84
+ megaposter horsefeathers
hintertux opening / rozhovor martin křivánek / kaunertal opening / hf vs mf / powerade pleasure jam / spotcheck jasenka / sk8 contests / red bull drive by / saas fee czech style / profil jakub osten / globe bowlbash / quiksilver pro france
číslo 84 / prosinec 2005 / ročník 11 / 65 Kč / 95 Sk limitovaná edice s DVD Sk8.is.Gr8 vol. 9 / 165 Kč
rozhovor
Martin Křivánek
powerade
Pleasure jam
red bull
hintertux & kaunertal
Opening
Drive By
84
MICHAEL ZIRNGIBL
foto: davidblazek.cz
FRONTSIDE 720 LIEN
TEAM: PAVEL JAROŠ, ALEŠ VONDRÁČEK, MAREK ŠTRUNC, HONZA JANDA, JAN BÁRTA, ARNOŠT CERAL, HONZA ZAJÍC, ONDRA MARČÍK, KAMIL MRÁZIK, RICHARD SKANDERA, KRYŠTOF JUST, JAKUB CHOCHOLA, PETR KUCHAŘ, LIBOR PODMOL, MARTIN KOREŇ, MICHAL MATYS, ŠTĚPÁN HERINK, RICHARD GASPEROTTI, TOMÁŠ HUŠEK
INFO: +420 602 127 060
al loBLA-c CK/WHITE
ETNIES.COM
info@fta.cz
STIGMA DISTRIBUTION
www.stigma.cz
info@stigma.cz
377.455.925
84
Jak se blížej ty Vánoce, začínám strašně moc měknout. Jako ne tam dole, ale někde vejš, nejspíš na duši. Poznal jsem to podle toho, že mě dojímaj slaďáky v televizi, a kdybych nebyl pokérovanej vágus, asi bych si i poplakal. Čert ví, z čeho tohle mám, možná že jak se na podzim nedá jezdit a já nemůžu vyzývat na štrýtu, tak mě prostě opouští moje hustší já a přichází romantický Miroslav, zdvořilý k důchodcům a laskavý ke slečnám. Nevýhoda je, že když jdeš s klukama do hospody, tak tě maj kvůli vyměklejm kecikům za blbečka. Jenže pak vyrazíš s roštěnkou na romantiku do kina, seš nejsladší na světě, a pokud nemá večer rodiče doma, je to var. To sem ale odbočil, tenhle úvodník je o Vánocích, hlavně o tom jejich kouzlu. Nezapomeňte proto jít na půlnoční do skateparku, né že by tam někdo kázal, ale vy sami můžete něco ukázat na banku. Jestli jste byli celý rok hodný a na Štědrý den se postili, otevře se obloha, rozsvítí hvězdy a betlémská kometa vám nadělí toho největšího flipa na světě. Nebo aspoň pořádný ollie, věřte mi. Takže vám vinšuju bohatýho Ježíška, popřípadě rich Santa Clause a Silvestrovskou kalbu, na jakou do konce života nezapomenete! Mirek Špek
h as
lb bow
ka
en
6 14 0 quiksilver pro france 1 4
164
Na www.boardmag.cz soutěžíme s Unity snowboards o 2 mikiny, 2 trika a 2 kulichy. Připoj se, odpověz na velmi jednoduchou otázku a už se můžeš těšit, že právě ty se v zimě s Unity zahřeješ.
rik:
fr
tc spo
sid ont
he
c
e li
s ko
p
tr
av
de sli
1
h
arding
výtr
ebo
lide
kat
rds
ýs
ick
oa
ot
sid
eb
2 ex
c
nt
f
ze
polsko
en kub ost fil ja
pro
12 8 e
yl st
as
c ee
ro
sa 122
easyt
1 3 4 glob
c
0 9 8 spotche e jam
sur lea
ep
ad
4
:f
11 2 red bull drive by
08
ik
sty
070
f hf vs m
tr
nte
ning
rd
co
ope
w
15
k8
tal
po
a
4s
er
hintertux ope
h
10
un
05
er
4
ka
g ni n
e
s k ja
ek martin křiván
vor ho
oz
2r
06
040
h 6 6
a
WWW.REDFROG.CZ / 220.570.482
Jeremy Jones Mikey LeBlanc Marc Frank Montoya Jüssi Oksanen Gigi Rüf Kale Stephens Tadashi Fuse Young Bucks:
Mikkel Bang Travis Kennedy Justin Hebbel Chris Demolski
DVS Proudly Introduces All photos: Espen Lystad
DVSSNOW.COM DVSSHOES .COM SKATE-MORE.CO M DVS-BIGRED.COM
Th eV olu me
is a vail able
in
var iou sc olo rw ays inc lud ing Bla ck/W hit eL eat her
sho wn .
WWW.REDFROG.CZ / 220.570.482
84 BOARD MAGAZÍN vydává: HP Publishing registrační číslo: MK ČR 7303 E ISSN 1212-4680 ADRESA REDAKCE
Board, 8. listopadu 53 169 00 Praha 6 tel a fax: 233 357 507 emajl: redakce@board.cz www.boardmag.cz PREZIDENT
Mirek Špek ŠÉFREDAKTOR
Radek Hruška FOTO
Kiva, Robert Franek, Hofik, Dan Vojtěch, Martin Karas, Petr Novotný, Adam Maršál, Aleš Foff, David Horváth, Regine Ullrich TEXT
Mirek, Radek, Soňák, Ondra Sláma, Martin Karas, Martin Křivánek, Adam Maršál, Libor Dostál, Affro ŠOTEK
Sviňák KOREKTURA
Sváťa INZERCE
Radek Hruška, radek@board.cz DESIGN
Petr Bosák, Petr Kačaba PREPRESS
studio G27 DISTRIBUCE ČASOPISU
PNS, a.s., Mediaprint&Kapa, Pressmedia NÁKLAD
náklady ověřuje ABC ČR, člen Mezinárodní federace ABC www.abccr.cz © Radek Hruška Terronská 15, Praha 6 IČ: 67809588 Nevyžádané materiály nežádejte zpět. Jezdci na fotkách označeni G jezdí pravou nohou dopředu a ti, co jsou označeni R, jezdí levou nohou dopředu. Jezdci označeni X dojezdili. Tak pro letošek game over, uff! ročník 11 / číslo 84 / prosinec 2005 toto číslo vyšlo 30.11. 2005 příští číslo vyjde 25.1. 2006 cena 65 Kč / 95 Sk
Martin Křivánek /g/ bluntslide / foto Kiva
%"7*% è0/,"
'30/54*%& .65&
/"7*("503 1"/54
'050 %"7*% 4$) #-"Ç&,
4/08 .*4)0 #&/$0 ;%&/ê, 70-&$) )0/;" %0%0 %0-&+À¶ %"7*% è0/," #.9 .*$)"- 130,01 50.«À 70/%3«è&, )0/;" +"/&è," .*$)"- #&3"/ 4,"5& 50.«À 7*/53 "-&À #6#-" .*$)"- 46$)01«3 ."3&, ;«13"Ç/Å 50.«À ,"%-$ 7"À&, À5&$)&3 ,-«3" ,"À1"307« "/% .64*$ 45"3 %+ 7&$ 3*%& 7&)*$-& &/+0: ª 7&)*$-& $-05)*/( $0.1"/:
$&-« ,0-&,$& /" 888 7&)*$-& $;
N DISTRIBUTION | 244 402 795 | OFFICE@NDISTRIBUTION.CZ
pull SL to a snug fit
exit with the push of a button
Michael Goldsmith rides with Northwave, Drake, Venue and Bakoda.
step into the boot
DECADE SL SL SPEED LACING SYSTEM LIGHT EVA OUTSOLE AIR CUSHIONING SYSTEM
SS DUAL POSITION TOE STRAP SUPER SPORT BASE PLATE 3D HEEL-CUP
northwave.com N distribution | office@ndistribution.cz | tel: 244 402 795
ch západních sousedů, přímo Někdy koncem října se u naši i il railový závod pro zvané. Mez tečn usku u, burg v centru Augs Michi ani yběl nech a, špičk ecká 43 jibbery se objevila celá něm riderem stáje Horsefeathers. Zirngibl, který je zahraničním semi a finále, do kterého da, Jelo se klasickým stylem kval se spustila tahle noční než Ještě ů. rider osm postupovalo datelé vyhlásili 40 pořa , finálová bitva se stal minut best trick, jehož vítězem to 180 cab half m trike s i právě Mich rdslidu 50-50 přetočeným do frontboa lekink a pretzel out, to celý na doub vyfasoval boxu. Od organizátorů za to zajel wild card do finále, kde nakonec dy na pěkným 4. místě. Jinak závo vyhrál Burton rider Flo Bürgel, lekink sfer to fs boardslide na doub tran 270 a předvedl třeb ten přejel celej doublekink ss, Strau pp Phili rider on boxu, druhý skončil další Burt Dobrý Michi, gratulace! i. Spor u vyfasoval Joel box fs boardslidem, a bronzovo
Pokud už umíte alespoň trochu jezdit na snb, možná už jste vypozorovali, že váš backside oblouk je vždy delší než ten frontsidový. Dá se s tím něco udělat? No jasně že jo! Santa Cruz přichází s revolučním řešením asymetrického prkna, takzvaným Bi-O-Metric sidecutem. Poznáte ho samozřejmě podle nápisu na prkně, ale hlavně podle toho, že hrana u patek je víc zakrojená do prkna než ta u špiček. V praxi to má za následek to, že při backside obloukách vydáte méně energie než na normálních prknech, takže se vám bude líp jezdit a ještě líp odrážet, a to hlavně v halfpipe, kde bs air dělá fakt problémy. Navíc Santa Cruz použila tento bi-o-metric systém na svých True Twin Tip prknech, které jsou zhotoveny tak, abyste nepoznali, jestli jedete na normál, nebo na switch, což ocení hlavně freestyleři. Chcete vědět víc o této revoluční technologii? Mrkněte na www.scskate.com/snow
Ťe pic buřte, koukáš na Simpsonovi? A umí podle tebe Bart na skejtu? Brko Jo, párkrát jsem to viděl, někdy je to celkem dobrá prdel. Bart na skejtu nejspíš umí, v úvodní znělce vždycky nadiktuje, ale vzhledem k tomu, že je namalovanej na papíře, má to o dost jednodušší. Já bejt postavička v komiksu, jezdil bych strašný peklo, a to na čemkoliv... Tě brko špeku... v čísle 75 se tě nějakej maník ptal na nějaký přílohy a ty jsi tam namrskal 3 šílený věty, který maj ukrejwat ňáký heslo, chtěl jsem se zeptat, jaký to heslo je ? Nemůžu na to přijít vod tý chvíle, co sem to přečet v tom supráckym časáku. Dík. Popkyn
Kámo, je mi to líto, ale ty 3 věty neukrývaly vůbec nic. Mrzí mě, že si o tom celej rok usilovně přemejšlel. Já jsem do toho chtěl schovat nějaký heslo, ale vůbec mi to nešlo, takže sem to risknul, napsal nesmysl a v redakci machroval, že to něco ukrejvá. Kluci na to nemohli taky přijít, ale věřili mi. Život je krutej! Zdarec Špeku, pro zajímavost se chci zeptat, kolik přibližně vyděláte měsíčně, když necháte do všech prdelí republiky rozvíst boardy a započítejte k tomu poštovný. Dík. Sk8raider Petr Ač by se mohlo zdát, že když časák stojí šedesát pět vočí, tak vyděláme krutě, není tomu tak. Stát ti sebere 5% DPH,
Redfrog, český distributor značek DVS, Lakai, Matix, Electric a Vestal, konečně po třech letech nečinnosti rozběhl svůj web. Najdete ho na www.redfrog.cz a nejzajímavější na celé skutečnosti je fakt, že na výrobě a designu pracoval především Lakai rider Petr Komárek. Všestranný umělec, skateboardista, kameraman a režisér v jedné osobě Bart Saric vydává nové DVD. Jmenuje se „Skinned Alive“ a je to „o betonu a jehlách“. Nekonformní jezdci skejtují v bazénech a vypráví o svém životním stylu a hlavně o svých kérách, jak tatuáž působí na psychiku a celkový pohled na svět. Skejtují a vyprávějí mj. Eric Dressen, Neil Heddings, Fred Smith, Jason Jesse a další. O tom, že se snowboardová sezóna už nezadržitelně blíží, ba dokonce někde už propukla, svědčí i zvýšená aktivita ve sponzorských stájích. Velice žhavou novinkou je nový sponzoring Dominátora Honzy Nečase. Honza prý české distribuci Ride poslal své portfolio a zhruba po čtyřech měsících jednání skončilo na papíře černé na bílém. Honza sponzoring s radostí přivítal, a Ride se tak přidal po bok barev, které Honza proslavuje už déle, tedy Funstorm a 32 Boots. Gratulujeme. Pokud by vás bavilo vymýšlení designů na trička, zúčastněte se soutěže, kterou vyhlašuje firma Red Dragon. Vítěz získá přívěšek z bílýho zlata, jakej mají jen team riders a členové RDS Crew. Takže to můžete být vy a Bucky Lasek, Colin McKay, Danny Way, Rob Sluggo nebo Jason Ellis. Inspirovat se nechte na reddragonapparel.com Po nedávném skejtovém celovečeráku míří do kin tentokrát snowboardová lahůdka. „First Descent“ (První seskok), tak se jmenuje „dokument“ o pětici Shawn Farmer, Nick Perata, Terje Haakonsen, Shaun White a Hannah Teter a jejich výpravě za aljašskými horami. Staří průkopníci (Farmer, Perata) si chtěli vyzkoušet, jestli ještě nezapomněli, jak se krotí horské štíty, Haakonsen se vrací oslavit Big Mountain a mladé hvězdy White a Teter prožijí svoje první setkání s kouzlem Aljašky. Vše potřebné včetně traileru uvidíte na www.firstdescentmovie.com Další změna na českém
Top 10 songů: 1. Anti-Flag / Angry, young and poor 2. Good Riddance / Last Believer 3. Bouncing Souls / Cracked 4. Dropkick Murphys / Blackout 5. N.O.F.X. / Franco Un-American 6. Leningrad / WWW 7. Blondie / Hanging On The Telephone 8. Madonna / Like a Virgin 9. Michael Jackson / Black or White 10. Jamelia / Super Star
Best CDs: 1. Anti-Flag / The Terror State 2. Consumed / Hit For Six 3. Lagwagon / Trashed 4. Millencolin / Same Old Tunes 5. Bad Religion / All Ages Hudbu poslouchám téměř vždy a všude. Nejčastěji je to našláple j punkrock, prostě energický sypačky, co mají melodii. Nicméně na pohodičku a relax si zas dopřávám oldschool disco. Co se týče hudebních přehrávačů., mám krizi. Doma využívám PC s neskutečně špatnejma reprákama TEAC Power Max 60 za dvě stovky, na koleji není nic než rádio a v autě mám rozbitej kazeťák. Za největší luxus považuju svůj 512MB mp3 přehrávač Sencor.
ní série Etnies European Open ém Římě konal poslední závod letoš Na přelomu září a října se v italsk jen sto metrů od písčité pláže skateparku The SPOT, který leží asi 2005. Vše se tradičně odehrálo ve enské skateboardové scény ve -slov česko pci k opět navštívili zástu , Středozemního moře. Letošní roční in Pek, Marek Zápražný, Vašek Puto Jirka Puffer, Maxim Habanec, Mart složení Tomáš Vintr, Peter Molec, žný. Zápra a Ján „Lord of Malacky“ Jakub Brož, Ondro Leskoviansky ta kolem 30°C a skateboarding íhalo vše v pořádku, sluníčko, teplo Až do konce sobotní kvalifikace prob kaná změna počasí, jenž nám neče přišla m ovše li jen odsejpal. V nedě a tím pádem i nucené ukončení do jinak slunné Itálie přinesla déšť, sobotní kvalifikace, kde podle veny sesta závodu. Výsledky byly c Thomas Weber. Výborné jízdy nejlépe zajel mladý německý jezde y Brandelik a Chris Pfanner. Thom her, Gunt předvedl též Steffan talent Martin Pek, který nakonec Nejlepší výkon z našich nadiktoval nec zajel 15. a Tomáš Vintr Haba m Maxi , obsadil krásné 6. místo stal bezesporu frontside flip skončil 16. Best Trickem závodu se na vrcholu čtyřmetrového vedl před ho který o, Daniella Cardoneh závod celé série Etnies rečný závě wallridu. A protože to v Římě byl vé výsledky. Gratulace celko i sit vyhlá se li moh , European Open 2005 ovi Pfannerovi Chris ke letí pro nejlepšího skatera Evropy tedy ecka. Něm z též el tleskáme Sabrině Gögg z Německa a za nejlepší skate girl
poštovný za jeden časák stojí 22 korun, to co ti zbyde, musíš zdanit 35%, zaplatit sociálku a zdravotku, sečteno a podtrženo, jezdíme tu všichni v kanclu Škodovkama. Ale pozor, nestěžujeme si, lepší vozit prdel autem než mrznout na zastávce autobusu. Čus maníci z redakce, už píšu podruhý a chci vidět, že to votisknete a žádný kecy. Nemáte tam starý prkno po ňákym hustym skaterovi? Podmínky posláního ke mě domů: 1. nechci platit žádný poplatky (poštovný + skejta + ani tomu týpkovi, co to vodněj seženete), 2. chtěl bych to prosim rychle, 3. aspoň to otisknete. Adam Šrámek
Držim hubu a ze strachu odpovídám. I když na začátek musim poznamenat, že si ve svejch 3 bodech docela dost polevoval. V tom prvnim seš zlej, v druhym pokornej a ve třetím žadoníš. Ale k jádru věci. Jedinou desku, co tu máme, nám dal Hofik. Je i s věnováním: „Toto je pro Mirka. Byla to dobrá deska, znamenala pro mě super ježdění v pracovní době, ale taky tejdenní pobyt na jednotce intenzivní péče ve Strakonicích. Hofik“ Tak nevim kámo, jestli bys chtěl jezdit na týhle zakletý desce, kvůli který Hofik málem chcípnul na vnitřní krvácení ze sleziny. Milá redakce, měl bych takovou otázečku. Zní asi takle.
sponzoringovém poli asi mnohé šokovala. Roman Dlauhý, ostřílený diktátor nejen mezi prcky, se rozhodl pro zásadní změnu a přijal nabídku sponzoringu firmy Burton. Po dlouholeté spolupráci s týmem Horsefeathers Roman zvolil zahraniční značku zvučného jména. Přestože Burton jezdci patří ve světě k těm nejlepším, je třeba podotknout, že pro Romana se jedná pouze o sponzoring české distribuce. Do Burton international týmu to z něho bude nejspíš blíž, záleží jen, jak se Roman hozené rukavice chopí. Držíme palce. Znáte Honzu Dědka? Ne, ne, o snowboarding tady nejde, i když... Známý autor rozhovorů do časopisu Reflex se rozhodl proklepnout vyvrhela české snowboardové scény Honzu Zajíce. V čísle 43 z toho vzešly čtyři strany, které by si neměl žádný snowboardista nechat ujít. „Ten člověk je nadšenec, co jezdí prvním rokem, a proto jsem mu musel vysvětlovat i plno základních věcí, ale tím to bylo zajímavější. Reflex sám čtu a tenhle rozhovor si určitě hodně cením,“ řekl nám Zája a my musíme rozhodně smeknout. Novinky od Fallenů. Tony Cervantes je nejnovějším am-riderem, Terell Robinson postoupil do flow teamu a náčelník Jamie Thomas má svůj klip na videu „Reason to Believe“ od Faith Skate Supply. A jak se to hejbe jinde? Caswell Berry začal jezdit za Osiris, a nahradil tak odcházejícího Aliho Boulalu. Novej AM u Black Label je Chris Troy. Johnny Layton jezdí za Spitfire a Raymond Molinar za RVCA. Ač se to našich luhů a hájů zas tolik týkat nebude, jistě touhle zprávou potěšíme všechny neuznané snowboardistky. Holky v TTR, nejprestižnější snowboardové sérii světa, bouchly do stolu a řekli si: „Dost, takhle to dál nepůjde!“ a celý systém si přizpůsobily. Vznikla tak oficiální ženská odnož s vlastními úpravami pravidel a názvem TTR Women’s World Snowboard Tour. Jedná se o další z velkých změn celého systému TTR a už teď jsme zvědaví, kdo bude novou světovou dívčí jedničkou. Patnáctiletý Ryan Sheckler se konečně dočkal a udělaj mu v Etniesu boty. Už má na to taky věk a odježdíno, že? Je tak nejmladší Pro v historii, kterej navrhuje vlastní model bot. Na
%0//: #"3-&:
%*453*#65*0/ %&&14,"5& 4 3 0 5&-
distribuce tel.: 222.812.223
která se stará o Flowpark na Dolní Partička lidí kolem Mojmíra Langera, areál vysoko. Pod svojí vládu dostali celý Moravě, letos nasadila laťku velmi k. S takovýmhle Větrá u hosp nou dřevě dolní a Větrný vrch, oba vleky stavit pořádný park, a proto zázemím by byl rozhodně hřích nepo budou tři hliněné kopci na a jezdí vky už bagry kopou, tatro devíti zaměstnanců zde bubny. Až nasněží, pomocí roleb a í Česka s vlastní vyroste nejmasivnější park na územ hle boardercrossovou dráhou. Díky tomu velmi setupu by mělo být na DM každý týden poslední živo, ale největší akce se chystá na s Meatfly lednový víkend, kdy se uskuteční Mido tedy freestyle snb, X games. Pojedou se čtyři disciplíny, vé prize money freeski, boardercross a skicross. Celko informací vychytáte na jsou v závratné výši 200.000 Kč. Více www.freestyle-dm.cz
Snowboardové campy Gran Masta Camp neboli GMC, které se odehrávají na svazích zahraničních hor, si u nás už našly slušnou partu příznivců. Letos se vše přestěhovalo do Francie, do střediska Les2Alpes, kde na snowboarders čeká perfektně upravený snowpark s množstvím skoků různých tvarů i velikostí, halfpipe a jibovací sekce plná boxů a zábradlí. Kdo by nechtěl hrotit park, může se projíždět v boardercrossových tratích, nebo po rozlehlých sjezdovkách, které začínají ve výšce přes 3.400 metrů nad mořem. Na zájemce v zimě čekají celkem tři sedmidenní turnusy, první začíná 10. března a pak to jede v pravidelném intervalu až do začátku dubna. V ceně zájezdu je doprava autobusem, ubytování v apartmánech, šestidenní skipas a takzvaný základní program, který obsahuje test centrum, teoretické rozbory jednotlivých triků, přednášky o údržbě snowboardů, teoretický lavinový kurz a závody o zboží v hodnotě přes dvacet tisíc korun. Kdo bude chtít, může si navíc ještě zaplatit za litr a půl video coaching. Tak či onak, pobyt na GMC vychází od 10.460 Kč na osobu, cena se mění podle vašich nároků na luxus ubytování. Bližší informace najdete na stránkách www.snbcamp.cz
Boardmag.cz, Kdopak že si asi namastí kapsu na Best Tricku z Boardu #83? No, pokud sledujete druhýho vedle hezoun jeden byl to a statečnejm šesti tak vám to už musí bejt jasný. Mezi nejeden dívčí a vzhledem k počtu poslaných hlasů můžem soudit, že se do toho zapojil svým krutě nadiktoval Jurášek, Martin fešák srdcí, fanklub. Nejhustší lamač roštěnčích hlasů (35 %) je toho protaženým fs 360 indy. Byla to taková výzva, že jí nikdo nepřekonal a 1018 udělá. Na vyhrává, místo první za který Kč, 1.500 těma s důkazem. No jsme zvědavý, co Jurda ze Slovenska, druhý místo, který je odměňováno litříkem, si šáhnul zahraniční Maťo Pavlačič Nicméně i když jak jsme teďka všichni v tý Evropě, tak už vlastně žádný zahraničí neexistuje. patří Tomáši Ondrejkovi, kterej se za svoje switch bs 5-0 získal 661 hlasů (23%) a to si respekt zaslouží. Třetí flíček se mu to. Za fs smith na trubce, který díky velký snaze dostal do Best Tricku v krátký době již podruhé a vyplatilo h místech se nám to usadilo v tomhle zaujal 554 lidí (19%), se 500 ká čé stěhuje opět do jeho kapsy. Na zbejvajícíc switch fs pop shove-it (255 hlasů, 9%), pořadí: 4. Aleš Bindr - transfer nosebone (292 hlasů, 10%), 5. Honza Dušek 6. David Klos - drop in (120 hlasů, 4%).
Jak dlouho vydrží deska v obchodě nebo doma aniž by vyschla? Mějte se velmi dobře. Kadibuk Tvoje otázka vystřelená sakra nízko od pasu mě malém dostala. Naštěstí znám dost lidí a informoval jsem se u zdroje. Takže! Skejt deska je ze dřeva, to pracuje, kroutí se a vysychá. Hodně záleží na způsobu skladování, nejlepší je, když má prkno stálou pokojovou teplotu
a správnou vlhkost, naopak nejhorší, když třeba skejt visí ve skateshopu na zdi nad topením. Ale i přesto, že desku dobře skladujete, nebo je to třeba funglovka zatavená v igelitu, stejně si neudrží svoje původní vlastnosti víc jak půl roku. Proto radim kupovat vždy co nejčerstvější desky. Jak to uděláte nevim, ale nejspíš pomůže častý chození do skateshopu a sledování zásob na polici, čímž
trh by měly jeho botky dorazit v lednu, k nám snad o něco později. Nová snb posila Horsefeathers týmu Darek Bergmann se už s teamem stačil dvakrát podívat na Hintr a jedenkrát na Kaunertal, kde se naučil epesní fs 3 nose, tailgrab a bs 3. Thrasher Magazine vydává Skate Rock vol. 12 s názvem „Eat the Flag“. Vychází na DualDisku, jedna strana je audio a druhá DVD. Audio část: The Heartaches s Kristianem Svitakem, Gnarkill s Bamem Margerou, U.S.S.R s Tony Trujillem, Die Hunns s Duanem Petersem a další party. Video část: Duane Peters, Tony Trujillo a Steve Caballero vyprávějí, jak je skateboarding pro rock důležitej. A dále živé vystoupení Turbonegro. Dvě zvířata, Ozzy a Bam, se setkali na natáčení v Americe velmi oblíbené show Carsona Dalyho. Výjimečně nic nevyvedli. Nokia Air and Style, tentokrát poprvé na mnichovském olympijském stadionu, se nám už pomalu blíží. Zdá se, že přestěhování do metropole akci svědčí. Jestli byl vloni jasným favoritem Shaun White, nebudete letos jistě vědět, na koho sázet. Ne snad, že by se White nezúčastnil, ale bude muset soupeřit prakticky s těmi nejlepšími, co dnešní snowboarding má. No posuďte sami: Travis Rice, Andy Finch, Heikki Sorsa, Hampus Mosesson. A to jsou skutečně jen ti nejznámější. Vítěz to rozhodně nebude mít lehké. Na report se můžete těšit v příštím čísle. Ve zkratce dění na CZ/SK sk8 scéně. Peter Molec grinduje nyní na truckách Independent. Bones bearings představují nový team pro rok 2006, členy jsou Vašek Puto, Peter Molec, Martin Rinda a Marek Zápražný. Martin Rinda je bezpochyby novým objevem české skateboardové scény, po skvělém úspěchu na MČR 2005 se stal členem teamů DC shoes CZ a Flip skateboards CZ. Lukáš Daněk se stal profesionálním jezdcem teamu Nike SB. Marek Zápražný začal jezdit za Fury trucks. A ještě jednou Thrasher. 16. prosince bude slavnostní fiesta související s vyhlášením ceny Skater of the Year. Taky jste poslali svý jméno na SOTY05@thrashermagazine.com a teď doufáte, že budete přizváni? No, je to až za dva týdny, oni se vám snad ještě z redakce ozvou. Dnes ex-skater a žijící legenda Satva Leung, který prošel jako
Jožin Toufar Vašek Gába Michal Hubálek /hugo Jakub Flejšar Honza Kašpar Aleš Zeman /zemič Martin Zdráhal Emil Franěk Vla ka Vla ka Kratochvílová
Pár Tentokrát jsme se v redakci rozhodli, že uděláme malej pokus. tových interne ých oblíben svých složky vybraných jedinců vybere ze a někteří i s stránek jednu a něco vám k ní řekne. Všichni souhlasili kdy jsme se chvíli, ve sklaplo těm i el předstíraným nadšením. Bohuž né. Aspoň si zakáza jsou y stránk porno – lech dohodli na ztížených pravid ten časák neumatláte, ne? Špek nejen o ženskejch http://www.rathergood.com/looking/
snowboardový fotky Je mi úplně jasný, že by vás zajímaly ne tak docela skejtový nebo pominu tenhle když že zvláštní, docela Je zakázali. a videa, ale to mi kluci bohužel si, že ne, ale druh stránek, tak nemám v „oblíbenejch“ vůbec nic. Teda myslel jsem sestřenice, poslala kdysi mi odkaz Ten věc. starou takovou nakonec jsem našel jednu nevrlej a ona mi když jsem se zrovna vrátil od zubaře s dírou v hubě. Byl jsem pěkně špatný, ale já mám tuhle blbost poslala jako aby mi bylo líp. Nakonec to neni zas tak radši kočky... no víte jaký.
Marcel antikapitalista http://www.andyfoulds.co.uk/amusement/economists.htm Původně jsem měl v plánu pěkně vás napínat a nakonec sem dát odkaz na svoje nový osobní stránky. Když jsem ale zahlídl, co tady píšou moji kolegiášové, tak mi bylo jasný, že byste si o mně mysleli, jakej jsem vůl. Tímhle vám dokážu, že to tak není a podle dopisů pak poznám, jestli vám tu adresu mám dát příště. Takže abyste věděli, že mám taky smysl pro humor, dokážu bejt zábavnej a taky proti kapitalismu... No prostě jak řikám já: „Pořádně zamávat s kravaťákama!“ To se musí. Tak mrkněte na ten odkaz a připomeňte si, jaký jsou to pitomci. Tak příště.
Radkova láska nerezaví http://deepblue.sk/~r0b0/nu_pagadi.swf
si Dnešní děcka maj všude samý hry a jsou tím vším rozmazlený. Přitom digihra Nu nedokážou vážit takovejch skvostů z dob naší totality, jako je právě ruski nebo Pagadi Zajčik („Jen počkej zajíci“, pro ty z vás kdo už zapomněli pa enu ty zelený chomouty, který už ruštinu ve škole ani neměli). Nikdy nezapom kromě em stromečk pod já a Moskvy z strejda ty Vánoce, kdy přijel alkoholickej vlka. No svetru, ponožek a čepici po ségře našel taky digitálního zajíce, teda vajíčka! prostě žůžo... Alou na net a sbírat
Ondrovy nervy v kýblu http://www.weebls-stuff.com/toons/aaaaaaaaaaaaahaha/ Napadlo mě, že by vás mohlo zajímat, jako to v redakci Boardu vypadá při uzávěrkách. Webkameru jsme si ještě nepořídili, protože vznikl problém s autorskejma právama u některejch slavnejch lidí, co za náma do redakce choděj. Ono by ale možná nebylo od věci zkusit popsat naše psychické stavy, které bývají v dobách dopisování článků velmi barvité. To je vám taková věc, kterou by nepouštěli asi ani na Nově po půlnoci. No tenhle odkaz asi mluví za vše. Enjoy.
po čase poznáte, který desky jsou ty nový. No a pokud je vaše současná deska starší 6 měsíců a pořád ještě nepraskla, tak nebude od věci začít přemejšlet o něčem novým. Ako sa volá to, keď robim triky na malom (ruka) skejte? Diky. Tomčik Nejspíš malé píčovinkování, ale dost možná taky fingerboarding. Zdravím vás, mohla bych vás poprosit o jakýkoliv info o Martinu Juráškovi? Fotky, mail, úplně cokoliv. Případně moc moc dík. Wercza
Jurda je polokriminální živel, přebejvá ve strašným ilegálu a nefunguje mu ani mobil, takže i my máme strašný problémy ho sehnat. Před třema dnama jsem ho viděl s jeho roštěnkou, proto nevim, jestli by našel ve svém srdci místo i pro tebe. Pokud jsi ovšem vybavená slušnou vejškou, štíhlou linií, dvěma řípama a dohladka vykácenou základnou, pošli svoje foto a telefon, my už to Juráškovi předáme. Vy ste teda pěkný swině, by mě zajímalo, co teda děláte, když nemůžete napsat ani pár mailů!!!!! Děláte machry, jakej ste mega časák a hov... s teho!!!! Tak teda aspoň napište mail o těch závodech na BVV!!!! S úctou váš věrný
jezdec stájemi Toy Machine, Maple, Dynasty, Independent či Ipath, se upsal společnosti NHS (Indy, Krux, SCS, Creature, Ricta aj.). Satva je mezi skejťáky i obchodníky velmi respektovanou osobou a pro své široké znalosti a zkušenosti se stal světovým manažerem týmu Ricta Wheels a Mob Griptape. Honza „Pavouk“ Tomšovský se po vydařené sezóně, při které stihnul třeba vyhrát street závod ČSP v Hradci Králové nebo pool contest ve Strašnicích, skončit na celkovém 3. místě v německém poháru C.O.S. ve vertce a nakonec vyhrát sérii ČSP v rampě a získat svůj pátý titul Mistra republiky v poolu, věnuje odpočinku a užívá si podzimního skateboardingu a kaleb. Na malým českým a přeplněným trhu se objevuje nová značka Fourasses. Jedná se o street-lifestyle hadýrky z Berlína a k nám je přiváží S.O.U.L. Distribution. Team ridery 4prdelí se stávají: Klára Suchanová, Petr „Bobaak“ Světlý, Radim Čada, Ondra „Fantis“ Fanta, Vojta Kubů a Koyak. Mimochodem, S.O.U.L. chystají snb video, mělo by se objevit do začátku zimy. Více informací na www.unitysnowboards.cz 25. října se zabil pool rider Eric Costello, a to rovnou v bazénu. Helma není jen pro začátečníky a určitě víte, jak dopadne souboj beton vs. hlava. R.I.P. Eric! Kola wheels do svého teamu přivítali nové jezdce. Posilou Pro teamu se stal slovenský talent Marek Zápražný z Malacek a flow team této značky se rozrostl o Vaška Puta z Liberce. Pro model Marka Zápražného a Pro model Aleše Bubly se objeví na jaře 2006. Mike Vallely, který objížděl Státy se skejtovým projektem Man Vs. Skatepark, se 11. listopadu v Pensylvánii zranil. Mike chvíli strašil se zlomeným kotníkem, ale tajně doufal, že spadne otok a bude se moct k tour vrátit. Bohužel po návštěvě svýho chirurga se jeho černý obavy vyplnily. Impact skateboards pracují na svém dalším videu, které přinese nejnovější záběry celého teamu a také jejich kámošů. Video z produkce Tomáše Vyhnánka (TVV) bude hotové v nejbližší době, takže se už teď můžete těšit na triky od Lukáše Daňka, Matěje „Zomba“ Dobala, Jakuba Ostena
ripcurl.com
Photo : O’Connell
ripcurl.com/whoarethey info@fta.cz
na dobrou Obliba digitálních foťáků stoupá. Nejen proto, že klesají náklady Proč libosti. dle upravit ě následn i počítač v fotky fotku, ale i proto, že si lze o půl pěkně m kopinge nad cm 1 indy aný ušmudl si třeba nepopovytáhnout em. počítač s umět metru výš? Jen to trochu Takhle nás tady chtěl obložit známý Filištín Marcel, jenž nám píše: „Nazdar smetáci! Ze stáže v USA se mi vrátil bratranec Patrik. Hodně tam skejtoval, seznámil se s masérama a tady jsou z něj teď všichni hotoví. Zná se snad s každym, je to fakt borec. Posílám fotky, co všechno zažil minulej měsíc.“ Fotky putovaly rovnou do laborky a za dva dny byl výsledek na světě – jedná se o podvrh. Usvědčující důkazy pro vás komentuje ndstžmstr. Standa Úm z útvaru počítačové kriminality Policie ČR. rik na skok 2. Před příletem se Pat pár slov čilo zastavoval v Itálii. Sta nikoho Na re! rep do cí vra a Pavel se jinýho Nedvěd nedá! : Popravdě, s tímto Ndstžmstr. Standa Úm hlavu celé snímkem jsme si lámali í. Vše dokonale ělen odd celé odpoledne něl, že Nedvěd om sedí. Pak si někdo vzp us. Už podle ent Juv aný hov hraje za pru osobně. a Méď dresu to nemůže být
Patrik už musel na fotka z Ameriky. 1. Tak to je ještě á se na nějakej yst Burnquist. Ch letiště, když přišel ví, ale slíbil no ch vše k o tom monstr skok. Patri udržet tajemství. kázán již při Úm: Podrvh byl pro Ndstžmstr. Standa velice amatérsky má o Ten člověk vprav letmém pohledu. rostou. hle vlasy prostě ne oříznutou hlavu. Tak
3. Během prvních dnů se byl Patrik vyfotit se svojí ségrou, naší sestřenkou Natálkou a jejíma capartama. Roztomilejší děti ste snad neviděli, mladej už trochu skejtuje. Ndstžmstr. Standa Úm: Policie zaujala stanovisko, že se pravděpodobně jedná o jednu osobu, jenž pojala čtyři identity.
5. Ministr Ra th na našem Patrikovi dost visí. A ani jem u není lhostejn ej. Stačilo za tahat za pár nitek a už jsme se fotili u vytouženýh o ministersk ýho křesla. Pak sm e se vožrali ja k hovada, ty vo le, he! Ndstžmstr. St anda Úm: Ten člověk napravo je mi nějaký povědo mý... kde já jsem ho jen viděl?
čtenář Lukáš. PS: nesnažte se mně nasrat tím, že mě neodepíšete!!!! Ty vole, na to, že se s námi s úctou loučíš, moc jí teda nemáš. Chodí sem do redakce 50 mailů denně a 45 z nich jsou nabídky na prodloužení mýho péra. Takže mažu velmi rychle a někdy i holt smažu něco, co sem neměl, třeba zrovna i ten tvůj mail. Fakt nemám tušení, na co ses mě chtěl zeptat. Ale o závodech v Brně na BVV bude v příštím čísle. Jak to že mě jde noseslide na 0,7 metrové dřevěné
ik si hledá oběti 4. Sexuálně vyhladovělý Patr to měl vždycky h kejc žens U r. veče na dnešní ch. lený dobrý. Tady je na párty Vyvo trvzen nepo rh Podv Úm: da Stan Ndstžmstr. u se třema ani nevyvrácen. Mezi námi: fotk A4 a nalepil do fešandama jsem si vytisk na eby a pomůcky. skříňky, kde mám policejní potř ! Patrik vole Stando 6. To si piš, se ě št je a tik vyhraje Mys ! Moc parlamentu dostane do fotku, ho je áš m dy se neser, ta y, nk že j do peně kterou si de arcel M , já ám řik ti a pamatuj, to ho aváku a je Krůta z Václ trik Borec. Pa c ne ha ác br
lavičce a na 30 centimetrové bedně ne? Kossa Asi seš dement nebo co... Ale nejspíš to bude tim, že na to neumíš pořádně vyskočit olliem, takže to na 0,7 jakoby došlapuješ a zvedáš o hranu, na což je ta 30 cm bedna moc nízká. Musel bych tě vidět, abych moh poradit... Zdareccc Špeku, nevíš jestli se sloupne grip, když ho poleju proudem vody? Mám na něm bahno. A nevíš náhodou, čím jiným by se to dalo smejt? Tak čess. Matouš z Bukovska.
a Maxima Habance. Firma Element, známá svým kvalitním skate teamem, dobrejma deskama a líbivým oblečením, udělala velkej krok do neznáma a na trh vypustila kolekci bot. Do našich obchodů by se tyhle modely mohly dostat někdy z jara 2006. Matěj Novák jezdící za team Quiksilver si do soupisky sponzorů může nyní zařadit i firmu DC shoes, se kterou podepsal sponzorskou smlouvu. Anthony Van Engelen, zabiják od Alien Workshop, se stal členem Vans teamu a hned se na něj usmálo štěstí v podobě signature bot, které by se na trhu měly objevit někdy v polovině příštího roku. Tomáš Tuzar udělal taky menší vítr na své soupisce sponzorů a od nynějška se pyšní supportem od Forum snowboards. Nedostává pouze snowboardy, ale i boty, vázání a nějaký to oblečení, takže úsměv na jeho tváři je roztažen od ucha k uchu. Tadeáš Pavlík odjel v půlce listopadu na menší tour do italského Milána a koncem listopadu vyrazil spolu s Funstorm teamem do Španělska, kde to opět zabíjí v Barceloně. Až se vrátí, skateboardingu se bude věnovat v hale, kterou má půjčenou od svého otce. A pokud mu energie vydrží, chystá tam na konec zimy závody. Dvě smutnější zprávy jsou, že momentálně Tadeáše nikdo nesponzoruje na boty a desky, a taky to, že si jeho holka Lucka Hlavsová zlomila při fs boardslidu kůstku v zápěstí. Kdo má doma kabelovku nebo nějakým jiným způsobem chytá sportovní Extreme Channel, se může těšit na historická sk8 videa od Powell skateboards. Legendární Bones brigáda se představí ve třech filmech, a to „Future Primitive“, „The Search for Animal Chin“ a „Bones Brigade Video Show“. Samozřejmě se filmy budou x krát opakovat, vysílací časy si najděte v programu, ale již nyní víme, že 1. a 5. prosince to půjde od šesti večer. Richard Skandera po letech snowboardingu změnil typ desky a jezdí nyní Ride DH 159. Tenhle model je čistě freestylový twin tip, který jde Ričimu zřejmě k duhu, protože se na něm záhy na Hintertuxu naučil bs 7 indy. Kromě snb progresu taky dokončil spolu s Hlůšou návrhy railů pro nový Horsefeathers park ve ski areálu Markid v Černém
SJ-4
buck. brown nu buck, shown in in black nu vy suede. e bl la ai av also and na suede black/white
!. EL OUT NOW D O M O R P 4 SJ-
SJ-4 LTD.
a coll a Choc boration b o and L late skate etween black akai Lim boards suede it . limit ed Footw ed av ear ailabil ity.
+Lakai Limited Footwear is represented by:
DANNY GARCIA / JEFF LENOCE / SCOTT JOHNSTON / RICK HOWARD / BRANDON BIEBEL ROB WELSH / CAIRO FOSTER / MIKE CARROLL / MARC JOHNSON / ANTHONY PAPPALARDO THE FRENCH CONNECTION / THE ROYAL FAMILY WWW.REDFROG.CZ : 220.570.482 Ad #76 : www.lakai.com and www.crailtap.com
řeší, kam Zima na krku, takže ten, kdo jezdí na snowboardu, už nejspíš zase pěkný letos to bude , permic ceny ly letos vyrazí. Co k nám tak prosák Jako první řešíte? to jak hlavně a vy říkáte zdražení. Jsme zvědavý, co na to se svojí pravdou přišel Honza Zajíc. V poslední době si mohl nejeden návštěvník českých zimních středisek všimnout zcela opačného trendu, než by očekával. Na místo zlevňování a zkvalitňování poskytovaných služeb tu máme něco jako opak. Neustálé zdražování v přelidněných střediscích je každým rokem čím dál tím znatelnější. Například čtyřčlenná rodina letos zaplatí zhruba o 20% více ze svého víkendového rozpočtu, což už nás pomalu ale jistě nutí přemýšlet o jiné variantě návštěvy hor. Chceme opravdu stát půlhodinovou frontu na půl či kilometrový kopec pokrytý nesouvislou vrstvou sněhu, nebo sedneme do Alpy jsou? S bydlištěm od ty že jaké í, očekáván plni káry Českých Budějovic a Plzně směrem na jih není co řešit. První alpské vrcholky můžeme spatřit zhruba po třech hodinách průměrně svižné jízdy a vězte, že to určitě stojí za to. Ubytování se dá sehnat od osmi eur za noc a okolo patnácti je snídaně samozřejmostí. Vzhledem k nabízeným službám alpských středisek, kde sice zaplatíte kolem třiceti eur za denní permanentku, ale zato si užijete pokaždé jiné sjezdovky, či perfektně upraveného snowparku, se tato investice určitě vyplatí. Počet středisek s dobrými snowparky, které jsou alespoň obden upravovány, u nás naštěstí přibývá. Pro sever: Rejdice s dvousedačkou, 800 metrů dlouhým snowparkem a permicí za 350 na den. Špindlerův Mlýn, dvousedačka a snowpark s občasně otevřenou rampou pro veřejnost za 750 na den. Pro Západočechy je určitě nejbližší variantou Neklid nebo Klínovec, kde sice nejsou nejlepší parky, ale platí se jen 430. Pro Jihočechy se zdá nejschůdnější Kramolín, kde za poslední zimu vyrostl velmi dobrý snowpark s těsně příležícím vlekem, celodenní svezení koštuje 430 Kč. Pokud chcete větší kopec, skoky, lepší sníh, jeďte ven, doporučoval bych: Hintertux (Rakousko, 700 km), Dachstein (Rakousko, 600 km), Kaunertal (Rakousko, 780 km), Les Deux Alpes (Francie, 1100 km), Tignes (Francie, 1100 km), Saas Fee (Švýcarsko, 980 km) nebo Mirringen (Švýcarsko, 900 km). Super ježdění vám přeje Honza Zajíc.
Moc bych desku nepolejval, je dřevěná a jekejkoliv střet s vodou jí nenávratně poškodí. Nejlepší bude grip strhnout a nalepit novej, ale pokud nemáš prachy, tak to oškrábej nějakým umělohmotným kartáčem a pak omej velice zlehka namočeným hadrem. Zdar, zdravim do redakce boardu. Sem Matouš z Nymburka a je mi třináct. Posílám vám fotku mejch Fingerboard-ramp. Asi tejden sme měli tenhle park ve škole. Každou velkou přestávku sme ho rozbalili a až do zvonění sme si dávali takový klasiky jako kickflip, hardflip, 360 flip atd. Teď ho mám doma, časem ho chcem dát do naší budoucí klubovny, na kterou se chystáme. V naší
Karel: Špindl je nejlepší a proto je taky nejdražší. Když je něco dobrý, tak to prostě může bejt drahý. Nejlíp si tam u nás zajezdíš a nevotravujou tě tam žádný socky.
peněz Exit: Podle mě je stopro lepší vrazit víc o, něčeh do ne a smysl aspoň má co o, do něčeh jedině co sežere polovinu, ale ve výsledku seš . Je vypruzelej. Samo, že cizí střediska vedou ceny jenom málo míst v ČR, kde nepřeháněj mě a má to nějakou úroveň. Špindl se podle kvůli vůbec nedá. Tam je to hrůzně předražený j muse hory Český lidí. hafec tam je a turistům co pochopit, co od nich rider požaduje a ne ess mít chtěj pro sebe, jinak z toho žádnej busin nikdy nebudou. Anonym: Stary namrdany, pičo jak cip je to drahé.
Myster y: Ty ceny jsou fakt hrozný. Je hodně nadějnejch riderů, ale ne každej z nich si může dovolit každej den v zimě na hory. A nejvíc naštve když si koupíte permici, vyjedete nahoru, během deseti minut ste dole a musíte znova čekat půl hodiny frontu. Já vim, že jezdit by se mělo hlavně pro zábavu a né pro sponzoring, ale když vás snb baví, tak se prostě musíte snažit mít někoho, kdo by vám to platil. A navíc výbava taky neni zadarmo. Ale tohle si musej přebrat sami majitelé vleků. Heslo SNB 4 Fun už asi dlouho platit nebude.
Výsledky ankety
na www.bo
ardmag.cz Jak jste na tom s penězma na perm ice? Mám na permice v zahraničí 13% Mám na permice ve Špindlu 9% Mám na permice v průměrných českýc h střediscích 37% Nemám peníze, sno ubič mě baví, a tak přelejzám turnikety 13% Nemám peníze, a
proto na snb nejez
dim 28%
třídě jezdí na fingerboardu asi dvanáct lidí. Pár kluků to zkouší i na sk8 a snb. Já se o skateboarding zajímám už asi tři měsíce a skate snad dostanu k Vánocům. Zdarec a dík. Matouš alias Skip Sem rád, že jezdíš fingr a ještě radši, že chceš jezdit na normálním skejtu. Doufám, že Santa Claus, Ježíšek nebo ten, co k vám domu nosí dárky, vyslechne tvý přání a nadělí pořádnou raketu, která vydrží aspoň do tý doby, než jakž takž zmákneš ollie. Samozřejmě i vám ostatním přeju takovou nadílku, která vám vhrne slzy do očí. I já už skoro brečím při představě, že jen co dopíšu tyhle řádky, mám až do Novýho roku padla. Tak koukejte psát nějaký dopisy, ať mám v tý silvestrovský kocovině o čem přemýšlet. Mirek Špek
dole v Krkonoších, kde se bude 18. března 2006 konat již třetí ročník Horsefeathers Jib Masters. V HF snowparku bude stát 10 railů a můžete se těšit na takové kousky, jako je wave box, double kink, S-box, street se schody, piknik tably a podobný lahůdky. O tom, že je mountainboarding velmi nebezpečný sport, se na vlastní kůži přesvědčil Borby na závodech v Žatci. Byl si vědom možné tlamy, a tak to pro jistotu zkoušel na trávě, bohužel nabral takovou rychlost, že po záseku letěl pár metrů vzduchem a dopadnul až na zámkovou dlažbu. Auuu! Pavel Brůžek, Jakub Chochola a moravský playboy Martin Zdráhal přibrali k botám Northwave a vázání Drake také sponzoring na snowboardy Venue. Jako první je testoval Brůža na FIS závodech v Saas Fee a nešetřil chválou. Začátkem roku 2006 proběhnou v Česku dva závody Forum Youngblood série, které jsou vypsány pro ridery do 18 let. Jejich celkový vítěz získá roční sponzoring od českého distributora Forum snowboards. N1 snow & skate shop, Titty Twister a Skateshop.cz přináší sérii mejdanů a promítání snb videí. První dvě zastávky v Praze a Olomouci se již uskutečnily, ale další dvě nás ještě čekají. A to 10. prosince v Ostravě v klubu Marley a 17. prosince v Liberci v klubu Bazooka. Promítat se budou pecky jako „Derelictica“, „From Nowhere“, „The Big Blind“ a další. Na závěr večera je přichystáno překvapení a samozřejmě tombola! Svahy našich hor již brzy bude drtit nově vzniklý snb team Tornádo Army, který, jak už název napovídá, vznikl díky sponzoringu obchodů Tornado shop. Členy teamu jsou zabijáci jako Pepe Samek, Jim Růžička, Robin Kaleta, Dominik Veselka, Jája Čechová a Hanka Vojtěchovská. Na rozehřátí plánují na začátek prosince výlety do švýcarského Saas Fee nebo Les Diablerets. Když letíte v letadle nebo v autobuse a někdo tam má skejtový boty, tak si určitě hned říkáte, jestli je to taky skejťák nebo jen model. Teď vás budou znejišťovat i skejťácký polštářky od Alien Workshop. Jestli bude mít cestující DVSka a bude slintat do polštáře, tak je to 100% Steve Berra.
VÝLET ZA POZNÁNÍM Tady se dost často píše o různých vyvedených vejletech se skejtem pod paží, tak mi nedalo, abych se s vámi taky nepodělil o svůj cestovatelský zážitek. O letních prázdninách rupne většině jezdců, po několika dnech sezení na vyhřátým mramoru, v jejich kalbou zmožený kebuli a projeví se touha vyrazit za skateboardingem někam dál. V Praze se tak v letních měsících můžete potkat s týpkama z celý republiky, ale i nás, kluky z pražskejch Strašnic, začala po pár týdnech neustálého zevlování svědět zadnice a rozhodli jsme se vydat na takovej menší poznávací výlet. Jelikož peníze nebyly zrovna naší silnou doménou, museli jsme oželit pohled za hranice a vystačit si s nějakým větším českým městem. Nakonec to vyhrál Hradec Králové, poněvadž většina z nás už to tam alespoň trochu znala, a ani cesta tam není z Prahy nijak dlouhá. Alespoň podle jízdního řádu. Samozřejmě hned jak se to dohodlo, začli jsme se neuvěřitelně těšit. Budem celý dny jen skejtovat, koupat se, večer pak popíjet a balit roštěnky. No vidina nejlepší dovolený před námi. Navíc se přihlásilo asi sto lokálů, takže o partu nebude nouze. Tak hurá na dovolenou! Druhý den došlo k několika omluvenkám, především kvůli již zmíněnému nedostatku kešů. Tudíž v konečné fázi jsme se na Florenci sešli jen čtyři. A to jmenovitě Náhlík, Hormon, Špaček a 3D Qapil. Hradec Králové se již strachy třás před rozparáděnou strašnickou čtyrkou. Že půjde vpravdě o výlet v punkovém stylu, jsme si pojistili už na Florenci nákupem parádních brejliček á la americký šerif z 50. let minulého století, rovněž zvané lampy. Cestou autobusem jsme pochopitelně chytli bouračku, takže jsme se v hicu krapánek opotili. Trocha mužských feromonů působí na samičí erotický vášně, takže jsme byli ještě rádi a těšili se na večer. Když jsme po krátkém bloudění v Hradci konečně našli místní parčík, bylo už celkem pozdě, takže po rychlém poježdění jsme se vydali hledat ubytování. Že sbalíme nějaký holky bude samozřejmost, ujišťovali jsme se mezi muži navzájem. Kupodivu žádná z oslovených slečen ten den privát neměla, nebo alespoň ho nechtěla přiznat, což jsme se nakonec ani moc nedivili. Protože kdo by si bral do bytu neznámý gaunery, zvlášť když jeden z nich má na hlavě houbu a druhej klubko hadů. Nezbývalo nám tedy než vyzkoušet kemp kousek za městem. Stejně jsme věděli hned od začátku, že nás to čeká.
cestě, s čerstvou paní Hormonovou na Gerlachovský štít, zapomněl tatík stan vysušit. Ale zpátky do kempu. Stan se postavil, aby za ta léta trochu oschnul, a my jsme vytáhli své „zásoby“ a odebrali se na bar. K tanci a poslechu hrála jistá country kapelka, a protože jsme chlapci komunikativní, směle jsme se začali seznamovat s okolím. Šlo pochopitelně především o místní slečny, který nejsou tak zhejčkaný jako holky v Praze. Skejťák je pro ně něco jako ohroženej druh pro badatele přes brouky, a tak jsme toho jaksepatří využili. Já jsem samozřejmě nemohl zůstávat pozadu, a tak jsem navázal konverzaci s opodál sedícími Nizozemci. Především proto, abych jim vychválil naší republiku a sám se procvičil v angličtině. Uběhlo pár chvilek, pár pivek a já se přistihl na stole s Holanďankou v divokém tanci. Věk hadí ženy se sice blížil spíše stáří mojí babičky než matky, ale zasloužili jsme si přízeň publika na zbytek večera. Fajn byl taky Holanďančin syn, kterej nás vesele zval na piva celej večer. Asi chtěl babičku provdat a ujmout se jejího majetku v Utrechtu. Druhej den byl trochu kalnej a ne všem bylo zrovna nejlíp. Kdo ví, jestli šlo jen o alkohol, nebo jestli se
text: Hormon, ilustrace: Filip Škoda
přidala i práce holohlavého prodavače klobás, jehož „produkty“ rozhodně nedosahovaly teploty předepsané hygienikem. Po krátkém rozdýchání jsme tedy vyrazili opět do centra. Bohužel nás opouštěl Hormon (a s ním i jeho plesnivý stan), kterýmu přelez celej vejlet přes únosnost. Nahradil ho ovšem čerstvý kámoš Ondra Papež připraven na super dovolenou, kalby, ženský a nekompromisní diktát. Takže asi po čtyřech minutách ježdění zlomil skejta a navíc mu i nepěkně ruplo v koleni. Noha začala po chvíli celkem slušně otékat a bylo jasný, že Papež si už ten den nezajezdí. Stejně tak i noc druhá značně připomínala tu první, snad jen s tím rozdílem, že překladatele Holanďanům dělal tentokrát Náhlík, který si sice v rámci možností vedl skvěle, ale jelikož se ve škole učí pouze německy, nepochopil nikdo nic, ovšem i tak si dobře popovídali. Partu čekala super noc, čtyři ožralí puberťáci v jednom stanu pro dva... Ráno jsme už na nic nečekali, naložil Papeže do papa–autobusu a vyrazili směr domů. Na památku nám zbyly jen Papežovy přetržený vazy, asi dvě stě fotek, z nichž jedna jediná zachycuje trik na skateboardu, a nakonec ponaučení, že až zas příště někam pojedeme, dobře si rozmyslíme, jestli půjde o výlet skejtovej nebo nějakej jinej.
Na místo jsme dorazili něco málo po sedmý hodině, a tak jsme neváhali s rozložením našich dvou stanů a těšili se, jak si chvilku dáchnem. Nakonec se jeden stan ukázal bejt totálně plesnivej, a to pochopitelně ten můj. Byl jsem tedy uveden do hypnózy, aby se zjistilo, jak k tomu došlo. Vrátil jsem se v ní do doby před svým narozením, kdy jsem byl jen leskem ve voku svýho roztouženýho tatínka, a zjistil jsem, že po svatební
Tentokrát jsme dali slovo opět mladší generaci. Hormona jsme poznali před lety, kdy se dostavěly Strašnice. To mohl mít tak jedenáct let, ale už mutoval, takže byla sranda ho poslouchat, i když zrovna neřikal nic vtipnýho. Teď už do svýho hlasu konečně dorost, ale vtipy z něj padaj furt, tak jsme mu zadali taky něco napsat. Kdo Hormona nezná, ten se s ním teď seznámí, a nebo si může jít stoupnout do Strašnic a čekat, až kolem něj prolítne blonďatá, kudrnatá (vlastně teď rastafratá) kometa na skejtu.
036
R I C K Mc C R A N K WEARS THE DICTATOR |
A MINI MOBILE RECORDER STRAPPED TO YOUR WRIST. CAPTURE AND
MORE AT
NIXONNOW.COM
PLAYBACK UP TO 3.5 MINUTES FOR A CUSTOM CHIME OR ALARM. THIS WATCH WILL LEAVE YOU WITH PLENTY TO TALK ABOUT.
PREMIUM ACCESSORIES
WWW.STIGMA.CZ | INFO@STIGMA.CZ | 377.455.925
Na Hintertux to z Čech není daleko, navíc má výborný park, a proto není divu, že se první letošní snb chtivé výpravy zaměřily právě na něj. Po celý měsíc říjen nebylo víkendu a mnohdy ani týdne, aby na Hintru nejezdil někdo z Česka.
01
01
richard skandera /g/ cab 5 tailgrab
text: Ondra Nebyltamsváma, foto: Aleš Foff
041
ZÁJOVA JEZDECKÁ PŘÍPRAVA V Boardu číslo 77 jste si mohli přečíst report z loňské výpravy na Hintr s partou Honza Zajíc, Ondra Bauer, Jája Čechová a Richard Skandera. Ani letos tyhle rideři nezaháleli a vyrazili rovnou na otvíračku. Abychom si
ale pořád nepovídali o tom samém, rozhodli jsme pro naše mazáky připravit takovou malou změnu. Zeptali jsme se jich na očekávání a předpoklady o tom, co a jak asi bude. Jak se jejich plány, představy či odhady vyplnily, si povíme na následujících stránkách.
Zája má letos našlápnuto a jak nám řekl, nehodlá v Nitro International týmu zůstat nijak pozadu. Zaměřili jsme se proto na jeho jezdeckou přípravu. Když jsme se zeptali, co od otvíračky na Hintru čeká, řekl celkem bez rozmyslu, že se musí rozjezdit: „Já totiž teď dva
02 03
honza zajíc /g/ bs 5 mute richard se rozcvičuje
měsíce nejezdil. Potřebuju se rozmakat a připravit na sezónu.“ Rozjezdit se koneckonců potřebujeme všichni, ale jenom ti, co to myslí opravdu vážně, už jsou dávno v parcích. Zajímalo nás, jestli Zája plánuje se na něco zaměřit. „Rozhodně se chci připravit všeobecně, ale na Hintru jsou jenom skoky a cornery, takže se zaměřim na ně. Hlavně budu rotovat. Chci tam odjet všechny devítky a pak budu spokojenej. Co se jibů týče, tak jich tam něco málo je, ale to vůbec nebudu řešit. Skoky, skoky a zase jenom skoky. Raily si užiju v Rejdicích a blátivejch Čechách ažaž. Chci odjet to, co jsem odjel před dvěma měsíci, prostě oprášit starou výzbroj.“ Plán pro Záju tak byl jasný. Není žádným tajemstvím, že snowboardisti velmi holdují i skejtu. Mnohdy si tak „kolečka“ najdou cestu i do zimních resortů a skejtový chtíč se naplní v nedalekém skateparku nebo aspoň na parkáči. Skejt je taky významným sekundantem jezdcovým v temných chvílích nevyzpytatelného horského počasí. Takže otázka na Záju byla jasná, bude si brát skejta s sebou? „Ne. Jezdil jsem na něm půlku léta, a když jsem naposledy pořádal skejtový závody, tak jsem si den před nima udělal výron. Pro mě je před skejtem přednější snoubič, takže to nebudu drásat. Skejt je na tohle bohužel hodně nebezpečnej. Už dlouho jsem si výron neudělal a letos to přišlo... Naštěstí teď už je to v pohodě. Když jsme byli minulej víkend jezdit, tak to ani nebolelo, bylo to v cajku.“ Zája nám taky prozradil svůj letošní jezdecký cíl. „Chci udělat všechny devítistovky, ale hlavně mít na videu natočenou a na sekačce nafocenou fs 1080! Každopádně to chci mít na svým novým profilovým videu, aby to byl pořádnej nářez. Chci tam prostě mít nějaký stajly, freeridy, jiby, největší zabijárny.“ Může se stát, že bude výjimečně dobrý sníh, park, nálada a pak... no mohla by ta tisícovka padnout, třeba už teď na Hintru? „Ne. To bude potřebovat pořádně se rozjezdit. Prostě rozmakat to a pak jí v sezóně zkoušet. Jako já už jsem jí jednou v Rejdicích dal, ale nikdo tam nebyl a byla to jenom taková pohodička, že jsem si jezdil pro sebe. Měl jsem totiž třicet až čtyřicet centimetrů prašanu na dopadu a čerstvě urolbovanej odraz jenom pro sebe.“ Je určitě chvályhodné vidět, že úspěch s international týmem Záju motivuje k výkonům a ne ke šlofíku na vavřínech. Jeho odhodlání nepolevilo ani při představě plné sjezdovky. Zeptali jsme se totiž, jak si Zája svůj první opening Hintru asi tak představuje. „Já si myslim, že to bude přelidněný, všude budou samý pros, všichni tam budou hrozně rotovat a bude to šílenej maglajs. Tak to vidim.“ Mohla by se opakovat situace z Nitro weeku, kdy Zája musel vstávat brzy ráno, aby si vůbec zajezdil? „Ranního vstávání se nebojim, ale připouštím, že by se to mohlo stát. A že by mě to mohlo i srát.“ Když se Zája vrátil, byl z Hintru nadšený: „Jezdilo se mi úplně super! Všude bylo kýčové ažuro a my jsme se mohli krásně vozit po sjezdovkách. První den jsem byl doslova přeplněn energií a chutí do ježdění. To se ale bohužel další dny rapidně změnilo spíše k nechuti, jelikož každým dnem přibýval tucet zmožených a unavených svalů.“ Jo jo, začátky sezóny bývají vždycky krušné. Jak ale ježdění probíhalo? Skončilo to jenom u rozehřívačky, nebo Zája nakonec trochu popustil uzdu jezdectví? „Začal jsem rovnými airy, pokračoval třišedinama a skončil u fs devět. S tou 1080 to vidím bledě, nikde zatím není skok takových rozměrů, abych se do tohohle triku pouštěl. Počkám si na prašánek.“ Zájovi neušly ani letecký výstřelky zahraničních bratří ve zbrani, takže když jsme se zeptali na úroveň ostatních jezdců, nešetřil chválou. „Za celou dobu strávenou v parku jsem viděl opravdu veliké
02
množství triků. Co kus, to originál. Marko Grilc zabíjel nejlepším stylem, bratři Kröllové rotovali jak urvaný ze řetězu a další slovinský bratr Mateus Petek dopadal s rukama v kapsách. Radost pohledět.“ Obava z velkého množství lidí byla nakonec na místě. „Na Hintru je v této
době asi nejlepší park, takže to podle toho i vypadá. Lidí tam bylo víc než dost.“ A co bylo naproti tomu nejlepší? „Prašan, setkání s přáteli, impulz do ježdění a do života. Neměl jsem žádný extra očekávání, a o to příjemnější pak byla realita.“
03
SNOWPARK PODLE ONDRY Ondra Bauer patří k těm, co už jsou na Hintru skoro jako doma. Pokolikáté vlastně jel, si ani pořádně nemohl vzpomenout, tak jsme to nechali na kulaté desítce. Zajímalo nás, co Ondra od víkendu na Hintru
očekává a jestli má nějaké plány. „Snažim se většinou nic neočekávat, vždycky vidím, jak mi to zrovna v tu chvíli jde a přizpůsobím se. Nechci to zase nijak mega hrotit, protože je prostě úplnej začátek zimy a nejsem rozježděnej. Ale chtěl bych skočit všechny pět šťoury
043
04
na všechny strany a taky nějaký sedmičky.“ Ondra dokonce týden před oficiální otvíračkou park na pár hodin vyzkoušel, a tak měl docela dobrou představu, jak to celé asi bude vypadat. Nejen proto jsme si ho do článku vybrali jako znalce na park a očekávanou kvalitu jezdeckých podmínek na Hintru všeobecně. „Největší výhoda je, že v parku bude dlouho světlo,“ začal Ondra možná tím nejpodstatnějším – fotkami. „O dva měsíce později už je tam slunce třeba jenom do jedenácti, ale teďka tak do dvou.“ Vzpomněl tak na problém, který potkal loňskou výpravu. Pro své umístění byl park každý den vcelku brzy zahalen stínem protějšího horského štítu. Veškeré focení se tím ztěžovalo nebo bylo dokonce nemožné. „Tenkrát jsme jeli první lanovkou a na focení pak byla nějaká hodina a půl, maximálně dvě. Prostě jen taktak, aby se něco nafotilo. Takže teď to bude určitě lepší.“ Horské počasí je kapitola sama pro sebe a právě jeho nepřízeň Ondru
04
ondra bauer /r/ fs 5 melon
předešlý týden vyšupala z Hintru. S tím asi člověk ještě nějakou dobu nic neudělá, ale když je třeba mokrý sníh, tak můžete sáhnout po nějakém nepromokavějším oblečení. Zajímalo nás, jestli s tím při balení zavazadla počítá i Ondra. „Teďka je to tak, že ještě nemám nový věci, takže spíš doježďuju prkna a tak. Nijak výrazně mě to neovlivní. Prostě beru to, co mám. Třeba vodu vůbec neřeším. Teď na začátku října ještě nejsou nový věci a člověk má ty ošoupaný starý, takže beru bundu a jsem ready.“ Jak je park postavený Ondra viděl, ale přeci jen, šejpři mají ještě týden a konečně, půjde o otvíračku, ne? Změní se ještě něco? „Možná, že něco vymyslej, ale teď jak jsme tam byli, tak už to bylo docela dobrý. Skoky super, ten corner taky a zábradlí takový normální. Akorát rampa byla mizerná. Myslim si, že na otvíračku třeba ještě něco přidaj. Na druhou stranu už tam není moc prostoru. Jediný, co tam můžou dát, je možná pár nějakejch zábradlí a víc vychytat tu rampu, ale myslim si, že na těch skokách nic lepšího neudělaj.“ Na jakou překážku se tedy nejvíc těší? „Asi ty skoky. Jsou skvěle
044
postavený. Dva parádní skoky za sebou a mají dlouhý a prudký dopady. Skoro ideální. Jedu tam hlavně kvůli skákání.“ To všechno jsme se od Ondry dozvěděli před odjezdem a tohle nám pověděl, když se vrátil: „Počasí bylo pěkný. Ze čtyř dnů, co jsme tam byli, šlo tři dny jezdit úplně v pohodě a jen jednou v parku seděl mrak, ale i tak bylo hezky. Prostě počasí dobrý. Sníh byl super, takovej ten zimní. Už to prostě smrdělo zimou, nebylo to žádný bláto. Dopady byly příjemný až na poslední den. Místo aby to šejpli ráno, šejpli to ještě v noci a ono to zmrzlo. Takže kromě posledního dne ty bylo super.“ Čímž se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu, neboli k parku. Takže? „Park byl v podstatě stejnej jako vždycky, na otvíračku se nic nezměnilo. Byly tam dvě lajny skoků, jedna s dvěma malýma a druhá dvěma velkýma. Velký skoky měly možná moc velkej rádius. Na konci byl trochu zlom, takže to rozhazovalo, ale pořád se to dalo. Jinak byly parádní. Dobře se skákalo na malejch
SPi (flash/silver)
SHOPS: BEE BOB/LANŠKROUN, COAL BOX/TRUTNOV, CROMPEL/PARDUBICE, DEEP/KLADNO, ESCAPE/HRADEC KRÁLOVÉ/PARDUBICE, FROPLE/HRADEC KRÁLOVÉ, HORSEFEATHERS/BRNO/PLZEŇ, MAHONY/LIBEREC, PIPE/KARLOVY VARY, SANTI/HAVÍŘOV, SHOCK/OLOMOUC, SNOWBOARDEL/PRAHA, SUBFORM/BRNO/UHERSKÉ HRADIŠTĚ/ZLÍN/ZNOJMO, SURFSPORT/ČESKÉ BUDĚJOVICE, SWIS/ÚSTÍ NAD LABEM, TEMPLE/ČESKÉ BUDĚJOVICE/PŘÍBRAM/STRAKONICE
DISTRIBUTOR: WWW.MCSUP.CZ
05 06 07 05
richard skandera /g/ cab 3 indy panoramátko hintru honza zajíc /g/ cab 5 melon
a ledovce takřka po celém světě tají jak zmrzlina na jazyku. Jak si ledovcového boje všiml Ondra? „Oteplování je tam určitě znát, ten ledovec ubejvá fakt rychle. Dojezdová sjezdovka do mezistanice, která fungovala v létě, je teď úplně v prdeli. Na ledovci je hrozně moc trhlin a celý masiv mizí. Jestli to takhle půjde dál, tak za pár let asi bude úplně pryč. Každej rok je to vidět. Parku se to netýká, ten je hrozně vysoko, ale samotnýho ježdění a zatáček jo. Sjezdovka, která byla v létě normálně sjízdná, už asi brzo vůbec nebude.“ Hrozba teplotních změn by pro nás všechny nakonec mohla dopadnout dost blbě, co? Ondra si jinak splnil své malé přání skočit všechny 540 a dokonce to vytáhl i na fs 7 nosegrab. Nakonec jsme ho poprosili o shrnutí: „Parádní ježdění na začátku zimy, supr rozježdění a těšim se, až tam zase pojedem. Byl jsem i na Kaunertalu, ale ty skoky na Hintru jsou mnohem lepší. V tuhle chvíli je Hintr na skákání možná úplně nejlepší varianta, kam si od nás jet zajezdit.“
JÁJA O HOLKÁCH
i na velkejch. Na druhou stranu rampa nestála za nic a corner byl dobrej, velkej, ale zase na něj byl hrozně krátkej rozjezd, čili malá rychlost. I když jsi jel rovně, tak to nestačilo. Nejvíc lidí proto bylo na těch lajnách skoků. Nebylo jich ale nijak moc, většinou se čekalo jenom tak kolem dvou, tří minut, takže nic hroznýho. Co se šejpování všeobecně týče, tak poté, co tam
skončily kempy, tak na to dost kašlali. V podstatě to jenom jakžtakž udržovali, ale nebylo to nic moc. Tak jak to vypadá teď, už to stojí asi dva roky. O park se starají pravidelně a co jsem si všiml, tak každej den tam ty skoky někdo ráno a večer šejpuje. Takhle když to zůstane, tak to bude dobrý.“ Nejen Hintertux zasáhlo globální „ohomosexuálňování“
Hintertux je velkým lákadlem nejen pro Čechy, a tak nás zajímalo, kdo by asi tak mohl přijet. V podstatě se celá parta shodla na tom, že lze jen těžko hádat. Účast lokálů z Dachsteinu a Mayerhofenu byla nadmíru pravděpodobná, ale stejně tak se mohli objevit profíci. Jája Čechová, jedna z nejznámějších dívek českého snowboardingu, s radostí souhlasila s reportem o účasti holek. Ani jí se však nevyhnulo krátké vyzpovídání před odjezdem. Také ona má za sebou něco přes desítku „Hintrtripů“, ale zatím nebyla na žádné jeho otvíračce. Zaměřili jsme se na holky a jako první nás zajímalo, jestli z Česka jede na otvíračku ještě nějaká, o které Jája ví. „Konkrétně na tuhle by měl jet BSS tým, takže asi Martinka Němcová a nevím, jestli je tam ještě někdo.“ Slovensko, ani zbytek dívčího světa už si Jája netroufla hádat. „To pro mně bude překvapení. Ale určitě by někdo přijet mohl, ono se teď nikde jinde jezdit nedá.“ Koho z holek by si Jája ideálně přála v parku potkat? „Anne Flore nebo Natashu Zurek. Ty jezděj fakt hustě, chtěla bych to vidět.“ Asi by se našla spousta holek, kterým by chyběla kámoška v partě kluků. Ať už kvůli ježdění, nebo i kvůli věcem okolo. Zajímalo nás proto, jestli se Jája třeba pokusí s nějakýma holkama seznámit. „Když jsem byla na Hintru dřív, tak jsem jezdila normálně s klukama a jako jediná holka jsem tam skákala na skokách. Mně nebaví jezdit samotnou. Kdyby tam byly holky, se kterejma bych mohla jezdit a učit se nový věci, tak bychom jezdily spolu. Ale že bych dávala dohromady nějakou holčičí bandu... no to nevim, já bych asi nevěděla, jak se s nima seznámit.“ S tím Jája odjela a po návratu nám v krátkosti popsala,
06
046
07
jak to nakonec bylo. Holek prý moc nepřijelo, ale mezi tím málem byla Báša, se kterou pak Jája park pěkně prozkoušela. „Jezdila jsem s Bášou a bylo to parádní. Dávali jsme skočky, zkoušely nějaké rotácie i rejlíky...“ Zajímalo nás, jak by Jája zhodnotila kvalitu ježdění holek, co měla možnost zahlédnout. „Bylo vidět, že se po létě taky dostávají do kondice. Nikdo nic nehrotil,
08
byla to spíš pohoda. Menší skočky, žádný stres. Co se triků týče, byla to spíš klasika jako fs pět a tři šestky. Do pohody...“ Takže proběhla nakonec otvíračka podle Jájina „plánu“? „Představovala jsem si tam mrťě lidí a to se taky vyplnilo. Byli to ale spíš lyžaři, který trénujou na tý samý sjezdovce, kde je park, a pak s náma stojej mega fronty. Jinak park byl luxusní. Měl skvělý a bezpečný skoky s dlouhejma dopadama a série mini skoků na blbnutí. Rampu taky šejpli. Sice byla malá, ale na začátek ježdění úplně stačila. Nejlepší byl asi ten pocit bejt po dlouhý době na horách s fajn lidma a sluníčkem. To mě nabilo energií a chutí do snowboardingu.“
OPENING A RIČI Riči nám co do počtu absolvovaných Hintertripů nahlásil číslo nejvyšší - třicítku u nás trumfne asi málokdo. O kvalitě resortu jistě svědčí i fakt, že v době uzávěrky časopisu už měl Riči za sebou Hintrů asi šest
08 09
a to u nás nepadla ještě ani vločka! Park byl dobrý a ježdění taky, to už nám pověděli ostatní, ale jak to tedy bylo s tím openingem? Jak to, že se nikdo z party Hinter openingu předtím neúčastnil? „Ona tam ta zahajovačka podle mě nikdy nebyla, aspoň o ní nevím. Nikdy jsem o klasické otvíračce jako je Kaunertal Opening neslyšel. Dva roky na Hintru park vůbec nebyl, vloni už byl na vzestupu a teď tam mají celoročně kvalitní snowpark. Tak možná proto.“ Jiných otvíraček už má ale Riči za sebou celou řadu a s organizováním má také dobré zkušenosti. Takže jak to bylo s dojmy z otvíračky před a po ní? „Než jsme odjeli, tak jsem koukal do programu a z něj to vypadalo, že se bude spíš skákat, fotit a natáčet. Žádný závody, akorát premiéra videa.“ To nezní nijak výjimečně, ale v redakci jsme neházeli prkno do žita s očekáváním, že opening bude přeci jen velká akce. Tak nás napadlo, do jaké míry Riči sbírá organizační inspiraci pro Jib Masters na velkých zahraničních akcích jako například tato. Kdyby na ledovec organizátoři přišli s nějakým dobrým nápadem, zvažoval by o jeho použití v JM? „Když tam bude něco zajímavýho, tak určitě, ale přeci jenom otvíračka parku a jibovej závod je něco jinýho. Ale pokud budou mít něco zajímavě postavenýho, určitě se nechám inspirovat.“ Jak ale víme, nakonec se toho moc nedělo a dokonce ani účast nebyla úplně standardní. „Abych řekl pravdu, tak jsem čekal otvíračku v podobě velkého počtu lidí a test center. Očekávání se nekonalo a skoro nikdo tam nebyl, takže to bylo spíš o photossesion a volném ježdění v dobře upraveném parku.“ Je trochu zvláštní, že když už se opening koná, tak kolem něho není větší haló a při něm už teprve ne. Skoro jakoby měla celá akce být spíše oficialitou, takovým pomyslným „už sem můžete jezdit“. „Nevím přesně, jak to organizátoři mysleli, ale asi se opravdu jednalo o oznámení, že park je otevřen pro podzimní nájezdy freestylových snb nadšenců. Je to asi dané tím, že tenhle park jakoby nemá tendence dělat velký akce, ale spíš jim jde o to, aby tam snowboardisti jezdili stále.“ Takže otázka, zda-li se Ričiho odhad krom již zmíněného splnil, na sebe nenechala dlouho čekat. „Proběhlo to zhruba jak jsem očekával... Dobrej park, hezký počasí, žádný stres. Překvapení bylo snad jen v tom, že na openingu skoro nikdo nebyl, a v osobě Aleše Foffa, který fotil sekačky na film, což jsem se dozvěděl až poslední den.“
048
09
ondra bauer protahuje svaly před ježděním honza zajíc /g/ bs 7 mute
SHOPS: 720/TÁBOR, COAL BOX/TRUTNOV, CROMPEL/PARDUBICE, DEEP/KLADNO, ESCAPE/HRADEC KRÁLOVÉ/PARDUBICE, FUN B/TACHOV, KOULE/CHOMUTOV, MAHONY/LIBEREC, SHOCK/OLOMOUC, SNOWBOARDEL/PRAHA, SURFSPORT/ČESKÉ BUDĚJOVICE, SWIS/ÚSTÍ NAD LABEM
PODPIS...................
TOMAS KRAUS / CESKA REPUBLIKA / NIKE ALL CONDITIONS GEAR TEAM / JEZDi: NORTHWAY PEAK SHELL JACKET & TROOPER V PANT & ACG PRINT BEANIE / PODPIS: MUTE GRAB /
....................
dyž k a , e krv o aň d t j s u v t j k e „Sk sekáš, ta ž vrátit“ se rozmžitě to bě a oka text: R
adek,
foto: K
iva
Dneska je v televizi fotbal, ale děláme rozhovor, takže to propásnem. Bude ti to chybět? Tak to vůbec ne, tuhle hru bych klidně zrušil. Možná by to ale některejm lidem bylo líto, někdo tomu fandění dává všechno a jet někam do ciziny na zápas je pro něj vrchol života. Mě fotbal táhne asi tolik jako pánskej striptýz...
He, he, pohled na nahý chlapy už vyžaduje odvahu. Jak jsi dneska strávil den? Dneska jsem měl od rána od osmi přednášku, ale blbě jsem si nařídil budík a zaspal jsem. Jako šel bych tam i pozdě, ale máme na to takovýho starýho profesora
a on tě tam po začátku už nepustí. Navíc jsem si potřeboval doma zařídit pár věcí, a tak jsem šel až od jedný. Ve tři byl ve škole konec, jel jsem domů, pak jsem šel s bráchou na véču a teď zevluju u počítače.
Jaká je škola? Výborná. Jsem tam sice zatím teprve půl semestru, ale můžu to už srovnat s Masarykovou univerzitou, na kterou jsem chodil předtím. Tam to bylo o hodně ostřejší, náročný a nedalo se při tom nic stíhat. Nevydržel jsem tam proto víc než půl roku. Tady je to větší pohodička, třeba matika je zatím jako na střední. Předměty se probíraj hodně na příkladech z praxe, žádný složitý a nepochopitelný teorie.
Prozradíme čtenářům, že ta vejška, na kterou teď chodíš, je lesnicko-zemědělská univerzita. To z tebe bude myslivec? He, he, ten název fakt svádí k tomu si myslet, že až vylezu, budu mít zelenej mundúr a jezdit v traktoru. Ten můj obor je o ekonomice a počítačích, budu moct programovat a kombinovat to třeba s ekonomickým poradenstvím, myslím si, že je to pro život hodně praktický a práci si asi v pohodě seženu. Počítače jsou v dnešní době hodně žádaný.
Já už jsem nějakej třetí tejden nastydlej, asi ptačí chřipka. Máte to teď v Brně taky? Taky jsem byl teďka trochu nemocnej, ale kdyby to byla ptačí chřipka, tak už se z toho nikdo nevyhrabem. Myslim si, že tahle nemoc je takovej strašák. Někde jsem četl, že se toho většina národa bojí... Já třeba ne, pro mě je to taková vzdálená hrozba. V současné době ten virus ještě ani nezmutoval, aby se mohl přenášet z člověka na člověka a možná se to ani nikdy nestane. Je zbytečný se bát teď, až to přijde, tak se uvidí!
Podzim na krku, asi už máš se skejtem na pár měsíců konec? Každej rok přichází tohle blbý období, kdy je všechno furt vlhký, v pět tma, hrozná kosa a nedá se skejtovat. Se školou to taky nejde moc nakombinovat, když končíš ve čtyři, už si nezajezdíš. Naštěstí mám pár dnů v týdnu kolem poledne volno a můžu si jít zaskejtovat. V zimě se vždycky udělá na chvíli hezky, že se jezdit dá, a zbytek času budu trávit někde pod střechou na příšerným povrchu, kde vodvaříš desku za dva dny.
Už ti ale neni patnáct, takže stejně asi nejezdíš každej den? Jo, tohle už si nemůžu teďka dovolit, v patnácti jsem třeba skejtoval devět hodin denně. Ovšem tenkrát se
01
ss fs boardslide shove-it out „na zdi“
053
taky dělaly jiný triky, teďka už to víc bolí, i když zrovna nepadáš. Přece jenom mám problémy s kotníkama a se zádama, takže tři hodiny vydržím jezdit, ale čtvrtou už nemůžu. Když se dostanu do nějakýho varu, třeba na závodech, tak jezdím i pět hodin, to jo, ale druhej, třetí den nemůžu skejtovat vůbec. V současnosti teda jezdim tak třikrát v týdnu, pak jsem tomu schopnej dát každej z těch dní maximum.
Ty zranění tě asi dost trápí, co? Musím zaklepat, že letos jsem nic zas tak velkýho neměl. Minulou sezónu to ale bylo špatný, byl jsem z toho už tak psychicky na dně, že jsem si spočítal, kolik dnů jsem za rok odjezdil. Výsledek byl pod devadesát... to jsou nějaký chudý tři měsíce. Zbytek mezi tím jsem různě strávil doma s kotníkem v sádře nebo zlomeným palcem a podobnýma nesmyslama. Doktor mi kvůli tomu palci zakázal asi na jedenáct tejdnů jezdit, ale já to musel porušit, protože venku bylo vedro, všichni se učili nový triky a to se prostě nedalo jen tak sedět doma. Jinak ty kotníky jsem si udělal každej aspoň dvakrát, přičemž jeden čerstvě po operaci, kdy mi z něj vytáhli docela zajímavý kostní útvary. Prostě byl to propadák a pocítili to i sponzoři. Naštěstí jsme se spolu dohodli bez problémů na další spolupráci, takže jim patří dík za podporu a pochopení.
Jezdíš už od patnácti... Když jsem začínal, jezdil jsem na nějaké třísce od kámoše u nás ve skateparku v Bystrci, kterej je z kopce a ještě pro bruslaře. Byla tam banda nějakých neznámých kluků, skákali na obrubníky a ti lepší jezdili po hranách a vymýšleli pro mě tehdy úplně nepochopitelný triky. Já se houpal v rampě, protože kámoš ze třídy to dělal taky a byl toho názoru, že to je jedinej pravej skateboarding. A protože jsme se ze začátku o ten jeho skejt dělili, neměl jsem moc možnost mu oponovat. To mi vydrželo půl roku, pak jsem se začal učit ollie, pořád pozoroval ty kluky a nechápal, co dělají za věci. Takže jsem vždycky vysledoval nějakej trik a teprve po nějaký době ho začal sám zkoušet, což mě trochu zbrzdilo. Nenapadlo mě, že bych se vlastně každej den mohl něco novýho naučit. Bral jsem to jako že jezdím sem tam a o tom to je. Nejvíc mě bavilo s tím mým kámošem jezdit takovou dlouhou trasu z kopce celou městskou částí. Bylo to tak na půl hodiny a dávali jsme to třeba třikrát, čtyřikrát denně. Největší progres tehdy měl Dobeš a Minol, to byli v tý době takoví tahouni a víceméně moje vzory, já uměl sotva ollie a oni už třeba bs ollie přes dvě palety na sobě nebo flipa a tak. Po dvou letech jsem trochu pochytil, jak se jezdí, na čem se jezdí, koupil jsem si Zorlac minilogo za 1.690 korun bez gripu, což byla nejlevnější deska na trhu, a začal jsem se víc učit triky. Asi rok na to už jsem ten roller park „přerostl“ a začal jezdit ve skateparku v Bohunicích.
Minilogo za sedmnáct set, to je nic moc. Jak to šlo dál? Víc jsem se pak dal dohromady s Minolem, protože bydlí kousek ode mně. Občas jsme spolu zašli skejtovat,
054
ale Minol byl furt o několik tříd dál než já. Díky tomu jsem se od něj zase mohl něco naučit. Někdy kolem čtvrtýho roku mýho ježdění proběhla změna, získal jsem první sponzoring od kámoše, co měl firmu na oblečení a dovážel věci ze Španělska. Víc jsem začal jezdit po handrailech. Hodně šťastnej jsem byl, když se mi podařilo dát zábradlí z desíti, ale flipy u mě furt ještě zaostávaly. Zaměřoval jsem se na grindy a spíš, než abych hrotil techniku, jsem překonával sám sebe v extrémech. V té době nám spravili park v Bohunicích a dodělali rovnou trubku na funboxu, na který jsem se fakt vyřádil, ale na dlouho tak zůstal na stejný úrovni ježdění, což jsem si uvědomil až o hodně později. Dneska to celý vidím trochu jinak. Tehdy jsem si to užil po svým, ale vím, že kdybych to bral víc jako učení s cílem něčeho dosáhnout, mohl jsem dneska být na trochu jiným levelu.
A to už jsme dojeli skoro až do současnosti... Před dvěma lety jsem dostal sponzoring od Nuggetu. Nebyl jen tak pro nic za nic. Ten kámoš, co mi dával nějaký oblečení, se u nich o mě jednou zmínil, oni se mrknuli na nějaký záběry a na starej rozhovor a slovo dalo slovo. Cítil jsem, že ta konkurence týmových jezdců je dost silná a nevěděl jsem, jestli se mnou budou spokojení, ale na prvním focení jsem předvedl switch boardslide z desíti na čtvrtej a ukázalo se, že spokojení jsou. To switch mě fakt chytlo, začal jsem všechno dělat obráceně a do toho pilovat techniku. Docela mi to šlo, ale objevil jsem u sebe takovej problém, kterej má nejspíš spousta lidí. Třeba jeden týden jsem dával úplně všechno, a než jsem to stačil natočit, tak jsem polovinu triků zapomněl a trvalo i půl roku, než jsem se je znovu naučil. A to nepřeháním. Možná se na tom podepsal ten můj trochu neprogresivní styl ježdění. V současnosti jsem přestal tak dráždit skatepark, kousek za barákem nám udělali basketovej plácek s nádherným novým asfaltem a tam piluju ty základní flipy a sérky, co mi vždycky chyběly. Celkem se do těch flipů dostávám a kombinuju je občas grindama.
Už jsi měl někdy rozhovor v Boardu? Jo, někdy před třema rokama. Svojí první fotku v časáku jsem měl ještě o rok dřív, kdy přijel Hofik fotit s Dobešem, já se k tomu připlet a nafotil dvě věci.
Ovlivnilo to nějak tvojí kariéru? Je jasný, že jakmile se někde objevíš, tak se zvětšuje pravděpodobnost, že si tě všimnou nějaký sponzoři a máš šanci se dostat někam dál. Pro mě ten rozhovor neměl nějakej přímej vliv, sponzoring jsem měl od toho kámoše a ten byl samozřejmě spokojenej, ale nic novýho to nepřineslo. Ne že bych býval čekal opak, ale dneska si uvědomuju, že jsem si tím mohl pomoct kousek dál.
Jsi z Brna, je to skejtový plus nebo mínus? Ty brďo, doufám, že mi Brňáci nevyškrábou oči. Brno jako město mám hrozně rád, nechci se odsud stěhovat. Je to tu tak akorát velký, já žiju na kraji, kolem jsou lesy, klídek, žádná velká doprava. Do centra se dostanu za pětadvacet minut, neni to tam špinavý a nejsou tam takový ty zanedbaný zákoutí jako ve větších městech... Skejtový podmínky jsou tu ale dost mizerný. Když se koukneš po Moravě, po Čechách, kdejaký malý město má spousty výborných spotů na streetu. V Brně třeba nejsou žádný zídky. Nějakou možná při celodenním hledání najdeš, ale jako spot je nemožná. Bylo sice něco na Veterině, ale po instalaci kamerovýho systému se tam neohřeješ ani pět sekund a už na tebe naběhne chlap v černým a strčí ti obušek do prdele. Jedinej použitelnej skatepark máme v Bohunicích, bohužel už je hodně zaostalej. Když v něm jezdíš, tak to vede ke
02
5-0 grind
nek (21) Martin Křivá rna, na pochází z B m u jezdí sed skateboard i st o sn let a v souča m te en d je stu omická oboru Ekon na informatika ické sn le vě lo d Men é a zemědělsk Brně. v tě zi er univ úspěchům K největším y patří jeho kariér první místo bezesporu Quiksilver na letošním mouci cupu v Olo tví nebo vítězs čním na každoro Nugget brněnském k lepších cupu, zbyte kolem umístění je ta na ČSP. pátého mís onzorují Martina sp thing, Nugget clo twear Sykum foo ateboards. a Nomad sk
03
suicidal ollie
už řekl, tolik nejezdím a radši zkouším objíždět různý brněnský skejt místa, jako je ten Komárov, a nebo prostě jen nějakej pěknej hladkej plac. Každej den někde jinde. Tuhle sezónu jsem díky Sykum a Nomádu objel spoustu parků po celý republice, protože jsme s týmem jezdili na dema. Poznal jsem různý města a parky, kde je to lepší než v Brně, zabralo mi to v kombinaci s pohárem vlastně každej víkend, takže co týden jsem jezdil někde úplně jinde. Beru to jako obrovský plus, protože na demu byla skoro vždycky skvělá atmosféra a vyhecovala mě k novým trikům. Fakt mě to bavilo a klidně bych na ně jezdil každej den. Někdy se ale vyskytly i problémy, protože lokální organizátoři se na to občas vyflákli, my to po příjezdu do parku za pět dvanáct museli řešit a z dema bylo prd. Takže sponzor se rozhod, že do toho příští rok nepude, což je škoda. V plánu má ale něco jinýho a bude to lepší než demo.
Máš vůbec ještě nějakej volnej čas? Přes léto jsem fakt skoro žádný volno neměl, a pokud jo, tak jsem ho trávil se svojí holkou, která není z Brna, takže dojížděčka a to zabere taky dost času. Výhodu to mělo v tom, že u nich mají výbornej manuálovej spot u nákupního centra.
He, he, tak ty jedeš za roštěnkou a trávíš to učením manuálů... To ne, já jsem s ní byl normálně přes den a šel si zajezdit třeba až v osm večer, kdy už slunko tolik nepeklo. Ona sice to moje ježdění moc nebere, ale já skejtovat musím, je to hrozná droga. Teď ve školním roce mám čas víc skejtovat spíš přes týden, protože o víkendech jezdím za ní. No a kromě skejtu jako hobby třeba programuju u počítače nebo si něco čtu.
Focení tohodle rozhovoru se táhlo jak špagety, co?
strašné stagnaci, nevyvíjíš se, prostě nuda. Pak se ještě rýsuje takovej „postav si sám“ park v Komárově. Je tam veliká plocha a hodně nereálný železný překážky, ale místní tomu přidávají různý extrašpeky a dá se tam občas pojezdit. Největší problém Brna je najít parcelu, na které by se dalo něco postavit. Na tom tady všechny snahy končí. Pak vidíš, jak někde v menším městě postaví super park a jseš z toho úplně v depresích.
No... Bohužel to bylo na dlouho, až mě to zarazilo. Měl jsem takovej plán to udělat tak za dva dny, devět triků na devíti místech. Namlsal jsem se při focení rozhovoru do Boardlifu, kdy se mi to podařilo udělat za jeden den. Všechno se ale zkomplikovalo tím, že jsem chtěl obměnit místa i triky, takže to nebylo jen o tom tam přijít a udělat to, ale muselo se hodně vymýšlet. Stalo se mi taky, že jsem si něco naplánoval, ale nevrátil to, s čímž jsem vůbec nepočítal. Buď to bylo moc těžký, nebo mě začal bolet kotník a byl konec, takže se to táhlo. Nejvíc spokojenej jsem asi s tím crookedem z deseti na takový kulatině. Tenhle trik mám rád, dělám ho často, na jistotu a všude, ale tady mě to trošku trápilo. Ze začátku mi to sjíždělo do noseslidu nebo boardslidu, fakt mě překvapilo, že to zabralo víc než deset pokusů. Nebo jsem rád i za takovou jednu blbinu, nollie casper flip na Stalinovi. Vzhledem k tomu, jak já na tom s tou technikou jsem, mi to udělalo radost. Sranda bylo i olíčko na takový obrovský zdi. Vyškrábal jsem se až nahoru a přelezl zábradlí. Není to nic těžkýho, ale pod sebou máš díru asi patnáct metrů, a když uděláš to ollie, tak se ve vzduchu nemáš očima o co zachytit. Hodně ti to nabourá takovou přirozenou rovnováhu, bylo to zvláštní, skoro jako bych skákal z letadla. No, ta zídka taky nebyla moc široká, asi pětatřicet cenťáků, takže jsem se modlil, abych neudělal nějakou trapnou chybu a neskočil šipku dolu.
Jak to řešíš?
056
Do jinejch měst necestuju, je to sice zajímavej nápad, ale když máš odpoledne čas pouze na čtyři hodiny, tak je jasný, že nepojedeš skejtovat do Chrudimi, ale do toho svýho nemožnýho parku. Stejně tam, jak jsem
Zhodnoť úroveň skateboardingu u nás. Je pár lidí mojí věkové kategorie, kteří šli raketově nahoru a něčeho dosáhli, prostě Horvát, Vintr, Minol, to jsou zvučný jména i v Evropě. Hodně se prosazujou
Slováci, hlavně Leskoviansky, Zápražný a Molec, co ten třeba předvedl na letošním Mistrovství republiky nebo v Basileji, to byla paráda. Ovšem docela vidět je i hodně mladejch, kterým je třeba třináct, čtrnáct, jezdí dva, tři roky a dokážou dávat takovým stylem, kterej si třeba já už nikdy nevypiluju, a obtížnost jejich triků je rozhodně na úplně jiné úrovni, než jako když jsem já jezdil tak krátko. Skateboarding jde dopředu a lidi, co s tím teď začínají, mají výhodu, že se mají od koho a hlavně co učit. Když jsem se do toho pouštěl já, tak dělal Minol s Dobešem flip přes malej funbox a byl to největší death, co byl v Brně k vidění. Teď začneš ve třinácti,
hodně velký slevy od současných sponzorů a letos už dostávám desky zadarmo. Peníze jsem si vydělával různejma brigádama, třeba jsem makal v továrně na polystyrén nebo někde na stavbě. No a pak klasika jako narozky, takže litr od babičky, dva od našich a hurá nakupovat do skateshopu.
Jak jsi vynechal ten jeden rok školy po střední, tak jsi chodil na stálo někam do práce, že jo? Makal jsem u Jirky Fraňka ve skateshopu, kde to bylo sice za pár korun, ale měl jsem spoustu času, tak co už. Dost jsem si z toho i naspořil, prostě pohoda.
kteří teď o robotech píší. Sice už je tenhle pán dávno po smrti, ale v závěrečné části svýho života do své teorie zasvětil spousty mladých spisovatelů a oni pokračují v jeho myšlenkách. To Robouniversum je sedmidílná románová série napsaná právě partou těch jeho studentů. Vypráví o jednom týpkovi, kterej cestuje po galaxii. Výborně napsaný, poutavej děj, doporučuju.
Nejen že byl dneska fotbal, ale i losování Sportky. Schválně jestli někdo vyhrál těch 140 milionů. Co bys s nima dělal ty? Předpokládám, že to není zdaněný, takže bych čtvrtku odevzdal státu... Pokud bych tenhle čin ustál
04
vidíš u někoho flip do fs bluntslidu, takže si řekneš „tak dám bs flip, pak flip do front bora“, no a za půl roku už umíš flip do bluntu plus dva další hustý triky. Ty kroky dopředu jsou teď strašně obrovský, jde to nahoru.
Čím si vyděláváš na skateboarding? V těch úplnejch začátcích to spočívalo na mých rodičích, za což jim děkuju. Naštěstí mi tenkrát vydržel skejt na půl roku, takže to nebyla taková zátěž. Nepotřeboval jsem taky nic extra, když jsem zlomil, tak se to podložilo starým skejtem, smontovalo k sobě a jezdilo se dál. Časem spotřeba začla růst, naši byli čím dál míň spokojený, ale tou dobou jsem už získal slevy od mýho kámoše. Pak jsem začal dostávat docela
Problém skateshopu je v tom, že do druhýho patra celkem nóbl obchodního centra „Dům pánů z Lipé“ jen tak nezabloudí moc skaterů. Díky tomu jsem docela prohloubil svojí zálibu ve čtení, přečetl jsem skoro všechny knížky, který máme doma. Nejvíc mě baví fantasy, kde se ocitáš v úplně jiným světě a hlavní prioritou je mít zbraň, která tě musí držet při životě. A nebo naopak sci-fi, kde se to odehrává v budoucnosti a bojuješ proti robotům, kteří jsou o hodně chytřejší než ty. Jestli můžu něco doporučit, tak je to Robouniversum Isaaca Asimova. Tenhle chlápek mimo jiné vymyslel komplet svět robotů a vytvořil tři zákony robotiky. Tím vším se řídí všichni,
04
nollie casper flip na štvanici
05
crooked grind
a neoběsil bych se, tak bych se s těma pořád dobrejma sto melounama v ruce smířil. No jaký by byly moje možnosti? Do konce života bych nemusel pracovat, i kdybych utrácel, tak mi to musí stačit. Hned bych se teda vykašlal na některý povinnosti, jako je třeba studium, a věnoval bych se skejtu, kterej mě naplňuje ze všeho nejvíc. Ne že by mě studování nezajímalo, ale studovat se dá i ve třicíti, až nebudu moct jezdit. Kdyby mě při tom pak netlačil nedostatek peněz, nebyl
05
06
drop do banku na dominikánském náměstí
by to problém. Cestoval bych a dotáhnul to na skejtu o hodně dál, než můžu teďka při škole. V dnešní době si někteří lidi, jako třeba politici, žijou v luxusu a opájí se obrovskejma platama a na světě jsou přitom spousty dětí, který umírají hladem. Je to hroznej paradox, jak to na světě funguje, ale bylo to tak vždycky a asi vždycky bude. Já, kdybych měl peníze, tak bych si je nedokázal užít s vědomím, že můžu mít cokoliv a přitom jsou lidi, kterým by stačilo málo a mohli by žít. Dobrou čtvrtku bych věnoval na dobročinný účely. Jasně, teď se mi to mluví, ale vzdát se pětadvaceti milionů by asi nebyla sranda... stejně bych to udělal.
Charita je určitě záslužná, ale co takhle pomoc brněnskýmu skateboardingu? Tak s takhle velkejma penězma si můžeš dovolit utrousit pár milionků na park ve svým městě... Znamenalo by to asi tolik, že bych okamžitě oběhal úřady, koupil parcelu a postavil park. Nepřeháněl bych to s rozlohou, postavil bych něco příjemnýho. Rozdělil bych to na tři části, první takovou skejtparkovou s pyramidou, trubkou, rádiusy po stranách, pro představu menší odvar Štvanice, překážky na úrovni, ale nic přerostlýho. Druhá část by byla z betonu, bazény, schody, různý přechody, hodně členěný, hezky na transfery. Třetí část by byla úplně streetová, takovej park se stromama, květináčema, lavičkama a tak...
Když už jseš u toho rozdávání, blíží se Vánoce, jak je strávíš? Předpokládám, že Board nečtou malý děcka, co maj ještě představu, jak o půlnoci přijde nějakej hodnej děda a vysadí jim dárky pod stromeček. Já na to už nevěřim pěkně dlouho, a tak to pro mě nemá velký kouzlo. Dobrý je, že jsou o svátcích prázdniny, ale zase jak se blíží pololetí, musí se hrotit do školy, takže si ty Vánoce nemůžeš užít. Jediný, na co se těšim, je to, jak se budou rodině líbit dárky, který se jim chystám koupit.
No a pak přijde jaro, takže co na něj na skejtu chystáš? S klukama si vždycky na podzim řikáme, jak jsme to letos prozevlovali a dáváme si závazky, jak to tu příští sezónu rozjedem. Jak začneme od jara, jak do toho pudeme a jak to bude dobrý. No a na konci se zase sejdem a říkáme si, že jsme to prozevlovali, ale že tu příští sezónu to už vohulíme a budeme dobrý. Postupem času tímhle přístupem zjistíš, že ty předsevzetí nemaj smysl, protože se nikdy nesplní, třeba kvůli zranění. Samozřejmě si ale stejně řikám, že se budu snažit, že překonám strach a dám věci, kterých jsem se bál. Takže to mý velký předsevzetí je zajet
nějaký evropský závody a dostat se tam do finále, kde si mě možná všimne nějaká firma. Měl bych pak šanci víc cestovat a to je na skejtu to nejlepší. 60
Co je tvoje finálová meta ve skateboardingu, na kterou když si šáhneš, tak budeš naprosto spokojenej a budeš pak už jezdit jenom pro zábavu? Takovej můj cíl, ke kterýmu směřuju, se každej rok zvyšuje a zvyšuje, protože pořád rostou moje možnosti. Neni to nic určitýho, těžko říct, co už je dost. Takovou metu vlastně asi ani nemám. Jsou takový mezistupně, o který pořád usiluju, a jak jich dosáhnu, tak mířím zase výš. Skejt je úžasnej v tom, že se můžeš prostě pořád zlepšovat. Když máš vůli a když chceš, tak to stále můžeš zkoušet, protloukat se přes
neúspěchy a mířit vzhůru. Je dobrý, že je to takovej boj. Soupeříš často jen sám se sebou a se svým strachem. Odměnou je pak nová dovednost, velká radost, novej elán pokračovat dál a přitvrdit. Kdyby to šlo, tak bych na skejtu nepřestal jezdit nikdy. Čas bych si našel vždycky a pro ten pocit z jízdy a vrácenýho triku bych snad zaprodal duši. „Skejtuj do krve, a když se rozsekáš, tak vstaň a okamžitě to běž vrátit“, to je motto do skejtovýho života.
01
064
text: Ondra
Jednou z prvních velkých snb akcí letošní zimy byl již tradiční Kaunertal Opening. Ondra jel s Honzou, sbalili si uzlíčky, prkna, pitivo, přibrali dvě roštěnky a vyrazili na ledovec. Tedy byl to Ondra Bauer a Honza Zajíc.
02
03
04
KTO, jak sami organizátoři Kaunertal Openingu říkají, pro Ondru rozhodně není neprobádanou snb událostí. Účastnil se ho již čtyřikrát, ale v něčem pro něho ten letošní byl přeci jen výjimečný. Poprvé se Ondra zapsal do závodů. „Dřív mě to nijak nelákalo a ani jsem si moc nevěřil, že bych to mohl dobře zajet. Spíš to pro mě býval první zájezd sezóny, takže nemělo cenu, abych hned, jak vylezu na kopec, šel na závody. Letos jsem ale měl za sebou už dva víkendy na horách, takže jsem byl trošku rozježděnej a řekl jsem si, že to zkusím.“ Počasí bylo krásné, sluneční paprsky se vpékaly do ledovce a idylka téměř dokonalá. V parku se závodilo a kdo nezávodil, zkoušel nové vybavení, nebo se jen potloukal stánkovým městečkem, které v areálu vyrostlo. Není tajemstvím, že KTO je také jakýmsi veletrhem, který každoročně nabírá na síle a je asi největším svého druhu minimálně v Evropě. Putovní akce s názvem Back On Snow zřizuje ve vybraných resortech jednorázové stánky, na kterých pak nejrůznější firmy ukazují nové kolekce a výrobky. Letos se na KTO sešlo na třicet značek. Návštěvníci za deset euro dostali speciální kartičku, díky které si pak mohli vybrat jakýkoliv produkt a na dvě hodiny si ho půjčiti. Na kartičku se zaznamenávalo, kolik věcí si držitel vypůjčil. Když ho to přestalo třeba po dvou vypůjčených modelech bavit, kartičku vrátil a dostal zpět část euráčů. Kdo si ale věcí půjčil nejméně pět, šťastně svojí desetičlennou euro rodinku přivítal zpátky. Motivace tedy byla jasná a asi si dokážete představit, jak se někteří činili. Je to určitě výborný nápad a oproti městským veletrhům si prakticky kdokoliv může vyzkoušet třeba nejnovější a nejdražší modely prken Burton v terénu a úplně zadarmo. Zkrátka doprovodná akce jaksepatří. A nebyla jediná. Firma Ortovox připravila na KTO stan s názvem Safety Area a v něm pak každý den probíhala jakási lavinová osvěta spojená s předváděčkou snb bezpečnostních produktů. Nutno podotknout, že tam Ondra nebyl a nezdálo se, že by Safety Area mohla v popularitě konkurovat Back On Snow. No je těžké vybírat mezi ježděním v krásném počasí a dřepěním ve stánku s tužkou v ruce, ale laviny jsou laviny...
Zakázanáslá
ma, foto: Ho
fik
Kluci rozbili tábor (míněno zaparkovali Transita) v údolí poblíž vesnice. Spalo se v autě pěkně u potoka a sobotní ráno kluky přivítalo azurem. Hurá na závody! Jenže zas tak jednoduché to nebylo. „Ten den závodu začal trochu vtipně tak, že jsme sice kvůli tréninku vstali brzo ráno, ale v půlce cesty jsme zjistili, že máme málo benzínu. Tak jsme se zase vrátili, nabrali benzín a jeli zpátky na parkoviště, odkud vede sedačka na ledovec. Naskákali jsme do sedačky, a když jsme nahoře vystoupili, zjistili jsme, že nemáme startovní čísla, který jsme nechali v autě. Tak jsme to zase obkroužili zpátky pro čísla a než jsme se dostali nahoru, tak jsme málem minuli trénink.“ Tady trochu odbočíme k systému celkových závodů. Organizátoři se s kulatou výroční dvacítkou ukazovali kde jen to šlo, a aby bylo výročí zajímavé, sáhli také do systému závodů. Superrider měl tentokrát být o něčem trochu jiném. „Letošek byl jinej tím, že se v závodech mělo jet něco jako slalom zkombinovanej s překážkama. Trochu to zavánělo akrobatickým lyžováním. Počítal by se čas a od toho finálního by se odečítaly triky na skocích. Říkám by se, protože se to naštěstí nekonalo. Tohle všechno se psalo na internetu, ale když jsme tam nakonec přijeli, zjistili jsme, že to bude klasickej slopestyle. Na jednu stranu by to možná bylo zpestření, ale na druhou se mi to moc nelíbilo. Přišlo mi to jako takový zavádění lyžařskejch prvků do snowboardingu. Šlo třeba o to, že měly být předepsaný triky, třeba že musíš skočit 360 a takovýhle věci. Nebránim se kreativitě, já bych třeba udělal víc kombinovanej slopestyle s víc překážkama, ale nezaváděl bych časomíry a předepsaný triky. To je špatný.“ Holt ne každá vynalézavost končí úspěchem a i v nových nápadech platí, že změna systému musí fungovat a musí se líbit. Park byl složený ze dvou skoků a dvou jibů, konkrétně jednoho lámanýho railu a skoro dvacetimetrovýho downrailu. „Skoky byly docela dobrý, i když spíš menší než větší, ten první byl hodně malej a ten druhej měl dlouhou plošinku, ale nelítalo se moc vysoko. Slunce svítilo jenom na odrazový plochy, který pak byly měkký. Dopady byly naproti tomu zase úplně ledový a navíc byly ještě docela rovný, takže to byla pěkná rána do nohou.“ Podle organizátorů dvacetimetrový rail budil respekt, ale stejně se na něj jezdci vrhali s odhodláním.
01 02 03 04
ondra bauer /r/ fs 3 melon kapelo hraj! tadej valentan, mat dano, max weickl back on snow village
05
DIRTY DOG " PDF
XXX EJSUZEPH D[
Nebylo to ale vůbec lehké, a tak se většinou ani na 50-50 nebo boardslide rail přejet nepovedlo. „Ono to taky bylo trošku křivý, takže možná proto. Každopádně jsem skoro nikoho neviděl. Občas někdo v grindu, ale moc lidí to tam do konce nedávalo.“ Park byl v podstatě postavený tak, že jste si po prvním skoku museli vybrat, jestli pojedete na druhý nebo odbočíte na jiby. V závodě však jízdy byly přikázány, a tak se jednou jely skoky a podruhé jiby. Ve finále byly povoleny jízdy tři, což bylo vzhledem k podvojnosti trati určitě dobré, ale kvalifikace se to bohužel netýkalo. „Vždycky se odjela kvalifikace snowboardistů, přijeli lyžaři a ještě ženský a bylo to celý dohromady.“ Přes trochu hektické ráno kluci nakonec trénink stihli, a mohli si tak jízdy trochu připravit. „Podařilo se mi dát čtyřikrát to, co jsem chtěl zajet při závodech: switch pět na prvním a fs pět na druhém.“ Jenže jako na potvoru to při závodech vypadalo trochu jinak: „Rozjel jsem to a tu switch pět jsem přepálil. Měl jsem moc velkou rychlost a spadl jsem. To byl vlastně konec. Ta druhá jízda už se jela jenom na skoku a na dvou zábradlích. Na elku jsem dělal switch boardslide a na tom speedrailu bs lipslide, ale nepřejel jsem ho celej. Zája dal dvě sedmy na skocích a druhou jízdu dal snad nějakou cab pět.“ Ondra se svojí jízdou možná spokojený nebyl, ale Zájovi se podařilo dát to, co si naplánoval a je s podivem, že to nebylo dost. Ani Zája, ani Ondra totiž nepostoupil. „Raily se mu třeba zas tolik nepovedly, ale stejně si myslim, že měl Zája postoupit. Co jsem viděl, tak ho ty rozhodčí ojebali. Každej rok tam něco takovýho je. Na tom openingu ty rozhodčí prostě nebejvaj úplně v pohodě. Možná, že tlačej třeba trošku Němce a Rakušáky. A nebo tomu prostě nerozuměj, nevim, ale Polák Ligocki zajel supr jízdu, myslel jsem si, že postoupí, a taky nepostoupil.“ Držitelem titulu Superrider se nakonec stal sedmnáctiletý Kanaďan Mat Dano, který jako jeden z mála speedrail zcela pokořil a na skocích nasázel čisté devítistovky. Domů nebo aspoň ze sjezdovky si tak odjel na zbrusu novém sněžném skútru Suzuki Quad 80. Druhý skončil Slovinec Tadje Valentan a za nimi v závěsu už rakousko-německá tlupa Max Weickl, Chris Kröll a loňský vítěz Alessandro Boyens. Mezi holkama byla nejlepší Němka Stephanie Haman, a překonala tak i Silvii Mittermüller, která skončila druhá. Vyhlášení
vítězů bylo krátké a hned po něm se všichni vrhli na to, co jim je po snowboardu nejmilejší. Na kalení. Party jsou vždy kapitola sama pro sebe a stejně tomu bylo i na KTO. „V pátek jsme to proskočili a šli jsme tam až v sobotu. A bylo to fakt povedený. Nejdřív jsme se trochu nakalili vodečkou a pak jsme šli na tu party. Vždycky jsme někam vlezli nějakou dírou ve stanu a tam bylo šíleně bláznivejch a občas i agresivních Jurgenů. Většinou byli bez roštěnek, takže když viděli, jak jsou s náma ty dvě, tak do nich začli dělat. V podstatě kamkoliv jsme vlezli, tak se schylovalo k nějaký bitce. Ale ve finále to byl dobrej mejdan.“ Party probíhala v obřím stanu s live přívaly zvukových vln od místních DJs, parta se pak ještě přesunula do menšího stanu, co stál opodál. V něm probíhala afterparty a tam už prý opravdu stála hlava na hlavě a bitky docela často cloumaly davem. Spousta lokálů přitáhla karavany a zaparkovala je před party stanem s jediným úmyslem: dotáhnout do něj za večer co možná nejvíc ženskejch a pořádně je... Ti méně nadržení si mezi karavany udělali vlastní kalbičky a ti hudebně schopní si postavili i vlastní malé sound systémy. Do té mely se ještě zapojili tajní cajti, jejichž přemírou aktivity je Kaunertal neblaze proslulý. Dechové zkoušky a kontrola provozu silnic je jen začátek. Šli hlavně po drogách. Tajňáci hlídkovali na parties a ti nejotrlejší dokonce zadržovali a pokutovali lidi, co balili špeka přímo nahoře na ledovci! Možná jste z článku ten pocit nezískali, ale nám s Ondrou přišlo, jakoby se na KTO obchod a peníze trochu moc tlačily tam, kde má být kvalitní a zábavné ježdění. „Přijde mi, že ty závody jakoby upadaj. Každej rok je tam míň a míň známejch lidí a i ten park je spíš horší. Ty závody podle mě nejsou vesměs moc dobře udělaný. Z nějakýho prestižního hlediska je tam spíš nuda. Já jsem si řikal, že by skoro bylo lepší udělat photoshooting a ne tam ty závody pořád protlačovat za každou cenu.“ Jinak byla pohoda. Kluci na Kaunoši zůstali i po víkendu. Navíc jim počasí zachovalo svou přízeň, a tak neviděli mráček na obloze.
05 06 07
kaunertálský luxus herby thaler /r/ prasárna les babacools
06
067
07
lightweight strength super-smooth freestyle
Prophet
PROPHET... See The Future of Snowboarding
Prophet 159 SHOPS: BEE BOB/LANŠKROUN, COAL BOX/TRUTNOV, CROMPEL/PARDUBICE, DEEP/KLADNO, ESCAPE/HRADEC KRÁLOVÉ/PARDUBICE, FROPLE/HRADEC KRÁLOVÉ, HORSEFEATHERS/BRNO/PLZEŇ, MAHONY/LIBEREC, PIPE/KARLOVY VARY, SANTI/HAVÍŘOV, SHOCK/OLOMOUC, SNOWBOARDEL/PRAHA, SUBFORM/BRNO/UHERSKÉ HRADIŠTĚ/ZLÍN/ZNOJMO, SURFSPORT/ČESKÉ BUDĚJOVICE, SWIS/ÚSTÍ NAD LABEM, TEMPLE/ČESKÉ BUDĚJOVICE/PŘÍBRAM/STRAKONICE
DISTRIBUTOR: WWW.MCSUP.CZ
OMA YLI-LU
REASON
PHOTO: VINCENT SKOGLUND
No. 27: SMOOTH STYLE
WILLE
N REASO NO.
For more info on The Lashed, go to: WWW.THIRTYTWO.COM
THE LASHED Easy lacing, lightweight and form-fitting, the Lashed is made for the rider who wants a lace-up-and-go-ride boot. Whether it’s the backcountry or the park, this boot can handle whatever you’ve got.
SHOPS: BEE BOB/LANŠKROUN, COAL BOX/TRUTNOV, CROMPEL/PARDUBICE, DEEP/KLADNO, ESCAPE/HRADEC KRÁLOVÉ/PARDUBICE, FROPLE/HRADEC KRÁLOVÉ, HORSEFEATHERS/BRNO/PLZEŇ, MAHONY/LIBEREC, PIPE/KARLOVY VARY, SANTI/HAVÍŘOV, SHOCK/OLOMOUC, SNOWBOARDEL/PRAHA, SUBFORM/BRNO/UHERSKÉ HRADIŠTĚ/ZLÍN/ZNOJMO, SURFSPORT/ČESKÉ BUDĚJOVICE, SWIS/ÚSTÍ NAD LABEM, TEMPLE/ČESKÉ BUDĚJOVICE/PŘÍBRAM/STRAKONICE
text: Křivan, foto: Kiva
01
honza král /g/ ss varial heelflip
Split není zrovna velké město, a tak se o naší výpravě za chvíli vědělo všude a v místní škole kvůli tomu bylo úplné pozdvižení. Co tu chybí na velikosti, dohání se malebností a útulností. Na každém kroku vás láká k příjemnému posezení nějaká kavárna nebo pizzerie, což jsou zde povětšinou rodinné podniky a to je zárukou citlivé péče o zákazníky. Z ulic na nás dýchala historie. Staletími vyhlazená kamenná dlažba fungovala skoro jako zrcadlo. Ulice ve starobylém centru se podobají italskému stylu výstavby – úzké uličky, kde projedete maximálně na mopedu, na kole nebo na skejtu. Když zvednete pohled, vypadá to, že všichni sousedi, co si takhle koukají z ložnice do ložnice, si i vyměňují prádlo. Od jednoho okna ke druhému se tu táhnou desítky šňůr prověšených tíhou barevného schnoucího ošacení, povlávajícího v lehkém mořském větru. Celkově tenhle pohled vytváří jedinečnou podívanou, která se každému ve spojení s tímhle místem zapíše do paměti. Najdete tady taky docela unikátní záležitost v podobě domů vtesaných do skály. Základním materiálem pro výstavbu je tu kvalitní vápenec, ze kterého jsou i všechny zídky. Ty pak netřeba ani příliš voskovat a grinduje se jako po másle. Mentalita místních lidí je typická pro země těchto zeměpisných šířek. Jsou temperamentní, velmi přátelští a i takový náš klasický český flegmatik je pro ně uspěchaný. Člověk má pocit, že i kdyby někomu rozbil výlohu, tak ho majitel s úsměvem pokárá, a pak ho pozve k sobě domů na dobrý oběd. Čeho si zákonitě musí okamžitě všimnout každý chlap je to, že se všude prochází neobvyklé množství lepých dívek a v poměru s nimi velmi málo kluků. Mužů je totiž v Chorvatsku kvůli dlouhotrvající válce nedostatek...
Neděle ráno – vyrážíme!
V Chorvatsku, zemi u středozemního moře, ráji to českých turistů, ještě nedávno zuřila válka. To asi víte všichni. Málokdo z vás ale tuší, že tam před pár dny začaly opět padat bomby. Jak to? Skejtové teamy Horsefeathers a Meatfly se sem, přímo do města Split, vypravily změřit svoje síly a padala jim tam jedna husťárna za druhou.
071
V husté mlze o šesté ranní hodině se naše skupina sešla v téměř úplném počtu. Chyběl Arnošt Ceral z teamu Horsefeathers, který ledabyle ve dvě ráno smskou oznámil, že nejede. Důvody uváděl poněkud prapodivné a ostatní příliš nepřesvědčil, že se na to prostě jen nevykašlal. Svým přístupem zavdal příčinu našemu oprávněnému rozhořčení. Jeho místo se už samozřejmě nestihlo tak narychlo někým zaplnit, i když snaha byla. Volali jsme „Nenymu“, ale ten do telefonu jen ospale vykoktal něco jako: „Co? Kam? Do Chorvatska? Ty vole já nemám pas ani žádný peníze.“ Sedadlo ale prázdné přesto nezůstalo, jako správní Češi jsme se na cestu vybavili několika platy piva a dalšími „nezbytnostmi“. Celá naše sestava tedy čítala sedm lidí: HF team Honza Bárta, Pavel Jaroš a Honza Král, MF team Aleš Bindr a Tomáš Pech, plus fotograf Kiva a na doplnění Marek Kocák z Nugget teamu coby host a nestranný sudí celého versus klání. Nasoukali jsme se do dvou aut Škoda Fabia a cestou se neustále zastavovalo kvůli předávání proviantu, neboť pitivo vezlo pouze jedno z aut. Při každé předávce osazenstvo zásobního vozu (Král a Kocák) vystupovalo o něco víc nejistě a vratce. Ve Splitu se z auta už jen vysunuli jako špagety. Ale ještě zůstaneme u popisu cesty, zajímavostí bylo spousty. Třeba hned po přejezdu česko-rakouských hranic se k naší dvojici Fábek připojilo ještě jedno staré BMV nacpané našimi romskými spoluobčany. Nejdřív nám rukama nohama signalizovali, ať zajedeme ke krajnici. Takové žádosti jsme se pochopitelně jen
vysmáli. Tak kolem nás kroužili jako vosa kolem piva a bavili se předjížděním a bržděním, aby zase mohli předjet. Nakonec se nás ve sto dvaceti vyptávali přes stažená okýnka, kam jedeme, a když jim došlo, že za jízdy nás nejspíš neokradou, tak na to šlápli a zmizeli za horizontem. Vzhledem k jejich velmi neopatrné jízdě by se možná vysvětloval jeden lesní požár, který jsme posléze cestou zpozorovali u silnice. Další průjezdní zemí bylo Slovinsko. Tady jsme najeli na silnici, kde se to mohlo svištět snad jen šedesát, a tak se jízda neuvěřitelně táhla. Na druhou stranu tu ale měli levný benzín, takže jsme čepovali i do kapes. Přechod přes horské pásmo byl v duchu polomrtvých, celkem ordinérních vesniček, kde na nás koukali jako na marťany. Pak už nás čekala země naší destinace. Sestup z pošmourných hor na nás působil jednoznačně pozitivně. Za dvaadvacet eur se dalo najet na luxusní novou dálnici s nejdelším chorvatským tunelem dlouhým něco přes šest kilometrů. Celá silnice má jako bonus oplocení po celé svojí délce, což vás zbavuje strachu, že do cesty skočí nějaká nerozvážná srna nebo podobné lesní stvoření. Po osmé hodině večerní už naše auta brázdila ulicemi Splitu a hledali jsme si nocleh. Všechno ale bylo příliš drahé, a tak se popojelo ještě asi deset minut směrem na Dubrovník, kde jsme našli velmi luxusní mansardový apartmán se dvěma balkóny a s výhledem na moře za příznivých 250 korun na noc. Kufry se ani nerozbalily, protože jedinou oblastí zájmu byly na týden nakoupené zásoby chlastu. Kromě jiných veselí, která se ten večer udála, stojí za zmínku test nepromokavosti bundy značky Horsefeathers, ve kterém obstála. Honza Král se nechal polívat pivem, aby prokázal kvalitu svého oblečení, a získal tak prim
02
naše „versus“ parta
03
nad Alešem Bindrem, se kterým vedl celý večer hlučný spor o to, která ze značek, za něž oba jezdí, je lepší. Tímhle a samozřejmě i normální spotřebou se ovšem týdenní příděl chmelového nápoje vyčerpal. Cena piva se v Chorvatsku nicméně pohybuje od dvaceti korun za běžnější do třiceti za ta lepší, takže se zásoby průběžně doplňovaly. Když jsme všichni nad ránem únavou padli, byla za námi velmi rušná noc, která nemohla zůstat nepovšimnuta majitelem a okolními nájemníky. Jenže to během večera nikdo neřešil.
Pondělí Vzhledem k tomu, že počasí bylo celkem příznivé, Kiva se chopil ručníku a mazal ráno otestovat moře. Cestou se potkal s majitelem domu. Ten k jeho údivu nasadil jen chápavý úsměv a jal se Kivovi vysvětlovat, že to přece takhle nemůžeme, že jsme byli trošku hluční a že bysme se měli trochu krotit. Kdyby jen tušil, co ho ještě čeká. Když se všichni konečně posbírali a vyrazili na cestu, směřovalo se k nejzákladnějším potřebám – sehnat plán města a místní skateshop, kde se budeme moci doptat na spoty. Majitel se jmenoval Šteka, a pokud do Splitu zavítáte, tak se s ním určitě seznámíte. Pustil nám video z dílny skejtrů z Makarské riviéry a okolí. Dech nám docela vyrazil jeden typ jménem Filip, který tam sázel switch flipy z obrovských schodů jakoby se nechumelilo. Hned na první zastávce na skejtování Tomáš Pech při fs grindu fs out na vysokém okenním parapetu zlomil skejt a ostatním zamrazilo, protože obava, že by první den zlámali skejty a pak neměli na čem jezdit přišla všem najednou reálná. Naštěstí, jak se později ukázalo, neopodstatněná. Tenhle den byl spíš v duchu seznamování se s městem a se spotama.
tomáš pech /g/ oldschool boneless
02
03
04
074
04
05
Míst, kde se dalo skejtovat, byly mraky, jenže nikomu se jaksi nechtělo hned první den vraždit největší zdi a gapy, jaký kdy viděli, takže se pořád jen popojíždělo a zvažovalo, co by se kde případně dalo udělat. A možností bylo opravdu hodně. Tohle přímořské letovisko je totiž i na svou malou rozlohu dost kopcovité a členité, takže na každém rohu najdete schody a samozřejmě i zídky. Problémem velké části takových míst je ale jejich velikost. Byli jsme parta spíš technického ražení, i když Pavel Jaroš se větších věcí nebojí, takže tím se nám výběr dost zužoval. Známější spoty byly evidentně opečovávané a opravované ridery jak jen se dalo. Odpoledne se konalo zahřívací kolo v místním Atlantic skateparku. Leží přímo u moře, což jsme věděli z internetu, a pak už bylo jen potřeba se doptat. Po pravdě řečeno za moc nestál a na první pohled byl starší než my všichni dohromady. Povrch byla sice celkem pěkná kamenická práce, ale skejtovat na něm nebyl zrovna bonus. Ke konci dne se naše parta přesunula zpět do apartmánu a posilnila se, aby každého ráno zase bolela hlava a mohl se vymlouvat, že ještě potřebuje spát.
Úterý 06
Dopoledne se opět našlo pár odvážlivců, kteří si šli trošku zaplavat. Když se naši pozdější chorvatští kamarádi dozvěděli, že se v „takové zimě“ koupeme, strašili nás zápalem plic a podobnými hloupostmi.
05 06
pavel jaroš /r/ 50-50 big drop honza (si sedí jako) král záliv ve spiltu
Místní pravděpodobně zpohodlněli letními čtyřicítkami, a tak se jim čtyřiadvacet stupňů zdálo už jako pořádná kosa. Kolem jedenácté hodiny se vyrazilo do parku. Tam jsme se potkali s lokály a ti s námi pak jezdili a chodili celý den, ukazovali ty nejlepší spoty a rozjelo se focení. Nejaktivnější byl Pavel Jaroš, který se otáčel za každou zídkou a polemizoval, jestli by se tam nedalo něco udělat. Propadali jsme také chvílemi zevlingu a v jednom kuse se sháněli po jídle, takže docházelo občas k prostojům. Začali jsme i zachycovat základy Chorvatštiny. Nejzdatněji se toho ujal Honza Král. Aleš Bindr zase okamžitě uměl všechny jejich nadávky, které se učil s pílí jemu vlastní. „Dalo by se to přirovnat k nějaké kombinaci češtiny a ruštiny“, řekl k tomu Marek Kocák, který ruštinu studuje, a tedy ví, o čem mluví. Jak už je asi ve všeobecné známosti, sehnat tady nějakou tu „spalovací zeleninu“ je problém. Zaúkolovali jsme místní, ať něco seženou. Byla to ovšem nekonečná peripetie a trvalo až do pozdních večerních hodin, než jsme se vůbec dozvěděli, jestli něco bude. Nakonec to ale stálo za to čekání. Dostalo se nám extra venkovního materiálu za nepochopitelně nízkou cenu. Zákony jsou tady o dost méně benevolentní, než jsme zvyklí. Za pouhé přechovávání si tady člověk může sednout do klícky na pět let. Večer nás už čekal pohodlný apartmán
07 08
tomáš pech /g/ ollie to bank aleš bindr /g/ 360 flip
a kabelová televize se snovými pěti sty osmdesáti kanály. Polovina z nich byla arabsky a dobrá stovka bylo porno. Takže zábava byla jasná. Několik programů s live video-chatem nám přišlo spíš k smíchu, protože ty holky vypadaly dost unaveně a znuděně. My jsme se ale nenudili, byl zase trošku bugr a zdálo se až divný, že nám nikdo nepřišel vynadat.
Středa Místní nás dnes přivedli k jednomu opravdu hezkému, i když většímu railu ze šesti. Ve Splitu je to celkem rarita, moc jich tady totiž kupodivu není. Marek Kocák jej začal dráždit a ženské vyklonivší se z okna ho povzbuzovaly. Marek evidentně povzbuzený aplausem s přehledem vrátil fs smith a kickflip fs boardslide. Honza Bárta našel pro změnu pěknou dlouhatánskou zídku, na které ve veliké rychlosti udělal rozehřívací bs boardslide. Když ho místní kluci viděli, pojali asi za potřebné obstarat nějaké občerstvení pro hosty ve městě, a tak se na chvíli ztratili mezi paneláky a vrátili se s hordou jablek. Mimochodem, panelové domy tam rozhodně nevypadají tak, jak jsme v Česku zvyklí, spíš to připomíná Barcelonu. Kromě jablek se tu ještě běžně daly kolem cesty trhat meruňky a citróny. Asi nejvděčnějším skate místem dne se ukázal být spot u jednoho nákupního střediska. Komplex se rozkládal na velké ploše, byla tady spousta různých schodů a zídek všech možných velikostí, takže si bylo z čeho vybírat. Tady se odehrál nejeden solidní trik a za takový spot by se u nás asi všichni zúčastnění dali na modlení. Abychom si užili taky trošku turistického života, rozhodli jsme se poohlédnout po nějakých potápěčských brýlích. Ve městě je jeden příhodný surf shop, a tak naše kročeje směřovaly právě tam. Ukázalo se ale, že buďto mají brýle v ceně, jako by byly posázeny diamanty, a nebo naopak brýle jen pro děti. Bohužel tedy nic pro našeho potápění chtivého fotografa. Jak tak naše skvadra cestovala, nešlo si nevšimnout, že co chvíli míjíme odtahovku s naloženým autem. Vypadalo to, jakoby snad Chorvati neznali značky, nebo netušili, že někdo myslí vážně zákaz stání pod pohrůžkou odtažení.
Čtvrtek Jednou z neobvyklostí této země, nebo možná jen tohoto města, byl naprosto ojedinělý výskyt příslušníků policie. Za celou dobu jsme se s žádným do konfliktu nedostali. A ani místní pohodoví občané nám nikdy nic k našemu počínání nenamítali s výjimkou asi dvou případů. V jednom se nějakému pánovi nelíbilo, že skejtujeme na omítnuté zídce, a ochotně nám ukázal další neméně dobrou, ale neomítnutou. V druhém případě šlo pravděpodobně o nějakého českého přistěhovalce, protože po nás ve svém rozhořčení nad
07
rámusem, který způsobujeme, zlostně vrhnul syrové vajíčko. Mušku měl ale prachbídnou a munice málo, takže se nakonec zase zavřel doma s nepořízenou. Tohle vaječné dobrodružství nás potkalo na pěkném spotíku s dlouhým bankem a zídkou nad ním, kde si Aleš Bindr obratně dal fs nosepick. Alešovi se všeobecně nejezdilo dvakrát nejlíp, protože ho ještě trápila bolest kotníku jako památka na nedávný výron, ale i tak se činil. Nezajít si ve Splitu na pizzu by byl téměř hřích, a tak byla prakticky naším denním chlebem. Král s Kocákem si objednali chutně vyhlížející mexikánu a zbytek dne z ní jezdili na raketový pohon. Vědomi si toho, že se náš výlet pomalu, ale jistě chýlí ke konci, nechali jsme se v noci opět trochu unést a ztropili v apartmánu řádnou neplechu. Vrcholem řádění bylo hbité salto Honzy Bárty do postele, která na to zjevně nebyla
076
08
09
09 10
marek kocák /r/ kickflip to fs boardslide noční split
dvěma zídkama a Marek neváhal ani chvíli a dal si tam transfer do bs tailslidu. Podmínky měl ztížené přítomností chlápka, který prodával ve velikých mísách čtyřiceticentimetrové stonožky o průměru tří centimetrů jako návnady rybářům, takže musel kromě slidu na zídce držet taky žaludek, aby se mu neobrátil. Aby to Kivovi nebylo líto, tak při instalaci jednoho z blesků, které pokládal do mírně vzrostlé trávy, zůstalo mu cosi zeleného na ruce. Stačil rychlý pohled na značně vyvinutý výhružně vyhlížející hmyz se zvednutými klepety a instinkty jednaly za něj – kudlanka dostala dělo druhou rukou a letěla do dáli. Když se vzpamatoval ze šoku, mohl se dál věnovat focení. Takže hurá k jednomu z moha luxusních doublesetů u již zmiňovaného nákupního centra. Pavel Jaroš hned navrhoval backside přes zídku, která vedla po straně schodů, ale po jednom ollie si to nějak rozmyslel. Dalším odvážným byl Aleš a ten aspiroval na bs grind až dolů. Bohužel i jeho vůle poněkud zklamala a nic se nekonalo. Dozvěděli jsme se o nějaké rozestavěné skejtové hale a bylo jasné, že se to musí prověřit. Zajelo se tedy do vcelku vzdáleného skateshopu, tam byl naplánován sraz s týpkem, který nás měl na místo dovést. Čekali jsme dobrou hodinu, než se ukázal umouněný a zaprášený, nicméně vysmátý chlápek. Představil se jako tamní montér a že teda jedeme. K našemu údivu nás po malém tápání okolo dovedl přímo tam, odkud jsme před dvěma hodinama přijeli, jen o jeden roh dál. Hala měla
vůbec dimenzovaná, a tak v ní zapraskalo a poněkud se rozvezla. Tentokrát už ovšem sousedi nezůstali chladnými a vyhrožovali policií. Všechno se potom naštěstí obešlo bez podobných zbytečností, neboť jsme slíbili, že už budeme hodní a slib se nám dařilo plnit, tedy aspoň v rámci možností bandy opilých výrostků pod dohledem dvou dospělejších, ale o nic méně nasolených živlů.
Pátek 10
A je tu poslední den skejtování. Všem došlo, že spíše rekreačně pojatý pobyt se odrazil v množství nafoceného materiálu na osobu a značně znervózněli. U pláže nám naši neúnavní průvodci ukázali gap mezi
rozměry sedm a půl krát třicet metrů a jediné, co se dalo použít, byla minirampa. Tu horlivě vytrestal Tomáš Pech, neboť má rádiusy v krvi. Padaly triky jako blunt to nose tap revert nebo half cab to blunt half cab out, one foot nosegrab, blunt to fakie (Tomův vynález) a ještě horší věci. Když se tady všichni svezli a nafotilo se dost záběrů, naše pozornost se upřela k nějaké místními zmíněné streetovce, která by prý rozhodně neměla zůstat zanedbána, ale tu se nám jaksi nepodařilo najít. Zato Aleš našel výbornou náhradu v podobě úhledné sedmičky, z níž hned začal posílat tři šede flipa. Čas se bohužel nachýlil, začalo se stmívat, vyčerpání způsobilo své a schody zůstaly nepokořeny. Ještě za tmy si Honza Král dal stylovej fs noseslide na vysokým rovným railu a šlo se pomalu domů.
Sobota – cesta domů Ráno narychlo proběhla opakovačka včerejšího tři šede v podání Aleše a tentokrát to bylo úspěšné. Pak už jsme neotáleli a vydali se na cestu zpět k naší rodný hroudě. Kocák s Králem si koupili solidní objem vína, které bleskurychle vysušili a spokojeně usnuli. Prospali pak velký kus cesty. Když se Marek probudil, měl pocit, že vypil oceán a ten chce ven. „Zastav“, zamumlal unaveně, ale důrazně. Na dálnici se zastavuje špatně, a tak Bárta chtě nechtě ještě chvíli zkoušel, jak dlouho to za ním sedící výpitek vydrží. Naštěstí to dobře dopadlo. Co ale už tak výborně nedopadlo, byl potah v autě, protože tam kluci Honzovi rozmydlili žvýkačku a připravili mu tak zábavu na celou neděli, kdy se musel snažit, aby táta, kterému auto patří, nic nezjistil. Situace
v druhém autě byla obdobná. Jaroš se nalil třemi litry vína, které ho údajně vůbec nerozbíjelo, takže fakt, že v Brně už měl tělesnou konstituci jako párek, byl asi zapříčiněný něčím jiným a rozhodně to nemohlo být tím vínem.
Zhodnocení Celkově náš versus opanoval team Horsefeathers. Borci byli v početní převaze a taky toho víc nasázeli. Nicméně team Meatfly bojoval udatně až do posledního dne. Trucky nejvíc zgrindoval Jaroš, flipy pokryli Bindr s Králem, rampu a netradiční triky zvládl Tom Pech a techniku hostující Kocák. Těm, co by se chtěli do téhle velké vesnice přijet podívat, by se možná hodilo zmínit, že Chorvati jsou za volantem hrozní piráti a že silnice
ve Splitu příšerně kloužou, na což málem doplatil Bárta, kterému to s ABS nebrzdilo vůbec a štěstím o vlas nenabral Kivu. Přátelskost místních se asi projevuje i na přítulném hmyzu a bezprizorních zvířatech, co se toulají po městě. Jednou v noci se k nám například připojila nějaká kočka, kterou místní kamenovali a Kiva se s ní hned muckal a tím si jí asi získal. Pak na nás každý den čekala u apartmánu v tradiční pozici, kdy si sála vlastní mlíko. Měla to holka dobře ošéfovaný a dávala si do frňáku zadarmo. Pro ty, co by chtěli taky něco zadarmo, je tu spousta opuštěných domů s výhledem na moře vhodných ke skvótování. Chorvatsko lze k návštěvě jen doporučit a konkrétně Split se dá bez nadsázky označit za jednu z jeho perel, ať už se to týká pamětihodností nebo skejtových spotů.
081
11
11
honza král /g/ fs nosebluntslide to bigspin out
12
12
teráska
Board #NEVIM Ipath 01 DVD.FH10 Fri Nov 04 15:07:49 2005
Page 1 C
Composite
M
Y
CM
MY
CY CMY
K
Board #NEVIM 247_4C_BG.FH10 Fri Nov 04 15:01:57 2005
Page 1 C
Composite
M
Y
CM
MY
CY CMY
K
01
vláďa polívka /r/ 50-50 to fs boardslide
Powerade Pleasure Jam na Dachsteinu má dnes již pověst velmi kvalitní akce, a tak jsme si ho samozřejmě nemohli nechat ujít. Na začátek sezóny jsme se rozhodli vnést trochu čerstvého vzduchu na snb scénu, zajistili si na akci hned osm permic a jali se vybírat tým mediálně méně známých až neznámých jezdců, které na PJam pozvem. To se naštěstí později ukázalo jako krok správným směrem. Mladé žhavé střely příležitost ocenily, a jak se osvědčily, to můžete vidět na následujících fotkách.
085
text: Ondr
a SvámaSeC
hlámá, foto
: Dan Vojtě
ch
02
michi bacher /r/ cab 9
02
086
Ti z vás, kteří pravidelně sledují Boardmag.cz, jistě vědí, že jsme v souvislosti s PJamem vyhlásili soutěž. Rozhodli jsme se totiž, že dáme příležitost úplně komukoliv, kdo si na PJam troufne. Soutěže se zúčastnila řada zájemců i zájemkyň, ale byl to právě osmnáctiletý Honza Eis z Kostelce u Křížku, který nás zaujal svými schopnostmi i zkušenostmi. Bez problému jsme vše domluvili a ve čtvrtek ráno stál náš výherce, pohodový a usměvavý klučina s taškou a prknem, na tramvajové zastávce poblíž redakce. Kvůli Dachsteinu mu dokonce nevadilo ani zmeškat poslední jízdu před zkouškami na řidičák, které ho čekaly hned po návratu. Jaké to pro nás bylo překvapení, když z Honzy vypadlo, že vlastně permici na Dachstein nepotřebuje. Je totiž majitelem celoročky a už tam letos několikrát byl. No trochu nás pan neznámý překvapil, ale na výsledku to moc neměnilo. Snad jen to, že Honza tu permici, co měl od nás, věnoval Matějovi Novákovi, a ten se tak mohl přidat k nastávajícímu diktátu. Krom něho a fotícího/ píšícího dua se naše početná Board parta totiž skládala z Davida Čonky, Vládi Polívky a jejich zkušených kolegů Honzy Nečase, Jožina Toufara a Martina Černíka. Do rakouského Schladmingu pod Dachsteinem jsme se sjížděli dost roztroušeně. Možná proto přijelo s námi
pozvanými snowboardisty také plno kamarádů a spřízněných duší, kterým jsme neměli to srdce odmítnout střechu nad hlavou. V nejnapráskanější den proto kolem našich postelí ještě přespával Yan Renelt, Martin Prouza, Eliška Šírová a její „trenér“ Petr. Apartmány tak praskaly ve švech a my museli Fritze, majitele domu, lámanou němčinou neustále přesvědčovat, že je nás skutečně jen osm.
pátek
Páteční ráno nás přivítalo jaksepatří. Na obloze ani mráček. Taková krása se v horách cení dvakrát tolik. Jak jsme ale serpentýnami stoupali k parku, pomalu jsme znervózňovali. Nikde žádný stopy po sněhu. Dokonce ani po vystoupání do horské vesničky na nás nemrkla ani šmouha běloby. „Tady ty hory bejvaj vždycky bílý“, vzpomněl si Eis a ukazuje na holý štít. V tichosti stoupáme dál a čekáme, jak to celé dopadne. Konečně stojíme na parkovišti hustě osazeném auty a snowboardisty, kteří na sebe pokřikují různými jazyky. Krom Transitů, jistě sloužících méně majetným k noclehu, jsou k vidění dokonce i stany. A to jsme asi 1900 metrů nad mořem! Kdo se s někým z české party, čítající přes dvě desítky drtičů, ještě nepozdravil,
SHOPS: BEEBOB LANŠKROUN BLOOM JIHLAVA CROMPEL PARDUBICE ESCAPE HRADEC KRÁLOVÉ/PARDUBICE FROPLE HRADEC KRÁLOVÉ FUN BOX ŠTENBERK GHETTO KLATOVY SANTI HAVÍŘOV SHOCK OLOMOUC SNOWBOARDEL PRAHA SUBFORM BRNO/UHERSKÉ HRADIŠTĚ/ZLÍN/ZNOJMO SURFSPORT ČESKÉ BUDĚJOVICE SWIS ÚSTÍ NAD LABEM TEMPLE ČESKÉ BUDĚJOVICE/PŘÍBRAM/STRAKONICE
088
činí tak s radostí teď. Slečny v improvizovaném race officu jsou obklopeny ridery a tempo odbavení vázne. Všichni se tlačí v chumlu, vyplňují lejstra a jen ti šťastní odcházejí se samolepkou Pleasaure Jamu, která nahrazuje startovní čísla. Z naší party se nám dopředu podařilo přihlásit jen Honzy Nečase a Eise. Ostatním to nedá a zjišťují, že se nakonec (oproti původnímu zákazu - pozn. aut.) mohou do závodů přeci jen přihlásit i na místě. Kdo by také odolal, navíc když startovné bylo zdarma? Jenže musí počkat až na registraci těch „předobjednaných“, a protože trénink tlačí a všichni už se svíjejí touhou po parku, kašleme na to. Dlouhou cestu gondolou nahoru si David Čonka krátí modlitbami za nespadnutí. Hloubka pod námi je skutečně obrovská a cílová stanice se zdá končit až v nebesích. Ve skutečnosti je to necelých tři tísíce metrů nad mořem. Ostatní se kochají lhostejnou, ale ohromující masou skal a hor, které se vypínají po celém obzoru. Krátký docking a vrchol Dachsteinu nám odkrývá svou bílou pokrývku. Tak přeci jen sníh! Je tu až neuvěřitelně krásně. Slunce žhne, na obloze ani pšouk po letadle a pod tím vším sníh... Před námi se rozléhá snowpark se čtyřmi lajnami překážek a podél ní se šine vlek s kotvou. U paty parku sedí něco málo stánků, jeden z nich ve tvaru obří modré koule, což není Blue Tomato, jak se na první i druhý pohled zdá, nýbrž stánek Powerade, hlavního sponzora akce.
park
03
03 04 05
jan eis /r/ fs noseslide chill-out zóna dodo dolejší /g/ bs disaster
04
Jak již bylo řečeno, park byl rozdělen na čtyři série překážek. První a druhá, nejblíže vleku, byly jibové. První začínala příjemným lomeným boxem následovaným dostatečným dojezdem a pak z-railem, který patřil k nejtěžším jibovým překážkám v parku. Dole už byl nájezd na kotvu, křesílka a diváci. Kdo se nenechal zlákat jídlem či lehárem, vyjel nahoru a mohl zkusit lajnu druhou. Ta začínala transferem do dlouhého, poměrně prudkého down boxu a na stejné úrovni, jako byla první linie překážek, pak stál neméně prudký down rail. Třetí lajna byla od těch prvních dvou oddělena umělohmotným plůtkem, a to proto, že se jednalo o závodní trasu. Nahoře stál organizátor a vpouštěl závodníky. Jelikož se závody konaly stylem Jam Session, bylo na každém jezdci, kdy a kolikrát si skočí. Vysílačkami se číslo závodníka hlásilo dolů porotě a speakerovi usazeným na funboxu plným menších překážek. V závodní lajně stály dva kickery postavené vedle sebe na úrovni druhých jibových překážek. Ten menší měl výšku asi 1,7 metru a table 12 metrů a ten druhý byl dvakrát větší, čili okolo 3,5 metru výšky a 18 metrů table. Dopad byl velice prudký a strmý a kickery nakopnutý do výšky. Pro většinu jezdců tak bylo těžké obzvláště na velkém kickeru trefit správnou rychlost. Páteční amatérský závodní jam byl plný pádů a velice brzo začali organizátoři upozorňovat a varovat jezdce stylem: „Pánové, nehroťte to, sezóna nám teprve začíná.“ Sluníčko podpořené bezvětřím dopad trochu změkčilo, ale stejně mnoho závodníků vyhozených do vzduchu velkým kickerem končilo se zkřiveným obličejem a šakali hrozili přemnožením. Pod kickerem ještě seděla dvojice jibových překážek. Bednové áčko a boxový jehlan, žlutou barvou připomínající logo Dachsteinu, posazený na menší corner. Poslední čtvrtou lajnu tvořil jeden malý skok v horní a dvojice středně velkých skoků ve spodní části. Z odjezdu posledního skoku se ještě dalo najet na corner. Jezdci si ale stěžovali, že dost nekope. Prý měl nahoře spíš než hranu jakousi bouli. Ta později ještě namrzla, což corneru celkově ubralo na popularitě. Tak jako tak na něj rideři stejně najížděli a někteří ho dokonce i celý přelítli.
05
06
honza nečas /g/ tailslide to fakie
07
sláma, renelt, nečas, polívka, vojtěch, eis, trenér, šírová, prouza, čonka
08
pohled na celej park pro lepší představu
06
08
Mezi koncem session a vyhlašováním výsledků se rozhodčí přemístili ze svého postu, a odkryli tak velký funbox. Měl tři rozjezd - dopad rádiusy po obou stranách. Ten první byl v podstatě transfer přes modře nalakovaný barel, druhý byl rail a třetí kicker na polety. Jelikož byl funbox umístěný v podstatě na rovince, potřebovali rideři rychlost na rozjezd. Od toho tam byl dredatý Mr. Scharti se svým skútrem o výkonu 150 koní. Jezdci taženi za strojem se drželi lan a nutno podotknout, nebylo to vůbec lehké. Zúčastnit se mohl kdokoliv, tedy i nezávodníci. Honza Nečas, stejně jako například Roman Dlauhý, byl jedním z odvážlivců a roztahování skútrem si evidentně užíval. Bohužel jen do té chvíle, než si vyzkoušel hvězdu. Vyskočil směrem
07
na barel a rukou se od něj odrazil, tak jako to dělají čínské gymnastky, když ráno běží pro rýži. Akorát že Neči ten handplant asi nějak nevychytal, protože si nehezky pochroumal zápěstí. Večer mu nateklo a proti bolesti nepomáhal ani alkohol. Jinak v parku bylo také pár freeskierů a ti se v porovnání se snowboardisty rozhodně nenechali zahanbit. Brutálně diktovali snad na všech překážkách. Viděli jsme vše od mega rozjetých a obrovsky naskočených slidovacích rotací na jiby přes podobenství vrtulníku na obřím kickeru až po celoparkový rozjezd na corner, kdy dotyčný lyžař hrozil opuštěním atmosféry. Mezi amatéry závodil i třetí Honza neboli Zajíc. Jemu se také vedlo nejlépe, z celé grupy českých vyzyvatelů se právě on umístil na devátém místě a s dalšími patnácti postoupil do sobotní soutěže profesionálů. První místo v amatérské soutěži chlapíků vyhrál Švéd Nicky Wieveg, druhý byl Rakušan Michi Bacher a třetí Hubert Fill.
Odpoledne jsme to zabalili, vystáli si velkou frontu na gondolu a ještě stihli nákup potravin. Plznička levnější než v Čechách se bohužel nekonala. Ve Sparu nebyla ani jedna, asi je Češi všechny vychlastali. Nakoupili jsme aspoň patrony půllitrových rakousoidních Gambáčů v plechu. Nebyly nic xtra, ale nepijte to, když jsou levnější jak lahvový u nás. Na večer byli všichni pozváni do místního kina na promítání videa Homeless. Právě z Rakouska pochází většina jeho aktérů, a jelikož přijeli na PJam, byli přítomni i na promítání. Vstupné bylo 5 ojro, pivko bylo zadara a na konci pořadatelé do hlediště rozházeli dvdčka, trička, čepice a stickerky. Někteří si tak odnesli moc pěkný úlovky. Ti houževnatější z nás s potřebou noční akce, zejména Čonkin, Matěj, Honza Eis, Yan a Vláďa, ještě vyváděli v klubech. Profesionální tvář si zachovali tím, že i přes pouhé tři hodiny spánku sázeli druhý den v parku spolu s ostatními.
na eislovíčko s honzou
Doma na pokoji byla také dobrá příležitost popovídat si trochu víc s Honzou Eisem a představit ho vám, čtenářům. Celým jménem se jmenuje Honza Eisenreich. Když byl mladší, chvíli skejtoval a taky hrál hokej.
090
Účastnil se GMC, kde vyhrál závody, stejně jako letos na srpnovém kempu ve Štítech. Působí sympaticky a tipnuli bychom ho na něco mezi slušňákem a týpkem, co dokáže udělat pěkný tóčo. Nás ale hlavně zajímalo, jak se mu v amatérském jam sessionu jezdilo. „Dnešek byl v pohodě hlavně v tom, že byl upravenej park. Na druhou stranu byl opruz v tom, že jsme museli třeba dvacet minut nahoře čekat, než každýho z nás Fritz pustil. Stihl jsem asi čtyři jízdy. První jsem chtěl dát shifty na zkoušku, ale rozjel jsem to a přepálil. Šíleně jsem vyvlál a dopadl až na konec dopadu. Potom jsem dal fs tři, fs tři a fs pět, ale skoro vždycky jsem si hrábnul.“ Honza nepostoupil, ale ruku na srdce, fakt, že se vůbec odvážil skákat na obřím mrazáku, je úctyhodný. Nás ale zajímalo víc. Například jak to vlastně s tím Dachsteinem má. „V létě jsem si koupil permici a byl jsem tu tři tejdny. Fakt supr, užil jsem si to. Poprvé 092
jsem Dachstein dal asi před dvouma rokama.“ A jaký je Dachstein s Boardem? „Je to v pohodě. Fakt jsem za to rád a děkuju, protože je to supr a úplně jiný, než když jezdím třeba s kámošema. No, to ježdění moc jiný není, ale je tady to focení a tak.“ Focení si plno kluků zkouší samo nebo s kamarádama, ale na profi úrovni je to trochu jinak a nemluvíme jenom o drahé technice. Jak to vnímal Honza? „Bejt focenej profíkem je v pohodě, je to hodně na tý dohodě. Když se domluvíme, tak to pak jde úplně v klidu. Vlastně se učím, jak se pracuje s fotografama, hehe.“ Pro představu o jeho jezdeckém umu jsme chtěli vědět, jaký nejlepší trik teď umí. „Úplně nejlepší, co jsem se naučil na skoku, je teď switch bs pět, ale nedám ho na žádným macatým kickeru. Spíš na něčem menším. Jinak dávám fs pět a bs pět. Určitě mě bavěj víc skoky. Přijde mi, že tyče jsou jenom takovej doplněk. Snowboarding jenom o tyčích by byla nuda.“
09
09
sobota
Ráno jsme vstali víceméně podle plánu a vyrazili na parkáč. Tentokrát bylo celkem dle očekávání plno a museli jsme zaparkovat už dole. Desetiminutovej gondola ride jsme si tentokrát zpestřili vyprávěním vtipů. Začalo se zlehka Nečiho výběrem z Policejní akademie, ale brzo jsme přitvrdili, a to tak brutálně, že bylo jen dobře, že zbylé osazenstvo lanovky neumělo česky. Park opět skvostně zářil na slunci a nastávající pro-session se honosila jmény jako je Markku Koski, Marc-André Tarte, David Benedek, Stefan Gimpl, Eero Ettala, Rudi Kroell, Marco Feichtner, Mone Monsberger a mnoho dalších. Bude to dobré, mysleli jsme si, a měli jsme pravdu. Na kvalitě triků byla zářná účast víc než znát a devítikila skoro přestala být výjimečná. To, čeho se organizátoři obávali, tedy špatné počasí, se nestalo. Trochu se však zvedl vítr a teplota na ledovci úměrně
vítěz nicky wieveg /r/ fs 7 indy
klesla. Výsledkem byla námraza, tvrdé dopady a drsné dojezdy, takže ani profíci často nedokázali odhadnout rychlost. Většinou přelétávali, a padali tak z opravdu velké výšky na vymrzlý a strmý dopad, ale někdy byli vidět i jezdci, kteří do dopadu ani nedoletěli. Naštěstí měli na tablu vystavěné molitanové bannery a ty trochu zmírnily pád. Jeden nešťastník to netrefil o celé tři metry, rána jako do piána, odrazilo ho to zpátky do vzduchu a vyrotoval 360, kterou vrátil do regulérního dopadu. Zdatně skákal i Zája, kterého jsme potkali u rozhodcovského stolku, kam byli všichni jezdci nečekaně svoláni. Zavinily to zledovatělý dopady, úrazy jezdců a poslední kapkou byla srážka ridera s fotografem. Jednomu týpkovi ustřelila na odrazu hrana a letěl trochu do strany. Tam stál velice nešikovně fotograf, který tak dostal hranou prkna do hlavy. Nestihl ani zkontrolovat poslední fotku na svým digitálu a už se vezl do nemocnice. Organizátoři se dohodli, že v zájmu bezpečnosti session předčasně ukončí. Nečekaný zvrat nejhůře nesl Marc-André Tarte, který začal vyřvávat cosi o připosranosti a zasraném hip hopu. Kdo ho nezná, musel si myslet, že to myslí vážně. Nic naplat, session byla u konce, a Zája tak měl čas povědět nám, po kolikáté vlastně na Dachsteinu je a jak se mu jezdilo. „Na týhle akci jsem podruhý a na Dachsteinu jako takovým počtvrtý. Park se podle mě moc nezměnil, akorát zprudčili dopady. Včera, jak je to stavěný z prašanu, tak to bylo ještě docela v pohodě, ale dneska je to asi tak třikrát víc betonový.“ Poprosili jsme ho také, aby nám shrnul své jízdy za oba dny. „Dneska jsem dával cab sedm, switch air, čistou dlouze drženou bs sedm a na áčku grind do fróňa. Včera jsem při prvních čtyřech jízdách totálně přepálil celej skok. Letěl jsem třeba třicet metrů do díry, převýšení tak deset metrů a dost jsem si narazil prdel. Moje kvalifikační triky pak byly bs sedm, fs devět a cab sedm. Měl jsem akorát trochu problém s tím ledem. Mám totiž nový prkno a nový hrany. Hrozilo zakousnutí, tak jsem je trošku opiloval o sloup, ale jenom malinko.“ Na skoku stanul s jezdci velice zvučných jmen, ale bylo to znát i na dnešních jízdách? „Nic spešl jsem od nich neviděl, akorát toho double frontflipa od Bernda Wallnera. To je podle mě úplnej nejhustší úlet. Ten člověk hlavně předvedl, pokud si dobře pamatuju, nějaký sedmdvojky na všechny strany, nějaký devítikilo tam podle mě motal taky a pak udělal double frontflip...“ A co říká na akci jako takovou? „Pleasure Jam je supr. Díky systému jam je hodně času na ježdění. Už jenom ta kvalifikace, kdy jsme byli rozdělený na dvě čtyřicetičlenný skupiny, byla v pohodě. Čtyři pětky lidí je docela dost, ale skočil jsem si sedmkrát, osmkrát... Stihl jsem předtím i pár tréninkových jízd, takže si myslim, že když má člověk tolik pokusů na kvalifikaci a něco umí, tak je to úplně super.“ Překvapením byl diktátor z páteční amatérské soutěže, Švéd Nicky Wieveg, který i mezi profíky svým výkonem rozhodčí přesvědčil, a po právu mu tak náleželo vítězství! Za ním skončil Rakušan Rudi Kroell, co nastoupil jako náhrada za svého zraněného bratra Chrise. Michi Bacher, také Rakušan, skončil třetí. Best trick poslal Fin Eero Ettala v podobě bs rodea 720, bété v dívčím podání byla fs 360 backside grab Rakušanky Claudie Fliri. Organizátoři dokonce ocenili takzvaného „Smoothest ridera“, kterým se stal Švéd Jakob Wilhelmson, na jehož jízdy byla opravdu radost pohledět. Nemohli jsme si nechat ujít příležitost prohodit pár slov s vítězi, takže Nicky Wieveg: „Na Dachsteinu jsem poprvé v životě a musím říct, že se mi tu líbí.
10
11
Dnes se mi jezdilo dobře, měl jsem akorát trochu problém s rychlostí. Vítr vál proti mně, a tak bylo těžké to správně odhadnout. Často mi připadalo, že jedu pomaleji, ale až na hraně jsem si uvědomil, jaká je skutečná rychlost a to tě rozhodí.“ A jak byl spokojený se svou jízdou? „Doufám, že se líbily všechny triky, protože jsem v podstatě vrátil všechno, co jsem chtěl. Myslím, že bs sedm dopadla velice dobře. Nesmím ale zapomenout na ostatní jezdce, kteří jezdili taky super.“ Cheryl Maas se stala právoplatnou vítězkou profesionálních dívek. Jaké měla bezprostřední dojmy z jízdy? „Bylo to docela těžký, protože kicker je fakt velkej a nebylo lehký najít tu správnou rychlost. Když pak ještě začal foukat vítr... Včera jsem vůbec nejezdila, dneska poprvé. Stihla jsem asi pět jízd, ale nepočítala jsem je, takže přesně nevím. Pak jsem se na tom velkém kickeru trochu poranila, když jsem přerotovala sedmu. Byla z toho nedotočená devítka a dala jsem si docela pecku, takže potom jsem jezdila už jen na malém. Nejlepší trik byl asi bs pět na velkým.“ Byli jsme zvědaví, jak Cheryl vnímá úroveň ježdění ostatních holek na Dachsteinu. „Ostatní holky? Podle mě ta úroveň stoupá, každý event. Všichni jsou natěšení a motivovaní na začátku sezóny. Českým holkám bych určitě doporučila, aby taky někdy přijely. Poznají jiné holky, uvidí jak jezdí, určitě je to bude motivovat a můžou se učit novým věcem.“ Powerade Pleasure Jam nese název hlavního pořadatele akce, německého časopisu Pleasure. Minutku si na nás našel i jeho šéfredaktor Benni, který nám řekl, co pro něho PJam znamená. „Cílem Pleasure Jamu je, aby se všichni jezdci mohli na začátku sezóny sejít. Je zároveň důležitý, mít tu dobrý setup, letos bylo málo sněhu. Ještě před týdnem to tu bylo promočené a celá myšlenka na park a Pleasure Jam se zdála být šílená. Vůbec jsme nevěděli, jestli se to nakonec povede, ale shaper a parkdesigner Bernd Mandlberger zvládl nemožné. Postavil obrovský kicker, na kterém se dá jezdit i na začátku sezóny. Myslím, že se lidi baví a o
tom to je. Mnoho médií tu může získat vůbec první fotky a videonahrávky sezóny, a také proto to děláme.“ Organizátorské rozjímání by ale nebylo úplné bez Jana Zacha, který je jedním z hlavních pořadatelů. „Myslím, že letos se to povedlo a trochu nečekaně se nám podařilo dosáhnout bodu, kdy už akce nemůže být větší. Gondola, která je jedinou transportní cestou má totiž omezení dva tisíce lidí, které může denně dovézt nahoru, a v sobotu jsme jich měli sedmnáct set. Proto si myslím, že příští rok už akce neporoste do větších rozměrů a více se zaměříme na zlepšování toho, co už máme. Letos jsme měli velké štěstí s parkem, protože před Pleasure Jamem tu nebyl vůbec žádný sníh. Všechen, co kolem vidíte, pochází ze snow depotů. Bernd ho všechen shrabal a uložil ještě před létem. Rolbami ho natlačil na místo, kam slunce nesvítí, a pak ho všechen použil na tuto akci. Měli jsme také obrovské štěstí s počasím. Jen velice zřídka je touto dobou na ledovci pěkně.“ Třetí ročník akce Pleasure Jamu je tedy za námi. Opět se potvrdilo, že PJam je významným eventem jak pro kvalitu parku, tak pro oblíbenost mezi významnými jezdci. Ti si přeci dokáží vybrat dobrou akci. Nejlépe celý trip asi shrnul Honza Eis: „Když to vezmu všechno popořadě, tak bylo nádherný počasí, vzhledem k tomu, co měli k dispozici, výborně postavili park, byli tu supr lidi a měli jsme skvělýho fotografa, takže prostě nemám co vytknout.
12
10
11 12
martin prouza /r/ boardslide přes celej rail to fakie gruppenjibbing trocha relaxu u fotbálku
095
Board #NEVIM Chanex freeman.FH10 Fri Nov 04 15:35:25 2005
Page 1 C
Composite
M
Y
CM
MY
CY CMY
K
Board #NEVIM Ndk Naku.FH10 Fri Nov 04 15:09:17 2005
Page 1 C
Composite
M
Y
CM
MY
CY CMY
K
Už je tu skoro zima je tu, skejtři sice šílej, ale milovníci široké stopy ve sněhu si poletují v nirváně. Díky tomu, že u nás sněží především koncem března, připravili jsme si tehdy i pár zimních spotčeků, abysme vás s nimi mohli obšťastňovat, ještě než opět napadne. A proto hopsa hejsa ke Vsetínu na Jasenku.
text: Pavel
Kupčík, foto
: Robert Fran
ek
01
pavel vyroubal /r/ bs 3 tailgrab
100
Kde to je?
je předhůří na Vsetínských vrších, což Jasenka se nachází ve to do Vsetína 330 je hy Pra Z . kyd Bes h kýc západě Moravskoslezs rků se v okolí wpa sno Ze z Ostravy 75. kilometrů, z Brna 125 a km) a snowpark (55 Bílá rk wpa sno nachází nejblíže Diverse ještě provádět hodě Beskyd. V létě lze Severka (110 km) na výc skoku do vody na ím litn kva ém van udo snb prasečiny na loni vyb kově, kam je to laton“ v Novém Hrozen přírodním koupališti „Ba . tína Vse ze takových 20 kilometrů
Resort 02
adam pindor /r/ bs 180 melon
kilometry od Jasenka je vzdálený dva Areál Lyžařských vleků s nižší nadmořskou rt reso ý stsk mě vý centra Vsetína. Je to tako si každý našel ale majitelé se snaží, aby výškou okolo 400 metrů, malá poma dvě velké pomy, jedna to své. Ve středisku jsou snowparku tně vče ky chny sjezdov a dětský lanový vlek. Vše osvětlením až pod i í jezd se íc nav ny, jsou uměle zasněžová bufetu přímo vit a ohřát se můžete v do osmi večer. Občerst snb vybavení. Kdo í ladn zák i t ůjči vyp jde u vleku a ve středisku koviště. Cenová je se z bezplatného par přijede autem, zaradu denní stojí 270 Kč celo álu, are loze roz á relace permic odpovíd časových jízdenek, koupíte jednu z těchto a půldenní 130. Když si chcete v parku wparku zadara. A pokud tak máte vstup do sno í. voč te vstup 60 jenom šlapat, tak zaplatí
Snowpark
na pravé funguje druhým rokem e Foshna shop Snowpark trů. Svoje řádění můžet me 250 uba zhr je a sjezdovce a jeho délk pak si dáte m, uhý dlo trů me 6 bow railem začít linií railů, a to rain tru dlouhou macatou bednu 5,5 me šikmý rail 5,5 metru, dále trů širokém me 8 u lrid wal na zakončíte s šířkou 1 metr a jízdu rainbow odbočit na po je st žno mo há Dru a 3,5 metru vysokém. jako dominanta od začátku koncipován centrální table, kter ý byl velkém skoku na na něm proletět buďto snowparku. Můžete se metrů. Pak 6 u šino plo s o na menším s plošinou 12 metrů neb imetrové PVC rouře pět na se ete uzn sklo , zahnete trochu doleva wallridem. a jízdu zakončíte opět o průměru 30 centimetrů vý rail vysoký etro bow, pak velký šestim Poslední varianta je rain y raily jsou chn Vše e. lrid wal c o a nakone 1,5 metru, poté pvcéčk i a jsou lněm výp i dvojtrubek s plechovým vyrobeny z macatých štěno zaji í peč bez e takž , podstavcích osazeny na sněhových na vašem umění. a hustota triku záleží jen
Kdo je táta?
d dvěma roky ec alias Zrzek, kter ý pře Za všechno může Ivo Hol l překážky ysle diska snowpark, vym domluvil s majitelem stře a Pavla áře Kov tina Mar al zainteresov a sehnal finance. Poté le, což byla ško snb vyučovali v tamější Kupčíka alias Kupču, aby ení areálu. ved od rku wpa sno fungování také jedna z podmínek Vsetíně ve pu sho po otevření Foshna Postupem času a hlavně
k tomuto obchodu. se dění mírně přesunulo směrem snb a sk8 dění kolem t běha snaží se crew na Fosh nejen ve snowparku, te může si v regionu, takže zajezdit by se měl letos který , parku skate nském vsetí ve ale i navíc modernizovat.
le Meat Fly+Foshna Air &naSty Jasence počasí V sobotu 5. března se za mrazivého se tu partičky odehrály jediné závody sezóny. Sjely ě lokálů dorazili krom takže , okolí ého dalek z ů rider parku na Bílé, lidi z Valašského Meziříčí, Zlína, snow
vě, Kroměříže Valašských Klobouků, Hranic na Mora Na programu byla nína. Hodo okolo rovin z i nce doko a idu, exhibičně disciplína big air a best trick na wallr týče, diváci viděli triků se Co kieři. frees také li skáka e backsidové klasické airy, backflipy, rodea, rotac V kategorii 72. bs ss po až tky třišes é sidov i front který je velkou bal, Vyrou l Pave í juniorů vyhrál místn žen suverénně zabila orii kateg jí, nadě ovou board snow říčí a mužům to Zuzana Bortlová z Valašského Mezi
102
vaný best nandal Patrik Schwach ze Zlína. Avizo zimě změnil velké kvůli se idu wallr na est trick cont věci ly pada na best trick na velkém railu, kde
03
nické slidy, od grindů přes boardslidy až po tech trick patří a porota se nakonec usnesla, že best in 270 out. 270 fs ss za Pavlu Novákovi z Kroměříže ního míst do a unul přes na Po závodech se větši v rytmu párty after íhala prob kde , clubu Beseda sdružení breakbeat pod taktovkou kulturního z právě videa o anéh Pohon a projekce nesestříh dů. proběhlých závo
Co bude letos?
finančním V současné době je středisko kvůli ej. Doufejme prod na lu areá níka vlast m lémů prob park snow hlý zabě ale, že nový majitel nebude
martin kaňůrek /g/ fs noseslide
á domluva rušit a že bude nadále fungovat dobr snowpark, bude d s rolbařema i vedením areálu. Poku
railu, C bedny a snad chystá se v něm stavba lomenýho y a table skoku se dojde i na plánované terénní úprav postaví z hlíny.
Hoši děkujem!
pomáhali Foshna Velké poděkování patří všem, kteří a chodu parku, a to aci realiz při crew ka snowpark Jasen bratrům Kaňůrkům, zejména Zrzkovi, Zipovi, Lukymu, ní a zaměstnancům vede řům, rolba Pavlíkovi, Kovymu, boardingu na areálu, sponzorům a všem,co snow Jasence fandí!
01
david žid /r/ nosebone
ěsíců, co to pár m kterých Sice už je ávody, o z ly rá h e se od h řádsledujícíc se na ná hledem te, ale vz cích dočte nku v ká teď e k tomu, ja itě rč u ina, vás panuje č rop a dnutí z tohle ohlé ěsíci m i i teplým m ý n ě n slu a duši. zahřeje n
text: Marek Kolařík & Peaceálek, foto: Robert Franek
STODOLA Pro nastínění atmosféry závodu ve Stodole si nejdřív probereme něco o historii skateboardingu ve Velkých Karlovicích. Tož skateboarding tu začal někdy kolem roku devadesát pět, kdy dva ogaři z Velkých Karlovic poskládali komplety. K nim pak přibylo ještě pár typů a začalo sa špekulovať. Pár let se skejtovalo na plácku u horní školy, kde byl mramůrek a nějaký banky. Na Valašsku je ale spousta dní v roce sníh nebo škaredě, a tak ogaři pokukovali po nějaké haličce. První byl kravín dvě vesnice vedle, ze kterého ovšem udělali pilu a to byl konec. Do merku proto padla stodola u Machůzek přímo ve Velkých Karlovicích. Když ji ogaři poprvé otevřeli, tak jim před očima proběhly hromady sk8 orgií. Hned začli uklízet, chystat a stavět. Hromadu matroše dostali od pily Pšurný a zbytek tak porůznu. Na otvíračku bylo vše nachystáno někdy loni v červnu, kdy se do stodoly vřítila banda z Havířova, Ostravy, Rožnova, Vsetína a místní ogaři a bylo dusno. Tenkrát to tady vyhrál Jurášek, na best trick tam dopadl frontside flip z rádiusu do banku po kozy vysoko. Pak se Stodola trochu dodrbala a dělaly se akce na její podporu. Tedy další závody, kde starou osádku doplnili ještě ogaři z Frýdku! Zas to nej předvedl Jurášek!
105
Celkové výsledky Peace New Talent série 2005 Kategorie do 13 let: 1. David Žid / Příbram, 2. Tomáš Stejskal / Praha, 3. Matěj Šabatka / Tábor Kategorie od 14 let: 1. Standa Macháček / Strakonice, 2. Josef Šísl / Praha, 3. Jakub Jarolím / Příbram
02
Následovalo dlůhé shánění peněz na povrch, ale nakonec se složili místní, a tak mohla další akce proběhnůt letos 10. září. Počásko vyšlo fantasticky a piva na hasení bylo spousta! Celý závod byl též proti vraždění zvířat kvůli kožichům, a proto měli diváci i rajdři k mání skvělé vegabašty. Akcička podle letáku začínala kolem té jedenácté, vše bylo přichystané, jenže lidi se sjížděli velmi zvolna. Opět dorazily bandy z Havířova, Ostravy, Vsetína, Šumperka, Rožnova, Holešova a chlapíci hned od začátku sázeli pěkně macaté polety v mini. Část riderů se spíše věnovala strýtku, hodně populární byl crooked na bedně dolů. Do závodů se nakonec přihlásilo šestnáct týpků. V kvalifikaci asi nejvíce práskali Haviřováci, hlavně Martin Jurášek, který krutým způsobem kombinoval mini se streetem věcmi jako bluntslide v mini, fs flip na banku a fs 5-0 dolů. Taky Honza Kesler práskal grajndy a slajdy všeho druhu a mlaďas Ondra Filípek sázel na svůj věk opravdu velmi husté triky. Diváci začli hecovat, jezdci pak práskali drsnější triky, do toho alko, nealko všeho druhu, hudbička, pohoda, až se někteří tak opili, že nemohli ani jezdit, ani mluvit. Do finále postoupilo osm nejlepších, velmi pěkně to rozjel karlovický Chosé, který má Stodolu vyježděnou jako prase, a nakonec z toho bylo čtvrté místo. Bronz si zajistil vsetínský Pavel Vyroubal sázející sérky typu fs tailslide nahoru, fs 5-0 dolů, fs boardslide na zábradlí nebo 270 do lipa. Druhý flek si vyjel Honza Kesler čistou jízdou plnou těžkých triků a první skončil, jako obvykle, Martin Jurášek se svým nekompromisním stylem. V best tricku diváky zvednul ze židlí Vašnostův flip do bs 5-0 dolů na bedně nebo Juráškův fs noseblunt na zábradlí. Na závěr díky celé Stodola crew za supr akci, panu
03
02 03 04
tomáš ondrejka /r/ kickflip to grind lokál /g/ bs ollie přes pyro stodola
04
107
přestalo a byli nasazeni dobrovolní sušiči s hadrama v ruce, jenže pak se znovu rozpršelo, a tak se závod přesunul na jindy. Naopak v Českých Budějovicích se počasí vydařilo, takže se nejen koukalo na jezdce, kteří předváděli závodění na velice vysoké úrovni, ale i na místní roštěnky, které se vystavovaly v žáru letního slunce. Na zbylých dvou závodech v Příbrami a Horažďovicích bylo o dostatečnou motivaci dosud nesponzorovaných jezdců postaráno především účastí českých a slovenských profíků firem Peace, Krooked, Spitfire, Antihero a Thunder, kteří zde působili jako rozhodčí. Zároveň měli prostor pro své ježdění mezi jednotlivými částmi závodů, ale většinou diktovali až v best trick contestu, který byl závěrem každého závodního dne. Když se jel příbramský závod, tak všude po Čechách pršelo, ale naštěstí v tomhle hornickém městě ne. Jenže
05
Hlaváčovi a panu Pšurnému za větší část matroše. Tož hoja a jezděte!
PEACE SKATEBOARDS NEW TALENT CUP 2005
07
108
Firma Peace Skateboards se letos přes léto pustila do organizování série čtyř závodů ve čtyřech různých městech, a to přímo ve Strakonicích, Příbrami, Horažďovicích a Českých Budějovicích. Závody se konaly pod názvem Peace New Talent série 2005, z čehož musí bejt všem jasný, že to bylo zaměřený hlavně na nesponzorované a začínající jezdce. Jelo se ve dvou věkových kategoriích, a to do 13 let a starší než 14. Prize money byly víc než slušný, prvních deset si vždy odneslo věcný ceny v hodnotě kolem 35.000 korun a navíc první tři umístění v obou věkových kategoriích získali od firmy Peace sponzoring na celý následující rok. Strakonice se pyšní poměrně vymazleným skateparkem, a proto se očekávala dobrá účast riderů. Dorazilo jich fakt hodně, přijeli ze všech koutů Čech a přišla i početná parta diváků. Bohužel v den konání závodů byla obloha již od rána pod mrakem a dalo se odpočítávat na prstech jedné ruky, kdy se spustí lijavec. Trénink se odjel ještě suchou nohou, ale pět minut po odstartování závodů se strhl takovej liják, že muselo dojít k přerušení závodů. Za patnáct minut sice pršet
06
05 06 07
ondřej filípek /r/ shifty ollie chosé /r/ nosebone to fakie nový prckové talenti
nikdo nechtěl riskovat cestu za deště a účast riderů nebyla až tak vysoká. Kdo ale přišel, nelitoval, protože opět byly k vidění luxusní triky. Navíc celá akce byla zakončena kalbou přímo ve skateparku, pekl se vepřík, pilo se pivo a za finance pořadatelů se přišli občerstvit i místní lokálové. Horažďovicím počasí také poměrně přálo, protože se odjel hodně slušný závod, ale bohužel na kalbičku začalo pršet, takže plánovaná open air party se přesunula do tamních hospůdek.
! n r u b n r u b n r
bu
2005 gogo und pepe
www.meatfly.cz
Board #NEVIM option nfa sansalone leva cast.FH10 Fri Nov 04 15:11:21 2005
Page 1 C
Composite
M
Y
CM
MY
CY CMY
K
Board #NEVIM option nfa sansalone prava cast.FH10 Fri Nov 04 15:12:47 2005
Page 1 C
Composite
M
Y
CM
MY
CY CMY
K
01
zach leach /r/ 50-50 až na konec
Čechy letošní zimní sezónu přivítaly pěkně originálně. První snowboardová akce se nekonala v nejznámějších resortech, ale stalo se tak ve městě, a to rovnou v Praze. Zatímco Krakonoš smutně poklepává ztrouchnivělou holí o studenou, ale suchou zem, ve stověžatý matičce se už jezdí na sněhu. Tedy převážně. To všechno díky akci s názvem Red Bull Drive By.
text: O
ndra R
edjiblá
m
: Dan a, foto
h Vojtěc
, >H< &
Hansi
Herbig
113
INTRO
01
Když jsme do redakce dostali od Red Bullu echo o Drive By, nebyli jsme si moc jistí, co máme čekat. Jibbing v Praze na začátku listopadu zněl našim létem vysušeným uším jako fantazie. Jak se ale sbíhalo víc a víc informací, začínalo nám docházet, o jak velkou akci vlastně půjde. Webovky v hodně napimpovaném stylu dávaly tušit, že s průměrem se Red Bull nespokojí. Myšlenka celé akce byla následující. Red Bull vybral sedm známých jezdců a zařídil transport v podobě tří vymazlených limuzín Mercedes-Benz – dvou třístovek a jednoho pětikila. Tahle eskadra si pak dala za úkol cestovat mezi danými destinacemi střední Evropy. Těmi byl kromě Prahy rakouský Linz a Bregenz, švýcarský Bern, německý Frankfurt a Ruhrpott a poslední čoud padl v Holandsku, tedy v Amsterdamu. Výjimečná byla skutečnost, že celý Drive By v Praze začínal. Z Česka se tak na krátkou chvíli stala pomyslná brána do evropského street jibbingu. Celá štreka proběhla od 5. do 19. listopadu, a na nedostatek cestování si tak kluci rozhodně stěžovat nemůžou. Jasný trhák všech snowboardových srdcí představovali právě oni – již zmíněné osazenstvo černých limuzín. Královskou jízdu
114
02
tvořili Švýcar Roman Marti, rakouský pirát Johannes Metzler, ruský lev salónů Dmitri Fesenko, švédský ultradiktátor Ronnie Andersson a neméně zdatná americká trojka v podání Zach Leach, Colin Langlois a z celé party nejmladší Patrick Moore, který v polovině Drive By oslavil své devatenácté narozeniny. Freestyloví mistři se k nám tedy sjeli ze všech možných koutů světa. Jak se ale ukázalo, jsou na zločiny proti spánku a časovým zónám zvyklí. V sobotu se slétávali do Prahy a ještě téže noci stihli notně zapařit, některým obzvláště školeným odborníkům se v klubu líbilo až
do šesti do rána. Když se pak druhý den organizátoři scházeli, šuškalo se, jestli jezdci vůbec budou schopni vstát. Kdo zapochyboval, mohl pak jen s úctou sklapnout, protože o chvíli později snb četa nastoupila v plné polní a pustila se rovnou do práce.
MERKURIAH Těžko říct, jestli to bylo způsobeno organizačními změnami nebo riderskou dychtivostí, ale sešli jsme se oproti plánovaným dvěma hodinám odpoledním už v jedenáct. Spotem číslo jedna byl palác Merkurie.
02
dmitri fesenko /r/ 50-50 na přítlačáku to switch 50-50 na rouře
Zatímco skejťáci šli na jisto, snowboardisti možná trochu tápali. Nakonec se ale všichni u paty budovy ČEZ sešli a při pohledu na „trubky“ mohli jen s úctou čekat, co se bude dít. Merkurii možná znáte, ale jen coby skejtové místo, a proto neuškodí připomenout si, na čem to chlapi později vlastně vyváděli. Ocelové trubky o průměru, který jsme odhadli na 80 cm, po obou stranách lemují schodiště mířící od muzejní zastávky tramvaje číslo 11 směrem k parkovišti budovy ČEZ. Na trubky je zevnitř navařené zábradlí, které tak zejména Dmitrimu sloužilo jako efektní přítlačák. Trubky vedoucí
od parkoviště jsou na hraně schodiště zlomeny, a poskytují tak zhruba šestimetrový downrail. Jezdcům jízdu do jisté míry stěžovaly i centimetr široké a nějaký ten milimetr vysoké obří sváry, které trubku obtáčejí jako had po celé její délce. Rozjezdová rampička byla postavena v prostoru parkoviště a po celou dobu sessionu ji bedlivě střežili dva zvědavě přešlapující hlídači z ČEZu. Dojezd končil na malém asfaltovém plácku pod schody. A kde se vzal sníh? No skutečně tam byl. Organizátoři ho svozili z pražských zimních stadiónů a naplnili jím tři přívěsy. Počasí a teplota
sice bílou hmotu trochu rozpouštěly, ale velice slušná session se v pohodě stihla. Co se ještě dojezdu týče, jezdci později nabírali takové rychlosti, že je ani asfalt netknutý sněhem, obrubník chodníku, ba dokonce ani improvizační žíněnkové mantinely nemohly zastavit. Rozburácené jízdy tak mnohdy končily v keřích, které si do té doby spokojeně rostly u cesty. Spíše komicky tak často z jibberů po odjetých lahůdkách zbylo vidět jen prkno a kalhoty, které vzhůru nohama trčely z hustého porostu. Pohotoví diváci naštěstí přibíhali na pomoc. Neplánovaní botanici tak většinou sklidili chválu,
03
roman dlauhý /r/ fs boardslide
04
metzler, marti, kámoš, andersson
podobnost s dětstvím končí. Dmitri byl jedním z prvních, kteří se na obří rail vrhli. Kdo ho trochu znáte, možná víte, že na soutěžích občas působí poněkud temperamentním dojmem. Na stránkách Drive By sám přiznal, že ho nejvíc dokáže naštvat, pokud se rozseká před velkým počtem lidí. K žádnému selhání ale nedošlo, a tak Dmitri s gustem a radostí hobloval a trikama se mu od skluznice jen prášilo.
ZACH LEACH Zastihli jsme ho ve chvíli, kdy hranám prkna dával neúprosnou hobláž obřím pilníkem. „Musí to bejt super tupý,“ dodal ještě a pak vyprávěl o své cestě do Prahy. „Jsem tu poprvé a hrozně jsem se těšil. Martina Černíka už znám dlouho a jsem moc rád, že jsem konečně mohl přijet a podívat se do země, o které mi toho tolik vyprávěl. Včera jsem přiletěl a zatím jsem toho ještě moc neviděl, ale snad tu ještě dva dny budeme a možná, že se potom do Čech vrátím ještě na Martinův Big Air. Bylo by to super.“ Zeptali jsme se, co říká na rail, na který se právě chystá. „Raily, ty jsou tak skvělý… Akorát se to teď snažím brát trochu s rezervou, protože jsem docela dlouho nejiboval. Prostě si to v klídku sjedu. Myslím, že si jich dám vždycky pár denně a pak se uvidí.“ Trochu jsme se také zajímali o to, jak Zach žije a jezdí, když zrovna netrajdá po Evropě. Musí snowboardovat celý rok, nebo má i volno? „Přál bych si, aby to tak bylo, ale jezdím celý rok. Je to skvělý, protože cestuju po celým světě, ale občas si člověk rád vydechne. Například teď v říjnu jsem jezdil v Austrálii a předtím na Novém Zélandě. Bylo to fakt prima, ale po týhle akci pojedu zpátky do Států a pokusím se vzít si dva týdny volna. Takový prázdniny na den Díkůvzdání. To už bude pomalu začínat naše sezóna a Mammoth bude otevřený, takže se tam půjdu podívat a trochu si zajezdit. Martin by se tam měl také objevit, takže se snad potkáme. Vlastně první věc, kterou udělám, až se vrátím domů, bude to, že si půjdu zasurfovat. Doma totiž surfuju každej den.“ Chtěli jsme vědět, jestli akcí Drive By Zach s Evropou končí, nebo jestli ho budeme moct ještě někde zahlédnout. Ostatně velkých závodů se chystá celá řada. Chvilku přemýšlel a pak promluvil: „Chtěl jsem říct Air & Style, ale vzpomněl jsem si na zahřívačku, která se před akcí vždy koná. Bývá to na Hintru. To bude určitě super a docela rád bych se tam podíval. Trochu pobejt s klukama, Chrisem Kroellem a tak. Jsou to lidi, který moc nevídám, protože ve Státech je to trochu odříznutý. Oni všichni mají tolik rozdílných stylů. Je to fakt skvělý.“ Local hero je místečko, které na webovkách v sekci „riders“ neslo foto a profil vybraného jezdce pro každou z Drive By zastávek. To české připadlo Richardovi Skanderovi. Byť nebyl z prvních, kdo na trubku nastoupili, nenechal se svým grindem, noseslidem, frontsidem a 5-0 zahanbit. V jednu chvíli se ale Merkurií rozlehla třeskutá rána a úpění davu. To když přeletěl trubku a políbil se s lampou, co stála vedle. Osvětlení se zakymácelo a těžký kryt se odporoučel. Riči se naštěstí sebral sám, ale fialový lívanec na stehně bude moct 03
116
veselé poplácání po zádech a ještě notné množství oranžových bobulí, které keřoví právě neslo. Ale zpět k jibům. Pozoruhodné na tom všem bylo, jak k celé akci jezdci přistupují. Přestože se více či méně motalo kolem stavby rozjezdu slušné množství lidí, byli to právě oni profíci, kteří se chopili lopat, začali vyměřovat a odhadovali vzdálenost a umístění rozjezdové konstrukce. Celý setup si od A až do konce zařídili sami. Když bylo postaveno, šel si každý, kdo to ještě nestihl, připravit svůj vlastní equipment. Pilníky udělaly své a například hrany Dmitriho prkna byly tupé jak lžíce na dětskou výživu. Tam však veškerá
04
118
06
ukazovat ještě hodně dlouho. Roman Dlauhý, další český zástupce na RBDB, se ze začátku asi necítil. Ostatně není to žádná legrace. Stoupnout po bok světových mazáků a spolu s nimi překonávat, co se až doteď zdálo nemožné. Na vachrlaté konstrukci se několikrát postavil a najel až k okraji schodiště, ale respekt z chladného kovu byl silnější. Nakonec to přeci jen dokázal, a když došlo na transferovou session, byl už ve svém živlu. „Ze začátku jsem si myslel, že to bude v pohodě, ale když jsem najel na to první zábradlí, tak jsem dostal takovej strach... Pak jsem stál nahoře a hrozně dlouho se rozmejšlel. Byl jsem vyklepanej jak prase. Bylo to poprvý od konce července a hned takovej hárdkór. Musel jsem to pořádně rozmyslet. Když jsem to pak zkusil poprvý, tak jsem spadnul, ale už to bylo v pohodě. Potřeboval jsem takovej ten první nakopávací pocit, že jsem se dotknul.
05
colin langlois /g/ 5-0 grind
06
andersson, moore, langlois, leach
07
rozjezd s umělým povrchem
07
RONNIE ANDERSSON
05
Pak už to šlo dobře.“ Roman předvedl povedený grind na přítlačáku a ke konci vyskakoval nahoru do frontsidu. „Chtěl jsem pak z přítlačáku zkusit ještě fs out, ale už jsme museli skončit,“ posteskl si, i když tím hrátky u Merkurie ještě nekončily. Pat Moore se nakonec přeci jen rozhodl zajezdit. Předělal rozjezd, nastavil ho kolmo na vodorovnou trubku v horní části a jal se přes ní dávat olíčka. K němu se přidal Roman a pěkně si zablbnul. Naskočil a na trubce zatočil 360, nebo si naskočil do bluntslidu a pak skočil dolů. Ale v nejlepším se muselo skončit, kluci sbalili rozjezd a čekalo se na večerní session v parku za Muzeem. Zábradlí tam bylo na první pohled menší, ale po prvních třesknutích skluznice se ukázalo, že zas tak jednoduché to nebude. Naštěstí byla muzika, víc lidí, a tak byla atmosféra jiná. Všichni zase nakládali, kolem osmičky už trochu unavení všechno sbalili a odjeli zapařit na party.
Když jsme si povídali s Ronnie Anderssonem, měl už na Merkurii dojeto. „Asi jsem si už na tomhle railu zajezdil dost. Dal jsem triky, který jsem chtěl, a vybral je ještě předtím, než jsem na to vůbec vlezl, takže v pohodě. Chtěl jsem dát overcrooked a 270, všechno ostatní byly jenom takový pokusy. Myslím si, že nejstylovější byl overcrooked, ale největší radost jsem měl z 270. Akorát jsem si při tom trošku narazil ruku.“ Ronnie patřil k těm , kteří triky drtili s největší vervou, a proto jim dojezdovka často byla krátká. „Ten dopad je opravdu trochu krátký, já sám se na něm docela sedřel“, vyhrnuje si mikinu a ukazuje asi dvaceticentimetrový škrábanec táhnoucí se napříč bokem a břichem. „Trochu jsem to napálil do těch keříků.“ Šrám pocházel z jednoho obzvlášť rozpáleného sjezdu. Ronnie všechno nasadil a odjel, ale jaksi zapomněl na dojezd. Ani asfalt na zahranění nestačil. Ve chvíli, kdy se deska setkala s rantlíkem chodníku, Ronnie hodil něco ve smyslu nedobrovolnýho frontflipu a zahučel v křoví. Ze změti kousavé zeleně pak na svět zářila jeho skluznice, dokud se k němu neprodrali nejbližší diváci a rozesmátému Švédovi pomohli zpět na nohy. Jak asi víte, Ronnie byl v Čechách už podruhé. Poprvé si trip do aorty Evropy střihl před dvěma lety kvůli Černíkovu Big Airu. Prahou ale jen projížděl, a tak si ji poprvé mohl pořádně prohlédnout a pěkně od země osahat až na Drive By. „Praha je tak úžasné město, architektura je tu krásná. Miluji města, která mají tolik ze své kultury. Je to určitě jedno z nejkrásnějších měst, které jsem v životě viděl. A máte tu spousty railů... Když jsme jeli z letiště, říkali jsme si jenom: koukejte támhle na ten rail, jo a tamten je taky dobrej... Je to asi dané tou architekturou, je fakt neuvěřitelná. Jen se podívejte, na čem právě teď jezdíme. Říkám si jenom, proč jsem si nevzal skejta? Jen se rozhlídněte, kde jinde najdete takhle obrovskou trubku?“ Ukazujeme mu betonovou kašno-sochu, co stojí opodál. Honza Homola na ní před lety nafotil peklo. Ronnie jen udiveně kouká na betonový žlab a skoro nevěří. Ani jeden z jezdců neměl helmu a páteřák, chrániče na ruce nebo holeně byste u nich asi také těžko hledali. Ronnie byl rozhodně nalehko. „Nemám to rád, protože se v tom necejtím dobře. Chrániče jsou určitě dobrý, když jedeš napoprvé, ale tohle je jako u skejtu. Vezmeš boty, skejta a nebalíš se do chráničů. Chci bejt v pohodě a cejtit se příjemně, pak jezdím líp.“
PAT MOORE Jako jediný zpočátku na trubkách nejezdil. Místo toho držel kameru a vše natáčel. Kdo Pata nezná, mohl si toho tichého klučinu snadno splést s jedním z vícero kameramanů poskakujících kolem. Mimo jiné Collinovi natáčel stylové 5-0 bs 180 out a v mezičase se vracel, aby si s námi popovídal. „S Collinem nás napadlo, že bychom to mohli zkusit jinak. Skočí na flat a pak přistane na banku. Uvidíme, jak to půjde. Je nás tu hodně, a tak nechávám ostatní, ať si teď zajezdí, čeká nás přeci jen ještě dlouhá cesta a na jibbing bude času dost.“ Opět jsme vzpomněli chrániče. Když si
08
ronnie andersson /r/ fs nosebluntslide
09
drive by benz of course
představíte, že tihle kluci budou dva týdny hoblovat ty nejdrsnější a často jibbově panenské překážky, nemůžete se zbavit dojmu, že opravdu riskují. Pat nosí aspoň chrániče na kolena. „Mám hrůzu z pádu na kolena. Můj kamarád si totiž obě rozdrtil a to je věc, která neovlivní jenom tvůj snowboarding, ale celý tvůj život. Proto nosím aspoň ty. Můžeš nosit všechny chrániče, co na světě jsou, a stejně se zranit. Nebezpečí musíš vždy odhadnout sám.“ Kameru měl Pat půjčenou, ale přiznal, že už šetří na vlastní. „Natáčím hlavně Zacha a Collina. Na cestách točíme hodně, a to většinou na šestnáctku film, ale máme samozřejmě i digitál a tím natáčejí jezdci. Občas se něco, co natočím, dostane i do videí a je to vlastně i můj záměr. Chtěl bych se do filmování dostat trochu víc.“ Zdálo se, že natáčení ho opravdu baví. Pokecali jsme také trochu o cestování a řeč samozřejmě přišla i na Čechy. „V Čechách jsem poprvé a přiznávám, že jsem o nich nic nevěděl. Letěl jsem totiž z Japonska domů a hned na to sem, takže jsem neměl čas si nic zjistit. Když jsem se ráno probudil, tak jsem byl ještě rozházený z průletu všemi těmi časovými zónami, ale vyšel jsem si na malou procházku a musím říct, že Praha je fakt krásná.“ Kluci byli překvapivě přátelští, uvolnění a povídali si s námi stejně, jako si povídáme mezi sebou. Při jedné večerní rozprávce jsme se se Zachem dostali na téma skateboardingu. Zach bez váhání přiznal, jak moc je pro něj skate důležitý: „Skate mám radši než snowboard. Snowboardingem se živím, ale skejtovat si můžu jenom tak pro sebe. Dělám to čistě pro zábavu a žádní sponzoři mě do toho nemůžou nutit.“ Zach pak vyprávěl, jak se na skejtu před třemi týdny vysekal v rampě: „Dával jsem docela vysoký air, ale nějak jsem to ztratil a sletěl jsem na hlavu. Na chvíli jsem ztratil vědomí, největší bolest jsem cítil tady,“ ukazuje si na spánek. Naštěstí se ale dal do kupy a mohl do Prahy přijet. Holt se skejtem se musí fakt opatrně, když máte v plánu být v zimě fit.
PONJELÍ A PRYČ Pondělní session byla spíše komorní a v podstatě privátní. Kluci se sjeli na dlooouhatánský lámaný rail v parku na Pohořelci. Fotku z jeho poloviční části měl například v Boardu číslo 78 Milliel Navrátil. Kluci postavili rozjezd, oťukali zábradlíčko, a když celé to dílo vyzkoušeli, bylo jim jasné, že tohle bude opravdu kus práce. Nakonec se vsadili. Každý prý dal 20 euro
08
09
a vybere je ten, kdo dá celý rail jako první. Nutno podotknout, že pokusů bylo nespočet. Ronnie to zhodnotil následovně: „Rail, jako je tenhle, můžeš dát na poprvý nebo až na postý. To nesnášim.“ Na to Zach prohodil: „Já to miluju.“ A věděl, co říká. Všichni končili po prvním skluzu a častokrát končili jízdou po schodech nebo v kotrmelcích. Byl to však právě Zach, který rail sjel. Nekonečné 50-50 táhl až dolů a až na poslední metr ho dal. Nadšení bylo tak velké, že mu to kluci stejně počítali.“ Opět se přidali Richard s Romanem a pomáhali rail zdolávat. Všichni drtili do poslední chvíle a zdálo se, že se klukům z Prahy vůbec nechce. V Linzu už je ale očekávali stejně nedočkavě jako my v Praze, a tak pánové museli jet. Pražským jibům se za dva dny těžce naložilo. Sázelo se všechno možný od nejrůznějších variací 50-50, 5-0, boardslidů, přes 270 do tailpressu, husťáckou bs 180°
do switch 50-50 switch bs out, až po triky, které se daly jen stěží pojmenovat. Technická úroveň byla ještě kus nad tou, kterou byste od hvězd tohoto formátu čekali. Kdo si po sněhu a ježdění stýská, ať nám na rameni nepláče. Na to, o jak výjimečnou akci vlastně šlo, se přes den u Merkurie sešlo poměrně málo diváků. Nutno však podotknout, že někteří přijeli až z dálnějších koutů republiky. Večer pak byla účast početnější, ale přiznejme si, takové hvězdy málokdy uvidíte. Možná to bylo zapříčiněno nevalnou propagací a avízem, ale kdo sleduje Boardmag.cz, tomu akce nemohla ujít. Stejně si myslíme, že si lidi prostě nechtěli nechat upřít sváteční nedělní oběd. Nu což, třeba se pánové zase někdy vrátí. Praha je určitě přivítá s otevřenou railovou náručí.
120
HUFFMAN
LUKAS
MONTOYA
MARC FRANK
SES v.o.s. / tel.: 234 602 745 / email: info@nitro.cz / www.nitro.cz
MEYEN
KRATTER
WWW.NITROUSA.COM
JANNA
FILIPPO
CRAWFORD beckna wiik goller keller detomas kratter zajíc
ETTALA
EERO
radim čada /r/ to pálí čerstvým prašanem
122
text: Radek, foto: Aleš Foff
01
Tak hurá, už zase padá! Radost vás ovšem při pohledu na ceny permic v Česku hnedka přejde a nejspíš začnete okamžitě uvažovat o překročení státní hranice. Proč ale vyjíždět pouze na víkend nebo na týden někam s cestovkou, když nám Ústava zaručuje naprostou svobodu pohybu? Co si takhle sbalit kufry a vyrazit na dýl? Jako chtělo by se vám, ale nevíte, jak na to a hlavně za kolik? Máme pro vás jeden příklad, jak si celkem zalevno užít švýcarský prašánek...
124
02
02 03 04 05
Průvodce a rádce na našem výletě nám dělal Radim Čada. Ten se do Švýcarska poprvé podíval před deseti lety. V tý době neměl moc peněz, a tak jel spolu s bráchou a ještě jedním kámošem stopem do Zermattu, kde přespávali ve stanu nahoře na kopci. Okolní hory a hlavně Matterhorn měl na něj magický vliv, a tak bylo jasný, že se sem jednou musí vrátit. Před pár lety slyšel dobrý reference na středisko Saas Fee, kam si koupil podzimní permici a pravidelně začal dojíždět. Po čase tady potkal Vencu Kříže a ostatní Čechy, kteří tu tráví většinu sezóny, a dal se s nimi do kupy. Letos už tu tahle partička přebejvá čtvrtou sezónu, mají koupený celoroční permice a od postupného týdenního přespávání v různých apartmánech to letos posunuli tak, že si v resortu pronajali byt na celý rok.
hanka vojtěchovská /g/ prašan pod ledovcem příjemně vypadající středisko horní stanice lanovky venca kříž /r/ drop s tailgrabem
03
04
SAAS FEE / PERLA ALP Vlastní městečko Saas Fee je o hodně menší než profláklý Zermatt, který leží vedle přes kopec. Rozkládá se ve výšce 1800 metrů nad mořem a zatím není tak turisticky zdegenerováno. Možná se ale tahle idylka brzo změní, protože středisko koupila francouzská firma, která vlastní například Les2Alpes a chystá rozsáhlou výstavbu nových vleků. To se samozřejmě moc nelíbí lokálům, protože víc lidí sice znamená víc peněz, ale trpí tím příroda a hlavně ledovec. Gondola a vláček vás vyveze až do výšky 3500 metrů nad mořem pod nejvyšší kopec Allalin horn (4027 m.n.m.). V zimě se to odsud dá sjet až dolů, což je celkem asi 14 kilometrů po sjezdovce. Hned vedle
ní se dá střihnout pěknej freeride, samozřejmě vám na začátku musí poradit nějakej lokál, abyste věděli, kudy jet, ale až si to vychytáte, čeká na vás jeden z nejlepších freeridů v Evropě. Začínáte na ledovci, kde je spousty trhlin, níž jsou terénní nerovnosti, skalky a vše končí lesejčkem, kde je vidět i za mlhy. Za jednu jízdu projedete několik výškových pásem a chvíli to zabere, takže maximum je tak pět jízd za den. A když se zaseknete na nějakým backcountry skoku, pro který jsou tady výborný podmínky, nedáte ani to. V Saas Fee jsou dva snowparky. Jeden leží nahoře na ledovci a funguje hlavně přes léto a na podzim, kde v něm najdete jednu z mála funkčních superpipe v Evropě. Když nasněží, takže někdy od prosince, postaví druhý park uprostřed kopce ve 2500 metrech. Najdete tu halfpipe, skoky a jiby. Letos se plánují i nějaký skoky přímo dole ve vesnici, aby bylo kde jezdit, když nahoře padne mlha. Na svahu si přijdou na svý i vyznavači boardercrossu, místní trať má hodně povedený velký klopenky, takže to fakt můžete kalit v plný rychlosti. Když máte štěstí, potkáte v parku i známější tváře. Nutno podotknout, že mnozí lokální diktátoři taky v klidu zajedou kterýhokoliv Čecha, ale podívat se třeba na jízdu v rampě v podání olympijského vítěze Giana Simmena stojí za to. A to už ani nemluvíme o reprezentačních soustředěních finských nebo japonských zabijáků. Podzimní permice na září, říjen, listopad stojí 600 franků, tedy po tom, co je ukecáte, že jste z český reprezentace a přijeli jste sem trénovat. Jinak zaplatíte 850 za červen až listopad a 950 za prosinec až duben. No a na celý rok to máte za 1450, což v přepočtu na naše dělá poctivých 28 tisíc korun. V zimě je to tady hlavně o snowboardingu, ale v létě, pokud vám zbyde energie, můžete jí ještě využít třeba na horský kolo, golf, triky ve skateparku, v tenisové hale nebo v bazénu s vířivkou. Docela dobrý je i desetipatrový parkoviště, kde se to po spirále pro vyjíždění aut dá slušně smažit na longboardu. Kalba většinou probíhá v Pop cornu, což je přes den snb shop a bar, no a večer je to už jenom bar s koncíkama nebo DJem. Víno ze supermarketu ovšem bývá ten nejvěrnější a nejspolehlivější společník na večer. Loňská sezóna byla podle hudrování lokálů nejhorší za posledních 50 let. Nepadal skoro žádnej sníh, čímž se rozplynul sen o freeridech. V ledovci je spousty trhlin, a když pořádně nezasněží, stávají se životu nebezpečný. Každou chvíli vidíte, jak záchranáři někoho tahaj z díry, v těch nejhorších případech to končí smrtí, právě loni se to tady stalo osudný jednomu skoro lokálovi. Naštěstí už letos sněžilo koncem října, takže to vypadá, že by se zima mohla vydařit. Pokud vás zajímá, jak to v Saas Fee v současnosti vypadá, mrkněte se na www.saas-fee.ch. Najdete tam přehled sněhu, předpověď počasí, web kameru a dokonce i report o stavu překážek ve snowparku.
ŽIVOT MIMO DOMOV Pokud se rozhodnete do nějakého resortu vyrazit na celou zimu, nejlevnější pokoj většinou seženete u majitele staršího baráčku. Radim s Vencou to ale letos vychytali ve stylu a na konci léta zašli přímo do místního infocentra, kde je spousty inzerátů, a najali si celkem luxusní byt pro 6 lidí za 1500 franků na měsíc. Když to podělíte na osobu, vychází to na 4800 korun měsíčně, což rozhodně neni zlý, vždyť za tyhle prachy je umění sehnat bydlení v Praze. V bytě jsou dvě oddělený místnosti plus velký obývák, kam se pohodlně vejdou dva lidi na postel a spousty kámošů-příživníků na zem. Nechybí záchod, koupelna, kuchyňka, velký balkon, lyžárna v baráku, televize z Čech, prostě komfort s pěti hvězdičkama. Aby kluci dokázali utáhnout pronájem bytu, co nejvíc
05
126
jezdit a co nejmíň pracovat, vytvořili si takový systém. Šest pronajimatelů bytu v Saas Fee se rozdělilo na dvojičky a hezky se při pobytu střídá. Každá dvojička přijede vždy na týden se čtyřma dalšíma kámošema, který na ubytování taky přispívaj, no a pak se vrátí na dva týdny do Čech a potom zase vyrazí na tejden do Švajcu. Tímhle systémem se těch 5000 měsíčně na osobu smrskne na minimum a dovolit si to může skoro každý. Navíc ani se stravováním tu nejsou problémy, tři místní supermarkety zaručují dostatek potravy a pro život nutný suroviny jsou jen o trochu dražší než v Rakousku, tedy nic moc velkej rozdíl proti Česku. Pokud byste v resortu chtěli zůstat celou zimu, určitě existuje možnost si tu najít nějakou nenáročnou pomocnou práci, stačí umět trochu německy nebo anglicky. Pár Čechů už takhle v Saas Fee maká a možná díky našemu vstupu do EU to brzy půjde i legálně. Radim Čada si na svojí celoroční permici a zimu
v Saas Fee přivydělává sběrem vína v údolích kantonu Valais, které patří k největším vinařským oblastem ve Švýcarsku. Zajímavý ovšem je, že další peníze na zahraniční pobyt plynou tomuhle týpkovi ze snb byznysu v Čechách, protože se stal distributorem firmy Unity snowboards. Shodou okolností o tom rozhodl právě Radimův pobyt v Saas Fee, kde se seznámil s Amíkem, který u týhle značky pracuje.
PÁR UŽITEČNÝCH INFORMACÍ Z Prahy to do Saas Fee po dálnici frčíte 1050 kilometrů, pokud ovšem zvolíte zkratku skrz tunel za 25 švýcarských franků, tak to máte o 120 kilometrů kratší. Stejně je to ale pořád slušná dálka, a na přepravu tak musíte počítat jeden celý den. Nelze to dělat jako při výletu do Rakouska, že byste přes noc jeli a ráno šli jezdit. Více majetní občané si to sem můžou střihnout i letecky, v zimě z Prahy do Sionu lítá společnost Fly
Baboo a letenka se dá pořídit něco kolem šesti tisíc i s poplatky. Z letiště to je pak do Saas Fee nějakých 40 kilometrů a to už dáte autobusem. Méně majetní až nemajetní občané mohou zvolit variantu autostop, se kterou se to dá při troše štěstí za jeden den taky zvládnout a prkno s baťohem je při tom spíš plus než mínus. Řidiči ve vás totiž vidí sportovce a ne nějakýho vejfetka. Dobrý je nezapomenout si zařídit pojištění mimo sjezdovky. Jeden vzdálenej kámoš český partičky uvíznul v díře asi 15 metrů od sjezdovky, záchranáři ho pár hodin hledali, chvíli pak dolovali, na závěr ani neletěl vrtulníkem a hele, dluh je z toho dvě stě padesát tisíc. Takže si koukejte pořídit pípáky a hlavně se je naučte používat. A na co byste ještě neměli zapomenout? Na opalovací krém! Dle informací v turistický brožurce totiž v Saas Fee svítí sluníčko 300 dnů v roce...
07
06
06
07
„kozí boudy“ jsou v saas fee všude venca kříž /g/ ve svahu
a text
01
nollie kickflip
foto
: Mar
aras tin K
129
Jakub Osten je poměrně nenápadný a tichý člověk z Prahy - Vinohrad, který ovšem neuvěřitelně dobře skejtuje. Po světě běhá už 24 let a mnoho z vás ho zná třeba z pražského Stalina nebo z bezpočtu videí, kde se během devíti let své skateboardové kariéry objevil. Nejde si totiž nevšimnout jeho těžkých technických triků na switch a stylových sérek, které tenhle kluk sází jakoby nic.
02
130
Za zmínku určitě stojí také fakt, že Jakub byl jednou z hlavních postav v pozadí loňského projektu Outsiders, který české skateboardové veřejnosti odkryl talent mnoha do té doby médii přecházených jezdců. Mimo skateboarding poslouchá Jakub hodně černé muziky a taky studuje architekturu na vysoké škole.
Tak to zkusíme? Jasně.
Pamatuješ si na svůj první skejt? To víš že jo. Nechal sem se pěkně vošmelit...
Jak to? Za dva tisíce káčé sem měl vrak. Koupil sem to přes inzerát, voštípanej Real, trucky každej jinej a kola – klasický miniválečky, hehe.
To je blbý. Co na to řekli rodiče? Radost z toho neměli a to ještě vůbec netušili, jak to pak půjde dál...
Podporovali tě nebo jsi měl doma ten klasickej model odrazovaní od ježdění? Myslim, že spíš ta klasika. Rodiče se báli hlavně o to, že se zranim. No ale vždycky sem to ňák vychytal a desky třeba sehnal levně od kámošů.
A co lidi, se kterejma jsi v tý době jezdil? Tady na Jiřáku (nám. Jiřího z Poděbrad - pozn. aut.), co bydlim, jezdilo pár týpků, a tak sem to okoukával od nich. Jezdil sem s nima třeba Vinohradskou dolů na Merkurii a tady po okolí.
Takže jsi v ježdění zůstal věrnej ulici a streetstylu. Co bylo to kouzlo, který tě u streetu dokázalo udržet až do dneška?
Asi to, že se jezdí všude po městě a ne jenom někde na hřišti. Taky skate videa, kde sem to všechno viděl.
Který třeba? První video sem měl ňákej starej Element, kde jezdí třeba Stevie Williams a Pepe Martinez. Toho sem žral fakt nejvíc (R.I.P.). Vždycky před ježděním sem si to pustil, abych se správně naladil.
Změnila se nějak během let tvýho ježdění tahle inspirace? No právě že ani ne! Pořád mě bavěj technický a stajlový jezdci. Teď hlavně Kanaďan Wade Des’Armo.
A co skateparky nebo rampičky? Jezdíš to vůbec? Moc ne, jenom občas, chtěl bych se něco naučit. Určitě bejt trochu víc univerzální, ale street bude vždycky na prvním místě. Bude to znít možná trochu divně, ale hrozně žeru ten zvuk, kterej to vydává, když jezdíš na streetu. Ty odrazy, dopady, grindy...
Co řikáš na současnej trend v zakazování ježdění na veřejnejch prostranstvích? Sem z toho votrávenej jako všichni. To je jasný.
To se Stalinem je divný. Proč myslíš, že se to tak najednou děje po celým světě? Nejdřív EMBC, pak Trocadero, LOVE, MACBA. Myslíš, že si za tenhle přístup veřejnosti můžou i sami skejťáci? Na Letný se má stavět mořský akvárium, takže to místo končí. To je prostě smůla! Co se týče tý Barcelony, tak tam už jezdí kdekdo z celý Evropy a musí tam bejt strašnej bordel. A MACBA je zrovna galerie moderního
03
umění. Tak nevim, kdyby u Národního divadla jezdilo sto lidí denně, tak se tam z toho taky poserou. Asi je to tím, jak se skejt rozrůstá a pořád se točej nový videa. Ty hezký místa strašně lákaj... furt to bude boj.
Co budeš dělat, když v budoucnu zavřou Stalin a nebude možný tam jezdit? Budu jezdit na menších spotech jako Vyšehrad, Scéna nebo třeba na plácku na nábřeží. Hlavně, když si tam pude někdo z kámošů zajezdit se mnou.
S kým většinou jezdíš? Tak jednoznačně Stalin Mafia a tak nějak se všema, co tam choděj.
Kdo podle tebe z českejch jezdců reprezentuje náš skateboarding v zahraničí? No tak to je určitě Petr Horvát, je best ze všech už nějakou dobu. No a pak je to Minol, Pek, Daněk, Vintr, Maxík Habanec a další. Strašně mě překvapujou jejich výsledky na evropskejch závodech. Díky! A pak taky Klára Kašparová! Wow! Kadlc kickflip bs 5-0 v Kingpinu, to byl taky dobrej reprezent!
Všimnul sis letos nějakejch novejch tváří, který to začaly zabíjet? No určitě, jak sem už říkal, je to Tomáš Kadlc a Martin Pek. Pak třeba Matěj Hakl z Budějovic. Ale hlavně Martin Rinda, ten má prostě best stajl! No a na Letný, jak už si určitě všichni všimli, to začíná zabíjet jeden týpek, myslim, že se jmenuje Tomáš. Dělá hrozně moc hi-tech triků. Sem na něj zvědavej, zasloužil by nějakou podporu. Nebo Michal Vosap, nollie bs heel do huga!!!
Když už jsi mluvil o podpoře pro ježdění,
funguje to podle tebe u nás správně?
02
Tak záleží na jednotlivejch firmách a distribucích, jak to viděj oni. Je to hodně o marketingu. Myslim, že by se měli podporovat i takoví lidi, co třeba nejezděj závody, formou flow teamu. Řekl bych, že maj taky vliv na lidi okolo sebe.
03 04
To je dobrej postřeh! Samozřejmě, že sponzor chce, aby se mu to vyplatilo, to je byznys, s tim se nedá nic dělat. Každá firma má možnost „vychovávat“ skejťáky, svoje budoucí potenciální zákazníky tím, co jim strká pod nos v reklamách, to, co myslí, že je dobrý. Je to na nich...
Ty sám už za nějaký sponzory jezdíš? Jo, nějaký už mám. Prvním byl X-Ray clothing, pak chvíli 3120 a potom na čas Specific. Jinak jezdim už dva roky za Impact Skateboards, pak KOLA wheels a nově teď za Volcom clothing. Sponzory jsem získal od kámošů Martina Karase a Toma Vyhnánka. Už sme se nějakou dobu znali a skejtovali spolu, a tak si řekli, že to se mnou zkusí. Sem úplně spokojenej. Vim, že když se snažim, tak to dostanu zpátky!
Máš nějaký osobní ambice, kam bys to chtěl ve skateboardingu dotáhnout? Žádný velký ambice nemám. Chci se jednoduše furt zlepšovat a bejt se sebou spokojenej. Dobrej video part nebo umístění na závodech jsou samozřejmě super!
A pracuješ teď na nějakým videu? Jo jo, teď hlavně na novym Impact videu a demu KOLA wheels. Pak budu mít snad něco ve videu Black Rabbit 2. Jinak si točim jen tak pro sebe...
04
switch noseslide switch backside tailslide koukněme se na panáčka
132
05
05
360 flip
06
pózovačka u zdi
OK, tak teď se tě budu ptát jenom heslovitě. Jaký jsou podle tebe 3 best spoty v Česku?
Goofy.
Stalin, Scéna, Vyšehrad.
Káva nebo čaj?
3 nejhorší věci na skejtu?
Čaj.
Zatáčecí trucky, odštíplá deska první den, zlomenej kingpin.
Brunetky nebo blondýnky?
3 největší zdroje inspirace?
Pravák nebo levák?
Wade Des’Armo, Petr Horvát, Josh Kalis.
Pravák.
3 nejtěžší triky?
Kočku nebo psa?
Hardflip, fs heel, fs crook.
Kočku.
3 best věci mimo skateboarding?
Limuzína nebo sporťák?
Počítač, fotbal, ping-pong.
Obojí.
3 nejoblíbenější jídla?
Tabák nebo cannabis?
Rajská omáčka s knedlíkem, pizza, ovoce.
30/70.
3 oblíbený kapely?
Kdybys mohl udělat nebo změnit 1 věc na světě, co by to bylo?
KHM (Kool Keith, H-Bomb a Marc Live), C-Bo (Westcoastmafia) a Wu-tang Clan.
3 nejlepší sk8 filmy všech dob? 06
a nebo. Jseš goofy nebo regular?
Brunetky!
Jedna je málo.
Girl – Mouse, Trilogy, Girl – Goldfish.
A už jsme na konci. Máš nějakej vzkaz nebo bys chtěl někomu poděkovat?
A teď zase trochu něco jinýho, otázky buď
Díky všem!
0$5.(76 75(1'6 ,1)250$7,21 (027,21 +2: '2 <28 *(7 <2856"
Messe München GmbH, Messegelände, 81823 München, Germany, Phone (+49 89) 9 49-11 3 88, Fax (+49 89) 9 49-11 3 89, info@ispo.com, www.ispo.com for trade visitors only
01
alain goikoetxea /r/ fs stalefish
to, . Mimo ě p o r v pro ovE závody elé lét c é v o o p n tnou azé ovala povylé rost i b rezent m a t p a s t e a a b tu Glo si n firma vzala indují, dech, co ogr jak se o ě l, v n a á z s v o a tr bč u. ých hránk nou, o zaregis šelijak nou sc i letos í v kole u na v s s j v a u le lá ě p s t k u á n h e oh do u n ají jejic n se p ýtovou Málok žejí. Je ta zmít ala str á v r lé o d r a o o v i p o ist rad že pod , že Kr í se ne y, kteř domím h ě c v o s n i le to ipují. A či zafl
text: Soňák, fot
135
o: Ruud van Bra
gt / rackimagi
ng.com
02 03
alex giraud /r/ fs indy transfer rozesmátej vítěz alex
o pěknej kotel, takže nekompromisní skateboarding slavil posvícení. Vítězství a kvalifikaci na finále BowlBash si vyjel Andy Scott, toho určitě pamětníci pamatují, jak vyhrál před lety na Mystiku první místo ve vertu. Bez chráničů. Zabil i čtrnáctiletej Benjamin Raemers s 540 přes vertovej roh jakožto best trickem.
Battle 2 : Hamburg (D) Nářez druhý v pořadí se konal v Hamburku v legendární hale I-punkt ve dnech 14. a 15. května. Bazén opět velmi vyveden, navíc rozšířen o půlmetrový extension á la grindbox na kopingu, lehkou vracečkou rádiusu á la půlka cradlu a vertovej deathbox. Němec Matt Grabowski, architekt a stavitel jednoho z prvních dřevěných bazénů v Evropě, po závodech všechny pochválil, že tohle byl naprosto nejlepší skejtovej jam, kterej se kdy v hale jel. Jeho naopak doma pochválila celá rodina, že to tak pěkně před lety postavil a že dneska zajel pěkný čtvrtý místo. Ten den slavila první příčky marseillská smršť Alex Giraud, Alex Cochini a Julien Benoliel. V jejich surfovacích sestavách nechyběly bs tailslidy a lipslidy na deathboxu, bodyvarialy do nosebluntů, dlouhý nosegrindy do zatáček a další záplavy liptriků a airů, na který si jen vzpomenete. Taky tu byl z celé série největší věkový rozdíl mezi nejmladším a nejstarším závodníkem. Činil 34 let!
Battle 3 : The Hague (NL)
02
Na úvod Od dubna letošního roku se odjely v několika evropských městech čtyři bazénové závody, jež sloužily jako kvalifikace na pátý, vrcholný závod Globe BowlBash v holandském Eindhovenu. Z toho vyplývá, že se tu sešla opravdová elita evropských bowlriders. Nebudeme vás napínat, závody vyhrál na bazénaře docela vymládlý hošík, třiadvacetiletý Alex Giraud. Ale jestli budete někdy v Marseille, tak se na něj skákněte podívat. Je tam skoro každej den a tak, jak jezdí Alex, by to asi mělo vypadat. Ale bacha na auto, aby vám ho nepodpálili.
136
Battle 1 : Burnley (UK)
03
Pokud vás ježdění v bazénu trochu zajímá, uděláme si malou rekapitulaci předchozích závodů. Ta může mimo jiné do budoucna posloužit i jako tip na zimní vejlet a poježdění v některé z hal, kde se právě tyto závody konaly. Bitva číslo jedna se udála 16. a 17. dubna v anglickém městečku Burnley, odkud je to kousek do Manžestru. Mimo Angličanů dorazila i spousta cizejch, který maj k bowlridingu co říct, jako například již zmiňovaný Alex, Belgičan David Martelleur či Espaňólo Emilio Arnanz. Tenhle indoor bazén patřil totiž k nejlepším v sérii. Navíc přišlo houfně diváků, kteří se postarali
Třetí atak hostil poklidný holandský přístav Haag, a to 13. a 14. srpna. Pořadatelé nešetřili na množství reprobeden, takže z místního bazénu, který leží na odlehlém a poklidném místečku, se stalo tepající srdce celého města. To k sobě přilákalo množství diváků a rovněž bazénových typů. Obecenstvo samozřejmě nejvíc povzbuzovalo svýho lokála Aldo Niemeijera, kterej vraždil ukrutně vysokejma front a beksajdama. Na žádnej roh nenechal usednout zvířený prach, všechno ogrindoval a oslidoval, především epesními tail a bluntslidy. V očekávání byl rovněž marseillský přeborník Mike Santandrea, který byl po vážné operaci kolene a toto měl být jeho první závod po půlročním neježdění. A hodně nandaval i Španěl Pedro Tomas Atanet, kterej přišel skejtovat rovnou po třiceti hodinách sezení v busu. Ale za ty dva dny to směle rozjezdil a stačilo to na třetí místo. Tady v Haagu se strhla asi nejukrutnější bitva ze všech čtyř kvalifikací. V jednu chvíli bylo možno vidět i sedm riderů najednou. Jeden dělá grind, druhej přes něj air. Třetí a čtvrtej se uprostřed bazénu škrtaj asi o centimetr. Pátej, šestej a sedmej jedou vláček – dva frajeři ve vzduchu, další to za nima akorát odpaluje. No hrozný peklo. Ten den byl rezervován pro Mickyho Iglesiase, kterej si střihnul best trick, jakože flip do nosetapu na extensionu. Ale hlavně zajel perfektní kombinaci liptriků a poletů na všelijaké způsoby, občas snad i zapomněl, že jede na switch, nicméně mu to nebránilo vymyslet nějakou ss hovaďárnu. Rozhodně naprášil a jako první se tu kvalifikoval do finálového jamu v Eindhovenu.
Battle 4 : Algorta (ESP) 10. a 11. září se konala kvalitní fikace v ledvině, která se nalézá v baskickém městě Algorta, v outdoor skateparku La Cantera. Tenhle závod byl obsazen většinou jihoevropským výběrem. Sjelo se hodně Španělů, kteří předcházející závody vynechávali, a zavítala početná parta z Marseille. Čekal se opět hell, ale to, co se dělo v sobotu, všem vyrazilo dech. Soudcové si to mezi sebou nejdřív jen tak remcali, ale pak už to nemohli vydržet a museli se podělit s diváky: „Tenhle sobotní nářez je zatím to nejhustší ze všech kvalifikací, co jsme letos viděli. Těšme se na zítřek, přátelé!“ Očekávání bylo veliké. A macatý dešťový mraky nad hlavou jakoby nikdo neviděl. Takže to, co se očekávalo jako událost sezóny, byl
www.progresscycle.cz
G10TM. IN-MOLD KONSTRUKCE. REGULACE VENTILACE THERMOSTATTM. KOMPATIBILITA S TUNEUPSTM AUDIO SYSTÉMEM. ROCK THE MOUNTAIN.
FUSE ™
G10™
BAD LIEUTENANT ™
VYBRANÝ MODELY V ČERNÝ BARVĚ MŮŽEŠ KOUPIT VČETNĚ ZABUDOVANÝHO AUDIO SYSTÉMU TUNEUPS TM NEBO HO MŮŽEŠ DOKOUPIT I SAMOSTATNĚ. K TUNEUPS TM PŘIPOJÍŠ SVÝ OBLÍBENÝ AUDIO NEBO TELEFON. U VYŠŠÍHO LEVELU TUNEUPS TM II PAK PŘIPOJÍŠ OBOJÍ NAJEDNOU.
04
138
nakonec průser jak vrata. Skoro celou neděli pršelo, když už to usychalo, začalo znova a do toho kvůli silnýmu větru nalítalo všelijaké zboží rovnou do bazénu. V pět odpoledne s mokrým a zabordeleným bazénem vyhasly veškeré naděje. No ale co teď s cenama, prize money a nadrbanýma riderama? Takže sudí, rideři a hlavně kameramani se šli zavřít do nejbližšího klubíku a podrobili páteční videomateriál důkladnému rozboru, na jehož základě určili vítěze. Za největšího favorita byl považován lokál Ivan Rivado, který v plný kudle dělal věci, který má málokdo v repertoáru, jako třeba full cap indy nebo blind side nollie 180 indy. Avšak kameramani nepřehlédli ani Alaina Goikoetxeu a jeho nosegrindy v nepřístupných koutech a nekonečný tailslidy. Nakonec mu přiřkli první místo a společně pak všichni zanadávali na počasí a objednali si una cerveza, por favor.
Final Battle : Eindhoven (NL) Těšení na finále se vyplnilo 22. a 23. října v hale Area51 v Eindhovenu. Bazén spolu se skateparkem se nachází ve starém hangáru a byl vystavěn na jaře 2003. Stále je pravděpodobně nepřekonán, údajně je to nejlepší a nejnápaditější bazén v Evropě, ale to byste si to museli sami ošlápnout. Díra ve tvaru psí hlavy, 19 metrů na šíř, 15 metrů na dýl, hloubka pro neplavce 1,8 metru, pro plavce 2,6 metru. Minimum plošin, všude jen vlny a za vším precizní práce, jak můžete vidět na fotkách. Nedělní závod mělo jet 30 jezdců, přičemž 24 jich bylo kvalifikováno z předchozích betlů. O šesti dalších rozhodla sobotní kvalifikace. Hlavní palba tedy nastala v neděli. Od rána probíhala zahřívačka a před halou už se formovala pěkná fronta. Skoro taková, jako když jsme za komouše, jako ještě malý čába, stáli s mámama na kokosovej šampon. Ve dvě začal oficiální start a sudí opět začali rozšiřovat svojí větu: „Tak tohle bude ten největší nářez ze všech závodů!“ Tentokrát měli naštěstí pravdu. Aby ne, když to měli posichrovaný střechou, evropskou elitou a superbazénem. Třicítka riderů bojovala o místo v první desítce, což znamenalo postup do semi. Z počátku všechny táhnul rezident Aldo Niemeijer, kterej má bazén dlouhodobě najetej. Obrovský airy a liptriky v dlouhejch a plynulejch lajnách nutily ostatní, aby ze sebe vydali to nejlepší. Zdárně mu kontroval jeho kámoš Erwin Prent a Anglán Lee Blackwell. Pro diváky jel Manuel Palacios, kterej bazény hodně umí. Navíc si jede trochu jiný triky a kombinace než všichni ostatní. Ovšem při jednom klasickym triku, fs ollie, došlo k nedopatření při dopadu a Manuel si vykloubil zápěstí. To mu bohužel zhatilo jeho účast při finálovým jamu, kam se ze semi v pohodě dostal. Napětí stoupá a finálová listina nám napoví, kterých pět „hovaďáků“ se utká v této nekompromisní skejtové disciplíně. Pátý místo vyjel David Martelleur, kterej dělal největší a nejdelší airy, ale taky zaliptrikoval na extensionu, třebas fingerflip lien to tail revert out. Čtvrtej Ivan Rivado rovněž zapůsobil, hlavně fintičkou backside air transfer to 360. Takhle napsaný to nevypadá nic moc, ale je to fakt hustota. Stejně tak i triky mlaďáska Juliena Benoliela, kterej si nasadil svý šťastný, samozřejmě nepraný kalhoty a naprášil přehršli airů, transferů a liptriků jako fakie nose pivoty na extensionu a podobně. Bylo to na třetí místo. Stříbrnej dojel Alain Goikoetxea, kterej kombinuje všechno možný a navrch přidá jeden z nejčistších stylů, jakej jste měli kdy možnost vidět. Už dostal z přemíry ježdění i křeče do nohou, ale styl zůstával. A jak jsme tady tu čtyřku vychválili, tak ještě o třídu vejš jel Alex Giraud. Nekompromisní náročný triky, kombinace všeho v dlouhejch lajnách, navíc s kamennou tváří a prstem v nose. S velkým respektem a hlubokou poklonou mu organizátoři předali prize money a titul žampiona Globe BowlBash Champion. A všichni pak na závěrečné party litovali: „Škoda, že ten Jurášek zas letos nepřijel. Ach jo...“
04
ivan rivardo /g/ bs indy
05
area51 je bazénový nebe
07
Surfové závody vypadají úplně jinak než závody snowboardové nebo skejtové. Není to jenom tím, že se nejezdí na betoně, ani na sněhu, ale na vlnách. Začíná to samotným vyhlášením termínu. Neřekne se: závod se jede tu a onu neděli ve dvě. Surfing je závislý na přírodě, takže se závod vyhlašuje rovnou na celý týden, kdy se předpokládá, že by měly být v dané lokalitě ideální vlny. Závodníci pak vysedávají v plážových barech, popíjejí mojito či pivko a čekají, až organizátor usoudí, že nastala ta správná chvíle a nažene je do vody. 140
01
havajan andy irons krájí finálovou vlnu a jede si pro vítězství nad američanem damienem hobgoodem
text a foto: Adam Maršál
07
03
142
Běžně se stává, že se z celého týdne jezdí tři, čtyři
Šance stát se jedním z nich se dá z pohledu
dny, ale taky klidně jenom dva. Představa, že někdo z nás uvidí velké surfové závody naživo, je pro většinu z nás asi tak reálná, jako že jednou dostudujeme nebo splatíme hypotéku na byt. Stačí se podívat do kalendáře profesionální surfové asociace ASP: Austrálie, Tahiti, Kalifornie, Japonsko, Brazílie, Hawai, Fiji, Japonsko, Jižní Afrika... prostě sen. Mezi tato místa se naštěstí vklínil i francouzský Hossegor, kde značnou část léta tráví česko-slovenští rideři jako Martin Černík, Smíča, Matuš Hubka nebo Milda Veselý. Termín závodu Quiksilver Pro France byl vypsaný na týden od 23. září do 2. října, kdy do Biskajského zálivu dorazily všechny hvězdy včetně Andyho Ironse a ex-nabíječe Pamely Anderson a šestinásobného surfového šampióna Kellyho Slatera. O šek na třicet tisíc amerických dolarů se mělo v divokých vodách Atlantiku porvat jednadvacet borců.
středoevropana popsat jediným slovem: utopie. Každý z padesátky nejlepších surfařů světa se narodil někde u oceánu (Slater – Florida, Irons – Havaj, vycházející star Jeremy Flores – Réunion, Damien Hobgood – Florida, Luke Egan – Austrálie, Taj Burrow – Austrálie atd.) a jezdit začal nejpozději ve třech letech. Máme prostě smůlu. Nemá smysl popisovat, kdo v Hossegoru vyřadil koho a v jakém to bylo kole nebo jaký kdo kdy zajel trik. Lepší je pochopit, jak takový závod vůbec vypadá. Divák, který přišel na pláž, aby si dal jedno rychlé pivo v kelímku a zase mazal po svých, může zažít zklamání. Stane se, že dorazí právě ve chvíli, kdy se dva týpci v neoprenech houpou ve vlnách čtyři sta metrů od břehu, nejsou skoro vidět, jenom čekají a nedělají vůbec nic. Na pláži vlajou vlajky, diváci se sluní nebo nasávají pivko.
02
málokdo si uvědomí, jaká je fuška dostat se jen na hranici, kde se lámou vlny
Každé kolo je odstartováno sirénou a trvá kolem třiceti minut. V ten moment může kdokoli ze dvou (někdy i tří) závodníků chytit vlnu, skočit na prkno a jet. Většinou se ale taktizuje a čeká na vlnu, která bude stát skutečně za to. Odhadnout okamžik, kdy na ní dojde, je ze břehu skoro nemožné. Ale pak nastane mazec. Surfaři, rozlišitelní zdálky jen podle červeného a žlutého trika, skáčou na board, slajdují, carvují, dropují do vln, airují, zkoušejí rotace, a když jim to zrovna sedne, pustí se do jízdy vodní rourou, kterou vytváří postupně padající vlna. Někdy se na pár desítek metrů úplně ztratí pod vodou, a když už se vlna s pleskotem tříští o hladinu a oni vyjedou ven, celá pláž se může zbláznit nadšením. Rozbouřený oceán vypadá dost nebezpečně i ve Francii, ale když si uvědomíte, že jinde ve světě dno netvoří písek, ale třeba korálové útesy ostré jako břitva, teprve pak pochopíte, jak moc je surfing o dršku. Mluvit o tom může i Andy Irons, který si pádem z vlny na dno před
03
layback vypadá hustě i v méně extrémním průtahu, než jak ho umí taj burrow z austrálie
04
australan luke stedman odvedl stylovou práci, ale vypadl v prvním kole
05
andy irons se raduje z vítězství a šeku na 30 tisíc dolarů
06
diváků se sešla početná banda
04
144
05
třemi lety na Fiji natrhnul rameno a způsobil podlitinu velikosti grapefruitu. Vzhledem k nevypočitatelnosti, neodhadnutelnosti a nezkrotitelnosti vln se může stát, že v nich utonou i tak zkušení surfaři, jako byl Havajan Eddie Aikau, který zachraňoval tonoucího kamaráda a už se z moře nikdy nevrátil. Na jeho počest se na Havaji dodnes jezdí legendární závod Quiksilver in Memory of Eddie Aikau. Slater, který má letos našlápnuto k dosažení sedmého titulu Mistra světa, se v Hossegoru do finále nedostal. Nepomohlo mu ani to, že ho většina surfařů považuje za žijící legendu, která umí sjet obří vlny na Havaji, stejně jako vyprásknout jakýkoli freestylový trik, ani to, že je po něm pojmenovaná hra na PlayStation „Kelly Slater Pro Surfer“, natož skutečnost, že si zahrál v Pobřežní hlídce. Ve čtvrtfinále narazil na Damiena Hobgooda a porota byla neúprosná: ve finále si to rozdá Hobgood s Ironsem.
Z pohledu komentátora to vypadalo asi takhle: „A je tu poslední kolo! Máme tu Andyho Ironse z Havaje a Američana Damiena Hobgooda. Andy se zvedá a jede! Roura! Damien se houpe na vlnách, Andy se vrací, Damien má přednost. Ale Andy bere další vlnu, slajduje po jejím hřebeni! 9. 33 bodů od naší poroty! Dámy a pánové, to je jízda! Damien čeká. Andy se vrací a… opět chytá vlnu! Hobgood pádluje, bere vlnu a jede parádní rouru! 7.50 bodů! Devatenáct minut do konce. Damiene, máš ještě šanci!“ Jenže siréna končí závod a je jasné, že třicet táců si domů veze Andy Irons! Andy vystoupí na bednu, poleje se obřím pivem Foster od hlavního sponzora poháru, shrábne šek a vyrazí domů na Havaj. My se vrátíme do Prahy, ale budeme sakra přemýšlet, jak se příští jaro vrátíme do Francie, půjčíme si surf a neoprén a zkusíme si to sami. Fakt to jde.
06
FLIPSIDE JACKET 4in1 5.499 Kč
69 Company s.r.o., 244.402.793, 69company@mbox.vol.cz
www.sessions.cz
Když se řekne Ostrava, tak se asi většině z nás vybaví vysoké těžební věže, průmysl a všudypřítomný prach. To je celkem trefné. Město má totiž dlouholetou tradici v těžbě uhlí a v hutnictví a výroba oceli a její export jsou jedním z hlavních pilotů místního rozpočtu. Mezi těmito tvrdě pracujícími lidmi, co si při výslovnosti nedávají moc práce s dlouhými hláskami, a mezi polskou, slovenskou a ukrajinskou mafií se už před nějakou dobou začala vytvářet malá skejtová komunita.
01
honza kesler /g/ kickflip do banku
text: Křivan, foto: Kiva a Robert Franek
02
ostravský spot
03
naši průvodci
04
ota veselka /g/ fs boardslide
02
Mezi první odrodilce, kteří se vzepřeli vůli svého tatínka směřující jejich budoucnost k práci pod zemí a dali se na dráhu alternativního sportu, patří třeba Drobík. Ten a ještě další tady položili pevné základy dnes velmi kvalitnímu skejtování a patří jim za to velký dík. Začínali tehdy před léty na lesklých mramorech před radnicí a dávali své umění na odiv širším vrstvám obyvatelstva. Ze zájmu o novou zábavu pak začínalo skejtovat víc a víc lidí a příbytek nových rekrutů zajistilo také zbudování krytého skateparku na výstavišti. Ten se
03
těšil dobrému užitku až do doby, kdy se musela celá hala vyklidit kvůli rozšiřování prostor sousedícího divadla. To byl typický rozpor pojetí kultury a do srdcí všech, co rádi jezdili pěkně v teple pod střechou, vnesl veliký zármutek. V roce 2000 se začal budovat první venkovní skatepark. Následně v roce 2002 přišel větší projekt stavby betonového parku, který se ale nešikovně naplánoval a práce skončily těsně před zimou. To samozřejmě nemělo zrovna blahodárné účinky na schnoucí beton a ten vesele popraskal a začal se drolit. Mělo už dávno dojít k opravě, ale typicky se to táhne a stále se nezdá, že by mohlo přijít zlepšení. Následujícího roku vznikla skejtová chlouba Ostravy v podobě dobře navrženého a postaveného parku v Porubě. Tam se teď jezdí i Český pohár a každý rok se překážky opravují. Chystá se dokonce i nějaká radikálnější inovace a oživení. Tenhle rozvoj přinesl zájem velké spousty nových talentů a následoval raketový vzestup celé téhle kultury. Mladí, jak už tomu tak bývá, jsou zase o pár kroků napřed před starší generací a učí se pořád rychleji, nechávaje za sebou své vzory. Dávají o sobě vědět hlavně takoví, jako je mladý pankáč Ota Veselka nebo David Dedek. Za asi nejlepšího tady považují Vojtu Gargaše, který technicky zvládá prakticky všechno. Zatímco se ti dřívější tahouni pomalu stahují do ústraní, zakládají rodiny a skejtují jen víkendově, mladí směle proráží na scénu. Není se čemu divit, že mají takový progres. Ostrava je plná spotů, které jen čekají, až si je někdo navoskuje a ogrinduje. Procházka po městě ukáže za každým rohem nějakou zídku, schody nebo pěkných pár laviček na sérku. I railů by pár bylo. Výhodou je, že kvantita tady není na úkor kvality. Od každého se najde něco, stačí si jen vybrat. Dokonce se dá skejtovat i v zimě, třeba u Vysoké školy Báňské, odkud ale rádi vyhazují, nebo u autobusového nádraží Fifejdy, kde je spousta laviček, schodů a banků pro kočárky a potažmo pak pro skejťáky. Ovšem centrálním spotem, kde se soustředí prakticky celé ostravské osazenstvo, je spot u krytého bazénu kousek od skateparku v Porubě. Tohle místo najdete s přehledem. Pokud přijedete od Olomouce, tak bude první městskou částí po cestě městem Dubina, tu celou prosvištíte a dáte se směr Poruba. Přes Svinovské mosty pak zamíříte k nákupním centrům a přejedete čtyři světelné křižovatky. Na té největší zabočíte na Martinov a už se vám po pravé straně ukáže skatepark a po levé bazar s americkými auty. Hned za tím už jen zatočíte doleva a jste doma. Rozlehlé prostranství přivítá
04
05
MARTIN BEâVA¤OVSK¯ FOTO: FOTO: PAVEL PAVEL KARAS KARAS
HONZA ZAJÍC BLAÎEK
FOTO: DAVID BLAÎEK FOTO: DAVID
PETR VEâE¤A
FOTO: FOTO: MATREN MATRENDEK.CO DEK.COM M
006 10.03. – 19.03.2
17.03. – 26.03.2006
24.03. – 02.04.2006
PÁT¯ ROâNÍK SNOWBOARDOVÉHO CAMPU V RESORTU LES DEUX ALPES VE FRANCII / JEDEN Z NEJLEP·ÍCH SNOWPARKÒ V EVROPù - TUTO ZIMU ROZ·Í¤EN¯ O MNOHO ZÁBRADLÍ A BOXÒ NA JIBBING / BOARDERCROSSOVÉ TRATù / CENA ZA WEEK: OD 10.460 Kâ PODLE DRUHU UBYTOVÁNÍ / CENA ZAHRNUJE: ZÁKLADNÍ PROGRAM / 6TI DENNÍ SKIPAS / DOPRAVU AUTOBUSEM / UBYTOVÁNÍ V APARTMÁNECH S KUCHYNÍ, WC A KOUPELNOU / ZÁKLADNÍ PROGRAM: TEST CENTRUM / LAVINOV¯ KURZ / TOOL TIME / TEORETICKÉ ROZBORY TRIKÒ / KAÎD¯ T¯DEN ZÁVODY O CENY V HODNOTù 20.000 Kâ P¤ÍPLATEK 1.500 Kâ: COACHING / VIDEOCOACHING
P¤IHLÁ·KY NA WWW.SNBCAMP.CZ NEBO WWW.EUROSKI.CZ, TEL: 377 330 300 TEST CENTRUM
dychtivé ridery pohledem na velikou kopuli a k ní se ve tvaru písmene U upíná celá paráda. Plocha je rozdělená na jakási patra. Mezi nimi se střídají po celé šíři schody a banky, které nabízejí mnoho různých využití. Mezi patry jsou také příhodně rozestavěné hojně používané květináče. Všechny objekty tady na sebe cestou dobře navazují a přímo vyzývají k natáčení sérek. Přes první tři velké schody se odshora můžete dostat ke spodní větší šestce s bankem a velikou dlouhou zídkou po straně. Ta jakoby náměstíčko uzavírá. Jinak se dá celé patroví šikovně prosurfovat a všude udělat nějaký trik díky vzájemnému propojení pater. Kolem dokola je množství blízko sebe rozestavěných laviček pokrytých kachlemi, které spot výborně doplňují a lákají odvážnější k různým transferům mezi nimi nebo zapojením do sérek. Povrch prostoru tvoří normální asfalt a banky se schody pokrývají veliké kachle zdatně odolávající nárazům a jinému opotřebení, takže si nemusíte připadat provinile, že něco ničíte. Celé místo je dobře zachovalé a nabízí prakticky neomezené možnosti. Pokud jste obdařeni aspoň nějakou dávkou streetové kreativity, nebude vás při skejtování nikdy nudit. Díky své velké rozloze se sem vejde více než patnáct aktivně jezdících lidí tak, že si vzájemně nepřekážejí, což je jedna ze zásadních kladných vlastností téhle lokality. Parta lidí se tady schází každý den, a tak když přijedete na návštěvu, určitě na někoho narazíte. Pořád zde probíhá točení do připravovaného ostravského videa, a tak je i na co koukat, když už padáte únavou. Nic nebrání ve svobodném skejtování, jen jednou za čas se stane, že na kontrolu přijede pár příslušníků veřejného
pořádku a ze svého bezpečného postu uvnitř auta na vás sešlou pár výhružek a pro ten den je bohužel konec, protože si potom dávají větší pozor a provádějí pravidelnou kontrolu. S policií jinak moc problémů není a jejich přístup se dá označit za vcelku benevolentní. Po namáhavém ježdění si můžete zaskočit do už zmíněného přilehlého krytého bazénu a protáhnout se při plavání. S ideálními podmínkami jsou místní sice spokojeni, ale jejich snem je mít zase halu. Ta už letos byla v jednání a celá věc byla na spadnutí, jenže se všechno jaksi pokazilo a hala alespoň pro letošek nebude. Nicméně pár bývalých skaterů se z pozice inženýrů o všechno pečlivě stará a příští rok vyvinou opětovný tlak na úřad. Sponzoři s městem by se pak podíleli na financování tohohle užitečného projektu. Ostrava by se pak stala prakticky ideálním místem pro život nás všech na polyuretanových kolečkách. Přes den super spoty a večer do slavné Stodolní ulice a přímo do oblíbeného podniku všech riderů s názvem Coffee shop a nebo do klubu Bob Marley. K dostání a volné spotřebě bez obav z problémů je tady spousta dobrot. Takže sbalte svačinu, batoh se skejtem a hurá do Ostravy!
05
petr stach /r/ nollie fs heelflip
06
matěj bujnoch /g/ pop shove-it
06
01
bartek kotowicz /r/ 360 kickflip / wroclaw
VÍTEJTE V POLSKU Polsko nejsou jen tři létající talíře na Sněžce, ale je to velká země s hodně lidma, a tudíž je velmi pravděpodobné, že se mezi nimi najde i hodně jedinců, kteří propadli kouzlu desky na kolečkách, v polštině tzv. deskorolky. Průvodci po zemi nám budou Kuba Perzyna, osmadvacetiletý a patnáct let skejtující redaktor jediného polského tištěného sk8 časopisu INFO. Druhý průvodce se jmenuje Maciek Trojanowski z webzinu Andegrand.pl.
CESTA DO PRAVĚKU Skateboarding v Polsku zahájil činnost kolem roku 1988. Zpožděnost byla způsobena hlavně bolševickými nástrahami, jak to známe i od nás. Jen hrstka vyvolených dosáhla na jaksi taksi vybavení. Zbytek slintal a čekal, až se šťastlivec unaví a na chvíli půjčí prkno k dispozici. Všechno se změnilo v roce 1990, kdy se ve Varšavě otevřel první shop Street Style. Skateshop byl otevřen za velké pomoci Švéda Pera Holkneka, bývalého freestajlisty. Přišel čas pro první polský hvězdy. Za ty tenkrát platili Arek Stepien, Jacek Szymanski, Marcin Brzuchalski a pár dalších, kteří se objevili ve videu Michala Rejenta „Paranoija“. Po různých sovětských monumentech zbylo ve Varšavě dost mramorových spotů, kde si tenkrát hoši lebedili u sladkýho porevolučního skejtování. Spotů časem ubývalo a o skateparku si nechali všichni jen zdát. Jen v zimě se chodilo na hlavní nádraží. V roce ´91 uspořádal Per a majitel Street Stylu první polský závody, na který se pozvali i zahraniční demo jezdci. V Paláci kultury byl vybudován skateparčík a pozváni byli například Stefan Toth, Curtis McCann a Tomi Tominen. Přijeli lidi i z Powell-Peralty a polskému vítězi Arekovi nabídli sponzoring. Nastartovaný to tedy bylo velmi slibně. Vzniknul první časopis a magazín o skateboardingu dokonce běžel v televizi. Okouknout to přijel Rodney Mullen. Arek vyrazil do Münsteru. I když to nedopadlo moc dobře, bylo důležitý, že šířil povědomí o polským skateboardingu. Článek o něm vyšel i v TWS. Rychle se otevíraly nové shopy. Sice jen chvíli, ale existovala první lisovna skejtů Flying Max.
A TEĎ? Hlavním městem skateboardingu byla Varšava. V dalších městech se sice taky skejtovalo, ale ne tolik, všechno se soustředilo ve Varšavě. Dřív se tolik necestovalo, nebyl internet, skončil tištěný magazín, nenatáčela se videa a komunikace vázla. Po prvním boomu přišla na pár let stagnace. Druhá vlna se zvedla poté, co vznikly firmy na hadry a začaly sponzorovat ty nadějné. Nynější situace je hodně podobná té naší. Pár webzinů, pár video magazínů, jeden tištěný časopis, distribuční firmy, který skaterům pomáhají. Jedna firma na překážky, jeden výrobce skejtů. Buňky už najdete po celým Polsku, hlavní jsou ve Varšavě, Poznani, Katovicích, Gdaňsku a v dalších.
ZÁVODY A ZÁVODNÍCI Po tom prvním závodě v roce 1991 se na další pořádnej kontest čekalo šest let. Od té doby se závodí víc a víc, především díky vydatné síle sponzorů, hlavně firmám vyrábějících oblečení. Určitě by svoje zboží prodaly i jinak, ale jelikož většina majitelů jsou bývalý skejťáci, chtějí tak pomoct dalšímu rozvoji. Od roku 2002 se jezdí velký mezinárodní závod Mentor skateboarding session. Třídenní závody v hale, park od IOU Ramps. Vloni tyhle
text: Ja
Dnešní exotika nebude příliš exotická zeměpisně, ale kdo z nás má přehled o polský skateboardový scéně? Třeba podobnej, jako mají někteří Poláci o nás. Před půlrokem proběhla reportáž, kde se Poláků ptali, jestli byli někdy u nás na dovolený. Jedna Polka takovou dovolenou radikálně odmítla s tím, že v Český republice je sice hezky, ale že tu máme strašnou bídu. Aby se to tedy vyjasnilo, CK Board vás zve na poznávací dovolenou do Polska.
ce
owski) k Trojan com) a Macie o. Perzyna orny (350phot s Kuba ík dg (d Po i mek owsk foto: To k Soniak
závody vyhrál Tomáš Vintr. A letos se prvně konal v Krakově Etnies European Open se spoustou evropských profíků. Za rok to bude zas, tak maj kluci radost. A který že to jsou? Určitě všichni, kterým skate něco říká a taky ti, kteří si už na kolbišti udělali nějaké jméno. Mezi ty počítáme tyto: Patryk „Sticorama“ Wrzosek (European Vans Team), Tomek Kotrych, Tadeusz „Gutek“ Szymanski (flow u Real Skateboards), Eryk Gaj, Krzysiek Poskrobko, Beniamin Kojlo, Jacek Pawlowski, Tomek Golawski, Kuba Baczkowski, Tomek Dworzak, Bartek Pochylski. První tři jsou zde hodně známí, objíždějí evropské závody, mají dobré sponzory, vidět jste je mohli například ve 411VM Around The World 2, 411VM Europe 2003, a nebo v posledním Puzzle videu.
MY SE JEŠTĚ POZNÁME Polský skejťáci nás znaj určitě líp, než ta ženská z televizní ankety. Celá parta jich sem jezdí každej rok na Mystik, neodpustí si Stalina, Národní divadlo a strašnickej skatepark. Známý jsou český sekce v Puzzle a videa Praha 200x. Lidi vědí, kdo je Tomáš Vintr, Lukáš Daněk, Lukáš Vlček, David Klos nebo kameraman David Chvátal. Až do Polska přijedete vy, zkuste navštívit pár dobrých skatespotů. Ve Varšavě nabízejí Pomnik Witosa (Plac Trzech Krzyzy). Mramorovej plac, schody, prostě polskej Stalin. To je tady místo č. 1. Vždycky tu najdete někoho, jemuž se svěříte se svou skejtovou orientací a on vám poradí, kam se ubrat. Všechny zásadní místa jsou jen kousek od sebe. Jako třeba zimní indoor park Blue City (www.kamuflage.pl). V Katovicích hledejte rozlehlej mramorovej pomník Paderewa a v Poznani Armi Poznan
Monument. Všechno můžete nejdřív v pohodě křesla zvládnout odkoukáním ze 411 Around The World 2.
TAKŽE PŘIJEĎTE Kuba nás zve na návštěvu: „Pěknejch míst je v Polsku samozřejmě hodně. Dobrá je Varšava, starej Krakov nebo přímořský Gdaňsk. Jídlo je super a komu by to
nechutnalo, široká nabídka mezinárodní kuchyně je k dispozici. Kluby jsou oukej a holky máme nejlepší na světě, ale o tom jste už museli určitě slyšet. Polsko má i svoje chyby, nejlepší místo na světě to asi není, ale já jsem tu doma, miluju ho a každopádně stojí za to, abyste k nám přijeli a očekovali to tu ze všech úhlů. Jste vítáni. Peace!“
02
kuba baczkowski /g/ ss heelflip / wroclaw
oll
ie ga
p
vašek puto Vašek Puto | věk 23 | regular | ollie gap | lokalita Praha (secret spot) | počet pokusů 1 | sk8 od 1996 | sponzoři: Independent trucks, Bones ložiska, Premium skateboards, DC shoes, Kola wheels| setup: deska Premium Dayne Brummet 8.2 (placatější), trucky Independent 139 (povolený), kolečka Kola wheels 53, ložiska Powell Minilogo | fotograf MartinKaras@email.cz | hlasování a pravidla soutěže na www.boardmag.cz
BEST TRICK Už je tomu pár let, co jsme začali s touhle Nixon Best Trick soutěží, a proto nebude na škodu zopakovat si trochu pravidla. Takže trik si do týhle soutěže může pochystat kdokoliv. Při výběru, který fotky uveřejníme a který ne, je to 50 na 50 mezi obtížností triku a kvalitou fotky. Proto pokud máte nějakou husťárnu, nenechte to fotit svojí mámu, ale oslovte profesionálního fotografa. Pokud žádnýho neznáte, můžete si to skrz e-mail dohodnout s nějakým člověkem, co fotí pro nás, jeho adresu najdete hned u jména v popisce best tricku. A co je největší lákadlo týhle soutěže? No přece prize money. Na www.boardmag.cz běží hlasování a sami čtenáři rozhodují o výsledném pořadí. Za první místo obdrží skejtr 1.500 Kč, ty stejný peníze má i fotograf, za druhý místo maj oba litr a za třetí pětikilo. Vzhledem k tomu, že soutěžících je v každém čísle pouze šest, pravděpodobnost výhry je celkem vysoká. Více na www.boardmag.cz
157
sl
board
id e
ondro leskoviansky
bs
e id
Ondro Leskoviansky | věk 21 | regular | bs tailslide | lokalita Trnava (u nemocnice) | počet pokusů 6 | sk8 od 1997 | sponzoři: Quiksilver, Lakai, Crème skateboards, Cobra trucky | setup: deska Crème 7.825 (placatá), trucky Cobra (povolený), kolečka Crème 51 (úzký), ložiska Crème Abec 5 | fotograf >H< (dhc@dhcproduction.cz) | hlasování a pravidla soutěže na www.boardmag.cz
tailsl
Pavel Vyroubal Pavel Vyroubal | věk 15 | regular | boardslide | lokalita Vsetín (hotel Sacan) | počet pokusů 10 | sk8 od 1999 | sponzoři: Foshna boardshop, dshk.cz | setup: deska Local 7.625 (větší konkejv), trucky Bullet (nižší, povolený), kolečka Jart 50 (úzký), ložiska Powell minilogo | fotograf RobertFranek@seznam.cz | hlasování a pravidla soutěže na www.boardmag.cz
BEST TRICK
Jindra Fencl | věk 22 | regular | heelflip| lokalita Karlovy Vary (sídliště) | počet pokusů 5 | sk8 od 1996 | sponzoři: Matix, Lakai, Rellik | setup: deska Rellik Alex Rothbauer 7.625 (střední konkejv), trucky Rellik (nižší, středně utažený), kolečka Rellik 52 (úzký), ložiska Rellik Abec 5 | fotograf Petr Novotný | hlasování a pravidla soutěže na www.boardmag.cz
he elfli
p
jindra fencl
180 nos
bs
in gr
h
e
d
Honza Minol | věk 21 | goofy | switch bs 180 nosegrind | lokalita Brno (centrum) | počet pokusů 8 až 10 | sk8 od 1997 | sponzoři: Globe, Nomad, Square, Skateshop.cz, Adrenalin, Ensi | setup: Nomad Jesus Fernandez lowride 7.625, grip Nomad, trucky Silver, kolečka Square 49 mm, ložiska Nomad | fotograf kiva@board.cz | hlasování a pravidla soutěže na www.boardmag.cz
honza minol
s wi t c
BEST TRICK
ri
nd
ks
id e n o s e g
BEST TRICK
michal minařík Michal Minařík | věk 21 | goofy | backside nosegrind | lokalita Zlín (nedaleko skateparku) počet pokusů 2 až 3 | sk8 od 2000 | sponzoři: Houseboard skateshop, Nomad flow | setup: deska Eina 7.6 (placatá), trucky Orion (nízké, povolený), kolečka Lip 51 (úzký), ložiska do vrtačky | fotograf dan.vojtech@boardmag.cz | hlasování a pravidla soutěže na www.boardmag.cz
ba
c
distribuce tel.: 222.812.223, www.bking.cz
tělocvikář: Neny, ribstole: Soňák, trampolína: Kiva
Předem je třeba rozmyslet vhodné oblečení, ani zima, ani horko, a nájezdovou rychlost, ani rychle, ani pomalu. To je ale individuální, takže přejděme rovnou k věci. Neny má frontlip velice zvládnutý, proto si to trochu ztížil, nicméně i zde použil stejných postupů, jako když se to začnete učit na rejliku do půlky lejtka. K railu se blížíme z druhé strany, než najíždíme na
Jak praví kembridžský výkladový slovník angličtiny, slovo easy znamená lehký. A proto už víme, že tento trik bude rovněž odlehčený a bude sloužit především našim mladším čtenářům. Ostatní, aby nevyšli ze cviku a neflákali se na další stránky, budou se učit s námi. Pro ztížení si ovšem nazují gumáky. Za pana tělocvikáře bude tentokrát Brňák Neny.
klasický bóro, jako bychom chtěli udělat fs bóro, tedy obličejem proti směru slajdu. Souhrou několika pohybů ovšem docílíme toho, že pojedeme obličejem pěkně po směru. Důležité je neodfláknout ollie, které nám pomůže k tomu, abysme se dostali tělem i skejtem nad rail. Když už jsme si stopro jistí, že i zadní kola jsou nad, začneme kroutit frontside, a to až o těch kýžených 90 stupňů. To už budeme na cestě dolů, kdy dopadneme na rail, jakože v tom normál bóru, který bychom už měli aspoň trochu umět. Tzn. nebýt příliš předkloněn ani zakloněn, odpružit dopad a poté s rukama ve vítězném gestu užívat cestu po trubce. Ve
slajdu můžeme zdravit přičumující fanynky, přičemž si také v klidu promyslíme, jestli odjedeme na normál jako Neny na fotce, a nebo do fakie čili do fekálu. Záleží, jak trhneme zadkem. Podle Nenyho zkušeností budou mít žáci pravděpodobně problém ve dvou momentech. První, že začnou točit fs, ale zadní trek bude ještě příliš nízko. Bude následovat zásek a může nastat i důvěrná seznamovačka se schodama, to už Neny zná. Je třeba opravdu sledovat zadní nohu. Druhý problém je vychytat ten dopad na rail. Radši být trochu předkloněn a váhu pak pěkně poladit. A Nenyho tip na začátek: najíždějte k railu trochu v úhlu, ne úplně paralelně.
goofy / Eina minilogo 7.5 (konkejv normál) /grip Jessup
165
trucky Fury (široký akorát k desce) kola Jart 51 mm
ledem neustálým drobnoh Honza Minol je pod proto ho zde nějak skejtové veřejnosti, tak ale nemá smysl. Co byste představovat určitě slední t je to, co asi dělal po o něm nemuseli vědě dní do budoucna. „Posle měsíc a co plánuje ně Br nedělal. Byl jsem v měsíc jsem nic moc teď eli jsme. Ze skejta se nebo v Praze a natáč bo se že jenom jezdím ne stala moje práce, tak jde, vy bou, co tenhle Board věnuji Janičce. Tou do pro et v Barceloně a natáč bych měl být akorát eo d vid .“ připravované Noma
to vysvětloval svojí to popsal tak, jako bych Po mně se chtělo, abych bys chtěla udělat málně rovně k railu, jako babičce. Takže jedeš nor půlku backside. láš udě ky m k trubce. U trub frontside fifty, tedy těle boardslidu. Jedeš, trubku a už jedeš ve fs Skočíš půlkou skejta na out, přidáš váhu rhn vyt to konci a chceš jedeš, a když se blížíš ke takový olíčko. Sice je nohou se pokusíš udělat trochu na tail a přední je to srovnatelný chu Tro ut. dá se to zvládno to ollie do prázdna, ale dobrý najíždět na je rh výt ten Pro . iusu v rád s frontside rock´n´rollem ci líp vyhodí. u, ono tě to pak na kon boardslide trochu v úhl ží, kdy to Zále ut problémy při učení? Jaký by mohly vznikno váš to rhá vyt a idíš nev ec u za sebe skoro vůb vytrháváš. Při tomhle trik Takže í. ván aso o nač to věc odhadu a dobrýh pak vlastně poslepu. Je . Pak očíš sesk o toh z cem kon síš přejet a před nejdřív si to párkrát zku ě na tohle se musí ádn dop Kaž síš. zku ho rh, tak už víš, kdy má přijít výt k vychytat fs olíčko boardslide a potom něja bezproblémově umět fs trochu váha na zadní rady: při fs boardslidu na ten výtrh. A klasický všechny čtyři kola, na out nahnutě, dopadn noze, ale nejet se skejtem a je to. aby to trochu vypadalo
167
Fernandez goofy / Nomad Jesus Nomad grip / 5 7.62 ide lowr
trucky Silver kola Square 49 mm ložiska Nomad
pančel: Honza Minol,
zapisftel: Soňák, fto:
Kiva
Onehdá jsme si byli zajezdit s Pavoukem a spolu s ním se na plácek dostavil takovej mlaďas, kterej ovšem zadiktoval tak nehorázně, že nám spadla brada. Hned jsme si o něm zjistili základní info, že se jmenuje Marek Čejchan, je mu 14 let, chodí na základku, skejtuje 4,5 roku a pochází z Předměřic nad Labem, což je u Hradce Králové. Tenhle týpek dal o sobě vědět hned na několika závodech ČSP. Marka sponzorují Premium a Independent.
Tak co sk8 a ty? Brácha si koupil PlayStation, kde jsem viděl hru Tony Hawk Pro Skater II a chtěl jsem to zkusit v reálu. Na plejstejšnu je to o hodně lehčí, všechno je možný, ale s pořádným skejtem se to nedá srovnat. Svýho prvního kompleta jsem měl z Hypernovy, dlouho nevydržel. Naštěstí sestřenice kluk dřív skejtoval, a tak jsem od něj koupil jeho starej skejt.
A na čem jezdíš teď? Desku mám Rellik, míry si moc nepamatuju, neni to moc důležitý, ale prkno nesmí bejt ani moc široký, ani úzký. A taky mám rád placky, žádný přehnaný konkejvy. Trucky jezdim Independent, spíš utažený, kola mám Bones 54, docela široký, a ložiska mám Powell minilogo a fakt super jedou. Jinak na grip si vždycky sprejem udělám nějakej design, třeba teď tam mám takový to kolo Peace.
Kde skejtuješ? Většinou v Hradci ve skateparku, street mě moc nebere. Jako někdy mě to na ulici baví, ale neni to moc často. Mám rád minirampu a funbox, zkrátka polety.
Co úspěchy na závodech? No tak můj největší úspěch je zatím desátý
Marek Čejchan místo na Poháru v Hradci, druhý místo na lokálech v Žamberku a v Liberci, v Ostravě na Poháru patnáctý místo a třetí v minirampě. Závody mě celkem bavěj, akorát na mě vždycky vleze tréma. Ale jinak je to super, na kontesty mě vždycky bere s sebou Pavouk autem.
text: Radek, foto: Dan Vojtěch
168
Jakej nejhustější úlet se ti na skejtu stal? Jednou jsem si vymyslel, že bych se moh rozjet na danger bank, v ruce si vézt s sebou dalšího skejta a pak toho svýho na banku zakopnout a skočit na toho druhýho. Takže jsem se
na danger rozjel, zakop jsem svýho skejta, naskočil na toho druhýho a odjel to do fakie na první pokus. To byl úlet!
Co bys řek závěrem? Díky všem kámošům, hlavně Pavoukovi, kterej mě ve skateboardingu strašně moc podporuje. Děkuju taky rodičům, že mě trpěj, a samozřejmě i svým sponzorům.
Foto: Pedro . Rider: Marek Toušek . Lokalita: Engadin
freeride series jackets
mill czech republic | kupkova 118, 638 00 brno | czech republic tel/fax: +420 541 239 207 | tel: +420 603 226 640 | +420 604 258 433 e-mail: mill@sky.cz | http://www.mill.cz
170
Lukáš Mikovec
Pro dnešního fingraře jsme si došli do Prahy. Tenhle týpek se jmenuje Lukáš Mikovec alias Haso a je z Prahy 13 Velké Ohrady. Po světě táhne svůj kříž již 17 let a poslední tři roky si na hřbet přihodil i fingerboard. V současné době navštěvuje motolský ústav a až to dodělá, bude z něj elektro člověk. Velký úspěchy ze závodů nemá, ne že by nebyl dobrej, ale zatím ještě žádnej kontest nikdy nejel.
Jak jsi na tom se sk8, snb a fnb? Hele, na skejtu jsem to zkoušel, ale skončilo to u ollie přes čáru. Nějak jsem na to neměl čas a byl jsem i levej. Ale jako skateboarding má můj respekt, zajímám se o to a podporuju to, přeci jen se na fingru dělaj ty samý triky. Na snowboardu se svezu v zimě, sice jezdím víc na lyžích, ale občas si board pučim. Takže hodně jezdim jenom na fingru.
Jak ses k tomu dostal? Tak jako většina. Viděl jsem někde nějakej fingr, takže jsem ho chtěl taky. Vzal jsem pravítko, ohnul ho nad zapalovačem, dal tam kola z angličáka, šmirgl a jedem! Originál fingr jsem si koupil až po roce ježdění. Mezitím jsem si zdokonaloval ty svoje vyráběný, který jsem lepil ze tří vrstev plastových cedulí. V současnosti jezdim na dřevěným Berlinwood, na kterým to celkem jde.
Kde tak jezdíš? Hlavně doma, kvůli nedostatku peněz si překážky
vyrábím sám, prostě stluču je z překližky, hrany jsou z lišt z Baumaxu a kopingy a raily mám z hliníkovejch trubiček. Plány na výrobu žádný nemám, dělám to podle oka, hlavně aby se mi na tom dobře jezdilo. Postavil jsem si už jeden quarter, bank, bedny a raily... No nejsem zas takovej kutil. Flipuju do všeho a taky dávám nějaký heelflipy. Já spíš preferuju jízdu takovým tím skejtovým stylem, nehrotím do sebe přehnaný komba, který nejsou v reálu možný udělat. Jen si to tak cvrnkám, dělám nižší triky, aby to prostě vypadalo stylovějc...
nepřetáčelo do backsidu, prostě tohle musíte nadřít. Takže dáte kickflip, rovnou se to snažte dopadnout dobře s prstama, abyste to na bedně nemuseli nějak zběsile rovnat. Přeci jen před náskokem do noseslidu tam nezbývá moc času. Pak uděláte teda menší ollie do noseslidu, jen tak zlehka to zvednete a natočíte o devadesát stupňů. Potom v tom chvíli jedete, uděláte nollie a přeskočíte do boardslidu. Hodně si při tom nollie nakloňte fingra přes rail, pak se vám to líp odlepí. Tahle fáze je docela dost složitá, ale tréninkem se to naučíte. V boru je to pak o balancu a pak už jen stylovej odjezd na dva prsty.
Cos připravil pro lidi na sekačku?
Závěr?
Kickflip na bednu, z toho ollie do noseslidu, přeskočení do bora a odjetí na normál. Hurá na to! Takže se rozjeďte a udělejte kickflip. Je potřeba si to kino na stopro vychytat, aby se vám to ve vzduchu
Jako jezděte si jak chcete, ale podle mýho by to mělo bejt o stylový jízdě, a ne o zásecích dozadu a velkým ollie přes mámu. A zdravim pražský gheťáky a Cibulu ze Slovenska.
Triky?
text: Radek, foto: Kiva
BURN
01
01
02
prosinec 1995 03
text: Radek
04
ota tyl
02
david horváth
03
petr löwy
04
radek teichmann
Prosincové číslo roku 1995 bylo v pořadí již čtvrtým kouskem Boardu a ti šťastnější z vás si ho za 30 ká čé pořídili pár týdnů před Vánocemi. Co nám paměť slouží, byla to tenkrát v tom pětadevadesátym jářku poctivá zima a sníh ležel na horách už od konce listopadu. Proto se i na obálce objevil snowboarder, ale asi se nám v tom podzimnim marastu nepodařila nafotit žádná dobrá fotka, a tak je na obálce neznámý rider, nejspíš Amík, prostě někdo od Burton snowboards. Horsefeathers si zopakovali inzertní prázdnou stránku s malým logem, což jsme na následující straně vyvážili velmi zaplněnou tiráží a dlouhým úvodníkem. Tam jsme zrekapitulovali právě končící rok a natřeli budoucnost na nejrůžovější možnou barvu, třeba že časopis bude vycházet osmkrát za rok. Jako první článek je tu report ze Světového poháru v Laaxu, kde jsme nebyli a článek stvořili na základě programu. Takže jste si mohli přečíst právě ten program, výsledky a závěr: „Naše redakce neměla dostatek love na cestu. Případné odchylky od pravdy proto nelze vyloučit. Bohužel, většina z vás tam nebyla, takže co je špatně, nemůžete zjistit.“ A to je vlastně celá podstata novinařiny. Pěknej několikastránkovej rozhovor s Ericem Kostonem jsme pořídili „za pět prstů“ z Transworldu, a to i s fotkama. Časák pokračuje news, zajímavá je statistika prodeje snowboardů, třeba v Evropě se v roce 1994 prodalo 150 až 200 tisíc prken. Měli jsme tu i recenze, třeba na video „Rolling Thunder“ od Foundation nebo „High 5“ od Etnies. Přetiskli jsme i rozhořčený dopis ze Slovenska, místních riders se dotkl Schneiderův článek v Boardu o Chopoku. No a v news se objevila zpráva, že vznikla nová sk8 firma Antihero. Stránkovej profil má snowboarder Ota Tyl, předved mute to fakie nebo one foot v rampě. Jinak se nám svěřil, že pracuje v distribuční firmě a má rád windsurfing, což ho v dnešní době přivedlo k tomu, že již sám distribuuje surfový věci. Prostředek časáku tvoří několik stránek hry „Jeremenkovy monopoli“, to byla slušná předělávka podobně pojmenované stolní hry. Kdo si s tím dal práci, vystříhal si všechny žetony, určitě zažil spoustu zábavy. Článek o frontálních poruchách, popisující různé druhy front u lyžařských vleků a způsoby jejich nejrychlejšího zdolání, by se s menšími úpravami dal použít i v dnešní době. Moc se toho na horách za těch 10 let nezměnilo... Ač Slováci dle reakcí nebyli spokojeni s článkem o Chopoku, dostal reportér Schneider opět šanci a tentokráte pro jistotu popisoval všechny hory našich východních sousedů. Stránkový profil má Petr Löwy, tenkrát jednadvacetiletý týpek, který v tý době patřil k našim nejlepším riderům. Dvoustránka patří i Jeffu Brushiemu, se kterým jsme fotky i rozhovor pořídili opět velmi levně. Hodně náročná na tvorbu byla dvoustrana o českých horách, čtenářovi jsme poskytli dokonalý servis, jak se dostat na hory a kolik to tam pak bude stát. Cestovali jsme autobusem, třeba z Prahy do Pece pod Sněžkou to trvá tři a půl hodiny, ale například z Českých Budějovic to tam jede férových sedm hodin! No a celodenní permice ve Špindlu byla za 350, na Neklidu za 100 a na Klínovci za 200. Sečteno a podtrženo, byli jsme z toho vražednýho předvánočního tempa tak unaveni, že už se na víc v prosincovém čísle nedostalo. Ale na leden 1996 jsme chystali peklo.
text: Affro, foto: archiv BBaRáK
Pokud vám tohle jméno musím nějak představovat, asi čtete špatnou část časáku a měli byste přeručkovat k prknům, kolečkům a sněhovým brázdám, protože Tafrob je král všech klubových pódií, na která vstoupí a na kterých dostane do pazoury zapnutý majk. Ve freestylu vybattlí i slovník cizích slov, ale teď se konečně dostal k dalšímu kroku své kariéry - po singlu s kapelou ZW Cirkus vydává i svůj sólo vinyl. Myslím, že by s ním mohl natropit celkem randál, i když jak mu huba jede na pódiu jak protržená, je v rozhovoru na slovo překvapivě skoupý. No čekujte a přeberte si to po svém.
174
Jsi členem skupiny ZW Cirkus, ale krom jednoho vinylu okolo vás nějakou aktivitu nepozoruji. Vydáváš teď navíc svůj sólo singl, znamená to konec ZW? Nevím o tom. I tenhle sólo singl je ohlašován, když nebudu přehánět, minimálně rok. Za takovou dobu se dá přeci nahrát celé album, ne? Proč to tedy trvá tak dlouho? Protože sem čekal, až si vytáhnu prst z prdele, šulina z kundy a pochopím, co je pro mě důležitý. Jako label, který by tvou desku měl vypustit, bylo celou dobu uváděno tradiční moravské jméno X Production / Zee Prime, ale nakonec je vše jinak a vydáváš desku u Decklova Def Blind. Proč? Pač mi dal Deckl víc prachů. Stejně jako se mění styl celé české scény, mění se i ten tvůj. Jak by býval vypadal singl, kdyby vyšel v době, kdy měl? A ty texty jsi upravil, nebo jsou úplně nové? Vypadal by stejně, treky sou starý, nový i upravený.
Donedávna by se dal domácí přístup shrnout jako „píšu to, co žiju“, zatímco teď je to spíš „píšu to, co bych chtěl žít“. Proč to tak je? Nudí tě tvůj život, tak radši rapuješ o svých snech? Píšu to, co žiju a bliju to, co piju. A to si piš, že to je autentický. Nemáš někdy pocit, že tímhle posunem tenhle rap přichází o ten zlomek autenticity, který v něm byl? Není to nakonec tak, že se vy rappeři, stejně jako většina posluchačů s čepicema na stranu, vlastně stydí za to, kým jsou? Obyčejnejma dětma ze středostavovských rodin v centru Evropy? Není to jen zbytečná snaha „dohnat“ americké ghetto rappery? Nezájem. Tuším, že ses nechal někde slyšet, že ti „otevřel oči“ směrem k mainstream rapu americký Game a ovlivnění SuperCrooo je dnes patrné asi na každém českém rapperovi. Jsou ještě nějaká další jména, která hrála v tvém posledním vývoji zásadní roli? Samer Krissa a rozhodně Cababa.
Mění se i přístup k oblečení. Už nestačí, aby bylo široký a volný, uniformy a rčení „šaty dělaj člověka“ dopadlo na hip hop plnou vahou. Jak je oblečení důležité pro tebe osobně a nakolik na něj dáš u jiných? Děláš si obrázek „podle obalu“? Oblečení je pro mě důležitý. Přece nebudu chodit nahej. Jinak mě hadry zajímají jen na kočkách, hehe. Co pro tebe vlastně dnes hip hop znamená? Dokázal bys to nějak konkrétně vystihnout bez zbytečného filozofického rozmáznutí na straně jedné nebo úhybné odpovědi, že je to příliš obecný dotaz na straně druhé? Znamená pro mě všechno! Rap, rap, rap, rap... Až nebudu moct rapovat, umřu! V jedné skladbě na svém singlu říkáš „nestačí vidět osmou míli“. Předpokládám, že tys ten film viděl, co na něj vůbec říkáš? Celkem v poho, ale jinak mám svý oblíbený movies někde jinde. Tony Montana 4 Ever. Přijde mi legrační, jak se černoši v Americe předbíhají v tom, kdo na ten film bude víc nadávat s tím, že takhle žádné battly nikdy nevypadaly, přitom ty rýmy psal Craig G z Juice Crew, vedle Supernaturala a Juice jeden z nejuznávanějších freestylerů v Americe... a samo černoch. Myslíš, že se filmu povedlo zprostředkovat náladu battlu, nebo jen rozšířit obrázek falešný? Přiblížil to asi masám, ale jinak mám v prdeli, co ten biják dokázal. Na skladbu „Nevíš jak je těžký“ sis pozval jako hosty nitranské battle brothers Kaidžase a DJ Lucca. Jak těžké tedy je, být nejlepší český
freestyler? Těžký. Musím překonávat pořád sám sebe. Souhlasíš s tím, že jsou Slováci tvrdší rappeři? Když to vezmeš globálně, tak asi jo. S Kaiem už jsi tuším někdy puknul a pak, pokud se nepletu, dostal tě jednou i Alan. O tvém kralování v Čechách se může diskutovat jen na netu, na majku je to totiž celkem bez debat. Nic ale netrvá věčně, kdo tedy cítíš, že by od tebe mohl žezlo převzít? Idea, pokud bude mít dost prachů, aby si ho ode mě koupil. Kaio v té vaší pecce nakousl i věc, nad kterou si vždycky lámu hlavu a na kterou se i pořád ptám a nikdy jsem nedostal uspokojivou odpověď. Říká něco ve smyslu, že nevíš, jak je těžké mít v hlavě tolik nápadů jako já... Nechápu jak někdo, kdo dokáže zcela plynule přemýšlet v reálném čase v rýmech, jak si může sednout a promyslet text, když by teoreticky mohl jen zaznamenat prvních 3 x 16 rýmů, co ho napadne, a pak dodělat refrén. Není pro psaní freestyle spíš na obtíž? Freestyle je pro mě něco úplně jinýho jak texty. Ve freestylu se vrtám rád, ostatně u domácího titána by to byl hřích nevyužít, zajímalo by mě, jakého svého battlu si dosud nejvíce vážíš? To je těžký, všechny maj něco do sebe. Jak ses třeba cítil ve Face To Face, kde bylo ve hře padesát litrů, a tys krom Čistyho a Gipsyho měl proti sobě rappery, kteří ani freestylovat neumí. Každý jste měli tuším dvě minuty na exhibici na zadané téma a pak jste čekali, jak dopadne SMS hlasování. Tedy žádná možnost battlovat. Cítil jsi, žes zajebal nejlépe? Věřil sis na vítězství? Zajebal, si piš! A jaké to bylo sledovat, jak celou dobu vedeš a nakonec prohraješ o několik hlasů s Marpem? Nakonec dali každému z vás polovinu peněz, proč jsi ho ale nezajebal do země a spokojil se s půlkou? Já chtěl, ale nešlo to. Tvé freestyly mi upřímně přijdou jako asi vůbec nejlepší, co jsem kdy viděl, včetně všech Amíků na
koncertech a videích. Máš vůbec nějakou metu, které bys chtěl ještě ve freestylu dosáhnout, když jsi češtinou odsouzen k celkem malému poli působnosti? Teď piluju angličtinu a chcu rozjebat Amér. Pecka „Nuda v Brně“, kterou už leckdo zná z koncertů, asi načíná pro Brno novou kapitolu, ne? Není to tak dávno, co jste se tvářili jako jedna parta – Colektiff. Nekonečný příběh zvaný společný vinyl ale k žádnému šťastnému rozuzlení nedospěl. Přesto, se Scyssálem z Naší Věci jsi rapoval společnou pecku o hulení, Kolpa jezdil koncerty se ZW Cirkus, proč je najednou dissuješ? Pač jsem se špatně vyspal a ještě hůř vysral. Jsou to poníci. Servítky si tam moc nebereš, na druhou stranu mi to přijde, jako bys je chtěl spíš vyprudit, aby něco dělali, a stěžuješ si hlavně na to, že se nic zajímavého neděje, než že bys jim jen nadával. Snažíš se je tedy nakopnout stylem „když to nešlo po dobrém, půjde to po zlém“, nebo se pletu a chceš je striktně zakopat? Tak nějak jsem to zprvu myslel. Každému to asi bude připadat jinak, jedněm jako zrada, druhým jako odvážný krok vpřed. Tak jako tak, střelba do vlastních řad a sraní si do vlastního hnízda asi moc dobré krve nenadělá, zvlášť v občas dosti horkokrevném Brně ne. Myslíš, že to dospěje až k tomu, že by ses třeba musel odstěhovat? Jo, asi potáhnu do Otrokovic. Krom nějakých hostovaček chystáte i společné EP s Ideou, kde mají být jednotlivé skladby inspirované vašimi oblíbenými filmy. Trochu mě zklamalo, že jsi nepřišel se zajímavějšími koncepty na singlu – ve všech skladbách, které mi přijdou střižené podle jediného battle kopyta, se dozvím, že jsi Tafrob z Brna a posteskneš si, že tě lidi nemají rádi. Rapově ses dávno vypiloval, o tom žádná, chystáš ale i něco tematicky pestřejšího? Jsem betl MC. Mám sirky a benzín... Jak to bude dál, se nech překvapit. Jaký je vlastně rozdíl mezi Tafrobem a Pavlem Supem? Někdy mám totiž pocit, že Taf ze sebe rád dělá arogantního hajzla, přitom Pavel je chytrej a celkem sečtělej. Jak to tedy je? Tafrob je mý zlý dvojče. Jinak je stejně sečtělej, chytrej, krásnej a charismatickej jak Pavel, někdy i víc.
Na Neigbor Beats / EMI vyšlo nové album SuperCrooo: České Kuře – Neurofolk a k titulní dvojici skladeb „Korleone / Kde sou?“ je natočen dvouklip, jenž je k vidění na webu a na Óčku. Pokud už se vám o G-Unit a jejich generálovi 50 Centovi i zdá, nedivím se. Když člověk pustí MTV, má nutně dojem, že z hiphopu existují snad jen jeho klipy, případně ty, kde brouká refrén. Nejslabší rapper z party Tony Yayo sice se svým albem Thoughts Of A Predicate Felon relativně pohořel, ale G-Unit se i tak nadále snaží být nejviditelnějšími na trhu. Filmy, knihy, nově série kapesního čtení a komix, videohra, další a další kapely v rosteru (M.O.P., Mase, Mobb Deep, teď snad i Lil’ Scrappy), opravdu všechno jednou končí? Jižní Pionýři dokončují své v pořadí druhé album. Na net vypustili jako ochutnávku první skladbu „To je to co chceš? (Sex, prachy, auta a rep)“. Oproti minule, kdy se fotili v kanadách v kurníku, lehce tematická změna a nevsadil bych si, jakým směrem českou rapovou scénou pohnou, ale že jí rozhodně nenechají v klidu je podle reakcí zcela jasné už teď. Aby toho těšení na příští rok nebylo málo, není to tak dávno, co se objevily fámy o tom, že Nas zaplatil The Neptunes za jeden beat milion dolarů. Lidé jako Busta Rhymes se nechali slyšet, že to byl ten nejlepší beat, co kdy slyšeli, a že jestli do něj zajebe Nas, že to bude „over“. Nasty Nas to sice popřel, ale kdo ví, jak to celé bude a hlavně, chystá se totiž návrat snů – spolupráce Nas + DJ Premier bude mít na nové desce pokračování (Primo se vrátil ve velkém stylu už na desce od Big Shuga „Who’s Hard“, takže Honzo Tleskači, těš se na dupající beaty!). Práce na nové desce hlásí dlouhodobě i „kluci ze štrýtu“ Indy & Wich. Jejich zatím bezejmenná druhá deska se oproti plánovanému prosinci o něco zpozdí, měla by vyjít nejspíše v únoru. LA4 by se měl jako host objevit jen na nějakých třech skladbách, protože na sólo desce prý maká i on. Jako první ochutnávka z nového I&W alba je pecka „Out Of Fire Part 2“ s angloamerickými The Regime (Emdee, NI, DJ Tuco), jenž je k poslechu na netu i na jednom spešl mixtapu v Holandsku. Pro hiphopery v Matce stověžaté, kteří o svém hiphoperství rádi dávají vědět i navenek, dobrá zpráva, v Praze se otevřel nový shop Queens. Více najdete na www. iqueens.cz Jestli patříte mezi fandy undergroundového labelu číslo jedna Def Jux, ale poslední dobou jste z jejich nových desek více než rozpačití, mám pro vás dobré zprávy. Za prvé – Cage, bílý zfetovaný rapper se zklidnil, abstinuje a nahrál autobiografickou, až nepříjemně upřímnou výpověď jako album nazvané „Hell’s Winter“. Další z kandidátů na desku roku, minimálně mezi těmi nezávislými je na světě. A pokud by vám i tohle bylo na návrat ve velkém stylu málo, těšte se na příští rok, protože to na Jux vyjde další album Cannibal Ox. Když si vzpomenu na Cold Vein, první desku, kterou produkoval El-P po legendárním Funcrusher Plus od Company Flow, třesou se mi prsty, než abych o ní dokázal psát. Očekávání jsou logicky největší. A co když vám řeknu, že krom samotného Ela mají na desce produkovat ještě Pete Rock a The RZA?
vs Dneska jsme si vzali na talíř dva nefalšované hardcorové oldschoolery, kteří se v uplynulých dnech jeden po druhém zastavili v našem hlavním městě. Oba pocházejí z té nejpravější hardcorové líhně, tedy New Yorku, a oba pro tenhle hudební i životní styl znamenají opravdu hodně, a to už od svého nejútlejšího mládí, v druhém případě pak ještě přesněji dětství. Zatímco ten první z hardcorového blbnutí už dnes dá se říci vyrostl, ten druhý je naopak přesvědčen, že právě teď je ten pravý čas užívat si hardcoru naplno.
Walter Schreifels je klasický newyorčan, kterého v době jeho teenagerovského věku polapila tehdy New York masivně zaplavující nová životní idea mladé generace zvaná hardcore. A jelikož hlavním veřejným projevem newyorských hardcore kids byla hudba, ani mladý Walter neváhal, chopil se kytary a spolu s několika stejně nasměrovanými přáteli dávali postupně vznikat projektům, jejichž jména dnes vyslovujeme až téměř posvátným polohlasem: Gorilla Biscuits, Youth Of Today, Warzone, Quicksand a další. Waltře, kolik ti bylo, když jsi založil Gorilla Biscuits? To mi bylo nějakých šestnáct, sedmnáct let. Rok osmdesát osm. Bylo to něco neskutečnýho a neopakovatelnýho. Koncerty byly strašně bezprostřední, vzrušující, všechno to bylo hrozně zábavný a mělo to úžasnou a nesmírně přátelskou atmosféru. Vůbec celá ta idea, kterou to tehdy přineslo, byla úžasná. Naučila nás chápat spoustu věcí a umožnila poznávat nové lidi na koncertech po celým světě. Hardcore vždycky spojoval lidi a je to taky výborná životní zkušenost. Naučil mě porozumět sám sobě a pomáhal mi jít pořád dál. Patří mu za to moje milionteré díky! Jak ti připadá hardcorová scéna dneska? Nevím, jestli jsem ten pravý, kdo by měl tohle hodnotit, už v té scéně dneska nejsem nijak aktivní. Na druhou stranu mi ale lidé pořád přinášejí spousty hardcorových nahrávek, takže to sleduji a jsou to věci, které mám rád. Ale je pravda, že spousta HC kapel, které dneska slyším, mi jako hardcore moc nezní, spíš jako rock´n´roll nebo metal. Hardcore pro mě znamenají Minor Threat, Negative Approach nebo Agnostic Front, dnešní kapely mi znějí spíš jako nějaký crossover. Ty původní ideje
jsou v tom podle mě pořád, ale ta hudební forma mi přijde jiná. Ty jsi dneska přijel do Prahy v rámci svého netradičního akustického turné. V minulosti jsi tady ale hrál se všemi svými kapelami… No jasně. Vůbec poprvé jsem v Praze a zároveň v Evropě byl ve svých devatenácti letech s Youth Of Today, hráli jsme tehdy v jednom klubu dole v centru (Rock Café, rok 1990 – pozn. autora). Pár měsíců na to jsem v tom samém klubu hrál s Gorilla Biscuits. O několik let později jsem se do Prahy vrátil s Quicksand a pak ještě jednou s Rival Schools. Jsem rád, že tu můžu zase být, mám to tady moc rád. Co tě vedlo k tomu vzít španělku a vyrazit na tohle turné? Chtěl jsem zase trochu cestovat po Evropě a říkal jsem si, že by bylo dobré, kdybych přitom hrál i některé svoje staré věci. Pak se na mě obrátil jeden můj starý kamarád, majitel jednoho newyorského klubu, jestli bych u něj neodehrál akustický koncert. Přišel jsem tam a začal prostě hrát ty moje starý hardcorový věci jenom akusticky a lidi z toho byli úplně odvázaný, bavili se a zpívali se mnou. Byl to moc prima večer. Pak jsem to udělal ještě jednou a bylo to zase moc dobrý. A tak jsem se rozhodl odehrát i pár koncertů v Evropě s tím, že by to mohla být dobrá příležitost pro všechny moje starý fanoušky z časů kapel Gorilla Biscuits, Quicksand, Rival Schools, a nebo mýho nejnovějšího projektu Walking Concert. Zmiňuješ Walking Concert, tvůj nejnovější projekt, řekni nám o něm něco víc. Walking Concert není jako moje předešlé kapely, s hardcorem to po pravdě řečeno už nemá moc společnýho. Vždycky, když jsem přišel s novou kapelou, snažil jsem se, aby to znělo nějak jinak a Walking Concert myslím už na první poslech jinak znějí. Poslední otázka, neuvažoval jsi někdy třeba s Gorilla Biscuits o něčem podobném, co teď před
Nové album kapely Lagwagon nese název „Resolve“ a vyšlo na Fat Wreck Chords před několika dny.
nedávnem udělali Youth Of Today? Mám na mysli reunion tour. Ne, to určitě ne. Je to myslím fajn, hrát nějaké skladby, ale když něčemu věnuji svůj čas, raději něčemu do budoucnosti. Kdybych neměl žádný plán, žádné ambice, co bych mohl udělat dál, potom by to pro mě mohlo být zajímavé, ale teď určitě ne.
Příjemným překvapením ze strany Fat Wreck je i nová kapela Western Addiction. Ač nová, umí zahřmít značně po oldschoolovsku, zvukem starých kalifornských legend T.S.O.L., The Adolescents či Black Flag.
Narozdíl od Waltera, Freddy a jeho Madball jsou na scéně stále aktivní. Před nedávnem jí dokonce po delší přestávce uštědřili další zářez v podobě nového alba. Takže nová deska. Jaká je z tvýho pohledu? Naše nová deska se jmenuje „Legacy“, vydali jsme jí na labelu Feret v Americe, v Evropě vychází na Roadrunneru. Je pravda, že od našeho posledního alba uběhla hodně dlouhá doba, ale aspoň za sebe cítím, že je to určitě ta nejlepší deska, co jsme doposud udělali. Usvědčuje mě v tom i fakt, že už teď na ní jsou výborné ohlasy jak v Americe, tak tady. Proč ta dlouhá pauza? Těch důvodů bylo víc. Měli jsme každý svoje povinnosti a aktivity, na pár let jsme se dokonce úplně rozpadli. Když jsme se pak znova sešli, udělali jsme nejdřív rychle alespoň krátký EP, abysme se připomněli všem našim příznivcům, no a teď konečně přišla ta pravá chvíle na celý nový album. Ten čas, kdy jsme vlastně neexistovali, nám dodal spoustu nové energie a chutě k tomu začít zase společně pracovat. Ty ses v době nečinnosti Madball věnoval projektu Hazen Street, vydali jste jednu desku. Můžeme očekávat i další album? Pořád to tak kolem poletuje a je dost velká šance, že ho natočíme, snad příští rok. Zatím je to dost pravděpodobné. Hazen Street je věc, na kterou jsem moc pyšný. Je to něco úplně jiného, než co děláme normálně, je to naše druhá strana a je to moc fajn, tak doufám, že se nám alespoň jedno další album ještě podaří. Většina lidí asi neví, co pro newyorčany adresa Hazen Street znamená. Co vás vedlo k tomu dát kapele právě tenhle název? Je to taková ironie. Ulic je na světě spousta a jen pár lidí ví, že to je název ulice, která protíná jeden z newyorských ostrovů a je na ní hlavní městská věznice. Měli jsme spoustu důvodů, proč jsme se rozhodli pro tohle jméno, líbila se nám i ta pomyslná temnota tohohle
místa, ale jak říkám, je to hlavně ironie. Pojďme na tvoje hardcorové začátky. Kolik ti bylo, když ses poprvé postavil před mikrofon? Když jsem poprvé zpíval, bylo mi sedm. Nebyli to samozřejmě ještě Madball, byl jsem něco jako hostující zpěvák na koncertě Agnostic Front a teprve asi rok na to jsme začali s bráchou (Rogerem Miretem – pozn. autora) přemýšlet o Madball. Původně ale Madball byla v podstatě taková bráchova bokovka pro tebe, ne? Přesně tak. V těch úplných začátcích to ve skutečnosti všechno byly písničky Agnostic Front a všichni z Agnostic je s náma taky hráli. První Madball koncert byl v roce osmdesát osm a první sedmipalec vyšel tušim ještě koncem toho roku. Kluci nahráli veškerou muziku a já zpíval. Bylo mi tehdy dvanáct nebo třináct, byl jsem na to moc pyšný. Samozřejmě to bylo o zábavě, byl jsem dítě, ale uvnitř ve mně to bylo, začal jsem všechno kolem chápat dost brzo. A co dneska? Znamená pro tebe hardcore pořád to samé, jako za nejsilnějších časů Madball? Nejsilnějších časů Madball? Nejsilnější časy Madball jsou právě teď! Asi jsem se špatně vyjádřil. Myslel jsem za časů nejmasovějšího rozmachu hardcoru. Myslíš, že i dneska v něm zbylo něco z jeho původní filozofie, nebo je to dnes už čistě jen další hudební směr? Zbylo, určitě jo. Každý si z toho vezme to, co chce – někoho zajímají názory, někoho muzika, někoho ta energie. Já jsem na týhle scéně už hrozně dlouho, tak se to samozřejmě stalo i součástí mýho života, naučilo mě to spoustu věcí, přineslo spoustu dobrých přátel, takže pro mě je to určitě kus mě samotného a ne jenom hudební styl. Hardcore vždycky pomáhal otevřít mysl, což lidi občas zapomínají. Začalo to jako rebelská hudební forma lidí, kteří se shodovali ve svých názorech. V té době to bylo samozřejmě nejsilnější, protože to byla nová věc a začalo se to rozrůstat, jako když vzniká nová rodina. Dneska je to velká celosvětová rodina. Hardcore je sice pořád dost undergroundový hudební styl, ale je to už celosvětová záležitost, už to není jenom věc New Yorku, takže ten nejlepší čas pro hardcore může být i právě teď. Ta vášeň, duše hardcoru, je pořád hodně silná. Jsem rád, že můžu být v kapele, která tohle reprezentuje. Můžeme tedy očekávat, že se hardcoru budeš věnovat i nadále? No jistě, jsem tady, hehe. Dali jsme si s Madball takové poslání. Chceme fungovat jako takový výtah. Chceme pořád reprezentovat tu scénu, ze které jsme vznikli, a posunout jí do další úrovně a pokračovat v tom pořád dál a dál. Můžu se ještě nakonec zeptat, kolik ti je dneska let? Je mi devětadvacet. Dneska ještě jo, ale zítra už mi bude třicet, mám narozeniny. Fakt? No tak všechno nejlepší! Díky. text: Libor Dostál, foto: Michal Voříšek a archiv
177
Holčičích kapel není na punkové scéně nikdy dost. Novou z nich je kalifornský plně holčičí kvartet Go Betty Go. Doposud jste se s jejich muzikou mohli setkat v několika filmech nebo videohrách, ale teď se holky konečně dočkaly svého alba. Pod názvem „Nothing Is More“ vychází na Side One Dummy Records. Svojí albovou trojku právě pokřtili i seattleští The Briefs. Novinku „Steal Yer Heart“ najdete opět v katalogu BYO Records. Nejen na léta strávená u Fat Wreck vzpomíná tamtéž vydaná dokumentární čtyřiatřicetiskladbová „Weasel Mania“ chicagských Screeching Weasel. „My Pappy Was A Pistol“ je název druhého dlouhohrajícího kousku punkfolkového projektu Filthy Thieving Bastards. Jako speciální host ve studiu tentokrát tu pravou, poguesovsky hospodskou atmosféru pomáhal dotvořit sám originální flétnista The Pogues, legendární Spider Stacy (BYO Records). Koncertní DVD „Live At The Paladium“ mají na začátek příštího roku připravené legendární Bad Religion. Za plánované datum jeho vydání udává společnost Epitaph měsíc únor. Naše největší a nejstarší punku a hardcoru se věnující distribuční společnost Day After Records otevřela před několika dny svůj první „kamenný“ obchod. Najdete ho v Praze v Bělehradské ulici číslo 45 v prostorách klubu Utopia, což je asi pět minut pěšky od stanice metra I. P. Pavlova. Smutná zpráva přišla z Victory Records. Vážná dopravní nehoda potkala minulý měsíc přímo na jejich americkém turné newyorskou kapelu Bayside. Jejich dodávka dostala smyk a převrátila se. Havárii bohužel nepřežil bubeník kapely John a s velice vážnými zraněními skončil v nemocnici také baskytarista Nick. V té zatím s lehčími zraněními zůstávají i všichni členové jejich pomocné crew. Do domácí léčby byli po krátkém ošetření propuštěni pouze kytarista a zpěvák Anthony a druhý kytarista Jack.
01
V/A | A Benefit for the National Association to Protect Children Fat Wreck Chords (recenze: Libor Dostál)
Další moc pěkná benefiční kompilace, tentokrát na pomoc mediálního zviditelnění mezinárodní organizace držící ochrannou a hlavně pak pomocnou ruku nad budoucími třeba i punkery, kteří jsou dnes zatím jen malými dětmi a kteří už odmala nemají tolik štěstí jako většina nás ostatních. Sešlost všech zúčastněných na disku je skutečně pestrá, od starých známých z vydávajícího Fat Wreck, kteří tvoří základní kostru celého šestadvacetiskladbového setu, narazíte třeba i na Victory hadrcoraře Darkest Hour, oldschool emaře Jawbreaker, potěší i akustický sólo song frontmana Avail Tima Barryho a spousta dalších, především dosud nikde nepublikovaných skladeb (těch je na albu nadpoloviční většina). Rozhodně tedy nekupujete žádného zajíce v pytli a navíc koupí přispějete i na dobrou věc, protože jak už sám název napovídá, kompilace skutečně benefiční je. Prostě punk! A kdybyste se o organizaci Protect nebo jejich aktivitách chtěli dozvědět něco víc, neváhejte použít www.protect.org
THE VANDALS | Shingo Japanese Remix Album
178
PROPAGANDHI | Potemkin City Limits
Kung Fu Records (recenze: Libor Dostál)
Fat Wreck Chords (recenze: Libor Dostál)
Další probořená hranice v hudebních stylových škatulkách, i tak by se dal charakterizovat tenhle na první pohled dost zvláštní projekt kalifornských skate punk veteránů The Vandals a japonského tanečního mix mistra Shinga Asariho. Shingovy mixovací schopnosti, které spolu se svým stejně zručným parťákem už nějaký pátek v rodném Japonsku provozují coby duo Panda, No Panda, padly The Vandals do oka už před jejich loňským japonským tour, a dostali tak geniální nápad přibalit Shinga na tuhle šňůru s sebou s tím, že svým talentem okoření jejich live sound přímo na pódiu. A protože i Shingo si kluky pankáče oblíbil, rozhodl se na oplátku zase on pro ně umíchat několik jejich skladeb na CD. Vybral k tomu dohromady jedenáct věcí ze dvou posledních The Vandals alb „Internet Dating Superstuds“ a „Hollywood Potato Chip“ a dosytosti se na nich vyřádil pěkně po svém. Víc jak tři čtvrtě hodinu tohohle už na první poslech pořádně optimistického punk dance hip hop jazz ambient popovýho bordelu si tak může doma užít každý z nás a já, ač vůbec nepatřím ani mezi dancové, ani hiphopové milovníky, vám to všem upřímně doporučuju!
Po čtyřech letech je tady další, snad jen ironií osudu právě čtvrté album kanadských vlajkonošů politického punkrocku Propagandhi. Určitě největší změnou je výměna kytaristy a zároveň jednoho ze zpěváků Chrise Hannaha, který se zhruba před dvěma lety znenadání rozhodl kapelu opustit. Hodnotit, jestli kapela na nucené výměně vydělala či naopak, je asi ještě brzy, ale už teď lze říct, že Glen Lambert, nová posila týmu, je obdařen velkou kytarovou zručností a pohrává si s ní snad ještě o něco více než jeho předchůdce. Jeho hlasový projev je podobně nakřáplý, jako byl Chrisův, takže v tomhle ohledu si netřeba zvykat na něco neobvyklého. Přiznám se, že než mi došlo, že na albu už vlastně Chris nezpívá, ani jsem si toho nevšiml. Zachovány zůstaly na punkrock netradičně dlouhé, ve většině případů okolo čtyř minut trvající skladby bohaté na hodně technických pasáží a dodržující poměrně pravidelné střídání hrubějších a jemnějších momentů. K tomu napomáhá i občasné proložení krátkou, zhruba půlminutovou hardcorovou masáží, kterých se na albu také pár objevuje. V textech se pak opět nezapomíná na vysoký sdělovací efekt, který ani tentokrát nepopře tučný booklet, v jehož dolním rohu nechybí ani malá, pro tuhle kapelu znovu velice stylová poznámka, že celý je vytištěn na stoprocentně recyklovatelném papíře. Jako stručné finální shrnutí bych použil otřelou, leč v tomhle případě asi nejvýstižnější frázi – Propagandhi se ve studiu tentokrát skutečně neflákali.
1. prosince, Life Of Agony (USA), Fourth Face (CZ), Praha, Roxy. Po letech se do Česka navrací kapela obdařená jako jedna z nemnoha vzácným darem zaujmout posluchače spousty rozmanitých hudebních stylů, rockerama počínaje, pankáčema pokračuje a třeba romantickýma metalistama pořád nekonče. 2. prosince, Half and half night, Undeground, Plzeň. Vystoupí hiphop and techno DJs z Plzně + určitě freestyle a beatbox. Půlka noci se bude pohupovat podle lomenýho beatu a pozdější půlka, až budou všichni zapejkat, se trochu zrychlí. Vstup zdarma (Fero slaví narozeniny). 3. prosince, Syndrom Snopp live, Praha, 3. poločas. Představí se rap: Syndrom Snopp (Pha), M2 (SK), DJs: Smog, Saki, Cube. Beatbox: Gipsy, Henry. Vstup: 80 Kč. Info: www.allelements.net 8. prosince, Antimaniax (A), Halfprice (JAR), Praha, 007. Tenhle večírek nabídne jak něco pro příznivce evropského skate punkrocku, tak i příležitost poznat, jak se hraje punkrock v Africe. Přímo z nejjižnějšího cípu černého kontinentu, z Jihoafrické republiky, přijíždějí Halfprice. A bude to samozřejmě i s trochou ska, jak jinak. Info: 606 374 413, www.ladrogang.wz.cz
02
ZVERINA | Svetlo v tme
AMO | Originál
Street Production (recenze: Affro)
Hip-Hop.sk / Universal (recenze: Affro)
Když jsem si pustil desku „Svetlo v tme“, mimochodem žádnou hlubokomyslnou symboliku v tom nehledejte (sám Zverina říká něco ve smyslu: „Byla to největší kokotina, která mě napadla ve výtahu, původně jsem chtěl dát název Jebat, Srát, ale to by mi asi neprošlo“), měl jsem lehce rozpačité dojmy. Zverina totiž potvrzuje, že se svým řvaným projevem bývá příjemným zpestřením skladby, kde hostuje v jedné sloce, ale na celé album je toho řvaní a lehce old school stylu rýmování přeci jen dost. Tedy pokud nejste die hard fandové Onyx či DMX, pak budete desku milovat a dále už číst nemusíte. Nafukující se bublina zvaná slovenský rap splaskla. Jazzyho produkce není špatná, ale ani úžasná. Zverinovy texty jsou upřímné a od srdce, ale nenutí vás si desku pouštět pořád dokola. Špičkou alba jsou určitě vtipná a detektivním konceptem obohacená „Inšpektor Zveriňák“ s hostujícím Čistym, a když najede poslední skladba „Spomienaky na časy“ s chalanmi Moja Reč, zajebou tito hosté takový rap, že nechají na Zverinu, jenž by tu měl hrát hlavní roli, a celou jeho desku zapomenout.
Proč dát albu zrovna takový název? Vždyť v hiphopu, kde je nemyslitelné, aby dva rappeři měli stejné jméno, by vlastně originalita měla být totální samozřejmostí. „Never bite“ je prvním hiphopovým přikázáním, ale když člověk klesne z obláčků toho „co by se mělo“ do pozemní špíny „toho, jak to je“, tak všechno je jinak. Vecko ostatně dobře věděl, proč o AMO (tedy triu Amn2 aka Viktor Hazard, Moe a Opak) říká „len málo rapperov má tak oridži flow“. A nejen flow, Opak dokázal, že jeho kombo rapu a zpěvu patří k nejlepším domácím projevům, za kterým parťák v mikrofonové zbrani a freestylová mašina Moe o nic nezaostává. Dva vinylové singly mě namlsaly, radši bych je teď býval neslyšel, protože čo som čakal? Ještě o něco více... Na desce produkuje i Moe a jeho beaty přeci jen nesnesou s těmi Opakovými srovnání. Ohulte si ale „Naživo“, a pokud jste byli dosud na „tleskačky“ alergičtí, tahle bomba vás buď zázračně vyléčí, nebo vás nechá opupínkovaného zemřít. Do píči, ta tleská jak kubánská tancovačka, jou. Zpočátku jsem byl lehce zklamán, teď se mi deska líbí, možná to bude nakonec moje slovenská deska roku 2005. Určitě kontrolujte.
ČSP MISTROVSTVÍ REPUBLIKY 2005 TVVvideo / Mystic Skates / 15 minut / DVD video (recenze: Martin Karas)
Tohle video je takovým malým skateboardovým dokumentem o posledním závodě letošní domácí sk8 sezóny, tedy Mistrovství republiky na pražské Štvanici. Pokud si ovšem myslíte, že to bude jenom o rozhovorech s jezdci nebo okolní atmosféře závodu, tak jste na omylu. Video pochází z dílny známého sk8 kameramana Tomáše Vyhnánka a přináší skvělé záběry Aleše Bubly, Martina Peka, Martina Juráška, Honzy Tomšovského, Martina Rindy, Ondry Leskovianského, Tomáše Vintra, Tomáše Kadlce, Marka Zápražného, Martina Pavlačiče, vítěze MČR Petera Molece a mnoha dalších jezdců, kteří startovali na tomto závodě. Na videu najdete nejenom záběry ze streetstylu, ale nechybí tu ani závod v poolu a nakonec i celkové vyhlášení výsledků závodu a celé série Českého skateboardového poháru 2005. Pokud se budete chtít na tohle video podívat, tak navštivte oficiální stránky ČSP na adrese: http://www.mysticskates.cz/czechsk8cup-csp/, kde si ho můžete zadarmo stáhnout do svého počítače.
180
9. prosince, Sub Form Christmas party No. 3, Uherské Hradiště, Mír. Vystoupí Manželé, Jižní Pionýři. DJs: P.R.Z.E.M.A., Pojem, J-KID, navíc sk8, snb, bmx videa a módní přehlídka. Vstupné 100 Kč. 12. prosince, The Deep Eynde (USA), Phantoms on Fire (CZ), Praha, Rock Café. Kalifornie, země punkrocku zaslíbená! Dalším z nekonečné řady důkazů jsou třeba právě The Deep Eynde, preferující tu spíše rock´n´rollovější větev tohohle stylu, střídavě okořeněnou lehce potemnělejší misfitovskou atmosférou. Info: 731 416 321, www.batcountrybooking.com 13. prosince, Agnostic Front (USA), Crushing Caspars (D), Better Way (CZ), Brno, Faval. Old school hardcore motha fuck! Co dodat, Agnostic Front v čele s nezaměnitelným tátou newyorských hardcorových gangů Rogerem Miretem tentokrát v Brně. Info: 606 374 413, www.ladrogang.wz.cz 16. prosince, Christmassive 2005, Olomouc, Apetit Music Club. Přesnej seznam vystupujících není ještě znám, ale určitě to bude super předvánoční pecka. Sledujte www.olomoucity.com
®ÜöĠĂĹĢbóøÜö vĨċ ÜóøÜÔĨĢÿĂĵÅĂ¾ĠÔĂĴ ÎóĨ ċĠĂÔIJ÷Ī ĨċĠĂĨĢÜĹ ÿIJĨİĺĺçħĺĦĨĨ
³Ġ÷ÿ¿ĐĨºbĹ÷¿ĐĨ¡ĂĪķĐĨ¡IJÿÕķĐĨ«¿øóĂĪķĐĨ¡ĠÜöøÜĐĨ«IJøõÏóķĐĨµIJ÷¿ĴõÏÜĐĨ¨ÜøûķĐĨ¢óĠbÿõkÜĐĨ ¡¿ĪĂóķĐĨ£Ăċø ÷ķĐĨ¶ĪĂĴ÷ķĨċĠĂÕIJ÷Ī ĐĨ£ÜĢvĪ÷ķĨĹÿ¿kÜ÷ĐĨ³ĂÕĠĂÆÿmĨõÿåĂĠû¿ÏÜĐ ³Ă÷ĠĂkõømĨĴķóøÜÕbĴbÿvĐĨºÜø÷mĨÿbóøÜÕķĐĨ®Ă ÿĂĢĪĨċĂĠĂĴÿbÿvĐĨ©ÿĪÜĠ¿÷ĪõĴÿvĨ ¿Īÿ¿ĐĨ ¶ÜĹÿ¿ûĨċĠĂÕÜöÏ ĐĨ ĨûÿĂóÜûĨĴvÏÜĐĐĐĨ
Ĩ Ĩ¢óÜÎ÷ĨĪóÜĨ´õÔÜĠĢĨ£ĠõĴÜÿĨºÜÅĢõĪÜĨĨ
ĵĵĵĐåĠÜÜĠõÔÜĐÎĹħìIJõÔÜ
03
RISE UP Element Skateboards / 40 minut + bonusy / DVD video / www.elementskateboards.com (recenze: Martin Karas)
Tohle je první video evropského teamu firmy Element skateboards, na kterém po dobu skoro jednoho roku pracoval Yves Marchon na místech po celé Evropě, Blízkém východě a USA. Element Europe team je velice silný a sestává ze známých jmen jako Janne Saario, Sebastian Hepp, Michael Mackrodt, Jean-Marc Soulet, Pirka Pollari, Bas Janssen, Gautier Rouger, nollie master Jo Lorenz a fenomenální krásky na skateboardu Evelien Bouilliart z Belgie, kterou jste mohli na vlastní oči vidět i na letošním Mystic Skate Cupu. Ale zpátky k samotnému videu. Po celkem delším uměleckém úvodu přichází první jezdec - Michael Mackrodt. Tenhle kluk má styl a rychlost, takže se na jeho část velmi dobře kouká, a to i několikrát. Jean-Marc Soulet má velmi technickou část a nezastaví se ani před raily a většími schody. Ve videu nechybí montáž jezdců z Element flow teamu, kde uvidíte mnoho méně známých, nicméně velmi dobrých jezdců. Bas Janssen má také poměrně kvalitní profil, kde vám ukáže pěkný nollie heelflip, frontside flip a další triky z jeho zásob. Asi nejvíc jsem se těšil na záběry Evelien Bouilliart. Týhle holce bylo v létě teprve 16 let, ale svým ježděním již překonala mnoho místních „Oudžís“. Samy se podívejte a myslete na to, že ty záběry jsou z loňského roku. Ke konci videa se level skateboardingu radikálně zvedne. Profil tu má pohodový kliďas Jo Lorenz, jehož nollie a switch ollie jen tak někdo nepřekoná. Potom je na řadě švýcarský technik Sebastian Hepp. Tenhle kluk má skutečně velkou zásobu technických triků a jejich nejrůznějších variací, které vám ukáže na většině známých evropských míst a několika spotech v USA. Na konec videa je připraven manuálový mág Janne Saario. Tenhle kluk dělá manuály a wheelíčka v podobném duchu jako Daewon Song. Někdy jsem měl až pocit, že je trochu překombinoval, ale klobouk dolů před jeho rovnováhou. Nakonec jsou připraveny obvyklé bonusy, kde se můžete podívat například na profil kameramana Yvese Marchona, který celé tohle video pro vás natočil, a pár dalších věcí. Závěrem musím říci, že až na drobné maličkosti se jedná o velice zdařilé a kvalitní video s příjemným soundtrackem a mnoha neuvěřitelnými místy ke skateboardingu. Určitě nebudete zklamáni, když si ho pořídíte.
RATCHET GLADIATOR Insomniac – listopad 2005, typ: střílečka, počet hráčů: 1-2, vybavení: PS2, ovladač (DualShock 2), paměťová karta (8 MB)
Ratchet se nám dal na soutěžení. Asi mu nekonečné trajdání rozsáhlým světem ze známých dílů začalo lízt hlavní, a tak má teď veškerou akci na jediném místě (i když nějakému tomu cestování se přeci jen nevyhne, znáte ho). Jak to? On se nám z něj totiž stal gladiátor. Zatímco v Čechách se pro popularitu nechávají lidé zavírat s psychopaty do vily, Ratchet se stal součástí bojovné reality show v aréně sledované miliardami očí (a jiných vizualizačních orgánů, co ve vesmíru jsou). Co už si málokdo dokázal představit, totiž že by hra s Ratchetem mohla být ještě akčnější, se stalo skutečností. Po obzvláště tuhých levelech vám budou ještě hodiny cukat ruce, takže nedoporučujeme hrát před spaním. Mohli byste si natrhnout plyšáka. Ratchet dostal ku pomoci hned dva roboty, kteří mu velice efektivně „práci“ ulehčují. Nejsou však tím jediným, co prozáří cestu hrdinovu, a tak jsou tu opět powerupy a šroubky z nepřátel, za něž si můžete nakoupit takový arzenál, který tu cestu prozáří doslova. Ani tentokrát nechybí oblíbený split-screen mód a náznaky multiplayeru jsou ve hře spíše bušením na dveře hráčova smyslu pro soutěživost. Kdo máte možnost, jděte do toho. Multiplayer je Ratchetovi vším od chlupů na uších až po chlupy na ocase. Ehm. Takže hurá a jdeme rozpálit nějaký to nepřátelský železo.
182
17. prosince, ITF World Finals 2005, Praha, Roxy. Vystoupí Non Phixion (New York, USA). Hlavní náplní večera je světové finále nejprestižnější DJské soutěže za účasti národních šampiónů z celé Evropy i USA! Kategorie: Advancement Class, Scratching, Beat Juggling, X-Perimental Class, DJ Teams. Vstupné 300 / 400 Kč (s HHK vstupenkou 250 Kč). Info: www.roxy.cz 27. prosince, Noční Provoz 8 warm-up party, Pardubice, Ponorka. Vystoupí Jižní Pionýři, 3 Gramy Pohody, W.Expres, DJs: J-Kid, mMek, Despekt, Detroit a nějakej rnb bounce šit dojezd pro roštěnky chybět nebude. Vstupné 100 Kč. Info: www.ustaf.cz/5mcz 15. ledna 2006, Anti-Flag (USA), Good Clean Fun (USA), Mike Park (USA), Praha, Futurum. Anti-Flag, američtí punkoví revolucionáři, kteří podobně jako třeba jejich label kolegové Propagandhi punk jen nehrají, ale hlavně jej žijí. Už nějakou dobu jedni z nejvýraznějších zástupců značky Fat Wreck. A pozor, u nás vůbec poprvé!
145 151
164 160 155 151 145
— adjustable Baseplate — new tool-free adjustable High-Back — heavy duty Buckles — telescoping Superstrap — adjustable Power Pedal —4x4
ELITE
2990,–
RIDER
2290,–
— lightweight nylon composite Baseplate — hi-back with tool-free integrated locking — heavy duty Buckles — adjustable Gas Pedal — adjustable alloy Heelcup —4x4 — twin-tip profile — full laminated wood core — sidewall ABS — full wrap steel edge — light weight
MOUNTAIN
5600,–
— full laminated wood core — sidewall ABS — full wrap steel edge — light weight
CARMEN
5600,– SNOW CAP
1290,–
NORTHILL BOOTS
ARROW SNOWBOARDS & BINDINGS
— waterproof synthetic and textile shell — molded tongue — anatomical insole — two part antiskid outsole — light weight
— synthetic leather and textile shells — molded tongue — two part outsole
FREESTYLE IMPACT
2290,–
2990,–
black/red
black/white
DISTRIBUTOR FOR CZECH REPUBLIC: FREERIDE DISTRIBUTON T > +420 558 350 236, +420 776 249 993 E > fdistribution @ seznam.cz
SOULCALIBUR III Namco – listopad 2005, typ: mlátička, počet hráčů: 1-2, vybavení: PS2, ovladač (DualShock 2), paměťová karta (8 MB)
Magie a starodávná ostří se již potřetí pokusí vymlátit co nejvíc z vašich televizorů. Poté, co jsme si Soulcalibur III vyzkoušeli, musíme říct, že je opravdu nabitý. Akcí, novými nápady, herními módy a hodinami hraní. Až jsme se obávali, aby se nám z toho chudák Playstation nezavařil. Třetí díl na PS2 uzavírá soulcalibrovskou ságu a zdá se, že vývojáři chtěli do posledního dílu nacpat co nejvíc nápadů a zlepšení. Tak například, můžete si vytvořit svého vlastního bojovníka. Od vlastností a chvatů až po vzhled můžete mazlit svoje fantasy bitkařské alter ego. Staří známí hrdinové byli zachování a tři zářivě noví přibili. Pakliže máte z dřívějších dílů oblíbence, znovu se s ním setkáte, ale vězte, že i ti staří dostali nový kabát, nebo lépe řečeno to, co se skrývá pod kabátem (za předpokladu, že to není úchyl), totiž svaly a technické bojové výzbroje v podobě chvatů. I ty byly pro třetí díl předělány, jejich systém prohlouben a rozveden. Krom variací na běžný vybíjecí
mód přibyla The Soul Arena plná celé řady zpestřujících pravidel a zákonitostí. Velkým překvapením je také The Chronicle Of The Sword, který je, věřte nebo ne, real-time strategií se vším všudy. Ke slovu přijdou výběry povolání postav, manévry, no prostě tenhle mód vydá skoro za samotnou hru. Je toho opravdu celá řada a od chvíle, co DVD zmizelo v konzoli, blýští se naše televize plejádou magických efektů tvrdě a nezadržitelně následovaných starými dobrými ranami. V Soubojích se SC III stále poměřuje s Tekkenem, ale ve všem ostatním má tahle fantazie jasně navrch.
Bugaboo, Všehrdova 27, Praha 1, tel: 257317172
Puerto boardshop, Tesco Letňany, Praha 9, tel: 284052143
Tora Bora, Řeznická 17, Praha 1, tel: 296325500 Easy Rider, Jugoslávská 15, Praha 2 El Niňo, Palackého nám. 2, Praha 2
zimní nabídka Mambo Černá růže, Na příkopě 12, Praha 1, tel: 221014428 69 snow&skate, Navrátilova 7, Praha 1, tel: 296326969 Rock‘n‘roll, Václavské nám. 28, Praha 1, tel: 224235790 N1 snow&skate, Benediktská 12, Praha 1, tel: 223826073
| komplet lamar | 6.850 Kč | komplet 5150 | 7.350 Kč
Skateshop Anděl, Praha 5
| komplet kid | 3.990 Kč největší výběr z kolekcí
zvýhodněná nabídka Ride 2004/2005
množstevní a kompletové slevy
Total boardshop, Praha 9
K zakoupenému novému snowboardu s vázáním získáte zdarma poukázku na tříhodinovou výuku snowboardingu (v ceně až 1.050 Kč) s naším instruktorem ve Špindlerově Mlýně.
Minimax, Pasáž Lucerna, Praha 1, tel: 224211240 Revolution, Revoluční 2, Praha 1, tel: 222327173
www.snowboardel.cz | info a webshop Senovážná 6 | Praha 1, tel: 224 212 854 Galerie Butovice | Praha 5, tel: 234 141 045 Evropská 331 | Praha 6, tel: 235 363 151
Balance shop, Metropole Zličín, Praha 5 Boarderking, Vítězné nám. 11, Praha 6 Sun & snow, Milady Horákové 19, Praha 7, tel: 220106178 Balance shop, Letenské náměstí 6, Praha 7 184
Ballanc board shop, Prokopova 1644, Vlašim tel. 775 920 650, www.ballancboardshop.o1.cz Skate Hood, OD Máj - Palackého nám. Kralupy nad Vltavou, www.hood.webzdarma.cz Temple skatesport, OC Ravak, Pražská 150, Příbram, tel: 318624196
Baboon, Trojanova 34/2, Rakovník, tel: 777202481 Black Dog, kpt. Jaroše 3225, Mělník
Out-street wear, Masarykova 431/46, Teplice, tel: 603295748
Baboon, Trojanova598, 34/2,Kutná Rakovník, Freak, Masarykova Hora,tel: tel:777202481 774040500 www.freak.cz
Crash shop, Bezručova 4218, Chomutov, tel: 777837659
Baboon, 34/2, Rakovník, tel: 777202481 TlustáTrojanova kočka, Rubešova 55 - Pasáž Mostní, Kolín 1, tel: 731471461
SKATE&SNOWSHOP SKATE&SNOWSHOP SKATE&SNOWSHOP SKATE&SNOWSHOP SKATE&SNOW SKATE&SNOWSHOP SKATE&SNOWSHOP SKATE&SNOWSHOP
MYD-store skate shop, Palackého 223, Nymburk Crystal skate shop, Palackého 44, Poděbrady www.crystalshop.cz Horsefeathers, Klatovská 20, Plzeň, tel: 377323890 United boardshop, Plzeň
SKATE&SNOWSHOP
SKATE&SN REVOLUČNÍ 47>CHOMUTOV OBLOUKOVÁ 219>ŽATEC >>PO-PÁ10.00–18.00 SO10.00–12.00 S775 366 155
>>PO-PÁ10.00–17.00 SO10.00–12.00 S777 106 335
PROFESIONÁLNÍ VÝUKA SNOWBOARDINGU
KOULESHOP@SEZNAM.CZ E-SHOP WWW.SKATESHOPKOULE.CZ
Street Shop, Jungmannova 499, Kyjov Dream shop, Ostrava Mamut, Ostrava Foxtrotsk8shop, Dolní česká 44, Znojmo Cryt shop, Koperníkova 867, Třinec, www.cryt.3nec.cz Blackcomb, Vendryně, www.blackcomb.cz Piraňa shop, Generála Hlaďo 29, Nový Jičín, www.piranashop.com Bidolido, 5. května 16, Nový Jičín, tel: 608866174 Snowbirds, Wilsonova 8, Přerov, www.snowbirds.cz
Combo, U Stadionu 119/7, Most
Locomotiva board and street shop, Ulička 852, Valašské Meziříčí, tel. 604168745
Sunpoint skateshop, Sokolov
Sub form, tř. T. Bati 201, Zlín, tel: 577220645
Respect me, Teplická 13, Děčín 2 Funstorm, Revoluční 66, Liberec
Houseboard, nám. Práce 1099, Zlín, www.houseboard.cz
Ollie boardshop, Máchova 20, Jablonec nad Nisou, tel: 607520667
Shock boardshop, 8. května 5, Olomouc, tel: 585230955
Top sport, Hrnčířská 737, Česká Lípa, tel: 487825900
Big shock, tř. Svobody 4, Olomouc, tel: 585234793 Hot Zone, Žižkova 8, Zábřeh
Ghetto, Zlatnická 79, Klatovy, tel: 777552781 Extreme shop Šely, Hradská 82, Domažlice
Frople Boardroom, Čelakovského 501, Hradec Králové, tel: 495511132
Fun B, nám. Republiky 119, Tachov
Escape boardshop, Švehlova 523, Hradec Králové www.escapeboardshop.cz
Chill sk8 & snow, K.H.Borovského 345, Sokolov
Freeride, Jiráskova 129, Turnov
Chill sk8 & snow, Dukelská 998, Kraslice Dark.one, Cheb
Escape boardshop, Jindřišská 828, Pardubice, tel: 466615287
Temple skatesport, OG Dvořák, nám. Př. Otakara II 123, České Budějovice, tel: 386350962
Crompel, Sladkovského 484, Pardubice, tel: 466614458
Snowbitch shop, Karlovy Vary Splend Shop, A. Dvořáka 228/V, Dačice
Terárium skateshop, Filištínská 20, Chrudim, tel: 604165787
Surfsport, Kájovská 63, Č. Krumlov, tel: 602453673
Shot boardshop, M.R. Štefánika 346, Ústí n. Orlicí
Funbox skateshop, Školní 20, Prostějov, tel: 777 569 493 Funbox skateshop, OC Arkáda, Konečná 23, Prostějov
e.shopy www.skatebox.cz www.skateshop.cz
Beebob, Nádražní 169, Lanškroun Black Sheep, Havlíčkův Brod Smile, Beckovského 2045, Havlíčkův Brod Tritone, Chotěboř Bloom, Masarykovo nám. 23, Jihlava, tel: 567331412 Smile, Brněnská 561, Jihlava
Final, Velké nám. 5, Prachatice, tel: 388315159
Sub form, Běhounská 7, Brno, tel: 542221282
www.a-boardshop.cz
Nugget skate&snow shop, Orlí 11, Brno, tel: 542 211 693, www.nugget.cz
www.shockboardshop.cz www.snowboardonline.cz
Street system, nám. Svobody 42/5, Teplice
www.abadon.cz
Temple skatesport, Velké nám. 140, Strakonice, tel: 383328862
www.boardonline.cz www.grotta.cz
Switch board, Masarykovo nám. 31, Pelhřimov, tel: 724114430 www.hfshop.cz PLZEŇ > KLATOVSKÁ 20, TEL: 377 323 890 BRNO > FRANTIŠKÁNSKÁ 7, TEL: 541 212 114
Skatebox, Průchodní 2, Brno, www.skatebox.cz Choc sport, Třebíč Sur Skate Store, Cyrilova 12, Třebíč www.surstore.cz Lords of the Boards, Žižkova 12, Vyškov Swis boardshop, Masarykova 3124/32, Ústí nad Labem, www.swis-shop.cz
Sub form, Růžová 1254, Uherské Hradiště
Sabotage, Tržní 383, Litvínov
Hard Core, Hodonín
Free style Sport, Uherské Hradiště
Velká zimní soutěž se Snowboardelem 100 + 1 z Boardu #83 Velká zimní soutěž se Snowboardelem skončila a z došlých odpovědí bylo vylosováno slibovaných 100 + 1 výherce. Protože zhruba 90% odpovědí přišlo cestou e-mailu (hlasování z www.snowboardel.cz) a 10% odpovědí cestou vyplněného kupónu v minulém BM, bylo vylosováno 90 výherců a jeden hlavní z odpovědí došlých e-mailem a zbylých 10 z těch, kteří hlasovali v Boardu. Seznam výherců a informace ohledně převzetí ceny najdete na www.snowboardel.cz
Hlavní výherce (snb komplet dle vlastního výběru):
Lenka Hamouzová, Praha 9 100 cen: L. Pechna / Sedlčany,
85
Co jsme pro vás v roce 2005 vytvořili, to jsme taky nandali na papír, trošku to zašmudlali, napsali k tomu nějaký kecy, slepili to k sobě a vydávali to jako Board 77 až 84. Pravda ale je, že nám ještě pár kravinek zbylo, tak si je Mirek naházel do krosny, kterou dostal v 5. třídě na základce od svýho bráchy, a vypravil se s tím na hory, aby to moh nějak přebrat. Jestli mu síla vydrží a nepopálí se při odlévání olova, měl by to všechno setřídit a připravit z toho první Board roku 2006, který ponese označení #85. Jestli všechno vyjde, uvidíte v něm něco z jibbingu v podání Red Bullu, velký rozhovor s Honzou Zajícem, reporty o domácích sk8 závodech na začátku zimy, skate trip do italského Milána nebo reportáž o Air and Style, který se tentokráte přesunul do Mnichova. Takže si do diáře zapište datum 25. ledna 2006, ten den se ukáže, co že se to pro vás přes ty vánoční prázdniny přichystalo...
R. Čiháková / Kolín, L. Bačková / Uh. Brod, P. Uranová / Opava, E. Stachovičová / Podivín, A. Kracík / Kunčice n. L., O. Pokorný / Kolín, Z. Bárta / Klatovy, J. Koukl / Praha 7, P. Šimonek / Zlín, M. Choulík / Písek, B. Kocourková / Kostelec n. O., J. Keller / Praha 2, M. Jelínková / Hradec K. / M. Michálková / Kolín, I. Záleská, V. Stehno / Smiřice, T. Fiřtík / Praha 9, L. Nepevný / Brno, F. Bláha / Blatná, A. Beníček / Suchá Loz, J. Kostková, D. Janků / Březová, J. Raclavský / Važany, M. Hudcová / Brno, J. Richter / Brno, H. Nepevná / Brno, P. Hetmer / Luhačovice, I. Strejček / Žďár n. S., A. Rafaj / Humpolec, F. Houska, O. Pečta, D. Jakubcová, P. Kašička / Nymburk, M. Vacková / Litoměřice, P. Mišák / Praha 6, J. Marušák / Otrokovice, P. Křepelková / Hradec K., J. Kučerová / Č. Budějovice, J. Martínek / Slavkov u Brna, K. Libá / Praha 2, J. Kotaška / Havířov, V. Helebrantová / Praha, M. Kainrath / Č. Budějovice, T. Nacházel / Litoměřice, J. Teplý / Choceň, T. Pokorný / Frýdlant n. O., M. Fabián / Brno, J. Vašková / Ostrava, I. Kunovjánek / Brno, M. Grešáková / Praha 8, M. Turková / Praha 4, I. Bohatá / Č. Budějovice, H. Marešová / Pardubice, B. Blažková / Slaný, H. Soukupová / Kynšperk n. O., M. Kabelka / Praha 4, D. Tvrdoň / Hranice, A. Čiháková / Praha 1, R. Blabla / Liberec, Š. Ducháčková / Velké Poříčí n. M., L. Lokajíček / Sušice, M. Gaudl / Nová Paka, V. Sršňák / Kamenice, A. Kanta / Jirkov, O. Pečta / Okříšky, M. Kučera / Hamry n. S., L. Švestková / Banov, K. Pechová / Sedlčany, V. Franěk / Příbram, M. Křížek / Uničov, L. Bačková ml. / Uh. Brod, M. Stejný / Kunčice n. L., P. Podolský / Benátky n. J., M. Kučerová / Hamry n. S., E. Nálepka / Zbraslav u B., L. Havlátová / Š. Mlýn, J. Marušáková / Otrokovice, J. Hudec / Brno, E. Josífková / Žďár n. S., P. Kučera / Hamry n. S., K. Stašková / Příbor, Ž. Kolářová / Mohelnice, S. Rezek, I. Hopfingerová, Š. Kříž / Praha 4, M. Vančo / Okříšky, L. Kašpárková / Púchov, SR, J. Kališ / Praha 5, K. Plaček / Mohelnice, T. Lehká / Praha 5, J. Rendl / Žamberk, L. Horský / Praha 6, B. Bulowská / Litoměřice, O. Nosková / Praha 5, K. Michálková / Kolín, Š. Křišta / Roztoky u P., B. Rubišová / Praha 5, kaschmir kaschmir, M. Sedlák, Očelice. Všem výhercům gratulujeme.
NEJVĚTŠÍ VÝBĚR ZIMNÍCH BUND OD ČESKÝCH FIREM: HORSEFEATHERS, VEHICLE, NUGGETZIMA/ ZA SUPER CENY NA WWW.A-BOARDSHOP.CZ
DESKA×PEACE ORCHESTRA Tmavěmodrá - 7,56x31 Zelenohnědá - 7,68x31 Tmavěfialová - 7,75x31
dříve: 1.590,- NEW: 1.490,+ triko PEACE v hodnotě 649,ZDARMA!
AKČNÍ SNOWBOARDOVÝ KOMPLET dříve: 14.800,- NEW: 8.499,snowboards:skateboards:in.line:fashion:hardware:
SK8@SNB@INLINE
SEZÓNNÍ VÝPRODEJ ZBOŽÍ - SLEVY AŽ 60%. KOMPLETNÍ SUP
ER
CEN
A!
SK8 KOLA×BEER CITY
SNB KOMPLET×LAMAR A LIMITED
Model: HALF BAREL Velikost: 55x33mm Dříve: 1.100,-
NEW: 699, 699,--
snowboards:skateboards:in.line:fashion:hardware:
RAMPA×DC NA FINGERBOARD 600x300mm, nastavitelné úhly skoků, samolepky. Bonus: fingerboard DC ZDARMA!
dříve: 990,- NEW: 849,-
parádní ceny
dříve: 690,- NEW: 150,-
Dříve:: 8.000,-
Dříve: 2.300,-
Dříve: 4.500,-
NEJLEVNĚJŠÍ SK8 KOMPLET
NEJLEVNĚJŠÍ PROFI SK8 KOMPLET
dříve: 2.190,- NEW: 1.499,-
dříve: 4.420,- NEW: 2.999,DESKA×PEACE ORCHESTRA
snowboards:skateboards:in.line:fashion:hardware: Rozměr: 7,56X7,68X7,75 / 31
SK8 DESKA× MODEL: METAL HEAD A DEMON BLUE Treky: Speed Demons Rozměr: 127mm Kola: Speed Demons Rozměr: 55x30mm Ložiska: ABEC 5 Grip: Speed Demons: kvalitní, středně tvrdý grip
super vánoční nabídka
Barva: černá Velikost: univerzální
timezone:ride:burton:nitro:dvc:etnies:mambo:
KULICH×ANTIHERO
bezva vááánoční ceny
dříve: 990,- NEW: 849,-
konstrukce, dřevěné jádro, triax laminát, fusion base, 3D top sheet.
ráčny, zrychlovací pedál pod špičkou, vypolstrované přezky a pata.
snowboards:skateboards:in.line:fashion:hardware:
470x465x80mm Bonus: fingerboard ZDARMA!
SNB BOTY×LAMAR MATRIX A POWER Popis: vyndavací vnitřní vložka se stahováním, střední tvrdost Velikost: pánské 7US – 13US dámské 6USw – 10USw
snowboards:skateboards:in.line:fashion:hardware: snowboards:skateboards:in.line:fashion:hardware:
FUN BOX×NA FINGERBOARD
snowboards:skateboards:in.line:fashion:hardware:
dříve: 990,- NEW: 849,-
váááánončníí ceny
bo: m a s:m tnie e : c dv tro: i n : ton MERLOT, INTRIGUE, SNB VÁZÁNÍ×LAMAR MX5, urSNB×MODELY: b : e d REAPER, SENTRY... LIMITED LT5 i e:r RAMPA×BLIND NA FINGERBOARD n o Popis: odlehčený tvrzený plast, z až 10 modelů e 672x202x174mm tim ZDARMA! anatomický baseplate, pumpovací Popis: all mountain, cap a sidewall Bonus: fingerboard
Látkové: béžová, šedá, černá, zelená Jeans: písková, světle/tmavě modrá Velikost: 26, 28, 30, 32, 34, 36
Dříve: 240,-
NEW: 149,-
TRIKO×SPITFIRE Barva: černá, šedá, zelená, hnědá, bílá Velikost: M, L, XL, různé designy
dříve: 870,- NEW: 399,-
SK8 BATOH×RIDE VANDAL Technický batoh na SK8, speciální otvor na sluchátka, postraní kapsy. Barva: šedá
dříve: 1.890,- NEW: 999,-
TREKY×RELLIK
Barva: červená, modrá, žlutá Velikost: 130mm
KOLA×BEER CITY LOŽISKA×ABEC3 ŠROUBKY× BEER CITY 1“
TECHDECK×GENERATION 10 Samolepky, náhradní kolečka, podložky, matky a klíč.
dříve: 245,- NEW: 119,-
Model: DUANE PETERS Velikost: 53x33mm
GRIP×JESSUP Kvalitní, středně tvrdý grip
snowboards:skateboards:in.line:fashion:hardware:
bo: m a s:m tnie e : c dříve: 1590,- NEW: 899,dv tro: i Získáte osvědčení pod MŠMT ČR, které opravňuje k výuce snown : ton boardingu v ČR. Termín: 4.1.2006 – 8.1.2006, místo: Ski areál r u :b e d Kramolín (Šumava); v ceně: ubytování v luxusním hotelu Slunečná i ne:r o louka, 2-3 lůžkové pokoje, polopenze, možnost zapůjčení SNB z e tim výbavy od firmy RIDE zdarma, permanentka, návštěva akvaparku, SK8 KALHOTY×HORSEFEATHERS
LOŽISKA×ABEC 3
INSTRUKTORSKÝ SNOWBOARDOVÝ KURZ
KŠILTOVKA×RIDE_FLEXFIT Barva: červená, různé designy Velikost: S/M, L/XL
dříve: 690,- NEW: 299,-
SUP
ER
instruktor. CENA: 4.990, Info na tel: 777-788-799
SK8 MIKINA×HORSEFEATHERS Různé modely, barvy Velikost: M, L, XL
dříve: 1.490,- NEW: 699,-
VELKÝ VÁNOČNÍ VÝBĚR SNOWBOARDOVÉHO ZBOŽÍ × KULICHY, RUKAVICE, SVETRY, VÁZÁNÍ, SNOWBOARDY atd... NA WWW.A-BOARDSHOP.CZ nebo tel.: 777 788 792
CEN
SK8 TREKY×ORION Barva: červená, modrá, stříbrná Velikost: 130mm
dříve: 1.690,- NEW: 999,-
A!
skateboards, wheels, pants, hoods & crew, t-shirts, beanies, caps, socks, wrists...
LIP distribution s.r.o. / + 420.777.788.797 / info@peace.cz
www.peace.cz
board store tel.: 777330732 Lannova 41/63, České Budějovice
18.11.2005 otevíráme
MCSUP DISTRIBUTION PH. 420.602.127.060 www.emericaskate.com
Heath Kirchart
"the K7 is_the best one yet."-eric koston Everyone loves new kicks from Sparkles, and the K7 is no exception. This is Eric's seventh éS pro model shoe in 10 years...time to celebrate! Better light up a cake, right? The K7 comes in a wide selection of colors, and our System G2™ in the heel will help keep your feet safe and happy. log on to get your blog on_esfootwear.com MCSUP DISTRIBUTION PH. 420.602.127.060
ty nejlepší hry za nejlepší cenu
599
Kč
www.playstation.com
Můžeš být závodníkem F1, špičkovým atletem na olympiádě nebo tajným agentem a zachránit svět, a to díky PlayStation 2 a hrám v Platinum edici za báječných 599 Kč. „
”, „PlayStation” a „
” jsou registrované ochranné známky Sony Computer Entertainment Inc. „
” and „ ” jsou registrované ochranné známky Sony Corporation. Všechna práva vyhrazena.
v Ì \Ê`>Û `L >âi °Vâ
" < Ê< - Êx{äÊ 1/ / \Ê* 6 Ê ,".]Ê .Ê6" , ÷ ]Ê , Ê./,1 ]Ê " < Ê ]Ê Ê ,/ ]Ê , "./Ê , ]Ê " < Ê< ]Ê" , Ê ,÷ ]Ê Ê , < ]Ê, , Ê- , ]Ê Ê< , ]Ê ,9./" Ê 1-/]Ê 1 Ê " " ]Ê* /,Ê 1 ÿ]Ê ",Ê*" " ]Ê ,/ Ê ", ý]Ê Ê /9-]Ê./ù* Ê , ]Ê, , Ê -* ,"// ]Ê/" .Ê 1.
/" 9
Ê/, 6 Ê
Ê-/, /Ê*
Ê- / Ê*
Ê 9Ê*
Ê , ,
-" / "" -³
-", -
Ê ,/
Ê +1",
ù/- Ê "/9
Ê ,
- Ê-6 /,9
Ê "" ,
Ê*1
ù/- Ê 1 9
Ê6
Ê " " /
1 9
* - Ê-6 /,9
Ê "/- "/
Ê/"
- Ê "/9
Ê-1 ,
Ê /
Ê , *
Ê " " 1/
- Ê "/9
Ê 1
Ê *
- Ê 1 9
Ê ,,9
Ê
Ê- ,
* - Ê "/9
Ê 9
Ê 1, "
Ê ,
- Ê 1 9
Ê +1 ,
Ê Ê
Ê , /¼-
Ê ",
* - Ê "/9
Ê 1
Ê " /"
Ê
Ê
Ê ** /"
Ê "1, "
* - Ê 1 9
Ê -" 1/
Ê"
Ê , 9
Ê7 - 9
* - Ê 1 9
Ê/ +1
Ê - /
*, 1 Ê 1 /, / Ê£x°äääÊÉÊ6" ù" " "-/Ê£x°äääÊ É ÓÊÉÊ*," 9. "-/Ê£ä°äääÊ}É ÓÉÓ{ ÊÉÊ*" * Ê6 . ,: Ê.6Ā
-/ , Ê 1 /, / ÊΰäääÊÉÊ6" ù" " "-/ÊΰäääÊ É ÓÊÉÊ*," 9. "-/ÊΰäääÊ}É ÓÉÓ{
úvod s projektem snowboardového trik Před několika měsíci jsem byl osloven redakcí Boardu, jestli bych jim nepomohl snb veřejnost dobrá věc, lidi díky pro je manuál Trik problém.“ manuálu. Moje první odpověd: „Hmmm... není žádný projekt připadal velmi jednoduchý. tenhle mi Zpočátku triků. ových snowboard názvech v přehled lepší získají němu t. Jenže během práce na Měl jsem pocit, že za těch pár let, co jezdím, všechny triky znám a umím je pojmenova podklady, jsem zjistil, že vlastně manuálu, kdy jsem svoje poznatky porovnával s různými domácími i zahraničními světový kontinent razí trochu neexistuje jednotné pravidlo pro pojmenování triků. Každý časopis, organizace či všech dostupných zdrojů a v ze snažil, tedy se jsem manuálu jinou teorii a každý má tu svojí pravdu. V Board trik pro změnu já přesvědčen, že je jsem kterém o triků, snb popis ucelený vytvořit mi, zkušenost mými s kombinaci snowboardingu, takže díky ten správný. Svůj názor jsem samozřejmě konzultoval s dalšími osobnostmi českého A samozřejmě díky pomocným za pomoc Mišovi a Martymu z freeride.cz a Liborovi Votrubovi a Motorovi z AČS. snowboardových rozhodčích IJC. podkladům Methodology od Method mag a brožuře od Mezinárodní organizace forever... Snb jasno. Doufám, že vám následujících pár stránek udělá
board snowboard trick manual / vyšlo jako neprodejná příloha časopisu board číslo 84 korektura: Sváťa; vydává: HP Publishing, text: Richard Skandera; ilustrace: Filip Škoda; layout & prepress: G27 / Petr Kačaba; 53, 169 00 Praha 6, tel a fax: 233 357 507, registrační číslo: MK ČR 7303 E, ISSN 1212-4680, adresa redakce: Board, 8. listopadu šotek: Sviňák; © Radek Hruška, Terronská 15, emajl: redakce@board.cz; prezident: Mirek Špek; odpovědný redaktor: Radek Hruška; Praha 6, IČO: 67809588; distribuce: PNS, a.s., Mediaprint&Kapa, Pressmedia.
Richard Skandera
frontside rodeo Î kombinace frontsidové rotace o víc než 540 a backflipu. Odraz je na frontsidovém rádiusu ze špiček, začnete se točit za předním ramenem a zároveň se tělo i hlava zaklání. V nejvyšším bodě nad copingem máte prkno nad hlavou. Fs rodeo je možné provést i na backsidové straně rampy a pak se jedná o fs rodeo alleyoop.
backside rodeo Î jedná se o kombinaci
triků air to fakie a backflipu. Odrážíte se ze zadní hrany na frontsidové straně rampy stejně jako u air to fakie s tím, že se zakloníte a začnete rotovat za hlavou. Dopad je do fakie a na přední hranu prkna.
handplant Î tento oldschoolový trik patří mezi michaelchuk Î tento trik vymyslel Mike
idové Michaelchuk, jedná se o bs rodeo na backs straně rampy. Odraz je ze zadní hrany prkna vůči a točíte bs 540 celou dobu břichem dolů du, jako copingu. Dopadáte stejnou nohou dopře í jste měli při odrazu, nahnuti mírně na předn hranu prkna.
nejstarší triky v rampě. Lze ho udělat v mnoh a variantách na backsidové i frontsidové straně, popíšeme si bs handplant. Jedet e na backsidový rádius stejně jako u backsidové ho airu, ale mnohem pomaleji. Po vyjetí na coping se předkloníte a uděláte stojku na zadní natažené ruce. Prkno a nohy se dostanou nad hlavu a v této pozici se pokusíte vydržet co nejdéle. Bs handplant vracíte stejnou noho u dopředu, jako jste měli při odrazu.
regular
mctwist Î autor tohoto legendárního triku je Mike McGill. Jedná se o kombinaci
frontflipu a bs 540 na backsidové straně rampy. Po opuštění copingu se předkloníte a čuchnete si k podpaží pod zadním ramenem. V nejvyšší fázi letu jste hlavou dolů, prkno nad vámi. Trik vracíte stejnou nohou dopředu jako u bs 540 s váhou na přední hraně. Mctwist lze otočit i o 720 a 900°.
www.boardmag.cz diskuze, soutěže, reporty a aktuality ze světa sk8 a snb
postoj snowboardu, řešil základní otázku. Jakou Každý z nás, předtím než se postavil na l Co je lepší? Co je správně? Někdo se necha u? nohou jezdit dopředu? Levou, či pravo áním klouz ěžce, kolob na ním ingem, ježdě inspirovat kamarády, snb idoly, skateboard pravidlo, které by určovalo, kterou nohou po ledu... Co z toho vyplývá? Že neexistuje itý je vlastní pocit z jízdy a každý z nás po jezdit dopředu je správné a kterou ne. Důlež cítí bezpečněji a jistěji. A ten pocit určuje chvíli zkoušení zjistil, při kterém postoji se přirozený a základní postoj.
normal
switch
goofy Î váš přirozený postoj je jízda pravou nohou dopředu
normal
switch
regular Î váš přirozený postoj je jízda levou nohou dopředu
jízda normal stance (základní postavení) Î jedete v základním postavení, pohybujete se vpřed směrem ke špičce vašeho prkna.
switch stance Î jedete na opačnou stranu než normálně, tedy směrem k patce
vašeho prkna. Na snowboardu nelze za jízdy měnit nastavení vázání, postoj je proto narozdíl od skateboardingu trochu odlišný od základního postoje.
odraz a dopad switch stance (switch, ss) Î pohybujete se na opačnou stranu než při normální jízdě ho (jedete pozpátku). Trik by měl vypadat jako zrcadlový obraz stejného triku provedené regular. jako trik provádíte goofy, například jste Pokud postavení. při základním
fakie Î tento název se používá především pro označení dopadů a odjezdů z triku pozadu, to znamená, že po provedení triku odjíždíte svojí patkou kupředu. Nejčastějším příkladem je třeba air to fakie. Výraz se užívá taky u jibbingu, kdy odjíždíte z triku pozadu, například boardslide to fakie. Ve snowboardingu je fakie jen převzaté názvosloví ze skateboardingu, kde je rozdíl v provádění triků při jízdě pozadu, tedy rozdíl mezi switchstance a fakie. V posledních letech se začal výraz fakie používat v jibbingu i při odrazech. U některých triků při jízdě pozadu provádíte v pomalých rychlostech na raily normální ollie, takže přesto, že jedete pozadu, jde do vzduchu první špička prkna (nyní vzadu) a teprve potom patka. Tento náskok se používá zejména při náskoku do triků, kde přetahujete patku přes překážku například při lipslidech.
cab Î tento název se používá pro označení odrazu při jízdě pozadu neboli na
switchstance, ale pouze do frontsidových rotací. To znamená, že trik pojmenova ný cab je v odrazu totožný se switchstance frontside. Ke slovu cab se potom přidává číslo udávající stupeň rotace, takže například cab 1 je obrat o 180, cab 3 o 360, cab 5 o 540 atd. Slovo cab má svůj původ u skatera Stevie Caballery, který jako první dělal trik fakie backside 360 a právě na jeho počest byl trik pojmenován caballerial , ve zkrácené podobě cab. Jeho poloviční verze, tedy obrat pouze o 180 stupňů se nazývá half cab, ale s tímto názvem se ve snowboardingu nejspíš nesetkáte.
ollie Î základní trik, bez kterého se nikdy freestyle snowboarding pořádně nenaučíte.
Odrážíte se z plochy prkna a ze zadní nohy. Po odrazu táhnete přední nohou prkno nahoru a do směru jízdy a zároveň přitahujete svojí zadní nohu pod sebe. Důležitá je i práce rukou při odrazu, máte je ohnuté v loktech a zvedáte zároveň s tělem nahoru. Tím dáte tělu pomocnou energii na překonání gravitace.
noseollie (nollie) Î trik, který se používá zejména při náskoku na rail a zvláště při lipslidech, kde se díky pořádnému výskoku dostane patka vašeho snowboardu snadněji přes zábradlí. Odraz se provádí z přední nohy a taktéž z plochy prkna, pak prkno táhnete zadní nohou nahoru a do směru jízdy a zároveň přitahujete svojí přední nohu pod sebe. Pohyb rukou je stejný jako u klasického ollie.
druhy překážek skok (jump, big air, můstek, kicker, skočka atd.) Î tato překážka je asi nejvíce rozšířená ve všech snowparcích na světě, především díky nevelké náročnosti na stavbu (lze ji postavit i lopatou) a jejímu uplatnění pro všechny výkonností skupiny, tedy od začátečníků až po profesionály. Základ překážky spočívá v tom, že střed odrazu a dopadu jsou v jedné ose. Skoky se staví s různě velkým tablem (plošina od konce skoku k začátku dopadu), třeba již od jednoho metru, ale někdy až po 50 metrů.
Î již podle názvu si lze domyslet tvar
u-rampa (halfpipe, pajpa, koryto, účko atd.) é rádiusy ze sněhu (1–6 m) stojící proti sobě, vysok překážky. Jedná se vlastně o dva stejně staví lu) jsou vzájemně rovnoběžné. Rampa se kdy jejich copingy (hrana rádiusu na vrcho y ramp ší nejlep ale ální, invidu velice je délka , na kopci přiměřeného sklonu (17° je ideál) sníh, na jak to a ná, nároč a u-rampy je velmi světa mají až 150 metrů. Stavba a údržb ulicky kvalitní rolbu a pipe dragon, což je hydra tak i na čas a peníze. Potřebujete k tomu í hlavn asi je To su. rádiu ho ované vámi požad poháněná fréza, která vyřezává sníh do jdete. nena tak hned u důvod, proč u nás kvalitní ramp
quarterpipe Î podle názvu si lze opět lehce představit tvar. Ve svý podstatě je to
vlastně jen jeden rádius u-rampy, postavený ovšem pod kopcem na rovině. Výška quarteru je ale většinou mnohem vyšší než u rampy, někdy až 12 metrů, a naopak šířka je mnohem menší. Výhoda překážky spočívá v menší náročnosti na stavbu a údržbu, než jak je tomu u „sestry“ rampy, a taky v tom, že na quarteru můžete dosáhnout vyššího airu. Nevýhoda je možnost udělat pouze jeden trik během jízdy.
corner Î tato rohová překážka je hybrid mezi skokem a quarterpipe. Osa odrazu je vůči ose dopadu pootočena o 90°. Po odrazu váš let nesměřuje rovně jako je u skoku, ale jedná se o jakýsi transfer do strany. Kvalitní corner většinou nabízí možnost dopadu na obě strany – backside a frontside. Překážka je obtížnější jak na údržbu, tak i na techniku vašeho odrazu a dopadu.
druhy překážek hip Î tato překážka je kombinace skoku a quarterpipe, není na svazích moc rozšířená a o to je zábavnější. Jedná se v podstatě o dvě quarterpipe postavené zády k sobě, přičemž dopadová strana má mírnější rádius než odrazová a nahoře mezi copingy není velká plošina. Váš let na překážce je proto spíše směrem nahoru než do dálky a zažijete zde výborný pocit beztíže, kdy již nestoupáte vzhůru a ještě nepadáte dolů.
žka má své kořeny
dr) Î tato překá rail (zábradlí, jib, héňo, trubka, slide, klan je sice nejmladší odvětví snowboardingu,
ve skateboardingu. Ježdění po zábradlích hodně populární. Tvary railů se snaží ale pro svoji nenáročnost na množství sněhu části jsou z trubek, hranolů či tzv. boxů. imitovat městskou architekturu, pojezdové m materiálu a podle názvu si lze snadno druhe a m tvare ě Navzájem se odlišují hlavn domyslet jejich tvar.
rovný rail (street, rovňák či speed rail) – rovná trubka, hranol patří mezi nejjednodušší raily, a to i pro začátečníky
kink rail (elko, lomeňák či kink box) – jedná se o rail, který je „zalomený“, přičemž osa obou částí railů je v jedné rovině. Překážka je oblíbená pro svojí variabilitu a možnosti tzv. combo triků. Jestliže je rail postaven jako na našem obrázku, lze překážku celou přejížd ět či dělat transfery až do šikmé části.
c-rail (céčko) – překážka ve tvaru C je velice příjemná a užijete si na ní spousty legrace
double kink (zetko) – 2x zalomené zábradlí je vhodné pro zkušenější jezdce. Pokud je překážka kvalitně udělána, nabízí ještě větší prostor pro triky než klasický kink rail.
s-rail (esko) – překážka ve tvaru S jsou v podstatě dva c-raily spojené zrcadlově k sobě
a-rail (áčko, titanic, a–frame) – překážka ve tvaru A umožňuje jak přejetí celého railu, tak i transfery na rovnou, či šikmou trubku
druhy překážek
y-rail (ypsilon) – překážka ve tvaru Y
u-rail ( účko ) – překážka ve tvaru U
box (bedna) – jedná se vlastně o velkou krabici, kde pojezdová část je pokryta pevným a kluzkým materiálem. Tato překážka je velmi bezpečná, a tím pádem nejlepší pro první pokusy o jibbing. Zároveň ale nabízí spoustu možností i pro kvalitní jezdce.
rainbow (duha, oblouk) – překážka tvarovaná do oblouku
triky na railech ta navzájem velmi problematické, protože existuje spous Správné pojmenování triků na railech je pod slovo jibbing spadá ale g, jibbin říká dlí zábra po jízdě se si odporujících teorií. Všeobecně anualu, e po špičce či patce prkna, jízda v nosem třeba i blbnutí na sjezdovce, kdy se otáčít budeme my i proto a ingu, gu jsou ve skateboard oslajdování každé bouličky atd. Kořeny jibbin vycházet ze skejtových popisů triků. frontside
backside
50-50 (grind) Î nejjednodušší a nejzákladnější trik na railech. Po překážce jedete oběma nohama a špičku s patkou prkna máte v ose s překážkou. Rozlišujeme backside a frontside, záleží z jaké strany na rail naskakujete. To ve své podstatě platí pro všechny triky na railech. U backside 50-50 v době náskoku máte překážku za svými zády a u frontside 50-50 je překážka před vámi. Pokud na překážku najedete či naskočíte přímo, je to pouze 50-50 čili grind.
50-50 grind (goofy)
boardslide (bořek, bóro) Î tento trik
boardslide (goofy)
patří mezi základy jibbvingu. Po překážce jedete hrudníkem dopředu, prkno a tělo tedy zaujímá vůči překážce úhel 90°. Rail máte během náskoku za zády a trik se vrací zpátky do normální jízdy. Pokud se při dopadu otočíte tak, že pojedete pozadu, říká se triku boardslide to fakie.
triky na railech
fs boardslide (fróňo) Î jeden z těžších triků, a to hlavně kvůli morálu. Na zábradlí naskakujte ze strany a rail máte před sebou. Po zábradlí jedete zády napřed, vaše prkno a tělo opět zaujímá úhel 90° vůči překážce. Fs boardslide lze provést dvěma způsoby, buď tzv. koukaný (přes rameno stále sledujete konec překážky) či nekoukaný, kdy sledujete pouze rail pod nohama a nevidíte konec překážky.
fs boardslide (goofy)
fs lipslide (lipo) Î na překážku naskakujete ze strany, kdy je rail před vaším tělem zepředu. Po odrazu se otáčíte o víc než 90°, patka prkna jde přes rail a na zábradlí dopadáte do klasického boardslidu, kdy prkno a tělo je vůči překážce o 90°. Trik lze vracet do normálního směru nebo do jízdy pozadu, kdy se mu říká lipslide to fakie.
fs lipslide (goofy)
bs lipslide (goofy)
bs lipslide (backlip) Î těžký trik, který patří mezi velice stylové a respektované triky. Na rail naskakujete ze strany a jste k němu otočeni zády. Po odrazu přetáhnete patku prkna přes rail a dopadáte do fs boardslidu. Trik je těžší vrátit zpět do normálního postavení, většinou to přetočíte do jízdy pozadu, tedy do fakie.
frontside
backside
nosebluntslide Î tento trik vychází z fs
frontside
backside
nosebluntslide (goofy)
a bs lipslidu. Odraz je totožný s lipslidem, snažíte se ale dopadnout tak, že po railu pojedete pouze po přední noze, po špičce prkna. Váha je tím pádem na přední noze, prkno otočeno o 90° vůči překážce.
triky na railech frontside
bluntslide Î trik je podobný boardslidu, naskakujete tak, abyste po railu jeli pouze po patce prkna, v úhlu 90° vůči překážce. Váha je na zadní noze, pojmenování fs a bs se rozlišuje podle stejného systému jako u boardslidu.
backside
backside
frontside
bluntslide (goofy)
frontside
backside
5-0 (stand up) Î trik vychází z grindu, odraz do 5-0 je s ním totožný. Na rail ovšem dopadáte tak, abyste jeli pouze po patce prkna (ve vzduchu přenesete váhu těla na zadní nohu). Špička i patka je ve stejné ose s překážkou. Trik rozlišujeme na backside a frontside podle stejných pravidel jako u 50-50.
5-0 (goofy)
frontside
backside
nosepress (goofy)
nosepress Î trik vychází s klasického grindu. Odraz je stejný s tím rozdílem, že na rail dopadáte pouze na přední nohu a jedete po špičce prkna (váhu těla přenesete ve vzduchu na přední nohu). Špička i patka je ve stejné ose s překážkou. Rozlišujeme backside a frontside podle stejných pravidel jako u 50-50.
frontside
backside
noseslide Î jedná se o variaci klasického frontside backside
noseslide (goofy)
bs a fs boardslidu. Na rail najíždíte a odrážíte se stejně s tím rozdílem, že na překážce není prkno uprostřed, ale jedete pouze po přední noze. Vzhledem k tomu, že osa těla je mimo zábradlí, musíte vždy více přenést váhu na přední nohu. Backside a frontside se označuje podle toho, kde máte zábradlí během náskoku.
triky na railech frontside
tailslide Î jednodušší verze lipslidu, protože přes rail nepřetahujete půlku prkna, ale pouze patku. Po railu jedete jen po patce v úhlu 90° vůči překážce. Po odrazu ve vzduchu přenesete přiměřeně váhu na zadní nohu. Bs a fs se označuje stejně jako u lipslidů.
backside
frontside
backside
tailslide (goofy)
frontside
backside
smith Î trik je kombinace lipslidu a tailslidu.
backside
smith (goofy)
frontside
Přes rail přetáhnete patku podobně jako u lipslidů, jen s tím rozdílem, že prkno nevytočíte o 90° vůči překážce, ale o pouhých 45°. Před dosednutím prkna na rail přenesete váhu těla na zadní nohu a jedete pouze po ní. Bs a fs označení se rozlišuje stejně jako u lipslidů, záleží, kde máte v době odrazu rail.
frontside
backside
feeble (goofy)
feeble Î tento trik je taky kombinace dvou triků, a to boardslidu a bluntslidu. Na rail naskočíte podobně jako do bluntslidu, jen s tím rozdílem, že prkno vytočíte vůči překážce o pouhých 45°. Váha je na zadní noze, abyste prkno na railu dokázali udržet pouze na patce.
backside frontside
barley grind Î trik pochází ze
skateboardingu, kde dostal název po svém tvůrci, americkém skaterovi Donnym bs Barleym. Náskok na překážku je jako u dáte u odraz při že lem, rozdí tím s noseslidu více síly do rotace. Prkno otočíte zhruba o 150° na frontside a přes celý rail jedete e s takto vytočeným prknem pouze po špičc se prkna, jakoby ve switch smithgrindu. Trik vrací zpět do normálního postoje pomocí pohybu v ramenou.
barley grind (goofy)
triky na railech
cab 270 to fs boardslide Î kombinace fs boardslidu a cab 360. Jedná se o poměrně těžký trik, který vyžaduje umět na 100% fs boardslide a cab 360. Odraz probíhá ze switch jízdy a rail máte za zády. Po otočení 270° dopadáte na rail do fs boardslidu, prkno a tělo je o 90° vůči překážce. Následuje odjezd jako u klasického fs boardslidu.
cab 270 to fs boardslide (goofy)
kombinovat, Všechny popsané jibovací triky patří k hrubému základu a lze je mezi sebou různě je tolik, že spojovat, přidávat stupně a podobně. Tím vznikají takzvaná komba a jejich možností stále dělat Nemusíte jibbingu! kouzlo velké spočívá právě by na popis nestačil papír. A v tom dokola stejné triky, vše záleží jen a jen na vašich schopnostech a kreativitě.
graby (uchycení prkna) Na pojmenovávání grabů při rovných airech a rotacích opět existuje více teorií. Předkládá me vám verzi, o které jsme přesvědčeni, že je ta správná. Naše zkušenosti a konzultace s jezdci daly tento výsledek.
goofy
regular
goofy
regular
backside grab Î uchopíte přední rukou backsidovou hranu mezi vázáním nebo těsně za přední nohou.
lien Î jedná se o bs grab, který se mění na lien v momentě, kdy začnete rotovat na frontside.
frontside grab Î uchopíte zadní rukou mezi vázáním frontsidovou hranu.
indy Î frontside grab se takto pojmenovává u backsidových rotací.
graby (uchycení prkna)
goofy
regular
goofy
regular
mute grab Î uchopíte přední
rukou frontsidovou hranu. Základ triku je pokrčit obě nohy pod tělo, tak lépe dosáhnete na prkno.
slob Î jedná se o klasický mute, ale když děláte frontsidovou rotaci, název se mění na slob.
stalefish Î uchopíte zadní
rukou backsidovou hranu mezi vázáním. Pokrčíte obě nohy pod tělo, abyste na prkno lépe dosáhli. Pokud chcete, můžete trik protáhnout tak, že přední nohu natáhnete a zadní necháte pokrčenou pod tělem.
roastbeef Î uchopíte zadní rukou backsidovou hranu mezi vázáním s tím, že ruku protahujete mezi nohama. Neváhejte a pořádně pokrčte obě nohy.
goofy
regular
goofy
regular
tail grab Î uchopíte zadní
rukou patku snowboardu. Pro snadné uchycení pokrčte zadní nohu více pod tělo a přední nohu mírně propněte. Správný tailgrab znamená chycení prkna uprostřed patky.
nose grab Î uchopíte přední rukou špičku snowboardu. Pro uchycení prkna je nutné pokrčit přední nohu více pod tělo a zadní nohu mírně propnout. Pozor! Správný nosegrab znamená chycení prkna uprostřed špičky, a ne ze strany.
graby (uchycení prkna) goofy
regular
crail grab Î poměrně těžký úchyt, který zažívá své znovuzrození. Uchopíte zadní rukou vepředu těsně před přední nohou frontsidovou hranu a necháte napnuté obě nohy. Grab se používá zejména v rampě a na corneru, a to většinou při backside airech.
to O pojmenování triku též rozhoduje způsob protažení. Třeba chytnete bs grab, trošku udělat. protáhnete do strany a je z toho tweaked. Podívejme se tedy, jaký triky lze ještě
goofy
tweaked Î varianta backside grabu, uchopíte přední rukou backsidovou hranu
snowboardu mezi vázáním, či těsně za přední nohou a prkno zároveň vytočíte o 90° na backsidovou stranu. Často se pro dobrý pocit a styl při tweakedu protahuje zadní noha.
goofy
method Î varianta backside grabu, při kterém pokrčíte obě nohy v kolenou a prkno si přitáhnete k zádům. Tělo je přitom prohlé do oblouku.
japan Î uchopíte přední rukou frontsidovou hranu mezi vázáním (stejně jako u mute grabu), či těsně za přední nohou a zároveň u toho ohnete nohy ze záda jako u method grabu. Čím více nohy pokrčíte, tím lépe.
goofy
regular
melon Î backside grab při backside rotacích bez zakopnutí nebo special průtahu.
goofy
nosebone Î protažení (napnutí) přední nohy při různých grabech, například u backside grab nosebone, nebo indy nosebone a podobně.
rotace tak , ale i rotace, a to jak okolo horizontální, Na skoku se dají provádět nejen rovné skoky ide a na vertikální. fronts ide, backs na e lujem rozdě e rotac vertikální osy. Pro přehlednost
backside rotace Î pokud jste po prvních 90°
rotace zády k dopadu, tak vězte, že točíte na backside. Technicky se to dá popsat jako rotace kolem vertikální osy s přední hranou prkna blíže k ose otáčení. Většinou se do backside rotace odrážíte ze své přední hrany (ze špiček). Lze se odrazit i ze zadní hrany, třeba při rodeu, ale jedná se už o poměrně složitou záležitost určenou pokročilým jezdcům.
goofy
goofy
regular
frontside rotace Î v první fázi rotace se otočíte čelem a hrudníkem směrem k dopadu. Jedná se o rotaci kolem vertikální osy se zadní hranou prkna blíže k ose otáčení. Odrážet se můžete jak ze špiček, tak i z pat, záleží na vaší chuti a schopnostech.
vertikální rotace Î Opět dělíme rotace na frontside (fronflip, salto popředu), kdy vaše tělo
prkna. jde za špičkou prkna, a na backside (backflip, salto pozadu), kdy tělo jde za patkou y, čímž Ve vzduchu můžete samozřejmě kombinovat vertikální a horizontální rotaci dohromad vznikají rodea, inverty, misty flipy atd.
regular
triky na skoku
regular
rovný air (straight air, rovňák, polet, ollie atd.) Î odraz z můstku je rovný, bez rotace. Skok můžete kombinovat s různými graby.
regular
shifty Î trik se dělá bez grabu, do rovného skoku pouze
zakomponujete vytočení prkna na jakoukoliv stranu. Před dopadem srovnáte prkno nazpátek do směru, jaký mělo před odrazem.
regular
one foot air Î poněkud old school trik, který je ovšem velmi obtížný
a nebezpečný kvůli zranění. Jedná se klasický rovný air s tím rozdílem, že zadní nohu nemáte zapnutou ve vázání. Pro větší efekt triku si během letu chytíte prkno a zadní nohu předkopnete před sebe. Při dopadu následuje nejobtížnější část triku, kdy musíte přistát správně, jinak hrozí kousnutí hrany, pád a zranění nohy upnuté ve vázání.
regular
a dopadáte do fakie.
frontside 180 Î ve vzduchu se otáčíte o 180° dopředu a celou dobu Po odrazu ze špiček či pat se točíte čelem vidíte na dopad.
triky na skoku
regular
backside 180 Î jeden z nejoblíbenějších a nejstylovějších
triků ve snowboardingu, který je poněkud obtížnější než fs 180. Odraz je ze špiček a celou dobu ve vzduchu jste otočeni zády vůči dopadu. Odjíždíte na fakie.
regular
backside 360 Î otočka o 360°, kdy se odrážíte ze špiček a v první fázi
triku letíte zády vůči dopadu. Odjezd je ve stejném směru a postavení, jakým jste na skok přijížděli. Výhoda této rotace je v tom, že poslední fázi dotáčíte čelem dopředu, a vidíte tak na dopad.
regular
či patek, ve vzduchu íte dotáč e rotac rotujete 360°. Poslední fázi jako při odrazu. a dopadáte do stejného směru a postavení
k frontside 360 Î odrážet se můžete ze špičezády vůči dopadu
frontside 540 Î odrážíte se ze špiček či
backside 540 Î již náročnější rotace, ke které musíte umět na 100% bs 180, a to kvůli dopadu. Odrážíte se ze špiček a začátek a konec rotace je zády vůči dopadu, odjíždíte na fakie. Dopadejte více na přední hranu prkna, tím zabráníte přetočení na dopadu.
patek, první a poslední fáze rotace je čelem a hrudníkem k dopadu, odjíždíte na fakie. Při odjezdu se snažte udržet osu obou rame n ve směru jízdy, čímž zabráníte přetočení.
frontside 720 Î odraz jako u všech fs rotací ročilé jezdce. backside 720 Î trik pro pok sivity, kou agre Odraz je ze špiček s větší dáv lost pro rotaci rych ou ebn potř ali získ ste aby oproti fs je, že o 720°. Výhoda 720 na bs vůči dopadu poslední fázi dotáčíte čelem vzduchu. ve at ntov orie lépe se a můžete
lze udělat ze špiček či patek. Při fs 720 dotáčíte posledních 180 zády vůči dopadu. Z triku odjíždíte ve stejném směru a postoji jako při odrazu. Dopadejte na celou plochu skluznice s váhou trochu na přední hraně prkna a osu ramen držte ve směru jízdy. Pokud dopadnete na zadní hranu, prkno se vám při odjezdu přetočí.
triky na skoku Veškeré rotace můžete kombinovat s graby podle libosti. Samozřejmě se nekončí u 720°, ale popisovat to postupně po 180 by opět zabralo strašně papíru, vždyť momentálně je největší zdokumen tovaná rotace o 1440°... Pro všechny rotace platí obecné pravidlo, že pokud dopadáte dopředu jinou nohou, než jste se odráželi, tak neuděláte celou rotaci kolem vertikální osy o 360°, ale jen 180°. K tomu musíte připočítat všechny vytočené 360 ve vzduchu a z toho vypadne výsledek. Takže pokud se otočíte dva a půl krát, je to 2 x 360 + 1 x 180, tedy točka 900. Co se switch rotací týče, používá se stejné pojmenovaní jako na normál, akorát s tím rozdílem, že před názvem triku a počtem stupňů se uvede slovo switch.
Jakmile do výše uvedených rotací kolem vertikální osy přidáte nějaký náklon, a začnete tak zároveň rotovat i kolem osy horizontální, hned je z toho jiný trik. Například vyosená bs 360 se pak nazývá invert 360 a při frontsidu se říká cork 360.
invert Î jakákoliv backsidová rotace, do
které si po odrazu lehnete, vaše prkno není kolmo vůči dopadu a máte ho u. minimálně v úrovni obličeje či nad hlavo
cork Î jakákoliv frontsidová rotace, do které si po odrazu lehnete, a vaše prkno není kolmo vůči dopadu a máte ho minimálně v úrovni obličeje či nad hlavou.
goofy
backside rodeo 540 Î trik, který vymyslel Peter Line a při kterém ve
vzduchu kombinujete backflip s bs 180. Odrážíte se ze zadní hrany prkna a dopadáte do fakie. Rodeo lze provést i jako 720, tedy že uděláte backflip + bs 360 a mazáci už dokážou 900, tedy beko + bs 540.
goofy
frontside rodeo 540 Î odrážíte se ze špiček do fs točky a po odrazu
nemáte během rotace prkno pod sebou, ale spíše před sebou či dokonce nad hlavou. Rodeo lze udělat i ve vyšších rotacích, třeba 720, 900, až po hranice vašich možností.
regular
misty flip Î vynálezce triku je Ali Goulet, který zkombinoval dva triky do jednoho, tedy frontflip a bs 180. Odraz je z přední hrany prkna stejně jako u bs 540 s tím rozdílem, že již na skoku se hodně předkloníte a do vzduchu již vylítáváte břichem dolů. V nejvyšší fázi rotace máte prkno nad hlavou, dopad a odjezd je vždy do fakie. Pro udržení správného směru platí pravidla jako u bs 540. Samozřejmě lze misty dělat i ve vyšších rotacích, třeba 720, 900 atd.
triky na skoku
goofy
underflip Î odraz probíhá z fakie a kombinuje se backflip a ss fs 540. Do
odrazu z patek si decentně sednete a skok opouštíte nohama napřed. Ve vzduchu se podíváte za své zadní rameno (zadní rameno ze základního postavení). V nejvyšší fázi letu máte prkno nad hlavou a dopadáte zpět do svého normálního postavení. Rada pro tento trik? Naučte se cab 540, backflip a pak to oboje během skoku zkombinujte.
triky v rampě Rampa je velmi technická odnož snowboardingu, a pokud se v ní chcete naučit, musíte se jí často věnovat. Za 30 let existence této disciplíny se triky oproti začátkům ohromně změnily a stále se vyvíjejí dál. Proto by například vítězná jízda ze závodů před 5 lety neměla v současné době šanci uspět. Velká výhoda rampy spočívá v tom, že máte možnost si během jedné jízdy dát spoustu různých triků. Pro přehlednost se triky rozdělují do dvou skupin, záleží na tom, na jaké straně rampy je provádíte.
frontside radius Î na této straně rampy děláte triky, které se označují fs. Při nájezdu na rádius
jedete
napříč rampou zády směrem dolů z kopce, hrudí a obličejem jste směrem k rádiusu.
backside radius Î na této straně rampy děláte triky, které se označují bs. Při nájezdu na rádius jedete napříč rampou čelem a hrudníkem směrem dolů z kopce, zády jste směrem k rádiusu.
coping Î horní hrana rádiusu, kde se potkává kolmá část rádiusu s horní plošinkou.
triky v rampě
regular
frontside air
Î rovný ai r s jakýmko rampy. Odr liv grabem ážíte se z přední hran na frontsid cca o 120 e straně y pr stupňů a od jíždíte stejno kna, otáčíte se ve vz odrazu. Běh duch u em airu letít nohou dopř edu jako př u e zády ke dnu rampy i .
goofy
se ze straně rampy. Odrážíte ou výh ká vel je což rampy,
kside ýmkoliv grabem na bac
s jak u noh stupňů a odjíždíte stejno backside air Î rovný air ve vzduchu cca o 120 oda, číte se zadní hrany prkna, otá ke dnu . Během airu letíte čelem dopředu jako při odrazu py. ram ing cop u na protože vidíte celou dob
triky v rampě fs air to fakie Î oblíbený
goofy
a stylový trik. Začátek je stejný jako u normálního airu s tím rozdílem, že se netočíte směrem z kopce, ale obráceně. Otočení není velké, spíš jen necháte ramena v ose nad prknem a podíváte se směrem do dopadu. Odjezd je na fakie. Trik lze provést i na backsidové straně rampy, pak se mu říká bs air to fakie.
najedete na
Î frontside 360odrazíte se z přední fs rádius a taci začínáte hrany prkna. Ro u při ok sk na stejně jako svým předním dy te u, sid nt fro očíte se cca ramenem, a ot te do fakie na dá pa o 270°. Do prkna. přední hranu
goofy
regular
backside 360 Î najížd
íte na backsidový rád ius po zadní hraně prkna a po od razu u copingu se zač nete točit za zadním ramenem cca o 270°. Dopadáte do fakie na zadní hranu. Bs 360 je mn ohem těžší rotace než fs 360, protože celou dobu nevidíte coping.
backside 540 Î nájezd jako u bs 360 frontsidovém rádiusu, frontside 540 Î odraz je na předním ramenem za t ve vzduchu začnete toči ce je nejsložitějších, o 450°. Posledních 180° rota i rádiusu. Dopadáte vůč y zád protože jste otočeni u prkna. lehce nakloněni na zadní hran
frontside 720 Î trik pro pokročilé jezdce, kdy se odrážíte na frontsidovém rádiusu. Po opuštění copingu se začnete otáčet za předním ramenem. Velká výhoda fs 720 je, že trik dotáčíte čelem do dopadu. Odjíždíte na fakie s váhou na přední hraně prkna.
po zadní hraně na backsidový rádius. Těsně pod copingem se odrazíte do backsidové rotace a točíte se za svým zadním ramenem. Trik je sice těžší na odraz než fs 540, ale o to jednodušší je dopad do rádiusu, protože ho vidíte. Dopadáte mírně nakloněni na přední hranu prkna.
backside 720 Î pro svojí obtížnost mnohem
méně používaný trik než fs 720. Provádí se na bs straně rampy, rotace ve vzduchu zadním ramenem musí být rychlá. V poslední fázi triku dotáčíte rotac i zády vůči copingu a dopad je na zadní hranu prkna do fakie.
triky v rampě backside alleyoop Î najíždíte na
frontsidový rádius po přední hraně prkna a po odrazu se začínáte otáčet za svým zadním ramenem, tedy obráceně než u klasického fs airu. Výhoda bs alleyoopu je, že celou dobu vidíte na hranu copingu, dopadáte na stejnou nohu dopředu, jako máte u odrazu. Při větší rotaci můžete udělat bs alleyloop 360, 540 atd.
goofy
frontside alleyoop Î najíždíte na backsidovou stranu rampy, odrážíte se ze zadní hrany prkna a otáčíte se za svým předním ramenem. Nepříjemná je poslední fáze ve vzduchu, kdy jste zády vůči copingu. Dopadáte stejnou nohou dopředu jako při odrazu. Stejně jako u bs se dají dělat větší rotace, fs alleyloop 360, 540 atd.
goofy
us
ně rampy. Najíždíte na rádi
ksidové, tak frontsidové stra
bac odrážet, se zakloníte, začnete backflip Î lze provést jak na ale v momentě, kdy se začnete obdobně jako u air to fakie, adnete do fakie. tální osy (salto pozadu) a dop rotaci o 360° okolo horizon