Issuu

4 X SKIPAS ZDARMA SERVIS ZDARMA

TEST SL LYŽÍ 77

S IPAMA SK AR ZD

O K S ČE IŘ

O SK B N I I S C L KÁNÍNEA – H S ICE ČE MO ČIN V A – SO VA LT VY MA NÍ V KO A ŠU HOR OUC OD – OM BÁ V OL HRU –

C Í JÍ DY A V Ů MPRAV A NMETRDOO

A ! K M Z O L O Á V A O D MAN A L S D A EA ZE OT R D H O N A NA

%KILOISKA 1 6LIK ŘED 1 Ž KO ST B ANE SKÁ A P AL

SNOW 77 LISTOPAD 2013 CENA: 74 KČ / 3,49 EUR

E VŠ

E C OM L A SL

CH Á AN R ST

OTEVŘENÉ TESTOVÁNÍ PRO VEŘEJNOST – LYŽOVÁNÍ, ZÁVODY, ZÁBAVA; VÍCE INFORMACÍ O TERMÍNECH A LOKALITÁCH NA WWW.AMERSPORTS.CZ

2014

BETTER FIT. BETTER SKIING. NOVÉ LYZARSKÉ BOTY ATOMIC HAWX 130

SERIÁL NETRADIČNÍCH BĚŽECKÝCH ZÁVODŮ PRO VŠECHNY PŘÍZNIVCE BÍLÉ STOPY

spor ts.cz

e najd ete

ěž

So ut

vid l a s out

PŘIHLÁŠKY, PRAVIDLA, INFORMACE WWW.AMERSPORTS.CZ

VYH RAJ n a w w w.

kaZdY mE sic sportov ni vybave

ZA 100 00 ni 0,-

Více informací naleznete na www.amersports.cz

ATOMIC.COM

DYNASHAPE Pěna vnitřní botičky, která se okamžitě přizpůsobí tvaru nohy, poskytuje maximální pohodlí a dlouhodobě si udržuje tyto vlastnosti.

Navštivte testovací centrum Suunto a zdarma otestujte! Podrobnejší informace o testovacích centrech naleznete na www.amersports.cz.

MEMORY FIT

I-FLEX

Technologie Memory fit umožňuje tepelné tvarování skeletu a vnitřní botičky.

I-ﬂex technologie pomáhá přirozené ﬂexi během zatáčení, poskytuje lyžaři lepší rovnováhu, více kontroly a snadnější jízdu.

Výhradní dovozce a distributor pro ČR a SR: AMER SPORTS Czech Republic s. r. o., www.amersports.cz

[OBSAH]

SPORT MAG MOUNTAIN TRAVEL

12 20 24 26 30 34 36 38

ADYNA KRÁSNÁ, TVRDOHLAVÁ A ŠÍLENÁ: ANDREA ZEMANOVÁ TININO NANEBEVSTOUPENÍ ALLIANZ ČESKÝ POHÁR 2013–14 JUBILANTI 2 VELKÝ PŘÍBĚH LYŽAŘSKÉHO BYZNYSU SKIWITHME.CZ TAK AKORÁT! ANALÝZA POHYBU 2

40 42 46 52 70 76 78 80 92

APUL NEWS SLALOMKY OD A DO Z TEST V PŘESTROJENÍ NAŠI TESTÉŘI „ZLEPŠOVÁKY“ PRO BRZDĚNÍ DĚTÍ PŘI POHYBU NA SJEZDOVÉ TRATI JEJÍ VELIČENSTVO VÍLA MORGANA POPRVÉ 110 LET NAŠEHO LYŽOVÁNÍ LESK I BÍDA OLYMPISMU BAREVNÉ KULOÁRY

100 NÁVOD NA HELISKIING V KANADĚ 108 LAVINOVÝ BATOH POMÁHÁ 112 PHOTOGRAPHERS ON THE ROAD: JAKUB FREY 120 124 126 128 130 132 134 140 142

SJEZDOVKY, KTERÉ NEEXISTUJÍ MURTAL: SKROMNÉ LYŽOVÁNÍ NA KNÍŽECÍM KARERSEE: VZKŘÍŠENÉ ZÁKOUTÍ DOLOMIT LYŽOVÁNÍ NAD NEJSTARŠÍM MĚSTEM ŠVÝCARSKA NEJDELŠÍ SJEZDOVKY ALP: ATRAKTIVNÍ VÝLET PLNÝ ZATÁČEK NEJSTRMĚJŠÍ SJEZDOVKY ČR: KRÁTKÁ DIRETTISSIMA S VÝHLEDY I HORY MAJÍ PĚT HVĚZDIČEK (2. DÍL) TRAIL CREW V KANADĚ A NA ZÉLANDU JAK SE VE FRANCII ODDAT NÁKUPŮM

144 SLEVOVÝ PROGRAM SNOWCARD 145 ADRESÁŘ PRODEJCŮ SNOW

FOTO: MALOJA

FRIDA RADICAL 9SL Radical 9SL Slant Nose jsou slalomové lyže pro technicky zdatné a závodní lyžaře. World Cup sendvičová konstrukce s titanalovým vyztužením, Oversize technologie a Power Turn Rocker z nich činí výkonné a živé žiletky na krátký oblouk. Rocker na špičce umožňuje změnit směr jízdy ve zlomku sekundy, zatímco Slant Nose asymetrická špička zlepšuje kontakt lyží se sněhem v oblouku a zrychluje přehraňování. 9SL jsou precizní lyže se spoustou energie, které budou výborně držet na hranách i pod silným tlakem na strmých a zledovatělých svazích.

Photo © Agence ZOOM

Výhradním dovozcem a distributorem pro ČR je firma Bretton s.r.o., tel.: 272 088 321, www.bretton.cz

rossignol.cz

CR 74 PRO Nová výzva, nová zkušenost, nové zážitky

dynastar.cz

VÝHRADNÍM DOVOZCEM A DISTRIBUTOREM PRO ČR JE FIRMA BRETTON S.R.O., WWW.BRETTON.CZ

KR E

SNOW – OFICIÁLNÍ PARTNER

A DR ON TŮM

REDAKCE ŠÉFREDAKTOR

Petr Socha

ZÁSTUPCE ŠÉFREDAKTORA

Radek Holub Ondřej Novák

Olympiáda. Zleva, zprava, zepředu, zezadu. Už zanedlouho tu bude, naplní média a přetvoří denní režim obyvatel. Budeme sledovat hokejová utkání, závody běžecké, sjezdové, rychlobruslařské… a zoufale si přát nějaké medaile. Co to vlastně ale je, ta olympiáda? Setkání sportovců všech vyznání a barev pleti? Světová demonstrace sportu a zdravého životního stylu? Či snad oslava Coubertinových myšlenek? Podobné otázky mě začaly napadat až při té poslední letní. Všude se mluvilo o její slávě, přičemž se mezi zprávy občas přimotalo něco, co rozezvučelo můj vnitřní alarm. Pokuty za to, že si někdo vystavil olympijské kruhy ve výloze. Plyne z toho, že olympiáda není svátek všech sportovců, ale jen těch, kdo zaplatili licenci za ochrannou známku. Nebo kočkopes amatérismu a profesionalismu. Proč nějaký profík na olympiádu přístup má, třeba tenista, který bere za turnajová umístění miliony, a druhý ne? Proč chudák Messi a Ronaldo museli zůstat doma a nahradili je mládežníci? Nakonec i okázalá a samoúčelná, rok od roku velkolepější zahájení a zakončení… Někam nám ta slavná olympiáda zabloudila. Do slepé uličky? Celý vrcholový sport je hospodářský obor, soutěže a turnaje se chlubí výší prize money. Je to velký byznys a obvykle dost daleko za linií ještě zdravého sportu. Ale je to byznys přiznaný. Olympiáda? Šermuje ideály, které sama mrzačí. Zakazuje profíkům starty, ale sama obrací miliardy. Kumuluje politickou moc, která dnes dosahuje globálních rozměrů. Rozhoduje o životě a smrti sportovních disciplín a do velké míry modeluje současný svět sportu. Bez mandátu. Shodou okolností přišel zjara Ivan Sosna s nabídkou článků právě na olympijské téma. Prý jestli nebude vadit na stranách SNOW trocha kritického zamyšlení. Naopak, řekl jsem. A v tomto čísle najdete ten první, hned na plných deseti stranách. V dalších vydáních pak naváže seriál, který podivnosti celého olympijského byznysu odkryje ještě hlouběji. Do Soči zbývají poslední měsíce. Je to mimo jiné čas na přemýšlení, jak se k olympiádě postavit. Jestli plout s oslavným proudem davové hysterie, nebo se k ní vymezit nějak jinak, kriticky. Jasně, sportovci za to nemůžou. Ale krutou pravdou je, že i my svým zájmem o olympiádu v Soči dáváme hlas Putinovi a jeho pojetí demokracie. Ani v tomto boji není důležité vyhrát, ale hlavně se zúčastnit. Stejně jako v lyžování, přemýšlet o souvislostech, a tím se zlepšovat. Pěstujme olympijské ideály v sobě a pro sebe. Neberme olympiádu zbytečně vážně. Nakonec, k čemu člověku je ten fanouškovský stres nad snažením jeho borců? Ochudíme se o něco, když mineme medailový přímý přenos? Rozhodně bude zdravější zajet si na vlastní nohy zalyžovat. A pokud vás naše série článků posune mezi kritiky olympijského cirkusu, zajeďte si do Graubündenu, o kterém se v tomto čísle také dost dočtete. Symbolicky je to kanton, který demokraticky a zodpovědně ve všelidovém referendu olympiádu odmítl.

GRAFIKA

Petr Antoníček Markéta Antoníčková Michal Šindler INZERCE

Petr Havelka Markéta Karlová Šárka Vachunková Tomáš Rucký Veronika Bezpalcová

SNOW, Č. 77, ROČNÍK XII

NENÍ DŮLEŽITÉ VYHRÁT

VYDAVATEL

SLIM media s.r.o., Husitská 344/63, Praha 3 IČ 27175511

DISTRIBUCE

distribuce@snow.cz ADRESA REDAKCE Andrea Rosenbaumová SNOW Hana Konvičková Husitská 344/63 INTERNET 130 00 Praha 3 – Žižkov Tomáš Roba redakce@snow.cz ( 222 780 286 Všichni výše uvedení používají Příspěvky, fotografie a názory e-mailovou adresu ve tvaru: zasílejte na adresu redakce. jmeno.prijmeni@snow.cz INZERCE ( 775 610 757, inzerce@snow.cz

REDAKTOŘI

Ivan Sosna Tomáš Rucký Michal Bulička STÁLÍ SPOLUPRACOVNÍCI

Karel Hampl, Ondra Tůma, Kateřina Sochová, Kristian Hanko, Jana Vlková, Vít Moudrý, Michal Roba, Roman Gric, Radim Polcer, Štěpán Hrubý, Nataša Kameš

JAZYKOVÁ KOREKTURA

PŘEDPLATNÉ objednávky na www.snow.cz nebo ( 775 My SNOW (775 697 669) předplatné na Slovensku ( +421 244 458 821 Cena výtisku: 74 Kč/3,49 EUR MK ČR: E13878 ISSN: 1214-0007 Rozšiřuje: PNS a.s., Mediaprint & Kapa Pressegrosso s.r.o., PressMedia s.r.o. a síť sportovních prodejen Vychází 7x ročně. Toto číslo vyšlo 31. října 2013, další vyjde 14. listopadu 2013.

Tereza Kožíšková OBÁLKA: © Jonathan Selkowitz/ Kästle, jezdec: Chris Davenport

PŘEKLADY

Marie Harcubová, Zdeněk Čapek, Kateřina Sochová

Články označené tímto logem jsou komerční prezentací. Náklad je ověřován ABC ČR.

Redakci podporuje Red Bull. Všechna práva vyhrazena. SNOWmag je ochrannou známkou. ODBORNÍ PARTNEŘI © SLIM media s.r.o. 2013 Asociace profesionálních učitelů lyžování Horská služba ČR Asociace lanové dopravy ČR

Brzkou zimu! Petr Socha

PŘEDPLATNÉ OBJEDNÁVEJTE ZDE:

EXKLUZIVNÍ PARTNEŘI

Redakční tým používá exkluzivně vybavení dodávané těmito společnostmi:

více na:

www.snow.cz/casopis

775 MY SNOW (775 697 669) e-mail: predplatne@snow.cz ELEKTRONICKÉ ČASOPISY:

PANTONE :

ROUGE 186 CVC GRIS 425 CVC PROCESS BLACK CVC

7F TQPKFOÂ T 7BÄ‰ÂN TWÃ™UFN

SPORT A OBĚTOVALA BYS HO ZA NĚCO? TŘEBA KDYBYS BYLA POSTAVENA PŘED OTÁZKU: MŮJ KLUK, NEBO LYŽOVÁNÍ? TO JE HROZNÁ OTÁZKA, CO KDYŽ SI TO PŘEČTE? NO ASI BYCH OBĚTOVALA KLUKA, LYŽOVÁNÍ VĚNUJU CELEJ ŽIVOT A KDO VÍ, CO SE STANE S TÍM KLUKEM. NAHOTA: ADYNA KRÁSNÁ, TVRDOHLAVÁ A ŠÍLENÁ, STRANA 12  TININÝCH 2 414 BODŮ JE SICE ABSOLUTNĚ ZDALEKA NEJVÍC, ALE Z 35 ZÁVODŮ, TEDY Z 3 500 MOŽNÝCH. SROVNÁNÍ SICE OBZVLÁŠŤ HODNĚ KULHÁ (OBDIVUHODNÉ JE PRÁVĚ TAKÉ TO, ŽE TINA BYLA ŠPIČKOU VE VŠECH DISCIPLÍNÁCH), ALE NEJVĚTŠÍ VÝTĚŽNOST, TEDY NEJVYŠŠÍ PRŮMĚR BODŮ ZA ZÁVOD, DOSÁHLA VRENI SCHNEIDER V SEZONĚ 1988/89: 17 ZÁVODŮ =14 VÍTĚZSTVÍ, PŘEPOČTENÝCH 1 511 BODŮ Z 1 700 MOŽNÝCH, PRŮMĚR 89 NA ZÁVOD. TININO NANEBEVSTOUPENÍ ANEB NE VŠECHNO JSOU REKORDY, STRANA 20  KAŽDÉHO I JEN STŘEDNĚ POKROČILÉHO REKREANTA BYCH BEZ VÁHÁNÍ POSTAVIL NA SLALOMKU, KTEROU, JIŽ OJETOU, PŘED DESETI LETY NECHAL SVÝM SERVISMANŮM NÁŠ TEHDY NEJLEPŠÍ SLALOMÁŘ STANLEY HAYER. ZAŽIL JSEM MÁLOCO TAK PŘÍJEMNÉHO NA SVEZENÍ… JAK JE TO SE SLALOMKOU? STRANA 43 

LYŽOVÁNÍ V TOM MÁ ZMATEK Napadlo vás někdy, kolik nelogičností lyžařský sport vykazuje? Lyžař je člověk pohybující se na lyžích. Lyže jsou podlouhlé desky uzpůsobené ke klouzání po sněhu, řekli bychom nejspíš. Jenže ouha, nejednou to neplatí. Formálně do lyžování jako sportu (Svaz lyžařů ČR, FIS) patří i snowboardisté – ale ti „lyže“ rozhodně nemají. Důvod je jedině sportovně-politický. FIS v 90. letech za každou cenu chtěla ovládnout stále populárnější sport na jedné desce. Dlouho jej považovala za přechodný výstřelek, ale pak najednou zjistila, že se zrodil fenomén a oslovil mládež – tu, o niž ne úplně úspěšně usilovala také. A tak ve spolupráci s Mezinárodním olympijským výborem, majitelem olympijských her, který určuje, kdo se dostane na olympiádu a tím i k zásadním sponzorským penězům, snowboarding ovládla a zařadila do svých struktur. Logické by přitom bylo, že by jako samostatný přibyl k pouhým sedmi zimním olympijským sportům (letních je 28), ale takto se snowboarding stal de facto, i když nesmyslně, pouhou lyžařskou disciplínou. (Alternativně existuje i mimo FIS pod federací WSF.) Ještě bizarnější je skutečnost, že jízda na nosičích opatřených kolečky a pásy, pro niž je sníh přímo nepřítelem, lyžováním je – travním.

Rovněž nosiče s kolečky, používané v tréninku běžců, se považují za lyže. Jízda na pásech po trávě tedy lyžováním je. Naopak jízda po jiném skupenství sněhu – vodě – na deskách, jež mají k lyžím, především moderním prašanovým, neskonale blíž než jakékoliv trávní, do lyžování pod FIS nepatří. Absence sněhu by vadit neměla. Jednak jsou tu zmíněné tráva a asfalt, jednak do lyžování patří i závody na umělohmotných rohožích, dokonce se na nich skáče letní Grand Prix. Do oficiálního lyžování také nepatří jízda na lyžích s cizím „pohonem“ – za koněm, psy či motocyklem (obecným názvem skijöring), přestože „ski“ v názvu má a skutečně je používá. Paradoxem je, že běžecký lyžařský závod, zpestřený terčovou střelbou, také není lyžováním, nýbrž biatlonem se samostatnou federací. Také zde je to výsledkem historického vývoje z původního závodu vojenských hlídek. Ani zimní orientační sport, byť na lyžích, lyžováním není. Naopak akrobacie, u níž lyže slouží primárně k dopravě soutěžícího do vzduchu, v němž předvádí svou sestavu, a k přistání na zemi, opět lyžováním je. Zde to ovšem logiku má, původně šlo jen o lyžaře předvádějící ve vzduchu určité prvky, spíše akrobacií než lyžováním se tato disciplína stala až zařazením na ZOH a vzrůstem akrobatické úrovně.

Úplnou maličkostí proti tomu je zařazení sjezdového závodu přes umělé překážky a ve vymodelované trati rovněž mezi disciplíny akrobatické. Ano, skicross. Tady sehrála roli jedině sportovní politika v rámci FIS. O disciplínu, inspirovanou různými staršími crossy a nejvíce snowboardingem, velice stála, ale do programu alpských disciplín, kam jednoznačně patří, ji neměla šanci protlačit. A tak ji přilepila do programově volnějšího lyžování akrobatického. A pro úplnost, lyžováním není ani sport skibobový, přestože se odehrává na sněhu a skibobisté užívají vůbec nejvíce lyží: dvě na skibobu a pár krátkých Fu-ski na botách. Takže skibobista se čtyřmi lyžemi ve Svazu lyžařů není, snowboardista bez jediné ano. Lyžařem není ani člověk pohybující se na sněžnicích, přestože toto použití „desek“ na noze má k dávnému původnímu účelu kdesi ve Skandinávii a na Sibiři mnohem blíže než řada zde zmíněných „lyží“. V důsledku všeho tak lyže nejsou vždycky lyže a lyžovat se nemusí na lyžích. Mnohdy je to spíš úsměvné konstatování nelogičností. U snowboardingu ve mně ale puč FIS a MOV, jakkoli usnadněný funkcionářskou nezkušeností a neschopností tehdejších snowboardových mladíků, zanechává nepěknou pachuť. Ale tak to zkrátka chodí. Vítejte ve sportovní reálpolitice. (Is)

FOTO: GAPA PICTURES/ATOMIC

MARCEL HIRSCHER PŘED DOMÁCÍM KOTLEM

SPORT 12 FOTO: PETR TOMM

[NAHOTA]

ADYNA

KRÁSNÁ, TVRDOHLAVÁ A ŠÍLENÁ UDĚLAT ROZHOVOR S ANDREOU NEBYLO VŮBEC JEDNODUCHÉ. NENÍ MOC UPOVÍDANÁ A LYŽOVÁNÍ SE VĚNUJE HLAVNĚ PROTO, ŽE JI BAVÍ, A NE ŽE BY O NĚM MĚLA POTŘEBU DLOUZE VYPRÁVĚT. JEJÍ STŘÍDMÉ ODPOVĚDI VŠAK BYLY JASNÉ JAKO HORSKÉ NEBE A PŘINESLY ZCELA ZŘETELNÝ OBRAZ DÍVKY, KTERÁ BY LYŽOVÁNÍ ZA NIC NA SVĚTĚ NEVYMĚNILA A O SVÉ MÍSTO NA LYŽAŘSKÉM OLYMPU JE ODHODLANÁ BOJOVAT DO POSLEDNÍHO DECHU. TEXT: ONDŘEJ NOVÁK ačnu standardní otázkou, která je navíc v tvém případě ještě úplně hloupá. Jak ses dostala k lyžování? Tak to je úplně jasný. Táta, máma a kopec za barákem. Co jsem začala chodit, byla jsem na lyžích.

V kolika letech jsi začala lyžovat? Nevím přesně, ale vím, že když mi byly dva roky, sjela jsem ve Špindlu Stoh. Táta teda hrál ve tvých lyžařských začátcích asi velkou roli. Nedal ti pravděpodobně moc na výběr, jestli budeš dělat něco jiného než lyžování… Nedal, na druhou stranu to asi tak nějak vyplynulo, jezdilo se na ledovce, všude mě brali od dětství s sebou. Taťka už pak měl hodně práce a jezdila se mnou mamka. Ale když jsi malej, děláš všechny sporty, hraješ tenis, plaveš, jezdíš na kole. A nenapadlo tě někdy, že bys zkusila dělat něco jiného? Jiný sport? To vůbec. I kdyby napadlo, bylo by nejspíš pozdě. Ve dvou letech se mě nikdo neptal, co chci dělat za sport, a v patnácti, kdy už člověk má svůj rozum, je na rozhodování, aspoň co se vrcholového sportu týče, pozdě. V lyžování se věnuješ všem disciplínám? Snažím se, ale v našich podmínkách budu stejně vždycky víc zaměřená na točivky (SL a OSL). Oba tví bratři taky závodili. Mělo to na tebe nějaký vliv? Chtěla ses na ně třeba dotahovat, nebo je měla za vzor? Dotahovat asi ne, oba jsou o dost starší, takže já byla proti nim malá holka a neměla vůbec šanci se jakkoliv srovnávat. A jeden z bratrů ti teď dělá i trenéra. Jaké to je? Někdy jsou světlejší chvilky, někdy si už trochu lezem na nervy, ale teď se snaží.

ANDREA ZEMANOVÁ Andrea Zemanová se narodila 17. 1. 1993. Po svém slavném otci Bohumíru Zemanovi zdědila nejen talent, ale i lásku k lyžování. Vyrůstala ve Špindlerově Mlýně, s horami za domem, a tak se není čemu divit, že již ve velmi útlém věku brázdila všechny sjezdovky v okolí. Je dvojnásobnou mistryní České republiky v super-G, v top 3 se na národním mistrovství umisťuje pravidelně i ve slalomu a obřím slalomu, které jsou jejími nejsilnějšími disciplínami. Od roku 2009 ji brzdí v rozletu zranění. V současné době se připravuje na olympijskou sezonu, ve které by chtěla Českou republiku reprezentovat i ve skicrossu. První skicrossové krůčky při letošním letním soustředění v Chile se více než podařily a Andrea si do Čech přivezla dvě třetí místa. On se snaží, nebo ty se snažíš? No musíme se snažit oba dva. Někdy to prostě není úplně lehký. Dopadá na tebe nějak tíha rodinného jména? Každej automaticky předpokládá, že jsem nějaké geny pro lyžování podědila, ale nijak mě to asi netíží. Nakonec můžeš bejt sebešikovnější, a když se zraníš, tak nejezdíš. Zdraví je základ, ne jméno. Jak to vlastně bylo s tvým zraněním? Poprvé jsem se vážně zranila v roce 2009. Přetrhaný vazy, meniskus, rok jsem nemohla lyžovat. Pak jsem se dala dohromady, měla jsem i docela dobrou úspěšnou sezonu, ale pak znovu a letos ještě jednou, takže zima 2013 byla zase téměř bez lyží. Zranění tě tedy zatím provází… Bohužel. Navíc to poslední se mi stalo před Vánoci. 23. prosince jsem ještě ležela v Innsbrucku v nemocnici. Tak snad do třetice všeho zlého.

Napadlo tě někdy, jestli ti to vůbec stojí za to? Jestli by nebylo lepší se na to vykašlat? Jo, napadlo, teď. Když se zraníš poprvý, tak si to moc nepřipouštíš. Je to prostě sport, tak se dáš dohromady a jdeš dál. Druhý zranění nebylo zas tak vážný, takže jsem ho taky nějak přešla, ale potřetí už mě to fakt štvalo. Makáš, snažíš se bejt dobrej, a když už začneš mít nějaký výsledky, tak prásk a zase zranění. Ovlivňuje tě to nějak při závodění? Máš třeba strach, hlídáš se víc, máš ta zranění stále v hlavě? I když si člověk myslí, že už to v tý hlavě nemá, tak to podvědomí tam je a trvá asi dlouho, než se toho zbavíš. Ale záleží na každým, jak se s tím vyrovná. Někdo do závodů vlítne a je mu to jedno, někomu to dělá problémy a trvá to dlouho. A jak se s tím vyrovnáváš ty? Vlítneš do toho? Nevím, asi do toho spíš vlítnu, nebo se budu aspoň snažit, nic jiného nezbývá. Ovlivnila ta všechna zranění nějak tvůj přístup k životu? Zdraví je základ. Uvědomuju si, že může být hůř. Třeba když jsem z něčeho smutná, říkám si: „Co děláš? Přežila jsi tohle všechno, tak si z toho nic nedělej.“ Pryč od nepříjemných úrazů. Máš radši léto, nebo zimu? To je těžká otázka. Já mám vlastně takovou celoroční zimu. Ale v létě mám trochu víc volnýho času a užívám si ho někde s kamarádama. Nejradši se Stefkou Kupovou, což je mé druhé já, tak ji tady zmíním, aby měla radost, že je v časopisu. :-D Takže máš radši léto… To je asi takový blbý, na lyžařku, aby měla radši léto.

SPORT

FOTO: PETR TOMM

[NAHOTA]

Takže můžu napsat, že Andrea Zemanová má radši léto než zimu a přemýšlí, že s lyžováním praští. No to přece takhle napsat nemůžeš! Ale je fakt, že jsem o tom přemýšlela po tom posledním zranění. Tak co bys dělala, kdybys praštila s alpským lyžováním? V letošní sezoně už chci zkusit skicross, protože si myslím, že tam je mnohem větší šance na dobré výsledky. Ale uvidíme, jak mi to půjde. (Rozhovor s Andreou jsem vedl těsně před jejím odletem do Chile, kde s velkým úspěchem absolvovala své první dva skicrossy – pozn. red.) Takže se chystáš naskočit do skicrossu i na olympiádě? Chtěla bych, ale uvidíme, jak to dopadne. Nominace ještě nejsou uzavřený, ale je fakt, že každej si vyjížděl body už v uplynulý sezóně a já jsem kvůli zranění nemohla. Ale skicross mě prostě láká, je mi dvacet a už bych chtěla zkusit něco, kde můžu časem patřit mezi nejlepší. Je pro tebe výsledek to nejdůležitější? Kdybych neměla lyžování opravdu ráda, tak už ho dávno po všech těch zraněních nedělám. Ale nemá cenu vydávat tolik úsilí, energie a peněz, když pak nejsou výsledky. Jen kvůli tomu, že to máš rád, to dělat nejde, protože bez výsledků přichází frustrace a zklamání. A není ve dvaceti trochu brzo to vzdávat a zkoušet jinou disciplínu? Ale já to nechci vzdávat, chtěla bych ideálně dělat alpský lyžování i skicross. Ale uvidíme, jak to půjde, třeba mi začnou zase jít extrémně dobře normální lyže a skicross půjde stranou. Fakt nevím, chci tomu nechat volnej průběh a zkusit obojí. Jak je pro tebe lyžování důležité? Asi nejdůležitější, když tomu tolik obětuju. A obětovala bys ho za něco? Třeba bys byla postavena před otázku: můj kluk, nebo lyžování? To je hrozná otázka, co když si to přečte? No asi bych obětovala kluka, lyžování věnuju celej život a kdo ví, co se stane s tím klukem. Ale stejně tak nevíš, co se stane s tím lyžováním… No to je pravda, člověk se zraní… Ale i kdyby ses nezranila, tak lyžovat budeš třeba do třiceti… Nejlepší je samozřejmě zkombinovat obojí, ale to musí oba chtít.

FOTO: PETR TOMM

Stejně by sis nevybrala partnera, který by tě před takovou otázku postavil. Teď jsi to řekl přesně, jak by to mělo být. S takovou otázkou by vlastně letěl hned. A jak to tvůj kluk snáší, když jsi pořád někde pryč? Já? On je pořád někde pryč! Teď je zas někde na Zélandu. Změníme raději téma. Máš někdy na lyžích strach? Když začínáš znovu lyžovat po nějakém horším a delším zranění, tak určitě nejsi moc ve svý

kůži. Ale strach? Možná při nějakým sjezdu, tam se ti nahromadí hodně adrenalinu, ale musíš si říkat, že se nebojíš, jinak je ta jízda úplně k ničemu. Musíš si namlouvat, že se nebojíš a sjet to co nejlíp. Ale když jedeš třeba na Mistrovství republiky super-G, tak máš v některých pasážích docela dost času přemýšlet… Nesmíš přemýšlet nad ničím. A když už mám nějaký čas, tak přemýšlím jen nad tím, jak se co nejrychlejc dostat do cíle. Ale já klouzavý disciplíny moc nejezdím, spíš obřák a slalom a tam na nějaký přemýšlení není vůbec žádnej čas.

KDYŽ MI BYLY DVA ROKY, SJELA JSEM VE ŠPINDLU STOH

SPORT

FOTO: PETR TOMM

[NAHOTA]

A jak jezdíš autem, rychle? Docela jo. Co znám lyžaře, tak jezdí všichni rychle autem. Možná na tom pocitu bezpečí v autě oproti pouhý kombinéze při lyžování něco bude. Jak bojuješ s porážkami? Musíš s nimi umět bojovat, jednou vyhraješ, jednou prohraješ.

V RAKOUSKU MÁ DESET FIS BODŮ KAŽDEJ SEDLÁK Ale když se ti třeba nedaří dlouhodobě? Tak si říkám, že se zase začne dařit. Porážky patří ke sportu stejně jako vítězství. Takže jsi v pohodě. Nebrečíš, nejsi naštvaná,… Jsem naštvaná. A jdeš se zavřít na pokoj, tam házíš botami do zdi… To asi ne, i když jednou jsem hodila s lyžema. Dohodíš lyžemi daleko? Když jsem hodně naštvaná, tak jo. Máš nějaké předstartovní rituály? To nemám, snažím se soustředit jen na svoji jízdu. Ale pečlivě si kontroluji své vybavení a jsem nervózní, když něco není na sto procent, jak má být. Takže žádné maskoty s sebou nenosíš? Třeba kočku, se kterou ses dnes fotila? Vůbec nic, ani kočku. Co táta, bojí se o tebe? Myslím, že trochu asi jo, jelikož mě zná a vidí všechny ty moje zranění. Ale musíš se zeptat jeho. Jakých úspěchů si nejvíc ceníš ve své dosavadní kariéře? Asi vítězství na Mistrovství České republiky. A pak čtvrtýho místa ve slalomu FIS v Söldenu, protože tam byla velká konkurence. Měla jsem dobře rozjetý i některý fisový závody ve Švýcarsku, ale pak vždycky nevyšlo druhý kolo. To je vždycky těžká pozice jít do druhého kola s dobrým výsledkem

FOTO: PETR TOMM

z prvního. Co si říkáš v takové situaci před druhým kolem? Snažím se neříkat si vůbec nic. Prostě nastoupit stejně naplno jako do toho prvního kola. Netaktizovat. Poslat to tam stejně jako při prvním. Ale závod FIS není pořád svěťák… Na svěťáku bych k tomu asi přistupovala jinak. Tam potřebuješ zajet umístění a asi bych trochu taktizovala a snažila se hlavně dojet. Špička jezdí naplno, těm o nějaké dojetí už nejde, mají vyjeté body. Umíš si servisovat lyže? Jenom namazat. Nabrousit ne.

Tak co bys dělala, kdybys přijela na závody a servisák by nedorazil? Nic. Modlila bych se, aby bylo měkko. Sjezdovka, nebo freeride? Kdybych měla volný den, tak prašan. Co je pro tebe v životě nejdůležitější? Zdraví a rodina. Ale to říkají asi všichni, ne?

Ani kdyby bylo nejhůř? Ani kdyby bylo nejhůř.

Většinou ano, takže to tak asi bude. Ale když jsme u té rodiny, co budeš dělat, až nebudeš lyžovat? Asi se budu motat zase kolem lyžování. Je to můj život a jediný, co umím a čemu rozumím. A co myslíš, že bys dělala, kdybys nelyžovala? Flákala se. Ba ne, to asi určitě ne. Já musím pořád něco dělat. Ale já si to snad ani neumím představit. Asi bych chodila do školy jako všichni, bydlela na kolejích, vedla studentskej život a tak. Tak si třeba představ, že bys najednou lyžovat nemohla. Doktoři by řekli: všechno je v pořádku, můžete dělat jiné sporty, ale ne lyžovat. Co bys dělala? Skicross :-). Na šachy jsem blbá a curling hrajou nejlíp uklízečky. Dovedeš si vůbec představit život bez sportu? Ne. To už teď prostě nejde. I kdybych skončila, musela bych se nějak hejbat.

SPORT

FOTO: PETR TOMM

[NAHOTA]

Tak každý sport má asi trochu tři fáze vývoje. V dětství ho děláš automaticky, v pubertě tě to začne trochu štvát a… Mě to nikdy neštvalo. U nás doma se vždycky razilo, že sport máš dělat, když tě baví. Nebo cokoliv. Přece nebudu dělat lyžování, kdyby mě nebavilo. Děti to začne štvát, když na ně rodiče moc tlačí, nutí je jezdit 150 jízd denně a pořád trénovat. A takové děti i brzo svoji kariéru končí. To je možná jeden z problémů českého závodního lyžování… To určitě je. Přece nemůžeš bejt dobrej v něčem, co tě nebaví. Svým dětem tedy necháš na výběr, nebo budou muset lyžovat? To záleží, koho si vezmu, kolik na to bude peněz, lyžování je drahej sport :-). Ale určitě je povedu k nějakému sportu. Žádný pojídači hranolek v mekáči z nich nebudou. Napadlo tě někdy, že bys žila někde jinde než v Čechách? Asi ne, mně se tu líbí. Ani mě tady nic extra neštve, snad kromě komunistů, toho bych se snad jedinýho trochu bála. Ale jinak to tady mám ráda. Je fakt, že podmínky na trénování tady nejsou nijak úžasný. V Rakousku má, díky těm jejich horám za barákem, deset FIS bodů každej sedlák. Co tě nejvíc štve na lidech? Hloupost, namyšlenost a neupřímnost. A co tě nejvíc štve na sobě? To je ještě záludnější otázka než ta předtím! Teď bych to tady měla chrlit, všechno co mě na sobě samý štve. Možná jsem dost tvrdohlavá. Když jsem přesvědčená o svý pravdě, nechám si sice ráda poradit, ale stejně si to pak udělám podle sebe. Co by řekla Andrea Zemanová o sobě? Že je energická hecařka, co má furt úsměv od ucha k uchu a je pro každou špatnost. A co by řekli o Andreje Zemanové její kamarádi? Že je šílená. :-) VE SPOLUPRÁCI S FOTOATELIEREM

FOTO: PETR TOMM

MOJE DĚTI NEBUDOU ŽÁDNÝ POJÍDAČI HRANOLKŮ V MEKÁČI

FOTO: LANGE

SPORT

TININO

NANEBEVSTOUPENÍ ANEB NE VŠECHNO JSOU REKORDY

NA ADRESU TINY MAZE A JEJÍ SEZONY 2012/13 UŽ SNAD VŮBEC NEJDE VYMYSLET NĚJAKÝ NEPOUŽITÝ SUPERLATIV. PŘIPOMEŇME, ŽE V 35 ZÁVODECH VŠECH DISCIPLÍN NASBÍRALA NEPŘEDSTAVITELNÝCH 2 414 BODŮ: 339 VE SJEZDU (2.), 420 V SUPER-G (1.), 655 VE SL (2.), 800 V OSL (1.), 200 V KOMBINACÍCH (1.). TÍM PŘEKONALA DOSAVADNÍ NEJVYŠŠÍ POČET MAIERŮV (2 000) A LOŇSKÝ LINDSEY VONN (1 980). MÁLEM VYHRÁLA VŠECHNY MALÉ GLOBY A S VÝJIMKOU SJEZDU JE VE VŠECH DISCIPLÍNÁCH JEDNIČKOU SVĚTOVÉHO ŽEBŘÍČKU. TEXT: IVAN SOSNA Oproti předchozí sezoně se zlepšila o více než 1 000 bodů: sjezd +130, SG + 150, SL + 240, OSL + 430, kombinace + 75. 6

2500

2414

2000

1402

1500

1000

2 1

2008

2009

2010

2011

2012

JEJÍ VÝVOJ OD ROKU 2009: CELKOVĚ 6., 4., 3., 2., 1.

2013

2014

500

2008

852

943

2009

2010

1139

2011

2012

2013

2014

BODOVĚ 852 – 943 – 1139 – 1402 – 2414.

Přitom v krizi sezon 2007 a 2008 byla až 30., resp. 28. Za 9 sezon 1999 až 2009 včetně napaběrkovala ve slalomu pouze 59 bodů – nyní za jedinou 655.

Slabá konkurence Obligátní chvalozpěvy ale nechme jiným a podívejme se na průběh dění. Troufám si přijít s tezí, že Tinině výkonu nahrál – samozřejmě vedle jejích zásluh – mimořádně příznivý průběh sezony spojený se slabostí konkurentek. Při vší úctě k dámám byla jejich úroveň až na nezvykle málo výjimek nevalná. Neboť: SLALOM: Marlies neměla už od února 2013 vrcholnou formu. Po třech závodech se zranila a vypadla ze hry. Dobře nejezdila ani Maria

Höfl-Riesch (4x nedojela), nevyrovnané byly další včetně mladých Švédek a Kanaďanek. Rozkoukávající se Mikaela Shiffrin dostala Tinu opravdu pod tlak až v lednu. Tině pak pomohl domácí svah v Mariboru i dlouhá SL pauza v kalendáři po MS. Takže se bojovalo až do samého konce. OBŘÍ SLALOM: do sezony vlétla Tina jako raketa, vyhrávala, vybudovala bodový fundament i sebevědomí. Vedle ní dobře začala jen Zettel, ale nevydržela. Ostatní zahájily slabě v čele s loňskou dvojkou Lindsey – 2x nedojela, 21.,

27., nakonec zraněná. Anna Fenninger měla po čtyřech závodech jen 95 bodů, kdežto Tina 400. Nevyhrávala jednička předchozích let Rebensburg, chyběla Brignone. Místy to skoro vypadalo, jako kdyby Tina měla jako jediná od začátku nové lyže najeté a ostatní se na nich teprve učily. Loni pátá, letos suverénně první. SUPER-G: Tina už brzy vedla, sice nijak drtivě, ale nikdo nebyl lepší. Konkurentky byly nedůsledné (Fenninger, Mancuso), celkem šest závodů mělo pět vítězek. Propadla se mistryně světa 2010 Görgl.

FOTO: LANGE

SJEZD: jediná disciplína, v níž Tina začala slabě: 20., 10., 12. Lindsey ve „svém“ Lake Louise famózně zaútočila, jenže ani ona nebyla trvale bezchybná. Přes Vánoce jako kdyby ve Stöckli doladili či konečně trefili rychlé lyže a od ledna už Tina nebyla horší než čtvrtá. Vítězství si rozebírala pokaždé jiná závodnice, a tak se dostupné body rozmělnily. Takže nakonec Tina o pouhý bod disciplínu nevyhrála. Takže: 1. Ve třech disciplínách vypadly pro zranění dosavadní světové jedničky (Lindsey, Marlies). 2. Kromě Tiny neměla žádná jakžtakž stabilní formu po celou sezonu. V jedinou opravdu tlačící konkurentku se až v polovině sezony vypracovala ve SL Mikaela Shiffrin. Na starou rutinérku hodně málo. Sezona mohla těžko dopadnout jinak. Místo detailního sledování děje posloužím pár statistikami.

Čísla to říkají jasně Rozdíly mezi vítězkou a druhou nebývají velké. Nijak vzácné nebývají těsné souboje až do posledních závodů. Naposledy předloni, kdy o vítězství Marie Riesch nad Lindsey Vonn rozhodly až neuskutečněné závody ve finále. Za posledních 10 let byl největší rozdíl 307 bodů, vesměs ale menší.

BODY DRUHÉ V POŘADÍ SOUČASNĚ UKAZUJÍ, KOLIK BYLO TŘEBA K VÍTĚZSTVÍ rok body druhé závodů body vítězky vítězka 2013 1101 35 2414 Tina Maze 2011 1725 33 1728 Maria Riesch 2010 1516 32 1671 Lindsey Vonn 2007 1482 35 1572 Niki Hosp 2006 1662 36 1970 Janica Kostelic Naopak 2003 1100 33 1570 Janica Kostelic 2002 931 34 1271 Mich. Dorfmeister 1996 1059 34 1472 Katja Seizinger Neboli od roku 1992, v současném systému bodování, představuje letošní 1 101 bod třetí nejslabší konkurenci vůbec. A odstup 2 414 minus 1 101 = 1 313 bodů je zdaleka největším v historii.

Materiálové zajímavosti Naprosto ojedinělá je skutečnost, že Tina použila tři samostatné značky výzbroje: lyže Stöckli, vázání Atomic a boty Lange. Jak víme, dnes jsou firemní trojkombinace standardem a výjimek je málo, např. Maria Höfl-Riesch (Head) trvající na botách Lange. Samozřejmě také jezdci Völklu a Elanu, pro které boty z firemní stáje nejsou. Pokud bylo vidět, Tina odjezdila sezonu s vázáními Atomic Race 1018. Tedy se starým, dnes už běžně nedodávaným modelem, jen mírně modernizovanou (1998) více než 30 let starou konstrukcí původního německého Jaegerova Ess v.a.r.

FOTO: REUTERS

SPORT

Žebříčky a rekordy Opájet se rekordy je zřejmě v lidské přirozenosti. V době, kdy se tak publiku servírují i naprosté bizarnosti, nemůže překvapit, že se okolo bodového součtu Tiny Maze strhla mediální rekordmánie. Porovnávat ale těchto Tininých 2 414 bodů s Maierovými 2 000 je značně zavádějící. Podobně jako řada dalších dílčích srovnání. Zde jsou hlavní důvody. POHLAVÍ: náročnější a širší konkurence mezi muži, více specialistů, jiný kalendář závodů. KALENDÁŘ: počty závodů nejsou stabilní, závodníci absolvují různé počty závodů. BODOVÁNÍ: systém bodování SP se mnohokrát měnil. I když starší ročníky pracně přepočteme podle současného (platí od r. 1992), zůstávají jiné rozdíly, např. bodování jen prvních deseti a především omezeného počtu závodů. VÝVOJ: sporty se vyvíjejí, kvalita i konkurence roste. Těžko srovnávat hodnotu vítězství předválečné hvězdy Christl Cranz z doby, kdy na medaili aspirovalo doslova pár jezdkyň. Ještě v začátcích SP (1967) se ve většině závodů objevují vepředu stále stejná jména, mužská špička měla sotva nějakých 15 jmen. Zásadním problémem srovnávání jsou opakované změny v bodování Poháru, k nimž docházelo od počátku až do roku 1992/93. Prošel jsem dostupné staré výsledky a pozoruhodné výsledky poctivě přepočítal podle systému dnešního. Ani to ale není úplně srovnatelné. Když se totiž body přes limit nezapočítávaly, někdy závodníci jistě akce, kde už nemohli žádné získat, vypustili. Podobně když se bodovalo jen prvních 10, nebyl zvláštní důvod rvát se o 20. místo – za něž je dnes nezanedbatelných 11 bodů.

Rekord padl, rekordy trvají S vědomím těchto skutečností můžeme spíše pro zajímavost konstatovat, že řada „rekordů“ Tině přesto odolala. Jejích 11 vítězství v sezoně nestačí na 14 Vreni Schneider, 13 Stenmarkových, ani 12 Lindsey Vonn z roku předtím. Jejích 800 bodů je sice ženské OSL maximum, ale poměr 800 z 9 závodů nejlepší není. Tím je Vreniných 660/7 z roku 1989. Náskok v OSL před druhou 800 : 480 b. je sice ohromný, ale v nové době od r. 1992 ne největší. Katja Seizinger ve sjezdu r. 1993 vyhrála 604 : 323, Anja Pärson r. 2004 v OSL 630 : 343. Také 5 vítězných OSL není nejvíce: Sonja Nef 2001 a Vreni Schneider 1989 vyhrály šestkrát. Tininých 2 414 bodů je sice absolutně zdaleka nejvíc, ale z 35 závodů, tedy z 3 500 možných. Srovnání sice obzvlášť hodně kulhá (obdivu-

hodné je právě také to, že Tina byla špičkou ve všech disciplínách), ale největší výtěžnost, tedy nejvyšší průměr bodů za závod, dosáhla Vreni Schneider v sezoně 1988/89: 17 závodů = 14 vítězství, přepočtených 1 511 bodů z 1 700 možných, průměr 89 na závod. Jí se blíží historická premiéra SP 1967, kdy Killy vyhrál 12 závodů ze 17 a přepočteně 1 465 bodů. Průměr 86 na závod. K tomu jako dosud jediný všechny globy. Ale to byla takřka ještě prehistorie, za Světový pohár byla ta série formálně vyhlášena až dodatečně.

O to víc vynikne letošní Hirscher: 20 startů, sice „jen“ 6x první, ale z nich 1 575 bodů. Průměr na závod má 79 bodů(!), více než Tomba (72). Svindal, letos tak znevýhodněný, si naopak v roce 2009 odnesl velký globus za historicky nejnižší počet bodů, 1 009/36 závodů. A co Ingemar Stenmark, který v sezoně 1978/79 vyhrál všech 10 obřích slalomů (14 za sebou v řadě)? Jako dosud jediný dosáhl 1 000 bodů v disciplíně a 100% průměr. (Marcel Hirscher ho mohl následovat, ale z 11 slalomů minulé sezony udělal bodů „jen“ 960...) Sto

NEJVĚTŠÍ VÝTĚŽNOST DOSÁHLA VRENI SCHNEIDER V SEZONĚ 1988/89: 17 ZÁVODŮ = 14 VÍTĚZSTVÍ, 1511 BODŮ Z 1700 MOŽNÝCH, PRŮMĚR 89 NA ZÁVOD. Za zmínku stojí i bilance Hanni Wenzel 1979/80 s 1 883 body ve 28 závodech. Odjet takto „letošních“ 35, dalo by jí to 2 354 bodů. Tomba vyhrál 11 závodů z 16, v nichž startoval v ročníku 1994/95, a za 1 150 bodů bral velký globus. Těch 16 závodů je nejméně, kolik jich k tomu kdy stačilo. Sedmnáct již zmíněným Killymu 1967, Schneider 1989 a ještě Alphandovi 1997.

procent dosáhla i Vreni 1989, kdy vyhrála všech 7 slalomů. Ale opakuju, srovnávat je mnohdy ošidné až nemožné. K připomenutí výjimečných výsledků minulosti – jakkoli těžko srovnatelných, viz argumentaci výše – ale posloužit mohou. Tím spíš, že přepočet starých výsledků na dnešní bodování jsem dosud nikdy nikde neviděl. Právě jste si užili premiéru.

RILEY LEBOE 59.2339°N 135.4469°W @RILEYLEBOE

PRILBA EDIT BRÝLE ONSET #GIROEDIT @GIROSNOW GIRO.CZ

FOTO: SLČR

SPORT

VÝSLEDKY ALLIANZ ČESKÉHO POHÁRU 2012/13 V ALPSKÝCH DISCIPLÍNÁCH

1. Ondřej Berndt, VŠTJ Ekonom Praha, 1 140 b. 2. Martin Píša, SK EPK Klínovec, 941 b. 3. Adam Kotzmann, SK Šumperk, 720 b.

1. Pavla Klicnarová, TJ Bižuterie Jablonec, 862 b. 2. Tereza Kmochová, TJ Jiskra SK Harrachov, 789 b. 3. Dominika Drozdíková, TJ Bižuterie Jablonec, 709 b.

NEJLEPŠÍ JUNIOŘI A JUNIORKY

Adam Kotzmann, SK Šumperk, 720 b., Daniel Paulus, LK Radhošť, 719 b., Lukáš Václavík, TJ Spartak SK Vrchlabí, 557 b., Dominika Drozdíková, TJ Bižuterie Jablonec, 709 b., Veronika Čemková, Ski klub Velké Meziříčí, 615 b., Barbora Hegmonnová, Ski Bílá, 530. b.

ALLIANZ ČESKÝ POHÁR 2013/14 V ALPSKÝCH DISCIPLÍNÁCH JE NEJVÝZNAMNĚJŠÍ DLOUHODOBOU ZÁVODNÍ UDÁLOSTÍ ČESKÉHO ALPSKÉHO LYŽOVÁNÍ NASTÁVAJÍCÍ SEZÓNY. TEXT: ANTONÍN HÁLEK radiční seriál závodů v alpských disciplínách Český pohár se jako dlouhodobá soutěž koná již řadu let a má dlouhou tradici. Nejlepší čeští závodníci měří po celou sezónu své síly ve všech disciplínách, od slalomu přes obří slalom až k super-G a na něj navazující superkombinaci. Loni Český pohár skokově zvýšil svoji úroveň a formát, zejména díky novému titulárnímu partnerovi Allianz. Vlastní lyžařská část byla vždy na vysoké úrovni, Svaz lyžařů a pořádající oddíly se zaměřily na kvalitu všeho dalšího kolem, například úpravy kolem tratí, cílového a diváckého prostoru, vyhlášení výsledků a na doprovodný program. Velmi

atraktivní změnou pro závodníky jsou vypsané prize money. Loni se rozdělilo celkem 140 000 korun mezi nejlepší tři muže a ženy a nejlepší juniorku a juniora v celkovém pořadí poháru. Pro nastávající sezónu budou obdobné podmínky pro kategorii dospělých, podpora juniorské kategorie bude zvýšena a odměněni budou také tři nejlepší juniorky i junioři. Celkové odměny jsou pro letošní sezónu navýšeny na 200 000 korun. Významnou část ze série závodů natáčela a přináší svým divákům Česká televize na svém specializovaném kanále ČT Sport.

Jak to bylo loni Nejprve si připomeňme loňské výsledky. Celkovým vítězem ročníku 2012/13 mezi muži se stal

a prémii 30 000 Kč bral Ondřej Berndt, který si v posledních třech závodech ohlídal odstup od druhého Martina Píši i třetího Adama Kotzmanna – ten se zároveň umístil nejvýše v hodnocení juniorů. Nejlepšími třemi ženami seriálu byly Pavla Klicnarová, Tereza Kmochová a Dominika Drozdíková, která vyhrála mezi juniorkami. Nejlepším oddílem v hodnocení byl s poměrně výrazným náskokem Ski Vítkovice Bílá, který tak potvrdil svou významnou roli při výchově české lyžařské špičky a rozvoje závodního alpského lyžování v ČR. A to přitom mezi prvními třemi v celkovém hodnocení měl pouze jedno zastoupení. Mimochodem: juniorka Gabriela Capová právě ze SKI Bílá se již letos prosadila do českého reprezentačního A-týmu. Celkovou úroveň seriálu hezky zhodnotila vítězka Pavla Klicnarová: „Uplynulý ročník ve formátu Allianz Český pohár zvládli pořadatelé na jedničku. Česká televize prvně odvysílala přenosy některých závodů a my tak mohli prezentovat sebe, náš sport, ale i partnery širší veřejnosti. Staly se z toho pěkné velké závody. Už se těším na další ročník!“

PARTNEŘI OSÚ AD SLČR

PARTNEŘI CZECH SKI ALPINE POOL

SPORT EQUIPMENT

Na start každého ze závodů seriálu se vždy staví desítky mužů i žen. Pravidelně je zde v plném zastoupení mužská i ženská juniorská reprezentace. Objevují se také nejlepší čeští lyžaři, kterým to mezinárodní závodní kalendář umožní. O celkovém vítězi a českém reprezentantovi Ondřeji Berndtovi již víte, dále například Kryštof Krýzl startoval pětkrát a celkově skončil osmý, Martin Vráblík také nastoupil pětkrát, mezi ženami se objevily Klára Křížová, Kateřina Pauláthová a další. Allianz Český pohár je tedy také místem, kde má širší závodnická špička možnost nastoupit proti našim nejlepším a poměřit s nimi svoje výkony. Poslední finálové závody seriálu v Koutech byly konkurencí ještě náročnější než ty předchozí, pořadatelé získali pro Jeseník Cup silnou účast především kompletní ruskou reprezentací, pro tři vítězství za sto bodů mezi českými závodníky si „došel“ čerstvý mistr republiky ve slalomu a obřím slalomu Kryštof Krýzl. Pavla Klicnarová se také vyjádřila k důvodům, proč je mezi závodníky seriál stále populárnější: „Velkou motivací k boji o celkové prvenství pro mě byla zajímavá odměna vítězi, která byla díky hlavnímu sponzorovi Allianz vypsaná. A také samozřejmě i status nejlepší závodnice poháru, stoupnout si na stupeň nejvyšší, navíc v dlouhodobé soutěži, to se počítá!“ Adam Píša, který v seriálu poměrně dlouho vedl, než ho porazil účastník Mistrovství světa Ondřej Berndt, dodává postřeh vedoucího závodníka: „Český pohár mě velmi baví, vedoucí závodník jezdí ve zlatém čísle, to je skvělý pocit!" A ještě Veronika Rudolfová, vítězka prvního ze závodů seriálu, po úvodní zkušenosti dodala: „Nový formát Allianz Českého poháru se mi moc líbí, už to není žádný okresní přebor, ale opravdové závody. I to mě a ostatní závodníky víc motivuje, cílem každého je uspět v celkovém pořadí poháru.“ V kalendáři seriálu pro nastávající sezónu je naplánováno celkem 30 závodů: 12 slalomů, 11

obřích slalomů, 5 super-G a 2 superkombinace. Závody se konají celkem v devíti závodních sériích. Zahájení od poloviny prosince je tradičně ve Špindlerově Mlýně a pak se pokračuje například v Peci pod Sněžkou, v Albrechticích, v Karlově, v Bílé, v Karlově – Malé Morávce. Dále se závody poháru jedou v rámci Mistrovství republiky ve Špindlerově Mlýně a poslední destinací jsou Kouty. V každém závodě jsou výsledky ohodnoceny bodově. Do konečného pořadí Allianz Českého poháru 2013–14 dospělých a juniorů se přitom závodníkovi započítají nejlepší dosažené body za umístění v počtu: 6krát slalom (z celkových 12) , 5x obří slalom (z 11), 2x superG (z 5) a jedenkrát superkombinace (ze 4). Seriál tímto způsobem motivuje k soutěžení v každém závodě, závodníci musí sbírat body již od prvního závodu. Prostor, který poháru věnuje národní sportovní kanál ČT Sport, je velmi významný a rozsáhlý. Celkem ČT v minulé sezóně

čtyřikrát pořídila podrobný a rozsáhlý záznam a přinesla je vždy jako 25minutový pořad vždy s několika reprízami. I to potvrdilo rostoucí úroveň a význam seriálu mezi zimními sporty, kamery České televize budou i nyní na celkem šesti závodech. Všem pořádajícím oddílům patří poděkování za tradičně výbornou organizaci závodů. Zázemím a pořadatelskou úrovní, tím, jak vypadají připravené závodní tratě, cílový prostor i místa pro diváky, se bezpochyby rovná úrovni Evropských pohárů. Allianz Český pohár 2013–14 si jistě zaslouží pozornost fanoušků i širší lyžařské veřejnosti. Poté, co stoupla jeho obliba mezi závodníky a zásadním způsobem se vylepšil formát závodů, je teď čas i pro fanoušky. Pokud máte rádi lyžování, stojí za to se na závody podívat, fandit, podpořit širší českou špičku alpského lyžování. Najděte si svůj čas v kalendáři, přijďte fandit!

Celkový přehled závodů letošního seriálu Allianz Českého poháru v alpských disciplínách. Na konci března patří mezi pohárové závody i Mistrovství republiky za účasti celé české špičky. Datum

Místo

Pořadatel

14.–17. 12. 2013 Špindlerův Mlýn

Ski klub Špindl

7.–9. 1. 2014

Špindlerův Mlýn

Skiteam Sv. Petr

11.–12. 1. 2014

Pec pod Sněžkou

Slovan Pec, Loko Trutnov

16.–19. 1. 2014

Albrechtice

TJ Bižuterie Jablonec

25.–26. 1. 2014

Karlov

Ski klub Opava

14.–16. 2. 2014

Bílá

VSK Mendelu Brno

15.–16. 3. 2014

Karlov – Malá Morávka

TC Praděd

26.–30. 3. 2014

Špindlerův Mlýn

Ski klub Špindl

31. 3.–3. 4. 2014

Kouty

Ski klub Šumperk

2 2 2

Řetězy, které se postaví nejdrsnější zimě čelem pewag – samozřejmě.

7 mm řetězy s kroucenými články Sportovní a inovativní I pro vozy s minimem místa v podbězích Automatické dopínání

7 mm

7724 - pewag - Inzerce - Snow magazín 197×78 mm – ZR.indd 1

18.10.2013 8:36:35

SPORT

JUBILANTI 2 LETOŠNÍ LETOPOČET S TROJKOU NA KONCI NADĚLIL NĚKOLIKA HVĚZDNÝM JUBILANTŮM KULATÉ NAROZENINY. PŘIPOMEŇME SI JE. TEXT: IVAN SOSNA

Ms. Worldcup rásná Maria Walliser zůstává ve vzpomínkách mnoha mužů, kteří ji v osmdesátých letech registrovali, „Ms. Worldcup“ všech dob. Po sportovní stránce je jednou z nejlepších sjezdařek historie s dvěma velkými globy, 25 vítězstvími ve čtyřech disciplínách, třikrát mistryně světa. Také ona se v sezonách 1985–89 prala se svou věčnou rivalkou, Michelou Figini, rovněž majitelkou dvou velkých globů a 26násobnou vítězkou ve SP.

Na kolenou před kráskou Tím by ale obzvlášť výjimečná nebyla. Musíme totiž přidat pohled sexistův. Jak ve své době napsal Sports Illustrated, vyzařoval z ní „high-voltage sexual charm“. Byla to zkrátka krásná baba, která se na rozdíl od některých závodnic dnešních do role krásky nemusela nijak stylizovat. V zákulisí prý dokázala být i dost náladová, to ale běžný fanoušek a konzument médií nepostřehl. U nejfotografovanější sjezdařky své doby vnímal její okouzlující bezprostřednost. „Je trochu smutný, že vysloužilá celebrita je mnohem hezčí než mladá oslavenkyně,“ dodal jsem si odvahy při finále Světového poháru 1998 v Crans Montaně, kde předala globus vítězce Katje Seizinger. Lehce se pousmála, důvěrně mě chytla za loket a spiklenecky

podotkla: „To ale prosím tě nikde neříkej.“ Chápete? Cizí chlápek, kterého nikdy neviděla, a já měl skoro pocit, jako kdybych se po letech setkal s oblíbenou spolužačkou. Jestli jsem do té doby nevěděl, co znamená, že dáma je podmanivě okouzlující, od toho okamžiku už mám měřítko.

Normální je cítit se dobře! Hrdá kráska měla štěstí, že koncem 80. let do sportu dorazil plný profesionalismus, takže si stačila vydělat slušné peníze. Dovedeme si představit, že na tehdy nepřekonatelné Švýcarky a na krásnou Marii zejména se sponzoři jen lepili. Ona si ale našla partnera mimo lyžování a nikdy neměla zapotřebí spoléhat v posportovním životě na lyžařský svaz. Obě letité konkurentky a žádné kamarádky, Figini i Walliser, v roce 1990 po neshodách s funkcionáři odešly. Michela v pouhých 24 letech. Pár let ještě Švýcarsko držela Vreni Schneider, ale od roku 1995 už žádná Švýcarka Světový pohár nevyhrála. Po Marii a její době mohli jen vzdychat. Ne úplně nekriticky: jako tvář reklamy na jogurty (známe také, ta paní, co přesvědčuje svou přítelkyni, že normální je cítit se dobře, ne být nafouklá) si ji sarkastický internet taky podal. Přece jenom flatulence k božské Marii nějak nepasuje. Kdysi se sebevědomě vyjádřila, že se zranění nebojí, že se jí vyhnou. Příslovečné neštěstí na horách ji obešlo, ale rodinu si našlo stejně. Prvorozená dcera Siri Anesini („jsem Anesini, ne jenom dcerka slavné mámy“), letos 22letá, se narodila s poškozeným nervovým spojením a nechodící. Jinak ale zdravá, takže se po maturitě osamostatnila a nyní snad studuje práva. Je to samozřejmě otázka vkusu, ale kam se hrabou všechny Lange-girls, říkám za sebe.

Paní senátorka

FOTO: ARCHIV

The Honourable Nancy Greene Raine, jak zní její oficiální titul v kanadském Senátu, se v květnu přehloupla přes sedmdesátku. Na niž, přinejmenším na dostupných fotografiích, nevypadá. U celoživotní sportovkyně, která bydlí hned u sjezdovek a skoro každý den se po nich i mimo tratě prohání, to ale nepřekvapí. Na rozdíl od těch, které se po kariéře od sportu odstřihly, se hvězda konce 60. let stala v Kanadě absolutní sportovní celebritou. Mimo jiné kanadskou sportovkyní 20. století a nositelkou nejvyššího civilního vyznamenání, NANCY GREENE RAINE

MARIA WALLISER V DOBÁCH SVÉ KARIÉRY

abychom si ušetřili mnoho menších poct. Na horách podniká, bydlí, zaštiťuje různé projekty pro sport a mládež. Takhle nějak si představuju využití sportovce, jenž své domácí federaci vrací něco z toho, co získal jako závodník.

První hvězda Světového poháru Nancy vyhrála první dva ročníky Světového poháru, 1967 a 1968, a stala se nejúspěšnější sjezdařkou ZOH 1968. Tehdy přitom na sebe narazily dvě výjimečné osobnosti: ona a Marielle Goitschel. Starší Francouzka byla už zavedenou hvězdou, hrdinkou olympiády 1964, platila za takřka neporazitelnou, Nancy jako by si čekala až na novinku – Světový pohár. Dobře na ní lze ilustrovat skromnou úroveň tehdejší ženské sjezdařiny. Závodit začala až ve třinácti na škole, vážněji o rok později. A už v 16 jela na olympiádu ve Squaw Valley a v 18 byla na MS pátá. Jinak ale žádné medaile. Pak zčásti dozrála, zčásti se sešla s výzbrojí. Už záhy se dostala k novince – plastovým botám Lange, jež Kanaďané pro vynálezce Boba testovali. A pak si sedla s Rossignoly Strato, snad nejlepší obřačkou té doby. Vyhrála jak první závod nového Světového poháru, tak nakonec celou klasifikaci. Také proto, že dokázala vítězit ve všech disciplínách. Mohla tehdy nenadchnout nová soutěž, při níž svými suverénními vítězstvími a charismatem okouzlil Jean-Claude Killy a v níž se o vítězství v seriálu bojovalo doslova do posledních branek posledního slalomu? Kde Nancy nakonec vyhrála o sedm setin a tím dosud vedoucí Marielle těsně předstihla? Tohle všechno v USA, Kanadě nadohled? Po obhajobě Poháru roku 1968 a zlatu a stříbru v Grenoble mohla v tehdy obvyklém věku skončit a zůstat dodnes kanadskou lyžařkou number one. Zajímavost pro zasvěcence: sama uvádí, že sjezdy jezdila na 215 cm, slalomy obří na 207 cm a speciální na 200 cm. Vesměs Rossignol Strato, ale na OH v Grenoble jela, podobně jako tam vše Killy, slalom na Dynamikách. Obě velké soupeřky měly také trochu štěstí, že francouzské lyže byly tehdy, a ještě i roky poté, skutečně nejlepší. Byť obě byly tak výborné, že by asi vyhrávaly na lecčems.

FOTO: ARCHIV

BRÝLE ANI KONTAKTNÍ ČOČKY

NEJSOU NA SVAHU IN!

CHYSTÁTE SE NA HORY? A MUSÍTE SI PŘIBALIT DIOPTRICKÉ BRÝLE? NEBO KONTAKTNÍ ČOČKY, POUZDRO A ROZTOK? MOŽNÁ JE PRÁVĚ TEN NEJLEPŠÍ OKAMŽIK ROZHODNOUT SE PRO LASEROVOU OPERACI OČÍ.

yžování v dioptrických brýlích je nejen nepohodlné, ale i nebezpečné. Dioptrická skla se mohou rozbít a ošklivě poranit oči. Navíc se brýle zamlží při každém vstupu do restaurace nebo do baru. Řešíte to kontaktními čočkami? Ani to není ideální. Při mrazu a větru rohovka oka ztíženě dýchá a více osychá. Kontaktní čočky brání dalšímu příjmu kyslíku, takže oko ještě více dráždí. Doma stačí nakapat umělé slzy, ale na svahu to tak jednoduše nejde. A navíc, třetina lidí s dioptrickou vadou má problém s odhadem vzdálenosti a každý osmý udává problémy s prostorovou koordinací, což může při lyžování či snowboardingu způsobit velké nepříjemnosti a být příčinou pádů a úrazů. Oční kliniky NeoVize v Brně a DuoVize v Praze přitom nabízejí bezpečné, rychlé a zcela bezbolestné řešení. Primářka Oční kliniky NeoVize, MUDr. Věra Kalandrová, potvrzuje:

„Obtíže při sportu jsou jednou z hlavních příčin, proč se na nás lidé obracejí. Naštěstí máme dnes k dispozici bezbolestné a spolehlivé zákroky, které nijak nesnižují odolnost oka a zajistí vysokou kvalitu vidění. Pro sportovce je vhodná metoda NeoLASIK HD, kterou volí 95 % pacientů. Důvod? Samotný zákrok netrvá déle než 15 minut a HD zrak si budete užívat už pár hodin po operaci.“ K NeoLASIK HD navíc dostanete doživotní záruku v ceně zákroku. Případné dodatečné korekce dioptrických vad tak budete mít zcela zdarma. Laserová operace provždy vyřeší všechny problémy s brýlemi a kontaktními čočkami – budete si prostě už jen užívat HD zrak!

www.neovize.cz

www.duovize.cz

X-PRO

ZNÍ TO TAJEMNĚ JAK NÁZEV NOVÉ HVĚZDY VE VZDÁLENÉ GALAXII, A PŘESTO JE TO MNOHEM BLÍŽ. NOVÁ VÝKONNOSTNÍ ŘADA BOT SALOMON ČEKÁ PRÁVĚ PŘED VAŠIMI DVEŘMI.

Nehledě na to, že nová botička je tepelně tvarovatelná, takže se velmi dobře přizpůsobí i různým výrůstkům nebo bolestivým místům. Podstatnou roli u nových X – Pro ale hraje i skelet. Ten i tentokrát počítá s již osvědčenou technologií Custom Shell. Může tak být tepelně přizpůsoben téměř jakékoliv noze během pouhých 20 minut. Krom toho disponuje i ve Světovém poháru vyzkoušeným spojením horní

co přináší? Osvědčený Twin Frame skelet a zcela novou vnitřní botičku Custom Fit 3D. Právě ta má ve spolupráci s osvědčeným skeletem zajistit výborný komfort, a přesto velmi těsné usazení vaší nohy. Zatímco jiné vnitřní botičky většinou používají jako výplň pouze dvě ploché vrstvy materiálu, Salomon novou botičku postavil jako 3D model, který je vytvarován jako lidská noha. Výsledek? Pohodlí, jaké jste v tomto segmentu bot ještě nezažili.

a dolní částí skeletu zvaným Oversized Pivot, které zajišťuje lepší přenos sil a impulsů, jež lyžař během jízdy vysílá skrze botu směrem k lyžím. Nové Salomon X-Pro můžete vybírat podle vašich dovedností i váhy. V obchodech je naleznete hned ve čtyřech různých tuhostech, v rozpětí flexe 100–130.

www.amersports.cz

NOVĚ TVAROVANÁ 3D VNITŘNÍ BOTIČKA Z TEPELNĚ TVAROVATELNÉ PĚNY

TRADIČNÍ KONSTRUKCE 2D VNITŘNÍ BOTIČKY

WINTER 3FEET KONSTRUKCE VLOŽEK A PONOŽEK PŘIZPŮSOBENÁ 3 TYPŮM KLENEB CHODIDLA PRO ZIMNÍ AKTIVITY. VYLEPŠENÉ O SPECIÁLNÍ IZOLAČNÍ VRSTVU. WINTER 3FEET HIGH

WINTER 3FEET MID

WINTER 3FEET LOW

Specificky navrženo pro vysokou klenbu chodidla. Speciální hliníková fólie pro izolaci. Pata odpružena velkou pěnovou podložkou.

Specificky navrženo pro střední klenbu chodidla. Speciální hliníková fólie pro izolaci. Pata odpružena pěnovou podložkou.

Specificky navrženo pro nízkou klenbu chodidla. Speciální hliníková fólie pro izolaci. Pata odpružena pěnovou podložkou.

HIGH

MID

LOW

Svou konstrukcí a použitím bandáže napomáhají k lepšímu výkonu, umožňují dokonalejší prokrvení a oddalují pocit únavy. Odlehčení tlakových bodů u vysoké klenby. Výztuž pro ochranu Achillovy šlachy. Ochrana kůže na holeni.

Svou konstrukcí a použitím bandáže napomáhají k lepšímu výkonu, umožňují dokonalejší prokrvení a oddalují pocit únavy. Polstrování pro zajištění komfortu a minimální tření. Částečné zesílení nártu a paty pro dokonalý fit. Ochrana kůže na holeni.

Svou konstrukcí a použitím bandáže napomáhají k lepšímu výkonu, umožňují dokonalejší prokrvení a oddalují pocit únavy. Zpevnění pod chodidlem pro rozložení tlaku. Zesílení nártu pro dokonalý fit. Ochrana kůže na holeni.

SLOŽENÍ: NYLON 48 %, MERINO WOOL 37 %, POLYPROPYLENE 10 %, ELASTANE 5 %.

SLOŽENÍ: NYLON 49 %, MERINO WOOL 36 %, POLYPROPYLENE 11 %, ELASTANE 4 %.

www.sidas.cz, www.sidas.sk

Lyžar: Chris Davenport Místo: Antarctic Penninsula Fotograf: Jim Harris

LINDSEY VONN – A JEJÍ HELMA BRIKO

indsey se po únorovém zranění připravuje na nadcházející olympijskou sezonu, a to i spolu se svými tradičními partnery, mezi které patří také italské Briko. Společně vytvořili přilbu s unikátním designem, který zobrazuje nejdůležitější momenty její sportovní kariéry.

BRIKO LINDSEY VONN TIMELINE • A BS skořepina (Briko High Performance) • h omologace EN 1077 CLASS B, ASTM F:2040 • dynamický odvětrávací systém • k ovová přezka s mikrometrickou regulací • k valitní, antibakteriální vnitřní výstelka • ochranný vak De Luxe VELIKOSTI: 52–54–56–58–60–62 BARVY: světle modro-zlatá, stříbrnočerno-zlatá MOC: 3 800 Kč

www.briko.cz

KJUS STORE PRAHA V ZIMNÍM pražském monobrandovém obchodě Kjus Store v Dolních Počernicích najdete kompletní zimní sortiment Kjus pro sezonu 2013/2014. Nově zde naleznete i značku POC!

VE FX

www.kjusstorepraha.cz

W W W. K A E S T L E - S K I . C O M / W W W. K A S T L E . C z

SPORT

VELKÝ

PŘÍBĚH

LYŽE DNES VYRÁBÍ PŘES TŘI STOVKY FIRMIČEK A FIREM A SVOBODĚ A INVENCI SE MEZE NEKLADOU. JISTĚŽE I PRODUKTY S NÁDECHEM EXKLUZIVITY ODEBRALY NĚCO TRHU ZABĚHLÝM LYŽAŘSKÝM OBRŮM. NA OBRÁZKU MAĎARSKÉ LYŽE EXPLOSIV, ŠVÉDSKÉ HENDRYX A ARTIFICIAL SKIS ZALOŽENÉ NA VLASTNÍCH UMĚLECKÝCH MOTIVECH.

LYŽAŘSKÉHO BYZNYSU 12

LÉTA DEVADESÁTÁ AŽ DODNEŠKA POTŘETÍ „LYŽE A JEJICH ZNAČKY VŽDYCKY BYLY PŘEDMĚTEM VÁŠNIVÝCH DISKUZÍ, EMOCÍ, ROZUMOVĚ I CITOVĚ ODŮVODNĚNÝCH SYMPATIÍ. VŠE OKOLO ZNAČEK JE VZRUŠUJÍCÍ MOZAIKOU PESTRÝCH OSUDŮ JEDNOTLIVCŮ I FIREM, NADĚJÍ A VELIKÁŠSTVÍ, VZESTUPŮ A TRIUMFŮ I PÁDŮ A KRACHŮ. NÁPADŮ ZÁSADNÍCH I ZBYTEČNÝCH, POKUSŮ A OMYLŮ…“ TEXT: IVAN SOSNA okračujeme ve výčtu změn, k nimž dochází od 90. let po dnešek. Minule jsme připomněli, jak carving přinesl pestrost tvarů a ohromný nárůst nabízených modelů lyží. Navodil situaci, kdy pro různé účely jsou vhodné různé lyže. A naučil výrobce dělat lyže stále širší. Tím zpřístupnil neupravený terén i lyžařům, kteří se tam dříve na úzkých sjezdovkových lyžích nevydávali.

Lyže nejsou kosmická loď! Zkonstruovat lyže použitelné v měkku je – všichni freerideři prominou – snadnější než se vyrovnat s nároky ledovaté pisty. Nadšenci, leckdy ti, kdo předtím zkoušeli dělat svoje snowboardy, se i proto odvážili vyrobit i lyže. A zjistili, že opravdu nejsou raketa a že s omílaným „hi-tech“ to není tak žhavé. Lyžařské továrny mezitím tvrdě redukovaly stav zaměstnanců, a tak se aspoň do začátku dal sehnat i člověk, který už někdy u výroby lyží byl. A když se značka trochu rozjela, nabízely se i volné kapacity velkých výrobců. Ti se už neofrňovali, vždyť si tak někdy i mohli rozšířit obzory. Tradiční elita specialistů tak přišla o výsadní postavení ve výrobě lyží, přinejmenším freeskis. A to je realita těch 317 značek, uváděných na exoticskis. Byť nejsou „plnospektrální“, nýbrž zaměřené na freeskiing. Špičkovou lyži na tvrdou pistu by mnoho z nich nezvládlo a ani se o to nesnaží. A zdá se, že freeskiingová subkultura je natolik alternativní, že se tolik těchto malých značek dokáže uživit. Mnohé jistě jen dočasně, ale proč ne.

Půjčování a informační revoluce Zmíněná diferenciace, kdy už jeden lyžař obvykle nemůže pro každé specializované použití vlastnit

optimální pár lyží, podpořila další výrazný trend dneška: půjčování. Také proto, že v dobách rychlého vývoje a neustálých změn (postupně radikalizace vykrojení, nárůst šířek, vývoj rockeru) je právě půjčování jedinou šancí, jak zůstávat v obraze. Tím spíš, že se objevila dobře vybavená testcentra s kvalitně udržovanými aktuálními modely. Tím současně vzrostla míra vlastní přímé zkušenosti a zmenšilo se spoléhání na informaci zprostředkovanou, především tu „oficiální“. Půjčování má ovšem tvrdý dopad v podobě poklesu prodeje. Ten se pohybuje těsně nad třemi miliony párů sjezdových lyží. Tedy přibližně na třetině stavu let zaslíbených. Neznamená to, že by ubylo tolik lyžařů, ale výroba i obchod se s touto skutečností musí utkávat. Stejně jako s dalším novým jevem – internetovým prodejem. Dnešní lyže se nabízejí v mnohem vyrovnanější kvalitě než kdysi. Starší si vzpomenou na rady, jak kontrolovat odchylky od ideálního tvaru, tzv. šavli či kolébku. Tuhost v ohybu prý leckdy kolísala až o 30 % a tento stav odrážely i tolerance bývalé ČSN 94 1810, platné 20 let až do srpna 1997. A se zákonnou možností zboží vrátit už vlastně skoro nic nebrání kupovat lyže bez osahání v obchodě, kdysi nutnosti. Jednou z reakcí obchodníků je důraz na oblečení, neboť je mnohem větším byznysem než zimní hardware a navíc má násobně lepší marže. Dalším významným fenoménem posledních 15 a především 10 let je dopad internetu a moderní komunikace. Až do začátku carvingu naprosto převládaly „učesané“ informace – výrobcem, obchodníkem, médii. Na podzimní uveřejnění testů lyží se čekalo jako na slovo boží. Dnes můžeme celosvětově najít a sdílet informace, jež se v minulosti předávaly jen neformálně šeptandou. Zákazník se tak stává znalejším, vyspělejším, ale také kritičtějším a sebevědomějším.

Sety a systémy U výčtu trendů nulté dekády tohoto století nelze pominout ani další zásadní změnu. Lyže se přestaly nabízet jako samostatný „nehotový“ produkt, tedy bez vázání. Cesta k tomu šla přes velký fenomén konce 90. let, desky a podložky. Dokud se lyže a vázání pořizovaly samostatně, nebylo dost dobře možné předvrtat do lyží otvory pro určitou značku a diskriminovat ostatní. S postupným splýváním vlastníků, až na Markera završeným v roce 1994 (vázání Rossignol), už to dostávalo logiku. Desky posloužily jako ideální přechodné řešení. Zjednodušily instalaci vázání, ale jejich montáž zůstala. Největší tlak na blbuvzdorné spojení lyží s vázáním prý přicházel od obchodníků, aby se jim zásadně zjednodušila a zrychlila kompletace. Vázání přímo na lyži rovněž znamená, že už samostatně nezabírá cenné místo v regálech obchodů. A tak jsme se místo sofistikovaných desek s celou argumentací okolo (průhyb, tlumení, výška a hranění) nakonec dočkali jednoduchých lišt pro prosté nasunutí vázání. „Systém“ ovšem zní vznešeně. Výhodou naopak je délková stavitelnost vázání v plném rozsahu běžných velikostí bot. Průzkum toho, kolik lyžařů na svých vlastních lyžích tuto možnost využívá, jsem ale nikde neviděl. Velmi pravděpodobně jich mnoho není. Naopak takřka každý si s novými/dalšími lyžemi musí koupit i vázání. Příjemným důsledkem je nižší cena. Sportovní vázání DIN 14 stávalo koncem 90. let 5–7 tisíc, topmodely lyží bez něj i přes dvacet. Dnes je za tu dvacítku celý komplet, pravda, s vázáním nižších hodnot, jež ale vesměs stačí.

Kde jsme nyní Na závěr ještě obecně shrňme, jak se současný stav jeví. Lyže se vyvíjejí bouřlivě, rocker je

31 Doba velikášská i problémová

AUTHIER SE DOSTAL DO SKUPINY ROSSIGNOL PRAKTICKY UŽ V ROCE 1970

heslem doby. Hegemon papírově není, největší podíl je asi 15 %, ale silné skupiny (především Amer, dále Rossignol a Jarden) budou výš. Výroba bot je kvůli své náročnosti v podstatě oligopolem (ovládnutí trhu omezeným počtem subjektů) zavedených firem. Po neúspěšných revolucích zadního nástupu a tzv. softů se drží při zemi a nejnověji se zaměřuje na individualizační tvarování skeletu. U vázání, oligopolu jak z učebnice, je situace nejpřehlednější a nejvíce neměnná. Pět velkých hráčů má zjevně podíly na trhu podělené tak, že si nemusejí jít po krku. Technologicky náročný segment, sešněrovaný normami souvisejícími s bezpečností, úrazy a odškodněním, vstup snaživých amatérů prakticky neumožňuje.

Rossignol Stále ještě největší pojem v branži. V předchozích dílech mnohokrát vzpomínaný, líčit historii komplexně by bylo opakováním. Proto jen selektivně připomenu starší události a především dovedu dění až do současnosti. 1955: 8 500 párů lyží a velké dluhy, prodej mladému finančníkovi Laurentu Boix-Vivesovi, majiteli až do 2005. Důraz na závodní lyžování jako nejúčinnější propagaci, 1964 první závodní oddělení v branži. Od 1972 výrobou a prodejem nadlouho Nr. 1. ZOH 1972: 4x zlato ze 6. 1976/77 poprvé 1 milion párů. Akvizice: 1967 za 1 frank Dynastar, 1970 Authier, 1978/1989 Lange (nejprve v majetku Boix-Vivesovy firmy Ski Expansion, odprodáno Rossignolu až 1989 za 20 m.). Lyže Lange 1971 made in USA (Dynamic), později do 1989 made by Authier. Dovoz tří modelů do ČSSR. Výroba od 1970 též Španělsko, 1973–1982 také Vermont, USA, krátce Švýcarsko (Haldemann). Dlouhodobě silná orientace na americký trh, závislost na dolaru. 1971 dřevěné běžky ve Švédsku, 1974 laminátové ve Francii, 1976 XC division. 1977 tenis.

80. léta: tehdy běžná nadvýroba (1988: 1,8 mil. párů), nekritický rozvoj a diverzifikace (1984 oblečení, 1987 snowboardy, 1990 golf – Cleveland, do 2007). Urputné soupeření se silně expandujícím Salomonem. Lange zaostává v rekreačních botách, Marxer vyvíjí botu se středním nástupem, „Stenmarkova“ značka Caber už nefunkční, 1990 konečně boty vlastní. 90. léta: opět pod tlakem Salomonu (od 1990 má vlastní lyže, boty i vázání) od 1991 snaha o vázání. Marker příliš drahý, vlastní vývoj lopotný, nakonec nákup značek Look a Geze a 1994 vázání Rossignol. Look pokračuje i samostatně, Geze končí 94/95. (Z dnešního pohledu s ohledem na tehdejší situaci by bývalo bylo vhodnější, neboť levnější, jednoduše vzít produkty Lange a Look a opatřit je logem Rossignol – bránila tomu pyšnost na značku Rossignol, snaha být originální jako Salomon, jehož boty i lyže byly inovativní?) Triumfální tažení capových lyží (Salomon – Monocoque), 1993 nová továrna Rossignolu ve Španělsku na model 4SV. Z ní ale průšvih, protože 1995 nástup carvingu a výroba předchozích lyží brzy končí. Rossignol se až na poslední chvíli chytá nového trendu (v katalogu první carvingové modely dodatečně na vloženém listu). Šuškanda: firma je na prodej. Nepřidala jí ani sázka na „měkké“ boty, kdy si značku „soft“ v naději na novou revoluci nechali zaregistrovat.

K současnosti Ještě deset let ale trvalo (můžeme se domýšlet, jak se chovaly a tlačily banky, jak zájemci čekali, až ztráty budou větší a cena klesne), než se našel kupující mimo branži. Australsko-americký Quiksilver, v té době s obratem skoro $2,5 miliardy a ziskem přes 100 milionů, roku 2005 zaplatil okolo 500 mil. Ale ani on, podobně jako třeba Adidas se Salomonem, mnoho štěstí s Rossignolem neudělal. Akvizice přispěla k tomu, že od roku 2007 dodnes je Quiksilver ve ztrátě. Už tehdy se zbavil golfu a koncem roku 2008 i Rossignolu za pouhých 50 mil. – přesně za tolik, kolik činila ten rok jeho ztráta. Tomu se Boix-Vives a spol. mohli jen usmívat. Roku 1955 kupovali za 50 000 dolarů (ale dluhy byly dvojnásobné), 1995 jim prodej vynesl 55 milionů. Dál už to s Rossignolem jde klasickou cestou investičního kapitálu, osekání nákladů, stabilizace a dalšího prodeje. V letech 2009 až letos to po Quiksilveru byla australská skupina Macquarie, resp. jí ovládaná Chartreuse & Mont Blanc s 82–77% podílem, když 17 % držel americký Jarden, vlastník K2, Völklu a Markeru, a 2 % Bruno Cercley, oficiálně president SKIS ROSSIGNOL S.A.S. V rámci úspor se část výroby stěhovala na Tchajwan, do Číny a do Ruska (přesně do toho zapadá i tehdejší hledání výrobce účtujícího do 12 eur/ pár lyží) a zčásti zase zpátky do Francie, měnily se názory na to, jaký důraz položit na oblečení, omezil se přebujelý rozpočet závodního oddělení a firma se dokonce dostala do zisku $3 m. při obratu 208 m. (Tvrdá realita dneška, kdeže staré sněhy a zisky 60. a 70. let jsou...)

ROSSIGNOL NAKOUPIL ZNAČKY LOOK A GEZE NA POČÁTKU 90. LET A ROKU 1994 PŘEDSTAVUJE VÁZÁNÍ I POD ZNAČKOU ROSSIGNOL. LOOK POKRAČUJE I SAMOSTATNĚ, GEZE V SEZÓNĚ 94/95 KONČÍ

Naprosto aktuálním děním je pak v létě 2013 ohlášený prodej švédsko-norské skupině investičního kapitálu Altor, resp. každým dnem očekávané převzetí 80% podílu (cca 10 % Weber Inv., 9 % Cercley, 0,5 % rodina Boix-Vives) za uváděných $196 m. Hovoří se o opětovném posílení oblečení a návratu části výroby do Evropy. Skandinávci byli v 19. století průkopníky lyžování. S výjimkou klasických ještě dřevěných běžek tam nikdy nevznikla opravdová velkovýroba lyží. Leč přišla globalizace a hleďme, co všechno dnes ovládají: Amer: Atomic, Salomon, Dynamic, Volant Altor: Rossignol, Dynastar, Lange, Look Přidáme-li původem Švéda Johanna Eliasche: Head

BRÝLE SWANS 100 LET JAPONSKÉ KVALITY

JIŽ VÍCE NEŽ 100 LET JAPONSKÝ VÝROBCE BRÝLÍ SWANS CHRÁNÍ VÁŠ ZRAK yrobit líbivý design u lyžařských brýlí je v současné době poměrně jednoduché. Kvalitní brýle ale musí kromě celkového zpracování disponovat výbornou optikou. O té to je především. Nic nezkazí zážitek z lyžování víc než zamlžené brýle, nedostatečná ochrana proti slunci nebo zkreslené vidění a z toho vyplývající neschopnost správně reagovat na terénní nerovnosti. Pro SWANS byla optika vždy prioritou a tato japonská firma čerpá z bohatého výzkumu, historie a zázemí mateřského optického giganta Yamamoto Kogaku.

Technologie SWANS Dvojitá nemlžící se skla, absolutní ochrana proti škodlivému UV záření, perfektní tvar uzpůsobený helmě, neprokluzující pásek nebo jednoduše rozepínatelná spona jsou základní výbavou každých brýlí SWANS. Pojďme si představit další zajímavé inovace.

Především z pohledu výše zmíněné optiky to jsou sférická skla, která kopírují tvar oční bulvy a brání tak před optickou deformací. Polarizační skla zase blokují modré světlo a díky tomu zabraňují odleskům od sněhu a vy pak vidíte i nejjemnější detaily sjezdovky, které by jinak zůstaly skryty. Vrchní vrstva CLARITEX odpuzuje vodu a zajišťuje perfektní viditelnost i v dešti nebo sněžení. Dále je také odolná vůči otiskům prstů a proti poškrábání. Zajímavý je určitě i systém EASY 4 LOCK, prostřednictvím něhož upínáte zorník jen čtyřmi vnějšími zámky. Pokud měníte zorníky, je to velmi jednoduché a rychlé a nemusíte se bát otisků prstů. Nechybí ani další vychytávky jako vytápěná skla nebo malý větráček. Úplnou novinkou je technologie ICE BLUE LENS, která zajišťuje skutečně ostrý a jasný pohled s nezkreslenými barvami. Člověk tak s brýlemi snáze a rychleji rozpozná případné překážky a pohybující se objekty, které jej mohou za špatné viditelnosti ohrozit.

Kolekce 2013/14 Vlajkovou lodí letošní kolekce lyžařských brýlí je série C2N – Change to next. Náročné sportovní lyžaře a závodníky uspokojí modely brýlí TALON a ELEMENT. Nechybí ani speciální řada brýlí TEFU a VEIL, určená ženám. Pro děti je to pak řada JUMPIN. Prodejním hitem budou akční modely 660-DH za 640 Kč s dvojitým zorníkem, systémem vyrovnávání tlaku mezi oběma skly, ochranou proti zamlžení a kompatibilností se všemi typy helem. Druhým je pak model 885-DH za 590 Kč, který je navíc kompatibilní s dioptrickými brýlemi.

www.swans.cz

LIVE FIT! NEBOJTE, TO NENÍ AGITKA FITTNESS CENTRA V SOUSEDSTVÍ, ALE TECHNOLOGIE, KTEROU FIRMA ATOMIC S ÚSPĚCHEM POUŽÍVÁ NA MNOHA ZE SVÝCH PRODUKTŮ. KROMĚ LYŽAŘSKÝCH HELEM ČI BRÝLÍ SE OSVĚDČILA TAKÉ NA LYŽAŘSKÝCH BOTÁCH.

LIVE FIT 130

okud si ze slovníkových variant vyškrtneme tu o zdravém způsobu života, můžeme „Live Fit“ přeložit třeba jako „přizpůsobit se živému“. A o to přesně téhle technologii jde. Přizpůsobit se různým částem těla, v případě lyžařských bot tedy noze. Live fit ovšem zvládá více. Kromě pouhé adaptace na nohu také podporuje její přirozený pohyb v botě v průběhu celého oblouku a kombinuje tak komfort s maximálním a přesným přenosem energie na lyže.

Technologii Live Fit najdeme na řadě allmountainových bot stejnojmenného názvu Live Fit. Základem řady je 5 modelů ve flexích 70 až 130, vybavených dvěma masivními přezkami a velmi širokým velcro páskem, který spolu s nimi zajišťuje přenos energie i velmi pevné usazení na noze. Boty Live Fit jsou k dispozici i v dámských variantách. Live Fit zóny, kde je umístěn přizpůsobivý materiál, najdeme ale i na botách řady Waymaker, která je určena především pro backcountry a freeriding. Jedná se o výkonnostní boty, které disponují systémem přepínání pro chůzi, inserty pro vázání typu „tech“ a díky vyměnitelným podešvím jsou kompatibilní se všemi vázáními na trhu. Třípřezkové „Cestáře“ najdeme v obchodě ve flexích 70–130, tři nejtužší jsou vybaveny lehkým, ale tuhým karbonovým spoilerem komínu převzatým ze závodní řady Redster.

www.amersports.cz

LIVE FIT zóny

[UNIVERZITA]

PROFI INDEX

SKI WITH ME

ODBORNOST PŘÍSPĚVKU

SPORT

TEXT: ONDŘEJ NOVÁK FOTO: PETR HAVELKA – SNOW

INKLINACE, ANGULACE, JAK SE TO RÝMUJE?

DNEŠNÍ MENU:

NĚKDY ABY SI ČLOVĚK VZAL NA TO LYŽOVÁNÍ SLOVNÍK CIZÍCH SLOV. ALE ZAS TAK TĚŽKÉ TO NENÍ A MY SI DNES ZKUSÍME VÝZNAM TAKOVÝCH SLOV TROCHU POODKRÝT A PODÍVAT SE, ZDA BY NÁM PŘI LYŽOVÁNÍ NEMOHLA I TROCHU POMOCT. POLÉVKA: Proč vlastně inklinovat a angulovat? HLAVNÍ JÍDLO: Kdy inklinovat a kdy angulovat? DEZERT: Jak na to?

abychom dostali lyže dále od těla, nedrželi je pod sebou, a umožnili jim tak získat větší či menší úhel zahranění, který pak budeme zvětšovat a díky kterému budou lyže zatáčet. S angulací (obr. 2 ), neboli zalomením, je to trochu složitější. Lyžovat můžete třeba i bez ní, ale trochu se tak vystavujete nebezpečí, že budete lyžovat s více zatíženou vnitřní lyží. Angulace slouží hlavně k udržení stabilního postoje, v němž můžete odolávat všem silám, které na vás při jízdě působí, zejména vyrovnat ty, co působí dovnitř oblouku a vně. Opět použiju svoje oblíbené „těžiště bydlí v břiše“ a vy si představte, že za něj tahá někdo dovnitř oblouku a někdo jiný zase z oblouku ven. Horní polovina těla, ale i kotníky, kolena a boky se snaží dva přetahovače zkrotit a jejich tahání vyrovnat. Říkáme tomu dynamická rovnováha. Kdy končí inklinace a začíná angulace? Na konci oblouku musíme naše těžiště postupně přenést přes lyže dovnitř toho budoucího, tedy budeme se snažit o náklon – inklinaci. Natahujeme starou vnitřní nohu, změkčujeme starou vnější tak, aby se jejich role

Zástupce šéfredaktora SNOW, Instruktor lyžování a telemarku s dlouholetou praxí v ČR, Rakousku a Austrálii, autor projektu Skiwithme.cz.

ONDŘEJ NOVÁK Letošní seriál zaměříme ještě více na praxi. Půjdeme více do hloubky a budeme se zabývat podrobnostmi a tipy, které nám v uplynulých seriálech o lyžování i telemarku unikly, nebo na ně nezbyl prostor. Budeme se snažit na to jít selsky a jednoduše, i když témata budou někdy těžko stravitelná. Proto vás jako každý rok rád uvítám na kopci při lekcích a workshopech Skiwithme.cz, abychom společně zkusili teorii proměnit v praxi.

a pojmenování v oblouku vzápětí vyměnily. Od natahované nohy se naše těžiště posouvá směrem dolů z kopce, dovnitř nového oblouku, což nám velmi ulehčuje pokrčující se nová vnitřní noha. Tedy inklinujeme. Nakláníme se téměř jako padající strom, od kotníků až po hlavu a necháváme lyže odjet trochu dále od

1 A proč ne? To by byla snadná odpověď. Prozatím se spokojme tedy s tím, že každý nový oblouk začíná náklonem do jeho vnitřku, tedy inklinací (obr. 1 ). V závislosti na rychlosti a tedy i působících fyzikálních silách, které nás v takovém náklonu dokážou udržet, nebo upustit, je tento náklon menší, nebo větší, zřetelný, nebo téměř neviditelný. Na začátku oblouku se nakláníme jednoduše proto,

3 těla, abychom získali co největší úhel jejich zahranění a nechali tak na ně i na sebe působit co nejvíce vnější síly. Soustředíme se také, abychom stále cítili, že naše vnější chodidlo je po celou dobu oblouku stále těžší než to vnitřní. A teď to přijde. Angulace začíná ve chvíli, kdy cítíte, že by vaše vnější noha přestala být těžší než vnitřní – odpor sněhu a opora o vnější

Zkuste se jen naklánět z oblouku do oblouku a neangulovat. Co se stalo? Nevytvořili jste postavení, ve kterém byste mohli dynamicky odolávat všem vnějším silám, jež na vás působí, a ta, která působí dovnitř oblouku, vás tentokrát dokonce přetáhla? Zůstali jste na konci oblouku, nebo dokonce už o mnoho dříve, trčet na vnitřní lyži? Co s tím? Zkuste se na chvíli stát pejskem na vodítku. Váš pán vás neustále na vodítku pouští dovnitř I v letošní sezoně najdete na webu www.skiwithme.cz nabídku lekcí a workshopů pro lyžaře i telemarkisty. Pro lyžaře jsem letos připravil rozbor videa zdarma ke každé lekci, začínající telemarkisty naopak jistě potěší bezplatné zapůjčení vybavení po dobu výuky. Těším se na vás na kopci. Telemark i lekce pokročilého lyžování se mnou navíc můžete vyzkoušet na SNOWfestu 2014 (www.snowfest.cz).

4 nohu by se začaly zmenšovat. Jednoduše řečeno, větší podíl zatížení by byl na vnitřní noze. Naše tělo pak musí reagovat do protisměru vůči inklinaci tak, abychom udrželi více hmotnosti na vnější lyži (obr. 2 ). Kromě tzv. dynamické rovnováhy to má za následek i větší zahranění lyží, tedy i vytvoření tlaku na ně a zkrácení poloměru oblouku. Důsledkem je i akumulace energie, kterou pak využijeme pro přechod do dalšího oblouku (tzv. rebound). V pomalé rychlosti (obr. 3 ) funguje vše výše popsané zcela stejně jako při rychlosti vysoké, jen náklon není tak velký, stejně tak není tolik znatelná ani angulace – působící síly jsou menší než při vyšších rychlostech a stejně tak i potřeba působit proti nim.

oblouku – inklinujete. Když už máte pocit, že byste téměř upadli, tak se vodítko, které je přichyceno obojkem k vaší vnější ruce, zastaví a vy dále inklinujete pouze dolní částí těla, od kotníků až po boky. K angulaci neboli zalomení tak dochází až nad boky v oblasti břicha (břišního lisu). Zůstává tedy výhoda „dlouhé“ opory v přímce tvořené vnějším chodidlem a vnitřním ramenem (obr. 4 ). Nepracujete aktivně horní polovinou těla proti nohám, nelámete se, nevykláníte. Jen zastavíte její inklinaci a dále dovnitř oblouku už inklinujete jen tou dolní částí těla. Vzniká tedy angulace.

[UNIVERZITA]

ZLEPŠUJTE SE!

PROFI INDEX ODBORNOST PŘÍSPĚVKU

SPORT

TAK AKORÁT!

ILUSTRACE: DEPOSITPHOTOS © OGUZ ARAL

„OBLOUKY USKUTEČŇUJEME POHYBEM KOLEN SMĚREM DOLŮ, DOVNITŘ A DOPŘEDU TVOŘENÉHO OBLOUKU.“ TATO ZÁKLADNÍ POUČKA ZE SKRIPT PŘI PLNĚNÍ MÝCH PRVNÍCH ZÁPOČTOVÝCH POŽADAVKŮ NA INSTRUKTORSKÉM KURZU NA VYSOKÉ ŠKOLE MI DLOUHO ZNĚLA HLAVOU.

TEXT: MGR. RADEK DRAHOŇOVSKÝ d té doby nějaký čas uplynul a praxe mi dala šanci si pár věcí více vyzkoušet a vnímat třeba i trochu jinak. Jakou poučku mám dnes já pro snadnější a efektivnější lyžování mých žáků a klientů? „Stůj na lyžích přesně a ovládej je s citem.“ Pocit z postoje na lyžích si musíme uvědomovat. Je jiný, než když stojíme např. v teniskách. Je limitován tvarem lyžáků, sklonem komínu, tuhostí skeletu, cantingem. Přirozeně nás lyžáky udržují v „pohotovostním postoji“, tedy s koleny mírně pokrčenými.

Nejsložitější kloub v těle

Koleno je největší a nejsložitější kloub v našem těle, tvoří spojení dvou velkých kostí – kosti stehenní a holenní, k nim zepředu přiléhá čéška. Správnou funkčnost kolene zajišťují svaly, vazy a stejně jako u ostatních kloubů chrupavky. V koleni najdeme tzv. menisky, chrupavky, které tvoří styčné plochy obou kostí. Lyžařovo koleno je snadno zranitelné, obzvláště jeho měkké struktury – vazy při lyžování velmi trpí. Primární funkcí vazů je udržování stability kolene. Spolu se svaly jsou tedy jakýmisi fixátory obou na sebe postavených kostí.

Jako na kole Funkce kolene je nám všem dobře známá, bez dobře pracujícího kolene neuděláme ani krok. Koleno nám při chůzi umožňuje zkracovat a prodlužovat nohu podle potřeby a mění vzdálenost trupu od terénu. Především díky kolenu je naše chůze plynulá. Hlavním a z „konstrukce“ kolena logicky vyplývajícím pohybem je tedy jeho flexe a extenze (pokrčení nebo natažení) Při jízdě na lyžích tento pohyb využíváme prakticky v každém oblouku. Stejně jako pro plynulou chůzi je flexe a extenze kolenního kloubu podmínkou pro plynulé navazování oblouků, resp. pro přechod těžiště těla nad lyže a následně přes ně. Podíváte-li se na lyžaře vykrajujícího plynulé kulaté oblouky, zjistíte, že pokud se jedna noha v průběhu oblouku natahuje (tento pohyb začíná již v zahájení oblouku), druhá dělá opak. Trochu to evokuje jízdu na kole. Představte si, že jedete na kole s delšími klikami (zaručeně se to podaří těm, kteří ve sklepě najdou starou skládací „Esku“) a snažíte se jet do zatáčky tak, abyste neškrtli pedálem o zem. Na straně, kam jste nakloněni, musíte mít pedál nahoře, tzn. koleno pokrčené, a druhý pedál dole s nohou propnutou. Při změně stran se poloha nohou plynule změní. Ta, co byla pokrčená, se natahuje a nataženou krčíme. Více, či méně? Mnoho lyžařů neví, jak moc koleno při jízdě na lyžích pokrčit. Odpověď je ale jednoduchá. Tak akorát! Akorát na to, aby váš náklek nenarušil stabilitu a již zmíněnou „přesnost“ postoje. Rozhodně nesmí být vaší snahou vyvěsit se do jazyku lyžáků nebo naopak tlačit lýtkem do komínu vzadu. Obě tyto přehnané polohy vám totiž zcela jistě naruší pocit vnímání chodidla, o kterém jsme psali v minulém dílu. Optimální je cítit pouhý kontakt holeně s jazykem boty, tzn. mírně pokrčit kotník i koleno, je-li řeč o základním sjezdovém postoji. S narůstající dynamikou jízdy však narůstají i síly, které na naše koleno působí,

a proto musíme polohu kolene tomuto přizpůsobit. Pozorovali jste někdy vzpěrače s činkou nad hlavou? Má-li ji nad hlavou ve stoji, udrží ji prakticky jakkoliv dlouho, kdežto v podřepu nikoliv. My při rychlé jízdě na lyžích řešíme na opěrné (vnější) noze totéž co vzpěrač, proto se ji snažíme natáhnout. Evidentní je tento princip u světových závodníků, kde jsou působící síly mnohem větší.

A co my smrtelníci? Nám smrtelníkům jezdícím v pomalejších rychlostech, v boulích nebo v hlubokém sněhu pomůže ještě jeden důležitý pohyb, který koleno umožňuje. V omezeném rozsahu a pouze tehdy, máme-li koleno alespoň mírně pokrčené, můžeme kolenem otáčet do stran. Koleno může takto rotovat pouze v řádech jednotek stupňů, ale má svoji roli v jemné motorice při vedení lyží. Výrazně je tento pohyb používán např. v jízdě v boulích, kdy lyže v momentu překonávání boule otáčíme do dalšího směru s výrazněji pokrčenými koleny. Technicky správné, přesně vyvážené lyžování je vždy výsledkem souznění pohybů. Podaří-li se nám dobře vnímat chodidlo a optimálně pracovat s koleny, jsme na dobré cestě dělat na lyžích pokroky.

Je dobré vědět, že pro optimální postoj na lyžích jsou nutností optimálně pokrčená kolena a z toho vyplývající kontakt holeně s jazykem boty. Příliš velký či nedostatečný náklek naruší rovnováhu postoje. Flexe kolene je přizpůsobována dynamice jízdy. Pro řešení jemných pohybů v pomalé rychlosti zapojujeme činnost kolen více, využíváme možnosti pohybu do flexe i rotace. Autokinetika moderních lyží dnes velmi napomáhá šetřit pohybový rozsah kolenního kloubu, obzvlášť pohyb ve směru dovnitř. Vyzkoušejte si: Na lanovce vyvěste nohy ze stupátek a rotujte lyžemi doprava a doleva. Položte si na kolena ruce tak, abyste se dotýkali alespoň částečně holenní kosti pod čéškou. Procítíte mírnou rotaci holenní kosti vůči kosti stehenní. K tomuto pohybu přidejte pohyb předozadní. Boty budou opisovat osmičku.

Absolvent pedagogické fakulty TU v Liberci, spolumajitel lyžařské školy a akademie SUNSKI ve Špindlerově Mlýně, lektor APUL a nadšený učitel lyžování s 13 lety praxe v ČR a ve Švýcarsku.

MGR. RADEK DRAHOŇOVSKÝ

MARK ABMA • I/OX GOGGLE • GAGE HELMET SMITHOPTICS.EU

[UNIVERZITA]

NECHTE SE ROZTRHAT LEKTORY APUL!

PROFI INDEX

ANALÝZA POHYBU

SESTAVIL ONDŘEJ NOVÁK ádi byste poznali a hlavně odstranili své chyby při lyžování? Vaše přání budiž splněno! I v letošním roce pokračují lektoři APUL ve svých analýzách pohybu. Vy se tak můžete přímo stát cílem jejich odborného pohledu nebo jejich poznatky a postřehy alespoň konfrontovat s těmi svými, naučit se analyzovat a přemýšlet nad svými vlastními chybami při lyžování nebo aplikovat postřehy odborníků na sebe samé podle vlastních snímků. A pokud máte rovnou chuť podrobit se odborné analýze, zašlete nám svoji sérii fotografií nebo rovnou video a nechte profesionální učitele lyžování, aby vám poradili, jak lyžovat lépe, zdravěji a úsporněji. Druhou letošní obětí nenechavých očí lektorů APUL se stal Pavel. Kdybych prozradil jeho příjmení, byli by čtenáři z oboru hned „in“ a věděli by, že Pavel toho má v kariéře učitele lyžování za sebou opravdu dost. A lyžování ho stále baví a navíc mu pořád jde. Posuďte sami a podívejte se, jak na jeho lyžování nahlíží o generaci mladší instruktoři.

JIŘÍ MATĚJŮ První dojem: Velmi pěkná sportovní jízda zkušeného lyžaře, který strávil na lyžích kus svého života. Patrná jistota ve všech fázích oblouku kratšího poloměru na neupraveném svahu. Analýza: Oblouk doleva – kladně hodnotím uvolněné frontální postavení a rozsah pohybů. Vnímám nedostatečné zatížení vnější lyže. V průběhu vedení je stále potřeba cítit větší tlak vnějšího chodidla (obr. 1). Lyžařova lepší strana. Oblouk doprava – zahájení oblouku a přechodová fáze celkem v pořádku. Doporučil bych pouze menší nahrbení horní poloviny těla a větší separaci horní poloviny těla na konci oblouku (obr. 2–4). Největší technický problém vidím v rychlém posunu pánve dovnitř oblouku spojeném s předsunutím vnitřní lyže (obr. 5). Tento pohybový vzorec vede k rotaci pánve, nesprávnému postavení lyžaře v oblouku a limituje jízdu s dostatečným rozsahem pohybů (obr. 6–7). Doporučená cvičení: Doporučuji cvičení na vedení lyží a jejich vzájemné postavení – zatažení vnitřní lyže dozadu, průjezd obloukem se špičkami lyží vedle sebe, ruce na kolena – pomoc pro stejný úhel hranění, jízdu s rozepnutými lyžáky, hole do podkolenních jamek, ruce v bok – stabilizace pánve. Doporučuji koncentraci na pohyby chodidel v botě.

DAVID ŠPUNDA První dojem: Sportovní jízda pokročilého lyžaře. Analýza: Bylo by určitě přínosné tuto jízdu vidět i na videu. Z dostupných fotek je znát dobrý přechod přes lyže mezi oblouky pro přehranění mírně nahoru, dopředu a dolů. Poté se však bohužel ne úplně správně vyvíjí sjezdový postoj, který by měl vznikat jako reakce proti působícím silám, abychom zachovali jistotu a kontrolu i při rychlejší jízdě a na obtížnější sjezdovce. Lyžař je po přehranění vzepřen o vnější lyži příliš krátce, a proto musí, po odsunutí této už nezatížené lyže do strany, ukončit oblouk příliš brzy (obr. 6 a 7) a nedostane se do většího rozsahu, kde by ho právě vnější lyže držela. Pochopitelně vnitřní lyže je spoluzatížena, více nebo méně v závislosti na druhu sněhu. Pokud postačuje pomalá pohodová jízda, není problém. Doporučená cvičení: Zkoušej jezdit po mírné sjezdovce se snadno točivými lyžemi, abys měl čas vnímat zatížení lyží. Tedy po přehranění stůj na levé lyži, když chceš jet doprava, a na pravé lyži, když chceš jet doleva, a to vždy trochu déle, než jsi zvyklý. Zároveň veď i vnitřní lyži pěkně po sněhu a nech ji pohybem kopírovat tu vnější. Práce chodidel je pro lyžování velice důležitá, protože je to první část těla, která je spojena přes boty s lyžemi… a ty jedou po sněhu.

TOMÁŠ MICAL První dojem: Ze sekvence je patrná jízda o kratším poloměru na středně strmém svahu s velmi měkkou podložkou. Z projevu jezdce je patrná jeho nesporná zkušenost, ale také několik technických chybiček, které jsou důkazem toho, že ani velký počet odlyžovaných kilometrů není zárukou bezchybného a ukázkového lyžování. Analýza: Zahájení oblouku doprava (obr. 3–5) je velmi zdařilé. Vidíme odpovídající orientaci těla do nově tvořeného oblouku a vyvážené postavení s oporou o vnější lyži. V dalším průběhu jízdy jezdec toto dobré výchozí postavení ztrácí. Příčinou je protirotace pánve, spojená s vysunutím vnitřní lyže a její následné přílišné zatížení (obr. 6, 7). V těžších podmínkách by mohla tato chyba být snadno potrestána pádem. Doporučená cvičení: Klíčovým bodem progrese je udržení opory o vnější lyži a odstranění příliš včasné protirotace pánve. V odpovídajícím náklonu bys měl stále cítit vnější chodidlo těžší než vnitřní. TIP k tréninku: Telemarkuj! Namísto předsunutí vnitřní lyže vpřed zkus po přehranění zatahovat (udržet) vnitřní lyži pod sebe.

Chcete i vy být analyzováni? Sérii svých fotografií k analýze nebo video můžete i s vaším komentářem vložit do modulu Lyžařské analýzy na http://snow.cz/lyzarske-analyzy. Tam také najdete další odborné analýzy členů lektorského sboru APUL.

FOTO: PETR HAVELKA – SNOW

SPORT

ODBORNOST PŘÍSPĚVKU

NEWS

Asociace profesionálních učitelů lyžování a lyžařských škol (APUL) GENERÁLNÍ PARTNER APUL:

PARTNEŘI APUL:

DON´T WORRY, BE(COME) APUL

V LISTOPADU VYDÁ NAKLADATELSTVÍ GRADA METODIKU VÝUKY SNOWBOARDINGU, NA KTERÉ KROMĚ APUL SPOLUPRACOVALI ZÁSTUPCI VYSOKÝCH ŠKOL, SLČR A APLŠ.

SNOWBOARDING

1. ČÁST

KONCEPT VÝUKY ZAČÁTEČNÍKŮ MODERNÍ JE (NE)ROTOVAT? a počátku každého kvalitního konceptu stojí stanovení cíle. Každý cíl má být definován jasně a zřetelně, a proto shrneme cíl metodického konceptu snowboardingu APUL do jedné věty – metodika má poskytnout návody, postupy a principy, jak vést výuku snowboardingu rychle a především efektivně.

Ve chvíli, kdy známe cíl, máme v zásadě dvě možnosti, jak na novém konceptu pracovat: Začít „od nuly“ a veškeré postupy a principy vymýšlet, přičemž jejich funkčnost bude ověřena až několikaletou praxí. Zanalyzovat dosavadní známé, funkční, ale i nefunkční koncepty a pokusit se dodáním vlastního know-how tvořit koncept vlastní. V případě metodiky APUL byla zvolena druhá možnost, při které byly světové výukové koncepty podrobeny základnímu logickému rozboru typu příčina-důsledek, podpořeného základními úvahami z fyziky, resp. mechaniky. Ve většině světových konceptů nalezneme následující charakteristické principy a pohyby: Předozadní přenos váhy sloužící ke stáčení snowboardu do spádnice Diagonální přenos váhy sloužící k náklonu těla směrem do oblouku Pohyb dolních končetin sloužící k regulaci hranění Rotace jednotlivých částí těla s různými efekty

Na většině z uvedených principů panuje relativní shoda s drobnými odchylkami, které ovšem nenarušují fyzikální souvztažnosti mezi daným pohybem a jeho důsledkem. Výrazněji se názory liší u posledního zmiňovaného bodu – ROTACE. Smyslem dalších odstavců není prezentovat koncept snowboardingu APUL jako celek (ten je popsán v nové metodice výuky snowboardingu, která vyjde v listopadu), ale nastínit způsob uvažování o tomto pohybu a vyvodit závěry, které se do konceptu APUL promítly.

EFEKTIVITA – jedno slovo, více významů Moderní je snowboardovat (resp. lyžovat) efektivně. Obecná fráze, se kterou nelze nesouhlasit. Položme si nyní základní otázku: Co je efektivní jízda na snowboardu?

Celá řada světových metodik dává poměrně jasnou a stručnou opověď – efektivita je dána rychlostí odezvy nástroje (tedy lyží či snowboardu) na naše pohyby. Čím rychlejší je přenos sil na snowboard, tím je využití našich pohybů efektivnější. Podívejme se na efektivitu z fyzikálního hlediska. Jako jednoduchý příklad uveďme mechanický stroj, u kterého budeme sledovat jeho příkon (energii, kterou po určitý čas stroji dodáváme) a jeho výkon (jinou formu energie – práci, kterou stroj za určitý čas vykoná). Část dodané energie se bude vždy měnit na nevyužitou (vnitřní) energii stroje a vzájemný poměr příkonu a výkonu nikdy nepřekročí 100 %, ačkoliv je právě toto cíl všech konstruktérů. Ve fyzikální praxi se tento poměr nazývá účinnost. Stejně jako konstruktéři, musí i jezdec na snowboardu usilovat o maximální efektivitu své vykonané práce – energie vložené do oblouku. Uvedený princip efektivity má odlišné pojetí pro začátečnickou, tedy pomalou, a pokročilou, tedy rychlou jízdu. Než se dostaneme ke specifikům pomalé a rychlé jízdy, je nezbytné si definovat, jaké druhy energií jsou při jízdě generovány:

1 Energie, které získává jezdec jakožto důsledek vnějšího silového působení plynoucího zejména z jízdy po nakloněné rovině (tíhová síla, resp. její zrychlující složka) a jízdy v oblouku (dostředivá síla). Jedná se tedy o energie vznikající pohybem jezdce (pohybová energie) a změnou polohy jezdce (polohová energie). Jelikož během pohybu dochází k neustálým přeměnám jedné formy energie na druhou, budeme celkový součet energií tohoto typu označovat jako „vnější mechanická energie“. 2 Energie, které vznikají jakožto důsledek vnitřního silového působení samotného jezdce. Jedná se tedy o důsledek práce (pohybů), které jezdec vykoná. Tuto energii jezdec dodává do procesu jízdy a budeme ji proto nazývat „vnitřní energie“.

Předpokladem pro další úvahy o začátečnické a pokročilé jízdě je vymezení vzájemných poměrů obou druhů energií a definování, za jakým účelem jsou vynaloženy a jak je s nimi pracováno: 1 Pomalá jízda je specifická velmi malým podílem vnější mechanické energie a majoritním podílem vnitřní energie (dodané jezdcem). Naprostá většina této vnitřní energie je vynakládána za účelem přímého působení na snowboard, resp. za účelem změny směru jeho pohybu. 2 Rychlá jízda je naopak specifická značným podílem vnější mechanické energie a klade výrazně nižší požadavky na vnitřní energii, kterou jezdec do oblouku dodá. V tomto případě již není vnitřní energie využívána pouze k působení na snowboard, ale především ke zužitkování vnější mechanické energie ve prospěch jezdce! Právě tato skutečnost zakládá rozdílný pohled na efektivitu snowboradingu při pomalé a rychlé jízdě. Při pomalé jízdě je pro jezdce klíčové, jak efektivně (účinně) je schopen přenést svou vynaloženou práci (dodanou vnitřní energii) na snowboard a změnit tak směr jeho pohybu (efektivita nebude nikdy větší než 100 %). Ve vysoké rychlosti je klíčové, kolik vnější mechanické energie je jezdec schopen využít ve svůj prospěch ve vztahu k objemu za tímto účelem vynaložené práce (zde existuje možnost překročení hranice efektivity 100 %, jelikož v „celkovém součtu“ pracujeme i s vnějšími energiemi).

JE ROTACE EFEKTIVNÍ? Pojďme se přesunout na svah a uvést teorii do praxe. Budeme se zabývat pomalou jízdou ve formě smýkaných oblouků. Několik významných světových metodik je postaveno na principu, kdy síly potřebné ke změně směru pohybu generujeme co nejblíže snowboardu – tedy od chodidel, čímž zajistíme okamžitý přenos sil na snowboard. Jelikož bychom nalezli osy, okolo kterých se chodidla a kotníky imaginárně otáčejí, nazývejme tento pohyb „rotace odspoda“. Tímto principem dojde k okamžitému působení na snowboard. Položme si ovšem dvě otázky: 1 Jak velkou sílu jsme schopni při velmi omezené možnosti pohybu vygenerovat, resp. jak velkou energii jsme schopni do projetí oblouku dodat? 2 Co se bude dít se zbytkem těla, pokud tento pohyb dolních končetin vykonáme? Je zřejmé, že pohyb končetin v botě upnuté do vázání je velmi omezený a spíše než o rotační pohyb půjde o svalové napětí – tenzi, kterou se snažíme na snowboard působit. Jakmile začne snowboard měnit směr (ve směru oblouku), budeme nuceni čelit nejběžnější a zároveň nejzásadnější chybě ve snowboardingu – protirotaci. Laicky řečeno, snowboard a spodní část těla začne „ujíždět“ té horní části těla. Jelikož předpokládáme, že iniciace pohybu vychází od spodních končetin směrem vzhůru, je vůbec možné, aby horní část těla „držela krok“ se spodní částí těla? Z logiky věci

vyplývá, že není. Spodní část těla bude vždy o chvilku napřed a horní část těla ji bude následovat. Budeme nuceni vynakládat další energii, abychom tuto prodlevu eliminovali (pravděpodobně více energie než na samotnou změnu směru pohybu snowboardu). Pokud bychom uvažovali 100% správné provedení (ve kterém se nesmí osa ramen dostat mimo podélnou osu snowboardu), budeme muset ve stejný moment, kdy vynakládáme energii na změnu směru snowboardu, generovat další energii v horní části těla, která zajistí jeho správné držení. Budeme tedy nuceni iniciovat pohyb ve dvou různých částech těla zároveň a v podstatě neustále bojovat, abychom nezačali protirotovat. Zdá se vám toto pojetí efektivní? Pojďme si nyní zanalyzovat, co se bude dít, pokud zahájíme rotační pohyb od hlavy přes ramena směrem ke spodním končetinám. Na počátku vynaložíme určité množství energie na zahájení rotace horní části těla směrem do oblouku. Díky naprosto volnému pohybu trupu kolem osy páteře dokážeme využít setrvačné síly rotačního pohybu, který se přenese přes boky, kolena a kotníky na snowboard. Jinými slovy pomocí vykonání relativně malé práce (iniciace rotačního pohybu) a využití zmíněné setrvačnosti jsme schopni: a/ Zajistit, aby se horní část těla nacházela ve správné poloze v každou chvíli oblouku. b/ P řenést naprostou většinu vygenerované energie na snowboard a změnit tak směr jeho pohybu. c/ Nemuset vyvíjet jakékoliv další „kompenzační“ pohyby.

Stručné srovnání: ři rotaci „odspoda“ bude možnost generování energie jezdcem značně P omezená a zároveň bude kladen požadavek na dodání další energie za účelem eliminace nejžádanějšího problému snowboardingu i protirotace. Naopak benefitem bude rychlejší odezva snowboardu. Při rotaci „odshora“ bude naprostá většina vygenerované energie přenesena na snowboard, bude násobena setrvačností rotačního pohybu horní části těla, přičemž jejím přenosem směrem dolů bude zajištěna 100% správná poloha trupu v každém okamžiku oblouku. Daní za tyto přínosy bude prodleva v reakci snowboardu. Metodika APUL na základě výše uvedeného dospívá k jednoznačnému závěru – pro výuku začátečníků je vhodné použít princip rotace „odshora“, což je podpořeno dalším zásadním aspektem. Pro výuku začátečníků je naprosto elementární NÁZORNOST. Je daleko snazší představit si, provést, ale také rozeznat rotační pohyb horní poloviny těla, který naprosto jasně a zřetelně demonstruje souvztažnost „příčina (rotace) – důsledek (oblouk)“. Oproti tomu jakákoliv forma svalového napětí v kotnících je velmi obtížně pozorovatelná a pro žáka uchopitelná. V našem výkladu jsme se zaměřili především na vnitřní silové působení jezdce, jehož důsledek hraje pro pomalou jízdu spojenou s výukou začátečníků klíčovou roli. V rychlejší jízdě pokročilých jezdců toto působení neztrácí na důležitosti, ale výrazně se snižuje podíl energie z něho plynoucí na úkor vnější energie získané pohybem jezdce, resp. vnějším silovým působením. A právě o vnějším silovém působení bude řeč v dalším článku o SNOWBOARDINGU. Dalibor Dvořák

MAG

FOTO: (C) GEPA PICTURES/ATOMIC

SLALOMKY OD A DO Z SLALOMKA. LYŽE, KTERÁ VYVOLÁVÁ NEJVÍCE ROZPORUPLNÝCH REAKCÍ. NĚKDO JI MILUJE A POUŽÍVÁ JEN JI, JINÝ JI NEVEZME NA NOHY. NĚKDO JI MÁ ZA NÁSTROJ UNIVERZÁLNÍ KAMKOLI, DRUHÝ JI VNÍMÁ JAKO ČISTĚ SPECIÁLNÍ LYŽI JEN NA TVRDOU PISTU. JAK TO S NEJMLADŠÍM POTOMKEM CARVINGOVÉ GENERACE VLASTNĚ JE?

JAK JE TO SE SLALOMKOU? TAKŽE JAK? UTAJENÁ? JEDNOÚČELOVÉ NÁŘADÍ? NĚKOLIKANÁSOBNÁ UNIVERZÁLKA? OMYL? EMERITNÍ ODBORNÍK, MJ. OSM LET DRUHÝ TRENÉR REPREZENTACE, VYZDVIHL DOKONCE TROJÍ UNIVERZÁLNOST SLALOMKY A POSTAVIL JI DO ROZPORU S HOJNĚ TRADOVANÝM IMAGE TÉTO LYŽE COBY NÁROČNÉHO SPECIALIZOVANÉHO NÁŘADÍ PRO KRÁTKÉ OBLOUKY. NÁSLEDNÁ DISKUZE ALE UKÁZALA, ŽE JEDNOTNÝ NÁZOR SE NENAŠEL. JE VĚC OPRAVDU TAK INDIVIDUÁLNÍ, JSOU LYŽAŘI OPRAVDU NATOLIK NEJEDNOTNÍ AŽ HÁDAVÍ, NEBO SE JEN VE SVÝCH ARGUMENTECH KVŮLI FORMULACÍM ZMATEČNĚ MÍJÍME? POKUSÍM SE O ODPOVĚDI.

nízké rychlosti a malém hranění – typické prvky rekreační většinové jízdy – se zjevně ukazují pro většinu uživatelů jako vhodné. Bezpochyby jsou pro ně takové lyže univerzální. Logicky jsou tedy pro ně univerzální i ty z nich, jež nesou ono magické SL. Tím spíš, že tyto komerční modely už dnes vesměs postrádají nekompromisnost slalomek dávných. Poměrně měkké v ohybu, bez tvrdých „kopajících“ patek jsou vesměs uživatelsky příjemné. Dávají hodně, aniž by od jezdce požadovaly bůhvíco. Lety dobře vyšlechtěné, chcete-li. Kde se tedy vzalo tvrzení uvedené v mottu č. 1? Podle mě vzniklo historicky a, podobně jako nejrůznější překonaná stará „moudra“, se drží naživu otrockým opakováním.

Staré moudro

SLALOMKA JE LYŽE PRO KRÁTKÉ OBLOUKY NA PRUDKÝCH LEDOVÝCH SVAZÍCH (ČASTO TRADOVANÁ CHARAKTERISTIKA) MOTTO 1:

SLALOMKA JE DOBRÁ NA CHVÍLI, ALE PŘÍLIŠ SPECIALIZOVANÁ, JAKO HLAVNÍ ČI JEDINOU NE! (JINÝ ČASTÝ NÁZOR MNOHA SPORTOVNÍCH LYŽAŘŮ) MOTTO 2:

NA SLALOMCE MĚ BAVÍ JEJÍ UNIVERZÁLNOST (HLAVNÍ MYŠLENKA JARNÍHO ČLÁNKU KARLA HAMPLA„SLALOMKA JAKO PŘEDMĚT UTAJENÍ“) MOTTO 3:

„POUŽÍVAL JSEM SLALOMKY JAKO UNIVERZÁLNÍ LYŽE 10 LET A BYL TO MŮJ NEJVĚTŠÍ LYŽAŘSKÝ OMYL.“ (UZNÁVANÝ UŽIVATEL„MIREK“ V DISKUZI KE ZMÍNĚNÉMU ČLÁNKU) MOTTO 4:

Původně se sjezdové lyže neodlišovaly. Existovala naopak povinnost absolvovat obě součásti kombinace, sjezd i slalom, na týchž. Diferenciace začala až koncem 40. let minulého století a prosadila se po zavedení obřího slalomu v letech padesátých. Jenže i tak se geometrie tehdejších lyží s výjimkou těch na sjezd a později i super-G až do 80. let vyvíjela a lišila jen velmi málo – z dnešního pohledu byly „všechny stejně rovné“, „plusminusmilimetr“. Roku 1983 Dynastar v inzerátu na odlišně tvarovanou slalomku Omeglass a obřačku MV 5 píše: „Byli byste překvapeni, kolik výrobců používá totéž krojení pro závodní slalomky i obřačky.“ Svůj první velký globus si Stenmark vyjezdil na 205cm slalomce a do používání 210cm obřačky ho poté museli hodně tlačit, vzpomínal jeho trenér. Neboli žádný extra rozdíl.

Jediná pořádná ledobijka TEXT: IVAN SOSNA

Co je vlastně „slalomka“? ice to „přece všichni víme“, ale bez vymezení nemusíme myslet totéž. Lyže takto obecně titulovaná, většinou asi se „SL“ v názvu, může mít několik podob. První: skutečně závodní FIS lyže. Tu nechme stranou, nezávodníci si ji běžně nekupují. Druhá: výkonný sportovní tzv. top model, vrchol „závodní“ řady, hovorově často „závodní slalomka“. Třetí: méně výkonný model model téže řady, „sportovní slalomka“. Některý výrobce dokonce může přidat další, už spíše sportovně-rekreační model, jejž z marketingových důvodů opatří atraktivním designem závodní řady. Je jasné, že mezi jmenovanými budou i při stejných délkách a nevelkých odlišnostech v geometrii rozdíly. „Slalomka“ s výjimkou té

první není žádná homogenní kategorie. U všech nezávodních modelů jde jen o tradiční nálepku s vděčným image. S disciplínou slalom nemá nic společného. Nemožně neohrabaně by se mohla jmenovat třeba „sportovní značně vykrojená kratší lyže“. A tím jsme u toho, co mají společného: délku cca 150 až 170 cm, konstrukční rádius cca 10 až 13 m, širokou špičku až přes 120 mm, relativně úzký střed cca 70 mm. Nejnověji dostávají i malé přizvednutí špičky – „rocker“.

Všichni jsme Gogo Jsou to míry, jimiž by slalomky v segmentu sjezdovkových lyží byly nějak specifické? Vůbec ne. Naopak, podobně přece dnes vypadá většina nezávodních lyží na upravené tratě. „Slalomové parametry“ jsou dnes sjezdovkový mainstream, standard. Skoro všechno je „gogo“, jistě rozumíte. Přijatelná délka, šířka ve středu umožňující snadné zahranění, tvar podporující zatáčení i při

Jedině trochu v konstrukci a materiálech. U lyží sjezdových a částečně i obřákových se prosadilo vrstvení materiálů (sendvič), vyšší hmotnost, nosné pláty z hliníkových slitin. Tyto lyže tak mohly být měkčí v ohybu a rychlejší, ale na úkor torze, tedy držení na tvrdém. Naopak živější, pružnější slalomky dokázaly až do roku 1964 vyhrávat jen se dřevem (Kästle), poté si především kvůli držení oblíbily krabicovou konstrukci, tzv. torzní box (Dynamic, Völkl, K2 a další) a hojně začaly využívat plastické hmoty (různě zušlechťovaný polyuretan). Byly tedy tužší, zejména v zadní části, aby unesly velký tlak v ukončení oblouku, jenž zabezpečoval neustřelení a držení a podporoval dynamiku ukončení. Také toto přinášelo oběť: slalomka jako tvrdší, méně elastická lyže byla znatelně pomalejší. Jenže slalomy byly tehdy rychlostně úplně jinde než dnes (stačí podívat se ještě i na mladého Stenmarka v polovině 70. let, natož předtím) a účinné „zaseknutí“ hrany bylo důležitější než skluz v přímé jízdě.

MAG

Slalomka se tak logicky stala miláčkem i nezávodících sportovců. Rychlost je nezajímala, ale nikdo nechtěl na „ledové hoře“ vypadat jako příslovečná koza na ledě. Nutno dodat, že tehdejší lyže držely nesrovnatelně hůř než dnešní a v plenkách bylo i broušení (úhluje se až od 80. let). Je možné, že profesionál jako Karel Hampl i kdysi preferoval obřačky (byť, jak píše, na čas zřejmě „podlehl“ kratším kompaktům), když měl „k dispozici rozmanité modely obřaček renomovaných výrobců“. Tím se ale lišil od běžného plebsu, který do roku 1990 kvalitní lyže sháněl těžce a nejčastěji, když už kupoval lyže závodní, se orientoval právě na dostupnější slalomky. Ani tehdejší úzké tratě a jejich povrch mnohdy delšímu oblouku moc nenahrával. Na výkonnostní úrovni se běžně na (delších) slalomkách jezdily i obří slalomy.

Slalomka miláček Dokonce i v Americe 80. let byla vizitkou fajnšmekrů K2 VO Slalom, vítězný model bratrů Mahreových v r. 1984, poté v prodeji i s cedulkou udávající tvrdost – „čím vyšší číslo, tím větší borec“. V té Americe, na jejímž západě už prý posledních pár let lyže na sjezdovku v obchodech nenajdete. Toto jsou kořeny setrvalé obliby slalomky u nás. Neohrozilo ji ani dění posledních let. Nejprve začala mít před 20 lety mírně větší vykrojení obřačka (stále ale okolo 35 metrů) a přetáhla na svou stranu některé dobré sportovní jezdce. Na kahánku měla slalomka na samém sklonku tisíciletí, kdy lyže zachvátil carving a ona zůstala jako poslední mimo tento trend. Pamatuju, jak coby vývojový dinosaurus málem vypadla ze Supertestu. Firmy si ji nakonec uhájily – snad i proto, že vývojáři už pracovali na její nové vykrojené generaci. Ta záhy přišla, zachytila ducha doby, zkanibalizovala funcarvery a zvítězila. V našich podmínkách slalomku neohrozil ani nástup širších lyží allmountainových. Jsme lid kultury sjezdovkové a masovkou u nás logicky zůstávají lyže určené na upravené středoevropské tratě. Náš lyžař slalomku miluje, kupuje a používá i tehdy, kdy by něco delšího či širšího bylo vhodnější. To už ale do malého historického exkurzu nepatří.

Náročná? A co tvrzení, že slalomka je náročná lyže, „se kterou si mohou ‚rozumět‘ jen trénovaní sportsmani“? Nedorozumění vzniká nejspíše tím, že skutečně po hraně jeté oblouky odpovídající konstrukčnímu R 13 m jsou už na běžném červeném sklonu „palba“, kdy jezdec lítá z oblouku do oblouku a po určité době už takové staccato neustojí a neudýchá. Pokud tedy vůbec je takové jízdy schopen. A na opravdu prudkém už takovou jízdu nedá nikdo z nás smrtelníků. Jenže takto jezdit nikdo nikoho nenutí. Jedním z hlavních kouzel slalomkovitého krojení je možnost kroužit snadno a elegantně i bez

rychlosti a velkého hranění. Slalomka, s níž něco takového nejde, je v 99 % jenom špatně nabroušená. Každého i jen středně pokročilého rekreanta bych bez váhání postavil na slalomku, kterou, již ojetou, před deseti lety nechal svým servismanům náš tehdy nejlepší slalomář Stanley Hayer. Zažil jsem máloco tak příjemného na svezení, a to počítám i desítky běžných modelů lyží v různých testech. Dnešní nová komerční slalomka rozhodně nebude tvrdší než ona vyměklá (ježdění, zbroušené hrany a formátováním ztenčené bočnice) Stanleyho echt závodní. Proč by tedy měla být náročnější? Naopak. Když v sezonách 1999/00 a 2000/01 vykrojené slalomky začínaly, panovala dost divočina: horečně se testovalo, lyže se měnily někdy i těsně před náběhem výroby, různé modely se chovaly i značně odlišně. Za těch patnáct sezon od té doby se ale usadily, v rámci obecného lyžařského trendu uživatelsky zpříjemnily.

Pro koho? Zastavme se ještě u uživatelů. Jak víme, lyžařskou výzbroj nelze hodnotit bez vazby na lyžaře. „Dobré lyže? Přijde na to, pro koho“ (a do jakých podmínek, to za chvíli). Jak jsem zmínil, pro lyžaře rekreačního a většinu těch, kdo se považují za „sportovní“ (další vágní nálepka, ale dovolím si její obsah nyní nepitvat), bude slalomka šikovná. Mnozí na ní nadšeně vykružují to, co někteří pohrdlivě označujeme za „superdží oblouky“. Ty lze při troše umu a snahy rýsovat i na metrových blejdech. Nijak ideálně, ale jde to. Vždyť ono nakonec na lyžích jde skoro všechno. Když před šedesáti lety fascinoval Stein Ericsen Ameriku svými salty, neměl žádné twintipové freestylovky, nýbrž rovné dřevěné dvěstěpatnáctky. Na širokých lyžích se v prašanu jezdí sotva 25 let. Na lyžích můžete přejet jezírko vody, lze jezdit po mokrém listí, sjíždět písečné duny nebo Monte Kaolino a tvrďáci zvládnou i kamení.

Někteří chtějí makat a růst Jenže pro ambiciózního sportovce, který chce z materiálu vyždímat maximum a který chce pracovat na své technice – a to jsou typičtí opinion leaders a hlavní debatéři lyžařských diskuzí – lyže s R 13 m pro oblouky střední až delší už vhodná nebude. Teorii o úhlu zahranění, prohnutí lyže a výsledném rádiusu známe. Pořádně zahraněná a prohnutá slalomka prostě „chce“ či „musí“ točit. Jistě, dokážu ji přinutit k traverzu a vytvořit tak iluzi „dlouhého“ oblouku. Lze na ní ustát i poměrně vysokou rychlost (byť 80 km/h v oblouku už bych za vhodnou a bezpečnou nepovažoval). Jenže nesedí to už ani fyzikálně a pro zmíněného jezdce to není oblouk podle jeho představ a ambicí. Také třeba i proto, že jde takřka bez námahy, lyže „zatáčí skoro sama“. Pro někoho nádhera – „nenadřu se, víc vydržím a najezdím“ –, jiný ale „šidítko rádiusu“ nehledá, nepotřebuje, ba mu překáží. Jistě to není postoj většinový, ale zatáčení si „odmakat“ a cítit, že

lyžím diktuju já, a ne že ony vrtí mnou, má bezpochyby svůj půvab. Takový lyžař logicky alespoň někdy sáhne po lyži krojené méně. Pro tento účel vhodnější. Slalomka pak pro něj už tou pravou univerzálkou být nemůže. Je to i případ Mirkův, ten svůj lyžařský „přerod“ už dříve v jiném vláknu diskuze takřka učebnicově vylíčil.

Kdo se má přizpůsobit? V obecné rovině bychom tak mohli až materiálově-technicky filozofovat: má se lyžař snažit zvládat různorodé podmínky na jedněch univerzálních lyžích a dokazovat si tak svou variabilitu? Nebo je lépe vzít si do určitých podmínek optimální speciálky? Má se přizpůsobovat lyžař, nebo materiál? Kdy, kde a proč? Asi nejlépe bude nechat to na příslovečné volbě každého soudruha a nenálepkovat ji jako lepší či horší. Měl by si ale uvědomovat, že pro nácvik kvalitního oblouku po hraně není mnohá dnes tak propagovaná širší lyže tím pravým ořechovým – a nic na tom nemění skutečnost, že „to jde“ a že spousta lyžařů bude přesvědčovat, že „to v pohodě dávají“. Kdežto právě parametry slalomky se štíhlým středem velice vhodné budou. Ale také to, že od určité rychlosti a na horším povrchu vyžaduje kratší a vykrojená slalomka určitě vyšší úsilí a dostatečnou techniku.

K onomu „utajení“ z Karlova článku: respektuju sugestivnost atraktivního titulku, ale neřekl bych, že vlastnosti a použitelnost slalomky u nás zůstaly „utajeny“. Našel jsem si v archivu něco už z roku 2000, kdy se slalomky teprve postupně měnily do carvingové podoby. „Všechno nasvědčuje tomu, že se slalomka – alespoň ve světě – stane královnou sezony. Ač stále ve vývinu, je to v řadě exemplářů už dnes výborná a vděčná lyže… Technicky zdatný sportovní jezdec, připravený a schopný odvést určitou potřebnou práci, v ní získává lyži, která mu na sjezdovce poslouží jak pro krátký oblouk, tak i pro požitkový funcarvingový. Některé modely umožní i méně zdatným lyžařům jet i klasickou jízdu po vnější, s pravidelným pícháním holí a s určitým podílem smyku. Vyloženě nepodrazí ani v prašanu (široká špička) a snese i umírněné boule (je krátká)… Slalomku jako lyži jedinou? Proč ne, v tom případě ale poněkud delší (170 až 175 cm) a raději ne tu úplně nejvykrojenější. Její slalomový charakter se tím ale poněkud potlačí a je to hledání všestrannosti za dost peněz…“ Necituju proto, abych oslňoval svou starou jasnozřivostí, nýbrž abych doložil, že informace existovaly a jsou. Všeobecné povědomí a všemožné názory ale občas mívají svoje zátočiny… Celý text Karla Hampla Slalomka jako předmět utajení

více na:

www.snow.cz/clanky/2259

FOTO: (C) ROSSIGNOL

Naše běžné podmínky Zapadnout samozřejmě nesmí stěžejní moment: bavíme se pořád o jízdě po upravených tratích. V našem středoevropském pojetí tedy většinou poměrně natvrdo preparovaných. V našich horách navíc nepříliš dlouhých, nejčastěji omezeně širokých a hojně zalidněných. Když toto všechno platí, je lyže slalomových parametrů dobrou volbou. Co když ale neplatí? Stačí něco nového sněhu k ránu a agilní rolbisté před začátkem provozu. Během chvilky máme oraniště, v němž úzké a navíc i dost krátké lyži nijak zvlášť dobře není. Ale také častější možnost, starý vysušený technický sníh rozšmelcovaný ježděním a úpravami do nesoudržné „soli“, není s úzkou sjezdovkovou lyží ničím příjemným. Jindy zase třeba nedostatečně promrzlý firn na jaře. Ve všech těchto situacích nedokáže lyže s úzkým středem stlačit pod sebou dostatečnou vrstvu sněhu k opoře. Slalomku trochu zachraňují bohatýrské šířky konců, zejména špičky, a také rocker bude ku pomoci, ale nějakých 70 mm pod těžším lyžařem na potřebnou oporu a dobrý pocit v takové situaci nestačí. A zase jsme u paušalizace: 60kilového lyžaře či ještě lehčí děvče slalomka ponese úplně jinak než metrákového pořízka. I to je docela obyčejná fyzika.

Splétání copů, nebo lajna? Karel Hampl má pravdu, že na směšně úzkých prkýnkách jezdily v prašanu generace lyžařů, takže na dnešní plácačkovité slalomce to jde ještě krásně. Nevýhodou ale je, že prakticky každý pojede, cituji, „důsledně úzkou stopou, kdy se musí obě lyže současně střídavě propadat pod určitým úhlem a vyjíždět na povrch ve stereotypním rytmu krátkých oblouků.“ Lyžař je tak více méně odsouzen ke skládání kratičkých rytmických obloučků, „splétání copů“. Mají svůj půvab, ale

opravdu byste tak chtěli jet ranní volnou, čerstvě zapadanou dvoukilometrovou sjezdovku? Nemluvě o širých pláních, které volají po pořádné otevřené „lajně“ – jakou dnešní široké allmountainy a freeridovky maximálně usnadňují. V zemích, kde se jezdí především v terénu, by nikoho ani nenapadlo považovat slalomku za cosi univerzálního. Neboli: sice to lze, ale s omezeními, za které považuji: terén (jen upravené pevné tratě) osobu uživatele (její parametry, lyžařskou zdatnost, ambice a preference) Domnívám se, že slalomka na našem trhu propagaci a obhajobu nepotřebuje. Image má pevný a její pozici nahrává i to, že má míry značně shodné s většinou sjezdovkových modelů. Náš lyžař je značně konzervativní a spíš potřebuje povzbudit a motivovat, aby zkoušel něco jiného a rozšiřoval tak svoje obzory. Byť nakonec mnohdy zůstane u lyže slalomkovitého typu, neboť právě její přednosti si bude cenit nejvýše.

Co je ideál? Od určité úrovně lyžaře a jízdy (rychlost, technika, náklony, hranění) bych za vhodnější sjezdovkovou univerzálku považoval plnohodnotnou sendvičovku v délce až okolo 180 cm (podle lyžaře) s rádiusem až něco přes 20 metrů a středem do 70 mm. Nakonec tzv. masters-modely nefisových obřaček jdou právě touto cestou. Veteránští závodníci a mnozí učitelé lyžování jsou podle mne skupinami, s nimiž se velmi dobrý sportovní lyžař, náš modelový fajnšmekr, příznivce a partner v diskuzích, může ztotožnit nejsnáze. Jakou lyži si takoví pro volné ježdění po sjezdovce vezmou nejspíše? Naštěstí se ale podle jiných řídit nemusíme. Možností vyzkoušet slušně až velmi dobře připravené lyže je poměrně dost. S patřičnými informacemi tedy nechť si každý svéprávný lyžař vybere, co mu okolnosti, nadšení, peněženka a manželka dovolí.

více na:

www.snow.cz/diskuze

Profesionální dámská lyžařská bunda CARONIA (3815) z elastického materiálu s propracovaným a vysoce funkčním a elegantním designem •

membrána TERATEX® 15000ELP

•

vodní sloupec 15 000 mm, prodyšnost 10 000 g

•

podšívka s technologií DRYFOR® stretch

•

cena 6 995 Kč

Profesionální dámské lyžařské kalhoty TRELAN (3843) z elastického materiálu s mnoha funkčními prvky •

cena 3 995 Kč

FOTO: PETR SOCHA – SNOW

MAG

TEST V PŘESTROJENÍ TEXT: ONDŘEJ NOVÁK, PETR SOCHA etos poprvé jsme se rozhodli uskutečnit intenzivní test věnovaný pouze jedné kategorii lyží. Volba padla jednoznačně na oblíbené, vzývané, ale i nenáviděné a často nedoporučované slalomky. Jako testovací destinaci jsme zvolili krkonošské Herlíkovice, i kvůli synergii s tam probíhajícím AZ Testem. Dobrou úpravu tratí i relativní klid na sjezdovkách ve všední den měl podpořit i výběr termínu, který předpokládal standardní únorové dny s tvrdým podkladem vhodným pro test lyží určených výhradně na upravené tratě. To jediné nevyšlo zcela podle našich představ a sněžení, byť nijak vydatné, změnilo první den testu před-

ATOR ČLÁNKU DOPORUČUJE Testu jsem se osobně účastnil, a jelikož jsem na takto krátkých a vykrojených lyžích již několik let nejel, byl jsem sám zvědav, jaké požitky mi přinesou. Vykrojené slalomky fantasticky točí, vyznačují se díky většinou úzkému středu rychlým přehraněním a oproti obřačkám, na kterých trávím většinu času, jsou velmi zábavné a hravé. Jízda na nich mě dokonce okouzlila natolik, že jsem se rozhodl si jedny pořídit jako tréninkový prostředek pro krátké oblouky, rozsah pohybů i předozadní rovnováhu. Mnoho z lyží, které jsem testoval, mě i velmi příjemně překvapilo svou vysokou mírou univerzálnosti, byť své limity nacházejí ve chvíli, kdy se střední poloměr oblouků začíná trochu natahovat. Tedy pro rychlou jízdu a dlouhý

DVANÁCT TESTÉRŮ, DVACET ŠEST PÁRŮ LYŽÍ V UNIFIKOVANÉM SPOLEČENSKÉM ÚBORU, ČERSTVÝ SNÍH A DVA DNY INTENZIVNÍ PRÁCE. TAKOVÝ BYL ÚNOROVÝ TEST SLALOMEK V HERLÍKOVICÍCH. pokládané laboratorní podmínky na tvrdou – měkkou realitu. Jenže lyžovat se musí v každém počasí a test v různorodých podmínkách vždy ukáže kromě kvality testovaného náčiní i jeho šíři použití a míru univerzálnosti. I to byl nakonec jeden z aspektů, o který nám šlo.

Černá je dobrá O tom, zda jsou testy lyží objektivní, nebo ne, bylo napsáno mnohé a názory odborné i amatérské veřejnosti na toto téma se často různí. My

oblouk určeny opravdu nejsou. A tady se pro mě osobně láme chleba. Zatímco krátké oblouky mohu s nějakou dávkou smyku jezdit i na fisových obřačkách, dlouhé rychlé oblouky na slalomkách jdou jen s určitou dávkou sebezapření. Právě kvůli svému krojení a délce naráží při jízdě přes rádius na svůj největší limit. Slalomky mohu tedy vřele doporučit všem dobrým lyžařům jako druhou lyži pro trénink, všem lyžařům, kteří touží po celodenní tvrdé práci při balancovaní na krátké lyži a rychlém přehraňování z oblouku do oblouku, všem lyžařům, kteří prostě milují krátké oblouky. Pokud hledáte mezi slalomkami lyže univerzální, pravděpodobně je nakonec s jistými limity najdete, ale primárně je toto hledání zbytečné. K tomu slouží jiné kategorie. (on)

jsme se snažili udělat maximum pro nezávislost testu a eliminovat nejen účelová hodnocení, ale i podvědomé přiklánění se k oblíbeným značkám a lyže jsme velmi poctivě kamuflovali černou páskou po celé jejich délce. Přestrojena do černého byla i vázání a každé koukající logo. Všechny lyže byly nakonec označeny čísly a jejich pravou identitu v tu chvíli znal už pouze jediný člověk, který sám netestoval. Do testu jsme zařadili 26 párů lyží napříč spektrem všech známých i méně známých značek. Vybírali jsme přednostně ze segmentu závodních a sportovních slalomek, které jsou běžně v distribuci, v testu se objevilo ale i několik modelů ze závodního oddělení, tedy takové, které běžně nekoupíte. Na opačném pólu a spíš jako zkouška testérské erudice stálo naopak několik modelů, které výrobci řadí mezi sportovní crossovery, ale svým krojením i délkou mají ke slalomkám velmi blízko. V zadání byla i exaktní délka 165 cm, kterou výrazná většina testovaných lyží dodržela, nejkratší byly jedny lyže o délce 160 cm, potom dvoje 162cm a jedny 164cm. Nejdelší pak byly 167 cm dlouhé blizzardky.

Široké testérské spektrum Objektivita testu a hlavně výstupní informace použitelné pro potencionální uživatele jsou ve všech testech standardně kritizovanou záležitostí. Jsme zastánci testování „lidi pro lidi“,

FOTO: PETR HAVELKA – SNOW

jinak řečeno pocity bývalého jezdce evropského poháru nemusí být totožné s pocity průměrného sportovního lyžaře trávícího dvacet dní ročně na sněhu. Proto jsme vybrali dvanáct testérů, kteří pokryli široké spektrum lyžařů odpovídajících výkonnostních i věkových kategorií, od amatérů po profesionály z oboru výuky lyžování nebo bývalé závodní lyžaře a trenéry. Každý v testu hovoří sám za sebe, takže i čtenář si může najít nějakého favorita či favoritku, se kterým se tělesně a lyžařsky ztotožní, a poté se zaměří zejména na jeho názory. Když závodník řekne, že jedna lyže je nudná, už jen třeba lehčí a výborný lyžař se do téže může zamilovat. Už na dalších stránkách najdete přesné profily testérů, jejich hmotnost a výšku, věk, lyžařské vzdělání a sportovní úspěchy a dokonce i tvrdost bot, které používají. I ta vstupuje do finálního hodnocení každého jednotlivého testéra. Profily testérů v ještě pochopitelnější podobě najde každý ve formě videa z jízdy na SNOW.cz, u nich pak lze sledovat komentáře k lyžím, které je zaujaly.

Zásah vyšší moci Pro test lyží určených na sjezdovku je samozřejmě nejlepší dobře upravený svah s tvrdým podkladem. A přesně takový jsme k dispozici neměli. Sněžení nás provázelo hlavně první den testu, druhý den už byly podmínky o poznání lepší. Na druhou stranu laboratorní prostředí nemá k dispozici ani běžný lyžař a různorodé podmínky tak ukázaly možnosti použití lyží i v rozbitém sněhu

a míru jejich univerzálnosti. Můžeme samozřejmě polemizovat, na kolik takové podmínky test ovlivní. Na měkkém podkladu se logicky lépe chovají lyže z kategorie sportovních slalomek, tužší závodní a zejména FIS konformní modely, které potřebují pro své prohnutí řádnou oporu o tvrdý podklad, pak trochu ztrácejí. Ale přes tento zásah vyšší moci testéři dokázali lyže diferencovat a předali své pocity testovací kartě.

Jak jsme testovali Testér, ten tvrdej chleba má. Vstává brzy, aby předstihl případné davy a byl první na kopci, o to dříve pak z kopce odchází, unaven po kroužení na jedné a té samé trati, neustále měně

MÁTE RÁDI LYŽE S REBOUNDEM? Rebound neboli vykopnutí lyžaře lyží při výjezdu z oblouku jsme sledovali jenom doplňkově a spíš ze zvědavosti, jestli jej testéři vůbec dokážou zaznamenat a ohodnotit. Pokud máte rádi „kopající“ lyže, zde je seznam těch, které testéři označili za nejaktivnější (za modelem je uveden počet testérů, kteří označili remund lyže jako silný): Dynastar Speed Omeglass Pro R20 Racing.......10 Stockli Laser SL WC FIS...................................................9 Atomic Redster SL Doubledeck..................................8 Elan RACE SLX Amhibio..................................................7 Rossignol Radical 8SL Worldcup Slantnose.........7 Salomon X-Race................................................................6

Profesionální pánská lyžařská bunda IMMORTAL (3801) z elastického materiálu s propracovanou ergonomií, určená pro náročné zimní sporty a sportovce •

membrána TERATEX® 15000

•

vodní sloupec 15 000 mm, prodyšnost 10 000 g

•

podšívka s technologií DRYFOR® stretch

•

cena 7 995 Kč

Vysoce funkční pánské lyžařské kalhoty HERO (3837) s unikátním designem •

cena 3 995 Kč

FOTO: PETR SŐCHA

MAG

lyže a vyplňuje hromadu údajů do své testérské karty. Testovali jsme dva dny, respektive dvě dopoledne, dokud nám sjezdovka poskytovala dostatečně objektivní podmínky. Každé lyže měl každý testér na noze jen jednu jízdu, ihned po ní lyže měnil za jiné a vyplňoval testovací kartu. Trať pro test byla cca 600 metrů dlouhá, s profilem začínajícím na úrovni červené sjezdovky a dojezdem do modré. Pro naše účely takřka

ideální. Při testu jsme sledovali čtyři základní parametry: nároky lyže na sílu, které v testu reflektuje doporučení pro váhovou kategorii, doporučení pro typ lyžaře od experta až po rekreanta a nakonec přesah vlastností do jiných kategorií, tedy míru použitelnosti a univerzálnosti. Doplňkovým sledovaným momentem byl rebound neboli to, jak lyže dokáže využít na konci oblouku nastřádanou energii.

Všechny jsou krátké, ale které jsou nejlepší Nejkratší lyže v testu měřily 160 cm, nejdelší 167. Tedy žádné zásadní rozpětí, které by v závislosti na váze a výšce testérů mohlo ovlivnit výsledek. Ten o mnoho víc ovlivňoval charakter jednotlivých lyží, tedy hlavně jejich podélná tuhost, torze a s nimi rozdílné dovednosti testérů. Nicméně cílem testu nebylo vytvoření žebříčku slalomek od nejlepších po nejhorší. Takové tvrzení by nakonec vždy bylo subjektivní, ať by ho poskytl jeden testér, nebo by bylo mixem názorů testérů dvanácti. Pointou bylo ukázat, že lyže určené pro krátké oblouky nelze hodit do jednoho pytle s názvem slalomky a ten pak plošně doporučovat pouze expertům, kteří slalomky využijí a využít umí. Slalomka je do určité míry velmi specifická záležitost a lze obecně tvrdit, že jako jediná univerzální lyže pro všechny podmínky a typy oblouků nestačí. Byť je v našich zeměpisných šířkách stále velmi oblíbena pro snadné zatáčení, svoji skladnost i manipulovatelnost na svahu. Na druhou stranu jsme v širokém portfoliu testovaných lyží objevili kousky, které lze bez ostychu doporučit

délka

šířka ve špičce (mm)

šířka středu (mm)

šířka paty (mm)

rádius (m)

Black Legand Elastac

166

114

102

14-15

Atomic

Redster Edge SL

164

122,5

109

11,7

Sportovní (odladěná) slalomka

Atomic

Redster SL Doubledeck

165

123

107,5

11,5

Závodní

Blizzard

SRC Racing Suspension

165

121

106

Sportovní (odladěná) slalomka

Blizzard

S-Power Fullsuspension IQ

167

120

105

Univerzální

značka

model

typ lyže Sportovní (odladěná) slalomka

Dynastar

Speed Omeglass Pro R20 Racing

165

119

102

Závodní

Dynastar

Speed Omeglass WC Slantnose R20

165

118

101

FIS konformní

Dynastar

Speed Omeglass Fluid

165

119

102

Elan

RACE SLX Amhibio

165

123

107

12,4

Závodní

Kästle

RX SL

166

121

100

Závodní

Lusti

FRT SL

165

116

FIS konformní

Sportovní (odladěná) slalomka

Lusti

RT SL

165

119

102

13–14

Lusti

RCT

165

124

113

Nordica

Dobermann SLR EVO

165

121

106

12,5

Závodní

Nordica

Dobermann Spitfire TI EVO

160

120,5

103,5

Sportovní (odladěná) slalomka

Závodní Univerzální

Rossignol

Radical 9SL Worldcup Slantnose Ti

166

122

104

Závodní

Rossignol

Radical 8SL Worldcup Slantnose

166

122

104

Sportovní (odladěná) slalomka

Salomon

X-Race

165

120

104

12,8

Závodní

Salomon

24 X-Kart Pro

162

124

107

11,9

Sportovní (odladěná) slalomka

Salomon

24 Hour Max

162

120

101

13,2

Univerzální

Stöckli

Laser SL WC FIS

165

119

13,6

FIS konformní Závodní

Stöckli

Laser SL WC

165

119

13,6

Vist

Super Front 3

165

117

101

Sportovní (odladěná) slalomka

Völkl

Racetiger Speedwall SL

165

120

101

13,1

Závodní

Völkl

Racetiger SC UVO

165

122

105

Sportovní (odladěná) slalomka

Testujte! Výsledky převážně zapadly do předpokladů a očekávání, přesto ale nebylo výjimečné, že některé lyže jednomu z neznámých důvodů nesedla, zatímco ostatní podobné typy okouzlila. Podobně lyže určená třeba nejlepším sedla těm,

O tuning lyží se při testech slalomek starali experti z Vancl sportu Vrchlabí. Všechny lyže – až na pár, u nichž si firmy vyhradily, abychom použili jejich tuning – byly jednotně formátovány na automatu zn. Montana právě ve Vancl sportu. Jak brousit slalomky z boku: 87°–88° z plochy: 0,5° U některých výrobců se setkáváme s doporučením úhlovat 87° z boku a 1° z plochy. Při udání preferencí od výrobce respektujeme jeho doporučení.

u nichž by se to nečekalo. Lyže v sobě prostě nesou jakousi osobní chemii, která dělá jejich lidské vztahy specifické. Pokud to tedy se svým vztahem ke slalomkám chcete myslet smrtelně vážně, nezbývá než zopakovat staré klišé: poctivě zkoušet a testovat. Opět se totiž potvrdilo, že nejlepší slalomky právě pro vás jsou ty, na kterých se právě vám lyžuje nejlépe. Snad vám tento test alespoň napoví nebo doplní nějaký chybějící informační střípek.

Doporučujeme radiální tuning, lyže potom reaguje s větší tolerancí a má plynulejší přechod mezi fázemi oblouku. Ze závodní praxe se u slalomářů můžeme setkat i s úhlováním: bok 85°, z plochy 0° (Filip Trejbal) bok 86°, z plochy 0° bok 86°, z plochy 0,5°

www. montanasport.cz

i umírněným lyžařům, nebo lyže, které byly velmi univerzální a v celodenním partnerství je limitovala pouze jejich délka.

Typy slalomek/pro koho jsou FIS KONFORMNÍ – Jedná se o lyže ze závodního oddělení (v katalozích a nabídce obchodů obvykle vůbec nejsou), které splňují parametry pro závody FIS. Jsou to lyže velmi specifické, vyznačují se vyšší tuhostí podélnou i torzní a díky tomu se na ně lze spolehnout na ledovatých a tvrdých tratích. Doporučit je lze kromě závodníků, jimž jsou přednostně určeny, dobrým výkonnostním lyžařům a expertům, kteří hledají kvalitní náčiní pro svůj trénink a zdokonalení a nepředpokládají jeho univerzální použití. Kvůli svým vlastnostem se tyto lyže totiž hůře chovají v rozbitém terénu a na měkčím podkladu, kde nenacházejí dostatečnou oporu, a není tak snadné je prohnout a přinutit ke stoprocentně kontrolované jízdě. ZÁVODNÍ – Tyto lyže se nacházejí na vrcholu své řady v katalogu každého výrobce. Jsou jakýmisi odladěnými verzemi svých opravdu závodních sourozenců, ale zdaleka nejsou tak tuhé, což podporuje i použití běžných podložek nebo dokonce integrovaných systémů vázání. Jsou opět nejlepší spíše na tvrdších tratích, byť na čistém ledě již mohou najít občas své limity. V měkčím sněhu se chovají obecně lépe než jejich FIS kolegyně, přesto však nejsou primárně určeny k celodenním radovánkám. Své příznivce najdou opět mezi dobrými sportovními lyžaři a experty. SPORTOVNÍ (ODLADĚNÁ) SLALOMKA – Tato kategorie se v katalozích výrobců nalézá na druhém místě. Mají stejné nebo podobné krojení jako lyže závodní, jsou ale měkčí, čehož výrobci dosahují jinou konstrukcí, respektive slabším vyztužením lyže jak po délce, tak v torzi, a použitím jiných podložek a systémů vázání. Sportovní slalomky už výkonnostním lyžařům obvykle nevyhovují právě pro svoje měkčí provedení, o to více ale oslovují lyžaře méně náročné (v terminologii testu sportovní), jsou více univerzální a dokážou se poprat i s měkčím podkladem. Oproti tomu logicky nacházejí své limity na podkladu tvrdém. Doporučit je lze s určitou mírou nadsázky pro celodenní ježdění, v závislosti na jejich délce a typu lyžaře. Kdo ale hledá univerzálku, najde podobně vykrojené, ale zároveň delší lyže v kategorii allmountainů nebo sportovních crossoverů. Své příznivce mohou najít i mezi rekreačními lyžaři. UNIVERZÁLNÍ LYŽE – Univerzální sportovní lyže s tvarem odvozeným od slalomky. Obvykle pro celodenní ježdění a sportovního i rekreačního lyžaře. Nebyly primárním předmětem testu. Pozn.: Značky, které neposkytly v době testu reprezentativní model(y) lyží, v testu chybí.

Dámská zimní freestylová bunda MARA (3824) z odolného materiálu a dokonale padnoucím střihem, neomezujícím v pohybu při jakkoli náročném využití •

membrána TERATEX® 10000ELP

•

vodní sloupec 10 000 mm, prodyšnost 10 000 g

•

cena 3 595 Kč

Funkční a technicky propracované dámské lyžařské kalhoty LALANA (3844) •

cena 3 595 Kč

50 více na:

„Čím horší a měkčí (SL) lyže, tím raději má oblouk přes rádius. Čím kvalitnější a ostřejší lyže, tím víc jde do oblouku a přes rádius se jí moc nechce. To ale platí na tvrdším podkladu, na měkkém, kde se nemá hrana do čeho zaříznout, točí lépe měkká lyže než tvrdá slalomka.“ „Jen jsem chtěl sdělit, že kratší, měkčí lyže s menším R můžou jet lépe v delším oblouku a naopak neudělají tak krátký, když se do nich více šlápne, než delší tvrdší s větším R.“ „Já sám hodnotím komerční slalomky dost dobře a myslím, že dobře točí i dobře drží a na normální lyžování jsou to skvělé lyže (mluvím tedy o těch, které jsou na vršku řady dané značky).“ „Proč se jezdí na slalomkách? Protože na našich přeplněných sjezdovkách se jinak jezdit

„Pro mě je ideální střídat slalomky a obřačky. Jízda na nich je natolik rozdílná, že mi stojí za to je vystřídat během dne.“ „Naopak, ke slalomce by se dobrý lyžař mel dopracovat přes obřačku. Slalomka je na vrcholu pyramidy obtížnosti lyžařské techniky.“ „Přidám svůj pohled – proč se mi nelíbí slalomka jako univerzálka, a to speciálně pro lyžaře bez dobré techniky? Právě proto, že ‚lyžování‘ na ní je až příliš snadné, což vede k tomu, že takový lyžař se technikou nikam neposouvá a ve většině případů lyžuje naprosto nevhodně. A to se často vymstí, když se dostane do obtížnějších podmínek.“ „V situaci, kdy je na trhu dost poměrně kvalitních univerzálek, podle mne není důvod k tomu, aby byla slalomka používána výhradně jako univerzálka bez toho, že by lyžař čas od času využíval její specifické SL vlastnosti.“ „Používal jsem slalomky jako univerzální lyže 10 let a byl to můj největší lyžařský omyl. Kvalitně zafixované chyby se opravdu špatně odstraňují. Slalomky jako druhé lyže k obřačkám jsou skvělé, ale jako univerzálky tak na 2–3 roky a pak něco delšího…“

„Většině rekreačních lyžařů slalomky vyhovují, protože si to na nich nejlépe užijí. Nemají ambice lyžovat nějak zvlášť technicky dobře a upřednostňují to, že jim lyže snadno točí. Já jsem zkusil rekreační lyže z půjčovny (otrava), tvrdé slalomky z půjčovny (nadšení), svoje měkčí slalomky (baví mě), měkčí „obřačky“ (dá se na nich jezdit) i slušné „obřačky“ Dynastar Speed Course Ti (pohoda, ale ten temperament slalomek jsem z nich dostat neuměl).“ „Pokud se bavíme o nějaké univerzálnosti, tak je slalomka nejvíc nevhodná lyže na cokoliv!“ „Slalomka je báječná věc, jistě, že člověk musí vědět, co dělá. Dobře využít/použít slalomku, myslím, umí zkušený a zdatný atlet. Slalomka je velmi náročná v boulích, pro svou tuhost a neochotu být na ploše (ono to na SL jde obtížněji)! Slalomka je nesmírně nepohodlná na „jarních mačkaných bramborech“. Slalomka je možná univerzální nástroj, ale náročný.“ „Staré české přísloví praví: Kdo neměl slalomku, neví, co je lyžování.“

Partnerem testu byl i lyžařský oddíl Avia Praha, na snímku jeho předseda, Milan Karel, který se přičinil o výborné zázemí. Děkujeme!

AP AVI RA HA

SKI

Mnoho zajímavých názorů na slalomky najdete i mezi diskutéry na portálu SNOW (www.snow.cz/diskuze). Byť zde možná převládá většinový názor, že slalomky pouze ráno a pro experty, je to jen první dojem a běžný uživatel si v diskuzi na SNOW.cz může najít i mnoho užitečných rad a zkonzultovat své závěry s podobně naladěnými lyžaři, nebo se zeptat na názor zkušenějších uživatelů.

„Slalomky – ideální lyže pro naučení carvingu, pokud člověk už trochu lyžuje. Pokud chce lyžovat dobře, je potřeba doplnit po roce až dvou ke slalomkám obřačky s poloměrem nad 21 m.“

FOTO: PETR HAVELKA – SNOW

MAG

Z DISKUZE NA SNOW.CZ: CO ČLOVĚK, TO NÁZOR

„Konečně jsem se letos propracoval do fáze, že si užiju FIS obřačku v podstatě v každých podmínkách a stačí cca 4m pás u kraje sjezdovky, kam moc lidí nedojede. Akorát je to možná o trochu větší makačka s většími nároky na včasné zahájení a zatížení než na slalomkách, které se v oblouku chytnou prakticky kdykoliv. Ve vyšší odpovídající frekvenci oblouků ani ty obřačky nejsou nějak výrazně rychlejší než slalomky, takže bych nějakou degradaci bezpečí neviděl (sedím u kompu s poprvé v životě utrženým bočním vazem v koleni. Ze slalomek).“

FOTO: PETR SOCHA – SNOW

nedá. Nebo na co mně je lyže, co má 190 cm, když jezdím na 600 m dlouhé sjezdovce? Myslím, že to je bezpečnější s ohledem na to, že 98 procent lidí lyžuje stylem ‚nějak ten kopec sjedu‘.“

www.snow.cz/diskuze

racing team

„Skiareál monínec? oSvětlená Sjezdovka, Hotel***, Snowpark - teď už je to Snad komplet!“

Skiareál monínec novinky areálu. zima 2013.2014 více na www.moninec.cz/zima nebo moninec-hotel.cz naplánujte si zimní lyžovačku na monínci na termíny středa - neděle nebo neděle - středa a získejte speciální slevu na lyžování 65 % (st - ne) nebo dokonce 100 % (ne - st). podmínka: provedení závazné rezervace do 1. 12. 2013. ceny poukazu pro dospělého od 1 950 kč / pobyt!

akČní naBíDka

nový, jednodušší systém tarifů. večerní tarif k dennímu ve všední dny zdarma. díte a vedlejší sezóna -25 %. dítě v doprovodu dospělého - 50 %.

přijet si zalyžovat na monínec na „pár“ dní se od letošní zimy vážně vyplatí. čím dele se zde ubytujete, tím vyšší slevu na lyžování získáte:

libovolné 2 hodiny = 350 kč libovolné 4 hodiny = 420 kč denní tarif = 500 kč večerní tarif = 290 kč superdenní tarif = 700 kč

2 dny = - 25 % 3 dny = - 50 % 4 dny = - 75 % 5 dní = - 85 % 6 a více = lyžování ZDarma

Tarify 2013.2014

lyžařSké poByTy

Marcela Polášková LYŽAŘSKÉ KNOW-HOW

učitelka lyžování katedry SP UK FTVS, členka republikového lektorského sboru SL ČR, místopředsedkyně Interski ČR, 8. místo ve SL na Ak. MČR HMOTNOST (kg)

MAG

VÝŠKA (cm)

VĚK

FLEX INDEX

165 59 75

NEJOBLÍBENĚJŠÍ LYŽE Z TESTU

Nordica Dobermann SLR EVO Salomon 24 X-Kart Pro

Vlaď ka Barešová

NAŠI TESTÉŘI PEČLIVĚ JSME VYBRALI TESTÉRKY A TESTÉRY TAK, ABY JÍZDNÍMI DOVEDNOSTMI ZAHRNOVALI POKUD MOŽNO CELÉ SPEKTRUM PŘEDSTAVITELNÝCH TYPICKÝCH UŽIVATELŮ SLALOMEK. PŘEVAŽOVALI VZDĚLANÍ A ZNALÍ EXPERTI, KTEŘÍ ALE BYLI DOPLNĚNI SPORTOVNÍMI LYŽAŘI „Z LIDU“. Jelikož výběr lyže se velmi úzce váže k typu uživatele, ať už lyžařskou zdatností, nebo tělesnými předpoklady, naše testéry vám podrobně představujeme. Zároveň – abyste si udělali obrázek maximální – na SNOW.cz můžete najít jejich videa z jízdy. Pokud se s někým ztotožníte či se alespoň přiblížíte jeho tělesným proporcím a jízdnímu stylu, měly (nikoli musí) by vám vyhovovat lyže, které se líbí právě jemu. Z výsledků se nicméně dá odečíst, že nějaká striktní logika, jak přiřadit lyže k testerovi, nefunguje. Zejména u Vlaďky, lehké a nesilové lyžařky, vypadly neočekávaně jako nejvhodnější lyže ty nejvýkonnější závodní lyže – že by magie

Dagmar Janouchová LYŽAŘSKÉ KNOW-HOW

APUL B, pravidelná testérka i modelka SNOW HMOTNOST (kg)

VÝŠKA (cm)

VĚK

FLEX INDEX

164 27 120

NEJOBLÍBENĚJŠÍ LYŽE Z TESTU

AK Black Legand Elastac Atomic Redster SL Doubledeck Blizzard S-Power Fullsuspension IQ Dynastar Speed Omeglass Pro R20 Racing Dynastar Speed Omeglass Fluid Dynastar Speed Omeglass WC Slantnose R20 Rossignol Radical 8SL Worldcup Slantnose Rossignol Radical 9SL Worldcup Slantnose Ti Salomon X-Race Salomon 24 X-Kart Pro Stockli Laser SL WC Stockli Laser SL WC FIS Vist Super Front 13 Völkl Racetiger SC UVO

LYŽAŘSKÉ KNOW-HOW

sportovní lyžařka bez specializovaného vzdělání, častá účastnice testů časopisu SNOW HMOTNOST (kg)

VÝŠKA (cm)

VĚK

FLEX INDEX

158 37 100

NEJOBLÍBENĚJŠÍ LYŽE Z TESTU

Rossignol Radical 8SL Worldcup Slantnose Stockli Laser SL WC FIS Dynastar Speed Omeglass Pro R20 Racing Dynastar Speed Omeglass WC Slantnose R20

vbudovaného rádiusu? Ostatně něco podobného jsme nezaznamenali poprvé. Tedy seznamte se. Videa najdete na SNOW.cz!

více na:

www.snow.cz/clanek/2515

Markéta Karlová LYŽAŘSKÉ KNOW-HOW

bývalá závodní lyžařka, členka redakce SNOW a lyžařského oddílu TJ Avia Praha HMOTNOST (kg)

VÝŠKA (cm)

VĚK

FLEX INDEX

174 29 130

Karel Hampl

NEJOBLÍBENĚJŠÍ LYŽE Z TESTU

LYŽAŘSKÉ KNOW-HOW

Dynastar Speed Omeglass WC Slantnose R20 Nordica Dobermann Spitfire TI EVO Rossignol Radical 8SL Worldcup Slantnose Rossignol Radical 9SL Worldcup Slantnose Ti Salomon 24 X-Kart Pro Stockli Laser SL WC Stockli Laser SL WC FIS

bývalý trenér RD žen (FTVS UK, lyžování), 6. v OSL na MČR juniorů, účastník testů SNOW HMOTNOST (kg)

VÝŠKA (cm)

VĚK

FLEX INDEX

177 73 120

NEJOBLÍBENĚJŠÍ LYŽE Z TESTU

AK Black Legand Elastac Atomic Redster Edge SL Atomic Redster SL Doubledeck Blizzard S-Power Fullsuspension IQ Dynastar Speed Omeglass Fluid Stockli Laser SL WC Völkl Racetiger Speedwall SL Völkl Racetiger SC UVO

53 Pavel Krnáč LYŽAŘSKÉ KNOW-HOW

cvičitel 1. třídy (učitel lyžování) SL, vedoucí lektorského sboru SLČR, vedoucí metodické komise a viceprezident Interski ČR, viceprezident Interski ČR, člen komise rekreačního lyžování FIS HMOTNOST (kg)

VÝŠKA (cm)

VĚK

FLEX INDEX

176 56 130

Jiří Dunovský

NEJOBLÍBENĚJŠÍ LYŽE Z TESTU LYŽAŘSKÉ KNOW-HOW

AK Black Legand Elastac Blizzard SRC Racing Suspension Dynastar Speed Omeglass Pro R20 Racing Elan RACE SLX Amhibio Nordica Dobermann SLR EVO Nordica Dobermann Spitfire TI EVO Vist Super Front 13

sportovní lyžař-samouk, pravidelný účastník testů SNOW HMOTNOST (kg)

VÝŠKA (cm)

VĚK

FLEX INDEX

172 47 120

NEJOBLÍBENĚJŠÍ LYŽE Z TESTU

Blizzard S-Power Fullsuspension IQ Dynastar Speed Omeglass Pro R20 Racing Dynastar Speed Omeglass WC Slantnose R20 Atomic Redster Edge SL Atomic Redster SL Doubledeck Elan RACE SLX Amhibio Lusti Race FRT SL Lusti Titanum RT SL Nordica Dobermann Spitfire TI EVO

Dominik Kárník LYŽAŘSKÉ KNOW-HOW

člen lyžařského oddílu TJ Avia Praha (3. místo na juniorském MČR, žákovská reprezentace B), dnes trenér 2. tř. SLČR, komentátor českého vysílání TV Eurosport HMOTNOST (kg)

VÝŠKA (cm)

VĚK

FLEX INDEX

173 24 150

NEJOBLÍBENĚJŠÍ LYŽE Z TESTU

Dynastar Speed Omeglass Pro R20 Racing Dynastar Speed Omeglass WC Slantnose R20 Völkl Racetiger Speedwall SL Nordica Dobermann SLR EVO

Roman Kubát Ondřej Novák

LYŽAŘSKÉ KNOW-HOW

APUL A, ISIA card, člen lektorského sboru APUL, šéf demo teamu Skol Max Ski School

LYŽAŘSKÉ KNOW-HOW

APUL A, ISIA Card, ještě loni vedoucí vzdělávání APUL, zástupce šéfredaktora SNOW, ale třeba i trojnásobný mistr ČR v demojízdách HMOTNOST (kg)

VÝŠKA (cm)

VĚK

HMOTNOST (kg)

FLEX INDEX

VÝŠKA (cm)

VĚK

FLEX INDEX

173 33 150

NEJOBLÍBENĚJŠÍ LYŽE Z TESTU

174 36 130

Blizzard SRC Racing Suspension Dynastar Speed Omeglass Pro R20 Racing Stockli Laser SL WC FIS

NEJOBLÍBENĚJŠÍ LYŽE Z TESTU

Atomic Redster Edge SL Blizzard SRC Racing Suspension Blizzard S-Power Fullsuspension IQ Dynastar Speed Omeglass Pro R20 Racing Stockli Laser SL WC FIS

Michal Roba

David Beňačka

LYŽAŘSKÉ KNOW-HOW

APUL A, člen lektorského sboru APLŠ, šéftrenér Sunski Academy HMOTNOST (kg)

VÝŠKA (cm)

VĚK

FLEX INDEX

179 27 130

NEJOBLÍBENĚJŠÍ LYŽE Z TESTU

AK Black Legand Elastac Atomic Redster SL Doubledeck Dynastar Speed Omeglass WC Slantnose R20 Kastle RX SL Rossignol Radical 8SL Worldcup Slantnose Salomon 24 X-Kart Pro Vist Super Front 13

bývalý skokan na lyžích, jako Harrachovák na lyžích doma, ale bez speciálního vzdělání, pravidelný a nosný účastník testů SNOW, velmi často i foto model SNOW. HMOTNOST (kg)

VÝŠKA (cm)

VĚK

FLEX INDEX

177 38 110

NEJOBLÍBENĚJŠÍ LYŽE Z TESTU

Dynastar Speed Omeglass WC Slantnose R20 Salomon X-Race Stockli Laser SL WC Stockli Laser SL WC FIS

54 JAK ČÍST VÝSLEDKŮ TESTU:

POUZE SLALOM

PŘESAH STYLU

VHODNÝ UŽIVATEL EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

REKREAČNÍ LYŽAŘ

UNIVERZÁLNÍ

ZÁVODNÍK: Ten, kdo se účastní lyžařských závodů. Technicky velmi dobrý a silově vybavený lyžař. EXPERT: Velmi dobrý lyžař, který jezdí technicky dobře, agresivně a rychle. Nedělá mu problém ani nejprudší sjezdovka, řezaný oblouk nebo jízda mimo upravené tratě. SPORTOVNÍ LYŽAŘ: Sjede bez problémů všechny sjezdovky, občas i rychlejším tempem. Téměř nepadá, více méně úspěšně se pokouší o řezaný oblouk. REKREAČNÍ LYŽAŘ: Lyžuje za účelem aktivního odpočinku. Jezdí obezřetně a defenzivně.

UNIVERZÁLNÍ

AK BLACK LEGEND ELASTAC 166 cm (R14–15; 114–66–102)

TOLERANTNÍ SLALOMKA

POUZE SLALOM

PŘESAH STYLU

Ukázala se jako obvyklý zástupce komerční slalomky – spolehlivá, sportovní, ostřejší. O stupeň lépe ji hodnotili chlapi.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Pavel: Super univerzálka | Dáda: Pro sportovního lyžaře, poctivá konstrukce, tvrdší lyže, skvělá jízda, lehčího lyžaře nutí do delších oblouků | David: Lyže pro všechny, jednoduše jede, nenáročná, hbitá, ale když zaberu, tak vše vrátí | Karel: Snadno jetelné na všem, požitkové | Dominik: Pro závodní oblouk, má stabilní špičku | Michal: Sportovní tvrdá lyže, drží, vyžaduje dost síly pro vykrojení…

REKREAČNÍ LYŽAŘ

UNIVERZÁLNÍ

ATOMIC REDSTER EDGE SL 164 cm (R11,7; 122,5–70–109)

TOLERANTNÍ SLALOMKA

POUZE SLALOM

PŘESAH STYLU

Hodně sportovní slalomky, které zvládnou i lehčí váhy, potažmo ženy. Celkově byly ale lépe hodnoceny muži.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Jiří: Agilní, ochotná, živá, snadno ovladatelná | Karel: Slalomky, které jsou skvělé za všech okolností | Ondřej: Velmi pěkné | Markéta: Tvrdá lyže, hezky drží | Dáda: Suverénní typ, ráda jezdí rychle ve svých mezích, na hraně sveze i slabší jezdce | Michal: Snadno ovladatelná lyže | David: Kdo má dobrou techniku, určitě ji zkrotí, chce ale víc na hrany než do smyku | Marcela: V kratší délce by se mi víc líbila

REKREAČNÍ LYŽAŘ

UNIVERZÁLNÍ

TOLERANTNÍ SLALOMKA

ATOMIC REDSTER SL DOUBLEDECK 165 cm (R11,5; 123–67–107,5)

POUZE SLALOM

PŘESAH STYLU

Lyže, které si našly obdivovatele napříč všemi typy testérů, oslovily ty nejlepší mladé lyžaře, ale i mnohé holky a seniora Karla.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Dáda: Pro sportovního lyžaře, rychlé přehranění, radost z jízdy, pokud máte dost síly | David: Krátký ani dlouhý oblouk není problém, smýkaný, nebo na hranách… | Karel: Radost lyžovat za všech okolností a všemi rádiusy oblouků | Markéta: Lyže živá, lehce nestabilní v delším oblouku | Marcela: V rychlosti fajnová, jen se nebát :-) | Michal: V konci oblouku tolik nevyhazuje, použitelné i pro pohodovější jízdu

REKREAČNÍ LYŽAŘ

UNIVERZÁLNÍ

BLIZZARD SRC RACING SUSPENSION 165 cm (R13; 121–70–106)

TOLERANTNÍ SLALOMKA

POUZE SLALOM

PŘESAH STYLU

Velmi univerzální lyže s širokým spektrem uplatnění – umí různé oblouky a zvládnou ji i holky. Nejvíce uznání dostala od expertů.

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

REKREAČNÍ LYŽAŘ

TĚLESNÝ TYP TĚŽKÝ

KOMENTÁŘE Ondřej: Geniální | Pavel: Super univerzálka | Roman: Dobrá lyže na všechny oblouky i do horšího terénu | Markéta: Lyže je živá, pěkně točí, pěkně drží, pro širší spektrum lyžařů od závodníka až po sportovního lyžaře | Michal: Na rozbité pistě celkem jistá na hraně, nevyžaduje tolik síly k vykrojení slalomového oblouku | Dáda: Pro univerzální podmínky | Dominik: Při výjezdu z oblouku horší přilnavost

LEHKÝ

MAG

ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP

Aneb síla potřebná na funkční prohnutí lyže. Každý lyžař má jiné fyzické předpoklady, které ovlivňují celý dynamický proces jeho lyžování. Tato škála naznačuje, na jaký tělesný typ – lyžař menší/lehčí, větší/těžší – lyže reflektuje nejlépe.

TĚŽKÝ

KOMENTÁŘE Názory jednotlivých testérů a testérek. Jsou řazeny od těch s danou lyží nejspokojenějších. Jména uvedená na počátku odstavce tedy patří těm, kterým se uvedená lyže líbila nejvíc a posléze přicházejí na řadu názory kritičtější. Myslete na to, že každý názor je třeba napojit na osobu testéra, silný závodník hodnotí lyži jinak než křehká dáma.

LEHKÝ

ZNAČKA NÁZEV LYŽE parametry Obecný popis lyže tak, jak se jeví z výsledných parametrů a podle souhrnu testérských názorů.

TOLERANTNÍ SLALOMKA

Spektrum jízdních režimů, které daná lyže nabízí. Vlevo je čistokrevná slalomka pro krátký oblouk, vpravo univerzální lyže schopná zajet i delší oblouk.

55 UNIVERZÁLNÍ

TOLERANTNÍ SLALOMKA

BLIZZARD S-POWER FULLSUSPENSION IQ 167 cm (R14; 120–70–105)

POUZE SLALOM

PŘESAH STYLU

Slalomka-univerzálka, která loví ve vodách u lehčích a méně agresivních lyžařů, pro holky ale může být už hodně nadupaná.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Jiří: Skvělé sportovní náčiní, pracuje za lyžaře | Dáda: Celkem tvrdá, pěkně drží, je třeba do ní dupat | Karel: Skvělé lyže bez dalšího komentáře | Vlaďka: Příjemná | Marcela: Pro mě příjemná a ovladatelná lyže, i když je delší, než by mi vyhovovala | Michal: Stačí trochu síly a točí, stále točí | Dominik: Dobré svezení. Při výjezdu z oblouku na ledu nedržela | Markéta: V delším oblouku nebyla stabilní

REKREAČNÍ LYŽAŘ

UNIVERZÁLNÍ

TOLERANTNÍ SLALOMKA

DYNASTAR SPEED OMEGLASS PRO R20 RACING 165 cm (R12; 119–67–102)

POUZE SLALOM

PŘESAH STYLU

Nejvyšší komerční slalomky Dynastar prokázaly skutečnou zralost, mimořádně pozitivně hodnocené byly zejména znalci.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Dominik: Skvělá na ledě, terénu. Pro výborné lyžaře, skvělý pocit | Jiří: Všestranná, sveze se na ní strejda i bourák | Pavel: Skvělá lyže | Dáda: Sportovní lyže pro namakaný borce | Roman: Slalomka na krátký oblouk + tvrdý kopec | Vlaďka: Spolehlivá, příjemná | Karel: Na mě zřejmě příliš závodní lyže | Markéta: Lyže je živější, lehce ovladatelná, vyžaduje méně síly | Michal: Točivé, i pro sportovní jízdu na nedostatku prostoru

REKREAČNÍ LYŽAŘ

UNIVERZÁLNÍ

TOLERANTNÍ SLALOMKA

DYNASTAR SPEED OMEGLASS WC SLANTNOSE R20 165 cm (R13; 118–66–101)

POUZE SLALOM

PŘESAH STYLU

Slalomky ze závodního oddělení a s rockerem dobyly pomyslný trůn testu a získaly nejlepší průměrnou známku. Napříč testéry.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

REKREAČNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Dominik: Úžasná lyže pro závodní styl. Točivá, dynamická v oblouku. | Jiří: Etalon! Vynikající, pro mě vítez testu! Závodní, jen pro silné a zdatné, skvělá | Michal: Jistá v oblouku na hraně, vyžaduje určitou sílu pro ostrý slalomový oblouk, jistá v delším oblouku | Dáda: Krásná tvrdá lyže, zdatný lyžař si na ní báječně zajezdí, jistota a spolehlivost, super jízda | David: Na tvrdým to je nářez. Opravdová slalomka pro opravdový chlapy.

56 UNIVERZÁLNÍ

DYNASTAR SPEED OMEGLASS FLUID 165 cm (R13; 119–67–102)

TOLERANTNÍ SLALOMKA

POUZE SLALOM

PŘESAH STYLU

Odladění zafungovalo. Zatímco jim stouply dámské preference, těžší a silovější si experti je už považovali za měkké.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Dáda: Pro drsné carvery, kteří se nebojí rychlosti, paráda. Slalomka jako řemen, velký zážitek z jízdy | Karel: Totéž jako č. 6 (S-Power Fullsuspension IQ) | Michal: Jistá na hraně, stoprocentně jsem jí věřil, vyžaduje aktivní přístup | Dominik: Příjemné svezení i v horších podmínkách | Markéta: Lyže je živá, ale zároveň vede v dlouhém oblouku | Marcela: Příjemná. Kratší by se mi líbila víc. | Jiří: Náročná, nekompromisní…

REKREAČNÍ LYŽAŘ

UNIVERZÁLNÍ

ELAN RACE SLX AMHIBIO 165 cm (R12,4; 123–69–107)

TOLERANTNÍ SLALOMKA

POUZE SLALOM

MAG

PŘESAH STYLU

Elany prokázaly svůj specifický charakter, zaujaly kupodivu dvě odlišné skupiny – spíše silové muže a zároveň většinu žen.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Pavel: Skvělá | Jiří: Závodní, tuhá, náročná | Markéta: Lyže živá, hezky vede v krátkém oblouku, zábava. | David: Chceš-li jezdit jen na hranách, tak je ber | Michal: Hodně točivá při vynaložení minima síly, do delších oblouků se jí moc nechce | Vlaďka: Ostrá a tvrdá | Karel: Náročné, nevím, co na ně platí | Dáda: Pohoda, klidná jízda. Pro klidné, nenáročné lyžaře

REKREAČNÍ LYŽAŘ

UNIVERZÁLNÍ

KASTLE RX SL 166 cm (R13; 121–68–100)

TOLERANTNÍ SLALOMKA

POUZE SLALOM

PŘESAH STYLU

Sportovní univerzální lyže s převažujícími geny slalomky. Líbila se, ale bude nad sebou potřebovat sebevědomé jezdce.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE David: Naprosto univerzální i pro turisty, ale hlavně pro lepší a vyspělejší lyžaře. Dělá radost, krátký, dlouhý, smýkaný, na hranách OK | Pavel: Fajn | Dáda: Univerzální poctivá slalomka. Lehce a rychle přehraňuje, pro pohodovou i sportovní jízdu | Markéta: Lyže tvrdá, na mě moc těžké zatočit do krátkého olouku. | Michal: Potřebovala trochu síly pro vykrojení slalomového oblouku, ale dala se jezdit i pohodově

REKREAČNÍ LYŽAŘ

DĚTSKÉ LYŽAŘSKÉ VYBAVENÍ:

JAK JEJ POŘÍDIT NEJVÝHODNĚJI POTŘEBUJETE POŘÍDIT LYŽE, BOTY A HELMU PRO VAŠE DĚTI? PORADÍME VÁM, JAK UŠETŘIT PENÍZE, ČAS I NERVY.

ětem je nejlepší lyžařské vybavení půjčovat,“ radí Ing. Karel Křivánek, majitel pražské sítě prodejen a půjčoven HAPPY SPORT, specializovaných na lyžařské a snowboardové vybavení. „Jako otec tří dětí, které aktivně lyžují již od dvou let, jsem na vlastní kůži zažil každoroční stresující anabázi pořizování větších lyží i bot. Malé děti rychle rostou a na každou zimní sezónu potřebují jiné vybavení. Proto jsme před několika lety přivedli na český trh jako novinku celoroční půjčování lyžařského vybavení. A tak nyní naše lyže rostou s vašimi dětmi,“ říká Karel Křivánek.

„

Co je to CELOROČNÍ PŮJČOVNÉ: V půjčovnách HAPPY SPORT si můžete vypůjčit lyžařské či snowboardové vybavení až do podzimu následujícího roku.

CENÍK CELOROČNÍHO PŮJČOVNÉHO 2013/2014 Dětský lyžařský komplet: (lyže do 129 cm + boty + hole) + HELMA ZDARMA Juniorský lyžařský komplet: (lyže od 130 cm + boty + hole) + HELMA ZDARMA Juniorský snowboardový komplet: (SNB do 136 cm + boty) + HELMA ZDARMA

VÝHODY: S tačí pouze jedna jediná návštěva půjčovny, vybavení budete mít doma celý rok a kdykoli je můžete používat. Děti budou mít vždy tu správnou velikost lyží a bot a tím výrazně snížíte riziko úrazu vašeho dítěte. Pokud dítě během zimy náhle vyroste, ZDARMA vám jeho vybavení vyměníme za větší. Lyže dostanete připravené na špičkovém švýcarském servisním stroji a se seřízeným vázáním. Po sezóně si jednoduše celoroční půjčovné prodloužíte na další období a vybavení vyměníte za jiné. Nemusíte již ztrácet čas a peníze nevýhodným prodáváním dětského vybavení, z něhož již děti odrostly.

PŮJČOVNÉ AŽ DO PODZIMU 2014 V KČ od září 2013

od října 2013

od listopadu 2013

od prosince 2013

pojistné

záloha

1 700

1 850

2 000

2 150

200

1 500

1 800

1 950

2 100

2 250

200

1 500

1 700

1 850

2 000

2 150

200

1 500

Kompletní ceník půjčovného najdete na www.happysport.cz. HAPPY SPORT Letňany: Praha 9, Beranových 125 HAPPY SPORT Modřany: Praha 4, Modřanská 1796/4 HAPPY SPORT Kulaťák: Praha 6, Národní obrany 16 HAPPY SPORT Butovice: Praha 5 – Nové Butovice, Radlická 220 (naproti Galerii Butovice)

www.happysport.cz e-mail: info@happysport.cz

57 UNIVERZÁLNÍ

LUSTI FRT SL 165 cm (R14; 116–65–99)

TOLERANTNÍ SLALOMKA

POUZE SLALOM

PŘESAH STYLU

Ostrá závodní slalomka Lusti oslovila logicky spíše sportovní a silové lyžaře, povětšinou muže.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Jiří: Snadno ovladatelná, točivá, poslušná bez násilí | Michal: Výborně drží na hraně, vyžaduje sílu, docela jsem se na nich zadejchal, ale užil si to | Pavel: Ano. | Dáda: Jistá jízda dle lyžařových přání, drží na hraně v kratším i delším oblouku | Karel: Sportovní drživé slalomky | Markéta: Lyže na mě moc tvrdá, pomalu reaguje | David: Ničím nezaujala ani neurazila. Poslouchala vše, jen krátký oblouk se jí moc nezdá

REKREAČNÍ LYŽAŘ

UNIVERZÁLNÍ

LUSTI RT SL 165 cm (R13–14; 119–65–102)

TOLERANTNÍ SLALOMKA

POUZE SLALOM

PŘESAH STYLU

Druhá slalomka v řadě se ukázala už vhodnější pro maličko širší publikum, stále ale je dost náročná na sílu a dovednosti majitele.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Jiří: Živá, agilní | Dáda: Jistá jízda, drží na hraně | Dominik: Drží, tvrdší špička než střed | Michal: Už celkem rozbitá sjezdovka, moc si nebyla jistá na hraně v nahrnutém sněhu | Karel: Zřejmě bych jim přišel na chuť po několika hodinách | Markéta: Lyže tvrdá, pro mě pouze pro delší oblouk, ale vyžaduje hodně síly

REKREAČNÍ LYŽAŘ

UNIVERZÁLNÍ

LUSTI RCT 165 cm (R12; 124–71–113)

TOLERANTNÍ SLALOMKA

POUZE SLALOM

PŘESAH STYLU

Třetí slalomky v kolekci Lusti už míří spíše na sportovní až rekreační lyžaře a preferují hlavně jízdu po hraně.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Karel: Další ze snadno ovladatelných | Michal: Pohodová sportovní lyže bez závodních ambicí, velice tolerantní | Marcela: V kratší délce pro mě příjemná, ale i v téhle délce dobře točivá | Markéta: Lyže tvrdší, ale v delším oblouku méně stabilní | Vlaďka: Spíš pohodová | Dominik: Nestabilní v delším oblouku. Nevyžaduje jízdu na hranách | David: Docela umí vše, ale nejlíp je jí na hranách, krátký smýkaný nechat na jiné

REKREAČNÍ LYŽAŘ

Kvalita · inovace· bezpečnost

VíTĚZí V KAŽDÉ DISCIPLíNĚ

Safety SyStem

Bezpečnostní mechanismus Automatický click-in system

Uvolnění poutka © GEPA Pictures

maria Riesch GeR

Lindsey Vonn USa

Didier Cuche SUI

marlies Schild aUt

58 UNIVERZÁLNÍ

NORDICA DOBERMANN SLR EVO 165 cm (R12,5; 121–70–106)

TOLERANTNÍ SLALOMKA

POUZE SLALOM

PŘESAH STYLU

Jeden z největších rozdílů mezi pohlavími – muži jí propadli, ženy ji „jen“ pozitivně přijaly.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Pavel: Výborná | Dominik: Super lyže, výborně drží v oblouku | Marcela: Na té je mi dobře | Michal: Jistota na hraně i ve větších rychlostech, potřebuje jistou sílu pro vykrojení ostrého slalomového oblouku | Dáda: Univerzální, průměrný lyžař bude uspokojený | Markéta: Hezky zatáčí, nevyžaduje moc síly, v delším oblouku méně stabilní | Vlaďka: Snadno točivá

REKREAČNÍ LYŽAŘ

UNIVERZÁLNÍ

TOLERANTNÍ SLALOMKA

POUZE SLALOM

NORDICA DOBERMANN SPITFIRE TI EVO 160 cm (R13; 120,5–72–103,5) Slalomka se silným přesahem k univerzální lyži určená výborným lyžařům, experty ale může už nudit.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Pavel: Skvělá | Jiří: Hravá, elegantní, pro pokročilého, kdo chce jezdit rychle a aktivně | Markéta: Na jedničku! | Dáda: Moc příjemně točivá, pěkně drží. Když se zakousne, drží ve svých kolejích | Dominik: Komerční dobrá lyže, dovolí smýkaný oblouk v horším terénu | Michal: Tipuju na celkem tolerantní lyži | Marcela: Na mě moc tvrdá | David: Nemastná, neslaná, … jednoduchá, ideální partnerka do baru.

REKREAČNÍ LYŽAŘ

UNIVERZÁLNÍ

TOLERANTNÍ SLALOMKA

ROSSIGNOL RADICAL 9SL WORLDCUP SLANTNOSE TI 166 cm (R13; 122–68–104)

POUZE SLALOM

PŘESAH STYLU

Klasická slalomka s rockerem potvrdila svou pozici spolehlivé a výkonné lyže a sklidila uznání od všech testérů, mužů obzvlášť.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Dáda: Tvrdá závodnická lyže. Drží, co může i nemůže | Markéta: Parádní, drživá, univerzální | Dominik: Lyže na tvrdý podklad | Michal: Byl možná už špatný sníh, ale nedržela moc na hraně, je asi spíš na tvrdo. Pohodovější lyže | Pavel: Závodní kopyto | Marcela: V této délce a na úzkém kopci si jede své

REKREAČNÍ LYŽAŘ

UNIVERZÁLNÍ

TOLERANTNÍ SLALOMKA

ROSSIGNOL RADICAL 8SL WORLDCUP SLANTNOSE 166 cm (R13; 122–68–104)

POUZE SLALOM

PŘESAH STYLU

Ačkoli odladěná, stále ještě silně agilní a schopná najít si příznivce i mezi machry. Pozor! Mimořádně ceněná ženami!

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Vlaďka: Super | Dáda: Tvrdá, nekompromisní, parádní. Pro tvrdý týpky, kteří už mají něco najeto | David: Sportovní slalomka, hodně univerzální, skvěle ovladatelná, pro rádoby závoďáky | Markéta: Jako po kolejích. Lyže uspokojí široké spektrum lyžařů | Jiří: Potřebuje pevné vedení, jen pro zkušené krotitele | Michal: Spolehlivá na hraně, nevyžaduje extra moc síly, dá se na ní jet i pohodověji, pokud chcete

REKREAČNÍ LYŽAŘ

UNIVERZÁLNÍ

SALOMON X-RACE 165 cm (R12,8; 120–70–104)

TOLERANTNÍ SLALOMKA

POUZE SLALOM

PŘESAH STYLU

Velmi vyvážená lyže s širokým portfoliem dovedností. Oslovila plošně téměř všechny testéry včetně expertů a dam.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Michal: Max. jistá na hraně, vyžaduje energii a trochu síly pro SL oblouk. Užil jsem si ji i na rozbité sjezdovce | Dáda: Moc pěkně drží a umí i delší oblouk. Pro rekreačního i sportovního lyžaře moc příjemná a pohodová | Dominik: Rychlá, dynamická a dobře točivá lyže. Tvrdší špička. | Markéta: Lyže měkčí, hezky reaguje | Vlaďka: Příjemná | Marcela: Docela těžká lyže na váhu, z hrany se jí nechce

REKREAČNÍ LYŽAŘ

UNIVERZÁLNÍ

SALOMON 24 X-KART PRO 162 cm (R11,9; 124–73–107)

TOLERANTNÍ SLALOMKA

POUZE SLALOM

PŘESAH STYLU

Slalomka pro všechny s širším středem pozitivně překvapila i ty nejlepší lyžaře. Nejvíce bodovala u děvčat, možná i kvůli délce.

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

REKREAČNÍ LYŽAŘ

TĚLESNÝ TYP TĚŽKÝ

KOMENTÁŘE Dáda: Bezchybná | David: Na svoji délku skvěle univerzální, snad to není ani slalomka. Pro vyznavače slalomek, kteří rádi jezdí i delší oblouk | Markéta: Lyže je živá, spíš pro kratší oblouk | Jiří: Příjemně ovladatelná | Michal: První ranní jízda, tedy krásně upravený svah, poslušná lyže, dala se jet i pohodově, ale aktivitu má raději | Marcela: Příjemná svou tvrdostí a ovladatelností i ve 165cm délce | Vlaďka: Ochotná

LEHKÝ

MAG

PŘESAH STYLU

CO ŘÍKAJÍ NAŠI TESTÉŘI

O SLALOMKÁCH ZNOVU ZAMILOVÁN ONDŘEJ NOVÁK Slalomky jsem si vlastně nikdy na kopec nebral. Dokonce jsem na nich upřímně nestál několik let a všechny, kteří tak činí, přesvědčuji o opaku a posílám je do obchodu pro „dlouhé“ univerzální lyže. Slalomka totiž moc univerzální není, což se mimo jiné bohužel ukázalo v určité míře i na letošním testu, kde první den testu zahýbaly s hodnocením sněhové podmínky. Proč jsem na slalomce nikdy moc nejezdil? 1. Je krátká a musel bych na ní celý den příliš hledat předozadní rovnováhu, což vede při stálém zapojení svalů k brzké únavě. 2. Při své práci potřebuji „celodenní“ lyži. Chvíli na sjezdovce, chvíli vedle ní, chvíli pluh a chvíli dlouhé oblouky. A krátké oblouky se dají zajet na všem, ale dlouhé se na slalomce jezdí často špatně. Proč jsem se do slalomek opět zamiloval a zvažuji oživení svého arzenálu jedním párem krátkých lyží? 1. Přece jenom, krátký oblouk na vykrojených lyžích nic nenahradí. 2. Je s nimi legrace, jsou hravé, a když zrovna není k dispozici dlouhý strmější kopec na pořádné svezení na delších lyžích, je slalomka skvělou alternativou. 3. Jsou skvělým tréninkovým nástrojem. Zdokonaluji na nich rozsahy pohybů, inklinaci na začátku oblouku i odvahu pro ni.

SKI SHOP

SKI RENT

SKI SERVICE

BOOT FITTING

TEST CENTRE

Profesionální lyžařské a servisní centrum v Praze

• specializovaný maloobchod • servis MONTANA • půjčovna, testcentrum • bootttingové centrum

UMÍ VŠECHNO PAVEL KRNÁČ

Už několik let jezdím na Stöckli a střídám závodní slalomku (odhadem tak ze 70 %), odladěnou obřačku a pak něco mezi (Rotor twintip). Každá ta lyže je super a na všech vlastně jezdím pořád to samé, ale když někam jedu a nemohu táhnout celý arzenál, anebo kdybych se musel rozhodnout jen pro jedny, byla by to právě slalomka. Podle mě, když na to člověk má, je to velmi univerzální lyže, kterou používám na jakýkoli sníh a terén a na jakýkoli oblouk. Samozřejmě ji používám i při svých cvičitelských aktivitách. Ta lyže to všechno umí, je absolutně stabilní i v delších a hodně rychlých obloucích, můžu se na ni stoprocentně spolehnout, snese pohodovou i agresivní jízdu – prostě si navzájem s mojí anatomií, váhou, fyzičkou a technikou jízdy – ať žije carving – hodně sedneme. A abych nezapomněl, navíc se mi krásně vejde do auta. Závěr – slalomka u mě vede a vždycky doma nějaká bude.

Kříženeckého náměstí 990 152 00 Praha 5 - Barrandov (naproti Barrandovským ateliérům) prodejna@montanasport.cz telefon: +420 222 741 430

www.montanasport.cz Naše služby v Krkonoších SKI RENT

SKI SHOP

SKI SERVICE

BOOT FITTING

MOJE ČÍSLO JEDNA MARCELA POLÁŠKOVÁ Slalomky jsou moje číslo jedna. Mám ráda lyže, které mě poslouchají, a právě takové si mezi slalomkami můžu vybrat. Na jízdě ve velké rychlosti mi už tolik nezáleží, i prudší svahy jedu ráda tak, jak chci já, a ne tak, jak chce lyže. Dobře vybraná tvrdost a délka slalomky mi umožňuje radost z jízdy řezanými oblouky s pocitem, že si kolikrát cestou z kopce zpívám. Musím mít pocit, že v každém okamžiku lyži zvládnu, co se týče směru i rychlosti. Proto vždycky dám přednost odladěné slalomce.

Horská 117, Vrchlabí 543 02 prodejna@vanclsport telefon: +420 499 692 716

www.vanclsport.cz

ZERAT 63X242.indd 1

17.9.2013 9:01:46

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

UNIVERZÁLNÍ

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Dáda: Klidná lyže pro celý den pohodového ježdění | David: Příjemná lyže pro ty, co se nechtějí nadřit, nebo méně zdatné | Michal: Ovladatelná, nevyžaduje tolik síly, celkem pohodová | Vlaďka: Příjemně jde do oblouku. | Ondřej: Lyže ochotná ke všemu, vozí a šetří síly

TĚŽKÝ

SALOMON 24 HOUR MAX 162 cm (R13,2; 120–71–101) Možná trochu kukačka v hnízdě slalomek neboli sportovní univerzálka s náznakem slalomových proporcí naše testéry nezmátla ani v kamufláži. Odhalili, že to je pohodová univerzálka na celý den, a nikoli typická slalomka.

TOLERANTNÍ SLALOMKA

POUZE SLALOM

PŘESAH STYLU

REKREAČNÍ LYŽAŘ

UNIVERZÁLNÍ

TOLERANTNÍ SLALOMKA

POUZE SLALOM

STOCKLI LASER SL WC FIS 165 cm (R13,6; 119–66–97) Slalomka ze závodního oddělení překvapila. Oslnila bezmála všechny napříč celým spektrem testérů a kupodivu i dámy.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Michal: Na ledových plotnách perfektně drží, tam ukáže své silné stránky. Vyžaduje silovou aktivní jízdu pro vykrojení sl. oblouku | Vlaďka: Příjemná | Dáda: Jistá, parádní lyže, vyplatí se hlavně na tvrdé pistě | Markéta: Lyže tvrdá, na mě malinko víc, než bych si představovala, ale jinak krásně drží a vede. | Pavel: Hodně tvrdá | Roman: Výborná lyže na tvrdý a upravený kopec | David: Lyže pro opravdové experty…

REKREAČNÍ LYŽAŘ

UNIVERZÁLNÍ

STOCKLI LASER SL WC 165 cm (R13,6; 119–66–97)

TOLERANTNÍ SLALOMKA

POUZE SLALOM

PŘESAH STYLU

I tzv. komerční slalomka Stöckli si posbírala pěknou zásobu vavřínů. A hlavně měla problém mezi všemi najít nějakého nepřítele.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Markéta: Lyže krásně vede, drží i v delším oblouku. Nejlepší lyže z testu | Michal: Vyžaduje určitou sílu, ale když dostane energii, všechnu vrátí v konci oblouku. Spolehlivá na hraně | Dáda: Velmi poctivá, tvrdší lyže, spolehlivá. Pro lyžaře hledající jistotu a pevné vedení | Karel: Super lyže – tolerantní slalomka, umí i dlouhý oblouk. | Vlaďka: Tvrdší, je zapotřebí síla | David: Diktátorka, chce jezdit na hranách

REKREAČNÍ LYŽAŘ

UNIVERZÁLNÍ

VIST SUPER FRONT 3 165 cm (R13; 117–65–101)

TOLERANTNÍ SLALOMKA

POUZE SLALOM

PŘESAH STYLU

Italské Visty se ukázaly jako sportovní lyže se slalomovým charakterem a přesahem k univerzální jízdě. Muži je ocenili více.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Pavel: Výborná univerzálka | Dáda: Tvrdá, parádní lyže, pro silné lyžaře. Pro lyžaře, který nechce stále točit za každou cenu | David: Sporťáci, pozor na zbraň, i když se jí zprvu smýkat moc nechtělo, už jsme kamarádi | Michal: Lyže, která potřebuje vložit dost síly, aby vykrojila ostrý oblouk | Dominik: Tolerantní, odpustí chybu | Marcela: Příjemná, uvítala bych tak 155 cm | Jiří: Nevyhraněná, příliš univerzální

REKREAČNÍ LYŽAŘ

UNIVERZÁLNÍ

VÖLKL RACETIGER SPEEDWALL SL 165 cm (R13,1; 120–66–101)

TOLERANTNÍ SLALOMKA

POUZE SLALOM

PŘESAH STYLU

Nekompromisní slalomka nadchla nejvíce výborné a silové muže, dámy se s nimi trochu praly.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Dominik: Parádní svezení, stabilní v oblouku, drží na ledě, polozávodní lyže, jedna z nej | Karel: Vynikající slalomka, kéž bych byl mladší | Pavel: Jednička bez komentáře | Markéta: Moje krevní skupina | Dáda: Sama nezatočí, lyžař se musí snažit, spíš delší oblouk | Marcela: Na mě moc tvrdá, jede si po svém | Vlaďka: Vyžaduje soustředěnost na styl

REKREAČNÍ LYŽAŘ

UNIVERZÁLNÍ

VÖLKL RACETIGER SC UVO 165 cm (R14; 122–72–105)

TOLERANTNÍ SLALOMKA

POUZE SLALOM

PŘESAH STYLU

O slabší slalomové kafe od Völkla se hlásili přesně očekávaní uživatelé – dámy a ti, kdo nevkládají do lyžování tolik síly a dravosti.

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

REKREAČNÍ LYŽAŘ

TĚLESNÝ TYP TĚŽKÝ

KOMENTÁŘE Dáda: Krásná tvrdá lyže pro hobíky, kteří se nechtějí flákat, vede krásně v oblouku | Karel: Další slalomka s širokou použitelností. Příjemné držáky | Jiří: Dost dobrá, pohodovější | Markéta: Lyže krásně vede, drží, do kratšího oblouku vyžaduje víc síly, v delším oblouku hezky vede | Dominik: Měkčí a zábavná

LEHKÝ

MAG

PŘESAH STYLU

POŽITEK Z JÍZDY NA SJEZDOVCE MARKÉTA KARLOVÁ Co pro mě znamená slalomka? Nejvíc asi záleží na tom, jaká je – jak je tvrdá, jak je živá, jestli umí podržet i při vyšších rychlostech v delším oblouku. Dále záleží na její délce v poměru k výšce a hmotnosti lyžaře. Někdo by si mohl pomyslet, že vlastnosti, které zde popisuji a které na lyži vyhledávám, nenáleží slalomce, ale spíš nějaké univerzální lyži. Jsem žena, měřím 174 cm a už dlouho jezdím na tvrdých slalomkách v délce 165 cm. Podle tabulek jsou na mě moc dlouhé. Já si to nemyslím. Jsem spokojená. Do slalomu bych se s nimi asi nevešla, ale pro volnou jízdu na sjezdovce jsou dostatečně živé, hezky točí a zároveň udrží i střední a delší oblouk na prudkém tvrdém svahu. Tyto vlastnosti mi potvrdila i většina z testovaných slalomových lyží. Čím jsou slalomky pak kratší, tím jsou živější, víc vratké, méně univerzální a nutí lyžaře „kličkovat“ z oblouku do oblouku. Takže delší tvrdá slalomka naplňuje mé představy a očekávání opravdového požitku z jízdy na sjezdovce…

ZAHOĎTE JE! DAVID BEŇAČKA Ačkoliv jsem byl taky jeden z kdysi poblázněných příznivců minimálních rádiusů a „kááárvingovéé revoluce“, dnes už se na slalomku postavím jen minimálně. Čím to asi je? Slalomku nazývám „blbuvzdornou lyží“, neboť právě její parametry umožňují to, aby každý, kdo alespoň trochu umí stát na lyžích, se po chvíli cítil jako expert. Kam se podívám, tam zatočí. Když ji nějak dostanu na hrany, tak už zase zatáčí. Slalomka zapadá do filozofie dnešní doby: jsme líní, zhýčkaní a zvyklí na to, že většinu věcí za nás dělá „něco“ jiného. Zahoďte krátké točivé lyže a zkuste to na delších. Principy zatáčení jsou pořád stejné. Pokud se naučíme opravdu lyžovat na lyžích delších a méně krojených, pak je pro nás hračka kdykoliv přestoupit na ty kratší, točivější. Delší lyže, na rozdíl od slalomek, musíme otáčet my sami. U slalomek si ne každý si uvědomuje, jak a čím vlastně zatáčí. Lyžujme tak, abychom řídili my lyže, a ne lyže nás. Uznávám slalomku jako výbornou lyži, a ačkoliv ji minimálně využívám, tak i já sám vlastním dva páry. Krátký a řezaný oblouk, pro který je stavěna, je nepostradatelný hlavně v branách, a tam by se tyto lyže měly vyskytovat nejvíce.

JEN NA HODINU DÁDA JANOUCHOVÁ Pro úzkou či přeplněnou sjezdovku není lepší volba, na krátké slalomce lyžař procvičí rovnováhu a může si zablbnout ve velmi krátkém oblouku, na dlouhé si může užívat i delších krojených oblouků, rychle přehraní, lehce se ovládá, je lehká a krátká pro manipulaci a převoz, umí zatočit hned, jakmile lyžař pokyne. Je ale striktní s ohledem na své konstrukční parametry, často nepovolí víc než to, k čemu byla vyrobena. Závodní lyži bych volila jedině do bran, na velmi tvrdý podklad nebo před hospodu. Komerční lyže pro volné rekreační ježdění. Krátká slalomka mě baví první hodinu na tvrdém kopci. Poté se raději vyřádím na kreativní delší lyži.

NEJLEPŠÍ LYŽE NA VŠE KAREL HAMPL … Od poloviny 90. let, kdy už jsem se lyžování věnoval jen jako dominantní pohybové aktivitě a osobní zálibě, jsem v praxi preferoval a občas v médiích doporučoval revoluční novinku – carvingové lyže. V momentu, kdy se progresivní tendenci zkrácení a výraznému bočnímu vykrojení podřídily jako poslední i závodní lyže pro disciplínu slalom, stal jsem se jejich ortodoxním uživatelem a propagátorem. Takové lyže v komerční verzi a v délce okolo 160 cm z produkce různých firem téměř výhradně používám již 12 let…

KOLEKCE 2013/14 WWW.SPORTEN.CZ

SPORTEN NEJSOU JEN BĚŽKY

CHYSTÁTE SE

BĚHEM ZIMY NA HORY … A CHCETE BÝT VE FORMĚ? POKUD ANO, TAK VÁM ROZHODNĚ DOPORUČUJEME NAVŠTÍVIT HEALTH CLUB BLUE ORANGE V PRAŽSKÝCH LETŇANECH. SVOU PROFESIONALITOU JE VYHLÁŠEN MEZI AKTIVNÍMI SPORTOVCI A PRÁVĚ V TĚCHTO DNECH PŘICHÁZÍ NA SPORTOVNÍ TRH S NOVINKOU.

LYŽAŘSKÝ KURZ S NOVÝM LYŽAŘSKÝM TRENAŽÉREM SKIER'S EDGE ento čtyřtýdenní kurz vám pomůže předejít zraněním a úrazům, které lyžaře často potkávají. Lyžař si sice může za normálních okolností na sjezdovce kdykoliv zastavit a odpočívat, intenzita zátěže je tedy relativně nízká. Přesto potřebuje značnou silovou vytrvalost, neboť na rozdíl od krátkého tréninku závodníka, tráví na lyžích i celý den.

Program lyžařského kurzu je následující: x týdně trénink s osobním trenérem na lyžařském trenažéru SKIER‘S EDGE v posilovně 2 Blue Orange a s balančními pomůckami 1x týdně pohybová lekce nebo hodina na kardio strojích a lyžařském trenažéru SKIER‘S EDGE 1x v průběhu kurzu 30 min. masáž v den návštěvy kurzu máte možnost navštívit v health clubu Blue Orange saunu a vířivky

VYUŽIJTE MOŽNOSTÍ STROJE SKIER'S EDGE A ZLEPŠETE SVÉ LYŽOVÁNÍ. BUDETE DYNAMIČTĚJŠÍ, SILNĚJŠÍ A OBRATNĚJŠÍ. Tři velká + ěhem kurzu maximálně využijete lyžařský b trenažér, který simuluje jízdu na lyžích a posiluje svaly, jež potřebujete mít v kondici, když pojedete lyžovat zatěžované svaly se díky předchozímu tréninku rychleji regenerují a předcházíte tak bolesti z únavy tento kurz vám zajistí lepší požitek ze zimní dovolené (z lyžování)

K zakoupení lyžařského kurzu vám stačí jen tři kroky: řijít do Blue Orange p zaregistrovat se na recepci dohodnout si termín prvního tréninku Vše vám nezabere více než 15 minut! Zápisy do kurzu probíhají průběžně a účast na kurzu je individuální.

MÁTE DALŠÍ DOTAZY? Kontaktujte Blue Orange na tel. číslech 286 006 222 a 736 630 165 nebo na e-mailu info@blueorange.cz. Blue Orange najdete na adrese Tupolevova 676, Praha 9 – Letňany. Více informací o kurzu také najdete na:

www.blueorange.cz

FOTO: BERGANS

TEXT: PETR HAVELKA

MAG

KOLIK VZDUCHU, TOLIK TEPLA I KDYŽ „KOLIK TŘEŠNÍ, TOLIK VIŠNÍ“ JE VÝROK, KTERÉMU SOTVA LZE KONKUROVAT, „KOLIK VZDUCHU, TOLIK TEPLA“ JE SICE MÉNĚ VTIPNÉ, ALE ZATO ALESPOŇ PRAVDIVÉ. A HLAVNĚ PŘESNĚ TO VYSTIHUJE PODSTATU A SMYSL TÉ ČÁSTI OBLEČENÍ, KTERÁ MÁ ZA CÍL IZOLOVAT, A TEDY UDRŽOVAT TĚLO V TEPLE. bychom zůstali věrni tradici, připomeňme funkci izolační vrstvy v relaci na ostatní „slupky“ moderního systému oblékání. Druhá vrstva navazuje na první, která je v přímém kontaktu s pokožkou a plní důležitou roli zejména při efektivním využití potu pro naši termoregulaci. Úkolem vrstvy druhé je tedy kromě udržení dostatečné míry tepelné energie účinně navázat (nebo přinejmenším výrazně neomezovat) postupný odsun vodních par dál

více na:

www.snow.cz/casopis/archiv

testcentrum

od našeho těla. Třetí vrstva zvaná ochranná, o níž bude opět řeč v prosincovém SNOW 79, nastupuje do systému tehdy, kdy je potřeba tělo chránit před okolními vlivy, jako je vítr, déšť či sníh. Vraťme se k důležitosti vzduchu. Je totiž nejlépe dostupným izolantem (má malou tepelnou vodivost), který oděvní materiály určené k „zahřátí“ ve větší či menší míře zadržují ve své struktuře. Mezi masově nejpoužívanější izolanty patří polyester, který najdete jak ve výplních bund či rukavic, tak například v textiliích fleecových bund. Z přírodních materiálů se nejvíce používají jemné peří a vlna. Nelze vynechat ani softshell, který je důkazem toho, že funkce jednotlivých vrstev se částečně prolínají. Konkrétně softshellové materiály leží na pomezí 2. a 3. vrstvy. Ovšem abychom se každý rok neopakovali, bude nejlepší odkázat do archivu časopisu SNOW, kde v každém listopadovém čísle až pět let nazpět naleznete podrobné články týkající se jak používaných izolačních materiálů, tak trendů.

65 MARMOT ISOTHERM HOODY

Plně vybavená a aktivně izolovaná bunda se zbrusu novou technologií POLARTEC Alpha pro lepší prodyšnost a perfektní odvod vlhkosti, přitom bez jakéhokoli omezení komfortu při nošení. Střih využívající systém „Angel Wing Movement“ nabízí plnou pohyblivost i při rozsáhlých pohybech, čímž je ideální pro všechna outdoorová dobrodružství.

MOUNTAIN HARDWEAR THERMOSTATIC JACKET Použitý materiál Thermal.Q ™ Elite inspirovaný strukturou husího peří s pevným brkem a jemnými vlákny je bezpochyby nejteplejším syntetickým izolantem, jaký kdy byl vyroben. Thermal.Q ™ Elite používá tuhá vlákna k vytvoření unikátní 3D struktury a jemných vláken k vyplnění mezer. Při dané hmotnosti je téměř o 15 % teplejší a má výrazně lepší návrat do původního tvaru po stlačení než jiné syntetické produkty.

ARCTERYX CERIUM LT HOODY

FOTO: DALE

Cerium LT Hoody využívá systému body mappingu, který eliminuje omezení standardních péřových bund přidáním syntetické izolace do oblastí silně vystavených tělesné vlhkosti. Díky lepšímu technickému provedení a hybridní konstrukci je výrazně snížena hmotnost, aniž by byla ohrožena trvanlivost textilu.

CRAFT Performance Warm

CRAFT Performance Thermal Stretch

Tento model lze označit jako dva v jednom – díky výraznému zateplení a zesíleným partiím v oblasti ramen jej lze využít jako svrchní bundu v podzimním počasí. V chladných zimních dnech se pak stává nepostradatelnou a ideální 2. vrstvou. Teplý fleece z vnitřní strany zvyšuje tepelný komfort oděvu a zajišťuje optimální odvod vlhkosti. Bunda má dlouhý zip, kapuci na pevno a dvě přední kapsy na zip. Ergonomický střih spolu s přetvarovanými rukávy poskytuje pohod- lí a volnost pohybu. Nabídka v pánské a dámské variantě. Materiál: 100 % Polyester (315 g/m2) Barvy: pánská – černá, modrá; dámská – šedo-fialová, černá Velikosti: S–XXL (pánské), S–XL (dámské)

Sportovní zateplený polorolák s jemným fleecem z vnitřní strany vhodný na sportování v chladnějším počasí. Příjemný, elastický materiál z mikropolyesteru poskytuje částečnou ochranu proti větru. Ergonomický střih spolu s plochými švy dotváří celkové pohodlí oděvu. Skrytý, krátký, přední zip, zakončen do garáže, chránící bradu proti oděru, je částečně podložen légou. Reflexní loga na předním a zadním dílu. Nabídka v pánské a dámské variantě. Materiál: 87 % Polyester, 13 % Elastan (243 g/m2) Barvy: pánská – modrá, černá s modrou, tmavě šedá se zelenou; dámská – tmavě fialová, fialová, černá s růžovou Velikosti: S–XXL (pánské), S–XL (dámské) Cena: 1 290 Kč (pánské), 1 190 Kč (dámské)

Hood Jacket

www.craft.cz

ARMADA Banks Tech Shorts I technické prádlo může mít styl! Rychleschnoucí a pot odvádějící materiál dělá z těchto basketbalových kraťas jedinečný kousek. Pomůžou na svahu, při běhu i v tělocvičně, oslní na hotelové recepci!

CENA

750 Kč

www.armadaskis.com

CENA

2 190 Kč

Kč

www.craft.cz

ARMADA Division Pullover

ARMADA Parker Pullover

Vodu odpuzující, skvěle dýchající a teplo udržující pracant (Aquaphobic Fleece 330 g) pro všechny, kteří mají rádi dlouhé střihy (Long Fit), ale nejsou fanoušci zipů (klokaní kapsa naopak zip má). Za tuhých mrazů vás zahřeje pod bundou. Na jaře můžete bundu odložit a užívat si volnosti pohybu pouze v mikině.

Ultradlouhá (Team Fit) dámská mikina, která zvládne i vlhkost a krásně drží teplo (Aquaphobic Fleece 280 g). Na rukávech má otvory na palce, z klokaní kapsy vede otvor pro sluchátka. Krk chrání proti ofouknutí zvýšený lem. V létě tuhle krasavici nosíme jako šaty!

CENA

1 190

CENA

1 990

1 490

Kč

www.armadaskis.com

THE WORLD OF EXCELLENCE www.montana-skiservis.cz PODVAL Montana technologie179X18.indd 1

11.9.2010 8:09:58

66 BERGANS vlněná mikina Vikke

DALE svetr Geilo

DEVOLD Thermo Jacket

Jedinečná technická mikina vyrobená ze 100% merino vlny. Bude vás výborně hřát, i když je vlhká. Výborně dýchá, rychle schne, tudíž je i výbornou alternativou k fleecu. Perektní druhá vrstva na lyžování, snowboarding, skialpinismus, běžky i na nošení do města za chladného počasí. Vyrábí se v dámské i pánské variantě a několika barvách. Materiál: 100 % merino vlna

Pefektní druhá vrstva na lyžování a zároveň elegantní svetr do společnosti nebo kanceláře. Svetr je vyroben ze 100% merino vlny. Nadčasový design je inspirován tradiční norskou sněhovou vločkou. Se svetry Dale nemusíte dělat kompromis mezi elegancí a funkčností. Svetry Dale of Norway jsou oficiálními svetry Olympijských her v Sochi 2014. Materiál: 100 % merino vlna

Opravdový drtič mrazu! Neskutečně odolná a zároveň velice jemná bunda vyrobená ze 100% čisté nové vlny. Nejvíce ji oceníte v chladných dnech, ať už na sjezdovce, nebo při zimním výletě. Velice rychle se stane nezbytnou součástí vašeho zimního vybavení. Vyrábí se v dámském, pánském a dětském provedení v několika barvách. Materiál: 100% čistá nová vlna CENA

CENA

MAG

4 606

Kč

www.norskamoda.cz

CENA

4 286

4 001

www.norskamoda.cz

Kč

www.norskamoda.cz

HANNAH Thacker (pánský)

HANNAH Destiny (dámský)

HANNAH Panda JR

Pánská celorozepínací mikina, která primárně slouží jako druhá, termoizolační vrstva. Je vyrobena z materiálu Polarstretch, který je pevný, lehký a pružný. Díky stavbě tkaniny je navíc dostatečně prodyšný.

Dámský sportovní roláček vhodný jako spodní nebo střední vrstva je vyroben z materiálu Micra. Speciálně tvarované polyesterové vlákno se zvýšenou plochou povrchu rychle odvádí vlhkost a udržuje tak tělo v permanentním teple a suchu.

Dětská celorozepínací mikina z fleecového materiálu s vyšším chlupem. Díky stretchovým bočním partům výborně padne a vzhledem k jemnému a dostatečně teplému materiálu je příjemná na nošení.

CENA

Kč

890

1 890

www.hannah.cz

ICEBREAKER pánská softshellová bunda Stealth Hood

KJUS Men Hydraulic Stretch Halfzip

Lehká merino softshellová bunda Stealth je ideální pro zimní outdoorové aktivity. S odolnou vnější vrstvou odpuzující vodu a prodyšnou, na dotek jemnou podšívkou z čistého merina. Ať sněží, prší, nebo svítí sluníčko, bunda Stealth se vám bude hodit.

Novinka ve funkčních středních vrstvách. Bunda Hydraulic je připravena pro aktivní sport. Vnitřní struktura diamantu má výjimečnou schopnost transportovat pot a díky velkým vzduchovým komorám má i skvělé izolační vlastnosti. Materiál: CENA 94 % Polyester, 3 890 6 % Spandex

CENA

5 999

890

www.hannah.cz

SENSOR Multistretch

– man

T ecnostretch od firmy Pontetorto® vnitřní strana počesaná ploché švy garáž na centrální zip výborné termoizolační vlastnosti jako druhá vrstva komfortní i při nošení přímo na kůži použití i pro volný čas CENA

1 699 Kč

Kč

www.icebreaker.com

ICEBREAKER dámská bunda Arctic

LS Hood

Bunda Arctic Hood je součástí naší kolekce Realfleece Nano. Vyrobena z příjemného počesaného Realfleece merina gramáže 320 a ošetřena bluesign® akreditovanou nanotechnologií. Miniaturní nanočástice jsou připojeny k vláknům merina a vytváří vroubkovaný povrch odpuzující vodu.

CENA

4 799 Kč

www.icebreaker.com

www.kjus.cz

KJUS Men Conversion Down Jacket Teplá, lehká, péřová bunda se hodí jak pro zateplení pod lyžařské bundy z třívrstvého laminátu, tak na cesty a do města. Její univerzálnost navyšuje vnější tkanina, která odolává všem druhům počasí. Bunda má odnímatelnou kapuci, podšívku v kontrastní barvě a je sbalitelná do levé kapsy. CENA

7 790 Kč

www.kjus.cz

www.sensor.cz

SENSOR Multistretch

– woman

1 649 Kč

www.sensor.cz

67 OSTYLE pánská sportovní mikina

OSTYLE dámská sportovní mikina

OSTYLE dámská a dívčí fleecová mikina

Vhodná jako II. vrstva oblečení na funkční spodní prádlo. Materiál zaručuje výbornou tepelnou izolaci, hřeje a zároveň skvěle odvádí vlhkost od těla. Příměs elastanu a anatomický střih podporuje vysoký komfort při sportování. Mikina je velmi příjemná díky počesané vnitřní straně, lehká a vzdušná. Svěží a módní sportovní design tištěné pleteniny. Materiál: ULTRA WARM – back side brushed Složení: 92 % Polyester, 8 % Elastan, 230 g/m2 CENA OD CENA: M–2XL 999 Kč 798 Kč CENA: 8–16 let 798 Kč

Výborná II. vrstva oblečení vhodná do chladného počasí. Vysoký komfort nošení je docílen vysokou elasticitou a strukturou materiálu. Tepelné vlastnosti jsou podpořeny na omak měkkým a hedvábným vlasem. Módní sportovní design v neonových barvách. Materiál: STRETCH POLAR FLEECE Složení: 100 % Polyester CENA: 36–44 649 Kč CENA: 8–12 let 599 Kč

www.ostyle.cz

SALOMON Halo Down Hoodie

SALOMON Discovery FZ Midlayer Lehká dobře padnoucí střední vrstva na zip, vyrobená z microfleecových tkanin. Poskytne pohodlí, prodyšnost a jedinečné zateplení díky materiálu actiTHERMTM. Mikina je vhodná pro vysoce aktivní sporty.

CENA Kč

Kč

CENA

1 890 Kč

www.ostyle.cz

SALOMON Trail Runner Warm LS

ZIP TEE

Dobře padnoucí střední vrstva vyrobená z materiálu actiTHERMTM, který vás ochrání proti chladu a zajistí výjimečnou prodyšnost. Poloviční zip, 1 náprsní kapsa, reflexní značení vpředu i vzadu.

CENA

1 890 Kč

www.amersports.cz

Maria Hoefl Riesch Stivot Race

Aksel Lund Svindal Lindsey Vonn Raptor 115 i.Supershape Speed MOC 9 390, -

rychlost, srdce a hlava plná

VÍTĚZSTVÍ

www.amersports.cz

599

www.ostyle.cz

Dámská dobře padnoucí větruodolná bundička vyrobená z peří z pyrenejské kachny, které je velmi lehké a zajistí absolutní pohodlí a teplo. Stahování v pase a přizpůsobitelná kapuce.

6 250

CENA OD

Kč

head.cz

Ted Ligety

MOC 3 790, -

MOC 16 290, -

NORDBLANC dámská lyžařská

NORDBLANC pánská lyžařská bunda

NORDBLANC dámská lyžařská

bunda Caronia

Immortal

bunda Mara

Profesionální lyžařská bunda s vysoce nepromokavou a prodyšnou membránou TERATEX® 15 000ELP modifikovanou výhradně pro ženy. Prodyšná tepelně izolační výplň FURTHERM® a strečová podšívka s technologií DRYFOR® urychlující odvod tělesné vlhkosti udržují maximální teplotní komfort. Součástí bundy je nastavitelná kapuce přes helmu, bederní pás proti proniknutí sněhu, předformované dvojité rukávy s poutkem, dvojitý límec, lepené švy a řada praktických kapes.

Profesionální lyžařská bunda s vysoce nepromokavou membránou TERATEX® 15 000. Prodyšná tepelně izolační výplň FURTHERM® a strečová podšívka s technologií DRYFOR® urychlující odvod tělesné vlhkosti udržují maximální teplotní komfort za jakéhokoliv počasí. Součástí bundy je nastavitelná kapuce pro nošení přes helmu, bederní pás proti proniknutí sněhu, předformované dvojité rukávy s poutkem, dvojitý límec, lepené švy, YKK zipy a řada praktických kapes.

Lyžařská bunda s nepromokavou a prodyšnou membránou TERATEX® 10 000 modifikovanou výhradně pro potřeby žen – ELP – optimální termoregulace. Prodyšná tepelně izolační výplň FURTHERM® akumuluje teplo lidského těla i ve vypjatých povětrnostních podmínkách. Přiléhavý střih, bederní pás zabraňující proniknutí sněhu pod bundu, flexibilní stahování svršku límce, předformované rukávy a praktické kapsy poskytují potřebný komfort.

CENA

MAG

6 995

CENA

Kč

www.nordblanc.cz

MILLET Adak Stretch Jacket

MILLET Eagle Jacket

Bunda, které sluší strmé svahy, pokryté metrovými závějemi a ke všemu odhodlaný, sněhem a extrémní jízdou posedlý majitel. Odepínací nastavitelná kapuce, sněhový límec v pase s upínacím systémem ke kalhotám. Spousta místa: 2 zateplené kapsy a další 2 kapsy na hrudníku a další dvě vnitřní kapsy. Návleky na zápěstí z Lycry. Materiál: DRYEDGE™ Stretch 2L Hmotnost: 1 400 g (L) Velikost: S–XXL Barva: zelená/modrá

Nepromokavá bunda s kvalitní izolační náplní z kolekce Millet Freeride představuje špičkové vybavení na zasněžené horské svahy. Odepínací nastavitelná kapuce, sněhový límec v pase s upínacím systémem ke kalhotám, stěrač na brýle, zateplené kapsy a 1 Easy Access™ kapsa na rukávu, návleky na zápěstí z Lycry. Materiál: DRYEDGE™ 2L Hmotnost: 1 250 g (L) Velikost: S–XXL Barva: červená CENA

CENA

6 290

7 990

Kč

www.hudy.cz

CENA

3 595

7 995

Kč

www.nordblanc.cz

MILLET Kiana Stretch Jacket Women Bunda od firmy Millet, ve které nezapadnete v davu, a jelikož se jedná o čistokrevnou lyžařskou záležitost, nehrozí ani zapadnutí do hluboké závěje. Je lehce strečová, poskytuje skvělý tepelný komfort a nastavitelná kapuce vás ochrání před nepřízní počasí. nastavitelná kapuce boční odvětrávání vložené Lycra rukávky vnitřní čistič na brýle podlepené švy elastické manžety na rukávech voděodolný materiál 2 boční zateplené kapsy 2 vnitřní kapsy 1 EasyAccess™ kapsa na paži sněhový límec v pase s upínacím systémem ke kalhotám CENA Materiál: DRYEDGE™ 2L 7 990 Hmotnost: 960 g (L) Kč Velikost: XS–XL, Barva: fialová

www.hudy.cz

NEJSOU PONOŽKY JAKO PONOŽKY ro dobrý sportovní výkon jsou nedílnou součástí vaší výbavy i kvalitní ponožky. Oproti obyčejným bavlněným ponožkám, které jsme zvyklí běžně nosit, by se však ty sportovní měly podstatně lišit. V případě zimních sportů jsou to především dobrá termoregulace, prodyšnost a elasticita

materiálu, která dovolí ponožce kopírovat tvar chodidla a zajistit tak nohám dostatečnou oporu a komfort. Italský výrobce funkčního prádla – značka Mico – jde mnohem dál. Výrobou technických ponožek se značka zabývá již od roku 1977. Díky nejmodernějším technologiím, použití nejinovativnějších

materiálů a spolupráci se světově proslulými testery sportovního vybavení se Mico stalo skutečným lídrem na trhu v oblasti výroby funkčního prádla a ponožek.

CA 0190

CA 0160

CA 1951

Tento model ponožek patří do speciální řady funkčního prádla Official Champion, která vznikla ve spolupráci s profesionálními lyžaři z Italské federace zimních sportů. K výrobě Mico využilo speciální polypropylenovou textilii Micotex, která má obdobné vlastnosti jako vlna – dokáže odvádět vlhkost a zároveň minimalizovat tepelné ztráty. Ponožky mají navíc plochý šev, který zamezuje tření a tím brání vzniku otlaků a odřenin.

Kompresní lyžařské ponožky řady Oxi-Jet jsou vyrobeny ze speciální textilie, která dovede zajistit konstantní mikromasáž a pozitivně stimulovat lymfatický oběh. Kompresní prvky a anatomický tvar se podílejí na lepší výkonnosti a dokáží oddálit únavu svalstva. Speciální vyztužení a plochý šev v oblasti nožní klenby zamezují tření a chrání nohu před poraněním.

Skvělé lyžařské ponožky za příznivou cenu. Dvoudimenzionální struktura materiálu s 10% podílem vlny zajišťujícím dobrou tepelnou regulaci. Anti alergenní, měkké a lehké.

CENA: 490 KČ

CENA: 590 KČ

www.micosport.cz, www.mico.it

CENA: 390 KČ

RT RSPO INTE 0 LET! 5 Ă? me SLAitVosti oslav jsravili

rt.cz interspo tersport.cz in intersport.cz katalog. katalog.intersport.cz interspo katalog. rt.cz interspo rt.cz

eĹž Ĺ™ip U pĹ™Ăl pro vĂĄs p Ă˝roÄ?nĂ v y PORT iĂĄlnĂ ,TE ĂkRS spec ĂĹžIN ku d it n ou k SLu v ĹĄetĹ™Ă? 50 LET! o v Sle Ĺžete AV ! ĹŻ m Ä? oslav jsme osti K kterĂŠ U pĹ™Ăl0eĹžit 0 0pro vĂĄs pĹ™ipravili aĹž 3 0 speciĂĄlnĂ vĂ˝roÄ?nĂ INTEdĂky RSPORT Slevovou knĂĹžku, uĹĄetĹ™it Ĺžete kterĂŠ mĹŻSL AV Ă? 50 ! LET! 00Ĺžit0osKÄ? 30pĹ™Ăle aĹž U ti oslav jsm pro vĂĄs pĹ™ipr e avili speciĂĄlnĂ vĂ˝r oÄ?nĂ Slevovou kn ĂĹžku, dĂky kterĂŠ mĹŻĹže te uĹĄetĹ™it aĹž 30 000

KÄ?!

nĂĄs na Sledujte Sled led le ed e d dujte ujt uj u ujte jjte te nĂĄs te nĂĄ ĂĄ na na Sledujte

B+H:

LQGG

B1(8

B 1RY

HU + :LQW &= *6

Sle led du dujjte jte t nĂĄ ĂĄs

L B&

=B*6+B

:LQWHU

B 1RY

B1(8

LQGG

V letoĹĄnĂm roce oslavĂme 50 let znaÄ?ky INTERSPORT. RĂĄdi bychom podÄ›kovali vĹĄem svĂ˝m zĂĄkaznĂkĹŻm, dĂky kterĂ˝m se INTERSPORT stal svÄ›tovou jedniÄ?kou v prodeji sportovnĂho obleÄ?enĂ a vybavenĂ. V listopadu a prosinci mĹŻĹžete v rĂĄmci oslav soutÄ›Ĺžit s rakouskĂ˝m regionem Zell am See-Kaprun o 50 vĂkendovĂ˝ch pobytĹŻ vÄ?etnÄ› skipasĹŻ pro 2 osoby. NavĂc vĹĄichni drĹžitelĂŠ zĂĄkaznickĂŠ karty zĂskĂĄvajĂ 50% slevu na pobyt pro druhou osobu vÄ?etnÄ› polopenze! VĂce informacĂ na www.intersport.cz. PĹ™ipravili jsme pro vĂĄs takĂŠ Slevovou knĂĹžku, ve kterĂŠ si mĹŻĹžete vybrat z nabĂdky pro dospÄ›lĂŠ i dÄ›ti za nejniĹžĹĄĂ garantovanĂŠ ceny na trhu a dĂky slevovĂ˝m poukĂĄzkĂĄm uĹĄetĹ™it aĹž 30 000 KÄ?. PĹ™ejeme vĂĄm pĹ™ĂjemnĂŠ zimnĂ sportovĂĄnĂ. VyzvednÄ›te si svou Slevovou knĂĹžku v prodejnÄ› INTERSPORT nebo stĂĄhnÄ›te na www.intersport.cz.

[FAMILY]

„ZLEPŠOVÁKY“

S P O N Z O R R U B R I K Y FA M I LY

MAG

PRO BRZDĚNÍ DĚTÍ PŘI POHYBU NA SJEZDOVÉ TRATI VŠICHNI TO ZNÁME – JEDEME PO SJEZDOVÉ TRATI A NAJEDNOU MÍJÍME RODIČE, KTEŘÍ BRZDÍ SVÉ DĚTI NA LANĚ, NA HŮLCE, ZA RUKU ČI POMOCÍ JINÉHO ZLEPŠOVÁKU. JSOU SITUACE, KDY NENÍ JINÁ MOŽNOST NEŽ POMOCÍ PŘÍMÉHO KONTAKTU S POTOMKEM, KTERÝ JEŠTĚ LYŽAŘSKÉ UMĚNÍ ZCELA NEOVLÁDÁ, JEHO RYCHLOST ČI SMĚR JÍZDY ZREGULOVAT. TEXT A FOTO: KLÁRA DAĎOVÁ, DANA FINKOVÁ ěkteří rodiče chtějí učit své děti sami, jiným nic jiného nezbývá, neboť v lyžařském středisku není lyžařská škola nebo na ni nemají dostatek finančních prostředků. Také vhodný výcvikový prostor (i zajištěný lyžařskou školou) nemusí být pouze v docházkové vzdálenosti po rovině, ale bude k němu potřeba se přemístit po lyžařském areálu. V tomto případě můžeme přistoupit k některé z následujících možností, jak rychlost našeho potomka zmírnit. Využít můžeme rozličné pomůcky, jako je lano, kšíry, obruč, ale i lyžařskou hůlku nebo jen vlastní ruce.

PRO ZAČÁTEČNÍKY

PRO DĚTI, KTERÉ UDRŽÍ LYŽAŘSKÝ POSTOJ

Rukama za pas

Za jednu ruku

Za lyžařskou hůlku (tyč, žížalu), dítě je mezi nohama

Za lyžařskou hůlku (tyč, žížalu), dítě je na straně

Za lyžařské hole (tyče, žížaly), dítě je vpředu

Pomocí kšírů/lana

Dítě „v obruči“

Jednoruč za obruč

DRŽENÍ VLASTNÍMA RUKAMA

Držení dítěte vlastníma rukama je pravděpodobně nejčastější způsob pro překonání krátké vzdálenosti. Dítě obvykle jede mezi našima nohama, přičemž je držíme oběma rukama za pas. Nevýhodou je, že si dítě velmi často „sedá“ a nezatěžuje tedy svoje lyže. Kromě našich bolavých zad a rizika pádu (u méně lyžařsky zdatného rodiče) tak zde hrozí zejména nesprávný lyžařský postoj dítěte. Dítě lze držet i za jednu ruku, přičemž jede vedle nás (obr. 1 ). Tato varianta může být použita u dětí, které již na lyžích samostatně stojí (udrží lyžařskou stopu). Není však příliš vhodná jak z hlediska postoje lyžaře (opora na straně o ruku dospělého nebo naopak tah za ruku), tak bezpečnosti – držení malé ručičky v rukavicích není z nejpevnějších.

DRŽENÍ ZA POMOCI LYŽAŘSKÉ HOLE

Lyžařské hole lze využít několika způsoby. Prvním je vedení dítěte mezi našima nohama, kdy oba držíme lyžařskou hůlku nadhmatem před tělem (obr. 2 ). Je potřeba, aby dítě stálo na svých nohách a na hůl se „nevěšelo“. S dítětem máme velmi těsný kontakt, zároveň se však neopírá o nás a hůlka (pokud je rodičem držena správně, tj. mírně před tělem dítěte) ho nutí alespoň trochu posunout těžiště vpřed. Tento způsob lze použít i na prudší sklon svahu a dítě se cítí bezpečně. Lze ho využít i u začátečníků.

3 Držení za hůlku s dítětem na straně (obr. 3 ) je dalším způsobem využití hole. Ten však můžeme aplikovat u dětí, které již udrží lyžařský postoj. Děti zatěžují obě lyže, při adekvátním držení hole jsou vedeny k správnému lyžařskému postoji (pozn.: na obr. 3 držení není zcela optimální, hůlka je příliš vysoko a blízko u těla dítěte). Toto držení lze využít na všechny sklony svahu, přičemž postupně můžeme zmírňovat tlak/tah za hůlku a držet ji třeba jen za poutko. Dítě má pocit kontaktu a bezpečí, ale jede v podstatě samo. Později lze tento způsob pozměnit na držení hůlky jen jednou rukou (na jednom konci dospělý, na druhém dítě). Dochází tak ale k většímu rotačnímu impulsu na jednu stranu dítěte.

14.2 Mpx

Full HD

3.0" LCD

GPS

Modul

NOVINKA + objektiv 1 NIKKOR AW 11-27,5 mm f/3,5-5,6

4 Třetí způsob držení s využitím holí je „za sebou“ (obr. 4 ). Dítě si přidržuje hůlky rukama před tělem (procházejí pod pažemi), rodič zezadu koriguje rychlost a směr jízdy. Jedná se o celkem efektivní a bezpečný způsob u začátečníků. Jeho výhodou je, že rodič nezatěžuje tolik záda předklonem a také riziko kolize při křížení a přejíždění dětských lyží s lyžemi doprovodu je nižší.

DRŽENÍ ZA POMOCI KŠÍRŮ

Kšíry (obr. 5 ) lze koupit např. jako set v Intersportu (kšíry + nacvakávací lano, doplněno o řemínky na držení lyží v pluhu). Kšíry drží dítě za hrudník, což je pro lyžařský postoj dítěte vhodnější než uvázání za pas. Přestože kšíry samy o sobě nenutí dítě jet „vzadu“, je vhodné přidat ještě slovní instrukci pro správný lyžařský postoj s těžištěm těla více vpředu (např. „ruce na kolena“). Výhodou pro doprovod je regulace rychlosti jízdy dítěte na delší vzdálenost – dítě jede skutečně samo, my nemusíme jet v předklonu a také se nemusíme bát vzájemné kolize našich lyží. Nevýhodou je pořizovací cena (kolem 500 Kč) a jednostranné využití.

� 19.390,Nikon 1 AW1 je celosvětově první vodě, mrazu i nárazuvzdorný CSC fotoaparát. Snadno si lze představit situace, které bychom si rádi zvěčnili, ale protože nemáme přístroj, který byl zároveň tak malý, abychom jej mohli mít stále u sebe a zároveň tak pohotový, aby tyto okamžiky vůbec stihl zaznamenat. Nikon 1 AW1 obě požadované vlastnosti slučuje a navíc je díky své vysoké odolnosti použitelný v jakýchkoli podmínkách. Je vodotěsný až do hloubky 15 metrů, mrazuvzdorný (−10 °C), nárazuvzdorný (odolává pádům z výšky až 2 m) a prachotěsný.

Palác Langhans Vodičkova 37, Praha 1

[FAMILY]

MAG

DRŽENÍ ZA POMOCI LANA

Podobně jako kšíry lze využít i lano. Často ho rodiče vážou za pas, to však vede k záklonu a vytváří tudíž nesprávné pohybové návyky hned od začátku. Úvaz za hrudník se nám jeví jako vhodnější. Střed lana vedeme za krkem (pod kapucou), lano křížíme vpředu na hrudníku a konce vytahujeme pod pažemi dozadu (obr. 6 ). Pro lanový úvaz platí podobné výhody jako pro kšíry, avšak lano má univerzální použití. Oba způsoby (kšíry a lano) využijeme až u dětí, které samy udrží lyžařský postoj. I zde bychom měli dítě vést k tomu, aby se snažilo brzdit samo a lano/kšíry mít pouze jako pojistku, kdyby nestačilo dobrzdit.

DRŽENÍ S VYUŽITÍM LYŽAŘSKÝCH VÝUKOVÝCH POMŮCEK

Dítě můžeme přibrzďovat (a přidržovat) i s využitím pomůcek, které jsou například k dispozici na horské boudě. Slalomovou tyč (obr. 7 ) můžeme použít v podstatě stejně jako lyžařskou hůlku (před tělem ve středu a na straně, nebo s dvěma tyčemi za sebou). Tyč je však delší, těžší a tudíž je s ní obtížnější manipulace než s lyžařskou holí. Podobně jako tyče či hůlky by bylo možné použít třeba i „žížaly“ (vodní nudle). Jsou měkké, ohebné, tudíž spojení s dítětem není tak pevné. Také jsou poměrně široké, takže pro dítě hůře uchopitelné. Dále je možné dítě držet i za pomoci obruče. Pro začátečníky můžeme zvolit způsob, kdy má dítě obruč navlečenou kolem trupu a my jej zezadu přidržujeme. Tento způsob ale má podobné nevýhody jako lano uvázané za pas – způsobuje záklon a navíc jsme velmi blízko za dítětem, takže hrozí najíždění na jeho lyže. S dětmi, které již udrží lyžařský postoj, můžeme jet vedle sebe, přičemž obruč drží jednou rukou na jedné straně rodič a na druhé straně dítě. Tento způsob má stejné nevýhody jako držení za hůlku za jednu ruku, tedy jednostranný rotační impuls.

6 Zlepšováků pro brzdění malých dětí na sjezdové trati je relativně hodně. Nám se nejlépe osvědčila obyčejná lyžařská hůlka. V prvopočátcích, kdy si dítě ještě není jisté, jedeme jako dospělí v pluhovém postavení, dítě jede mezi našima nohama a oba držíme jednu hůl před tělem. Dítě se cítí bezpečně a můžeme s ním „manipulovat“ dle momentální situace na sjezdové trati. Jede na svých lyžích a držením holí před tělem jej stavíme do optimálního lyžařského postoje. Když dítě získá na lyžích jistotu, přesuneme se na jeden konec hůlky a dítě na druhý, oba držíme hůlku oběma rukama nadhmatem před tělem. Dítě cítí naši blízkost, ale již je částečně Od r. 1997 odborná asistentka na katedře sportů v přírodě UK FTVS Praha, oddělení lyžování; diplomovaná učitelka lyžování, oddíl VSK FTVS Praha, 4 roky členka metodické komise ZL SLČR; 1 dcera.

PhDr. DANA FINKOVÁ, Ph.D.

samostatné. Postupně zmenšujeme naše úsilí vkládané do vedení hole, až ji můžeme držet jen za poutko a dítě v podstatě jede samo. Má však psychologickou oporu v tom, že se cítí s námi přes hůl spojené, ač ji v podstatě vůbec nedržíme. Výhodou lyžařské hůlky je také to, že ji obvykle máme k dispozici. ALE POZOR: Neměli bychom mít jakýkoliv způsob regulace rychlosti jízdy našeho potomka pomocí různých zlepšováků jako první plán pro pohyb v lyžařském areálu, protože my jako rodiče si chceme zalyžovat. Brzdí to přirozené pokroky našeho potomka a hlavně navozuje nesprávné návyky, které se pak velmi špatně odstraňují!

Od r. 2001 odborná asistentka na katedře zdravotní tělesné výchovy a tělovýchovného lékařství UK FTVS Praha; cvičitelka lyžování, oddíl TJ Spofa Praha; 2 dcery.

PhDr. KLÁRA DAĎOVÁ, Ph.D.

SNOW X-Fighter Dětské lyže s vázáním pro nejmenší lyžaře a budoucí čtenáře SNOW a jejich první skutečné lyžování. Vycházejí z modelu Sporten X-Fighter. Délka: 70 cm, profil: 98-66-86, rádius 2,8 m. Včetně vázání Tyrolia SL 45.

CENA

1 990 Kč

www.snow.cz/eshop

ATOMIC Vantage Girl Dětská sportovní lyže navržená pro dívky, určená pro jízdu na sjezdovce i mimo ni. Klasická capová konstrukce s pěnovým jádrem. Nová technologie lyže Bend-X pro snazší ovladatelnost s rovnoměrnou flexí. K dostání ve velikostech 70 – 120 cm.

CENA od

3 590 Kč

www.amersports.cz

ATOMIC Waymaker Girl 3 Holčičí lyžařská bota navržená pro maximální pohodlí a komfort při lyžování na jakémkoliv povrchu. Speciálně tvarovaná vnitřní botička se zvýšeným zateplením. Měkká flexe 15 a 3 přezky pro maximální upevnění nohy.

CENA

2 490 Kč

www.amersports.cz

ATOMIC Affinity Jr Velmi lehká helma pro malé závodnice. Skořepina ABS poskytuje spolehlivou ochranu. Měkké vnitřní polstrování zajistí pohodlné usazení na hlavě. Pasivní ventilace, odnímatelná vnitřní vložka a ušní polstrování.

CENA

1 590 Kč

www.amersports.cz

DĚTI I RODIČE SI UŽÍVAJÍ LYŽOVÁNÍ

KAŽDOROČNĚ MNOHO RODIN S DĚTMI ŘEŠÍ, KAM NA ZIMNÍ DOVOLENOU, KDE NAUČÍ SVÉ DĚTI LYŽOVAT A KDE SI ZALYŽUJÍ I RODIČE. RODINNÁ ZIMNÍ DOVOLENÁ BY MĚLA BÝT PŘÍJEMNÝ ZÁŽITEK PRO KAŽDÉHO ČLENA RODINY, RODIČE NEVYJÍMAJE.

ealita je ovšem mnohdy jiná. Rodiče musí vybrat lyžařské středisko, penzion, kde budou bydlet, najít lyžařskou školu, kde se dítě bude cítit dobře, půjčit vybavení. Chtějí to nejlepší, ale bohužel na českém cestovním trhu není mnoho firem, které by jim poskytly komplexní balíček služeb, jenž by řešil všechny jejich potřeby ke spokojené zimní rodinné dovolené. Tuto službu komplexního rodinného balíčku nabízí CK Sportkids. Sportkids je kolektiv zkušených rodičů, bývalých závodníků, kteří si tím vším prošli. Vytvořili proto balíček služeb, který rodinám s dětmi nabízí ubytování, lyžařský program pro děti již od 3 let a možnost půjčit si vybavení. To vše od jedné firmy, která má s výukou lyžování a cestováním s dětmi více než 30leté zkušenosti. Vybrali hotely a penziony, aby si každá rodina mohla vybrat, co ke své ideální dovolené potře-

buje: aquapark v hotelu, minimální vzdálenost k lyžařským vlekům, možnost vlastního vaření nebo unikátní ubytovací zážitek pro rodiče i děti.

O lyžařském programu: V pondělí děti rozdělíme do malých skupin dle jejich dovedností, průběžně kontrolujeme skupiny a děti posunujeme do skupin dle jejich výkonnosti. Ti, co již umí na vleku, mají samostatné družstvo a jdou ihned v pondělí na vlek. Učíme zábavnou formou a pozitivním přístupem s láskou k dětem. Naši instruktoři mají mnohaleté zkušenosti s učením kolektivů dětí z mateřských a základních škol. Práce je pro ně zábavou a děti se těší každé ráno na své instruktory a nové kamarády. Ti zkušenější, kteří již zvládají základy lyžování, trénují carving a základy freestyle. Naše priorita je, aby se dítě vždy bavilo a bylo pro něj učení příjemným zážitkem. Filip Zeman, majitel CK Sportkids

Bezpečnost dětí je pro Sportkids priorita, proto si vybrali jako svého partnera bezpečnosti firmu POC. Dětské výrobky POCito používáme od prvního roku, co jsou na trhu. Chránič páteře je lehký, pružný a dětem se snadno obléká a nevadí jim ho nosit. POCito helma u dětí boduje díky svému světélku vzadu a u instruktorů díky reflexní barvě, protože na sjezdovce rychle zjistí, které dítě patří do jeho skupiny.

www.poc-sport.cz

Zatímco se instruktoři věnují dětem, rodiče si mohou každé dopoledne 3 hodiny samostatně lyžovat, běžkovat, procházet se po okolí nebo mohou sledovat s teplým svařáčkem, jak se jejich děti baví a přitom zlepšují své lyžařské dovednosti. Děti v kolektivu dělají rychlé pokroky, sledují kamarády a nechtějí zůstat pozadu. V kolektivu mají mnohem větší zábavu a motivaci než při individuální výuce. Vše vyvrcholí pátečními závody, kde se neměří čas a vyhrává každý, kdo dojede do cíle. Děti odcházejí v pátek s diplomem, malým dárkem na památku a s upřímným nadšením a láskou pro lyžování. CK sportkids nabízí rodičům také unikátní pobyty v Alpách s lyžařským programem pro děti. Ten je pro rodiče, kteří si chtějí kvalitně zalyžovat. Mohou si každé dopoledne 3 hodiny užít upravené alpské sjezdovky s vědomím, že jejich dítě lyžuje s instruktory a novými kamarády. Konkrétní nabídky a více informací o Sportkids naleznete na:

www.sport-kids.cz

MAG

DEFORMACE SILUETY JEŠTĚDU PŘI SILNÉ TEPLOTNÍ INVERZI DNE 20. ŘÍJNA 2012

JEJÍ VELIČENSTVO VÍLA MORGANA POPRVÉ… … TEDY SPRÁVNĚ MORGANA LE FAY, MYTICKÁ SESTRA ANGLICKÉHO KRÁLE ARTUŠE. TĚŽKO BYCHOM HLEDALI VÝSTIŽNĚJŠÍ POJMENOVÁNÍ PRO PŘELUDY, KLAMY ČI VZDUŠNÉ ZÁMKY – TEDY ONU ZNÁMOU FATA MORGÁNU, KTEROU UMÍ ATMOSFÉRA VYČAROVAT. STAČÍ JEN, KDYŽ SLUNCE NEROVNOMĚRNĚ OHŘÍVÁ VZDUCH. JAK FATA MORGÁNA VZNIKÁ? odstata je jednoduchá. Světlo si vybírá ze všech možných drah takovou, kterou projde za nejkratší čas. Tohle pravidlo formuloval už v roce 1650 Francouz Pierr Fermat. Ve stejně prohřátém vzduchu se světlo šíří přímočaře. Je-li ale vzduch v jedné vrstvě chladnější, v další teplejší, hledá si paprsek takovou cestu, po které projde nejrychleji. To je důvod, proč dochází k lomu světla. Jako by se někde ve vzduchu vznášelo zrcadlo. Někdy hladké, obraz je pak vcelku reálný, jindy různě zakřivené, a proto je pak obraz deformovaný. Stačí tedy jen ten nerovnoměrně ohřátý vzduch a fata morgana – správně zrcadlení – je na světě. A co dokáže? Třeba z Ještědu udělá docela pěkně protaženou bábovičku. Díky výrazné

1481 1430 1374 1313 1253 1192 1130 1075 1017 968 917 863 807 755 699 642 584 528 466 401 338 Výška (m) -15°

inverzi ztratil tenhle typický kopec na fotce Františka Kovaříka svou klasickou siluetu. Zdál se o kus vyšší a kulatější. Jak to? Podívejte se nejdřív na průběh teploty a vlhkosti s výškou. Zhruba od výšky 750 m začíná teplota vzduchu růst. Nejvyšší je v asi 1 000 m, tedy jen pár metrů pod vrcholem Ještědu. A zatímco při zemi je vzduch vlhký a studený, nad 750 m suchý a o víc než 10 °C teplejší. A co to udělá se světlem? Sledujte nejdřív dráhu paprsku vedoucího z vrcholu hory. Ta se při vstupu do studenějšího (tedy hustšího) prostředí láme směrem ke kolmici. A tečna k této dráze vedená od oka pozorovatele ukazuje směr zdánlivého vrcholu. Leží výš. A podobně – dráha paprsku vycházející ze svahu o několik desítek metrů níž se na rozhraní hustší a řidší vrstvy

odráží a dopadá do oka pozorovatele. Zdánlivý obraz těchto míst se jeví jako výškově převrácený a taky poněkud výš. Inu, stačí být jen ve správný čas na správném místě. A umět zachytit kouzlo okamžiku. Víla je ta Morgana plachá. Stačí, aby trochu zafoukalo, a kouzlo je pryč. Za inspiraci díky Tomáši Tržickému (http://ukazy.astro.cz). Náruživá lyžařka, skialpinistka a pravidelná testérka lyží na akcích SNOW. Samozřejmě také přední česká meteoroložka působící v České televizi.

ALENA ZÁRYBNICKÁ

T [C] Td[C] -10°

-5°

0°

5°

10°

15°

20°

25°

SCHÉMA CHODU PAPRSKŮ NA ROZHRANÍ TEPLOTNÍ INVERZE – VZNIK ZDÁNLIVÉHO ZDVIHU HORIZONTU PRŮBĚH TEPLOTY (ORANŽOVĚ) A VLHKOSTI VZDUCHU (MODŘE) S VÝŠKOU, A ZRCADLENÍ. AUTOR: TOMÁŠ TRŽICKÝ POŘÍZENO 20. 10. 2012. ZŘETELNÁ JE TEPLOTNÍ INVERZE MEZI 800 A 1000 M N. M. DÍKY NÍ DOCHÁZÍ K DEFORMACI SILUETY JEŠTĚDU. AUTOR: TOMÁŠ TRŽICKÝ

FOTO: LUKÁŠ VĚTŘÍŠEK

FOTO: FRANTIŠEK KOVAŘÍK

[ORBIS PICTUS]

FOTO: FRANTIŠEK KOVAŘÍK

lyžařský set AMPHIBIO ILURE + QT 10

místo 14 999,-

10 999,-

lyžařský set AMPHIBIO 76 TI + FUSION EL 10

místo 16 999,-

11 999,Nabídka platí do vyprodání zásob.

[RETRO] TEXT: ALEŠ SUK

1 n10ašehváoní let

MAG

lyžo

FOTO: ARCHIV AUTORA

Lyžování v Česku slaví letos 110 let. A to je důvod k oslavě. Na stranách časopisu budeme výročí slavit pravidelným seriálem z lyžařské historie vybraných střípků, tak jak byly sestaveny pro mohutnou a reprezentativní výroční publikaci 110 let našeho lyžování, která vychází v patronaci Svazu lyžařů ČR a která by se měla co nevidět objevit na knižním trhu. Ve SNOW budete moci celou sezónu ochutnávat ty nejzajímavější zachované fragmenty staré doby lyžařské. Není asi nutno podotýkat, že podobná kniha nesmí chybět v knihovně žádného lyžaře!

Pocátky závodního lyžování ˇ TAK JAKO KRKONOŠE MĚLY HRABĚTE HARRACHA, STEJNĚ TAK I TŘEBA HOLEŠOVSKÝ OKRES V HOSTÝNSKÝCH VRŠÍCH MĚL OSVÍCENÉ A POKROKOVÉ ŠLECHTICE, PEČUJÍCÍ O ROZVOJ SVÉHO PANSTVÍ. PŘESNĚ ZAZNAMENANÝ PRŮBĚH LYŽAŘSKÝCH ZÁVODŮ V TOMTO REGIONU SVĚDČÍ, ŽE SE JEDNALO O PRVNÍ ZÁVODY U NÁS. KRONIKÁŘI PAK VZPOMÍNAJÍ NA SOUTĚŽENÍ JILEMNICKÝCH JEZDCŮ V NEOFICIÁLNÍM KLÁNÍ NA TRASE KRUH – MARTINICE VE STEJNÉM ROCE. únoru 1893 se v Lukově na Holešovsku konaly závody v jízdě na lyžích za neobyčejné účasti. Hrabě František za Seilern-Aspang, majitel zdejšího velkostatku, sídlící na nedalekém zámku Lešná, podělil tu zimu veškerý svůj lesní personál lyžemi a nařídil neprodlená horlivá cvičení v jízdě na lyžích. Ski

s velkou pravděpodobností pocházely z Jadrníčkovy stolařské dílny z nedalekého Fryštáku. Závodu se zúčastnil nejen kompletní vycvičený lesní hraběcí personál, ale i někteří šlechtici pobývající v té době na Lešné. Trať byla vytyčena praporky, vedla podle Hradské pod hradem Lukovem dolů na louky pod

O mistrovství Krkonoš Mezinárodní závody v Dolních Štěpanicích nabídly následující soutěže: jízdu o Mistrovství Krkonoš na 12 km, zahajovací jízdu na 1000 m, jízdu chlapců do 18 let také na 1000 m, jízdu mladších do 14 let na 500 m, skok (každý závodník tři pokusy), jízdu dam na 500 m a navíc ještě hlavní jízdu na 6 km. Hodnocení závodů bylo euforické, zejména nadchla velká účast a impozantní divácká kulisa. Velkolepý výkon 15,5 m Oldřicha Řeháčka ve skoku znamenal tehdy protřídní senzaci. Revolucí byla jízda dam, samozřejmě v sukních. Vítězka, slečna Julie Gassnerová, si na jedné straně užívala ovací publika, jehož část však v pionýrských časech dámského závodění šmahem tyto tendence odsuzovala. Na 12 a 6 km byl nejrychlejší malíř Hron.

79 Růžovou k obci Vítové a zpět. Pan hrabě dodal i ceny – vítěz Bohumír Schober získal zlaté hodinky, druhý byl jeho bratr Jiří a třetí skončil Alois Volek, pozdější lesní na Lukově. Příští rok se závody opakovaly, dokonce už za účasti školní mládeže. Dne 24. února 1895 se závodilo na Kozinci u Jilemnice – vítězem se stal František Mládek. Závody byly vypsány také v Praze – zúčastnili se ale pouze dva jezdci, a tak za počátek pražského závodního lyžectví lze považovat až r. 1896. Po veřejných závodech 5. ledna v Královské oboře bylo o 14 dní později uspořádáno I. Mistrovství Království českého v běhu na 1 050 m. Titul připadl F. Mládkovi, hned za ním dojel H. Bedrník, oba jilemničtí závodníci. Čas vítěze 1 minuta 50 vteřin vypovídá o tom, že start byl zřejmě položen o hodně výš než cíl. Organizačně nezahálejí ani jilemničtí, kteří připravují mistrovství Krkonoš na 10 km na trase Žalý – Jilemnice. Vítězem se stak Hynek Bedrník z pořádajícího klubu. Současně byl uspořádán i závod v rychlojízdě se stejným vítězem, druhý skončil F. K. Hron z ČSK Praha, třetí specialista Bucher z Korutan. Bylo to poslední závodní číslo skijáckého pořadu a přestože Lelek z Vrchlabí byl až čtvrtý, i jeho jízdu nazvali úchvatnou a závratně rychlou. Vlastní délka tratě a převýšení rychlojízdy nejsou známy, ale podle času vítěze 10 minut a 24 vteřin nešlo o pouhou jízdu s vrchu bez holí, ale o regulérní sjezdový závod. V r. 1897 zorganizoval jilemnický spolek v Dolních Štěpanicích první mezinárodní závody (zúčastnil se jeden Němec a jeden Nor), které skladbou a rozsahem disciplín představují významný progres a mezník v domácím lyžařském závodním sportu.

Patky žijí dodnes Revolučním počinem z hlediska výzbroje bylo ve štěpanickém závodě použití nového typu vázání. Jezdec dr. Dieskau si cestou na závody upravoval balatové patkové vázání, na kterém v hlavní jízdě získal druhou cenu. Tento typ, snad proto, že byl použit v Krkonoších, nesl později označení krkonošské vázání. Jeho výrobu si osvojil Václav Lorenc v Jilemnici; ten ho nazýval Lorencovým vázáním. Na Vysocku se mu pak říkalo patky, jinde tlapky, někdy i bačkorové vázání. Dodnes se prodává na dětských lyžičkách pro nejmenší začátečníky! III. mistrovství v jízdě na lyžích se uskutečnilo znovu v Dolních Štěpanicích 24. ledna 1898. Mistrem v běhu se stal jilemnický Bedrník, ve skoku všechny šokoval místní školák Josef Kraus. Už minulou zimu s kamarády na svahu za Šmídovou hospodou „trénoval“ skok na improvizo-

vaném můstku. Kluci si u hospodského vyprosili bednu od cikorky, na pile „vypůjčili“ dvě prkna, na ně se naházel sníh a už se na „můstku“ činili. Na mistrovství pak už opravdový můstek podle návrhu norského instruktora H. Steffense postavili dělníci z pily a národ „skijácký“ se jen divil. Skokem 15,5 m se šampiónem stal jedenáctiletý Josífek Krausů, který na vítězství později vzpomíná: „Tenkrát jsme jako starší školáci závodili v běhu a hned nato jsme šli skákat. Pro diváky to byla hotová senzace. Všichni opustili dřevěnou tribunu u cíle běžců, kde seděli ve slaměných bačkorách, a šli se podívat za Šmídův hostinec na naše skoky…“

oblibou sledovali diváci závody v krasojízdě; tam jezdci, obzvláště B. Hanč, arch. K. Vávra, turnovský knihkupec a fotograf K. Hendrych, kteří tvořili špičku krasojezdců, obvykle na svahu předváděli telemark na obě strany, kristiánku vpravo a vlevo, jeden volný cvik. Jakousi předzvěstí sjezdařských klání byly disciplína jízda s vrchu bez holí, obvykle v délce od 150 do 400 m.

Zvláštní byl překážkový podnik „O Dieskauovu věčně putovní cenu“, v r. 1902 se běžel poprvé na distanci 2 000 m, od r. 1912 na 3 000 m, v r. 1920 již na 7 000 m a byl v propozicích lakonicky nazýván překážky. Skokanské závody se nejdřív prováděly na jednoduchých konstrukcích z prken a naházeného sněhu, nebo s využitím terénních tvarů. Třeba v r. 1902 použili organizátoři závodů nad Černým Dolem v Krkonoších jako skokanského stolu dobře vysněženou kupu hnoje. Projekty stabilní konstrukce můstků se objevily sezónu před 1. světovou válkou – ale vůbec první stabilní a stavěný můstek pocházel z Harrachova, z r. 1923. Závod sdružený, kombinace skoku a běhu, měl u nás ouverturu v r. 1910, štafety, neboli běh rozestavný, ještě o pár let později. S jistou

Padl a stal se tretím... ˇ

Euforické a poetické jsou dobové komentáře a reportáže z pionýrských závodních časů – po mistrovských závodech o titul šampióna zemí Koruny české v roce 1898 píše glosy ke každému závodnímu číslu J. R. Ořovský: „Velezajímavý zápas. Ku konci letí Lorenc a Řeháček z hory zároveň podle sebe do cíle tak, že se mohla stát nerozhodná jízda. Než v rozčílení Řeháček ztratil na okamžik rovnováhu, padl a stal se třetím. „Finální pasáž fejetonu je podobně úchvatná:"…na hosty, kteří dosud jízdu na lyžích neviděli /a v Čechách jich dosud mnoho/, působilo nejen skvostné údolí, horstvo, chalupy a lesy, hlavně ale výkony jezdců lýží, jich rychlá chůze /rozkročmo/ do kopce, které by pěšec na sněhu ani 100 metrů nestačil, běže!a pak po dosažení vrcholu, aneb po překročení více hor /při dlouhých distancích/ střelhbitý sjezd chladnokrevně z kopce dolů po chvojím označeném srázu, sklonem hradčanských schodů."

VELKÁ BAREVNÁ PUBLIKACE, VĚNOVANÁ HISTORII NAŠEHO LYŽOVÁNÍ OD PRVNÍCH KRŮČKŮ AŽ DO SOUČASNOSTI • příběhy • fakta • vzpomínky • stovky fotografií • podrobná statistika • formát A4, rozsah 432 stran, doporučená maloobchodní cena 699 Kč, cena pro členy Knižního klubu 599 Kč, cena pro členy Svazu lyžařů České republiky 499 Kč.

Vychází 21. 11. 2013!

MAG

[FOCUS]

LESK I BÍDA OLYMPISMU NEUNIKNEME. ČÍM VÍC SE BUDE BLÍŽIT ÚNOROVÁ OLYMPIÁDA V SOČI, TÍM VÍC NA NÁS ZE VŠECH SPORTOVNÍCH STRAN BUDOU DOTÍRAT SYMBOLY HER A ZÁPLAVA VŠECH MOŽNÝCH ZPRÁV, PŘEDPOVĚDÍ A SPEKULACÍ. JAKO OSTATNĚ POKAŽDÉ, KDYŽ JDE O OLYMPIJSKÉ HRY. NEBOŤ TOTO SPEKTAKULUM MAGNUM ZASAHUJE DOSLOVA MILIARDY OBYVATEL PLANETY, JE VRCHOLEM SPORTOVNÍHO ŠOUBYZNYSU A JEHO NEJLUKRATIVNĚJŠÍM DĚJSTVÍM. PRAVDA, DOSLOVA TO PLATÍ O HRÁCH LETNÍCH, TY ZIMNÍ JSOU JEN MENŠÍM BRÁŠKOU, ALE I TAK SE PŘÍZNIVCI ZIMNÍCH SPORTŮ UŽ TŘESOU. STAČÍ ZMÍNIT NAGANO 1998: TOLIK LIDÍ JAKO TEHDY NA NÁVRAT NÁRODNÍCH HRDINŮ SE U NÁS NA TELEVIZI UŽ NIKDY DÍVAT NEBUDE. DLOUHÁ LÉTA OLYMPIJSKÉ PROPAGACE ZAPRACOVALA. VŽDYŤ ANTICKÉ OLYMPIÁDY, DISCOBOLOS, KALOKAGATHIA, FAIR-PLAY, CITIUS, ALTIUS, FORTIUS, BARON COUBERTIN, NENÍ DŮLEŽITÉ ZVÍTĚZIT… JSOU JAK SOUČÁSTÍ ŠKOLNÍCH OSNOV, TAK VŠEOBECNÉHO POVĚDOMÍ. A ZÁTOPEK, ČÁSLAVSKÁ, JÁGR A ŽELEZNÝ HVĚZDY NAŠEHO NÁRODNÍHO MÝTU I VLASTENECKÉHO NARATIVU. PODLE POPULÁRNÍ ANKETY PRÝ „VĚTŠÍ ČEŠI“ NEŽ TŘEBA KAFKA NEBO KUNDERA.

Jeden z největších odborníků na tématiku sjezdového lyžování nejen v Česku. Sám stál u zrodu několika lyžařských projektů, časopisů a webů, pilotní autor SNOW.

IVAN SOSNA V dalších vydáních SNOW navazujeme na tento tematický blok seriálem právě z pera Ivana Sosny, který bude mapovat stinná a méně známá místa olympijské historie.

FOTO: STOCK PHOTO © NIKITA MAYKOV

FOTO: STOCK PHOTO

[FOCUS]

BYZNYS JEDE JAKO DRÁHA

MAG

VEDLE VŠECH NADŠENÝCH OHLASŮ A DIVÁCKÝCH REKORDŮ ALE MŮŽEME STÁLE ČASTĚJI A SILNĚJI SLYŠET KRITIKU KOMERCIONALIZACE, GIGANTISMU, NÁKLADŮ, ZTRÁTY OLYMPIJSKÝCH IDEÁLŮ A HODNOT. JAK VLASTNĚ TYTO PROTICHŮDNÉ POSTOJE BRÁT? ZAŽÍVÁ OLYMPIJSKÉ DĚNÍ SVÉ ZLATÉ ČASY? JAK SE TO VEZME. inančně, sledovaností a zásahem publika nesporně ano. Prvních pár desítek let bylo koníčkem šlechticů a byznysmanů, kteří měli chuť a zájem olympismu sloužit a na toto hobby i peníze. Roku 1955 se uvádějí výdaje 45 000 Sfr, příjmy jen 31 000 Sfr. Pak ale přišla televize a celé olympijské dění zásadně změnila – přestože předseda MOV Brundage tehdy prohlásil „byli jsme 60 let bez televize a budeme dalších šedesát“. Po OH 1956 si MOV prosadil, že hry nejsou událost, kterou by televize zaznamenávaly jako zpravodajství, nýbrž z principu zábavný pořad a za práva jej přenášet a vysílat je třeba platit. ZOH 1960 byly ještě směšně levné, americká CBS zaplatila pouhých 50 000 dolarů, ale hry letní byly podstatně dražší a ceny se neustále zvyšují (jistě, hodnota dolaru také smutně klesá). Ještě roku 1980 bylo na účtech MOV pouhých 1,5 milionu. Roku 2009 už 405 a nyní aby hlavní bankéř MOV Carrion fasoval příslovečné vidle na přehazování 900 milionů poté, co za minulý cyklus 2008–2012 obnášely

příjmy MOV 5 miliard dolarů. Za balík vysílacích práv ke čtyřem hrám 2014 až 2020 zaplatí americká NBC Universal 4,38 miliardy. Pozor, žádnou daň ze zisku MOV neplatí, jsou mezinárodní švýcarská neziskovka, která to takto má ošetřené v každé smlouvě s pořadatelem. Olympijské kruhy jsou v současnosti druhou nejhodnotnější značkou na světě. Však za možnost ji využívat vybraní sponzoři v tzv. top programu těžce platí. Od nich má MOV zhruba 30 % příjmů. Olympijské hry získávají stále více televizních diváků a představují nejsledovanější událost současnosti. Boltovu stovku v Londýně viděly dvě miliardy diváků. Pro participující sponzory to znamená i jedinečný zásah. Nemluvě o zapojení dalších médií. (Aby počty nerostly, když přibyly stamiliony diváků v Číně, Indii, Indonésii, Brazílii, Africe. Zahájení pekingských her vidělo v televizi 842 milionů Číňanů!) Kandidátská města se předhánějí v nápaditosti drahých kampaní a ona i příslušné státy jsou pro

ZAHÁJENÍ PEKINGSKÝCH HER VIDĚLO V TELEVIZI 842 MILIONŮ ČÍŇANŮ!

zisk vytoužených Her ochotné dokonce i znásilnit část své legislativy. MOV si může diktovat podmínky, jaké by za jiných okolností soudný politik nikdy nepřijal a nepodepsal, že jeho země bude doslova sloužit soukromému švýcarskému spolku. Proti článku 55/3 Olympijské charty, diktátorsky zakazujícímu domácím(!) politikům jakékoliv projevy, je Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava docela příjemným čtením. Ale i k těmto věcem se ve SNOW ještě dostaneme, jsou docela pikantní. Toto všechno se děje krize nekrize. Jestli se něčemu takovému neřekne úspěch, čemu tedy?

Potopí se Titanic? A přesto začátkem září Gianni Merlo, předseda Mezinárodní asociace sportovních novinářů AIPS, před volbou nového předsedy napsal: „Budoucnost MOV nevypadá jednoduše. Hudba na Titanicu hraje, ale smrtící ledovec není moc daleko... Jestliže MOV vyjde z voleb rozdělený, Titanic se potopí, a to velmi brzy.“

FOTO: MOV

NEJVYŠŠÍ SVĚTOVÁ POLITIKA A MASIVNÍ FINANČNÍ TOKY, TO JSOU OLYMPIJSKÉ HRY DNEŠKA. JEDEN Z NEJVLIVNĚJŠÍCH MUŽŮ SVĚTA STOJÍ ZA NEJDRAŽŠÍMI HRAMI HISTORIE.

Krize hodnot? Nazvěme to třeba krizí hodnot. Olympiády už nejsou místem, kde by platilo dávno mrtvé „zúčastnit se“. Pár výkonnostních amatérů, kteří se ještě tu a tam objeví a jsou eliminováni kvalifikacemi, na tom nic nemění. Podle Olympijské charty jsou hry „pro závodníky přiměřeně připravené na mezinárodní soutěže vrcholné úrovně“. Ty už jsou součástí šoubyznysu a mají blíž k Madonnině koncertu než ke sportování v dobách Coubertinových. V takovém sportu je příliš mnoho peněz na to, aby mohl odolat „olympijsky čistý“. Nelze nevidět, že se MOV snaží tyto dva světy – idejí a peněz – stále držet pod jednou střechou. O svůj dobrý image usiluje opravdu hodně. Neváhá platit špičkové profesionály-píáristy a spindoktory. Například roku 1999 najali firmu Hill & Knowlton, aby vylepšila image MOV, těžce pošramocený korupční aférou. Podařilo se mu proniknout do školství, svou agendu vnést i do akademického světa. Je globálním tělesem, má své lobbistické orgány ve 205 zemích a velmi silný vliv na média. Jenže nejenom sport se změnil. Mladík Coubertin si vymyslel svůj spolek pro obnovení olympijských her jako uzavřenou společnost pánského klubu. MOV jím i 120 let poté pořád ještě tak trochu je. A to se samozřejmě mnohým nelíbí: některým sportovním svazům, olympijským výborům, ale ani sportovcům. Utvrzují je v tom rovněž instituce a principy demokratických států a mezinárodních organizací. Oligokratické pojetí MOV se dostává pod stále silnější tlak.

Pod tlakem Z několika stran. Federace zastupující jednotlivé sporty už půl století posilují svoje postavení. 205 národních olympijských výborů je další silou. Čistě formálně jsou sice lobbisty MOV a agenty olympismu v jednotlivých zemích (to není ošklivá pomluva, vyplývá to z Charty a jejích stanov), ale v praxi logicky neméně prosazují svou národní agendu. O slovo se hlásí i sportovci. Ti nejlepší se stávají skutečnými celebritami. Spousta funkcionářů je jistě považuje za obměnitelný kanónenfutr, jehož posláním je na olympijském Rhodosu předvádět svá salta, ale přinejmenším navenek s takovými vyloženě zametat nelze. Vždyť řada špičkových profesionálů je bohatších než „obyčejnější“ bafuňáři. Výsledek, jakkoli značně skromný, se jmenuje Komise sportovců. A nakonec je tu tlak veřejnosti a části stále ještě jakž takž slušných médií. Veřejnost, tedy daňový poplatník, není jenom vděčným divákem, ale obvykle i největším sponzorem olympiád. Chtě nechtě. To druhé v nesnadné době stále častěji, ať už kvůli penězům, nebo kvůli životnímu prostředí. V demokratických zemích má i nástroje, jak svou nevůli dát najevo. Takže si v Graubündenu letos odhlasovali v referendu, že budoucí

FOTO: MOV

Jak to tedy je? Proč by se měl potopit, když se mu daří jako nikdy dřív? Pokusem o odpověď se nutně dostaneme nejenom do širších souvislostí olympismu a mezinárodního sportu, ale dokonce až ke geopolitice vrcholné úrovně. Není to snadná skládačka: informační zdroje jsou jak skoupé, tak lobbisticky pokroucené. Nejsou to kratochvilné zkazky o zasloužilých medailistech a sportovních emocích. A není tam moc místa ani pro všechnu ušlechtilou krasomluvu oficiálního olympismu. Aby ale nevznikla mýlka. Rozčílit se nad olympijským gigantismem a „jenom byznysem“ by bylo příliš jednoduché. Oficiální olympologové oponují ušlechtilým posláním a idejemi olympismu, jak jsou formulované v Olympijské chartě a řadě dalších materiálů. Abyste byli v obraze, najděte si autentický zdroj na stránkách olympic.org (MOV, anglicky) nebo olympic.cz (ČOV, česky – v něm se hledá přehledněji). Krása. Lze jen zatleskat. Jenže. Kontrast té vycizelované ideologie, rozvíjené skoro padesát let památným Coubertinem a poté dalšími včetně PR specialistů, s dnešním nelítostně tvrdým byznysem, jakým ona „setkání mládeže světa v duchu přátelství, vzájemného respektu a fair-play“ nezakrytě jsou, už začal být příliš velký. A stále silněji se vnucuje otázka, jak to vlastně je, jaký smysl a jaké poslání to má a jak se k tomu stavět. A čím elegantněji ta ušlechtilá „filozofie“ zní a čím lépe se tvrdě pragmatickému byznysu daří, tím méně věrohodné a inspirativní takové spojení je.

JAQUES ROGGE, PŘEDPOSLEDNÍ PŘEDSEDA MOV A LINDSEY VONN. KONTAKTY ZNAMENAJÍ PENÍZE.

ZOH nechtějí. Dokonce i ve sportumilovném a díky ropě bohatém Norsku hlasovalo „pro“ jen 53,5 %. A na nedávné ohlasy veřejnosti na sondáž „Prahy olympijské“ si jistě dobře pamatujete. Ve slušných zemích také zesílil tlak na transparentnost. Jakkoli se špinavosti dějí všude, v nich přece jenom existují určitá formální pravidla a jejich přiměřená vymahatelnost. Když úplatkářský skandál před ZOH 2002 vypukl v USA a věci se chopily těžké váhy Senátu McCain a Stevens, scvrkl se malý velký prezident,„Jeho Excelence“ Samaranch, na rozměry sádrového trpaslíka. Nebo si vzpomeňme na aféru naší MUS ve Švýcarsku nebo dva vrcholné německé politiky, kteří museli odstoupit po nijak velkých prohřešcích. To je ve sportovním byznysu důležité. Ve sportu lze protočit a proprat ohromné peníze a při přípravách olympiád ještě mnohem víc.

JAK ROSTLY PŘÍJMY MOV Z PRODEJE VYSÍLACÍCH PRÁV (V USD)

Squaw Valley................ 1960..............................50 000 Innsbruck......................... 1964.......................... 937 000 Grenoble.......................... 1968.................... 2,6 milionů Sapporo............................ 1972.................... 8,5 milionů Innsbruck......................... 1976..................11,6 milionů Lake Placid..................... 1980..................20,7 milionů Sarajevo............................ 1984............... 102,7 milionů Calgary.............................. 1988............... 324,9 milionů Albertville....................... 1992............... 291,9 milionů Lillehammer.................. 1994............... 352,9 milionů Nagano.............................. 1998............... 513,5 milionů Salt Lake City................ 2002...................738 milionů Turín.................................... 2006...................831 milionů Vancouver....................... 2010...............1,279 miliardy

[FOCUS]

MAG

O nejstarších Hrách Základní informace najdete všude možně, stačí pár kliknutí. Nehledejte zde proto systematickou faktografii. Tyto všeobecně známé či dostupné údaje sem kopírovat nebudu a odkážu na knihy a internet. Naopak chci postupně ke všem zimním hrám podat pár informací nějak zajímavých a méně povědomých, případně souvislostí.

PRVNÍ ZIMNÍ OLYMPIÁDY MOŽNÁ ÚPLNĚ PRVNÍM, KDO SE SNAŽIL DOSTAT ZIMNÍ SPORTY NA OLYMPIÁDU, BYL NÁŠ LYŽAŘSKÝ FERDA MRAVENEC JOSEF RÖSSLER-OŘOVSKÝ UŽ V ROCE 1899 S NÁPADEM, ABY SE KONALY V KRKONOŠÍCH JAKO SOUČÁST PAŘÍŽSKÝCH OH 1900. DLOUHO ALE NEBYLA ŠANCE, TAKÉ PROTO, ŽE ZÁJEM NEMĚLI SKANDINÁVCI, ZEJMÉNA ŠVÉDOVÉ. HÁJILI SI SVÉ SEVERSKÉ HRY, JAKÝSI HYBRID SPORTOVNÍ SOUTĚŽE A NÁRODNÍ VÝSTAVY, SLEDUJÍCÍ I POSÍLENÍ NÁRODNÍHO DUCHA A PROPAGACI ZEMĚ. PŘED PRVNÍ SVĚTOVOU VÁLKOU SE SICE MOV USNESL, ŽE V ROCE 1916 „PŘILEPÍ“ K BERLÍNSKÉ OLYMPIÁDĚ I TÝDEN ZIMNÍCH SPORTŮ NA FELDBERGU VE SCHWARZWALDU, TO ALE PADLO KVŮLI VÁLCE. PREMIÉRU TAK OBSTARALO JEDINĚ KRASOBRUSLENÍ V ROCE 1908, SPORT STARŠÍ NEŽ COUBERTINŮV NEO-OLYMPISMUS. Prehistorie a Chamonix 1924 odobně jako mladého barona vedly kromě jiného i myšlenky na posílení zdatnosti mládeže, aby si vedla udatně třeba v dobývání kolonií (ano, takto neušlechtilou motivaci tento „colonial fanatique“ měl, ale k tomu se dostaneme jindy), pomohly militaristicko-kondiční úvahy i zimním olympiádám. Francie si dělala starosti, že mládež v bídné fyzické kondici se od podzimu do jara jen fláká, a snažila se ji dostat na vzduch. Vznikla na to centrální komise, podporovaly se

spolky s náplní zimního sportování a s úspěchem se odehrálo několik ročníků Zimního sportovního týdne. Pro rok 1924 se jej podařilo udat pod záštitu MOV s tím, že to nejsou a nebudou Hry olympiády. Proběhlo v Chamonix, líbilo se, a tak se ctihodní gentlemani vykašlali na dohodu a zpětně tuto akci prohlásili za 1. zimní olympijské hry. Sepsaly se jejich zásady, zčásti dodnes platné, zčásti změněné. Ne každý ví, že se nikdy nestaly součástí klasického olympijského „letopočtu“. Ten se odvíjí od roku 1896 ve čtyřletkách zvaných

olympiády – ano, použití tohoto výrazu pro vlastní Hry je fakticky nesprávné, i když běžné a praktické, takže každé letní OH jsou Hry příslušné olympiády. Něco jako kdysi sovětské či naše pětiletky… Kdežto zimní jsou jen číslované. Pro nás je zajímavé, že si tehdy v Chamonix 1924 lyžaři na svém 8. kongresu založili FIS a rozhodli se pořádat každou zimu velké závody, od roku 1929 zvané „FIS“ a v roce 1937 zpětně povýšené na mistrovství světa. Kuriozita od sousedů: první FISové se uskutečnily v Zakopaném, ještě

FOTO: MOV

SLAVNÉ LAKE PLACID. ŘEKLI BYSTE, ŽE JEHO NEJVYŠŠÍ NADMOŘSKÁ VÝŠKA JE 1 337 M A ŽE TAM MAJÍ POUHÝCH 35 KILOMETRŮ TRATÍ A DESET LANOVEK? OBŘÍ ROZMĚRY MÁ POUZE V NAŠICH PŘEDSTAVÁCH – DÍKY OLYMPIÁDĚ.

NAŠI V MOV

J iří Guth, později Jiří Stanislav Guth-Jarkovský: 1894–1943 (zakladatelská generace, generální sekretář 1919–1923, člen VV 1921–1924) Josef Gruss: 1946–1965 František Kroutil: 1965–1981 Vladimír Černušák: od 1981, od 1993 za Slovensko do 2001, čestný člen dodnes Věra Čáslavská: 1995–2001 (prakticky nefungovala, odstoupila) Jan Železný: 1999–2001 (v první várce sportovců dovolených po korupčním skandálu Salt Lake City, odstoupil, aby se připravil na závěr aktivní kariéry) a 2004–2012 (komise sportovců)

jen klasika, ale jako experiment se jel dvoukolový závod ve sjezdu. V roce 1939 tam dokonce proběhlo poslední předválečné MS sjezdařů. Tato tradice je ale k ničemu. Když se nyní hovoří o kandidatuře na budoucí ZOH, Poláci navrhují odjet sjezdové závody na Chopku…

Sv. Mořic 1928 Nóbl švýcarské středisko se muselo spolku nóbl funkcionářů zamlouvat. Nejslunečnější místo Alp se ale počasím nepředvedlo, lyžařské závody byly docela divočina. Pro nás památné první lyžařskou medailí, bronzem Rudolfa Burkerta ve skoku. Paradoxně tak první československou medaili získal Němec. Jenže většina našich lyžařů ve Svatém Mořici byli Němci. Nakonec i ti udatní Moravané v bitvě na Bílé hoře byli Němci… A kuriozita: jel se i závod ve skijöringu. Vítězův kůň medaili nedostal, dobré seno snad ano. Zajímavé je, že už roku 1925 vyslovili v Davosu obavu z ekonomických ztrát vzniklých pořádáním Her, neboť se báli ztráty zavedené klientely. Požadovali záruky od svého olympijského výboru a kantonu. Prozíravé, leč marné. MOV žádnou záruku nedává. Chceš Hry, nes riziko. Na privatizaci zisků (byť jejich většinu MOV rozdělí svým členským ovečkám) a socializaci nákladů je tak zaděláno.

Lake Placid 1932 Už tehdy napadlo podnikavého Američana jménem Godfrey Dewey, že olympiáda by byla ideálním způsobem, jak splašit peníze na vybudování slušnějšího horského střediska. Do té doby v tomto místě vlastnil jen horskou chatu. Typicky americky si trochu navymýšlel a nahrálo mu i to, že se činovníkům nechtělo jet takovou dálku na inspekci. Všechny umluvil, dokonce i tehdejšího guvernéra Roosevelta, který si sliboval dobrou reklamu pro prezidentskou volbu 1932. Nakonec to za milion zvládl. Účast sice nebyla valná, v hospodářské krizi chyběly peníze, ale v USA měly hry úspěch, prodalo se 80 000 vstupenek a Američané byli nejúspěšnější. Vyhráli i závod psích spřežení, potom už nikdy nezopakovaný. Organizace přiměřená nezkušenosti, sněhu málo, počasí jako na houpačce, nový sníh i voda. Přesto je Lake Placid jedním z mála míst, kde se ZOH odehrály dvakrát (ještě 1980). U této tehdy doslova díry v horách naprosto dokonale zafungoval sen každého pořadatele: že olympiáda bude výbornou reklamou. Lake Placid je malé středisko na východě (35 km tratí, 127 ha terénu, 10 lanovek, jen do 1 337 m), ale díky dvěma olympiádám s velkým jménem.

PŘEHLED ZOH 1................ 1924............ Chamonix 2................ 1928............ Svatý Mořic 3................ 1932............ Lake Placid 4................ 1936............ GaPa 5................ 1940............ Sapporo (neuskutečněno) 6................ 1948............ Svatý Mořic 7................ 1952............ Oslo 8................ 1956............ Cortina d´Ampezzo 9................ 1960............ Squaw Valley 10............. 1964............ Innsbruck 11............. 1968 ........... Grenoble 12............. 1972............ Sapporo 13............. 1976............ Innsbruck (místo Denveru) 14............. 1980............ Lake Placid 15............. 1984............ Sarajevo 16............. 1988............ Calgary 17............. 1992............ Albertville 18............. 1994............ Lillehammer 19............. 1998............ Nagano 20............. 2002............ Salt Lake City 21............. 2006............ Turín 22............. 2010............ Vancouver 23............. 2014............ Soči

[FOCUS]

MAG

GA-PA 1936 PŘEDEHRA A GENERÁLKA MONUMENTÁLNÍCH HER BERLÍNSKÝCH. ORGANIZAČNĚ A PŘEDEVŠÍM ROZSAHEM O ŘÁD VÝŠ NEŽ HRY PŘEDCHOZÍ. PRO ILUSTRACI: NA ZAHÁJENÍ 80 000 DIVÁKŮ, NA SKOKU 130 TISÍC. CELKOVĚ 619 009. NA ZAKONČENÍ 140 000 A SKVĚLE ZVLÁDNUTÁ PŘEPRAVA MEZI MNICHOVEM A GA-PA: 75 000 VLAKY, 15 000 AUTOBUSY, 15 000 AUTY. UBYTOVAT ZVLÁDLI 35 000 NÁVŠTĚVNÍKŮ. NA TO, ŽE ŘADU SPORTOVIŠŤ BYLO TŘEBA TEPRVE POSTAVIT, POZORUHODNÉ. KVŮLI TĚMTO ZOH TAKÉ DOŠLO KE SLOUČENÍ OBOU OBCÍ. POPRVÉ PROBĚHLY SJEZDOVÉ DISCIPLÍNY, BYŤ POUZE KOMBINACE, TAKŽE JEN JEDNA SOUTĚŽ MUŽŮ A JEDNA ŽEN. Místo olympiády Tibet a dalajláma už tehdy vyhrocený konflikt mezi MOV a FIS kvůli pojetí amatérismu. Členové MOV jej v počátcích neo-olympismu hájili tak ortodoxně, že odmítali připustit sportovce, kteří se živili fyzickou prací, protože tak byli neférově namakaní a zvýhodnění. Zde MOV odmítal učitele lyžování a tím většinu borců rakouských a švýcarských. Obě země se tudíž rozhodly závody bojkotovat. Tím přišel o start i student-neprofesionál, akademický mistr Rakouska Heinrich Harrer. Ano, ten, co napsal Sedm let v Tibetu, učitel a přítel současného dalajlámy. Také ale člen SA a NSDAP, příslušník SS. Pro stříbro si naopak mohl dojet Guzzi Lantschner, původně Rakušan, mistr světa ve sjezdu 1932 a první lyžař se změřenou rychlostí přes 100 km/

hod. (1930). Na olympiádě už nadšený Němec a nacista, záhy spolupracovník a kameraman slavné Leni Riefenstahl, s níž už předtím hrál ve Fanckově legendárním filmu Bílé opojení. FIS také odmítla „znehodnocené“ sjezdové závody považovat za MS a uspořádala šampionát pár dnů po OH samostatně v Innsbrucku. Něco takového se už nikdy neopakovalo.

FOTO: ARCHÍV

Kamarádi nacisté se omlouvají za nacismus Nyní jen malou ukázku, jak složitě se Němci s touto svou minulostí vyrovnávají. Zmíněný von Halt, Gruppenführer SA a člen NSDAP, také ale předseda představenstva Deutsche Bank a na konci války Reichssportführer, tedy „ministr sportu“, strávil roky 1945 až 1950 v sovětském zajetí. Stále ale zůstával členem MOV, staří Sportkameraden ho neopustili.

ČLENOVÉ MOV JEJ V POČÁTCÍCH NEO-OLYMPISMU HÁJILI TAK ORTODOXNĚ, ŽE ODMÍTALI PŘIPUSTIT SPORTOVCE, KTEŘÍ SE ŽIVILI FYZICKOU PRACÍ, PROTOŽE TAK BYLI NEFÉROVĚ NAMAKANÍ A ZVÝHODNĚNÍ Další lyžařskou kuriozitou – z dnešního pohledu, on byl tehdy i výborným sjezdařem – bylo vítězství skokana Birgera Ruuda ve sjezdu. Závěrečná více než půlkilometrová placka s mokrým sněhem zoufale nejela, a tak navzdory úctyhodným parametrům tratě 3 800/959 m dosáhl průměru jen 42 km/ hod. Slalom ale neměl natrénovaný, a tak skončil v kombinaci těsně čtvrtý. V odvěkém škádlení a soupeření klasiků se sjezdaři zaznamenal největší a neopakovatelný triumf jednoho tábora. Hry už byly plně v režii nacistického OV. Aby příliš neprovokovali a nepoštvali si proti sobě i tak dost hlasité kritiky, pořadatelé pod vedením Karla Rittera von Halt před hrami odstranili cedule „Židé nejsou vítáni“. O těchto věcech včetně sympatií řady předních funkcionářů MOV k Hitlerovi a nacismu ale pojednáme jindy.

Naopak, když chtěl SSSR do olympijského hnutí, předseda MOV Edström a jeho pozdější nástupce Brundage za to, s trochou zjednodušení, von Halta vyhandlovali z lágru. A vřele ho přivítali zpátky. Když se v té době mělo do „olympijské rodiny“ Německo vrátit, chtěl MOV přece jenom vyslovení formální omluvy za válečné události. Němce nenapadlo nic lepšího, než k tomu delegovat tři bývalé nacisty včetně von Halta. To už ale bylo na Američany příliš, přestože v té době už v rámci budování silného spojence návraty mnoha hříšníků do různých funkcí tolerovali. Cestu jim nepovolili a jet museli jiní. I taková byla tehdy reflexe. Mnohdy minimální, někdy žádná. Starý pán si ještě krásně zafunkcionařil a v roce 1958, ještě za jeho života, po něm dokonce pojmenovali v Ga-Pa sportovní stadion. Až v roce 2006 ho na nátlak kritiků co nejnenápadněji přejmenovali. Proč vlastně nemáme stadion Antonína Himla?

[FOCUS]

JAK JSEM ZMÍNIL, ZIMNÍM HRÁM SE ZPOČÁTKU BRÁNILI SKANDINÁVCI. NEMĚLY ALE VĚTŠÍHO NEPŘÍTELE, NEŽ JAKÝM BYL AMERICKÝ PŘEDSEDA MOV AVERY BRUNDAGE (1952–1972). VELMI ORTODOXNĚ SE SNAŽIL UDRŽOVAT PŮVODNÍ MYŠLENKU AMATÉRISMU A ŠEL PO KAŽDÉM, KDO MU DO PROFILU RYZÍHO AMATÉRA NEZAPADAL. yl ovlivněn americkým systémem, kdy amatérsky, a tedy olympijsky sportovali především studenti vysokých škol, využívající známý systém stipendií. On sám byl takovým, který se z chudého chlapce vypracoval ve stavebním byznysu v milionáře. A když se v takových podmínkách dokázal stát olympionikem on, proč ne jiní? Jenže čím později, tím více se jeho představy dostávaly do rozporu s realitou. Měl-li být olympismus univerzalistický, tedy pro všechny, nemohl zůstat jen pro úzkou vrstvu těch, kdo měli na sportování a závodění dost peněz a současně i času. Obliba a rozšířenost sportu se dostaly do rozporu s elitářstvím staré gardy, produktů 19. století.

FOTO: ARCHÍV

MAG

MĚLY ZIMNÍ HRY NA KAHÁNKU?

VYLOUČENÍ KARLA SCHRANZE V SAPPORU 1972

Jedovatá rakovina a cvičení tuleni Je ale třeba uznat, že Brundage velmi prozíravě viděl, kam se sport může dostat, proniknou-li do něj peníze. „Profesionální sport ano, nechť žije, ale ne na olympiádě. Patří do showbyznysu,“ říkal. Měl pravdu, dneska už tam je. Zimní sporty mu k srdci nepřirostly. Krátce poté, co se stal prezidentem MOV, postěžoval si: „Nikdy jsme neměli vytvořit ZOH. Jak je ale teď zastavit?“ Roku 1953 píše presidentu FIS Hodlerovi: „budou třeba drastická opatření“ a zmínil diskvalifikaci nějakého známého závodníka. Alpské disciplíny jsou „jedovatá rakovina“, sípal v roce 1968 a dusil Killyho, jak mohl. „Závodníci jsou cvičení tuleni v lyžařském cirkusu.“ Na víc se ale nezmohl. ZOH 1952 v Oslo se povedly, účast byla rekordní. A po Cortině 1956, která okouzlila prvním televizním přenosem, horami, Tonim Sailerem a navodila budoucí drama „Rusové versus svět“ (Sověti se zúčastnili poprvé a hned se stali nejúspěšnější zemí, vyhráli i hokejový turnaj), už zjevně nebyla šance. Sice se ještě roku 1957 konstatovalo, že „program je příliš rozsáhlý, je nutné ho redukovat“ (Cortina: 32 zemí, 821 sportovců, 24 soutěží – oproti roku 1948 nárůst jen nevelký), ale nic se nedostalo přes stádium úvah a Brundageho hrozeb, že zlikviduje buďto celé hry, nebo jen sjezdaře.

atraktivní a olympismus teď konečně začal být celosvětový. Proti týmovým soutěžím hovořilo i podněcování národnostních vášní, ale i to se nakonec hodilo. Z celého vyhrožování nakonec zbyl Brundageův poslední kop – známé vyloučení Karla Schranze v Sapporu 1972. Přesto jsem z tohoto neoblíbeného starce měl spíš posmutnělý než naštvaný pocit. Ve své fanatické úpornosti byl chvílemi skoro až dojemnou donkichotskou postavou hájící starý „čistý“ svět – který ale už objektivně existovat nemohl. Ale čert se v něm vyznej. Napřed dost fandil Hitlerovi, ke stáru zase po ZOH 1960 prohlásil, že „sovětská tělovýchova je postavena na základech přesně odpovídajících olympijské myšlence“. Paradoxně sám Coubertin, když ke stáru utratil rodinné jmění a dostal se do finančních problémů, se už k prvotnímu amatérismu nehlásil a distancoval se od něj. Brundage netušil, že době, kdy si na sjezdaře tak brousil zuby, se narodil alespoň jeden přesně podle jeho gusta. Závodit se učil jako student, nikdy si na to nemusel vydělávat a vše si podobně jako Brundage platil sám. Hubertus von Hohenlohe. Viva México!

Tři redukční scénáře Úvahy šly třemi směry. 1. zlikvidovat celé zimní hry 2. vyřadit soutěže žen. Brundage byl starý Coubertinovec a baron, jak známo, si do konce života ženy na OH nepřál. Je také pravda, že v tehdejší době byly některé výkony na pomezí sportu a komedie, zejména když neexistovaly kvalifikace. Stavělo se na nesmyslně náročných tratích. Ženy jely v Cortině OSL blízký parametrům dnešního mužského ve SP: 1 366/408 m, slalom na krpálu 456/175 m. Uvědomme si, s jakou výzbrojí. 3. zrušit soutěže týmů. U hokejistů byl potenciální problém s profesionalismem jak ze strany Ameriky, tak SSSR a ČSSR. Už roku 1950 píše v dopise prezident Edström, že mnozí Rusové jsou státními profíky. Jasně tak na olympiádu nepatřili, ale nikdo si účinně netroufl proti nim zasáhnout. Naopak, MOV se skláněl před Stalinem – nacvičil si to už s Hitlerem – a akceptoval nejenom jeho sportovce, nýbrž i aparátčíky v MOV. (Aktuálně je nejdéle sloužícím členem MOV Vitalij Smirnov, nasazený roku 1971, ještě za čilého Brežněva a nebožtíka Brundage.) Mírová obdoba studené války byla divácky příliš

Mezinárodní olympijský výbor tehdy rozhodl, že neudělí Karlu Schranzovi olympijskou akreditaci. Stalo se tak v předvečer her, už přímo v Sapporu, poměrem hlasů 28:14. Brundage byl hlavním iniciátorem činu a ostatní členy k souhlasu vehementně podněcoval. Schranz, který patřil k největším favoritům, se o svém vyloučení dověděl od novinářů při tréninku a výrok pokládal za absurdní. Se situací ovšem nic nesvedl a na ZOH neabsolvoval ani jeden závod. V rodném Rakousku, kde rozhodnutí MOV vyvolalo celonárodní rozhořčení, byl poté přivítán jako hrdina. FOTO: WIKIPEDIA

nejširší nabídka lyžování v Alpách ... nově s garancí sněhu

jce e d o r o p h í š t ě v od nej kých zájezdů lyžařs disek

0 stře 0 1 ž pacit e a n k e h c c í í v tovac y b u ncie 0 5 l Fra 5 s o e př kousk a R l e carsko ý v Itáli Š l sko Slovin

800 100 234 www.nev-dama.cz

nejširší nabídka lyžování v Alpách

[FOCUS]

PROBLÉM JMÉNEM ZIMA ZIMNÍ OLYMPIÁDA BYLA, JE A VŽDY BUDE MLADŠÍ A MENŠÍ SESTŘIČKOU TÉ LETNÍ. PŘESTO S NÍ NEJSOU MENŠÍ STAROSTI A V LECČEMS BÝVÁ DOKONCE PROBLÉMOVĚJŠÍ.

Malé sporty, velké stavby Tyto omezeně atraktivní sporty ale vyžadují vysoce specializovaná zařízení: skokanské můstky, homologované sjezdové tratě, kryté haly s umělým ledem, chlazené venkovní dráhy. Část disciplín se musí odehrát opravdu v horách, tedy v místech, kam není snadné dopravit ohromná množství přímých diváků, účastníků s doprovodem, zástupců médií. A část z nich ubytovat. Stavební běsnění se spíše snese ve městech, zejména když je současně pojmeme jako modernizaci a rekultivaci jako například pro OH v Londýně 2012. V horách jsou ale všechny infrastrukturní jizvy mnohem víc vidět a vyvolávají stále silnější protitlaky. Povinná „zelená“ rétorika, od poloviny 90. let součást olympijského

MAG

diskurzu, se sice usilovně snaží prodávat i divoké bagrovací, buldozérové a betonářské orgie jako triumf udržitelnosti a ohleduplnosti k životnímu prostředí, ale má s tím stále větší problémy. (Nejde ale o trend poslední doby. Zřejmě první úspěšná „eko“-obstrukce olympijské stavby v horách se odehrála v Lake Placid už roku 1930 a bobová dráha se musela stavět o kus vedle.)

Past zimních her Pořadatelé zimních her jsou svým způsobem v pasti. Hry podle klasického požadavku na jednotu místa, času a děje, tedy kompaktní s malými vzdálenostmi, už vlastně takřka nejsou možné. V dnešním rozsahu už je utáhne jen větší město, to ale zase málokdy leží blízko dostatečně vysokých hor. Nezapomeňme na podmínku nejtěžší: sjezdovku s převýšením 800 metrů. Čím menší pořadatelské město, tím méně je schopné zvládat nároky na nutnou infrastrukturu. Nákladnou investici ve velkém městě lze odůvodnit a legitimizovat každodenním užitkem pro velký počet vlastních lidí. Kdežto v horách zasáhne omezený počet domorodců a pak jen pár rekreantů, navíc mnohdy cizince. Čím je město menší, tím méně zajímavé bývá pro silné sponzory a tím větší musí být podíl veřejných peněz, jež na celou slávu padnou. Peněz od daňového poplatníka, jež chybí jinde, nebo na něco jiného, dost možná důležitějšího, rentabilnějšího. Takže: zimní olympiáda je oproti letní záležitostí zhruba asi poloviční až třetinovou, podle toho, jaká kritéria uvažujeme (zájem, příjmy, sledovanost, návštěvnost, vlastní sportovní dění, počty sportovců). Až na výjimky ale každý

UVÁDÍ SE, ŽE OSLNIVÝ VELIKÁŠSKÝ PEKING 2008 STÁL 30 MILIARD DOLARŮ. OKOLO SOČI UŽ NĚJAKOU DOBU POLETUJE ČÍSLOVKA 50. MILIARD DOLARŮ. VŮBEC NEJDRAŽŠÍ HRY HISTORIE.

FOTO: MOV

portů provozovaných na sněhu a ledu není mnoho – olympijských jen sedm – a žádný z nich není globální. Přírodní a klimatické podmínky přejí jen omezenému množství zemí. Některé z nejvíce lyžařských jsou navíc malé: Rakousko, Švýcarsko, Norsko, Švédsko, Finsko, Slovinsko, Česko. Dále, pouhá sedmička olympijských sportů zahrnuje saně, boby, skeleton, tedy činnosti provozované jen pár organizovanými závodníky, pro publikum čistě divácké. Totéž platí pro skoky na lyžích i akrobatické. Ani short track, rychlobruslení, severská kombinace nebo skicross nejsou žádnou masovkou. Nakonec ani lední hokej není celoplanetární hrou. Pro velký kus světa je sportování na sněhu, který vůbec nezná, spíše kuriozitou než sportem k prožívání a fandění. (Což ale u televizních přenosů, pokud u nich divák vydrží dost dlouho na zásah reklamami, tolik vadit nemusí.)

pořadatel musí počítat s náklady ne o mnoho menšími než u lukrativnějších her letních. A když se náhodou rozhodnete uspořádat hry na zelené louce, čti v Soči, blednou všechna dosavadní čísla. Uvádí se, že oslnivý velikášský Peking 2008 stál 30 miliard dolarů. Okolo Soči už nějakou dobu poletuje číslovka 50. Miliard dolarů. Vůbec nejdražší hry historie.

Bílí sloni Předimenzované sportovní stavby, spočítané na jednorázovou vysokou návštěvu bez šance uživit se v letech po olympiádách, jsou větším problémem na horách než ve velkoměstech. Musely se postavit, musely být pro svých patnáct minut slávy opulentní, ale pak už většinou hlavně požírají peníze na ostrahu, údržbu a opravy. Navézt písek, postavit rozkládací tribuny a odehrát turnaj v plážovém volejbalu je brnkačka. Postavit můstky nebo bobovku (v Turíně za 70 milionů eur) už je horší. Demontované letní sportoviště lze přestěhovat či prodat, ale kdo si koupí dráhu na skeleton nebo lyžařský můstek K120? A jsme u tak často skloňovaného gigantismu. Až do roku 1972 přijížděla na ZOH jen tisícovka závodníků a snesitelný počet doprovodu a lidí z médií. Ještě roku 1988 bylo účastníků jen 1 423. Ty byly první „open“, tím do olympismu přišly velké peníze a s nimi rostlo vše další. Hry chtěly propagaci, potřebovaly tedy média a novináře. Od limitu 400 akreditovaných v roce 1964 přes 7 393 v Sarajevu 1984 jsme u desítek tisíc (Peking přes 50 000). Ticketing, tedy příjem ze vstupenek, je sice až třetím zdrojem příjmů, ale třeba 250 milionů ve Vancouveru 2010 rozhodně není zanedbatelných. Sportoviště se i proto koncipují tak, aby pojala hodně diváků. Pro ně jsou třeba i kapacity ubytovací, stravovací a další.

Gigantismus na věčné časy Celá otázka gigantismu je složitější. Zdá se, že z něj už není úniku, i kdyby se třeba Norové v roce 2022 (bude se přidělovat v roce 2015, vždy sedm let předem) v Oslu pokusili navázat na Lillehammer 1994. Spirála je v Soči na zatímním vrcholu. Korea 2018 už výš nepůjde, ale nikdo soudný nečeká, že by se ambiciózní Samsung-land obrátil ke skromnosti a šetřil. Vždyť rozsahu her se funkcionáři poprvé lekli už při monumentálních berlínských Hrách 1936. Příliš velké hry se přetřásaly na úplně prvním zasedání MOV hned po válce a od té doby mnohokrát. Předchozí předseda Rogge vyhlásil potlačení gigantismu za jednu ze svých priorit. Příslušná komise roku 2003 formulovala 117 doporučení – a Hry jsou stále dražší s výsledkem, že náklady OH se vyšplhaly na oněch 30, možná až 40 miliard dolarů v Pekingu a připravuje se ještě dražší Soči.

JE OLYMPIÁDA NEJVÍC? FOTO: HEAD

ŘÍKÁ A PÍŠE SE TO TAK. PLATÍ TO ALE BEZ VÝJIMKY?

ŠÁRKA PO BRONZOVÉ JÍZDĚ VE VANCOUVERU

bývají ob rok nebo každou sezonu, olympiáda je jednou za čtyři roky. V plné výkonnosti lze ve většině sportů zvládnout tři, nanejvýš čtyři. A to ještě spíš teoreticky, bez nemocí, zranění, poklesů formy. Za druhé, je oslavovaná a medializovaná. MOV 120 let všestranně pracuje na prezentaci velikosti své i Her. Olympijský vítěz se stává národní celebritou a nepřestává jí být ani po kariéře. Zejména v zemi, kde je vítězů málo. Nestává se „bývalým“ olympijským vítězem, je jím doživotně. A stává se „majetkem celého národa“. Vítězem Světového poháru je každý za sebe, olympijským vítězem je pro fanoušky „za nás za všechny“. Hlinka je bůh a Hašek na Hrad! K tomu patří i zcela mimořádné ocenění v podobě jednorázové peněžité odměny od „eráru“, tedy olympijských výborů. Leckde slušně tučná. I to staví olympijský závod do mimořádné role.

Co je víc?

Mimo olympiádu Na druhé straně jsou sporty s mimořádným postavením, které mají svoje soutěže. Zvláštním případem je fotbal, ale také profibox nebo sporty motoristické. Ale také olympijské sporty mají své kultovní akce s tradicí. Tenis má grand slamy a Wimbledon, golf má svoje Majors, cyklistika Tour de France a Giro, Amerika/Kanada své čtyři profisoutěže. Nakonec i lyžování Turné 4 můstků, Holmenkollen a Hahnenkamm. Vedle toho mají sporty svoje dlouhodobé soutěže s vysokou sportovní hodnotou. Vyhrát takovou NHL, sezonu formule 1 nebo lyžařský Světový pohár předpokládá dlouhodobou vysokou výkonnost a schopnost uspět v různých podmínkách. Po sportovní stránce bude vždycky víc získat velký křišťálový globus než uspět v jediném závodě, byť by to byl ten olympijský.

Takže vidíme, že to není jednoduché. Je to různé podle sportů, ale jiný náhled mohou mít i jednotliví sportovci. Vyměnil by cyklista vítězství na TdF za olympijské zlato na silnici? Tenista grandslam nebo i jen Wimbledon? Jak berou kanadští hokejisté Stanley Cup versus ZOH? Myslíte, že by Tina Maze vyměnila letošní Světový pohár za olympijské zlato, které dosud nemá? Pochybuju. Ale kdyby bývala Annemarie Moser-Pröll na konci kariéry přece jenom nezískala zlato ve sjezdu při ZOH 1980, věřil bych, že by je za jeden ze svých šesti velkých globů možná měnila... Další věcí je, co si sportovec opravdu myslí a co říká. Když vidí, jak se okolo olympiády hysterčí a jak ten závod prožívá jeho funkcionář a jeho sponzor, bude nakloněn vyzdvihnout pro média olympiádu.

„Je to jenom jeden závod z mnoha,“ vyjádřila se „neuctivě“ mladá Šárka před ZOH 2006. Vsaďte se, že nyní už bude mluvit jinak. Vlastně už začala. Aby taky ne, když chce kandidovat do komise sportovců MOV. Ale možná to doopravdy vidí jinak. Zatím to moc nevypadalo, že by ještě dokázala překonat výsledky svých nejlepších let. A i kdyby, na víc než malý globus za slalom by aspirovat nemohla. Za určité konstelace by jí ale jeden závod vyjít mohl. Medaile by se na veřejnosti „prodala“ mnohem lépe než cokoliv reálně dosažitelného ve SP. A pak jsou „extrémisté“ jako enfant terrible české olympijské historie Lukáš Pollert. Ten to vnímá úplně jednoznačně. Všechny možné výroky o hodnotě úspěchů je tedy třeba brát opatrně. Shodneme-li se na tom, že současný vrcholový sport přejímá stále více prvků a vlastností šoubyznysu (hovoří se o tzv. sportainmentu coby obdobě zpravodajského infotainmentu), není divu, že se více oslavuje triumf v soutěži maximálně medializované. Byť vyhrát sérii 35 těžkých závodů v několika disciplínách v rozmezí skoro půl roku na různých tratích a snězích je sportovně neskonale výš než jeden závod, někdy s trochu redukovaným startovním polem a leckdy na lehčím svahu (tak sledovaný závod by přece měl vypadat hezky), než na jakém jezdí klasici Světového poháru. Používané zkratky MOV = Mezinárodní olympijský výbor ČOV = Český olympijský výbor OH = Hry letní olympiády ZOH = zimní olympijské hry NOV = národní olympijský/é výbor/y SF = sportovní federace OV = organizační výbor VV = výkonný výbor (executive committee, board) MS = mistrovství světa

FOTO: MOV

rčitě ano u malých sportů. Jakmile se dostanou mezi olympijské, obdrží od MOV podle rozdělovníku „podíl z kořisti“, tedy z peněz vydělaných za prodej televizních práv a inkasovaných od sponzorů. Pro řadu z nich tvoří tyto „olympijské“ peníze 70–80 % rozpočtu. Navíc budou v televizi a snáze přilákají domácí sponzory. Ne nadarmo se říká, že ztráta olympijského statutu by pro některé byla likvidační. I my lyžaři o tom něco víme. Když se do olympijského programu vedle akrobatických skoků a jízdy v boulích nedostal balet, okamžitě začal živořit a do necelých deseti let zanikl.

Jak to vidí Šárka?

Tři olympijské trumfy Jenže olympiáda má tři velké trumfy. Je vzácná. Poháry se udělují každý rok, mistrovství světa UŽ SE ZDÁLO, ŽE NÁM ZANIKNE JEDEN HISTORICKÝ SPORT, ZÁPAS, POTÉ, CO BYL VYŘAZEN Z PROGRAMU OH. SVOU KLINICKOU SMRT PŘEŽIL, KDYŽ JEJ LETOS V ZÁŘÍ NA PROGRAM ZASE VRÁTILI…

MAG

[ORBIS PICTUS]

ZJISTIL JSEM, ŽE SNÍH MOHU PŘEEXPONOVAT A ZÁROVEŇ DODRŽET SPRÁVNOU EXPOZICI PRO BARVU. DÍKY TOMU JSEM BYL SCHOPEN DÁT SVÉ PRÁCI DALŠÍ, DOCELA ABSTRAKTNÍ A UMĚLECKÝ ROZMĚR. MYSLÍM, ŽE JSEM LYŽOVÁNÍ PROMĚNIL V „UMĚNÍ“, OPRAVDU SE MI TO LÍBILO.

TEXT A FOTO: JEREMY BERNARD

BAREVNÉ KULOÁRY

ápad lyžovat v barevném sněhu vyřkl jako první Nicolas Falquet. Nosil ho v hlavě spoustu let, ale ve skutečnosti nikdy nenarazil na příležitost, neměl čas a také nenalezl způsob, jak jej realizovat. Jeho idea byla dát sněhu jinou texturu tím, že jej obarví. Až letos. Společně s bratrem Lorisem, Jeremiem Heitzem a se mnou jako s fotografem, po dlouhých rozpravách a rozhodnutích, jak to celé provést, se to povedlo. Obarvili jsme sníh různými přírodními pigmenty.

LYŽOVÁNÍ JE KRÁSNÝ SVOBODNÝ SPORT, VE KTERÉM NENÍ NIC ZAKÁZÁNO. INSPIRUJE, AKTIVUJE KREATIVITU, VYVOLÁVÁ VÝZVY. A OBČAS I TAKOVÉ, KTERÉ SE VZDALUJÍ PŮVODNÍMU POSLÁNÍ LYŽOVÁNÍ A UKROČUJÍ OD SPORTU K TÉMATŮM JINÝM – TENTOKRÁT SPÍŠE KULTURNÍM NEBO ESTETICKÝM. PRÁVĚ IMAGINACE A TOUHA PO VYTVOŘENÍ MIMOŘÁDNÉHO OBRAZU VEDLA K NÁPADU LYŽOVAT NA SNĚHU JINÉM NEŽ BÍLÉM.

[ORBIS PICTUS]

MAG

RVY U A B Í KÁN LI VELKO ZPRVU Í Ř T S K NA POUŽÍVA Í PISTOLI. RVA JSME TŘIKOVAC JAK SE BA ROZS NEVĚDĚLI, CHOVAT. TU VĚCÍ JSME NA SNĚHUŠIT SPOUS YŘEŠILI, BUDE LI JSME ŘE JSME TO V O. MUSEDY, KDYŽ CO DALŠÍH A VŽ ILO SE NĚ IŠLI. BARVUUD OBJEV ŠTĚSTÍ PŘ ÁNO, DOK O NA I BRZY R USELO TO ILO T A N SME ÍKAT VELM DENÝ. M H ZASVÍT ME J C E Í N U S Ř NAKOMUSELI ST LEHKÝ A STDYŽ NA SNA. CHTĚLI J ÍCÍHO JSME NÍH JEŠTĚ ROTOŽE K OZTÉKAL PROJÍŽDĚJ TAILY BYL S E STÍNU, P ARVA SE R U KOLEM DKRYL DE BÝT VCE, TÁL A B ASA SNĚHA A SNÍH O SLUN , ABY SE MOZSTŘÍKL TOTIŽŘE LEHCE R . LYŽA TRUKTURY SVÉ S

PROJEKT SE USKUTEČNIL VE ŠVÝCARSKÉM STŘEDISKU LES MARÉCOTTES, DOMOVSKÉM MÍSTĚ VŠECH TŘÍ RIDERŮ.

[ORBIS PICTUS]

CELÝ PROJEKT BYL VELMI VELMI ZÁBAVNÝ A MY MUSELI KAŽDÝ DEN ŘEŠIT NĚJAKÉ PROBLÉMY. ROZHODNĚ TO BYL MŮJ NEJSLOŽITĚJŠÍ A NEJDELŠÍ PROJEKT, KTERÝ JSEM REALIZOVAL, ALE NA VÝSLEDKY JSEM VELMI PYŠNÝ, I KDYŽ FOTOGRAFIÍ NENÍ MNOHO. JAK JSME SE ALE SHODLI, NENÍ TO O KVANTITĚ, ALE O KVALITĚ.

MAG

více na:

www.snow.cz/video/2235

A & PŮJČOVN Ů TOP MODEL

15 DNÍ PO DOBU 2 MĚSÍCŮ JSME PRACOVALI NA TOM, ABYCHOM NA KONCI ZÍSKALI DVOUAPŮLMINUTOVÉ VIDEO A SÉRII 13 FOTOGRAFIÍ.

SKISERVIS

SKICENTRUM EDEN • Vladivostocká 3, Praha 10 • Tel.: 608 552 150 • info@skicentrumeden.cz • www.skicentrumeden.cz

A & PŮJČOVN Ů TOP MODEL

NEJOBLÍBENĚJŠÍM MÍSTEM HELISKIINGU ZŮSTALA KANADA, PŘESNĚJI BRITSKÁ KOLUMBIE, KTERÉ NÁLEŽÍ PŘES 90 % PODÍLU NA SVĚTOVÉM TRHU. MŮŽE ZA TO TRADICE, PŘÍRODNÍ PODMÍNKY A ŠPIČKOVÁ ÚROVEŇ POSKYTOVANÝCH SLUŽEB. MEKKOU HELISKI SE V POSLEDNÍCH DESETILETÍCH STALO MĚSTEČKO REVELSTOKE, MÍSTO SE ZIMNÍM ÚHRNEM NAPADANÉHO SNĚHU 12–16 M! NÁVOD NA HELISKIING V KANADĚ, STRANA 100  SNAŽÍM SE POHNOUT HLAVOU, RUKAMA, NOHAMA. VŠECHNO MARNÉ, JE TO BETON. MOHU HÝBAT JEDINĚ HLAVOU, TROCHU DOPŘEDU A DOZADU. RELATIVNĚ S CHLADNOU HLAVOU HODNOTÍM SVOJE MOŽNOSTI A ŘÍKÁM SI, ŽE DNES UMŘU. LAVINOVÝ BATOH POMÁHÁ, STRANA 108  KDYŽ JSME DOFOTILI A ROZJELI SE HLEDAT DALŠÍ ZAJÍMAVÁ MÍSTA K FOCENÍ, ASI PO 100 METRECH JSME VPADLI PŘÍMO DO JEDNĚCH Z MNOHA VENKOVNÍCH LÁZNÍ. SAMOZŘEJMĚ PŘÍMO DO DÁMSKÉ ČÁSTI. JAKUB FREY, PHOTOGRAPHERS ON THE ROAD, STRANA 112 

MOUNTAIN

FOTO: DYNASTAR, JEZDEC: LÉO SLEMETT, MÍSTO: CHAMONIX MONT-BLANC

VYHLEDÁVAČ ARVA NEO – ISPO AWARDS 2013 igitální lavinový vyhledávač Arva NEO získal ocenění na největším evropském veletrhu sportovních potřeb ISPO, a to v kategorii lavinové bezpečnosti. Proč? „Simultaneously the most efficient and one of the most user friendly and intuitive beacons on the market…,“ píše se ve zdůvodnění poroty. Tedy nejefektivnější a zároveň uživatelsky nejpřívětivější a nejintuitivnější přístroj na trhu. Tři antény, tři baterie, podsvícený displej, markovací funkce pro případ více zasypaných atd. Při „oblékání“ se okamžitě zapne a automaticky chrání i hledajícího v případě, že ho zasype další lavina. Profesionálové budou překvapeni dosahem, začátečníci snadností obsluhy.

MAXIMÁLNÍ DOSAH: 70 m DOBA VYSÍLÁNÍ: 250 hodin DOBA HLEDÁNÍ: 40 hodin ROZMĚRY: 120x73x20 mm HMOTNOST: 230 g www.skialpshop.cz CENA: 6 690 Kč

100

[MOUNTAIN]

JANEK BEDNAŘÍK horský vůdce od roku 2006. Kromě Evropy působil také v Kanadě, kde pracoval jako horský vůdce pro heliskiing a catskiing. * 1975, žije v Brně – od roku 2006 je držitelem licence UIAGM

MOUNTAIN

je držitel ocenění Bohemian mountain guide

heliskiing V KANADĚ NÁVOD NA

KANADA JE KOLÉBKOU HELISKIINGU, JEHOŽ POČÁTEK SAHÁ HLUBOKO DO ŠEDESÁTÝCH LET MINULÉHO STOLETÍ. LEGENDA PRAVÍ, ŽE ZA TO MŮŽE VÁLKA VE VIETNAMU, KDY PROSÁKLY NA TRH LACINÉ VÁLEČNÉ HELIKOPTÉRY, JEJICHŽ POŘIZOVACÍ NÁKLADY BYLY HLUBOKO POD NÁKUPNÍ CENOU LYŽAŘSKÝCH VLEKŮ… NEVÍM KDE JE PRAVDA, ALE HELISKIING SE OD TÉ DOBY ROZVINUL DO PODOBY LYŽAŘSKÉ EXTÁZE ČÍSLO JEDNA.

FOTO: SELKIRK-TANGIERS

101

áte-li peněz jako želez, můžete se této vášni věnovat celý rok a lyžovat na všech kontinentech! Nejoblíbenějším místem heliskiingu zůstala Kanada, přesněji Britská Kolumbie, které náleží přes 90 % podílu na světovém trhu. Může za to tradice, přírodní podmínky a špičková úroveň poskytovaných služeb. Mekkou heliski se v posledních desetiletích stalo městečko Revelstoke, místo se zimním úhrnem napadaného sněhu 12–16 m! Pokud tohle malé město v srdci kanadských hor navštívíte, nepočítejte, že se v zimě opálíte, protože tu sněží skoro pořád. Díky tomu vám tu na heliski můžou garantovat lyžování ve

skutečném prašanu po celou dobu vašeho pobytu. Každému, kdo chce tuhle vášeň aspoň jednou za život zažít, doporučuju začít právě v Revelstoke!

Jak musí umět člověk lyžovat? Je dost lidí, kteří si na helisiki netroufají, protože pochybují o svých lyžařských schopnostech, zvlášť když vidí freeridové filmy, kde se řítí bílou strání profíci na lyžích a skáčou salta dolů ze skal. Je to však zavádějící a stejné, jako když odhadnete svoje lyžařské schopnosti podle zhlédnutí přenosu ze světového poháru ve sjezdu na Hahnenkammu…

Abyste si heliski užili, je potřeba, abyste byli průměrně zdatným lyžařem a byli schopni sjet běžnou černou sjezdovku v paralelních obloucích. Výhodou je, pokud máte zkušenost s freeride lyžováním, ale není podmínkou. Kanadský prašan je milosrdný, zvlášť na velmi širokých lyžích, které vám lyžování v bezedném prašanu ulehčí. V místní heliski společnosti vám moderní široké lyže zdarma připraví a zapůjčí. Před lyžováním se vás také na lyžařské schopnosti ptají a přiřadí vás pokud možno do skupiny lidí na vaší úrovni. Horský vůdce pak obtížnost sjezdů skupině přizpůsobí, aby všichni zažili radost z lyžování, za kterým se sem lidi z celého světa sjíždí.

MOUNTAIN 102 FOTO: SELKIRK-TANGIERS

[MOUNTAIN]

FOTO: SELKIRK-TANGIERS

103

Opatrný start Pokud i tak váháte a nechcete investovat hned poprvé do vícedenního programu (v případě zrušení programu se peníze nevrací), můžete využít startovní program Powder excursion a vyzkoušet 3 zkušební lety a sjezdy za nižší cenu. Při těchto jízdách se o vás starají dva horští vůdci (jeden jede jako první a druhý poslední), kteří vybírají ideální terén a dávají pozor na vaši bezpečnost. Pokud se vám zkušební jízdy zalíbí a chcete pokračovat, není problém další jízdy doplatit a lyžovat až do večera.

Programy šité na míru Heliskiing v Revelstoke je továrna na plnění snů, kde si vybere každý. Nabídka je široká od Powder excursion a dalších jednodenních programů přes nejoblíbenější 3–7denní balíčky až po speciální nabídku privátních balíčků (programy uzavřených skupin na přání, dámské jízdy atp.). Doplňkový program představuje Heli-Assisted Touring, kdy vás ráno helikoptéra odnese do srdce panenských hor, abyste se tam celý den proháněli na skialpových lyžích, než pro vás zase večer přiletí.

Orientace v nabídce Cena není všechno, důležité také je, co nabídka obsahuje. V zásadě se programy dělí do dvou skupin – „limited“ a „unlimited“. Limited znamená, že program je omezený vertikálními metry nebo počtem jízd, které najezdíte, a pak je konec. Limitované programy mají lepší cenu, ale pokud vyčerpáte daný počet jízd dřív, než skončí den, a budete chtít pokračovat, musíte za další lety doplatit. U programů „unlimited“, se lyžuje od rána do večera bez ohledu na počet jízd nebo nalétané převýšení. Za den se dá stihnout asi 6–12 jízd s převýšením 5–10 km podle lyžařské úrovně celé skupiny. V součtu celého dne bývají zpravidla „unlimited“ balíčky výhodnější. Dále se programy dělí na jednodenní a vícedenní (3–7 dní). Jednodenní programy jsou bez

HELISKIING V REVELSTOKE JE TOVÁRNA NA PLNĚNÍ SNŮ, KDE SI VYBERE KAŽDÝ. ABYSTE SI TO UŽILI, JE POTŘEBA BÝT PRŮMĚRNĚ ZDATNÝM LYŽAŘEM A DOKÁZAT SJET ČERNOU SJEZDOVKU V PARALELNÍCH OBLOUCÍCH. ubytování, vícedenní balíčky zahrnují automaticky ubytování v luxusní hotelu s plným servisem. Platí nepsané pravidlo, že čím delší program je, tím vyšší by měla být lyžařská a fyzická úroveň lyžaře.

MOUNTAIN

FOTO: SELKIRK-TANGIERS

104

[MOUNTAIN]

Dalším důležitým prvkem nabídky je velikost skupiny. Máte možnost vybrat si lacinější lyžování ve větší skupině 10–11 lidí, nebo dražší lyžování ve skupině 3–4 lidí. Velké skupiny mají výhodu ceny a nevýhodu menší obratnosti a také většího rizika, že se ve skupině objeví lyžař „brzda“. Malé „privat“ skupiny jsou dražší, ale zpravidla rychlejší a stihnou za den víc jízd. Priváty využívají nejvíc uzavřené skupiny lidí, kteří nejsou na heliski poprvé, ví, co chtějí, a dobře se navzájem znají.

Cena Je samozřejmě až na prvním místě… Ceny se během sezóny mění (prosinec a konec dubna je nejlevnější, únor a březen naopak nejdražší). Nejstarší místní firma na heliski Selkirk-tangiers začíná s Powder excursion na 797 kanadských dolarech za osobu. Nejprodávanější 3denní unlimited program přijde na 2 700–3 700 kanadských dolarů za osobu a nejdražší exkluzivní privátní program pro malou skupinu na 7 dní přijde na 51 935 kanadských dolarů za skupinu.

Heliskiing s prázdnou kapsou Zdá se to nemožné, ale jde to i bez peněz. Pro mladé freeridery s prázdnou kapsou je Revelstoke rájem. Sezónní zaměstnání uklízečů pokojů nebo v hotelových kuchyních není problém, pokud mluvíte aspoň trochu anglicky a umíte makat. Když najdete práci v hotelu, který patří společnosti Selkirk-tangiers, provozující heliski, máte vyhráno, protože se během sezóny najde vždycky pár volných míst na heliskiing pro zaměstnance zdarma. Šanci mají samozřejmě holky, které sbalí nějakého horského vůdce z heliski, který to většinou umí zařídit taky. No a poslední možnost, jak si pořádně užít heliski s prázdnou kapsou, je stát se přímo horským vůdcem, tzv. heliguide.

MILLET 7/24 RIDE JACKET Zateplená freeridová bunda představuje nekompromisního bojovníka se zimou a metry čerstvého prašanu. Odepínací kapuce, odvětrávání v podpaží, ramenní výztuhy Keprotec®, vnitřní polstrování ramenní části, sněhový límec v pase s možností sepnutí s kalhotami 7/24 a elastické vnitřní manžety na rukávech. Materiál: DRYEDGE™ Stretch 2L, Keprotec® Hmotnost: 1 400 g (L) CENA Velikost: S–XXL 9 190 Barva: modrá Kč

www.hudy.cz PANTONE :

ROUGE 186 CVC GRIS 425 CVC PROCESS BLACK CVC

POUŽÍVÁ REDAKCE SNOW

VELKÉ SKUPINY MAJÍ VÝHODU CENY A NEVÝHODU MENŠÍ OBRATNOSTI A TAKÉ VĚTŠÍHO RIZIKA, ŽE SE VE SKUPINĚ OBJEVÍ LYŽAŘ „BRZDA“. MALÉ „PRIVAT“ SKUPINY JSOU DRAŽŠÍ, ALE ZPRAVIDLA RYCHLEJŠÍ A STIHNOU ZA DEN VÍC JÍZD.

FOTO: SELKIRK-TANGIERS

105

[MOUNTAIN]

MOUNTAIN

106

HELIGUIDE – HORSKÝM VŮDCEM NA HELISKI V KANADĚ NA TO, ABY SE MOHL ČLOVĚK STÁT HORSKÝM VŮDCEM NA HELISKI V KANADĚ, JSOU POTŘEBA 3 VĚCI – LICENCE HORSKÉHO VŮDCE UIAGM, UMĚT DOBŘE LYŽOVAT A MÍT Z PEKLA ŠTĚSTÍ. Nejdřív jsem poslal všem kanadským heliski společnostem e-mail se svým životopisem, ale všichni se mi omluvili, že Evropany nepotřebují, protože je místních vůdců tolik, že se zdaleka na všechny nedostane. Na místo vůdce na heliski se čeká roky… Byl jsem zklamaný, ale rozhodl jsem se, že zkusím štěstí i tak. S Markétou jsme jednoho dne sbalili bágly a odletěli na podzim do Revelstoke, kde jsem zašel do heliski společnosti znovu, tentokrát osobně. Divili se, že jsem přijel, a ptali se, jestli jsem dostal jejich e-mail… Nastoupil jsem v hotelu jako údržbář a opravoval nebo montoval, co bylo třeba. Pak přišlo nečekaně pozvání na trénink Heliguides před sezónou, kde jsem si mohl zdarma zalyžovat na heliski a účastnit se nácviku záchranných akcí z laviny. Měl jsem status mezinárodního pozorovatele – hosta a po

tréninku mi dali jako kamarádské gesto kontrakt na jeden den práce, abych si mohl do životopisu napsat, že jsem tuhle v Kanadě pracoval jako heliguide… Byl jsem rád, že jsem se něco naučil, a vrátil se pracovat do hotelu. Jenomže pak přišel večer před Silvestrem a zvonil mi telefon, že zítra nechce jít nikdo do práce a hledá se guide, který by mohl… Vzpomněli si na mě. Než jsme nastoupili do helikoptéry, vysvětlil jsem lidem, že jsem z Čech, chrčící angličtině z vysílačky nerozumím a že vůbec neznám terén, kde budeme dneska lyžovat. Lidi se zasmáli, ale nikdo mě neodmítl. Možná už věděli, že jiný guide není, anebo to brali jako vtip… Lyžovali jsme ten den opravdu dost, lidi bez problémů dávali i přísnější sjezdy a helikoptéra se nezastavila. Netušil jsem, že jedním z nich byl i majitel této heliski společnosti.

Když den skončil, přál si, aby pro ně ten Evropan pracoval, protože je jinej. No a bylo! I přes štěstí, které mě doprovázelo, nebylo lehké do „rozjetého vlaku“ naskočit. Práce heliguide na helikoptéře se v mnohém liší od toho, co jsem doposud z práce horského vůdce znal. Lyžování ve vysokých nadmořských výškách, strmých svazích, v lese a v prašanu za vysokého lavinového rizika s sebou nese velkou míru odpovědnosti. Příprava na každý den začíná ráno v kanceláři před šestou, kdy startuje ranní briefing. S vůdci společně vyhodnocujeme počasí, lavinovou situaci, letové podmínky, kondici a připravenost lidí. Chystáme vybavení a plánujeme letový den. Následuje setkání s piloty a společná snídaně s lidmi, krátké lavinové školení a jde se na to! Nasednutím do vrtulníku se vše přesouvá mimo

P. Tournaire

FOTO: SELKIRK-TANGIERS

NEŽ JSME NASTOUPILI DO HELIKOPTÉRY, VYSVĚTLIL JSEM LIDEM, ŽE JSEM Z ČECH, CHRČÍCÍ ANGLIČTINĚ Z VYSÍLAČKY NEROZUMÍM A ŽE VŮBEC NEZNÁM TERÉN...

Plnou verzi článku Jak se stát heliguidem v Kanadě čtěte na:

více na:

www.snow.cz/clanek/2510

signál telefonů vysoko do hor. Vůdce vybere horu, nechá se s lidmi vysadit na vrcholu a hurá dolů. Duše zapomene na strasti každodenního života a nechá se unášet napříč bezedným prašanem. Dole v údolí vás zase rychle „vrtule“ naloží a během minuty se ocitnete na dalším vrcholu, vše se opakuje a točí jako na kolotoči, který zastaví až příchod tmy. Vůdce má volnou ruku ve výběru, jezdí se všechno, na co lidi ve skupině mají a co si přejí. Večer musí být všichni živí, spokojení a unavení. I když tak skončil každý večer, byla to pro mě radost, kterou jsem nebral jako samozřejmost. Pozdě večer jsme měli ještě meeting s vůdcem obdobný, jako byl ranní briefing, kdy se zapisovaly sněhové profily a lavinové situace, projeté sjezdy a další data. Vše se vyhodnotilo a den se uzavřel. Pak už jsem jen nasedl do auta a jel se domů vyspat. Ráno v pět budík a vše nanovo. Přesto nebyl den, abych se do práce netěšil, tahle práce byla mým splněným snem.

LD KIANA STREČOVÁ BUNDA Dámská svrchní ochranná bunda s ryze freeridovým vzhledem. Izolační vrstva ukrytá v laminovaném DRYEDGE ™ Stretch 2L: voděodolný a prodyšný. Ventilační otvory na bocích se zipy a ochrannými légami. Sněhový pás na elastickém panelu z lycry. Nastavitelná kapuce.

Post skriptum Hned po návratu domů jsem měl jasno, co chci dál dělat, a založil jsem kancelář horských vůdců HUDY mountain guide, kde umíme mj. zařídit a zprostředkovat heliskiing v Kanadě každému, kdo o tuhle vášeň má zájem. Hodně štěstí a splněných snů přeju i vám ;-) Janek Bednařík www.hudymountainguide.cz

www.hudy.cz

108

[LAVINY]

SKUTEČNÉ LAVINOVÉ NEHODY

MOUNTAIN

SPONZOR RUBRIKY

LAVINOVÝ BATOH POMÁHÁ LAVINOVÉ BATOHY SE STÁVAJÍ STÁLE BĚŽNĚJŠÍ VÝBAVOU SKIALPNISTŮ A FREERIDERŮ. TAK, JAK PŘIBÝVÁ BATOHŮ, PŘIBÝVÁ I LAVINOVÝCH NEHOD, KDE BATOH POMŮŽE PŘEDEJÍT ÚPLNÉMU ZASYPÁNÍ A URYCHLIT ZÁCHRANU. SAMOZŘEJMĚ LAVINOVÝ BATOH NENÍ VŠELÉK A Z EXTRÉMNĚ VELKÉ LAVINY VÁS NEVYTÁHNE. TOMÁŠOVI, ZKUŠENÉMU SKIALPINISTOVI, KTERÝ UŽ MĚL LECCOS ZA SEBOU, LAVINOVÝ BATOH PRAVDĚPODOBNĚ ZACHRÁNIL ŽIVOT. TADY JE ÚNOROVÝ ZÁŽITEK. TEXT: TOMÁŠ CHROMEC A FILIP KYZEK, JOZEF RICHNAVSKÝ, MAREK BISKUPIČ, MILAN LIZUCH, STŘEDISKO LAVINOVÉ PREVENCE HZS úterý do oběda, po šesti dnech, co jsem nestál na lyžích kvůli počasí i práci, jsem byl už řádně nedočkavý aspoň na nějaké výškové metry. Když už teda nejsou vhodné podmínky na nějaké strmější tatranské lyžování kvůli lavinové trojce a špatnému počasí, rozhodl jsem se, že si půjdu užít zasněženou tichou romantiku do Dúbravské doliny. Tam půjdu velký kus bezpečným lesním terénem a nad lesem to otočím. Tichá a romantická Dúbravská dolina byla volba, ze které jsem měl i radost. Zasněžené smrky a kameny v potocích, hotový balzám na duši. Nikam jsme nepospíchal, však nahoře byla mlha, sněžilo, foukal silný vítr, takže když jsem došel ke kolibě, na hodnou chvíli jsem si do ní zalezl. Najedl se, napil, prolistoval Krásy Slovenska,

které tam byly pohozené pod oknem, a když mi už zima začala lézt pod bundu, vyrazil jsem dál. Jak jsem vyšel nad les, koukám, že kosodřevina už moc nevykukuje a i sníh je fajn – hutný prašan. Zřejmě si to i směrem dolů trochu užiju. Pod hangem, kterým se dostanu na zvlněné pláně, co vedou až pod žlaby Chabence, jsem zapnul GPS. Však je mlha a aspoň uvidím, v jaké jsem výšce. Zda se mi ten můj výlet může počítat alespoň jako poloviční trénink. Koukám, něco okolo 1 500 m n. m. No nic moc, říkám si, když si spočítám, že autem jsem se dostal zřejmě nad 1 000 m n. m. Nuže hybaj, vyběhnu ještě hangem nahoru, ať to je aspoň těch 500 nebo 600 výškových metrů. Jak jsem vlezl do hangu, vítr se mnou párkrát vcelku slušně zalomcoval, říkám

si, že už vím, proč se ten hutný prašan změnil na desku. No nic, raději si připravím odpalovací madlo z ABS batohu. Šlapu si to nahoru žlabem, který je ve středu rozdělený skalním hřebínkem. Deska jak bič, lyže se do ní po zatížení hranou sotva zařízne. Kratičké vydýchání spojené s otočkou si teda dávám jen na prvním nebo druhém žebru, které ohraničují žlab. Tam je to vyfoukané na led, tak desku aspoň při otočce nezatěžuji. Když jsem se dostal pár metrů nad místo, kde byl žlab nejužší – koukám, urvalo se to! Nad sebou jsem ještě zaznamenal odtrh možná 2 m. Masa sněhu se valí pode mnou ve formě rozlámaných sněhových bloků. Chvíli se snažím dostat ke skalnímu žebru, ale volnými patami na vázání se mi to nedaří. Ještě vteřinu váhám,

109

jestli obětuji 15 éček za výměnu bombičky v ABS, ale hned, jak začnu padat na záda, odpaluji. Vaky se nafouknou a já ležím zády na nich, hlava je nahoře, nohy dole. Ruce mám rozpažené, ať mám co největší plochu. Jsem stále na povrchu. Až najednou zastavuji. Všude okolo zvířený sníh. Ani se nestačím podívat doprava doleva a hned pociťuji měkký náraz shora do krku a nafouknutých vzduchových vaků. Říkám si „do p… ne!“. Okamžitě si uvědomuji, že mě právě zasáhla druhá lavina. A na rozdíl od té první, kde jsem se vezl na jejím chvostu a hlavní masa sněhu se valila pode mnou, tato druhá do mě narazila plnou silou čelem a všechen valící se sníh je nade mnou. O to víc si se mnou lavina pohrává. Nejsem jen na povrchu, dělám kotouly, občas vidím tmu, občas zvířený sníh. Snažím se bojovat, ale v rychlých kotrmelcích si nestačím uvědomovat, kdy jsem hlavou nahoře a kdy dole. Najednou mě to přikrývá úplně, uvědomuji si, že masa sněhu zpomaluje, zastavuje a pěchuje se. Stojím. Nemůžu ničím pohnout, před tváří jen tma. Dýchací cesty mám volné, ba zřejmě bude před tváří i malá dutina, jelikož můžu dýchat. Snažím se pohnout hlavou, rukama, nohama. Všechno marné, je to beton. Mohu hýbat jedině hlavou, trochu dopředu a dozadu. Relativně s chladnou hlavou hodnotím svoje možnosti a říkám si, že dnes umřu. Otec sice ví, v jaké jsem dolině, ale to je asi tak vše. Ještě párkrát si zoufale nahlas zopakuji: „Tomáši, ty dnes zemřeš!“ Snažím se uklidnit, kontrolovat dýchání. Vtom si uvědomuji, že skrz sníh proniká seshora k mým očím trochu světla. Možná to přežiju, pomyslím si a ke svému překvapení zjišťuji, že pravou rukou můžu hýbat. Snažím se odhrabat sníh okolo hlavy, ale překáží mi tam něco tvrdého. Postupně se mi ale dostává k očím víc světla, nyní už nejen seshora, ale i z pravé strany. Hlavou se snažím hýbat dopředu dozadu, doprava doleva. Uvědomuju si, že hlavu mám přitlačenou zprava ke kmeni stromu. Když ji dám trochu dozadu, je venku. Nedaří se to. Hlavou narážím na kmen. Stále se snažím rukou odstranit sníh kolem hlavy. Nakonec se zapřu a silně zatláčím. Hlava se uvolnila. Byla to ale fuška. Nahlas opakuji:

„Děkuji, děkuji, děkuji, možná dnes nezemřu!“ Vydýchávám a snažím se uvolnit i levou ruku. Hýbu s ní dopředu dozadu, nakonec povoluje, ale rukavice zůstává ve sněhu. Rukama si odhrabávám prostor kolem sebe. Všude kolem jsou větve. Kvůli nafouknutým vzduchovým vakům namotaným ve větvích smrku nemůžu pořádně hýbat trupem. Snažím se odhrabat pravou nohu, ale vak mi vadí. Podaří se mi odepnout bederní pás i vysvléct levý ramenní popruh. Pravý ale nemůžu přehodit přes rameno, a tak popruh co nejvíc uvolňuji. Super, i pravá ruka je venku. Vak mě ale seshora stále přitlačuje a omezuje. Snažím se ho pravou rukou přetáhnout přes záda a hlavu, ale je to marné kvůli větvím. Odhrabávám tedy pravou nohu a říkám si, že když ta bude volná, levou půjde taky nějak vysvobodit. Po asi 10 minutách hrabání narážím na lyžák a uvolňuji pravou nohu. Nedaří se mi ji ale přesunout před sebe, takže kolenem klečím na sněhu a lýtko směřuje za záda. Zaměřuji se tedy na levou nohu. Ta směřuje opačným směrem za strom, přičemž koleno je opřené o kmen. Přístup k ní mám jen levou rukou, která je ale bez rukavice a začíná křehnout. I přesto se mi daří jí vyhrabat až po koleno, ale dál je to i kvůli křeči v noze a omrzlým prstům na ruce dost komplikované. Vůbec nevím, jestli není na botě ještě připnutá lyže. I sníh už je mnohem udusanější než na začátku. Do půl hodiny to znatelně ztvrdlo. Hodnotím situaci a půl hodiny po zasypání se rozhoduji přivolat HZS. Z kapsy kalhot vytáhnu telefon, ale můj operátor má slabý signál a spojení se mi nepodaří. V nastaveních si proto vyhledávám další operátory. Super, Orange a T-mobile. Volím T-mobile a podaří se mi dovolat na operační středisko HZS. Hlásím jim situaci, udávám lokalitu, přitom mě napadne, že v kapse bundy mám i zapnutou GPS, hned tedy diktuji i souřadnice. Potom volám i otci. Po telefonátech dám mobil do tepla, vyndám teplou čepici, zapnu bundu, aby mi neutíkalo teplo, a střídavě se snažím vyhrabat a pak si oddychnout v trochu pohodlnější poloze. Snažím se i dostat k ventilům na vyfouknutí vzduchových vaků, ale neúspěšně. Ani do batohu k lopatě se mi nepodaří dostat. Opět

HODNOCENÍ STŘEDISKA LAVINOVÉ PREVENCE HZS Co udělal správně? měl s sebou nadstandardní lavinovou výbavu, kromě lavinového přístroje, lopatky a sondy měl i ABS batoh a GPS aktivní snaha zůstat na povrchu a dostat se na okraj laviny pokus o svépomocné vyhrabání se a následná žádost o pomoc HZS zachoval si„chladnou hlavu“, přemýšlel racionálně (odpálil ABS batoh, zvolil si vhodného mobilního operátora, nadiktoval GPS souřadnice, snažil se šetřit svým teplem a energií přístrojů, v pravidelných intervalech křičel o pomoc) dal svoje pocity na papír, aby se i ostatní poučili z jeho chyb Co udělal špatně? především se vydal na túru sám – tím přišel o možnost kamarádské pomoci (kdyby ho nezasypaný kamarád vyhrabal, mohl po pár minutách sejít do údolí sám) vzhledem ke zvýšenému lavinovému nebezpečí (3. stupeň) zvolil špatný postup v závěru trasy – dostal se do velmi strmého žlabu, kde si sám všiml nebezpečných sněhových desek z navátého sněhu špatný odhad aktuálních povětrnostních podmínek – sněžilo, ve vyšších polohách byla mlha a foukal čerstvý až silný vítr, v těchto podmínkách neměl jít nad hranici lesa Jiné okolnosti, které ovlivnily příběh měl smůlu, že se později uvolnila druhá lavina, která ho zasáhla čelně velkou smůlu měl právě v tom, že ho lavina zatlačila do velkého rozvětveného smrku (v lavinovém poli jich bylo jen několik) a tam ho doslova omotala a zasypala. Kdyby minul strom, tak by s velkou pravděpodobností zůstal díky nafouknutému ABS batohu na povrchu. naopak, velké štěstí měl v tom, že v daném místě byl jakž takž signál mobilního operátora, protože téměř v celém údolí není, zvlášť od lavinového pole níž do údolí navzdory nárazu a zavalení stromem neměl vážnější zranění, která by mohla zkomplikovat situaci

110

[LAVINY] PARAMETRY LAVINY

MOUNTAIN

ORIENTACE SVAHU: SV NADM. VÝŠKA ODTRHU: 1 575 m n. m NADM.VÝŠKA ČELA NÁNOSU: 1 420 m n. m ČAS PÁDU LAVINY: 13.10 CELK. PŘEVÝŠENÍ LAVINY: 155 m CELK. DÉLKA LAVIN. DRÁHY: 300 m TRVÁNÍ PÁDU LAVINY: 10 s VÝŠKA LAVINOVÉHO ODTRHU: 20–150 cm SKLON ODTRHU: 35°–40° MAX. VÝŠKA ČELA LAVIN. NÁNOSU: 0,5–1,5 m

PŘEHLED NEJČASTĚJŠÍCH ZÁKLADNÍCH CHYB PŘI LAVINOVÝCH NEHODÁCH CHYBA

KOMENTÁŘ – K NEHODĚ 5. 2. 2013, DÚBRAVSKÁ DOLINA, NÍZKÉ TATRY

KOMENTÁŘ – VŠEOBECNÝ

Lavinové vybavení

• Z ákladní nezbytné vybavení na záchranu v lavině: lavinový vyhledávací přístroj, sonda, lopatka, mobil s dobře nabitou baterkou. • D oporučené vybavení: lavinový batoh.

Kompletní skialpinistická výstroj. Nadstandardní výstroj – GPS a ABS batoh.

Zhodnocení lokálních podmínek

• S tupeň lavinového nebezpečí je zadaný pro celé pohoří. V jednom čísle není možné zhodnotit podmínky pro velké území. V pohoří se nacházejí svahy různých orientací, sklonů, zakřivení…, na kterých může lokálně nebezpečí značně kolísat. Přesto je důležité správně zhodnotit lokální podmínky vlastními pozorováními po dobu túry. • S právně interpretované testy stability umožní vhodně posoudit lokální lavinové nebezpečí.

Skialpinista nevěnoval dostatečnou pozornost lokálním sněhovým a meteorologickým podmínkám.

Voba trasy při výstupu

• Výběr samotné trasy výstupu a plynulost výstupu. • Z atížení svahu, dodržování odlehčovacích a bezpečnostních rozestupů (min. 10 m – podle sklonu svahu). • Překonávání kritických a nebezpečných míst po jednom.

Nesprávný výběr trasy výstupu. Při 3. stupni je dobré vyhýbat se svahům se sklonem >35°. Zvlášť při tak špatné viditelnosti, jaká bylo v ten den.

Nevhodně zvolená trasa při sestupu

• Výběr samotné trasy sjezdu, plynulost sjezdu ve spádnici a bez pádů. • D održování rozestupů (při mírném terénu a dobrých podmínkách 30 až 50 m, na kritických místech a při špatných podmínkách – sjezd po jednom až na bezpečné místo). • Trasa výstupu se nerovná trase sjezdu, i když je to ta samá!

Plánování túry, lavinové výstrahy a informovanost o lavinové situaci

• P lánování túry – výběr trasy (mapy, literatura…), náhradní cíl (túra). • Velikost skupiny, výstroj, znalosti a zkušenosti jednotlivých členů skupiny. • S ledování meteorologické a lavinové situace, ověření stupně lavinového nebezpečí a jeho tendence. • P ozorování a vyhodnocování podmínek přímo v terénu po dobu celé túry a vyhodnocování jednotlivých jevů a znaků (např. Metoda Stop or Go, Munterova metoda 3 x 3...).

Postup při záchraně

• O hlášení nehody. • P rohlídka lavinového pole, označení významných bodů, efektivní vyhledávání s lavinovým přístrojem, najití a správné vykopání zasypaného. • Z áklady první pomoci – zahřátí, znehybnění, ošetření a transport.

Výstroj a její použití

• K ontrola baterií a funkčnosti lavinových vyhledávacích přístrojů! • S právné používání přístrojů (stabilizování polohy přístroje při hledaní) a způsob vykopávání zasypaného. • P oužívání jisticích řemínků na hůlkách, pojistných lanek na lyžích v lavinovém terénu a dotáhnutých popruhů u batohů (kromě lavinových batohů) je nepřípustné (uvedené prostředky jsou v lavině kotvou)!

Objektivní příčiny

• N epředvídatelné a neovlivnitelné situace. I navzdory dodržení všech bezpečnostních pravidel se člověk může dostat do laviny. Být v nesprávném čase na nesprávném místě!

chyba vedoucí k lavinové nehodě, případně ke komplikacím po dobu záchrany nehodnocené správné rozhodnutí

Sám na túře! Nesprávné plánování túry – pozdní nástup na túru. Tomáš věděl, že je zvýšené lavinové nebezpečí s upozorněním, že na svazích strmějších jak 30° se můžou nacházet nestabilní sněhové útvary. I navzdory tomu vstoupil na svah a dokonce sám.

Tomášovi vhodná výstroj zachránila život. V případě, že by na lavině nebyl signál, situace mohla skončit podstatně hůř. Lavinový batoh mu zachránil život. GPS souřadnice zase pomohly záchranářům při lokalizaci.

Lavinová nehoda je obvykle výsledkem několika nesprávných rozhodnutí. Samotná lavina je už jen tím posledním vyvrcholením. Tabulka-grafikon udává nejčastěji se vyskytující chyby vyplývající z rozboru několika lavinových nehod.

111 SPONZOR RUBRIKY

volám operační středisko HZS, abych zjistil, jestli berou i sněžný skútr a jak dlouho to zhruba bude trvat. Paní z operačního říká, že hodinu, a zároveň mě spojuje s jedním ze záchranářů, kterému upřesňuji polohu. Do příchodu pomoci se ještě několikrát spojím s operačním, abych věděl, kde se právě záchranáři nacházejí. Ale nemají s nimi momentálně spojení. Snažím se volat i jednomu ze záchranářů, ale neúspěšně. Snažím se šetřit fyzickými i psychickými silami. Po zhodnocení, jak daleko by se mohli chlapi na skútru dostat, to znamená k mostku přes potok, a jak daleko to trvá na pásech, si uvědomuji, že nějakou hodinku si pod smrčkem ještě poležím. Půl hodiny před příchodem záchranářů, když už jsem si myslel, že by mě mohli slyšet, jsem začal křičet: „Halooó, tady jsem!“ asi v 5minutových intervalech. Po půl hodině jsem zaslechl: „Už jdeme!“ Ještě párkrát jsem na ně zavolal nazpět a už byl u mě Filip Kyzek a já jsem věděl, že dnes ještě nezemřu.

Zdravotní stav Měl jsem omrzliny 1. stupně na levé noze, protože byla stlačená ve sněhu, plus omrzliny 1. stupně na levé ruce, protože byla bez rukavice. Pravá noha byla také omrzlá. Největší třesavku ze zimy jsem dostal, když mi chlapi vyprostili levou nohu a trochu té studené krve se mi dostalo do těla. V nemocnici jsem byl 3 dni, hlavně kvůli ledvinám, protože při úrazech se z krve do moči uvolňuje myoglobin a ten může ledviny ucpat. Musel jsem tedy hodně pít a močit plus přijmout hodně infuzí. Měl jsem mírně poraněný stehenní sval zřejmě z toho, jak byl natažený, pohmožděný a podchlazený. Z té omrzlé levé ruky bolí už jen poslední dva články na čtyřech prstech, ale jakž takž cit v nich mám a lepší se to.

Slova záchranáře V údolí bylo velké množství nového sněhu, což znemožnilo postup vozidel do vyšších částí údolí. Proto jsme dál postupovali sněžným skútrem. Výš v údolí, kde byl terén už příliš strmý, jsme pokračovali na lyžích, na pásech. Všude kolem nás byla spousta nového sněhu, odhadem 50–70 cm. Před námi byla ještě zřetelná výstupová stopa po lyžích, předpokládali jsme, že Tomášova. U staré koliby kontrolujeme GPS, podle souřadnic, které nahlásil na operační středisko HZS, nám přístroj ukazuje 450 m jižním směrem. Tušíme, v kterých místech to může být, proto zrychlujeme, uvědomujíce si fakt, že Tomáš je zasypaný už víc než 2 hodiny. Posledních 100 m už máme i zvukový kontakt. To nás povzbudí, protože to znamená, že je při vědomí. Krátce po 16. hodině přicházíme k místu zasypání a chvíli nevěřícně hledíme na strom, z pod kterého se ozývá Tomáš. To snad není možné, jak lavina dokáže člověka „přepasírovat“ přes strom a ještě k tomu bez výraznějších zranění. Tomáš nám rychle objasňuje situaci a svůj zdravotní stav. Začíná silněji sněžit a stmívá se. Než začneme vyhrabávat zasypanou část těla, musíme pomocí pilky na sněhové profily odřezat několik větví, abychom se vůbec dostali k zasypanému. Potom vypouštíme vzduch z nafouknutého ABS batohu a odkládáme ho bokem. Tomáš má levou nohu zasypanou a zaháknutou o kmen stromu. Po chvíli se nám podaří nohu vyprostit a zafixovat do vakuové dlahy. Od kolena dolů nohu necítí. Potom ho zahříváme pomocí ohřevných kapes a izofólie, balíme ho do spacího vaku a péřových bund. Po naložení na transportní saně UT 2000 začínáme se zdlouhavým transportem do údolí ke skútru. Mezitím byla přivolána sanitka RLP, které odevzdáváme pacienta v místě bývalých dolů, a odcházíme zpět na základnu do Jasné.

Lavinová situace Ve vysokohorském terénu Vysokých, Západních a Nízkých Tater trvá zvýšené lavinové nebezpečí, tj. 3. stupeň z 5stupňové mezinárodní stupnice. V Tatrách je mírné lavinové nebezpečí, tj. 2. stupeň. Nový sníh, který napadl za poslední periodu sněžení, není dostatečně provázaný se starší sněhovou pokrývkou. Proto je sněhová pokrývka na mnohých prudkých svazích (svahy nad 30°) jen mírně až slabě zpevněná. Uvolnění lavin je možné už při malém dodatečném zatížení hlavně na prudkých svazích. Místy se mohou uvolnit i malé a středně velké spontánní laviny. Vzhledem k nerovnoměrným úhrnům nového sněhu a předcházejícímu silnému větru může být lavinová situace v rámci pohoří rozdílná, pohyb ve vysokohorském terénu proto vyžaduje schopnost posoudit lokální lavinovou situaci.

KOMENTÁŘ REDAKČNÍHO EXPERTA

Tourenführer OEAV, rakouská státní zkouška v oboru skialpinistické, ledovcové a vysokohorské túry.

MICHAL BULIČKA Nadstandard je pouze doplňkem standardu Pro ty, kdo v tom nemají jasno, tzv. svatá trojice“ tedy lavinový vyhledávač, sněhová lopata a sonda, by měla být samozřejmostí na každé túře od začátku do konce, bez výjimek! K tomu bychom měli přiřadit bivakovací vak a lékárničku. Doplňkové vybavení, kterému říkáme „nadstandard“ a do něhož kromě lavinových batohů patří také Avalung (dokáže získávat kyslík ze sněhu) a Avalanche Ball (skládací míč na ocelovém lanku, ten ovšem mizí ze scény s rozmachem lavinových batohů). Tedy mám lavinový batoh a k tomu také pípák, lopatu a sondu! Kontrola vyhledávačů před túrou Jít sám je samozřejmě riskantní. Kromě řady nevýhod si sólista nemůže s kamarády zkontrolovat, zda mu funguje vyhledávač. Vzájemná kontrola vyhledávačů totiž nejen odhalí případnou poruchu, ale zjistí se, zda každý dokáže svůj vyhledávač přepínat mezi režimy vysílat a hledat, což je pro případnou záchranu elementární dovednost! Manipulace s lavinovým batohem Společně se zapnutím vyhledávače v okamžiku zapnutí bot do vázání by si měl každý majitel lavinového batohu na začátku túry připravit batoh do pohotovostní polohy. V případě ABS zacvaknout táhlo do bovdenu na ramenním popruhu. Tentokrát měl skialpinista štěstí, že si batoh připravil včas. Správné ale je, dělat to automaticky na začátku túry. Lze téměř s jistotu prohlásit, že lavinový batoh při této nehodě zachránil život! Výměna aktivační jednotky zdarma Úvaha o ušetření 15 € za patronu není na místě. Pokud účastník lavinové nehody prokáže fotodokumentací, že použil ABS pro záchranu v lavině, a vyplní na webu ABS formulář, vymění mu jeho prodejce novou aktivační jednotku zdarma. Tedy, když jste ohroženi, aktivujte ABS, je to zadarmo! Dobrá viditelnost je základním předpokladem bezpečnosti Slovy zasypaného: „Foukal silný vítr, sněžilo, byla mlha.“ Taková situace by měla být zkušeným skialpinistou, a tím zasypaný bezesporu byl, vyhodnocena jako prostředí, kam by neměl vstupovat. Jak vyplývá z popisu, zasypaný si byl dobře vědom nebezpečí, ale přesto se rozhodl riskovat… Závěr: dobře vidět rovná se rozpoznat nebezpečí! Ufoukaný sníh Ve zprávě o lavinové situaci se uvádí, že spojení vrstev sněhu není příliš pevné a navíc hrozí za nepříznivé konstelace spontánní laviny. Zasypaný uvádí, že pod deskou byl ledový podklad, a tak je velmi pravděpodobné, že vrstvy starého sněhu a nového (navátého) sněhu nebyly dobře spojeny. K iniciaci laviny stačí malá zátěž Hladký zledovatělý povrch a na něm navátý deskovitý sníh, sklon 35–40°, fouká, sněží, mlha. Tato fakta definují poměrně vysokou pravděpodobnost uvolnění laviny. Je třeba připomenout, že k lavině patrně stačila zátěž jediného člověka, a to ještě při výstupu. V tomto případě to ovšem není vůbec jisté, vzhledem k větrnému počasí a sněžení mohlo jít o spontánní lavinu, na kterou upozorňovala zpráva o lavinové situaci.

112

[GALERIE]

JMÉNO A PŘÍJMENÍ:

JAKUB FREY PŘEZDÍVKA:

JIŽ ASI 10 LET SE JÍ SNAŽÍM ZBAVIT

VĚK: 33 LET NÁRODNOST:ČESKÁ

PHOTOGRAPHERS

ROAD

THE

MOUNTAIN

WEB: WWW.JAKUBFREY.CZ, WWW.PHOTO-CAMPS.COM

JAKUB FREY

ODJAKŽIVA MĚ LÁKALY HORY A NEJRŮZNĚJŠÍ SPORTY. BĚHEM STŘEDNÍ ŠKOLY JSEM ZAČAL FOTIT, A KDYŽ JSEM PO MATURITĚ VYRAZIL DO SVĚTA, BYLY TO SAMOZŘEJMĚ HORY, KAM VEDLY MÉ PRVNÍ CESTOVATELSKÉ KROKY. KOMBINACE LYŽE – FOCENÍ VZNIKLA HNED PŘI MÉ PRVNÍ TAKOVÉTO CESTĚ. NEDLOUHO POTÉ JSEM SE PŘIPOJIL DO PARTY WWW.FREERIDE.CZ, ČÍMŽ VZNIKLA LYŽAŘSKÁ SEKCE TOHOTO ONLINE MAGAZÍNU. V REDAKCI FREERIDE.CZ JSEM BYL ASI 7 LET A BĚHEM TÉ DOBY PŘIBYLY K MÝM VELKÝM ZÁLIBÁM JEŠTĚ KAMERA A STŘIH. OPĚT VE SPOJENÍ SE SPORTEM. še to přerostlo na práci v několika českých televizích. Nakonec jsem došel na místo, kde jsem se musel rozhodnout pro jediný směr a tím se vydat naplno. Vyhrálo focení, kterým to vše začalo. Ovšem zdaleka již nejde pouze o sportovní zakázky. Velmi mě baví i např. klasická reportážní fotografie, ke které dostávám mnoho příležitostí díky práci pro magazín MAXIM. Zkušenosti z mnoha let v akční sportovní fotografii nyní předávám dalším fotografům v rámci foto-kurzů Photo-camps.com, které jsem založil před 2 lety.

Kolik času obvykle strávíš v zimní sezóně na cestách? Čas strávený na cestách se snažím minimalizovat. Vyhovuje mi dlouhodobější pobyt na jednom místě. Umožňuje mi to lépe poznat

okolí. Zjistit, ve kterou denní dobu je kde nejlepší světlo, najít si ideální místa a potom už si jen počkat na ideální podmínky. Ještě před pár lety jsem celý rok neustále přejížděl z místa na místo při honbě bůh ví za čím a nakonec jsem neměl z ničeho nic. Na sněhu jsem trávil zimu i léto. Nyní trávím v zimních horách během sezóny kolem 8 týdnů a užívám si každou minutu. Kolik váží tvůj batoh, který si bereš s sebou? Váha mého vybavení, které tahám s sebou se mění s tím, co právě fotíme. Všeobecně se snažím tahat toho co nejméně, abych si pokud možno užil i jízdu z kopce. S přibývající zátěží na zádech se také výrazně zvyšuje riziko zranění. Vše se mění k horšímu, když fotíme s blesky. Nejen, že se váha batohu zvýší o blesky a hromadu baterií, které v nízkých teplotách mnoho nevy-

drží, potřebujeme také stativy a s těmi se jezdí opravdu špatně. Váha batohu se tak pohybuje od cca 7 kg do 20 kg. Rád bych na nadcházející sezónu nějak zamontoval do svého fotobatohu ještě nějaký nafukovací systém do lavin, ještě to tedy trošku naroste. Jaké jsou tvé oblíbené destinace pro lyžování a jaké pro fotografování a proč? Už si ani nepamatuji, kdy jsem s sebou na kopci neměl foťák. Nerozlišuji mezi destinacemi pro focení, nebo lyžování. Oblíbenost destinací je přímo úměrná sněhovým podmínkám. Lokalita může být sebekrásnější, ale pokud není prašánek, všechno je marné. Nicméně jsou na světě místa, kde bývá z různých důvodů o něco vyšší záruka kvalitních podmínek než jinde. Zatím jsem taková místa našel např. v Japonsku nebo na Aljašce. V Japonsku jsme strávili měsíc a téměř každé ráno jsme vyhrabávali auta z nové dávky dokonalého prašanu. Na Aljašce jsem zase poznal sníh, který drží na mnohem prudších svazích než u nás v Evropě, což otevírá úplně jiný rozměr pro naše sporty. Máš nějakou oblíbenou tajnou destinaci? Ano, ale je tajná! Které místo bys doporučil běžným lyžařům, kteří chtějí kombinovat lyžování s cestováním? Všem doporučuji Japonsko. O běžné lyžaře je tam opravdu nádherně postaráno a poznáte něco jiného, než na co jsme zvyklí z Evropy. Od jídla přes úžasnou přírodu se sopkami na horizontu až po každodenní odpočinek v útulných venkovních lázních, kde přímo z horké termální vody pozorujete nádherné okolí, zatímco vám na obličej dopadají ohromné prašanové vločky. Máš nějaký zvláštní zážitek ze svých zimních fotovýletů? Zážitků jsou samozřejmě hromady, ale když jsem se výše zmínil o Japonsku, mohl bych přidat nějaký zážitek z těchto končin. Během našeho výletu v japonských horách jsme se samozřejmě nepohybovali právě nejčastěji po upravených sjezdovkách. Jednoho dne jsme hledali po lesích zajímavá místa pro focení, která hned každému připomenou, že fotky nevznikly někde v Evropě. Objevili jsme částečně zasněžené vodopády, kde všude po okolí trčely bambusové výhonky, jasná Asie. Když jsme dofotili a rozjeli se hledat další zajímavá místa k focení, asi po 100 metrech jsme vpadli přímo do jedněch z mnoha venkovních lázní. Samozřejmě přímo do dámské části. Při budování otevřeného výhledu do zasněženého lesa asi nikdo nepředpokládal, že by tudy mohli přijet nějací Češi na lyžích. Bylo velmi složité vysvětlit šéfovi lázní, že jsme tam nevjeli proto, abychom pozorovali místní dámskou populaci. Lyžování ve středisku, kde jsme byli, je povoleno pouze po sjezdovkách. Japonci nejsou zvyklí porušovat pravidla a nedokázali tudíž pochopit, kde jsme se tam vzali.

FOTO: JAKUB FREY; RIDER: LUKÁŠ BILKO; MÍSTO: HOCHFUGEN, RAKOUSKO

113

SPONZOR RUBRIKY

FOTKA VZNIKLA BĚHEM FOCENÍ PRO FIRMU NORD BLANC. S LUKÁŠEM JE VŽDY VELMI SNADNÉ FOCENÍ, PROTOŽE JEHO STYL JE VELMI FOTOGENICKÝ. S TAKOVÝM JEZDCEM SE DAJÍ VYTVOŘIT KRÁSNÉ FOTKY I NA MALIČKÉ BOULI S JEDNOU ZASNĚŽENOU VĚTVÍ.

[GALERIE]

FOTO: JAKUB FREY; RIDER: LUKÁŠ BILKO; MÍSTO: HOCHFUGEN, RAKOUSKO

MOUNTAIN

114

NÁDHERNÁ FOTOGENICKÁ SKÁLA S IDEÁLNÍM NÁJEZDEM I DOPADEM. K TOMU SPOUSTY ČERSTVÉHO PRAŠANU. KDO BY TOMU DOKÁZAL ODOLAT!

FOTO: JAKUB FREY; RIDER: ROBIN KALETA; MÍSTO: ENGELBERG, ŠVÝCARSKO

115

CELOU ZIMU JE STĚNA, VE KTERÉ SE V ENGELBERGU JEZDÍ, VE STÍNU. AŽ ZAČÁTKEM JARA SE DO NÍ SEM TAM ZAČÍNÁ DOSTÁVAT SLUNCE A OBJEVÍ SE TAKOVÁ NÁDHERNÁ MÍSTA. NA TOMTO DROPU JSOU MÁLOKDY IDEÁLNÍ PODMÍNKY, A TAK JSME NA TUHLE FOTKU S ROBINEM ČEKALI NĚKOLIK SEZÓN.

FOTO: JAKUB FREY; RIDER: LUKÁŠ BILKO; MÍSTO: HOCHFUGEN, RAKOUSKO

V HOCHFÜGENU, MÉM OBLÍBENÉM STŘEDISKU, JSOU VELMI ČASTO IDEÁLNÍ ZÁPADY SLUNCE VZHLEDEM K POLOZE NEPORUŠENÝCH SVAHŮ. VŽDY, KDYŽ SE BLÍŽÍ PODOBNÝ, ČISTÝ ZÁPAD, ČEKÁME NA HŘEBENECH NA POSLEDNÍ PAPRSKY, VE KTERÝCH POTOM SJÍŽDÍME DOLŮ DO ÚDOLÍ, KDE JE JIŽ TÉMĚŘ TMA.

MOUNTAIN

116

[GALERIE]

117

FOTO: JAKUB FREY; RIDER: DAVID SZTEFEK; MÍSTO: ŘEKA, ČESKÁ REPUBLIKA

SPONZOR RUBRIKY

KDYŽ JSEM ZJISTIL, ŽE V BESKYDECH PADÁ HROMADA NOVÉHO PRAŠANU, BYL JSEM TAM DŘÍV, NEŽ DOSNĚŽILO. ČEKAL JSEM NA TAKOVÉ PODMÍNKY DVA ROKY, ABYCH MOHL ZREALIZOVAT PLÁNOVANÉ NOČNÍ FOCENÍ. NEBYLO TO PRÁVĚ NEJJEDNODUŠŠÍ, ALE DÍKY ŠIKOVNOSTI MÍSTNÍCH RIDERŮ SE VŠE PODAŘILO.

118

SJEZDOVKY, KTERÉ NEEXISTUJÍ PROVOZOVATELÉ LYŽAŘSKÝCH STŘEDISEK DOBŘE VĚDÍ, ŽE ČÍM VÍCE, TÍM LÉPE, A TAK DO CELKOVÉ DÉLKY TRATÍ ZAHRNUJÍ VŠE MOŽNÉ I NEMOŽNÉ, SKUTEČNÉ I NESKUTEČNÉ. STRANA 120  MURTAL: SKROMNÉ LYŽOVÁNÍ NA KNÍŽECÍM KDO NEHLEDÁ LYŽAŘSKOU HOUPAČKU, KÝČOVITOU ZDOBNOST ANI SPEKTAKULÁRNÍ ZÁŽITKY, ALE PROSTĚ PĚKNÉ A KLIDNÉ SJEZDOVKY, NEMUSÍ MÍT OBAV. STRANA 124  JAK SE VE FRANCII ODDAT NÁKUPŮM TRHOVEC NABÍZÍ SVÉ VÝROBKY JAKO VÝZVU KE KOMUNIKACI. KDYŽ SI VEZMETE TEN NABÍZENÝ KOUSEK, NEOČEKÁVÁ SE, ŽE SI TO HNED KOUPÍTE, ALE ŽE VÝMĚNOU ZA SOUSTO NĚCO DÁTE – TŘEBA SE JEN USMĚJETE. STRANA 142 

TRAVEL

VELKÉ AREÁLY NEJSOU TAK VELKÉ, JAK SLIBUJÍ V PROSPEKTECH, PODLE NĚMECKÉHO KARTOGRAFA PŘEHÁNÍ V PRŮMĚRU O 40 %. RAKOUSKÝ SKIWELT WILDER KAISER S ODCHYLKOUO 16 % JE JEDNÍM Z POCTIVÝCH

NEJ

MÍSTA, KDE JE LYŽOVÁNÍ OPRAVDU DOBRODRUŽNÉ

Když si přečtete ta drobná písmenka v podmínkách své cestovní pojistky, můžete získat pocit, že lyžování je opravdu nebezpečný sport. Možná jste dokonce zažili dobrodružné chvíle, když se s vámi nečekaně zastavila kabina lanovky nebo když jste nemohli v husté mlze najít sjezdovku. Pokud je to pro vás slabá káva a nebojíte se dokonce ani únosu, přejíždění minových polí nebo zastřelení, pak jste pravděpodobně blázni. Ale otevírá se vám možnost pojezdit v prašanu na místech, kam se jen tak někdo neodváží. (pt) více na:

www.snow.cz/clanek/2512

SKI AMADÉ OBLAŽÍ LYŽAŘOVY SMYSLY

Moderní lyžař už nejen neholduje strmým svahům a odmítá se trápit na vlecích, ale nevystačí si ani s vyhřívanou sedačkou a s obyčejným posezením v útulné horské chatě. Potřebuje uspokojit všechny své smysly! A tak se v rakouském Ski amadé rozhodli na tyto nové návštěvníky připravit. Kromě supermoderních lanovek, vylepšeného propojení jednotlivých svahů a plošného zasněžování letos investovali i do smyslových atrakcí, aby si lyžař pošmákl, pokochal se nebo si při sjezdu vychutnal tóny vybrané hudby. Na svazích pěti lyžařských oblastí od Schladmingu až po Gastein se setkáte s vyhlídkovými plošinami, dalekohledy, visutými mosty, masážními křesly nebo juke-boxem, kde si můžete naladit jeden z 10 000 hitů. A co bude dál? (rh) více na:

www.snow.cz/clanek/2452

SOUTĚŽ O SKIPAS DO NASSFELDU

Korutanský Nassfeld je u českých lyžařů v počtu přenocování vůbec nejoblíbenějším rakouským střediskem, a to díky kombinaci poměrně rozsáhlého areálu, sněhové i sluneční jistoty a vřelé atmosféry, zvláště na horských chatách. V Nassfeldu se koná i „nejdelší“ lyžařský závod na světě. Máte-li chuť si v Nassfeldu zalyžovat zdarma, zkuste své štěstí v jednoduché vědomostní soutěži. (red) více na:

www.snow.cz/clanek/2513

FOTO: RADEK HOLUB – SNOW

119

[REPORT]

TRAVEL

120

SJEZDOVKY, KTERÉ NEEXISTUJÍ

ŠEPTÁ SE O TOM LÉTA, ALE AŽ NĚMECKÝ KARTOGRAF CHRISTOPH SCHRAHE ZPŮSOBIL OPRAVDOVÝ ROZRUCH. V MNOHA EVROPSKÝCH LYŽAŘSKÝCH STŘEDISCÍCH JSOU TRATĚ, KTERÉ VLASTNĚ NEJSOU. TEXT A FOTO: RADEK HOLUB

ejde o žádné drama, jen o marketingovou hru s čísly – na svazích totiž nenajdete tolik sjezdovek, kolik slibují plánek a prospekty. Provozovatelé lyžařských středisek dobře vědí, že čím více, tím lépe, a tak do celkové délky tratí zahrnují vše možné i nemožné, skutečné i neskutečné. Možná to ani nepoznáte, puntičkářům ale mohou neexistující tratě chybět. V malých střediscích, domácích nebo blízkých zahraničních, se s délkou příliš kouzlit nedá, a tak deklarované parametry tratí obvykle odpovídají skutečnosti. Čím větší lyžařský komplex, tím roste pravděpodobnost, že se udávaných sjezdovek nedopočítáte.

Neexistuje žádný závazný ani nezávazný předpis, který by určoval, jak se má délka sjezdovek počítat. Ačkoliv to vypadá naprosto samozřejmě, že se ta délka prostě změří, tak jednoduché to opravdu není. Jak počítat sjezdovky široké a úzké? Co když vede společným úsekem více sjezdovek? A když se ještě přidá marketingová vynalézavost, účinná zbraň v konkurenčním boji, mohou se „výpočty“ lišit až několikanásobně.

Přísný německý kartograf Kartograf Schrahe se zajímá o opravdovou délku sjezdovek už 30 let. S pomocí plánků, aplikace Google Earth, vlastních záznamů GPS a kartografického softwaru přeměřil celkovou

délku tratí v 80 velkých střediscích celého světa, aby mohl vytvořit žebříček 50 těch opravdu největších s celkovou délkou tratí aspoň 110 km. Měřil po spádnici středem trati. Zjištěný výsledek ho překvapil – to, co střediska uvádějí, nejsou jen trochu zaokrouhlená a přikrášlená čísla, ale leckdy čísla vycucaná z prstu. Přehání se v Rakousku, Švýcarsku, Itálii i Francii. Média, zvláště v německy mluvících zemích, po jeho senzačním objevu začátkem roku hladově skočila. Jak to, že si toho dosud nikdo nevšiml? Všiml, jenže až Schrahe si dal jednak práci údaje u velkého počtu středisek ověřit a jednak si řekl o pozornost médií. A zabývat se jeho zjištěním chtějí i spotřebitelské spolky, jak ohlásila třeba šéfka švýcarského sdružení spotřebitelů. Žhavé téma je to samozřejmě pro lanovkářské svazy. Objevují se i názory, že by „přeměřená“ střediska měla snížit cenu skipasů. Proti tomu ale působí zavedená praxe, že cena nezohledňuje ani tak velikost areálu, ale spíš jeho vybavenost a prestiž. Obvyklá cena denního skipasu v Alpách se pohybuje mezi 35 až 45 eury, přičemž se o moc neliší u areálů se stova třemi desítkami anebo dvěma stovkami kilometrů sjezdovek.

RAKOUSKÝ SKI JUWEL LÁKÁ NA NOVĚ PROPOJENÝCH 145 KM SJEZDOVEK. NĚMECKÝ KARTOGRAF JICH ALE NAPOČÍTAL JEN 57 KM

121 připadá podle oficiálního plánku sjezdovek 40 km na neznačené itineráře ve volném terénu. Někde se ale nedopočítate ani s takto „upravenou“ kilometráží – zkrátka těch tratí chybí opravdu moc. Známé jsou i případy, kdy se délka sjezdovek znásobila z roku na rok, přitom svahy zůstaly v podstatě stejné – kdysi třeba na Stubaiském ledovci nebo při propojení východotyrolských středisek Kals a Matrei. Typicky jde o záměnu šířky za délku neboli o to, že se široké tratě započítávají do celkového součtu dvakrát. Široké sjezdovky, splývající třeba v jediné lyžařské letiště, mohou být rozdělené do více tratí, ať už skutečně v terénu třeba smě-

střediska právě tímto vysvětlují značný rozdíl v oficiálních a změřených číslech – běžný lyžař totiž po sjezdovce kličkuje a najede tak více, než kdyby se pohyboval přímo. Údajně to bývá dvakrát, ale i třikrát více. Metoda „trajektorie jízdy“ má i svůj vzorec – přímá délka krát pí půl, jak uvedl šéf lanovek Stubaiského ledovce, kde takto měří tratě už deset let. Častou „chybou“ je i vícenásobné započítávání úseků, jimiž prochází více sjezdovek současně. Všechna vysvětlení mají svou logiku a některá navíc i jistý marketingový půvab, nicméně – jak poznamenal jeden z diskutérů na německém Alpinforum.com – je to podobná snaha jako tvr-

ZA VELMISTRY V NAFUKOVÁNÍ SJEZDOVEK POVAŽUJE SCHRAHE I RENOMOVANÁ ALPSKÁ CENTRA, V NĚKTERÝCH NAMĚŘIL SOTVA POLOVINU UDÁVANÉ DÉLKY SJEZDOVEK. rovými terči, anebo jen v plánku, jaksi neviditelně. Proč ne, takové široké pláně na jihotyrolském Kronplatzu jsou určitě hodnotnější než třeba vodovodní cesta z Míseček do Špindlu.

Jedno, nebo dvě jablka? Existuje ale ještě jedna zajímavější metoda, jak „vyrobit“ sjezdovky. Délka tratě totiž nemusí znamenat délku v přímém směru po spádnici, jak ji měřil Schrahe, ale třeba cik-cak – jako byste sjezdovku sjížděli od jednoho kraje ke druhému a měřili skutečně ujetou vzdálenost. Některá

dit, že jablko o průměru 20 cm místo obvyklých 10 cm jsou vlastně jablka dvě. Schrahe některá střediska se svými výsledky konfrontoval, ale jejich vysvětlení ho nepřesvědčilo. Ujetou vzdálenost nepochybně ovlivní způsob, jakým sjezdovku projedeme, zda kličkujeme od kraje ke kraji, nebo jedeme šusem, ale může to být podklad pro oficiální čísla?

Vykradená tombola Velikost areálu je jedním z hlavních důvodů, podle kterých se lyžaři rozhodují – žádný dnešní

Za velmistry v nafukování sjezdovek považuje Schrahe i renomovaná alpská centra, v některých naměřil sotva polovinu udávané délky sjezdovek. Údajně největší lyžařský komplex na Zemi, Portes du Soleil, padá podle Schraheho až na čtvrtou příčku světového žebříčku, když mu přisuzuje 402 km místo oficiálních 650 km sjezdovek. Samozřejmě jsou na světě i velká střediska, jejichž údaje odpovídají – třeba Parnassos v Řecku. Vzorným obrem je i Zermatt se svou přeshraniční arénou Matterhorn ski paradise, ale nepřehání ani rakouský Arlberg, Kitzbühel, Saalbach Hinterglemm nebo Schladming, ve Francii Espace Diamant a ve Španělsku Sierra Nevada. Tři údolí, Paradiski nebo Sella Ronda vykázaly odchylku okolo 20 %, což je podle Schraheho akceptovatelné. Jde o klamání spotřebitele? Nejspíš ne, udávaná délka totiž záleží na použité metodice, tvrdí dotčená střediska. V první řadě mohou celkovou délku sjezdovek zvyšovat přejezdy mezi tratěmi, které jako sjezdovky ani nevnímáme. Někde mohou v celkovém součtu figurovat i neupravované nebo dokonce neznačené tratě, což je případ italského Passo Tonale, kde ze 100 km sjezdovek

NOVÉ LANOVKY SPOJUJÍ STÁVAJÍCÍ AREÁLY, ABY BYLY VĚTŠÍ. NĚKDY ALE STAČÍ JEN PŘEMĚŘIT DÉLKU SJEZDOVEK VHODNOU METODIKOU – A OBR JE NA SVĚTĚ

Třikrát více tratí, ale na papíře

TRAVEL

122

[REPORT] lyžař už nechce celý týden mydlit stále stejné sjezdovky. Je to mocný marketingový nástroj, který nepodléhá žádné kontrole. Každý si může sjezdovky měřit, jak chce. Třeba jako Stubai, kde i v oficiálních prospektech jasně uvádějí, že délkou sjezdovek se vlastně rozumí trajektorie jízdy. Ve švýcarském Adelbodenu prý mají propracovaný systém na bázi GPS, který umožňuje dokonale přesné měření délky i plochy tratí – odchylka oproti Schraheho měření tu byla minimální. Většina středisek uznává, že by pomohla jednotná metodika měření, protože dobrovolně „svá“ čísla nikdo nebude chtít měnit – jsou často historického původu a nikdo už ani raději nechce vědět, jak k nim kdysi došli. Podle Schraheho by měl dohodou provozovatelů vzniknout univerzální systém měření a naměřené údaje by měly být „zapečetěny“. I tyrolský lanovkářský svaz, který se bojí o svou pověst v souvislosti s aférou, chce stanovit jednotnou metodiku a začlenit ji do své značky kvality, tzv. Pistengütesiegel. Jakou metodu ale střediska zvolí, není ještě úplně jasné. Má být 100 m široká sjezdovka započítána jednou, dvakrát, třikrát, nebo dokonce čtyřikrát? Nebo se má měřit plocha sjezdovek v hektarech jako v USA, čemuž ale evropští lyžaři nebudou rozumět? Je poměrně zřejmé, že velikost střediska se nedá moc dobře měřit zrovna na kilometry, na které jsou ovšem všichni zvyklí. Nebo nakonec zasáhne svou všemocnou směrnicí Evropská unie? Provozovatelé i lanovkářské svazy chápou, že se to s těmi délkami trochu zvrhlo. A tak aspoň apelují na svědomí provozovatelů. Nemohu si pomoct, ale

OFICIÁLNÍ DÉLKA SJEZDOVEK VELKÝCH ALPSKÝCH STŘEDISEK A SKUTEČNOST DLE SCHRAHEHO stát

středisko

změřená délka sjezdovek (km)

oficiální délka sjezdovek (km)

rozdíl

Tři údolí

493

600

22 %

Portes du Soleil

402

650

62 %

Paradiski

378

425

12 %

Zermatt Cervinia

252

313

24 %

F CH I

Via Lattea

251

400

59 %

Espace Killy

232

300

29 %

Alpe d´Huez

176

250

42 %

Čtyři údolí

164

412

151 %

F CH

Flims Laax Falera

157

220

40 %

Serre Chevalier

156

250

60 %

Ischgl Samnaun

154

218

42 %

Les Sybelles

141

310

120 %

Lenzerheide

155

63 %

Adelboden Lenk

15 %

Hochzillertal Hochfügen

181

148 %

Crans Montana

140

94 %

Risoul Vars

185

161 %

Monte Rosa

180

154 %

St. Moritz – Corviglia

163

155 %

Ski Juwel

145

154 %

Stubaier Gletscher

110

129 %

Poznámka: Stav ke konci sezóny 2012/13 (některá střediska oficiální údaje pro sezónu 2013/14 na základě Schraheho měření opravila).

SKIWELT WILDER KAISER V TYROLSKÝCH ALPÁCH JE S 279 KM SJEZDOVEK NEJVĚTŠÍM RAKOUSKÝM LYŽAŘSKÝM KOMPLEXEM. BEZ PŘEHÁNĚNÍ

FRANCOUZSKÉ LES 2 ALPES JE VELKÉ, ALE NE ZAS TAK, JAK UVÁDÍ

moje česká mentalita mi do mysli promítla scénu z legendárního filmu Hoří, má panenko, kde měla vykradenou tombolu zachránit chvilka tmy, během níž by zlodějíčci svou kořist zase vrátili – místo toho ale zmizely i poslední zbytky cen. Nestane se totéž s „tombolou“ alpských sjezdovek? Co když si své tratě prodlouží i dosud poctiví provozovatelé a kouzelná trajektorie jízdy se nakonec stane všeobecně uznaným vzorcem? Jenže se opravdu krátí, alespoň v Rakousku, kde si na pověsti dokonalé a poctivé turistické destinace obzvlášť zakládají. V květnu rakouský lanovkářský svaz doporučil všem střediskům přeměřit celkovou délku sjezdovek po spádnici středem trati a výsledkem jsou stovky kilometrů

„zmizelých“ tratí. Ale jen někde. Údolí Zillertal svá čísla srazilo zhruba o 20 % z 671 na 478 km, největší oblast Ski amadé krátila mírněji z 860 na 760 km. Stubaiský ledovec nyní uvádí dvě délky sjezdovek – přímou po spádnici i virtuální podle trajektorie jízdy. Oficiální údaje se drasticky smrskly ve střediscích skupiny Schultz Gruppe, která zahrnuje Hochzillertal, Mölltalský ledovec anebo Kals Matrei. Z kdysi impozantních rozměrů zbylo torzo – nově uváděné údaje jsou polovinou až třetinou těch původních, a dokonce se teď zase zdají naopak podhodnocené. Ve stínu zůstává ale mnoho dalších, kteří svou velikost nechávají být – třeba nově vzniklá oblast Ski Juwel Alpbachtal Wildschönau s údajně 145 km sjezdovek. Kdo prahne po co největší pavučině sjezdovek, měl by buď dvakrát měřit, anebo dvakrát dělit.

ZárukA vAší kvAlItní

ZIMní Dovolené PoBYtY Pro DĚtI v ItálII ZDArMA! Hotel Salegg*** - val Gardena 7 nocí s polopenzí

dítě do 12 let pobyt zdarma*

již od

9.824kč

Hotel Dal Bon*** - Paganella

7 nocí s polopenzí

dítě do 6 let pobyt zdarma

již od

7.749kč

Hotel Cielo Blu*** - tonale 7 nocí s polopenzí

dítě do 6 let pobyt zdarma

již od

8.471kč

Hotel San Giusto*** - Civetta 7 nocí s polopenzí

dítě do 12 let pobyt zdarma*

již od

9.012kč

Počet míst omezen. Nabídka platí pouze pro dítě v doprovodu minimálně dvou dospělých osob. * Nabídka platí ve vybraných termínech.

Změřte si velikost střediska kliknutím Hrubou představu o velikosti lyžařské oblasti si můžete udělat sami v internetové aplikaci Snowhit.com, kde jsou u desítek nejznámějších středisek jejich sjezdovky zakreslené do Google mapy, kterou si můžete prohlížet jak ve 2D, tak 3D. Pomocí nástroje měření označíte libovolnou obdélníkovou oblast, v níž budou sečteny horizontální délky všech sjezdovek. Výpočet je sice jen přibližný, ale pro představu postačující. V mapě jsou zakresleny všechny tratě, které středisko uvádí ve svém oficiálním plánku – chybět tedy teoreticky mohou přejezdy a spojky, které třeba v plánku chybí. Vypočtená hodnota platí pro horizontální délku tratí neboli pro jejich „obtisk“ do dvojrozměrné mapy. Skutečná neboli šikmá délka je větší – a čím je trať strmější, tím více se liší. Odchylka však zpravidla nepřekročí 10 %, nejčastěji je dokonce jen okolo 5 %. Je otázka, jestli pocitově rozsah sjezdovek vůbec poznáme. A jestli nám jeho zkreslení vadí. Na velikosti záleží, ale asi ne tolik, jak si myslíme. Nejspíš je to tím, že i ty šizené sjezdovky jsou prostě krásné.

více na:

www.snow.cz/clanek/2511

kovotour.cz

call centrum

TRAVEL

[REPORT]

MURTAL SKROMNÉ LYŽOVÁNÍ NA KNÍŽECÍM ŠTÝRSKÉ ÚDOLÍ MURTAL JE TURISTICKY PUSTOU, MÁLO ZALIDNĚNOU OBLASTÍ BEZ VELKÝCH MĚST I TURISTICKÝCH LETOVISEK, KDE MALÉ VESNIČKY PŮSOBÍ DOCELA OBYČEJNĚ. DESÍTKA SKROMNĚJŠÍCH AREÁLŮ JE ALE SOLIDNĚ DOSTUPNÁ A LYŽAŘSKY GENIÁLNĚ PROSTÁ. TEXT A FOTO: RADEK HOLUB dolí Murtal se táhne od východu k západu mezi dálničními tahy do Grazu a Villachu, kousek na jih od známých svahů Schladmingu. Z Čech i Moravy je tak jedním z bližších lyžařských cílů, i když s omezenějším rozsahem sjezdovek. Kdo nehledá lyžařskou houpačku, kýčovitou zdobnost ani spektakulární zážitky, ale prostě pěkné a klidné sjezdovky, nemusí mít obavy. Zajímavou je krajina oblých a prostorných hor s rozsáhlými borovicovými lesy pro české lyžaře i tím, že mnoho zdejších pozemků

patří Karlu Schwarzenbergovi. Kníže zde má i sídlo, kde dříve trvale pobýval. Největšími a přiměřeně moderními lyžařskými centry jsou Kreischberg a Lachtal, ostatní se drží v bezpečném odstupu za nimi – jak co do velikosti, tak úrovní lanovek a vleků, ruchem i cenami.

Kreischberg: dlouhé, široké a knížecí Kreischberg je nevýrazný vrchol dlouhého dvoutisícového hřebene, odkud se při pohledu po širém okolí rýsují další oblé hřebeny s holými

vrcholy a lesním porostem v nižších polohách. Zkrátka trochu monotónní, ale příjemně prostorná horská krajina. Její ozdobou je krásná borovice limba – právě zde je nejrozsáhlejší domov limby v Evropě. Nejnižší patro Kreischbergu je strmé, protnuté širokou černou, občas zatáčející a terénně proměnlivou sjezdovkou. Horní patro areálu je naopak velmi mírné a rozprostřené do krásného, s výškou řídnoucího limbového lesa, kde převažují lehké modré a lehké červené sjezdovky. Jen vrcholový hřeben se zdvihá o něco strměji, takže dovoluje, aby z něho stékaly i černě značené tratě, které si klestí cestu v členitém terénu – jejich náročnost ale spočívá spíš v jejich terénní proměnlivosti, strmé úseky jsou vždy krátké. Velmi oblíbená je sjezdovka ubíhající podél komfortní 6sedačky hluboko po západním svahu Kreischbergu – široká, postupně červenající trať v dolní polovině s pohodovou „rodinnou“ i strmější černou variantou. Populární je i nově vybudovaná, velkoryse široká a velmi mírná „dálnice“ v sousedství hlavních vleků, jež dostane v sezóně 2013/14 moderní 10místnou kabinku. Mimo hlavní osu lanovek a vleků se východně nachází ještě lokalita Rosenkranz. Sjezdovky se v nízkém limbovém lese bohatě větví a vlní a obtížnost variant kolísá od lehké červené až po černý rukáv. Leží poněkud stranou, má „jen“ obyčejnou dvousedačku a vlek, a tak bývá liduprázdná. V epicentru areálu u horní stanice kabinky z údolí je dětský cvičný svah s pojízdným kobercem a postavičkami a dětské hřiště lyžařské školy. A jsou tu i zábavné atrakce – úsek s měřenou rychlostí, trampolína nebo snowtubingová dráha, jejíž obsluha duši při rozjezdu „roztočí“. Děti si mohou projet přírodní freestylovou dráhu s postavičkami Flinstonových.

RELAX RESORT KREISCHBERG

SAMOOBSLUŽNÁ RESTAURACE U HORNÍ STANICE KABINKY Z ÚDOLÍ

Čtyřhvězdičkový hotel přímo na úpatí Kreischbergu připomíná odborová rekreační zařízení 60. let, jen s moderní infrastrukturou a veškerým pohodlím – kupodivu jde prý o záměr. Malé wellness centrum s bazénem, saunami a umělou solnou jeskyní se nachází v posledním patře hotelu s výhledem na celé údolí. K hotelu přiléhá uměle vystavěná apartmánová osada.

NA KREISCHBERG STOUPÁ Z OBCE ST. GEORGEN 6MÍSTNÁ KABINKA

124

125 Rosenkranzhöhe

Kreischberg

KREISCHBERG

2 118 868 m n. m.

1 250m 42 %

38 %

20 % 40 km 36 km 15 900 os./hod.

CELKEM SJEZDOVEK: ZASNĚŽOVÁNÍ: PŘEPRAVNÍ KAPACITA: LEDEN

ÚNOR

ČERVENEC

SRPEN

BŘEZEN DUBEN ZÁŘÍ

ŘÍJEN

KVĚTEN ČERVEN LISTOPAD PROSINEC

St. Georgen ob Murau

www.kreischberg.at Kreischberg má jeden z nejvýznamnějších snowparků v Evropě, který se rozpíná na dojezdu svahu v údolí – místo je tradičním hostitelem Světových pohárů ve snowboaridngu i mistrovství světa. Hlavní dopravní páteří je kabinková lanovka z údolí, na niž navazuje dvojice kotvových vleků. Novou páteř horního úseku vytvoří již letos 10místná kabinka ve zcela nové trase. Na vrcholový hřeben stoupá ze západu moderní 6sedačka s bublinou, na výšinu Rosenkranzhöhe na východním okraji pak dvousedačka s kotvou. O tom, že oko developerů si všimlo i Kreischbergu, svědčí moderní turistický resort Relax Kreischberg, který vyrostl přímo u nástupní stanice kabinkové lanovky. Resort je v maďarských rukou, a Maďaři jsou tak i významnou návštěvnickou žilou – koneckonců jsou to pro ně jedny z nejbližších Alp. Nečekaně působí i obří pouťová „houpačka“ na parkovišti.

Hlavním městem údolí je starobylé Murau s malým a malebným historickým centrem, nad nímž ční Schwarzenbergův zámek. Do města jsou harmonicky včleněné moderní stavby jako futuristická kavárna Open Space přímo nad řekou, krajský úřad nebo místní pivovar. Ze starého kamenného mostu se sochou patronky Murny se dá v létě skákat přímo do řeky. V Murau se i výtečně vaří – třeba v rodinné restauraci Gasthof Lercher s 300letou tradicí, přičemž budova gasthofu má základy staré přes 600 let.

zpět do letoviska, obsloužené jsou vždy jednou lanovkou nebo vlekem s převýšením okolo 300 m. Řídký les pokrývá jen nejnižší partie svahů, výše pak oblé a holé vrcholky připomínají severskou tundru. Svahy Zinken a Schönberg půlkruhovitě obepínají letovisko, přičemž sjezdovky jsou oběma směry výborně propojené rychlými a přiměřeně svažitými cestami. Tři čtvrtiny sjezdovek jsou dosažitelné ze dvou expresních a krytých 6sedaček, jež doplňuje několik vleků. Sjezdovky se na rozlehlých svazích košatí do mnoha variant, nemluvě o ploše pro nezáludný freeride. Jsou přímé, dostatečně až velmi široké a více či méně červené, výborné pro pohodovou i lehce sportovní jízdu – ovšem všechny dost podobné. Svahy se směrem k vrcholům zplošťují – sjezdovky jsou tak shora namodralé a směrem dolů červenají. Dětský park s pojízdným kobercem, lanovým vlekem, postavičkami, slalomem a překážkovou dráhou se nachází přímo v hlavním nástupním místě u 6sedačky Lachtal. Na úpatí lyžařských svahů v poměrně vysoké nadmořské výšce (1 600 m n. m.) je několik malých apartmánových domů, parkoviště a stanice lanovek s restauračním a servisním zázemím. Sjezdovky protékají přímo kolem ubytovacích rezidencí, a jako jedna z mála v Rakousku tak Lachtal poskytuje „francouzské“ pohodlí. Jednou ze dvou příjemných horských chat na svazích je útulná staronová Kleilachtalhütte – štědrá domácí kuchyně a lidové ceny.

Lachtal: tundra s červenými sjezdovkami

Horský, ale dobře udržovaný přístup

V údolí Lachtal daleko od civilizace se po holých svazích rozléhá malý kompaktní „červený“ areál – odměnou za delší cestu sem a omezený rozsah tratí i jiného vyžití bývají poloprázdné sjezdovky. Lachtal má pouze jednopatrový lyžařský areál – sjezdovky vedou z okolních vrcholů

Údolí Murtal dopravně napájí především dálnice z Linze do Grazu. Po zhruba hodině jízdy od Triebenu po „okresních“, údolních i horských silnicích dorazíte do Murau. Nedaleko něho je na dně údolí bezplatné kapacitní parkoviště Kreischbergu. Lachtal je dálnici blíže, ale cesta je o to klikatější. Z Murtalu se dlouze stoupá po užší

Murau: kde historie dýchá a moderna ladí

více na:

www.snow.cz/stredisko/305

LACHTAL

622 m 28 %

64 %

CELKEM SJEZDOVEK: PŘEPRAVNÍ KAPACITA: LEDEN

ÚNOR

ČERVENEC

SRPEN

BŘEZEN DUBEN ZÁŘÍ

ŘÍJEN

2 222 1 600 m n. m. 8% 25 km 9 600 os./hod.

KVĚTEN ČERVEN LISTOPAD PROSINEC

www.lachtal.at více na:

www.snow.cz/stredisko/306

MALÉ AREÁLY V OKOLÍ MURAU rebenzen 1 010–1 900 m n. m. G 23 km sjezdovek Hohentauern 1 250–1 750 m n. m 12 km sjezdovek Murau – Frauenalpe 1 500–2 000 m n. m. 10 km sjezdovek horské, ale dobře udržované silnici s několika serpentinami. Bezplatné parkoviště je přímo pod nástupní stanicí sedačky Lachtal.

160 km v šesti centrech Přímo nad hlavním městem Murau zpřístupňují výhradně vleky svahy Frauenalpe, významnější je Grebenzen „zašitý“ v postranním údolí nad obcí St. Lambrecht anebo Hohentauern v průsmyku, kterým se projíždí při „zkratce“ z dálnice do Murau. Na západě údolí stoupá horská silnice do sedla Turracher Höhe, které je spolu s Kreischbergem a Lachtalem největším magnetem klidného zákoutí Štýrska.

[REPORT]

KARERSEE TRAVEL

VZKŘÍŠENÉ ZÁKOUTÍ DOLOMIT JEZERO KARERSEE JE MALEBNÉ MÍSTO POD KOUZELNÝM MASIVEM ROSENGARTENU, KTERÉ VŠAK V ZIMĚ NIKDO NEZNÁ. JE TOTIŽ LYŽAŘSKY ZNOVUZROZENÉ POMĚRNĚ NEDÁVNO. TEXT A FOTO: RADEK HOLUB ihotyrolské úpatí masivu Rosengarten/ Catinaccio kolem jezera Karersee/Lago di Carezza je mírně svažité s rozsáhlými mýtinami, teprve výše se pak jeho úbočí zdvihá strmě. Velmi mírné, cvičné nebo přejezdové sjezdovky jsou v nižších partiích svahu, strmější dálnice se sportovním sklonem výše. To je poměrně ideální konfigurace pro rodiny s učícími se i většími dětmi, které se středisko se 40 km tratí snaží nově přilákat.

kam teče ještě sportovní dálnice Pra di Tori s mírným dojezdem. Lokality Laurin a Paolina jsou propojeny vleky a jednou starší sedačkou přes malebnou horskou louku Moseralm s mírnými sjezdovkami, které mohou posloužit pro přejezd i pro výuku. Na Karerpass vyjíždí od nástupní stanice sedačky Paolina moderní kabinka.

Na safari do Obereggenu Slabší rozsah sjezdovek si můžete vynahradit nádhernou horskou kulisou rozeklaného hřebene Rosengarten a masivu Latemar i nejlepšími slunečními statistikami na území Dolomit – zimní slunce tu prý v průměru svítí 8 hodin denně. Anebo se vydat na výlety po okolních střediscích. Jednodenní skipas platí jen v Karersee, vícedenní pak i v sousedním údolí Val di Fassa, dostupném přes sedlo Karerpass. Ve stejném údolí a nedaleko leží ještě známý Obereggen, pro nějž však při vícedenním pobytu a při kombinaci lyžování v obou místech potřebujete dražší superskipas.

Tři centra v jednom Hlavní sjezdovky jsou velmi přehledné, stékají po spádnici a s minimem terénních členitostí. Jsou však poměrně řídce roztahané do tří hlavních lokalit. Nejseverněji se rozpíná svah Laurin nad obcí Welschnofen/Nova Levante – má celkově nejdelší tratě s nejvíce variantami, obsloužené novou moderní kabinkou a nahoře dvousedačkou. Sklon shora postupně přechází od černé přes červenou až po modrou směrem do údolí. Nedaleko jezera je přirozené centrum areálu a hlavní nástupní místo Paolina, kde se rozlévají cvičné louky a svrchu sem míří i jedna sportovní dálnice, zajištěná krytou 4sedačkou. Třetím centrem je samotné sedlo Karerpass,

MESSNERHÜTTE JE TYPICKÁ JIHOTYROLSKÁ ÚTULNÁ DŘEVĚNICE

Jižní Tyrolsko na www.facebook.com/jiznityrolsko a v novém magazínu Dolomity ke stažení na www.suedtirol.info/magazindolomity Vyhrajte svou dovolenou zpět! Více informací na www.suedtirol.info/prazdniny

SJEZDOVKA PRA DI TORI MÁ OSTRÝ START A MÍRNÝ DOJEZD

126

Laurin Paolina

Karerpass

Moseralm

Welschnofen

Málo hotelů, hodně chat Podél sjezdovek je rozeseto poměrně mnoho malých horských chat, barů a bufetů. Nová a velmi útulná je chata Messnerhütte z masivního dřeva v lokalitě Laurin. Příjezd do centra areálu vede po horské silnici z Bolzana směrem do sedla Karerpass nebo ještě serpentinovitěji od Völsu přes sedlo Nigerpass. Hlavní parkoviště u nástupní stanice sedačky Paolina je zdarma. Ubytovat se můžete v Karersee poblíž sjezdovek, níže v údolí ve Welschnofenu anebo ještě ve vzdálenější jihotyrolské vesničce Tiers.

Ekologicky šetrný provoz Z Karersee zmizeli návštěvníci, když se část lyžařského areálu – lokalita Laurin – ocitla na léta mimo provoz. Až v r. 2008 byl celý areál novým investorem vzkříšen, přibyly tři nové lanovky, v sezóně 2013/14 se otevře nová kabinka z Welschnofenu a další lanovky jsou v plánu. V nejbližším okolí areálu je nicméně zatím malá ubytovací kapacita, neboť mnoho hotelů během výluky areálu zavřelo, a tak návštěvnost nebývá velká. Moderní lanovka se sjezdovkou a zasněžováním je podle majitele zdejší lyžařské školy rentabilní, pokud přepraví alespoň půl milionu lyžařů za sezónu – to by při průměrné stodenní sezóně mohla „papírově“ zvládnout za dvě hodiny denně, nicméně často tolik lyžařů nevyveze ani za celý den. Poloprázdné středisko bez tlačenic na sjezdovkách proto experimentuje s šetrným provozem – například lanovky a vleky se ráno rozjedou až ve chvíli, kdy k nim dorazí první lyžař. Co trápí investory, budou ale méně nároční lyžaři, kteří hledají opravdu klidné, přitom rozvíjející se středisko, nejspíš kvitovat.

2 350 1200 m n. m.

1 150 m 55 %

30 %

15 % 40 km 40 km 13 000 os./hod.

CELKEM SJEZDOVEK: ZASNĚŽOVÁNÍ: PŘEPRAVNÍ KAPACITA: LEDEN

ÚNOR

ČERVENEC

SRPEN

BŘEZEN DUBEN ZÁŘÍ

ŘÍJEN

TAM I ZPÌT, VÈETNÌ VŠECH POPLATKÙ CENA PLATNÁ V DOBÌ TISKU

KVĚTEN ČERVEN LISTOPAD PROSINEC

www.carezza.it SAFE-SKI RATIO 1 000

2 000

325 max. počet přepravených lyžařů za 1 hod. na 1 km sjezdovky

TERÉN SJEZDOVKY:

TAM I ZPÌT, VÈETNÌ VŠECH POPLATKÙ CENA PLATNÁ V DOBÌ TISKU

VELIKOST AREÁLU:

KOMFORT LANOVKY A VLEKY: KOMPAKTNOST:

KLIMA SNĚHOVÁ JISTOTA: EXPOZICE TERÉNU:

ATMOSFÉRA GENIUS LOCI:

DOPRAVA PŘÍJEZD:

více na:

www.snow.cz/stredisko/171

www.studentagency.cz

128

[REPORT]

LYŽOVÁNÍ NAD NEJSTARŠÍM MĚSTEM

TRAVEL

ŠVÝCARSKA LYŽAŘSKÁ DOVOLENÁ MŮŽE MÍT MNOHO FOREM. NĚKDO VYHLEDÁVÁ VELEHORY, JINÉMU STAČÍ PLACKA ZA DOMEM, NĚKDO MÁ RÁD RESORTY KLIDNÉ A DRUHÝ ŽIVÉ. NABÍDKA KOMBINACÍ JE OBROVSKÁ. BRAMBRÜESCH JE LYŽAŘSKÝ AREÁL PRO TY, KTEŘÍ MUSEJÍ BÝT I PŘI CESTÁCH ZA LYŽOVÁNÍM OBKLOPENI KULTUROU A HISTORIÍ. JEHO ZÁKLADNU TOTIŽ TVOŘÍ NEJSTARŠÍ ŠVÝCARSKÉ MĚSTO, CHUR. TEXT A FOTO: PETR SOCHA ulturní nabídka Churu, hlavního města kantonu Graubünden a po staletí dopravní křižovatky, je natolik široká, že vaši nelyžařsky zaměřenou manželku zaujme klidně i na několik dní. A vám, pokud vás nepustí, pak stačí ztratit se v davu nebo v ranním přítmí a naskočit na městský autobus. Je samozřejmě lepší, když vás pustí, senzitivní žena pozná, kdy muži uteče duch někam vysoko do hor, a ví, že s tím vlekoucím se tělem stejně už nic nebude. Ať už legálně, ilegálně, nebo společně s manželkou je třeba dorazit nedaleko centra na zastávku Känzeli, kde už vás konejšivě spolkne kabina visuté lanovky. Jak stoupá, historické město se pod vámi zmenšuje a tělo dohání zmizelého ducha. Ještě přestup na starší kabinkovou lanovku a na její horní stanici se opět sjednotíte. Jsme na sněhu.

Brambrüesch je původně alpa, tedy pastevecká osada, která dnes funguje z velké části jako rekreační. Po silnici se tam vyšplháte, až pokud to dovolí sníh, můžeme tedy mluvit o středisku bez automobilového provozu. A že tu chcípl pes? Nevadí, sjezdovky jsou alespoň krásně volné a konkurenční lyžaře napočítáme na prstech našich rukou (manželku jsem vzal s sebou). Je všední den na konci sezony a jsou tu s námi vesměs důchodci.

Z Churu na Brambrüesch Pocitově je to podobné, jako když stoupáte lanovkou na Petřín. Startuje se z rušného centra města a skončíte v přírodě, jen v případě Churu jedete trochu výš, vícero lanovkami a příroda disponuje jiným stupněm divokosti. Nahoře vás uvítá první překvapení – vyhlídkový vláček (na pneumatikách a bez kolejí) tu funguje jako spoj

Chur je hlavní a největší město kantonu Graubünden s více než 30 tisíci obyvateli. Leží v údolí Rýna nedaleko za soutokem Horního a Dolního Rýna. První známky osídlení spadají do období až 3 900 př. Kristem a v moderní historii hrálo velmi významnou roli kulturní a dopravní křižovatky. Ve 13. stolení bylo obehnáno obrannou zdí, která dodnes odděluje historické centrum od novější zástavby. Centrum si zachovalo původní ráz i díky moderním zákonům regulujícím architektonické zásahy. Obklopeno horami nese turistický a lyžařský potenciál i proto, že je velmi dobře dostupné, z Rozvadova je to 486 km jenom po dálnici.

Sjezdovky

mezi lanovkou a lyžařským areálem, který začíná na opačné straně náhorní plošiny. To je něco pro děti (včetně těch, kdo se jen jako děti cítí). Bodrý řidič, který zdá se bude živým maskotem střediska, vás hezky uvítá a jízdu oslaví hvizdem na vlakovou píšťalu. To hlavní lyžování na Brambrüeschi začíná v nadmořské výšce necelých 1 600 m, ačkoli v centru zimy vedou sjezdovky až do 1 170 metrů, k horní stanici první kabiny. Jen pro přehled, ta začíná v Churu ve výšce 595 m.

Jednoduché a přehledné středisko klasické koncepce s páteří tvořenou vlekem, na který paradoxně navazuje starší sedačka vedoucí až na vrchol, plní lyžařským obsahem trikolora sjezdových tratí, přičemž červená a černá startují úplně nahoře (2 200 m) a modrá se připojuje až na mezistanici Hühnerköpfe (1 947 m). Všechny využívají pestře modelovaný hřbet a stékají po postupně se zalesňujících pastvinách. Celé lyžařské hřiště je skromné, ale nikoli nudné. Ostatně při plné sněhové sezoně nabízí bratru 1 000 metrů převýšení! Což, mít za barákem, není vůbec málo. Kořením mu jsou i rozhledy široko daleko do obou postranních údolí, takže se můžeme nechat unést pocitem, že přináležíme třeba

129

50 %

40 %

10 % 20 km 3 km 3 300 os./hod.

CELKEM SJEZDOVEK:

Hühnerköpfe 1 947 m

2 176 1 170 m n. m.

1 006 m

Dreibündenstein 2 200 m

ZASNĚŽOVÁNÍ: PŘEPRAVNÍ KAPACITA:

Brambrüesch 1 595 m

LEDEN

ÚNOR

ČERVENEC

SRPEN

BŘEZEN DUBEN ZÁŘÍ

ŘÍJEN

KVĚTEN ČERVEN LISTOPAD PROSINEC

Domat

Känzeli 1 170 m

www.brambruesch.ch

Chur 595 m

k lyžařské oblasti Lenzerheide, jejíž Rothorn leží před člověkem jak na dlani. Na opačné straně se zračí údolí Rýna, za nímž lze zase sledovat hory lyžařské arény Flims Laax Falera.

Z naší návštěvy Na konci března vládla nahoře velká pohoda, ale bohužel nejezdila horní lanovka, která pravděpodobně odkrývá právě ty nejzajímavější svahy

i výhledy. Z vrcholu Dreibündenstein (Trojmezí) se dá čistě na lyžích dostat do Churwaldenu a potažmo na sjezdovky dvojstřediska Arosa Lenzerheide. Stejně tak odtamtud spadá ski-route i na druhou stranu k Rýnu, kde se dá v případě vhodných sněhových podmínek sjet o celých 1 600 metrů níže. Střed zimy otevře ještě mnohem větší množství volného terénu v přívětivém širokém okolí. Být Chuřan, určitě bych si to užíval. My jsme díky limitům okolností projezdili všechny varianty a kličky sjezdových tratí, projeli se v prašanu po čerstvě zasněžené a neupravené černé a potom si sedli na velikou osluněnou terasu, která byla kvůli minimu návštěvníků až neútulná. Nabádala ale k představě, co se tady může dít o víkendu. Různá dětská hřiště a cvičné sjezdovky posázené po okolních pasekách zaplní děti a rodiny z Churu a okolí a rozhýbou spící středisko k životu a k radosti. Když jsme u fantazií, nabízí se i představa oficiálního propojení střediska s nedalekým Lenzerheide. Člověk by si tak ušetřil půlhodinu jízdy autem nebo busem a největší lyžařský areál Graubündenu by dostal novou reprezentativní vstupní bránu s potenciálem vůbec největší aglomerace kantonu. Znamenalo by to ale modernizovat přepravní systém, aby se lyžaři dostali pohodlně nazpět do Churu, stávající kabina s malou kapacitou bude ve chvílích špičky úzkým hrdlem. Právě v ní klesáme odpoledne dolů zpět do civilizace a pomalu se nám zostřují obrysy města i jeho půvabné historické části. Naštěstí Chur nežije věčným shonem a představa, že se uklidíme

Rakousko • Švýcarsko • Německo Slovensko • Česko Více než 60 lyžařských středisek!

DREIBÜNDENSTEIN

sportovní sjezdovky v nejvyšších partiích doplňují volné sjezdy s turistickým rozměrem dá se sjet do Churwaldenu na jedné a do města Domat na straně druhé výhledy na Lenzerheide a Rothorn, Tschiertschen, na opačné straně pak Flims Laax Falera

HÜHNERKÖPFE – BRAMBRÜESCH

kochací modrá, příjemná a pohodová červená, černou tvoří jen krátký strmý úsek náhorní plošina je osázena rekreačními domky, nad nimi spojuje dvě větve lanovek vyhlídkový vláček 3

BRAMBRÜESCH – KÄNZELI

spodní část podél kabinkové lanovky je lyžovatelná jen v hlavní zimní sezóně, zhruba do počátku března

ROMANTIK HOTEL STERN Historický hotel je již přes 300 let nedílnou součástí starého města v Churu. Ubytovaní i denní hosté si ho oblíbili nejen pro unikátní, historií dýchající atmosféru, ale rovněž pro vynikající kuchyni. Mezi tradiční graubündenské pokrmy připravované po desítky let podle stejných receptů zavál v posledních letech svěží vánek, jež byl dokonce oceněn body Gault Millau. Zajímavostí na sezónním jídelním lístku je třeba chřest z vlastního pole, ze stálých pokrmů tu mají místo tradiční Capuns nebo Maluns, vždy doprovázené skvělými místními víny za rozumné ceny.

na kafe nebo večeři někam do starobylé zástavby, je velmi příjemná. O co neobvyklejší, o to lákavější. Spojit harmonicky jin a jang lyžování a kultury jde v takto silné podobě jen málokde na světě, jestli vůbec někde. Více o kultuře a atrakcích Churu čtěte na: více na:

www.snow.cz/clanky/2510

www.itsbilla.cz

800 220 800

130

[GPS]

NEJDELŠÍ SJEZDOVKY ALP

ZEMĚ: RAKOUSKO STŘEDISKO: WILDKOGEL FOTO: URLAUBSARENA WILDKOGEL

2 098 780 m n. m.

1 318m

LOKALITA: NEUKIRCHEN AM GROSSVENEDIGER – WILDKOGEL (SALCBURSKO) TRAŤ: WILDKOGEL ALM – BRAMBERG ŠIKMÁ DÉLKA: PRŮMĚRNÝ SKLON: MAXIMÁLNÍ SKLON: 18 %

6 669 m 20,3 % / 11,49 ° 51,2 % / 27,12 °

49 %

28 %

Změřená obtížnost tratě v poměru k její délce: sklon do 10 % (bílá), do 25 % (modrá), do 40 % (červená) a více než 40 % (černá)

SJEZDOVKA: KOMFORT: GENIUS LOCI: dlouhá a proměnlivá trať strmé pasáže pohodlná kabinka po celé trase místy dlouhé a ploché traverzy spíš užší trať jižní orientace svahu

WILDKOGEL JE ZNÁM JAKO RODINNĚ ORIENTOVANÉ STŘEDISKO, JEHOŽ UNIKEM JE 14 KM DLOUHÁ A OSVĚTLENÁ SÁŇKAŘSKÁ DRÁHA. V JEJÍM SOUSEDSTVÍ KLESÁ DO BRAMBERGU I NEJDELŠÍ SJEZDOVKA ŠIROKO DALEKO. TEXT:

Výjezd z údolí na start tratě zvládá pohodlně s jednou mezistanicí moderní kabinková lanovka ve tvaru diamantu.

RADEK HOLUB

dálo by se, že sjezdovka, již doprovází sáňkařská dráha, nebude zrovna náročná. Červená trať z Wildkogel Almu se ovšem řítí často po strmé spádnici a místy je dost „načernalá“. Je tak akorát široká, neustále mění sklon, a tak se neomrzí ani náročnějším jezdcům – přinejmenším ve své horní polovině k mezistanici kabinky. Její spodní dvě třetiny, v nichž se v krátkých 6000 úsecích spojuje se sáňkařskou dráhou, jsou už méně atraktivní, nicméně ani pak mezi dlouhý5600 mi přejezdy nechybí překvapivě poctivé hangy. 5200

4800

Z Wildkogel Almu se trať vydává v proměnlivém sklonu po holém jižním svahu – lehké pasáže střídají ty poctivě červené (průměrný sklon 36 % během 500 m), přičemž v nejstrmějším 150 m dlouhém úseku 1 dosahuje v průměru dokonce 43% sklonu (max. 51 %), čímž s přehledem překračuje hranici těžké obtížnosti. Ani poté, co se začne nořit do lesa a přijdou první výraznější zatáčky, sklon nepolevuje – na 850 m dlouhém úseku k mezistanici trať klesá strmě červeně 2 (průměrně 34 %, max. 50 %). Od mezistanice dolů traverzuje a serpentinovitě klesá 3, ale po 1 300 m zničehonic svou nenáročnou pouť zpestří středně strmým hangem 4 v délce 300 m (34 %). Po 200m traverzu přichází další 150m hang (32 %) a po 400 m vlnění v zatáčkách ještě jeden 300m hang 5 (28 %). Pak se trať znovu v délce 1 500 m ubírá serpentinami a až těsně nad dnem údolí se rozbíhá podél cvičného svahu (19 %) přímo ke stanici moderní kabinky.

FOTO: URLAUBSARENA WILDKOGEL

TRAVEL

ATRAKTIVNÍ VÝLET PLNÝ ZATÁČEK

m n. m. 1:3

4400

4000

Wildkogel Alm

3600

3200

2800

2400

2000

1600

1200

800

400

Bramberg

Neukrichen am Grossvenediger

6000

6600

14400

5400

13200

4800

12000

4200

10800

3600

8400

3000

9600

6000

2400

7200

1800

4800

1200

3600

600

2400

1200

7200

7800

8400

9000

9600

10200

10800

11400

12000

12600

13200

13800

14400

15000

15600

16200

16800

17400

18000

131

NARODIL SE NOVÝ MEGAAREÁL GRAUBÜNDENU

AROSA LENZERHEIDE AROSU A LENZERHEIDE OD SEBE VŽDY DĚLILO JEN JEDNO JEDINÉ ÚDOLÍ. A TAK BYLO NASNADĚ UVAŽOVAT O TOM UDĚLAT Z OBOU STŘEDISEK JEDNO VELIKÁNSKÉ. PLÁNY VZNIKALY A MĚNILY SE, NÁZORY ZÚČASTNĚNÝCH STRAN ZRÁLY A SBLIŽOVALY SE, AŽ POSLEDNÍ REFERENDUM KONEČNĚ OTEVŘELO DVEŘE REALIZACI PROJEKTU. A PRÁVĚ OD LETOŠNÍ SEZÓNY SE OTEVŘE NOVÁ LANOVKA, KTERÁ SPOJÍ DVĚ LYŽAŘSKÉ OBLASTI V JEDNU. A V JEDNO SE SPOJUJE I JEJICH JMÉNO. PŘÍŠTĚ UŽ BUDEME ŘÍKAT, JEDU LYŽOVAT DO STŘEDISKA AROSA LENZERHEIDE. yžařský areál se stane jedním z největších v Graubündenu, oficiálně hlásí 225 kilometrů tratí. A díky oběma partnerům nabídne i dvě specifické lyžařské tváře, dvě atmosféry. Arosa byla a zůstane komorní a skromné středisko, dalo by se říci, že ženský prvek páru. Klidné, lázeňské místo, jehož rekreační účel spoludefinovala jeho horší dostupnost – tamních 365 zatáček při cestě z Churu se stalo pověstnými. Do Arosy, na rozdíl od Lenzerheide, stoupá i vlak, ale trvá to celou hodinu. Arosa je stavěná pro delší návštěvy a člověku by měla nechat skutečně odpočinout.

Lenzerheide naopak tvoří mužskou složku. Poměrně hustě obydleným městem prochází velká silnice, která do něj přiváží i životní energii a lidi, kteří hledají místa, kde se něco děje. Lenzerheide je akční, pořádá velké lyžařské akce, například v posledních letech 2x finále Světového poháru nebo třeba poslední MČR ve freeridu. Do Lenzerheide stačí při cestě z Churu zdolat několik serpentin a za nějakých 25 minut jste tam. Ideální místo pro jednodenní hosty. Spojení obou středisek zajistí nová kyvadlová lanovka za 20 milionů franků. Překlene údolí Urdental, a umožní tak lyžařům oboustranně

proudit z Arosy do Lenzerheide a naopak. Jedná se tedy o pouhý dopravní most, v rámci projektu nevznikne ani jedna nová sjezdovka a i nadále nebude možné přejet z jednoho areálu do druhého přímo na lyžích po upravovaných tratích. Nový areál nebude nijak kompaktní a Arosa bude pro hosty z Lenzerheide spíš satelitem, místem pro lyžařský výlet. Podobně lyžaři ubytovaní v Arose to budou mít dost daleko na Piz Scalottas a západní stranu Lenzerheide vůbec, nutnost dodržet časový harmonogram pro cestu zpět může být frustrující. V rámci skipasu proto existuje mezi středisky i alternativa cesty veřejnou dopravou. Naopak nové pole se nabízí v možnosti vymýšlet různá safari. Například bude člověk moci vyjet z Churu autobusem do Lenzerheide, přelyžovat do Arosy a odtamtud se vrátit loudavým vlakem – což odpoledne po lyžařském dni už tolik nebolí. Pěkný výlet na celý den. Kdo tedy bude na lanovce profitovat, bude asi i samotný Chur, který tímto dostane nové argumenty, na které přilákat zimní turisty-lyžaře. Je to zajímavá nabídka i pro Čechy, pro něž Chur není vůbec daleko. Více info na cz.graubuenden.ch/lenzerheide O dalších možnostech lyžování v blízkosti Churu čtěte i na straně 128.

132

[GPS]

ZEMĚ: ČESKO

NEJSTRMĚJŠÍ SJEZDOVKY ČESKA

STŘEDISKO: PEC POD SNĚŽKOU S

1 215 908 m n. m.

307m

LOKALITA: PEC POD SNĚŽKOU (KRKONOŠE)

TRAŤ: HNĚDÝ VRCH (ČERNÁ, ČERVENÁ) ŠIKMÁ DÉLKA: PRŮMĚRNÝ SKLON: MAXIMÁLNÍ SKLON:

1 291 m 24,8 % /13,9 ° 73,3 % / 36,3 °

SJEZDOVKA: KOMFORT: GENIUS LOCI: jeden z nejostřejších svahů u nás přívětivý dojezd tratě

KRÁTKÁ

pohodlná sedačka černá pasáž tratě je krátká na jaře rychle měkne sníh

18 %

TRAVEL

DIRETTISSIMA S VÝHLEDY

38 %

29 %

15 %

Změřená obtížnost tratě v poměru k její délce: sklon do 10 % (bílá), do 25 % (modrá), do 40 % (červená) a více než 40 % (černá)

PEC POD SNĚŽKOU JE POMĚRNĚ VELKÁ A KRAJINOVĚ MALEBNÁ, I KDYŽ CELKOVOU ÚROVNÍ V POSLEDNÍCH LETECH TROCHU POKULHÁVÁ. JEDINOU LANOVKOU JE ZATÍM SEDAČKA NA HNĚDÝ VRCH, PODÉL NÍŽ VEDE ZDEJŠÍ NEJNÁROČNĚJŠÍ TRAŤ. TEXT A FOTO: KRISTIAN HANKO yžařský areál je houpačkového charakteru a je tvořen třemi lokalitami: Javor, Zahrádky a Hnědý vrch. Kromě lanovky na Hnědý vrch se zde točí devět lyžařských vleků, které sice zaručují dostatečnou přepravní kapacitu, ale neposkytují už dostatečný komfort přepravy lyžařů. Naopak celkový rozsah sjezdovek potěší se vším všudy. Charakterově rozdílné sjezdy všech obtížností stékají po mnoha svazích, často s nádhernými výhledy na nejvyšší vrchol – Sněžku. Nástup do střediska je pod Javorem, kde je BullBar, půjčovna, servis a základní zázemí – vše pár desítek metrů od nejbližšího parkoviště. Po přejezdu z Javoru na Zahrádky se můžete k la-

Černá trať z Hnědého vrchu je krátká, ale ostrá. Začátek od výstupu z lanovky je vlažný, až plochý. Poté, co se lyže trochu rozjedou, se pozvolným trychtýřem dostanete na zlomovou hranu, kde začíná opravdová černá. Hrana se brzy zlomí a padá s téměř konstantním sklonem (průměrně 50 % v délce 180 m). Nejprudší místo1 (max. 73 %) se nachází v přehledném úseku okolo sítí po levé straně. Po spojení s červenou tratí klesá mírněji a po širokém svahu2 s terénními vlnami až k lanovce. Celá délka sjezdu dosahuje 1 300 metrů s 307m převýšením. V průměrném, nijak zvláštním 25% sklonu se schovává nejstrmější pasáž, která vrcholí okamžitou hodnotou 73 % a patří mezi ty nejostřejší u nás. Kromě strmého hangu si lze celou trať prohlédnout ze sedačkové lanovky. V případě konání závodů nebo pro odpočinutí nohou existuje ještě červená varianta sjezdu. Jelikož je trať upravována i zasněžována, je zpravidla velmi tvrdá. Jediným potenciálně nebezpečným místem je spojení s červenou variantou ve strmém svahu.

novce na Hnědý vrch pohodlně nechat vyvézt novým obslužným pásem, který po mnoha letech nahradil nepříjemné šlapání. Trochu zamrzí výběr parkovného, naopak milé jsou pestré občerstvovací možnosti v okolí sjezdovek i v samotné Peci. Kdo není moc rozmazlen a ocení genius loci, tak si v Peci i lyžařsky užije. Potenciál proměnit Pec chytrými investicemi v přívětivé středisko je ovšem velký. V nejbližším výhledu je náhrada vleků luxusní 6sedačkou na Javoru.

m n. m.

1500 1500

1:3

1350 1350

Hnědý vrch

1200

1200 Zahrádky

1050 1050 900 900

750 750

600 600 Vysoký svah

450 450 300 300 150 150

Javor

0 2025

4500

1800

4050

1575

3600

1350

3150

1125

2700

900

2250

675

1800

450

1350

225

900

450

0m 0

2250

2475

2700

2925

3150

3375

3600

3825

4050

4275

4500

...hory zážitků TOP lyžařské středisko v Česku

Ski&Stay poba*y**ty* ve wellness hotelu Vist přímo na sjezdovce

s a p i k s a n a v e l S %

0 6 ž a

NOVINKY ZIMNÍ SEZÓNY  Výrazně rozšířená kapacita sezení a stravování v alpském stylu na chatě Slaměnka.  Nová zastřešená a venkovní slunečná terasa s nádhernými výhledy ve výšce 1 116 m.

 Nově vybudované odpočinkové a vyhlídkové terasy s lehátky na sjezdovkách.  Celosezonní měřená slalomová trať pro veřejnost.

 Dětský club s ohřívárnou a hlídáním dětí v dětském ski parku (rodiče lyžují a děti si hrají Å).  Dětské snowtaxi od hotelu Vista do kidparku.

 Pravidelné víkendové párty s DJ v Apresski baru KULATÉ PEKLO přímo na sjezdovce.

www.dolnimorava.cz | www.hotel-dolnimorava.cz |  www.facebook.com/dolnimorava

134

[BYZNYS]

 I HORY MAJÍ PĚT HVĚZDIČEK ING. VÍT MOUDRÝ

FOTO: OT FLAINE

TEXT:

ŽE HOTELY JSOU HODNOCENY HVĚZDIČKAMI, JE VŠEOBECNĚ ZNÁMÉ. JEJICH POČET OBVYKLE VYJADŘUJE NEJENOM JEJICH ÚROVEŇ A KVALITU, ALE JE SOUČASNĚ I JAKÝMSI CENOVÝM SEMAFOREM. JIŽ V NÁZVU KAŽDÉMU NAPOVÍ, SEM MŮŽEŠ A TADY SE TI KREDITKA PĚKNĚ PROTOČÍ. A JAK JE TO NA HORÁCH? ak je to na horách, se snažím popsat v několika dílech seriálu o horském byznysu. Co bránilo rychlejšímu a přirozenému rozvoji nebo chcete -li prostorové expanzi lyžařských areálů v šedesátých letech minulého století, jsme popsali v minulém dílu. Jenom si zopakujeme, že to bylo několik důvodů, z nichž ten nejvážnější byly rodové tradice horalů ke svému majetku na horách, který považovali za nedotknutelný, natož prodejný. Konstatoval jsem přitom, že všechno ohromným způsobem posunuly změny ve Francii. Přesněji změny v oblasti horského byznysu zejména v Savojských Alpách.

Zlomem byla Francie Již jsem se o naprosto novém a pro horský byznys zlomovém okamžiku zmínil v některých předchozích dílech. Byl jím v šedesátých letech francouzský Bílý program. Nutno říci, že neuvěřitelně úspěšný. O co šlo? Stát zainvestoval podmiňující investice vysoko v Savojských a postupem času i Hautských Alpách. Tedy přivedl sem silnice, kanalizaci, elektřinu, plyn a vybudoval ohromné betonové ubytovací komplexy. Připomínaly sice paneláky pařížského předměstí, ale přivedly

do hor masy lyžařů. Těch lyžařů, kteří neměli naditou prkenici a Chamonix si nemohli dovolit. K tomu zainvestoval páteřní lanové dráhy a potom vše postupně prodal soukromým investorům, silnice předal ke správě regionům. Tak kupříkladu vznikl lyžařský komplex první generace v dnes známém lyžařském středisku La Plagne. Z lyžování, do té doby převážně vyhrazeném elitám, se přes noc stalo lyžování pro masy.

První megalomanské ubytovací komplexy nebyly moc hezké již tehdy. Dnešníma očima jsou tyto první betonové budovy doslova odstrašující. Z globálního pohledu měl ale Bílý program kupodivu ohromný úspěch. Také ohromný dopad pro vše, co se do té doby tehdy v evropských horách dělo. Podobným systémem se začaly ve Francii budovat desítky dalších lyžařských středisek. Vznikaly jako houby po dešti. Byly různě velké, různě rozsáhlé, různě technologicky vybavené a samo-

zřejmě i s různou obtížností lyžařských terénů. Francie tehdy zažila velkou lyžařskou explozi. Prémiové resorty na to vše pohlížely s obavou, co bude dál. I jejich movití hosté podlehli novému trendu a chtěli navštívit nové lokality, které sice byly stran ubytování poměrně strohé, ale budované až ve výškách 2 500 m n. m. Vše vynahrazovalo nové, nesmírně atraktivní lyžování, a to do až do výšek kolem 3 500 m n.m. Tradiční horské resorty tehdy zažívaly poměrně značný odliv zimních návštěvníků. Lyžaři začali objevovat nová, rozsáhlá horská střediska, jako Les Arcs, Tignes, Meribel nebo Mottaret. I mezi některými bohatými lyžaři začal fungovat nový pohled. Proč mám jezdit do drahých prémiových středisek, když v nových utratím až 20x méně a lyžování je tam mnohem kvalitnější. Při tom všem došlo k dalšímu fenoménu. V jednotlivých údolích, na zelené louce budované již tak ohromné komplexy, se spolu začaly postupně propojovat. Val Thorens se propojilo s nižším Le Menuires a posléze s údolím Meribel – Mottaret. Toto údolí se zase propojilo s vedlejším luxusním Courchevelem. Následně se propojily s nově vznikajícím kolosem i menší, původní lyžařské areálky, ležící v nižších polohách. FOTO: OT TIGNES

TRAVEL

PRVNÍ BETONOVÉ UBYTOVACÍ KOMPLEXY SAVOJSKÝCH ALP POJALY MASY LYŽAŘŮ, ALE BYLY ODSTRAŠUJÍCÍ. Z MĚSTSKÉHO SÍDLIŠTĚ SE ODJELO DO SÍDLIŠTĚ NA HORÁCH

2. DÍL

UBYTOVACÍ KOMPLEX TIGNES – VAL CLARET JE JEDNÍM Z NEJVÝŠE POLOŽENÝCH STŘEDISEK V SAVOJSKÝCH ALPÁCH. SAMOZŘEJMOSTÍ JE ZDE PŘITOM ODJEZD A DOJEZD NA LYŽÍCH AŽ PŘED „SVÉ“ UBYTOVÁNÍ

135

Postupným propojováním tak vznikl ohromný komplex Les 3 Vallées, i u nás dnes dobře známý lyžařský superareál Tři údolí. Měl na tehdejší poměry udivující, až gigantickou hodinovou přepravní kapacitu všech jeho pospojovaných částí, a to někde kolem 270 000 lyžařů teoretické přepravní kapacity. Ta skutečná, provozní, totiž může být i o desítky procent nižší, protože každá sedačka nebo kabinka nemusí být plně obsazena, někdo obtížněji nastupuje atp. Na trend, který započal komplex La Plagne, nezareagoval jenom prostor Tří Údolí, ale i další. Luxusní Val d´ Isére se propojilo s lyžařským komplexem Tignes, jakož i s okolními níže a dále položenými areálky. Těmi, které zde byli historicky mnohem dříve, než ty nové v horních patrech hor. V oblasti La Daille, na spodním okraji Val d´ Isére, vznikl v duchu nového trendu podobný panelákový komplex jako v La Plagne pro klientelu, která neměla na luxusní ubytování v historickém centru města. Postupně zde ale porůznu vznikly další stovky ubytovacích kapacit

rozmanitější, sjezdové tratě byly povětšinou širší a delší, takže se v nich „našel“ svou lyžařskou dovedností skoro každý. Ohromné nadšení zažívali vyznavači hodně se rozvíjejícího freeridingu. Současně s tím vznikl další nový fenomén. Bylo jím takzvané lyžařské safari. Ohromnou rozlohou lyžařských komplexů, jejichž rozměry mají dnes kupříkladu i kolem 70 km na 40 km, se lyžař nemusí za týden svého lyžování dvakrát potkat se stejnou sjezdovkou. Samozřejmě kromě těch dojezdových ke svému ubytování. Neustále, každý den, může objevovat nové a nové lokality.

Převratná změna Současně na francouzských horách jasně rezonovalo, že se desítky let zažitá, přirozená tradice prémiových top horských center nezadržitelně hroutí. Ne, že by snad tato střediska ztratila na svém lesku a exkluzivitě. Převratná změna v myšlení a rozhodování lyžaře byla najednou jinde. Lyžaři sami mezi sebou začali v dlouhých diskuzích posuzovat a porovnávat lyžařská střediska přede-

Jean Pierre Bouviere, aktivní účastník převratných změn na francouzských horách, mi v devadesátých letech říkával: „Bylo tomu zapotřebí dát nějaký řád. Sešli se hlavy pomazané a z řady debat vyšel závěr, že podobně tak, jak jsou hodnoceny hotely, tak nějak podobně by měly být samostatně hodnoceny i lyžařské areály. Ale nikoliv podle luxusu jako dosud, ale podle stupně technologické vybavenosti, lyžařského vyžití, délky a šířky sjezdových tratí, jejich obtížnosti a všeho okolo.“

Kategorizace lyžařských areálů Tak vzniklo hodnocení s přesně danými kritérii a body. Tyto body měly nejenom svou hodnotu splněním nějakého vybavení, ale navíc ještě svou váhu. Jednoduše řečeno. Měl-li nějaký stupeň vybavenosti třeba váhu 0 až 3 body, jiný měl váhu například 0 až 10, nebo dokonce 0 až 20 bodů. Přitom čím více bodů, tím lepší. Lyžařská střediska s malým počtem bodů měla žádnou nebo jednu hvězdičku, ta nejlepší měla hvězdiček pět.

LYŽAŘI SAMI MEZI SEBOU ZAČALI V DLOUHÝCH DISKUZÍCH POSUZOVAT A POROVNÁVAT LYŽAŘSKÁ STŘEDISKA PŘEDEVŠÍM PODLE JEJICH TECHNICKÉ VYBAVENOSTI A STUPNĚ LYŽAŘSKÉHO VYŽITÍ. vším podle jejich technické vybavenosti a stupně lyžařského vyžití. Ne podle luxusu místních hotelů a restaurací, jako tomu bylo samozřejmostí dříve. Tato, z dnešního pohledu jednoduchá premisa, přitom měla zásadní vliv na budoucnost horského byznysu v dalších několika desítkách let. Tak jak se debatovalo mezi lyžaři, stejně tak se věc probírala v nekonečných debatách v tisku. Každý novinář nebo hodnotitel se přitom tvářil, že ta jeho pravda je ta pravá.

Francie postupně disponovala sedmi lyžařskými středisky nejvyšší kategorie pěti hvězdiček. Jsou to Val d´ Isére – Tignes, Les 3 Valleés, La Plagne, Morzine – Avoriaz, Alpe d´ Huez, Les 2 Alpes a Serre Chevalier. Říkat přitom, které z nich je absolutní jedničkou a které sedmé v této kategorii, by bylo asi zavádějící. Osobně považuji obě prvně jmenovaná za nejlepší komerční lyžařské komplexy nejenom ve Francii a v Evropě, ale i na celém světě. Pro pořádek opět předesílám, že jde FOTO: M. REYBOZ / OT LES ARCS

různé cenové úrovně. Na světě byl další obrovitý komplex, kterému propůjčil své jméno slavný Jean Claude Killy. Dodnes se jmenuje Espace Killy. Vznikaly další a další velké komplexy jako La Plagne, Les Arcs, Alpe d´ Huez, Serre Chevalier, Les 2 Alpes nebo Avoriaz. Vznikaly i menší lyžařské areály, například Valmorel, Risoul, Valmeinier. Francie byla na začátku dalšího zlomu. Všechny tyto areály měly totiž proti těm starším další ohromnou přednost. Byly rozsáhlejší, ležely výš, terény byly

o můj soukromý pohled na věc a že se hodnocení týká zejména komerčního lyžování. Ne adrenalinových možností freeridingu, paraglidingu, snowkitingu apod. Jiní mohou za super středisko považovat například Paradiski, relativně před nedávnem propojené super komplexy Les de Arcs a La Plagne mající teoretickou přepravní kapacitu přes 300 000 osob za hodinu. Jiní zase třeba nějaký lyžařský komplex v Rakousku, Itálii, Švýcarsku nebo dokonce Argentině a Chile. Kromě pohledu technické vybavenosti, délky, šířky a profilu lyžařských tratí je to samozřejmě i věc pocitu a vlastního pohledu na věc.

Nový pohled na horský byznys Každopádně nové, přesné a jednotné kriteriální hodnocení lyžařských areálů pomohlo novému pohledu na lyžařské areály. Zmizely tak dohady a odhady, které nahradilo profesionálně a korektně posuzované hodnocení lyžařských areálů. Samozřejmě nejenom ve Francii, na jejímž příkladu jsem historii jejího vzniku podal, ale i v celé lyžařské Evropě. V případě podobných hodnocení se u lyžařských areálů tedy nejedná o vyjádření luxusu a rámcových cenových oblastí jako je tomu u hotelů. Jedná se o vyjádření komerčního lyžařského komfortu. Lyžař se jednoduše podívá na hodnocení a čím vyšší počet hvězdiček uvidí, tím by pro něj mělo být lyžařské středisko vybaveno komplexněji, komfortněji. Jedná se samozřejmě o komfort v oblasti technologické vybavenosti, například počtu lanových drah, rozsahu systémů technického sněhu, nočního osvětlení, bezpečnosti, šířky, délky a profilu sjezdových tratí, poměru a počtu obtížnosti sjezdovek, prostoru pro snowboard a podobně. Týká se ale i oblasti doprovodných služeb, jako jsou bufety, restaurace, WC nebo třeba vzdálenosti parkovišť od sjezdové tratě apod. Francouzskou kategorizaci jsme zhruba a ve velké zkratce probrali. Bohužel kriteriální hodnocení v rámci Evropy ještě nikdy nikdo nesjednotil. Jak vypadala kategorizace lyžařských areálů v ostatní alpské Evropě a také u nás doma, se podíváme v dalších dílech seriálu o horském byznysu. Pokračování v příštím čísle. Je spoluzakladatel a dlouholetý jednatel českého lanovkářského svazu, v současnosti úspěšný podnikatel, cestovatel, fotograf a publicista.

DRUHÁ AŽ ČTVRTÁ GENERACE HORSKÝCH „SÍDLIŠŤ“ SE VYZNAČOVALA SNAHOU AUTORŮ JIM DÁT TVAR OKOLNÍCH PROFILŮ HOR

ING. VÍT MOUDRÝ

136 AKČNÍ NABÍDKA UBYTOVÁNÍ A LYŽOVÁNÍ A pravidlo o tom, že čím déle lyžujete, tím více ušetříte, platí i pro další dny. Vyrazte na týden na Monínec a lyžujete úplně zdarma. Podívejte se na přehlednou tabulku, která platí úplně pro všechny, kdo se ubytují na Monínci na déle než na jednu noc: 2 noci: 25% sleva na lyžování 3 noci: 50% sleva na lyžování 4 noci: 75% sleva na lyžování 5 nocí: 85% sleva na lyžování 6 a více nocí: lyžování po celou dobu zdarma! K tomu si připočítejte zvýhodněné balíčky od neděle do středy a od středy do neděle za výhodné ceny a vyjde vám dovolená na Monínci za super ceny.

NOVINKY

TRAVEL

Z MONÍNCE LETOS SE NA MONÍNCI CHYSTAJÍ VELKÉ ZMĚNY. A NEBUDE TO JEN NOVÝ SNOWPARK – HLAVNÍ TAHÁK PRO VŠECHNY SNOWBOARĎÁKY A FREE-LYŽAŘE, ALE TAKY KOMPLETNĚ PŘEDĚLANÝ CENÍK, VÝHODNÉ BALÍČKY PRO VÁŠNIVÉ LYŽAŘE I PRO MAMKY A TAŤKY, KTEŘÍ CHTĚJÍ SVÉ RATOLESTI VYTÁHNOUT NA SVAH A NĚCO JE PŘIUČIT (A NEMUSÍ SE TÉ VÝUKY NUTNĚ ÚČASTNIT SAMI). Ale hezky popořádku:

Snowpark

ro všechny, kterým už sjíždění svahu nestačí, je asi největší atrakcí nově připravovaný snowpark. Za tím nestojí nikdo jiný než parta z Freestyle Area, která má na svědomí i vítkovický snowpark, jež je právem označovaný za nejlepší tuzemský park vůbec. Ten monínecký bude určen spíš začátečníkům a mírně pokročilým, ale na své si přijdou i zkušenější jezdci, kteří zde v klidu nacvičí nové triky. Všechno má na dohled parkdesigner Michal Ritter, který navrhoval právě zmíněný Snowpark Vítkovice. Snowpark je denně udržován jak strojově, tak ručně dvěma shapery a jedním headshaperem. Máte tak jistotu, že kdykoli si vyrazíte užít trochu

A K TOMU s uper lyžování super ubytování super wellness super jídlo a super ředitel hotelu, Jarda Krejčí, který splní, co vám na očích vidí, a dá vám i vlastní boty!

zábavy, najdete všechny překážky ve špičkovém stavu a připravené na pořádnou jízdu. Snowpark má i svůj vlastní vlek, takže vám nic nebrání to pořádně rozjet.

Nové tarify Spolu s tím, jak se areál vyvíjel a objevovaly se nové a nové specifické požadavky návštěvníků, vznikaly i nové tarify a jejich všemožné kombinace. Jenže vyznat se v nich byla pro lyžaře stále větší a složitější výzva. Takže jsme řekli dost. Obrátili jsme se na naše návštěvníky a spolu s nimi jsme vyladili jednoduchý systém skipasů, ve kterém se vyzná opravdu každý a kde platí jediné pravidlo: čím víc lyžuješ, tím víc ušetříš. Vznikl tedy jeden denní a jeden večerní tarif a dva tarify časové – dvou- a čtyřhodinový.

SKIPAS ZDARMA

A abychom odměnili ty, kteří to s lyžováním myslí vážně, dáváme ve všední dny večerní lyžování k dennímu zcela zdarma. A o víkendu výhodný superdenní tarif, se kterým lyžujete od devíti do devíti. Na tento systém jsou pak navázány rodinné balíčky, kde za každé dítě v doprovodu dospělé osoby platíte pouze poloviční cenu. Slevy pro děti, seniory a ZTP samozřejmě zůstávají i nadále v platnosti.

DO AREÁLU MONÍNEC NAJDETE NA VYTRHÁVACÍ KARTĚ NA KONCI TOHOTO ČASOPISU!

1+1 ZDARMA

1 DEN

OBDOBÍ PLATNOSTI: DO 20. 12. 2013 A OD 1. 2. 2014 DO KONCE

SEZÓNY

137 900

90 m

810

35 %

0,7 km 0,7 km

CELKEM SJEZDOVEK: ZASNĚŽOVÁNÍ:

1 600 os./hod.

PŘEPRAVNÍ KAPACITA: LEDEN

ÚNOR

ČERVENEC

SRPEN

m n. m.

65 %

BŘEZEN DUBEN ZÁŘÍ

ŘÍJEN

KVĚTEN ČERVEN LISTOPAD PROSINEC

www.skivltavice.cz CENY SKIPASŮ 2013/14

HORNÍ VLTAVICE

ospělí 1 den – 290 Kč d děti 1 den (do 12 let) – 230 Kč dětské hřiště 2 hod. dospělí – 150 Kč dětské hřiště 2 hod. děti (do 12 let) – 50 Kč

BEZPROBLÉMOVÁ DOPRAVA oloha areálu přímo u hlavní, v zimě dobře p udržované silnice č. 4 Praha–Pasov/Passau – cca 100 m od mostu přes Teplou Vltavu bezplatné parkoviště přímo pod vlekem

MALÝ, ALE PLNĚ VYBAVENÝ AREÁLEK V ŠUMAVSKÉM KLIDU V LYŽAŘSKÉM AREÁLU NAD KOVÁRNOU V HORNÍ VLTAVICI SI PŘIJDOU NA SVÉ RODINY S DĚTMI A ZAČÁTEČNÍCI, KTEŘÍ HLEDAJÍ OPRAVDU KLIDNÉ MÍSTO. yžařský areál Nad Kovárnou se rozkládá na okraji šumavské Horní Vltavice na severním svahu nad údolím Teplé Vltavy. Jeho poklidný tep ocení v první řadě rodiče s dětmi nebo začátečníci, nicméně na hlavní červené sjezdovce si zalyžují i náročnější lyžaři. Díky severní orientaci svahu a nadmořské výšce 810 až 900 m panují v areálu výborné přírodní sněhové poměry, které ještě jistí technické zasněžování všech sjezdovek. Každodenní úprava je samozřejmostí. Zdejší lyžování má velmi dlouhou tradici. Už v šedesátých letech vznikl lyžařský oddíl, který organizoval běžecké i sjezdové závody a postavil dokonce malý skokanský můstek. V r. 1972 se rozjíždí vlek „Háček“, který vydržel v provozu až do r. 2001. Od té doby areál provozuje Obec Horní Vltavice, která jej postupně zmodernizovala a rozšířila – byl postaven nový vlek Tatrapoma PFP, který byl v r. 2004 prodloužen. Vybudoval se systém technického zasněžování, pořízena byla rolba, odbavovací systém i osvětlení pro večerní lyžování. Vlastním sněžným skútrem je podle sněhových podmínek udržováno až 51 km běžeckých lyžařských tras. Součástí areálu je lyžařská škola s výukou sjezdového lyžování, snowboardingu a běžkové-

ho lyžování. Lyžařská škola, která přijímá lyžaře všech věkových kategorií, disponuje vlastním dětským vlekem a hřištěm. K dispozici je půjčovna lyžařského a snowboardového lyžování. V areálu nechybí dokonce ani menší snowpark s několika raily a skoky. Přímo u nástupní stanice vleku je možno si odpočinout a občerstvit se v bufetu s příjemnou obsluhou a typickou nabídkou rychlého občerstvení. Posezení ve vytápěném prostoru s krbovými kamny umožňuje výhled na lyžující ratolesti na sjezdovce. Toalety v samostatně

SKIPAS ZDARMA

stojícím objektu jsou vytápěné. Třikrát týdně (středa, pátek a sobota) se od 18 do 21 hod. lyžuje na osvětlené sjezdovce. Na náhorní plošině nad výstupní stanicí vleku jsou upravovány běžecké okruhy v délce 3 až 4 km s krásnými výhledy. Tratě jsou vhodné i pro bruslení. Areál je velmi dobře dostupný po silnici I. třídy č. 4 ze Strakonic do Strážného, která je chemicky udržována, takže nehrozí větší problémy ani při rozmarech počasí. Bezplatné parkoviště leží 30 m od areálu.

DO LYŽAŘSKÉHO AREÁLU NAD KOVÁRNOU NAJDETE NA VYTRHÁVACÍ KARTĚ NA KONCI TOHOTO ČASOPISU!

ZDARMA

1 DEN

OBDOBÍ PLATNOSTI: SEZÓNA 2013/14

138 409

68 m 100 % ZASNĚŽOVÁNÍ: PŘEPRAVNÍ KAPACITA: ÚNOR

ČERVENEC

SRPEN

BŘEZEN DUBEN ZÁŘÍ

m n. m.

0,3 km 0,3 km 2 900 os./hod.

CELKEM SJEZDOVEK:

LEDEN

341

ŘÍJEN

KVĚTEN ČERVEN LISTOPAD PROSINEC

www.hrubavoda.cz CENY SKIPASŮ 2013/14

HRUBÁ VODA TRAVEL

NOVÁ LANOVKA NA DOSAH OLOMOUCE V HRUBÉ VODĚ NA OLOMOUCKU VYRŮSTÁ NOVÉ LETOVISKO, KTERÉ MÉ AMBICE STÁT SE OBLÍBENÝM TURISTICKÝM CÍLEM PO CELÝ ROK. V ZIMĚ PŘILÁKÁ HLAVNĚ RODIČE S DĚTMI, KTEŘÍ TU NAJDOU NEJEN LYŽAŘSKÉ VYŽITÍ, ALE NOVĚ I ČTYŘSEDAČKOVOU LANOVKU. ový lyžařský areál se buduje v místě, kterému léta dominovala chátrající továrna na zpracování břidlice. Za první republiky byla přitom lokalita oblíbeným turistickým cílem nedaleké Olomouce. V rámci projektu, který chce oživit zpustlou lokalitu, vznikají nejen lyžařské vleky a lanovka, ale i celoroční bobová dráha. V další etapě se počítá s tříhvězdičkovým wellness hotelem, jenž vznikne na základech původního a v současné době nevyužívaného hotelu. Z původně průmyslové lokality tak v blízké budoucnosti bude příjemná oáza pro trávení volného času v kterémkoliv ročním období. Čtyřsedačková lanovka, která byla postavena začátkem roku 2013, patří k nejkratším v České republice – její délka je zhruba 300 m při 70m převýšení. Již od loňské sezóny fungují dva vleky o délce 300 a 250 m. Přilehlá sjezdovka je tak svou délkou a lehkým profilem určena hlavně učícím se dětem. Těm nejmenším slouží pojízdný koberec v areálu lyžařské školy. Děti si mohou vedle lyžování v bezpečí zajezdit i na sáňkách nebo bobech, pro něž se upravuje samostatný malý svah. Lyžařský areál je přitom v provozu i večer až do 20 hodin. Díky mikroklimatu zdejší kotliny jsou sněhové podmínky v Hrubé Vodě spolehlivější než jinde v širokém okolí.

Horkou novinkou roku 2013 je bobová dráha, jedna z nejmodernějších u nás. Její trasa je členitá s 360° zatáčkou na závěr, velmi rychlá, a přitom bezpečná. Celková délka činí solidních

SKIPAS ZDARMA

Park Hrubá Voda Sportu 850 m při převýšení 52 m, rychlosti lze dosáhnout až 40 km/hod. Zázemí areálu vzniká postupně, zato na úrovni. Letošní novinkou je nová budova občerstvení se sociálním zázemím. Odbavovací systém je bezdotykový a skipas bude v budoucnu možné koupit pohodlně přes internet bez čekání u pokladny. V areálu je kromě lyžařské školy i půjčovna a servis. Parkoviště je bezplatné. Velmi snadno se dá do areálu dojet vlakem ČD, neboť železniční zastávka je přímo naproti areálu. Cesta z Olomouce trvá autem i vlakem necelou půlhodinu.

DO PARKU SPORTU HRUBÁ VODA NAJDETE NA VYTRHÁVACÍ KARTĚ NA KONCI TOHOTO ČASOPISU!

1+1 ZDARMA

1 DEN

OBDOBÍ PLATNOSTI: SEZÓNA 2013/14

139

650

90 m 35 %

560

43 %

CELKEM SJEZDOVEK: ZASNĚŽOVÁNÍ: PŘEPRAVNÍ KAPACITA: LEDEN

ÚNOR

ČERVENEC

SRPEN

BŘEZEN DUBEN ZÁŘÍ

m n. m.

22 % 1,15 km 1,15 km 2 000 os./hod. ŘÍJEN

KVĚTEN ČERVEN LISTOPAD PROSINEC

ski.hlinsko.cz

HLINSKO

CENY SKIPASŮ 2013/14 8 hodin – 360 Kč 4 hodiny – 240 Kč 2 hodiny – 160 Kč 100

MODERNÍ LYŽOVÁNÍ PŘÍMO VE MĚSTĚ SKIAREÁL HLINSKO, JEHOŽ VLASTNÍKEM JE SKI KLUB HLINSKO, NAJDETE NA VÝJEZDU Z MĚSTA HLINSKA SMĚREM NA HAVLÍČKŮV BROD. JEHO PŘEPRAVNÍMI TEPNAMI JSOU DVA LYŽAŘSKÉ VLEKY S TYČOVÝMI TELESKOPICKÝMI UNAŠEČI A PLYNULOU REGULACÍ RYCHLOSTI, KTERÉ USNADŇUJÍ NÁSTUP DĚTÍ A ZAČÁTEČNÍKŮ, A JEDNA DVOUKOTVA, KTERÉ ZAJIŠŤUJÍ VÝJEZD BEZ VELKÉHO ČEKÁNÍ. PODÉL VLEKŮ SE ROZBÍHAJÍ ČTYŘI SJEZDOVKY VŠECH OBTÍŽNOSTÍ. Od zelené po černou

Vše po ruce

V Hlinsku si zalyžují jak začátečníci, tak náročnější – nejmenší se mohou cvičit na zelené sjezdovce (100 m) se dvěma lanovými vleky zdarma. Oblíbenou rodinnou tratí je modrá (300 m), sportovnější lyžaře uspokojí červená (500 m) a nechybí dokonce ani černý svah (250 m). Ten prošel terénními úpravami a plánuje se umístění trvalé časomíry se slalomovou tratí. Všechny sjezdovky jsou kompletně zasněžovány a samozřejmě denně upravovány rolbami. Navíc jsou uměle osvětleny pro večerní lyžování.

Návštěvníci najdou v areálu pohodlně vše potřebné na jednom místě. Letos se dočkají příjezdu po nové silnici. Parkování až pro 300 vozidel je přímo u vleků a zdarma, pod sjezdovkami se nachází i půjčovna lyží a snowboardů i příjemná restaurace.

95 75

25 5 0

��i��al��d�

�

30. listopadu 2012 10:57:04

Dětský vlek zdarma Lyžařská a snb škola, kde se mohou učit zájemci každého věku, je vyhlášená svými kurzy pro děti předškolního a školního věku – během sezóny si zde osvojí základy lyžování na 500 dětí z Pardubicka a Chrudimska. V nabídce jsou bodové jízdenky i časové skipasy platné od 2 do 8 hodin. Dětský lanový vlek je k dispozici zcela zdarma. Lyžařský areál je v provozu od pondělí do soboty 8.30–20 hod. a v neděli 8.30–17 hod.

Unikátní přemostění V roce 2006 se podařilo prodloužit sjezdovou trať unikátním přemostěním silnice I/34. Nová půlkilometrová červená sjezdovka od té doby nemá na jih od Pardubic konkurenci. Stala se pevnou součástí každoročního seriálu závodů Ligy o pohár Vysočiny a svým sportovním charakterem sklízí mezi všemi závodními tratěmi na Vysočině jednoznačně největší úspěch.

SKIPAS ZDARMA

DO LYŽAŘSKÉHO AREÁLU HLINSKO NAJDETE NA VYTRHÁVACÍ KARTĚ NA KONCI TOHOTO ČASOPISU!

1+1 ZDARMA

4, 6 NEBO 8 HODIN

OBDOBÍ PLATNOSTI: SEZÓNA 2013/14

140

[WORK & SNOW]

TRAIL CREW V KANADĚ A NA ZÉLANDU TOUHA PO LYŽOVÁNÍ JE ČASTO TAK SILNÁ, ŽE SI HO NEMŮŽETE ODPUSTIT ANI V LÉTĚ. NEMUSÍTE BÝT NUTNĚ INSTRUKTOR LYŽOVÁNÍ, TRENÉR NEBO ŘEDITEL LYŽAŘSKÉHO STŘEDISKA. ZA SNĚHEM SE DÁ CESTOVAT S RŮZNÝMI PROFESEMI. MŮŽETE TŘEBA V LYŽAŘSKÉM STŘEDISKU OZNAČOVAT SJEZDOVÉ TRATĚ, ODSTŘELOVAT LAVINY NEBO ZACHRAŇOVAT LYŽAŘE Z NEPOJÍZDNÉ LANOVKY. omášovi Gatnarovi bude letos 36. Procestoval už pěknou řádku zemí, ale pokud to šlo, snažil se vždy svoje pracovní cesty do světa spojit s lyžováním. Jako instruktor lyžování pracoval v různých koutech světa, ale nebylo to ono. Zkusil tedy práci tzv. trail crew, lidí, kteří se starají o bezpečnost a značení sjezdových tratí, ale zabývají se i první pomocí či lavinovou problematikou.

TRAVEL

Tome, jak ses vlastně dostal k cestování? Na střední škole jsem měl to štěstí potkat báječného učitele dějepisu, se kterým jsme pravidelně vyjížděli o víkendech na české i slovenské hory, o prázdninách pak na delší dobu zejména do Španělska. Vždy šlo o hory, historii a kulturu. Což bylo skvělé a dodnes to strašně rád kombinuji. Země, kde jsou jen hory, mě po chvíli přestávají bavit. Po střední škole jsem koketoval s vysokou, nicméně jsem opět potkal lidi, které to, stejně jako mě,

Takže nejvíc času jsi prací strávil asi v Kanadě a na Zélandu. Proč zrovna tyhle dvě destinace? Vždycky mě to táhlo na místa, kde je krásná příroda, a do zemí, které jsou zajímavé i svou historií. Poprvé jsem byl na Novém Zélandu v roce 2000, tenkrát jsem od lyžování odpočíval, takže jsem se věnoval spíše oceánu a cestování. Kanada mě lákala strašně dlouhou dobu. Myslím, že v roce 2011 prodloužili „working holiday visa“ pro lidi do 35 let, no a tehdy jsem si řekl: teď, nebo nikdy. Jaká byla tvoje motivace odjet za prací do zahraničí? Chtěl jsi být blízko sněhu a lyžovat, nebo vydělat peníze? Motivace byla spíš než vydělat peníze, vyzkoušet něco nového, vidět, jak to dělají jinde, přiučit se. Peníze jsem bral jako bonus, takže jsem se snažil dělat to, co mě baví v zimě, s vědomím, že v létě si vydělám daleko víc na to, co chci či potřebuju. Postupem času bylo peněz v zimě, takže to byla paráda.

FOTO: ARCHIV TOMÁŠE GATNARA

TEXT: ONDŘEJ NOVÁK

táhlo jinam. Tak jsme se s kamarádem jednou sbalili a odjeli do Izraele, pak do okolních zemí na Blízkém východě, omrkl jsem si Evropu a nakonec začal učit lyžování ve Špindlu. Po dvou sezónách jsem si řekl, že je třeba si dát pauzu a odjel jsem na Nový Zéland, kde jsem strávil téměř rok. Prokládal jsem to cestami do Asie, Tichomoří a Karibiku. Pak zpět do Krkonoš, kde se práce rozjela, tak že jsem tam nakonec strávil asi šest let celoročně. A pak to přišlo zas, i díky mojí přítelkyni, která chtěla cestovat. Takže rok na Zélandu, v zimě jsem tam učil lyžovat, v létě cestoval a přivydělával si na pobyt. Pak na zimu zase Krkonoše a hop zpátky na Zéland a pak už to byla jen otázka času, kdy přijde Kanada.

Bylo těžké získat v Kanadě a na Zélandu práci? Práci těžké najít nebylo, asi protože jsem měl dovršené lyžařské vzdělání v ČR a deset let zkušeností z Evropy, takže jsem v podstatě na Zélandu dostal práci, kde jsem zažádal, a vybíral pouze podle místa a podle toho, kde měla práci má přítelkyně. Nikdy jsem moc nechtěl dělat v těch top resortech, spíše mě zajímaly takové, které se od Evropy lišily. Pro práci „trail crew“, což je taková česká ski patrol (ski patrol je na Zélandu nebo v Kanadě to samé, co u nás Horská služba, pouze soukromá a platí ji středisko), to bylo složitější a pomohla náhoda a kamarád. Na Zélandu jsem jim vypomáhal a trochu se naučil, co to obnáší v těchto zemích. V Kanadě jsem k práci „trail crew“ přišel opravdu docela náhodou. Kamarádům se uvolnil byt v Canmore, tak jsme tam zamířili, že tam strávíme fajn zimu, dva dny nato jim vypadl člověk z týmu a potřebovali ho nahradit, no a já tam zrovna byl, šéfové měli rádi telemark, a když jsem si s nimi zajezdil, už jsem tam zůstal.

Co všechno ses musel naučit? Jako „trail crew“ se staráš prvotně o vyznačené tratě a jejich údržbu, což není nic těžkého a člověk to zná, pokud se pohybuje na horách. Pak ale přichází část, kdy musíš dobře komunikovat se „ski patrol a snow safety“ lidmi, všem pak pomáháš a děláš, co je třeba, pokud oni nestíhají. Když nebylo moc práce, probíhaly tréninky se saněmi na svoz raněného a jednou týdně lavinový trénink, na ten si obzvlášť potrpí a i mně to dalo hodně poznatků a zkušeností. Taky jsme trénovali, jak dostat lidi z nepojízdné lanovky,

atd. Nejzajímavější jsou ale tréninky v terénu pro pomoc lidem ze „snow safety“. Učíš se, jak uříznout malý sesuv, jak je najít a eliminovat tak, aby tam pak mohli lidi lyžovat. No a občas nás nechali i hodit si dynamitem a utrhnout pořádnou lavinu. Trénink to byl fajn a plný zábavy, když se ale něco doopravdy stalo, byl jsi rád, že to máš ty i ostatní zažité a vše jde rychle. Popiš mi svoji práci, co vlastně práce ski patrola v zimním středisku obnáší? Ráno byla schůze, rozdaly se úkoly a šlo se do práce. Práce bylo hodně v prosinci a lednu, pak se více méně udržoval stav a pomáhalo při zraněních a podobně. První bylo vždy zkontrolovat upravené sjezdovky, jestli tam nejsou po rolbařích velké schody, nerovnosti a zmrzlé hroudy, pak kontrola hrazení a plotů, na které jsme chytali sníh, který pak rolbaři rozváželi. Pak pomoc při otevírání freeridových zón, museli jsme je projet a zbavit nebezpečných převisů, no prostě zjistit, zda tam mohou lidi. Pak neustálá kontrola během dne a pomoc všem ostatním na vysílačce. To byl ten fajn den. Někdy ale člověk celý den držel lopatu a vykopával rozbité a zasypané hrazení nebo vozil tyče nahoru a dolů, občas to byla dost tvrdá fyzická makačka, ale v té nejlepší kanceláři :-). FOTO: ARCHIV TOMÁŠE GATNARA

Práce „trail crew“ v Kanadě i na Zélandu musí být dost zajímavá. Co bylo největší počáteční překážkou v tvé nové práci? Zajímavá práce to je bez debat, ale asi největším oříškem byla komunikace. I když jsem léta pracoval s vysílačkou, tak přeci jen v angličtině je to mnohem těžší, tedy ze začátku rozhodně. Musel jsem se naučit kódy pro komunikaci. Když je úraz, tak ti třeba zavolají, ať přivezeš sáně, deku navíc a ať zařídíš dole skútr, no a to vše je v číslech. Ze začátku to byla docela sranda, ale byli hodní a mluvili na nás pomaleji. Druhým velkým rozdílem oproti Evropě a zároveň trochu překážkou byla jejich zima. V Kanadě je fakt zima, minus patnáct stupňů bylo takové příjemné počasí, když pak na jaře bylo třeba minus sedm, tak jsme si říkali, že je dost vedro. No být v minus dvaceti sedm hodin na kopci není úplně ono. Naštěstí, když spadne teplota pod minus třicet, tak středisko zavírají. Asi třikrát se to stalo i mně.

FOTO: ARCHIV TOMÁŠE GATNARA

A co vízum a pracovní povolení? Pracovní vízum na Zélandu nebyl problémem. Ale v Kanadě je to trochu složitější, musíš si vybrat správného zaměstnavatele, který se snaží získat lidi i z venku, pak to jde. Pokud máš „working holiday“ víza, chuť a zkušenosti, práce se vždycky najde.

141

Je práce „trail crew“ nebezpečná? Nebezpečná může být, když si myslíš, že už to znáš a nic tě nepřekvapí. Nesmíš zapomínat, že jsou to pořádně velké hory. Musíš si dávat pozor pořád, hlavně za špatného počasí, kdy lidi nejezdí tolik, ale ty musíš mnohdy i tam, kam bys, kdybys nebyl v práci, nešel. Prostě tam více než jinde platí „safety first", bezpečnost na prvním místě. Ale jsou tam i takové terény, kdy není jiná možnost přístupu než taková, že si říkáš: „Teď malá chybička a je po mně.“ Platí tam v práci víc než kde jinde dodržovat pravidla pohybu ve vysokých horách. Stačil ti výdělek na pokrytí všech nákladů? Peníze nebyly nikterak úžasné, vlastně kanadská minimální mzda, ale byl to stálý plat na půl roku. Ušetřil jsem si dost, abych pak jel na dva měsíce na Yukon. No a byl jsem půl roku, pět dní v týdnu sedm hodin denně na lyžích a telemarkách, takže si nemůžu vůbec stěžovat :-). Co bys doporučil všem, kteří by chtěli vycestovat někam do světa za prací? Pro mě je práce v zahraničí, v zimě, na horách, o zkušenostech a poznání nových lidí. Doporučuji všem poznat rozdíl mezi světadíly a přístupem k lyžování. Vůbec se nebát třeba jazykových rozdílů. Hlavně si ponechat nadhled, otevřenou mysl a pokusit se vstřebat a pochopit, proč něco je jinak, nebo onak. Pak to přináší užitek a pohodu. Spousta věcí mě překvapila mile, mnoho nemile, ale nikdy bych asi neřekl, že tam či onde je to lepší či horší. Prostě je to jiné a buď si to dokážeš užít a něco si z toho vzít, nebo jsi z toho otrávený. Jinak platí, že tady v Kanadě máš větší šanci získat práci na osobním interview než pouze mailem. Jaké další destinace chystáš a kde se zrovna nacházíš? Momentálně jsem v Kanadě a čekám na pracovní víza. Zase bych rád dělal to, co jsem dělal tady předminulou zimu. Mají mě tu asi rádi a práce v tomhle týmu je již od půlky září, kdy se vše připravuje, až do konce května. Takže uvidíme, zda bude zima kanadská, nebo evropská. No a dál střádám plány na výjezd do Chile a Argentiny, samozřejmě za sněhem a horami. No a mým snem bez sněhu stále zůstává Afrika. Věnováno Peckovi.

TRAVEL

[MÍSTA K SEŽRÁNÍ]

FOTO: J. CLATOT

142

JAK SE VE FRANCII ODDAT NÁKUPŮM LOKÁLNÍ DOBROTY, LOKÁLNÍ TRHOVCI – PROSTĚ LOKÁLNÍ ZVYK. BEZ TRHŮ BY FRANCOUZI ASI BRZY ZAHYNULI. MUSEJÍ JE MÍT I V HORÁCH. TEXT: JANA VLKOVÁ a zimní dovolenou se dnes nabalují nejrůznější aktivity. Často to jsou prefabrikované kosmopolitní zábavy, které nicméně mají na horách své místo, protože si najdou svou klientelu. Není však na škodu oddávat se místním autentickým atrakcím. Ve Francii jsou to jednoznačně trhy. Jsou všude a pořád, tedy alespoň jednou za týden. Ze sjezdovek to obvykle nevidíte, jejich návštěvě je třeba obětovat trochu lyžovacího času.

Prodrat se ke kvalitě Můžete namítnout, že jste takový trh už jednou navštívili a byly tam jen samé čínské šunty jako u nás na vietnamském tržišti. Ano, to je pravda. Čínské zboží si proklestilo cestu do nejbizarnějších míst a ten, kdo cestuje častěji a dál, jistě potvrdí, že si našlo svoje prodavače opravdu na celé zeměkouli. To nevadí, protože je to dost malá překážka na cestě k folklórním laskominám, které tady naopak nikdy nechybí. Stačí jednoduše stánky s druhořadým zbožím ignorovat a věnovat pozornost místním specialitám. Trhovci a trhovkyně jsou zvláštní typ horalů. Mívají viditelně upracované ruce, ošlehané tváře a k tomu softshellové bundičky

a nejlepší trekové boty, aby jim nebyla zima, a na hlavě často nějakou originální hučku. Jejich angličtina je mizerná nebo dokonce žádná.

Etiketa degustace Velmi často se stává, že trhovec nabízí vzorky svých výrobků. To je konec konců stejné jako u nás, ale jen na první pohled. Když si v supermarketu vezmete od hostesky kousíček sýra na párátku, tak je to něco jiného než od výrobce z hor. Takový prodavač má všechny svoje krávy pojmenované a pozná podle zvuku zvonce, která je blízko a která daleko, a při dojení s nimi promlouvá a drbe je za ušima. Trhovec nabízí své výrobky jako výzvu ke komunikaci. Když si vezmete ten nabízený kousek, neočekává se samozřejmě, že si to hned koupíte, ale očekává se, že výměnou za to sousto něco dáte – usmějete se na prodavače, když neumíte ani slovo, pozdravíte jakkoli, však oni stejně vidí, že jste cizinec, a v nejlepším případě trochu zahovoříte. Optáte se, jak se sýr jmenuje, jak dlouho zraje, jestli mají mimo klobásek s borůvkami, oříšky, jalovcem ještě další, kdy se stáčí ten med z limby a tak dále. Nebo jen řeknete, že je dobré nebo špatné počasí.

Madame? Monsieur…? S trochou empatie a s trochou hudebního sluchu si na komunikaci vystačíte, i když neumíte francouzsky. Vyvolávání je součástí prodeje na

trhu. Dnes už se nevykřikuje tak hlasitě, jak to bylo běžné ještě před několika desetiletími, ale prodavači na své klienty stejně mluví. Podle toho, s jakým důrazem, jak hlasitě a s jakou grimasou pronesou běžné oslovení Madame nebo Monsieur, můžete usuzovat na skrytý obsah sdělení: „Co si dáte?“ „Už jste tu dlouho, chcete pomoci?“ „Přestaňte se mi v tom přehrabovat!“ „Už tudy jdete potřetí, kupte si kruci písek něco.“ Tato emoční šíře jediného slova je dána jednak francouzskou povahou a jednak ideální délkou tříslabičných slov madame nebo monsieur. Naše „pani“ je moc krátká a „mladá pani“ moc dlouhá.

Jak zjistit rozvrh Pokud se rozhodnete pro návštěvu trhu, budete jistě překvapeni, že se koná prakticky v každém středisku, včetně těch, která leží vysoko v horách, jako je například Les Menuires nebo Tignes. Rozpisy jsou k dispozici většinou v Turistické informační kanceláři, ale dá se předpokládat, že si to všechno vygooglujete z tepla apartmánu. Místní speciality jsou poměrně drahé, ale jeden plátek beaufortu má v sobě více chuti než cihla eidamu a totéž může platit o dlouhozrajících oslích klobáskách s bílou plísní a našich párcích. Ochutnávat můžete medy, marmelády, likéry.

RADOST ZE ZIMY V Korutanech udávají tón široké sjezdovky a já udávám tempo. A nejraději na slunečné terase příjemné lyžařské horské chaty s výhledem do kraje. Svůdné vůně a nezvyklé zvuky - také džezové - mne přitahují jako magnet. Konečně čas na skutečný odpočinek a uvolnění. Na jedinečné jižní straně Alp. Radost ze zimy můžete rezervovat už teď! RAKOUSKÝ JIH WWW.KORUTANY.COM

Karel Wolf a CK Livingstone vás zvou na CESTOVATELSKÝ FESTIVAL

KOLEM SVĚTA 8. - 10. listopadu 2013

Brno [Kongresové centrum BVV]

16. - 17. listopadu 2013

Praha [KD Ládví a Multikino Ládví] PROMÍTÁNÍ FILMŮ A FOTOGRAFIÍ REPORTÁŽE Z DALEKÝCH ZEMÍ SVĚTA EXOTICKÉ TANCE ZNÁMÍ CESTOVATELÉ

www.kolemsveta.cz

SPOLUPOŘÁDÁ

GENERÁLNÍ PARTNER

144

SLEVOVÝ PROGRAM SNOWcard KARTA SLEV A VÝHOD SNOWCARD JE PŘEDPLATITELŮM ZASÍLÁNA SPOLU S ŘÍJNOVÝM VYDÁNÍM SNOW, PŘÍPADNĚ POZDĚJI S PRVNÍM PŘEDPLACENÝM VYDÁNÍM (PO PŘIPSÁNÍ PLATBY ZA PŘEDPLATNÉ NA ÚČET) – KARTU NAJDETE PŘILEPENU NA OBÁLKOVÉ STRANĚ ČASOPISU. KARTA Z PŘEDCHOZÍHO ROČNÍKU PLATÍ VŽDY AŽ DO VYDÁNÍ NOVÉ KARTY.

CESTOVNÍ KANCELÁŘE

15 %

CK Sport Václavík sleva z nabídky pro jednotlivce, z ceny bez skipasu Růžďka u Vsetína 375 tel: 602 727 799 www.cksport-vaclavik.cz

8 %

CK Fede Jeruzalémská 3, Praha 1 www.fede.cz

7 %

CK Conti všechny zájezdy a pobyty z katalogu Hurá na lyže 12/13 Jindřišská 30, 110 00 Praha 1 www.ckconti.cz

6 %

CK Kudrna všechny zahraniční zájezdy kromě jednodenních lyžařských zájezdů (max. 600 Kč) Hněvkovského 75, Brno - Komárov, tel.: 777 583 762, Žitná 1, 12000 Praha 2, tel.: 731 651 302 www.kudrna.cz

5 %

Smart Travel max. 500 Kč Blatenská 111, Chomutov www.smarttravel.cz

5 %

CK Hanka sleva z katalogové ceny (max. 300 Kč) za plně platící osobu, u pobytů dětí bez rodičů sleva 250 Kč za dítě Makovského 5, Praha 6, tel.: 235323086, 603824058 www.hanka.cz, hanka@hanka.cz

5 %

Kovotour Plus slevu je možno uplatnit ze základní ceny zájezdu (mimo další dokoupené služby) Přívozská 12, Ostrava, tel.:14001 www.kovotour.cz

2 %

CA Juhász sleva k základní slevě až 10%, 150 Kč k základní slevě pro autobusové zájezdy Masarykova 1323, 73514 Orlová - Lutyně www.juhasz.cz

PŮJČOVNY A SERVISY

100 %

Levnelyze.cz testovací centrum značek Dynastar a Rossignol; půjčení lyží na 3 hodiny v testcentru SNOW Harrachov 285, Harrachov www.levnelyze.cz

50 %

Sherpa Rental Testcentrum Nordica sleva na 2hodinovou výpůjčku v Sherpa Rental Testcentru Nordica Malá Morávka-Karlov, Praděd tel.: 774 676 866

30 %

Fun Sport servis lyží a snb (sleva se vztahuje na lyže a snb u nás zakoupené, na ostatní sleva 20 %) Gočárova 687, Hradec Králové www.funsport.cz

30 %

Rumasport sleva se vztahuje na servis lyží v naší prodejně Ostravice 213, tel.: 606 424 845 www.rumasport.cz

25 %

Půjčovna lyží SKI COOLNA jednodenní zapůjčení libovolného kompletu (carving, snowblade, shorties, snowboard) Parkoviště Kaskády, Špičák na Šumavě tel.: 604 641 817

21 %

Sportmax Zdeněk Hájek velký servis lyží (kompletní) Náměstí Svobody 877/18, Jeseník, tel.: 604 605 313 sportmax.jesenik.com

20 %

Rock Point v síti obchodů Rock Point www.rockpoint.cz

13/14

20 %

Skicentrum Eden sleva na servis lyží a snb na počkání Vladivostocká 2, 100 00 Praha 10

www.skicentrumeden.cz

15 %

Hartman Sport servis lyží, snb a běžek (100% sleva na první servis u nás zakoupených lyží a snb) Poupětova 4, Olomouc www.hartmansport.cz

20 %

PROFISKISERVIS test centrum lyží LUSTI, sleva na servis lyží a snb na automatu Reichmann Lichá 38, Praha 4-Cholupice www.spalek-ski.cz

15, 10, 5 %

Ski Bartoň Sports 15 % na půjčovnu, 10 % na servis, 5 % na koupi zboží Maroldova 1, Děčín 1 www.skibarton.cz

12 %

Ski Depo sleva na sevis lyží, snb a běžek na strojích Montana Průběžná 90, Praha 10 www.skidepo.cz

10 %

Namche skialpová půjčovna, servis a kurzy Heydukova 1589/6, Praha 8-Palmovka www.namche.cz

10 %

Skicentrum Brno J. Babáka 9, Brno-Královo Pole, tel: 541245853 www.skicentrum-brno.cz

10 %

SKICENTRUM Prosek sleva na servis lyží a snowboardů v servisu s nejvyšším hodnocením firmy MONTANA Swiss v Praze (*****), velké parkoviště Prosecká 36 (u bobové dráhy), Praha 9 www.snow4fun.cz

10 %

Adventure - Rent specialisté na zimní karavanink, půjčovna, sleva na půjčení vozu na min. 5 dnů Na Průhoně 159, Vestec u Prahy, tel.: 603 415 419 www.adventure-rent.cz

10 %

Servis Sport Červenka sleva na servis, půjčovnu lyží a snb Habrmannovo nám. 2, Plzeň www.sportcervenka.cz

5 %

Skicentrum Hranice servis a půjčovna lyží, snb, běžek a člunů Třída ČSA 546, Hranice www.skicentrumhranice.cz

SPORTOVNÍ OBCHODY

21 %

Rumasport sleva se vztahuje na nákup zboží v našem e-shopu z doporučené maloobchodní ceny. Pro uplatnění napište do objednávky heslo: snow21 Ostravice 213, tel.: 606 424 845 www.rumasport.cz

20, 15 %

SKIER.CZ sleva 20 % na lyže a 15 % na vše ostatní (sleva se počítá z původních doporučených MOC cen, lze ji uplatnit v kamenné prodejně i v e-shopu) Hrubého 1205/2, Praha 8 www.skier.cz

20 %

KARPS ručně vyráběné čepice a čelenky (sleva na objednávku po internetu, nebo nákup v obchodě v Peci pod Sněžkou) Pec pod Sněžkou, tel: 731 114 535 www.karps.cz

20, 15 %

Fanatic & F2 Surfcentrum sleva 20 % na lyže a boty a sleva 15 % na ostatní lyžařský sortiment značek Völkl, Blizzard, Elan, Tecnica, Dalbello, Leki, Salomon, Head Zenklova 168, Praha 8 - Bulovka, tel.: 608 330 814 www.lyzeseslevou.cz

15 %

Český Ráj Outdoor Sports sleva platí v kamenné prodejně i v e-shopu Nerudova 616, Mladá Boleslav www.ceskyraj.com

15 %

NIVOSPORT (Brumlovka) sleva platí na veškerý nezlevněný sortiment značek HALTI a COLOR KIDS Vyskočilova 2/1100, Praha 4 Michle, tel.: 777 762 365 www.nivosport.cz

15 %

Sport Brumlovka jednorázový nákup v obchodě. Vyskočilova1841/4 (Areál BB centrum), Praha www.sportbrumlovka.cz

13 %

Levnelyze.cz sleva na lyže z internetového obchodu levnelyze.cz www.levnelyze.cz

12 %

Skisport Semily Petřinova 255, Semily www.ski-semily.cz

10 %

XTM Merino Shop platí při koupi funkčního prádla z australské merino vlny značky XTM Masarykovo náměstí 6, Říčany u Prahy, tel.: 722 176 032 www.xtm-shop.com/cs

10 %

Maniashop sleva na vše v síti kamenných obchodů Mania, Relax shop, seznam prodejen na www.maniashop.cz

10 %

Skicentrum Brno J. Babáka 9, Brno, www.skicentrum-brno.cz

7 %

Hartman Sport Poupětova 4, Olomouc, tel. 585 424 095 www.hartmansport.cz

5 %

Hudy v síti kamenných prodejen Hudy Sport v ČR, SR a v Polsku www.hudy.cz

5 %

Hannah Czech ve všech sítích obchodů Hannah Czech www.hannah.cz

5 %

Rock Point v síti obchodů Rock Point www.rockpoint.cz

5 %

Ski centrum Hranice Třída ČSA 546, Hranice, www.skicentrumhranice.cz

ŠKOLY A KURZY

10 %

REGALBIKE Martin Podsedník Masarykova 30, Teplice, tel.: 602 403 811 www.regalbike.cz

10 %

SCOTT SPORT zimní zboží SCOTT Sokolovská 663/136 C, Praha 8 Jeremenkova 1142/42, Olomouc www.scottsport.cz

10 %

GM Sport bazar, půjčovna, servis Lazecká 115, Olomouc www.lyze-snowboard-shop.cz

10 %

Ski Sport Drahorád sleva na nákup lyžařského zboží Habrmanova 166, Hradec Králové

10 %

Ultrasport lSleva 10% i na na e-shop - pouze výrobky Sensor Praha 5, Lidická 11, tel.: 222 312 395 Svitavy, Brněnská 24, tel.: 461 530 614 www.sensor.cz, www.ultrasport.cz

10 %

Fun Sport sleva platí při nákupu nad 1 000 Kč a platbě v hotovosti, sleva se nevztahuje na již zlevněné zboží a zboží v akci Gočárova 687, Hradec Králové www.funsport.cz

10 %

Špalekski specializovaná lyžařská prodejna, test centrum lyží LUSTI, sleva na nezlevněné zboží na prodejně Lichá 38, Praha 4-Cholupice, tel.: 777 297 340 www.spalek-ski.cz

10 %

Legendsport sleva na nezlevněné zboží v síti prodejen Legendsport www.legendsport.cz

10 %

Revolution shop na zlevněné zboží se vztahuje sleva 5 %. Revoluční 2, Praha 1 www.revolutionshop.cz

100 %

Telemarková škola k výuce telemarku vybavení zdarma Pec pod Sněžkou tel: 739 309 272, 739 336 055 www.telemarkovaskola.cz

30 %

Skiwithme sleva na úvodní lekci a konzultaci Pec pod Sněžkou, tel: 739 309 272 www.skiwithme.cz

15 %

APUL kurz licence APUL C, www.apul.cz

10 %

Summit Leader Sleva na lavinové kurzy a kempy, kurzy skialpinismu a túry na sněžnicích. Sleva ze základní ceny kurzů a akcí. Nelze již uplatnit další slevy. tel.: 604 346 806 www.summit-leader.cz

10 %

Sherpa Ski a Board School sleva na celodenní výuku carvingu, snb, telemarku a na první hodinu v dětské školce vždy ve všední den Malá Morávka-Karlov, Praděd, Karlov u Paseky, tel.: 604 681 100 www.sherpaski.cz

10 %

Snowsport School Pec pod Sněžkou sleva na veškeré služby Pec pod Sněžkou tel.: 739 309 272, 739 336 055 www.snowsportschool.cz

10 %

Skischool Envy Ramzová, tel.: 604 959 283 www.envy-ski.cz

5 %

Ski Camp sleva na zahraniční výukové, testovací a motivační akce www.skicamp.cz

ADRESÁŘ PRODEJCŮ SNOW - SPECIALIZOVANÝCH OBCHODŮ PRAHA CK Conti, Jindřišská 30 (kousek od Jindřišské věže), Praha 1, www.ckconti.cz Legend Sport Myslíkova, Myslíkova 31, 11000, Praha 1, www.legendsport.cz A-Z SPORT Praha 2, Slezská 397/12, Praha 2, www.azsport.cz CK Kudrna, Žitná 1, 12000 Praha 2, www.kudrna.cz HAPPY SPORT Modřany, Modřanská 1796, Praha 4, www.happysport.cz A-Z SPORT Praha 5, Lidická 7, Praha 5, www.azsport.cz Montana Sport, Kříženeckého náměstí 990, Praha 5, www.montanasport.cz Ski and Bike Centrum Radotín, Topasová 1, Praha 5, www.skiservis.cz HAPPY SPORT Kulaťák, Národní obrany 715/16, Praha 6, www.happysport.cz CZE SPORT, Dělnická 42, Praha 7, www.czesport.cz Boatpark, Sokolovská 146/359, Praha 8, www.boatpark.cz Fanatic F2, Zenklova 168, Praha 8, www.lyzeseslevou.cz HELIA SPORT Praha, Klapkova 34/731, Praha 8, www.heliasport.cz Skier.cz, Hrubého 1201/10, Praha 8, www.skier.cz HAPPY SPORT, Beranových 125, Praha 9, www.happysport.cz HARFA SPORT Praha 9, Českomoravská 41, Praha 9, www.harfasport.cz SKICENTRUM Prosek, Prosecká 36 (u bobové dráhy), www.snow4fun.cz LEGEND SPORT Bělocerkevská, Bělocerkevská 26, Praha 10, www.planetasportu.cz STŘEDOČESKÝ KRAJ Luboš Braier - SPORT SERVIS, Žižkovo náměstí 164, Čáslav, www.sport-braier.cz PROGRESS CYCLE, Logistický park Tulipán 1371, Hostivice, www.progresscycle.cz Jaromír Vyskočil, Kmochova 406, Kolín, www.montana.unas.cz HARFA SPORT Mladá Boleslav, Náměstí Republiky 823, Mladá Boleslav, www.harfasport.cz PLZE�SKÝ KRAJ EUROSKI.CZ, Prokopova 29, Plzeň, www.euroski.cz HANNAH CZECH, Americká 54, Plzeň, www.hannah.cz

SERVIS SPORT, Habrmannovo nám. 2, Plzeň, www.serviscervenka.cz HARFA SPORT Plzeň, Náměstí republiky 22, Plzeň, www.harfasport.cz KARLOVARSKÝ KRAJ Sport 2000 Denk, Hlavní 267, Mariánské Lázně, www.sport-denk.cz JIHOČESKÝ KRAJ WAVESPORT, Rudolfovská 64, České Budějovice, www.wavesport.cz ÚSTECKÝ KRAJ Marathon Sport, Františka Halase 1200, Most, SKI BARTOŇ SPORTS, Maroldova 1, Děčín 1, www.skibarton.cz LIBERECKÝ KRAJ Legend Sport Liberec, Soukenné náměstí 2a/669, 46001, Liberec, www.legendsport.cz Sport Brzák, Hanychovská 575/33, Liberec 3, www.brzak.cz SPORT PAUDERA, Krále Václava 120, Staré Splavy, www.skipaudera.cz KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ RM SPORT, Kostelní 7, Dobruška, www.rm-sport.cz FUN SPORT Hradec Králové, Gočárova 687, Hradec Králové, www.funsport.cz Josef Žitník Cyklo ski s&s, 5. května 728, Lomnice nad Popelkou, www.cykloski.cz RADICAL SPORT, Poděbradova 428, Náchod, www.radicalsport.cz Vancl Sport, Horská 117, Vrchlabí, www.vanclsport.cz PARDUBICKÝ KRAJ SPORT CENTRUM DOLEČEK, Aloise Hanuše 122, Jablonné n. Orlicí, www.sportdolecek.cz SABISPORT, Dukelských Hrdinů 14, Lanškroun, www.sabisport.cz VYSOČINA HIGHLAND SPORT Havlíčkův Brod, Havlíčkova 3305, Havlíčkův Brod, www.highland-sport.cz SPORTEN, U Pohledce 1347, Nové Město na Moravě, www.sporten.cz

HIGHLAND SPORT Žďár nad Sázavou, Palachova 2285/39, Žďár nad Sázávou, www.highland-sport.cz JIHOMORAVSKÝ KRAJ CK KUDRNA, Hněvkovského 75, Brno Komárov, www.kudrna.cz BARNEX, Bratislavská 7, Brno, www.barnexsport.cz GEMMA SPORT, Nové sady 24, Brno, www.gemmasport.cz HELIA SPORT Brno, Úvoz 59/61, Brno, www.heliasport.cz MM Skicentrum, Brechtova 7, Brno, www.mmskicentrum.cz SKICENTRUM BRNO, J. Babáka 9, Brno, www.skicentrum-brno.cz SKISKI & GOLFGOLF, Heršpická 814/5a, Brno, www.ski-golf.cz ZLÍNSKÝ KRAJ SENZA SPORT, Hradišťská 1922, Uherské Hradiště, www.senzasport.cz HOPE SPORT, U Nádraží 1765, Uherský Brod, www.skisport.cz HUDY SPORT Zlín, Vodní 453, Zlín, www.hudy.cz MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ HELIA SPORT Bruntál, Krátká 2, Bruntál, www.heliasport.cz HELIA SPORT Ostrava, Porubská 708, Ostrava, www.heliasport.cz Ruma Sport, Ostravice 213, Ostravice, www.rumasport.cz Sportmax, Karla Čapka 237, Jeseník, sportmax.jesenik.com V.A.D. Worter 4ski, Daliborova 3, Ostrava, www.4ski.cz OLOMOUCKÝ KRAJ Ski centrum Hranice, Třída Československé armády 546, Hranice, www.skicentrumhranice.cz HELIA SPORT Kouty nad Desnou, Kouty nad Desnou 1 (bývalá pošta), Kouty nad Desnou, www.heliasport.cz GM SPORT, Koperníkova 14, Olomouc, www.gmsport.cz HELIA SPORT Olomouc, I.P. Pavlova 116, Olomouc, www.heliasport.cz HELIA SPORT Prostějov, Poděbradovo náměstí 1, Prostějov, www.heliasport.cz HELIA SPORT Přerov, Žerotínovo nám. 24, Přerov, www.heliasport.cz

www.snow.cz/casopis/prodejci

SLOVENSKO Intersport Rental Gálfy, Horný Smokovec 51, Vysoké Tatry, www.galfy.sk HUDY SPORT Poprad, Nám. Sv. Egídia 29, Poprad, www.galfy.sk

Plzeň (II), OC Berounka Park – Tesco Rokycanská ul.; Praha 1, Palladium; Praha 10, NC Eden; Praha 4, Arkády Pankrác; Praha 4, Novodvorská Plaza; Praha 5, Metropole Zličín; Praha 9, Centrum Černý Most, Galerie Fénix; Praha – Průhonice, Obchodní zóna Čestlice; Prostějov, OG Arkáda; Přerov, OC – Kaufland; Příbram, STOP. SHOP.; Staré Město, OC – Interspar; Strakonice, Nákupní park Strakonice; Svitavy, A Centrum; Šumperk, OC – Kaufland; Tábor, OC – Hypernova; Teplice, OC Olympia – Albert; Trutnov, Family Center; Třebíč, STOP. SHOP.; Třinec, OC – Tesco; Ústí nad Labem, OC – Globus; Vsetín, OC – Hypernova; Zlín, OC – Tesco; Znojmo, STOP. SHOP.; Žatec, STOP. SHOP.; Žďár nad Sázavou, Nákupní park Žďár

SNOW koupíte v každé ze 70 prodejen Sportisimo po celé ČR! Beroun, OC Králův Dvůr; Brno (I), Futurum; Brno (II), NC Královo Pole; Brno (III), Avion Shopping Park; Břeclav, OC Aventin – Tesco; Česká Lípa, OC Paráda; Česká Třebová, A Centrum; České Budějovice, IGY Centrum; Děčín, Obchodní zóna – Kaufland; Frýdek-Místek, OC – Interspar; Havlíčkův Brod, Nákupní park; Hodonín, OC Paráda – Hypernova; Hradec Králové, EuroCenter, OC – HyperTesco, OC Atrium; Hranice na Moravě, STOP. SHOP.; Chomutov, Obchodní zóna – Kaufland; Chruidm, Obchodní areál Family Center; Jablonec nad Nisou, RP Vendo Park; Jičín, Nákupní park Cipísek; Jihlava, OC – PATROL; Jindřichův Hradec, OC – sídliště Vajgar; Karlovy Vary, OC Fontána – Tesco; Karviná, Obchodní Centrum Karviná; Kladno, NC Oáza Kladno – Kročehlavy; Kopřivnice, OC – Kaufland; Liberec, Nákupní park Severka; Liberec II, Forum Liberec; Mělník, Family Center; Mladá Boleslav, Olympia; Most, Obchodní park Most; Náchod, Family Center; Nový Jičín, NC Fastmall; Olomouc (I), OC Haná; Olomouc (II), Olomouc CITY; Opava, OC Silesia; Ostrava (I), OC Galerie; Ostrava (II), Avion Shopping Park; Ostrava (III), OC Futurum – retail park; Pardubice, Family Center; Písek, OC Jih u Penny – naproti Albertu; Plzeň (I), NC Borská pole;

www.sport2000.cz

SNOW koupíte ve 23 prodejnách Intersport! Brno-Modřice, OLYMPIA BRNO; České Budějovice, NÁKUPNÍ CENTRUM GÉČKO; Čestlice, SPEKTRUM PRŮHONICE; Hradec Králové, FUTURUM; Kolín IV., FUTURUM KOLÍN; Liberec 3, NISA CENTER LIBEREC; Liberec-Růžodol, NÁKUPNÍ CENTRUM GÉČKO; Mladá Boleslav, NÁKUPNÍ CENTRUM BONDY; Most, CENTRAL MOST; Ostrava, AVION; Ostrava, FUTURUM; Ostrava 2 - Moravská Ostrava, FORUM; Pardubice, PALAC; PlzeňČernice, OLYMPIA PLZEŇ B/Shopping center II; Praha 1, Myslbek; Praha 3, ATRIUM FLORA; Praha 5, GALERIE BUTOVICE; Praha 6, ŠESTKA; Praha 9, LETŇANY; Praha -Vysočany, GALERIE HARFA; Ústí nad Labem, FORUM; Zlín, ZLATÉ JABLKO; Zlín-Malenovice, CENTRO;

www.sport2000.sk SLOVENSKO

ČESKÁ REPUBLIKA Bánov Benešov Brno Brno Broumov Bruntál Černý Důl Česká Třebová České Budějovice Choceň Chomutov Dubňany Harrachov Havlíčkův Brod Jeseník Jihlava Kladno Kouty nad Desnou Kroměříž Kunovice Kunžak Lanškroun Lipno nad Vltavou Litoměřice Mariánské Lázně Mělník Mladé Buky Most

145

HOPE SPORT SPORT 2000 SPORT ŠEFČÍK HELIA SPORT SPORT 2000 MM SKICENTRUM SPORT HOTÁREK HELIA SPORT SUN SKI CZ SPORT 2000 BARTOŠ WAVE SPORT SKIMEN 2 SPORT APOLLO SPORT INSPORT SPORT 2000 SPORT ČERMÁK HIGHLAND SPORT SPORT 2000 Jeseník SPORT 2000 Jihlava SPORT 2000 SYMPA HELIA SPORT SPORT 2000 HOPE SPORT SPORT 2000 HOPE SPORT SKI SERVIS KUNŽAK SPORT 2000 SUN SPORT SPORT 2000 WAVE SPORT HOFI SPORT SPORT 2000 SPORT DENK SPORT 2000 SKI SPORT MĚLNÍK SUN SKI CZ APOLLO SPORT

Náchod okr.Žamberk Olomouc Olomouc Opava Ostrava Ostrava Ostrava Písek Praha 5 Praha 6 Praha 6 Dejvice Praha 8 Kobylisy Přerov Prostějov Rokytnice nad Jizerou Špindlerův Mlýn Šumperk Třebíč Trutnov Uherský Brod Ústí nad Labem Velké Poříčí Veselí nad Moravou Vrchlabí Zábřeh Žďár nad Sázavou 6 Zlín

SPORT HOTÁREK HELIA SPORT HELIA SPORT SPORT 2000 HARTMANSPORT SPORTOVNÍ KURZY.CZ SPORT 2000 4SKI HELIA SPORT SPORT 2000 HOPE SPORT OLYMP SPORT SKI CENTRUM BARRANDOV BIL SPORT SPORT 2000 MELICHAR SPORT HELIA SPORT HELIA SPORT HELIA SPORT P- SPORT SPORT 2000 SUN SKI CZ SKI SNOW SURF SPORT TOUR SPORT KM SPORT SPORT 2000 HOPE SPORT APOLLO SPORT SPORT HOTÁREK SPORT 2000 HOPE SPORT SPORT 2000 Vrchlabí DENALI SPORT HIGHLAND SPORT SPORT 2000 HOPE SPORT

Žijeme pro sport! 61x v České republice, 29x na Slovensku

Banská Bystrica Banská Bystrica Bardejov Bratislava Bratislava Donovaly Kežmarok Levice Liptovský Mikuláš Lučenec Lučenec Martin Nitra Nové Zámky Piešt‘any Poprad Prešov Ružomberok Šamorín Spišská Nová Ves Topol‘čany Trenčín Trnava Vysoké Tatry Vysoké Tatry Žilina Žilina Zvolen

SPORT 2000 ŠPORT ÁČKO NORTHFINDER TOPA SPORT INKONEL s.r.o. SCARLETT SPORT SPORT 2000 SKI-TI S-STYLE SPORT SPORT 2000 ABC SPORT MOUNTAIN ŠPORT SKI BOARD PARADISE SPORT 2000 SPORT-OUTDOOR.SK SPORT 2000 MARTIN NORTHFINDER VELO PROM EXTREM SPORT SPORT RYSY SPORT RYSY SPORT 2000 TOP SPORT ARENA SPORT SPORT RETTER EMPE SPORT SPORT 2000 TULÁK OUTFIT NORTHFINDER SPORT RYSY SPORT 2000 URBANOVIČ SPORT 2000 RIZENEK TOP SKI SPORT 2000 RIZENEK

Navštivte testovací centrum Suunto a zdarma otestujte! Podrobnejší informace o testovacích centrech naleznete na www.amersports.cz.

DESIGNED FOR FREEDOM

Lyžuj bez limitů. Vše, co vytváříme, děláme s cílem umožnit větší svobodu pohybu na horách. Výsledkem je lehké a ergonomické vybavení, které vám umožní zažít ten nejsvobodnější lyžařský zážitek.

salomon.com/skiingunlimited

PŘIHLÁŠKY, PRAVIDLA, INFORMACE WWW.AMERSPORTS.CZ

e najd ete

spor ts.cz

ěž

2014

SERIÁL NETRADIČNÍCH BĚŽECKÝCH ZÁVODŮ PRO VŠECHNY PŘÍZNIVCE BÍLÉ STOPY

OTEVŘENÉ TESTOVÁNÍ PRO VEŘEJNOST – LYŽOVÁNÍ, ZÁVODY, ZÁBAVA; VÍCE INFORMACÍ O TERMÍNECH A LOKALITÁCH NA WWW.AMERSPORTS.CZ

vid l a s out

Výhradní dovozce a distributor pro ČR a SR: AMER SPORTS Czech Republic s. r. o., www.amersports.cz

n a w w w.

VYH RAJ

kaZdY mE sic sportov ni vybave

ZA 100 00i 0

Více informací naleznete na www.amersports.cz