olbram zoubek 29. 11. 2013 – 2. 3. 2014
olbram zoubek jízdárna pražského hradu 29. 11. 2013–2. 3. 2014
JÍZDÁRNA PRAŽSKÉHO HRADU
ISBN 978-80-7470-046-0
9 788074 700460
Obalka katalogu.indd 1
11/12/13 1:55 PM
olbram zoubek
JÍZDÁRNA PRAŽSKÉHO HRADU 29. 11. 2013 – 2. 3. 2014
Katalog JIZDARNA.indd 1
11/12/13 1:32 PM
2
Olbram Zoubek o sobě
Rodiče se přistěhovali do Prahy v roce mého narození. Byli oba z Mělnicka. Tatínek z chalupy, maminka dcera správce knížecího velkostatku. Tatínek byl bankovní úředník, ale těžiště jeho osobnosti bylo ve filozofování. Vzpomínám si, jak říkával, že by se lidé při setkávání měli dřív zajímat o světový názor než o bydliště a zaměstnání. A byl moc hodný a moudrý. Maminka byla povoláním učitelka, pak s námi doma. Byla na nás dost přísná, bytost to však byla romantická a múzická. Hrála krásně na klavír. V její rodině se udržovala velká manuální zručnost. Možná jeden z kořínků mého budoucího povolání. Mám staršího bratra, je očním lékařem. Narodil jsem se 21. dubna 1926. Brzy ráno. Asi proto mi nikdy nedělalo potíže časně vstávat. Rodiče bydleli na Žižkově ve Fibichově ulici. Ten byt jsem pak po nich podědil, takže v něm žiji celý život. Nikdy jsem se nestěhoval. Až v šedesátých letech jsem si zřídil vlastní ateliér, ve kterém trávím v posledních letech nejvíc času. Do obecné školy jsem chodil na Žižkově do tehdejší Palackého ulice. Do téže, o které píše ve svých pamětech Jaroslav Seifert. Jenže on z dolní části Žižkova, z té proletářské, já z horní, úřednické, která těsně hraničila s Královskými Vinohrady. Pak na reálku, také na Žižkově, na Sladkovského náměstí. Ale to už začínala válka. Velký vliv na mě měl skvělý profesor Eugen Knap. Učil češtinu a franštinu, ale spíš nás vzdělával, vychovával a učil životu. Až do kvarty jsem
Katalog JIZDARNA.indd 2
11/12/13 1:32 PM
3
chtěl být docela vážně truhlářem. Také jsem se mimo školu tomuto řemeslu trochu vyučil. Většinou jsem si všechno od dřeva dělával sám. Pak jsem chtěl být hercem, též docela vážně. Tahle cestička se rýsovala už skoro pevně. Ale dopadlo to jinak. Asi bych byl moc špatný herec. A hlavně by mi byla chyběla manuální činnost. To řemeslo, kterého je u sochařiny tolik. V sextě přišel na reálku nový profesor kreslení Miroslav Kužel. Byl vzděláním sochař z UMPRUM z ateliéru Karla Štipla. Zavedl nepovinné modelování. První hodina rozhodla o mém dalším směřování. Připravoval mě na zkoušky na Akademii. Dělal jsem je hned po skončení války v červnu 1945 a neuspěl jsem. Moc mě to mrzelo. Nevěděl jsem, že mě potkalo jedno z mých velkých životních štěstí. Na UMPRUM jsem dělal přijímací zkoušky v září 1945 a dopadly dobře. Dostal jsem se do ateliéru profesora Josefa Wagnera. Zase jsem nevěděl, že mě potkalo veliké štěstí, vlastně nezaslouženě. Byl to především profesor Wagner. A spolužáci, kteří se v jeho škole sešli: Chlupáč, Palcr, Janoušek, Havlová, Szapoczniková a další. A duch, který tam zavládl. Velký vliv měl i profesor Nebeský, který učil estetiku a kterého jsme si moc vážili. Bylo po válce. Vše bylo nové, otevřené, vše začínalo. Přicházely první informace o soudobém světovém umění. Asi to byla nejlepší léta mého života. Navázali jsme pevná přátelství a jako Wagnerovi žáci jsme se dlouhá léta pravidelně scházeli.
Katalog JIZDARNA.indd 3
Ubylo nás. Vlastně jsem tu z té generace už jediný. Na vojnu jsem nastoupil na podzim 1948. Sloužil jsem dva roky. V Košicích, Rožňavě, Šafárikovu, pár měsíců ve Frýdku-Místku. Raději moc nevzpomínám. Když jsem se vrátil z vojny do školy, byla mezi novými spolužáky Eva Kmentová. Štíhlá, sportovní, nosila vlasy svázané do uzlu. Sedávali jsme spolu v koutě ateliéru. Vzali jsme se hned po mé státnici. Společný život jsme začli v ateliéru na Židovských pecích. Byla to bývalá cementářská dílna v kolonii nouzových domků na okraji Žižkova. Jedna velká, nízká místnost – na život i na práci. Voda v hydrantu celou zimu zamrzlá. Záchod – boudička na dvoře. V létě neuvěřitelné horko. Bylo nám tam dobře. Před okny byl betonový dvoreček, který jsme pomalu začali zaplňovat sochami. Narodila se nám dcera Polana a syn Jasan. Pak jsme už zase bydleli ve Fibichově ulici a na Židovských pecích jsme měli jen ateliér. Do roku 1965. Výstava mladých v Brně v roce 1958 byla začátkem nové etapy v našem životě. Uvedla se tam poprvé naše generace v celku. Uvedli jsme se i my dva: Eva svou Sluneční ženou, já Rodinou. Již před tímto rokem vznikaly tvůrčí skupiny. Někteří spolužáci a přátelé vytvořili skupinu Máj, my jsme se připojili ke skupině Trasa. Byli to malíři z Fillovy školy: Kafka, Jarcovják, Menšík, sestry Válovy, s námi Fibichová a Preclík, později Vaca, Šimek, Čechová. Byli s námi teoretici Luděk Novák a Eva Petrová. Cítili jsme
11/12/13 1:32 PM
16
Eva / 1971 / cement / 191Â cm
Katalog JIZDARNA.indd 16
11/12/13 1:33 PM
17
Adam / 1971 / cement / 197Â cm
Katalog JIZDARNA.indd 17
11/12/13 1:33 PM
18
Zdeněk Palcr o plastičnosti
Katalog JIZDARNA.indd 18
To, co jest, je plastické. Plastičnost toho, co jest, jeví se jako danost neproblematická. V jediném případě, v případě plastiky, je tato danost zpochybněna: kdyby plastičnost plastiky byla daností, existence plastiky se stane absurdní. Je tedy zřejmé, že pro vznik plastického projevu není podstatná plastičnost ve své danosti, ale že podstatná je možnost vytvářet plastičnost jako kvalitu, jejíž umělecký význam bude odvislý od citlivosti pro zhodnocování plastických vztahů. Zvláštnost existence plastického projevu vyvolává zvláštnost postoje, který vůči němu zaujímáme. Dokud je zachována podřízenost plastického projevu jinému celku, je ještě možné spatřovat v tom oprávněnost jeho vzniku a jeho funkci. V situaci, kdy plastický projev odmítnutím této podřízenosti nabývá svébytnosti a sám je pro svou neupotřebitelnost jinými celky odmítán, vyvstane jeho matoucí zvláštnost pro nás znepokojivě zřetelněji. Plastika se odvolává sama k sobě, ke své jsoucnosti v prostoru, který jsme vyhradili pro sebe. Chápeme svět jako svět pro nás, jako prostor k našemu fyzickému obsazení pro potřeby naší manipulace. Potřebám naší představivosti jsme vyhradili prostor imaginární, který nás uspokojuje za předpokladu, že se oba prostory neprolnou. Problém zvláštnosti plastiky je obsažen její hmotou v prostoru, který zaujímá za stejných fyzikálních podmínek, jakým jsme vystaveni my sami. Přítomnost našeho těla je v jediném prostoru vydána přímé konfrontaci se světem naší zhmotnělé objektivizace a my máme podat obtížný výkon. Výkon odstupu
11/12/13 1:33 PM
27
Kráčející jinoch / 1976 / cement / 207 cm
Katalog JIZDARNA.indd 27
11/12/13 1:34 PM
28
Eva Stehlíková Řecko prožité
Katalog JIZDARNA.indd 28
Ještě Goethovi personifikovala římské umění obludná římská busta Junony Ludovisi, která dodnes zdobí jeho dům ve Výmaru a kterou pořadatelé Galerie antického umění decentně ukryli do depozitáře, neboť – podle jejich vlastních slov – jeví se nám dnes jen jako odlesk daleko životnějších děl řeckého umění v Goethově době neznámých. Vlastně si pramálo uvědomujeme banální fakt, že všechny dosavadní dialogy Evropy s antikou vyrůstaly z římského klasicismu. Výjimku netvoří ani wincklemannovský sen o Řecku s jeho ušlechtilou prostotou a tichou velikostí, tato velká utopie zasazená do minulosti, která oplodnila evropské myšlení, ale ve výtvarném umění utonula v akademismu. Na první pohled je naše století ve výhodě: díky vytrvalosti a píli, práci a odvaze předešlých generací, které dokázaly zdánlivě nemožné, stojí před námi dnes monumentální fragment řecké kultury už odkrytý. Zvykli jsme si a přestali se divit. A přece: Elginovy parthenonské mramory Evropa znovuobjevila až na počátku 19. století (a to je téměř 40 let po Winckelmannově smrti), jen o chvíli později se znovuzrodila Afrodita z Mélu, Niké Samothrácká se rozletěla do světa až v šedesátých letech minulého století. Praxitelův Hermes chovající malého Dionýsa je stár pouhých sto let a líbezné dívčí postavy z Akropole, které při nálezu fascinovaly celý vzdělaný svět, jsou ještě o něco mladší. A ještě není všemu konec, i v tomto století vydává moře oslňující bronzy a písek pouští cáry papyrů, které nás nutí korigovat
11/12/13 1:34 PM
35
životopis
1937–1945 Studuje reálku v Praze-Žižkově, Sladkovského náměstí.
na Židovských pecích. Je přijat do Ústředního svazu československých výtvarných umělců, do II. krajského střediska Umělecká beseda. Členem svazu zůstane do roku 1970.
1944–1945 Totálně nasazen v Praze.
1954 Narodila se dcera Polana.
1945 Setkání se Zdeňkem Palcrem a Alinou Szapocznikovou.
1956 Narodil se syn Jasan.
1926 Narodil se 21. dubna v Praze.
1945–1952 Studuje na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u profesora Josefa Wagnera. Jeho spolužáky jsou Miloslav Chlupáč, Zdeněk Palcr, Vladimír Janoušek, Věra Havlová (provd. Janoušková), Alina Szapoczniková, Eva Kmentová, Zdeněk Šimek, Vladimír Preclík, Zdena Fibichová. 1950 Po návratu z dvouleté vojenské prezenční služby (1948–1950) se ve Wagnerově ateliéru seznamuje s novou spolužačkou Evou Kmentovou. 1952 Absolvuje VŠUP a ožení se s Evou Kmentovou. Žijí a pracují v ateliéru
Katalog JIZDARNA.indd 35
1958 V dubnu 1958 se stává (spolu s Evou Kmentovou) členem tvůrčí skupiny Trasa a účastní se všech jejích výstav až do zániku skupiny v roce 1970. Na výstavě Umění mladých výtvarníků Československa 1958 v Domě umění v Brně vystavuje Rodinu 1 (1958). První cesta do Řecka. 1959 Na výstavě skupiny Trasa v Galerii Fronta v Praze vystavuje Zastřeleného (1958), který je záhy z výstavy odstraněn na pokyn funkcionářů Komunistické strany Československa. 1963 Vystavuje v Galerii Václava Špály v Praze spolu s malíři ze skupiny Trasa Vladimírem Jarcovjákem a Karlem Vacou.
11/12/13 1:34 PM
36
Seznamuje se s architekty Ivem Loosem a Jindřichem Malátkem. 1965 V dubnu se stěhuje do nového ateliéru v Salmovské ulici v Praze. Poprvé pracuje na mezinárodním sochařském sympoziu ve Vyšných Ružbachách na Slovensku. Seznamuje se s Karlem Prantlem. 1966 Účastní se výstav Aktuální tendence českého umění v Praze a Tschechoslowakische Plastik von 1900 bis zur Gegenwart v muzeu Folkwang v Essenu. Pracuje na mezinárodním sochařském sympoziu v St. Margarethen v Rakousku. Navštěvuje Paříž a Itálii. 1967 Účastní se výstavy 5 sochařů v Galerii Václava Špály (Eva Kmentová, Olbram Zoubek, Daniela Vinopalová, Vlasta Prachatická, František Pacík). 1968 Účastní se pražské výstavy 300 malířů, sochařů, grafiků 5 generací k 50 létům
Katalog JIZDARNA.indd 36
republiky. Obesílá výstavu Sculpture tchécoslovaque de Myslbek à nos jours v Rodinově muzeu v Paříži. 1969 V lednu snímá posmrtnou masku Jana Palacha. Na 2. pražském salónu v domě U Hybernů v Praze získává I. cenu Svazu českých výtvarných umělců za sochu Jan. Pracuje na mezinárodním sochařském sympoziu u Federsee ve Spolkové republice Německo. 1970 V červnu osazuje bronzový náhrobek na hrob Jana Palacha na Olšanských hřbitovech v Praze. Státní bezpečnost ho v červenci odstraní a v prosinci dá rozlít. Roku 1990 je náhrobek znovu odlit podle původního modelu a osazen. Z náhrobku Jana Zajíce ve Vítkově smí být osazena jen kamenná část, cínová se Zoubkovým reliéfem nikoli. Obesílá výstavu Tschechische Skulptur des 20. Jahrhunderts. Von Myslbek bis zur Gegenwart na zámku Charlottenburg v Berlíně. Vystavuje na zámku v Hradci nad Moravicí.
1971 Obesílá výstavu Konfrontace III. v Nové síni v Praze, kterou však úřady zakážou. Účastní se soutěže na železnou oponu pro Smetanovo divadlo v Praze. 1972 Výstava jeho soch a fotografií Iva Loose v Brně je zakázána. 1973 Po deseti letech se vrací k restaurování, obnovuje sgrafita na zámku v Přerově nad Labem. 1974 S malíři Václavem Boštíkem a Stanislavem Podhrázským a sochařem Zdeňkem Palcrem zahajuje sedmnáctiletou práci na restaurování pláště renesančního zámku v Litomyšli. 1978 Český fond výtvarných umění jej zařazuje do evidence. Vystavuje v arboretu v Novém Dvoře u Opavy. 1980 Umírá Eva Kmentová. Vystavuje padesát soch v Ústředním kulturním domě železničářů v Praze.
11/12/13 1:34 PM
37
1981 Žení se s Marií Edlmanovou z Litomyšle. Druhá cesta do Řecka a Itálie. 1982 Narodila se dcera Eva. Socha Milník dějin, určená původně před budovu Národního shromáždění v Praze, je osazena v parku Národní galerie ve Zbraslavi. 1984 Začíná polychromovat sochy. K inscenaci Euripidova dramatu Ifigenie v Aulidě v Divadle Na Zábradlí, kterou režíroval Jan Kačer, instaluje v prostorách divadla dvě sochy. 1985 Je zastoupen v samizdatovém sborníku Šedá cihla. 1987 Stává se zakládajícím členem a předsedou Nové skupiny v Praze. Vystavuje v Galerii antického umění v Hostinném. 1988 Signatářem prohlášení Několik vět. 1989 Účastní se listopadového převratu, stává se členem akčního výboru Svazu českých výtvarných umělců.
Katalog JIZDARNA.indd 37
1990 Stává se členem Sdružení sochařů Čech, Moravy a Slezska a zakládajícím členem obnovené Umělecké besedy. 1991 Vystavuje v Galerii hlavního města Prahy (na Staroměstské radnici a ve Vojanových sadech). 1992 Účastní se výtvarného sympozia Barok a dnešek v kostele Zvěstování Panny Marie v Litoměřicích. Obesílá první výstavu Umělecké besedy po obnovení její činnosti a všechny její další společné výstavy. 1994 Po 43 letech definitivně ukončuje restaurátorskou činnost.
2006 Vystavuje 110 soch na Ovocném trhu v Praze. 2010 Osazuje sochu na pietní místo Milady Horákové před evangelickým kostelem v Praze 5. Jeho dílo je zastoupeno v Národní galerii v Praze, Museu Kampa – Nadaci Jana a Medy Mládkových, Moravské galerii v Brně, Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou, Muzeu umění Olomouc, v řadě regionálních galerií a v soukromých sbírkách v České republice i v zahraničí. Největší soubor jeho prací je v majetku Města Litomyšle a je vystaven ve stálé expozici ve sklepení litomyšlského zámku.
1996 Je mu udělena Státní cena – medaile za zásluhy. 2000 Účastní se soutěže na Pomník obětem komunismu (s architekty Zdeňkem Hölzelem a Janem Kerelem) a získává první cenu. Pomník je odhalen na úpatí Petřína v Praze v roce 2002.
11/12/13 1:34 PM
38
seznam vystavených děl
Katalog JIZDARNA.indd 38
001. Harmonikář, 1943, sádra, v. 17 cm, majetek autora 002. Žena na židli, 1957, bronz, v. 40 cm, soukromá sbírka, Praha 003. Rodina – Jasan, 1958, cement, v. 166 cm (se soklem), Město Litomyšl 004. Rodina – Polana, 1958, cement, v. 166 cm (se soklem), Město Litomyšl 005. Zastřelení I–VII, 1958, 1976–1977, cement, v. 231, 235 cm, Město Litomyšl 006. Vítěz 2 (Torzo), 1960–1964, cement, v. 193 cm, majetek autora 007. Ruce ke slunci, 1960, cement, v. 116 cm, Město Litomyšl 008. Ruce se sluncem, 1961, beton, ocel, v. 185 cm, Město Litomyšl 009. Lešenář, 1961, beton, ocel, v. 200 cm, Město Litomyšl 010. Radostná stavba (Kuře), 1961, beton, ocel, v. 220 cm, Město Litomyšl 011. Vysoká stavba, 1962, olovo, v. 39 cm, majetek autora 012. Malá stavba, 1962, olovo, v. 30 cm, majetek autora 013. Stavba (Sedící),
1962, beton, v. 87 cm, soukromá sbírka, Praha 014. Sedící idol, 1962, olovo, v. 29 cm, majetek autora 015. Stojící torzo (Pocta Penalbě), 1963, pískovec, v. 140 cm, Národní galerie v Praze 016. Vítěz, 1963, olovo, v. 77 cm, kamenný sokl, Město Litomyšl 017. Umírající, 1963, olovo, v. 58 cm, d. 86 cm, kamenný sokl, Město Litomyšl 018. Posel, 1963, olovo, v. 93 cm, kamenný sokl, Město Litomyšl 019. Svědek, 1964, bronz, v. 185 cm, majetek autora (zapůjčeno ze stálé expozice Musea Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových) 020. Tři postavy, které se míjejí, 1964, cement, v. 249, 249, 247,5 cm, Národní galerie v Praze 021. Neznámý svědek, 1964, bronz, v. 130 cm, majetek autora (zapůjčeno ze stálé expozice Musea Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových) 022. Milník (kanelovaný), 1964, olovo, v. 76,5 cm, majetek autora 023. Ing. arch. Loos, 1964, cement, v. 200 cm, Národní galerie v Praze 024. Ing. arch. Malátek,
11/12/13 1:34 PM
olbram zoubek
JÍZDÁRNA PRAŽSKÉHO HRADU 29. 11. 2013 – 2. 3. 2014 Vydal Filip Tomáš – Akropolis (Severozápadní IV 16/433, 141 00 Praha 41, www.akropolis.info) v roce 2013 jako svoji 265. publikaci Ediční příprava, životopis a seznam vystavených děl Polana Bregantová Fotografie David Stecker Redakce Josef Schwarz Grafická úprava, obálka a sazba písmy Comenia a Header (Storm Type Foundry) Luboš Drtina Tisk Tiskárna Protisk, s. r. o., Rudolfovská 617, 370 01 České Budějovice Vydání první, 48 stran, TS 9. Doporučená cena včetně DPH 150 Kč © Olbram Zoubek, 201 3 / © Photography David Stecker, 2013 / © Graphic & Cover Design Luboš Drtina, 2013 © Editor Polana Bregantová, 2013 / All texts and images – all rights reserved! © Filip Tomáš – Akropolis, 2013 ISBN 978-80-7470-046-0
Na přední straně obálky: Achajský bojovník bez tváře / 1984 / cement / v. 208 cm Na zadní straně obálky: Kráčející jinoch / 1975 / cement / v. 211 cm
1.3
Firemní značka
Manuál značky České televize
Verze 1.2
Jednobarevné pozitivní provedení značky
2.2
Barevnost logotypu
Pořadatel
Hlavní mediální partneři Barevnost logotypu je jednoznačně kodifikována a nesmí být za žádných okolností změněna. Způsob práce se značkou společnosti a umístění značky určuje grafický manuál.
■ červená Pantone 1797 C CMYK C: 0 % M: 94 % Y: 87 % K: 20 %
RGB R: 191 G: 42 B: 52
■ černá Pantone BLACK CMYK C: 0 % M: 0 % Y: 0 % K: 100 %
RGB R: 0 G: 0 B: 0
Černobílé provedení
Podpořili
Partneři
■ černá Pantone BLACK CMYK C: 0 % M: 0 % Y: 0 % K: 100 %
RGB R: 0 G: 0 B: 0
V případech, kdy technologie umožňuje pouze jednu pestrou barvu, se používá jednobarevné pozitivní provedení. Pokud použitá barva není jednou ze základních barev společnosti (viz kapitola 3), je dovoleno aplikovat značku v barvě, která je v daném případě technologicky možná. Jednobarevné pozitivní provedení se používá pro všechny aplikace značky, pokud je na daném pozadí dostatečně čitelné. Příklady užití na různé podkladové ploše viz 2.4.
Zdrojové soubory pro tisk CT-V1-lg-jb-cervena.eps CT-V1-lg-jb-modra.eps CT-V1-lg-jb-cerna.eps pro obrazovku CT-V1-lg-jb-cervena.png CT-V1-lg-jb-modra.png CT-V1-lg-jb-cerna.png
Černobílé negativní provedení
■ černá Pantone BLACK
Ve spolupráci
Katalog JIZDARNA.indd 46
RGB R: 0 G: 0 B: 0
anycode
http://an.y-co.de
CMYK C: 0 % M: 0 % Y: 0 % K: 100 %
C/C++, Java, Android, PHP, Python, SQL, XHTML, CSS
11/12/13 1:34 PM