Úvod
1 Centrální nervový systém
IV. 8
Koncový mozek (telencephalon)
Koncový mozek má na povrchu 2–5 mm silnou šedou hmoDo centrálního nervového systému spadá mozek a mítu v podobě mozkové kůry (cortex cerebri), která je tvořena cha. Nervová tkáň je zde uspořádána do šedé hmoty, sezávity (gyri) a rýhami (sulci). Většina (přibližně 95 %) povrchu stávající zejména z těl neuronů (kůra mozku, podkorová kůry mozku člověka je tvořena šesti histologicky rozlišitelnými bazální ganglia, kmenová a míšní šedá hmota) a bílé hmovrstvami neuronů. Toto šestivrstevné (hexalaminární) uspoty, tvořené výběžky neuronů a jejich obaly. řádání se nazývá neokortex/isokortex a představuje evolučně Mícha si uchovává stavbu segmentované nervové nejmladší část mozku obratlovců. Členění na vrstvy je založeno trubice s provazci bílé hmoty na povrchu. Navnitř od na hustotě a velikosti neuronů, na orientaci jejich výběžků a na bílé hmoty míchy jsou sloupce šedé hmoty obklopující zastoupení pyramidových (eferentních) neuronů typu Golgi I centrální kanál (vystlaný ependymem). Sloupce mají na a nepyramidových interneuronů typu Golgi II. Tloušťka jednotřezu vzhled rohů. Zadní míšní rohy jsou senzitivní, boční livých vrstev se v různých specializovaných oblastech mozku od rohy jsou visceromotorické (obsahují viscerální motoricsebe liší, v některých z nich se vrstvy ještě dále dělí na podvrstvy, ké neurony) a přední rohy obsahují somatické motorické jinde mohou být základní vrstvy značně ztenneurony inervující kosterní svaly. čeny. V izokortexu lze podle zapojení rozlišit Neurony mozku a míchy jsou odděneurony projekční (jejich axony směřují do leny od krevního oběhu mikroskopicKoncový mozek má na podkorových struktur, do mozkového kmene kými vrstvami tvořícími hematoencepovrchu 2–5 mm silnou a do míchy), neurony asociační (jejichž axony falickou bariéru: endotel souvislých šedou hmotu v podobě spojují korové okrsky téže hemisféry) a neumozkových vlásečnic s těsnými spoji, rony komisurální, jejichž axony směřují do mozkové kůry. Většina bazální lamina endotelu a výběžky asdruhostranné hemisféry. Zbytek kůry (asi 5 trocytů. povrchu mozkové kůry %) se nazývá allokortex, má odlišné uspořáNa povrchu mozku a míchy jsou tři je tvořena šesti dání vrstev (nejčastěji 3–4 vrstvy) a zahrnuje vrstvy mozkových plen. Povrchová vrstvami neuronů. paleokortex (čichová kůra) a archikortex (limtvrdá plena (dura mater) tvoří tuhý bický systém). Mozková kůra má bohaté cévní list z hustého neuspořádaného kolazásobení a její funkce jsou zcela závislé na oxigenního vaziva. Pod ní je pavučnice dativním metabolizmu. Jednotlivé oblasti kůry plní řadu funkcí: (arachnoidea mater) tvořící jemně prostorově síťovanou motorické, senzitivní, smyslové (senzorické), řečové, asociační trámčinu z řídkého kolagenního vaziva. K povrchu mozku a paměťové. Aktivita mozkové kůry je nezbytná pro vědomé a míchy přiléhá omozečnice (pia mater) z řídkého kolaprožívání a pro poznávací (kognitivní) funkce, jakými jsou pagenního vaziva. Tyto mozkové pleny vymezují anatomické měť (zpracování, ukládání a vybavování informací), pozornost, prostory: epidurální, subdurální a subarachnoidální proporozumění řeči, vyjadřování, prostorová orientace, učení a dalstor. Dutiny CNS a subarachnoidový prostor jsou vyplněší myšlenkové procesy. ny mozkomíšním mokem (likvorem), který vzniká filtrací Pod mozkovou kůrou se nachází bílá hmota mozku, tvořená krve z plexus choroideus mozkových komor skrz hemanervovými výběžky neuronů a jejich myelinovými a gliovými tolikvorovou bariéru ependymu, který je zde druhotně obaly, dále buňkami neuroglie a krevními cévami. Projekční uspořádán do jedné vrstvy kubických až cylindrických buvlákna propojují jednotlivé úrovně mozku (např. kůru s podkoněk spojených těsnými spoji. rovými bazálními ganglii). Asociační vlákna spojují různé oblasti téže úrovně v rámci jedné mozkové polokoule a umožňují spoMozeček (cerebellum) lupráci oblastí neuronů nezbytných pro vyšší nervové funkce. Na povrchu mozečku je mozečková kůra z šedé hmoKomisurální (spojková) vlákna mezi sebou propojují vzájemně ty, rozdělená do tří vrstev. Pod kůrou je bílá hmota, jíž si odpovídající oblasti pravé a levé hemisféry. probíhají nervová vlákna a jsou v ní zanořena mozečková Hluboko v bílé hmotě mozkových hemisfér jsou objemná jájádra z šedé hmoty. Z jader vystupují eferentní mozečkové dra šedé hmoty, tzv. bazální ganglia (nuclei basales), zapojená dráhy. Hlavní funkcí mozečkových hemisfér je koordinace především do okruhů řídících svalové napětí (tonus), vytvářejíprostorově cílených pohybů. Střední část mozečku (vercích základní pohybové vzorce a majících další motorické funkce. mis) je zodpovědná za udržování rovnováhy. Mozeček Studium funkce mozkových neuronů ukazuje, že kromě poje z premotorické oblasti mozkové kůry informován o začtu neuronů je zásadní způsob jejich vzájemného propojení. mýšlených volních pohybech. Zpátky do motorické kůry Tvorba map neuronových spojů, od makroskopické až po mikromozku pak vrací opravy těchto plánovaných či aktuálně skopickou úroveň, vyžaduje spolupráci fyziologie, zobrazovacích prováděných pohybů po zohlednění informací, které zísmetod schopných zviditelnit funkci jednotlivých oblastí nervokává o stavu pohybové soustavy cestou polohocitu a pového systému a velkokapacitních trojrozměrných rekonstrukcí, hybocitu (propriocepce, tj. napětí svalů, šlach, kloubních založených na transmisní elektronové mikroskopii a pokročilých pouzder), či informací o poloze a pohybu hlavy (z rovnotechnikách světelné mikroskopie. Cílem je popsat konektom, vážného ústrojí vnitřního ucha a zprostředkovaně i z oka). tj. vypracovat mapu neuronových spojů („schéma zapojení“) Dále se podílí na nastavení svalového napětí a zajišťuje mozku. Na histologické úrovni se nejvíce synapsí mezi neurony též motorickou paměť. vytváří během smyslového, řečového a dalšího kognitivního učení u kojenců a batolat, zatímco později v dětství a dospělosti již přetrvávají zejména aktivní spojení, která jsou posilována opakovanou zkušeností.
399