Vladimír Papoušek – David Skalický (eds.): Fenomén Zappa

F E NOM É N

Z AP PA

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 1

7.11.2016 6:07:21

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 2

7.11.2016 6:07:21

F E NOM É N

Z A P PA eds. Vladimír Papoušek / David Skalický

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 3

7.11.2016 6:07:21

KATALOGIZACE V KNIZE — NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Fenomén Zappa / eds. Vladimír Papoušek, David Skalický. — Vydání první. — Praha : Filip Tomáš — Akropolis, 2016. — 272 stran Anglické resumé ISBN 978-80-7470-143-6 (vázáno) 78.071.1/.2 * 78.036.011.26 * 316.723 * 316.73(73) * (73) * (437) — Zappa, Frank, 1940—1993 — 20. století — rockoví hudebníci — Spojené státy americké — 20. století — rock — Spojené státy americké — 20. století — undergroundová kultura — Československo — rock — Československo — kulturní vlivy (americké) — Česko — kolektivní monografie

316.7 — Sociologie kultury. Kulturní život [1]

Recenzovali: doc. PhDr. Tomáš Glanc, Ph.D. doc. Mgr. Juraj Malíček, PhD.

© All texts and images all rights reserved!, 2016 © Editors Vladimír Papoušek & David Skalický, 2016 © Cover Photo Barbora Sladkovská, 2016 © Frontispiece Scratchboard Zdeněk Punda, 2016 © Illustration Dominik Petr, 2016 © Graphic & Cover Design Lukáš Fairaisl, 2016 © Filip Tomáš — Akropolis, 2016 ISBN 978-80-7470-143-6

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 4

7.11.2016 6:07:21

Kniha vyšla v rámci vědeckých aktivit a s finanční podporou Centra pro výzkum novější české literatury a metodologie literární historie, které působí při Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 5

7.11.2016 6:07:22

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 6

7.11.2016 6:07:22

Obsah

Vladimír Papoušek: Úvod. Ironik v ironických dějinách … 11

STUDIE Vladimír Papoušek: Frank Zappa — transformace ikony … 17 Petr A. Bílek: Psychedelická doupata. Dialogičnost a různořečí jako rysy hudební i verbální poetiky Franka Zappy … 31 Miroslav Petříček: Minimální maximalismus. Big Note Franka Zappy … 57 Jan Blüml: K problematice estetiky a rockové identity v hudebním díle Franka Zappy … 65 Jozef Cseres: Audiomimesis à la Zappa … 73 Aleš Opekar: „Jazz není mrtev, jen podivně zapáchá.“ Frank Zappa a jazzová hudba … 79 Daniel Hevier jr.: Priateľstvo a vzájomný kompozičný odkaz Franka Zappu a Captaina Beefhearta … 83 Martin Flašar: Frank Zappa a Edgard Varèse. Stručná historie nenaplněného obdivu … 97 Aleš Opekar: Kořeny české zappománie. Zappovské ohlasy v české hudbě … 103 Jaroslav Riedel: Vliv Franka Zappy na skupinu The Plastic People Of The Universe … 111

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 7

7.11.2016 6:07:22

PAMĚŤ Ivan Emr: Zappa v nás. Naše undergroundové životy s Frankem Zappou za bolševika i po něm … 157 Bohumil Jůza: Franku, máme tě ve svém srdci a mysli.

O československém Fan klubu Franka Zappy … 161 Pravoslav Tomek: Zappa v Praze … 175 Dokumenty … 234 Literatura a další citované zdroje … 245 Résumé … 251 Summary … 257 Ediční poznámka … 263 Jmenný rejstřík … 265

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 8

7.11.2016 6:07:22

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 9

7.11.2016 6:07:22

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 10

7.11.2016 6:07:22

Úvod: Ironik v ironických dějinách

VLADIMÍR PAPOUŠEK

Následující kniha si klade za cíl prozkoumat a analyzovat z různých pohledů specifický kulturní fenomén, který vznikl v době socialistického Československa kolem osobnosti a tvorby amerického hudebníka Franka Zappy. Tento fenomén se vyznačoval několika specifiky, která jej podstatně odlišují od běžného pop kultu, obvyklého fanouškovského uctívání popové ikony, ačkoliv s ním sdílí i některé společné rysy.

Zappa byl už od šedesátých let reflektován jako reprezentant rockové avantgardy a zároveň jako enfant terrible tohoto proudu, protože veškeré příznakové rysy žánru soustavně napadal a ironizoval. Dělal si legraci z hippies i rockových fanynek provázejících hudebníky na „koncertních šňůrách“, z rockových kultů hudebníků jako takových, jak o tom svědčí jeho píseň „Punky’s Whips“ ironizující kytaristu naondulované skupiny Angel. Zároveň produkoval hudbu, která kombinovala prvky moderní vážné hudby, jazzu a rocku ve zcela specifickém amalgámu nepodobném ničemu z dobové produkce. Inspiroval se Stravinským, měl své schwittersovské „merz“ odkazující k dada v podobě pudlů a dýní, byl komentátorem dobové politiky, veškerých simulací, machinací a rétorických figur směřujících k ovládnutí a zkrocení individuality jedince. Na pódiu spojoval komplikované a do detailu promyšlené hudební postupy s komentáři, divadlem, do něhož vtahoval diváky, kteří se často stávali mimoděk směšnými postavami jeho produkcí. Byl krutým 11

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 11

7.11.2016 6:07:22

empirikem v americké tradici a s chutí si dělal legraci z kazatelů, metafyziků a dalších badatelů neznáma, které měl vesměs za podvodníky. Jeho politicky i sociologicky motivované komentáře také důsledně vycházely z americké zkušenosti.

Je proto s podivem, že komplikovaná hudba a nesrozumitelný jazyk Franka Zappy takovým způsobem rezonovaly mezi generacemi mladých lidí v Československu, jejichž znalosti amerického kontextu byly nulové, angličtina bídná a hudební vzdělání chybělo.

Kniha, kterou máte v rukou, má dvě části. V první jsou soustředěny analytické studie, které se věnují problematice právě tohoto fenoménu z různých hledisek: z hlediska transformace jazyka kulturního fenoménu a jeho překladu, sémiotiky popkultury nebo z pozic filozofických. Vedle těchto analýz stojí studie pokoušející se uchopit poetiku Franka Zappy po stránce muzikologické a včleňují autorovu tvorbu do dobových hudebních kontextů.

Druhá část knihy je souborem výpovědí těch, kdo byli fenoménem Zappa zasaženi a stali se jeho součástí. V duchu „oral history“ tak nacházíme svědectví fanouškovských prožitků, ale i nostalgické (častěji) a kritické (méně často) reflexe osobního života s fenoménem Zappa.

Závěr knihy pak tvoří materiál, který je výpovědí očitého svědka o historických návštěvách Franka Zappy v Československu na kraji devadesátých let. Situace, kdy se obdivovatelé od undergroundu, hudebníků, politiků a právě se rodících nových podnikatelů setkali se svou „ikonou“, je významnou výpovědí o bizarnosti tehdejší doby.

Obdiv, chaos, velká slova a velká očekávání, Zappa jako velvyslanec svobody, zbožněný, přijatý prezidentem. A nakonec pachuť zklamání v době druhé návštěvy, kde ti, co hýřili sliby, se náhle schovávají a nechávají zapírat.

V unikátním materiálu před námi vyvstává Frank Zappa usilovně se pokoušející pochopit, co se kolem něho děje, poctivě a způsobně odpovídající na často idiotské otázky. Zappa, který vždy byl principálem a pánem divadla, který demaskoval manipulaci tím, jak 12

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 12

7.11.2016 6:07:22

dovedně dokázal manipulovat, se tady nechtěně sám stává figurou na historické scéně. A tak se velký ironik sám stane obětí ironických dějin. Vzpomínky svědka odhalují prostřednictvím zmatené postavy hudebního idolu i mnohé bizarní souvislosti české historie počátku devadesátých let.

Smyslem analytických studií i svědeckých výpovědí je vzájemná konfrontace, která může čtenáři z řad odborné i laické veřejnosti pomoci v poznání mechaniky, strategií a struktur vzniku a transformací určitého kulturního fenoménu v jisté historické periodě.

13

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 13

7.11.2016 6:07:22

O B R A ZOVÁ P Ř Í LO H A

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 119

7.11.2016 6:07:26

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 120

7.11.2016 6:07:26

Úvodní stránka alba, které zpracoval Jef Kratochvil a vydal v limitovaném vydání pěti kusů (výtisk P. Tomka s věnováním Franka Zappy) – foto Jef Kratochvil

Přílet Franka Zappy na ruzyňské letiště (20. 1. 1990 – 10:05). Vítají ho Petr Dorůžka a Michael Kocáb – foto Jef Kratochvil

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 121

7.11.2016 6:07:26

Zappa po příletu prochází letištní halou mezi fanoušky (20. 1. 1990) – foto Jef Kratochvil

Zappa poskytuje rozhovor před tím, než se ubytoval v hotelu InterContinental (20. 1. 1990) – foto Jef Kratochvil

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 122

7.11.2016 6:07:28

Uvítací oběd v hotelu InterContinental (20. 1. 1990) – Zappa, vlevo sedící Jiří Barta – foto Viktor Stoilov

Zappa se poté, co opustil letištní halu, snaží procpat davem fanoušků do mikrobusu, který jej odveze do hotelu (20.1.1990) – foto Jef Kratochvil

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 123

7.11.2016 6:07:30

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 154

7.11.2016 6:09:01

PA M Ě Ť

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 155

7.11.2016 6:09:01

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 156

7.11.2016 6:09:01

Zappa v Praze

PRAVOSLAV TOMEK

Hudba Franka Zappy je dnes každému snadno dostupná, stačí pár kliknutí v osobním počítači. Seznámit se s ním osobně však bylo pro většinu lidí mimo jeho pracovní skupiny velmi složité, až nemožné.

Nám tady v Československu, kteří jsme jen těžko sháněli Zappovy desky, se ještě koncem osmdesátých let o něčem takovém ani nesnilo. Ale stalo se — Frank Zappa přijel do Prahy a já jsem měl tu výjimečnou příležitost ocitnout se v jeho těsné blízkosti. Tím jsem ho mohl při obou jeho pobytech v Praze v roce 1990 a 1991 poznat jako člověka z jiné než hudební stránky. Byl to nejen geniální hudebník, ale také výjimečný člověk, a na to by se nemělo zapomenout.

Existuje mnoho publikací mapujících Zappův život. Jeho návštěvám v Československu je v nich však věnováno obvykle jen pár řádek.

Proto bych se rád k těmto dvěma pobytům u nás, kdy jsem měl jedinečnou možnost Franka bezprostředně poznat, vrátil a podrobněji ze svého pohledu vylíčil, co se tehdy dělo. Doba po revoluci přinesla zvláštní ovzduší euforie a uvolnění, současně ale také zmatku v hlavách oficiálních bezpečnostních složek a státních zaměstnanců. Tím pro mne, fanouška Franka Zappy odhodlaného být mu co nejvíce nablízku, vznikly prostory, mezery, uličky pro pohyb směrem k této osobnosti.

Videozáznamy zpracované studiem ZEGE Brno — Stanislav Krčmář, které jsme v této době společně natočili, mi umožňují dnes, kdy vzpomínám a píšu o těch událostech, nespoléhat se jen na vzpomínky, ale přesně rekonstruovat slova účastníků těchto pamětihodných dní.

175

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 175

7.11.2016 6:09:02

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 237

7.11.2016 6:09:05

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 238

7.11.2016 6:09:05

Literatura a další citované zdroje

ABC Channel 5: The Steve Allen Show. ABC Channel 5, 14. 3. 1963 (poprvé vysíláno 27. 3. 1963).

ADORNO, Theodor W.: Essays on Music. [Selected, with introduction, commentary, and notes by Richard Leppert]. Berkeley: University of California Press, 2002.

ARNAUD, Gilles: Frank Zappa et Edgard (Edgar) Varèse: histoire d’une initiation musicale. In Gilles Arnaud Sphere [online]. Dostupné z: http://www.gilles-arnaud-sphere.com/?p=1990 [přístup 27. 10. 2008].

BACHTIN, Michail Michajlovič: Dostojevskij umělec: K poetice prózy.

Přel. Jiří Honzík. Praha: Československý spisovatel, 1971.

BACHTIN, Michail Michajlovič: François Rabelais a lidová kultura středověku a renesance. Přel. Jaroslav Kolár. Praha: Odeon, 1975.

BACHTIN, Michail Michajlovič: Promluva v románu. In idem: Román jako dialog. Přel. a ed. Daniela Hodrová. Praha: Odeon, 1980, s. 40—186.

BOUCHER, Caroline. Zappa stole my ideas, says the Captain [interview]. Disc and Music Echo, 24. 3. 1972. Dostupné z: http://www.freewebs.com/teejo/argue/ideas.html [přístup 26. 5. 2015].

CLEMENT, Brett: A Study of the Instrumental Music of Frank Zappa.

Cincinnati: University of Cincinnati, 2009 [doktorská disertační práce].

COSTE, Didier: Narrative as Communication. Minneapolis: University of Minnesota Press, 1989.

245

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 245

7.11.2016 6:09:09

ČERNÝ, Jiří: Hvězdy tehdejších hitparád. Praha: Panton, 1989.

DAVIDSON, Donald: Inquiries into Truth and Interpretation. Oxford: Clarendon Press, 2001.

DELVILLE, Michel — NORRIS, Andrew: Frank Zappa, Captain Beefheart and the Secret History of Maximalism. Cambridge: Salt Publishing, 2005.

DORŮŽKA, Petr: Šuplík plný Zappy a Hrátky s Beefheartem. Praha: Paseka/Práce, 1993.

DORŮŽKA, Petr — RAUVOLF, Josef — OPEKAR, Aleš: Frank Zappa v Čajovně [rozhlasový pořad]. Český rozhlas Vltava, 6. 12. 2013, 19:00.

Dostupné z: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3021107 [přístup 31. 1. 2014].

ED PALERMO BIG BAND: The Ed Palermo Big Band Plays The Music Of Frank Zappa [CD]. Astor Place, 1997.

FLAŠAR, Martin: Poème électronique. 1958. Le Corbusier. E. Varèse.

I. Xenakis. Brno: Masarykova univerzita, 2012 [doktorská disertační práce].

FUKAČ, Jiří — POLEDŇÁK, Ivan: K typologickým polarizacím hudby, zejména polarizaci hudby artificiální a nonartificiální. Hudební věda 14, 1977, č. 4, s. 316—335.

GUHA, Alexej — RUBEŠ, Jan [režie]: Frank Zappa v Praze [televizní reportáž]. Československá televize, 1990.

HAMM, Samuel J.: Was He Right? A Look Back at Frank Zappa’s 1984 Keynote Address to the American Society of University Composers. In Samhamm.com [online]. Dostupné z: http://samhamm.com/documents/ hamm-zappa-bingo.pdf [přístup 5. 7. 2014].

JIROUS, Ivan Martin: Zpráva o třetím českém hudebním obrození.

In idem: Magorův zápisník. Praha: Torst, 1997, s. 171—198.

JOHNSTON, Graham: An Octafish Speaks — Zappa employee and friend to the Magic Band answers a few questions. In Captain Beefheart Radar Station [online], 1998. Dostupné z: http://www.beefheart.com/an-octafish-speaks-zappa-employee-and-friend-to-the-magic-band-answers-a-few-questions/ [přístup 15. 4. 2015].

246

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 246

7.11.2016 6:09:09

KASSEL, Matthias: Frank Zappa und das Idol seiner Jugend. In: MEYER, Felix — ZIMMERMANN, Heidy (eds.): Edgard Varèse. Komponist, Klangforscher, Visionär. Mainz u. a.: Schott, 2006, s. 443—451.

KNAUER, Sebastian: Auf Tour mit Zappa. „Frank hat nicht viel anbrennen lassen“. In Spiegel online [online], 6. 8. 2009. Dostupné z: http://einestages.spiegel.de/static/authoralbumbackground/4663/_ frank_hat_nicht_viel_anbrennen_lassen.html [přístup 15. 3. 2015].

KORECKÝ, Miroslav: Hvězdy si na Pražském hradě podávají dveře.

Lidové noviny, 30. 3. 2001, rubrika Téma, s. 3.

LE GOFF, Jacques — TRUONG, Nicolas: Tělo ve středověké kultuře. Přel.

Věra Dvořáková. Praha: Vyšehrad, 2006.

LOWE, Kelly Fisher: The Words and Music of Frank Zappa. Nebraska: University of Nebraska, 2006.

MATTIS, Olivia: Von Bebop zu „poo-wip“. Jazzeinflüsse in Varèses Poème électronique, In: MEYER, Felix — ZIMMERMANN, Heidy (eds.): Edgard Varèse. Komponist, Klangforscher, Visionär. Mainz u. a.: Schott, 2006, s. 309—317.

MILES, Barry: Frank Zappa jeho vlastními slovy. Přel. Milan Pruner.

Bratislava: Champagne Avantgarde, 1993.

MILLER, Joseph Hillis: New Starts. Performative Topographies in Literature and Criticism. Taipei: The Institute of European and American Studies, Academia Sinica, 1993.

ONDRÁŠEK, Tomáš: Frank Zappa: Nejdůležitější je poctivost a upřímnost [rozhovor]. Filip, březen 1992, s. 14—15.

OPEKAR, Aleš: Hodnotová orientace v rockové hudbě. Opus musicum 21, 1989, č. 4, s. 105—115; č. 5, s. XVII—XXII. PINNOCK, Tom: Frank Zappa — Album By Album. In Uncut.co.uk [online], 31. 8. 2012. Dostupné z: http://www.uncut.co.uk/features/ frank-zappa-album-by-album-30685 [přístup 28. 8. 2015].

PLASTIC PEOPLE OF THE UNIVERSE: Muž bez uší [CD]. Globus, 2002.

PLASTIC PEOPLE OF THE UNIVERSE: 1969—1985 [DVD]. Globus, 2012.

247

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 247

7.11.2016 6:09:09

PLASTIC PEOPLE OF THE UNIVERSE: Trouble Every Day [CD].

Globus, 2002.

QUINE, Willard van Orman: Překlad a význam. In Fiala, Jiří (ed.): Analytická filosofie. Třetí čítanka. Přel. Jiří Fiala. Plzeň: Západočeská univerzita, 2002, s. 96—125.

QUINE, Willard van Orman: Vybrané články k ontologii a epistemologii.

Plzeň: Západočeská univerzita, 2006.

ROLLING STONE: Rolling Stone Cover to Cover. The First 40 Years [kniha a DVD], New York: Bondi Digital Publishing, 2007.

SCARUFFI, Piero: A History of Rock Music. 1951—2000. New York: iUniverse, 2003.

SCHWENCK, Elke [autor a režie]: Pierre Boulez zum 80. Geburtstag: Zwischen Ton und Technologie [televizní dokument]. 3sat, 26. 3. 2005.

SLAVEN, Neil: Zappa. Elektrický Don Quijote. Přel. Richard Podaný.

Praha: BB Art, 2002.

TŮMA, Jaromír: Americká scéna neanglickým pohledem. Melodie 1967, č. 7, s. 156—158.

TŮMA, Jaromír: Psychedelic a pop avantgarda. Melodie 1967, č. 2, s. 36—38.

TŮMA, Jaromír: San Francisco v záři světel (psychedelických).

Melodie 1967, č. 11, s. 252—253.

ZAPPA, Frank: Civilization Phaze III [CD]. Barking Pumpkin Records, 1994.

ZAPPA, Frank: Edgard Varese: The Idol of My Yourth. Stereo Review, June 1971, s. 61—62.

ZAPPA, Frank: Lost Episodes [CD]. Rykodisc, 1996.

ZAPPA, Frank: The Oracle Has It All Psyched Out. Life Magazine, 28. 6. 1968, s. 84.

ZAPPA, Frank — OCCHIOGROSSO, Peter: The Real Frank Zappa Book.

New York: Poseidon Press, 1989. [česky: Opravdová kniha Franka

248

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 248

7.11.2016 6:09:09

Zappy s Peterem Occhiogrossem, přel. Jaroslav Beneš. Společnost přátel pana Honkera, 1990.]

ZAPPA/MOTHERS: Roxy & Elsewhere [CD]. Discreet, 1974.

-em: Všechno je to velký podvod: Rozhovor s Frankem Zappou. Mladá fronta Dnes, č. 268, 14. 11. 1992, příloha Víkend, s. 3.

249

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 249

7.11.2016 6:09:09

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 250

7.11.2016 6:09:09

Résumé

Kniha Fenomén Zappa si klade za cíl prozkoumat a z různých perspektiv analyzovat specifický kulturní fenomén, který vznikl v Československu kolem osobnosti a tvorby amerického hudebníka Franka Zappy. Snaží se zachytit vznik tohoto fenoménu a mechanismy jeho fungování ve specifickém společensko-politickém kontextu socialistického Československa, ale také přinést nové informace o rezonanci Zappovy hudby v Čechách, o vzniku a působení českého fanklubu Franka Zappy či o Zappových návštěvách v Praze, a nabídnout tak nové pohledy na Zappovu tvorbu a její ohlasy.

Kniha se člení na dvě části. První část nabízí akademické (analytické) studie, které se věnují problematice fenoménu Zappa z různých hledisek: z hlediska transformace jazyka kulturního fenoménu a jeho překladu, sémiotiky popkultury nebo z perspektivy estetické.

Vedle těchto analýz stojí studie pokoušející se uchopit poetiku Franka Zappy po stránce muzikologické a včleňují autorovu tvorbu do dobových hudebních kontextů. Druhá část knihy využívá postupů orální historie a konstruuje Zappův obraz ve vzpomínkách jeho českých fanoušků a recipientů. Knihu doprovází bohatý obrazový materiál: dobové fotografie, dokumenty i kresby.

Všechny tři složky — analytické studie, výstupy orální historie i vizuální doprovod — jsou sjednoceny faktorem přisvojování. Sledují jednak možnosti provazování hudby či poetiky Franka Zappy na jiné výrazné koncepty, ať už z oblasti dějin vážné i populární 251

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 251

7.11.2016 6:09:09

hudby, filozofie umění, či literární teorie, jednak provazování výrazně amerického zappovského mýtu s českým prostředím, které si jej přisvojovalo a modifikovalo v rámci kulturního transferu, a vytvořilo tak specifické zappovské rozumění.

Tato přisvojení a modifikace reflektuje Vladimír Papoušek ve svém textu „Frank Zappa — transformace ikony“, zahajujícím analytickou část knihy. Ptá se: Jak vznikal a jak vypadal obraz Franka Zappy v českém prostředí — obraz, který svým impaktem překročil hranice běžného rockového fenoménu a nakonec získal i akcenty specifického společenského postoje a odvozeně i akcenty politické?

Na konkrétních příkladech Zappových desek ukazuje, jak je v kontextu konce politického uvolnění šedesátých let a následné normalizace Zappova hudba přisvojována českým hudebním fanouškem, a získává tak specifické významy — přestože obvykle nic nevěděl o banalitě a konzervativismu americké střední třídy, o tamějších podobách mocenské manipulace, o ohlupující povrchnosti soudobého amerického rádia a televize, na které mířila Zappova ironie a skepse, a i když často ani příliš nerozuměl textům Zappových písní, našel český posluchač v Zappově hudbě, na obalech jeho desek či v názvech jeho písní výraz pro svou zkušenost se všudypřítomnou kontrolou a represí, pro svůj odpor k establishmentu, lidské stádnosti a ohlupující banalitě, pro svou nedůvěru k předstírané harmonii, pro svou touhu po svobodě.

Petr A. Bílek se ve svém textu „Psychedelická doupata. Dialogičnost a různořečí jako rysy hudební i verbální poetiky Franka Zappy“ obrací k Bachtinovu konceptu dialogičnosti a různořečí, v němž hledá oporu pro analýzu dvou distinktivních rysů Zappovy tvorby: její heterogennosti (hudební a textové prvky, koncertní prezentace či provedení desky u něj nejsou homogenní — stylově a významově scelující), jíž se odlišovala od nejznámějších rockových kapel konce šedesátých let, a jejího sepětí s dobovým kulturním, společensko-politickým a ideologickým kontextem. Tuto — v kontextu soudobé rockové hudby specifickou — mnohorozměrnost i ambivalenci demonstruje nejprve na charakteru Zappových desek a poté na žánru 252

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 252

7.11.2016 6:09:09

zcela odlišném: na vstupní řeči, kterou Frank Zappa pronesl na výroční konferenci Americké společnosti univerzitních skladatelů v roce 1984.

Miroslav Petříček ve své studii „Minimální maximalismus. Big Note Franka Zappy“ tematizuje v souvislosti se Zappovou tvorbou rozlišení vysoké a nízké kultury, které pozbylo své platnosti a místo něhož se objevuje nerozlišitelnost, nerozhodnutelnost, ambivalence a neredukovatelná mnohoznačnost. Tvrdí, že nikdo lépe než Frank Zappa nedokládá tuto proměnu, neboť právě u něj vládne naprostá nerozlišitelnost vysokého a nízkého, kterou Zappa likviduje zaměnitelností skatologie a smíchu. Podle Petříčka má tato mnohoznačnost díla i pozice jeho tvůrce v případě Franka Zappy dvojí původ: spočívá jednak v samém principu jeho tvorby, jednak v postoji, který zaujímá ve vztahu ke kultuře jako instituci. Tento vztah se Petříček v závěru své studie snaží uchopit prostřednictvím pojmu/kategorie alternativa, jak ji mimo jiné chápal český underground.

Jan Blüml v textu nazvaném „K problematice estetiky a rockové identity v hudebním díle Franka Zappy“ tematizuje Zappovo nejasné postavení mezi artificiální a nonartificiální hudbou. Přestože toto postavení bývá často reflektováno, prakticky vždy je Zappova tvorba nakonec zařazena do hudby populární, respektive rockové a interpretována a hodnocena v jejím rámci. Blüml ohledává a problematizuje tuto kategorizaci — poukazuje přitom jak na mnohotvárnost Zappovy tvorby, z níž plyne její obtížná zařaditelnost, tak na nesamozřejmost distinktivních rysů či kanonických děl rockové hudby, a nakonec také na nejasnost diference vážná vs. rocková hudba, které v řadě případů — nejen u Zappy — spojuje zájem o rytmus, důraz na zvukovost a často i společensko-ideologický postoj k umělecké tvorbě.

Jozef Cseres se v textu „Audiomimesis à la Zappa“ soustředí na Zappovu invenční práci se zvukovým materiálem, v níž se propojuje musique concrète, jejíž principy nacházíme již na prvních Zappových albech, s abstraktním komponováním notovaných orchestrálních partů, k němuž mu otevírají cestu možnosti Synclavieru. Cseres 253

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 253

7.11.2016 6:09:09

poukazuje na — v rámci rockové hudby výjimečnou a jedinečnou — Zappovu práci s nahranými zvuky hudebního i mimohudebního původu, která se stává neodmyslitelným znakem jeho hudebního projevu a činí z něj průkopníka metody cut & paste, jíž o dvě desetiletí později povýšili na poetickou strategii někteří postmoderní tvůrci, a z dnešní perspektivy také jedinečného hudebního konstruktéra a vizionáře.

V textu „,Jazz není mrtev, jen podivně zapáchá‘. Frank Zappa a jazzová hudba“ sleduje Aleš Opekar vztah Franka Zappy k jazzu.

Připomíná jazzové počátky Zappovy hudební kariéry i roli jazzu a jazzových muzikantů v Zappově další tvorbě — jeho spolupráci s Jeanem-Lucem Pontym, Ianem Underwoodem, Georgem Dukem, Donem Ellisem a dalšími vynikajícími muzikanty s jazzovou erudicí. Ukazuje, že Zappa na svých albech jazzové prvky používal, ale také je parodoval; alba jako Waka/Jawaka a The Grand Wazzoo, píše Opekar, pak lze vnímat jako originální příspěvky k dobově aktuálnímu jazz rocku.

Na Captaina Beefhearta, osobnost často spojovanou s Frankem Zappou, se ve svém textu „Priateľstvo a vzájomný kompozičný odkaz Franka Zappu a Captaina Beefhearta“ zaměřil Daniel Hevier jr.

Představuje jejich přátelství ve studentských letech, první společné projekty i pozdější hudební spolupráci a komplikované osobní vztahy, které vyústily až v nepřátelství a vzájemné obviňování. Srovnává Beefheartovu a Zappovu tvorbu — jejich hudební vzdělání, schopnosti, tvůrčí a interpretační proces, hudební projev a vývoj i způsob vedení souborů. Na závěr Hevier uvádí překlad svého rozhovoru s bývalým Beefheartovým spoluhráčem Irou Ingberem.

Na další osobnost, s níž bývá Zappova tvorba často spojována, se ve svém textu „Frank Zappa a Edgard Varèse. Stručná historie nenaplněného obdivu“ soustředí Martin Flašar. Přibližuje první Zappovo setkání s Varèsovou hudbou a dokládá, že Varèsův vliv na Zappovu tvorbu nebyl jen epizodní a marginální, ale že svým způsobem prostupuje celým jeho dílem. Flašar tematizuje Zappův vztah k artificiální hudbě a polemizuje s názorem Petra Dorůžky 254

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 254

7.11.2016 6:09:09

na Zappův klíčový projekt s artificiálními ambicemi The Perfect Stranger, který Flašar — na rozdíl od Dorůžky — nehodnotí jako konzervativní a stylově eklektický ani jako schizofrenní a blábolivý, ale jako spojení atonálního slohu se zvukovostí, kterou přinesl do hudby právě Varèse a kterou lze z dnešní perspektivy hodnotit velice vysoko. Stejně jako ve svém příspěvku Jan Blüml tak Flašar vyzívá k nové interpretaci a hodnocení Zappova díla.

Závěrečné texty první části knihy tematizují, jak Zappova hudba ovlivnila českou hudební produkci. Aleš Opekar se v úvodu svého textu „Kořeny české zappománie. Zappovské ohlasy v české hudbě“ zamýšlí nad příčinami výjimečného Zappova postavení u nás.

Ukazuje, že už na konci šedesátých let najdeme jak zmínky o The Mothers of Invention v české hudební publicistice, tak hudební prezentaci Zappových skladeb českými skupinami, jako byly The Primitives Group a The Plastic People Of The Universe. Opekar stopuje i pozdější ozvuky Zappovy hudby u nás, a to jak v hudbě populární (Pavel Bobek, skupina Manželé), tak vážné (L. Hurník).

Tematizuje také vliv Zappovy hudby na tvorbu Michaela Kocába a zmiňuje některé z ohlasů Zappovy tvorby v Čechách po roce 2000. „Vliv Franka Zappy na skupinu The Plastic People Of The Universe“ podrobněji mapuje ve svém textu Jaroslav Riedel, a to od konce šedesátých let, kdy skladby Mothers hrála pražská skupina The Primitives Group, až po Zappovo vystoupení s Půlnocí při jeho návštěvě Prahy. Riedel tematizuje název kapely The Plastic People, odvozený od Zappovy skladby, jejíž hanlivý význam Plastikům zjevně unikal, především však nahrávky, na kterých tato kapela buď Zappovu tvorbu přejímá, nebo je jí ve vlastních skladbách inspirována.

Druhá část knihy je souborem výpovědí těch, kteří byli fenoménem Zappa zasaženi a stali se jeho součástí. Po vzpomínkovém ohlédnutí Ivana Emra „Zappa v nás. Naše undergroundové životy s Frankem Zappou za bolševika i po něm“ se za vznikem a působením českého Fan klubu Franka Zappy ve svém textu „Franku, máme tě ve svém srdci a mysli. O československém Fan klubu Franka Zappy“ ohlíží jeho dlouholetý předseda, Bohumil Jůza. Píše o počátcích 255

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 255

7.11.2016 6:09:10

své zappovské fascinace, která vyústila ve vznik fanklubu i ve vydávání fanzinu Zappostrophe, o aktivitách fanklubu v časech předrevolučních i porevolučních, o Zappanale i obou návštěvách Franka Zappy v Československu.

Ty ve svém rozsáhlém textu „Zappa v Praze“ podrobně mapuje Pravoslav Tomek. Na základě unikátních, dodnes nezveřejněných videomateriálů detailně sleduje Franka Zappu od prvního dne první návštěvy až po Zappův odlet po návštěvě druhé. Zaznamenává jeho program, tiskové konference i soukromé rozhovory, setkání s československými politiky, umělci a fanoušky i jejich ohlasy na „živého“ Franka Zappu, s nímž mají poprvé příležitost se setkat.

Texty doprovází také dokumentární příloha, obsahující Zappovy vzkazy do Československa, dopisy z českého fanklubu FZ Frankovi i ukázky z fanzinu Zappostrophe, příloha fotografická, dokumentující návštěvy Franka Zappy v Československu, a obrazy Dominika Petra na téma Frank Zappa.

256

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 256

7.11.2016 6:09:10

Summary

The present book, The Zappa Phenomenon, aims at an analysis, done in detail and from various perspectives, of the peculiar cultural phenomenon that surrounded the personality and the work of the American musician Frank Zappa. The book strives to capture the origins of the phenomenon and its mechanisms in the specific social-political context of socialist Czechoslovakia, as well as to report on the influence of Zappa’s music in the Czech lands, on the origins and the activities of Zappa’s Czech fanclub and on Zappa’s visits to Prague, thus offering novel looks at Zappa’s oeuvre and its impact.

The book has two parts. Part I includes academically minded analytic inquiries into the Zappa phenomenon from various viewpoints: the transformation of the language of a cultural phenomenon and its translation, the semantics of pop-culture as well as the aesthetic perspective. Besides there are studies which attempt to grasp Zappa’s poetics from a musicological viewpoint and situate his work in the contexts of contemporary music. Part II employs the methods of oral history and construes Zappa’s image in the recollections of his Czech fans and recipients. The book also contains numerous visual materials: contemporary photographs, documents and drawings.

All three segments — i.e. the analytic studies, the reports of oral history and the visual accompaniment — are unified by the motif of appropriation. They pursue the possibilities of blending Zappa’s music 257

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 257

7.11.2016 6:09:10

or poetics with other prominent concepts of both popular as well as high-brow music, philosophy of art, or literary theory, and of blending the prominently American Zappa myth with the Czech environment, with appropriated it and modified it within a process of cultural transfer, thus creating a specific understanding of Zappa.

These appropriations and modifications are the topic of Vladimír Papoušek’s „Frank Zappa — the transformation of an icon“, which opens the analytic part of the book. The study asks: What was the image of Frank Zappa, and its genesis, in the Czech environment, with its impact which transcended the limits of a run-of-the-mill rock phenomenon and eventually adopted even features of a specific social attitude, with some derived political emphases? The article demonstrates the process of appropriation by the Czech fan with regard to individual Zappa albums, thus acquiring specific meanings, even though the Czech listener usually knew next to nothing about the triviality and the conservatism of the U.S. middle class, the American forms of power manipulation, or about the debilitating superficiality of contemporary U.S. radio and TV as the targets of Zappa’s scepticim and irony; indeed, often the lyrics itself was rather scantily understood. And yet, the Czech listeners could find in Zappa’s music, in the covers of his albums and in the titles of his songs an expression for their own experience with the omnipresent control and repression, their resistance to the establishment, mass obeisance and debilitating banality, their scepticism with regard to pretend harmony and their desire of freedom.

In his „Psychedelic Dens. Dialogicity and Multivocality as Characteristics of Frank Zappa’s Musical and Verbal Poetics“, Petr A. Bílek employs Bakhtin’s concept of dialogicity and multivocality as background for an analysis of two distinctive features of Zappa’s work, i.e. its heterogeneity (the musical and textual elements, the concert presentation and the design of an album are not of the same kind, they do not strive for a stylistic and concentual unification) as a feature differentiating Zappa from the most famous rock bands of the late 1960s and its links to the contemporary cultural, 258

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 258

7.11.2016 6:09:10

social-political and ideological context. This multidimensionality and ambivalence, completely distinct in the context of contemporary rock music, is demonstrated, first, on the qualities of Zappa’s albums and then on the very different genre of Zappa’s 1984 opening talk as presented at the annual conference of the American Society of University Composers.

In his „Minimal Maximalism. Frank Zappa’s Big Note“ Miroslav Petříček turns his attention to the distinction between high and low culture as one that has lost its relevance and is being substituted by indistinguishability, undecidability, ambivalence and irreducible ambiguity. It is Petříček’s view that this transformation is nowhere as apparent as with Zappa, who achieves a complete indistinguishability of high and low, both erased by the interchangeability of scatology and laughter. For Petříček, this multivalence of both the work and the position of its creator has a double origin: first, in the very principle of his artistic work, and second, in his attitude towards culture as institution. In the conclusion of his study, Petříček attempts to grasp this relationship by means of the concept of alternative, as understood — among others — by the Czech underground.

In his essay „On aesthetics and rock identity in Frank Zappa’s musical oeuvre“, Jan Blüml thematizes Zappa’s unclear position in between artificial and non-artificial music. Even though this fact is often mentioned, eventually and in practice Zappa’s work is always classified as popular or rock music, and interpreted and assessed within its framework. Blüml submits this categorization to a critical analysis, referring both to the multifariousness of Zappa’s work, which makes it difficult to classify, and the lack of any evident distinctive features or canonical works of rock music. Finally, he points out the unclarity of the distinction between classical and rock music, bound as they are — in Zappa and elsewhere — by an interest in rhythm, an accent on sound, and often a social-ideological attitude to artistic work.

In his „Audiomimesis à la Zappa“, Jozef Cseres focuses on Zappa’s inventive work with sound material, combining as it does 259

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 259

7.11.2016 6:09:10

musique concrète, whose principles we can find already on Zappa’s first albums, with abstract compositions of orchestral parts in notes, made accessible by the potential of the Synclavier. Cseres highlights Zappa’s (exceptional and unique, in the context of rock music) work with recorded sounds of both musical and non-musical origin, which becomes an integral part of his musical expression and makes Zappa into a pioneer of the cut & paste method (elevated two decades later into a poetic strategy by some postmodern artists) and, from the present perspective, also into a unique musical constructor and visionary.

In his „,Jazz isn’t dead. It just smells funny.‘ Frank Zappa and jazz music“, Aleš Opekar follows Zappa’s attitude to jazz, recalling the jazz origins of Zappa’s musical career and the role of jazz music and jazz musicians in Zappa’s later work: his collaboration with Jean-Luc Ponty, Ian Underwood, George Duke, Don Ellis and other first-rate musicians with jazz background. Opekar demonstrates that Zappa both employed and parodied jazz elements on his albums: thus, albums such as Waka/Jawaka and The Grand Wazzoo can be perceived as original contributions to a current and up-to-date jazz rock.

In his „Friendship and Mutual Influence between Frank Zappa and Captain Beefheart“, Daniel Hevier jr. focuses on Captain Beefheart as a personality often mentioned in connection with Frank Zappa. He outlines their personal friendship at college, first shared projects as well as later musical cooperation and the complicated personal relationship which ended in enmity and recriminations.

Hevier compares Beefheart’s and Zappa’s work: their musical education, their talents, the process of creation and interpretation, the musical presentation and the manner of leading bands. Appended is Hevier’s translation of an interview with Beefheart’s ex-colleague Ira Ingber.

Another personality often mentioned in connection with Zappa’s work is Martin Flašar’s „Frank Zappa and Edgard Varèse. a Brief History of Unfulfilled Adoration“. Flašar outlines Zappa’s first contact with Varèse’s music and demonstrates that Varèse’s influence 260

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 260

7.11.2016 6:09:10

on Zappa’s own work, far from remaining a marginal episode, permeates the entire oeuvre in its own way. Flašar thematizes Zappa’s attitude to artificial music and raises objections against Petr Dorůžka’s views regarding Perfect Stranger, Zappa’s most important project with artificial ambitions; pace Dorůžka, Flašar does not see it as conservative and eclectic in style, nor as schizophrenic and blabber-like, but rather as a combination of the atonal style with the sound introduced precisely by Varèse and highly appreciated precisely from the present perspective. Flašar, like Blüml, thus invites to a new interpretation and assessment of Zappa’s work.

The concluding essays of the first part of the book focus on the impact of Zappa’s music on Czech musical production. In the introduction of his „Roots of the Czech Zappomania. Zappa References in Czech Music“ Aleš Opekar inquires into the causes of the unique position of Zappa in our country. Opekar shows that already in the late 1960s we can find references to The Mothers of Invention in Czech musical criticism and Zappa’s compositions were performed by Czech bands such as The Primitives Group and The Plastic People of the Universe. Opekar then assembles later echoes of Zappa’s music in this country, both in popular (Pavel Bobek, the Manželé band) and classical (I. Hurník) music. He also describes the influence of Zappa’s music on the work of Michael Kocáb and outlines the reception after 2000.

Jaroslav Riedel also pursues „The Impact of Frank Zappa on The Plastic People of the Universe“ — from the late 1960, when some Mothers compositions were performed by The Primitives Group, a Prague band, to Zappa’s concert together with Půlnoc during his Prague visit. The very name The Plastic People derives from a Zappa composition, whose vituperative meaning, however, was clearly missed by the Czech musicians. Riedel then describes the recordings on which The Plastic People of the Universe either directly draw on Zappa or take inspiration from him.

In its second part, the present volume assembles testimonies of people who were impacted by the Zappa phenomenon and had 261

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 261

7.11.2016 6:09:10

become a part of it. Ivan Emr presents his recollections in an essay called „Zappa in Us. Our Underground Lives with Frank Zappa, under the Bolsheviks and after their Demise“. Bohumil Jůza, the leader of the Czech Zappa fanclub for many years, looks back at its birth and its activities in an essay called „Frank, you are in our hearts and in our minds. on the Frank Zappa Fanclub in Czechoslovakia“. Jůza describes the origins of his own fascination with Zappa, as it grew into the establishment of the Zappa fanclub and the publication of the fanzine Zappostrophe, and chronicles the fanclub’s activities both before and after the political revolutions, the Zappanale and Zappa’s two visits to Czechoslovakia. Those are captured in detail in Pravoslav Tomek’s extensive report on „Zappa in Prague“. On the bases of unique and still unreleased videos, Tomek’s report follows Zappa’s doings from the very first day of his initial visit to his departure after the next one. Recorded is his schedule, his press conferences and private discussions, meetings with Czechoslovak politicians, artists, and fans, and their impressions from the „live“ Zappa that they were meeting for the first time in their lives.

The book includes a documentary appendix, containing messages Zappa had sent to Czechoslovakia, letters to Zappa from his Czechoslovak fanclub, extracts from the fanzine Zappostrophe, photographs capturing Zappa’s visits to Czechoslovakia and paintings

by Dominik Petr on the topic of Frank Zappa.

262

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 262

7.11.2016 6:09:10

Ediční poznámka

Ediční úprava kolektivní monografie Fenomén Zappa se nesnažila stírat individuální styl autorů jednotlivých textů, sjednocena byla pouze grafická úprava, citační úzus a pravopisná norma. Za obsahovou stránku, věcnou správnost uvedených skutečností i přesnost a úplnost citovaných zdrojů zodpovídají autoři jednotlivých textů.

Citované cizojazyčné texty jsou uváděny v pracovních překladech autorů jednotlivých kapitol (není-li uvedeno jinak). Jednotlivé kapitoly knihy prošly autorskými korekturami a redakční úpravou.

Jmenný rejstřík obsahuje pouze jména uvedená v jednotlivých textech, zahrnuta do něj nejsou jména autorů jednotlivých textů ani jména objevující se v obsahu, poznámkách pod čarou (s výjimkou těch, která nejsou jen odkazem k odborné literatuře nebo jiným zdrojům), résumé/summary či v závěrečném soupisu literatury a dalších citovaných zdrojů.

Editoři děkují Pravoslavu Tomkovi za fotografie a dokumenty, které poskytl k otištění v této publikaci. Pan Tomek je také autorem popisků k jednotlivým fotografiím.

263

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 263

7.11.2016 6:09:10

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 264

7.11.2016 6:09:10

Jmenný rejstřík

(obsahuje jména osob i názvy hudebních kapel a uskupení, které jsou uvedeny kurzivou)

Abnuceals Emuukha Electric Symphony Orchestra 35 Ackerman, Tony 212 Adorno, Theodor W. 70, 71 Agon 109 Angel 11, 25 Animals 162 Arcimboldo, Giuseppe 27 Art Zoyd 163

Baez, Joan 34, 160 Bachtin, Michail Michajlovič 32—35, 39, 40 Baker, James 204 Bálint, Maroš 166 Barta, Jiří 123, 140, 169, 180, 182, 205, 207, 222 Bartók, Béla 69 Bartoš, Antonín 134, 170, 203, 231 Beatles 22, 31, 34, 35, 37, 66, 67, 113, 159, 160, 162

Beethoven, Ludwig van 66 Bělohlávek, Jiří 107 Binder, Daniel 190, 231 Biralldell, Clement 173 Black, Jimmy Carl 41, 84, 173 Black, Joe 167 Black Sabbath 162 Blood, Sweat & Tears 81 Bobek, Pavel 106 Bok, John 136 Bondy, Egon 199, 200 Boucher, Caroline 86 Boulez, Pierre 65, 101 Bozzio, Terry 173 Brock, Napoleon Murphy 90, 173 Brooks, Richard 42 Brown, Arthur 24 Brown, Clarence 87 Burton, Gary 80 Bush, George H. W. 160, 171, 194 Byrds 37

265

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 265

7.11.2016 6:09:10

Cage, John 65, 101, 162 Calder, Alexander 61 Captain Beefheart (vl. jm. Don Van Vliet) 24, 40, 83—96, 115, 161—163, 165, 191 Carter, Elliott 101 Collins, Ray 84 Combo FH 106 Coronado, Dave 84 Coste, Didier 38 Cuomo, Mario 186, 195 Cyrner, Evžen 164, 189

Čalfa, Marián 219 Čapek, Karel 21 Černý, Jiří 27, 163, 186 Česák, Václav 109, 173 Česká filharmonie 176, 203 Čok, Vilém 135, 210, 211

Darin, Bobby 34 Davidson, Donald 19 Davis, Miles 81 Deep Purple 162 Demszky, Gábor 231 Diviš, Prokop 114 Dolezal, Rudolf 163 Donovan (Phillip Leitch) 62 Doors 31, 112, 163 Dorůžka, Petr 27, 100—101, 105, 121, 130, 137, 163, 166, 181, 183, 185, 188—190, 192—194, 204, 208 Dostojevskij, Fjodor Michajlovič 33 Drifters 34

Dubček, Alexander 179, 180, 218 Duchamp, Marcel 161 Duke, George 81, 82 Dunbar, Aynsley 81 Dylan, Bob 31, 34, 37, 159, 165

Ed Palermo Big Band 82 Elektrobus 106, 215 Ellington, Duke 80 Ellis, Don 81 Ensemble InterContemporain 101 Ensemble Modern 99, 102 Eötvös, Peter 99 Eric Burdon & The Animals 112 Estrada, Roy 84, 91, 114, 173 Extempore 106 Ferrari, César de 113 Fiedler, Pavel 107 Foolz 166 Fowler, Bruce 82, 91 Framus Five 215 French, John 85, 89 Fugs 63, 114 Garcia, Christopher 90 Genesis 163 Gibbons, Mark 95, 96 Ginsberg, Allen 60 Gogo – viz Milan Krampota Gorbačov, Michail 195, 196 Grandmothers of Invention 90, 165 Guru Guru 173 Guthrie, Woody 188 Gwerder, Urban 164

266

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 266

7.11.2016 6:09:10

Hába, Alois 20 Hajdovský, Lesík 107 Hajniš, Ivan 112 Hamm, Samuel J. 42 Hanus, Jaromír („Monik“) 176, 177, 180 Hapka, Petr 217 Hašek, Jaroslav 24, 105, 157 Havel, Václav 131—133, 159, 169, 179, 180, 187, 194, 202—204, 213, 218, 222, 224, 229, 231 Havelka, Karel „Kocour“ 117, 199, 205, 218 Havlová, Olga 137, 203, 208, 211, 214 Hejma, Ondřej 146, 225 Hendrix, Jimi 31, 37, 113 Hillage, Steve 173 Hlavsa, Milan 112, 116, 117 Horáček, František 185 Horáček, Michal 139, 188, 207 Houška, Miroslav 131, 191 Hrabal, Bohumil 105, 157 Hric, Jan („Ič“) 127, 136, 140, 176 Hurník, Lukáš 107, 172 Hutka, Jaroslav 159 Chadima, Mikoláš 106, 208—211, 215 Chicago 81, 162

Ič – viz Jan Hric Ingber, Elliot 91, 96 Ingber, Ira 91, 95—96 Ives, Charles 101

Jablkoň 106 Janáček, Fredrik 106 Jane 173 Janda, Petr 210 Janíček, Josef 117 Jazz Rock Jamboree 231 Jazz Q 212 Jefferson Airplane 31 Jernek, Michal 113, 114 Jethro Tull 24, 163 Jirous, Ivan Martin „Magor“ 63, 111, 115, 136, 158, 160, 183, 189, 199, 200 Jirousová, Věra 114 Johnsen, Dave 90 Jůza, Bohumil 189—192 Kabeš, Jiří 117 Kafka, Franz 157 Kaiser, Henry 86 Kalandra, Petr 209, 211 Kirk, Roland 80 Kindl, Jaroslav 142—152, 231 Kinks 113 Klaus, Václav 188 Klíma, Ladislav 105 Knechtl, Karel 20 Kobylinský, Jaroslav 164 Kocáb, Michael 108—109, 121, 124, 126, 127, 132, 133, 135, 137, 139, 140, 157, 165, 169, 171, 176, 179, 180, 182, 183, 185, 202, 203, 205—208, 211, 212, 225—229, 231 Kocábová, Magdalena 131, 225

267

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 267

7.11.2016 6:09:10

Kocábová, Marsha 135, 136 Kodym, Robert 228, 229 Kofroň, Petr 109 Komárek, Valtr 132, 133, 160, 203, 204, 210, 217, 219, 220, 227, 229 Konrád, Ondřej 188, 189, 192, 195 Kopp, Jan 165, 170 Kraan 173 Kracauer, Siegfried 58 Krampota, Milan „Gogo“ 126, 128, 163—164, 166, 169, 176—180, 183, 189, 229, 231 Kratochvil, Jef 121—123, 125—129, 132—137, 139—141, 206, 231 Kratochvíl, Martin 212 Krčmář, Stanislav 175, 190, 212 Kukal, Jaroslav 133, 193, 214 Kundera, Milan 23 Kutner, Max 90

Led Zeppelin 158, 162, 176 Le Goff, Jacques 59 Lennon, John 159 Ligeti, György 70 Lichtenberg, Oldřich 131 Lipčík, Roman 188 Lukeš, Milan 127, 204, 219, 222 Lydon, John Joseph (alias „Johnny Rotten“) 161

Magic Band 85, 94 Mann, Ed 173 Manželé 107 Marclay, Christian 74

Marek, Vlastimil 106 Marimba, Ed – viz Art Tripp Marquez, Sal 81 Martin, Bobby 173, 192 Mattis, Olivia 99 MC5 163 MCH Band 215 Miller, Joseph Hillis 19 Monik – viz Jaromír Hanus Mortenson, Vic 91 Mothers of Invention 17, 21, 23, 24, 35, 37, 39, 57, 63, 80, 85, 86, 105, 111—115, 160, 162, 164, 188, 192, 211, 216 Mozart, Wolfgang Amadeus 184

Němec, Martin 213 Němec, Michal 106

Obermanns, Norbert 164 Olympic 210 Opekar, Aleš 67, 68, 169 Oslzlý, Petr 132 Ošklid 216 Paul, Jan 131, 191 Paul, Les 189 Pavlíček, Michal 135, 136, 205, 216 Pecka, Zdeněk 137, 209 Pello, Gene 96 Penguins 91 Pěnkava, Jiří 165 Pěnkava, Václav 150, 164, 165, 192 Pere Ubu 163

268

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 268

7.11.2016 6:09:10

Pink Floyd 166 Plastic People Of The Universe 63, 105, 111—117, 158, 173 Ponty, Jean-Luc 80, 81 Prančl, Jiří 126, 131, 132, 136, 140, 183, 189, 196, 200, 206, 218, 221 Pražská komorní filharmonie 107 Pražský výběr 109, 135, 146, 147, 183, 216, 217, 226—227, 229 Precedens 213 Preston, Don 81, 90, 173 Primitives Group 105, 111, 112, 216 Prokop, Michal 211, 215 Průcha, Miroslav 170 Půlnoc 117, 198, 199

Quayle, Dan 203, 204 Quine, Willard Van Orman 18, 19

Reagan, Ronald 228 Reed, Lou 160 Rejžek, Jan 163 Residents 163 Richter, Pavel 106 Rock in Opposition 163 Rolling Stones 31, 34, 113, 172 Ronettes 34 Rottrová, Marie 106, 213 Rossacher, Hannes 163 Russwurm, Vera 163 Sanders, Ed 63 Saudek, Kája 105

Scaruffi, Piero 66—68 Schaeffer, Pierre 70 Schenkel, Cal 24, 165, 167 Schönberg, Arnold 65, 69 Sinatra, Frank 34 Skalník, Joska 203 Smothers, John 186 Smutná, Vladimíra 163 Smyczek, Karel 217 Soft Machine 173 Soots 84 Soul Giants 84 Spálený, Jan 161 Srp, Karel 200, 201 Starr, Ringo 25 Stockhausen, Karlheinz 65 Stoilov, Viktor 123, 124, 130, 131, 136—138, 140 Stravinskij, Igor Fjodorovič 11, 25, 60, 69, 77, 87, 97, 101, 102, 161 Stromboli 216 Stupková, Kateřina 107 Supremes 34

Šipka, Tomáš 231 Šmíd, Roman 142, 143, 150, 165, 170, 197, 230, 231 Šostakovič, Dmitrij Dmitrijevič 101 Števich, Jiří „Přemysl“ 115 Švehlík 106

Taylor, Chip 37 Temple-Black, Shirley Jane 56, 181

269

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 269

7.11.2016 6:09:10

Tomek, Pravoslav 121, 132, 136, 140, 142, 143, 146, 150, 168, 172, 176, 186, 196, 210, 221, 231 Tripp, Art 89, 91 Troggs 37 Truong, Nicolas 59 Tůma, Jaromír 105 Turnová, Eva 116

Underwood, Ian 81 Underwoodová, Ruth 81, 82

Ward-Steinman, David 42 Warhol, Andy 112 Watson, John 87 Webern, Anton 60, 69 White, Ray 173, 192 Whitman, Walt 60 Williams, William Carlos 60 Willis, Ike 173 Wilson, Paul 105, 114—115 Wittmann, Max 170 Wolf, Howlin´ 84, 87, 92

Xenakis, Iannis 76 Vaculík, Ludvík 23 Válka, Václav 163 Van Gogh, Vincent 222 Van Hock, Audrey 166 Van Laarhoven, Peter 166 Van Vliet, Don – viz Captain Beefheart Varèse, Edgard 60, 69, 76, 87, 97—102, 161 Váša, Petr 106, 216 Vejvoda, Jiří [ve jm. rejst. chybí] 132, 133 Velvet Underground 31, 112, 114 Vian, Boris 58 Vlček, Josef „Zub“ 163

Wagner, Richard 132, 133, 145, 150, 203, 219, 229, 230 Wagner, Wilhelm Richard 66 Wagner, Stephen 171 Walley, Denny 91 Wallová, Alena 191

Yahozná Band [dříve Ya Hozna] 109, 173 Yoshihide, Otomo 74

Z kopce 216 Zapletal, Miloslav 169, 179, 183, 201, 203, 223, 225, 226 Zappa, Ahmet 187 Zappa, Diva 187 Zappa, Dweezil 187 Zappa, Francesco 184 Zappa, Gail 142, 143, 145, 150, 225—227, 229—232 Zappa, Moon Unit 187, 193, 231 Zarubica, Pamela (alis Suzy Creamcheese) 93 Zetek, Tomáš 106 Zorn, John 74

Žantovský, Michael 106, 163, 203

270

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 270

7.11.2016 6:09:10

F E NOM É N

Z AP PA Vydal Filip Tomáš — Akropolis (5. května 1338/43, 140 00 Praha 4, www.akropolis.info) v roce 2016 jako svou 337. publikaci Ediční příprava Vladimír Papoušek a David Skalický Redakce David Skalický Jazyková korektura Michaela Šlapáková Jmenný rejstřík a résumé David Skalický Překlad résumé Martin Pokorný Foto na obálce Barbora Sladkovská Scratchboard na frontispisu Zdeněk Punda Ilustrace Frank’s Garage na poslední straně Dominik Petr Grafická úprava a sazba písmem GillSans a Latino Lukáš Fairaisl Tisk Těšínské papírny, s. r. o., Bezručova 212/17, 737 01 Český Těšín Vydání první, 272 stran, TS 12.

ISBN 978-80-7470-143-6 Doporučená cena včetně DPH 249 Kč

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 271

7.11.2016 6:09:10

AKR_ZAPPA_blok_TISK.indd 272

7.11.2016 6:09:10

Na knize Fenomén Zappa se autorsky podíleli: Vladimír Papoušek, literární vědec, profesor Filozofické fakulty Jihočeské univerzity

Z A P PA

Petr A. Bílek, literární vědec, profesor Filozofické fakulty Jihočeské univerzity a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy

FENOMÉN

Kniha Fenomén Zappa si klade za cíl prozkoumat a z různých perspektiv analyzovat specifický kulturní fenomén, který vznikl v Československu kolem osobnosti a tvorby amerického hudebníka Franka Zappy. Snaží se zachytit vznik tohoto fenoménu a mechanismy jeho fungování ve specifickém společensko-politickém kontextu socialistického Československa, ale také přinést nové informace o rezonanci Zappovy hudby u nás, o vzniku a působení českého fanklubu Franka Zappy či o Zappově návštěvách v Praze, a nabídnout tak nové pohledy na Zappovu tvorbu a její ohlasy.

Kniha je členěna na dvě části: první nabízí akademické studie, které se Zappovi věnují z různých hledisek – z hlediska transformace jazyka kulturního fenoménu a jeho překladu, sémiotiky popkultury nebo z estetické perspektivy. Vedle těchto analýz stojí studie pokoušející se uchopit poetiku Franka Zappy po stránce muzikologické a včleňují autorovu tvorbu do dobových hudebních kontextů. Druhá část knihy využívá postupů orální historie a konstruuje Zappův obraz ve vzpomínkách jeho českých fanoušků a recipientů. Knihu doprovází bohatý obrazový materiál: dobové fotografie, dokumenty i kresby. – Vychází ve spolupráci s Filozofickou fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Miroslav Petříček, filozof, profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy

F E NOM É N

Z A P PA eds. Vladimír Papoušek / David Skalický

Aleš Opekar, hudební publicista, muzikolog a pedagog Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Martin Flašar, muzikolog a pedagog Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Jaroslav Riedel, hudební publicista a editor Ivan Emr, umělecký fotograf a pedagog Bohumil Jůza, předseda československého Fan klubu Franka Zappy AKROPOLIS

AKR_ZAPPA_PREBAL_TISK.indd 1

Jozef Cseres, hudební vědec, docent Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Daniel Hevier jr., muzikolog z Filozofické fakulty Univerzity Komenského

ISBN 978-80-7470-143-6

9 7 8 8 0 74 7 014 3 6

Jan Blüml, muzikolog a pedagog Filozofické fakulty Univerzity Palackého

Pravoslav Tomek, dlouholetý významný člen Fan klubu Franka Zappy

9.11.2016 14:45:43