Tereza Verecká: Kamenná, divná věc… by Akropolis

ISBN 978-80-7470-181-8

Tereza Verecká — Kamenná, divná věc…

Dva dramatické texty Terezy Verecké spojuje především důraz na absurditu a paradox v současné společnosti. Hra Na kamenném, kamenném poli (Job) transponuje biblický příběh krajní zkoušky víry do světa, v němž starozákonní víru nahradila víra v člověka, společnost a její neutuchající rozvoj. Bývalý tramvaják Aťa žije se svým starým nemocným otcem, utahanou ženou a frustrovaným synem v rozpadajícím se rodinném hnízdě, přijde o práci i o veškeré iluze. Na pozadí groteskní tragikomedie Divná věc, divná věc už není paralela s křesťanskými motivy, ale nemilosrdně ironický škleb nad virem progresivity, který nutí nádražního metaře a uklizeče Miroslava Tomka absolvovat kurz počítačové gramotnosti. Pokud jej nezvládne, o svou „kariéru“ přijde. Je třeba jít s dobou, je třeba být týmový hráč!

Tereza Verecká Kamenná, divná věc…

Ak ro po lis

ver_ob.indd 1

11/28/17 12:14 AM

Tereza Verecká Kamenná, divná věc… Na kamenném, kamenném poli (Job) Divná věc, divná věc

ver_B6_verzetrivia.indd 1

11/25/17 1:54 PM

ver_B6_verzetrivia.indd 2

11/25/17 1:54 PM

Tereza Verecká Kamenná, divná věc… Na kamenném, kamenném poli (Job) Divná věc, divná věc

Ak ro po lis 3

ver_B6_verzetrivia.indd 3

11/25/17 1:54 PM

Vychází za laskavého přispění Ministerstva kultury ČR a Nadace Český literární fond. © Tereza Verecká, 2017 © Graphic & Cover Design Jan Čumlivski, 2017 © Photography Viktor Kronbauer, archiv Divadla na Vinohradech, 2017 © Filip Tomáš — Akropolis, 2017 ISBN 978-80-7470-181-8 4

ver_B6_verzetrivia.indd 4

11/27/17 3:42 PM

Na kamenném, kamenném poli (Job)

Sociální groteska

ver_B6_verzetrivia.indd 5

11/25/17 1:54 PM

ver_B6_verzetrivia.indd 6

11/25/17 1:54 PM

Postavy Aťa

Muž, asi 55 let. Aťa vykonává fyzickou práci. Avšak na první pohled nesmyslnou a neutěšující. Vymetá výhybky tramvají. Ela

Jeho žena, asi 49 let, působí mnohem utahaněji — pracuje jako ošetřovatelka v domově důchodců. Robert

Mezi 25 a 33 lety života. Syn Ely a Ati. Děda

Muž mezi 6 a 140 lety života. Aťův otec. Elin tchán.

ver_B6_verzetrivia.indd 7

11/25/17 1:54 PM

ver_B6_verzetrivia.indd 8

11/25/17 1:54 PM

I. Na kamenném, kamenném poli, kousek od vesnice, stojí dům. Vlhký a plesnivý, avšak stále ucházející. Dvůr domu je obehnán zdí. Je zima ještě plachá. Fouká studený vítr a na dvoře je měkké bahno. Uvnitř pach zatuchliny. Většina místností se už měsíce nepoužila. Snad že je dům příliš velký. Kuchyň — jediná živá místnost. Litinová kamna a kuchyňský dřez. Pod dřezem kýbl na kuchyňský odpad a vodu z nádobí, který se vynáší na kompost. Vlastně několik kýblů. Voda se nosí ze studně na dvoře. Hadry a kýble. Hadry a kýble. Jedny dveře na zápraží a jedny do zbylých útrob domu. Na stěně telefon. V popředí stůl, u stolu židle. A potom provizorní lůžko někoho, kdo na ně byl zjevně odkázán. Co budí pozornost, je množství reklamních letáků a dopisů, kterými je místnost zavalena. V prostoru nikdo. Vstupuje Robert. V náručí nese Dědu. Děda ››››››››

Hlava. Robert ››››››››

Ano? Děda ››››››››

Hlava se mi točí, víš? Robert ›››››››› (Směje se.) Tak to nesmíš tolik tancovat, to víš. (Posadí starce na postel, sedne si k němu.) Jseš unavenej? Až

ver_B6_verzetrivia.indd 9

11/25/17 1:54 PM

budeš v Hradci, tak u tebe budu skoro furt navezenej. Je tady nuda. Strašlivá nuda. Úplně prokletý nudou je tohle místo. Když chce člověk něco zažít, musí si už ve čtyři hledat spoj domů. Děda ››››››››

Roberte? Robert ››››››››

No? Děda ››››››››

Kde mám tu? Robert ››››››››

Peněženku? No, to já nevim. Kam sis ji dal, tam ji máš. Děda ››››››››

Já ti něco dám. Jenže já nevim, kde ji mám. Peněženku. Robert ››››››››

Ale, proboha, nic mi nedávej. Opři se. Děda ››››››››

Já jsem úplně opřenej. Naprosto opřenej, Roberte. Robert ››››››››

Co hlava? Děda ››››››››

Je to lepší, ale nebouchej mě do ní. Robert ››››››››

Musíš víc jíst. A chodit musíš sám. Doktor řikal, že už to umíš. A já tě viděl, tak se nevymlouvej. Děda ››››››››

Já nechci! Já mám bolesti! To si ty neumíš představit, jaký bolesti! To je Láďa? (Do místnosti vchází Aťa.)

ver_B6_verzetrivia.indd 10

11/25/17 1:54 PM

Aťa ››››››››

To jsem já, tati. Děda ››››››››

A kde je Ladislav? Robert ››››››››

Ten je doma, dědo. Aťa ›››››››› (Robertovi.) Ty jsi ještě tady? To nějak protahuješ, ne? (Robert odchází z místnosti.) Děda ››››››››

Zlobíš se na mě? Aťa ››››››››

Na tebe? Ne, proboha, ne, proč? Děda ›››››››› (Znovu se uvelebí na posteli.) To je dobře. Stejně vím,

žes to ukrad ty. Aťa ››››››››

Co jsem ukrad? Děda ››››››››

Pořád kradeš. Kradeš, jenom kradeš. Sem to měl pod polštářem, a teď tady nejsou. Nikdo jinej tady nebyl. Aťa ››››››››

Kdo krade, ať krade. Já nekradu. Já jsem v životě nevzal ani korunu. Děda ››››››››

Co vím, to vím. Kradeš a blbce ze mě děláš. Jako s těma vypínačema. Schválně jste je dali vejš, než jsem se vrátil z nemocnice. Abych je ve tmě hledal. To vás muselo stát peněz! Aťa ››››››››

Uklidni se.

ver_B6_verzetrivia.indd 11

11/25/17 1:54 PM

Děda ›››››››› (Natahuje se na stůl po jablku a nožíku.) To by mi

Láďa nikdy neudělal. Láďa má hodnou ženu. A stejně vím, žes mi to ukrad. Aťa ›››››››› (Všimne si, že mu teče krev z nosu, přitiskne si kapesník na obličej. Do místnosti tiše vchází Ela s kýblem, žínkami a hadry.) Ela ›››››››› (Bere mu jablko z rukou.) To víte, že jo, dědo. Všechno

jsme vám ukradli. Umejem si ruce, dědo. Ukažte ruce. (Omývá mu ruce a obličej žínkou. K Aťovi.) Už zase ti to teče? (Pleskne mokrou žínku Aťovi na obličej.) Prosim tě, Aťo, ti řikám, nedloubej se pořád v tom nose, ti říkám, pak ti z toho nosu nemá takhle týct. Aťa ››››››››

Se nedloubu. (Štítivě si stahuje žínku z obličeje.) Ela ›››››››› (Loupe slupku z jablka škrabkou, pak je položí na stůl. Děda se na ně opět pokusí dosáhnout.) Je to hanba,

dloubat se v nose. Takovej velkej chlap. Ty, Aťo, ty jsi ale jak malej kluk. Ty budeš mít nos jak černoch. S dírkama jak vrata od stodoly. Aťa ››››››››

Se nedloubu! Ela ››››››››

No ale, Aťo, od čeho by ti to takhle teklo? Aťa ››››››››

Kdybych se tak nerozčiloval, tak by mi to třeba neteklo! Ale nedloubu se! (Děda se mezitím dostane k jablku, malým nožíkem ukrajuje malé kousky; vkládá si je do úst a cucá je.

ver_B6_verzetrivia.indd 12

11/25/17 1:54 PM

Ela mu jablko automaticky bere a začne je strouhat na struhadle na kaši.) Ela ››››››››

Dyť byste to neukousnul, dědo. (Aťovi.) To by neukousnul. (Dědovi.) Říkám, že byste si mohl zlomit zub, zub byste si mohl zlomit. (Znovu Aťovi.) Už jsi otvíral? Aťa ››››››››

Otvíral. Ela ››››››››

No ale, Aťo, já vidím, že si spíš tak jako lepíš. Aťa ››››››››

Otvírám a u toho lepím. Děda ››››››››

To je Láďa? (Ela bere od Ati žínku a utírá jí starce. Podá mu misku s jablečnou fašírkou. Přichází Robert. Aťa se obřadně věnuje složenkám. Některé složenky jsou určené k zaplacení, většinou se ale jedná o nesmysly.) Robert ››››››››

Ne, dědo, to jsem já… (Aťovi.) To rovnou vyhoď… To vidíš na první pohled, ne, co to je. Aťa ››››››››

Psanejch věcí by si člověk měl vážit. Ela ››››››››

No ne, aspoň se nic nepřehlídne. Ti říkám, aspoň se nic nepřehlídne. Už máš sbaleno? Robert ››››››››

Skoro.

ver_B6_verzetrivia.indd 13

11/25/17 1:54 PM

Ela ››››››››

Zas tu budou mušky. Robert ››››››››

Tak já za chvilku odjíždím, tak přece nebudu běhat s kýblema. Si můžem povídat, ne? Aťa ››››››››

O čem? Robert ››››››››

Není důležitý o čem, ale co se při tom cítí. Aťa ››››››››

Aha. Ela ›››››››› (Robert odchází s kýbly.) Musíte se nám mejt, dědo.

Smrdíte. Děda ››››››››

No jo, my smrdíme. Co bys chtěla. Aťa ››››››››

Tvůj táta nesmrděl? Ela ››››››››

Prosim tě, Aťo! Aspoň jsme ho myli. Děda ››››››››

Já nic nepotřebuju. Já si všecko udělám sám. Ela ››››››››

Vy jste jako Kubišta. Jsme ho koupali, chlap nahatej, stojí u zdi a brečí, že jo. Povídám, co je? Prej že hanba mu je. — Za co byste se styděl, porád? Takovejch už jsme viděli, nahatejch. Děda ›››››››› (Do místnosti se vrací Robert s prázdnými kýbly.)

Láďa?

ver_B6_verzetrivia.indd 14

11/25/17 1:54 PM

Robert ›››››››› (Šeptá mu.) Nezapomeň si tu plaketku! (… KONEC PETIT MALU IV.)

(Ela z venku přináší balíky knih.) Děda ››››››››

Aťa, Aťa nás tu nechce.Tohle je můj dům, Eliško. Já jsem tady doma. Ela ››››››››

Už nejste. Děda ››››››››

To já půjdu, půjdu rád. Půjdeme se projít. Do Vršovic. Sokolov, Minsk, Gdaňsk, Sopoty… I na Kamčatku! Kamkoli. Ela ››››››››

Hele, víš, co nám říkali? — Prej se nemusíme ničeho bát. Prej to bude dobrý. Prej o nás bude postaráno. Prej, kdybys měl psa, tak taky musí jít. Ale taky ho nikdo nezabije. Děda ››››››››

Hlava… Ela ››››››››

Přijde do dobrýho… Já myslím, že táta přijde k hodným lidem. Dyť je to hodnej člověk. Někdo si ho vezme. A já… já pracovat taky umim. Vypadám mladší, než jsem, holky to v práci taky řikaj. Za mě se nikdo nikdy stydět nemusel. Ale co si počneš ty, člověče, to nevim. Víš, kde máš prádlo? — Možná bych mohla říct sousedce, aby se na tebe přišla někdy podívat. Než si zvykneš. — Ale oni byli fakt hodní, Aťo. Jenom mi tam dali něco podepsat a zase šli. Prej nechtěj rušit. Prej se asi budeme chtít v klidu rozloučit. Když nebudeme dělat těžkosti. My jsme nikdy nedělali těžkosti. 49

ver_B6_verzetrivia.indd 49

11/25/17 1:54 PM

My máme čistý svědomí. (Zasměje se.) Já vlastně nic nemám. Aťo, co myslíš, že se dělá s těma, který si nikdo v tý aukci nevezme, co myslíš, že se dělá? — Ježišmarja, dědo, ty brejle. A ty doklady máte? Já jsem vám říkala, abyste si vzal ty doklady. Já jsem vám to řikala, kolikrát jsem vám to řikala, abyste si to vzal, a vy jste si to nevzal. Vy na sebe musíte dbát, dědo. Takhle by to nešlo. Já třeba vůbec nebudu vědět, kde jste. To si tyhle věci teď musíte hlídat sám. Děda ››››››››

A my jsme tam seděli, houpali patičkama, jak ty noženky naše byly ještě krátký. Já, naše maminka, Jirka a Mirek. A Mirek snědl za tu cestu, tenkrát to bylo, tenkrát to bylo nějakejch čtyřicet štoudví kysanýho zelí. Ten Mirek. Ten už je dneska taky vdovec. Ela ››››››››

Já vím, dědo. To už jste řikal. Pojďte. Nelekněte se. Pánové vás jenom takhle zvednou…

PETIT MAL V. (Přichází Robert. Má oblek, v ruce kufřík a velký „sáček s odměnami“.) Robert ››››››››

Vidím, že máte minutku. Aťa ›››››››› (Rozhlíží se.) Máma tu teď není. Robert ››››››››

Není. Pojď, zacvičíme si spolu. Musíš cvičit. Zatni pěstičky, takhle. A kroužíme pěstičkama, na druhou stranu, dýchej. Tak. Všechno v HD kvalitě. Je naší radostí vám dělat radosti. 50

ver_B6_verzetrivia.indd 50

11/25/17 1:54 PM

Aťa ››››››››

Co to meleš? Jaký vám? Robert ››››››››

My tu pro vás totiž něco máme. Aťa ››››››››

Jaký pořád „vás“? Robert ››››››››

Vás a vaši paní. Snažíme se k vám být laskaví. Protože jste s námi podepsal smlouvu, máte právo si v našem bonusovém programu vybrat nějaký dárek. Navíc od nás už teď dostáváte deset škudlíků. Jedinečná šance. (Šeptem.) Vylosuj si. (Nabízí Aťovi možnost losu.) Aťa ››››››››

Jsi v pořádku? Robert ››››››››

A ty? Je ti dobře? Nechceš si o tom promluvit? (Pauza.) Naše společnost nenechá nikoho ve štychu. A vy přece jste našimi klienty. A nejen to, že? Speciální beneﬁty, desítky tun zábavy! (Znovu nabízí možnost losu.) Aťa ››››››››

Jdi pryč. Robert ››››››››

Já to každýmu nenabízím. Jenom z protekce. Jenom proto, že jste mi tak milí. Nespočet pořadů o tramvajích! Česky mluvící kanály, jako například TGM, PSČ, DPP, SRO, dokumentární bloky, zpravodajské kanály jedna, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm… Také hudební kanály — jako například cis moll, e moll a bé dvanáctka. I hudební kanály pouze pro dospělé… (Znalecky na otce mrkne.) Mozart a tak.

ver_B6_verzetrivia.indd 51

11/25/17 1:54 PM

Aťa ››››››››

Já nic nepodepisuju. A nepodepsal jsem. Nikdy. Já nic nechci podepisovat. Robert ››››››››

Přesně, tati. Vylosuj si. Já vám rozumím. Půjdu a položím vám pár krátkých otázek týkajících se absence televizního přijímače ve vaší domácnosti: Na televizi se nedívám: za a) doma, za b) v práci, za c) cestou do práce, za d) v restauraci. Které pořady, které jste v poslední době neviděl, si vybavujete? Aťa ››››››››

Já jsem unavenej. Já nechci televizi. Nikdo nikdy, nikdo nikdy v žádným životě televizi nepotřeboval. Já když se na to dívám, mně je zle. Robert ››››››››

Máš strach, ty se potřebuješ dívat. Na co se nedíváme, to nás děsí. To nás honí. A přitom by stačilo tak málo. Trochu důvěry. Podívej, tati, na mě. Aťa ››››››››

Já tě vidím. (… KONEC PETIT MALU V.) (Aťa osamí. Chvilku poslouchá ticho, které nastalo. Vstane. Jde k oknu a dívá se. Snad za odjíždějícími, snad do neútěšné krajiny. Z nosu mu vytéká krev.) Aťa ›››››››› (Diktuje si.) Pane, Vážený pane, Velevážený… (Začíná znovu.) Vážený pane… (Škrtá, začíná znovu.) Pane

tečka. Kde je Eliška otazník, otazník. Můj otec za nic nemůže tečka není schopen… (Škrtá, začíná znovu.) 52

ver_B6_verzetrivia.indd 52

11/25/17 1:54 PM

Vážený pane tečka lomeno Vážená paní. (Škrtá. Znovu.) Dámy a pánové čárka budu muset z vašeho jednání vyvodit důsledky tečka Slíbili jste čárka že má záležitost bude projednána tečka Do dnešního dne nedošlo k nápravě omylu, a proto vás chci upozornit, že… (Zvedne se a začne přecházet po místnosti.) A proto vás chci upozornit, že. A proto vás chci…, že… (Jde k oknu. Pozoruje krajinu. Přemýšlí. Chvilku zmateně přechází po místnosti. Zpět ke stolu. Nový pokus.)

Žádost. Zadavatel. Jméno: Alexandr Šrůta, bytem Svatojánská 26, okr. Deštná. Kauza televize. Proč bych měl platit televizi, když ji nemám vykřičník vykřičník otazník otazník. (Zahazuje. Další pokus.) Jsem ochoten platit televizi, když mi bude vysvětleno proč. (Konec diktování.) Klid, Alexandře, klid. Znova. (Další pokus.) Jsem ochoten platit televizi, když to bude ku prospěchu věci. (Zamyslí se.) Věci… (Škrtá.) Když to bude ku prospěchu mé ženě Elišce a otci Vladimírovi. (Zahazuje. Nový pokus.) Žádost. Zadavatel: Jméno: Alexandr Šrůta, bytem Svatojánská 26, okr. Deštná … Tak… kávu, Alexandře, (Prozpěvuje si a hledá balíček.) kávu, kávu, kávu, kávu, uděláme si kávu. Nemáme kafe. Kde je kafe… (Postaví na kafe, sedá si zpět ke stolu.) Dobrý den. (Škrtá.) Žádám o vysvětlení situace. (Jinak.) Jinak. Žádám o vysvětlení své a vaší situace. (Ještě jinak.) Žádám o vysvětlení situace, ve které se nacházím. Žádám o odpověď. (Vstane. Po chvíli se vrací ke stolu.) Také bych rád věděl (Jinak.) Také bych rád dostal informaci, kde je a kdy se vrátí moje žena Eliška Šrůtová, rozená Muchová. Upozorňuji, že ji budou potřebovat v práci závorka rozpis služeb atd tečka závorka a také ji bude potřebovat syn a jeho rodina. Pokud pyká za mě, upozorňuji, že si své závazky vyřeším sám. Již na 53

ver_B6_verzetrivia.indd 53

11/25/17 1:54 PM

ver_B6_verzetrivia.indd 58

11/25/17 1:54 PM

ver_B6_verzetrivia.indd 59

11/25/17 1:54 PM

ver_B6_verzetrivia.indd 60

11/25/17 1:54 PM

ver_B6_verzetrivia.indd 61

11/25/17 1:54 PM

ver_B6_verzetrivia.indd 86

11/25/17 1:54 PM

ver_B6_verzetrivia.indd 87

11/25/17 1:54 PM

ver_B6_verzetrivia.indd 88

11/25/17 1:54 PM

Divná věc, divná věc

ver_B6_verzetrivia.indd 89

11/25/17 1:54 PM

ver_B6_verzetrivia.indd 90

11/25/17 1:54 PM

Postavy Miroslav Tomek

Metař a uklízeč na velkém nádraží ve velkém městě, 62 let. Jana Tomková

Jeho dcera, studentka, 18 let. Pavel Mazal

Metař a uklízeč na velkém nádraží ve velkém městě, 58 let. Milena Jeřábková

Hajzlbába na velkém nádraží ve velkém městě, 64 let. L. Franz

Andragog, lektor informatiky, 32 let. Ožrala, Bezdomovec Olda, Googleteam, Podmanivý ženský hlas (dopisy, žena v kanceláři)

ver_B6_verzetrivia.indd 91

11/25/17 1:54 PM

ver_B6_verzetrivia.indd 92

11/25/17 1:54 PM

Kašel: je prostředek, který dokresluje vztah dcery a otce. Tomkovu úzkost. Může být i záminkou k jeho „slabošství“. Může být pro dceru zbraní, kterou občas využije k vydírání otce. Hlášení: jsou nedílnou součástí pobytu na nádraží. Strukturují situaci. Nejsou však rovnocena dialogu hlavních postav; „jdou pod ním“.

I. Miroslav Tomek, muž asi dvaašedesátiletý, stojí za dveřmi počítačové učebny. Jde pozdě — lekce začala před sedmnácti minutami. Chystá se otevřít dveře. Je mu to protivné. „F — j — dva, f — j — dva, f — j — dva,“ mumlají za dveřmi kursisté a vyťukávají mantru do klávesnic. Je slyšet lektora, jak prochází mezi jednotlivými stoly. Tomek otvírá dveře a snaží se nenápadně proklouznout a umístit se k počítači v nejzazším rohu místnosti. Franz ››››››››

Ano. — Pan Tomek. — Vidím. — Pojďte, prosím, blíž. Logněte se tady na čtyřku. Sedmička neběhá. Pan Mazal vám sundá tašku ze židle. Pane Mazal, prosím vás, buďte tak laskav. Tomek ››››››››

Ano. Děkuju. My jsme — zdržel jsem se.

ver_B6_verzetrivia.indd 93

11/27/17 3:42 PM

Ediční poznámka Divná věc, divná věc vznikala mezi lety 2011—2012 a text hry Na kamenném, kamenném poli (Job) mezi lety 2013—2015. Dlouhodobá práce s texty je pro jejich autorku typická. Apokryfní drama Na kamenném, kamenném poli (Job) uvedlo v prosinci 2015 Divadlo na Vinohradech v režii Zuzany Burianové a dramaturgii Jana Vedrala. Z této inscenace také pochází vnitřní obrazová příloha knihy. Hru Divná věc, divná věc uvedl Český rozhlas v roce 2012 v režii Kateřiny Duškové a dramaturgii Kláry Novotné. Děkuji všem, kdo umožnili vznik této publikace. Velký dík patří zejména Zuzaně Burianové, která mi byla vždy oporou a tvůrčí průvodkyní na cestách dlážděných pochybami. T. V.

142

ver_B6_verzetrivia.indd 142

11/25/17 1:54 PM

Obsah Na kamenném, kamenném poli (Job) Obrazová příloha Divná věc, divná věc

58 89

143

ver_B6_verzetrivia.indd 143

11/25/17 1:54 PM

Tereza Verecká Kamenná, divná věc…

Filip Tomáš — Akropolis (5. května 1338/43, 140 00 Praha 4, www.akropolis.info) v roce 2017 jako svou 363. publikaci Redakce Dominik Melichar Vydal

Fotografická příloha z inscenace Divadla na Vinohradech foto Viktor Kronbauer Grafická úprava, obálka a sazba písmem Týfa Text a Trivia Gothic E3 (stormtype.com) Tisk

Jan Čumlivski tiskárna Nakladatelství Karolinum, Pacovská 350, 140 21 Praha 4

1. vydání, 144 stran ISBN 978-80-7470-181-8 Doporučená cena včetně DPH 199 Kč

144

ver_B6_verzetrivia.indd 144

11/25/17 1:54 PM

ISBN 978-80-7470-181-8

Tereza Verecká — Kamenná, divná věc…

Tereza Verecká Kamenná, divná věc…

Ak ro po lis

ver_ob.indd 1

11/28/17 12:14 AM