Volt-Age

Texts © Milan Guštar, Václav Janoščík, Krištof Kintera, 2023 © Nadační fond 8 S M I Č K A, 2023 ISBN 978-80-908957-1-3

Obsah

7

Úvod

10 32

Přenos elektrické energie Historie – elektřina a magnetismus Stručné dějiny elektrické zásuvky a excitace

42 54 60 72 84

Josef Frühauf Milan Guštar Krištof Kintera Lukáš Procházka Richard Wiesner

96 114 114

Kryštof Doležal František Daněk Kamil Machyán

139

Summary

Úvod

Bez elektrického napětí a proudu ve formě neviditelného toku elektronů ve vodičích rozvodné sítě by náš svět oka‑ mžitě zkolaboval. Takovému výpadku se říká „bezproudí“, v rozsáhlejší variantě „blackout“. Nastala by instantní nekontrolovatelná apokalypsa. Zhroutily by se veškeré systémy, od těch, řekněme, méně důležitých, jako jsou sociální sítě včetně celého internetu s tokem informací, až po ty fatálně nepostradatelné. Přestalo by fungovat chlazení léků a potravin i datových úložišť, nejezdily by vlaky, nelétala letadla, nešla by ani načerpat nafta, nešlo by telefonovat, dobít elektromobil… To, co vnímáme jako stabilní a nezničitelný pilíř naší civilizace, je však křehké a zranitelné a zdroje energie jsou esenciálním tématem uvažování o našem přežití. Jak je fenomén elektřiny fatální, tak je i tajemný a magický. Neviditelná energie umí totiž nejen svítit, ale i počítat, zobrazovat a nyní začínáme žít na prahu éry, kdy za nás začíná i myslet.

To vše by ovšem bylo nemyslitelné bez spolehlivě fungu‑ jící vysokonapěťové rozvodné sítě, která zkrocený proud elektronů přivádí až do zásuvek našich obydlí a pracovišť.

Tato síť je páteří rutinní každodennosti.

Výstava Volt­‑Age spojuje několik autorů, kteří k sobě mají blízko nejen proto, že dlouhodobě spolupracují na mnoha projektech a sdílejí společné prostory ateliéru, ale propojuje je i samotný fenomén elektřiny, jenž prostu‑ puje tématy jejich tvorby.

Klíčovou roli v projektu Volt­‑Age hraje setkání a spolu‑ práce skupiny umělců se dvěma svéráznými postavami, které jsou svázané s Humpolcem a jeho blízkým okolím a díky své profesi a vášni jsou spjaté s údržbou a montáží vysokonapěťové sítě. Oba svůj život zasvětili elektric‑ kému proudu, napětí a jeho bezpečnému rozvádění až

7

do našich domovů. Kamil Machyán, místní elektrikář, je již od dětství posedlý sbíráním izolátorů vysokého napětí a jejich velké množství schraňuje na parcele vklíněné do zástavby rodinných domů na kraji Humpolce. Ve své vášni se však odkazuje na autoritu ještě povolanější.

Na Františka Daňka, principála a strůjce kolosálního Muzea izolátorů a bleskojistek poblíž nedaleké Obrataně.

Jeho sbírka čítá téměř osm tisíc položek a každý atribut je opatřen pečlivým technickým výkresem založeným v kar‑ totéce. Keramický izolátor je esenciální součástí rozvodné sítě, izoluje vodič, a činí tím systém sítě bezpečným pro jeho okolí. Bleskojistka chrání přenosovou soustavu před nežádoucím přepětím. Manická posedlost obou téměř utajených sběratelů, jejich erudice a píle je obdivuhodná a inspirativní.

Textem katalog obohatili Milan Guštar a Václav Janoščík. První z nich se zabývá základními pojmy a his‑ torií přenosu elektrické energie. Srozumitelným způso‑ bem objasňuje principy a vývoj elektrifikace, od prvních kontaktů člověka s magickými elektromagnetickými jevy až po problematiku rozvodné sítě. Druhý text zkoumá souvislosti, které se odehrávají v momentě, kdy elektrické napětí a proud přináší do našich světů světlo a energii, a dramaticky tím proměňuje a akceleruje celý antropocén v jeho aktuální fázi.

Náš svět je elektrosvětem. Jen stěží si ho lze bez všudypřítomné, a přitom téměř neviditelné a neslyšitelné elektrické energie představit. Je tajemná, nepostrada‑ telná, smrtelně nebezpečná i životně důležitá a začíná být i inteligentní. Projekt Volt­‑Age nabízí prostřednictvím spolupráce skupiny umělců a dvou praktikujících odbor‑ níků vhled do elektrizujícího světa magické energie.

Krištof Kintera

8

Milan Guštar

10

Přenos elektrické energie

Historie – elektřina a magnetismus Již staří Řekové, a jistě i mnozí před nimi, si povšimli, že za určitých okolností kousky jantaru přitahují drobné předměty. Tuto tajemnou sílu oživující zdánlivě netečnou hmotu popsal v 6. století př. n. l. jeden ze sedmi velkých řeckých mudrců – Thalés z Milétu. Známá byla i schopnost magnetitu a dalších nerostů přitahovat kousky železa. Řecké názvy jantaru – ηλεκτρον (elektron) i magnetitu – μαγνητις λιθος (magnetis lithos, tedy kámen z oblasti Magnesie) se později začaly užívat pro označení jevů, kterým dnes říkáme elektrické a magnetické. Některé z nich byly pozorovány už v pradávných dobách, aniž by však byla známá jejich fyzikální podstata. Lidé znali blesky i mihotavé namodralé výboje, provázené někdy tichým praskavým šumem, vznikající občas na vrcholcích stromů, hřebenech střech, špičkách stožárů nebo lodních stěžňů a na dalších vyvýšených místech. Mořeplavci tyto magické světelné efekty, kterým česky říkáme Eliášův oheň, pojmenovali podle svého patrona svatého Erasma. Vědělo se také o schopnostech některých ryb způsobovat při dotyku bolestivé šoky. Staří Egypťané před pěti tisíci lety považovali nilské elektrické úhoře za ochránce ostatních ryb a v polovině prvního století léčil dvorní lékař Scribonius Largus přikládáním elektrických rejnoků či úhořů podagru a bolesti hlavy římského císaře Claudia.

Systematické prozkoumávání elektrických a magnetických jevů započalo až v první polovině druhého tisíciletí našeho letopočtu. Vlastnosti magnetů popsal ve svém díle Epistola de magnete (Pojednání o magnetu)

11

Václav Janoščík

32

Stručné dějiny elektrické zásuvky a excitace

Opět se mi vybil starý model iPhonu. Chvilku se děsím, že jsem zapomněl nabíječku. Ale nahmatám ji na dně tašky. Zapojím do zásuvky. A vše je zase v pořádku.

Jsem spokojený.

Nabíječku, adaptér nebo jakýkoli spotřebič zapojujeme do zásuvky každý den. Jde o jednoduchý úkon, díky kterému můžeme napájet neustále se zvyšující počet věcí obývajících náš svět. Ale samozřejmě jde i o zapojování se do neskutečně složité sítě, která energii distribuuje i vytváří.

Stejně jako všechny vynálezy ani elektrická zásuvka nepřišla najednou, ale procházela složitou historicko-technologickou proměnou a předmětem neustálého vývoje je dodnes. První modely a patenty se objevují od roku 1880 a jsou spojené se začátkem elektrifikace domácností.

Zpočátku měly zásuvky podobu vývodu proudu přímo z objímek elektrického osvětlení. Naše zasíťování tak začíná světlem (podobně jako židovsko-křesťanská kosmologie). Napřed je nutné vidět, a teprve pak můžeme rozvést síť našich elektrifikovaných možností a jednání.

Odehrává se to ve stejné době, kdy třeba Friedrich Nietzsche stihl sepsat většinu svých knih.1 Ale možná ještě zajímavější souvislostí je rozvoj nočního života nebo mnohem překvapivěji i farmaceutického průmyslu a drog. Noc byla právě až do vynálezu elektrického osvětlení určena k odpočinku po těžké práci. Když se 1

Ranní červánky (1881), Radostná věda (1882), Tak pravil Zarathustra (1885), Mimo dobro a zlo (1886), Genealogie morálky (1887), Případ Wagner (1888), Soumrak model čili: jak se filosofuje kladivem (1889), Nietzsche kontra Wagner (1889), Dionýské dithyramby (1889).

33

města stala přehlednější a bezpečnější i v noci, a práce námezdní, lidé mohli kolonizovat nový typ času, vztahů, aktivit i politiky.2 Roku 1886 byl v New Yorku na Manhattanu otevřen první moderní noční klub Webster Hall. Veřejný noční život se stal prostředím dělnických a nižších vrstev.

Až do éry nočních podniků a elektrického osvětlení byl totiž noční život výsadou bohatých, opevněných v jejich privátních sídlech, zahradách a salonech. V nočních barech se setkávali většinou dělníci, militantní levičáci nebo umělci. (Dnes je tomu jinak, a přes diverzitu a stratifikaci těchto podniků i aktivit, i zde převládla kupní síla bohatších nad možnostmi chudých přivlastnit si původně periferní prostory a časy.)

Stále jsme ještě v 80. letech 19. století, ale pozornost zaměříme na rozvoj moderního farmaceutického průmyslu. Firma Merck tehdy vytvořila reklamní kampaň cílenou především na doktory a využití kokainu, ze kterého se brzy stal luxusní produkt a motor farmaceutické produkce.3 Mezi jeho propagátory patřil i pozdější zakladatel psychoanalýzy a nadšený uživatel kokainu Sigmund Freud.

Důležité přitom je, že kokain byl v té době spojen jak s povzbuzujícími (excitujícími), tak tlumicími (sedativními) účinky. Sám Freud vyzdvihoval jeho schopnost navrátit „vzrušení“, ale stejně tak jeho sílu odpoutat uživatele od těla (kterou využívala dobová medicína).4

2 3 4

Možnosti nespavosti a nespaní v politickém, emociálním, filozofickém i osobním kontextu jsem se pokusil prozkoumat v knize Nespavost (Václav Janoščík, Nespavost. Praha: UMPRUM 2018).

Laurent de Sutter, Narcocapitalism. Cambridge: Polity 2018, s. 29.

Tamtéž, s. 39–40.

34

Volt-Age

40

41

Milan Guštar

(*1963) Zabývá se interdisciplinárním výzkumem na pomezí vědy, techniky a umění, především matematickými principy v umění, elektronikou, informatikou, aplikovanou matematikou, modelováním a simulací. Při vytváření svých hudebních kompozic, zvukových a multimediálních instalací, grafik, videí a textů vychází z minimalismu a často využívá algoritmické a generativní postupy.

54

Brown #01 z cyklu generativních grafik Brown 2003, digitální tisk

55

62

Útok myšlenek 2023, kresba vysokým napětím

63

Lukáš Procházka

(*1994) Vychází ze zkušenosti dlouholetého profesionálního fotografa.

Tento výchozí bod je zásadní při čtení jeho objektů i instalací. Několikaletá přítomnost ve formátu 2D připravila půdu pro stupňující se potřebu prostorové tvorby. Trauma z plochosti je přetaveno v objekty velkých formátů a témat. Fotografická praxe se promítá do chápání forem a textur v rovině pedantské důslednosti. Absence prostorové a soběstačné práce na druhou stranu generuje neutuchající energii vkládanou do technických a často i dlouhotrvajících způsobů realizace. DIY přístup a bezbřehý archiv YouTube pomáhají formovat insomnického a zásadového tvůrce, který se dobrovolně stává „otrokem umění“. Plochá forma fotografie je pro Lukáše Procházku už jen pouhým půdorysem nebo technickým výkresem, který zprostředkovává cestu k tématům vědeckým a sociálním, často s nadhledem mapujícího dronu.

J. F.

72

Návod k obsluze technologické úzkosti 2021, rozložená mikrovlnná trouba

73

86

Absolutní náhoda 2023, elektrický obvod

87

Kryštof Doležal

(*1976) Ačkoliv se mezi umělci pohybuje takřka od dětství, jeho debut na domácí umělecké scéně se odehrál celkem nedávno. Přístup k tvorbě chápe široce, diverzifikovaně a ohledává ho z mnoha pohledů. Tím prvním, pro něj často klíčovým, může být pohled grafického designéra, kdy rád využívá především práci s typografií, kterou chápe jako konceptuální stavební materiál, z něhož doslova modeluje „textové eskamotáže“, a často a rád vyhřezává mimo grafické hranice. Například projekt OK?NO! na výstavě iniciativy ARTakeaway, který byl prezentován ve výlohách obchodů za pandemie. Lákají ho však např. i performance – naposledy projekt „Chtěli jsme být jako oni“, jehož cílem bylo poskytnout divákovi skrze fotografie pohled do světa jednoho policejního páru. Další výstupy reagují na věci kolem nás hravě a často velmi vtipně. Ať se jedná o instalace nebo fotografie. Dříve působil dlouhá léta jako Art Director v řadě reklamních agentur, odkud dobrovolně odešel za klienty a kamarády z kulturní sféry. Tam také navázal dlouhodobou spolupráci s Krištofem Kinterou. Společně tak tvoří většinu jeho katalogů, které často překračují hranice pouhé knihy. Pro 8 S M I Č K U připravil instalaci s muzeálním charakterem, která skrze penzum izolátorů pootevírá dveře do světa vášnivých sběratelů Kamila Machyána a Františka Daňka. Zda se sběratelství a obsese v důsledku stírají, posuďte sami. Za zmínku možná stojí to, že všechny izolátory, jež na výstavu jejich sběratel František Daněk zapůjčil, měl jako náhradní.

96

113

118

119

124

125

Fotografie

archiv Františka Daňka (s. 115, 130–137) Renaat Jansen (s. 66) Pavel Měřínský (s. 126–129) Lukáš Procházka (fotografie sbírky izolátorů Františka Daňka) Pavol Fabo (s. 91–93) Patrik Fica (s. 80) Barbora Smutná (s. 78) Michal Ureš (s. 94)

Poděkování

Bára a Zdeněk Rýznerovi František Daněk Kamil Machyán Stanislav Stejskal – Kilowatt Jakub Šimek Lenka Tyrpeklová ...a tým 8 S M I Č K Y Výstavy, publikace, doprovodné programy a všechny další aktivity v zóně pro umění 8 S M I Č K A je možné realizovat díky velkorysému daru společnosti HRANIPEX, a. s.

Děkujeme!

142

Volt-Age

Texty: Milan Guštar, Václav Janoščík, Krištof Kintera Redakční úpravy: Pavlína Klazarová Knižní úprava: Štěpán Malovec, Martin Odehnal Úprava reprodukcí: Michal Janata, Radek Typovský Spolupráce: Bára a Zdeněk Rýznerovi, Martina Hončíková a kolektiv 8 S M I Č K Y Náklad: 308 ks Tisk: Tiskárna Helbich, a. s.

Písmo: Circular Pro Papír: Munken Print White, Novatech, Premium Board EHB GC1 Publikace vydaná u příležitosti stejnojmenné výstavy konané od 11. 11. 2023 do 11. 2. 2024 v zóně 8 S M I Č K A v Humpolci Vydal Nadační fond 8 S M I Č K A Vydání první, Humpolec, 2023 8 S M I Č K A.com ISBN 978-80-908957-1-3