsem rád, že jezdíme spolu.

Se zahraničníma riderama ses už taky svez?

Nejlíp a nejradši jezdim s Roopem Tonterim, což je finskej poloprofík. Je stejně starej jako já, dává si šest dablů, třeba front, back, cork, cork 12, zkoušel cork 14... Prostě velkej push. Známe se z World rookie festu. Jak jsem skončil na pátým místě, tak jsem se pak dostal na photoshooting do Method magu, a byl jezdit

jsem byl v tom Bulharsku, tak jsme dělali takovou exhibici na skoku. Jeden kluk z týmu dělal backside rodeo a já myslel, že to dává switch. Tak sem si řikal, že to taky musim dát. Pak se večer bavíme a já mu povídám, že to byla paráda, jak sme dávali to switch rodeo a on, že to dával normál. Aha. Zasmáli jsme se. Prostě všechno se hnedka učí jinak, když to vidíš na živo. Řeknem něco o fotkách v tomhle tvým rozhovoru?

Tak většinu nafotil David Blažek, za což mu děkuju.

Mám tu třeba fotku double backflipu. Poprvý jsem to dal ve Špindlu na corneru, ale to mi tam přišlo strašně jednoduchý. To si jen tak jedeš, lehneš si, a jak je to dlouhý a rádius velkej, tak to tě přetočí úplně samo. Na skoku na Planai sem vůbec nevěděl, co mám od toho očekávat a jak se točit. Udělal jsem třikrát normálního backflipa a pak do toho šel. Odrazil jsem se, chyt sem to, čekal a doletěl do půlky dopadu na záda... Nebylo to úplně příjemný, ale heclo mě to, vyjel jsem hned nahoru a na druhej pokus to ustál. To sem měl radost velkou. Poprvý jsem tenhle trik viděl u Eero Ettaly, což

grind bs 180

41

neplánovaná bs jedna na zamrzlé liberecké přehradě přes betonovou stavbu, která nyní slouží jako podstavec nelegální sauny, co tam nějaký architekti v létě načerno postavili

je takovej muj vzor, a chtěl jsem to hned umět. Trvalo to ale dlouho, asi tři roky. Když jsem to zkoušel ve Špindlu poprvý, tak jsem otočil jeden a půl na corneru a spad ze čtyř metrů na hlavu. Dopad sem a začali mě pálit záda.

Myslel jsem, že mám něco s páteří, ale naštěstí to nic nebylo.

Trénoval si dablbeko někde na suchu?

Jako chodil sem do Liberce na trampolíny, ale přijde mi, že to s tím nemá nic společnýho. Dá se tam naučit ten pocit, že po prvním saltu je potřeba vydržet i v tom druhym, ale to je tak všechno. No ale ještě bych chtěl dodat, že sem double back flip na skoku zatim dal tak

jak růžovej sen. Letos se mi tam povedla sérka na gapu, fs 7 a bs 7, nafocený z helikoptéry. Pak jsme různě blbli s Romanem, máme odjetý nějaký sedmičky, jednou jsme se skoro srazili ve vzduchu.

Bulharsko?

Tohle byl můj první výlet s international Nitro teamem, velkej progres jak v mý angličtině, tak ve snowboardingu. Když sem viděl lidi kolem, tak sem si řikal, že musím zabít, jinak tu nemám co dělat.

Maximálně sem se snažil a kluci mě pušovali do různejch triků. Třeba tam byl takovej most přes řeku, tak pět metrů širokou. Bylo tam zábradlí a Marc u něj

fs boardslide v budapešti při natáčení snowporningu. nebyl to tak těžkej spot a napadalo tu spousta triků

desetkrát a roztřískal se u toho dvakrát pořádně. Pocit už mám na litry, ale jak sem pozoroval Nečiho ve Val Senales, tak to musim ještě vychytat, moc se do toho neodrážim.

Na Planai jste fotili i nějakou noční session, ne?

Bylo to vlastně moje první noční focení v Alpách.

Protože je v Planai Horsefeathers park, tak jsme to měli domluvený se šejprama. Rolba nám skoky k večeru upravila, nahoru se jezdilo se skůtrama a bylo to docela obtížný. Zapadající sluníčko vydrží tak hodinu, a museli se proto dělat jenom triky na jistotu.

Máš tam i pohodičku ze Spring Sessions...

Jakmile Spring Sessions skončí, tak já už se hnedka začínám těšit na tu další... Já bych nejradši žil život jenom ve Spring Sessions, to by bylo nejlepší. Tahle akce mi přirostla k srdci kvůli tomu, že se tam sejde spousta lidí, co mám rád. Jezdíme spolu, je to úžasný,

začal kutit náskok. Sem si řikal, vo co se snaží, dyť je to jenom metrový héňo, dyť to nemá zapotřebí. Pak začal koukat dolu k řece, to už sem znejistěl. Rozjel se, chyt se zábra a udělal přes něj handplant. Hrozně se mi to líbilo, ale nevěřil sem, že bych to taky dal. Já tenhle trik moc nechápu. Ale zkusil sem to a nakonec to nebylo tak těžký.

A Budapešť?

Na focení jsem dorazil pozdějc, takže jsem nestihnul všechny spoty, což mě trošku mrzí. Bylo super, že jsme měli k dispozici auto, bydleli u Davida Liptaye, kterej věděl o spotech. Tim se ušetřilo spousta času, David diktoval místa, byl to progres.

Jaký je bejt profíkem v době krize, vo který teď všichni mluvěj?

Obtížný... Ale já si to nepřipouštím, že je nějaká krize.

Nemám žádný peníze, dneska večer vyrážim se sto Euro

43

na hory a děj se vůle boží. Budu spát v autě, vypunkuju permici. V současný době se už sice neorganizuje tolik team výletů, tolik se nenatáčí, ale krize postihla jen ty lidi, co si to připouštěj, myslej na to a snaží se šetřit.

Lidi, co si to užívaj jako já a spousta mejch kámošů, tak jim krize nevadí. Podmínky moc neřešim, jsem rád, když snowboarduju. Jestli mám sto tisíc nebo tři sta tisíc, to je v podstatě úplně jedno, hlavně když se dostanu na hory.

Myslim si, že krize je všude, ale jenom u nás si to moc připouštíme a snažíme se na všem šetřit. Byli jsme teď třeba na Hintru, a trénovala tam finská, švýcarská, slovinská reprezentace... A česká nikde.

A kde teda bereš peníze na ježdění? Co těch sto éček, co máš v kapse?

Tak těch sto Euro je z brigády. Jezdím teď s Jägerem, pomáhám a hlídám hostesky...

Jako jestli k nim nikdo v noci neleze do postele, jo?

Hehe, prostě tam dělám bodyguarda... Ne ne, na Jäger akcích pomáhám s tím, co je potřeba. Dělám taky u nás na vesnici na různých stavbách, prostě co se příležitostně naskytne.

Kolik to tak hodí na stavbě?

Třeba letos sem moc nevydělal, protože sem musel na našem baráku sám předělat celou střechu. Ještě mě teda pomáhal občas kámoš a brácha, ale ve svý podstatě sem to celý ved sám. Na stavbě si vyděláš podle toho, co máš za práci, pohybuje se to tak kolem šedesáti až devadesáti korun na hodinu. Práce mě baví, kutilství je moje. Dělám třeba podlahy, zdim zdi, nahazuju omítky.

Nejlepší bylo, když sem řezal poprvé motorovou pilou.

Právě ten majitel toho našeho resortu, se kterým sem kámoš, tak mě na zkoušku nechal před barákem uříznout jedno poleno a se slovy „de ti to,“ mě poslal pod střechu vyřezávat sloupy. Stál sem rozkročenejma nohama na dvou trámech, pode mnou díra jak hovado, a řezal jsem motorovkou nad hlavou další trám. To byl křest... U nás je to vesnice, lidi všechno berou jinak.

Mě ty stavby baví, já to dělám rád. Sem sice ještě malej fakan, ale vyřvu i starýho zedníka, co to dělá celej život.

Tuhle tam někdo něco zkazil a já už mu tam nadával do magorů, hehe. Na stavbě potkáš spousty různejch chlápků, poznáš lidi, to já mám rád...

že jako vesnickej nejsem vybíravej. Prostě mě hrozně baví jezdit na snowboardu a je mi jedno na čem. Nitro mi ale sedí nejlíp ze všech. Zkoušel sem i různý jiný firmy, ale Nitro je nejlepší.

V jakým jezdíš oblečení?

Jsem sponzorovanej Horsefeathers a vybírám si podle designu. Nestuduju vodní sloupce a tak, prostě si prohlídnu katalog a objednám si. Sice pak mám z toho trošku problémy s tim, že vyfotím fotku se street bundou v prašanu, a to pak Horsefeathers nemůžou využít na reklamu. Teď sem přišel o velkou fotku na reklamu tím, že jsem sice nafotil fs9 ve Val Senales, ale v džínách a mikině s ustřiženejma rukávama. Velikosti jsem měl dřív XXL, ale teď mám velkou jenom bundu a M kalhoty.

Tak to deš do punku...

Hehe. Hrozně mě vadí, když mám holou prdel, takže rád nosím dlouhý trika a bundy. Ale jak sem začal jezdit s džínama, tak sem zjistil, že je líp vidět, je lepší obratnost, je to příjemnější. Takže proto ty úzký kalhoty... A ještě bych chtěl tady na tom místě poděkovat všem svým sponzorům za podporu, bez nich bych měl to ježdění o hodně těžší.

Koukal sem, že máš na fejsu tisíc pět set kámošů...

Každej se mi směje, ale pro mě to je místo vlastních web stránek. Když mě někdo neotravuje, tak si ho klidně přidám, nemám s tim problém.

No já si spíš řikal, co by se stalo, kdyby sis dal s každým fb kámošem panáka?

Hehe, já tam mám vyhrazenou stovku nejvěrnějších kámošů, se kterejma komunikuju. Kdybych začal panákovat s nima, tak bych to asi nedopil... To bych skončil tak po čtvrtce a možná ani to ne.

Takže kalby furt?

Pořád. Mě baví lidi, mě baví, když se nenudim. Dělám všechno proto, aby se něco dělo. Já nemusim chodit na

Prizemoney ze závodů ti taky pomůžou v ježdění, ne?

To samozřejmě jo, ale já veškerý peníze ze závodů nejdřív investuju na kalby, a co neutratim, to běžim vyměnit za Eura, abych to nepropil a zbylo na hory.

O mně je známý, že mám rád párty, že mě baví bejt mezi lidma, takže musim do směnárny hned, hehe. Snažim se ale investovat většinu vyhranejch peněz zpátky do snowboardingu...

Závody teda můžeš?

Jo. Spousta rajdrů v Čechách o nich mluví, že je to rivalita, že to neni pravej snowboarding, ale mě to baví.

Na závodech se sejdou lidi, který mám rád, pokecám s nima, zajezdim. V závodě se trikama ostatních vyhecuju k lepším věcem, posouvá mě to. No, hlavně na těch zahraničních, tam je to vyšší level, to musíš dělat úplně jiný věci. Sice mě několikrát rozhodčí venku zařízli, ale mě to baví pořád.

Setup prkna?

Teď sem zkusil nový prkno od Nitra, jmenuje se Damond nebo tak nějak, a je to nejdelší snowboard v juniorský řadě. Super tvrdý prkno, dobře se mi na něm skáče, jibuje. Nohy sem měl dřív daleko od sebe, ale postupem času sem zjistil, že je lepší je mít blíž, že mě to víc baví.

Ani nevim, kolik je to centimetrů. Vždycky vezmu nový prkno, namontuju od voka vázání a du jezdit. Někomu třeba vadí, že má nohu pootočenou o stupeň jinak než předtím. Já to neřešim, dokonce ani kvalitu prkna, prostě si na to vlezu a jezdim... Nevim, jestli je to tim,

kalby, já si klidně du někam s kámošem zaběhat nebo zahrát fotbal. Ale po večerech nikdo nic jinýho než kalby neplánuje, a navíc je tam sranda. Mám svý fellas, se kterýma u nás piju, je to super parta, děláme si ze života srandu, baví mě to.

Nějakej trénink ale musí bejt?

Na tu kalbu? Hehe, na snowboarding trénuju ježděnim na snowboardu. Ale já má rád sport celkově, takže to nemám o žádným tréninkovým plánu, na to kašlu. Když mám chuť, zahraju si fotbal, zaskejtuju si, jezdim na kole, na motorce, cokoliv. Tim si myslím, že posiluju dost. Nepotřebuju si dávat kliky a pak se fotit před zrcadlem a dávat to na facebook, že mi rostou svaly.

Já potřebuju, aby mi fungovaly, a ne vypadaly.

Když už teď pořád jedem v tom fb, tak sme tam dali výzvu lidem, aby ti dali nějaký otázky. Nějaký teď vyberem.

Honza Štim: Jak děláš všechny ty kouzla? Stojí za tim

poslední ježdění na planai a bs 5 indy. darek si tu ten den moc dobře zajezdil 45

grind triple kinku v budapešti. darek řikal, že to byl boj, ale nakonec zábro zdolal

nějaká mimozemská síla, která tě povznáší? Ukaž v redakci občanku, vsadim se, že tam bude něco o planetě Krypton.

Vobčanku mám rozlepenou na dva kusy, a když sem jí teď rozevřel, vypad na mě papírek. Teď s tim jedu do Rakouska, doufám že mě zkontrolujou policajti...

Kouzla ale nedělám.

Bašnej: Jak ho máš dlouhýho?

Tak Bašnej by to sám měl moc dobře vědět... Štěpán Rokos: Máš mě rád?

Ne, já tě miluju. Prostě ta moje parta, Roman, Roko,

pohozený v lese. Já tu nechci dávat nějaký kázání, ale kdyby člověk dával odpadky tam, kam patří, tak by to přírodě pomohlo. Já na zem nic nikdy neházim, strčim si to pěkně do kapsy a pak vyhodim do koše.

Kam to teď vyrážíš na hory?

Nemám nějakej přesnej plán. Pojedu na Hinter, koupim si Tyrol pass, takže se pak budu snažit vypadnout do Rakouska hodně na víkendy a někdy i v tejdnu. Do toho chci jezdit jen tak pro sebe různě po Evropě a musim

problémy, tak je prostě mám. Stejně je má každej a bez nich to nejde, bez nich nikdo neumí žít. Proto je nemusim řešit a jsem za svuj život šťastnej. Užívám si to, o čem se mi ani nesnilo. Byl jsem kluk z vesnice, kterýho začalo bavit prkno a díky němu teď může jezdit po světě. Koukal jsem se na videa, na ty Alpy a řikal si, že je to můj sen. Ten se mi splnil. Ale stejně, kdo je zdravej, by měl bejt se svým životem spokojenej.

Každej si to štěstíčko dokáže zařídit sám, každej svojí cestou...

handplant v bulharsku na spotu, co vymyslel marc swoboda. bylo to na prvním darkově evropským shootingu

to je moje rodinka.

Přemek Vida: Seš na holky?

Taky nad tim přemejšlim... Asi jo!

Jan Kaňůrek: Jsi na zvířata?

To ne. Mám rád prasárny, ale odsud podsud.

Kvalitní sada votázek... Přijde mi, že teď hrozně jede eko oblečení z recyklovatelnejch materiálů, že všichni chtěj šetřit přírodu. Máš na sobě taky něco eko?

Ani nevim, můžem se podívat na cedulky... Podle mě se příroda bude dát dobře chránit třeba tim, že lidi nebudou vyhazovat odpadky, kam je napadne. Kolikrát se mi zvedne kufr, když jedu z Rakouska, kde jsou krásně čistý zoraný pole, přejedu hranice a koukaj na mě z oranice pet flašky, mávaj igelitky ve větvích, a k tomu navíc člověk nachází bordelem narvaný pytle jen tak

ještě na nějaký závody jako Horsefeathers Pleasure jam, O‘Neill evolution, Rivire jump, takový už prestižnější contesty, kde se člověk může ukázat.

Jak se na tyhle závody dostaneš? Řešim to přes sponzory, pomáhá mi teď hodně Filip z Horsefeathers. Jinak pak různě přes kámoše, třeba fella ze Švajcu Paul bydlí nedaleko resortu, kde se jede ten O‘Neill, a on mi řikal, že mi to tam zařídí. Spousta takovýchhle závodů ani nejsou závody, protože na ně jezdí jenom pozvaný rideři. Naštěstí už začínám bejt trochu v podvědomí, třeba loni jak jsem byl na závodech v Linzi, to mi hodně pomohlo.

Seš se svym životem spokojenej?

Tak nad touhle otázkou sem už uvažoval. Když mám

47

text: Tomsh, foto: Panker

Na Insight dělníky čekala poslední šichta letošní sezony, a protože počasí už stavbě moc nepřálo, nechali se zlákat turnovskou nabídkou postavit další spot pod střechou.

Kudrnáč se osvědčil na slovenské misi, a proto dostal opět vše na starost. Avšak zadarmo to tentokrát nebylo a kučeravej dělník se do Insight Builders centrály vrátil s několika šrámy.

david kotyza /g/ kickflip do boule

49

sváťa vorel /r/ fs flip (foto: martin moucha)

cihel bylo dost; starej plot do základů zpevní celou stavbu; rodim hladí rád; syrový rádius

beton míchej zásadně rovnou na zemi!; skruž zatím na dvě půlky; syrová bedna u zdi; hody, hody, du pro vody

Turnovská stavba byla od začátku ohrožena předpovědí počasí, která nekompromisně ohlašovala příchod mrazů přesně na termín stavby. Partička Insight dělníků těžce rozjímala nad tím, jak nechat schnout beton v mrazu.

Nepomohla ani návštěva domácí putyky ani vzpomínání na roky studií. Kudrnáč, jako momentálně největší Šéfův oblíbenec, byl nakonec vyslán pro radu právě k Šéfovi.

Ten mu poradil speciální směsku, kterou koupíte sice v každých stavebninách, ale finančně to stavbu celkem podusí. Jenže co měl Kudrnáč dělat, když mu Jančařík celej týden před stavbou nutil víkendovej mráz? Říjen už měl na kahánku, když si to Kudrnáč Insight károu zamířil směr Turnov. Po cestě obvolal pár nádeníků, kteří byli ochotni vzít do ruky lopatu, a z Prahy si vezl podporu v Rodimovi Špíglovi, kterej rád hladí překážky. Rodim na tom s pracovním nadšením nebyl zrovna nejlíp, protože v noci naspal jen hodinu.

Vše se snažil dohnat v autě, ale ani počítání pytlů s betonem mu víčka zavřít nepodařilo.

Sraz s lokálníma pracantama proběhl u místního bazénku, kterej se nachází v parku nedaleko vlakovýho nádraží, hned vedle Billy. Odtud se parta vydala na obhlídku spotu. Ten stojí prakticky naproti zámku Rohozec, vedle skladu ovoce a zeleniny. Projedete kolem jeho nakládací rampy a těsně před značkou konec Turnova se dáte doleva a hned vzápětí doprava.

Přijedete do komplexu polorozpadlých budov a zbytků základů od skleníků. Lokálové už jednu z hal dřív využívali, ale po pádu části střechy od toho radši upustili.

Prostory pro stavbu byly hned proti příjezdové cestě, vedle napůl vypuštěné nádrže, která sloužila jako zdroj vody. Po obhlídce místa zavelel Kudrnáč k úklidovým pracem a s Rodimem vyrazil pro nálože betonu a dva pětilitrový kanystry protimrznoucí břečky, které na pytel betonu připadalo půl litru. Po návratu už byl prostor pořádně vymetenej, a místní parta dokonce úklid protáhla ještě kus za halu s tím, že na jaře se spot ještě rozroste. Z Insight káry se vysypalo dvacet pytlů betonu a Kudrnáč před dělníky rozložil hrubej nákres stavby.

Materiálu na stavbu bylo všude kolem mraky. Zlotor, místní odborník přes demolice, se zhostil svého poslání na výbornou a partu zásoboval nekonečným množstvím cihel z rozmlácených zdí. Začalo se stavbou bedýnky, která je 178 cenťáků dlouhá a osazena měla být druhej den stavby dvěma navzájem spojenýma elkama. Jenže místní svářeč se nějak nedopočítal a hrany jsou o osm

čísel kratší. Pojezdu na bedýnce to ovšem nějak nevadí, jede až moc.

Druhou překážkou turnovskýho spotu je rádius na okno. Nejdřív se přemýšlelo, jestli udělat dva kolem dveří na transfer nebo dva kolem okna, ale nakonec zvítězila konzervativnější myšlenka. Základ se ještě vylepšil o pletivo z plotu, aby beton nestékal dolů, a hlavně díky tomu vznikl asi nejlepší rádius v historii Insight Builders. Jako koping se použil žulovej parapet z nedalekýho okna. U Kudrnáče platí pravidlo, že když si jde během stavby ulevit, tak většinou učiní nějakej nečekanej objev. Posledně na Slovensku, když měl potřebu menší, tak našel kovovej květináč, a tentokrát, když měl potřebu o mnoho větší, našel polovinu z betonové skruže, která byla něco přes půl metru široká. Samozřejmě, že se v jeho hlavě hned zrodil nápad na další překážku, a jen co utřel řiť, zavolal ostatní, aby mu přišli se skruží na pomoc. Jenže ani

základy bedýnky; syrová bedna; prasklá skruž se podložila a drží; zlatý český ručičky

51

ve čtyřech lidech se jim nedařilo s materiálem hnout.

Všichni to nakonec vzdali, jen místní matador Santo Woreal se nenechal odbít a rozhodl se, že půlkruhovou skruž na stavbu dovalí. Celkem se mu to dařilo, jenže kousek před halou skruž divně dopadla na zem, luplo to a byla z ní půlka. Jenže Insight dělníci si poraděj se všim a tohle byla maličkost. Jednotlivý části skruže se podložily cihlama, vše se spojilo betonem, udělaly se nájezdy a třetí překážka byla na světě. Ze zbytku

nanošenýho materiálu ještě vznikl základ na bouli, která bude tvořit přechod mezi halou a venkovníma překážkama, ale s její dostavbou se počítá až na jaře.

A místní dělníci v čele s Worealem, Bzukem a Zlotorem už se nemůžou dočkat.

Posledním spotem byla bedýnka u zdi, která má z každé strany wallride. Večer už férově okrádal den o světlo, a stavba se tak začala komplikovat. Při obchůzce po okolí někdo zakopl o betonový kvádry, kterých se využilo na

Druhej den ráno Kudrnáče ale ani tak nemrzelo to, že mu oko hraje všema barvama, jako skutečnost, že Jančařík lhal a v noci bylo osm stupňů nad nulou!

Stavbě to samozřejmě jen prospělo, ale investice do nemrznoucích prostředků přišla vniveč. Za několik dnů se Kudrnáč na místo vrátil, aby doladil vzhled překážek.

V rámci bezpečnosti ještě červeně vyznačil železa místy lehce čouhající ze země nebo ze zdí, a měl hotovo. Na půl roku si dělníci můžou dát zase voraz.

[sekvence] maxim habanec/g/nosegrind nollie heelflip; [vpravo] matěj bujnoch /g/ fs nosebluntslide

stavbu bedýnky. Jenže hladit beton po tmě není úplně to nejlepší, proto zazněl spásnej nápad posvítit si autem.

Za chvíli byla samozřejmě celá hala plná výfukovejch zplodin. Proto za lehčí nerovnosti na překážce nemůže ani tak špatná viditelnost, jako spíš zdýmenost hladičů.

Možná i díky tomu vznikla vcelku těžká překážka s nalepeným kopingem, kterej dokonale jede.

Večer po náročné stavbě potřebovali dělníci pořádnou regeneraci, a proto vyrazili na obhlídku místních pohostinství. Nocleh měli ovšem u Santa Woreala, kterej se nacházel na drumcové párty v klubu Rampampejz.

Notně unavení dělníci ho přišli vyzvednout kolem třetí ráno, ale vstup se nikomu nechtěl už platit, tak vyčkávali venku. Nudu se pokoušeli zabít hrátkama s ručním vozíkem na palety. Vyvrcholením jejich snahy mělo být zvednutí nedaleko stojícího auta. Jenže když si to k němu namířili, vyběhl z klubu týpek, jak se později ukázalo, tak to byl sám majitel, a Kudrnáčovi na zemi několikrát důrazně vysvětlil, že vozejk stál pět tisíc.

V závěsu za Kudrnáčem už do Turnova mířil Panker, aby zdokumentoval první pojezd na novým spotě.

Zabetonovaný torzo skruže zaujalo Davida Kotyzu, kterej do ní ze země poslal ollie a následně i kino, Matěj Bujnoch vyzval nosebluntslide na přísný bedýnce s wallridama a vracel přes celou. Roman Špaček na té samé bedýnce odjel wallie bs lipslide a vyzval rádius.

Na parapetu v okně udělal blunt flip out a Sváťa Vorel vyslal na tom samým místě fs flip a nosebone do fakie. Poslední překážka, která čekala na zabití, byla rovná bedna. Tu si vzal na starost Maxim Habanec s nosegrindem nollie heelflip ven.

Tolik k poslednímu letošnímu spotu z produkce Insight Builders. Ve videu, který najdete na našem webu, se objeví záběry ještě z další session, na které padlo taky spousta hodnot. Dělníci Insight Builders pod vedením všemocnýho Šéfa vám děkují za letošní přízeň a podporu.

Věříme, že se přes zimu moc nezdevastují a budou schopni vás zásobovat DIY spotama i v příštím roce.

53

frýmen /r/ gap 50-50 fs out na jeho milovaném opel omega

text: Frýmen feat. Tomsh, foto: Panker

Shaping v Rokytnici nad Jizerou má pod palcem kreativec Ondra „Frýmen“ Svoboda, takže se jaksi předpokládalo, že Rip Curl Search zamíří do Jizerek během zimy alespoň jednou. Nakonec se hledání neobvyklých spotů v Rokytnici odehrálo hned dvakrát, ale kvůli zimě, která kydala víc v nížinách než na horách, se návštěva vždy nesla v jarním duchu. O pojezdu přes louži už jsme psali, teď se ke slovu dostává poslední sníh.

55

petr buluch /r/ fs1 na chajdu – fs1 z chajdy

[odshora] aby se kicker lépe stavěl, použila se jako opěra zooomega; třílitrová omega v benzinu jede, ale žere. šetříš, kde můžeš...; sarajevskej atentát; frýmenovi na začátku stavby nikdo nevěřil; butter při pohledu ze střechy vypadal umělecky

V Rokytnici v zimě děkovali vynálezu technickýho sněhu, kterej se na svahy prášil v hojným množství.

Když už aspoň spadlo něco na street, tak to většinou hned zmrzlo a nemělo cenu cokoliv řešit. Vše se změnilo až koncem března, kdy se razantně oteplilo, a sníh začal měknout. Toho samozřejmě Frýmen hned začal zneužívat, a aby to neměl moc daleko, stavěl hned na svahu pod jeho FreestyleZOO chalupou.

V plánu měl butter funbox zakončenej třímetrovým dropem, kterej měl mít asi deset možnejch využití přes slajdy, bonky a další zoo nápady. Frýmen dával postupně RC Search Šéfovi avíza, jak to vypadá, jenže z toho lítání a stavění na něj několik dní před prvním pojezdem na jeho výtvoru vlezla jakási choroba.

Všechno se muselo odvolat a čekalo se, kdy se dá lazar do kupy. Jenže z ničeho nic se počasí zbláznilo a sníh mizel z ulic a strání Rokytnice závratnou rychlostí.

Frýmen proto hodil nemoc za hlavu a urychleně zalarmoval partu k pojezdu.

Bohužel, butter už se zachránit nepodařilo. Frýmen jen smutně z chalupy sledoval, jak se jeho práce pomalu sesouvá a mění ve velkou louži pod svahem. Není proto divu, že smluvená parta v čele s Dodem Dolejším zlehka znejistěla, protože se nikomu nechtělo do Rokytnice trmácet zbytečně. Nakonec se ale rozhodli trochu zariskovat a na odpoledne dorazit.

Naštěstí Frýmen je vždycky schopnej vymyslet variaci na cokoliv a během toho, co byla parta na cestě, začal pracovat na plánu B. Na pomoc mu přišel Skunk Gothaj se Slávou a začali si hrát s paní ZOOmegou Šestiválcovou aka rolbou lačnou po benálu. Její vrchní partie totiž přímo vybízely k oťukávání, a tak se všichni vrhli hagusy zgrindovat. Jenže oni jsou pořádně přísný, ne moc dlouhý, ale za to hodně úzký, takže to chtělo správně nabrat rychlost, přesnej odpal a trefu. Pokud člověk zaváhal, následovala devastace ridera, prkna i mašiny, o což samozřejmě nebyla nouze. Nakonec padlo pade fs ven od Frýmena a bylo hotovo.

Mezitím se na scéně objevil Honza Koukol a Dodo Dolejší. Nad ZOOkárou se jen pousmáli a vyrazili do okolí hledat svůj flek. Doda hned vedle zaujal malej plůtek, kterej bonkoval efektivní odchytlou fs 3. Chvíli potom dorazil Petr Bulušek, kterýho jsme vám na jaře představili na webu jako nadějnýho skryťáka. Buluch se připojil k Dodovi a Honzovi, přičemž Frýmen, kterej si přeparkoval rolbici, odešel s uhrančivým pohledem hledat další šílenost. Stačilo mu však popojít o pár desítek metrů dál a už volal na Pankera, že našel novej spot. Byla to stříška, před kterou byl na rozjezdu živej plot. Mezi plotem a stříškou bylo dost sněhu, takže si z něj parta šejpla účko, který mělo sloužit jako dopad po překonání plotu a zároveň jako odpal na střechu.

Kluci museli docela máknout, protože den se neúprosně krátil. Dodo si ještě po cestě od plotu všimnul keříku, kterej s Buluchem a Gothajem začli přelítávat v různej variacích chytek.

57

Z frýmenoviny se vyklubala docela psycho záležitost, protože se muselo všechno trefovat s chirurgickou přesností. A protože si to Frýmen vymyslel, tak do toho šel jako první. Nejdřív ho čekal přelet plotu do těžce viditelnýho účka, který bylo celkem daleko, a na dopadu nesměl ztratit rychlost nutnou pro následnej výšplh na stříšku. Dalším radostným prvkem spotu, byly tři okapový háky, mezi kterýma to bylo potřeba cestou vzhůru na střechu poslat, jinak by mohlo následovat nepříjemný trhání lidskýho těla.

Slunko pomalu začalo balit svoji denní štaci, takže čas na dolaďování detailů spotu nebyl žádnej a šlo se rovnou na věc. Po třech nezdařilejch pokusech, který Frýmen naštěstí přežil ve zdraví, konečně všechno

vyšlo tak, jak mělo. Frýmen se vyhoupnul na stříšku a vrátil z ní fs jedna. Jednomu by to stačilo, ale jemu ne. Najednou prokouk, že plechy na střeše jsou spojeny vystouplým předělem. Takže začal skákat na střechu o devade a jezdit výstupky ve fs boardslidu.

Když to uviděl Petr Bulušek, hned se s tím šel taky poprat. K veškeré náročnosti spotu se ještě přidalo pořádný šero, takže o žádný pohodě se mluvit nedalo. Ale Buluch se s nástrahama popral zkušeně a strašně zabil, když vyslal fs 1 na střechu a fs 1 zase dolů. Chvíli na to finálně padla tma a šlo se domů.

Závěrem je potřeba vyřídit díky od Frýmena všem zúčastněným za to, že nelenili, dorazili, a hlavně že vymejšleli a tvořili, aby si ten snowboarding zpestřili a pořádně užili. Bylo super, jak se během jednoho

odpoledne, v podstatě z ničeho, na padesáti metrech čtverečních, vytvořilo tolik zábavy, která se někdy nepovede ani za měsíc. Ale o tom ten snowboarding a duch Searche je. Příště už nás čeká čerstvej matroš z hledání neobvyklejch míst po českejch horách a měst v právě přicházející zimě, která snad bude pořádně poctivá. Polský meteorologové to už prej předpověděli...

[sekvence] frýmen /r/ přes plůtek do funny hc buteru na chajdu a fs borem z chajdy [dole] honza „dodo“ dolejší /g/ tailgrab přes cro-wii 59

honza minol /g/ halfcab to bs nosegrind revert v praze na břevnově

60

Letos premiérový klání Spotfight se dostává ke svýmu poslednímu kolu. Na pražskejch a brněnskejch spotech se proti sobě postavili dva technicky ladění rideři Honza Minol a Arnošt Ceral. Čekaly je čtyři spoty a každej měl možnost volit dvakrát ten svůj. Kdo dokázal zabít nejvíc, ten si ze spotu odnesl bod. Pojďme se podívat, jak se od začátku vyvíjel souboj mezi Honzou a Arnoštem.

text: Tomsh, foto: Panker

Zídka na Břevnově posílá Honzu „do vedení“ Spotfight nezačal zrovna nejlíp. Arnošt si vyhlídl příjemnou zídku na Barrandově, jenže když byla pěkně provoskovaná, přijela policejní hlídka a session ukončila ještě před jejím začátkem. „Stačilo, aby šel kolem zahořklej čtyřicátník se psem, kterej zavolal policajty, a mohli jsme se balit,“ dodává Honza. Policajti přijeli na místo přesně v tu nejlepší chvíli.

Panker akorát zkoušel blesky a Arnošt se chystal na první ostrej pokus.

Náhradu za spot vybíral Honza Minol a zvolil rovnou zídku pod Břevnovem, která je ze šesti schodů. Ovšem první bod neměl zadarmo a vůbec ne jistej. Nejen proto, že Arnošt se pustil

do nollie flip noseslidu. „Jenže se mi to nedařilo pořádně trefit. Zídka byla menší a trochu schovaná za sloupem, takže mi moc to nešlo,“ popisuje Arnošt. Honza se pustil do half cab bs nosegrindu, jenže když už ho konečně vracel, tak zlomil skejt. Bod získal jen tak napůl, pod podmínkou, že se sem ještě ten den vrátěj, Honza to stompne a samozřejmě Arnošt ho ničím nezabije. Jenže Honzu trápil docela zásadní problém, neměl totiž náhradní desku. „Z Brna jsem jel busem, takže jsem si desku navíc nebral. Bohužel jsem zlomil hned na prvním spotu. Ještě, že Panker měl v autě svoji osm pětku, hehe,“ přibližuje Honza, jak se řešil problém s deskou. „Jenže byl potřeba i grip, kterej Panker v autě neměl.“

Arnošt srovnává na pyramidě u hotelu Pyramida Druhej spot byl nedaleko. Pyramida u hotelu Pyramida je férovej street, kterej neodpouští žádnou chybu. Spousta lidí už při pohledu na spot z auta říkalo, co všechno vyzvou, ale byli hodně daleko od reality. Panker nabral směr shánění gripu a Honza mezitím přemontovával svoje trucky na Pankerův skejt. Arnošt tedy měl výhodu, že si mohl pyro pěkně v klidu ozkoušet. „Spot je hodně dirty a strašně nakoplej, takže bylo potřeba si na podmínky zvyknout. Nakonec mi na nějakej dvacátej padlo kino, takže jsem byl spokojenej.“ Mezitím se vrátil Panker s gripem, Honza ho plácnul na pankerovu lopatu a taky se rozhodl pyramidu vyzvat. „Jak říkal Arnošt, bylo to hodně nakoplý, ale na dopadu byla jako bonus spára, kterou nesměl člověk trefit a celej odjezd byl zakončenej menším gapíkem,“ přibližuje Honza spot ještě víc do detailů. Nakonec i na Pankerově lodi vymyslel a odjel pop shove it. Bod ale i tak patřil Arnoštovi. Honza se ale aspoň udržel v provozní teplotě, protože se všichni společně vrátili na první spot. Arnošt už ani nollie flip noseslide moc nepokoušel, za to Honza si ještě přidal, když half cab bs nosegrind vyšperkoval revertem. I když si při tom dal kolenem o sloup, tak potvrdil svůj první bod, a jelikož tma začala padat už ve čtyři odpo, bylo nutný session utnout za nerozhodnýho stavu 1:1.

arnošt ceral /g/ kickflip na super spotě v praze u křižovatky tunelu blanka a strahovského tunelu 63

arnošt ceral /g/ fs noseblunt slide na piknikáči přes gap v brně, v areálu gymnázia na sídlišti líšeň

64

Brněnský dva spoty v jednom aka druhej bod pro Arnošta V Brně se Arnošt s Honzou střetli o několik dní později. Počasí skejtování moc nepřálo, foukal vítr a byla nepříjemně vlezlá. Proto se nejdřív oba jezdci projeli ve skateparku nedaleko Honzova baráku. Jako první spot si Honza vybral skočku přes zábradlí v centru města, jenže pojezdu na ní bránilo zaparkovaný auto. Během cesty ještě pohledem z auta prověřili double set. Arnošt i Honza se shodli, že si ho nechají na později, protože měli celej den před sebou. „Gap jsme objevili docela nedávno. Je na základce v Líšni,“ dodává Honza pro všechny zájemce, kteří by se o kvalitě spotu chtěli přesvědčit na vlastní kůži. Nedaleko gapu byly lavičky a piknikáče, takže okamžitě vznikl nápad postavit z gapu stolek s lavičkama. „Spot dostal úplně jinej rozměr. Docela se to táhlo, ale odjel jsem noseblunt slide a flip do noseslidu,“ přibližuje Arnošt triky, který mu zajistily bod.

Megaakce!!!

Snowboardový komplet model 2011 od americké top značky RIDE s revoluční ROCKER konstrukcí

nyní 9.999 Kč doporučená cena: 15.500,-

boty 32 Summit (man/wmn) 3.500 Kč

vázání RIDE LS 4.000 Kč

snowboardd: RIDE Agennda man) (m r RIDE Rapture wmn) (w 8.000 Kč

ní, CAP strap, celohliníkové provede tlumení v baseplate vání, super lehké, 2x staho vypékací vložka

skluznice, FS/FR, fusion 15000 all dřevěné jádro, sidew

Ke každému nákupu spousta samolepek + časopis Board – ZDARMA!

Akce platí do 31.12. 2010, nebo do vyprodání zásob. Garance vrácení peněz za zboží do 14 dnů.

Za chyby v tisku neručíme. Kontakt: info@megaskate.cz, +420 777 788 792

Gap podruhé. Honza srovnává na konečných 2:2 Honza Minol nechtěl gap ale opustit jen tak. Proto zavelel k odsunu piknikáče a pustil se do zdolávání gapu vzduchem. „Po pár pokusech mi tam padnul pop shove it a chtěli jsme se přesunout na double set,“ popisuje Honza. Jenže den hodně ztrácel na barvě, a než by se k double setu dopravili, už by bylo docela nepříjemný šero. Proto se po společné debatě rozhodli, že gap bude branej jako čtvrtej spot. Honza tak za svůj pop shove it získal bod a srovnal konečnej stav na 2:2.

Počasí už nedovolí rozjet další Spotfight, ledaže by bylo koncem prosince aspoň plus osmnáct... Což asi nebude, a proto si budeme muset počkat až na jaro. Formát týhle rubriky možná po zimní přestávce dozná změn, ale to rozhodně nebude na škodu a je na co se těšit!

honza minol /g/ pop shove it u gymplu v brně líšni

riksgransenskou skálu využil victor de le rue na halfcab drop (foto: eric bergeri)

na střeše taxirolby victorové daviet a de le rue (foto: rémi petit)

MAKING OF

text: Raphaël Delfour, foto: Eric Bergeri

Pokud jste se nestali obětí trestného činu krádeže, tak jste si určitě všimli, že součástí tohodle Boardu je i DVDčko firmy Rip Curl s názvem Welcome Home II. Měli jsme to velký štěstí, že jsme mohli nahlídnout prostřednictvým RC team manažera Raphaëla pod pokličku jeho natáčení.

Pojďte se teď s námi do toho hrnce taky podívat...

69

elias elhardt dropuje z převisu stalefish, místa na dopad moc není a odjezd skrz stromky (foto: jérome tanon)

Welcome home nápad se vylíhl v hlavě Damiena Girauda, mezinárodního manažera zimních aktivit firmy RC. Hlavní myšlenka projektu je propagace nově vzniklého Rip Curl snowboardového teamu a cíl maximálně se přiblížit duchu RC Live The Search. Po loňském prvním dílu je letos na pořadu druhý s označením volume 2 a jednoduchým scénářem: hledání spotů v homeresortech členů teamu. Takže Elias pozval crew do vesnice v jižním Německu, kde prožil dětství, Mati Radaelli vymyslel shreding na jižní polokouli v argentinském středisku Bariloche a s Martinem Seilerem se parta vypravila do Wallis, německy mluvící části Švýcarska. No a k tomu se přidal jeden společný výlet do Švédska za kámoši a bylo to.

Jezdce doprovázeli ti nejlepší evropští fotografové jako Matt Georges, Eric Bergeri, Jérome Tanon nebo Rémi Petit, a hlavně dva oficiální kameramani, a to Olivier Pictet z Freestudios a Julien Mata z Frenchkiss production. Olivier je švýcarský kameraman, který natáčí na 16mm kameru, má spousty zkušeností s filmařinou, a dokonce vlastní produkční společnost.

Na starosti měl především německou a švýcarskou část videa. Julien je týpek z jižní Francie, který neustále kontroluje a upgrejduje svoje vybavení. Prostě hračička,

70

což předved i při editu Argentiny. Finální podoba celého filmu pak byla vytvořena přes léto ve švýcarské Ženevě ve Freestudios.

argentinská grilovačka – půl kila masa na osobu! (foto: rémi petit)

GERMANY Dostat se k Eliasovi znamenalo projet mnoho typicky bavorských vesniček, což byl vpravdě pro Janneho Lipsanena a Victora De Le Ruea celkem zážitek. Cesta se neuvěřitelně klikatila, navigace ukazovala pořád vlevo, vpravo, vlevo, až nakonec crew poslala do slepý uličky, na jejímž konci čekal starej obrovskej dřevěnej barák a z okna mávala Eliasova rodina. Všem se dostalo vřelýho uvítání a po celou dobu se o ridery starali jako o vlastní.

Elias k tomu dodává: „Měl jsem letos tu čest, že jsem kluky mohl při natáčení videa pozvat k nám domů.

Nejen že jsem při filmování zavzpomínal na místa, kde jsem začínal s ježděním, ale díky klukům se na kopec podíval i z jinýho úhlu a dostal se na spoty, na kterých sem ještě nikdy nebyl. A úplně nejvíc bylo, když jsme si s klukama dali koupel v kašně plný ledový vody u nás před barákem. Ta Janneho tvář zkroucená útrpným výrazem, hehe, s Victorem jsme málem praskly smíchy.“ První den se partička vrhla na průzkum Eliasova home resortu a zvlášť vybírání vleku nedalo moc práce. Ve svý

procházka po okraji argentinské sopky (foto: rémi petit)

ZAJÍMÁ TĚ VÍC. MRKNI NA RIPCURL.COM

72

janne lipsanen posílá switch bs 1z mocnýho převisu v riksgransenu (foto: eric bergeri)

podstatě se k cestě nahoru nabízela jen jedna gondola, která vás tam za dvacet minut vytáhla. První pohled z horní stanice lanovky přichystal velký překvapení – nebyly tu skoro žádný sjezdovky, za to backcountry, kam oko dohlédlo. Následovalo deset nezapomenutelných dnů ježdění, z kterých v hlavě utkvěla především obrovská bs 7 Victora De Le Ruea ze skály. Janne vzpomíná: „Užili jsme si hlavně prašan, připadalo mi to, jako kdybych byl někde v Japonsku...“

SWEDEN Pro švédskou misi se měla parta rozrůst o tři členy lokálního Rip Curl teamu. Cílem návštěvy byl Riksgransen, resort nacházející se 200 km nad polárním kruhem. Shodou nepředvídatelných okolností se ovšem stalo, že nikdo ze švédských kluků se tam

spotu na spot po zamrzlých jezerech 120 km za hodinu, takže jsme toho stihli třikrát víc než normálně. Možná i díky tomu, že tu skoro ani nezapadá sluníčko.“

SWISS Celej rok Martin Seiler chodil a pořád říkal: „Mělo by se jet ke mně domu, měla by se tam natočit jedna kapitola. Rád to zorganizuju,“ až to všichni začali brát jako hotovou věc, a tak se vydali na cestu. Darius Heristchian, Rémi Lamazouère a Elias Elhardt měli s Martinem sraz ve švýcarském Wallisu, což je celkem zajímavý místo, takovej secret spot plnej pudru. Bylo to tady tak dobrý, že se sem RC parta vrátila třikrát za zimu.

Nejvíc vzpomínek asi zůstane z helliboardingu po švýcarských alpách. Vrtulník vyvážel kluky po dvou na

kopce a skály podle jejich gusta. Nadšení přitom bylo obrovský, jak když mateřská školka navštíví dům hraček.

Cestou nahoru se přeřvávali, kdo pojede kterou lajnu jako první, zatímco chudák kameraman Olivier Picket seděl trpělivě připoután k sedačce a z otevřených dveří každého natáčel. Samosebou se po nějaký době, kdy to v poryvech větru s vrtulníkem házelo ze strany na stranu, dostavila mořská nemoc, a tak Olivier přidal do historek z natáčení i pár šavlí.

Elias vzpomíná: „Vrtulník byl super zážitek. Lítal jsem takhle poprvé v životě a splnil se mi tím velký sen. Nikdy nezapomenu, jak jsme se poprvé vznesli a vrtulník strašně blízko nad zemí oblétával vrcholky hor, abychom mohli pořádně prozkoumat terén. Sněhový podmínky byly vynikající a možnosti kudy jet nekonečný. Když sem pak jel dolů svoji lajnu, hlava se mi úplně vyčistila a já

first track odjezd victora davieta z bs 540, argentina (foto: rémi petit)

nedostal, a tak Victor De Le Rue, Victor Daviet, Rémi Lamazouère a Janne Lipsanen do toho nakonec šli sami.

A neměli s tím žádný problém, protože Riksgransen totiž ani neni lyžařský středisko, ale spíš takový velký snowboardový hřiště.

Kluci si pronajali sněžný skůtry a pořádně si to užili, prostě to byl pobyt jak v nějakým čtyřhvězdičkovým backcountry resortu, kde se nemusí šlapat, ale všude vás donesou sněžný otroci. Jediná potíž byla s počasím, květen, který je tu díky teplotám a množství sněhu nejvhodnější měsíc pro návštěvu, bejvá velmi zatažený, a tak se na sluníčko čeká i několik dnů. Když pak vyleze, nabízí se opravdu nádherná podívaná na místní scenérii.

Victor De Le Rue dodává: „Tenhle trip byl pro celou naší partičku prvním výletem za polární kruh. První den jsme si zvykali na sněžný skůtry a pak už byli připravený na průzkum nekonečných sněžných plání. Lítali jsme ze mati radaelli chystá bbq (foto:rémi petit)

velmi vertikální drop argentinského kopce v podání victora de le ruea (foto: rémi petit)

nahoru se musí skoro vždycky šlapat (foto: rémi petit)

si užíval jen tu radost z čistý jízdy. Každýmu z nás se za den nakonec povedly udělat dva super dlouhý sjezdy.

Myslím si, že touha a nadšení ti umožní dělat věci, na které by sis normálně ani netrouf.“

ARGENTINA Viva Argentina!!! Tohle byl ten nejlepší letní dárek pro celý team. Místo trápení se někde na tajícím ledovci přišla pozvánka od team parťáka Mati Radaelliho k návštěvě jeho země, a tak Nils Arvidsson, Nate Johnstone, Victor De Le Rue, Victor Daviet, Dani Sastre 74

janne, daviet a nils si dávaj landing check argentinského backcountry (foto: rémi petit)

a Elias Elhardt letěli do Argentiny. Nakonec tam na ně sice nečekaly úplně ty nej podmínky, ale Search duch byl maximálně naplněn. Každý si hledal to svý nejlepší místo, nejlepší lajnu, a nejvíc to zabil Elias se svýma dvěma masivníma frontside rotacema, kterejma odpanil obrovský převisy. K nej okamžikům patřily i společný večeře, protože argentinská grilovačka masa je fakt kulinářská záležitost.

Australský jezdec Nate se nad otázkou, jak bylo v Argentině rozzáří: „Jeden z mých nejpovedenějších a nejzábavnějších tripů letošního roku. Čekalo se

křivky švédské krásky (foto: rémi petit)

sice, až začne padat, ale když se nakonec ta duchna na obloze roztrhla, sypalo potom pořád a dali jsme si několik hodně zajímavých sessions. Nejvíc byl asi den, kdy jsme si vyšlápli přes kopec na druhou stranu a měli nekonečný prašanový pláně jenom pro sebe. To byla velká výzva a každýmu tam ten den padla spousta dobrejch věcí. Třeba Elias vrátil pěknou cab 5 z převisu a vypadalo to fakt hustě. Už se nemůžu dočkat, až zase někam vyrazíme komplet celý team dohromady.“ Hostitel Mati k tomu dodává: „Kluci za mnou přijeli do mého resortu Cerro Catedral nedaleko městečka

HTTP://DISTRIBUCE.ABADON.CZ, TEL: 602.426.923

daviet a de le rue si připravujou dopad (foto: rémi petit)

Bariloche a chtěl jsem jim toho co nejvíc ukázat. První dny jsem byl trochu nervózní, protože nebyly vůbec dobrý podmínky, ale aspoň jsme mohli dohromady chillovat na baráku a udělat i pár turistických výletů po okolí. No a pak přišla sněhová bouře, která všechno zachránila. Abychom toho co nejvíc stihli, rozdělili jsme se do dvou skupin, a fotili a točili naplno. Doufám, že se to všem klukům v Argentině líbilo!“

WELCOME TO THE END Jak to tak vypadá, projekt Welcome home je u konce. Dva roky natáčení po Švédsku, Německu, Francii, Argentině, Švýcarsku dalo klukům spousty zážitků a stmelilo celý team. Každej se s každým zná a dělí se o společný vzpomínky na srandičky, prašan, pivka... A k tomu se ještě musí připočítat premiérová tour s videem po Evropě, díky který kluci poznali stovky dalších lidí.

Velký poděkování patří Rip Curl nejen za zorganizování celého projektu a promítání filmu v několika městech v Čehách a na Slovensku, ale též za pěkný dárek v podobě DVD přiloženého k tomuto číslu Boardu. Je sice pravda, že v dnešní době internetu můžeš všechno bez problémů zkouknout online, ale placka s filmem v plný kvalitě ti doma v obýváku na velký televizi nabízí přeci jen intenzivnější zážitek.

76

janne lipsanen dropuje jednu z nejvyšších zdí svýho života, nils a victor na to zíraj (foto: rémi petit)

lanškroun represent

pauzička na cestě kolem jezera lake tahoe

z lake tahoe na kirkwood je to asi 30 km a cesta je posetá brutálními freeride spoty, jeden si dává robin

Začínám naše vyprávění konstatováním faktu, že nejsme profíci, ale parta kámošů sdružená pod Beebob board shopem. Náš článek berte třeba jako návod, jak se sám, za své peníze podívat zas někam jinam než do Rakouska či Francie. Při vybírání místa dopadu jsme se nechali inspirovat jedním z nás, konkrétně Smutňákem, který přišel s nápadem snowboardingu v Kalifornii USA, a to ve středisku Lake Tahoe.

Po spočítání sumy, na kterou by nás vyšlo 14 dní ježdění v USA, jsme nebyli zpočátku moc nadšení. Celkově nás mělo jet deset, nakonec jsme jeli v devíti, a z toho čtyři jsme se rozhodli prodloužit si pobyt ještě o týden a procestovat jih Kalifornie v karavanu. Plánování a přípravy nás, jak už to bývá, postihly pravidelně v hospodě, kde jsme měli „schůze“. Klasicky se nic nevyřešilo, zato jsme se vždycky zlili jak hovada. Odlet se blížil a my nakoupili letenky v předstihu měsíce a půl, zpáteční vyšla cca na 14 tisíc. Slušná cena za odlet na druhou stranu zeměgule. Dopředu jsme si taky přes net zabukovali i dvě auta na přejezd do Lake Tahoe a chatu jako naši základnu.

Odlet jsme měli z Vídně, sraz v oblíbené Lanškrounské hospůdce Krčma, kde jsme se vydatně posilnili na

kirkwood bc, nahoru to trvalo tři hodiny

welcome cedule na vjezdu do kirkwoodu

nadcházející cestu. Na vídeňské letiště jsme jeli dvanáctimístným transitem, pak přeletěli do Londýna a další letadlo nás po 10 hodinách plavby vzduchem vyplivlo v San Franciscu. Byly dvě odpoledne místního času, takže rychle pro objednaná auta a vzhůru do Lake Tahoe. Jedno upozornění – pujčte si jen auto bez extra věcí jako sněhové řetězy či popruhy na stažení bagáže.

Ty totiž seženete za levnější peníz na jakékoliv pumpě.

Zimní gumy tu neznají, na horách jsme je viděli snad jen na dvou autech. Pokud je led nebo chumelí, všichni automaticky nasazují řetězy a do středisek vás bez nich stejně nepustí. Půjčení auta, my měli Jeep Patriot, stálo 500 dolarů na dva týdny. Všeobecně platí, co objednám dopředu přes net nebo telefon, mám levnější. Nebojte se spotřeby benzínu, cena je oproti Evropě směšná, my jezdili za 14 korun za litr.

Při nakládání bagáže do aut jsme zjistili nemilý fakt, že se nemůžeme vejít. Naštěstí se ale podařilo nacpat vše dovnitř a vyrazili jsme směrem na sever. Teplota na letišti byla tou dobou 18 stupňů, což je na začátek února slušný. Cesta do Lake Tahoe byla dost tvrdá, vzhledem k vzdálenosti cca 300 km a faktu že, kvůli časovému posunu se nám chtělo dost spát. Na místo

jsme dorazili kolem desáté večer a nebyl problém najít chatu i se schovanýma klíčema na přesně určeném místě. Byli jsme dost unešení z luxusu který nás čekal.

Celkem pět ložnic, obývák pro fotbalové mužstvo, kuchyň pro závodní jídelnu a vířivka pro 6 lidí. Celkem na osobu za 14 dní přibližně 5 tisíc korun. Hned jsme vyzkoušeli vířivku i s piváky a rumáky nakoupené cestou na pumpě...

Jezero Tahoe je docela dost velké a kolem něho je několik velkých středisek, sice ne s moc velkou nadmořskou výškou, ale zato s vyloženě horským klimatem. Měli jsme předem zakoupené lupeny na asi nejvíc freeride středisko oblasti Kirkwood. Ty ale až od pondělí, proto v neděli navštěvujeme nejbližší středisko Sierra at Tahoe. Je to takový menší středisko, spíš pro rodinky s dětmi, rozuměj nikdo se tu nemotá pod nohy při ježdění mimo sjezdovky. Snad jen vleky stály docela hodně těžce vydělaných dolarů, na místě se platilo kolem 70 $, při objednání přes net to vyjde o 15 levněji, a když je vás víc jak šest, máte množstevní slevu. Po vyjetí lanovkou se před námi rozprostřel luxusní výhled na neodpaněné svahy, kde kromě kamzíků a medvědů nikdo nebyl. Tak málo času a tak moc míst, který

smutníkův freeride v kirkwoodu, stačilo jít kousek mimo sjezdovku, a ejhle parádní spoty

Někdy zkraje letošního roku se nám ozvali týpci z Beebobu, a že prej se chystaj na výlet do Ameriky, a jestli by o tom nemohli napsat článek.

No proč ne, napište si, aspoň se čtenáři dozvědí, že vydat se na cestu snů můžete bez výhry ve sportce, bohatých rodičů nebo sponzora.

text a foto: Jirka Chládek

79

backcountry skalce na druhé straně kirkwoodu směrem na lake tahoe robin neodolal

musíme totálně rozmrdat... Inu snažili jsme se, seč to šlo, a ke konci dne se k nám přidal i nějaký ten lokál.

Začalo chumelit a my si užívali půlmetrového prašanu a volného terénu. Den bez chyby. Teda... Půlka z nás zůstala ještě na poslední rozloučení se střediskem v místním báru, kde jsme dělali parádu na dobu tří piv. Když jsme vyšli posilněni ven, na mě už bohužel ve stojánku nečekalo moje prkno. Holt je to země neomezených možností a ten den si někdo splnil svůj americký sen.

Co se jídla týče, vše je oproti Evropě sladké. Chleby, salámy, sýry a naložené maso. Ne jen nějaká nasládlá omáčka, zkus si posypat vysočinu cukrem a pak budeš vědět, jak to chutnalo. Naštěstí jsme objevili i evropská jídla, protože třeba máslo ve sladkém provedení se

robin dropuje backcountry skálu střediska kirkwood

prostě jíst nedalo. Jinak ceny jídla jsou asi jako u nás, balení je ale větší. Vodka nebo Bacardi rum se prodával po 2 L za 15 dolarů. Pivo v obchodech doporučujem kupovat Sierra, výborný, mají několik druhů a fakt luxus, nebo mexický Modelo Negro. Jinak jejich bolehlavy Budweiser a jemu podobné chutnaly jak voda ze dřezu.

Dalších šest dní jsme dojížděli do cca 30 km vzdáleného Kirkwoodu, je trochu stranou v horách, a pokud začne padat, policie zavře silnici a nikdo se nedostane dovnitř ani ven. Cesta vede horami podél úžasných jezer obklopených sekvojovými lesy. Scenérie, které se v Evropě fakt nenajdou. Cestou jsme postupně vytipovávali místa, kam další týden pojedeme šlapat.

Nikde jsme neviděli ani stopu po snb nebo lyžích. Amíci

jezdili jen na skůtrech a spíš v okolí jezer. V Kirkwoodu jsou stromy daleko od sebe a leželo mezi nimi kolem půl metru prašanu. Amíci jsou strašné líný, takže jedou jen tam, kam dojedou ze sjezdovky, a to nejlepší zůstávalo celý týden na nás! Stačilo jen trochu popojít nebo přelézt skalku a měli jsme před sebou zemi neposkvrněnou. Když jsme fotili skoky z převisů nebo výšlap, tak se nás častokrát někdo zeptal, proč šlapeme.

Troubové:). Na druhou stranu byli strašné příjemní a fakt ochotní. Každý vás pozdraví, hned se s vámi začne bavit. Člověk si na to tak rychle zvykne, že když jsme přijeli zpátky a vystoupili na první pumpě v Mikulově, tak jsme byli akorát nasraní, že jsme zpátky v Čechách.

Na konci prvního týdne jsme měli Kirkwood a přilehlá údolí řádně projetá, bylo načase se podívat i jinam.

horní stanice lanovky squaw walley, kde na vás bafne vyhřívaný bazén

v kirkwoodu maj všichni pořádný klacky

tenhle sekvoj pařez pamatuje vinnetoua

držka tripu, radek se podřel na dopadu do zmrzlého sněhu

Konečně byl čas šlápnout si do míst, která jsme si vytipovali cestou po okolí jezera Lake Tahoe. Klasicky jsme si vždy vyšlápli na horu, nějaké piváky na vrcholu za slunéčka, trochu pózování pro objektivy a šupity dupity dolů jak po dráze. A takhle každý den znovu a znovu, počasí nám opravdu přálo. Večery jsme trávili klasicky mega žranicí či grilováním na sněhu, sledováním snb/freeski videí na mega telce nebo turnajem v kulečníku, protože stůl na něj byl v místnosti vedle garáže. Ti, kdo toho ještě neměli dost, buď navštěvovali místní báry, a rozdávali štěstí a lásku přítomným méně obézním dámám, anebo končili ve vířivce, kde vyřvávali do brzkých hodin „kde domov můj“.

Ke konci druhého týdne jsme ještě zajeli do Squaw Walley. Někdy ve středověku se zde konala zimní olympiáda, Red Bull tu organizuje sjíždění obří hory a v neposlední řadě se tady točilo i video The B od Burtonu. Bohužel se nám ten den trochu zkazilo počasí a stejně to tu nebylo nic moc kvůli tomu, že už prakticky čtrnáct dní nechumelilo, a tak sme už neměli co objevit.

Na úplný závěr jsme vyrazili do Heavenly, do kterého vede kabina přímo od jezera. My to ale objeli z druhý strany autem, a protože je středisko na hranicích Nevady a Kalifornie, nahoře se před námi rozprostřel luxusní výhled. Celá jedna strana byla vlastně poušť, žluto-hnědé barvy, a druhá byla vyplněna Tahoe jezerem s přilehlými bílými resorty... Vypadalo to jako z nějaké přiblblé CK brožury.

A to je asi tak všechno, co jsme v USA viděli. Většina letěla domu, pár odvážných si ještě střihlo cestu v obytňáku po Kalifornii. Celej pobyt jsme si maximálně užili a utracený peníze vůbec nelitovali. Když se to sečte do halíře, dá se čtrnáctidenní pobyt s přehledem pořídit za 45 tisíc korun. Cifra takhle černá na bílým vypadá děsivě, ale v pravdě je to jenom dvakrát tak dražší než pobyt někde ve Francii. A zážitek je to na celej život a k nezaplacení! Více foto můžete checknout na Freespirit.cz nebo na Beebob.cz.

81

Peter Kuko Pap „Prišiel som na spot, kde už prakticky všetko bolo nachystané. Chalani sa s tým trošku trápili, bo všetci to mali na frontside, tak som vyliezol hore a párkrát to skúsil. Skoda rýchlosti, nedalo sa viac rozbehnúť, preto je to také mini. A thanks to NHZ setup spotu!“ věk: 28 | stance: regular | bs wallride | lokalita: Dlhé Diely, Bratislava | počet pokusů: 3 | snb od: 1996 | sponzoři: Rip Curl | setup: stance 55 cm, úhly +21/-12, offset 0 cm, prkno Ride Kink (147cm), boty 32 Circuit Boa, vázko Ride Alpha Movement | fotograf: Peter Kubaľak (peterkubalak.com) | hlasování a pravidla soutěže na Boardmag.cz

„Fotka vznikla na Nikita campu, první den jsem tu zeď zahlíd a bylo jasný, že to tam pudu udělat. Bydleli jsme v baráku hnedka nad spotem, takže po hodinový session jsme byli za minutu v teple.“

Richard Skandera věk: 34 | stance: goofy | fs wallride 180 out | lokalita: Vars, Francie | počet pokusů: 10 | snb od: 1994 | sponzoři: Ride, 32, Horsefeathers, Electric, Ogio, Level, DVS, Demon | setup: stance 62,5 cm, úhly +21/-12, offset 0 cm, prkno Ride Crush (158 cm), boty 32 Focus Boa, vázko Ride Delta | fotograf: Michal Oškrkaný (mickey.oskrk@gmail.com) | hlasování a pravidla soutěže na Boardmag.cz

Jan Nečas „Byl jsem poprvý v životě v Livignu, hrozně mě to nadchlo, na evropský poměry nadstandard. Užil jsem si super jarní ježdění, v parku jsou čtyři dvacetimetrový skoky v lajně za sebou. Máš z toho pocit, že parkem víc proletíš vzduchem, než projedeš po zemi.“

věk: 25 | stance: goofy | bs rodeo 7 | lokalita: Livigno, Itálie | počet pokusů: 2 | snb od: 1997 | sponzoři: Quiksilver, GNU, DC, Swix | setup: stance 61 cm, úhly +15/-15, offset 0 cm, prkno GNU Park picle (156 cm), boty DC, vázko GNU | fotograf: Jan Kasl (joeey.k@gmail.com) | hlasování a pravidla soutěže na Boardmag.cz

„První zimní ježdění na Kaunertalu, teplota -25°C, zamrzlá nafta, ubytovaní domluvené v údolí Zillertal místo Kaunertal... a druhý den převísek hned u výstupní stanice lanovky, tak stačilo překročit provaz, párkrát plácnout deskou, srovnat odraz, a už jsme s Pepe Samkem rotovali do údolíííí...“

Jakub Chochola

věk: 28 | stance: regular | fs 360 indy | lokalita: Kaunertal | počet pokusů: 2 | snb od: 1995 | sponzoři: Vehicle, Drake, Northwave, Electric, DVS, Snowforce | setup: stance 62 cm, úhly +18/-15, offset -2 cm, prkno Drake Player (162 cm), boty Northwave Decade SL2, vázání Drake Czar | fotograf: Panker (panker.cz) | hlasování a pravidla soutěže na Boardmag.cz

nejrozsáhlejší přehled snowboardových produktů

BUYERSGUIDE.FREERIDE.CZ

Ondra Kozák „Na spot mě vytáh Mickey, kterej chtěl fotit street raily a nabíd mi to jako náhradníkovi za Davida Čonku. Nikdy jsem neměl příležitost fotit s nějakejma profi fotografama raily, tak sem to hnedka vzal.

Noseslide je muj oblíbenej trik, na street mi přijde vhod.“

věk: 23 | stance: regular | noseslide z 22 | lokalita: Praha, Střešovice | počet pokusů: 3 | snb od: 2004 | sponzoři: Čonka snowboards | setup: stance 64 cm, úhly +10/-10, offset 0 cm, prkno Forum Youngblood (152 cm), boty Nitro Anthem, vázko Nitro Anthem | fotograf: Michal Oškrkaný (mickey.oskrk@gmail.com) | hlasování a pravidla soutěže na Boardmag.cz

„Vymyslel som si tento spot, pretože som okolo neho často chodil mhd a veľmi sa mi pozdával.

Spot je príjemný, ale nedalo sa tam moc odkiaľ rozbiehať. Postavil som si tam malý kickerík, nahádzal trochu snehu na dopad a mohlo sa ísť do toho. Dal som ten frontsdie asi na tretí.“

Martin Blcha Blaško

věk: 18 | stance: goofy | fs 1 shifty | lokalita: Riverpark, Bratislava | počet pokusů: 3 | snb od: 2001 | sponzoři: Horsefeathers, Stepchild, Electric, Frontline, Stuhleck resort | setup: stance 51 cm, úhly +15/-15, offset 0 cm, prkno Stepchild Calary (149 cm), boty Burton Ion, vázko Flux | fotograf: Peter Kubaľak (peterkubalak.com) | hlasování a pravidla soutěže na Boardmag.cz

invard heelflip u alberta ve žďáru nad sázavou

miniprofil Naší redakci rozhodně nelze obvinit z pragocentrismu, kterej se projevuje tim, že píšeš jenom o lidech z hlavního města.

Rádi utrácíme peníze za benzín, a proto jsme vyrazili zkontrolovat, jak se jezdí na Českomoravský vrchovině. Padnul nám tam do oka Pepa Košťál a dostává prostor v miniprofilu.

Představ se... Čau, já sem Pepa Košťál, je mi patnáct let, bydlim ve Žďáru nad Sázavou. Skejtuju pět let, podporujeme mě firma Ambassadors, a to je asi tak všechno, co mě teď napadá.

Proč sk8, a ne třeba fotbal?

Skateboarding je určitě to nejlepší, co můžu dělat. Hlavně mě to baví. Tak asi proto.

Jak si přišel na to, že je to to nejlepší?

Odmalička jsem toužil po skejtu, viděl jsem místní skatery, Michala Veselýho a zalíbilo se mi to. Napsal jsem si Ježíškovi, dostal skejt pod stromeček a chytlo mě to.

Kolik ti bylo?

Deset.

A to si ještě věřil na Ježíška?

Já tomu věřim i teď, hehe.

Kde bereš triky?

Něco pochytim z videa nebo od kluků od nás. Jezdím hlavně s nima a jsem rád, že tu jsou, že nemusím jezdit sám. Máme tu bídný podmínky, starší skateři se odstěhovali do Brna či do Prahy. Jezdíme tu ve třech, já, Ruda Fašista Fasching a Martin Melichar.

Co u vás teď jede?

Určitě hardflip, ten mám teď ze všeho nejradši. Začal mě bavit i svičhel, na railu feeble, lipslide, frontelo a tak.

Nejlepší skejt dny života?

Každej den, kdy je hezky, nerozbiju se a zajezdim si s kámošema na pohodu. Na nějakej konkrétní si nevzpomínám, možná nedávno, jak jsme byli v Pardubkách na plaze, tam mi to docela padalo.

hardflip z devíti u cikánského podloubí v brně

Zima bude jaká?

Zlá... Minulej rok jsme jezdili hodně do Havlíčkova Brodu, kámoše táta tam vlastní stavebniny, a tak jsme jezdili u něj v haličce na bedýnkách. Teď budem jezdit do Brna, tam je to od nás kousek, a právě Michal Veselý tam maká na tý nový hale.

Na příští rozhovor v Boardu si budeš muset vychytat nový triky. Jaký to budou?

No, chci se naučit technický triky, manuálky a tak. Doteď jsem se tomu moc nevěnoval, tak se do toho pustim...

Dej děkovačku...

Díky rodičum a Zdeňkovi z Ambassadors za podporu s deskama. Felákům od nás, že s nima můžu jezdit každej den, a Boardu za tenhle profil.

text: Radek, foto: Panker

pepa košťál

95

Konec října se teď dal, co?

Jezdilo se v pohodě, skejtoval sem každej den, ale teď už to bude jen horší a přesuneme se do garáží. Za poslední měsíc jsem objel pár míst – Prahu, Brno, Opavu.

A fotky do tohodle profilu vznikly kde?

V Brně v průchodu jsem udělal crooked, kterej mi dal zabrat. Trvalo to asi hodinu, dopad byl do kamínků. Pak ale přišel Minol, hec mě a bylo to. V Praze na Rajské zahradě padlo olíčko a na Florenci 50-50. V plánu jsem měl ještě varhel na spotu v Brně, tam, kde dělal Honza Minol pop shove it z gapu v tom svém promu. Bohužel jsem si u toho odrazil patu, což je škoda.

Panker neměl při focení nervy?

Právě že vůbec ne, byl úplně v pohodě. Akorát nadával na mý rozbitý boty, protože já je měl úplně rozlepený a hrozně sem se kvůli nim vztekal.

Jak sis letos zajezdil závody?

Když byla otvíračka plazy v Bruntálu, tak tam sem dostal cenu za best trick, tam to bylo v pohodě. Pak jsem byl v Opavě, tam sem taky vyhrál něco za Best trick... No a to je asi tak všechno, protože sem závody letos vůbec nehrotil.

Když si začínal skejtovat, myslel sis, že budeš jezdit závody a vyhrávat?

To sem si právě vůbec nemyslel. Začínal jsem tady s kámošema za barákem a nevěděl sem, jestli to někam povede. Bylo mi dvanáct let, sjížděli jsme z kopce, dělali olíčka na obrubník a pak se hecli jít do skateparku. Tam sem se pak chytil Poruba Squad, Bujnocha a těchhle kluků, to sem měl štěstí.

Co škola?

Jak sem teď přešel do Ostravy, tak je to horší. V Praze to bylo v pohodě, teď docela propadám, ale snad se to zlepší.

Protože to v Ostravě skejtově upadalo, tak jsem se rozhod, že pudu na školu do Prahy. Bydlel jsem tam na intru, ale nejvíc v pohodě, spát sem si chodil, jak sem chtěl. Prostě jsem se přihlásil na střední do Prahy a vzali mě hned.

Velkej dík patří mamce, že mi všechno umožnila a stále mě finančně podporuje.

Ty ses tady v Pha ale nějak zranil ne?

To bylo nejhorší. Dělal jsem fakie kino z devítek na Stalinu, dopad sem a nestačil se přetočit a v plné rychlosti narazil zádama do zídky. A už sem zůstal sedět. Kalina mě pak zvednul a šli jsme do nemocnice. Pěšky. A ještě horší bylo, že když mě pak pustili domu, tak mi v jedenáct večer řekli, že mě sanitkou nepovezou, ať si dojdu, jak chci. Diagnóza byla dva zlomené obratle, měsíc sem pak musel ležet v polosedě a další tři pak nemoh skejtovat. Doma sem cvičil, protahoval se a teď už je to v pohodě, už sem to rozjezdil.

Filip Hrubeš je sedmnáctiletej týpek z Ostravy, student střední průmyslové školy strojní, kterej svůj čas věnuje především skateboardingu.

Zaregistrovat jste ho mohli například v nedávno zveřejněném welcome videu u Eina skateboards nebo na pár lokálních závodech na Moravě, kde zajel dobrý umístění. Filipa sponzorují Dickies, Eina a Industry shop, a schválně, co nám řekne?

Hobby a práce?

Brigáda je skejt a koníček moje holka. Takže jenom skateboarding, kalby s kámošema a holka.

text: Radek, foto: Panker

fs 50-50 na přítlačáku v praze u metra florenc

97

98

Oblíbený riders?

Tak to asi Felipe Gustavo, všechno na jistotu, čistoty. Z českejch je to Maxim Habanec kvůli přístupu. Vždycky se se všema baví, nehrotí to, skejtuje, žádná přetvářka.

Jak vypadá klasickej středoškolskej den?

Ve tři jsem ze školy doma, o půl čtvrtý někde na skejtu.

V Praze je Stalin a v Ostravě máme Leninku, taková menší věc s mramorovejma zídkama. Jezdím tam s Kopáčkem, s Bartošíkem, Bujnoch někdy něco točí. Za ty videa mu patří dík, a vlastně i celý Poruba Squad, že to v Ostravě drží.

ollie přes plot areálu zš chvaletická v praze

Co si myslíš o sponzoringu?

To je dobrá věc, seš podporovanej v tom, co tě baví.

Chápeš. Musíš točit, fotit, snažit se, nezevlit to. Když děláš to, co sponzoři po tobě chcou, tak ti jdou na ruku. Díky nim si můžu vklidu jezdit svojí osmičku Einu, montovat na ní nízký povolený trucky a padesát jedničky kolečka.

Máš rád Chucka Norrise?

Mám.

Podle mě je dost hnusnej, ale určitě má spoustu keše a dobrý ženský. Jak seš na tom ty?

Já mám nejhezčí holku a peníze ani nepotřebuju, vona je se mnou i tak. Hrozně jí děkuju, že má se mnou trpělivost. Já sem někdy hroznej nervák.

No tak to asi ještě nepotkala Chucka. Až ti s nim vodejde, balit holky budeš jak?

Nalákám je. Z půjčovny si pořídím Cadillac, do auta si vemu gangstery Čelada a Otu Veselku, hehe, pojedu na Stodolní a tam se uchytim. Stáhnu vokýnko a budu na ně pořvávat, že znám Norrise a ať si jdou sednout vedle mě, že je vezmu na drink, hehe... Chtěl sem ještě zeptat, jestli můžu někoho pozdravit?

Můžeš...

Tak zdravim Fixu Rosiho a všechny z Poruby Squad. A můžu ještě něco?

Klidně...

Posílám pusu Rézince. A to je všechno.

crooked grind na přítlačáku z devítek cikánského podloubí v brně

100

102

104

Nugget Hamilton

Nike 6.0 Kampai

Sessions Truth Retro Stripe

Bunda z nejvyšší řady firmy Nugget s názvem Hamilton vznikla v úzké spolupráci s Aštarem Šeranem jako pocta vesmírným lidem. Textura byla s Aštarem několikrát konzultována, přepracována a doplněna přesně podle vizí zakladatele Ivo A. Bendy. No a povedlo se docílit ztělesnění ráje.

Tato bunda by měla stejně jako vesmírní lidé, nezištně a láskyplně pomáhat pozemšťanům a milovníkům snowboardingu v jakýchkoliv extrémních situacích. K tomu jí dopomáhá membrána 20k/15k, jejíž speciální povrchová úprava zajišťuje vodoodpudivost a ochranu svrchní tkaniny od nečistot i po dvaceti pracích cyklech.

Dále nechybí odepínací vnitřní bunda z jemného microfleecu, hlavní zip od firmy RIRI nebo laserem aplikované voděnepropustné zipy Nugget. Bundu seženete za 5.691 Kč v Nugget eshopu.

Nike 6.0 představuje svoji první outerwear kolekci na zimu 2010/11. Produkty z kolekce designovali rideři 6.0 týmu tak, aby se v nich co nejlépe cítili oni sami, protože jsou v nich každý den a za každého počasí na sněhu. Vše nový, výjimečný a povedený je dobrý oslavit a zapít, aby úspěch pokračoval. Proto se všech třináct modelů bund a kalhot jmenuje podle sousloví „na zdraví“ ve třinácti různých jazycích neboli cheers v angličtině, kippis ve finštině nebo zde na obrázku kampai v japonštině. Tato bunda není zateplená, takže je ideální pro street/park ježdění, kdy se člověk víc hejbe a nepotřebuje péřovku, ale funkční nepromokavou bundu z pevnějšího materiálu. Jinak matroš je 10k/10k membrána, švy jsou podlepeny, odepínací kapuca, kvalitní zipy atd. První velké mediální zviditelnění této bundy na konci září zařídil Gjermund Braaten, který v ní vyhrál tradiční Big Air závod freestyle.ch. Kampai jacket je k mání za 3.990 Kč.

Lehká bunda Truth z Terrain kolekce firmy Sessions se vyznačuje pruhovaným retro lookem, je ale o dva palce prodloužena, aby vyhovovala i současným trendům. Produkty z týhle lajny, která vychází vstříc lidem, co za dobrou cenu chtěj dobře vypadající bundu, nabízí membránu 10k/8k, podlepené švy, systém Recco pro záchranu z laviny, meshem lajnovaný zipy a pevnou kapuci. V bundě můžete například spatřit finskýho zabijáka Antti Naku Piirainena, kterej se streetu vůbec nebojí. Sessions stylovku ve skateshopu seženete za 4.799 Kč.

test the best

Horsefeathers Castor

Rip Curl Nate Johnstone

MeatFly Skynet

Horsefeathers Sapphire line, ze který je představovanej model Castor, prošla od loňskýho roku největší změnou, a to navýšením parametrů ze stávajících 6k na 10k. To bundě zaručuje plnou funkčnost a využití jak na horách, tak při flákání po městě. Cenově velmi přijatelná bunda nabízí veškerej komfort včetně podlepení exponovanejch švů, větrání v podpaží a dalších technickejch prvků řady Sapphire. Dále potěší audio kapsou, nastavitelnými manžetami rukávů, poutkama na propojení s kalhotama atd. Designově vychází ze stále oblíbenějšího blockingu, což znamená kombinace přímých barev, a je jedním z favoritů zmiňované řady. Cena bundy HF Castor je 3.690 Kč.

Představovaná bunda firmy Rip Curl je pro modelem australskýho jezdce Nate Johnstonea.

Za cenu 5.999 Kč dostanete stylovku se všema vychytávkama, který by pořádná technická bunda měla mít. Nechybí oddělávací kapuce, krytí proti odření brady, kapsa a výstup na iPod a sluchátka, implantovaný lycrový rukavičky a ani samozřejmosti jako odvětrávání v podpaží nebo kapsa na pas a rukavice uvnitř.

V techničáku týhle bundy dále najdete hodnoty 10k/10k, YKK zipy a regular střih.

Nová kolekce firmy MeatFly s názvem Universe in Danger je inspirována všemi šílenými klišé sci-fi filmy, které tak milujeme. Hlavní „Nostromo“ motiv je převzat z kultovního Vetřelce a v názvech produktů nebo na nich samotných dále najdete odkazy na Star Wars, Supermana, Flashe Gordona, Conana a další a další. Bunda na obrázku nese název Skynet a je to asi nejtechničtější kousek pro ježdění v jakýchkoliv podmínkách. O tom svědčí i 30k/10k membrána, lavinový systém Recco, čtyřnásobný větrání, plně podlepený švy a další výchyty. Pobyt na svahu dále zpříjemní lycrový rukávky, iPod kapsa nebo snow-catcher. Meat Fly Skynet koupíte za 4.590 Kč.

jackets

V soundtracku se tentokrát zaměříme na jedno z nejočekávanějších videí letošní sezony, který rozhodně nezklamalo a určitě patří mezi to nejlepší, co rok 2010 přinesl. Řeč je o Stay Gold z produkce firmy Emerica, no a naším dnešním recenzentem je jezdec český Emerica distribuce Janis „Makrela“ Maceridis.

text: Mirek Kvapil (sk8), Pavel Zelinka (msc) 106

Makrela výtvory svýho sponzora sleduje dost pozorně. „Starý Emerica video This is skateboarding byl v tý době dost velkej nářez, takže od Stay Gold jsem čekal něco podobnýho. Sledoval sem všechny postupně vycházející teasery, a díky nim jsem od toho čekal pořád víc a víc. Mám fakt rád celej tým, takže ani nemůžu říct, na koho jsem se nejvíc těšil. Spíš mě zajímaly party riderů, který byli v týmu čerstvě, a ještě sem je neměl možnost pořádně vidět. Samozřejmě jsem byl zvědavej i na výběr hudby.“ „Líbí se mi, že si Emerica i po letech zanechává ten svůj osobitej styl,“ doplňuje Janis k intru, který je až na pár detailů vyvedený v tom samym duchu jako starší This is skateboarding. Co se muziky týče, tak dnešní video má několik hudebních sudiček. Jednou z nich je hardrocková trojka z hlavního města Spojených států amerických, která si nechá říkat Dead Meadow. Má ráda zatěžkaný odkaz raných Black Sabbath a přesně v tomto duchu podmázne Intro kouskem Sleepy Silver Door, který otevírá jejich deset let starou bezejmennou prvotinu. A nebojte, dnes si ještě o Dead Meadow budeme vyprávět.

První profil uzmul Brandon Westgate, kterej už rozhodně nevyniká jen ve světě amatérů. „Na Westgatovi fakt žeru, že na všechno jezdí stovkou a má mega ollie. To mu umožňuje využívat spoty takovým způsobem, jako to dovede jen málokdo. Lidi skáčou z gapů dolů ale ve Westgatově partu se skáče nahoru. Kromě toho je jeho profil plnej suprovejch streetovejch sérek, ale rozhodně ne takovejch, na který jsme zvyklí. Brandon si v downhillech flipama přeskakuje vjezdy do garáží, jeho skateboarding je dynamickej a úplně jinej než u všech ostatních. Tohle se těžko popisuje, to se musí vidět,“ obdivně dodává Makrela. Ze stejného hardrockového vrhu jako Dead Meadow, akorát ze západního San Diega, je i další spolek, který podkresluje Brandonovy triky.

Jmenuje se Earthless a hlavní slovo zde má bubeník Mario Rubalcaba, který už prošel Rocket From the Crypt nebo The Black Heart Procession. Jako bývalý profesionální skater ví moc dobře, co za muziku na jezdce funguje nejvíce. Na videu si od téhle psychedelicko-instrumentální party dáváme kousek Jill ze dva roky starého splitka s doom metalisty Witch.

Bryan Herman je v poslední době jedním z nejobdivovanějších skejtrů planety, a určitě to není jen davovou šíleností kolem partičky Shake Junt. To ví i Janis: „Na Hermiče koukám megarád, a to nejenom na tenhle jeho part na Stay Gold.

Celkem jsem čekal, co tu bude k vidění. Po kilometrovym nosewheeliečku mi ale dech vyrazily jeho table lines, kde si jen tak přeskakuje piknikáče. No frontheel, ss fs heel, noinward? WTF? Druhá část jeho profilu je ukázkou triků,

Earthless

John Cale

Black Sabbath

Dead Meadow Comets on Fire

který jsou pro Briana typický. To ovšem nesnižuje jejich hodnotu. Příklad je třeba hardflip z pátýho na Bercy v Paříži nebo flip fs crook na railu.“ A protože je profil ze dvou částí, jsou i dvě skladby. Jedním z nejznámějších santusáků na rockové scéně je Tom Waits, který se zde představí kouskem Top Of The Hill z šest let staré desky Real Gone. Jako svérázný písničkář nikdy neměl našlápnuto do první rockové ligy, přesto si pro své nezpochybnitelné mistrovství odnesl už dvě ceny Grammy. Obsah téměř dvou desítek jeho desek je postaven především na jedinečných příbězích a hlasu, který známý americký hudební novinář Gery Graff charakterizoval jako „kdyby byl naložený v sudu s bourbonem, potom pár měsíců visel v udírně a nakonec přes něj přejelo auto.“ Druhá část jízdy Bryana Hermana pulzuje skladbou Fairies Wear Boots, závěrečným kouskem legendárního alba Black Sabbath s názvem Paranoid, druhé řadovky souboru z roku 1970. Ta v britském žebříčku brzy dosáhla první pozice. Tehdy překonala Bridge Over Troubled Water od Simona & Garfunkla a je považována za jedno z prvních a průkopnických metalových alb.

Jak náš recenzent řekl na začátku, to, na co se nejvíc těšil, jsou nováčci v týmu. Tím je třeba i majitel dalšího profilu. „Marquise Preston a jeho bigspiny, to je úlet. V jeho partu můžeme vidět ty nejlíp vypadající triky na vhodně zvolenejch spotech, což tomuhle profilu dodává styl a eleganci. To už jen podtrhává song, na kterej je to sestříhaný. Nice.“ Máme tu totiž čtyřicet let starou skladbu Big White Cloud z prvního sólového alba Johna Cale po rozpadu Velvet underground. Jemná smyčcová balada je klasickým ploužákem multiinstrumentalisty, jehož třicet sólových alb přináší samou výbornou muziku. A pokud zabrousí na koncert do milované Prahy, nenechte si jeho vystoupení ujít. Má totiž jedinečnou atmosféru „Spanky měl prej nějaký problémy s kolenem, takže nejvíc cenim, že se ještě

dokáže hecnout do věcí, jako je fs flip z obřího double setu atd. Do svýho profilu si vybral spoustu spotů, který mu fakt závidim, protože tady v Čechách na něco takovýho prostě nemám šanci narazit,“ toť Makrelův názor na Kevina Longa. V hudebním doprovodu velikány nepolevíme ani tentokrát. Skladbou Electricity si představíme inovativního bluesmana s psychedelickou polevou a hutným rockovým základem, Don Van Vlieta alias Captaina Beefhearta.

Přítel Franka Zappy udělal tlustou čáru do rockové historie, pak se ale v roce 1982 rozhodl, že už legrace bylo dostatek, a od té doby pouze maluje ve svém příbytku ve městě Glendale v Kalifornii jeden obraz za druhým a rocková scéna je mu absolutně ukradená.

Dalším nováčkem týmu je mlaďoch Collin Provost. Janis doplňuje: „Je neuvěřitelný, jak Colin dokáže jezdit na všech typech spotů, a to i na těch, co jako spot vůbec nevypadaj. Kromě poletů i technickejch triků v bazénu, jako je flip nosgr, railovejch vražd typu boro nahoru bigspin ven tu má i spoustu techniky na zídkách, gapů a vůbec je to asi jeden z nejvšestrannějších jezdců, co sem za poslední dobu viděl.“ A hraje k tomu zase Dead Meadow, já vás varoval! Znovu vezmeme za vděk deset let starým debutem, z kterého si tentokrát zahrajeme kousek Greensky Greenlake. Mimochodem, trojice v letošním roce vydala soundtrack Three Kings, který měl svou premiéru v prostorách Hollywood Forever hřbitova. Věru originální způsob prezentace!

Pak jede Jamie Tancowny. „Jamie je typickej bezmozek, což dokazuje hned začátek, kde se frajer seká ve frontboru z magora, hází hrozný záda, vzápětí se tomu vysměje a udělá tam nobl. Jeho profil je plnej velkejch věcí a žádný technický sérky tu určitě nenajdete, což ale vůbec nevadí.“ V soundtracku je na řadě další americká, poctivě rocková kapela. Tentokrát to jsou Comets on Fire, kteří až do vydání alba Avatar, z něhož si hrajeme ukázku The Swallow‘s Eye, hráli spíše na rozpitější noisovou strunku. Ve své tvorbě, ale i na koncertech rádi používali páskové echo Echoplex, a to dokonce i na zpěvové linky. To často činilo texty zpěváka Ethana Millera nesrozumitelnými. Miller ale tvrdí, že si stejně nepamatuje texty poté, co je nahráli na desku... „Aaron Suski je jeden z nejstarších členů týmu. Že jezdí výborně v bazénu, jsem věděl, ale to jak se předvedl na streetu, sem nepobral. Výbornej song, výbornej part,“ baví se partem Makrela. Hrají k tomu japonští psychedelici Flower Travellin‘ Band, kteří se původně věnovali interpretaci klasických nuggetů anglo-americké produkce v osobitě rozvitém duchu. Pamatujte, že mluvíme o konci 60. let, kdy moderní rock nebyl v zemi vycházejícího slunce jednoduše k sehnání, a kapela tak hrála osvětovou úlohu pro místní moderně naladěné publikum. Když se poměry zlepšili, Flower Travellin‘ Band opustili covery a vrhli do posluchačů své autorské počiny, které už delší dobu shromažďovali v šuplíku. První takovou deskou bylo album Satori, z něhož vám hraje její druhá skladba Part 2. Kapela se v roce 1973 rozpadla, ale před třemi roky se dala znovu dohromady a natočila novou desku We Are Here. V současné době je činnost kapely pozastavena. Zpěvák Joe Akira Yamanaka totiž bojuje s rakovinou plic. „Za pět let, co se video točilo, prostě každej musí udělat ranec dobrejch triků a ani Braydon Szafranski není výjimkou. Jeho ježdění na Stay Gold je hlavně o flip in – flip out, schodech ale i troše rádiusů a nevšedních spotů.“ pochvaluje Janis Braydona. A vzhůru za anglickou psychedelií. Lemmyho Kilmistera, předáka hlučných rockových masérů Motorhead, nikomu

Edward Sharpe & The Magnetic Zeros

Mott the Hopple

Flower Travellin‘ Band

Captain Beefheart

Hawkwind

Tom Waits

108

představovat nemusím. Málokdo ale ví, že ještě předtím, než založil tuhle hlučnou partičku, působil jako basák ve skupině Hawkwind, která je stálicí anglické psychedelické avantgardy. Space rocková proměnlivá entita působí na scéně od roku 1969, vydala celkem 25 řadových LPíček (poslední v létě letošního roku) a jejich vliv na svou tvorbu přiznávají taková esa jako Al Jourgensen z Ministry, Monster Magnet, Joy Division, Sex Pistols nebo The Orb. Jemný track z videa se jmenuje We Took The Wrong Steps Years Ago a našli byste ho na druhé řadovce In Search of Space, která vyšla v roce 1971. „Další je Figgy a to znamená spousta nekončících railů. Tohle je smršť, nad kterou zůstává rozum stát. I když jsem to už viděl tisíckrát, pořád nechápu, jak na tyhle obří raily může vůbec naskočit.

Ani se nedivim, že i v jeho mladym věku je už profíkem.“ Tohle je prostě Makrelova krevní skupina. A znovu Dead Meadow. Tentokrát ukázkou That Old Temple z letošního soundtracku Three Kings. Dead Meadow v těchto měsících natáčí novou řadovou desku, již sedmou v pořadí, ale ještě než bude připravena k vydání, na posluchače svým prvním sólovým albem zaútočí zpěvák a kytarista tria, Jason Simon.

Jerry Hsu do týmu přistoupil v průběhu natáčení, ale i tak je jeho profil jedním z nejlepších. „Jerry začíná sérií strašných krys, ze kterejch je jasně patrný, že bejt profíkem opravdu není jednoduchý. I přes to, že během natáčení dlouhou dobu nemohl kvůli zranění skejtovat, ukazuje jak výbornej skejtr je. V životě jsem snad neviděl profil, kde by člověk neměl ani jeden trik na normál. A to se rozhodně nejedná o žádný sračičky. Restekpa.“ Americkou psychedickou scénu na Emerica videu probereme opravdu důkladně. Kapela Ultimate Spinach, která se na dnešním videu představí jednou písničkou, je hudebně klasika přelomu 60. a 70. let – hard rock + psychedelie + blues. Na svém kontě nastřádali tři řadovky (Somedays You Just Can‘t Win je z té třetí nazvané Ultimate Spinach III), než se z původní party vytratili všichni zakládající členové, a nechali tak náhradníky bloudit po zaplivaných štacích Oregonu. Jestli se ještě nerozpadli, tak tam hrají dodnes.

A jsme u posledních dvou jezdců. „Skateboarding Lea Romera není jen o velkejch railech, ale taky o originalitě. Leo totiž začal zábradlí skejtovat trochu jinak, než bylo dosud zvykem, a ovlivnil tím celej svět.

Výsledek můžete vidět třeba i na českejch závodech, kde se grindy nahoru pravidelně objevují. Navíc taky nepatří mezi ty, kteří by měli nejmenší ollie a jezdili pomalu, takže mu nedělaj problémy ani transfery na lámačky, což v takovejch citovkách, ve kterejch jezdí, není zrovna záležitost na sto pokusů.“ Když Mott the Hopple, anglická, původně tradičně rocková kapela vyhořela se svým třetím a čtvrtým albem, které vypustila do světa v roce 1971, vypadalo to, že se nad nadějnou kapelou s výborným debutem zavírají vrata rockového pantheonu. Pak ale přišel kámoš David Bowie, věnoval kapele song All the Young Dudes a nastartoval formaci v čerstvém, glam rockovém duchu. Když tedy Mott the Hopple odcházeli v roce 1975 ze scény, jejich pověst byla o 100 % lepší než čtyři roky předtím. My si od Angličanů, kteří se v loňském roce dali znovu dohromady v původní sestavě, pustíme otvírák Thunderbuck Ram z temné řadové dvojky Mad Shadows.

Last part i po letech patří největší legendě týmu Andrew Reynoldsovi. „The Boss je kapitola sama pro sebe. Absolutně nechápu, jak někdo může i po třicítce stále skákat z tak obrovskejch věcí. Už když jsem začínal skejtovat, tak byl nejlepší, a to že má zase last part ukazuje, že se na tom nic nezměnilo. Lepší zakončení si člověk nemůže přát.“ Hippie ducha na severoamerickém kontinentu křísí hned několik spolků. Často navíc s obřímím line-upem. Edward Sharpe & The Magnetic Zeros se na rozdíl od Polyphonic Spree a spol. snaží hippie ducha udržovat v řadách kapely i kočovným způsobem života. Jejich debut Up from Below se stal v určitých kruzích kultem a jejich koncerty, v dvanáctičlenné sestavě jsou barevným rejem / mejdanem / koncertem / cirkusem... prostě co si kdo ráčí vybrat.

V Emerica videu Reynoldsovi zahrají mantrickou skladbu Om Nashi Me. V titulkách se vrátíme do San Diega za psychedeliky Earthless, kteří nás na vlně zjitřeného vnímání dovedou se skladbou No Road To Follow na konec Emerica videa. Snad poprvé za dobu, kdy se věnuji hudební stránce boardových videí, zde nezazněl urban song, a pravověrný rock monopolně ovládl všechny položky soundtracku. Že by dokonalost sama? A podobně pozitivní je i Makrela. „Od Stay Gold jsem čekal hodně a dostal ještě víc. Je to video, na které jsem se těšil hned od první chvíle, kdy jsem věděl, že se něco takovýho chystá. Je to pro mě obrovská inspirace a nejlepší motivace před ježděním. Dívám se na něj opravdu často a věřím, že stejně jako This is skateboarding mě nikdy nepřestane bavit,“ zakončuje Janis naše dnešní povídání.

pics: billabong, michael müller, jelle keppens, thomas streubel

www.ispo.com

ispo – the international sports business network

Messe München GmbH, Messegelände, 81823 München, Germany, phone +49 (0)89 949-11 3 88, fax +49 (0)89 949-11 3 89, info@ispo.com, www.ispo.com, for trade visitors only

Board 42 (listopad 2000) Před deseti lety jsme měli v redakci při výrobě čísla veselo. Tenkrát jsme sídlili v suterénu na Vinohradech vedle staré budovy pivovaru, která jednoho večera vzplála a komplet shořela. Při následně nařízené demolici si to mistři odstřelu špatně spočítali a zasypali nám okna komplet sutí.

Naštěstí jsme to přežili...

Na obálce je Bošák, českobudějovický majitel vysokého ollie. Začíná se rubrikou Mirka Špeka, klasický srandičky z nebohých čtenářů. Ve Sk8 trix se vyučovalo frontside ollie, miniprofil měl Petr Cidorák a spotcheck patřil skateparku ve Valašském Meziříčí, kde pojezdil Honza Rafaj. V časáku se též objevil Panker, a to jako učitel základů jízdy ve velkým účku, a hned po něm měl stránku Hofik se svým profilem fotografa.

Před deseti do toho Red Bull docela šlapal a udělal v pražském Podolí akci Air and Water, při který se skákalo na snowboardech do vody. Prizemoney byly mega, první David Horváth dostala 1000 $, druhý Pája Brůžek bral 800 a Zája to měl za pět set.

Velký rozhovor měl Bošák, vlastním jménem Tomáš Vítek, skejtr z Českých Budějovic. Není nám známo, kde je mu konec, ale životní motto měl skvělý:

text: Radek

„Skateboarding je pro mě droga a všechno ostatní, co lidi považujou za drogy, je pro mě relaxace.“ Za vzor měl žokeje Váňu, tak se možná jako on po letech znovu vyloupne a zabije. Čerstvý lečo je o recenzích na punk a hardcore cédéčka, PlayStation hry, v novinkách se dozvíme, že Horsefeathers právě spustili internetové stránky, že Steve Berra a Kerry Getz byli dva dny skejtovat v Praze a podobně. Součástí Boardu byla i premiérová soutěž Miss Board, což bylo o tom, že holky zasílaly svoje fotky do redakce, na stránky časáku se dostaly ty nejhezčí a čtenáři pak hlasovali, která že bude královnou.

Forum team natočil video The Resistance a přijel do Prahy na jeho premiéru. Kalba to byla obrovská, abstinent JP Walker sice nepil, ale zbytek teamu za to mocně vzal. Šéfredaktor pořád vzpomíná, jak se mu nachcanej Devun Walsh neustále objímal s jeho roštěnkou...

Ve zlínském skateparku se konaly závody, na fotkách je vidět minimálně pět set diváků kolem, spíkr Pinďa, jezdci jako Puto, Vintr, Tovaryš a úplně nejvíc je fakt, že závod byl jako první na území ČR online přenášen na internetu. Redakce Boardu měla stánek na výstavě SportPrague a pro prdel tam pořádala finger závody v dřevěné minirampě. Článek o Maltě a místním skateboardingu sepsal a nafotil Petr Novotný. Do švýcarských hal už ale vyrážel Hofik a přivez pěknou reportáž s fotkama Tobiase Alberta. Následuje reklama Ericsson R310, bomba briketa, ovšem dle výrobce nárazuvzdorná a voděodolná. Pak už tu je jen fotogalerie, dowtown graffiti, rozhovor s kapelou The Sick. A to je the end.

hofik

vašek puto

honza rafaj

devun walsh zvolánek petr cidorák pavel brůžek

Board 43 (prosinec 2000)

text: Radek

jeremy reinhard

pešek

honza zajíc

david klos

kamil mrázik

troubíme ondra mihalo

110

Prosincové číslo před deseti lety mělo premiérově lepenou vazbu hřbetu, kterou používá i dnes. Rázem časák začal vypadat jako Transworld skateboarding, aspoň teda tou vazbou. Jako návdavek byl na hřbet nalepen aršík stickerek, který ovšem bylo potřeba si nůžkama vystříhat. A k dokreslení celý parády měl na obálce Romain de Marchi bs rodeo. Špekovy dopisy to jako vždy vykopávaj, po nich následuje snb trix, kde se vyučuje fs boro na railu, a sk8 trix v podobě no comply od Davida Klose.

Spotcheck je skatepark v Liptovském Mikuláši, kde jezdí Braňo Kolinovský a Lukáš Karásek. Miniprofil má Tomáš Vyhnánek, tvůrce videí Praha 96, 97 a 99, ale hlavně otec hlášky „Nečum a ubal.“ Opět nechybí Panker vyučující rampu, a musím tu zdůraznit, že ač se to fotilo před deseti lety, Panker na fotkách vypadá o deset let starší, než je teď!

Protože byl začátek zimy, nechyběla reportáž z Kaunertal Opening, kde se tenkrát jel závod s prizemoney 100.000 Euro!!! Velký rozhovor čísla má Martin Černík, v tý době měl obrovskou formu a vyhrával jeden závod za druhym. Čerstvý lečo jsou

opět CD, video a PlayStation recenze, novinky či vyhlášení několika soutěží. Reportáž z kaunertalský rampy je o českých riderech, kteří sem museli jezdit trénovat, protože tenkrát žádná funkční rampa u nás nestála. Objeví se tu jména jako Zája, Richard Skandera, Matuš Hubka, Jája Čechová, Ana Dobovišek nebo Radim Čada.

Velký skejtový rozhovor má Jeremy Reinhard, nadějný třináctiletý děcko z Německa, který tu bylo na výletě se školou. Letní výlet do bazénů v Marseille si udělal Martin Karas, Michal Farkač a David Klos. Následný článek je věnován Horsefeathers sk8 závodům v Plzni, kde se blejsknul Pepa Rendl, David Klos a Michal Vavro. A časák jde do finále. Dvoustránka fotek Miss Board, fotogalerie, downtown graffiti, rozhovor s Wohnout a šlus.

shops

Brain Wash

Horsefeathers, Klatovská 20, Plzeň, 377 323 890

Peace board store, Lannova 41/63, Č. Budějovice, 777 330 732

Temple board store, Kněžská 10/373, Č. Budějovice, 777 788 793

Swis, Masarykova 3124/32, Ústí nad Labem, 475 207 155

délka 21 minut, video by Toy Machine, recenzor: Kopa Jr. Tornádo Černá růže, Na Příkopě 12, Praha 1, 221 014 428

Videa Toy Machine si nikdy nepotrpěla na nějakých mega drahých efektech, prostřizích v profilech nebo vytuněných nápisech, a tak začínáme takovým kratším intrem, kde se nám však neukáže žádné jméno, jen pouze pár triků od některých jezdců. První part má nejnovější člen teamu Daniel Lutheran a je to hodně pěkná rozehřívačka! Nedělá mu problém ss heelflip přes rail ze schodů stejně jako bs overcrook na mega betonové zdi!

Jordan Taylor je novějším jezdcem této značky a taky majitelem jednoho z profilů. Jordan jezdí hodně rychle a libuje si v různých přeskocích z bangu, ať už přes rail, nebo na rail, a určitě bych zmínil jeho fs grind do fs boardslidu na zdi z 10 nebo fs bluntslide ollie out přes 3 velké schody. Nick Trapasso se s triky moc nepáře a je to člověk s nejvíc lazy stylem, že každý trik, co udělá, vypadá jako nic a je jedno, jestli se jedná o flipy z mega schodů, nebo o bs lipslide na railu s kinkem na konci.

Collina Provosta už jsme tento rok mohli vidět ve videu Emerica – Stay gold, kde měl kvalitní a plnohodnotný part, ovšem v Brain Wash se předved ještě víc! Collin má o hodně méně bazénu a jeho skateboarding probíhá úplně na všem a všude. Je prostě všestranným jezdcem a jeho hardflip přes streetovovou pyramidku nebo bluntslide kickflip out jsou jen malou ochutnávkou.

Matt Bennett je předposledním pánem na holení a je mu zcela jedno, jestli na skejtu stojí na switch, nebo na normal, protože to u něho skoro ani nepoznáte.

Raily ve switch neřeší vůbec, třeba takový ss fs hurricane z 8, nebo ss pole jam do ss grind na railu z 6 jsou hodně v pohodě a nakonec všem ukáže, že bennett grind, nebo-li bs to ss bs smithgrind, se ne náhodou jmenuje po něm!

Leo Romero! Poslední profil v tomto videu, a jak se říká, to nejlepší na konec v tomhle případě platí hned dvakrát. Leo není jen tak ledajakým profíkem, a to, co předvede ve svém profilu, už občas opravdu hraničí se zdravým rozumem.

Prozradím jen fs smithgrind na railu z 9 schodů s asi 10metrovým spádem na druhou stranu!

Brain Wash video rozhodně nezklamalo.

Jedná se o kvalitní, nijak přeplácaný kousek, jen čistě profi skateboarding, tak jak jsme u Toy Machine zvyklí. Určitě byste si ho neměli nechat ujít!

Crash shop, Bezručova 4218, Chomutov, 777 837 659

Ollie, Liberecká 1, Jablonec n. N., 731 518 577, 483 311 340 YAMA BOARD SHOP V Jámě 2, Praha 1 REVOLUČNÍ Revoluční 3, Praha 1 ČERNÁ RŮŽE Na Příkopech 12, Praha 1 ZLIČÍN Metropole Zličín, Praha 5 LETŇANY Veselská 663, Praha 9 OUTLET Průmyslová 440, Praha 10 PLZEŇ OC Plaza, Radčická 2 OSTRAVA 28. října 25 OSTRAVA Avion, Rudná 114/3 OLOMOUC OSC Olomouc City ZLÍN Zlaté Jablko, Bří Jaroňků 4079

Frople Boardroom, Čelakovského 501, Hr. Králové, 495 511 132

Acid-House, Švehlova 48, Dvůr Králové n. Lab., 736 785 576

Beebob, Nádražní 169, Lanškroun, 465 325 286

69 snow&skate, Navrátilova 7, Praha 1, 296 326 969

Tritone, nám. T. G. Masaryka 314, Chotěboř, 607 756 910

Bugaboo, Všehrdova 27, Praha 1, 257 317 172

Nugget skate & snow shop, Orlí 11, Brno, 542 211 693

Nové kolekce výhodně s kartou Snowboardel Sphere

Horsefeathers, Minoritská 12, Brno, 541 212 114

Skatebox, OC Velký špalíček, Mečova 2, Brno

Matrix, Kapucínské nám. 2/4, Brno, 542 211 927

Subform, Zámečnická 4, Znojmo

Free Style Sport, Vodní 121, Uherské Hradiště, 572 540 847

Blackcomb, Jablunkovská 382, Třinec, 558 350 023

Bidolido, 5. května 16, Nový Jičín, 608 866 174

Foshna shop, Smetanova 1056, Vsetín, 608 448 448

Subform, tř. T. Bati 201, Zlín, 577 220 645

Titty Twister, Denisova 28, Olomouc, 585 226 701 Senovážná 6 | Praha 1, tel: 224 212 854 Galerie Butovice | Praha 5, tel: 234 141 045 Evropská 331 | Praha 6, tel: 235 363 151 www.snowboardel.cz | info a webshop

Shock boardshop, 8. května 5, Olomouc, 585 230 955

E-SHOPS Skateshop Anděl, Arkády Pankrác, Na Pankráci 86, Praha 4

www.abadon.cz

Skateshop Anděl, OC Nový Smíchov, Praha 5, 251 510 912

www.boardonline.cz

Street-outlet.cz, Nádražní 9a, Praha 5, 972 226 187

www.e-frog.cz

Puerto boardshop, OC Letňany, Praha 9, 284 052 143

www.grotta.cz

Represhop, Olivová 2214/11, Ríčany u Prahy, 323 601 878

www.horsefeathers-store.eu

50 Rocks, Masarykovo nám. 102, Benešov, 317 721 299

www.megaskate.cz

Represhop, Máj, Palackého nám., Kralupy n. Vlt., 315 721 038

www.shockboardshop.cz

Vehicle Store, Váňova 683, Kladno, 312 246 083

www.skatebox.cz

Baboon, Trojanova 34/2, Rakovník, 777 202 481

www.skateshop.cz

Freak, Kollárova 159, Kutná Hora, 773 476 575

www.snowboard-online.cz

Crystal skate shop, Palackého 44, Poděbrady, 325 610 577

www.swis-shop.cz

BOARD MAGAZINE

Milovníci Clarka Kenta

vydává: HP Publishing registrační číslo: MK ČR 7303 E ISSN 1212-4680

a záludných křivek jeho bitch Lois Lane se můžou začít těšit na příští číslo Boardu. Zabili sme maximálně a na rozhovor přiletí sám Superman. Jako malou návnadu a vánoční dárek, speciálně pro naše čtenářky, sundal hošík před naším fotografem svoje modro-červený triko, takže ať to řádně pod peřinou čvachtá!

Ani se nám teď nechce moc myslet na to, co bude v časáku v příštím roce, zvlášť když nás čeká Silvestr, a to je pořádná gumovačka mozku. V lednu proto člověk musí stejně všechno začít vymejšlet znova, takže proč se dneska namáhat... Ale prozradíme aspoň, že máme velký plány pokračovat v Rip Curl Search, možná že se stihne postavit ještě jeden skate spot, a taky bychom chtěli navštívit několik domácích resortů.

A ještě vám takhle dopředu přejeme veselý Vánoce a šťastný nový rok. Je to trošku divný, ale rozhodně nejsme první, vždyť v Tescu si jedou vánoční výzdobu již od konce října.

A jedééém: Rolničky, nasračky, zvoňte pro radost, abysme rok celičký, měli všeho dost...!

ADRESA REDAKCE

Board 126 vychází 2. února 2011

INZERCE

Board, 8. listopadu 53 169 00 Praha 6 tel a fax: 233 357 507 emajl: redakce@boardmag.cz www.boardmag.cz PREZIDENT

Mirek Špek ŠÉFREDAKTOR

Radek Hruška

PŘEDPLATNÉ

Katka Bolfová katka.bolfova@boardmag.cz DESIGN & PREPRESS

Petr Kačaba / Studio G27 TISK

Tiskárna Libertas, a.s., Praha DISTRIBUCE

PNS, a.s., Pressmedia © Radek Hruška Terronská 15, Praha 6 IČ: 67809588

FOTO

Panker, Peter Mercell, David Blažek, Kiva, Rémi Petit TEXT

Tomáš Velický, Mirek Kvapil, Tomáš Kopáček, Radek Hruška, Peter Mercell, Jirka Chládek, Pavel Zelinka, Martin Karas ŠOTEK

Sviňák st.

NA OBÁLCE

Darek Bergmann /g/ fs 7 při večerní session na Planai (foto: David Blažek)

KOREKTURA

Redpen.cz Radek Hruška radek.hruska@boardmag.cz

ročník 16 / číslo 124 / prosinec 2010 toto číslo vyšlo 24. 11. 2010 příští číslo vyjde XX. 1. 2011 cena 69 Kč / 3,29/99 =C /Sk

84 SLIM