Klíčem ke štěstí je vidět, co mám tvrdí Štěpánka Podrazilová, která díky dobrovolnické práci pro nadaci Ssuubo v perle Afriky, Ugandě, našla další smysl svého života. 16
Když se řekne Uganda, vybavíte si Afriku, safari a okouzlující národní parky se světovým unikátem horských goril, dále třeba krásná pohoří, staré kmeny a na druhé straně také nemoci, jako jsou AIDS či srpkovitá anémie, která je v malarické oblasti rovníkové Afriky velmi rozšířenou nemocí, s níž se narodí ročně asi 25 000 dětí a šestých narozenin se dožije jen každé páté z nich.
věci, a kolegu, s nímž řešíme otázky sociální. Naším cílem je, aby děti mohly získat vzdělání a v dospělosti se o sebe postarat,“ říká Podrazilová a jedním slovem dodává, že jako první v regionu zavedli léčbu hydroxyureou, přípravkem, díky němuž se daří nemoc zvládat s minimem krizí, a hlavně s perspektivou plnohodnotného dospělého života.
„Jde o vrozené onemocnění červených krvinek a není tu asi nikdo, kdo by neznal tímto postiženou rodinu, a přesto zde neexistuje systém trvalé péče. Naprostá většina z nich se tak potýká s nejrůznějšími komplikacemi, z nichž nejčastější jsou únava, záchvaty velké bolesti, infekce, horečky, a bohužel i ne výjimečné mozkové mrtvice. K tomu všemu se přidávají další potíže, psychické a sociální,“ vysvětluje psycholožka Štěpánka Podrazilová, která se stala součástí zdravotního projektu Ssuubo na podporu nemocným dětem v chudinské venkovské oblasti u Viktoriina jezera v Ugandě.
A co dalšího komplexní pomoc nadace obnáší? „Jako jediní v rámci péče provádíme ultrazvukové vyšetření, které dokáže upozornit na riziko mozkové mrtvice. To lze poté výrazně zmírnit podáním krevní transfúze spolu se zmíněnou hydroxyureou. Vše hradíme z peněz dárců nadace Ssuubo a v menším objemu jsme schopni přispívat rodinám i na výdaje při nutném transportu do nemocnice. Jinak by si to totiž nemohly dovolit,“ doplňuje Podrazilová.
Přijala nabídku rozšířit český tým, který na klinice v regionu Buikwe vede specializovanou ambulanci, kde pracují ugandští zaměstnanci pod jejich vedením, někdy přímým, někdy na dálku z Česka. „Každé dítě je pravidelně kontrolováno, vakcinováno a včasně léčeno v případě komplikací nebo jiných nemocí, většinou malárie. V týmu máme kromě lékaře také laborantku, která dokáže z kapky krve vyčíst neuvěřitelné
Povězte nám, jak to všechno začalo a proč jste se rozhodla pomáhat zrovna dětem v Ugandě? Jsem psycholožka a psychoterapeutka, pomáhání jako svou práci jsem si vybrala už před 35 lety. Děti vyrostly, a tak přišlo i více času na koníčky, cestování a fotografování. A přestože to v době kovidové bylo komplikovanější, řekla jsem si, že dva testy navíc zvládnu, a odjela jsem fotit do Ugandy. Užila jsem si zvířata a hory, prostě nádhernou přírodu, skutečnou zelenou perlu Afriky, a celkem se už těšila domů.