FOTO: FACEBOOK
36
TECH ZÁVODNÍ LYŽE
TEXT: TOM ŘEPÍK
Amatérské testování a výběr lyží do závodu Dobrý pocit z jízdních vlastností versus absolutní skluzná rychlost: zdánlivě věčné dilema soutěžních běžkařů při výběru toho pravého páru do závodu. Co z toho je lepší a pro koho, aby lyže byly v cíli políbeny?
V
ětšina veškeré zpětné vazby, kterou jsem během svých testérských let dostával od lyží samotných anebo spolutestujících lyžařských kolegů, se zaměřovala na jízdní vlastnosti lyží – jako je stabilita, zatáčení, hranění, stoupání, hladkost skluzu či živost modelu. Poměrně zřídka se stalo, že by někdo při zkoušení lyží mluvil o rychlosti; a když už jsem nějakou zmínku o rychlosti zaznamenal, zhusta bývala rozporuplná: různí lyžaři označovali za rychlé odlišné lyže. To je docela v ostrém kontrastu s testováním lyží u závodníků na vysoké úrovni – svěťákové, ale i národní. Těmto atletům jde především o skluznou rychlost a jejich proces testování lyží spočívá v dosažení shody na tom, které sjíždějí nejrychleji. Mnohokrát je tento důraz na rychlost ve skutečnosti zaměřen na odpor tření skluznice – zejména při nízkých rychlostech, kdy existuje poměrně vysoká citlivost pro skluz. Někdy se u elitních závodníků objeví téma stability nebo jízdních vlastností, ale obvykle je to něco, co je závodník ochoten obětovat, aby mohl startovat na lyži, která byla v aktuálním sjezdovém testu označena za nejrychlejší.
To vše vyvolává několik otázek. Je logické, že závodní lyžaři budou potřebovat menší stabilitu než průměrný lyžař, ale je to opravdu buď–anebo? Mají civilní/hobby závodníci tendenci klást přílišný důraz na stabilitu? Jsou elitní závodníci náchylní k přehnanému důrazu na rychlost? Jsem si celkem jistý, že odpověď na obě otázky zní ano, ale stejně
Abychom to lépe pochopili, je důležité mít jasnou představu o úkolu každého závodníka. To, o co by mu mělo jít, je optimální průměrná rychlost. Stoupání, zatáčky, sjezdy a všechno mezi tím určuje čas, který je potřeba k projetí tratě. Je to také otázka fyzické kapacity a úsilí; lyže, které pomáhají dostat ze závodníka to nejlepší a nejplnější
NĚKDY SE U ELITNÍCH ZÁVODNÍKŮ OBJEVÍ TÉMA STABILITY NEBO JÍZDNÍCH VLASTNOSTÍ, ALE OBVYKLE JE TO NĚCO, CO JE ZÁVODNÍK OCHOTEN OBĚTOVAT, ABY MOHL STARTOVAT NA LYŽI, KTERÁ BYLA V AKTUÁLNÍM SJEZDOVÉM TESTU OZNAČENA ZA NEJRYCHLEJŠÍ. tak jsem si jistý, že hobby mentalita často přináší úspěšnější rozhodnutí. Mám za to, že závodníci se často příliš soustředí na eliminaci pocitů drhnoucího skluzu a ztrácejí ze zřetele úkol, který před nimi stojí při vytváření rychlosti v průběhu celého závodu.
úsilí, mají nejlepší šanci na vysokou průměrnou rychlost. Když se soustředíme pouze na eliminaci tření, snadno ztratíme pojem trakce. Každý, kdo závodil na horských kolech, tento kompromis pozná: pojedete v terénu na účelově rychle se valících pláštích s minima-