FOTO: STADTARCHIV DORNBIRN
40 MAG NOSTALGIE ZAŠLÝCH ZIM
TEXT: TOM ŘEPÍK
Lyžování za nacismu
Organizovaný sport včetně lyžařského vylučoval neárijce již dlouho před Hitlerovým připojením Rakouska k Německé říši v březnu 1938.
P
o roce 1880 se v Rakousku-Uhersku na pravicovém okraji německého národního hnutí začal šířit etnicko-rasistický světonázor. Postuloval údajnou nadřazenost germánské rasy. Hnutí agitovalo za odtržení německy mluvících oblastí říše a jejich následné sjednocení do Německa. Tato radikální forma pangermanismu byla vedena antislovanstvím a antisemitismem. Spojovala konzervativní katolíky, socialisty a německé nacionalisty krajní politické pravice a formovala politické
klima jak první rakouské republiky (založené v roce 1919), tak rakouskofašistické Vlastenecké fronty, jež se ujala moci v roce 1934 pod vedením kancléře Engelberta Dollfusse. Rakouský lyžařský svaz (ÖSV), založený v roce 1905, se s touto národně-etnickou tradicí ztotožnil a rasistickou klubovou politiku učinil nejvyšší prioritou dávno před nastolením nacionálněsocialistické diktatury v Německu v roce 1933 a anšlusem – připojením Rakouska k Německé říši v březnu 1938.
Lyžařské družstvo gymnastického klubu Dornbirn jde v průvodu na lyžařské závody v Turngau na Bodele, 6. března 1938
Nástup německého nacionalismu a antisemitismu Lyžování bylo vedle gymnastiky a horolezectví jedním z prvních oborů, v nichž se v Rakousku prosadil nacionální socialismus. V rámci ÖSV se od roku 1920 stále více projevoval německý nacionalismus a nakonec i nacionální socialismus. K nacistickému převzetí lyžování tedy nedošlo náhle v březnu 1938, ale jednalo se o dekády trvající postupný proces. V německo-nacionálním gymnastickém hnutí lze antisemitskou politiku vyloučení vysledovat již od konce 19. století. Po první světové válce nabrala tato politika v německo-nacionálních sportovních klubech, zejména v alpských a dalších lyžařských klubech první rakouské republiky, na obrátkách. Tyto spolky a jejich členové byli následně vstřícní k nacionálněsocialistické rasové ideologii.
Stejně jako v německém Turnvereinu (tělocvičném spolku) a Alpenvereinu (alpském klubu) byl německý nacionalismus společným jmenovatelem v ÖSV, který ve dvacátých letech přijal politiku, jež nakonec vyústila v radikální antisemitismus. Už dlouho před rokem 1938 ÖSV vylučoval židovské lyžaře a přizpůsoboval se tzv. „árijskému ideálu“ propagovanému národním socialismem. Prohra v první světové válce, rozdělení říše a nastolení první republiky připravily velkou část rakouského obyvatelstva o národní hrdost. ÖSV se v té době považoval za legální spolek, v němž se měly sdružit všechny německé lyžařské kluby bývalé monarchie. Po uzavření mírových smluv v letech 1919–20 však organizace ÖSV poznala, že to již není možné.