„Dokonce i ve věku mýtů musí být nějaké záhady...“ J. R. R. Tolkien Hádanky a hlavolamy ze světa Středozemě vás vezmou na výpravu do mistrovského díla J. R. R. Tolkiena v celé jeho velkolepé kráse a tajemnosti. Na každé stránce vás čekají poutavé hádanky, které povzbudí vaši mysl k přemýšlení a prověří vaše schopnosti uvažování. Kniha obsahuje více než 150 hádanek a hlavolamů inspirovaných prostředím a postavami, o nichž psal Tolkien v Pánu prstenů a v Hobitovi, od jednoduchých, prostých a snadných úkolů po složité a spletité záhady. Půvabné doprovodné ilustrace jsou inspirovány fantastickými obrazy Středozemě a v této nádherně vypravené sbírce se objeví mnoho důvěrně známých postav. Hádanky a hlavolamy mají různé úrovně obtížnosti a v odpovědích na konci knihy jsou uvedena i vysvětlení postupu.
www.euromedia.cz Cover image: Thinkstock
8
VELKA ZELENA KNIHA Z RADOVSKA ervená kniha Západní marky a Letopis Bralova Městce naštěstí nejsou jediné významné dokumenty, které se ze sklonku Třetího věku dochovaly. Pánové Rádovska uchovávali hluboko v norách Brandova pozoruhodný objemný svazek vázaný v skvrnité zelené kůži, která připomíná listí ze Starého Hvozdu. Nebyla to ani kronika, ani rodokmen; byla v ní shromážděna moudrost – tedy svým způsobem. Její stránky byly popsány tisíci hádanek. Některé jsou nám dnes i přes veškerou snahu horlivých lingvistů nepřístupné, jiné nám však mohou přinést zábavu a poučení i dnes. V této knize vám představíme výběr těchto hádanek. Začneme následující ukázkou.
C
Jsem štíhlý strom, nesu však jediný list. Necháš-li mne žít, brzy skonám. Když mě však zavčas zadusíš, bude můj život dlouhý. Nesu jediný plod, a přece naplní celou místnost. Kdo jsem?
ˇ esˇ en´I na straneˇ 182 R
9
10
NEJISTOTA Z Velke´ zelene´ kn I hy:
Co bylo zítra a bude včera?
ˇ esˇ en´I na straneˇ 182 R
11
NEJMOCNEJSI 11. století Třetího věku došlo jednou v Roklince mezi několika Hloubavými elfy k hlasitému sporu. Elronda už to téma unavovalo, a tak se rozhodl oslovit samotné čaroděje. Rafinovanými kouzly je přenesl na místo a zeptal se jich na jejich osobní názor – který z nich pěti je nejmocnější?
V
Pallando a Aiwendil se zdrželi komentáře, druhý z nezájmu a první, protože měl zrovna napilno. Ale zbývající tři se o svůj názor podělili – tedy svým způsobem. „To může být jedině Olórin,“ pravil Alatar. Když však Olórin uslyšel, jak ho kolega chválí, nesouhlasil. „Alatar je příliš laskavý,“ namítl. „Já to nejsem.“ „Já to jistě být nemohu,“ dodal Curumo. A s tím se čarodějové vrátili ke svým záležitostem a zmizeli. Elrond si povšiml, že ostatní se chystají pokračovat v debatě, a honem ji utnul. „Naši přátelé jsou příliš skromní,“ pronesl k shromážděným elfům. „Jen jeden z těch tří mluvil pravdu.“ Který z těch tří je nejmocnější?
ˇ esˇ en´I na straneˇ 182 R
12
PET ARMAD itva pěti armád na svazích Ereboru byla temná a strašlivá. Přesto se však, když bylo po všem a mrtví byli oplakáni, začalo několik Thorinových druhů trumfovat svými výkony na bitevním poli.
B
Dori trval na tom, že si v bitvě počínal nejlépe. „Za každé dva skřety, které zabil Bofur, jsem jich ze světa sprovodil pět. Počítal jsem je!“ „To je možné,“ uznal Bofur. „Jenomže zatímco ses potýkal se třemi, támhle Nori zamordoval čtyři. Než jsi skřeta udolal, musel jsi zasadit pětkrát víc úderů kladivem než on, a kromě toho, stejným počtem úderů, jako jsem já zabil pouhé tři, jich Nori zvládl pět. „Tak na to zapomeňte,“ usadil je Dori. „Vaši skřeti byli chcípáčci. Možná, že jeden z těch tvých, Bofure, mohl mít tolik síly jako čtyři, které bleskově ubil Nori, jenomže moji byli ještě udatnější, třikrát silnější než tvoji. Pokud uvážíme rychlost, efektivitu využívání kladiva i sílu nepřítele, jsem vítězem já.“ Má pravdu?
ˇ esˇ en´I na straneˇ 183 R
13
14
ˇ esˇ en´I na straneˇ 184 R
15
ZAVOD ivot v Emyn Muil, skalnatém pohoří kolem Nen Hithoelu, bývá krátký, drsný a krutý. Než tam Froda a Sama našel Glum, bloudili v těch stržích několik dní. Odpoledne třetího dne je vylekalo malé, ošklivé stvoření, které se kolem nich prohnalo na útěku před tvorem o nic hezčím, ale větším.
Z
Pozorovali zvířata, dokud jim v dáli nezmizela z očí, a Sam řekl: „Hádám, že ten mrňous, co vypadal jako jezevec, měl náskok. Nemyslím, že by ho ten divný kříženec mezi psem a ještěrkou mohl chytit.“ „Možná ne,“ odpověděl Frodo. „Ale já bych si tím nebyl tak jistý, Same. Lovec uháněl rychlostí 12 stop za sekundu a nepolevoval. Řekl bych, že takhle dokáže sprintovat dobrých 5 minut, než se unaví.“ „Snad. Ale ten zakrslý jezevec byl rychlý jako vítr. Určitě dosahoval nejméně dvoutřetinové rychlosti toho zvířete, co ho honilo, a pokud zpomaloval, tak určitě ne o víc než o 1 stopu za 15 sekund.“ Podaří se zvířátku utéct?
16
DIVNY TVOR Z Velke´ zelene´ kn I hy: Znám jedno zvláštní zvíře. Mám ho rád a zároveň ho nenávidím. Hlavu má zvířecí, tělo ze dřeva a kovu a ocas má člověčí. Jeho první část pořád chodí a neřekne ani slovo. Jeho druhá část se neustále cpe a nikdy nemá dost. Jeho třetí část mluví pokaždé, když k tomu dostane příležitost. Co je to?
17
KREPELAKOV estu z Hobitína do Křepelákova kříží západně od bažiny Rushock Bog další stezka. Je to pochmurné místo – tedy alespoň na poměry v Kraji. Je to však důležitá křižovatka, vedou odsud cesty do Ouškova, Rozcestí, Novosedel a Malé Kopaniny. Takže to není zrovna místo, kde byste chtěli zabloudit.
C
Za Velké bouře ve třiašedesátém se tam ulomil rozcestník a pocestní nevěděli, kudy kam. Kdybyste tenkrát putovali z Hobitína do Křepelákova, jak byste se zorientovali?
ˇ esˇ en´I R na strana´ch 184 a 185