NORDIC 31 - listopad 2014 by SLIM media s.r.o.

Cena: 59 Kč | 2,49 €

NORDICmag 31 listopad 2014

BĚŽECKÝ RÁJ V CANMORE

Born to run

www.nordicmag.cz

Eva VrabcováNývltová

Ugra ski marathon

Štafeta ze ZOH v Sarajevu 1984

po třiceti letech

9 771802 297011

NOVINKY V SEZÓNĚ 2014–15: PRVNÍ ČIP V BĚŽECKÉ LYŽI

DesigneD For FreeDom

S-lab kolekce jsou produkty unikátního výrobního procesu, kde se sportovci a návrháři dohromady podílejí na každém jednotlivém kroku vývoje. S-lab se zároveň soustředí na vítězství, takže je pro vás zárukou kvalitního výkonu, umožní vám realizovat své cíle a najít svou vlastní cestu.

NOVINKA! Otestujte tyto nové běžecké přístroje Suunto Ambit3 Peak a Sport na závodech Salomon Trail Running Cup 2014. Více informací na www.strc.cz a www.amersports.cz.

Výhradní dovozce a distributor pro ČR a SR: AMER SPORTS Czech Republic s. r. o., www.amersports.cz

OBSAH NORDICSPORT BORN TO RUN 9 MĚL JSEM ŠTĚSTÍ, ŽE JSEM SE POTKAL S EVČOU 14 ŠTAFETA ZE ZOH V SARAJEVU 1984 PO TŘICETI LETECH 22 JUNIORSKÉ A DOROSTENECKÉ ZKUŠENOSTI NA KEMPECH V NORSKU 24 BIATLONISTÉ PŘEPSALI HISTORII. PĚTKRÁT! 26 SEVERSKÁ KOMBINACE CHYSTÁ ZMĚNY 28 SILVINI SKIROLL CLASSICS 2014 6

NORDICUNIVERZITA NOVÉ LYŽE – JAK NA TO?

NORDICLOPPET BESSANS – KONGRES EUROLOPPET 2014 34 UGRA SKI MARATHON – ЮГОРСКИЙ МАРАФОН 32

NORDICTOUR BĚŽECKÝ RÁJ V CANMORE 40 LIVIGNO – OÁZA SPORTU S NEBEZPEČNÝMI CELNÍKY 48 VYSOČINOU, VYSOČINOU… NA ÚZKÝCH PRKÝNKÁCH… 38

BĚŽECKÉ LYŽE: NOVINKY 2014–15 NORDICVYBAVENÍ LYŽE NA SEZÓNU 2014 – 2015: CO MŮŽEME OČEKÁVAT? 56 ATOMIC 58 FISCHER 59 MADSHUS 60 ONE WAY 60 PELTONEN 61 ROSSIGNOL 62 SALOMON 64 SPORTEN

FOTO: SWISS IMAGE

Redakce

FOTO: FISCHER

REDAKCE AUTOR PROJEKTU Petr Socha ŠÉFREDAKTOR Tomáš Gnad

Tak co, už jste zapomněli na minulou (ne)lyžařskou sezónu? Doufáme, že ano, protože rychle zapomenout znamenalo v tomto případě přežít – tedy alespoň pro člověka typu homo skiens, který je na lyžování závislý. Obvykle to tak totiž lidé a možná i jiní živočichové s vyvinutou pamětí mají, že tragické okamžiky, které jejich psychosomatický celek frustrují tak, že ho poškozují, z paměti samovolně vytěsní. Homo skiens si tak dobře pamatuje krásné zasněžené dny zimy 2012/13, ale z jaksi neznámých důvodů u něho zima 2013/14 (strašné číslo) z programu a paměti prostě vypadla. Naštěstí je za obzorem zima další, mimořádně bohatá na sněhové srážky, s nadstandardním počtem mrazivých dnů a s ještě větším počtem dnů slunečných. Stopy se budou blyštit v paprscích ranního i večerního slunce, budou dvojnásobně lépe upravené (rolbařům jistě zbyla nafta z loňska) a je skoro jisté, že celou sezónu budeme na klasiku mazat jen modrým. (Pokud existuje nějaký lyžařský ráj, modrý stoupací vosk tam musí jako jediný stačit). Účty se totiž musí splácet. Co nám zima loni vzala, i když jsme to už zapomněli, nám letos musí vrátit. Boží mlýny ji svými lopatkami už určitě vyčinily, takže zase zkrotne a nedovolí si další áčko. Přinejmenším tomu aspoň tak nějak musíme věřit. Naše víra totiž dost možná funguje podobně jako ony neznámé vytěsňovací síly v naší paměti, které tvoří podmínky pro přežití jedince. Jako armáda ochránců univerzálního míru, který se projevuje tím, že lidem zpřístupňuje jejich základní potřeby. Takže samozřejmě i lyžování. Věřme a těšme se na to, až se zase nadechneme mrazivého vzduchu, zakusíme onu opojnou předozadní nestabilitu, odpíchneme se a za skřípavého zvuku našich nadržených lyží změníme svou statickou rovnováhu v dynamickou, až na úroveň transu. Ať to frčí! Petr Socha

GRAFIKA Petr Antoníček Markéta Antoníčková Michal Šindler INZERCE Petr Havelka Markéta Karlová Veronika Bezpalcová DISTRIBUCE Andrea Rosenbaumová Hana Konvičková INTERNET Petr Sýkora, Tomáš Roba REDAKTOŘI závodní lyžování Marek Pazderský Martina Chrástková mazání, profesionální rady Jan Žák odborné texty, trénink Petr Jakl Tomáš Gnad materiál Jaroš Gregory Řehořek biatlon Tomáš Hermann cestování Jiří Suchý Příspěvky, fotografie a názory zasílejte na adresu redakce.

Obálkové foto: © Maloja Cena: 59 Kč / 2,49 EUR

VYDAVATEL SLIM media s.r.o., Husitská 344/63, Praha 3 IČ: 27175511

ADRESA REDAKCE Husitská 344/63 130 00 Praha 3-Žižkov redakce@snow.cz ( 222 780 286 JAZYKOVÁ KOREKTURA Anna Junková INZERCE inzerce@snow.cz PŘEDPLATNÉ objednávky na www.nordicmag.cz nebo na predplatne@snow.cz Vychází 4x ročně. Toto číslo vyšlo 23. října 2014, další vyjde 27. listopadu 2014. MK ČR: E17201, ISSN: 1802-2979 Rozšiřuje PNS a.s. a síť sportovních prodejen. Články označené tímto logem jsou komerční prezentací.

OFICIÁLNÍ PARTNER

PARTNEŘI Český svaz biatlonu Šumavský skimaraton Stopa pro život

nordic alpine snowboard

collection 2014/15

SPORTEN NEJSOU JEN BĚŽKY...

www.sporten.cz

Sport

Born to run Text: Petr Jakl

Drobná, vysportovaná, usměvavá, …a podle osobního trenéra až příliš hodná černovláska. Eva Vrabcová-Nývltová je na nejlepší cestě převzít štafetu další historicky úspěšné národní lyžařky a navázat na úspěchy takových běžeckých es, jakými ve více či méně vzdálené historii byly Šikolová, Jeriová či Neumannová.

ení zjevením poslední olympijské sezóny, kde v Soči senzačně sahala po medaili na dlouhé trati či omráčila svět na svém úseku ve štafetě. Trutnovská patriotka systematicky buduje svou výkonnost, bojuje roky se zraněními, nemocemi, prohrami i bafuňářskými ústrky, aby se v poslední době obklopila v tomto sportu nepostradatelným týmem nadšených profesionálů a hlavními dveřmi vstoupila do nejvyšších pater světového lyžování.

Eva Vrabcová - Nývltová ve faktech Věk: 28 let Bydliště: Trutnov Délka závodní kariéry: 25 let Mateřský klub: Olfin Car – Vella Trutnov Trenéři: Mgr. Vladimír Šlofar – osobní trenér Filip Tomáš – silový trénink Lukáš Krejčí – reprezentační trenér Martin Vrabec (pomáhá se vším) Největší sportovní úspěch: 5. místo na 30 km volně, 11. místo ve skiatlonu, 21. místo na 10 km – vše na ZOH v SOČI 2014 Největší životní úspěch: fantastický manžel a společný domov s naším psím miminkem Sportovní materiál: lyže – Madshus, boty – Alpina, hole – Leki, oblečení Swix a Maloja, MICO, běžecké boty Adidas, Skins Nejvyšší roční tréninkové hodnoty: 6 500 km za rok, 590 hodin za rok Oblíbené tréninkové místo v ČR a zahraničí: trénink: Trutnov a Livigno, závody: Toblach Nejoblíbenější forma tréninku: běh Nejméně oblíbená forma tréninku: kolo, ale kolečkové lyže taky nemiluje

FOTO: ZUZANA PANSKÁ

JEDNA Z NEJOBLÍBENĚJŠÍCH DISCIPLÍN, SILNIČNÍ BĚH

FOTO: OSOBNÍ ARCHIV EVY VRABCOVÉ-NÝVLTOVÉ

EVA PODÁVÁ ŠPIČKOVÉ VÝKONY I NA DRÁZE

do reprezentace a musela tak změnit trenéra. Atmosféra v týmu tehdy byla dost hrozná a trenérům se moc se mnou spolupracovat nechtělo. Pak se téměř každý rok u reprezentace objevil jiný trenér a to opravdu nebylo dobré. Vloni na jaře jsem si ale řekla dost. Objevili se v mém životě noví lidé, kteří mi najednou věřili a vlili mi do žil novou energii a chuť do sportu. Hlavně jim vděčím za to, kde jsem. Ale je mi jasné, že kdyby úspěchy přišly hned, nevážila bych si jich tolik jako teď. I cesta je cíl a já věřím a doufám, že mám před sebou ještě dost dlouhou sportovní cestu.

2. Jakou máš nejstarší vzpomínku na své lyžařské začátky? Těch příhod je asi víc. Nejstarší je, když jsem lyžovala v Trutnově na Šestidomí na „bačkorácích“. Vždycky jsem sjela z kopečka a mamka mě pak tahala nahoru. Chudák tam se mnou stála hodiny a hodiny. Už chtěla jít domů, ale já pořád ne. Později, to mi byly čtyři roky, jsem jela na Štědrý den s rodiči na náš tradiční výlet a oni jeli na super lyžích Artis Bohemia. Já jsem jim na svých „bačkorácích“ nestačila a vztekala se. Večer jsem pak dostala svoje první pořádné lyže Artis se „sedmdesát pětkovým“ vázáním. Také první závod na Para u Sloupu, když jsem jako pětiletá vyhrála závod pro školáky. Druhá byla sestřenka, která je o rok starší a byla na mě pěkně naštvaná, že jsem tam neměla vůbec startovat.

4. Musela jsi ve své závodní kariéře něco výrazně obětovat? Byly i nějaké prohry? O obětech bych asi moc nemluvila. Sport byl, je a nejspíš i bude moje volba a některá omezení k tomu prostě patří. Samozřejmě jsem nemohla nikdy chodit „pařit“ jak moji vrstevníci, nikdy

3. Letos jsi dosáhla svých největších úspěchů, ale cesta k nim nebyla lehká. Jaké byly ve tvé kariéře nejdůležitější momenty na cestě ke sportovnímu vrcholu? Letos už to bylo buď a nebo, úspěch a nebo konec závodění. Když to vezmu hodně zpětně, první zásadní moment byl, že jsem po svých juniorských světových medailích „nastoupila“

jsem ani neměla hodně kamarádů. Ale dodneška mám několik přátel, kteří se mnou jsou po celou dobu a jsou pro mě mnohem cennější, než ti, kteří se ke mně chovají hezky, jen když se mi daří. Na randění také čas nebyl, ale naštěstí, a to je nejspíš moje největší vítězství, jsem našla partnera, který je pro mě vším. A věřím, že i já pro něj, takže mi ve finále ten nedostatek času na rande nevadí. Horší je to se školou. Studium by mě moc bavilo, ale času kvůli sportu moc nemám. Přesto doufám, že na jaře dodělám bakaláře na univerzitě v Hradci Králové. Proher v mém životě byla spousta, ale bez proher bych si nevážila vítězství. Nejhorší pro mě byl rok 2009 a Mistrovství světa v Liberci. Tam jsem se za sebe dost styděla. A pak také, když mě vyřadili z Tour de Ski 2008/09 pro velkou ztrátu na průběžnou vítězku. To mi je hanba, jen když si na to vzpomenu. FOTO: OSOBNÍ ARCHIV EVY VRABCOVÉ-NÝVLTOVÉ

1. Kdybys měla sestavit svůj žebříček osobních hodnot, jaké by bylo pořadí? Nejdůležitější je pro mě zdraví a moje rodina. Martin, rodiče, babička a teta a v neposlední řadě fenka samojeda – Bella. Jsem všem moc vděčná, že mi pomáhali a pomáhají, a že to se mnou opravdu občas není lehké. Hned potom je sport. Neříkám úmyslně běh na lyžích, protože minimálně stejně tak miluju totiž i „normální“ běh. Atletika a silniční běh, bez toho si život nedokážu představit. V neposlední řadě v uplynulé sezóně také můj realizační tým.

S TAKOVÝMTO VÝRAZEM V TVÁŘI SI DOJELA EVA PRO ZATÍM NEJVĚTŠÍ ÚSPĚCH KARIÉRY

Sport

5. Kromě trenérů máš kolem sebe již vybudovaný stálý tým, bez kterého by ses určitě nedostala tak vysoko, věnuj každém z nich pár slov. MARTIN VRABEC – manžel, nejlepší kamarád, servisman, trenér. Je pro mě vším. Je neskutečně tolerantní a snaží se mi pomoct se vším. Občas se mnou má peklo, ale nedá to na sobě ani znát. Občas mě mrzí, že se nedokáže oprostit od práce ani v soukromí. MGR. RICHARD JISL – nejlepší fyzioterapeut, jakého si člověk může přát. Už mi pomohl z tolika zranění či problémů, že je ani nespočítám. Navíc se od něho vždy dozvím spoustu nových informací o fyzioterapii a tělu. Když se mnou někde nemůže být, tak už jsem sama schopna (s jeho pomocí po telefonu) se z průšvihu dostat. PHDR. PŘEMYSL WOLF – psycholog. Nebýt jeho cenných rad, tak bych se už asi dávno zbláznila. Spolupracovat jsme začali až loni na jaře, ale myslím, že jsme udělali velký krok, i když v téhle oblasti je pořád co zlepšovat.

BC. MICHAL VÍTA – manažer. To je naprostá novinka v mém týmu. Začal se mnou pracovat až teď v červenci a já vidím, že věci, které dříve nešly, najednou fungují. Hodně to ulehčilo i rodinnému životu, protože dříve se o takové věci staral manžel. Jinak strašně fajn člověk, pozitivní energie z něho přímo sálá a nic není problém. MUDR. JIŘÍ DOLINA, PH.D. – primář brněnské fakultní nemocnice. Díky němu jsem se „vyhrabala“ z letošních táhlých zdravotních komplikací. Po vyléčení jsem ho požádala, zda by se stal mým osobním lékařem. Rád nabídku přijal a díky němu objevuji nové poznatky o svém těle. 6. A co tví současní trenéři? MGR. VLADIMÍR ŠLOFAR – kromě zmíněné nucené pauzy spolu spolupracujeme už 15 let. Moc si vážím jeho práce. Stál za mnou i v dobách, kdy se mi nedařilo a „neopustil“ mě. Dnes už je spolupráce spíš formou konzultací. Věnuje se hlavně trutnovskému dorostu, ale zatím to zvládáme a evidentně to funguje.

FILIP TOMÁŠ – kondiční trenér. Jeden z lidí, kteří znovu nastartovali moji kariéru. Za ten rok s ním jsem udělala obrovské množství práce. Navíc se s ním vždycky dobře pobavím na tréninku i mimo něj a můžu se mu svěřit prakticky s čímkoliv. Hlavní tréninkový plán píše Vláďa, silové tréninky a dynamiku dělám s Filipem. Na ostatní tréninky jdu buď sama, nebo s Martinem. Ten v případě potřeby konzultuje případné změny s Vláďou a Filipem. Na reprezentačních akcích pak trénuju podle hromadného plánu, ale s jistými úpravami. 7. Zasahuje do tvé přípravy nějak výrazně sportovní věda? Já moc na vědu nejsem. Řídím se především vlastními pocity a stavem svého těla. Nicméně občas nahraná technika na videu je vždy ku prospěchu. Jediný můj společník z oboru vědy je můj sporttester od firmy Garmin, který jsem nyní dostala nový, a to se to trénuje! Ve vysokohorském prostředí ještě používám laktátoměr.

Text: Petr Jakl Foto: archiv Vladimíra Šlofara

Měl jsem štěstí, že jsem se potkal s Evčou

FOTO: ZUZANA PANSKÁ

8. Rozhodla jsi se žít a trénovat mimo národní lyžařská tréninková centra (Liberec, Jablonec n. N.). Co tě k tomu vedlo? Jaké výhody a naopak nevýhody z toho pro tebe a tvůj tým vyplývají? Doma mám zázemí, rodinu a výborné tréninkové možnosti. Chybí snad jen kolečková dráha. Mám kolem sebe lidi, kteří se mi mohou a chtějí věnovat. Kdybych odešla, téměř nic pozitivního by mi to nepřineslo, maximálně tu kolečkovou dráhu. K jinému trenérovi opravdu přecházet nechci a být jinde? NE. Já jsem Trutnovačka tělem i duší.

9. Jak vidíš současnou situaci v české ženské lyžařské reprezentaci? Její budoucnost? Holky jsou mladé a perspektivní. Uděláme maximum, abychom navázaly na nedávné úspěchy Katky Neumannové. 10. Jaké jsou tvé osobní i sportovní plány do budoucna? Osobní plány zatím moc neřeším. Jednou, určitě v blízkosti Trutnova, bych ráda bydlela v baráčku se zahradou, aby měla Bella výběh. Samozřejmě bych chtěla i dítě, ale zatím ho rozhodně neplánujeme.

A sportovní cíle? Těch je víc. Uvidím, co vydrží zdraví, ale končit se sportem se rozhodně nechystám. 11. Můžeš nám závěrem na sebe prozradit

Všimli jste si toho také? Zatímco je ve veřejném povědomí téměř automaticky jméno skoro každého fotbalového či hokejového trenéra, o trenérech individuálních sportů s výjimkou rychlobruslení nevíme v Čechách téměř nic. Tedy pokud se o ně osobně nezajímáme, nebo je osobně neznáme. A přesto jsou to právě oni, kteří trpělivě a nezištně vychovávají závodníka často od prvních krůčků, nenápadně tahají za nitky jeho osudu a někdy bez perspektivy lukrativních klubových smluv ho postupně vedou úskalími školní docházky, puberty, zranění či nemocí. Vladimír Šlofar ve faktech Domácí klub: Olfin Car-Vella Trutnov Vlastní závodní kariéra: Biatlon, běh na lyžích Délka trenérské kariéry: 23 let Největší trenérské úspěchy: Eva na ZOH v Sochi 2014 (5., 11, a 21.místo), její úspěchy v posledním světovém poháru a v závodech Tour de Ski, její 2. a 3. místo na MS juniorů, její 2. místo na světové univerziádě. Trenér RD juniorů – 1. místo ve štafetě na MSJ (St. Moritz), trenér RD juniorek – 2. a 3. místo ve štafetě na MSJ (Stryn, Rovanniemi). Hlavní zaměstnání: Rád bych se živil pouze trénováním, ale vzhledem k výši platu a půlročním smlouvám musím mít ještě druhé zaměstnání – učitel.

o vše často jen s mizivou vidinou, že třeba tenhle borec to dotáhne až do reprezentace či dokonce i dál. Vladimír Šlofar, dlouholetý osobní trenér Evy Vrabcové-Nývltové by mohl na první pohled patřit mezi těch málo

šťastných, kterým se to povedlo. Ale u něj více než u jiných platí, že štěstí přeje připraveným. 1. Jaké byly tvé trenérské začátky?

Kdysi, kdysi dávno (ještě při studiích) jsem začínal u přípravky a žactva, řadím to mezi své devizy. Po skončení studia jsem přijal nabídku na rozjetí tréninkové skupiny dorostu v Trutnově. Do té doby trutnovští závodníci dorosteneckého věku přecházeli do Jilemnice nebo Jablonce n. N., nebo končili. Postupně se k dorostencům nabalili junioři a senioři. 2. Jak dlouho trénuješ Evu?

Evča do naší skupiny přišla už jako starší žákyně druhým rokem v sezóně 1990–2000, takže letos čtrnáctým rokem. 3. Jaké jsou dle tebe její přednosti a naopak nedostatky?

něco, co jsi ještě nikde oficiálně nezveřejnila? Napadá mě jen, že mám všechny zkoušky do školy hotové a už mě čeká „jenom“ bakalářka a na jaře snad konečně státnice.

Začnu s nedostatky, tedy nedostatkem (jestli to je nedostatek). Je hodná a důvěřivá a někteří toho zneužívají nebo se snaží toho zneužít. To je v oblasti osobnosti. Ve výkonnostní oblasti se s tímto „nedostatkem“ vyrovnává a už nedává nikomu na trati přednost. Ještě má jeden nedostatek, nechce odpočívat. Má pocit, že jí něco uteče. Takže musím být dostatečně přesvědčivý, aby ctila volno. Předností je očividně víc, ohromná chuť a zarputilost. V závodech nic nedá zadarmo a dokáže jet „do mrtva“. Ráda se učí novým věcem, takže se dá říct, že je pořád tvárná. 4. Jaké jsou její výkonnostní předpoklady? Dosáhla již maxima?

Věřím, že ještě nedosáhla. Přesvědčují mě o tom, mimo jiné, i stále se zlepšující kondiční ukazatele. Například teď v září zaběhla bezprostředně po náročném výcvikovém táboře tři kilometry na dráze za 9:14 a dvě hodiny nato 1 500 m za 4:26. Na lyžařku excelentní časy. Bavím se, když slyším některé naše „odborníky“, že Evčiny výsledky jsou dílem jejího zhubnutí. Jistě to určitý vliv má, ale málokdo chce vnímat její tréninkovou morálku a ochotu tvrdě trénovat. 5. Daří se ti do přípravy Evy i dalších svěřenců zapojovat vědecké poznatky, nové metody, případně jak spolupracuješ s dalšími odborníky?

Dlouhou dobu jsem s Evou pracoval převážně sám. Součástí trenérské praxe je podle mě i sebevzdělávání, neboli hledání nového a opakování. Takže se snažím hledat nové podněty a informace. Před dvěma roky vstoupil do úzké

Sport

na do reprezentačního družstva žen v roce 2005, byla automaticky zařazena do resortního střediska. V následujících letech však nastaly problémy v podmínkách na resortu (počet instruktorských míst, místa pro trenéry a servis) a skončilo to zrušením ženského zajištění v rámci resortního střediska. To byla doba, kdy se Eva plně vrátila do mateřského klubu Olfin Car-Vella Trutnov. Později Eva opět získala za určitých podmínek místo na resortu, ale už zůstala v mateřském klubu. S tím, jak jsem už psal, že se okolo Evy vybudoval realizační tým a Eva už je zralá ženská, je více nezávislá, práce s ní je maximálně individuální, a to si myslím, je v současnosti výhodou. Nevýhodou je stále nedostatečné finanční zabezpečení pro její realizační tým, především v oblasti účasti na „vétéčkách“ (výcvikových táborech, pozn. autora) a soutěžích, a samozřejmě i moje funkce trenéra mládeže, ze které vyplývají moje další povinnosti. Petře, tady si trošku pobrečím. Čekal jsem po ZOH nějakou nabídku spolupráce ze Svazu lyžařů, řešení výhodné pro Svaz i pro nás, nějaké finanční řešení, abych nemusel učit a mohl se více věnovat Evě. Ale nevím. Buď na Svazu chtějí, abych se věnoval mládeži, to je moje chlácholivé odůvodnění, nebo zas tak moc nemají zájem, abych se staral o Evinu. Což mně po těch výsledcích přijde, jako by někomu vadily. VLÁĎA ŠLOFAR PŘI TRÉNINKOVÉM POBYTU VE FINSKÉM MUONIU

spolupráce manžel Evy ve funkci servismena a od loňské sezóny se okolo ní začal tvořit širší realizační tým složený z trenéra síly a koordinace, sportovního psychologa a fyzioterapeuta, od letošního roku i managera. Svým způsobem se mi v mnohém ulevilo a můžu se více soustředit na sestavování plánů a jejich realizaci s dalšími eventuálními úpravami.

zaměstnání, problém vzájemné spolupráce). Mně osobně výrazně pomohly sportovní třídy při ZŠ Komenského v Trutnově a Sportovní klub Olfin Car–Vella Trutnov, kde jsem našel zaměstnání a dostatek příležitostí k pokračování v naší spolupráci. No, ale nakonec jsme to zvládli a možná nás to posílilo, minimálně v tom, že nic není zadarmo a vše je podřízeno tvrdé práci.

6. Položím ti podobnou otázku jako Evě: Cesta do špičky nebyla lehká. Jaké byly z tvého pohledu nejdůležitější momenty na cestě k vašim společným úspěchům?

7. Museli jste na cestě do světové špičky přinést nějaké výrazné oběti?

Tak hlavně, jsou to úspěchy Evy. Jinak po výborném vstupu do světového mládežnického lyžování, jako dorostenka byla stříbrná na MSJ ve štafetě a jedenáctá v individuálním závodě, v dalším roce už jako juniorka byla bronzová ve štafetě a pátá v individuálním závodě a startovala na svém prvním mistrovství světa dospělých v Oberstdorfu. V dalším roce byla stříbrná a bronzová v individuálních startech na MSJ. Pak přišel první start na ZOH v Torinu a také roky nevýrazných výsledků. Díl viny je na mně, protože jsem nepřijal funkci reprezentačního trenéra a zkomplikoval jsem naši spolupráci. Dalším důležitým momentem byla častá nemocnost a zranění Evči, které jsme z minulosti neznali. Dalším (a asi nejkritičtějším) momentem byl můj nástup k družstvu žen a následný odchod. U Evy se v té době projevilo astma, které výrazně ovlivnilo její výsledky. Po mém odchodu byla situace dost vážná (problém získat

V mém případě se nedá mluvit o obětech. Ta práce mě fakt baví a měl jsem štěstí, že jsem se potkal s Evčou. Asi by si měla stěžovat rodina, ale za tu dobu si zvykla. U Evy to může být trošku jinak. Nedostatek času pro sebe, problémy s platem, až v letošním roce se situace zlepšila. 8. Pokud vím, Eva je v současnosti mezi českými závodnicemi výjimkou, závodí stále za svůj mateřský klub Olfin Car – Vella Trutnov, trénuje v místě bydliště a v podstatě odmítá výhody resortní podpory, kterou mají ostatní lyžaři v Jablonci n. N. či Liberci. Co si o tom myslíš?

No, tak to je složitá otázka. Ona to mezi holkama tak výjimečná situace není, například Petra Nováková závodí za Karlovy Vary. Nedá se říct, že by Eva nevyužívala resortní podpory. Využívá toho, co jí umožňují. To, jaké jsou podmínky na resortu, je spíše otázkou jednání našeho Svazu lyžařů ČR právě s resortem. Když byla Eva zařaze-

9. Nebyl jsi jako osobní trenér fyzicky přítomen Evině úspěšnému vystoupení v Soči, podle jednoho z mých známých ruských novinářů naprosto nepochopitelné. Proč jsi tam chyběl?

To souvisí s předcházejícím fňukáním. Evčiny výsledky na ZOH byly vynikající, ale je potřeba zdůraznit, že už tři roky zpětně je naší nejlepší lyžařkou a postupně se posunovala v hodnocení světového poháru. I v předcházející sezóně skončila v červené skupině. Určitě i její vystoupení na posledních třech Tour de Ski stojí za to. Přesto je naše spolupráce tak nějak přehlížena. Někdy, nebo spíš každou chvíli, je složité obhajování našich tréninkových plánů. Například na „vétéčkách“, kde je musí Evča obhajovat sama, protože tam nemůžu být, také při výběru míst pro pořádání soustředění, zařazování pro ni vhodných soutěží atd. Takže, nebyl jsem tam. Asi jsme neměli dostatečně přesvědčivé výsledky. Nejsem ani členem realizačního týmu, a tak jsem ani neměl nárok na účast na ZOH. 10. Jak jste se oba s touto situací vyrovnávali? Jak jste s Evou v průběhu her komunikovali?

Naštěstí už není doba dopisů a pohlednic, takže jsme maximálně využívali výdobytků informační technologie. Ono to zas nebylo žádné nóvum. Kvůli mé absenci na „vétéčkách“ jsme nuceni takto spolupracovat v průběhu velké části sezóny. A jak jsme se s tím vyrovnali? Znamenalo to denní telefonování, skypování a rozbory tepovek přes internet, díky Garminu, i rozboru techniky.

11. Krátkou dobu jsi byl i trenérem české ženské reprezentace, jak vidíš současnou situaci ženského týmu i jeho budoucnost?

Já nevím. Určitě tu pár šikovných holek máme, jen je přesvědčit. Důležitá je jejich motivace, tady si myslím, že to trošku vázne, a proto do dospělého ženského lyžování jich moc nedorazí. Myslím, že je na čase, aby se Svaz touto otázkou začal zabývat vážně a nabídl talentovaným juniorkám perspektivu. 12. Jak se tobě a dalším trutnovským trenérům daří ve výchově Eviných nástupců?

Jsem trutnovský patriot a věřím, že to tady v Trutnově děláme dobře. Jasně, že vše jde udělat líp, ale snažíme se. Obrazem toho jsou i ty skutečnosti, že se v současnosti staráme o dvacet dorostenců a juniorů, že k nám do mládežnických kategorií přicházejí sportovci z jiných regionů a chtějí tu trénovat, že se do naší tréninkové skupiny vrátil dlouholetý reprezentant Ondra Horyna s cílem si znovu vydobýt reprezentační místo a účast na mistrovství světa, což je pro mě vyjádření důvěry, že to asi neděláme špatně, ale i setrvávání Evči v naší péči. Mimo jiné, vliv těchto dvou jmenovaných na celou naši skupinu je ohromný po všech stránkách. Jestliže mám uvést jména a bavíme se o holkách, tak se především zmíním o dvou. Jana Adámková, bývalá cyklistka i účastnice juniorského mistrovství světa na silnici, lyžuje čtyři roky. Podařilo se nám jí dokázat, že lyžování je nádherný sport a už plně přesedlala. Letos byla zařazena do RDJ (reprezentační družstvo juniorů, pozn. autora) a věřím, že může být vynikající klasička. No a pak Terka Beranová. To, že je loňská trojnásobná mistryně ČR v dorostu, není zas tak důležité, ale je to ten draveček, kterého hledáš. Její kondiční ukazatele jsou srovnatelné s Evčou v daném věku. Takže doufám, že oběma vydrží zdraví a chuť a bude o nich v budoucnu slyšet. 13. Tvé osobní, trenérské, klubové a jiné plány do budoucna? Tajná přání?

Osobní nevím, jsem spokojený. V trenérské oblasti plán dopomoci Evě k uhnízdění se v první desítce v rámci SP a samozřejmě také k nějakému stupínku. Z pohledu klubu nejenom udržet stávající podmínky a výsledky, ale vybudovat tady v Trutnově silný klub s perspektivní budoucností. Myslím, že se máme čím chlubit. A mé tajné přání by už nebylo tajné, kdybych ho prozradil. Ale to netajné je, že bych chtěl mít takové podmínky, abych se mohl věnovat pouze trénování a mohl více tréninkového i závodního času trávit s Evou.

PŘÍPRAVA LYŽÍ VĚTŠINOU ZBÝVÁ NA TRENÉRA

Závodní komplet:

Maloja

Pro aktivní sportovce a závodníky Maloja vyrábí skvěle navržený komplet, určený především pro náročnější. Komplet se skládá z Lycrou prošitých elastických kalhot EblisM, které jsou tvořeny z rychleschnoucího materiálu a mají perfektní prodyšnost, která zajišťuje komfortní pohyb i v těch nejnáročnějších podmínkách. V kombinaci se závodní bundou EblisM, která je vyrobena ze stejných materiálů a doplněná o autolock systém na všech zipech budete králem všech stop.

– nejen design

Německý výrobce sportovního oblečení a Maloja je designovým zjevením při zachování maximální funkčnosti a především kvality. V letošní kolekci najdeme hned několik kompletů určených pro běh na lyžích. Od středně zateplených až po závodní. aloja klade při výběru materiálů důraz především na funkčnost, elasticitu, voděodolnost, prodyšnost a maximální komfort během výkonu. Spousta modelů je vhodných i pro jiné typy sportů a jsou univerzálně využitelné po celý rok. Celá kolekce je již tradičně laděna do stejných odstínů barev, aby se jednotlivé kousky daly dobře kombinovat.

Komplet pro pány Pro rekreační běžce a amatérské sportovce Maloja nabízí víceúčelovou bundu HaschemM, která vás díky technologii Stormshell+ ochrání v opravdu náročných větrných podmínkách a díky technologii MitiTech Thermal zabrání chladu zvenčí, nechybí ani autolock zip systém, který zabraňuje nechtěnému rozepnutí. V kompletu budou perfektně ladit například s modelem elastických kalhot MahirM, které jsou vyrobeny za použití stejných technologií. Trojvrstvý softshell materiál zároveň zajišťuje u obou výrobků perfektní prodyšnost. Oba modely jsou lehce zateplené.

Pro dámy – maximální prodyšnost, ochrana před mrazem a perfektní vzhled Dámy určitě osloví běžecká lehká bunda MayadaM vyrobená za použití technologie Stormshell+, tedy třívrstvého materiálu s vodním sloupcem 10 000 mm a s přední vrstvou Vuelty jako speciální ochranou proti větru. Jako užitečný doplněk nelze opomenout funkční kapuci. Bundu lze do kompletu krásně doplnit kalhotami SayadM, které jsou tvořeny z vysoce prodyšného materiálu a mají téměř totožné vlastnosti jako bunda MayadaM. Kalhoty se dají využít jak na běhání, tak na jiné sportovní aktivity. Na zadní části kalhot najdeme pruh s hvězdami, který umocňuje jejich skvělé designové provedení. Oba modely mají zateplení, a tak vám nebude zima ani v nejchladnějších dnech nebo při pomalejším tempu. www.maloja.cz, www.maloja.de

MARTIN FOURCADE Olympijský šampion ze Soči Zlato ze stíhacího závodu na 12,5 km Zlato z individuálního závodu na 20 km Stříbro ze závodu s hromadným startem na 15 km

ˇ ZÁVODENÍ MÁME V KRVI

Photo © Agence ZOOM

VÝHRADNÍM DOVOZCEM A DISTRIBUTOREM PRO ČR JE FIRMA BRETTON S.R.O., WWW.BRETTON.CZ

rossignol.cz

X-IUM SKATING WCS-S2

X-IUM Rossignol vyvinul novou řadu X-IUM World Cup na bruslení s vysoce výkonnými lyžemi a botami s ultra nízkou hmotností. Výsledek: dvojnásobný olympijský vítěz ze Soči Martin Fourcade. X-IUM WC SKATE

A N O T H E R B E S T D AY

Sport

Štafeta

Text: Tomáš Gnad Foto: archiv, čtk

ze ZOH v Sarajevu 1984 po třiceti letech Tak si to všechno připomeňme:„Dagmar Švubová rozbíhá štafetu velmi dobře a předává čtvrtá v kontaktu se třetí Finkou. Druhý úsek běží Blanka Paulů a předává štafetu již na třetí pozici. Gabriela Svobodová se dokáže držet papírově silnějších soupeřek a kontakt udržuje. Na závěrečný úsek vybíhá Květa Jeriová těsně čtvrtá za Finkou Hämäläinenovou. Nedostižné jsou vpředu Norky, zato Ruska Smetaninová na druhém místě je na dohled a tak ji Jeriová a Hämäläinenová brzy dojedou a část úseku běží tyto tři závodnice společně. Smetaninová pak ze skupiny odpadává a československé běžkyně v tuto chvíli mají jistou olympijskou medaili ze štafetového běhu, první v historii československého sportu. Květa Jeriová nakonec v cílové rovince poráží i Hämäläinenovou a může tak v cíli slavit stříbrnou medaili, spolu s ní i Dagmar Švubová, Blanka Paulů a Gabriela Svobodová“. ehdejší Československo získalo na Zimních olympijských hrách v Sarajevu v roce 1984 dvě stříbrné a čtyři bronzové medaile, nejvíce z toho běžkyně na lyžích. Naše nejúspěšnější běžkyně Květa Jeriová-Pecková zopakovala v běhu na 5 km bronz ze ZOH v Lake Placid a v dramatickém finiši v závodě štafet na 4x5 km vyvezla družstvo tehdejšího Československa ve složení Dagmar Švubová, Blanka Paulů, Gabriela Svobodová a Květa Jeriová na vynikající druhou příčku. Jeriová na svém úseku dosáhla absolutně nejrychlejšího času, předvedla suverénní a takticky stoprocentně zvládnutý závod a byla jedinou

Pořadí států podle medailí na ZOH v Sarajevu 1984 Umístění národů Stát zlaté stříbrné bronzové Celkem 1........................Německá demokratická republika.............. 9............................9............................. 6........................ 24 2........................Sovětský svaz...................................................... 6.......................... 10............................ 9........................ 25 3........................Spojené státy americké................................... 4............................4............................. 0......................... 8 12......................Československo.................................................. 0............................2............................. 4......................... 6

závodnicí, která dokázala v přímém souboji porazit suverénku her Finku Marju-Liisu Hämäläinenovou, s třemi zlatými medailemi nejzářivější hvězdu olympijských her.

Po třiceti letech, kdy naše běžecké lyžování má i další medailisty z olympijských her či mistrovství světa, jsme položili účastnicím tohoto závodu několik otázek.

1. úsek štafety Dagmar Palečková – Švubová Narozena v roce 1958 v Novém Městě na Moravě. Sportovní kariéra: reprezentovala Československo v 70. a 80. letech 20. století, startovala 2x na olympiádě, 3x na mistrovství světa. Nejlepší výsledky: MS 1978 v Lahti – 11. místo na 10 km MS 1982 v Oslo – 5. místo na 10 km ZOH 1984 v Sarajevu – 2. místo ve štafetě 4x5 km 4x titul mistryně republiky v roce 1985 získala titul Akademická mistryně světa v závodě štafet v roce 1978 obsadila ve SP 1. místo v běhu na 5 km na Holmenkollenu a 1. místo na 10 km ve Falunu 1979 – titul Král bílé stopy Svoji lyžařskou kariéru ukončila: v roce 1987. Její záliby: četba, ruční práce – pletení košíků, práce s dětmi, vaření. Zařazení do osobního života: učitelka na ZŠ – malotřídka Křižánky.

1 Jak vidíte zpětně úspěch štafety na ZOH v Sarajevu? Pro mě je to v současné době už jen vzpomínka. Velmi příjemná. Ale až mnohem později mi došlo, čeho jsme jako štafeta dosáhly.

Odpovídal tehdejší výsledek aktuální výkonnosti před štafetou všech čtyř závodnic? V té době děvčata jezdila se světovou špičkou, a proto se čekal i úspěch na OH. Já jsem měla trochu jiné podmínky před ZOH v Sarajevu. Po mateřské dovolené jsem se musela nejdříve nominovat na kvalifikačních závodech v prosinci. S reprezentačním družstvem jsem pak v lednu odjela na přípravu do Itálie a start na ZOH v běhu na 5 km byl můj první mezinárodní závod po mateřské dovolené. Závodem na 5 km jsem se nominovala do štafetového běhu. Byla jsem nesmírně šťastná, že ta dřina po narození syna byla zúročena, ale zároveň jsem měla i velké obavy, abych nezklamala. 2

3 Můžete popsat svoje pocity z průběhu závodu, v cíli a následující oslavy? Když jsem se dozvěděla, že budu štafetu rozjíždět, přepadly mě obavy, abych to zvládla a nezklamala důvěru těch, kteří mi věřili. Několikrát jsem si večer před závodem v mysli projížděla trať. Věděla jsem, že na prvním kilometru je mezička, která je úzká, a je potřeba tam být mezi prvními, aby nedošlo ke kolizi. Podařilo se, byla jsem tam první, pak přišla krize. Ale už ten pocit, že jedu mezi nejlepšími, mě hnal dopředu a podařilo se mi udržet kontakt. Závod byl však ještě dlouhý. Zbývaly tři úseky. Bála jsem se, protože už to byl třetí pokus na vrcholné soutěži ve štafetovém běhu. V roce 1980 na ZOH jsme skončily čtvrté. Na MS 1982 jsme byly na 5. místě . Vždy jsme jely na medailové pozici a pokaždé chybělo trochu štěstí. Tentokrát to vyšlo. Gaba, Blanka a Květa to zvládly skvěle a my jsme si mohly vychutnat ty krásné chvíle na cílové rovince, kdy finišmanka Květa dojela na druhém místě. Pocity se těžko popisují, ale jednoznačně to byl krásný pocit. V té chvilce se mi vybavili všichni ti, kteří mi pomohli k úspěchu, trenér, rodiče, sestry a parta, v které jsem trénovala. Přímo na olympiádě jsme mohly oslavovat pouze já s Gabou, protože Květa i Blanka startovaly ještě v běhu na 20 km. Po ZOH to byly různé besedy a setkání, až po skončení celé sezony došlo na oslavu. 4 ZOH v Sarajevu byly zlomovým závodem při přechodu na bruslení. Jak jste se s touto technikou vypořádala? Na MS 1985 v Seefeldu se už všechny závody jely bruslením. Bylo to jediné mistrovství světa. Moc mě to mrzelo, protože tento styl jsem netrénovala. Pouze jsem to na tréninku zkoušela. Byl to boj od prvních metrů na trati. Prostě klasika byla můj styl a nikdy mi bruslení k srdci nepřirostlo.

CELÁ ŠTAFETA NA STUPNÍCH VÍTĚZŮ – VLEVO DAGMAR PALEČKOVÁ – ŠVUBOVÁ

5 Jak jste na tom s lyžováním v současné době? Stále vás láká bílá stopa? V současné době už lyžuji jen s dětmi ve škole. Snažím se je vést ke sportu a v zimě, pokud to jde, lyžujeme. Ten pocit, že nemusím, ale můžu, je úžasný. Kolem bílé stopy se ale pohybuji stále. Jsem rozhodčí a v Nové Městě pomáhám s pořádáním závodů jak běžeckých, tak biatlonových.

DAGMAR PALEČKOVÁ – ŠVUBOVÁ

6 Na lyže se vypravíte raději klasickou technikou, nebo bruslením? Vždy klasickou technikou. 7 Co říkáte vývoji závodního lyžování v současné době, kam až se lyžování dostalo? Vše, co se týče lyžování, je dnes úplně někde jinde. Jediné však platí stejně. Pokud chceš být dobrý, musíš trénovat víc než ostatní. Vybavení, vosky, mazání lyží zaznamenalo velký vzestup a s tím, jak to bylo za nás, se nedá srovnávat. Věřím, že pro někoho je atraktivní společný start, ale já jsem zastánce startu individuálního. Nejsem ani přesvědčena o správnosti tolika závodů na MS a ZOH. Ti nejlepší se mnohdy ani v jednom ze závodů nepotkají. 8 Pokud byste se nyní rozhodovala, jako mladší dorostenka, zda si vybrat běh na lyžích, jak byste se rozhodla? Rozhodla bych se stejně. Lyžování je krásný sport, který mi toho moc dal, a určitě bych neměnila. 9 Je něco, co vám na běhu na lyžích či vrcholovém sportu vadí? Spousta novinek je zaváděna pro diváky, sponzory, ale myslím si, že lyžování to moc nesvědčí. 10 Můžete popsat svůj nejkrásnější zážitek z lyžování? Až s odstupem času jsem dokázala ocenit cenu, kterou jsem dostala za vítězství ve Falunu v roce 1978. Cenu, perlový náhrdelník, mi tehdy předával sám švédský král Karel XVI. Gustav.

Sport 2. úsek štafety Blanka Paulů Narozena v roce 1954 ve Vrchlabí. Sportovní kariéra: reprezentovala Československo v 70. a 80. letech dvacátého století, startovala 3x na olympiádě, 5x na mistrovství světa a 2x na mistrovství Evropy juniorek. Nejlepší výsledky: MS 1974 ve Falunu – 2. místo na 5 km a 3. místo ve štafetě 4x5 km ZOH 1984 v Sarajevu – 4. místo na 20 km a 2. místo ve štafetě 4x5 km 2x vítězka závodu světového poháru 16x titul mistryně republiky 1977 – titul Král bílé stopy Svoji lyžařskou kariéru ukončila: v roce 1985 ukončila reprezentaci. Její záliby: sport, příroda, vycházky se psem. Zařazení do osobního života: byla místostarostkou Vrchlabí, předtím pracovala jako učitelka a trenérka.

1 Jak vidíte zpětně úspěch štafety na ZOH v Sarajevu? Vzhledem k podmínkám, které jsme tenkrát měly, to byl úspěch až neuvěřitelný. Mám na mysli příprava lyží, vše, co se týká servisu, lékařského zabezpečení, materiálu a celkového zabezpečení přípravy i závodů. Kdyby takový úspěch přišel o 20 let později, nemusela bych teď po 42 letech poctivé práce s mládeží ve školství žít z pětitisícové podpory v nezaměstnanosti. 2 Odpovídal tehdejší výsledek aktuální výkonnosti před štafetou všech čtyř závodnic? Výsledek odpovídal aktuální výkonnosti všech závodnic. Výsledek to nebyl nějak překvapivý, protože v sezónách 1983 a 1984 jsme jako štafety téměř vždy skončily na stupních vítězů. Dokonce jsme vyhrály i neoficiální hodnocení štafet ve světovém poháru.

z výsledků, které byly považovány za totální zklamání. Takže pocity vesměs hodně nepříjemné – nervozita, napětí, strach ze selhání. V cíli pak samozřejmě velká radost, ale oslavy téměř žádné, protože mě čekal poslední závod na 20 km. 4 ZOH v Sarajevu byly zlomovým závodem při přechodu na bruslení. Jak jste se s touto technikou vypořádala? Myslím, že s technikou jsem se vypořádala bez problémů jako většina závodníků. Horší byla atmosféra v našem lyžování a neustálé poslouchání, že už jsme staré, že bychom potřebovaly vyměnit a kádr by se měl omladit.

5 Jak jste na tom s lyžováním v současné době? Stále vás láká bílá stopa? Lyžování mě stále moc baví, je pro mě BLANKA PAULŮ NA TRATI V SARAJEVU sportem č.1. Dodnes 3 Můžete popsat svoje pocity z průběhu záse zúčastňuji lyžařvodu, v cíli a následující oslavy? Ale stále platí, že bez poctivého a tvrdého tréských závodů, hlavně „laufů“. V Sarajevu pro mě panovala neskutečně nervózninku, bez maximálního nasazení a profesionál6 Na lyže se vypravíte raději klasickou ní nálada a napjatá atmosféra, vyplývající z méního přístupu nikdo vyhrávat nebude. technikou, nebo bruslením? ho onemocnění těsně před starty a následně 8 Pokud byste se nyní rozhodovala, jako Mám ráda obě mladší dorostenka, zda si vybrat běh na lytechniky, ale je pažích, jak byste se rozhodla? radoxní, že lepších Kdybych se rozhodovala dnes, asi bych váhala, výsledků dosahuji zda si nevybrat atletiku. Dodnes na svůj věk dov bruslení. cela slušně běhám. 7 Co říkáte vývo9 Je něco, co vám na běhu na lyžích či vrji závodního lyžocholovém sportu vadí? vání v současné Velkou část života jsem sportovala vrcholově, době, kam až se takže mně na něm nic nevadí a beru ho takový, lyžování dostalo? Závodní lyžování se jaký je. vyvíjí velmi rychle, 10 Můžete popsat svůj nejkrásnější zážitek je stále finančně z lyžování? náročnější, maTo nemůžu. Těch krásných zážitků z lyžování zání a servis už je je moc a nerozhoduje, zda to bylo dříve, kdy úplná věda. Hodně jsem reprezentovala, nebo třeba nyní, kdy se se přibližuje těm mi povede nějaký závod nebo si jen tak krásně nejkomerčnějším BLANKA PAULŮ SE SVÝM OSOBNÍM TRENÉREM BOHUSLAVEM RÁZLEM zalyžuji. sportům a byznysu.

3. úsek štafety Gabriela Svobodová – Soukalová Narozena v roce 1953 v Kremnici. Sportovní kariéra: reprezentovala Československo v 70. a 80. letech 20. století, startovala 3x na olympiádě, 5x na mistrovství světa. Nejlepší výsledky: MS 1974 ve Falunu – 3. místo ve štafetě 4x5 km ZOH 1980 v Lake Placid – 4. místo ve štafetě 4x5 km ZOH 1984 v Sarajevu – 2. místo ve štafetě 4x5 km 5 titulů mistryně republiky Svoji lyžařskou kariéru ukončila: v roce 1985. Její záliby: záliby jsou lyže, kolo, četba a ruční práce, procházky v přírodě a někdy divadlo. Zařazení do osobního života: žije v Jablonci nad Nisou, pracuje jako trenérka biatlonu na Sportovním gymnáziu v Jablonci nad Nisou (od roku 1989). 1 Jak vidíte zpětně úspěch štafety na ZOH v Sarajevu? Bylo to stylové zakončení sportovní kariéry, nic krásnějšího si člověk nemůže přát. Nám se to podařilo, byla to odměna jako v pohádce, krásná a spravedlivá. Na další OH bych už nečekala, bylo mi 33 let, nastal čas jít jinou cestou.

ství světa 1985 v Seefeldu mohl každý běžet, jak chtěl. Někdo bruslil, někdo jel klasicky a závodní trať vypadala jak oraniště, žádná stopa…Teprve na místě jsme pochopili, že to je realita…Trenér tomu nepřikládal žádnou váhu a bruslit jsme se začali učit den před závodem spolu s Norkami, bylo to legrační. 5 Jak jste na tom s lyžováním v současné době? Stále vás láká bílá stopa? Jsem trenérkou biatlonu na Sportovním gymnáziu v Jablonci nad Nisou, takže k lyžování mám pořád velmi blízko. Velmi ráda si vyjedu na lyže. Jizerky jsou v zimě nádherné a já nevynechám žádnou příležitost je obdivovat. 6 Na lyže se vypravíte raději klasickou technikou, nebo bruslením? Nemám problém ani s klasikou ani s bruslením. Jedu vždy podle podmínek, ale klasika je mi bližší, hlavně když je prašan.

Jediné, co se z mého pohledu příliš nezměnilo, je člověk, který bez tvrdé přípravy nemůže dosáhnout na nejvyšší příčky, nerozhoduje, v jaké době. My jsme prošli rukama Bohouše Rázla a Zdeňka Cillera, jejich trénink byl velmi tvrdý, náročný na silovou i objemovou přípravu. Jsem přesvědčena, že ze základů, které nám dali, jsme čerpaly celou svoji sportovní kariéru. 8 Pokud byste se nyní rozhodovala, jako mladší dorostenka, zda si vybrat běh na lyžích, jak byste se rozhodla? Já pocházím z Kremnice a ještě k tomu z lyžařské rodiny, kde tento sport byl tradicí. Můj táta byl výborný lyžař a tak jsem měla odmalička jasno, nemusela jsem se rozhodovat. 9 Je něco, co vám na běhu na lyžích či vrcholovém sportu vadí? Nic není černobílé, ani lyžování, ani vrcholový

2 Odpovídal tehdejší výsledek aktuální výkonnosti před štafetou všech čtyř závodnic? Štafetové závody jsme uměly, byly jsme silný tým, který tvořil základ reprezentace již několik let, nebyla to žádná náhoda. Když se nám dařilo, dokázaly jsme porazit i Norky nebo Rusky a v Sarajevu dokonce i Finky. 3 Můžete popsat TAKTO BYLY ZVYKLÉ SI PŘEDÁVAT ŠTAFETU BLANKA PAULŮ S GABRIELOU SVOBODOVOU svoje pocity z průběhu závodu, v cíli a ná7 Co říkáte vývoji závodního lyžování sledující oslavy? v současné době, kam až se lyžování dostaPamatuji si, jak jsme čekaly na Květu, která jela lo? poslední úsek, a když v cílové rovince předjela Každý sport prochází určitým vývojem a běh Marii-Liisu, byly jsme šťastné, vrhly jsme se na ni na lyžích není žádnou výjimkou. Já jsem napřía málem jsme ji udusili. Bylo to nádherné a neklad jezdila na lyžích značky Fischer a měla jsem opakovatelné. Oslavy se nekonaly, protože nák dispozici 4 páry na všechny druhy sněhu. Moje sledovaly další závody a já jsem byla vylosovaná dcera jich vozí kolem třiceti a to jenom bruslí. na doping. Takže bezprostředně po závodě jsem místo euforie s realizačním týmem a vzájemných K tomu je samozřejmě zapotřebí mnohem větší realizační tým, mnohem víc peněz. Všechno se gratulací seděla někde úplně jinde…Myslím, že mění, je nutná specializace pro jednotlivé disse slavilo až doma v Československu, bohužel si ciplíny a s tím souvisí i specifická příprava pro to nepamatuji, tak to asi nebylo nic velkolepého. jednotlivé způsoby běhu a délky tratí. Je spousta 4 ZOH v Sarajevu byly zlomovým závodem nových vosků a mazání je mnohem složitější, při přechodu na bruslení. Jak jste se s touto než kdy jindy. Ze snahy o popularizaci běhu na technikou vypořádala? lyžích ,,vyhnali“ sportovce z lesa na stadiony Nevěřili jsme, že by se tento způsob běhu proa nabízejí divákům kvalitnější podívanou. To sadil a už vůbec ne tak rychle. Ještě na Mistrovvšechno přinesl čas za těch 30 let.

sport, všechno je o lidech a o vztazích. Buď je máte na své straně, nebo nemáte, tak to chodí i v životě. 10 Můžete popsat svůj nejkrásnější zážitek z lyžování? To je nejtěžší otázka, kterou jste mi položil… Ale moc ráda vzpomínám na dobu, kdy jsem po skončení své závodní kariéry začínala jako trenérka ve sportovních třídách na Randovce v Jablonci nad Nisou. Trénovala jsem 5. třídu, bylo to 15 nejtalentovanějších dětí, nádherná práce a spolupráce s rodiči, kteří nevynechali jediný závod. Každý se snažil pomáhat, byl to nejskvělejší realizační tým, jaký jsem si mohla přát. Našla jsem v nich mnoho přátel a naše vztahy trvají již mnoho let. Mělo a má to dodnes pro mne velkou cenu a jsem za to vděčna.

Sport 4. úsek štafety Květa Jeriová-Pecková Narozena v roce 1956 – Zálesní Lhota Sportovní kariéra: reprezentovala Československo v letech 1974–1984, startovala 2x na olympijských hrách, 2x na mistrovství světa. Nejlepší výsledky: MS 1982 v Oslo – 3. místo na 10 km a 5. místo na 5 km, 5. místo ve štafetě 4x5 km ZOH 1980 v Lake Placid – 3. místo na 5 km, 9. místo 10 km, 4. místo ve štafetě 4x5 km ZOH 1984 v Sarajevu – 2. místo ve štafetě 4x5 km, 3. místo na 5 km, 10. místo 10 km třikrát obsadila 3. místo celkově ve světovém poháru (1981, 1982 a 1983), 8x vyhrála závod světového poháru 1980, 1981, 1982 a 1984 získala titul Král bílé stopy Svoji lyžařskou kariéru ukončila: sportovní kariéru ukončila v osmadvaceti letech v roce 1984, těsně po sarajevské olympiádě pod vlivem nepříjemného ovzduší v lyžařském svazu. Svou roli patrně sehrál přístup vedení svazu k běžkyním během ZOH v Sarajevu, kdy se Jeriová a Paulů i přes svůj nesouhlas musely zúčastnit úvodního závodu na 10 km, ačkoliv bylo jasné, že nemají naději na výrazný úspěch. Její záliby: ruční práce (pletení), výtvarná činnost. Zařazení do osobního života: vystudovala Pedagogickou fakultu v Hradci Králové. V letech 1991-2011 byla učitelkou na ZŠ a později na Gymnáziu v Litoměřicích. Je členkou Výkonného výboru Českého olympijského výboru (VV ČOV) a předsedkyní Českého klubu fair play. 1 Jak vidíte zpětně úspěch štafety na ZOH v Sarajevu? Úspěch naší štafety vnímám dnes stejně, jako před třiceti lety. Potvrdily jsme to, co jsme předváděli v letech 1980–1984. Tehdejší úroveň informovanosti byla mnohem omezenější, a tak se o našich výkonech příliš nevědělo. V roce 1984 jsme dokázaly 2x porazit v nejsilnějším složení i Norky, s Ruskami a ostatními štafetami jsme se nejednou utkaly v rovnocenném souboji. 2 Odpovídal tehdejší výsledek aktuální výkonnosti před štafetou všech čtyř závodnic? Naše družstvo bylo velmi kvalitní a výsledek štafety tomu odpovídal. Sarajevská štafeta „zrála“ deset let, každá závodnice musela o svůj post

SARAJEVSKÁ ŠTAFETA PO 30 LETECH – LEDEN 2014

bojovat, většina z nás byla v týmu deset let, některé i více. Za tu dobu jsme nasbíraly mnoho zkušeností a závodnicky jsme vyzrály. 3 Můžete popsat svoje pocity z průběhu závodu, v cíli a následující oslavy? I po letech si jasně vybavuji ráno před závodem. Probudila jsem se s pocitem, že mě ten den nikdo neporazí. Nevím, kde se ve mně ta jistota vzala, ale cítila jsem se opravdu silná a výsledek to nakonec potvrdil. Závod samotný byl velmi pohodový. Děvčata běžela skvěle a Gaba předávala velmi těsně na čtvrté pozici, s minimálním odstupem na třetí i na druhou štafetu. Pro mě byla lahůdka, svézt se za špičkovými běžkyněmi, počkat si na chvíli útoku a pak prodat svůj finiš. Oslavy nebyly, jen na stadiónu jsme se chvíli radovaly, bylo tam hodně našich fanoušků. Za dva dny nás čekal ještě jeden závod.

FINIŠMANKA ŠTAFETY KVĚTA JERIOVÁ-PECKOVÁ V SOUČASNOSTI

ZOH v Sarajevu byly zlomovým závodem při přechodu na bruslení. Jak jste se s touto technikou vypořádala? Bruslařská technika se začala používat na závěr sezóny na severském turné. Tam však odjely většinou lyžařky, které v Sarajevu nebyly. Naplno se ujala v následující zimě. Já jsem skončila kariéru v létě 1984, takže mě tyto starosti minuly. 4

5 Jak jste na tom s lyžováním v současné době? Stále vás láká bílá stopa? Pokud to jen trochu jde, jdu se na lyžích svézt. Je to pro mě relaxace. Ale na veteránských závodech mě nepotkáte, já jsme si svoje odzávodila a dnes si jdu na lyže odpočinout. 6 Na lyže se vypravíte raději klasickou technikou, nebo bruslením? Vítám, když je upravená stopa a mohu se v pohodě povozit. Pokud tomu tak není, zabruslím si, to pro mě není problém. 7 Co říkáte vývoji závodního lyžování v současné době, kam až se lyžování dostalo? Stejně jako všechno, i lyžování se za tři desetiletí značně změnilo. Technický vývoj přinesl spoustu novinek a já k nim nemám přístup, nemohu je ani vyzkoušet, ani hodnotit. Jediné, co vím, že trénink nelze ošidit,

to pak nemá člověk na startu velkého závodu co pohledávat. Nejsem trenérka a nevím, jak se dnes připravuje reprezentace. Slyšela jsem o velkém podílu silového tréninku. I já jsem hodně posilovala, ale spíše přirozeně, prací. Někdy to byly i tři hodiny denně, což bych v posilovně nevydržela. Přesto jsem k některým novinkám trochu kritická. Při hromadném startu má závodnice v zadní řadě už na startu ztrátu několik desítek metrů. V cíli se pak bojuje o každý centimetr, takže ta slabší má vlastně horší podmínky, což není úplně fér. I na trati se mnohem více taktizuje, takže často získává ten, kdo by v individuálním závodě skončil podstatně hůř. 8 Pokud byste se nyní rozhodovala, jako mladší dorostenka, zda si vybrat běh na lyžích, jak byste se rozhodla? Běh na lyžích je nejkrásnější sport. Jsem ráda, že jsem k němu měla blízko a mohla se mu věnovat. Jsem vděčná všem, kteří mě k němu přivedli a pomáhali mi. 9 Je něco, co vám na běhu na lyžích či vrcholovém sportu vadí? Běh na lyžích je sport, který patří k horám a zasněžené krajině. Vadí mi, když se násilím cpe do míst, která pro něj nejsou přirozená. 10 Můžete popsat svůj nejkrásnější zážitek z lyžování? Vítězství na Holmenkollenu.

Co na tento nezapomenutelný závod dnes říká tehdejší reprezentační trenér Zdeněk Ciller? Zdeněk Ciller Narozen 1936. Trenérská kariéra: 1963–1975 trenér ve sportovní základně lyžování v Jablonci n. N., 1975–1977 trenér ve Středisku vrcholového sportu mládeže, 1967–1972 a 1977–1986 reprezentační trenér běžkyň. Největší trenérské úspěchy: Helena Šikolová – 3. místo na 5 km na ZOH 1972 v Sapporu, Květa Jeriová a štafeta na ZOH 1984 v Sarajevu

1. Jak se vám s odstupem vybavuje Sarajevský závod? Já jsem před odjezdem na olympiádu prohlásil, že přivezeme medaili. Někteří novináři tehdy o mně napsali, že jsem „vejtaha“. Dokonce ještě nedávno se mi za to někteří omluvili. My jsme měli natrénováno dobře, měli jsme 11 až 12 tisíc kilometrů, to všechno děvčata vydržela. U družstva mi opravdu zůstala jen ta nejzdatnější, od kterých jsem tyto výkony pak očekával. Řadu tréninků jsem absolvoval s nimi a tak jsem o jejich výkonnosti neměl pochyb. 2. Jak se vám s tou skupinou pracovalo? Každé děvče má množství osobních problémů a tak jsem se snažil jim ten život trochu ulehčit. Vždy jsem vybral tři nejdůležitější problémy, ty jsem se vždy snažil s nimi řešit, aby se nepromítaly do jejich výkonů. A to se mi podařilo. 3. Na jaký výsledek máte nejlepší vzpomínku? Kromě olympijských medailí je to asi 16 prvních míst ze závodů světového poháru. Ale čeho si cením nejvíce? V té době to bylo tak, když byly závody na závěr sezóny v ruském Kavgolovu, tak jsem si dal za cíl, že se pokusím u nich pora-

SOUSTŘEDĚNÍ PŘED ZOH V SARAJEVU V TATRÁCH – ZLEVA ŠVUBOVÁ, JERIOVÁ, SVOBODOVÁ, TRENÉR CILLER A PAULŮ

zit všechny ruské závodnice. Prvním závodem se nám to sice ještě nepodařilo, protože první dvě byly Rusky, až třetí byla Květa, ale podařilo se to již v dalším závodě na 10 km, kde je všechny porazila. A že jich tam na domácím závodě bylo. Na trati tehdy byl jeden voják a policajt vedle druhého, jen aby se diváci nedostali mezi závodníky.

TRENÉR TEHDEJŠÍ REPREZENTACE ZDENĚK CILLER

XIV. Zimní olympijské hry v Sarajevu hostilo v únoru 1984 bosenské město Sarajevo v bývalé Jugoslávii. Zúčastnilo se jich celkem 1 272 sportovců (998 mužů a 274 žen) ze 49 zemí světa, bezmála 10 500 dobrovolníků a 7 393 akreditovaných novinářů. Byly to první zimní hry v historii, které se konaly v tehdy komunistické zemi. Režim kvůli olympiádě samozřejmě vybudoval spoustu sportovních zařízení, pro která však nebylo později využití. Navíc se po deseti letech stalo místo tehdejší olympiády regulérním bojištěm v bosenské válce, která trvala 3,5 roku. Bosna a Hercegovina se snažila kráčet ve stopách vyspělejšího Slovinska a Chorvatska, které spěly k nezávislosti, ale zástupci bosenských Srbů celý

OLYMPIJSKÝ PAMÁTNÍK PO VÁLCE

proces bojkotovali a po měsíci začala válka. Armáda zrušila veškerou komunikaci se světem, odřízla elektřinu a vodu, města obklopila vojska. Hotely, které při olympiádě sloužily sportovcům, jsou nyní vybombardované nebo rozstřílené a vybrakované, stejně tak i pro olympiádu vybudovaná hlediště sportovišť. V místech, kde kvarteto našich medailistek převzalo olympijské medaile, v průběhu války bosenská armáda popravila řadu civilistů. Kolem olympijských sportovišť bosenští Srbové rozmístili tisíce min a dodnes se na některá místa nesmí vstoupit kvůli nebezpečí výbuchu. To je odvrácená mince olympiády v Sarajevu, na kterou mají naše medailistky krásné vzpomínky.

technologii Madshus empower . TM

Zadejte své tělesné údaje a získejte tak jedinečný bodymetrický profil. Vyhledejte svoji nejbližší prodejnu vybavenou systémem Madshus empowerTM a promluvte si s naším technikem, který provede měření a registraci vašeho unikátního fyziologického profilu.

Technologie Madshus empowerTM získala ocenění ISPO 2014-2015.

REDLINE

NANOSONIC

HYPERSONIC

Snadno a rychle identifikujte ty pravé lyže odpovídající vašemu jedinečnému profilu Madshus empowerTM. Chip Madshus empowerTM Intellichip je zabudován do každého páru lyží Madshus. Tím, že dokážeme vybrat lyže přesně odpovídající vašemu fyziologickému profilu a výkonnosti, zvyšujeme na maximum i vaše šance na úspěch.

S aplikací Madshus empowerTM pro kontrolu výkonnosti máte své údaje stále po ruce a můžete s nimi pracovat kdykoli potřebujete. Madshus empowerTM umožňuje vybrat lyže přesně vám na míru a zároveň shromažďuje kritická data, s nimiž jste o krok napřed. DNA svých lyží tak máte stále s sebou a můžete ovlivnit svoji výkonnost dle aktuálních podmínek.

Funkce aplikace pro kontrolu výkonnosti:

1. Voskovací asistent: vylepšete svoji výkonnost díky radám profesionálních servismanů 2. Sledování trasy: zaznamenejte si, kde se vy a vaše lyže pohybujete 3. Komunita: sdílejte informace o svých výletech skrz sociální sítě 4. Novinky o značce a produktech 5. Akademie Madshus: doporučení a instruktážní videa

Sport

v letošním roce se díky spolupráci s norským lyžařským svazem podařilo vyslat na zkušenou juniorské reprezentanty včetně dvou závodníků do 23 let a dvou trenérů. Letošní juniorský kemp Statoils internasjonale Morgendagens helter-samling se těšil poměrně velké publicitě, jelikož se ho celkem zúčastnilo bezmála 90 závodníků a 17 trenérů z devíti států. Patrony kempu byli úspěšní norští reprezentanti Astrid Uhrenhold Jacobsen a Eldar Rønning. Organizaci kempu měla na starost bývalá juniorská trenérka Brit Baldishol, která se od letošního roku stará o rozvoj norského svazu. Ta vymýšlí různé projekty, které pomáhají ke zviditelnění běžeckého lyžování jak v národním, tak mezinárodním měřítku. Tréninkový kemp začal v hlavním městě Oslu a stejně jako v loňském roce měly výpravy možnost nahlédnout do útrob norského lyžařského svazu. Zde mohli sportovci obdivovat desítky křišťálových glóbů za celková vítězství ve Světovém poháru. Není lepšího zdroje než samotných závodníků, a proto přikládáme příspěvek jednoho účastníka kempu, Jonáše Bešťáka, který se kempu zúčastnil i v minulém roce.

HNED DRUHÝ DEN BYL BĚŽECKÝ TEST

JUNIORSKÁ REPREZENTACE PŘED SRUBY V SJUSJØENU

Text: Jakub Opočenský Foto: archiv autora

Juniorské a dorostenecké zkušenosti

na kempech v Norsku

Jonáš Bešťák (juniorský reprezentant ČR v běžeckém lyžování) Úvodní dny kempu jsme strávili v Oslu a měli také možnost trénovat s norskou reprezentantkou Astrid Uhrenholdt Jacobsen, která nám radila ohledně silového tréninku, především techniky provedení jednotlivých cviků. Hned druhý den jsme museli zvládnout běžecký test. Pak jsme se přesunuli dále na sever do známého střediska Sjusjøen, které leží nedaleko Lillehammeru a jezdí se zde známý závod Birkebeinerrennet. Poslední kilometry jsme absolvovali již v rámci tréninku na kolečkových lyžích. Pro většinu z nás to byl vzrušující zážitek, když jsme si mohli vyzkoušet jízdu v padesátičlenné skupině po boku lyžařů z Norska, Německa, Kanady, Slovinska, Slovenska nebo třeba Litvy. Jelo se za normálního provozu po hlavních komunikacích bez toho, aby na nás někdo zatroubil, natož nás nějak ohrožoval. V Sjusjøenu na nás čekal další velice náročný a zajímavý program včetně setkání s Eldarem Rønningem nebo olympijským vítězem ve sprintu Ola Vigen Hattestadem. Eldar Ronning pro nás připravil krátkou prezentaci o svém sportovním vývoji až v jednoho z nejlepších závodníků na světě. Překvapující pro nás bylo to, že jeho počty odtrénovaných hodin za jeden rok se od našeho počtu hodin nijak výrazně nelišily, ale jeho úspěchy výrazně ano. Hned další den s námi vyrazil na kolečkové lyže, kde jsme společně rozebírali techniku bruslení a hlavně jsme se zaměřili na techniku „jedna-jedna“. Také jsme absolvovali dlouhý horský běh, který letos překonal ten loňský, a bez

pár minut jsme běželi šest hodin v krásné norské přírodě plné bažin a jezer. Dále jsme absolvovali přednášky ohledně dopingu, životosprávy a výživy pod vedením norských specialistů. Na závěr pro nás připravili dva závody na kolečkových lyžích, kde jsme mohli porovnat, jak na tom jsme v mezinárodní konkurenci. Prvně byl sprint, který byl zajímavě zorganizovaný. Každý jel kvalifikaci a další čtyři rozjížďky se závodníky, kteří zajeli podobný čas v kvalifikaci. Večer následovala přednáška s Ola Vigen Hattestadem ohledně přípravy a tréninku na jeden konkrétní závod ve sprintu. Zde nás Ola překvapil informací o tom, že místo vyjetí mezi rozjížďkami jezdí pět krátkých úseků na 90% úsilí. Další zajímavá informace byla o pitném režimu po závodě. Jeho osobní trenér vyprávěl, že když jeli ze Světového pohárů z Liberce na letiště do Prahy, tak museli 4x stavět na toaletu, protože Ola po závodě pije neskutečné množství tekutin. Další den na nás čekal závod v bruslení na 9,5 km pro dívky a 13,5 km pro chlapce. V tomto závodě se nám podařilo vybojovat několik kvalitních výsledků okolo desátého místa. Myslím si, že jsme se na tomto kempu jako česká reprezentace neztratili, i seveřané ví, že se s námi musí do budoucnosti počítat. Chtěl bych vyzdvihnout přístup a práci norských trenérů a asistentů na tomto kempu. Kdykoliv a s čímkoliv jsme za nimi přišli, ať už to bylo při tréninku ohledně techniky nebo s nějakým jiným problémem, vždy byli velice ochotní nám pomoci.

Postřehy účastnice kempu v Norsku Báry Havlíčkové Můj první postřeh byl, že v Norsku všichni umí úplně perfektně anglicky. S norskými závodníky byly vztahy po celou dobu opravdu skvělé, byli na nás hodní a společně jsme se zapojovali jak do tréninkových, tak mimo tréninkových aktivit. Tréninkový kemp hodnotím velice pozitivně, aspoň trochu vím, jak v Norsku trénují a jak se zde rodí budoucí nejlepší světoví závodníci. Bylo pro mě fakt super se podívat do světové velmoci běžeckého lyžování a zároveň mít možnost si prohlédnout jedny z nejznámějších lyžařských stadionů (Holmenkollen a Lillehammer). Z programu se mi líbilo úplně všechno, opravdu jsem byla ráda, že jsme byli i na hoře (Gaustatoppen) a užili si i výběh v bažinách. Myslím si, že i za tuto poměrně krátkou dobu jsme toho stihli hodně. Bylo to pro mě ve všech směrech obohacující a na tento týden si ponesu vzpomínky na celý život. Jenom doufám, že se do Norska ještě podívám, protože si myslím, že to za to stojí!

BEZ TRADIČNÍCH BĚHŮ V BAŽINÁCH BY TO NEBYLO ONO

Dorostenecký kemp společně s oddílem I. L. Jardar letos čekalo na nejlepší dorostence dobrodružství v Norsku. Abychom sportovcům zpestřili program, rozhodli jsme se první tři dny před oficiálním začátkem kempu navštívit Mekku běžeckého lyžování, a to norský Lillehammer. Nejen že jsou zde vynikající tréninkové podmínky, ale na tamějším Norges Toppidrettsgymnas Lillehammer (NTG Lillehammer) působí můj bývalý spolužák, který nám pomáhal. Rozhodli jsme se, že budeme kempovat v blízkosti tréninkového centra s možností tréninku v hale se sociálním zázemím. Vybrali jsme krásné místo, bohužel jsme nenašli příliš pochopení u místních správců a naše malé tábořiště jsme museli na druhou noc přesunut přímo na olympijský stadion. Tou dobou se již naplno rozjela příprava NTG Lillehammer a k vidění bylo asi 25 běžců a běžkyň na lyžích prvních až třetích ročníků, aspirujících na nejlepší umístění nejen v Norském poháru. Než jsme se stačili pořádně rozkoukat, už jsme byli na cestě na předměstí

PÁDLOVÁNÍ A ORIENTACE PO MÍSTNÍM JEZERU STÁLO ZA TO

Osla, konkrétně do Slependu, kde se odehrávala druhá část kempu. Letošní rok nakonec nedorazil italský tým, což ale vůbec nenarušilo celkový program ani výbornou atmosféru na kempu. Z velké části se organizace chopil sportovní ředitel týmu I. L. Jardar Dag Helland Hansen, který se snažil, aby si čeští sportovci letos vyzkoušeli trochu jiné aktivity než minulý rok. Děti byly stejně jako v loňském roce rozděleny do norských rodin, přičemž čeští závodníci s napětím očekávali, zda budou bydlet po dvojicích či samostatně v obavě ze svých komunikačních schopností. Tréninková náplň byla hodně v soutěživém duchu a závodníci si tak vyzkoušeli hned první den oddílový triatlon. Další den následoval testový výběh na 3 km, kde se naši závodníci představili ve výborném světle. V sobotu jsme absolvovali celodenní výlet na Gaustatoppen, jenž leží ve výšce 1 883 m n. m. a při ideálním počasí je nádherný výhled po okolí. Poslední den na sportovce čekal multispor-

tovní závod, což je Dagova srdeční záležitost. Na sportovce, kteří byli rozdělení do dvou- až tříčlených týmů, čekal závod na horském kole, v běhu, plavání, lezení a pádlování. Původní odhad 2 hodin vzal brzy za své, první tým zvládl všechny nástrahy trati za 2,5 h, poslední takřka za 4 h. Po večerech jsme si nemohli odpustit diskuze, mimo jiné i na velice medializovaný prohřešek Pettere Northuga, který se dle vyjádření norských trenérů nevyhne norskému vězení. Dalším vděčným tématem byl samotný úspěch norského lyžování. V místních novinách se zrovna rozebíral mezinárodní juniorský kemp, kdy norský svaz de facto supluje činnost Mezinárodní lyžařské federace. Dočíst jsme se mohli i o aktuálních číslech členské základny, která činí 170 000 členů ve více jak 1 150 klubech. Pokud by někoho zajímal letošní rozpočet, s kterým hospodaří norský běžecký úsek, tak je to 75 mil. NOK (cca 262, 5 mil. Kč), což je třikrát více než v roce 2007.

PO TAKŘKA PĚTI HODINÁCH JSME SE DOSTALI NA VRCHOL GAUSTATOPPENU

Sport

Text: Tomáš Hermann Foto: Barbora Reichová, deník Sport, Eduard Erben – CPA

Biatlonisté přepsali historii.

Pětkrát!

Stačily jim dva týdny klání Her v Soči 2014 a čeští biatlonisté razantně přepsali historii tohoto odvětví v České republice. Pod olympijskými kruhy vybojovala parta kolem trenérů Ondřeje Rybáře a Jindřicha Šikoly neuvěřitelných pět cenných kovů! Předtím, za 54 let olympijského biatlonu, totiž nezískali naši sportovci ani jedinou!

še odstartoval Naši medailisté z ZOH v Soči 2014 nečekaný bronz Jaroslava Soukupa, který už Veronika Vítková, Gabriela Soukalová, Jaroslav Soukup, Ondřej Moravec....stříbro..... Štafeta 2x6 km a 2x7,5 km navždy zůstane „historicky Ondřej Moravec.......................................stříbro..... Stíhací závod prvním“ českým olympijGabriela Soukalová................................stříbro..... Hromadný start ským medailistou z biatloJaroslav Soukup......................................bronz...... Sprint nu. Týmové sebevědomí Ondřej Moravec.......................................bronz...... Hromadný start pak přetavil v další cenné kovy Ondřej Moravec, jenž doběhl druhý ve stíhacím závodě a vybojoval velmi cenný bronz v závodě s hromadným startem. Po dvou čtvrtých místech se pak individuální štěstí usmálo i na Gabrielu Soukalovou, která dosáhla na stříbro v závodě s hromadPŘIŠLA VŠAK ným startem. Všichni společně, doplněni ještě I SMUTNÁ ZPRÁVA o Veroniku Vítkovou, pak potvrdili vzestup O ODCHODU českého biatlonu ziskem stříbrné medaile ve VÁCLAVA FIŘTÍKA smíšených štafetách.

ONDŘEJ MORAVEC SE SNAŽIL NAPODOBIT EMILA ZÁTOPKA

Biatlonový Zátopek Ondřej Moravec, který v Soči vybojoval celkem tři cenné kovy, se stal prvním českým mužem po vytrvalci Emilu Zátopkovi, který na jedněch olympijských hrách vybojoval tři medaile. Legendární běžec v Helsinkách roku 1952 triumfoval na pětku, desítku i v maratónu.

Rub a líc úspěchu Jak už to v životě chodí, každý úspěch a ryzí štěstí bývá něčím vykoupeno. Bezprostředně po úspěšné sezóně náhle zemřel dlouholetý prezident Českého svazu biatlonu a viceprezident Mezinárodní biatlonové unie Václav Fiřtík. Zkušený funkcionář dokázal se svými spolupracovníky po více než třiceti letech opět na naše území vrátit vrcholný biatlon v podobě mistrovství světa 2013.

ELITE NEJLEPŠÍ PŘÍTEL VÍTĚZŮ

Nejlepší světoví závodníci používají boty z kolekce Alpina Elite, které jsou absolutní špičkou mezi botami pro běžecké lyžování. Protože spolupracujeme s týmem našich závodníků, jsme schopni při vývoji a testování nacházet inovativní řešení, díky nimž naše boty dokonale sedí, mají vyladěný tvar a vynikající poměr mezi funkčností a hmotností.

PŘIZPŮSOBIVOST BOTY VYNIKAJICÍ FUNKČNOST PODPORA SPRÁVNÉHO POSTOJE OVLÁDÁNÍ RYCHLOSTI VYLEPŠENÉ VLASTNOSTI NÍZKÁ HMOTNOST

ALPINA, d.o.o., Strojarska 2, 4226 Žiri, Slovenia, T +00386 4 51 58 000, F +00386 4 51 58 370, alpina@alpina.si, www.alpina.si

GABRIELA SOUKALOVA Czech Republic

www.alpinasports.com

Sport

TO SE V LÉTĚ TRÉNUJE – PRO KAŽDOU KATEGORII EXTRA MŮSTEK

ne, kde jsme si mohli konečně trochu „otestovat“, jak na tom jsme v porovnání se světovou špičkou. Těchto letních závodů se pravidelně účastní prakticky všichni závodníci ze špičky světového poháru, takže závody mají opravdu vysokou úroveň. Celkově pak v této letní obdobě světového poháru obsadil Dvořák výborné 9. místo a Portyk 21. místo. Závody nám ukázaly, že na tom nejsme zase tak špatně, ale pořád je na čem pracovat! Já jsem si na sebe „ušil pořádný bič“, že jsem přijal tuhle trenérskou nabídku. Ale v severské kombinaci se pohybuji prakticky celý život a jsem rád, že mohu všechny nasbírané zkušenosti předat těm, kteří to ještě mohou využít.

Text a foto: Ladislav Rygl

Severská kombinace chystá změny Novou lyžařskou sezónu netrpělivě vyhlížejí jak fandové lyžování, tak profesionální závodníci. Ty ze severské kombinace totiž čeká i mnoho novinek. Nová pravidla platí pro skokanské kombinézy a přilby. A v budoucnu přivítá severská kombinace i ženy.

imní sezóna odstartuje již tradičně na dalekém severu, konkrétně 28. listopadu ve finském Kuusamu, kde se sejdou ti nejlepší běžci, skokané a samozřejmě i kombiňáci. Kalendář závodů je doslova nabitý, jen těžko se během zimy hledá volný víkend. Ve světovém poháru bude 14 individuálních závodů, 4 závody v týmovém sprintu dvojic a jedna štafeta. Po pár letech se světový pohár vrací i k nám do Čech, když 7. a 8. února 2015 bude možnost vidět v Liberci špičku severské kombinace. Mistrovství světa se bude konat v termínu 20.–28. 2. 2015 ve švédském Falunu. Každá začínající sezóna s sebou přináší něco nového.

Změna č. 1 v naší reprezentaci V české severské kombinaci se po loňské sezóně udála řada změn, a to nejen na trenérských postech. Vedení této disciplíny se po dlouhých letech rozhodlo udělat změnu. Jednoho jarního dne, dost nečekaně, jsem dostal jako klubový trenér a bývalý reprezentant nabídku, zda bych nechtěl trénovat českou reprezentaci. Dosavadní trenér Luděk Šablatura odešel trénovat reprezentanty Ruska a já jsem po chvilce váhání tuto

ČESKÁ REPREZENTACE NA TRÉNINKOVÉM POBYTU

nabídku přijal. Ve složení družstva se již tak velké změny neudály, protože u nás není tolik perspektivních závodníků, jako mají třeba naši jižní a západní sousedé. Mám „na starosti“ Mirka Dvořáka, Tomáše Portyka, Petra Kutala a Lukáše Rypla. Naše dva nejzkušenější závodníky Pavla Churavého a Tomáše Slavíka trénuje Marek Šablatura, ti se připravují především individuálně. Máme tedy za sebou letní přípravu, která byla zaměřena zejména na zlepšení kondice v běhu a na stabilizaci techniky ve skoku. Absolvovali jsme několik spíše kratších soustředění v zahraničí, které jsme kombinovali s tréninkem v domácích podmínkách, hlavně v Liberci. Za 4 měsíce letní přípravy jsme „nasbírali“ přes 1 500 kilometrů běhu a běhu na kolečkových lyžích a více jak 200 skoků na umělé hmotě. Hlavním cílem přípravy bylo zlepšit techniku skoku především u Mirka Dvořáka, u ostatních závodníků jsme se snažili pracovat na celkové fyzické kondici. Tomáš Portyk předváděl celé léto, že dokáže výborně skákat, a tak jsme pracovali hlavně na technice běhu a jeho celkové kondici. Blok letní přípravy vyvrcholil takzvanou Sommer Grand Prix, která čítala 5 závodů v rozmezí jednoho týd-

Změna č. 2 – skokanské kombinézy Co se týká pravidel závodů, tak zůstalo v kombinaci prakticky vše při starém. Jedna ze dvou změn ale nastala v materiálovém vybavení, a to opět u skokanských kombinéz. V předešlých sezónách mohl být vnější obvod kombinézy větší než obvod těla o 2 cm a v letošním roce to budou 3 cm. To znamená, že kombinézy budou maličko volnější. V praxi to skokan ani nepozná, ale já jsem se během léta zdokonalil v šití na stroji docela obstojně! To je všeobecně známé, že poslední úpravy kombinéz provádí až trenér.

Změna č. 3 – skokanské přilby Další změna se týká skokanských přileb, které budou muset být pro zvýšení bezpečnosti více polstrované a počínaje letošní sezónou opatřené novým certifikátem.

Změna č. 4 – budou závodit i ženy Asi největší změnou, která se v současné době teprve chystá je, že Mezinárodní lyžařská federace již nechce, aby byla severská kombinace výhradně mužskou záležitostí. Ano, po vzoru skokanů specialistů se FIS snaží nabídnout severskou kombinaci i ženám a dívkám. U příležitosti posledního závodu „Sommer Grand Prix“ v německém Oberstdorfu, kde se každoročně koná i závod žáku, poprvé v historii severské kombinace závodily i dívky. A sešlo se jich požehnaně! Celého závodu se zúčastnilo asi 60 závodníků a přes 40 závodnic z deseti zemí celého světa.

ZATÍM JEŠTĚ LETNÍ POHLED ZE SKOKANSKÉHO MŮSTKU

www.stopaprozivot.cz

Jilemnická 50 7. – 8. 2. 2015 / Jilemnice

GENERÁLNÍ PARTNER

Šumavský Skimaraton Kooperativy 21. – 22. 2. 2015 / Kvilda Krkonošská 70 Kooperativy 28. 2. 2015 / Špindlerův Mlýn, Svatý Petr Karlův běh České spořitelny 7. - 8. 3. 2015 / Abertamy v Krušných horách Klasika a Bruslení / Dětské závody / Fitness jízda a Škola běžek pro začátečníky / Komfortní zázemí s vyhřívanými stany, převlékárnou a úschovnou / Teplé jídlo a nápoje Mazací servis / Dárek pro všechny startující HLAVNÍ PARTNEŘI

PARTNEŘI

DODAVATELÉ

MEDIÁLNÍ PATNEŘI

INSTITUCIONÁLNÍ PARTNEŘI

Sport

Silvini Text: Marek Pazderský Foto: archiv autora

Skiroll Classics 2014 Popularita běžeckého lyžování nabírá každý rok na intenzitě a s tím je spojená i aktivita lyžařů v přidružených odvětvích. Již dlouhá léta se jako příprava na zimu používají kolečkové lyže. Díky modernějším materiálům a větší mase lyžařů se tato libůstka zlevnila a rozšířila i mezi širší veřejnost. Došlo tak k přehodnocení některých tréninkových metod a nejeden lyžař tráví na kolečkových lyžích celé léto. á osobně, jen co vynaleznou kvalitní a spolehlivé brzdy na kolečkových lyžích, snad už ani nebudu chodit po svých. A protože jsme lidé hraví a soutěživí, tak se nám klubou závody jako houby po dešti. Pravda, mistrovství republiky a podobné závody pro naše nejlepší lyžaře tu už dlouhou dobu máme, ale širší lyžařská obec doposud přicházela zkrátka. Zhruba před třemi roky se objevily první iniciativy klubů či part nadšenců, kteří se rozhodli udělat závody převážně pro své kamarády nebo v rámci oddílu. Loni pak vznikl první seriál pod názvem Czech Roller Ski Classics 2013, který obsahoval dva závody – výjezd na Šerlich a výjezd na Ještěd. Celkem se obou závodů zúčastnilo přes 100 závodníků a závodnic a stali se tak spoluzakladateli nové série. Pro letošní rok 2014 vznikl již kvalitní seriál čítající čtyři závody, které spojuje několik hlavních charakteristik. Vysoký kopec, významný krajinný prvek, klasická technika a vynikající výkony těch nejlepších závodníků, ale i těch, kteří při výjezdu nahoru překonávají kolikrát sami sebe. Jako první otevřel sérii závodů na kolečkových lyžích výjezd na Praděd v Jeseníkách začátkem srpna, následovalo druhé dějství v již tradičních Orlických horách koncem srpna při

výjezdu na Šerlich, začátkem září se všichni potkali v Krkonoších při výjezdu na Špindlerovku a na konci září na všechny čekalo velké finále při výjezdu na Ještěd, které bylo součástí

TAK SE BOJOVALO PŘI VÝJEZDU NA ŠERLICH

mistrovství republiky na kolečkových lyžích. Pravidla jsou pro všechny stejná: kolečkové lyže na klasiku s černými gumovými kolečky o maximálním průměru 7–8 cm, helma, brýle, účast na všech závodech a součet dosažených časů. Díky velké podpoře firem Silvini, Swix a Swenor se podařilo celý seriál zaštítit, vytvořit důstojné podmínky a také namotivovat nejlepší závodníky v podobě cen jako jsou kolečkové lyže Swenor, hole Swix, oblečení Silvini a také prize money. Už po třech závodech ze čtyř bylo jasné, že seriál bude pokračovat i za rok, že bude lehce pozměněn a přibudou určitě i další závody.

Závod první – Výjezd na Praděd Když se řeknou Jeseníky, každému padne hned na mysl vrchol Praděd s vysílačem. Oblíbené výletní místo, z kterého je vidět od Krkonoš až po Beskydy. Takovou krásnou lahůdku hned na úvod celého seriálu si připravili organizátoři ze Ski klubu RD Rýmařov pod velením Vaška Sedláčka. Jelo se v sobotu 9.8. za krásného slunečného počasí od chaty Hvězda přes Ovčárnu až na samotný vrchol Pradědu k vysílači do výšky 1 491 m n. m., který se tak stal nejvyšším bodem celého seriálu. Trať byla dlouhá 9,1 km s nemilosrdným převýšením 600 metrů a zvláště v horních partiích byla doslova obsypána diváky. Do těžkého závodu se nakonec přihlásilo 47 mužů a 7 žen. Nejrychlejším byl Adam Felner z místního Fénix Ski team Jeseník v čase 38 minut a 45 sekund před druhým Janem Čechem z ČKS Ski Jilemnice a třetím Vladislavem Razýmem ze Sport Klubu Plzeň. Ženám jednoznačně kralovala nynější Rakušanka Kateřina Smutná ze Silvini Madshus Teamu v čase 41 minut a 5 vteřin před druhou Kateřinou Berouškovou ze Sport Klubu Plzeň a třetí Adélou Boudíkovou z Fischer Subaru racing Teamu.

PROSLUNĚNÝ VÝJEZD NA JEŠTĚD

Závod čtvrtý – Silvini Skiroll (c)up Ještěd 2014 – MČR V KRKONOŠÍCH ZÁVODNÍKŮM POČASÍ MOC NEPŘÁLO

Závod druhý – Orlický Rollerski Cup Spoluzakladatelé celé myšlenky na vznik seriálu závodů na kolečkových lyžích z XC Sportu kolem Jardy Knápka se řádně zhostili druhého závodu, který má již svoji tříletou tradici. Z malého závůdku se tak stal velmi kvalitně obsazený podnik v samotném srdci Orlických hor. Závod se konal v sobotu 30. 8. odpoledne z česko-polské hranice v Orlickém Záhoří a vedl do sedla Šerlichu s nadmořskou výškou 980 m n. m., což je nejnižší cílový bod celého seriálu. Trať o délce 10 km s převýšením 330 metrů nahrávala tentokráte silovějším typům, kteří mohli více uplatnit techniku soupaž, zvláště v prvních kilometrech trasy. Závodu se zúčastnilo celkem 56 mužů a 6 žen. Nejrychlejším byl dle očekávání Stanislav Řezáč ze Silvini Madshus teamu v novém rekordu trati, jenž má nyní hodnotu 28 minut a 33 sekund. Druhé místo si pohlídal loňský vítěz Jiří Ročárek z Fischer Subaru racing Teamu před třetím Honzou Šrailem z SK Nového Města na Moravě. V ženách opět jednoznačně vyhrála Kateřina Smutná ze Silvini Madshus Teamu v čase 30 minut a 30 sekund, která si v podstatě celou sérii jede jako svůj vlastní závod a svými výkony připomíná kralování žraloka ze Sicílie na letošní Tour de France Vincenza Nibaliho. Druhá nakonec dojela reprezentantka Klára Moravcová ze Ski Klubu Jablonec nad Nisou před opět třetí Adélou Boudíkovou z Fischer Subaru racing Teamu.

Závod třetí – Krkonošský čtvrtmaratón Od východu na západ, jako by si řekli pořadatelé, a tak třetí díl musel po Jeseníkách a Orlických horách zákonitě mířit do našich nejvyšších hor pozdravit Krakonoše, tedy do Krkonoš. Úkolu závod uspořádat se zhostil dlouholetý lyžař Pepa Vejnar. V neděli 14. září zřejmě Trautenberg zlobil, a tak ho Krakonoš zaháněl deštěm a mlhou, ale nakonec se přeci jen umoudřil a alespoň během závodu nepršelo. Závod startoval ve Špindlerově Mlýně a vedl nahoru na Špindlerovku do výšky 1 198 m n. m., na druhý nejvyšší bod celého seriálu. Do boje se stoupáním o délce 10,5 km s převýšením 480 metrů se pustilo nakonec 64 mužů a rekordních 23 žen. Nejrychlejším byl Daniel Máka z Dukly Liberec v čase 38 minut a 52 vteřin před druhým Martinem Lopotou taktéž z Dukly Liberec a třetím Adamem Felnerem ze Ski klubu Fénix Jeseník, který se tak dostal do těsného vedení v celém seriálu. V ženské kategorii nemohl snad vyhrát nikdo jiný než Kateřina Smutná ze Silvini Madshus Teamu v čase 40 minut a 50 vteřin před druhou Kateřinou Berouškovou ze Sport klubu Plzeň a věčně třetí Adélou Boudíkovou z Fischer Subaru racing Teamu.

VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ ŽEN PO VÝJEZDU NA ŠPINDLEROVKU – ZLEVA BEROUŠKOVÁ, VÍTĚZKA SMUTNÁ A BOUDÍKOVÁ

Poslední ze čtyř závodů s podtitulem „Výjezd do nebe na kolečkových lyžích“ se stal zároveň i mistrovstvím republiky a sliboval tak již dopředu opravdové finále. Pořadatelé tohoto závodu ze Silvini Madshus teamu (ve spolupráci se Svazem lyžařů ČR) jsou zároveň hlavními pořadateli celého seriálu a se závodem mají už loňskou zkušenost, kdy to dopadlo všechno na jedničku. Organizace tohoto závodu byla nejtěžší z hlediska uzavření komunikace a vytvoření náhradních objízdných tras a mohla se konat jen díky dobré vůli provozovatelů Horského hotelu Ještěd. Start byl naplánován na poslední neděli v září – 28. 9. na 13.15 z obce Janův Důl u Osečné a trasa dále vedla přes Rozstání na Výpřež, Ještědku a následně na samotný vrchol Ještědu do 1 012 m n. m. Celková délka byla rovných 12 kilometrů s převýšením 600 metrů. Velké drama se očekávalo zejména v závěrečných serpentinách, kde stoupání dosahovalo sklonu až 14 %. Na posledním kilometru se očekávala i velká divácká kulisa. Lákadlo? Naše téměř kompletní běžecká lyžařská reprezentace, jeden z nejlepších závodníků dálkových běhů Stanislav Řezáč, velká řada hobíků a sportovních nadšenců, souboj o první místo v celkovém pořadí (Adam Felner vedl před Jiřím Ročárkem o pouhých 9 vteřin) a slunečné počasí s krásnými výhledy. Jako vedlejší závod se navíc jela ta samá trať bruslením a na in-linech s holemi. Jak to dopadlo? Na špici závodu si to rozdali hlavně naši nejlepší reprezentanti se Standou Řezáčem. Toho postupně setřásli a rozhodl až drtivý nástup Martina Jakše 200 m před cílem, který tak rozhodl o svém vítězství před Lukášem Bauerem (oba z Dukly Liberec), třetí přijel Stanislav Řezáč ze Silvini Madshus Teamu. V ženské kategorii do posledních metrů svedly souboj Petra Nováková (LK Slovan Karlovy Vary) s Kateřinou Smutnou (Silvini Madshus Team). Ta v samotném závěru Petře podlehla a přerušila tak svoji neporazitelnost z předešlých závodů. Třetí místo vybojovala Klára Moravcová (Ski klub Jablonec nad Nisou). Celkem se zúčastnilo 92 mužů a 25 žen na kolečkových lyžích klasickou technikou, bruslařů na in-linech a kolečkových lyžích bylo celkem 46. Výhledy a atmosféra závodu hlavně s blížícím se cílem závodu byly špičkové.

Univerzita Text: Vít Fousek Foto: Jiří Holoubek

Nové lyže

Jak na to? Před blížící se zimou si každý lyžař začíná připravovat lyžařský materiál. Rád bych se s vámi proto o své zkušenosti s výběrem a přípravou lyží před novou zimní sezónou podělil.

okud se rozhodnete pro koupi nových lyží, doporučuji svěřit je hned do rukou zkušeného servisu. Moje zkušenost s výběrem lyží na závody je taková, že rozhoduje především konstrukce a tvrdost lyží, dále pak kvalita skluznice a její struktura, která je na lyži vybroušená. V dobrém servisu jsou vám schopni nabídnout měření lyží na speciálním přístroji, který měří každou lyži zvlášť. Tím nedojde ke zprůměrování mazací komory a následně horšímu výkonu lyží.

Dále se podle naměřených hodnot můžete rozhodnout pro volbu struktury skluznice tak, aby vyhovovala vašim požadavkům a tvrdosti dané lyže. Možná se vám zdá, že tento postup se týká jen závodníků a profesionálů, ale opak je pravdou. Nejenom závodní lyže, ale i lyže nižších kategorií mají určitou tvrdost. Tam je obzvlášť důležité dbát na pečlivý výběr, protože nejste všichni jen závodníci. Například volba příliš tvrdých lyží pro někoho, kdo nemá ještě dobře zvládnutou techniku běhu, je velmi nešťastná.

PŘÍSTROJ NA MĚŘENÍ TVRDOSTI LYŽE

SPECIÁLNÍ BRUSKA NA VYBROUŠENÍ JEMNÉ STRUKTURY DO SKLUZNICE BĚŽECKÝCH LYŽÍ

Dále bych vám rád řekl něco o strukturách běžeckých lyží. V posledních letech se o strukturách hodně mluví. Struktura je dnes nedílnou součástí moderní lyže ve všech odvětvích lyžování. Je třeba upřesnit, že ne každá struktura je vhodná. Na běžecké lyže se musí použít jen běžecké struktury. Ty se brousí na speciálním jemném kamenu určeném pro běžky. Když vám někdo nabrousí lyže na hrubém kameni určeném pro sjezdové lyže, tak ta struktura není čistá a je o hodně hrubší. Takové lyže potom moc nejedou a také se ubírá hodně skluznice. Všechno, co jsme si zatím řekli, můžete samozřejmě použít nejenom na nové lyže, ale i na lyže, které máte doma a z nějakého důvodu máte pocit, že nefungují tak, jak byste chtěli. Z těchto lyží je potřeba odstranit parafín, případně je očistit od zbytku odrazového vosku a vyhledat odborný servis. Když se vám povede zajistit si proměření stoupací komory a kontrolu struktur jak na klasiku, tak na bruslení, můžete přistoupit k ošetření lyží parafínem. Parafínování skluznice je velmi důležité. Spousta lyžařů tuto činnost trošičku podceňuje a spoléhá na to, že to není tak důležité, že to nějak pojede. Samozřejmě se dá jezdit i bez parafínu, ale musíte počítat s tím, že velmi podstatně snížíte schopnosti svých lyží. Každý z vás hledá co možná nejlepší lyže, ale bez pravidelného čištění a parafínování je odsoudíte do průměrné kategorie. Své lyže byste měli mít přes léto v ide-

álním případě napuštěné parafínem a uložené na chladnějším suchém temném místě. Před sezónou je dobré potom lyže překontrolovat a hlavně přeparafínovat, jelikož parafín bude přes letní pauzu zvětralý a nebude tak dobře fungovat. Já osobně na uskladnění přes léto preferuji parafín střední tvrdosti. Ideální je použít parafín s nižším obsahem fluoru (LF). Například u značky BRIKO-MAPLUS je to LP2 RED s teplotním rozmezím -7 °C až -3 °C. Jinou situací je, pokud si před sezónou pořídíte nové lyže, nebo si necháváte nabrousit novou strukturu. Tam si dovolím doporučit nepatrně jiný postup. V tomto případě je dobré lyže proparafínovat vícekrát, přibližně pětkrát i vícekrát, aby se skluznice dostatečně nasytila. Já volím postup od nejměkčích parafínů po nejtvrdší. Pro příklad, začnu se žlutým a končím modrým. Tímto novou skluznici zapracujete a zjemníte její strukturu. Takto udělané lyže budete mít připraveny na trénink nebo na závod. Přeji vám hodně úspěchů. Vít Fousek Rok a místo narození: *1972 v Novém Městě na Moravě Závodní lyžařská kariéra: člen Dukly Liberec a zároveň člen české reprezentace v běhu na lyžích Činnost v servisním týmu: 10 let osobním servismanem Lukáše Bauera (2003–2013) od roku 2001 působí v servisním týmu české reprezentace lyžařů běžců Současná činnost: zastupuje v ČR italskou firmu Briko-Maplus pracuje pro firmu Scott Sport v ČR v sekci běžecké lyžování částečně bude vypomáhat v servisním týmu české reprezentace lyžařů běžců

LEKI hole Strike Carbon

Závodní model holí s přepracovaným madlem PA Shark, pro ještě přesnější uchopení hole. Váha pouhých 60 g/m při vynikající tvrdosti hole. K holi je dodáváno nové poutko Trigger Shark WorldCup strap. Délka: 140–180 cm (2,5 cm). Materiál: 16,5 mm 100% karbon té nejvyšší kategorie. Váha: 60 g/m. Madlo: komponentní Shark cork. Poutko: Trigger Shark WorldCup umožňující jednoduchou změnu velikosti. Závodní úzký košíček Ø 9 mm. Hrot ze slinutého karbidu.

LEKI hole Speed Carbon

Nový model holí z 85 % karbonu, doplněného 15 % skelného vlákna, o průměru 16 mm, který zaujme každého výkonnostního běžkaře a hobby závodníka. Hůl má zajímavý matný lak a černý design. Je velmi lehká a zároveň tvrdá. Trigger Shark pro optimální „zakousnutí“ a přenos síly. Délka: 140–180 cm, à 2,5 cm. Materiál: kompozitní karbon – 85 % karbon, 15 % skelné vlákno o průměru 16 mm. Váha: 72 g/m. Madlo: komponentní Shark cork. Poutko: Power Race Trigger Shark umožňující jednoduchou změnu velikosti. Hrot ze slinutého karbidu.

CENA

6 440

LEKI rukavice Shark Racing Edition

3 640

Kč

LEKI rukavice Shark Thermo

Tajná zbraň všech LEKI sportovců ve světovém poháru v čele s Lukášem Baurem. Rukavice má softshellovou windstopper membránu pro vynikající odvod potu a ochranu proti nepřízni počasí. Je nezateplená a vybavená bezpečnostním upínacím systémem Trigger Shark. Vnější materiál: windstopper softhell. Vnitřní materiál: nash silikonprint. Dlouhá CENA manžeta. Velikost: 6–11. 2 190

Zateplené rukavice s oceněním European Ski Award. Rukavice má softshellovou windstopper membránu pro vynikající odvod potu a ochranu proti nepřízni počasí. Vnější materiál: windstopper softhell. Vnitřní materiál: nash. Izolační náplň: micro bemberg. Dlouhá manžeta. Velikost: 6–11.

CENA

1 940

Kč

www.leki.cz

LEKI hole Carbon Comp

Bestseller. Nízká váha, perfektní tvrdost a přitom velmi zajímavá cena. Ve výbavě nemůže chybět systém Trigger Shark a zajímavý je i materiál, kdy je použit kompozitní karbon v poměru 60 % karbonu a 40 % skelného vlákna. Délka: 135–165 cm, à 5 cm. Materiál: kompozitní karbon- 60 % karbonu a 40 % skelného vlákna o průměru 16 mm. Váha: 91 g/m. Madlo: komponentní Shark cork. Poutko: Power Race Trigger Shark umožňující jednoduchou změnu velikosti. Hrot ze slinutého karbidu.

LEKI hole Tour Cross

Výborná rekreační a také nejlevnější hůl se systémem Trigger Shark. Délka: 130–160 cm, á 5 cm. Materiál: 16mm aluminium.

CENA

1 690

CENA

Kč

2 240

LEKI rukavice Shark Cruiser

Kč

Nejprodávanější model rukavic se systémem Trigger Shark. Perfektní ochrana před zimou a výborný odvod potu. Je možné pořídit ve dvou barevných kombinacích. Model oceněn European Ski Award. Vnější materiál: Windlocker softshell. Vnitřní materiál: nash silicon print. CENA Izolační náplň: micro bemberg. Dlouhá manžeta. Velikost: 6–11. 1 640

LEKI rukavice Shark XC

Nejlevnější model se systémem Trigger Shark vybavený softshellovou membránou. Kvalitní provedení a černá barva. Vnější materiál: Windlocker softshell. Izolační náplň: micro bemberg thinsulate. Vnitřní materiál: nash silicon print. Dlouhá manžeta. Velikost: 6–11.

Kč

www.leki.cz

CENA

1 390 Kč

www.leki.cz

karta í n t s o věrn sti možno výhod í čerpán

1 4 =

VÝHODY ČLENSTVÍ:

a výměny bez pokladního dokladu •Reklamace akční klubové nabídky •Exkluzivní přehledně na jednom místě po přihlášení •Vše výhody i bez předložení věrnostní karty •Čerpejte •Nový prémiový KLUB+ * více informací a Všeobecná pravidla KLUBU SPORTISIMO naleznete na www.sportisimo.cz

Loppet Text: Lenka Kocumová Foto: archiv Euroloppet

Euroloppet 2014

Mnoho pozitivního pro příští sezóny

38 delegátů a expertů z jedenácti zemí Evropy se sešlo v malebném městečku Bessans v Savojských Alpách na Kongresu evropských maratónských běhů na lyžích. Zástupci jednotlivých evropských běhů mluvili a diskutovali o nejrůznějších tématech lyžařských maratónů v Evropě neuvěřitelné čtyři dny. Jedním z hlavních témat bylo schválení žádostí nových evropských maratónských běhů o zařazení mezi hlavní závody seriálu Euroloppet. atímco o závodě 7-mila ve Švédsku toho zatím moc není známo, ostatní už mají svou historii. Nejstarší z těchto tří je Ugra Ski Marathon v Chanty-Mansijsku v srdci Ruska, několik desítek let starý. Město je známé především pořádáním biatlonových závodů a je jedním z nejbohatších měst v Rusku, protože obchoduje s ropnými produkty. Další závod v Rusku Murmansk Ski Marathon je již každoročně součástí nejslavnějších ruských sportovních akcí v regionu Murmansk, který se nazývá

SPOLEČNÁ FOTOGRAFIE ÚČASTNÍKŮ KONGRESU V BESSANS

„Prazdnik severa“. Murmansk je největší město za polárním kruhem, nachází se na polovině cesty z Moskvy na severní pól, a tak si svoji pozornost jistě zaslouží.

Zároveň bude v příštím roce naposledy zařazen do seriálu Euroloppet závod La Sgambeda v italském Livignu. Tento závod byl letos zařazen i do seriálu Swix Ski Classics a nahrazen bude od roku 2016 závodem na 45 km klasickou technikou Marcia Gran Paradiso v italském Cogne. Příjemná zpráva je pro členy Euroloppetu, kteří se mohou těšit na pokračování akce Eu-

Jednohlasně byly od roku 2015 do série Euroloppetu přijaty následující závody: Závod Země Termín Technika běhu 7-mila.....................................................Švédsko................ 15. 3. 2015......................74 km, 40 km a 24 km klasickou technikou Ugra Ski Marathon...........................Rusko.................... 4. 4. 2015.........................50 km volnou technikou Murmansk Ski Marathon...............Rusko.................... 28. 3. 2015......................50 km volnou technikou

KONGRES EVROPSKÝCH MARATÓNSKÝCH BĚHŮ NA LYŽÍCH

roloppet Racer Akce 3 + 1. To znamená, že kdo absolvuje tři závody Euroloppetu v jedné sezóně, obdrží v sezóně následující jedno startovné na závod Euroloppetu zdarma. Podmínkou ale je, že to musí být na závod, kterého se danou poslední sezónu nezúčastnil. Každý z organizátorů Euroloppetu poskytne nejméně 30 poukazů na volný start. Pokud by 450 poukazů na rok nestačilo, nabídnou organizátoři německého Skadi Loppetu a našeho Šumavského skimaratónu každý po sedmdesáti poukazech. Jen tyto poukazy, kterými Euroloppet podporuje držitele svých pasů, mají hodnotu cca 20 000 €. Novým lákadlem pro účast na závodech Euroloppetu jakožto držitele Euroloppet pasu je možnost vyhrát poukaz od nového partnera Euroloppetu – Cross Country Ski Holidays. Jedná se o 8 poukazů pro dvě osoby na jeden týden pobytu v ceně cca 1 000 €. Tyto poukazy budou vždy losovány na všech osmi hlavních závodech Euroloppetu. Potěšující je pro držitele Euroloppet pasů i potvrzená spolupráce Euroloppetu a mezinárodního internetového magazínu Marathon Skier, který přináší reportáže z lyžařských maratónských závodů po celém světě. Marathon Skier podpoří držitele Euroloppet pasů dvěma čísly magazínu zdarma – nabízí zvýhodněné celoroční předplatné (8 čísel ročně) za 36 €, místo 45 €. Na tomto odkazu si můžete stáhnout jedno číslo zdarma: http:// marathonskier.com/magazines/magazine-skier-magazine.html.

Speciální podpory se od následující sezóny 2015 dostane maratónským lyžařům Euroloppet ve Švédsku a Finsku. Evropská unie maratónských běhů na lyžích (EUC) se rozhodla představit ocenění Sverige a Suomi Euroloppet Racer. Kdo ze seveřanů absolvuje závod Vuokatti Hiihto a dva další závody ve Finsku, získává ocenění Suomi Euroloppet Racer. Pro získání ocenění Sverige Euroloppet Racer musí závodník absolvovat hlavní závody Euroloppetu Engelbrektsloppet a 7-Mila a k tomu ještě jeden z partnerských závodů ve Švédsku. EUC chce tímto vynahradit závodníkům ve Finsku a Švédsku jejich geografické znevýhodnění, aby také mohli dosáhnout ocenění Euroloppet Racer. Mistrovství Evropy v maratónském běhu na lyžích v roce 2015 se bude konat v Německu při Skadi Loppetu (14. a 15. 3. 2015) a v roce 2016 bude hostit Mistrovství Evropy španělský závod Marxa Beret. Také byly ustanoveny další termíny a lokace tohoto Mistrovství Evropy: 2017 Finsko – Vuokatti Hiihto 2018 Švýcarsko – Gommerlauf 2019 Francie – Marathon de Bessans Mimojiné se EUC rozhodla na svých stránkách www.euroloppet.com prezentovat více novinek a zpráv i z letních sportů, které lyžaři běžci využívají. Tento projekt je nazván Nordic summer. Od konce července 2014 zde byly zveřejněny termíny závodů na kolečkových lyžích, horských kolech a samozřejmě i termíny běžeckých závodů.

Loppet

Moskva

Khanty Mansiysk

Text: Jiří Suchý Foto: Jan Kašpar

„Ugra ski marathon“

Ugra ski marathon je jedním z devatenácti dálkových běhů, zařazených do seriálu Russia loppet. Letos se konal 12. dubna 2014 tradičně na okraji sibiřského města Khanty Mansiysk (Chanty-Mansijsk), vzdáleného vzdušnou čarou přibližně 2 000 km severovýchodně od Moskvy (po silnici cca 4 000 km). řed odletem jsme netušili, že tento závod je vážným zájemcem o zařazení do série FIS maraton cup, jehož kandidatura bude počátkem června opravdu schválena. Pro příští rok byl zařazen také do Euroloppetu, a to společně se závodem Prazdnik severa, organizovaným v Murmansku. Závod jsme vybírali na základě dubnového termínu, kdy je již ve střední Evropě po sezóně. Ugra loppet tedy splňoval naši představu o termínu, ale především nám Sibiř zněla poměrně exoticky.

PAMÁTNÍK NA OKRAJI CIVILIZACE

Cesta z Prahy byla poněkud komplikovaná, protože přímo do Khanty Mansiysk létá jen společnost UTair, která nelétá do Prahy a v Moskvě využívá letiště Vnukovo. Navíc můj tradiční

společník na exotické mise Honza Kašpar má obavy z exotických leteckých společností. V tomto případě byly jeho obavy bohužel oprávněné, protože v roce 2012 kvůli špatně odmrazeným křídlům havarovalo letadlo ATR72 společnosti UTair na lince z Tyumenu do Surgutu a zahynulo nejméně 28 z 39 cestujících. Proto jsme dali přednost Aeroflotu a jeho zbrusu novým letadlům nakoupeným V. Putinem před ZOH v Soči. Přílet na dubnové podvečerní letiště Šeremetěvo v chladné a pošmourné Moskvě ve mne vyvolal značně rozporuplné pocity související s Putinovou okupací Krymu. Také mi hlavou běžela úvaha, zda se při této invazi inspiroval okupací ČSSR v roce uvedeném na dresu Jaromíra Jágra. Posíleni konzumací v salónku jsme z Moskvy pokračovali další 3,5 hodiny vnitrostátním letem do Surgutu, který leží na břehu veletoku Ob, přibližně 300 km od Khanty Mansiysk. Při diskuzi s letuškou jsem se poněkud vyděsil, když říkala, že v zimě bývá v Surgutu až -40 °C. Předpověď naštěstí ukazovala „jen“ -15 °C, i když i tato teplota v porovnání s +20 °C při odletu v Praze byla po výstupu z letadla docela krušná. Cesta ze Sur-

Výsledky mužů 1. Alexej Ivanov.......................................... Rusko 2. Jevgenij Dementěv.............................. Rusko 3. Alexandr Legkov................................... Rusko 82. Jiří Suchý................................Česká republika 180. Jan Kašpar.............................Česká republika Výsledky žen 1. Jekatěrina Rudakova.......................... Rusko 2. Riitta-Liisa Roponen...........................Finsko 3. Seraina Annemari Boner............ Švýcarsko

ARCHITEKTURA KOSTELŮ V RUSKU JE VŠUDE STEJNÁ

Ugra ski marathon byl perfektně zorganizován, ale jeho trať na dvou 25km okruzích nebyla moc příjemná ani pestrá, protože její převážná část vedla slepým ramenem řeky Irtyš, která je jedním z přítoků Obu. V podstatě se nejednalo o okruh, protože přibližně polovina trati byla protisměrná, oddělená jen malým remízkem. Rovná nezalesněná plocha slepého ramene byla ohromná, asi jako vše na Sibiři. Z těchto důvodů skoro po většinu trati dost foukalo s výjimkou několika přibližně 2km výjezdů do lesa, které byly příjemným zpestřením jinak poměrně fádní trati. Zázemí závodu bylo umístěno do hotelu Cronwell Resort Ugorskaya Dolina s pro mne nepochopitelnou architekturou. Startovala i místní gubernátorka, která přijela sedanem Mercedes Benz 600 long. Diskutovali jsme, zda je Mercedes pancéřovaný, ale protože v něm seděli dva urostlí muži z ochranky, tak jsme nesebrali odvahu si to osobně ověřit.

gutu do Khanty Mansiysk půjčeným autem byla zajímavá, protože v podstatě celá byla lemována těžebními věžemi a ropovody. Předjíždění a míjení ohromných naftařských náklaďáků, které jsem nikdy předtím neviděl, bylo silným zážitkem. Slovo ekologie myslím na Sibiř ještě nedorazilo. Mimochodem silnice, po které jsme jeli ze Surgutu, v osmdesátitisícovém Khanty Mansiysk končí. V okruhu nejméně 300 km je jen samá rovina a z větších měst jen zmíněný Surgut, zkrátka Sibiř je ohromná. Khanty Mansiysk je na ruské poměry pěkné město, které se zaměřuje hlavně na sport. Je zde biatlonová základna s krásným areálem, kde jsou u vstupu velké fotky olympijských vítězů a mistrů světa v biatlonu, kteří zde trénovali. Ubytování jsme si zajistili v hotelu přibližně 3 km od startu, protože u startu bylo obsazeno. Rusko je drahá země, která nabízí velmi špatné služby. Tak nepříjemný personál, jako byl v hotelu, naštěstí potkávám na svých cestách jen výjimečně. Také stravování v restauraci je výrazně dražší než v Čechách. Pro milovníky zážitkové gastronomie ale Rusko nabízí „tácovky“ s klasickými jídly za ceny jen o něco málo vyšší než u nás. VELKÝ VÍTR PŘI ZÁVODĚ SIGNALIZUJÍ I VLAJKY NA STADIÓNU

Sport Loppet

Historie závodu Ugra ski marathon Jedním z propagandistických cílů Unie společností pomoci na obranu a letectví v Rusku ve spolupráci s Okresní radou tělesné kultury a místními aktivisty Komsomolu (Komunistického svazu mládeže) v Ostyako – Vogulsk (dnešní Khanty-Mansiysk) byla před osmdesáti lety agitace prostřednictvím organizace lyžařského běhu na Samarovo, který byl v okolí řek Ob a Irtyš. Asi 70 mladých lidí se tehdy zúčastnilo tohoto prvního běhu, který byl prvním, splňujícím propagandistické cíle nejen v Rusku, ale i jinde v zahraničí. Obdobné běhy pak začaly na základě doporučení organizovat i další výbory Komsomolu a jiných obranných a sportovních organizací. Tak vznikl i Ugra ski marathon, jehož hlavním cílem je podpora mladého životního stylu a zapojení obyvatel Khanty-Mansiiyska do sportu a soutěží.

I V POLOVINĚ DUBNA JE TU ZIMA JAKO V RUSKU

Startovní prostor na 50 km bruslením poblíž hotelu Cronwell Resort pro přibližně 300 startujících byl velmi široký, nejméně 40 stop. Přímo uprostřed první řady stál olympijský vítěz v běhu na 50 km volnou technikou Alexandr Legkov, který v Khanty Mansiysk trénuje. Po výjezdu ze

ATEX

široké, přibližně 500 m dlouhé startovní roviny nastala taková tlačenice, kterou naštěstí zažívám na závodech jen málokdy. Důvodem byl velmi silný protivítr na prvních dvou kilometrech. Nezbývalo než jet soupaží a opatrně sledovat soupeře, aby mi nezlomili hůlku. Zajímavé bylo, že

– viděli jste je na olympiádě v Sochi?

Česká společnost ATEX Sportswear vyrábí sportovní oblečení již více než dvacet let. Za tu dobu dokázala obléknout většinu velkých jmen českého běžeckého lyžování i dalších zimních sportů.

poslední době vídáme ATEX především díky úspěchům české biatlonové reprezentace. Největším dosavadním úspěchem společnosti byly letošní zimní hry v Sochi, kde ATEX oblékl 44 sportovců ze třech zemí v sedmi sportovních odvětvích, v oblečení ATEX Sportswear vybojovali sportovci celkem 10 medailí, z toho hned tři zlaté medaile získala běloruská biatlonistka Darya Domracheva.

LOKEN

muži jeli zcela v klidu, ale všechny ženy v mém okolí se snažily zběsile bruslit bez ohledu na hůlky ostatních. Nejsnazší by samozřejmě bylo vystartovat rychleji, ale to bylo bohužel nad mé síly. O kvalitě závodu mluví samotné výsledky a hvězdná jména na stupních vítězů.

Pro nadcházející zimní sezónu přichází ATEX Sportswear na trh nejen se současnou veleúspěšnou kolekcí oblečení na běžky BIATEX, ale připravila i kolekce nové, odrážející poslední trendy na poli běžkařského oblečení. Již začátkem listopadu se tak na eshopu firmy a ve dvou firemních prodejnách v Praze a Brně setkáte s novými kolekcemi ATEX XCS ESPEN a ATEX XCS LOKEN. Veškeré oblečení je vyráběno výhradně v dílnách v České republice z materiálů renomovaných evropských firem. Závodní kombinézy jsou od letošní zimy vyráběny ze speciálního typu Lycry s vyšší densitou, díky které mimo jiné odpadá sportovci starost s volbou barvy spodní vrstvy oblečení v případě světlých barev. Kombinézy obsahují mnoho dalších vychytávek, na které jsou fanoušci této značky zvyklí: krční partie podložené fleecem, podložený zip s krytkou, prodyšné elastické díly v podpaží a na zádech, anatomicky tvarované rukávy, kolena vyztužená polypropylenem, reflexní prvky či protiskluzové silikonové gumy v pase. Již téměř samozřejmostí je u oblečení ATEX Sporstwear prodloužená tříletá záruka.

Všechny zmíněné kolekce budou dostupné skladem ve všech standardních velikostech již začátkem listopadu jak na eshopu firmy, tak v obou firemních prodejnách v Praze a Brně. Vaší pozornosti by neměla ujít především firemní prodejna na ulici Jeremenkova v Praze – Braníku, kde naleznete kompletní sortiment oblečení na běžky a další zimní sporty. S výběrem oblečení vám pomůže ochotný personál prodejny a řidiče jistě potěší dostupné parkování přímo před prodejnou.

ESPEN

Samotný závod byl podle předpokladů velmi ovlivněn větrem, protože po větru se samozřejmě jelo skvěle, zato proti jsem i po rovině musel využít dvoudobé bruslení. Výhodou převážně obousměrné trati byla možnost sledovat ty nejlepší v akci, ačkoliv když jedou proti vám, nemáte moc času se jejich precizní technikou jízdy pokochat. Myslím si, že trať závodu není nijak zajímavá, ale návštěva Khanty Mansiysk postaveného za peníze z ropy a plynu v podstatě výhradně za účelem podpory sportu je zajímavým zážitkem. Pokud stejně jako my poletíte do Surgutu, pak budete, předpokládám, také konsternováni, že drtivá většina z 300 000 obyvatel žije v panelácích vzor pražský Prosek, ale udržovaných jako Chánov. Jen před paneláky v Chánově myslím nestávají auta zn. Porsche Cayenne a podobné, nicméně jeho obyvatelé také nepracují jako naftaři, zajišťující hlavní zdroj příjmů pro Putinovu agresivní politiku. Rusové žijí rychle a bez skrupulí a stejně přistupují k účasti na lyžařských maratónech. Na všech dostanete tričkové číslo, které mi vždy, když usedám na židli v kanceláři, připomíná „neobvyklou“ zimní exotiku.

LYŽAŘSKÉ ZÁVODY V PRŮMYSLOVÉ OBLASTI NEJSOU MOC OBVYKLÉ

I my máme plnou hlavu vaší dovolené!

Tour

Běžecký ráj

v Canmore Text a foto: Martina Chrástková

Jako lyžařce se mi podařilo navštívit už celou řadu míst, ale za velkou louži jsem se podívala poprvé. Prostřednictvím následujících řádků vás pozvu na výlet do kanadského Canmore a jeho blízkého okolí. a cestu vyrazíme letadlem. Ještě je možnost přeplout Atlantik, ale parníkem by cesta byla poněkud zdlouhavá. Tak tedy letím z Prahy přes Londýn a do Calgary (provincie Alberta) a odtamtud je to již jen 100 km po dálnici do parádních hor – kanadských Rockies, jejichž pomyslnou branou je právě hornické městečko Canmore. Je večer, moc toho nevidím, ale po té dlouhé cestě jsem ráda, že jsem ráda. Vlastní let z Londýna do Calgary trvá 8 h, předtím do Londýna asi 2 h plus nějaké čekání. Protože letíme směrem na západ, tak je den delší než obvykle. Ráno krátká obhlídka městečka – malebné, malé, pěkné a nějaký nákup nezbytných potravin. Přepravovat potraviny letadlem totiž moc

Aha, kanadská vychytávka: zelenina a ovoce nebo třeba máslo jsou oceněny v librické hmotnostní soustavě (cena/kg je uvedena malým písmem), ale maso, uzeniny v soustavě kilogramové. V chaosu v jednotkách pak můžeme pokračovat: jedna trouba peče ve stupních Celsia, druhá ve Fahrenheitu a silnice mají kilometráž, zatímco velikost dveří se uvádí v palcích. No prostě se nudit nebudete! svižné chůze. Na tréninky nerada jezdím autem a z dětství jsem zvyklá docházet na kopec, tak mě to vlastně ani nerozhodí. Dokonce mi nijak nevadí, že takto chodím dvakrát denně, což znamená denně 2 hodiny svižné chůze do kopce či z kopce.

Časový posun Časový posun je 8 h, což může spoustě lidem dělat potíž, ale osobně s tzv. jet lagem problém nemám. Když budete v letadle dost spát a v prvních dnech dáte nějakou decentní párty, uvidíte, jak rychle naskočíte do běžného provozu. dobře nejde (i když já si v příručním batůžku na palubě přivezla šišku lovečáku, italský špíček a parmazán, které jsem dostala od kamarádů na cestu), tak si většinu musím pořídit na místě. Raději rychle zapomenu na přepočítávání na české koruny, jinak bych se totiž asi nenajedla. Ale pojďme konečně lyžovat. Bydlím hned pod kopcem, na kterém jsou tratě. Jen přes řeku Bow a jsem tam. To jsem se ale trochu přepočítala. Při výšlapu na zdejší Nordic Centre, který je Mekkou kanadských běžců i biatlonistů, musím překonat výškový rozdíl více než 100 m. Cesta mi trvá dobrou půl hodinu

I TAKOVÁ RÁNA VÁS V CANMORE POTKAJÍ

Canmore 51°05'01‘‘N 115°22‘05‘‘W Stát: Canada Provincie: Alberta Region: Alberta‘s Rockies Rozloha (2011): 68.90 km2 Maximální nadmořská výška: 1 480 m n. m. Minimální nadmořská výška: 1 375 m n. m. Počet obyvatel (2011): 12 288 Hustota zalidnění: 178,4 obyvatel na 1 km2 Když vyjdu ke stadionu, trochu se mi zatají dech. Okolo stadionu jsou rozsety dřevostavby – office, tzv. Daylogde – restaurace, šatny či mazací buňky. Také se tu ukrývá posilovna a sportovní laboratoř včetně lyžařského treadmillu, což je široký běžecký pás pro kolečkové lyže. Ten jsem na vlastní kůži mohla vyzkoušet o půl roku později v rámci výzkumu na University of Calgary. Všechno je součástí výzkumného sportovního centra, jenž tam sídlí. Malebné domečky, perfektně zasazené do zdejší krajiny, tu byly vybudovány při ZOH v roce 1988. Stejně tak tratě se nachází v krásném lesním prostředí na samé hranici národního parku Banff National Park na úpatí hřebenu Rundle. Ten na východní straně nad Canmore dosahuje výšky 2 530 m a na západě nad Banffem 2 948 m. Nalevo od něj se

PANORAMA – POHLED ZE STADIONU PŘES ÚDOLÍ NA LADY MACDONALD (UPROSTŘED – 2 606 M) A GROTTO MOUNTAIN (VPRAVO – 2 706 M)

tyčí Ha Ling Peak a Mount Lawrence Grassi, za nimi se pak majestátně tyčí symbol Canmore – The Three Sister s výškou vrcholů 2 936, 2 769 a 2 694 m n. m. Přes údolí se pořád kochám pohledem na Mount Lady Macdonald a Grotto Mountain. Nadmořská výška Canmore je přitom asi 1 500 m n. m. a širokým údolím protéká krásná Bow River. Okolo 20. října tu „vytahují“ z jámy sníh z předchozí sezóny, pilinami chráněný, a rozváží jej na asi 2 km dlouhý okruh okolo střelnice. Jakmile teplota klesá pod nulu, spouští se neskutečné množství sněžných děl na přilehlých závodních i turistických tratích. Jak jsem si stihla všimnout, technické zasněžování v Canmore nekončí upravenou tratí na SP nebo jiné vrcholné závody, ale technický sníh pokrývá i třeba 15 km turistických tratí! Tratě jsou jako téměř všude ve světě placené, ale zas vás jich čeká více než 65 km, strojově upravených pro klasiku i bruslení, z toho 6,5 km osvětlených. Protože jsem do Canmore odjela na první lyžovačku, začínala jsem lyžovat právě na dvoukilometrovém okruhu okolo střelnice. Vzápětí jsem již mohla vyrazit na olympijské tratě a pověstný Beckie Scott Hill, pojmenovaný po výtečné kanadské olympioničce. Kopec je opravdu těžký, prudký, dlouhý, ale ten sjezd potom dolů, ten je báječný! Pro nadcházející SP byly připraveny dva 3,75 km dlouhé okruhy. Jeden na klasiku, druhý na bruslení, jak je již zvykem. Těžko říct, který z nich byl těžší. Oba s dlouhým stoupáním, s technickými rovinatými pasážemi a krásnými technickými sjezdy. Všechno dokonale upravené. Na vyjetí byl postupně zasněžován tzv. Banff trail.

Výlet do divočiny Nordic Centre je krásný, ale přece jen je to pak už trochu na hlavu kroužit pořád dokola nahoru a dolů. Neodpočnete si a navíc chcete určitě vidět víc, vědět, co je za tím hřebenem. Protože jsem se připravovala na závod světového poháru, tak se mi poštěstilo vyrazit do divočiny jen

Zimní koupačka

HOT SPRINGS – KOUPAČKA UPROSTŘED HOR PŘI –20 °C JE PROSTĚ ZÁŽITEK

jednou. Druhé plánované výletování v panenské přírodě zhatilo počasí – přes noc napadalo asi 40 cm nového sněhu, a tak jsme situaci přehodnotili a zůstali na Nordicu. Výletu jsem se ale přece jen dočkala. Moji průvodci vymysleli výlet na Blueberry Hill v Kananaskis Country (asi 40 km autem od Canmore). Nevím, jak tento zážitek přesně popsat. Do té doby jsem se nikdy nesetkala s tím, že bych byla 4 hodiny někde v lese, jen s kamarády a nikoho jiného nepotkala. Dva až tři dny stará stopa byla dostačující, aby nás celkem pohodlně dovedla na místa s nádhernými výhledy na okolní vrcholky hor, jezera Upper a Lower Kananaskis Lake, abychom z Alberty přejeli do Britské Kolumbie a zase zpět, abychom si prostě užili lyžovačku v prašanu, aniž bychom byli rušeni byť třeba nenadálým telefonátem. Telefon si s sebou na takový výlet ani neberte, žádný signál tady stejně nenajdete!

Poslední den, den odjezdu na letiště, mě kamarád vyzýval, abych s ním jela ještě lyžovat na Lake Louise, asi 70 km od Canmore. Do míst, kam jsem se dosud nedostala. Na lyžování jsem se rozhodně necítila, ale řekla jsem, že s ním pojedu do Banffu (vzdálenost asi 30 km). Abych se podívala do proslulého horského střediska, centra zdejšího národního parku a nakoupila „prezenty” domů. Tak se také stalo. Avšak místo přímé cesty do Canmore jsme spolu zajeli do Hot Springs, kde jsou, jak se dá tušit, termální prameny. Do Banff Upper Hot Springs stoupáme asi 4 km nad centrum města. Tamní termální prameny se nacházejí v nadmořské výšce 1 585 m n. m. a jsou vůbec nejvýše položenými v Kanadě. Vstup nás stojí 7,30 $. Přes sprchu proplaveme průlezem do venkovního bazénu, ze kterého stoupá pára. Není divu. Voda je lehce siřičitá a má teplotu +37 až 40 °C, zatímco teploměry okolního vzduchu ukazují –20 °C. Skrze páru se naproti mně rýsuje Mt. Rundle, ano západní vrchol hřebenu, který se táhne od Canmore až nad Banff. Přímo z bazénu koukám na zasněženou třítisícovku! Nakonec už jen rychlé balení věcí, výtečný kanadský burger k obědu a jako zákusek v cukrárně výborné „medvědí lejno” – čokoládová placka s kešu oříšky v podobě medvědích stop. Pak už jen šup do shuttlebusu, odjezd na letiště a domů. Jak se mi ale nechce… A ještě něco na konec: přeložte si anglická slovíčka CAN-MORE! Výše poplatku za užívání běžeckých tratí Denní Sezónní Dospělý (nad 18 let)............. 10$.................... 150$ Senioři (nad 55 let)............7,50$.................... 125$ Junioři (12–17 let).............7,50$.................... 125$ Děti (6–11 let)........................... 6$.................... 100$ Děti (do 6 let)...................zdarma................zdarma Rodina (2 dospělí a 2 děti do 17 let)........ 250$

Tour SPONZOR RUBRIKY

Livigno Text: Jiří Suchý Foto: APT Livigno

vysokohorská oáza s nebezpečnými celníky talská bezcelní zóna Livigno se nachází na hranici se Švýcarskem poměrně nedaleko známého letoviska Svatý Mořic. Jméno městečka vzniklo zřejmě z německého „lobine“, což v překladu znamená „sněhová lavina“, i když těch už se v současnosti obávat nemusíte. Jediným vážným nebezpečím jsou nekompromisní celníci a nadmořská výška 1 800 m n. m. Ti švýcarští vás s radostí vytrestají, pokud se pokusíte propašovat více než povolený litr cenově velmi výhodného bezcelního tvrdého alkoholu na osobu. Vyšší nadmořská výška vám může přivodit stavy přetrénování, v případě že nebudete respektovat zásady aklimatizačních procesů. Jinak vás Livigno, stejně jako mne, na rozdíl od drahého a upjatého Švýcarska, určitě nadchne atmosférou, výbornou kuchyní i příjemnými cenami. Livigno bývá někdy nazýváno „malým Tibetem“, protože se nachází v nadmořské výšce 1 800 m n. m. V poměrně semknutém údolí podél potoka, obklopeného třítisícovými vrcholky, ústícího do přehrady, bývá překvapivě nízká vlhkost vzduchu, která samozřejmě souvisí s nadmořskou výškou. Vlhkost je vlastně vzhledem k výšce i zeměpisné poloze „správná“. Lehkou

zimní středoevropskou depresi z permanentního pološera určitě zažene vysoký počet slunečných dnů. Přibližně 25 km perfektně upravených běžeckých tratí je vedeno celým údolím podél potoka v podstatě po rovině, jen občas připraví rolbař menší smyčku do svahu. Ale i ta vám před ukončením aklimatizačních procesů dá pěkně zabrat. Na rozdíl od lyžování na severu si zde neužijete hlubokých lesů, ale i před Vánoci zde zapadá

Tréninkové kempy v Livignu jsou velmi oblíbené také u českých lyžařů. Mezi hlavní důvody popularity patří podle mého názoru především: vyšší nadmořská výška perfektně udržované tratě v případě nedostatku sněhu je zde obvykle připraveno několik km běžeckých tratí za využití umělého sněhu chutné jídlo za příjemné ceny nízké ceny alkoholu, voňavek a benzínu v důsledku bezcelní zóny (obojí cca o 30 % levnější než v ČR)

Livigno Livigno leží v náhorní kotlině na pomezí Švýcarska a Itálie a je obklopené ze všech stran vysokými horami. V zimě je tak přístupné jen ostrými serpentinami z italského Bormia nebo jednosměrným, v noci ale uzavřeným, tunelem ze Švýcarska. Díky strategické poloze na hranicích evropských mocností je Livigno od roku 1805 bezcelní zónou. Díky levným nákupům benzínu, kosmetiky a alkoholu je i atraktivním nákupním střediskem. Vyhledávané je především pro kvalitní lyžařské terény pro sjezdaře, ale i běžce. Svou nadmořskou výškou 1 815 m n. m. dává i jistotu dostatku přírodního sněhu. Panorama je zde překrásné. Na západní straně údolí Monte della Neve (2 785 m n. m.) se rozprostírá areál Mottolino, na protější straně pak areál Carosello 3000 s nejvyšším bodem Vetta Blesaccia (2 796 m n. m.). Obě dvě části nejsou bohužel propojeny na lyžích, jen skibusy. Běžecké trasy vedou po „dně“ údolí – při dobrých sněhových podmínkách se upravuje skoro 30 km tratí.

slunce až po čtvrté hodině, takže není nutné na odpolední tréninkovou fázi vyrážet s čelovkou nebo využívat osvětlenou část stop jako ve Skandinávii. V horní části údolí směrem na Passo Forcola je k dispozici malá střelnice a v jejím okolí je v případě nedostatku sněhu přibližně 1 km dlouhý okruh z umělého sněhu. Také na lyžařském stadiónu přímo v centru Livigna instalovali v minulých letech několik děl, takže jsou zde i v případě nepříznivých sněhových podmínek obvykle 4 až 5 km upravených stop. V neposlední řadě je v celém údolí mnoho obchodů se zajímavým módním oblečením

Jedním z trenérů, kteří si oblíbili Livigno pro trénink svých svěřenců, je Václav Haman ze Ski Jilemnice. Tak jsme se mu položili několik otázek. Václav Haman Václav Haman (1981) pracuje jako trenér běhu na lyžích již 8 let. Posledních několik let je vedoucím trenérem Sportovního centra mládeže v Jilemnici a zároveň působí jako trenér na místním Sportovním gymnáziu. Po obnovení reprezentačního družstva OH nadějí (reprezentace do 18 let) se stal zodpovědným trenérem tohoto dvanáctičlenného reprezentačního družstva. Dlouhodobě spolupracuje se svými svěřenci a UK FTVS na výzkumech a pozorováních, týkajících se tréninku ve vyšší nadmořské výšce. 1. Se svými svěřenci z SCM, SG a Ski Jilemnice jezdíš do Livigna již léta, proč? Důvodů je samozřejmě obrovská spousta. Prvotním impulzem bylo to, že jsem hledal místo relativně dostupné časové i finančně s možností letního tréninku a vyšší nadmořské výšky. Livigno z toho vyšlo zkrátka nejlépe. Až později, když jsem okolí a celé městečko začal poznávat podrobněji, jsem zjistil, že je to pro běh na lyžích ideální tréninkové místo jak v zimě, tak v podstatě během celého roku. i kabelkami, takže zatímco vy se budete naplno věnovat tréninku, vaše partnerka může strávit několik příjemných dnů nákupy. Ač jsou ceny s ohledem na bezcelní zónu relativně nízké, při následném studiu výpisu z účtu doporučuji sundat si sporttester, protože vaše tepovka bude jistě vyšší než při tréninku ve výšce. Osobně mám z obchodů jednoznačně nejraději Lapponia Sport (Via Ostaria 323), kde prodávají spoustu zajímavého materiálu, nad kterým srdce každého lyžaře zaplesá. Na začátku sezóny zde mají velký výběr závodních modelů běžek za ceny nabízené českými obchody až v rámci jarních výprodejů. Nebojte se případné neznalosti italštiny, neboť zvláště v období „ski free“ vládne v údolí čeština a polština. Pokud jste byli v Livignu lyžovat opakovaně a místní tratě vás již přestanou bavit, pak doporučuji zajet do Santa Catariny Valfurva (1 720 m n. m.). Tento „tajný“ tip na trénink, který v minulých letech objevili také mladí čeští lyžaři, je vzdálen přibližně 50 km z Livigna směrem na Bormio. Na přelomu listopadu a prosince se v tomto malebném údolí obvykle koná první závod italského poháru, takže tu bývají už od začátku listopadu 2 km tratí s umělým sněhem. Tento okruh je pak postupně prodlužován. Před začátkem sjezdařské sezóny v prosinci je zde možné najít velmi levné ubytování v apartmánech (řádově za 10 až 15 euro/noc/osoba).

2. Jaká jsou hlavní pozitiva tréninkových kempů v Livignu z hlediska tréninkového i společenského? Jistě je to nadmořská výška, velké množství slunečných dnů, rozlehlost celého údolí, kde se dá na túru vyrazit z velkého množství různých míst kromě hlavního údolí i do dalších menších údolíček, a jak již jsem řekl, i cenová dostupnost pro kluby a rodiče. No a dalším pozitivem, tzv. pod čarou, je možnost pro svěřence vyrazit do města na nákupy nebo jen na procházku. Zkrátka v Livignu to žije a při dlouhodobém pobytu, který je ve vysoké nadmořské výšce nezbytný, se tak dá předejít „ponorce“. 3. Můžeš čtenářům Nordic přiblížit profil místních lyžařských tratí? Za prvé je potřeba říci, že za lyžařské tratě se neplatí, a za druhé, že na přípravě zasněžování pracují „Livinští“ již při prvních náznacích mrazů. Rozmístí na loukách sněhová děla a navíc mají tzv. depozit v areálu místních „služeb“. Většinou je to tak, že na louce takřka v centru Livigna je cca 5 km okruh, který je s dalším sněžením, či dalším mrazem prodlužován na až na 21 km, což je délka jednoho okruhu závodu La Sgambeda. Tratě jsou rovinaté, což je vzhledem k nadmořské výšce nutnost, prudké kopce (výjezdy) by byly takřka nesjízdné.

4. Vím, že v rámci letních tréninkových kempů chodíš se svými svěřenci po okolních kopcích, výstup na který z nich čtenářům doporučuješ? Velmi dostupné a s nádherným výhledem na celé Val di Livigno jsou dva kopce, na severu Il Motto (2 715 m n. m.) a na jihu Monte Vago (3 058 m n. m.). 5. V Livignu je kolečková dráha podél potoka. Využíváte i jiné cesty pro trénink na lyžích v létě? Tajným tipem je kolečková dráha v nedalekém středisku Val di Dentro, která je neuvěřitelně zaříznutá do prudkého svahu nad obcí Isolaccia, přitom je bezpečná a se zajímavým profilem. Kolem potoka Spöl nejde v pravém slova smyslu o kolečkovou dráhu, spíše o příjemně zvlněnou cyklostezku. V celé délce má více jak 25 km, což je pro trénink více než dostačující. Na klasických lyžích se dají jezdit výjezdy na okolní passa (Stelvio, Forcola, Foscagno…). Důležité je ale vědět, že jízda na kolečkových lyžích po silnici v nedalekém Švýcarsku je zakázána. Lákavý je zejména výjezd na passo Bernina, ale stalo se nám, že nás místní policie v půlce tréninku z lyží „sundala“ s vysvětlením, že ve Švýcarsku se zkrátka pravidla dodržují. 6. Kde naopak vidíš hlavní úskalí tréninku v Livignu? Jak již bylo mnohokrát řečeno, hlavním a „s nadsázkou“ jediným úskalím je nadmořská výška. Je potřeba respektovat všechna pravidla a doporučení pro trénink v nadmořské výšce a myslet na to, že zde platí, více jak kde jinde, že méně mnohdy znamená více. Naše skupina se díky dlouholeté spolupráci s docentem Jiřím Suchým z UK FTVS a ing. Jiřím Novotným podílela na řadě výzkumů a pozorování, týkajících se nadmořské výšky. Čím více se ale člověk dozvídá, tak zjišťuje, že reakce lidského těla na tréninkové podněty v nížině a v nadmořské výšce jsou různé, odlišné jsou i reakce různých závodníků. Je zkrátka potřeba být obezřetný a stále sledovat tepovou frekvenci, pokud to jde, tak i ranní laktát, UREU a samozřejmě i ostatní signály, které naše tělo vydává. 7. Nabídneš čtenářům na závěr nějaký tajný tip? Několik už jsem jich prozradil, ale ten nejkrásnější výhled (musí být ale opravdu slunečné počasí) je z vrcholu Monte Breva (3 104 m n. m.). Koukáte totiž přímo na Berninský masiv a ledovec.

Tour

Typy na trénink v létě P říjemná asfaltová cestička podél potoka, ideální pro trénink na kolečkových lyží v podstatě po rovině (celkem cca 15km). Na kolečkových lyžích se dá z Livigna vyjet jak na Passo Forcola (2 315 m n. m.), ale doporučuji spíš okolo poledne, kdy není tak velký automobilový provoz. Okolní terény na horské kolo jsou poměrně prudké. Pokud se rozhodnete pro silniční kolo, pak si určitě nenechte ujít pekelně náročný výjezd na Passo Stelvio (2 757 m n. m.), průsmyk proslavený z Giro d´Italia. Pro méně zdatné cyklisty doporučuji autem přejet. Pro milovníky běhů do vrchu nabízí okolní vrcholky nepřeberné množství tréninků s přidanou hodnotou dech beroucích výhledů. Geografie a specifické klima celého údolí má bohužel někdy za důsledek poměrně znečištěný vzduch nejen v městečku, ale také podél silnice směrem na Passo Forcola (2 315 m n. m.), kde probíhá hranice se Švýcarskem. Samozřejmě smog není jako v Pekingu, ale exhalace studeného dieselového motoru nejsou rozhodně příjemnou společností běžců na lyžích. Pro čistý vzduch je dobré, když napadne tolik sněhu, že je průsmyk Passo Forcola uzavřen, protože pak je trénink v horní části údolí podél silnice a okolí biatlonové střelnice výrazně příjemnější. Možnosti ubytování jsou v Livignu bohaté. Většinou se jedná o moderně zařízené apartmány s kuchyňkou, ale služby nabízí také mnoho hotelů. Ubytování v apartmánu pro čtyři osoby mimo sezónu vychází na 15 až 30 euro za noc na osobu. Ceny ubytování v hotelech začínají na 45 euro za osobu se snídaní. Pokud je dostatek přírodního sněhu, pohodlně (do 200 m) dojdete do stopy v podstatě z jakéhokoli ubytování. Sjezdaři najdou v Livignu celkem 31 lanovek a vleků. Do Vánoc a následně pak přibližně od poloviny dubna Livigno nabízí „ski free“, kdy participující apartmány nabízejí permanentku zadarmo. Je známou skutečností, že nikdy není nic úplně zadarmo, takže apartmány za účast samozřejmě něco platí a tyto poplatky promítnou do ceny ubytování. Takže ski free má pro běžce na lyžích za důsledek zdražení pobytu.

Každoročně se zde v polovině prosince koná zahajovací závod evropských dálkových běhů La Sgambeda. Závod na 42 km bruslením se v posledních letech startoval v neděli na stadiónu v centru města a jely se dva okruhy v podstatě celým údolím. V pátek bylo možné závodit klasickou technikou na 20 km na trati kopírující jeden okruh nedělního hlavního závodu. Pro letošní sezónu došlo v návaznosti na spolupráci La Sgambedy jak se Swix Ski Classics, tak FIS Marathon Cup k následujícím zásadním změnám programu La Sgambedy. Jak vyplývá již z názvu Swix Ski Classics, tak stejně jako ostatních devět závodů této série v letošní sezóně se koná klasickou technikou. La Sgambeda je pro mne obvykle prvním závodem sezóny v Evropě a vždy má naprosto fantastickou atmosféru, ostatně jako skoro všechny závody v Itálii! Start je vždy v 11.00, když těsně před startovním výstřelem se přes okolní vrcholky většinou vyhoupne slunce

Program závodů La Sgambeda 2014 pátek 12. 12. 2014..............................závod 42 km bruslením zařazený do FIS Marathon Cup a Euroloppet sobota 13. 12. 2014...........................15 km Swix Ski Classics ProTeam Tempo-Prolog, dětské závody neděle 14. 12. 2014............................35 km Swix Ski Classics a Euroloppet

a zmrzlým závodníkům nabídne nejen teplé paprsky, ale také úžasné výhledy. Těch si v průběhu závodu už moc neužijete. Především krátce po startu do mírného kopečku doporučuji kontrolu tepové frekvence, protože pokud se ve výšce 1 800 m n. m. zakyselíte, tak se vám skoro jistě v průběhu celého závodu nepodaří laktát odbourat a celý závod se budete diplomaticky řečeno „dost trápit“. V minulosti se jezdil jeden 42 km dlouhý okruh, který vedl do 2 200 m n. m. těsně pod Passo Forcola. Vyjet bez „ztráty květinky“ tento kopec byl v podstatě nadlidský úkol. V nejvyšších partiích se mi vždy zdálo o „všech čertech“ a každý pohyb vpřed byl utrpením. Možná právě z těchto důvodů pořadatelé z místního infocentra přistoupili ke změně trati, která je nyní atraktivnější jak pro diváky, tak hobíky. Navíc přihlížející manželky i partnerky nemusejí mít takové obavy stran přežití svých závodníků. Na rozdíl od nechvalně známé Jizerské 50 se v Livignu rozhodně nemusíte obávat žádných organizačních lapsů, neb po organizační stránce je La Sgambeda vždy naprosto skvěle zajištěna. Organizátorem není soukromá společnost, ale místní infocentrum, takže za včasné startovné (obvykle do konce října ve

Praha

Mnichov

Garmisch-Partenkirchenu Zernez Livigno

výši 60 euro na oba závody) dostanete vždy nějaký praktický pěkný dárek. V minulosti například funkční triko, ručník nebo vak na lyže s výšivkou La Sgambeda. Také občerstvení v cíli servírované v místní sportovní hale odpovídá vybraným italským chutím. Lyžařský závod La Sgambeda patří do seriálu tří závodů, v němž se běží ještě La Pedaleda – 60 km na horském kole a běžecký půlmaratón Starlivingo. Pro velké fandy Livinga se výsledky ze všech tří závodů sčítají. Cesta z Čech do Livigna Cesta z Prahy do Livigna trvá obvykle sedm až devět hodin a optimální je jet přes Mnichov. Následně můžete pokračovat po dálnici přes Innsbruck, pak je dlouhá přibližně 730 km. Variantou dlouhou jen cca 650 km je projet Mnichov jeho vnitřním obchvatem a následně po dálnici do Garmisch-Partenkirchenu, pak se přes Fernpass (1 210 m n. m.) napojit na dálnici z Innsbrucku. Po sjetí z dálnice u Landecku následuje příjemná a rychlá státovka, ale mezi Ried am Oberinntal a Pfunds a také při vjezdu do vesnice Pfunds doporučuji dodržovat rychlost. Místní policisté sice jezdí v oktáviích, ale překročení rychlosti nejen u Čechů přísně trestají. Pohodová široká silnice končí na švýcarských hranicích, odkud pak až do Zernez vede klikatá úzká silnice. V Zernez v zimě musíte odbočit doleva směr Ofenpass (1 471 m n. m.), po jehož překonání zastavíte u mýtnice, zaplatíte 15 až 35 euro (záleží na období) za zpáteční průjezd jednosměrným tunelem, který na druhé straně ústí u přehrady v Livignu. Letní vyhlídkovou variantou je v Zernezu pokračovat směr Svatý Mořic, pak přes Passo Bernina (2 330 m n. m.) a Passo Forcola (2 315 m n. m.). Tato cesta je přibližně o 80 km delší a v zimě je průsmyk Passo Forcola uzavřen, ale neplatíte průjezd tunelem. Cestu přes Fernpass doporučuji mimo hlavní zimní sezónu, kdy zde bývají kolony. Pokud chcete ušetřit rakouskou dálniční známku, jeďte přes Fernpass a pak po okresce podél dálnice až do Landecku. V případě, že nechcete stát v koloně u Mnichova, doporučuji z Čech vyjet tak, abyste nebyli u Mnichova mezi 7.30 a 9.30, případně pak od 16.00 do 18.00 hodin.

Datum: 17. ledna 2015 Start: 10 hod. – Vesser – Německo Cíl: Oberhof Trať: 43 km klasicky Pořadatel: Rennsteiglauf Sportmanagement und Touristic GmbH Přihlášky na místě: 16. 1. 12–21 hod. Výdej startovních čísel: 16. 1. 12–21 hod. 17. 1. 5–8 hod. Přihlášky a další informace: www.thueringer-skimarathon.de Jako bonus ke každé přihlášce 2 hodiny vstup do DKB-SkisportHalle v Oberhofu zdarma!

Foto: Swiss Image

Engadin Svatý Mořic Alpská běžecká jednička

Věděli jste, kde je největší běžkařská oblast Alp? Jestli tipujete tu, co se jezdí nejslavnější lauf kontinentální Evropy, Engadin maraton, pak je to správně. Svatý Mořic a údolí Engadin irá údolí obehnaná strmými alpskými štíty, jejichž vrcholy se zrcadlí v průzračných vysokohorských jezerech, tak by se dala ve zkratce popsat oblast Engadinu. Protnutá řekou Rýn a sevřená horami se táhne do více než stokilometrové délky. Slunce ho olizuje svými paprsky 322 dní v roce a zdaleka nejjasněji tento lesk odráží osobnost mezi švýcarskými městy – Svatý Mořic. Mořic patří mezi centra turismu a návštěvníky láká jak na prosluněné sjezdovky, tak na bohatou historii. Právě zde se díky snaze jednoho cílevědomého hoteliéra zrodil pojem „zimní dovolená“, zrodů však město vidělo mnohem více. Stojí zde nejstarší bobová dráha světa (stále funkční a stále také přírodně zaledňovaná jen vodou a mrazem), místní inženýři jako druzí na světě vztyčili podél svahů závěsný vlek (první vyrostl v nedalekém Davosu), na konci 19. století se zde začal hrát curling a pořádali zde také první turnaj předchůdce hokeje, sportu zvaného Bandy. My jsme tu ale za běžeckým lyžováním – pokud vás někdy napadla otázka, které místo v Alpách je pro běžkaře nejlepší, odpověď je nasnadě – právě Engadin.

Příroda nazíraná z běžkařské dráhy Tolik krásy, a tak málo času na ně, řekne si po příjezdu leckterý turista. Za jednu návštěvu se určitě nedá stihnout vše, ale dobrou zprávou je, že k prozkoumávání krás krajiny Horního Engadinu

jsou právě běžky ideální volbou. Ať už jste turisté, nebo výkonnostní sportovci. Po okolí se sice vine množství pěších tras, ty ale většinou stoupají po horách a hlavně – po svých toho zdaleka neuvidíte tolik jako z bílé stopy. Vézt se zapomenutými údolími a nechávat za sebou jeden alpský štít za druhým, kroužit po zamrzlých jezerech, závodit s proudem Innu a projíždět se podél slavné Rhétské dráhy, to jsou největší běžecká lákadla Engadinu. Svatomořické běžkařské trasy ale rozhodně neslouží jen k vyhlídkovým jízdám. Okolo dvou set kilometrů jen v okolí města samotného nenechá nikoho na pochybách, že běh na lyžích tady není

TIP Na běžkách k čelu ledovce Morteratsch Ledovec Morteratsch je obří ledová masa, která neviditelně pomalu stéká severním úbočím jediné čtyřtisícovky v Graubündenu, Piz Bernina. Scenérie je to tak dramatická, že už přes sto let láká turisty či lyžaře k tomu, aby celé horké divadlo prozkoumávali, a na sousedním vrcholu Diavolezza vyrostla proto i horská chata, dnes horský hotel, ze kterého lze pozorovat jedno z nejkrásnějších panoramat Alp vůbec. Běžkaři se dnes dostanou až k čelu ledovce, kde končí jedna z hlavních větví lyžařské oblasti. Nahoru je to překvapivě jen mírně do kopce, ale kdo chce, může se nechat vyvézt vlakem do stanice Morteratsch, kde, už v neskutečně romantické krajině, může vyrazit k ledovci, anebo rovnou nazpět údolím vedoucím z průsmyku Bernina zpět do Mořice. jen doplňkovým sportem. Řidiči rolb je všechny každé ráno nebo večer protahují a mnohé z nich jsou pro potřeby nočních běžců osazeny umělým osvětlením. Na výběr je jak z klasických, tak z bruslařských, které velmi často vedou paralelně vedle sebe. Takový trénink v malebně zasněžené krajině, prosycené čerstvým alpským vzduchem, má úplně jiný náboj. Své dodá i nadmořská výška: Mořic a jeho stopy leží v 1 700 metrech nebo výš. K tratím samozřejmě náleží i veškeré zázemí a lyžařský komfort. V turistických informačních

Swiss Cross-Country skipas centrech jsou k dostání přehledné mapy celé sítě, stejně jako informace o lyžařských školách a výukových programech v okolí, a dozvíte se, i jaká je kvalita sněhu. Výjimkou nejsou ani servisní místnosti, dokonce převlékárny nebo sprchy na začátku nebo konci trati, v okolí je i dostatek profi servisů a půjčoven.

180 km tratí upravuje 15 strojů, které frézují stopy podle počasí – buď brzy ráno, nebo pozdě večer. Svatý Mořic, který trvá na nejvyšší kvalitě, proto tratě zpoplatnil. Není to ale žádný ranec, za jeden den zaplatíte 8, za týden pak 25 švýcarských franků.

ˇ NA BeŽKÁCH ve stopách

V eNgAdiNU

vylepšete si bruslařskou nebo klasickou techniku běžeckého lyžování ve skupinách s různými výkonnostními úrovněmi 5 nocí v 6-, 4- nebo 2lůžkovém pokoji ve švýcarské mládežnické ubytovně pontresina vč. polopenze, 4 pestré túry na běžkách, týdenní běžkařská známka engadin, Give away. cena skate od 440 chF (za osobu), klasika od 500 chF (za osobu) platnost 05.01. – 02.03.2015 podrobnosti k nabídce a další nabídky na www.youthhostel.ch/winteroffers

Swiss Cross-Country skipas

LÁZNĚ BELLAVITA SDRUŽUJÍ NEJEN NĚKOLIK BAZÉNŮ S RŮZNOU TEPLOTOU VODY, ALE I SAUNY A DALŠÍ WELLNESS ATRAKCE

Engadinský maratón Dalším důkazem, že je Engadin považován za Mekku běžkařů, je i zdejší běžkařský maraton. Natažený mezi Majolským průsmykem a vesničkou S–chanf, 42kilomentový engadinský maraton je největší běžkařskou akcí pořádanou nejen v Alpách, ale na pevninské Evropě. Počty závodníků dosahují až 13 tisíc lidí a důrazně atakují nejslavnější lyžařský závod světa, Vasaloppet. Začátek Engadin maratonu leží ve více než 1 800 m n. m. a jeho trasa vede postupně přes zamrzlá jezera Sils a Silvaplana – kde jinde to zažijete! –, vine se Svatým Mořicem a potom se stáčí doprava a pozvolna stoupá skrze les Stazerwald, aby pak spadla do Pontresiny. Z ní se pokračuje dolů údolím a podél ranveje letiště Samedan a skrze pár menších vesniček až do cíle.

Rhétská dráha Lyžaře a běžkaře rozváží po Graubündenu Rhétská dráha. Tento skvost švýcarského inženýrství a zářný příklad citlivé výstavby v krajině, byl před pár lety zahrnut na seznam světového dědictví UNESCO. Skaliska, vinice a kaštanovníky lemují celých 122 kilometrů dráhy, která dává jízdě vlakem nový rozměr. Žádná špinavá industriální nádraží, rezavé semafory a odstavené polorozpadlé vlaky – naopak, umístění na seznam UNESCO vyneslo dráze právě harmonické splynutí s okolní krajinou.

Doplněná o žluté poštovské autobusy, které navazují na vlakové spoje a rozvážejí obyvatele a turisty do odlehlých vesniček, stala se Rhétská dráha se svými červenými vagóny a vysutými či kruhovými viadukty symbolem kantonu Graubünden. „Nejpomalejší rychlík světa“ z Mořice do Zermattu se líně posouvá od jednoho historického kraje ke druhému, na jeho cestu dohlížejí z útesů kozorožci a průvodčí oznamuje kontrolu lístků v rétorománštině. Výjev jako z pohádky. A vzdálený jen pár set kilometrů od našich hranic.

Dokážete si představit ideální bydlení pro běžkaře? Co vše musí splňovat? Tak určitě musí ležet někde v nějaké úchvatné lyžařské oblasti. Mělo by být blízko stopy, nejlépe snad přímo u běžeckého stadionu. Mělo by mít kvalitní zázemí pro servis lyží, ale třeba i krámek, pokud zrovna netrefíme vosk, a samozřejmě i občerstvení k doplnění kalorií a tekutin (ideálně za rozumný peníz). Co ještě? Snad nějaký program pro lyžaře běžce? Trénink, zlepšování, výuka? Právě vše výše uvedené najdete v mládežnické ubytovně v Pontresině. Pontresina je městečko provoněné historií, zejména tou turistickou. Najdete tu mimo jiné i vymazlené veřejné wellness Bellavita, kam se lze klidně na celý den za 11 franků uklidit a relaxovat na den příští. Ubytovna se jmenuje ubytovna, ale nabízí ubytování spíše hotelového typu, snad jen bez doprovodných služeb jako nonstop recepce a noční bar. Tyto momenty ji pak činí cenově dostupnou pro všechny. Navíc leží pár kroků od nádraží, takže když už budete mít okolí proježděné, můžete se vlakem někam posunout a na lyžích se vrátit zpět – nebo naopak můžete vyrazit na celodenní vyjížďku s jistotou, že vlak vás navečer přiveze nazpět až před dveře vašeho útulného dočasného domova. Červené vláčky se proplétají údolími velmi často v blízkosti i podél běžeckých stop. Málokde na světě máte možnost jet celý den jednosměrně a potom se vrátit domů vlakem. Za který, pokud jste v místě ubytovaní, nic neplatíte.

THE BEST

NORDIC DAYS SATURDAY SUNDAY MONDAY TUESDAY

Foto: Swiss Image

12.–16. prosince 2014 4 dny top lyžování – příprava na první závody, ale i první vážně míněné kroky na běžkách Svatý Mořic – nejlepší alpské středisko – 200 km tratí návraty z vyjížděk vlakem v ceně nejlepší modely Rossignol nejlepší servis – profi servismani profi trenéři klasika i skate bydlení přímo u tratí

www.nordictest.cz

Tour SPONZOR RUBRIKY

Text: Martina Chrástková

Vysočinou,Vysočinou… na úzkých prkýnkách… „… na ranní vítr teď čekám, ať vypráví mně, jak se toulal nad ní. Snad vinen je pohár, co leží tu, že vítr v ranním přeletu mně voní, hmm, voní… Vysočinou, Vysočinou… O tom že na horách se mlha k útokům dolů řadí, jak potok loukou pádí, si nechám zdát… O rose smutnící, o toulce vonící, Vysočinou, Vysočinou… Oči zapíjí setkání s Vysočinou, s Vysočinou… Proč vám to pane povídám, když vítr líp to řekne sám, co je za kolejí, která v trávě končí. Jen počkejte se mnou chvíli tu, na vítr v ranním přeletu, jak voní, hmm, voní, Vysočinou, Vysočinou, Vysočinou, mojí Vysočinou.“ Tak si o Vysočině prozpěvuje Josef Zoch a mně mnohdy, při projížďce touto krásnou krajinou, jeho slova vytanou na mysli. ojďme nahlédnout pod pokličku zimních krás Vysočiny, které můžete objevit při vyjížďce na běžkách v okolí Mekky běžeckého lyžování – Nového Města na Moravě. Z geografického hlediska se budeme pohybovat v Českomoravské vrchovině, která se vyznačuje velmi zachovalou přírodou a chráněnou krajinnou oblastí, kde je možné navštívit Žďárské vrchy i s jejich nejvyšším bodem. Tím je přírodní památka Devět skal (836 m n. m.). Důvodem její ochrany je skupina rulových skal, které se nalézají 3 km jihozápadně od obce Křižánky a 4,5 km jižně od města Svratka. Jedná se o skalní

labyrint, který tvoří tři dlouhé hřebeny s devíti věžemi a třemi malými věžičkami. Na vrcholu Hlavního bloku je vyhlídka, kromě jiného s výhledem na rozhraní Čech a Moravy. Nechybí tu ani kulturní památky, nejvýznamnějším je zřejmě poutní kostel sv. Jana Nepomuckého ve Žďáru nad Sázavou, zařazený na seznam světového dědictví UNESCO. Ale i centrum Nového Města na Moravě stojí za zhlédnutí. Je 5.00 ráno, tma jako v ranci a většina z nás má ještě půlnoc. Rolbař Slávek je už ve Vysočina Areně, nasedá do svého Kässbohreru, zažehne naftové motory, rozsvítí halogeny, sklopí žeh-

Vyznání autorky Jsem rodák z Krkonoš a na Krkonoše nedám dopustit. Lyžování je tam skvělé, jsou to aspoň trochu hory, což se o pahorcích Vysočiny říci úplně nedá. A hory mě osobně nabíjejí energií. Avšak pokud je dostatek sněhu, je pocit při lyžování na Vysočině jedinečný, bezkonkurenční. Máte možnost vnímat neskutečný prostor okolo sebe a nepřekáží vám další hory ve výhledu na širé louky od sebe oddělné lesíky, občas vískou. A když chcete, poodjedete neporušenou zasněženou plání kousek opodál a jste jen sami se sebou uprostřed tiché krajiny, jste součástí vesmíru a za vámi jen vaše vlastní stopy… ličky, kterými tvaruje stopu, a vyrazí do terénu. Ono to chvilku potrvá, než objede vše, co je potřeba. Pokud je dostatek sněhu, je strojově upravováno až 100 km běžeckých tras, které jsou značeny oranžovými turistickými směrovkami (obdobně jako cyklotrasy) vč. rozcestníků v místech křížení tras. A musí také stihnout upravit stopy na závodních tratích pro novoměstské i zahraniční závodníky, kteří se tu v průběhu zimy připravují na nadcházející světové soutěže. Turistické běžecké trasy jsou upravovány na severovýchod od Nového Města na Moravě a dovedou vás na území obcí: Vlachovice, Sklené, Tři Studně, Fryšava, Kadov, Krátká, Sněžné, Samotín, Blatiny, Milovy, Podlesí, Kuklík, Odranec, Věcov, Jimramovské Pavlovice, Míchov, Roženecké Paseky, Studnice, Rokytno, Pohledec, Maršovice, Jimramov, Zubří, Radňovice, Jiříkovice a samozřejmě Nové Město na

FOTO: ROMAN HANČÍK

tos mistrovství Evropy. Mezitím proběhla samozřejmě řada dalších regionálních soutěží, české poháry v různých odvětvích a napříč kategoriemi. Vysočina Arena žije sportem, a kdo by se nechtěl projet tam, kde sbírali nedávno medaile například mistři světa v biatlonu. Vysočina Arena se nachází 2 km severozápadně od Nového Města na Moravě. Centrem je lyžařský stadion, prostory pro start, cíl a také biatlonová střelnice. Původní areál byl před MS v biatlonu 2013 postupně modernizován, původní tribuny byly rozšířeny. Při MS 2013 byla stávající tribuna rozšířena mobilní s kapacitou 8 500 diváků, celkově tribuny pojaly až 17 000 lidí. Kapacita areálu (vč. míst u trati) se rozšířila na téměř 20 000. Šampionát nakonec navštívilo okolo 201 500 návštěvníků.

FOTO: MARTINA CHRÁSTKOVÁ

Moravě. Tím ale lyžovačka na Vysočině nekončí. Novoměstské trasy mají návaznost na tratě v jiných katastrech, a to v celkové délce 200 km. Novoměstské trasy procházejí nejvýše položenými částmi Žďárských vrchů. V severním cípu u obce Milovy na ně navazují trasy svratecké (jedna stopa pro klasiku), na východě u Míchova a obce Zubří lze odbočit na trasy bystřické (dvě stopy pro klasiku). Na západě u Skleného přichází stopy od Velkého Dářka a v okolí Žďáru

nad Sázavou směrem k Pilské nádrži je upravováno hned několik okruhů jak pro klasiku, tak pro bruslení. Tradice běžeckého lyžování v Novém Městě na Moravě je velmi silná, a to se projevuje i na péči o běžecké stopy v jeho okolí. Lyžování zde má hlubokou historii a v současnosti jsou zdejší závodní tratě známé z dlouhodobého pořádání závodů světového poháru v běhu na lyžích a v poslední době hlavně pořádáním závodů Světového poháru, mistrovství světa a Evropy v biatlonu. Vysočina Arena je dnes jako jedna z mála na světě schopna uspořádat vrcholné akce ve třech různých sportovních odvětvích napříč ročními obdobími. Příklad? Třeba v roce 2012 to byl nejprve Světový pohár v biatlonu, posléze Světový pohár v běhu na lyžích a na jaře také Světový pohár horských kol! Další rok zde proběhlo mistrovství světa v biatlonu a le-

VE VYSOČINA ARENĚ SE ZÁVODÍ PO CELÝ ROK

Tour

FOTO: MARTINA CHRÁSTKOVÁ

žovány technickým sněhem, aby byly zaručeny dobré lyžařské podmínky pro lyžování i v případě nedostatku sněhu přírodního. Turistické trasy vás zavedou na místa Novému Městu blízká, ale i vzdálená, obyčejná, i překrásná či zajímavá. Na webu najdete na deset různých běžeckých okruhů. Osobně jsem nikdy neřešila, jestli jedu po „takovém anebo makovém“ okruhu. Nad tím, že bych se měla ztratit, jsem nikdy nepřemýšlela, tratě jsou doplněny oranžovými směrovkami a rozcestníky. Takže vždy vyrazím a jedu, kam mě lyže nesou.

FOTO: MARTINA CHRÁSTKOVÁ

Lyžařské tratě jsou doplněny oranžovými směrovkami a rozcestníky, což v létě vypadá občas komicky, když se tyčí uprostřed louky nebo pole dřevěný sloup a na něm oranžové cedulky, ukazující lyžařům jakýmsi směrem.

ZE ZÁVODU 6. ZIMNÍ OLYMPIÁDY DĚTÍ A MLÁDEŽE

Trasy poblíž Nového Města na Moravě jsou upravovány jak pro klasiku, tak pro bruslení, vzdálenější jsou upravovány jen na klasiku. Mezi obcemi Vlachovice a Sklené v blízkém okolí hotelu Horník se nacházejí tratě pro psí spřežení, které mohou využít i běžci na lyžích. Zde však nehledejte stopy pro klasiku a vždy buďte opatrní a obezřetní. Psí spřežení se pohybují vysokou rychlostí a mají vždy přednost. Navíc nejsou moc hluční. Osobně mám tyto psí tratě velice ráda. Aktuální informace o upravovaných stopách najdete na lyžařském webu: http://lyzovani.nmnm.cz.

A pro sledování rolby on-line existuje portál: http://gis.nmnm.cz/, na němž sami okamžitě zjistíte, zda je už rolba v terénu a kde se právě pohybuje a kterou trasu upravuje. Běžecké tratě v okolí Nového Města na Moravě bych rozdělila na dvě kategorie: závodní a turistické. Závodní tratě hledejte výhradně v okolí Vysočina Areny, tedy v lese Ochoza, Plačkovec a také na úpatí Harusova kopce. Oblast Harusáku, jak se tu běžně říká, je s Plačkovcem a zbytkem závodních tratí spojena dvěma tunely, vedoucími pod příjezdovou komunikací do areálu Vysočina Areny. Závodní tratě jsou zasně-

TRATĚ NA VYSOČINĚ JSOU PEČLIVĚ PŘIPRAVENY

FOTO: MICHAL BULIČKA

FOTO: MARTINA CHRÁSTKOVÁ

LYŽAŘSKÝMI TRATĚMI PROTKANÁ VYSOČINA

líbí. Tak se na ně podívejte, nechte se třeba inspirovat a hlavně jim nepřekážejte. V obci Tři Studně najdete nejmenší náměstí na světě (GPS: 49° 36‘ 45.7632“ N 16° 2‘ 11.3172“ E), které vzniklo v roce 2004 a je nazvané náměstí Evropské unie. U nedaleké Fryšavy se můžete pokochat krásnou alejí javorů stříbrných, která je tvořena asi 41 stromy, jejichž průměrný obvod činí 250 cm, výška 17 m a stáří přes 150 let. Pokud se vydáte přes louky ještě dál, do Kadova, tak v hospodě U Janečků si nezapomeňte dát bylinný likér Kadovánek. Tato hospoda patří k nejstarším usedlostem v obci a provoz v ní byl zahájen zřejmě již v 18. století. Ve svérázné hospodě je k dostání likér Kadovánek, který navázal na tradici proslulého Samotínského vánku. Rekreační oblast Milovy asi netřeba představovat. Také sem vás zavedou běžecké stopy vytvořené Slávkem. Avšak v zimě raději navštivte areál historické železárny (GPS: 49° 40‘ 0.9408“ N 16° 5‘ 38.0724“ E) než zdejší rybníky. Areál historické železárny tvoří několik objektů: správní budova, hospoda a chlévy, FOTO: MICHAL BULIČKA

Pokud se vám nechce stoupat na Vlachovice a chcete raději zůstat v blízkém okolí Nového Města na Moravě, můžete vyrazit do stop okolo Medinu (bývalá Chirana) a na Brožkův kopec. Zdejší stopy vás okolo sjezdovky s lanovkou na Harusův kopec zavedou pod novoměstské skokanské můstky a dále do vísky Jiříkovice. Také za zdejším koupalištěm, na louce pod tzv. Zahradníkovým koutem (chatová osada) jsou upravované stopy. Ty se navíc na tzv. Velkých Tatrách napojují na závodní tratě Zlaté lyže. A že byste se rádi podívali trochu do kraje a taky chtěli vidět nějaké zajímavosti? Tak to musíte vyjet na vlachovický kopec. Buď po svých od Vysočina Areny, nebo autem a lyže nasadit buď ve Vlachovicích nebo na Třech Studních. A co všechno můžete při svých běžkařských toulkách na Vysočině vidět? Nejprve se můžete podívat, jak se kituje. Kite, neboli drak, od toho Snowkiting se stává čím dál více oblíbenějším sportem. Právě na Vysočině je spousta volného prostoru, kde fouká stálý vítr a kiterům se tady

Tour

stodola, špýchar, haltýř, dráthamr a sklep. Dominantou celého areálu byla v 18. století vysoká pec s hamrem a drátovnou. Původní technické objekty sice převážně zanikly, ale i přesto je areál cenným pozůstatkem železářské činnosti na Žďársku. Kousek od Milov je krásná víska Blatiny. Pro milovníky koňů je zde jezdecký klub, který kromě běžných vyjížděk pro dospělé i děti provozuje především hipoterapii. Vraťme se ale zase k přírodním krásám Vysočiny. Například Drátenická skála (GPS: 49° 39‘

17.1324“ N 16° 5‘ 2.3424“ E) je výrazný skalní útvar mezi osadami Blatiny a Samotín, který se nachází v centrální části CHKO Žďárské vrchy. Skála byla zformována do podoby mohutné skalní hradby do výšky až 35 metrů s charakteristickými prvky mrazového zvětrávání. A za zastavení také stojí Vávrova skalka (GPS: 49° 35´14.9136“ N 16° 614.1156“ E), což je geomorfologicky význačný izolovaný rulový skalní útvar, který byl vymodelován mrazovým zvětráváním. Nachází se SV od obce Pohledec

a výjimečně je situován mimo zalesněné hřbety vrchoviny. Anebo také Evropská rozvodnice (GPS: 49° 38´46.4496“ N 15° 59´19.266“ E) - ve Žďárských vrších pramení hned několik významných řek. Zdejší Evropská rozvodnice odděluje povodí Severního (Chrudimka, Sázava a Doubrava) a Černého (Svratka a Oslava) moře. Kousek od Žákovy hory byla uměle vytvořena strouha, která spojuje vody obou úmoří. Místo se nazývá „U sražené vody“. Z lávky nad strouhou je vidět jak na říčku Sázavu, tak i na Svratku.

Lyžařské trasy v okolí Nového Města na Moravě

Charakteristika vybraných lyžařských tratí na Vysočině Název trasy

Kudy vede

Délka

Náročnost Zajímavost

Web

Závodní tratě v areálu Vysočina Arena

Ochoza, Plačkovec, Harusák

1–10 km

Vysoká

http://lyzovani.nmnm.cz

Příměstský okruh

Nové Město na Moravě

4 km

Nízká

Okruh Zahradníkův kout Nové Město na Moravě

3 km

Nenáročné

Dějiště SP, ME, MS, Zlaté lyže

www.nmnm.eu/okruh-zahradnikuv-kout.html

Okolo lesa Ochoza

Vysočina Arena, Vlachovice, rybník Sykovec

10,9 km

Nízká

Studnický okruh

Vysočina Arena, Studnice, Rokytno

18 km

Vysoká

Nejmenší náměstí na světě, Maršovská Rychta

www.nmnm.eu/studnicky-okruh.html

Za Kadovským vánkem

Vysočina Arena, Vlachovice, Tři 36,8 km Studně, Samotín

Střední

Nejmenší náměstí na světě, likér Kadovánek

www.nmnm.eu/za-kadovskym-vankem.html

Okruh Tři Studně

Tři Studně

Nízká

Nejmenší náměstí na světě

www.nmnm.eu/okruh-tri-studne.html

Okolo Fryšavy

Fryšava, Tři Studně, rybník Medlov

8,8 km

Nízká

Nejmenší náměstí na světě, Alej javorů stříbrných u Fryšavy

www.nmnm.eu/okolo-frysavy.htm

Sněženecký okruh

Sněžné, Milovy, Blatiny

10,8 km

Střední

Areál historické železárny na Milovách Jezdecký klub Blatiny Drátenická skála

www.nmnm.eu/snezensky-okruh.html

Jimramovský okruh

Jimramov, Odranec, Věcov, Jimramovské Pavlovice

15,8 km

Střední

7,4 km

www.nmnm.eu/okolo-lesa-ochoza.html

www.nmnm.eu/jimramovsky-okruh.html

Pozn. k tabulce: na uvedených webových stránkách najdete mimo všech důležitých informací i profily daných tras

FOTO: MICHAL BULIČKA

PUURU PP-1, skládací voskovací profil – kopyto Nejprodávanější model! Lehký, skládací voskovací profil pro běžecké lyže. Špičkové voskovací kopyto. CENA Rychlé rozložení a složení. 4 850 Kč promyšlené / profesionální konstrukční řešení fixace lyže za vázání. Výškově nastavitelná hrazdička lehké – plastové profily s gumovým reliéfem k lepší fixaci lyže antikorozní povrchová úprava (pokovením) hmotnost: 6,60 kg

www.xcsport.cz

REX KLISTER GOLD, +3 °C AŽ -7 °C V posledních dvou sezónách nejprodávanější klister, který by neměl chybět ve výbavě žádného běžce na lyžích. Klistr je určený pro hrubozrnný, umělý sníh nebo ledovou stopu při teplotě +3 °C až -7 °C. Objem: 55 ml

CENA

210 Kč

www.rexwax.cz

REX HYDREX GEL,

+10 °C až -20 °C

Hydrex zvyšuje skluzové vlastnosti stoupacích vosků, minimalizuje námrzání a  odpuzuje nečistoty! Tento speciální fluorový gel se používá především jako finální vrstva na klistry a tuhé stoupací vosky. Při teplotách +3 °C až -5 °C jej lze použít i jako urychlovač. Hmotnost: 40 g

CENA

2 280 Kč

www.rexwax.cz

Vybavení

Lyže před Text: Tomáš Gnad Foto: Fischer

sezónou 2014-15 S blížící se zimou snad každý lyžař pokukuje v obchodech po nových kolekcích běžeckých lyží. Žádná firma nechce zůstat pozadu, a tak skoro každý přichází s novou sezónou s nějakou inovací či přinejmenším designovou modernizací svých produktových řad. Nemůžeme čekat, že každý rok vybuchne nějaká bomba – konstrukční změny se u tak sofistikovaných a zralých produktů, jako jsou běžecké lyže dneška, aplikují uváženě a jen jejich testování zabere minimálně sezónu. Navíc loňská bídná zima se na budgetech vývojových pracovišť moc pozitivně neodrazila. ěkteří z nás si jistě vzpomenou na revoluci způsobenou prvními laminátovými běžkami na světě, shodou okolností byly vyrobené u nás v Česku. Podobně, ale trochu pomaleji se v posledních letech vplížil do konstrukcí lyží karbon, a dnes se z něj stává, přinejmenším v high-end segmentu, dominantní konstrukční materiál. Je sice dražší, ale, a to je podstatné, významně lehčí. Odlehčování je trvalý trend, se stále se zlepšujícími mechanickými vlastnostmi karbonu se pro něj nabízí víc a víc prostoru. Jedna závodní lyže dnes váží méně než půl kilogramu, takže ji na noze skoro ani necítíte. Ovšem ani jiné technologie nespí. Do běžeckých lyží si našla cestu elektronika, v modelu Madshus letos slavila úspěch i na jarním mnichovském Ispu, kde získala cenu Ispo Award. Čip v lyži schraňuje veškerá data, zejména její průhybová specifika, která jsou po vyrobení daného kusu přesně změřena vzápětí a uložena na onen čip a do patřičné databáze. Díky tomu má každý prodejce možnost nahlédnout prostřednictvím počítače nebo telefonu (čip komunikuje sám přes NFC rozhraní) do ID karty lyže a bez složitého proměřování ji napasovat na konkrétního zákazníka. Jinými slovy, sama lyže se vám na displeji vašeho telefonu dokonale představí. Věčným tématem je otázka, jak zajistit jistý odraz, a minimalizovat při tom nároky na čas a lyžařovo know-how. Vizí vývojářů je vyvinout lyži, která se spolehlivě odrazí, ale přitom maximálně klouže, a nejlépe bez dlouhé přípravy. Aby si pro ni prostě člověk sáhl kdykoli a kdekoli a mohl zapomenout, že existují nějaké vosky, bez jejichž aplikace se ve stopě neodrazí.

Už v minulých sezonách se objevily pokusy s jednosměrnou „srstí“, umožňující skluz (chlup leží) i odraz (chlup se postaví) i u lyží vysoce výkonných a rychlých (Atomic), letos Atomic řadu lyží Skintec rozšířil a na podobnou cestu navedl i svého koncernového bratra Salomon. Technologie zdá se být tak daleko, že přinejmenším trénink dokáže zásadně zjednodušit či zpříjemnit. Historicky vzato ale není použití tulení srsti u běžek ničím novým, pamatuji si, jak jsem asi už před 35 lety dostal běžky, které měly v odrazové části skluznice vlepeny dva asi centimetrové a 50 cm dlouhé pásy syntetické srsti, napodobeniny tulení srsti. A musím říct, že fungovaly. Dnes je tato technologie zpět v novém, modernějším pojetí a u celého spektra lyží. Uvidíme, jestli a za jak dlouho se jí podaří prosadit. Každopádně už odtlačuje tradiční šupiny směrem k lyžím turistickým, které nepotřebují tak dokonalý skluz (ba ho mohou vnímat jako kontraproduktivní). Dalším centrem zájmu výrobců jsou stále oblíbenější laufy, kde patrně cítí jistou mezeru pro jejich odlišné potřeby oproti lyžím na tratě kratší. Některé firmy tak zařadily do své nabídky právě lyže s označením Marathon apod., které mají obstát tváří v tvář dlouhým tratím. Dalším trendem doby, který bude patrně určovat i velkou část budoucnosti, je individualizace lyže podle konkrétního jednoho lyžaře. Stále přesnější proměření lyže dává už nyní možnost vynechat při výběru toho svého páru praktické zkoušky a spolehnout se na čísla. Pokud vás zajímá více, ponořte se do představení nových kolekcí na dalších stranách.

Vybavení

Atomic

Text: Tomáš Gnad Foto: tiskové materiály Atomic

novinky 2014–15 ATOMIC REDSTER WORLDCUP CLASSIC

SKLUZNICE MODELU ATOMIC REDSTER SKINTEC S DVOJDÍLNÝM ODRAZOVÝM MODULEM

ATOMIC WORLDCUP SKATE FL HT HARD

ATOMIC REDSTERSKINTEC

načka Atomic byla založena roku 1955 Aloisem Rohrmosem v oblasti lyžím přímo zaslíbené, v rakouském Altenmarktu, který leží mezi lyžařskými středisky Flachau a Schladming. Tato firma se díky svému vlastnímu vývoji a jedinečným technologiím řadí ve světě vrcholového lyžování na samotný vrchol, přičemž sportovní úspěchy a zkušenosti efektivně přenáší ke koncovým zákazníkům. Ti pak dostávají možnost lyžovat na stejném materiálu jako jejich idoly. Produktová paleta běžek Atomic obsahuje lyže pro klasickou techniku i bruslení s řadami závodních, sportovních, sportovně-turistických, turistických a back-country lyží. Pro uspokojení i těch nejnáročnějších běžkařů Atomic vychází z toho, co od lyží vyžaduje každý. Je to lehkost, výkon a rychlost. Podle toho sestavil cíle, které produkty Atomic respektují:

Cíl pro kategorii závodní = vyhrát. Do této kategorie patří všechny lyže s označením World Cup a Redster, u kterých nalezneme ultra lehkou konstrukci s nomexovým jádrem. Cíl pro sportovní kategorii = dosáhnout. Do této kategorie patří všechny lyže s označením Sport a PRO. Ty se od závodní kategorie liší v detailech. Cíl pro turistickou kategorii = užít si. Do této kategorie patří všechny lyže s označením Motion, proti ostatním kategoriím jsou sice těžší, ale o to odolnější. Hmotnost závodních lyží World Cup a Redster se podařilo maximálně snížit využitím ultra lehkého nomexového jádra Featherlight. Podobné jádro s označením Nomex Lite se nyní vyskytuje i u nejžádanějšího typu lyží Redster Marathon, určených především pro dálkové

běžce. Jádro je velice lehké a současně dostatečně pevné, zajišťující dobrý výkon. Zlepšení ve vedení lyže je způsobeno hlavně využitím tenkých výztuží podél lyže z kvalitního lehkého dřeva. U lyží na klasickou techniku je nově využita SDS technologie, která drží odrazovou zónu při skluzu vysoko, aby nebrzdila, ale současně svým přilnutím ke sněhu při zatížení co nejlépe podpořila odraz. Tyto lyže jsou zároveň opatřeny závodní skluznicí s indexem 5000. Deklarované výhody jsou explozivní odraz s dlouhým skluzem, lehká, ale pevná konstrukce a precizní kontrola při udržování směru jízdy. Další výzvou pro lyžaře nejen výkonnostní, ale i sportovní kategorie jsou lyže Redster Skintec. Jedná se o lyže s textilními segmenty na bázi stoupacích pásů pod odrazovou komorou, které jsou určené pro vysoké výkonnostní cíle, nikoliv jen turistické. Tato technologie také přinese úsporu času při přípravě lyží na klasickou techniku a zároveň slibuje dokonalý odraz za jakýchkoliv podmínek. Výhoda se nejvíce projeví při často se měnícím stavu lyžařské tratě. Moduly Skintec se jednoduchým způsobem aplikují na odrazovou část skluznice. Při méně náročných podmínkách pro odraz se používají dva úzké moduly po stranách skluznice, které jsou optimalizovány pro skluz. Při náročnějších podmínkách se používá jeden široký modul přes celou šířku skluznice. Ten sníží nároky na provedení odrazu, ale zároveň může mírně omezovat skluz. I tyto lyže jsou vybaveny technologií tvarování odrazové části skluznice SDS a skluznicí s indexem 5000 na skluzových zónách. Za zmínku stojí i detail, že skluznice lyží vyšších kategorií jsou opatřeny ochrannou fólií proti poškození při přepravě.

Atomic

Nordic Range

2014–15

se drží hesla: Málo času na přípravu, více času na lyžování

Začíná nová sezóna a na svět přicházejí další novinky od firmy Atomic. Co je charakterizuje? Jednak je to snaha co nejvíce usnadnit práci s přípravou klasických lyží a minimalizovat komplikace kvůli nevhodně zvolenému odrazovému vosku. Atomic také otevírá možnost vybrat si závodní běžky přesně na míru každému z nás – což bylo dosud umožněno v podstatě jen elitním lyžařům.

SKINTEC znamená: Vezmu lyže a jedu. ak by se dala stručně charakterizovat úprava lyží s označením Atomic Redsted Skintec. Pokud byste si lyži před jízdou důkladně neprohlédli a nevšimli si odrazových zón z tzv. tuleních pásů, tak při jízdě ani nerozeznáte, že není namazána odrazovým voskem. Tak dokonalý odraz i skluz tato lyže nabízí. Komu asi jinému bychom měli věřit, než v současnosti nejlepším světovým dálkovým běžcům Andersu a Jorgenu Auklandovým, kteří na těchto lyžích pravidelně trénují. Vzhledem k tomu, že současná laufařská špička jezdí už skoro všechny lyžařské maratóny jen soupažnou technikou bez použití odrazového vosku, využívají se tyto lyže pouze pro trénink. Jejich výhodou je jednak velká úspora času – odrazová část lyže je bezúdržbová – a zároveň nulové riziko chyby při výběru vosku nebo problémů přímo na trati, když se vlhkost nebo struktura sněhu zásadně mění. Odrazové části skluznice jsou opatřeny „srstí“ z mohéru, která zajistí dokonalý odraz na všech druzích sněhu, přitom se téměř nepromítne do zhoršení skluzových vlastností lyží. Stačí vám tak jeden pár lyží na všechny druhy

sněhu. Abyste měli možnost vybrat si lyže s opravdu co nejlepším skluzem, jsou tady dva moduly. Jeden je rychlejší, s nímž se musíte trochu více opřít do odrazu, zato ale rychleji jede, druhý je sice pomalejší, ale naopak se z něj odráží mnohem snadněji. Když modul dojede na konec své životnosti, stačí ten starý během několika vteřin vyměnit za nový. Pro sezónu 2014/2015 Atomic rozšířil tuto novinku i do kategorie Sport a uvádí dva nové modely, pánský a dámský model Sport Skintec. Modely v této řadě jsou unikátní alternativou pro široké spektrum sportovních běžkařů, kteří se nechtějí zdržovat mazáním. Oproti modelu Redster Skintec mají modely řady Sport pouze jeden typ stoupacího modulu, který nejlépe vyhovuje dané kategorii běžkařů a zároveň je ve srovnání s race variantou levnější.

Individualizace pro každého Lyže Atomic Redster patřily ještě loni pouze do kategorie závodních lyží s označením World Cup. Všichni závodníci špičkové úrovně dostávali lyže vybrané přesně pro ně na míru, jejichž naladě-

ní přesně odpovídalo závodníkovým tělesným parametrům a jeho osobním specifikům. Letošní kolekce Atomic Redster však tuto službu nabízí i lyžařům nižší výkonnostní úrovně, řekněme kategorie Sport. Nyní si může každý lyžař nechat přesně nadefinovat lyže podle svých parametrů, kondice a dovedností tak, aby mu co nejvíce odpovídaly. Každý pak může svým lyžím, vybraným od profesionálních pracovníků, dokonale důvěřovat, což se prokáže nejen na jeho výkonnosti, ale i zvýšené důvěře ve své náčiní. U celé řady lyží Atomic Redster na klasickou techniku, od těch pro profesionály ze Světového poháru přes speciální lyže na lyžařské maratóny až po lyže s technologií Skintec, je použita unikátní SDS technologie, která zaručuje rychlou jízdu především svojí schopností udržet odrazovou komoru při skluzu nad terénem, čímž se prodlouží skluz. Lyže Atomic Redster na bruslení mají ultra lehké jádro Nomex a bočnice z velice kvalitního a lehkého dřeva. Mají tak kromě velmi nízké hmotnosti i mimořádnou stabilitu a ovladatelnost, zároveň jsou i velmi rychlé.

Vybavení

Fischer vodem jen stručné připomenutí: firmě Fischer, největšímu výrobci běžkařského materiálu, je letos 90 let. Právě v roce 1924 založil Josef Fischer starší firmu na výrobu saní a žebřiňáků. Postupně začala firma vyrábět i dřevěné lyže. V roce 1934 již 85 zaměstnanců kromě další produkce vyrábělo i cca 40 000 párů lyží ročně. Firma se postupně rozvíjela a nepřekvapilo, když jako jeden z předních výrobců uvedl na MS ve Falunu v roce 1974 na trh zcela syntetické lyže. A rozvoj firmy a uvádění dalších novinek v běžeckém lyžování pokračoval. V roce 1976 přichází na svět první systém „šupin“ na skluznici – technologie Crown, rok 1984 přináší patentovanou Air Core konstrukci jádra běžeckých lyží, rok 1988 Fischer jako první výrobce začíná používat strukturovací stroje v sériové výrobě, rok 2001 první Back Country lyže ze série S-Bound a 2002 koncept lyží Nordic Cruising obsahující Wide Body technologii. V té době je již neotřesitelnou světovou jedničkou mezi producenty běžeckých lyží. Závodní lyže byly neustále vylepšovány, až v roce 2006 přichází model RCS Carbonlite, v té době nejlehčí závodní lyže. Další vývojový krok probíhá v roce 2008, kdy se objevují lyže RCS Carbonlite skate s otvorem ve špičce. Na ISPO 2011 je představena kategorie lyží Offtrack Cruising, první lyže s konstrukcí Nordic Rocker. Poslední závodní inovací je pak lyže Speedmax představená v roce 2013. To je již současnost. Vyústěním výše uvedeného je, že Fischer je v současnosti největší světový producent běžeckých lyží i bot. Z pohledu stručných statistických čísel zobrazujících medailový zisk jednotlivých výrobců na ZOH v Soči se dá uvést, že Fischer získal 65 % všech medailí (běh na lyžích, biatlon, skoky a severská kombinace). Světové hvězdy používající lyže Fischer jsou našim čtenářů vesměs dobře známě. Tedy jen připomenutí – Northug, Cologna, Bjoergen, Johaug, Kowalczyk, Berger, Boe… z našich reprezentantů Lukáš Bauer, Aleš Razým a výborný dálkový běžec Petr Novák.

Text: Jaroš Gregory Řehořek Foto: tiskové materiály Fischer

novinky 2014–15

Inovace ve výrobě lyží Fischer V letošní sezoně se nenesou největší novinky v oblasti lyží překvapivě pod vlajkou RACEcode®. Nenalezneme je tedy mezi závodními lyžemi, nýbrž v kategoriích SPORT, NORDIC CRUISING, WOMAN a BACK COUNTRY. Cíl je jasný – přinést rekreačním lyžařům a dobyvatelům sněžných plání špičkové, moderní a přitom uživatelsky jednoduché technologie, které masám zpříjemní trávení volného času na běžkách. K těmto technologiím jednoznačně patří nová „šupinová“ skluznice VARIO CROWN, která je pokračovatelem úspěšného systému Premium Crown. Nový systém zářezů zaručuje výborný odraz a proti staršímu systému výrazně zlepšuje skluzové vlastnosti této „šupiny“. Skládá se ze tří částí – Premium Crown, Double Crown a Gliding Crown. Právě nově vyvinutá část Gliding Crown se svým zaobleným profilem slouží ke zlepšení skluzu. Systém je použitelný prakticky ve všech sněhových podmínkách, takže uživateli nic nestojí v cestě za novými zimními zážitky. Systém je uplatněn u většiny modelů řady SPORT – Superlite Crown, Aerolite Crown, Ultralite Crown i Fibre Crown, které mají i zcela nový design. Rovněž osvědčené lyže Nordic Cruising – Orbiter, Cruiser i Jupiter mají nově „šupinovou“ skluznici Vario Crown včetně nového jednotného designu. Zkrátka nepřijdou ani ženy, které si mohou vybrat lyže z kolekce Women My Style, kde tři nejvýše postavené modely dámských lyží Inspire My Style a Mystique My Style využívají rovněž systém Vario Crown.

vynaloženou sílu i běžeckou techniku. Rekreačním lyžařům umožní příjemný dlouhý běh, kdy při určité míře únavy je odraz stále kvalitní a lyže nepodkluzují.

OPTIMALIZACE ODRAZOVÉ KOMORY EASY KICK

Třetí novinkou, kterou Fischer aplikuje v nastávající sezóně na vybrané modely, je odlehčení jádra systémem POWER LAYER. Vývojově navazuje na starší systém Power Edge. 0,6 mm silný plastový díl je nově nahrazen 0,2 mm tenkým pásem laminátu z přírodních vláken a pryskyřice. Tento pás, procházející celou lyží, vede k výraznému odlehčení, zvýšení stability a tepelné odolnosti jádra lyží. Je použit prakticky u všech modelů řady SPORT a WOMEN My Style.

ODLEHČENÍ JÁDRA LYŽE SYSTÉMEM POWER LAYER

Zajímavým novým prvkem je rovněž Fischer EASY SKIN u lyží Back Country. Jedná se o nový způsob nasazení stoupacích pásů na BC lyže. Kombinuje dobrou přilnavost s rychlým a pevným zacvaknutím konce pásů na vrchní straně lyží ve vzdálenosti cca 30 cm před špičkou lyží. Je použit u modelu E99 Easy Skin Xtralite.

VIZUALIZACE FUNKCE SYSTÉMU VARIO CROWN

Další inovací Fischer pro nastávající sezónu v oblasti běžek je optimalizace komory některých modelů, nazývaná EASY KICK. Ta se používá u voskovacích lyží řady SPORT – Superlight Wax, Sport Glass a dámských lyží Motion Wax My Style. Tato konstrukce umožňuje včasnější kontakt skluznice se sněhem při odrazu. Odraz je pak silnější a účinnější, klesají tak nároky na „ŠUPINOVÁ“ SKLUZNICE VARIO CROWN

SYSTÉM PŘIPOJENÍ PÁSŮ NA ODRAZ EASY SKIN

Madshus alo by se začít téměř pohádkově, v malém norském městečku Biri u jezera Mjosa stojí továrna nejstaršího výrobce běžek – firmy Madshus. To jsou věci všeobecně známé. Závan novinek a inovací, které odtud přicházejí na trh na nastávající sezónu, má však spíše sílu pořádné vichřice! Vývojáři firmy společně s technickými poradci, mezi nimiž jsou nejznámější biatlonová legenda Ole Einar Björndalen a olympijský vítěz Thomas Alsgaard, udělali opravdu velký krok kupředu. Co tedy konkrétně můžeme v nabídce Madshusu nalézt? Již v loňské sezóně jsme našim čtenářům představili lyže Red Line, po jejichž otestovaní museli i zarytí „fischerovci“ uznat, že se jedná o vynikající lyže. Pro nastávající sezónu přináší Madshus další vylepšení prostřednictvím technologie emPOWER™. Jak to celé funguje? V zásadě je to spojení tří slov – „ZMĚŘIT-VYHODNOTIT-VYLEPŠIT“. NCF čip zabudovaný do jádra lyže umožňuje ukládat zásadní údaje o vnitřním stavu lyže i informace o jejich měření. Digitální databáze předává jedinečný vnitřní „obraz“ každé lyže dealerům a jejich prostřednictvím spotřebitelům na celém světě. Technologie emPOWER™ umožňuje přístup k aktuálním informacím o lyži již v průběhu výrobního procesu. Informace se zadávají do databáze a ukazují charakteristiky jednotlivých lyží – flexi, profil, cílovou hmotnost lyžaře, optimální voskovací vlastnosti a profil komory. Umožňuje i dokonalé párování lyží, které se k sobě nejlépe hodí. Zároveň to umožňuje obchodníkům lepší výběr lyží a efektivní servis zákazníkům. Díky digitální in-store podpoře mohou dealeři Madshusu poskytovat zákazníkům individuálně

Text: Jaroš Gregory Řehořek Foto: tiskové materiály Madshus

novinky 2014–15

DETAIL DESIGNU LYŽE REDLINE SKATE

přizpůsobené výrobky. Pro zákazníka je důležité, že vždy může nalézt lyže, které mu přesně „padnou“ a budou odpovídat efektivně jeho potřebám. Díky aplikaci MyMadshus je možno kontrolovat „DNA“ konkrétních lyží a doladit je tak v terénu, aby podaly špičkový výkon. S technologií emPOWER™ se vyrábějí lyže řady RED – to znamená top produkty od Madshusu. Lyže RED Line Skate – Plus i Cold stejně jako RED Line Classsic Plus, Cold i Zero. Dále také lyže Nanosonic Carbon a Hypersonic Karbon, vždy obě provedení skate i classic. Řady Nanosonic i Hypersonic jsou vyráběny se zcela novým designem. V novém „kabátě“ se představí i řady lyží ze skupiny Race Performance - Terrasonic, Megasonic, Ultrasonic i Intrasonic. Trochu překvapivě, nicméně obchodně odůvodněně, byly z produkce Madshusu vyřazeny specializované modely pro ženy – Metis a Maiya. Lyže pro ženy se tak vybírají z unisex produkčních řad eventuálně z lyží určených juniorům. Rozměrové i technické parametry výše uvedených modelů Race Perfor-

MADSHUS 3D KONSTRUKCE

PRŮŘEZ LYŽE NEJVYŠŠÍ ŘADY REDLINE

EMPOWER – KOMPLEX LYŽE, ČIP, ANALYZÁTOR

A TAK FUNGUJE EMPOWER VE SKUTEČNOSTI

mance lyží zůstávají oproti minulé sezoně beze změn. Nový design je vidět i na lyžích TOURING – Birkebeineren, Nordmarka, Beitostolen, CT140 i Lillehammer, ale technologie i parametry lyží jsou beze změn. To samé platí i o řadě CRUISING. Zmizel nám pouze dámský model Cadenza a unisex model Cadence 90 se nově vyrábí i s ocelovými hranami. A nakonec i všechny juniorské modely – závodní, rekreační i začátečnické, jsou designově přepracovány tak, aby ladily s celou letošní kolekcí lyží Madshus. Konstrukce není nijak dále vylepšena, ale jak ukazuje praxe, je obtížné nepřetržitě vylepšovat produkty, které již jsou na špičkové úrovni.

Vybavení

One Way konou, kterou se zaštiťuje finský výrobce produktů One Way, je biatlonista, olympijský vítěz a mistr světa v biatlonu Martin Fourcade. Ten je sice promotérem pouze běžeckých holí značky, na vývoji lyží One Way se ale podílí mnoho dalších závodníků i celé národní týmy. Jak se ukazuje, bez koncepčního a dlouhodobého testování jde sotva proniknout mezi elitu světových značek či si zajistit svůj potřebný podíl na trhu. Na lyžích a v botech One Way dosáhl finský lyžař Sami Jauhojärvi zlatou olympijskou medaili v Soči v týmovém sprintu, i tím OW ukazuje, že to myslí vážně se vstupem na světovou scénu v běžeckém lyžování i v segmentu lyží. Na nadcházející sezónu přichází nový typ závodních lyží One Way Premio skate HD, který má nově vyrobené jádro s vysokou hustotou a strukturou včelí plástve, uložené v karbonové konstrukci. Cílem je, jak jinak, minimalizovat hmotnost. Díky horizontální vrstvě karbonu se také, alespoň podle firemních materiálů, zlepšila účinnost přenosu odrazové síly do lyže a zvýšila

Text: Tomáš Gnad

novinky 2014–15

stabilita lyže ve všech sněhových podmínkách. Lyže mají specifické prohnutí, které zlepšuje skluzové podmínky. Vysoce kvalitní skluznice Zeolit World Cup je opatřena závodní strukturou. Lyže One Way Premio 10 skate se nabízejí ve dvou tvrdostech – hard pro univerzální sněhové podmínky a soft pro pomalejší sníh, ale vždy s nejlepší závodní skluznicí. Lyže pro klasickou techniku Premio 10 Classic jsou s lehkou Nomex konstrukcí s nízkým prohnutím a dlouhou odrazovou zónou, s cílem zajistit kvalitní přenos sil z odrazové síly a dobrý skluz. Nabízejí se ve třech verzích, cold, warm a zero, každá se specifickou stavbou, jádrem a skluznicí s vytvořenou strukturou. Lyže One Way Freedom v turistické kategorii jsou logicky širší pro snadnou a stabilní jízdu v horších stopách a neupraveném terénu, disponují dřevěným jádrem a celkově odolnou konstrukcí. Odrazová část skluznice je opatřena úpravou Multigrip. U těchto lyží nemusíme vůbec řešit problematiku mazání odrazových

Peltonen

LETOŠNÍ NOVINKA ONE WAY PREMIO SKATE HD

BĚŽECKÝ KOMPLET ONE WAY

vosků. Obdobně to je i v nabídce lyží kategorie Back Country Snowlander, které se vyznačují ještě větší šířkou pro jízdu v hlubokém sněhu. V nabídce jsou také s úpravou skluznice MultiGrip nebo s hladkou skluznicí, na kterou je třeba aplikovat odrazové vosky. Text: Tomáš Gnad

novinky 2014–15 PELTONEN UPRA-X

PELTONEN NANOGRP

PELTONEN INFRA-X

dyž se v roce 2011 stěhovala továrna Peltonen z městečka Hartola do města Heinola, umožnilo to v nové a moderní továrně spustit trojnásobnou výrobní kapacitu. Navzdory náročnému stěhování se již v následujícím roce podařilo dosáhnout rekordu v počtu vyrobených párů a kapacita se i nadále zvyšuje. Novinkou na letošní sezónu jsou lyže Peltonen Zero Waxfree se speciální nemazací skluznicí, určenou pro mokrý sníh. Ta se objevuje u všech klasických modelů – Infra-X, Acadia a Astra. Konkrétně lyže Acadia jsou nejlehčí lyže ve své kategorii a jsou velmi oblíbené u lyžařů dálkových běhů. Za připomenutí stojí stálé vylepšování podmínek pro lyžaře, upřednostňující klasic-

kou techniku běhu. Pro ně je určena unikátní technologie úpravy skluznice Nanogrip, o lyže se pak už nemusíte starat. Jde o syntetický tekutý přípravek, který se nanáší již při výrobě po celé délce skluznice lyží. Ten nahrazuje nejen skluzový, ale i odrazový vosk. Skluzové vlastnosti takto upravené lyže se snižují cca o 15%, což je vyváženo bezproblémovým odrazem a hlavně faktem, že se lyžař už nemusí o nic starat. Teplotní rozsah tohoto univerzálního přípravku je neuvěřitelných od – 10 do + 10 °C. Nové lyže Nanogrip se musí nejprve několik kilometrů rozjíždět, než dojde k dokonalému rozetření přípravku po celé ploše skluznice. Aby byly zajištěny dobré skluzové

vlastnosti lyže i za nízkých teplot, tak se ještě doporučuje ošetřit skluznici přípravkem ve spreji proti namrzání sněhu. Výrobce dále doporučuje lyžařům, kteří chtějí využít lyže s technologií Nanogrip, aby si vybrali měkčí lyže. Nanesená vrstva přípravku na skluznou část je přece jen menší, než je vrstva „odrazového vosku“. Dalším posunem při výběru lyží je jejich párování, které se provádí ve výrobně pomocí speciálně vyvinuté technologii SkiSelector. Každá nově vyrobená lyže tak projde měřením několika parametrů a následně jsou k sobě přiřazovány lyže do páru se stejnými hodnotami.

Rossignol

Text: Martina Chrástková

novinky 2014–15 ROSSIGNOL XT SPEED-NIS

ROSSIGNOL DELTA SKATING NIS

ROSSIGNOL X-IUM CLASSIC WCS

iž na ZOH v Soči bylo možné zaregistrovat nové modely lyží od Rossignolu. Bílo-oranžové lyže se proměnily v černé s jasně červenou špičkou i patkou a velkým bílým nápisem. Novinky doznaly i další produktové řady. Při vývoji nových modelů konstruktéři od Rossignolu úzce spolupracují se závodníky, kteří se účastní i mnoha testů na sněhu. Celá spolupráce se nese v duchu filozofie: Vytvořit produkt, který bude tím nejlepším spojencem pro vítězství. Primárně Rossignol uvádí na trh druhou sérii X-Ium, která je velmi blízká X-Ium World Cup Series (WCS) a uspokojí potřeby i velmi náročných lyžařů. Konstrukce nižších, sportovních a turistických modelů lyží zůstává zachována. U Rossignolu vždy byl, je a snad i stále bude kladen důraz především na vysokou kvalitu skluzu, stability, přesnosti a ovladatelnosti, a to pro všechny výkonnostní kategorie lyžařů. Při výrobě lyží je primárně používána technologie 3D profilu pro lepší homogenitu struktury a optimální kontrolu lyže ve skluzu. Optimální tuhost lyže řeší technologie Control Edge ABS, která má zlepšovat přenos odrazové síly na lyži, přispívá i vícesměrné kladení skelných vláken. Lepší úrovně torzní tuhosti je zase dosaženo konstrukcí bočnic, které kooperují s průhybem, vyrobených ze dvou různých materiálů. Závodní modely jsou opatřeny jádrem Honey Comb, které je velmi lehké a přitom zdůrazňuje i odolnost proti vnějším silám. Jádra nižších řad jsou dřevěná se vzduchovými kanálky. Skluznice jsou upraveny technologií Numeric Finish, která sleduje nové možnosti úpravy lyží samozřejmě za účelem dosažení co nejlepších skluzových vlastností. Všechny modely lyží jsou kompatibilní s technologií NIS, a tudíž si můžete šroubovací vázání schovat… třeba na kolečkové lyže. Elitní model lyží X-IUM Classic WCS má pokrýt nejvyšší nároky, a to díky technologiím World Cup base-grind structure, 3D Profile

3D PROFIL LYŽÍ

ODLEHČENÉ JÁDRO HONEY COMB

DVOJITÁ VODÍCÍ DRÁŽKA DOUBLE GROOVE

ÚPRAVA ODRAZOVÉ ČÁSTI SKLUZNICE POSITRACK

(maximální kontrola nad lyží), HoneyComb Nomex a technologii stran Control Edge ABS. Nová Bi-Edge technologie má za cíl poskytnout delší klenutí mazací zóny a v kombinaci se specializovanou odrazovou zónou pak i snazší a efektivnější odraz. Lyže jsou opatřeny skluznicí K7000 se šířkou 44 mm po celé délce lyže. U modelu X-IUM Skating WCS pro bruslení došlo díky kratší a nižší karbonové špičce k odlehčení lyže a potažmo ke zjednodušení manévrování s lyží, dvojitá vodící drážka má zase zvýšit stabilitu a přímé vedení lyže, o stabilitu a co nejrychlejší návrat do směru jízdy po odrazu se zase stará technologie Cobra Racing. I tyto lyže jsou opatřeny skluznicí K7000. Speciální model White Base na klasiku i skate nese tvrdší bílou skluznici R 9001, která dovoluje hlubší strukturu a je více hydrofobní než její černé kolegyně. Je doporučena pro špinavé a nebo mokré sněhové podmínky. Konstrukce lyže je těmto podmínkám přizpůsobena, tzn. že lyže je celkově tvrdší. Nový model X-IUM Classic nebo Skate je určený výkonnostním závodníkům. Největší rozdíl mezi ním a top modelem WCS vzniká při párování lyží, které u nižší řady řeší Rossignol Fit System (RFS). V sérii sportovních lyží Delta jsou karbonová vlákna nahrazena vlákny skelnými, a to z důvodu měkčího a přizpůsobivějšího vzpruhu. Základem třetího modelu této kategorie – Zymax je jádro LDC premium (Low density Core), které se vyznačuje nižší hmotností a větší tolerancí průhybu ve špičce a patce. Speciální tvarování průhybu má za cíl zajistit maximální přilnavost a usnadnit odraz. V nabídce turistických lyží jsou odlehčené X-tour Ultralite Carbon s pevným karbonovým vláknem a speciální odrazovou zónou, X-Tour Venture mají už dřevěné jádro a robustnější jsou i parametry (šířka ve špičce je 51 mm). Lyžím pro fitness a outdoor aktivity jsou primárně určeny produktové řady Outdoor Alias s protiskluzovou úpravou odrazové zóny Positrack.

Vybavení

Salomon

Text: Jaroš Gregory Řehořek

novinky 2014–15 SALOMON S-LAB SKATE SALOMON S-LAB CLASSIC SALOMON EQUIPE CLASSIC RC

o se týče produktového portfolia značky Salomon, přestože k výrazné inovační vlně došlo už loni, i letos se dočkáme zajímavých novinek. Z kolekce je cítit snaha o zachování přehlednosti, tedy veškeré logiky a většiny toho, co dobře fungovalo doposud. Mezi pozoruhodné novinky patří závodní lyže Equipe RS Skate. Je opatřena špičkovou skluznicí Zeolite G5 v univerzální úpravě a je určena rychlým výkonnostním lyžařům, kteří se ve větší míře zúčastňují závodů třeba v dlouhých bězích a chtějí mít jedny lyže do proměnlivých sněhových podmínek. I technologie Low Riding Responsive Camber dodává lyži stabilitu, rychlost i univerzálnost – tak ji aspoň definuje katalog. Díky použití karbonového jádra je jejich hmotnost jen o 40 g vyšší, než váží ve stejné délce špičkové modely S-LAB. Vyrábí se ve třech tvrdostních verzích – soft/medium, medium/hard a extra hard, posledně jmenovaná je k dispozici pouze v délce 192 cm. Lyže se závodními skluznicemi G5 Zeolit (užívané pouze pro závodní řady) a G4 Zeolit přicházení s novinkou označenou jako Brush&Go. Skluznice je impregnována fluorovými vosky a přetažená fólií, což ji chrání nejen před me-

LOW-RIDING RESPONSIVE CAMBER

chanickým poškozením, ale i před oxidací a UV zářením. Před lyžováním stačí fólii sejmout a ze skluznice vykartáčovat přebytečný vosk. Mezi klasickými lyžemi je výrazně přepracovaná závodní lyže do studených podmínek – S-LAB Classic Cold. Cílem vývojářů byla zejména mazací komora, která je nově snížená, a tedy i kratší, což společně s optimalizovanou flexí umožňuje lepší odraz na měkkém a studeném sněhu při použití tuhých vosků. Podobně je upraven i model S-LAB Classic ZERO určený do podmínek okolo 0 °C. Komora je nižší, ve skluznici je vsazen nový Zero Grip na bázi polyurethanu, který umožňuje po ošetření jemným smirkovým papírem kvalitní odraz s následnou vyšší akcelerací ve skluzu. Horkou novinkou Salomonu je i lyže Equipe RC SKIN, určená stejně jako model Equipe RC Classic výborným výkonnostním lyžařům, kteří mají závodní ambice. Za tajemstvím modelu stojí, jak název napovídá, srst čili textilní modul na bázi stoupacího skialpinistického pásu. Tento trend sílí, vždyť představa, že lyže na klasiku nebudeme muset mazat stoupacím voskem a prostě po nich sáhneme a pojedeme, ať je venku, jak chce, je skoro opojná. RC SKIN je skutečně charakterizována jako lyže, kterou lze použít

NOVÉ S-LAB CLASSIC COLD

NOMEX CORE LEHKÉ ZÁVODNÍ JÁDRO

snad do všech sněhových podmínek. Skingrip v pojetí Salomonu je jakási samolepka, která se zažehlí do oblasti odrazové komory, je určen zejména lyžařům, kteří se umějí správně odrazit, výměnou za přesný odraz pak nabízí lepší skluz. Oproti tomu Skingrip+ má vyvážený poměr odrazu a skluzu. Velmi populární lyže řady Elite doznaly změn „kabátu“ a částečného přepracování některých modelů. Nižší modely navíc přidaly k názvu přízvisko – pánské modely Escape a dámské modely Siam. Názvy tak korespondují s odpovídajícími modely běžeckých bot Salomon. Lyže pro mladé lyžaře nemají také výrazné konstrukční změny, ale nový design se bude jistě líbit.

Klasici, zapomeňte na vosky!

Salomon Equipe RC Skin Salomon si chce nabídkou produktů na příští sezónu i nadále uchovat jednu z nejvyšších pozic v klasickém lyžování. Svojí novou kolekcí se snaží maximálně pomoci každému, aby se mohl svézt klasicky bez obav z výběru vhodného vosku. LYŽE SE VYRÁBĚJÍ V RŮZNÝCH TVRDOSTECH. REVOLUČNÍ ZJIŠTĚNÍ JE TO, ŽE SPRÁVNÁ TVRDOST LYŽÍ JE U SALOMON EQUIPE RC SKIN PODSTATNĚJŠÍ NEŽ SPRÁVNÁ MÁZA.

něhové podmínky jsou značně proměnlivé a k výběru právě toho odpovídajícího odrazového vosku je třeba mít po ruce velký výběr typů. A k tomu dost zkušeností. Lyže také vyžadují nejlépe po každé jízdě čištění, poté impregnaci nejdříve parafíny, potom aplikaci podkladových vosků a vrstvení dalších odrazových vosků. Je to alchymie, která lyžaře často i baví, ale aby se stala denní rutinou, to patrně nikdo nechce. I zkušení lyžaři rádi, obzvlášť za složitějších sněhových podmínek, využijí služeb zkušených servismanů, protože přesný návod jak namazat nikde nenajdete. Pokud si chcete přispat a vyhnout se práci v lyžárně, jsou tu pro vás lyže Salomon Equipe RC Skin – závodní lyže, které pro odraz používají segment na bázi skialpinistických stoupacích pásů. Divili byste se, jak dokonalý odraz tato technologie umožňuje. Ale pozor, nejen odraz, ale i skluz – v tom je jejich hlavní výhoda. Zjednodušeně je to alternativa pro běžecké lyže s tzv. šupinami, nebo také protismykem, ty jsou ale vhodné především pro lyžařskou turistiku. Pravda, i v těchto technologiích už se udělal obrovský pokrok. Snížila se jejich dřívější hlučnost, ale skluzové limity mají i nadále. Dobrý trénink je k ničemu, když nás potom při závodech omezuje materiál. Technologie Skin je ale tak efektivní, že se aplikuje pro sportovní a dokonce

závodní lyže z té nejvyšší výkonnostní třídy. A právě závodní lyže Salomon Equipe RC Skin jsou vyvinuty s cílem poskytnout vynikající přilnavost při odrazu, ale současně s tím i maximální a neomezený skluz. Konstrukčně tvoří lyži karbonové jádro se Zeolitovou skluznicí G5, kterou jsme dříve mohli vidět jen u lyží ze světového poháru, a k této top kombinaci je přidána Skin Grip technologie pro odraz. Ta se snadno vypořádá s různými druhy sněhu i různou teplotou, docílí se tak nové vyváženosti mezi výkonem a uživatelským komfortem lyžaře. Lyže můžete ráno vzít a prostě jít lyžovat, a to na skutečně špičkové úrovni. Marketingový manažer běžeckého oddělení Salomonu Alexander Haas vysvětluje podstatu lyže jako odpověď na největší problém běhu klasickou technikou – mazání odrazových vosků. Ať je to u zkušených lyžařů, kteří si také občas nevědí rady, co namazat, tak u trenérů, kteří jsou na tom často stejně. Ale především u hobíků, kteří chtějí hlavně sportovat a neztrácet čas výběrem vosků a mazáním klasických lyží. Salomon doufá, že tímto řešením pomůže mnoha lyžařům vrátit se do klasických stop a získat z lyžování novou radost bez zbytečného stresu a trápení se ve stopě. Jednoduše zadejte „Salomon Equipe RC Skin“ a podívejte se, jak systém funguje

Vybavení

Sporten

Text: Tomáš Gnad

novinky 2014–15 BOHEMIA SUPER JR

HIGHLANDER

istorie výroby lyží na Novoměstsku, která začala před více než 110 lety, pokračuje ve spojení se značkou Sporten. O lidech z Vysočiny se říká, že se rodí s lyžemi na nohou, historicko-kulturní souvislosti tak tvoří pro tohoto českého výrobce výborné prostředí. Sporten to svému kraji vrací, třeba pozitivním ekologickým myšlením – jen málo lyžařských továren likviduje odpady vznikající při výrobě ekologicky ve vlastní spalovně. Není snadné se udržet v konkurenci světově známých lyžařských firem a mít kapacitu nabídnout lyžařům každoročně něco nového. Novoměstskému Sportenu se to však daří. Od roku 1962, kdy zde byly vyrobeny první laminátové běžky na světě, roztálo již hodně sněhu, ale zároveň přišlo na svět i hodně dalších inovací. Základem firemní filozofie je vyrábět vysoce kvalitní a zároveň cenově přijatelné

SPORTEN HIGHLANDER

lyže. Devadesát procent produkce se vyváží pod různými značkami do celého světa, a to i na trhy jakými jsou Skandinávie, USA nebo Japonsko.

Nové brousicí centrum Další posun kvality můžeme čekat od nového brousícího centra, které bylo vyvinuto v kooperaci Sportenu a švýcarské Montany (tři roky bude chráněno patentem), které umí brousit třeba lyže s frézovaným protismykem, naúhlovat zkrácené hrany turistických běžek nebo broušení skluznice až do špičky, což se týká nejen běžek, ale i sjezdovek.

Závodní program Letos se Sporten zaměřil na běžecký závodní program i proto, jelikož se nově stará o race segment známé finské značky Karhu – vývoj

top modelů tak probíhá ve spolupráci obou značek. Vznikly nové odladěné závodní lyže s modifikovaným jádrem a strukturami skluznice, které testuje tým jezdů s novou posilou Martinem Koukalem, zpětná vazba nezbytná pro vývoj špičkových lyží je tedy na mnohem vyšší úrovni. Podporuje ji i nový tým mladých nadějí pod vedením trenérů J. Baranyka a J. Teplého, pro které Sporten vyvinul nové závodní juniorské lyže odvozené od nejvyšších profi modelů. Inovovány byly i lyže z turistické řady Sporten Highlander a Forester, jejichž novému designu dominují velké průhledy na vnitřní dřevěnou stavbu lyže. Tvoří tak opravdu přírodní motiv a zároveň nechává nahlédnout do nitra lyže. V nabídce je paleta modelů a možnost výběru s hladkou skluznicí nebo s protismykem.

BOHEMIA SUPER JR - NOVINKA ZE ZÁVODNÍ ŘADY

uplynul茅 sez贸ny

foto: shutterstock

O loňské expedici bratrů Švihálkových v Peru byl natočen film Huevo, který bude uveden v rámci SNOW FILM FESTu.

Rozhovor připravil: Martin Skuhravý, šéfredaktor Světa outdooru

Lyžování ve výšce

8 000 metrů S extrémním lyžařem Jiřím Švihálkem o jeho přípravě na světový prvosjezd Dhaulágirí Je to skoro přesně rok, co se Jiří a Ondřej Švihálkovi vrátili z expedice v Peru, kde se jim podařil český prvosjezd šestitisícové Ranrapalcy. Letos je Jiří součástí desetičlenné Himálajské expedice, jejímž hlavním cílem je kontinuální slyžování 8 167 m vysoké Dhaulágirí, což se doposud nikomu nepodařilo. V předodletovém rozhovoru jsme se zaměřili především na trénink a přípravu. době uzávěrky tohoto vydání Snow má expedice vybudovaný tábor C2, zbývá tedy postavit ještě jeden tábor, pořádně si odpočinout a vyčkat na okno počasí vhodné na vrcholový útok. Především při něm se ukáže, zdali fyzická i technická příprava dvou lyžařů expedice (Jiří Švihálek a Miro Peťo) byla dostatečná.

sjezdům? Z vlastní zkušenosti vím, že na Dolomity to není tak úplně snadné – když už něco najdeš, tak většinou v italštině. Předně bych k tomu dodal, že je to méně známé mezi skialpinisty, protože je tam obecně komplikovaný terén. Na málokterý vrchol se dostane „obyčejný skialpinista“, aby jej pak také

V průběhu letošního roku jsem slyžoval 106 000 výškových metrů. V rámci lyžařské přípravy ses na konci sezony vydal za strmými svahy do Dolomit. Proč zrovna toto pohoří, které mezi skialpinisty nepatří mezi časté cíle? Já mám naplánované sjezdy všude možně po Alpách a pak už jen záleží na podmínkách v daném místě. Jak víš, zima byla v Tatrách i Alpách hodně bídná a naopak v Dolomitech napadalo letos hodně. Tak mi nezbylo nic jiného, než se zaměřit právě na Dolomity. Jak jsi hledal informace k plánovaným

mohl následně slyžovat. Z vrcholu jsou většinou dost technické a prudké sjezdy. Vycházel jsem tedy především z horolezeckých průvodců a blogů místních lyžařů. Podařily se ti i nějaké prvosjezdy? Prvosjezdy ne, a dokonce si myslím, že to ani není možné. V Dolomitech jezdili nejlepší extrémní lyžaři svých generací a myslím si, že tam už je to de facto vyřízené. Úplně poslední část lyžařské přípravy proběhla ve Walisu. Co se vám tam povedlo?

Poslední výlet před odletem na Dhaulágirí jsem podnikl s Miro Petěm, expedičním kolegou. Šlo o to, abychom se více seznámili a naučili se na sebe lépe reagovat. Začali jsme na Lenspitze, kde jsme doufali v dobré podmínky. Věděli jsme, že okolo 4 000 m by měl být na ledu nalepený sníh, který zaručí, že stěna půjde sjet. Bohužel ale posledních 100 metrů pod vrcholem byl jen led, takže Lenspitzi jsme sjeli s výjimkou zmíněné horní pasáže. Pokračovali jsme na Fletschhornu, ze kterého se dalo lyžovat úplně z vršku. Byli jsme ale trochu zklamaní, nebylo to tak těžké, jako jsme očekávali. Svah měl sklon nejvíce asi jen 50 ° (hranice soudržnosti sněhu, a tedy možnost slyžování, je v evropských horách 60 °, pozn.red.). Konec sezony se tedy povedl? Cítíš se lyžařsky připraven? Z lyžařského hlediska se cítím dobře, slyžoval jsem v průběhu roku 106 000 výškových metrů. Dočetl jsem se, že v rámci přípravy jsi hodně plaval a jezdil na rotopedu. Ono je to smutné, na začátku léta jsem si kvůli přemotivování udělal něco s achillovkama a pak jsem si na to musel dávat bacha. Rotoped má tu výhodu, že jdou na něm dělat intervalové tréninky odměřené přesně na vteřiny. To je podle mne dost efektivní způsob tréninku. Trenéra nemám, ale radí mi s tím kamarádi, kteří se v problematice orientují. A jaké jiné tréninkové metody jsi zvolil? V závěru to byl hlavně rotoped a plavání, ale před tím jsem se také intenzivně věnoval horským běhům a nošení vody v batohu do kopce. Jaké je nakonec finální složení expedice? Nejede nás třináct, jak bylo původně plánováno, aktuálně nás je deset: Jano Matlák, Andrej Harendarčík, Vladimír Gembeš, Peter Kostelanský, Ján Šeminský, Vlado Švancár, Miro Peťo, Rasťo Peťo, Laco Vargic a já. Sníh, led, adrenalin SNOW FILM FEST probíhá v listopadu a prosinci na více než 200 místech v České republice a na Slovensku od Mariánských Lázní po Veľké Kapušany. Festival tvoří celovečerní pásmo úspěšných filmů uplynulé sezony se zimní tématikou: lyžování, freeride, polární expedice, ledolezení a další zimní šílenosti. Z programu vybíráme další lyžařské snímky: Arslanbob vás zavede za kyrgyzským prašanem, kluci se Supervention předvedou odvážné freeski a freeride kousky, prašanové hody z Britské Kolumbie a Aljašky očekávejte ve filmu Z A do K a zase zpátky. Podrobný program, data a místa konání najdete na www.SnowFilm.cz.

Atomic získal

ISPO Gold award 27. ledna 2014 Atomic získal Zlatou cenu ISPO Gold award pro skatovou obuv SPORT PRO SKATE. Ta se chlubí především geniální technologií Live Fit. Tato revoluční technologie, vyvinutá pro sjezdovou obuv, byla poprvé úspěšně použita To přesvědčilo nezávislou

Live Fit zóna je na vnější straně běžkařské boty, tepelný komfort. Navíc kombinace Live Fit zóny má zateplení Thinsulate

Výhradní dovozce a distributor pro ČR a SR: AMER SPORTS Czech Republic s. r. o., www.amersports.cz

NOVINKA! Otestujte tyto nové běžecké přístroje Suunto Ambit3 Peak a Sport na závodech Salomon Trail Running Cup 2014. Více informací na www.strc.cz a www.amersports.cz.