IV. 8
Meninges – Pleny
9
Pleny jsou vazivové obaly kryjící povrch mozku a míchy. Na povrchu je tvrdá plena, tvořící velmi tuhý list hustého neuspořádaného kolagenního vaziva. Pod ní je pavučnice tvořící prostorově síťovanou trámčinu z řídkého kolagenního vaziva. K mozku a míše přiléhá řídkým kolagenním vazivem omozečnice. Kromě mechanické ochrany vymezují fyziologické nebo patologické prostory (epidurální, subdurální a subarachnoidální prostor). Pleny mozku a míchy
• 1 Dura mater – tvrdá plena je silná vrstva hustého
neuspořádaného kolagenního vaziva – srůstá s okosticí lebečních kostí, zejména v oblasti švů – její listy a duplikatury člení nitrolebeční prostory 1 – její vnitřní povrch pokrývá durální neurotel (oploštělé 2 fibroblasty oddělující tvrdou plenu od trámčiny pavučnice) 3 1.1 Sinus durae matris – žilní splavy tvrdé pleny v lebeční dutině – stěny splavů tvoří původní dva listy tvrdé pleny 6.1 2 Arachnoidea mater – pavučnice je tvořena řídkým vazivem – je uspořádaná do větvených prostorových pavučnicových trámců, mezi nimiž probíhají mozkové cévy a proudí mozkomíšní mok – řídká trámčina vyrovnává nerovnosti povrchu mozku a míchy – zevnitř přiléhá k tvrdé pleně vrstvou oploštělých vazivových buněk Mozkové pleny a prostory – buňky tohoto povrchového neurotelu jsou vzájemně propojeny těsnými spoji, čímž tvoří buněčnou difúzní bariéru oddělující štěrbinovitý subdurální prostor od hlubšího subarachnoidálního prostoru 2.1 Granulationes arachnoideae Pacchioni – výběžky pavučnice v oblastech sousedících s žilními splavy tvrdé pleny – vyklenují se do splavů a zabezpečují vstřebávání moku do žilní krve 3 Pia mater – omozečnice je vrstva dobře prokrveného řídkého vaziva – do jejího vnějšího povrchu je ukotvená trámčina pavučnice – svou vnitřní stranou pokrývá povrch mozku a míchy a kopíruje jejich povrch – nasedá na membrana limitans glialis superficialis, tvořenou výběžky astrocytů – svým vazivem obaluje cévy vstupující do mozku a míchy a cévy z nich vystupující 3.1 Plexus choroideus – ependymem (s bazální membránou) pokrytá keříčkovitá pleteň na stropu mozkových komor tvořená výběžky omozečnice, vytváří mozkomíšní mok
•
•
2.1
1.1
•
•
3
6.2 2 5 1 4.2
Prostory vymezené plenami
4 Spatium epidurale – epidurální prostor mezi tvrdou plenou a okosticí lebečních kostí / obratlů 4.1 U mozku – v dospělosti srůstem těchto vrstev zaniká, bez obsahu Míšní pleny a prostory • 4.2 U míchy – obsahuje vazivové přepážky, řídké a tukové vazivo a žilní pleteně 5 Spatium subdurale – subdurální prostor mezi tvrdou plenou a pavučnicí – mikroskopická štěrbina mezi vnitřním neurotelem tvrdé pleny a povrchovým neurotelem pavučnice, bez obsahu 6 Spatium subarachnoideum – subarachnoidální prostor mezi pavučnicí a omozečnicí vyplněný mozkomíšním mokem
6.1 U mozku – dále obsahuje Willisův tepenný okruh – třemi otvory komunikuje se čtvrtou mozkovou komorou a na několika místech má rozšířené prostory (cisterny) 6.2 U míchy – dále obsahuje míšní tepny (aa. spinales) a závěsné vazy míchy odstupujíci z pia mater (ligg. denticulata)
•
10
Claustrum haematoencephalicum – Hematoencefalická bariéra
Mezibuněčné prostory mozku a míchy jsou od krevní plazmy odděleny hematoencefalickou bariérou. Látky z krve jsou přenášeny do CNS skrz bariéru pomocí selektivních přenašečů v membráně endotelových buněk. Bariéru tvoří endotel vlásečnic v mozku a míše, bazální lamina endotelu a vrstva výběžků astrocytů. Stavba
• 1 Endotel vlásečnic CNS – je souvislý a málo propustný • 1.1 Zonulae occludentes – těsnými spoji mezi sousedními
endotelovými buňkami brání neselektivnímu prostupu látek mezibuněčnými prostory 2 Bazální lamina endotelových buněk vlásečnic CNS – je souvislá 3 Membrana limitans glialis perivascularis – tvořená výběžky astrocytů obalujících vnější povrch těchto vlásečnic
• •
3 2 1 1.1 1
409