48
univerzita ELEMENTARITY Nor Johannes Klaebo zahájil uplynulou sezónu SP poté, co strávil letní přípravu v bazénu a rehabilitoval zraněný hamstring. Přísně dodržoval program odpočinku, léčení a regenerace, místo aby se vrhl zpět do svého obvyklého tréninkového režimu. Fungovalo to
Neprávem zlopověstný zánět
Zraněním neutečeme Poučený sportovec zná a praktikuje prevenci udržovacích cvičení a tréninkových strategií, nicméně i přes dobře míněné plány se nemusí zraněním vyhnout. Různým: některým krátkodobým, zcela zvládnutelným a možná jen výsledkem smůly, jiným dlouhodobějším, vyžadujícím odbornou péči a určitě ovlivňujícím trénink – ať v důsledku akutního úrazu, nebo příznaků, jež se postupně zhoršovaly kvůli přetrénování nebo chybné zátěže. Dobrou zprávou je, že za správných podmínek se moudré lidské tělo samo opraví.
J
aké jsou ale správné podmínky pro uzdravení? A jak se uzdravit rychleji? Jak poznám, kdy už můžu pokračovat v tréninku?
Co je to bolest?
Zjednodušeně, bolest je obranný mechanismus, který nás chrání před tím, abychom si ublížili. Pokud položíte ruku na žhavou plotnu, reakcí těla je bolest, takže ruku dáte pryč, než se spálí. Uvědomme si, že stejně jako u všech zvířat je primárním cílem našeho těla přežití (také asi rozmnožování, ale do něho tu nezabrušujme). Naše tělo má řadu regulačních systémů, které nám pomáhají v udržování homeostázy a v přežití. Při poranění, a zejména při následné zánětlivé reakci, vysílají nervové receptory v dané oblasti do mozku varovný signál, který si vykládáme jako bolest, a reagujeme tak způsobem, který poraněnou oblast chrání. Míra bolesti však není vždy úměrná stupni poranění. Řezná rána od papíru bolí jako čert, ale nezabije nás. Takové říznutí papírem rovněž přestane bolet dřív, než se kůže zcela
zahojí: hypotéza spočívá v tom, že tělo je s říznutím papírem obeznámeno, už ho nevnímá jako hrozbu a přestane nervový signál interpretovat jako bolest (pokud se nepotká s citronovou šťávou a tělo se necítí ohroženo znovu). Toto vše může znamenat, že některé bolesti, zejména pokud jsou chronického charakteru, ve skutečnosti nepředstavují křehkost nebo aktivní ohrožení. To neznamená, že je máme přehlížet, ale také to neznamená, že nás mají dostat do kolen. Bolest může být vodítkem pro trénink a aktivitu; nemusí být kontraindikací. Typické pokyny říkají, že bolest menší než 4/10 (0 je žádná bolest, 10 znamená odvoz záchrankou v mdlobách), která odezní nebo se vrátí do výchozího stavu do dvou hodin po aktivitě, je zcela přiměřená. Na semaforu bolesti je to zelená, pokračujte. Bolest v rozmezí 4–5/10 nebo bolest nižšího stupně, která se zklidňuje déle, je žluté světlo: touto křižovatkou byste opravdu neměli projíždět, takže zvolněte. Bolest 6/10 nebo horší je červené světlo.
foto: Barbieri/NordicFocus
foto: NordicFocus
text: Tom Řepík
Často obviňujeme zánět a s ním spojené otoky a bolest jako příčinu našich problémů; zánětlivý proces je však způsob, jakým se naše tělo vypořádává se zraněními (a patogeny). Dlouhodobě osvědčenou strategií léčby akutních zranění je odpočinek, led, komprese a elevace. To se často kombinuje s protizánětlivými léky, jako je ibuprofen. Tato léčba může přinést určitou krátkodobou úlevu od bolesti; odpočinek je sám o sobě nebolestivý, ledování znecitlivuje poraněné místo, komprese a vyzdvižení končetiny mohou snížit otok a některé související bolesti a nesteroidní antirevmatika potlačují signál bolesti v nervovém systému; nicméně přibývá důkazů, že může z dlouhodobého hlediska bránit vhodnému hojení. I když stále chceme zvládnout bolest, přístup k léčbě se posouvá směrem k časnému pohybu s postupem zpět k aktivitě, jak to vyžadují příznaky. To má samozřejmě svá úskalí: tento článek nenabádá k chůzi po zlomené noze nebo běhu po čerstvě vyvrtnutém kotníku; řiďte se radami svého lékaře.
Švédka Frida Karlssonová si při tréninku na Tour de Ski 2023 poranila kostrč. Během Tour upravila svá očekávání, změnila tréninkové a regenerační plány, a přesto se jí podařilo úspěšně zakončit sezónu 2023