Kamila Skopová Velikonoční svátky o století zpátky

Knížka Velikonoční svátky o století zpátky známé folklo­ristky a výtvarnice Kamily Skopové) volně navazuje na jeden z nejúspěšnějších titulů nakladatelství Akropolis posledních let — Vánoční svátky o století zpátky. Autorka tu příznačně vlídným a čtivým stylem pojednává nejen o receptech, jež by se měly stát součástí jarní kuchyně, ale také o všemožných obyčejích a rituálech, které neodmyslitelně patří ke dnům probouzejícího se slunce. Z textu, který doprovodila vlastními ilustracemi, se čtenář mimo jiné dozví, proč jsou Velikonoce považovány za svátky plození a života, jaký je význam tradičních velikonočních symbolů — po­mlázky, zdobených vajíček a kraslic, či proč jsou Velikonoce „pokaždé jindy“. doporučená cena 89 kč

Velikonoční svátky o století zpátky

Vynášení Smrti, předjarní lidový obyčej, předvádí dětský folklorní soubor Vysočánek z Hlinska. Záběr z Veselého Kopce, Souboru lidových staveb Vysočina.

aneb Jarní tradice v české domácnosti Kamila Skopová

Kamila Skopová (roz. Bičovská, 1944) — výtvarnice, absolventka Střední uměleckoprůmyslové školy v Praze.

Od roku 1972 se vedle své profese zabývá studiem národopisu. Spolupracovala s řadou folklorních souborů.

Je autorkou řady výstav lidových zvyků a obyčejů, scénických pásem pro folklorní soubory, replik lidových krojů, hudebních nástrojů a folklorních předmětů.

Je ­autorkou řady publikací: …ale máma to vařila líp (2003), Vánoční svátky o století zpátky, Rodinné stříbro aneb Klenoty české domácí kuchyně (2005), Rok na vsi aneb Kalendářové čtení Dorotky a Jakuba z 19. století (2011), Hody, půsty, masopusty (2014), Čechy, domov můj (2017). Všechny knihy i sama ilustruje. Žije v Oldřeticích u Hlinska.

TRIM B O X PANTONE 168 U

117 x 167 mm = TRIM BOX

BLEED B O X

-1-

TRIM B O X TRIM B O X PANTONE 168 U

PANTONE 168 U

aneb Jarní tradice v české domácnosti BLEED BOX = 123 x 173 mm TRIM BOX = 117 x 167 mm

-2-

117 x 167 mm = TRIM BOX

BLEED B O X BLEED B O X

-3-

123 x 173 mm = BLEED BOX

Kamila Skopová

TRIM B O X TRIM B O X PANTONE 168 U

PANTONE 168 U

aneb Jarní tradice v české domácnosti BLEED BOX = 123 x 173 mm TRIM BOX = 117 x 167 mm

-2-

117 x 167 mm = TRIM BOX

BLEED B O X BLEED B O X

-3-

123 x 173 mm = BLEED BOX

Kamila Skopová

TRIM B O X TRIM B O X PANTONE 168 U

PANTONE 168 U

© Text & Illustrations Kamila Skopová, 2021 © Graphic Design Filip Tomáš, 2021 © Cover Photo Ilona Vojancová, 2021 © Filip Tomáš – Akropolis, 2021 ISBN 978-80-7470-408-6

Velikonoce vnímáme v současné době ve více rovinách.

Jsou to bezpochyby významné svátky církevní, v nichž si připomínáme ukřižování Krista a jeho zmrtvýchvstání.

Protože Velikonoce jsou svátky s pohyblivým datem, není to oslava skutečného výročí, ale připomínka události jako takové.

Druhá rovina vnímání příchodu jara je starší a měla pro člověka v minulosti nemenší význam. Lidé byli svou existencí mnohem více závislí na přírodním cyklu, příchod jara pro ně znamenal začátek nového zemědělského roku a mnohde ho pokládali za opravdový začátek celého ročního cyklu. Svátky jara se neomezovaly pouze na velikonoční týden, ale předcházelo jim období dlouhého půstu s mnoha pověrami a zvyklostmi. Lidové Velikonoce pak vrcholí pomlázkou, tzv. Červeným pondělím, které už s církevními oslavami nesouvisí. Především lidová tradice zformovala svátky jara do výrazné podoby radostných oslav začátku nového života, obnovování životních sil, rašení a rození, lásky. Pro tvůrčí invenci venkovského člověka byly právě tyto podněty silnou inspirací.

Velikonoční svátky mají ovšem ještě jednu zcela současnou podobu – komerční. Tak jako vánoční svátky i Velikonoce se staly příležitostí obchodu k ovlivňování spotřebitelů supermarketovým nevkusem, zploštěním

TRIM BOX = 117 x 167 mm

-4-

5

117 x 167 mm = TRIM BOX

BLEED B O X BLEED B O X

-5-

123 x 173 mm = BLEED BOX

BLEED BOX = 123 x 173 mm

V E L I KO N O C E

TRIM B O X TRIM B O X PANTONE 168 U

PANTONE 168 U

© Text & Illustrations Kamila Skopová, 2021 © Graphic Design Filip Tomáš, 2021 © Cover Photo Ilona Vojancová, 2021 © Filip Tomáš – Akropolis, 2021 ISBN 978-80-7470-408-6

Velikonoce vnímáme v současné době ve více rovinách.

Jsou to bezpochyby významné svátky církevní, v nichž si připomínáme ukřižování Krista a jeho zmrtvýchvstání.

Protože Velikonoce jsou svátky s pohyblivým datem, není to oslava skutečného výročí, ale připomínka události jako takové.

Druhá rovina vnímání příchodu jara je starší a měla pro člověka v minulosti nemenší význam. Lidé byli svou existencí mnohem více závislí na přírodním cyklu, příchod jara pro ně znamenal začátek nového zemědělského roku a mnohde ho pokládali za opravdový začátek celého ročního cyklu. Svátky jara se neomezovaly pouze na velikonoční týden, ale předcházelo jim období dlouhého půstu s mnoha pověrami a zvyklostmi. Lidové Velikonoce pak vrcholí pomlázkou, tzv. Červeným pondělím, které už s církevními oslavami nesouvisí. Především lidová tradice zformovala svátky jara do výrazné podoby radostných oslav začátku nového života, obnovování životních sil, rašení a rození, lásky. Pro tvůrčí invenci venkovského člověka byly právě tyto podněty silnou inspirací.

Velikonoční svátky mají ovšem ještě jednu zcela současnou podobu – komerční. Tak jako vánoční svátky i Velikonoce se staly příležitostí obchodu k ovlivňování spotřebitelů supermarketovým nevkusem, zploštěním

TRIM BOX = 117 x 167 mm

-4-

5

117 x 167 mm = TRIM BOX

BLEED B O X BLEED B O X

-5-

123 x 173 mm = BLEED BOX

BLEED BOX = 123 x 173 mm

V E L I KO N O C E

TRIM B O X TRIM B O X PANTONE 168 U

svátků do bezduchého konzumu. Bohužel se k této podbízivosti nechají občas strhnout i výrobci tradičních předmětů – kraslic, pomlázek, řehtaček apod. – a ve snaze o lepší prodejnost uplatňují netradiční motivy, barevnost i materiály.

Jak je ale z názvu patrno, my se budeme vracet spíše do minulosti, kdy se výroční obyčeje a svátky slavívaly skromněji, zato byly ozdobeny právě tou spontánní tvořivostí slovesnou a výtvarnou.

Možná budou pro vás tyto návraty inspirací a objevíte při nich leckdy zapomínanou prostou krásu lidových oslav příchodu jara.

Jak bylo řečeno, Velikonoce jsou svátky s proměnným datem. Jejich určení spočívá v lunárním cyklu.

Měsíc odpradávna člověka fascinoval. Záhy poznal, že měsíc ovlivňuje nejen přírodní pochody (například příliv a odliv moře), ale i život člověka (měsíční ženský cyklus). Podle měsíčního úplňku stanovil i oslavy jara. Když vstoupí měsíc do úplňku po prvním jarním dnu (21. 3.), je nejbližší následující neděle Hodem božím velikonočním. Od tohoto data se pak určují další proměnné svátky předcházející době velikonoční a následující po ní.

Před velikonočním hodem se lidé čtyřicet dní postili. Půst začínal Popeleční středou, kterou se uzavírá bujné masopustní hodování a zábavy. Následující neděle postního času si lidé pojmenovali podle zvyklostí

a závazných postních pokrmů. První neděle postní byla nazývána Pučální, někde také Pražná – to podle naklíčených a opražených zrn hrachu nebo obilí. Následující neděle byla Sazometná nebo Černá, neděle předjarního úklidu a smýčení. Ke třetí, Kýchavné neděli se vztahuje pověra, že člověk bude po celý rok živ a zdráv, kýchne-li tento den alespoň třikrát. Čtvrtá neděle byla pojmenována Družebná, někde také Liščí. První název se odvozuje od starodávného zvyku sdružování, kdy se především mladé dívky domluvily na společné svačině a poněkud slevily z přísného půstu. Ke společné hostině upekly velké koláče s bohatou náplní zvané „družbance“. Jinde se tradoval zvyk přípravy postních preclíčků, které se pekly v noci nebo časně zrána. Hospodyně je navlékla na vrbové pruty, spojila je barevnou pentličkou a rozvěsila v sadu po větvích stromů. S úsvitem probudila děti zprávou, že kolem běžela liška a poztrácela preclíky. Děti si užily dobrodružství a radost při hledání voňavých preclíků, brodíce se mnohdy ještě sněhovými závějemi.

TRIM BOX = 117 x 167 mm

-6-

7

117 x 167 mm = TRIM BOX

BLEED B O X BLEED B O X

-7-

123 x 173 mm = BLEED BOX

BLEED BOX = 123 x 173 mm

6

PANTONE 168 U

TRIM B O X TRIM B O X PANTONE 168 U

svátků do bezduchého konzumu. Bohužel se k této podbízivosti nechají občas strhnout i výrobci tradičních předmětů – kraslic, pomlázek, řehtaček apod. – a ve snaze o lepší prodejnost uplatňují netradiční motivy, barevnost i materiály.

Jak je ale z názvu patrno, my se budeme vracet spíše do minulosti, kdy se výroční obyčeje a svátky slavívaly skromněji, zato byly ozdobeny právě tou spontánní tvořivostí slovesnou a výtvarnou.

Možná budou pro vás tyto návraty inspirací a objevíte při nich leckdy zapomínanou prostou krásu lidových oslav příchodu jara.

Jak bylo řečeno, Velikonoce jsou svátky s proměnným datem. Jejich určení spočívá v lunárním cyklu.

Měsíc odpradávna člověka fascinoval. Záhy poznal, že měsíc ovlivňuje nejen přírodní pochody (například příliv a odliv moře), ale i život člověka (měsíční ženský cyklus). Podle měsíčního úplňku stanovil i oslavy jara. Když vstoupí měsíc do úplňku po prvním jarním dnu (21. 3.), je nejbližší následující neděle Hodem božím velikonočním. Od tohoto data se pak určují další proměnné svátky předcházející době velikonoční a následující po ní.

Před velikonočním hodem se lidé čtyřicet dní postili. Půst začínal Popeleční středou, kterou se uzavírá bujné masopustní hodování a zábavy. Následující neděle postního času si lidé pojmenovali podle zvyklostí

a závazných postních pokrmů. První neděle postní byla nazývána Pučální, někde také Pražná – to podle naklíčených a opražených zrn hrachu nebo obilí. Následující neděle byla Sazometná nebo Černá, neděle předjarního úklidu a smýčení. Ke třetí, Kýchavné neděli se vztahuje pověra, že člověk bude po celý rok živ a zdráv, kýchne-li tento den alespoň třikrát. Čtvrtá neděle byla pojmenována Družebná, někde také Liščí. První název se odvozuje od starodávného zvyku sdružování, kdy se především mladé dívky domluvily na společné svačině a poněkud slevily z přísného půstu. Ke společné hostině upekly velké koláče s bohatou náplní zvané „družbance“. Jinde se tradoval zvyk přípravy postních preclíčků, které se pekly v noci nebo časně zrána. Hospodyně je navlékla na vrbové pruty, spojila je barevnou pentličkou a rozvěsila v sadu po větvích stromů. S úsvitem probudila děti zprávou, že kolem běžela liška a poztrácela preclíky. Děti si užily dobrodružství a radost při hledání voňavých preclíků, brodíce se mnohdy ještě sněhovými závějemi.

TRIM BOX = 117 x 167 mm

-6-

7

117 x 167 mm = TRIM BOX

BLEED B O X BLEED B O X

-7-

123 x 173 mm = BLEED BOX

BLEED BOX = 123 x 173 mm

6

PANTONE 168 U

TRIM B O X TRIM B O X PANTONE 168 U

Pátá postní neděle je Smrtná. Všeobecně známý obřad vynášení Smrti je zřejmě velice starý a sahá do dob předkřesťanských. Všechny nepříjemnosti zimy, tma, mráz, hlad, strach z nedostatečných zásob potravy a topiva, úzkost z nemocí a smrti byly personifikovány ve slaměné panně Moraně – Smrtce.

Dívky s ní obešly vesnici za zpěvu či odříkávání koled a pak ji vhodily do proudící vody nebo zapálily nebo pro jistotu spojily obě „popravy“ a hořící Mařenu hodily do vody. Pak s křikem utíkaly zpět do vsi. Která se opozdí, prý do roka zemře. Krutá pověra…

Následující neděle je o mnoho radostnější i v názvu – Květná. Hospodáři vyvazují dlouhé lískové pruty množstvím ratolestí narašených stromů, chvojím, kvetoucím lýkovcem a především jívou s třpytivě bělavými „kočičkami“. Úvazky ve tvaru ráhna, koštěte nebo berana (regionální názvy těchto svazků) pak nechávali posvětit v kostele. Posvěcené ratolesti sloužily po celý rok k ochraně lidí a majetku před zlými silami. Půvabný zvyk je strojení létečka jako symbolu nového léta. Je to malý narašený listnatý nebo jehličnatý stromek ozdobený barvenými vejci, papírovými kvítky a pestrými řetízky ze slámy a textilu, který nese na vrcholu drobnou panenku Smrtholku. Koledování s létečkem bylo opět v režii dívek a cesta strakatého stromečku kon-

9

čila u hospodáře včelaře. Dobře se jim za líto odměnil a umístil ho poblíž úlů, aby jarní snůškou unavené včelky měly kde usednout. Věřil, že stromek ochrání včelstva před škůdci skutečnými i pověrečnými.

TRIM BOX = 117 x 167 mm

-8-

123 x 173 mm = BLEED BOX

BLEED BOX = 123 x 173 mm

8

PANTONE 168 U

117 x 167 mm = TRIM BOX

BLEED B O X BLEED B O X

-9-

TRIM B O X TRIM B O X PANTONE 168 U

Pátá postní neděle je Smrtná. Všeobecně známý obřad vynášení Smrti je zřejmě velice starý a sahá do dob předkřesťanských. Všechny nepříjemnosti zimy, tma, mráz, hlad, strach z nedostatečných zásob potravy a topiva, úzkost z nemocí a smrti byly personifikovány ve slaměné panně Moraně – Smrtce.

Dívky s ní obešly vesnici za zpěvu či odříkávání koled a pak ji vhodily do proudící vody nebo zapálily nebo pro jistotu spojily obě „popravy“ a hořící Mařenu hodily do vody. Pak s křikem utíkaly zpět do vsi. Která se opozdí, prý do roka zemře. Krutá pověra…

Následující neděle je o mnoho radostnější i v názvu – Květná. Hospodáři vyvazují dlouhé lískové pruty množstvím ratolestí narašených stromů, chvojím, kvetoucím lýkovcem a především jívou s třpytivě bělavými „kočičkami“. Úvazky ve tvaru ráhna, koštěte nebo berana (regionální názvy těchto svazků) pak nechávali posvětit v kostele. Posvěcené ratolesti sloužily po celý rok k ochraně lidí a majetku před zlými silami. Půvabný zvyk je strojení létečka jako symbolu nového léta. Je to malý narašený listnatý nebo jehličnatý stromek ozdobený barvenými vejci, papírovými kvítky a pestrými řetízky ze slámy a textilu, který nese na vrcholu drobnou panenku Smrtholku. Koledování s létečkem bylo opět v režii dívek a cesta strakatého stromečku kon-

9

čila u hospodáře včelaře. Dobře se jim za líto odměnil a umístil ho poblíž úlů, aby jarní snůškou unavené včelky měly kde usednout. Věřil, že stromek ochrání včelstva před škůdci skutečnými i pověrečnými.

TRIM BOX = 117 x 167 mm

-8-

123 x 173 mm = BLEED BOX

BLEED BOX = 123 x 173 mm

8

PANTONE 168 U

117 x 167 mm = TRIM BOX

BLEED B O X BLEED B O X

-9-

TRIM B O X TRIM B O X PANTONE 168 U

Po Květné neděli začíná pašijový velikonoční týden. V kostele se čtou pašije – příběhy o utrpení Krista. Zvony podle tradice „odletí“ do Říma a jejich zvonění nahrazují kluci velkým hřmotem řehtaček, klapaček a trakářků, s nimiž pobíhají po vsi a honí Jidáše. O Bílé sobotě chlapci vozí slámou obaleného Jidáše po vsi, koledují a vybírají odměnu v penězích i naturáliích. Tuto velikonoční obchůzku dosud zachovávají v původní podobě v řadě obcí na Pardubicku, Vysokomýtsku i jinde v Čechách. Čtvrtek velikonočního týdne známe jako Zelený. V kuchyni voní sladké pečivo stáčené z pruhů těsta, které má symbolizovat provaz, na němž se zrádný Jidáš oběsil. Jinde měly „jidášky“ podobu figurální, dnes se většinou tvarují do oválných placek zdobených řadou vpichů. Jidáše

11

se jedí potřené medem jako pověrečný prostředek proti hadímu uštknutí a možná i lidskému uřknutí. Také bylo nutno sníst něco zeleného – to kvůli pevnému zdraví.

Velký pátek byl dnem významným pro křesťany a jeho zvláštní atmosféru umocňovaly i pověry a magické praktiky prostého lidu. V liturgickém roce je to den nejpřísnějšího půstu. V lidovém prostředí panoval zákaz jakékoliv práce s půdou – nesmělo se orat, okopávat, sít. Hospodář šel ráno při svítání do sadu, pokleknul před každým ovocným stromem, pomodlil se a poprosil o dobrou úrodu. Prastarý zvyk nabádal všechny, kteří toužili po dobrém zdraví, aby se za úsvitu omyli rosou nebo proudící vodou. Zvláštní účinky přikládali lidé vodě padající z mlýnského kola.

Všeobecně se věřilo, že se na Velký pátek otvírá země a vydává poklady. Posedlost velkopátečních hledačů pokladů je častým námětem v české literatuře; nejznámější je asi báseň Karla Jaromíra Erbena Poklad ze sbírky Kytice.

TRIM BOX = 117 x 167 mm

- 10 -

117 x 167 mm = TRIM BOX

BLEED B O X BLEED B O X

- 11 -

123 x 173 mm = BLEED BOX

BLEED BOX = 123 x 173 mm

10

PANTONE 168 U

TRIM B O X TRIM B O X PANTONE 168 U

Po Květné neděli začíná pašijový velikonoční týden. V kostele se čtou pašije – příběhy o utrpení Krista. Zvony podle tradice „odletí“ do Říma a jejich zvonění nahrazují kluci velkým hřmotem řehtaček, klapaček a trakářků, s nimiž pobíhají po vsi a honí Jidáše. O Bílé sobotě chlapci vozí slámou obaleného Jidáše po vsi, koledují a vybírají odměnu v penězích i naturáliích. Tuto velikonoční obchůzku dosud zachovávají v původní podobě v řadě obcí na Pardubicku, Vysokomýtsku i jinde v Čechách. Čtvrtek velikonočního týdne známe jako Zelený. V kuchyni voní sladké pečivo stáčené z pruhů těsta, které má symbolizovat provaz, na němž se zrádný Jidáš oběsil. Jinde měly „jidášky“ podobu figurální, dnes se většinou tvarují do oválných placek zdobených řadou vpichů. Jidáše

11

se jedí potřené medem jako pověrečný prostředek proti hadímu uštknutí a možná i lidskému uřknutí. Také bylo nutno sníst něco zeleného – to kvůli pevnému zdraví.

Velký pátek byl dnem významným pro křesťany a jeho zvláštní atmosféru umocňovaly i pověry a magické praktiky prostého lidu. V liturgickém roce je to den nejpřísnějšího půstu. V lidovém prostředí panoval zákaz jakékoliv práce s půdou – nesmělo se orat, okopávat, sít. Hospodář šel ráno při svítání do sadu, pokleknul před každým ovocným stromem, pomodlil se a poprosil o dobrou úrodu. Prastarý zvyk nabádal všechny, kteří toužili po dobrém zdraví, aby se za úsvitu omyli rosou nebo proudící vodou. Zvláštní účinky přikládali lidé vodě padající z mlýnského kola.

Všeobecně se věřilo, že se na Velký pátek otvírá země a vydává poklady. Posedlost velkopátečních hledačů pokladů je častým námětem v české literatuře; nejznámější je asi báseň Karla Jaromíra Erbena Poklad ze sbírky Kytice.

TRIM BOX = 117 x 167 mm

- 10 -

117 x 167 mm = TRIM BOX

BLEED B O X BLEED B O X

- 11 -

123 x 173 mm = BLEED BOX

BLEED BOX = 123 x 173 mm

10

PANTONE 168 U

TRIM B O X TRIM B O X PANTONE 168 U

PANTONE 168 U

Jidáše

27

1 kg polohrubé mouky (nebo polovina hrubé a polovina hladké), kvásek z 5 dkg droždí, 12 dkg másla, 10 dkg cukru, lžička soli, žloutek na potření, popřípadě rozinky nebo nové koření na ozdobu.

Figurální pečivo Pečivo tvarované do podoby ptáků, zvířat i lidí mělo svůj obřadní symbolický význam, mělo přinést prosperitu, zdraví a dobré vlastnosti tomu, komu bylo darováno. Dohady o smyslu a významu těchto pradávných artefaktů se liší, a protože se drobné zvykoslovné předměty (především pečivo) konzumovaly během obřadů, máme o nich jen velmi skromné doklady.

Toto pečivo (nejen velikonoční, ale i vánoční) se zpravidla peklo z levného rohlíkového těsta. Na Moravě v okolí Vizovic se vývojem transformovalo původně jedlé ky-

TRIM BOX = 117 x 167 mm

- 26 -

117 x 167 mm = TRIM BOX

BLEED B O X BLEED B O X

- 27 -

123 x 173 mm = BLEED BOX

BLEED BOX = 123 x 173 mm

26

Toto typické velikonoční pečivo pokapané medem jedli lidé obřadně jako prostředek proti hadímu uštknutí. Podoby jidášků jsou velmi proměnlivé, od prostých oválných placek s opakovanými řadami vpichů nebo tvarů geometrických, stáčených z válečků těsta (podle provazu oběšence Jidáše), až po pečivo figurální, zdobené kořením a rozinkami. Také kvalita těsta se liší – někde pekli jidáše z levného rohlíkového těsta a sladili je právě tím medem, někde připomínají jidášky jemností spíše koláče.

Těsto je svou hustotou podobné mazancovému či vánočkovému, aby se dobře formovalo. Po jeho zkynutí uválej asi 20 cm dlouhé válečky a z nich tvoř různé točenice přímo na vymaštěném plechu. Nebo ze silnějšího válečku prostým nastřihováním vytvoř figuru Jidáše. Tvary nech vykynout, pak je potři rozšlehaným žloutkem a upeč podobně jako koláče.

TRIM B O X TRIM B O X PANTONE 168 U

PANTONE 168 U

Jidáše

27

1 kg polohrubé mouky (nebo polovina hrubé a polovina hladké), kvásek z 5 dkg droždí, 12 dkg másla, 10 dkg cukru, lžička soli, žloutek na potření, popřípadě rozinky nebo nové koření na ozdobu.

Figurální pečivo Pečivo tvarované do podoby ptáků, zvířat i lidí mělo svůj obřadní symbolický význam, mělo přinést prosperitu, zdraví a dobré vlastnosti tomu, komu bylo darováno. Dohady o smyslu a významu těchto pradávných artefaktů se liší, a protože se drobné zvykoslovné předměty (především pečivo) konzumovaly během obřadů, máme o nich jen velmi skromné doklady.

Toto pečivo (nejen velikonoční, ale i vánoční) se zpravidla peklo z levného rohlíkového těsta. Na Moravě v okolí Vizovic se vývojem transformovalo původně jedlé ky-

TRIM BOX = 117 x 167 mm

- 26 -

117 x 167 mm = TRIM BOX

BLEED B O X BLEED B O X

- 27 -

123 x 173 mm = BLEED BOX

BLEED BOX = 123 x 173 mm

26

Toto typické velikonoční pečivo pokapané medem jedli lidé obřadně jako prostředek proti hadímu uštknutí. Podoby jidášků jsou velmi proměnlivé, od prostých oválných placek s opakovanými řadami vpichů nebo tvarů geometrických, stáčených z válečků těsta (podle provazu oběšence Jidáše), až po pečivo figurální, zdobené kořením a rozinkami. Také kvalita těsta se liší – někde pekli jidáše z levného rohlíkového těsta a sladili je právě tím medem, někde připomínají jidášky jemností spíše koláče.

Těsto je svou hustotou podobné mazancovému či vánočkovému, aby se dobře formovalo. Po jeho zkynutí uválej asi 20 cm dlouhé válečky a z nich tvoř různé točenice přímo na vymaštěném plechu. Nebo ze silnějšího válečku prostým nastřihováním vytvoř figuru Jidáše. Tvary nech vykynout, pak je potři rozšlehaným žloutkem a upeč podobně jako koláče.

TRIM B O X

Kamila Skopová Velikonoční svátky o století zpátky aneb Jarní tradice v české domácnosti

BLEED BOX = 123 x 173 mm

Vydal Filip Tomáš – Akropolis (5. května 1338/43, 140 00 Praha 4, www.akropolis.info) v roce 2021 jako svoji 447. publikaci Jazyková redakce: Miroslav Štochl Grafická úprava: Filip Tomáš Sazba písmem Barcelona: Petr Teichmann Na FSC papíře a s laminací bez použití plastu vytiskla tiskárna FINIDR, s. r. o., Lípová 1965, 737 01 Český Těšín 2. vydání, 72 stran ISBN 978-80-7470-408-6 Doporučená cena včetně DPH 89 Kč www.eshop.akropolis.info

LA ZONE DE LA MISE DE LA COLLE :: SEALED ZONE :: KLEBEBEREICH :: ZÁLEPOVÁ OBLAST :: OBSZAR LEPIENIA

PANTONE 168 U

TRIM BOX = 117 x 167 mm

- 72 -

BLEED B O X

Knížka Velikonoční svátky o století zpátky známé folklo­ristky a výtvarnice Kamily Skopové) volně navazuje na jeden z nejúspěšnějších titulů nakladatelství Akropolis posledních let — Vánoční svátky o století zpátky. Autorka tu příznačně vlídným a čtivým stylem pojednává nejen o receptech, jež by se měly stát součástí jarní kuchyně, ale také o všemožných obyčejích a rituálech, které neodmyslitelně patří ke dnům probouzejícího se slunce. Z textu, který doprovodila vlastními ilustracemi, se čtenář mimo jiné dozví, proč jsou Velikonoce považovány za svátky plození a života, jaký je význam tradičních velikonočních symbolů — po­mlázky, zdobených vajíček a kraslic, či proč jsou Velikonoce „pokaždé jindy“. doporučená cena 89 kč

Velikonoční svátky o století zpátky

Vynášení Smrti, předjarní lidový obyčej, předvádí dětský folklorní soubor Vysočánek z Hlinska. Záběr z Veselého Kopce, Souboru lidových staveb Vysočina.

aneb Jarní tradice v české domácnosti Kamila Skopová

Kamila Skopová (roz. Bičovská, 1944) — výtvarnice, absolventka Střední uměleckoprůmyslové školy v Praze.

Od roku 1972 se vedle své profese zabývá studiem národopisu. Spolupracovala s řadou folklorních souborů.

Je autorkou řady výstav lidových zvyků a obyčejů, scénických pásem pro folklorní soubory, replik lidových krojů, hudebních nástrojů a folklorních předmětů.

Je ­autorkou řady publikací: …ale máma to vařila líp (2003), Vánoční svátky o století zpátky, Rodinné stříbro aneb Klenoty české domácí kuchyně (2005), Rok na vsi aneb Kalendářové čtení Dorotky a Jakuba z 19. století (2011), Hody, půsty, masopusty (2014), Čechy, domov můj (2017). Všechny knihy i sama ilustruje. Žije v Oldřeticích u Hlinska.

Knížka Velikonoční svátky o století zpátky známé folklo­ristky a výtvarnice Kamily Skopové) volně navazuje na jeden z nejúspěšnějších titulů nakladatelství Akropolis posledních let — Vánoční svátky o století zpátky. Autorka tu příznačně vlídným a čtivým stylem pojednává nejen o receptech, jež by se měly stát součástí jarní kuchyně, ale také o všemožných obyčejích a rituálech, které neodmyslitelně patří ke dnům probouzejícího se slunce. Z textu, který doprovodila vlastními ilustracemi, se čtenář mimo jiné dozví, proč jsou Velikonoce považovány za svátky plození a života, jaký je význam tradičních velikonočních symbolů — po­mlázky, zdobených vajíček a kraslic, či proč jsou Velikonoce „pokaždé jindy“. doporučená cena 89 kč

Velikonoční svátky o století zpátky

Vynášení Smrti, předjarní lidový obyčej, předvádí dětský folklorní soubor Vysočánek z Hlinska. Záběr z Veselého Kopce, Souboru lidových staveb Vysočina.

aneb Jarní tradice v české domácnosti Kamila Skopová

Kamila Skopová (roz. Bičovská, 1944) — výtvarnice, absolventka Střední uměleckoprůmyslové školy v Praze.

Od roku 1972 se vedle své profese zabývá studiem národopisu. Spolupracovala s řadou folklorních souborů.

Je autorkou řady výstav lidových zvyků a obyčejů, scénických pásem pro folklorní soubory, replik lidových krojů, hudebních nástrojů a folklorních předmětů.

Je ­autorkou řady publikací: …ale máma to vařila líp (2003), Vánoční svátky o století zpátky, Rodinné stříbro aneb Klenoty české domácí kuchyně (2005), Rok na vsi aneb Kalendářové čtení Dorotky a Jakuba z 19. století (2011), Hody, půsty, masopusty (2014), Čechy, domov můj (2017). Všechny knihy i sama ilustruje. Žije v Oldřeticích u Hlinska.