Noviny Archa 03-04/2012

Divadlo Archa, Na Poříčí 26, 110 00, Praha 1 / tel. pokladna +420 221 716 333 / www.archatheatre.cz

březen/ duben March/april 2012

omířP deřp amičo erofeB ruoY yreV seEy

.

1 .

7 1

– .

1 6 / J á j s e m t v ů j za j í c l Petr Nikur Bunnyobrazů, koncert.

Yolodram, divadloasu inspirovaná I Am e ý íl ink y, a do č ob m

Čern á sond v y mam gra fick i autoro , Autobio cími hračkam images va atre of e e th nafuko th , . to a é m ey in Niklov melodra phical journ e Libuše s it r’ h o w ra th au and biog s of the A black cert . An auto ble toy n ta o a c fl a in and by the spired . past in Niklová e Libuš r e th o m

.

3 .

8 1

17.– rlop / Campo

FOTO Heide Prange

Festi nd Skin pající evropská Soesaképpreamiéře zah, kratejerásvtoeusvých pýísznpícěhv

rick Vč Skin Soa p & atmosfe hvězda razný klavír a vý u. an star spojuje k troniko rising Europe le e u piano o f s jemn ressive iere o p m x re e s p ch tle ine The Cze in , who comb cals with gen k o S v c & ri p e a h So os p nd atm music a a . nic elec tro

lay fu Vizuá , o če k e and p rprises . í logik y u n q rd s u te s su ab c gro ons and l- poeti A visua gic , expec tati lo absurd

FOTO MIET WARLOP

6. 3va.l Stimul

a Miet Wville aosu , plná ch ra h a Sprlnině-pgoetická groátevásknaí a překvapell noí.f chaos,

.

4 .

2 21.– 2ad / Campo

u Gob Sq řed očima s Eyeebudoucnosti Přímo pYour Very kc je ro čná P Befoí srvůej život dnešnýícdhěptie?rformerů –oz,ákvteěrýrečeské

13. d4lo.Husa na prot Tvaárzzkaun

ieosedlý ženami, rvýmáč u Q Diva / n rza roben holik p Tichči ýsnaTdalépe řečeěnošnaýlkmofotoaparáirteomslavyv Tichý – ci

p Day. Jak vid sedmi dětsk mu Cam ight Follows o d í o n á íh N v pod dukčn a Th a t jec tion ? A pro í üBung ogie pro část tril zná z produkc ee their world the last part m rs and ildren s publiku ay ’s ch erforme ouse, which d p d to il o h How d re by seven c uc tion h ons of üBung o prod tu ti of the fu y by the Camp m the produc o g fr o il w tr o n a of es k udienc Day. Czech a ight Follows N t a h and T

foto Phile Deprez

FOTO DHNP

Pijan graf M s ce n a sy a s m nius v in íru … Foto ými vla s mastn aletního pap eobjevený gé ra . to in mié z ruličk y odný voyeur č . Pražská pre ed with obses s ku íh z – n c á e c v li rž o v ro za ap lcoh patheti H usa n kly an a sy hair and a la n r d a e h a fr p iv e it D a ra qu with gre lls … Is photog vered er – or ro A drink an unruly bum o r c e .. . et pap eur or an undis eatre. women ade from toil h voy le b m String T a camera ichý a despic e Goose on a vT y th Mirosla produc tion b A ? s iu gen re. premie Prague

Archa klade důraz na pomíjivé okamžiky tvorby.

Na zázraky, které se před našima očima odehrávají.

Vlámská performerka a výtvarnice Miet Warlop vnímá svět poeticky. Měl jsem možnost vidět před několika lety v Gentu její první představení, které vzniklo v rámci rezidence divadla Campo

Dear Archa audience: We borrowed the motto in the title of our program “Before Your Very Eyes” from the name of the performance

by Flemish theatre company Campo and the international group Gob Squad, which have returned to Archa in the wake of great success in October. “Before Your Very Eyes” at the same time defines the essence of theatre.

Something always plays out and develops on the stage that cannot be repeated.

Like the children who are the protagonists of the performance they “grow before our eyes” and their lives constantly change, just like every theatre performance or concert develops and takes on new life.

It will be interesting to see how the Flemish performance has developed half a year later. It’s also the last chance for those who haven’t yet seen the performance. Theatre only works in the here and now, and this is especially true for this performance.

After a while the children will grow up and the performance will lose its meaning.

Archa calls attention to the transitory moments of creation, the miracles which take place before our very eyes. Flemish performer and artist Miet Warlop sees the world in a poetic way. A few years ago in Ghent I had the opportunity to see her first

pro začínající umělce. Dnes je z Miet vyzrálá umělkyně uznávaná po celé Evropě.

Její tvorba je pokračováním v cestě, kterou zahájili v Americe Peter Schumann a jeho Bread and Puppet Theatre a později nizozemští Dogtroep. Představení Springville není jen zábavná výtvarná show, je svým způsobem, jak napsal Rob Vanderbeeken, i politickým aktem. Uvědomíme si při něm, že náš svět je jenom z papundeklu a plastu a katastrofa může nastat v každém okamžiku.

Stalo se spíše shodou okolností, že dílu Miet Warlop předchází představeníčeské performační skupiny Krepsko. Můžu však tvrdit, že to je dramaturgický záměr.

Fyzické a výtvarné divadlo, které Krepsko tvoří, jako by bylo ze stejného rodu. Po dlouhé době, kdy svá představení uvádělo především v zahraničí, se vrací do Prahy.

Zakladatelem Krepska byl nadaný umělec Petr Lorenc, který kdysi začínal v Arše jako člen technického týmu.

První duben je Apríl nebo také Den bláznů. Na tento den se skvěle hodí vizuální koncert Petra Nikla a jeho přátel nazvaný Vlci v srdci. Nikl, Černý, Smejkal a Václavek se inspirovali tvorbou malíře

performance, which was created during a residence stay for young artists at the Campo theatre. Today Miet is a mature artist who is known across Europe. Her work continues a journey that was launched in America

by Peter Schumann and his Bread and Puppet Theatre and later by the Dutch group Dogtroep. The performance of Springville is not just an entertaining visual show; in its way it is, as Rob Vanderbeeken wrote, a political act.

We realize while watching it that our world is only made from cardboard and plastic and that catastrophe can strike at any time.

By pure coincidence Miet Warlop’s performance is preceded by that of Czech company Krepsko. I can claim, however, that it was a dramaturgical intention.

The physical and visual theatre that Krepsko creates is cut from the same cloth. Now they return to Prague after a long time working mainly abroad. Krepsko’s founder was the talented artist Petr Lorenc (1975 – 2006), who got his start at Archa as a member of the technical team.

April Fool’s Day is the perfect time for the visual concert by Petr Nikl and his friends called Wolf in the Heart. Nikl, Černý, Smejkal and Václavek were inspired by the work of painter Adolf Wolfli (that is why the wolf is in the title). Wolfli

Adolfa Wölfliho (odtud ten vlk v názvu). Wölfli patří k nejznámějším představitelům art brut, umění, které vzniká z vnitřní nutnosti a jeho tvůrci jsou často blázni či lidé jinak vyvržení na okraj společnosti. Před představením je dobré navštívit Wölfliho výstavu v Domě U Kamenného zvonu.

Divadlo Archa působí v místech, kde měl své divadlo Emil František Burian. To divadlo vypadalo tehdy úplně jinak.

Když jsme Archu otevřeli, poslal Jan Burian svému otci do hrobu dopis, ve kterém mu psal, že konečně zde stojí divadelní sál, po kterém toužil. Nejen z těchto důvodů má v Arše Jan Burian každý rok velký koncert. Tentokrát je to v den jeho šedesátých narozenin. Gratulujeme!

K Arše patří hudba. Hudební program je v březnu a dubnu skutečně hodně rozmanitý. V rámci festivalu Stimul vystoupí nová hvězda alternativní scény Soap and Skin. Mladá rakouská zpěvačka, vlastním jménem Anja Plaschg, si už ve svých dvaadvaceti letech dobyla evropské renomé. Její tvorba spočívá v jemné kombinaci expresivního zpěvu a elektroniky s klasickým piánem.

Narozdíl od ní patří Richard Teitelbaum v elektronické hudbě k otcům zakladate-

is among the most important practitioners of art brut, art created from inner necessity by fools, madmen or people otherwise confined to the fringes of society. Before the performance it’s a good idea to visit the Wolfli exhibit at the City Gallery Prague.

The Archa Theatre is housed in the same premises where avant-garde theatre director E. F. Burian once had his theatre. In those days the theatre space looked completely different. When we opened Archa, Jan Burian sent a letter to his father’s grave in which he wrote that the theatre he had always hoped for had finally been built. But that’s not the only reason why Jan Burian has a concert here every year. This time it’s on his 60th birthday. Congratulations!

Music is a key part of Archa, and the music program in March and April is truly diverse. Soap and Skin, a new star of the alternative scene, will perform here during the Stimul Festival. This young Austrian singer, whose given name is Anja Plaschg, has in her twenties already achieved European-wide renown. Her work consists of a subtle combination of expressive vocals, electronica and classical piano. By contrast, Richard Teitelbaum is among the founding fathers of electronic music. In the 1960s Teitelbaum, Frederic Rzewski and Alvin Curran

lům. V šedesátých letech Teitelbaum, Frederic Rzewski a Alvin Curran založili slavný soubor Musica Elettronica Viva. V Arše vystoupí Teitelbaum v duu s mistrem hry na japonskou flétnu šakuhači Ralphem Samuelsonem.

K dalšímu nepravděpodobnému spojení dojde v předvečer velikonoc. The Plastic People of the Universe a Komorní filharmonie Pardubice uvedou Pašijové hry velikonoční Mejly Hlavsy v úpravě Michala Nejtka (mimochodem autora hudby k představení Sólo pro Lu) a pod taktovkou šéfdirigenta Komorní filharmonie Pardubice a dirigenta opery Národního divadla Marka Ivanoviče.

Den na to koncert kapely La Schica se zpěvačkou Elsou Rovayo propojí pro změnu flamenco s hip hopem, funky, rockem a brazilskými rytmy.

Novým tendencím divadel­n í tvorby se soustavně věnuje náš projekt nazvaný Archa.lab. Pro letošní rok jsme v rámci Archa.lab vypsali krátkodobé rezidence pro umělce, kteří se věnují dokumentárnímu divadlu či jiným formám reflexe aktuálního společenského dění. Výsledky práce jsou prezentovány formou „work in progress“. Koncem března

founded the famous group Musica Elettronica Viva.

Teitelbaum performs at Archa in a duo with Ralph Samuelson, a master of the Japanese flute shakuhachi.

Another unlikely pairing will take place on the eve of Easter. The Czech underground legend The Plastic People of the Universe and the Pardubice Chamber Philharmonic will present Easter Passion Plays by Mejla Hlavsa and arranged by Michal Nejtek (who also composed the music for Solo for Lu). The concert will be conducted by the National Theatre’s conductor Marko Ivanoviċ.

A day later a concert by the band La Schica with singer Elsa Rovayo combines flamenco with hip hop, funky, rock and Brazilian rhythms.

Our Archa.lab project systematically focuses on new tendencies in theatre creation. This year we have announced short-term residence stays for artists involved in documentary theatre or other creative forms that reflect current social events. The results of the work are presented in the form of a “work in progress”.

The results of the “research” by the team of director Veronika Riedlbauchová will be presented at the end of March and the work of choreographer Věra Ondrašíková at the end of April.

se můžete seznámit s výsledky „výzkumu“ týmu režisérky Veroniky Riedlbauchové a koncem dubna s prací choreografky Věry Ondrašíkové.

Způsobu divadelní práce, kdy text není východiskem a představení vzniká společnou kolektivní tvorbou, se ve světě říká „devised theatre“.

Principy takové tvorby se bude zabývat mezinárodní symposium, které Archa pořádá spolu s Divadelním ústavem - Institutem umění koncem dubna.

Metodou „devised theatre“ vznikají v zásadě všechna představení vytvořená v Divadle Archa. Vzniká tak i představení Hendidance choreografického týmu VerTe, ve kterém společně tančí tělesně postižení a zdraví tanečníci. Premiéru má poslední dubnovou neděli.

Myslím, že máte z čeho vybírat.

Váš Ondřej Hrab P.S. Nezapomeňte na pravidelně uváděné improvizace divadla Vizita, večery literárního kabaretu EKG, představení Sólo pro Lu a hostování divadla Husa na provázku, tentokrát s čerstvými premié­ rami.

“Devised theatre” is the term the world uses for a method of theatrical work in which the performance is created by means of collective creation rather than being based on a text. The principles of devised theatre will be the focus of an international symposium that Archa has organized together with the Theatre Department of the Arts Institute at the end of April.

The “devised theatre” method is at the core of all performances created in the Archa Theatre, including a new creation by the VerTe choreographic team, in which physically disabled people perform together with healthy dancers. The premiere will be on the last Sunday in April.

I think you’ll have plenty to choose from.

Ondřej Hrab p.s. Don’t forget about the Vizita Theatre’s regular improvisational performances, EKG’s literary cabaret evenings, the production of Solo for Lu, and brand new premieres by the Goose on a String Theatre.

Věc/ Pomíjivé zázraky Subject/ Fleeting Miracles

Vážení diváci Divadla Archa, heslo „Přímo před očima“ v titulu našeho programu jsme si půjčili z názvu představení vlámského divadla Campo a mezinárodní skupiny Gob Squad, které se do Archy po velkém úspěchu znovu vrací. „Přímo před očima“ zároveň definuje podstatu divadla.

Na scéně se vždy odehrává a vyvíjí něco neopakovatelného. Tak jako děti, které jsou protagonisty představení, nám „rostou před očima“ a jejich život se neustále proměňuje, tak i každé divadelní představení či koncert, byť má sebepevnější strukturu, má svůj vývoj a život.

Proto bude zajímavé podívat se, co se stalo s vlámským představením po půl roce.

Je to zároveň poslední šance pro ty, kteří představení neviděli. Divadlo je totiž platné pouze tady a teď. A u tohoto představení to platí zvlášť.

Děti po čase vyrostou a představení ztratí svůj smysl.

Foto Reinout Hiel

Mi e Wa t rlo p

Rozhovor s režisérkou inscenace Springville

An interview with the director of Springville

Rozhovor vedl / Interview by Lukáš Jiřička

Proč jste se po studiích 3D animace a multimédií rozhodla věnovat divadlu, práci s herci?

Vyrostla jsem v divadelním prostředí. Můj otec byl ředitelem amatérského divadla ve městě, kde jsem se narodila. Sice jsem se nezúčastnila zkoušek, ale divadelní téma bylo doma všudypřítomné. Později jsem dokonce šla na divadelní akademii, bylo to jasné rozhodnutí, ale raději jsem brzy odešla. Nikdy jsem nebyla dobrá herečka, asi jsem už tenkrát měla potřebu dělat své vlastní projekty a nebýt součástí nějaké nařízené mašinerie. Bylo pro mne snazší odejít studovat trojrozměrné umění a multimédia, kde jsem nebyla vázána tím, co mám dělat. Zde bylo možné točit filmy, malovat, vytvářet plastiky, hrát hudbu, vše záleželo na vás. Jako studenti jsme se mohli víc zaměřit na hledání svého směru a být za něj plně odpovědní. Navíc jsem nemusela na této škole stále vykazovat nějakou činnost, ale klidně týden být doma a nedělat nic. Stejně tak jsem teď byla dva roky v Berlíně a soustředěně pracovala na svých dalších projektech, ale bez nutnosti být součástí nějakého kolektivu či pracovat s jasnými termíny.

Tato inscenace se možná v mnoha ohledech všemu vymyká, ale když jste uvnitř ní a pracujete s jinou úrovní zkušenosti, vnímání těla a vztahů, nemůžete i tak rezignovat na přesnost a jisté hraní. Sama zde například vystupuji v roli krabice s nohama, a vždy mě zajímalo, jak to doopravdy působí zvnějšku. Nikoho ze svých herců nenutím, aby u mě hrál, ale asi pro ně být člověkem-objektem má smysl. Často jsou to moji přátelé.

Je důležité, jakou mají energii, jak myslí, a nikoliv zda jsou perfektní herci. Nicméně se ukazuje, že i ty zdánlivě velmi ohraničené možnosti výrazu, které zde mají, umí rozehrát v neskutečných podobách a polohách. Sama potřebuji být v prostoru, zkoušet, co mi lidé-objekty mohou nabízet. A nerada pracuji v divadle, mám raději hangáry, ateliéry. Do divadla obvykle přicházím až ve finální fázi práce. Rozhodně je mi docela vzdálená práce na papíře nebo příprava literárního scénáře. Nebaví mě si něco až následně ověřit na scéně, jsem raději, když vše na ní vzniká přímo. Scénář je pouze spouštěč jistých procesů, ale ty už musí být někde uložené.

Ale během studií výtvarných umění jste se rozhodla pro režii a scénografii?

Ano, avšak tenkrát jsem se spíš blížila scénografii a tvoření instalací, jakkoliv to slovo nesnáším.

Můj návrat k divadlu začal na akademii, kde jsem vytvořila například kolečkové křeslo s příliš velkými koly, které se stalo součástí mého vystoupení. Konečně jsem vytvořila objekt, který mě provokoval a umožňoval nějakou akci.

Normální umělecké objekty mě znervózňují, potřebovala bych s nimi něco dělat. Nesnáším pasivní předměty, ale mám ráda, když například kostýmy a objekty, které používám v divadle, mají potenciál například fungovat autonomně v galerii. Mé rané performance byly poněkud depresivní, později jsem u sebe objevila zábavnější polohu a začala vše spojovat dohromady.

Předměty, situace, střídání těchto dvou nálad.

Přidáním humoru se však všechno stalo daleko univerzálnějším.

Nakolik bylo vaším záměrem vytvořit něco na způsob recyklačního divadla?

Na úrovni koncepce vůbec. Sice hodně recyklujeme už použité materiály, procházíme průmyslové zóny, zkoumáme třeba různé druhy plastů v různých zemích. Ale recyklace mě jako téma nezajímá. Spíše mě zajímají střety různých modelů chování, odlišných estetik, zajímá mě jistá nedokonalost světa a podivných příběhů. Navíc mám dojem, že se jedná o zcela politickou inscenaci tím, že když využíváme jistý odpad, jedná se tím o způsob kritiky společnosti, která nedává na kulturu moc peněz. Ukazujeme, jak je možné být bohatým bez peněz.

Byla vaše inscenace Springville inspirována například loutkovým divadlem či divadlem předmětů?

Myslím, že tato inscenace vyrostla z jiných zdrojů. Prvotním impulsem spíš než všechny nakoukané inscenace byl invalidní vozík, v němž jsem seděla a hrála si s ním i v něm. Za pomoci vozíku jsem vytvářela neobvyklé situace a konstelace vztahů, jezdila jsem s ním třeba i před školní komisí.

To mi připomíná divadlo Tadeusze Kantora, který také například propojoval herce s velmi dominantními a omezujícími kostýmy či objekty, které jsou dodnes vystavovány v galeriích jako samostatná díla bez ohledu na divadelní rámec, pro který byly stvořeny.

Ano. Mám ráda, když mé předměty říkají něco o sobě a mohly by být klidně ze Springville vyjmuty a žít buď v galerii anebo by se mohly stát základem pro sólovou performanci. Kdyby například žena-stolek prošla muzeem a galerií, myslím, že by vlastně říkala to samé jako v divadelním představení. Sice ve Springville musí být ve vztahu s dalšími postavami, ale její schopnosti a význam to už příliš nerozšiřuje.

Jak si vybíráte herce do svých projektů? Přeci jen se u vás nejedná o klasickou hereckou práci – herci jsou proměněni v poloviční předměty, nepředstavují klasické postavy s textem atd.

Ano, ve Springville například procházejí neustálou transformací člověka v předmět a naopak.

Proč jste inscenaci pojmenovala Springville?

Přeci jen neodkazuje k nějaké konkrétní události či něčemu významnému? Je v jistém smyslu velmi abstraktní.

Pro mě je název naopak velmi konkrétní. Měst a městeček s názvem Springville je v Americe mnoho, je to úžasné obecné jméno, velmi běžné, ale vlastně vypovídající o naší civilizaci, nejen o USA. Hovořila jste o humoru, ale mě se svět postav ve Springville zdá naopak velmi smutný a váš pohled skeptický.

Katastrofy a nehody mají v mé inscenaci mnoho odstínů. Stejně jako postavy, které jsou někdy čistě groteskní, jindy zase až tragické, odsouzené k destrukci, jindy jsou totemické a v jistém smyslu magické. Všichni ale musejí zemřít. Ale i tak mám dojem, že mluvíme o lásce, přestože mluvíme v době, která ztrácí své iluze. Téma bylo jasné, byla jím katastrofa. Inspirovali jsme se katastrofou v New Orleans, ale podobné výjevy bylo možné vidět i v Japonsku, kde se náhle auta ocitla na střechách domů či uprostřed obýváku.

Po vichřicích, potopách, tsunami zůstávají fascinující výsledky. Domky jsou na stromech. Vše ovládl chaos a nachází se vzhůru nohama. Fascinuje mě výsledek událostí, kdy svět byl řízen chaosem. Mám ráda tento surreálný řád světa.

Předtím jsem dělala sólové performance, ale spolupracovat s lidmi – režírovat je – je velká výzva. V příští inscenaci si budu hrát pravděpodobně více s detaily.

Vaši novinku bude také produkovat CAMPO? Ano, spolupracuje se nám dobře a skutečně mě podporují. Jsou otevřeni jakýmkoliv nápadům a mají velkou síť svých kontaktů, tedy jsou skvělým prostředníkem.

After studying 3D animation and multimedia why did you decide to focus on theatre, working with actors?

I grew up in a theatrical environment. My father was the director of an amateur theatre in my hometown. I may not have participated in the rehearsals, but theatre was at home everywhere.

Later I attended the theatre academy. It was an obvious decision, but I preferred to leave. I was never a good actress. At that time I probably had the need to make my own projects and not be part of some rigid machinery. It was easier for me to go away to study 3D art and multimedia when I wasn’t tied down to what I was supposed to be doing. Here I could make films, paint, create sculptures, play music; everything was up to you. As students we were able to focus more on finding our own direction and be completely responsible for it. And at this school I didn’t constantly have to hand something in; it was no problem to be at home for a week without doing anything. I spent two years in Berlin in the same way and concentrated on my next projects, but without having to be part of a group or of working under fixed deadlines.

But during your study of visual arts you decided to focus on direction and set design?

Yes, but at that time I was closer to set design and the creation of installations, as much as I hate that word. My return to theatre started at the academy, where I created a wheelchair with wheels that were too big, for example, which became part of my performances. Finally I created an object which provoked me and permitted some kind of action. Normal artistic objects make me nervous; I need to do something with them. I hate passive objects, but I like when the costumes and objects that I use in the theatre have the potential to work somewhere else, like in a gallery for example. My early performances were pretty depressing. Later I discovered a lighter side to my character and began to combine everything. Objects, situations, the alternation of these two moods. By adding humour everything became a lot more universal.

Was your production of Springville inspired by puppet theatre or object theatre?

I think that this production grew out of other sources. The first impulse, rather than being some other production that I’d seen, was a wheelchair that I was sitting in and playing with. With the wheelchair I enacted unusual situations and constellations of relationships; I even used it when I went before the school commission.

It reminds me of the theatre of Tadeusz Kantor, who also combined actors with very dominant or limiting costumes or objects, which are today exhibited in galleries as independent works of art without the theatrical framework for which they were created.

Yes. I like when objects say something about themselves and can easily be removed from Springville and live on their own, either in a gallery or a solo performance. For example, if a woman-table walked through a museum or gallery, I think she would say the same things as in a theatre performance. It’s true that in Springville it must be in relation to other characters, but its abilities and meaning are not expanded in any particular way.

How do you choose actors for your projects? In your productions it’s not classic performance.

The actors are transformed into semi-objects; they don’t play traditional characters from a text... Yes, in Springville they undergo a constant transformation of person into object and vice versa. This production can elude everything from many points of view, but when you’re inside and working with a different level of experience, awareness of body and relationships, you can’t be resigned to precision and a specific way of

acting. For example, I myself appear in the role of a box with legs. I was always interested in what it really looks like from the outside. I don’t force any of my actors to act for me, but probably being a person-object has a meaning for them. Often they’re my friends. It’s important what kind of energy they have, how they think and not whether they are perfect actors. But it’s been shown that they know how to act in unbelievable forms and positions even with these seemingly very limited possibilities of expression which they have here. Personally I need to be in a space, to try out what the peopleobjects can give me. And I don’t like working in the theatre; I prefer hangars, ateliers. I usually only get to the theatre in the last phase of the work. Of course, I’m quite distant from work on paper or preparation of a literary script. I don’t enjoy just putting it on stage later on; I’m much happier when everything has been created on the stage directly. The script is only a trigger for certain processes, but these need to be stored somewhere.

To what extent was your focus to create something in the manner of recycled theatre?

At the level of concept, not at all. It’s true that we recycle a lot of used material; we go through industrial zones, examine different types of plastics in different countries. But recycling as a theme doesn’t interest me. I’m more interested in clashes of different modes of behaviour, differing aesthetics. I’m interested in a certain imperfection of the world and weird stories. I also think that overall it’s a political production, in the sense that when we use certain waste, it’s also a critique of society, which doesn’t give much money to culture. It shows how it’s possible to be rich without money.

Why did you call the production Springville?

After all, it doesn’t relate to any specific event or anything significant. In a certain way it’s very abstract...

For me the name is actually very specific. There are many cities and towns called Springville in America. It’s an incredibly commonplace name, but it actually says something about our civilization, not just the USA. You talked about humour, but the world of the characters in Springville actually seems very sad and your view sceptical.

Catastrophes and accidents have many shades in my productions. Just like the characters, who are sometimes pure grotesques, and sometimes tragic, condemned to destruction; sometimes they are totemic and to a certain degree magical. But they all must die. And I still think that we are talking about love, despite the fact that we are talking in an era that has lost its illusions.

The theme was clear: there was a catastrophe.

We were inspired by the catastrophe in New Orleans, but you could see similar scenes in Japan, where cars suddenly found themselves on the roofs of houses or in the middle of living rooms. Fascinating results are left behind after storms, floods and tsunamis. Houses are on trees.

Everything is ruled by chaos and is upside down.

I’m fascinated by the results of events when the world is ruled by chaos. I like this surreal order of the world.

Before I did solo performance, but working together with people – directing them – is a big challenge. In my next productions I’ll probably play more with details.

Will your new performance also be produced

by CAMPO? Yes, we work well together and they really support me. They are open to any ideas and have a large network of contacts, so they are a great mediator.

PROGRAM

březen 2012

3

TEDxPrague 2012 / Není na co čekat

5

So / 11.00

konference

Elektronická experimentální hudba a japonská flétna šakuhači. Výjimečný skladatel a hudebník Richard Teitelbaum a mistr šakuhači Ralph Samuelson představí svůj jedinečný elektroakustický projekt. V rámci koncertu zazní i soudobá a tradiční hudba pro sólovou šakuhači. Vstupné 190 Kč. Délka trvání 75 minut.

Festival Stimul / Soap & Skin

Út / 20.00

hudba

12

Divadlo Vizita / Prahlad na Hrad!

Út / 20.00

Krepsko / Křehké tango

Miet Warlop / CAMPO: Springville

divadlo

EKG / O Lásce a Penězích

Po / 20.00 e ratura

Lit

20

Miet Warlop / CAMPO: Springville

Literární kardiogram Igora Malijevského a Jaroslava Rudiše.

Hosté: Jan Haubert, slečna Jarka, Tomáš Sedláček a další. Hraje: Bonus.

Vstupné 165/100 Kč. Délka představení 2 hodiny s přestávkou.

EKG / O Lásce a Penězích

Út / 20.00 e ratura

Vizuálně-poetická groteska a hra plná chaosu, absurdní logiky, očekávání a překvapení. Ve Springville se stáváme svědky neustálé metamorfózy malého universa, kde postavy – napůl lidé a napůl objekty – zkouší fungovat spolu a vedle sebe. Tyto postavy nás ve svých poetických hrách plných chaosu dojímají a překvapují výsledky svých disfunkcí. Postupně ztrácí svou důvěryhodnou povahu a mění své okolí do obrazu tiché krajiny, která později divoce roste a rozvíjí se v obraz nekonečna. Springville je představení, ve kterém dominuje obraz. Scénografie, kostýmy, rekvizity a postavy jsou úzce propojeny a přesahují do sebe navzájem. Vstupné 290/150 Kč.

Délka představení 50 minut.

Ne / 20.00

Lit

Dvě představení divadelní skupiny Krepsko v jednom večeru. Po dlouhé době a mnoha uvedeních v zahraničí budou inscenace Fragile a Polské tango pro 3 uvedeny v Arše během jediného večera. Zatímco polské tango pro 3 je směsicí ruské rulety, polského tanga a česko-finského humoru, Fragile je formou delikátního výtvarného divadla, ve kterém se divadelní prostor chápe jako spoluhráč. Pomocí jemné práce světel a až obsedantního lpění na detailních gestech se společně s hrdinkou rozpadáme na střepy. Vstupné 165 / 100 Kč.

Délka představení 100 minut.

So / 20.00 divadlo

18 19

Nespoutané improvizace Jaroslava Duška, Pjéra la Šé’ze, Zdeňka Konopáska a Viktora Zborníka. Vstupné 230/150 Kč. Délka představení 2 hodiny s přestávkou.

St / 20.00 divadlo

17

Divadlo Vizita / Volnost prázdných strun

Nespoutané improvizace Jaroslava Duška, Pjéra la Šé’ze, Zdeňka Konopáska a Viktora Zborníka. Vstupné 230/150 Kč. Délka představení 2 hodiny s přestávkou.

divadlo

14

Stimul festival, který pravidelně do Česka přiváží současnou experimentální hudbu různých žánrů, představí v březnu intimnější polohu svého letošního programu. V české premiéře vystoupí stoupající evropská hvězda Soap & Skin, která ve svých písních spojuje výrazný klavír a atmosférický zpěv s jemnou elektronikou. Vstupné 290/390 Kč na místě. Délka představení 2 hodiny.

Po / 20.00

divadlo

13

Richard Teitelbaum a Ralph Samuelson

Po / 20.00

hudba

6

TEDxPrague 2012 s podtitulem „Není na co čekat“ navazuje na loňský ReStart, který inspiroval diváky k novému začátku. Během celodenní konference se řečníci ve svých přednáškách pokusí zbořit bariéry a limity, které brání lidské aktivitě, společně s diváky objeví nástroje, které změní způsob jejich uvažování, a představí své úspěšné příběhy, kdy nečekali, ale konali. Program konference bude opět obohacen o inspirativní TEDTalks videa a vystoupení lokálních umělců. Mezi vystupujícími jsou např. Miroslav Bárta (egyptolog), Andrej Kiska (filantrop), Ivana Königsmarková (porodní asistentka), Mikuláš Kroupa (historik), John Raddall (kouč) a další. Více informací a registrace na: www.tedxprague.cz.

21

St / 20.00 divadlo

25

JAN BURIAN „60“

Ne / 20.00

hudba

27

Sólo pro Lu

Jmenuje se Čing, Čang nebo Čong? Jak tajemný je Orient? Budou nám vládnout Číňané? Představení Jing Lu a Jany Svobodové vychází z autentických životních příběhů čínské herečky, zpěvačky a tanečnice. Intimní příběh, plný tragických událostí, nepřízně osudu a zároveň cesty za úspěchem, je konfrontován s globálními otázkami dnešního světa a ambivalentním vztahem západní společnosti k Číně, který se pohybuje od obdivu k východním kulturám až po strach z ekonomické hegemonie.Protože je Jing Lu výjimečná hudebnice a zpěvačka, hraje hudba v představení významnou roli. Ze scény zazní čeština a různá čínská nářečí. Režie: Jana Svobodová, hudba: Michal Nejtek, účinkuje: Jing Lu. Vstupné 150/90 Kč. Délka představení 80 minut.

Út / 20.00

Motto: Nezahořknout, nezakysnout, nezatrpknout, nezesládnout!!! Slavnostní večírek plný nových písní k narozeninám za účasti rodinných příslušníků a hostů: Jan a Jiří Burianové, Kyklos Galaktikos, Republic of Two a překvapení.

Vstupné 250 Kč. Délka 2,5 hodiny.

Sólo pro Lu

divadlo

Veřejné natáčení Show Jana Krause 1. / 8. / 15. / 22. / 29. 3. – vždy od 19.30 Produkce a dramaturgie: In Film Praha. Vstupenky v předprodeji zakoupíte v pokladně Divadla Archa a on-line. Změna programu vyhrazena.

Archa.lab v březnu a dubnu Krátké rezidenční projekty mladých tvůrců pokračují v březnu a dubnu rezidencí týmů režisérky Veroniky Riedlbauchové, choreografky Věry Ondrašíkové a tanečnice Anny Dynkové.

Plus minus Praha

Work in progress projekt, který v rámci rezidence Archa.lab zkoumá hranice mezi divadlem a sociálním dokumentem. Skrze stopy zanechané ve veřejném prostoru Prahy odkrývá příběhy anonymního člověka. Tvůrci projektu: Veronika Riedlbauchová, Lucia Škandíková, Dragan Stojčevski, Alexandra Moralesová, Lenka Bartůňková, Eufrasio Lucena Muñoz, Barbora Vyskočilová, William Valerián a další. Veřejná prezentace 24. března od 20.00.

Nespatřen

To je název projektu, který vznikne v rámci rezidencí Archa.lab spojením několika výrazných mladých tvůrců. Koncept a realizace: Věra Ondrašíková, Johana Švarcová, Michal Rydlo, Michal Cáb a Patrik Sedlák.

Podpořili: Magistrát hl. města Prahy, divadlo Ponec, T.M.A. v Hellerau.

Veřejná prezentace 28. dubna od 20.00.

Příběh jako cesta...

Tanečnice a studentka produkce na DAMU Anna Dynková povede v průběhu února a března 2012 taneční dílnu pro romské děti z pražského Smíchova.

Dílna nazvaná Příběh jako cesta..., která se koná pod záštitou Archa.lab a ve spolupráci s Člověkem v tísni, vyvrcholí veřejnou prezentací v Divadle Archa 31. března od 20.00.

Ateliéry Archa.lab pro děti a dospělé se konají ve Studiu Archa ve Zlatnické ulici.

Každé úterý pod vedením Veroniky Kotlíkové a Terezy Ondrové (VerTe Dance) – 15.00 Ateliér kreativního pohybu 1 pro děti od 3 do 5 let – 16.30 Ateliér kreativního pohybu 2 pro děti od 6 do 12 let – 18.30 Ateliér fyzického a tanečního divadla – pro všechny věkové kategorie Každý čtvrtek pod vedením Jany Svobodové Ateliér „Pohyb, slovo, prostor, čas“ Divadelní ateliér je určen performerům, studentům uměleckých škol a všem, kdo se zabývají nebo chtějí zabývat divadlem. Otevřená hodina zdarma!

Začínáme 22. března v 17.30 a dále pak každý čtvrtek ve stejnou dobu!

1

Petr Nikl / Vlci v srdci

Ne / 20.00 hudba

2 3

hudba

Út / 20.00

Flamenco mimo všechny kategorie křtěné hip hopem, funky, rockem a brazilskými rytmy. Charismatická Elsa Rovayo si navíc dovoluje věc pro flamenco nebývalou: současně zpívá a tančí. „Ve svěrací kazajce tradice bych se necítila dobře, chci dělat, co se mi líbí. Nabízím, co si myslím,“ tvrdí Elsa. La Shica, hvězda festivalu United Islands 2008 a Colours of Ostrava 2010 se vrací do Prahy na samostatný koncert. Koncert se koná v rámci série United Islands České spořitelny. Více informací: www.unitedislands.cz. 490 stání / 700 Kč sezení. Délka 2 hodiny.

Divadlo Husa na provázku: Simona Petrů, Petr Jan Kryštof / Tichý Tarzan (zcizené deníky fantoma erotické fotografie)

Pá / 20.00

Pijan, či snad lépe řečeno alkoholik, posedlý ženami, rváč s mastnými vlasy… nuzně oblečený… se směšným fotoaparátem vyrobeným z ruličky toaletního papíru… Šmírák, který se v létě plížil kolem plotu plovárny a fotil mladé ženy v plavkách, opalující se ženy a venkovské krásky ze svého okolí… Fotograf Miroslav Tichý, svými sousedy považovaný spíše za podivína a úchyla, je dnes pokládán za jednoho z nejvýznamnějších fotografů 20. století. Jeho život a podivuhodné dílo nastolují řadu otázek. Je tento radikální moravský outsider šílencem a zachycovatelem pravdy? Anebo je to jen zavrženíhodný voyeur, jehož výplody se sluší spláchnout do záchodu? Pražská premiéra. Vstupné 290/190 Kč. Délka představení 100 minut.

Divadlo Husa na provázku: Thomas Mann / Jan Mikulášek – Doktor Faustus

So / 20.00

Svět na pokraji apokalypsy. Hudba jako boj o duši. Vrcholný román Thomase Manna o životě a smrti geniálního skladatele Adriana Levenkühna na pozadí hrůzných dějin 20. století. Oratorium naší doby. Režie: Jan Mikulášek. Pražská premiéra. Vstupné 290 / 190 Kč. Délka představení 150 minut s přestávkou.

Divadlo Vizita / Co chce udělat ten s tím dřevem?

Po / 20.00

Nespoutané improvizace Jaroslava Duška, Pjéra la Šé’ze, Zdeňka Konopáska a Viktora Zborníka. Vstupné 230/150 Kč. Délka představení 2 hodiny s přestávkou.

Divadlo Vizita / Světu rým!

Út / 20.00 divadlo

Nespoutané improvizace Jaroslava Duška, Pjéra la Šé’ze, Zdeňka Konopáska a Viktora Zborníka. Vstupné 230/150 Kč. Délka představení 2 hodiny s přestávkou.

EKG – O Lásce a Pohádkách I

St / 20.00 e ratura

Divadlo Husa na provázku: Thomas Mann / Jan Mikulášek – Doktor Faustus

Ne / 20.00

Lit

18

21

22 24

Literární kardiogram Igora Malijevského a Jaroslava Rudiše.

Hosté: Červená Karkulka, Markéta Pilátová a další. Hraje Anička a Letadýlko.

Vstupné 165/100 Kč. Délka představení 2 hodiny s přestávkou.

Gob Squad / Campo: Přímo před očima (Before your very Eyes)

Buďte svědky životů žitých na plný plyn. Jak vidí svůj život dnešní děti? Projekce budoucnosti v podání sedmi dětských performerů – závěrečná část trilogie produkčního domu Campo, který české publikum zná z produkcí üBung a That Night Follows Day. Vstupné 290 / 150Kč. Délka představení 80 minut bez přestávky.

Gob Squad / Campo: Přímo před očima (Before your very Eyes)

Ne / 20.00

Sólo pro Lu

Út / 20.00 divadlo

25 29

Literární kardiogram Igora Malijevského a Jaroslava Rudiše.

Hosté: Červená Karkulka, Markéta Pilátová, Vlastimil Třešňák a další.

Hraje Anička a Letadýlko. Vstupné 165/100 Kč. Délka představení 2 hodiny s přestávkou.

So / 20.00

divadlo

United Islands / La Shica

divadlo

17

EKG O Lásce a Pohádkách II

Pá / 20.00

St / 20.00

divadlo

16

The Plastic People of the Universe & Komorní filharmonie Pardubice / Pašijové hry velikonoční

Obnovené uvedení rockové opery české undergroundové skupiny The Plastic People of the Universe v novém aranžmá, poprvé společně s filharmonií.

Diriguje: Marko Ivanoviċ. Speciální host večera: Monika Načeva a Pavel Zajíček. Vstupné 390/490 Kč v den koncertu. Délka 80 minut.

divadlo

15

Petr Nikl / Vlci v srdci

divadlo

14

20

Po / 20.00

hudba

13

divadlo

hudba

4

Hudebně vizuální ozvěny, volně inspirované dílem švýcarského kreslíře, skladatele a spisovatele Adolfa Wölfliho. Vizuální koncepce: Petr Nikl, komponovaná hudba: Miroslav Černý, kytara: Vladimír Václavek, bicí nástroje: Miloš Dvořáček, didgeridoo: Ondřej Smeykal. Projekt je připraven v souvislosti s paralelně probíhající výstavou Adolf Wölfli - Stvořitel Universa, pořádanou ABCD o.s., Galerií hlavního města Prahy a ve spolupráci s nadací Adolfa Wölfliho v Bernu v Domě U Kamenného zvonu od února do května 2012.

Vstupné 190 / 150 Kč. Délka 2 hodiny.

e ratura

duben 2012

Lit

PROGRAM

Jmenuje se Čing, Čang nebo Čong? Jak tajemný je Orient? Budou nám vládnout Číňané? Představení Jing Lu a Jany Svobodové vychází z autentických životních příběhů čínské herečky, zpěvačky a tanečnice. Intimní příběh, plný tragických událostí, nepřízně osudu a zároveň cesty za úspěchem, je konfrontován s globálními otázkami dnešního světa a ambivalentním vztahem západní společnosti k Číně, který se pohybuje od obdivu k východním kulturám až po strach z ekonomické hegemonie.Protože je Jing Lu výjimečná hudebnice a zpěvačka, hraje hudba v představení významnou roli. Ze scény zazní čeština a různá čínská nářečí. Režie: Jana Svobodová, hudba: Michal Nejtek, účinkuje: Jing Lu. Vstupné 150/90 Kč. Délka představení 80 minut.

Sólo pro Lu

St / 20.00 divadlo

VerTeDance / Krok jinak

Ne / 20.00 tan

ec

V inscenaci Krok jinak hledají VerTeDance neotřelé možnosti pohybového vyjádření plynoucí ze spolupráce zdravého a fyzicky handicapovaného člověka. Choreografky Veronika Kotlíková a Tereza Ondrová si kladou za cíl předestřít alespoň malou část nečekaně široké škály problémů, se kterými se handicapovaní lidé den co den potýkají ve snaze žít „normálně“.

Premiéra verze I. Vstupné 150/90 Kč. Délka 60 minut.

Veřejné natáčení Show Jana Krause 5. / 12. / 19. / 26. 4. – vždy od 19.30 Produkce a dramaturgie: In Film Praha. Vstupenky v předprodeji zakoupíte v pokladně Divadla Archa a on-line. Změna programu vyhrazena.

20.– 21. 4.

Dramaturgie autorského divadla / Sdílený prostor

Mezinárodní symposium pro tvůrce v oblasti autorského divadla, zaměřené na pojetí divadla jako sdíleného prostoru, v němž je tvorba založena na společném dialogu všech členů tvůrčího týmu a následném dialogu s diváky během samotného představení. Na symposium zveme teoretiky a aktivní tvůrce ze všech oblastí divadla a tance, prostor dostanou umělecké i teoretické prezentace. Organizuje Pražské Quadriennale / Institut umění – Divadelní ústav ve spolupráci s Divadlem Archa, AMU, KALD DAMU, Divadlem Alfred ve dvoře, 4+4 dny v pohybu, Taneční zónou. Více informací a registrace na: www.pq.cz.

PROGRAM

March 2012

3

TEDxPrague 2012 / Why Wait?

5

Sat / 11.00

conference

Electronic experimental music meets the shakuhachi (Japanese flute). The extraordinary composer and musician Richard Teitelbaum and master of the shakuhachi Ralph Samuelson present their unique electro-acoustic project.

The concert will also feature contemporary and traditional music for solo shakuhachi. Tickets: CZK 190. Length: 75 minutes.

12

Stimul Festival / Soap & Skin

Krepsko / Fragile Tango

Miet Warlop / CAMPO: Springville

Miet Warlop / CAMPO: Springville

Theatre

EKG / Of Love and Money

Mon / 20.00 e ratur Lit

A literary cardiogram by Igor Malijevský and Jaroslav Rudiš. Guests: Jan Haubert, Miss Jarka, Tomáš Sedláček and others. With music by Bonus.

Tickets: CZK 165/100. Length: 2 hours with intermission.

EKG / Of Love and Money

Tue / 20.00 e

e ratur

20

A visual-poetic grotesque and play full of chaos, absurd logic, expectations and surprises. In Springville we become the witnesses of the constant metamorphosis of small universes where the characters – half human and half objects – try to work together and side-by-side. These characters impress us and surprise us with the results of their dysfunctions in their poetic games full of chaos. They gradually lose their credibility and transform their surroundings into an image of a quiet countryside, which later wildly grows and develops into an unexpected image. Springville is a performance in which imagery dominates.

The sets, costumes, props and the cast all mutually influence each other.

Tickets: CZK 290/150. Length: 50 minutes.

Sun / 20.00

Lit

Two performances in one evening by the Krepsko theatre company. After a long time and many performances presented abroad, the productions of Fragile and Polish Tango for 3 will be presented at Archa in one evening. While Polish Tango for 3 is a mixture of Russian roulette, Polish tango and Czech-Finish humour, Fragile is a form of delicate visual theatre in which the theatre space is understood as a co-actor. Tickets: CZK 165 / 100. Length: 100 minutes.

Sat / 20.00

e

Spontaneous improvisation with Jaroslav Dušek, Pjér la Šé’z, Zdeněk Konopásek and Viktor Zborník. Tickets: CZK 230/150. Length: 2 hours with intermission.

Wed / 20.00

Theatre

18 19

Divadlo Vizita / Hassle to the Castle!

Tue / 20.00

Theatre

17

Divadlo Vizita / The Freedom of Empty Strings

Spontaneous improvisation with Jaroslav Dušek, Pjér la Šé’z, Zdeněk Konopásek and Viktor Zborník. Tickets: CZK 230/150. Length: 2 hours with intermission.

Theatre

14

The Stimul Festival, which regularly brings contemporary experimental music of various genres to the Czech Republic, in March presents a more intimate form of its program for 2012. Featuring the Czech premiere of rising European star Soap & Skin, who combines expressive piano and atmospheric vocals with gentle electronica. Tickets: CZK 290/390 at the door. Length: 2 hours.

Mon / 20.00

Theatre

13

21

Solo for Lu

Wed / 20.00 Theatre

25

JAN BURIAN "60"

Sun / 20.00

music

27

Project of Jing Lu and Jana Svobodová. The real life story of Chinese actress, singer and dancer Jing Lu in a theatrical form. The performance will take us on a journey from her childhood in China to her current life in Prague. This intimate story, full of tragedy, adversity and striving for success, is confronted with the global questions of our world and the ambivalent relationship of western society to China, which ranges from admiration of eastern culture to fear of China’s economic hegemony. Director: Jana Svobodová. Music: Michal Nejtek.

Performed by: Jing Lu. Tickets: CZK 150/90. Length: 80 minutes.

Tue / 20.00

Motto: Do not become bitter, do not become sour, do not become salty!!!

A gala evening full of new birthday songs with relatives and guests: Jan and Jiří Burian, Kyklos Galaktikos, Republic of Two and a surprise guest. Tickets: CZK 250. Length: 2.5 hours.

Solo for Lu

Theatre

Tue / 20.00

music

Richard Teitelbaum and Ralph Samuelson

Mon / 20.00

music

6

TEDxPrague 2012 “Why Wait?” follows up on last year’s ReStart, which inspired audiences to forge new beginnings. Over the course of the daylong conference the speakers will try together with the audience to break down the barriers and limits that prevent human activity, to discover tools which change their ways of thinking, and will present success stories, where they didn’t wait, but acted. The conference program will be enriched by the inspirational TEDTalks videos and presentations by local artists. The presenters include Miroslav Bárta (egyptologist), Andrej Kiska (philanthropist), Ivana Königsmarková (midwife), Mikuláš Kroupa (historian), John Raddall (coach) and others. More information and registration at: www.tedxprague.cz.

Public filming of the Jan Kraus Show March 1 / 8 / 15 / 22 and 29 – always from 19.30.

Production and dramaturgy: In Film Praha. Tickets on sale at the Archa Theatre box office and online.

The program is subject to change.

Archa.lab in March and April The short residence projects by young artists continue in March and April with the team of Veronika Riedlbauchová, choreographer Věra Ondrašíková and dancer Anna Dynková.

Plus Minus Prague

A work in progress that explores the borders between theatre and social documentary. The stories of anonymous people are uncovered through footsteps left in public spaces of Prague. Project creators: Veronika Riedlbauchová, Lucia Škandíková, Dragan Stojčevski, Alexandra Moralesová, Lenka Bartůňková, Eufrasio Lucena Muñoz, Barbora Vyskočilová, William Valerián and others. Public presentation on March 24 at 20.00.

Unseen

Unseen is a project that will be created as part of the Archa.lab residence program by several unique young artists. Concept and realization: Věra Ondrašíková, Johana Švarcová, Michal Rydlo, Michal Cáb and Patrik Sedlák.

Supported by: Prague City Hall, Ponec Theatre, T.M.A. in Hellerau.

Public presentation on April 28 at 20.00.

Story as a Journey...

In February and March 2012 Anna Dynková, a dancer and theatre production student at DAMU, will hold a dance workshop for Roma children from the Smíchov district of Prague. The workshop entitled Story as a Journey..., which will take place under the auspices of the Archa.lab and in cooperation with the People in Need foundation, will culminate in a public presentation.

Archa Theatre on March 31 at 20.00.

The Archa.lab ateliers for children and adults take place in the Archa Studio in Zlatnická Street.

The following ateliers take place every Tuesday under the guidance of Veronika Kotlíková and Tereza Ondrová (VerTe Dance): 15:00 Creative Movement Atelier 1 – for children aged 3 to 5 16:30 Creative Movement Atelier 2 – for children aged 6 to 12 18:30 Physical and Dance Theatre Atelier – for all ages.

The “Movement, Word, Space, Time” atelier led by Jana Svobodová takes place every Thursday. The theatre atelier is intended for performers, students of arts schools and everyone who is or wants to be involved in theatre.

Free open house! We start on March 22 at 17.30 and then every Thursday at the same time.

PROGRAM APRIL 2012

music

2 3

music

Tue / 20.00

Flamenco outside all categories crossed with hip hop, funk, rock and Brazilian rhythms. The charismatic Elsa Rovayo also does something unusual for flamenco: she sings and dances at the same time. “I don’t want to be confined by tradition; I want to do something that I like,” says Elsa. “I present what I think.”

La Shica, the star of the United Islands 2008 festival and the Colours of Ostrava 2010 returns to Prague for a solo concert. The concert will take place as part of the United Islands series presented by Česká spořitelna. More information: www.unitedislands.cz. CZK 490 standing / 700 seating. Length: 2 hours.

Goose on a String Theatre / Simona Petrů, Petr Jan Kryštof – Quiet Tarzan (diaries stolen by a phantom erotic photographer)

Fri / 20.00

A drinker – or quite frankly an alcoholic – obsessed with women... An unruly bum with greasy hair and a pathetic camera made from toilet paper rolls…

Photographer Miroslav Tichý, regarded by his neighbours as a freak and a pervert, is today considered one of the most important photographers of the 20th century. His life and remarkable work present a number of questions.

Is this radical Moravian outsider a madman and a capturer of truth? Or is he just a despicable voyeur whose work should be flushed down the toilet? Prague premiere. Tickets: CZK 290 / 190. Length: 100 minutes.

Goose on a String Theatre: Thomas Mann / Jan Mikulášek – Doctor Faustus

Sat / 20.00

The world on the edge of apocalypse. Music as a battle for the soul. Thomas Mann’s crowning achievement about the life and death of the brilliant composer Adrian Levenkühn against the backdrop of the terrible events of the 20th century. An oratory for our times. Director: Jan Mikulášek. Prague premiere.

Tickets: CZK 290 / 190. Length: 2.5 hours with intermission.

Divadlo Vizita / What is that Guy with the Wood Doing?

Mon / 20.00

Spontaneous improvisation with Jaroslav Dušek, Pjér la Šé’z, Zdeněk Konopásek and Viktor Zborník. Tickets: CZK 230/150. Length: 2 hours with intermission.

Divadlo Vizita / The World of Rhymes!

Tue / 20.00

Spontaneous improvisation with Jaroslav Dušek, Pjér la Šé’z, Zdeněk Konopásek and Viktor Zborník. Tickets: CZK 230/150. Length: 2 hours with intermission.

EKG – Of Love and Fairytales I

e ratur

e

Wed / 20.00 Lit

Goose on a String Theatre: Thomas Mann / Jan Mikulášek – Doctor Faustus

Sun / 20.00

Theatre

18

22 24

EKG – Of Love and Fairytales II

Fri / 20.00

A literary cardiogram by Igor Malijevský and Jaroslav Rudiš. Guests: Little Red Riding Hood, Markéta Pilátová, Vlastimil Třešňák and others. With music by Anička and Letadýlko. Tickets: CZK 165/100. Length: 2 hours with intermission.

Gob Squad / Campo: Before Your Very Eyes

Watch lives lived at full speed. How do today’s children see their world?

A projection of the future by seven child performers and the last part of a trilogy by the Campo production house, which Czech audiences know from the productions of üBung and That Night Follows Day. Tickets: CZK 290/150.

Length: 80 minutes without intermission.

Gob Squad / Campo: Before Your Very Eyes

Sun / 20.00

Solo for Lu

Tue / 20.00 Theatre

25 29

A literary cardiogram by Igor Malijevský and Jaroslav Rudiš. Guests: Little Red Riding Hood, Markéta Pilátová, Vlastimil Třešňák and others. With music by Anička and Letadýlko. Tickets: CZK 165/100. Length: 2 hours with intermission.

Sat / 20.00

Theatre

United Islands / La Shica

Theatre

17

21

Wed / 20.00

Theatre

16

The Plastic People of the Universe & Pardubice Chamber Philharmonic / Easter Passion Plays

A revival of the rock opera by Czech underground band The Plastic People of the Universe in a new arrangement, for the first time together with the philharmonic. Director: Marko Ivanoviċ. Special Guests: Monika Načeva and Pavel Zajíček. Tickets: CZK 390/490 at the door. Length: 80 minutes.

Theatre

15

Petr Nikl / Wolves in the Heart

Theatre

14

20

Mon / 20.00

music

13

Theatre

music

4

Musical visual echoes inspired by the works of Swiss painter, composer and writer Adolf Wolfli. Visual concept: Petr Nikl. Music composed by: Miroslav Černý. Guitar: Vladimír Václavek. Percussion: Miloš Dvořáček. Didgeridoo: Ondřej Smeykal. The project was prepared in connection with the Adolf Wolfli – Creator of the Universe exhibition organised by ABCD o.s. and City Gallery of Prague in cooperation with Adolf Wölfli Foundation in the Stone Bell House from February to May 2012. Ticket: CZK 190 / 150 Kč. Lenght: 2 hours.

e

Petr Nikl / Wolves in the Heart

Sun / 20.00

e ratur

Lit

1

Project of Jing Lu and Jana Svobodová. The real life story of Chinese actress, singer and dancer Jing Lu in a theatrical form. The performance will take us on a journey from her childhood in China to her current life in Prague. This intimate story, full of tragedy, adversity and striving for success, is confronted with the global questions of our world and the ambivalent relationship of western society to China, which ranges from admiration of eastern culture to fear of China’s economic hegemony.

Director: Jana Svobodová. Music: Michal Nejtek. Performed by: Jing Lu. Tickets: CZK 150/90. Length: 80 minutes.

Solo for Lu

Wed / 20.00 Theatre

VerTeDance / Step Differently

Sun / 20.00 DA

N

CE

In the production of Step Differently, VerTeDance explores original ways of expression through movement based on the cooperation of a healthy and a physically disabled person. Choreographers Veronika Kotlíková and Tereza Ondrová have aimed to tackle at least a small part of the unexpectedly wide range of problems which disabled people face every day in an effort to lead a “normal” life. Premiere Version 1 . Tickets: CZK 150 / 90. Length: 60 minutes.

Public filming of the Jan Kraus Show April 5 / 12 / 19 and 26 – always from 19.30.

Production and dramaturgy: In Film Praha. Tickets on sale at the Archa Theatre box office and online.

The program is subject to change.

April 20–21

The Dramaturgy of Devised Theatre / Shared Space An international symposium for artists working in the field of authored theatre focussing on the concept of theatre as a shared space in which creation is based on mutual dialogue between all the members of the creative team and subsequent dialogue with the audience during the performance itself.

The symposium will feature theoreticians and active artists from all areas of theatre and dance and space will be given to artistic and theoretical presentations. Organized by the Prague Quadrennial / Arts Institute – Theatre Institute in cooperation with: Archa Theatre, AMU, KALD DAMU and the Alfred ve dvoře Theatre, 4+4 Days in Motion, Dance Zone. More information and registration at: www.pq.cz.

FOTO Daniel Hafner

Stimul festival, který pravidelně do Česka přiváží současnou experimentální hudbu různých žánrů, představí v březnu intimnější polohu svého letošního programu. V české premiéře vystoupí stoupající evropská hvězda Soap & Skin, která ve svých písních spojuje výrazný klavír a atmosferický zpěv s jemnou elektronikou.

Koncert se uskuteční 6. března.

Jednadvacetiletá rakouská hudebnice Anja Plaschg, která nahrává a vystupuje pod jménem Soap & Skin, se na hudební scéně pohybuje pět let. Unikátní propojení klasického písničkářství a elektronických experimentů je pak něco, co bychom mohli nazvat poznávací značkou Soap & Skin. Svůj ikonický sound, ve kterém se snoubí ozvuky Reginy Spektor na jedné straně spektra a elektronické rošády Aphexe Twina na straně druhé, poprvé naplno rozvinula na své debutové desce Lovetune For Vacuum, která vyšla v roce 2009 u značky Couch Records. V únoru 2012 vychází celosvětově dlouho očekávané album Narrow, na kterém Soap & Skin hlásí další posun vpřed a s novým albem zavítá poprvé i do Prahy.

Anja Plaschg svým intimním projevem, který je kromě debutové desky k poslechu i na dalších dvou EP, úspěšně bourá mediální obraz Rakouska jako hudebně netečné země, ze které nevycházejí aktuálně relevantní nahrávky. Svým konzistentním hudebním vyjádřením, kterému kromě jejího subtilního hlasu a elektronických dotáček dominuje především klasický klavír, se na hudební mapě zařazuje spíše k severské scéně. Přestože ale čerpá z oné proslulé skandinávské melancholie, její hudba funguje sama o sobě a v současné podobě jí patří jedna z výsadních pozic experimentální hudby ve střední Evropě.

www.soapandskin.com www.myspace.com/soapandskin

In March the Stimul Festival, which regularly brings contemporary experimental music of various genres to the Czech Republic, will present the Czech premiere of European star Soap & Skin, whose songs combine expressive piano and atmospheric vocals with gentle electronica. The concert will take place on March 6.

Twenty-one-year-old Austrian experimenter Anja Plaschg, who records and performs under the name Soap & Skin, has been active on the music scene for five years. Plaschg’s work is characterized by a unique combination of classical song writing and electronic experiment. Her iconic sound, which marries the sounds of Regina Spektor on one side of the spectrum and the electronic shuffles of Aphex Twin on the other, was first heard on her debut album Lovetune For Vacuum, which was released in 2009 by Couch Records. In February 2012 her long-awaited album Narrow, in which Soap & Skin marks another step forward, will be released worldwide, and will be featured in the Soap & Skin concert in Prague.

Anja Plaschg, whose intimate performance skills can be heard in her debut album as well as on two other EPs, successfully demolishes the media image of Austria as a musically indifferent country that releases no relevant recordings. Her consistent musical expression, which besides her subtle voice and electronic additions is dominated mainly by classical piano, puts her on the northern scene of the musical map. Despite taking inspiration from the fabled Scandinavian melancholy, her music works on its own and currently places her among the leaders of experimental music in Central Europe.

Jak oslavíte své 45. narozeniny? Kamarádky budou chválit váš účes, i když všichni vědí, že vypadá příšerně. Strašně rádi byste si zatancovali, ale po rozvodu nemáte s kým, protože muži se zakulacenými bříšky se maximálně nabubřele předvádí, kdo toho ví víc o červeném víně. Pocit, že jste podobný nekonečně trapný večírek nikdy nezažili, vydrží jen do té doby, než se rozevře opona a děti nastaví dospělým děsivě realistické zrcadlo času. Nejen že se diváci stanou svědky sedmi lidských životů ve zrychleném přehrávání, ale uvidí především ten vlastní.

Gob Squad holds a mirror up to the clichés of adulthood

How do you celebrate your 45th birthday? Your friends compliment your haircut, even though everyone knows it looks awful. You would love to go dancing, but after the divorce you don’t have anybody to dance with, because the pot-bellied men that you meet spend all their time trying to impress you with how much they know about red wine. The feeling that you’ve never properly enjoyed this endlessly excruciating party will last only until the curtain parts and children hold up to adults the terrifyingly realistic mirror of time. Not only does the audience become witnesses of seven human lives in fast forward, but they will see mainly their own.

Uchopit čas

Představení Before Your Very Eyes (Přímo před očima) s vlámskými dětmi připravila belgická produkční společnost Campo spolu s německo-britským uskupením Gob Squad. To vzniklo před 17 lety během studentské výměny a od té doby přináší jedinečné multimediální projekty spojující fikci a realitu, často na skutečných místech jako v kancelářích nebo na stanicích metra. /.../ Scéna připomíná vědecký experiment, během kterého vědci pozorují lidské osudy. Sedm dětí ve věku mezi 10 a 15 lety hraje ve skleněném akváriu, které je průhledné pouze z jedné strany. Zatímco tedy diváci mohou do detailu sledovat, co se v boxu děje, děti ven nevidí. Ručičky biologických hodin se začnou točit ve zrychleném tempu a děti potkávají nejen samy sebe v nedávné minulosti, ale především se vydávají na životní cestu do budoucnosti. Tu tvoří mix z jejich vlastních přání a imitace dospělých. Podle reakce vídeňského publika, kde byla inscenace minulý týden uvedena, je jasné, že velká část třeba zmíněnou scénu z večírku středního věku důvěrně zná.

Představením provází ženský anglicky mluvící hlas z reproduktoru, který komunikuje s dětmi a navádí k cestování v čase. S využitím již dříve natočeného materiálu se tu kříží několik časových rovin a srdcervoucí jsou především ty scény, ve kterých děti vzpomínají na své hračky, bez nichž by ještě nedávno neudělaly ani krok, nebo kde mluví o strachu a štěstí. Zatímco v dětství uměly štěstí přesně definovat, tato schopnost se postupně vytratí. Promítaný materiál je starý dva roky. Umělecké skupiny Gob Squad a Campo tehdy začaly s dětmi pracovat a natáčely videa, kde si malí herci kladli otázky do budoucnosti, na něž dnes sami sobě odpovídají.

Za devadesát minut pak hra přechází do melancholického stárnutí, děti si napudrují obličej, nasadí šedivé paruky a začínají si klást otázky, jestli by v životě udělaly něco jinak. Celý večer se mluví vlámsky, ale i když je text s titulky dobře srozumitelný, nejvíc stejně vyjádří pohyb, gesta a mimika.

I v českých médiích se množí pořady, ve kterých se ptáme dětí, a nejinak tomu je i v Německu nebo v Belgii, odkud umělci pochází. „Sami nemáme na mnoho otázek odpovědi, proto se čím dál častěji obracíme na děti,“ vysvětluje trend Johanna Freiburgová ze skupiny Gob Squad. Umělci si tímto projektem vyzkoušeli, že děti se nenechají tak lehce manipulovat jako dospělí. „Přemýšlíme o dětech běžně v klišé, ale bylo pro nás velmi šokující vidět, v jakých klišé ony vidí nás,“ říká Pascale Petraliová z uměleckého sdružení Campo: „Nejhorší bylo vidět, jak nás parodují pohybem. Najednou už netančíme s radostí, ale trapně kontrolujeme své taneční pohyby nebo se vzájemně komicky dotýkáme, když spolu mluvíme na večírcích.“ Publikum i divadelní kritici po jarní berlínské premiéře přijali hru s velkým nadšením.

Deník Süddeutsche Zeitung dokonce psal o „nejkrásnější a nejpravdivější hře roku, minimálně pro ty 46leté“. A ačkoli se říká, že děti a zvířata nepatří na jeviště, je jedině dobře, že autoři toto pravidlo porušili. Děti vystupují lehce, suverénně a přesvědčivě. A poté, co dospělí pošlou náctileté herce po představení do postele, začnou sami usilovně přemýšlet o svém vlastním životě.

Bára Procházková Respekt 10. 10. 2011

The performance of Before Your Very Eyes with Flemish children was produced by the Belgian production company Campo together with German-British group Gob Squad. It was created 17 years ago during a student exchange and since that time brings unique multimedia projects combining fiction and reality, often in real places, like in offices or metro stations.

The set resembles a lab experiment in which scientists observe human fate. Seven children aged 10 to 15 play in a glass aquarium that is transparent only from one side. Although the audience can clearly see everything that is happening in the box, the children can’t see out. The hands of the biological clock start ticking in fast forward and the children meet themselves in the recent past. Mainly though they set off on a life journey into the future, made up of their own wishes and imitations of adults. From the reactions of the Vienna audience where the production was staged last week it is clear that a majority of the middle aged crows are intimately familiar with this scene.

The performance is accompanied by a recorded English-speaking female voice which communicates with the children and guides them on their journey in time. Using pre-recorded materials several time levels are crossed. The most heartrending scenes are those in which the children remember their toys, which until recently were intimate friends, or when they talk about fear and happiness.

While in childhood they were able to precisely define happiness, this ability is gradually lost. The recorded material is two years old. That’s when Gob Squad and Campo started working with children and recorded videos in which the small actors ask questions about the future which today they themselves answer.

Over several minutes, and with the help of makeup and multimedia effects, they turn from innocent dancing children into adolescents. How quickly childish games end when it gets cold! The first steps to adulthood are cigarettes, then sex and constant partying. The children stop the longest at middle age. “It comes when an adult puts a hat on his child’s head, even though his own head is cold,” the children say in unison. At boring parties and even more boring discussions about technical improvements the children parody adult conversations about collapsing families and marital infidelities.

Ninety minutes later the play shifts to melancholy old age. The children powder their faces, don grey wigs and start asking themselves questions. Should they have lived differently? The performance is in Dutch, and the subtitles are easy to follow, but the most expressive aspects of the production are movement, gesture and mimicry.

There are many shows on Czech, German or Belgian television in which we ask children questions. “We don’t have the answers to many questions, which is why we more and more often turn to children,” says Johanna Freiburg of Gob Squad. The artists in this project learned that children don’t allow themselves to be as easily manipulated as adults. “We think of children usually in clichés,” says Pascale Petrali of Campo. “But it would be very shocking for us to know in what clichés they see us. The worst thing was to see how they parody our movements.

All of sudden we aren’t dancing with joy anymore, but embarrassingly control our dance movements or touch each other comically at parties.”

The spring premiere in Berlin was a big hit with audiences and critics alike. The Süddeutsche Zeitung newspaper called it “the most beautiful and truest play of the year, at least for those 46 and up.” And though it is said that children and animals don’t belong on stage, in this case it is a good thing that the authors broke the rule. The children perform gracefully, skilfully and persuasively. And after the adults send the teenage actors to bed, they themselves start to think hard about their own lives.

With the support of Flemish Government

Za podpory Vlámské vlády

Children will Tell You

Během pár minut a s pomocí líčidel a multimediálních efektů se z nevinně tančících dětí stanou puberťáci. Až zamrazí, jak rychle v životě dětská hra končí. Prvním krokem k dospělosti je cigareta, poté sex a neomezené mejdany.

U středního věku se děti zastavují nejdéle. „Ten přichází, když dospělí nasazují čepici svému dítěti, pokud jim samotným je zima,“ říkají děti jednohlasně a vedle nudných večírků a ještě nudnějších diskusí o technických zlepšovácích parodují dospělácké rozhovory o rozpadajících se rodinách a podvádění partnerů.

Seizing time

foto Phile Deprez

Divadelní soubor Gob Squad ukazuje dospělým, v jakých klišé žijí

Děti vám to řeknou

Rocková opera české undergroundové skupiny The Plastic People of the Universe

The Plastic People Of the Universe vznikli v roce 1968 a jejich tvorba, ovlivněná v začátcích zejména americkými Velvet Underground, Captainem Beefheartem či Frankem Zappou, se stala jednou z nejoriginálnějších na nejen české rockové scéně.

Skupina se nedala přimět k ústupkům a kompromisům s tehdejším režimem, což ji připravilo o profesionální licenci a způsobovalo stále více komplikací s úřady. Systematická perzekuce vyvrcholila v roce 1976 uvězněním několika členů. Skupina opozičních intelektuálů v čele s Václavem Havlem zorganizovala kampaň na podporu skupiny a propuštění, která vyvrcholila v lednu 1977 Chartou 77. Tak se stala rock´n´rollová skupina podnětem k semknutí demokratické opozice všech směrů, jaké nemělo v tehdejších komunistických zemích obdoby. Hudebníci se sbližují s Václavem Havlem, natáčejí na jeho chalupě na Hrádečku dvě ze svých poloprofesionálních ilegálních nahrávek, na jednu z nich vůdce disentu a budoucí prezident dokonce vybírá texty.

Pašijové hry velikonoční začaly vznikat na podzim 1977. Když Vratislav Brabenec přišel s dokončeným libretem Pašijových her, skupina The Plastic People of the Universe se rychle rozhodla pro jeho zhudebnění. Hudební stránka Pašijových her velikonočních byla pro Milana Hlavsu velkou výzvou – dosud skládal téměř výhradně krátké rockové písně. Pašijové hry jsou daleko propracovanější a komplexnější, u jejich vzniku ovšem nestála idea stvořit náročné artificiální dílo, ale spíš myšlenka oživení lidových tradic pašijových her. Pašije byly dokončeny

a nazkoušeny během zimy. Pečlivě utajovaná koncertní premiéra proběhla 22. dubna 1978 u Václava Havla na Hrádečku a sestava The Plastic People se pro tento projekt rozrostla na deset členů. Zvukový záznam Pašijí, pořízený „studiově“ v domácích podmínkách Havlova Hrádečku, byl nejprve šířen jako samizdat na magnetofonovém pásku spolu s textovou a obrazovou přílohou. Roku 1980 vyšla nahrávka pod názvem Passion Play u kanadské firmy Boží Mlýn, založené Paulem Wilsonem, a byla posléze s velkým ohlasem vysílána celoplošnou kanadskou rozhlasovou stanicí CBC. The Plastic People prošli od roku 1978 řadou personálních změn; ta nejsmutnější nastala v lednu 2001 smrtí Milana Hlavsy. Z desetičlenné sestavy, která Pašije hrála v roce 1978, se obnoveného provedení zúčastnila polovina hudebníků.

K nejzřetelnějším změnám došlo u vokálních partů. Pavel Zajíček, jehož hlas tehdy dominoval, se tentokrát objevil jen v úvodu a závěru, jeho party částečně převzali Ludvík Kandl a Jiří Kabeš.

Jaroslava Ungera v roli Ježíše v Kázání na hoře nahradila Eva Turnová. Po roce 1989 byly Pašije několikrát zahrány živě společně se skupinou Agon.

Po čtyřiatřiceti letech provede skupina Pašijové hry, tentokrát poprvé společně s Komorní filharmonií Pardubice pod taktovkou dirigenta a skladatele soudobé hudby Marko Ivanoviće. Dojde k přeobsazení partů a zcela novému aranžmá.

FOTO THE PLASTIC PEOPLE OF THE UNIVERSE

Pašijové hry s filharmonií Passion Plays with the Philharmonic

A rock opera by Czech underground band The Plastic People of the Universe

The Plastic People of the Universe were founded in 1968. Their work, inspired by the Velvet Underground, Captain Beefheart and Frank Zappa, ranks amongst the most original in world rock.

The band refused to bow to the concessions and compromises imposed by the Communist regime, which stripped it of its professional licence, causing endless complications with the authorities. The systematic persecution reached its peak in 1976 with the jailing of several members. A group of opposition intellectuals led by Václav Havel organized a campaign to release them, which in January 1977 culminated with the signing of Charter 77.

The rock´n´roll band thus became an impetus for the closely knit democratic opposition, the likes of which did not exist in any other communist country at the time. The musicians became close to Václav Havel and recorded two of their semi-professional illegal recordings at his cottage in Hrádeček. The leader of dissent and future president selected the texts for one of them.

The Easter Passion Plays started to appear in the fall of 1977. When Vratislav Brabenec finished the libretto for Passion Plays, the Plastic People of the Universe quickly decided to set it to music. The musical side of Easter Passion Plays was a major project for Milan Hlavsa, who until that time had composed almost only short rock songs. Passion Plays is far more elaborate and complex. The idea behind it of course was not just to construct a difficult artificial work, but to revive the folk tradition of passion plays. The work was finished and rehearsed in the winter. The clandestine concert

premiere took place on April 22, 1978 at Václav Havel’s place in Hrádeček, and the band grew to ten members for this project. The recording of Passion Plays, made in the home “studio” conditions of Havel’s Hrádeček, was first distributed in samizdat on cassette tape together with a text and image supplement. In 1980 a recording was released under the name Passion Play by Canadian company Boží Mlýn (founded by Paul Wilson) and was subsequently broadcast nationwide with great fanfare on CBC radio.

After 1989 the Passion Plays were presented several times live with the Agon group. Since 1978 the Plastic People have gone through many changes, the saddest of which was the death of Milan Hlavsa in January 2001. Half of the musicians from the original ten-member group which played the Passion Plays in 1978 participated in the revival. The most visible changes are in the vocals sections. Pavel Zajíček, whose voice once dominated, this time only appears in the introduction and conclusion, his role partly taken over by Ludvík Kandl and Jiří Kabeš. Eva Turnova replaced Jaroslav Unger in the role of Jesus at the Sermon on the Mount.

After 34 years the band will present Passion Plays together with the Pardubice Chamber Philharmonic under conductor and contemporary music composer Marko Ivanovic. The performance will feature new roles and a completely new arrangement.

ra h aa k s , te o ky i r g og á l í ick rdn t e -po , absu pení. ě ln á su ekva u o z i a př V ch a í á pln k áván e oč

.

3 .

8 1

– .

7 1 .00 20

Foto Reinout Hiel

A vi s ua of ch l-poetic gro aos, te s q an d ab s u u su rp rises rd logic e and pla y . , e x pe ctat full ions

Věříte tomu, co děláme?

Buďte u toho, podpořte Divadlo Archa!

Believe in what we’re doing? Be there for the Archa Theatre!

Věříte tomu, co děláme? Buďte u toho, podpořte Divadlo Archa!

Nový Archa.Klub – program pro dárce a donory Divadla Archa, díky kterému budeme moci společně lépe rozvíjet naší činnost Staňte se členy rodiny Divadla Archa Believe in what we’re doing? Be there for the Archa Theatre!

The new Archa.Club is a program for gift-givers and donors to the Archa Theatre thanks to whom we can better develop our activities Become a member of the Archa Theatre family

— Archa noviny až do Vaší schránky

— The Archa Newspaper delivered to your mailbox

— Speciální akce a slevy na vstupném jen pro dárce a donory Archa.Klubu

— Special sales and discounts for tickets

— Sleva 10 % z ceny nápojů v baru Divadla Archa — Komentované prohlídky Divadla Archa — Setkání s tvůrci a účast na zkouškách představení — Nejlepší místa v hledišti — Přednostní rezervace vstupenek — Slevy na Archa.Lab ateliéry — Předplatné Lidových novin se slevou 10 % — Možnost odečtení Vašeho daru Divadlu Archa ze základu daně Vaše podpora je pro naplnění našeho poslání a finanční životaschopnost Divadla Archa klíčová.

Tyto prostředky nám umožní, abychom mohli i nadále připravovat pro Vás, naše diváky, progresivní a zajímavé produkce otevírající a reagující na současná společenská témata, hostování českých divadel a umělců, jedinečná setkání s evropským a světovým současným divadlem, tancem i hudbou, mezinárodní festival divadla se sociálním přesahem Akcent, koncerty Allstar Refjúdží Bandu nebo provokativní veřejné diskuse na aktuální témata. Díky vaší podpoře budeme moci nadále rozvíjet vzdělávací programy, jako jsou tvůrčí ateliéry Archa.lab nebo projekt Archa.školám, jako i udržet vysoký standard technického vybavení, který z Archy učinil exkluzivní divadelní prostor v Praze a který je nezbytnou podmínkou pro uvádění kvalitních zahraničních umělců. Děkujeme, že nám v tom pomůžete!

Staňte se členy Archa.Klubu a získejte jedinečné výhody!

Nabízíme čtyři kategorie ročního členství 1 000 Kč – fanoušek 3 000 Kč – přítel 10 000 Kč – donor 25 000 Kč – patron Více informací o novém Archa.Klubu naleznete na www.archatheatre.cz.

Máte zájem stát se členem a podpořit Divadlo Archa?

Obraťte se na naši pokladnu nebo nám napište na archaklub@archatheatre.cz.

— 1 0% discount on drinks in the Archa Theatre bar —G uided tours of the Archa Theatre — M eetings with artists and access to rehearsals — The best seats in the house — P riority ticket reservation — Discounts at Archa.Lab ateliers — Subscription to the Lidový noviny newspaper with a 10% discount — Possibility to deduct your gift to the Archa Theatre from your tax base

Your support is key for the Archa Theatre’s financial viability and the fulfilment of our mission. These resources permit us to be able to continue staging progressive and interesting productions that explore and react to current social themes, to host Czech theatre companies and artists, arrange unique encounters with European and world contemporary theatres, dance groups and musicians, hold international theatre festivals, such as the Akcent Festival of theatre with social outreach, concerts by the Allstar Refjúdží Band or provocative public discussions on current topics.

Thanks to your support we will be able to continue developing our educational programmes (Archa.lab ateliers or the Archa.schools project), as well as maintain the high standard of our technical equipment, which has made Archa an exclusive theatre space in Prague and is crucial for presenting the best foreign artists. Thank you for helping us!

Become a member of the Archa.Club and obtain special benefits!

We offer four categories of annual membership CZK 1,000 – fan CZK 3,000 – friend CZK 10,000 – donor CZK 25,000 – patron For more information about the new Archa. Club go to www.archatheatre.cz/en.

Would you like to become a member and support the Archa Theatre? Please contact our box office or write to us at archaklub@archatheatre.cz.

.

5 .

9

– .

7 aka

FOTO 420PEOPLE

Slavn turns to rahy. ět d o P ancer re vrací zp s Japanese d ou The fam g absence. lon after a

.

5 .

6 1

15.– 6. .

2 1

– .

1 1 ita

Viizzace Jaroslava o l d a v i D utané improv deňka

FOTO SRDJAN STANOJEVIC

pl 420Peo n: 27´52˝ - up Jiří Kyliá Kuneš: Wind Václavra / Premiere Premié

Nespo ra la Šé´ze, Z a.

Pjé Zborník Duška , Vik tora tion with a a k s á provisa , Zdeněk Konop neous im é´z Sponta ušek , Pjér la Š orník .

D b v r la s Vik to Z Jaro sek and á p o n Ko

.

6 .

9 2

28.– reation 2012

souboru C : z ybuse a iéře e e k e V d n rem Va t Wima hned po své p .

Ultimjša í projek y h ha

ě Nejnov z přijíždí do Pra ci s Tancem Pra ybus and Ve a luprá ndeke im lt U . Ve spo ce of Wim Va its premiere in h c á tk v Bená st performan ht after . e gue rig a The new z comes to Pra h Tanec Prah it e w V n a o ti im Ult pera ! In coo Venice FOTO DANNY WILLEMS

FOTO MIN TANAKA

odmlce n dlouhé a o T p e n s i ečník 3 × M sk ý tan Prague ý japon

.

5 .

4 1

13.– 4. 6.

23.– 2e

Divadlo Archa, o.p.s. je podporováno grantem hlavního města Prahy

Partneři

Vstupenky a informace: tel. pokladna +420 221 716 333, pondělí–pátek 10.00–18.00 hodin a vždy 2 hodiny před začátkem představení, e-mail: pokladna@divadloarcha.cz / Online prodej a rezervace vstupenek http://vstupenky.divadloarcha.cz/ Divadlo Archa na Facebooku: www.facebook.com/divadloarcha

Mediální partneři

Vydává Divadlo Archa, o.p.s., Na Poříčí 26, 110 00 Praha 1 / archa@archatheatre.cz, www.archatheatre.cz Redakce Ondřej Hrab, Pavlína Svatoňová, Katarína Dudáková, Lukáš Jiřička, Zuzana Kamenická Překlady Andre Swoboda, Design Mikuláš Macháček /zetzetzet/, Artdirecting Alan Záruba / Albadesign

Vychází v nákladu 6000 ks, první vydání březen 2012 Tisk Tiskárna Glos, Semily / Samostatně neprodejné