rozhrani_a_okraje_issuu

ústav pro českou literaturu av čr, v. v. i. nakladatelství akropolis praha 2010

iv. kongres světové literárněvědné bohemistiky jiná česká literatura (?)

Česká literatura rozhraní a okraje Lenka Jungmannová (ed.) ústav pro českou literaturu av čr, v. v. i. nakladatelství akropolis praha 2010

KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Česká literatura rozhraní a okraje : IV. kongres světové literárněvědné bohemistiky: Jiná česká literatura (?) / Lenka Jungmannová (ed.). – 1. vyd. – Praha : Ústav pro českou literaturu AV ČR v nakl. Filip Tomáš – Akropolis, 2010 ISBN 978­‑80­‑85778­‑71­‑7 (Ústav pro českou literaturu AV ČR). – ISBN 978­‑80­‑87481­‑00­‑4 (Filip Tomáš – Akropolis) 821.162.3 * 82­‑021.462 * 82­‑021.634 * [82:081]­‑021.61 * 316.72/.75 * 316.72/.73 * 82:159.923.2 * 82.07 – česká literatura – nezávislá literatura – marginální literatura – literární kánon – kulturní diverzita – dialog kultur – identita v literatuře – interpretace a přijetí literárního díla – sborníky konferencí 821.162.3.09 – Česká literatura (o ní) [11]

Vychází za podpory hl. města Prahy.

Publikace vznikla v rámci výzkumného záměru Z 90560517.

Lektoroval: prof. PhDr. Aleš Haman, DrSc. (Filozofická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích)

All texts – all rights reserved! © Editor Lenka Jungmannová, 2010 © Graphic & Cover Design Jan Šerých, 2010 © Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., 2010 © Filip Tomáš – Akropolis, 2010 ISBN 978­‑80­‑85778­‑71­‑7 (Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.)

ISBN 978­‑80­‑87481­‑00­‑4 (Filip Tomáš – Akropolis)

Obsah Úvodem –––– 11 Lenka Jungmannová

Jinakost čtení: kanonizace, ideologie, estetika Strategie kanonizace –––– 17 Vladimír Papoušek

Poetika fragmentu a dekanonizace díla –––– 27 Petr Komenda

De/ritualizace performativního rozporu: Literatura mezi vnitřkem a vnějškem –––– 39 Richard Müller

Otázka světového názoru: Mezi literární vědou a historiografií –––– 51 Lukáš Borovička

Prvky camp-estetiky v recesistických projevech ostalgie –––– 63 Joanna Królak

Jinakost v české literatuře Konstanty a proměnné české výchovné prózy a dramatu ze života dětí: K motivu cesty, outsidera a útočiště jako indikátorů pedagogických topoi druhé poloviny 19. století –––– 77 Věra Brožová

Skrytá tvář futurismu v Čechách –––– 89 Ilona Gwóźdź-Szewczenko

Obraz šoa v české literatuře –––– 99 Jiří Holý

Je exilová literatura jiná? Pokus o poetiku –––– 111 Joanna Czaplińska

Čeští spisovatelé na rozhraní dvou kultur –––– 121 Helena Kosková

Zakázaná dramatika: Pokus o vymezení neoficiální dramatiky v letech 1948–1989 –––– 131 Lenka Jungmannová

Cult fiction a česká alternativní literatura –––– 143 Martin Pilař

Jinakost a literární osobnost Přebít voňavku a cukrkandl: Pokus o české naturalistické drama –––– 153 Petra Ježková

Otokar Březina exotický –––– 167 Petr Holman

Ludmila Durdíková-Faucher: Česká autorka spoluzakladatelkou moderní ediční koncepce francouzské literatury pro děti a mládež –––– 175 Milena Šubrtová

Mannovské paradigma aneb Svět podmíněné existence u Ladislava Klímy –––– 185 István Vörös

Hranice subjektivity ve vztahu k jinému: Casus Richard Weiner –––– 195 Joanna Goszczyńska

„Každý rozdíl ve věcech a lidech rozmnožuje život“: Různé strategie uchopení odlišností v tvorbě Karla Čapka –––– 205 Agnieszka Janiec-Nyitrai

Jan Weiss: zapomenut? –––– 215 Anna Amelina

Básníkův návrat, básníkova přítomnost: Josef Suchý v české poezii šedesátých let 20. století –––– 223 Ivo Harák

Tři životy obětavého konfidenta: Příběh exilového vydavatele Antonína Vlacha –––– 233 Michal Přibáň

Mozart jako identifikační figura Vladimíra Holana –––– 245 Urs Heftrich

Karel Krejčí – outsider české literární vědy –––– 255 Veronika Matějková

Avantgardní hrabalovské pábení –––– 265 Petra James

Bohumil Hrabal jako outsider?

Outsiderství – problém definice –––– 277 Matija Ivačić

Za autorstvím čtenáře: Reflexe Hrabalova nesebevědomého autorství –––– 285 Jakub Češka

Středoevropská literární inspirace Hrabalem: (Esterházy, Huelle, Czcibor-Piotrowski, Bielaszewski, Szamburski) –––– 293 Lenka Vítová

Cudzie dramatické písanie Petra Scherhaufera –––– 303 Dagmar Inštitorisová

Cesta do hlubin Sudet: Nad prózami Martina Fibigera –––– 315 Jan Tlustý

Jinakost v literárním díle Oráč z Čech (Oráč a Smrt) –––– 329 Martin Kuba

Čtení Haška s Deleuzem: Devenir­-animal a česká autofilologická deteritorializace –––– 341 Holt Meyer

Okraj, hranice a jejich překročení: Josef Čapek mezi obrazem a textem („Plynoucí do Acherontu“) –––– 351 Zuzana Stolz-Hladká

Havlasova (?) Itálie –––– 363 Nella Mlsová

Úloha ženy v Camusově novele L’Etranger a Hrabalově Legendě o Kainovi –––– 373 Ans F. Linssen-Hogenberg

Identita na rozhraní: „Já“ a „ne-já“ v eseji „Přemilí sousedé“ Karla Michala –––– 381 Olga Czernikow

Membra disiecta: Jinakost v denících Jana Zábrany –––– 391 Gertraude Zand

Jinakost Vévodkyně a kuchařky Ladislava Fukse –––– 399 Milan Suchomel

Patrik Ouředník: Europeana – stručné dějiny dvacátého věku –––– 407 Giuli Lezhava

Jinakost postavy Český Jánošík –––– 419 Ute Raßloff

Golem, robot, Švejk: jejich světovost a jejich českost: Nástin analogií a rozporů mezi nimi, otázka jejich zařaditelnosti a nástin odpovědi –––– 437 Sergio Corduas

Podoby boha Dionýsa v české literatuře první poloviny 20. století –––– 445 Zofia Tarajło-Lipowska

Jinakost prostoru Prominentní okraj: Imaginace česko-německého pomezí v literatuře 19. a 20. století –––– 457 Lenka Řezníková

Fenomén prostoru: Klíč k tvorbě Bohuslava Reynka třicátých a čtyřicátých let –––– 467 Lenka Malinová

Hřbitov v české poezii 20. století –––– 477 Anne Hultsch

Praha v pražských románech a Sedmikostelí Miloše Urbana –––– 489 Marek Nekula

Jinakost v literárním provozu Literatura a kultura za vlády Václava IV. (1378–1419) –––– 505 Agáta Dinzl-Rybářová

Dobrovského Česká prozódie v kontextu soudobého studia verše –––– 513 Dalibor Dobiáš

Česká literatura první poloviny 19. století mezi státní a národní cenzurou –––– 523 Lenka Kusáková

Téma potlačované literatury v Humoristických listech (1863–1873) –––– 533 Blanka Hemelíková

Literatura okraje na hraně zákona: Ke sporu o „brak a obscenitu“ (nejen) za první republiky –––– 547 Tomáš Pavlíček

Jinakost a problematika překladu Strategie adekvátního řešení překladu sociokulturních specifik textu: Příspěvek k mezikulturní komunikaci –––– 561 Raija Hauck – Zbyněk Fišer

Hory a staletí: Literární polyglosie v Karpatech –––– 571 Alexander Kratochvil

Jinakost ve výuce bohemistiky Česká literatura jako cizojazyčná: K problémům výuky na Ukrajině –––– 585 Oksana Palij

Úvodní přednáška o české literatuře –––– 593 Jacek Baluch

Autoři studií –––– 601 Czech literature at the interface and periphery.

Fourth Congress of World Czech Literary Studies: Other Czech Literature (?) –––– 607 Jmenný rejstřík –––– 609

Na začátku příprav IV. kongresu světové literárněvědné bohemistiky stálo téma „jinakosti“, protože jsem se – jakožto vzděláním teatroložka a komparatistka – rozhodla vyjít ze svého profesně odlišného přístupu k české literatuře. Podle tohoto klíče jsem vybrala i své spolupracovníky: bohemistka a kunsthistorička Stanislava Fedrová se ujala intermediální a interdisciplinární problematiky, bohemista a komparatista Jan Matonoha byl angažován coby odborník na genderová studia a bohemista Karel Piorecký, zabývající se moderní českou poezií, byl získán pro panel „druhý život“ Máchova díla (který jsme připojili vzhledem k významnému máchovskému výročí).

Tematika „jinakosti“ se jevila nosná nejen v kontextu světového vývoje humanitních věd, kde v osmdesátých letech 20. století nastupovala, nýbrž též v souladu s uměleckými a literárněvědnými specifiky bohemistickými. Otázky „jinakosti“ byly totiž v domácím literárněvědném prostředí opakovaně diskutovány již od devadesátých let: v rámci projektů věnovaných osobnostem, které se vymykaly kánonu nebo odmítaly pozici v centru literárního dění (např. konference o Václavu Černém, Miladě Součkové, Pavlu Eisnerovi, Zdeňku Kalistovi, Josefu Šafaříkovi, Věře Linhartové ad.), pod hlavičkou akcí zpracovávajících alteritu na materiálu literárních dějin (např. konference: Literatura určená k likvidaci I.–IV., Brno 2002, 2004, 2006, 2008; Konstanty a proměny v českém jazyce a literatuře 20. století, Ostrava 2003; Žena v české a slovenské literatuře, Olomouc 2004; Cizí, jiné, exotické v české kultuře 19. století, Plzeň 2007) nebo jako teoretický problém (např. sympozia: Žena, jazyk, literatura, Ústí n. L. 1996; Jinakost, cizost v jazyce a v literatuře, Ústí n. L. 1999; Okraj a střed v jazyce a v literatuře, Ústí n. L. 2003; Labyrint ženského literárního světa, Praha 2007; Intermedialita: Slovo – obraz – zvuk, Olomouc 2008). A tak mohl čtvrtý ročník největšího tuzemského literárněvědného debatního fóra fakticky i symbolicky shrnout historii a odbornou reflexi „jiné“ české literatury.

Blok č. 1 nazvaný Česká literatura rozhraní a okraje jsme se rozhodli věnovat osobnostem a formám výskytu „cizosti“ v české literatuře: hranicím tohoto chápání, problematice porozumění, obrazům sebe a „jiného“, alternativním kulturním a geografickým prostorům české literatury; pozapomenutým, marginálním či obtížně zařaditelným autorům, jakož i procesům jejich začleňování do kánonu; Čechům za hranicemi, česko-německým, česko-rakouským, česko-polským, česko-maďarským a česko-slovenským vztahům, dále vztahům české a židovské a české a romské literatury či souvislostem české literatury a překladu.

—8 12——

Blok č. 2 pojmenovaný Česká literatura v perspektivách genderu měl naopak aspekt „jinakosti“ v tomto oboru narušit, neboť z feministického hlediska je zavádějící označovat genderovou problematiku jako cosi „jiného“. V rámci toho jsme se snažili tematizovat možnosti, přístupy, způsoby provozu a dluhy české literatury v kontextu genderového myšlení. Sborník tak prezentuje škálu teoretických a tematických přístupů, od kritického čtení kánonu, gynokritiky a archeologie ženské literární tradice přes fenomén tzv. crossdressingu v obrozenském dramatu, queer čtení socrealistického románu či přes příspěvek studia maskulinit ke specifičnosti a kulturní (ne)přenosnosti feministické analýzy až po genderové hodnocení současné české literatury. Pozornost se tu soustředila i na problematiku intersekcionality (etnicity, národnosti, jazyka atp.) nebo na tázání po povaze radikálně „jiného“ způsobu psaní (écriture féminine atp.).

Blok č. 3 nazvaný Česká literatura v interdisciplinárních, intermediálních a intersémiotických vztazích byl otevřen pojetí literatury jako média, tj. jako komunikačního dispozitivu určeného specifickým užitím sémiotického systému či kombinace systémů. Metodologické zázemí teorie intermediality, ve světě poslední dvě desetiletí velmi progresivní, má v domácím kontextu stále mírný příznak „jinakosti“, ačkoli i zde bylo nač navazovat. Příspěvky bohemistů a badatelů ze spřízněných oborů (dějin umění, estetiky, hudební vědy, filozofie) se věnovaly analýzám překračování mediálních hranic v rámci autorských poetik, uvnitř individuálních děl i mezi sémiotickými systémy: problematice filmové či rozhlasové adaptace literárních děl, komiksu, ekfrázi a dalším tematizacím výtvarného umění nebo hudebních motivů v literatuře, vztahu dramatu k jeho divadelní realizaci nebo reprezentaci skutečnosti či postupů jiných médií v literárních textech.

Blok č. 4 nazvaný Poezie, recepce, intertextovost: druhý život díla K. H. Máchy soustředil pozornost k problematice tvůrčí i literárněvědné recepce Máchova díla. Konferenční příspěvky se v tomto bloku přednostně soustředily k tvorbě básníků a prozaiků, kteří se svým dílem hlásili k Máchovu odkazu a čerpali z něj inspiraci. Odlišnou cestu k porozumění významu Máchova díla nabídly referáty, které jej vnímaly v kontextu evropského a zejména středoevropského romantismu. Máchovo dílo vytvořilo rovněž příležitost k úvahám nad dějinami české literární vědy a ke sledování vlivu tohoto básníka na formování pražského literárněvědného strukturalismu.

Pořadateli IV. kongresu světové literárněvědné bohemistiky, o jehož založení se zasloužil Vladimír Macura, byli vedle Ústavu pro českou li-

9— ——13

teraturu AV ČR, v. v. i., již tradičně Ústav české literatury a literární vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Památník národního písemnictví v Praze. Oficiální záštitu nad akcí přijali prezident republiky Václav Klaus, primátor hlavního města Prahy Pavel Bém a předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka. Grantovou podporu kongresu a jeho publikaci poskytly Ministerstvo kultury ČR, hlavní město Praha, Obec spisovatelů a International Visegrad Fund.

Kongres probíhal od 28. června do 3. července 2010 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě a zúčastnilo se ho 153 badatelů z 20 zemí. Jednání bylo koncipováno jako otevřená akce pro odborníky zabývající se českou literaturou či souvisejícími obory a proměnilo se v bohatou diskusní platformu, která mimo jiné vyústila v mezioborovou debatu o středoevropské literatuře. Průběh jednání byl sledován i médii a jeho okolnosti, včetně fotodokumentace, zůstávají zachyceny na stránkách http://www.ucl.cas.cz/cs/ akce/4-kongres-svetove-literarnevedne-bohemistiky.

Výstupem z kongresu se staly čtyři knihy: Česká literatura rozhraní a okraje, Česká literatura v perspektivách genderu, Česká literatura v intermediální perspektivě a Máchovské rezonance.

A jelikož některou z nich právě držíte v rukou, nelze si než přát, aby vás podnětné čtení navnadilo na jubilejní V. kongres světové literárněvědné bohemistiky, který Ústav pro českou literaturu plánuje na rok 2015.

Lenka Jungmannová vědecká tajemnice kongresu

Autoři studií

Anna Amelina,

Institut slavânovedeniâ, Rossijskaja akademia nauk,

Moskva

prof. Dr. hab. Jacek Baluch, Katedra Filologii Czeskiej i Łużyckiej, Instytut Filologii Słowiańskiej, Uniwersytet Jagielloński, Krakow Mgr. et Mgr. Lukáš Borovička, Ústav české literatury a literární vědy, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, Praha

PhDr. Věra Brožová, Katedra české literatury, Pedagogická fakulta, Univer‑ zita Karlova, Praha – Ústav pro českou literaturu, Akademie věd ČR, v. v. i., Praha

Univ. Prof. Sergio Corduas, Dipartimento di Americanistica, Iberisti‑ ca e Slavistica, Facoltà di Lingue e Letterature Straniere, Universita degli Stu‑ di Ca’Foscari, Venezia

Dr. hab. Joanna Czaplińska, Instytut filologii polskiej – Katedra Sla‑ wistyki, Wydział filologiczny, Uniwersytet Opolski

— 602 —

autoři studií

Mgr. Olga Czernikow, Instytut Filologii Słowiańskiej, Wydział filolo‑ giczny, Uniwersytet Wrocławski

Mgr. Jakub Češka, Ph.D., Filozofický modul, Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova, Praha

Dr. Agáta Dinzl­‑Rybářová, Interdisziplinäres Zentrum für Mittelalter‑ studien, Universität Salzburg

Mgr. Dalibor Dobiáš, Ph.D., Ústav pro českou literaturu, Akademie věd ČR, v. v. i., Praha

doc. PhDr. Zbyněk Fišer, Ph.D., Ústav české literatury a knihovnic‑ tví, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, Brno

prof. Dr. hab. Joanna Goszczyńska, Instytut Slawistyki Zachodniej i Południowej, Wydział Polonistyki, Uniwersytet Warszawski

Dr. Ilona Gwóźdź­‑Szewczenko, Ph.D., Instytut Filologii Słowiań­ skiej, Wydział Filologiczny, Uniwersytet Wrocławski

PaedDr. Ivo Harák, Ph.D., Katedra bohemistiky, Pedagogická fakulta, Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem

Dr. Raija Hauck, Institut für fremdsprachliche Philologien, Philosophi­ sche Fakultät, Ernst­‑Moritz­‑Arndt­‑Universität, Greifswald

prof. PhDr. Urs Heftrich, Slavisches Institut, Neuphilologische Fakul‑ tät, Ruprecht­‑Karls­‑Universität, Heidelberg

PhDr. Blanka Hemelíková,

Ústav pro českou literaturu, Akademie

věd ČR, v. v. i., Praha

PaedDr. Petr Holman, Ústav jižní a centrální Asie, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, Praha

prof. PhDr. Jiří Holý, DrSc., Ústav české literatury a literární vědy, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, Praha

autoři studií

— 603 —

Dr. Anne Hultsch, Institut für Slavistik, Fakultät Sprach­‑, Literatur­‑ und Kulturwissenschaften Technische Universität, Dresden

prof. PhDr. Dagmar Inštitorisová, Ph.D., Ústav literárnej a ume‑ leckej komunikácie, Filozofická fakulta, Univerzita Konštantína Filozofa, Nitra

Matija Ivačić,

Katedra za bohemistiku, Filozofski fakultet, Sveučilišta

u Zagrebu, Zagreb

Mgr. Petra James, Ph.D., d’Etudes slaves, Unités de formation et de re‑ cherche, Université Paris­‑IV Sorbonne

Mgr. Agnieszka Janiec­‑Nyitrai, Ph.D., Katedra areálových kultúr, Fakulta stredoeurópskych štúdií, Univerzita Konštantína Filozofa, Nitra

Mgr. Petra Ježková, Kabinet pro studium českého divadla, Institut umě‑ ní – Divadelní ústav, Praha

PhDr. Lenka Jungmannová, Ph.D.,

Ústav pro českou literaturu,

Akademie věd ČR, v. v. i., Praha

Mgr. Petr Komenda, Ph.D., Katedra bohemistiky, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého, Olomouc

PhDr. Helena Kosková, Stockholm Dr. phil. Alexander Kratochvil, Exzellenzcluster Kulturelle Grund­ lagen von Integration, Geisteswissenschaftliche Sektion, Universität Konstanz

Dr. Joanna Królak, Instytut Slawistyki Zachodniej i Południowej, Wyd‑ ział Polonistyki, Uniwersytet Warszawski

Mgr. Martin Kuba, Gymnázium Mimoň PhDr. Lenka Kusáková, Ústav pro českou literaturu, Akademie věd ČR, v. v. i., Praha

PhDr. Giuli Lezhava, Language Club, Tbilisi

— 604 —

autoři studií

DrS. Ans F. Linssen­‑Hogenberg, Filosofie en Literatuur, Faculteit der Filosofie, Radboud Universiteit, Nijmegen

Mgr. Lenka Malinová, Katedra bohemistiky – Katedra romanistiky, Fi‑ lozofická fakulta, Univerzita Palackého, Olomouc

Mgr. Veronika Matějková, Ústav české literatury a literární vědy, Filo‑ zofická fakulta, Univerzita Karlova, Praha

prof. Dr. Holt Meyer, Slawistische Literaturwissenschaft, Philosophi­ sche Fakultät, Universität Erfurt

PhDr. Nella Mlsová, Ph.D., Katedra českého jazyka a literatury, Peda‑ gogická fakulta, Univerzita Hradec Králové

Mgr. Richard Müller, Ústav české literatury a literární vědy, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, Praha

prof. Dr. Marek Nekula, Institut für Slavistik, Fakultät Sprach­‑, Litera‑ tur­‑ und Kulturwissenschaften, Universität Regensburg

doc. Oksana Palij, CSc., Kafedra slovjanskoji filologii, Institut filologii, Kyjivskyj nacionalnyj universitet im. Tarasa Shevchenka, Kyjiv prof. PaedDr. Vladimír Papoušek, CSc., Ústav bohemistiky, Filo‑ zofická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

PhDr. Tomáš Pavlíček, Ph.D., Ústav pro českou literaturu, Akademie věd ČR, v. v. i., Praha

doc. PhDr. Martin Pilař, CSc., Katedra české literatury a seminář dě‑ jin umění, Filozofická fakulta, Ostravská univerzita, Ostrava PhDr. Michal Přibáň, Ph.D., Ústav pro českou literaturu, Akademie věd ČR, v. v. i., Brno

Dr. Ute Raßloff, Geisteswissenschaftliches Zentrum Geschichte und Kul‑ tur Ostmitteleuropas, Philologische Fakultät, Universität Leipzig

autoři studií

— 605 —

Mgr. Lenka Řezníková, Ph.D., Filozofický ústav, Akademie věd ČR, v. v. i., Praha

Dr. phil. Zuzana Stolz­‑Hladká,

Seminar für Slavische Philologie, Philosophische Fakultät, Georg­‑August­‑Universität Göttingen

prof. PhDr. Milan Suchomel, CSc., Ústav české literatury a knihov‑ nictví, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, Brno

PhDr. Milena Šubrtová, Ph.D., Katedra české literatury, Pedagogic‑ ká fakulta, Masarykova univerzita, Brno

prof. Dr. hab. Zofia Tarajło­‑Lipowska, Instytut Filologii Słowiań­ skiej, Wydział Filologiczny, Uniwersytet Wrocławski

Mgr. Jan Tlustý, Ph.D., Ústav české literatury a knihovnictví, Filozofic‑ ká fakulta, Masarykova univerzita, Brno – Katedra bohemistiky, Pedagogická fakulta, Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem

Mgr. Lenka Vítová, Ph.D., Instytut Filologii Polskiej, Wydział Filolo‑ gii Polskiej i Klasycznej, Uniwersytet im. Adama Mickiewicza, Poznań

doc. István Vörös, Ph.D., Szlavisztika / Közép­‑Európa Intézet – Cseh Tanszék, Bölcsészettudományi Kar, Pázmány Péter Katolikus Egyetem, Bu­da­pest Ass. Prof. Mag. Dr. Gertraude Zand, Institut für Slawistik, Phi­lo­ lo­gisch­‑Kulturwissenschaftliche Fakultät, Universität Wien

Czech literature at the interface and periphery Fourth Congress of World Czech Literary Studies: Other Czech Literature (?)

Prague, 28 June – 03 July 2010

Arranged every five years at the initiative of the Academy of Sciences of the Czech Republic Institute of Czech Literature, the congress brought together some 150 researchers from all over the world this year. Discussions over “otherness” in Czech literature were divided into four subject areas consisting of the following proceedings: Czech literature at the interface and periphery, Czech literature from a gender perspective, Czech literature from an intermedia perspective and in view of the anniversary of Karel Hynek Mácha’s birth in 2010, Resonances of Mácha.

World literary studies research into intermediality has developed over the last two decades from case studies into initial syntheses and typologies.

Although this methodology has also been developing promisingly in the Czech context over the last few years and may historically carry on from some of the work of Jan Mukařovský, it still has slight symptoms of “otherness”. Studies

by Czech literary studies scholars from here and abroad and by researchers into associated fields (history of art, aesthetics, musicology and philosophy) contained in this collection deal with analyses into the crossing of media boundaries within the framework of authorial poetics, within individual

— 608 —

czech literature at the interface and periphery

works and between semiotic systems: the problematization of film and radio adaptations of literary works, comics, ekphrasis and other thematizations of the fine arts or musical motifs in literature, the relationship between drama and theatre stagings and the representation of reality and the procedures of other media in literary texts.

Lenka Jungmannová (ed.)

Česká literatura rozhraní a okraje iv. kongres světové literárněvědné bohemistiky jiná česká literatura (?) praha 28. 6. – 3. 7. 2010

Vydal Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.

(Na Florenci 3, 110 00 Praha 1, www.ucl.cas.cz) v nakladatelství Filip Tomáš – Akropolis (Severozápadní IV 16/433, 141 00 Praha 41, www.akropolis.info) v roce 2010 jako 140. publikaci nakladatelství Akropolis Ediční příprava: Lenka Jungmannová Redakce: Štěpánka Pašková Jmenný rejstřík: Alena Ziebikerová Revize anglických resumé: Melvyn Clarke Grafická úprava a obálka: Jan Šerých Sazba písmem Baskerville a Klavika: studio Lacerta (www.sazba.cz) Tisk: Tiskárna Nakladatelství Karolinum, Pacovská 350, 140 21 Praha 4 1. vydání, 632 stran, TS 12 ISBN 978-80-85778-71-7 (Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.)

ISBN 978­‑80­‑87481­‑00­‑4 (Filip Tomáš – Akropolis) Doporučená cena včetně DPH 299 Kč Distribuce www.kosmas.cz