7
Boj s koronavirem: Odborníci FVZ předávali zkušenosti s používáním ochranných pomůcek kpt. RNDr. Klára Kubelková, Ph.D. Foto: Klára Kubelková a RNDr. Alena Myslivcová Fučíková, Ph.D.
Kapitánka Klára Kubelková z Katedry molekulární patologie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany spolu s Alenou Myslivcovou Fučíkovou z Katedry biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové se rozhodly předávat svoje zkušenosti v používání ochranných pomůcek dalším pracovištím, které se podílejí na boji s koronavirem. Jednou ze zásadních otázek spojených s pandemií koronaviru SARS-CoV-2 je osobní ochrana před touto nákazou. V koloběhu všedních dní si velikost mikrobiálního světa, kterým jsme dennodenně obklopeni, uvědomí jen málokdo z nás. V případě vzniku nerovnováhy těchto dvou světů se však situace dokáže velmi rychle změnit. Proto zástupci Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Hradec Králové vyrazili do „terénu“ podělit se o svoje pracovní zkušenosti v oblasti práce s rizikovými patogeny a ochraně proti nim. V rámci standardní výuky pregraduálních studentů poskytly kapitánka Kubelková a Alena Myslivcová Fučíková svoje zkušenosti studentům v rámci praxe. Předmět Práce s vysoce rizikovými agens je zaměřen právě na získání teoretických a praktických dovedností při práci v biologických laboratořích biologické bezpečnosti typu 2 (BSL2) a vyšších. Studenti tak získají přehled o problematice rizikových a vysoce rizikových agens, manipulaci s nimi, řešení rizikových situací, dále přehled o legislativních požadavcích na práci s nimi a v neposlední řadě také přehled o možnostech dezinfekce a dekontaminace. Obě vědecké pracovnice, které se na této specifické výuce podílejí, absolvovaly poměrně unikátní kurz BSL3/ BSL4 Training course for scientists v Instutitu virologie v německém Univerzitním lékařském centru v Goettingenu a obě v ochranných oblecích, nutných pro úroveň BSL3, běžně ve své praxi pracují.
Od vypuknutí koronavirové pandemie, kterou lze s určitým zjednodušením označit jako biologickou krizi, předávaly obě pracovnice své znalosti a zkušenosti zdravotnickému personálu zapojenému do zvládání průběhu nákazy. Nejprve byly Klára Kubelková spolu s Alenou Myslivcovou Fučíkovou pozvány do Oblastní nemocnice Trutnov, kde vzniklo odběrové místo pro pacienty s podezřením na COVID-19. S tamním personálem probíraly, jak se nejlépe chránit dostupnými ochrannými prostředky, a prakticky ukázaly, na co si dát pozor, když si na tento typ oblečení pracovníci teprve zvykají. Dostat pandemii COVID-19 pod kontrolu však měla České republice pomoci zvláště vyšší míra testování populace na tento nový typ koronaviru. Celá řada klinických pracovišť byla přetížena, a do analýz vzorků se proto tedy postupně zapojily i vědecké ústavy a univerzity. Proto kapitánka Klára Kubelková spolu s Alenou Myslivcovou Fučíkovou reagovaly na výzvu Petera Šeba z Mikrobiologického ústavu AV ČR a odjely znovu do terénu podělit se o své praktické zkušenosti mimo jiné do Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Využitím správné laboratorní praxe v práci s rizikovými agens dodané hradeckými vědci v kombinaci se špičkovou intergrovanou robotickou HST stanicí, která je na tomto pracovišti dostupná, se toto vědecké pracoviště akademie stalo jednou ze stěžejních infrastruktur s možností velkokapacitního testování přítomnosti SARS-CoV-2 v přijímaných vzorcích.
