Minutová hudební nauka

Pro dospělé začátečníky – a nejen dospělé a nejen začátečníky

MILADA KAREZ

Summary Music theory for adult beginners, every theme until one minute.

Učím „hudebku“ asi čtyřicet let. Mezi mými žáky byly pochopitelně děti, ale nechyběli ani dospělí. Dospělí různého věku přicházeli k hudbě z různých oborů. Byli to studenti středních i vysokých škol a dále lidé, kteří léta působili ve zcela jiných odvětvích. Lékař, inženýr, filolog, fyzik, matematik, vyučující češtiny, němčiny, francouzštiny, manažer firmy, ředitel instituce, lékárník, advokát, herečka, spisovatelka, novinářka, průvodkyně, kastelán a další profese patřily těm, snimiž jsme se sešli nad hudební teorií. Jejich otázky apředstavivost mě naučily vidět v tomto předmětu nové souvislosti. Všem svým žákům vděčím za souhrn postřehů, který Vám zde předkládám. Ukázky několika kapitol z připravované publikace Minutová hudební nauka. Název Minutová hudební nauka vyjadřuje vyložení každého tématu tak, aby bylo možno pochopit jej v komplexnosti pokud možno do jedné minuty. Mnemotechnické pomůcky často s hudební teorií vůbec nesouvisí.

Kapitola II. 2 KBODU 1 Řekli jsme si na začátku, že musíme umět počítat do osmi: 1 2 3 4 5 6 7 8

Číslo osm je důležité, často uslyšíte slovo oktáva. To znamená v překladu z italštiny: osmá. Pro nás je to osm stupňů aten osmý se jmenuje základním jménem dočista jako ten první, ale něco k němu ještě přidáme. Např. c1 – c2. Proto se naučíme počítat do osmi ještě takhle: 1 2 3 4 5 6 7 8/1

8/1 znamená, že osmý stupeň je tentýž jako první. Také se stejně jmenuje, jak jsme si již řekli, pouze je o patro výš. Potom také přidáme k jeho jménu něco navíc: d1 – d2 nebo e2 – e3 atd.

Mohli bychom si to představit také jako číselnou řadu od jedné do deseti. Když napočítáme k desítce, opakují se čísla v témže pořadí, jen má každé číslo u sebe ještě desítku. Potom dvacítku a tak dále. Pak třicet apořád dál. Au nás vhudbě to bude jednočárkovaná oktáva, dvoučárkovaná oktáva, až do pěti. To si však podrobněji přiblížíme později.

Ještě bude dost dobré, když budete umět pracovat s touto číselnou řadou od kteréhokoli tónu. Třeba od dvojky: 2 3 4 5 6 7 8/1 2 (Přičemž 8/1 je pro nás jedno číslo, jediný tón.)

Nebo od trojky: 3 4 5 6 7 8/1 2 3

Nebo: 5 6 7 8/1 2 3 4 5

Nebo všechny liché: 1 3 5 7 9/2 11/4 (Devátý stupeň je opět vlastně druhý stupeň nad oktávou – rozuměj nad osmičkou, jedenáctý stupeň je vlastně čtvrtý stupeň nad oktávou.)

Nebo všechny sudé: 2 4 6 8 10/3

Jak jsme si tedy řekli: můžeme to přirovnat kdesítkové číselné soustavě, vždy ve druhé adalší desítce se připočítávají čísla od jedničky stejně. Avhudební teorii je to podobné s oktávou – osmičkou. Osmý stupeň je vlastně prvním stupněm další osmičky – oktávy. Ata další oktáva má nějaké přízvisko – např. jednočárkovaná, dvoučárkovaná atd., malá, velká, contra, subcontra atd.

Kapitola III. 5 CO JE TO KLÍČ Klíč vhudbě je úplně něco jiného než klíč od domu, od bytu, od pokoje nebo od branky na zahrádce, od garáže, od pokladničky nebo také třeba klíč elektronický jako přístupové heslo ke vstupu na bankovní účet, k mailové schránce atd. Tyto všechny klíče nám umožňují otevřít dveře avejít tam, kde jsme předtím nebyli. Klíč v hudbě se chová zcela jinak. My už předem vidíme zapsané noty vosnově. Ale také si na úplném začátku řádky musíme všimnout klíče. Klíčů je několik druhů, každý má jiný tvar nebo pozici. Aprávě takový klíč nám určí, kde se píše výchozí nota, od níž můžeme další noty odvodit. Takže: my ty noty předem vidíme, ale teprve, když si ujasníme, v jakém jsou klíči, začnou nám dávat smysl. Teprve potom je můžeme zařadit do správné oktávy a pojmenovat.

Kapitola III. 4 LIŠÁCTVÍ NOTOVÉ OSNOVY Řekli jsme, že notová osnova jsou vlastně schody. To je pravda. Každý schod je stupeň. To je také pravda. Ale teď – POZOR!!!. Vzápisu vypadá každý stupeň stejně. Jenže když si řadu tónů za sebou zahrajeme, sly

šíme, že někde zní celý tón aněkde půltón. A to je právě to, co si musíme pamatovat, kde jsou vosnově půltóny. Že to je mezi tóny E a F a mezi H a C. Avšechno ostatní jsou tóny celé, ale to už opakuji poněkolikáté. Na druhou stranu – podstatnou věc si můžeme zopakovat, že?

Kapitola V. 5 MATEMATIKA KVINTAKORDU Ve kvintakordu musíme dát na matematiku zvláštní pozor. Když spočítáme vběžném životě tři atři, výsledek je šest. Vkvintakordu je to jinak. Tam, když na sebe nastavíme dvě trojky – tercie, dostaneme pětku – kvintu.

Kapitola VI. 13 STUPNICE DUROVÉ S KŘÍŽKY C dur stupnice nemá žádné předznamenání– ani křížek, ani bé. Proto si ji vezmeme za základní stupnici, z níž budou další vycházet. Vyšlo nám to zrovna tak, že počet křížků se dá lehce odvodit od toho, na kolik tahů napíšeme její jméno.

Písmeno G se píše na jeden tah. A ejhle! Stupnice G dur má jeden křížek!

Písmeno D se píše na dva tahy. A ejhle! Stupnice D dur má dva křížky!

Písmeno Ase píše na tři tahy. Aejhle! Stupnice Adur má tři křížky!

Písmeno E se píše na čtyři tahy. A ejhle! Stupnice E dur má čtyři křížky!

U stupnice spěti křížky budeme mít výjimku. Stupnice se jmenuje H dur. Můžeme se zeptat: Na kolik písmen se píše jméno prvního prezidenta České republiky? (Pozor, nikoli Československé republiky, založené 28. 10. 1918!) Ano, je to Havel, atudíž to má pět písmen. Můžete si doplnit odalší úderná slova od písmene H na pět písmen…)

Přistupme teď ke stupnici se šesti křížky. Jmenuje se Fis dur. Zde můžeme pokračovat v našem systému tahů. Když si rozlo-

žíte počet tahů slova Fis s velkým F, máme šestku a ta se nám tady hodí. Od teď již víme, že stupnice Fis dur má šest křížků.

A poslední, se sedmi křížky, je stupnice Cis dur. Azde je to opět jednoduché. Stupnice mají tatáž schemata stavby. Proto v případě, že máme první tón posunutý – s křížkem, musí být s křížkem všechny ostatní stupně, abychom zachovali tutéž strukturu. A tudíž posuneme, okřížkujeme každý stupeň a protože stupnice má sedm stupňů – osmý se nepočítá, ten je tentýž tón jako první – bude mít Cis dur sedm křížků. Amáme to. Kapitola VII. 7 ISAAC NEWTON Sedm barev duhy – zrcadlení jako sedm tónů stupnice. Isaac Newton (1642–1727)

Bonus: /reminiscence na Christiana Morgensterna a překlad jeho básní od Josefa Hiršala./ Jak si gentleman 19. století zapamatuje pořadí křížků: Frak, Cylindr – Garderoba Dobrá A Elegantní, Hurá!

Jak si karbaník zapamatuje pořadí bé: Bere Eso? Asi Desítku. Gesta… Cože? Flek!

Klíčová slova: hudební nauka, dospělý začátečník, rychlostní verze. Key words: music theory, adult beginner, speed version.