1909 Kniha silných Marten, Miloš. Kniha silných: umělci a básníci: essaie. [2. vyd.]. V Praze: U Kamily Neumannové, 1909 [i.e. 1910]. 152 s. Čeští autoři; sv. 11. Sign. 145.176
Miloš Marten, vlastním jménem Miloš Šebesta, byl výraznou osobností kultury počátku 20. století. Vystudovaný právník se od gymnaziálních studií věnoval literatuře a umění a prosadil se jako spisovatel, esejista, literární a výtvarný kritik a také překladatel z angličtiny a francouzštiny. Od svých 17 let přispíval esejemi a kritikami do časopisu Moderní revue, který soustřeďoval básníky symbolistní a dekadentní orientace. Postupem doby se stal vůdčí kritickou osobností tohoto periodika. Legendární a dnes již jen zřídka se na aukcích vyskytující Kniha silných: umělci a básníci: essaie je souborem textů, ve kterých Marten na vybraných osobnostech francouzského umění sledoval působivost umění ve spojení s tradicí a s nadosobním řádem. Martenovu kulturní orientaci výrazně ovlivnila malířka Zdenka Braunerová, známá svou prací v oblasti knižní grafiky. Výtvarné zpracování Knihy silných z roku 1909 a 1910 má na svědomí právě Braunerová, jejíž prací je také titulní list a viněty. Dalším autorem výzdoby je Émile Bernard, francouzský malíř, představitel neoimpresionismu a souputník Gauguina a van Gogha. Pro Martena, se kterým se seznámil v roce 1907, vytvořil dva dřevoryty do Knihy silných. Titulní dřevoryt Machina vincta stultitiae fortem lucis exoptat ars vindicem ve vydání z roku 1910 zachycuje nahou sedící ženu se zavázanýma očima připoutanou na pranýři. Žena ztělesňuje Umění vězněné Ignorancí a čekající na rytíře, který ho zachrání.
Přebal knihy esejů Miloše Martena. Vystudovaný právník věnující se od mládí literatuře a umění proslul jako vůdčí kritická osobnost časopisu Moderní revue.
56