Archa Noviny — 11–12/2014

PŘED VÁLKOU,

PO VÁLCE? BEFORE THE WAR OR AFTER THE WAR?

Informace a záměrná dezinformace jsou zbraněmi dneška. Information and disinformation are today's weapons.

DIVADLO ARCHA — NA POŘÍČÍ 26 — 110 00 PRAHA 1 / TEL. POKLADNA +420 221 716 333 / WWW.ARCHATHEATRE.CZ

LISTOPAD—PROSINEC / NOVEMBER—DCEMBER 2014

NEBO

OBSAH

3 ÚVODNÍK 4 STALO SE V ARŠE 5 ARCHA.LAB 6—8 SHE SHE POP – ROZHOVOR 9—11 FESTIVAL AKCENT 2014 12—14 PROGRAM LISTOPAD–PROSINEC 15—17 ENGLISH FESTIVAL AKCENT 18—20 ENGLISH PROGRAM 21 OTEVŘENÁ GEOMETRIE 22—23 5 OTÁZEK PRO LOLU ARIAS 24—25 ENGLISH SUMMARY 26 PŘIPRAVUJEME 27 420 PEOPLE – AŽ NA DŘEŇ 28 HVĚZDY PROGRAMU

Vstupenky a informace: tel. pokladna +420 221 716 333, pondělí–pátek 10.00–18.00 hodin a vždy 2 hodiny před začátkem představení, e-mail: pokladna@divadloarcha.cz.

Online prodej a rezervace vstupenek http://vstupenky.divadloarcha.cz/.

Divadlo Archa na facebooku: www.facebook.com/divadloarcha.

Vydává Divadlo Archa, o. p. s ., Na Poříčí 26, 110 00 Praha 1, archa@archatheatre.cz www.archatheatre.cz / Redakce Ondřej Hrab, Pavlína Svatoňová, Lukáš Jiřička, Zuzana Kamenická Překlady Andre Swoboda, Jindra Dvořáková / Design Mikuláš Macháček – zetzetzet Vychází v nákladu 11000 ks, první vydání listopad 2014 / Tisk Indigoprint / Samostatně neprodejné

2 DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA LISTOPAD–PROSINEC 2014

ÚVODNÍK

Před válkou, nebo po válce?

V letošním roce uplynulo sto let od zahájení první světové války, tři čtvrtě století od počátku té druhé, čtvrt století od politických změn v Evropě, dvacet let od genocidy ve Rwandě. Válku ovšem nepřipomínají pouze výročí. Takzvaná hybridní válka probíhá nepříliš daleko od nás na Ukrajině. Teroristická organizace Islámský stát vyhlašuje chalífát na dobytých územích v Iráku a Sýrii a nechce se zastavit, dokud nezíská severní Afriku, Blízký východ, Španělsko, Balkán, Krym, Kavkaz a část Indie. Vedle střelby, výbuchů a bombardování se válka čím dál více vede moderními komunikačními médii. Informace a záměrná dezinformace jsou zbraněmi dneška. Válka se tak stává kulturním problémem a zachvacuje náš životní prostor.

Divadlo Archa každoročně na podzim pořádá mezinárodní festival Akcent. Tento festival je věnován uměleckým projektům, které bezprostředně reagují na sociální a politické problémy světa. Proto je jedním z ústředních témat letošního Akcentu válka, její předzvěsti a následky. Velká část programu letošního festivalu zkoumá válku z různých úhlů pohledu. Ať už je to podněcování k etnickým vraždám, které je promícháno se zábavným hudebním vysíláním rwandského rádia, nebo jsou to jizvy v paměti mladých lidí, představitelů druhé generace po Špinavé válce v Argentině, dědictví morálního selhání po skončení války v jednom českém městečku či současný i minulý pohled na Korejskou válku, která i po šedesáti letech stále oficiálně neskončila. Kromě uvedení divadelních představení budeme o těchto tématech diskutovat.

Akcent se však bude věnovat i jiným tématům, což platí i o programu Archy v následujících dvou měsících. Čeká nás bohatý hudební program: od premiéry nového koncertního programu Lenky Dusilové, unikátního propojení barokní hudby a symfonie Philipa Glasse v podání Ensemble Inégal po světovou premiéru nové scénické kompozice Michala Nejtka v podání Orchestru BERG a multimediální show Strana A po letech se navrátivších Tata Bojs. Začátkem listopadu si programem Magorovo Vydří připomeneme Ivana Martina Jirouse v předvečer třetího výročí jeho úmrtí.

Brněnské divadlo Husa na provázku opět doveze Amadea s otcem a synem Donutilovými v hlavních rolích.

Poslední letošní premiérou tanečního repertoáru Archy bude choreografie The Travelling Pain Phrase slavné belgické choreografky Ann Van den Broek, kterou vytvořila pro pražský soubor 420PEOPLE. Odkaz a těžký osud divadelního mága Alfréda Radoka si připomeneme večerem ke stému výročí jeho narození. Před Vánoci samozřejmě nezapomeneme na legendární představení Piškanderdulá, které je důkazem nesmrtelnosti českého loutkářství.

Přiznávám, že se na listopadová a prosincová představení těším.

Jsem zvědavý na vaše reakce.

foto archiv Divadla Archa

Ondřej Hrab

3 ARCHA THEATRE BIMONTHLY NOVEMBER–DECEMBER 2014

STALO SE V ARŠE

Divadlo Archa zahájilo v nové sezoně intenzivní vzdělávací program Archa.školám, v rámci kterého navštívilo 20. října čtyřicet pět žáků a učitelů Základní školy Gutha-Jarkovského z Kostelce nad Orlicí představení vadí–nevadí. cz. Dokumentární inscenace Jany Svobodové a Philippa Schenkera vznikla s obyvateli Kostelce. Hvězdami vadí–nevadí.cz je mimo jiných i pět žáků zmíněné základní školy. Technicky náročnou inscenaci ovšem do místního kulturního domu nelze zatím přenést. Cesta kosteleckých do Prahy se uskutečnila díky podpoře ze strany radnice a firmy Arriva. Díky jim!

12 HODIN TANCE Taneční maraton se prý hodně podobá maratonu běžeckému. Jde o způsob vyjádření sebe sama, schopnosti lidí snášet velkou fyzickou a psychickou zátěž, bojovat, vydržet a nevzdat se. Divadlo Archa se stalo dějištěm tanečního maratonu v rámci festivalu 4+4 dny v pohybu. Dvanáctihodinové představení propojilo nejen taneční improvizaci s okamžitou kompozicí a živým hudebním doprovodem, ale i studenty pražské Konzervatoře Duncan Centre a antverpské Koninklijk Conservatorium.

RADIKÁLNÍ SCHUMANN V BRNĚ

Výstava originálních děl Petera Schumanna, zakladatele amerického divadla The Bread and Puppet Theatre, je od 15. listopadu k vidění v našem partnerském divadle Husa na provázku. Kdo jste ji nestihli v Arše, musíte teď do Brna.

Výstava je součástí tematického cyklu Radikální divadlo včera a dnes. Brněnská vernisáž výstavy proběhne u příležitosti Noci divadel.

TIP NA VÝLET Doporučujeme nádhernou výstavu celoživotního díla Františka Vítka a Věry Říčařové v Muzeu loutkářských kultur v Chrudimi. Výstava končí 11. ledna 2015. Muzeum při této příležitosti vydalo i výpravnou knihu nazvanou Jeden život. Za tou do Chrudimi nemusíte, je k dostání i v Arše.

CENY DIVADELNÍCH NOVIN

Blahopřejeme souborům Vosto5 a VerTeDance k získání cen Divadelních novin za představení Dechovka a Korekce. S tvorbou obou jmenovaných se můžete setkat pravidelně v Divadle Archa v inscenacích Pérák a Simulante Bande.

Oceněnu Dechovku můžete navíc vidět také v rámci letošního festivalu AKCENT 27. listopadu na Baráčnické rychtě.

Jiří Havelka s VerTeDance připravují pro Archu i zcela nové představení Crowd Control, které uvedeme v únoru.

DÁRKOVÉ POUKÁZKY Připravili jsme pro vás oblíbené dárkové poukázky na představení, které v předvánočním období můžete zakoupit svým blízkým v pokladně Divadla Archa.

FRANTIŠEK VÍTEK VĚČNĚ MLADÝ Stalo se již tradicí, že se tři generace diváků, od nejmenších po ty nejstarší, setkávají před Vánoci v Arše na inscenaci s podivným názvem Piškanderdulá!, která byla označena za fenomenologii loutkového divadla. Věra Říčařová a František Vítek ji hráli po celém světě od Tokia po New York. Jsou diváci, kteří ji viděli i padesátkrát. V čem je tak aktuální? Tajemství spočívá v tom, že tvůrci hrají Piškanderdulá! pokaždé, jako by to byla premiéra. Každé představení tak zůstává stále mladé a s ním i Věra a František. Letos 14. září oslavil František Vítek osmdesáté páté narozeniny. Až přijdete v prosinci na představení Piškanderdulá!, tak to na něm nepoznáte.

4 DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA LISTOPAD–PROSINEC 2014

foto Jakub Hrab

KDYŽ NEMŮŽE MOHAMED K HOŘE

ARCHA.LAB

Milí přátelé, kteří navštěvujete naše ateliéry, účastníte se debat po představeních, anebo vy, jejichž potomek navštívil Archu v rámci programu Archa.školám, srdečně vás zvu do Archy nejen na večerní program, komentované prohlídky, debaty s umělci, a v nejbližší době i na mezinárodní festival doku­ mentárního divadla Akcent.

Budete mít možnost setkat se se zahraničními i domácími tvůrci v rámci debat po inscenacích a kulatých stolů na aktuální společenská témata. Sezóna je nyní v plném proudu a ani ateliéry ještě zdaleka nespějí ke svému závěru veřejnou prezentací.

foto David Kummerman

Těším se na setkání s vámi, Jana Svobodová Umělecká vedoucí Archa.lab

Archa.lab – tréninkový a vzdělávací program Divadla Archa

— Pravidelné ateliéry — Rezidenční program Archa.lab — Debaty s tvůrci —K omentované prohlídky technického zázemí Divadla Archa — Program Archa.školám Listopad a prosinec v Archa.lab Noc divadel v Divadle Archa Prohlídka divadelního zákulisí a video-prezentace z archivu Divadla Archa.

15. 11. v 18.30 hodin ve foyer Divadla Archa.

Program Archa.školám V tomto programu nabízíme inscenace zaměřené na problematické momenty současné společnosti. Cílem programu je obohatit multikulturní a společenskou výchovu na základních a středních školách. Všechna představení jsou spojena s debatou s tvůrci.

Představení programu Archa.školám: Simulante Bande vadí-nevadí.cz Sólo pro Lu Debaty s tvůrci

5 ARCHA THEATRE BIMONTHLY NOVEMBER–DECEMBER 2014

Autoři vybraných inscenací seznámí zájemce s principy vzniku divadelního představení v Divadle Archa. V rámci debaty se její účastníci dozvědí, jakým způsobem pracují režiséři s herci i neherci, jaké jsou zvláštnosti divadla, které čerpá z reality všedního dne.

Komentované prohlídky technického zázemí Divadla Archa Ondřej Hrab, ředitel Divadla Archa, zájemcům představí historii prostoru, která sahá až k legendárnímu divadelnímu tvůrci Emilu Františku Burianovi a jeho studiu D34. Účastníci komentované prohlídky se seznámí s technickou výlučností Divadla Archa jako jednoho z nejmodernějších divadel v Evropě.

Prohlídku je třeba předem objednat: Eliška Halberštátová eliska.halberstatova@divadloarcha.cz tel: +420 221 716 104, +420 777 133 658.

Více na www.archatheatre.cz

ROZHOVOR

V Ě

DO

M

Ě

U ŽÍ V

ÁM

SL O V O

LE

O

K

T

I

V

Rozhovor s členkou She She Pop Iliou Papatheodorou

6 DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA LISTOPAD–PROSINEC 2014

foto Doro Tuch

K

E

Německý divadelní kolektiv She She Pop povstal v roce 1998 a od počátku se věnuje zpracovávání biografií svých členů v divadelním a performativním formátu. Přestože na svých projektech pracuje s muži, definují se jako ryze ženský kolektiv.

V Divadle Archa již byly představeny jejich inscenace Testament a Šuplíky. V rámci festivalu Akcent bude nyní uvedeno jejich představení Jarní oběti (Svěcení jara).

S he She Pop vznikly v 90. letech během studií na Institutu pro aplikovanou divadelní teorii v Giessenu. Jaký byl charakter tehdejšího studia a co vás přimělo založit skupinu?

Začala jsem, stejně jako polovina skupiny, studovat v roce 1992. Další členky studovaly o ročník výš či ročník pod námi. Institut byl založený polským teatrologem Andrzejem Wirthem, který se inspiroval americkým modelem výuky dramatického umění sestávajícího napůl z teorie a napůl z praxe. Klíčové bylo, že Wirth propojil divadelníky s dalšími katedrami – filologií, filosofií, kde jsme museli navštěvovat semináře a kurzy. Na naší katedře se vyučovaly pouze dramatické předměty a neustále tam cirkulovali hostující tutoři – praktičtí umělci z celého světa ukazující, jak pracovat interdisciplinárně. Andrzej Wirth měl v té době výborné kontakty a na každý semestr jsme měli tutora z odlišné umělecké disciplíny.

Například jeden semestr jsme měli kurzy tance kathakali z Indie a dále s námi pracoval třeba zvukový designér z New Yorku.

Tehdy tam vlastně neexistovala jednotná metodika studia. Studium bylo založeno na nespojitosti a pestrosti. Teorie se ani se samotnou praxí příliš neprovazovala nebo k ní vždy zcela nepřiléhala. To bylo skvělé. Sami jsme si museli najít spoje mezi diverzními oblastmi umění. Teorie sice byla důležitá, ale experimentální praxe byla klíčová. Měli jsme k dispozici dobře technicky vybavenou zkušebnu a nikdo nám moc neříkal, co máme dělat. Museli jsme si svůj jazyk objevit, navzájem se naučit, jak používat techniku atd. Za naše divadelní a projektové výstupy jsme nedostávali, kromě projektů s tutory, žádné známky. Ale navzájem jsme vůči sobě byli velmi kritičtí, po každé performanci nebo jiné formě prezentace se na vás sesypali spolužáci. Všichni měli teoreticky vzato dost vysoký standard.

sami jste si směli vybrat, čemu se A chcete věnovat – rozhlasovým hrám, režii, performanci, psaní textů anebo instalacím...

Ano, navíc jsme měli slušné vybavení, které pro divadelní praxi a experimenty stačilo. o tedy bylo impulsem dát dohromady C She She Pop? Nejdříve jsme pracovaly na projektu inspirovaném barokním divadlem s režisérkou a dramaturgyní Barbarou Mundel, která nyní pracuje ve freiburském divadle. Pro potřeby projektu vznikl chór žen, které představovaly vestálky. Jedna z nás dříve pracovala s režisérem Einarem Schleefem a dobře věděla, jak pracovat se sbory. Díky tomu projektu jsme se my, pozdější členky She She Pop, lépe poznaly.

Tento chór se stal základem pro náš pozdější vlastní projekt, který jsme už samy iniciovaly.

Z chóru se vyloupla skupina nejprve čtyř, později osmi performerů. Nakonec nás zůstalo šest.

Náš první projekt byl ryze autobiografický, ale jeho rámec a technický princip jsme později použily v inscenaci Šuplíky /Schubladen, 2012/. V tomto raném projektu se zrodily dva velmi důležité motivy naší práce – zaměření na autobiografii i potřeba vystupovat a mluvit jako kolektiv. Byly jsme první skupinou, která vznikla na škole v Giessenu, a dodnes si držíme kolektivní strukturu. Deklarujeme, že jsme ryze ženský kolektiv, ačkoliv spolupracujeme s muži. Před námi se každý profiloval jako umělecký solitér, někdo se stal režisérem, jiný psal dramata. René Pollesch zvládal obojí.

Těsně po nás vznikla jiná a čistě mužská skupina Showcase Beat Le Mot. Čím jste se inspirovaly?

Hodně jsme se naučily při práci na projektu s Barbarou Mundel, kde jsme si hlavně vyzkoušely, co to znamená být tým. Skočily jsme do toho rovnýma nohama. Nikdo nás neučil režijní a herecké techniky, vše jsme se naučily samy a hodně jsme se musely věnovat i svému studiu a pohybu po teoretickém terénu, což nám také pomohlo. Naše spolupráce je relativně prostá. Za ta léta víme, co kdo dokáže, a když se někde objeví volné místo, víme, kdo a jak jej může zaplnit. Nikdo však nevede ostatní. Jen jsme se dříve více definovaly jako skupina, nyní raději užíváme s plným rozhodnutím slovo kolektiv a pracujeme možná vědoměji, známe své rituály a návyky a dokážeme předjímat, co se může dít. Naše inscenace jsou propracovanější, strukturovanější. aším záměrem tedy nebylo režírovat V nebo se stát herečkami?

Ne. Lidé, kteří měli v Giessenu podobné ambice, školu spíše záhy opouštěli, protože by jim v tom příliš nepomohla. Daleko více nám škola pomohla uvažovat způsobem blízkým konceptuálním umělcům, ale také nám umožnila sledovat inscenace The Wooster Group nebo performance Mariny Abramović.

P ůsobíte jako performerky. Narážíte však někdy na scéně na nedostatky svého „herectví“?

Ve škole v Giessenu nejsou herci, takže pokud chcete dělat performance, musíte si

7 ARCHA THEATRE BIMONTHLY NOVEMBER–DECEMBER 2014

v nich hrát sami a najít způsob, jak pracovat se svými nedostatky. Když nás na počátku bylo v She She Pop osm žen, udělaly jsme projekt Negamorphosen, který nám otevřel oči.

Hlediště jsme rozdělily na dvě poloviny tak, jak je tomu na módních přehlídkách. Uprostřed jsme se procházely kočičí chůzí jako modelky.

Udělaly jsme to trochu naschvál, protože o nás stále mluvily jako u skupině „těch ženskejch“.

Naše performance ale byla o Africe, o tom, co si Evropané o Africe myslí, o sexismu, o roli žen v Africe, hip hopu, pozitivní diskriminaci a vůbec celém mýtu o Africe.

Každá z nás měla připravenou roli o svém vztahu k Africe, ale i biografii žen, které do Afriky skutečně cestovaly – Leni Riefenstahl, Mary Kingsley, Karen Blixen. V jednu chvíli jsme otočily světla na diváky a prohlížely si je jako exotické tvory nebo postavy. Začaly jsme s nimi mluvit a hovořit o jejich představách.

Naše přítomnost vlastně byla velmi agresivní, představte si osm žen na scéně... Ale pochopily jsme, že to je zajímavý impuls, který lze rozvíjet a že je nutné sledovat, jak nás lidé vnímají, jak vnímáme sebe. Proto jsme také s publikem navázaly dialog, aby se naše pozice proměnily. Přeci jen je takový počet žen na scéně něčím neobvyklým. Tuto zkušenost s vnímáním jisté exotičnosti vám potvrdí asi každá ženská umělkyně, neboť ví, že do jisté míry bude vždy považována za předmět svého díla.

V rámci She She Pop jsme vytvořily provokativní a velmi otevřený styl, který však bylo možné považovat za určitou sebeironickou výzvu performativnímu umění. Řekly jsme, že jsme tady a jsme otevřeny náhodám a dáváme svoji biografii na trh. Spíš než herečkami jsme byly na scéně určitými kandidátkami a vlastně jsme vytvořily scénickou reality show chvíli předtím, než Big Brother vtrhnul do Německa.

J aká jsou tedy pozitiva vašeho performerství, a co jste za těch téměř dvacet let objevily?

Nemyslím si, že jsem dobrá performerka a ani ostatní nejsou ničím výjimečné. Mé schopnosti jsou omezené, ale na scéně jsem hlavně jako autor, což mi mnohé usnadňuje.

U nás se celá hierarchie autora, herce a režiséra protíná v jedné osobě, respektive v kolektivu několika osob. Například pokud jsem příliš expresivní, hned mi to další členky řeknou.

V naší nové inscenaci Svěcení jara /The Rite of Spring, 2014/ tančíme, přestože nejsme tanečnice. Je to prostě jiný typ umění, nemusíme být přeci dokonalé a splňovat stejné nároky jako profesionálové.

J sou vaše inscenace pečlivě zkomponované anebo dáváte prostor i spontaneitě a improvizaci? Částečně improvizujeme, ale spíš se snažíme držet struktury. S našimi otci jsme připravily v roce 2010 inscenaci Testament, s kamarádkami jsme udělaly Šuplíky o rozdílech v dospívání v NDR a NSR a na Svěcení jara jsme pracovaly s našimi matkami. Těmto skutečně naprosto nezkušeným performerům jsme však nabídly takovou strukturu, v níž se cítili bezpečně a měli v ní svůj prostor. Pro naše poslední projekty vždy pečlivě připravujeme text, strukturu a celý rytmus inscenace. Někdy jsme skutečně naivní, třeba při práci na Svěcení jara jsme si myslely, že budeme i zpívat anebo na

26.–27. 11. / 20.00 / SHE SHE POP: SVĚCENÍ JARA

ROZHOVOR

ROZHOVOR

26.–27. 11. / 20.00 / SHE SHE POP: SVĚCENÍ JARA

něco hrát, to by ale dopadlo celé nešťastně.

Teď už víme, nakolik nám Stravinského skladba pomáhá. dyž jste zrušily divadelní hierarchii mezi K autorem, režisérem a hercem, jak připravujete své projekty? Kdo činí rozhodnutí o scénografii, struktuře, textu? Jste to vy všechny jako kolektiv, anebo si rozdělujete role?

Na začátku se tři týdny věnujeme přípravě scénografie a technickým řešením, vymýšlíme, jakou roli bude mít například video nebo hudba. Když se shodneme, můžeme pokračovat. Je důležité říct, že naše cesta k finálnímu tvaru inscenace trvá od prvních nápadů skoro rok, máme tedy čas vše uvážit. Proměňujeme si role během zkoušek. Každá z nás má na scéně nějakou funkci, ale ty si pak vyměňujeme.

Když máme vymyšlený prostor, chodíme například na kurzy tance, sledujeme známé choreografie, zkoumáme téma, které nás zajímá. Pak teprve začínáme pracovat na scéně a někdo z nás se vždy dívá s odstupem, nehraje, ale sleduje zkoušku kriticky. A pak se vyměníme. Je to obvykle dost iritující, protože slyšíte několik rozdílných názorů na tu samou věc. Díky tomu, že se nechováme hierarchicky, práce trvá dlouho a stále se někam vracíme, což je v rozporu s klasickou divadelní režií, která míří kupředu a chce ukázat režiséra jako perfektního hrdinu inscenace. My naopak pracujeme na jisté posvátnosti kolektivu, budujeme pro všechny smysluplnou strukturu, ale někdy samozřejmě trpíme projednáváním všeho a nutností kompromisů. Naučily jsme se ale chápat, že nejdůležitější je kvalita projektu a jí je potřeba někdy ustoupit a nestát si paličatě za svým.

B ýt aspoň na chvíli pozorovatelem zvnějšku je asi osvěžující.

Ano. Odstup, srovnávání svého názoru s názory druhých, jichž si vážíte, a schopnost uznat, že v některých oblastech jsou ti druzí prostě talentovanější, to jsou klíčové principy naší práce. Nikdy nemůžeme být vyhroceně subjektivní. Samozřejmě, že každá práce v divadle je skupinová, ansámblová, ale režisér tomu vždy vládne a vlastně všichni musejí spolupracovat s ním. To je nám cizí.

T o, že pracujete kolektivně, lze považovat za politické rozhodnutí?

Na začátku to nebylo snadné, také nebyly téměř žádné režisérky jako vzor. Ženy vždy byly herečkami. Podobně to fungovalo i ve škole v Giessenu. Kluci se nám smáli a moc tomu nevěřili. Svým způsobem se jednalo o politický a feministický krok, musely jsme se spojit, abychom byly silnější a dokázaly, že to je možné. Bylo nutné si pomáhat, podporovat se. emá každá z vás svoje vlastní osobní N projekty, rozhlasové hry, performance nebo třeba nepíše texty atp.?

Pokud nehovoříme o působení v divadelní skupině Gob Squad, nikdo to nedělá. Jen jedna z nás je profesorkou. mínila jste Gob Squad, divadelní skupiZ nu, která také částečně vzešla z giessen­ ské líhně, tak jako Rimini Protokoll. Ve všech případech se jedná o autorské

a tvůrčí skupiny. Vidíte nějaké podobnosti v přístupu k práci a ignorování tradičních divadelních rolí a funkcí?

Myslím, že Rimini Protokoll fungují jinak, nejsou kolektivem, ale souborem autorů, z nichž někdo vždy režíruje. Gob Squad a Showcase Beat Le Mot jsou nám bližší.

J ak se v rámci She She Pop domlouváte a rozhodujete, pokud není nějaké stanovisko jednoznačné?

Nikdy jsme naštěstí nemusely hlasovat.

Spíš dlouho diskutujeme a hledáme případně nová řešení. Pokud je něco problém, musíme hledat odpověď jinde.

P roč jste přizvaly na scénu další lidi?

Otce, matky, přátele...

Otce jsme přizvaly jako první, a to z prostého důvodu. Divadelním kurátorům jsme se asi zdály stále velmi ironické, neseriózní a vyzývali nás k něčemu podstatnému a divadelně serióznímu, k práci s kanonickým dramatickým textem a podobně. Všem nám navíc táhlo na čtyřicet a vlastně jsme i cítily, že se stáváme součástí divadelního establishmentu. To bylo důvodem, že jsme tyto pobídky vzaly z části vážně a z části opět ironicky. Rozhodly jsme se ukázat problém generační výměny na pozadí klasické dramatické patriarchální předlohy Krále Leara. Nápad, že na scénu přizveme vlastní otce, nám dal svobodu a byl velmi šťastný.

V inscenaci Šuplíky jsme se rozhodly vytvořit kolektivní autobiografii z období prvního dvacetiletí našeho života a rozvinout ji dál, s otci i matkami ohledáváme podobné téma, ale z jiných perspektiv. akolik vám hosté pomáhají pracovat N nad tvarem inscenace?

Vytvářejí text, ukazují jiné perspektivy. Všechny jsme se narodily v Západním Německu, proto nám například ženy z Východního Německa musely vysvětlit spoustu věcí, navrhnout určité scény atp. V podstatě nám nahradily dramaturgy. Otcové pouze generovali text a někdy nás poučovali nebo svobodně na scéně reagovali či nesouhlasili, ale vše v rámci připravené struktury. akolik bylo vaše rozhodnutí použít ShaN kespearova Krále Leara pouze ironickým pošklebkem na všechna kurátorská očekávání?

Samozřejmě se do jisté míry jednalo o ironii, ale při samotné práci se ukázalo, nakolik se sepětí Krále Leara a našich autobiografických vstupů stává nosné a reálné. Důvod, proč jsme sáhly po této předloze, je však ještě historický, neboť generace našich otců byla politicky, sociálně a kulturně vlivnou generací, která restaurovala a měnila poválečné Německo.

My si jen užíváme plodů jejich práce. Překvapilo nás, že otce nebylo ke spolupráci těžké přesvědčit, přestože mají k naší práci výhrady a jsou velmi kritičtí. Ještě snazší je to nyní s našimi matkami, ačkoliv ty nás sice podporují, ale vnímají stále svoji roli kdesi v pozadí.

Divadlo v Německu ovšem jakoukoliv práci s důležitou dramatickou předlohou považuje vždy za seriózní čin a teprve s pomocí například Shakespeara se dělá skutečné divadlo.

To nám tak jako tak trochu bere vítr z plachet.

8 DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA LISTOPAD–PROSINEC 2014

Náš krok však nebyl jen ironickým gestem vůči publiku a divadelním kurátorům, ale i vůči sobě samotným, protože jsme za ta léta našich aktivit získaly nálepku špatných dcer, které dekonstruují a ruinují divadlo s celou jeho vážností. I tak jsou nahlíženy dcery v Shakespearově dramatu, protože jsou zlé a nevděčné.

L ze na vaši novou inscenaci Svěcení jara pohlížet jako na svého druhu pokračování Testamentu?

Nikoliv. Za každou cenu jsme chtěly vytvořit něco nového a na Testamentu nezávislého. Proto jsme se rozhodly, že si chceme vyzkoušet i neverbální, neartikulované, vizuální a rituální pohybové divadlo. Chtěly jsme ukázat věci, o kterých se nemluví, Testament je daleko více racionální a diskursivní.

Je tedy Svěcení jara intuitivnější?

Ano, ale to je dáno samotným fyzickým a tanečním charakterem poslední práce, i když je našim matkám přes sedmdesát. A je tam podstatné napětí mezi dějem na scéně a v projekcích. Tato práce byla poměrně zdlouhavá, přeci jen chtěly matky více odpočívat nebo měly svůj program. Zkoušky je vyčerpávaly. Nejdřív s námi byly na scéně, ale pak se ukázalo dramaturgicky vhodnější mít matky jen v projekcích.

Má Svěcení jara politický rozměr?

Asi nemá přímý politický postoj, ale ukazuje divadlo jako utopický prostor, v němž je možné soustředit určitou komunitu, která zahrnuje i diváky, za účelem společného zážitku a diskuse o věcech, o nichž lze hovořit a které jsou pro každého do určité míry relevantní.

Divadlo se může stát veřejným, ale zároveň velmi intimním a rituálním místem, což znamená, že dokáže promlouvat ke všem a být srozumitelné.

Myslím, že pokud pracujeme s vlastními matkami, dotýkáme se jistých prahů intimity, studu, komplikovaného vztahu dcer a jejich rodiček, o kterém je těžké cokoliv říct, a proto je možné to téma lépe artikulovat, sdílet a zobrazit v kolektivu, v divadle. vě členky She She Pop zárověň působí D v Gob Squad. Nakolik probíhá umělecká výměna mezi těmito skupinami a jaké další příbuznosti lze vysledovat ve vaší tvorbě?

Někdy si pomáháme s technikou. Známe se, diskutujeme, ale příliš své světy nesdílíme.

Ale je jasné, že nás do jisté míry jejich činnost inspiruje a možná ovlivňuje. Máme ale několik společných znaků – kolektivitu, politický rozměr práce, smysl pro humor a ironii, touhu posouvat divadelní meze. Oni daleko více pracují s technologiemi, videem.

Rozhovor vedl Lukáš Jiřička Představení jsou uváděna společně s Pražským festivalem německého jazyka Tento projekt byl realizován za finanční podpory programu Kultura Evropské unie.

FESTIVAL

9 ARCHA THEATRE BIMONTHLY NOVEMBER–DECEMBER 2014

FESTIVAL

AKCENT 2014 5. ROČNÍK MEZINÁRODNÍHO FESTIVALU DOKUMENTÁRNÍHO DIVADLA PRAHA – DIVADLO ARCHA A BARÁČNICKÁ RYCHTA / PLZEŇ – KC PEKLO 20.–30. LISTOPADU 2014 so+ne 22.–23. 11. / 20.00 / divadlo Lola Arias: Můj život potom/ Mi vida después (Argentina) Vloni Akcent uvedl chilské představení Rok, kdy jsem se narodil. To vzniklo jako pokračování projektu, který vytvořila režisérka Lola Arias před několika lety v Buenos Aires. Po loňském úspěchu přiváží Akcent i tuto inscenaci.

Diváci budou moci porovnat osudy protagonistů a obětí represí vojenské junty v Argentině očima jejich potomků, dnešních třicátníků.

Uváděno ve španělštině s českými a anglickými titulky.

Vstupné 290/190 Kč / 90 minut.

Před dvaceti lety se ve Rwandě během jara roku 1994 odehrála nejbrutálnější genocida od konce studené války. Statisíce Tutsiů i umírněných Hutuů byly zabity primitivními zbraněmi, mačetami, holemi a puškami. Nejmocnější zbraní, která genocidu podněcovala, bylo vysílání rozhlasové stanice RTML. Program plný pop–music, sportovních přenosů a zpráv byl rafinovaně nasycen etnickou nenávistí a voláním po lidské krvi. Švýcarský režisér Milo Rau divadelně zrekonstruoval hodinu vysílání z rozhlasového studia, které se za zvuků populární hudby mění v laboratoř rasistické ideologie.

Vstupné 50 Kč / 60 minut.

po+út 24.–25. 11. / 20.00 / divadlo–video Kim Hwang: Pizza pro národ/ Pizzas for the people (Jižní Korea) Severokorejský vůdce Kim Čong-Il miloval pizzu. Vyhlásil, že celý národ by měl tuto pochoutku okusit. V Pchjongjangu je ovšem jediná pizzerie. Kim Hwang vytvořil video, na němž učí Severokorejce péct si vlastní pizzu.

Disky s instruktážním videem propašoval pomocí čínských obchodníků do KLDR. O tom, co z toho vzešlo, je Hwangova filmově–divadelní performance.

Uváděno v korejštině s českými a anglickými titulky.

Vstupné 290/190 Kč / 60 minut.

pá 21. 11. / 20.30 / debata Před válkou a po válce diskuzní fórum Dnes, kdy se válečný konflikt odehrává v blízkosti našich hranic, si klademe otázky týkající se naší morální a etické integrity. Rok 2014 je také rokem válečných výročí. Jakou roli může hrát umění a kultura v době válečného nebezpečí? Jak se vyrovnat s traumatickou historií?

Diskutovat budou: Lola Arias, Kim Hwang, Milo Rau, Tomáš Vrba a další.

Vstupné zdarma / 90 minut.

út 25. 11. / 10.00–14.00 / debata Manipulace v dokumentárním filmu/manipulace v dokumentárním divadle – diskuzní kulatý stůl

foto archiv Lola Arias

20.–30. 11. / FESTIVAL AKCENT

pá 21. 11. / 19.00 / projekce Milo Rau: International Institute of Political Murder (Švýcarsko / Německo) Rádio nenávisti/Hate Radio (Filmový dokument o divadelním představení)

O etických hranicích při práci s autentickými protagonisty budou debatovat filmoví dokumentaristé a tvůrci dokumentárního divadla.

Otázky klást a hledat na ně odpovědi budou: korejský režisér a aktivista Kim Hwang, divadelní režisér Jiří Havelka, Johanna Freiburg (She She Pop), divadelní režisérka Jana Svobodová, performer a režisér Philipp Schenker a filmoví dokumentaristé Andrea Culková, Peter Kerekes, Jaro Vojtek a Jacob Dammas. Kulatý stůl je přístupný všem zájemcům.

Debata proběhne v češtině a angličtině.

Zdarma / 240 minut.

Tento projekt byl realizován za finanční podpory programu Kultura Evropské unie.

10 DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA LISTOPAD–PROSINEC 2014

foto Doro Tuch

Divadlo Archa, Praha

st+čt 26.–27. 11. / 20.00 / divadlo She She Pop: Jarní oběti (Svěcení jara) v podání She She Pop a jejich matek (Německo) Uvádí Festival Akcent a Pražský divadelní festival německého jazyka.

Na druhém Akcentu jsme viděli She She Pop a jejich otce, vloni členky této slavné berlínské divadelní skupiny porovnávaly rozdíly mezi dětstvím na východě a západě Německa.

Nyní přivážejí hit letošní berlínské divadelní sezóny, který vytvořily spolu se svými matkami.

V němčině s českými a anglickými titulky.

Vstupné 350/175 Kč/ stání 100 Kč / 90 minut.

čt 27. 11. / 17.30 / divadlo Ava'n'Garde, Alex Švamberk: Akce K Multimediální scénická montáž připomínající zapomenutou kapitolu historie, v níž českoslovenští vojáci pomáhali dohlížet na dodržování příměří po korejské válce. Autentické vzpomínky českých členů dozorčí komise z let 1953–1956 jsou vtaženy do současnosti živě hranou elektronickou hudbou a terénními nahrávkami z Koreje.

Vstupné 190/90 Kč / 70 minut.

čt 27. 11. / 20.00 / divadlo / Baráčnická rychta / Jiří Havelka, František Tománek, Vosto5: Dechovka Inscenace rekonstruuje několik historických událostí, které určily osud obyvatel malého městečka. Temné stíny činů, na něž by někteří rádi zapomněli, se po letech opět vynořují.

Chcete vědět, jak by vám bylo na tancovačce po druhé světové válce? Viděli jste už někdy slavnostní otevření sokolovny? A přejete svým nepřátelům pomník? Přijďte to zažít. Divadelní dokument o historii, který je víc než jen dokumentem o nás.

Uváděno s anglickými titulky.

Vstupné 300/ 200 Kč / 90 minut.

foto archiv Divadla Archa

FESTIVAL

pá 28. 11. / 20.00 / divadlo, debata / Jana Svobodová, Philipp Schenker, Divadlo Archa: vadí–nevadí.cz / Kdo je srab a kdo hrdina?

KC Peklo, Plzeň

V Kostelci nad Orlicí, malém východočeském městě, vedle sebe žijí tři společenství – čeští starousedlíci, Romové a cizinci v místním uprchlickém táboře. Tým divadla spolu s reprezentanty všech těchto skupin vytvořil emotivní divadelní obraz života v obyčejném městě.

Po představení následuje debata pořádaná ve spolupráci s organizací Člověk v tísni.

Uvádíme s anglickými titulky.

Vstupné 190/90 Kč / 80 minut.

Severokorejský vůdce Kim Čong-Il miloval pizzu. Vyhlásil, že celý národ by měl tuto pochoutku okusit. V Pchjongjangu je ovšem jediná pizzerie. Kim Hwang vytvořil video, na němž učí Severokorejce péct si vlastní pizzu.

Disky s instruktážním videem propašoval pomocí čínských obchodníků do KLDR. O tom, co z toho vzešlo, je Hwangova filmově–divadelní performance.

Uváděno v korejštině s českými a anglickými titulky.

so 29. 11. / 19.00 / divadlo Barbora Schneiderová, Storytelling CZ, Plechárna Černý Most: Sídliště z plechu Pět příběhů z pražského sídliště Černý Most.

Kdo vám lépe může vyprávět o domech, ulicích a lidech na Čerňáku? Ten, kdo tam žije. Vypravěči ze sídliště, sousedi a kamarádi. Můžete je potkat každý den v tom samém autobuse nebo sámošce. Pět různých pohledů na život na předměstí.

Vstupné 190/90 Kč / 50 minut.

so 29. 11. / 20.00 / hudba Allstar Refjúdží Band: Kapela s příběhem Tancovačka Akcentu V době vzniku kapely v roce 2008 byl domovem některých členů uprchlický tábor. Hudebníci z Arménie, Sýrie i Číny dostali v průběhu času trvalý pobyt v České republice. Mají pas, mohou cestovat, ale kapele zůstali věrni.

Hudební aranže Michaela Romanyshyna mají v kontrastu k textům písní a k osudům jejich autorů razanci, která nenechá nikoho v klidu sedět. Přijďte si zatancovat!

Vstupné 90 Kč / se vstupenkou na představení Sídliště z plechu zdarma / 90 minut.

čt 20. 11. / 19.30 / divadlo–video Kim Hwang: Pizza pro národ/ Pizzas for the people (Jižní Korea)

čt 27. 11. / 19.30/ divadlo Barbora Schneiderová, Storytelling CZ, Plechárna Černý Most: Sídliště z plechu Pět příběhů z pražského sídliště Černý Most.

Kdo vám lépe může vyprávět o domech, ulicích a lidech na Čerňáku? Ten, kdo tam žije. Vypravěči ze sídliště, sousedi a kamarádi. Můžete je potkat každý den v tom samém autobuse nebo sámošce. Pět různých pohledů na život na předměstí.

ne 30. 11. / 19.30 / divadlo Jana Svobodová, Philipp Schenker, Divadlo Archa: vadí–nevadí.cz / Kdo je srab a kdo hrdina?

V Kostelci nad Orlicí, malém východočeském městě, vedle sebe žijí tři společenství: čeští starousedlíci, Romové a cizinci v místním uprchlickém táboře. Tým divadla spolu s reprezentanty všech těchto skupin vytvořil emotivní divadelní obraz života v obyčejném městě.

Festival Akcent v Plzni

Jeden ze čtyř programových proudů, s nimiž před pěti lety Plzeň kandidovala na titul Evropské hlavní město kultury, zní Tranzit a menšiny.

Cílem bylo představit Plzeň, která leží na cestě Via Carolina vedoucí z Východu na Západ a která byla a je tepnou pro výměnu mezi dvěma na čas oddělenými světy, jako multikulturní město respektující rozmanitost a vytvářející podmínky pro sdílení životního prostoru mezi různými národnostními i sociálními komunitami.

Návrat k původním tématům z vítězné přihlášky deklarujeme i aktuální spoluprací s Divadlem Archa. Festival Akcent je právě takovým příspěvkem do programu Plzně 2015, který ukazuje současný přístup ke komentování aktuálních společenských fenoménů.

V tomto případě jsou to nejen menšiny a komunity, ale také společenská odpovědnost umělců a uměleckých institucí vůči nim i celé společnosti. V roce 2014 se podařilo z programu Festivalu Akcent vybrat tři zajímavé ukázky s naprosto odlišným kontextem, které jsou divácky atraktivní nejen divadelně, ale také díky svým tématům i aktérům.

Na Akcent v Plzni zveme do kulturního domu s názvem Peklo na konci listopadu na korejské představení Pizzas for the people/ Pizza pro národ režizéra Kima Hwanga, vadí-nevadí.cz Jany Svobodové a Philippa Schenkera z produkce Archy a nejčerstvější úlovek z Černého Mostu – storytellingové příběhy Sídliště z plechu Barbory Schenidrové.

Jsem si jistý, že vedle Mezinárodního festivalu Divadlo, jenž prezentuje divadelní estetiku jako hlavní aspekt programu a cíl umělecké práce, jsou ozvěny festivalu Akcent, zdůrazňujícího etiku divadelní tvorby i společenský dopad samotného procesu vzniku inscenací a jejich diváckého přijetí, naprosto organickou součástí programu Evropského hlavního města kultury Plzeň 2015. Srdečně do Plzně na ozvěny Akcentu zvu!

Jiří Sulženko Programový ředitel Plzeň 2015

Spolupořadatelem Akcentu je Plzeň 2015 – Evropské hlavní město kultury.

SOUVENIR SHOP 2 – interaktivní instalace Elišky Vrbové a Renaty Malé

foto Petr Salaba

Obchod se vzpomínkami formou netradičního jukeboxu. Namísto své oblíbené písně můžete zvolit pamětnické vyprávění kladenských horníků nebo krušnohorských babiček.

Umístěno ve foyer divadla po celou dobu festivalu.

11 ARCHA THEATRE BIMONTHLY NOVEMBER–DECEMBER 2014

Listopad

PROGRAM

1 Pérák – na jméně nezáleží, rozhodují činy! VOSTO5 so divadlo 20.00

Akční historická fikce Divadla VOSTO5. Divadelní podívaná, která kombinuje prvky bojových umění kaskadérských výstupů s poetikou originálního autorského divadla a typickým slovním humorem. a Scénář a režie: Jiří Havelka. Vstupné 250/150 Kč / 95 minut.

2 Lenka Dusilová a Baromantika – V hodině smrti ne hudba 20.00

Koncert a křest nového alba V hodině smrti. Hosté: Dan Bárta, David Koller, Justin Lavash. Vstupné 450 Kč sezení balkon / 350 Kč stání / 150 minut.

3 Ensemble Inégal – Americano /Baroko, Glass a indiáni/ po hudba 20.00

Zdánlivě nečekané spojení hudby barokního Španělska, Latinské Ameriky, indiánských kultur a soudobé Severní A meriky. Zazní česká premiéra 3. symfonie Phila Glasse, barokní skladby Jana Josefa Ignáce Brentnera dochované v Bolívii, skladby španělských skladatelů vydané tiskem v 16. století v Praze nebo anonymní mariánský hymnus v indiánském jazyce quechua ze 17. století. Dirigent Adam Viktora. Vstupné 290/150 Kč / 70 minut.

4–5 EKG O Lásce a Měsíci st/pá literatura Literární kardiogram s hosty – Emilem Haklem (4. 11.) a Václavem Kahudou (5. 11.), astronomem Pavlem Suchanem 20.00

a dalšími hosty. Večerem provázejí Igor Malijevský a Jaroslav Rudiš. Hraje slovenská kabaretní kapela Kursk!

Vstupné 165/100 Kč / 120 minut s přestávkou.

6 Divadlo Vizita – Lysý hlavovému nevěří čt divadlo 20.00

Nespoutané improvizace Jaroslava Duška, Pjéra la Šé’ze, Zdeňka Konopáska a Viktora Zborníka.

Vstupné 230/150 Kč / 120 minut s přestávkou.

7 divadlo Divadlo Vizita – Záhada hlasolamu pá 20.00

Nespoutané improvizace Jaroslava Duška, Pjéra la Šé’ze, Zdeňka Konopáska a Viktora Zborníka. Speciální host: Yellow Sisters. Vstupné 230/150 Kč / 120 minut s přestávkou.

8 Magorovo Vydří v Arše so hudba Další ze setkání přátel podzemí připomene tentokrát osobnost Ivana Martina Jirouse. Vystoupí Nevidim, Pod 17.00

erný vrch, Jé Jé Neduha & Pepa Klíč, Špinavý nádobí, Záviš, Sváťa Karásek a Svatopluk, Dáša Vokatá & Oldřich Č Kaiser, The Hever and Vazelina Band, DG 307, koncertem provází Jaroslav Erik Frič. Vstupné 250/ na místě 350 Kč / 7 hodin.

9 25 let týdeníku Respekt ne výročí-koncert Koncert kapel Tony Ducháček & Garage, Plastic People of the Universe, debata s redaktory Respektu. Součástí

oslav je výstava kreseb Pavla Reisenauera. www.25respekt.cz. Vstupné 25 Kč / 180 minut.

13 Simulante Bande VerTeDance / Divadlo Archa

čt tanec Dva zdraví, dva handicapovaní tanečníci. Něžné doteky, razantní údery a pády. Kde je hranice, kterou někdy 20.00 nazýváme konvencí? Co se smí? Co je zakázáno, co povoleno? O čem se nemluví? Koncept a choreografie: Veronika Kotlíková a Tereza Ondrová, hudba: DVA. Vstupné 150/100 Kč / 60 minut.

14 Amadeus (tj. Milovaný Bohem) Divadlo Husa na provázku / Peter Shaffer pá divadlo 20.00

Hommage à Miloš Forman. Jsme schopni snést světlo, když nám příliš vehementně začne svítit do očí? Amadeus. hová se jako z řetězu utržený výrostek a skládá geniální hudbu. Antonio. Prohlašuje se za patrona všech průměrC ných a jeho frustrace jej dožene ke zločinu. Do toho zní pořád dokola Requiem a cosi nadpozemského se vznáší vzduchem. Brečet se chce jednomu, kát se a tu a tam i modlit nicméně už není ke komu. Salieri Boha umlčel. Úprava a režie: Vladimír Morávek, dramaturgie: Lucie Němečková, v hlavních rolích Martin Donutil a Miroslav Donutil.

Vstupné 450/250 Kč / 180 minut s přestávkou.

15 Moc Art aneb Amadeus v Brně (strašná mela) Divadlo Husa na provázku

so divadlo/hudba Miloš Štědroň / Milan Uhde a Vladimír Morávek 17.00 Salieri je Bůh. Jedna nevěra, dvě návštěvy ze záhrobí, pět nepovedených úmrtí a nepočítaně géniů v opeře

Miloše Štědroně podle libreta Milana Uhdeho a Vladimíra Morávka. Vstupné 190/150 Kč /70 minut.

15 Amadeus (tj. Milovaný Bohem) Peter Shaffer / Divadlo Husa na provázku so Noc divadel 2014

divadlo/hudba

Hommage à Miloš Forman. Jsme schopni snést světlo, když nám příliš vehementně začne svítit do očí? Úprava a režie: Vladimír Morávek. Vstupné 450/250 Kč / 180 minut s přestávkou. 22.30 Noční prohlídka se zpěvy v rámci Noci divadel 2014.

16 Romeo, Julie a Já Divadlo Husa na provázku / Jiří Jelínek ne divadlo 20.00

Co všechno lze ještě říci o lásce, Jiřím Jelínkovi a jeho milencích a Shakespearovi. Láska je jako Večernice. Lásko, l ásko prokletá. Myslel jsem si, že to je láska. Láska je láska. Chodili spolu z čisté lásky. Láska je tu s nami, buďme s ňou. Představení o lásce. Nic víc, nic míň. Scénář a režie: Jiří Jelínek. Vstupné 290/190 Kč / 90 minut.

12 DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA LISTOPAD–PROSINEC 2014

PROGRAM

20–30 Akcent 2014 Mezinárodní festival dokumentárního divadla

pátý ročník

Praha – Divadlo Archa a Baráčnická rychta / Plzeň – KC Peklo.

21 Rádio nenávisti / Hate Radio Milo Rau / International Institute of Political Murder

pá Festival Akcent 19.00 Divadlo Archa

projekce

(Švýcarsko / Německo) FILMOVÝ DOKUMENT O DIVADELNÍM PŘEDSTAVENÍ Před dvaceti lety se ve Rwandě během jara roku 1994 odehrála nejbrutálnější genocida od konce studené války.

Statisíce Tutsiů i umírněných Hutuů bylo zabito primitivními zbraněmi, mačetami, holemi a puškami. Nejmocnější zbraní, která genocidu podněcovala, bylo vysílání rozhlasové stanice RTML. Program plný pop-music, sportov- ních přenosů, zpráv byl rafinovaně nasycen etnickou nenávistí a voláním po lidské krvi. Švýcarský režisér Milo Rau divadelně zrekonstruoval hodinu vysílání z rozhlasového studia, které se za zvuků populární hudby mění v laboratoř rasistické ideologie. Vstupné 50Kč / 60minut.

21

Festival Akcent Před válkou a po válce – diskuzní fórum pá Divadlo Archa Dnes, kdy se válečný konflikt odehrává v blízkosti našich hranic, si klademe otázky týkající se naší morální a etické 20.30 debata integrity. Rok 2014 je také rokem válečných výročí. Jakou roli může hrát umění a kultura v době válečného nebez-

pečí? Jak se vyrovnat s traumatickou historií? Diskutovat budou: Lola Arias, Kim Hwang, Milo Rau, Tomáš Vrba

a další. Vstupné zdarma / 90minut.

22–23 Mi vida después / Můj život potom Lola Arias (Argentina) so/ne Festival Akcent 20.00 Divadlo Archa

divadlo

Chilská inscenace Rok, kdy jsem se narodil, kterou uvedl Akcent vloni, byla pokračováním projektu vytvořeného režisérkou Lolou Arias před několika lety v Buenos Aires. Po loňském úspěchu přiváží Akcent i tuto inscenaci. Diváci budou moci porovnat osudy protagonistů a obětí vlády vojenské junty očima jejich dětí, dnešních třicátníků.

Uváděno s českými titulky. Vstupné 290/190 Kč / 90 minut.

24–25 Pizzas for the People / Pizza pro národ Kim Hwang (Jižní Korea) so/ne Festival Akcent 20.00 Divadlo Archa

divadlo/film

Severokorejský vůdce Kim Čong-II miloval pizzu. Vyhlásil, že celý národ by měl okusit tuto pochoutku.

V Pchjongjangu je ovšem jen jediná pizzerie. Kim Hwang vytvořil video, na němž učí Severokorejce upéct si pizzu sami. Disky s videem pomocí čínských obchodníků pašoval do KLDR. O tom, co z toho vzešlo, je Hwangova filmově–divadelní performance. Uváděno v korejštině s českými a anglickými titulky. Vstupné 290/190 Kč / 60 minut.

25 Manipulace v dokumentárním filmu/manipulace v dokumentárním

divadle – diskuzní kulatý stůl ne Festival Akcent 10.00–14.00 Divadlo Archa

debata

O etických hranicích při práci s autentickými protagonisty budou debatovat filmoví dokumentaristé s tvůrci do- kumentárního divadla. Otázky klást a hledat na ně odpovědi budou: korejský režisér a aktivista Kim Hwang, divadelní režisér Jiří Havelka, Johanna Freiburg (She She Pop), divadelní režisérka Jana Svobodová, performer a režisér Philipp Schenker a filmoví dokumentaristé Andrea Culková, Peter Kerekes, Jaro Vojtek a Jacob Dammas.

Debata proběhne v češtině a v angličtině. Vstupné zdarma / 240 minut.

26–27 Frühlingsopfer – aufgeführt von She She Pop und ihren Müttern st/čt Festival Akcent Jarní oběti (Svěcení jara) – v podání She She Pop a jejich matek

She She Pop (Německo) 20.00 Divadlo Archa Festival Akcent a Pražský divadelní festival německého jazyka.

divadlo Členky slavné berlínské divadelní skupiny She She Pop přivážejí na festival Akcent hit letošní berlínské

divadelní sezóny, který vytvořili spolu se svými matkami. Uváděno v němčině s českými a anglickými titulky.

Vstupné 350/175 Kč / stání 100 Kč / 90 minut.

27 Akce K Ava´n´Garde/ Alex Švamberk čt Festival Akcent 17.30 Divadlo Archa

divadlo

Multimediální scénická montáž připomínající zapomenutou kapitolu historie, kdy českoslovenští vojáci pomáhali dohlížet na dodržování příměří po korejské válce. Autentické vzpomínky českých členů dozorčí komise z let 1953 - 1956 jsou vtaženy do současnosti živě hranou elektronickou hudbou a terénními nahrávkami z Koreje. Vstupné 190/90 Kč / 70 minut.

27 Dechovka Jiří Havelka / František Tománek čt 20.00

Festival Akcent Baráčnická rychta divadlo

Chcete vědět, jak by vám bylo na tancovačce po druhé světové válce? Viděli jste už někdy slavnostní otevření sokolovny? A přejete svým nepřátelům pomník? Divadelní dokument o historii, který je víc než jen dokumentem o nás. Uváděno s anglickými titulky. Vstupné 300/200Kč / 90 minut.

28 vadí–nevadí.cz / Kdo je srab a kdo hrdina? pá Festival Akcent Jana Svobodová, Philipp Schenker / Divadlo Archa 20.00 Divadlo Archa Vadí–nevadí. Nevinná dětská hra, kterou jsme snad všichni někdy hráli. Kdy jsme hrdiny a kdy poraženými divadlo v očích našeho okolí? Kdo je silný a kdo je na konci řady? Na půdorysu malého města na východě Čech se zrcadlí problémy našeho světa. Malá dramata každodenního života, která se dotýkají každého z nás. Účinkují: Pavlína Halušková, Hana Charvátová, Richard Janša, Vojtěch Rejchrt, Bára Konířová, Tomáš Jovnáš, Maruška Halušková, Nikola Čonková, Kevin Bundal, Hanna Sharypa, Yauhen Sumouski, Philipp Schenker, Jan Burian, Jaroslav Hrdlička, Pavel Kotlík. Uváděno s anglickými titulky. Vstupné 190/90 Kč / 90 minut. Po představení následuje debata pořádaná ve spolupráci s organizací Člověk v tísni.

13 ARCHA THEATRE BIMONTHLY NOVEMBER–DECEMBER 2014

PROGRAM

29 Sídliště z plechu Barbora Schneiderová / Storytelling CZ a Plechárna Černý Most so 19.00

Festival Akcent Divadlo Archa divadlo

Pět příběhů z pražského sídliště Černý Most.

Kdo vám lépe může vyprávět o domech, ulicích a lidech na Čerňáku? Ten, kdo tam žije. Vypravěči ze sídliště, sou- sedi a kamarádi. Pět různých pohledů na život na předměstí. Vstupné 190/90Kč / 50 minut

29 Allstar Refjúdží Band Kapela s příběhem / Tancovačka Akcentu so Festival Akcent 20.00 Divadlo Archa

hudba

V době vzniku kapely v roce 2008 byl domovem některých členů uprchlický tábor. Hudebníci z Arménie a Sýrie i Číny dostali v průběhu času trvalý pobyt v České republice. Hudební aranže Michaela Romanyshyna mají v kontrastu k textům písní a k osudům jejich autorů razanci, která nenechá nikoho v klidu sedět. Přijďte si zatanco- vat! Vstupné 90 Kč / se vstupenkou na představení Sídliště z plechu zdarma /90 minut.

Festival Akcent v Plzni Spolupořadatelem Akcentu je Plzeň 2015 – Evropské hlavní město kultury. čtvrtek 20. listopadu, 19.30 , KC Peklo / Kim Hwang (Jižní Korea) – Pizza pro národ (Pizzas for the people) čtvrtek 27. listopadu, 19.30, KC Peklo / Barbora Schneiderová / Storytelling CZ a Plechárna Černý Most – Sídliště z plechu neděle 30. listopadu, 19.30, KC Peklo / Jana Svobodová, Philipp Schenker / Divadlo Archa – vadí-nevadí.cz / Kdo je srab a kdo hrdina?

Veřejné natáčení Show Jana Krause: 10., 17., 18. 11. vždy od 19.30. Produkce a dramaturgie: In Film Praha. Vstupenky v předprodeji v pokladně Divadla Archa a online. Změna programu vyhrazena.

Prosinec 3 Divadlo Vizita – Svatý z vaty st divadlo 20.00

Nespoutané improvizace Jaroslava Duška, Pjéra la Šé’ze, Zdeňka Konopáska a Viktora Zborníka.

Vstupné 230/150 Kč / 120 minut s přestávkou.

4 Divadlo Vizita – Pop a kat a Petl čt divadlo 20.00

Nespoutané improvizace Jaroslava Duška, Pjéra la Šé’ze, Zdeňka Konopáska a Viktora Zborníka.

Vstupné 230/150 Kč / 120 minut s přestávkou.

5–6 EKG O Lásce a Mrazu pá/so literatura 20.00

Literární kardiogram s hosty. Účinkují: Jiří Hájíček, Jarda Traband Svoboda a další hosté. Večerem provázejí Igor Malijevský a Jaroslav Rudiš. Vstupné 165/100 Kč / 120 minut s přestávkou.

7–8 Orchestr BERG – The Lightning Speed Of The Past Andriessen / Nejtek

ne/po hudba/divadlo Orchestr BERG servíruje dvojitou hudební nálož – legendární De Staat nizozemského skladatele 20.00 Louise Andriessena a světovou premiéru novinky Michala Nejtka za dramaturgické a režijní spolupráce Jiřího Adámka, v níž se představí mimo jiné křehká zpěvačka Hana Blažíková, hvězda barokní opery, která ve volném čase hraje na baskytaru v punkové kapele. Vstupné 250/150 Kč / 80 minut.

12–13 Piškanderdulá Věra Říčařová a František Vítek

pá/so divadlo Legendy českého loutkářství Věra Říčařová a František Vítek se v předvánočním čase vrací do Divadla Archa 20:00 se svým představením Piškanderdulá. Účinkují tanečnice, artisti, rytíři, koně, smrtky, kašpaři a další loutky.

Vstupné dospělí 100/ dítě 50 / každé další dítě zdarma / 60 minut.

14–15 Ann Van den Broek a 420PEOPLE – The Travelling Pain Phrase PREMIÉRA ne/po tanec Poprvé ve své historii chystá prestižní soubor současného tance 420PEOPLE premiéru šitou na míru přímo 20:00 choreografkou zvenčí. Tou bude hvězda belgické scény, inovátorka Ann Van den Broek – mimo jiné držitelka nejprestižnější holandské taneční ceny Zwaan 2008 za choreografii Co(te)lette. „Až na dřeň“ pohybu a emocí – přesně tam se s tanečníky ze 420PEOPLE dostane tato drsná žena, která vždy kráčí svou autentickou cestou. Vstupné 290/150 / 60 minut.

17 Večer mimo jiné o divadle (Alfréd Radok – 100)

st divadlo Večer ke 100. výročí narození divadelního a filmového režiséra Alfréda Radoka. Režie: Hana Burešová, 20.00 dramaturgická spolupráce: Štěpán Otčenášek a Jan Petružela, účinkují herci Divadla v Dlouhé, David Drozd a hosté. Pořádá Nadační fond Cen Alfréda Radoka a Divadlo Archa. Vstup zdarma / registrace nutná / 150 minut s přestávkou.

18 TATA BOJS + Křest vinylového alba Strana A

čt hudba Tata Bojs se vracejí po dvanácti letech do Archy s velkým výpravným koncertem. Premiérově zazní v Praze i dvě 20.00 písně z připravovaného alba, které budou zároveň součástí vinylového singlu s názvem Strana A. Výjimečnost večera pak podtrhne křest samotného desetipalcového singlu, vydaného v limitovaném nákladu.

Vstupné 350 Kč / na místě 390 Kč / 120 minut.

20–21 Pérák – na jméně nezáleží, rozhodují činy! VOSTO5 so divadlo 20.00

Akční historická fikce Divadla VOSTO5. Divadelní podívaná, která kombinuje prvky bojových umění kaskadérských výstupů s poetikou originálního autorského divadla a typickým slovním humorem. a Scénář a režie: Jiří Havelka. Vstupné 250/150 Kč / 95 minut.

Veřejné natáčení Show Jana Krause: 9., 16. 12. vždy od 19.30. Produkce a dramaturgie: In Film Praha. Vstupenky v předprodeji v pokladně Divadla Archa a on-line. Změna programu vyhrazena.

14 DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA LISTOPAD–PROSINEC 2014

November

ENGLISH PROGRAM

1 Pérák – What’s in a name? It’s actions that count!

Sat theatre An historical action fiction by the VOSTO5 Theatre. A theatrical spectacle that combines elements of the martial 20:00 arts with daring stunts and the poetics of original theatre with its characteristic wordplay.

Written and directed by: Jiří Havelka. Tickets CZK 250/150 / 95 minutes.

2 Lenka Dusilová and Baromantika – In the Hour of Death Sun music 20:00

Concert launch of the new album In the Hour of Death (V hodině smrti). Guests: Dan Bárta, David Koller, Justin Lavash. Tickets: CZK 450 seated in the balcony / CZK 350 standing / 150 minutes.

3 Ensemble Inégal – Americano Baroque, Glass and Indians Mon music 20:00

A seemingly unexpected combination of Spanish baroque music, Latin American and Native American cultures, a nd contemporary North America. Americano presents the Czech premiere of Glass’s 3rd Symphony, baroque compositions of Jan Josef Ignác Brentner extant in Bolivia, the music of Spanish composers printed in the 16th century in Prague or anonymous 17th century hymns in the Quechua language. Conductor: Adam Viktora.

Tickets: CZK 290 / 150 / Length 70 minutes.

4–5 EKG – Of Love and the Moon Tue/Wed literature 20:00

A literary cardiogram with guests Emil Hakl (4.11) and Václav Kahuda (5.11). Hosted by Igor Malijevský and Jaroslav Rudiš. With music by Slovak cabaret band Kursk! Tickets: CZK 165/100 / 120 minutes with intermission.

6 Divadlo Vizita – Don’t Trust Bald Men Thu theatre 20:00

Spontaneous improvisation with Jaroslav Dušek, Pjéra la Šé'z, Zdeněk Konopásek and Viktor Zborník.

Tickets: CZK 230/150 / 120 minutes with intermission.

7 Divadlo Vizita – Mysterious Riddle Fri theatre 20:00

Spontaneous improvisation with Jaroslav Dušek, Pjéra la Šé'z, Zdeněk Konopásek and Viktor Zborník. Special guest: Yellow Sisters. Tickets: CZK 230/150 / 120 minutes with intermission.

8 Magor’s Otters at Archa

Sat music The latest in a series of meetings of friends of the underground, this time in memory of Ivan Martin Jirous.

17:00 Featuring Nevidim, Pod černý vrch, Jé Jé Neduha & Pepa Klíč, Špinavý nádobí, Záviš, Sváťa Karásek and Svatopluk, Dáša Vokatá & Oldřich Kaiser, The Hever and Vazelína band, DG 307, Jaroslav Erik Frič.

Tickets: CZK 250/ CZK 350 at the door / 7 hours.

9 25 Years of Respekt Magazine Sun concert

A concert byTony Ducháček & Garage, Plastic People of the Universe , discussion with the editors of Respekt, ex hibitionof drawings by Pavel Reisenauer. www.25respekt.cz. Tickets: CZK 25 / 180 minutes.

13 Simulante Bande VerTeDance / Archa Theatre

Mon dance Two healthy dancers and two disabled dancers. Gentle touches, sharp blows and falls. Where is the border 20:00 that we sometimes call "convention"? What is permitted? What is forbidden? What is kept silent? Concept and choreography: Veronika Kotlíková and Tereza Ondrová. Music: DVA. Tickets: CZK 150/100 / 60 minutes.

14 Amadeus (i.e. Beloved by God) Goose on a String Theatre / Peter Shaffer Fri theatre 20:00

An homage to Miloš Forman. Are we able to withstand the light when it too vehemently shines in our eyes?

A madeus. He behaves like a runaway teenager and makes b ​​ rilliant music. Antonio. He claims to be the patron saint of the average and his frustration leads to crime. The sounds of the almost otherworldly Requiem float over and over through the air. One wants to cry, to repent, and here and there to pray, but there is no longer anyone to pray to. Salieri silenced God. Adapted and directed by: Vladimír Morávek. Dramaturgy: Lucie Němečková.

Starring: Martin Donutil and Miroslav Donutil. Tickets: CZK 450/250 / 180 minutes with intermission.

15 Moc Art or Amadeus in Brno Goose on a String Theatre / Miloš Štědroň, Milan Uhde Sat theatre/music and Vladimír Morávek 17:00 Salieri is God. One infidelity, two visits from the grave, five botched deaths and countless geniuses in an opera

by Miloš Štědroň based on a libretto by Milan Uhde and Vladimír Morávek. Tickets: CZK 190/150 / 70 minutes.

15 Amadeus (i.e. Beloved by God) Goose on a String Theatre / Peter Shaffer Sat theatre/Theatre Nights 2014 19:30

An homage to Miloš Forman. Are we able to withstand the light when it too vehemently shines in our eyes?

Adapted and directed by: Vladimír Morávek. Tickets: CZK 450/250 / 180 minutes with intermission. 22:30 Night tour with songs – Theatre Nights 2014.

16 Romeo, Julie and I Goose on a String Theatre / Jiří Jelínek Sun theatre 20:00

What else is there to say about love, Jiří Jelínek and his mistresses, and Shakespeare. Love is like the evening star. Love, cursed love. Written and directed by: Jiří Jelínek. Tickets: CZK 290/190 / 90 minutes.

18 DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA LISTOPAD–PROSINEC 2014

ENGLISH PROGRAM

20–30 Akcent 2014

Fifth Annual International Festival of Documentary Theatre

Prague – Archa Theatre and Baráčnická rychta Theatre / Plzen – KC Peklo

21 Hate Radio

Fri Akcent Festival 19:00 Archa Theatre

screening

Milo Rau: International Institute of Political Murder (Switzerland / Germany) DOCUMENTARY FILM ABOUT THE THEATRE PERFORMANCE Twenty years ago, in the spring of 1994, Rwanda suffered the most brutal genocide since the end of the Cold War. Hundreds of thousands of Tutsis and moderate Hutus were killed with primitive weapons, machetes, sticks and rifles. But the most powerful weapon that incited the genocide was the RTML radio station. The broadcast of pop music, sports and news was subtly imbued with ethnic hatred and calls for blood. Swiss director Milo Rau has through theatre reconstructed an hour-long broadcast, which from the sounds of popular music trans- forms into a laboratory of racist ideology. Tickets CZK 50 / 60 minutes.

21 Before War and After War – discussion forum Fri 20:30

Akcent Festival Archa Theatre discussion

Today, when military conflicts are taking place near our borders, we ask ourselves questions regarding our moral and ethical integrity. What roles can art and culture play in a time of war? How do we deal with a trau- matic history? Speakers: Lola Arias, Kim Hwang, Milo Rau, Tomáš Vrba. Tickets Free entry / 90 minutes.

22–23 Mi vida después /My Life After Lola Arias (Argentina) Sat/Sun Akcent Festival 20:00 Archa Theatre

theatre

The Chilean performance of The Year I Was Born, which Akcent presented last year, was the continuation of a project created by director Lola Arias several years ago in Buenos Aires. After last year’s success Akcent now presents this new production. Audiences will be able to compare the fates of the protagonists and the victims of the military junta through the eyes of children, today 13 years old. Presented in Spanish with Czech subtitles.

Tickets: CZK 290/190 / 90minutes

24–25 Pizzas for the People Mon/Tue Akcent Festival 20:00 Archa Theatre theatre/film

Kim Hwang (South Korea) North Korean leader Kim Jong-il loved pizza. He decreed that the whole nation must taste this delicacy.

But in Pyongyang there is only one pizzeria. Kim Hwang created a video in which he teaches North Koreans how to bake pizza themselves. With the help of Chinese businessmen he smuggled disks with the video into North Korea. The result of all this is the subject of Hwang’s film-theatre performance. Presented in in Korean with Czech and English subtitles. Tickets: CZK 290/190 / 60 minutes.

25 Manipulation in documentary film/ Manipulation in documentary Tue Akcent Festival theatre – roundtable

10:00–14:00 Archa Theatre Film historians and creators of documentary theatre will discuss ethnic borders when working with regular

discussion people. Questions will be posed and answers offered by: Korean director and activist Kim Hwang, thea- ­­tre director Jiří Havelka, Johanna Freiburg (She She Pop), theatre director Jana Svobodová, performer

and director Philipp Schenker and film historians Andrea Culková, Peter Kerekes, Jaro Vojtek and Jacob

Dammas. The roundtable is open to anybody interested in participating. Discussion in Czech and English.

Free / 240 minutes.

26–27 Frühlingsopfer – aufgeführt von She She Pop und ihren Müttern / Wed/Thu Akcent Festival The Rite of Spring – performed by She She Pop and their mothers

20:00 Archa Theatre She She Pop (Germany) Akcent Festival and Prague Festival of German-language Theatre theatre At the second Akcent Festival we saw She She Pop and their fathers. Last year the members of this renowned Berlin theatre group compared the differences between growing up in East and West Germany. Now they present the latest hit of this year’s Berlin theatre season, which they created together with their mothers.

Presented in German with Czech and English subtitles. Tickets: CZK 350/175/standing 100 / 90 minutes.

27 Event K Ava'n'Garde, Alex Švamberk Thu

Akcent Festival

17:30 Archa Theatre

theatre

A multimedia stage montage that recalls a forgotten chapter of history in which Czechoslovak soldiers helped oversee the ceasefire after the Korean War. The real memories of Czech members of the oversight committee of 1953 – 1956 are thrust into the modern day with live electronic music and field recordings from Korea. Tickets CZK 190/90 / 70 minutes .

27 Brass Band Jiří Havelka / František Tománek Thu Akcent Festival 20:00 Baráčnická rychta theatre music

The production reconstructs several historical events which defined the fate of the residents of a small town.

The dark shadow of acts which some would prefer to forget has after many years emerged again. Do you want to know what it would be like to attend a dance party after the Second World War? Have you ever seen the festive opening of a Czech “Sokol” hall? And would you grant your enemies a monument? Come and experience it all. A documentary about history that is more than just a documentary about us. In Czech with English subtitles. Tickets: CZK 300/200 /90 minutes.

28 vadí-nevadí.cz / Who's a chicken and who's a hero?

Fri Akcent Festival Jana Svobodová, Philipp Schenker / Archa Theatre 20:00 Archa Theatre Vadí – nevadí (matters – doesn’t matter) is a popular children’s game that everyone in the Czech Republic theatre knows. When are we heroes and when are we losers in the eyes of those around us? Who is strong and who is at the back of the line? The problems of a small town in East Bohemia reflect those of the world at large. A small drama of everyday life that touches us all. In Czech with English subtitles. Tickets: CZK 190/90 / 90 minutes.

The performance will be followed by a discussion.

19 ARCHA THEATRE BIMONTHLY NOVEMBER–DECEMBER 2014

ENGLISH PROGRAM

29 Sheet Metal Suburb Barbora Schneiderová, Storytelling CZ, Sheet Metal Plant Sat

Akcent Festival

19:30 Archa Theatre

Five stories from the Prague suburb of Černý Most. Who can best tell you about the houses, streets and people in Černý Most? Those who live there. Five different perspectives on life in the suburbs. Tickets CZK 190/90 / 50 minutes.

29 Allstar Refjúdží Band Sat 20:00

Akcent Festival A Band with a Story / Akcent Dance Party Archa Theatre When the band was formed in 2008, several members lived in a refugee camp. In the course of time

music

musicians from Armenia, Syria and China obtained permanent residence in the Czech Republic. They have passports, they can travel, but they stayed loyal to the band. The musical arrangements of Michael Romanyshyn have, in contrast to the lyrics of the songs and to the fates of their authors, a vigour that gets everyone out of their seats. Come and dance! Tickets CZK 90 / free with a ticket to Storytelling CZ, Sheet Metal Plant / 90 minutes. .

Akcent Festival in Plzeň The Akcent Festival is co-organized by Plzen 2015 – European Capital of Culture.

Thu 20. 11. / 19:30 / KC Peklo theatre / Kim Hwang (South Korea) – Pizzas for the People Thu 27. 11. / 19:30/ KC Peklo theatre / Barbora Schneiderová, Storytelling CZ, Sheet Metal Plant: Sheet Metal Suburb Sun 30. 11. / 19:30 / KC Peklo theatre / Jana Svobodová, Philipp Schenker, Archa Theatre: vadí–nevadí.cz / Who’s a chicken and who’s a hero?

Public filming of the Jan Kraus Show: November 10, 17 and 18 always from 19:30. Production and dramaturgy: In Film Praha. Advance tickets can be purchased at the Archa Theatre box office and online. The program is subject to change.

December 3 Divadlo Vizita – Saint of Paint Fri theatre 20:00

Spontaneous improvisation with Jaroslav Dušek, Pjéra la Šé'z, Zdeněk Konopásek and Viktor Zborník.

Tickets: CZK 230/150 / 120 minutes with intermission.

4 Divadlo Vizita – Pop and Kat and Petl Fri theatre 20:00

Spontaneous improvisation with Jaroslav Dušek, Pjéra la Šé'z, Zdeněk Konopásek and Viktor Zborník.

Tickets: CZK 230/150 / 120 minutes with intermission..

5–6 EKG – Of Love and Frost Fri/Sat literature 20:00

A literary cardiogram with guests. Featuring: Jiří Hájíček, Jarda Traband Svoboda and others. Hosted by Igor Malijevský and Jaroslav Rudiš. Tickets: CZK 165/100 / 120 minutes with intermission.

7–8 BERG Orchestra – The Lightning Speed Of The Past Andriessen / Nejtek

Sun/Mon music/theatre The BERG Orchestra serves up a double musical feast – the legendary De Staat by Dutch composer 20:00 Louis Andriessen and the world premiere of a new piece by Michal Nejtek staged by Jiří Adámek, featuring among others the delicate singer Hana Blažíková, a star of baroque opera, who in her free time plays bass guitar in a punk band. Tickets: CZK 250/150 / 80 minutes.

12–13 Piškanderdulá Věra Říčařová and František Vítek Fri/Sat theatre 20:00

Legendary Czech puppeteers Věra Říčařová and František Vítek return to the Archa Theatre with a Christmas performance of Piškanderdulá. Tickets: adults CZK 100/ children CZK 50 / each additional child free / 60 minutes.

14–15 Ann van den Broek and 420PEOPLE – The Travelling Pain Phrase PREMIERE Sun/Mon dance For the first time in its history, renowned contemporary dance company 420PEOPLE has created a made20:00 to-measure premiere directly from an external choreographer, the star of the Belgian scene, innovator Ann Van den Broek, who among other things holds the prestigious Dutch dance prize Zwaan 2008 for her choreography Co(te)lette. This tough woman, who always walks her own authentic trail, takes the dancers of 420PEOPLE right to the core of movement and emotion. Tickets: CZK 290/150 /60 minutes.

17 An Evening About Theatre and Other Things (Alfréd Radok – 100) Wed theatre 20:00

An evening celebrating the 100th anniversary of the birth of theatre and film director Alfréd Radok.

Organized by the Alfréd Radok Award Endowment Fund and the Archa Theatre.

Free entry on registration / 150 minutes with intermission.

18 TATA / BOJS + Launch of a new vinyl SP Side A.

Thu music The Tata / Bojs return after 12 years to Archa with an epic concert. The premiere in Prague will also feature 20:00 two songs from their latest album, which will also be part of the vinyl single entitled Page A. On top of it all, the evening will see the launch of the single itself, released in a limited edition.

Tickets: CZK 350/390 at the door / 120 minutes.

20–21 Pérák – What’s in a name? It’s actions that count!

Sat/Sun theatre

An historical action fiction by the VOSTO5 Theatre. Written and directed by: Jiří Havelka.

Tickets CZK 250/150 / 95 minutes.

Public filming of the Jan Kraus Show: December 9 and 16 always from 19:30. Production and dramaturgy: In Film Praha. Advance tickets can be purchased at the Archa Theatre box office and online. The program is subject to change.

20 DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA LISTOPAD–PROSINEC 2014

THE LIGHTNING SPEED OF THE PAST

Psát o vlastní skladbě je ošidné, zavádějící a skoro nemožné. A také zbytečné. Skladba má mluvit sama za sebe, a pokud potřebuje vysvětlení, není zřejmě dobře napsaná. Existuje pravděpodobně jediný důvod, proč mluvit o vlastní hudbě – nabídnout ji ostatním, dát o její existenci vědět.

Moje nová skladba THE LIGHTNING SPEED OF THE PAST je psána pro sólistku, čtyři ženské hlasy neoperního ražení, komorní orchestr a elektroniku. Sólistkou bude Hana Blažíková, hrát bude Orchestr Berg za řízení Petera Vrábela a za scénické spolupráce Jiřího Adámka, který je také spoluautorem „libreta“.

Pro Orchestr Berg píšu již roky, první kus jsem pro orchestr napsal pravděpodobně již před několika lety. Když se v loňském roce naskytla možnost vytvořit novou rozsáhlejší kompozici, příliš jsem neváhal – tím spíš, že mi Berg dal jako dárek, zřejmě k výročí letité spolupráce, možnost pracovat s výjimečnou sólistkou.

Nejsem synestetikem, ale propojování světů mne zajímá odjakživa. Paradoxně přitom píšu hudbu, která není strukturálně příliš složitá a je vlastně, jak jsem si uvědomil díky poslechu symfonie Andrzeje Panufnika, monotematická – což pramení zřejmě z toho, že mám obavy z redundance materiálu v kompozici. V podstatě preferuji čisté tvary.

Charakteristika těchto tvarů mnohem lépe vynikne ve srovnání s tvary odlišnými či kontrastními. A z tohoto střetávání vzniká – v ideálním případě – něco nového, co třeba nemusí být na první pohled či poslech odhalitelné, protože to může být velmi subtilní. „Z třeskotu sledu obrazů a zvuků se musí zrodit harmonie vztahů,“ napsal Robert Bresson.

Toto střetávání je zřejmě ústředním tématem mé skladby.

Střetávání hudebních paradigmat – klasického orchestru v netradičním obsazení se značně bigbandovým nádechem, kvarteta jazzových zpěvaček se sólistkou barokní a středověké hudby, hudby psané a pouze rámcově určené, akustických a elektronických zdrojů zvuku.

A také textů – ve vícedílné kompozici využívám angličtinu (Raymond Carver), němčinu (Ilse Aichinger, Ingeborg Bachmann, Paul Celan) a francouzštinu (Luis Buñuel a Paul Celan v překladu).

T

Sólistka Hana Blažíková v sobě spojuje zdánlivě protikladné hudební osobnosti – světově uznávanou zpěvačku barokní hudby, interpretku hudby středověké, která svůj zpěv doprovází hrou na gotickou harfu, a baskytaristku punkové kapely. Podobných propojení vídáme v rámci muzikantského světa málo a na takové úrovni ještě méně. Nejde totiž jen o čistě technické zvládnutí jednotlivých oborů, jedná se o schopnost přizpůsobení se estetice různých stylových oblastí, o vcítění se do detailů frázování, o feeling a v neposlední řadě o schopnost přepnutí pohledu – ve smyslu schopnosti dívat se na danou problematiku z několika různých pohledů, někdy i paralelně.

Takové „přepnutí pohledu“ bývá někdy psychology nazýváno Gestalt Switch a je podle mého názoru nejen v dnešním umění velmi potřebné a užitečné, pomáhá tvůrci vyřešit umělecké problémy díky záměně modu myšlení za jiný, a tak si „představit nepředstavitelné“. György Ligeti imaginoval abstraktní koncepty jako kvantita, relace či koheze ve smyslové podobě, hudební čas byl pro něj dokonce „mlhavě bílý a plynoucí pomalu a kontinuálně zleva doprava“. Na druhé straně si fyzik Richard Feynman představoval matematické vzorce v barvě a Albert Einstein údajně hledal pomoc při řešení teoretických problémů ve vizualizaci prvků času, prostoru a rychlosti, představoval si je v prostorové konstelaci. Mezi jednotlivými typy myšlení může existovat dialog, jakýsi crosstalk. Jinými slovy: jde o komunikaci různých myšlenkových či uměleckých modů – takových, které spolu za běžné situace nekomunikují. Někteří jedinci dokonce mají onen crosstalk na úrovni vnímání vrozený – říká se mu synestezie, tedy „spojené vnímání“, v němž stimulace jednoho smyslu vyvolá reakci smyslu jiného.

Nejde mi o postmoderní pastiš. Mým cílem je naopak vytvoření pevné formy složené ovšem z variabilního materiálu, ve kterém má každá kontrastní složka své místo, svou identitu. Každá musí být rozpoznatelná a smyslově přitažlivá. A z jejich protínání a zrcadlení by mohl vznikat „nový“ svět, nová „geometrie“. Měla by to být geometrie s výhledy otevřenými do mnoha stran. Čím více, tím lépe. Celý svět je naším revírem a záleží jen na nás, kde budeme lovit.

21 ARCHA THEATRE BIMONTHLY NOVEMBER–DECEMBER 2014

Michal Nejtek

7.–8. 12. / 20.00 / ORCHESTR BERG

OT E VŘE NÁ G E O M E R I E

ENGLISH SUMMARY

Before the war or after the war?

This year marked the 100th anniversary of the start of the First World War, the 75th anniversary of the start of the Second World War, the 25th anniversary of the political changes in Eastern Europe, and the 20th anniversary of the genocide in Rwanda. Of course, we do more than remember the anniversaries of war. A "hybrid" war has broken out not far from us in Ukraine. A terrorist organization has declared a caliphate in conquered territories in Iraq and Syria, and will not stop until it takes North Africa, the Middle East, Spain, the Balkans, Crimea, the Caucasus and part of India. In addition to shooting, explosions and bombing, war is increasingly being waged by means of modern media. Information and disinformation are today's weapons. War thus becomes a cultural problem and affects the spaces where we live.

Every year the Archa Theatre organizes the international Akcent Festival devoted to artistic projects that react directly to global social and political issues. One of the central themes of this year's festival is therefore war, its portents and consequences. A large part of the program examines war from various points of view, whether an incitement to ethnic murder mixed together with a pop music broadcast on Rwandan radio, or scars in the memories of young people, representatives of the second generation after the Dirty War in Argentina, the legacy of moral collapse after the end of the war in a small Czech town, or a contemporary and past look at the Korean War, which 60 years later still has not officially ended.

In addition to theatre performances we will also talk about these problems in discussion forums.

The Akcent Festival, however, will focus on other topics, as will the Archa Theatre's program over the next two months.

We can look forward to a rich musical program, from the premiere of a new concert program by Lenka Dusilová, to an original blending of Baroque music and a Philip Glass symphony as performed by the Ensemble Inégal, to the world premiere of a new stage composition by Michal Nejtek performed by the Berg Orchestra and the multimedia show Page A featuring the long-awaited return of the Tata Bojs. At the start of November we remember Ivan Martin Jirous on the eve of the third anniversary of his death with Magor's Vydří.

Brno's Goose on a String Theatre again brings Amadeus featuring the father and son duo of Martin and Miroslav Donutil in the lead roles.

The last dance premiere of the year at Archa will be The Painphrase by renowned Belgian choreographer Ann Van den Broek, which she created for the Prague troupe 420 People.

We remember the legacy and difficult fate of theatre wizard Alfréd Radok at an evening celebrating the 100th anniversary of his birth. And in the lead up to Christmas we will of course present the legendary puppet show Piškanderdulá, which proves the immortality of Czech puppetry.

I am very much looking forward to our November and December performances.

I wonder what your reactions will be.

Ondřej Hrab

Archa.lab training and educational program Regular ateliers Archa.lab residence program Discussions with artists Guided tours of the Archa Theatre Archa for Schools program November and December at Archa.lab Theatre Nights at the Archa Theatre Backstage tour and video presentation from the Archa Theatre archives on November 15 at 18:30 in the Archa Theatre foyer.

Archa for Schools program In this program we offer productions focusing on current issues facing contemporary society.

The goal of the program is to enrich multicultural and social education at primary and secondary schools. All of the performances are combined with discussions with the artists.

Performances in the Archa for Schools program Simulante Bande Vadí-nevadí.cz Solo for Lu Discussions with artists The artists discuss how theatre performances are created in the Archa Theatre. Attendees will learn about how the projects are created, how directors work with actors and nonactors, and about the special characteristics of theatre inspired by everyday reality.

Guided tours of the Archa Theatre The artistic director of the Archa Theatre, Ondřej Hrab, will guide you through the history of the space, which goes all the way back to legendary theatre creator Emil František Burian and his Studio D34. Tour participants will learn about the Archa Theatre's state-of-the-art technical facilities.

More at www.archatheatre.cz Eliška Halberštátová, eliska.halberstatova@divadloarcha.cz T: +420 221 716 104, +420 777 133 658

To the core For the first time in its history, renowned contemporary dance company 420PEOPLE has created a made-to-measure premiere directly from an external choreographer, the star of the Belgian scene, innovator Ann Van den Broek, who among other things holds the prestigious Dutch dance prize Zwaan 2008 for her choreography Co(te)lette. This tough woman is a trailblazer who takes the dancers of 420PEOPLE right to the core of movement and emotion.

"I always want more from my dancers than they were used to giving before," says Ann Van den Broek. "Together we cross their movement and psychological boundaries.

I believe that the truth of movement is directly dependent on the truth of the determination that comes before movement. I want the dancers to perform each movement only because at that moment there is no other alternative." This is movement that springs from pain and sadness, which human beings experience when they lose a loved one – a friend, a parent, a child…

Each movement is directly related to these

24 DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA LISTOPAD–PROSINEC 2014

feelings of spiritual pain.

Pain Phrase, as a kind of "sequence of pain", now becomes the basis of a choreography whose main pillars are repetition and rhythm. Upon entering the stage each dancer at the same time embarks on a journey of confrontation with their own feelings – from lust to aggression, euphoria to absolute submission. Grief often opens our eyes and gives us insight into unexpected forms and views. The audience can thus look forward to captivating choreography, transformative power, rhythm and intense emotions.

Barbora Čermáková

Five questions for Lola Arias Following the success of her production The Year I Was Born, Argentinian director Lola Arias, now brings her previous project My Life After, which is about the dictatorship in Argentina, to the Akcent Festival. hat relationship does the production W that will now be presenting in Prague have to your personal life?

I was born in Argentina in 1976, the year of the coup d'état. My mother was a literature teacher who lost her work at the university when the dictatorship started. Her department was closed and the head professor went to exile. She stayed in the country and got depressed. My father is an architect and he had a studio with another architect whose children were kidnaped by the military. They sold the firm to pay the kidnapers, but the children never appeared.

My story isn't very special. It's just one more story. I'm part of a generation of people who were born under the dark cloud of the dictatorship. Our childhood was marked by this experience. In one way or another I think our generation was raised with a lot of secrets.

Things we didn't know, things that we were not supposed to speak about. This play is about all those stories and how my generation deals with this past.

T his project about childhood in Argentina in the 70s and 80s was prepared before your piece about Chile called The Year I Was Born. Is it possible to compare those two experiences with dictatorship? Can we also describe these two pieces as a diptych?

In 2009 I did My Life After with people who were born during the Argentinian dictatorship (1976–1983). Then it travelled to various places, among them Chile, in 2011. In Chile I did a workshop about family stories during the dictatorship. El año en que nací resulted from it: not only were people's stories really good, but also, what became very interesting was the discussion of what had happened in the last 40 years in Chilean history—and more specifically, the disagreement that arose over how to tell these stories.

The Argentinian dictatorship was shorter than the Chilean one, but more brutal: 30,000 people disappeared. And it ended because of the failure of the Falklands War with England.

In 1984 there was a court process to punish the main perpetrators and they went to jail.

ENGLISH SUMMARY But after that we had the Full Stop Law, The Law of Due Obedience and the pardon given by President Menem and they were out of jail until 2001 when the trials started again. In Chile it was longer, many people were tortured but not so many disappeared. But in fact, the effect was devastating. And the transition from dictatorship to democracy in Chile was so controversial, with Pinochet himself handing over power to Aylwin, the first democratic president—which is to say, Pinochet never fell from power and was never put on trial.

These two plays are part of a trilogy of plays where the children reconstruct the life of the parents during the dictatorship. First I did My Life After, then The Year I Was Born, and the third play was Melancholy and Demonstration (2012), a text about my mother's depression during the dictatorship that I performed myself with the help of a group of old actors. I started the trilogy talking about other people's family stories and I ended up talking about myself.

Interview by Lukáš Jiřička

Open geometry My new composition is written for a female soloist, four female non-operatic voices, a chamber orchestra and electronica. The soloist will be Hana Blažíková, accompanied by the Berg Orchestra conducted by Peter Vrábel, and with a stage production by Jiří Adámek, who also cowrote the "libretto".

I have been writing for the Berg Orchestra for years. I wrote my first piece for the orchestra probably already in 2001. When the opportunity arose last year to create a new and longer composition I didn't hesitate. Actually, it was as though Berg had given me an anniversary present for our many years of work together: the opportunity to work with an extraordinary soloist.

I'm not a synesthetic, but the linking of worlds has always fascinated me. Ironically, I write music that isn't structurally complex and is monothematic, which probably stems from the fact that I have a fear of redundancy in the material of composition. I prefer clean forms.

The characteristics of these forms will stand out much better in comparison with different forms or contrasts. Ideally this encounter will lead to something new, something that is not necessarily detectable at first sight or first hearing, because it can be very subtle. "From the clash of a succession of images and sounds a harmony of relationships must be born," writes Robert Bresson.

This clash is obviously the central theme of my compositions. The clash of musical paradigms – a classical orchestra with a non-traditional formation and with a considerable touch of big band, a quartet of female jazz singers with a baroque soloist and medieval music, music that is written and music that is largely improvised, and acoustic and electronic sounds. And also lyrics – in multi-part compositions I use English (Raymond Carver), German (Ilse Aichinger, Ingeborg Bachmann, Paul Celan) and French (Luis Buňuel and Paul Celan in translation).

It's not about creating a postmodern pastiche. My goal in fact is to create rigid forms, though based on variable material, in which each contrasting element has its place, its identity. Each must be recognizable and attractive to the senses. And from their intersection and

reflection a "new" world can be born, a new "geometry". It should be a geometry with open views in many directions. The more, the better.

The whole world is our territory and it is only up to use where we will hunt.

Michal Nejtek

We use the word "collective" deliberately An interview with member of She She Pop Ilia Papatheodorou Since being founded in 1998, German theatre company She She Pop has focused on working with its members' biographies in a theatrical and performance format. Despite working on their projects with men, they define themselves as a purely female collective. The Archa Theatre has already presented their productions Testament and Drawers. Now their interpretation of The Rite of Spring will be presented as part of the Akcent Festival.

Y ou studied together in Giessen. What was the impulse behind the foundation of She She Pop? First we worked on a project inspired by baroque theatre with director and dramaturge Barbara Mundel. Thanks to this project, those of us who later became members of She She Pop got to know each other better. The chorus became the basis for our own future project that we initiated ourselves. From the chorus first a group of four, then eight performers emerged.

In the end we were left with six.

Y ou work as a performer. But do you ever stumble across shortcomings in your acting ability when on stage?

At school in Giessen there are no actors, so if you want to do a performance, you have to play it yourself and find a way to work with your shortcomings. When at the beginning of She She Pop there were eight women, we did a project called Negamorphosen, which opened our eyes.

The auditorium was divided into two halves, as is the case at fashion shows. Like models we walked the catwalk in the middle. We did it that way a little on purpose, because our people were still talking about as "those women". But our performance was about Africa, about what Europeans think about Africa, about sexism, about the role of women in Africa, hip hop, positive discrimination and the whole myth of Africa. hat are the positives of your perforW mance and what have you discovered over these past 20 years?

I don't think I'm a good performer and the others also aren't anything special. My skills are limited, but on the stage I'm mainly like the author, which makes it a lot easier for me. For us, the whole hierarchy of writer, actor and director intersects in one person or in a team of people. For example, if I get too expressive, another member will right away tell me.

In our new production The Rite of Spring we dance, even though we're not dancers.

It's just a different type of art. We don't have to be perfect and meet the same requirements as professionals.

25 ARCHA THEATRE BIMONTHLY NOVEMBER–DECEMBER 2014

re your productions carefully composed A or do you give space to spontaneity and improvisation?

We partly improvise, but we rather try to keep a structure. In 2010 we did the production Testament with our fathers. Then with our f​​ riends we did Drawers, which was about the differences growing up in East and West Germany. For The Rite of Spring we worked with our mothers. But we gave these totally inexperienced performers a structure in which they felt safe while at the same time having space. For our latest projects we always carefully prepare the text, structure and rhythm of the whole production. Sometimes we are really naïve. For instance, while working on The Rite of Spring we thought that we would sing or play instruments, but it turned out really badly. Now we know how much Stravinsky's composition helps. hy do you invite other people on stage?

W Your fathers, mothers, friends...

We invited our fathers first for a simple reason. The theatres probably saw us as very ironic and frivolous and called on us to do something substantial and serious, to work with canonical dramatic texts and the like. In addition all of us were nearing forty and we actually felt that we had become part of the theatrical establishment, which was why we took these invitations in part seriously and in part ironically. We decided to show the problem of generational change against the classical dramatic backdrop of the patriarchal model of King Lear. The idea of inviting our own fathers on stage gave us freedom and was very fortunate. an your new production The Rite of Spring C be seen in its way as a continuation of Testament?

No. At all costs we wanted to create something new and independent of Testament.

So we decided that we want to try something nonverbal, unarticulated, visual and ritual physical theatre. We wanted to show things that aren't spoken about. Testament is far more rational and discursive.

Would you say it's more intuitive?

Yes, but this is due to the physical and dance character of the latest work, even when our mothers are over 70. oes The Rite of Spring have a political D dimension?

It probably doesn't have a direct political stance, but it shows theatre as a utopian space in which it's possible to bring together a certain community, including the audience, for a common experience and discussion about things that are to some extent relevant for everyone.

T o what extent can your work be considered documentary theatre?

We never thought about She She Pop along those lines. For us, the author is the object and the subject. We are at the centre of our work and we bring to life part of our biographies on the stage. Rimini Protokoll watch everything with a documentary eye from a distance; they don't want to be on stage. We want to be acting authors.

Interview by Lukáš Jiřička

PŘIPRAVUJEME / COMING SOON

14.–15. 1. / EKG – O lásce a Amsterdamu

Lednové vydání literárního kabaretu EKG dostane mezinárodní podobu.

Igor Malijevský a Jaroslav Rudiš představí Nizozemí jako zemi skvělé lite­ratury. Peter Buwalda bude číst ze své prvotiny Bonita Avenue, která se stala hitem nejen v Holandsku, ale postupně dobývá literární svět.

Esther Gerritsen, která píše stejně ostře jako zábavně, uvede novou knihu Žízeň. Barbara Stok představí svou komiksovou verzi posledních let života Vincenta van Gogha. Vše v originále i s českým překladem. Nenechte si ujít EKG ve formátu De Luxe.

22. 1. / Sváteční pop – Audio–bio graf II.

Sváteční pop je kapela, která vznikla propojením výtvarníků a hudebníků Petra Nikla, Milana Caise, Ondřeje Smeykala a Jiřího Hradila. Audio–bio graf II je dalším pokračováním jejich multimediální show, která není ani kabaret, ambient, ani čirá improvizace. To vše se dohromady skládá do úderné tancovačky, kterou vnímáte všemi smysly.

5.–6. 2. / Jiří Havelka / VerTeDance / Divadlo Archa / Crowd Control První premiérou roku 2015 v produkci Divadla Archa bude inscenace Jiřího Havelky: Crowd Control. Pohybová inscenace vzniká ve spolupráci režiséra Havelky, choreografek Veroniky Kotlíkové a Terezy Ondrové (VerTeDance) a dramaturgyně Marty Ljubkové. Inscenace se zabývá snahou institucí ovládat iracionalitu chování davu. Zvláště patrné je to na letištích, kde manipulace ve jménu bezpečnosti je nejzřetelnější. Jaký je rozdíl mezi anglickými slovy SAFETY a SECURITY, kvůli nimž k manipulaci a dobrovolnému ponižování dochází? Nestalo se pražské letiště jen další absurdní hrou Václava Havla? Jak jinak by se koneckonců mělo jmenovat?

21.–22. 2. / Divadlo Husa na provázku / Ladislav Fuks, J. A. Pitínský / Myši Natálie Mooshabrové Temné dílo plné běsů a nečekaného humoru. Záhadná paní Mooshabrová, její děsivé děti Wezr s Nabulí, městská čtvrť Blauental, mladí chlapci zralí pro kriminál, všudypřítomné myši, policisté, hvězdolety, pocukrované buchty a geniální mladík Oberon Felsach. Skvostný obraz totalitní společnosti sedmdesátých let korunovaný jasnozřivým, až jasnovideckým viděním událostí dneška. „Jak strašné nervy musila ta ubohá žena mít, jak velkou byla nucena být herečkou.“ Příspěvek režiséra J. A. Pitínského k „provázkovskému“ projektu Smějící se bestie.

Pražská premiéra!

14.–15. 1. / EKG – Of Love and Amsterdam

The January edition of the EKG literary cabaret will have an international flavour. Igor Malijevský and Jaroslav Rudiš present the Netherlands as a nation of great literature. Peter Buwalda will read from his debut novel Bonita Avenue, which in addition to being a hit in his home country is now gradually conquering the world. Esther Gerritsen, whose writing is as sharp as it is entertaining, will present her new book Thirst. And Barbara Stok will present her comics version of the last years in the life of Vincent van Gogh. All readings in the original with Czech translation. Don't miss EKG in De Luxe format!

22. 1. / Sváteční pop – Audio–bio graf II.

Sváteční pop is a band that was formed by the alliance of artists and musicians Petr Nikl, Milan Caise, Ondřej Smeykal and Jiří Hradil. Audio– bio graf II is the latest in their series of multimedia shows, which is neither a cabaret, nor ambient, nor pure improv. It all comes together in a rousing dance party that will excite all your senses.

5.– 6. 2. / Jiří Havelka / VerTeDance / Archa Theatre / Crowd Control

The first premiere of 2015 produced by the Archa Theatre will be Jiří Havelka's Crowd Control, which was created in cooperation with choreographers Veronika Kotlíková and Tereza Ondrová (VerTeDance) and dramaturge Marta Ljubková. The production deals with the attempt by institutions to control the irrational behaviour of crowds. This is especially evident in airports, where manipulation in the name of security is most apparent. What is the difference between SAFETY and SECURITY, in whose name people submit to manipulation and voluntary humiliation?

Has Prague airport become another absurd play by Václav Havel? At the end of the day what else can it be called?

21.–22. 2. / Goose on a String Theatre / Ladislav Fuks, J. A. Pitínský: Natalie Mooshabrová's Mice The Prague premiere of the latest production by the renowned Brno theatre, based on the 1970 novel by Ladislav Fuks. A magnificent depiction of totalitarian society in the seventies crowned by a clairvoyant, almost psychic vision of events today. This is director J.A. Pitínský's contribution to the Goose on a String Theatre's Laughing Beast project.

26 DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA LISTOPAD–PROSINEC 2014

Poprvé ve své historii chystá prestižní soubor současného tance 420PEOPLE premiéru přímo šitou na míru choreografkou zvenčí. Tou bude hvězda belgické scény, inovátorka Ann Van den Broek – mimo jiné držitelka nejprestižnější holandské taneční ceny Zwaan 2008 za choreografii Co(te)lette. „Až na dřeň“ pohybu a emoce – přesně tam se s tanečníky ze souboru 420PEOPLE dostane tato drsná žena, která vždy kráčí svou autentickou cestou. „Od tanečníků chci vždy více, než na co byli dosud zvyklí. Společně překračujeme jejich pohybové i psychické hranice.

Věřím, že pravdivost pohybu je přímo závislá na pravdivosti odhodlání, které pohybu předchází. Chci, aby tanečníci vykonali každý pohyb pouze proto, že v daný moment není žádné jiné východisko,“ vysvětluje základní principy své práce Ann Van den Broek.

Nová choreografie pro sedm tanečníků souboru 420PEOPLE – Natašu Novotnou, Václava Kuneše, Sašu Volného, Milana Odstrčila, Sylvu Nečasovou, Ombline Noyer a Štěpána Pechara – s pracovním názvem The Travelling Pain Phrase vychází z pohybové sekvence, kterou Ann Van den Broek původně použila v představení I SOLO MENT (2008). Jedná se o pohyb vyvěrající z bolesti a smutku, které lidská bytost prožívá při ztrátě někoho blízkého – přítele, rodiče, dítěte… Každý pohyb se přímo vztahuje k těmto pocitům duševní bolesti.

Samotná Pain Phrase, jakási „sekvence bolesti“, se nyní stane základem choreografie, jejímiž hlavními pilíři jsou opakování a rytmus. S nástupem na scénu každý z tanečníků nastoupí zároveň i cestu konfrontace s vlastními pocity – od chtíče přes agresi, euforii až k absolutnímu odevzdání. V průběhu pak zármutek nejednou otevře oči a dá nahlédnout nečekaným formám a pohledům. Diváky tak čeká podmanivá choreografie, transformativní síla, rytmus a intenzivní emoce.

Inscenace vzniká v koprodukci 420PEOPLE o. s., Divadla Archa a produkční platformy a nadace WArd/waRD.

A Ž

NA D Ř E Ň

foto Maarten Vanden Abeele

Text Barbora Čermáková

27 ARCHA THEATRE BIMONTHLY NOVEMBER–DECEMBER 2014

14.–15. 12. / 20.00 / THE PAINPHRASE

420 PEOPLE

HVĚZDY PROGRAMU / STARS OF THE PROGRAM

3. 11. / 20.00 / hudba / music Ensemble Inégal – Americano Baroko, Glass a indiáni Americano Baroque, Glass and Indians 8. 11. / 17.00 / hudba Magorovo Vydří v Arše Magor's Vydří at Archa 7.–8. 12. / 20.00 / hudba, divadlo / musictheatre Orchestr BERG / Louis Andriessen – De Staat, Michal Nejtek The Lightning Speed Of The Past 14.–15. 12. / 20.00 / tanec / dance / Ann Van den Broek a 420PEOPLE – The Travelling Pain Phrase PREMIÉRA / PREMIERE 17. 12. / 20.00 / divadlo / theatre / Večer mimo jiné o divadle / An Evening About Theatre and other Things

Festival AKCENT 20. 11. / KC Peklo – Plzeň 24.–25. 11. / Divadlo Archa Kim Hwang / Pizzas for the People / Pizza pro národ 22.–23. 11. / Divadlo Archa Lola Arias / Mi vida después Můj život potom / My Life After 26.–27. 11. / Divadlo Archa She She Pop / Jarní oběti (Svěcení jara) – v podání She She Pop a jejich matek The Rite of Spring – as interpreted by She She Pop and their mothers 27. 11. / 20.00 / Baráčnická rychta / Jiří Havelka, František Tománek / Dechovka Brass Band 28. 11. / 20.00 / Divadlo Archa Jana Svobodová, Philipp Schenker, Divadlo Archa – vadí–nevadí.cz / Kdo je srab a kdo hrdina? / Who's a chicken and who's a hero?

28 DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA LISTOPAD–PROSINEC 2014