SNOW 59 - únor 2011

FOTO: GEPA/ATOMIC

CARVING

UNIVERZITA

OndĹ™eje NovĂĄka, uĹž jsem to zmiĹˆoval minulou zimu, tehdy zejmĂŠna s ohledem na „dopĹ™edu“. Nelze se jenom zvedat, to by nĂĄm pĹ™i vÄ›tĹĄĂ­ dynamice oblouku „ujely nohy“ a my bychom je v zĂĄklonu uĹž nedohonili (kdo by to neznal, Ĺže‌).

BuÄ?te jako dÄ›vka

NEBUÄŽTE

ZAMILOVANĂ?

DO OBLOUKU!

O ÚŽASNĂ?CH POCITECH PĹ˜I PRĹŽJEZDU OBLOUKEM PO HRANÄš SI NEMUSĂ?ME NIC VYKLĂ DAT. TAH, ZRYCHLENĂ?, ODSTĹ˜Eďšş DIVĂ SĂ?LA ďšť TO JSOU MAGICKÉ INGREDIENCE, JIMIĹ˝ SE CARVING STAL SKORO NĂ BOĹ˝ENSTVĂ?M. TEXT: IVAN SOSNA JenĹže prĂĄvÄ› ony pocity nĂĄm Ä?asto popletou hlavu.

ChovĂĄme se jako zamilovanĂ˝ septimĂĄn, kterĂ˝ s psĂ­ma oÄ?ima vyznĂĄvĂĄ svĂŠ vyvolenĂŠ lĂĄsku aĹž za hrob. MazlĂ­me se s obloukem a nechceme se s nĂ­m rozlouÄ?it. VodĂ­me lyĹže po vrstevnici a vyvåŞíme se na nich aĹž do nejzazĹĄĂ­ho bodu, kdy uĹž se opravdu musĂ­me pĹ™eklopit do zatĂĄÄ?ky dalĹĄĂ­.

Tuto kombinaci zatoÄ?enĂ­ a traverzĹŻ mĂ­sto opravdovĂ˝ch obloukĹŻ jsme uĹž nejednou probĂ­rali. Existuje ale i subtilnÄ›jĹĄĂ­ chyba, jĂ­Ĺž se běŞnÄ› dopouĹĄtÄ›jĂ­ i ti, kdo drŞí oblouky poctivÄ› utaĹženĂŠ pod rĂĄdius lyŞí a od lesa k lesu se nevozĂ­.

ZaÄ?nÄ›me zdĂĄnlivÄ› o nÄ›Ä?em jinĂŠm. Co dÄ›lĂĄme, kdyĹž na rovinÄ› nebo z mĂ­rnĂŠho svĂĄĹžku bruslĂ­me?

OdrazĂ­me se z jednĂŠ lyĹže a za souÄ?asnĂŠho odpichu holemi pĹ™eneseme vĂĄhu na druhou. KdyĹž pĹ™emĂ­stĂ­me tÄ›lo nad ni tak, abychom byli vyvĂĄĹženĂ­, kus po tĂŠto lyĹži jedeme. PotĂŠ opakujeme na druhou stranu. SlabĹĄĂ­ lyĹžaĹ™ s horĹĄĂ­ vyvĂĄĹženostĂ­ spĂ­ĹĄe cupitĂĄ, naopak dobrĂ˝ zvlĂĄdne mohutnĂŠ odrazy a pÄ›knĂŠ dlouhĂŠ skluzy.

Bruslení jako oblouk Vťimněme si toho, Şe trup musíme přenÊst nad lyŞi.

A představme si, Şe bruslicí odraz dejme tomu z pravÊ lyŞe na levou je něco podobnÊho, jako kdyŞ s více

zatĂ­Ĺženou pravou konÄ?Ă­me oblouk doleva a musĂ­me se dostat na levou, abychom zaÄ?ali zatĂĄÄ?et doprava.

PĹ™i bruslenĂ­ se nad lyĹži dostat musĂ­me, vĹždyĹĽ vlastnÄ› jedeme a balancujeme po jednĂŠ. PĹ™i jĂ­zdÄ› v oblouku je podobnĂŠ „vyvezenĂ­â€œ trupu aĹž nad lyĹže ve vrcholu oblouku (v boÄ?nÄ› nejzazĹĄĂ­m mĂ­stÄ›, kam se lyĹže ve spĂĄdnici dostanou) neŞådoucĂ­. Trup mĂĄ silnou tendenci pokraÄ?ovat setrvaÄ?nÄ› v pohybu tĂ­m smÄ›rem, jĂ­mĹž mĂ­Ĺ™il za spĂĄdnicĂ­ ĹĄikmo svahem smÄ›rem do dalĹĄĂ­ho oblouku. VĹŻÄ?i novĂŠmu oblouku vlastnÄ› po teÄ?nÄ› „ven“.

Klopit vÄ?as NĂĄs ale mezitĂ­m uĹž Ä?ekĂĄ oblouk dalĹĄĂ­, podle naĹĄeho dÄ›je doprava. A novĂŠmu oblouku musĂ­me vÄ?as vÄ›novat svĂŠ ĂşsilĂ­, tedy nasmÄ›rovat do nÄ›j i nĂĄĹĄ trup, kterĂ˝ by tak rĂĄd zĹŻstal setrvaÄ?nÄ› vÄ›rnĂ˝ oblouku starĂŠmu.

NesmĂ­me tedy dovolit, aby se nad lyĹžemi vyvĂĄĹžel do „krajĹŻâ€œ obloukĹŻ jak hnĹŻj na pole. NesmĂ­me mu dovolit, aby se tak daleko dostal.

ZnamenĂĄ to co nejdříve – v praxi tedy jeĹĄtÄ› dříve, neĹž se nĂĄm jevĂ­ pĹ™irozenĂŠ a pohodlnĂŠ – klopit trup dovnitĹ™ tak, aby se „ven“ na obvod oblouku dostaly jenom naĹĄe nohy/boty a lyĹže, ale ne uĹž pĂĄnev s tÄ›lem. Ĺ˝e jste nÄ›co takovĂŠho – dopĹ™edu a dovnitĹ™ – uĹž Ä?etli jako kippen/klopenĂ­? No jistÄ›, nejenom v Ä?lĂĄncĂ­ch

Je tedy tĹ™eba poÄ?Ă­nat si ne jako onen zalĂĄskovanĂ˝ septimĂĄn. NĂ˝brĹž spĂ­ĹĄe – myslete si o bulvĂĄrnosti, co chcete – jako dÄ›vka, kterĂĄ se nezamiluje do zĂĄkaznĂ­ka (jetĂŠho oblouku), ale hezky vÄ?as se starĂĄ o dalĹĄĂ­ kĹĄeft a jde do klienta (oblouku) novĂŠho.

Schopnost pĹ™eklopit se bleskurychle do novĂŠho oblouku je jednĂ­m z prvkĹŻ, kterĂŠ oddÄ›lujĂ­ vynikajĂ­cĂ­ lyĹžaĹ™e od jen vĂ˝bornĂ˝ch a vĂ˝teÄ?nĂŠ zĂĄvodnĂ­ky od tÄ›ch slabĹĄĂ­ch. Pamatuju, jak mi kdysi pĹ™ed lety prĂĄvÄ› tuto slabinu Milan Trnka rozebral na videu jednĂŠ tehdejĹĄĂ­ reprezentantky. Ve vrcholovĂŠm pojetĂ­ pak vidĂ­me opravdovĂŠ pĹ™ekrĂ˝vĂĄnĂ­ klasicky deďŹ novanĂ˝ch fĂĄzĂ­ oblouku (vĹĄak takĂŠ modernĂ­ metodika i terminologie uĹž takto s oblouky zachĂĄzĂ­): nohy jeĹĄtÄ› konÄ?Ă­ starĂ˝ oblouk, ale trup uĹž pracuje na novĂŠm.

Naprosto jasnÄ› tuto potĹ™ebu „co nejdřív do novĂŠho oblouku“ pocĂ­tĂ­te vĹĄude tam, kde se musĂ­te vejĂ­t do omezenĂŠho prostoru. Snad nejnĂĄzornÄ›ji v brankĂĄch.

I o tomto jsme uĹž pĹ™ed lety psali a dnes vlastnÄ› zÄ?ĂĄsti opakujeme. A jsem rĂĄd, Ĺže to mohu dĂĄt do souvislosti s „trochu jinĂ˝mi Ăşhly pohledu“.

Anticipace neboli pĹ™edjĂ­mĂĄnĂ­ novĂŠho oblouku je ostatnÄ› starou zĂĄleĹžitostĂ­ uĹž ze 70. let. Tam, kde se oblouk nejede bez omezenĂ­ od nÄ›kam do nÄ›kam, nĂ˝brĹž je limitovanĂ˝, orientace do novĂŠho smÄ›ru vĹždycky hrĂĄla roli. Ne nĂĄhodou ji majĂ­ Ĺ vĂ˝caĹ™i jako jeden ze zĂĄkladnĂ­ch pohybĹŻ a ne nĂĄhodou je organickou souÄ?ĂĄstĂ­ nynĂ­ tak zdĹŻrazĹˆovanĂŠho kippen/klopenĂ­.

Na technice zĂĄleŞí V nadĹĄenĂ­ z autokinetiÄ?nosti carvingovĂ˝ch lyŞí se tento uĹžiteÄ?nĂ˝ a potĹ™ebnĂ˝ prvek jaksi vytratil. Zvykli jsme si, Ĺže zahranÄ›nĂĄ lyĹže zatoÄ?Ă­. ÄŒĂ­m vykrojenÄ›jĹĄĂ­, tĂ­m snĂĄze a rychleji. ZatĂĄÄ?enĂ­ je pĹ™i obvyklĂ˝ch rĂĄdiusech 13–16 metrĹŻ tak „automatickĂŠâ€œ, Ĺže uĹž o jeho technice a provedenĂ­ an i nepĹ™emýťlĂ­me.

Chyba. Zdaleka to nenĂ­ jedno. OhromnĂŠ mnoĹžstvĂ­ lyĹžařů trpĂ­ pohodlnĂ˝m „padĂĄnĂ­m dovnitĹ™â€œ s pĹ™enesenĂ­m vĂĄhy na vnitĹ™nĂ­. KdyĹž se naklĂĄpĂ­me Ä?istÄ› do strany, zadÄ›lĂĄvĂĄme si na zĂĄklon tĂ­m, Ĺže nĂĄm pĹ™i „zrychlenĂ­â€œ lyĹže podjedou dopĹ™edu. PĹ™edÄ?asnĂŠ zalomenĂ­ s vytrÄ?enĂ­m pĂĄnve dovnitĹ™ oblouku (= „sedĂĄnĂ­ do auta za volant“) nĂĄs posazuje dozadu a navĂ­c do protirotace.

LogickĂ˝m Ĺ™eĹĄenĂ­m je jĂ­t „dovnitĹ™â€œ do oblouku, ale souÄ?asnÄ› takĂŠ „dopĹ™edu“. A „nahoru“ nenĂ­ ŞådnĂŠ poskakovĂĄnĂ­, tak nĂĄs pĹ™i sprĂĄvnĂŠm provedenĂ­ a dostateÄ?nĂŠ dynamice zvedajĂ­ vnÄ›jĹĄĂ­ sĂ­ly.

Do repertoĂĄru dobrĂŠho lyĹžaĹ™e tyto â€žďŹ nesy“ jednoznaÄ?nÄ› patří. ZejmĂŠna kdyĹž se pohybujeme rychleji a na lyŞích krojenĂ˝ch mĂŠnÄ›.

SKI SHOP

+ , *'

+

SKI RENT

TEST CENTRE

SKI SERVICE

www.montanasport.cz

BOOT FITTING