univerzita ELEMENTARITY foto: Fischer Sports GMBH
42
Trénink
text: Tom Řepík
pro dlouhodobý úspěch Moderní sportovní věda o nabývání dovedností může trenérům a sportovcům pomoci vydolovat z tréninku víc. V časopise Journal of Sports Sciences se autoři Williams a Hodgesová zabývají složitostí výzkumu získávání dovedností a zmiňují pět klíčových zásad. Rovnováha mezi výkonem a učením
Z
de je jeden z modelů koučování: poskytněte hodně podrobných instrukcí s velkým množstvím zpětné vazby a zaměřte se na rozvoj konkrétních dovedností, jednu po druhé, pomocí opakovaných cvičení. Tím se maximalizuje krátkodobý výkon, sportovci budou v tréninku vypadat dobře. Pokud však chcete zdůraznit dlouhodobé učení, měli byste postupovat opačně: poskytovat nižší úroveň výuky a zpětné vazby a nepředvídatelně kombinovat různé dovednosti. Sportovci si dovednosti neosvojí tak rychle, ale lépe si je zapamatují a budou na nich stavět.
V souvislosti s vytrvalostním tréninkem existuje podobný kompromis mezi krátkodobým výkonem a dlouhodobým nárůstem kondice. Trénující vrcholoví sportovci často subjektivně poznají zlepšení kondice ne nutně tím, že se tréninky zrychlí, ale že se začnou zdát snazší. Pokušení závodit v trénincích bývá známkou toho, že dáváte přednost okamžitému výkonu. Stejně tak kontrola hodinek každou minutu vám může pomoci trénink zvládnout, ale tato častá zpětná vazba může bránit tomu, abyste se postupně naučili vnímat správné tempo.
Přednost kvality před kvantitou
Cílený trénink je pojem, který vytvořil psycholog Anders Ericsson a který označuje trénink systematický a usilovný, zaměřený na slabé stránky a s vhodnou zpětnou vazbou. Ericssonův klíčový bod spočíval v tom, že pouhé hromadění tréninkových hodin nezaručuje, že se budete stále zlepšovat. Na kvalitě tréninku záleží stejně jako na jeho kvantitě. Zjištění charakteristik kvalitního tréninku se však ukazuje být složitější než původní Ericssonova definice a zůstává oblastí aktivního výzkumu. Mezi klíčové pojmy patří: rozdíl mezi záměrem a realizací. Těžší nebo rychlejší neznamená vždy lepší. Jaké byly vaše cíle pro trénink a jak blízko jste se jim přiblížili? Také u motorických dovedností platí, že nejproduktivnější tréninky nebývají ani extra těžké, ani moc snadné. Možná zde fungují některé univerzální principy učení: Williams a Hodgesová dokonce citují studii z literatury o počítačových vědách a strojovém učení, podle níž je optimální míra chybovosti přibližně 15 %, aby se maximalizoval přínos tréninku.