Gastroent Hepatol 3

Gastroenterologie a hepatologie Gastroenterology and Hepatology

Časopis České gastroenterologické společnosti, Slovenskej gastroenterologickej spoločnosti a Slovenskej hepatologickej spoločnosti Vydává ČLS JEP – indexed in SCOPUS, CHEMICAL TITLES, EXCERPTA MEDICA/EMBASE, CHEMICAL ABSTRACTS, INIS Atomindex, Food Science and Technology Abstracts, Bibliographia Medica Čechoslovaca, Index Copernicus

DIGESTIVNÍ ENDOSKOPIE Endoskopická transmurální resekce Hybrid short-wire ERCP technique Závažné krvácanie pri endoskopickej choledocho-duodenálnej drenáži Endoskopická léčba obezity

ISSN

-

(Print); ISSN

-

X (On-line)

červen

ročník

číslo

Hereditárny angioedém ako príčina bolestíEditorial brucha

Editorial Editorial O. Urban II. interní klinika – gastroenterologická a geriatrická LF UP a FN Olomouc

Vážené čtenářky a čtenáři, otevíráte třetí letošní číslo časopisu Gastroenterologie a hepatologie, které je tradičně věnováno digestivní endoskopii. Dovolte mi, abych vás krátce provedl jeho obsahem.

Původní práci věnovanou problematice anální intraepiteliální neoplazie (AIN) prezentuje R. Procházka. Jedná se o prekurzorovou lézi skvamózního karcinomu anu, etiologicky spojenou s chronickou infekcí lidským papilomavirem (HPV). K diagnostice AIN využil flexibilní high-definition (HD) anoskopii koloskopem s capem. Toto jednoduché a levné příslušenství umožnilo detailní zobrazení anální krajiny jak v bílém světle, tak s využitím metod virtuální chromoendoskopie a zvětšující endoskopie. V souboru 18 nemocných indikovaných k HD anoskopii vyslovil autor podezření na AIN v 16 případech a u 12 z nich onemocnění histologicky potvrdil. Většinu lézí následně odstranil endoskopickou slizniční resekcí.

Nad současným postavením endoskopické transmurální (full-thickness) resekce pomocí OVESCO klipu (tzv. FTRD) v léčbě kolorektálních neoplazií se ve své práci zamýšlí P. Falt. Pro léze velikosti do 30 mm (optimálně do 25 mm) se jedná o technicky méně náročnou alternativu endoskopické submukózní disekce (ESD). V německém registru FTRD čítajícím 1 178 nemocných byl technický úspěch zaznamenán v 88 % a R0 resekce v 80 %. Metoda se ukázala jako účinná především v léčbě lokální reziduální neoplazie po předchozí endoskopické

léčbě, tato indikace tvořila více než polovinu případů. Metoda FTDR se v naší zemi rozšiřuje, což dokumentuje rovněž citovaný vlastní soubor autora, čítající 52 nemocných.

Přehled metod endoskopické léčby obezity předkládají J. Král et al. Metody rozdělují na objem redukující, restriktivní a bypassové, aspirační terapii, elektrickou gastrickou stimulaci a ostatní, zahrnující rovněž remodelaci sliznice duodena (RSD). Ve srovnání s chirurgickým přístupem se jedná o metody všeobecně méně invazivní, současně však méně účinné. Společná oběma přístupům je skutečnost, že nemohou být efektivní odpovědí na globální pandemii obezity. Zajímavá je metoda RSD, která v několika studiích pozitivně ovlivnila diabetes mellitus 2. typu léčený perorálními antidiabetiky a nealkoholickou steatózu jater. V rozsáhlém seznamu citací nechybí ani významné publikace našich autorů, včetně práce M. Beneše et al z roku 2016, publikované v tomto časopise.

Vlastní pětileté zkušenosti s ERCP technikou s krátkým vodičem publikují J. Maceček et al. V souboru 285 ERCP provedených v průběhu 1 roku dosáhl kanylační úspěšnosti 95 %, přičemž při použití krátkého vodiče zaznamenal nižší výskyt post-ERCP pankreatitidy (1 vs.

4 %). Za hlavní výhodu krátkého systému považují nezávislé ovládání přístroje a vodiče endoskopistou, tedy bez potřeby asistence v této fázi výkonu, což může vést ke zkrácení doby výkonu a skiaskopie.

Přehled endoskopické a medikamentózní léčby gastrické antrální vaskulární ektazie (GAVE) publikují M. Šrámková et al. V naší zemi je nejčastěji používaná argonová plazmakoagulace (APC), dostupná je rovně ligace gumovým kroužkem (EBL) a radiofrekvenční ablace (RFA).

Práce je doplněna třemi zajímavými kazuistikami a návrhem terapeutického algoritmu, který uvádí rovněž léčbu thalidomidem a chirurgickou resekci.

Slovenskou digestivní endoskopii reprezentuje zajímavá kazuistika M. Belici et al popisující případ závažného krvácení komplikujícího endoskopickou choledocho-duodenoanastomózu lumen apozičním stentem (LAMS). Komplikace byla úspěšně vyřešena endovaskulární léčbou. Poučné jsou rovněž další dvě endoskopické kazuistiky autorek L. Nosákové a Z. Ďurkovičové.

Je potěšitelné, že se spolupráce slovenských a českých endoskopistů úspěšně rozvíjí také mimo stránky časopisu. Za společný úspěch lze rozhodně považovat skutečnost, že našim zemím bylo svěřeno hostování endoskopického kongresu ESGE days 2022. Budou se konat v Kongresovém centru Praha ve dnech 28.–30. dubna 2022, a to za významné organizační účasti odborníků z obou zemí.

Přeji vám klidnou dovolenou a příjemné chvíle strávené nad stránkami našeho časopisu. doc. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D. koeditor sekce Digestivní endoskopie ondrej.urban@fnol.cz

Gastroent Hepatol 2021; 75(3): 187

Hereditárny angioedém ako príčina bolestí brucha Obsah

Obsah Editorial O. Urban

Kvíz | Quiz M. Bortlík

DIGESTIVNÍ ENDOSKOPIE I DIGESTIVE ENDOSCOPY

Současné postavení endoskopické transmurální resekce v léčbě kolorektálních neoplazií Current status of endoscopic full-thickness resection for treatment of colorectal neoplastic lesions Přehledová práce | Review article

P. Falt

Hybrid short-wire ERCP technique, five years of experience Pětiletá zkušenost s hybridní ERCP technikou s krátkým vodičem Original article | Původní práce

J. Maceček, B. Staňka, P. Konvička

Závažné krvácanie ako komplikácia endoskopickej choledocho-duodenálnej drenáže prostredníctvom lumen apozičného stentu (Hot-Axios) v riešení distálnej stenózy ductus choledochus pri adenokarcinóme hlavy pankreasu Severe bleeding as a complication of endoscopic choledocho-duodenal drainage using LAMS (Hot-Axios) in the treatment of distal stenosis of the common bile duct due to pancreatic head adenocarcinoma Kazuistika | Case report

R. Belica, D. Kudlová, A. Klepanec, M. Hoferica, J. Haršany, J. Rajec, M. Habiňak, R. Husťak,, J. Martínek,

Endoskopická léčba obezity Endoscopic bariatric therapies Přehledová práce | Review article

J. Král, P. Mačinga, P. Drastich, J. Špičák, T. Hucl

Endoscopic and medical therapy of gastric antral vascular ectasia: case series and review of available methods Endoskopická a medikamentózní terapie cévních ektázií žaludečního antra (GAVE): série kazuistik a přehled metod Review article | Přehledová práce

M. Šramková, R. Kroupa, M. Dastych, Š. Konečný, L. Kunovský, J. Dolina

Anální intraepiteliální neoplazie a HD anoskopie Anal intraepithelial neoplasia and HD anoscopy Původní práce | Original article

R. Procházka KLINICKÁ A EXPERIMENTÁLNÍ GASTROENTEROLOGIE I CLINICAL AND EXPERIMENTAL GASTROENTEROLOGY

Zriedkavá príčina dysfágie u dospelých A rare cause of dysphagia in adult Kazuistika | Case report

L. Nosáková, P. Uhrík, M. Demeter, P. Bánovčin, M. Pindura, M. Vojtko, R. Hyrdel

Late tension pneumoperitoneum via the abdominal stoma after PEG-J Neskorý vznik tenzného pneumoperitonea cez brušnú stenu po zavedení PEG-J Case report | Kazuistika

Z. Ďurkovičová, M. Jakabovičová, X. Faktorová, M. Szantová

Gastroent Hepatol 2021; 75(3)

Hereditárny angioedém ako príčina bolestí brucha Obsah

IBD

Switch z originálního na biosimilární adalimumab SB- u nemocných s Crohnovou chorobou – dlouhodobé výsledky Switch from original to biosimilar adalimumab SB- in patients with Crohn‘s disease – long-term results Původní práce | Original article

M. Lukáš, M. Kolář, J. Reissigová, M. Lukáš, K. Černá, N. Machková, V. Hrubá, M. Vašátko, D. Ďuricová

Teduglutid v liečbe syndrómu krátkeho čreva pri Crohnovej chorobe Teduglutide in the treatment of short bowel syndrome in Crohn’s disease Literárny prehľad | Literature review

L. Gombošová, J. Krivuš PEDIATRICKÁ GASTROENTEROLOGIE A HEPAOLOGIE | PAEDIATRIC GASTROENTEROLOGY AND HEPATOLOGY

Laparoscopic repair of congenital paraesophageal hernia in an a clinical case and literature review Laparoskopické riešenie kongenitálnej paraezofageálnej hernie u Case report | Kazuistika

-month-old child –

-mesačnej pacientky – kazuistika a prehľad literatúry

M. Gura, B. Špaková, M. Molnár RŮZNÉ | OTHERS

Telemedicína je víc než „lékař na telefonu“ Telemedicine is more than a „doctor on the phone“ Aktualita | Actuality

K. Michnová

Endoskopie a endoterapie u IBD, ISCARE Endoscopy and endotherapy in IBD, ISCARE Správa z akcie | Congress review

. .

. .

M. Demeter

Výběr z mezinárodních časopisů The selection from international journals Komentáře | Comments

I. Míková, T. Grega, P. Vaněk, P. Slodička, T. Tichý, V. D. Zoundjiekpon

Správná odpověď na předchozí kvíz Correct answer to the previous quiz

M. Lukáš

Erratum Autodidaktický test | Self-educated test

Fotografie na obálce: AIN II/HSIL Is léze: v bílém světle, v NBI near focus, EMR. Zdroj: R. Procházka.

Photo on the cover: AIN II/HSIL Is lesions: in white light, in NBI near focus, EMR. Source: R. Procházka.

Gastroent Hepatol 2021; 75(3)

Hereditárny angioedém ako príčina bolestí brucha Kvíz

Kvíz z klinické praxe M. Bortlík Gastroenterologické oddělení, Nemocnice České Budějovice, a.s.

Dlouhodobé bolesti břicha… Žena, narozená v roce 1955, v dětství podstoupila nekomplikovanou appendektomii, v roce 1976 prodělala periakarditidu, jinak vážněji nestonala až do roku 2001. V tomto roce jí byl diagnostikován děložní leiomyosarkom a byla provedena hysterektomie s adnexektomií a následnou vaginální i celkovou radioterapií.

Krátce po této léčbě se objevily průjmy, které se postupně zmírnily, po několika měsících se začaly objevovat intermitentní známky střevní obstrukce s křečovitými bolestmi břicha. V roce 2002 byla provedena laparoskopicky adheziolýza.

I v dalších letech měla intermitentní ataky bolestí břicha s jeho vzedmutím, zástavou odchodu plynů a zvracením.

Pro nepatrnou elevaci amylázy byla zavedena léčba pankreatickými enzymy s částečným efektem, pacientce byla při-

Obr. .

Gastroent Hepatol 2021; 75(3): 192–193

souzena diagnóza chronické pankreatitidy. Opakovaně byla pozorována leukopenie a mírná sideropenní anemie, v roce 2007 prodělala ataku cystitidy, která byla označena jako poradiační. Ve stejném období se rozvinula osteopenie.

Dispenzární onkologická vyšetření neprokazovala žádné známky recidivy gynekologického nádoru.

V roce 2015 byla provedena CT enterografie s nálezem patologických změn v oblasti aborálního ilea se zesílením stěny a mírným zúžením lumen střeva, koloskopie neprokázala žádný patologický nález v tlustém střevu, v terminálním ileu byla edematózní sliznice s petechiemi a drobnými sufuzemi. Bylo vysloveno podezření na Crohnovu chorobu a pro další verifikaci nálezu byla v červenci 2015 provedena kapslová enteroskopie. Pasáž kapsle byla zpomalena

Obr. .

již v žaludku, vyžádala si posun kapsle endoskopem za pylorus. V tenkém střevu zachytila kapsle po 2,5 hodinách normálního nálezu obraz postupně výrazného edému sliznice a v oblasti ilea ulcerózní zánět se stenózou lumen. Tlustého střeva nebylo během aktivity kapsle dosaženo. Následující den pacientka udávala odchod nejasného tmavého obsahu, který považovala za možnou kapsli.

Pacientka byla nadále léčena pankreatickými enzymy a mesalazinem, její klinický stav se podstatně neměnil, trvaly občasné poruchy pasáže se spontánní úlevou. V lednu 2016 bylo provedeno kontrolní vyšetření tenkého střeva – MR enterografie – bylo hodnoceno jako nepřínosné pro pohybové artefakty a artefakty z porušení homogenity magnetického pole v oblasti rekta. Doporučené

Hereditárny angioedém ako príčina Kvíz zbolestí klinickébrucha praxe

CT vyšetření pacientka nepodstoupila, pokračovala ve výše uvedené léčbě.

V listopadu 2019 byla provedena koloskopie, která ukázala mírné změny v terminálním ileu, vyšetřující lékařka je považovala za poradiační. CT enterografie v květnu 2020 neprokázala významné

postižení tenkého střeva, bylo popsáno krátké zesílení stěny jejuna v levém mezogastriu, zmíněn byl i obrazový artefakt kovového charakteru v malé pánvi vlevo. Protrahovaná ataka bolestí břicha s poruchou pasáže od února 2021 vedla k dalšímu vyšetření, klíčové nálezy

CT enterografie v dubnu 2021 ukazují obr. 1 a 2.

Otázka:

Jaká je Vaše diagnóza?

Správnou odpověď a komentář naleznete v příštím čísle.

Gastroent Hepatol 2021; 75(3): 192–193

Hereditárny Digestivní endoskopie: angioedémpřehledová ako príčinapráce bolestí brucha

doi:

.

/ccgh

Současné postavení endoskopické transmurální resekce v léčbě kolorektálních neoplazií Current status of endoscopic full-thickness resection for treatment of colorectal neoplastic lesions P. Falt II. interní klinika – gastroenterologická a geriatrická LF UP a FN Olomouc

Souhrn: Endoskopická transmurální resekce (FTRD – full-thickness resection device) je novou technikou endoskopické resekce kolorektálních neoplastických lézí nevhodných k standardní endoskopické resekci. V publikovaných souborech FTRD dosahuje vysoké technické úspěšnosti a proporce R0 resekcí s nízkým výskytem závažných komplikací. Dle limitovaných dat se FTRD zdá být doporučitelnou alternativou technicky a časově náročné endoskopické submukózní disekce (ESD) v léčbě karcinomů s povrchovou submukózní invazí a reziduálních neoplazií zejména mimo rektum. Hlavní limitací FTRD je omezený rozsah resekce a výskyt lokálních reziduálních neoplazií. Správné zařazení FTRD do algoritmu léčby kolorektálních neoplazií je podmíněno prospektivním srovnáním s jinými technikami endoskopické resekce.

Klíčová slova: endoskopická transmurální resekce – kolorektální karcinom – koloskopie – endoskopická submukózní disekce Summary: Endoscopic full-thickness resection (FTR) is a novel technique for endoscopic treatment of colorectal neoplastic lesions that are not suitable for standard endoscopic resection. Published evidence on FTR suggests high technical success rate, high proportion of R0 resections and low risk of serious complications. According to limited data, FTR appears to be a recommendable alternative to the technically challenging and time consuming endoscopic submucosal dissection (ESD) in the treatment of carcinomas with superficial submucosal invasion and local residual neoplasia, specifically outside the rectum. The main limitations of FTR are the limited extent of resection and occasional residual neoplasia after resection. Further research including prospective and randomized comparison to other resection techniques is needed for a correct inclusion of FTR in the treatment algorithm of colorectal neoplasia.

Key words: endoscopic full-thickness resection – colorectal cancer – colonoscopy – endoscopic submucosal dissection

Úvod Endoskopická transmurální resekce (FTR – full-thickness resection) je novou metodou umožňující transmurální resekci stěny trávicí trubice. V průběhu let byla studována řada technik FTR lišící se mechanizmem a následností resekce a uzávěru perforačního otvoru [1]. Do rutinní praxe terciárních endoskopických center již pronikla tzv. FTRD technika (FTR Device, Ovesco Endoscopy, Tubingen, Německo), která kombinuje naložení OTS (over-the-scope) klipu na trakční pseudopolyp vytvořený duplikaturou střevní stěny a následnou endoskopickou resekci pomocí kličky naložené v průhledném nástavci

Gastroent Hepatol 2021; 75(3): 194– 199

OTS klipu. FTRD se tedy řadí mezi tzv. „non-exposed” FTR techniky, u kterých během správně provedeného výkonu nedochází ke vzniku otevřené perforace.

FTRD byla po pilotních animálních studiích poprvé představena v roce 2014 [2,3] a v České republice byla poprvé provedena v roce 2016 [4]. Přes prozatímní absenci v platných doporučených postupech se FTRD postupně stává efektivní součástí terapeutického armamentária vybraných kolorektálních neoplazií.

Indikace K FTRD jsou obecně zvažovány léze, které jsou potenciálně endoskopicky kurabilní

a nejsou z nějakého důvodu vhodné k endoskopické slizniční resekci (EMR). Hlavní indikační skupinou jsou léze s podezřením na přítomnost submukózně invadujícího karcinomu a nutností en bloc resekce, dále neoplastické léze s příznakem „non-liftingu“, lokální reziduální neoplazie (LRN) a léze v obtížných lokalizacích (periapendikulární a peridivertikulární léze). Vzácně bývají indikovány drobné subepiteliální tumory (SET), nejčastěji neuroendokrinní tumory. Klíčovým kritériem při zvažování FTRD je velikost léze, která by neměla přesahovat 30 mm. Při pokusu o snesení větších lézí může dojít k následně obtížně řešitelné aplikaci OTS

Hereditárny Digestive endoscopy: angioedém original ako príčina articlebolestí brucha

doi:

.

/ccgh

Hybrid short-wire ERCP technique, five years of experience Pětiletá zkušenost s hybridní ERCP technikou s krátkým vodičem J. Maceček, B. Staňka, P. Konvička Gastroenterology Department, AGEL Středomoravská nemocniční a.s. – AGEL Prostějov Hospital

Summary: Backgrounds: The aim of this work is to present the novel hybrid endoscopic retrograde cholangiopancreatography (ERCP) technique using short guidewires and accessories designed for long and short systems. The technique is based on the internal locking capability of the short guidewire, assistant wire control and the possibility of targeting the wire by a physician. Material and methods: ERCPs were performed with Olympus duodenoscopes, using a short guidewire (260–270 cm) and accessories designed for short- and long-wire systems. The speed of deployment of the accessories and incidence of post-ERCP pancreatitis (PEP) when using the short-wire hybrid technique were compared with the same parameters when using a long-wire system. The success of cannulations, the percentage of bleeding and cholangitis were monitored.

Results: From 2016 to 2020, a total number of 1,506 ERCPs were done. Hybrid technique was used in 58.2% (2017), 88.5% (2018), 91.3% (2019) and 98.5% (2020) of the procedures. The cannulation success rate was 94.73%. The average accessory insertion times through the working channel were 15 s (cv = 0.12, σ = 1.91) when using a short guidewire and a V-system, 31 s (cv = 0.08, σ = 2.67) when using a long guidewire and a V-system and 55 s (cv = 0.06, σ = 3.34) when using a long guidewire and an endoscope without a locking device. The rate of complications was 5.26% and none of them was severe. A lower incidence of PEP with a short guidewire than with a long one (1% vs. 4%, P = 0.033) was demonstrated. Conclusion: Our retrospective analysis of the ERCP hybrid technique highlights faster deployment of accessories and a lower PEP rate compared to the long-wire method. We noticed low bleeding and infectious complications apparently due to easy and quick handling of the short guidewire.

Key words: endoscopic retrograde cholangiopancreatography – guidewires – short-wire system – long-wire system – hybrid ERCP technique Souhrn: Úvod: Cílem této práce je představit novou hybridní techniku endoskopické retrográdní cholangiopankreatikografie (ERCP) využívající krátké vodiče v kombinaci s akcesorii navrženými jak pro dlouhý, tak pro krátký systém. Technika je založena na vnitřním uzamčení krátkého vodiče, kanylaci prováděné asistentem a možnosti cílit polohu vodiče lékařem. Materiál a metody: ERCP byly prováděny duodenoskopy firmy Olympus s použitím krátkých vodičů (260–270 cm) a akcesorií určenými pro krátký i dlouhý systém. Byla srovnávána rychlost zavádění akcesorií po vodiči a incidence post-ERCP pankreatitidy (PEP) v případě použití hybridní techniky a dlouhé metody. Dále byla sledována úspěšnost kanylací, procento krvácivých komplikací a cholangoitidy. Výsledky: Od roku 2016 do roku 2020 bylo provedeno celkem 1 506 ERCP. Hybridní technika byla použita u 58,2 % (2017), 88,5 % (2018), 91,3 % (2019) a 98,5 % (2020) výkonů. Úspěšnost kanylací byla 94,73 %. Průměrná doba zavádění akcesorií po vodiči pracovním kanálem byla 15 s (cv = 0,12; σ = 1,91) při použití krátkého vodiče s V-systémem, 31 s (cv = 0,08; σ = 2,67) při použití dlouhého vodiče s V-systémem a 55 s (cv = 0,06; σ = 3.34) při použití dlouhého vodiče a endoskopu bez možnosti fixace vodiče.

Komplikace výkonů se vyskytly v 5,26 % a všechny byly nezávažné. Byl prokázán nižší výskyt PEP s použitím krátkého vodiče oproti dlouhému vodiči (1 % vs. 4 %, P = 0.033). Závěr: Naše retrospektivní analýza hybridní ERCP techniky prokazuje rychlejší zavedení akcesorií a nižší míru PEP ve srovnání s dlouhou metodou. Zaznamenali jsme nízký výskyt krvácení a infekčních komplikací, zřejmě díky snadné a rychlé manipulaci s krátkým vodičem.

Klíčová slova: endoskopická retrográdní cholangiopankreatikografie – vodiče – krátký systém – dlouhý systém – hybridní ERCP technika

Introduction A guidewire for ERCP is an accessory for bile or pancreatic cannulation and traversal strictures to achieve accessory placement [1]. A proper guidewire increases the success rate of selective can-

Gastroent Hepatol 2021; 75(3): 200– 206

nulation. The wire-guided cannulation technique is superior to the contrast-guided cannulation technique and reduces the incidence of PEP [2].

Guidewires differ in material composition, flexibility, diameter, shape of the

terminal part and length. It is the length of the guidewire that is one of the basic parameters that determines the resulting diagnostic and therapeutic effect of the entire procedure. The long-wire ERCP system with the respective acces-

Hereditárny angioedém Digestívna akoendoskopia: príčina bolestí kazuistika brucha

doi:

.

/ccgh

Závažné krvácanie ako komplikácia endoskopickej choledocho-duodenálnej drenáže prostredníctvom lumen apozičného stentu (Hot-Axios) v riešení distálnej stenózy ductus choledochus pri adenokarcinóme hlavy pankreasu Severe bleeding as a complication of endoscopic choledocho-duodenal drainage using LAMS (Hot-Axios) in the treatment of distal stenosis of the common bile duct due to pancreatic head adenocarcinoma R. Belica , D. Kudlová , A. Klepanec , M. Hoferica , J. Haršany , J. Rajec , M. Habiňak , R. Husťak , , J. Martínek

,

Klinika vnútorného lekárstva FN Trnava, Slovenská republika Rádiologická klinika FN Trnava, Slovenská republika Institut klinické a experimentální medicíny, Praha, Česká republika

Súhrn: Úvod: Endoskopická transpapilárna drenáž je obvyklou metódou riešenia malígnej biliárnej obštrukcie. Alternatívou transpapilárneho prístupu je endosonograficky navigovaná biliárna drenáž pomocou lumen apozičného stentu, ktorú možno využiť nielen pri zlyhaní ERCP. Kazuistika: Opisujeme našu skúsenosť s endosonograficky navigovanou choledocho-duodenálnou drenážou pomocou lumen apozičného stentu, ktorá bola komplikovaná oneskorenou hemobíliou. Perzistujúce a závažné krvácanie bolo úspešne vyriešené endovaskulárnou embolizáciou pomocou špirál. Záver: Endosonograficky navigované drenáže pomocou lumen apozičného stentu môžu byť, napriek všetkým svojim výhodám, sprevádzané závažnými komplikáciami vrátane významného krvácania, preto je vhodná dostupnosť pracoviska intervenčnej rádiológie.

Kľúčové slová: obštrukčný ikterus – endoskopická retrográdna cholangiopankreatikografia – adenokarcinóm – pankreas – cholestáza – endosonografia Summary: Introduction: Endoscopic transpapillary drainage is a common method of solving malignant biliary obstruction. An alternative to the transpapillary approach is endosonographically guided biliary drainage using a lumen-apposition stent, which can be used not only in case of ERCP failure. Case report: We describe our experience with endosonographically guided choledocho-duodenal drainage using a lumen-apposition stent, which was complicated by delayed hemobilia. Persistent and severe bleeding was successfully resolved by endovascular embolization using a spiral coiling. Conclusion: Endosonographically guided drainage using a lumen-apposition stent may, despite all advantages, be accompanied by serious complications, including significant bleeding. Therefore, the availability of an interventional radiology unit is appropriate.

Key words: obstructive jaundice – endoscopic retrograde cholangiopancreatography – adenocarcinoma – pancreas – cholestasis – endosonography

Gastroent Hepatol 2021; 75(3): 207– 212

Hereditárny Digestivní angioedém endoskopie: ako príčina přehledová bolestí brucha práce

doi:

.

/ccgh

Endoskopická léčba obezity Endoscopic bariatric therapies J. Král, P. Mačinga, P. Drastich, J. Špičák, T. Hucl Klinika hepatogastroenterologie, IKEM, Praha

Souhrn: Obezita je závažný celosvětový problém. S obezitou se pojí řada závažných onemocnění, která snižují kvalitu života pacienta a zvyšují mortalitu (vysoký krevní tlak, dyslipidemie, diabetes mellitus 2. typu, nádorová onemocnění a další). Léčba obezity je multidisciplinární a komplexní proces, který vyžaduje spolupráci pacienta. Základem terapie obezity je změna životního stylu, další možností je farmakoterapie, jejíž účinnost je však omezená. Chirurgická terapie je vysoce efektivní, nicméně je zatížena rizikem komplikací a je indikována v pokročilých stadiích obezity. Endoskopická terapie je méně účinná než chirurgická léčba, avšak je spojena s menší invazivitou a menším výskytem komplikací. Hlavní endoskopické metody jsou založeny na principu redukce objemu, restrikci velikosti nebo bypassu žaludku či tenkého střeva. Cílem publikace je představení jednotlivých endoskopických metod včetně srovnání jejich efektivity a bezpečnosti.

Klíčová slova: bariatrie – endoskopie – obezita Summary: Obesity is a serious global problem. Obesity is associated with a number of serious diseases that reduce the patient‘s quality of life and increase mortality (high blood pressure, dyslipidemia, type 2 diabetes mellitus, cancer and others). The treatment of obesity is a multidisciplinary and complex process that requires the cooperation of the patient. The basis of obesity therapy is a change in lifestyle, another option is pharmacotherapy, but its effectiveness is limited. Surgical therapy is highly effective, however, there is a risk of complications and is indicated in advanced stages of obesity. Endoscopic therapy is less effective than surgical treatment, but associated with less invasiveness and less complications. The main endoscopic methods are based on the principle of volume reduction, restriction of the size or bypass of the stomach or small intestine. The aim of the current publication is to present individual endoscopic methods, including a comparison of their effectiveness and safety.

Key words: bariatrics – endoscopy – obesity

Úvod Obezita je závažné onemocnění postihující stovky milionů lidí celosvětově.

Dle Světové zdravotnické organizace (WHO) je obezita definována jako abnormální, excesivní množství tukové tkáně vedoucí ke zdravotním komplikacím. Jedním z hlavních parametrů definujících obezitu je body mass index (BMI) vyšší než 30 kg/m2 (tab. 1) [1]. Samotná obezita postihuje nyní asi jednu čtvrtinu až třetinu západní populace.

Od roku 1975 se výskyt obezity téměř ztrojnásobil. V roce 2016 trpělo více než 1,9 miliardy pacientů nadváhou a 650 milionů bylo obézních. Dle statistiky WHO trpí více než 340 milionů dětí do věku 5 let nadváhou nebo je již obézních [2]. Přes veškeré úsilí vynaložené na boj s obezitou incidence této choroby

nadále roste. V USA došlo dle Centra pro kontrolu onemocnění a prevence (CDC) k vzestupu prevalence obezity mezi lety 2000 a 2018 z 30,5 na 42,4 % [3]. Odhadované roční náklady v USA na boj s obezitou a jejími komplikacemi jsou okolo 147 miliard amerických dolarů ročně a 70 miliard euro v Evropě [4,5].

Patofyziologie obezity je komplexní proces, na kterém se podílí genetická predispozice, vliv zevního prostředí a západní styl života. Mezi hlavní vzájemně provázané faktory patří sedavý způsob života, průmyslově zpracované potraviny, vysokokalorická dieta, nízká fyzická aktivita, industrializace a ekonomický růst. Důsledkem obezity je řada onemocnění zhoršujících kvalitu života, vedoucích k předčasné mortalitě a k nezanedbatelné zátěži zdravotního systému

i ekonomiky. Jedná se o vysoký krevní tlak, diabetes mellitus (DM), steatózu jater, infarkt myokardu, cévní mozkovou příhodu, nádorová onemocnění, postižení kloubního aparátu, psychiatrická onemocnění a řadu dalších [6–9].

Léčba obezity je komplexní a dlouhodobý proces, který vyžaduje multidisciplinární přístup (nutriční poradenství,

Tab. . BMI kategorie.

Tab. . BMI category.

Kategorie podváha

BMI (kg/m2) < 18,5

zdravá váha

18,5–24,9

nadváha

25,0–29,9

obezita 1. stupně

30,0–34,9

obezita 2. stupně

35,0–39,9

obezita 3. stupně

≥ 40

Gastroent Hepatol 2021; 75(3): 213– 220

Hereditárny angioedém Digestive ako endoscopy: príčina bolestí reviewbrucha article

doi:

.

/ccgh

Endoscopic and medical therapy of gastric antral vascular ectasia: case series and review of available methods Endoskopická a medikamentózní terapie cévních ektázií žaludečního antra (GAVE): série kazuistik a přehled metod M. Šramková, R. Kroupa, M. Dastych, Š. Konečný, L. Kunovský, J. Dolina Department of Gastroenterology and Internal Medicine, Universtity Hospital Brno, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic

Summary: Gastric antral vascular ectasia (GAVE) is an uncommon diagnosis leading to chronic iron deficiency anaemia caused by occult or overt gastrointestinal bleeding. The mainstay of the therapy is based on endoscopic therapy using endoscopic thermal methods – particularly argon plasma coagulation and others – radiofrequency ablation, coagulation or cryotherapy. Endoscopic band ligation presents satisfying results as well. Pharmacotherapy aiming at reduction of the development of new vascular lesions and reduction of blood flow in them could be considered in patients refractory to endoscopic treatment. We present a review of available endoscopic and non-endoscopic methods for GAVE therapy and our experience with the therapy of refractory GAVE using a combination of endoscopic methods and thalidomide on case series. The algorithm for GAVE therapy is proposed.

Key words: gastric antral vascular ectasia – argon plasma coagulation – endoscopic band ligation – thalidomide – gastrointestinal bleeding Souhrn: Cévní ektázie žaludečního antra (GAVE – gastric antral vascular ectasia) je vzácná diagnóza, která může vést ke chronické sideropenické anemii v důsledku okultního nebo zjevného krvácení do gastrointestinálního traktu. Za základ léčby GAVE jsou považovány endoskopické termické metody – z nichž nejužívanější je argon-plazma koagulace, dále radiofrekvenční ablace nebo kryoterapie. Příznivé výsledky jsou publikovány také v souvislosti s používáním endoskopické ligace. V případě GAVE refrakterní na předchozí endoskopickou léčbu lze použít farmakoterapii, jejíž podstatou je redukce tvorby cévních malformací a krevního průtoku v nich. Prezentujeme přehled dostupných endoskopických a neendoskopických metod pro léčbu GAVE a naše zkušenosti s léčbou refrakterní GAVE kombinací endoskopických metod a thalidomidu formou kazuistik. Navrhujeme možný algoritmus pro terapii GAVE. Klíčová slova: cévní ektázie žaludečního antra – argon-plazma koagulace – endoskopická ligace – thalidomid – krvácení z trávicího traktu

Background Gastric antral vascular ectasia (GAVE) is an uncommon source of upper gastrointestinal (GI) bleeding and can result in chronic iron-deficiency anaemia.

It accounts for 4% of non-variceal upper gastrointestinal bleeding [1]. It was first described by Rider et al in 1953 [2]. It is often described as watermelon stomach due to the typical macroscopic appearance of red spots aggregated in linear stripes radiating from the pylorus. A diffuse form of GAVE with haemorrhagic lesions extending to the stomach body

can also be encountered. If the endoscopic image is unclear, histopathology analysis can be provided. Characteristic dilatated, ectatic vessels in the mucosa and submucosa, fibromuscular hyperplasia, microvascular thrombi and minimal inflammation changes will be revealed [3].

GAVE is almost entirely observed in the elderly population, two out of three patients are women [4].

The pathophysiology is still not clear, however mechanical stress, hypermotility, gastrin and pepsinogen level imbal-

ance and increased levels of 5-hydroxytryptamine and vasoactive intestinal polypeptide are considered to be important factors in the development of GAVE. Most patients suffer from severe medical conditions and systemic diseases, especially from cirrhosis of the liver [5], renal failure, connective tissue disease or ischaemic or valvular heart disease [6].

According to several trials, 30% of patients with GAVE suffer from cirrhosis of the liver [7].

However, unlike portal hypertension gastropathy, a decrease of HVPG (he-

Gastroent Hepatol 2021; 75(3): 221– 228

Hereditárny Digestivní angioedémendoskopie: ako príčina bolestí původníbrucha práce

doi:

.

/ccgh

Anální intraepiteliální neoplazie a HD anoskopie Anal intraepithelial neoplasia and HD anoscopy R. Procházka Oddělení gastroenterologie, Nemocnice Jablonec nad Nisou, p.o.

Souhrn: Anální intraepiteliální neoplazie (AIN) je prekurzurová léze skvamózního karcinomu anu (aSCC). aSCC je řazen mezi vzácné karcinomy, ale jeho incidence je na vzestupu a v některých rizikových skupinách se blíží incidenci kolorektálního karcinomu. Přestože chybí kontrolované randomizované studie, názory expertů podporují vyhledávání a léčbu této anální neoplazie v rizikových skupinách. AIN/aSCC patří mezi neoplazie asociované s HPV infekcí. Jedince s vyšším rizikem AIN/aSCC lze vyšetřit cytologickým stěrem anu nebo citlivějším stěrem na přítomnost HPV DNA, podobně jako při screeningu karcinomu děložního čípku. V případě pozitivního nálezu je doporučována anoskopie s vysokým rozlišením (HR anoskopie). Tento postup však není běžnou praxí. Cílem této studie je obeznámit gastroenterologickou komunitu s nepříliš známou diagnózou AIN a představit nový aktivní přístup v její detekci a terapii. Retrospektivně byl hodnocen soubor 18 pacientů indikovaných k flexibilní endoskopii anu pro jejich vyšší riziko anální neoplazie nebo k dovyšetření rektoragie při normálním koloskopickém nálezu. Využití high-definition flexibilního endoskopu k vyšetření anu nazýváme novým termínem HD anoskopie. Zjištěné léze byly odstraněny endoskopickou mukózní resekcí (EMR) nebo bioptovány a vzorky odeslány k histopatologickému zhodnocení jedním patologem. Z 18 vyšetřených pacientů byla AIN zjištěna u 12, rizikovější AIN II/III u sedmi. Ve většině případů se jednalo o léze typu IIa nebo Is dle Pařížské klasifikace.

U všech AIN lézí byly přítomny změny v morfologii slizničních IPCL cév (intrapapillary capillary loops). Na základě našich výsledků navrhujeme v rizikových skupinách aktivně vyšetřovat často opomíjenou anorektální oblast flexibilním HD endoskopem. Vysoké rozlišení a digitální chromoendoskopie těchto moderních endoskopů nabízí snadnou detekci AIN a navíc umožňuje cílenou terapii bez rizika anální dysfunkce.

Klíčová slova: anální intraepiteliální neoplazie – lidský papilomavirus – skvamózní karcinom anu – anoskopie s vysokým rozlišením Summary: Anal intraepithelial neoplasia (AIN) is a precursor lesion of anal squamous cell cancer (aSCC). aSCC is considered a rare cancer, but its incidence is on the rise and in certain high-risk populations it approaches the incidence of colorectal cancer. Although controlled randomized trials are lacking, expert opinions support screening and therapy of this anal neoplasia in the high-risk groups. AIN/aSCC belongs among neoplasia associated with HPV infection. Individuals with a higher AIN/aSCC risk can be examined by rectal smear for cytology or more sensitive HPV DNA, not unlike the cervical cancer screening. In the case of a positive result, high-resolution anoscopy is recommended. However, this is not a common practice. The goal of this study is to acquaint the gastroenterology community with the not so well known AIN diagnosis and offer a new active approach to its detection and therapy. We retrospectively analyzed a cohort of 18 patients indicated for flexible anal endoscopy because of their higher risk of anal neoplasia or to explain rectorrhagia after normal colonoscopic finding. We named the anal examination with the use of flexible high-definition endoscope by the new term, high definition (HD) anoscopy. The detected lesions were removed by endoscopic mucosal resection (EMR) or biopsied and the samples sent for histopathological evaluation by one pathologist. Among 18 examined patients, AIN was diagnosed in 12 and the riskier AIN II/III was found in 7. In most cases the lesions were type IIa or Is according to Paris classifications. In all AIN cases irregularities of the mucosal IPCL vessels (intrapapillary capillary loops) were present. Based on our results we recommend active examination of the often neglected anorectal region by the flexible HD endoscope. High resolution and digital chromoendoscopic technology of modern endoscopes offers an easy way to detect and treat AIN without a risk of anal dysfunction.

Key words: anal intraepithelial neoplasia – human papillomavirus – squamous carcinoma anu – high-definition anoscopy

Úvod Skvamózní karcinom anu (aSCC) patří mezi vzácné preventabilní karcinomy.

Do primární prevence patří sexuální zdrženlivost, zákaz kouření a zejména oč-

kování proti infekci lidským papilomavirem (HPV) mladistvých. Sekundární prevence spočívá ve vyhledávání anální intraepiteliální neoplazie (AIN), tzn. prekurzorové léze aSCC v rizikových popu-

lacích. V naší práci představujeme využití flexibilního endoskopu s vysokým rozlišením (HD) v detekci AIN. Toto vyšetření nazýváme novým pojmem HD anoskopie. Zjištěné AIN léze je možné odstranit

Gastroent Hepatol 2021; 75(3): 229– 233

Hereditárny Anální intraepiteliální angioedém neoplazie ako príčina a HD bolestí anoskopie brucha

1

2

3

Obr. – . AIN II/HSIL Is léze: v bílém světle, v NBI near focus, EMR. Fig. – . AIN II/HSIL Is lesions: in white light, in NBI near focus, EMR. endoskopickou mukózní resekcí (EMR).

Morfologie, chromoendoskopie, histologie AIN a terapeutické možnosti jsou ilustrovány na souboru 18 pacientů.

Metodika Retrospektivně byl hodnocen soubor 18 pacientů indikovaných k HD anoskopii pro přítomnost jednoho rizikového faktoru nebo více rizikových faktorů AIN/aSCC nebo k vysvětlení rektoragie při normálním koloskopickém nálezu.

Pokud byla HD anoskopie součástí koloskopického vyšetření, byli pacienti připraveni ortográdní přípravou, jinak byla dostačující příprava očistným klyzmatem. K vyšetření byly použity HD endoskopy Olympus 190 Exera III s možností blízkého ostření, tzv. near focus, s chromoendoskopickou technologií NBI a s nasazeným 5mm měkkým capem.

K insuflaci byl preferenčně použit kysličník uhličitý ke snížení postprocedurálního diskomfortu. Celý anální kanál, a zvláště pak neoplasticky nejrizikovější přechodová zóna epitelů, byly pečlivě prohlédnuty prográdně a v případě nutnosti v inverzi. Nejprve byl anální kanál prohlédnut v bílém světle ke zhodnocení slizničních strukturálních změn a následně ve filtrovaném NBI světle k posouzení přítomnosti hnědého slizničního zbarvení (BCG – background colour sign) a morfologie intramukózních IPCL cév. Elevované léze nebo jen přítomnost hnědého slizničního zbarvení nebo nepravidelný tvar IPCL cév byly hodnoceny jako místa suspektní z AIN.

Gastroent Hepatol 2021; 75(3): 229– 233

Takto definované léze byly odstraněny v lokálním znecitlivění endoskopickou mukózní resekcí (EMR), ideálně en bloc, a odeslány k histologickému zhodnocení (obr. 1–3). K podpichu byl použit fyziologický roztok s methylenovou modří a s příměsí 1% přípravku Mesocain. Výjimečně při nálezu rozsáhlejšího cirkulárního postižení byl pacient indikován k EMR v hlubší analgosedaci za asistence anesteziologa. V případě velmi diskrétních IPCL změn byla suspektní místa nejprve bioptována. Resekát byl hodnocen jedním patologem jako AIN I (nověji LSIL – low-grade squamous intraepithelial lesion) nebo AIN II/III (nověji HSIL – high-grade squamous intraepithelial lesion). Po endoskopické terapii byl pacient kontrolován HD anoskopií za 3–6 měsíců a dále za dalších 6 měsíců.

Případná reziduální neoplazie byla odstraněna opět endoskopicky a pacient byl ponechán v dispenzární péči.

Výsledky V našem souboru 18 pacientů bylo 12 žen a 6 mužů, ve věku 37–70 let, vyšetřených od roku 2017 po současnost (tab. 1). Při HD anoskopii bylo u 16 pacientů vysloveno podezření na AIN, která byla u 12 pacientů histologicky potvrzena. U čtyř žen a tří mužů se jednalo o pokročilejší změny charakteru AIN II/III/HSIL/ (obr. 4–6), u dvou žen a u tří mužů byla popsána léze typu AIN I/LSIL/. Rozsáhlejší multifokální postižení bylo přítomno u osmi pacientů. Nejčastější indikací k HD anoskopii byla ana-

mnéza perianální AIN / Bowenova choroba / stav po excizi kondylomat, tj. přítomnost HPV infekce. Z dalších rizikových faktorů byl u jedné pacientky přítomen stav po konizaci děložního čípku.

Dva pacienti měli sníženou imunitu, konkrétně jeden muž byl HIV pozitivní a jedna pacientka byla na chronické kortikoterapii. Z šesti AIN pozitivních mužů byli dva s MSM (man who have sex with man) preferencí. Jeden z MSM pacientů byl indikován k HD anoskopii na základě preventivího stěru s průkazem HPV sérotypů 16, 18, 31, 33 a 35. Ze dvanácti AIN pozitivních pacientů byli tři kuřáci. Nejčastějším morfologickým typem lézí dle Pařížské klasifikace byl typ IIa u šesti pacientů, Is u pěti pacientů, IIb u dvou pacientů a nejméně zastoupený typ Ip u jednoho pacienta. Nepravidelnost tvaru IPCL cév byla přítomna u všech dvanácti AIN pacientů a predikovala AIN s přesností 80 % (tab. 2). U jednoho pacienta s IPCL nepravidelností byla léze hodnocena pouze jako kondylomata.

Hnědé zbarvení sliznice v NBI (tzv. BGC – background colour sign – znamení přítomné u časných skvamózních neoplazií jícnu) nebylo přítomno u žádného z AIN pacientů [1]. Nižší specificita, a tudíž nižší přesnost NBI v diagnostice AIN může být důsledek zánětlivých alterací IPCL. U 16 pacientů s podezřením na AIN bylo 13 lézí primárně odstraněno EMR a 3 léze byly bioptovány. Ze třech bioptovaných lézí dvě nevykazovaly známky AIN, jedna byla hodnocena jako kondylomata. U dvou pacientů byla při třímě-

Hereditárny Klinická a experimentálna angioedém ako gastroenterológia: príčina bolestí brucha kazuistika

doi:

.

/ccgh

Zriedkavá príčina dysfágie u dospelých A rare cause of dysphagia in adult L. Nosáková , P. Uhrík , M. Demeter , P. Bánovčin , M. Pindura , M. Vojtko , R. Hyrdel Interná klinika – gastroenterologická JLF UK a UN Martin Klinika chirurgie a transplantačnej medicíny JLF UK a UN Martin

Súhrn: Táto práca popisuje kazuistiku 26-ročného pacienta referovaného na naše pracovisko za účelom realizácie diferenciálnej diagnostiky dysfágie. Pacient podstúpil endoskopické vyšetrenie horného tráviaceho traktu s nálezom externého útlaku dolnej tretiny pažeráka. Následne bolo realizované kontrastné CT vyšetrenie s nálezom dvoch cystických tumorov zadného mediastína. Následne bola na našom pracovisku doplnená endoskopická ultrasonografia s nálezom dvoch duplikačných cýst pažeráka.

Kľúčové slová: duplikačné cysty pašeráka – dysfágia – endoskopická ultrasonografia Summary: This case report describes a 26-year-old patient referred to our department for the purpose of differential diagnosis of dysphagia. The patient underwent an endoscopic examination of the upper gastrointestinal tract with the finding of external compression of the lower third of the esophagus. Subsequently, a contrast CT examination was performed with the finding of two cystic tumors of the posterior mediastinum.

Additionally, endoscopic ultrasonography was performed at our department, with a finding of two duplicating esophageal cysts.

Key words: duplication cyst of esophagus – dysphagia – endoscopic ultrasonography

Úvod Dysfágia je relatívne častý problém, s ktorým sa gastroenterológ stretáva v bežnej praxi. Základným symptómom sú ťažkosti s prehĺtaním. Zvyčajne značne zasahuje a ovplyvňuje bežný život pacienta, taktiež býva spájaná s vážnymi komplikáciami, ako sú opakované aspirácie, úbytok hmotnosti.

Dysfágia patrí medzi alarmujúce symptómy vyžadujúce skorú komplexnú diagnostiku [1]. Rozoznávame dva typy dysfágie – orofaryngeálnu a ezogaeálnu.

Orofaryngeálna dysfágia (OD) je charakterizovaná neschopnosťou prehĺtať, čo vedie k zlyhaniu prenosu sústa z úst do pažeráka [2]. Tento typ dysfágie je najčastejšie spájaný s neurologickými, resp. muskulárnymi poruchami, ako napr. Parkinsonova choroba, myasthenia gravis, myotonická dystrofia. Na druhej strane ezofageálna dysfágia (ED) je charakterizovaná ťažkosťami s pasážou prehltnutej potravy ezofágom [3].

Môže vzniknúť na podklade mecha-

Gastroent Hepatol 2021; 75(3): 234– 237

nickej alebo motorickej poruchy. Pri mechanických prekážkach dysfágie rozoznávame vonkajšie príčiny a vnútorne príčiny. Z vnútorných príčin býva najčastejšie príčinou GERD, peptické striktúry, ezofageálne prstence (Shatzkiho prstenec) a ezofageálne tumory [1–3].

Okrem toho sa dysfágiou môžu prezentovať aj zriedkavé patologické stavy, ako napr. eozinofilná ezofagitída. Z vonkajších príčin je to najčastejšie útlak lumén ezofágu spôsobený nádormi alebo nádorovo infiltrovanými lymfatickými uzlinami, zriedkavo vrodené malformácie, ako napr. brachiogénne (bronchogénne) a ezofageálne cysty. Čo sa týka motorických porúch, tie sú väčšinou podmienené poruchami motility pažeráka. Tie sú definované Chicagskou klasifikáciou v3.0. Z primárnych motorických porúch sa najčastejšie stretávame s achaláziou pažeráka. Sekundárne môžu poruchy motility pažeráka spôsobiť rôzne ochorenia, ako napr. diabetes mellitus, sclerodermiu a iné. Jednotlivé

príčiny dysfágie sumárne znázorňuje tab. 1.

V nasledujúcej kazuistike popisujeme prípad mladého pacienta s relatívne zriedkavou príčinou dysfágie.

Kazuistika V tejto práci demonštrujeme prípad 26-ročného pacienta bez prítomného predchorobia. Pacient prvý krát navštívil obvodného lekára pre dysfagické ťažkosti trvajúce zhruba pol roka. Dysfágia sa prezentovala intermitentne, pocitom sťaženého prechodu stravy cez pažerák.

Pacient udával pocit „uviaznutia“ stravy v pažeráku, hlavne v hornej polovici pažeráka, spájané s nepríjemnými bolesťami za hrudnou kosťou. Úbytok hmotnosti anamnesticky u pacienta nebol prítomný. Pacient bol odoslaný obvodným lekárom na gastroenterologické vyšetrenie. Po zhodnotení gastroenterológom následne pacient podstúpil gastrofibroskopické vyšetrenie, ktoré zobrazilo zúženie lumén ezofágu na

Hereditárny Clinical and experimental angioedém ako gastroenterology: príčina bolestí brucha case report

doi:

.

/ccgh

Late tension pneumoperitoneum via the abdominal stoma after PEG-J Neskorý vznik tenzného pneumoperitonea cez brušnú stenu po zavedení PEG-J Z. Ďurkovičová, M. Jakabovičová, X. Faktorová, M. Szantová rd

Department of Internal Medicine, University Hospital of Comenius University in Bratislava, Slovakia

Summary: A 71-year-old woman with Parkinson’s disease underwent elective percutaneous endoscopic gastrojejunostomy due to levodopacarbidopa intestinal gel treatment. Less than one week after the procedure, the patient developed abdominal distension. X-ray and computed tomography revealed massive pneumoperitoneum. An external binder was dislocated above the abdominal wall. After replacing the binder and fixating it onto the skin, imaging showed no regression of free air. Drainage was performed using a Redon drain, and a gush of free air and ascites leaked out of the abdominal wall. Ventilatory air leakage beside the gastric tube caused permanent massive pneumoperitoneum. After the removal of the PEG tube, the patient fully recovered. In this article, we present a late complication of pneumoperitoneum with air leakage from the abdominal wall stoma. This complication is rarer than air leakage from the visceral wall stoma.

Key words: pneumoperitoneum – percutaneous endoscopic gastrostomy – free air Súhrn: V našej práci popisujeme zriedkavý prípad vzniku „ventilačného“ pneumoperitonea po zavedení perkutánnej endoskopickej gastrojejunostómie. Jedná sa o 71-ročnú pacientku s Parkinsonovou chorobou indikovanú na liečbu levodopa-karbidopa intestinálnym gélom.

Po zavedení PEG-J sa u pacientky rozvinulo masívne pneumoperitoneum verifikované RTG a CT vyšetrením. Zobrazovacie metódy potvrdili gastrickú aj jejunálnu sondu in situ a dislokáciu vonkajšieho fixačného terčíka. Po repozícii vonkajšieho terčíka a jeho refixácii sa stav pacientky nezlepšil a pretrvávalo masívne pneumoperitoneum. Realizovali sme drenáž Redon drénom s významným únikom vzduchu z brušnej dutiny a následne aj ascitom. Zaznamenali sme opakované dopĺňanie voľného vzduchu intraperitoneálne ventilačným mechanizmom popri gastrickej sonde. Po extrakcii PEG-J zariadenia sa pacientkin stav zlepšil ad integrum. V našej kazuistike chceme poukázať aj na zriedkavú etiopatogenézu vzniku pneumoperitonea a to na podklade influxu vzduchu do brušnej dutiny cez brušnú stenu, na rozdiel od bežnejšej príčiny úniku vzduchu cez viscerálnu stranu stómie.

Kľúčové slová: pneumoperitoneum – perkutánna endoskopická gastrostómia – voľný vzduch

Introduction Percutaneous endoscopic gastrostomy (PEG) is currently the most favorite procedure, providing long-term enteral nutrition, and has almost completely replaced surgical gastrostomy [1]. Percutaneous endoscopic gastrojejunostomy (PEG-J) is a modality developed for patients with gastric motility disorders to provide enteral access for nutrition or medical treatment that bypasses the stomach. Although PEG is considered a safe procedure, tube placement is associated with potential complications [2].

In most cases, pneumoperitoneum is be-

Gastroent Hepatol 2021; 75(3): 238– 241

nign and resolves spontaneously, while complicated pneumoperitoneum, such as bowel injury, rarely occurs [3]. The incidence of pneumoperitoneum after a tube placement varies from 4.7% to 55.6%, before the fistula path is created.

Fistula path creation takes approximately 14–20 days [4]. Pneumoperitoneum usually occurs 3 h after PEG insertion and is determined spontaneously within a week [5]. Asymptomatic and stable patients are kept under surveillance, and usually no intervention is needed. In patients with significant signs of complicated pneumoperitoneum, such as ab-

dominal pain or distension, fever, hemodynamic instability, leukocytosis, free fluid, or massive free air in the abdominal cavity, surgical intervention should be taken into consideration [6]. Herein, we describe a patient with massive and permanent pneumoperitoneum and peritonitis that developed less than one week after PEG-J insertion.

Case report A 71-year-old female with arterial hypertension and hyperlipidemia was referred to the endoscopic unit for elective percutaneous endoscopic gastrojejunos-

Hereditárny IBD: původníangioedém práce ako príčina bolestí brucha

doi:

.

/ccgh

Switch z originálního na biosimilární adalimumab SB- u nemocných s Crohnovou chorobou – dlouhodobé výsledky Switch from original to biosimilar adalimumab SB- in patients with Crohn‘s disease – long-term results M. Lukáš, M. Kolář, J. Reissigová, M. Lukáš, K. Černá, N. Machková, V. Hrubá, M. Vašátko, D. Ďuricová Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty, Klinické centrum ISCARE a.s. a . LF UK v Praze

Souhrn: Cíle studie: Originální adalimumab je zavedenou terapií Crohnovy nemoci, biosimilární adalimumab SB-5 se ukázal být v krátkodobé 10týdenní studii stejně efektivní a bezpečný jako originální produkt. Cílem studie bylo porovnat účinnost a bezpečnost léčby biosimilárním adalimumabem SB-5 po převedení z originálního léčiva v dlouhodobém sledování trvajícím 104 týdnů. Metody: Observační a retrospektivní analýza nemocných s Crohnovou chorobou, starších 18 let, kteří byli léčeni v Klinickém centru ISCARE a.s. a jejichž data o efektivitě a bezpečnosti léčby byla uvedena v CREdIT registru. Primárním cílem bylo zjištění klinické efektivity léčby biosimilárním adalimumabem SB-5 a originálním adalimumabem vyjádřené pomocí Hervey-Bradshowa indexu v týdnu 52. Sekundárními cíli bylo zjištění hodnot CRP, fekálního kalprotektinu a plazmatické hladiny adalimumabu v týdnech 10, 26, 52, 78 a 104 a výskyt nežádoucích účinků a perzistence na léčbě. K lepšímu posouzení efektů léčby byly vytvořeny dvě kohorty pacientů na základě „propensity score matching“ pro pohlaví, věk, lokalizaci nemoci a aktivitu choroby.

Výsledky: Celkem 54 pacientů v každé kohortě bylo spárováno podle uvedených kritérií. V týdnu 52 byla průměrná hodnota HB skóre v kohortě léčené originálním adalimumabem 3,2; v kohortě na biosimilárním adalimumabu SB-5 4,0 [rozdíl (95% CI) –0,78 (–2,8; 1,3)]. Podobně klinicky nevýznamné rozdíly byly zjištěny v hodnotách C-reaktivního proteinu (CRP), fekálního kalprotektinu a v průměrné údolní koncentraci adalimumabu mezi oběma kohortami v týdnu 52. Kaplan-Meierova analýza potvrdila v týdnu 52 významně lepší perzistenci na léčbě u originálního přípravku v porovnání s biosimilárním adalimumabem SB-5 0,870 (0,785–0,965) vs. 0,648 (0,533–0,789). Závěr: Dlouhodobé výsledky nemedicínsky indukovaného „switche“ z originálního na biosimilární adalimumab SB-5 potvrdily stejnou terapeutickou efektivitu biosimilárního adalimumabu SB-5 vyjádřenou podobně kontrolovanou klinickou aktivitou Crohnovy nemoci, biologickými parametry a farmakokinetickým profilem v týdnu 52 a v týdnu 104, jako měl originální adlimumab. Byla zjištěna nižší perzistence na léčbě u biosimilárního adlaimumabu SB-5.

Klíčová slova: biosimilární adalimumab SB-5 – idiopatické střevní záněty – Crohnova nemoc – biologická léčba Summary: Background and aims: Originator-adalimumab, an established treatment for patients with Crohn‘s disease (CD) showed no difference in efficacy or adverse events vs the adalimumab biosimilar SB5 (SB5-adalimumab) over 10 weeks of treatment. To understand the long-term efficacy of SB5-adalimumab in CD, patients who switched from originator-adalimumab to SB5-adalimumab were compared to a cohort who remained on originator-adalimumab over a follow up of 104 weeks. Methods: In this analysis, data on patients ≥18 years and diagnosed with CD treated at the IBD ISCARE centre were collected prospectively between July 2018 and January 2021. Clinical disease activity as measured

by Harvey-Bradshaw index (HBI) at Week 52 was the primary outcome, while C-reactive protein (CRP), faecal calprotectin (FC), adalimumab trough levels in Weeks 10, 26, 52, 78, and 104, adverse events leading to therapy withdrawal, and persistence on treatment were secondary outcomes. To ensure comparable treatment cohorts, patients were propensity score matched (PSM) for age, gender, diagnosis, and disease activity. Results: A total of 54 patients were matched according to the given criteria in each group. At Week 52, the mean [SD] HBI score was 3.2 (2.5) in the originator-adalimumab group and 4.0 (3.6) in SB5-adalimumab patients (difference [95% CI] –0.78 [–2.8, 1.3]). Similarly, no clinically significant differences in CRP, FC, or trough levels were noted between originator-adalimumab and SB5-adalimumab cohorts through Week 52. The Kaplan-Meier estimates (95% CI) of patients remaining on treatment for the originator-adalimumab vs SB5-adalimumab cohorts were 0.870 (0.785–0.965) vs 0.648 (0.533–0.789) at Week 52. Conclusions: These long-term study results in CD patients after a non-medical switch from originator-adalimumab to SB5-adalimumab showed that the biosimilar SB5 had similar therapeutic effects as originator-adalimumab in terms of clinical disease activity, biological parameters, and pharmacokinetics profile at the primary endpoint of 52 weeks, as well as 104 weeks.

Differences in persistence were not clinically driven. Persistence on treatment was lower in patients treated with biosimilar adalimumab SB-5.

Key words: biosimilar adalimumab SB-5 – inflammatory bowel disease – Crohn‘s disease– biological therapy

Gastroent Hepatol 2021; 75(3): 242– 251

Hereditárny IBD: literárnyangioedém prehľad ako príčina bolestí brucha

doi:

.

/ccgh

Teduglutid v liečbe syndrómu krátkeho čreva pri Crohnovej chorobe Teduglutide in the treatment of short bowel syndrome in Crohn’s disease L. Gombošová , J. Krivuš I. interná klinika LF UPJŠ a UN L. Pasteura Košice I. interná klinika JLF UK a UN Martin

Súhrn: Crohnova choroba je imunitne mediovaný chronický progresívny zápal gastrointestinálneho traktu. Mnohí pacienti vyžadujú opakované operácie, v 8,6 % môže vzniknúť syndróm krátkeho čreva. Syndróm krátkeho čreva je raritná diagnóza. Štandardnou liečbou je domáca parenterálna výživa cestou dlhodobého centrálneho žilového katétra. Teduglutid je rekombinantný analóg intestinálneho glukagón like peptidu 2 (GLP2). Je schválený na liečbu syndrómu krátkeho čreva, indukuje črevnú adaptáciu a zvyšuje resorpčnú schopnosť. Efektom liečby je redukcia objemu parenterálnej substitúcie až úplne odstavenie a navodenie črevnej autonómie. Prehľadový článok sa zaoberá syndrómom krátkeho čreva pri Crohnovej chorobe a liečbou GLP2 analógom.

Kľúčové slová: syndróm krátkeho čreva – teduglutid – glukagón like peptide 2 – Crohnova choroba – črevné zlyhanie – domáca parenterálna výživa Summary: Crohn’s disease is an immune-mediated chronic progressive inflammation of the gastrointestinal tract. Many patients require repeated surgeries, 8.6% may develop short bowel syndrome. Short bowel syndrome is a rare diagnosis. Home parenteral nutrition via long-term central venous catheter is the standard of care. Teduglutide a is recombinant analogue of intestinal glucagon-like peptide 2 (GLP2). It is approved for treatment of the short bowel syndrome, it induces intestinal adaptation and increases its resorption capacity. The effect of the treatment is to reduce the volume of parenteral substitution to complete weaning from PN and induction of intestinal autonomy. The review article deals with short bowel syndrome in Crohn’s disease treated with GLP2 analogue.

Key words: short bowel syndrome – teduglutide – glucagon like peptide 2 – Crohn’s disease – intestinal failure – home parenteral nutrition

Úvod Črevné zlyhanie je patologický stav, kedy črevo nie je schopné zabezpečiť vodnonutričné ekvilibrium organizmu.

Z patofyziologického hľadiska je spôsobené nasledujúcimi stavmi: syndróm krátkeho čreva, črevné fistuly, črevná dysmotilita, mechanická obštrukcia a extenzívne mukózne poškodenie tenkého čreva [1]. Syndróm krátkeho čreva (SBS – short bowel syndrome) patrí do skupiny zriedkavých diagnóz, je následkom resekcie veľkej časti tenkého čreva, s/alebo bez resekcie hrubého čreva. Prevalencia SBS je 3–4 prípady na milión obyvateľov [2]. Podľa rozsahu resekcie tenkého a/alebo hrubého čreva sa SBS

Gastroent Hepatol 2021; 75(3): 252– 256

delí na tri typy (tab. 1) [3]. SBS má za následok malabsorpciu živín a tekutín so závažným narušením nutričnej a vodnej homeostázy, čo vedie k signifikantnému zvýšeniu mortality a morbidity pacientov, nákladov na zdravotnú starostlivosť a k redukcii kvality života. Štandardnou liečbou je kompletná parenterálna výživa, zahrňujúca makro, mikronutrienty a vodu [4]. Z časového hľadiska (alebo tzv. funkčná klasifikácia) sú definované tri typy črevného zlyhania: 1. typ predstavuje krátkodobé dočasné zlyhanie funkcií čreva po brušných operáciách; 2. typ je prolongovaná akútna črevná nedostatočnosť často u metabolicky nestabilných pacientov, môže trvať týždne

alebo mesiace; 3. typ črevného zlyhania je chronické črevné zlyhanie vyžadujúce dlhodobú parenterálnu výživu a hydratáciu. Môže byť reverzibilné alebo ireverzibilné. Črevná insuficiencia je stav, kedy na udržanie homeostázy stačí enterálna modifikovaná výživa sippingom alebo sondou, bez parenterálneho suportu [1].

Crohnova choroba (CD) je imunitne mediovaný chronický progresívny zápal tráviaceho traktu. Môže postihovať viaceré segmenty tenkého alebo hrubého čreva, zriedkavejšie postihuje pažerák a gastroduodenum. Komplexná liečba stredne ťažkých a ťažkých foriem CD je personalizovaná a zahŕňa kortikoterapiu, imunosupresiu, biologickú liečbu

Paediatric Hereditárny gastroenterology angioedém and ako hepatology: príčina bolestí casebrucha report

doi:

.

/ccgh

Laparoscopic repair of congenital paraesophageal hernia in an -month-old child – a clinical case and literature review Laparoskopické riešenie kongenitálnej paraezofageálnej hernie u -mesačnej pacientky – kazuistika a prehľad literatúry M. Gura, B. Špaková, M. Molnár Clinic of Paediatric Surgery, University Hospital in Martin, Jessenius Faculty of Medicine in Martin, Comenius University in Bratislava, Slovak Republic

Summary: Congenital paraesophageal hernia (CPEH) is an uncommon type of diaphragmatic hernia in the paediatric age. It can be asymptomatic, present with a variety of chronic gastrointestinal and respiratory symptoms or complicated by acute gastric volvulus with strangulation in serious cases. Its rare occurrence and presentation with non-specific clinical features may delay the diagnosis. The principles of surgical treatment are generally well established with anti-reflux procedures included. Traditionally, surgery has been done using an open approach. Recently, laparoscopic repairs with encouraging outcomes have been reported. We present the case of an 18-month-old patient referred to an outpatient Clinic of Paediatric Surgery with incidental X-ray finding of CPEH type II confirmed by CT scan. The patient underwent an elective laparoscopy accompanied with Nissen fundoplication. According to our experience and literature review, we suggest laparoscopic repair of CPEH as an effective and safe method of treatment in infants and children.

Key words: congenital paraesophageal hernia – laparoscopy – anti-reflux procedure Súhrn: Vrodená paraezofageálna hernia (CPEH) je neobvyklým typom diafragmatickej hernie v detskom veku. Môže byť klinicky asymptomatická alebo sa prejavovať chronickými gastrointestinálnymi a respiračnými príznakmi. V závažných prípadoch býva komplikovaná akútnym volvulom žalúdka. Jej zriedkavý výskyt a nešpecifický klinický obraz môžu oddialiť stanovenie správnej diagnózy. Princípy chirurgickej liečby CPEH sú vo všeobecnosti dobre známe vrátane antirefluxných procedúr. Štandardne sa táto operácia vykonáva otvoreným prístupom. Nedávne štúdie poukázali na povzbudivé výsledky pri využití laparoskopie. V kazuistike prezentujeme prípad 18-mesačnej pacientky odoslanej do ambulancie detskej chirurgie s náhodným RTG nálezom CPEH II. typu potvrdenej CT vyšetrením. Pacientka podstúpila elektívnu laparoskopickú operáciu s Nissenovou fundoplikáciou. Na základe našej skúsenosti a súčasného prehľadu literatúry považujeme laparoskopické riešenie CPEH u dojčiat a detí za účinnú a bezpečnú metódu chirurgickej liečby.

Kľúčové slová: vrodená paraezofageálna hernia – laparoskopia – antirefluxná operácia

Introduction Congenital paraesophageal hernia (CPEH) is a rare type of diaphragmatic hernia in the paediatric age [1–3]. It is assumed that CPEH has its origin in a defect remaining after the formation of the pleuroperitoneal membrane [4]. Hernias of the oesophageal hiatus are classified into four types [5]. Type I, or sliding hernia, involves herniation of the gastro-oesophageal junction (GEJ) and the gas-

tric cardia only. The other three types are paraesophageal. In type II the GEJ remains fixed in the anatomic position and the gastric fundus serves as the lead point of herniation. The mobile components of the stomach subsequently migrate cephalad predominantly into the posterior mediastinum and middle or right extrapleural thoracic space [5,6].

Type III, mixed hernia, is a combination of both the previous types with intratho-

racic displaced GEJ and herniation of the variable part of the stomach. Additional protrusion of other intra-abdominal organs occurs in type IV [2,5]. The term giant/massive paraesophageal hernia is used when more than 30% of the stomach migrates into the chest cavity [3].

CPEH may be diagnosed incidentally or may present itself by recurrent respiratory infections or vague gastrointestinal symptoms, predominantly gas-

Gastroent Hepatol 2021; 75(3): 257– 262

Hereditárny angioedém Laparoscopic repair of congenital ako príčina paraesophageal bolestí brucha hernia in an 18-month-old child – a clinical case and literature review

Fig. . A chest X-ray shows hydroaeric cystic mass in the right hemithorax.

Obr. . Natívny röntgenový snímok hrudníka zobrazujúci hydroaerickú cystickú štruktúru v pravom hemithoraxe. tro-oesophageal reflux (GER) [1,2,6–8].

Acute presentation by intrathoracic gastric volvulus or respiratory distress has also been reported [1,8–10].

Rare occurrence and presentation with non-specific clinical features may result in diagnostic pitfalls or treatment delay [1,11,12]. The basic principle of the surgical repair is to reduce the width of the hiatal defect and add an anti-reflux procedure. Traditionally, this has been done using conventional open approaches in children [2,6,13,14]. More recently, laparoscopic repairs have been reported [7,9,11,12,15,16]. We present the case of an 18-month-old toddler with incidentally identified CPEH type II managed successfully by laparoscopy.

Case report An 18-month-old female toddler was referred to our outpatient clinic after

Gastroent Hepatol 2021; 75(3): 257– 262

an incidental finding of hydroaeric cavitated mass in the right hemithorax on plain chest radiograph (Fig. 1) performed in the purpose of routine cardiologic control. The child was followed up by a paediatric gastroenterologist from 6 months of age because of GER suspicion, occasional postprandial abdominal discomfort with relieving regurgitation (1–2-times a month) and failure to thrive (weight and growth curve below the 3rd percentile). No accompanying respiratory symptoms were noticed. Concerning the patient’s history, the prenatal period, term delivery, postnatal adaptation and neonatal screening were uneventful. Apart from a cardiologic follow-up for patent foramen ovale no other pathology was identified. Prior to admission to our clinic, a CT scan showed a massive paraesophageal hiatus hernia type II with herniation of nearly the

entire stomach into the right dorsal hemithorax (Fig. 2). GEJ with a nasogastric tube (NGT) was inserted and gastric cardia was identified in the anatomic position. The subsequent diagnostic process did not reveal any other associated anomalies. Laboratory tests were physiological and family history is negative for gastrointestinal diseases.

An elective operation was performed laparoscopically. Capnoperitoneum at 10 mmHg insufflated and 5 abdominal ports were placed. Intraoperatively, beyond the cardia the whole stomach herniating in the right dorsal mediastinum was reduced back into the abdomen. Subsequently the hernial sac was identified, dissected, detached from the pleura and excised in toto (Fig. 3).

The right and left crus of the diaphragm were identified. The wide hiatal opening was then closed with 4–0 non-absorbable (Ethibond) interrupted sutures beginning at the dorsomedial site of the defect and ending around the oesophagus with 14 Fr NGT inserted intraluminally. Additionally, Nissen fundoplication was performed over the NGT in situ (Fig. 4). The intraoperative period was uneventful, with operative time 160 minutes. Epidural anaesthesia was administered intra- and postoperatively.

The postoperative recovery was uncomplicated. Oral feeding was initiated on the 2nd postoperative day and the patient was discharged from the hospital on the 6th postoperative day. At the 2-month follow-up patient was well.

Discussion Paraesophageal hernia is well known to occur in adults. In children, it typically occurs as an acquired complication of fundoplication or other procedures on the oesophageal hiatus, whereas the congenital form represents a rare entity [2,3,8]. The incidence of CPEH is estimated at 3.5–5% of all hiatal hernias [2,8]. The exact aetiology of CPEH is unknown. It is assumed that CPEH is secondary to embryonal developmental defect in the lumbar component

Hereditárny angioedém ako príčina bolestí Aktualita brucha

doi:

.

/ccgh

Telemedicína je víc než „lékař na telefonu“ Telemedicine is more than a „doctor on the phone“ K. Michnová

Vydavatelství Care Comm s.r.o. uspořádalo pod odbornou záštitou České gastroenterologické společnosti ČLS JEP on-line kulatý stůl, jehož název byl shodný s titulkem tohoto článku. Cílem bylo zmapovat, jak rozhodující hráči zdravotního systému pohlížejí na implementaci telemedicínských řešení pro pacienty, na jejich zakotvení v zákonech a na možnosti jejich úhrady z veřejného zdravotního pojištění.

Není pochyb o tom, že aplikaci telemedicínských postupů do praxe významně urychlila pandemie covid-19, ve které se však nejčastějším „telemedicínským výkonem“ stalo pouhé zdvihnutí telefonního sluchátka… „Nemá to (telemedicína) legislativu.

Vzniklo to poměrně živelně během pandemie,“ konstatoval u kulatého stolu prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA, předseda ČLS JEP, a pokračoval: „Je to dobrý nástroj pro lékaře, který pacienta zná a ošetřuje ho, ale současně je to nástroj, jak může jedna skupina lékařů ‚krást‘ pacienty jiným, což správné není. Chce to dokonalý legislativní rámec a ten by měl vzniknout poměrně rychle.“ Ing. Helena Rögnerová, náměstkyně ministra zdravotnictví pro ekonomiku a zdravotní pojištění, přiznala, že v ČR vlastně dosud nevíme, co do telemedicíny zahrnujeme, jaká je její šíře a jaká pro ni mají platit pravidla. „Ani právníci nejsou ve shodě, zda nutně potřebujeme úpravu zákona. Spíše asi ano, prozatím jsme alespoň aktuální stav překlenuli právním výkladem legislativního náměstka MZ ČR JUDr. Policara, který se k tomu postavil tak, že současná právní úprava telemedicíně aspoň v určité míře nebrání.“ Také MUDr. Jitka Vojtová, MBA, zdravotní ředitelka Oborové zdravotní pojišťovny, upozornila, že právní a také bezpečnostní rámec telemedicíny je nezbytný. „S tím souvisí i koncepce toho, čeho vlastně telemedicínou chceme dosáhnout. Chceme předělávat stávající vý-

kony, nebo dělat nové, s nějakým novým způsobem úhrady? V tom jasno zatím není. V současné době se objevuje spousta projektů, které nejsou zasazeny do jednotného koncepčního rámce, a mám mnohdy pocit, že po sto padesáté objevujeme Ameriku namísto toho, abychom třeba využili zkušeností ze zahraničí.“ První místopředseda ČGS ČLS JEP prof. MU Dr. Milan Lukáš, CSc., zásadně nesouhlasí s tím, že by telemedicína nějakým způsobem „vznikla“ až v době pandemie covid-19. „Je tady od roku 2008, přinejmenším ve Skandinávii, a v oblasti gastroenterologie, konkrétně IBD, je to nezbytná nutnost, která byla během pandemie pouze aktualizovaná, takže se z moderního tématu stalo téma módní. Ale ve skutečnosti je to letitá věc, která se v západní Evropě a Severní Americe velmi rychle rozvíjí.“ Ing. David Šmehlík, MHA, náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči, zdůraznil: „Z hlediska úhrad z veřejného zdravotního pojištění souhlasím s tím, že je třeba definovat právní postavení distančního poskytování zdravotní služby. Není to nějaká poradna, je to zdravotní služba se vším, co s tím souvisí. To znamená, že při jejím poskytování musí být jasně definováno postavení lékaře i postavení pacienta, a to nejenom z forenzních důvodů.“ Na otázku, zda tedy nebylo poskytování a proplácení různých distančních telemedicínských služeb v době pandemie covid-19 v ČR vlastně ilegální (tento názor se v nedávné minulosti na různých

fórech skutečně objevil), Ing. Šmehlík odpověděl: „Byl nouzový stav a veřejný zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče byl značný. V období pandemie, tedy od března loňského roku, VZP ČR vstoupila intenzivně do oblasti telemedicíny, vydala organizační opatření a uvedla telemedicínu v život. Souhlasím s prof. Lukášem, že telemedicína tu byla už před covidem, ale byla takovou popelkou, o které všichni mluvili spíš jen na konferencích.

Teprve covid-19 ji opravdu uvedl v život a rázem jsme přeskočili několik let směrem kupředu. Takže za nás to legální bylo, ale nějaká pravidla rozhodně potřebujeme.“ Předseda České farmakoekonomické společnosti MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D., vidí jako hlavní problém to, že se nedostatečně dopředu hýbe součinnost mezi ministerstvem zdravotnictví, zdravotními pojišťovnami a odbornými společnostmi. „Čekal bych, že ten proces bude rychlejší, že odborné společnosti využijí příležitosti a specificky pro své diagnózy začnou přicházet s telemedicínskými řešeními.“ To je věc, kterou konkrétně čeští gastroenterologové již dlouho dělají. „Ovšem i v tak složitém, technologiemi prošpikovaném oboru, jakým je gastroenterologie, která s telemedicínou pracuje prakticky na denní bázi ve formě konzultací mezi lékaři, sdílení obrazů apod., vidíme, že v určité fázi je důležité nedívat se na monitor, ale na pacienta,“ zdůraznil doc. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., předseda ČGS ČLS JEP. Podle něj je hlavní výzvou současnosti

Gastroent Hepatol 2021; 75(3): 263– 265

Hereditárny Správa z akcie angioedém ako príčina bolestí brucha

doi:

.

/ccgh

Endoskopie a endoterapie u IBD, ISCARE . .

Endoscopy and endotherapy in IBD, ISCARE

. .

M. Demeter Interná klinika gastroenterologická JLF UK a UN Martin

Kvalitný organizátor (ISCARE pod taktovkou prof. Lukáša ), kvalitný program ozdobený prednáškou šarmantnej prof. Iacucci (Birmingham) a poprední českí endoskopisti (doc. Bortlík, doc. Falt, prim. Stehlík, dr. Lukáš). Dlhé mesiace pandémie covid-19 nám znemožnili stretávať sa na tradičných odborných akciách. Množstvo webinárov a on-line prenosov sa podpísali na vysokej kvalite technického spracovania podujatia – simultánne prenosy z velína v ISCARE a z endoskopických pracovísk v Prahe, Olomouci, Českých Budějoviciach, Ústí nad Labem bezchybne zvládla agentúra Galén Symposion.

V úvode podujatia sme si mohli vypočuť prednášku prof. Iacucci venovanú manažmentu prekanceróz v teréne IBD. Profesor Lukáš nám odprezentoval súčasný pohľad na úlohu antiintegrínov v liečbe IBD pacientov – presun vedolizumabu do prvej línie vyplýva z vysokej účinnosti a dobrého bezpečnostného profilu. Každé endoskopické pracovisko nám ponúklo „naživo“ dva špičkové výkony. V ISCARE dr. Lukáš vykonal motorizovanú špirálovú enteroskopiu u pacienta s m. Crohn a po náleze áft v jejune potvrdil aktivitu ochorenia. Zdá sa, že „power spiral“ je nekompromisný ná-

Gastroent Hepatol 2021; 75(3): 266

stroj na diagnostiku a liečbu v tenkom čreve. Tešíme sa na výsledky klinických štúdií týkajúce sa bezpečnosti motorizovanej enteroskopie v liečbe stenóz tenkého čreva u pacientov s m. Crohn.

V druhom klinickom prípade z ISCARE dr. Lukáš zaviedol do symptomatickej stenózy terminálneho ilea na týždeň parciálne povlečený SEMS. Uvidíme, ako sa tento nový spôsob dilatácie stenóz ileocekálneho prechodu uchytí v konkurencii balónovej dilatácie a endoskopickej strikturoplastiky. Klinické prípady doc. Bortlíka – odchovanca ISCARE aktuálne pôsobiaceho v Českých Budějoviciach – boli venované intervenčnej endoskopii u pacientov s IBD – strikturoplastike stenózy terminálneho ilea a sinusotomii u pacienta s pouchom. Oba výkony prebehli hladko a bez komplikácií napriek skutočnosti, že striktúra terminálneho ilea bola dlhšia ako sme čakali. Naopak vodič zavedený do sinusu je pri sinusotomii ten správny trik, ako nezísť zo správnej cesty a urobiť adekvátne to čo treba.

Po drafte moravskej endoskopickej špičky z Ostravy na juh bolo jasné, že aj doc. Falt z Olomouca prispeje svojou troškou k úspešnému priebehu workshopu. U pacienta s UC odprezentoval možnosti diagnostiky prekance-

róz v hrubom čreve. Následne indikoval a vykonal bez komplikácií ESD DALM lézie v sigme napriek zrastom v submukóze, ktoré endoskopickú liečbu prekanceróz hrubého čreva u pacientov s IBD komplikujú. Elegantné tandemové riešenie početných stenóz jejuna u pacienta s m. Crohn push enteroskopiou a balónovou dilatáciou len potvrdilo endoskopické majstrovstvo doc. Falta.

Primár Stehlík zapadol do hviezdneho tímu svojim komplexným prístupom k riešeniu problémov pacientov s IBD – u pacienta s UC a PSC vykonal ERCP a EUS diferenciálnu diagnostiku stenóz žlčových ciest, ako aj dispenzárnu kolonoskopiu. U pacienta s fistulujúcim m. Crohn nám ukázal transanálne endosonografické vyšetrenie perianálnych komplikácií.

Vysoko oceňujem profesionálne majstrovstvo endoskopistov zrkadliace ich dlhoročné skúsenosti a gratulujem organizátorom a všetkým aktívnym účastníkom k vydarenej akcii. „Endoskopie a endoterapie u IBD“ bol nepochybne workshop, na ktorý si radi spomenieme. Ďakujeme.

MUDr. Michal Demeter, PhD. michaldemeter@gmail.com

Hereditárny angioedém ako príčina bolestí Komentáře brucha

Výběr z mezinárodních časopisů

Abstrakta článků ke stažení zde:

http:

You can download the abstracts here:

The selection from international journals Are adenoma and serrated polyp detection rates correlated with endoscopists‘ sensitivity of optical diagnosis?

Bronzwaer MES, Vleugels JLA, van Doorn SC et al.

Endoscopy 2020; 52(9): 763–772. doi: 10.1055/a-1151-8691.

Koreluje míra detekce adenomů a pilovitých polypů se senzitivitou optické diagnostiky endoskopistou?

Míra detekce adenomů (ADR – adenoma detection rate) je považována za jeden z nejdůležitějších indikátorů kvality koloskopie, jelikož je nepřímo spojena s výskytem intervalových karcinomů a s mortalitou související s kolorektálním karcinomem.

Endoskopisté s vysokým ADR a vysokou mírou detekce proximálních pilovitých polypů (PSPDR – proximal serrated polyp detection rate) detekují tyto polypy častěji, což lze přisuzovat lepšímu rozpoznání jejich endoskopických rysů. O vzájemné korelaci mezi detekcí endoskopických lézí a schopností diferenciace léze na základě endoskopického obrazu existuje jen malé množství údajů.

Skupina autorů z Nizozemska publikovala zajímavou studii, ve které hodnotili korelaci mezi ADR, PSPDR a senzitivovu optické diagnostiky pro adenomové a pilovité polypy. Analýza byla provedena na základě prospektivní multicentrické randomizované studie DISCOUNT-2 u pacientů podstupujících koloskopii po pozitivním fekálním imunochemickém testu na okultní krvácení do stolice (FIT). Bylo sledováno celkem 24 endoskopistů, kteří provedli celkem 2 889 koloskopií. Celková ADR byla 84,5 % (rozmezí 71,4–95,3 %) a celková PSPDR byla 13,7 % (4,3–29,0 %). Senzitivita optické diagnostiky u těchto endoskopistů byla pro adenomy a pilovité polypy 94,5 % (83,3–100 %) a 74,0 % (37,5–94,1 %). Nebyla prokázána žádná korelace mezi ADR a senzitivitou optické diagnostiky pro adenomy nebo mezi PSPDR a senzitivitou optické diagnostiky pro pilovité polypy. Autoři závěrem konstatují, že v homogenní populaci s pozitivním FIT nebylo možné prokázat žádnou korelaci mezi ADR, PSPDR a senzitivitou optické diagnostiky pro adenomy a pilovité polypy. Tyto výsledky naznačují, že detekce a diferenciace lézí vyžadují různé endoskopické dovednosti. K vyvození definitivních závěrů jsou však zapotřebí další prospektivní studie zaměřené na zkoumání korelace mezi detekcí premaligních polypů a diferenciací lézí.

Endoscopic full-thickness resection (eFTR) of colorectal lesions: results from the Dutch colorectal eFTR registry Zwager LW, Bastiaansen BAJ, Bronzwaer MES et al.

Endoscopy 2020; 52(11): 1014–1023. doi: 10.1055/a-1176-1107.

Endoskopická transmurální resekce (eFTR) kolorektálních lézí: výsledky z nizozemského registru kolorektálního eFTR Endoskopická transmurální resekce (eFTR – endoscopic full-thickness resection) je minimálně invazivní endoskopická resekční technika, která umožňuje diagnostiku a léčbu specifických lézí tlustého střeva velikosti ≤ 30 mm, které jsou nevhodné pro konvenční endoskopickou resekci. Skupina nizozemských autorů publikovala výsledky z národního registru transmurálních resekcí (eFTR). Do studie byli zahrnuti pacienti konsekutivně podstupující eFTR ve 20 nemocnicích. Primárním cílem byl technický úspěch definovaný jako makroskopická kompletní en bloc resekce. Mezi sekundární cíle patřily: klinický úspěch definovaný jako kompletní histologická resekce (R0 resekce), míra kompletní transmurální resekce (celé tloušťky stěny) a nežádoucí události.

V období od července 2015 do října 2018 bylo zahrnuto 367 eFTR. Mezi indikace eFTR patřily obtížné polypy (absence liftingu anebo obtížná lokalizace polypu; n = 133), primární resekce suspektního T1 karcinomu (n = 71), resekce po neúplné resekci T1 kolorektální karcinomu (n = 150) a subepiteliální tumory (n = 13). Technického úspěchu bylo dosaženo u 308 procedur (83,9 %).

U 21 výkonů (5,7 %) nebyla eFTR provedena vzhledem k nemožnosti dosažení léze nebo nemožnosti vtažení léze do průhledného nástavce (capu). R0 resekce byla dosažena u 285 výkonů (82,4 %) a kompletní transmurální resekce u 288 výkonů (83,2 %). Střední průměr resekovaných kolorektálních lézí byl 23 mm. Celková míra nežádoucích účinků byla 9,3 % (n = 34). Těžké nežádoucí účinky vyžadující urgentní operaci byly popisovány u deseti pacientů (2,7 %): jednalo se o pět opožděných perforací, dvě okamžité perforace a tři případy sekundární appendicitidy. Závěrem autoři konstatují, že eFTR je účinná a relativně bezpečná en bloc resekční technika pro komplexní kolorektální léze s potenciálem vyhnout se chirurgickému zákroku. Nicméně technika eFTR vyžaduje pečlivé zhodnocení indikací a zkušeného endoskopistu. Do budoucna budou zapotřebí další studie zkoumající účinnost eFTR v primární a sekundární léčbě T1 kolorektálního karcinomu se zaměřením na krátkodobé a dlouhodobé onkologické výsledky.

Gastroent Hepatol 2021; 75(3): 267–269

Hereditárny Výběr z mezinárodních angioedémčasopisů ako príčina bolestí brucha

A Randomized Trial of Albumin Infusions in Hospitalized Patients with Cirrhosis China L, Freemantle N, Forrest E et al, ATTIRE Trial Investigators.

N Engl J Med 2021; 384(9): 808–817. doi: 10.1056/NEJMoa2022166.

Randomizovaná studie albuminových infuzí u hospitalizovaných pacientů s cirhózou Infekce a zvýšená systémová zánětlivá odpověď způsobují orgánovou dysfunkci a úmrtí u pacientů s dekompenzovanou cirhózou. Preklinické studie svědčí pro možné protizánětlivé působení albuminu, konfirmační rozsáhlé klinické studie však chybí.

Není známo, zda může u těchto pacientů dosažení sérové albuminové hladiny 30 g/l nebo vyšší pomocí opakovaných denních infuzí 20% roztoku lidského albuminu snižovat incidenci infekcí, renální dysfunkce a úmrtí v porovnání se standardní léčbou.

Provedli jsme randomizovanou, multicentrickou, otevřenou studii s paralelními skupinami, která zahrnovala hospitalizované pacienty s dekompenzovanou cirhózou, kteří měli sérovou hladinu albuminu < 30 g/l v době zařazení do studie. Pacienti byli randomizováni do skupiny léčené 20% roztokem lidského albuminu po dobu maximálně 14 dní nebo do dimise (podle toho, co nastalo jako první) a do skupiny léčené standardní léčbou. Léčba byla zahájena v průběhu 3 dní po přijetí. Kompozitní primární end-point byla nová infekce, dysfunkce ledvin nebo úmrtí v období 3–15 dní po zahájení léčby. Celkem bylo randomizováno 777 pacientů, u většiny pacientů byl příčinou cirhózy alkohol. V albuminové skupině byl podán medián celkového množství albuminových infuzí 200 g [interquartile range (IQR) 140–280] na pacienta (zvyšující hladinu albuminu ≥ 30 g/l) v porovnání s mediánem 20 g (IQR 0–120) na pacienta ve skupině léčené standardní léčbou. Procento pacientů s primárním end-pointem se významně nelišilo mezi skupinou cíleně léčenou albuminem (113 z 380 pacientů; 29,7 %) a standardně léčenou skupinou (120 z 397 pacientů, 30,2 %; p = 0,87). Těžší nebo život ohrožující vážné vedlejší příhody se vyskytly častěji v albuminové než ve standardně léčené skupině. U pacientů hospitalizovaných s dekompenzovanou cirhózou nemají infuze albuminu podávané s cílem navýšit hladinu albuminu na hodnotu ≥ 30g/l benefit oproti standardní léčbě v UK.

Clinical outcomes following DAA therapy in patients with HCV-related cirrhosis depend on disease severity Krassenburg LAP, Maan R, Ramji A et al.

J Hepatol 2021; 74(5): 1053–1063. doi: 10.1016/j.jhep.2020.11.021.

Klinické výsledky po léčbě DAA u pacientů s cirhózou asociovanou s HCV závisí na tíži onemocnění Pacienti infikovaní virem hepatitidy C (HCV) s cirhózou dosahují vysoké setrvalé virologické odpovědi (SVR – sustained virological response) po léčbě přímo působícími antivirotiky (DAAs – direct-acting antivirals) i po jaterní dekompenzaci. Cílem naší studie bylo posoudit klinické výsledky po DAAs u pacientů s kompenzovanou a dekompenzovanou cirhózou ve vztahu k SVR a změny v MELD skóre. Do studie byli zahrnuti pacienti s chronickou HCV s cirhózou léčení DAAs ze čtyř hepatologických pracovišť.

Primárním end-pointem v analýze přežívání byla klinická progrese onemocnění definovaná jako jaterní selhání, hepatocelulární karcinom, transplantace jater nebo úmrtí. Do studie bylo zahrnuto celkem 868 pacientů s mediánem věku 59 (IQR 54–65) let, 719 pacientů (83 %) mělo cirhózu Child Pugh A a 149 pacientů (17 %) cirhózou Child Pugh B/C. SVR byla dosažena u 647 (90 %) pacientů s Child Pugh A a 120 (81 %) Child Pugh B/C. V průběhu sledování s mediánem 28 (IQR 20–36) měsíců došlo u 102 (14 %) pacientů Child Pugh A a 96 (64 %) pacientů B/C ke klinické progresi onemocnění. SVR byla nezávisle asociována se zlepšením intervalu bez příhod u pacientů s Child Pugh A cirhózou (adjustované HR 0,47; 95% CI 0,27–0,82; p = 0,007), ale ne u pacientů s Child pugh B/C cirhózou (adjustované HR 1,23; 95% CI 0,67–2,26; p = 0,51). Celkem 28 pacientů (19 %) s Child Pugh B/C mělo 12 týdnů po DAA pokles v MELD ≥ 2 body, ale jejich dvouleté období bez příhod se nelišilo od pacientů se stabilním MELD (47,9 %; 95% CI 28,7–67,1 vs. 48,9 %; 95% CI 38,1–59,7; p = 0,99). U pacientů s chronickou HCV infekcí byla SVR indukovaná léčbou DAA asociována s poklesem rizika klinické progrese onemocnění u pacientů s Child Pugh A cirhózou, ale ne u pacientů s Child Pugh B/C cirhózou. U Child Pugh B/C cirhózy nevedl pokles MELD ≥ 2 body ke zlepšení klinických výsledků.

Gastroent Hepatol 2021; 75(3): 267–269

Hereditárny angioedém ako príčina bolestí brucha Kvíz

Správná odpověď na předchozí kvíz Neklasifikovatelný idiopatický střevní zánět postihující tlusté střevo (IBD-unclassified) M. Lukáš Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty, Klinické centrum ISCARE a.s. a . LF UK v Praze

V rámci idiopatických střevních zánětů, které se rozdělují do dvou základních skupin na Crohnovu chorobu (CN) a ulcerózní kolitidu (UC), se v posledních několika desetiletích vyčleňují ještě další dvě podskupiny pacientů, které mají postižení tlustého střeva, jež se však od typické UC nebo CN odlišuje buď perakutním průběhem nemoci, nebo současným výskytem některých fenotypických projevů obou nemocí. První z nich je „neurčitelná kolitida“, resp. tak překládáme název „indeterminate colitis“, který poprvé užil Price už v roce 1978. Popsal perakutní průběh kolitidy u 30 pacientů, z nichž 27 bylo nutné urgentně operovat. Nejtěžší zánětlivé změny byly v příčném tračníku s nálezem nepravidelných vředů, rektum bylo těžkých změn relativně ušetřeno. Slizniční změny byly diskontinuální, v nichž se okrsky zdravé sliznice střídaly s těžce změněnou sliznicí. Morfologické (patologicko-anatomické) odlišení CN od UC bylo v případech fulminantně probíhajícího zánětu tlustého střeva velmi svízelné nebo nemožné [1]. Wells et al sledovali dlouhodobé výsledky léčby pacientů s indeterminovanou kolitidou a na základě předoperačních nálezů rozdělili pacienty do tří skupin. První skupina zahrnovala pacienty s pravděpodobnou diagnózou UC, ve druhé skupině byli nemocní se zřejmou diagnózou UC a ve třetí skupině pacienti s nezařaditelnou kolitidou. V dalším sledování, které trvalo v průměru 10 let, se diagnóza změnila celkem u pěti pacientů pouze ze

Gastroent Hepatol 2021; 75(3): 270–271

třetí skupiny. U jednoho nemocného se vyvinula CN a u zbývajících čtyř pacientů UC. Údaje ze studie naznačily, že tato forma kolitidy se chová spíše jako UC a po odstranění tlustého střeva nedochází ke klinicky manifestní konverzi na CN. Pouze u tří pacientů došlo v dalších letech sledování po kolektomii ke vzniku CN na tenkém střevě.

Výsledky této studie by mohly vyvolat představu, že u jedinců s „indeterminate colitis“, kteří se podrobí resekci tlustého střeva, by bylo možno, vzhledem k relativně příznivému chování nemoci po operaci, indikovat kontinentní ileoanální anastomózu tak jako u nemocných s UC [2]. Závěry z pozdějších studií však nebyly tak uspokojivé a vykazovaly vysoký výskyt časných pooperačních komplikací a také vyšší výskyt pouchitid a dokonce nutnost exstirpace pouche.

Na rozdíl od předcházející klinické jednotky („indeterminate colitis“) jsou pod českým označením „neklasifikovatelné nebo neurčitelné kolitidy“ (IBD-unclassified – IBD-U) zahrnovány případy s chronickým průběhem IBD, u kterých se nepodařilo na základě klinického pozorování, výsledků opakovaných endoskopií a histologických vyšetření dospět k jednoznačnému závěru, zda se jedná o UC, nebo o CN postihující tlusté střevo. Jedná se o nemocné, jejichž fenotyp zahrnuje typické projevy obou nemocí, jako je např. diskontinuální postižení tlustého střeva, nepřítomnost zánětlivých změn v rektu, naopak přítomnost perianální nemoci nebo prů-

kaz pro CN charakteristických histologických změn, jako jsou granulomy nebo mikrogranulomy u nemocných s fenotypickými a makroskopickými (endoskopickými) projevy UC.Diagnózu IBD-U má asi 10–15 % nemocných s postižením tlustého střeva. Pro IBD-U je typická negativita sérologického profilu (ASCA negativita a ANCA negativita), v některých případech pomůže histologické vyšetření biopsií z oblasti žaludečního antra, kde přítomnost fokálně aktivní gastritidy favorizuje CN, což musí být zohledněno zvláště u pacientů s plánovaným chirurgickým výkonem, a event. provedení restorativní proktokoletomie a ileopouchanální anastomózy. Tato operace je u nemocných s CN spojena s významně vyšším rizikem komplikací a selháním pouche v porovnání s pacienty s UC. V roce 2018 publikovali Burish et al zkušenosti s průběhem IBD-U v incepční kohortě nemocných, která byla vytvořena napříč evropskými zeměmi v roce 2010. Kohorta obsahovala celkem 1 289 neselektovaných nemocných, z nichž pouze u 112 z nich (9 %) byl diagnostikován idiopatický střevní zánět určený jako IBD-U. Po 5 letech sledování došlo celkem u 28 z nich (25 %) ke změně diagnózy na UC (n = 20, 71 %) nebo CN (n = 8, 29 %), zatímco u ostatních pacientů (84) zůstala diagnóza IBD-U nezměněna. Medián doby k definitivní diagnóze byl jen 7 měsíců. Z celkového počtu IBD-U pacientů muselo být hospitalizováno 17 (15 %), většinou se jednalo o nemocné, kteří změnili diagnózu

Hereditárny angioedém ako príčina bolestí brucha Kvíz

z IBD-U na UC. U osmi nemocných (7 %) probíhala choroba těžce a vyžádala si nutnost chirurgického zákroku, většinou s nutností provedení kolektomie a v jednom případě střevní resekce. Medián doby od diagnózy k provedení operace byl 19 měsíců.

Domníváme se, že popsaný případ spadá do kategorie nemoci označované jako IBD-U, nepříznivými prognostickými ukazateli jsou neodpovídavost na terapii vedolizumabem i na intenzifikované podávání infliximabu a perzistence těžkých zánětlivých změn na tlustém střevě i přes mnohaměsíční léčbu monoklonálními protilátkami a glukokortikoidy. Vzhledem k farmakokinetice infliximabu u tohoto pacienta, u kterého i vysoce dávkovaný režim

(10 mg/kg) byl spojen s relativně nízkou koncentrací léčiva v séru (5,4; resp.

7,5 μg/ml), se nabízí otázka použití dvojité intenzifikace infliximabu 10 mg/kg podávaného po 4 týdnech, nebo dokonce dávka vyšší. U anti-TNF máme přesvědčivá data o tom, že farmakodynamický efekt je přímo úměrný údolní koncentraci infliximabu nebo adalimumabu. Proto předpoklad vysoké expozice léčivem s dosažením údolní hladiny > 10 μg/ ml by mohl mít významný klinický efekt. Jinou variantou léčby by mohlo být převedení pacienta na léčbu s anticytokinovým inhibitorem ustekinumabem (IL-12/ 23 inhibitor) nebo zavedení terapie cyklosporinem A. V každém případě je chirurgická intervence v podobě lapa-

roskopicky asistované subtotální kolektomie a ileorektální anastomózy nebo provedení restorativní proktokolektomie a ileopouchanální anastomózy při neúspěchu další linie léčby velmi pravděpodobná.

Literatura . Price AB. Overlap in the spectrum of non-specific inflammatory bowel disease “colitis indeterminate”. J Clin Pathol ; ( ): – . . Wells AD, McMillan I, Price AB et al.

Natural history of indeterminate colitis.

Brit J Surg ; ( ): – . . Burish J, Ellul P, Arebi N et al. Natural disease course of inflammatory bowel disease unclassified in a prospective European population – based inception cohort – the Epi-IBD cohort. Abstract of the th Congress of ECCO. J Crohns Colitis ; (Suppl): S –S .

Kvízová otázka byla uveřejněna v předchozím, druhém čísle časopisu na str.

.

Hereditárny angioedém ako príčina bolestíErratum brucha

Erratum Správné znění popisku obrázku 3 z článku S. Fraňková, J. Šperl. Neinvazivní metody v posuzování závažnosti portální hypertenze. Gastroent Hepatol 2021; 75(2): 125–133. doi: 10.48095/ccgh2021125.

Redakce se omlouvá za uvedení nesprávného jména autora obrázku.

Obr. . Měření LS pomocí D-SWE se zaměřením region of interest a Q boxem.

Laskavě zapůjčila MUDr. Halima Gottfriedová, CSc., IKEM. Fig. . LS measurement using D-SWE with focus on region of interest and Q box.

Kindly lent by Halima Gottfriedová, MD, PhD., IKEM.

Gastroent Hepatol 2021; 75(3): 270–271

Hereditárny angioedém Kreditovaný autodidaktický ako test príčina bolestí brucha

Kreditovaný autodidaktický test Vážení čtenáři, rádi bychom vás informovali, že ve spolupráci s Českou gastroenterologickou společností a Českou lékařskou komorou jsme připravili autodidaktický test, za který můžete získat 2 kredity do celoživotního vzdělávání lékařů. Test je dostupný na webových stránkách časopisu www.csgh.info.

Kreditovaný autodidaktický test: digestivní endoskopie 1. Mezi rizikové faktory anální intraepiteliální neoplazie nepatří: a) HIV pozitivita b) MSM (man who have sex with man) preference c) karcinom děložního čípku d) herpes simplex genitalis 2. Mezi indikace k endoskopické transmurální resekci (FTDR) v colon a rektu patří: a) submukózně invadující karcinom b) adenom s pozitivním příznakem non-liftingu c) lokální reziduální neoplazie d) všechny uvedené 3. Technický úspěch FTDR je udáván v: a) 67 % b) 72 % c) 88 % d) 93 %

Gastroent Hepatol 2021; 75(3): 272

4. Komplikace FTDR vyžadující chirurgickou léčbu se vyskytují v: a) 1 % b) 2–3 % c) 6 % d) 8 % 5. K FTDR nejsou vhodné léze: a) periapendikulární b) lokalizované na hraně divertiklu c) větší 30 mm d) zjizvené předchozí endoskopickou léčbou 6. Remodelace sliznice duodena ve studiích pozitivně ovlivnila: a) kardiovaskulární mortalitu b) steatoreu c) diabetes mellitus 2. typu léčený perorálními antidiabetiky d) celkovou mortalitu 7. K metodám léčby gastrické antrální vaskulární ektazie (GAVE) nepatří: a) radiofrekvenční ablace b) thalidomid

c) chirurgická léčba d) TIPS 8. Tzv. short-guidewire ERCP systém používá vodiče délky: a) 260–270 cm b) 360 cm c) dvojnásobku délky pracovního kanálu duodenoskopu d) 170 cm 9. Při krvácení z léze arterie lumen apozičním stentem (LAMS) je metodou první volby: a) endoskopická léčba b) endovaskulární léčba c) chirurgická léčba d) somatostatin 10. ESGE days 2022 se budou konat v termínu 28.–30. dubna 2022 v: a) Bukurešti b) Tel Avivu c) Londýně d) Praze

Hereditárny angioedém ako príčina bolestí brucha Tiráž

Gastroenterologie a hepatologie Vedoucí redaktor (Editor-in-Chief) prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., AGAF Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty, Klinické centrum ISCARE a.s. a . LF UK v Praze Českomoravská , Praha milan.lukas@email.cz Zástupce vedoucího redaktora pro Slovenskou republiku (Editor for Slovak Republic) doc. MUDr. Tomáš Koller, Ph.D. V. interná klinika LF UK a UN Bratislava Ružinovská , Bratislava koller.tomas@gmail.com Redakční rada (Editorial Board) MUDr. Peter Bánovčin Jr, PhD. Interná klinika gastroenterologická JLF UK a UN Martin doc. MUDr. Martin Bortlík, Ph.D. Gastroenterologické oddělení, Nemocnice České Budějovice, a.s. prof. MUDr. Radan Brůha, CSc. IV. interní klinika – klinika gastroenterologie a hepatologie . LF UK a VFN v Praze MUDr. Iveta Čierna, PhD. Detská fakultná nemocnica s poliklinikou, Bratislava prof. MUDr. Martin Fried, CSc. OB Klinika a. s., Praha prof. MUDr. Tibor Hlavatý, PhD. Gastroenterologická ambulancia I., Nemocnica Ružinov – UN Bratislava

doc. MUDr. Tomáš Hucl, Ph.D. Klinika hepatogastroenterologie, Transplantcentrum, IKEM, Praha MUDr. Lubomír Skladaný, PhD. II. interná klinika SZU a FNsP F.D. Roosevelta v Banskej Bystrici doc. MUDr. Štěpán Suchánek, Ph.D. Interní klinika . LF UK a ÚVN Praha prof. MUDr. Julius Špičák, CSc. Klinika hepatogastroenterologie, Transplantcentrum, IKEM, Praha prof. MUDr. Vladimír Teplan, DrSc. Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty ISCARE a.s., Praha doc. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D. II. interní klinika – gastroenterologická a geriatrická LF UP a FN Olomouc MUDr. Eduard Veseliny, PhD. I. interná klinika LF UPJŠ a UN LP Košice MUDr. Kristýna Zárubová Pediatrická klinika . LF UK a FN Motol Mezinárodní redakční rada (International Editorial Board) Prof. Lars Aabakken, MD, PhD Professor of Medicine, Chief of GI endoscopy Oslo University Hospital Rikshospitalet Oslo, Norway Peter Doyle Higgins, MD, PhD Associate Professor, Department of Internal medicine, Gastroenterology University of Michigan, USA

Peter Laszlo Lakatos, MD, PhD Professor of Internal Medicine, director of the IBD Centre at McGill University, MUHC, Sherbrooke Street West, Montreal, Quebec, Canada Prof. David Lieberman Professor of Medicine and Chief of the Division of gastroenterology Oregon Health & Science University Portland, Oregon, USA Prof. Jong-Ho Moon, MD, PhD Professor of Medicine, School of Medicine, SoonChunHyang University Bucheon/Seoul, Korea Prof. Walter Reinisch, MD Professor of Medicine, Department of Internal medicine, Gastroenterology, McMaster University Hamilton, Ontario, Canada Florian Rieder, MD Department of Gastroenterology, Hepatology and Nutrition, Digestive Disease and Surgery Institute Department of Pathobiology, Lerner Research Institute Cleveland Clinic Foundation Cleveland, Ohio, USA Prof. Vincenzo Stanghellini Professor of Medicine Department of Medical and surgical science University of Bologna, Italy Prof. Jerome D. Waye, MD Professor of Medicine, Director of Endoscopic Education Icahn School of Medicine Mount Sinai, New York, USA

Harmonogram vydání a tematické zaměření časopisu Gastroenterologie a hepatologie pro rok A time schedule of journal´s publication with major topics for . Číslo

Téma

Koeditoři

/ / / / / /

IBD hepatologie digestivní endoskopie klinická a experimentální gastroenterologie gastrointestinální onkologie dětská gastroenterologie a hepatologie / bariatrie a obezitologie

M. Bortlík/T. Hlavatý R. Brůha/Ľ. Skladaný O. Urban/E. Veseliny T. Hucl/P. Bánovčin Š. Suchánek/T. Koller K. Zárubová/M. Fried

.

Termín vydání únor duben červen srpen říjen prosinec

© Česká lékařská společnost J. E. Purkyně, Praha

Gastroenterologie a hepatologie Vydává Česká lékařská společnost J. E. Purkyně ve spolupráci s nakladatelstvím Care Comm s.r.o.

Evidenční číslo MK ČR E . ISSN (Print). ISSN X (On-line).

On-line verze je přístupná na adrese www.csgh.info Časopis ČSGH je uveden na SCOPUS, CHEMICAL TITLES, EXCERPTA MEDICA/EMBASE, CHEMICAL ABSTRACTS, INIS Atomindex,

www.cgs-cls.cz

Food Science and Technology Abstracts, Bibliographia Medica Čechoslovaca.

Nakladatel: Care Comm s.r.o.

Klicperova / , Praha Odpovědná redaktorka: Ing. Kateřina Michnová katerina.michnova@carecomm.cz Grafická úprava: Karel Zlevor

www.sgssls.sk

Vychází × ročně.

Předplatné na rok činí Kč ( eur) + poštovné.

Informace o podmínkách inzerce poskytuje a objednávky přijímá: Jan Laitl jan.laitl@carecomm.cz + Toto číslo vychází

. .

www.csgh.info