Issuu

Ing. arch. Adam Lukačovič Ing. arch. Zuzana Kněžníková Ing. arch. Václav Navrátil Ing. arch. Jan Sedláček

Strategie 20 Kyjov 15

Obsah / 00 Úvod

01 Vývoj

02 Potenciál Garáže Bytové domy Velkoplošné stavby Nábřeží Zahrádky Nevyužité plochy

10 11 15 20 24 28 31

03 Závěr

04 Přílohy Obnova veřejného prostoru Za Stadionem Daňové příjmy města

Obsah

37 38 40

Úvod / Předměstí

Město

Urbanismus měst v dnešní době aktivní urbanizace prochází těžkou zkouškou. Doba, která s sebou přinesla hesla jako “trvale udržitelný rozvoj” či “kompaktní město”, jen velmi povrchně prezentuje vynucené ideály. Realita má od teorie příliš daleko a skutečnost je taková, že každé město bojuje s přibývajícími obyvateli tou nejrychlejší a nejjednodušší formou. Budováním nových předměstí a zastavováním přilehlých polí. Tento postup je nevýhodný na první pohled. V první řadě se zmenšuje úrodná půda, narušují se biokoridory a biodiverzita. Z technického hlediska musí být nově vybudovány všechny sítě včetně dopravních komunikací a vyřešeno napojení na město. A po těchto inančně velmi náročných zásazích placených městem problémy teprve začínají. Technické napojení na město je jedna věc, sociální napojení už druhá a většinou nesplnitelná. Nové domovy tak splňují přísné hygienické požadavky, ale nesplňují základní požadavky kvality městského prostředí. Monofunkční plochy na své okolí nijak nereagují a nemají žádné občanské vybavení. Obyvatelé jsou tak nuceni přes celé město dojíždět za službami. Na to většinou využívají auta a tak má město další problém, a to dopravní. Čím více narůstá doprava, tím více narůstá znečištění a tím více se lidé stěhují na předměstí. Je to jako nekonečný kolotoč. Běžný stav věcí vyhovuje novým obyvatelům hledající příjemné bydlení, které centrum už dávno nenabízí, a zároveň i městu, které nemusí komplikovanými kroky přemýšlet, kde najít a jak vytvořit atraktivní nabídku bydlení v rámci městského centra. Zároveň je to i nejjednodušší způsob, jak splnit přísné vyhlášky o technických požadavcích na stavby, vyžadujících prosvětlení, odstupy či přehnané nároky na garážování vozidel a další aspekty. Při detailním pohledu na všechny souvislosti mají vlastně předměstí a sídelní kaše velkou podporu a současný způsob rozvoje měst jim nahrává do karet.

Úvod

Vývoj 01

Historie Boršov

1764-1768

Netčice

V první písemné zmínce z roku 1126 se Kyjov připomíná jako tržní ves, kterou kníže Václav Jindřich Olomoucký daroval benediktínskému klášteru Hradisko u Olomouce. Další století byli správci a nájemci města střídáni mezi nižší šlechtu a klášter. Až v roce 1539 bylo město premonstrátským klášterem prodané Janu Kunovi z Kunštátu. V roce 1548 si kyjovští poddaní vydobyli listinu, aby Kyjov už nikdy nebyl zastaven ani prodán. Stal se tak komorním městem. Nastala doba rozkvětu, kdy byla na náměstí postavena renesanční radnice s věží a tři městské brány. V 17. století Kyjov trpěl válečnými událostmi. 15. června 1605 bylo město s okolními vesnicemi vyrabováno a vypáleno při nájezdu tlup sedmihradského knížete Štěpána Bočkaje, což mělo po mnoho následujících let vliv na jeho rozvoj. V letech 1710–1784 ve městě působili kapucíni, kteří zde z odkazu knížete Jana Adama z Lichtenštejna vybudovali současný farní kostel a malý klášter. V roce 1760 zde piaristé založili nižší latinské gymnázium. První vyobrazení Kyjova pochází z počátku 18.století.

Kyjov

Analýza rozvoje města

Historie Boršov

1836-1852

Netčice

V letech 1784-1848 se díky dobré hospodářské situaci Kyjov územně rozrůstal. Přibyly nové ulice, změnil se k lepšímu vzhled domů. V roce 1844 tu otevřel kníže Hugo Salm-Reiferscheidt hnědouhelné doly. Hospodářský rozvoj města pokračoval i po roce 1850, kdy se Kyjov stal sídlem okresního hejtmanství a soudního okresu. V roce 1858 založil kníže Salm-Reiferscheidt v Kyjově sklárnu. Ta v roce 1878 po velkém požáru zanikla, ale v roce 1883 postavila novou sklárnu irma Samuel Reich a spol. Zpočátku se zde vyrábělo tabulové sklo, postupně se přešlo na sklo obalové. To se zde vyrábí dodnes. V průběhu 2. poloviny 19. století se rozvíjel spolkový život. Vznikl Čtenářsky spolek (1864) a tělovýchovná jednota Sokol (1871).

Kyjov

Analýza rozvoje města

Historie Boršov

1952-1957

Netčice

Konec 1.svetové války přinesl rozpad Rakousko-Uherska a vznik Československé republiky. Kyjov se začal v novém státě slibně rozvíjet. Vznikli nové městské čtvrtě s rodinnými i obecními činžovními domy, vybudoval se vodovod a kanalizace, byly vydlážděny chodníky a vozovky, vznikaly nové podniky. Začátkem 20. století přišlo i k vybudovaní kolejové tratě. Ta svým charakterem rozdělila město a omezila rozšiřování. Rozvoj města se obecní zastupitelstvo rozhodlo usměrnit regulačním plánem. Ten měl za úkol respektovat starý historický ráz města a jeho kulturu. Dbalo se i na rozvoj průmyslu, který měl být projektován poblíže železniční dráhy nebo nádraží. Těsně před 2.svetovou válkou byla postaveny okresní nemocnice. Ve 20. století se ke Kyjovu rovněž připojili dříve samostatné obce. Nětčice (1846), Boršov (1960) a Bohuslavice (1980). Rozvoj města byl přerušen na šest let nacistickou okupací.

Kyjov

Analýza rozvoje města

Historie Boršov

2015

Netčice

Stejně jako tomu bylo po 1. světové válce i po 2. světové válce začíná obnova normálního života ve městě. Podstatně se rozrostla nemocnice, jejíž výstavba začala už za války, v r. 1961 byl otevřen domov důchodců, přibyly nové mateřské a základní školy, závody, dopravu ve městě pomohl vyřešit nadjezd nad železniční tratí Brno - Vlárský průsmyk. Přínosem pro zkvalitnění ovzduší byla plyno ikace. Pro kulturní a sportovní vyžití nejen Kyjovských, ale i obyvatel z blízkého i širšího okolí sloužilo letní kino, kino Panorama, dům kultury, muzeum, městská knihovna, sportovní stadión. Milovníkům koní byl k dispozici jezdecký oddíl, v blízkosti letního kina se vytvořily tenisové kurty. Pro letní měsíce bylo vybudované koupaliště. Asi nejzásadnější známka poválečného rozvoje jsou sídliště. Od 60-let jich bylo vybudováno několik a navždy pozměnili ráz města. S jejich výstavbou se vyplnily všechny doposud volné rozvojové plochy. Dnes má město problém najít způsob jak se rozvíjet dál v myšlenkách kompaktního města a omezit rozrůstaní předměstí a návalové dopravy.

Kyjov

Analýza rozvoje města

Územní plán ROZVOJOVÉ PLOCHY Kyjov není z českých měst žádná výjimka a i on prochází urbanizací. Nový územní plán je bohužel zaměřen na rozvoj předměstí a málo se zabývá samotným centrem. Struktura Kyjova není svým charakterem ideální pro výstavbu nových předměstí. Hlavním důvodem je železniční trať, která ze severu na jih rozděluje město a vytváří výraznou bariéru, která je pro chodce nepřekonatelná. Stejně tak oblasti v průmyslové zóně jsou negativně poznamenány dopravou a ne zrovna příjemnou scenérií. Lidé v těchto oblastech budou odkázáni na auto, které se stane nástrojem propojení bydlení s centrem a veškerým potřebným vybavením. Vzhledem na budoucnost a udržitelnost rozvoje to je sice pro město nejrychlejší způsob jak reagovat na poptávku, ale s velkým negativním dopadem na dopravu, kvalitu městského prostředí, přírodu a samotnou strukturu města. A bez adekvátní prevence se všechny tyto problémy budou časem jen prohlubovat.

Analýza rozvoje města

Potenciรกl 02

Rozvojové plochy KONCEPT Jednou z cest jak se vyhnout problémům s rozvojem předměstí je zaměření rozvoje na stávající urbánní strukturu města, resp. její přehodnocení a ozdravení. Ta v sobě zahrnuje nepřeberné množství možností jak vytvořit nové formy bydlení v centru Kyjova. Sociální skladba obyvatel se s časem mění a jejich preference také. To, co je jeden den užitečné, na druhý už nikdo nepotřebuje. Takto zůstalo nevyužitých mnoho garáží. Některé plochy zase potřebují zefektivnit využití, protože jejich intenzita by mohla být mnohem kompaktnější. To jsou např. nízkopodlažní bytové domy či velkoplošné jednopodlažní stavby. Jiné plochy zase nemají žádné využití jako např. nábřeží Kyjovky obklopené obrovskými plochami pozemků. Některé plochy využití měly, ale časem se staly přebytkovými a jejich dnešní funkce neodpovídá původní, čímž jsou proluky v centru a prázdné brown ields. V neposlední řadě jsou to i plochy zahrádek, ze kterých mohou postupnou změnou ze skromných podmínek vzniknout nové obytné kolonie. Všechno jsou to sice malé plochy, které ale v součtu dávají městu velký prostor pro udržitelný rozvoj kompaktního centra a to v rámci dostupných docházkových vzdáleností a s minimálními zásahy do technických sítí.

Potenciál rozvoje města

Potenciál Garáže

Garáže ROZVOJOVÉ PLOCHY

Boršov

Netčice

Záhradní

Nádražní

Za stadionem

Netčická

Urbanova Dvořákova M.Švabinského

Fenomén garáží je součástí každého města. Jejich kořeny je třeba hledat v dobách výstavby panelových sídlišť. Ty se svým charakterem snažili co nejvíce napodobit rodinné bydlení. Bohužel na to svými možnostmi nestačily. Nezbývalo tak jiné cesty než funkce, které má běžně vlastník domu v rámci svého objektu (pozemku), rozprostřít do blízkého okolí. Jednou z takových přidaných funkcí jsou samozřejmě zmíněny garáže. Lidé v té době využívali auto s menší frekvencí než dnes a tak se ho přirozeně snažili chránit před degradací. To, že nebylo hned po ruce, nikomu nevadilo. Zároveň s tím souvisí postoj k vlastnictví, když se auto pořizovalo generačně a více se dbalo na jeho životnost. Dnes je ale situace zcela jiná. Auto již není prestiží, ale spotřebním zbožím. Lidé je obměňují častěji a nesledují tolik životnost a stav. Nejdůležitějším aspektem je okamžitá dostupnost a minimální údržba. Garáže většinou nesplňují ani jednu z těchto podmínek a častokrát nevyhovují ani prostorovým požadavkům prostornějších vozidel. Tím se postupně vyprázdnily a auta zaplnily prostory před domy. Majitelé je mají pod vizuálním dohledem a vždy připravené k odjezdu. Z garáží se staly jakési sklady přebytků z domácností a jejich primární funkce zůstala minoritní.

Brandlova Lidická Riegrova Tyršova Jiráskova

V.Bzeneckého

Potenciál rozvoje města

Garáže SOUČASNÝ STAV 1. Riegrova 2. Lidická 3. Riegrova 4. Dr. Joklíka 5. V. Bzeneckého 1

6. Tyršova

Potenciál rozvoje města

Garáže SCHÉMA ROZVOJE Nevyužité garáže

Prázdné plochy

Charakter a dobrá lokalita jsou skvělým motivačním nástrojem při hledání alternativního využití garáží. Rozměrově jsou velmi podobné moderním modulárním kontejnerům, které jsou běžně využívány na výstavbu cenově dostupného a rychlého bydlení. V případě vertikální nástavby jednoho či dvou podlaží, nebo horizontálním propojením několika garáží, mohou vzniknout zajímavé bytové jednotky. Svými dimenzemi a variabilitou bez problémů naplní požadavky různých typů bydlení. Jejich velkou výhodou je přímá návaznost na komunikace a částečná technická vybavenost, jako např. elektřina. Ostatní sítě jako kanalizace, voda a plyn, tak není složité připojit. Z urbanistického hlediska je zajímavá řadová kompaktní skladba, která při správném využití okolí může vytvořit příjemné rodinné bydlení s předzahrádkami a zelení.

Modulové nástavby Bytová jednotka Celkový počet garáží Průměrná plocha garáží Celková plocha

1 garáž 1046 22,5 m2 2,358 ha BJ

Předzáhradky

BORŠOV ZÁHRADNÍ NÁDRAŽNÍ URBANOVA M. ŠVABINSKÉHO LIDICKÁ JIRÁSKOVA NĚTČICE ZA STADIONEM NĚTČICKÁ DVOŘÁKOVA BRANDLOVA RIEGROVA TYRŠOVA V. BZENECKÉHO

Potenciál rozvoje města

7 38 54 21 45 79 148 66 105 144 33 20 83 97 106

Garáže REFERENCE 1-2. Projekt

Místo

Lockner estate, Dalston East London (GB)

Architekt

Levitt Bernstein

3. Projekt

Tübingen (DE)

Architekt

Fabian Evers Architecture Wezel Architektur

“Lumie Residence” - Rodinný dům s půdorysnými rozměry 3,6 x 10 m. V přízemí se nachází garáž s kuchyní a koupelnou, na poschodí dva pokoje.

Místo

Taito, Tokyo (JP)

Architekt

Naoya Kawabe

5. Projekt

“House Unimog” - Nízkonákladový RD nad garáží a technickou dílnou.

Místo

4. Projekt

Návrh přeměny nevyužívaných garáží na byty o ploše 11,5 m2 jako návrh řešení bytové problematiky. Každá pátá garáž slouží jako komunitní zázemí.

“Haffenden House” - Ateliér nad garáží o ploše 35 m2. První poschodí je propojené se sousedním domem.

Místo

Syracuse, NY (US)

Architekt

PARA Project

Potenciál rozvoje města

Potenciál Bytové domy

Bytové domy ROZVOJOVÉ PLOCHY

Za stadionem Záhradní

Klínky

Nádražní U vodojemu

M.Švabinského

Jungmannova

Přítomnost bytových sídlišť si připomínáme na každém kroku a málokteré město této kapitole urbanismu uniklo. Jejich cíl byl jednoduchý. Pokrýt poptávku po bydlení. A to možná co nejrychleji a nejlevněji. O negativním dopadu tohoto konceptu píše nepřeberné množství odborných publikací a jen těžko hledat kladnou odezvu. Není se čemu divit. S uniformitou a arogancí, s jakou tyto objekty narušily urbánní struktury měst do monofunkčních bloků, bojujeme dodnes. A to bohužel nejen v urbanismu, ale i v sociologii či psychologii. Otevřené a přívětivé veřejné prostory, sousedské kontakty, udržování komunity. Pojmy, které jsou pro sídliště velkou neznámou, ale které si obyvatelé stále více uvědomují. Města nemají dostatek inancí na udržování okolí bytových domů čímž se monofunkčnost jen prohlubuje do všech složek veřejného prostoru. Nelze však hovořit o nedostatku prostoru, spíše naopak. Problémem je jeho nekoncepční, případně žádné využití. A to nejen v úrovni chodce, resp. parteru, ale i střešních prostorů nízké zástavby, které je možné chápat jako nevyužité stavební parcely. Interakce domů se svým okolím je tím pádem minimální. Uzavřenost znemožňuje obyvatelům lépe využít bezprostřední okolí a změnit tak prostředí ke svému obrazu.

Mezi mlaty Brandlova Lidická

Tyršova

Potenciál rozvoje města

Bytové domy SOUČASNÝ STAV 1. Za stadionem 2. Jungmannova 3. Za stadionem 4. Za stadionem 5. Lidická 1

6. Lidická

Potenciál rozvoje města

Bytové domy SCHÉMA ROZVOJE Nevyužité střechy

Monofunční zeleň

Vzhledem k možnostem bytových domů a jejich okolí, lze rozdělit jejich rozvojový potenciál na dvě hlavní složky. První jsou střechy. Nízkopodlažní objekty do 4 podlaží poskytují na svých nevyužitých střechách prostor pro další bytovou jednotku. Ta svým charakterem nemusí plně využívat dostupný prostor. Část plochy může zůstat jako polosoukromá zahrada či terasa sloužící i pro ostatní obyvatele. Aby nebylo potřebné vybudování výtahu, vstup do přidané bytové jednotky by byl umístěn v nejvyšším podlaží. V tom spočívá princip vytváření 1 bytové jednotky na 1 vchod bytového domu. Pro obyvatele bytových domů by mohla zamýšlená nástavba poskytovat jistou formu kompenzace. Ta by mohla představovat např. slevu z daně z nemovitosti, zateplení fasády, resp. rekonstrukce střechy. Pro město je zároveň výhodné budování nástaveb, protože zde není nutné budování nových sítí a komunikací. Proto i kompenzace pro obyvatele domu by představovala relativně nízké náklady v porovnání s budováním nových obytných čtvrtí. Zachování zemědělských zdrojů a nízká ekologická stopa je taky pozitivním aspektem tohoto způsobu výstavby.

Střešní nástavba

Bytová jednotka Celkový počet BJ Průměrná plocha BJ Celková plocha

1 vchod 145 228,7 m2 3,316 ha BJ

Předzáhradky

ZA STADIONEM ZÁHRADNÍ NÁDRAŽNÍ M. ŠVABINSKÉHO LIDICKÁ KLÍNKY U VODOJEMU JUNGMANOVA MEZI MLATY BRANDLOVA TYRŠOVA

Potenciál rozvoje města

27 8 6 9 27 4 33 10 15 3 3

Bytové domy REFERENCE 1. Projekt

Místo

Rimavská Sobota (SK)

Architekt

GutGut

2. Projekt

Atény (GR)

Architekt

Panos Dragonas

3. Projekt

Nadstavba panelového domu.

Místo

Žilina (SK)

Architekt

Ateliér A3

“Didden Village” - Rozšíření bytu o 45 m2 obytnej plochy ve dvou samostaných objektech na střeše a 120 m2 terasy.

Místo

Rotterdam (NL)

Architekt

MVRDV

5. Projekt

“Hanover House”

Místo

Bradford (GB)

Architekt

Kraus Schoenberg Architects

6. Projekt

“Detached” - Samostatná obytná jednotka o rozlohe 9 m2 na střeše existující budovy.

Místo

4. Projekt

“PAN” - Celková rekonstrukce panelového bytového domu a nadstavba 1 podlaží bytů s terasami.

“Pakhuis Clemmen” - Rekonstrukce a rozšíření podkroví.

Místo

Gent (BE)

Architekt

ALT Architectuur

Potenciál rozvoje města

Bytové domy REFERENCE 1. Wippolder, Delft (NL) 2. Solar City, Linz (AT) 3. Brunnerstrasse, Viedeň (AT) 4. Gerasdorfstrasse, Viedeň (AT) 5. Reglergasse, Viedeň (AT) 1

6. Culemborg (NL) Druhou možnou složkou je veřejný prostor bytového domu. Monofunkční trávníky jen těžko přilákají obyvatele k aktivnímu využívání svého okolí. Pokud by se ale plochy přilehlé k domům změnily na předzahrádky, typické pro rodinnou zástavbu, diverzita prostředí by se tím výrazně zlepšila. Sociální interakce obyvatel by přispěla v rozvoji komunitního myšlení a ta k dalším nápadům přetváření problematického prostředí ve spolupráci s městem. Vzhledem k vedení sítí parcelami zamýšlených předzahrádek by bylo vhodné, aby tyhle pozemky zůstaly ve vlastnictví města. Město by je ale mohlo pronajímat k soukromému užívání. Nepřišlo by tak o svůj majetek, zároveň by mělo příjmy z nájmu. O nevyužívané prostory by se tak někdo staral. Z anonymních prostranství by se staly plochy s pobytovou a užitnou funkcí. Jejich využití by bylo limitováno, aby sítě nebyly narušeny (např. zákazem výsadby stromů).

Potenciál rozvoje města

Potenciál Velkoplošné stavby

Velkoplošné stavby ROZVOJOVÉ PLOCHY

Provoz vodovodů a kanalizací Kyjov

Potraviny za stadionem

Monofunkčnost není typickým znakem pouze sídlišť ale i komerčních, resp. veřejných objektů. Jednopodlažní kubické stavby převážně obchodních domů, jsou většinou využívány jen třetinu dne. Předimenzované parkoviště, kterými jsou obklopeny, mají podobný problém. Mimo pracovní hodiny zejí prázdnotou. Jejich prostorové uspořádání není zdaleka efektivní a intenzita využití parcel by mohla být mnohem kompaktnější. Plýtvají městským prostředím na úkor bydlení a zeleně. Mnohé z nich se přitom nacházejí přímo v centru města či sídliště, kde by tyhle plochy mohly najít širší a efektivnější využití. Negativní dopad mají i na klima města. Velké plochy bez zeleně se přes léto přehřívají a v noci sálají do okolí teplo. Efekt “městského tepelného ostrova” (“urban heat island”) je moderním problémem plošného urbanismu. Diverzita, zeleň, členění a přehodnocení neefektivně využitých ploch by byly prevencí proti zhoršování ekologického stavu prostředí. Součástí takových řešení by následně mělo být i doplnění nových funkcí.

Potraviny u Vodojemu Dům kultury Dům s parkováním na střeše Obchodní dům Panorama Marina

Okey Penny

Potenciál rozvoje města

Velkoplošné stavby SOUČASNÝ STAV 1. Obchodní dům 2. Supermarket Marina 3. Panorama 4. Dům kultury 5. Potraviny za stadionem 1

6. Potraviny u Vodojemu

Potenciál rozvoje města

Velkoplošné stavby SCHÉMA ROZVOJE Nevyužité střechy

Betonové plochy bez zeleně

Nejlepší potenciál nabízejí samotné střechy objektů. Ty svými rozměry přesahují i tisíce m2. To je například rozloha pro několik rodinný domů či rozlehlý bytový dům. Využití může mít ale i jiný účel. Ať už kulturní, sportovní nebo rekreační. Povaha a rozsah samozřejmě závisí na konkrétních konstrukčních podmínkách a urbánní struktuře svého okolí. Dnes jsou na trhu různé typy lehkých konstrukcí a tak ani problematičtější stavby, jakými jsou rodinné domy, nemusí představovat žádný realizační problém. O tom referují i tuzemské příklady. Zároveň je tento postup zajímavý i pro irmy vlastnící samotné objekty. Po dohodě s městem tak může být podobný záměr inančně podporovaný či kompenzovaný úlevami za pronájem pozemku nebo daně. Firmy si tím sníží výdaje a město ušetří na rozvoji.

Střešní nástavby

Bytová jednotka Celkový počet BJ Celková plocha

cca 250 m2 41 1,029 ha BJ

Ozelení ploch

MARINA PANORAMA OBCHODNÍ DŮM DŮM KULTURY PENNY OKEY POTRAVINY U VODOJEMU POTRAVINY ZA STADIONEM

Potenciál rozvoje města

7 3 7 8 6 4 3 3

Velkoplošné stavby REFERENCE 1-2. Projekt

Místo

Luhačovice (CZ)

Architekt

Bořek Knytl, Josef Omelka Dum-Dum

3. Projekt

Haag (NL)

Architekt

Archipelontwerpers

Bohinjska Bistrica (SI)

Architekt

OFIS arhitekti

Místo

6. Projekt

4-podlažní nadstavba bytů různých velikostí od 40 do 120 m2 nad existujícím obchodním domem .

Místo

5. Projekt

“Nautilus” - Dvojpodlažní nadstavba apartmánů na budově bývalých přístavních skladů, která přešla konverzí.

Místo

4. Projekt

“Eden” - Nástavba kompaktní struktury 17 rodinných domů. Užitná plocha každého mezonetového apartmánu je 72,5 m2, terasa má 12,5 m2.

“Soradofarm” - Záhradky na střeše železniční stanice. Tokyo (JP)

“Nástavba na Santince” - RD se zahradou na střeše bývalého obchodního střediska.

Místo

Dejvice, Praha (CZ)

Architekt

Nacházel architekti

Potenciál rozvoje města

Potenciál Nábřeží

Nábřeží ROZVOJOVÉ PLOCHY

Boršov

Netčice

Snad nejvíce podceněným městotvorným prvkem je v našem prostředí voda. A to zejména v podobě řek a potoků. Je velkou záhadou a paradoxem, že kdysi nejdůležitější aspekt vzniku osídlení zůstává dodnes bez povšimnutí. S ohledem na potenciál nábřeží je náš způsob využití vodních toků velmi konzervativní a v podstatě omezen pouze na primární funkce. Téměř vůbec se nesetkáváme s aktivním či rekreačním využitím nábřeží v rámci města. A už vůbec ne v těsném propojení s bydlením. Voda je sice denní potřebou, ale tím naše využívání výhod končí. Většinou bývají stavební záměry orientované na regulaci vodních toků, kdy přírodní charakter koryt ustupuje betonovým korytům. Revitalizace již tak častá nebývá, ale její pozitivní aspekt je mnohem výraznější. Chceme či nechceme, vodní tok svou přirozenou strukturou člení město a je zásadní využít tento vliv jako výhodu při územním plánování. Voda vnáší do městského prostředí přírodní řád a biodiverzitu, kterou se bourá programovost a sterilita jednotvárných sídel.

Kyjov

Potenciál rozvoje města

Nábřeží SOUČASNÝ STAV 1. Žižkova 2. Riegrova 3. Zahradní 4. Zahradní 5. Svatoborská 1

6. Náměstí hrdinů

Potenciál rozvoje města

Nábřeží SCHÉMA ROZVOJE Nevyužité zadní dvorky

Prázdné nábřeži

Kyjovka je typickým příkladem malé řeky, která de inovala tvar města už od jeho počátků, a její charakter zůstal dodnes stejný. Relativně přímá trasa na severu a na jihu je podélně lemována dlouhými parcelami rodinným domů. Využití zahrad v mnohých z těchto domů je minimální a nejeden majitel by si vystačil i s polovičním prostorem. Zadní část zahrad by tak mohla přímo navázat na aktivní využití řeky novými bytovými jednotkami. Hustší zástavba by přispěla k efektivnějšímu využití ploch kolem řeky. V centru Kyjovka už meandruje kolem různých veřejných budov. Zde by její využití mělo mít rekreační charakter s vodou jako městotvorným prvkem. Voda by se tak stala pravou součástí městského prostředí a alternativou nového konceptu bydlení.

Přístavní domek

Bytová jednotka Celkový počet BJ Celková plocha

Aktivní využítí nábřeží

cca 450 m2 95 4,270 ha

BORŠOV NETČICE KYJOV

Potenciál rozvoje města

63 18 14

Nábřeží REFERENCE 1. Projekt

“Nordiska Akvarellmuseet” - 5 pronajímatelných ateliérů na pobřeží.

Místo

Skärhamn (SE)

Architekt

Niels Bruun, Henrik Cor itsen

2. Projekt

“Borneo-Sporenburg” - Kompaktní struktura obytných domů na břehu kanálu s hustotou 100 byt. jednotek / ha.

Místo

Amsterdam (NL)

Architekt

West 8

3. Projekt

Dům na břehu jazera

Místo

Lake Austin, Texas (US)

Architekt

Andersson Wise Architects

4-5. Projekt

Úprava nábřeží řeky Loučné

Místo

Litomyšl (CZ)

Architekt

Josef Pleskot

Potenciál rozvoje města

Potenciรกl Zahrรกdky

Zahrádky ROZVOJOVÉ PLOCHY

Pod lipami

Netčice - sever

Brandlova

Zahrada byla vždy silným motivem v představách o rodinném bydlení. Ideál soukromé přírody dostupné za oknem v objetí vlastního pozemku byl jedním z hlavních důvodů odlivu obyvatel z měst. Poptávka po bydlení a výstavba panelových sídlišť ze 70. a 80. let však s sebou přinesly změnu. Se zahradami nové sídelní celky nepočítali, ale touha lidí o jejich přítomnost neutichla. Města tak vytvořili na svých okrajích, v dostupné vzdálenosti tzv. zahrádkářské kolonie. Zahrada už ne jako bydlení v přírodě, ale aspoň lehce přístupný relax. Obliba rostla velmi rychle, protože betonové obydlí svým chladným prostředím nemohli konkurovat zdravé zeleni. Mnozí trávili v zahrádkářském ráji celé víkendy a starší i většinu týdne. Malé přístřešky tak sloužily nejen jako úschovna nářadí, ale i noclehárna. Lidé zde žili vlastním životem a zapomínali na problémy všedního života. Jejich popularita však postupně klesala a dnes je velké procento z aktivních ploch zanedbaných. Původní vlastníci už nemají energii na údržbu a nový nemají čas. A ti, co by chtěli zlepšit využití svých pozemků, se ocitli ve slepé uličce zákonů. Hlavním nepřítelem se bohužel staly regulativy, které znemožňují aktivnější využívání ploch.

Havlíčkova I.

Havlíčkova II.

Potenciál rozvoje města

Zahrádky SOUČASNÝ STAV 1. Havlíčkova I. 2. Brandlova 3. Netčice - sever 4. Pod lipami 5. Havlíčkova I. 1

6. Pod lipami

Potenciál rozvoje města

Zahrádky SCHÉMA ROZVOJE Zahradní přistřešek

Rekreační plochy

Změna sociálních preferencí výrazně změnila pohled potenciálních uživatelů. Hlavní skupinou zájemců se stávají přírodní nadšenci, „singles“, aktivní důchodci, či sociálně slabší. Všechny spojuje stejná touha. Dostupné, jednoduché, skromné bydlení v blízkosti centra, ale zároveň v přírodě a bez nutnosti vlastnit auto. V tom jsou zahrádky ideálním místem pro udržitelný rozvoj. Mnohé z nich jsou tímto způsobem již upraveny, i když nelegální cestou. Úpravou legislativy by se otevřela cesta pro nové uživatele. Prvním krokem by mohla být pouze změna de inování podmínek využití území, tj. možnost přihlášení trvalého pobytu. To by přirozeně vedlo ke zvýšení zájmu o pozemky, jejichž cena podstatně vzroste vyhlídkou změny na stavební parcely. ÚP již teď počítá se změnou některých zahrad na stavební parcely, na to je potřeba přísnější prostorová regulace, která by zabránila neadekvátní zástavbě, ale přispěla by k postupné proměně. Intenzita využití území dle stávajíci ÚPD: 750 m2 / BJ 150 m2 zastavěná plocha = 20% parcely (IZP 0,2 pro rodinné bydlení dle ÚP)

Malý domek

Návrh intenzity využití území: 450 m2 / BJ 1. 90 m2 zastavěná plocha = 20% parcely (IZP 0,2 pro rodinné bydlení dle ÚP); 90 m2 je hrubá plocha průměrné BJ v ČR 2. 150 m2 zastavěná plocha = 35% parcely (IZP 0,35 pro rodinné bydlení kompaktního typu)

Bytová jednotka Celkový počet BJ Celková plocha

Plochy pro aktivní bydlení

cca 450 m2 217 9,745 ha BJ

HAVLÍČKOVA I. HAVLÍČKOVA II. BRANDLOVA POD LIPAMI NĚTČICE - SEVER

Potenciál rozvoje města

139 6 34 16 22

Potenciál Nevyužité plochy

Boršov - severozápad

Nevyužité plochy ROZVOJOVÉ PLOCHY

Boršov - centrum Netčice - sever

Mezivodí

Nádražní

Žižkova

Dobrovského Mlékárna a Pivovar

U kulturního domu Jungmannova Svatoborská Reigrova

U Sklepu Nerudova

Každý objekt si dříve či později projde svým životním cyklem. Od prvotní výstavby, přes původní záměr užívání, rekonstrukce, změny užívání, přístavby či nástavby, až v jistém momentě začne být pro vlastníka nezajímavý a pro město zdrojem problémů svým chátráním. V tom okamžiku už existují jen dvě cesty. Buď bude objekt degradovat nadále již jako brown ield, nebo jej jiný majitel navrátí znovu do života. Existují však i objekty které si procesům degradace už dávno prošli, ale dříve než je někdo navrátil do života, byly asanovány. Tak vznikly ve městě proluky, tedy díry, které jsou různou formou využívány a transformovány do dočasných funkcí. Mnohé z nich byly vyplněny adekvátní zástavbou, ale mnoho z nich stále zůstalo prázdných. Nejčastěji bývají využívány jako parkoviště či extenzivní zelené plochy. Využití brown ield bývá minimální vzhledem k problematickému technickému stavu a inanční náročnosti. Pokud se využívají, tak na krátkodobé záměry jako např. trhy či události. Otázkou zůstává, proč tento stav přetrvává. Oba typy nevyužitých ploch totiž spojuje stejný paradox - čas. Pokud je něco dostatečně dlouho dočasné, stává se to pro své okolí trvalým. Proluky s parkovacím stáním bývají běžně obnovovány na lepší parkovací stání a brown ield bývá zpravidla ponechán napospas vlastnímu osudu. A tak v centru města zůstávají obrovské neefektivně využity plochy.

Polámaný

Potenciál rozvoje města

Nevyužité plochy SOUČASNÝ STAV 1. Riegrova 2. U sklepů 3. Žižkova 4. Nerudova 5. Mlékárna a Pivovar 1

6. Jungmannova

Potenciál rozvoje města

Nevyužité plochy SCHÉMA ROZVOJE Proluka v centru

Plocha pro auta

Přehodnocení stávající struktury ukazuje, že změna není neproveditelným krokem. V případě návratu parcely k původnímu záměru může být ideálním scénářem vznik městského domu. Největším problémem je parkování, které zabírá většinu proluk v centru, a které je hlavním tématem dopravy ve městě. Při sečtení ploch všech neefektivně využitých prostorů výsledek poukazuje, že rovnoměrné rozmístění nových domů zahrnujících v sobě parkování nesníží počet parkovacích stání, ale naopak přibydou další s ohledem na nové obyvatele. Město může kupříkladu část nevyužité plochy prodat na výstavbu soukromých objektů a z výnosu pak inancovat výstavbu parkovacího domu. Zrušení jednoho parkoviště tak vůbec neznamená, že parkování v centru zmizí. Jen se přemístí do nově vzniklých městských struktur, které přirozeně doplní kompaktní charakter města.

Parkovací dům Bytová jednotka (včetně příslušenství) Celkový počet BJ Celková plocha

150 m2 352 6,258 ha BJ

Obytný blok

BORŠOV - SZ BORŠOV - CENTRUM NĚTČICE - S MEZIVODÍ ŽIŽKOVA DOBROVSKÉHO U KULTURNÍHO DOMU JUNGMANNOVA RIEGROVA SVATOBORSKÁ NERUDOVA POLÁMANÝ U SKLEPŮ MLÉKÁRNA A PIVOVAR NÁDRAŽNÍ

Potenciál rozvoje města

71 2 17 9 13 3 5 5 14 3 9 49 98 26 6

NEVYUŽITÉ PLOCHY

CELKOVÁ PLOCHA (ha)

VYMEZENÍ V ÚP OZN.

I.Č.

ZASTAVĚNÁ PODLAŽNÍ PLOCHA (ha) PLOCHA (ha)

POČET PARK. MÍST

PARKOVÁNÍ (ha)

OSTATNÍ PLOCHA OV PLOCHA POČET BYT. PLOCHA (ha) (ha) BYDLENÍ (ha) JEDNOTEK

Nevyužité plochy VÝPOČET

BORŠOV - SZ

1,404

P7, P9

0,491

1,327

0,265

1,061

BORŠOV - CENTRUM

0,062

Z32

0,022

0,043

0,009

0,035

NETČICE - S

0,425

P10

0,085

0,255

MEZIVODÍ

0,177

0,062

0,167

0,033

0,134

ŽIŽKOVA

0,540

0,270

0,810

0,175

0,635

0,318

DOBROVSKÉHO

0,110

0,055

0,165

0,100

0,065

0,013

0,052

U KULTURNÍHO DOMU

0,113

0,057

0,153

0,076

JUNGMANNOVA

0,110

0,055

0,165

0,063

0,103

0,021

0,082

RIEGROVA

0,320

0,160

0,480

0,225

0,255

0,051

0,204

SVATOBORSKÁ

0,080

0,040

0,080

0,025

0,055

0,011

0,044

NERUDOVA

0,220

0,110

0,297

0,125

0,172

0,034

0,138

POLÁMANÝ

0,424

Z59

0,148

0,742

U SKLEPU

1,310

0,459

1,834

0,367

1,467

MLÍKARNA A PIVOVAR

0,851

0,426

1,277

0,113

1,164

0,582

NÁDRAŽNÍ

0,112

Z95

0,039

0,106

0,021

0,085

SPOLU

6,258

2,478

7,900

330

0,825

7,075

1,801

5,274

352

Zastavěná plocha = celková plocha x IZP Podlažní plocha = zastavěná plocha x počet podlaží Počet parkovacích míst = stávající počet Plocha parkování = počet parkovacích míst x 25 m2 Ostatní plocha = podlažní plocha - plocha parkování Plocha bydlení = % z ostatní plochy dle typu plochy Počet bytových jednotek = plocha bydlení / 150 m2

Index zastavěné plochy

Podlažnost podle

Bi Bh SO SC

0,2 0,35 0,35 0,5

ÚP charakteru

Plocha parkování (včetně komunikace)

25 m2 / auto

Plocha bydlení (%)

Bi Bh SO SC

Bytová jednotka (včetně příslušenství) Celkový počet BJ Celková plocha

Potenciál rozvoje města

100 100 80 50 150 m2 352 6,258 ha

Zรกvฤ r 03

Závěr / Územní plánování, bylo vždy výhradou úzké skupiny lidí, která de inovala směr rozvoje města. Situace se však s dobou změnila. Na jedné straně jsou přísnější požadavky na zdravé životní prostředí a udržitelný rozvoj, na druhé straně obyvatelé, kteří se stále častěji obracejí na město s novými požadavky a cílem ovlivňovat rozvoj, a to i po sociální stránce. Ani jeden z těchto faktorů nelze ignorovat a je potřebné ho respektovat a hledat cesty k uspokojení všech zúčastněných stran. Soubor představených zásahů je jen malá sbírka toho, jak může vypadat rozvoj města v rámci jeho stávající struktury. Rozrůstání zastavěných ploch za pomyslné hranice nemůže probíhat do nekonečna. Každý prostor má své limity a jeho umělé nafukování, přispívá jen k dalším komplikacím. Kyjov nabízí dostatek místa ve své struktuře, která má potenciál změny a obnovy. Je ale nutností, aby byly všechny kroky od počátku součástí veřejné diskuse. Obyvatelé měli doposud pramalý vliv na rozvoj města. Přitom jsou jejich hlavním a nejdůležitějším uživatelem, který tvoří jeho charakter. Participace na projektech, může hned poukázat na proveditelnost jednotlivých zásahů a zakomponovat do jejich řešení potřeby budoucích uživatelů. Zároveň může přinést další či vylepšené nápady jak oživit zapomenutá či problémová místa. Potřebná je samozřejmě i otevřenost vedení města, aby umožnila realizaci co možná největšího počtu dobrých nápadů a v případě nutnosti se nebála i změny regulativ či místní legislativy. Výsledkem by mohla být nejen obnova městského centra, ale i de inování nových procesů územního plánování, které budou napravovat chyby předchozí generace a zároveň myslet na budoucnost a odkaz dalším generacím.

Závěr

Přílohy 04

Za Stadionem OBNOVA VEŘEJNÉHO PROSTORU ZA STADIONEM Návrh obnovy veřejného prostoru v městské části Za Stadionem, je příkladem aplikace představené urbání strategie. Daný příklad poukazuje na možnosť ožívení nevyužitých prostorů v okolí panelových sídlišť, a to na malé před-zahrádky, s přímou návazností na bytové jednotky. 1. Situace, 1:500 2. Řez, 1:200

1 m

25m

10m

2 2m

Přílohy

Za Stadionem OBNOVA VEŘEJNÉHO PROSTORU ZA STADIONEM 3. Prostorové schéma

Přílohy

Kraj DPH (celostátní výnos) Daň z příjmů právnických osob (bez daně placené obcemi a kraji)

Obec

Příjmy státniho rozpočtu

Celostátni výnos

7,86%

20,83%

71,31%

8,92%

23,58%

67,50%

Daň z příjmů právnických osob

100%

(z daně placené obcemi a kraji)

daně placené kraji

daně

placené obcí

Daňové příjmy DAŇOVÉ PŘÍJMY MĚSTA 1. Schéma rozdělení rozpočtového určení daní v letech 2013 - 2015 (bez SFDI, poplatků a pokut) Zdroj: www.mfcr.cz 2. Příjmy města Kyjova

Daň z nemovitosti

(ze závislé činnosti - celostátní výnos) Daň z příjmů fyzických osob (celostátní výnos) Daň z příjmů fyzických osob (ze závislé činnosti - celostátní výnos)

8,92%

8,65%

Daň z příjmů fyzických osob

23,58%

22,87%

+ 1,5%

dle bydliště podnikatele

8,92%

23,58%

3. Daňové příjmy města Kyjova

30%

(ze samostatné výdělečné činnosti - podnikání) Celostátni výnos - rozdělení

100%

67,50%

66,98%

10%

60%

67,50%

Poznámky 1)

Každý kraj se na procentní části celostátniho hrubého výnosu daně podílí procentem stanoveným v příloze č. 1 zákona č. 243/2000 Sb., o RUD, v platném znění

Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě: 1. kritéria výměry katastrálních území obce (3%) 2. prostého počtu obyvatel v obci (10%) 3. násobků postupných přechodů (80%) 4. počet dětí a žáků naštěvujících školu zřizovanou obcí (7%)

Výnos z daně z nemovitostí; příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází.

Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě počtu zaměstnanců s místem výkonu práce v obci.

daň z nemovitostí 8,8 % dotace 21,7 %

2,8 %

kapitálové příjmy 56,2 %

63,5 %

12 %

35 %

daň z příjmu právnických a fyzických osob

nedaňové příjmy

daňové příjmy 2

daň z přidané hodnoty 3

Přílohy

20 Strategie 15 Kyjov