SWISSmag č. 08 - jaro/léto 2013 by SNOW media

SWISSmag

ŠVÝCARSKO SLOVEM I OBRAZEM

cena 100 Kč | jaro–léto 2013

ŠVÝCARSKÉ TRADICE A ZVYKY Nevšední zážitky v horách, hudba, karnevaly, koupání, zápasy…

UNESCO Skvosty Graubündenu VÍNO Wallisu kraluje Fendant

Ty hory. Ta jezera. To světlo! Ty hory. Ta jezera. To světlo!

Lanovky a horské železnice od druhé noci pro ubytované Lanovky a zdarma horské Lanovky a horské železniceNechte odsedruhé noci pro inspirovat! Stay two or more nightS in a hotel, železnice od druhé noci pro ubytované zdarma and cableway tr avel iS included. ubytované zdarma What mountains. What lakes. What light!

Summer in Engadin St. Moritz

Nechte se inspirovat! Nechte se inspirovat!

Rezervujte nyní např. 2 noci již od 4 „Bergbahnen 763 Kč* za osobu ve dvoulůžkovém v jednom z 3* hotelůUpodle Užijte si Vaši dovolenou s nabídkou inclusive“. Do takovýchpokoji výšekse sesnídaní nikde nedostanete levněji! více Vašeho výběru. U více než 90 hotelů všech kategorií (od Backpackers až po 5*) je 13 lanovek a horských železnic a než 90 hotelů všech kategorií (od Backpackers až po 5*) je 13 lanovek a horských železnic a částečně i místní doprava

At over 90 hotels in all categories (from Backpackers to 5* hotels) the 13 mountain railway and cable car facilities částečně i místní pro od druhé v ceně. zahrnuta pro odzahrnuta druhé noci vubytované ceně. are included inubytované the doprava room rate from the second night onwards, as noci is part of the public transport network on site.

Těšíme se na Vásnow – Engadin Mořic! +41146,– (0)81 per 830person 00 01 in / www.engadin.stmoritz.ch For example: book for two Sv. nights fromT EUR a 3* hotel of your choice, breakfast included. Těšíme se na Vás – Engadin Sv. Mořic! T +41 (0)81 830 00 01 / www.engadin.stmoritz.ch např. 2 noci již oddenní 4 763 Kč* za osobu ve dvoulůžkovém pokoji se snídaní v jednom z 3* hotelů podle TRezervujte +41platby 81 830 00 01, www.engadin.stmoritz.ch * Pro vnyní korunách platí aktuální kurz.

Rezervujte nyní např. noci90 jižhotelů od 4 763 Kč*kategorií za osobu(od ve Backpackers dvoulůžkovémažpokoji v jednom z 3* hotelů podle Vašeho výběru. U více2 než všech po 5*)sejesnídaní 13 lanovek a horských železnic a Vašeho výběru. více než 90 hotelů všech kategorií Backpackers až po 5*) je 13 lanovek a horských železnic15.03.11 a částečně i místníUdoprava pro ubytované od (od druhé noci v ceně. hb4_220x263_ESTM_BBinkl_Swissmag_e.indd 1 zahrnuta

12:41

TEXT A FOTO: KATEŘINA SOCHOVÁ

SWISS MADE

SWISSmag

artinsloch – sluneční okno ve skále

Martinsloch neboli Martinova díra je otvor ve skalní stěně široký okolo 15 metrů. Co je ale hlavní – čas od času skrz něj můžete pozorovat vycházející slunce. Skalní útvar se nachází pod hřebenem Tschingelhörner v nadmořské výšce 2 600 metrů, který tvoří přirozenou hranici mezi kantony Graubünden a Glarus ve východní části Švýcarska. Celá skalní oblast je pod názvem Swiss Tectonic Arena Sardona zapsána na seznamu Světového přírodního dědictví UNESCO. Pozorování Martinslochu je magické a přitahuje návštěvníky zejména v době rovnodennosti, kdy sluneční světlo prostoupí otvorem a ozáří kostelní věž v údolní vesnici Elm. Jev zachycuje i poštovní známka vydaná švýcarskou poštou v roce 2012.

OBSAH

SWISSmag

50 P

SWISS TRIP

ilatus u Lucernu

Poznejte zblízka nejstrmější zubačku na světě

C24SWISS DESIGN

Basilej

Curych

hytré hodinky, chytrá auta

Propojení značek Swatch a Smart

Biel / Bienne Lucern

Bern

Ande Lausanne

4820

SWISS CITY

hodin v Interlakenu

Ženeva

Grindelwald

Villars

Sion

Co lze zažít ve městě mezi dvěma jezery

16 C

SWISS ARCHITEKTURA

hata Monte Rosa:

Chata Monte Rosa: sofistikovaný horský krystal Výlet k moderní horské chatě

U52SWISS INTERVIEW eli Steck

Rozhovor s rychlolezcem, před nímž se dosavadní horolezecké rekordy boří jako domeček z karet

Winterthur St. Gallen

Davos

ermatt Svatý Mořic

Bellinzona Lugano

6............................. EDITORIAL 8............................. STŘÍPKY ZE ŠVÝCARSKA 10......................... JAK VZNIKLO ŠVÝCARSKO? KVŮLI GOTTHARDSKÉMU PRŮSMYKU... 12......................... GRAUBÜNDEN: MALÉ ŠVÝCARSKO V KOSTCE 16......................... CHATA MONTE ROSA: SOFISTIKOVANÝ HORSKÝ KRYSTAL 20........................ JAK SI ŠVÝCAŘI MĚŘÍ ČAS 24........................ CHYTRÉ HODINKY, CHYTRÁ AUTA 26........................ MONTEVERDI: ÚSPĚCH A PÁD ŠVÝCARSKÉ AUTOMOBILKY 28........................ BAMIX: ROLLS-ROYCE MEZI MIXÉRY 30........................ PAUL STRAHM: JSEM VYPRAVĚČEM POHÁDEK 32........................ ŠVÝCARSKÉ TRADICE: ZNÁTE JE? 40....................... 48 HODIN V INTERLAKENU 42....................... TIPY: LÉTO VE ZNAMENÍ TRADICE 44....................... LEUKERBAD: KOUT BOŽSKÉHO KLIDU 46....................... ALETSCH: KROK ZA KROKEM KOLEM KRÁLE LEDOVCŮ 50........................ DRAČÍ HORA PILATUS U LUCERNU 52........................ UELI STECK: TEN, KTERÝ SPĚCHÁ NA VRCHOLY HOR 54........................ RENÉ LÍBAL ZBLÁZNIL LAUSANNE DO VESLOVÁNÍ 56........................ KDYŽ SE LUCERN A LOCARNO ROZEZVUČÍ HUDBOU 58........................ JAK KVETE ŠVÝCARSKO: PROTĚŽ A DALŠÍ 60....................... ŠVÝCARSKÝ PARMEZÁN A ALPSKÁ SPECIALITA 62....................... KANTON WALLIS: KDE KRALUJE PRASTARÁ VINNÁ ODRŮDA FENDANT 70......................... STRÁNKY HST OBCHODNÍ KOMORA ŠVÝCARSKO – ČESKÁ REPUBLIKA

32 Š

SWISS TÉMA

výcarské tradice

Čokoládu, sýr a hodinky zná každý. Víte ale něco o méně známých, o to však zajímavějších tradicích a zvycích? 5

EDITORIAL

SWISSmag

Šv ýcaři a tradice

Pokud s e v ydá neznalý turista do Šv ýcarska v určitou dobu, může z a žít kulturní š ok . Cože? Náro d, kter ý proslul p ořádkumilovností a je vnímán skoro jako náro d sucharů, a teď tohle? Studené, přesně tikající automatické hodinky s e najednou rozletí ve v ýbuchu emo cí a celý v yladěný sp olečenský režim s e promění v jeden velký mejdan? Je to tak . Když z ačne ve Šv ýcarsku karneval, vš e s e rá zem p ostaví na hlavu. Lidé si b erou dlouhou dovolenou a místo, aby s e věnovali něčemu smysluplnému, co nes e nějaký užitek , investují čas do z ábav y, blá znovst ví a her. Ob ce neb o města js ou při karnevalu vzhůru nohama . Dlouhé průvo dy alegorických vozů z astaví dopravu na hlavních třídách a shluky p estrobarevných hudebních těles drtí p ovinný no ční klid. Když člověk sleduje p o dobný průvo d, necháp e mnoho věcí. Třeba kde s e vz al takov ý p o čet muzikantů. Po cho dující žesťové kap ely s mobilními bub eníky čítají hlav asi jako hokejové druž st vo a proudí jedna z a druhou, p oka ždé křiklavě v yšňořené ve sv ých vlastních bar vách jako v s outěžních dres ech. Lidé na s eb e b erou vš emožné role a masky. Vš e je z ap omenuto, nyní s e žije a slaví a p ovinnosti jdou stranou. Tak to asp oň v ypadalo v městečku Visp v německy mluvící části Wallisu. Projev y p o dobných slavností s e sice mírně liší místo o d místa , ale p okud je mi známo, probíhají snad p o celém Šv ýcarsku. Šv ýcaři s e doká žou o dvá z at , obzvlášť když s e jedná o nějakou tradiční slavnost . Tradice je ve Šv ýcarsku jev, kter ý p ojímá mimořádnou vá žnost . Karneval není legrace! Je to va zba na minulost , uvědomění si kořenů, s eb eidentif ikace v toku času… Ve Šv ýcarsku je va zba k minulosti prostě jaksi silnější – možná proto, že mezi chudob ou a těžkým životem na jedné a b ohatstvím a komfortem na druhé straně stojí tak krátký čas ov ý ús ek . Možná proto, že Šv ýcaři js ou více anga žovaní ve věcech ob ce, a tedy vnímavější k ho dnotám a o dka zům předků. D ědict ví, mám dojem, nep ova žují z a něco, co lze pro dat do ba z aru. N a š i p ře d ko v é v y my s l e l i m n o h o v ě c í , n a d kte r ý m i s e u š k l í b á m e , p ře sto ž e m a j í i d n e s v y s o ko u d ů l e ž ito st . I třeb a k a r n e v a l . H ro m a d n á p s y c h o a n a l ý z a , kdy s e č l o v ě k a l e s p o ň n a c hv i l ku z b av í tí ž i v é z o d p o v ě d n o sti s p o j e n é s v l a stn í t v á ř í . C hv í l e p o p u ště n í u z dy a d r ž e ný c h e m o c í . M i l n í k , n a kte r ý s e l i d é m o h o u tě š i t a kte r ý o s v ět l u j e p e r s p ekti v u . Leto šn ím tématem, které p ro s áklo i do tohoto SWISSmagu, js ou právě tradice. Některé možná tro chu úsměvné, ale Šv ýcaři je b erou smrtelně vá žně. I když s e u toho královsky baví. Není to krásné sp ojení? Petr S o cha PARTNEŘI:

HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika

REDAKCE SWISSMAG, ROČNÍK IV. ŠÉFREDAKTOR PETR SOCHA PETR.SOCHA@SNOW.CZ ZÁSTUPCE ŠÉFREDAKTORA KATEŘINA SOCHOVÁ KATERINA.SOCHOVA@SNOW.CZ

REDAKČNÍ RADA ALENA KOUKALOVÁ, PETR SOCHA, PETR FERRO, JANA ANDĚLOVÁ, JIŘÍ JUNEK, RADEK HOLUB GRAFIKA PETR ANTONÍČEK, MARKÉTA ANTONÍČKOVÁ

generated at BeQRious.com

INZERCE TEL.: 775 610 757 INZERCE@SNOW.CZ DISTRIBUCE A PŘEDPLATNÉ ANDREA ROSENBAUMOVÁ PREDPLATNE@SNOW.CZ JAZYKOVÁ KOREKTURA A PŘEKLADY JAN HÁJEK, KATEŘINA SOCHOVÁ

VYDAVATEL SLIM MEDIA S.R.O., HUSITSKÁ 344/63, PRAHA 3 IČ 27175511 CENA VÝTISKU: 100 KČ MK ČR E19254 ISSN: 1804-2104 SWISSMAG VYCHÁZÍ 2X ROČNĚ

TOTO ČÍSLO VYŠLO 21. ÚNORA 2013 DALŠÍ VYJDE NA PODZIM 2013 COVER FOTO: © SWISS IMAGE ©SLIM MEDIA S.R.O. 2013 člen HST Obchodní komory Švýcarsko – Česká republika VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA

PŘEDPLATNÉ: www.swissmag.cz/predplatne ELEKTRONICKÉ PŘEDPLATNÉ:

JURA Switzerland EST. 1931

ENA Micro 9 One Touch vyhrála test a je nejlepší

Německá spotřebitelská organizace „Stiftung Warentest“ v čísle 12/2012 časopisu „test“ o kávovaru JURA ENA Micro 9 One Touch: „je rychlý, ekonomický, jednoduchý na používání a připravuje skvělé Espresso a mléčnou pěnu“. Nově vyvinutá spařovací jednotka zaručuje přípravu prvotřídního espressa, a dělá z ENA Micro 9 One Touch nejmenší JURA kávovar s přípravou cappuccina a latte macchiata na stisk tlačítka, bez nutnosti přemisťovat šálek.

ROGER FEDERER JURA´s brand ambassador

JURA ENA Micro 9 One Touch můžete zakoupit ve všech prodejnách DATART po celé republice. Pro více informací o produktech navštivte naši webovou stránku na adrese: www.cz.jura.com JURA - Když miluješ kávu

ECHO

Text: Petr Buček | Foto: Switzerland Tourism, archiv

SWISSmag

ngelberg se pyšní nejvýše položeným visutým mostem pro pěší v Evropě

Víte, kde najdete nejvýše položený visutý most v Evropě? V centrálním Švýcarsku – v Engelbergu na hoře Titlis v nadmořské výšce 3 020 metrů u horní stanice slavné otáčivé lanovky. Trasa pro pěší se nazývá Cliff Walk, „visí“ hned vedle jižní stěny Titlisu, je dlouhá sto metrů a necelý metr široká. Byla vybudována u příležitosti stého výročí vybudování lanovky Engelberg – Gerschnialp. A je to velký adrenalinový zážitek: pod sebou máte 500 metrů prázdna, když přecházíte těch 150 kroků po pohupujícím se mostě. Ten je přístupný i v zimní sezóně. www.titlis.ch; www.engelberg.ch

lektrický minibus do města

Švýcarský úpravce aut Rinspeed přichází s další vizí automobilové budoucnosti. Podle designérů okolo Franka Rinderknechta by městská centra mohla časem zaplavit vozítka podobající se miniautobusům. Nejméně překvapení budou při pohledu na Rinspeed Micromax milovníci Zermattu, kde ani jiná vozítka nepotkáte. Tamní radní už dávno zakázali vjezd běžným autům, do Zermattu lze dojet jen vlakem a pak přesednout do hranatého elektrotaxíku. Ten se svými proporcemi velmi podobá nové studii Rinspeedu. Vedle sedícího řidiče uveze Micromax tři polostojící dospělé a jedno dítě. Auto má na délku jen 3,6 metru a je o něco málo kratší než Mini od BMW. Na výšku však má Micromax 2,2 metru. Jako každá správná vize budoucnosti musí i švýcarské vozítko zaujmout nějakou výstředností. Proto má na palubě kávovar a malou lednici.

Leukerbadu vám v bazénu nabídnou šampaňské

V Leukerbadu, horském středisku, které proslavily velké termální lázně, dostanete snídani se šampaňským a lososem přímo do bazénu. Tato služba tu má dlouhou tradici, občerstvení tak bylo podáváno hostům i na počátku dvacátého století. Pro léčbu bylo třeba, aby ve vodě pobývali delší dobu, a tak dostávali jídlo přímo do bazénu. Další velkou novinkou, které se tu v létě dočkáte, je kino. I to nyní bude možné sledovat z termálního bazénu. www.leukerbad.ch

výcaři dokončují robota, který se postará o staré lidi

nternet na cestě po Švýcarsku

Pro ty, kteří chtějí zůstat v internetovém spojení na cestách po Švýcarsku, nabízí společnost Swisscom na svých pobočkách pronájem modemu. Za 36 franků na pět dní získají zájemci krabici nazvanou Pocket Connect. Jedná se o připojení k webu s pětibitovým objemem dat. Před převzetím modemu složí zákazník s pomocí své bankovní karty vratnou zálohu 129 franků. Tu získá zpět, jakmile modem vrátí, nebo jej pošle z kterékoliv poštovní schránky ve Švýcarsku. Modem je totiž zabalený do podlouhlé plastové krabice připomínající velkou obálku. Mobilní přístup k e-mailům a internetu Pocket Connect může s pomocí wi-fi příjmu využívat až pět uživatelů najednou. Není přitom nutná žádná softwarová instalace. Samotný modem je menší než krabička cigaret a během surfování jej lze nechat v kapse nebo v batůžku. které jsou spojeny se stárnutím.

Švýcarští vědci počítají s tím, že v průběhu roku 2013 zkonstruují prvního domácího humanoidního robota v historii, jehož úkolem bude péče o staré lidi. Mechanický pomocník byl předběžně pojmenován Roboy a nebude vůbec levný. Zájemci za něj zaplatí 500 tisíc eur. Stroj bude vysoký 1,2 metru a uvnitř bude složen z kostry a syntetických svalů. Zvnějšku ho pokryje elastická kůže. Předpokládá se, že Roboy bude nejenom vykonávat domácí práce, ale také rozpozná obličeje lidí. Organizátoři projektu počítají s tím, že výroba robotů pošetřete za může lidstvu řešit řadu probléšvýcarské železnice mů, které jsou spojeny se stárnutím. Například umožní starým liŠvýcarský dopravní systém připravil speciální akci pro dem vést domácnost až do pomajitele Swiss Passu, Swiss Saver Passu a Swiss Youth Paskročilého stáří. su. Tyto zvýhodněné jízdenky se vydávají cizincům, kte-

ří chtějí po Švýcarsku cestovat vlakem. Pokud si koupíte některou z těchto jízdenek na čtyři dny v první třídě, získáte pátý den zdarma. Nabídka platí do 30. dubna a potom od 1. listopadu do 31. prosince 2013. Swiss Pass 4+1 můžete zakoupit v České republice v cestovní kanceláři Čedok anebo kdekoliv ve Švýcarsku. Se slevou se nyní můžete vydat i na Rhétskou dráhu. Ta vypravuje například slavný vlak Glacier Express ze Svatého Mořice. Až do 1. května 2013 získají hosté ubytovaní v hotelech a apartmánech balíček „RailHit“. Kdo si koupí jednu jízdenku, dostane druhou zdarma. www.sbb.ch

o Švýcarska po Žluté

Švýcarska je možné cestovat s jízdenkami od soukromých dopravců RegioJet a Student Agency. Železniční dopravce RegioJet, který v České republice provozuje vlaky IC RegioJet mezi Prahou, Ostravskem a Žilinou, nabízí také mezinárodní jízdenky na vlaky do Švýcarska či přímo na putování po Švýcarsku. Díky přímému napojení na prodejní systém německých drah Deutsche Bahn jsou v nabídce jízdenky například na trasu Praha – Basilej za ceny již od 58 eur. RegioJet nabízí na svých pobočkách na hlavních nádražích v Praze, Pardubicích, Olomouci, Ostravě (i na Svinově) či v Havířově také síťovou jízdenku Swiss Pass, která umožňuje neomezené putování pohodlnými švýcarskými vlaky SBB, autobusy a dalšími dopravními prostředky v rámci dopravního systému Švýcarska. Pokud chcete do Švýcarska cestovat autobusem, je možné využít mezinárodních žlutých autobusových linek Student Agency spojujících několikrát týdně Prahu se St. Gallenem, Curychem, Bernem, Lausanne a Ženevou.

ravel Service získal půlmiliardovou zakázku od švýcarské cestovky

Česká soukromá letecká společnost Travel Service bude vozit klienty švýcarských cestovních kanceláří. Podařilo se jí totiž získat kontrakt se společností Hotelplan Suisse, která zastřešuje řadu švýcarských cestovek zaměřujících se na lety do Středomoří. Jedná se o první velký kontrakt české letecké společnosti na švýcarském trhu. Travel Service bude vozit klienty švýcarských cestovek z Curychu a Ženevy od března po celou letní sezónu hlavně na dovolenou do Španělska, Řecka, Egypta a na Kypr. Celkem jde o čtrnáct různých destinací. Pod společnost Hotelplan Suisse patří několik značek cestovních kanceláří, například Globus Reisen, Travelhouse, Tourisme pour tous, Hotelplan nebo Migros Ferien.

HISTORIE

SWISSmag

Jak vzniklo

Švýcarsko

Text a foto: Petr Nosek, apsida

Věděli jste, že o vytvoření Švýcarska se vlastně tak trochu zasloužil český král Otakar Přemysl II. a Gotthardský průsmyk? Tady je krátký průvodce historií vzniku Švýcarska.

Kvůli Gotthardskému průsmyku…

o rozpadu Římské říše vládly v oblasti Švýcarska rody Toggenburgů, Zähringenů a Kyburgů. V roce 1273, poté co Richard Cornwallský znehybněl po záchvatu mrtvice a rok nato zemřel, bylo třeba najít nového římského krále. Na tuto pozici byli vybráni dva kandidáti – Přemysl Otakar ll. a Rudolf I. Habsburský. Přemysl Otakar ll. postupně dotvořil Čechy ve vrcholně feudální stát, kde měl rozhodující slovo král, a nikoliv církev. Přezdívalo se mu král železný a zlatý. Tak, jak působil v Čechách, působil i ve zbytku Evropy. Byl považován za tvrdého a nekompromisního státotvorce. To se moc nepozdávalo římským kurfiřtům, a tak si vybrali Rudolfa, kterého považovali za slabého a snadno ovladatelného. Netušili, jak hluboce se mýlili. Jeden z biskupů po jeho volbě tehdy trefně poznamenal: „Pane Bože, drž se pevně na svém trůnu, ať Ti jej tento Habsburg nezasedne!“ Český král se tehdy ocitl v nemilé situaci, kdy ho Rudolf tlačil od ústupku k ústupku a postupně ztrácel sympatie Evropy. Otakar se to rozhodl řešit bitvou na Moravském poli (1278), která se stala jeho politickou katastrofou. Soupeřova smrt znamenala pro Habsburka velké vítězství a znásobila jeho moc, stal se tak jediným hegemonem střední Evropy.

Gotthardský průsmyk a Rütli

Dalším důležitým bodem pro historii Švýcarska je Gotthardský průsmyk vedoucí na jih. Ten totiž „udělal“ i půlku Evropy. Na této cestě se bohatlo. A kde je bohatství, je i vliv a s vlivem přichází armáda. Úkolem pomoci karavanám a udržovat cestu byli pověřeni místní svobodní sedláci a šlechta. Jenže ovládat jej chtěli Habsburkové. Jejich touha po moci a zisku byla tak velká, že začali tvrdě a protizákonně omezovat práva svobodných na těchto územích. V roce 1291 se sešli zástupci třech kantonů: Schwyz, Uri a Unterwalden. Na palouč-

Gotthardský průsmyk hrál v historii Švýcarska velmi důležitou roli

ku v Rütli a na břehu jezera Uri si navzájem přísahali věrnost i podporu v boji proti útlaku od nenáviděných Habsburků. Tím založili Věčný spolek – základ Švýcarska.

Vilém Tell

Útlak Habsburků byl na svou dobu dost brutální a stačilo málo, aby se zažehla jiskra povstání. V Bürglenu žil toho času Vilém Tell, dnes nejznámější Švýcar. Ten se jednoho dne odebral za obchodem do údolního Altdorfu. Vzal s sebou i svého syna Valtra. Habsburský soudce Hermann Gessler umístil svůj klobouk na kůl v centru Altdorfu a očekával, že se obyvatelé symbolu habsburské vlády pokloní, kdykoliv projdou okolo. Vilém Tell to odmítl. Za to byl uvězněn a odsouzen k trestu smrti. Gessler však slyšel o jeho pověsti výtečného střelce a slíbil mu milost, pokud se mu podaří sestřelit šípem jablko z hlavy jeho syna. To se Tellovi ku Gesslerově zklamání povedlo. Na náměstí v Altdorfu stojí socha Viléma Tella se synem Bohužel si Gessler všiml, že Tell má připraven ještě jeden šíp, a ptal se na co. „Pokud bych se netrefil a svého syna zabil, tak bych burská armáda byla poražena. V místě pak poti druhý šíp vrazil do krku,“ odpověděl. stavili bitevní kapli. Po bitvě a dalších šarvátkách se k rebelům To Gesslera rozlítilo a dal Tella znovu zapřidaly další kantony. Aby si uhájily získanou tknout. Proto jej chtěli převézt na hrad svobodu a nezávislost, musely se neustále poGesslerburg u Küssnachtu. Když ho převáželi na lodi přes jezero, uvolnil si Tell ruce a vysko- týkat s uraženou ješitností a zlostí Habsburků, čil na břeh v místě zvaném Tellův skok. Ztrakteří toužili po odvetě. K další bitvě došlo u Sempachu v roce 1386. til se pronásledovatelům v lese a na Gesslera, Švýcaři si v ní vysloužili pověst neústupných který se vracel na svůj hrad nad městem Küssbojovníků. Habsburské vojsko prohrálo a na nacht am See, si počíhal v lese na místě zvaobrazech, které tuto bitvu znázorňují, jsou viném Hohle Gasse. Zde jej zastřelil ze zálohy. dět vojáci, kteří si uřezávají tehdy módní špičExistují obrazy Viléma Tella, lze za ním ky bot, aby mohli lépe a rychleji utíkat. Po biputovat na spoustu míst, ale podle historiků tvě prý jimi byla pokrytá celá louka. Poslední prý nikdy neexistoval. významná bitva byla bitva u Näfels roku 1388. K vytlačení Habsburků z prostoru dnešního Muzeum Švýcarska došlo až kolem roku 1415. PosledLegenda o něm se však táhne celými švýcarním, a ve Švýcarsku se říká „jednotícím čleskými dějinami jako výrazná stříbrná nit, ktenem“, byl v roku 1513 kanton Appenzell, který rá vždy provokovala zejména umělce. Nejlépe se s ním seznámíte v Bürglenu v muzeu Viletos slaví 500 let od svého přistoupení. léma Tella. Války kápí Tady se například můžeme podívat na jeho Myšlenky humanismu začaly koncem 15. stonejpravděpodobnější podobu, zpracovanou letí pronikat stále více mezi prostý lid, hlavna základech antropologických výzkumů. Po ně díky tehdejšímu blahobytu, klidu a růstu celém Švýcarsku je spousta kaplí věnovaných populace. Začátkem 16. století do Evropy vtrTellovi. hl protestantismus a nepřipravenému katolicNeexistoval, ale Tellův čin prý zapříčinil kému panstvu a kléru vzal půdu pod nohama. protihabsburské povstání roku 1307. Katolíci se však stačili přeskupit a následovala Morgarten a Sempach duševní i vojenská protireakce, ve které se po„Spříseženci“ odmítli Habsburkům poslušnost dařilo reformaci zastavit a zatlačit. V reakci na rekatolizaci se z rozsáhlých úzea postavili se na odpor. Ti si ale pozvali spomí v západní Evropě do Švýcarska stáhlo mnojence a vyrazili na rebely. K rozhodující bitvě ho intelektuálů, kněží, řemeslníků a bohaté došlo roku 1315 u Morgartenu na břehu Curyšského jezera u hranic se Schwyzem. Habsšlechty s měšťanstvem. Na teologických názo-

rech Němce Martina Luthera začali ve Švýcarsku kázat vyhoštěný francouzský právník Jan Kalvín (na západě země) a kněz Huldrych Zwingli (na východě) v Curychu. Téměř celé tehdejší Švýcarsko se ihned rozdělilo na tři části. Nakonec se rozhodlo, že otázky víry budou ponechány na výběru jednotlivce. Zwingli byl ale velmi netolerantní člověk, až fanatik, a Curych s Bernem neustále štval proti katolické Staré pětce. V květnu 1528 byl Curyšskými upálen katolický kněz v Thurgau. Následovalo upálení protestantského faráře Jakuba Kaisera ve Schwyzu v roce 1529. Tak začala první náboženská válka v Evropě – 1. válka kápí, která však neskončila krveprolitím, ale zajímavou událostí. Při vyjednáváních mezi katolíky a protestanty se vojáci Zugu a Curychu sešli na bitevním poli a začali společně ve velkém hrnci vařit mléčnou polévku. K bitvě nedošlo a všichni se společně najedli. Od té doby je velký hrnec považován za jeden ze symbolů Švýcarů. Hrnec se pokládá na stůl i dnes při složitých obchodních a politických jednáních. Idylka však dlouho netrvala, neboť kvůli spojeneckému Graubündenu a jeho válce s Milánem vznikly další spory, jež vedly k další náboženské válce – 2. válce kápí. V bitvě u obce Kappel bylo protestantské vojsko poraženo a padl zde i kazatel Zwingli jako jeden z velitelů. V místě jeho skonu je dnes památník. Touto válkou byla reformace ve Švýcarsku zastavena, ale ne poražena.

Co předcházelo vzniku Švýcarska Kolem r. 1 500 př. n. l. osídlily Alpy keltské kmeny. Západní část obsadili Helvéti, východní část pak Raetové. Roku 58 př. n. l. Helvéti unikají před germánskými kmeny do Galie. Jsou poraženi Juliem Caesarem a musí se vrátit zpět na své území. První křesťanská biskupství byla založena ve 4. století. Přicházejí Burgundové a Alemané. Keltorománská populace se stahuje do hor. Burgundsko je od roku 534 součástí Franské říše. V 7. století přicházejí irští mniši znovu šířit křesťanství. V 10. století vydrancovali Saracéni Wallis a Maďaři zničili r. 917 Basilej. O devět let později i St. Gallen.

Literatura a zdroje k článku: Historisches Lexikon der Schweiz, web kolektiv autorů, Appenzeller Geschichte, 1964 H. Meyer, Der Zweite Kappeler Krieg, 1976 G.W. Locher, Die Zwingl. Reformation im Rahmen der europ. Kirchengesch., 1979 G. Kreis, «Die Kappeler Milchsuppe», in SZG 44, 1994, 288-310

Trať Bernina je součástí světového dědictví UNESCO

UNESCO

SWISSmag

Graubünden Text: Milena Blažková, autorka projektu Poznej světové dědictví UNESCO | Foto: autorka a Switzerland Tourism

Malé Švýcarsko v kostce Tři místa v Graubündenu získala díky organizaci UNESCO oficiální statut světové jedinečnosti, kanton však může být pyšný na mnoho dalších skvostů: neporušenou přírodu, historická města a tradiční vesnice, technické vymoženosti či netušené bohatství ukryté v zásobách minerálních vod. I proto patří k nejnavštěvovanějším z celého Švýcarska.

kantonu Graubündenu s rozlohou přes sedm tisíc čtverečních kilometrů, největším ve Švýcarsku, objevujeme unikáty na každém kroku. Jeho mnohotvárnost se odráží v bezpočtu alpských velikánů, stovkách jezer, v divokých, často neprostupných horských údolích nebo nádherném ná-

rodním parku, jemuž tu jednoduše říkají Švýcarský. V Engadinu se nachází nejdelší údolí v Alpách a pramení velké řeky Rýn a Inn, odvádějící vody hned do tří světových moří – do Severního, Jaderského a do Černého. Rozmanitost se nevyhýbá ani osídlení: v nadmořské výšce 2 126 metrů trvale žijí ho-

ralé v nejvýše položené vesnici ve Švýcarsku, v Jufu, metropole kantonu Chur jako nejstarší město v zemi se pyšní historií dlouhou pět tisíc let, starý zachovaný opevněný müstairský klášter v odlehlém údolí, kudy kdysi vedla obchodní trasa, skrývá ohromné bohatství románských a gotických maleb, podobné se na-

vlastní unikátní železnici, Rhétskou dráhu. Její výjimečnost připomeňme několika technickými údaji: největší viadukt Solis na trati Albula má rozpětí 42 metrů a klene se nad údolím ve výšce 85 metrů; 130metrový viadukt Landwasser, jemuž se pro šest mohutných kamenných oblouků přezdívá Kamenný zázrak, stojí nad stejnojmennou říčkou již od roku 1902 a je nejatraktivnějším a nejfotografovanějším železničním mostem Švýcarska. Úsek trati mezi Predou a Bergünem, dlouhý pouhých 12,5 km, je dokonce považovaný za nejkrásnější na světě. Věhlas si vysloužila klikatící se trať a hlavně kruhový viadukt poblíž městečka Brusio na úseku Rhétské dráhy nazvaném Bernina. V roce 2008 zařadilo UNESCO obě tratě, Albulu a Berninu, ke světovému kulturnímu dědictví.

Panoramatické vlaky

Na obou tratích jezdí oblíbené panoramatické vlaky, které patří k největším turistickým atrakcím Švýcarska. První z nich, Bernina Express, spojuje Chur s italským Tiranem tratí v délce 144 km, na které překonává neuvěřitelný výškový rozdíl 1 669 metrů, sklon místy dosahuje až 7 %! Během čtyřhodinové jízdy projede 55 tunely a přejede 196 mostů, přičemž za prosklenými stěnami vagonů a částečně prosklenou střechou defiluje úžasná alpská krajina s ledovci zaručující nezapomenutelné zážitky. Od nejvyššího bodu na trati, Berninského průsmyku v nadmořské výšce 2 225 metrů, stačí jen pouhá hodinka jízdy, úžasný kruhový viadukt u Brusia a vlak vítají italské subtropy s palmami. Stejně vyhledávaný je i druhý panoramatický Ledovcový expres, který jezdí na trati dlouhé 291 km mezi Svatým Mořicem a Zermattem. Vlak přejíždí Alpy rychlostí 40 km/h jako nejpomalejší rychlík světa. Pozor, místenky jsou vyprodané na dlouhou dobu dopředu, je nutná rezervace.

SWISSmagu Zastavte se v nedávno otevřeném železničním muzeu Albula na nádraží v Bergünu, kde se dozvíte vše o velkolepé švýcarské železniční trati Albula a kde přes 400 exponátů dokládá její více než stoletou historii. Možná vás návštěva muzea inspiruje k atraktivní pěší túře na trase Via Albula/ Bernina, dlouhé 131 km a rozložené do deseti etap, které neustále křižují Rhétskou železnici. Pokud vás trasa unaví, můžete v kterékoliv stanici nastoupit do vlaku a pokračovat. Nezapomeňte se vybavit jedinečným Swiss Passem, unikátní jízdenkou, která vám cestování po Švýcarsku velmi zpříjemní.

Tektonická aréna Sardona

Jihozápadním směrem od Churu, v oblasti Flims Laax, se v Alpách nachází další graubündenský unikát, tentokrát přírodní, geologický. Jedná se o tektonickou arénu Sardona, pozůstatek složitého vývoje zemské kůry v průběhu dvou set milionů let, při němž byly starší usazené vrstvy břidlic díky obrovským tlakům vytlačeny podél zlomů nad mladší vrstvy hornin a různě převráceny, geologové říkají „překoceny“. Stačí vyjet lanovkou z Flimsu na Cassons (2 675 m) a máte místní učebnici geologie jako na dlani. Unikátní tektonická aréna Sardona byla zařazena ke světovému přírodnímu dědictví UNESCO v roce 2008. Budete-li se v této oblasti pohybovat, rozhodně nevynechejte další geologickou zajímavost mimořádné krásy, strmou soutěsku Rýna, tzv. švýcarský Grand Canyon. Vznikl zhruba před deseti tisíci lety při gigantickém skalním sesuvu, kdy se přemístilo přes 10 km3 horniny. Kaňon je nejlépe pozorovatelný z umělé vyhlídky Spir u Flimsu.

cházejí v nenápadných kostelících téměř v každé vesnici. Malebnost kantonu dokreslují vesničky s původní selskou architekturou, v nichž místní stále lpí na starých tradicích svých předků. Jako v jediném kantonu hovoří Graubündenští třemi ze čtyř úředních jazyků Švýcarska – německy, italsky a rétorománsky. Podle statistik je Graubünden nejnavštěvovanější v zemi, návštěvníci v něm totiž objevují celé Švýcarsko v kostce.

Technické zázraky na Rhétské dráze

Myšlenka vést železnici divokou horskou přírodou a zpřístupnit odlehlé části Švýcarska se zrodila před více než sto dvaceti lety a díky mistrovství švýcarských železničních inženýrů a odvaze vložit obrovské investice se stala skutečností. Řídce osídlený hornatý Graubünden dostal

Dalším graubündenským přírodním unikátem je tektonická aréna Sardona, pozůstatek složitého vývoje zemské kůry v průběhu dvou set milionů let

UNESCO

SWISSmag

Stopy Karla Velikého v Müstairu

Klášter svatého Jana Křtitele v Müstairu, který patří ke světovému kulturní dědictví již třicet let, se nachází v nejvýchodnější části kantonu, jen asi pět kilometrů od italských hranic. Jeho vznik se klade do doby vlády Karla Velikého koncem osmého a počátkem devátého století. Mocný vladař si byl vědom strategické polohy poblíž alpského průsmyku Ofenpass a nechal na staré obchodní cestě zřídit opevněný benediktinský mužský klášter s kostelem nejen jako modlitebnu, ale i jako malou pevnost. Už tehdy byl kostel bohatě vyzdoben velkolepými freskami zobrazujícími život Krista a oslavující církev – tento cyklus patří mezi dochovanými památkami západoevropského umění dodnes k naprosto výjimečným. Počátkem 12. století prošel klášter velkými proměnami včetně toho, že mnichy vystřídaly řádové sestry, které chod kláštera stále zabezpečují. Dodnes se starají o jeho opravy, polnosti a velkou užitkovou zahradu, vydělávají si provozem vesnické mateřské školky a dalšími činnostmi. Při stavebních úpravách ve 12. století zmizely pod vrstvou omítky po čtyřech stech letech staré fresky a kostel byl nově vymalován. Ani poslední větší přestavba na sklonku 15. století, při které byl kostel přeměněn na trojlodní a byl zaklenut gotickými klenbami, neprobíhala citlivě s ohledem na vzácné malby a znehodnotila další část fresek. Teprve když se dostali ke slovu první restaurátoři v 19. století, začal proces jejich záchrany. Hned od počátku řešili problém, které z poničených a překrytých fresek odhalit: zda ty starší z 8. nebo mladší z 12. století. Díky jejich kompromisnímu a moudrému řešení se zachovaly zčásti oba vzácné cykly této jedinečné výzdoby: v klenbách dvojité kaple svatého Ulricha a svatého Mikuláše vzácná výzdoba z 12. století a na chrámových zdech zrestaurovaný největší švýcarský cyklus nástěnných maleb z karolinské doby. Na skvostné malby, které přivedly klášter v odlehlém koutu Engadinu pod ochranu UNESCO, shlíží od oltáře spokojeně socha Karla Velikého v nadživotní velikosti.

Malebný Juf je nejvýše položenou vesnicí se stálým obyvatelstvem ve Švýcarsku

Engadinské bohatství skryté ve vodě

Zmíněný Engadin, rozdělený na Horní a Dolní, je velmi specifickou částí kantonu Graubünden. Ve vesnicích a městečkách, mezi nimiž vyniká malebný Ardez, Scuol s lázněmi nebo Guarda s domy vyzdobenými sgrafity a roztroušenými na příkrém svahu nad železniční tratí, jako by se zastavil čas. Typická engadinská selská stavení vypovídají o svých majitelích, o jejich skromnosti, šikovnosti a pracovitosti. Fontány a kašny na každém náměstíčku a v mnoha zákoutích zase o nesmírném bohatství v podobě pramenité vody, často léčivé, další vzácnosti tohoto koutu Švýcarska. „Engadin vděčí za to, čím je, především vodě,“ říká pan Rolf Zollinger, znalec místních minerálních pramenů a náš průvodce po městečku Scuol a okolí. Vede nás lesem stezkou podél řeky Inn do nedalekého Nairs, kdysi vyhlášeného lázeňského místa, kam za tichem, přírodou a zdravím přijíždělo panstvo z císařských dvorů. Dokonce i ruský car si je velmi oblíbil. O existenci místních léčivých vod se vědělo již od 14. století – v okolí Scuolu se vyskytuje kolem pětadvaceti minerálních pramenů – intenzivně se však začaly využívat pro lázeňství až s počátky turistického ruchu kolem roku 1850. V době své vrcholné slávy před 1. světovou válkou se místní lázně srovnávaly s vyhlášenými Karlovými Vary nebo Mariánskými Lázněmi léčivými účinky, po-

dobaly se i architekturou. Druhá světová válka zdárný rozvoj přerušila, místní lázeňská odvětví si stěží hledala cestu zpět. V posledních desetiletích však Engadinští s úspěchem navázali na dlouholeté tradice lázeňství a uvědomili si jeho priority pro rozvoj turistického ruchu, který tvoří podstatné příjmy kantonu. Doplnili moderní wellness, v lázeňských domech a hotelích přibyly venkovní i vnitřní bazény s pramenitou vodou, hostům nabízejí římské lázně, sauny, masáže všeho druhu apod. Také s bývalým lázeňským komplexem v Nairs mají smělé plány, kromě obnovy původních lázní chtějí v areálu zřídit kulturní centrum Evropy. Není divu, že se Scuolu začalo přezdívat královna minerálních pramenů.

Pozvání na výstavy UNESCO Přijměte v březnu pozvání na výstavu Švýcarské dědictví UNESCO do Městského společenského domu v Kolíně a v dubnu do Krajské vědecké knihovny v Liberci. Kromě fotografií míst zmiňovaných v tomto článku se seznámíte i s ostatními švýcarskými památkami. Výstavu 11. ročníku projektu Poznej světové dědictví UNESCO připravila MEDIA IN ve spolupráci s agenturou Switzerland Tourism. Probíhá také pod záštitou České komise pro UNESCO a v obou městech je součástí akce Švýcarské jaro. Více o výstavách na www.unesco-mediain.cz

Užitečné odkazy: Scuol, lázeňské městečko obklopené horami, vděčí za svou slávu vodě

www.MojeSvycarsko.com www.unesco-destination-switzerland.ch www.rhb.ch www.scuol.ch

Předplaťte si SWISSmag! Za cenu jediného časopisu dostanete dva a přijde vám přímo do schránky! Více informací najdete na www.swissmag.cz EXKLUZIVNÍ DISTRIBUČNÍ SÍŤ SWISSMAGU aneb jak můžete také získat časopis SWISSmag? Pokud jste členové HST Obchodní komory Švýcarsko–Česká republika, dostanete automaticky každé vydání. Cestovní kanceláře se švýcarskou nabídkou distribuují časopis svým klientům, šíří jej i partnerská města Švýcarsko–Česká republika. Časopis je také k dispozici na švýcarském velvyslanectví v Praze, na letišti Ruzyně v prostoru u VIP salónků, v autobusech a vlacích společnosti Student Agency a ve vlacích Pendolino Českých drah. Můžete ho zakoupit i v partnerských prodejnách (například Swiss Cheese apod.).

ARCHITEKTURA

Chata Monte Rosa pod stejnojmenným horským masivem. Turisté se sem dostanou ze zastávky zubačky mířící na Gornergrat

SWISSmag Text: Petr Buček | Foto: ETH Zürich / Tonatiuh Ambrosetti, Petr Buček

Chata Monte Rosa

sofistikovaný horský krystal Jako krystal zasazený do hor mezi kameny a led vypadá nová chata pod masivem Monte Rosa. Tato energeticky soběstačná budova slouží horolezcům i turistům. Ve Švýcarsku většinou sklízí ovace také za svůj design. Jak však vyplývá z internetových diskuzí, některým Čechům se nelíbí a přirovnávají ji ke krkonošské Labské boudě.

ení to sice reprezentativní přehled názorů na chatu Monte Rosa, ale stojí za přečtení: „Vypadá jako samoobsluha uprostřed sídliště z 80. let,“ píší diskutující na portálu iDNES.cz pod článkem o túře k chatě. Anebo: „Nechápu, že tohle je oceňované jako nějaký architektonický skvost. Labská bouda zapadá oproti tomuhle do krajiny mnohonásobně víc.“ Výšlap k chatě Monte Rosa trvá téměř pět hodin. Během něj se ptám Christiana Müllera, švýcarského architekta žijícího v nizozemském Rotterdamu, který jde v naší skupince vedené horským vůdcem, jak se chata líbí jemu. „Líbí se mi, těšil jsem se, až se k ní vydám. Navrho-

vali ji jedni z nejlepších švýcarských architektů,“ říká. Nejlepší architekti – to ve Švýcarsku znamená, že zadání dostala curyšská technika ETH a na práci se podíleli její studenti. Vysoká škola slavila v roce 2005 své 150. výročí a návrh chaty v Horním Wallisu si vzala za své jako jeden z významných projektů ke svému jubileu.

Starou chatu zničila plastická trhavina

Architekti dostali úkol postavit novou chatu kousek nad její předchůdkyní. Ta tu stála od roku 1894. Její historie se naplnila několik měsíců po spuštění provozu nové chaty.

Odstranění staré chaty dostala na starost švýcarská armáda – jednotka cvičená pro pomoc v místě katastrof ji s pomocí sta kilogramů plastické trhaviny vyhodila do povětří. Od svého otevření na konci 19. století patřila Švýcarskému alpskému klubu (SAC). Klasická horská kamenná chata prošla několika rekonstrukcemi a její kapacita se postupně zvyšovala z původních 25 lůžek až na 160 postelí. Na přelomu tisíciletí SAC rozhodl, že nechá postavit novou chatu. Moderní po stránce designu, nakládání s energií a přístupu k životnímu prostředí. Nová chata se otevřela 25. září 2009 asi deset minut chůze nad svou dosluhující předchůdkyní.

Jednu celou stěnu chaty tvoří fotovoltaické panely. Získaná energie se ukládá do baterií

Horský krystal má 120 lůžek. Horolezci užívají chatu Monte Rosa jako místo k přespání před svými lezeckými výpady k nejvyšší části stejnojmenného masivu, jehož 15 vrcholů patří mezi čtyřtisícovky. Nejvyšší z nich je Dufourspitze se svými 4 634 metry. Přespat zde mohou však i turisté, kteří sem dorazí jako ke svému vrcholu po půldenním výšlapu.

Už ne muly, ale helikoptéry

Stavba Monte Rosy zabrala dvě celá léta. Stojí ve výšce 2 883 metrů nad mořem a léto bez sněhu tu trvá jen několik měsíců. Jediná letní cesta vede od zubačky jezdící z Zermattu přes pomalu, ale jistě tající ledovec. V zimě sem lze dorazit jinou, kratší cestou na skialpech od lanovek. Horská chata Monte Rosa je opravdu netypickou stavbou. Připomíná mnohostěnný kámen. Proto se jí přezdívá horský krystal. Zatímco materiál na původní chatu vynesly k alpským vrcholům muly, logistiku nové chaty převzaly helikoptéry. Monte Rosa stojí v létě uprostřed kamenů, obklopená ledovcem a čtyřtisícovými velikány.

„Monte Rosa se mi moc líbí, těšil jsem se, až se k ní vydám. Navrhovali ji jedni z nejlepších švýcarských architektů,“ říká Christian Müller, švýcarský architekt žijící v nizozemském Rotterdamu. Její konstrukce patří mezi to nejlepší z techniky i designu. Má celkem šest podlaží na nevelkém průměru 16 metrů. Velkou část potřebné energie pro svícení a kuchyni zajišťují fotovoltaické panely pokrývající jižní fasádu. Pod nimi a pod hliníkovými plechy, které kryjí ostatní stěny a střechu chaty, jsou panely vyrobené ze smrkového dřeva a vycpané izolací. Tyto sendviče vážící stovky kilogramů vynášela na místo stavby helikoptéra. Nejtěžší kusy s hmotností až 1 720 kg měla na starost speciální helikoptéra Kaman K-Max. Připojit horskou chatu k elektrickým drátům, vodovodu a kanalizaci není možné. Fotovoltaické panely fungují, když svítí slunce. Získaná energie se ukládá do baterií. Při déle trvajícím špatném počasí musí naskočit agregát spalující řepkový olej nebo klasickou naftu.

O vytápění chaty se stará sluneční energie a odpadní teplo. Celý energetický systém pracuje s předpověďmi počasí a aktuálními teplotami. Jeho digitální řídící centrum sídlí v Curychu. Chata tak slouží jako zkušební laboratoř, aby se získané zkušenosti daly využít při jiných stavbách. Nejen ve švýcarských městech, ale třeba i v tropických oblastech. Vědci zjišťují, jak omezit nadměrné využívání nerostných látek s využitím inteligence. Vodu získává chata z místního pramene z jeskyně nad chatou. Čistička ji recykluje. Konečný účet za její stavbu činil více než šest milionů franků. To je přes 120 milionů korun. Futuristický projekt má odpovědět na několik otázek, například na tu, jak se osvědčí inteligentní zacházení s energií.

ARCHITEKTURA

SWISSmag Uvnitř je chata celá ze dřeva a její vybavení je jednoduché, ale účelné

Horská chata s brzkým budíčkem

Otázka však také zní: Jak se bude líbit turistům a horolezcům? Přicházíme k chatě po téměř pěti hodinách chůze, velkou část cesty máme na botách mačky. Z Zermattu jsme vyjeli zubačkou, pak jsme sestoupili k ledovci. Ten neustále ubývá, proto se na něj dnes musí slézt po žebřících. Po více než hodinové chůzi po ledovci, kterou si bez horského vůdce může dovolit jen velmi zkušený turista, přichází ostré stoupání k chatě. Nejdříve opět po železných stupíncích, poté je chůze příjemnější. Leckdo záhy pochopí, proč je vedle chaty Monte Rosa malý přírodní heliport. Výšková

nemoc přichází nenadále a leckoho přemůže tak, že nezbývá než ho transportovat do údolí. Po dlouhé túře si na terase před chatou objednáváme pivo. Když se venku ochladí, dávám si sprchu ve sluncem ohřáté vodě. Dnes svítilo celý den, dieselový agregát asi neběžel. Večeře se podává ve společné jídelně. Atmosféru tu udávají horolezci připravující se na zítřejší výstupy. A také dřevěné nosníky s digitálně dekorovaným dřevem. Přichází obsluha a ptá se, v kolik hodin chceme snídani. První se tu podává ve dvě ráno, aby horolezci využili při stoupání na okolní vrcholy zmrzlý led.

Cestou na chatu je třeba přejít ledovec. Mačky jsou tu nutností

V 10 hodin je večerka. Všichni už jsou disciplinovaně na pokojích, zalezlí ve spacích pytlích. Prý se tu v noci moc dobře nespí, jsme 2 883 metrů nad mořem. V našem prvním patře ještě o pár metrů výše. Pokoje tvoří palandy, využitý je každý prostor, naše místnost je pro 12 lidí. Snídáme v 7 hodin, jako poslední. Chata už je skoro prázdná, horolezci jsou teď právě blízko svých dnešních cílů. Nám se otevírá úžasný výhled na okolí osvícené vycházejícím sluncem. Jako magnet na sebe táhne všechny zraky jedinečný Matterhorn. Jeho protipólem je ta zvláštní, ale po všech stránkách velmi zajímavá chata Monte Rosa.

Text a foto: Petr Socha

Nejjednodušší cesta na Monte Rosa Hütte?

Vrtulníkem, pak na lyžích Chata Monte Rosa Hütte leží vysoko v horách a dostat se k ní není vůbec snadné. Pokud jste ale jen trochu zdatnými lyžaři, můžete k ní pohodlně sjet na lyžích v rámci sjezdu zpod Monte Rosy, který zde mají na stálém programu zermattští heli-operátoři. Stojí za to.

nejen kvůli chatě samotné – sjezd této alpské královny je totiž jedním z vůbec nejzajímavějších heliski výletů, které můžete v Evropě absolvovat. Zhlédnete ledové nitro nejvyšších Alp, dostanete se do kontaktu s ledovci v mnoha jejich formách a sjedete úctyhodné převýšení 2 500 m. Pokud se podíváte na Monte Rosu z Gornergratu, uvidíte před sebou přesně ty svahy, po kterých se spouští družstva lyžařů vysazená nahoře ve 4 200 metrech z helikoptéry. Sněhová pole a ledovce se stékají nejprve do několika proudů a poté do jedné velké ledové řeky – Gornergratgletscheru, po jehož břiše dojedete zpět do Zermattu. Monte Rosa Hütte je položena zhruba v polovině výletu – ideální místo na lehký oběd a krátké posezení u kafe. V unikátní atmosféře! Výlet to není nejlevnější, ale vzhledem k tomu, že přinese zážitky, na které už nezapomenete, není ani extra drahý. Dnes stojí jeden sjezd se skupinou 4–7 lyžařů 380 franků na osobu. A pozor! Ideální termín je konec zimy či začátek jara, kdy je nahoře dostatek sněhu, přitom už teplé, dlouhé a slunečné dny a poměrně nízké lavinové nebezpečí. Stihnete to v klidu ještě letos, nahoru se lítá i v květnu. Více informací na www.alpincenter-zermatt.ch

12.0 Mpx

Full HD

GPS

modul

Extrémně vysoké standardy

TG-2

TOUGH SKLADEM

Outdoorový k dravci, kterého Outdoorovýfotoaparát fotoaparátOlympus OlympusTG-1 TG-2lzelzepřirovnat přirovnat k dravci, kterého nic máloco ohrozí,dokáže vše, co si zamane. Využívá technologie iHS, která která se neoohrozí a dokáže vše, co si zamane. Využívá technologie iHS, sepodílí podílínanavzniku vznikuvýtečných výtečnýchfotograﬁ fotograﬁí ií za i zamizerného mizernéhopočasí. počasí. TG-1 jeTG-2 vodotěsný do 12m, nárazuvzdorný ze 2m, tlakuvzdorný do 100kg a je mrazuvzdorný do -10° C , vodotěsný do 15 m a nárazuvzdorný. mrazuvzdorný do -10° C. Může být vaším společníkem všude tam, kde ho Může být vaším společníkem všude tam, kde potřebujete a nevyvede potřebujete a nevyvede ho z míry nepřízeň počasí ani hrubší zacházení. z míry nepřízeň počasí ani hrubší zacházení.

Palác Langhans Vodičkova 37, Praha 1

DESIGN

SWISSmag

Jak si Švýcaři

měří čas

Vyspělý měsíční kalendář používali v Číně. S každým novým stoletím byl přesnější a přesnější. Židovský kalendář pracoval s přestupnými dny i s měsíci. Pak přišlo na řadu stanovení jednotlivých dnů a jejich rozdělení podle hodin. Na začátku se pro toto mnohem přesnější měření používaly nejrůznější pomůcky. Dodnes jsou známé přesýpací nebo sluneční hodiny, hodiny se měřily s pomocí protékající vody nebo hořící svíčky. První kolečkové hodinky vznikly ve 14. století. Pak se přidaly pendlovky a na konci celého řetězce jsou miniaturizované kapesní a dnes náramkové hodinky.

Za všechno může čas

Text: Petr Buček | Foto: Switzerland Tourism, IWC

Nikdo ho nevidí ani necítí, ale přesto ho lze měřit. Čas. Bez jeho přesného měření se dnešní svět neobejde. Švýcarsko je už po dvě století Mekkou hodinářského průmyslu.

o je však velkou změnou posledních let? Stále více lidí nenosí na ruce hodinky. „Také je dneska nemám. V kapse nosím mobil, hodiny jsou všude na ulicích a časový údaj na mě svítí z obrazovky při práci s počítačem,“ říká Švýcarka Edith žijící v Zermattu. Aktuální čas hlásí řidiči každé moderní auto, cyklisté jej také spatří na svém malém ukazateli na řídítkách. Měření času je tak důležité, že se neomezuje jen na hodinky, jak tomu bylo dlouho v minulosti.

Od jednoho dne k jedné vteřině

Dnešní hodiny a hodinky měří čas s přesností na vteřiny. Prvním časovým údajem v dějinách lidstva však byl patrně jeden den. Měřil se od jednoho východu slunce k dalšímu.

Člověk potřeboval plánovat, přemýšlet dopředu, a proto začal rozeznávat jednotlivé časové úseky. Důležité bylo odlišovat období. Příchod jara byl signálem pro zasetí, v létě bylo zapotřebí sklízet, podzim se nesl ve znamení vytváření zásob. A v zimě se zase čekalo na příchod jara. Tak vznikl první neolitický kalendář. Člověk sledoval nejen den, noc a roční období, ale také tažení zvířat. Jejich lov byl nezbytný. Důležité bylo také pozorování Měsíce. První vyspělé civilizace měřily jeden měsíc například od úplňku nebo od novu. To však nebylo úplně přesné.

Švýcaři si na hodinky potrpí a většinou jich mají doma v šuplíku několik

Dnešní technika by bez měření času nemohla vůbec fungovat. Každý elektronický přístroj má v sobě zařízení na měření plynoucího času. Čas je samozřejmou součástí počítačů, dopravních prostředků, domácích rozvodů topení, ale také moderních kuchyňských přístrojů. A dovedete si bez měření času představit dnešní sport? Atleti, fotbalisté, hokejisté, kanoisté i bobisté soupeří s konkurenty a také s časem. Švýcarsko je zvláštní v tom, že paralelně ke vzniku moderního měření času začíná na jeho území dodnes úspěšná průmyslová éra. Uhrenindustrie – hodinářský průmysl. Výroba hodinek však zpočátku patřila pouze k zimním měsícům. V létě dostávalo přednost zemědělství. Hlavně sedláci z kantonu Jura hle-

No uznejte, není to zajímavý doplněk?

dali novou náplň pro zimní měsíce. A také zdroj příjmů. V jiných oblastech vítězil v zimě textilní průmysl. Obyvatelé Jury se začali záhy specializovat nejen na produkci celých hodinek, svým odběratelům nabídli také jejich jednotlivé součástky. Dlouhá tradice přežívá dodnes. Mnohé překvapí, že každé druhé hodiny na celém světě vznikají ve Švýcarsku. Nabídka je široká – firmy vyrábějí malé díly, ale také celé luxusní hodinky. Na švýcarské půdě brzy vznikly dva velké koncerny. Jedním je SSIH (Société Suisse pour l´Industrie Horlogère), druhým ASUAG (Allegemeine Schweizer Uhren AG). Za společností SSIH stály především značky Omega a Tissot. ASUAG sdružoval firmy vyrábějící především hodinkové součástky. Oba koncerny založené ve 30. letech 20. století však prožívaly v 70. letech těžké období. Do Evropy dorazily levné hodinky z Japonska.

Takhle nějak vypadá ruční výroba švýcarských hodinek v továrně IWC

Americký technologický gigant Apple musel po protestu společnosti SBB zaplatit podle odhadů částku okolo 20 milionů dolarů, aby mohl i nadále na svých telefonech a tabletech používat tuto jedinečnou grafiku. Design švýcarských nádražních hodin vytvořil v roce 1944 curyšský elektroinženýr Hans Hilfiker. Červená vteřinovka, kterou tvůrce přidal v roce 1955, se na konci každé minuty krátce zastavuje. To má své technické důvody, ale podle Hilfikera to navíc umožňuje vlakům odjet na čas. Hilfikerovy hodiny si je dnes možné připnout také na ruku jako náramkové hodinky. Tradice švýcarského hodinářství se zdá být nesmrtelnou.

Dříve se hodinky vyráběly jen v zimních měsících

Spor o hodiny s firmou Apple

Dalším důkazem věhlasu švýcarských hodin a hodinek se stal loňský spor mezi firmou Apple a švýcarskou železniční společností SBB. Na novém telefonu iPhone se totiž objevily hodiny s navlas stejnou grafikou, jaká je k vidění na všech švýcarských nádražích. Jedná se o jednoduché, ale jedinečné hodiny s bílým podkladem, černými minutovými čárkami a s červenou vteřinovkou. Ta má na svém konci červené kolečko – plácačku. Velmi podobné hodiny, ale bez červené ručičky, byly k vidění také v Česku před rokem 1989 na úřadech, nádražích nebo ve školách. Není divu, švýcarské nádražní hodiny se staly symbolem jednoduše čitelných hodin po celém světě. Takhle vypadají nádražní hodiny, o jejichž symbol vedly švýcarské dráhy spor s firmou Apple

SWISSmag

Původ hodinářského umění společnosti

Longines Společnost Longines, sídlící už od roku 1832 ve švýcarském Saint-Imiers, si s touto původně nevelkou vesnicí, která stála u zrodu a rozvoje firmy, vytvořila velmi úzký vztah. Longines, jediná hodinářská společnost založená a dosud sídlící v Saint-Imier, zůstává věrná svým historickým hodnotám: tradici, eleganci a sportu. Uvedením kolekce Longines Saint-Imier dnes značka představuje řadu jedinečných kusů hodinářského umění, které bez výjimky využívají mechanický chod a jsou pevně zakořeněny v hodinářském dědictví regionu jejich původu.

olekce Longines Saint-Imier je inspirována základy hodinářské tradice, na níž byla značka, známá svým logem okřídlených přesýpacích hodin, vybudována. Společnost Longines byla založena v roce 1832 v Saint-Imiers, tehdy malé vesničce nacházející se v hlubokém údolí uprostřed švýcarské části pohoří Jura. Již od samého začátku hrála firma Longines Watch Co. Francillon Ltd. ústřední úlohu v životě SaintImier, dnes známého hodinářského střediska. Osudy Longines a vesnice Saint-Imier tak byly vzájemně provázány. Tento vztah byl nyní stvrzen kolekcí Longines Saint-Imier, souborem jedinečných ukázek hodinářského umění, které využívají výhradně mechanické strojky. Společným rysem celé kolekce je tvar pouzdra, inspirovaný původním modelem z roku 1945. Elegantní, jemné linky a výrazná ouška pouzdra přispívají u těchto nových modelů k delikátní vyváženosti mezi klasickým a současným designem. Kolekce Longines Saint-Imier zahrnuje hodinky poskytující časový údaj v hodinách, minutách a sekundách spolu s datumkou, chronografy a prestižní model se čtyřmi retrográdními funkcemi, ukazatelem den/

noc a indikátorem měsíční fáze. Všechny modely v této kolekci jsou vybaveny mechanickým strojkem, jehož dokonalý chod lze obdivovat přes průhledné zadní víčko ze safírového skla. Varianty ukazující hodiny, minuty a sekundy spolu s datumkou na třech hodinách jsou dostupné s pouzdrem z oceli, oceli a růžového zlata nebo čistě růžového zlata. Pouzdra jsou k dispozici ve čtyřech velikostech (26 mm, 30 mm, 38,5 mm a 41 mm), včetně modelů zdobených diamanty. Všichni zákazníci tak najdou velikost, která dokonale padne na jejich zápěstí. Výběr číselníků zahrnuje černé, stříbřené nebo bílé perleťové číselníky s diamantovými indexy. Díky materiálu Super-LumiNova, použitému na ručkách, je možné čas jednoduše určit za jakýchkoliv podmínek. Hodinky z této kolekce mají buď hnědý. či černý řemínek z krokodýlí kůže nebo tah z oceli či oceli v kombinaci s růžovým zlatem s bezpečnostní překlápěcí sponou vzhledově odpovídající variantě číselníku. Chronografy využívají strojek L688.2 se sloupovým kolem (column wheel), vyvinutý a vyráběný společností ETA výhradně pro

Longines. Pouzdro je vyrobeno buď z oceli, kombinace oceli a růžového zlata nebo čistě z růžového zlata. a k dispozici jsou dvě velikosti: 39 mm a 41 mm. Stříbřený či černý číselník je vybaven ručkami pro zobrazování hodin a minut, malou sekundou na deváté hodině, datumkou a funkcemi chronografu: středovou sekundovou ručkou, třicetiminutovým čítačem na třech hodinách a dvanáctihodinovým čítačem na šesti hodinách. Tyto chronografy jsou nabízeny s hnědým či černým řemínkem z krokodýlí kůže nebo kovovým tahem z oceli či kombinace oceli a růžového zlata s bezpečnostní překlápěcí sponou. Třešničkou kolekce je prestižní model, ztělesnění samotné podstaty hodinářského umění společnosti Longines. Tyto hodinky o velikosti 44 mm využívají kalibr L707, vyvinutý a vyráběný společností ETA výhradně pro Longines. Na výběr je černý nebo stříbřený číselník s dvanácti arabskými číslicemi a čtyřmi retrográdními funkcemi (ukazateli dne v týdnu na dvanácté hodině, data na pravé straně číselníku, druhého časového pásma se čtyřiadvacetihodinovou škálou v levé části číselníku a malou sekundou na šesté hodině) a indikátory dne a noci a měsíční fáze. Tyto exkluzivní modely jsou nabízeny na hnědém či černém řemínku z krokodýlí kůže nebo ocelovém tahu, ve všech případech s bezpečnostní překlápěcí sponou odpovídající vybrané variantě hodinek. Společnost Longines sídlí ve švýcarském Saint-Imier už od roku 1832. V roce 2012 slavila výročí 180 let nepřetržité činnosti a její hodinářská odbornost odráží silnou oddanost tradici, eleganci a výkonnosti. Disponuje mnoha generacemi zkušeností jako oficiální poskytovatel časomíry na celosvětových sportovních kláních a jako partner mezinárodních sportovních federací. Postupem času si značka vybudovala silné a dlouhodobé vazby k jezdeckým sportům. Longines je členem skupiny Swatch Group S.A., předního světového výrobce hodinářských produktů. Značka, jejíž logo tvoří známé okřídlené přesýpací hodiny, se proslavila svými vybranými hodinkami a má pobočky ve více než 130 zemích. Hodinářství Bechyně s.r.o.

www.bechynewatch.cz

Elegance is an attitude

www.bechynewatch.cz

The Longines Saint-Imier Collection

www.longines.com

Simon Baker

DESIGN

Na loňském autosalonu v Ženevě vedle třetí generace elektromobilu Smart ED společnost představila také Smart ebike – elektrokolo. Nyní se připravuje také Smart elektroskútr.

SWISSmag

chytrá auta Chytré hodinky,

Text: Anna Junková | Foto: Swatch, Smart

Barevné hodinky z plastu a malinké autíčko pro dvě osoby. Oba tyto produkty se narodily ve švýcarské společnosti Société de Microélectronique et d'Horlogerie a u jejich zrodu stál švýcarský byznysmen Nicolas G. Hayek.

ginal Skin a Skin Chronograph. Hodinky Original Skin jsou zapsány v Guinessově knize rekordů jako nejtenčí plastové hodinky na světě, jejich tloušťka je 3,9 milimetru. Skupina Skin Chronograph nabízí navíc přesné měření časových úseků, a je proto vhodná například pro sportovce. Další řadou je Swatch Beat, která pro měření času využívá netradičně decimální soustavu. Tím má usnadnit komunikaci mezi lidmi v různých časových zónách. Poslední řadou je pak Swatch Bijoux, která obsahuje šperky a vznikla ve spolupráci se značkou Swarovski.

Swatch

když se Švýcarsko jako hodinářská velmoc zdálo neporazitelné, ve druhé polovině 70. let zaplavily trh digitální hodinky vyráběné v Japonsku a švýcarský hodinářský průmysl se ocitl ve vážné krizi. Jeho podíl na světovém trhu klesl z padesáti na patnáct procent. Obrat nastal, když společnost Société de Microélectronique et d'Horlogerie, později přejmenovaná na Swatch Group, představila plastové hodinky s výrazně redukovaným počtem součástek (bylo jich 51 místo obvyklých 91) a také značně nízkou cenou. Uvedli je na trh v roce 1983 pod jménem Swatch. Název je zkratkou výrazu „second watch“ – druhé hodinky –, který upomíná na jejich odlišnost. Cenově dostupné hodinky s výrazným designem, nabízené v mnoha různých barvách, se rychle staly skutečnou senzací. Krize byla zažehnána. Dnes je Swatch Group největším výrobcem hodinek na světě. Nabízí pět řad produktů: Swatch Originals je řada plastových hodinek, Swatch Irony obsahuje hodinky z kovu, řada Swatch Skin se dělí na dvě podskupiny – Ori-

Swatch a umění

Kolekce Swatch New Gent

Hodinky Swatch jsou již od svého vzniku úzce spojeny s moderním uměním. Jejich design navrhovali přední výtvarníci, návrháři i hudebníci. Jedním z prvních umělců, kteří se Swatch spolupracovali, byl americký umělec Keith Haring. Následovali například zpěvák Phil Collins, návrhářka Vivienne Westwood, režiséři Akira Kurosawa nebo Pedro Almodóvar. Tyto originální umělecké kousky nejsou jediným, co Swatch odlišuje od ostatních hodinek. Jedinečná je také kolekce hodinek Swatch Touch s dotykovým displejem nebo Swatch Snowpass – hodinky, na něž je možné

nahrát skipas do 700 lyžařských oblastí po celém světě, včetně 21 míst v České republice. Swatch je také častým sponzorem sportovních akcí, například světového turnaje v beach volejbalu, snowboardového turnaje s názvem Swatch Ticket To Ride nebo Red Bull X-Fighters. Tým Swatch ProTeam složený ze sportovců sponzorovaných společností Swatch tvoří řada snowboardistů, lyžařů, surfařů nebo beach volejbalistů. Swatch také klade důraz na svůj švýcarský původ – v názvu můžeme vedle již zmíněného termínu second watch cítit také Swiss watch. Tento dojem ještě umocňuje použití helvetského kříže v logu společnosti.

Hodinky Swatch vyrobené speciálně pro olympijské hry v Londýně

Společnost Swatch přinesla skutečnou změnu v pojetí hodinek. Z drahého kousku, který ukazoval na nositelovo společenské postavení, je proměnila v jednoduchý módní doplněk. Že hodinky prodává také jejich původ, vyznával i zakladatel Swatch Group Nicolas G. Hayek: „Jsme milí lidé z malé země. Máme krásné hory a čistou vodu.“ Společnost Swatch přinesla skutečnou změnu v pojetí hodinek. Z drahého kousku, který ukazoval na nositelovo společenské postavení, je proměnila v jednoduchý módní doplněk. „Něco, co je nositelné, ladí s oblečením, s náladou, zaměstnáním, je to snadno kombinovatelné, jako šála nebo kravata,“ zněla představa Nicolase G. Hayeka. Tuto představu se podařilo naplnit do puntíku a obliba hodinek Swatch ani po téměř dvaceti letech neklesá.

Nápad číslo dva:

Smart

Když bylo jasné, že koncept hodinek Swatch byl úspěšný, napadlo Nicolase Hayeka zopakovat tuto výrobní a marketingovou strategii na automobilu. Byl přesvědčen, že existuje skupina zákazníků, kterou automobilky přehlížejí, zákazníků, kteří touží po malém stylovém autíčku do města. Společnost Hayek Engineering AG proto začala pro Société de Microélectronique et d'Horlogerie vyvíjet Swatchmobile. Hayek se

Dnes Smart nabízí jediný model ForTwo, na fotografii ve verzi cabrio

začal porozhlížet po automobilce, se kterou by na produkci nového vozu mohl spolupracovat. Po řadě jednání uzavřel roku 1991 dohodu se společností Volkswagen, ta však neměla dlouhého trvání a roku 1993 ji Volkswagen ukončil. Následujícího roku začala spolupráce se společností Daimler-Benz AG, výrobcem vozů Mercedes-Benz. Společně založili firmu Micro Compact Car AG, v níž měla 49procentní podíl Société de Microélectronique et d'Horlogerie a 51procentní podíl Daimler-Benz. Vedení se usídlilo ve švýcarském Bielu.

Spojení s mercedesem

Brzy začaly uvnitř společnosti spory o název vznikajícího vozu. Zatímco Nicolas Hayek trval na tom, aby součástí názvu zůstalo slovo Swatch, vedení Daimler-Benz si přálo neutrální pojmenování, které by neodkazovalo jen k jedné ze spolupracujících firem. Shodli se tedy na názvu Smart, který byl zkratkou pro Swatch Mercedes Art. Konečnou podobu vozu představili roku 1998. Pro Hayeka ale byla velkým zklamáním. Od počátku si představoval vůz s hybridním pohonem, finální verze však měla klasický spalovací motor. Krátce nato odkoupil DaimlerBenz Hayekův podíl, vedení se z Bielu přesunulo do Německa a veškeré spojení Smartu se Švýcarskem zaniklo. Na trhu se vůz netěšil takovému úspěchu, jak se předpokládalo, a společnost prodělala hodně peněz. Výrobu sportovního modelu Smart Roadster, čtyřmístného ForFour i odvážného modelu Crossblade zastavili a dnes nabízí Smart jediný model ForTwo. Ten je k dostání ve verzi coupé nebo cabrio a od roku 2009 navíc jako elektromobil. Na loňském autosalonu v Ženevě vedle třetí generace elektromobilu Smart ED společnost představila také Smart ebike – elektrokolo jako stvořené pro cestování po městě. K dostání je i na českém trhu. Nyní se připravuje také Smart elektroskútr, na který se můžeme těšit již během let 2013–2014.

DESIGN

SWISSmag Text a foto: Alois Pavlůsek

Mont everd i

High Sp

Úspěch a pád švýcarské automobilky eed 3

75 L

Monteverdi

Švýcarsko není automobilovou velmocí, přitom zde od počátku minulého století až do současnosti existovalo na 250 firem zabývajících se výrobou automobilů nebo motocyklů. Jednou z nich byla malá automobilka Monteverdi.

e jménem Monteverdi si zpravidla spojíme raně barokní hudbu italského skladatele Claudia Monteverdiho, v tomto případě se jedná o Petera Monteverdiho, který v roce 1956 zahájil výrobu závodních vozů pod značkou MBM – Monteverdi Basel Motors nebo také Monteverdi Binningen Motor.

Monteverdi High Speed 375 S z roku 1967 s karoserií Frua

Sportovní automobily nejvyšší třídy

Na podzim roku 1967 se na mezinárodním autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem představil Monteverdi High Speed 375 S. Nízké dvoudveřové kupé s karoserií postavenou v designérském studiu Ghia poháněl vidlicový osmiválec Chrysler, jehož výkon 280 kW

(375 k) dokázal vůz dlouhý 4,56 metrů a vysoký pouhých 1,23 metrů rozpohybovat na v té době úctyhodných 240 km/hod a zrychlit z 0 na 100 km/hod za 7 sekund. Přes poměrně vysokou cenu – 70 000 CHF – představoval tento model zcela jednoznačný úspěch a už o půl roku později, na jaře roku 1968, byl Monteverdi High Speed 375 L hvězdou ženevského autosalonu.

Monteverdi Hai 450 GTS, v pozadí prototyp Monteverdi Hai 450 SS z roku 1970

Skutečná bomba přišla v roce 1970. Na ženevském autosalonu se představil vůz, který by z dnešního pohledu bylo možné zařadit do kategorie Supersport.

Mezi nejrychlejšími sériovými vozy světa

Skutečná bomba však přišla v roce 1970. Na ženevském autosalonu se představil vůz, který by z dnešního pohledu bylo možné zařadit do kategorie Supersport. Nesl označení Monteverdi Hai 450SS a na jeho vývoji se začalo pracovat už v roce 1966. Měl aerodynamické tvary, dokázal jezdit rychlostí 295 km/hod a zrychlit z 0 na 100 km/hod za 4,9 s. Tehdy probíhající energetická krize však podobným vozům příliš nepřála, a tak firma postavila pouze několik vozů s označením Monteverdi Hai 450 GTS.

Nejluxusnější limuzíny

Další automobil se značkou Monteverdi patřil do kategorie reprezentativních limuzín nejvyšší třídy. Pětimístný klasický sedan s dělící stěnou za předními sedadly a luxusní výbavou nesl označení High Speed 375/4.

Poslední velký sedan Monteverdi Tiara pocházející z roku 1981

A byl dlouhý 5,31 m. Postupně byla vyrobena asi třicítka těchto luxusních limuzín, které patřily k nejdražším na světě. V roce 1971 se v sousedním Německu prodávaly za tehdy astronomických 80 000 DM. Ženevský autosalon v roce 1972 znamenal premiéru dvoumístného kupé Monteverdi Berlinetta. Šlo o přepracovaný model Monteverdi High Speed 375 L, který Berlinetta v nabídce značky pro příští léta nahradila. Prodávala se až do roku 1976 za cenu kolem 85 000 CHF. Pro srovnání: v roce 1974 se VW 1200 Brouk prodával za 7 800 CHF a Škoda 110 L za 7 850 CHF. Výroba vozů Monteverdi s modelovým číslem 375, kterých bylo vyrobeno kolem 1 300 kusů, skončila v roce 1977 a jejich místo zaujala nová modelová řada nesoucí název Monteverdi Sierra. Do roku 1980 postavili jen dvacet kusů a projekt byl ziskový jen díky tomu, že Ford odkoupil několik studií i chráněný název vozu Sierra. Posledním velkým sedanem Monteverdi se stal model Tiara, jehož základem byl Mercedes 560 SEL. Zájem nebyl příliš velký, vzniklo pouze několik kusů.

První SUV pro náročné

Na přelomu 60. a 70. let začaly přicházet do módy automobily určené pro jízdu mimo zpevněné vozovky. Peter Monteverdi této módní vlny využil a v roce 1976 uvedl na trh luxusně vybavené offroady pod jmény Sahara a Safari. Levnějším z této dvojice byl Monteverdi Sahara, což nebylo nic jiného než americký International Scout lišící se od původního provedení drobnými změnami na karoserii a doplněný luxusní výbavou interiéru.

Muzeum vozů Monteverdi Bývalé výrobní haly kdysi slavné značky Monteverdi dnes slouží už jenom jako muzeum, ve kterém stojí asi šedesátka automobilů. Prohlédnout si je můžete na adrese Binningen-Basel, Oberwilerstrasse 12-20, musíte se předem telefonicky domluvit a přijít ve skupině větší než deset osob. Pravidelně se však pořádají vyjížďky těchto muzeálních exponátů lákající spousty zájemců. www.monteverdi.ch

U Monteverdi Safari použili jako základ přestavby Range Rover, V základním provedení ho v roce 1979 nabízeli na německém trhu za cenu kolem 50 000 DM, což bylo asi o 15 000 DM více než výchozí Range Rover. Zájem o něj byl v Evropě, ale zejména Středním východě. Úspěch terénních dvojčat podnítil Petra Monteverdiho k dalšímu vývoji, takže v roce 1979 vznikl prototyp čtyřdveřového Monteverdi Safari. Výroba automobilů s korunkou ve znaku byla ukončena v roce 1982 a tovární budova v Binningenu byla přestavěna na muzeum vozů této značky, které bylo otevřeno v roce 1985.

Ještě jednou Monteverdi Hai

Definitivně posledním vozem značky se stalo kupé Monteverdi Hai 650 F1 z roku 1992, které se ve své době mohlo chlubit titulem nejrychlejšího vozu světa pro silniční provoz. Původně se mělo jednat o vůz pro závody formule 1, ale k jeho sériové výrobě už nedošlo. V rozmezí 1992 až 1995 byly postaveny pouze prototypy a 4. července roku 1998 Peter Monteverdi ve věku 64 let zemřel.

Jedno ze dvou SUV, které automobilka vyráběla – Monteverdi Sahara

GASTRO

SWISSmag

Bamix Text: Petr Buček | Foto: Bamix

Rolls-Royce mezi mixéry Většina firem neustále myslí na svou nikdy nekončící expanzi, přenesení výroby do Asie, ale v Bamixu to vidí jinak: na prvním místě je kvalita a tradice jednoho jediného výrobku. I když jde o mixér, trochu to připomíná filozofii automobilky Rolls-Royce.

ýrobna mixérů Bamix už 60 let sídlí ve Švýcarsku. V městečku Mettlen, kde žije asi 400 obyvatel a patří do kantonu Thurgau na severu země nedaleko Bodamského jezera. Jde o zcela nenápadný objekt na kraji vesnice. Málokdo z kolem jedoucích tuší, jak úspěšný projekt za zdmi továrny funguje. Vyrábí zde pouze jeden produkt v několika obměnách a různých barvách: tyčový mixér a jeho doplňky. Celý vtip spočívá v jednoduchém principu: na rozdíl od ostatních značek sází v prvé řadě na kvalitu. Výroba je proto částečně rukodělná a kompletně probíhá pod střechou továrny v Mettlenu. Vyrábí se tady dokonce i střídavé elektromotorky s nejméně 10 000 otáčkami za minutu, které jsou srdcem mixérů. Díky jejich velkému výkonu, výdrži a dalším použitým materiálům umí mixéry Bamix v kuchyni divy: během chvilky uděláte ze zmraženého ovoce zmrzlinu, použijete jej k přípravě svíčkové. „Bamixu je jedno, jestli s ním drtíte led, šleháte majonézu, přetváříte mandle na mouku nebo jen mixujete polévku. Zvládne všechno. Navíc je na motor 10 let záruka (pro použití v domácnosti). Pro mě je ztělesněním nejen

precizní švýcarské práce, ale i poctivosti,“ říká náruživá kuchařka a novinářka Darina Sieglová, která pracuje v Apetitu, prestižním českém časopisu o vaření, a dodává, že na rozdíl od jiných mixérů se jí ho stále ještě nepodařilo zničit.

Šéfkuchaři sázejí na Bamix

Při prvním setkání s Bamixem neskrývají údiv ani zkušené kuchařky a kuchaři. Největším potvrzením kvality mixérů Bamix je jejich přítomnost v kuchyních velkých restaurací. Šéfkuchaři prostě používají Bamix. Platí to nejen v zemi, kde se vyrábějí. „Když otevřete dveře Rolls-Royce, také hned cítíte kvalitu,“ říká majitel firmy Erich Eigenmann a věří, že také kuchařka nebo kuchař držící v ruce mixér Bamix záhy zjistí superkvality jeho výrobků. Firmu vlastní sedmým rokem a téměř nic na ní nemění. Stejně jako jeho předchůdci. Protože devizou této značky je tradice a kvalita. Proč něco dělat jinak, když to funguje na výbornou? Továrnička v Thurgau vyrobí každý den dva až tři tisíce mixérů. Zaměstnává 65 lidí, na výrobních linkách jsou jen ženy. S malými součástkami Výroba je částečně rukodělná a kompletně si lépe poradí jejich jemné probíhá pod střechou továrny v Mettlenu ruce. Někteří pracovníci žijí přímo ve vesnici nebo v některé ze sousedních. V poledne nasednou do auta nebo na kolo a poobědvají doma. Ostatní si ve skromné jídelně ohřejí přinesený oběd nebo sendvič. Nějaké prosklené designové prostory tady neuvidíte. Vše se tady koncentruje na jediné: na kvalitní výrobek.

Mixér Bamix se dá koupit i v tradiční švýcarské červené barvě s helvetským křížem

Do Číny raději jako partner konkurenta

Devadesát procent produkce míří do zahraničí, Bamix znají kuchaři i kuchařky ze 45 zemí. V Německu se tradičně prodává pod značkou Zauberstab. Švýcarská značka nechybí ani v Japonsku a zamířila také do Číny. Na tomto specifickém trhu se spojila s konkurenční značkou. Hlídat všechny kopie, platit právníky a starat se o přízeň funkcionářů není v silách této poměrně malé švýcarské firmy. Přestěhovat výrobu někam pryč za švýcarské hranice majitel neplánuje: „Označení Swiss Made je pro nás důležité. Zákazníci na to slyší,“ uvádí Erich Eigenmann. A dodává: „Víme, že také Češi mají rádi švýcarské produkty.“ V českých obchodech stojí základní modely tyčového mixéru Bamix okolo 3 500 korun. Ve výbavě jim nechybí nádobka, multifunkční nůž, nůž na maso a šlehací či míchací disk. Nerezavějící kovová tyč je nejen zárukou hygieny, ale i snadné údržby: po použití se snadno omývá. Stačí proud vody a mixér je za chvíli připravený na další použití.

Lyžařský stroj nejen pro vrcholové sportovce Využijte možností stroje Skier’s Edge a zlepšete své lyžování. Budete dynamičtější, silnější a obratnější. Začněte již tuto zimu „Používám stroj World Cup Plyometric Power k simulaci svých závodních schémat a při tom se mi daří kumulovat obdobné hladiny laktátu jako při závodu nebo při tréninku na sněhu.“ Ted Ligety – držitel zlaté olympijské medaile, celkový vítěz Světového poháhu v obřím slalomu Skier’s Edge® je oficiálním dodavatelem světových lyžařských týmů

www.SkiersEdge.cz

WWW SNĚHOVÉ ZPRAVODAJSTVÍ ZE ŠVÝCARKÝCH DESTINACÍ  POČASÍ NA ŠVÝCARSKÝCH HORÁCH  WEBKAMERY ZE ŠVÝCARSKÝCH STŘEDISEK  TESTY LYŽÍ  KOMPEXNÍ KATALOG LYŽÍ  A MNOHO DALŠÍHO … 

INTERVIEW

SWISSmag

Text: Olga Věra Cieslarová | Foto: archiv Paula Strahma

Paul Strahm Jsem vypravěčem pohádek

Napsal několik pohádkových knížek, cestoval po světě i po Švýcarsku a vyprávěl pohádky. Dnes je Paul Strahm v důchodu a SWISSmagu vyprávěl, jaké pohádky má rád a k čemu podle něj slouží.

řinesla jsem vám knihu Fimfárum od Jana Wericha, příklad moderní české pohádky. Jak se vám líbila? Zajímavá. Rychle jsem rozpoznal politické poselství mezi řádky. Je to dobrý prostředek, jak se vyjadřovat kriticky v totalitním státě. Ale pro mě byla pohádka jako příběh příliš odtržená. Jak to? Má jasný cíl a aktuální poselství. To je v totalitním státě odvážné a chvályhodné, ale pohádka to není. Styl je často ironický, někdy se blíží karikatuře.

Máte raději pohádky pro děti? Ne, mám raději pohádky pro dospělé. Jen zřídka najdu typické pohádky pro děti. Samozřejmě existují pohádkové knížky určené pro děti. V pohádkách jde ale o základní životní témata: láska, sexualita, věrnost, zrada, zneužití, agrese, válka, lest, moudrost, závist, spravedlnost, smrt… Udivuje mě, že se pohádky v zásadě považují za příběhy pro děti.

K čemu podle vás pohádky slouží? Pohádky dokážou zobrazovat vzory i příšery. Často upozorňují na problémy v životě i na jejich možnosti řešení, většinou pomocí symbolických „obrazů“. To, že Jeníček označí cestu zpět nejprve chlebovými drobky a poté kamínky, sotva pomůže někomu, kdo se ztratil v lese. Možná ale mladému člověku, který se osamostatňuje a chce udržet kontakt s rodiči. Samozřejmě si už přitom nevzpomene na Jeníčkův nápad. Ale problematiku bloudění vnitřně prožil poprvé v pohádce. Potud je většina pohádek vhodná i pro mládež. Výhodou je také, že se pohádky většinou omezují na jedno téma a toho se – na rozdíl od románu – pevně drží. Působil jste v zámoří, kde jste učinil svou první zkušenost s vyprávěním pohádek. Jak k tomu došlo? Udělal jsem si ve škole půl roku volno a letěl na Nový Zéland a do USA. Navštěvoval jsem školy a přivezl s sebou jako pozornost švýcarské pověsti. Naučil jsem se je nazpaměť. Vždy

Paul Strahm vyprávěl pohádky ve Švýcarsku i na Novém Zélandu

brzy ráno jsem navštívil ředitele školy a nabízel jim hodinu pověstí. Většinou to přijali a poslali mě do tříd. Jen v indiánských rezervacích v USA mě někdy poslali pryč. Ředitelé škol se možná obávali misionářských záměrů. To je docela odvaha. Na začátku jsem měl příšerný strach. Naštěstí jsem ho přemohl, jinak by ze mě teď nebyl vypravěč. Trému mám i dnes. Jaké byly reakce dětí? Dávaly pozor a často se bavily mojí angličtinou. Pohádky jsou mezinárodní a motivy jsou obecně rozšířené. O čem vyprávějí švýcarské pověsti? Důležitým motivem je stanovení hranic soukromého majetku, vesnic, zemí. Ohledně hranic existují neustále konflikty. Dále se v nich objevují strašidelné postavy a duchové. Ukazují jedinečné příhody, vysvětlují historické události; stavby, nápadné stromy a hory tvoří kulisy hrůzostrašných příběhů. Jde o právo a bezpráví, lásku a nenávist, lakotu a marnotratnost, moc a bezmoc. Jsou tyto motivy typicky švýcarské? Švýcarské jsou některé objekty – hrady, místa i historické postavy. Motivy jsou stejné ve všech kulturách. Máte nějaký příklad takového motivu? Ve dvou údolích chtějí urovnat hraniční spor. Kde má být vytyčena hranice? Na místě, kde se setkají dva běžci. Jeden vyrazí z Uri, druhý z Glarusu. Kdy vyběhnou? Při prvním kohoutím zakokrhání ve vsi. Uriští nechají kohouta vyhladovět, ten se brzy probudí a zakokrhá. Běžec pospíchá k průsmyku. Glaruští svého kohouta přecpou, ten dlouho spí a glaruský běžec vyběhne pozdě. Tak se potkají oba běžci

daleko na glaruské straně průsmyku Klausenpass a Uriští získají glaruské území. Tato pověst se objevuje v mnoha zemích. Jak je to s příběhem o Vilému Tellovi? Po otevření průsmyku svatého Gottharda chtěly přestat tři tehdejší kantony odvádět mýto a clo svým pánům, Habsburkům, a osvobodit se od Rakouska. Samozřejmě došlo ke konfliktům s rychtářem. Tell odmítl pozdravit jeho klobouk na tyči a musel za trest šípem zasáhnout jablko na hlavě svého syna. Kvůli druhému šípu, který měl přichystán pro rychtáře v případě nezdaru, byl zajat, podařilo se mu osvobodit a rychtáře zabil. A centrální Švýcarsko bylo jako první osvobozeno od Rakouska. Příběh Tella zaznamenal Schiller. Není v něm však nic o výše uvedených clech, chamtivosti místních. Tématem u Schillera je ideál svobody. Cla jsou mojí interpretací a zlomyslnou narážkou. Takže jste děti na Novém Zélandu a v Americe naučil něco o Švýcarsku? Vzal jsem s sebou mapu Švýcarska a ptal se na vzdálenost mezi Ženevským a Bodamským jezerem. Jeden chlapec tipoval, že je stejná jako mezi San Franciscem a New Yorkem. Neměli o Švýcarsku ani ponětí a pletli si ho se Švédskem. Jste členem Švýcarské pohádkářské společnosti. Švýcaři často zakládají spolky, když se jim něco líbí. Společnost sloužící péči o pohádky začala fungovat v Německu. Švýcaři později založili švýcarskou pobočku. Ta má v současnosti 450 členů. Co je náplní společnosti? Organizuje kongresy, semináře, vypravěčské večery. Nabízí seznam vypravěčů, které je možné kontaktovat. Co mám rád, jsou „příběhy na místě“. To se jde, většinou pěšky, do údolí nebo města a poslouchá se pohádka na místech, kde se udála. Ve Švýcarsku také chodíte do škol vyprávět pohádky? Ano, chodím často se školními třídami do ZOO a od zvířete ke zvířeti vyprávím příběhy. Začal jsem provádět při 125. výročí basilejské ZOO. Postavily se audiostanice, vytiskly knihy, vypálily CD. Dnes už chodím jen na vyžádání.

Kdo je Paul Strahm Narodil se v roce 1946 v Birsfeldenu a žije nedaleko Basileje. Působil jako učitel a léčebný pedagog na škole pro děti s tělesným postižením a již tři roky je v důchodu. Nadále, a nyní ještě intenzivněji, vypráví pohádky v německy mluvících zemích. paul.strahm@bluewin.ch www.geschichtenhut.ch, www.maerchengesellschaft.ch

Častým tématem švýcarských pohádek je i příběh strategického Gotthardského průsmyku

Chodí dospělí na pohádkové večery? Když na letáku píšu o „příbězích“, a nikoli „pohádkách“, tak ano. Slovo pohádka dospělé odradí. Ale veřejně se vypráví čím dál víc. Je to způsob, jak lze pohádky brzy rehabilitovat i u dospělých.

Autorka je doktorandkou DAMU, zabývá se satirou ve veřejném prostoru v Basileji a v Praze. Na konci září jí vyšla kniha Fasnacht, v Basileji karneval?, která pojednává o u nás neznámém fenoménu satirického karnevalu, který na tři dny promění charakter města v nekončící hudební rej.

Jaké jsou švýcarské pohádky? Přečtěte si příběh O původu Švýcarů Strahmova kolegy Hanse Petera Treichlera Před dávnou dobou, povídá se, přišla na švédské knížectví velká bída a hlad. Dánský král Cisbertus, který vládnul také Švédsku, povolal zástupce všech koutů země k lidovému shromáždění. Usnesli se, že část lidí odejde pryč. Všechny jejich země uživit nemohla. O tom, kdo se vystěhuje, rozhodnul los. Po nějaké době vyrazil mocný kmen čítající šest set Švédů na cestu. Ale mohlo jich být i dvojnásobek. Jako cíl si vybrali Itálii. Avšak už u Rýna si museli jeho překročení vybojovat v lité bitvě. A když se konečně dobrali do neobydlených míst, postavily se Švédům do cesty mohutné hory. Jednoho večera rozbila kolona svůj tábor v údolí. Nedaleko od něj se rozprostíral temný les, kde dnes stojí velký klášter. Nestál tam tehdy vůbec žádný dům, až na jeden u břehu velkého jezera. Bydlel v něm převozník, který Švédům popsal cestu přes Gotthard dále na jih. Příští den se chtěli nechat převézt, ale v noci přišla tak velká bouře, že o další cestě nemohla být vůbec řeč. Švédové získali čas, aby si prohlédli okolí. Narazili na jiskřivé prameny, spatřili rozlehlé lesy plné zvěře. Napadlo je, že se tato země podobá té jejich. Rozhodli se, že na nejistou a nebezpečnou cestu nevyrazí. Usídlili se mezi zelenými lesy a vysokými horami a začali budovat svůj nový život. Švédy tam přivedli dva statní bratři. Oba platili za udatné bojovníky a vojevůdce. Jmenovali se Swyt a Schej. Když šlo o to, jaké jméno dostane jejich nově získaná země, strašně se pohádali.

Každý chtěl, aby dostala jméno právě po něm. Když nenašli shodu, souhlasili se soubojem. Kdo zvítězí, může pojmenovat zemi podle sebe. Po dlouhém a krvavém boji zvítězil Swyt. Zemi dal jméno Schwyz. Poté se jméno trochu změnilo a přešlo na celé spříseženstvo.

TÉMA

SWISSmag

Švýcarské Text: Petr Buček | Foto: Switzerland Tourism

Znáte je? O

pravdové znalce při procházce Bernem nebo Basilejí nepřekvapí, když uprostřed dne uvidí plavat v řece desítky lidí. Úředníci, bankéři nebo byznysmeni mají polední pauzu a plavání je pro ně nejlepším relaxem. Namísto oběda v restauraci si po koupeli dopřejí na břehu řeky bagetu, oblečou se a spěchají zpátky do práce. Plavání v řekách patří k mladým švýcarským tradicím. Není nic lepšího než si tradici vyzkoušet na vlastní kůži jako turista. To platí i pro letité zvyky. Mezi starší tradice se počítá výroba hodinek nebo příprava švýcarských sýrů. Obojí je možné nejen sledovat, ale také prožít. Součástí stovky let staré švýcarské historie jsou například alphornisté, házení vlajkami nebo jódlování. Švýcaři jsou však také velcí sportovci. Velmi tradičním sportovním odvětvím je zápas. Anebo sedlácký golf zvaný Hornussen: Až uvidíte chlapíky s podivnými velkými dřevěnými lopatami, zajděte se podívat na jejich utkání. Sledovaným sportem ve Wallisu jsou rovněž zápasy, v nichž se krávy utkávají o titul královny. Tradiční je také scházení krav z horských pastvin do údolí a stahování sena do údolních seníků. Turistickým hitem se v poslední době stává jízda na farmářských lanovkách. Ty slouží právě k překonávání strmých kopců mezi salašemi, pastvinami a obydlím lidí z hor. Svezení na jednoduché lanovce si je dobré objednat telefonicky nebo e-mailem předem, protože sedláci mají v létě plné ruce práce.

Čokoládu, sýr, Alpy, kapesní nůž a hodinky si se Švýcarskem spojí leckdo. Pak jsou tu méně známé tradice. Mladší i starší.

tradice Alphornisté, jódlování a vlajky Hráče na alphorn je možné slyšet 5 až 10 kilometrů daleko. Povětšinou je možné chlapíky s předlouhou trumpetou potkat na nejrůznějších švýcarských slavnostech. Jejich dechový hudební nástroj nemá klapky ani ventily. „Jen“ se do něj fouká. Alphorn je dlouhý 2,5 až 4 metry. Jejich výrobu si je možné prohlédnout v Eggiwilu – v městečku mezi Bernem a Lucernem. Komunikaci na velké vzdálenosti mezi jednotlivými horskými vesnicemi zajišťovalo dříve jódlování – zpěv beze slov a bez doprovodné kapely. Vedle jódlování a hraní na bylo dříve možné slyšet ve švýcarských Alpách také další hlasité projevy. Pastevci s pomocí trychtýřů na mléko provolávali k horám hlasité modlitby, aby zahnali různá nebezpečí. Jódlování a hra na alphorn jsou k vidění na různých švýcarských slavnostech. Stejně jako tradiční vyhazování vlajek do vzduchu, jejich chytání, točení a další zajímavé kreace.

TÉMA

SWISSmag 34

Výroba sýrů a hodinek na vlastní kůži Mít nahoře na horách svou krávu patří dodnes i mezi zvyky obyvatel velkých měst. Z jejich mléka si vyrábějí svůj sýr, který poté přihlásí do soutěže o nejlepší sýry domácí výroby. K tradicím patří také uskladnění celého sýrového bochníku po narození dítěte. Alpský sýr vzniká v salaších jen v létě, kdy se krávy pasou ve vysoké nadmořské výšce. Ve Flumserbergu nedaleko hranic s Lichtenštejnskem si návštěvníci mohou dokonce vyrobit svůj vlastní sýr. V sýrárně stráví 2,5 hodiny, poté se sýr uskladní a po tříměsíčním zrání jim přijde poštou domů. Něco podobného si lze vyzkoušet také s hodinkami. Kdo navštíví muzeum hodinek v La Chaux-de-Fonds, může obdivovat nejen čtyři tisíce vystavených exemplářů, na vlastní kůži si také vyzkouší jedny vyrobit.

Svezení na lanovce sedláků Některé švýcarské dopravní prostředky už uvidíte jen málokde. Například po Lucernském jezeře se můžete plavit dodnes parníkem, na horách si zase schovávají staré kabinky lanovek, které připojí jen u příležitosti nějaké oslavy. Kdo však hledá něco dosud nepoznaného, přijde si na své, když vyzkouší jednoduché lanovky spojující pastviny a salaše s obydlím sedláků. V kantonu Uri narazíte hned na 39 takových jednoduchých lanovek připomínajících železnou nebo dřevěnou krabici na laně. Můžete počítat s tím, že když nahoře vystoupíte z této nevšední lanovky, rovnou se vydáte na túru.

Historické stezky připomínají minulost Kdo chce kráčet ve stopách svých dávných předků, může se vydat na historickou stezku. Jednou z nich je například ViaSpluga vedoucí průsmykem Splügen na švýcarsko-italské hranici. Před dvěma tisíci let platila zdejší stezka protínající Alpy za hlavní spojení Graubündenu s Itálií. Na začátku 19. století tudy prošlo denně okolo dvou tisíc mul nesoucích náklad z Mnichova do Milána. Stezku dodnes lemuje řada památek připomínajících její dlouhou historii. Zdolání jejích 65 kilometrů vyžaduje pět až šest dnů. Podél cesty jsou hotely různé úrovně, vaše zavazadla ráno odevzdáte personálu a večer na vás čekají v dalším hotelu. Anebo lze vyrazit po stopách švýcarského národního hrdiny Viléma Tella z městečka Brunnen ležícího na břehu jezera Uri.

TÉMA

SWISSmag Koupání v řece uprostřed města Někdo jde v poledne na oběd, jiný k řece, kde se svlékne do plavek a plave po proudu řeky. Svůj oblek či kostýmek si obyvatelé Bernu a Basileje před touto letní radovánkou zabalí do speciálního plastového vodotěsného batůžku. Uplavat lze takto třeba i tři kilometry. Zmínka o plavání v basilejském Rýnu pochází už z 15. století. Od roku 1980 se tu pak každoročně koná velké plavání, kterého se účastní až šest tisíc plavců. Letos se milovníci plavání sejdou 13. srpna. Vedle plavání se švýcarská města chlubí i dalšími dlouhými a jinde málo viděnými tradicemi. V Lausanne obchází už 700 let městem ponocný, který je k slyšení každou hodinu mezi desátou večerní a druhou ranní. Prý jde o jednoho ze sedmi posledních ponocných na celém světě. K Bernu zase každý rok v listopadu patří tradiční cibulový trh. V Curychu ke konci dubna upalují dřevěnou figurínu sněhuláka. Čím rychleji shoří, tím dříve skončí zima.

Karnevalové veselí i strašidelné masky Švýcaři se na karnevalu umí pěkně odvázat. Jindy decentní bankéři nebo obchodníci se převlečou třeba za sněhuláka, včelu nebo kaktus a s kamarády obrážejí jednu hospodu za druhou. Mezi vyhlášené patří karneval v Lucernu, basilejský si pohrává s politickou satirou a ve Wallisu ulice zaplní strašidelné masky. Popíjejí kávu se šnapsem a je jim do zpěvu. Jinak vypadá karneval například v Èvolene ve Wallisu. Místní si navléknou na hlavy masky z malovaného dřeva, některé připomínají orient. Nejčastěji na sebe berou hlavy koček, lišek nebo vlků. Jejich těla pokrývají nevyčiněné kůže ovcí, kamzíků, lišek či svišťů. Všechny peluches, jak se tady maskovaným lidem říká, drží kravský zvon, který neváhají rozezvučet hlavně tehdy, když se k nim přiblíží nepřítel.

TÉMA

SWISSmag Švýcarské sporty, to nejsou jen lyže Švýcaři mají v oblibě neobvyklý zápas, kterému říkají Schwingen. Cílem je přemoci svého protivníka a položit ho na záda. Vítěz získává titul „zlý muž“. Tradice zápasení vznikla snad už v desátém století vysoko v horách, kde si pastýři krav krátili čas. Soupeři se chytnou za speciální plátěné trenýrky a pokouší se jeden druhého poslat k zemi. Populárním tradičním sportem je ve Švýcarsku také vrhání kamene. Největší švýcarští borci závodí, kdo dál hodí 83,5 kilogramu těžký balvan. Nejlepší jej házejí asi čtyři metry daleko. Velmi zvláštně působí na první pohled sedlácký golf neboli Hornussen. S pomocí pružné a dlouhé hole připomínající drát se odpaluje do dálky malý černý předmět, který letí klidně i 300 metrů daleko. Druhé družstvo se jej snaží zachytit velkými dřevěnými lopatami – v tom zase tento sport připomíná baseball.

Tradiční architektura Architektura se ve Švýcarsku liší kanton od kantonu. Například ve Wallisu jsou k vidění staré dřevěné domy, stodoly a balkony plné muškátů. Dřevo domů zčernalo od sluníčka, na střechách jsou placaté kameny, které navíc oddělují dům od podloží – aby se do domů nedostaly myši a jiná havěť. V rétorománském Engadinu, který je jedním z nejvýše osídlených údolí, stojí typické kamenné domy s mohutným zdivem a se sgrafitovou výzdobou. Velké domy mají také tradičně obyvatelé Diemtigtenu v kantonu Bern. Jejich příbytky jsou však ze dřeva a chlubí se bohatou venkovní malovanou výzdobou. Zdejší farmáři totiž byli bohatí díky obchodu s koňmi, které prodávali do Francie. Všechny architektonické styly Švýcarska na jednom místě představuje návštěvníkům skanzen v Ballenbergu.

Krávy scházejí z hor se vší slávou Na jaře a v létě stoupají v Alpách krávy výše a výše, aby spásly trávu vysoko v horách. Díky bylinkám rostoucím jen ve vysoké nadmořské výšce má jejich mléko a z nich vyrobený sýr svou typickou chuť. Na zimu však musí krávy zase do údolí, stejně jako jejich potrava. Krávy scházejí dolů obvykle od poloviny do konce září. Lidé v údolích jejich návrat slaví, říkají tomu Alpabzug. Krávy mají na hlavách věnce z alpských květin a na krku jim zvoní velké zvonce. Dolů je vedou pastevci oblečení do tradičních krojů, na čele průvodu jdou nejhezčí krávy. Lidé v údolích slaví v restauracích, trhovci nabízejí lokální pochutiny i umělecké předměty. Nechybí sýry z kravského mléka vyrobené nahoře v alpských salaších. V centrálním Švýcarsku patří k dalším zajímavým událostem shazování balíků sena ze strmých horských luk.

CITY

Text: Štěpánka Strouhalová | Foto: Switzerland Tourism

SWISSmag

Kolébka turismu S lehkou nadsázkou lze datovat zdejší cestovní ruch od roku 1690, kdy markrabě Frederic Albert Brandenburg našel zalíbení v horské turistice na svazích Jungfrau. Opravdový turismus se však v Interlakenu rozvinul až teprve na začátku 19. století, když si příhodné klima a panorama horských velikánů Eiger, Mönch a Jungfrau oblíbili slavní umělci, jako Mark Twain, Goethe, Wagner, Mendelssohn, nebo zástupci evropských královských rodin. A když město zpřístupnila železnice a parníky začaly brázdit prosluněná jezera, vstupní branou k nejpůsobivějším alpským štítům i údolím s typickými horskými vesnicemi je následovaly už nikdy nekončící zástupy návštěvníků. Jak se vyvíjela zdejší turistika od aristokratických časů až po současných pět tisíc návštěvníků denně, si prohlédnete v prvním muzeu regionální turistiky v zemi – Touristik-Museum der Jungfrau-Region. V tradiční budově v bernském hrázděném stylu projdete ve třech patrech dvě století pestré historie prezentované hravou interaktivní formou. Muzeum je otevřeno od května do poloviny října od úterý do neděle 14–17 h. Vstupné je 5 CHF (Stadthausplatz, Obere Gasse 26, tel. 033/822-98-39).

Vlakem až na vrchol Těsné sousedství Jungfrau znamená pro Interlaken jedinečný cestovatelský fenomén. Po unikátní historické dráze, která patří už sto let k největším turistickým hitům ve Švýcarsku, vyjedete ze stanice Interlaken Ost až pod vrcholek Jungfrau na nejvýše položené nádraží v Evropě v sedle Jungfraujoch (3 450 m n. m.). Během dvouapůlhodinové cesty s dvěma nezbytnými přestupy v Grindelwaldu nebo Lauterbrunnenu a na Kleine Scheideggu můžete vystupovat a nastupovat na zastávkách v malých obcích, zakotvit v některé z místních hospůdek anebo si dát si „apéro“ na terase půvabných stylových nádraží. Ideální je ale věnovat se prohlídce horských vesnic, až když vyšetříte čas a míříte zpět z kopce dolů. Protože až projedete poslední úsek s téměř 1 400metrovým převýšením, jež absolvujete v tunelu s dvěma zastávkami u vyhlídkové terasy Eigerwand a Eismeer přímo uvnitř severní stěny Eigeru, budete mít co dělat. Můžete se kochat panoramatickým výhledem na nejdelší alpský ledovec z visuté terasy vědecké observatoře Sphinx či vyhlídkového plató přímo na ledovci, podíváte se na ledové sochy do podzemního paláce vybudovaného uvnitř ledovce nebo se vydáte na malou expedici ve společnosti průvodce. A po celý rok si tu také zalyžujete na věčném sněhu. (Zpáteční jízdenka 197,60 CHF).

48 v Interlakenu Retro mezi jezery

hodin

I když se hlavní pozornost v Interlakenu, centru Bernských Alp, upírá k vrcholku velkolepé Jungfrau a mezi hlavní atrakce se počítá výstup do jeho zasněžených výšin nejvýše položenou železnicí v Evropě, má město mezi křišťálově průzračnými jezery Thun a Brienz další neodolatelné výzvy, díky kterým patří k nejstarším prázdninovým resortům ve Švýcarsku.

Na noc u Viktorie Není těžké si představit Marka Twaina, brazilského císaře či siamského krále, jak popíjejí svůj čaj o páté na sloupové terase legendárního hotelu Victoria-Jungfrau Grand Hotel & Spa, který hned od svého vzniku vládl žebříčkům nejhonosnějších švýcarských resortů. Dobová atmosféra jako by stále tahala za nitky dnešních dnů. Chcete-li pocítit únik z času, vydejte se k hotelu fiakrem po hlavní třídě Höheweg, lemované kulisou penzionů a budov v autentickém retro lázeňském duchu ve stylu Belle Époque, až dorazíte k opravdové „šlehačce“ Interlakenu, bohatě zdobené viktoriánské budově s půvabnou geometrickou zahradou přístupnou z lobby hotelu. Výhled z některých pokojů na Jungrau je za slunných dnů přesně takový, jaký inspiroval už Goetha či Byrona. Kromě toho se tenhle staromilský tradiční hotel může pochlubit sbírkou cenných starožitností a jedním z nejlépe vycvičených týmů ve Švýcarsku.

Relax na každém kroku Život na promenádě Höheweg, lemované stylovými kavárnami i vyhlášenými hodinářskými butiky, není o nic méně atraktivní, vydáte-li se pěšky. Příjemnou procházku si po cestě můžete zpestřit prohlídkou funkčních květinových hodin v zahradě známého kasina či obhlídkou Japonské zahrady přátelství s umělým jezírkem, vodopády a skalkou, osázenou vzácnými rostlinami a bonsajemi z Dálného východu. Bezpočet parků, romantické postranní uličky i procházka po pobřežní promenádě působí jako osvěžující elixír. Relaxační procházku v bujných lesících, které se táhnou až na břehy jezer napájených křišťálově průzračnou vodou z ledovců, můžete završit klidnou plavbou na některém ze zrenovovaných historických parníků (kotviště na vyjížďku po Brienzském jezeře z Interlaken Ost nebo Interlaken West po Thunském jezeře).

S kohoutem v zádech Procházku po Starém městě si můžete odměřit na orloji na známé věži Zytgloggeturm. Tenhle interlakenský emblém je i ideálním vstupem do historického centra. Na fasádě zvonice z 12. století, která byla původně součástí mohutného komplexu opevnění, si prohlédnete hodiny z dílny Kaspera Brunnera zdobené postavami zvířat. Ukazují dny v týdnu, měsíce, jeho fáze i znamení zvěrokruhu. Pokud dorazíte na začátku hodiny, kohout vám zakokrhá na cestu.

Únik mimo realitu Paranormální zábavní park v blízkosti Interlakenu, který původně navrhl Erich von Däniken, aby předával své kontroverzní teorie o velkých záhadách světa, byl pro finanční potíže v roce 2006 uzavřen. Nejspíše i k velké úlevě Švýcarské akademie technických věd, která ho označila za „kulturní Černobyl“. Dodnes mu dominuje nepřehlédnutelný 41metrový centrální pavilon Panorama Kugel. Areál však mírně pozměnil koncept a v nové režii pokračuje úspěšně dál. Dnes vedle vyprávění Dänikenových teorií o náhorní plošině Nazca v Peru, megalitech v Stonehenge, teorii mayského kalendáře či Velké pyramidě v Gíze nabízí neméně podivuhodné atrakce jako překvapující indoorový lyžařský areál, první svého druhu ve Švýcarsku (v okolním ráji přírodních sjezdovek), či Maya Club, kde se vypravíte za hranice všedních limitů na techno party za taktovky předních domácích i zahraničních DJ. (www.jungfraupark.ch).

Tradiční „home made“ Vydejte se do nedalekého Ballenbergu, do jeho unikátního venkovského muzea pod otevřeným nebem Freilicht Museum, kde nahlédnete do svérázné švýcarské venkovské tradice. V romantickém skanzenu vstoupíte rovnýma nohama do mnohovrstevné smyslové kompozice s vůní starých časů. Na sto cenných venkovských stavení ze 14. až 19. století téměř ze všech švýcarských kantonů, na 250 domestikovaných zvířat, tradiční zahrady, venkovská políčka, zábavný program i živé ukázky tradičního řemesla od košíkářství, přes dřevořezbu, hrnčířství až po tradiční výrobu domácího chleba či sýra – to vše vás vtáhne do švýcarského folklóru snad ve všech myslitelných podobách (www.ballenberg.ch).

TRIP

SWISSmag

léto Text: Alena Koukalová | Foto: Switzerland Tourism

ve znamení tradice

Ve Švýcarsku si za letošní letní téma zvolili tradice. Jedná se o opravdu široký pojem zahrnující tradiční výroby a produkty i lidové slavnosti a akce. Níže přinášíme několik tipů pro vaši inspiraci. Koupání v řekách a jezerech je fenomém, se kterým se v podobném rozsahu málookde jinde setkáte. Nedivme se, v letním parnu se křišťálové studené vodě těžko odolává

Tradiční akce Pokud se chystáte na jaře nebo v létě do Švýcarska, neměli byste si nechat ujít tradiční akce tohoto období. Švýcaři je slaví rádi, opravdově, s plným nasazením, a máte tak možnost je poznat z úplně nové stránky. Tradice nebyly v této zemi nikdy přerušeny, a tak stále žijí svým životem a zapojují se do nich všechny věkové kategorie. V únoru vypuká čas Fasnachtu. K nejproslulejším patří Fasnacht v Basileji a v Lucernu. Zahanbit se nenechá ani Wallis. Tschäggätta z walliského údolí Lötschental za námi letos dorazí i do Prahy a představí se 2. března na pražské náplavce v rámci akce Švýcarské jaro. V pozdním jaru – tedy koncem května a počátkem června provázejí Švýcarsko slavnosti spojené s vyváděním dobytka na horské pastviny tzv. Alpaufzug. Ve Wallisu pak můžete v létě navštívit zápasy krav, ale i mezinárodní festival alphornistů, který se koná každoročně v Nendaz, letos ve dnech 26.–28. července. Zážitkem jsou i Schwingfesty – neobvyklé zápasy, jeden z nich se koná např. 30. června v Leukerbadu. Koncem léta se pak vrací dobytek z horských pastvin zpět do údolí a to je také důvodem k oslavám, akce se nazývají Alpabzug. Návštěva kterékoli tradiční události se stane nezapomenutelným zážitkem z dovolené a poodhalí netušené stránky Švýcarů.

Exkurze do tradičních výrob Nakouknout pod pokličku výroby tradičních švýcarských produktů můžete při exkurzi do čokoládoven, sýráren, ale i výroby vojenských nožů a proslulých hodinek. Zejména u sýráren najdete všechny typy výrob, od tradičních horských sýráren na salaších, kde se produkuje alpský sýr až po supermoderní provozy v údolí. Většinu produktů si můžete i sami vyrobit – např. sýr, hodinky nebo dokonce alpský roh. Výroba takového alphornu trvá celý týden intenzivní práce a zkusit si ji můžete v Ballenbergu.

I vy sami si můžete vyzkoušet, co to obnáší vlastnoručně vyrobit alpský roh. Profesionál udělá jeden za týden

Svatý Mořic nabízí exkluzivní dovolenou nejen v zimě, ale i v létě. A to zejména díky jedinečné přírodě

Jako bonus jsou v létě horské železnice a lanovky zdarma, pokud ve Sv. Mořici strávíte nejméně dvě noci

A ještě několik tipů pro vaši cestu, které ulehčí vašim výdajům Řada středisek, a to i těch nejproslulejších, má v létě pro ubytované hosty lanovky a horské železnice zdarma. Takovou nabídkou vás potěší např. prázdninový region Davos Klosters, Samnaun nebo Sv. Mořic (zde platí nabídka pro ubytované na alespoň 2 noci). Zajímavé jsou také různé vícedenní jízdenky – „passy“. Tím nejznámějším je Swiss Pass a jedná se o jízdenku na vlaky, autobusy, lodě i městskou dopravu, ale současně i vstupenku do více než 470 muzeí Švýcarska. Pak jsou tu regionální passy, tedy průkazky pro jednotlivé regiony, které platí jak na místní dopravu, tak na části panoramatických tras a a další aktivity. Jedná se například o Graubünden Pass, Wilhelm Tell Pass nebo Oberwallis Pass. Tak šťastnou cestu a vzhůru za nevšedními zážitky pro malé i velké!

TRIP

Leukerbad je v těsném sevření okolních skal, které nabízejí krásnou kulisu

SWISSmag

Leukerbad,

orké prameny Leukerbadu, známé od 12. století, tryskají ve výšce 1 400 metrů nad mořem. V celém Švýcarsku nenajdete proslulejší vysokohorské termální lázně. Díky nim se městečko v sevření Bernských Alp stalo vyhledávaným rájem klidu a pohody, do kterého se sjíždějí hosté z celého světa. Až do počátku 19. století však život zdejších horalů připomínal spíše peklo. Vesnici rok co rok devastovaly laviny, padající ze strmých skalisek okolo. V roce 1518 sníh smetl všechny domy a v jejich troskách pohřbil šedesát lidí. Přesto se zdejší obyvatelé, žijící v divoké zimní přírodě, nevzdali. Nakonec ničivé laviny zkrotili v roce 1829, když místní radní nechali kolem Leukerbadu vystavět protilavinové zábrany.

Text a foto: Dana Emingerová

dřív pekelná říše lavin, dnes kout božského klidu Ponoříte se do jacuzzi a z vířící lázně se kocháte pohledem na alpské vrcholy a ledovce. Když se po soumraku nad bazény Lindner Alpentherme objeví obrovská promítací stěna, můžete se dívat na filmy během koupání přímo z vody.

Termální kaňon

Lindner Alpentherme – kino v bazénu

Lázně napájejí minerální vřídla s teplotou 51 stupňů Celsia. Čtyři miliony litrů léčivé vody denně vytékají z hlubin země a zásobují třicet termálních bazénů. Jak železitá voda z pramenů barví skaliska do oranžovo-hnědo-červena, mohou návštěvníci vidět v romantickém termálním kaňonu Dalaschlucht nad Leukerbadem. Nad divokou vodou říčky se šplhá visutá naučná stezka s kovovými chodníčky a žebříky. Kromě toho, že přírodní živel pohání i malou vodní elektrárnu, takže Leukerbad sám sebe zásobuje energií, se horká vřídla využívají k vytápění všech místních budov. A samozřejmě různě teplá voda je i v bazénech dvou největších lázeňských komplexů. Termální kaňon Dalaschlucht, kterým se s rachotem valí voda

Burgerbad a Alpentherme Hlavně rodinám s dětmi je určen lidovější Burgerbad s deseti bazény a dvěma skluzavkami. Říká se, že abyste léčivou vodu správně využili, měli byste na sebe nechat rozpuštěné minerály působit při koupelích nejméně půl hodiny. V noblesních lázních Lindner Alpentherme, kde určitě najdete více soukromí a klidu, nabízejí speciální dvouhodinovou proceduru v římských lázních. V rouše Adamově projdete v přesném časovém rozvrhu nejrůznější sauny a teplá vřídla, proudící přímo do termálních bazénů. Zatímco v ledovém jezírku téměř nejde půl minuty vydržet, masáž aromatickými oleji a peeling kávovými zrníčky byste si rádi ještě protáhli. To aby do vás minerály ze zdejších 68 léčivých pramenů mohly proniknout opravdu co nejintenzivněji.

Sjezd na koloběžce z Torrentu zvládne každý

Švýcarsko vlakem Švýcarsko vlakem – vaŠe dovolená jinak Cestovní agentura, zaměřená na individuální turistiku po Švýcarsku, nabízí dovolenou na klíč přesně podle Vašich přání a potřeb. Vyberte si datum, trasu, dopravu i ubytování a česky hovořící majitelka agentury Markéta Hak, žijící ve Švýcarsku už od roku 1995, Vám připraví tu nejlepší možnou cestu. Netroufáte si sami? Nevadí! V naší nabídce najdete i zájezdy s průvodcem Markétou Hak osobně či známým fanouškem švýcarských železnic Petrem Čermákem a autorem knížky Švýcarsko – křížem krážem železničním rájem. Týdenní pobyT v aparTmánech

již od 12 900 kč

Víte, co je monsterbike? V Leukerbadu nesmíte vynechat túry po horách. Můžete je podnikat pěšky, na kolech či dokonce na koloběžkách. V městečku funguje dokonale vybavené sportovní centrum, kde si lze vypůjčit dokonce i speciální horská elektrokola, se kterými můžete vjet do divokého terénu. Pokud se rozhodnete vyzkoušet koloběžku, říká se jí tu monsterbike. Má široké pneumatiky téměř jako motorka, takže při rychlé jízdě je stabilní a člověk se nemusí bát terénních nerovností na vysokohorských stezkách. Lanovka vás vyveze do výšky 2 350 metrů na vrchol Torrentu, odkud dlouhou oklikou překonáte během padesátiminutového sešupu téměř kilometr převýšení. Zvládnete nejen kamení na cestě, ale v mírném záklonu i příkřejší svahy přímo na sjezdovkách. Úchvatnou kulisu vám bude tvořit zvrásněný masiv protilehlé hory Balmhorn (3 698 m).

na osobu, vlakový pas na výleTy v ceně

Úžasné švýcarské železnice Pokud se vydáte do Švýcarska letecky, můžete jet do Leukerbadu z Ženevy nebo z Curychu vlakem. Pro cizince nabízejí švýcarské dráhy velmi výhodný několikadenní Swiss Pass, díky kterému se budete přesouvat libovolně po celé zemi. Více na: http://mojesvycarsko.com/clanek/386sts-swiss-travel-system

Lanovka na Gemmi nad Leukerbadem

Nová via ferrata Leukerbad je proslulý i desítkami kilometrů turistických stezek. Stařičkou kabinkou se vyvezete na sedlo Gemmi, odkud je nádherný výhled nejen na lázně, ale i na vysokohorské jezero Daubensee. A právě letos tu kousek od horní stanice lanovky ve výšce 2 300 metrů otevřeli novou atrakci. Je jí via ferrata, která nabízí i dobrodružství obvyklá většinou jen pro lanové parky. Je tu třeba pětašedesátimetrový lanový most či dvacet metrů vysoký žebřík, který se otáčí o 540 °! A komu to nestačí, může si ještě vyzkoušet opravdu náročnou ferratu pod vrcholem hory Daubenhorn. Více na: www.leukerbad.ch

Markéta Hak Cestovní agentura Mürgeli str. 20 4528 Zuchwil Švýcarsko info@svycarsko-vlakem.cz

www.svycarsko-vlakem.cz

TRIP

SWISSmag

Text: Petr Ferro | Foto: Switzerland Tourism

Krok za krokem kolem krále ledovců Sněhová vločka, která spadne na začátku 23 kilometrů dlouhého ledovce Aletsch, putuje k jeho konci 400 let. Člověk dokáže přejít nejdelší evropský ledovec za dva dny – ovšem je to náročný a riskantní podnik. Krále ledovců, zapsaného na seznamu světového dědictví UNESCO, lze však obhlédnout během pár dní ze všech možných stran docela bezpečně na vlastní pěst (a klidně i s dětmi) z vyhlídkových túr v jeho okolí. Poradíme vám, kudy kam.

oužíte-li se stůj co stůj projít po ledovci, v jednom místě to celkem bezpečně zvládne každý – možná trochu překvapivě v tom nejvyšším, kde se masa ledu přísně topograficky nazývá ještě Jungfraufirn. Samotný Aletsch vzniká teprve o pár kilometrů níž na jakémsi ledovcovém „náměstí“ zvaném Konkordiaplatz, kde se slévají tři ohromné masy ledu do jedné gigantické aletschské: k Jungfraufirnu se zde přidávají Aletschfirn a Ewigschneefeld.

Nejvýše položenou železnicí Evropy na ledovec

Ohromnou výhodou při návštěvě Aletsche je jeho dostupnost. Na řadu míst v okolí ledovce s báječnými vyhlídkami lze dojet veřejnou dopravou. Při přístupu k nejvyššímu bodu stylově poslouží nejvýše položená železnice Evropy, čili už samotná pouť je velkou atrakcí. Startuje se v Interlakenu v necelých 600 metrech nad mořem a po dvou hodinách jízdy s dvěma přestupy vystoupíte z vlaku bezmála o tři kilome-

Je spousta krásných vyhlídek, odkud lze vidět ledovec Aletsch jako na dlani

try výš – nádraží Jungfraujoch je zavrtané ve skále pod ledovcem v nadmořské výšce 3 454 metrů nad mořem. Během vycházky po ledovci si můžete vyšlápnout ještě o 200 metrů výš. Tady nahoře, v pásmu věčného ledu, je pohyb po bílé mase relativně bezpečný – tedy budete-li se striktně držet vyznačených koridorů a výstražných cedulí. Ledovcovou „dálnici“ z nádraží Jungfraujoch k chatě Mönchsjochhütte, jakémusi Orlímu hnízdu na úbočí čtyřtisícové hory Mönch, denně udržuje rolba

a v případě nepřízně počasí bývá uzavřená. Za slunných dní je to však velkolepé divadlo; ačkoli pochod od vlaku k chatě zabere jen zhruba hodinu, v řídkém velehorském vzduchu dá plicím běžného turisty nečekaně zabrat. A nejde jen o dýchání, je to i slušná porce adrenalinu: hlubokánské ledovcové trhliny lemují cestu po obou stranách a člověk se jen těžko brání vědomí, že je má i přímo pod nohama, jakkoli jsou na cestě pečlivě zahrnuté. Do útrob ledovce tu lze nahlédnout dokonce ještě detailněji. A není přitom vůbec nutné slaňovat na dno zlověstně rozšklebených trhlin. Přímo z nádražního komplexu Jungfraujoch se dá vstoupit do ledovcové jeskyně. Ta je unikátní nejen svým rozsahem a výzdobou z ledových soch, ale také využitím tepla, které do jejích chodeb zanesou každodenní davy turistů: v ledovém prostředí se nežádoucí energie odvádí do staničních budov a slouží spolu se slunečním svitem a odpadním teplem ze světel či kuchyně k ekologickému vyhřívání vrcholových restaurací a chodeb.

Lanovky k ledovcovým vyhlídkám

Bezkonkurenčně nejkrásnější panorama ledovce Aletsch s hojně fotografovanou zatáčkou se otevírá z vrcholku bezmála

Ledovec nyní měří 23 kilometrů, ještě před 150 lety byl Aletsch o 200 metrů tlustší a o tři kilometry delší

třítisícové hory Eggishorn. Ani sem není třeba drápat se po svých, nahoru jede lanovka z údolí řeky Rhôny. Startuje se z nádraží úzkokolejky Matterhorn Gotthard Bahn ve Fiesch, což

je walliské nádražíčko na trase věhlasného Ledovcového expresu (ale pozor, turistický rychlík zde nestaví, je třeba přijet lokálkou!). Nahoru se dostanete lanovkou sotva za půl hodiny s jedním přestupem na půl cesty. Shora je vidět za jasných dní mnohem víc než jen ledovec. Kolem dokola se rozprostírá nehostinný, avšak magický svět alpských čtyřtisícovek. A z jejich hradby trochu nesměle vykukuje v dáli na obzoru i špička samotného Matterhornu. Jakmile se na vrcholku Eggishornu dostatečně pokocháte a posilníte domácím koláčem nebo hutnou polévkou v místní horské chatě, vydejte se na panoramatický pochod. Na výběr máte ze dvou variant: červené (méně náročné) a modré (alpinistické hřebenové) túry. Každá trasa zabere zhruba tři hodiny, přičemž troufáte-li si na šest hodin pochodování ve velehorách, lze obě trasy dobře spojit do jednoho uzavřeného okruhu. Zdejší modrá nabízí unikátní příležitost nahlédnout skoro každému do jinak zapovězeného světa: je totiž jednou z mála takto značených tras v celém Švýcarsku, na kterou můžete vyrazit bez speciálního vybavení a alpinistických zkušeností, aniž byste rovnou hazardovali se životem. Chce to mít jen trochu kondice a netrpět závratí. Zkraje to dokonce vypadá nečekaně pohodově – až do sedla pod hřebenem totiž půjdete po celkem slušné cestě a navíc z kopce. Ovšem pak přijde náročný výstup (či spíš lezení po čtyřech) na hřeben plný obrovských balvanů, kde už o cestě nemůže být řeč. Přibližně hodinu budete pokračovat balancováním mezi obřími rozlámanými kusy skal, snažit se rozhlížet kolem dokola a hle-

TRIP

SWISSmag

Jak ubývá led Tak jako většina evropských ledovců i jejich král Aletsch zapsaný v seznamu UNESCO se velmi rychle zmenšuje. Ačkoli současná tloušťka ledovce okolo jednoho kilometru na Konkordiaplatzu i jeho délka 23 kilometrů působí impozantně, ještě před 150 lety byl Aletsch o 200 metrů tlustší a o 3 kilometry delší. Podle klimatologů se navíc proces odtávání ledovců (včetně Aletsche) v posledních letech dramaticky zrychluje – například jen mezi lety 2005 a 2006 se Aletsch zkrátil o plných 100 metrů. Vedle vědců se na to pokusil před časem upozornit také svérázný umělec Spencer Tunick, proslulý skupinovými fotografiemi nahých figurantů na nejrůznějších místech planety. 18. srpna 2007 mu pózovalo 600 dobrovolníků bez oblečení přímo na Aletschském ledovci.

Jedna z mnoha trhlin na ledovci. Alpinisté ho zvládnou přejít za dva dny. Je však nutné si s sebou vzít horského vůdce

dat další a další modrobílé značky. Závěrečný sestup od ocelového kříže na vrcholu Bettmerhornu k lanovce zpátky do údolí připomíná horolezecký kurs: je jištěný ocelovými lany a dřevěnými schody, ale žádné obavy, chodí tady i rodiče s dětmi. Vydáte-li se z Eggishornu k další lanovce po červené, půjdete sice mnohem blíž ledovci a po znatelně komfortnější cestě, ovšem přijdete o hřebenová panoramata. Je to rozumná varianta pro oblačné dny. Nejprve sestoupíte k ledovcové hospůdce Gletscherstube, od níž vede červená trasa k sousední lanovce do Betten. Dojdete k ní od osvěžovny za necelé dvě hodiny a celou dobu budete mít „téměř na dotek“ po vašem pravém boku ledovec. Mráz sálající zdola spolehlivě ucítíte i na vrcholu léta.

Z cílového Bettmergratu vás pak lanovka snese do čisťounké vsi Bettmeralp, kterou musíte projít na druhý konec k další lanovce do údolí na vlak do Betten. Během přesunu uličkami Bettmeralpu si všimněte, že horská vesnice je nezvykle tichá – do jejích ulic nesmějí automobily.

Adrenalin na lanovém mostě

Aletschský ledovec můžete nakonec překročit i „suchou nohou“. Dokážete to díky nejžhavější turistické novince v nejbližším okolí ledového rekordmana. V červenci 2008 byl v horách nad Brigem otevřen zavěšený lanový most. Procházka po něm dokáže slušně zvednout hladinu adrenalinu: most o délce 124 metrů spojil dva protilehlé konce soutěsky Massa,

jíž protéká ve víc než padesátimetrové hloubce říčka zásobující kalnou chladnou vodou z Aletsche řeku Rhônu v údolí. Přes lanový chodník vede takřka pětihodinová túra, spojující na trase dlouhé 14 kilometrů Belalp s Riederalpem. Obě místa jsou skvěle dostupná lanovkami: k té belalpské se přiblížíte z Brigu poštovním autobusem do Blattenu, na Riederalp jezdí lanovka od vlaku z Mörelu. Pochodovat budete okolo dvoutisícové výšky a není to tak docela snadná vycházka: ať už se vydáte na trasu kterýmkoli směrem, čeká vás citelné převýšení přes 500 metrů. Začíná se vždy nahoře, následuje sestup do ledovcové soutěsky a pak poměrně ostrý výstup do protilehlého svahu. Mezi hity téhle štreky patří nejen ledovec a lanový most. Neméně ceněnou atrakcí je úsek túry vedoucí skrze Aletschský les. Skutečně, ve výšce okolo 2 000 metrů nad mořem tady rostou až tisícileté borovice limby a mezi nimi tu a tam probleskuje masa ledu. Ty stromy jsou mimořádné. Ačkoli musí být vzhledem k lokalitě nesmírně odolné, jsou překvapivě jemné – jejich jehličí je hebké skoro jako hedvábí. Píchnout se o tenhle strom, to je úkol hodný kouzelníka. Podobně jako záchrana ohromného, leč takřka před očima tajícího ledovce Aletsch. Kdo ho spasí?

FOTO: PETR HAVELKA – SNOW

v zimě

Fotografování

Pokud patříte mezi odolné fotografy, kteří přes zimu nezazimují fotoaparát ve své brašně, a pravidelně s ním vyrážíte do sněhových závějí či na hory za lovem originálních snímků, zbystřete pozornost, následující článek je určen právě vám.

otografování v zimě má svá jistá specifika a nároky. Když je fotograf či fotografka respektují, může jim být odměnou snový svět plný sněhu a ledu, podněcující představivost a nálady. Nebo naopak mohou dokumentovat adrenalinový sjezd a akci, kterou v zimě prožijete snad jen na horách, a zprostředkovat bezprostřední zážitek ze zběsilé jízdy svým blízkým. Než vyrazíme do terénu, nebude na škodu podívat se trochu na teorii a vyzkoušet si nastavení fotoaparátu hezky v teple domova. První, čemu je nutné při fotografování na sněhu věnovat pozornost, je vyvážení expozice. Automatika většinou počítá s průměrným složením scény a větší množství bílé ji spolehlivě zaskočí. Výsledkem jsou pak zašedlé snímky. Řešení existuje. Podle stylu vašeho fotografování můžete, pokud se nechcete o nic starat, nastavit scénický režim pro fotografování na sněhu (často označený sněhovou vločkou nebo sněhulákem). Najdete ho i u nejjednodušších fotoaparátů. Pokročilí fotografové mohou využít korekce expozice, kterou posunou o +0,5 až 1,5 EV dle dané situace. Vodítkem může být histogram, který nebude obsahovat přepaly, a většina hodnot histogramu bude v oblasti jasů. Když už jsme si pohráli s nastavením expozice, měli bychom se vrhnout i na nastavení vyvážení bílé, to většinou sice zvládne i automatika, ale není nic snazšího než se pojistit a zvolit manuální vyvážení a jako referenční oblast použít bílou plochu se

sněhem. Jak by mohlo znít ze sloganu výrobce pracích prášků: ,,Aby bílá bílá byla". Nastavení bychom měli za sebou, teď ještě zkontrolovat techniku. Určitě se hodí vždy před zimním fotografováním plně nabít akumulátor a případně si vzít i náhradní. V zimě se vše vybíjí o poznání rychleji. Pokud

jen tak uložíte do běžného batohu a jdete na lyže. Tvrdší pád totiž může odnést mnohem hůře než vy. Zapomínat by se nemělo ani na přechody ze zimy do tepla, kdy se na fotoaparátu vysráží vlhkost. Pokud ho nebudete chvíli používat, či dokonce vyndáte akumulátor, nemusíte se o jeho elektronické vnitřnosti obávat. Jestliže patříte k vyznavačům adrenalinových sněhových sportů, bude vhodnější zvolit některý z odolných fotoaparátů, např. Panasonic DMC-FT4, který nabídne mimo odolnosti na pád z výšky 2 metrů mrazuvzdornost do -10 °C (rozumějme fotografování při této teplotě) i GPS senzor s barometrem pro přesný záznam polohy vzniku snímku. Nemusíte se dokonce omezovat jen na statické záběry, většina odolných fotoaparátů již zvládne i Full HD video. Výjimkou není ani průkopník na poli odolných fotoaparátů Olympus se svým modelem TG-2, který se navíc pochlubí širokoúhlým objektivem s 25 mm s vysokou světelností F2,0. Režim TAP Control u něj zjednodušuje ovládání v rukavicích.

Jestliže patříte k vyznavačům adrenalinových sněhových sportů, bude vhodnější zvolit některý z odolných fotoaparátů zrovna nevíte který, přijďte k odborníkům do Centra FotoŠkoda do Vodičkovi ulice v Praze s fotoaparátem. Vyškolený personál vám pomůže vybrat si z nabídky originálních i neoriginálních akumulátorů a rád poradí i s dalším. Kdo používá polarizační brýle, ví, že je s nimi pohled na svět kontrastnější a čistší. Stejné je to i u digitálního fotoaparátu. Cirkulární polarizační filtry lze použít u zrcadlovek a pokročilých kompaktů. Odměnou bude sytější modrá obloha, kontrastní mraky a méně atmosférického oparu. Hodí se, i pokud budete fotografovat zmrzlé rostliny či ledopád. Neměli bychom zapomínat ani na vhodná pouzdra, která fotoaparát ochrání před nepřízní počasí a i nějakým tím pádem. Častým problémem totiž bývá situace, kdy fotoaparát

Pokud však máte plné ruce práce s hůlkami či se na prkně opíráte v obloucích o svah, možná přijde vhod novinka na trhu od firmy GoPro HD HERO3 Black Edition. Odolná kamera a fotoaparát v jednom, kterou si můžete upevnit na helmu či kamkoliv jinam, a dopřát zážitek z perspektivy vašich očí i vašim přátelům. Možností jak si užít fotografování a natáčení i v zimní sezóně je ale daleko více. Vždy však platí, že nejlepší je vše vyzkoušet a nechat si poradit od odborníků, ti v Centru FotoŠkoda ve Vodičkově ulici v Praze jsou připraveni odpovídat na vaše náročné dotazy a být vám vždy nápomocni, tak aby technika přinášela především radost.

www.fotoskoda.cz 49

SWISSmag

FOTO: PILATUS-BAHNEN AG

TRIP

Vůz ozubnicové dráhy sjíždí z vrcholu Pilatu přes horské louky k Alpnachstadu

Dračí hora

Trať ozubnicové dráhy je ve své horní části zaříznutá do kolmé stěny skalního útvaru zvaného jednoduše Esel – Osel

Pilatus u Lucernu Text: Roman Gric

ýstavba 4 618 metrů dlouhé dráhy z Alpnachstadu ležícího na břehu jezera Alpnachersee na vrchol Pilatu začala v dubnu 1886 a již o tři roky později, 4. června 1889, zubačka zahájila pravidelný provoz. Dráhu překonávající převýšení 1 635 metrů projektoval švýcarský inženýr Eduard Locher a bezpečnou jízdu na tak velkém sklonu umožnilo použití ozubnice podstatně odlišné od všech ostatních typů. Na začátku zde používali parní vozy ojedinělé konstrukce, které si dnes můžeme prohlédnout například ve známém švýcarském dopravním muzeu Verkehrshaus v Lucernu. V roce 1937 se dráha dočkala elektrifikace a také nových elektrických motorových vozů, které zůstaly v modernizované podobě v provozu dodnes. Každý motorový vůz musí jezdit sólo, bezmotorové vagóny na této dráze neexistují. Při pravidelné jízdě pak vždy jede kolona několika vozů zubačky v rozestupu na dohled, což při maximální rychlosti 12 km/h do kopce a (kvůli bezpečnosti) pouhých 9 km/h z kopce není žádný problém.

FOTO: ROMAN GRIC

Zatímco ve středověku byl podle legend 2 132 metrů vysoký vrchol Pilatus nad švýcarským Lucernem sídlem hned několika druhů draků a lucernští radní sem ještě koncem 14. století lidem výstup zakazovali, dnes je známý díky své ozubnicové dráze. Ta je svým sklonem 480 promile nejstrmější a jediná svého druhu na světě. Drak ovšem zůstal jako součást loga na Pilatu dodnes.

Původní parní vůz ozubnicové dráhy z roku 1889 dnes najdeme v muzeu dopravy v Lucernu

FOTO: ROMAN GRIC

Jak se liší ozubnice zubačky na Pilatus od ostatních

FOTO: ROMAN GRIC

Do ozubnice s dvojitým vodorovně uspořádaným ozubením zapadají dvě horizontální naproti sobě umístěná ozubená kola s vodícími kruhy, která zajišťují, že vůz z trati nemůže za žádných okolností vykolejit. Vzhledem ke sklonu až 48 % (odpovídá úhlu sklonu 25,6 °) trať musí odvádět do podloží nejen hmotnost obsazených vozů, ale také značné podélné síly působící v ose trati. Dráhu proto nebylo možné postavit formou klasického železničního svršku, ale tvoří ji průběžná, téměř pět kilometrů dlouhá žulová zeď, k jejímž stěnám je trať o rozchodu 80 cm včetně ozubnice přichycena zabetonovanými ocelovými háky. Tento typ ozubnice neumožňuje klasické výhybky, které jsou zde nahrazeny posuvnými nebo otočnými plošinami.

U dolní stanice v Alpnachstadu stojí originální kus Locherovy ozubnice včetně páru ozubených kol Horní stanice kabinové lanovky z Fräkmünteggu na Pilatus

Jízda touto unikátní ozubnicovou dráhou tak dnes trvá 30 minut směrem nahoru a 40 minut dolů. Na celé trati fungují dosud v bezvadném stavu původní ozubnice z roku 1886. Ozubená kola na vozidlech, která se pravidelně vyměňují, jsou z materiálu nepatrně měkčího než ozubnice. Až opotřebení ozubnicových hřebenů přesáhne přípustnou toleranci, bude je stačit na

prostředkem pro jízdu na vrchol Pilatu. Přímo z Kriensu ležícím na kraji Lucernu startuje čtyřmístná kabinková lanovka vedoucí přes průjezdní mezistanici Krienseregg na Fräkmüntegg. Zde můžeme buď přestoupit do větší kabiny kyvadlové lanovky, která nás vyveze již přímo na Pilatus, nebo si napřed dopřát adrenalinový zážitek v podobě jízdy na více než kilometr dlouhé bobové dráze.

Vrchol je přístupný z obou stran a v létě lze absolvovat okružní cestu, kdy buď vyjedeme z Alpnachstadu na Pilatus ozubnicovou dráhou a sjedeme dolů do Kriensu visutými lanovkami, nebo naopak. trati jen otočit o 180° tak, aby zuby ozubených kol zabíraly na opačnou stranu hřebene, než tomu bylo prvních více než 125 let provozu. Jedním z hlavních důvodů, proč si na Pilatus vyjet, je jedinečný výhled, který za dobré viditelnosti zahrnuje nejen nedaleké Vierwaldstättské jezero s Lucernem, ale i řadu známých švýcarských vrcholů od Rigi, Säntis, Tödi, Titlis přes čtyřtisícovky Bernských Alp až po německý Schwarzwald.

Zlatá okružní cesta

Ozubnicová dráha, která je v zimním období mimo provoz, není jediným dopravním

Vrchol je tedy přístupný z obou stran a v létě se přímo nabízí absolvovat okružní cestu, kdy vyjedeme z Lucernu do Alpnachstadu výletní lodí po jezerech Vierwaldstättersee a Alpnachersee a po jízdě ozubnicovou dráhou na Pilatus pak z Pilatu do Kriensu u Lucernu sjedeme visutými lanovkami. Okruh lze samozřejmě absolvovat i v opačném směru. Celý tento výlet je v nabídce za zvýhodněnou cenu pod názvem Goldene Rundfahrt neboli Zlatá okružní cesta. V nabídce je také Silberne Rundfahrt (Stříbrná okružní cesta), která jízdu lodí z Lucernu do Alpnachstadu nahrazuje méně romantickou, ale zato rychlejší jízdou železnicí Zentralbahn.

Pilatus a jeho horské hotely

Vrcholu Pilatu dominuje kromě horní stanice ozubnicové dráhy především horský hotel Pilatus-Kulm z roku 1890 s 27 prostornými pokoji, třemi apartmány a se stylovou, rovněž nákladně ve stylu Belle Époque restaurovanou luxusní restaurací Queen Victoria. V letech 2009–2011 byl hotel kompletně modernizován. Stejně pečlivě byla v hotelu rekonstruována historická jizba Dohlenstübli nebo sál Cheminée, kterému dominuje velký krb. Součástí komplexu budov na vrcholu je rovněž rekonstruovaný hotel Bellevue z 60. let 20. století s 28 komfortními dvoulůžkovými pokoji a se stejnojmennou samoobslužnou restaurací se 140 místy. Novinkou je tu také prosklená panoramatická vyhlídková galerie, která spojuje oba hotely. Součástí tohoto spojovacího a vyhlídkového objektu je také několik moderně vybavených konferenčních sálů, využívaných k nejrůznějším firemním i rodinným akcím.

Akce na Pilatu Oba hotely na vrcholu Pilatu jsou po rekonstrukci na špičkové úrovni, společnost Pilatus-Bahnen zde nabízí řadu cenově zvýhodněných balíčků na nejrůznější akce pořádané na Pilatu a zahrnujících vždy jízdné, nocleh, večeři, snídani a samozřejmě účast na samotné akci. Pravidelně se na Pilatu pořádají fotosafari, kulinářská safari, promítání vybraných kultovních filmů nebo pozorování ohňostrojů k národnímu svátku Švýcarska 1. srpna.

FOTO: ARCHIV UELIHO STECKA

INTERVIEW

SWISSmag

„Věci se stávají nebezpečnými tehdy, když si člověk neuvědomí, kde se skrývá reálné nebezpečí.“ Zajímavá myšlenka z úst švýcarského extrémního horolezce Ueliho Stecka, jehož neobyčejné výkony mají dva společné jmenovatele: leze totiž rychle a sám! Ueli Steck je držitelem řady rekordů: například na Matterhorn „vyběhl“ z Zermattu za 1:56 hodiny. Jen pro představu, jde o převýšení 2900 m, z toho 2000 m vede obtížným lezeckým terénem. Běžný turista v horách za hodinu zvládne převýšení 400 m chůzí po pěšině. Kdy jste začal se sportem a s lezením? Ve dvanácti letech, tedy poměrně dávno. A jak jste se stal z horolezce „rychlolezcem“? Jak dlouho se této disciplíně věnujete? Jsem rychlolezcem? Sólolezení se provozuje od počátku horolezectví a já lezu bez lana už poměrně dlouho. A také nejsem první, kdo se při lezení začal dívat na hodinky. Na Eigeru byl dlouhou dobu držen velice známý rekord – v osmdesátých letech Thomasem Bubendorferem.

Rychlolezec Ueli Steck a okolí švýcarského Zermattu, kde padlo několik jeho rekordů

Ueli Steck Text: Michal Bulička

Kdy jste dospěl k rozhodnutí, že vaše lezecká technika a fyzická kondice stačí na to, abyste mohl začít lézt sólo a rychle? Jde o dlouhodobý, stále se vyvíjející proces. V horách sám a rychle… to má svá úskalí… Já to tak nevnímám… pro mě je to normální. Rovněž lezení ve dvojici má svoje problémy. Každá cesta má svůj specifický charakter, a proto nelze v horolezectví paušalizovat. Jak se vyrovnáváte s osamělostí? Když lezu sólově, necítím se osaměle…

Ten, který spěchá na vrcholy hor Ueli Steck je mezi horolezci opravdovým exotem. Obvykle se leze ve dvojici, což přináší možnost vzájemného jištění a pomoci v případě nouze. Ueli si vybral sólovou formu horolezectví, která je extrémní v tom, že neodpouští chyby. Špatný krok nebo i troška smůly mohou znamenat konec.

Stíháte v té rychlosti vnímat krásu hor? Když lezu na čas, je to podobné jako při závodě, kdy se atlet koncentruje sám na sebe a promýšlí následující pohyby. Je to, jako když běžíte maratón na hranici osobního rekordu, při tom taky nemáte „čas“ kochat se nádherným okolím. Při lezení na rychlost je to stejné, jde o sportovní výkon.

eli leze rychle a bez jištění, což vyžaduje nadměrnou fyzickou kondici, skvělou techniku lezení a především absolutní koncentraci na každý krok. Je obdivuhodné, že tento styl dokáže praktikovat nejen v největších alpských stěnách, ale i na svazích himálajských osmitisícovek, kterým se ne nadarmo říká „zóna smrti“. Přes mimořádnou výjimečnost jeho výkonů je Ueli skromným, cílevědomým a pracovitým člověkem, což z jeho odpovědí vycítíte. Jeho výkony ho staví na úroveň světové superstar á la Roger Federer. Přesto zůstává poctivým klukem z Emmentalu, který publicitu nevyhledává. Ueli Steck poskytl SWISSmagu exkluzivní rozhovor.

Zlézáte plánované „rychlocesty“ v rámci přípravy běžným způsobem, tedy s partnerem na laně, nebo opět sólo a pomaleji? Řadu cest jsem lezl stylem on sight1). To znamená, že jsem je předem neznal. Například severní stěny Gr. Jorasses a Matterhornu2) patřící do velmi náročné „alpské trilogie“ jsem před svým

U 52

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

Ueli Steck podepisuje dětem letáky na památku

rychlostním pokusem nikdy nelezl. Stejně tak stěny Droite a Verte v Chamonix… Ale jsou samozřejmě stěny, které jsem před rychlostním pokusem lezl, ať už s lanem nebo sólo. Při cestách v mixovém terénu hrozí enormní objektivní nebezpečí, zvláště při sólovém lezení bez jištění. Jak toto nebezpečí eliminujete? Objektivní nebezpečí nelze eliminovat, mohu se mu vyhnout jedině tak, že mu jdu z cesty! Co je pro vás osobně na rychlostním lezení nejnebezpečnější? Rychlost. Vše jde rychle a musím dělat velmi rychlá rozhodnutí. Při výstupu i sestupu se musíte spolehnout jen sám na sebe, každá chyba může být fatální… Pečlivá a rozsáhlá příprava na akci je základním kamenem úspěchu i bezpečnosti. Podle mě je to jediný způsob, jak vše zvládnout.

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

Myslíte, že se při lezení obejdete bez přízně štěstěny? Nevěřím ani na štěstí, ani na neštěstí, věřím ve vnitřní zodpovědnost člověka. Každý je sám zodpovědný za své vlastní štěstí.

Při výstupu na Eiger Ueli Steck pokořil nový rychlostní rekord– 2:47 h. Předchozí rekord, který byl starý pouhé 4 roky, překonal o neuvěřitelnou 1 hodinu a 43 minut, stačilo mu tedy 62 % rekordního času

Co si o vašem způsobu lezení myslí vaši nejbližší? Přizpůsobili se. Přelezl jste velmi náročné cesty ve skalách, ledu i mixu. Která z uvedených disciplín je pro vás nejnáročnější? Odpovím jinak. Mixové lezení3) je, myslím, mojí specialitou. Jak velký je rozdíl v lezení severní stěny v Alpách s rychlovýstupem na osmitisícovku? Záleží na konkrétní cestě. Zásadní rozdíl představuje řidší vzduch ve velkých výškách. Jakou formou trénujete a jak často? Kolik dní v roce strávíte pohybem v horách? 1 200 hodin ročně. Vaše vybavení musí být extrémně lehké, co k tomu můžete říct? Se značkou Mountain Hardwear jsme navrhli speciální řadu oblečení na míru pro moje potřeby. Stejně tak je to s obuví Scarpa. Co děláte, když netrénujete a nelezete? Pracuji jako opinion leader ve společnosti New Rock. Zajdete si někdy zahrát hokej, který jste jako kluk hrával? Kdybych měl čas, tak velmi rád, bohužel mi to už dlouho nevyšlo. Jaké lezecké úspěchy jsou pro vás nejcennější? Mezi svými výkony nedělám rozdíly, nemám žádný žebříček svých výstupů.

1) on sight je lezecký styl – přijít, podívat se a vylézt 2) třetí z trilogie je Eiger 3) mixové lezení – lezení po skále a ledu současně,

během jedné cesty

Ueli Steck Opinion Leader ve firmě New Rock, která se zabývá prodejem outdoorového vybavení www.newrocksport.ch

1976 – Narodil se v Langnau, v oblasti Emmental (kanton Bern). Žije v Ringgenbergu u Interlakenu. 2002 – Prvovýstup Mount Dickey na Aljašce. 2005 – Sólovýstup severní stěny Cholatse (6 440 m) a východní stěny Tawoche (6 505 m) v oblasti Everestu (Nepál). 2007 – Eiger – rychlostní přelez severní stěny za 3:54 hod. – Sólovýstup západní stěnou Pumori (7 161 m) za pouhých 24 hodin. 2008 – Nový rychlostní rekord na Eigeru – 2:47 hod. – Prvovýstup severní stěny Tengkampoche (6 500 m) v Nepálu – Rychlostní rekord na Grandes Jorasses 2:21 hod v masivu Mont Blanc. – Rychlostní rekord na Matterhorn 1:56 hod, kterým Ueli úspěšně uzavřel svůj projekt rekordně rychlého přelezení všech tří největších severních stěn Alp. 2009 – Ocenění „Piolets d’Or“ (nejhodnotnější ocenění pro horolezce, jakýsi Oscar pro alpinisty). 2009 – Gasherbrum II (8 035 m) v pohoří Karákórum (Pákistán). – Makalu (8 468 m) alpským stylem, bez fixních lan. 2010 – Shisha Pangma (8 027 m) jižní stěnou. – Rychlostní rekord (2:08 hod) na severní stěně Droite v masivu Mont Blanc. – Ocenění „Karl Unterkircher Award“ za mimořádné alpinistické výkony. 2011 – Cho Oyu (8 201 m) – Shisha Pangma (8 027 m) sólové přelezení jižní stěny za 10,5 hod. 2012 – Mt. Everest (8 848 m), bez umělého kyslíku Více se dozvíte na www.uelisteck.ch

Soupiska vybavení Ueliho Stecka na rychlý přelez severní stěny Eigeru

2x Power Gel 1x Power Bar 1 litr tekutin přilba sedací úvazek stoupací železa cepín 30 metrů lana

Podle teploty: flísov mikina dlouhé spodky teplé rukavice čepice

slaňovací osma 1x šroub do ledu 3 karabiny 1 smyčka lékárnička, balíček pro případ nouze péřová bunda speciální rukavice nepromokavé kalhoty Dry Q nepromokavá bunda Dry Q

INTERVIEW

SWISSmag

Český veslař

René Líbal

Text: Dana Emingerová | Foto: archiv René Líbala

zbláznil Lausanne do veslování Není ve Švýcarsku veslař, který by neznal jméno Reného Líbala. Český olympionik, třináctinásobný mistr republiky a celoživotní propagátor veslování, který po sovětské okupaci emigroval do Švýcarska, rozvlnil klidné vody Ženevského jezera tak, že místní noviny o něm píší, jako by v Lausanne způsobil veslařské tsunami.

čkoliv si jeho svěřenci dodnes rádi dělají legraci z jeho slovanského přízvuku, René Líbal si Švýcary dokázal získat a v Lausanne se mu povedlo něco docela výjimečného, co nemá obdoby nikde v Evropě. Za posledních pět let jste se stali nejlepším veslařským klubem ve Švýcarsku… Předstihli jsme veslařské Mekky jako Curych či Lucern s profesionálními trenéry, které vždy byly tradičně nejsilnější základnou švýcarského veslování. U nás v Lausanne-Sports Aviron pracujeme všichni dobrovolně, ale s nadšením a hodně! Mladí kluci a holky trénují se svými trenéry až devětkrát týdně. Na juniorském mistrovství světa minulý rok se pět ze sedmi veslařů národního mužstva nominovalo z našeho klubu. Ve všech kategoriích máme celkem dvanáct reprezentantů, což sportovní odborní-

René Líbal (15. 7. 1937)

Byl od roku 1953 třináctkrát mistrem republiky, získal stříbrnou a dvě bronzové medaile na evropském šampionátu a v roce 1960 čtvrté místo na olympiádě v Římě. Po účasti na olympiádě v Tokiu byl angažován pro trénink národního týmu, pak pracoval tři roky v Alžírsku. Odtud emigroval v roce 1970 do Švýcarska, kde celý život působil jako trenér a učitel sportu na středních školách a univerzitě v Lausanne. Založil systém výcviku švýcarských trenérů a dlouhá léta působil ve Švýcarském veslařském svazu, který ho za celoživotní práci ocenil Řádem zlatého vesla. K 75. narozeninám mu byla ve Švýcarsku udělena prestižní cena mezinárodního sportovního spolku Panathlon.

ci téměř nechápou. Hodnotí nás strašně kladně a říkají: „Hele, jak to vlastně u vás děláte?!“ A jak to děláte? Rozdáváme radost ze sportování lidem, kteří o to mají zájem. Na začátku mají třeba jen malý zájem, ale díky té radosti pak mají zájem čím dál větší. Tahle filozofie se dá přenést na jakýkoliv sport. Závodní veslování je hnací motor, ale ten nemůže viset ve vzduchu někde na háčku. A tak jsme si tu kdysi řekli, že budeme podporovat i nezávodní veslování. Tady se tomu říká sport du loisir – tedy sportování pro zábavu. Já to nemám rád, protože taky se neříká volejbalista či lyžař pro zábavu. Náš klub jsme otevřeli i nezávodníkům. Hlásí se jich taková spousta, že máme dokonce čekací listinu, abychom ten nával zvládli.

René Líbal, Čech žijící v Lausanne, zůstal veslování věrný i ve svých 75 letech

Přivedl jste k veslování stovky amatérů všeho věku. Za to jste vloni dostal prestižní cenu mezinárodního sportovního spolku Panathlon… Pro Švýcarsko je důležité, aby se podporoval masový sport, který mají lidé rádi, aby amatérským sportovcům měly městské a vesnické sportovní kluby co nabídnout... Zjednodušeně řečeno – jde o to, aby lidé nekouřili, nepili, nepřejídali se, a naopak se pravidelně hýbali. A právě to se nám v Lausanne začíná dařit. Výsledky veslařů jsou sice dobrý nosič popularity, ale mnohem přínosnější je, když veslují celé rodiny, party kamarádů. Vyprávějí o tom dál a do klubu přicházejí další a další zájemci. Jsou rádi, že mohou jezdit na vodě, a s radostí platí členské příspěvky, což pak pomáhá živit závodní sport.

Platí s radostí? Někteří dokonce částku tři sta třicet franků ročně zaokrouhlí i výše. Všichni jsou totiž spokojení, protože ne každý může bojovat o medaile na mistrovství světa. Většina lidí na to nemá věk, ani fyzické schopnosti. Ovšem tak jako každý může trochu kopat do míče nebo pinkat volejbal, s ohromným zaujetím se dá i veslovat. A pro ty nejaktivnější máme krásné lahůdky. Třeba třicetikilometrový závod po kanálech v Benátkách Vogalonga, veslařko-turistické výlety po Švýcarsku a Francii i pětidenní sjezd Vltavy z Týna nad Vltavou do Prahy. To Češi znají jen na kánoích… Vodáctví má v Česku ohromnou tradici, ale chybí lodě přizpůsobené pro veslování v přírodě. Přitom veslovat po Vltavě je krásné. Skály a lesy kolem Zvíkova a Orlíku, potom Slapská přehrada se skalnatými útesy a se stromy nad vodou… To je jedinečný zážitek pro někoho, kdo žije na Ženevském jezeře, které je skoro jako moře. Nikde tam nemáme zákruty řeky, kde jsou nad tebou skály, lesy a chataři, kteří na tebe volají: Ahoj! To ti Švýcaři úplně baštěj a každoročně je obrovská tlačenice, aby se do vltavské skupiny dostali. Když jsou vybráni, strašně si toho váží a říkají: ‚Musíme pořádně trénovat. Jednou týdně je málo, lepší bude dvakrát. A kdyby to šlo třikrát, proč ne?!‘ Letos poprvé jedou dvě skupiny. První z Týna do Prahy a druhá z Prahy po Labi až do Drážďan. Celkem 400 kilometrů. Jak jste se dostal k veslování? Moje máma veslovala jako žačka v Roudnici nad Labem. Jako kluk jsem se smál jejím historkám, jak jezdila na čtyřkách v sukních. Když mi bylo čtrnáct, potkal jsem v Praze kamaráda, který mě pozval na trénink. Slavia Praha měla tehdy velmi dobré posádky mladých veslařů, a tak jsem rychle veslování propadl. Po maturitě na chemické průmyslovce jsem studoval Institut tělesné výchovy a sportu, protože jsem chtěl dělat veslování profesionálně. To se mi hodilo po skončení aktivní sportovní kariéry, kdy jsem dva roky trénoval československé národní družstvo. Pak jsem dostal nabídku pracovat v Alžírsku. Když Francouzi po válce odešli, veslařské kluby se otevřely pro Alžířany, ale nikdo o veslování neměl nejmenší potuchy. Byla to pro mě výzva. Díky tomu jsem získal zkušenosti z učení ve francouzštině, a když jsem se po roce 1968 rozhodl pro emigraci, dostal jsem nabídku do Francie i Kanady. Nakonec jsem požádal o azyl ve Švýcarsku. Byl jsem výborně přijat v Lausanne, kde jsem řídil organizaci sportu na největším gymnáziu a zároveň jsem se zapojil do trénování v místních veslařských klubech. Jak se vám podařilo dostat veslování do škol? Švýcarská ministryně kantonu Vaud Jacqueline De Quatro jako vaše žačka na slavnosti Pa-

nathlonu vzpomínala, jak se ke snědému opálenému Čechovi do kroužku veslování hlásily dívky hlavně kvůli tomu, že byl pan Líbal hezký a svalnatý… To bylo takové úsměvné zjednodušení. Je pravda, že dívčí veslování v té době ve Švýcarsku neexistovalo a začalo až s rozvojem veslování na školách a univerzitách. Zpočátku jsme řešili, jak udělat tělocvik na školách atraktivnější. Přemýšleli jsme, proč žáky sport na gymnáziích tak málo zajímá. Studenti totiž při školním tělocviku vyzkoušejí vše, ale nedělají nic pořádně. Napadlo mě nabídnout jim výběrově sport, kterému by se věnovali systematicky. Bude je víc bavit, když uvidí, jak se zlepšují… Tomu nahrávala na počátku 70. let i skutečnost, že rostl počet škol gymnaziálního typu, ale chyběly tělocvičny. Pro výběrové sporty jsme mohli využívat městskou plovárnu, kluziště a také veslařský klub. Veslování mělo ohromný úspěch, hlásilo se na něj víc žáků než na jiné sporty. Od té doby přibývá ročně přes dvě stě chlapců a děvčat, kteří s tímto sportem přijdou aktivně do styku, a veslování se dostalo do povědomí mnoha rodin v Lausanne. Navíc jezdíme na jezeře přímo ve městě. Lidi, kteří se procházejí po nábřeží se psy, maminky s kočárky, cyklisté a bruslaři na inlinech vidí veslařské lodě brázdit po vodě – to je výborná propagace. Se kterým veslařským klubem v Čechách nejvíc spolupracujete? Srdcem mám nejblíže k pražské Slavii, kde jsem začínal veslovat. I když se klub za ta léta pořádně změnil, zůstalo tam mnoho přátel. Prezident klubu Jirka Poláček nám pomáhá při organizaci našich cest po Vltavě i s jarním soustředěním pro závodníky na Slapech. Veslaře ze Slavie jsme také pozvali na regatu do Švýcarska, stejně jako Vaška Chalupu, který se zúčastnil naší regaty sprintu na skifech a vyhrál ji. Rád chodím do pražského klubu Blesk na pravidelná setkání mladých i starých veslařů z Prahy i ze zahraničí. Spolupracujeme také s Lubošem Ondráčkem z VK Smíchov. Je to odborník na údržbu, opravy a stavbu veslařských lodí. Ví o nich vše. Pozvali jsme ho do Lausanne, aby nám poradil a pomohl dát do pořádku naše „unavené“ lodě. A spravil je náramně dobře. Na oplátku si občas odveze nějakou starou bárku, kterou už neumíme opravit. Doma ji změní k nepoznání. Luboš dělá i v závodním veslování výbornou práci. Má v oddílu hodně mladých úspěšných veslařů, kteří jezdí převážně na skifech a malých lodích, což je velká naděje do budoucna. Proč jezdíte na jarní soustředění do Čech? Slapy jsou na jaře ráj. Všichni závodníci se do Čech celou zimu těší. Během dvoutýdenních velikonočních prázdnin přiletíme vždycky se čtyřiceti mladými veslaři do Prahy. Mám tam kluky a holky od čtrnácti do dvaadvaceti let.

Olympijská čtyřka v Římě roku 1960: Jindra Blažek, Jarda Starosta, René Líbal a Mirek Jíška

Dostanou před odjezdem bílé čepice s klubovým tričkem Lausanne Sport, sbalí si saky paky a jedou na tréninkový tábor do ciziny. V Ruzyni na letišti na ně čeká autobus… A když to ty děti vidí, úžasně vyrostou a říkají si: „Páni, když pro nás dělají tohle všechno, tak to nám asi věří a chtějí, abychom byli dobří.“ A všichni trénují s velkým nadšením, protože Slapy jsou krásné. Je tam spousta zatáček a skal. I když fouká, dá se tam veslovat za výborných podmínek – nejsou vlny, hladina je hladká, což potřebujeme. Můžeme veslovat patnáct, dvacet kilometrů a nikoho nepotkáme, máme celé Slapy jen pro sebe. Občas tam přijedou i veslaři z Dukly v čele s Ondřejem Synkem, což je pro naše veslaře ohromná motivace. Loni byla na juniorském mistrovství světa i vaše vnučka Juilette, byla vyhlášená sportovní nadějí frankofonního Švýcarska a vyhrála stříbrnou medaili na mistrovství Evropy v Bledu. Začala se třemi kamarádkami ve třinácti letech a hned první rok už stály na stupních vítězů. Od té doby nasbírala řadu titulů na mistrovství Švýcarska na čtyřkách, na dvojskifu i skifu v mladších i starších juniorkách. Teď Juilette jezdí na skifu a připravuje se na srpnové mistrovství světa v bulharském Plovdivu. A závodí i její mladší bratr Ivan, veslovat začali i jejich rodiče, můj zeť Alain i dcera Renata. V padesáti letech veslování propadli a právě letos absolvovali sjezd Vltavy a Labe z Prahy do Drážďan. Do Čech jezdíme všichni rádi. Předloni jste dostal i v Čechách čestný odznak veslařského svazu. Udělal vám radost? Obrovskou. Já si vážím i toho, že Český veslařský svaz dokáže dát metál někomu, kdo už vlastně čtyřicet let žije v cizině. Málokde se snaží lidé poděkovat sportovcům, kteří pro sport něco udělali. Že si na mě vzpomněli i po tolika letech, to je fakt prima.

KULTURA

SWISSmag

Když se

Lucern a Locarno rozezvučí hudbou… Text: Jana Vašátová | Foto: Switzerland Tourism

Švýcarsko je proslulé jako země chránící si své tradice. Platí to i v oblasti hudební kultury, Švýcarsko má dokonce právo na hudební vzdělání zakotvené do ústavy konfederace. Hudební akce se tu konají skoro všude, často i na mezinárodní úrovni. Mezi nejslavnější patří festivaly v Lucernu a Locarnu.

íte, co má společného Locarno s Prahou? Zdejší festival vznikl ve stejném poválečném roce jako Pražské jaro. Koncerty se konají jak v nově rekonstruovaném kostele svatého Františka, kde se dobře srovnají i velké symfonické orchestry, tak v nedaleké Asconě, ležící na břehu Lago Maggiore. „Je to nejstarší hudební festival v Ticinu a druhý nejstarší ve Švýcarsku – první byl festival v Lucernu, který byl založen sedm let před naším festivalem. Náš byl založen hned po válce roku 1946 a teď jsme se dostali až k 67. ročníku. Kontinuita je důležitá, za ta léta u nás vystoupili nejznámější umělci světa,“ říká prezident festivalu Dino Invernizzi, civilním povoláním lékař. Vystoupili tu například klavíristé Rubinstein, Dinu Lipatti, celá řada významných dirigentů jako Claudio Abbado, Zubin Mehta, Riccardo Chailly, Giuseppe Sinipoli a z houslistů například Yehudi Menuhin, Isaac Stern, Nathan Milstein a další. „Je pro nás velmi významné, že máme takovou historii. A zhruba před 40 lety tu hrál i Rudolf Firkušný,“ dodává Invernizzi. Festival cílí především na domácí publikum a trvá několik týdnů. Loni se konal v termínu

Během festivalu v Locarnu bývá v ulicích živo

od 3. září do 17. října a přinesl celkem 14 orchestrálních a komorních večerů. V Locarnu jsou vstupenky v porovnání třeba s Lucernem daleko levnější, z nich festival živ být nemůže. Přesto se mu daří držet uměleckou laťku vysoko. Například loni zde hrála Sankt-petěrburská filharmonie s dirigentem Jurijem Těmirkanovem a sólistou Viktorem Tretjakovem, Rozhlasový orchestr Berlín s Markem Janowskim, se kterým Francesco Piemontesi provedl Dvořákův Klavírní koncert, Komorní orchestr z Basileje nebo Varšavská filharmonie, která sem přijela z Merana a Verony. Vystoupení řídil mladý polský dirigent Michal Dworzyński a sólistkou byla mladá ruská klavíristka Olga Kern, vítězka prestižní Van Cliburnovy klavírní soutěže v New Yorku z roku 2001, která jí otevřela dveře na přední americká pódia. Zvítězila tehdy svým provedením 3. klavírního koncertu Sergeje Rachmaninova a tuto po všech stránkách náročnou, téměř třičtvrtěhodinovou skladbu, ve které se klavír neustále prosazuje proti obrovskému orchestrálnímu zvuku, přednesla i v Locarnu. Koncert je to zvláštní, oproti až obehranému druhému koncertu rytmicky a harmonicky mnohem vynalézavější, ale také poněkud

roztříštěný ve výstavbě. Udržet takový kolos pohromadě se ale podařilo půvabné blondýnce dokonale.

Lucernský festival je starší

I festival v Lucernu je už dědečkem, letos oslaví 75. jubileum. Již řadu let určuje jeho podobu intendant Michael Häfliger. Od počátku se profiloval jako festival symfonických těles a tohoto zaměření na orchestrální umění se pevně drží. V Lucernu mají k dispozici několik sálů v úžasné budově Koncertního a kongresového centra na břehu jezera, kterou jim (nejen) celé Švýcarsko závidí. Na festivalu si celý měsíc podávají dveře světové orchestry – loni například Mahler Chamber Orchestra, Orchestre des Champs-Elysées, Cleveland Orchestra, London Symphony Orchestra, Vídeňští a Berlínští filharmonikové a Orchestr La Scaly, Concertgebouworchester z Amsterodamu, Orchestr města Birminghamu, lipský Gewandhaus či Mnichovští filharmonikové. Kromě toho je jeho součástí tradiční Festivalový orchestr, který existoval už za Toscaniniho a který obnovil a vede Claudio Abbado. A pak je tu také unikátní orchestr Festiva-

Jeden z festivalových koncertů ve slavném Koncertním a kongresovém centru na břehu jezera

lové akademie, kde s mladými umělci z celého světa pracuje Pierre Boulez. Lucernskou specialitou jsou tématická zaměření jednotlivých ročníků: loňským tématem byla víra – na zahájení zaznělo například Mozartovo Requiem. Festival v Lucernu, jehož celkový rozpočet je přes 25 miliónů švýcarských franků, si může dovolit předložit svému publiku i lecjaký experiment – návštěvníci mu věří. Za to je odmění přítomností hvězd prvního formátu nejen z řad světových dirigentů (Gergijev, Welser-Möst, Gatti, Rattle, Chailly, Janssons aj.) ale i sólistů typu Mauricia Polliniho, Lang Langa či Cecilie Bartoli. Tato slavná italská koloraturní mezzosopranistka přijela na festival se skvělým souborem dobových nástrojů I Barocchisti, který vede a od cembala řídí Diego Fasolis. Vystoupili s programem složeným z operních árií Antonia Vivaldiho. Lucern ale není festivalem hvězd. „Byl založen v roce 1936 galakoncertem Artura Toscaniniho, který měl i politický význam. Toscanini, Fritz Busch a Bruno Walter už nechtěli a nemohli hrát v Německu a v Rakousku. V roce 1938 tady z protestu založili opoziční festival proti Salcburku a Bayreuthu,“

Některé koncerty se konají i pod širým nebem

říká dramaturg festivalu Mark Sattler. „Chtěli ukázat, že kultura se nedá zkorumpovat. Lucern se toho hned chopil. První festivalové roky silně určovaly právě tyto tři osobnosti. Později sem přijeli i Berlínští filharmonikové – jednou s Furtwänglerem, ale i s Karajanem. Festival se stal velmi významným a známým a je naším úkolem toto dědictví uchovávat,“ dodává. Letos festival slaví 75. výročí a tématem bude revoluce. „Chceme jít opravdu ‚na barikády‘. Poprvé zde v Lucernu koncertně provedeme Wagnerův Prsten Nibelungův,“ dodává Sattler. Wagner v nedalekém Triebschen šest nebo sedm let žil a Prsten tady napsal. „Navíc je to obsahově revoluční téma a Wagner sám byl revolucionářská osobnost. Chceme, aby se toto téma stalo těžištěm roku a budeme se jím zabývat na koncertech i v jiných oblastech.“ Dramaturgie se rozprostře od Gesualda přes Beethovena a Hectora Berlioze k Mahlerovi, od Schönberga přes Šostakoviče k Ligetimu a Helmutu Lachenmannovi. Chybět nebude ani Svěcení jara Igora Stravinského, které bylo při své premiéře v roce 1913 provázené skandálem.

Na jaká vystoupení se těšit v letošním roce? LUCERNSKÝ FESTIVAL V LÉTĚ 2013 16. 8.–15. 9. 2013 Lucerne Festival Orchestra – Claudio Abbado West-Eastern Divan Orchestra – Daniel Barenboim Mahler Chamber Orchestra – Daniel Harding Berliner Philharmoniker – Sir Simon Rattle Bamberger Symphoniker – Jonathan Nott Royal Concertgebouw Amsterdam – Daniele Gatti Sächsische Staatskapelle Dresden – Christian Thielemann Budapest Festival Orchestra – Iván Fischer Lucerne Festival Academy Orchestra – Pierre Boulez Symphonie Orchester des Bayerischen Rundfunks Pittsburg Symphony Orchestra – Manfred Honeck St.Petersburg Philharmoniker – Jurij Temirkanov Philharmonia Orchestra – Esa-Pekka Salonen Wiener Philharmoniker – Lorin Maazel www.lucernefestival.ch LOCARNO – HUDEBNÍ TÝDNY 2013 29. 8.–18. 10. 2013 City of Birmigham Symphony Orchestra – Andris Nelsons Quartetto Emerson Orchestra della Svizzera italiana Dänish National Symphony Orchestra – Rafael Frühbeck de Bourgos Andras Schiff – klavír Luzerne Synfonieorchester – James Gaffigan Junge Deutsche Philharmonie Europa Galante – Fabio Biondi Mahler Chamber Orchestra – Daniele Gatti Hilliard Ensemble Coro della Radiotelevisione svizzera I Barocchisti – Diego Fasolis Juliane Banse – soprán www.settimane-musicali.ch

SWISSmag

Jak kvete švýcarsko Text: Petr Buček | Foto: Switzerland Tourism

Protěž a další

Květnový sníh, plesnivec alpský, enzian – znáte květiny, které lze najít na rozkvetlých loukách Švýcarska? Tady je krátký průvodce…

ačněme protěží, které se česky říká také plesnivec alpský. Mnohem vznešeněji zní její německé označení Edelweiss (v překladu noblesně bílá). Jedná se o nejznámější alpskou květinu, symbol evropských velehor. Protěž zdobí nejen švýcarské kopce. Lze ji najít také na pětifrankové minci, zdobí výložky generálů tamního vojska, používají ji ve svém názvu a logu aerolinky. Patří také k logu švýcarské turistické centrály. Protěž kvete od června do srpna, a tak ji na svých túrách a toulkách spatří většina návštěvníků hor. Roste většinou v nadmořské výšce od 1 800 do 3 000 metrů a spíše než na pastvinách se jí daří na kamenitých loukách.

Protěž rostoucí spíše solitérně však zdaleka není jedinou zajímavou švýcarskou květinou. Takřka kobercově pokrývají švýcarské louky například alpské růže neboli rododendrony se svou typicky červenou barvou. Modré koberce jsou k vidění zase tam, kde kvete hořec. Jeho české pojmenování prozrazuje chuť této květiny. Připravuje se z ní kořalka nesoucí německý název této květiny – enzian. V Česku dává svou typickou chuť fernetu, ve Švýcarsku posévá louky od chvíle, kdy ustoupí sníh, až do konce léta. Enzian je také mimo jiné název speciální jednotky švýcarské policie. A je tu ještě jedno místo, kde běžně najdete názvy Edelweiss, Enzian nebo Alpenrose – jsou to vývěsní štíty hotelů, které často nesou název těchto typických švýcarských horských květin.

Květnový sníh

Nad městy Montreux a Vevey je každý rok k vidění květnový sníh. Tak tady říkají loukám pokrytým bílými narcisy. Těm se také někdy říká narcisy z Montreux nebo narcisy básníků. Stovky typických alpských květin a léčivých bylin na jednom místě si je možné prohlédnout v regionu Jungfrau. Turistickou stezku mezi Firstem a Bortem lemují květiny jako z katalogu. Nejlépe lze poznat zdejší alpskou květenu v doprovodu průvodce. Vycházku zvládnou turisté každého věku, trvá asi dvě a půl hodiny. Některé byliny tu jsou dokonce označené cedulkou. Obdivovat zdejší květiny je možné od poloviny června až do konce léta. Kdy švýcarská flóra vykvete, není jednoduché odhadnout. Vždy záleží na tom, jak tuhá zima Alpy zasáhne. Například loni rozkvetla další alpská zahrada– Schynige Platte v Jungfrau – až v červnu, což je docela pozdě. V tamní botanické zahradě postupně vykvete okolo 600 rostlin. Na botanické zahrady lze ve Švýcarsku narazit na více místech. K nejznámějším patří Stará botanická zahrada v Curychu, která vznikla v roce 1833. Kořeny její předchůdkyně v podobě bylinné zahrady sahají až do 16.

ZÁJEZD DO ŠVÝCARSKA

s květinovou a zahradní tématikou oblast Wallis s výjezdem pod Mont Blanc, lázněmi a lehkou turistikou: Termín: 28.6. – 4.7.2013 Z programu: *Brillisau, lanovkou pojedeme na *Hoher Kasten 1.795 m n. m. (výhledy až k Bodensee, www.hoherkasten.ch), alpská zahrada Alpen Garten (5.000 m2, 300 různých druhů rostlin), lehká turistika přes Ruhesitz do Brülisau (2 hodiny), ubytování v Naters nedaleko Zermattu *Zermatt polodenní nebo celodenní turistika pod majestátným Matterhornem 4.478 m n.m. - zájemci o květiny si mohou vybrat z několika zajímavých tras: zubačkou na Gornergrat 3.089 m n.m., Riffelsee - cestou Marka Twaina z Riffelbergu 2.582 m n. m. na Riffelalp 2.211 m n. m. nebo až do Zermattu nebo naučná botanická stezka: trasa Blauhorn 2.571 m n. m. – Tufteren 2.215 m n.m. – Sunnega 2.288 m n. m. V Blatten před Zermattem se nachází bylinková zahrada Ricola Kräutergarten (www. ricola.ch). Bílé narcisy rostou často kobercově. Přezdívá se jim kobercový sníh

století. Dnes představuje okolo devíti tisíc rostlin. Letos je provoz zahrady až do května omezený kvůli rekonstrukci. Vstupné se v curyšské botanické zahradě neplatí. K nejzajímavějším částem staré části zahrady patří palmový skleník z poloviny 19. století. Velkým zážitkem je také návštěva zahrad na ostrovech patřících k městu Brissago na jezeře Lago Maggiore. I když jste v alpském Švýcarsku, budete si tu připadat spíše jako v tropech. Celkem lze v této zemi napočítat více než dvacet botanických zahrad.

Bylinky Ricola a tropy

Také Češi poznávají chuť a léčivý účinek bonbónů Ricola. Málokdo však ví, jak vznikají. Jejích základem jsou bylinky rostoucí na alpských zahrádkách. Šest z nich mohou turisté navštívit a prohlédnout si zblízka všechny bylinky, z nichž se vyrábějí tyto bonbóny, jež umí bojovat s rýmou, bolením v krku, kašlem nebo jinými chorobami. V zahrádkách Ricoly roste vždy 13 bylinek – mezi nimi lze spatřit šalvěj, jitrocel, černý bez, jablečník, bedrník nebo tymián. Zahrady jsou k vidění v Zermattu nebo na vrcholku Klewenalp nad Lucernským jezerem.

Ve Švýcarsku často také narazíte na rostliny, které byste v této alpské zemi nečekali. Kromě tropů na jezeře Lago Maggiore leckoho překvapí také šafrán na polích v obci Mund ve Wallisu. Toto koření, o jehož produkci se stará z valné části Írán, přivezli do Švýcarska v 15. století patrně žoldáci. Ročně ho tu sklidí dva až tři kilogramy. Kvete jen dva týdny v roce a k získání pouhého jednoho gramu je zapotřebí asi 180 květů. V hornatém Wallisu však narazíte také na meruňky a vinná réva tu roste překvapivě vysoko – i v nadmořské výšce přes 1 000 metrů. Ve Švýcarsku se často stává, že v horách se ještě na jaře lyžuje, ale dole v údolí už to celé kvete. Poslem přicházejícího jara jsou i další vzácné květiny – kamélie. Nerostou jen v Asii, ale můžete je vidět i třeba v Locarnu. V nedalekém Luganu zase rostou olivovníky. Učiněné tropy jsou k vidění v obřích sklenících ve Frutigenu. Díky teplé vodě odváděné z Lötschbergského tunelu tu lze obdivovat tropické rostliny a v akváriích plavou ryby z mnohem teplejších klimatických pásem. Pěstují se tu banány, ananas a mnoho dalších tropických rostlin – ročně se jich tu sklidí desítky tun.

jezero Grindjisee, v pozadí Matterhorn *Výlet do Francie: návšteva Chamonix, mekky horolezců. Z Martigny do Le Chatelard pojedeme panoramatickým vyhlídkovým vlakem Mont Blanc Express a dále busem do francouzského Chamonix, s pohledy na rozsáhlé ledovce a masiv nejvyšší hory Evropy Mt. Blanc (4.807 m n. m.). Možnost vyjet lanovkou na Aiguille du Midi (3.842 m n. m.), odkud se naskýtá nejlepší výhled na nejvyšší horu Evropy Mt. Blanc (4.807 m n. m.), nebo přes Plan Praz (1.999 m n. m.) lanovkou na Brevent (2.525 m n. m.) Možnost lehké turistiky z Breventu na Plan Praz, zpět lanovkou. Pro příznivce alpské květeny zajistíme návštěvu v přírodní rezervaci Aiguilles Rouges severně od Chamonix v Col des Montets (http:// www.rnaiguillesrouges.org). *Další program: celodenní výlet k nejdelšímu alpskému ledovci Aletsch, jehož délka je přes 23 km. Předposlední den lázně Leukerbad, 1.402 m n. m., nejvýše položené a jedny z největších lázní Evropy, horké prameny. Pěší turistika v soutěsce Dala, lanovkou na Gemmipass 2.314 m n. m., výhled na Walliské Alpy vč. Matterhornu, návštěva lázeňského komplexu Burgerbad (10 termálních bazénu s vodou teplou 28-42°C. Cena 10.990,-Kč zahrnuje: dopravu lux. busem, 4x ubytování ve 4* hotelu, 4x polopenzi (snídaně, večeře), průvodce, Ubytování: luxusní 4* hotel Alex v Naters, hotel nabízí možnost zahrát si zdarma golf na putting greenu vedle hotelu

CK QUICKTOUR, centrála 370 01 České Budějovice, Biskupská 12 tel.: 387 311 225, e-mail: info-cb@quicktour.cz pobočka: 110 00 Praha 1, Vodičkova 31, pasáž Myšák Gallery tel.: 224 828 236, e-mail: ckpraha@quicktour.cz Takhle vypadá šafrán. K získání jednoho gramu je potřeba 180 květů

www.quicktour.cz

GASTRO

SWISSmag

Text: Jana Andělová | Foto: archiv Barbary John

Švýcarský parmezán a alpská specialita

Věděli jste, že i Švýcaři mají svůj parmezán? A že existují sýry, které se dělají jenom nahoře v horách na salaších? O tom bude další díl seriálu, který představuje švýcarské sýry. Tentokrát se jedná o sýry z centrálního Švýcarska.

ednoduchý, geniální, ale prý také nejstarší evropský sýr. Takový je švýcarský Sbrinz – je velmi tvrdý, připomíná parmezán a zraje až 18 měsíců. Vyhlášený je v oblasti centrálního Švýcarska. Vyrábí se z plnotučného mléka tím nejjednodušším způsobem: přidá se syřidlo a sůl. Tajemstvím jeho chuti jsou pak alpské louky a krávy, které se na nich pasou. A hlavně jejich mléko. Čím je kvalitnější, tím více chuť Sbrinzu vynikne. „Je to sýr, ve kterém je cítit čerstvá chuť mléka,“ říká Barbara John, která v Jesenici u Prahy provozuje prodejnu se švýcarskými sýry Swiss Cheese. „Ve švýcarské kuchyni ho používáme na těstoviny místo parmezánu, krájí se na hoblinky a servíruje k aperitivům a bílému vínu. Anebo ho přidávám do sýrových koláčů,“ dodává Barbara John. Sbrinz starší dvou let se také dá servírovat nakrájený na kousky.

Tradiční obrázek ze švýcarských hor

Sýr je od roku 2002 chráněn značkou AOC a sýrárnu většinou opouští v 25- až 45kilogramových bochnících. Zajímavostí je jeho název. Říká se, že ve městě Brienz nedaleko Bernu býval trh se sýry, odkud ho obchodníci v 16. a 17. století převáželi přes Alpy do Itálie. Když tam s ním dorazili, nabízeli sýr „aus Brienz“ – sýr z Brienzu. No a Italové si ho přejmenovali na Sbrinz. Ale jeho kořeny prý sahají až do doby 70 let před Kristem, kdy území Švýcarska obývali Keltové. První písemné zmínky o jeho přípravě pocházejí z roku 1200.

Alpské sýry

v nadmořské výšce nad 1 300 metrů. Jinak se jedná o horský sýr. „Tyhle sýry jsou nejpřirozenější, nejtypičtější a nejautentičtější. Nemusí se vůbec honit za označením bio. Oni prostě bio jsou, protože vznikají nejblíže přírodě,“ říká Barbara John. Jedná se o přírodní sýry, které se mohou vyrábět jen na pastvinách v horách, a to od jara do podzimu, kdy jsou krávy nahoře. „Jsou to vlastně jedny z nejzajímavějších sýrů,“ slibuje Barbora John. „I od stejného sýraře, který vždy postupuje při přípravě stejným způsobem, se jejich chuť během roku mění, a to podle toho, jaké zrovna kvetou

Centrální Švýcarsko proslavily i další sýry – alpské. Vyrábějí se na salaších vysoko v horách, a to tradiční metodou – v kotlících na ohni. Aby sýr mohl získat název alpský, musí vznikat

Sbrinz připomíná parmezán. A také tak chutná

Speciality z kantonu Wallis v České republice

Pravý švýcarský obchod se sýrama "Swiss Cheese" v Jesenici u Prahy nabízí velký sortiment sýrů z Wallisu. Různé horské sýry, Raclette AOC, sýr na hoblování a další speciality.

Takovouhle atmosféru můžete zažít na jedné z horských salaší, pokud zde zůstanete přes noc

bylinky a trávy. Třeba z tohoto sýru může být cítit tymián.“ Alpské sýry zrají jen tři měsíce, dá se ovšem koupit i rok starý. I zde platí, že čím jsou starší, tím jsou aromatičtější. Sýr se dodnes vyrábí postaru, byť hygienické předpisy jsou přísné. Do mléka se přidává jen syřidlo. Na jaře se farmář i s krávami a vším vybavením stěhuje do hor, aby se pak zase na podzim vrátil zpět. Často s ním na hory míří celá rodina. „Někde na salaších nabízejí ubytování. Loni jsme na jedné takové spali. Byl to krásný zážitek,“ vzpomíná Barbora

John. Majitel při západu slunce hrál na alpský roh, jehož zvuk se nesl horami… Na salaši se často starají o krávy z celé vesnice. Dělení sýrů mezi jednotlivé majitele je pak složitá matematika, kterou umí dopočítat jen starší ročníky z vesnice.

Horský sýr

Horský sýr (Bergkäse) se vyrábí v horských údolích. Dělají ho často větší sýrárny, které vykupují mléko od místních farmářů. Jedním z nejkrásnějších míst, kam se můžete za alpskými a horskými sýry vypravit, je údolí Muotatal.

Kam se vydat za sýry

„Älplermagronen“ s jablky

Každý rok se na konci sezony koná soutěž o nejlepší alpský sýr. Takového klání se účastní i šedesát sýrařů a vybrat vítěze musí být velmi náročné. Kam se ještě vypravit na ochutnávku sýrů?

Pro 4 osoby Ingredience: 500 g oloupaných brambor nakrájených na kostky, 200 g těstovin, 200 g horského aromatického sýru, 2 cibule nakrájené na tenké proužky, 2 lžíce másla nebo margarínu, 1 stroužek česneku, ½ dl mléka, ½ dl smetany

4. 5. městečko Stans – slavný trh sýrů 19. 10. Lucernský Käse Fest (sýrový festival) 27. 10. festival sýrů v Muotatalu 24.–25. 11. Seedorf (kanton Uri)

Jablečné pyré Ingredience: 1,5 dl jablečného moštu, 750 g jablek, skořice, 1 lžíce cukru Uvaříme brambory i těstoviny, nastrouháme sýr. Střídavě dáváme do nádoby vhodné na zapékání, prokládáme sýrem, cibulí. Vložíme do předehřáté trouby při 120 stupních a necháme tak dlouho, dokud se sýr nezačne rozpouštět. Rozpustíme máslo, osmažíme stroužky česneku. Mléko, smetanu a sůl přivedeme k varu a nádobu tím zalijeme. Z nakrájených jablek, skořice, cukru a džusu připravíme jablečné pyré, které se podává společně s jídlem.

Mimo to zde najdete také ohřívače na raclette od firmy TTM, od malých ohřívačů se svíčkami po velké přístroje na půl bochníku sýra. Tyto přístroje si můžete také půjčit na Raclette-Party. A k sýru se hodí víno. Fendant, Johannisberg, Dole nebo Pinot Noir doplňují sortiment z Wallisu.

Majitelé firmy Swiss Cheese a její tým se těší na Vaši návštěvu a rádi Vám poradí. Barbara a Peter John

Otevírací doba:

Po - Pá: 09:00 – 20:00 So: 09:00 – 16:00 (nebo po domluvě)

Swiss Cheese Premium Swiss Products Prvotřídní švýcarské výrobky

Sýr Sbrinz v solné lázni. Tento sýr zraje celkem až 18 měsíců

Budějovická 1116, 252 41 Jesenice u Prahy (za čerpací stanicí RB Oil ve směru od Prahy) Tel.: +420 241 403 286 Mobil: +420 602 696 412 Email: info@swisscheese.cz www.swisscheese.cz

Výhled na vinice kantonu Wallis, kde právě dozrává víno

GASTRO

SWISSmag

Kanton Wallis Text: Martin Severa | Foto: Switzerland Tourism

Kde kraluje prastará vinná odrůda Fendant Na vinicích švýcarského kantonu Wallis a Vaud hraje hlavní roli odrůda Chasselas, které se zde říká Fendant, jedna z nejstarších odrůd révy vinné kultivovaná člověkem. Kam se za ní vypravit a jak se daří zdejším vinařům, radí moderátor Martin Severa.

FOTO: ARCHIV AUTORA

hasselas pochází zřejmě z Egypta, kde se z ní vyrábělo víno už 5 tisíc let před naším letopočtem. V egyptské oáze Fayum se dodnes pěstuje odrůda, která se Chasselas velmi podobá. Odtud se dostala do Říma a do Orientu, ostatně, někteří znalci tvrdí, že pochází právě odtud. Vikomt d’Auban, diplomat francouzského krále Františka I., ji prý přivezl ze dvora Sulejmana II. v Konstantinopoli. Ve Wallisu je jí osázeno 6 tisíc hektarů. U nás z ní víno nikdo nedělá. Za návštěvu stojí například vinařství v Yvorne a Aigle v kantonu Vaud, ale to je od Wallisu jen pár metrů.

Alain Emery

Městečko Aigle se rozprostírá nad řekou Rhônou jen pár kilometrů od Lac Léman. Místní vinař Alain Emery má révou osázeno pět hektarů, ale za malého producenta se nepovažuje. Vinař z Chile vám řekne – mám 250 hektarů a docela slušně mě to uživí. Francouzský vinař má 25 hektarů a tvrdí to samé. Švýcarský vinař má dva až tři a také je se svou životní úrovní spokojen. Láhev Chasselas je poměrně drahá. V obchodě ji koupíte v průměru za 23 franků. Pomyslel jsem si, že Švýcarsko je asi jediná země, kde neplatí rovnice cena = kvalita, ale

Martin Severa

cena = podpora domácích produktů, protože hned vedle takové lahve jsem spatřil lahev Chianti classico za 8 franků. No, Alain Emery byl upovídaný chlápek a jeho Chasselas grand

cru mi chutnala. Jen podotknu, že v tomto koutě vinařského světa se neklasifikuje vinice, ale víno, a to každé dva roky.

Badoux

Jedno z nejimpozantnějších vinařství v Aigle je Badoux Vins. S ředitelem Kurtem Egli a hlavním enologem Danielem Dufaux jsme se usadili v nádherně zařízené vinotéce, která je součástí vinařství, a po chvíli se řeč stočila na téma „mistrovství světa v Chasselas“. Začátkem června totiž vinaři soutěží, kdo má nejlepší víno z Chasselas na světě. Jenže to má háček. Najít ho v ostatních vinařských zemích je problém. Pokud se pěstuje, tak jako konzumní. Jako u nás. Naštěstí se pár producentů, nadšených fanoušků, našlo v Německu, Francii a Rakousku. „Je to jako bychom uspořádali mistrovství světa ve hře na ty naše trouby – corr. To také nikde jinde není.“, potvrdil smutně pan Dufaux. Odrůdu, na které si ve Wallisu tolik zakládají, ve vinařském světě považují vzdor její starobylosti za podřadnou. V badouxtéce jsme ochutnali Lettres de Nobles, což je bariková Chasselas, která ležela osm měsíců na kalech, tedy sur lie. To jí dává neobyčejnou plnost. Víno stejného názvu je pak i v červené variantě zastoupeno odrůdou Pinot noir.

OVRONNAZ Horské a termální turistické středisko v srdci Walliských Alp. Švýcarsko-český penzion s 20letou tradicí se těší na vaši návštěvu. Týdenní pobyty v zařízených chalupách pro skupiny 8 až 15 osob. Na ochutnávce v jedné z mnoha vinoték

Salon švýcarských vín Vinea Sierre Chcete ochutnat to nejlepší z vín z kantonů Vaud a Wallis? Pak se vypravte na degustaci všech vín salonu Vinea Sierre, kde vystavuje své vzorky 150 vinařů. Koná se v ulicích městečka Sierre 6. a 7. září 2013. Široká hlavní třída města se na dva dny proměnÍ v jednu velkou degustaci. Debata se protáhla natolik, že pan ředitel odvolal pracovní večeři a pro hlavního enologa si přišla manželka.

ChÂteau Maison Blanche

Hned nad Aigle je malá obec Yvorne, které vévodí Bílý dům. I on má svého prezidenta, vlastně předsedu. Vinařství má 7 hektarů vinic a 100 tisíc hlav. Na jednom keři, vlastně na jednom metru čtverečním, visí kolem 800 gramů hroznů, tedy tři až čtyři. Maison Blanche má kromě Chasselas na svých vinicích i Savagnin, což je Heida neboli Tramín, dále Gamaret, Garanoir i jejich prababičku z obou stran Gamay a Pinot noir. Já se s vámi ale podělím o láhev Yvorne Grand Cru, pro mě je to víno s příběhem. Týden po návratu jsem navštívil Petra Jandu, lídra skupiny Olympic. Stojíme v jeho malém domácím sklípku před regálem s víny a já mám pocit jakéhosi zmateného déjà vu. Mé oči spočinuly na lahvi Château Maison

Blanche, Grand Cru. Povídám: „Petře, v této republice jsou s největší pravděpodobností jen dvě takové lahve. Jednu mám já, druhá je tady ve Stříbrné Skalici.“ Považoval jsem to za zázrak, protože Švýcaři svá vína neexportují (pouhá 2 % produkce). Uznejte sami, s takovou shodou okolností se lze vypořádat jediným způsobem: vypít láhev.

Vinařství Gerald Besse

Na úpatí masivu, který vede až k Mont Blanku, se rozkládají vinice Geralda Besse. Tento vinař má ve svých vinicích o celkové ploše 18 hektarů úctyhodných 14 odrůd a zaměstnává 12 lidí po celý rok. Jeho Petite Arvine mi zachutnal natolik, že jsem ho požádal, aby mi dvě lahve prodal. „Třeba bys mi mohl dát slevu,“ utrousil jsem skromně. „Jakou slevu?“ Jeho výraz byl natolik nechápavý, že jsem omluvně dodal: „To nic, to je takový český humor…“ „Jo, byl tady jeden, co chtěl slevu, tak jsem ho vzal na svah a ukázal mu všechny ty naše mašiny a výtahy, které si musíš nechat vyrobit na míru, a taky 150metrový výškový rozdíl jedné terasové vinice. Tam jsem se ho znovu zeptal, jestli pořád chce slevu…“ Koupil jsem tři lahve a nechal mu pět franků navíc. V jeho restauraci Plan-Cerisie, kterou postavil jeho děda v roce 1945, jsem si pak na stolním grilu udělal koňské maso, po kterém jsem se olizoval až za uši… Večeře v břidlicovém stavení měla skvělou atmosféru. Venku padal pozdně srpnový déšť a auta, která přijížděla z hor, měla na kapotě první sníh.

Letni sezóna již od 950 CHF (chalupa/týden) Zimní sezóna již od 1 150 CHF (chalupa/týden) Mimosezónní a kratší pobyty od 25 CHF os/noc (případně dohodou)

kontakt: Martina Remondeulaz-Kozlova martinaremondeulaz@seznam.cz

GASTRO

SWISSmag

Malý průvodce odrůdami ve Wallisu V kantonu Wallis je evidováno 63 odrůd a je tam 40 procent vinic celého Švýcarska. Malé srovnání: Na začátku 20. století bylo v tomto kantonu 2 600 hektarů, dnes je to 5 100. V celém Švýcarsku je kvůli zástavbě, která zemědělskou půdu vytlačuje, trend opačný: 30 tisíc hektarů vinic na počátku minulého století, dnes 14 tisíc. A jeden primát: Ve výšce 1 200 metrů jsou zde nejvýše položené vinice v Evropě. Jednou z autochtonních odrůd je modrý Cornalin. Ve Wallisu ji znali už ve 14. století a znamená tady to, co Pinot noir v Burgundsku. V chuti je víno oblečeno do třešňového hávu s odérem fialkového parfému. Vzadu v ústech zůstává chuť hřebíčku a vyvážené kyselinky provokují kořen jazyka ke slinění. Víno odrůdy Diolinoir je založené na krásných tříslovinách s aroma černých třešní a dozněním lesních plodů. Humagne Rouge je po Cornalinu druhé největší walliské červené víno. Je v něm cítit mlází, venkovní pastviny a minerály, které kořeny vytahují hluboko ze země. Nejrozšířenější bílou odrůdou je Chasselas, která se v kantonu Valais nazývá Fendant. A jak vzniklo toto synonymum? Existují prý dva klony této odrůdy. Jedné se říká Chasselas giclant (gicler=stříkat), druhé Chasselas fendant (fendre=puknout). Co se stalo s tou první, nevím, zkrátka ve Wallisu se Chasselas jmenuje Fendant. Synonymita je zajímavá i u jiných odrůd. Pinot gris se tady říká Malvoisie, budete-li pít Johannisberg, pak vězte, že máte ve sklence Sylvánské zelené, protože někdo kdysi dávno přivezl rostlinku právě z okolí Johannisbergu, hlavního města Rýnského ryzlinku. Podobně je to s názvem Ermitage, případně Hermitage, obojí je správně. Odtud, z francouzské severní Rhôny zase někdo přivezl odrůdu Marsanne. Další odrůdy jsou již autochtonní – domorodé. Například Amigne či Petite Arvine. Posledně jmenovaná je pro mne nejkrásnější. Pokud rostlina pochází z břidlicových svahů nad Rhônou, má plnou sladkokyselou chuť připomínající kostku cukru na rozkrojené limetce a po polknutí následuje nádherné slané doznění. Jste-li příznivec Tramínu, pak si objednejte víno Païen anebo Heida, oba názvy jsou synonyma z rodu Savagnin, jako Tramín. Pod značkou Dole se skrývá Pinot noir, ale může obsahovat i trochu Gamay. Každá odrůda musí být autorizována příslušným kantonem. Posuzuje se nejen vhodnost půdy, ale i mikroklima a nadmořská výška.

Humagne Rouge a Cornalino jsou dvě největší walliská červená vína

Vinařství Rouvinez

Vertikální degustace ve vinařství Rouvinez v Sierre byla zlatým hřebem mého, již sedmého, vinařského pobytu ve Wallisu a okolí. Tedy, nejprve co vlastně znamená slovo vertikální: Při této degustaci se postupuje po ročnících jedné odrůdy či vinařství. Většinou proti toku času. V tomto případě to byla sudá vertikalita, což znamená, že byly před námi připraveny lahve sudých ročníků od roku 2010 až do roku 1990. No, popisovat tu nádheru opravdu dost dobře nelze, jen podotknu, že odrůda Petite Arvine je charakteristická slanou dochutí, kterou ještě zvýrazňuje mineralita břidlicového podloží. Hned po několika vzorcích jsem zalitoval těch tří lahví zakoupených bez nároku na slevu u Géralda Besse, přesto jsem byl rozhodnut vykostit mé konto a s kreditkou v napřažené ruce jsem odhodlaně požádal pana Rouvineze o tři lahve ročníku 2008. Mou kartu si sice vzal, ale vzápětí mi ji se shovívavým úsměvem zasunul do kapsičky u saka a pokynul asistence, ať připraví, o co žádám. Tak takového frajera jsem ve Wallisu fakt ještě neviděl.

Na procházce po jedné z walliských vinic

Některá vína rostou na nedostupných místech, a tak nezbývá než je složitě sbírat ručně

ChÂteau de Villa

Pokud máte v úmyslu degustovat, musíte i dobře jíst. A to třeba v Sierre v Château de Villa. V přízemních prostorách si můžete dopřát malou rozcvičku – ve zdejší vinotéce je veškerá produkce z kantonů Vaud a Wallis. Za stejné peníze jako ve vinařství. Samotná restaurace není nic jiného než normální rakletárna – prezentuje především kulinářský odkaz Wallisu, tedy raclette. Ten se podává formou degustace pěti sýrů z nepasterizovaného mléka z krav z různých vysokohorských pastvin. Nutno říct, že jsem k večeři vydržel jen tři chody. Pravý raclette je totiž dost sytá záležitost. Ráno jsem odmítl snídani a vydal se do ulic. Poctivě jsem obešel všechny stánky, což zabralo celé dopoledne, ale sbíral jsem spíš informace než chuťové vjemy. Vždyť za uplynulé dva dny jsem jich měl už opravdu dost.

FOTO: ARCHIV MARTINA VALACHA

Text: Martin Lánský

Švýcarská značka

je závazek Řady naší obchodní komory rozšířila v lednu společnost AWD Česká republika, která od dubna nově ponese jméno svého mateřského holdingu Swiss Life, finanční skupiny, která ve Švýcarsku působí již sto padesát let. Na zajímavosti související s proměnou AWD v ryze švýcarskou společnost jsme se zeptali Martina Valacha, generálního ředitele AWD Česká republika.

ěšíte se na proměnu vaší společnosti? Co od ní očekáváte? Být součástí značky Swiss Life je pro nás nejen velký krok vpřed, ale je to především také určitým oceněním kvality naší práce v minulosti. Naše skupina patří mezi světovou špičku v poskytování privátních finančních služeb té nejvyšší kvality. Působíme hlavně ve Švýcarsku, Francii, Německu, Lucembursku, ale také v mnoha dalších zemích světa. Swiss Life vyplácí penzi zhruba čtyřem milionům klientů, to je nejen unikátní zkušenost, ale také velký závazek. Vždy jsme usilovali o co nejvyšší kvalitu, komplexnost a dlouhodobost našich služeb. Naše švýcarská budoucnost je logickým vyvrcholením naší snahy, vždyť co je větší zárukou kvalitní správy financí než Švýcarsko? AWD dosud nabízelo jedny z nejkvalitnějších finančních služeb v Česku. S naší novou identitou se ovšem našim klientům dostane takového servisu, pro který si dosud museli dojet do švýcarského Curychu nebo Ženevy. Jak vlastně Švýcarsko vnímáte vy osobně? Švýcarsko pro mě vždy bylo synonymem kvality, nezávislosti a spolehlivosti. Když někdo řekl Švýcarsko, měl jsem takový pocit, že když se něco dělá pořádně a poctivě, tak to překoná staletí. Ale upřímně řečeno, ještě před pěti lety jsem jej prakticky neznal. Už vůbec jsem neměl žádnou zkušenost s tím, jak přemýšlí, pracují a žijí Švýcaři. Dnes už své zkušenosti sbírám několik let a neustále jsem příjemně překvapován. Především si cením unikátního přístupu Švýcarů ke všemu, co dělají. Jedním slovem: poctivost. Má máma vždy říkala: „Buď to dělej pořádně, nebo se na to…“ Vždyť víte. Teprve teď mi tak nějak dochází, že měla švýcarský přístup. Jen se podívejte na švýcarské hodinky, čokoládu, nože, finančnictví. To jsou typické švýcarské obory, které se dostaly na světovou špičku právě svou poctivostí. Kromě

toho mě také jako milovníka hor, motorek a lyží vždy uchvátí švýcarské Alpy s klikatými cestami a báječnými sjezdovkami – symbol doslova nepřehlédnutelný. Jak byste hodnotil obchodní styl Švýcarů? V čem se liší od toho českého? Švýcaři jsou velmi obezřetní a důkladní. Když se například rozhodují, jak naložit se svými financemi, tak jim opravdu musíte vysvětlit problematiku ze všech stran a úhlů. Jakmile ale tohle pochopíte a prokážete své schopnosti, zůstanou vám mnohdy věrni po celé generace. To samozřejmě platí při uzavírání jakéhokoliv obchodu. Tradice a kvalita je pro ně víc než okamžité módní trendy či obchodní nabídky. Toto je přístup, který, věřím, ocení i naši klienti v České republice. Jak bude vaše proměna ve Swiss Life Select probíhat? Změna názvu proběhne společně s dalšími evropskými pobočkami počátkem dubna. To bude asi největší viditelná změna v nejbližší době, protože poradenský koncept „Best Select“, který využíváme již nyní, zůstane stejný. Co je to „Best Select“? Heslo vyjadřuje náš postoj při hledání řešení pro naše klienty. Jeho klíčový prvek je stoprocentní nezávislost při výběru nejefektivnějšího řešení pro daného klienta bez ohledu na zájmy třetích stran. Naši zákazníci se tak mohou spolehnout na doporučení, která od nás obdrželi. Změní se nějak rozsah vašich služeb? Ano. Tak například Swiss Life má speciální portfolio služeb pro firemní zákazníky. Těšíme se také na unikátní nástroje určené pro bonitní privátní klientelu. Budeme také otevírat některé nové pobočky, abychom zjednodušili

Martin Valach, generální ředitel AWD Česká republika, má Švýcarsko rád

přístup klientů k našim službám. To s sebou logicky přinese potřebu rozšíření našeho týmů profesionálů. Příjemné je, že poté, co jsme oznámili naši švýcarskou budoucnost, velmi narostl zájem o profesní uplatnění u nás ze strany těch nejlepších profesionálů z trhu. Švýcarsko má dobrý zvuk. Mohou se v něčem učit Švýcaři od Čechů? Myslím si, že každý národ se vždy může něco přiučit od jiného a že to je oboustranný proces. Čechům například přijde samozřejmé, že s kolegy z práce někdy tráví i svůj volný čas. Díky tomu se lépe znají, a to se může pozitivně projevit i v obchodních výsledcích. Ve Švýcarsku to tolik obvyklé není. My to ale kolegy z Curychu určitě zkusíme naučit…

Martin Valach Svou kariéru zahájil jako výkonný ředitel počítačové firmy APRO. Poté působil několik let jako trenér obchodních a manažerských dovedností. V britské společnosti Commercial Union pracoval nejprve jako šéftrenér a později jako ředitel obchodu a marketingu. V letech 2000 až 2004 zastával v České pojišťovně pozici vrchního ředitele obchodu. Je zakladatelem makléřské společnosti SATUM Czech a poradenské společnosti AVA, která se v roce 2004 integrovala do společnosti AWD, a stal se jejím obchodním ředitelem. Od roku 2012 působí jako generální ředitel AWD Česká republika. Vystudoval Ekonomickou fakultu ČZU v Praze. Ve volném čase se věnuje své dceři, jachtingu, lyžím, snowboardu, motocyklům, kynologii a sběratelství uměleckých děl.

SWISSmag Text: kolektiv autorů | Foto: archiv Švýcarského jara

Švýcarské

jaro

Švýcarské jaro – multižánrový projekt reprezentující to nejlepší ze současné švýcarské kultury, ekonomiky či politiky. Stačí uvést pár jmen a pojmů, které se staly synonymem výlučné kvality: dirigent Kaspar Zehnder, písničkářka Sophie Hunger, švýcarské vzdělávání, švýcarská gastronomie, švýcarský politický systém, nezměrná nabídka atraktivit pro turisty, švýcarská koncepce ochrany životního prostředí zahrnující i udržitelnou architekturu… Objevte s námi rozmanitost současného Švýcarska, aniž byste museli opustit Českou republiku.

Kultura:

Slavnostní zahájení Švýcarského jara

Kaspar Zehnder, Filharmonie Brno a Radek Baborák Švýcarští a čeští hudebníci představí pod taktovkou světoznámého dirigenta Kaspara Zehndera hudbu autorů 20. století i soudobých skladatelů, jež je výrazně spojená se Švýcarskem. 5. 3. / Rudolfinum / Praha

Švýcarské jaro v Jazz Docku Série koncertů nejlepších současných švýcarských jazzových kapel 1. 3. Homeland, 8. 3. Samuel Blaser Trio, 9. 3. Lucien Dubuis Trio, 15. 3. Marc Perrenoud Trio, 16. 3. Solam, 22. 3. Rusconi, 23. 3. Rom / Schaerer / Eberle Jazz Dock / Praha

Sophie Hunger & Erik Truffaz 4Tet, featuring Anna Aaron Trumpetista Erik Truffaz patří k jazzové špičce a pro svět též objevil dvě unikátní zpěvačky. Hypnotické písně Anny Aaron jsou chybějícím článkem mezi Patti Smith a Diamandou Galas. Sophie Hunger je často srovnávána s Björk a Joni Mitchell a byla první švýcarskou účinkující na festivalu v Glastonbury. 12. 3. / Divadlo Archa / Praha a Průhonice

To nejlepší ze švýcarské gastronomie Měsíc švýcarské kuchyně Hotel Leonardo, Restaurace Platina, Hotel Yasmin – Restaurace Noodles, Petřínské terasy, Green Yacht, Sokolovna Průhonice / Praha

Švýcarské speciality na Farmářských trzích

2. 3., 9. 3., 16. 3., 23. 3. / Náplavka / Praha

10 nejlepších železničních cest ve Švýcarsku Prezentace Petra Čermáka, experta na cestování vlakem po Švýcarsku. 6. 3. / Petřínské terasy / Praha

Tour Nordic Walking Jedinečná možnost seznámit se s technikou nordic walking pod odborným dohledem. 9. 3. / Výstaviště Flora / Olomouc, 16. 3. Masarykovo nám. / Třeboň, 23. 3. / Petřínské terasy, Praha

SWISSmag

Compania DUE: SensoUnico Oblíbení švýcarští klauni z Compania DUE přijíždějí do Prahy s premiérou nového představení. Očekávejte mix grotesky, improvizace a notné dávky klaunství. 15. & 16. 3. / Divadlo Alfred ve dvoře / Praha

Fasnacht – basilejský karneval Prezentace nabízí fascinující pohled do živé karnevalové tradice „Fasnacht“ v Basileji. 13. 3. / Petřínské terasy / Praha

Odborné konference a výstavy: Swiss Positions: 33 přístupů k trvale udržitelnému způsobu stavění Výstava, konference a přednášky švýcarských architektů. 7. 3.–14. 4. / Galerie Jaroslava Fragnera / Praha

Swiss Management Forum 2013 – „Duální přístup k odbornému vzdělávání“ jako klíč ke kvalifikované pracovní síle Čeští a švýcarští referenti budou informovat a diskutovat o aspektech duálního vzdělávacího systému a jeho vhodnosti pro podnikání v České republice a pro akademické prostředí. 14. 3. / Andel’s hotel / Praha

Nový Gotthardský patní tunel: celosvětově nejdelší železniční tunel a inovativní přínos do evropské železniční infrastruktury Výstava a konference o stavbě nové dopravní cesty přes švýcarské Alpy. 21. 3.–5. 4. / Národní technická knihovna / Praha

Celodenní akce: Švýcarský den s kantonem Wallis na Farmářských trzích Na trzích bude zastoupen kanton Wallis se svou turistickou nabídkou a ukázkou tradiční Tschäggätty. K vidění bude příprava alpského sýra. Švýcarské sýry budou taktéž na prodej. 2. 3. / Náplavka / Praha

Švýcarský den v Třeboni Nordic walking, švýcarské speciality, kulturní akce a mnohem více. 16. 3. / Masarykovo nám. / Třeboň

Švýcarský den s kantonem Graubünden Jednodenní akce kombinující sportovní vyžití s přednáškou o cykloturistice ve Švýcarsku, nordic walking, e-bike, švýcarskými specialitami a vystoupeními skupiny alphornistů ze Sv. Mořice. 23. 3. / Petřínské terasy / Praha

Kompletní program na www.svycarskejaro.cz

Program / Programm 28. 2. & 1. 3. 1. 3. 2. 3. 3. 3. 5. 3. 6. 3. 6. 3. 7. 3. 7. 3. 7. 3. 8. 3. 9. 3. 9. 3. 9. 3. 11. 3. 11. 3. 12. 3. 13. 3. 14. 3. 15. 3. 15. 3. 16. 3. 16. 3. 16. 3. 16. 3. 16. 3. 18. 3. 19. 3. 19. 3. 20. 3. 21. 3.

Kaspar Zehnder & Filharmonie Brno / Kaspar Zehnder & Brünner Philharmonie Švýcarské jaro v Jazz Docku - Homeland / Schweizer Frühling im Jazz Dock Homeland Švýcarský den s kantonem Wallis na farmářských trzích / Schweizer Tag mit Kanton Wallis auf den Bauernmärkten Švýcarský brunch / Schweizer Brunch Kaspar Zehnder & Filharmonie Brno - Zahajovací koncert / Kaspar Zehnder & Brünner Philharmonie - Eröffnungskonzert Guarneri Trio Praha a Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK / Guarneri Trio Prague und Symphonieorchestr der Hauptstadt Prag FOK 10 nejlepších železničních cest ve Švýcarsku / Die 10 besten Eisenbahnwege der Schweiz Swiss Positions: 33 přístupů k trvale udržitelnému způsobu stavění / Swiss Positions: 33 Ansätze für das nachhaltige Bauen Švýcarskem křížem krážem / Kreuz und quer durch die Schweiz Guarneri Trio Praha a Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK / Guarneri Trio Prague und Symphonieorchestr der Hauptstadt Prag FOK Švýcarské jaro v Jazz Docku - Samuel Blaser Trio / Schweizer Frühling im Jazz Dock - Samuel Blaser Trio Tour Nordic Walking Švýcarské speciality na farmářských trzích / Schweizer Spezialitäten auf den Bauernmärkten Švýcarské jaro v Jazz Docku - Lucien Dubuis Trio / Schweizer Frühling im Jazz Dock - Lucien Dubuis Trio Moderní přímá demokracie / Moderne direkte Demokratie Švýcarsko - nejpestřejší země Evropy / Schweiz – eines der vielfälltigsten Länder Europas Sophie Hunger & Erik Truffaz 4Tet, featuring Anna Aaron Fasnacht – basilejský karneval / Fasnacht – Basler Karneval Swiss Management Forum 2013: Duální vzdělávací systém / Swiss Management Forum 2013: Duales Bildungssystem Compagnia DUE: SensoUnico Švýcarské jaro v Jazz Docku - Marc Perrenoud Trio / Schweizer Frühling im Jazz Dock - Marc Perrenoud Trio Švýcarský den v Třeboni / Schweizer Tag in Třeboň Tour Nordic Walking Compagnia DUE: SensoUnico Švýcarské speciality na farmářských trzích / Schweizer Spezialitäten auf den Bauernmärkten Švýcarské jaro v Jazz Docku – Solam / Schweizer Frühling im Jazz Dock - Solam Literární a jazyková rozmanitost Švýcarska / Literarische und sprachliche Vielfältigkeit der Schweiz Guarneri Trio Prague Švýcarsko - nejpestřejší země Evropy / Schweiz – Eines der vielfälltigsten Länder Europas Tradiční život ve švýcarských Alpách / Traditionelles Leben in den Schweizer Alpen Kaspar Zehnder & Filharmonie Hradec Králové / Kaspar Zehnder & Philharmonie Hradec Králové

Březen 2013

| www.svycarskejaro.cz

Švýcarské Swiss jaro spring Koncert / Konzert Koncert / Konzert

Brno: Janáčkovo divadlo Praha: Jazz Dock

Gastronomie

Praha: Náplavka

Gastronomie Koncert / Konzert

Praha: Sokolovna Průhonice Praha: Rudolfinum

Koncert / Konzert

Praha: Obecní dům

Prezentace / Präsentation

Praha: Petřínské terasy

Přednášky / Vorträge Prezentace / Präsentation Koncert / Konzert

Praha: Galerie Jaroslava Fragnera Počátky: kulturní centrum Praha: Obecní dům

Koncert / Konzert

Praha: Jazz Dock

Sport Gastronomie

Olomouc: Výstaviště Flora Praha: Náplavka

Koncert / Konzert

Praha: Jazz Dock

Konference / Konferenz Prezentace / Präsentation

Praha: Právnická fakulta UK Kolín: Městský společenský dům Praha: Divadlo Archa Praha: Petřínské terasy

Koncert / Konzert Prezentace a diskuse / Präsentation und Diskussion Konference / Konferenz Představení / Aufführung Koncert / Konzert Kultura, Sport / Kultur, Sport Sport Představení / Aufführung Gastronomie Koncert / Konzert Seminář a diskuse / Seminar und Diskussion Koncert / Konzert Prezentace / Präsentation Prezentace / Präsentation Koncert / Konzert

Praha: Andel's hotel Praha: Divadlo Alfréd ve dvoře Praha: Jazz Dock Třeboň Třeboň: Masarykovo nám. Praha: Divadlo Alfred ve dvoře Praha: Náplavka Praha: Jazz Dock Praha: Filozofická fakulta UK Praha: Rudolfinum (Sukova síň) Orlová – Lutyně: Městská knihovna Praha: Petřínské terasy Hradec Králové: Filharmonie

Program / Programm 21. 3.

NEAT - Nový Gotthardský patní tunel / NEAT - Der neue Gotthard Basistunnel

21. 3. 21. 3.

Kulinářský výlet do Švýcarska / Kulinarischer Ausflug in die Schweiz Švýcarskem křížem krážem / Kreuz und quer durch die Schweiz

22. 3.

Švýcarské jaro v Jazz Docku – Rusconi / Schweizer Frühling im Jazz Dock Rusconi Švýcarské speciality na farmářských trzích / Schweizer Spezialitäten auf den Bauernmärkten Švýcarské jaro v Jazz Docku – Rom, Schaerer, Eberle / Schweizer Frühling im Jazz Dock – Rom, Schaerer, Eberle Švýcarský den s kantonem Graubünden / Schweizer Tag mit dem Kanton Graubünden À la recherche de la bohème perdue

23. 3. 23. 3. 23. 3. 23. 3. - 30. 3.

25. 3. 25. - 29. 3. 25. 3. 2. - 26. 3. 26. 3. 27. 3. 27. 3. 27. 3.

Švýcarská gastronomie a Qualivo – kurz vaření / Schweizer Gastronomie und Qualivo - Kochkurs Malířský kurz s Doris Windlin / Malkurs mit Doris Windlin Guarneri Trio Prague Partnerství měst Lucern a Olomouc / Partnerschaft der Städte Luzern und Olomouc Hej Francis! Partnerství kantonu St. Gallen a Libereckého kraje / Partnerschaft des Kantons St. Gallen und der Region Liberecky kraj Guarneri Trio Prague Moderní přímá demokracie / Moderne direkte Demokratie

Švýcarské Swiss jaro spring Konference a zahájení výstavy / Konferenz und Ausstellungseröffnung Gastronomie Prezentace / Präsentation

Praha: Národní technická knihovna

Koncert / Konzert

Praha: Hotel Yasmin Liberec: Krajská vědecká knihovna Praha: Jazz Dock

Gastronomie

Praha: Náplavka

Koncert / Konzert

Praha: Jazz Dock

Volný čas a sport / Freizeit und Sport Výstava, koncert, obývaná skulptura / Konzert, Ausstellung, Bewohnte Skulptur Gastronomie

Praha: Petřínské terasy

Praha: Sokolovna Průhonice

Malířský kurz / Malkurs Koncert / Konzert Partnerství / Partnerschaft

Praha: atelier Olomouc: Konvikt Olomouc

Koncert / Konzert Partnerství / Partnerschaft

Olomouc: Jazz Tibet Club Liberec

Koncert / Konzert Konference / Konferenz

Liberec: Lidové sady Liberec: Technická univerzita

Kolín: d.i.v.o. institut

Výstavy a dlouhotrvající akce / Ausstellungen und langfristige Veranstaltungen 1. - 31. 3.

Měsíc švýcarské kuchyně / Monat der Schweizer Küche

Gastronomie

4. - 31. 3.

UNESCO destinace Švýcarsko / UNESCO Destination Schweiz

Výstava / Ausstellung

2. - 30. 3.

Historické turistické plakáty Švýcarska / Historische Tourismusplakate der Schweiz

Výstava / Ausstellung

1. - 31. 3. 7. 3. - 14. 4.

Výstava / Ausstellung Výstava / Ausstellung

7. - 31. 3.

Cestovatelské dojmy ze Švýcarska / Reiseneindrücke aus der Schweiz Swiss Positions: 33 přístupů k trvale udržitelnému způsobu stavění / Swiss Positions: 33 Ansätze für das nachhaltige Bauen Radoslav Kutra – Hudba barev / Radoslav Kutra – Musik der Farben

7. - 31. 3. 11. - 22. 3. 18. 3. - 8. 4. 21. 3. - 5. 4.

Dojmy ze Švýcarska / Eindrücke aus der Schweiz Moderní přímá demokracie / Moderne direkte Demokratie Dojmy ze Švýcarska / Eindrücke aus der Schweiz NEAT - Nový Gotthardský patní tunel / NEAT - Der neue Gotthard Basistunnel

23. - 30. 3. 25. 3. - 11. 4.

À la recherche de la bohème perdue Moderní přímá demokracie / Moderne direkte Demokratie

Změna programu vyhrazena / Programmänderungen vorbehalten

Březen 2013

| www.svycarskejaro.cz

Architektonická Výstava / Architekturaustellung Výstava / Ausstellung Výstava / Ausstellung Výstava / Ausstellung Výstava fotografií / Fotoausstellung Výstava / Ausstellung Výstava/ Ausstellung

Praha: Hotel Leonardo, Hotel Yasmin, Petřínské terasy, Green Yacht, Sokolovna Průhonice Kolín: Městský společenský dům Orlová – Lutyně: Městská knihovna Letohrad: Zámek Letohrad Praha: Galerie Jaroslava Fragnera Olomouc: Galerie Caesar Počátky: Kulturní centrum Praha: Právnická fakulta UK Liberec: OC Forum Praha: Národní technická knihovna Kolín: Institut d.i.v.o. Liberec: Technická univerzita

SWISSmag

HST OBCHODNÍ KOMORA ŠVÝCARSKO – ČESKÁ REPUBLIKA

HST HANDELSKAMMER SCHWEIZ – TSCHECHISCHE REPUBLIK

HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika podporuje hospodářské vztahy mezi Českou republikou a Švýcarskem, zprostředkovává kontakty, poskytuje informace a právní pomoc. HST sdružuje několik desítek firem působících na českém i švýcarském trhu. Svým členům zajišťuje platformu pro setkávání, výměnu kontaktů, informací a zkušeností při odborných seminářích, konferencích, společenských či sportovních akcích a nabízí možnost prezentace členů.

Die HST Handelskammer Schweiz – Tschechische Republik fördert wirtschaftliche Beziehungen zwischen der Tschechischen Republik und der Schweiz, vermittelt Kontakte, erteilt Informationen und gewährt Hilfe bei Rechtsfragen. Die HST überdacht mehrere Dutzend Firmen, die sowohl im tschechischen als auch im schweizerischen Markt tätig sind. Ihren Mitgliedern bietet die HST eine Plattform für das Begegnen, Kontakt-, Informations-, und Erfahrungsaustausch bei Fachseminaren, für Konferenzen, Gesellschafts- und Sportevents und ermöglicht ihren Mitgliedern sich zu präsentieren.

Poskytované služby:

• Poskytování informací a zajištění hospodářských analýz českého a švýcarského trhu • Vyhledávání obchodních partnerů na obou trzích • Exportní poradenství • Servis pro členy • Networking • Zastoupení na veletrzích • Pořádání akcí ve spolupráci s Obchodní komorou Švýcarsko – střední Evropa SEC, švýcarskou organizací na podporu exportu OSEC, státními institucemi a dalšími partnery

Unsere Dienstleistungen:

• Erteilung von Informationen und Sicherstellung wirtschaftlicher Analysen des tschechischen und schweizerischen Markts • Suche nach Handelspartnern in beiden Märkten • Exportberatung • Mitgliederservice • Networking • Vertretung bei Messen • Organisierung von Veranstaltungen in Zusammenarbeit mit der SEC Handelskammer Schweiz – Mitteleuropa, mit dem OSEC Kompetenzzentrum für Schweizer Aussenwirtschaftsförderung, mit staatlichen Institutionen und weiteren Partnern

SEZNAM ČLENŮ / LISTE DER MITGLIEDER • ABB s.r.o. • Accace s.r.o. • Alpiq Energy SE • Alpiq Generation (CZ), s.r.o. • Baroch Sobota, advokátní kancelář • Behr Bircher Cellpack BBC Czech s.r.o. • BIBUS, s.r.o. • bnt attorney-at-law s.r.o. • Bobst Group Central Europe s.r.o. • by Mona • Bystronic Czech Republic s.r.o. • Cestovní kancelář Fischer a.s. • CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ a spol. • Dätwyler Sealing Technologies CZ s.r.o. • Delta Energy Systems (Czech Republic), spol. s r.o. • DORG trubní systémy s.r.o. • Dorint Hotel Don Giovanni Prague • Doris Windlin • Dr.iur. Julius Effenberger, Rechtsanwalt • Egon Zehnder International s.r.o. • ELK a.s. • Emil Frey spol. s r.o. • Endress + Hauser Czech s.r.o. • ERB I JAROCH I HÜGI

• eventrip • EWOPHARMA, spol. s r.o. • Fracht Czech s.r.o. • GEBERIT, spol.s r.o. • Geneva Consulting Finance s.r.o. • Geomine a.s. • golfYacht Prague Hotel • GONDRAND a.s. • Grubner Legal, adv. kancelář • Hilti ČR s.r.o. • Hotel LEONARDO • Ikairo AG • IMPACT-CORTI a.s. • INCA • Ing. Ivar Mentzl - BELIMO CZ • Interhome s.r.o. • Junek Jiří • KANU system, s.r.o. • Karlovarské minerální vody a.s. • Kieser Training v.o.s. • Knokar s.r.o. • KOMPASS CZECH REPUBLIC a.s. • Kostelecké uzeniny • Landová Jiřina • Level s.r.o. (KJUS) • Lindt & Sprüngli (Czechia) s.r.o. • LISS a.s. • Lonza Biotec s.r.o. • M - servis Kříž s.r.o.

• Maltézská pomoc, o. p. s. • Markéta Hak • Martin Matoušek • MERCK spol. s.r.o. • MME Partners • Model Obaly Opava a.s. • NH hotel Prague • myonic s.r.o. • Nadace Terezy Maxové • Nestlé Česko s.r.o. • NOVARTIS s.r.o. • NOVOGEAR spol.s.r.o. • Oerlikon Czech s.r.o. • Orgaproject AG • Palatinum s.r.o. • PETRACO s.r.o. • PLASTON ČR s.r.o. • Potten & Pannen - Staněk • Pozitiva Praha • Prague Post • PwC • PRK Partners s.r.o., advokátní kancelář • Quicktour s.r.o. • Remondeulaz- Kozlova Martina • Rentsch Legal • reoplan cz s.r.o. • Rieter CZ s.r.o. • Rödl & Partner v.o.s. • Roche s.r.o. • Rolny Walser & Partner AG • Rondo obaly s.r.o.

• Schaffer & Partner spol. s r. o. • SERTO - Rašpl s.r.o. • Siemens s.r.o. • SIKA CZ s.r.o. • SKIPAS s.r.o. • SLIM media s.r.o. • Stimbuilding a.s. • Stöcklin spol. s r. o. • Sultrade Praha s.r.o. • Swiss Cheese • Swiss International Air Lines, Ltd. • Swiss Life • SWISS SERVICE • SwissCEE Agency s.r.o. • SwissCzech Technology Transfer s.r.o. • Syngenta Czech s.r.o. • Šafra & partneři s.r.o., adv. kanc. • Taconova Production, s.r.o. • Tracto s.r.o. • Trafag spol. s.r.o. • TRIMEDAR s.r.o. • UBS AG, zastoupení ČR • Ueltzhöffer Balada Consulting s.r.o. • Umbratec s.r.o. • UZIMEX Praha spol. s r.o. • Vancl Sport s.r.o. • VECOM Bohemia s.r.o. • Veletrhy Brno a.s. • Vetropack Moravia Glass • Vienna International Hotels & Resorts

• VITRA koncept s.r.o. • Zatiší Catering group a.s. • ZUZAK Law Firm Informace o členství na www.hst.cz. Roční členský příspěvek činí 5 000 CZK pro fyzické osoby, 14 000 CZK pro MSP a 20 000 CZK pro firmy s více než 100 zaměstnanci. Informationen über die Mitgliedschaft finden Sie auf www.hst. cz. Der Jahresbeitrag beträgt 5 000 CZK für Einzelpersonen, 14 000 CZK für KMUs und 20 000 CZK für Unternehmen mit mehr als 100 Angestellten. Kontakt: HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika HST Handelskammer Schweiz – Tschechische Republik Jankovcova 1569/2c 170 00 Praha 7 Tel: +420 222 516 614 Fax: +420 222 513 685 E-mail: info@hst.cz Web: www.hst.cz

NOVÍ ČLENOVÉ SE PŘEDSTAVUJÍ Grubner Legal

Advokátní kancelář Grubner Legal působí v České republice od roku 1994. Svým klientům poskytuje komplexní právní služby ve všech oblastech jejich podnikání jak na území České republiky, tak i v zahraničí. Zejména se pak specializuje na poskytování služeb v oblasti práva obchodního, joint-ventures, na fúze a akvizice, zakládání obchodních společností, přípravy developerských projektů. Dále se zabývají operacemi na kapitálovém trhu, právními analýzami, zastupování klientů při jednání před soudy a orgány státní správy a územní samosprávy a poradenstvím ve věcech daňových a finančních. Gruber Legal zajišťuje ve spolupráci s předními exekutorskými kancelářemi vymáhání pohledávek pro klienty.

Kostelecké uzeniny a.s.

Kostelecké uzeniny jsou od svých prvopočátků výrobcem věhlasných párků, klobás, šunek, specialit a trvanlivých salámů. Vlajkovou lodí společnosti je řada Premium, pod kterou se na trh dodávají zejména fermentované salámy s přírodní ušlechtilou plísní – Kostelecký uherák, Křemešník, Čeřínek a Hermín. V portfoliu nechybí čerstvé hovězí a vepřové maso zejména českého původu z vlastních porážek v Kostelci a Plané nad Lužnicí. Novým unikátním produktem Kosteleckých uzenin je hovězí maso Qualivo, což je maso produkované podle unikátní švýcarské technologie krmení a chovu zvířat. Jde o špičkové maso z mladých býků, které je křehké a šťavnaté, má vysokou výživovou hodnotu a výbornou stravitelnost.

Swiss Life

Skupina Swiss Life je přední evropskou finanční skupinou působící v oblasti správy privátních i korporátních financí, řízení rizik a zajištění penze. Společnost s více jak stopadesátiletou historií dnes působí v řadě zemí světa, kde spravuje aktiva v hodnotě 3,5 bilionu korun. Skupina zaměstnává přes 7000 osob.

Nadace Terezy Maxové dětem

Více než 24 tisíc dětí vyrůstá v České republice v ústavní péči. Základním posláním Nadace Terezy Maxové dětem je umožnit každému dítěti vyrůstat v rodině. Činnost nadace je zaměřena na tři pilíře podpory, jimiž jsou: prevence odebrání dítěte z biologické rodiny, podpora náhradního rodičovství a kompenzace nedostatků ústavní výchovy. Za patnáct let činnosti přerozdělila nadace více jak 200 milionů korun a vydobyla si uznání odborné i laické veřejnosti. Více informací o činnosti nadace na www.terezamaxovadetem.cz.

Martin Matoušek

Ing. Martin Matoušek je nezávislý poradce a certifikovaný projektový manažer, který pomáhá společnostem zefektivnit obchodní procesy a zavést navazující řešení informačních a komunikačních technologií.

NEUE MITGLIEDER STELLEN SICH VOR Grubner Legal

Die Anwaltskanzlei Grubner Legal ist in der Tschechischen Republik seit 1994 tätig. Für Ihre Klienten erbringt sie komplexe Rechtsdienstleistungen in allen Bereichen ihrer Unternehmen, sowohl in der Tschechischen Republik als auch im Ausland. Sie spezialisiert sich in erster Linie auf die Dienstleistungen im Bereich Handelsrecht, Joint Ventures, auf Fusionen und Akquisitionen, Gründung von Handelsgesellschaften, Vorbereitungen von Entwicklungsprojekten, Transaktionen auf dem Kapitalmarkt, Rechtsanalysen, Klientenvertretung bei den Verhandlungen vor den Gerichten und Organen der Staatsverwaltung und der Gebietsselbstverwaltung und auf die Beratung in steuerlichen Angelegenheiten sowie in Finanzsachen. In Zusammenarbeit mit den führenden Gerichtsvollzieherbüros stellt sie die Forderungsbetreibung für die Klienten sicher.

Kostelecké uzeniny a.s.

Kostelecké uzeniny gehörte schon seit ihren Anfängen her zu einem renommierten Hersteller von Würsten, Schinken, Salami-Spezialitäten und haltbaren Salami. Das Flaggschiff des Unternehmens ist die Reihe Premium, unter welcher hauptsächlich fermentierte Salami mit natürlicher Edelfäule auf den Markt gebracht wird – Kostelecký uherak, Křemešník, Čeřínek und Hermine. Ein neues einzigartiges Produkt ist das Rindfleisch Qualivo, welches speziell nach einer Schweizer Technologie der Fütterung und Haltung der Tiere produziert wird. Dabei handelt es sich um zartes und saftiges Fleisch bester Qualität, welches von jungen Stieren stammt und sich durch einen hohen Nährwert und eine ausgezeichnete Verdaulichkeit auszeichnet.

Swiss Life

Die Unternehmensgruppe Swiss Life gehört zu einer der führenden europäischen Finanzdienstleister in den Bereichen Private und auch Corporate Finance, Risikomanagement und Rentenabsicherung. Das Unternehmen greift dabei auf seine 150 jährige Erfahrung zurück und ist heute in einer Reihe von Ländern der Welt vertreten, in denen sie Aktiva im Wert von 3,5 Billionen Kronen verwaltet. Die Unternehmensgruppe beschäftigt über 7000 Mitarbeiter

Nadace Terezy Maxové dětem

Mehr als 24 000 Kinder in der tschechischen Republik wachsen heute in Kinderheimen auf. Zur grundlegenden Aufgabe der Tereza Maxova Stiftung ist, jedem Kind die Möglichkeit zu geben, in einer Familie auzuwachsen. Die Stiftung basiert auf drei Säulen der Unterstützung, dazu gehören: Vorbeugung der Entreissung des Kindes von seinen biologischen Eltern, die Unterstützung der Adoptiveltern und der Ausgleich von Mängeln der Erziehung in Heimen. In 15 Jahren Geschäftstätigkeit gelang es der Stiftung über 200 Millionen Kronen umzuverteilen und eine hohe Anerkennung sowohl in Fachkreisen als auch dem Laien zu erlangen. Mehr Informationen über die Tätigkeit der Stiftung unter: www.terezamaxovadetem.cz.

Martin Matoušek

Ing. Martin Matoušek ist ein unabhängiger Berater und ein zertifizierter Projekt Manager, welcher Handelprozesse der Unternehmen optimiert und die ICT Lösungen einführt.

SWISSmag

54. MEZINÁRODNÍ STROJÍRENSKÝ VELETRH 2012 V BRNĚ 54. INTERNATIONALE MASCHINENBAUMESSE IN BRÜNN 10.–14. 9. 2012 54. Mezinárodní strojírenský veletrh včetně dalších specializovaných veletrhů IMT, Fond-Ex, Welding, Plastex a Profintech, který proběhl ve dnech 10.–14. září 2012 na výstavišti v Brně, byl nejúspěšnějším od roku 2008. Veletrhu se zúčastnilo 1873 vystavovatelů z 32 zemí, počet zahraničních vystavovatelů překročil 50 procent. Výstavní plocha se ve srovnání s rokem 2011 zvýšila o 8 procent. Švýcarsko se svými téměř 90 vystavovateli se řadí k významným partnerům veletrhu. Švýcarský informační stánek s účastí firem, organizovaný HST Obchodní komorou Švýcarsko – Česká republika a Obchodní komorou Švýcarsko – střední Evropa SEC navštívilo během veletrhu asi 120 zájemců o informace a kontakty se švýcarskými firmami a spoluvystavovateli na stánku. Největší zájem byl o jednání s firmou Bystronic, která je již druhým rokem spoluvystavovatelem na společném stánku. Dalšími spoluvystavovateli byly firmy SOLO SWISS GROUP, DHL Logistics (Switzerland), Schweizerische Exportrisikoversicherung SERV, významná byla opět po několika letech účast představitele největšího švýcarského průmyslového svazu SWISSMEM pana Beata F. Brunnera. V rámci doprovodného programu veletrhu zorganizovala HST Speed Business Meeting, na kterém nabídla i firmám, které na veletrhu nevystavovaly, možnost jednání s partnery i potenciálními zájemci o jejich služby a zboží. Speed Business Meetingu se zúčastnilo 14 firem, z toho 12 členů HST. Po B2B jednáních následovalo vystoupení vedoucího oddělení odborných sekcí SWISSMEM pana Beata F. Brunnera, který představil roli a úlohu tohoto největšího švýcarského průmyslového svazu a jeho služby pro členy svazu. Představitel SERV Julien Schaar nabídl švýcarským exportérům (vystavovatelům na MSV) služby při krytí rizik spojených s exportem jejich produktů. Doprovodný program zahájila obchodní radová švýcarského velvyslanectví v ČR paní Marianne Gerber Szabó, která v doprovodu ředitele odboru evropských zemí Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Martina Pospíšila a členů předsednictva HST navštívila několik vybraných švýcarských vystavovatelů. Z diskuze se švýcarskými vystavovateli vyplynulo, že byli s veletrhem i vývojem zakázek na českém trhu v letošním roce spokojeni.

Die 54. Internationale Maschinenbaumesse inklusive weiterer spezialisierter Messen wie IMT, Fond-Ex, Welding, Plastex und Profintech, die vom 10.-14. Septemeber 2012 auf dem Messegelände in Brno stattfand, war die erfolgreichste seit dem Jahr 2008. Auf der Messe waren 1873 Aussteller aus 32 Ländern vertreten und einen Anteil von über 50 Prozent ausmachten. Die Ausstellungsfläche vergrösserte sich im Vergleich zu 2011 um 8 Prozent. Die Schweiz gehört mit seinen 90 Ausstellern zu einem der wichtigsten Partnern der Messe. Den Schweizer Infostand mit Beteiligung von Firmen, organisiert durch die HST Handelskammer Schweiz – Tschechische Republik und Handelskammer Schweiz – Mitteleuropa SEC Zürich, besuchten während der Messe etwa 120 Besucher. Diese waren an Informationen und Kontakten über Schweizer Unternehmen und Schweizer Ausstellern interessiert. Grösstes Gesprächsinteresse weckte das Unternehmen Bystronic, welche nun zum zweiten Mal Mitaussteller am gemeinsamen Stand war. Weitere Mitaussteller waren die Unternehmen SOLO SWISS GROUP, DHL Logistics (Switzerland), Schweizerische Exportrisikoversicherung SERV. Bedeutend war auch wieder die Teilnahme des grössten Schweizer Industrieverbandes SWISSMEM durch Herr Beat. F. Brunner, welcher seit mehreren Jahren an der Messe teilnimmt. Im Rahmen der Veranstaltung organisierte die HST parallel ein Speed Business Meeting, welches auch Firmen die nicht zu den Ausstellern gehörten, Gespräche mit Partnern und potentiellen Interessenten über ihre Produkte und Dienstleistungen leistete. Am Speed Business Meeting nahmen 14 Unternehmen teil, davon waren 12 Mitglieder der HST. Nach den B2B Gesprächen folgte ein Auftritt des Fachabteilungsleiters der SWISSMEM Herr F. Brunner, welcher die Rolle und Aufgabe dieses grössten schweizerischen Industrieverbandes erklärte und welche Dienstleistungen er seinen Mitgliedern bietet. Der Vertreter der SERV Julien Schaar bot den Schweizer Exporteuren (Aussteller auf der Messe) seine Dienstleistungen an um die Risiken zu decken, welche mit dem Export ihrer Produkte verbunden sind. Das parallel laufende Programm eröffnete die Botschaftsrätin Mariane Gerber Szabo, welche in Begleitung vom Direktor der europäischen Länder das Ministerium für Industrie und Handel CR Martina Pospisilova und den Vorstandsmitgliedern der HST mehrere ausgewählte Schweizer Aussteller besuchte. Aus der Diskussion ging hervor, dass die Schweizer Aussteller mit der Messe und der Entwicklung von Aufträgen auf dem tschechischen Markt im letzten Jahr zufrieden waren.

2. ČESKO-ŠVÝCARSKÝ GOLFOVÝ TURNAJ 2. TSCHECHISCH-SCHWEIZERISCHES GOLFTURNIER Golf Klub Botanika, 15. 9. 2012 V sobotu dne 15. září 2012 uspořádala HST již druhý golfový turnaj, kterého se zúčastnili zejména členové obchodní komory. Svou účastí turnaj poctil švýcarský velvyslanec André Regli. Areál Golf Klubu Botanika umožnil také sportovní a zábavní aktivity pro děti. Pro golfové začátečníky byla připravena golfová akademie s profesionálním trenérem, který účastníky vtáhl do hry. Mnozí hráči si z turnaje kromě nezapomenutelných okamžiků odnesli i hodnotné ceny. Ty do soutěže věnovaly společnosti Knokar, Chateau Lednice, Rhétská dráha, Potten&Pannen, Spirig a Alpiq. Po skončení následovalo barbecue. Hosté si také mohli vychutnat kávu z kávovarů Jura či Cremesso. Hlavní partner / Hauptpartner:

Partneři / Partner

Am Samstag den 15. September 2012 veranstaltete die HST das zweite Golfturnier, an denen ausschliesslich Mitglieder der Handelskammer teilnahmen. Die Teilnahme des Schweizer Botschafters André Regli berreicherte das Turnier. Das Areal des Golfklubs Botanika ermöglichte auch sportliche und unterhaltsame Aktivitäten für Kinder. Für die Golfanfänger wurde eine Golfakademie mit einem professionellem Trainer organisiert, welcher die Teilnehmer ins Spiel brachte. Viele der Teilnehmer nahmen ausser den unvergesslichen Momenten auch wertvolle Geschenke mit. Diese wurden durch die Unternehmen , Chateau Lednice, Rhätische Bahn, Potten&Pannen, Spirig und Alpiq zur Verfügung gestellt. Danach folgte ein Barbecue. Die Gäste konnten hier auch Kaffee aus den Kaffeemaschinen von Jura und Cremesso ausprobieren.

SWISSmag

ALPABZUG Park Bertramka, Praha, 6. 10. 2012

Toto sobotní odpoledne ožil Park Bertramka již potřetí švýcarskou tradicí. Nazdobené krávy doprovázené zvuky švýcarských alpských rohů scházely ze svahu dolů. Tento akt připomíná švýcarský zvyk svádění dobytka z horských pastvin do údolí na začátku zimy. Kromě této hlavní atrakce budila zájem gastronomická nabídka, nechyběly tu švýcarské sýry a fondue od společnosti Swiss Cheese a výtečná vína vinařství Chateau Lednice. Pozornosti také neušla Doris Windlin, Švýcarka vařící tradiční alpský sýr na terase NH Hotelu. Zde měli návštěvníci možnost ochutnat tento sýr z minulého ročníku. Atmosféru umocňovaly červené vlaječky s helvetským křížem a veselá parta švýcarských trubadúrů z Nendaz. Pro nejmenší byla připravena řada zábavných disciplín. Partneři / Partner

Diesen Samstagnachmittag wurde der Park Bertramka zum dritten Mal durch eine Schweizer Tradition belebt. Geschmückte Kühe begleitet von Klängen aus Schweizer Alpenhörnern entlang des Hangs bereicherten die Umgebung. Diese Handlung erinnert an die Schweizer Gepflogenheit, bei der Anfang des Winters das Vieh von den Almen in das Tal geführt wird. Ausser dieser Hauptattraktion, weckte auch das gastronomische Angebot das Interesse, hierzu gehörten Schweizer Käse und Fondue der Firma Swiss Cheese und guter Wein aus dem Chateau Lednice. Der Aufmerksamkeit entkam auch nicht Doris Windlin, eine Schweizerin welche traditionellen Alpenkäse auf der Terrasse des Hotels NH herstellte. Hier hatten die Besucher die Möglichkeit, diesen Käse aus dem vorigen Jahr zu probieren. Die Atmosphäre intensivierten die roten Flaggen mit dem helvetischen Kreuz und eine Gruppe fröhlicher Schweizer Alphornisten von Nendaz. Für die Kleinen wurde eine ganze Reihe von unterhaltsamen Disziplinen vorbereitet.

HAUTE COUTURE: SWISS PREMIUM WATCH BRAND Audemars Piguet, 21. 11. 2012 Exkluzivní boutique Audemars Piguet v Pařížské ulici přivítal členy HST Obchodní komory Švýcarsko – Česká republika a další hosty na jedinečné akci série Haute Couture. Jejím cílem bylo představení luxusních hodinek švýcarské značky Audemars Piguet a setkání členů HST v originálních prostorech. Po krátkých projevech o vývoji sektoru švýcarských luxusních hodinek prezidenta HST Marka Procházky a manažerů značky Audemars Piguet následovalo občerstvení. Do atmosféry luxusu dobře zapadla i nabídka švýcarské čokolády Lindt a kávy z kávovarů JURA. Členové HST se mohou těšit na obdobnou akci Haute Couture i v letošním roce.

Die exklusive Boutique Audemars Piguet in der Pariser Strasse empfang die Mitglieder der HST Handelskammer Schweiz – Tschechische Republik und weitere Gäste auf der einmaligen Aktion der Serie Haute Couture. Das Ziel der Veranstaltung war die Vorstellung luxuriöser Schweizer Uhren der Marke Audemars Piguet und das Zusammentreffen der HST Mitglieder in einzigartigen Räumen. Nach einer kurzen Vorstellung über die Entwicklung von Schweizer Luxusuhren durch HST Präsident Marek Procházka und den Managern von Audemars Piguet folgte eine Erfrischung. In die luxuriöse Atmosphäre passte auch das Angebot von Schweizer Schokolade der Firma Lindt und Kaffee aus der Kaffeemaschine von JURA. Mitglieder der HST können sich auch dieses Jahr auf eine ähnliche Veranstaltung der Veranstaltungsserie Haute Couture freuen.

Partneři / Partner

SWISSmag

VÁNOČNÍ VEČEŘE S KONCERTEM WEIHNACHTSFEIER MIT KONZERT Petřínské terasy, 4. 12. 2012 Zimní osvětlená terasa s podávaným svařeným vínem či punčem a koncert umocnily adventní atmosféru restaurace Petřínské terasy, kde se konala vánoční večeře HST. Freskový sál barokního refektáře hostil koncert operních árií Ireny Houkalové a hry na harfu Hedviky Mousa Bacha.

Die beleuchtete Winterterrasse mit der Ausschenkung von Glühwein oder Punsch und einem Konzert, ermöglichten es eine Adventsstimmung im Restaurant Petřínské terasy hervorzubringen, wo die Weihnachtsfeier der HST stattfand.

Tento večer se sešlo na akci několik desítek členů.

An diesem Abend kamen mehrere dutzend Mitglieder zusammen.

Partner

PŘEDSEDNICTVO HST Marek Procházka, PRK Partners s.r.o., advokátní kancelář, prezident Jiří Jirkovský, Siemens s.r.o., viceprezident Marianne Gerber Szabo, Švýcarské velvyslanectví v Praze Rudolf Hermann, Neue Zürcher Zeitung Jürg Zwahlen, Impact Corti a.s. Miroslav Řehounek, HST Roger Hutter, SwissCEE Agency s.r.o. Jan Hloušek, Interhome s.r.o. Michal Spiller, Lindt&Sprüngli Radoslav Klepáč, Veletrhy Brno a.s. Petr Valíček, Orgaproject AG Christina Marzluff, Switzerland Tourism Markéta Čapková, Alpiq Alex A. Rickli, ABB

HST KAMMERVORSTAND Marek Procházka, PRK Partners s.r.o., Anwaltskanzlei, Präsident Jiří Jirkovský, Siemens s.r.o., Vizepräsident Marianne Gerber Szabo, Schweizerische Botschaft in Prag Rudolf Hermann, Neue Zürcher Zeitung Jürg Zwahlen, Impact Corti a.s. Miroslav Řehounek, HST Roger Hutter, SwissCEE Agency s.r.o. Jan Hloušek, Interhome s.r.o. Michal Spiller, Lindt&Sprüngli Radoslav Klepáč, Veletrhy Brno a.s. Petr Valíček, Orgaproject AG Christina Marzluff, Switzerland Tourism Markéta Čapková, Alpiq Alex A. Rickli, ABB

ŠVÝCARSKÉ DNY V BRNĚ SCHWEIZER TAGE IN BRÜNN Letohrádek Mitrovských 18.-20. 1. 2013 Jako každý rok, i letos měli obyvatelé Brna a okolí možnost navštívit akci Švýcarské dny v Brně, pořádanou Obchodní komorou Švýcarsko – Česká republika a švýcarskou centrálou cestovního ruchu Switzerland Tourism. Švýcarské dny v Brně se již tradičně konaly v Letohrádku Mitrovských u brněnského výstaviště. Návštěvníci Švýcarských dnů měli možnost se blíže seznámit se švýcarskými zvyky a specialitami. Během tří dnů, po které akce probíhala, byl pro návštěvníky připraven bohatý program v podobě prezentací, promítání filmů o Švýcarsku, ale také ukázek vaření, ochutnávek vín a kávy ze švýcarských kavovarů JURA. Návštěvníci mohli vybírat z nabídky dovolené ve Švýcarsku od cestovních kanceláří V-Tour a eventrip. Švýcarská umělkyně Doris Windlin představila velice poutavě a zajímavě způsoby života na salaši ve švýcarských Alpách. Také prezentace „1�� 0 železničních NEJ Švýcarska” od Petra Čermáka se setkala s velkým zájmem posluchačů. Mimo prezentace a promítání se hosté mohli podívat, jak se připravuje pravé švýcarské fondue, a také si mohli zakoupit švýcarské sýry od paní Barbary John ze Swiss Cheese. Zajímavá také byla nabídka turistických materiálů od Rhétské dráhy a kantonů Graubünden a Wallis.

Sowie jedes Jahr, auch in diesem Jahr hatten die Bürger von Brünn und der Umgebung eine Gelegenheit, die Veranstaltung Schweizer Tage in Brünn zu besuchen, die von der Handelskammer Schweiz – Tchechische Republik und der schweizerischen Tourismuszentrale Switzerland Tourism organisiert wurde.

Die Schweizer Tage fanden schon traditionell im Lustschloss Mitrovskych in der Nähe von dem Brünner Messegelände. Besucher konnten näher Schweizer Traditionen und Spezialitäten kennenlernen. In drei Tagen wurde ein reiches Programm vorgestellt, das beinhaltete Präsentationen, Filmprojektionen, Koch-shows, Wein- und Kaffeeproben. Besucher konnten aus dem Urlaubsangebot von den Reiseagenturen V-Tour und eventrip wählen. Die Schweizer Künstlerin Doris Windlin hielt eine interessante Präsentation über das Leben auf einer Schweizer Alp, die als sehr erfolgreich betrachtet wurde. Auch der Vortrag „Top 10 Eisenbahnen in der Schweiz“ von Petr Cermak fand viele Zuhörer. Gäste konnten schauen, wie man das richtige Schweizer Fondue kocht und leckeren Schweizer Käse von Swiss Cheese kaufen. Interessant war auch das Angebot der touristischen Unterlagen der Rhätischen Bahn und der Kantone Graubünden a Wallis.

Partneři / Partner

SWISSmag

ŠVÝCARSKÉ BANKOVNÍ TAJEMSTVÍ – AKTUÁLNÍ STAV A VÝZNAM PRO ČECHY SCHWEIZER BANKGEHEIMNIS – AKTUELLER STAND UND BEDEUTUNG FÜR TSCHECHEN PwC, 16. 1. 2013 Švýcarské bankovnictví, banky a bankovní tajemství se objevovaly na stránkách zahraničního tisku v posledních letech častěji než kdy jindy. To lze přičíst nejen finanční krizi od roku 2007 a jejím důsledkům, ale také mezinárodnímu vývoji v daňové oblasti. V rámci semináře nejprve informoval švýcarský velvyslanec pan André Regli o švýcarském finančním centru a představil finanční strategii švýcarské vlády. Prezident HST pan Marek Procházka (PRK Partners s.r.o.) se ve svém příspěvku věnoval historii a vývoji bankovního tajemství, zatímco Rudolf Rentsch (Rentsch Legal s.r.o.) se zabýval současným legislativním rámcem. V závěru semináře pan Zenon Folwarczny (PwC) přítomným osvětlil daňové důsledky pro české rezidenty. Téma vyvolalo živou diskusi mezi zúčastněnými. Velký zájem veřejnosti potvrdil vysoký počet účastníků. Partner

Das Schweizer Bankwesen, das Bankgeheimnis und Banken erschienen in den letzten Jahren mehr denn je auf den Seiten von ausländischen Zeitungen. Und das nicht erst durch die Finanzkrise seit 2007 und ihren Folgen, sondern auch durch die internationalen Entwicklungen im Steuerbereich. Im Rahmen des Seminars informierte zunächst der Schweizer Botschafter Herr Andre Regli über das Schweizer Finanzzentrum und präsentierte auch die Finanzstrategie der Schweizer Regierung. Der HST Präsident Marek Prochazka (PRK Partners s.r.o.) widmete sich in seinem Vortrag der Geschichte und der Entwicklung des Bankgeheimnisses, wobei sich Rudolf Rentsch (Rentsch Legal s.r.o.) mit den gegenwärtigen legislativen Rahmenbedingungen beschäftigte. Im abschliessenden Teil des Seminars erklärte Herr Folwarczny (PwC) den Anwesenden, welche steuerlichen Auswirkungen diese auf die tschechischen Einwohner habe.

OHLÉDNUTÍ ZA UPLYNULÝMI MĚSÍCI ZÁŘÍ 2012

10.–14. 9. Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně a Speed Business Meeting 15.–17. 9. Workshop Les Diablerets

ŘÍJEN 2012

5. 10. Tisková konference ZIMA 6. 10. Alpabzug

LISTOPAD 2012

8.–10. 11. Gastrofest v Českých Budějovicích 21. 11. Haute Couture: Premium Swiss Watch Brand

PROSINEC 2012

4. 12. Vánoční večeře s koncertem

LEDEN 2013

16. 1. Švýcarské bankovní tajemství – stav a význam pro Čechy 18.–20. 1. Švýcarské dny v Brně

ÚNOR 2013

RÜCKBLICK AUF DIE VERGANGENEN MONATE SEPTEMBER 2012

10.–14. 9. Internationale Maschinenbaumesse Brünn und Speed Business Meeting 15.–17. 9. Workshop Les Diablerets

OKTOBER 2012

5. 10. Pressekonferenz WINTER 6. 10. Alpabzug

NOVEMBER 2012

8.–10. 11. Gastrofest in Budweis 21. 11. Haute Couture: Premium Swiss Watch Brand

DEZEMBER 2012

4. 12. Weihnachtsanlass mit Konzert

JANUAR 2013

16. 1. Schweizer Bankgeheimnis – Stand und aktueller Stand für 18.–20. 1. Schweizer Tage in Brünn

FEBRUAR 2013

PŘIPRAVOVANÉ AKCE

GEPLANTE VERANSTALTUNGEN

březen................multižánrové.............. Švýcarské jaro Praha, Brno, Olomouc, Liberec, Hradec Králové, Kolín, Třeboň, Počátky, Letohrad a další Více na www.svycarskejaro.cz

März.......................multi-genre................ Schweizer Frühling Prag, Brünn, Olmütz, Liberec, Hradec Králové, Kolín, Třeboň, Počátky, Letohrad und weitere Programm an www.svycarskejaro.cz

14. březen........konference................SWISS MANAGEMENT FORUM: Duální vzdělávací systém – Rozhodující faktor pro vzdělání kompetentní pracovní síly Andel's Hotel, Praha

14. März...............Konferenz..................SWISS MANAGEMENT FORUM: Das duale System - Schlüsselfaktor für die Ausbildung einer kompetenten Arbeitskraft Andel's Hotel, Praha

18. duben.........networking................Czech Beer Festival Žofín Garden, Praha 15. květen........networking................Členské shromáždění a Swiss Business Party Green Yacht, Praha srpen / září.............cesta........................ Degustace moravských vín a návštěva Lednickovaltického areálu Lednicko-valtický areál srpen/září..................golf..........................3. česko-švýcarský golfový turnaj

18. April.............networking................Czech Beer Festival Žofín Garden, Prag

5. říjen......................slavnost....................Alpabzug – tradiční švýcarská slavnost Praha 7.–11. říjen...........veletrh......................Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně

15. Mai................Networking............... Mitgliederversammlung und Swiss Business Party Green Yacht, Prag Aug. / Sept..............Reise........................ Weindegustation und Besuch des Areals Lednice-Valtice Areal Lednice-Valtice Aug. / Sept...............Golf......................... 3. tschechisch-schweizerisches Golfturnier 5. Oktober.....traditionelles Fest..... Alpabzug Prag

2013

6. 2. Gesunde Nahrungsmittel, ihr Einfluss auf die Zivilisationskrankheiten und Trends in ihrer Produktion

2013

6. 2. Zdravé potraviny, jejich vliv na civilizační choroby a trendy v jejich výrobě

7.–11. Oktober.....Messe.....................Internationale Maschinenbaumesse in Brünn

listopad...networking cocktail.....Haute Couture: Lindt&Sprüngli

November..networking cocktail...Haute Couture: Lindt&Sprüngli

prosinec......slavnostní večeře.........Vánoční večírek

Dezember....feierliches Anbendessen....Weihnachtsfeier

HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika / HST Handelskammer Schweiz – Tschechische Republik Jankovcova 1569/2c, CZ-170 00 Praha 7, Tel: +420 222 516 614, E-mail: info@hst.cz, Web: www.hst.cz Kontakt: Lucie Hladíková

BONUS PROGRAM

Knokar s.r.o. by Mona s.r.o. 10% pro členy HST na nákup v e-shopu na calinesse.cz, by Mona s.r.o. výhradní zastoupení značky Calinesse pro ČR a Slovensko

PROGRAM

info@bymona.cz www.bymona.cz www.calinesse.cz

KARTA BYLA ZHOTOVENA FIRMOU

BONUS

SWISSmag

HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika připravila bonusový program, díky němuž jsou členům HST nabízeny výhodnější podmínky na nákup produktů a služeb dalších členů. Zde představujeme první společnosti, které se do bonusového programu HST zapojily. Členové HST obdrží slevy po předložení svých identifikačních karet Bonus Programu.

Knokar s.r.o. Doudlebská 1046/8 140 00 Praha 4 gsm : +420 725 94 94 94 e-mail: rezervace@knokar.cz www.knokar.cz

Poskytneme slevu na pronájem luxusních vozidel pro členy HST ve výši 10 procent. Společnost Knokar s.r.o. nabízí krátkodobý i dlouhodobý pronájem luxusních vozidel, pronájem luxusních limuzín s řidičem, pronájem luxusních vozidel pro diplomatické sbory, ministerstva, vládní i zastupitelské úřady, pronájem historických prostor v centru Prahy. Kompletní informace a kontaktní místa k předávání vozů je možné najít na www.knokar.cz.

V Zátiší Bellevue Mlýnec Žofín Garden Zátiší Catering wow.zatisigroup.cz

SLIM media s.r.o. Husitská 344/63 130 00 Praha 3 tel.: 222 780 286 obchod@snow.cz

SLIM media s.r.o. Zátiší Group Při rezervaci každé druhé menu zdarma. Oslavte s námi naše 20. výročí!

Sleva 50 % na inzerci pro členy HST v časopisech SWISSmag , SNOW a NORDIC a na webech SNOW.CZ a BEZKY.NET (oproti cenám uvedeným v ceníku, neplatí pro exkluzivní služby). Sleva 10 % na grafické práce a DTP

Interhome s.r.o. Sokolovská 84-86 Zirkon Office Center 186 00 Praha 8 www.interhome.cz

Hotel Leonardo Karoliny Světlé 323/27 110 00 Praha 1 tel.: +420 239 009 239 info@hotelleonardo.cz www.hotelleonardo.cz

Hotel Leonardo

Marika Poláčková e-mail: marika.polackova@hotelleonardo.cz tel.: +420 239 009 250

Elegantní **** hotel Leonardo nacházející se nedaleko Karlova mostu s pokoji nabízejícími pohled na Pražský hrad poskytuje slevu 10 % na ubytování, pořádání konferencí a konzumaci v restauraci PLATINA pro členy HST.

Gabriela Kohoutová tel.: 222 323 323

Interhome Pronájem rekreačních domů a bytů, poskytuje slevu 10 % pro členy HST a jejich rodinné příslušníky. Sleva se vztahuje na kompletní nabídku 46 000 rekreačních objektů v 26 zemích Evropy a USA a je akceptována pouze na centrále.

Cestovní kancelář SKIPAS s.r.o. Dittrichova 9, 120 00 Praha 2 tel.: 224 817 311, Fax: +420/224817312 mobil: +420 602 363 703, +420 602 364 679 skipas@skipas.cz

Barbara John Budějovická 1116 252 42 Jesenice u Prahy tel.: +420 602 696 412 e-mail: info@swisscheese.cz www.swisscheese.cz

Cestovní kancelář SKIPAS

Dovolená s „individuálním přístupem“ Naše kancelář zajišťuje pro své klienty aktivní dovolenou ve Švýcarsku, Rakousku, Německu, Itálii a Francii, letos také nově v americkém Coloradu. Celoroční program je zaměřen na aktivní dovolenou doplněnou pohodou a relaxací… lyžování, golf, turistika, lázně, ale i eurovíkendy a zájezdy za sportovními akcemi. Pro členy HST poskytujeme slevu 10 % z celkové ceny zájezdu.

Swiss Cheese Nabízíme široký výběr švýcarského sýra, čokolády a jiných švýcarských specialit. Také zajišťujeme půjčení přístroje na raclette a fondue. Členové HST obdrží 10% slevu na veškerý sortiment.

Rhétská dráha Svetové dedictví UNESCO ˇ ˇ – mistrovské dílo železnicní ˇ techniky Více než sto let stará železniční trať přes Albulu a Berninu je, co se týče stavební techniky, jedinečný mistrovský výkon. Čeká vás mimořádný technický zážitek harmonicky zasazený do přírody z doby, kdy železnice stála teprve na počátku svého vývoje. Od června 2008 patří tratě Rhétské dráhy Albula/Bernina ke světovému dědictví UNESCO.

Rhätische Bahn Bahnhofstrasse 25 CH-7002 Chur Tel.: +41 (0)81 288 65 65 railservice@rhb.ch www.rhb.ch

Bernina Express Tratě Albula a Bernina Rhétské dráhy patří k jedněm z nejimpozantnějších přejezdů Alp. Panoramatická jízda Bernina Expressem z Churu – okolo ledovců až dolů k palmám do Tirana. 55 tunelů, 196 mostů a stoupání 70 promile zvládá vlak s lehkostí. Cena za osobu: od 60 CHF

Ledovcový expres Vrcholné atrakce na začátku a na konci. Sv. Mořic si vás získá elegancí a exkluzivitou. V Zermattu zdraví nejfotografovanější hora světa – Matterhorn. Mezitím jedete na trati patřící pod UNESCO v Graubündenu a projedete Rýnskou soutěsku – „Grand Canyonem“ Švýcarska. Cena za osobu: od 145 CHF Rezervace nabídky na: cz.graubuenden.ch

Švýcarsko.

vlakem, autobusem a lodí.

Užijte si Švýcarsko se Swiss Passem. SwissTravelSystem.com Cestujte se Swiss Passem za atraktivní ceny neomezeně vlaky, poštovními autobusy a loděmi po celém Švýcarsku. Swiss Pass lze vystavit na 4, 8, 15 a 22 dnů nebo jeden měsíc. Zahrnuje veřejnou dopravu v 75 městech, panoramatické trasy, 50% slevu na horské dráhy a lanovky a volný vstup do více než 470 muzeí. Děti do 16 let cestují v doprovodu rodičů zdarma, slevy získají také osoby cestující společně a mladí do 26 let. Více na www.MojeSvycarsko.com. Prodej v ČR – CK ČEDOK, www.cedok.cz, České dráhy, www.cd.cz a Student Agency, www.studentagency.cz.