Archa Theatre Bimonthly — 11–12/2015

Divadlo Archa Na Poříčí 26 110 00 Praha 1 tel. pokladna +420 221 716 333 archatheatre.cz

OBSAH

3 Úvodník

12 Fest

4 Události

14 Prog

5 Archa.lab

18 Akce Engl 20 Engl

ROZHOVOR

6 Lola Arias 7 Fremde Freunde

ROZHOVOR

8 Stefan Kaegi Rimini Protokoll 11 Preenacting Europe Vstupenky a informace: tel. pokladna +420 221 716 333, pondělí–pátek 10.00–18.00 hodin a vždy 2 hodiny před začátkem představení, e-mail: pokladna@divadloarcha.cz. Online prodej a rezervace vstupenek http://vstupenky.divadloarcha.cz/. Divadlo Archa na facebooku: www.facebook.com/divadloarcha.

2

24 Engl

5 OTÁZEK PRO

26 Miro

27 Přip

28 Hvě prog

Vydává Divadlo Archa, o. p. s ., Na Poříčí 26, 110 00 Praha 1, archa@archatheatre.cz, www.archatheatre.cz Redakce Ondřej Hrab, Pavlína Svatoňová, Lukáš Jiřička, Zuzana Kamenická / Překlady Andre Swoboda, Anna Stejskalová, Lukáš Jiřička / Design Mikuláš Macháček – zetzetzet / Vychází v nákladu 13000 ks, první vydání listopad 2015 / Tisk Indigoprint / Samostatně neprodejné

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / LISTOPAD–PROSINEC 2015

ÚVODNÍK

tival Akcent

gram

V poslední době se zdá, že nejúčinnějším politickým nástrojem je vytváření strachu. Máme mít strach z toho, že nás o práci připraví nezvaní přistěhovalci, máme mít strach, že naši kulturu zničí islám, máme mít strach z toho, že nám bude poroučet Brusel atd. Ti, kteří nám tyto strachy vnucují, očekávají, že díky našim obavám budeme tolerovat jejich mocenské čachry, jejich kšefty, jejich temnou minulost, jejich hloupost. Jak nepodlehnout strachu? Odolat tomuto strašení můžeme tím, že budeme posilovat vlastní sebevědomí. Že se nebudeme bát uvažovat i o těch nejpalčivějších problémech naší společnosti s nadhledem. Že nebudeme věřit návodům na jednoduchá řešení. Že budeme kriticky nahlížet na svět kolem nás. Nic z toho však neznamená, že náš přístup ke světu musí být neradostný a nezábavný.

ent Festival lish lish Program

lish Summary

oslav Wanek

pravujeme

K posílení našeho sebevědomí slouží i program Archy pro poslední dva měsíce tohoto složitého roku. K našemu optimismu určitě přispěje na počátku listopadu premiéra skupiny VerTeDance, která tentokrát požádala loňského držitele tanečního Oscara – ceny Bessie, Jara Viňarského, aby s nimi a dalšími tvůrci vytvořil inscenaci, kde v hlavní roli není to, co vidíme, ale to, co chybí. Představení dokazuje, že ztráta něčeho či někoho, může neočekávaně přinést novou kvalitu a sílu. Inspirující hudebně-divadelní zážitek jistě přinese repríza koncertu Orchestru Berg, úspěšně uvedeného v rámci Pražského jara. Berg přizval ke spolupráci významného německého skladatele a divadelního tvůrce Heinera Goebbelse, který svou skladbu založenou na válečných zápiscích Gertrudy Steinové osobně v Arše režíroval. Koncem listopadu Archa pořádá již po šesté Mezinárodní festival dokumentárního divadla Akcent. Letošní ročník je ve znamení aktivní účasti diváků. Dnes již klasici dokumentárního divadla Rimini Protokoll připravili v koprodukci Archy projekt, který se odehrává v pražských, a také plzeňských bytech. V projektu argentinské režisérky Loly Arias se můžete účastnit konkurzu a získat roli v revoluci. Německá skupina Interrobang vás zve do bývalého Federálního shromáždění, abyste spolu rozhodovali o budoucnosti Evropy. Palestinský divadelník Husam Abed se s diváky podělí nejen o své zážitky z uprchlického tábora v Libanonu, ale také o jídlo, které sám uvaří. Společně jíst se bude také při představení Fremde Freunde, jež vzniklo ve spolupráci Archy a drážďanského Státního divadla. Díky vstřícnosti Národního divadla v Londýně festival zakončí záznam skvělé inscenace JOHN slavného britského souboru DV8 – Physical Theatre. V prosinci projde Archa zatěžkávací hudební zkouškou. Na její scénu vstoupí největší počet hudebníků v dosavadní historii. Jihočeská filharmonie propojí své síly s big bandem Gustava Broma, aby společně představili Bohuslava Martinů jako jazzového skladatele. Nenechte si ujít ani ostatní hudební programy Archy, konkrétně švýcarskou hvězdu Sophie Hunger, Dana Bártu a jeho skupinu Illustratosphere či oslavu třicetin kapely Už jsme doma. Nezapomeňte ani na stálice programu Archy – Vizitu, EKG, Péráka, Dechovku, Simulante Bande a tradiční vánoční představení loutkářů Věry Říčařové a Františka Vítka s úžasným názvem Piškanderdulá. Těším se na vás.

ězdy gramu

Ondřej Hrab

3

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / NOVEMBER–DECEMBER 2015

ROZHOVOR

Argentinka oživuje českou minulost

V září se shodou okolností v divadle Archa sešly dvě významné umělkyně Lola Arias z Buenos Aires a Wen Hui z Pekingu.

Mezinárodní den divadla letos připadá na 21. listopad. V tento den přesně před šestadvaceti lety poprvé vystoupil před masou demonstrantů na Václavském náměstí Václav Havel a události dostaly ještě větší spád než předtím. Argentinská režisérka Lola Arias nabízí divákům možnost zrekonstruovat tento významný revoluční den v rámci speciální pětihodinové performance. „Každý si bude moct vybrat roli, jakou bude chtít. Ať už se bude jednat o postavu disidenta, herce, jakékoliv osoby, která 21. listopadu vystoupila na balkonu nakladatelství Melantrich nebo stála v pozadí, ale například i roli člena tehdejší veřejné bezpečnosti,“ prozrazuje argentinská režisérka. Devětatřicetiletá Lola Arias se českému publiku představila již dvakrát. Nejprve roku 2013 uvedla v pražské Arše v rámci festivalu Akcent inscenaci Rok, kdy jsem se narodil a o rok později tamtéž dokumentární představení Můj život poté. V obou případech se jednalo o rekonstrukci nedávné minulosti – Pinochetovy diktatury v Chile respektive totalitního období vojenské junty v Argentině. A v obou případech Lole pomohli její vrstevníci – děti protagonistů tehdejších režimů, které se narodily až po pádu diktatur. To ony zrekonstruovaly s pomocí fotografií, dopisů, magnetofonových nahrávek a dalších artefaktů životy svých rodičů, a to jak revolucionářů a odpůrců režimu, tak i lidí, kteří diktaturu aktivně podporovali. Letošní rok zaměřila Lola Arias svou pozornost na nedávnou českou historii, konkrétně listopad 1989. „V českém případě však hlavními hrdiny budou samotní diváci, to oni budou rekonstruovat svoji nedávnou minulost,“ vysvětluje Lola. Netradiční projekt odstartuje v pět hodin večer a potrvá bez přerušení až do desíti. „Diváci budou moct přicházet a zase odcházet, jak se jim zlíbí, nebude zde pevný začátek ani konec. Poprvé tuto performance spustíme v den premiéry. Nic nebudeme mít nazkoušené, takže ani já netuším, co se na pódiu bude dít. Nikoho

6

nebudeme vybírat, všechno budou mít ve svých rukou diváci. Oni budou tvořit příběh, vztah mezi minulostí a současností. My je budeme jen trochu usměrňovat.“ Máte s něčím podobným už zkušenost? Obdobný projekt jsme vytvořili minulý rok v Německu, v berlínském Maxim Gorki Theater. Tehdy jsme se také rozhodli oživit také listopadové události roku 1989 – pád Berlínské zdi. Vybrali jsme si 4. listopad, tedy události ještě před jejím pádem. V ten den zazněly projevy intelektuálů, členů komunistické strany, obyčejných pracujících, představitelů církve. Důležité bylo, že do divadla přišli lidé všech generací ve věku od 20 do 75 let. Mohli jsme tak být svědky různých reakcí, každý divák si události představoval či vybavoval jinak. V publiku byl například farář, jenž tyto události zažil na vlastní kůži, ale i mladí dvacetiletí lidé, kteří o této nedávné historii nevěděli vůbec nic, maximálně si vybavovali záběry, jak padá zeď. Překvapující bylo, že řada diváků si chtěla vyzkoušet roli policisty. Ne proto, že by se jim líbilo mlátit lidi, ale chtěli okusit pocity, které musely ozbrojené složky v tu dobu zažívat. Jaký je pohled na okolí člověka, který má na sobě uniformu? Co asi zažívá, když se pomalu hroutí to, co celý život podporoval? Jiní si samozřejmě vybírali role disidentů nebo herců, kteří tehdy k demonstrantům promlouvali. Zajímavé je vnímat i důvody, proč si divák danou roli vybere. Jaký k ní má vztah, co si představuje, že daná postava v tu chvíli pociťovala, jak se asi chovala. P roč jste si v českém případě vybrala zrovna datum 21. listopadu? Revoluce začala 17. listopadu a všechny následující dny jsou ve skutečnosti zajímavé. My jsme si zvolili den, kdy se události daly opravdu do pohybu. Je to také první den, kdy se na veřejnosti poprvé objeví nová postava revoluce – Václav Havel. V ten den se začíná rodit otázka, kdo bude novým představitelem této změny. Je to také první den, kdy dělníci, umělci a církev veřejně podpoří demonstranty. Neznamená to však, že bychom během představení neprobírali ostatní dny revoluce. Mnoho lidí, s kterými jsme hovořili,

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / LISTOPAD–PROSINEC 2015

J ak vlastně vznikla myšlenka nastudovat si a pokusit se znovu oživit události malé středoevropské země, jako je Česko? V zásadě ráda zkoumám vztah mezi minulostí a přítomností. V případě Česka i Německa mě velice zaujal fakt, že s revolucí bylo úzce spjato divadlo. Byli to lidé z divadel, kteří se jako první přidali ke studentům a začali nahlas vyjadřovat svůj nesouhlas. Přišlo mi velmi zajímavé, že Havel byl dramatik, člověk úzce spjatý s divadlem. Samozřejmě, že v evropském případě musím spolupracovat se spoustou lidí, kteří o těchto událostech vědí mnohem víc než já, zažili je, studovali je. Můj pohled je naprosto zvenčí. Není to tedy jen moje hra, ale hra i dalších českých umělců, s nimiž na tomto projektu spolupracuji. P ozvete na představení kromě diváků také nějaké speciální hosty, kteří byli přímými účastníky 21. listopadu? Ano, pár přímých účastníků listopadových událostí chceme pozvat. Kteří to ale budou, neprozradím. To by mělo být překvapení. Líbilo by se nám však, kdyby se k nám přišli podělit o své zkušenosti a zážitky i lidé, kteří stáli v pozadí těchto událostí, veřejně nevystoupili, ale byli svědky věcí, které ostatní neviděli. S takovými osobami bylo velice zajímavé hovořit. Například jsme mluvili s jedním kameramanem, který nám prozradil, že používal kameru, již vlastně bez svolení vzal z práce. Shodou okolností se nakonec objevil na balkonu a natáčel státní kamerou celou revoluci. Celou dobu si opakoval, jak jsou to jedinečné, neskutečné okamžiky a uprostřed této euforie ho najednou napadlo, že balkon, na kterém stálo asi 16 osob, musí bezpodmínečně spadnout. Naopak není moc jednoduché se sejít s bývalými policisty, tedy příslušníky veřejné bezpečnosti, bývalými členy komunistické strany. Nechme se tedy překvapit, zda někdo z nich 21. listopadu přijde mezi nás, aby se podělil o své zkušenosti a nabídl svůj pohled na tyto události. Hlavními představiteli však budou diváci, kteří si budou moct vybrat jakoukoliv roli. A vůbec není důležité, jestli máte nějakou zkušenost s divadlem. Kouzlo celého projektu bude spočívat v tom, že nikdo neví, jakým způsobem se všechno vyvine, co se té noci stane. B udete mít pro aktivní diváky připravené nějaké převleky? Ano, budeme mít připravené kostýmy, paruky, texty, fotografie, všechno. Rozhovor vedl Ondřej Nekola Projekt Konkurz na revoluci je uváděn za finanční podpory programu Kultura Evropské unie a je součástí tematického eventu Individual and Common programu House on Fire.

foto Jan Hromádko

nám přiznalo, že už si nepamatují, jestli to či ono se stalo, bylo vyřčeno 21. nebo 22. listopadu. Jaké reakce od českého publika očekáváte? Netuším, to uvidíme 21. listopadu. Já budu vděčná za jakékoliv reakce a názory. Každý má právo říct, co chce, co si myslí. Očekáváme rozdílné reakce, to je de facto i cílem celého projektu – představit rozdílné pohledy na minulost.

27. 11. / 19.00 / FREMDE FREUNDE

Cestovní deník z pěší pouti mezi Drážďanami a Prahou Divadlo Archa a Státní divadlo DEN 6 v Drážďanech vás zvou ke společDEN 3 Z Pirny jsme šli přes Königstein a Rosenthal přes hranice v lese do Sněžníku. Ale hranici jsme přešli až ve tmě, tak to nemáme natočené. Zítra chceme jít do Königsmühle. Jinak vše v pohodě, jenom jsme utahaný a ušlapaný.

Dopoledne jsme strávili v Ústí nad Labem, protože bylo takový horko, že jsme si netroufli nasadit asi stokilový batohy a vyrazit do kopce na pochod do Terezína. Šli jsme na most Dr. E. Beneše, kde v červenci (až v červenci!) 1945 došlo k masakru Němců. Česká wikipedie mluví minimálně o osmnácti obětech, německá o zhruba dvou stech. Tam jsme měli s Tanjou překvapivě oba dva emocionální moment. Nějak asi na nás dolehlo to horko a všechno. I když bylo přes 30 stupňů, nezbývalo nám než vyrazit, abychom se ještě za světla dostali do Terezína. Dorazili jsme samozřejmě až za tmy a v dešti. Po 22:00 je v Terezíně skutečně těžké najít otevřenou restauraci, tak jsme povečeřeli pivo a seznámili se se Zdenkem, který pracuje u linky s peroxidem, takže má odbarvené vlasy, obočí i řasy.

FRE MD E FR EU ND E

nému stolu. V pátek 27. listopadu se v Arše bude podávat jídlo a zároveň diskutovat o hranicích, které dělí Česko a Německo. Co tyto hranice tvoří? Měly by být znovu střeženy? Kudy vlastně vedou? Pro koho platí a pro koho ne? Jak se tyto hranice proměňovaly v historii? K diskusi jsme přizvali odborníky, kteří se českoněmeckými vztahy zabývají. Večerem nás budou provázet Jiří Zeman a Tanja Krone. Jiří a Tanja se dříve neznali. Na den přesně před třemi měsíci se vydali pěšky z Drážďan do Prahy. Dokumenty z jejich cesty za (vzájemným) poznáním budou tvořit divadelní páteř večera. Režii české verze představení má Jana Svobodová. Německá premiéra bude v lednu v Drážďanech. Pro ty, kteří nesledovali Jiřího cestovní deník na Facebooku, přinášíme jeho zkrácenou podobu.

Pršelo. Já zjistil, že jsem si koupil dětskou pláštěnku. Nálada v týmu je výborná. Jenom máme oba těžký batohy.

DEN 1

Drážďany. Seznámení se spoluputovnicí Tanjou. Schůzka s nadačním fondem Brücke. Renovovali vilu, kde Nadace sídlí, a nechali do věže vsadit listinu Česko-německého vyrovnání. Potom na schůzku do banky, která podporuje projekty okolo hranic. Nepoužívají tam zásadně slovo Sudety – musim nastudovat proč. Po schůzce na kolech do uprchlického tábora, kam nás pustili až poté, co jsme předstírali, že jsme z Červeného kříže...

DEN 2

Brzy ráno vyrážíme do Pirny, kde nás ve 12.00 čeká ředitel česko-německého gymnázia. Škola je to moc hezká, kde lítají po chodbách čeští i němečtí studenti. Přecházejí plynně z jazyka do jazyka a nikdo evidentně neřeší, kdo je Čech a kdo Němec. Jenom je nějakej zákon, že se děti nesmí ve škole natáčet, takže jsem to bohužel nemohl natočit. Ředitelova manželka je herečka, takže i on má pochopení pro divadelní projekty a dokonce nám domluvil, že můžeme přespat na školním internátě (krásná historická budova v centru). V podzemí je vězení, kde Rusové po válce drželi Němce. Potom jsme si tu půjčili kola a jeli zpátky do Heidenau, kde jsou teď nepokoje s uprchlíky. To bylo velký a zajímavý. Šacovala nás policie. A pak zpět na kole do Pirny na internát. 7

DEN 4

Dneska frustrace – měli jsme v plánu jít do Königsmühle, kde měla ve 14:00 začínat diskuze o životě přes hranici. Tak jsme vyrazili velmi brzo, abysme to stihli.... Když jsme dorazili splavení ve 14:00 do Königsmühle, zjistili jsme, že to musí být jiné Königsmühle než to, kde je ta přednáška.... Pak jsme dorazili do Děčína, kde bydlíme v hotelu Faust. Zítra je v plánu v Děčín (chceme tady udělat rozhovory) a pak se vydat do Ústí.

DEN 5

Takže – ráno ještě v Děčíně, kde jsme dělali rozhovory v centru města. Vesměs všichni si pochvalují současné česko-německé vztahy (a všichni, co jsme oslovili, byli děti lidí, co sem přišli při osídlování Sudet). Už jsem nastudoval, proč se nesmí používat slovo Sudety. Československé ministerstvo vnitra v roce 1945 používání slova Sudety v úředním styku vyhláškou zakázalo, ale dle stanoviska Odboru legislativy a koordinace předpisů a kompatibility s právem Evropských společenství Ministerstva vnitra České republiky k používání názvu Sudety ze dne 13. srpna 2004 však není vyhláška z 22. května 1945 součástí platného právního řádu České republiky, takže dál normálně mluvím beztrestně o Sudetech. Potom jsme se byli podívat v Boleticích, kam nás všichni místní posílali, kde je několik paneláků plných Romů. Popisovali nám to jako místní ghetto, ale našli jsme jen rozpálené ospalé sídliště s vietnamskou večerkou – skoro stejně jako každé jiné sídliště. Pak jsme šli cestou do Ústi. A nejdřív do Matiční ulice. Tam nám nějaký tamější starousedlík ukázal, kde stála zeď, a nevěřil, že nejsme z žádných novin ani televize. Dal nám pak žampion, kterej někde našel, asi jako omluvu za to, že na nás ze začátku byl dost nepříjemnej. Z Matiční ulice jsme šli k místní Zoo, kde – světe div se – je zeď postavená právě z té rozbourané zdi v Matiční. A pak už jsme se jenom došourali do centra, kde spíme v hotelu Bohemia. Už jsme našli několik témat, kde se neshodneme: Rusové, Heidi Klum a pavouci.

Projekt Fremde Freunde je koprodukcí Divadla Archa a Staatsschauspiel Dresden za finanční podpory programu Kultura Evropské unie v rámci programu Theatron.

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / SEPTEMBER–OCTOBER 2015

DEN 7

Ráno jsme se hned vypravili do terezínského muzea ghetta, kde jsme viděli propagandistický film o tom, jak se tu Židům žilo dobře. Potom jsme prošli Malou pevnost, pročetli dopisy Milady Horákové a prohlédli si v ghettu židovskou modlitebnu a krematorium, poslechli Brundibára, pojedli guláš a vepřo-knedlo-zelo a vyrazili směr Roudnice nad Labem. Celou cestu se pomalu přibližoval Říp a čím jsme blíž, tím je větší. Zblízka je fakt dost vysoký, netuším, jak se tam zítra budeme s batohama škrábat.

DEN 8

Tak jsme se dneska brzo ráno vydrápali na Říp, kde stojí psáno: „Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp". Něco tak osvíceného jsem skutečně nečekal, navíc jsem se dočetl, že by každý Čech měl jednou za život Říp navštívit – to asi ta paralela s Mekkou. Takže za mě splněno. O Němcích tam nepsali nic. Potom zase dolů a přes malé podřipské vesničky k Vltavě. A podél Vltavy až do Kralup. Během předchozích dnů jsme s Tanjou několikrát narazili na téma rozdílné úrovně vkusu Čechů a Němců v souvislosti se sádrovými trpaslíky z asijských trhů v pohraničí. A hele – okolo Řípu se zahrádky trpaslíky jenom hemží! Objevil se i nesmělý vodník s dýmkou a rybníčkem! A proč nenatřít pěkné venkovské stavení třeba na fialovo? Ano i to tu u nás máme. Takže moje argumenty z předchozích debat o vkusu vzaly za své, stejně jako snaha vrátit se stravováním někam do normálu (v nabídce jsou standardně jen guláše, vepřo-knedlo-zelo a všechny druhy sýrů smažený). Aspoň Tanja konečně ochutnala utopence, ale jelikož má alergii na cibuli, neoslnil ji. Takže zítra už hurá Praha, nemůžu se dočkat. Těším se na svoji postel, dobrý kafe a na jakýkoliv dopravní prostředek, do kterého naložím svůj batoh i tělo. Zítra doma.

8

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / LISTOPAD–PROSINEC 2015

foto Pigi Psimenou

20., 24.–26., 28. 11. / 16.30, 20.30 / RIMINI PROTOKOLL (HAUG, KAEGI, WETZEL) – HOME VISIT EUROPE / EVROPA U VÁS DOMA 23.–24. 11. / 18.00 / RIMINI PROTOKOLL (HAUG, WETZEL) – QUALITÄTSKONTROLLE / KONTROLA KVALITY

ROZHOVOR

Jeden z autorů divadelní skupiny Rimini Protokoll, Stefan Kaegi (1972), jejíž projekty Home Visit Europe a Qualitätskontrolle budou uvedeny v Divadle Archa v rámci festivalu Akcent, hovoří o odmítnutí konceptu tvůrce jako génia, o proměnách práce jeho domácího souboru a o rozšiřování mezí divadla o principy her či sociálních situací. R ád bych začal náš rozhovor přiblížením vašich posledních projektů pod značkou Rimini Protokoll, tedy Home Visit Europe nebo Situation Rooms. Podstatné je, že se pohybují na hranici mezi hrou či instalací a divadelním představením. Je pro vás vůbec podstatné žánrové teritorium, v němž tvoříte? Víte, v posledních dvou stech letech vnímáme jako divadlo to, co vzniklo v Itálii. Lidé mluví o klasickém divadle jako o tom, kde se stojí na scéně, ale podívejme se na středověk, v němž bylo divadlo čímsi jiným, společenštějším. Většinu času lidé hráli divadlo přímo na ulicích. Totéž platí i pro řecké divadlo, v němž na počátku nestáli na jevišti žádní herci a i scholastická představení se podobala performancím amerických výtvarníků ze sedmdesátých let. Mně také na hranicích v podstatě nezáleží. Nejsem teoretik a neurčuju, co divadlo je a co není. Nestydím se za to, že divadlo posunuju blíž k charakteru her, neboť už samotný jazyk implikuje, že představení a hra jsou si blízké. Ale když sedím tiše v divadle, někdo pro mě hraje a na konci si zatleskám, to za hru nepovažuju. T akže jde o něco podobného ochotnickému „sousedskému“ divadlu v 18. a 19. století, kdy se lidé třeba z jedné vesnice společně podíleli na vzniku představení nebo provedení církevních her? Myslím, že to můžeme porovnat s tradicí salónů, což je kontext, který znám, neboť jsem jeden čas salóny organizoval. Domů si sezvete různé lidi, a nejen přátele, aby všichni rozebírali nějaké téma. Většina z toho je založena na decentralizované struktuře. Myslím, že to má k té vaší představě blízko, byť tuto tradici příliš sám neznám. Když hovoříme o projektu Home Visit Europe, zaujal mě fakt, že Evropa je nesmírně centralizovaná. Uprostřed je parlament a v něm existují politici, které nikdy nepotkáte, ale jejichž rozhodnutí platí po celém kontinentě. Někdy se nás nacionalističtí politici snaží přesvědčit, že Evropa je jaksi proti našemu národu a jeho integritě. Ale skupiny, které přicházejí na představení v Berlíně, Norsku nebo Poznani jsou však mnohem propojenější než lidé svázání onou domnělou národní pospolitostí. Podstatná je pro mě tedy za prvé decentralizace a za druhé interakce s lidmi, poznávání se navzájem. Celé představení je založeno na motivu porozumění druhému, získávání důvěry, rozhodování. V politice se sedí u velikého kulatého stolu a lidé se pokoušejí jeden druhého přesvědčit o svých názorech. Tahle fungují firmy, divadla, merchandising. Toto představení proto vypráví ve dvou hodinách o tom, co se lze o neznámých lidech dozvědět, co skrývají, co bychom si nikdy nepomysleli, že je možné.

9

Vytváří se tu metafora mapy ležící na stole, která se mění v určitou myšlenkovou, spíše než teritoriální mapu Evropy. ohli bychom zde mluvit o emancipovaM ném divákovi? Když zde není žádný herec, který by nás učil, jak reagovat, a sami účastníci představení jsou důležití a mají právo něco říct? Diváci a tvůrci se například učí navzájem a sdílejí své zkušenosti. Publikum v onom klasickém pojetí zde zcela mizí. Vynalezli jsme určitá pravidla, podle nichž se naše „hry“ hrají. V představeních je poměrně jasná struktura, mají své tempo a nejde o nahodilou improvizaci. Ale vyskytuje se v nich otevřený konec, nedořečenost, začátky i závěry se dějí nepředvídaným způsobem. Je tu jistá komunikace mezi otevřeností a pravidly, ale k nám jakožto tvůrcům pravidel se to dostává v podobě zpětné vazby, přítomni tam nejsme. Naši dramaturgové ale vytvořili vcelku složitý elektronický program, který přenáší data ze statistik našich setkání do většího systému reflektujícího celý projekt Home Visit Europe. Ten je dohledatelný i na internetu. Jde o velkou mapu Evropy se získanými výsledky z různých míst. Holandsko lze srovnat s Norskem nebo s Kreuzbergem. Můžete si z mapy třeba udělat představu, jaké naděje jednotlivé státy nebo sociální skupiny vkládají do Evropské unie. Například zjistíte, kde je hodně členů politických stran a jaké nápady mají lidé k proměně evropských hranic. Jde o jistý druh výzkumu tvořící zpětnou vazbu k jakési společenské plastice Evropy. Mimo to se zde ale odhalují i intimní záležitosti, které jsme ale na web nenahráli. Jsou to příběhy, které lidé vytvořili bezprostředně při společných hovorech. Třeba o tom, jaké měli problémy na hranicích, kde se poznali jejich prarodiče, nebo o tom, kde by chtěli být pohřbeni. To všechno se ale na mapě projeví. dyž jste pracoval na Home Visit Europe, K založil jste ji hlavně na pravidlech, nebo jste měl v hlavě i jakousi narativní strukturu? V tomto případě nejde čistě o klasické představení. Objevuje se zde mnoho neznámých lidí u jednoho stolu. Nutně se jedná o otevřenou strukturu, v níž mohou lidé bezprostředně reagovat. Viděl jsem některá uvedení a nesmírně záleží na tom, zda jde o hostitele z vyšší třídy, co sezve své přátele – padesátníky šedesátníky, nebo zda jsme v mrňavém studentském bytě, kde je přecpáno, sedí se na zemi a vidíte špinavé spodní prádlo hostitele. Pro nás je lákavé i to, že se můžeme obejít bez řady rozhodnutí, která se pojí s klasickým divadlem. Nemusíme určit prostor, kde se něco děje, a člověka, s nímž se bude mluvit, nemusíme si určovat žádné poselství. Podobá se to deskové hře, v níž znáte výsledek, ale nevíte, jak se k němu dospěje. Naše projekty ale překračují hranice hry, protože se v nich objevují choreografické a taneční prvky. Chci, aby se lidé dotýkali, pohybovali a budovali si mezi sebou důvěru. V jednom okamžiku jsem se zeptal, kdo věří ostatním, a téměř všichni, ať už byli kdekoliv, řekli ano. Vytvoří se tak pouto, které mění přirozenou situaci, v níž druhé neznáme.

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / NOVEMBER–DECEMBER 2015

J e výsledkem ona mapa, kterou si lze prohlédnout online? Nebo jaký je cíl tohoto projektu? Ukázat, čím je a jak se mění Evropa? Myslím, že hlavní cíl neexistuje. Nemám pocit, že samotná mapa na webu je cílem a smyslem. Tím je okamžik, v němž spolu lidé sedí u stolu, a intimita, vnímají se navzájem. To, co je na webu, už je jen digitální záznam. Je to také experiment s dokumentací, který jsme ještě nedělali, a musíme se rozhodnout, zda se nám vlastně zamlouvá. R ozhodli jste se vytvořit něco skromného. Myslím, že představení v divadle vyžaduje spoustu techniky, ale v Home Visit Europe jen lidé sedí kolem stolu. Jde i o vytváření nového jazyka? Často se snažíme, aby smysl díla vyplýval z jux­ tapozice. Poslední inscenaci, již jsme společně jako Rimini Protokoll vytvořili, byla The World Climate Change Conference v Schauspielhausu v Hamburgu – největším divadle v německy mluvících zemích o tisíci dvou stech míst. Je to velmi interaktivní kus s asi dvacítkou performerů na scéně ve třech hodinách s náročnou výpravou. Předtím jsme jezdili s projektem Situation Rooms, k němuž máme čtyři tisíce rekvizit, dva náklaďáky kulis, a to všechno velmi technického rázu. Vyžaduje to specifické a opatrné zacházení. Takže jsme opravdu nejspíš v Home Visit Europe chtěli skromnější provedení, s nímž by bylo možné cestovat. Dělali jsme různá představení: ta, kde se stanete součástí určité situace, ta, kde na scénu proniká veřejný prostor, ale zde jsme poprvé prohlásili, že si nás můžete pozvat domů. To lidé ocenili, třeba v Bergenu říkali: „To je fajn, že můžu uspořádat představení, aniž bych musel opustit byt.“ dyž pracujete společně, například na K Home Visit Europe nebo Situation Rooms, jak z dramaturgického hlediska postupujete? Nejen při vytváření pravidel, ale i při vytváření hlavních motivů a jejich návaznosti... Řekl bych, že tu existují určité úrovně – tento pojem jsme převzali z hráčské terminologie, kdy se na začátku zkrátka poznává hostitel, byt, uspořádání a úvodní situace. A v druhé části jde o přítomnou skupinu lidí, její priority, původ, názory, vazby k Evropě. A třetí úroveň je zaměřena na dynamiku skupiny a rozhodovací procesy, jež v ní probíhají. Mohou se zde objevit i podivné mechanismy, které mohou celek tříštit do podskupin. A na čtvrté úrovni jde o soutěž, kde pracujeme s několika hráči a v níž lze získat body. Vyhrává se tu a prohrává. Začínáme v přátelské atmosféře, ale postupně v Home Visist Europe mohou vznikat spory a rašit nedůvěra, může to být i dost ošklivé. Charakter vždy souvisí s místem, ale tuhle strukturu využíváme obecně. Je pro vás pořád zajímavé vytvářet tato díla jako určitý formát, který lze předvést stejně v Bergenu, Praze, Krakově nebo São Paulu. Připadá mi, že budujete Rimini Protokoll jako továrnu, která takto tvoří projekty, jež lze adaptovat a reprodukovat, byť samozřejmě se změnami, jež jsou dány konkrétními podmínkami. Myslím, že mnoho divadelníků, kteří jsou např. v Praze, tvoří díla, která se hrají i na jiných místech. Ale většina tvůrců s tímto prvkem vědomě nepracuje, taneční skupina Batsheva vy-

ROZHOVOR stoupí dnes večer v Praze s týmž představením jako před pár dny v Tel Avivu anebo v Santiagu de Chile. Divadla s tímto počítají, okna zavřou, zhasne se a prostor uzavře, scéna pak vypadá stejně jako v jiných městech. Někdy to máme podobně. V Situation Rooms také příliš nesejde na tom, kde jste, ale v některých představeních se snažíme zdůraznit charakter země, kde hrajeme, vnímat místo a lidi. Například v Remote X hraje prim město. Proto na tento projekt nepřivážíme žádné kulisy nebo techniku, ale trávíme hodně času ve městě. Zkoumáme jeho atmosféru, chování lidí, plynutí času, rychlost chodců a aut ve městě. Pokoušíme se zachytit cestování ve filmovém slova smyslu. A v projektu 100% City jsme měli sadu otázek, které jsme pokládali různým lidem ohledně života ve městě, a pak jsme tyto lidi dělili dle odpovědí do skupin. V tradičním divadle napsal autor text a ten pak jako knihu poslal řediteli divadla. Pak další ředitelé nechali text inscenovat jinde, což býval klasický divadelní pohyb. Žijeme ale v postdramatické době, v níž už není jazyk dramatu na prvním místě... Respektive může být nejvyužitelnější, zůstane-li v knize a čtenář je s ním o samotě, ale mluvíme-li o divadle, pak nejlepším způsobem projevu je kolektivní prožitek. Scénář takové události vyžaduje nový jazyk, pečlivý překlad, ale i rozhodování, kdo co bude říkat v které zemi. Zároveň je potřeba dbát na přemístění prostoru za pomoci různých rekvizit. Například je-li ve scénáři kuchyň, musí v reálu odpovídat představě kuchyně v té které zemi, jinak ji lidé nepoznají. Indická kuchyň vypadá zcela jinak než v Evropě. U projektu Ciudades Paralelas – Paralell Cities jsme s Lolou Arias v podstatě založili nový festival, kde jsme se dohodli, že se budeme zabývat místy s identickou funkcí, která nemusejí vypadat totožně, ale budeme v nich provozovat totéž – například v hotelovém pokoji nebo v knihovně. V knihovně v Buenos Aires se odehraje jiné představení než v knihovně ve Varšavě, ale vyznění může být velmi blízké díky totožné funkci. B aví vás ještě ta práce, když máte tolik dramaturgů a asistentů v různých zemích na přípravu dalších verzí projektů, nebo sto aktérů ve Vídni či v Krakově při představení 100% Cities a vy děláte jen konečné úpravy? Rimini Protokoll to není jen kolektiv tří lidí, ale i externisté či lidé, s nimiž těsně spolupracujeme i více než deset let. Jsme v podstatě superflexibilní firma, což u klasických divadel se stálým ansámblem nevidíte. Jejich práce se mi nezdá příliš kreativní, lidé jsou odcizeni výslednému tvaru. Například projekt Remote X bude uveden v srpnu v Holandsku a já ani neviděl lokace a nebyl na zkouškách. Nicméně mám ve spolupracovníky velkou důvěru, protože jsme celou hru vymýšleli od začátku společně. Když jsem představení včera večer viděl, všimnul jsem si mnoha prvků využitých nově a originálně, o nichž jsme mluvili dřív. Daniel Welzel, Helgard Haug ani já nejsme Joseph Beuys, nepovažujeme se za génie, kteří projektům dodají na zázračnosti. Nemluvme jen o genialitě, ale podívejte se na Rembrandta. To byl tvůrce – firma, vytvořil kolektiv dvaceti malířů, přesto jejich dílo vypadalo jako jeden kus. Mluvíme zde spíš o formě komunikace, jež roste s lidmi, protože pokud bych se pokoušel vše vyřešit sám, možná se 10

zaseknu. Takovou komunikaci považuji za ideální, ale třeba u projektu 100% Cities, může leckdy přinést zklamání, když například vidím převzaté nápady, které nedostaly řádnou péči. Jsem si jist, že je třeba kontroly, času a zodpovědnosti. Jde o prosté divadelní prvky jako načasování, scénář, snaha o hloubku, a když je nerespektujete, představení může skončit velmi špatně, byť by původní nápad byl dobrý. Ale vezměte si třeba Dürrenmata, což je nejčastěji hraný švýcarský klasický dramatik. Kdyby chtěl vidět všechna představení svých her, musel by se rozkrájet a nejspíš by se mu mnohá nelíbila. Lola Arias je další autorkou, která dává svoje texty všanc, a já ji viděl šílet z toho, jak a kde byly hry udělány. To je nutný risk. Pak je otázka, jak se představení medializují – v novinách, na internetu, někdo může uploadovat hroznou nahrávku představení na Facebooku... Ale nechci kontrolovat všechno, co vytvořím, až do samého konce.

a lidé na sebe reagují. Teď pracuji na projektu, kde v podstatě dělám kurátora padesáti umělcům. Jde o jakousi rychlou intervenci na pět minut. Umělci vytvářejí audioobrazy různých prostor, škol, východů z továrny, chodníků. Tito lidé budou tvořit čtyři až pět dní, i já budu vytvářet jedno místo. To vyhovuje mojí potřebě pracovat svižně, ale na druhé straně mám rád, když můžu jít do hloubky, tvořit komplikovaně. Kdybych pokračoval v psaní projektů v témže tempu jako na škole, ztratil bych energii a nevytvářel bych pořád něco jiného. Na přetváření světa nemáte sílu každý týden.

dyž používáte „značku“ Rimini Protokoll, K rozebíráte všechny projekty v rámci své zakladatelské a hybatelské trojice s Helgard a Danielem anebo i s jinými dramaturgy a spolupracovníky? Možností je celá řada. Např. při mnoha projektech mých jsme ani název Rimini Protokoll nevyužívali, takže to s Helgard a Danielem nemělo nic společného. Ti dva teď zkoušejí v mnichovské Münchner Kammerspiele projekt založený na Hitlerově Mein Kampfu. Zatím jsem nebyl na zkoušce, tak o tom moc nevím. Ale je dobré najít si čas vidět nápady, o nichž dopředu nic netušíte.

když vytváříte koncept nějakého A nového projektu, pracujete zároveň na způsobu komunikace s publikem? Myslím, že budování nových vztahů s lidmi tvoří velkou část vašeho díla. U klasických zkoušek jsou přítomní všichni herci, v naší produkci je minimálně polovina z nich na zkoušku. Třeba u Home Visit Europe nebo Remote X je vždy zásadní vidět lidi v akci, pak si sednout a říct si, jaké to bylo, co je třeba upravit nebo změnit. Protože velký díl celé práce tvoří způsob rozhovoru, což z hlavy nevymyslíte stejně jako zapojení diváků a aktérů.

reflektujete vaši práci navzájem? Že A byste například řekli, tohle se ke značce Rimini Protokoll hodí, tohle ne, to mluví jazykem, který pro nás není charakteristický? Zatím se to nestalo, spíš se to snažíme dělat naopak. Jsem kritičtější, když vidím, že ostatní tvoří věci podobající se něčemu, co už jsme dělali. A když někdo z nás vytvoří něco úplně nového, vzdáleného všemu, co jsme dosud podnikli, všichni máme velkou radost. Ten koncept „expertů na každodennost“ je totiž velké břemeno, které si nechceme nést do konce života. Proto jsem vloni udělal představení s hereckým ansámblem, chtěl jsem vytvořit něco odlišného od domnělých dogmat, jimiž se prý řídíme. akolik je vaše seskupení flexibilní, N když vytváříte tolik projektů, instalací, rádiových her? Čím jsem starší, tím pracuju míň. Když jsem byl na škole, třeba v pětadvaceti, udělal jsem minimálně deset věcí za rok. Bylo to rychlé. Měl jsem nápad a příští víkend jsem ho prakticky zadarmo předvedl na kamarádově večírku. Něco z toho nestálo za nic, ale bylo to šup šup. Nezabývalo se tím víc lidí, víc hlav, víc kritiků, takže jsem nejspíš byl flexibilnější. Ale teď tvořím mnohem míň, další projekt neuvedu dříve než za rok. Spousta práce je nyní logistického rázu, musíme přenášet věci do nových kontextů, prostředí, adaptovat. To je případ projektu Remote X, kde musíme například řešit, jak adaptovat kostel na mešitu apod. Vytváříme znovu celý rámec a také časování zabere delší dobu, většinou mezi jedním a třemi roky. Bylo by dobré zjistit, jak rychle lze tvořit v interakci s druhými, odhalit okamžik, v němž se věci začínají tvořit

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / LISTOPAD–PROSINEC 2015

T rávíte teď tedy více času vymýšlením nápadů a konceptů než v období studií na divadelní katedře v Giessenu? Už dlouho vymýšlíme nápady společně, ale World Climate Conference byla třeba tím rychlým projektem, i tak nám trvalo méně než rok jej připravit. Rychleji to nedokážeme.

P o skončení této éry „expertů na každodennost“ máte s Rimini Protokoll nějaké další plány? Neřekl jsem, že bychom tuto zkušenost úplně uzavřeli, ale rozhodně k ní chceme připojit nové vrstvy, impulsy, prvky hry či interakce. Nedávno jsme vytvořili hodně děl bez živých herců, ale s o to větší porcí techniky. Rádi pracujeme s jiným pojetím času, tak bude projekt Truck trvat celý rok. Dále tvoříme knihu, což je pro nás experiment a nový formát práce. Plánujeme novou aplikaci pro sérii událostí. V současné chvíli tedy nevidím na obzoru žádné klasické zkoušky, což mi skoro chybí. I přes jejich konvence je dobré pracovat se skupinou lidí, zkoušet, jestli mají po jevišti projít rychle nebo pomalu, všechny ty směšné věci jsou součástí lidské interakce, a to mi občas chybí. Co je hybnou silou vaší tvorby? Rád objevuju věci tam, kde je druzí nevidí. Rád se pohybuju po místech, kde se lidé chovají způsobem, který mi připadá pro druhé irelevantní. Možná to souvisí s mou první profesí po škole, novinařinou, jedná se o snahu obracet pozornost lidí k určitým místům, situacím a osobám, jichž by si třeba normálně nevšímali. Rozhovor vedl Lukáš Jiřička Projekt Home visit Europe je uváděn za finanční podpory programu Kultura Evropské unie a je koprodukován deseti evropskými divadly v rámci programu House on Fire.

19. 11. / 20.00, 20. 11. / 10.00 BUDOVA BÝVALÉHO FEDERÁLNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ INTERROBANG – PREENACTING EUROPE/EVROPA? JAKÁ BUDE?

Preenacting Europe Jak bude vypadat budoucnost Evropy? Jak budeme reagovat na stoupající nezaměstnanost mladých lidí, na zadluženost států, na obavy z cizinců, na antidemokratické tendence a euroskepsi? V rámci divadelního projektu Preenacting Europe rozhoduje o politickém směřování samo publikum formou živého hlasování. Který program pro budoucnost zvítězí a bude realizován? „Kolektivní Evropská unie“, „kolektivně inteligentní základní demokracie“? Nebo „Lottokratická republika Evropa“, ve které se politické funkce budou losovat? Nebo něco zcela jiného, co vznikne až večer při samotném představení?

foto Michael Bennett

P ředstavení Preenacting Europe je každý večer jiné. V této performanci s otevřeným koncem se odpovědnost přenáší na diváky, a tím se nastoluje otázka budoucnosti demokracie: Kde končí svoboda volby a kde začíná řízená demokracie? Ve dnech 19. a 20. listopadu 2015 uvede performerská skupina Interrobang unikátně své představení na spektakulárním místě s bohatou historií – v budově bývalého Federálního shromáždění, která kdysi reprezentovala socialistický režim. Představení Preenacting Europe se budou konat v bývalé, dosud dochované zasedací síni, ve které promlouval například Alexander Dubček nebo Michail Gorbačov. Interrobang je skupina berlínských performerů, kterou tvoří Till Müller-Klug, Nina Tecklenburg, Lajos Talamonti a přidružení členové. V rámci programu Doppelpass Spolkové nadace pro kulturu realizuje skupina Interrobang v partnerství s uměleckou scénou Sophiensae­ len řadu svých performancí označovaných jako „preenactment“. Na rozdíl od retrospektivních akcí označovaných jako „reenactment“ zkoumají takzvané „preenactmenty“ exemplární jevy současnosti a rozvíjejí je s využitím performerských a divadelních prostředků dále do budoucnosti. Po projektech Sprachlabor Babylon (2012), Callcenter Übermorgen (2013) a ThAEtermaschine (2013) je Preenacting Europe

11

(2014) čtvrtým projektem této řady performačních návrhů budoucnosti. J ste zakladatelé a umělečtí vedoucí berlínské performerské skupiny Interrobang. Jak byste popsali svou práci? Nina Tecklenburg: Vyvíjíme nové divadelní formáty a jejich prostřednictvím se snažíme vypořádat s aktuálními společenskými i politickými tématy a otázkami. Často pracujeme s instalacemi v divadelních prostorech nebo v neobvyklém prostředí, ve kterém diváci pouze pasivně nepřihlížejí, ale aktivně se podílejí na rozvíjení tématu. Diváci sami prožívají, zažívají a spoluutvářejí představení. Pro nás je divadlo komunikační sociální mikrokosmos, ve kterém lze reflektovat existující společenská pravidla a struktury. Proto jsou diváci a divačky a jejich rozhodnutí v našich performancích obvykle tím hlavním faktorem. Till Müller-Klug: V posledních produkcích jsme se vypořádávali s různými scénáři budoucnosti. Ptali jsme se, jak se bude naše společnost vyvíjet v blízké budoucnosti. Tím, že se snažíme představit si budoucí vývoj, se zároveň dozvídáme i ledacos o naší současnosti. Vynalezli jsme pro tento účel nový formát, který označujeme slovem „preenactment“. Na rozdíl od takzvaného „reenactmentu“, při kterém se rekonstruují historické události, chceme formou „preenactmentu“ zkoumat jevy naší současnosti a divadelními prostředky je rozvíjet dál do budoucna – a to za aktivní spoluúčasti publika. A v rámci projektu Preenacting Europe navrhujeme budoucí směřování Evropy. P roč přicházíte s projektem o Evropě právě teď? NT: Otázka budoucnosti Evropy je stále naléhavější. Je dokonce velice aktuální v souvislosti s uprchlíky, kdy jde o to, jak uprchlíky v Evropě rozmístit a zda se evropské země při řešení této otázky vzájemně podpoří, nebo nikoli. Ale už i dříve – například při finanční krizi a v létě při jednáních o pomoci Řecku – šlo v podstatě o otázku evropské solidarity. Jsou národní státy schopny upozadit své individuální zájmy ve prospěch společných evropských cílů? Kolik Evropy lidé vlastně chtějí? Bude někdy existovat nějaká celoevropská federace? TM-K: Téměř ve všech evropských zemích existují silné euroskeptické politické strany a hnutí. Některé chtějí s Evropskou unií zcela skoncovat, jiné chtějí evropskou integraci pouze zastavit a už ji dál neurychlovat. „Bruselu“ a Evropské unii je často vytýkána izolovanost od občanů.

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / NOVEMBER–DECEMBER 2015

Volební účast při volbách do orgánů Evropské unie je nízká, mnoho lidí nevěří tomu, že by mohli mít na evropskou politiku jakýkoli vliv. V našem projektu Preenacting Europe je to jiné. V něm rozhoduje o budoucnosti Evropy právě publikum. Co čeká na diváky v projektu Preenact­ ing Europe? TM-K: Diváky čeká nejdříve předvolební boj. Budou jim představeny tři různé modely budoucnosti Evropy. Vždy jim jeden herec předloží jeden koncept a publikum pak pomocí hlasovacích lístků rozhodne o tom, který model bude realizován. Bude to buď „Kolektivní evropská unie“, ve které budou všechna rozhodnutí přijímána kolektivně, anebo „Lottokratická republika Evropa“, ve které se politické mandáty budou přidělovat na základě losování, aby se předešlo korupci a lobbování. Anebo vznikne „Posttraumatická imunie“, ve které se rány evropské minulosti budou léčit pomocí populistických slibů. NT: Ten, kdo vzejde z volebního boje jako vítěz, sestaví okamžitě vládu a pokusí se realizovat svou evropskou vizi, kterou slíbil před volbami. V této druhé části performance se utopie střetává s realitou. Utopická a emočně vyhrocená opatření nové vlády jsou konfrontována s reálnými problémy, jako je nezaměstnanost mladých lidí, xenofobie nebo finanční krize. Má-li být vláda akceschopná, potřebuje znovu podporu publika, protože svá opatření může realizovat pouze s pomocí diváků. V projektu Preenacting Europe jde tedy vždycky také o budoucnost demokracie a o účast občanů na politickém rozhodování. Kde končí svoboda volby a kde začíná řízená demokracie? TM-K: Preenacting Europe je živá hra, která se zabývá plánováním Evropy. Hra, která uvádí do chodu politické procesy a vyhrocením situace s využitím uměleckých prostředků zviditelňuje komplexnost takových procesů. Je to hra místy poetická, místy provokativní, místy humorná. Její vyústění je pokaždé nejisté – stejně jako budoucnost Evropy. Jsme zvědaví na to, kterou vizi evropské budoucnosti vytvoříme společně s diváky v Praze! Projekt Preenacting Europe je uváděn ve spolupráci Goethe Institutem a Pražským divadelním festivalem německého jazyka za finanční podpory programu Kultura Evropské unie v rámci programu Theatron.

PROGRAM

Listopad 1–2 Chybění   Jaro Viňarský a VerTeDance / Divadlo Archa / 1. a 2. premiéra ne/po tanec 20.00

Proč máme stále pocit, že nám něco chybí? Představení o ztrátách, které mohou být ziskem, vytvořil pro pětici tanečníků držitel americké taneční ceny Bessie 2013 Jaro Viňarský. Spolu s ním se na představení podílí polovička dua VerTeDance (Tereza Ondrová), Markéta Stránská, Jaroslav Ondruš, Marek Menšík, Jan Bárta, Jano Zaťko (dramaturgie), Adriana Černá (scéna a kostýmy), Tomaš Morávek (světelný design), Tomáš Procházka (hudba). Vstupné 160/120 Kč / 80 minut.

4 Sophie Hunger – Supermoon Tour

st hudba Ve Švýcarsku narozená autorka Sophie Hunger zní jako surrealistické spojení Björk s Nico a Joni Mitchell. Její 20.00 uhrančivé písně učarovaly českému publiku již před šesti lety, kdy předskakovala se svou skupinou Eriku Truffazovi. Byly to tehdy její první koncerty v zahraničí. Mezitím se z tehdy neznámé začínající umělkyně stal jeden z nejvýraznějších evropských hudebních objevů a prodala neuvěřitelných 250 tisíc kopii svých alb. Sophie Hunger v Arše představí své aktuální a zatím nejvyzrálejší album Supermoon. Pořádá Archa ve spolupráci s Rachot v rámci cyklu Other Music. Vstupenky 500 Kč stání / sezení 700 Kč / 120 minut.

5–6 EKG – O Lásce a Psyché čt/pá literatura 20.00

Literární kardiogram s hosty. Účinkují: Ivan Blatný, Eros, Petr Maršálek, Psyché, Martin Reiner a další. Hraje skupina Vložte Kočku. Večerem provázejí Igor Malijevský a Jaroslav Rudiš. Vstupné 165/100 Kč / 120 minut s přestávkou.

7–8 Pérák – na jméně nezáleží, rozhodují činy! VOSTO5

so/ne divadlo Akční historická fikce Divadla VOSTO5. Divadelní podívaná, která kombinuje prvky bojových umění 20.00 a kaskadérských výstupů s poetikou originálního autorského divadla a typickým slovním humorem. Scénář a režie: Jiří Havelka. Vstupné 250/150 Kč / 95 minut.

9 Heiner Goebbels: Songs of Wars I Have Seen  scénický koncert na slova

po hudba Gertrudy Stein v režii autora / Petr Wajsar: Vápenná sinfonietta (hudebně filmová báseň) 20.00 V unikátním koncertu propojuje Orchestr BERG různé umělecké prostředky. Zatímco nedílnou součástí skladby Petra Wajsara je filmová projekce, dílo předního světového autora soudobé hudby a divadelního tvůrce Heinera Goebbelse boří hranice mezi koncertním a divadelním zážitkem. Diriguje Peter Vrábel. Vstupné 250 / 150Kč/ 90 minut.

11 Divadlo Vizita – Svatý Martin na opadaném koni st divadlo 20.00

Nespoutané improvizace Jaroslava Duška, Pjéra la Še’ze, Zdeňka Konopáska a Viktora Zborníka. Speciální host: Yellow Sisters. Vstupné 230/150 Kč / 120 minut s přestávkou.

12 Divadlo Vizita – Bosá kobyla čt divadlo 20.00

Nespoutané improvizace Jaroslava Duška, Pjéra la Še’ze, Zdeňka Konopáska a Viktora Zborníka. Vstupné 230/150 Kč / 120 minut s přestávkou.

13 Simulante Bande  VerTeDance / Divadlo Archa pá tanec 20.00

Dva zdraví, dva handicapovaní tanečníci. Něžné doteky, razantní údery a pády. Kde je hranice, kterou někdy nazýváme konvencí? Co se smí? Co je zakázáno, co povoleno? O čem se nemluví? Koncept a choreografie: Veronika Kotlíková a Tereza Ondrová, hudba: DVA. Vstupné 150/100 Kč / 60 minut.

14–15 Petr Nikl: Já jsem tvůj zajíc

so/ne divadlo/hudba Černobílý melodram, divadlo obrazů, koncert. Autobiografická sonda do času inspirovaná nafukovacími 20.00 hračkami autorovy maminky Libuše Niklové. Melo: Miroslav Černý, Dram: Petr Nikl, Ozvuky: David Vrbík, Hybatel: Ondřej Eremiáš. Vstupné 190/150 Kč / 60 minut.

14

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / LISTOPAD–PROSINEC 2015

PROGRAM

Festival AKCENT Praha 19.–29. listopadu, Plzeň 30. listopadu–2. prosince 19–20 Interrobang – Preenacting Europe/ Evropa? Jaká bude?  čt/pá 20.00 (19. 11.) 10.00 (20. 11.)

Festival Akcent Představení Preenacting Europe je každý večer jiné. V této performanci s otevřeným koncem se odpovědnost Goethe institut a Pražský přenáší na diváky, a tím se nastoluje otázka budoucnosti demokracie. Kde končí svoboda volby a kde začíná divadelní festival německého řízená demokracie? Společně se skupinou Interrobang si diváci položí otázky: Jak bude vypadat budoucnost jazyka / Budova bývalého Evropy? Jak budeme reagovat na stoupající nezaměstnanost mladých lidí, zadluženost států, obavy z cizinců Federálního shromáždění a na antidemokratické tendence a euroskepsi? V budově bývalého federálního shromáždění dlouhá léta sídlil divadlo Čekoslovenský parlament. Zde byly v roce 89 akceptovány požadavky sametové revoluce a promlouvali Michail Gorbačov i Alexander Dubček. V sedadlech poslanců rozpadlé federace budou o podobě budoucí Evropy v součinnosti se skupinou Interrobang hlasovat sami diváci. Autoři a aktéři: Nina Tecklenburg, Till Müller-Klug, Lajos Talamonti. Představení je simultánně tlumočeno z němčiny do češtiny a angličtiny. Vstupné 190/100 Kč / 90 minut.

20–26 Home Visit Europe / Evropa u vás doma  Rimini Protokoll (Helgard Haug, pá–čt Festival Akcent Stefan Kaegi, Daniel Wetzel) 20., 24., V soukromých bytech Home Visit Europe (Evropa u vás doma) je představení, které můžete sbalit do příručního zavazadla – velké 25., 26., divadlo myšlenky jsou jen zřídkakdy prezentovány tak důvěrně. Co je to vlastně Evropa? Je to geografická hranice, 28. 11. kulturní identita, koalice států? Stále dokola se opakuje, že Evropa je neustále se měnící myšlenka, což je příliš 16.30/20.30 teoretické, aby to mohlo představovat vlastní zkušenost jedince. Tuto abstraktní představu o Evropě dává divadelní skupina Rimini Protokoll do kontrastu s intimitou soukromého bytu. Patnáct lidí se stává součástí společenské hry v obývacím pokoji, kde sdílí své osobní příběhy a politické mechanismy v Evropě. Jak moc je Evropa součástí nás všech? Vstupné 190/100 Kč / 120 minut. Představení probíhají v českém jazyce. Anglické verze se konají 20.11. v 16.30 a 20.30.

21 Audition for the Revolution / Konkurz na revoluci  Lola Arias so 17.00–22.00

Festival Akcent Participační divadelní představení umožní účastníkům Noci divadel vstoupit do rolí různých aktérů Noc divadel 2015 demonstrace, která se udála na Václavském náměstí na den přesně před šestadvaceti lety. 21. listopad 1989 Divadlo Archa není žádné symbolické datum, přesto se ten den revoluční události posunuly o významný krok. Z balkonu divadlo Melantrichu tehdy například poprvé promluvil k veřejnosti Václav Havel. Návštěvníci Archy se budou moci rozhodnout, zda se stanou přímými aktéry rekonstrukce tohoto historického okamžiku, nebo zůstanou pouhými diváky. Divadelní akci o celkové délce pět hodin není nutné shlédnout od začátku do konce; diváci mohou volně přicházet a odcházet. Komunikačními jazyky představení jsou čeština, španělština a angličtina. Koncept, režie: Lola Arias, dramaturgie: Ondřej Hrab a Ondřej Cihlář. Vstup zdarma / 300 minut.

23–24 Qualitätskontrolle / Kontrola kvality  Rimini Protokoll (Helgard Haug, Daniel Wetzel) po/út 18.00

Festival Akcent „Nikdy jsem se neptala, PROČ se mi to stalo. Proč jsem před dvaceti lety letěla se svými rodiči ze Stuttgartu na a Pražský divadelní Krétu oslavit maturitu. Proč jsem skočila v tom prázdninovém letovisku do bazénu – po hlavě, na straně pro festival německého jazyka neplavce. Byl to poslední pohyb, k němuž jsem své tělo dokázala přimět,“ říká protagonistka. Budeme uchváceni Divadlo Archa a fascinováni Marií-Cristinou Hallwachs, která nám ukazuje, že život je zázrak a štěstí. Svou jemně ironickou divadlo a hravou inscenací se tvůrcům skupiny Rimini Protokoll daří zbavit těžké téma melancholického smutku a zdůraznit hloubku myšlenek a lehkost, s níž protagonistka dokáže přitakat životu. Hraje: Marie-Cristine Hallwachs. Upozorňujeme diváky, že zdravotní stav hlavní představitelky je velmi křehký a může snadno ovlivnit možnost představení uvést. V případě, že bude nutné představení zrušit, nabídneme záznam představení Qualitätskontrolle / Kontrola kvality nebo vrácení vstupného. Uvádíme v němčině s českými titulky. Vstupné 350/175 Kč / 90 minut.

25 Interaktivní dílna pro školy – Jak vzniká dokumentární divadlo?  st 10.00–13.00

Festival Akcent Dílna zaměřená na principy dokumentárního divadla představí umělecký proces založený na společné tvorbě. Divadlo Archa Studenti si přímo v Divadle Archa vyzkoušejí proces vzniku divadelní inscenace. Účastníci budou zpracovávat dílna/Archa.školám texty, které vzniknou na základě vzájemných rozhovorů. Ve spolupráci s profesionály se seznámí se základy světelného a zvukového designu a s improvizací v prostoru. Dílnu povedou autoři inscenací dokumentárního divadla Jana Svobodová a Philipp Schenker. Kontakt: Tereza Mácová, tereza.macova@archatheatre.cz.

25–26 Free Apples – DidaDiv / Uprchlíci

st/čt Festival Akcent Interaktivní dílna zaměřená na aktuální téma migrace. Účastníci dílny dostanou příležitost vytvořit krátké 16.00–18.00 Divadlo Archa foyer loutkové představení, které bude inspirováno jejich osobní zkušeností s uprchlíky nebo obecně tématem dílna pro veřejnost „uprchlictví a společnost“. Tvůrčí týmy i jednotlivci dostanou prostor a materiál pro tvorbu vlastního příběhu, který poté pod vedením tvůrců projektu DidaDiv natočí na video. Jejich krátký dokument bude umístěn na kanál DidaDiv. Dílna je určena tvůrčím týmům a sólovým hráčům ve věku od 5 do 105 let. Vstup zdarma. Registrace: free@freeapples.cz, více info na www.didadiv.cz Umělecké vedení dílny: Jindřich Krippner a Tereza Krippnerová

25–26 Smooth Life / Snadný život  Husam Abed st/čt 18.00 21.00

Festival Akcent Netradiční dokumentární a loutkové představení pro osm diváků s kulinářským překvapením na závěr. Divadlo Archa Palestinec Husam Abed se narodil a vyrostl v uprchlickém táboře v Jordánsku. Okouzlujícím a sugestivním divadlo způsobem vypráví příběhy své vlastní rodiny v kontextu politických událostí své vlasti posledních třiceti let. Hraje: Husam Abed. Scénografie a loutky: Réka Deák. Vstupné 190/100 Kč / 90 minut. Pouze pro omezený počet diváků. Místo je nutné si předem rezervovat na pokladna@archatheatre.cz nebo +420 221 716 333.

15

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / NOVEMBER–DECEMBER 2015

PROGRAM

Festival AKCENT Praha 19.–29. listopadu, Plzeň 30. listopadu–2. prosince 27 Fremde Freunde / Pěšky mezi Drážďanami a Prahou pá Festival Akcent Společný projekt Divadla Archa a Státního divadla Drážďany (Staatsschauspiel Dresden) 19.00 Divadlo Archa Dva umělci, jeden z Prahy a druhý z Drážďan, na společné pouti krajinou mezi Drážďanami a Prahou. Jiří Zeman zážitkové setkání s večeří a Tanja Krone se seznámili na konci srpna letošního roku, když vyrazili na pěší cestu z Drážďan do Prahy. Místa se silnou historií se na obou stranách česko-německé hranice vynořily z minulosti. Na základě rozhovorů obou umělců s místními obyvateli, dokumentací krajiny a náhodných setkání vznikl multimediální dokument. Jeho pražská premiéra se uskuteční v podobě společné večeře diváků, obou umělců a expertů na otázku česko-německých vztahů. Drážďanská premiéra se bude konat v lednu. Koncept: Ondřej Hrab, David Brückel, Jana Svobodová, účinkují: Jiří Zeman a Tanja Krone, odborná konzultace: Martin C. Putna, režie české verze: Jana Svobodová. Vstupné 190/100 Kč / 120 minut.

29 Sólové a skupinové techniky sociálně angažovaného divadla ne Festival Akcent Jessica Litwak 17.00 Divadlo Archa Prezentace dílny aktivistky, spisovatelky, pedagožky a performerky Jessicy Litwak nás nechá nahlédnout do prezentace dílny procesu vzniku sociálně angažovaného divadla. Skupina účastníků třídenní dílny (viz strana 5) bude na základě hlasového, pohybového a výtvarného tréninku budovat formou „devised theater“, tedy procesem společné tvorby, scénické skeče. Prostřednictvím jasně definovaných principů angažovaného divadla se účastníci dílny dotknou problematických a tabuizovaných momentů světové politiky. Koncept a lektorka dílny: Jessica Litwak. Dílnu pořádá festival Akcent ve spolupráci s Institutem umění-Divadelním ústavem. Zdarma.

29 John  LLoyd Newson / DV8 Physical Theatre

ne Festival Akcent JOHN je představení Lloyda Newsona a jeho souboru DV8 Physical Theatre, které sám autor označuje jako 20.00 Divadlo Archa „verbatim taneční divadlo“. Newson vedl rozhovory s padesáti muži, kterým kladl otázky o lásce a sexu. Z těchto rozhovorů jej zaujal nejvíce jeden příběh. Příběh Johna, který byl naprosto výjimečný svou upřímností. Po letech na dráze zločinu a drogové závislosti našel John záchranu v boji o přežití v neočekávaném společenství. Představení JOHN autenticky zobrazuje příběh skutečného života, kde pohyb a mluvené slovo vytvářejí intenzivní, dojemné a provokující dílo. Divadlo Archa v minulosti uvedlo několik inscenací DV8 Physical Theatre na své scéně. Scéna inscenace JOHN by se však do Archy nevešla. Díky vstřícnosti Londýnského Národního divadla můžeme uvést záznam přímého přenosu v rámci NT Live. Představení je vhodné pouze pro dospělé, obsahuje nahotu a hrubé výrazy. Délka 150/90/vstupné 80 minut.

30 Home Visit Europe / Evropa u vás doma po Festival Akcent v Plzni 16.30 Individuální byty/Plzeň 20.30 divadlo

Rimini Protokoll (Helgard Haug, Stefan Kaegi, Daniel Wetzel)

Veřejné natáčení Show Jana Krause: 3., 10., 16., 17. listopadu vždy od 19.30. Produkce a dramaturgie: In Film Praha. Vstupenky v předprodeji v pokladně Divadla Archa a on–line. Změna programu vyhrazena

Prosinec 1–2 Home Visit Europe / Evropa u vás doma út–st Festival Akcent v Plzni 16.30 Individuální byty/Plzeň 20.30 divadlo

16

Rimini Protokoll (Helgard Haug, Stefan Kaegi, Daniel Wetzel)

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / LISTOPAD–PROSINEC 2015

PROGRAM

Prosinec 4–5 EKG – O Lásce a Vesmíru

pá/so literatura Literární kardiogram s hosty. Účinkují: básník a zakládající člen skupiny The Plastic People of the Universe 20.00 Vratislav Brabenec, spisovatelka, malířka a baskytaristka Eva Turnová a další. Hraje Eturnity!2. Pořadem provází Igor Malijevský a Jaroslav Rudiš. Vstupné 165/100 Kč / 120 minut s přestávkou.

6 Jazzové úpravy skladeb Bohuslava Martinů

ne hudba Jihočeská komorní filharmonie a big band Gustava Broma / světová premiéra 20.00 Bohuslav Martinů se narodil 8. prosince 1890. Dva dny před jeho 120. narozeninami jsme mu připravili speciální poctu. Nové úpravy jeho skladeb s jazzovými přesahy.Jihočeská filharmonie a big band Gustava Broma je uvedou ve světové premiéře s dirigenty Janem Talichem, Vladimírem Valovičem a pianistou Janem Simonem. Program doplní jazzové standardy a originální úprava Rhapsody in Blue George Gershwina. Koncert živě natáčí Český rozhlas Vltava a záznam bude odvysílán a vydán na CD. Vstupné 250/150 Kč/ 120 minut .

7 Simulante Bande  VerTeDance / Divadlo Archa po tanec 20.00

Dva zdraví, dva handicapovaní tanečníci. Něžné doteky, razantní údery a pády. Kde je hranice, kterou někdy nazýváme konvencí? Co se smí? Co je zakázáno, co povoleno? O čem se nemluví? Koncept a choreografie: Veronika Kotlíková a Tereza Ondrová, hudba: DVA. Vstupné 150/100 Kč / 60 minut.

7–9 Dechovka  VOSTO5 / Jiří Havelka / Karel František Tománek / Divadlo Archa po– s t 20.00

Baráčnická rychta Chcete vědět, jak by vám bylo na tancovačce po druhé světové válce? Viděli jste už někdy slavnostní divadlo otevření sokolovny? A přejete svým nepřátelům pomník? Divadelní dokument o historii, který je víc dokumentem o nás. Upozornění: Představení se koná na Baráčnické rychtě, Tržiště 23, Praha 1. Vstupné 300/200 Kč / 90 minut.

9 Střed zájmu: Kultura 360°  st konference 10.00 – 16.30

Konference Institutu umění představí výstupy výzkumného projektu Mapování kulturních a kreativních průmyslů (KKP) v ČR a konkrétní aktivity na podporu KKP na místní i celostátní úrovni. Představíme koncepce a záměry (činnost inkubátorů, kreativních center apod.) v Brně, Plzni, Zlíně a Uherském Hradišti. Rovněž se bude diskutovat o tom, co by měla obsahovat strategie na podporu kreativních průmyslů. Navazujeme na loňskou konferenci, na níž byl představen jejich koncept. Registrace od 9.30. Vstupné: 100 Kč (zahrnuje občerstvení).

11–12 Pérák – na jméně nezáleží, rozhodují činy! VOSTO5

pá/so divadlo Akční historická fikce Divadla VOSTO5. Divadelní podívaná, která kombinuje prvky bojových umění 20.00 a kaskadérských výstupů s poetikou originálního autorského divadla a typickým slovním humorem. Scénář a režie: Jiří Havelka. Vstupné 250/150 Kč / 95 minut.

13 Dan Bárta & Illustratosphere – První fiftýn Tour 2015

ne hudba Vrchol koncertního turné k patnácti letům na hudební scéně nabídne průřez tvorbou Dana Bárty a skupiny 20.00 Illustratosphere. Vystoupí též řada hostů a spřízněných hudebních osobností. Uvádí Kontra production. Vstupné 590 Kč sezení balkon/390 Kč stání / 120 minut.

15 Proti strachu!

út setkání Večer pro ty, kteří se nestydí za lidský soucit, chápou význam slova solidarita, kteří se dobrovolně a na vlastní 20.00 náklady vydali pomáhat lidem v nouzi bez ohledu na nenávistné strašení. Diskuse, dokumenty, hudba, setkání. Vstupné dobrovolné.

16 Divadlo Vizita – Prostý srnec st divadlo 20.00

Nespoutané improvizace Jaroslava Duška, Pjéra la Še’ze, Zdeňka Konopáska a Viktora Zborníka. Speciální host: Yellow Sisters. Vstupné 230/150 Kč / 120 minut s přestávkou.

17 Divadlo Vizita – Již za týden čt divadlo 20.00

Nespoutané improvizace Jaroslava Duška, Pjéra la Še’ze, Zdeňka Konopáska a Viktora Zborníka. Vstupné 230/150 Kč / 120 minut s přestávkou.

18 Piškanderdulá. Josefe!  Věra Říčařová a František Vítek pá 20.00

Pro dospělé Inscenace, která je legendou světového loutkového divadla. Dětská hra, která se stala divadelní avantgardou. divadlo Tradice, která je zároveň již třicet let neustálým experimentem. „Kdyby John Cage byl loutkář, dělal by takové divadlo,“ prohlásil jeden divák po představení v New Yorku. Vstupné 100 Kč / děti, studenti, senioři 50 Kč / každé další dítě z rodiny zdarma/ 120 minut.

19 Piškanderdulá. Josefe!  Věra Říčařová a František Vítek so 16.00

Pro děti divadlo

Tradiční vánoční divadelní dárek, pro děti i jejich rodiče. Účinkují tanečnice, artisti, rytíři, koně, smrtky, kašpaři a další dřevěné loutky. Vstupné dospělí 100/ dítě 50 Kč / každé další dítě zdarma / 60 minut.

20 Už jsme doma – 30 let ne hudba 20.00

Monumentální koncert k třicátému výročí založení skupiny Už jsme doma. Pořádá agentura AMP. Vstupné 250 Kč / 180 minut.

Veřejné natáčení Show Jana Krause: 1. a 8. prosince vždy od 19.30. Produkce a dramaturgie: In Film Praha. Vstupenky v předprodeji v pokladně Divadla Archa a on–line. Změna programu vyhrazena.

17

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / NOVEMBER–DECEMBER 2015

ENGLISH PROGRAM

November 1–2 Absent  Jaro Viňarský and VerteDance / Archa Theatre / 1st and 2nd premiere Sun/Mon dance

Why do we constantly feel like something is missing? A performance about loss, which may actually be a gain, created for five dancers by the winner of the 2013 Bessie Award for dance Jaro Viňarský and a half of VerTeDance (Tereza Ondrová), Markéta Stránská, Jaroslav Ondruš, Marek Menšík, Jan Bárta, Jano Zaťko (dramaturgy), Adriana Černá (sets and costumes), Tomaš Morávek (light design), Tomáš Procházka (music). Tickets CZK 160/120 / 80 minutes.

4 Sophie Hunger – Supermoon Tour

Wed music Swiss-born auteur Sophie Hunger seems like a surrealistic fusion of Bjork, Nico and Joni Mitchell. Her mesmerizing 20:00 songs enchanted Czech audiences six years ago when she and her band opened for Erik Truffaz. It was her first foreign concert. In the meantime this unknown beginning artist became one of the most distinctive European musical discoveries and has sold an unbelievable 250,000 copies of her album. At Archa Sophie Hunger will present her latest and most mature album Supermoon. Organized by Rachot as part of the Other Music cycle. Tickets CZK 500 seated / standing CZK 700 / 120 minutes.

5–6 EKG – Of Love and Psyche

Thu/Fri literature A literary cardiogram with guests. Featuring: Ivan Blatný, Eros, Petr Maršálek, Psyché, Martin Reiner and others. 20:00 With music by Vložte Kočku. Hosted by Igor Malijevský and Jaroslav Rudiš. Tickets CZK 165/100 / 120 minutes with intermission.

7–8 Pérák – What’s in a name? It’s actions that count! VOSTO5

Sat/Sun theatre An historical action fiction by the VOSTO5 Theatre. A theatrical spectacle that combines elements of the martial 20:00 arts with daring stunts and the poetics of original theatre with its characteristic wordplay. Written and directed by: Jiří Havelka. Tickets CZK 250/150 / 95 minutes.

9 Heiner Goebbels: Songs of Wars I Have Seen

Mon music a concert set to the words of Gertrude Stein 20:00 Petr Wajsar: Calcium Sinfonietta / Heiner Goebbels – concept, director / Peter Vrábel – conductor / BERG Orchestra. In this unique concert, the Berg Orchestra brings together various art forms. While film is an integral part of the compositions of Petr Wajsar, the work by leading world author of contemporary music and theatre creator Heiner Goebbels breaks down the barrier between concert and theatre experiences. Tickets CZK 250 / CZK 150 / 105 minutes.

11 Divadlo Vizita – Saint Martin on a Fallen Horse Wed theatre 20:00

Spontaneous improvisation with Jaroslav Dušek, Pjér la Šé’z, Zdeněk Konopásek and Viktor Zborník. Special Guest: Yellow Sisters. Tickets CZK 230 / 150 120 minutes with intermission.

12 Divadlo Vizita – Barefoot Mare Thu theatre 20:00

Spontaneous improvisation with Jaroslav Dušek, Pjér la Šé’z, Zdeněk Konopásek and Viktor Zborník. Tickets CZK 230 / 150 120 minutes with intermission.

13 Simulante Bande  VerteDance / Archa Theatre

Fri dance Two healthy dancers and two disabled dancers. Gentle touches, sharp blows and falls. Where is the border 20:00 that we sometimes call "convention"? What is permitted? What is forbidden? What is kept silent? Concept and choreography: Veronika Kotlíková and Tereza Ondrová. Music: DVA. Tickets CZK 150/100 / 60 minutes.

14–15 Petr Nikl: I Am Your Bunny

Sat/Sun theatre/music A black and white melodrama, theatre of images and concert. An autobiographical journey into the past inspired 20:00 by the toys created by the artist's mother Libuše Niklová. Melo: Miroslav Černý. Drama: Petr Nikl. Sound: David Vrbík. Mover: Ondřej Eremiáš. Tickets CZK 190/150 / 60 minutes.

20

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / LISTOPAD–PROSINEC 2015

ENGLISH PROGRAM

AKCENT Festival Prague November 19–29, Plzen November 30–December 2 19–20 Interrobang – Preenacting Europe Thu/Fri 20:00 (19. 11.) 10:00 (20. 11.)

Akcent Festival What is Europe's future? How do we react to rising levels of youth unemployment, national debt, xenophobia Prague Festival of German and Euro-scepticism? Preenacting Europe lets the public decide the political direction using live voting. Language Theatre Which future programme will win and be implemented? "Euro-Swarm 3.0", the swarm-intelligent fundamental former Federal democracy? Or "The Lottocratic Republic of Europe”, in which all political authorities are chosen by lottery? Assembly Building Or something completely different, adopted first on the evening of the performance? In this performance with its theatre undecided outcome, the responsibility is transferred onto the audience and the question of the future of democracy is posed: Where does freedom of choice end and controlled democracy begin? On November 19 and 20, 2015 Interrobang will present its performance in a spectacular place with a rich history: the former Federal Assembly Building, which at one time represented the socialist regime. After the fall of the Eastern Bloc, Radio Free Europe moved into the building, and in 2009 the building became part of the National Museum. The performance of Preenacting Europe will take place in the former, still preserved boardroom, in which Alexander Dubček and Mikhail Gorbachev once spoke. Spectators will sit in the seats of the former deputies, in the room where the demands of the Velvet Revolution were accepted and the foundations for a democratic Europe were laid down. How democratic will Europe's future be? The collaboration between Interrobang and the audience will lead to the creation of a vision of the future of Europe. Authors and actors: Nina Tecklenburg, Till Müller-Klug, Lajos Talamonti. The performance is simultaneously interpreted from German to Czech and English. Tickets CZK 190/100 / 90 minutes.

20, 24–26, 28 Home Visit Europe  Rimini Protokoll (Helgard Haug, Stefan Kaegi, Daniel Wetzel) Fri, Tue–Thu 16:30 20:30

Akcent Festival Home Visit Europe is a performance you can put in your hand luggage - big ideas are rarely presented so intimately. in private apartments What is Europe actually? Is it a geographic border, a cultural identity, a coalition of states? It is said over and over theatre that Europe is an ever changing idea - too theoretical, as the individual can tell from their own experience. Rimini Protokoll contrasts this abstract idea of Europe with the individuality of a private apartment. Fifteen people become part of a joint play in a living room that interweaves personal stories and the political mechanisms of Europe. How much Europe is in us all? Tickets CZK 190/100 / 120 minutes. Performances in English: November 20, 16:30 and 20:30.

21 Audition for the Revolution  Lola Arias Sat 17:00–22:00

Akcent Festival This participatory theatre performance will allow participants of Theatre Night to enter into the roles of different Theatre Night 2015 actors in a demonstration that took place on Wenceslas Square exactly 26 years ago to the day. November 21, Archa Theatre 1989 is not just a symbolic date, but the day on which the revolutionary events moved a significant step forward. theatre Václav Havel made his first public speech from the Melantrich balcony. Visitors to the Archa Theatre will be able to decide whether to become direct actors in the reconstruction of this historic moment or remain mere spectators. This five-hour theatre event does not need to be seen from beginning to end; spectators may freely come and go. The performance is in Czech, Spanish and English. Concept, director: Lola Arias. Dramaturgy: Ondřej Hrab and Ondřej Cihlář. Entrance free / 300 minutes.

23–24 Qualitätskontrolle / Quality Control  Rimini Protokoll (Helgard Haug, Daniel Wetzel) Sun/Mon 18:00

Akcent Festival "I never asked WHY this happened to me. Why did I fly 20 years ago with my parents from Stuttgart to Crete to Prague Festival of German celebrate my graduation? Why in that empty resort did I jump head first into the shallow end of the pool? It was the Language Theatre last action that my body was able to make," says the protagonist. In her fascinating and captivating story, Archa Theatre Maria-Cristina Hallwachs shows us that life is a miracle and a blessing. With her subtly ironic and playful production theatre with artists of Rimini Protokoll she succeeds in banishing tough themes of sorrow and in emphasizing the depth of thought and the ease with which she is able to say yes to life. Performed by: Maria-Cristina Hallwachs. Please note that the performance may have to be cancelled due to Ms. Hallwach's health. Should this be the case, you may either watch a recorded version of the performance or refund your ticket. Tickets CZK 350 / 175 / 90 minutes.

25 An interactive workshop for schools: How is documentary Wed Akcent Festival theatre created? 10:00–13:00

Archa Theatre A workshop focussing on the principles of documentary theatre which presents the artistic process based on joint workshop creation. The students will test the process of creating a theatre production right in the Archa Theatre. The participants will write texts which will be created on the basis of interviews. Professional will introduce them to the fundamentals of light and sound design and to improvisation. The workshop will be led by documentary theatre creators Jana Svobodová and Philipp Schenker. Contact: Tereza Mácová tereza.macova@archatheatre.cz.

25–26 Free Apples – DidaDiv / Refugees Wed/Thu 16:00–18:00

Akcent Festival An interactive workshop focussing on the current topic of migration. The participants in the workshop will have the Archa Theatre foyer opportunity to create short puppet shows inspired by their personal experiences with refugees or the topic of public workshop "refugees a society" in general. The creative teams and individuals will be given space and material to create their own stories, which they will then record on video with the help of artists from the DidaDiv project. Their short documentary will be shown on the DidaDiv channel. The workshop is intended for creative teams and solo players ages 5 to 105. Free entrance. Registration: free@freeapples.cz, more info at www.didadiv.cz Workshop led by: Jindřich Krippner and Tereza Krippnerová

25–26 Husam Abed – Smooth Life Wed/Thu 18:00 21:00

Akcent Festival A non-traditional documentary and puppet performance for eight spectators with a culinary surprise at the end. Archa Theatre Palestinian Husam Abed was born and raised in a refugee camp in Jordan. In a charming and evocative way he tells theatre the stories of his family in the context of the political events in his country over the past 30 years. Performed by: Husam Abed. Scenography and puppets: Réka Deák. Tickets CZK 190/100 / 90 minutes. Only for a limited number of audience. Please book in advance on ticket@archatheatre.cz or +420 221 716 333.

21

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / NOVEMBER–DECEMBER 2015

ENGLISH PROGRAM

AKCENT Festival Prague November 19–29, Plzen November 30–December 2 27 Fremde Freunde / Walk between Dresden and Prague Fri 19:00

Akcent Festival A joint project by the Archa Theatre and the Staatstheater Dresden Archa Theatre Two artists, one from Prague and the other from Dresden, take a walk together between Dresden and Prague. experiential encounter Jiří Zeman and Tanja Krone met at the end of August when they set off by foot from Dresden to Prague. Places with with dinner powerful history on both sides of the Czech-German border emerged from the past. On the basis of the conversations of both artists with local inhabitants, documentation of the landscape and chance meetings a multimedia documentary was created. The Prague premiere will take place in the form of a joint dinner with the audience, both artists and experts on the question of Czech–German relations. The Dresden premiere will take place in January. Concept: Ondřej Hrab, David Brückel, Jana Svobodová. Performers: Jiří Zeman and Tanja Krone. Expert consultant: Martin C. Putna. Director of the Czech version: Jana Svobodová. Tickets CZK 190/100 / 120 minutes.

29 Solo and group techniques of socially engaged theatre Jessica Litwak Sun Akcent Festival 17:00 Archa Theatre workshop presentation

The presentation of the workshop by activist, writer, teacher and performer Jessica Litwak lets us peer into the process of the creation of socially engaged theatre. The group of participants in the three-day workshop (see page 5) will build a "devised theatre" on the basis of voice, movement and visual training through a process of common creation of skits. Via clearly defined tools of engaged theatre the workshop participants will address problematic and taboo subjects of world politics. Concept and instructor: Jessica Litwak. The workshop is organized by Akcent in cooperation with the Arts Institute – Theatre Department. Free entrance.

29 John  Lloyd Newson / DV8 Physical Theatre

Sun Akcent Festival JOHN is a performance by Lloyd Newson and his DV8 Physical Theatre, which the artist himself calls a "verbatim 20:00 film screening dance theatre". Newson interviewed 50 men, asking them questions about love and sex. One of these interviews caught his attention in particular: the story of John, who was extraordinary in his frankness and honesty. After years on the path of crime and drug addiction, in a fight for survival John found salvation in an unexpected community. The performance of JOHN is an authentic depiction of a real life story, where movement and the spoken word create an intense, touching and provocative work. The Archa Theatre has in the past already presented several productions by the DV8 Physical Theatre. But the sets for JOHN are too large to fit in the Archa Theatre. Thanks to the generosity of the National Theatre in London we can present the live broadcast via NT Live. The performance is for adults only (contains nudity and profanity). Tickets CZK 150/90 / 80 minutes

30 Home Visit Europe

Mon Akcent Festival in Plzen Rimini Protokoll (Helgard Haug, Stefan Kaegi, Daniel Wetzel) 16:30 private apartments/Plzeň 20:30 theatre Public filming of the Jan Kraus Show: November 3, 10, 16 and 17 always from 19:30. Production and dramaturgy: In Film Praha. Advance tickets can be purchased at the Archa Theatre box office and online. The program is subject to change.

December 1–2 Home Visit Europe

Tue/Wed Akcent Festival in Plzen Rimini Protokoll (Helgard Haug, Stefan Kaegi, Daniel Wetzel) 16:30 private apartments/Plzeň 20:30 theatre

22

22 ARCHA THEATRE BIMONTHLY MAY–JUNE 2015 DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / LISTOPAD–PROSINEC 2015

ENGLISH PROGRAM

December 4–5 EKG – Of Love and Space

Fri/Sat literature A literary cardiogram with guests. Featuring: poet and founding member of The Plastic People of the Universe 20:00 Vratislav Brabenec, author, painter and bass guitarist Eva Turnová and others. With music by Eturnity!2. Hosted by Igor Malijevský and Jaroslav Rudiš. Tickets CZK 165/100 / 120 minutes with intermission.

6 Jazz arrangements of works by Bohuslav Martinů Sun music South Bohemian Chamber Philharmonic and Gustav Brom's Big Band 20:00 Bohuslav Martinů was born on December 8, 1890. We have prepared something special in his honour two days before his 120th birthday: new jazz arrangements of his compositions. The South Bohemian Chamber Philharmonic and Gustav Brom's Big Band will perform them in a world premiere with conductor Jan Talich, Vladimír Valovič and pianist Jan Simon. The concert will also feature jazz standards and an original arrangements of Gershwin's Rhapsody in Blue. The concert will be broadcast live on Czech Radio Vltava and a recording will be released on CD. Tickets CZK 250/150 / 120 minutes.

7 Simulante Bande  VerteDance / Archa Theatre

Mon dance Two healthy dancers and two disabled dancers. Gentle touches, sharp blows and falls. Where is the border 20:00 that we sometimes call "convention"? What is permitted? What is kept silent? The performance was presented at festivals in Budpaest, New York, Dresden and Athens. Concept and choreography: Veronika Kotlíková and Tereza Ondrová. Music: DVA Tickets CZK 150/100 / 60 minutes.

7–9 Brass Band  VOSTO5 / Jiří Havelka / Karel František Tománek / Archa Theatre Mon/Wed Baráčnická rychta 20:00 theatre

Do you want to know what it would be like to attend a dance party after the Second World War? Have you ever seen the festive opening of a Czech "sokol" hall? And would you grant your enemies a monument? A theatre documentary about history that is more a documentary about us. Tržiště 23, Prague 1 – Malá Strana. Tickets CZK 300/200 / 90 minutes.

9 Conflict of Interests: Culture 360° Wed conference 10:00 – 16:30

A conference organized by the Arts Institute will present the results of a research project mapping the cultural and creative industries (CCP) in the Czech Republic and specific activities to support CCP at the local and national level. We introduce the concepts and objectives (work incubators, creative centres, etc.) in Brno, Plzen, Zlín and Uherské Hradiště. The discussion should also cover strategies for the promotion of creative industries. We follow up on last year's conference, in which the concept was introduced. Registration from September 30. Admission: CZK 100 (includes refreshments)

11–12 Pérák – What’s in a name? It’s actions that count! VOSTO5

Fri/Sat theatre An historical action fiction by the VOSTO5 Theatre. A theatrical spectacle that combines elements of the martial 20:00 arts with daring stunts and the poetics of original theatre with its characteristic wordplay. Written and directed by: Jiří Havelka. Tickets CZK 250/150 / 95 minutes.

13 Dan Bárta & Illustratosphere – The First 15 Tour 2015

Sun theatre The culmination of a concert tour marking 15 years on the music scene offers a selection of the work of Dana Bárta 20:00 and Illustratosphere. Also featuring a number of guests and kindred musical personalities. Presented by Kontra production. Tickets CZK 590 standing – balcony / CZK 390 seated – balcony / 120 minutes. Tickets CZK 160 / 80 minutes.

15 Against Fear!

Tue meeting An evening for those who are not ashamed of human compassion, who understand the meaning of solidarity, 20:00 who voluntarily and at their own expense have helped someone in need, regardless of the malevolent haunting of the majority. Discussions, documents, music, meetings. Admission: voluntary donation.

16 Divadlo Vizita – Plain Deer Wed theatre 20:00

Spontaneous improvisation with Jaroslav Dušek, Pjér la Šé’z, Zdeněk Konopásek and Viktor Zborník. Special Guest: Yellow Sisters. Tickets CZK 230 / 150 / 120 minutes with intermission.

17 Divadlo Vizita – Coming Next Week! Thu theatre 20:00

Spontaneous improvisation with Jaroslav Dušek, Pjér la Šé’z, Zdeněk Konopásek and Viktor Zborník. Tickets CZK 230 / 150 / 120 minutes with intermission.

18 Piškanderdulá Josef!  Věra Říčařová and František Vítek Fri For adults 20:00 theatre

A legend of world puppet theatre. A children's play that became an avant-garde theatre production. A tradition that at the same time is a 30-year theatre experiment. "If John Cage were a puppeteer, this is what he would do," said one spectator after a performance in New York. Tickets: CZK 100 / 120 minutes.

19 Piškanderdulá Josef!  Věra Říčařová and František Vítek Sat For childern 16:00

The puppet legend inspired by the children's game. Featuring dancers, artists, knights, horses, the Grim Reaper, clowns and other puppets. Tickets: adults CZK 100/ children CZK 50 / each additional child free / 60 minutes.

20 Už jsme doma – 30 Years Sun music 20:00

A monumental concert for the 30th anniversary of the foundation of Czech band Už jsme doma. Organized by AMP. Tickets CZK 250 / 180 minutes.

Public filming of the Jan Kraus Show: December 1 and 8 always from 19:30. Production and dramaturgy: In Film Praha. Advance tickets can be purchased at the Archa Theatre box office and online. The program is subject to change. 23

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / NOVEMBER–DECEMBER 2015

G

ENGLISH SUMMARY

Against Fear!

Preenacting Europe

EN

A performance by Interrobang about the future of Europe In the Preenacting Europe theatre project the audience itself decides the political course of action in the form of live voting. Which program for the future will win and be implemented? "Collective European Union", "Collective Intelligent Basic Democracy" or "Lotto-cratic Republic of Europe", in which political offices are decided by drawing lots? Or something completely different that will be created only during the evening of the performance? Each performance of Preenacting Europe is different. In this open-ended performance responsibility is transferred to the audience who are faced with the question of the future of democracy: Where does freedom of choice end and controlled democracy begin? On 19 and 20 November 2015, the Interrobang performer group will present their performance in a spectacular place with a rich history: the building of the former Federal Assembly, which once represented the socialist regime. The performance of Preenacting Europe will be held in the former, still preserved boardroom where Alexander Dubček and Mikhail Gorbachev once spoke. Interrobang is a group of Berlin performers consisting of Till Müller-Klug, Nina Tecklenburg, Lajos Talamonti and associated members. directors of the Berlin performer group Interrobang. How would you describe your work? Nina Tecklenburg: We develop new theatrical formats and through them we are trying to address current social and political topics and issues. We often work with installations in theatre spaces or in an unusual environment where spectators don't just watch passively, but are actively involved in developing the theme. The spectators themselves perform, experience and co-create the performance. For us, theatre is a social microcosm for communication in which social rules and structures can be reflected. That is why the spectator and their decisions are usually the main factor in our performances. Till Müller-Klug: In recent productions we grappled with various scenarios of the future. We asked how our society will develop in the near future. In trying to imagine the future we also learn something about our present. For this purpose we invented a new format that we call "preenactment". Unlike "re-enactment", in which historical events are reconstructed, we want in the form of "preenactment" to investigate the phenomena of our present and to develop them further in the future via theatrical means and with the active participation of the audience. As part of Preenacting Europe we propose a future direction for Europe.

H

24

You are the founders and artistic

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / LISTOPAD–PROSINEC 2015

What can audiences expect to see in the

Preenacting Europe project? TM-K: The first thing they can expect is an election campaign. They will be presented with three different models of the future of Europe. Always one actor will submit a concept and then the audience will vote on which model to implement. It will either be a "Collective European Union", in which all decisions are taken collectively, or a "Lotto-cratic Republic of Europe", in which political mandates are allocated by drawing lots to prevent corruption and lobbying. Or "Posttraumatic immunity" will arise, in which the wounds of Europe's past will be treated with populist promises. Preenacting Europe is a lively game that deals with the planning of Europe. A game that actuates political processes and escalating situations using artistic means to highlight the complexity of these processes. It's a poetic, provocative and humorous game whose outcome is always uncertain, just like the future of Europe. We are curious about which vision of Europe's future we will create together with the audience in Prague!

LIS

Recently it seems that the most effective political tool is fear. We are supposed to fear that immigrants will take our jobs, that our culture will be destroyed by Islam, that we will be subjugated to Brussels, and so on. Those who stir up these fears expect that because of them we will tolerate their shady power dealings, their rackets, their dark pasts, their stupidity. How not to succumb to fear? We can resist this fearmongering by building up our self-esteem. By not being afraid to think about even the most pressing problems of our society with a sense of perspective. By not believing in simple solutions. By taking a critical look at the world around us. None of this means, however, that our approach to the world must be joyless and dull. For the last two months of this difficult year strengthening our self-esteem has been at the centre of Archa's program. The early November premiere of VerTeDance will surely contribute to our optimism. This time it features last year's winner of the Bessie prize for dance, Jaro Viňarský, and other artists who have created a production where the main role is not what we see, but what is absent. The performance demonstrates that the loss of something or someone may unexpectedly bring a new quality and strength. An encore presentation of the concert by the Berg Orchestra, which was successfully performed during the Prague Spring, certainly will be an inspiring musical-theatre experience. Berg invited renowned German composer and theatre maker Heiner Goebbels, who based his composition on the wartime writings of Gertrude Stein, to collaborate with him on the Archa concert. In late November, Archa will organize the sixth international Akcent festival of documentary theatre. This year's festival is marked by active audience participation. A modern classic of documentary theatre, Rimini Protokoll, has prepared in collaboration with Archa a project that takes place in Prague and Plzen apartments. In the project directed by Argentina's Lola Arias you can take part in an audition and get a part in the revolution. German group Interrobang invites you to the former Federal Assembly building to decide together about the future of Europe. Palestinian theatre director Husam Abed will share not only his experiences from a refugee camp in Lebanon, but also food that he cooks himself. You can also share a meal at the performance of Fremde Freunde, which was created in collaboration with the Archa Theatre and the Dresden State Theatre. With the generous help of the National Theatre in London, the festival will end with a recorded broadcast of JOHN by renowned British group DV8 – Physical Theatre. In December, Archa will undergo a musical endurance test, with the largest number of musicians performing in its history to date. The South Bohemian Philharmonic will join forces with Gustav Brom's Big Band to present the jazz compositions of Bohuslav Martinů. Nor should you miss the other featured performers in Archa's musical program this month, including Swiss star Sophie Hunger, Dan Bárta and his band Illustratosphere, and the 30th anniversary concert of legendary Czech band Už jsme doma. And don't forget the fixed stars in the Archa Theatre program: the Vizita Theatre, EKG, Pérák,

Brass Band, Simulante bande and the traditional Christmas puppet performance by Věra Říčařová and František Vítek with the fantastic title of Piškanderdulá. I look forward to seeing you! Ondřej Hrab

Preenacting Europe is the Theatron co-production with financial support from the EU Culture program.

A woman from Argentina revives the Czech past

International Theatre Day this year falls on November 21. On this day, exactly 26 years ago, Václav Havel first appeared before the mass of demonstrators gathered on Wenceslas Square and events gained even more momentum. Argentine director Lola Arias offers viewers the opportunity to reconstruct this important revolutionary day in the context of a special six-hour performance. "Everyone will be able to choose the role he or she wants," she says. "Whether a dissident, actor or any person who on November 21 appeared on the balcony of the Melantrich publishing house or stood in the background, but also as a member of the former State Security." Lola Arias, 39, has already performed twice before in the Czech Republic. First in 2013, when she presented her production The Year I Was Born as part of the Akcent Festival at the Archa Theatre, and then a year later at the same venue with her documentary performance My Life After. Both performances involved a reconstruction of the recent past – the Pinochet dictatorship in Chile or the totalitarian period of the military junta in Argentina. And in both cases, Lola was aided by her peers, the children of the protagonists of those regimes who were born only after the fall of the dictatorships. They reconstructed it using photographs, letters, tape recordings and other artefacts from the lives of their parents, both revolutionaries and opponents of the regime and the people who actively supported the dictatorship. This year, Lola Arias focused her attention on recent Czech history, namely November 1989. "In the Czech case, however, the main characters are the audience themselves, who will reconstruct their recent past," said Lola.

M ENGLISH SUMMARY

Audition for the Revolution was made possible with financial support from the EU Culture program and is presented as a part of the House on Fire thematic event Individual and Common.

Part of a global (but small) family

Zealand react to your punk directness, unrestrained and epic performance style? I don't feel any significant differences in the reactions of the audience anywhere in the world. We play for a certain type of audience, who are often familiar with world avant-garde, and over the few decades that we have toured around the world, they are often aware of what we play, whether from experience with a concert, or at least with a recording, which have been released overseas now for more than twenty years. New audiences tend to experience surprise, then shock and euphoria. Also they never seem to mind that we always sing in Czech; on the contrary, it is seen as a merit and interesting. Interview by Lukáš Jiřička and Pavlína Svatoňová

Discovering things where others don't see them

An interview with Stefan Kaegi One of the creators of theatre group Rimini Protokoll Stefan Kaegi (*1972), whose projects Home Visit Europe and Qualitätskontrolle will be presented at the Archa Theatre during the Akcent Festival, talks about the refusal of the creator as genius, the transformations in the work of his local group, and the spread among theatres of the principles of games or social situations

SU

An interview with Miroslav Wanek of the Czech band Už jsme doma Legendary avant-garde rock band Už jsme doma will celebrate its 30th anniversary with a monumental concert on Sunday, December 20. On this occasion we have prepared an interview with its leader, guitarist, singer and songwriter Miroslav Wanek, who is also the founder of the band.

H ow did people in Japan or New

perform a new album at Archa. You're preparing an epic concert for the 30th anniversary of the band in December. What do you consider the driving force behind your tireless inventiveness and three decades of touring? At the beginning it was about adolescent desire to play in a band and maybe a little revolt, then coexistence with other bands like Dvouletá fáma, Extempore, Dunaj, Pro pocit jistoty, Dybbuk, Psí vojáci and so on. And a sense of belonging with the whole small community of people willing to do something to change the dead weight that ruled here. Then it was like a vacuum pump sucking us into this world, and we began to meet other bands and musicians, many of them were our earlier models, and today we are colleagues. We started to belong to this world, but again, a small family of bands, called alternative or avant-garde. A lot of people care about us, are really interested in what we do and it strikes a chord in their lives. I feel it as a great responsibility. You are sometimes compared to the

classic projects of the Sex Pistols, The Residents or Magma. What modern projects inspire you? If someone connects you or even compares you with bands like Magma or The Residents, of course it's a tribute and it is true that especially overseas we are mentioned in these contexts, and also bands like Mr. Bungle, Cardiacs or Ruins. Sometimes even Frank Zappa, which is a mistake. I mean because although I really admire him, I never listened to him and his basic rhythmblues context is completely foreign to me.

25

I would like to begin by talking about

your latest projects under the Rimini Protokoll label, namely Home Visit Europe and Situation Rooms. They basically inhabit a space on the border between play and installation and theatre performance. Is the genre territory in which you create at all important for you? You know, over the past two hundred years what we understand as theatre was what was created in Italy. People talk about classical theatre as something where people stand on a stage, but look at the Middle Ages, when theatre was something else, something more social. I don't really care about borders. I'm not a theorist and I don't try to define what is and what isn't theatre. I'm not ashamed of the fact that I bring theatre closer to the nature of a game, as the very word "play" implies that theatre performance and play are very close. But when I sit quietly in the theatre while someone plays for me and then at the end I applaud, I don't consider that play. Talking about Home Visit Europe, I was interested in the fact that Europe is extremely centralized. In the middle there's a parliament in which there are politicians who you will never meet but whose decisions apply for the whole continent. But the groups who come to the performances in Berlin, Norway or Poznan are much more connected than the people bound together by this supposed national solidarity. The whole performance is based on the theme of understanding others, gaining trust, decision making. In politics people sit around large round tables and try to convince each other about their opinions. This is how it works in companies, theatres, merchandising. That's why

Y

At the time of this interview you will

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / NOVEMBER–DECEMBER 2015

this performance talks over two hours about what we can learn about unknown people, what they hide, what we would never think was possible. Can we talk here about an emancipated

audience? Spectators and artists for example mutually learn and share their experiences. The notion of the audience in the classical sense here completely disappears. We discovered certain rules according to which our "games" are played. The performances have a relatively clear structure; they have their tempo and it's not just haphazard improvisation. But they are open-ended, unresolved, beginnings and conclusions happen in an unforeseen way. There is a certain communication between openness and rules, but to us as the creators of the rules they come in the form of feedback, we are not present there. But our dramaturges have created a rather complex electronic program that transfers statistical data from our meetings into a larger system reflecting the whole Home Visit Europe project. This can also be seen online. It's a large map of Europe with results obtained from various places. Holland can be compared with Norway or with Kreuzberg.

MAR

The innovative project will start at six o'clock in the evening and will continue without interruption until midnight. "Viewers will be able to come and go as they please, there will be no fixed beginning or end. The day of the premiere will be the first time we try this performance. Nothing will be rehearsed, so even I don't know what will happen. We won't choose anyone – everything will be in the hands of the audience. They will create the story, the relationship between the past and the present. We will just direct it a little." Text Ondřej Nekola

When you were working on Home

Visit Europe did you base it mainly on rules or did you have some kind of narrative structure in mind? In this case it's not purely a classical performance. Many unknown people appear here around a single table. Necessarily this is an open structure in which people can respond immediately. I've seen a few different versions and it depends a great deal on whether the hosts are from the upper classes who invite their friends – fifty and sixty year olds, or whether we are in some tiny student apartment overflowing with people, where people sit on the floor and your see the host's dirty underwear lying around. What for us is exciting is the fact that we can do without a number of the decisions that are connected with classical theatre. We don't have to designate a space where the action happens and a person with whom we will talk, we don't have to define any message. It's similar to a board game in which you know the result but you don't know how you'll get there. But our projects go beyond the border of games, because they contain choreographic and dance elements. I want people to touch each other, move among each other and build trust in one another. What is the driving force behind your

creation? I like to discover things where others do not see them. I like going to places where people behave in a way that seems to be irrelevant for others. Perhaps this is related to my first job after school: journalist. It is the attempt to turn people's attention to certain places, situations and people that they might not normally notice. Interview by Lukáš Jiřička Home visit Europe is the House on Fire coproduction with financial support from the EU Culture program.

5 OTÁZEK PRO MIROSLAVA WANKA

J

Součást světové, ale nepočetné rodiny dobrý posluchač. Nejčastěji slyším nové věci na společných koncertech. Velkým objevem pro mě třeba byli Sleepytime Gorilla Museum nebo Charming Hosstess, ale to už jsou také více než dvacet let staré kapely. Ale to, že to neznám, neznamená, že takové kapely neexistují, v každé době vznikají hodnotné věci. Je to ale opět „nepočetná rodina“.

J ak na vaši punkovou přímočarost, živelná vystoupení a epičnost reagovalo publikum v zahraničí, například v kulturně odlišném Japonsku či v zámoří a na Novém Zélandu? Já necítím nějaké výrazné rozdíly v reakcích publika kdekoli na světě. My hrajeme pro jistý typ publika, obeznámeného často se světovou avantgardou a během těch několika desetiletí, co jezdíme po světě, je často poučeno i o tom, co hrajeme, ať už ze zkušenosti s koncertem nebo alespoň s nahrávkou, které v zahraničí vycházejí už více než dvacet let. U nového publika převažuje překvapení, šok a pak euforie. Také nikdy nevadilo, že vždy zpíváme česky, naopak je to chápáno jako přednost a zajímavost. A je pravda, že Japonsko je možná trošičku výjimkou v tom, co jsem říkal. Ne, že by byly reakce méně euforické, spíše naopak, ale je tam obecně všechno trochu jinak. Někdy jsem měl problém poznat, zda je to upřímné, nebo jen ze slušnosti. Ale časem jsem se to naučil a jejich srdečnost je nepřekonatelná. Je to teď vedle Francie a Polska naše nejoblíbenější destinace.

U

době vzniku tohoto rozhovoru vystupuV jete na scéně Archy s novou deskou. Výpravný koncert k třicátému výročí kapely připravujete na prosinec. Co považujete za hybnou sílu, která tři dekády stojí za vaším neúnavným koncertováním a živí vaši invenci? Na počátku to byla asi pubertální touha hrát v kapele a možná i trochu revolta, pak koexistence s dalšími kapelami typu Dvouletá fáma, Extempore, Dunaj, Pro pocit jistoty, Dybbuk, Psí vojáci atd. a pocit sounáležitosti s celou tou nepočetnou komunitou lidí ochotných udělat něco pro změnu toho balastu, který tu vládl. Pak už to bylo jako vývěva. Nasálo nás to do světa a my začali potkávat další kapely a muzikanty, z nich mnozí byli našimi dřívějšími vzory a dnes jsme kolegové. Začali jsme patřit do světové, ale opět nepočetné rodiny kapel, kterým se říká avantgardní nebo alternativní. Spoustě lidí na nás záleží, opravdu se zabývají tím, co děláme, a zasahuje jim to často i do života, cítím to jako velikou odpovědnost. Organizace koncertů, propagace, financování projektů, to všechno je někdy nesmírně ubíjející, ale pak jsou tu koncerty a reakce publika po celém světě, dopisy a emaily, stovky a stovky hovorů po koncertě a jsem zase nabitý jak baterka.

P řestože vaše tvorba za oněch třicet let doznala jistou proměnu, váš rukopis je stále čitelný. Chystáte se například představit nějaké rarity, které odhalí UJD z nečekané perspektivy? My jsme se rozhodli oslavovat naše třicáté výročí celoročně. Jedním z dárků, který jsme sobě i fanouškům nadělili, je CD Tří křížky, které obsahuje průřez našimi skladbami za 30 let. Ty skladby jsme z velké části značně přearanžovali a budeme je hrát v těchto aranžích i naživo po zbytek tohoto roku. Jinak Už jsme doma nikdy neměli nějaký „tajný šuplík“ nevydaných skladeb, není žádný odpad, každé CD se naplnilo tím, co bylo momentálně k dispozici, a často se dodělávalo ještě ve studiu. Jedinou skladbou, která nikdy nevyšla, je jedna z nejstarších písní Haziga Urma. Vyjde ovšem ještě letos na malém vinylu pod názvem Parník. Jde o dochované torzo z historicky prvního koncertu na parníku Vltava z července 1985.

D

Legendární avantgardní rocková skupina Už jsme doma oslaví v neděli 20. prosince třicet let své existence monumentálním koncertem. K této příležitosti jsme připravili rozhovor s jejím leaderem, kytaristou, zpěvákem a textařem Miroslavem Wankem, který je také zakladatelem této formace.

DVOUMĚSÍČNÍK DIVADLA ARCHA / LISTOPAD–PROSINEC 2015

dá se, že v Arše jste jako doma. Před Z deseti lety jste zde oslavili 20. výročí a v roce 1995 jste se v Arše podíleli se skupinou The Residents na vytvoření inscenace Freak Show (Obludárium). Jak na spolupráci s The Residents vzpomínáte? foto archiv UJD

26

B ýváte srovnáváni s dnes již klasickými projekty formátu Sex Pistols, The Residents či Magma. Co vás však inspiruje ze současných projektů? Pokud nás někdo spojuje nebo dokonce srovnává s kapelami jako Magma nebo The Residents, je to samozřejmě pocta a je pravda, že hlavně v zámoří býváme v takovýchto souvislostech zmiňováni, vedle zmíněných kapel jsou to také Mr. Bungle, Cardiacs nebo Ruins. Někdy mylně dokonce i Frank Zappa. Mylně proto, že si ho sice velmi vážím, ale nikdy jsem ho neposlouchal a ten jeho základní rhythm-bluesový kontext je mi zcela cizí. Na druhou stranu hráli jsme před časem s kapelou Project/ Object, kterou si postavil Napoleon Murphy Brock. Ten byl naším koncertem nadšený a říkal, že by se to Zappovi asi hodně líbilo. Současné věci příliš nesleduji, já ani v dřívějšku nebyl moc

PŘIPRAVUJEME / COMING SOON

21. 1. Ladislav Fuchs Divadlo Husa na provázku Myši Natálie Mooshaberové Škleb a maska čili autor Spalovače mrtvol přichází na scénu… Přátelé, pozor na myši! Režie: J. A. Pitínský.

1. 2. VOSTO5 – Kolonizace Lidé od nepaměti toužili prozkoumávat daleký vesmír. Co je k tomu žene? Zvědavost, pokrok, dobrodružství, zvětšování životního prostoru, šíření lidské DNA, anebo jen obyčejná lidská pýcha? Kolonizace nových planet je nevyhnutelnou budoucností. Má být ale vesmír kolonizován člověkem? Režie: Jiří Havelka. Premiéra. My jsme se s Residents znali už před touto spoluprací v Arše a stýkáme se dodnes. Dokonce Freak show nebylo jedinou naší spoluprací. Před několika lety jsme vytvořili koncertní verze asi deseti písní The Residents a jejich zpěvák Randy je s námi zpíval v Olomouci. Také jsem spoluautorem (spolu s Karlem Císařem) zatím nejucelenější sbírky jejich textů a fotografií na světě, kterou vydalo Argo pod názvem Mezi čtyřma očima. Spolupráce na Freak Show byla nádherná – nejprve jsem strávil asi dva týdny v San Francisku a chodil k nim do studia každý den ráno. Trávili jsme hodiny nad nahrávkami a mým úkolem bylo převést to všechno do partitur a aranží pro osmičlenný orchestr. Chodil jsem k nim do rodin a trávili jsme spolu spoustu času i mimo práci. Třeba jednou došlo opravdu k totálně absurdní situaci – měl jsem půjčený hausbót v Sausalitu, severně od San Franciska. Od severu ke mně na oběd přijel autor hudby The Residents na kole a z jihu lodí kolem Alcatrazu jejich zpěvák, autor textů i části výtvarna. Uvařil jsem vepřo-knedlo-zelo a nakoupil plzeňské pivo, seděli jsme na terase, která se houpala na moři a povídali si o Josefu Ladovi. Kdybych to chtěl vymyslet, nemám šanci. Pak přijeli do Prahy a trávili jsme spolu další dva měsíce. Od té doby kdykoli hrajeme v San Francisku, nevynechají jediný koncert a já jejich v Praze nebo poblíž také ne. Jsou pro mě pořád inspirací, mimo jiné například i tím přearanžováním vlastních skladeb při nových vydáních, ale také tvorbou mimo čas a trendy a schopností zůstávat navýsost aktuální, nikoli na povrchu, ale zevnitř. R ozhovor vedli Lukáš Jiřička a Pavlína Svatoňová

27

3–4. 2., 2–3. 3. Jaro Viňarský a VerTeDance / Divadlo Archa Chybění Proč máme stále pocit, že nám něco chybí? Představení o ztrátách, které mohou být ziskem, vytvořil pro pětici tanečníků držitel americké taneční ceny Bessie 2013 Jaro Viňarský.

21. 1 Ladislav Fuchs Goose on a String Theatre Of Mice and Mooshaber Another novel from the author of The Cremator on stage... Friends, look out for the mice! Director: J. A. Pitinsky.

1. 2 VOSTO5 – Colonization Mankind has always longed to discover and explore new places. What drives us? Curiosity, advancement, adventure, enlarging living space, disseminating human DNA or just ordinary human pride? The colonization of new planets is inevitable in the future. But should the universe by colonized by people? Director: Jiři Havelka. Premiere.

3–4. 2, 2–3. 3 Jaro Viňarský and VerTeDance / Archa Theatre Absent Why do we constantly feel like something is missing? A performance about loss, which may actually be a gain, created for five dancers by the winner of the 2013 Bessie Award for dance Jaro Viňarský.

ARCHA THEATRE BIMONTHLY / NOVEMBER–DECEMBER 2015

11.–14.2. Ultima Vez Speak Low if You Speak Love Wim Vandekeybus a vlámský taneční soubor v představení o lásce s živou hudbou Maura Pawlowského a zpěvem charismatické jihoafrické zpěvačky Tuty Puoane.

10. 3. Tindersticks Melancholicky zasnění Angličané Tindersticks vystoupili v Praze poprvé v září 1992 jako předkapela zdejšího prvního vystoupení Nicka Cavea. Jak zní tato „podezřele tichá parta kytarových gangsterů“ v roce 2016?

13.–18. 4. Divadlo Husa na provázku Festival Smějící se bestie 13. 4. – Bubiland (Kabinet Szczygiel– Kozelka) 14. 4. – J. K. Tyl, L. Smoljak, H. Krejčí, E. Tobiáš – Fidlowačka aneb Kde domov můj? 15. 4. – J. Hašek a K. Vaněk – Mein Švejk (Operetta. Komedie. Smrt) 16. 4. – L. Fuks – Myši Natalie Mooshabrové 17. 4. – O. Novotný – Směšná interpretace 18. 4. – H. Krejčí, R. Matzner a V. Morávek – Dvojí proměna aneb Kuřátko a obilí

11–14. 2 Ultima Vez Speak Low if You Speak Love Wim Vandekeybus and his Flemish dance company in a performance about love with live music by Mauro Pawlowski and vocals by charismatic South African singer Tutu Puoane.

10. 3 Tindersticks Tindersticks first performed in Prague in September 1992, opening for Nick Cave at his first concert here. What will this "conspicuously quiet band of guitar gangsters" sound like in 2016?

13–18. 4 Goose on a String Theatre Laughing Beast Festival 13. 4 – Bubiland (Kabinet Szczygiel– Kozelka) 14. 4 – J. K. Tyl, L. Smoljak, H. Krejčí, E. Tobiáš – Fidlowačka or Where is my Home? 15. 4 – J. Hašek a K. Vaněk – Mein Švejk (Operetta. Comedy. Death) 16. 4 – L. Fuks – Of Mice and Mooshaber 17. 4 – O. Novotný – Ridiculous Interpretation 18. 4 – H. Krejčí, R. Matzner a V. Morávek – The Dual Transformation or Chicken and Grain

Tento projekt byl realizován za finanční podpory programu Kultura Evropské unie