Listy Univerzity obrany XVI/3 by Univerzita obrany

ČERVENEC 2020

LISTY UNIVERZITY OBRANY

EXPERIMENT NA ISS

ZLATÍ KLUCI A HOLKY

ROCK´N´ROLL V BŘEZINĚ

Univerzita obrany v Brně

… více než vysoká škola

Studuj technické, manažerské a zdravotnické obory na Univerzitě obrany lat po elný p

pravid

praxe a

přístup ze individuální

stáže v

solventa poručí

gogů strany peda

zdarma

jistota zaměstn

dia

ubytová

ní na ko

lejích s

ole

itelné i v civilním sektor

kvalitní vzdělání uplatn

ka inženýra 48

ání ihned po šk

rámci stu

tí a zázem

ovní vyži roké sport

ši

nástupní plat ab

tudia

dobu s

zahraniční zkušenos

ti, Erasmus+

jenské zdarma vo

ošacení a

výstroj

000 Kč

internete

tředí

é pros

týmov

angličtina

možnos

obu studia

po celou d

t získán

í stipend

ií

Nabízíme Ti perspektivní vzdělání v manažerských, technických a zdravotnických programech a jistotu budoucího zaměstnání.

Využij možnosti souvislého pětiletého nebo šestiletého magisterského studia v akademickém roce 2020/2021.

Staň se důstojníkem Armády České republiky!

Univerzita obrany v Brně

jdunaunob@unob.cz

@uniobranybrno

Kounicova 65

973 443 448

/Univerzita.obrany

662 10 Brno

unob.cz

/wwwunobcz

unob

#jduna

LISTY UNIVERZITY OBRANY

OBSAH

Čtvrtletník Univerzity obrany Brně Ročník 16 / číslo 3 akademický rok 2019/2020 Vydavatel Univerzita obrany Brně Kounicova 65, 662 10 Brno IČ: 60162694 www.unob.cz Redakce Oddělení marketingu UO Kounicova 65, 662 10 Brno Telefon: 973 443 203 Fax: 973 442 160 E-mail: listy@unob.cz Vedoucí redaktor Mgr. Viktor Sliva viktor.sliva@unob.cz

8 12

Redakční rada předsedkyně Ing. Hana Vlachová, Ph.D. místopředseda Dr. Miloš Dyčka, CSc. Grafická úprava a zlom Marek Sobola Vydavatelské oddělení UO Tisková příprava a tisk VGHMÚř Dobruška Oddělení ofsetového tisku Praha V jednotkách ozbrojených sil rozšiřuje OPP VHÚ a UO

Evidenční číslo MK ČR E 15403 Uzávěrka čísla: 1. 7. 2020 Číslo 3 vyšlo: 28. 7. 2020

l EDITORIAL l První polovina letošního roku byla poznamenána šířením onemocnění Covid-19, které doslova paralyzovalo život v celé republice. I přesto vám přinášíme další číslo našeho časopisu, které by mohlo být označeno jako „koronavirový speciál“. Ale aby všechno nebylo jen o koronaviru, kterého jsou poslední měsíce plná snad všechna média, můžete si přečíst i o „minometném rock´n´rollu“, o výcviku s využitím Taktického soubojového simulátoru nebo si prohlédnout fotografie ze speciální tělesné přípravy, kdy naši tělocvikáři improvizovali, aby nahradili pobyt studentů ve výcvikovém prostoru Libavá. Ani Centrum jazykového vzdělávání během karantény nezahálelo a rozšířilo nabídku e-learningových kurzů pro samostatné studium cizích jazyků. A mimochodem, už jste si zažádali o přístup do aplikace JAPA?

Zlatí kluci a holky

Karanténa po telefonu

Boj s koronavirem

Nástup ke Dni ozbrojených sil

Aktuality

Pod dohledem čidel

Rock´n´roll v Březině

Studentské hodnocení

JAPA

Studentská tvůrčí činnost

Experiment na ISS

Motosraz

Speciální tělesná příprava

Erasmus Military English Week for Students

Brněnská kulturní scéna

Zlatí kluci a holky! Viktor Sliva foto: npor. Antonín Krajíček

Expresivním vyjádřením zhodnotil jeden z klientů oddělení následné péče Nemocnice Mariánské Lázně pomoc studentů Univerzity obrany v době, kdy u nás vrcholila epidemie nového koronaviru. Právě zmíněné zdravotnické zařízení se stalo ohniskem nákazy, když zde byly pozitivně testovány desítky klientů i členů personálu. Další studenti vojenské vysoké školy působili po celé republice v rámci projektu Chytrá karanténa, a Univerzita obrany se tak významně zapojila do řešení krizové situace.

S maximálním rozestupem, který umožnily rozměry místnosti, nastoupilo 13 studentů prvního ročníku Univerzity obrany v sobotu 9. května krátce po poledni k poučení před odjezdem na do Mariánských Lázních. Základní školení, jak působit v infekčním prostředí, absolvovali spolu s dalšími čtyřmi desítkami svých kolegů již dva týdny předtím. Po vyřízení administrativních záležitostí převzali studenti část nezbytné výstroje a poté se odebrali na ošetřovnu. Tam jim byl proveden ze vzorku krve rychlotest, u všech s negativním výsledkem. „Především tam pomůžeme potřebným, ale bude to i zajímavá zkušenost a naučíme se, jak v takové situaci jednat,“ zhodnotil svobodník Tadeáš Hanuš své působení v ohnisku nákazy během čekání na provedení rychlotestu. Studenti jediné vojenské vysoké

školy v ČR v rámci rotace vystřídali první turnus, který v mariánskolázeňské nemocnici zajišťovali příslušníci Velitelství výcviku – Vojenské akademie ve Vyškově. Ti také členy nového turnusu seznámili s místními podmínkami a předali jim své zkušenosti ze svého působení. „Popsali nám, jak probíhá zdejší režim,

a hlavně nám názorně předváděli, jak si obléci a sundat ochranný oblek. To je, řekl bych, nejnáročnější fáze. Předvedli nám, na jaké vychytávky během svého turnusu přišli, abychom to měli pohodlnější a rychlejší“ popisuje přebírání zkušeností svobodník Tadeáš Hanuš. Právě časová náročnost popsaných úkonů je důvod, proč v oblecích a maskách zůstávali studenti souvisle po celou šestihodinovou směnu. „Přináší to určitý diskomfort, třeba ztížené dýchaní v masce a nemožnost napít se a zajít na toaletu,“ doplňuje student prvního ročníku. Přes tuto nesnadnou situaci plnili studenti své úkoly, jako je pomoc s desinfekcí prostor, běžným úklidem, manipulací a uskladňováním zdravotnického materiálu, přemísťováním, lokomocí a polohováním pacientů. „Je to souběh činností mnoha lidí – sester, ošetřovatelů, vedení nemocnice a subjektů, které na to navazují. Nastavený režim dodržují studenti tak, jak jsme si jej domluvili, a navíc přicházejí s konstruktivními nápady,“ hodnotí průběh mise její velitel nadporučík Antonín Krajíček z vyškovské posádky, který v západočeském městě působí s dalšími třemi kolegy. „Již od prvního dne si všichni vedou skvěle. Komunikace a přerozdělování činností ve spolupráci s naším zdravotnickým personálem probíhá bezproblémově,“ doplnila ředitelka Nemocnice Mariánské Lázně Veronika Kropfreiterová. Současně ocenila, že studenti neomezili svou pomoc pouze na výše popsané úkony. Studenti si našli chvíli i na rozhovory a povzbuzení klientů, kteří se v důsledku karantény se svými blízkými nesetkali dlouhé měsíce. „Jsem tu delší dobu a je to milé zpestření. Odloučení od rodiny je náročné, ale všichni se tu moc snaží a vynahrazují nám kontakt s blízkými. Je to strašně fajn,“ uvedla jedna z klientek. Došlo i na zajímavá profesní setkání, jak dokládá vyjádření dalšího z klientů: „Pro mne jako bývalého tankistu je to milé překvapení, jak se dnešní vojáci chovají a pomáhají v pro ně naprosto nepřirozeném prostředí.“

„Pro mne jako bývalého tankistu je to milé překvapení, jak se dnešní vojáci chovají a pomáhají v pro ně naprosto nepřirozeném prostředí.“

4 Studenti působili v Mariánských Lázních čtrnáct dnů. Krátce před ukončením turnusu se s nimi setkal zástupce rektora-velitele UO plukovník Alois Matýzka, a navázal tak na příjezd ministra obrany Lubomíra Metnara z předchozího dne. „Patří vám poděkování nejen za práci, kterou zde odvádíte, ale i za to, jak reprezentujete Univerzitu obrany a Armádu České republiky,“ řekl plukovník Matýzka studentům, nastoupeným před penzionem Bavaria, v němž byli ubytováni. Informoval je také o tom, že za svou nelehkou práci budou příslušně odměněni. Poté se zástupce rektora–velitele neformálně zajímal o zkušenosti studentů z působení v nemocnici a o doporučení k výstroji případného dalšího turnusu. V polovině dubna nebyla v České republice žádná Krajská hygienická stanice, v jejímž rámci by nepůsobili studenti Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. V různých fázích se podíleli na projektu, jehož cílem bylo uvolnit sevření ekonomiky i běžného života plošnou karanténou. Roli vojenských mediků ocenil

i jeden z iniciátorů projektu chytré karantény Petr Bartoš. V testovací fázi projektu působilo na KHS v Brně pět mediků, které následně vystřídala další desítka. Také za jejich pomoci vznikla o Velikonocích vůbec první vzpomínková mapa a postupně vznikaly další. Největší kontingent vojenských mediků Univerzity obrany však působil v rámci Středočeské hygienické stanice, kde byl hned po Praze druhý nejvyšší počet nakažených koronavirem. Tam absolvovalo zaškolení do systému celkem 15 studentů a také ti se rozešli na místní pracoviště. V samotném hlavním městě Praze se na zapojení do projektu zapojilo deset mediků, další šestice pak v Ostravě, mezi nimi i rotmistryně Lucie Kuchařová: „Prošli jsme několika školeními, teď provádíme zkušební hovory a v nejbližší době by to mělo začít fungovat,“ uvádí. Kompletní systém chytré karantény se pak rozeběhl v průběhu dvou týdnů.

„ Chci poděkovat všem studentům, kteří pomáhali občanům naší země v boji proti koronaviru.

“ Aby vojenským medikům za jejich pomoc poděkovali, navštívili působiště vojenských mediků, tedy Fakultu vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové, ve středu 10. června předseda vlády Andrej Babiš a ministr obrany Lubomír Metnar. Na půdě univerzity je uvítali její představitelé, rektor-velitel Univerzity obrany brigádní generál Bohuslav Přikryl a děkan fakulty Pavel Boštík, který na úvod seznámil hosty s činností fakulty. Na jednání s vedením univerzity a fakulty se předseda vlády zajímal do hloubky o systém přípravy vojenského zdravotnického personálu na vojenské vysoké škole, který je v rámci států NATO spíše výjimkou. Zjišťoval také možnosti pro navýšení vzdělávacích kapacit nejen pro resort obrany, ale také pro případnou potřebu ministerstev spravedlnosti a vnitra.

Nejdůležitější část návštěvy předsedy vlády a ministra obrany na Fakultě vojenského zdravotnictví představovala beseda se studenty, kteří se podíleli na plnění úkolů v rámci opatření proti šíření nemoci COVID-19. „Chci poděkovat všem studentům, kteří pomáhali občanům naší země v boji proti koronaviru,“ zdůraznil předseda vlády. K poděkování premiéra se připojil i ministr obrany, který ocenil činnost studentů a dalších příslušníků fakulty v boji proti koronaviru. „Bylo pro mě velkým potěšením, když mi volali hejtmani a ředitelé nemocnic, děkovali za poskytnutou pomoc a chválili práci, kterou odvedli naši zdravotníci. Vážím si vaší práce a chci vám za vaše nasazení osobně poděkovat,“ uvedl ministr obrany.

Karanténa po telefonu svob. Magdaléna Rubanová, studentka 1. ročníku

V průběhu boje s pandemií SARS-CoV-2 se na 90 studentů Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové aktivně zapojilo do projektu Chytrá karanténa. Nasazeni byli studenti všech oborů, které fakulta nabízí – medici, farmaceuti, zdravotničtí záchranáři i zubaři. Byli rozmístěni dle aktuální potřeby na hygienické stanice po celé republice a bezprostředně po zaškolení se podíleli na epidemiologickém šetření.

Náročnost práce v konkrétních krajích se odvíjela od počtu nakažených. Při našem příchodu na KHS v Olomouci byl již největší nápor případů koronaviru zvládnutý (uzavřená oblast okolo Litovle). Hygienici olomouckého kraje se skvěle vypořádali s náročnou situací a za pomoci vlastního systému včasně a rychle zasáhli. My jsme spolu s nimi byli zaškoleni na práci v novém programu – Daktela (nástroj pro Chytrou karanténu), který se hned v prvních dnech epidemiologové rozhodli otestovat. Dostali jsme za úkol pod jejich dohledem volat pozitivním pacientům. Počáteční rozpaky při objevení spousty nedokonalostí tohoto nového komunikačního systému střídalo překvapení a smích, když jsme po hovorech zjistili, že namísto skutečným nemocným jsme volali figurantům, kolegyním z hygienické stanice. Nutno však říci, že to byl velmi dobrý způsob, jak začít pracovat na našich komunikačních schopnostech a na spolupráci v systému Daktely. A tak za pomoci hygieniků a informatiků napříč

republikou se postupně povedlo vytvořit vyhovující funkční program, jenž by nám umožnil účinně plnit cíle chytré karantény v případě velkého nárůstu nakažených. Prostředí na hygienické stanici působilo velmi přátelsky a my jsme tak brzy měli pocit, že jsme se stali součástí kolektivu. Rovněž jsme několikrát měli možnost vycestovat na územní pracoviště a poznat drobné rozdíly v práci napříč okresy. A co nám ony dva měsíce nasazení přinesly? Jako budoucí vojenští zdravotníci jsme měli ojedinělou možnost si na vlastní kůži vyzkoušet práci epidemiologa v mimořádné situaci, komunikovat s potenciálně nakaženými a předávat jim informace ohledně karanténních opatření. Naším úkolem bylo zpomalit rychlost nákazy, což se s vytrvalostí a snahou podařilo. Přece jen, voják a vojákyně musí být schopni vykonávat jakýkoliv úkol, ať už jsou to bojové drily nebo takto netradiční způsob nasazení a my jsme rádi, že jsme mohli pomoci. Od toho tu přece jsme.

Boj s koronavirem: Odborníci FVZ předávali zkušenosti s používáním ochranných pomůcek kpt. RNDr. Klára Kubelková, Ph.D. Foto: Klára Kubelková a RNDr. Alena Myslivcová Fučíková, Ph.D.

Kapitánka Klára Kubelková z Katedry molekulární patologie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany spolu s Alenou Myslivcovou Fučíkovou z Katedry biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové se rozhodly předávat svoje zkušenosti v používání ochranných pomůcek dalším pracovištím, které se podílejí na boji s koronavirem. Jednou ze zásadních otázek spojených s pandemií koronaviru SARS-CoV-2 je osobní ochrana před touto nákazou. V koloběhu všedních dní si velikost mikrobiálního světa, kterým jsme dennodenně obklopeni, uvědomí jen málokdo z nás. V případě vzniku nerovnováhy těchto dvou světů se však situace dokáže velmi rychle změnit. Proto zástupci Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Hradec Králové vyrazili do „terénu“ podělit se o svoje pracovní zkušenosti v oblasti práce s rizikovými patogeny a ochraně proti nim. V rámci standardní výuky pregraduálních studentů poskytly kapitánka Kubelková a Alena Myslivcová Fučíková svoje zkušenosti studentům v rámci praxe. Předmět Práce s vysoce rizikovými agens je zaměřen právě na získání teoretických a praktických dovedností při práci v biologických laboratořích biologické bezpečnosti typu 2 (BSL2) a vyšších. Studenti tak získají přehled o problematice rizikových a vysoce rizikových agens, manipulaci s nimi, řešení rizikových situací, dále přehled o legislativních požadavcích na práci s nimi a v neposlední řadě také přehled o možnostech dezinfekce a dekontaminace. Obě vědecké pracovnice, které se na této specifické výuce podílejí, absolvovaly poměrně unikátní kurz BSL3/ BSL4 Training course for scientists v Instutitu virologie v německém Univerzitním lékařském centru v Goettingenu a obě v ochranných oblecích, nutných pro úroveň BSL3, běžně ve své praxi pracují.

Od vypuknutí koronavirové pandemie, kterou lze s určitým zjednodušením označit jako biologickou krizi, předávaly obě pracovnice své znalosti a zkušenosti zdravotnickému personálu zapojenému do zvládání průběhu nákazy. Nejprve byly Klára Kubelková spolu s Alenou Myslivcovou Fučíkovou pozvány do Oblastní nemocnice Trutnov, kde vzniklo odběrové místo pro pacienty s podezřením na COVID-19. S tamním personálem probíraly, jak se nejlépe chránit dostupnými ochrannými prostředky, a prakticky ukázaly, na co si dát pozor, když si na tento typ oblečení pracovníci teprve zvykají. Dostat pandemii COVID-19 pod kontrolu však měla České republice pomoci zvláště vyšší míra testování populace na tento nový typ koronaviru. Celá řada klinických pracovišť byla přetížena, a do analýz vzorků se proto tedy postupně zapojily i vědecké ústavy a univerzity. Proto kapitánka Klára Kubelková spolu s Alenou Myslivcovou Fučíkovou reagovaly na výzvu Petera Šeba z Mikrobiologického ústavu AV ČR a odjely znovu do terénu podělit se o své praktické zkušenosti mimo jiné do Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Využitím správné laboratorní praxe v práci s rizikovými agens dodané hradeckými vědci v kombinaci se špičkovou intergrovanou robotickou HST stanicí, která je na tomto pracovišti dostupná, se toto vědecké pracoviště akademie stalo jednou ze stěžejních infrastruktur s možností velkokapacitního testování přítomnosti SARS-CoV-2 v přijímaných vzorcích.

Nástup ke Dni ozbrojených sil: od Darney po Mariánské Lázně

Viktor Sliva foto: rtn. René Rámiš a Památník odboje v Praze

Mimořádné pracovní úsilí, studentská vědecká činnost i pomoc při řešení krizové situace byly 30. června oceněny v rámci nástupu Univerzity obrany u příležitosti Dne ozbrojených sil. Ten se uskutečnil jako první společná akce vojáků, studentů a občanských zaměstnanců jediné vojenské vysoké školy v ČR po rozvolnění epidemiologických opatření.

Univerzita obrany si Dnem ozbrojených sil ČR připomněla bojové vystoupení svých předchůdců ve zbrani, jejich osobní odvahu a statečnost v boji za národní a státní svobodu. Významným mezníkem se v tomto směru stal právě 30. červen 1918, kdy na pláni za francouzským městem Darney došlo ke slavnostnímu složení přísahy příslušníků Československé střelecké brigády (21. a 22. pluk). Při této příležitosti předal francouzský prezident Raymond Poincaré bojový prapor 21. čs. střeleckému pluku. Oficialit se zúčastnil také tajemník Československé národní rady v Paříži a budoucí československý

prezident, doktor Edvard Beneš. Tuto událost připomíná památník v podobě jehlanového pylonu postaveného v místech, kde došlo k přísaze. Unikátnost tohoto aktu vyzdvihl ve svém projevu na úvod slavnostního nástupu rektor-velitel Univerzity obrany brigádní generál Bohuslav Přikryl, když připomněl, že v Darney vznikla armáda tehdy ještě neexistujícího státu. Těsně před svým odjezdem do čerstvě vzniklé Československé republiky pobyl v Darney v prosinci 1918 krátký čas Tomáš Garrigue Masaryk, první československý prezident, který zde vykonal přehlídku jednotek československých legií.

9 Rektor-velitel UO ve svém projevu dále pro všechny přítomné shrnul vývoj československých ozbrojených sil a vyzdvihl změnu obrazu současné armády ve společnosti: „Občané České republiky své armádě důvěřují a pomoc nás vojáků přijímají s povděkem, o čemž svědčí velké množství příznivých ohlasů představitelů veřejné správy, partnerských spolků a jednotlivců.“ Poslední citovaná slova generála Přikryla jsou aktuální zejména v souvislosti s pomocí studentů a dalších příslušníků UO při eliminací následků pandemie COVID-19. Ocenění z rukou rektora-velitele převzala mimo jiné skupina 13 studentů, kteří v květnu v rámci operace Asistence působili v Mariánských Lázních ve zdra-

„Občané České republiky své armádě důvěřují a pomoc nás vojáků přijímají s povděkem, o čemž svědčí velké množství příznivých ohlasů představitelů veřejné správy, partnerských spolků a jednotlivců.“

votnickém zařízení těžce zasaženém novým koronavirem. Další stovka studentů pomáhala na krajských hygienických stanicích po celé republice s rozjezdem Chytré karantény.

Den ozbrojených sil byl také příležitostí k předání Medailí za službu v ozbrojených silách České republiky těm příslušníkům UO, kteří se zasloužili o rozvoj AČR. Vysoká vojenská škola rovněž plní roli vědecké instituce, proto si z nástupu odnesli Cenu rektora i nejúspěšnější účastníci vědeckých konferencí v rámci Studentské tvůrčí činnosti na jednotlivých fakultách – rotný Filip Mlíčka, desátník Jakub Horníček a četařka Veronika Peterková.

8 10

Akademický senát zvolil kandidátku na rektora Univerzity obrany v Brně

Plukovník Král odešel z funkce velitele školního pluku

Dne 16. června se na Klubu Univerzity obrany uskutečnilo zasedání Akademického senátu Univerzity obrany v Brně. Hlavním bodem programu byla volba kandidáta na nového rektora, protože dosavadnímu rektorovi brigádnímu generálovi prof. Bohuslavu Přikrylovi končí druhé funkční období. Ze čtyř návrhů zvolil akademický senát v prvním kole kandidátem na nového rektora Univerzity obrany v Brně plukovnici doc. Zuzanu Kročovou, vedoucí katedry molekulární patologie a biologie Fakulty vojenského zdravotnictví. Návrh zvoleného kandidáta předloží Akademický senát Univerzity obrany ministru obrany, který ho předá prezidentu republiky, v jehož pravomoci je jmenování rektorů vysokých škol. Funkční období nového rektora bude na dobu 2020 – 2024. Plukovnice gšt. doc. RNDr. Zuzana Kročová, Ph.D., vystudovala Přírodovědeckou fakultu UJEP Brno (dnešní Masarykova univerzita), obor fyzikální chemie. V roce 1993 nastoupila na Vojenskou lékařskou akademii, která se v roce 2004 transformovala na Fakultu vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Od roku 2014 zastává pozici vedoucí Katedry molekulární patologie a biologie, kde se zaměřuje na vysoce infekční biologická agens a působí jako expert v ochraně proti biologickým látkám. V roce 2001 absolvovala doktorské studium v oboru klinická imunologie na Lékařské fakultě Univerzity Palackého a v roce 2013 habilitační řízení v programu infekční biologie na Fakultě vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. V roce 2006 vstoupila do profesionální armády a v roce 2015 absolvovala Kurz generálního štábu.

Dnem 1. července ukončil své bezmála šestileté působení ve funkci velitele školního pluku Univerzity obrany plukovník gšt. Jaroslav Král. „Výrazným způsobem přispěl ke zvýraznění vojenského charakteru a prohloubení výchovné funkce školního pluku jako jedné z klíčových složek naší vojenské vysoké školy, která formuje osobnost a morálně volní kvality vojenských studentů, budoucích důstojníků Armády ČR,“ zhodnotil přínos plukovníka Krále pro Univerzitu obrany její kancléř Miloš Dyčka. Jedním z nejvýraznějších prvků, které dosavadní velitel vnesl do života pluku, jsou akty slavnostního jmenování studentů do vyšší hodnosti, které se z jeho podnětu konají na místech spojených s významnými historickými událostmi.

9 11

Univerzita obrany vybírala adepty do nejtvrdšího bojového kurzu mjr. Ing. Miroslav Polach

Ještě před začátkem koronavirové karantény proběhla na Univerzitě obrany pod řízením Katedry leadershipu a ve spolupráci se školním plukem a Centrem tělesné přípravy a sportu ve dvou fázích příprava studentů 4. ročníku oboru Vševojskový velitel na výběrové řízení do kurzu KOMANDO.

Kurz Komando svou tradicí navazuje na Úderný kurz organizovaný za 2. světové války kapitánem Josefem Otiskem pro příslušníky Československé smíšené brigády ve Velké Británii, který vycházel z výcviku Commandos. Ve Skotsku jím tehdy prošlo 252 vybraných československých dobrovolníků včetně rotmistrů Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka. V současnosti se jedná o jediný elitní bojový kurz zaměřený na velitele malých jednotek, u nichž je požadován rozvoj individuálních velitelských znalostí, dovedností a schopností. Výcvik probíhá v taktických situacích a činnostech, jež se blíží reálným bojovým podmínkám se zvýšenou psychickou a fyzickou zátěží. To znamená, že cvičící voják musí dokázat pod tlakem boje a vypětí nejen uřídit sám sebe, ale i ostatní, kterým v boji velí.

První fáze výběru adeptů na účast v kurzu z řad studentů UO proběhla v polovině února v posádce Brno a okolí. Zaměřena byla na vstupní prověření odborných znalostí a dovedností vševojskové a odborné přípravy a jejich následné prohlubování kombinací teoretické výuky a praktického výcviku. Specialitou výcviku byla střelecká příprava - manipulace se zbraní včetně odstraňování závad a zdravotní a spojovací příprava. Třešničkou na dortu pak bylo překonávání překážkové dráhy se zbraní i v noci a zejména noční přesuny spojené s orientací v náročném terénu v CHKO Moravský kras. Druhá fáze se uskutečnila v první polovině března ve vojenském výcvikovém prostoru Březina. Tato část byla zaměřena na praktické dovednosti v oblasti taktické, střelecké, topografické a tělesné přípravy. Střelecká příprava se soustředila na praktickou realizaci speciálních střeleckých úloh ve ztížených podmínkách ve dne i v noci. Velmi podrobně v oblasti taktické přípravy byla ve spolupráci s instruktory kurzu KOMANDO procvičena problematika velitelského průzkumu, kontaktů s nepřítelem, léčky a přepadu. Závěrečnou perličkou byla finální 30hodinová kontrola sladěnosti, během níž proběhlo nepřetržité plnění bojového úkolu v náročném terénu. Po závěrečné kontrole sladěnosti provedli příslušníci Katedry leadershipu psychodiagnostické vyšetření, po kterém bylo vybráno osm studentů, kteří se na podzim zúčastní výběrového řízení na kurz KOMANDO. Studenti, kteří uspějí ve výběrovém řízení a potom i v samotném následném kurzu, půjdou ve stopách rotmistra Filipa Vilímka, jenž nejtěžší a nejtvrdší bojový kurz Armády ČR loni na jaře úspěšně absolvoval jako vůbec první student Univerzity obrany ještě během studia.

9 13

Pod dohledem čidel Studenti se za pomoci nového simulátoru přiblížili reálnému boji

Viktor Sliva

K Červenému domku ve výcvikovém prostoru Březina přijíždějí tři bojová vozidla, ze kterých vyskakuje četa studentů čtvrtého ročníku. Běžný obrázek z průběhu polního výcviku. Tentokrát je však něco trochu jinak. Na vestách a přilbách se studentům blýskají čidla, jejich osobní zbraně jsou na hlavních doplněny malou krabičkou, vysílající laserový paprsek. Právě končí vůbec první bojová akce v rámci výcviku studentů Univerzity obrany, jejíž průběh byl monitorován Taktickým soubojovým simulátorem. Jde o dosud nejreálnější přiblížení výcviku reálnému boji.

Studenti se poklusem přemisťují do učebny v přilehlém objektu, aby pod vedením majorů Pavla Zahradníčka a Ivo Dumišince rozebrali průběh akce. Projektor na zeď přenáší mapu a na ní zobrazené modré a červené objekty, představující

vojáky obou stran konfliktu. Studenti tak s hodinovým odstupem mohou zpětně sledovat, co se na bojišti dělo a jak plnili stanovený úkol. „Jsme schopni identifikovat, kdo na koho střílí, jakou zbraní, stupeň případného poškození zdraví

vojáka,“ popisuje základní funkce simulátoru kapitán Zdeněk Palacký, vedoucí starší důstojník OSTT Vyškov ve funkci náčelníka výcviku, který zajištoval provoz simulátoru. „Taktický soubojový simulátor má zefektivnit výcvik, nabízí řadu sofistikovaných funkcí, pro nás je nejdůležitější vizualizace v prostoru a čase, máme tak možnost s minimální, dvousekundovou prodlevou vidět celou rozehru,“ popisuje přínos simulátoru major Pavel Zahradníček a dodává: „Je to úplně první akce s nasazením tohoto simulátoru a i my se budeme obsluhy ptát, jaké konkrétní údaje a informace nám zařízení poskytne, abychom je při hodnocení mohli využít.“ O výstupech ze simulátoru pak znovu hovoří kapitán Zdeněk Palacký: „V případě zásahu vidíme červenou úsečku, zpětně tak můžeme vyhodnotit, kdo jak střílel, kolikrát trefil či minul. Dále simulátor zobrazuje v procentech poškození vojáka, přičemž jeho kolegové mu můžou pomoci, stabilizovat ho, případně poskytnout zdravotnickou pomoc před tím, než dorazí zdravotnické zabezpečení.“ Příprava celého systému zabere zhruba půlden. Nejde totiž jen o samotné vybavení vojáků čidly, což opět potvrzuje kapitán Palacký: „Pro přenos dat jsme museli vystavět komunikační systém, kdy radiovým signálem pokrýváme urči-

tý prostor. Každý voják či vozidlo zasílá polohové a stavové informace, které jsou přenášeny do řídícího centra, tam jsou vyhodnocovány. Velitel si pak může vytáhnout vybraná data, z jedné akce si tak může připravit řadu různě zaměřených hodnocení.“ To je však otázka pozdějšího důkladného rozboru. Teď, bezprostředně po akci, provádějí majoři Dumišinec a Zahradníček se studenty první hodnocení za pomoci zrychleného záznamu rozehry a porovnávají své poznatky s pohledem přímých účastníků. Systém může sledovat až 120 objektů, ať už jde o vojáky či vozidla, takže pro výcvik posílené roty je zcela dostačující. Jeden z protivníků, kteří během akce čelili útoku studentů, vedoucí zájmové skupiny Commandos Zdeněk Flasar, ocenil přínos nového zařízení především při hodnocení soubojů: „Simulátor řeší situace, kdy vojáci střílející jen cvičným střelivem se domnívají, že mohli zasáhnout protivníka, nebo taky ne, případně když dojde k současnému výstřelu a dohadujeme se na gentlemanském principu, kdo střelil první.“ Po krátkém zhodnocení akce dostávají studenti nový úkol. Nasedají zpět do bojových vozidel a odjíždějí do výchozí pozice. Výcvik pokračuje až do brzkých ranních hodin. Pod rouškou tmy se pro-

storem střeženým cvičící rotou pokusí projít desítka kolegů ze stejného ročníku, ovšem se specializací Velitel průzkumných jednotek. Také oni budou vybaveni čidly simulátoru, a tak i v tomto případě bude možné činnost a úspěšnost obou

stran přesně vyhodnotit. Velkou výhodou bránící strany však bude možnost využít veškeré technické vybavení bojových vozidel, ke kterým patří i termovize. Tahle noc nebude úplně temná …

Rock´n´roll mjr. Michal Šustr a Viktor Sliva

K populárnímu dynamickému tanci přirovnává kapitán Jan Ivan z Katedry palebné podpory činnost obsluhy minometu při novém taktickém způsobu střelby, jehož možné uplatnění v AČR v současnosti zkoumají studenti a odborní pracovníci Univerzity obrany. Není se co divit. Dosud nepoužívaný způsob střelby, který zesiluje moment překvapení a ubírá nepříteli čas na reakci, vyžaduje perfektně sehranou obsluhu zbraně, kterou je třeba rychle ovládat tak, aby bylo dosaženo požadovaného výsledku. Je to prostě tanec.

v Březině

Palba se současným dopadem střel MRSI (Multiple Round Simultaneus Impact), představuje moderní způsob realizace dělostřelecké palby, v rámci které je dělostřeleckými zbraňovými komplety vystřeleno několik střel s různými náměry a náplněmi tak, aby střely dopadly do cíle ve stejném okamžiku. Tento způsob palby poskytuje moderním dělostřeleckým zbraňovým kompletům výhodu při vedení dělostřeleckých paleb, a to v překvapivosti (okamžitý fyzický a psychologický účinek v cíli) a taktické výhodnosti (pokrytí cíle větším množstvím munice současně), a to i s menším množstvím použitých zbraní. U starších dělostřeleckých zbraňových kompletů, kterými disponuje dělostřelectvo AČR, nebylo dosud odvozeno praktické využití MRSI. Katedra palebné podpory Univerzity obrany v Brně připravila projekt „Palba se současným dopadem střel u dělostřelectva AČR“. Projekt se zabývá možností plnění palebných úkolů s využitím MRSI u dělostřelectva AČR (minometů a děl). V rámci projektu jsou prováděny experimenty v průběhu

ostrých střeleb dělostřelectva AČR. Data jsou zaznamenávána a následně analyzována tak, aby bylo možné stanovit možnosti obsluh a techniky a zejména kalkulační parametry pro činnost obsluh. „Pokud dosáhneme našeho záměru a řekneme, že jsme schopni střílet manuálně, tak upravíme metodiky pro postřelování cílů v rámci účinné střelby dělostřeleckých jednotek a tím se zvýší efektivita a účinek paleb v cíli,“ popisuje smysl projektu major Michal Šustr, jehož praktické zkušenosti z předchozího působení u dělostřeleckého pluku v Jincích byly jedním z podnětů pro realizaci projektu.

Je úterý 12. června a na střelnici ve výcvikovém prostoru Březina připravuje obsluha minomet k ostré palbě. Rotná Martina Brázdová instaluje kameru, jejíž záznam umožní získat potřebná data o průběhu palby nejen pro účely uvedeného projektu. „Píši na toto téma i diplomku, takže střelby budou jedním z podkladů pro její zpracování. Výsledkem by pak měla být příprava metodiky pro útvary, které by podle ní měly začít střílet,“ říká studentka čtvrtého ročníku. Na právě připravovaném experimentu ji bude zajímat hlavně to, kolik času zaberou jednotlivé fáze obsluhy minometu. Příprava na ostrou palbu probíhá pod přísným dozorem řídícího, kapitána Lukáše Smyčka, zástupce náčelníka Úseku přípravy dělostřelectva vyškovské VeV-VA, s níž Univerzita obrany na praktické realizaci projektu spolupracuje. „Tato akce je výjimečná, ale věřím, že do budoucna se spolupráce bude rozšiřovat, protože pro nás je taky přínosem. Lidé si vyzkoušejí nové činnosti a zkvalitní se obsluha,“ říká kapitán Smyček krátce předtím, než vydá pokyn k zahájení palby.

19 Tříčlenná obsluha minometu dokončuje poslední přípravy. Za chvíli již rychlostí 300 metrů za vteřinu vylétá k obloze první zkušební mina. O půl minuty později se ve vzdálenosti dvou kilometrů ozve výbuch při jejím dopadu na zem. V blízkosti nově upravené pozorovatelny Stříbrná sleduje kapitán Jan Ivan spolu s dalším členem studentského řešitelského týmu dopad střely na cíl. Pro vyhodnocení přesnosti palby je využíván projekt specifického výzkumu zaměřený na pořizování obrazového materiálu na velké vzdálenosti pomocí kombinace spektivu a fotoaparátu. Prostředky zapojené v tomto projektu umožnily detailní zachycení dopadů střel na cíl i ze vzdálené pozorovatelny. Z pořízeného obrazového materiálu pak jsou vyhodnocovány jednotlivé měřené parametry dopadů střel. Utřídit a správně vyhodnotit získaná data není snadné. Proto je v projektu kromě příslušníků Katedry palebné podpory a Katedry informatiky a kybernetických

„

Pokud dosáhneme našeho záměru a řekneme, že jsme schopni střílet manuálně, tak upravíme metodiky pro postřelování cílů v rámci účinné střelby dělostřeleckých jednotek a tím se zvýší efektivita a účinek paleb v cíli. operací angažována i doktorka Veronika Lacinová z Katedry kvantitativních metod. Její zapojení spočívá ve zpracování získaných a roztříděných dat pomocí statistických metod tak, aby byla jednoduše a jednoznačně interpretovatelná. A jak to tedy bylo s rock´n´rollem obsluhy minometu? Hodnocení přinesl jeden ze studentů: „Ano, tento typ vedení palby vyžaduje sladění dovedností všech členů obsluhy, jejich jistotu, přesnost a rychlost v provádění dílčích kroků při obsluze minometu. Pokud tento způsob vedení palby obsluha zvládá, mohou se její členové považovat za opravdové profesionály. Při provedených nácvicích bylo vidět, že obsluhy se snaží dokázat, že jsou schopny tohoto způsobu vedení palby dosáhnout a ačkoliv to nebylo v rámci projektu vyžadováno, snažili se stlačit časy na úplné minimum, kdy už můžeme říci, že není v lidských a konstrukčních možnostech zbraňových kompletů dosáhnout rychlejšího vedení palby.“

“

Studentské hodnocení ukáže specifika výuky během karantény Viktor Sliva

Prázdné učebny a výuka přes internet. Taková byla situace po velkou část letošního letního semestru na Univerzitě obrany, podobně jako na dalších vysokých školách v České republice. Mimořádná situace se nepochybně promítne i do výsledků studentského hodnocení kvality vzdělávací činnosti za toto období.

Provádění zmíněného studentského hodnocení vychází z Metodických materiálů Národního Akreditačního úřadu pro vysoké školství, jedná se tedy v kontextu platné legislativy o povinnost každé vysoké školy, ovšem mělo by být samo o sobě nedílnou součástí každého systému vzdělávání. Specifika současného období z hlediska studentského hodnocení shrnuje prorektor Univerzity obrany pro vzdělávání a záležitosti studentů doc. RNDr. Marek Sedlačík, Ph.D. Jak hodnocení ovlivní karanténa a omezení studia? Do konce května byla spuštěna anketa za období zimního semestru akademického roku 2019/2020. Evidujeme výrazný pokles zájmu o vyplnění ankety, což je zřejmě dáno situací, kdy studenti méně sledovali dění na intranetu školy a spíše se soustředili na plnění studijních povinností distanční formou. Anketa za letní semestr, který byl zasažen bezpečnostními opatřeními proti šíření onemocnění Covid-19, bude spuštěna až po začátku nového akademického roku. V zájmu zachování kontinuity výsledků ankety jsme nezvažovali změnu otázek, ze kterých je anketa složena, je tedy možné, že odpovědi na některé otázky, např. na vybavenost učeben, nebudou zcela relevantní. Co se týká přímé pedagogické činnosti vyučujících, očekáváme, že anketa přinese zajímavé poznatky o tom, jak jsme se jako škola vypořádali se vzniklou situací. Projevily se podle vás během neobvyklé korespondenční formy studia jiné dovednosti pedagogů, než za normálního stavu? Distanční forma výuky je náročná jak pro studenty tak i pro vyučující. Je nutné využívat technické prostředky a nástroje, které se zpravidla běžně ve výuce nepoužívají, studenti musí věnovat mnohem více času samostudiu a při nepochopení látky kontaktovat vyučujícího. Značná část dotazů od studentů přicházela prostřednictvím e-mailu, kdy některé věci je

pro vyučujícího na dálku mnohem těžší vysvětlit, než v případě, že může nakreslit schéma na tabuli a na místě okamžitě reagovat na dotazy studenta. Distanční forma výuky také pro vyučující přináší mnohem vyšší časovou zátěž, protože musí např. připravit jiné studijní materiály, než ty, které měli v úmyslu použít při prezenční výuce, či opravují studentům zadané úkoly, které by se za běžného stavu řešily na cvičeních, seminářích či konzultacích. Vyučující tak musí prokázat nejen technické dovednosti, ale i schopnost komunikovat, učit a motivovat studenty „na dálku“ bez přímého kontaktu. Jakou formou budou výsledky hodnocení pedagogům předávány a dostanou k tomu nějaká „doporučení“, jak případných zlepšení dosáhnout? Každý vyučující má v příslušné aplikaci (naprogramované přímo pro potřeby Univerzity obrany Odborem komunikačních a informačních systémů) možnost prohlédnout si souhrnné výsledky za předměty, ve kterých učí, a také hodnocení své osoby. Garant studijního předmětu, garant studijního programu a vybraní vedoucí zaměstnanci pak mají v aplikaci vyšší oprávnění a mohou se dívat na souhrnné výsledky přímo nebo prostřednictvím manažerských výstupů. Garant studijního předmětu a garant studijního programu následně s výsledky ankety pracují a prostřednictvím metodických zaměstnání s vyučujícími i studenty diskutují výsledky ankety a následně navrhnou děkanovi fakulty opatření ke zlepšení výuky a případných korekcí zjištěného stavu. Garant studijního programu také zpracovává vyhodnocení celého studijního programu, které je přímo v aplikaci dostupné jak studentům, tak vyučujícím. Studentské hodnocení kvality je jen dílčím prvkem v systému zajišťování a vnitřního hodnocení kvality všech činností spojených se vzděláváním na UO. Klíčovou úlohu zde sehrává samosprávný akademický orgán Rada pro vnitřní hodnocení.

Centrum jazykového vzdělávání Univerzity obrany rozšiřuje elektronickou výuku jazyků Viktor Sliva

Mimořádná situace v souvislosti s nákazou novým koronavirem urychlila záměr Centra jazykového vzdělávání Univerzity obrany rozšířit nabídku e-learningových kurzů pro samostatné studium cizích jazyků o francouzštinu, němčinu a ruštinu. Toto rozšíření odráží také změna v názvu - dosavadní APA (Angličtina pro Armádu) se nyní mění na JAPA (Jazyky pro Armádu).

Vedle angličtiny jsou tedy nyní i pro zájemce o studium francouzského, německého a ruského jazyka zpracovány kurzy s elektronickými materiály k procvičování slovní zásoby, čtení a poslechu s porozuměním, zaměřené na přípravu ke složení zkoušky podle STANAG 6001 SLP 1. Přístup do JAPA má každý pracovník rezortu obrany, získat jej může zasláním požadavku na adresu elektronické pošty cjv-japa@unob.cz, ve kterém je uvedeno jméno a příjmení žadatele, jeho e-mailová adresa a číslo vojenského útvaru. Rozšíření e-learningových kurzů o další jazyky je pokračováním aktivit Centra jazykového vzdělávání, které reagují na současnou situaci způsobenou rozšířením nového druhu koronaviru. V průběhu dubna měli zaměstnanci MO možnost absolvovat simulovanou (mock) zkoušku z písemného projevu v novém

elektronickém testovacím systému ETIS. Všem 123 kandidátům byla poskytnuta standardizovanou písemnou formou zpětná vazba, která obsahovala zhodnocení jak silných, tak i slabých stránek kandidátů a rovněž doporučení, na co se v budoucnu zaměřit. „Přidanou hodnotou tohoto projektu nebyla tedy jen možnost vyzkoušet si prostředí ETIS, ale i pomoc kandidátům s přípravou na zkoušku z písemného projevu podle STANAG 6001,“ uvádí Mgr. Jan Křivka, vedoucí Oddělení testování CJV. Současně s možností simulovaného testování připravilo Centrum jazykového vzdělávání Univerzity obrany i možnost on-line konzultací a konverzací v anglickém jazyce přes internetové komunikační aplikace, jako jsou například Skype, Whats App a další.

Studentská tvůrčí činnost na Fakultě vojenských technologií Ing. Otakar Petříček, Ph.D.

Na průběhu letošních vědeckých konferencí v rámci Studentské tvůrčí činnosti se výrazným způsobem projevila opatřená vyplývající z rozšíření nového typu koronaviru. Soutěž na FVT proběhla on-line v aplikaci MS Teams, v jejímž rámci měla každá ze čtyř sekcí samostatný tým. Jednotliví soutěžící své práce prezentovali v pořadí stanovém předsedou hodnotící komise dálkově, ať už z internátu nebo domova.

Sekce byly otevřené, jednotlivé prezentace tedy mohli shlédnout mimo hodnotící komisi i vedoucí prací nebo kdokoliv jiný z fakulty. V sekci 1 - Pozemní vojenská technika, zbraně a munice zvítězil desátník Jakub Horníček s prací Vliv povlakování na funkční vlastnosti součásti zbraně. V sekci 2 – Avionika a letecká technika nejlépe uspěl Viet Anh Phan, který se zabýval Simulací sledování pohybu letadla v prostředí MATLAB. V sekci 3 - Elektronika, Radiolokace, Komunikační a informační systémy byl nejúspěšnější četař Zdeněk Vyležich, autor práce Vliv dlouhých optovláknových tras na polarizační stav světla.

V poslední sekci 4 - Vojenská geografie a meteorologie, Ženijní technologie si pomyslný věnec vítězů odnesl rotmistr Patrik Ščudla s prací Návrh modernizace pontonové mostové soupravy PMS. Výsledky byly zveřejněny na webu, hromadné předání diplomů se letos nekonalo, odehraje se prostřednictvím kateder a školního pluku. Z konference bude vydán sborník abstraktů s ISBN. Absolutním vítězem soutěže se stal desátník Jakub Horníček (vedoucím práce byl kapitán Ing. Zdeněk Joska, Ph.D. z katedry 216). Tato práce byla vypracovaná i prezentovaná v angličtině.

Influence of PVD coatings on functional properties of weapon part

des. Jakub Horníček, kpt. Ing. Zdeněk Joska, Ph.D.

The choice of a suitable surface treatment brings significant cost savings for the base material which can be chosen of a lower quality, so the surface finish provide the necessary chemical and mechanical properties to the surface. The advantages of coated parts are the very low friction coefficient together with the high hardness. These features help reduce inner gun component wear during shooting. They also help to improve the quality of the surface and facilitate its maintenance, cleaning and thus increase user comfort. This work deals with the possibility of increasing the utility properties of the functional part of the weapon by deposition of PVD coating. These coatings are widely known for their high hardness and abrasion resistance without affecting the anti-corrosion properties. The experimental part evaluates the created duplex coating on the piston of

the assault rifle Sa vz. 58. The evaluated coating was verified and durability tests were performed by the instruments from the Department of Mechanical Engineering. Evaluation of the duplex coating has been done on the Rockwell HRC 8150 L hardness tester, PVD coating adhesion was evaluated by indentation and scratch test which was performed on Bruker UMT 3 tribometer. Duplex coating adhesion, surface morphology and coating thickness was evaluated on optodigit microscope Olympus DSX 500. In addition, the impact resistance of the coating was evaluated by a dynamic impact test. The durability tests of the coating were carried out during the training of students in the military training area in Vyškov. During the test, approximately 2 000 rounds were fired. The piston wear has been evaluated after the application course. The results showed the application of PVD coating significantly reduced piston-head wear and increased user comfort in the form of shortening time of the cleaning and maintenance process after firing.

Soutěž studentské tvůrčí činnosti na Fakultě vojenského leadershipu Ing. Milan Žilínek

Ve středu 13. května se v rámci Vědecké konference studentů Fakulty vojenského leadershipu uskutečnil další ročník soutěže Studentské tvůrčí činnosti na Fakultě vojenského leadershipu. I přes ztížené podmínky v důsledku vyhlášených opatření v rámci Covid-19 se do soutěže se svou vědeckou prací zapojilo 42 studentů. Přihlášeno bylo celkem 32 studentských prací, které byly rozčleněny celkem do pěti sekcí, včetně sekce Zbraně hromadného ničení, škodliviny a ochrana proti nim, která proběhla u Ústavu OPZHN ve Vyškově.

Prezentace a obhajoby soutěžních prací proběhly na stanovených učebnách při dodržení hygienických a dalších opatření v souvislosti s Covid-19. Vyhlášení výsledků se potom uskutečnilo formou zveřejnění pořadí v jednotlivých sekcích ve veřejné části webových stránek fakulty následující den. V sekci s názvem Bezpečnostní prostředí a jeho zpravodajská reflexe zvítězil rotný Filip Mlíčka s prací na téma Systém automatického sběru dokumentů z otevřených zdrojů. Nejúspěšnější účastníkem sekce Vojenský management byl rotmistr Jan Tomčík s prací Návrh metodiky pro akvizici vhodného raketometného systému a její aplikace na současný trh. Četařka Simona Halatová obhajovala práci na téma Hodnocení pocitu komfortu uživatele výstrojního materiálu v průběhu fyzické aktivity, za kterou byla ohodnocena jako nejlepší v sekci Řízení zdrojů. Schopnost studentů zpracovat vícezdro-

jové sdělení – podklad pro bojový rozkaz si soutěžní téma zvolila vítězka sekce Vojenský leadership desátnice Natálie Petroušková. V sekci Zbraně hromadného ničení, škodliviny a ochrana proti nim získala nejvyšší ocenění porotců práce studentky rotmistryně Kateřiny Staňkové na téma Extrakce a GC/MS analýza půdních vzorků kontaminovaných nervově paralytickými látkami typu „V“. Na základě posouzení úrovně a obsahu vítězných prací, byl děkanem fakulty vybrán rotný Filip Mlíčka k navržení na získání Ceny rektora-velitele za studentskou tvůrčí činnost v roce 2020. V mezinárodním prostředí uspěl v soutěži studentské tvůrčí činnosti četař Adam Tichý, který se zúčastnil 25. mezinárodní studentské konference SECOSAFT, pořádané ve dnech 26.–28. března na Nicolae Balcescu Land Forces Military Academy from Sibiu v Rumunsku a umístil se na 2. místě.

Systém automatického sběru dokumentů z otevřených zdrojů rtn. Filip Mlíčka Práce se zabývá vývojem softwaru pro redukci nerelevantního obsahu v dokumentech zdroje tvořeného systémem automatického shromažďování dokumentů vyvíjeného v rámci Univerzity Obrany v Brně. Shromažďování dokumentů z otevřených zdrojů je nedílnou součástí zpravodajského cyklu a díky vzestupu informačních technologií zde vznikají nové příležitosti. Jednou z těchto příležitosti je právě automatizace shromažďování. První kapitola se věnuje teoretickému přiblížení problematiky shromažďování a možnosti využití shromážděných dokumentů.

Druhá kapitola analyzuje problém nerelevantního obsahu v dokumentech zdroje a definuje možné způsoby odstranění tohoto obsahu pomocí divizí kaskádových stylů a HTML tagů. Třetí kapitola se zabývá vyvinutým softwarem pro odstraňování nerelevantního obsahu, který byl vytvořen pomocí programovacího jazyka Python a knihovny BeutifulSoup. Redukcí nerelevantního obsahu byla zvýšena kvalita vyhledávání, při kterém ubylo průměrně 28 % dokumentů, které tvořily nerelevantní část výsledku vyhledávání v neredukovaném zdroji. Zároveň byla snížena velikost zdroje na 1,17 % původní velikosti.

Experiment na ISS: Ve vesmíru běžel program vytvořený pod dohledem pedagogů z Univerzity obrany Autor: Viktor Sliva, foto: pplk.. Ing. Radim Bloudíček, Ph.D.

Na dobu 180 minut, tedy zhruba dvou obletů kolem Země, byla 8. dubna na palubě Mezinárodní kosmické stanice spuštěna aplikace, kterou sestavili žáci Vojenské střední školy v Moravské Třebové pod dohledem pracovníků Katedry letecké techniky Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany. Středoškoláci s podporou vysokoškolských pedagogů prostřednictvím aplikace porovnávali své schopnosti v souboji s více než dvěma stovkami týmů, jež se zapojily do soutěže s názvem Mission Space Lab.

My vám poskytneme počítač na palubě kosmické lodi a vy pro něj vymyslete a naprogramujte aplikaci. Nejlepší vyhrává. Tak by se ve stručnosti dal popsat princip soutěže, pořádané od roku 2008 Evropskou kosmickou agenturou ESA. Na palubě ISS jsou pro soutěž vyčleněny dva jednodeskové, nízkonákladové minipočítače AstroPi o velikosti kreditní karty. „My jsme oslovili s účastí Vojenskou střední školu v Moravské Třebové, poskytli jsme supervizí a podporu. Brali jsme to jako vhodnou příležitost upozornit tamní žáky na možnost studia na Fakultě vojenských technologií,“ popisuje počátky projektu podplukovník Radim Bloudíček, který se ujal role supervizora. Podmínkou účasti v soutěži bylo použít výhradně hardware umístěný na palubě ISS. Zmíněný minipočítač AstroPi je rozšířen pouze o LED maticový displej, několik tlačítek, kameru, ale také o tříosé akcelerometry a magnetometry. A právě poslední dva zmiňované přístroje využívá studentská aplikace. Snímá, ukládá a pro posádku ISS zobrazuje jejich data a z nich určuje jednak okamžitou polohu ISS vzhledem k Zemi, a také možné odchylky ISS od ideální kruhové orbity. Získaná data

pak budou odeslána na Zem a vyhodnocena. „Ideální by bylo, kdyby se právě při měření zapnul nějaký vyrovnávací motor a v těch datech se to projevilo,“ popisuje případný výsledek podplukovník Bloudíček. Výslednou zprávu o projektu organizátoři soutěže posoudí a po porovnání s ostatními vyberou ty nejlepší. Aplikaci v moravskotřebovské střední škole sestavila v rámci kroužku informatiky šestice studentů pod vedením Richarda Cvrkala. Ze strany Univerzity obrany se do projektu kromě podplukovníka Bloudíčka zapojili další pedagogové Katedry letecké techniky - nadporučík Pavel Dyčka, který dohlížel na průběh tvorby vyvíjeného programu, a kapitán Lukáš Hon, jenž připravil potřebný hardware. Výsledky experimentu i celé kosmické soutěže přineseme v příštím čísle Listů UO.

Motorkáři z univerzity poprvé společně buráceli jižní Moravou Za organizátory št. prap. Milan Helekal Foto: Viktor Sliva

O posledním květnovém víkendu se uskutečnil I. Motosraz Univerzity obrany, kterého se zúčastnily tři desítky motorkářů z řad studentů, stálého stavu UO a našich kamarádů. V této skupině motorkami nadšených lidí se rychle smazal věk a hodnosti a punc akci dala účast rektora-velitele. Podařilo se tak zrealizovat myšlenku, která vznikla už v listopadu loňského roku.

Program akce začal srazem motorkářů v sobotu 30. května ráno před Rohlíkem. Vrchní praporčík seznámil přítomné s nutnými organizačními informacemi k průběhu celého dne a následně přivítal bývalého univerzitního kaplana a našeho kamaráda kněze Jana Pacnera, který modlitbou a následným posvěcením všech mašin popřál motorkářům mnoho šťastných kilometrů a hlavně návrat domů k jejich rodinám ve zdraví. V deset hodin vyrazila celá smečka motorek na brněnský motodrom. Byla radost pozorovat údiv obyvatel Brna při našem průjezdu městem podpořeným výrazným hlukem motorů. Část motorkářů absolvovala na polygonu pod vedením

opravdových profíků instruktorů „Motoškolu START“. Praktický nácvik motorkářských dovedností byl zážitkem i pro dlouholeté a zkušené jezdce. Ostatní si samostatně nebo ve skupinkách udělali vyjížďku po krásách Moravy dle svého uvážení. Večerní setkání s pohoštěním motorkářů a jejich rodinných příslušníků bylo zajištěno v kempu Baldovec, kde byla do noci ideální příležitost popovídat si o zážitcích a zkušenostech. Nedělní ranní odjezd za deště z kempu domů už nemohl nikomu pokazit pocit z opravdu vydařené akce. Dle ohlasů účastníků na Wapp skupině „Moto UO“ jsem přesvědčen, že ještě nějakou tu vyjížďku během sezóny uskutečníme a už teď se těšíme

Speciální tělesná příprava Tradiční týdenní pobyt studentů čtvrtého ročníku ve výcvikovém prostoru Libavá, zaměřený na speciální tělesnou přípravu, proběhl letos v důsledku koronavirové pandemie v poněkud odlišné formě. Na konci června proběhla bloková výuka studentů, rozdělených do čtyř skupin, na sportovištích v areálu Kasáren Jana Babáka.

1st EMilEW – Erasmus Military English Week for Students čet. Eva Plesarová

Na začátku března (2. - 6. 3.), tedy těsně před vypuknutím koronavirové pandemie, jsem prožila jeden z nejlepších týdnů ve svém životě. Zúčastnila jsem se Erasmus Military Week pro vojenské studenty z osmi různých států v rámci NATO. Konal se na vojenské akademii v Lisabonu. Z České republiky jsem se účastnila jako jediná, spolu se mnou tam byli studenti z Polska, Portugalska, Belgie, Rumunska, Řecka, Španělska a Chorvatska. Současně se tohoto týdne zúčastnili z každého státu také vždy dva angličtináři. S těmi českými jsem se poprvé setkala až na místě. Byli skvělí! A nejen oni, i všichni ostatní, kteří nás prováděli výukou anglického jazyka po celý týden. To byl totiž ten hlavní účel zahraniční cesty – zdokonalení se ve vojenské angličtině. Ovšem celý týden v Lisabonu nám měl dát mnohem víc, než jen zlepšení se v anglickém jazyce a získání nové slovní zásoby z oblasti vojenské angličtiny. Mně osobně přinesl nezapomenutelné zážitky a skvělé přátele na celý život. Poznala jsem krásy Lisabonu, i když ani zdaleka ne všechny. Město mě dokázalo okouzlit během jediného dne a určitě jsem v Portugalsku nebyla naposledy. Současně jsem poznala zvyky nejen tamních studentů. Já osobně beru všechny vojáky jako takovou jednu velkou „rodinu“. Na jednu stranu jsme všichni stejní a spojuje nás jedno – služba vlasti, ale na druhou stranu jsem viděla tolik věcí, kterými jsme se od sebe odlišovali – zvyky, způsoby velení… Na výuku angličtiny jsme byli celý týden rozděleni do tří skupin. V každé bylo 7 studentů z různých zemí. To bylo skvělé, protože celá výuka se týkala převážně

vzájemných rozhovorů na různá vojenská témata, a tak jsme se o sobě a svých zemích navzájem dozvěděli mnoho zajímavých a nových věcí. Společně jsme vždy trávili také odpoledne a večer. Portugalští studenti se stali našimi průvodci a ukázali nám mnoho krás Lisabonu, dokonce i s výkladem... Ochutnali jsme také místní speciality, například typický portugalský dezert pastel de nata. Tento týden pro mě znamenal opravdu mnoho a je škoda, že to nemůže zažít a vidět každý student Univerzity obrany. Viděl by poté vše jinýma očima, jako teď vidím já. Portugalci mají například mnohem přísnější režim - během týdne nesmějí po 22 hodině nikam vycházet. Poslední den kurzu jsme měli prohlídku celé školy. Mě, jako milovnici jízdy na koni, doslova uchvátilo, že v areálu školy měli stáje s koňmi a jízdárnu. Dozvěděla jsem

29 se, že ve třetím ročníku tam mají studenti během výuky hodiny jízdy na koni. Dále nám ukázali ubytovnu studentů. Jedna část byla pouze pro ženy a druhá pro muže. Ženy nesmějí chodit do pánské části a naopak. Pokoje jsou zhruba stejně velké jako naše, ale jsou méně vybavené. Mají tam pouze postel, stůl a jednu skříň. Koupelny na pokojích neměli. Byla vždy jedna společná velká umývárka. Pokoje měli pečlivě uklizené, řádně ustlané postele… Dále jsem si během prohlídky školy všimla, že někteří studenti běhají ve tvaru po škole. Když jsem se na to zeptala, bylo mi řečeno, že to jsou studenti prvního ročníku. Na škole totiž studenti v prvním ročníku musí dělat hodně jiných věcí oproti vyšším ročníkům. Například právě to, že když se během přestávek přesouvají na výuku do jiné budovy, musí tam běžet ve tvaru. Zašli jsme také na oběd v místní jídelně. Já zrovna měla tu čest sedět u stolu s nejvýše postavenými představiteli školy. Líbil se mi jejich styl stolování v jídelně, bylo to mnohem formálnější než u nás. Například posadit se mohli vojáci až všichni najednou a na povolení nejvyššího. Všichni kolem jednoho stolu si navzájem nalili polévku a začali

jíst až společně. Stejně tak to bylo s hlavním jídlem, pro které si šli až všichni od stolu najednou. Když dojedli, čekali, až dojí i ostatní. Poté se šel „velitel“ daného stolu zeptat právě toho nejvyššího představitele v jídelně, jestli mohou opustit jídelnu a až poté se všichni od stolu zvedli a mohli odejít. Díky rozdílům ve stolování jsme se také hodně nasmáli. Jedním ze dvou „zvyků“, díky kterým jsme u každého jídla zažívali mnoho legrace, byla jedna „hra“. Jak jsem řekla, v prvním ročníku jsou tamní vojáci „šikanováni“ a musí plnit úplně všechny úkoly. Například když někdo před studenta hodí u stolu krajíc chleba z ošatky, student si ho musí celý hned strčit do úst a sníst ho. Mezi sebou jsme si pak dělali tyto naschvály celý týden a někdy to bývaly i dva krajíčky chleba nebo

dokonce tři, takže si umíte představit tu legraci. :D Druhým zvykem Portugalců je, že neberou žádné jídlo do ruky. Když jsme po jídle u stolu začali jíst s polskými studenty jablko nebo pomeranč, koukali na nás, jako bychom dělali něco divného. Poté nám vysvětlili a naučili nás, jak na talíři nakrájet například jablko nebo si oloupat a naporcovat pomeranč pomocí vidličky a nože. Takže si také určitě umíte představit, jak jsme po talíři honili jablka, než se nám podařilo je napíchnout na vidličku… :D Celý tento naprosto skvělý týden byl zakončen prezentací všech skupin před sebou navzájem, a zároveň před několika studenty z tamní akademie. V této pre-

zentaci jsme měli ukázat, co jsme se během tohoto týdne naučili, dozvěděli a co nám týden dal. Mně osobně dal hrozně moc a myslím, že jsem z něho vytěžila úplné maximum! J Získala jsem přátele na celý život, navštívila mnoho krásných míst v Lisabonu a okolí, zlepšila si angličtinu, protože jsem tam neměla nikoho, s kým bych mohla mluvit česky, a ještě získala novou slovní zásobu z vojenské angličtiny… Jsem opravdu moc vděčná, že jsem měla příležitost něco takového zažít! A doufám, že se tento kurz bude dělat i pro další studenty znovu a znovu, protože bych si moc přála, aby takový úžasný týden zažilo co nejvíc studentů Univerzity obrany v Brně! J

Lukostřelci Dr. Vít Pospíšil

Rok 1991 přinesl mimořádně teplé počasí. Na konci léta, přesně 19. září, nalezli manželé Helmut a Erika Simonovi v blízkosti sedla Tisenjoch mumifikované tělo muže zamrzlé v částečně odtátém ledu. Nacházelo se na hranici mezi Rakouskem a Itálií, která byla nepřesně určena rozvodím řek Inn a Etsch. Jižní Tyrolsko totiž po 1. světové válce připadlo smlouvou z roku 1919 v Saint-Germain-en-Laye Itálii jako jeden z jejích mála územních zisků. Italský pohraničník považoval nález za oběť bojů 1. světové války na italské frontě a zmrzlé tělo ponechal Rakušanům.

Situace se radikálně změnila, když archeolog z Univerzity v Innsbrucku Konrad Spindler zařadil nález do pozdní doby kamenné. Vzápětí družicové vymezení hranic z října 1991 prokázalo, že tělo leželo 92,56 metrů uvnitř italského území, a provincie Jižní Tyrolsko se proto domáhala vlastnických práv. Výzkum však přenechala Univerzitě v Innsbrucku. Ötzi, jak bylo nalezené tělo pojmenováno podle zdejších Ötztalských Alp, je nejstarší evropskou mumií, pocházející

z let cca 3 400 - 3 100 př. n. l. Její výstroj obstojí i podle současných kritérií pro přežití v přírodě. Obuv analyzoval děkan Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Petr Hlaváček, obuvnický technolog a světový odborník na historickou obuv a označil ji za účinnější, než jsou současné trekingové boty. V roce 2001 při výročí nálezu mumie organizoval Petr Hlaváček výstup do Ötztalského sedla v obuvi vytvořené podle tohoto pravěkého vzoru a v roce 2008 v ní vystoupil na Kilimandžáro.

31 Díky nalezené výstroji lze Ötziho hypoteticky zařadit na společenském žebříčku. Odznakem příslušnosti k vyšší společenské vrstvě byla měděná sekyra, vyrobená o 150 - 250 km jižněji, ruce měl Ötzi bez mozolů a tetování. Patřil patrně k tzv. velkým mužům, vyčleňujícím se již v neolitické společnosti. Nebyli nejbohatší, ale měli vliv díky zkušenostem a znalostem, u Ötziho kovoliteckým. Mumie totiž měla ve vlasech vysoký obsah mědi a arzénu. Jako potulný kovolijec měl Ötzi nohy vytrénované v horském terénu. Zpracovatelé kovů byli ve všech kulturách od Afriky, Středního východu, v Evropě až po Finsko, považováni za kouzelníky. Postavení velkých mužů však nebylo stabilní. Stačil hladomor a byli obětováni. Náš pravěký cestovatel patrně musel o svůj život bojovat. Zahynul zásahem šípu do lopatky a vykrvácel. Na těle měl Ötzi podlitiny, řezy na rukou, zápěstí a hrudníku a poranění mozku po úderu do hlavy. Na jeho zbraních byly analýzou DNA nalezeny stopy krve nejméně čtyř osob – jedné na pazourkové dýce, druhé na kabátu (snad od zraněného, kterého přenášel na zádech) a dvou zbývajících na hrotu šípu. Toho samého šípu, kterým byl Ötzi zabit. Zasáhl jím tedy pravděpodobně dva lidi a vždy si ho vzal zpět. O svůj funkční luk přišel Ötzi v boji. Vyzbrojen byl jen polotovarem houževnatého luku z tisu, rostoucího v extrémních podmínkách, s hustými letorosty. Šípy byly rovněž polotovarem, stejně jako materiál na tětivu. Ötziho následovníka, o 500 let mladšího lukostřelce

potká návštěvník v Britském muzeu. Jde o hrob lukostřelce kultury zvoncovitých pohárů, známého i z našich muzeí. Hrob byl vybaven šípy, ze kterých se zachovaly pazourkové hroty, dále břidlicovou destičkou na zápěstí, chránící šlachy před tětivou silného luku, měděnou dýčkou a kvalitní keramickou nádobou ve tvaru zvonu. V Anglii tito lidé postavili Stonehenge a žili i u nás.

Luk je ovšem zbraní s mnohem delší historií. Připomeňme zatím poslední nález nejstaršího luku z rozhraní starší a střední doby kamenné před asi 48 tisíci let na Šrí Lance. Ještě před 8 tisíci let měli lučištníci střední doby kamenné mimořádně zesílenou pravou pažní kost, o 3 tisíce let později už první zemědělci měli jen sedmiprocentní rozdíl v síle pravé a levé ruky, jako je tomu i v současnosti. Síle soustředěné palby anglických lučištníků, srovnatelné s účinností kulometné palby, podlehl v bitvě u Kresčaku český král Jan Lucemburský. Tatarští jezdečtí lučištníci udrželi ve vzduchu 8 šípů a jejich deštěm obšťastňovali Napoleonovy voje. Lučištníci etiopského císaře Haile Selassie I. střelbou do otevřených průzorů Mussoliniho tančíků L3/35 a tanků M13/40 se pokoušeli likvidovat posádky a lučištníci Mobile Riverine Force, říční flotily USA, tiše zasahovali cíl ve Vietnamské válce. Luky tak provázely člověka prakticky po celou historii. V únoru letošního roku byla v novém sídle Ústavu archeologie a muzeologie MU v budově Joštova 13 otevřena výstava pořádaná na téma Výzkumy bez hranic, mapující činnost pracovišť katedry od Mexika po Krétu. Jednotlivá pracoviště se zabývala například problémy indiánských říší či příčinami pádu civilizace hrdinů starořeckých bájí. Cestou experimentální archeologie také zjišťovala účinnost šípů neolitických lučištníků, zkoumala, proč se báli conquistadoři v plátové zbroji indiánských šípů s kamennými obsidiánovými hroty a také, co způsobil neolitický šíp v lidské tkáni. Závěrem - luk přetrvává v lovecké a sportovní podobě i v 21. století.

Brněnská kulturní scéna Dr. Vít Pospíšil Titulem z loňské sezony, uváděným prvně 7. října, jsou Řecké pašije Bohuslava Martinů. Předlohou opery byl román Nikose Kazantzakise Kristus znovu ukřižovaný. Jde o pašijové hry, konané v době nadvlády Turků na Krétě a totalitní tlak turecké státní i pravoslavné církevní moci kolaborující se státem. Autor se narodil do říše Nemocného muže na Bosporu, jak znělo dobové označení osmanského Turecka, v politické praxi kruté říše, v případě potřeby nemilosrdně vyhlazující svoje obyvatele jiné národnosti a víry, ať Řeky či Armény. Kazantzakisova rodná Kréta připadla Řecku až po Balkánských válkách v roce 1912, jež stály všechny strany konfliktu na 300 tisíc mrtvých. Pro Martinů jako emigranta byl blízký motiv utečenců z vesnice vyrabované

Turky. Kazantzakis, rovněž emigrant, žil postupně v Berlíně, v letech 1929-1932 v Československu. Před radnicí v Božím Daru připomíná jeho pobyt pamětní kámen. Od roku 1947, během řecké občanské války, jež stála 158 tisíc životů, pobýval ve Francii na Azurovém pobřeží v Antibes, kde se v roce 1954 osobně setkal s Martinů a dohodl se s ním, že skladatel upraví knihu o 412 stranách na operní libreto. „Předně to libreto upravit byla herkulovská práce...“ píše skladatel v roce 1957 z Říma do ČSR v době, kdy svět ještě stále vstřebával 100 tisíc uprchlíků z řecké občanské války. Vznikly dvě verze libreta opery, londýnská delší a curyšská kratší, již uvede Janáčkova opera v režii citlivého Jiřího Heřmana za řízení zkušeného Tomáše Netopila.

Městské divadlo Brno zahajuje sezónu 27. srpna Shakespearovou tragédií Antonius a Kleopatra. Autor v díle, psaném mezi lety 1603-1607, reaguje na smrt tvůrkyně námořní moci Anglie, královny Alžběty I. v roce 1603 a na následující politický vývoj. Panovnice zemřela bez potomků, jediným mužským protestantským příbuzným byl skotský král Jakub VI. Stuart, následně jako král sjednocené Anglie Jakub I. Ten měl proti sobě odhodlanou katolickou opozici usilující o jeho život. Z neúspěšných atentátů na jeho osobu je nejznámější pokus o odpálení sudů se střelným prachem pod budovou parlamentu vojákem, katolíkem Guy Fawkesem 5. listopadu 1605. Ještě Viktor Hugo se ironicky zmiňuje o slavnostním pálení ohňů v den výročí atentátu jako o projevu dvousetleté radosti nad jeho zmařením. Pravý důvod slavnosti postupně vymizel a dnes se koná jako den ohňostrojů. Dramatik vytvořil obraz emocí mocných měnících svět a režii inscenace bude mít zkušený Stanislav Moša. Yasmina Reza, jedna z nejhranějších světových francouzských dramatiček, laureátka nesčíslných divadelních cen, absolventka Sorbonny, využívá svůj smíšený iránsko-maďarský původ k vnějšímu pohledu na společnost v duchu francouzských konverzačních komedií. Název její komedie „Bella Figura“ znamená v italštině úspěšnost v kariéře, osobním životě, ve společnosti, ale autorka to vidí jinak. V situační komedii s podtitulem absurdní vše staví na hlavu. Nelze nevzpomenout autorčinu světově úspěšnou prvotinu Obraz, která v roce 2008 prošla i Městským divadlem. Tehdy ji virtuózně režíroval Zdeněk Černín, dnes na něj navazuje Mikoláš Tyc. Moravské zemské muzeum v Dietrichsteinském paláci vystavuje do konce roku 2020 výstavu Ondřeje Sekory nazvanou Mravenci a jiné práce. Jde o rozsáhlou výstavu celoživotního díla, jež přibližuje autora populárních postaviček Ferdy Mravence a Brouka Pytlíka. Milý čtenář však neví, že Ondřej Sekora byl komentátorem dobových událostí, včetně politiky. Lidové noviny jako první u nás pro obrazové zpravodajství používaly karikaturu. Sekorův záběr byl široký. Komentoval sport - tehdy vedle fotbalu nejpopulárnější box, objevení Demänovské jeskyně i politiku. Za zhlédnutí stojí jeho velkoplošná karikatura-komentář politického dění za první československé republiky, jeho malířské dílo, seriály i loutkové postavičky, které provázely dětství několika generací.

Soutěžní křížovka o ceny! Vyluštěnou tajenku zašlete do 7. září 2020 e-mailem na adresu: listy@unob.cz Výherce odměníme uvedenými knihami, které do soutěže věnovalo nakladatelství HOST.

Šance pro dva čtenáře

Tajenka z č. 2: ...... jak se bez toho můžeš obejít. Výherci: Jiří Novák a Josef Šatný

SUDOKU 5

1 5

4 9

8 6

3 2

4 1

6 4

3 3

1 8

4 1

1 4

7 3

Víš, jak se jmenuje trbant, . . .

8 9 5

1 8

5 1

sudoku PRO VOLNÉ CHVÍLE – luštĚte NA BAZÉNU, U VYCHLAZENÉHO NÁPOJE, PŘI CESTÁCH V DOPRAVNÍM PROSTŘEDKU NEBO JEN TAK DOMA U KÁVY 4 7

1 4

7 2

9 6

2 9

1 1

2 9

2 2

5 3

1 4

2 3

3 4

9 4

Řopíková historie Dělostřelecká výsuvná otočná věž K S (Ba)-22 Horymír štáb. prap. v.v. Libor Pliešovský

Jednou z nejtěžších a technicky nejvyspělejších zbraní instalovaných do tvrzových objektů těžkého opevnění měly být výsuvné otočné věže. Tak tomu mělo být i v případě tvrze Bouda, jejíž dělostřelecká věž měla ovládat svými palbami území o rozloze 448 km čtverečních, krýt celé kralické údolí a spolupracovat s podobnými objekty dělostřeleckých tvrzí Adam a Hůrka. Mimo jiné mohla působit až do prostoru železniční stanice Medzilesí v dnešním polském Kladsku, tehdy Německu.

Plánovanou výzbroj věže tvořila dvojice houfnic ráže 100 mm s dostřelem 11 950 m. Praktická rychlost střelby byla stanovena na 15-20 ran za minutu. Celková hmotnost byla více než 440 tun, pohyblivá část vážila 120 tun, stejnou hmotnost mělo protizávaží a zbytek tvořila strojní část. Otočení celé věže o 360 stupňů trvalo při použití elektrického pohonu 1 minutu a vysunutí do palebné polohy (celkově o 70 cm) 9 sekund. Není bez zajímavosti, že celý projekt vycházel z konstrukce podobných věží pro bývalé rakousko-uherské křižníky s tím podstatným rozdílem, že hlavně zbraní nesměly přesahovat obrys samotné věže. Také je velice za-

jímavé, že ve Škodě Plzeň byla postavena dřevěná maketa celého zařízení, na níž se podle požadavků armády řešilo rozmístění obsluhy zbraní, manipulace s municí, vedení odsávacích potrubí nebo elektroinstalace, přičemž vše muselo být bez problému přístupné a rychle vyměnitelné. V roce 1938 byly rozpracovány dvě věže s krycími názvy Hanička a Adam. První jmenovaná byla hotová asi z 80 %, druhá přibližně z poloviny. Jisté je, že ani jedna se do opevnění již nedostala, jejich osudy v letech okupace nejsou známy a ani jedna se do dnešních dnů nedochovala. Situace ztvárněná na tomto modelu je proto pouze fikcí. Není jisté, zda pancíř věže měl být také natřen maskovacím nátěrem, totéž platí i o stropnici celého objektu. Je možné, že měla být oseta travou, jak to bylo běžné u ostatních typů opevnění. Na sousední tvrzi Hůrka je objekt otočné výsuvné věže částečně bez trávního osevu. Zabetonován je pouze prostor, kde měl být stropní pancíř výsuvné věže. Část betonu je stále odhalená, zbytek stropu objektu zamaskovala eroze a příroda.