NORDIC 53 - únor 2020 by SLIM media s.r.o.

Když musíš jít svou cestou Rozhovor s laufařem Petrem Novákem

Studené parafinování

Nové trendy v servisu běžeckých lyží

www.nordicmag.cz

Začni skialpovat!

Velká příloha o skialpu

Na běžky na šumavské Novohůrecko

Cena: 59 Kč | 2,49 €

NORDICmag 53 únor 2020

NORDICmag 53

únor 2020

www.nordicmag.cz

Vývoj techniky běhu na lyžích

Výhradní dovozce a distributor pro ČR a SR: AMER SPORTS Czech Republic s. r. o.

FUTURE AT PLAY

NOVINKA!

Závodní lyže ve své nejčistší podobě. S/Lab Carbon Classic přenese maximum energie odrazu a bez odporu jede. Pro všechny, kteří posouvají hranice klasického lyžování: sportovce Světového poháru a nyní i pro vás! Celou kolekci 2019/20 najdete na www.salomon.com

SUUNTO 7 Více informací naleznete na www.suunto.com

2020

18. 1. 1. 2 . 29. 2 . 7. 3.

Te r m í ny t e s t ová n í: Ka r l ov Po d P ra d ě d e m Lipno K l í n ove c D o l n í Mo ra va

Více informací na

NaVrchol

OBSAH 3 OBSAH

NORDICsport

6 10 12 16 18

K dyž musíš jít svou cestou: Rozhovor s laufařem Petrem Novákem Bohuslav Rázl – 26 sezón v reprelaufu: Povídání o legendárním českém trenérovi Bjorger Pettersen: Trenérská ikona kanadského běžeckého lyžování Reporty ze severu: Novinky ze Skandinávie a kanadského lyžování Vox populi: Mládež v lyžařském běhu

NORDICtech

20 Studené parafinování: nové trendy v servisu běžeckých lyží 24 Cesta do hlubin běžecké lyže 3. díl: Jak se vyrábí běžky 26 Teréňáky ve skitestu: Běžky do terénu

NORDICuniverzita

34 38 40 42 44

Vývoj lyžařské běžecké techniky: Historie techniky běhu na lyžích Posilování: Síly není nikdy dosti 3. díl Taktické tempo: Jak si rozvrhnout síly během závodu Jídelníček na míru: O výživovém poradenství a správné stravě Poznejte své tělo a sportujte lépe – 3. část: O energetických systémech a ATP

NORDICmag

FOTO: VASALOPPET

50 Pohádka ze Šumavy: Na běžky na Novohůrecko 54 Južno-Sachalinsk Russialoppet: strastiplná cesta na exotický závod

FOTO: RED BULL

REDAKCE

Podzim v zimě Vánoce na blátě a Nový rok bez sněhu. Jak na Nový rok, tak po celý rok? Doufám, že až budete číst tento úvodník, bude sněhová situace výrazně lepší a budete si užívat sněhových radovánek nejen na nejvyšších horách naší republiky. Ani tam nenachumelilo tolik sněhu, co jsme byli z předchozích zim zvyklí. Na málokterých běžkařských tratích napadlo aspoň tolik bílé hmoty, aby bylo možné upravovat stopy rolbou. Tím se mohly v čase vánočním chlubit pouze nejvýše položené Krkonoše nebo jesenický Praděd, jinde sice spadlo dostatečné množství srážek, ale převážně dešťových. Každoročně stabilní Jizerky, které jsou pravidelně zaplavené na konci roku davy běžkařů, tentokrát nenabízely metr sněhu jako jiné roky, ale v nejvyšších partiích jen asi 20 cm. Přesto zázračně i za těchto podmínek byli údržbáři běžkařských tratí schopni připravit desítky kilometrů s pomocí skútrů. Stopa na klasiku ani bruslení nebyla zdaleka ideální jako při úpravě rolbou, ale stovky lidí si užívaly sněhu a měly pocit, že je opravdu zima. Najde se už hodně milovníků zimy, kteří neponechávají nic náhodě a na Vánoce si zajišťují ubytování v Alpách, kde je sněhová jistota vyšší než u nás. Jenže ne každému se chce opouštět širší rodinný kruh, přátele a hranice naší republiky. Nervozita ze špatných sněhových podmínek stoupá u řady amatérských závodníků, kteří by potřebovali trénovat, zaplatili startovná a netuší, zda se závody vůbec uskuteční. Tréninková

REDAKCE motivace výrazně klesá. Má smysl složitě dojíždět na pravidelné tréninky za sněhem a má smysl vůbec trénovat? Na začátku ledna se dokonce uskutečnily noční závody se startem z Bedřichova, kde leželo na prvních 5 km maximálně 10 cm sněhu a hrozilo poškození lyží. Organizátoři závod uspořádali a včas závodníkům doporučili, aby si nebrali své nejlepší lyže. Možná se to někomu zdá zvrhlé, že se akce koná i za těchto provizorních podmínek a jsou doporučovány dvojkové lyže, ale na druhou stranu, díky za každý závod, který se může uskutečnit. Horší situaci v rozhodování měl vyhlášený areál v Novém Městě na Moravě. Přestože disponuje dostatečnou rezervou sněhu v zásobníku z předchozí sezóny a měl připravený dvoukilometrový okruh, musel během vánočních svátků zrušit úvodní závod Stopy pro život a pošetřit sníh na lednový Světový pohár v běžeckém lyžování. Amatérským lyžařům byl vstup do areálu zakázán, ale lyžovala tam celá řada klubů a sníh mizel před očima. Věřme, že se vše v dobré obrátí, běžkaři si budou užívat bílé stopy na všech českých horách, závodníci budou moci závodit a Světový pohár, který se uskuteční víkend po expedici našeho časopisu, se vydaří po všech stránkách. Vstupné je zdarma, neváhejte a přijďte podpořit naše závodníky! Skol Adéla

ŠÉFREDAKTORKA Adéla Boudíková ZÁSTUPCE ŠÉFREDAKTORKY Petr Socha EDITOR Tom Řepík GRAFIKA Petr Antoníček Markéta Antoníčková Michal Šindler INZERCE Petr Havelka Veronika Bezpalcová Tom Řepík DISTRIBUCE Andrea Rosenbaumová Marie Potužilová INTERNET Adéla Boudíková, Petr Havelka, Tomáš Roba REDAKTOŘI Pavla Francke Tomáš Gnad Martina Chrástková Petr Jakl Aleš Máslo Jakub Opočenský Marek Pazderský Aleš Suk Libor Vítek Šárka Vyštejnová Příspěvky, fotografie a názory zasílejte na adresu redakce:

Napiš mi! Pokud budeš mít nějaký nápad, který by tě ze světa běžek zajímal, sem s ním: adela.boudikova@snow.cz Adéla Boudíková, šéfredaktorka NORDIC

nordic@snow.cz

Obálkové foto: Fischer Cena: 59 Kč / 2,49 EUR

VYDAVATEL SLIM media s.r.o., Husitská 344/63, Praha 3 IČ: 27175511

ADRESA REDAKCE SNOW Husitská 344/63 130 00 Praha 3 – Žižkov redakce@snow.cz ( 222 780 286 JAZYKOVÁ KOREKTURA Kamila Knopová INZERCE inzerce@snow.cz PŘEDPLATNÉ objednávky na www.nordicmag.cz nebo na predplatne@snow.cz Vychází 4x ročně. Toto číslo vyšlo 16. ledna 2020, další vyjde 27. února 2020. MK ČR: E17201, ISSN: 1802-2979 Rozšiřuje PNS a.s. a síť sportovních prodejen. Články označené tímto logem jsou komerční prezentací.

OFICIÁLNÍ PARTNER

PARTNEŘI Šumavský skimaraton Stopa pro život Skitour

NEJSME JENOM FUNKČNÍ PRÁDLO! KOMPLETNÍ KOLEKCE

BĚŽECKÉHO LYŽOVÁNÍ

A NOVINKY PRO SEZÓNU PODZIM / ZIMA 2019 NA WWW.CRAFT.CZ

CRAFT PURSUIT RACE vysoce elastický, prodyšný závodní a tréninkový top z ekologického recyklovaného materiálu

10.000 mm

15.000 mm

15.000 g/m2/24h

10.000 g/m2/24h

CRAFT PURSUIT PACE FUSEKNIT

lehká, elitní třívrstvá bunda s membránou VentAir Wind určená pro výkonnostní běžce na lyžích

CRAFT PURSUIT TRAIN

elitní, větru a vodě odolné kalhoty s membránou určené pro tréninkové účely nejnáročnějších lyžařů

SPORT OSOBNOST

FOTO: PAVLA KINCLOVÁ

Když musíš jít Text: Adéla Boudíková

svou cestou

Běžec na lyžích Petr Novák patřil mezi naše výborné závodníky, ať už v „hladkém“ lyžování nebo později v dálkových bězích. Jeho jméno bylo v určité době zastíněno silnou generací lyžařů v čele s Lukášem Bauerem závodícím ve Světovém poháru nebo Stanislavem Řezáčem v dálkových bězích, ale co bychom v současném běžeckém lyžování za pár takových Petrů dali. Letos oznámil konec své kariéry, doufejme, že podle jeho slov ještě ne definitivní.

Petr byl v posledních letech součástí Vltava Fund Ski teamu a pravidelně se účastnil závodů Visma Ski Classics. Foto z týmového prologu v italském Livignu 2018 (zpředu Petr Novák, Fabián Štoček, Jiří Ročárek a Pavel Ondrášek)

e sportu přivedli Petra jeho rodiče už v raném dětství. Maminka, orienťačka, ho zasvětila do tajů běhu a mapování a tatínek, dlouholetý reprezentační trenér juniorů, mu nazul běžky. Sportovní výchovu měl pestrou, a to se později projevilo i na jeho šikovnosti a univerzálnosti. Také díky tomu snadno vystudoval Fakultu tělesné výchovy a sportu v Praze, přestože se vrcholově připravoval „pouze“ na běh na lyžích. Jeho sportovní cesta nebyla jednoduchá a přes všechny problémy ukázal, že sport je jeho láskou, a to bez ohledu na ostatní lidi, kteří na něho nahlíželi skrz prsty. V juniorské kategorii totiž použil sportovní výživu, která měla být certifikovaná, ale obsahovala zakázanou látku Nandrolon a Petr byl pozitivní při dopingovém testu. Následoval dvouletý trest, kdy nesměl závodit ani trénovat s reprezentací. Soudní proces s firmou vyrábějící závadnou výživu po několika letech vyhrál, ale reputaci mu to mezi závodníky a trenéry nezachránilo. Zůstalo jen pár opravdových přátel a cesta do reprezentace

Poslední dvě sezóny jsi měl na nejdůležitějších laufařských závodech smůlu. Nechtělo by to ještě rok pokračovat? Ne, letos určitě ne. Na konci sezóny jsem byl ještě trochu na vážkách, ale už mě strhl běžný život. Cítím únavu a potřebuju si odpočinout. Taky už nemám motivaci jako dřív a nechci to lámat přes koleno. Možná si objedu nějaký menší závod, ale ne s výsledky, na které jsem byl zvyklý. Nekončím asi na vždycky, ale letošní sezónu určitě vypouštím. Chtěl jsem skončit už po sezóně 2017/18, ale kvůli týmu jsem odchod z kolotoče ještě o rok odložil. Měl jsem v poslední sezóně období, kdy jsem se cítil dobře, ale pořád se mi smůla lepila na paty, sport je takový, s tím se musí počítat. Co jsi měl za problémy na březnovém Engadin Skimaratonu? Byl tam problém od začátku do konce. Na startu zlomená hůl při prvním odpíchnutí, pak jsem dostal hodně dlouhou náhradní, kterou jsem později vyměnil za správnou.

Když jsem se začal věnovat laufům a soustředil jsem se více na soupaž, zlepšila se mi technika bruslení. Dřív jsem byl lepší klasik, ale jakmile jsem se zaměřil víc na soupaž, tak jsem byl lepší v bruslení. byla uzavřená. Dostat se po této kauze do národního týmu, tedy na Světový pohár nebo na další vrcholné akce bylo velmi obtížné, zvlášť v době ustálené generace lyžařů Bauera, Koukala, Magála atd. Často ani skvělé Petrovy výsledky nepřiměly reprezentačního trenéra, aby ho na vrcholné závody vzal. Stal se z něho vlk samotář a laufy se pro něho staly únikovou cestou. Vždy však bylo jeho prioritou reprezentovat zemi a když měl možnost, udělal vše pro to, aby se mistrovství světa nebo olympiády zúčastnil v co nejlepším světle.

A když jsem se vrátil dopředu do balíku v kritickém místě zúžení tratě, tak mi zase někdo hůl zezadu překopnul. To mi už praskly nervy. Potom jsem dostal hůl, ale zase s jiným poutkem. Do té doby jsem neobčerstvoval, protože jsem pořád jen řešil problémy s holemi. V půlce závodu jsem konečně vyměnil hůl za správnou, ale raději jsem si už zastavil a občerstvil se. V té době jsem se pohyboval zhruba na dvoustém místě, takže bylo po závodě. Nakonec byl ještě zázrak, s jakým výsledkem jsem dojel (pozn. red.: obsadil 47. místo).

Petr Novák Narozen: 18. červen 1982 Team: Vltava Fund Ski team NEJLEPŠÍ VÝSLEDKY Dálkové běhy 1. místo: Bieg Piastow (2007, 2010, 2013, 2015) 1. místo: Čínský Vasův běh (2016) 1. a 2. místo: Dolomitenlauf (2014, 2015) 2. místo: Transjurasienne (2015) 2. místo: La Sgambeda (2013 a 2014) 4. místo: Jizerská 50 (2009) 6. místo: Jizerská 50 (2013) 6. místo: Marcialonga (2015) 6. místo: American Birkebeinerrennet (2013) 8. místo: Engadin Skimarathon (2013 a 2014) 9. místo: Vasův běh (2017) 12. místo: Vasův běh (2016) Světový pohár 2. a 3. místo: Zimní univerziáda, Čína (2009) 23. místo: 15 km klasicky, SP Otepää (2010) 29. místo: 50 km volně, ZOH Soči (2014)

Pro diváka se může zdát Engadin Skimaraton jako sprint v porovnání s ostatními laufy. Jaký máš na to pohled ty, který jsi ho jel několikrát? Sprint určitě ne, možná z pohledu rychlosti výkonu se to zdá být sprintem. Pořád je to jeden z nejtěžších závodů, který jsem jel, a to proto, že se jede od začátku do konce ve vysoké intenzitě. Není tam místo, kde by si člověk oddychnul. Navíc musíte řešit neustálý kontakt s ostatními závodníky a do toho faktor vyšší nadmořské výšky. Všichni říkají, že je to vlastně z kopce, ale většina trati se jede do

SPORT OSOBNOST

FOTO: ARCHIV PETRA NOVÁKA

Československé stupně vítězů – Petrovo vítězství na Dolomitenlaufu v roce 2014, druhé místo obsadil Martin Koukal a třetí Martin Bajčičák

Dolomitenlauf 2015, kde opět Petr triumfoval

kopce nebo po rovině. Je to jeden z nejkrásnějších závodů, jel jsem ho rád a vždy jsem se tam rád vracel. Co se ti stalo loni na Vasáku? Uvízli jsme v koloně aut. Načasování bylo dobré, vyjížděli jsme na start dřív než jindy, ale došlo k pochybení pořadatelů a pustili auta i ve směru ze startu do cíle, který je normálně uzavřený do doby startu, takže nebyly průjezdné oba pruhy na start. Hodinu a půl před startovním výstřelem jsem stál na 10. km od startu. Říkal jsem si, že tam

musím za tu dobu dojet, jenže se popojíždělo pomalu. Pak stála kolona i v protisměru a nedalo se předjíždět. Řešil jsem, jestli jít nebo běžet 6 km na start, jenže to už je dost velká ztráta energie a těžko jsem s tím mohl zajet výsledek, který jsem chtěl. Jak to nakonec dopadlo? Poslední 2 km na start jsem již musel běžet po svých. Když jsem běžel podél dlouhého startovního pole, věřil jsem, že to ještě stihnu. Bohužel Vasák je jediný závod, který se startuje trošku dříve, aby se předešlo komplika-

cím tak velkého startovního pole. Když jsem běžel kolem 4. vlny, tak jsem zaregistroval, jak se vpředu již zvedají brány. Startoval jsem tedy na konci 4. vlny, takže to do prvního kopce bylo hrozné, nechal jsem tam spoustu energie, ale cítil jsem se dobře, i tak jsem mohl myslet na kvalitní výsledek. Hrozně se mi ale zpomalily lyže v druhé půlce závodu, a s tím se nedalo nic udělat, takže stejně bych těžko dosáhl na nejlepší desítku, kvůli které jsem tam jel (obsadil 28. místo – pozn. red.). Loni po Marcialonze ses zviditelnil v bulvárním časopisu Blesk, kam se jen tak nějaký běžec na lyžích nedostane. Podle autora textu a zveřejněné fotografie se zdálo, že jsi naschvál zlomil jinému lyžaři hůl během závodu. Co se stalo? Je pravda, že to asi byla největší propagace pro náš tým (smích). Stalo se to při Marcialonze před otočkou v Molině, kde je velmi důležitá pozice v balíku. Natáhne se tam skupina 30 lidí a je dost podstatné, jestli jsi 10. nebo 30. Na konci balíku to už může být velká ztráta i 40 sekund. Chtěl jsem si tam udělat dobrou pozici, a protože tam dva lidi přede mnou vyskočili ze stopy, jel jsem za nimi. Jenže ze tří stop se po chvíli staly opět stopy dvě kvůli stromu překážejícímu u trati. Ti dva přede mnou se do původní stopy mezi ostatní natvrdo dostali zpět, jenže mě nechtěl nikdo pustit. Předpokládal jsem, že člověk se zdravým rozumem mi tam místo nechá, protože jsem už neměl prakticky po čem jet. Jel jsem na úzko asi na 10cm proužku sněhu a místo nápomoci do mě ještě jeden závodník strčil, takže jsem při kontaktu zlomil hůl a málem i lyži v díře. Byl jsem rozzuřený z jeho jednání, vytekly mi nervy a ohnal jsem se po něm zbytkem své hole, aby pochopil, že se zachoval hnusně, ale zrovna zvedl ruku s holí a bohužel jsem mu ji přerazil. Závody jsou v mužské kategorii velmi kontaktní a je asi těžké si vypracovat pozici, že? Když na to je, tak se pozice dělají líp. Když jedeš na hraně, je to horší a každé píchnutí navíc, které musí člověk dojíždět, může na konci závodu při vypracování pozice chybět. Myslíš, že vrcholový sport může formovat člověka? Vrcholový sport je oběť na 100 %. Člověk musí být disciplinovaný, aby něco dokázal. Důležitá je rivalita, motivace, psychická vyrovnanost, to všechno sportovce formuje a má na něj pozitivní vliv. Vrcholový sport je velké sebeobětování a každý musí zvážit, jestli mu to za to stojí. Co se týká finančního ohodnocení, tak se lyžováním u nás lze uživit velmi těžce.

Chtěl bys, aby tvůj syn závodil na elitní úrovni? Určitě bych chtěl, aby závodil. Jestli to budou lyže, nebo sportovní hry, to mi teď je úplně jedno. Povedu ho k tomu, aby uměl všechno a dělal sport rád. Co si potom vybere, nebo nevybere, to je na něm. Předpokládám, že běhat na lyžích bude, když vyrůstá v lyžařském prostředí, ale pokud nebude chtít, nebudu ho nutit. Řada lidí a mám pocit, že i někteří čeští trenéři odsuzují soupaž, jak ji vnímáš ty? Soupaž je jednoznačně součástí běžeckého lyžování, a to čím dál, tím víc. Už jen fakt, že se občas vyhrávají závody Světového poháru soupaží, ukazuje, jak je to dominantní styl jízdy. Vývoj takový je. Budou závody, které se budou jezdit soupaží a jiné klasicky. Pokud ale bude chtít být závodník dobrý v klasické technice, tak musí mít výbornou soupaž. I v případě bruslení je důležitá. Běh na lyžích obecně je tak silový, že soupaž je v současnosti největším podílem na úspěchu.

Na co vzpomínáš ze své kariéry nejradši? Nejhezčí vzpomínky určitě patří dálkovým závodům a spíše menším závodům, které jsem absolvoval se svojí rodinou, servismanem a kamarádem Láďou Knápkem. K tomu patří vítězství v Austrálii na Kangaroo Hoppetu a hlavně na Biegu Piastów, který byl ještě součástí FIS Marathon Cupu a kde na mě pracoval celý tým. Nebylo to jen o mém rekordním 4. vítězství, ale vítězstvím nad Standou Řezáčem jsem odměnil celý tým, to bylo pro mě strašně důležité.

Race Speed lyže a boty

FOTO: VASALOPPET

FOTO: PAVLA KINCLOVÁ

Trenéři jsou tedy sami proti sobě, když jejich svěřenci soupaž nezařazují do tréninku? Určitě. Nebavíme se o dorostencích, kteří se musí rozvíjet střídmě, ale v juniorech musí být tato složka zastoupena čím dál víc. Když jsem se začal věnovat laufům a soustředil jsem se více na soupaž, zlepšila se mi technika bruslení. Dřív jsem byl lepší klasik, ale jakmile jsem se zaměřil víc na soupaž, tak jsem byl lepší v bruslení.

Změnil bys něco ve své kariéře, kdybys mohl? Na základě výkonnosti jsem měl být nominovaný na ZOH do Vancouveru, ale nevzali mě tam. Když jsem se nominoval na ZOH v Soči, tak jsem měl za úkol se 100% připravit především na štafetu. Po domluvě s reprezentačním trenérem Miroslavem Petráskem jsem se zřekl veškerých „svých“ závodů, které jsem měl jet v rámci seriálu dálkových běhů FIS Marathon Cupu. Tehdy jsem ho bodově vedl s velkým náskokem a mohl seriál lehce vyhrát. Stačilo by mi jet Marcialongu a zajet klidně svůj podprůměrný výkon, sesbírat pár bodíků a měl jsem to v kapse. Byl asi měsíc před ZOH, takže by nijak nezasáhl do přípravy. Ze štafety mě nakonec Petrásek vyřadil i přes moje skvělé výkony v bruslení, což mě velmi mrzelo. Ve FIS Marathon Cupu jsem tehdy skončil těsně na 4. místě a jen pár bodů za vítězem. Naštěstí se mi ho podařilo následující rok vyhrát, ale mohl jsem mít dvě celková vítězství.

INTELLIGRIP® INTEGRATED SKIN Vaše jistota ideálního odrazu i skluzu. Madshus Intelligrip se vždy dokonale přizpůsobí vaší výkonnosti. Petr s rodinou

www.madshus.cz

SPORT OSOBNOST Výcvikový tábor před ZOH v Innsbrucku, hotel SKI v Novém Městě n. M. – Bohouš Rázl, Mirka Jaškovská, Květa Jeriová a Blanka Paulů

Bohuslav

Rázl

Text: Aleš Suk Foto: Archiv autora

– 26 sezón v reprelaufu

Ano, je tomu tak, jaksi nevyrovnatelný primát Rázlův, nadto korunovaný čtyřmi medailemi z MS a jednou ze ZOH, v našich krajích následovníka, natož předchůdce, nemá. Jeho běžkyně, běžci a kombiňák Láďa Rygl starší vozili medaile en gros.

ukopis trenérův byl široce rozmáchlý – v 70. roce měl Bohouš velký podíl na titulu Ryglově při MS v Tatrách. Připravoval mladé sdruženáře od sezóny 1964 a teprve těsně před Vysokými Tatrami převzal družstvo Štefan Olekšák. Jádro tehdejší mladičké party tvořili L. Rygl, bratři Kučerové, bratři Rázlové. S Rázlem makali na soustředěních; pozdější mistr světa, absolvent FTVS, si většinu přípravy ordinoval a korigoval sám v podmínkách fakulty především při náročné obecné přípravě. Kdeže se probouzela hmatatelná jakost výsledků trenérského činění Rázla Bohuslava? Mládí, zasvěcené klasické kombinaci, obklopen kvartetem brášků – Tondou, Frantou, Jirkou a Láďou, trávili kluci Rázlovi na šancích a v bílé stopě v Harrachově. Na základce,

šéfované řídícím Špringerem a tělocvikářem „kruťasem“ Česťou Kožíškem, kralovala lyžařina. Oba kantoři uměli. A byli nároční. Lyžoval a skvěle závodil téměř každý jejich žáček. Bohouš, kterého navíc uchvátil table tenis, se pod Čerťákem činil přenáramně. Nakonec jeho osobní sportovní top výsledek viděl Oberhof v roce 1955. Tam sedmnáctiletý B. Rázl v mezinárodních závodech evropských středoškoláků vyhrál severskou kombinaci, skok, a byl 3. v běhu. Další sportovní disciplínou byly šachy, tady měl lyžař Rázl, nikdy nezamořený nevýslovnou nudou, excelentní výsledky. Ty realizované výhry, na 64 polích i na postu trenérském, ho nutily přemýšlet dopředu a vybírat řešení. Vcelku lze u Bohouše potvrdit přemítání o cestách k výsledku, k výhře, k úspěchu.

Až povážlivě promýšlel možné situace na světových závodních trasách. Obtížné úseky, kde se daly získávat vteřinky, odhalil a v opakovaných úsecích se svěřenci projížděl, opravoval, zrychloval. V jím inzerovaném a upřednostňovaném tréninkovém zaměření na pestrost se našel, a nebylo té pestrosti poskrovnu. V její aplikaci byl mužem na svém místě, ovládal svou věc. Trenérovým krédem obětovat vše práci kouče a provozovat ji nadoraz, můžeme poutavě označit momenty závěrečné přípravy na MS 1987 v Oberstdorfu. Tamní cílový sjezd je dlouhý a náročný, v kontaktním závodě se může stát rozhodujícím. Tehdy bylo možná s velkou libostí vidět Bohouše, který svou práci dělal správně. Pro rozhodnutí, kterého běžce postavit do finiše, připravil opakovaně test cílového sjezdového hangu závodním tempem pro Petra Lisičana a Pavlíka Bence. Podle mých zkušeností ani snad nemusel. „Jula“ Lisičan, nevýslovně zdatný borec ve stoupáních a výjezdech (v eventuálním mistrovství v běhu do kopce by aspiroval na titul), přesto ve sjezdech trpěl přemírou obav o pády, přibržďoval, sjížděl v otevřeném postoji. Taky to tak dopadlo, ve všech měřených jízdách i při společném startu, byl Benc pod kopcem vždycky bezpečně první. Zpravidla o 3 vteřiny. A to je ve štafetách těsně před cílem rozdíl kardinální. Testování se vyplatilo, československý mužský tým dosáhl při světovém šampionátu (Švanda, Bečvář, Lisičan, Benc) přes Bečvářův pád na bramborovou pozici. Výsledek neočekávaný, předznamenávající pro následující sezóny bronzy na ZOH v Calgary 1988 (Nyč, Korunka, Benc, Švanda) a MS 1989 v Lahti (Švanda, Petrásek, Nyč, Korunka). Holt to byla éra nesmírně kvalitních výsledků (kupř. Korunka 3. v závodě SP). Unikátním příběhem dvou medailí na mistrovství světa 1974 ve Falunu byly výsledky Blanky Paulů. Vrchlabačka, od dětství v péči trenéra Udatného, následně Ilji Matouše (s medailemi na MSJ), vtrhla mezi ženy a jako juniorka ve Falunu v prvním závodě na 10 km prosvištěla cílem jako stříbrná – diference na zlatou Galinu Kulakovovou byla 0,7 sekundy! Unikem bylo, na čem jela – ve Švédsku akceptoval člen realizačního týmu Honza Weisshäutel, ovládající severské jazyky, nabídku firmy Sundins (tři kozy ve znaku) startovat na běžkách jejich firmy. Z lepeného dřeva, přestože Falun byl prvním mistrovstvím světa, kde medailisté uháněli na lyžích s pěněným jádrem (Kneissl, Fischer). Návrh byl za předložených,

11 tehdy lukrativních podmínek, přijat. Stříbro, kdy ještě před sjezdem na stadionek ve Falunu vedla Paulů závod o 3 sec., bylo tehdy bombou. Na distanci dlouhé 5 km skončila Blanka 4. o fous za medailí a štafeta, to už bylo burácivé furioso našeho kvarteta (Bartošová, Sekajová, Jaškovská, Paulů). Druhá a třetí světová medaile pod žezlem B. Rázla ho posadila pěkně vysoko, byl slávou ověnčen úspěchy zářivými s nesčetnými možnostmi, jak současného statusu využít. Dělal to šikovně, mistrovsky a mnozí zasvěcení si o jeho postojích a činění mohli toliko šuškat u piva. Než Bohouš nebyl sám, v týmu měl spoustu pracovitých asistentů. Lékařský post zpočátku až do r. 1976 zastával MUDr. Milan Jirásek, asistenty na place byli klasici Petr Honzl, Jan Weisshäutel, Ludovít Hrnčiar, Gusta Sturm, Standa Henych a Vladimír Pavlata. Nejvyššího uznání se u trenéra dočkal V. Gusta Sturm z Kunčic. Přestože byl Bohouš od repretýmů 3x odvolán (rekordman Ciller 5x), vždy se vracel; nakonec zakotvil na 4 roky u běžecké reprezentace ve Slovinsku. Poslední angažmá stihnul v letech, kdy mu už klepala na vrátka sedmdesátka, jednalo se o řízení běžecké přípravy české sdruženářské party v sezóně 2006/07. Stran osobních pohybových aktivit si považuje éry tenisové a přidává epizody z luxusně dotovaných klání v Tenis ski cupu. Pořádal je trutnovský Matz Kurt, manažer firmy Kneissl (výrobce lyží a tenisových raket v Kufsteinu). Rázl s Mílou Sochorem vyhrávali v deblu a navíc dokázali na jednom z ročníků zrichtovat pořádnou pitkou Jardu Holíka, zarputilého bojovníka ve všech možných soutěžích. Frustrovaného, že nevyhrál, zapřisáhlého abstinenta, dostali lyžaři do klinče, v jakém se ocitl snad jedinkrát v životě. A že by si trenér Rázl odpustil nějaký ten půllitr či sklenku, tak to ani náhodou. Současníci, kolegové, parťáci – joj, to bývaly ságy. A koníčky slavného trenéra? Od sportů (sám se považoval za mistra světa ve všestrannosti), skoků, běhů, míčových her, cyklistiky, nebylo daleko k soutěžím, kde míru úspěchu stanovil intelekt, předvídavost, schopnost riskovat; tedy šachy, karty, tipování, vše pod horečným napětím hazardu. Mariáš a bulka, to byl ve volných chvílích a večerech v horských chatách a hotelech šálek kávy Rázlovy. Těch rund, těch výher, těch proher! Bulka, jako hra dvoumužná, pokaždé se objevil někdo, kdo si to s jeho výsostí, trenérem skijáckým, rozdal. Bohouš uměl zvládat psychiku svých oveček. Impuls k získání víry v medaili ve štafetě na ZOH, MS dalo hošanům vítězství na SP ve Francii. To byl punkt, od kterého se

Dvorská bouda v Krkonoších na konci 80. let. Mašinfíra Rázl tlačí do světové špice tým Jirka Teplý, Petr Lisičan, Pavel Benc, Vašek Korunka, Láďa Švanda, Radim Nyč, Martin Petrásek, Luboš Buchta

trenér, a nakonec samotní běžci odráželi; byl tady a verbální působení trenéra mentálně ubezpečilo členy týmu, že jet o medaili je reálné, ba neodvratné. Stalo se. Kouč musel být neméně zdatným taktikem; doslova bezpříkladně jít jinudy než cestou a přitom se nepovažovat za škodnou, nebo rošťáka. Příkladem je trik se stříbrným klistrem ve stoupací zóně u rozbíhače bronzové štafety v Lahti, Ládi Švandy. Ten měl negativní zkušenost se zmíněným stříbrem při přípravě na mistrovství světa; souboj s finskou štafetou se nepovedl, Švanda neúspěch svedl na „stříbrné mazání“, vše okomentoval: „Stříbro pod patou už nikdy nechci!“ Gusta Sturm na trati, Jirka Bartoš ve Finsku v servisní buňce, při mokrém, zrnitém sněhu to bez stříbra nepůjde. Švanda rozbíhá, jak to zaonačit!? Do poslední chvíle držet namazané lyže v buňce a dát je běžci těsně před startem tak, aby neviděl skluznici. Provedeno, před předávkou už Švancek ani nebojoval, vítězně zvedaje ruce nad hlavu, soupeř za námi. Po dojetí v cíli nadšený manšaft a Švandovo: „Jak tam nemám stříbro, tak to jede samo!“ uťal trenér lakonickým – zvedni lyži (stříbro příkladně nanesené). Nakonec to na Rázla prasklo, stříbro byl „jeho“ vosk, měl ho stále v kapse a pár čárek při klistrovém mazání tam pokaždé přidal. A ještě mi nedá přidat tajemství, z nějž jsem roušky nesňal. Tréninkové objemy. V případě Blanky Paulů to byly hodnoty, o kterých se dnešním běžkyním ani nezdá. Z důvodů pravidelné kontroly metodickou komisí vrcholového sportu tvrdil trenér: „Museli jsme umazávat, jinak bychom při neúspěchu sklidili kritiku, že jsou dámy přetížené, přetrénované. Blanka ale měla poctivých 12 000 km, Gaba Sekajová Soukalová jen o málo méně.“ Lyžařské peripetie Bohouše Rázla jsou košaté velice, vydaly by jisto jistě na povídku či románek. Uzavřeme vzpomínku

Flugstilem vítězí Bohouš Rázl v roce 1955 na závodech mládeže v Oberhofu

na něj konstatováním, že veleúspěchy trenérského vedení Rázla nejstaršího ve dvou klasických disciplínách s medailemi na 4 MS a ZOH 1988 výrazně předčí negativa všech možných druhů. Bohouši, děkujeme a ve skrytu duše věříme, že tvůj odkaz blyštivý, prodloužený v éru Petráskovu a Frühaufovu, bude mít v českých osobnostech trenérských v budoucnosti pokračování.

Aleš Suk Trénování mládeže se věnuje nepřetržitě od roku 1962, zastával celkem 9x funkci trenéra OH nadějí, juniorek či juniorů. Vloni byl jmenován řádným členem Klubu olympioniků.

SPORT TRIBUTE

Bjorger Pettersen Text: Tom Řepík

Byl průkopníkem, snílkem, podnikatelem, stál u zrodu snad všeho, co se v kanadském běžeckém lyžování hnulo. Jedna z nejproduktivnějších zákulisních osobností oboru, až do své smrti (†76) čestný komisionář FIS v doživotní funkci. Norský Kanaďan Bjorger Pettersen žil pozoruhodný život vyplněný milovanými běžkami od začátku do konce.

everoamerická trenérská ikona a jeho celoživotní soupeř ve stopě Marty Hall na něj vzpomíná: „Bjorger byl v mnoha směrech lídr mezi kanadskými průkopníky, kteří přenesli sport běžeckého lyžování z jeho spartánské poválečné podoby do moderní éry sedmdesátých let a dalších dekád. Má na svém kontě řadu nesmazatelných zářezů: známý tréninkový program, mnohaleté vedení kanadských reprezentací, desítky let ve vysokých pozicích FIS, a – samozřejmě – ten ze zářezů nejhlubších: vyprojektování a výstavbu běžeckého areálu pro ZOH 1988 v Canmore, jednoho z nejúžasnějších běžkařských center světa. Jeho (Bjorgerem nalezené) umístění ho odlišuje od všech ostatních areálů – sedí pod ikonickými Třemi sestrami v tak nádherné krajině, že lyžaře snadno pomýlí, proč sem přijel – jen aby ho pekelně těžké tratě vzápětí vrátily do reality. Bjorgererův život byl plný hledání, zkoušení a docilování inovací pro moderní podobu našeho sportu, přičemž vím, že rizika musel unést kolikrát víc než gambleři na vegaské ruletě.“

Raná léta

Bjorger Pettersen se narodil v Norsku, kde začal jako každé další dítě lyžovat a na běžkách i závodit. V roce 1953 se celá rodina, v jeho jedenácti letech, přestěhovala do Camrose v kanadské Albertě, kde už žil jeho strýc, jenž do Norska emigroval o deset let dřív během druhé světové války. „Strýček mi psal, že si nemám s sebou brát lyže, že sníh je v Albertě podivně měkký. Nedal jsem na něj, lyže si přivezl a začal na nich hned závodit, což jsem dělal už od časného dětství v Norsku,“ vzpomínal Bjorger Pettersen pro kanadský sportovní magazín. V průběhu své úspěšné závodní kariéry, během níž stále patřil do úzké kanadské špičky, se přestěhoval do města Prince

Bjorger Pettersen zkraje sedmdesátých let v Inuviku na Dálném severu, kde uskutečňoval své odvážné sny

Byl jsem na své práci doslova závislý – přemýšlel jsem pořád o běžeckém lyžování, dýchal jsem pro něj. George v severní Britské Kolumbii, kde spoluzaložil dnes slavný Hickory Wing Ski Club. V roce 1962 byl zařazen do olympijského výběru; protože byl v té době už produktivním podnikatelem, dovolil si odcestovat na celý rok do Evropy, kde z vlastních zdrojů žil, trénoval a objížděl tamní závody. Následujícího léta si z přetrénování poranil achillovku,

a když mu špičkoví evropští doktoři nedokázali zaručit dobrý výsledek operace, vrátil se domů do Kanady. V Prince George se na něj okamžitě nabalili místní lyžaři; coby tamní mecenáš založil místní závodní tým a začal vyvíjet rozsáhlý tréninkový program. Zanedlouho už byl zvolen předsedou západní divize Kanadské amatérské lyžařské asociace, posléze národním viceprezidentem. I přes hvězdnou trenérskou kariéru, která následovala, ve svých vzpomínkách vyzdvihuje nejvýš právě toto (do velké míry průkopnické) období: „Běžecké lyžování v šedesátých letech stále zůstávalo drsným sportovním dobrodružstvím, kdy závodník zmizel na hodinu dvě v lese a zůstal odkázán na svou houževnatost. Poštěstilo se mi být na správném místě ve správné době. Když jsem v roce 1963 začal trénovat své svěřence, naše západní divize měla 2 lyžaře v 28členné kanadské reprezentaci. Když jsem se v roce 1966 vracel domů do Norska, do nároďáku patřilo 22 našich závodníků!“

Polární sever

Jako hlavní trenér západní divize dostal pozvání přidat se k misionáři Jean-Marie Mouchetovi, aby v Inuviku v severní arktické části Kanady vedl mezi tamními indiánskými eskymáky jarní náborové a sportovní kempy. Katolický kněz Mouchet pocházel z Francie a ve druhé světové válce bojoval v lyžařské válečné divizi Francie, obdobě slavné Desáté horské; v severokanadském Yukonu založil výukový lyžařský program a pro jeho šíření a rozvoj si pozval právě Pettersena. Ten podle svých slov mezi tamní houževnatou eskymáckou populací viděl „úžasný syrový potenciál“, využil svých civilních vazeb a společenského statusu a pomohl pro misijní program zajistit u vlády tamní provincie Severozápadních teritorií důstojné zabezpečení.

Se dvěma svými nejvíce talentovanými svěřenci, Fredem Kellym (zanedlouho nebožtíkem) a běžkyní Shirley Firth v roce 1972 před olympiádou v Sapporu

Na léto odjel se svou snoubenkou domů do Norska; tam jej zastihl telegram od vlády Severozápadních teritorií, že se má vrátit, aby v Inuviku založil a vedl nový výzkumný program dokumentující, jak úspěchy v lyžování mohou ovlivnit životy eskymáckých domorodců na Dálném severu. Tato výzva změnila Pettersenovi život. Pro kanadské noviny vzpomínal: „Na podzim 1967 jsem vymyslel experimentální tréninkový program TEST (Territorial Experimental Ski Training). Byl jsem na své práci doslova závislý – přemýšlel jsem pořád o běžeckém lyžování, dýchal jsem pro něj. Protože jsem uměl plynně norsky, přečetl jsem snad všechny práce pojednávající o trénování a závodění v mateřštině. Severozápadní Eskymáci jsou extrémně houževnaté děti a já už měl poměrně pokročilou praktickou zkušenost, jak je trénovat. V Inuviku jsme často lyžovali i při 45 stupních pod nulou; jejich plíce byly zvyklé na takový extrémní mráz.“ „Brzy se nám zformovala skupinka asi deseti nejlepších, s nimiž jsme postupovali nezvykle rychle nahoru. Cítil jsem se jako opravdový průkopník, žil jsem pro to. Začínali jsme se štědrým grantem od tamní vlády, ale v průběhu času jsem dokázal vybrat hodně peněz svojí aktivitou a založil jsem striktně závodní program. Několikrát jsem se setkal s Pierrem Trudeauem (kontroverzní, světově proslavený kanadský premiér – pozn. red.), když byl ve funkci – byli jsme díky tomu ctěni kdekoli na světě. Byla to tehdy opojná doba.“ Řada Pettersenových eskymáckých svěřenců začala lyžovat v kanadské reprezentaci; jeho největším talentem byl Herb Bullock, který se na juniorském mistrovství světa umístil čtvrtý, jen vteřinu za bronzovým Billem Kochem, jehož hvězda tehdy vycházela. Bullock i další Pettersenovi svěřenci pak

S nejlepšími eskymáckými závodníky u kanadského premiéra Elliotta Trudeaua (vzadu vpravo) po prvním evropském turné v roce 1969

startovali na ZOH 1976 v Innsbrucku a ZOH 1980 v Lake Placid. Svou svěřenkyni Shirley Firth vzal v roce 1970 v jejích šestnácti na mistrovství světa dospělých ve Vysokých Tatrách a v kanadské štafetě ji postavil do prvního úseku – nezkušená eskymácká dorostenka zajela mezi světovou elitou šestý čas. Pettersen však neprožíval jen růžové sny; čelil i skutečným lidským tragédiím, když mu v tréninkové skupině zemřel mladý nadějný svěřenec Fred Kelly a o pár let později i Pettersenův bratr Rolf, olympionik z Grenoblu 1968. „Věci nám rozhodně vždycky nešly jak po másle. Často jsem musel vyvíjet neskutečné úsilí, jen abych udržel lidi v týmu. V roce 1970 jsem byl jmenován šéftrenérem Kanady; jen logisticky zajistit možnost svým Eskymákům, aby se připojili k týmu na jižní hranici, tisíce kilometrů daleko, bylo velmi náročné. Snažil jsem se být ke každému férový, ale bohužel do skladby reprezentačních družstev začala čím dál víc promlouvat svazová politika a pro mě bylo stále těžší věci zvládat s čistým svědomím.“ V roce 1976 mu kanadský svaz chtěl změnit smlouvu jen na trénování ženského družstva. Pettersen cítil, že politický tlak na jeho práci ještě zesílil; zdaleka už nemohl dělat věci tak, jak chtěl. Odešel z funkce, dva roky trénoval juniory. Kanadská federace jej pak jmenovala zpět šéftrenérem a ředitelem sportovního programu svazu na šest let. Současně se vrátil z polárního severu do Britské Kolumbie, kde jej zvolili předsedou tamní asociace a nabídli trenérské úvazky. „Když jsem z Inuviku odjížděl zpět dolů, požádal jsem federální vládu, aby nám pomohla financovat nové národní tréninkové centrum, které zejména závodníci ze severu zoufale potřebovali, aby se měli kde připravovat. Ale zamítli mi to. Tak jsem ho postavil

Bjorger Pettersen v roce 2018

sám v McBride, kde fungovalo až do roku 1985. Platil jsem to ze svého, neměl z provozu ani cent. Ale běžecké lyžování vydělalo!“

Olympijská éra

Pettersenova rozmanitá kariéra nezahrnovala zdaleka jen závodění a trénování: „V roce 1960 jsem přerušil školu a odjel do Kalifornie na zimní olympiádu do Squaw Valley, abych se naučil co nejvíc o špičkovém lyžování. Setkal jsem se tam s mnoha obchodními zástupci lyžařských značek a začal některé z nich importovat na kanadský trh – bylo mi osmnáct. Když jsem pak v roce 1967 začal vyvíjet svůj program TEST, do jehož rozjezdu jsem se potřeboval ponořit na sto procent, požádal jsem svého švagra, aby mou firmu řídil. První rok jsme měli obrat 29 tisíc dolarů, za sedm let už osm milionů. Byznys skvěle šlapal. Jenže pak přišly tři zimy za sebou beze sněhu a já byl naráz skoro 5 milionů dolarů v dluzích. Nevypadalo to vůbec dobře, ale jsem zvyklý riskovat a nepodělat se z věcí.

SPORT TRIBUTE

V roce 1981 jsem firmu dokázal prodat – sice jsem nic nevydělal, ale zbavil jsem se dluhů.“ „Na ZOH 1980 v Lake Placid se mě lidi z kanadského olympijského výboru ptali, zda jim pomůžu se soutěžemi v běžeckém lyžování, pokud by Calgary vyhrálo kandidaturu na rok 1988. Kanada potřebovala nové olympijské tratě, které jsem měl za úkol najít. Prozkoumali jsme spoustu oblastí, pamatuju si, jak jsme s tehdejším prezidentem MOV Hodlerem létali helikoptérou nad Wind Valley, ale všude bylo moc ovcí a koz. Nakonec jsem jako vhodné místo prosadil Georgetown v Canmore.“ „Výběrové řízení na stavbu tratí vyhrála firma, ve které jsem měl podíl, takže jsem mohl mít i tuto stránku procesu dobře pod kontrolou. Najal jsem si šéfa soutěží z olympiády v Lake Placid Ala Merrilla, aby stavbu řídil. Bylo to náročné, v oblasti Kananaskis se aplikovalo mnoho environmentalistických zákonů, které jsme museli brát v potaz; stavba se protáhla na tři roky. Já jsem vybral místo pro běžecký stadion a naplánoval jeho podobu tak, aby vyhovovala novým pravidlům FIS. Moje představa byla dosáhnout co nejvíc vlnitého terénu, kde by vše přirozeně plynulo; tak jsem tratě navrhl.“ „Protože jsem byl jedním ze čtyř komisařů FIS, kteří se snažili prosadit premiérové zavedení bruslařských soutěží, bylo víc než jasné, že s tím budeme muset začít právě v Canmore. Stanovili jsme tam moderní olympijské trendy; začala tím nová éra nejen ve smyslu odlišného designu tratí, ale i marketingu olympijského sportu. Tratě byly na dosavadní poměry velmi těžké, byli sportovci, kteří si na jejich náročnost stěžovali. Osobně mám za to, že tratě v Canmore jsou sice obtížné, ale je to dobře.“ „Kratší canmorské okruhy se od olympiády dodnes dost upravily. Museli jsme reagovat na vývoj a zavedení hromadných startů – první jsme v Canmore měli už v roce 1993. Navzdory tomu, že areál v Canmore patří od začátku do nejvyšší světové třídy, snažili jsme se posouvat hranice dál a inovovali jsme, kde jsme mohli. Jedna věc je, co funguje v tradicionalistické Skandinávii – tady v Severní Americe ale potřebujeme dělat věci ve velkém, abychom drželi krok s konkurencí ostatních sportů. V sedmdesátých letech nás tehdejší prezident FIS Ivar Formo dost brzdil, ale když mezinárodní federaci začal šéfovat můj krajan Odd Martinsen, ve výboru jsme rázem dokázali prosazovat odvážnější změny.“ „Po olympiádě jsem byl požádán několika jejími sponzory, abych je marketingově zastupoval. Založil jsem společnost BPA Marketing, která například zprostředkovávala aktivity automobilky Chrysler v lyžování; vyjednal jsem u nich desetiletý kontrakt na pořádání série

Pettersenem vyprojektovaný areál v Canmore pod dramatickými scenériemi Tří sester

Jeep Ski Nationals. Hodně jsme se věnovali rozšíření televizních přenosů, včetně těch z kanadských mistrovství z většiny lyžařských disciplín. Naneštěstí kolem přelomu století jsem se nakazil sarkoidózou (autoimunitní zánětlivé onemocnění neznámého původu, napadající zejména plíce a sekundárně další orgány). Ze zdravotních důvodů jsem prodal kontrakt zpět Chrysleru a své aktivity ve firmě BPA z většiny delegoval.“

Bilancování

„Olympiáda v Calgary byla pravděpodobně obdobím, kdy jsem měl z práce největší radost. Byl jsem technickým ředitelem běžeckých soutěží na olympiádách v Lake Placid 1980 a pak v Lillehammeru 1994. Odsloužil jsem 27 sezón ve výkonném výboru běžeckých disciplín FIS. Přesto mě nejvíc naplňovala trenérská práce – jsem třeba patřičně hrdý na to, že v roce 1972 z devíti členů kanadského olympijského výběru jich sedm pocházelo z eskymáckého městečka Inuvik, které má něco přes tisíc obyvatel. Tohle mi vždycky umí vyloudit úsměv. Taky na západě Kanady jsem rozvoji našeho sportu trochu pomohl – převzal jsem sportovní vedení asociace v provincii Britská Kolumbie a z 28 kanadských reprezentantů jich bylo 22 z BC.“ „Bezvadně se mi po celou aktivní kariéru spolupracovalo s Martym Hallem (jemuž patřil Tribute v minulém NORDICu, pozn. red.) – jsme celoživotní přátelé a já si chovám vysoký respekt ke všemu, čeho on ve své trenérské kariéře dosáhl. Podobně jako já, i Marty se objevil na pravém místě v pravý čas a mohl rýsovat řadu trendů v našem sportu. Naši práci pak převzal Dave Wood a navázal na ni cestou na největší výsluní kanadského běžeckého lyžování počínaje zlatem Beckie Scott z olympiády 2002 v Salt Lake City přes zlato Sandry Crawford na ZOH 2006 v Turíně po devět kanadských top-ten umístění na domácích ZOH 2010 ve Vancouveru. Pak Dave odešel a všechno jako by spadlo do nepěkně hluboké propasti,“ popsal soudobý tristní stav kanadského běžeckého lyžování, které letos ani nebude systematicky

objíždět Světový pohár a pod novým názvem federace Nordiq Canada začíná stavět na příslovečné zelené louce. „Na svých trenérských štacích jsme bohužel zaznamenali hodně dopingu. Pořád scénu oba sledujeme – a běžecké lyžování se toho stále nezbavilo. Jde o největší problém našeho sportu. Něco se už s tím musí udělat! Taky překotný vývoj v disciplínách za poslední dekádu už není podle mého gusta; měli bychom věci měnit s větším rozmyslem. Neuškodilo by v tomto směru zpomalit. Osobně bych přivítal, kdybychom v našem sportu zavedli aspoň jeden typ závodu klasickou technikou na dlouhé a úzké trati – dost členité na to, aby se to nedalo odjet soupaží na hladkých lyžích. To bych jako kouč rád opět viděl – něco jako vrátit se ke kořenům, zpět do dob našich začátků.“ Bjorger Pettersen podlehl své vlekle sveřepé chorobě po dvaceti letech boje 29. prosince 2018 doma v kanadské Albertě. Do svých posledních let podle toho, jak mu zdravotní stav dovolil, byl aktivní ve stopě i v organizačním zákulisí. Ovlivnil sport běžeckého lyžování na mnoha frontách a do velké míry jeho současná moderní podoba je výsledkem Pettersenova vizionářství a odvahy i vlivu své záměry v agendě FIS prosazovat. Marty Hall na něj v internetové vzpomínce napsal: „Bjorger vždycky věděl, co dělá, běžecké lyžování byl jeho život. Naše doživotní přátelství je mi odměnou za všechno. Bjorger tu s námi bude na věky!“ Bez velkorysého celoživotního přispění Bjorgera Pettersena by dnes byl závodní běh na lyžích jistě jiný.

Tom Řepík Rekreačně lyžující editor magazínu NORDIC, zakladatel redakčního skitestu. Své oborové názory ventiluje na blogu SNOWbiz.cz.

7 499Kč 4 299Kč BĚŽKAŘSKÉ BOTY NA KLASIKU 900 INOVIK Těsně padnoucí bota pro větší přesnost při odrazu a lepší kontrolu nad lyžemi. Izolace Thinsulate a léga přes tkaničky. Karbonová výztuha na patě pro dobrou stabilitu i odraz. Kompatibilní s vázáním NNN, Prolink a Turnamic.

BĚŽKY NA KLASIKU 900 MEDIUM S PÁSY + VÁZÁNÍ ROTTEFELLA XCELERATOR INOVIK Sintrovaná polyetylenová skluznice s karbonovými nanočásticemi a mohérovými pásy zaručují výborný skluz. Voštinové jádro Nomex® a bočnice z ultra tenké překližky poskytují skvělou tuhost. Proﬁl: 44 - 44 - 44. Hmotnost: 1 500 g ve vel. 195 cm s vázáním. Vázání Rottefella XCELERATOR PRO 2.0 se standardy NNN, Prolink i Turnamic.

SPORT REPORTY ZE SEVERU Text: Jakub Opočenský

Novinky ze Skandinávie

Fluoru již odzvonilo

Østbergová a Karlssonová o několik týdnů později na Tour de Ski. v problémech a listopadovém zasedání FIS Norská závodnice prozatím normálně trénuje v Německu bylo rozhodnuto Na otevírání sezóny v norském Beitostølenu a vzhledem k okolnostem se cítí dobře, uzao zákazu fluorových vosků ve koncem listopadu přišla „nečekaná“ zpráva vřel konferenci lékař týmu Øystein Andersen. všech disciplínách od sezóny z norského tábora. Během narychlo svolané Stejně dopadla v prosinci i nejlepší z mla2020/21. V Norsku se tato problematika tiskové konference se norská závodnice dých závodnic Světového poháru Švédka Frida intenzivně řešila od roku 2017. Diskuzi I. F. Østbergová v slzách zpovídala, že Karlssonová, která se na základě doktorského zde vyprovokovalo hnutí „Tøffest uten vzhledem k problémům s poruchou příjmu posudku nebude účastnit dalších závodů. Loni Fluor“, které poukazovalo na zdraví, životní potravy nesmí startovat. Za tímto rozhodvlétla mezi dospěláckou světovou špičku jako prostředí a stoupající finanční náročnost. nutím stál zdravotní stav posuzovaný z kometa, navíc svou vizáží patří mezi lyžařské Tato snaha měla od začátku velkou medidlouhodobého hlediska, který nesplňuje princezny na sociálních sítích. Podle hodnoální pozornost, jelikož byla dávána do všechna kritéria, tak aby byla připuštěna ke cení doktorů však není zdravá. možné souvislosti s úmrtím na rakovinu startu. Start do sezóny se závodnici posunul Lager 157 přijde v letošní Toril Stokkebø ve věku 49 let. sezóně o švédského Toril se roky angažovala jako laufaře Antona Karlssona trenérka, která se také starala Navzdory intenzivní rehabilitaci, o přípravu lyží. Minulou sezónu která začala již na začátku září se se tedy zavedlo opatření, kdy nedaří vyřešit problémy s vyhřezlou se v Norsku nesměly používat ploténkou. Nyní bylo rozhodnuto, vosky s fluorem na závodech do že operace bude nejlepším řeše16 let. V průběhu roku probíhalo ním, a tak vítěz zeleného sprinternáhodné testování lyží a hledání ského trikotu z posledních dvou optimální metodiky na zjištění ročníků Visma Ski Classics vynechá „podvodníků“. Dle dostupných celou sezónu. informací jednotná metoda k testování zatím není. Petter Northug bude opět FIS vytvořila pracovní skuzávodit pinu, která by měla vytvořit Navzdory tomu, že jak sám říká, relevantní testovací metodu. momentální forma je strašná a na Mezitím např. Mezinárodní lyžích doslova chodí, dohodl se na biatlonová unie uvedla, že spolupráci s týmem bratrů Auklanzatím se zavedením zákazu dových „Team Ragde Eiendom“. Pro nepočítá a poukazuje zejména letošní sezónu si dává za cíl Vasana potřebu najít metodu na loppet. Petter nezahálí ani na jiných testování. Liché byly např. i myšfrontách, na konci listopadu např. lenky, že se podaří ušetřit. Na Norsko „reprezentoval“ v mexickém trh se mezitím dostaly produkty Cancúnu na MS ve vybíjené. Dále sice bez fluoru, ale testovací se účastní řady eventů, komentuje „šílenství“ pokračuje vesele dál. sportovní přenosy a zároveň se Většina Norů rozhodnutí FIS snaží o prezentaci značky Northug, kvituje a shoduje se tak s velkým která na trh zatím dodává brýle obhájcem toho rozhodnutí Švédka Frida Karlssonová – mladá, pohledná a rychlá, ale přesto a rukavice a od příštího roku vyrazí Vegardem Ulvangem (předsenení podle doktorů zdravá a nesmí závodit s celou kolekcí oblečení. dou komise běžeckého lyžování ve FIS). Na druhou stranu je mnoho lidí skeptických k testovací metodice atd. Jen doufejme, že fluor nebude na listině WADA uveden jako „technický“ doping a bude pouze formálně zakázaný, testovací metoda žádná a prodej pouze na černém trhu. FOTO: INSTAGRAM

Na listopadovém zasedání FIS v Německu bylo rozhodnuto o zákazu fluorových vosků ve všech disciplínách od sezóny 2020/21.

The King of Sk

i Waxes

Text: Petr Jakl

Tytam jsou doby, kdy američtí lyžaři vyráželi téměř houfně za kvalitními fisovými body ke svým severním sousedům na jimi pořádané kontinentální poháry známé jako NorAm. Kanaďani si pomalu začínají připouštět rostoucí zpožďování svých domácích nadějí za světovým pelotonem a hledají možnosti, jak s ním neztratit kontakt úplně. „Lyžařský trénink má mnoho forem, ale nakonec ten nejlepší způsob, jak se naučit závodit rychle, je hlavně závodit,“ potvrzuje starou pravdu trenér Braten, Nor působící již druhým rokem u kanadského národního týmu. Domácím hraje do karet letošní finále světové soutěže, které se jak ve sprintech, tak i v distancích odehraje na území Severní Ameriky (Québec, Minneapolis, Canmore). Ušetřené finance za zrušenou účast

už pár let sbírají u Američanů. A k nim je cestování přece jen nakonec levnější než do Evropy. Navíc se obě lyžařské federace dohodly na letošek spojit dva závody NorAmu s populární americkou Super Tour. Lepší body tak „dorazí“ i na domácí kanadskou půdu. Teď snad už zbývá jen z větší blízkosti omrknout americký recept na neutuchající zásobárnu nastupujících lyžařských hvězd a konečně se začít odrážet od pomyslného dna.

UHW

nároďáku v úvodních závodech poháru tak může svaz účelně napumpovat do tzv. národní skupiny, tj. skupiny mladých nadějí připravujících se právě na účast v těchto domácích závodech. Další inspirací pro zkvalitnění závodní úrovně na severu zaoceánského kontinentu jsou stávající evropské poháry. „V evropských kontinentálních soutěžích, jako je Skandinávský a Alpský pohár (OPA), závodí silné národní týmy mladých nadějí. Tyto soutěže jsou významným stimulem v přípravě nastupujících závodních generací,“ přidává k problematice svůj názor Bryan Fish, tentokrát zástupce Amerického lyžařského svazu (USSA). Kanaďané pak prostřednictvím slov trenéra Bratena věří, že v příštích letech může být i dlouhodobější účast mladých Kanaďanů na těchto akcích nakonec realizovatelná. Tytam jsou doby, kdy američtí lyžaři vyráželi téměř houfně za kvalitními fisovými body ke svým severním sousedům na jimi pořádané kontinentální poháry známé jako NorAm. I tato situace vypovídá o probíhající krizi v kenuckém táboře. Lepší body se teď

K O V AV A H

atímco americké lyžařky v nové sezóně pokračují ve své neuvěřitelné misi Světovým pohárem a pravidelně sbírají body i medaile hned od prvního položení lyží na evropský sníh, jejich kanadské sousedky i sousedé mají zcela jiné starosti. Redukční proces v bývalé elitní kanadské lyžařské letce pokračuje, úsporná opatření nabírají reálnou podobu. Nedostatek financí nutí od začátku sezóny svazovou administrativu ke snižování jak počtu reprezentantů, tak i počtu zaoceánských výletů na světové poháry. Dle informací severoamerického portálu Fasterskier.com například nastavila generalita Nordiqu Kanada (nový název lyžařského svazu) naprosto brutální kritéria pro případnou účast v kompletním seriálu soutěží. Kdo se nebude umísťovat opakovaně do 12. místa, za oceán se kromě několika týdenního bloku závodů už nepodívá. Do konce kalendářního roku se tak nejblíže této magické dvanáctce přiblížila zatím jen sprinterka Darhia Beatty svým 16. místem, a to až ve čtvrtém pokračování letošních světáků, v Planici.

R D WA X

Kanadské lyžování (opět) na začátku U LT R A-

Y HF SPRA VOSK

SKLUZNÝ

Originál Rex HF ve spreji. Skluzný vosk s největším podílem kapalného vosku na trhu. Při výrobě skluzných vosků ve spreji Rex HF Spray byla použita nová technologie, která umožňuje vytvářet stoprocentně stejné kapalné verze našich tradičních HF parafínů. Způsob aplikace rozstřikem umožňuje, aby se do kapalného nosiče dostalo co největší množství sluzného vosku. Kapalné verze vosků poprvé dostihly v odolnosti proti sjetí tradiční, zažehlené HF parafíny. Vosk má stejné složení pouze aplikace na skluznici je jiná.

Oskenujte tento kód a podívejte se na video návod, jak aplikovat HF sprej.

Rex Future Fluor je naše nová generace fluorokarbonové technologie, která nepoužívá PFOA. Tato technologie je více šetrná k životnímu prostředí a zároveň přináší lepší výkon!

rexwax.cz www.rex.fi

#rexskiwax

SPORT VOX POPULI

Mládež v lyžařském běhu

Text: Květoslav Žalčík Foto: Stopa pro život

Zlatá éra běžeckého lyžování od Nagana po Falun v podání Neumannové, Bauera, Koukala, Magála či Jakše ztratila v posledních sezónách na lesku. Ač není v silách českého lyžování servírovat fandům každoročně medailové menu, věřme, že je v silách této historicky úspěšné disciplíny vrátit se na světovou úroveň. Trenér a systém

Sportovci

e základem reprezentace je mládež, jest navýsost jasné, pohleďme na tuto kategorii ve 3 rovinách. Sportovci, rodiče a systém včetně trenéra.

Rodiče V prvopočátcích sportovce velmi důležitý element. Opustil bych neustálé naříkání na moderní dobu a počítače, tuto vymoženost přeci mají a měly o mnoho dříve vyspělé západní státy a dokázaly se s tím vypořádat. Důležité je umět nalézt tu správnou míru poznávání technického světa, tomu se nelze ubránit, ovšem úlohou rodiče je nalézt recept kladného přístupu ke sportovním aktivitám a to nelze bez jejich přičinění a dobrého rodinného zázemí čili: jít příkladem a vést dítě k pohybu nenásilnou veskrze hravou formou, to se těžko činí z gauče či zpoza lahvinky koňaku umět v dětech vzbudit správnou motivaci, sportovní apetit a touhu po vítězství, ale je potřeba zdůraznit – nezaměňovat za zcela chybnou rodičovskou nezdravou ctižádost, ta dokáže napáchat neskutečné škody vedoucí až k odporu ke sportu nasměrovat dítě k opravdovým sportovním vzorům vést ke zdravé skromnosti, sebevědomí, radosti ze sportovních aktivit, správným návykům a dobré životosprávě materiální podporu vést úměrně věkové kategorii a v duchu povědomí za vybojovanou výkonnost, výslednost. Je zničující, pokud se dítě dostane na bázi, že má vše, na co si vzpomene a spoléhá na kreditku rodičů.

Sportovec je jedinec, který je rozhodujícím elementem v celém soukolí postupu ve sportovní zdatnosti až k opravdovému mistrovství či alespoň k zúročení investovaného času a energie v kvalitní výkonnost. důležité jsou samozřejmě vrozené dispozice ke sportu především k běhu na lyžích. K nejlepším výsledkům – medailím z MS či ZOH patří výjimečné předpoklady, avšak samy o sobě nestačí, talent musí umět nalézt tu správnou cestu k vrcholu a mít i kus štěstí na okolí velmi důležitá je řádně vedená sportovní příprava s prvky všestrannosti a postupné zavádění správných pohybových, technických a morálně-volních návyků. Trpělivost je pilíř. Mám-li možnost uvést příklady dlouhodobě kvalitní výchovy mládeže, pak uvedu Jana Nováka a na něj navazujícího Miroslava Petráska v karlovarském klubu, kéž by ve více klubech uměli takto odvést lyžařskou kumštérii po základní (žákovské) přípravě přichází další velmi důležité období dorostu, kdy je třeba ze strany sportovce nabyté dovednosti umět převést do systematické přípravy s tím, že sport dostane pod kůži ve formě postupného navyšování tréninkových dávek a přijetí nepsaného zákona, že sport musí i bolet Avšak podstatné je vnitřní přesvědčení jedince, že trénink chce absolvovat, ba co víc, že se něj těší. Žena přivádějící na svět vytouženou ratolest prochází také bolestí, o to větší je pak radost. Pokud má jedinec ve sportu po právu dospět až k vrcholu, musí se umět tomuto řemeslu oddat a i dřina je toho součástí.

Do mozaiky úspěšného vzestupu výkonnosti neoddělitelně patří trenér, včetně zázemí klubu, a vůbec potentnost svazu. Bez oddaných, teoreticky fundovaných trenérů, kteří mají nejen pod čepicí, nýbrž i kumšt praktické proveditelnosti, se žádný skutečný závodník neobejde. Jedna ze směrodatných aktiv sportovního svazu je zabezpečit co nejvíce schopných trenérů mládeže, dokonce by to měla být jedna z hlavních priorit. buďme klidně až nekompromisní, trenér musí prokazovat vzdělanost a fůru teoretických znalostí. Je dobře, pokud se nejen pídí po novinkách, ale i aktivně absolvuje vzdělávací semináře, vede diskuze k tréninku, zkrátka propadne svojí profesi dokáže správně nakombinovat vlastní představy o systému přípravy se vším všudy i s osobností sportovce včetně jeho názorů a postojů ke sportu měl by jasně prokazovat známky optimismu a kladu, nepodléhat nepoměru mezi kluby resp. vyspělými státy a naší republikou, to bylo před 10 či 30 lety obdobné umí si nalézt svoji cestu, věřit jí a vštěpovat svěřencům co nejvíce opravdových pokynů, rad, zkušeností, vzbuzovat a posilovat v nich i přes mnohdy nezbytnou kritiku jejich sebevědomí jednoznačně by se měl umět přenést přes krizové okamžiky a příkladně bojovat s nepřízní, nezdarem komunikovat s jednotlivci i skupinou v dobách dobrých i zlých „svatá trpělivost“ je nabíledni svým umem i jednáním se vypracovat v respektovanou osobnost a nikdy neztrácet půdu pod nohama

Květoslav Žalčík V mládí vrcholový běžec na lyžích. Poté působil několik let na pozici sportovního manažera a trenéra juniorské a seniorské reprezentace. V současnosti je trenérem Fenix Ski Teamu Jeseník při Sportovním gymnáziu.

www.rossignol.cz www.bretton.cz

Foto © Quentin Iglesis

Výhradním dovozcem a distributorem pro ČR je firma BRETTON s.r.o., www.bretton.cz

ANOTHER BEST DAY

x-IuM wC CLASSIC

R-SKIN KLASICKÉ LYŽOVÁNÍ, MODERNÍ ŽIVOT

TOuRNAMIC RACE pRO CLASSIC

R-SKIN x-IuM pREMIuM

fORCE 10

Užívejte si nepřekonatelný zážitek ve všech sněhových podmínkách a to bez nutnosti přípravy lyží. Lehkost jízdy, maximální přilnavost a neuvěřitelná snadnost použití vám umožní vychutnat si svůj DALŠÍ NEJLEPŠÍ DEN. S lyží Rossignol R-SKIN už nikdy nebudete muset brát ohledy na sníh.

TECH

Text: Petr Jakl

Vše nutné pro studené parafínování. Chybí pouze rotační korek

Foto: archiv autora

Studené

parafinování Svět lyžování se (ne)zbláznil. Zatímco pod okny mazacích buněk se globálně otepluje, uvnitř se odkládají nepotřebné žehličky a nastupuje tam doba studená.

„V

podstatě vše, co jsme doteď vyváděli kolem parafinování, bylo proti logice výrobních technologií lyží i znalosti chemie a fyziky,“ říká Pavol Škvaridlo, bývalý nadějný slovenský sdruženář a později trenér s mezinárodním kreditem. „Lyže nabitá technologiemi, umělými hmotami i vrstvami lepidel ztrácí každým nahřátím žehličkou své vlastnosti a kvalitu,“ tvrdí. Vzpomínám, jak už před více než deseti lety tento zásadní odpůrce hotboxů spekuloval u kávy v jeho pohostinném kanadském domku, jak se vyhnout nanášení parafínů pomocí rozžhavené žehličky. Došlo tehdy dokonce i na teoretickou aplikaci parafínů pomocí infračerveného záření.

Čert je v detailu

Pavol nemá ambice vynálezce, ale především vývojáře. Studené parafinování už dávno před ním zpopularizovaly například firmy Yes a Master, tradiční italské rodinné firmičky vyrábějící primárně parafíny a voskovací příslušenství. Obě shodně staví na jednoduchém principu, že polyetylenová skluznice udrží díky své vybroušené struktuře parafín bez ohledu na okamžitou teplotu zúčastněných materiálů. Je jasné, že hlavní trik pak spočívá v aplikaci vybraného parafínu. Jimi vyvinuté systémy, jak Yes Roto, tak i Master Power, se od sebe příliš neliší. Měkké parafíny vlastní výroby nanášejí jejich uživatelé na vlasatý filc a následně jeho prostřednictvím zarotovávají do skluznice. Klíčové je vždy důsledné vyčištění skluznice

před vlastním parafinováním. V jejich podání je to samozřejmě zajištěno smývači vosků vlastní výroby. Škvaridlova metoda Puroglide však na to šla ve svém postupném vývoji ještě více od lesa. Nejdříve se podíval prostřednictvím mikroskopu svého bývalého svěřence, nyní inženýra chemie, na zub jak na trhu nabízeným čističům, tak i skluznicím a jejich schopnostem přijmout a udržet pevné, práškové či kapalné verze parafínů. „Jednou jsem nechal hadr nasycený jedním z takzvaných ‚značkových‘ smývačů přes noc na starém plastovém stole. Druhý den byl povrch stolu nenávratně narušen, doslova vyžrán. Co se asi musí dít se skluznicí při opakovaných aplikacích těchto na smývání vosků speciálně vyvinutých přípravků?“ ptá se Pavol. „Dnes již vím, že tyto čističe obsahují agresivní kerosinový základ, zatímco skluznice potřebuje citlivé ošetření kvalitním alkoholem, v tomto případě isopropanolem. Ten je vhodné míchat s přírod-

21 Úvodní čištění mosazným kartáčem

Tzv. hluboké čištění základovým isopropylovým smývačem. Zřetelná špína z tradičním způsobem parafínované lyže.

Aplikace neutrálního oleje

Aplikace parafínu za studena

Aplikace prášku

Aplikace skluzového spraye

TECH

ním olejem zamezujícím jeho okamžitému vypařování.“ Pro finální čištění skluznice vyvinul a nechal si vyrobit vlastní mosazný kartáč: „Ocel na štětiny by byla vhodnější, ale je příliš drahá, mosaz je levnější a má podobnou vlastnost.“ Upřesňuje: „Důležité je, aby konce štětin byly technologicky správně usekané, doslova roztřepené. Dostanou se tak při kartáčování do celé hloubky struktury skluznice a zaručí dokonalé odstranění špíny a starého parafínu.“ Se stejnou hloubavostí se pustil do problému nanášení a skluznosti parafínu. Zjistil, že při vysokých teplotách rozpouštěný parafín, následně často nedokonale vyškrábaný i vykartáčovaný, vytváří ve struktuře skluznice „přehrady“. Ty nejenže ovlivňují negativně skluz, ale téměř okamžitě po dotyku skluznice se sněhem zachytávají a hromadí pevné mikroskopické částice ze sněhu. A špinavá skluznice samozřejmě nejede. Pro vlastní nanášení parafínu vyvinul vysokootáčivé rotační kartáče, které dostanou do skluznice vosk jakékoliv tvrdosti a konzistence. Není tedy nutné používat speciálně měkčené parafíny, jako mají zmíněné firmy. Stačí za studena (případně s pomocí horkovzdušné pistole) nanést, napráškovat, anebo standardně nasprejovat na skluznici jakýkoliv stávající skluzový vosk. Ověřil si, že optimální pro zakartáčování vosku do skluznice jsou otáčky mezi 6 000 až 8 000 za minutu. Toho je schopna každá běžná ruční úhlová bruska, na níž je kartáč našroubovaný. „Vyladění kartáčů, délky i usazení štětin byl asi největší oříšek celého projektu,“ komentuje Pavol. „Nekonečné výměny e-mailů a volání mezi mnou a čínskými inženýry-vývojáři nad opakovaně nepovedenými pokusy usadit štětiny do plastového středu kartáče trvaly snad půl roku.“ Teď jeho systém disponuje čtyřmi kartáči, lišícími se materiálem a tuhostí štětin dle toho, jaké je vosk konzistence a tvrdosti. Čertovsky detailní, ale naprosto logický se pak jeví fakt, že zatímco čištění skluznice by díky chemickým vlastnostem smývače mělo probíhat při pokojové teplotě, aplikace parafínu naopak při venkovní, tedy běžné zimní teplotě. „Mýlili jsme se, když jsme všichni shodně věřili, že nejlépe funguje parafín, který je na skluznici aplikovaný v pokojové teplotě. Ten v mrazu díky známému jevu smršťování materiálu (jak skluznice, tak i parafínu) popraská, postupně se odlupuje a jeho zbytky vytvářejí opět přirozené bariéry pro zachytávání špíny,“ doplňuje zkušený servisman.

Lyžařská kosmetika

Naprosto novátorským krokem v systému Puroglide je konzervace skluznice olejem, při které se aplikuje vysoce kvalitní olej používaný v kosmetických produktech a struktura skluznice ho vstřebá stejně jako pokožka. Podle Škvaridla na dně struktury olej po vyleštění následně díky studeným teplotám ztuhne a vytvoří film, který výborně odpuzuje vodu i špínu. Parafín se totiž do maximální hloubky struktury lyže, díky svým velkým molekulám, nedostane a olej je jeho výborný doplněk. Prý pak stačí napustit skluznici olejem jen párkrát během sezóny, a to vždy před vlastním parafinováním. Pokud je používán k mytí lyže smývač, pak ji doporučuje olejovat po každém 4. či 5. vyčištění. U nových, přebrušovaných či starých lyží se vyplatí nechat působit olej přes noc. Stejně tak je to i skvělý konzervační prostředek pro uložení lyží přes léto. Před novou sezónou se lyže pouze překartáčují, zarotuje se nový parafín a může se lyžovat. Olejovat i kartáčovat je vhodné opět pouze v teplé místnosti.

„Ocel na štětiny by byla vhodnější, ale je příliš drahá, mosaz je levnější a má podobnou vlastnost.“ Na otázku, jaké další vychytávky studeného mazání má Pavol v rukávu, doporučuje provádět veškeré čištění i leštění skluznice utěrkou z mikrovláken. „Jsou běžně k dostání v autokosmetických potřebách. Jejich vlákna se dostanou opravdu hluboko do struktury a téměř dokonale ji vyčistí. Ale věřím, že až budou běžně k dostání utěrky z nanovláken, tak budou ještě lepší.“ A nějaký nový trik čekající na svou realizaci? „Jo, inspirací byla ultrazvuková pračka prádla, o které jsem jednou četl. Upnul jsem jednou přes noc ke stolu s připraveným párem lyží běžící ruční vibrační leštičku. Po celou noc vibrující stůl jsem sice dokonale odepsal, ale ukázalo se, že lyže napuštěná olejem a následně ráno vyčištěná k lyžím šetrným smývačem ‚vyklepala‘ ze struktury více špíny než ta bez oleje. Vibrace, potažmo ultrazvuk, ve spojení s olejem se zdá být dalším krokem vpřed v přípravě skluznice před vlastním parafinováním.“

Cui bono?

(Z lat. komu/čemu ku prospěchu? – pozn. red.)

Představte si tu situaci. Doma v teplíčku garáže či sklepa bronzem vykartáčujete a šetrným isopropanolovým smývačem vyčistíte dokonale skluznici, přes noc napustíte olejíčkem, ráno vytřete do sucha mikrovláknem. Další den s lehkým předstihem dorazíte na místo závodu s lyžemi v čistém vaku, venku u startu svižně upnete lyži do přivezeného kopyta, na skluznici nakreslíte pár čárek právě vytipovaným parafínem a rotačním korkem (stačí i ruční) zakorkujete parafín. Zbytek rychle přejedete plastovou škrabkou, přijde na řadu bateriová bruska s rotačním kartáčem, pomalý tah od špičky k patce, a na závěr doleštíte mikrovláknem. Ještě druhá lyže a můžete jít na start! Pokud máte rádi fluor (a bude-li ještě povolen), pak si přimažete stejným postupem další vrstvu tvrdou kostkou, sprejem nebo práškem. Jste-li koučové, přibude jen více práce se stanem, natažením prodlužovačky, rozložením více kopyt i umístěním více párů lyží. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že hned napoprvé jsem byl schopný takto připravit pár lyží na trénink s předem připraveným nářadím za necelých 5 minut. A parafinování při vícedenních závodech? Nebo v chatě bez lyžárny? Mezi sprinterskými rozjížďkami? Či přeparafinování na poslední minutu? Otázka několika minut bez antifluorové masky i nebezpečí opakovaně vypadávající elektřiny, pokud jste „dobíjecí“. A co teprve úspora vosků! „Na jeden pár lyží se spotřebuje maximálně 5 % z množství dosud běžně žehličkou nataveného parafínu. Je však zřejmé, že tento způsob přípravy lyží nebudou mít současní výrobci i prodejci vosků rozhodně vůbec v lásce,“ uzavírá Škvaridlo. Zdroje: www.puroglide.com www.yesskiwax.com www.masterwax.it/index.php/en/ paraffinatura-freddo-2

Petr Jakl Stále aktivní závodník v kategorii master. Působil jako trenér běžeckého lyžování v Trutnově. Vedl zrakově postižené paralympioniky, působil jako trenér v USA, Kanadě a v Austrálii. Nyní žije v Ontariu v Kanadě, kde trénuje vlastní klub a současně pracuje jako diplomovaný masér.

FOTO: ARCHIV AUTORKY

TECH VÝROBA LYŽÍ špičkami působí komicky, LyžeŠárka s hranatými Text: Vyštejnová ale to nejdůležitejší už mají v sobě

Text: Šárka Vyštejnová

Cesta do hlubin

běžecké lyže

3. část

V předchozích dvou číslech jsme se v lyžařské továrně nedaleko Lillehammeru dozvěděli, že naše lyže mají jádro, skluznici i potisk a to všechno je spojeno dohromady. Tomuto výrobku ale ještě do finální podoby poměrně dost chybí. Podle tvaru byste ještě téměř nepoznali, kde bude později špička a kde patka lyže.

řekvapivě už teď dochází k prvnímu proměřování profilu lyže. Ještě prkénka nemají ani finální tvar, ale už nás zajímá, jaké budou jejich vlastnosti, resp. zda mají ty správné vlastnosti. Pak teprve po lince putují na finální seříznutí a dobroušení hran, následně pod plamen na definitivní vytvrzení barevné krycí fólie a několika postupnými kroky projdou broušením a leštěním skluznice.

Zcela specifickým krokem prochází lyže s protismykovou úpravou – pásem Intelligrip. Lyže určené pro osazení tímto mohér-nylonovým

pásem mají vyfrézovanou drážku a už v předchozích procesech se počítalo s tím, že budou v odrazové části trochu oslabeny. Nyní, když už jsou připravené na finální strukturování, se do nich ručně vlepují mohérové nebo nylon-mohérové pásky, v závislosti na modelu. Když už jsme u protismykových systémů: zero lyže se většinou liší samotným materiálem skluznice použitém ve střední části (kde bývá lyže zhrubena), čehož se docílí ještě před lepením celého souvrství lyže. Jakmile lyže opustí základní brousicí procesy, jde k opětovnému přeměření. Pokud v něm obstojí, dostává se do rukou téměř lidského

robota, který páruje a lepí na lyže NIS podložky pro vázání. Opravdu se nemusíte bát, že by se vám podložka odlepila. Je nejen lepená pevným lepidlem, ale také má malé kolíky, které velmi natěsno zapadnou do miniaturních otvorů v lyži. Toto už je opravdu jeden z posledních procesů. Lyže už je teď třeba jen přebrat: znovu přeměřit, spárovat a v případě závodních lyží vybrat, na které přijde určitý druh jedné ze speciálních struktur. Každý typ struktury je vhodný na určité sněhové podmínky. Závodníci či jejich servismani zhruba tuší, které struktury by měly být pro dané podmínky optimální, ale stejně

Lyže prochází řadou různých typů broušení a žárováním pro dokonalý design vrchní fólie

FOTO: MADSHUS AS

FOTO: STEFANO ZATTA, MADSHUS AS

Aplikace – moderní pomocník při výběru lyží a mazání

FOTO: ARCHIV AUTORKY

Každá lyže prochází několika fázemi přeměřování

V této norské fabrice má každý vyrobený pár svá proměřená specifika. Je známá jeho tvrdost a přesně změřený profil v různých momentech zatížení. Ten je zaznamenán do obrovské databáze a do čipu, který v sobě lyže mají implementovaný. C

CMY

musí některé páry vytestovat a vybrat správnou strukturu pro konkrétní závod. V této norské fabrice má každý vyrobený pár svoje proměřená specifika. Je známá jeho tvrdost a přesně změřený profil v různých momentech zatížení. Ten je zaznamenán do obrovské databáze a také do čipu, který v sobě lyže mají implementovaný. Unikátní v tomto případě je, že si můžete stáhnout speciální aplikaci, do které si načtete celý svůj lyžařský arsenál a před jakýmkoliv závodem či tréninkem, jste-li dychtiví informací, můžete si v aplikaci právě panující podmínky nastavit a zjistit např. jak dlouhou byste měli mít mazací komoru, odkud kam byste měli mazat první i pátou vrstvu

vosků a při troše zkušeností vám vyvstane, které lyže na daný sníh nejlépe zvolit. Tímto způsobem ale není možné pracovat s turistickými lyžemi, kde se přirozeně nepředpokládá tak velký zájem o výše zmíněné specifické informace. Přesto, anebo právě proto, je u turistických i závodních lyží vždycky dobré nechat si při koupi lyží změřit základní délku mazací komory pro tuhé stoupací vosky a pro klistry. Je to nejdůležitější faktor, díky kterému si jízdu užijete bez smekání nebo drhnutí vosku a zároveň se vám ukáže, zda jsou pro vás lyže vhodné svou tvrdostí. Víte, kolika výrobními procesy si závodní lyže projde, než se vydá do světa? Z předešlého popisu to nezkoušejte počítat, popsali jsme si to opravdu jen velmi zběžně. Celkem jich může být až 40! A teď už dost teorie a hurá do stopy!

SMÝVACÍ ROZTOKY SKIVO Spolehlivé smývače, které očistí skluznice od všech nečistot. pro lyže ale i pr snowboaro dy

Šárka Vyštejnová Prodejní manažerka firem ON, Swix a Madshus závodící za bedřichovský Silvini Madshus team. Procesy při výrobě a jejich důležitost

Více na www.skivo.cz

FOTO: SNOWBIZ

TECH BACKCOUNTRY Správná BC lyže by se neměla vejít do strojově frézovaných stop a ve skutečnosti by měla svého lyžaře co nejdál od protahovaných tratí odvádět

Text: Tom Řepík

Teréňáky ve skitestu Ž

e lehčí či těžší verze backcountry je současným zdravě rostoucím trendem rekreačního klasického lyžování s nejspíš nejoptimističtějšími výhledy do budoucnosti celého odvětví, dobře ví každý výrobce vybavení. Většinu prodejů klasických běžeckých lyží u všech hlavních značek tvoří nemazací modely se skiny nebo prolisy; u některých výrobců jde až o 80 % klasické produkce. Považuju to za nespornou známku akcelerující evoluce: právě vstup do waxless segmentu představuje pro mnoho budoucích backcountry srdcařů nenápadný první krok na jejich transformační cestě. Přesně takhle jsem se před mnoha lety naučil opouštět stopy já a následně pak na nemazací (zprvu úzké, pak široké) lyže nalákal kdoví už kolik duší kolem sebe. Ty nejširší modely backcountry běžek připomínají tvarem sjezdové lyže; některé jsou nepatrně vykrojené, jiné očividně. V principu čím agresivnější krojení, tím mocněji by lyže na tvrdém povrchu měla točit – pokud je vybavena ocelovou hranou po celé délce a lyžař je obut v adekvátně robustní botě. Současně však ztrácí ze skluzu i stability v přímé jízdě na rovných úsecích, kde se běžkař pohybuje vlastní silou. Poslední módou je experimentovat s rockerem ve špičce (tj. přizvednutím přední části BC lyže včetně ohbí špičky od podložky), což se má projevovat lepším sjížděním v hlubokém sněhu a obvykle i snazším dopředným pohybem na rovinách ve všech měkkých sněhových podmínkách.

FOTO: SNOWBIZ

Je jedno, jak tomu kdo říká – a narazil jsem už na rozmanitá označení: turistika na běžkách, skialpinismus, offroad skiing, XC-downhill, nordic fat, backcountry; v této terénní verzi klasického lyžování nejde ani tak o názvosloví, vybavení či jeho výkonnost, jako o místa a krásy, které na takové výbavě dokážete plnohodnotně prozkoumat. Každá správná lyže v tomto materiálovém segmentu má nemazací skluznici a žádná by se neměla vejít do strojově frézovaných stop; ve skutečnosti by měla svého lyžaře co nejdál od protahovaných tratí odvádět. A spokojeného jej tam udržet klidně až do soumraku.

Momentálně nejoblíbenější lyže testérky Lindy, Sporten Expedition MGE 180 cm se 70mm středem a robustním vázáním Rottefella BC Auto: „Netušila jsem, kam všude je možné se na lyžích dostat!“

Jelikož jde o trend nejen nevyhnutelný, ale pro vývoj i prosperitu celého odvětví zásadní, nechceme a vpravdě nemůžeme BC segment přehlížet ani v našem redakčním skitestování. Jakkoli plánujeme pokračovat v celosezónním lyžování na začátečnických i pokročilých nemazacích modelech značek, rozšíříme v letošním roce sortiment testovaných lyží o volnou kate-

gorii BC – do níž samy značky doporučí ty své modely, které zamýšlí na zdejším trhu zákazníkům zdůrazňovat. O jak různorodé náčiní se může jednat, naznačuje následující ochutnávka z testování dvou BC řad tuzemského Sportenu, jenž nám coby skitestový předskokan poslal svou pozoruhodnou produkci už v průběhu uplynulé sněhové sezóny.

Tom Řepík: „Pokud si libujete v toulkách volným terénem, vřele vám Explorery doporučuju – nejspíš vás nezklamou. Mě nadchly…“

FOTO: SNOWBIZ

Sporten Expedition MGE

Už dlouhé roky vyráběná nejširší lyže sportenské běžkařské škály je mým osobně oblíbeným náčiním do těch nejextrémnějších myslitelných podmínek; už pravidelně na ní při každé hojné sněhové nadílce prozkoumávám odlehlé lesní terény v místech, kam mě třeba divoký sezónní podrost mimo zimu nepustí. Anebo voda – tahle lyže už se mnou absolvovala bez nadsázky stakilometry přejezdů horských rašelinišť, mimo zimu kvůli bažinám a vodním plochám nedostupných. Takové terény bývají plné zrádně sněhem zapadané kleče, starých polomů v různé fázi rozkladu, balvanů, hlubokých koryt vodotečí. Všechny tyto překážky je třeba na lyžích přejet, aniž by bylo často okem patrné, nakolik volně nasněžená či nevypočitatelně navátá duchna zamaskovala jejich skutečný tvar a rozměry. Náročnější terén pro praktické testování limitů backcountry lyží v tuzemských poměrech neznám. Sám používám nejdelší modelovou verzi (190 cm), testérka Linda 180 cm. Lyže mají krojení 90/70/80 mm, jsou vybaveny ocelovými hranami po celé délce a ve stoupací komoře skluznice je vylisována protismyková struktura. Sporten vyrábí i verzi s mohérovým skinem, my však z dobrých důvodů volíme šupiny – životnost skinů při dlouhodobém nesmlouvavém zacházení, kterému se naše lyže ve zmíněných terénních poměrech nevyhnou (bláto bažin, kontakt s tvrdými objekty od kamení přes dřevo po větve a trávu), by nejspíš nebyla lichotivě dlouhá. (Třeba námět k separátnímu otestování skinů na specifický ohled jejich odolnosti.)

Na poměry konvenčního běžkaření relativně krátké délky lyží jsou v pořádku zejména z hlediska prostupnosti složitým terénem, kdy často ostře zatáčíme na místě; manévrovatelnost na delších by byla znatelně komplikovanější. 9 cm široké oblé špičky jsou o mnoho víc imunní proti nežádoucímu zajíždění do větví kleče (typicky v úrovni lyží neviditelně zasněžené), než by byly vyostřené cípy standardně úzkých klasiček. Pod botou stojíme na 7cm středu; přesto se oba zas a znovu na různých snězích shodujeme, že bychom přivítali optimum 10 cm na téměř rovné, minimalisticky krojené lyži. Na takovou se ve skitestu někdy od nějaké značky těším. Vysvětlím proč, je to prosté. Celková plocha lyže, na níž jsme neseni, by citelně vzrostla; my její limity vnímáme na každém typu měkkého sněhu (ne nutně čerstvě spadlého, ale i na jaře dennodenně znovu odměkávající krustě) a nejednou by nám právě na odpolední změklé, nečitelně nesourodé krustě darovala pár kýžených hodin času navíc, kdy nás povrch udrží. Právě proto do terénů mimo cesty sám volím a každému doporučuju nejširší dostupné lyže; na pěti centimetrech šíře se mnoho pravověrného BC nezakusí, mám za to. Ve sjezdech mi pak výraznější carvingové krojení subjektivně k ničemu nepomáhá – ani se zahájením oblouku, ani s jeho průběhem; lyže si záměrně vedu do regulačního smyku v každé situaci, kdy ve sjezdu točím, na měkkém i tvrdém. Proto jsem rád za skromné krojení Sportenu Expedition – lyže tak stabilněji vede stopu ve svém nejdůležitějším pohybu, v dopředném skluzném kroku po rovině.

Kovové hrany jsou pak požehnáním v ovladatelnosti těchto lyží, zdaleka nejen na ledu. Pozoruhodně na mě působí optická tenkost lyže a s tím související její nízká hmotnost; relativně nevysoké dřevěné jádro uvnitř sendvičové konstrukce je svrchu i odspodu zpevněno sklolaminátovou vrstvou a toto spojení činí z lyže nevšedně pružné náčiní. Dlouho jsem se zdráhal projíždět napříč těmi z hlubších příkopů vodotečí, abych lyži neprošlápl; postupně pak v tomto ohledu testuju hranice vědomého rizika, aniž bych chtěl ignorovat či ztrácet cit pro zdravý úsudek, kudy překážku projet a jakou technikou. Překvapivě velkorysá podélná poddajnost tohoto modelu je pro mě, původem lyžařského orienťáka s řadou prošláplých závodních běžek na kontě, osobně nejvíc potěšujícím zjištěním. Šupinový střed bych přivítal hlouběji prolisovaný – neambicióznímu turistickému skluzu by to nepřekáželo, v prudších stoupáních však lyži podrželo v žádoucím přímém směru.

Sporten Explorer 138

Pro nás nový typ náčiní, od nějž jsme netušili, co čekat. Bohatě jsme Explorery vytestovali na jarní krustě – na celodenně tvrdé i pod prudkým odpoledním sluncem měknoucí. Zcela jsme této obratně manévrovatelné hračce v pozdním jaru propadli a naučili se ji brát i tam, kam jsme zamýšleli jet na dlouhých lyžích. Natolik nám zachutnala. Vsazený mohérový střed bez jediného ustřelení jistě stoupal v každé terénní situaci a nebránil umírněnému skluzu na rovinatých tvrdších pasážích, kde lze takovou techniku uplatnit. Tento rys chci zdůraznit pro recenzi jako kritický – pro pochodový nenáročný kluzný krok jde o báječné náčiní, na němž se bezproblémově stoupá. Pozor však na jakékoli prudší sjezdy – lyže jsou vinou svých rozměrů (14 cm šířky na 120 cm délky) v rychlejším sjezdu nestabilní ve všech směrech, vsazené (jen 13 cm dlouhé) ocelové hrany postrádají funkci – tato široká prkna ve volném vázání (komfortně ovladatelný systém Outlander) na turistické botě na hrany nedostanete. A pokud přeci, stejně nic neudělají. Nechci si moc představovat zavalitého myslivce s batohem na zádech a zbraní na rameni, klidně i střízlivého, který se rozhodl sjet na takových prknech příkrou stráň. Pro vylyžované sportovce jako nás s pokorou k jejich sjízdním limitům jde o úžasný turistický nástroj. Kdo si rád vyjde v příznivých podmínkách na sněžnicích, nejspíš shledá Explorery dvojnásob zábavnými. Pokud si, tak jako my, libujete v toulkách volným terénem, vřele vám Explorery doporučuju – není proč se jich bát, nejspíš vás nezklamou. Nás oba nadchly.

28 INOVIK KOLEČKOVÉ LYŽE SKATE 500 NA BRUSLENÍ

INOVIK BATOH NA BĚŽKAŘSKÉ BOTY BOOTBAG 500

INOVIK RUKAVICE 500 LIGHT NA BĚH NA LYŽÍCH ČERNÉ

Kolečkové lyže na pravidelné, středně náročné tréninky bruslení. Díky hliníkovému rámu a vázání Rottefella jsou lyže Skate 500 lehké a výkonné. Možnost nastavení na dvě délky; krátké (530 mm) pro snadnou ovladatelnost a rychlejší jízdu, dlouhé (610 mm) pro větší stabilitu. Kolečka střední rychlosti, 100 × 24 mm s tvrdostí 75A a vodotěsnými ložisky. Díky nim si užijete lyžování i v létě.

Batoh na přenos a ochranu běžkařských bot a různého příslušenství. Praktický 30l batoh obsahuje: izolovanou nepromokavou kapsu na běžkařské boty, přihrádku na příslušenství (rukavice, čepice, lehká bunda), polstrovanou kapsu na brýle, kapsu na zip na klíče a doklady, vyjímatelné pouzdro na vosky, odepínací kobereček na dně batohu pro pohodlnější obouvání.

Lehké rukavice určené na pravidelné, středně intenzivní tréninky běhu na lyžích. Díky přiléhavému střihu rukavic 500 bude držení holí snadné a účinné. Kožená dlaň a další kožené díly zlepšují úchop a ochranu rukou. Rukavice jsou vhodné pro méně náročné vyjížďky za příznivého počasí.

2 399 Kč

www.decathlon.cz

849 Kč

KÄSTLE RX 10 SKATE

www.decathlon.cz

SPORTEN PERUN PRO SKIN

První opravdu závodní běžky Kästle, které se dostávají do sériové výroby. Díky odlehčenému Honeycomb jádru a technologii Hollowtech 2.0 jsou perfektně vyvážené. Přesně vypnuté prohnutí společně s ručním doleštěním zaručují vysoce efektivní pohyb vpřed a nepřekonatelný skluz. Bezkonkurenční výkon, maximální přenos sil a přesnost, perfektní pro závodníky Světového poháru a nadšence běžeckého lyžování. K dispozici také ve variantě pro klasiku a v juniorské verzi, která je pouhou zmenšeninou závodního modelu, veškeré použité technologie zůstávají zachovány.

www.kaestle.com

489 Kč

Lyže pro všechny sportovce, kteří dělají vše pro udržení a zlepšení kondice během zimní sezóny. Díky svému krojení je lyže ovladatelnější a stabilnější. Kvalita a konstrukce je přitom stále věrná ideálům SPORTEN běžek, pohyb na lyži je přirozený. Stabilizované dřevěné jádro složené z mnoha lamel výběrového dřeva. Kvalitní sintrovaná skluznice pro lepší skluz doplněna tulením pásem v oblasti, kde se běžně maže stoupací vosk. Takto upravená lyže je vhodná pro kondiční běžkaře bez dlouhých příprav s mazáním a můžete ji použít jak na novém prašanu, tak i ve zmrzlé stopě.

13 990 Kč

www.sporten.cz

SPORTEN SUPER CLASSIC SKIN

SPORTEN TRIUMPH SKATE

Lyže skvělé kvality a konstrukčního řešení, která vás nezklame. Tak přirozená, že se můžete soustředit jen na sebe a svoji trasu. Torzní tuhost zlepšená 3D profilací těla, zesílené boky a jádro ze speciální kombinace dřev pro maximální snížení hmotnosti. Lyže jsou dále vybavené vysoce kvalitní grafitovou skluznicí se speciální strukturou a doplněné tulením pásem v oblasti, kde se běžně maže stoupací vosk. Takto upravená lyže je vhodná na trénink nebo závod bez dlouhých příprav s mazáním a můžete ji použít jak na novém prašanu, tak i ve zmrzlé stopě.

Běžecká lyže na skate, která osloví běžkaře se sportovními ambicemi. Skvělé jízdní vlastnosti, maximálně odlehčené jádro při zachování tuhosti lyže. Vhodná i pro aktivní začátečníky.

www.sporten.cz www.sporten.cz

3 990 Kč

2 990 Kč

4 690 Kč

YOKO OPTIGRIP YXS 2.0

YOKO YXR RACE

YOKO YXS 5400 SERIES

Jedná se o lyže pro běh klasicky, které díky technologii Optigrip® usnadňují lyžování. Technologie zajišťuje dokonalý odraz za jakýchkoliv podmínek. Optigrip® je směřován pro obě kategorie, jak pro výkonnostní, tak i sportovní lyžování. Aktivním nebo jen občasným lyžařům nabízíme možnost kompletně bezúdržbových běžek.

Excelentně padnoucí YOKO závodní rukavice. Hřbet rukavice je tvořen vysoce elastickým materiálem YOKOLcr a látky se zateplením Thinsulate™. Dlaň je tvořena YOKO syntetickou kůží se silikonovou grafikou a lehkým polstrováním. Neoprénová manžeta.

Sportovní běžecké hole Yoko, které vynikají v poměru kvalita/cena. Hole je vyrobena z vysokopevnostních karbonových vláken v kombinaci s kompozitem. Obsah karbonu 40 %. Hole jsou v prodeji s patentovaným vypínacím systémem poutek YOKO YQR.

www.hyra-sport.cz

4 990 Kč

www.hyra-sport.cz

799 Kč

www.hyra-sport.cz

1 799 Kč

foto Jana Mensatorová

PRODEJCI LILLSPORT: BEDŘICHOV - VAVRYS - značková prodejna // BRNO - SUN SPORT // HORNÍ HEŘMANICE - XCSPORT.CZ // KARLOVY VARY - GREGORY SPORT // LIBEREC - KERDA SPORT // NOVÉ MĚSTO n. Moravě - LYŽE – SLONEK // OLOMOUC - MADER SPORT PRAHA - HAPPY SKI SPORT // PRAHA - VAVRYS - značková prodejna // JABLONEC n. Nisou - ENDORFIN FACTORY // VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ - VIVATSPORT

30 LEKI HRC MAX Nejvyšší závodní model, s kterým Johannes Klaebo drtí své soupeře. Velmi tuhá hůl pro závodní použití a použitím HMC Worldcup karbonového vlákna. Váha 55 g/m. Inovativní systém Trigger Shark 2.0 s páskami Worldcup Performance zajišťuje ještě účinnější přenos síly a delší skluzovou fázi. Díky systému výměnných talířků Fin Vario lze měnit hroty za pár sekund, včetně bodce na asfalt.

9 290 Kč LEKI NORDIC TUNE SHARK BOA Novinka na poli rukavic. Rukavice se systémem Boa, který znáte především z bot. Díky tomuto systému je možné maximální zpevnění a utažení rukavice, při zachování perfektního přenosu síly směrem na hůl. Jednoduché uvolnění utažení a zacvaknutí do hole. Rukavici lze napřímo spojit s holí. Použitá kombinace materiálu Softspan a AX Suede.

2 590 Kč

www.vermont.eu

SENSOR INFINITY ZERO

SENSOR MERINO IMPRESS Termoprádlo z dokonale funkčního materiálu v neotřelém provedení, které v sobě snoubí praktičnost a krásu. 100% vlna merino zde získává exkluzivní vlastnosti díky unikátnímu výrobnímu postupu. Polyuretanová vrstva nanesená na jemně pletenou vlnu zabrání nepříjemnému kousání při zpocení, a navíc ochrání natištěný vzor před sepráním. Perfektní volba pro jakýkoli druh akce.

Mimořádně lehká, nesmírně odolná, absolutně spolehlivá. Multifunkční vesta Infinity Zero precizně využívá vlastností nejlepšího izolačního materiálu na světě Primaloft. Její hlavní devízou je odolnost vůči větru a zároveň prodyšnost.

www.sensor.cz

the Baselayer Company

1 695 Kč

REFIT ICE GEL

Na unavené nohy po lyžování. Přináší okamžitý a dlouhodobý pocit uvolnění a osvěžení. Účinek doslova cítíte a vnímáte.

www.refitshop.cz

139 Kč

www.sensor.cz

the Baselayer Company

1 595 Kč

Piccolo Hotel Sciliar

Seiser Alm / Alpe di Siusi, Jižní Tyrolsko, Itálie Tradice, rodinná atmosféra a kuchyně s bohatým menu v srdci Dolomit s panoramatickým výhledem.

www.piccolohotelsciliar.it

Z pokodjoE přímo STOPY Příjemná restaurace, bar, dětský sál, slunečná terasa, velké parkoviště pro hosty Krytý bazén s denním světlem, vířivka, infrasauna

80 KM BĚŽKAŘSKÝCH TRAS

Pro všechny, kteří rádi

sportují

Lék Wobenzym® urychluje hojení po úrazech zkracuje dobu léčby Účinná pomoc při zranění

800 tbl.

300 tbl.

200 tbl.

Ve vrcholovém sportu se už řadu let osvědčuje především k urychlení hojení po úrazech a při léčbě poruch imunity enzymový lék Wobenzym. Velmi dobré zkušenosti s ním mají fotbalisté, atleti, lyžaři, hokejisté, boxeři, cyklisté a mnozí další. Také tisíce rekreačních sportovců mohou z vlastní zkušenosti potvrdit, že jim Wobenzym pomohl urychlit hojení po úrazu a návrat do zaměstnání a že díky tomuto léku mohli začít dříve znovu sportovat.

Pomáhá už přes 50 let

Informujte se u svého lékaře. Více na www.wobenzym.cz

Lék Wobenzym byl poprvé uveden na trh před více než 50 lety v tehdejším západním Německu, a před více než 25 lety u nás. Jen v ČR si lidé za rok koupí kolem 200.000 balení tohoto léku, mnozí z nich opakovaně. Potvrzuje to, že jsou s ním spokojeni a že pomáhá. Wobenzym - originální tradiční enzymový lék z přírodních zdrojů k vnitřnímu užití. Čtěte pečlivě příbalovou informaci. www.wobenzym.cz / konzultace s lékařem na tel.: 800 160 000 / MUCOS PHARMA CZ, s.r.o., Uhříněveská 448, 252 43 Průhonice

FASHION STORY

Dámská outdoorová bunda Kilpi ADISA-W Lehká dámská outdoorová bunda s kapucí Kilpi ADISA-W je vyrobena z odolného větruvzdorného materiálu s úpravou SIBERIUM DWR WB. Syntetická výplň v kombinaci se stretchovými vsadkami vám zajistí perfektní tepelný komfort a příjemné pohodlí během sportovní aktivity. Bunda má neodnímatelnou kapuci, dvě hlavní kapsy na zip a ochranné reflexní prvky.

2 499 Kč

Pánská bunda Kilpi ZAIN-M Pánská lehká bunda Kilpi ZAIN-M je vyrobena z větruodolného, rychleschnoucího a prodyšného materiálu SIBERIUM SRC WB. Díky tomu vám zajistí tepelný komfort při chladnějším počasí a díky odepínatelným raglánovým rukávům neztrácíte čas s převlekáním při zahřátí. Bunda je celorozepínatelná a má klasické tři zadní kapsy a jednu malou na zip. Reflexní proužky na zádech, reflexní lemy kolem zipu rukávu a okolo hlavního zipu vás zviditelní i ve večerních hodinách. Široké elastické lemy na rukávech spolu s gumovým spodním lemem se silikonovým páskem vás udrží v teple a zároveň vám zajistí odvětrání díky prodyšnému materiálu v podpaží.

2 799 Kč

www.shopkilpi.cz

www.facebook.com/kilpisport/

www.instagram.com/kilpisport/

UNIVERZITA

FOTO: DAVOS.CH

TECHNIKA

Vývoj lyžařské běžecké techniky Text: Tomáš Gnad

Běh na lyžích je sám o sobě trochu specifická lyžařská disciplína. Vyžaduje velké zatížení organismu a zároveň se lyžař pohybuje na lyžích v rozmanitém terénu, na který musí reagovat odpovídajícími lyžařskými způsoby.

ednotlivé způsoby běhu na lyžích by měl každý běžkař vybírat podle rychlosti jízdy a terénu. Musí přesně odhadnout, který běžecký způsob je z pohledu terénu nejekonomičtější a případně i nejrychlejší, aby ušetřil co nejvíce sil. Jednotlivé běžecké způsoby musí lyžař umět navzájem kombinovat. Přestože původní klasická technika běhu na lyžích vychází z prosté chůze, tak už se různými vlivy v průběhu staletí hodně změnila.

Historie vzniku lyžování

Historické vykopávky a skalní rytiny datují výskyt lyžování více než 4 000 let. Zbytky lyží byly nalezeny převážně v rašeliništích ve Finsku a Švédsku i přesto, že za jejich původ je označováno především území severního Ruska a Asie. Až po osídlování Skandinávie se dostaly lyže i do těchto severských zemí. Původně se nejednalo o lyžařský sport, neboť lyže sloužily výhradně jako dopravní prostředek k lovu zvěře na obživu. Nálezy různých typů lyží z různých vývojových období lidské společnosti umožnily vytvořit jejich klasifikaci na tři kategorie. Na území Ruska západně od Uralu se používaly tzv. lyže jižního typu, jejichž délka byla cca 110 cm, šířka 20 cm, obě lyže byly stejně dlouhé, vzadu nezakulacené a měly hladkou skluznici. Jejich stáří se odhaduje na více než 4 tisíce let.

Na území severní Sibiře a v severní Skandinávii se vyskytovaly tzv. lyže arktického typu, které byly obě zašpičatělé a ohnuté vpředu i vzadu, skluznice byla potažena po celé ploše zvířecí kůží s krátkou srstí nasměrovanou vzad, umožňující kvalitní odraz i dostatečný skluz. Jejich stáří se odhaduje na 4 tisíce let. Mladší typ lyží, tzv. lyže severského typu, se vyskytoval na severu Evropy až do 19. století. Tyto lyže se lišily tím, že jedna lyže byla dlouhá cca 3 metry a široká 6 cm, druhá lyže byla dlouhá 1–1,5 metru a široká až 8 cm. Kratší lyže, také nazývaná „andor“, byla pro odraz na skluznici potažena zvířecí kůží se srstí, delší lyže měla skluznici hladkou, ta byla skluzová. Lyžař se na těchto lyžích pohyboval jako na koloběžce. V dobách, kdy se lyže používaly při lovu, se používala jenom jedna hůl, která sloužila k odpichu, zatáčení, brzdění, zároveň jako kopí nebo opora pro přesnou střelbu z kuše. Až později se začaly používat dvě hole, především s využitím lyží pro sportovní účely.

Podobnou historii má i založení Vasova běhu, asi nejznámějšího lyžařského závodu, který se každoročně pořádá na počest útěku a následného návratu na lyžích budoucího krále Gustava Vasy v roce 1522. To byl určitý historický mezník v dějinách Švédska. Ve skandinávských zemích se lyžování uplatňovalo především v armádě. Byly utvářeny lyžařské roty a v roce 1733 byl vydán Vojenský služební lyžařský předpis.

Historickým mezníkem pro vývoj lyží a lyžařské techniky je pokládán první lyžařský závod v běhu na 5 km v norském Tromsö z roku 1843. Vítězný Laponec tuto trasu zvládl na lyžích s dvěma holemi za úctyhodných 29 min. Tím je také datován počátek sportovního lyžování.

Mezníky vývoje lyžařské techniky

Zpočátku se lyže používaly jako dopravní prostředek. Důležité bylo se snadno přemístit po sněhu, na rychlosti nikomu moc nezáleželo. Technika v zásadě vycházela z prosté a pro člověka přirozené chůze, jen s prodlouženým skluzem. Vývojové etapy způsobů běžecké techniky byly často nazývány pojmem „školy“. Tím byl myšlen způsob provedení techniky s určitými charakteristickými znaky. Aby mohla vzniknout nová technika, musela vždy účelově překonat tu starou. Vývoj techniky je tak možné dělit do několika vývojových období. První zimní olympijské hry se konaly v roce 1924 ve francouzském Chamonix. Právě do této doby byla klasická technika spíše chůzí s prodlouženým skluzem při každém kroku. Skluz byl ale prováděn ve dvouoporovém postavení, to znamená skluz na obou lyžích současně. Nyní už je každému jasné, že to nemohla být nejrychlejší technika, hlavně z pohledu nekvalitního odrazu z nedostatečně zatížené lyže. Před 1. světovou válkou se začínala technika více přibližovat běhu, ale tehdejší vybavení tomu moc nepomáhalo. Používaly se poměrně dlouhé lyže 2,5 až 3 metry s vázáním z měkké kůže bez upevnění

FOTO: ARCHIV AUTORA

Lyžařská technika brzdění v roce 1887

paty. Lyže byly na nohou připnuty pomocí zahnuté špičky lyžařské obuvi. Zpočátku se běhalo s jednou, pak i se dvěma holemi. Postoj byl více vzpřímený, dolní končetiny téměř napjaté. Zásadní změnou ve vybavení byly postupně získané zkušenosti s možností použití kratších a lehčích lyží, stejně tak s použitím běžeckých vosků. Kolem roku 1860 začalo anglické sportovní hnutí silně ovlivňovat i lyžování v Norsku. Užité lyžování lovců, sedláků a vojáků se začalo měnit ve sport městského obyvatelstva, jehož střediskem se stala hlavně Kristiánie, oblast dnešního Osla. Hlavními představiteli tzv. Norské školy, dvouoporové, byli především norští lyžaři, učitelé Sondre A. Norheim a jeho žáci bratři Hammestveitovi, kteří šířili prostřednictvím svých lyžařských škol lyžařskou techniku ve Skandinávii a po emigraci i v USA. Důležitým mezníkem pro ukončení tohoto období byly právě olympijské hry v roce 1924, které tak nastavily cestu k formování účelné a hlavně ekonomické techniky. Mezi lety 1924 a 1938 byla klasická technika charakterizována vyšším postojem, nedůrazným přenášením váhy na skluzovou lyži a malým pokrčením skluzové končetiny. Při nedokonalém odrazu zůstávala lyže dlouho na sněhu a nedokázalo se úplně odstranit dvouoporové postavení při skluzu. Ve snaze

FOTO: ARCHIV AUTORA

Obrázek z roku 1206 s vojáky na lyžích, kteří zachraňují norského krále Haakona Haakonssona

o prodloužení skluzu s co největším vysunutím boku vpřed nad skluzovou lyži se začala uplatňovat technika střídavého běhu stejnostranného, tzv. „pasgang“. To znamenalo, že současně s odrazem jedné nohy docházelo k odpichu stejnou paží. Skluz se sice prodloužil, ale na rychlost běhu to zásadní dopad nemělo. Etapa této tzv. Finské školy byla ukončena začátkem druhé světové války. Po zákonité stagnaci v době světové války nastupuje po jejím skončení v roce 1945 tzv. Švédská škola, skluzová, charakteristická především skluzovou technikou v jednooporovém postavení, skluz jen po jedné lyži. Stále ještě se jednalo pouze o klasickou techniku s razantním odrazem a důsledným přenesením hmotnosti těla na skluzovou lyži v jednooporovém postoji. Důkladnému přenesení hmotnosti na skluzovou lyži pomáhal při skluzu větší předklon trupu a švihový pohyb odlehčené dolní končetiny vpřed. Střídavý běh dvoudobý, charakteristický střídavým odpichem se současným střídáním odrazů jednou nohou, byl rozšířen o střídavý běh

Race Speed lyže a boty

INTELLIGRIP® INTEGRATED SKIN Jistota ideálního odrazu i skluzu. Madshus Intelligrip se vždy přizpůsobí vaší výkonnosti. Vyzkoušejte v našich testcentrech: • Skiservis Mára (Bedřichov) • Ski a Bike Centrum (Radotín) www.madshus.cz

TECHNIKA

čtyřdobý. Tento v současné době již nepoužívaný způsob je charakteristický odlišnou frekvencí pohybu horních a dolních končetin v průběhu pohybového cyklu. Čtyři odrazy dolními končetinami byly doprovázeny dvěma střídavými odpichy. Současně se střídavým během dvoudobým i čtyřdobým se začal více využívat i soupažný odpich obou paží u jednodobého běhu. Jednalo se o způsob určený pro jízdu v rovinatém terénu nebo i způsob odpočinkový. Mohutný soupažný odpich (obou paží současně) s výrazným předklonem trupu následoval po jednom odrazu nebo po dvou odrazech střídavě pravou a levou nohou. Postupem času, kdy se začalo více používat větší silové zatížení horních končetin, se ukázal čtyřdobý běh jako neefektivní. Nejznámějším propagátorem moderní skluzové techniky byl fenomenální švédský závodník Sixten Jernberg, nositel patnácti medailí ze ZOH a MS. Rozšíření běhu na lyžích jako sportovní disciplíny mělo za následek zařazení většího tréninkového zatížení se zaměřením na rozvoj silových schopností lyžaře s využitím vyšší frekvence odrazů a odpichů. Tato vývojová etapa je označována jako Sovětská škola, frekvenční a silová. Významnou měrou do klasické techniky zasáhl i vznik bruslení jako nové běžecké techniky. Píše se rok 1974, kdy měl při lyžařském maratonu Dolomitenlauf největší favorit a několikanásobný vítěz různých lyžařských závodů Pauli Sittonen dobře připravené lyže na závod, ale neočekávané sluneční paprsky během závodu všechno změnily. Odraz z plochy se stal jenom snem, a tak se Sittonen začal odrážet jednou nohou z vnitřní hrany lyže, odvrácené špičkou do strany. Tak vznikla nová lyžařská technika, bruslení na lyžích, zpočátku nazývaná Sittonenův krok, která byla charakteristická jednostranným odvratem. Postupem času se tato technika běhu ukázala jako velice progresivní, rychlejší a méně náchylná na přípravu lyží. Američan William Koch byl prvním závodníkem, který bruslařskou techniku použil na významných závodech. Na ZOH v Innsbrucku v roce 1976 získal na 30km trati stříbrnou medaili, když jako jediný po celý závod použil techniku bruslení, tedy oboustranné bruslení. Bruslení se začalo poměrně rychle rozšiřovat i mezi obecnou populaci a chvílemi i hrozil zánik pomalejší klasické techniky. Důležitým mezníkem pak byl rok 1985, kdy byly na kongresu Mezinárodní lyžařské

Technika Nilse Mora Karlssona na Vasově běhu v roce 1943 Pauli Sittonen přišel s novou technikou – jednostranným bruslením, které se podle něho pojmenovalo Sittonenův krok

federace FIS schváleny dvě techniky běhu na lyžích – klasická technika a volná technika, umožňující použití právě bruslení. Postupně vzniklo několik způsobů bruslení, které lyžař může kombinovat podle rychlosti jízdy a sklonu terénu, aby mohl svoje silové schopnosti co nejvíce využít. Je to bruslení oboustranné, bruslení jednodobé, dvoudobé, střídavé a prosté, bez odpichu holemi. Bruslení na lyžích vyžaduje větší silové zapojení především vrchní části trupu a horních končetin, což postupně začalo ovlivňovat i klasickou techniku. Závodníci museli do svého specifického tréninku častěji zapojovat svaly horních končetin a břišního svalstva, což vyústilo až k využívání pouze soupažného odpichu. Nejvýrazněji se začalo projevovat u dálkových závodů klasickou technikou, kde většina závodníků jede na lyžích namazaných pouze skluzovým voskem a používá jen soupažný odpich bez odrazu. Na tratích s menším výškovým profilem je to snadněji zvládnutelné a hlavně na hladkých lyžích i rychlejší. Na standardních

FOTO: ENGADIN SKIMARATHON

UNIVERZITA

FOTO: ARCHIV AUTORA

tratích s náročným výškovým profilem závodníci techniku soupažného odpichu používají velmi často i přesto, že musí mít lyže připraveny i na odraz. Při soupažném odpichu v závodním provedení se v maximální míře využívá síla paží, síla břišního svalstva a současně i zemská přitažlivost.

Tomáš Gnad Vysokoškolský pedagog na Fakultě tělesné výchovy a sportu, Katedře sportů v přírodě, a běžkařský nadšenec

TERMÍNY ZÁVODU 2020 25.–26. leden 2020 jilemnická 50 ZPMV

15.-16. únor 2020 CARDION karluv beh

ŠUMAVSKÝ

-SKIMARATON-

22.-23. únor 2020 CT Šumavský skimaraton 7. brezen 2020 krkonošská 70

www.stopaprozivot.cz

JE TO JEN TVOJE STOPA...

UNIVERZITA

POSILOVÁNÍ

Síly není nikdy dosti Text: Martina Chrástková

Začíná přituhovat, utahujeme cvičební kohoutky… Posilovací cvičení jsou jednou věcí, ale jak je zakomponovat do tréninku, to je věc druhá. Mnoho teorie už bylo řečeno, proto se dneska zaměříme na rozcvičení – ano, každý trénink by měl začínat rozcvičením. Znám spoustu lidí, kteří rozcvičení velmi podceňují a jsou schopni přijet až ke startu závodu autem a rovnou z něho vyběhnout…

ozcvičení má protektivní (ochrannou) funkci a také velký podíl na konečném výkonu, který podáte. Situaci lze připodobnit k motoru auta – studený motor netáhne jako zahřátý a zmrzlé hadice jsou mnohem náchylnější na prasknutí. S tělem, se svaly a klouby (a jejich částmi), je to úplně stejné. Ztuhlé a studené (neprokrvené) svaly a klouby nejenže nefungují správně, nepodávají výkony, jaké by měly (a jaké od nich očekává sportovcův mozek – řídicí jednotka), ale také jsou velmi zranitelné. Když jsem byla malá a měla jsem pocit, že se při rozcvičce unavím a nebude mi zbývat sil na vlastní závod, zkušenější okolí mi tehdy řeklo: „Čím víc máš natrénováno, tím víc se musíš rozcvičit, zapracovat.“ A ono to opravdu funguje a dneska tuto „poučku“ říkám já těm méně zkušeným. O tom, že rozcvičení je nezbytné, není pochyb, ale při hledání odpovědi, jak by rozcvičení mělo vypadat, narazíme na odlišné názory. Obecně se říká, že by mělo být všeobecné (rozklusání, hraní her, protažení apod.). Tyto aktivity tělo zahřejí na provozní teplotu, nicméně s postupujícími vědeckými znalostmi se ukazuje, že je vhodné, aby zahřátí bylo směrováno tak, aby tělo bylo připravené na výsledný – trénovaný pohyb. Takže např. sportovní hry jsou sice krásné, ale tělo cvičí rychlé změny směru, zatímco běh na lyžích preferuje směr dopředný atp. Moderní trendy v tréninku síly taktéž preferují specializaci rozcvičení, a to ve smyslu, že již v rozcvičce by tělo mělo být připravováno na pohybové vzorce, v nichž bude cvičit v hlavní náplni tréninku, tedy měly by být zařazeny lehčí varianty zamýšlených cvičení; např. když budou v tré-

ninku zařazeny výpady, v rozcvičení budou zařazeny podřepy a pohyby v tomto režimu. Takovéto rozcvičení vede k velké specializaci tréninku, tudíž i k maximalizaci jeho efektu. Na trenérovi je rozhodnutí, zda v daném období (věkovém a v průběhu RTC) je takto specializovaný trénink potřebný, nutný, či nikoliv. Veřejnost by se měla alespoň se zkušenými trenéry poradit, kdy a jaký trénink zařadit… Další problematikou je (ne)protahování, strečink. Při rozcvičení, zvláště v chladných dnech by rozcvičení mělo být dynamické, aby se svaly opravdu zahřívaly. V teplých dnech není třeba tolik „kvaltovat“, takže může být více statické. Nicméně dlouhé statické výdrže podle nejnovějších studií také nejsou před výkonem zcela vhodné. Při rozcvičení by mělo dojít k tzv. centraci kloubů – nastavení jednotlivých segmentů těla tak, aby na sebe kloubní plochy nasedaly, jak mají a nikde o sebe nedřely. Jedině tak může být pohyb uvolněný a efektivní. Dlouhé statické výdrže (např. 1 min v jedné protahovací pozici) svalová vlákna uvolní natolik, že naopak nejsou schopna správně pracovat. Máte z toho v hlavě guláš? Nedivím se. Je to úděl dnešní doby, kdy je okolo nás moře rozličných informací a my se jimi musíme nějakým způsobem probrat. Také proto jsou mezi námi lidé, kteří se danou problematikou zabývají dennodenně. Stejně jako jen málokdo zpochybňuje práci právníků či lékařů, neměli bychom zpochybňovat erudovanost trenérů či učitelů. Proto se nebojte hledat odpovědi na své otázky u profesionálů. Každopádně si v přípravném období vyzkoušejte, co vám a jen vám vyhovuje. To, co funguje Pepovi, nemusí fungovat Frantovi. A učte se poslouchat, co vám říká vaše tělo. To je ta nejlepší cesta!

Foto: archiv autorky

3. ČÁST

1. Kliky vzad ZP: vzpor vzad: zpevnit trup, neprohýbat záda, raději trochu vysadit pánev než prohnout bedra 1: klik, zadkem se téměř dotknout země

2. Klik ze vzporu stojmo ZP: vzpor stojmo paty na zemi 1: klik, ideálně políbit podložku

3. Přinožování v lehu na boku ZP: leh na P/L boku, P/L horní končetina vzpažená pod hlavou, L/P HK pokrčená opora před tělem, L/P dolní končetina pokrčmo před tělem 1: přinožovat P/L dolní končetinu

4. Přitahování kolene k trupu ve vzporu vzad ZP: sed, ruce opřené o podložku za tělem 1: vzpor vzad 2: přednožit skrčmo P/L DK – přitáhnout koleno k trupu

5. Vzpažování s míčem ZP: klek, míč držet v předpažení 1: vzpažit Cvičit tahem podobně jako cviky v minulém čísle.

Martina Chrástková Bývalá reprezentantka v běhu na lyžích, nyní instruktorka outdoorových sportů a lektorka na Katedře sportů v přírodě na UK FTVS a ambasadorka Kilpi www.machr-consulting.cz E-mail: martan.chr@seznam.cz

UNIVERZITA

ELEMENTARITY

FOTO: STOPA PRO ŽIVOT

Dobrá taktika se skládá ze dvou elementů: mít solidní plán do závodu (následně dodržený) a správné tempo

Taktické tempo

Text: Tom Řepík

Každý běžkař čelí v závodě čtyřem hlavním úkolům: musí se snažit podle svých schopností excelovat fyzicky, technicky, psychologicky a takticky.

tohoto kvarteta většina lyžařů věnuje pohříchu nejmenší pozornost taktice, ačkoliv v průběhu závodu často jde o tu nejdůležitější složku pro dosažení nejlepšího možného výkonu. Současně jde o jedinou oblast, kterou mohou udržet v průběhu celého závodu výhradně pod vlastní kontrolou. V následujícím textu zkusím aspekt závodní taktiky zjednodušit na samou dřeň, aby šlo o srozumitelný a použitelný koncept pro závodníky i těch nejnižších úrovní – pro něž tuto rubriku píšu. Dobrá taktika se skládá ze dvou elementů: mít solidní plán do závodu (následně dodržený) a správné tempo. Pochopitelně jde o navzájem provázané oblasti; abyste dokázali nastolit korektní tempo, potřebujete znát do co největšího detailu trať závodu a mít plán, jak budete atakovat každý podstatný úsek trati. To vám poskytne potřebnou sebedůvěru a pomůže vám to co nejlíp vyhodnotit svůj výkon po

závodě – což bude důležité pro vaši budoucí práci. Lhostejno jak významný i jak dlouhý závod, lze jej tempově absolvovat třemi principiálními přístupy: buď začnete rychle a postupně budete umírat (říká se tomu pozitivní tempo), nebo začnete pomalu a budete přidávat (negativní tempo), anebo si zkusíte stanovit a udržet tempo rovnoměrné. Trenérské analýzy dlouhodobě naznačují, že ve většině případů je pro co nejlepší výkon nejefektivnější taktikou zvolit si rovnoměrné tempo. Zejména v závodech s hromadným

startem se ale tohoto dost složitě dociluje; je tak snadné chytit se tempa vedoucí skupiny a pronásledovat ji od samého startu. Vyžaduje si to obří dávku sebedůvěry i sebeovládání, začít už od startu ve vlastním tempu a nechat ostatní ze startovního pole, ať si dělají to své. Řada závodníků je zvyklá reagovat v závodě impulzivně a věří, že pokud budou ztrácet na čelo závodu už od startu, nikdy se na špici nevrátí. Následující píšu z vlastní zkušenosti bolestivě odžité bezpočtukrát v hromadně startovaných závodech různých

Žádný iluzivní den, kdy zase vyrazím s těmi, na které nemám, a vydržím s nimi až do cíle, nikdy nepřijde.

Vyžaduje si to obří dávku sebedůvěry i sebeovládání, začít už od startu ve vlastním tempu a nechat ostatní ze startovního pole, ať si dělají to své. sportů: pokud jsem se kdy snažil držet soupeřů, kteří na mě byli příliš rychlí, jakmile mě (nevyhnutelně) odpárali, začal jsem plíživě zpomalovat a obvykle se pak trápil až do cíle. To jsem opakoval tolikrát, než jsem pochopil, že žádný iluzivní den, kdy zase vyrazím s těmi, na které nemám, a vydržím s nimi až do cíle, nikdy nepřijde. To když nechám stranou fakt, že většina sportovců – já mezi nimi – radši v posledních kilometrech závodů umdlévající soupeře předbíhá, než je předbíhána. Ne špatný a pro většinu lidí proveditelný způsob, jak si v závodě stanovit vlastní tempo, je rozdělit si trať na třetiny. V první třetině pak běžet s pocitem, že byste dokázali přidat, ale

trošku se držíte zpět. V prostřední části byste měli běžet tempem, které odpovídá vámi stanovenému cílovému času (kdybyste jej dokázali držet konstantně). V poslední třetině byste pak měli cítit, že pokračovat v tempu z prostřední třetiny vyžaduje vaše maximální úsilí a sahání si na dno. Abyste takovou strategii vůbec dokázali implementovat, musíte dobře znát pocit maximálního tempa udržitelného rovnoměrně v průběhu celé délky trati. Taková schopnost přichází se zkušenostmi i způsobem, nakolik chytře pracujete s intervalovým tréninkem, testovacími závody zkraje sezóny a jak svědomitě analyzujete všechny své předchozí závodní výkony. Samozřejmě, že

takové průměrné tempo se v jednotlivých závodech liší podle délky trati a náročnosti profilu. Pro většinu lidí bude užitečným pomocníkem pro stanovení si tempa snímač tepové frekvence. Pokud budou vědět, že jejich průměrná tepová frekvence na danou vzdálenost je 165 tepů, v první třetině budou chtít zůstat pod touto hranicí, ve druhé bude jejich cílem držet se co nejvíc kolem úrovně 165, na začátku třetí pak zatnou zuby a opřou se do toho ze zbytků sil. Závěrem ještě jedna důležitá věc: výsledek každého závodu ovlivní do jisté míry i způsob, jakým v jeho průběhu pracuje vaše hlava. Své myšlenky byste měli koncentrovat na hlídání si své techniky, monitoring svého dýchání a tepové frekvence. Neměli byste věnovat pozornost myšlenkám zaobírajícím se tím, jak vás závod bolí, co dělají ostatní či co se bude dít v budoucnu. Celkově buďte pozitivní. „Doufám, že nespadnu!“ nebo „Už zase začínám ztrácet!“ nejsou typem myšlenek, které vám pomohou docílit nejlepšího výkonu. Buďte svým vlastním nejlepším koučem a v duchu si hlaste, jak skvěle vám to jde; klidně i nahlas. Ať vám to jde!

UNIVERZITA

SPORTOVNÍ VÝŽIVA

Sportovci musí dodržovat jen takovou dietu, která je pro ně dlouhodobě udržitelná. Co by určitě neměli, je alkohol, těžká jídla s vysokým obsahem nasycených tuků, naopak by se měli snažit o co nejpestřejší jídelníček na bázi komplexních sacharidů FOTO: DEPOSITPHOTOS.COM

Jídelníček na míru

Ptala se: Adéla Boudíková

Každý sportovec, ať už na profesionální, nebo amatérské úrovni, hledá často detaily, jak se zlepšit. Správná strava je určitě jedním z velmi podstatných faktorů, který ovlivňuje nejen vlastní výkon, ale také regeneraci a obecně naše zdraví vůbec. Pojďme se podívat na kloub výživovému poradenství s jedním z našich předních odborníků.

k návratu k vrcholovému sportu. Obzvláště proto, že sportovní výživa v České republice byla doslova pole neorané, a prakticky nikdo se systematicky této problematice nevěnoval.

Určitě jsem ve výčtu tvých pracovních povinností na něco zapomněla. V osobním životě se také rozhodně nenudíš, máš rodinu a rád sportuješ. K tomu všemu zmíněnému ses vrhl ještě do další oblasti – pomáháš sportovcům se správnou výživou. Co tě k tomu vedlo? V mládí jsem vrcholově dělal rychlostní kanoistiku a vždy jsem chtěl zůstat u sportu. Když jsem se rozhodoval o studiu medicíny, uvažoval jsem dokonce i o profesi sportovního lékaře. Medicína a biologie mě však pohltily natolik, že jsem se rozhodl jít jinou cestou. Protože však sportuji celý život, vždy mě to táhlo zpět. Věnoval jsem se výzkumně vlivu výživy na zdraví, a odtud byl jen kousek

V dnešní době není problém vystudovat kurz výživového poradenství bez jakéhokoliv medicínského či jiného vysokoškolského vzdělání. Co si o tom myslíš? Jak poznat správného odborníka? To je určitě pravda. Některé z těchto kurzů jsou dokonce víkendové. Asi není úplně nezbytné, aby sportovní výživový poradce vystudoval medicínu, měl by mít však široké znalosti z biologie, fyziologie, biochemie, ale i gastroenterologie a hepatologie. Trochu s nadsázkou říkám, že vzdělaný odborník v oblasti sportovního nutričního poradenství musí umět vysvětlit rozdíl mezi kreatininem a kreatinem, nebo karnitinem a karnosinem, což nesvede zdaleka každý.

ibor Vítek patří mezi přední české hepatology (hepatologie studuje nemoci jater, žlučníku a slinivky břišní – pozn. red.). Před 11 lety získal profesorský titul v oboru Lékařské chemie a biochemie, a to v poměrně mladém věku, což vypovídá o jeho kvalitách. Pracuje na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a ve Všeobecné fakultní nemocnici, kde působí jako internista-hepatolog a klinický biochemik, navíc vyučuje studenty medicíny, je vedoucím Hepatologické laboratoře, členem několika vědeckých rad a jezdí po celém světě na odborné konference. Těžko bychom vypisovali všechny odborné publikace, které doposud vydal. Přes všechny své tituly působí velmi skromně a přátelsky.

Libor Vítek je autorem programu Sportvital Nutrition, kde si můžete zdarma vést svůj jídelníček, pohlídat si kalorický příjem a energetický výdej a vhodné potraviny, které byste měli jíst. www.sportvital-nutrition.cz

Můžeš jmenovat některé známé sportovce, o které se staráš? Spolupracuji s Českým olympijským výborem, kde pro sportovce zařazené do projektu TopTeam zajišťuji nutriční poradenství a specializovaná lékařská vyšetření. Úzce spolupracuji také s některými sportovními svazy, s biatlonem nebo s vodními sporty, takže se starám nebo jsem měl možnost pomáhat možná stovce elitních českých sportovců, včetně Ester Ledecké, Jardy Kulhavého, Jirky Prskavce, Verči Vítkové, Michala Krčmáře nebo Ondry Moravce, abych jmenoval aspoň olympijské medailisty. Ale nebráníš se ani spolupráci s amatérskými závodníky, že? Určitě ne, pomáhám i řadě hobíků, jediným problémem je, že moje kapacita se postupně vyčerpává. Není to na krátkou odpověď, ale mohl bys zhruba popsat, jak probíhá tvá spolupráce se sportovci? Záleží na tom, s čím přicházejí. Někdo potřebuje zrevidovat jídelníček, někdo zas optimalizovat tělesnou hmotnost, shodit nadbytečnou tukovou tkáň nebo naopak přibrat svalovou hmotu. Jiní sportovci chtějí účelně užívat výživové doplňky. Někdo má zdravotní obtíže, křečovými stavy počínaje, imunologickými problémy konče. Nicméně

prakticky u všech chci vědět, jak vypadá jejich standardní jídelníček, tréninkový i závodní. Většinou potřebuji 7denní zápis všeho, co sportovec sní, včetně přesných časových údajů i detailů tréninků v zaznamenávaném období. Jídelníček pak počítačové vyhodnotím s návrhem úprav vycházejících z požadavků na konkrétního sportovce i na jeho sportovní disciplínu. Často se neobejdu bez detailního laboratorního a dalšího lékařského vyšetření. V čem nejčastěji sportovci ve svém jídelníčku chybují? Chyb bývá mnoho. Nejčastěji se jedná o chybné složení makronutrientů (sacharidy, tuky, bílkoviny). Mnoho sportovců je na vysokobílkovinném, vysokotukovém jídelníčku a naopak mají nízký příjem sacharidů. Existují přesná doporučení na příjem sacharidů i bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti, v tomto se chybuje opravdu velmi často. Dalším příkladem je nadužívání doplňků sportovní výživy, často zbytečným, neúčelným a někdy i nebezpečným způsobem. Dále i sportovci mají stejné návyky jako běžná populace – chybí jim ve stravě vitamin D, kyselina listová, omega-3 mastné kyseliny, mají příliš vysoký příjem nasycených tuků. Jídelníček bývá často málo pestrý, což ve svém důsledku vede k tomu, že nemůže být naplněn požadavek na komplexní a kompletní pokrytí všech mikronutrientů.

A v neposlední řadě je to pak problém se správným časováním příjmu potravy, kdy často není dodržován zásadní princip pokrýt energetické nároky sportovního výkonu správně nastaveným kalorickým příjmem – to platí o příjmu před, při i těsně po skončení výkonu. Jak přísná je dieta, kterou sportovci musí dodržovat? Jaké potraviny mohou či nesmí jíst? Sportovci musí dodržovat jen takovou dietu, která je pro ně dlouhodobě udržitelná. Mohou se i „odměňovat“, musí jen vědět, kdy si to mohou dovolit (viz ten výše zmiňovaný problém časování potravy). Co by určitě neměli, je alkohol, těžká jídla s vysokým obsahem nasycených tuků, naopak by se měli snažit o co nejpestřejší jídelníček na bázi komplexních sacharidů. Proč je vlastně pro sportovce důležité správně jíst? Důvodů je mnoho. Tím nejdůležitějším je, že při správně nastaveném sportovním jídelníčku se zvyšuje tolerance k zátěži, snižuje se nebezpečí rozvoje infekčních nemocí, snižují se rizika zranění pohybového aparátu.

Libor Vítek Profesor lékařské chemie a biochemie na 1. lékařské fakultě UK Výživový poradce www.sportvitalpro.cz

Trénuj s námi, sportuj lépe!

Zařaď kvalitu do tréninku

A ZLEPŠI SVOU

VÝKONNOST

Výživa i pro lyžaře

UNIVERZITA

SPORTOVNÍ VÝŽIVA

FOTO: BÓŠA, SVAZ LYŽAŘŮ ČR

Text: Aleš Máslo

Poznejte své tělo a sportujte lépe – 3. část

O energetických systémech a ATP Když chceme někam vyrazit autem, musíme nejdřív nastartovat, motor začne pracovat, benzín nebo nafta se spaluje a my se pohybujeme. Jak je to ale s naším vlastním vnitřním „motorem“, když se chceme hýbat a sportovat? Na co vlastně jedeme a jakou energii využíváme? To jsou otázky, na něž odpoví další díl našeho výživového seriálu.

áš organismus přijímá energii potravou. Protože ji ale nedovede obratem přeměnit na energii, vytváří si v těle různé zásoby energie – od rychle využitelných po pomalejší, z nichž se postupně uvolňuje základní energie pro buňky. Nejpohotovější jsou tzv. makroergní fosfáty (adenosintrifosfát – ATP a kreatinfosfát – CP), které ale v řádu sekund vyčerpáme. Proto se zapojují i energetické systémy využívající sacharidy, tuky či aminokyseliny.

Sacharidy jako zdroj energie

Když sníte běžné denní jídlo, obvykle přijmete komplexní spektrum živin (sacharidy, bílkoviny, tuky). Ty se postupně tráví až na látky, které se v těle ukládají do různě využitelných forem energie. U sacharidů to přitom trvá až 4 hodiny, u tuků 6 hodin i více. Jakmile se začnete pohybovat, prvních pár sekund vykryjí již zmíněné makroergní fosfáty. Současně s nimi se ale okamžitě rozjíždí anaerobní energetický systém, a to bez ohledu na intenzitu prováděného výkonu.

Tělo se prostě od začátku raději připravuje na to horší. Proto nastartuje systém, který spaluje sacharidové zásoby energie (svalový glykogen, krevní cukr) anaerobní cestou – tedy bez přístupu kyslíku, za vzniku velkého množství kyseliny mléčné. Jestliže se během dalších několika sekund výkonu ukáže, že organismus má dostatečné množství kyslíku, přepíná se na aerobní spalování sacharidových zdrojů energie. To už drží produkci a využívání laktátu v rovnováze a využívání energetických zdrojů je výrazně efektivnější – z jedné molekuly glukózy se uvolní 19x více energie než v anaerobním režimu. Proto je i délka výkonu v aerobním režimu výrazně vyšší. Výkonnost sportovce každopádně ovlivňuje, jak dlouho bude výkon postavený jen na sacharidech trvat. Čím vyšší je trénovanost, tím dříve začne sacharidy doplňovat energie z tuků a tím déle nám sacharidy vydrží. Což je velká výhoda, protože energie ze sacharidů je 2x rychlejší než energie z tuků. Když tedy máme ještě dostatečnou zásobu sacharidů například v kopcích, v únicích nebo ve finiši, je to výrazné plus.

45 Sacharidy jsou klíčovým zdrojem energie vytrvalců, který rozhoduje závody a výrazně promlouvá do efektivity tréninku. Pokud je do těla dostáváme ve správné formě a optimálním složení, lze je přeměnit na energii využitelnou pro svaly (molekuly ATP) již během 15 minut

Tuky jako zdroj energie

Proces štěpení tuků v těle (lipolýza) je dalším významným energetickým systémem vytrvalostních sportovců. Význam tuků se navíc s délkou trvání výkonu zvyšuje a v porovnání s dalšími druhy energie uloženými v těle je tuková zásoba zdaleka nejvydatnější. Celých 80 % energetických zásob uložených v těle je tukových. Je to dáno především tím, že se jedná o skvělou formu uložení energie na horší časy – v poměrně malém objemu a v malé hmotnosti lze uložit obrovské množství energie. Na druhou stranu jsou ale pro uvolnění energie z tuků vyžadovány specifické podmínky. I proto, že jsou tuky nerozpustné ve vodě. Tuky jsou enzymaticky štěpeny na mastné kyseliny, glycerol, 2-monoacylglyceroly a fosfát. Glycerol slouží jako nesacharidový zdroj pro výrobu glukózy v játrech, a to v době, kdy úroveň glukózy v krvi klesá k životaschopné hladině. K tomu dochází například v době hladovění, anebo během fyzické aktivity. Přeměna mastných kyselin na glukózu není u člověka možná, proto jejich energetické využití probíhá jinak. Mastné kyseliny jsou krví transportovány do tkání, kde se za přítomnosti kyslíku spalují při tzv. beta-oxidaci na vodu, CO2 a redukované koenzymy. Ty se zužitkují v dýchacím řetězci buněk za vzniku ATP, což je finální využitelná forma energie pro buňky včetně svalových. Využití energie z uložených tuků je nezbytným a zároveň nejvýznamnějším energetickým systémem vytrvalostních sportovců. Má však svoje specifika: Podmínkou lipolýzy je dostatečný přísun kyslíku do tkání, aby mohla probíhat beta-oxidace mastných kyselin. Čím větší je trénovanost sportovce, tím dříve se lipolýza aktivuje. Sportovci tak zůstává více sacharidů, kterých se využívá při rychlých pasážích tréninku či závodu. Zapojení lipolýzy začíná až tehdy, pokud je nedostatek dostupné glukózy. Proto není vhodné jíst ani pít před sportem nic s obsahem tzv. rychlých sacharidů, které hladinu glukózy nepřiměřeně zvyšují. Sladkosti nebo sladké nápoje před sportem kvalitu výkonu jen zhorší, protože zamezí včasnému nástupu lipolýzy jako nezbytného energetického systému vytrvalce.

Co si zapamatovat?

Z uvedeného vyplývá, že nejlepší cestou, jak připravit organismus na vytrvalostní výkon, je nejíst ani nepít během 90 minut před sportem nic sladkého. Po tuto dobu pijte jen

ATP – základní zdroj energie Nejzákladnější a jedinou energií, která dokáže rozpohybovat svaly, je molekula ATP neboli adenosintrifosfát. Sacharidy, tuky i bílkoviny, tedy takzvané makroživiny, které přijímáme potravou i za účelem příjmu energie, se musí postupnými kroky probíhajícími v řádu několika hodin přeměnit právě na ATP. Jen díky němu je možný svalový pohyb. Proces přeměny z makroživin až na ATP musí být zatraceně promyšlený systém, protože zásob ATP máme v organismu zhruba jen 3,5 gramu v 1 kg svalové hmoty. U 70kg sportovce, jehož tělo je tvořeno zhruba z 28 % svalovou hmotou, je to tedy přibližně 70 g ATP. Takové množství nám poskytne o něco více než 1 kcal energie, což pokryje zhruba 5 sekund výkonu. Přesto se svaly na jinou energii než na ATP nehnou. Mnohé asi napadne logická otázka – proč nemáme této základní formy energie v těle uloženo více? Toto úložiště není totiž efektivní. Kdybychom měli v těle uloženou pouze energii ve formě ATP, znamenalo by to, že za účelem pokrytí hodinového běhu vyžadujícího cca 800 kcal, bychom museli mít uloženo 47 kg ATP. Pro dvouhodinový výkon 2x tolik. Proto si tělo neukládá energii přímo v ATP, ale v jakémsi mezistupni – ve formě vnitřních tuků a glykogenu (zásobní sacharidy). Sice nějakou dobu trvá, než se z těchto mezistupňů ATP vytvoří – a kvůli tomu není náš vytrvalostní výkon tak rychlý jako sprint, kdy se čerpá především ATP – ale z výše uvedeného hmotnostního důvodu je to mnohem efektivnější způsob uložení energie.

neslazenou vodu, případně vodu s citronem, a před sportem se spolehněte na sportovní výživu speciálně vyvinutou právě pro přípravu těla na výkon. Ideální jsou nízkoglykemická sacharidová želé (např. Enervit Pre Sport), z nichž se energie uvolňuje postupně, zaženou hlad, ale nezatíží žaludek a především – aktivují všechny energetické systémy potřebné pro ten nejlepší vytrvalostní výkon.

Zároveň je jasné, že sacharidy jsou energetickým zdrojem, který rozhoduje závody a výrazně promlouvá do efektivity tréninku. Proto je energie ze sacharidů přijímaná během výkonu jedním z klíčových zdrojů energie vytrvalců. A je dobré vědět, že energii přijatou ze sacharidů lze na energii pro svaly (ATP) přeměnit během 15 minut, což je oproti uvedeným 4 hodinám podstatný rozdíl. Co je k tomu potřeba? Dbát na to, aby šlo o sacharidy v jednoduché formě, aby v žaludku nebyly žádné bílkoviny ani tuky a aby energie byla podána v tekutém stavu. Proto existují speciální produkty sportovní výživy, které fyziologické zákonitosti respektují. Třeba energetické tekuté (liquid) gely – velmi řídké formy pro bleskové doplnění energie v obrovské dávce. Proč obrovské? Protože mají-li správné složení kombinující ve vhodném poměru glukózu a fruktózu, dokážou využít potenciál „přenašečů“ energie (dvou rozdílných) naplno. I to je tajemství, které vám může pomoci a o němž jsme psali v předchozím díle věnovaném sacharidům. A proč nebyla řeč o energii z aminokyselin? Protože jejich využití k tomuto účelu je de facto nutné zlo. Víme, že část energie během našeho výkonu z aminokyselin pochází, což je fyziologicky dané, ale další navyšování si nepřejeme. Důvod je jednoduchý – taková energie pochází z rozpadu svalových vláken a o to jako sportovci rozhodně nestojíme. Proto je vhodné brát během výkonů delších než 90 minut aminokyseliny BCAA – aby se negativní dopad na svalová vlákna minimalizoval. A i proto je třeba po sportu myslet na doplnění aminokyselin pro obnovu svalových vláken i energie ze sacharidů, aby ji tělo nečerpalo právě ze svalů.

Aleš Máslo Zakladatel projektu Sportuj lépe, jehož cílem je pomáhat vytrvalcům kvalitněji sportovat a dosahovat zdravého růstu výkonnosti. K tomu je třeba nejen tréninku, ale i vědomostí, co dělat před, během a po sportovním výkonu, a to v návaznosti na fyziologické zákonitosti fungování lidského organismu. Více na www.sportujlepe.cz

Termíny jednotlivých závodů Bedřichovský NLM: proběhl Zadovská 30: 18.–19. leden 2020 Karlovská 50: 24.–25. leden 2020 Orlický maraton: 1.–2. únor 2020 ČEZ Jizerská 50: 7.–9. únor 2020

Objevuj české hory ze stopy, rozjeď zimu na běžkách Jelyman: 22.–23. únor 2020

Seriál ČEZ SkiTour vyráží za svým třináctým dobrodružstvím, při kterém postupně s účastníky procestuje trasy v Jizerských horách, na Šumavě, v Beskydech, Orlických horách a Jeseníkách. A nikdo se nemusí bát, že na běžkách není příliš zdatný, pořadatelé mají trasy od 10 kilometrů a nechybí ani dětské závody.

Karlovská 50

Bieg Piastow: 28. únor–1. březen 2020

Kde: Velké Karlovice, Zlínský kraj Kdy: 24.–25. ledna Jak: 10 km klasicky, 25 km klasicky, 50 km klasicky Proč: nádherné prostředí valašských Beskyd, „valašská Marcialonga“, frgály

Kde: Deštné v Orlických horách, Královéhradecký kraj Kdy: 1.–2. února Jak: 10 km klasicky, 20 km klasicky/volně, 40 km klasicky Proč: svižná a členitá trasa, kvalita ověřená dlouhou tradicí (již 37. ročník)

Kde: Bedřichov, Liberecký kraj Kdy: 7.–9. února Jak: noční sprint soupaží, 10 km klasicky, 25 km klasicky, 30 km volně, 50 km klasicky Proč: největší tuzemská běžkařská akce, závodníci z celého světa, legenda mezi lyžařskými závody

JeLyMan

ČEZ Jizerská 50

Orlický maraton

Šest závodů včetně Jizerské 50, takový je program pro zimní sezónu 2020. Podívejte se na celou termínovou listinu a zjistěte více o závodech, které nás teprve čekají.

Kde: Chata Paprsek, Staré Město pod Sněžníkem, Olomoucký kraj Kdy: 22.–23. února Jak: 10 km klasicky, 20 km klasicky/volně, 40 km klasicky Proč: nádherné výhledy, borůvkové knedlíky na Paprsku

Foto: Seiser Alm Marketing/Helmuth Rier, F-Tech.

Seiser Alm / Alpe di Siusi

Zažijte rozlehlost největší evropské náhorní plošiny v srdci Dolomit pod ochranou UNESCO

www.seiseralm.it

80 km běžkařských tratí / 175 km sjezdovek / 80 moderních lanovek a vleků / 23 km sáňkařských drah / 3 Funparky pro děti 60 km zimních cest pro turistiku / 50 km cest pro sněžnice / nejlepší italský snowpark a jeden ze tří nejlepších snowparků světa Seiser Alm / Alpe di Siusi, Tel. +39 0471 709 600, info@seiseralm.it, seiseralm.it

Seiser Alm / Alpe di Siusi: Z Prahy pouze 650 km

Bolzano Bozen

MAG

Ruhpolding:

Mekka běžkařů v Německu

Jako hlavní město běžkařů by se dal bez velké nadsázky označit Ruhpolding na úpatí bavorských Alp. Nadchne totiž začátečníky, hobíky i profesionální sportovce. První stopy tu lákaly běžkaře už před více než 50 lety. Dnes je Ruhpolding běžkařskou i biatlonovou výkladní skříní bavorských Alp, kde se každoročně koná Světový pohár biatlonistů.

uhpolding a jeho okolí nabízí 130 km běžeckých stop, které se rozbíhají zdánlivě nekonečnou alpskou krajinou od Ruhpoldingu až k sousednímu středisku Reit im Winkl. Patří k nejlepším na světě, alespoň podle hodnocení odborného portálu Skiresort. de, a vyhledává je i reprezentační běžecká elita.

Malebná krajina tří jezer

Především malebnost oblasti se třemi jezery a působivé horské panorama sem přivádí

také stále více hobby běžkařů. Místní zdejší krajinu nazývají Malou Kanadou. Uprostřed ztichlé přírody, v níž se třpytí hladina jezer si na své přijdou začátečníci i pokročilí a vyznavači klasické techniky i bruslení. Podél stop vedou i upravené pěší stezky, které můžete využít k pohodovým zimním procházkám. Kdo si potřebuje na chvíli odpočinout a nabrat síly, může se za pěkného počasí posilnit v útulné chatě Mittersee, kde nabízejí horké nápoje i malou svačinku. To vše v naprostém klidu, daleko od masových turistických center.

Biatlonová Mekka Chiemgau Arena Ruhpolding, pravá bavorská obec nedaleko Salcburku, žije už po desetiletí také biatlonem. Vrcholem sezóny je každoroční Světový pohár, který se letos koná od 14. do 19. ledna 2020 v Chiemgau Areně. Chiemgau Arena je hlavní bavorskou základnou reprezentace běžkařů a biatlonistů. Na Světový pohár se sem sjíždí až 65 000 diváků, kteří chtějí být „u toho“, jak hvězdy biatlonového světa bojují o pohárové body. Perfektní výhled na závodníky skýtá i nově vybudovaná sluneční tribuna. I letos nabízí Chiemgau Arena prohlídku prostor

FOTO: RUHPOLDING TOURISMUS GMBH

Skialpinistický balkón Ruhpoldingu určených jen pro závodníky a trenéry. Od února se mohou milovníci úzkých prkének proběhnout po stadionu i večer pod umělým osvětlením a při tom třeba potkat i některé z trénujících hvězd.

Závod Chiemgau Team Trophy

Hobby běžkaři se houfně sjíždějí na „zážitkový“ závod Chiemgau Team Trophy, který se koná 26. ledna 2020. Trasa závodu z Inzellu přes Ruhpolding do Reit im Winklu měří 43 km. Účastníci si přitom mohou trasu zkrátit s pomocí skibusu. Pro závodníky jsou samozřejmě připravené i občerstvovací stanice. Při závodě Chiemgau Team Trophy nejde jen o metry a vteřiny, ale hlavně o atmosféru a setkání se stejně smýšlejícími lidmi.

Na sněžnicích za horským tichem

Zasněžené horské louky Chiemgauských Alp jsou tajným tipem i pro příznivce sněžnic nebo skialpinisty. Krok za krokem se můžete vzdalovat všednodennímu shonu a užívat si nedotčené přírody přírodní rezervace Röthelmoosalmen. Na sněžnice přitom můžete vyrazit i bez předchozích zkušeností. I když jsou horské chaty v rezervaci v zimě zavřené, můžete se opřít o jejich stěny a vychutnat si donesenou svačinu – i obyčejný chleba pak chutná jako gurmánské menu. Kdo se chce

Skialpinisté, bezpodmínečně vybavení pípákem, sondou a lopatou, se mohou vydat po strmějších svazích a následně si užít nejkrásnější lyžařský zážitek – sjezd v prašanu. Výborným výchozím místem mnoha skialpinistických túr je 1 425 m vysoký Unternberg. Tento „balkón Ruhpoldingu“ nabízí i krásné 360° panorama jezera Chiemsee a hřebenů centrálních Alp. Chata Unternberg Alp vaří z čerstvých místních surovin. Do údolí se nakonec můžete sklouznout po bývalé sjezdovce.

Chiemgau Karte: Ruhpolding & Inzell Ruhpolding překvapí nejen přírodními krásami, ale také cenově příznivou nabídkou. S kartou Chiemgau Karte, kterou získáte při příjezdu od svého ubytovatele, získáte bezplatný přístup na 30 atrakcí v Ruhpoldingu, Inzellu a okolí!

Více informací: www.ruhpolding.com www.biathlon-ruhpolding.de FOTO: RUHPOLDING TOURISMUS GMBH

vydat ještě dál, může po stezce pokračovat podél potůčku Wappbach k jezeru Weitsee a odtud do údolí. A do mnoha dalších krásných zákoutí kolem Ruhpoldingu se můžete podívat s průvodcem.

MAG CESTOVÁNÍ

Západ slunce nad novohůreckými pláněmi

Novohůrecko: Pohádka ze Šumavy Text: Andrea Klementová a Jan Šrail

řipravili jsme pro vás tři, podle našeho názoru, nejkrásnější lyžařské okruhy, kde bude připravená perfektní stopa a domů si odvezete unavené tělo a nezapomenutelný zážitek. Všechny trasy budou začínat a končit na Nové Hůrce, kde trénujeme, a tak odzkoušené trasy osobně doporučujeme. V zimě jsou tu výborné podmínky na lyžařský trénink, velké množství upravených tras, možnost výběru náročnějšího, ale i rovinatějšího profilu. Najdete zde i kvalitní služby od ubytování až po regeneraci, které nabízejí místní obyvatelé. Pokud přijedete autem, nebudete mít problém zaparkovat. Velké parkoviště přímo na Nové Hůrce umožňuje pohodlné odstavení vozu pouhých pár kroků od lyžařské stopy. Pokud byste potřebovali servis vašich lyží či zapůjčení vybavení, nabízí se zajet do Železné Rudy, kde vám ve spolehlivém obchodě tyto služby poskytnou a navíc přidají pár dobrých rad ohledně techniky či mázy.

První sluneční paprsky pomalu vykukují zpoza kopce, dopadají na třpytivé krystalky sněhu, všude kolem čerstvý, svěží vzduch. Každý krok křupe pod nohama a člověk si připadá jako v pohádce. To je přesně ten důvod, na který myslím, když se mě někdo zeptá, co na tom lyžování vidím. Narodila jsem se na Šumavě a navždy pro mne bude místem, kam se budu ráda vracet. Proto bych vás nyní ráda provedla krajinou, po kopcích a loukách, lyžařskými stopami po Železnorudsku a Prášilsku.

Teď už k jednotlivým trasám… 1. TRASA:

Z Nové Hůrky se vydáte zvlněnou cyklotrasou na Gerlovu Huť, na rozdýchání vás čekají krátké a příjemné sjezdy a lehká stoupání, s dřevěnými mosty a širokou stopou. Na Gerlově Huti odbočíte doleva, kde stále pokračuje cyklotrasa, což umožňuje připravit nádhernou stopu i při menší vrstvě sněhu. Poté začíná mírné stoupání po cestě zvané „Dálnice“ a po krátkém výjezdu dlouhý pozvolný sjezd s táhlými rovinami a mezi stromy vykukujícím sluníčkem. Přejedete Polomský potok, za sjezdem k Zámeckému lesu se napojíte na turistickou červenou a začnete stoupat na nejvyšší bod této trasy – Polom, který se

nachází přibližně na 15. km v 1 196 m n. m. Nahoře vás za odměnu čeká výhled na Velký Javor a příjemné posezení v jednom z turistických přístřešků Národního parku Šumava. Po krátkém odpočinku následuje sjezd, stále po červené, až na bývalou Starou Hůrku, kapli rodu Abelů, s níž se pojí bohatá historie, o které se můžete dočíst v místním průvodci umístěným na tomto kouzelném místě. S krásným výhledem na Hůrecké údolí a jižní svah Hůreckého kopce se vydáte Polomským údolím po modré turistické zpět do výchozího bodu, Nové Hůrky. Celá trasa měří 23 km a přibližnou doporučenou dobou, kterou byste si na tento výlet měli vyhradit, jsou 4 hodiny.

FOTO: JIŘÍ ALBRECHT, WWW.FACEBOOK.COM/JIRIALBRECHTPHOTOGRAPHY

Prášilsko, Železnorudsko a s ním celé pohraničí má bohatou historii, ať už se jedná o dobu předválečnou, či poválečnou.

Zhůří a údolí řeky Křemelné

2. TRASA: Z Nové Hůrky se vypravíte po modré turistické, vedoucí po cyklotrase příjemným stoupáním na bývalou Starou Hůrku, o které jsme se již výše zmínili. Ze Staré Hůrky budete pokračovat po modré turistické a stále zlehka nabírat výškové metry až na jezero Laka. Toto jezero ledovcového původu je nejmenší a nejvýše položené jezero na české straně Šumavy. Dále se napojíte na červenou turistickou, ale mírnému stoupání ještě není konec. Přes Zlatý stoleček, který vás odmění nádherným výhledem do celého údolí a první zóny Národního parku Šumava, se dostáváte na Gsenget, malý kousek od německých hranic. Tím překonáte nejvyšší bod výletu a čeká na vás zvlněná šumavská stopa přes Frantův most podél Prášilského potoka. Držte se stále po červené, až sjedete do obce Prášily. Pokud by vám zde docházely síly, je možnost občerstvení v místní restauraci U Michala nebo v cukrárně U Pampelišky. Z Prášil už následuje poslední stoupání po zelené turistické trase, které vás přes Formberg dovede až na Vysoké lávky. Po žluté se dostanete zpět na bývalou Starou Hůrku a sjedete poslední 2 km po cyklotrase, značené modrou turistickou barvou, zpět do výchozího bodu, tedy Nové Hůrky. Celková délka trasy je 26 km a počítejte s tím, že výlet bude trvat zhruba 5 hodin.

MAG CESTOVÁNÍ FOTO: JIŘÍ ALBRECHT, WWW.FACEBOOK.COM/JIRIALBRECHTPHOTOGRAPHY

Šumava je rájem každého milovníka přírody. Dostat se na místní hřebeny stojí úsilí, ale krásné výhledy jsou sladkou odměnou 3. TRASA: Poslední, nejkratší a převýšením nejjednodušší trasu lze odstartovat opět na Nové Hůrce, kde se můžete vydat do 3. světové strany, a to po cyklotrase směrem na Prášily. Avšak již po 1 km odbočíte doleva po louce přes Slučí Tah. Zde přejděte silnici, napojte se na modrou turistickou značku a přes Slatinný potok se vydejte krátkým stoupáním na Bývalé Zhůří, kde se před vámi otevře nádherné údolí s protékajícím potokem Křemelnou. Můžete zde navštívit kapli Nejsvětější trojice, Kříž Smíření nebo pomník padlým americkým vojákům 90. pěší divize. Dále se vydejte po žluté turistické trase k Rudské silnici, kterou opatrně přejděte a stále po žluté pokračujte až na Nový Brunst. Zde se můžete dočíst o bývalé sklárně, založené r. 1829 Janem Babtistou Adlerem, kde se vyrábělo především zrcadlové a tabulové sklo. Z tohoto místa pokračujte rozlehlými rovinami po zelené až na Gerlovu huť, kde vás nečeká již nic náročného a po cyklotrase podél Hůrecké silnice se vrátíte zpět na Novou Hůrku. Trasa měří celkem 18 km a doporučená doba na její zdolání je kolem 3,5 h.

A co dál?

Po náročném výletu je zapotřebí kvalitní a vydatné jídlo. Něco na zub najdete v nedalekých Prášilech, kde v již zmíněné restauraci U Michala servírují vyhlášenou českou kuchyni. S usměvavou obsluhou, za pěkný peníz a plný talíř dobrot dáte tělu přesně to, co si po sportovním výkonu zaslouží. Na své si zde přijdou milovníci

masných pokrmů, polévek, salátů i bezmasých jídel. Pokud byste měli chuť na něco sladkého, jen přes ulici najdete do žluta oděnou cukrárnu Pampeliška, kde nabízejí domácí zákusky, zmrzlinové poháry, borůvkové knedlíky a vynikající kávu. Jestli bude bříško spokojené, nezbývá, než „hodit nohy nahoru“. Kdybyste chtěli šumavské dobrodružství prodloužit o nějaký den, ubytovacích kapacit je zde mnoho. Od malých rodinných apartmánů po luxusní wellness hotel. Pod hlavičkou Prášilského ráje je zde nabízeno ubytování pro rodiny, ale i party kamarádů, školní výlety nebo sportovní kluby. Nástup do stopy je možný přímo z obce. Již zmíněný wellness hotel nenásilně zapadá do poklidné obce Prášily a své relaxační možnosti nabízí nejen pro ubytované. Najdete zde velký bazén s protiproudem a masážními tryskami, vyhřívaná lehátka s výhledem na bizony, finskou saunu a páru. Bizoni nejsou jen zdáním, způsobeným příliš velkou únavou, ale v Prášilech je botanická zahrada, kde kromě nejrůznějších druhů květin a dřevin najdete právě i stádo bizonů, hovících si na louce a rozvážně polehávajících kolem seníku. Ale občas si člověk raději udělá čas sám na sebe, se svou rodinou či přáteli upřednostní ubytování téměř na samotě, rád si uvaří a sedne před dům, kde vypustí děti či čtyřnohé mazlíčky a nemusí se strachovat o auta nebo jiná nebezpečí. V takovém případě bychom vám doporučili zůstat na Nové Hůrce. Přímo pod parkovištěm se nachází penzion

Dvorec Nová Hůrka, asi 200 m od silnice, nabízející samostatné pokoje s koupelnou a společnou kuchyní. Pro ty, kteří by měli zájem spojit běžecké se sjezdovým lyžováním, případně skialpy, v blízkém lyžařském centru na Špičáku, případně na Velkém Javoru, nacházejícím se kousek za německými hranicemi, vhodném i pro náročné lyžaře, je dojezdová vzdálenost 30 minut. Prášilsko, Železnorudsko a s ním celé pohraničí má bohatou historii, ať už se jedná o dobu předválečnou, či poválečnou. Krajina se zde v průběhu let dramaticky měnila, převážně rukou člověka. O tom ví své zaměstnanci NP Šumava, které můžete potkat v lyžařské stopě nebo po turistických trasách na sněžnicích. Dbají na dodržování zákona o ochraně přírody a pomáhají návštěvníkům a turistům. Mnozí z nich s úsměvem na tváři rádi zastaví a podělí se s vámi o své zkušenosti, rady a především příběhy, které se zde na Šumavě odehrály.

Andrea Klementová Laufařka, jež reprezentuje Vltava Fund Ski team. Věnuje se magisterskému studiu ekonomie a pracuje na částečný úvazek v Plzeňském Prazdroji.

Jan Šrail Laufař z eD system Bauer teamu, správce NP Šumava.

Trať závodu – perfektně připravená stopa lemovaná břízkami, které tvoří značnou část místní flóry

MAG CESTOVÁNÍ

Historie ostrova Sachalin

Text: Jiří Suchý Foto: Jan Kašpar

Južno-Sachalinsk

Russialoppet Cesta na další z exotických závodů Russialoppet, tentokrát „Сахалинский Марафон“ (Sachalinský maraton), byla kvůli nikoli ideálním službám ČSA strastiplná.

ohužel, jako by ČSA převzaly „zvyky“ SM(a)RT wings, místo ranního odletu do Moskvy jsme pět hodin čekali v salónku, přičemž každou celou hodinu psali, že zveřejní další informace za hodinu, místo aby nás posadili do jednoho z odlétajících letadel Aeroflotu. Do Moskvy jsme tedy přiletěli o osm hodin později a nestihli návazný let na Sachalin. Po pozdně nočním příletu do hlavního města jsme se tedy přesunuli do běžeckého areálu Chimki. V retro hotelu situovaném přímo u lyžařského stadionu bylo kupodivu volno a recepce fungovala non-stop. Po brzké snídani jsme se projeli po tratích, které jsme znali, protože hostí další z maratonů série Russialoppet. Zajímavostí pro milovníky historie je skutečnost, že otočka závodu je přibližně v místě, kam došel Wehrmacht v bojích o Moskvu. Sobotní přílet na Sachalin dle letového řádu v 8:45; start závodu v 10:00, takže jsme u pátečního oběda spekulovali, zda neletět do Jekatěrinburgu na závod Asia – Evropa nebo

do Irkutsku, kde se ale jelo klasikou. Změna letenek vycházela nakonec příliš draho, takže vzhůru zpět na letiště Šeremetěvo. Boarding začal včas, avizovaná doba letu byla o 20 minut kratší než plánovaná, navíc odlet o 15 minut dřív, takže naděje žila! Kolega Honza samou nervozitou nemohl na 7,5h dlouhém letu usnout, aspoň si tedy jako rozcvičku dal v letadle několik rovinek na toaletu. Přílet nakonec v 8:20, zavazadla na letišti velikosti nádraží v Jilemnici na pásu hned. S taxikářem domluveno, že nás veze rovnou na start ve vesnici vzdálené od letiště přibližně 15 km, kde jsme po příjezdu byli skoro sami! Naše nervozita vzrostla, ale organizátoři naštěstí jen operativně posunuli start na 11:00. Hlásíme se na závod, přičemž startovné neplatí místní, ani my dva – jediní zahraniční účastníci „иностранные участники“. Dostali jsme pěkná „tričková“ čísla a jedeme se rychle ubytovat a převléct. Po zjištění, že se jede na náhradní trati na třech okruzích, nikoliv běžné (prý výrazně hezčí) se startem u Ochotského moře a cílem v centru města,

Před přistáním se na obrazovce s orientační mapkou letu objevilo také město Asahiwaka, kde se koná japonský Vasův běh (NORDIC č. 32, prosinec 2014). Pokud by Japonci neprohráli II. světovou válku, tak mohl být tento závod klidně součástí japonského seriálu dálkových běhů, protože od roku 1905 se o Sachalin (Japonci nazývaný Karafuto) dělilo japonské císařství s Ruskem. Po dobytí celého ostrova sovětskými vojsky v roce 1945 byla, za dramatických okolností, vysídlena asi třetina z původních 400 000 japonských a korejských obyvatel. Přičemž při první etapě vysídlování Japonců, kterou lze velmi vzdáleně přirovnat k osídlování Sudet, bydleli vyhnanci z pevninského Ruska (často inteligence a „kulaci“) společně s Japonci v jejich dřevěných domech. Aktuální situace na Sachalinu připomíná příměří mezi znepřátelenými Korejci. Japonsko se vzdalo nároků na jižní část ostrova v Sanfranciské smlouvě (1952), ale neschválilo ruskou suverenitu. Podle japonského oficiálního stanoviska není o příslušnosti Sachalinu ještě rozhodnuto; na japonských mapách je označován jako „země nikoho”.

jsme se ve značné únavě raději přihlásili jen na dva okruhy (cca 35 km). Náhradní okruh byl pěkný: široká perfektně upravená pista, díky které i hromadný start (společný pro 50 i 35 km) proběhl hladce. Slunečné počasí nabízelo výhledy na sopečné pahorky přes břízky a vrby, stejné jako v Japonsku. Pocitově bylo při závodě pořád zvláštní ticho (možná důsledek noci v hlučném letadle). Celý závod jsem slyšel jen šustění sněhu, který byl překvapivě suchý, ač jsme byli kousek od moře. Trať závodu byla značena šipkami Lyžařský maraton Troitskoye „Троицкое лыжный

марафон“, nikoliv dle očekávání „Сахалинский марафон“. Až při nedělním příjezdu na dopolední trénink jsme zjistili, že se zde v neděli koná závod pod tímto názvem, při němž muži absolvují jeden okruh sobotního závodu. Při rozjíždění jsem při pohledu na kopec proti startu dost znejistěl, zda mne nešálí slabý zrak, ale při bližším pohledu se potvrdilo, že se dívám na velký hřbitov. Říkal jsem si, že je to zajímavé místo pro start i cíl snad jen tohoto závodu. Hned se mi vybavil skokanský můstek Bergisel v Innsbrucku, kde skokani letí opticky přímo na místní hřbitov. Organizačně byl závod zajištěn skvěle: na přibližně 17km dlouhém okruhu byly tři občerstvovačky s gely, ionťáky a teplým čajem. V cíli sličné organizátorky nabízely teplé jídlo ke konzumaci ve vojenských stanech vytápěných smrdutými naftovými fukary. Trochu nám scházela atrakce s kuřecími nohami jako na občerstvovačce během Russialoppetu v Jekatěrinburgu (viz NORDIC č. 24, prosinec 2012), kterou byl průjezd kostmi ve druhém a třetím kole. Hlavní závod na 50 km vyhrál ve fotofiniši Michal Sosnin před Aleksejem Černousovem. Při vyhlašování vítězů (samozřejmě v ruštině) jsem si říkal, zda se marketingové záměry

Pravoslavný kostel v Južno-Sachalinsku reprezentuje typickou sakrální architekturu v této oblasti

skvělého týmu Lukáše Bauera orientují i na Rusko, ale na bedně stál bratr Ilji. Prize money byly štědré: vítěz obdržel 90 000 rublů (cca 32 000 Kč). Se Sachalinem se mně i spolucestujícím asociují gulagy. Zajímavé bylo, že při dotazech nám místní obyvatelé tvrdili, že žádné gulagy nemají „ГУЛАГов нет“. Odpovídá to současnému postoji vládnoucí garnitury k minulosti. Сахалинский Марафон se mi líbil i na náhradní trati. Již se těším, jak letos vyrazíme

na další ze závodů Russialoppet, na kterém jsme ještě nebyli.

Jiří Suchý Vášnivý lyžař, který přednáší sportovní trénink na Univerzitě Karlově, Fakultě tělesné výchovy a sportu.

Panorama náhradního místa startu. Start se z důvodu absence sněhu přesunul z pobřeží na „lyžnuju bázu“ na okraji Južno-Sachalinu

Kde seženete výbavu na Jizerskou 50?

Navštivte

HARFASPORT

Pražská prodejna HARFASPORT je to pravé místo pro milovníky zimních sportů. Pokud sháníte špičkové běžecké modely aktuální sezóny, zde si je můžete jak koupit, tak půjčit. Půjčovna stojí opravdu za to, stala se dokonce nejlépe vybavenou půjčovnou v ČR. Vybavení vám ve speciálce rovněž precizně servisují, a to s garancí 48 hodin. Ať už se chystáte na Jizerskou 50, nebo si chcete prostě užít dosyta vašich vyjížděk, přinášíme vám pár tipů na klasiku i na bruslení z HARFASPORTU: Fischer Speedmax 3D Classic Plus 902

Ve speciálce HARFASPORT seženete lyže olympijských vítězů a světových šampionů na klasiku: Fischer Speedmax 3D Classic Plus 902. S těmito běžkami přichází absolutní novinka, voskovatelné bočnice Gliding Sidewall, díky nimž se tření snižuje na minimum. Skluznice je lepena speciální technologií za studena, což zabraňuje deformaci materiálu. Lyže Speedmax tak mají nepřekonatelný skluz a rychlost, skvěle absorbují vosky a skluznice je navíc snadněji brousitelná. V neposlední řadě poskytují stejné jízdní vlastnosti za všech teplotních podmínek.

Fischer Twin Skin Carbon

Pokud se poohlížíte spíše po bezúdržbovém modelu, zastavte se u závodních lyží na klasiku Fischer Twin Skin Carbon. Tyto běžky mají jádro AIR CORE CARBON, které je tvořeno mnoha hi-tech materiály. Dva oddělené 100% mohérové pásy zaručují pevný odraz a plynulý skluz. Díky jedinečné teflonové vrchní vrstvě je maximálně redukována nasákavost a následné namrzání. Použitý typ konstrukce je díky měkčím špičkám a patkám lyží perfektní pro kompaktní až měkký sněhový podklad.

Rossignol X-Ium Skating WCS S2

Doplňky na trať

Zažijte výhled jako závodníci Světového poháru a chraňte své oči. Casco Spirit Vautron jsou špičkové brýle pro běžecké lyžování s unikátními zorníky Vautron, které nemají konkurenci. Odolná a velice pružná skla nezkreslují a napomáhají perfektnímu čtení terénu za každého počasí. Samozřejmostí jsou UV filtry. Díky spolupráci biatlonisty Martina Fourcada s Rossignolem vznikla exkluzivní kolekce vybavení nejvyšší kvality nesoucí šampionovo jméno. Pořiďte si na vaše tréninky a závody například ledvinku Rossignol MF Thermo Belt 1 l: přizpůsobitelný zateplený bederní pás na zip o objemu 1 l. Vhodný na svačinu, vosky či další drobné příslušenství potřebné při běžeckém lyžování.

Nejlepší půjčovna v ČR: sjezd, běžky i skialpy

Půjčte si špičkové zimní vybavení pár kliky na online půjčovně HARFASPORT. V půjčovně si najdou své sportovci a experti stejně jako rekreační běžkaři a junioři. K zapůjčení vám nabídnou aktuální modely na klasiku, bruslení, ale také běžky z řady combi od výrobců Fischer, Rossignol, Atomic a Salomon. Od prémiového výrobce Fischer se můžete proběhnout na modelech Fischer SCS Skate, Fischer SC Combi či běžky s oblíbenými mohérovými pásy: Fischer Twin Skin Race, Fischer Twin Skin Superior a dalších. Zapůjčené vybavení vám servisní specialisté skvěle připraví. Zboží je v ceně pojištěné jak proti poškození, tak proti krádeži. Běžecký set si zde zapůjčíte již od 350 Kč za den. Připravte se na Jizerskou 50 v nejlépe vybavené speciálce.

Vyhrává u vás bruslení? Závodní lyže Rossignol X-Ium Skating WCS S2 byly navrženy s univerzální flexí a prohnutím, hodí se tak do většiny sněhových podmínek. Karbonem vyztužená konstrukce s jádrem Nomex Honeycomb je zárukou jedinečné přesnosti a energie pro závodníky. Lyže jsou kompatibilní s novým vázáním Turnamic®.

Fischer RC5 Classic

Boty na klasiku Fischer RC5 Classic jsou téměř závodním modelem, ale zároveň poskytují vysoký komfort. Boty jsou vybaveny prodyšnou membránou, která zároveň zamezuje promoknutí. Vnitřní polstrování Comfort Guard se postará o tepelný komfort. V oblastech kolem kotníku a paty se nachází „chytrá hmota“, tzv. THERMO FIT, která se po krátkém užívání zcela přizpůsobí tvaru nohy a navíc disponuje výbornými tepelně izolačními vlastnostmi.

Českomoravská 41, Praha 9 Otevřeno denně od 10:00 do 20:00 www.harfasport.cz

Pokud chcete zažít opravdovou volnost pohybu na odlehlých svazích, vyšlápnout si vlastní stopu a jako první projet čerstvým prašanem, jsou pro Vás při volbě lyží skialpy tou správnou volbou. Na výběr máte ze šířek 70, 82 a 94 mm pod botou. Užší lyže jsou obratnější, širší vhodnější do hlubšího sněhu a prašanu.

LYŽE K2 WAYBACK 96 BCA SHAXE TECH

K2SNOW.COM

Zdeněk Hák Horský vůdce UIAGM a ambasador značky K2

Výhradní zastoupení značek K2 a BCA pro ČR: Outdoor Sisters s.r.o. © Luděk Šmerda

| 59 |

#Skialpuj

ZAČNI SKIALPOVAT!

PA R T N E R P R O J E K T U

SKIALP JE FENOMÉN! VYZKOUŠEJTE HO! ZA HRANOU

CO OBJEVOVAT

Jestliže devadesátá léta byly časem snowbardingu a počátek tisíciletí obdobím carvingové revoluce, dnes udává trend skialpinismus. Chůze na lyžích nabírá na popularitě takovým tempem, že – slovy známého citátu z filmu Sněženky a machři – odborník žasne, laik se diví. Prodej skialpové výbavy se jen v Česku za posledních 5 let zečtyřnásobil. A stále roste! Pokud uvažujete, že byste rádi poodhalili tajemství tohoto krásného sportu, pomůžeme vám. Přinášíme zatím nejobsáhlejšího průvodce pro skialpové začátečníky.

FOTO: DYNAFIT

DOZVÍTE SE,

str. 60............... jak skialp rozdělujeme a jaký jste typ skialpinisty str. 62............... s kým skialpovat – je lepší začít s kamarády, nebo horským vůdcem? str. 74................ jak skialpovat bezpečně str. 64............... jakou výbavu budete potřebovat a kde ji sehnat str. 78............... kam se vydat na svou první túru

| 60 | ZAČNI SKIALPOVAT!

JAKÝ BUDETE SKIALPINISTA?

Text: Jan Klouček

Přestože se skialpem teprve začínáte, musíte si hned ze začátku odpovědět na základní otázku: „Jaký budete skialpinista?“

ahoru a dolů! Skialpinismus spojuje dvě zdánlivě protichůdné činnosti. Chůzi nahoru a jízdu dolů. A i když se skialpinistická výbava za poslední roky zdokonalila, stále jsou nároky na tyto dvě činnosti úplně opačné. Proto se vždy musíte rozhodnout: chcete si maximálně užít cestu nahoru, vše podřídíte sjezdu dolů, nebo se vydáte zlatou střední cestou. Skialpinismus potažmo skialpinisty lze rozdělit (a to nejen v závislosti na výbavě) do tří kategorií: sportovce, skituristy a freeridery. Každá z nich v sobě skrývá trochu jiný druh zábavy. Najdete se v některém z nich?

Podle toho pak budete vybírat výbavu, chystat se na svůj první výlet a přemýšlet, s kým se na něj vydáte. Vše musí ladit jako dobře sehraný orchestr: vaše fyzička s hmotností výbavy, vaše schopnosti s šířkou lyží a v neposlední řadě boty, lyže a vázání dohromady. Pokud skialpinismu propadnete, dost možná skončíte nakonec s několika páry bot a lyží a jednotlivé skialpové disciplíny budete kombinovat. Všechny mají co nabídnout!

JAKÝ BUDETE SKIALPINISTA?

SPORTOVEC 70 : 30 KDO JSTE: Máte rádi pohyb. Nevadí

vám, že se do kopce trochu zapotíte. Bez problémů uběhnete 10 km.

JAK LYŽUJETE: Velmi dobrá technika. Slalomky i obřačky vám říkají pane. Při prudkém sjezdu na běžkách se vám neroztřesou kolena.

KDE CHCETE SKIALPOVAT: De facto

Pokud jste sami sebe pasovali do této kategorie, blahopřejeme! Až se se skialpem trochu sžijete, budete ho moct poznat v plné kráse včetně závodů i velkých alpských přechodů. Zpočátku si možná občas zanadáváte na úzké lyže a nižší boty, ale věřte nám: zvyknete si raz dva.

FOTO: DYNAFIT

všude, ale čím lépe a rychleji to nahoru půjde, tím lépe. Při skialpinismu obecně strávíte až 90 % času chůzí, je vám jasné, že těch zbývajících 10 % nemusí být s lehkou výbavou vždy radostným zážitkem, ale jste ochotni to akceptovat.

TIP! Skialpinismus je úchvatná aktivita i po práci, sportovní vycházka s čelovkou je nejenom kondiční, ale i magická

#Skialpuj

| 61 |

SKITURISTA 50 : 50 KDO JSTE: Jste požitkáři. Ke skialpu si

přicházíte odpočinout od přeplněných sjezdovek. Až se vše naučíte, chcete prozkoumat odlehlé kouty Krkonoš, Alp i Karpat.

JAK LYŽUJETE: Dobře až výborně.

Sjezdovky ani volný terén vám buď nedělají žádný problém, nebo máte chuť se zlepšovat. FOTO: KLEMEN RAZINGER / ELAN

KDE CHCETE SKIALPOVAT: Kdekoliv

to bude možné, hlavně nad tím nechcete moc přemýšlet. Sklouznete se po lesní cestě i přelezete alpský hřeben: hlavní motto zní, že cesta je cíl.

Do této skupiny bude patřit největší procento začínajících skialpinistů. Jak by řekl Cimrman: „Nemáte přesnou představu toho, čím chcete v životě být.“ Ničemu to nevadí. Dobře vybraný univerzální set vám bude sloužit po celý život a vždy se můžete dovybavit ať směrem k rychlosti, nebo freeridu.

Více o variantách skialpinismu:

/clanek/4872

FREERIDER 20 : 80 KDO JSTE: Chůze na pásech vás láká především proto, že chcete objevit nové neproježděné lajny, na které z lanovek už nedosáhnete. Chodit chcete spíš méně, jezdit dolů pokud možno pořád!

JAK LYŽUJETE: Perfektně, hlavně

když se můžete spolehnout na oporu v podobě tuhých bot a širokých lyží. V hlubokém sněhu jste jako doma.

KDE CHCETE SKIALPOVAT: Kdekoliv,

kde najdete čerstvý sníh a rozumný sklon. Lépe v blízkosti střediska tak, abyste mohli používat lanovky a chůze netrvala tak dlouho. Chci přece hlavně jezdit dolů!

FOTO: K2

Mnoho lyžařů přivede ke skialpinismu právě vidina dlouhých prašanových linií a neprobádaných oblastí s hromadou čerstvého sněhu. Pokud patříte mezi tento skialpinistický druh, zaměřte se ve výběru na pořádně robustní výbavu, která dnes už vůbec nemusí být nesmyslně těžká. Počítejte ale s tím, že prvních pár týdnů budete stejně do skialpu pronikat na značených cestách a v bezpečných sjezdech. Pro jízdu v hlubokáči musíte mít lavinovou problematiku v malíku – ať jste sami v opuštěném údolí, nebo pár metrů od střediska.

| 62 | ZAČNI SKIALPOVAT!

#Skialpuj

VAŠE PRVNÍ TÚRA… S KÝM SE VYDAT

Chcete začít se skialpem a přemýšlíte, jak vyrazit na svou první túru. Nemáte parťáka, a přesto chcete skialpovat. Častá situace, která má řešení. Začít můžete s kamarádem, partou přátel, ale i úplně sami.

Text: Jan Klouček

FOTO: DYNAFIT

AŤ PŮJDETE VE DVOU, NEBO V PARTĚ, VŽDY ALE PLATÍ, ŽE SPOLÉHAT SE MUSÍTE V PRVNÍ ŘADĚ NA SEBE!

kialpinismus ve své ryzí podobě sice je, podobně jako třeba lezení, v zásadě párovým sportem. Do vysokých hor, ať’ už s lyžemi na nohou nebo s horolezeckým lanem, se bez kamarádů nechodí. Na druhou stranu v poslední době nabývají na popularitě i „odlehčené” formy skialpu označované jako speed touring, fitness touring a podobně. Jejich společným jmenovatelem je lehká výbava, rychlost, se kterou se snažíte

dostat na kopec i dolů a hlavně fakt, že jdete, příp. běžíte v bezpečném terénu: po lesních cestách, sjezdovkách, případně v mírných pohořích. Tedy tam, kde z hlediska nebezpečí nehrozí téměř žádné riziko. S takovým skialpinismem můžete začít klidně na vlastní pěst a uvidíte, zda postupem času potkáte stejně zapálené přátele, začnete do hloubky zkoumat lavinovou problematiku a do roka a do dne polezete s cepínem na alpské čtyřtisícovky.

TIP!: I pokud jste člověk společenský, skialp nabízí jedinečnou příležitost, jak být chvíli skutečně sám – což se leckomu až tak často nestává. Využijte ji!

| 63 | PA R T N E R P R O J E K T U

POPRVÉ SÁM

Jak už bylo řečeno, ne každý má to štěstí a pohybuje se v okruhu kamarádů, kteří se věnují toulkám po horách, mají zkušenosti, znalosti, dostatek rozumu a vaši důvěru. V takovém případě začněte pěkně pomalu. Nejjednodušším způsobem je porozhlédnout se po okolních lyžařských střediscích a navštívit některý z testovacích dnů, které pořádají skialpoví výrobci, dovozci nebo dobří prodejci vybavení. Zaručit se můžeme za testovačky Hudy, Rock Pointu nebo Madeja Sportu, v Praze zkuste Alpsport, Namche, mnoho obchodníků pořádá testovací dny se značkou Dynafit atp. Pokud propadnete a rozhodnete se pořídit si výbavu, nebo máte ve svém okolí dobrou půjčovnu (materiál nepodceňujte, špatné vybavení je schopné vám skialp pořádně znepříjemnit), začněte na lesních cestách. Krkonoše, Beskydy, Jeseníky, ale i Krušné hory, Šumava nebo Kralický Sněžník nabízejí dostatek výletů pro začátečníky. Ze začátku zvolte strategii „kudy nahoru, tudy dolů“. Vyhněte se lesům, prudkým sjezdům, v podstatě se dá říct, že se na skialpech budete chovat jako na běžkách. Jen s tím rozdílem, že třeba krkonošské hřebeny se pro vás stanou o poznání zábavnější. Uvidíte, že nebude trvat dlouho a na pásech poznáte přátele, se kterými vyrazíte dál a výš.

KAMARÁDI, PŘÁTELÉ

Vydat se na skialpový výlet s dobrým kamarádem nebo partou přátel je ta nejlepší konstelace, která může nastat. Nespoléháte na náhodu, že skupina, která se sešla okolo instruktora nebo horského vůdce bude vaším šálkem čaje. Nejste sami, čímž se vám výrazně rozšiřuje plejáda cest a vrcholů, na které můžete vyrazit. Zároveň pozor! V partě můžete snadno opomenout některá bezpečnostní pravidla. Spoléháte se jeden na druhého, ale to samé může platit i o ostatních. Jednoduše přeceníte své síly a pustíte se do cest, na které byste sami neměli odvahu atp. Pokud máte kamarády skialpinisty, bude pro vás začátek vaší skialpové kariéry o poznání jednodušší. Není nic snazšího, než je poprosit, aby vás do tajů skialpu zasvětili. Ať půjdete ve dvou, nebo v partě, vždy ale platí, že spoléhat se musíte v prvním případě na sebe! Nikdo nezná vaše schopnosti lépe než vy. Hodně záleží na tom, jak moc dobře se vzájemně znáte, jak si důvěřujete. Pokud jste už společně přešli většinu alpských hřebenů a ostatní za sebou mají mnoho skialpových sezón – asi není důvod ke zbytečným obavám. Na druhou stranu, pokud jste na pásech potřetí, a přesto patříte k nejzkušenějším, bude to chtít trochu opatrnosti. Stejně jako v případě, kdy jdete sami, vždy se na výlet dobře připravte: ať z hlediska výbavy, tak plánování trasy, počasí a časového průběhu výletu. Čím výš a dál jdete, tím pečlivější musíte být. Začínat s kamarády nebo v partě je nejlepší cestou ke skialpové „kariéře“. Zároveň ale vyžaduje nejvíc obezřetnosti.

KURZ, INSTRUKTOR, VŮDCE

Poslední možností skialpových začátků je vydat se do hor s profesionály: instruktory nebo ideálně horskými vůdci. Ti se za vás postarají o většinu podstatných věcí jako plánování výletu, kontrola výbavy, organizace… a poradí i s technikou chůze a sjezdu. Protože příležitost dělá obchodníka, můžete narazit na stovky odborníků, kteří vás vezmou na výlet. Najdete je v lyžařských areálech, lyžařských školách, na internetu. Je však dobré si uvědomit, že mezi nimi z hlediska jejich kvalifikace existují velké rozdíly a není jeden jako druhý. Nelze říci, že existuje jediná licence, jejichž držitelé jsou ti jediní správní. První kroky na skialpech ve středisku vám může stejně dobře usnadnit instruktor lyžování nebo šikovný prodejce. Pokud ale chcete nejvyšší kvalitu, ptejte se po guidech s licencí horských vůdců IFMGA (anglicky) / UIAGM (francouzsky). Jde v podstatě o nejvyšší možné vzdělání, které lze na světě získat pro vedení lidí v horách. V některých zemích jsou tito muži dokonce jediní, kdo mohou klienty vodit do určitých oblastí. A v neposlední řadě musí mít tito profesionálové sjednanou opravdu vysokou pojistku, jenž chrání nejen je, ale především vás jako klienty. Přesto nelze říct, že každá túra pod vedením horského vůdce bude bezpečná. I horští vůdci jsou jen lidé, a jak mnozí z nich říkají: „Hory nevědí, že právě oni jsou vůdci.“ Obecně ovšem platí, že pod jejich vedením děláte pro svou bezpečnost a načerpání spolehlivých rad maximum!

| 64 | ZAČNI SKIALPOVAT!

BOTY

Boty jsou nejsložitějším prvkem skialpové výbavy: jak z hlediska funkce, tak správného výběru. Jejich pořízení chce věnovat náležitou pozornost. Stejně jako při pořizování sjezdových lyžáků nebo pohorek platí, že dobré skialpové boty nenajdete za odpoledne. Nejprve si musíte ujasnit, jaké modely budete preferovat. Nezáleží vůbec na jménu výrobce ani doporučení kamaráda. Zatímco lyže, vázání i vše ostatní můžete koupit na základě sympatií k té které značce, lyžáky vám musí sedět! Každý model pasuje na jiný tvar nohy a jediný

způsob, jak to zjistit, je: vyzkoušet ho! Ale nebojte se! Nemusíte zkoušet vše. Stejně jako u pořizování ostatních dílků skialpové výbavy se musíte rozhodnout: budete se potit víc cestou nahoru, nebo dolů.

Pro skialpinismus existují tři základní koncepty vázání: nejstarší rámové, nejpoužívanější pinové a nejnovější hybridní. První varianta je již na ústupu a používá se zejména pro freeride, podobně vázání hybridní, které spojuje výhody tradičního sjezdového a pinového vázání. Skialpinismu ve smyslu chůze na lyžích dominuje systém pinů, řešení vyvinuté před třiceti lety firmou Dynafit se v posledních letech stalo standardem.

ATK Race Trofeo Plus

afi

Dyn

Lusti Tour 82

Šířka 74–84 mm

Tato skupina lyží vás ohromí svou nízkou hmotností. Hned jak lyže vezmete v obchodě do ruky, budete kroutit hlavou. V kombinaci s lehkým vázáním dělají z chůze se skialpovými lyžemi to pravé potěšení. Do kopce je ani neucítíte.

Lehké / sportovní boty (1,0–2,0 kg / pár)

Nejlehčí skialpové boty dnes váží okolo 600 gramů (kus). Je jasné, že v takových se jde nahoru jako v teniskách, bohužel dolů to už není taková hitparáda. Což v podstatě platí pro celou kategorii nejlehčích bot. Snad jen, pokud jste se rozhodli, že skialp pro vás bude především o chůzi a dolů to nějak dáte, nebo pokud jste velmi dobří lyžaři, hledejte v tomto váhovém rozpětí.

Pinová vázání

rlite

upe

TS t TL

SPORTOVEC

Dynafit PDG2

sobnou šířku a hmotnost klidně až třikrát vyšší. Vy se se svou první skialpovou výbavou pravděpodobně trefíte někam mezi tyto dva extrémy. Předpokládejme, že vaše první skialpové lyže nebudou závodní. Krátkým, úzkým a většinou i drahým lyžím s hmotností pod jeden kilogram tak nemusíte věnovat pozornost. Zbylé lyže lze rozdělit do tří skupin podle našeho základního rozdělení sportovec – skiturista – freerider.

Scarpa Allien RS

LYŽE

Skialpové lyže se na první pohled neliší od modelů, které znáte ze sjezdového lyžování – akorát vás u nich budou mnohem víc zajímat dva parametry: hmotnost a šířka. Pro zjednodušení si skialpové lyže představte jako mix sjezdovek a běžek. Podle toho, jak rychle se na nich chcete pohybovat, jsou buď užší, nebo širší. Skialpoví závodníci běhají s lyžemi jen o 2 cm širšími a 200 g těžšími, než jsou běžky. Naopak lyže do hlubokého sněhu mají dvojná-

VÁZÁNÍ

Vybavení na skialp vypadá na první pohled komplikovaně, ale zase taková věda to není. Mimo lyží potřebujete speciální boty, vázání, pásy a pár dalších drobností. Před nákupem doporučujeme si vše na pár dní půjčit a vyzkoušet. Zjistíte, jaký jste typ skialpinisty a které typy lyží, bot a vázání vám budou sedět nejlépe.

Fischer My Transalp 82 Carbon

LYŽE, BOTY, VÁZÁNÍ…

Dynafit Speed 76

Text: Jan Klouček

Nejužívanější pro skialpinismus jsou vázání pinová, jejichž špička (tzv. pastička) zapadne pomocí trnů do otvorů po stranách špičky boty. Vyvinula je značka Dynafit, která na ně dlouho držela patent. Po jeho vypršení koncept pinů převzala celá řada výrobců. Zásadní výhodou a důvodem, proč tato vázání takřka vytlačila konkurenci, je jejich nízká hmotnost. V závodním provedení se dnes dostala na pouhých 50 gramů!

E 10

an P Hag

ist

lpin

rA rke Ma

| 65 |

SKITURISTA

FREERIDER

Šířka 85–96 mm

Šířka přes 97 mm

Zlatá střední cesta (2,1–3,0 kg / pár)

Freeridové obutí (přes 3,0 kg / pár)

Pinová vázání, výjimečně rámová či hybridní Také skituristé potřebují mít na lyžích lehká vázání umožňující snadný výstup. Proto i této kategorii dominují piny – jen v robustnějším provedení. Nejlehčí pinová vázání mají omezenou bezpečnostní funkci, běžní skialpinisté proto používají techničtější a těžší verze poskytující vyšší úroveň bezpečí. Rámová či hybridní vázání jsou, vzhledem k hmotnosti, použitelná pouze za cenu velkých kompromisů.

Rossignol Soul 7 HD

Jste rozhodnuti, že skialp pro vás bude především o jízdě dolů? Většina lyžáků v této váhové skupině poskytuje sjezdový komfort téměř srovnatelný s běžným obutím pro sjezdové lyžování. Také vzhled bot už připomíná klasické lyžáky. Navíc tu ale najdete přezku pro přepínání ze sjezdového módu do chodícího a inserty pro použití s bezrámovým vázáním.

K2 Mindbender 130

Do skupiny bot okolo tří kilogramů patří většina „začátečnických“ modelů na trhu. Začátečnických ne proto, že by patřily k nejlevnějším nebo nedosahovaly kvalit ostatních bot. Ale když začínáte, možná si nejste jisti, zda budete sportovci, skituristé, či freerideři, a s těmito univerzálkami můžete vyzkoušet v podstatě vše.

Fischer Ranger Free 130

Lyže s šířkou přes deset centimetrů už jsou spíše freeridovou než skialpovou záležitostí. Na trhu sice najdete modely, které si zachovávají přijatelnou hmotnost i při takových rozměrech, ale na dlouhé túry do kopců to s nimi rozhodně není. Pokud nepatříte mezi ryzí skialpinisty freeridery, pak bychom byli s myšlenou pořídit si lyže v této šířce jako svůj hlavní model opatrní.

Salomon S/Lab X-Alp

Atomic Backland Carbon

Lyže s šířkou okolo 85 mm jsou jakýmisi skialpovými univerzálkami. Nabízí výborný poměr hmotnosti (ty nejlehčí váží těsně okolo 2 kg/pár) a výkonu ve sjezdech. Výborně si na nich zalyžuje de facto každý: zkušení lyžaři i ti, již potřebují svou techniku ještě trochu vypilovat.

Völkl Mantra V-Werks

Scott Scrapper 105

Salomon MTN Explore 88

Atomic Backland 85

K2 Wayback 96

#Skialpuj

Hybridní, pinová i rámová vázání

Dynafit ST Radical

ZED

Moderní stoupací vázání nejdříve vycházela z klasických sjezdových, jejichž pata byla upevněna na rám, spojený vpředu s lyží kloubem. Tyto tzv. rámová vázání (např. kdysi legendární Fritschi Diamir či Marker Tour) měla význam díky zachované bezpečnostní funkci a kompatibilitou s obyčejnými sjezdovými botami. Dnes už jsou ale na ústupu. Hybridní vázání (Salomon (Atomic) Shift MNC) s piny ve špičce a klasickou sjezdovou patkou jsou poměrně nová, ale pro svou vyšší hmotnost oslovují zejména skialpinisty akcentující sjezd.

lom

í Sa

idn ybr

hift

on S

gle i Ea

sch Frit ové

Rám

er K ark éM v o in

ing

| 66 | ZAČNI SKIALPOVAT!

STOUPACÍ PÁSY Text: Jan Klouček

FOTO: K2 – BREY PHOTOGRAPHY

toupací pásy jsou vlastně takovým symbolem skialpinismu. Bez nich by nic, o čem zde píšeme, neexistovalo. Lepí se na skluznici pro cestu vzhůru, sundávají před tím, než jedete dolů. Někdy ještě uslyšíte spojení tulení pásy. Má to své historické opodstatnění, ale dnes se již pásy vyrábí ze směsi syntetických vláken a mohéru. Čím více mohéru (srst horské kozy), tím lepší vlastnosti, ale nižší životnost. Čím více umělých vláken, tím odolnější pás. Možná ještě důležitější než rubová strana pásů je jejich líc, resp. kvalita lepicí vrstvy. Používají se různé druhy lepidel, systémy na bázi makromolekulární přilnavosti nebo různé hybridní technologie. Jejich detailní popis přesahuje ambice našeho průvodce – pro začátek stačí vědět, že existuje více možností, jak pásy „přilepit“ k lyžím, a že dokonce i klasické lepidlové systémy jsou u každého výrobce zcela odlišné. Vyplatí se konzultovat zkušenosti s prodejci, ptát se přátel nebo zapátrat na internetu. Důležitý je také systém fixace pásu ke špičce a patce lyže. Obecně platí, že čím jednodušší mechanismus, tím odolnější a lépe opravitelný.

BRZDIČKY, NEBO SICHRÁKY?

Brzdičky znáte ze sjezdových lyží. Zajišťují lyži proti ujetí v případě, že vypne bezpečnostní vázání, a také se hodí při obouvání lyže. Pro skialpinismus však mají řadu nevýhod. Počínaje jejich neúčinností například na umrzlém firnu či v hlubokém prašanu a prudkých

ZAPŮJČIT, NEBO ZAKOUPIT? Před touhle otázkou stane na začátku asi většina z vás. Naštěstí existuje jednoduchá odpověď: zapůjčit. Přinejmenším na první výlety, než zjistíte, co vám vyhovuje, po jaké výstroji se máte dívat.

Určitě nejdůležitější jsou boty. Ty – pokud skialpu propadnete – pořizujte jako první. S půjčenými lyžemi vydržíte o pár túr déle. Ale pozor! Kdykoliv a kdekoliv si výbavu budete půjčovat, vždy dávejte pozor, jaké je kvality a stáří. Než vyrazit na první výlet s několikakilovými „kovadlinami“ na nohou, to radši cestu odložte

a poohlédněte se v jiné půjčovně. Špatná, stará těžká výbava vám může skialpinismus řádně znepříjemnit. A to by byla velká škoda! Jiná situace nastává v případě, že už máte něco nachozeno. Pak vintage materiál nevadí, naopak. Alespoň si vyzkoušíte, jak složité to na skialpech může být… Kde půjčovat? Na to se snáze ptá, než odpovídá. Rozhodně nepočítejte s tím, že to bude stejně snadné jako sehnat kvalitní sjezdovky. I když se počet dobrých půjčoven v Česku i Alpách rozšiřuje, stále

svazích, konče problémy s jejich aretací při výstupu. Jedním alternativním řešením jsou tzv. sichráky, řemínky upoutané k noze nebo botě, díky nimž lyže neujede. Velkým nebezpečím je však to, že tvoří „kotvu“ na noze v případě zásahu laviny. Proto se od užívání sichráků upouští.

se nelze spolehnout, že v místě vaší cesty bude kvalitní obchod. Ve velkých krkonošských areálech (Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou) už uspějete, ale jinde na to spoléhat nelze a musíte pátrat dopředu. Ve velkých městech můžete využít větších řetězců (Hudy, Rock Point…), které v posledních letech na nabídce pro skialpinisty hodně zapracovaly. Ale opět platí, že rozhodně nepůjčíte skialpový set v každé prodejně! S nákupem je to snazší a lze využít celou paletu prodejců včetně internetových.

ARMADA TRACER 88

ARMADA SHIFT 13 MNC

MONS ROYALE TEMPLE TECH LS

Takovéhle Armady jste ještě neměli. Šetří každý gram a přitom se cestou dolů nechovají jako běžky. S nimi budete nahoře mezi prvními a dole rozhodně první. Od loňských modelů opět shodily – neuvěříte, že je máte na noze. Hmotnost páru lyží při délce 172 cm je 2 400 g. Pro dámy nabízí Armada sesterskou verzi Trace 88.

Revoluční hráč na poli lyžařských vázání. Jedno vázání je kombinací dvou – alpského sjezdového vázání se stoupacím pinovým vázáním. Už si nemusíte vybírat, které lyže zvolíte. Stačí mít namontováno na svých nejoblíbenějších lyžích vázání SHIFT a během minutky se můžete rozhodnout, jestli chcete v poklidu stoupat do kopce, nebo agresivně projíždět mezi polomy a zasněženými stromky.

Šlapání s sebou přináší také mimořádné nároky na první vrstvu. Do posledního puntíku je splňuje tento kousek od novozélandské značky Mons Royale. Lehké triko z vlny merino získávané tím přírodě nejpřátelštějším způsobem má úzký střih pro maximální možnou regulaci tepla přímo u těla. Raglánový střih a ploché švy zajišťují, že vás nikde nebude nic tlačit, ani při vrstvení a celodenním nošení batohu.

www.armadaskis.com

13 790 Kč

www.armadaskis.com

11 699 Kč

2 290 Kč

www.monsroyle.com

| 68 | ZAČNI SKIALPOVAT! FISCHER TRAVERS CS

FISCHER MY TRAVERS

Lehké skialpinistické boty s rozsahem kloubu až 80°. Zachovávají maximální volnost pohybu při chůzi, přesto jsou dostatečně tuhé pro sjezd. Plynulé dotahování pomocí lanka (Boa systém) zajišťuje rovnoměrné dotažení boty. Spodní část boty je propojena s karbonovou stélkou. Vysoká manžeta brání vniknutí sněhu dovnitř. Boty jsou vybaveny originálními piny Dynafit Inserts a špičkovou vnitřní botičkou Palau. Hmotnost: 980 g/26,5. Šířka základny: 100 mm

16 490 Kč

www.fischer-ski.cz

FISCHER MY TRANSALP 82 CARBON Tradičně střižené, osvědčené skialpinistické lyže Fischer v dámském provedení rovnoměrně vyvažují vlastnosti pro výstup i sjezd, jsou velmi lehké, zároveň dostatečně stabilní a točivé. Sendvičové jádro je vyrobeno z lehkého dřeva paulovnie s pláty titanalu o síle 0,5 mm, dále jsou lyže vyztuženy diagonální sítí z karbonových plátů. Na první pohled patrná je zaklenutá forma Aeroshape, skloubená s klasickými plochými bočnicemi pro maximální výkon ve sjezdu. Délka/Krojení/Rádius: 162 cm/117–81–107/R=16,5 m

www.fischer-ski.cz

13 490 Kč

FISCHER HANNIBAL 96 CARBON

Lehké skialpinistické boty s rozsahem kloubu až 80°. Zachovávají maximální volnost pohybu při chůzi a jsou také dostatečně tuhé pro sjezd. Boa systém díky plynulému dotahování pomocí lanka zajišťuje perfektní, rovnoměrné dotažení boty. Vysoká manžeta pokrývá celou vrchní část boty zepředu, chrání tak proti zapadnutí sněhu dovnitř. Boty jsou vybaveny originálními piny Dynafit Inserts. Hmotnost: 1 080 g/26,5. Šířka základny: 100 mm

13 690 Kč

www.fischer-ski.cz

Ultralehké široké lyže pro moderní kombinaci skialpinismu a freeridingu. Sendvičové jádro je vyrobeno z lehkého dřeva paulovnie s pláty titanalu o síle 0,5 mm, dále jsou lyže vyztuženy diagonální sítí z karbonových plátů. Na první pohled patrná je zaklenutá forma Aeroshape, skloubená s klasickými plochými bočnicemi pro maximální výkon ve sjezdu. Druhá generace těchto perfektních prašanovek je díky nové karbonové výztuži tužší a také živější v oblouku, takže je jako stvořená také pro jarní firny. Délka/Krojení/Rádius: 176 cm/126–96–114/R=21 m

15 490 Kč

www.fischer-ski.cz

FISCHER TOUR SPEED LITE 2.0 W/O BRAKE

FISCHER KOMPERDELL CARBON C7 LIGHT

Lehké skialpinistické vázání, které nabízí dvě polohy pro stoupání (cca 3 a 5 cm). Hmotnost je pouze 175 gramů bez brzdiček, které je možné přikoupit a přimontovat. Vázání pro zkušenější skialpinisty, perfektní i pro delší a náročnější túry a expedice. Hodí se především k lehčím lyžím. Hmotnost: 175 g. DIN: 5–10. Počet poloh pro stoupání: 2.

Velmi lehké hůlky pro skialpinismus i freeriding jsou tradičním modelem od Komperdell. Mechanismus Powerlock 3.0 z eloxovaného hliníku zaručuje perfektní pevnost zámku. Rukojeť TAC 280 Trail s protiskluzovou povrchovou vrstvou poskytuje komfortní a jistý úchop. Délku lze nastavit od 98 do 140 cm. Díky flexibilnímu systému ice-flex s pohyblivým kloubem se sněhový talířek může přizpůsobit sklonu svahu až o 28 %. Materiál: vrchní část: hliník 7075-T6, O 16 mm; spodní část: karbon, Ø 14 mm

www.fischer-ski.cz

13 290 Kč

www.fischer-ski.cz

2 590 Kč

K2 WAYBACK 96

K2 MINDBENDER 108 TI

K2 MINDBENDER 130

Univerzální skialpinistické lyže prověřené horskými vůdci využijete díky zúženému All-Terrain Rockeru na špičce i patce pro sjíždění širokých prašanových svahů stejně dobře jako jarních firnových žlabů. Dřevěné jádro z paulovnie a javoru je vyztuženo titanalovým plátem, podélnými karbonovými vlákny Carbon Web a doplněno boky Hybritech Sidewall. Upevnění pro stoupací pásy pomocí děr ve špičce a patce. Technologie sNOphopic topsheets zabraňuje nabalování sněhu na povrch lyže. Rádius: 22 m při délce 177 cm; Hmotnost: 1 332 g; Rozměry: 128–96–115

Tvrdá, robustní lyže pro pravověrné freeridery, kteří vyžadují stabilitu a dobrou manévrovatelnost při vysoké rychlosti. Velké torzní tuhosti je docíleno díky speciálnímu vyztužení Y-beam z titanalu a celodřevěnému jádru z jedle a osiky, které dělají z těchto lyží tank do jakýchkoliv off-piste podmínek. Vysoká efektivita záběru tvrdé přední části lyže a naopak měkčí zadní část umožňující surfové zakončení oblouku vás dostanou při jízdě v prašanu do varu. Na tvrdém sněhu dobře drží díky bočnicím Power Wall. Rádius: 22,8 m při délce 186 cm; Rozměry: 137–108–125

Nový lídr ve výkonnosti a váze. Kombinací materiálů TPU a Pebax® vznikly freeridové lyžáky s vysokou tuhostí při sjezdu těch nejprudších svahů, nízkou hmotností a s náklekem až 50° pro pohodový výstup. Beznýtová technologie Powerlock SpYne™ se snadným přepínáním páčkou umožňuje dokonalý předozadní pohyb při chůzi a ideální stabilizaci chodidla při sjezdu. Správné obemknutí nohy zajišťuje tepelně tvarovatelná botička PrecisionFit Pro Tour z materiálu Ultralon™. Boty jsou kompatibilní se skitouringovými PINTECH vázáními. Čtyři přezky a vrchní pásek s přezkou Ripcord PowerCinch umožňují dokonalé dotažení. Vnitřní šířka skeletu: 98 mm; Hmotnost: 1 675 g při velikosti 26,5; Flexindex: 130

www.kadvojkashop.cz

15 499 Kč

www.kadvojkashop.cz

17 999 Kč

MARKER ALPINIST

LOWE ALPINE DESCENT 25

Ultralehké a odolné pinové vázání na skialp pro milovníky jednoduchosti. Umožňuje skvělý přenos síly na lyže. Špička je zesílená karbonem pro vyšší torzní tuhost, gumová podložka omezuje namrzání sněhu ve špičce i na patě a integrované elastomery usnadňují nástup. Otočná pata umožňuje jednoduché nastavení opory ve stoupání s hodnotami 0°, 5° a 9°. Možnost nastavení vypínací síly DIN 4–9 nebo 6–12 dle modelu. Volitelné bezpečnostní brzdičky 90/105/115 mm a haršajzny. Hmotnost: 245 g bez brzdiček, 335 g s brzdičkami

Počasí není vždycky takové, jaké byste si přáli. Zrovna dneska se čerti žení a tady nahoře na hřebeni vám vítr dává zabrat. Není možnost přehrabovat se batohem a hledat zapadlé rukavice. Otevřete celý zádový panel a hned najdete, co potřebujete. Do batohu koukáte jako do kufru. Brýle vytáhnete z ochranné kapsy i v palčácích a můžete se spustit dolů. Nic vás netíží, nic vás neomezuje. Lowe Alpine Descent se širokým stabilizačním bederákem jako byste na zádech ani neměli. Jen zbytek cesty zpět údolím už musíte dojít po svých. Tak hoďte lyže na batoh – ať se vám dobře kráčí. Je to snadné a rychlé. Skol!

www.kadvojkashop.cz

7 799 Kč

www.horolidi.cz/descent

3 090 Kč

www.kadvojkashop.cz

16 999 Kč

GARMIN VÍVOACTIVE4/VÍVOACTIVE4S Chytré, sportovní hodinky vhodné také pro běžné nošení, do tělocvičny i ven, do města i na hory. Vybírat můžete ze dvou velikostí a více barevných verzí. Změří běh, jízdu na kole, plavání, lyžování…, ale také jógu nebo golf. Díky funkci bezkontaktních plateb Garmin Pay umí platit namísto platební karty nebo telefonu. Kompatibilní se všemi běžnými chytrými telefony, výdrž na jedno nabití až jeden týden v režimu chytrých hodinek.

www.garmin.cz

6 990 Kč

| 69 |

SKIALP V DECATHLONU

Síť Decathlon přináší produkty v jedinečném poměru cena/výkon, a to i skialpinistické. Dvoje lyže na skialpinismus otestovala redakce SNOW.

WEDZE MT 500

12 999 Kč

testovaná délka: 170 cm parametry: 134–84–116, R: 14 m rocker:

ÚROVEŇ LYŽAŘE (komu bude lyže vyhovovat) REKREAČNÍ

STŘEDNÍ

HMOTNÝ

OBLOUK (vhodná pro krátký x dlouhý oblouk)

KRÁTKÝ

edze, které nenajdete nikde jinde než v prodejnách Decathlon, nabízí od loňska skialpinistům hned tři modely lyží s odlišným poměrem chůze/sjezd. Tyto testované lyže MT 500 jsou vrcholným a zároveň nejzajímavějším modelem řady. Set i s vázáním je k mání za cenu 12 999 Kč., což vzhledem k tomu, že obsahuje pinové vázání Tour Lite, je cena více než přívětivá.

WEDZE RT 500

EXPERT

HMOTNOST LYŽAŘE (malý/lehký až velký/těžký)

DROBNÝ

CO PROZRADIL TEST: Směle tvarovaná lyže s nápadně rozšířenou špičkou s parametry 134–84–116 (při délce 170 cm) a R 14 m již na první pohled zaujme svou konstrukcí na bázi sendviče a moderními plastovými bočnicemi. Její řemeslnou kvalitu nám doloží i nenápadný nápis lokalizující místo výroby jako Českou republiku. Konkrétně se vyrábí v českobudějovickém Headu, odkud rozhodně očekáváme pouze nejvyšší kvalitu. MT znamená mountain touring, v podání značky Wedze to znamená lyži, která si troufne na různorodý terén vysokých hor. Širší špička přispívá ke snazší kontrole v hlubším sněhu,

SPORTOVNÍ

allmountainový základ lyže (střed 84 mm) zase naznačuje, že cílem je zůstat maximálně univerzální a plně funkční i na tvrdším podkladu – tedy ve všech podmínkách, na které lze v horách obvykle narazit. Na svém domácím hřišti – odměklém a rozbitém terénu – působí pocitově velmi spolehlivě, ba dokonce nabízí bonus ve formě hravosti, kterou ji její tvar obdařuje. Na sjezdovce se do určitého sklonu nechá vodit po hraně a zvládla by jistě víc, nebýt limitu nízkého vázání. Jistotu vedení a autokinetiku lyže omezuje odlehčená konstrukce (váží 1 645 g při délce 170 cm), o to víc je ale lyže při sjezdu obratná a agilní.

12 999 Kč

STŘEDNÍ

DLOUHÝ

TERÉN (vhodná pro ledovou až rozměklou jarní trať)

LED

MANŠESTR

ROZMĚKLÁ

Při stoupání je širší špička cítit, méně se propadá v čistém sněhu a může mít problémy vejít se do již vyšlápnuté stopy – úděl všech širších lyží. Každopádně toto chování vyžaduje více koncentrace a zkušenosti neboli spíše pokročilého skialpinistu nežli nováčka. ZÁVĚR: Pro skialpinistu, který se nebojí hor a hlubšího sněhu a který má své první skialpové krůčky již za sebou, případně je s lyžemi sžitý svou předchozí sjezdovou praxí. Sekundární využití, například pro klidnější rodinné lyžování, najde i na sjezdovce, kde se chová citelně jistěji než řada jiných podobně lehkých skialpových speciálek.

decathlon.cz

testovaná délka: 166 cm parametry: 122–78–11, R: 15 m rocker:

ÚROVEŇ LYŽAŘE (komu bude lyže vyhovovat) REKREAČNÍ

razně vykrojený tvar lyže naznačuje převažující akcent na dobré vlastnosti při výstupu – lyže spolehlivě drží a traverzuje, prošlapává stopu a snadno se s ní manipuluje. Samozřejmě ani při sjezdu se její zaměření na výstup nezapře a jízda si žádá odpovídající styl, spíše rozvážný retro styl než moderní jízdu v řezaných obloucích. Lyže je lehká a podélně měkká, jízda na ní ale není nijak disharmonická a není třeba se obávat žádné podpásovky ve formě zakousnutí hrany apod. – naopak lyže chybičky odpouští a velmi snadno se ovládá. Prostě typická lehoučká lyže se svými klady

DROBNÝ

STŘEDNÍ

HMOTNÝ

OBLOUK (vhodná pro krátký x dlouhý oblouk)

KRÁTKÝ

STŘEDNÍ

DLOUHÝ

TERÉN (vhodná pro ledovou až rozměklou jarní trať)

LED

MANŠESTR

ROZMĚKLÁ

i neduhy. Není pochyb o tom, že smýkanými oblouky s ní bezpečně sjedete zdaleka nejenom večerní sjezdovku. ZÁVĚR: Jak už jsme naznačili, je stavěná pro kondiční skialpinisty. Pokud ovšem nemáte vyšší nároky na požitky ze sjezdu, zvládne v klidu i náročnější skialpový přechod nebo se s ní můžete postavit na start svého prvního skialpového závodu.

decathlon.cz

Testováno v rámci SNOWtestu 2018 týmem testérů SNOW, recenzi zpracoval Petr Socha

intuitivně pojmenovaná, zkratka znamená resort touring a přímo tak definuje střed cílové skupiny, pro niž je produkt určen: kondiční skialpinisti pohybující se v méně náročných a nižších terénech, zato ve vyšších tepových frekvencích. Lyže je proto významně odlehčená, se 1 315 g (při 166 cm) nejlehčí z modelů Wedze. Odlehčené dřevěné jádro je zabaleno v semi-cap konstrukci (made in Spain) a tvoří základ lyže s parametry 122–78–11 při R 15 m. Každý chodec na lyžích cítí, jaká je to radost mít na noze takto lehkou lyži. I střízlivý, nikterak vý-

EXPERT

HMOTNOST LYŽAŘE (malý/lehký až velký/těžký)

edze nabízí lyže pro skialpinisty od loňska, kolekce zahrnuje tři modely s rozlišným určením. Všechny se dodávají v setu se speciálním vázáním, základní model XLD 500 RT je osazen Tyrolií Ambition, dva vyšší testované modely už mají na sobě pinovou klasiku Tour Light. Už zde je zásadní moment ke zpozornění: ceny setu činí 12 999 Kč, což je vzhledem k ostatním konkurentům na trhu cena bezkonkurenční. CO PROZRADIL TEST: RT 500 je velmi

SPORTOVNÍ

| 70 | ZAČNI SKIALPOVAT! První obrázky vázání Low-Tech z let 1983 a 84 Text: Jan Klouček Foto: Dynafit

DYNAFIT

ZNAČKA, CO PÍŠE HISTORII

Když se na začátku osmdesátých let Rakušan Barthel vrátil z túry na Mont Blanc, byl rozhodnut. „Ty lyže potřebují odlehčit.“ Brzy nato vyrobil prototyp bezrámového vázání Low Tech, bez kterého si dnes skialpinismus neumíme představit. Až vám tedy něco přijde namáhavé, zkuste se zamyslet. Třeba si o sobě za 30 let také přečtete v novinách.

ak už to bývá, cesta Barthelova vyná- Fritz Barthel – kdysi snílek, dnes muž, lezu na lyže všech skialpinistů nebyla který odstartoval „pinovou revoluci“ jednoduchá. Zpočátku byl mladý vývojář odkázán pouze na své schopnosti, pomoc několika nadšenců a rodiny. Věděl, že k vývoji funkčního lehkého vázání vede cesta přes odstranění rámu z vázání tradičního. Problém byl ve spojení s lyžařskou botou. Potřeba vyvrtat do skeletů otvory pro dvojici pinů, jež by představovaly osu otáčení, ho napadla hned v počátcích. Jenže jak vytvořit díry dostatečně pevné, aby vydržely působení sil během sjezdů? Jednou z prvních značek, která mladému vynálezci pomohla, byl Koflach. Výrobce skeletových bot umožnil testování a zakrátko byl na světě i první prototyp. To Lyže Speedfit 84 už Rakušan spolupracoval i s Dynafitem. Značkou, se kterou se později tučně podeVázání TLT Speedfit 12 píše pod nástupem techového vázání.

Z GARÁŽE AŽ DO LYŽAŘSKÝCH KRONIK

Mezi lety 1986 až 1990 fungovala spolupráce Dynafitu s Barthelem tak, že Dynafit dodával sériově vyráběné boty s důlky ve špičce a Barthel je prodával v kompletu s vázáním Low-Tech. Zákazníky byli špičkoví závodníci i nadšení skialpinisté. Produkce rok od roku rostla, ovšem stále se pohybovala v řádech desítek. „Kdyby mi tehdy někdo řekl, že v budoucnu bude 99 % bot pro skitouring vyráběno s piny, nevěřil bych,“ říká Barthel. Druhý a definitivní zlom přišel v roce 1990. Barthel podepisuje s Dynafitem exkluzivní smlouvu na výrobu jeho vázání pod značkou sněžného leoparda. Vázání TLT se následně stalo v podstatě symbolem skialpinismu. Na jeho principu fungují vlastně všechny dostupné principy pinového vázání. A ten příběh jen podtrhuje slova muže, který ho počal psát: „Lenost je matkou vynálezů.“

Tým „konstruktérů“ okolo Fritze Barthela (1988)

BY ATHLETES, FOR ATHLETES Dynafit se i díky sázce na vázání TLT stal lídrem v oblasti skialpové výbavy. Když extrémní lyžař, dnes generální manažer Benedikt Böhm přicházel do firmy, měla obrat tři miliony eur a vsazeno jen na jednu kartu. O patnáct let později jsou prodeje na desetinásobcích a Dynafit zná ve skitouringu každý. Společnost už dávno neprodává jen boty a vázání.

V nabídce je vše od lyží přes batohy a oblečení. Stále víc je vidět i v letních sportech. Dynafit je značkou od atletů pro atlety. Na všech produktech, které se chlubí jejím logem, okamžitě poznáte, kdo je vymyslel. Vedle Böhma (světový rekord ve zdolání a sjezdu osmitisícovky Gašerbrum II), najdete ve firmě desítky dalších výborných atletů. A ti vědí, co funguje. Bota Carbonio TLT8

DYNAFIT BINDINGS

LIFETIME GUARANTEE

100% HA ND M A D E I N G E R M A NY D Y NA F I T. C O M

FOTO: K2

| 72 | ZAČNI SKIALPOVAT!

K2 Mindbender 116C

Lyžařské odvětví freeridu a skialpinismu se v Česku za poslední roky progresivně rozvíjí. Výběr je obrovský a koncovému uživateli jde ze všech technologických pojmů hlava kolem.

okusíme se vám tímto krátkým článkem tuto oblast lyžování objasnit. Naprosto zásadní pro výběr správného vybavení je profil lyžaře.

PRO FREERIDERY

Pakliže nám jde o čistý freeride, kde sjezd výrazně převažuje nad šlapáním do kopce, tak volíme široké a tužší lyže, u nichž se nešetří na váze. Takovými může být letošní novinka K2 Mindbender 116C. Celodřevěné jádro je vyztužené karbonem, takže lyže jsou přímo stvořené pro neuvěřitelně rychlou a stabilní jízdu v hlubokém prašanu, čemuž napovídá i rádius 23 m při délce 186 cm. Pokud si s takovými lyžemi chcete čas od času vyšlápnout i kus od lanovky, tak můžeme vřele doporučit vázání Marker King-

pin M-Werks. Jedná se o pevné pintech vázání se sjezdovou patkou. Pinová vázání se již stala standardem ve skialpinismu a do freeridu si pomalu, ale jistě razí cestu především díky své nízké hmotnosti. Kingpin M-Werks váží 620 g i s brzdami, o čemž si tradiční rámová vázání mohou nechat jenom zdát. Podstatnou součástí freeridového vybavení jsou pak samozřejmě lyžáky. Jestliže hledáte pohodlné, lehké a zároveň dostatečně výkonné boty na freeride, tak sáhněte po K2 Mindbender 120. Díky kombinaci materiálů Pebax® a TPU je skelet boty lehký a snadno tepelně tvarovatelný. Čtyři přezky zajistí maximální stabilitu při sjezdu, zatímco 50° náklek nijak neomezuje při výstupu. Boty mají pinové inserty s možností výměny podrážky za alpine nebo freeride dle používaného vázání. Přepínací mechanismus mezi chůzí a sjezdem je jednoduchý, bezporuchový a hlavně beznýtový, takže přenos sil je daleko preciznější.

K2 Wayback 88

K2 Mindbender 120

VŠE NA SKIALP A FREERIDE

PRO SKIALPINISTY

Pokud naopak patříte mezi příznivce výstupů na vrcholy, kam nevedou žádné lanovky, ale sjezd je pro vás rovněž důležitý, vyberte si skialpinistické lyže. Jsou užší a výrazně lehčí. Nicméně jízdní vlastnosti každoročně oceňovaných lyží K2 Wayback 88 jsou natolik dobré, že si s nimi bez problémů můžete troufnout i na tvrdou sjezdovku. Toho je docíleno

| 73 | Tracker3™ PEAK PERFORMANCE VISLIGHT TOUR SET

Marker Kingpin M-Werks

Marker Alpinist

vyváženým poměrem dřeva a titanalu v jádru lyží. Když k tomu přidáte dokonale vyladěný rocker ve špičce a karbonové vyztužení pro vyšší torzní tuhost, můžete si být jistí, že vás tyto lyže podrží jak v prašanu, tak na zmrzlém sněhu. Takové lyže je dobré osadit lehkým pinovým vázáním Marker Alpinist, které lze zakoupit s brzdičkami či bez nich a ve variantě 9 DIN nebo 12 DIN. Hmotnost vázání 245 g bez brzdiček vás při výstupu nikterak neomezuje a díky otočné patě můžete při stoupání do kopce přidat podpatěnky s hodnotou 5° a 9°. V případě zmrzlého sněhu lze vázání doplnit haršajznami Marker Crampon a nemusíte mít strach, že vám lyže při výstupu na tvrdém sněhu podklouzne.

PRO VŠECHNY

Zbylé vybavení na skialpinismus a freeride je podobné. Pro pohyb v lavinovém terénu je naprostou nutností používat takzvanou „svatou trojici“, tedy lavinovou sondu, vyhledávač a lopatu. V setu BCA T3 Rescue Package získáte tříanténový digitální vyhledávač Tracker3™, sondu Stealth 270 a pevnou duralovou výškově nastavitelnou lopatu B1-Ext. Špičkové lavinové batohy BCA Float 22 a 32 disponují lahví se stlačeným vzduchem o tlaku 3000 PSI, zaručující nafouknutí 150litrového airbagu do 3 vteřin. Významně se tak zvyšuje šance na přežití při zasypání lavinou, neboť batoh zasypaného nadnáší nad masu sněhu a airbag, strategicky umístěný za hlavou a kolem krku, chrání citlivá místa páteře před zraněním. Nová vysílačka BC Link™ 2.0. umožňuje dokonalou skupinovou komunikaci, důležitou především při

sjíždění prudkých svahů, kdy vás kolega může bezpečně navést, kudy jet. Každý skialpinista řešící hmotnost své výzbroje zajásá nad dokonalým spojením cepínu a lopaty s univerzální násadou. Shaxe Tech s ocelovou hlavou cepínu a technickým topůrkem splňuje normu CE pro cepíny kategorie B, takže se na něj můžete bez výhrad spolehnout i v prudkých svazích. Shaxe Speed s hlavou cepínu z T6 duralu je skvělou volbou pro horské přechody. Součástí setů jsou navíc speciální křídlové šrouby, usnadňující zkonstruování záchranných sání. K tomu pomohou třeba celokarbonové hole K2 LOCKJAW CARBON PLUS, disponující integrovaným sklonoměrem či talířky naklápějícími se podle sklonu svahu. V neposlední řadě je třeba zmínit odborníky uznávané stoupací pásy K2, vyráběné přední švýcarskou značkou POMOCA z mohéru a nylonu. Pásy mají skvělou přilnavost k lyži, ideální poměr stoupavosti a skluzu a výraznou voděodolnost. Pro skialpové lyže jsou nabízeny již předřezané dle tvaru a délky, u těch freeridových si je pak snadno oříznete přiloženým řezákem. Věříme, že nyní jste ve vašem rozhodování zase o něco jistější. Přejeme příjemné a bezpečné zážitky v off-piste terénu.

Shaxe Tech

Skialpový set švédské značky Peak Performance vás ochrání v i těch nejdrsnějších horských podmínkách. 3vrstvý Gore-Tex® Active vyniká skvělou elasticitou pro pohodlný pohyb bez omezení. Bunda i kalhoty jsou voděodolné a zároveň extrémně prodyšné. Chytrý a nápadný design zajišťuje vysokou viditelnost. Pokud se při výstupu zahřejete, bundu lehce sbalíte, zabere vám minimum místa v batohu. Bunda je vybavena systémem Recco®. Můžete koupit samostatně nebo jako set.

bunda

15 599 Kč kalhoty

14 299 Kč www.peak-performance.cz

PEAK PERFORMANCE VISLIGHT LINER JACKET Zateplovací vrstva ideální pro pěší túry a skitouring. Poskytuje ideální tepelný komfort, zároveň je lehká a skladná. Plněno kvalitním kachním peřím, svrchní materiál s voděodpudivou úpravou. Chytrý a nápadný design zajišťuje dobrou viditelnost a umožňuje snadný pohyb. Ventilační systém optimalizuje proudění vzduchu.

www.peak-performance.cz

9 999 Kč

#Skialpuj

BEZPEČNOST NAD ZLATO!

Text: Jan Klouček

Bezpečnost a skialpinismus je velké téma. Bohužel není v silách této přílohy, byť jen základně se dotknout všech důležitých témat souvisejících s bezpečnou skialpovou túrou. Pokud se skialpem začínáte, zbytečně si situaci nekomplikujte! Vyhněte se všem oblastem, kde by hrozilo jakékoliv lavinové nebezpečí! I tak budete mít s prvními kroky starostí až nad hlavu. Do exponovaných terénů se můžete pustit příští sezónu.

ZLATÉ PRAVIDLO ZNÍ: VŮBEC SE DO RIZIKA ZASAŽENÍ LAVINOU NEDOSTAT.

PLÁNOVÁNÍ TÚRY

tran bezpečnosti je ale i bez lavinové problematiky na skialpech víc než dost. Cílem všech z nich je vydat se na túru plnou zážitků a vzpomínek a zároveň eliminovat rizika pohybu v horském terénu a připravit se na případné řešení krizových situací. Seřadili jsme jednotlivé oblasti dle důležitosti tak, jak byste o nich jako začátečníci měli přemýšlet.

Bez kvalitní přípravy to nejde. Je na schopnosti sebereflexe každého jedince, jak velké sousto si připraví. A podle jeho velikosti se odvíjí následná bezpečnost. Je jasné, že když váš první výlet povede po sjezdovce nahoru a dolů, ani sebevětší nepřízeň počasí nebo problémy s výbavou vás na životě neohrozí. Při plánování výletu musíte brát v potaz velikost a výkonnost skupiny, aktuální počasí a sněhové podmínky v destinaci. První výšlapy uskutečněte klidně hned za chalupou, potom se vydejte raději

někam, kde to znáte třeba z běžek – tak si zkalibrujete své schopnosti a zjistíte, jakou rychlostí a jak daleko dojdete. Pokud si nejste jistí, vždy se radši otočte, vrchol nikam neuteče.

POČASÍ

Zůstat v horách odříznutý mlhou nebo sněžením je problém, kterému se dá předejít. Sledujte předpovědi počasí pro danou lokalitu, a pokud to lze, vždy se poraďte s místními. Chatař dokáže předvídat počasí v konkrétním údolí lépe než předpovědní model.

PIEPS MICRO BT BUTTON

PIEPS JETFORCE BT PACK 25 (25 LITRŮ)

Nejlehčí tříanténový vyhledávač na trhu, třetí odladěná generace. Pro obsluhu nové Micro používá dvě ovládací tlačítka a přepínač pro zapnutí/vypnutí. Po zapnutí je možné podržením tlačítka provést GROUP CHECK. Micro má v sobě zabudované pohybové čidlo, které automaticky po 30 s nečinnosti při vyhledávání přepne vyhledávač do módu vysílání. Pomocí Bluetooth lze připojit vyhledávač k mobilní aplikaci PIEPS APP a stáhnout tak aktuální Firmware, provést SELFCHECK zařízení atd. V aplikaci lze spustit tzv. Training Mode, kde můžete připojit a ovládat více vyhledávačů a simulovat tréninkovou lavinu.

Přepracovaný PIEPS JETFORCE 2.0 je nejnovější lavinový batoh značky Pieps. Je lehčí, propracovanější a nyní vybavený i Bluetooth technologií. JETFORCE používá turbo ventilátor poháněný integrovanou baterií. Ten nasává vzduch z neomezeného zdroje – z atmosféry – a vhání ho do vaku. Je to průlomový systém, který přináší mnoho významných výhod oproti běžným tlakovým systémům. Umožňuje opakovanou aktivaci, a tedy možnost testovat funkčnost a trénovat záchranu bez nutnosti následného nahrazování komponentů – prostě vak sbalíte a můžete ho ihned aktivovat znovu. Po 3 minutách po aktivaci se navíc aktivně vyfoukne, čímž uvolní vzduch do případné vzduchové kapsy pro zasypaného. Cestování letadlem je zcela bez omezení a administrativy. Intuitivní spouštěcí mechanismus, velmi odolná, a přitom skladná tkanina nafukovacího vaku. Speciální elektronika umí mimo jiné automatickou kontrolu funkčnosti celého systému při každém zapnutí.

www.totaloutdoor.cz

8 790 Kč

27 990 Kč

FOTO: FISCHER

| 74 | ZAČNI SKIALPOVAT!

| 75 |

LAVINOVÁ SVATÁ TROJICE Předpověď existuje také pro lavinové nebezpečí. Vždy zjišťujte údaje pro co nejpřesnější oblast. Lavinových stupňů je pět a jsou orientační. I při druhém stupni – mírné nebezpečí může být na některém svahu „pětka“. Nejvíc lavinových nehod se stává při stupni 3, kdy je nebezpečí značné, ale zároveň bývají nejlákavější podmínky pro lyžování. Pokud nemáte průvodce nebo dostatek zlušeností, lavinovým lokalitám se velkou oklikou vyhněte.

VÝBAVA

Možná se to zdá jako samozřejmost, ale vždy se seznamte se svou výbavou a dvakrát zkontrolujte, zda máte vše: náhradní rukavice a rezervní teplou bundu, láhev s pitím i sluneční brýle, nabitý mobilní telefon a mapu nebo GPS přístroj, náhradní pásy i lékárnu. Jde o desítky drobností, které většinou ani nebudete potřebovat, ale hory (i ty naše české) umějí být zrádné a pár okamžiků dokáže udělat z pohodové vycházky hodně nepříjemný zážitek. Právě tyto detaily pak rozhodují.

LAVINY

To, že se lavinovým terénům vyhnete, neznamená, že byste o nich neměli nic vědět. Faktem je, že jsou nejvýznamnějším objektivním rizikem při pohybu v neledovcovém zimním terénu, a i když plánujete „dospělou túru“, zlaté pravidlo zní: vůbec se do rizika zasažení lavinou nedostat. Plánováním túry a správným rozhodováním, kam nejít, se dá riziko snížit, nikoliv ale vyloučit. Proto je potřebná připravenost a vybavenost na krizový management a záchranu z laviny. Záchranu není možné načíst z knih, je potřeba ji trénovat. I zkušení freerideři si musí procvičovat a před prvními kroky mimo sjezdovku je třeba projít komplexním školením a vše si vyzkoušet – nejlépe pod dohledem horského vůdce třeba na lavinovém kurzu.

Nutnost pro každého, kdo se vydá mimo upravené sjezdovky je základní, svatá trojice: lavinová lopata, vyhledávač, sonda. Důležitým asistentem se dnes stává také lavinový batoh, který jako jediný může pomoci už během pádu laviny. Lopata musí být z kovu, dostatečně bytelná, ideálně teleskopická. Sníh v lavině je udusaný a plastovou lopatku zlomíte hned, s malou a krátkou se zase hned unavíte. A to v případě, že jde o krk kamaráda, nechcete.

Sonda je nezbytná nejen pro přesnou lokalizaci těla, ale také v případě selhání vyhledávače. Sonda, kterou zlomíte nebo se ohýbá jako proutek, bude v krizové situaci k ničemu.

Největší roli hraje kvalitní tříanténový vyhledávač. Ten nic nenahradí, důležité je mít ho co nejblíže u těla, pod oblečením. Lavina může z těla strhat batoh i bundu. Co je však nejdůležitější, s tímto vybavením musíte umět perfektně zacházet. Pípák, jak se přezdívá vyhledávači, který nedokážete přepnout do režimu SEARCH, a sondu, kterou budete skládat dvacet minut, můžete rovnou nechat doma. Jeďte na lavinový kurz nebo se nechte poučit erudovaným vůdcem. A jako doplněk o lavinové záchraně existuje mnoho literatury.

NENÍ VYHLEDÁVAČ JAKO VYHLEDÁVAČ Všechny moderní vyhledávače jsou tříanténové, ale je potřeba si uvědomit, co od vyhledávače očekáváte. Základní funkcí vyhledávače je vysílání nouzového signálu a vyhledávání tohoto signálu, to umí všechny. Pro začátek dobré, ale lepší vyhledávače mají funkce pro vyhledávání více zasypaných nebo umí stahovat aktualizace a propojit se s mobilem přes Bluetooth. Test lavinových vyhledávačů najdete zde:

/clanek/4058

TIP! S koupí vyhledávače značky Pieps máte lavinový kurz zdarma!

BCA SHAXE TECH

BCA FLOAT™ 32

BCA TRACKER 3™

Lehká duralová lopata, kterou lze snadnou výměnou madla za ocelovou hlavu změnit v plnohodnotný certifikovaný technický cepín kategorie B. Zahnuté topůrko zakončené ocelovou špičkou pomůže při lezení strmých svahů. Tímto setem šetříte váhu i místo v batohu. Balení obsahuje speciální křídlové šrouby, usnadňující zkonstruování záchranných sání. Rozměry listu lopaty: 24 x28,5 cm, Délka topůrka: 51 cm; Hmotnost: 706 g (lopata), 436 g (cepín)

Nejprodávanější lavinový batoh na víkendové skialpové výlety, horské přechody či náročnější freeridové sjezdy. Disponuje vyjímatelným systémem Float 2.0, který je o 30 % menší a skladnější. Umožňuje velmi rychlé a efektivní nafouknutí airbagu, umístěného strategicky za hlavou jezdce a poskytujícího tak maximální ochranu. Nechybí speciální kapsy na sondu a lopatu, popruhy na upevnění lyží i cepínu a síťka na helmu. Objem: 32 l; Hmotnost: 2 485 g; Materiál: 210D nylon ripstop

Moderní tříanténový digitální lavinový vyhledávač s malými rozměry. Displej s jasně červenými LED diodami usnadňuje zobrazení vzdálenosti a směru za zhoršených podmínek viditelnosti, čímž šetří baterie. Vyhledávač nabízí funkce Signal Suppression pro potlačení signálu již nalezeného zasypaného, Big Picture umožňující získat přehled o všech zasypaných v dosahu a Autorevert, zajišťující automatické přepnutí z módu vyhledávání do vysílání v případě zasypání druhotnou lavinou. Rozměry: 11,5 x 7,1 x 2,4 cm; Hmotnost: 215 g včetně baterií; Dosah: 50 m; Napájení: 3x 1,5 V AAA

www.kadvojkashop.cz

4 399 Kč

15 499 Kč

7 499 Kč

| 76 |

ZAČNI SKIALPOVAT!

Revoluční funkční prádlo na skialpy:

HELLY HANSEN H1 PRO

Skialpinismus vyžaduje extrémní nároky na funkci spodního prádla

roce 2016 se Dr. Danny Longman z Cambridge University obrátil na společnost Helly Hansen se záměrem propojit své dlouholeté zkušenosti ze studia teplotního chování těla s produktovým know-how značky Helly Hansen. To byl počátek zrodu revoluční kolekce vysoce funkční základní vrstvy Helly Hansen H1 Pro. Longman, evoluční biolog, věnoval léta studiu chování těla v různých teplotních podmínkách, zatímco sám žil bohatý dobrodružný život s expedicemi v drsných podmínkách ostrovní přírody. Vedle svých zkušeností implementoval do nové kolekce i zpětné vazby od profesionálních lyžařů a ambasadorů značky: Dennise Risvolla, Aureliena Ducroze a Kaylin Richardsonové. Cílem bylo vyvinout základní vrstvu oděvu pro pohybové činnosti s vysokou intenzitou. Každý produkt je ergonomicky optimalizován s přesným rozvržením oblastí podle intenzity zahřívání těla, jinak pro muže a jinak pro ženy. Jinými slovy, oděv zaručuje, že tam, kde se má teplo uchovat, zůstane, tam, kde je potřeba tělo ochlazovat, jsou teplo a vlhkost efektivně odváděny. „Spolupráce s týmem vývojářů Helly Hansen mi umožnila zhmotnit roky vědeckého výzkumu do reálného produktu," shrnul spolupráci Longman. „Byl to také zážitek z učení, vedl k mnoha poznatkům zejména tím, že porovnal teorii s praxí profesionálních sportovců.“

Nové základní vrstvy H1 Pro využívají unikátní směsi originálních tkanin Lifa®, letitého patentu značky Helly Hansen. Kombinace technologie Lifa® se 100% vlnou merino poskytuje teplo tam, kde je nejvíce potřeba (horní část zad, hrudník a krk), zatímco Lifa® a Lifa® Active jsou umístěny v oblastech, z nichž je naopak potřeba co nejrychleji odvést vlhkost a teplo od těla – pod pažemi a podél páteře. Otvory řezané laserem nabízejí ještě větší prodyšnost a pomáhají tělu s distribucí tepla. Kolekce základní vrstvy H1 Pro zahrnuje bezešvé oděvy s hladkou konstrukcí pro optimální pohodlí a výkon, trika s těsně přiléhající kapucí a otvory pro palec. Oba styly jsou k dispozici v pánských a dámských provedeních včetně setových kalhot.

www.hellyhansen.com K sehnání také v nových HH prodejnách Westfield Chodov a Aupark Bratislava!

KILPI NALAU-W

KILPI LAZZARO-W

KILPI PAPILON-M

Dámská třívrstvá bunda Kilpi NALAU-W má prodloužený střih chránící bedra a hýždě a zvýšený límec. Je vyrobena z vysoce kvalitního membránového materiálu DERMIZAX, který zaručuje její voděodpudivost, prodyšnost a lehkost. Díky voděodolným podlepeným švům a zipům se k vám nedostane ani kapka vody. Bunda disponuje ventilačními zipy v podpaží, souborem pěti kapes a kapucí s kšiltem opatřeným prvkem RECCO. Velikost si na míru upravíte utažením gumičkou u spodního lemu bundy i u jejich rukávů.

Dámské třívrstvé kalhoty Kilpi LAZZARO-W jsou vyrobeny z vysoce kvalitního membránového materiálu DERMIZAX, který zaručuje jejich voděodpudivost, prodyšnost a lehkost. Díky voděodolným podlepeným švům a zipům budete připraveni na déšť i sníh. Kalhoty disponují užitečnými vychytávkami: ochranou nohavic proti okopu a odepínacími šlemi pro komfortní nošení. Díky postranním ventilačním zipům si kalhoty snadno obléknete i v botách. Praktická poutka jdou snadno ovládat v rukavicích, nechybí sněžné manžety, šestice kapes a speciální prvek RECCO.

Pánská péřová bunda Kilpi PAPILON-M je vyrobena z materiálu Siberium DWR DB. Vyniká svou větruodolností, voděodpudivostí a prodyšností. Hřát vás bude výplň z husího peří v poměru 90/10. Bunda je velice lehká, ve velikosti S má pouze 300 g. Švy bundy jsou svařované teplem, tudíž minimalizují výstup peří z podšívky. Na cestách ji pohodlně sbalíte do malého pytlíčku, který je součástí balení. Bunda disponuje dvěma vnějšími kapsami uzavíratelnými na zip a vnitřními kapsami. Spodní lem lze utáhnout stahovací gumičkou.

www.shopkilpi.cz

7 999 Kč

5 999 Kč

3 499 Kč

| 77 | PA R T N E R P R O J E K T U

Text: Lukáš Vavrda

SETKAT SE S OSTATNÍMI:

lasický závod jednotlivců probíhá na sjezdovce nebo v terénu na vyznačené trati, při dodržení pravidel vyhrává nejrychlejší závodník. Dalším častým závodem je Vertical – závod jednotlivců shodný s předchozím, ale bez sjezdových úseků. Cílem je tedy co nejrychleji vystoupat danou trať bez nutnosti sundávat pásy a sjíždět zpět dolů. Ve Sprintu je zahrnut sjezd i výstup, ale trať bývá velmi krátká.

Často je tento závod vložen jako doplněk k delším závodům, především pro svou diváckou atraktivitu. Některé závody jsou pořádány pro družstva, a to buď pro hlídky, které startují a závodí společně, nebo ve formě štafety.

Noc tuleních pásů: noční romantika, co se vyprodá za pár hodin O popularitě nočního závodu v Peci pod Sněžkou svědčí velký zájem veřejnosti. Světelný had z čelovek závodníků stoupá po svazích Sněžky, aby se pak jako světlušky rozplynul při sjíždění do cíle.

NEMÁM S KÝM ZAČÍT? POJEDU NA KEMP! LAVINOVÉ A SKIALPOVÉ KURZY Asi nejvíce kurzů a kempů organizují prodejci vybavení. Hudy má vlastní testovací centrum, kde kempy pořádá, na Brádlerových boudách v Krkonoších. Vybrat si můžete z několika termínů, zpravidla víkendových. Podobně fungují nejen v Jeseníkách kurzy od Alpsportu, své akce pořádá i řetězec Rock Point, Harfasport, Nixski, Summit Trade, CK Adventura a mnozí další. Značka Pieps zase poskytuje lavinový kurz zdarma v rámci nákupu

vyhledávacího přístroje. Snad na každém takovém kempu se potkáte s profesionálními guidy, od nichž lze načerpat zase další střípky znalostí. Lavinovým kempem s nejdelší tradicí je SNOWfest pořádaný časopisem SNOW, kterého letos proběhl již 13. ročník. Na týdenní akci ve vybraném alpském středisku (naposledy 3x Davos) se naučíte více než jen základy lavinové prevence, ale spíše než šlapat budete jezdit z kopce dolů. www.snowfest.cz

Více na

MODERNÍ LAVINOVÉ VYBAVENÍ Ke každému vyhledávači PIEPS nebo batohu PIEPS se systémem JETFORCE, který byl zakoupen v zimní sezóně 2019/2020

iPR

JETFORCE 2.0

Skialpový nebo lavinový kurz je finančně výhodnější než privátní túra s horským vůdcem, navíc často poznáte nové, podobně smýšlející začátečníky. Také bývá výhodou zápůjčka potřebného vybavení, která je obvykle v ceně. Na kempech se kromě nácviku lavinové záchrany a dalších nezbytných znalostí také hodně chodí na túry, takže nejde jen o únavný výcvik, ale také o zážitek.

FOTO: JAKUB CEJPEK

JAK NA PRVNÍ ZÁVODY A KEMPY

Chcete se potkávat s dalšími skialpinisty, něco se přiučit a hlavně zažít atmosféru ze společných akcí? Vydejte se na závody kategorie open, které jsou otevřené pro všechny. Startovné bývá za pár korun, lidé nadšení a atmosféra vřelá.

LAV IN

KUR ZY

ZDA

OVÉ Z

ÁCH RAN Y

RMA

w.to více na talo utd oo

r.cz

POWDER BT

FOTO: VÖLKL

| 78 | ZAČNI SKIALPOVAT!

Text: Jan Klouček

PRVNÍ VÝLET NA SKIALPECH 1. PO STOPÁCH ZÁVODU

KRKONOŠE, PEC POD SNĚŽKOU

eden z našich nejznámějších lyžařských areálů, Pec pod Sněžkou, nabízí na tuzemské poměry širokou paletu skialpových výletů. Tento námi doporučený se obejde téměř bez lavinového rizika. Pro jistotu však připomínáme, že se budete pohybovat v horském terénu, a ten vyžaduje obezřetnost v každém případě. Svou skialpovou premiéru si beztak nejlépe užijete, když bude obloha bez mraků, dostatek sněhu a lavinová stupnice bude ukazovat malé nebo mírné nebezpečí. Výlet do velké míry kopíruje trasu populárního skialpového závodu Noc tuleních pásů. Ten se v Peci koná každý leden a jeho kapacita (450 startujících dvojic) bývá vyprodána během několika hodin. Začněte v Obřím dole u nástupní stanice nové lanové dráhy na Sněžku. Hledejte žlutou turistickou značku vedoucí k rozcestí Pod Větrníkem. Když se po několika stovkách metrů opět potkáte s lanovkou, můžete se rozhodnout: zda svůj výlet ponecháte v začátečnickém stylu, nebo okusíte chléb závodníků. Trasa závodu stoupá vzhůru přímo v průseku lanovky až do mezi-

Jak na první výlet? Počkejte na počasí a vyberte si vhodnou trasu. Přinášíme trojici cest, které vám nechají objevit krásy tohoto sportu, přitom na nich nečíhá žádné nebezpečí. Všechny jsou nedaleko větších lyžařských středisek, tak je můžete spojit s výletem za sjezdovkami. stanice na Růžové hoře. Jednodušší výstup vede po zelené. Růžohorky asi netřeba široce představovat. Dvojice restaurací láká k odpočinku, a jelikož máte v nohách 450 výškových metrů, souhlasíme, že zaslouženému. Horská bouda Růžohorky nabízí klasickou českou kuchyni, chodí se sem na ovocné knedlíky a sbírku čarodějnic. Sousední Děčínská je pak nejvýše položenou mléčnou farmou u nás.

Krása jménem Javoří důl

Kvůli gurmánskému zážitku jste tu ovšem až v druhém plánu, takže frčíme dál. Následuje pohodový sjezd po svážné cestě směrem k areálu Portášky a po červené sjezdovce až do Velké Úpy. Tady máte opět možnost volby. Pokud vám počet nastoupaných metrů stačil, lze skočit na skibus, a za pár minut

jste zpět na parkovišti v Peci pod Sněžkou. Jestliže naopak chcete dokončit kurz závodu a zakončit den s celkem tisíci výškovými metry, pokračujte pár desítek metrů po silnici ve směru Pec a u mostku odbočte doleva směr Javoří důl. Čeká vás dalších víc než čtyři sta metrů vzhůru malebným údolím na vrchol Javoru, sjezd do třetiny červené sjezdovky, další stoupání po cestě a sjezdovce na vrchol Smrku (nebo až k Husově boudě, kde otáčí závodníci) a návrat po sjezdovce zpět do Pece pod Sněžkou.

START A CÍL: Pec pod Sněžkou NEJVYŠŠÍ BOD: 1 280 m n. m. DÉLKA: 14,5 km NASTOUPANÉ METRY: 1 050 m

| 79 | PA R T N E R P R O J E K T U

VÝLET DRUHÝ

VYSOKÉ TATRY, ŠTRBSKÉ PLESO lovensko na rozdíl od České republiky představuje doslova skialpinistické eldorádo s dlouhou tradicí. Z toho důvodu je výběr doporučené začátečnické trasy oříškem. Už jen zvolit pohoří: perfektní cesty najdete v Západních Tatrách (Roháče, Žiarska chata), na Malé Fatře i v Nízkých Tatrách. My ale záměrně zamíříme nejvýš: ke Štrbskému plesu do Vysokých Tater. Vysoké Tatry možná nejsou místem, kam by vás jako začátečníka poslali ostatní zkušení skialpinisté a horští vůdci, protože zde už 99 % cest vyžaduje znalost lavinové prevence. Jenže kouzlo zdejších štítů má tu moc očarovat vás skialpovým nadšením na celý život. Takže i lehké cesty takříkajíc „na ochutnání“ tu má cenu absolvovat.

START A CÍL: Štrbské pleso NEJVYŠŠÍ BOD: 1 730 m n. m. DÉLKA: 5,5 km NASTOUPANÉ METRY: 411 m

VÝLET TŘETÍ

RAKOUSKÉ ALPY, KAPRUN ak moc se skialpinismus stává součástí běžného lyžařského života, se nejlépe přesvědčíte v Alpách. Dnes už v každém alpském areálu narazíte při celodenním lyžování aspoň na pár skialpinistů – a spíše jich budou desítky. Mnohá střediska mají ve svých informačních materiálech i přímo doporučené skialpové cesty a některá (např. Kaprun, Stubaier Gletscher) nabízí speciální skipasy pro skitouring. Pokud budete se skialpem začínat v alpských střediscích, vyberte si některé ze skialpově-orientovaných a využijte doporučených, značených tras přímo v areálu. Zaprvé máte jistotu, že se neztratíte. Za druhé můžete spojit rodinný výlet se svým skialpem (rodina sjezduje, vy šlapete na pásech). A za třetí máte jistotu, že budou bezpečné.

a pozor, après-ski bar Skyline nabízí i speciální menu přímo pro skialpinisty. Nesmíme zapomenout, že skialpový areál je stejně jako sjezdové tratě otevřen od 8 do 17 hodin.

START A CÍL: Langwiedboden NEJVYŠŠÍ BOD: 2 875 m n. m. DÉLKA: 2 / 3,8 km NASTOUPANÉ METRY: 474 / 899 m

Střediskový skialp v plné parádě Tipem, který můžete využít třeba na začátku a konci sezony (bývá otevřen od listopadu do května), je ledovec Kitzsteinhorn a dvojice jeho cest Schneekönigin a Eisbrecher. Obě startují u výstupu z údolních kabin na Langwiedboden (1 976 m) a po značené trase stoupají k Alpincentru (2 450 m) nebo až ke konečné kotvy Maurerlift (2 875 m). Detailnější popis trasy nepotřebujete, stejně jako sjezdové tratě jsou i výstupové označeny tyčemi a piktogramy. Dolů pojedete po sjezdovce. Informace o aktuálních podmínkách dostanete v infopointu na výstupu z kabinek

FOTO: JAN KLOUČEK

Začněte na Štrbském plese. Je to ideální místo pro start mnoha skialpových túr a alespoň si obhlídnete terén pro vaše další návštěvy. Úplní začátečníci nechť zůstanou v bezpečí areálu a stoupají po straně sjezdových tratí (max. dva metry od okraje sjezdovky) až k Chatě pod Soliskom. Odvážnější skialpinisté mohou nahlédnout do Mlýnické doliny. Nechte po své levé ruce skokanské můstky a po žluté se vydejte směr Soliskové sedlo. Za zhruba devadesát minut a 450 výškových metrů narazíte na vodopád Skok – třetí nejvyšší ve Vysokých Tatrách. Díky tomu, že vyšší partie už mohou být zrádné, zde doporučujeme výlet ukončit a vrátit se stejnou cestou zpět. Jste stále relativně nízko (cca 1 730 m), takže výhledy jsou omezené. Dolinu pod vámi doplňují skalnaté stěnky Predného a Štrbského Soliska, Patrie, výš spatříte vrcholy Satanu a Štrbského štítu. Tatry mají tu výhodu, že ač nabízejí nespočet vrcholů, štítů, skalních stěn a žlebů, je to z jejich západního k východnímu cípu necelých 30 kilometrů. Takže při jedné cestě můžete prozkoumat více oblastí a ještě objet všechna zajímavá místa v údolí. Hezký začátečnický výlet vede ze Starého Smokovce na Hrebienok (1 285 m) a dál po tatranské magistrále okolo Rainerovy chaty do Velké Studené doliny a na Zamkovského chatu. Nebo zkuste (možno i v noci s čelovkou) cestu z Tatranské Polianky na Sliezsky dom, který se před několika lety proměnil z komunistické obludy na luxusní horský hotel s kvalitní kuchyní, příjemným servisem a saunou nabízející výhledy do Velické doliny a na hřeben Gerlachovského štítu.

FOTO: JAN KLOUČEK

Tři cesty na ochutnání

Kulturním tipem na zastávku je Tatranská Lomnice, kde nadšený skialpinista Vlado Hubač otevřel možná nejzajímavější muzeum o historii lyžování na světě. Vlado za téměř třicet let nasbíral tisíce kusů historických lyží, bot, vázání, saní, obleků i lezeckého materiálu. V budově muzea najdete také skialpové testcentrum Salewa & Dynafit Special shop

V rakouských střediscích je proud skialpinistů informován zdaleka nejen orientačními cedulemi

| 80 | ZAČNI SKIALPOVAT!

KOMPLETNÍ SKIALPOVÉ VYBAVENÍ K ZAPŮJČENÍ

Rádi byste si vybavení na skialp půjčili? Navštivte nejlépe vybavenou půjčovnu v ČR. Špičkové modely k zapůjčení vám zde nabídnou z řad sjezdových, skialpových i běžeckých lyží. Rezervaci v půjčovně HARFASPORT provedete online pár kliky z pohodlí domova. Zboží je již pojištěné proti poškození i krádeži, díky čemuž si užijete zimní dovolenou bez jakýchkoliv obav.

SKIALPOVÉ VYBAVENÍ, KEMPY A WORKSHOPY

Kouzlo skialpinismu vás očaruje

V HARFASPORTU

Skialpinismus… to je sport, kterému propadá stále více zimních nadšenců. Je to vysokohorskými panoramaty, dobrodružstvím ve volném terénu či jejich kombinací? Také největší pražská specializovaná prodejna na zimní sporty a cyklistiku, HARFASPORT, kouzlu skialpů propadla. Vybavení na skialpy si zde nejen komplet koupíte, ale také půjčíte. Ať už se chcete s tímto sportem seznámit, nebo již zkušenosti máte, s HARFASPORTEM máte dveře otevřené. Se speciálkou se můžete vydat na skialpové kempy v Alpách či Krkonoších s ostřílenými instruktory. Pro oťukání se skialpinismem organizuje rovněž skialpové semináře přímo v prostorách prodejny.

OD LYŽÍ AŽ PO MAČKY

aké skialpové vybavení v HARFASPORTU seženete? Ze skialpové výzbroje jsou to lyže od prémiových výrobců SCOTT, Fischer či Black Crows. Objevíte zde např. oceněnou řadu lyží SCOTT Superguide s nimiž sjedete téměř všechny vytyčené cíle i v extrémním terénu díky skvělému poměru výkonu a hmotnosti. K tomu pak skialpové boty poskytují vysoký komfort, který je zajištěn kombinací nízké hmotnosti, výkonu a pohyblivosti. Použité technologie umožňují při stoupání flexibilitu komínu, při sjezdu však

spolehlivě drží nohu. O skialpové nastavitelné hole se postarají výrobci SCOTT a LEKI. Lehké, a přitom termoizolační a maximálně prodyšné vrstvy pro aktivní pohyb nabídnou kvalitní výrobci, jako jsou Ortovox či Maloja, kteří si zároveň dávají velmi záležet na trendy v designu oblečení. Do volného terénu je pochopitelně třeba také lavinová výbava a další doplňky. Sondy se samosvorným napínacím systémem, lopaty, mačky, lavinové vyhledávače, batohy s ochranným airbag systémem a vše potřebné na vaše túry zde zakoupíte či zapůjčíte v půjčovně.

SKIALPOVÉ KEMPY: ZA DOBRODRUŽSTVÍM S HARFASPORTEM

Na skialpový kemp můžete vyrazit s HARFASPORTEM zcela bez zkušeností. Stačí, abyste byl/a aktivní lyžař/ka, zbytek se naučíte s profesionálním instruktorem. Kromě vysokohorské turistiky na lyžích se zúčastníte workshopů o bezpečném pohybu ve vysokohorském terénu, o technice sjezdu, lavinové prevenci, zkusíte si vyhledávání v lavině a následnou záchranu a další užitečné poznatky. Mimoto dostanete cenné tipy na skialpové túry a další triky. Pokud máte se skialpinismem již nasbírané zkušenosti, můžete se vydat vstříc ledovci a posunout se opět o něco dál. Zde je přehled skialpových kempů, které HARFASPORT tuto sezónu pořádá. Více najdete na webových stránkách HARFASPORTU. Nenechte si ujít horské dobrodružství . 5.–8. 3. alpská oblast Vysokých Taur (Rudolfshütte) – pohyb na ledovci pro pokročilé 4.–6. 4. Friesovy boudy v srdci Krkonoš – „seznamka“ se skialpinismem + mírně pokročilí 9.–13. 4. alpská oblast Schladming-Dachstein – velikonoční pohodové zakončení sezóny

Navštivte specialistu na zimní sporty, který vám nabídne širokou škálu zboží, služeb i jedinečných zážitků.

HARFASPORT Českomoravská 41, Praha 9 Otevřeno denně od 10:00 do 20:00

www.harfasport.cz

KOMPLETNÍ SKIALPOVÉ VYBAVENÍ PRO BEZPEČNÉ ZÁŽITKY V HORÁCH

GUIDE 6.0 JACKET MEN DIRECT ALPINE Technická bunda poskytující dokonalou ochranu před deštěm a větrem

LIGHT REMOVABLE AIRBAG 3.0 MAMMUT

THEMA GTX JACKET WOMEN

Velice lehký lavinový batoh o objemu 30 litrů pro náročné skialpové túry

LA SPORTIVA Dámská propracovaná bunda z lehkého GTX Active Shellu vás ochrání před vodou, větrem i sněhem

TRAVERSE FISCHER Skialpové boty s nízkou váhou. Díky velké pohyblivosti kloubu jsou extrémně pohodlné

TRANSALP 82 CARBON FISCHER Lyže disponují dobrou torzní tuhostí a vynikající stabilitou při jízdě na hraně. Při šířce 81 mm pod botou váží pouhých 1 050 g

STELLAR LA SPORTIVA Skialpové boty s lehkým, ale pevným Grilamidovým skeletem. Rozsah pohybu kotníku je až 68°

FOTO: SALOMON

FOTO: BÓŠA, SVAZ LYŽAŘŮ ČR

CO SE DOČTETE V PŘÍŠTÍM ČÍSLE NORDICU

dalším čísle NORDICu vyzpovídáme sestry Fialkovy, které v současnosti vládnou slovenskému biatlonu. Tentokrát v kategorii žen zůstaneme a dozvíte se i o zajímavém životě, nejen lyžařském, nejlepší současné americké běžkyně na lyžích Jessie Diggins.

FOTO: VASALOPPET

ervis lyží je jedním z neopomenutelných faktorů, který pomáhá zlepšit jízdní vlastnosti běžek a zpomaluje jejich stárnutí. Je to pravda?

ak se trénuje v Norsku, nám povypráví jeden vysokoškolák, který absolvoval roční studijní pobyt na norské univerzitě a zároveň měl možnost ochutnat tamní systém tréninku. Dále se dočtete, jak funguje naše tělo z hlediska příjmu živin a jaký vliv mají dálkové běhy na lyžích na zdraví člověka.

Předplaťte si NORDIC!

Předplatné je nejlevnější a nejpohodlnější cesta, jak se pravidelně dostat k časopisu NORDIC. Každý nový NORDIC vám dorazí domů bez časové prodlevy a máte tak jistotu, že o žádný nepřijdete. Navíc v hodnotě předplatného získáte bonusové SNOWbony, které si můžete střádat nebo rovnou utratit v e-shopu SNOW.cz. Kolekce SNOW, z níž mohou držitelé SNOWbonů vybírat, čítá přes 50 tematických položek od nordicmag.cz literatury přes funkční prádlo po lyžařské hole. NORDIC vychází čtyřikrát za sezónu (od října do února) a roční předplatné vyjde na pouhých 190 Kč!

ELEKTRONICKÉ ČASOPISY:

PRO KOMFORTNÍ SKLUZ DOKONALÁ PŘESNOST

NOVINKA!

Výhradní dovozce a distributor pro ČR a SR: AMER SPORTS Czech Republic s. r. o.

SUUNTO 7 Více informací naleznete na www.suunto.com

2020

18. 1. 1. 2 . 29. 2 . 7. 3.

Te r m í ny t e s t ová n í: Ka r l ov Po d P ra d ě d e m Lipno K l í n ove c D o l n í Mo ra va

Více informací na

NaVrchol