Skip to main content

Kreativní barva ve fotografii

Page 1

E

N

C

Y

K

L

O

P

E

D

I

E

JAN POHRIBNÝ

G

R

A

F

I

K

A

A

F

O

T

O

G

R

A

F

I

E

KREATIVNÍ BARVA VE FOTOGR AFII


JAN POHRIBNÝ

KREATIVNÍ BARVA VE FOTOGR AFII

Zoner Press 2016


JAN POHRIBNÝ

K R E AT I V N Í B A RVA VE FOTOGR AFII Copyright © ZONER software, a.s. Vydání první v roce 2016. Všechna práva vyhrazena. Zoner Press Katalogové číslo: ZRK1503 ZONER Press, a.s., Nové sady 18, 602 00 Brno www.zonerpress.cz Šéfredaktor: Ing. Pavel Kristián Odpovědný redaktor: Ing. Pavel Kristián DTP: Jan Pohribný © Grafický design: Jan Pohribný © Fotografie: Jan Pohribný (J. P.) © Autoři fotografií a výtvarných děl jsou uvedeni v poznámkách u příslušných fotografií (v závorce za jménem jsou čísla stran). Sungseok Ahn (167) • Daniela Ambrožová (49) • Jakub Amler, spoluautorka Gabriela Kejhová. © 2015 (156) • MgA. Petr Bača (215) • Karel Beneš (85, 157) • MgA. Marian Beneš QEP (224) • Vladimír Birgus (100) • Lenka Bláhová (52, 173) • Jean-Paul Bourdier (99, 175) • Christopher Bucklow (203) • Šimon Caban (245) • MgA. Marco Ceccaroni (36) • Radka Ciglerová (113) • Michal Cihlář, 1995 (78) • Jiří David (263) • Tom Drahoš (251) • Alena Dvořáková & Viktor Fischer (174) • Päivi Eronen (18) • Bernard Faucon (237) • György Gáti (27, 49, 101, 116) • Anna Gutová a Gabriel Fragner (255) • Ilkka Halso (277) • Jiřina Hankeová (45) • Roger Hanley (95) • Milota Havránková (252) • Harri Heinonen (109, 224) • Liz Hickok (195) • Kari Holopainen (235) • Petr Horálek (136) • Bořivoj Hořínek (80) • Hua’er (35) • Martin Huszár (284) • Mu Chen and Shao Yinong (230) • Christo a Jean Claude (183) • Lukáš Jasanský a Martin Polák (61) • photo archiv Jan Jindra (222) • Václav Jirásek © 2016 (83, 96, 223) • Son Jun Ho (111) • Ivan Kafka (182) • Karel Kameník, Josef Moucha (210) • Pertti Kekarainen (119) • Kiva (151) • Svatopluk Klimeš (253) • Robo Kočan (162, 164) • Jiří Kolář, z archivu Jana Pohribného (249) • Gabriela Kolčavová (235, 236) • Katarzyna Korzeniecka / Szymon Rogiñski (254) • Vladimír Kozlík (196, 197) • Antonín Kratochvíl (123) • Milan Krištůfek (24) • Barbora Kuklíková (81, 142, 200) • Aleš Kuneš (252) • Zdeněk Lhoták (205) • Jan Mahr (50, 199) • Oldřich Malachta (129) • Pavel Mára (59, 66, 148, 198) • Viktor Matyáš (231) • Anne Arden McDonald (243) • Janusz Moniatowicz (258) • Josef Moucha (88) • Vik Muniz (247) • Kamila Musilová, www.kamilamusilova.com (185) • Floris M. Neusüss (86, 238, 239) • Fredrik Ödman (40, 69, 74, 256) • Martin Parr, © Martin Parr/MAGNUM PHOTOS (128) • Suzanne Pastor (221, 238, 239) • Peggy (242) • Dita Pepe (51, 107, 172) • Ivan Pinkava (125, 184, 270) • Karel Pobříslo (245) • Václav Podestát (42) • Mikuláš a Magdaléna Pohribní (126, 176) • Mikuláš Pohribný (219) • Tomáš Pospěch (50) • Eva Pospěchová (208) • Bára Prášilová (130, 186, 187, 207) • Wenzel Prokosch (105) • Jorma Puranen (147) • Wang Qingsong (46, 181) • Daniel Reynek (228) • Reiner Riedler (112) • Jaroslav Rössler, © Sylva Vítová-Rösslerová (229) • Andres Serrano (145) • František Skála jr. (268) • Sandy Skoglund (103, 177) • Vojtěch V. Sláma (87, 107, 141, 266) • Vladimír Slivka, www.vladimirslivka.sk (168) • Evžen Sobek (60, 140) • Ľubo Stacho (255) • Štěpánka Stein a Salim Issa (102, 154, 188, 273) • Jan Sucharda (77) • Han Sungpil (183, 270) • Jan Šibík (264) • Jiří Šigut (240, 247) • Karel Šmirous (279) • Jindřich Štreit (246) • Julie Štybnarová (211) • Miro Švolík (12, 91, 106, 122, 248, 276) • Tajná organizace B.K.S. (86, 241) • Andrea Thiel Lhotáková (133, 206, 219, 224) • Jiří Thýn (84) • Jiří Turek (189) • Kamil Varga (152) • Jakub Vlček, Juliana Křížová Vlčková (64, 144) • Jakub Vlček (262) • umělkyně a fotografka Tereza Vlčková (114, 269) • Prof. Miroslav Vojtěchovský QEP a MgA. Marian Beneš QEP (257) • Roman Vondrouš (17, 104, 213) • Andy Warhol (220) • Jan Zátorský (281) • Petr Zhoř (233) • Ela Zubrowska (144) • Vladimír Židlický (79, 242, 244) • Peter Župník (7, 15, 232)

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku bez výslovného svolení vydavatele s výjimkou zveřejnění krátkých částí pro potřeby recenzí. Dotazy týkající se distribuce směrujte na: Zoner Press ZONER software, a.s., Nové sady 18, 602 00 Brno tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz

ISBN: 978-80-7413-332-9

OBSAH Stvoření světa (a) barevné fotografie ...................................................................................6 OKO DO DUŠE OKNO ..............................................................................................................9 Hledání barev..................................................................................................................................9 Barevně vidět ...............................................................................................................................15 Stavba oka .........................................................................................................................................16 Barevně vnímat ...........................................................................................................................18 Relativita barev ............................................................................................................................18 Pamatujete si barvy?.................................................................................................................20 Pojmenujte barvy .......................................................................................................................21 Protiklady se vzájemně potřebují .........................................................................................22 Fantom (barev) přichází se zpožděním (sukcesivní kontrast) ..........................24 Záleží na barvě souseda (simultánní kontrast) .........................................................25 Barvy se odečítají .......................................................................................................................26 Optické míchání .........................................................................................................................26 Vidět a prožívat barvy ................................................................................................................27 UVNITŘ DUHY ..............................................................................................................................28 Světlo má (duální) charakter...................................................................................................30 Barvy svět(l)a ...............................................................................................................................31 Exponujte na barvu ..................................................................................................................34 Dynamika (nejen) barev pod kontrolou.......................................................................36 Aditivní míchání barev ............................................................................................................38 Subtraktivní míchání barev ...................................................................................................39 Barevný prostor aneb kolorimetrická džungle..............................................................40 RGB – nejrozšířenější jazyk džungle ................................................................................41 CMY (CMYK) – jazyk tisku ..................................................................................................42 Nezávislý jazyk CIE Lab ..........................................................................................................43 Když chcete popsat barvy ....................................................................................................43 Nepostradatelný tlumočník aneb správa barev........................................................46 ŘEČ BAREV .......................................................................................................................................49 Barvy naší psýché ..........................................................................................................................52 Proč modrá vítězí nad oranžovou? ..................................................................................53 Bez barvy to (asi) neprodáte ..............................................................................................56 Jak znějí či chutnají barvy? .....................................................................................................57 Symbolická řeč (nejen) barev.................................................................................................58 Obecná řeč symbolů ...............................................................................................................60


Barva jako symbolický i léčivý jazyk .................................................................................62 černá ..........................................................................................................................................63 bílá ...............................................................................................................................................64 šedá ............................................................................................................................................65 červená .....................................................................................................................................66 růžová........................................................................................................................................67 oranžová ..................................................................................................................................68 žlutá ............................................................................................................................................69 zelená.........................................................................................................................................70 modrá........................................................................................................................................71 fialová ........................................................................................................................................72 hnědá .........................................................................................................................................73 PŘEMÝŠLEJTE (NEJEN) FOTOGRAFICKY......................................................................75 3D do 2D ......................................................................................................................................75 Čas .....................................................................................................................................................76 Vymezení obrazu .......................................................................................................................76 Výběr ................................................................................................................................................77 Technické limity...........................................................................................................................77 Co nevyfotografujete, to namalujte.................................................................................78 Rozpohybujte fotografie ........................................................................................................80 PŘEMÝŠLEJTE BAREVNĚ ..........................................................................................................83 Jakou má barva hodnotu a jakou funkci? .........................................................................83 Stavte barevně ................................................................................................................................85 Kontrast jako základ (nejen) barevné skladby obrazu ..............................................92 Protiklady jako východisko kompozice..........................................................................93 Kontrasty – cesta barevného účinku ..............................................................................94 světlostní kontrast ..............................................................................................................95 teplotní kontrast ..................................................................................................................98 komplementární kontrast ...........................................................................................100 elementární (tonální) kontrast .................................................................................101 simultánní kontrast ..........................................................................................................102 sytostní kontrast ...............................................................................................................104 proporční kontrast ..........................................................................................................106 Barevné souznění .......................................................................................................................109 Analogická harmonie ............................................................................................................109 Monochromatická harmonie............................................................................................110 Komplementární harmonie ...............................................................................................111 Barevný trojzvuk ......................................................................................................................112 Jak stvořit (barevnou) harmonii? ....................................................................................113 Barevná dominanta ...................................................................................................................116 Barevná partitura aneb komponujte barevně............................................................120 Přemýšlejte černobíle ..............................................................................................................122 OVLIVNĚTE SVÉ BARVY .......................................................................................................126 Světlo dne i noci .........................................................................................................................128 Dobré světlo?............................................................................................................................129 (Ne)vyvážená bílá ...................................................................................................................130 (Ne)viditelné světy.................................................................................................................134 Paprsky okouzlené barvou ...................................................................................................138 Nastavte styl a charakter ....................................................................................................139

Přefiltrujte, ale jen kousek..................................................................................................141 Skrze tekutiny k abstrakci ...................................................................................................144 Pohled tam i zpět....................................................................................................................146 Posviťte si (uvnitř) barevně ...............................................................................................148 Flešujte (venku) barevně ....................................................................................................151 Dokreslete světlem i ohněm............................................................................................155 Domalujte (světlem) barvy ...............................................................................................158 Magie (promítnutého) obrazu ........................................................................................164 Na scéně .........................................................................................................................................170 Co (ne)zakryje make-up ....................................................................................................172 Natřete to (barvou)..............................................................................................................176 Přikryjte to (barevně)...........................................................................................................182 Oblečte se (barevně) ...........................................................................................................186 Bez inscenace to (občas) nepůjde ................................................................................190 Na hranici reality (a fotografie) ..........................................................................................196 Zaostřete na (ne)skutečno ...............................................................................................197 Za (zá)clonou imaginace ....................................................................................................200 Chvála (ne)ostrosti ................................................................................................................201 Ostré ostrůvky (barev) .......................................................................................................205 Barva čtvrté dimenze ...........................................................................................................208 Konec temné komory?............................................................................................................216 Na diapozitiv či na negativ? ...............................................................................................217 Vyvolejte to (trochu) jinak.................................................................................................218 Instantní (barevné) retro ....................................................................................................220 Zašlé časy (ne)končí v koši................................................................................................223 (Ne)tradiční (barevná) zvětšenina ................................................................................226 Koloraturní árie a tóny (černobílé) fotografie .......................................................230 Elegance (barevných) vykopávek ...................................................................................235 Otiskněte (svůj) stín ..............................................................................................................238 Vyryto do emulze...................................................................................................................242 Co zbylo z (barevné) fotografie?.......................................................................................244 Přemalujte to.............................................................................................................................245 Poskládaná skutečnost? ........................................................................................................248 Obejděte (svou) fotografii ................................................................................................252 (Ne)konečné možnosti digitálního věku? .....................................................................257 Zatelefonujte (mi) své barvy............................................................................................258 Mezi vrstvami (barev) ..........................................................................................................260 Ukažte své barvy ........................................................................................................................264 Aby barvy nevybledly ...........................................................................................................265 Zarámujte to do (neutrální) barvy ...............................................................................267 Přidejte galerii barvu .............................................................................................................270 Typografie barev .....................................................................................................................271 Barvy webové generace .....................................................................................................272 Sen o budoucnosti (barevné) fotografie ......................................................................274 Trocha historie (barevné) fotografie ...............................................................................278 Rejstřík ..............................................................................................................................................282 Slovníček vybraných pojmů ..................................................................................................284 Bibliografie, Poznámky .............................................................................................................287 Poděkování .....................................................................................................................................288


STVOŘENÍ SVĚTA (A) BAREVNÉ FOTOGRAFIE

J. P., Nepřeexponujse, 2014 • z cyklu Andělé

Na počátku byla pořádná tma, než Stvořitel objevil světlo, snad aby lépe viděl na to, co ještě chce stvořit. V tom tvůrčím zápalu, kdy tvořil vesmír, vodstva, horstva, rostlinstvo i zvířenu, nešetřil ani barvami, aby svět byl pestrý a nezaměnitelný. Musel však ještě stvořit člověka, který by toto dílo mohl vnímat, ocenit, pojmenovat, prozkoumat a pokoušet se jej, alespoň ve svých představách, napodobit. A člověk (občas) nelenil a naučil se svět zpodobovat na mnoho způsobů, až vynalezl barevnou fotografii, která nápodobě světa i vesmíru se přiblížila nejvíce…

6

K R E AT IV N Í B A RVA


Žijeme v době obrazů, kdy skutečnost vnímáme a známe více skrze virtuální a jinak zprostředkované obrazy reality než skrze to, co nás opravdu obklopuje. Stejně tak si možná neuvědomujeme, že barevný svět, který považujeme za samozřejmý a který sami různým způsobem aktivně či pasivně spoluvytváříme a zobrazujeme, není zdaleka takový, jak se nám jeví. Je to dar našich smyslů a schopností mozku tyto informace vyhodnotit a vidět tak trávu zelenou, nebe modré či mochomůrku červenou, cítit vůni rozkvetlé louky, slyšet na ní bzučet čmeláka a zpívající ptáky na stromech anebo se dotknout ježka, který tamtudy někam pospíchá… Ano, skutečnost může být i takto banální, ale zároveň úchvatná v tom, jak ji zpracují naše smysly, jak na tyto podněty reaguje náš mozek, který vjemy porovná s vlastní zkušeností, představami, konvencemi a celou další řadou asociací a impulsů. Jak již bylo řečeno: žijeme v době, kdy obrazy nám často nahrazují dotek s reálným světem, a tak i ten ježek v rozkvetlé louce může být pro někoho „nezapomenutelným“ haptickým zážitkem, stejně tak ochutnání mochomůrky červené, abychom procvičili všechny smysly…

Barva a její smysluplné kreativní užití je důležitou esencí téměř každého obrazu, statického i pohyblivého, přes to je jejímu podílu na výsledném účinku, zejména právě u fotografie, věnováno mnohem méně pozornosti, než by si zasloužila. Důraz je často kladen pouze na fyzikálně-chemickou či matematickou podstatu transformace barev na fotografický materiál, světlocitlivé vrstvy senzorů a jejich co nepřesnější zobrazení na monitoru, v tisku atd. V této knize samozřejmě najdete základní informace o nejužívanějších modelech barevného prostoru, o podstatě míchání barev, jejich zachycení na světlocitlivou vrstvu, praktické způsoby vyvážení bílé i záměrné kreativní porušování zaběhlých standardů, laboratorních postupů atd. Považuji ovšem za důležitější zde hovořit o podstatě a vztazích jednotlivých barev, jejich proporcích, cíleném účinku na diváka, jejich psychologické a symbolické řeči i přesahu do dalších oblastí, které na první pohled přímo s fotografií nesouvisí. „Barva je pocit, cit, láska, život, tep a ne impuls měřicího přístroje.“1 S barvou často zacházíme podvědomě, jen jako s neměnnou součástí předmětů, situací, které považujeme za významný prvek stavby našeho obrazu. Obdobně píše prof. Ján Šmok již v r. 1978:

„Barvy kolem sebe v praktickém životě sice vidíme, ale jaksi je nebereme na vědomí. Prostě jsou, aniž jim přikládáme nějaký zvláštní význam. Jakmile však pořídíme barevný snímek (byť i zcela nahodile), objeví se překvapující výsledek. Existence barvy v rámci snímku barvu samu divákovi jaksi ozřejmuje, barva vytržená ze skutečnosti dostává jistou obrazovou roli už tím, že v obrazu prostě je. Divák ji vnímá v obrazových vztazích v rámci snímku jinak než ve všední realitě. Už v takové základní formě tedy plní barevný snímek jistou výtvarnou úlohu, protože umožňuje působit na diváka a divákovi naopak umožní vzít existenci barvy na vědomí, na barvu reagovat. Jde o to, aby autor-fotograf u této základny nezůstal, aby mířil individuálním vývojem k druhé teoretické hranici, tj. k úplnému odtržení barvy od věcného nosiče, tedy autonomní práci s barvou.“2 Ukážeme si, že vliv barev není mnohdy marginální, ale že barvy zásadním způsobem ovlivňují asociace, náladu a význam snímku, aniž si to divák většinou uvědomuje. Podstatné je, že si to však uvědomíte vy jako tvůrci nevšední fotografie a dokážete cílevědomě s barvou, stejně jako s kompozicí, světelnou stavbou obrazu apod., pracovat.

Záměrně jsem zlehčil motivy z přírody jako příklady některých barevných vazeb a smyslového vnímání, ale právě v přírodě, v dílu Stvořitele, či evoluce, jak je vám libo, nalezneme ty nejdůležitější a zároveň nejrozmanitější barevné vztahy. Příroda, při hlubším pozorování, nám ve svých barevných kombinacích nabízí takřka bezvýhradně harmonické vztahy barev (viz kapitola Barevné souznění). Je to jeden z klíčů, proč se, často nevědomky, cítíme v přírodě dobře. Zároveň to může být vodítkem, jak takovou harmonickou atmosféru, vyjádřenou barvami, vytvořit. Je však důležité vidět a také vědět, co pozorujeme a co zobrazujeme. Kniha, kterou jste právě začali číst, je o obou rovinách vnímání – tedy o skutečnosti, jak jí vidíme, jaký má na nás vliv, a o obrazu, do kterého ji transformujeme a jehož prostřednictvím můžeme oslovit, stimulovat adresáta našeho sdělení. Básník má možnost z všedních zážitků, předmětů a symbolů pomocí slov artikulovat zcela originální, zdánlivě neobjevený svět. Podobně tak vizuální umělec, tedy i fotograf, má možnost vidět, stylizovat, třeba i dotvořit banální louku s čmeláky a ježkem tak, že se divák ocitne v zázračném světě umělcovy imaginace, který může otevřít netušené pocity a myšlenky dřímající v jeho mysli.

Peter Župník, Velryba lesna, 2010

7


8

K R E AT IV N Í B A RVA


OKO DO DUŠE OKNO Jak jsem si v úvodu této knihy dovolil připomenout, jsou barvy, tóny hudby či vůně vytvářené našimi smysly. Tedy podobně, jako chuť, čich nebo sluch, nám zrak zprostředkovává subjektivní reflexi světa kolem nás. Dalo by se říci, že realita je nebarevná, pouze se nám jeví v barvách, díky našemu vědomí. Náš zrak je navíc nejvytíženějším smyslovým orgánem, neboť téměř 80 % vnějších podnětů přichází skrze něj. Zaslouží si proto naši pozornost nejen jako vstupní brána informací, ale mj. jako paralela k fotografickému přístroji, byť právě „vyhodnocení“ viděné/snímané reality naším subjektivním vědomím a mechanickým přístrojem, jak si mnohokrát ukážeme, se výrazně liší. Co tedy je barva, kterou v „nebarevné“ realitě vnímáme? Pojďme nejprve na krátkou procházku napříč historií lidstva a snahy významných učenců i umělců

objasnit podstatu barev i jejich smysluplné vzájemné uspořádání. Leccos nám to napoví o tom, jak vidíme, jak barvy vyhodnocujeme i jak s nimi „naloží“ naše fotografické vybavení. Dějiny barev jsou především historií sociální. „To společnost ‚dělá‘ barvu, přisoudí jí určitou definici a smysl, konstruuje její kódy a hodnoty, zavádí její používání a určuje její významy, nikoliv umělec nebo vědec; natož biologické ústrojí lidského těla nebo výpravnost přírody. Problémy barvy jsou v první řadě a stále problémy společenské, protože člověk nežije sám, nýbrž ve společnosti“.3

J. P., Peking, Zakázané město, 2013

J. P., Indiánka odnaproti, 1997 /•••Líčidla, barevná zvětšenina přes sklo s rozetřenou vrstvou vazelíny.

Hledání barev

J. P., Skalní rytiny z doby 4200–500 př. n. l., Alta (Norsko), 2006

OKO DO DUŠE OK NO

Paleolitičtí lovci mamutů si jistě nelámali hlavu s podstatou barev, ale jeskynní malby ve španělské Altamiře, francouzské jeskyni Lascaux nebo nedávno objevené jeskyni Chauvet, které jsou patrně nejstaršími obrazárnami lidstva, svědčí o důležitosti a symbolice, jakou barva pro naše dávné předchůdce znamenala. Mistrně zvládnuté obrysy zvířat, často jednoduchým zuhelnatělým dřívkem nebo primitivním rydlem z kosti či křemene, jsou mnohde vybarveny rudou hlinkou, okrem a paletou dalších minerálních barviv (v Lascaux byly nalezeny hmoždíře a třecí misky na míchání barev a v nich stopy 158 rozličných minerálů, z nichž se barevné směsi připravovaly), které v tak dávných dobách již znali. Na našem území jsou mj. známy nálezy červeného hematitového prášku v okolí paleolitických ohnišť na vrchu Landek v Ostravě, jejichž stáří je 21 až 23 tisíc let. Barva zde nejen dává zobrazeným zvířatům realističtější vzhled, ale měla pravděpodobně i magickou funkci, jako konečně celé vyobrazení: naklonit si duši loveného zvířete a zajistit si tak úspěšný lov a nasytit sebe i svůj kmen. Naši prapředci věřili pravděpodobně i v léčivou a ochrannou moc barev, kterou spatřovali v kamenech, rostlinách i živočišné říši, a proto prostřednic-

tvím malby a tetováním na tělo přenášeli tyto magické vlastnosti barev do sebe. Teprve však u Sumerů a starých Egypťanů máme první doklady o vědomém symbolickém rozdělení barev na ty, které náleží všemu živému (bohům, lidem, zvířatům či ohni) a na ostatní, které náleží všemu nehybnému a klidnému (vodě, rostlinám, kamenům, domům apod.). Studené barvy (známé už cca od 2. tisíciletí př. n. l.) – od modré po zelenou – vyjadřovaly zápor, zimu, neznámo. Zcela opačné – teplé barvy – byly přiřazeny živoucí, aktivní a vědomé oblasti světa. Je vhodné uvést, že v některých starověkých i raně středověkých teoriích bylo však rozdělení barev odlišné (např. modrá se počítala k teplým barvám) a jejich pořadí nevycházelo z dnes užívaného spektra nebo dokonce některé barvy bývaly vynechány (často již zmíněná modrá) apod. Barvami se velmi pečlivě rozlišovalo postavení ve společnosti. Lidé byli zpodobňováni ve žluto-oranžovo-červené barvě až k zlaté určené pro božského panovníka. Čím byla hodnost vyšší, tím barva jasnější, u nižšího postavení pak zastřenější. Podobnou hierarchii, ještě jemněji rozlišenou, nalezneme i ve staré Číně.

9


S TA AV BA A OK A BĚLIMA DUHOVKA

CÉVNATKA A SÍTNIC CE

JAMKA ŽLUTÉ Ž SKVRNY SLEPÁ SKVRNA KREVNÍ CÉVY

ZORN NIC CE

ROHOVK VKA

Stonásobné zvětšení oblasti žluté skvrny (makule), kde se nachází nejvíce čípků, jejichž citlivé fotoreceptory předávají informace o barvě a tvarech předmětu.

ČOČKA VLÁKNA ŘASNATÉHO TĚLÍSKA

OPTICKÝ NERV V

sensitivita (podnět dokáže vyvolat už jediný foton – dokážeme v noci vidět plamen svíčky až na vzdálenost 27 km…). Je zřejmé, že obraz na sítnici je díky nepravidelnému uspořádání čípků a tyčinek vnímán nestejně. Co vidíme, je výsledek toho, jak jsou impulzy z oka zpracovány v mozku. A jak trefně poznamenává R. Pihan na svém webu: „Protože oko opouští ve svazku optického nervu (papile) celkem asi 1 milion nervových vláken (v tomto smyslu je tedy oko 1 megapixel), v průměru je na 1 vlákno napojeno 130 světlocitlivých buněk (vida – základy JPEG komprese staré miliony let).“10 Je poměrně vzácné vidět čisté barvy, které by reprezentovaly světlo o jediné vlnové délce. Většina barev a jejich odstínů je složena z daleko pestřejší směsice vlnových délek. Dokážeme rozlišit přibližně na 17000 barevných odstínů – od červené, kterou řadíme k dlouhovlným, přes oranžovou, žlutou, zelenou až k modré a fialové, které mají kratší délku vln (více v kapitole Světlo má duální charakter). r Oko navíc rozdílně akomoduje (zaostřuje na bližší nebo vzdálenější partie prostoru) pro jednotlivé spektrální barr vy vzhledem k rozdílnému lomu barvy v oční čočce. Budete-li pozorovat např. červený bod, jehož barva má lom nejnižší, bude se vám vedle ležící fialový bod jevit neostrý vzhledem k jeho nejvyššímu lomu světla v oční čočce (typická chromatická vada každé optické soustavy, tedy rovněž objektivů, kde je přirozeně snaha výrobců tyto vlastnosti maximálně potlačit).

16

Bohužel ne všichni mají to štěstí vidět celý rozsah barev. Přibližně 8 procent mužské populace (u žen cca 0,5 %) není schopno správně rozlišovat barvy. Neodliší často červenou od zelené nebo v jiných případech žlutou od modré, vzácně nerozliší žádnou barvu. Je to převážně dědictví z otcovy strany, které se může projevit, ale až v následujícím

J. P., Věčné úskalí, 1998• z cyklu Nová doba kamenná

K R E AT IV N Í B A RVA


pokolení. Biologové zjistili (z mužských spermií), že základní instrukce pro fotoreceptory jsou obsaženy v genech. Gen pro rozeznání modré je např umístěn v chromozomu č. 7, pro rozlišení červené a zelené je důležitý chromozom X. Nedostatek kopií tohoto genu snižuje schopnost rozlišovat zelenou. Problematika barvosleposti je mnohem složitější, ale z výzkumů je patrné, že barvy hrají důležitou roli v našem životě již od početí. U zdravé populace se v průběhu života rovněž mění schopnost oka vnímat některé barvy. Ve stáří nabývá oční čočka žlutavého zabarvení, což má za následek pohlcování modrých paprsků a oko tím snižuje svou citlivost pro oblast modré. U dětí je naopak zabarvení jemně nazelenalé, což zase oslabuje vidění barev z oblasti červené části spektra. Oko má schopnost, na rozdíl od senzoru digitální kamery nebo filmu, pojmout značný dynamický rozsah. V jediném okamžiku je schopno rozlišit kontrast cca 15 EV a při adaptaci na nejhlubší stín a nejvyšší jas dokonce až 30 EV, barevný negativ jen 7-8 EV, senzor soudobých DSLR 9-10 EV (Nikon D810 udává dokonce 14,8 EV), ale spektrální vlastnosti zraku se s úbytkem světla mění. Citlivost zraku se při poklesu světla zvyšuje na kratší vlnové délky, zvláště modrou, při zvýšení intenzity světla nastává naopak posun k delším vlnovým délkám. Pozorujete-li červený a modrý obrazec, které jsou stejně světlé, může se jevit v intenzivním světle červený obrazec jako světlejší, ale při slabším osvětlení bude světlejším dojmem působit obrazec modrý. Tento jev, kterému se říká Purkyňův, podle významného českého přírodovědce, který jej popsal již na počátku 19. století, poukazuje mj. na nutnost stanovení určitého standardu osvětlení, při kterém jsou pozorovány barevné předlohy. To se týká zejména galerií, audiovizuálních projekcí, ale rovněž fotolaboratoří, grafických studií, tiskáren atd. U fotografií by měla ideálně probíhat kontrola výstupních pigmentových tisků, barevných zvětšenin atp. za stejných světelných podmínek, jak ji uvidí divák. Dnes k tomu do značné míry slouží simulace výstupního tisku na monitoru, kde je možné zohlednit nejen hladinu osvětlení, jeho přesnou barevnou teplotu, ale také nosný materiál, na který se bude fotografie tisknout, a jeho zabarvení i vlastnosti (více v kapitole Zarámujte to do (neutrální) barvy).

OKO DO DUŠE OK NO

Purkyňův fenomén již mnohem dříve vyjádřil mj. Leonardo da Vinci, jehož pozorování vedla k závěru, že: „červeň a žluť jsou nejkrásnější ve světle, modř a zeleň v polostínu.“11 Zkuste pozorovat např. tuto fotografii Romana Vondrouše z OH v Pekingu z r. 2008 a) v plném světle, tj. standardních pozorovacích pomínkách, b) ve vzdálenosti od zdroje světla, tedy v polostínu, šeru, abyste si tento jev potvrdili.

17


B A R E V N Ý PROS TO R AN N EB KOLO O RIMETRICKÁ DŽUNGLE Základní principy míchání barev jsou jen vstupní branou do džungle barevných prostorů, jejich gamutů a číselných definic, v kterých se lze lehce ztratit resp. zaměřit se jen na jednu krásnou „orchidej“ a nevidět skrze ni ty další… Necítím se být zrovna vhodným průvodcem problematikou kolorimetrie či matematicky přesných definic schopností některých vstupních a výstupních zařízení správně zobrazovat barvy a jejich gamut, ač to považuji, jako výkonný profesionál, samozřejmě za důležité. V éře digitálního zpracování obrazu je této oblasti věnováno dostatek pozornosti a naleznete k ní bezesporu mnoho fundovaných knih, článků i internetových odkazů (viz např. odborná literatura na závěr knihy). Jak jsem v úvodu této publikace předeslal, mým záměrem je, abyste si z džungle barevných kombinací odnesli nevšední zážitek, poučení, inspiraci, nežli její přesný popis a proměření. Proto se pokusím být stručný. Barevný prostor, který je nejen pro fotografa důležitý, trefně přirovnala Radka Tezaur na portálu Paladix k jazyku, „pomocí kterého počítače a vstupní a výstupní zařízení o barvách navzájem komunikují.“18 V džungli také žijí vedle sebe kmeny, které se spolu chtějí nebo musí domluvit, ale jejich jazyk, tj. gamut (rozsah barev) se může od sousedů lišit jak v slovní zásobě, tak významech slov. Vzkáže-li např. náčelník jednoho kmene náčelníkovi jiného kmene, že ulovil vzácného žlutého ptáka a zve ho na hostinu, tak bez dobrého tlumočníka může vyznít pozvání značně odlišně. Bude se prý podávat pavián a ten je pro jeho kmen posvátný, což bude určitě záminka vytáhnout do boje namísto se dobře najíst… Ani naše exaktní vyjádření konkrétní barvy číselným kódem, který reprezentuje barvu v matematickém systému souřadnic, ještě neznamená, že v sousedním státě (barevném prostoru) používají stejné číselné vyjádření pro stejnou barvu nebo že ji dokonce znají. A barevná digitální fotografie, kterou v džungli třeba pořídíte, je také jen jazyk, kód, kterému příjemce bez příslušného „překladu“ a doplňujících informací může porozumět jen zčásti nebo zcela jinak.

40

Fredrik Ödman, Žlutý paviánotukan, 2007

K R E AT IV N Í B A RVA


Situaci nekomplikuje jen to, že jazyků (barevných prostorů) je tolik, kolik je v džungli kmenů, byť některé jsou si velmi blízké, ale také to, že i uvnitř kmene slova označující tutéž věc se mohou lišit, třeba jen v intonaci, ale liší. Přeloženo: vstupníí (fotoaparáty, scannery) obdobně tak zobrazovacíí (monitory) či výstupní zařízeníí (tiskárny) a to i jednotlivé kusy jednoho modelu stejného výrobce mohou mít podání barev odlišné. Kupř. LCD monitory se liší podsvícením (LED technologií, intenzitou, luminofory v trubicích), barevnými filtry na jednotlivých sub-pixelech, vnitřním zpracováním odrazu atd.

Barva, tj. barevný prostor výsledného obrazu, se pak bude lišit především:

AdobeRGB LAB

• • •

primárními barvami – jejich chromatičností, jasem, případně i počtem; bílým a černým bodem – jejich jasem i chromatičností; tonální charakteristikou – tím, jak jsou tóny mezi nejtmavším a nejsvětlejším rozložené.

sRGB

CMYK K D65

RGB – nejrozšířřenější jazzyk džunglee Standardním barevným prostorem je sRGB vyhovující možnostem zobrazení většiny monitorů. Jsou v něm definovány základní RGB barvy, hodnota gamma a teplota bílé barvy. Rovněž je sRGB standardem pro zobrazování na internetu a některé prohlížeče ani jiný prostor zobrazit neumí, proto vždy fotografie pro web převeďte do tohoto barevného prostoru.

J. P., Jonáš, Maruška, Ondra, 2015

Již uvedený aditivní princip míchání základních barev RGB je základem nejrozšířenějšího barevného prostoru, který využívá většina vstupních zařízení (digitální fotoaparát, skener, monitor). Barvy RGB jsou jako prostorové souřadnice – šířka, hloubka a výška, ze kterých lze vytvořit prostorový model (krychli). Poměr jednotlivých složek R : G : B vyjadřuje barvu a její saturaci, součet R + G + B vyjadřuje jas – tedy intenzitu přenesené energie. Barevné složky se také označují jako barevné kanály. Rozšířením RGB je RGBA A (Red, Green, Blue, Alpha), kde je navíc doplněn alfa kanál, nesoucí informaci o opacitě (průhlednosti).

UVNITŘ DUHY

Další rozšířenou variantou je Adobe RGB, který v roce 1998 vyvinula firma Adobe. Má o něco větší gamut než sRGB, a to hlavně v oblasti zelenoazurových barev. Jako řada profesionálů dávám přednost tomuto barevnému prostoru a jeho hodnoty tvoří osu mého color managementu (viz kapitola Nepostradatelný tlumočník aneb správa barev). Předpokladem je, aby fotografie z fotoaparátu byly ukládány v RAWu (surových datech), který na rozdíl od JPEGu obsahuje detailnější/přesnější barevnou informaci. Je ještě celá řada barevných RGB prostorů, které mj. odvisí od aplikací té které firmy např. Adobe Lightroom užívá upravenou verzi ProPhoto RGB, vyvinutou původně fy Kodak, jehož jedinečný barevný prostor je schopen pokrýt téměř 92 % reálných barev, ale jak si ukážeme dále, v současnosti žádný monitor nekodáže zobrazit tak široký gamut, o tiskárnách nemluvě.

Pohledem na „mapu“ jazyků (barevných prostorů a jejich gamutů), které v džungli můžeme najít, ba použít, lehce zjistíme, že žádný z nich nemá takovou slovní zásobu, jako lidský zrak. Některé odstíny barev zkrátka nedokáží vyjádřit ani domorodci, ani naše dokonalé fotografické přístroje. Můžeme je popsat, vyjádřit jen nějakou nejbližší hodnotou. A to teprr ve směřujeme mezi kmeny, které hovoří jen jazykem subtraktivního barevného prostoru…

RGB=255

R=255

G=255

RGB=0

B=255

41


• oranžžovvá ORANŽOVÁ je nejteplejší barva, která je suchá, hmotná, pocitově aktivní, komunikativní, sdílná (v přemíře až „ukecaná“), veselá, jasná. Je spojnicí věcného jednání (červená) a volného ducha (žlutá). Asociace: slunce, oheň, červánky, zralé plody, dýně, pomeranče, klaun, Halloween, Oranžová revoluce (Ukrajina), dres Holandského národního mužstva (Oranjes). Symbol: bohatství, radost, slavnostní lesk, svátek, v zašpiněné podobě však působí lacině. Působí : vesele, ohnivě, optimisticky, nesobecky, posiluje sebedůvěru; v přílišném množství však působí hlučně, povrchně až vychloubačně. Léčí: povzbudivá, optimistická barva, působí na fyzickou i sexuální vitalitu. Stimuluje kreativní myšlení. Pomáhá při problémech s trávením (žaludek, slinivka, slezina, střeva), posiluje plicní tkáň, uvolňuje křečové stavy svalstva. Přemíra oranžové však působí na nervový systém a vede k nervozitě. Výtvarně: patří k barvám, které jsou vizuálně i symbolicky dominantní, a proto je s nimi dobré šetřit a používat je úsporně, jako akcentů, vzácného koření, které ve větším množství může chuť i znehodnotit.

J. P., Talatí de Dalt, 1998 • z cyklu Nová doba kamenná

Užití:

v interiérech podvědomě evokuje pocit tepla (vnímáme subjektivně teplotu až o 2 stupně vyšší než je ve skutečnosti). Dobře se uplatňuje při práci s malými dětmi či seniory pro svou srdečnost, uvolněnost i temperament. Na druhou stranu člověka, který je takto oblečený, nebere nikdo vážně, očekává se od něj zábava, proto je pro profesionální vystupování v tradičních kruzích nevhodná. Jako barva velmi aktivní a nepřehlédnutelná má i upozorr ňující a varovný charakter – pracovní vesty a pomůcky zaměstnanců pozemních komunikací, záchranářů, plovoucí bóje na moři apod.

J. P., Meireles Cildo instalace, Benátské bienále, 2009

68

K R E AT IV N Í B A RVA


• žluutá

Fredrik Ödman, z knihy Banánové příběhy, 2005

ŽLUTÁ je barvou nejzářivější a nejvyšší vedle bílé. Na rozdíl od bílé je však nabita pohybem, aktivitou, živostí až někdy neklidem. Asociace: lehkost, energie, teplo, sluneční paprsky, jarní louka, zlato, varování, neklid; žluč, židovská hvězda, kruh (a jiné symboly označující místa, jedince i celá společenství, která měla být vyloučena z běžné společnosti). Symbol: intuice, vědění, moudrosti, osvícenosti, nevázanosti, Slunce, Boha, císaře (Čína), sebereprezentace, pokory (buddhismus), odvahy (Japonsko). Pokud se zakalí jinou barvou (i např. nanesením na nečistý povrch), může se její charakter měnit a sym-

Ř EČ B A R E V

bolizovat závist, faleš, zradu, žlučovitost, nevěru či žárlivost. V Shakespearových spisech (i u dalších západních autorů) je žlutá barvou zbabělosti. Působí : energicky, přitažlivě, povzbudivě, živě, vesele, dráždivě až lehkomyslně. Léčí: deprese, zvyšuje sebevědomí, optimismus. Povzbuzuje duševní schopnosti. Příznivě ovlivňuje centrální nervový systém, zažívání i vylučování. Výtvarně: žlutá je signifikantní barvou řady obrazů Vicenta van Gogha. Patří sem i proslulé „Slunečnice“, kde van Gogh používá oblíbenou kombinaci žluté a modré barr vy. Žlutá barva pro něj byla symbolem jihu, světla a tepla, ale později ji pokládal

Užití:

za hrozivou sílu, která „vysává člověka a dohání jej k šílenství“26 v nepříliš nasycené formě vhodná barva pro pracoviště ke stimulaci tvůrčí aktivity. Některé výzkumy však poukazují na nevhodnost žluté pro dětské pokoje – děti zde mají vyšší sklon k pláči, pravděpodobně z pocitu frustrace, který jim tato barva navozuje (opět záleží na sytosti a odstínu). V reklamě se mnohdy aplikuje k přilákání pozornosti. Pouhý žlutý rámeček časopisu National Geographic se stal za dobu existence nepřehlédnutelným logem. Podobně obaly fotografických materiálů fy Kodak si vybavíme ve spojení s energickou žlutou (a logem v červené nebo černé).

69


Ko onttraastyy – cesstaa baarevvnéého účinnku

J. P., Olaffur Elliasson – instalace v Moderna Museet, Stockholm, 2006

Naše smyslové orgány mohou pracovat pouze na základě srovnávání. Oko vyhodnotí např. kruh jako velký, když jej může porovnat s kruhem, který je menší. Ale přiřadíme-li k prvotnímu kruhu kruh větší, bude samozřejmě efekt opačný. Stejně tak jsou barevné efekty a vyznění barev zesilovány nebo zeslabovány pomocí kontrastu. Itten rozdělil vliv kontrastu na barr vy do sedmi samostatných oblastí, které jednotlivě i ve vzájemných kombinacích (často jeden kontrast bývá doprovázen dalšími, např. komplementární teplotním i světlostním) mají podstatný vliv na kreativní přemýšlení a práci s barvou a její vizuální, expresivní i symbolický účinek. Důležitou součástí Ittenovy teorie barev je 12dílný barevný kruh (vycházející z Goetheových, Rungeho a Ostwaldových výzkumů barev, tvořeného fyzickými barvami – pigmenty – viz kapitola Hledání barev), který je tvořen z primárních barev (žlutá/červená/modrá) a sekundárních barev (oranžová/zelená/fialová), které vznikají mícháním barev primárních (žlutá + červená = oranžová, žlutá + modrá = zelená, červená + modrá = fialová).Terciální barvy jsou pak žlutooranžová, červenooranžová, červenofialová, modrofialová, modrozelená, žlutozelená. Umístění a vzájemná poloha barev vám pomohou v orientaci, o jaký vztah (kontrast) mezi barvami se jedná.

94

Princip Ittenových kontrastů a jejich malířské východisko (např. zde uvedený 12dílný barevný kruh) lze úspěšně aplikovat i na tvůrčí přemýšlení o barvě ve fotografii a grafických (počítačových) aplikacích, kde se pracuje více s optickým mícháním barev. Zde

je ovšem mnohem běžnější model barevného kruhu 6dílného, založeného na základních barvách R, G, B (červená, zelená, modrá) a jejich doplňcích C, M, Y (azurová, purpurová, žlutá), a proto, v některých případech, si dovolím na tuto dvojí možnost chápání barevných vztahů, upozornit.

Y G

R

C

M B K R E AT IV N Í B A RVA


• světlo ostní kontrrastt

Roger Hanley, Fables & reconstructions #10, 2005 •••Pomocí černé masky před objektivem oddělil australský fotograf R. Hanley prostor osvětlený příručním bleskem od té části, která měla zůstat neosvětlená a do níž během hodinové expozice připojil barevnou kresbu (více o luminografii viz str. 158)

Světlo a tma (den a noc) jsou dva protipóly, které se vzájemně potřebují, vyvažují. Obdobně jejich zástupci ve světě barev – bílá a černá – jsou ohraničením barevného prostoru vzhůru (bílá) a dolů (černá), v čemž můžeme spatřovat symboliku mnoha úrovní, včetně nebe a pekla, dobra a zla, jak o tom byla řeč v kapitole o symbolické řeči barev. Podíváte-li se však na obě barvy z fyzikální stránky, jak se zachovají k do-

PŘ EM ÝŠL EJ TE B A R E V N Ě

padající energii světelného záření, pak vám jistě z předešlých kapitol či hodin fyziky neušlo, že bílá odráží světlo, kdežto černá jej absorbuje (včetně tepelného záření). Bílá tedy odráží, černá přijímá. Psychologicky bychom si to mohli přeložit jako odmítání, distancování u bílé, ale přitahování, přijímání u černé. Černá barva tedy nemusí zákonitě hrát vždy negativní roli. Namítnete, že světlo je energií, kdežto tma zname-

ná nehybnost, klid; z pohledu barvy ovšem platí již uvedené: bílá energii odráží, černá přijímá (viz kupř. všepohlcující černé díry ve vesmíru…). Bílá je bez emocí, černá naopak jimi nabitá. Vše, jak ukazují tyto letmé příklady, je souhrou protikladných sil. Neexistují barvy a jejich symboly, které by byly pouze kladné nebo pouze záporné. Řečeno s J. W. Goethem: „Kde je hodně světla, je i hodně stínu!“39

95


Barevvný trrojzvuuk

Reiner Riedler, Superman nad Rudým náměstím, Turecko, 2006• ze série Falešné prázdniny

Klasického uspořádání barev do trojic, kterému odpovídají barvy na vrcholech rovnoramenného trojúhelníka, resp. stejné vzdálenosti mezi barvami v barevném kruhu, jsme se již dotknuli při určování elementárního kontrastu, kdy rovněž umělec pracuje s barvami, které jsou v kruhu primární, sekundární či terciální. V praxi asi nebudete často snímat, takto ideálně barevně rozložené scény, ale tyto barvy

112

tvořící výrazný akord mohou být v běžné fotografované scéně, obsahující ještě řadu dalších odstínů, dominantní. Pravděpodobnost, že naleznete v realitě tyto barvy méně nasycené, tj. ne tak „agresivní“, je daleko větší a také lomené tóny trojzvuku působí přirozeněji. Užití sytých barev např. v reklamě může být ovšem jednou z klíčových podmínek podprahového účinku na konzumenta – třeba volba primárních

barev žlutá/červená/modrá má šanci oslovit příznivce Supermana, jehož logo je právě v těchto „silových“ barvách.

K R E AT IV N Í B A RVA


Jaak stvvořit (baarevvno ou)) haarm monii? Nahlížíte-li na obrazy (nejen fotografické) z pohledu tvůrce či diváka, pak vám jistě neušlo, že harmonie barev je součástí daleko širšího komplexu harmonických vztahů v obraze (kupř. tvarů, proporcí, zobrazených námětů atd.), které budou pochopitelně vyhodnoceny jako harmonické v závislosti na vašich pocitech a zkušenostech. Na někoho pokoj paní X působí přívětivě a harmonicky, ale na druhého zcela odtažitě, neboť mu připomíná nepříjemný zážitek z dětství, kde v podobných barvách třeba ležel několik týdnů s horečkou… Různé školy harmonického přístupu k životu, jako je např. feng-šuej, antroposofie, ale mnohdy i základní náboženské směry a filosofie, nás vedou často k pochopení obdobných (a daleko hlubších) animozit a jejich postupnému „rozpouštění“, vyrovnávání a přijetí zprvu protichůdného stanoviska, zkušenosti či modelu. Základní principy skládání barev a jejich vzájemných kombinací jsou také určitou školou, filozofií, kdy lze za použití vám méně i více sympatických barev (viz kapitola Proč modrá vítězí nad oranžovou?) vytvořit kombinace, které budou nakonec působit veskrze harmonicky. Platí to stejně jako pro mezilidské vztahy: „Nehledejme to, co nás rozděluje, ale to, co nás spojuje. Neboť harmonie je v jednotě, ne rozdvojenosti.“43

Radka Ciglerová, Jemen, 2010

Jak bylo v této publikaci mnohokrát řečeno, příroda je přirozeným zdrojem barevného souzvuku. Budete-li fotografovat krajinu, zkuste kupř. upustit od tradičního a osvědčeného kompozičního dělení plochy na třetiny (věnujte jen malou nebo žádnou část nebi) a soustřeďte se na působení barevných ploch a jejich vyvážení. Více než třetiny zde má místo symetrie (např. odraz ve vodě) a opakování (např. fotografie

PŘ EM ÝŠL EJ TE B A R E V N Ě

J. P., Györgi Gáti fotografuje v bytě L. B., 2011

lesa – a střídající se kmeny stromů s barevnými listy). Převažují-li v obraze příliš studené tóny, můžete se pokusit přidat komplementární teplý akcent k vyrovnání této jednostrannosti (vhodné poměry barev naznačuje např. Goetheho schema, viz kapitola Proporční kontrast) a k přivábení divákovy pozornosti. Již zmíněná analogická harmonie, obzvláště lomených barevných tónů sousedních barev, je dalším přirozeným východiskem. Minimalizací použitých barev i rekvizit mnohdy nabídnete divákovi k vidění více než bohatě nazdobenou a barevně košatou scénou. Obdobně v městském prostředí, které bývá barevně mnohem pestřejší, vybírejte zprvu vizuálně méně komplikované scény a situace, kdy eliminujete pomocí optiky, úhlu záběru, přebytečné prvky vedoucí k tvarové i barevné roztříštěnosti. Může vám k tomu napomoci i např. volba plochého neplastického případně difuzního světla, které dovolí vyznít více barevným plochám a jemným přechodům mezi nimi v případě analogické harmonie. Svět reklamních poutačů, zábavních parků i někdy soudobé architektury či barevné plastiky zase nabízí kombinace různých komplementárních harmonických vztahů, které jsem uvedl v této kapitole.

Samozřejmě témata jako zátiší, módní, produktová a reklamní fotografie aj. skýtají mnohem širší pole zásahů do aranžmá i barevnosti scény, pozadí, barevného osvětlení (viz kapitola Stavte barevně) k posílení harmonické nálady. Svoje místo v harmonickém řešení barev, ale i v kompozici a dalších skladebných atributech má bezesporu portrét či akt, kde adekvátně k barvě pleti fotograf hledá nebo vytváří barevnost pozadí, doplňků, oblečení atd. Klasické užití analogických – sousedních barev, které může evokovat renesanční či barokní malbu (např. Rembrandt), je dnes často nahrazeno výraznou komplementární barevností, která je však někdy záměrně tlumena měkčím – difuzním světlem (obecně nejvhodnějším k tváři a tělu) pomocí rozptylných fólií, softboxů, deštníků apod., případně desaturací v postprodukci. Barevnost oblečení, líčení, interiéru a dalších atributů spojených s portrétovaným může ovšem vypovídat o typologii, vkusu a společenském zařazení portrétovaného (viz kapitola Na scéně) a někdy je vhodnější do dané reality nezasahovat (zejména u dokumentárního přístupu).

113


BAR R EV V N Á PA A RT IT T U RA A A N EB B KO MPO O NUJJ T E B AREV V NĚ jednotlivých snímků. Zapojte své nejbližší okolí jako diváky a požádejte je o jejich názor, pocity. Zvolíte-li přístup více dokumentární, vycházející z dané reality, pak, jak již dobře víte, je paleta možných zásahů mnohem užší, odkázána především na vaši schopnost pozorovat a pomocí optiky, výřezu, změny vašeho postavení umístit do ideální kompozice, do vhodných proporcí důležité prvky obrazu a eliminovat ty přebytečné. Můžete si však vymezit jasný rámec vaší tvůrčí práce (např. budete fotografovat jen to, co je kupř. modré a připomíná geometrický tvar – trojúhelník, čtverec, kruh atd. včetně metafor = např. hlava připomíná ovál, kruh apod.), což na jedné straně může působit jako omezení, ztížení, ale na druhé vás to mnohem zřetelněji nasměruje k zajímavému výsledku a výtvarnému sjednocení, námětové vyrovnanosti. Postupně vás takové koncepční uvažování dovede k hlubším a niternějším rovinám tvorby, kdy se třeba pomocí symbolické řeči barev a zvoleného námětu pokusíte vyjádřit subtilnější pocity a nálady, resp. dovedete diváka k přemýšlení, znepokojení či radosti nad poselstvím vaší fotografie.

J. P., Metro Šanghaj, 2010

Podobnost se strukturou hudební kompozice, skladebnými postupy, které využívá hudební skladatel i vizuální umělec (fotograf), není náhodná, byť se média a jejich jazyk výrazně liší. Hudba je pojem velmi abstraktní, založený převážně na vyvolávání emocí, představ a pracující s odlišnou strukturou než vjemy vizuální. Fotografie je naopak médium velmi konkrétní, napodobující realitu, nemusí obsahovat/ vyvolávat žádné emoce a opírá se o zrakové vjemy, které převážně utvářejí naše zkušenosti. Oba tvůrci (skladatel i fotograf) však potřebují ovládat vědomě či podvědomě určitý řád, zákonitosti a konsekvence, které dovedou také posluchače/diváka k předpokládanému zážitku, reakci na předložené dílo. Netroufám si zde polemizovat o roli posluchače/diváka, jeho emoční, sociální a vzdělanostní vybavenosti – ta může být předpokladem přijetí náročného díla, ale i prostý, „nevzdělaný“ člověk může mít hluboký zážitek z dodekafonie nebo velmi intelektuálně naladěné konceptuální fotografie, která zjevně prvoplánově nepracuje s emocemi, kompozicí atd. Znalost barevných skladebných postupů, které jsme zde na předešlých stránkách poměrně podrobně probírali, vám bezesporu otevírá větší šanci oslovit publikum, nežli jejich náhodné a nevědomé užití. A chcete-li takové záko-

120

nitosti tvůrčím způsobem rozvíjet nebo dokonce porušovat, pak je asi dobré vědět, co tím měníte a jaký může mít váš zásah účinek. Improvizace jistě obohatí zaběhnutá schémata, ale i jazzman, používající běžně improvizaci, staví na pevné struktuře a dovede odhadnout, jak vyzní mollový akord vložený nečekaně do durové struktury hudební skladby. Barvy, podobně jako hudba, jsou více pojem abstraktní, proto jim neprávem ve fotografii přisuzujeme menší význam, nežli námětům a věcné náplni snímku. Pojďme si tedy na závěr této kapitoly ve stručnosti shrnout některé nejužívanější základní principy a možnosti barevné skladby, které se pokusím doplnit vhodnými ilustracemi, dokládajícími vliv barvy na změnu nálady, symboliku, vzájemné vztahy jednotlivých prvků fotografie nebo dokonce na význam námětu. Abych mohl proměny ilustrovat na jednom námětu, musel jsem zvolit pochopitelně metodu zásahu do výchozí předlohy pomocí světla, aranžováním, barvením i výjimečně postprodukční úpravou snímku, tak jak bylo naznačeno v předchozích kapitolách. Zkuste rovněž uplatnit rozdílné vztahy barev dle skladebných barevných postupů na své náměty a pozorujte psychologické a emocionální proměny

J. P., Saxofonista Rostislav Fraš, 2015

K R E AT IV N Í B A RVA


barevně neuspořádané zátiší, chaos

světlostní kontrast

komplementární kontrast

proporční kontrast

teplotní kontrast

sytostní kontrast

analogická harmonie

monochromatická harmonie

komplementární harmonie

barevný trojzvuk

barevná dominanta

PŘ EM ÝŠL EJ TE B A R E V N Ě

121


Dom maluujte (ssvěětleem) barvyy Otočíte-li světelný zdroj směrem na fotografovaný objekt a budete jím pohybovat, pak stopa, kterou na povrchu objektu, těle člověka apod. světlo zanechává, je obdobou tahu malířského štětce, a proto lze hovořit o malování světlem. Světelná malba patří k mým nejoblíbenějším nástrojům, jak vnést do obrazu nový prvek, akcent, jak změnit lokální barevnost, prostorový vjem i vztahy mezi jednotlivými prvky vaší scény a jejich barvami. Měkká stopa, která se na povrchu osvětlených objektů zachytává a kterou lehce zesílím či potlačím rychlostí pohybu mého „štětce“ stejně tak vzdáleností od povrchu, je na rozdíl od celkového nasvicování lampami mnohem tvárnější a také přesnější. Na druhou stranu právě nestejnoměrné vrstvení tahů světelným „štětcem“ vytváří často iluzi povrchu jiného, než je skutečnost, zvláště podpoříte-li to ještě barvou např. pomocí fóliových filtrů. Nepřehlédnutelná je také minimální náročnost na technické vybavení.

J. P., Zapomenutý ostrov, 2014

158

K R E AT IV N Í B A RVA


Nepotřebujete žádné speciální a ne vždy snadno umístitelné spot nástavce, stínidla atd., jak bylo popsáno v předešlé kapitole, nebo dokonce změnit barevnost a tím účinek doslovným natíráním povrchu. Jediné, co potřebujete, je šero a dostatečně dlouhá expozice. Tma je pro takovou práci ještě snadnější podmínkou, ale objekty a prvky umístěné v temném prostoru, které nasvítíte, působí, jako když levitují ve vzduchoprázdnu. Osobně dávám vždy přednost alespoň tušenému prostoru (nejčastěji krajině), kde fotografie vznikla, neboť je důležitou součástí kompozice a rámcem uměleckého záměru. Luminografii jsem věnoval poměrně velký prostor v Kreativním světle, ale rozhodně neuškodí si základní principy a postup světelné malby, především pro svou kreativitu a účinnost při proměnách barev, zopakovat.

OV L I V N Ě TE S V É B A RV Y

159


Maggiee (prom mítnuutéhho)) obrazuu

Robo Kočan, Čekání na dobrý vítr (Rychlokurz létání), 2003

Do černého papíru (nejlépe kartonu) zkuste pomocí nůžek nebo řezacího nože vyříznout nějaký geometrický tvar, strukturu (např. proužky, tvar okna apod.). Přes tento tvar nalepte barevný filtr(y) nebo jej přidejte přímo na zdroj světla a ten pak umístěte do dostatečné vzdálenosti od masky, aby se vámi vyříznutý tvar promítnul relativně ostře (čím menší a ostřejší zdroj, např. lampa s možností zaostření kužele světla a větší vzdálenost světla od masky, tím je projekce zřetelnější) na objekt(y), stěny architektury, tělo modelky apod. Tyto tzv. cookies nebo gobo ve fotografické hantýrce, které ve studiové fotografii

164

navozují často iluzi vrženého světla, žaluzií, stínidel, okna atd. jsou zároveň primitivní laternou magikou, kouzelnou skříňkou, která v podobě jednoduchého stínidla s vyřezanými tvary zvířátek či hvězdiček a uvnitř rozsvícené svíčky možná provázela i vaše dětství. Princip projekce skrze masku, stejně tak její negativní obdoba: „projekce“ vrženého stínu, tzv. stínové divadlo, kdy do cesty světelného zdroje vkládáte jen částečně nebo zcela netransparentní tvary a objekty, využila nápaditě řada multimediálních umělců (např. Petr Nikl, Ch. Boltanski) včetně fotografů. Již jsem se v předchozí kapitole zmínil např. o tvorbě

slovenského fotografa Robo Kočana, který pomocí masek, barevných fólií aj. transparentních materiálů vytvářel pohádkové příběhy, které exponoval v přítmí svého studia jako sekundární expozici na stejné políčko filmu, na kterém byla již nafotografována reálná krajina či fragmenty příměstské krajiny. Přesnějším a také variabilnějším nástrojem je projekce přes diaprojektor. Podobnou službu, vám udělá i obyčejný zvětšovací přístroj natočený do horizontální polohy, ale také epidiaskop používaný zejména k přednáškám (jeho nespornou výhodou je možnost

K R E AT IV N Í B A RVA


J. P., Vilde a labyrint, 2011 •••Maska z černého kartonu, příruční svítilna s možností zaostřovat kužel světla.

pokládat transparentní fólie i jiné předměty vodorovně). Namísto diapozitivu můžete zkusit promítat jednoduché geometrické struktury a vzory, které si vytvoříte opět z nějakého černého kartonu (experimentovat můžete i s obyčejným bílým papírem a jinak polopropustným materiálem), či pruhů, fragmentů barevných filtrů apod. Měřítko vaší masky přirozeně uzpůsobite velikosti projektoru resp. rámečku, pro jaký formát je určen. Pro promítání takto „ručně“ tvořených masek a barevných filtrů (alternativně si je vytvořte z barevných papírů, namalujte atd. a pak zreprodukujte a promítejte jako barevný diapozitiv) se mnohem více osvědčily staré a manuálně ovládané projektory s posuvníkem pro jednotlivé diapozitivy, nežli pozdější karusely a automatické podavače zásobníků s diapozitivy, zvláště byl-li to diaprojektor na střední formát 6 x 6 (např. oblíbený projektor mých rodičů Medirex). Podobně, jako jsem doporučil u vytváření „domácích“ filtrů (viz Přefiltrujte, ale jen kousek), tj. přichytit barevné fólie na čiré sklo, tak použijte obdobnou metodu u vytváření tohoto ručně vytvořeného diapozitivu (fólie můžete dát mezi dvě skla). Nepoužijete-li

OV L I V N Ě TE S V É B A RV Y

přímo skla z diarámečku, pak musíte použít skla identické velikosti. Paleta, kterou projekcí přes vedle sebe nařezanými a nakombinovanými filtry máte k dispozici, je skutečně široká a záleží na vašem umu a trpělivosti, co jste schopni si z fólií a masek vyřezat, připravit event. kombinovat s dalšími předměty, které projekci budete klást do cesty.

Reprodukce snímku z r. 1969 z katalogu výstavy Jána Šmoka v r. 2000 v Pražském domě fotografie.

Začnněte kupřř. s jeednnodduchouu op-arrtovouu (umělecký směrr zaloožený na oppticckéém km mitánní ajj. efekttech geometrickýých strruktturr) sttrukktuurouu stříddáním m netransparentních a traansppareenttníc ích prruhů, kterré prromítnnete na relativněě jeddnobarevnýý či dokkonce nebbarevvný poovrch. • Oblíbeeným m objeekttem m fottograafů využívajících v 60. lettecch minulééhoo sttolettí op p-artoových účinků a prrojjekcce,, jaakoo byl naapřř. J. Váávra,, Z. Virt nebo prof. J. Šmok, byllo žensské tělo. • Do tééto taakřřkaa čerrno--bíílé reealitty přiddejte namísto jeddnohho transpaarenntního pruhu výýraznou barvu prostřředdnicttvím m baarevvné fóliee. Výraazný akcent (viz kapittolla Barevná dominanta) naa sebe poutá pozorrnosst a měnní r ytm muss, ktterý praviidelná strukturaa dosuud mělla. • Jisstěě váss taakéé naapaadloo, že obrazz promítané

165


Naatřeetee to o (barvvou)) Od make-upu a bodypaintingu to není daleko ke změně rekvizit scény event. i celých dekorací pomocí přemalby, natíráním apod. Opět si položte otázku, čeho chcete dosáhnout a jak vám změna barevnosti k tomu může prospět. Jistě si také uvědomujete rozdíl mezi změnou barvy povrchu natřením a změnou skrze optickou cestu, kdy barva na fotografii je výsledkem míchání barvy předmětu a té, kterou na něj svítíte (snímáte skrze filtr apod.). Někdy stačí jemná kosmetická úprava, tak jako žena dotváří make-upem svou vizáž. Jindy přidejte zřetelný akcent, podobně jako si žena líčí rty výraznou rtěnkou. Budete-li chtít ovšem uplatnit některé základní barevné vztahy a vjemy ve scéně, která je např. barevně příliš pestrá, roztříštěná, zkuste ji změnit, sjednotit na téměř monochromatickou barvu (nátěrem, přestříkáním) s výjimkou dominantního objektu, který pochopitelně můžete také barevně modifikovat. Pom měrně snadnno lzze barevvně uprravvitt naapřř. záátišší: • Bareevná sytoost a koontrrastt někteerýých přředdmětů způssobujee, žee se vzájeemně „přřetahujjí“ (láhhevv, jablko… …) a sousttředdí na sebbe pozzornoostt, jinné přeedm měty jsoou naaopaak barevn vnně nevvýraaznéé.

•

•

Přesttříkánním, nattřením m celéé komppozzicee na světle šedoou (bílou či jinnou neutráálníí baarvuu) vyjm ma jablka, dosáhhnetee neejen dojjmuu, žee záátišší jee kamenné (asocciacee šeddé s kam menny), alee získkátte ideáální prostředdí proo barrevnnou dom minaanttu, kterrou see v taakto nebaarevném proostředdí stane cokoolivv baarevvnéého – v naššem případěě nappř. jaablkko, i kddybby byloo čáásteečně ukrytéé v pozzadí a nebyylo um místěnoo v prr vním vizuáálním m plánnu. Šedoou (bíloou) barr vu neemuusítte nanášeet v nějakéé silnné a dookonnalee rovvnooměěrnné vrsstvě, stačíí kdyžž pootlaččíte (dessatuuruj ujete)) jeejím m aplikoováním barvyy přeedm mětů, na kteeré ji naanáášítte. Použžijete--li naamíísto šedéé neeboo bílé výraaznnějšší bar-

176

Mikuláš a Magdaléna Pohribní, Přemalované zátiší, 2015

vu, pak samoozřeejmě buudette vytvvářeet mezi přeedmětyy odliišné vzttahy a nálaadu,, steejněě taak změníte vním mání prosttoruu (vizz kapitolyy v prr vníí čáástii tééto knihyy). Zkustte napřř. přřetřřít předdmětyy i poozadí na výrazzně orannžovoou (čeerveenouu) barvuu. Jaablko sice svým m zellenoožluttým poovrcchem m budde upoutávat pozorrnostt, ktterý plynne z bareevnééhoo konttraastu mezzi čerr venoou a zellenoou, alee záárovveňň buudee optickyy ustuupovvat předd přem míroou žhnnouccí čerr vené, kteráá má tenddennci see naaopaak přibbližoovaat svouu roozpínavou energgií (ne naadaarm mo si ji někkterré iddeooloogie volilyy za svůj sym mbol… …). Jistě vám m neujjdee oddliššné půsoobeníí barrevnného oddstíínu jabblkka, proovnnátee-li

šedéé zátiiší s čerr venýým a vz vzpoomeeneete si, co jssem na počátkku tééto knihyy naapsaal o vzzájeemnné subbtraakci baarev, stejně taak o lidsském m zrakku, kteerý přeemíru jednéé barr vy vyrovvnáváá barvvou dopplňkkovvouu (viiz kapitolaa Protiklady se vzájemně potřebují).. Změna barevnosti ať již přetíráním, nasvícením nebo fyzickou změnou rekvizit, jak o tom bude ještě řeč, se často uplatňuje i v reklamní fotografii, kde má za úkol především zaujmout, překvapit, něco akcentovat, ale především si s konkrétní barvou takovou firmu spojit a zapamatovat (viz kapitola Bez barvy to (asi) neprodáte). Některé firmy své reklamní kampaně na speci-

K R E AT IV N Í B A RVA


Sandy Skoglund, Zelený dům, 1990 / THE GREEN HOUSE © 1990 Sandy Skoglund Klasik americké inscenované fotografie, ve svých náročných instalacích nezapře sochařské vzdělání. Její instalace, které vytváří řadu týdnů a často s pomocí asistentů, jsou plné metafor, humoru a otevřených i skrytých narážek na konzumní život, sociální vztahy, politiku apod. Vedle reálných postav a stylizovaných plastik zvířat, předmětů běžného života atd. klade velký akcent na výraznou barevnost a jiskření mezi zvolenými barvami.

fické barvě či barvách, vycházejících z jejich korporátního stylu, loga firmy apod., přímo staví.V promyšlené a dobře provedené reklamě nebývá taková barva vždy dominantní, ale působí na nás z drobných detailů, barevných kombinací a skrytých významů. Fotografové, reklamní art direktoři a stylisté se mj. také poučili z tvorby jiných umělců, pro které podprahové

OV L I V N Ě TE S V É B A RV Y

účinky barev, balancování na hraně reálného a smyšleného světa, hrají významnou roli. Po stylizovaném barevném zátiší možná zatoužíte po trochu větší a náročnější scéně, kde mohou hrát jak rekvizity, tak skuteční herci, ale především vaše fantazie. Nemusíte disponovat velkým studiem, kde

byste si vystavěli imitaci 2–3 stěn pokoje, tak jak to dělají nejen hollywoodští či barrandovští filmaři, ale také mnozí významní fotografové jako např. Sandy Skoglund nebo již uváděný Gregory Crewdson a jiní, k vytváření komplikovaných instalací a triků. Pokud nenajdete vybydlený pokoj v nějakém domě určeném pro rekonstrukci, opuštěný sklad, továrnu apod.,

177


CO ZBY YLO O Z (B BAR REVN NÉ)) FO OTOG GRA AFIE?

Vladimír Židlický, Jednoaktová hra, 2009

Hotová zvětšenina, diapozitiv, tisk apod. je pro většinu fotografů završením celého tvůrčího procesu, zbývá dílo adjustovat, vystavit či prezentovat jej jiným způsobem (třeba na vlastním webu, sociálních sítích), prodat nebo taky „jen“ uložit do krabice, do šuplíku… Pro některé umělce se ovšem teprve stává výchozím bodem jejich invence, jakousi základní surovinou pro nové dílo, jehož je fotografie důležitou i někdy marginální součástí.

244

K R E AT IV N Í B A RVA


Přem malujtte to Kombinace malby a fotografie bývá patrně nejčastějším východiskem, jak rozšířit pole působení skrze barvy. Již jsem se zde pokusil definovat esenciální odlišnosti obou médií (viz kapitola Co nevyfotografujete, to namalujte), ale mnohokrát jsem také poukázal na příklady inspirujícího propojení kupř. při přípravě a změně barevnosti předmětů, modelů či celé vaší scény, které je prakticky staré jako fotografické médium samo. Umělci vždy chtěli do fotografie vnést (nejen) „svou“ barevnost. Od kolorování prvních daguerrotypií (viz kapitola Trocha historie (barevné) fotografie), přes užití grafických technik a ušlechtilých tisků u piktorialistů (např. R. Demachy, F. Eugene, V. J. Bufka, F. Drtikol aj.), k domalbě a kolážím surrealistů (např. Man Ray, M. Ernst, J. Štýrský, K. Teige), až třeba po transformaci fotografie do malby prostřednictvím serigrafie a jiných technik u pop artistů (např. A. Warhol, R. Hamilton), přemalby fotografií u neoexpresionistů (např. A. Kiefer, A. Reiner), posun významů u konceptualistů (např. J. Dibbets) až k post moderně a současnosti, kdy se ještě zřetelněji stírá hranice mezi vizuálními médii. Ani soudobá domácí scéna nepostrádá zajímavé tvůrce exploatující malířské či grafické zásahy do fo-

Karel Pobříslo, Prso, 2004 / •••Akryl na plátně, 90 x 120 cm.

tografie. Vedle již uvedených subtilních barevných intervencí a poetiky P. Župníka nebo razantních zásahů do emulze V. Židlického, bych rád zmínil kupř. přemalby fotografií v duchu pop artu od K. Pobřísla, spolupráci fotografa P. Jasanského s malířem J. Sozanským, razantní zásahy J. Pejčocha do fotografií J. Prokopa nebo nápadité mnohavýznamové přemalby fotografií slovenským výtvarníkem R. Filou. Pro mnohé umělce je fotografie nebo tištěná reprodukce a její povrch důležitým výchozím materiálem k dotvoření (např. J. Kolář, J. Anderle, K. Gebauer, S. Klimeš, Fr. Skála jr., M. Cihlář, Š. Caban, M. Pěchouček aj.).

Šimon Caban, René a Tereza, 1989 / •••Architekt, scénograf, režisér, performer, herec a zejména zakladatel kultovní Baletní jednotky Křeč (společně se svým bratrem Michalem), vytvořil řadu pozoruhodných lokálně vyvolaných a domalovaných fotografií svých spolupracovníků z Křeče.

OV L I V N Ě TE S V É B A RV Y

Jakkákoliv intervvencce do footoggrafifie, tedyy nejeen maalbou, kreesbou, destruukcí apood. by jiistě neeměěla býýt „vyleepšovánním“ neepoveedené footogrrafiee, ale o roozššířenní způůsobu sděěleení tam, kdde váám již nesttačíí jaazyk fotoggrafifie, nebo tam m, kde chcette doo obbrazuu vnnéstt pr vkyy, kterré osvoobodí fottoggrafii od jejjí přílílišnéé závvisloosti naa reaalitěě (vviz kappitoola Přemýšlejte (nejen) fotograficky). Svvobodaa ve voolbě a umístěnní barrev k nim m rozzhoddněě paatří. • Škálaa zássahů a technnik, kterrouu můůžeete na fottoggrafii up platnit, je vellmi bohaatá – od jem mnéého dookres-

•

•

•

•

•

lovánní, rettuše, přees již zmíněěnéé desstruukčční tecchniky, škrábbání, rozm mývvání a jinné narrušoovánní povvrchhu až po výraznnou gesstickoou a exxprresivvní maalbuu, graaffiti či dookoncce přem malbuu neeboo přřestříkááníí (nnapř. pomocíí americkké retušee) celééhoo náměětu, ktterýý pod nánoosy barev již pouzze tušííme. Stejnně tak paaletaa barrev je neoomeezeená: ollej, akryl, temppera, pasttelyy, mettaliccké a prááškoové baarvvy, barevnéé fixyy, sprrejovvé baarvyy ažž po obbyččejnnouu tuužkku. U kaaždéhho tyypu barvvy vyzkkouušejtte na kouskku fotograafie/ttisku, jakk na nějj reeagguje poodklladd (nněkteré tyypy barevv mohouu chem miccky reaagovvatt zvvlááště na emulzzi barrevnné footoggrafifie. Spoleečným m výýchoodiskkem řaadyy uvveddenýýchh autoorů jsou černnobíléé footograafiee. Častto jeednnobareevnýý akcent,, zásaah, vyyznívvá s věttší razaancíí, neebooť se bar va projeeví vee své doominaantnní rooli (viz kaapittolaa Barevná dominanta) vůči nebbareevnéé fottoggrafifii. U baarevnné fotoggrafie volte mééně baarevvnéé snním mky resp.. s om mezeenouu škáálouu baarevv či moonoochrrom matické náámětty, přřípaadně je přem mallbouu annebbo i jem mnou lazurrou tm mavšší/svvětlejjší barvvy utlumtte… … Fotoggrafiee neebo piggmentoové,, inkkjettové aj. tissky

245


J. P., Matkadcera, 2016, fotokoláž •••Inspirován nevšedním pojetím fotografické koláže slavného anglického pop-artového malíře a grafika Davida Hockneyho, vytvořil jsem s pomocí studentů brněnské Photogenie kolážovaný portrét matky s její dcerou, které nám byly modelem. Při fotografování jednotlivých fragmentů scény jsem vše nesnímal však z jediného místa, ale pohyboval jsem se podél scény v několika úrovních.Výsledná koláž je tedy průmětem mnoha záběrů z odlišných úhlů. Horní varianta evokuje např. možnost postupného snímání na instantní materiál Impossible nebo Fuji, kdy celkový obraz tvoří pravidelná mozaika např. 10 x 6 dílčích záběrů rozdělených přirozeným bílým okrajem podložky polaroidu či v našem případě bílého rámečku virtuální fotografie. Dolní varianta, která vychází z naprosto stejných záběrů jako horní varianta, naopak kreativně spojuje jednotlivé fáze, které se částečně překrývají, tedy jako u lepené fotokoláže z barevných zvětšenin.

250

Aplikovat mnohovýznamový a vizuálně přitažlivý princip koláže zkuste rovněž na náměty, kde není nutné fotografie nějakým mechanickým způsobem upravovat, ale stačí je pouze klást přes sebe a hledat místa, plochy, tvary, kde navazují. Je vám to povědomé? Ano, běžné skládání fotografií, nasnímaných v krajině, ve městě, do panoramatu, které se dnes děje zcela automaticky v příslušném SW programu, je základ principu fotokoláže. Fotografovat sekvenci navazujících snímků nemusíte pouze horizontálně, ale zkuste přidat i vertikální směr, tj. jako byste vnímali vámi snímanou situaci, předmět, člověka apod. po částech, jako mozaiku. Na tom je koneckonců založeno multishotové snímání zejména velkoformátovou digitální technikou, kde lze dosáhnout opticky nezkreslené a přesné návaznosti jednotlivých fragmentů (záběrů), ze kterých pak softwarově složíte obraz často o úctyhodném rozlišení několika set megapixelů. Kouzlo klasické (lepené) fotokoláže spočívá v akcentování záměrných nepřesností návaznosti jednotlivých záběrů (zvláště u dynamických scén), v přiznání vrstev, okrajů jednotlivých fotografií, stejně tak v nedokonalých barevných odstínech a přechodech, které během doby, než po částech výsledný obraz nasnímáte, mohou vzniknout. V takto stvořené klasické fotokoláži daleko zřetelněji divák vnímá fenomén času, jednotlivé „doteky“ fotografického „štětce“ než v dokonale „sešité“ digitální koláži.

K R E AT IV N Í B A RVA


Tom Drahoš, ze série Monochromes, 1984 •••Chirurgický řez přímo do svých barevných diapozitivů vedl ve Francii působící český fotograf a multimediální umělec Tom Drahoš. Tvary, které dal fotografickému médiu, provokují naši fantazii a poetické asociace, doplněné o fragmenty reality, zachycené na filmech a násobené signifikantní barevností, které dosáhl snímáním přes barevné filtry.

OV L I V N Ě TE S V É B A RV Y

251


UK AŽ Ž TE SVÉ BA ARV VY

Jan Šibík, Kusti, Allahabad, Indie, 2003

Kdy je dílo hotovo? Ve chvíli když fotograf zmáčkne spoušť nebo kdy dokončí všechny potřebné postprodukční úpravy nebo poté, co jej vytiskne či umístí na web, nebo teprve až jej spatří divák? A je to vůbec důležité? Nestačí pouhá myšlenka, skica, jak někdy hlásají konceptualisté? Soudobé chápání umění vskutku nabízí všechny možnosti, kdy můžete považovat vaši fotografii či dílo založené na fotografickém procesu již za hotové, stejně tak na něj nahlížet jako na dynamický nikdy nekončící proces, kdy významy a chápání jeho sdělení, obsahu se proměňují s lidským poznáním, kulturním i společenským vývojem tak, jako např. v předchozí kapitole uvedené „plačící“ tváře státníků Jiřího Davida. Je dost možné, že také

264

významy a zejména symbolika barev, které vaše fotografie obsahují a které jste záměrně akcentovali, upravili, se v budoucnosti částečně změní, posune, zpřesní. Modrá v popularitě ustoupí žluté anebo bůhví jaké barvě, vše bude již zobrazeno ve 3D obrazech a nejméně 128bitové barevné hloubce (ač ji stejně naše oko již nerozliší) a možná, že barvy fotografií z naší éry ještě tak docela nevyblednou… Chcete-li nejen zvýšit pravděpodobnost, že barvy vaší fotografie jen tak nezmizí, ale smysluplně přemýšlet, jak prezentovat vaše dílo s ohledem na barvy a jejich případné kreativní změny, pak si nejprve ujasněte, jaké médium k tomu užijete a proč.

K R E AT IV N Í B A RVA


Abyy baarvvy nevvybleedlyy te pracovat digitálně a data na pozitivní analogový materiál přenést digitálním osvitem pomocí laseru (tzv. systém lightjet), který je po té zpracovaný standardním procesem RA-4. Soudobým technologiím prezentace fotografií na špičkové úrovni ovšem vládnou vícebarevné pigmentové tisky. Na rozdíl od starších, levnějších a stále užívaných barvivových inkoustů (dye-based inks) zůstávají pigmenty díky dalším složkám na povrchu materiálu, na který se tiskne, ale jsou mnohem více odolnější proti otěru nebo proti vodě. Tyto pigmenty se také nevsáknou do papíru, takže jejich spotřeba je menší a krytí naopak větší (zvyšuje se tím i dynamický rozsah tisku).

J. P., Náhrobek, Hongkong, 2014

Přes analogovou a digitální dichotomii současné podoby fotografického média a všemožné podoby jeho prezentace patřím stále k zastáncům klasického zavrr šení díla formou barevné zvětšeniny nebo digitálního tisku. Vede mne k tomu hmatatelný a trvalejší dojem z obrazu, než poskytuje „pouhé“ prohlížení fotografie na displeji monitoru, či její projekce. Svou roli zde hraje i punc originálu resp. limitované edice, kterou z původního negativu, dat atd. zhotovíte, a sběratel či divák ví, že ne každý může mít vámi signovanou fotografii ve špičkové kvalitě. Vzhledem ke škále možností úprav nejen barev v digitálním procesu, by se mohlo zdát, že je opravdu již anachronismem vám doporučovat k završení vaší fotografie klasický barvotvorný pozitivní analogový proces. Díky odlišné stavbě materiálu (halogenidů stříbra se senzibilizátory) je ovšem barevný pozitivní papír stále vysoce ceněný nejen mezi profesionály pro plynulé barevné přechody a širší škálu barev či lepší čitelnost v detailech, nehledě i na cenovou dostupnost (ta se ovšem s úbytkem produkce analogových fotografických materiálů může v budoucnu dramaticky změnit…). Jak jsem také již zmínil, může-

OV L I V N Ě TE S V É B A RV Y

Variabilita materiálů, na které lze tisknout, je bezesporu jednou z příčin, proč mnoho profesionálních laboratoří, ale i jednotlivců dává přednost pigmentovému tisku. Nosiče pigmentového tisku od fotopapírů na umělé či papírové podložce, přes art papíry s různými povrchy, archivační papíry, textilní i umělá plátna až po papírové kartony či desky na bázi dřeva, plastu nebo kovu, které mohou být navíc výrazně zabarvené, strukturované, s odlišnou tloušťkou apod., nabízí nezanedbatelné možnosti ve vašem tvůrčím záměru, jak ovlivnit barvy a celkový vzhled vaší fotografie. Již jen rozdíl mezi tiskem na lesklý a matný materiál, tedy mezi možnostmi vyššího dynamického rozsahu a kontrastnějšího vzhledu u lesklého povrchu (zejména ve stínech) a nižší gradace u matného povrchu, patří k esenciálním rozhodnutím, jak vaše fotografie bude působit. Každé pro má zpravidla své proti, jak již víte z kapitoly o kontrastech, takže lesklá fotografie může při prezentaci v galerii s nevhodným osvětlením odrážet i své okolí, zejména v tmavých partiích (podobně se chová fotografie adjustovaná pod klasickým sklem), a navíc zde může být patrný tzv. bronzing (matnější pigment je viditelný na lesklé podložce a tento jev může být částečně rušivý z šikmého úhlu pohledu). Matná fotografie bude prakticky pozorovatelná ze všech úhlů (podobný efekt lze docílit užitím matné fólie – laminace na povrchu lesklé fotografie nebo jejím přelakováním speciálním ochranným bezbarvým sprejem – viz dále) ovšem za cenu již zmíněného nižšího kontrastu. Zvolíte-li odlišný papír či jiný nosič, měli byste také zvolit jiný ICC profil vhodný pro takový povrch a jeho zabarvení (viz kapitola Když chcete popsat barvy). Většina výrobců tiskáren dodá-

vá k standardním tiskovým produktům (papírům) své ICC profily, které si pak z nabídky správy barev vyberete při volbě tisku anebo si můžete přímo konkrétní materiál proměřit spektrofotometrem. Řada profesionálních tiskáren (Epson, HP, Canon…) je dodávána na trh s již zabudovaným spektrofotometrem. Samozřejmě lze docílit i dobrých výsledků mnohem méně nákladnými metodami bez proměřování, např. pomocí testovacího tisku, kdy si vytvoříte na jedné fotografii několik proužků s odlišným nastavením (rozdílný barevný posun, světlost) – obdobně jako se vytvářely zkoušky expozic v temné komoře. Jednotlivé barvy (shodu s originální předlohou) opravujete nikoliv jen na základě pozorování zrakem, ale např. pomocí číselných hodnot pro jednotlivé barvy. Také světlostálost pigmentových tisků je udávána jako klíčový faktor, proč byste měli své nejlepší snímky dokončit touto technologií. Někteří výrobci udávají záruku světlostálosti současných pigmentů až 200 let, ale vzhledem k tomu, že jsou testy prováděny v laboratorních podmínkách, které de facto ve velmi krátkém čase (pomocí vysoké intenzity xenonových výbojek, vyšší teploty, rozdílné vlhkosti atd.) simulují tak dlouhý časový úsek, nelze s jistotou říci, že se na „blednutí“ barev (pigmentů) nebudou v průběhu let podílet ještě jiné faktory (nárůst ozonu a dalších plynů – oxidu siřičitého, oxidu dusíku v ovzduší apod.). Je také obecně známo, že „fotografie/tisky při stejné dávce ozáření blednou více při nízké intenzitě ozáření působící delší čas než při vysoké intenzitě ozáření působící po krátký čas“.64

J. P., To je ono, 2015 •••Reklamní plakáty v bývalé továrně Mosilana v Brně prozrazují, že zde visí už pěknou řádku let. Jen tam, kde si kdysi někdo pověsil zrcátko, či snad chtěl(a) zakrýt svůdné partie modelky z plakátu, byly barvy ušetřeny neúprosného účinku světla i času.

265


SEN O BUD DOUCN NOSSTI (B BAREV VNÉ) FO OTOGRAFIE Je rook 206 61. Ros ke 100 0. narozzeninám m obdržel od rodiny malýý dáárekk – integgrovvanou nano kaameru, kterou mu vopeerovvali s novým m tyypem m orgaanické čo čočky v oftalmologickéém insstituutu New w vissioon do jeho oččí, které stejně už dobřře neslloužžily. „Sakkra,, vidím i v UV spektru a pokud se připoojím m naa to kappesnní CRT, tak dokkonce i skrze věci, to mojee sttaréé brýýle sním maly jenn infračeerveně a když se mi něcoo zaalíbiilo, tak jssem m musel pořád dávat nahlas nějaké poovelyy: ‚Z Zabeer too. Bllížž. Dál.Tohle netoč…‘ a pak to nechhat traansfform movatt doo hologgrafickýcch obrazů na 3D

displleji““, bruččel si pood troochu již řídnoucí vousy. Zadíval se na vzddálenný horiizoont kopců naa ostrově Skrova v silnném m slunnečníím prottissvětle.. I v tom m ranním oparu zřeteelněě rozppoznnal, že taam zaase přibbyly nové hybridní soolárrně--věttrné elekktráárny. „Jaak se mají na ostrově?“ volalla na něj MaaPa z kuchyněě, kde chystala svou oblíbennouu mikkroobiottickoou snídanii. „Však se pojď podívat na holoograam,“ a odšoouraal se doo kruhoové pracovny, kde již někoolikk lasserovvých paaprsků na mlžnnou clonu, kterou si užž poočátkkem m 21. sttolettí nechaala pateentovat firma Fog

D obrraz, kterým se dalo prakticky Screeen,, prrostoorovýý 6D proccházzett. „K Kde jsou čassy, kdyžž můj diggitál sotva pokryl scénnu s roozsaahem m 10 clon,“ pomysleel si při pohledu na projjekcci před chvíílí viděné krajiny, „a museli jsme si vypoomááhaat filltry, pak foccením do HDR a ještě s tím všelijak cviičit v počíttači. Teď ď pomaalu vidím m i sluneční skvrny na Slunnci… …” Mávvl rukkou, na kteréé měl senzorický prsteen sm měreem k eleektrrárnám m na proostorové projekci: „Proosím m Těě, zvvětš to 250 0x, kdyyž teda mám místo oka kam meruu s rozzlišenním 80 00 Mpxx,“ pom myslel si v duchu.

J. P., Rozloučení, 2011 • z cyklu Andělé

274

K R E AT IV N Í B A RVA


V téžže chvvíli se jiim v místnostii zjevily detaily vzdálené aspooň desíítkuu kiloomeetrů. Dojem m, že robboti, kteří montovali novvou hybbridnní ellekttráárnu, jsou ve vedlejším pokoji, byl víc nežž suggestiivní. Měělii slušivvý design posledních prototyppů a jáásavě zelennouu barvu. „Envirronment friendly,” ušklííbl se Ross, „ppřírodě vsstříc, jako zaa našich mladých let. Sym mbooly něktterýcch barev se naštěěstí ještě nezměnily, i kdyžž skkuteečnáá přřírroda za pár let už bude jen v oázzácch a ekko-m muzeeích… …” Pakk si uvěědomil další barvy a koomppozicci celé projjekcce: „A barevně to vylaď!“ a aniž

OV L I V N Ě TE S V É B A RV Y

by sii lámaal hllavu s něějakkým vyvvažovánním bílé a ideální kom mpozzicíí, obbraz se jen nepatrrně dolaadil dle jeho momenntálnní nálaady a výýřezz ze snnímané krajiny se ustálil podlle ideáálnícch barevvnýýchh harrmonický kých proporcí. Pohléddl naa staroou, jeeštěě tišštěěnou fotografifii v rámu na zdi praccovnny, kdee bylla taakřkka stejnná krajiina, na kterou se předd chvílílíí díval, plnná šeedomoodrých odstínů nízkých podvveččernních mra raků,, chhlaadně ocelověě modrého moře a tráávoou a drobnnýmii poorosty pokrytéého pobřeží. Fotil to jeeštěě naa annaloggovýý film m od Kodaků, které pak spolkl

jakýssi čínskký konccern,, baarvy nebbyly úpllně přesné, dokonalé, jakk too dookážže jeho syynteticcké oko ve spojení s víceprosstorrovoou projeekcí dnees, ale i po půl století v něm vyvolávvalyy poocitty, ktteré tehhdy cítill. „Barvaa vždy působí víc na smyysly nežž na inteelekkt,,“ pouusmála se MaPa. „V tom přípaaděě si musím me poosleechnoutt, jak tennhle ranní výhled na okolní koppce dneskaa zní,“ a Ros přeposlal svůj vizuáll doo deekodéruu, kterýý viděnéé barvy a tvary převáděl okam mžiitě do tónůů a zvukůů novoodobé vizuální hudby…

275


rok

his isto torické a kulturní události

193 1934 934

Tom máš á Garrigue Masaryk po čtvrté zvolen prezidentem 1934 Republ ubliky československé.

První „živý“ film na tříbarvý cívkový film Tec echni chn color or.

193 36

V Britániii zah zaháje ájeno první pravidelné vysílání televize 1936 n světě. na

Představen svitkový inverzní film Kod Kodach achrome, ale takké třívrstvýý in ac inv nverzní ní Ag A acolor Neu Agf Neu..

193 939 9

Přepad Pře Př řepadení Polska nacistickým Německem. Začátek II. 1939 svě vě ětov t é válk to válkyy.

Agfacolorr představuje barevný negativ/pozitiv, jeho ož masovějjší ší výr ýroba ob se ovše ovvšem šem odsunnula díky válce až na počátek 50. let.

194 1 941

J ons Jap onský ký úto tok na Pea Pearl rl Har Ha arbor bor (US (USA). A).

V Jap Japons onsku ons ku vy ku vyrobe vyr obenn S obe ob Sak kur kura ura Nat Natura u l Col ura Co or film film.. V Muz Muzeu eu Mo M ern Mod erního ího umě umění ní v New Yor Yorku ku jjee ot otevř e eno Od Odděl děělení n fo fotog oggra ra e. rafi e

194 19 1 94 42

Vypálení Lidic a Lež V Le ežáků k jak a o důs důsled led eddek e ate a ntá at ntátu tu na Říšského protek ektor toraa R. Hey H dri dricha cha,, kteerý pro cha p veddli výs výsad ad-- 194 9422 káři J.Gabčík, J. Kubbiš a J.J. Val Vaalčík Valčík č .

Kodak Kod ak k př p eds e tav tavilil bar barevn evný ý pro proces ces neg negati ativ/p v/p poz ozi zitiv tiv..

19 945

Ossvobození Česk Osv Os kosl oslov ove v nsk ve nska a. Ko Ko on nec e II. světové vál války ky.. ky

194 947 47

Dr Edw Dr. E in n Lan Land d vy vynal nalezl ezl ok okamž amžito itouu foto fotogra grafii fii – Pol Po aro aroid id.

194 94 48

Kom muni nistický cký ck ký převrat v Č Česk eskosl esk oslove os ovensk ns u.

1950

Xerox za Xerox zahaj hajuje uje vý výrob rob bu foto otokop ko opírek První Prv ní ve veletr ettrh a fe etrh festiv fes tival al fot ottogr o afie afifie P Ph hotok tokina ina a v Kol K íně n n. n R.

195 57

VVypuštěn yp n Sp put k 2 do ves putni vesmír míruu se pse ps m Laj Lajkou kou na pa pa1957 luubě. lub lubě

Tým Rus Russel s la a A. Kirsc scche v USA SA vyvinul vy ul prv první n dig ig gitá itálníí sca c nnerr a prv p ní digitaliz izova ovanou nouu fotogr fot ografií a by byll snímek s jeh eho tříměsíčního o syynna o bit hl hloub oub ub bce ce 1 bit bit a vel eliko ikosti stiti 176x176 px.

195 58

E.B. E E.B .B B. Font on ll lla la ad dos o a začčal a s výro ýrobou bou líz ízáte át k naa tyč yčce a poz poz-ději si náp děj nápad add nec echhal ec a ppat atent entova o t. Oba ova Oball líz ízátk átkaa zna zn čky Chu Chu-- 195 9 8 pa Chupss naav avrhl rhhl hl sur urrea reealis alis liistic tit ký umě tic mělec mě le Sal lec Salvad vador vad or Dal Dalíí.

FO OCH FOT OCHE EMA MA A z Hradce ce Králové začínná vyrábět ba ce barrevné fotopa paapíry Fo Fomacolor.

196 61

Jurij Jur ijj Ale exe xe e xej evi vič Gaga vi Gag agarin rin prv prvním ním člo člověk vvěk ěkem,, kte k erý rýý vzl vzlétl vz étl 19622 196 do ves vesmír ve m u. mír u

V Mor oravs vsské ké gal g eri er i v Brn rn ně by byla la zříze zen enna stál táláá fotograafickká sbí bírka kaa.

196 67

VVyccház házzí aalb lbum skupin pinyy The Be Beatl atles ess Sgt Sgt.. Pepp p er’ pp er’ss Lonelyy Hea nel earts Club Band and, d, kte které ré pat patříří k nejv ejvýzn ýz amn mnějším 1963 mezník íkům ům světové populáární hud h by.

Na Kol olíns ín ké Pho Photok to ině tok ně je poprvéé předsta p taven ven Cib C achrome – zal aložen alo ženýý na na pri princi ncipu pu vyb vybělo ělován ělo váníí ván barviv. Polaroid id za z hajuje výrob bu odlepovacích film filmůů a kamer k tomu urče čenýc ných. h

1968

Pražské jaro a oku okupac pace e Česk kosl oslove ovensk nska a voj vojsky sky Var Varr1965 šavské smllouv ouvy. y.

3M ohlašuje uj Electroco ocolor lor pro proces ces.

1969

Upálení Jana a Pala Palacha cha na prootest proti sovětské okupaci v ČSSR. Neil Armsstro trong a Buzz Aldrin se stávají prvními 1969 astronauty na Měs ěsíci íci.

George Smi Smith h a Wil i lar lard d Boy oyle le z Bel Belll Labs L bs vyvinuli první CCD čip.

1970

Thor Heyerdahl hl dokázal, že plavba vba mezi Sevvern e í Afr f ikouu a Karibikem je možná s použitím ím sta taaro rověký rov ěkých metodd – do do-- 19 19770 plul na člunu Ra II z papyruu z Maroka ka do Barbadosuu.

Lucien Clergu g e za zaklá kládá dá fot fotografický festivval a v Arles Rencontres Int Intern ernati ationa ona nales les de la l Photographie.

1974

E ö Rubik vy Ern vynalezll Rubbikovu vu kostkuu.

1972

FOM OM MA zahajuje výrobu inv inverz e níh erz ího o barevné b ého filmu Fomachrom.

197 75

Bill Gates a Pau ul All llen zakláddají Mic Micros rosoft oft.

1973

Kod dacolo or zaavád v í zpracování procesem C-41.

1976

Steve Paull Jobs, J , Ste S eve Gary a Wozni zniak k a R. G.W G. ayn yne 1974 zakládají firm mu App pple e Co Com mput p er Inc I .

Fuj ujii dodáává vá na n trh ve v lmi populární a v té době nejcitlivější barevný film Fujicolor II (400 ISO).

1978

Karol Józef ef Woj W tyłła see ssta tal prv rvním slovanský kým a po 455 letech prvním m neitalskýým pap papežeem a byl jménován jako 19755 Jan Pavel II.

Viking ng 1 pos posílá ílá pr první v í barevné snímky z Marsu zpět na Zemi. Bry yce Bayerr z Kod Kodak aku vyvíjí tzv. Bayerovu masku pro CCD barevné obraazov zové senzoryy. Vznik samostatnéé Ka Vzn Vz Kat atedry fotografie na pražské FAMU pod d vede vedením ním Pro Prof. f. Ján Já a Šmo moka.

280

rok

19400 194

historické milníky (barevné) fottografie ogr

Jamees M. M Doo olitt tttle, Sur urrrealisti urreal istická ic á kom kompozi ozice ce s ráme rám m, 1935 •••B Barevný uh uhlottis tissk. sk Zee ssbírk bí y S.Whi hitea: teaa: a: H His isto tory of Co olor

Joel el Mey Me erow erowitz, Židle, 1979 97 •••Bare revná n zvět zvě šenina. a. Ze sbírk ír y S.Whi W tea: ea His istory o of Colo C r

K R E AT IV N Í B A RVA


rok

historické a kulturníí ud události

rok ok o k

histo torické m mil ilník lník níí y (ba ((b b rev revné) n fot né ffo o ografie

1984

Jarroslav Seifert doos osta tal al Nobelovu cenu za za littera e atu tu u. tu tur

19800

P dstaveen Son Pře S y Mavica s polovodič d ový ovvým senz o n orem. nz

198 9 9

Pád Berlínsk ké zdi. Sameto ová vá revolu uce ce; Váccla lav Ha H vel pre rezid ezid zident entem Če en ent Čeesko ko- 19883 slovensské ské republ bblik i . iky

Frederrick icc Baldwin n a Wendy Wattris isss zakládají FotoFest. Prvnní bien enále en ále le se ko koná n v r. 198 9866 98 v Housto onu. nu

199 99 9 90

První Prv ní svo svobo sv bodné n par arlam ar lam ament menttní n vol volb by v Česk by es oslovensku.

Ad A dobe při přřivád v í na trh Photoshop 1.00 pro r počítače Apple. Fuuujji přinááší Vel V vii iii – inveerzn r í film s vyssoko rz o u rozlišovací schopno ostí stí.í.

199 993

Rozzděl dě ení en n Če Česko kosl slo loven nska s na Slo na S ven ve sk skou a Českou republiku rep iku.. 1999 993 N son Nel n Mand della la zís z kal al Nob Nobelo l vu cennu za mírr.

Baarevn ev ý digitál állní n fot fo oaparátt Ko K ak DCS Kod D 100 00 0 (t ( ělo Nikon on F3 F3,, tech tecc nol nolog ogiee Koda o k) s vel veliko iko ostí sníímku sní mk 1024xx1280 128 2 px. 28

199 994

Založena Zal naa Galleriie Rudo olfin lfinum um v Pra raz aze. e

Pam měťové ěť karta taa Com o paccttFllash asssh uvede e na naa trh. ede Zo oner Med on Me e ia Exp Explorerr (o (od d r.r 200 200044 Zoner Phot otto Stud ud dio) io uvede ede d n na trhh. de

19990

19994

2001

Teroristitický cký úto útok na Svě Světové to ové obc bch chodní ce entrum v New ew w 2000 Yorku.

J-P Phone pr vní v ko komer merčněě vy me vyrráb áběné mo obilní telefo efonny efo ny s fot fo o oap ap pará a tem. Canon uvááád Can ádí d na trhh digit gitá tální zrcadlo dl vku kuu EOS S D30 os osaz az nou aze no snímaače čem CM CMOS. OS

2 4 200

Česká repu ublika ublika a ččle lenem Evr vrrops o ké é uni unie e.

Pro ro odej de di d gi g áln git lních ln ích chh fo foto oaparrátů á převý evý vvýýšil nad d anallogovými.

2008

Glen Hansard a Markéta Irgl rglová ová obd bdrželi Osc Oscara ara 2008 za nejlepší filmovou píseň (Fallingg Slo S wly) rok rokuu 200 07. 7

Pol Po o aroid zasstav t uje prrod odukkci svých odu ch innstatní níích c mat ateeriálů.

2009 200 9

Barack Obama se stal prvním afr B afroam oamerický ckým m prezidenn2009 te Spojených států amerických. tem

Kodakk pře Ko přestává vá vyrráběět Kod odachr oda ch om me. me.

2010

Počátek arab Počáte abské ského ho jar jara a – moh mohutn utnéé pro p tes testy ty pro protiti zko zkkorum umpov povvanýým a auto autorit ritářs ářským ký režimůům v arabský rabbský skýchh zem zemích ích ch. ch

2011

Zem mětř ětřese ese ení o síle 9,0 stu tupn pně Richterovy škály a vlna tsunam amii zassáh á y severovýc áhl ýchod hodní pobřeží Japonska. Zasažena a pošk poškkoze zena byla i ato atomová elektrárna ve Fukušimě. Zemřel Zem řel el Vác Vá lav Ha Havel. 201 0 1 Rok pln plnýý protes esttů pro protiti sociální nerovnosti a nesolidárnosti bohatý boh a ých ch s chu huddými ými. Pro Protes e tovalo se ve Španělsku, ve Spoje je-nýchh stá nýc tátechh vzn vznikl ikloo hnu hnutít Okupujjte Wall Street, t kteeré se rozšířilo roz ilo po cel eléé zem zemii a nako nak nec ec i do do Evropy. E

Lytro ro o za zahaj hajuje haj uj výýrob uje robuu plan planopt optick ickéé kame a ry umožňujíc am jící ící zaostřo z ován v í až po poř poříze ízení ní sní sním mku. B evn Bar evnáá foto otogra togra raafie And An rea e se Gur Gursk ského ské h Rhein III (1999) byla v New Yo orku prrodá odána na za $ 4 338 338 500 – dosu os d nejv ej íc, ko kolik lik by bylo lo zaa fot fo ografii naa auk au ci kdy zaplaceno.

Po áte Poč átekk ukr kraji kr ajinsk ns é krize.

Tým m fotografů pod ved vedení ením m Fil F ipp p o Ble engi n niho vyytvo tvořil panoramatickou fotoggrafi rafii Mont Bla lannc ncu, která vzniklaa zee 70 0000 zábě zá rů nas asním n aných v prů průb běhu dvou týdnů, ve výš ýšce ce 3500 m a v -10 °C. Finál á ní ve vel e iko kost st sní sn mku mku je 36 3 5 Giga ig pixelů – do dosud d největší panorama, jak akéé bylo kdy vytvo vyt vořeno.

2013 3

20 5 201

2003

2014

Evrops opská ká ám mig iggrač rační ra ní krize – příliv statisíců up uprchlíků ze Se ern Sev rní Afr friky riky ky a Střední dního h východu do Evropy. Terori Ter o sti stické cké út útoky ok v Pař Paříži (v lednu – na reddakci čas časopisuu Chharli pis harliliie H Heb ebddo, o v listopaadu d v klubu Bataclann a na řadě 201 2015 další dal šíchh míst). t).) Plzeň Plz eň a Mon ns – Evr Ev ops opská káá měs m ta kul mě kultur turyy 20 201 15.

Steve McCurry, Afg Afgháns há kká dívka k , 1984 •••Koda K chrome 64 Použ oužito ito jako obá bálk lka časo s pisu Nat N iona nal Geogra Geog raph a ic v červ aph rvnu nu 1985.

Andreas Gursky, Rhein II, 1999 •••Barevná zvětšenina. zdroj: en.wikipedia.org

Vítěznou Vítě ěznou fot fotogr o afií so ogr soutě u žee Cz utě zech Pre zech resss Pho hoto t 20155 se stal snímek z exo xodu du uprchlíků do Evropyy Jana Zát Z ors orskéh kého o z red dakc a e MF Dnes es.

Jan Zátorský rský, MF Dnes Dnes, Up Uprchl rchlíci naa mama ďarsko-s o-srbsk rbskéé hranicci, 2015 1 •••Bare Barevná n digi i tální fotografie

OV L I V N Ě TE S V É B A RV Y

281


JAN POHRIBNÝ

KRE ATIVNÍ BARVA VE FOTOGR AFII Barva a její smysluplné kreativní užití je důležitou esencí téměř každého obrazu, statického i pohyblivého, přes to je jejímu podílu na výsledném účinku, zejména právě u fotografie, věnováno mnohem méně pozornosti, než by si zasloužila. Důraz je často kladen pouze na fyzikálně-chemickou či matematickou podstatu transformace barev na fotografický materiál, světlocitlivé vrstvy senzorů a jejich co nepřesnější zobrazení na monitoru, v tisku atd. V této knize samozřejmě najdete základní informace o nejužívanějších modelech barevného prostoru, o podstatě míchání barev, jejich zachycení na světlocitlivou vrstvu, praktické způsoby vyvážení bílé i záměrné kreativní porušování zaběhlých standartů, laboratorních postupů apod. Jan Pohribný, QEP, zkušený profesionální fotograf a pedagog, váš průvodce tvůrčím barevným světem, klade však v této publikaci především důraz na vztahy jednotlivých barev, na jejich polaritu či vzájemný souzvuk, na cílený účinek na diváka, tj. na psychologickou a symbolickou řeč barev i přesahy do dalších oblastí, které na první pohled přímo s fotografií nesouvisí. Naleznete zde celou řadu inspirativních příkladů od významných domácích i zahraničních tvůrců, stejně tak paletu nevšedních návodů, jak promyslet, jak vystavět či jak ovlivnit váš snímek, jehož nepřehlédnutelnou součástí je barva. Ukáže vám, že vliv barev není mnohdy marginální, ale že zásadním způsobem ovlivňují asociace, náladu a význam snímku, aniž si to divák většinou uvědomuje. Podstatné je, že si to, s pomocí této knihy, uvědomíte vy, jako tvůrci neobvyklých fotografií a dokážete cílevědomě s barvou, stejně jako s kompozicí, světelnou stavbou obrazu atd., pracovat.

Zoner Press tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz ZONER software, a.s., Nové sady 18, 602 00 Brno

DOPORUČENÁ CENA: 650 KČ KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZRK1503

ISBN 978-80-7413-332-9

9 7 8 8 0 7 4 1 3 3 3 2 9


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Kreativní barva ve fotografii by Zoner Press - Issuu