NORDIC 29 - únor 2014 by SLIM media s.r.o.

OHLÉDNUTÍ KATEŘINY NEUMANNOVÉ, ANEB CO SE ZMĚNILO?

ŠLESINGR

CENA: 59 KČ | 2,49 €

NORDICMAG 29 ÚNOR 2013

OBLÉKÁME SE NA BĚŽKY

WWW.NORDICMAG.CZ

CHCE OPĚT NA NEJVYŠŠÍ POZICE

I LYŽAŘI STÁRNOU

KDY MÁ JEŠTĚ SMYSL TRÉNOVAT?

SKIKROS NA BĚŽKÁCH V DĚTSKÉM KABÁTU

STRAVOVÁNÍ PRO LYŽAŘSKÉ MARATÓNY

Navštivte testovací centrum Suunto a zdarma otestujte! Podrobnejší informace o testovacích centrech naleznete na www.amersports.cz.

DESIGNED FOR FREEDOM

Je� ještě rychleji. Vše, co vytváříme, děláme s cílem umožnit větší svobodu pohybu. Výsledkem je pečlivě vytvořené vybavení, které vám umožní ten nejlepší zážitek z jízdy.

Výhradní dovozce a distributor pro ČR a SR: AMER SPORTS Czech Republic s. r. o., www.amersports.cz

PŘIHLÁŠKY, PRAVIDLA, INFORMACE WWW.AMERSPORTS.CZ

z te

a sout ěž vidl ra

ajdete na w en

So u

SERIÁL NETRADIČNÍCH BĚŽECKÝCH ZÁVODŮ PRO VŠECHNY PŘÍZNIVCE BÍLÉ STOPY

.amerspor t ww

OTEVŘENÉ TESTOVÁNÍ PRO VEŘEJNOST – LYŽOVÁNÍ, ZÁVODY, ZÁBAVA; VÍCE INFORMACÍ O TERMÍNECH A LOKALITÁCH NA WWW.AMERSPORTS.CZ

z/soutez • P s.c

salomon.com/glidefaster

VYH RAJTE

kaZdY mE sic sportov ni vybave

ZA 100 00 0

Více informací naleznete na www.amersports.cz/soutez

NORDICSPORT 6 OHLÉDNUTÍ KATEŘINY NEUMANNOVÉ ANEB CO SE ZMĚNILO? 8 ŠLESINGR CHCE OPĚT NA NEJVYŠŠÍ POZICE 12 HRDINA Z NAGANA VĚŘÍ, ŽE HO V SOČI NÁSTUPCI KONEČNĚ PŘEDČÍ 16 SKIKROS NA BĚŽKÁCH V DĚTSKÉM KABÁTU 18 CESTA DO PRAVĚKU LYŽAŘSKÉHO ORIENTAČNÍHO BĚHU NORDICUNIVERZITA 20 VÁCLAV FOFF (1939–2013) 22 S4L: SPORT PRO ŽIVOT – ČÁST TŘETÍ: JUNIOŘI & DOSPĚLÍ 24 KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ II 28 DÉMONI LYŽÍ – RUDA BURKERT A GUSTL BERAUER 32 LYŽOVÁNÍ JE VĚDA – I LYŽAŘI STÁRNOU. MÁ TO JEŠTĚ SMYSL TRÉNOVAT? 36 O TRÉNINKU SEVERSKÉ KOMBINACE 38 NEJEN O LYŽAŘSKÝCH PRAVIDLECH SE JEDNALO V ZÜRICHU NORDICLOPPET BOBOLOPPET 2014 – ZÁVOD PRAVÝCH CHLAPŮ 44 BIELA STOPA ANEB NÁVŠTĚVA KREMNICKÝCH VRCHŮ 50 PRŮVODCE LYŽAŘSKÝM MARATÓNEM V KOSTCE 40

NORDICTOUR 54 STRAVOVÁNÍ PRO LYŽAŘSKÉ MARATÓNY – 1. DÍL 56 BOŽÍ DAR (KRUŠNÉ HORY) A OKOLÍ… PŘIJĎTE SI ZABĚDOVAT! 58 LYŽAŘSKÁ TURISTIKA – JAK NA TO?

FOTO: FISCHER

NORDICVYBAVENÍ 60 OBLÉKÁME SE NA BĚŽKY

REDAKCE

FOTO: ARCHIV J50

DLOUHÉ ČEKÁNÍ NA ZIMU Není to trochu nespravedlivé, že třeba cyklisti a atleti mohou jezdit a běhat skoro celý rok a my, lyžaři, musíme čekat na sníh? Někdy je to čekání nekonečné, jako třeba zrovna letos. Letošní zima si dávala opravdu načas a lyže připravené v koutě, možná dříve vyrostou, než na ně vyrazíme. Možná nás čeká úplně jiné podnebí, než na které jsme po léta zvyklí, nebo se zima jen posune. Místo zimy bude podzim, místo jara zase zima, místo léta jaro. Pak nám nezbude nic jiného, než se zamyslet nad termínovými listinami lyžařských závodů a trochu je předělat. Člověk se přihlásí na závody, oni je zruší a nebo přeloží do termínu, který už se nikomu nehodí. Moc dobře si ale nedovedu představit, že bych třeba odjížděl na Jizerskou padesátku začátkem května. Vždyť v loňském roce u nás zima se sněhem tou dobou teprve končila. A to vůbec nemluvím o tom, jak se člověk těší na sezónu už celý podzim a pak nic, jen dlouhé čekání. Koho to baví jezdit stále na kolečkových lyžích po celé vánoční prázdniny, aby se mohl trochu připravit na lednový termín závodu, který se pak zruší? Třeba tady pláču nad ještě nerozjetou lyžařskou sezónou předčasně, za pár

REDAKCE AUTOR PROJEKTU Petr Socha ŠÉFREDAKTOR Tomáš Gnad GRAFIKA Petr Antoníček Markéta Antoníčková Michal Šindler

VYDAVATEL SLIM media s.r.o., Husitská 344/63, Praha 3

INZERCE Petr Havelka Markéta Karlová Šárka Vachunková Veronika Bezpalcová

ADRESA REDAKCE Husitská 344/63 130 00 Praha 3-Žižkov redakce@snow.cz ( 222 780 286

DISTRIBUCE Andrea Rosenbaumová Hana Konvičková INTERNET Petr Kožíšek, Tomáš Roba REDAKTOŘI závodní lyžování Marek Pazderský Martina Chrástková mazání, profesionální rady Jan Žák odborné texty, trénink Petr Jakl Tomáš Gnad materiál Jaroš Gregory Řehořek Radim Nyč biatlon Tomáš Hermann cestování Jiří Suchý

a my se tomu musíme jen přizpůsobit. A tak, lyžaři, nebědujte, sníh zatím vždycky byl, někdy dříve a jindy později, ale byl. Zatím se vždycky i lyžovalo. Ony vám ty hory neutečou, neschovají si tu krásu zasněžených plání jen pro sebe a jistě se s námi o to kouzlo podělí. Jen si budeme muset možná častěji delší dobu počkat… Tomáš Gnad

JAZYKOVÁ KOREKTURA Anna Junková INZERCE inzerce@snow.cz PŘEDPLATNÉ objednávky na www.nordicmag.cz nebo na predplatne@snow.cz Vychází 4x ročně. Toto číslo vyšlo 16. ledna 2014, další vyjde 20. února 2014. MK ČR: E17201, ISSN: 1802-2979 Rozšiřuje PNS a.s. a síť sportovních prodejen. Články označené tímto logem jsou komerční prezentací.

OFICIÁLNÍ PARTNER

dnů se to zhoupne a bude sněhu všude, nejen na horách. Třeba z toho ještě budeme překvapení. To je to, co si naplánovat nemůžeme, nikdo nám to neovlivní

IČ: 27175511

Příspěvky, fotografie a názory zasílejte na adresu redakce.

Obálkové foto: © Fischer Cena: 59 Kč / 2,49 EUR

PARTNEŘI Český svaz biatlonu Šumavský skimaraton Stopa pro život

MARTINE FOURCADE (FRA) Celkový vítěz Světového poháru 2012 a 2013 Čtyři malé křišťálové glóby ze sprintu, stíhacího závodu, závodu s hromadným startem a individuálního závodu 2013. Pětinásobný mistr světa

Photo © Agence ZOOM

Výhradním dovozcem a distributorem pro ČR je firma Bretton s.r.o., tel.: 272 088 321, www.bretton.cz

rossignol.cz

X-IUM Kolekce X-ium je výsledkem silné spolupráce mezi našimi špičkovými sportovci, našimi inženýry a naším vývojovým a výrobním týmem. Nikdy předtím jsme nedosáhli tak vysokou úroveň kvality výkonu, skluzu, stability a preciznosti, která je nyní k dispozici široké veřejnosti. Tato řada představuje produkty nejvyšší výkonnosti do každého sněhu pro každý styl.

SPORT

TEXT: KATEŘINA NEUMANNOVÁ FOTO: ARCHIV AUTORKY

OHLÉDNUTÍ KATEŘINY NEUMANNOVÉ

ANEB CO SE ZMĚNILO? KDYŽ SE PODÍVÁM PĚKNÝCH PÁR LET ZPÁTKY, KDY JSEM NASKOČILA DO KOLOTOČE SVĚTOVÉHO POHÁRU (MOJE PRVNÍ MS BYLO V R. 1991), A SROVNÁM SE SOUČASNOU DOBOU, NAJDU CELOU ŘADU TÉMAT, KDE JSOU ZMĚNY TAKŘKA REVOLUČNÍ, A NAOPAK OBLASTI, KDE JSOU ZMĚNY MINIMÁLNÍ. CO SE ALE NEZMĚNILO VŮBEC, JE FAKT, ŽE POŘÁD O VÍTĚZSTVÍ ROZHODUJE PŘEDEVŠÍM FYZICKÁ KONDICE ZÁVODNÍKŮ (MŮJ TRENÉR ŘÍKAL, ŽE ROZHODUJÍ „MOTORY“ NEBO „BĚHÁKY“ – MYŠLENO NOHY) A TO JE DOBŘE. POKUSÍM SE PROBRAT NĚKOLIKA OKRUHY TÉMAT A NAJÍT HLAVNÍ ZMĚNY, KTERÝMI BĚŽECKÉ LYŽOVÁNÍ PROŠLO. Materiál – lyže, boty, hole… odely lyží, bot a holí se pravidelně mění každé dva roky, ale přes snahu všech firem jsem už řadu let žádnou revoluční změnu nezaznamenala. Samozřejmě vývoj zastavit nejde a menší změny a inovace občas přicházejí, ale osobně jsem největší revoluci zaznamenala v době mých „juniorských“ let, kdy se začaly používat boty „s hrazdičkou“ a ve velkém se začal využívat karbon. S příchodem skiatlonu, tedy závodu s výměnou lyží z klasiky na bruslení začaly být aktuální boty combi, které spojují výhody zpevněného kotníku na bruslení a měkčí podrážky na klasiku. Osobně jsem je ale ráda neměla a používala jsem je opravdu jen na tento typ závodu. Vývoj lyží je směřován především do jejich vnitřní struktury a to, jestli mají lyže špičky „placaté“ nebo „děravé“, nikomu závod nevyhraje. To spíš množství různých druhů skluznic nutí servisní týmy testovat desítky párů lyží pro různé sněhové podmínky. Na své první velké závody jsem odjížděla se čtyřmi páry lyží (2x klasika, 2x skate) a na OH v Turíně jich Ulf Olsson táhl 56 kusů…

Vosky a příprava lyží Doba, kdy můj trenér stihnul být trenérem, servismanem a zároveň měřičem času na trati, je dávno pryč. To, že jsem jako závodnice užší světové špičky objela některé závody SP jen se Standou Frühaufem, který mi namazal, občerstvil na trati a ještě hlásil časy, je dnes nerealizovatelné. Ještě na OH v Nagano zajišťoval

servis našeho týmu jeden servisman a pomáhali mu osobní trenéři. Mazal se z 90 % SWIX, občas Rode a REX. Nyní vzhledem k množství firem, které vosky vyrábějí, se závodníci bez servisních týmů neobejdou a jejich práce je pro budoucí výsledek zásadní. Za nejrevolučnější změnu své éry považuji „vynález“ práškového parafinu CERA, který vymyslel norský SWIX. Nyní je prášků na trhu celá řada a před každým závodem jich servis musí vytestovat několik druhů od různých výrobců, což stojí čas a mnoho peněz. Pamatuji dobu, kdy byla CERA nová a ještě jsme s ní neuměli moc pracovat a sbírali jsme první zkušenosti. Na juniorském MS v Harrachově 1993 jsme ji před závodem na 15 km testovali a byla nepatrně pomalejší než klasický parafin.

RADOST Z VÍTĚZSTVÍ NA MS V ROCE 2005

Zvolili jsme tedy parafín, nicméně po 5 km závodu mi lyže úplně „zastavily“ a já se dotrápila na 3. místo. Na prášku bych určitě náskok z první pětky udržela. Stejně tak různé struktury skluznic jsou velkou vědou a už dávno na ně nestačí ruční strukturovač. V době mých začátků se strukturovač používal pouze na mokrý sníh. Nyní mají závodníci struktury připravené již od výrobce lyží a upravují se prakticky na každý závod dle podmínek. Vzhledem k množství materiálu, který s sebou týmy vozí, se zlepšilo i zázemí, neboli mazací buňky. Vzduchotechnika je už téměř povinnou součástí vybavení mazacích buněk a nově parkují v závodním zázemí speciálně upravené kamiony, které některé týmy používají jako mo-

Kateřina Neumanová v číslech výsledků Juniorské MS

2x 1. místo, 2x 2. místo a 1x 3. místo (1991–1993)

Mistrovství světa

2x 1. místo (Oberstdorf 2005 – 10 km volně a Sapporo 2007 – 10 km volně), 1x 2. místo (Sapporo 2007 – skiatlon), 2x 3. místo (Trondheim 1997 – 15 km volně a Ramsau 1999 – 5 km klasicky)

Zimní olympijské hry

1x 1. místo (Turín 2006 – 30 km volně), 4x 2. místo (Nagano 1998 – 5 km klasicky, Salt Lake City 2002 – kombinace a 15 km volně, Turín 2006 – skiatlon), 1x 3. místo (Nagano 1998 – 10 km volně)

Světový pohár

2x 2. místo celkově (2002 a 2005) 2x 3. místo celkově (1997 a 2007)

Letní olympijské hry

19. místo v závodě na horských kolech (Atlanta 1996)

KATEŘINA NEUMANNOVÁ A STANISLAV FRÜHAUF V ROLI TRENÉRA

bilní lyžárnu. První ho měli Švédové, následovali Norové a přibývají další týmy. Tuto mnohamilionovou investici si ale zdaleka nemohou dovolit všichni. Oblečení To si troufnu tvrdit výkon ovlivňuje nejmíň a dalo by se vyhrávat i v kombinéze 20 let staré. Když jsem začínala, kombinézy byly jen vcelku (sama jsem je nikdy neopustila), nyní většina závodníků upřednostňuje půlené. Zlepšila se kvalita spodního funkčního prádla, proto už nikdo nevyrábí závodní kombinézy zateplené nebo v některých částech z dvojité vrstvy. Moje první „adidasky“ byly s „froté“ vrstvou na kolenou… Takže tady změny vidím spíš ve prospěch komfortu a pohodlí sportovců. Lyžařské oblečení je také důležitým „nosičem“ zajímavých reklamních ploch, kdy například válku o možnost vybavovat norskou reprezentaci na nadcházející sezónu svedlo několik výrobců ve veřejné dražbě. Bez ohledu na materiály a design považuji při pohledu do doby mých začátků za nejpříjemnější vynález úzkých oteplovacích kalhot se zipem po boku, které lze používat na lehčí tréninky a v případě potřeby jsou před startem závodu nebo tréninku během pár sekund sundané. Ty mám opravdu ráda… Závodní tratě Tak v této oblasti nezůstal kámen na kameni. Především se až na výjimky nezávodí na okruzích delších než 3,75 km a i slavný Holmenkollen se rozloučil se slavným okruhem dlouhým

KATEŘINA NEUMANNOVÁ A STANISLAV FRÜHAUF V ROLI SERVISMANA

25 km, který byl využíván na zdejší slavnou padesátku. Televize a diváci si přejí mít závodníky blízko stadiónu, což je trend pochopitelný a pro diváka určitě přínosný. Daleko víc konfliktních názorů existuje na složení tratí, hromadné starty a sprinty. To, co je pro laika zajímavé a přehledné, není po chuti konzervativním milovníkům intervalových startů. Mezinárodní lyžařská federace hledá už řadu let tu správnou cestu. Osobně bych to zhodnotila tak, že se jim to daří se střídavými úspěchy. Krásným příkladem je třeba tzv. skiatlon, dříve pursuit, neboli pro závodníky „přezouvák“. Začali jsme s dvěma starty ve dvou dnech, za které se udělovaly dvě medaile. Pokračovali jsme dvěma starty s několikahodinovou pauzou v jednom dni za jednu medaili, až k současnému závodu s přezouváním uprostřed závodu. Stejně tak sprinty začaly na délce 1,5–1,8 km, pak se zkrátiliy až pod 1 km a nyní se ustálily okolo délky 1,3 km. Jako krok správným směrem bych viděla vznik Tour de Ski na přelomu roku. Přestože i v něm dochází k úpravám tratí a pravidel, stal se sledovaným seriálem, jehož vyvrcholení ve Val di Fiemme na sjezdovce Alpe Cermis láme každoročně rekordy sledovanosti. Přesto je z pohledu divácké zajímavosti běžecké lyžování pod tlakem dalších zimních sportů a především biatlon si stáhl spoustu fanoušků na svou stranu. Závodníci Starší generace odcházejí a nastupují nové, nicméně trend dlouhověkosti lyžařů běžců je nesporný. Ti, kteří mají vůli polykat každoročně

BLÍŽÍCÍ SE KONEC SPORTOVNÍ KARIÉRY VE SVĚTOVÉM LYŽOVÁNÍ – 2005 (VLEVO SOUČASNÁ SVĚTOVÁ JEDNIČKA MARIT BJÖRGEN

obrovské tréninkové dávky, jsou úspěšní i ve věku okolo 35 let. A i po dovršení tohoto věku existuje alternativa pokračování v dálkových bězích, které v posledních letech zaznamenaly obrovský rozvoj i profesionalizaci. S nástupem sprintů se vytvořila u silných týmů družstva sprinterů, která se připravují speciálně na tuto disciplínu. Dovolit si to ve vší parádě mohou ale jen Norové, Švédové a Rusové, možná Němci. U ostatních týmů se sprinteři připravují spíš společně se závodníky na distanční závody. Navíc specialisty najdeme především mezi muži. V kategorii žen čistokrevných sprinterek moc není a většinou jsou poráženy nejlepšími závodnicemi z distančních závodů. Při pohledu na výsledkové listiny především ženských závodů se nemohu ubránit dojmu, že ženský běh prožívá generační krizi. Kromě tradičně skvělých Norek se hledají Švédky a Finky, nemluvě o vyklizení pozic Ruskami, Italkami a Němkami. Tím jsme bohužel pouze svědky soubojů mezi Norkou Marit Björgen a Polkou Justynou Kowalczyk, které občas naruší Theres Juhaug. Finanční prémie Běžecké lyžování není tenis nebo golf, ale i v něm si úspěšní závodníci mohou v dobré sezóně slušně vydělat. Lyžaři jsou motivováni prémiemi za celkové umístění v Tour de Ski nebo v březnovém skandinávském TOUR k účasti v co nejvíce závodech. Samozřejmostí jsou finanční odměny od 1. do 10. místa v každém závodě SP, které se postupně zvyšovaly.

KATEŘINA NEUMANNOVÁ PŘI STARTU ZÁVODU ZNÁMÝCH OSOBNOSTÍ VE VAL DI FIEMME

TEXT: BARBORA ŽEHANOVÁ FOTO: KVĚTOSLAV FRGAL A CPA, EDUARD ERBEN

MS V NOVÉM MĚSTĚ NA MORAVĚ 2013 – ZÁVOD NA 20 KM

CHCE OPĚT NA NEJVYŠŠÍ POZICE

ŠLESINGR

SPORT

DLOUHO BYL MICHAL ŠLESINGR JEDNIČKOU ČESKÉHO BIATLONU. JENŽE V POSLEDNÍ SEZONĚ MEDAILISTA ZE SVĚTOVÉHO ŠAMPIONÁTU, KTERÝ DVA ROKY PO SOBĚ PATŘIL DO NEJLEPŠÍ DESÍTKY SVĚTOVÉHO POHÁRU, OCHOŘEL PŘI DOMÁCÍM VRCHOLU SEZONY V PODOBĚ MISTROVSTVÍ SVĚTA A PŘIŠEL O ŠANCI BOJOVAT O MEDAILI ZE ŠTAFETY. POZORNOST SE PŘI ÚSPĚŠÍCH ČESKÝCH REPREZENTANTŮ ROZPROSTŘELA A TŘICETILETÝ „BOUŠEK” NEČELÍ TLAKU NA NEJLEPŠÍHO. tomhle je to pro mě pohodlnější. Na

„V druhou stranu je to motivující, protože člověk se zase chce dostat na ty nejvyšší pozice v českém biatlonu,” říkal Šlesingr, jemuž se hodně dařilo při letních závodech. Jeho cestu do nové sezony však znovu zhatila nemoc, před jejím startem ho potrápila viróza a zánět průdušek. Antibiotika nakonec bral dvakrát a jeho první závod mezi elitou se tak odkládal až na leden. „Léto bylo slušné, přípravu, kterou jsme měli zvládnout, jsme zvládli dobře. Nebýt nemoci, měl bych pocit, že jsem na zimu připravený dobře,” mínil milovník adrenalinu, který se v nedávné době oženil a stal se otcem. Když porovnáte sám sebe z doby před pěti lety a nyní, v čem jste jiný? „Jsem o pět let starší. Změny jsou průběžné, ne markantní. Když neberu takové ty zásadní, jako že jsem se oženil a stal jsem se tátou, tak kromě toho to není nic tak výrazného.“

Michal Šlesingr Narozen: Přezdívka: Největší úspěchy na MS: Největší úspěchy v SP (individuální): Rodina: Koníčky:

3. února 1983 Boušek stříbro a bronz z MS 2007 (sprint a individuální závod) 1x1. místo, 3x2. místo, 4x3. místo, celkově 9. místo ve SP (2011) a 10. místo celkově ve SP (2012). ženatý, dcera Viktorie adrenalinové aktivity jako skok padákem (base jumping), letecké modelářství, počítače

Na rodinu jsem právě tak trochu myslela. Změnilo vás narození dcery Viktorky hodně? Jako sportovce a jako člověka? „Tohle by možná zodpověděla líp žena. Já si nejsem vědomý toho, že by mě to nějak moc změnilo nebo poznamenalo (směje se).“

Upravil jste si náhled na sport? S narozením dítěte se lidé často uklidní a přestanou spoustu věcí řešit. Tohle na sobě pozorujete? „Akorát bych neřekl, že to je úplně Viktorkou. Měli jsme v rodině patálie a člověk už se kouká trochu jinak na to, že jsou důležitější hodnoty. Ale na druhou stranu nejsem člověk, který by najednou podřídil úplně všechno tomu, že se stal tátou. To taky ne. Třeba mám furt rád ty své koníčky a to žena nevidí moc ráda. Trochu s tím doma zápasíme.“ Chápu, koníčky jako base jump, což je skok padákem z pevného bodu, nejsou zrovna bez rizika. „Ale já je nedělám proto, abych se někde zmrzačil nebo zabil. Nejsem typ člověka, který dá na kopci mozek do cykloflašky a pustí to dolů. Když něco dělám, mám to většinou promyšlené a snažím se ty svoje aktivity dělat bezpečně. A bohužel v tom zatím nemám moc pochopení

lidí. Trochu to chápu, ale nemyslím si, že třeba v tomhle by mě to úplně změnilo. Ale možná je to dané právě tím, že to nepovažuju za aktivitu, kterou bych dělal kvůli tomu, že se chci zmrzačit.“ Před minulou sezonou jste se rozptýlil base jumpem, kdysi jste se potápěl se žraloky. Co za adrenalin jste si dopřál před tou letošní? „Dá se říct, že nic.“ Fakt? „Je to smutný.” (Rozesměje se.) Tomu nevěřím. „Chtěl jsem jet do Itálie zase za base jumpem. Ale situace, jaká byla zrovna doma, mi to neumožnila, takže jsem si musel říct, že až příští rok.“ Když stojíte s padákem nad propastí nebo se pouštíte do jakékoli jiné adrenalinové aktivity, dá se to napětí srovnat se startem biatlonového závodu? „To je asi podstatně jiné, protože cíl v závodě je úplně jiný než cíl v adrenalinové aktivitě. Tam nejde o to být co nejdřív dole nebo letět nejrychleji, ale dělat to tak, aby z toho měl člověk dobrý pocit, aby se mu nic nestalo. Zatímco sport, to je vyloženě rivalita, která u toho adrenalinového zážitku vůbec není. Tam do vás nahoře nebude na skále nikdo šťouchat a říkat: Tak už skoč. Takže v tomhle bych to neporovnal.“ Zmínil jste rivalitu. Dlouho jste byl českou biatlonovu jedničkou, nicméně váš sport se teď opírá také o Gabrielu Soukalovou nebo Ondřeje Moravce. Berete to jako výhodu, že český biatlon nemusí spoléhat už jen na vás? Nebo vás tahle změna motivuje zase o něco víc? „Já to beru jako výhodu, a to už z toho důvodu, že mě to motivuje. Výhoda to samozřejmě je, protože mediální tlak je teď víc rozprostřený a není to tak, že bych všechny akce musel vymetat já. Teď si to vyžírá hlavně třeba Gábina. V tomhle je to pro mě pohodlnější. Na druhou stranu je to motivující, protože člověk se zase chce dostat třeba na ty nejvyšší pozice v českém biatlonu.“ Dvě sezony v řadě jste byl v nejlepší desítce Světového poháru, což byl výjimečný úspěch. Jenže v minulé sezoně, jejímž vrcholem bylo mistrovství světa v Novém Městě na Moravě, jste v době šampionátu onemocněl a přišel jste o šanci bojovat o medaili ve smíšené štafětě, kterou Česko získalo. Bylo to pro vás velké zklamání? „Určitě, nemoc přišla v úplně nejhorší možnou chvilku, v jakou mohla, takže to pro mě bylo opravdu velké zklamání. Hodně mě to mrzelo, bylo to na domácím stadionu v Novém Městě, to je věc, kterou člověk nedokáže jen tak přejít. Trochu mě to tam užíralo. Na druhou stranu MICHAL ŠLESINGR SE SVOU RADOSTÍ – DCEROU VIKTORIÍ

SPORT

ŠLESINGR PŘI MISTROVSTVÍ ČR V BIATLONU NA KOLEČKOVÝCH LYŽÍCH V LETOHRADU – SRPEN 2013

když se mu v zimě nepovede závod a povede se někomu jinému z týmu, navzájem si to přejeme. Není to tak, že bych byl naštvaný, že Ondra Moravců byl lepší a podobně. Nějak to funguje.“

život jde dál a závodů ještě bude hodně. Věřím tomu, že ještě i v Novém Městě, kde budou třeba svěťáky, si před domácím publikem zazávodím a bude to lepší.“

Jak do týmu zapadla Gabriela Soukalová, která začala trénovat s mužskou reprezentací? „Já jsem se toho docela bál a abych řekl pravdu, byl jsem trochu proti, protože se říká, že ženská dokáže rozložit každý kolektiv. Z toho jsem měl trochu obavu. Taky jsem se bál, že budeme na Gábinu všude čekat, protože je

Český tým je nyní hodně silný. Je rivalita někdy cítit i na tréninku? Nebo soupeříte jen na závodech? „Myslím si, že máme docela dobrou partu. Není to takové, že bychom si někde házeli klacky pod nohy a nějakým způsobem si škodili. Rivalitu bych nazval zdravou.” Soutěžíte spolu na trénincích? Vedete malé hry? „Jasně. Trenér takové věci zařazuje hlavně třeba do střeleckých tréninků, máme nějaké soutěže, jezdíme kontrolní závody v průběhu tréninku. Nějaké to porovnávání mezi námi probíhá, nicméně člověk tohle bere trochu s nadhledem, protože já vždycky říkám, že léto zimu nedělá. Neznamená to, že když se člověku nedaří v létě, nemůže být dobrý v zimě, a opačně. Takže si myslím, že rivalita je v soutěžích značně menší. Nevím, jestli mluvím dobře, když říkám rivalita. Mezi námi určitá rivalita je, protože člověk samozřejmě chce být nejlepší. Na druhou stranu,

PŘI STŘELBĚ VLEŽE NA SP V RUHPOLDINGU

svými pozdními příchody známá, ale musím zaklepat, že je to lepší, než jsem čekal. Zatím je to v pohodě.“ Je její přítomnost i jakýmsi osvěžením? „My jsme říkali, že až tu bude, člověk nebude mít u jídla takové kecy, jaké míval. Že když je tam baba, budeme se před ní bavit slušněji. Nakonec jsme zjistili, že to Gabče dáme docela v pohodě sežrat a ona to zvládne. V tomhle je to v pohodě, je dobré, že si dokáže udělat srandu i sama ze sebe. Myslím si, že k nám docela dobře zapadne.“

ATRAKTIVITU SOUČASNÉHO BIATLONU DOKAZUJE VYPRODANÉ HLEDIŠTĚM PŘI SP V RUHPOLDINGU 2013

Což je v olympijské sezoně jedině dobře. Na Hrách v Soči se můžete ukázat. Čím je pro vás osobně olympiáda? Je pro vás sportovním vrcholem, nebo považujete Světový pohár za větší ukazatel toho, jakým je kdo biatlonistou? „Vždycky jsem tvrdil a tvrdit asi i budu, že celkové pořadí ve svěťáku je mnohem víc vykazující než týden nebo čtrnáct dní, kdy se člověk připraví na olympiádu nebo na mistrovství světa. Vydržet jet vysoký standard celou sezonu, to je to, co dělá opravdu dobrého biatlonistu. Olympiáda nebo mistrovství je taková třešínka. Jsou hlavně mediálně sledované, z toho důvodu je to vrchol, ale celkové pořadí ve svěťáku je pro mě pořád větší měřítko toho, kdo je jaký biatlonista.“ Nicméně olympiáda je náročnější psychicky, nemyslíte? „To určitě. Má to svá pro a proti. Připravit se na olympiádu nebo na konkrétní závod fyzicky je jedna věc, druhá věc je zvládnout to psychicky. Na druhou stranu pro flegmatičtější lidi to zase není takový problém. Ale i když bojujete o celkový Světový pohár, je pro vás každý závod důležitý, a to je taky psychicky náročné. To bylo to, co mě trochu sráželo loni.“ V čem? „Šel jsem do sezony s tím, že zase chci něco obhajovat, každý závod pro mě byl důležitý, každý závod jsem chtěl zajet dobře. Ono se to jednou nepovede a člověk se na tom trochu veze a štve ho, že tu pozici pro dobré pořadí každým závodem trochu opouští. Na olympiádě nebo mistrovství je krátkodobě větší psychický tlak. Ale pro mě osobně je hodně náročné zvládnout celou sezonu. Když se budu koukat na porovnání, kdo je lepší biatlonista, tak přikládám větší váhu svěťáku.“ Takže jste šel do téhle sezony o trochu klidnější, protože obhajování jste měl o něco méně? „Obhajování je o něco méně, ale dva roky už jsem tam byl. Člověk ví, že by někde chtěl být, ale vloni tam nebyl, takže si nemusí být tak úplně jistý, jestli tam ještě patří. Ale přitom tam chce patřit. Asi nebudu v tomhle smyslu úplně klidnější. Spíš jsem se k tomu snažil začít přistupovat tak, že pro mě bude každý závod jenom jednotlivým závodem a ne takovou tou mozaikou, co skládá celkový svěťák. Nechci se letos upínat k celkovému svěťáku, ale prostě dávat maximum do každého závodu. Někdy to vyjde a někdy ne. Ale když to párkrát vyjde, je velká šance, že pak i v celkovém pořadí to bude dobré.“

STRIKE CARBON

NORDIC PA SHARK

OPTIMÁLNÍ ÚHEL 15o u u u

Efektivnější přenos síly Lepší švihová akce Zlepšené vedení hole

Nové PA Shark madlo, ještě více zlepšuje přenos síly, zajišťuje ideální švih a dovádí tak tento systém k dokonalosti. Michal Šlesinger – biatlon

TEXT: BARBORA ŽEHANOVÁ FOTO: TOMÁŠ HERMANN

HRDINA Z NAGANA VĚŘÍ, ŽE HO V SOČI NÁSTUPCI KONEČNĚ PŘEDČÍ KARIÉRU UKONČIL V ROCE 2002, AVŠAK IVAN MASAŘÍK STÁLE DRŽÍ JEDNO VELKÉ BIATLONOVÉ PRVENSTVÍ. ZATÍM ZŮSTÁVÁ DRŽITELEM NEJLEPŠÍHO ČESKÉHO VÝSLEDKU NA OLYMPIÁDĚ. ČTVRTÝ MUŽ Z VYTRVALOSTNÍHO ZÁVODU NA HRÁCH V NAGANU 1998 TEĎ BUDE U TELEVIZE PŘÁT ÚSPĚŠNÉ GENERACI SVÝCH NÁSLEDOVNÍKŮ, ABY JEHO „VOUSATÝ“ ZÁPIS V SOČI 2014 PŘEKONALA A DOBYLA MEDAILI.

SOUSTŘEDĚNÝ VÝRAZ V TVÁŘI PŘI KOMENTOVÁNÍ, STEJNÝ JAKO BYL U STŘELBY PŘI ZÁVODECH

cíli biatlonového vytrvalostního závodu na olympiádě v Naganu padl Ivan Masařík vyčerpáním k zemi, na cestě za životním úspěchem ze sebe vyždímal každičkou kapku energie. „Na posledním kilometru do cíle jsem si hrábnul úplně na dno,“ vzpomíná nyní šestačtyřicetiletý Masařík na závod, který stále zůstává zapsán v historii českého biatlonu jako

VYPRODANÉ HALY NA VELETRHU

ISPO MUNICH 2014 ISPO MUNICH POKRAČUJE VE SVÉ ÚSPĚŠNÉ DRÁZE SVĚTOVÝ ODBORNÝ VELETRH SPORTOVNÍCH POTŘEB A SPORTOVNÍ MÓDY ISPO MUNICH 2014 JE OPĚT VYPRODANÝ. OČEKÁVÁ SE PŘES 2 300 VYSTAVOVATELŮ Z 50 ZEMÍ, KTEŘÍ PŘEDSTAVÍ SVÉ NOVINKY PRO SEZÓNU 2014 NA VÝSTAVNÍ PLOŠE 140 000 M2 . TUTO SVĚTOVOU UDÁLOST SI NENECHÁ UJÍT ŽÁDNÝ Z OČEKÁVANÝCH 80 000 ODBORNÝCH NÁVŠTĚVNÍKŮ ZE 150 ZEMÍ. SPO MUNICH pokračuje i v roce 2014 ve svém úspěchu. Mezinárodní platforma sportovního odvětví ukazuje v porovnání s minulým rokem opět další nárůst prodané výstavní plochy. Dva měsíce před zahájením veletrhu je veletržní plocha vyprodána! Na veletrhu ISPO MUNICH 2013 se opět představí přes 2 000 mezinárodních vystavovatelů se svojí širokou nabídkou z oblasti Outdoor, Ski, Action a Performance Sports. Dalším novým segmentem, který pokryje jednu výstavní halu o rozloze 8 000m2, je „Health & Fitness“. Velký zájem hlásí veletržní správa rovněž o nový segment veletrhu ISPO Inspire. Žádný jiný veletrh nenabízí lepší přehled, co se týče nových produktů, trendů, inovací v celém svém oboru sportu.

ISPO MUNICH 2014 se koná od 26. do 29. 1. 2014 na výstavišti Messe München.

Světový odborný veletrh sportovních potřeb a sportovní módy ISPO Mnichov rozšiřuje své portfolio inovací a textilií o nové fórum – ISPO Textrends Forum. Výrobci textilií, látek, membrán, zapínání dostanou tak poprvé možnost prezentovat své vlastní inovace mezinárodním profesionálům z oblasti sportovního businessu a to ve vlastním fóru. Designéři a produktoví manažeři se mohou rychle a efektivně informovat o textilních novinkách na jednom určeném centrálním místě na veletrhu ISPO MUNICH 2013. Česká republika hlásí rekordní počet přihlášených vystavovatelů a to 58 na výstavní ploše 1 500 m2. Největší zájem z české strany je o obor outdoor, lyže, akční sporty.

Další informace k veletrhu ISPO MUNICH najdete na:

Veškerý návštěvnický servis (vstupenky se slevou, ubytování) na veletrh ISPO zajišťuje:

www.ispo.com

www.expocs.cz

Zajistěte si již nyní zvýhodněné vstupenky za Kč.

SPORT

IVAN MASAŘÍK V DOBĚ, KDY SE MUSEL SOUSTŘEDIT HLAVNĚ PŘI STŘELBĚ

nejlepší výsledek z olympijských her. „Nedávno jsem říkal, že už je hodně vousatý, ale myslím si, že v předchozí a v současné sezoně biatlonisté ukázali, že by to mohli konečně prolomit. Člověk musí mít trochu štěstí, musí mít formu a olympiáda je holt jednou za čtyři roky.“ Při olympijském souboji v Soči bude českým závodníkům fandit na dálku, televizní přenosy z biatlonu určitě nevynechá, i když má hodně práce. „Za nás biatlon ještě tak atraktivní nebyl, ale postupem času se stal velmi zajímavým a sledovaným sportem. Člověk si u televize zanadává, ale sám vím, že závodník do toho jde s tím, že chce udělat co nejlepší výsledek. Když se mu to nepodaří, svět se nezboří.“ Sám v Naganu čelil otázkám, jak moc bolí ten kousek chybějící k medaili. Tři položky v závodě

na 20 kilometrů odstřílel za nulu, až při poslední jednou chyboval. I přes špunty v uších k němu pronikalo povzbuzování členů realizačního týmu. Od bronzu ho nakonec dělilo 44,2 sekundy, což netušil, když mocně finišoval. Až když do cíle dorazili další soupeři, zjistil, že je čtvrtý. Výš předtím v kariéře v individuálním závodě nestál, z „brambory“ měl ohromnou radost. „V té době to byl opravdu velký úspěch, ale když se člověk ohlédne zpátky, bylo to pouze čtvrté místo,“ říká Masařík s odstupem téměř šestnácti let. V cíli se pak sháněl po telefonní kartě, aby mohl zavolat rodině, což v dnešní době plné technologických vychytávek zní až nepředstavitelně. „Tehdy trvalo podělit se o radost s blízkými trochu déle, internet a maily začínaly nějak fungovat, mobily vůbec nebyly. Je pravda, že telefonát proběhl, až když jsem se dostal do olympijské vesnice. Odtamtud se dalo na kartu zavolat.“ Masařík byl také u druhého nejlepšího výsledku českých biatlonistů, a to jako člen štafety, kterou na rozměklé břečce v Salt Lake City dotáhl k pátému místu Zdeněk Vítek. K medaili měl však blíž o čtyři roky dříve. V současnosti hodně cestuje jako obchodní zástupce firmy z lyžařského oboru a svoje zkušenosti z velkého sportovního světa předává dětem. „Začal jsem pomáhat trénovat žáky v lyžování, v lednu jedeme na Olympiádu dětí

IVAN MASAŘÍK V ROLI EXPERTA ČESKÉ TELEVIZE PŘI SVĚTOVÉM POHÁRU V NMNM 2012

a mládeže do Nového Města na Moravě,“ říká Masařík. Nová kariéra ho baví. „Je to výborné, s dětmi je sranda, člověk se na ně těší. Je vidět, že chtějí něco dělat. Hodně se mluví o tom, že naše děti jsou líné, ale na těch, které chtějí trénovat, je znát velký pokrok, který dokážou udělat. Z toho mám vždy radost.“

Connecting Global Competence

SPORTS. BUSINESS. CONNECTED.

ISPO MUNICH, 3.—6. ÚNORA 2013 ISPO.COM Servis pro návštěvníky: EXPO-Consult + Service, spol. s r. o. / tel. +420 545 176 158 / info@expocs.cz

www.madshus.cz

Řada produktů Madshus RED představuje novou úroveň dokonalosti, zcela revoluční výkonnost produktů na běžecké lyžování, vyrobených těmi nejlepšími inženýry a navržených pro ty, kdo se spokojí pouze s tím nejlepším. Výrobky Madshus RED jsou lehčí, odolnější, rychlejší – inovativní produkty pro špičkové výkony. Přidejte se k vyznavačům produktů RED. Dejte svým soupeřům zabrat.

SKLUZNICE P200 NANO TRANSPARENTNÍ

PVC* FREE

SUPER NANO N130400101

Opatek: Integrated Carbon Base Manžeta: Carbon Skate Kryt tkaniček: MemBrain® Softshell Povrch: PU Jazyk Torsion Box Velikosti: 35-48 1/2 velikosti: 39,5-44,5

Výhradní distributor pro ČR a SR: SPRINT spol. s r.o., Bečovská 1083/3, 104 00 Praha 10 - Uhříněves, tel.: 267 090 611, e-mail: obchodni@sprintcz.cz, www.sprintcz.cz

REDLINE CARBON Skate / Model: N13009 / Délka: 175-195cm/5 / Boční vykrojení/profil: 44-43-44mm / Hmotnost/pár: 950g/190cm / Profil: Skate nízké prohnutí / – výrazné zkosení / Vázání: NIS 7 / Jádro: PR 100X & Triaxial Carbon Construction / Skluznice: P200 Nano Transparent / CAD – Computer Aided Design

NOVÉ LYŽE REDLINE CARBON SKATE

>> Nejúspěšnější lyže série Swix Ski Classics <<

partner

SPORT

SKIKROSOVÁ TRAŤ SKUTEČNĚ PROVĚŘÍ ÚROVEŇ LYŽAŘSKÝCH DOVEDNOSTÍ

TEXT: JAKUB OPOČENSKÝ FOTO: ARCHIV AUTORA, KVĚTOSLAV ŽALČÍK

SKIKROS NA BĚŽKÁCH V DĚTSKÉM KABÁTU V POSLEDNÍCH LETECH ZAŽÍVÁ VELKÝ BOOM RED BULL NORDIX, COŽ JE V PODSTATĚ EXHIBIČNÍ ZÁVOD VE SKIKROSU NA BĚŽKÁCH. V ČESKÉ REPUBLICE JSOU TYTO ZÁVODY ČÍM DÁL POPULÁRNĚJŠÍ A PŘITAHUJÍ I ZNÁMÉ TVÁŘE NEJEN BĚŽECKÉ STOPY. NYNÍ SE PODOBNÉ ZÁVODY VE SKIKROSU NA BĚŽKÁCH ČI OBRATNOSTNÍM ZÁVODU ZAČALY OBJEVOVAT I V ŽÁKOVSKÝCH KATEGORIÍCH. e Skandinávii nejsou tyto závody pro děti ničím výjimečným. Jedná se o závodní formát, který vychází z her na sněhu „skileik“. Řada zejména norských oddílů má vybudovaná zimní dětská hřiště, kde mají děti možnost rozvíjet své dovednosti na lyžích. Malé děti si hrají de facto stejně jako v létě, akorát k tomu mají na nohou malé lyžičky. Nejen že je to velice prospěšné z pohledu přirozeného dětského vývoje, ale z takto získaných základů na lyžích pak děti těží ve všech lyžařských disciplínách. Výhodou těchto lyžařských hřišť je dětem vlastní nikým nekontrolovaná aktivita. Čím pestřejší tedy aréna je, tím více mají děti možnost se realizovat. Děti mají možnost rozvíjet jednotlivé dovednosti jako např. změny směru, rovnováhu, cit pro rychlost nenásilnou hravou formou. Poté již zbývá jen krůček k uspořádání závodů podobnou formou, kde se na krátkém členitém okruhu vyskytují různé překážky, které spolu tvoří pro děti jedinečný zážitek. V soutěžním pojetí pak mezi sebou testují své rychlostní limity a o časté spektakulární pády tedy není nouze. Kde jinde

mohou děti zdokonalit své lyžařské dovednosti a zároveň rozvíjet své schopnosti v závodním tempu? Myslím, že u řady mnohdy i velice dobrých závodníků jsou vidět právě tyto nedostatky, které je možná limitují v lepších výkonech. Problém je, že ve starším věku je již velice obtížné zapracovat na těchto elementárních základech. V ČR jsou tyto závody stále „v plenkách“, ale takřka ihned si získaly oblibu mezi dětmi. Setkáváme se zde se dvěma formáty závodů, a to se skikrosem na běžkách a obratnostními závody. Skikros v běhu na lyžích se svým zaměřením více podobá tradičním sprintům. V loňském roce byl skikros zařazen i do seriálu žákovského Českého poháru při finálovém závodu „Hledáme nové talenty“ v Jablonci nad Nisou. Po loňském úspěchu, kdy si tento závod děti, trenéři, rodiče i funkcionáři velice pochvalovali, se v letošní sezóně uskuteční skikros ve Vysokém nad Jizerou a obratnostní závod v Jablonci nad Nisou. Podobné dovednostní prvky lze zařadit i do tréninků, čehož lyžařské kluby využily během společného soustředění oddílů z Královéhradeckého kraje. Soustředění se uskutečnilo na

Černé hoře začátkem prosince a několik tréninků kategorie žactva bylo zaměřeno mimo jiné na lyžařské dovednosti. Tréninky byly dětem zpestřovány různými způsoby, např. zařazením tří stanovišť s úkoly. Na prvním stanovišti se střídaly modifikované hry s míčem jako házená,

vybíjená, na 10 přihrávek, fotbal s jednou lyží, rugby i tradiční hry bez míče jako hra na babu, na mrazíka, na vlka a ovce. Na druhém stanovišti byla pro děti připravena slalomová trať, obraty o 360° a osmičky. Poslední stanoviště bylo zaměřeno na sjezdování a skoky. Jedno odpoledne děti strávily volným lyžováním na sjezdovce v hlubokém sněhu. Všechny tyto aktivity by u dětí měly zlepšit přirozený pohyb na lyžích, což posléze využijí v závodech. Vybraných závodníků ve věku 10–13 let jsme se ptali, proč mají rádi závody ve skikrosu a jak se těší na nadcházející sezónu zpestřenou několika podobnými závody. Z neformálního dotazování vyplynulo, že dětem se líbí zábavnější

lepšího času postupují závodníci rovnou do finále B (6.–12. místo z kvalifikace) a do finále A (1.–6. místo z kvalifikace).

Obratnostní závody V podstatě se jedná o obdobu skikrosu na běžkách s tím rozdílem, že se na běžné trati pro distanční závody musí lyžaři vypořádat s různými překážkami a úkoly. Délka trati by měla odpovídat věku závodníků a měla by přibližně odpovídat kratším distančním tratím (žactvo 2–3 km, dorost 4–5 km, dospělí 5 a více km). Profil trati může v podstatě kopírovat běžné lyžařské stezky a částečně může vést po skikrosové trati. Start v obratnostním závodu je individuální především s ohledem na průchodnost tratě VYBRANÉ ZÁVODY ČESKÉHO POHÁRU ŽACTVA 2013/2014 a možnosti jednotlivých MÍSTO DATUM KATEGORIE DISCIPLÍNA stanovišť. Pro regulérŽactvo st. (roč. 2000–2001) Vysoké nad Jizerou 2. 2. 2014 Skikros na běžkách Žactvo ml. (roč. 2002–2003) nost závodu musí být u každého stanoviště Jablonec nad Nisou 8. 3. 2014 Žactvo st. (roč. 2000–2001) Závod v obratnosti rozhodčí, který dohlíží atmosféra po dobu závodu. Podotýkají, že je to na správné plnění úkolů. Při nesplnění určité mnohem větší legrace. Chlapcům se líbí zejména překážky je třeba uvažovat rozumnou penalizaci kontakt se soupeři, velké skoky, muldy a terénní (5–15 s), která se přičítá k výslednému času. vlny „varhany“. Dívky občas bojují se strachem Obratnostní disciplíny (stanoviště): osmička, z větších skoků, proto oceňují, pokud je z jedné skoky, slalom, rovnováha na jedné noze, soustrany skoku mulda a nemusí tak pokoušet štěstí paže, otočky, podjíždění překážek, terénní vlny při dopadu. Jeden z chlapců, který vyhledává – varhany, jízda pozadu, hod na cíl, výměna holí/ adrenalinové zážitky, dodává, že by bylo vynikalyží, sbírání míčku, chytání míčků, přeskok. jící, pokud by se projíždělo hlubokým prašanem Věříme, že podobné aktivity mohou dětem anebo volným terénem. Všichni se shodují, že zpestřit běžný „trénink“ na běžkách a děti si tak náročnost závodu je o něco lehčí a v cíli nejsou snáze osvojí nepostradatelné lyžařské dovedtak zadýchání jako po běžných dvou až třech km nosti. Bez nacvičování rovnováhy, obratnosti, klasických závodů. koordinace a dalších nezbytných schopností Skikros na běžkách Skikros na běžkách by měl být především zábavný. Před začátkem stavby tratě je třeba brát v potaz stáří sportovců, jejich počet, a zda bude trať využita pro trénink či závod. Pro žactvo je délka tratě většinou 750 m, což časově odpovídá zhruba dvěma minutám (doporučení dle Svazu lyžařů ČR pro závod v tzv. sprint-crossu: žactvo: 0,4–1 km; dorost: 0,4–1,8 km; dospělí: 0,4–1,8 km). Především u série závodu Red Bull Nordix platí, že se závodí na sjezdovce a start je výše než cíl. U dětských skikrosů toto nebývá pravidlem. Profily závodů mohou být různé, výjimkou nejsou ani skikrosy na rovině. Trať by měla prověřit reakční schopnosti závodníků, přizpůsobení se různým rytmům a terénním změnám. Měla by být plynulá s využitím různých terénních prvků. Závody ve sprint-crossu se skládají z kvalifikační části, organizované jako intervalový závod, kdy jsou starty po 20–30 s. Po kvalifikaci startují nejlepší závodníci v sestavách po čtyřech až šesti závodnících s hromadným startem v jednotlivých rozjížďkách. V ČR se používají u žactva dvě varianty startů. Při první variantě začíná po kvalifikační jízdě finálová část čtvrtfinálovými rozjížďkami a při druhé variantě se absolvují dvě kvalifikační jízdy a na základě

I BEZ KŘÍDEL OD RED BULLU SE DÁ NA TRATI LÉTAT

lyžařské abecedy hravou formou děti velice těžko získají tolik potřebný cit pro sníh. Stereotypní nácvik dovedností je nejen neefektivní, ale především nudný. Stačí pouze použít svou představivost a není důvod, proč neudělat podobnou formou i trénink. Takřka na každém místě se dají nalézt jedinečné terény, které spolu s umělými překážkami budou pro děti výzvou a motivací zároveň. Děti potřebují mít zážitky, o které se podělí doma s rodiči, a se zájmem se vrací opakovaně na místo činu.

Ideální skikrosová trať alpský start (start z kopce): děti získají na startu rychlost varhany (stopa, kde je střídavě jedna noha výše než druhá) velké boule klopené zatáčky krátké, strmé svahy (stromeček / naskakované bruslení) podjíždění a projíždění branek jízda pozadu (děti se musí otočit a ve vyznačeném prostoru jet pozadu) slalom – slalomová trať 5–8 branek (z kopce/na rovině) terénní skok série terénních skoků (2–3 po sobě) – musí být bezpečná vzdálenost mezi každým skokem obraty (na dlouhých rovinách, na stadionu) použití fantazie a kreativity (vymyslet něco nového, co by mohlo děti bavit)

SPORT

TEXT: ONDŘEJ VODRÁŽKA FOTO: ARCHIV AUTORA

CESTA DO PRAVĚKU LYŽAŘSKÉHO ORIENTAČNÍHO BĚHU VZPOMÍNÁM SI NA JEDNY ZE SVÝCH PRVNÍCH ZÁVODŮ V LYŽAŘSKÉM ORIENTAČNÍM BĚHU (LOB). NEVÍM SICE PŘESNĚ, KDE SE TO ODEHRÁVALO, ALE BYLA DOST ZIMA. MYSLÍM, ŽE TO BYLY JESENÍKY. ALE URČITĚ JSEM JEL NA LYŽÍCH GERMINA A BYLO MI 10 LET. PROTOŽE MÁM DOST DOBROU PAMĚŤ NA PTÁKOVINY, TAK SI I PO 25 LETECH DOCELA DOBŘE VYBAVUJI CELOU TRAŤ. ONO TO TOTIŽ NEBYLO NIC MOC SLOŽITÉHO (TENKRÁT MI TO ALE JEDNODUCHÉ NEPŘIPADALO). ZKRÁTKA, TRAŤ MĚŘILA ASI 3 KM, BYLO NA NÍ 5 KONTROL A MEZI KONTROLAMI ASI TAK JEDNA AŽ DVĚ KŘIŽOVATKY. OD TÉ DOBY SE ALE PŘECI JEN „NĚCO MÁLO“ ZMĚNILO. NENÍ MI 10, ALE 36, NEJSEM USMRKANÝ KLUK, ALE BÝVALÝ REPROŠ (I KDYŽ: „JEŠTĚ BYCH DOKÁZAL MLADEJM OBČAS NAKOPAT ZADEK“, JAK PRAVIL LUKÁŠ BAUER NEDÁVNO PO VÍTĚZSTVÍ V SP V KUUSAMU). ALE HLAVNĚ SE TOHO DOST ZMĚNILO V LOB, OD VYBAVENÍ BĚŽCŮ, ORGANIZACI AŽ PO CHARAKTERU ZÁVODŮ. Ondřej Vodrážka Narozen: Rodina: Současné zaměstnání: Největší sportovní úspěchy v LOBu:

V reprezentaci ČR: Další oblíbené sporty:

1977 manželka Katka, syn Štěpán – 5 let a dcera Barbora – 3 roky odborný asistent na katedře TV a sportu na ZČU v Plzni 4. a 6. místo na MS (2005, 2002 a 2011), 2. místo ME 2008, 4., 5. a 6. místo na ME (2008, 2011 a 2003), 3 x 4. místo na MS ve štafetách (2002, 2005 a 2007), celkově 5. místo na SP v roce 2008 1997–2011 dříve atletika a fotbal, nyní orientační běh, MTBO, běh na lyžích, lezení, hokej, sjezdové lyže

le zpět do historie. Ty mé počátky spadají do druhé poloviny 80. let, přesněji sezóna 1987/88. A to i většina dospělých ještě pořád jezdila klasicky, snad kromě reprezentantů, kteří právě v této době začínali bruslit. Ale to bruslení samozřejmě odpovídalo té době, hlavně úprava stop pro LOB nebyla tak, jak to známe dnes, a už vůbec ne, jak to znají lyžaři specialisté. Nicméně do roku 1987 se jezdí pouze klasicky. Každopádně stopy v terénu skútrem nebo rolbou vyjeté byly a v mapě byly vyznačeny zelenou barvou (to už od roku 1983). Mapy byly většinou v měřítku 1: 20 000 až 1: 30 000, a co se týče délky tratí, závodilo se pouze v jedné disciplíně – dnes říkáme na klasické trati (ženy na 70–80 min, muži na 90–100 min). To bylo pro muže 20 km vzdušně v sobotu, 20 km vzdušně v neděli. Za víkend 50 až 60 km v závodním tempu. No slušné. Jiná doba. Kontrol na trati také nebylo moc, nebylo nezvyklé, že vzdálenost mezi kontrolami byla až 2 nebo 3 km. Bylo to hlavně těžké fyzicky, dlouhé tratě a velké kopce. Světu vévodili Seveřané. Jejich

Reprezen tant ČR Radovan Kunc jede při závodě klasickou technikou

závody jsou přeci jenom trošku odlišné. Charakterizoval bych je takto: méně kopců, více stop. Ale posuňme se do úplných „lobáckých“ prvohor, do 70. let 20. století. To už si osobně vůbec nepamatuji, ale viděl jsem mapy a znám pamětníky. Tak za prvé: jezdilo se jak jinak než klasicky, stopy byly najety lyžařem. Mapa většinou 1: 30 000, stopy v mapě vyznačeny nebyly, bralo se to tak, že kde je cesta, tam je stopa. Kontrol ještě méně (mapa Černý Háj – 5 kontrol na 15,5 km, měřítko dokonce 1: 40 000). Když se tak na ty prehistorické mapy dívám z pohledu dneška, tak bych závody v nadsázce charakterizoval jako: „pěkné výlety přes půl Krkonoš a sem tam nějaká kontrola“. Na našich – československých – závodech dominují reprezentanti letního OB (Zakouřil, Kačmarčík, Handzlová, Ticháčková, Vlachová), kteří umí lyžovat, žádní specialisté na LOB v podstatě nebyli. Ti se začínali objevovat a hlavně prosazovat právě až v letech osmdesátých (Kunc, Šmaus, J. Pavelková). První Mistrovství světa v LOB bylo uspořádáno v roce 1975 ve Finsku pouze na klasické trati a zvítězili v ženách Sinikka Kukkonen (FIN) v čase 1:23:06 a v mužích Olav Svanberg (SWE) za 1:49:19. Prostě klasika. A teď skok zpátky do minulosti nedávné. V 90. letech se už jenom bruslí. Tady by se opravdu hodil spíš výraz jezdí se volnou technikou. Obzvláště při závodech na severu bývá kolem 70 procent stop vyjetých pouze skútrem, kde se rozhodně bruslit nedá. A tak se to „rube“ všechno soupaž. Však také tahání gum je velmi častým tréninkovým prostředkem. Mapy se zpřesňují a měřítka zvětšují (většinou 1: 20 000 a 1: 15 000). Zavádějí se Krátké tratě (později Sprinty), v mapě se rozlišují stopy od rolby a od skútru (plná a čárkovaná čára), stop malinko přibývá, orientační náročnost se zvyšuje. A v Čechách vítězí hlavně Jan Pecka.

tréninku, LOB při entanti Reprez s an Šmau vlevo Iv

PO ROCE 2000 SE USTALUJÍ 3 ZÁKLADNÍ TYPY TRATÍ Klasická trať

nejdelší, tradiční fyzicky nejtěžší závod, mapa 1:15 000

Krátká trať

závod na 40–50 minut, mapově náročný, mapa 1:10 000

Sprint

mapově náročný v maximální možné rychlosti, rozdíly sekundové – mapa 1: 5 000

Jak se zpřesňují mapy, zvedají se nároky na orientaci. Přibývá stop, ale celkový prostor závodů se zmenšuje, takže síť je hustší, možnost chyby daleko větší (speciálně u Krátké tratě a Sprintu). Kontroly se označují elektronicky, v posledních letech dokonce bezdotykově. Kontrola vás zaznamená do vzdálenosti 1 metru, takže stačí kolem ní jenom projet a mávnout rukou - tou, kde máte čip, samozřejmě. Některé závody se jezdí s hromadným startem, neboli mass start, a bývá to někdy opravdu maso.Ve světovém LOBu dominují nadále Seveřané a posledních 15 let také (a hlavně) Rusové, v české kotlině střídá Honzu Pecku na postu jedničky Jakub Vodrážka, o pár let později pak jeho mladší bratr. V ženách kraluje Barbora Chudíková. Co se za těch téměř 40 let nejméně změnilo, je asi mapník (nosič mapy), se kterým jezdíme,

někteří tomu říkají škodolibě stoleček. Akorát, že dříve co kus, to originál, z různých plastů, drátků a folií. Dnes přece jen sofistikovanější a lehčí držák na mapu s výsuvným ramenem. Ale doma už si ho nikdo nevyrábí, všichni (teda skoro) si ho kupujeme. V úvodu jsem psal o jednom ze svých prvních závodů, možná to byl ten úplně první, jinak bych si ho asi nepamatoval, nicméně v paměti mám spoustu dalších, tak se s vámi o jeden podělím. Myslím, že udělá radost všem škodolibcům. Byl to závod na Horních Mísečkách v roce 2002 – závod

na klasické trati. Jak už jsem psal v tomto článku, takový závod by měl trvat 90 až 100 minut. Bohužel stavitel tratí nějak špatně spočítal délku, a tak se po 120 minutách dostávám do žaketu (v té době jsem byl průběžně na druhém místě!). K mé smůle jsem byl kousek od Rovinek, když cíl byl na Mísečkách, a to ještě ne nejkratší cestou. Já však nejkratší cestou jedu, jdu, lezu, protože hypoglykémie mi absolutně nedovoluje přemýšlet. Navíc mi začíná být zima. Naštěstí se v této lokalitě pohybuje dost turistů, kteří mají tu čaj, tu tyčinku, někteří mi dokonce zapůjčili i větrovku. Nakonec jsem se do cíle dostal, byť diskvalifikován (chyběly mi 4 kontroly), ale to mi v té chvíli bylo nějak úplně jedno. Přežil jsem ve zdraví, i když nohy mi rozmrzly až u Rokycan (při cestě do Plzně). Zážitek nemusí být pozitivní, hlavně když je silný. No přeci vám nebudu vyprávět o závodě, který trval 15 nebo 20 minut a nic se mi nestalo. O těch našich a světových závodnících možná někdy příště. Skol! Mapa z r. 1989 v norském Opplandu

SPORT

TEXT: KAREL HAMPL FOTO: ARCHIV VÁCLAVA FOFFA ML.

(1939–2013)

VÁCLAV FOFF 23. ČERVENCE 2013 PODLEHL V BOJI SE ZÁKEŘNOU CHOROBOU JIČÍNSKÝ RODÁK, VŠESTRANNÝ SPORTOVEC A MNOHALETÝ ORGANIZÁTOR LYŽAŘSKÉHO ZÁVODU JIZERSKÁ PADESÁTKA, VÁCLAV FOFF. CVIČENÍM V ŽÁKOVSKÉM DRUŽSTVU SOKOLA ZÍSKAL DOBRÉ POHYBOVÉ ZÁKLADY A V DOSPĚLOSTI SE RÁD DĚLIL O ZÁŽITKY Z VYSTOUPENÍ NA POSLEDNÍM PŘEDTOTALITNÍM VŠESOKOLSKÉM SLETU V R. 1948. dorosteneckém věku patřil mezi nejúspěšnější silniční cyklisty v Hradeckém kraji, současně hrál za Jičín hokej a tenis. V té době měl za sebou i první výstupy v nedalekých Prachovských skalách. Vstoupil do horolezeckého oddílu, a protože mu nebyl cizí ani běh na lyžích, stal se platným členem úspěšných týmů nejprve jičínských a později libereckých horolezců, se kterými se v šedesátých létech ocitl v závodu Po hřebenech Krkonoš na nejvyšším stupni a několikrát v první desítce. Stejně úspěšně startoval i v závodu horolezeckých štafet – v Memoriálu Čihuly a Soukupa. S takovouto sportovní orientací nemohl V. Foff ve svých třiceti létech chybět na startu II. ročníku Jizerské padesátky. Doběhl na 16. místě, o rok později byl 32., ale jak se startovní pole závodu rozrůstalo, rostly také nároky na jeho organizační zajištění. Tehdy se V. Foff vzdal role aktivního závodníka a plně se angažoval v organizačním výboru významného sportovního podniku s rostoucím mezinárodním renomé.

VÁCLAV FOFF NA VEČÍRKU, KDY BYL JEŠTĚ V DOBRÉ KONDICI

se odrážely v rostoucím počtu zahraničních účastníků a ve zvyšujícím se kreditu, s jakým byl závod hodnocen. V roce 1992 V. Foff funkci ředitele předal svému nástupci a věnoval se rodinné firmě, která mu byla v rámci restituce vrácena ve značně neutěšeném stavu. Na ředitelský post se vrátil ještě jednou v roce 1999, kdy bezchybný průběh závodu spolu s doprovodnými soutěžemi rozhodly o trvalém zařazení Jizerské padesátky do programu světové ligy dálkových

ZATÍMCO V ZAMĚSTNÁNÍ SE MU NA POČÁTKU SEDMDESÁTÝCH LET NEVYHNULY NORMALIZAČNÍ PERSONÁLNÍ ČISTKY, V KAMARÁDSKÉ PARTĚ, ZAJIŠŤUJÍCÍ NEJMASOVĚJŠÍ LYŽAŘSKÝ ZÁVOD V REPUBLICE, SE BRZY UPLATNIL JAKO JEJÍ SCHOPNÝ A PRACOVITÝ ČLEN. Zatímco v zaměstnání se mu na počátku sedmdesátých let nevyhnuly normalizační personální čistky, v kamarádské partě, zajišťující nejmasovější lyžařský závod v republice, se brzy uplatnil jako její schopný a pracovitý člen. Získal kvalifikaci rozhodčího lyžařských závodů a od XI. ročníku (1978) zastával nepřetržitě 13 let funkci ředitele závodu. Po celou tu dobu usiloval o zkvalitnění závodního servisu a zajištění dostatečně výkonných strojů pro mechanickou úpravu závodní trati. Úspěchy v tomto směru

běhů Worldloppet, počínaje následujícím rokem 2000. Kromě úspěšného působení V. Foffa v řídící funkci významného mezinárodního závodu by neměla upadnout v zapomnění jeho zásluha na celosezónní péči věnované lyžařským stopám tzv. Jizerské magistrály. Při studijní návštěvě Skandinávie v roce 1981 se nechal inspirovat živým ruchem na lyžařských tratích v norském Holmenkollenu. Nezalekl se mnohých překážek a po třech letech příprav mu bylo první odmě-

NA LYŽÍCH, KTERÉ MĚL TAK RÁD...

nou více jak 10 000 lyžařů, kteří vyběhli na trať Jizerské magistrály při jejím slavnostním otevření v prosinci roku 1984. Trvale upravované trasy v Jizerských horách se staly vzorem pro další horské oblasti v Čechách a na Moravě – doslova masová frekvence a stále rostoucí počty uživatelů jsou dnes samozřejmostí a společenskou potřebou. V prosinci roku 2014 nebude V. Foff mezi těmi, kteří v Jizerkách oslaví třicetileté jubileum první české lyžařské magistrály, a bude zde citelně chybět.

UNIVERZITA

S4L JUNIOŘI & DOSPĚLÍ 3. SPORT PRO ŽIVOT

SPORTEM – LYŽOVÁNÍM

KU ZDRAVÍ A RADOSTI ZE ŽIVOTA A NE K TRVALÉ INVALIDITĚ

V MINULÝCH KAPITOLÁCH JSME SE SPOLEČNĚ PROBRALI TRÉNINKOVÝMI ZÁSADAMI PRO DĚTI A MLÁDEŽNÍKY, A TAK SE NYNÍ PODÍVÁME JIŽ DO POLOPROFESIONÁLNÍHO AŽ PROFESIONÁLNÍHO SPORTU JUNIORŮ A DOSPĚLÝCH. DOSUD JSME SE NAŠÍM VEDENÍM PŘIPRAVOVALI PRÁVĚ NA TOTO OBDOBÍ, KDY BY MĚL BÝT ORGANISMUS SPORTOVCE PLNĚ VYVINUT A MĚL BY BÝT PŘIPRAVEN BEZ DESTRUKTIVNÍCH ZMĚN ABSOLVOVAT TRÉNINKY VELKÉHO OBJEMU A INTENZITY.

TEXT A FOTO: MARTINA CHRÁSTKOVÁ

TRAIN TO COMPETE – TRÉNOVAT PRO SOUTĚŽ o této tréninkové etapy vstupují dívky a chlapci mezi 15. a 16. rokem života a opouští ji v jednadvaceti resp. třiadvaceti letech. V tomto období se sportovci musí rozhodnout pro jeden sport – běh na lyžích – pro specializaci tréninku, který bude dál rozvíjet specifické schopnosti a dovednosti nadějných běžců na lyžích tak, aby mohli usilovat o účasti v národních a mezinárodních soutěžích (YOG, EYOWF, MSJ, MS-U23, FISU). V této etapě se soutěže a závody začínají brát zodpovědněji. Je třeba, aby závodníci spolykali velké množství kilometrů (tedy velký objem) a trénovali i vysokou intenzitou po celý rok. Proto je také nezbytné, aby především trenéři spolu s rodiči,

učiteli a ostatním okolím instruovali závodníky v takových tématech, jako je výživa, zotavení a regenerace, prevence zranění a jeho případné léčení nebo sportovní psychologie. Celoroční plán se musí odvíjet od hlavních národních a mezinárodních soutěží. Je nezbytné, aby obsahoval i regenerační bloky a načerpání nových fyzických i psychických sil sportovců. Závodníky z etapy Train to Compete nelze již počítat mezi průměrnou komunitu sportovců. Jsou to totiž lidé, kteří jsou svému sportu – běhu na lyžích – oddaní, jsou pro něj talentovaní a jsou to lidé, kteří si za svou životní pouť zvolili cestu elitních sportovců. Etapa Train to Compete by měla být takovou zkouškou etapy následující – Train to Win (trénovat pro vítězství) a měla by maximalizovat fyzickou, psychickou, kognitivní a emoční kapacitu závodníka. Sportovec by měl zjistit, jak se

odreagovat od elitního sportu a s ním spojených přísných životních pravidel, jak se stravovat, jak cestovat, či jak komunikovat s médii a diváky. V této etapě se vítězství a úspěch v závodě stává již prioritou. Trenéři svým svěřencům pomáhají vybrat závody, jejichž absolvování pomůže při specifickém rozvoji lyžaře. Učení se a rozvoj sportovce probíhá právě při takovýchto závodech a tyto události připravují závodníka k maximálnímu sportovnímu progresu v následující sportovní etapě – Train to Win.

Hlavní faktory etapy Train to Compete: Celoroční příprava s vysokou intenzitou a velkým objemem tréninku se specifickými požadavky běhu na lyžích: opakované a intervalové tréninky především na kolečkových lyžích, výjezdy či soupažové tréninky apod. Rozvoj dovedností v různých soutěžních podmínkách při tréninku (trénink se neřídí počasím – lyžař běžec závodí jak při dešti, tak i mrazu anebo teplu atd.). Důraz na optimální přípravu modelováním vysokoúrovňové soutěže při tréninku (kontrolní závody, kontrolní tréninky apod.). Neustálá kontinuita a přizpůsobování kondičních, regeneračních a zotavovacích programů, psychologické připravenosti a technické zdatnosti s ohledem na individualitu jedince. S každým jedincem pracovat jak na rozvoji jeho silných, tak i slabých stránek výkonnosti. Závodník se musí snažit dosáhnout vysoké výkonnosti jak v tréninku, tak i v soutěžích. Trenér stále užívá periodizace plánu jako optimální kostry přípravy. Trenér se svěřencem vytváří plán, který je přizpůsoben velkému růstu objemu tréninku, ale jeho vrcholem je určitá soutěž.

Vrchol (z angl. tapering – zašpičatění) znamená zredukování jak intenzity, tak i objemu tréninku s blížící se soutěží. Díky nástupu superkompenzace toto zaručí, že lyžař bude mít nejvyšší výkonnost právě na daný závod. HROMADNÝ START NA MS DO 23 LET

SOUPAŽOVÉ VÝJEZDY NA KOLEČKOVÝCH LYŽÍCH

Hlavní body etapy Train to Win: Trénink se odvíjí od hlavních závodů (ZOH, MS UMĚT SE OBČERSTVOVAT JE TAKÉ DŮLEŽITÉ

LETNÍ VYTRVALOSTNÍ BĚH PO HORÁCH

TRAIN TO WIN – TRÉNOVAT PRO VÍTĚZSTVÍ Jedná se o poslední etapu vysokovýkonnostního proudu LTAD (z angl. Long Term Athlete Development = dlouhodobý rozvoj výkonnosti atleta), jejímž hlavním cílem jsou medailová a pódiová umístění na vrcholných závodech. Aby byli talentované slečny od 18. a mladí mužové od 19. roku života již trénující vysokointenzivním a vysokoobjemovým tréninkem schopni vyhrávat mezinárodní závody, musí se nyní stát závodníky na plný úvazek. Každý, kdo se dopracoval až do tohoto stádia vrcholové přípravy a chce se „posouvat“ dále, potřebuje trénink světové úrovně, nejlepší vybavení a podmínky, jaké mu mohou být v rámci daného sportu nabídnuty. V předchozích LTAD etapách byly rozvíjeny a optimalizovány všechny kapacity každého jedince (schopnosti, dovednosti, taktika, technika apod.). Nyní sportovec využívá svůj genetický

potenciál a musí trénovat tak, aby svou výkonnost vystupňoval na maximální úroveň při stěžejním závodě. Tréninková příprava těchto sportovců vyžaduje dvojí, trojí či vícerou periodizaci extrémně vysokého tréninkového objemu. Pečlivě připravené tréninkové bloky umožní dosažení vysoké výkonnosti závodníka, jaké je vůbec schopen právě v soutěžní den. S přiblížením konce sezóny by měl trénink připravovat závodníka na odpočinek po náročném roce. Po 10–15 letech vysoce členěného (strukturovaného) a intenzivního tréninku se musí odcházející závodníci umět vyrovnat s přestupem k „normálnímu“ životu a celoživotnímu sportování v amatérské a rekreační formě. Některé je třeba povzbudit, aby pomohli podporovat běh na lyžích jako trenéři či činovníci a vstoupili tak do etapy Active for Life – aktivita pro život.

/ MSJ / MS-U23, Zimní Světová Univerziáda apod). Prioritou tréninku je maximální výkonnost při vybraných závodech. Závodník se musí naučit podávat maximální výkony v době, kdy je to po něm požádováno. Velkoobjemové (dlouhé tréninky na kolečkových lyžích, dlouhé výběhy s holemi po horách) a vysokointenzivní tréninky (intervalová a opakované tréninky na kolečkových lyžích, výjezdy do kopců atd.) jsou nezbytností. Nezbytné jsou i odpočinkové bloky pro fyzické i psychické načerpání sil běžce na lyžích (nejlépe na jaře po skončení zimní sezony – cca měsíc a dále pak na konci letního přípravného období – polovina září – v rozsahu 7–10 dní). Dílčí trénink musí vycházet z připraveného rámcového ročního tréninkového plánu. Poměr tréninků a závodů je 25 : 75 (závod je specifická tréninková aktivita). Cílem tréninku je maximalizovat a udržet veškerou kapacitu závodníka. Sportovec se musí naučit adaptovat na různé podmínky a umět je co nejlépe využít.

UNIVERZITA

TEXT A FOTO: MARTINA CHRÁSTKOVÁ

JAK REGENEROVAT & PŘEDCHÁZET ZDRAVOTNÍM POTÍŽÍM

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ V MINULÉM ČÍSLE JSME VÁS ZASVĚTILI DO PROBLEMATIKY KOMPENZAČNÍCH CVIČENÍ, NA COŽ DNES BUDEME NAVAZOVAT. SPOLEČNĚ SE PODÍVÁME NA KONKRÉTNÍ SKUPINU CVIČENÍ – DECHOVÝCH CVIČENÍ, A UKÁŽEME SI I KONKRÉTNÍ CVIKY.

DECHOVÁ CVIČENÍ – IDEÁLNÍ SOUČÁST ROZCVIČKY – NÁDECH

dnešní době, kdy většina lidí zastává sedavé zaměstnání, je potřeba tuto fyzickou nečinnost kompenzovat fyzickou aktivitou. Avšak pouze jednostranné sportování také není pro naši tělesnou schránku ideální. Ať už sezením anebo jednostrannou sportovní činností dochází ke svalovým disbalancím, to znamená, že některé svaly mají tendenci ochabovat, jiné jsou naopak přetížené a to vše má za následek nejen špatné držení těla a různá zranění, ale též nedochází k dostatečné regeneraci pro následné sportovní výkony.

A ty nejlepší sportovní výkony nejsou jen o tréninku, ale především o regeneraci: „Trénovat umí každý „blbec“, ale odpočívat – jen profesionálové!“ Pamatujte: pravidelné cvičení má přispět k udržení anebo znovuzískání svalové rovnováhy a odstranění disbalancí. Navíc by KPC (kompenzační cvičení) mělo napomoci k urychlení regenerace. Mnohdy se na první pohled jedná o jednoduché cviky, avšak zdání klame… Potřeba je řádné zacvičení jak základních poloh, tak i provedení vlastního pohybu, a to nejlépe pod dohledem fyzioterapeuta anebo kondičního trenéra. Zrcadlo

VÝDECH

je také výtečným pomocníkem. Úkolem cvičení zaměřených na procvičování hlubokých svalů zádových je vytvořit představu fyziologického držení těla a jeho stabilizace v průběhu pohybu. Sebeuvědomování si polohy a důsledná kontrola zapojování odpovídajících svalových partií při držení těla ve statické poloze pomůže k jejich fyziologické souhře i v průběhu složitých pohybů. Cvičení se provádí pomalu, tahem, soustředěně a procítěně. Nezbytné je při cvičení správně dýchat, protože vdech stimuluje svalovou aktivaci a výdech naopak navozuje relaxaci. Navození správného dýchání je klíčem k úspěšnému provedení daného cvičení. Proto jsou dechová cvičení i samostatnou kapitolou KPC. Nesprávné provádění cviků může mít i škodlivý účinek, proto by pohybové programy měly být sestavovány individuálně podle aktuálního stavu jedince, nejlépe fyzioterapeutem na základě vyšetřovacích metod. Dechová cvičení Dýchání je základní životní funkcí organismů a zajišťuje neustálou výměnu dýchacích plynů (O2 a CO2) mezi tkáněmi a vnějším prostředím.

Při omezeném dýchání dochází ke sníženému vydechování CO2 a tím se okyseluje vnitřní prostředí těla (respirační acidóza). Stejně jako se nedaří rostlinám a stromům vystaveným kyselým dešťům, tak se zpomalují jednotlivé procesy a funkce v našem těle: dochází ke zhoršení mozkové činnosti, myšlení, koncentraci, vzniká únava, nespavost a nechutenství apod. „Správné dýchání pozitivně ovlivňuje celý náš organismus, zklidňuje jej a harmonizuje a lze jím pozitivně ovlivňovat naše zdraví.“ Že je dech úzce spojen s naší psychikou, můžeme pozorovat na změnách hloubky dýchání při různých emocích (smích, pláč, hněv…). Při stresu bývá dýchání nedostatečné, dokonce člověk může i nevědomky dech zatajovat. Hluboké dýchání (především prodloužený výdech) napomáhá k uvolnění a eliminaci stresu – toho využívají např. relaxační techniky jako Schultzův autogenní trénink, hypnóza, jóga, ale také předporodní gynekologická cvičení apod. Dýchání ovlivňuje dráždivost kosterních svalů – při vdechu jsou svaly dráždivější a při výdechu je dráždivost snížena. Rytmické dýchání napomáhá harmonizovat člověka i po stránce nervové.

Dýchání je jedinou vnitřní funkcí (vegetativní s řídicím centrem v prodloužené míše), kterou si organismus řídí sám podle potřeby, ale zároveň i my jej můžeme vědomě řídit a cílevědomě ovlivňovat (nebudeme-li počítat fakíry, kteří jsou schopni ovlivňovat i srdeční frekvenci). Chybný dechový stereotyp je dost často spojen s vadným držením těla (v dnešní době velice častý nešvar), příp. s dalšími jinými onemocněními (astma bronchiale). Protože při dechových cvičení jsou zapojovány hluboké stabilizační svaly (bránice, pánevní dno a břišní svaly), lze jimi poměrně úspěšně korigovat až odstranit vertebrogenní poruchy páteře a tím i postavení hrudníku a pánve. Navíc pokud budeme využívat správného dýchání i při posilování a jiné sportovní aktivitě (vč. lyžování), bude cvičení kvalitnější a efektivnější, protože tělo bude dostatečně zásobeno krví, a pracovat budou i stabilizační hluboké svalové partie, což umožní dokonalejší provedení pohybu i s vyšší zátěží. Dechovým cvičením zvětšujeme rozsah pohyblivosti bránice (břišní dýchání) a pohyblivost žeber a mezižeberních svalů (spodní a vrchní hrudní dýchání). Také jím zvětšujeme dechový objem a snižujeme dechovou frekvenci (jak v klidu, tak i při zatížení).

břišní pozitivně ovlivňují funkci všech vnitřních orgánů a při nedostatečném pohybu bránice dochází ke vzniku zácpy nebo křečových žil. Každý pohyb se skládá z fáze svalového napětí a uvolnění. Velikost síly kontrakce závisí mj. i na kvalitě předchozího uvolnění (spočtěte si, kolik krokových cyklů uděláte při závodě na lyžích), a proto schopnost relaxace významně zvyšuje ekonomičnost pohybu a tím napomáhá dosažení vyššího sportovního výkonu. Optimální dýchání a dokonalé uvolnění neaktivovaných svalových skupin vždy považujeme za součást cviku, kterou bychom neměli opomíjet. Základem dechových cvičení je uvědomění a plná kontrola dechu. Dech je prioritní a dech vede pohyb, např. při dýchání do břicha je dech veden do břicha. Zásadní rozdíl je, zda vyklenutí břišní stěny je provedeno dechem anebo břišním svalstvem. Měli bychom cítit, že břišní stěna se vyklenuje právě vlivem dechu, aniž by se aktivovaly jiné svaly. Důležité je, aby bod skloubení klíčních kostí a hrudní kosti zůstal při dýchání úplně v klidu bez pohybu.

Dýchání má dvě fáze: 1. Nádech – vdech (inspirium) – aktivní děj, při kterém je vzduch nasáván a pro nějž je potřeba energie. Je uskutečňován činností bránice a zevních mezižeberních svalů. Dochází k rozšiřování hrudního koše a vyklenutí dutiny břišní. Bránice se oplošťuje do dutiny břišní a tím se zvětšuje hrudní prostor. Plíce se pasivně roztahují a zvětšují. Při nádechu dochází ke zvýšení nitrobřišního tlaku až přetlaku, který žene odkysličenou krev horní dutou žilou do srdce. 2. Výdech (expirace) – děj pasivní, kdy se uvolňuje bránice (vyklenuje se zpět do dutiny břišní). Při hlubokém intenzivním dýchání se i expirace stává aktivním procesem, do kterého se zapojují pomocné dýchací svaly (např. velký prsní sval, dolní fixátory lopatek a břišní svaly). Výdechem je vytvářen podtlak, díky němuž může okysličená krev proudit od srdce do celého těla.

Při harmonickém dýchání by poměr těchto dvou fází měl být 3–5 dob nádechu ku 5–7 (i více) dobám výdechu. Změny tlaku v dutině

Pro správné zvládnutí dýchání jako takového je nezbytné nejprve zvládnout relaxování a uvědomění si dané oblasti nebo svalu.

JÓGA JAKO JEDEN Z PROSTŘEDKŮ, VYŽADUJÍCÍ SPRÁVNÉ DÝCHÁNÍ A MAXIMÁLNÍ SOUSTŘEDĚNÍ

Základní poloha (pro všechny cviky) : Leh na zádech (hlava může být lehce podložená), volné břišní dýchání 1. Základní poloha: palce rukou tlačí nad kostí pánevní k tělu – dýchání se zaměřuje právě proti palcům. 2. Stejně jako ad 1. , ale nádech provádíme na 4krát s postupným zesilováním, následuje poklidný výdech. 3. Stejně jako ad 1. , ale hluboký nádech proti palcům a max. relaxace břišní stěny (břicho je těžké – je to veliká svalová soustava). 4. Základní poloha: paže podle těla, hluboký nádech do břicha – úplný výdech – vydout břišní stěnu – uvolněnou břišní stěnu stáhnout směrem pod žebra. Možná jste teď dočetli a říkáte si: „Hmm, je to pěkné, co nám tu vykládá, ale co to má společného s lyžováním?“ Vezte, že víc, než si myslíte. Nejen, že na tato dechová budeme postupně přidávat další složitější a pro běžecké lyžování specifičtější cviky, ale já sama na sobě jsem poznala, že i jen toto minimum mě posunulo o level dále! Sjezdy, odšlapy, zatáčky si užívám!

VYDUTÉ BŘICHO

ZATAŽENÉ BŘICHO

TLAK PALCŮ DECH

ŘÍZENÉ DÝCHÁNÍ S TLAKEM PALCŮ

ŘÍZENÉ DÝCHÁNÍ – NÁDECH

ŘÍZENÉ DÝCHÁNÍ – VÝDECH

ATOMIC

v botě. Knoflík funguje jako malý naviják, kterým dotahujete botu pomocí nerezového ocelového lanka kolem nohy. Tento způsob upevnění nohy umožňuje dokonalý přenos odrazových sil z nohy do lyže i proto, že je podporován mimořádně tuhou karbonovou podešví SNS Pilot Racing.

EFEKTIVNĚ, JEDNODUŠE, RYCHLE VYŠŠÍ EFEKTIVITA JE STŘEDEM FILOZOFIE BĚŽECKÉ KOLEKCE ZNAČKY ATOMIC PRO SEZÓNU 2013/14. NOVÉ A INTELIGENTNĚ KONCIPOVANÉ PRODUKTY MAJÍ ZA ÚČEL NEJEN ZAJISTIT MAXIMÁLNÍ VÝKON, ALE ZÁROVEŇ NABÍDNOUT CHYTROU JEDNODUCHOST, KTERÁ SNÍŽÍ ČASOVÉ NÁROKY NA PŘÍPRAVU MATERIÁLU A POSKYTNE TAK VÍCE ČASU PRO TRÉNINK NEBO RELAXACI. Atomic Skintec: bezúdržbové lyže na profesionální trénink echci ztrácet čas mazáním lyží,“ to je motto „ nové kolekce běžeckých lyží, které by měly usnadnit jejich přípravu před jízdou. Atomic se snaží co nejvíce vyjít vstříc lyžařům, co zrovna nedisponují znalostmi a hlavně zkušenostmi s mazáním klasických lyží pro odraz. Nabízí proto lyže Atomic Skintec sedvěma druhy vložek v odrazové zóně. Jsou vytvořeny na bázi mohéru, které lze snadno vyměnit. Lyžař si podle podmínek zvolí jednu ze dvou variant, které se od sebe liší šířkou pásu. Širší pás vytváří větší oporu pro odraz s následným kratším skluzem, užší pás naopak menší oporu pro odraz, ale delší skluz. Každá šířka pásu tak odpovídá určité struktuře a vlhkosti sněhu. V každém případě s technologií Skintec nepromažete. Tuto novou technologii si také vyzkoušel vítěz loňského seriálu Ski Classics Jorgen Aukland a byl s ní nadmíru spokojen: „Je to nejrychlejší lyže bez odrazového vosku.“

Boa Lacing: nejefektivnější systém šněrování Určitě jste se dostali někdy před startem závodu do časové tísně – rychle se svléknout a nazout si boty. Tady vám určitě uspoří čas i nervy technologie šněrování bot Atomic Boa. Jednoduše: nazujete si botu a otočíte knoflíkem. Tato bota je speciálně vyvinuta právě pro trénink a závody, aby vám ušetřila čas a zajistila dokonalé stažení nohy

WC Skate Featherlight Soft Track: nový model lyží pro měkké sněhové podmínky Už dlouho je známo, že se výrazně od sebe odlišují lyže na měkký a tvrdý sníh, a to nejen strukturou skluznice. Atomic přichází na novou sezónu s lyžemi World Cup Skate Featherlight Soft Track, které jsou právě určeny do měkkého nebo promíchaného sněhu. Proto mají i další specifické technologické prvky: třeba měkčí špičku a jeden vodící žlábek ve skluznici. Velice lehké lyže s velmi odolným jádrem technologie Nomex Featherlight tak zlepšují možnost kontroly lyží, usnadňují jejich ovládání a jsou velmi rychlé. Stabilitu lyže zajišťuje její částečně dřevěná konstrukce, která zároveň podporuje odraz.

www.amersports.cz

TESTOVÁNÍNOVÉ JIZERSKÁ 50 /BEDŘICHOV/ 18.–19. 1. JILEMNICKÁ 50 /JILEMNICE/ 25. 1. KARLOVARSKÁ 50 /VELKÉ KARLOVICE/ 8.–9. 2. ŠRUBAŘŮV MEMORIÁL /PUSTEVNY/ 22.–23. 2. ŠUMAVSKÝ SKIMARATON /KVILDA/ 1. 3. KRKONOŠSKÁ 70 /ŠPINDLERŮV MLÝN – SVATÝ PETR/ 8.–9. 3. KARLŮV BĚH /BOŽÍ DAR – ABERTAMY/ 9.–12. 1.

WWW.ROSSIGNOLTOUR.CZ

UNIVERZITA

Í NI LYŽ DÉMO R ERT A GUSTL BERAUE RUDA BURK

O: ARCHIV AUTORA TEXT: ALEŠ SUK FOT

Z JIZEREK A KRKONOŠ. OBA DVACÁT ÝCH A TŘICÁTÝCH LET RČS AŘI LYŽ NÍ LEČ DVÁ PŘE ŠÍ JISTOJISTĚ NEJLEP É A K ASK ADÉŘI NA SKI. PIÓNI, OBA LYŽ AŘŠTÍ VIRTUÓZOV ŠAM Í TOV SVĚ OBA W, HD BŮ KLU ČLENOVÉ

tarší z nich, Rudolf Burkert, narozený v Horním Polubném, kde celý sportovní a vlastně i lyžařský život strávil v SC Windsbraut Ober Polaun. Poetický název (stejný měla také lyžařská korporace v nedaleké polské Schreiberhau – Sklářské Porobě) znamená v překladu Sportovní klub Větrná nevěsta Horní Polubný. Burkertův klub patřil už od svého založení k oddílům s jezdci výjimečných výkonnostních kvalit a malý Rudla měl co okoukávat. Od mala chodil cvičit do obecního turnerského sdružení; tady byl skvělým gymnastou s neuvěřitelně dynamickým odrazem. Pomenší, snědý junák s černou hřívou a smyslnými rty stál na protipólu fyziognomických charakteristik nordické rasy. Skokan a lyžař byl však obdařen talentem od Pánaboha. Jelikož v Polubném nebyl stálý skokanský můstek, nezbývalo budoucímu šampiónu nic jiného, než k tréninkům na svých turistických lyžích dojíždět na nedalekou Štěpánku, kde stála „třicítka“, nad lázněmi v Kořenově zhruba stejně velká Teichschanze. Nejdřív býval sníh nad Smědavou, což bylo sice poněkud z ruky, ale 24 km na trénink a zpět na lyžích napomáhalo kondici. Při svém triumfu v kombinaci na MS se běžecký trénink šikl. Větší můstky s tradicí a četnými závody stály v Josefově Dole, na Ptačinci a Čerťáku v Harrachově. Burkerta trénink neskonale bavil, pořád něco vymýšlel a špekuloval, jak a co zlepšit při skoku a sjíždění terénu. Jeho závodní kariéra začala pozdě, bylo mu 21 roků a postavil se poprvé na „velký“ závod. Trvalo to však pouhopouhé 3 závodní sezóny a hornopolubenský závodník se v roce 1927 stává v Cortině mistrem světa v závodě sdruženém, tedy nekorunovaným

lyžařským králem. Ve třiadvaceti! O rok později odjíždí s československou výpravou na II. ZOH do Svatého Mořice. Skáče bravurně a daleko, šokuje odborníky a stává se na dlouhých 40 let naším prvním olympijským zimním medailistou; v disciplíně skok mu patří bronzová medaile. Třetí místo, přestože mu znalci potvrdili, že nepřízní rozhodčích přišel minimálně o stříbro.

RČS. Byl mistrem republiky, Karpat, HDW. Přes hvězdné výsledky v kombinaci a také ve sjezdu, byl Burkertovou doménou skok. Jeho provedení obdivovali a uznávali přední norští a švédští skokani, v té době tvořící světovou extratřídu. Obzvláště jim imponovala razance a nádherná technika vlastního letu. Rudolfovu lyžařskou suverenitu a osobnost popisuje Gunter Krusche příběhem z Orlických hor. Když obhajoval jeden ze skokanských titulů na Hindenburgově šanci ve slezských Dušníkách, Hvězdné trio skokan ů HDW, kteří pro RČS získali na MS a ZOH vzal svoji nevěstu a pozdější 7 medailí – zleva Rudolf Burkert Horní Polubný manželku do náruče a na sko, Franz Wende Svo boda nad Úpou, Willy Dick (Vej prty). Snímek z roku kanských lyžích svým přirozeně 1928, mezinárodní závody v St. Moritz (nikoliv ZOH, tam startoval Ruda Bur jistým sjezdařským postojem kert a jiní borci za RČS) sjel buben a dopad můstku. Pak pokračoval stráněmi a terénními zlomy se svým sladkým břímě až ke kostelním vratům místního svatostánku. Tím svým přihlížejícím fandům naznačil na trase skokanský můstek – kostel svou další životní pouť. Jeho příznivci a obdivovatelé tehdejších lyžařských es takové kousky milovali. Bohužel jiný takový majstrštyk ukončil zářivou kariéru úžasného skokana, který mezitím přivezl z X. MS v Innsbrucku stříbro ze skoku, kde dokázal skočit 68 a 70 m. V té době se na našem území tak daleko skočit nedalo. Při jedné, velice odvážné jízdě skrz rokli nad Hrádkem nad Nisou si zlomil nohu a bylo po velkolepém lyžování. Vážný úraz ho však vyblokoval z nástupu na frontu o pár let později, což mu možná zachránilo i život, který na frontě ztratili jeho kamarádi a lyžařští mistři (mezi jinými Otto Berauer, Tehdy, před pětaosmdesáti lety, to bylo Oskar Pittermann). Přesto při odvodech jaksi pro československé lyžování něco úžasného, šéfové Wehrmachtu zapomněli na událost, přivézt z olympiády bronz, a nastartovalo to která pasovala R. Burkerta na prvotřídního snahy českých, moravských a slovenských klusjezdaře. V únoru 1937 proběhlo v Harrachobů dohnat v metodice, tréninku a výsledcích vě 1. Sudetoněmecké mistrovství v lyžování skvostné pozice borců klubů HDW na území za účasti Konráda Henleina, dekorujícího

medailisty. Ve sjezdovém závodě bral stříbro v kategorii nad 32 let Burkert! Po válce se trojnásobný medailista z MS a OH přestěhoval do Jiřetína, tady bafuňařil, vymýšlel a testoval vosky a navštěvoval Tondu Bartoně v jeho vysocké lyžařské manufaktuře. Občané v jeho novém bydlišti mu přezdívali nelichotivě Germán, což Burkertovi moc nevonělo. Třeba to byl i jeden z důvodů, proč se v začátku šedesátých let přestěhoval do SRN, kde ve věku 80 let v roce 1985 vydechl naposledy. Před vystěhováním stihl ještě besedu s reprezentanty skokany na jejich soustředění, už pod vedením Zdeňka Remsy, ve Vysokém nad Jizerou.

O osm let mladší Gustav (Gustl) Berauer byl rodilým krkonošákem. Jeho domovskou obcí byla Pec pod Sněžkou a rodná chalupa byla pár stovek metrů nad boudou Josl Adolfa. Velice trudné dětství ho ve čtyřech letech s pěti staršími sourozenci stěhuje k tetě na protější stráň. Ta ho vychovávala a on z jejího domku vyrážel na lyžičkách do školy na Hrnčířské boudy, později do Pece na Bantenberg. Pak už jezdil do školy v Maršově – 7 km tam, 7 km zpět. Na lyžích. Když už v Maršově sníh roztál, jezdilo se autobusem. V Peci, na můstku v Grunbachu, se však ještě skákalo, a to si školáci Berauer a Adolf mladší přeci nemohli nechat ujít. Tak si často nechali autobus ujet

h ýc l tov sova er a k l k ur e B d i oha erým mn t n z ků, k ů e d ř o e Je k oup les ve u s tšin vě

Planica v roce 1940 – Gu Berauer stl skáče ja ko prvn Němec hi í storie za značku 100 m

a celé dopoledne trápili můstek, po němž je dnes už patrný jen zarůstající průsek. Na čtyřicítce proskákali mnoho a mnoho školních dnů, a teprve když přidrkotal autobusek do Pece, vydali se páni skokané na lyžích domů. Důležité bylo, že to nikdy neprasklo. V sedmnácti letech začíná G. Berauer v roli pomocného učitele lyžování pracovat ve škole bratra Otty na Luční boudě. Hned první sezóna 1929 byla pro oba bratry lyžaře veleúspěšná a oni si při provádění neuvěřitelných kousků ani neuvědomovali, jakou reklamu to pro jejich lyžařskou školu a Luční boudu znamená. V zimě toho roku absolvují Otto i Gustav plachtařský kurs. Dnes je plachtění na lyžích a jízda v závěsu za drakem módní a atraktivní disciplínou. Před třičtvrtěstoletím šlo o senzaci evropského významu, kdy Gustl Berauer, lyžař disponovaný neuvěřitelnou silou a stejně neuvěřitelným citem pro sníh dokázal na trojúhelníkové plachtě s nápisem Wiesenbaude kousky, nad kterými se tajil dech. Plachtu o ploše asi 4 m2 vyvinul tehdejší spolumajitel Luční Herbert Beutel a na boudě byly k dispozici čtyři takové plachty. Starty se většinou odbývaly ze závětří Luční s lyžemi v lehkém vzepření a s větrem v zádech. Když jezdec bruslařským krokem nabral rychlost, stačilo už jen se nechat jako Krakonošův skřítek unášet před zraky užaslých lyžařů, z nichž mnozí začali věřit na přeludy, vstříc vrcholu Studniční hory. Dostat křídlo v plné jízdě a pod tlakem větru od těla vyžadovalo zručnost a cvik, zvláště na vrcholové návětrné hraně, jinak hrozil krkolomný sešup do Modrého dolu. Po čase se naučil Gustl jezdit nejen s větrem v zádech, ale i proti větru nebo příčně proti svahu. Oblíbenou kratochvílí bylo nechat se vytlačit až k vrcholovému bodu a po otočce šusem dolů s kristiánkou uprostřed svahu, kdy se křídlo nadhodilo z boku na záda, a s náklonem těla od svahu plnou rychlostí po vrstevnici. Trasu od Boudy prince Jindřicha k Luční, což jsou asi 3 km, projel s větrem v zádech za tři minuty. Otto Berauer dosáhl na přemrzlém, tvrdém sněhu měřené rychlosti 90 km/h. Pozdější mistr světa Gustl zase

UNIVERZITA

dokázal za sebou s úchvatnou silou vytáhnout na laně 5 i 7 dalších lyžařů. To, spolu s dalším kouskem, přineslo škole Berauerů pohádkovou reklamu, jejich kurzy byly rezervovány řadu měsíců napřed. Ve stejném roce zopakoval Otto Berauer originální seskok Adolfa Bergera z nejvyššího patra Luční do převěje před vchodem do boudy. Podle vyprávění maminky pana Hanse Adolfa z Lahrových bud (letos 91 let), se původní pokus uskutečnil z okna jednoho pokoje posledního patra Luční tak, že se v pokoji před otevřené okno postavily dva stoly a z krátkého rozběhu se skočilo za přítomnosti fotografa dolů. Otto Berauer tento kousek vylepšil. Při letu střemhlav vynechal poslední patro, vylezl světlíkem na střechu, získal tak lepší rozjezd a z osmnácti metrů padal

G. Berauer vítězí ve slalomu v muldě Bílého Labe při Maiskirennen a poráží mistra světa Pepi Jeneweina.

Král lyží na v Bera rcho uer l St mužů s pl udnič ache a př né tním ekon křídl al v vytáhl em s ýšk v zá ový nímž věsu rozd od L íl víc uční e ne ž 150 7 m

do závěje. Užaslým kurzistům tak předvedl unikátní lyžařskou podívanou. Snímek Berauerova skoku obletěl v novinách polovinu Evropy a opět byl pro boudu, Krkonoše a školu skvělou reklamou. Reakce čerstvého pomocného učitele lyžování, mladšího bratra Gustla, byla pro jeho mužnou odvahu příslovečná. Ihned po skončení dopolední výuky je také na střeše a stejně jako bratr skáče dolů. Bohužel při doskoku do již zdevastované závěje si pošramotil kotník. Dokulhal k obědu, přes bolest si odpolední výcvik nenechal ujít a večer na sobě nenechal nic znát. Jak typické pro pozdějšího mistra světa, zvyklého prát se se životem. Berauer nejmladší však nebyl jen nenapodobitelným klasikem, ale jako lyžař z hor byl i fenomenálním sjezdařem a slalomářem. Jaké výkonnosti dosahoval, můžeme usoudit ze dvou drobných epizod, popsaných ve výsledcích a ve vzpomínkách jeho následovníků. Ve své knize Stolze Errinungen II o něm vypráví Pepi Erben, rodák ze Zadních Rennerovek a pozdější slalomový specialista a medailista z akademického MS: „Po severském mistrovství Německa v roce 1941, které se konalo ve Špindlerově Mlýně, strávil Gustl pár dní ve svém rodišti v Peci. Objevil se náhle na svahu, když jsme trénovali slalom. Sám ho absolvoval tak rychle, že by nikdo z nás nestačil, ani kdybychom ho sjeli šusem. Klasik Berauer své sjezdařské schopnosti (kromě titulů mistra RČS v letech 1937 a 1938 v alpské kombinaci) demonstroval mimo jiné i při populárním Maiskirennen, kde ve slalomu v roce 1941 zvítězil a porazil mistra světa v kombinaci Pepiho Jeneweina.

Událost sezóny 1929 – seskok Otto Berauera ze střechy do převěje před Luční boudou

Jeho tréninkové běžecké dávky byly extrémní, podle očitých svědků (již zmíněný H. Adolf) dokázal za 5 až 6 hodin absolvovat v jednom dni i 80 km. Uvědomme si terén a krkonošské převýšení, k tomu turistická výzbroj…! Běžeckou výkonnost potvrzují výsledky, kdy občas soupeře doslova deklasoval. Pro ilustraci: na oblíbené osmnáctce porazil při sudetoněmeckém mistrovství druhého v pořadí o neskutečných 5 minut (na startu bylo 152 běžců), na MS v Chamonix v roce 1937 jako finišman československé štafety dosáhl absolutně nejrychlejšího času. Dvakrát se stal běžeckým mistrem RČS na krátké trati, pětkrát mistrem Německa. Třikrát byl králem lyží – šampiónem republiky v závodě sdruženém. V roce 1939 je v Zakopaném mistrem světa v této disciplíně a poprvé poráží do té doby suverénní Skandinávce. O rok později skáče v Planici jako první Němec v historii 100 metrů. Na později anulovaném MS v Cortině je znovu dekorován za obhajobu titulu mistra světa. Při pohledu na jeho neuvěřitelný lyžařský život můžeme i při vší skromnosti nazvat G. Berauera králem lyží. V časech, kdy po těžkém válečném zranění bilancoval svou kariéru závodníka, se jako excelentní běžec, skokan, sjezdař a slalomář vyznává z obdivu k běhu na lyžích: „Běh na lyžích pro mne vždy znamenal víc než sjezd, kde k vítězství je třeba útočnost a odvaha. U běhu na lyžích je to naopak vytrvalost a síla. Využít sílu mládí v běžecké stopě mě uspokojovalo daleko nejvíc, dokonce víc, než let z můstku. Zážitkům získaným při běhu nemohl konkurovat.“

UNIVERZITA

LYŽOVÁNÍ JE VĚDA I LYŽAŘI STÁRNOU. TEXT A FOTO: PETR JAKL MÁ JEŠTĚ SMYSL TRÉNOVAT?

S ROVNOVÁHOU UŽ TO NENÍ JAKO ZA MLADA, ALE NADŠENÍ PŘETRVÁVÁ

Všeobecně není pochyb o tom, že výkonnost s rostoucím věkem ubývá romě postupné ztráty rychlosti, obratnosti či síly se stárnoucí sportovci setkávají stále častěji se zraněním. Doba léčení trvá déle, stejně tak se opožďuje zotavování z vlastního tréninku. Autor knihy „Co dříve: vytrvalost, nebo posilování?“ Alex Hutchinson uvádí, že nezávisle na tom, jaký sport provádíme, můžeme očekávat podobný scénář:

CO SE DĚJE S NAŠÍM PO CELÝ ŽIVOT SPORTEM TÝRANÝM (ČI UTUŽOVANÝM, VYBERTE SI PODLE UVÁŽENÍ) TĚLEM, JE NÁMĚTEM V POSLEDNÍ DOBĚ STÁLE ČASTĚJŠÍCH VÝZKUMŮ. NEJEN LYŽAŘI-BORCI SVĚTOVÉ TŘÍDY NEMŮŽOU PŘEHLÉDNOUT, ŽE JIM TO PO TŘICÍTCE UŽ PROSTĚ TAK HLADCE NEKLOUŽE. S RYCHLOSTÍ, OBRATNOSTÍ ANI OHEBNOSTÍ UŽ TO NENÍ TO, CO BÝVALO, POSKAKOVÁNÍ UŽ NENÍ ANI NÁHODOU PROJEVEM NEUTUCHAJÍCÍ RADOSTI A SÍLY. POKUD PO RÁNU ALESPOŇ NĚCO NEBOLÍ, JE TO AŽ PODEZŘELÉ.

Každých deset let po pětatřicítce klesají asi o 9 % vytrvalostní schopnosti (klesá tzv. maximální spotřeba kyslíku). S každým dalším křížkem na zádech se snižuje počet srdečních úderů za minutu téměř o jeden úder (přesněji 0,7, srdce vypudí celkově méně krve do krevního oběhu). Snižuje se objem krve pumpované srdcem jedním stahem. Svalová síla klesá rychleji u svalů nohou a pánve než trupu, překročíme-li čtyřicítku, pak je úbytek síly celého těla o 1 až 2 % každý rok. Tuhnou klouby, a ti, co nesloží zbraně ani po sedmdesátce, budou muset počítat s tím, že ohebnost jejich páteře bude až o 20 % menší. Skluz na jedné lyži to také odnese kvůli postupnému úbytku rovnovážných schopností. Ubývá svalová hmota, ale přesto vážíme stále stejně? Tak to proto, že naopak přibývá tuk, a to hlavně ten vnitřní. Klesáme často v průběhu dne na váze? S největší pravděpodobností je to proto, že ztrácíme vodu z těla rychleji, než tomu bylo za mlada.

DŮLEŽITÝM MOMENTEM JE SDÍLET SVÉ NADŠENÍ ZE SPORTU SE STEJNĚ STÁRNOUCÍMI ŠÍLENCI. TŘEBA I NA MS VETERÁNŮ.

Má vůbec cenu vyrazit ven za sportem? Pomůže nám to, nebo si spíš ublížíme? Upřímně, občas i to druhé. Ještě donedávna se věřilo, že celoživotní sportování tělu prospívá, teď už to je trochu jinak. „Sportovní srdce“ je pojem, s kterým se setká každý student tělesné výchovy. Zjednodušeně řečeno, srdce trénovaného sportovce se díky pravidelnému tréninku zvětší, hlavně u vytrvalců, vydrží tak po celou dobu sportovní kariéry a díky tomu dokáže vypuzovat do těla na jeden stah mnohem více krve. Po ukončení

sportovní kariéry se pak jeho velikost vrací do původního rozměru. U zatvrzelých veteránů se to ale vše trochu komplikuje. Kardiologové vědí, že dlouhodobě zvětšené srdce sportovce může vykazovat určité poruchy. Jednou z nich je pak i nejen kvůli nadměrně zvětšené levé srdeční komoře a extrémně ztlustělé srdeční stěně nebezpečí takzvané srdeční arytmie. Arytmií rozeznává medicína několik, v případě srdce lyžařského hobíka může jít většinou o tzv. bradykardii, což je zpomalování tepu. Na tom ještě nemusí být nic špatného, snižování tepu je v podstatě pozitivní

efekt vytrvalostního tréninku a každý zkušený závodník se s tím setkává při měření ranní tepové frekvence. Pro ty méně znalé, po prvním otevření oka místo prvního polibku své milované polovičky musí nejdříve sáhnout po stopkách a změřit za jednu minutu počet úderů svého srdce. Údaj pak napoví, v jakém stavu se momentálně nachází závodníkův organismus. Obecně platí, čím nižší číslo, tím lépe. Dlouhodobě přetrvávající bradykardie však přece jen může přinést určité problémy. Švédský vědec dr. Kasper Andersen z univerzity v Uppsale, prozkoumal v letech 1989 až 1998 srdce 47 000 (!) absolventů slavného Vasaloppetu, aby zjistil, že ti, kteří tento závod absolvovali více než pětkrát, se potkali se srdeční arytmií až o 29 % častěji než běžná populace. V tomto případě šlo nejen o bradykardii, ale i o tzv. komorovou fibrilaci, tedy velmi rychlé nepravidelné stahy srdečního svalu. A dobrá zpráva pro ženy: u mužů pak nebezpečí fibrilace hrozilo více než u žen. Pokud není ve většině případů nebezpečná bradykardie, v případě komorové fibrilace pak již není pochyb o tom, že ohrožuje zdraví a její přetrvávání může vést až k infarktu. Tedy celoživotní polykači kilometrů pozor, nepodceňujme známky nepravidelné srdeční činnosti a radši konzultujme problémy s lékaři dříve, než podáme přihlášku na další Vasák. Pojďme přidat něco pozitivního do debaty o tom, zda příliš mnoho pohybu škodí Americká autorka Chelsea Little shrnula na známém lyžařském serveru Fasterskier dosavadní vědomosti o veteránském sportování do zajímavého článku. Dobrá zpráva pro všechny veterány je, že když sportují od mládí, ve stáří jim může být přece jen hej. Například dr. Magnus Tveit spolu se svými kolegy ze švédské univerzity v Lundu provedl výzkum na více než 2 000 mužích stejné věkové skupiny, aby

TYPICKÉ PRO SKUPINU MASTERS JE OCHOTA INVESTOVAT ČAS I PENÍZE VE SNAZE STÁLE SE ZLEPŠOVAT

zjistil, že po sedmdesátce mají bývalí sportovci mnohem menší předpoklady ke zlomeninám. Tveit uvádí, že nebezpečí zlomenin z důvodů křehkých kostí se snižuje u této skupiny až

hustota kostní tkáně, nebo velikost (objem) kosti. Jediné, co je jisté, je, že americké feministky nesou tuto zprávu těžce, protože tento výzkum nešel dále a nevšímal si, jak je to

NEPODCEŇUJME ZNÁMKY NEPRAVIDELNÉ SRDEČNÍ ČINNOSTI A RADŠI KONZULTUJME PROBLÉMY S LÉKAŘI DŘÍVE, NEŽ PODÁME PŘIHLÁŠKU NA DALŠÍ VASÁK… o 50 %. V žádném případě však není dodnes jasné, jestli je příčinou menší lámavosti kostí ve stáří celoživotním sportem ovlivněná vyšší

I VETERÁNI NAD 60 LET TO UMÍ NA BĚŽKÁCH PĚKNĚ ROZBALIT

s lámavostí kostí u žen-veteránek, kde může hrát výraznou roli při odvápnění kostí menopauza. V době, které si výzkum všímal, byl ještě vrcholový sport žen v plenkách a s minimem amazonek rozdávajících si to mezi sebou na sportovištích, takže chybí dostatek údajů ke statistickému zkoumání daného problému. Kdo si všímal přece jenom více ve svých výzkumech rozdílnosti v pohlaví, byl dr. Michael Deschenes, profesor americké William and Mary College. Zjistil, že u mladých i středně věkých sportovců jsou mezi muži a ženami výrazné rozdíly ve využívání energetických zdrojů. Přeloženo do normálního jazyka to znamená, že si tělo při tréninku či závodě sáhne do pomyslné kapsy například buď pro okamžitou energii nutnou pro sprint, či využije jiné zdroje, které mu vydrží na několikaminutový závod nebo až několikahodinové trápení při lyžařském laufu. U žen to nejen vzhledem k menšímu svalovému vybavení funguje trochu jinak než u pánů tvorstva: vydrží kratší dobu sprintovat, dříve sáhnou do vytrvalostních zásob, nebo naopak oproti mužům déle udrží výkon v úsporném režimu. Těm je totiž v takovýchto případech hora svalů spalující příliš mnoho energie jen na

UNIVERZITA

překážku. Dr. Decshenes zjistil, že ke stáru se tyto rozdíly smazávají. V okamžiku, kdy začnou lyžařské babičky a dědečkové podávat výkon, u obou pohlaví pracuje srdečně-cévní systém, termoregulace, metabolismus a oběhový systém prakticky na stejné úrovni. Veteráni tak v podstatě mohou trénovat dle stejného tréninkového programu bez rozdílu pohlaví, snad jen ta síla u žen bude kvůli trvale menšímu svalovému objemu výrazně menší (autorka v tomto případě věří, že to ony, ženy, lepší lyžařskou technikou nakonec stejně doženou). Zajímavé poznatky nepřichází pokaždé jen ze seriózních vědeckých článků, přezkoumávaných redakčními komisemi striktně bdícími nad vědeckou úrovní jejich obsahu. Počítá se i takzvaný empirický výzkum. V rámci našeho tématu není pochyb, že každý z opotřebovaných veteránů má své vlastní zkušenosti a postřehy s ubývajícími silami, ale ne každý je ochoten je předat svým mladším následovníkům, aby i oni věděli, „do čeho jdou“. Severoamerická trenérská ikona, Američan Marty Hall, se v tomto roce dožívá úctyhodných 76 let… a stále se účastní veteránských klání na běžkách. Ve svém posledním příspěvku pro lyžařský časopis Skitrax otevřeně a s nadhledem píše o svých celoživotních zkušenostech stárnoucího sportovce-lyžaře a současně nabízí pár rad, jak se s plíživým stářím úspěšně prát. Kromě toho, že kvůli řádnému „zavodnění“ by měl být cyklistický bidon ve stáří po ruce častěji než manželka/manžel, se týká jedna z jeho rad pravidelného posilování, a to zvedáním závaží. Ano, po sedmdesátce ještě více než kdy jindy! Podle vlastních slov on sám tráví každý druhý

MARTY HALL (VEDLE AUTORA ČLÁNKU) – DÉLKA OBOČÍ ODPOVÍDÁ TRENÉRSKÉMU MISTROVSTVÍ… JEŠTĚ MÁM CO DOHÁNĚT

den v domácí posilovně, kde dělá po třech setech bench pressy, dřepy, tahá kladku soupaží, připažuje činkami v leže a nebo soupaží na pojízdné lavičce. Nikdy nevyráží na výšlapy do hor bez hůlek, zvládá ještě pořád intervaly lyžařskou chůzí do kopců, frčí pravidelně na kolečkových lyžích (kvůli několika operacím kolene a jedné totální endoprotéze již jen klasicky), při chůzi tahá za sebou závaží, cvičí na speciálním posilovacím stroji třeba i večer u televizních sportovních

VETERÁNI OBEZŘETNĚ VOLÍ TRÉNINKOVÉ METODY, ABY PŘEDEŠLI ZRANĚNÍ

přenosů. A jak na konci se suchým humorem jemu vlastním dodává: „Nedělám to všechno proto, abych oddálil stárnutí, ale proto, abych byl připraven na závody příští zimu… a zabíjím tak dvě mouchy jednou ranou!“ Zdroje: Hall, Marty. Hallmarks by Marty Hall. Gettin‘ Old-The OAF”, For Skitrax, Unpublished, New Hampshire 2013 Hutchinson, Alex. Which Comes First, Cardio or Weights? Harper, New York, 2011 Little, Chelsea. What Happens When We Get Old? Fasterskier, 2013

LEKI

– NOVINKY VŠUDE, KAM SE PODÍVÁŠ

NĚMECKÁ FIRMA LEKI JE NEJVĚTŠÍM VÝROBCEM HOLÍ NA SVĚTĚ. JEJÍ VÝROBKY JSOU POVĚSTNÉ SVOU KVALITOU, ALE I ŠPIČKOVÝMI INOVACEMI. UŽ MNOHO BĚŽKAŘŮ PODLEHLO SYSTÉMU TRIGGER SHARK, KTERÝ PŘINÁŠÍ OPTIMÁLNÍ SPOJENÍ HOLE S RUKAVICÍ A MAXIMÁLNÍ PŘENOS SÍLY V POHYBU. ároveň zajišťuje naprosto komfortní připnutí a odepnutí hole. Prostá poutka jsou nahrazena pásky na suchý zip, které se navléknou přes rukavici, malé poutko se pak zahákne na zobáček u madla hole. Nejjednoduššího užívání lze dosáhnout s kompletem holí a rukavic LEKI, které jsou důkladně kompatibilní. Hole LEKI používají naše běžkařské jedničky Lukáš Bauer a Eva Vrabcová Nývltová.

Nová kolekce Běžkařská kolekce holí a rukavic LEKI prošla výraznou inovací. Především v závodní karbonové třídě nezůstal kámen na kameni a je tu hned 6

nových modelů. Hlavní inovací je madlo PA Shark, které dovádí systém Trigger Shark k dokonalosti. Celkem má LEKI v nabídce těžko uvěřitelných 15 typů holí pro dospělé a 11 párů rukavic. U LEKI si tak opravdu vybere každý.

Vítěz poměru cena/výkon – Hůl LEKI Carbon Comp – vyrobena z kompozitního karbonu v poměru 60 % karbon a 40 % skelné vlákno. Součástí je systém Trigger Shark. Rukavice LEKI Shark Cruiser – nejprodávanější model se systémem Trigger Shark – slibují perfektní ochranu před zimou a efektivní odvod potu. Lze je pořídit ve dvou barevných kombinacích. Model byl oceněn European Ski Award.

Speciální komplety pro vás: Pro náročné – Hůl LEKI Strike Carbon – váží pouhých 60 g/m a je vyrobena ze 100% karbonu nejvyšší kategorie, nové PA Shark madlo. Rukavice LEKI Shark Racing Edition je nově vyzbrojena softshell windstopper membránou. LEKI Strike Carbon je tajnou zbraní všech závodníků LEKI ve světovém poháru v čele s Lukášem Bauerem.

www.leki.cz

čepice FRESCO - 100% polyester

199, pánská bunda na běžky LEISURE - 100% polyester s úpravou DWR

- 35 % místo 2 199 , -

dámská bunda na běžky STAR ADVANCED W - 100% polyester

- 40 % místo 3 080 , -

1 799, -

1 399, -

pánské/dámské kalhoty na běžky STAR - 100% polyester

pánské rukavice na běžky STRIDE - 70% umělá kůže, 10% elastan, 10% airprene, 5% microfleece, 5% TPR reflective

599, - 35 % místo 1 990 , -

1 299, -

Nabídka platí do vyprodání zásob.

UNIVERZITA

TEXT: LADISLAV RYGL

FOTO: ARCHIV AUTORA

O TRÉNINKU

SEVERSKÉ KOMBINACE SEVERSKÁ KOMBINACE SE SKLÁDÁ ZE SKOKU A BĚHU NA LYŽÍCH, COŽ JI ČINÍ V OBLASTI TRÉNINKU JEDNOU Z NEJSLOŽITĚJŠÍCH LYŽAŘSKÝCH DISCIPLÍN. ZATÍMCO SKOK NA LYŽÍCH JE DISCIPLÍNOU SILOVĚ-RYCHLOSTNÍ, BĚH NA LYŽÍCH JE DISCIPLÍNA SILOVĚ-VYTRVALOSTNÍ. SKOK JE DISCIPLÍNA ANAEROBNÍ, ZATÍMCO BĚH JE Z PŘEVÁŽNÉ ČÁSTI DISCIPLÍNOU AEROBNÍ. ABY TO BYLO JEŠTĚ SLOŽITĚJŠÍ, JE KAŽDÝ ZÁVODNÍK Z HLEDISKA SOMATOTYPU JINÝ, A TOMU SE MUSÍ TRÉNINK TAKÉ PŘIZPŮSOBIT. ALE POJĎME OD ZAČÁTKU… elikož severská kombinace klade velké nároky prakticky na celý pohybový aparát, musíme ho také celý posilovat. Ve skoku je nejdůležitější hlavně rychlost a síla dolních končetin, v běhu potom kromě dolních končetin potřebujeme i končetiny horní a také prakticky všechny svaly vršku těla. Pro skok na lyžích trénujeme hlavně sílu dynamickou, zatímco pro běh potřebujeme sílu vytrvalostní a skloubit tohle všechno dohromady je na této disciplíně asi nejtěžší. Pro trénink severské kombinace můžeme kromě speciálních tréninkových prostředků využívat i celou řadu prostředků obecných. V přípravném období je to především atletický běh, cyklistika, plavání, turistika, ale i všechny možné hry. Pro skok na lyžích je velice důležitá i obratnost a pohyblivost, kterou můžeme pilovat především gymnastikou. Při ní zlepšujeme také koordinaci a další velice důležitou vlastnost, kterou je schopnost ovládání těla za ztížených podmínek – především pak v bezoporovém stavu. V závodním období používáme především speciální tréninkové prostředky, jakými jsou vlastní skoky a běh na lyžích, speciální napodobivá cvičení, trénink rychlosti a dynamiky. Z napodobivých cvičení skoku procvičujeme především imitace odrazu, ale stranou nezůstávají ani další fáze skoku, kterými jsou nájezdové postavení, letová fáze a doskok do „telemarku“. Nájezdové postavení můžeme trénovat například na běžkách, kolečkových lyžích či bruslích, nebo „úplně na suchu“ za pomoci kulových úsečí a různých pohyblivých desek. Asi nejhůře se dá trénovat letová fáze, protože při samotném skoku

SKOKANSKÁ VÝBAVA KOMBIŇÁKA

v ní strávíme jen několik málo sekund. Velice se osvědčilo využívání aerodynamických tunelů. Tam je skokan v plné výstroji zavěšen ve vzduchu a proti němu je vháněn vzduch, zhruba stejnou rychlostí jako na můstku. Vzhledem k tomu, že tady může závodník ve vzdušném proudu strávit i několik minut, může si v klidu vyzkoušet, jaké postavení těla nebo poloha lyží je nejvýhodnější pro maximální vztlak a minimální odpor. Jelikož je to ale dosti nákladná záležitost, tak jsem si ji bohužel sám nikdy nevyzkoušel. Celý trénink plánujeme samozřejmě komplexně a dlouhodobě v obecně známých makrocyklech, cyklech, týdnech a jednotkách, ale vždy musíme brát v úvahu především dispozice závodníka. Každého závodníka musíme dokonale znát, abychom věděli, jak bude jeho organismus na zátěž reagovat, a musíme se snažit postupně zlepšovat jeho slabší stránky tak, abychom negativně neovlivnili jeho přednosti. Nedá se ale říci: „Ty skáčeš dobře, budeš trénovat jenom běh,“ nebo naopak. Tréninkové jednotky na sebe musí v propracovaném sledu navazovat, abychom se zlepšovali ve všech složkách přípravy a především pak v obou disciplínách. Většinou trénink probíhá v několikadenních blocích, které jsou podle zaměření buď běžecké, skokanské nebo všeobecné, ale jen zřídka kdy trénujeme pouze jednu disciplínu. Při všeobecných blocích se řídíme obecnými zákonitostmi tréninku a tak na začátku těchto bloků je trénink spíše rychlostního charakteru, v druhé části bloku pak zařazujeme trénink vytrvalostní. Jsme-li upřímní, musíme si říci, že žádný přesný recept na dosažení maximální výkonnosti v žádném sportu neexistuje. Existují jen určité, někdy i velmi přesné postupy, které mají vést k cíli, ale které je potřeba různě upravovat podle potřeb jedince, přizpůsobovat podmínkám a možnostem, termínům závodů atp. Ideální je, když nové poznatky, které nejde nikdy hned paušalizovat, jdou ruku v ruce s empirií, zkoušením a hledáním. Aby byl trénink účinný, musí se stále obměňovat, aby tělo bylo drážděno stále novými vzruchy, které zanechávají pak i větší odezvu v organismu.

POLOVINU SPORTOVNÍHO VÝSLEDKU MUSÍ KOMBIŇÁK DOKÁZAT V BĚHU NA LYŽÍCH

V dnešní době existuje naštěstí již spousta kvalitních sportovišť a tak můžeme prakticky celé léto lyžovat nebo i skákat na lyžích. Pro běh na lyžích jsou v letním období ideální „lyžařské tunely“ nebo vysokohorské ledovce. Pro skok na lyžích v letním období máme k dispozici skokanské můstky s umělou hmotou nebo ledovou stopou, které většinou nepostrádají lanovky a potřebné zázemí. Řekl bych, že skok na lyžích v letním období je díky lepšímu a stálejšímu počasí i trochu příjemnější než v zimě, kdy daleko častěji zlobí vítr, silný mráz nebo husté sněžení. V zimním přípravném období již převažují speciální tréninkové prostředky a tak nezbývá mnoho času na doplňkové hry a další obecné tréninkové prostředky. Je také o něco menší množství tréninku dynamiky, skokanské síly a posilování vrchní části trupu než v letním období. V závodním období je také velice důležitá regenerace a celková odolnost organismu, protože závodník nemusí jen skákat a běhat, ale také musí absolvovat dosti náročné cesty a přesuny za tréninkem a závody prakticky po celém světě. V dnešní době totiž závodní sezóna čítá zhruba 20 závodů světového poháru plus mistrovství světa nebo olympijské hry a zapomenout nesmíme ani na Mistrovství České republiky a další domácí závody. Na sklonku letní sezóny má také v kalen-

LETNÍ SKOKANSKÝ TRÉNINK NA UMĚLÉ STOPĚ

dáři již řadu let své místo letní obdoba světového poháru – tzv. Grand Prix, která čítá zhruba 6–8 letních závodů. Skáče se na umělé hmotě a běhá se na kolečkových lyžích. Tyto závody se konají většinou v září na území Rakouska, Německa, Francie, Itálie nebo České republiky. Osobně si myslím, že severská kombinace je z hlediska tréninku jednou z nejsložitějších lyžařských disciplín. Rozhodně se nedá říci, že když závodník nalyžuje tolik a tolik kilometrů a naskáče k tomu tolik a tolik skoků, že bude sklízet úspěchy. Samotné objemy tréninku jsou určitě důležité, ale ještě důležitější a hlavně složitější je skloubit všechno dohromady tak, abychom dosáhli co možná největšího zlepšení. Dále pak musíme v přípravě na vrcholné úrovni respektovat individuální možnosti a schopnosti každého závodníka a počítat s tím, že nám přípravu mohou narušit i zdravotní problémy nebo zranění. Je dobré vědět, že k vrcholu vede vždy několik cest. Jako nejdůležitější se jeví vždy najít a využít skladbu a množství tréninkových prostředků, které jsou v daných podmínkách nejvýhodnější a nejlépe budou vyhovovat těm závodníkům, které trénujeme. U všech činností, které provádíme, pak musí platit určité již prozkoumané zákonitosti sportovního tréninku. Musíme také pracovat systematicky a podle určitých pravidel, která jsme se naučili

studiem, nebo vlastními ověřenými zkušenostmi. To nám ale nesmí bránit zkoušet nové věci, o jejichž přínosu jsme přesvědčeni, samozřejmě na základě určitých znalostí a zkušeností. Je dobré si taky připomenout, že není nijak ideální u systému tréninku něco opakovat beze změn třeba po několik let. Jako na vše, tak i na trénink si lidské tělo zvykne a pak i to, co se jevilo dříve jako nejvýhodnější, již nemusí přinášet kýžený efekt. Nejen závodníci, technika, materiály, ale i systém tréninku se neustále vyvíjí a o to je trenérská práce rozmanitější, ale i náročnější. Oproti specialistům skokanům nebo běžcům mají kombiňáci jednu velkou nevýhodu… A to, že jeden závod mohou pokazit hned dvakrát! Když se v severské kombinaci pokazí skok, je pak velice těžké zmobilizovat síly na fyzicky ještě náročnější běh a na druhou stranu, povede-li se skok, ještě není úplně vyhráno! Když se ale sejde forma v pravý čas a povede se skok i běh, je radost z výsledku zase dvojnásobná! Tréninkové ukazatele v letní přípravě:

400 skoků na můstku 1 300 km atletického běhu 1 200 km na kolečkových lyžích 50 h posilování horních končetin a vrchní části trupu 80 h napodobivých cvičení 10 000 skoků dynamiky 120 t přemístěné zátěže při rozvoji síly dolních končetin

Tréninkové ukazatele v zimní přípravě: 300 skoků na můstku 2 200 km na lyžích

Na vysvětlenou: Skoky dynamiky jsou různé skoky přes překážky (snožmo) nebo napojované víceskoky do dálky. Tuny zátěže pro rozvoj síly jsou pak vysloveně skokanskou záležitostí, kdy závodník provádí třeba dřepy s činkou na ramenou (např. 10x dřep se 100 kg činkou = 1 tuna).

KOLEČKOVÉ LYŽE JE MOŽNÉ NAHRADIT IN-LINE BRUSLEMI

TEXT: PETR MACH

FOTO: PETR MACH A TOMÁŠ GNAD

NEJEN O LYŽAŘSKÝCH PRAVIDLECH SE JEDNALO V ZÜRICHU V ŘÍJNU 2013 PROBĚHLA PRAVIDELNÁ PODZIMNÍ KONFERENCE FIS V ZÜRICHU. JAKO VŽDY SE PROBÍRALY DROBNÉ ZMĚNY V PRAVIDLECH, NOMINACE TECHNICKÝCH DELEGÁTŮ A ZEJMÉNA ORGANIZAČNÍ ZMĚNY PRO PŘÍŠTÍ SEZÓNY.

ásadní novinkou v příští sezóně je rozšíření počtu týmů, které budou používat mazací kaminony. Kdo neměl zatím příležitost se kouknout, určitě je dobré se na internetu pokochat novým norským kamionem. Další státy, které si tento „luxus“ v příští sezóně dopřejí (i když asi ne v takové míře), budou Kanada, Finsko, Německo, Norsko, Rusko, Švédsko, Švýcarsko a Francie. Ohledně týmů a servismanů se diskutovalo hodně a letošní sezóna by jim měla přinést lepší pracovní podmínky, lepší zázemí a důraz je kladen zejména na zlepšení ventilace v prostorách pro mazání (fluorové vosky při zahřátí uvolňují jedovaté výpary). Jako vždy největší pozornost přitahoval kalendář závodů pro další sezóny. Česká republika je ve skupině zemí, které mají garantován světový pohár každé dva roky. V této sezóně to znamená lednový světový pohár v Novém Městě na Moravě hned v týdnu po Tour de Ski. Pořadatelé v Novém Městě by určitě rádi

Co je nového v lyžařských pravidlech? Všichni příznivci běžeckého lyžování jistě zaznamenali, že dochází po delší době k větší změně pravidel lyžařských závodů. Hlavní změna se týká organizace nových pravidel a začneme tedy od ní. Česká Pravidla lyžařských závodů tentokrát vychází přísně z mezinárodních pravidel. Je to provedeno tím způsobem, že mezinárodní pravidla jsou převzata beze změn a jsou doplněna o specifické české články, kterých je opravdu jen málo. Slibujeme si od toho sjednocení výkladu pravidel v Čechách a ve světě. Kromě toho je v plánu sestavit nová pravidla tak, že bude převzat článek z mezinárodních pravidel v angličtině a pod ním jeho český překlad. To jednak přispěje k lepší znalosti anglických termínů u české veřejnosti a navíc to umožní závodníkům, kteří se účastní FIS závodů, aby si článek přečetli i v originále, a tím předejdeme možným chybným výkladům způsobeným překladem. V českých i mezinárodních pravidlech se také změnila organizace jednotlivých článků. Související články, např. povinnosti závodníků, jednotlivé závodní formáty apod. byly nově

uvítali distanční závody, ale v nejbližší době to nepůjde. Kalendář je poměrně plný a volné termíny se hledají těžko. Vzhledem k tomu, že v roce 2016 se uskuteční dva tzv. Nordic víkendy, tj. závody, kdy se na jednom místě a v jednom termínu sejdou všechny severské disciplíny, bude i v roce 2016 Nové Město hostit sprintery ve stejném termínu. Distančních závodů se tedy v Čechách dočkáme až v roce 2018. Nicméně není třeba se obávat, že bychom o světové poháry úplně přišli. Nové zázemí, nový stadion a nové tratě na Vysočině patří k nejlepším na světě a jsou vysoko hodnoceny v různých průzkumech mezi závodníky a závodními týmy. Příslibem do budoucna může pro nás být také dobře se rozvíjející spolupráce s Polskem. V roce 2016 společně s Poláky budeme pořádat jeden z Nordic víkendů. Skákat se bude v Harrachově a běhat v polských Jakuszycích. Takže ani tentokrát se Češi v Zürichu neztratili a vyhlídky do budoucna jsou slibné. To jediné, co nyní potřebujeme, jsou i nadále vynikající závodníci, kteří využijí závody na domácích tratích pro získání VYBAVENÍ SERVISNÍCH TÝMŮ KAMIÓNY PRO PŘÍPRAVU LYŽÍ UŽ NENÍ medailí. Ale na to si VÝJIMKOU A KAMIÓNŮ BUDE VÍC A VÍC budeme muset počkat.

ZÜRICH. V ŘÍJNU 2013 TAM PROBĚHLA PRAVIDELNÁ PODZIMNÍ KONFERENCE FIS

FOTO: STOCK PHOTO

UNIVERZITA

ŠTAFETOVÁ PŘEDÁVKA JE PRO ROZHODČÍ ČASTO TVRDÝ OŘÍŠEK

seskupeny do sekcí tak, aby se pravidla stala přehlednější. Kromě toho přináší nová pravidla i některé změny. Pojďme se podívat zejména na ty, které se nejvíce dotýkají závodníků a jsou s nimi nejčastěji problémy. Jednou z hlavních novinek poslední doby je pravidlo o omezení jiného závodníka (tzv. překážení). Obecně není v závodech dovolené vědomé zdržování, blokování (aby nebylo možné jet v ideální linii), napadání, tlačení, strkání do libovolných částí těla nebo lyžařské výzbroje. Toto pravidlo je dost často zdrojem podráždění soutěžního výboru, protože zejména ve sprintu a při hromadných startech je k vidění spousta situací, které jsou na hraně a jejich posouzení není úplně jednoduché. S pravidlem o překážení celkem úzce souvisí i pravidlo o předjíždění. Samozřejmě, že na požádání musí pomalejší závodník uvolnit stopu tomu rychlejšímu. Ale při hromadných startech jedou závodníci ve více stopách souběžně. V tomto případě platí, že za správné předjíždění bez překážení je zodpovědný předjíždějící závodník. Předjíždějící závodník musí mít své lyže před lyžemi předjížděného závodníka dříve, než pokračuje po ideální linii. Na škodu určitě také některým lyžařům nebude zopakovat si, co je to vlastně klasický styl. Bylo by také dobré připomenout, že pokud je v zatáčce naryta stopa, nesmí závodník používat odšlapování. A to i tehdy, jede-li mimo stopu. Dalším pravidlem, které občas způsobuje problémy některým týmům, je to, že je zakázáno použití jakýchkoliv umělých prostředků pro zlepšení skluzu. V tomto případě nejde určitě o parafín, ale například o kdysi velmi oblíbenou Arvu (pro mladší ročníky – Arva byl prostředek na čištění automobilových motorů a na velmi mokrém sněhu naprosto zásadním způsobem zlepšoval rychlost lyží. Vydržel ale asi jen 5 km, a proto bylo potřeba pomocí nasáklých hadrů hozených ve stopě aplikaci během závodu opakovat). Poměrně neznámou změnou, a to i mezi rozhodčími, je nyní úloha startéra. Za správné odstartování ve správný čas je zodpovědný závodník sám. Startér pouze zaznamená

případný chybný start. Na druhou stranu po novu nehrozí závodníkovi za „ulitý“ start diskvalifikace, ale pouze časová penalizace (30 sekund + získaná výhoda). Toto se samozřejmě netýká finálových běhů ve sprintu a hromadných startů – tam se start opakuje. Poměrně zajímavou změnou, která není v pravidlech a používá se zejména v závodech světového poháru, je značení trati. Je obecně známo, že závodník musí absolvovat celou vyznačenou trať od startu do cíle a projet při tom všemi kontrolami. Ale někdy je vedena souběžně trať pro klasickou i volnou techniku (skiatlon), a potom občas nastávají spory, jestli použití vedlejšího koridoru je nebo není porušením tohoto pravidla. Proto na závodech světového poháru platí, že hranice trati jsou označeny stříškami a větvičky jsou pouze optické orientační značení. Proto také zkrácení trati uvnitř zatáčky za větvičkami není porušení pravidla a dodržení značené trati. Pro závody kontinentálního poháru a ostatní FIS závody toto pravidlo není striktně předepsáno a soutěžní výbor by měl na poradě závodníky seznámit s tím, jak bude ke značení trati přistupovat a co je dovoleno či zakázáno.

NA SVĚTOVÝCH ZÁVODECH JIŽ POVINNÉ OZNAČENÍ ZÁVODNÍKŮ POMOCÍ ČIPŮ

Za dobu mého působení na mezinárodních lyžařských závodech je nejvíce diskutovaným závodníkem Peter Northug. Je to dáno zejména tím, že zná velmi dobře pravidla a dost často je využívá až na samu hranu. Ví často přesně, co si může dovolit, a pokud nějaké pravidlo poruší, je to většinou takovým způsobem, že se vyhne diskvalifikaci (aby mohl být závodník diskvalifikován, musí svým porušením pravidel získat výhodu nebo zničit závod jinému závodníku). Proto je často na poradách soutěžních výborů jeho chování probíráno a kromě toho se na něho občas odkazují ostatní závodníci. Při obhajobě „ale Northug to udělal také a nic se nestalo“ si často neuvědomí, že udělali ten malý ale podstatný krok navíc, který jejich porušení pravidel posunul k vyššímu trestu. Budiž to inspirací i našim závodníkům a sice v tom směru, aby si uvědomili, že dobrá znalost pravidel se rozhodně vyplácí a je stejně důležitá jako fyzická kondice. V nových pravidlech je jistě i řada dalších drobných změn, které je dobré znát. Mým cílem bylo pouze upozornit na některé zajímavé články. A také trochu přispět k tomu, aby se diváci příště na přenosy z běžeckých závodů dívali s větší znalostí situace.

ZÁVODNÍCI MUSÍ RESPEKTOVAT POMĚRNĚ NOVÉ PRAVIDLO O ZÁKAZU OMEZENÍ JINÉHO ZÁVODNÍKA

LOPPET

TEXT: JAROMÍR SLADKOVSKÝ FOTO: ARCHIV MARKA PAZDERSKÉHO

KONEČNĚ JE ODSTARTOVÁNO

BOBOLOPPET 2014 ZÁVOD PRAVÝCH CHLAPŮ NEOBVYKLÝ ZÁVOD NA 90 KM NAPŘÍČ CELÝMI JIZERSKÝMI HORAMI SI UŽ NAŠEL SVÉ STÁLÉ MÍSTO V KALENDÁŘI ZÁVODŮ A POMALU SE STÁVÁ LEGENDOU. ZÁVODNÍKŮ, KTEŘÍ CHTĚJÍ PROJET CELOU TRAŤ V DANÉM LIMITU, PŘIBÝVÁ, A TAK SE LETOS DRUHÝ VÍKEND V ÚNORU OČEKÁVÁ V BEDŘICHOVĚ POPRVÉ VYPRODÁNO (LIMIT ZÁVODU JE JEN 200 ZÁVODNÍKŮ). JAKO MALÉ LÁKADLO VÁM MŮŽE POSLOUŽIT HUMORNÝ REPORT JEDNOHO Z LOŇSKÝCH ÚČASTNÍKŮ (MÍRY SLADKOVSKÉHO), ANEB KRÁTKÉ ROZJÍMÁNÍ NAD TÍM, JAK TO NAKONEC NĚJAK DOJEL A PROČ JE DOBRÉ MÍT DOBRÉ KAMARÁDY. šechno to začalo už v neděli na Königu. Cestou v autě domů jsem věděl, že je zle, že na mě zase jednou „něco leze“. Celý týden byl v práci hodně náročný, a tak jsem se léčil za pochodu. Na trénink nebylo ani pomyšlení. Márovo „ve čtvrtek klasická Brumlovka (tedy rozuměj posilovna), aby ti neodešla síla“ vzalo za své již ve středu a při pátečním obědě jsem pochyboval, že jsem schopen se v sobotu vůbec postavit na běžky. Ale Boboloppet je lákadlo a já jsem si to chtěl konečně zkusit. Devadesát kilometrů je prostě výzva, a kdo by si nechtěl trochu vylepšit sebevědomí před Vasákem. V pátek odpoledne jsem doma na terase naprášil svoje Ski Traby a na stoupání zažehlil vrstvu Ski&Go base. Poté jsem se šel na 10 minut proběhnout, abych zjistil, jak se na ten ostrý vzduch bude tvářit můj krk, hýčkaný celý týden střídavě mátovým a zázvorovým čajem, v obojím provedení samozřejmě s medem.

V sobotu jsem potichu v šest ráno vstal a vykradl se z ložnice. Za sebou jsem slyšel jen slabé: „To neděláš dobře, Jaromíre, že jedeš nemocný na takový dlouhý závod.“ Dělal jsem, že nic neslyším, a raději za sebou rychle zavřel dveře. Jak to ty ženy vždy tak dobře ví, co je pro nás dobré a co ne. Nám mužům prostě něco uniká, teda minimálně mně. Těsně před osmou jsem již parkoval na Centrálu a mazal si namazat lyže a pro číslo. Krásné počasí slibovalo super zážitek. Na

stadionu byla skvělá domácká atmosféra, prostě všechno jak má být. Jakékoliv myšlenky na nedoléčené nachlazení jsem se tedy snažil vypudit z mysli. Pět vrstev Ski&Go modrého HF by mohlo stačit – kdyžtak to dobruslím. A už je tu start. Pomalu vyrážíme s Luďkem a rozehříváme se. Tak bedlivě jsem studoval popis trati a snažil se vyfotit si do paměti každý detail, že nebýt Luďka, tak jsem přeskočil ocelové žluté Tobleronky a mazal směr závodní pětka. Luděk mě s otázkou: „Ty

Informace k závodu Datum konání závodu: Čas startu: Start a cíl: Délka tratě: Trať: Technika: Občerstvení: Ceny:

8. února 2014 (každý rok vždy 2. sobotu v únoru) individuálně v rozmezí dvou startovacích hodin 8–10 h stadión na Bedřichově 90 km přes celé Jizerské hory povolena klasická technika i bruslení, může se na trati měnit z vlastních zásob (návštěva restaurací povolena) vítěz obdrží putovní postavičku BoBo a každý účastník cenu v hodnotě 100 Kč

jsi nestudoval plánek trasy?“ posílá správným směrem. Díky. Za chvíli nás předjíždí trio výkonnostních atletů Šárka, Romík a Jedla. Bylo mi hned jasné, že se dnes už asi neuvidíme… Zatím to jde rychle a na druhé kontrole na Hrabětické louce jsme co by dup. Ha, kontrola odepřela poslušnost a zarytě mlčí a ne a ne pípnout. No nic, společné foto to snad nějak vyřeší. Uháníme dál po hrázi Josefodolské přehrady a blíží se nekonečné stoupání na Rozmezí. Při občerstvování na Kristiánově nás v rychlém sledu míjejí Plizi, Tomas a kousek za nimi Fanoušek. Jo, holt bych si měl už taky asi pořídit ty lyže na bruslení. V kopci na Rozmezí je jasné, že to pro mě dnes bude přinejmenším boj. Polovinu Rozmezí šlapu jak turista, resp. hůř než v mladších žácích a nějak se nemůžu rozjet. Za chvíli mě míjí Žokej. Tváří se, že nemůže, vykřikuje něco o tom, jaká je to fuška, a přitom mu to, podle mě, jde jako obvykle pěkně od ruky. Už se po loňském Vasáku dobře známe, a tak se nenechám rozhodit. Jedeme přece každý v jiné váhové kategorii. Nakonec se i já dostanu nějak nahoru a jedu vstříc místům, kde jsem ještě nikdy v životě nebyl. Na to se moc těším. Po cestě na Mariánskohorské boudy přemýšlím, jestli to fakt nebyla hloupost se dnes vydat na tak dlouhou štreku a jestli bych do toho neměl hodit vidle dřív, než dojedu někam, odkud už to budu muset nejspíš jenom dojet. Při tomhle přemítání mě najednou osvěží Francesco se svojí rozesmátou tváří. Probereme König, počasí a tak vůbec. Ještě se pozdravíme se Zbyškem, který to kolem nás valí na skatech, jako kdyby jel nějaký závod, a už najednou sjíždíme k boudám. Na otočce na Linkeho kříži míjím Michala. Michal vypadá, že si u této kontroly rozdělal postupový výškový tábor se vší odvahou a rozhodností. Michale, promiň, ale potěšil jsi mě. Vypadalo to, že jsi na tom hůř než já. Tak aspoň jeden, co se cítí tak, jak já asi vypadám. Ještěže se nevidím. Tak a jedeme dál. Francesco je fuč a traverz kolem protržené přehrady je docela příjemný, ale co ta ostrá zatáčka doleva a kopec! Nahoře mě předjíždí Lada s Pedrem. Hm, tak to Pedro asi letos pojede Vasák zase na „hladkej“,

O SPOLEČNÉ DOJEZDY DO CÍLE NEBYLA NOUZE

proletí mi hlavou a jsou pryč. Dopachtím se na Kasárenskou cestu. Tak co, kudy to vezmeš, borče, doleva zpět, anebo doprava ještě kousek. Asi po dvou minutách to beru doprava. Přece jenom doprava je to z kopce… Dojedu na Hraniční a pokračuji na Knížecí cestu. Přichází krize. Jak je možné, že to tady nejsem schopen vyjet. Normálně to tady mažu jak o život a dnes nic. Jak to psala Katka v tom článku z Jizerské 50 – klouzej technicky, ať tě to nic nestojí. No, ale jak se to dělá, když se člověk cítí jak vyždímaný hadr na podlahu. No nic, ujedu ještě asi kilometr a je čas to zabalit. Převlíknu

prošli v hlubokém sněhu. Márův popis byl přesný, to jen my se nechali zlákat pěknou stopou a nechtělo se nám do „hlubočáku“. Vystoupáme podél silnice a za chvíli už sjíždíme na Mořinu. Tam se objeví Francesco, kterému vydržel úsměv od Mariánskohorských bud, a vítá nás se slovy: „Chlapi, já si zašel do hospody na čaj a na polívku, ale teď už musím jet, protože mi je zima.“ Tak tím je tenhle závod opravdu výjimečný. Za chvíli se vydáváme i my po Promenádní a tentokrát to docela rychle utíká. Říkám Báťovi, ať na mě nečeká, že dnes opravdu není můj den, a ať klidně jede. Odjíždí až po mém téměř

„TO NEDĚLÁŠ DOBŘE, JAROMÍRE, ŽE JEDEŠ NEMOCNÝ NA TAKOVÝ DLOUHÝ ZÁVOD.“ DĚLAL JSEM, ŽE NIC NESLYŠÍM A RADĚJI ZA SEBOU RYCHLE ZAVŘEL DVEŘE. JAK TO TY ŽENY VŽDY TAK DOBŘE VÍ, CO JE PRO NÁS DOBRÉ A CO NE. si číslo naruby a otáčím se. Mám pocit, že třikrát se ještě soupaž odrazím, ale počtvrté by to už taky nemuselo vyjít. Ujedu sotva třicet metrů nazpět, když v tom proti mně Báťa se slovy: „Ty jo, tak já fakt jedu blbě“. „Ne, nejedeš špatně, to jen já to balím“. No tak jsme si to vysvětlili, respektive Báťa to vysvětlil mně a pod pohrůžkou toho, že budu bez medaile, jsem si číslo otočil zase na líc a uháníme směrem k Václavíkově studánce. Připadal jsem si jak Indiáni, které tenkrát vzal Maxipes Fík „do vleku“. Vlašskému hřebenu jsme zamávali s úsměvem. Tentokrát tě výjimečně a s radostí vynecháme. Na Václavíkově studánce byly trochu zmatky s ražením kontroly, ale aspoň jsme se trochu

místopřísežném prohlášení, že už se nebudu pokoušet to vzdát. Dochází mi pití a tak doufám, že si u kiosku něco k pití koupím. Ta fronta mě však odrazuje, raději jedu. Chlácholím se, že se tady stavím, až se budu vracet od Předělu. Cože, já tady ještě dnes pojedu? No to je ukrutná představa. A to ještě nevím, že se znovu napiju až v cíli. Rychlý sjezd na Hraniční, zatočit doprava, označit další kontrolu a ve vajíčku na Smědavu. Na konci silnice vidím Báťu, jak jede do kopce proti mně. Nejdřív to vypadalo, že mě jede zkontrolovat, jestli nemám zaječí úmysly a nechci to vzdát a otočit na Knajpu. Pak mi došlo, že zapomněl na Hraniční orazit kontrolu a tak se vrací. To

LOPPET

se mi stát, tak se dneska asi rozbrečím. Báťa to bere s úsměvem. Směrem na Předěl jsem měl pocit, že mám pořád na hodinkách 53 km. Najednou proti mně chlápek na běžkách s pěknou vaničkou, vysvlečený do půl těla již v poměrně slušném stádiu zarudlosti. Hm, asi se ráno nenamazal. Co já tady dneska všechno nezažiju. Za chvíli mě dojel, jako dnes již po několikáté, v poklidu bruslící Kuba se slovy: „Už se ti nějak nechce, co?“ Máš pravdu, nechce. Otočil to a jede zpět za svým kámošem. Tak ten to bude mít dneska tutově přes stovku. Pod Paličníkem potkávám Luďka, který už míří zpět. Výjezd na Paličník je krutý. Dole se namlsám mírným sklonem a za zatáčkou se kopec utáhne. Přecházím do poklidné chůze. Tak raději Paličník rychle přeskočíme a posuneme se dál. A už je tu zase stoupání směr kiosek. Přemlouvám se, tak támhle, jak stojí ty lidi, tak tam to vydržím a potom už půjdu. Jo, dokázal jsem to! A zase mám nějak dlouho na hodinkách 60 km. Myšlenky skáčou z tématu na téma a je stále těžší držet si jasnou mysl. Orazím další kontrolu, při ražení málem zajedu do škarpy a je tu opět kiosek. Super, sundávám lyže a řadím se do poloviční fronty ve srovnání s tím, jak vypadala při mém minulém průjezdu. Fronta se zvětšuje a obsluha nikde. Po pěti minutách přijíždí Báťa a střídáme se ve frontě. Já to vzdávám a vyrážím směr Smědava. A je tu kopec ze Smědavy na Knajpu. Po třicátým kilometru je Smědava maso. Po 63 kilometrech je to očistec. Ani nevím, proč jsem si vzpomněl na historku o belgickém městě, kde při pochodu městem jdou dva kroky dopředu a vzápětí jeden zpátky. A takhle prý celé město.

Ještěže ta prudká část je jen kilometr. Nahoře se snažím rozjet. Klasika nefunguje. Bruslení taky ne. Překvapivě funguje jen soupaž. Na Knajpě sundávám lyže, abych si koupil něco k pití. Až potom si všimnu fronty až ven. Tak lyže zase nasazuji a vyrážím vstříc nejvyššímu bodu se zmrzlou tyčinkou od Start: Engadin Enervitu v puse. SleSkimarathon VYPADÁ SNAD NĚKDO PO ZÁVODĚ UNAVEN? duje mě s otevřenou Start: Halbmarathon pusou svačící lyžař, který podle výrazu ve tváři si asi myslí, že jsem Pod Vládní dojíždím bojovníka s velikým se úplně zbláznil. batohem, který mi připomíná klasiky na Birkenu Cesta na Hřebínek jde překvapivě dobře. v Norsku, kteří to jezdí s krosnou na zádech, jako Turisté nejedou příliš rychle, a tak mám pocit, kdyby jim 3,5 kg těžký batoh přišel málo. Na že letím (samozřejmě relativně). U Máří se mě batohu má přivázanou opici, směje se a ukazuje nějaký turista ptá, na kolikátém kilometru že mi, jak mu vytekl Camelbag do kalhot s tím, že to jsem. Na mojí odpověď, že na 72. kilometru, už je to prý nějaký zmzlý… Ne, opravdu se mi to opáčí: „Tak to už jen osmnáct“. No, má bohužel nezdá. Ještě mi stačí sdělit, že jde večer ještě na pravdu… Na Hřebínku se situace s frontou ples. Tak to já tedy ani náhodou. Prostě pro změopakuje. Vidina namíchané R2 od Enervitu nu zase jiná věková kategorie. Pomalu se šineme a teplého čaje s cukrem, které na mě čekají ve na Gregorův kříž a už máme skoro vyhráno. skříňce Zuzka v boudě u Máry, mě žene dál. Máro, promiň, vím, že jsi do odvolání přikázal ten Stoupání na Olivetskou, rovinka, rychlý sjezd mírný výjezd směrem k Buku soupaž, ale dnes zatáčka doprava, soupaž, doleva, soupaž, fakt ne. Při sjezdu ještě potkávám Bruna, který pokus o stříďák. Měl jsem tam dát šest vrstev mě mohutně povzbuzuje. Mám strach, jestli jsem a Báťa už mě zase má se slovy: „No vidíš, jak neměl ten závěr jet po pětce a jestli mě nepožejsi se rozjel“. Kolem nás prosviští další zelená nou zase někam zpět, ale to je již naštěstí jenom kombinéza a Báťa se slovy: „Tak toho musím zatemnění mysli po více než osmi hodinách jízdy. stíhat,“ prchá. Dnes to byla práce přesčas. Mára s Pedrem a s Katkou mě vítají v cíli. I mezi posledními jsem vítán skoro jako vítěz i s nezbytným rozhovorem na mikrofon. Kluci, díky, ani nevíte, jak potěší takové uvítání. Nádhera. Na normálním závodě už bývá pro poslední téměř sbaleno, tady je to jiná. Medaile kolem krku je odměnou za tu dřinu. Jsem rád, že jsem v cíli. Rychle převléci do suchého a poděkovat Báťovi, že mě vzal do vleku… Díky, bez tebe bych to nedojel. Je pět hodin a za chvíli se začne stmívat. Slíbil jsem, že budu v pět doma, ale jak to mám udělat. Musím si nějak poradit. Helenka mě doma vítá slovy: „Počkej, neříkej, že tenhle závod budeš teď chtít jezdit každý rok?“ Odpovídám nesměle: „Ne, určitě ne, teda ještě uvidíme.“ Takže Skol a příští rok se těším zase na startu. Tohle je opravdu tak trochu jiný závod. Více o závodu, přihlášení a pravidlech se dozvíte na webu závodu:

PŘEDÁVÁNÍ DIPLOMŮ PROBÍHALO I ZA TMY

www.boboloppet.com

Your goal on our tracks! 46th Engadin Skimarathon Race date: Sunday, 9 March 2014 Course: Maloja – S-chanf Distance: 42 km Technique: Ziel: Halbmarathon free Participants: ca. 12 000

7th Half marathon Race date: Sunday, 9 March 2014 Course: Maloja – Pontresina Start: Distance: Frauenlauf 21 km Technique: free Participants: ca. 1 000

15th Women's race Race date: Sunday, 2 March 2014 Course: Ziel Samedan – S-chanf Distance: 17 km Technique: free Participants: ca. 1 000

in Young sters born Half marathon: for free. ate cip rti pa 9 99 1998/1

Basel

St.Gallen Zürich

Bern Chur St.Moritz

Zuoz/S-chanf

Maloja

Genève Lugano

Online registration: www.engadin-skimarathon.ch Engadin Skimarathon, Quadratscha 18, Postfach, CH-7503 Samedan, Switzerland Tel. +41 (0)81 850 55 55, Fax +41 (0)81 850 55 56, info@engadin-skimarathon.ch

esm_nordic_mag_220x130.indd 1

10.10.13 14:12

Sportujete nadoraz? lék Wobenzym® urychluje hojení úrazů posiluje oslabenou imunitu

Milé dámy a pánové, v žádném případě Vám nepřejeme nic špatného, ale sami víte, že na lyžích nebo na snowboardu můžete přijít k úrazu velmi snadno. Přijměte proto tento tip:

Účinná pomoc při zranění

Ve vrcholovém sportu se už řadu let osvědčuje především k urychlení hojení po úrazech a při léčbě poruch imunity enzymový lék Wobenzym. Velmi dobré zkušenosti s ním mají fotbalisté, atleti, lyžaři, hokejisté, boxeři, cyklisté a mnozí další. Také tisíce rekreačních sportovců mohou z vlastní zkušenosti potvrdit, že jim Wobenzym pomohl urychlit hojení po úrazu a návrat do zaměstnání a že díky tomuto léku mohli začít dříve znovu sportovat.

Význam enzymů po úrazu

Enzymy, které obsahuje Wobenzym, urychlují vstřebávání otoků a krevních podlitin a zkracují dobu hojení úrazu až o polovinu doby, která by jinak byla zapotřebí. Proto se Wobenzym hodí k léčbě otoků, krevních podlitin a výronů, pohmožděnin, ale i vykloubení a zlomenin. Při zranění přitom platí zásada, že čím dříve po úrazu se začne s podáváním Wobenzymu, tím účinnější je jeho působení.

Posílení imunity, urychlení regenerace

Zvýšená fyzická zátěž při intenzivním sportování podobně jako psychické vypětí a stres oslabují imunitu. Wobenzym posiluje oslabenou imunitu a urychluje regeneraci. Po namáhavém sportovním výkonu to Vaše svaly zvládnou s Wobenzymem mnohem lépe.

Více na www.wobenzym.cz www.wobenzym.cz konzultace s lékařem na tel.: 8000 160 000 000 0 MUCOS PHARMA CZ, s.r.o., Uhříněveská 448, 252 43 Průhonice

Wobenzym je tradičním lékem z přírodních zdrojů pro vnitřní užití. Pečlivě pročtěte příbalovou informaci.

LOPPET

TEXT: TOMÁŠ GNAD, FOTO: TOMÁŠ GNAD A IVAN ČILÍK

BIELA STOPA

ANEB NÁVŠTĚVA KREMNICKÝCH VRCHŮ ŠVÉDOVÉ MAJÍ SVŮJ VASŮV BĚH, KTERÝ VZNIKL PŘED VÍCE JAK DEVADESÁTI LETY JAKO PAMÁTKA NA REVOLUČNÍ OBDOBÍ V 16. STOLETÍ. NORSKÝ BIRKEBEINERRENNET VZNIKL PŘED OSMDESÁTI LETY JAKO PAMÁTKA ZÁCHRANY BUDOUCÍHO NÁSLEDNÍKA TRŮNU NA POČÁTKU 13. STOLETÍ PŘED NÁJEZDNÍKY. U NÁS MÁME JIŽ DLOUHOLETOU TRADICI V JIZERSKÉ PADESÁTCE, KTERÁ JE NOSITELEM PAMÁTKY NA HOROLEZECKOU EXPEDICI V ROCE 1970 DO PERU, KTERÁ SE PRO NI STALA OSUDNOU. NA SLOVENSKU MAJÍ ZASE BIELOU STOPU, KTERÁ VZNIKLA PŘED ČTYŘICETI LETY JAKO PAMÁTKA NA OBDOBÍ 2. SVĚTOVÉ VÁLKY. JEJÍ PŮVODNÍ NÁZEV JE BIELA STOPA SLOVENSKEHO NÁRODNEHO POVSTANIA. pousta lyžařů každoročně vede dlouhou cestu za lyžařskými maratóny do všech koutů Evropy, ale závod na Slovensku s velkou tradicí a rodinným zázemím ještě nenavštívila. Nevím, jestli to je tím, že už to automaticky každého táhne na západ za poznáním něčeho nového, ale tady na východě v Kremnických vrších je také co poznávat.

Biela Stopa z pohledu historie Po návrate z Vasovho behu vo Švédsku, prenasledovala Ľudovíta Fuska myšlienka: „V Čechách majú preteky ‚Po hrebeni Krkonôš‘, kde sa môže každý prihlásiť, ak má odvahu bojovať, aj keď nezvíťazí. U nás také preteky

nemáme.“ Tak vznikla Biela stopa SNP a Ing. Ľudovít Fusko z Kremnice sa stal v roku 1974 prvým riaditeľom preteků.“ Tak vznikl nový podnět zorganizovat závod, který postupně pohltil spoustu lyžařů, vytvořil si svoji historii a tradici. Za posledních 40 let se závod nekonal z důvodu nedostatku sněhu jen jednou v roce 1990. Pravda, některé ročníky byly z důvodu nižší polohy závodu v Krahulích ohroženy, některé se jely na náhradní trati. Po té, co se organizace závodu, start i cíl přestěhovaly z Krahulí na Skalku do nadmořské výšky 1 200 m n. m., se řada problémů vyřešila. Počet účastníků z původních 473 v prvním ročníku v roce 1974 postupně stoupal až do roku 1985,

kdy dosáhl historického maxima 7 583 účastníků. Ještě v roce 1989 bylo účastníků přes 6,5 tisíce, ale pak se otevřely hranice a lyžaři běžci začínali poznávat i další evropské závody. Kulturní zázemí tohoto závodu tvoří historické město Kremnica, které je známé především z dob Československé socialistické republiky. Zde totiž byla výrobna mincí - Korun Československých a medailí. Určitě je třeba doporučit především noční prohlídku Kremnice s jejím historickým jádrem, ze všech stran nasvíceným. Na náměstí M. R. Štefánika se poslední dobou organizují v předvečer závodů různé lyžařské atrakce, v čele se závody dětí na městském okruhu, lyžařskými sprinty, exhibicí

FOTO: IVAN ČILLÍK

Biela Stopa v číslech 1. ročník – 1974 – startovalo 473 závodníků 2. ročník – startovaly i ženy 3. ročník – cíl byl poprvé v Banské Bystrici 4. ročník – na startu je 2 066 závodníků 5 . ročník – na startu je první zahraniční účastník z Maďarska 1 2. ročník – na startu je 7 583 závodníků r . 1985 je Biela Stopa zařazena do seriálu Euroloppet r . 2005 jsou start i cíl přesunuty na Skalku u Kremnice r . 2008 je poprvé využita k organizaci závodu i nová sportovní hala na Skalce a závody jsou volnou technikou i klasickou technikou r . 2011 byla Biela Stopa součástí mistrovství Evropy v dálkových bězích na lyžích

TAK SE ZÁVODILO NA BIELEJ STOPE DŘÍVE

lyžařů v Big air nebo závody ve skikrosu na běžeckých lyžích. Po závodech zde probíhá vyhlášení výsledků s doprovodným kulturním pořadem. Biela Stopa – doprava Doprava do Kremnice je nejrychlejší autem, i když zrovna není nejpohodlnější. Nedá se moc využívat dálniční sítě, která zrovna cestou z ČR chybí. Na cestu vlakem byste ale spotřebovali podstatně více času ze své dovolené. Prezentace i ubytování většiny závodníků je v nedaleké Kremnici, odkud z více míst velmi často pendluje autobusová doprava pro účastníky závodu v době jeho konání i den předchozí na trénink a prohlídku tratě. Největší nebezpečí pro včasný příjezd na start hrozí při silném sněžení, protože cesta z Kremnice na Skalku není příliš široká, a hrozí tak dopravní kalamita špatně se vyhýbajících autobusů. Biela Stopa – lyžařské tratě Řekli bychom, že nadmořská výška startu a cíle 1 200 m n. m. vytváří dostatečnou jistotu pro organizaci tohoto závodu, a ještě k tomu uprostřed zimy na konci ledna. Ale ani toto datum není stoprocentní jistotou. Start každoročně probíhá na lyžařském stadiónu R. Čillíka na Skalce, který je dostatečně prostorný. I když si nedovedu dostatečně představit, že by se na startu objevilo stejně jako v roce 1985 přes 7 tisíc závodníků. Ihned při výjezdu z lyžařského stadiónu se trať výrazně zúží na šířku maximálně dvou až tří vedle sebe bruslících závodníků. Tady to bývají dost často dramatické situace a často dochází ke kolizím. Takto zúžená trať je v délce asi 3 km, a tak se závodní pole dostatečně prodlouží. Naštěstí, protože zajímavá a technicky náročná pasáž závodníky čeká asi na čtvrtém kilometru, kdy se trať vrací k lyžařskému stadiónu na Skalce. Asi dva roky zpět organizátoři závodu vyšli vstříc lyžařskému areálu na Skalce a část trasy, která vedla přes

sjezdovou trať, přeložili na lesní cestu. Problém je ale v tom, že je třeba sjet poměrně nízko, sjezd je docela prudký a trasa vede několika velmi ostrými serpentinami. Po průjezdu čela závodu jsou všechny zatáčky rozplužené a pro závodníky na chvostu startovního pole jsou tak připraveny nepříjemné chvíle. Tady se zároveň prokáže, jak jsou závodníci po technické stránce připraveni. No, někteří opravdu nejsou a občas končí v lese. A to ještě většina závodníků netuší, že se stejnou cestou, ale opačným směrem do kopce za více jak hodinu bude škrábat zpět. V sobotu se tradičně závodí volnou technikou a na výběr jsou dvě trasy – 25 km a 45 km. Závodník si musí trať vybrat již při přihlašování, nikoliv až při průjezdu do druhého kola. Trasa závodu na 45 km je složena ze dvou okruhů. První, severní okruh, je dlouhý 25 km a je souhlasný se zkrácenou trasou. Po průjezdu stadionem na Skalce se naváže na

další okruh, jižní, v délce 20 km. Musím přiznat, že při nepřízni počasí to opravdu láká si při průjezdu rozmyslet, zda závod neukončit dříve a jít se schovat do vyhřáté sportovní haly. A přesto být pak klasifikován na kratší trati. Nás ale zajímá hlavně závod, který je zařazen do seriálu Euroloppet, a to je ta delší varianta. Tak nezbývá než v závodě pokračovat i jižním okruhem. Ten ale, pokud máte štěstí na počasí, je krásnější, neboť nabízí spoustu krásných výhledů do údolí i protějších svahů Kremnických vrchů i dalekého okolí. Nenechte se překvapit, že vás trať závodu zavede až na Václavák. Kolik asi těch Václaváků je, a to nejenom v Čechách? Asi 10 km před cílem vás jistě bude nabádat k zastavení informační poutač s nabídkou: „Navštivte saunu“. Ten určitě nepřehlédnete. Nabídka je to velice lákavá, zvláště při nižších teplotách, větru i v době, kdy se váš organizmus po téměř

POSLEDNÍ ÚPRAVY PŘED ZÁVODEM PŘÍMÝCH ÚČASTNÍKŮ SNP

LOPPET

OCENĚNÍ NEJSTARŠÍHO ÚČASTNÍKA HISTORICKÉHO ZÁVODU

čtyřiceti kilometrech nachází v pokročilém stádiu rozpadu. Ta sauna by tady opravdu bodla! Nás však čeká posledních pár kilometrů a jsme v cíli. Nedělní závod je pak klasickou technikou na trati dlouhé 30 km. Biela Stopa – zázemí závodu Když jsme jako účastníci závodu naposledy startovali z lyžařského stadiónu na Krahulích, tak tam nebylo pro závodníky zázemí vůbec žádné. Na tento závod, který se jel i naposledy klasickou technikou, mám spíše negativní vzpomínku. Nejen že byl vážný nedostatek sněhu, který se Trasa závodu na 45 km

START na stadionu R. Čillíka (Bielej Stopy) na Skalce, do Bystrického sedla, Mýtný vrch, po standardních tratích pod Mýtným vrchem, zpět na stadión na Skalce, po in-line dráze, pod vysílač na „Pěknou vyhlídku“, obchvatem přes sedlo-tunel, Václavák, okolo chaty Cabanka, Kordické sedlo, Prameny, Mokrou dolinou na chatu Obrázek (Široká), okolo Vlčího vrchu, do Dirhábského sedla, potom rovnou pod Václavák, na Václavák, z Václaváku obchvatem sjezdovky na Skalku, Bystrické sedlo, na stadión R. Čillíka, přechod na Jižní okruh, okolo tenisových kurtů, Schmidtův padák, Kiar, Zolova chata, Svobodné, Šindlářka, Hostinec, Tři Kríže, potom lyžařskou cestou okolo Zlaté studny do Králického sedla, Bystrického sedla a na stadión R. Čillíka, kde je CÍL.

organizátoři snažili přivézt z kterékoliv rokliny v okolí promíchaný s hlínou. Často to se sněhem ale nemělo moc společného, ani skupenství, natož barvu. Rádoby sníh nakládali pořadatelé nakladačem na staré Pragovky a po té jej vyklopili za teploty + 10o C do řídkého bláta na stadionu, kde skoro ihned roztál. Den před závodem trochu komická situace a velké obavy, zda jsme se po předběžné telefonické informaci netáhli přes dvě republiky na závody zbytečně. Pořadatelé nás i zde ujišťovali, že v noci bude mrznout a pak i sněžit. Tak snad… Ráno se probudíme sice do mrazu a slunce, ale nový sníh nikde. Tak vyhrává fialový klister, s kterým jsme zrovna nešetřili, aby vydržel na zledovatělé trati po celou dobu, a hurá na stadión na start. Těsně před startovním výstřelem se však z reproduktorů, z kterých z důvodu skřípání nebylo pořádně rozumět, ozvala zpráva o opožděném startu o 15 min. Původně jsme se domnívali, že se jednalo o poslední úpravu tratě, ale později jsme se dozvěděli, že se čeká na slovenského favorita závodu, který nestihl přijít včas na start. Dobrá, co se dá dělat, již na startu počkáme. Ale to by se nemělo stát to, co se stalo. Do prosluněného modrého nebe se přiřítil jeden jediný mrak, z kterého začalo hustě sněžit. Vidět bylo asi na 10 m a do toho organizátoři spustili ohňostroj. Nikdo nic skrze padající sníh neviděl, byl jenom slyšel praskot. Sníh přestal padat po pěti minutách, všude na zledovatělém stadiónu ho bylo asi jen 3 cm, ale to na naši zkázu stačilo. Všichni moc dobře víme, co udělá fialový klister na skluznici s čerstvým prašanem. Do závodu zbývala poslední minuta, slunce opět svítilo, na přemazání lyží už čas není a tak po startovním výstřelu nevyjíždíme, ale vybíháme s pěticentimetrovou vrstvou sněhu na skluznici na padesátikilometrovou trať. Na skluz se dá jen vzpomínat. Ve sjezdu se to jakžtakž ze skluznice sjelo, ale do kopce jen běda tomu, kdo vystoupil ze stopy! Bakule, bakule. Dost často jsem viděl zoufalé závodníky, jak stojí na kopci u stromu a snaží se pohybem lyže strhnout sníh o smrkovou kůru. Pro některé to byla záchrana. Tím škrábáním se z lyží odstranil postupně i klister, a tak to pro většinu závodníků znamenalo do kopce jezdit jen soupažným odpichem. To byla velká dřina. Na sjezdy jsme se ale už vůbec netěšili, neboť na totálně na led rozpluženém povrchu jsme měli co dělat

se vůbec udržet. I tak se to leckomu moc nedařilo. Nakonec i mně, a tak se mi podařilo při jednom pádu na led prošlápnout lyži a natáhnout si lýtkový sval. Naštěstí to nebylo zas tak daleko do cíle, a tak jsem se tam pomocí odpichů také dostal. Tehdy jsem si říkal, tak sem už víckrát nepojedu. A jak to dopadlo? Příští rok jsem tu byl znova. Pravda, hodně už se tu změnilo. Tratě se přesunuly na Skalku, z původního zázemí pro úschovu batohů v dřevníku nakonec vyrostla hned vedle lyžařského stadiónu krásná sportovní hala. Teplo, možnost převlečení, čisté toalety, suchá úschovna batohů, konzumace občerstvení společně s možností si s kamarády ihned sdělit dojmy bezprostředně po závodě. Kolem haly stánky s nabídkou lyžařského vybavení či úpravy skluznic před závodem. Tak to je změna veliká a hodná závodů, zařazených do seriálu Euroloppet. Však ne náhodou se sem po dvouleté přestávce vrátilo i mistrovství Evropy v dálkových bězích. Biela Stopa – 40. ročník V loňském roce byl již jubilejní 40. ročník tohoto závodu. Na jeho oslavu se pořádal ještě vložený závod na zkrácené trati, kterého se zúčastnili i přímí účastníci Slovenského národního povstání nebo jejich přímí příbuzní, společně s představiteli města Kremnica a Slovenského lyžařského svazu.

S-LAB SKATE SET POKUD SE V ZÁVODNÍM TÝMU SALOMON OBJEVUJÍ JMÉNA JAKO KOMBIŇÁK JASON LAMY CHAPPUISY, BĚŽCI ALEX HARWEY, THERESE JOHAUGOVÁ, CHARLOTT KALLAOVÁ A LYŽAŘSKÝ MARATÓNEC DANIEL TYNELL, TAK JE TO PRO MNE ZNÁMKA KVALITY. NIC NAPLAT, VYHRÁVAT SE DÁ JEN NA DOBRÉM LYŽAŘSKÉM VYBAVENÍ. A NEJLEPŠÍ VYBAVENÍ U SALOMONU MÁ NYNÍ VISAČKU S-LAB. TO ZNAČÍ, ŽE TYTO VÝROBKY PROŠLY POZORUHODNÝM VÝVOJEM A TESTOVÁNÍM NA ŠPIČKOVÉ VĚDECKÉ ÚROVNI.

dobrou torzní pevnost pro účinnější odraz s následným snadným návratem zadní části lyže k podpatku boty. To vše s minimálním úsilím lyžaře.

LYŽE Vývojem a testováním prošly lyže Salomon S-Lab Skate Ski s nomexovým jádrem a pevnou konstrukcí, která tak umožňuje intenzivní přenos síly odrazu přímo do hrany s následným využitím odrazové síly do zrychlení. Společně s velmi rychlou zeolitovou skluznicí poskytují tyto lyže na bruslení velmi rychlý skluz. Lyže S-Lab Skate využívají specifické konstrukce, kdy tvrdší provedení je určeno pro velmi tvrdý podklad, měkčí provedení pak do měkkého sněhu nebo do stopy zapadané čerstvým sněhem. Další konstrukce, univerzální, vyhovuje měnícím se sněhovým podmínkám. Nový design celé řady lyží S-Lab znemožňuje záměnu této vývojové řady s řadou starší. BOTY Běžecké boty Salomon S-Lab Skate Pro mají karbonový rám včetně celokarbonové manžety, společně umožňují maximální stabilitu nohy s velmi přesným dávkováním odrazových sil do lyže. Více karbonových částí tvoří botu celkově lehčí, ale pevnější, takže umožňuje snadný přenos odrazové síly. Už na první pohled se tyto boty odlišují od starších modelů novým designem s dominantní bílou barvou. Novinkou je použití asymetrického zavazování boty pomocí osvědčené kevlarové tkaničky a rychloupínací svorkou. Tento systém umožňuje oddělené dotahování horní a dolní části vnitřní botičky. Důkladně urychlí zavazování, ale i usnadní pevnější utažení boty kolem nohy.

HOLE Celou řadu S-Lab ještě doplňují běžecké hole Salomon S-Lab Carbon z velmi lehkého, ale zároveň i pevného 100% karbonu. Hole je možné vybírat ze dvou variant, které se od sebe liší v držátku s oporou pro palec, nebo bez ní. Výběr záleží na pocitu lyžaře. Nově jsou také vyvinuta poutka holí s možností přesného nastavení velikosti poutka podle tvaru a velikosti ruky. Systém Salomon Fit znamená rychlé a spolehlivé ovládání.

VÁZÁNÍ Propojení běžecké boty a lyže S-Lab pro bruslení si už nedovedeme představit jinak než přes vázání SNS Salomon Pilot Skate s dvěma hrazdičkami. Toto vázání zaručuje dobrou stabilitu nohy,

SALOMON, ČISTĚ FRANCOUZSKÁ ZNAČKA, VZNIKLA JIŽ V ROCE 1947 A UŽ OD SVÉHO ZRODU SE SNAŽILA STÁLE HLEDAT NOVÉ TECHNOLOGICKÉ CESTY PRO ZLEPŠENÍ UŽIVATELSKÝCH VLASTNOSTÍ. TO SE VŠAK NEOBEJDE BEZ SLEDOVÁNÍ DLOUHODOBÉHO VÝVOJE, TESTOVÁNÍ A ZKVALITŇOVÁNÍ PRÁCE. PRODUKTY VÝVOJOVÉ ŘADY S-LAB JSOU PRÁVĚ TĚMI, KDE SE NEJNOVĚJŠÍ TECHNOLOGIE A PŘÍSTUPY SCHÁZEJÍ.

www.amersports.cz

PRVNÍ „STOPA“? NA ŠUMAVĚ OTVÍRÁKEM SERIÁLU STOPA PRO ŽIVOT 2014 BUDE ŠUMAVSKÝ SKIMARATON KOOPERATIVY

POSLEDNÍ ÚNOROVÝ VÍKEND PATŘÍ NA ŠUMAVĚ TRADIČNĚ K SVÁTKU LYŽAŘŮ BĚŽCŮ. UŽ PO 29. SE POSTAVÍ NADŠENCI BĚŽECKÉHO LYŽOVÁNÍ NA START POPULÁRNÍHO ŠUMAVSKÉHO SKIMARATONU, KTERÝ BUDE PO ZRUŠENÍ J50 LETOŠNÍM NEJVĚTŠÍM BĚŽECKÝM ZÁVODEM U NÁS. éty prověřený závod je jednou z akcí evropského seriálu dálkových běhů Euroloppet a to je také důvod, proč na startovní listině najdete jména závodníků z celé Evropy. Kvalitu zázemí garantuje partnerství s organizátory série Stopa pro život. Účastníci se mohou i letos těšit na bezkonkurenční zázemí v místě startu a cíle. Při sobotním závodě volnou technikou se borci vydají na 23kilometrovou trať z místa startu na Kvildě nádhernými zákoutími Horské Kvildy a Zhůří. Zkrátka nepřijdou ani nejmladší lyžařské naděje, pro které jsou připraveny tratě v délce 1, 2, 5 a 8 km. Na neděli jsou pro klasické lyžaře připraveny dvě délky tratí, 23-

a 45kilometrový okruh s lahůdkou v podobě Černé hory. O pohodlí závodníků se stará pořadatelský team Ski klubu Šumava Vimperk ve spolupráci se Stopou pro život a obcí Kvilda. Plocha pro parkování byla letos zvětšena. V prostoru bývalé roty došlo k odstranění plotu a zbourání rozpadlých garáží. Prezence bude opět probíhat v obecním historickém sálu pod vedením zkušeného týmu pořadatelů. Závodníci se mohou těšit na skvěle vybavené zázemí v prostoru startu a cíle: Velký vyhřívaný stan s podlahou a prostornou jídelnou, kavárnou a prodejními stánky, výběr z pěti teplých jídel, vyhřívaná převlékárna, úschovna věcí a lyží, kvalitní ozvučení, profesionální

ŠUMAVSKÝ SKIMARATON KOOPERATIVY Termín: Místo: Trasy:

22.–23. 2. 2014 Šumava – Kvilda sobota: 23 km volně, dětské závody na 1, 2, 5 a 8 km neděle: 23 a 45 km klasicky

www.stopaprozivot.cz moderátorský doprovod, špičkový mazací servis Bezva běžky CZ, kvalitně upravená trať, ochotná, usměvavá obsluha a perfektně vybavené občerstvovací stanice na trati… to vše jsou devizy šumavského závodu. Pro každého účastníka závodu bude připraveno startovní číslo (při včasné přihlášce i se jménem) a taška s hodnotnými dárky (letos například čepice, čelenka nebo multifunkční šátek od firmy Lawi). Součástí víkendového maratonského klání jsou už tradičně doprovodné programy. V sobotu odpoledne mohou ti odvážnější porovnat svůj lyžařský um ve skikrosovém klání na kvildské sjezdovce a na své si přijdou i milovníci kultury, pro které je připraveno sobotní večerní divadelní představení v prostorách stanu v cíli. Pro všechny nadšence kombinace lyží a horských kol se zároveň v neděli odstartuje účastí na dlouhém závodě první část tradiční soutěže Šumavák 2014, která kombinuje účast na zimním Šumavském skimaratonu a letním Šumavském MTB maratonu (dlouhé tratě). Časomíru a registraci k závodu tradičně zajišťuje firma Sportsoft. Registrace byla již spuštěna. Doporučujeme všem závodníkům přihlásit se včas a využít tak možnost platby sníženého startovného. Více informací na:

www.stopaprozivot.cz 22. a 23. 2. 2014 se na Vás těšíme ve stopě na Kvildě! Skol!

22. – 23. 2. 2014

Šumavský Skimaraton Kooperativy / Kvilda

GENERÁLNÍ PARTNER

1. 3. 2014

Krkonošská 70 Kooperativy Špindlerův Mlýn – Svatý Petr

8. – 9. 3. 2014

Karlův běh / Abertamy v Krušných horách Klasika a Bruslení / Dětské závody / Komfortní zázemí / Vyhřívané stany s převlékárnou a úschovnou / Teplé jídlo a nápoje / Dárek pro všechny startující Přihlášky a informace na www.stopaprozivot.cz

LOPPET

TEXT A FOTO: MAREK PAZDERSKÝ

PRŮVODCE LYŽAŘSKÝM MARATÓNEM V KOSTCE

TĚSNĚ PŘED ZÁVODEM A PŘI NĚM

V PŘEDCHOZÍCH DÍLECH JSME SE SEZNÁMILI S TVRDOU PŘÍPRAVOU NA PODZIM, KDY JSME JEZDILI NA KOLEČKOVÝCH LYŽÍCH, BĚHALI S HOLEMI, SKÁKALI IMITACE A POSILOVALI, PAK JSME PŘEŠLI NA SNÍH A PŘES POČÁTEČNÍ NEZDARY S TECHNIKOU A NEDOSTATEČNOU KONDICÍ SPOLU S CHYBĚJÍCÍ SÍLOU, JSME SE POSTUPNĚ PROKOUSALI AŽ K ZÁVODNÍMU OBDOBÍ. NYNÍ SE SEZNÁMÍME S TÍM, CO DĚLAT V POSLEDNÍCH DNECH PŘED ZÁVODEM, ALE I PŘI NĚM, ABY SE NÁM DEN D, NA KTERÝ SE CELÝ ROK CHYSTÁME, NEPOKAZIL KVŮLI NĚJAKÉ DROBNÉ BLBOSTI. A VĚŘTE, ŽE UŽ JSEM TĚCH MALIČKÝCH CHYB ZA PÁR LET V LYŽAŘSKÉ STOPĚ VIDĚL NESKUTEČNĚ MNOHO, NĚKTERÉ JSEM DOKONCE SPÁCHAL I JÁ SÁM. TRÉNINK POSLEDNÍ TÝDEN DO STARTU ZÁVODU:

základní poučkou o tréninku před závodem je, že poslední týden už to fakt nedoženete!

na dlouhý závod musí být člověk odpočinutý v úterý i ve středu doporučuji ještě nějaké kratší intenzivnější tréninky na prodýchnutí, čtvrtek volno, pátek projetí části trati, v sobotu volno a v neděli hurá na závod

čím více znáte trať, tím je pro vás závod lehčí

pokud jste se do místa závodu dostali až na poslední chvíli, tak se vyplatí znát alespoň prostor startu a pak také posledních 5–10 km do cíle. Budete vědět, co vás čeká, a ujistíte se, že to zvládnete, i kdyby náhodou přišla krize

zapomeňte na zaručené rady kamarádů, že trénovat je potřeba až do startu, nebo na vzájemné hecování se, kdo má kolik nalyžováno a kdo toho najede v sobotu víc

pokud máte tu možnost, tak se před star tem běžte na pár kilometrů (2–5 km) rozjet, nebo si alespoň trochu zaběhat

řádně se rozcvičte a zapracujte, aby sval stvo bylo připravené a tělo řádně nastartované podávat velké výkony. Platí zde přímá úměra, že čím větší zima, tím více byste se měli této fázi věnovat

před samotným startem se pak snažte co nejdéle pohybovat, poskakovat, kroužit pažemi a zůstat díky oblečení v teple

PŘÍPRAVA GELŮ NA ZÁVOD

JÍDELNÍČEK, DENNÍ A PITNÝ REŽIM

od středy už by vaše tělo mělo přijímat zvýšené množství tekutin a minerálů (velmi oblíbené je Magnesio Pottassio od Enervitu)

spát byste měli chodit kolem 22. hodiny, nebo alespoň ulehat do postele

pro pány se doporučuje souložit pouze do středy (při předpokladu, že závod se jede v neděli), zatím co dámy mohou klidně i den před závodem

den před startem by si také člověk neměl stříhat nehty, holit se nebo si stříhat vlasy

doporučují se už jen lehčí jídla, zvláště pak navečer. Ideální jsou saláty nebo kombinace masa a zeleniny bez příloh, den před závodem si dopřejte už jen nějaké těstoviny

hlavně nejezte nevyzkoušená jídla nebo se nesnažte držet sacharidovou dietu, pokud už jste ji někdy předtím nezkusili nebo neznáte přesně její účinky

ráno k snídani se pak doporučuje ovesná kaše nebo jiné energetické jídlo s vlákninou, které je zároveň lehce stravitelné

i ráno se snažte co nejvíce pít a zhruba 30–15 min před startem si ještě dejte optimálně Pre Sport od Enervitu nebo nějakou müsli tyčinku jako druhou snídani

alkohol by měl být od středy zcela zapo FOCENÍ SE STARTOVNÍMI ČÍSLY V PŘEDVEČER ZÁVODU

vězen, stejně tak cigarety nebo jiné drogy, je možná pouze k jídlu sklenka vína nebo malé pivo

VÝBĚR A PŘÍPRAVA LYŽÍ

pokud jste odborníkem, tak nepotřebujete rady

pokud ne, je nejlepší svěřit za úplatu svá prkýnka do rukou odborníků, kteří vám lyže jak naparafínují, tak i namažou na stoupání, nejlépe jak umějí, a věřte, že to bude vždy lepší než od vás (tuto službu poskytuje na závodech vždy velká řada firem)

jinak samozřejmě sledujte bedlivě před pověď počasí a dle toho si vyberte vhodný pár lyží. Měly by být vyzkoušené, že na daných podmínkách jedou, že se z nich odrazíte, a máte na nich vyzkoušenou a naměřenou mazací komoru

základní podkladové parafíny na lyže naneste už v pátek, sobotu si nechte pouze na fluorové parafíny, mázu samotnou až na nedělní ráno

jízda na zcela nových lyžích se nedoporu čuje, stejně tak na lyžích půjčených třeba od kamaráda, když je nemáte vyzkoušené

základním pravidlem je, že lyže, která hodně jede, je vám k ničemu, když se z ní neodrazíte

ráno před startem je vhodné si mázu vyzkoušet a případně ještě poupravit

nezkoušejte si to ale tam, kde všichni. Může tam být stopa a sníh v úplně jiném stavu než o 100 metrů dál

při vybírání vosků nesmíte zapomenout kalkulovat s měnící se nadmořskou výškou a teplotou během závodu

doporučujeme si vzít s sebou na trať jeden teplejší a jeden studenější vosk s korkem pro případnou opravu mázy

pokud máte dostatek peněz a času na mazání, tak si připravte dva páry lyží a ráno před startem si jen vyzkoušejte, které jedou rychleji

zkontrolujte si, zda máte v pořádku vázání, zda nemáte poškozenou gumičku (flexor) u vázání a nalepte si na lyže samolepku k tomu určenou (startovní balíček)

to samé proveďte u holí, zda máte v pořád ku košíčky, bodce, madla i poutka

DŮKLADNÁ PŘÍPRAVA LYŽÍ SE VYPLATÍ

TRADIČNÍ FRONTA DO STARTOVNÍ VLNY NA VASÁKU

POPIS PŘÍPRAVY VEČER A RÁNO PŘED STARTEM

je sobota odpoledne nebo večer a s vámi už mlátí nervozita o zem, tak se běžte na chvilku projít nebo si dejte sklenku vína a poseďte s přáteli či s rodinou, to pomáhá

připravte si pěkně všechny věci na ráno, ať je nemusíte hledat a na něco nezapomenete

přípravu začněte spodním prádlem, dále ponožky, kalhoty od kombinézy, čip na nohu (máte u startovního čísla), boty na běžky, převlékací kalhoty na zahřátí, dále pak dlouhé spodní triko, vršek od kombinézy, startovní číslo, rukavice, čepici nebo čelenku, omyté sportovní brýle (popřípadě i dioptrické nebo čočky), bidon (držák na láhev) s už namíchaným oblíbeným nápojem s gelovou výbavou a tabletami proti křečím, bundu na zahřátí před startem, teplou čepici a rukavice, teplou bundu, batoh na věci na převlečení s ručníkem a mýdlem, pokud jsou v cílovém prostoru sprchy, dále pak pytel na oblečení od pořadatelů, kam už si můžete věci také připravit předem spolu s nápojem R2 od Enervitu, který vás po konci závodu postaví velmi rychle na nohy, lyže, hole, vosky s korkem, škrabku, smývač (to kdyby se nepovedlo mazání lyží), svačinu před startem, pití před startem, mobilní telefon, toaletní papír, poukázky na jídlo a pití po projetí cílem plus poukázky na diplom

t ak, máte zabaleno a nic by vám ráno nemělo chybět, tak ještě připravit věci na snídani a už můžete jít spát. Mejdan či jiné neřesti vynechejte alespoň ten den před závodem

budíky nastavte alespoň dva, ať nezaspíte, a vyrazte do prostoru startu o trochu dříve, než původně chcete, neboť cestou vás mohou stihnout nepříjemnosti v podobě zácpy, kolony, nejedoucího autobusu apod.

ráno po probuzení si na sebe navlékněte všechny předem připravené věci, dojděte si na záchod, nasnídejte se, hodně napijte, nezapomeňte boty, lyže a hole a vydejte se na start

pokud ještě neznáte prostor startu, tak si to vše v klidu prohlédněte, zjistěte, kam se dávají pytle s oblečením, kdy se otevírá startovní vlna, ať si tam můžete položit lyže a hole a pak už se jen věnujte mazání, zkoušení lyží, rozcvičování, pití a jídlu

přibližně 15 min před startem už musíte být většinou ve svém startovním koridoru (dle velikosti závodního pole), tak odevzdejte pytel s oblečením, naposledy se napijte, dojděte si na záchod a pak už se jen snažte pohybovat, ať nezmrznete.

LOPPET

JÍDLO A PITÍ BĚHEM ZÁVODU

během závodu byste měli pravidelně doplňovat tekutiny, energii a minerály

vychází to zhruba tak, že každých 10 km se napijete, sníte nějakou tabletu s minerály proti křečím a každých 20 km do sebe nacpete i nějaký ten gel. Pozor, některé gely je potřeba zapít

tento režim by vám měl vystačit na závody trvající do 4–5 hodin výkonu, pokud jedete něco delšího, tak doporučuji ještě vše doplnit stravou ve formě energetických tyčinek, které jsou lehce stravitelné s rychlým přenosem energie ke svalům

jezte a pijte jenom vámi osvědčené a vyzkoušené nápoje a jídla

pro převoz všech dobrot jsou nejvhod-

LES LYŽÍ PŘED STARTEM NA VASÁKU

POHYB PO TRATI A ROZVRŽENÍ SIL

po startu se většinou každý snaží prodrat co nejvíce dopředu a vybojovat si co nejlepší výchozí pozici, což má někdy za následek zbytečný chaos, strkanice, zlámané hůlky, propíchnuté boty i lyže, nadávky, pády i velmi rychlé konce závodu

pokud tedy nepatříte mezi největší favority závodu, tak jeďte v klidu, nikam se nervěte, ten závod bude trvat ještě dlouho a nemá cenu se o něj připravit hned v úvodu

snažte se zvolit takové tempo, aby vám bylo příjemné, neměli jste moc sil si s někým povídat, ale zároveň jste věděli, že z něho můžete kdykoli zrychlit

takto se snažte dojet až do půlky závodu nebo na vrchol stěžejního a největšího stoupání trati (teda pokud zrovna nejedete Marcialongu), pak už můžete jet naplno až do cíle, snad to vydržíte

někdy je lepší se svézt schovaný za někým v háku, i když jede o trochu pomaleji než vy, trochu si odpočinete, schováte se před protivětrem a až budete mít pocit, že už je to na vás pomalé, tak ho předjeďte

nezapomínejte na to, že ten závod jedete pro to, že vás to baví, těší, máte z toho radost, a tak se usmívejte kolem sebe a opravdu si ho užijte se vším všudy

Tak doufám, že jsem vám během malého seriálu rad jak zvládnout závod poradil dostatečně a pro vás to letos už bude jen formalita. Po podzimní řádné přípravě se vrhnete s prvním sněhem na techniku, pak přijde pořádný trénink, navíc budete dodržovat životosprávu, nezapomenete si startovní číslo ani nesníte před startem feferonky s čili omáčkou, kterou vám poradil kamarád, a gel si neotevřete předem, aby vám nevytekl celý na záda. Pěkně v klidu si odjedete ze startu, do půlky si to užijete a pak za to dle tréninku vezmete a svým soupeřům ujedete. Po projetí cílem vám vyhrknou slzy, doma vás bude čekat něžné objetí vaší partnerky a uznalé gratulace od přátel. Takhle nějak si já ty závody užívám, takže ať to frčí a skol někde na startu, Mára

NE VŽDY SE NA TRATI ZADAŘÍ

nější bidony nebo ledvinky s držákem na láhev, některé kombinézy mají kapsičky nebo třeba tablety proti křečím se dají přidělat ke startovnímu číslu pomocí sešívačky (kancelářský koník)

nejíst nebo nepít s tím, že čekáte na krizi, je špatně, to už vám pak z ní nic nepomůže, důležité je nenechat organizmus do té krize spadnout

využijte občerstvovací stanice od pořadatelů, ale nezdržujte se příliš dlouho a nejezte nebo nepijte toho moc najednou, to se vám pak moc dobře nepojede a vaše tělo bude mít ještě práci s trávením

pamatujte, že největším dopingem je úsměv a dobrá nálada

Outdoorové vybavení zblízka

Předplaťe si časopis Svět outdooru poštou domů jen za 79 Kč na rok! Nechte si posílat Svět outdooru domů za symbolickou částku.

Stačí vyplnit jednoduchý formulář na www.pohora.cz/svet-outdooru.

TESTY

Jsme specialisté na vybavení: více než 800 testů od roku 1997.

VYBAVENÍ

Kupujete si nové pohory nebo bundu? Poradíme vám!

EXPEDICE

Informace z méně i více známých expedic.

Aktuální informace ze světa outdoorového vybavení a expedic čtěte na největších českých outdoor portálech www.SvetOutdooru.cz a www.Pohora.cz

CESTOVÁNÍ

Tipy na nejlepší treky a cestovatelské destinace světa.

OSOBNOSTI

V každém čísle jedna či více osobností české či světové outdoorové scény. .

LOPPET

TEXT: ALEŠ MÁSLO FOTO: ARCHIV JIZERSKÉ 50, ENERVIT

STRAVOVÁNÍ 1. PRO LYŽAŘSKÉ MARATÓNY

DÍL

NA STRAVOVÁNÍ, KTERÉ JE V PŘÍMÉ SOUVISLOSTI SE SPORTOVNÍM VÝKONEM, SE OBECNĚ DÁ POHLÍŽET ZE TŘÍ ČASOVÝCH ÚHLŮ POHLEDU: STRAVA PŘED VÝKONEM, BĚHEM VÝKONU A PO NĚM. MNOHDY JSOU VŠAK ZOBECNĚNÁ VÝŽIVOVÁ DOPORUČENÍ NESPRÁVNĚ INTERPRETOVÁNA NEBO DOKONCE I CHYBNĚ VYKLÁDÁNA. POJĎME SE PROTO NA VŠECHNY TŘI ČASOVÉ ÚSEKY PODÍVAT POHLEDEM PODLOŽENÝM STUDIEMI A ANALÝZAMI! Zdroje energie pro vytrvalostní sporty Během jakéhokoliv vytrvalostního výkonu, včetně běhu na lyžích, čerpají svaly energii především ze tří zdrojů. Těmi jsou glykogen (především svalový glykogen), endogenní (vnitřní) tuky přítomné ve svalech a sacharidy přijímané potravou během výkonu. Zásoby glykogenu můžeme z pohledu výživy značně ovlivnit ihned po skončení výkonu ve fázi regenerace (té se budeme věnovat v části C) a dále jídly mezi tréninky či závody. Výživou přijímanou těsně před výkonem (té se věnujeme v části A) můžeme zásadně ovlivnit míru využití tuků uložených v těle a tím i dobu možného čerpání zásob glykogenu. V části B se budeme věnovat tomu, jakou formu energie přijímat během výkonu (tedy třetímu zdroji energie). Jak jíst před sportovním výkonem Jakýkoliv příjem potravin obsahujících sacharidy vyvolá zvýšení hladiny krevního cukru a následně i inzulinu. Inzulin je hormon, jehož úkolem je zvýšenou hladinu krevního cukru stabilizovat. Obecně platí, že čím větší je glykemický index přijaté potraviny (zjednodušeně řečeno, čím je nápoj nebo potravina sladší nebo více denaturovaná), tím vyšší je hladina vyloučeného inzulinu. Jak však dokládají mnohé analýzy (Wu a Williams, 2006; Febbraio a kol., 2000; Mondazzi a Arcelli, 2009), dojde-li ke snězení či vypití něčeho sladkého v poslední hodině před zahájením sportovního výkonu, utlumí zvýšená hladina inzulinu štěpení tuků na energii a zbrzdí uvolňování glukózy z jater do krevního řečiště. Vytrvalec je pak odkázán na čerpání energie pouze ze zásob svalového glykogenu, které jsou však značně omezeny a velmi rychle dochází. Před výkonem je tedy třeba se vyhnout všem sladkostem, sušenkám, zákuskům, denaturovaným potravinám (jako je bíle pečivo) apod. Naopak díky konzumaci nízkoglykemických sacharidových potravin před výkonem budete mít paradoxně více energie pro celý výkon, neboť tyto potraviny vyvolají využití energie z tuků, která je, zjednodušeně řečeno, „bezedná“. Ale energetické využití mastných

HROMADNÝ START LYŽAŘSKÉHO MARATÓNU

kyselin svalovými vlákny ve své podstatě přinese i úsporu omezených zásob glykogenu (prvního z výše uvedených tří zdrojů energie), který bude poté dostupnější v závěrečných (intenzivnějších) fázích nebo během střídání tempa. Tím se zvýší výkon sportovce a vzroste i jeho energetická odolnost během zmíněných intenzivních fází tréninku či závodu. Další výhodou zvýšeného příjmu sacharidů s nízkým glykemickým indexem v posledních hodinách před výkonem je to, že snižuje riziko nástupu hypoglykémie (nízká hladina krevního cukru vyvolávající pocity slabosti a „hlaďák“) během počáteční fáze výkonu. Jakou potravinu konkrétně vybrat Výběr vhodné potraviny však musí být důkladný, neboť přijatou potravinou bychom neměli neúměrně a zbytečně zatížit trávicí ústrojí, protože podpora a činnost organizmu během výkonu musí být zaměřena především na pracující svaly a nikoliv na trávení potravy. Proto se v jídlech, která předcházejí výkonu nejméně o 2 hodiny, vyhýbejme bílkovinám a tukům, které jsou obojí těžko stravitelné, ale i vláknině, s níž se musí organizmus vypořádat, ale žádnou energii tělu nepřinese. Hledáme tedy potravinu čistě sacharidovou, ideálně bez bílkovin, bez

tuků a bez vlákniny. A takovou potravinu lze najít jen v tzv. „sportovní výživě“, která je cíleně vyráběna proto, aby optimalizovala sportovní výkon. Snad jediná dosud známá potravina uvedeného složení je Enervit Pre Sport. Jeho specifické složení totiž zajišťuje doplňování až 96 % postupně se uvolňující energie ze sacharidů s nízkým glykemickým indexem. Z tohoto pohledu je Enervit Pre Sport skutečně ojedinělý produkt, navíc s nulovým obsahem tuků, bílkovin i vlákniny.

Účinky potraviny s obsahem výhradně sacharidů s nízkým glykemickým indexem (Enervit Pre Sport) na sportovní výkon: s timuluje využití tuků jako zdroje energie pro vytrvalostní výkon u možňuje šetřit glykogenové zásoby j e lehce stravitelná bez žaludečních potíží s nižuje riziko nízké hladiny krevního cukru vyvolávající pocity slabosti a „hlaďák“ během počáteční fáze výkonu z ajišťuje plynulé doplňování energie

Vítězný

Využití zásob glykogenu během výkonu Dosažená intenzita sportovního výkonu, rychlost během něho a absolvovaná vzdálenost v daném čase se snižují s klesajícími zásobami glykogenu (Coyle, 1985). To je spojováno s rostoucím katabolismem svalových vláken (tzn. jejich rozpadem) a snižující se aktivitou imunitního systému (Gleeson, 2004). Množství glykogenu dostupného v těle je limitováno a ovlivněno způsobem výživy, úrovní cvičení a jeho intenzitou. Svalové glykogenové zásoby jsou značně závislé na úrovni trénovanosti. U těch s nejvyšší trénovaností vystačí v závislosti na intenzitě cvičení po dobu od 90 minut (85 % VO2max) do 180 minut (65 % VO2max) (Tarnopolsky, 2005). U méně trénovaných mohou být časy i třetinové, neboť tělo má v jejich případě nejen zhruba poloviční zásobu svalového glykogenu, ale současně s glykogenem nepracuje tak hospodárně jako v případě vysoce trénovaných jedinců (viz následující grafy). Proto je šetření glykogenu nejen pro závěrečné fáze závodu nebo střídání tempa během něho určitě nutné.

Doporučení pro závod nebo intenzivní trénink: z a každou hodinu intenzivního tréninku nebo

závodu přijímejte optimálně 102 gramů sacharidů, přičemž 60 gramů připadá na glukózu a 42 gramů na fruktózu toto doporučené množství a poměr lze dosáhnout díky následující výživové strategii: 750 ml hypotonického iontového nápoje Enervit G sport (22,5 g prášku) 1x energetický koncentrát Enervitene sport koncentrát (objem 60 ml) 1x energetický gel Enervitene sport gel (objem 25 ml) 11 energetických tablet Enervit GT sport

možností, jak efektivně šetřit svalový glykogen, je příjem sacharidů během cvičení. Na rozdíl od klidových podmínek nezvyšuje příjem sacharidů v průběhu výkonu hladinu inzulínu v krvi (Coyle a kol., 1986; Hargreaves a kol., 1984; Jeukendrup, 2004), což znamená, že požití rychlých zdrojů energie v podobě gelů, koncentrátů, iontového nápoje nebo energetických tablet během výkonu nemá žádný nepříznivý dopad na využití tuku. Zde však na nás čeká další fyziologické omezení, a to maximální možná rychlost oxidace (spalování) přijímaných sacharidů během výkonu. Ta je omezena jejich absorpcí ve střevě (Jeukendrup a Jentjens, 2000). Důvodem je to, že v průběhu cvičení je snížen průtok krve ke střevům a následná schopnost asimilovat živiny, včetně přijímaných sacharidů. Představme si, že transport energie prostřednictvím rychle vstřebatelných sacharidů (jako je např. glukóza či fruktóza) přes střevní stěnu se děje prostřednictvím nosičů. Glukóza nebo její polymery, tj. maltodextriny, se během cvičení oxidují (spalují) rychlostí až 1 g za minutu. Tato úroveň nemůže být překročena, protože je to maximální množství glukózy, které může být zpracováno a využito. Fruktóza však používá jiný nosič, který může nad rámec přenášené glukózy přepravit dalších 0,7 g tohoto monosacharidu za minutu (Ferrari a Diamond, 1997). Současné požití glukózy (nebo maltodextrinů) a fruktózy zvýší možné využití stravou přijímaných sacharidů na maximální hodnotu 1,7 g za minutu (Jeukendrup, 2008). Množství a poměr mezi těmito dvěma sacharidy musí být zdroj: Peter Komopka, Sportovní výživa, podle Donatha a Schülera, 1985 pečlivě zvolen, musí dosáhJak šetřit svalový glykogen nout (nebo maximálně jen mírně převýšit) toto během výkonu vstřebatelné množství, neboť vysoký příjem Jak již bylo uvedeno v části A, glykogen lze šesacharidů, zejména fruktózy, může způsobit třit využíváním energie z tuků během výkonu, zažívací problémy pro sportovce. což podpoříme příjmem sacharidů s nízkým Zpracováno ve spolupráci s vědeckým týmem Enervit glykemickým indexem před sportem. Další Equipe a Aliancí výživových poradců ČR

výživový program pro běžce na lyžích

Jiří Hořčička

člen Dukla Liberec

Stanislav Řezáč dálkové běhy

Klára Moravcová Ski Klub Jablonec n.N.

My to máme dávno vyřešené. Ujíždíme na E Ujíždí Enervit! i ! it! exklusivní ociální distributor pro ČR

WWW.ENERVIT ENERVITsport t.CZ

Co jíst před sportem? Enervit Pre Sport Doplněk stravy

Výživa a suplementace během výkonu Především ve středně a dlouhodobých sportovních disciplínách, mezi něž patří i běh na lyžích, se výkon zhoršuje v důsledku vyčerpání svalového glykogenu ze svalů (Costill, 1971; Kustrup a kol., 2006). Proto bychom měli dbát nejen na to, aby byl na začátku každého výkonu nahromaděn a ve svalech zpětně doplněn dostatek glykogenu (což je otázka správné regenerace, které se budeme věnovat v části C), ale současně jíst před výkonem tak, abychom umožnili maximální využití tuků uložených v těle (více v části A).

velmi dobře stravitelné sacharidové želé zamezuje nedostatku energie nezpůsobuje žaludeční potíže ani pálení žáhy podporuje využití energie z tuku Enervit koupíte na www.enervitsport.cz, v obchodní síti Vitaland a v zákaznicky orientovaných obchodech se sportovním zbožím.

TOUR

TEXT: JAROŠ ŘEHOŘEK FOTO: ARCHIV AUTORA

BOŽÍ DAR (KRUŠNÉ HORY) A OKOLÍ…

PŘIJĎTE SI ZABĚDOVAT! BOŽÍ DAR JE VÝZNAMNÝM STŘEDISKEM ZIMNÍCH SPORTŮ, KTERÉ SE NALÉZÁ V NÁDHERNÉ CENTRÁLNÍ ČÁSTI KRUŠNÝCH HOR. JE TO ZÁROVEŇ NEJVÝŠE POLOŽENÉ MĚSTEČKO V ČR A SE SVOJÍ NADMOŘSKOU VÝŠKOU 1 028 M N. M. POSKYTUJE VÝBORNÉ SNĚHOVÉ PODMÍNKY PRO VŠECHNY FORMY BĚŽECKÉHO LYŽOVÁNÍ. NA BĚŽKÁCH SI ZDE UŽIJE JAK RODINA S DĚTMI, TAK I ŠPIČKOVÍ ZÁVODNÍCI. římo na Božím Daru v současnosti bydlí česká běžecká jednička – Lukáš Bauer a dále i výborný dálkový běžec Petr Novák. V okolí Božího Daru naleznou běžkaři nádherné výhledy i panenskou přírodu vhodnou pro pohodovou rekreaci. Běžkařská sezóna zde vesměs trvá od poloviny listopadu do konce března, přičemž běžci na lyžích si mohou vybrat z celé řady tras, které se odlišují obtížností profilu i délkou. Přímo na Božím Daru jsou nástupy na Krušnohorskou lyžařskou magistrálu (KLM), která spojuje jednotlivé obce této části Krušnohoří a navazuje na obdobnou magistrálu na německé straně hranice. Krušnohorská lyžařská magistrála je zde upravována v délce cca 60 km dle aktuálních sněhových podmínek 2–4 krát týdně špičkovými stroji ,a to jak pro klasický způsob

ROMANTICKÝ VÝHLED Z OKOLÍ BOŽÍHO DARU

NÁMĚSTÍ NA BOŽÍM DARU

SPONZOR RUBRIKY

běhu, tak i pro bruslení. V 13 km vzdáleném Perninku navazuje na „Božídarský“ úsek další část KLM, která běžkaře dovede až do oblasti Přebuzi, Jelení a opět má návaznost do Německa (tj. dalších cca 80 km upravených stop). Horkou novinkou letošní sezóny je založení Krušnohorské o.p.s. matadorem krušnohorského lyžování Janem Novákem. Účelem je podobně jako v Jizerských horách kvalitní úprava běžeckých stop pro návštěvníky a milovníky běžeckého lyžování. Kromě různých dotačních titulů bude k spolufinancování úpravy stop použita i kolekce připínacích „placek“, které nesou obrázek některého z lyžařů krušnohorské oblasti, kteří se probojovali v minulosti na OH. Nyní jsou k dispozici v hodnotě 100 Kč s obrázkem Jiřího Žahourka a 300 Kč s Ivetou Knížkovou. V dalších letech budou následovat portréty dalších reprezentantů až po Lukáše Bauera. Na projektu o.p.s. participují i obce ze západní části Krušných Hor – Nejdek, Ostrov, Nové Hamry, Boží Dar a Loučná pod Klínovcem. Práce o.p.s. je teprve v počátcích a až budoucnost ukáže, zda došlo k zlepšení podmínek pro lyžařskou veřejnost. S lyžařskou magistrálou jsou úzce propojeny i dva přeshraniční okruhy pojmenované podle slavných reprezentantů – okruh Lukáše Bauera – v délce 7,5 km a okruh Jense Weissfloga – v délce 24,5 km. Oba se upravují ve spolupráci s německou stranou. Výkonnostní lyžaři i závodníci si mohou skvěle zatrénovat na okruzích okolo božídarského Špičáku, na které se nastupuje cca 1 km za Božím Darem z KLM. Okruhy jsou na klasiku i bruslení. A ještě další možností jak se na běžkách „vyřádit“ je 20 km dlouhý okruh Karlova běhu. Vlastní závod Karlův běh, jehož pořadatelem je již tradičně LK Slovan Karlovy Vary, byl od loňské sezony sice z organizačních důvodů prozatím

TRÉNINK MLÁDEŽE NA JAHODOVÉ LOUCE

přesunut do sousedních Abertam, nicméně v okolí Božího Daru jeho trasa prochází. Běh se v letošní sezoně koná 8.–9. 3. 2014 a je tradiční součástí ligy dálkových lyžařských běhů ČR a seriálu Stopa pro život, sponzorovaného Českou spořitelnou. Zároveň je od letošní sezóny přidruženým závodem mezinárodního seriálu dálkových lyžařských běhů Euroloppet. Nejnáročnější tratě se pak nacházejí v závodním areálu „Jahodová louka“ rovněž asi 1 km od centra Božího Daru při příjezdové komunikaci od Karlových Varů. Tratě spravuje LK Slovan Karlovy Vary a vyrostla na nich celá řada reprezentantů ČR (kromě výše uvedených např. M. Šperl, I. Knížková, V. Kupilík, I. Rádlová, E. Pravečková či E. Kulová). Nově jsou tratě homologovány s nejvyšším hodnocením „A“ a je možné na nich pořádat i závody mezinárodní kategorie FIS. V místě jsou k dispozici přístřešky pro odložení věcí a mazání lyží při špatném počasí, v době konání závodů včetně elektrických přípojek. Rodiče s malými dětmi se i v zimě mohou vydat na tzv. Ježíškovu cestu, která má dva okruhy – 5,6 km nebo 12,9 km. Velká část této cesty je součástí KLM. Tato stezka má 13 zastavení.

ZE ZÁVODŮ NA JAHODOVÉ LOUCE

Začíná od Infocentra Boží Dar a pokračuje v budkách na trase, kde děti mohou plnit různé úkoly a odpovídat na otázky z Ježíškova světa. Cesta lesem je lemována i řadou skulptur dřevěných zvířátek a figur z pohádkového světa. Velkou výhodou běžkařů na Božím Daru je i blízkost družebního městečka Oberwiesenthal v Německu. Běžecký stadion Ski Arena se nachází pouze 1 km od centra Božího Daru hned za hranicí. Zde se dá vyrazit na německou běžeckou magistrálu či v době, kdy neprobíhají závody či oficiální tréninky si zajezdit na tratích světových pohárů, které svojí obtížností splňují ty nejnáročnější požadavky. I zde jsou trasy jak pro bruslení, tak i klasický způsob běhu. Část tras mohou používat i lyžaři s tažnými psy. Běžkařům přímo na Božím Daru poslouží ochotně radou, kam se vydat a jak to vypadá s úpravou stop, pracovnice městského Infocentra. K dispozici je řada občerstvovacích zařízení různých cenových kategorií a obchod s potravinami a spotřebním zbožím. Ubytovací kapacity přímo na Božím Daru i v okolí jsou poměrně rozsáhlé, nicméně v zimní sezoně je lepší rezervovat si ubytování dopředu. Kultovním místem

rekreačních běžců cca 10 km od Božího Daru na trase KLM je občerstvovna Maringotka, kde se vždy dá potkat někdo z dobrých známých. Od loňské sezony je blíže k Božímu Daru na trase Ježíškovy cesty nová občerstvovací stanice Krmelec. Název hovoří za vše, stačí dorazit. K dispozici je běžkařům na Božím Daru i několik lyžařských škol, které vyškolí zájemce o běh na lyžích jak v klasické technice, tak i v bruslení. Pobočka HUDY sport Fischer Racing Centra Karlovy Vary je pro letošní sezonu z důvodu reorganizace zavřena, nicméně cestou na Boží Dar se dá navštívit hlavní provozovna HUDY sport Fischer Racing Centra přímo v K. Varech, kde zájemcům odborní pracovníci kvalitně poradí a většinu operací s běžeckými lyžemi udělají na počkání. V případě dobrých sněhových podmínek se běžecký pobyt stoprocentně vyplatí. Rozsah upravovaných tras je velký a vybere si jistě jak rodina s dětmi, rekreační lyžař kategorie hobby i závodník. Dopravní dostupnost Božího Daru

Hlavní příjezd vede po silnici č. 6 do Karlových Varů a následně silnicí č. 25, přes Ostrov a Jáchymov do Božího Daru (cca 145 km). Druhá trasa vede z Prahy po silnici č. R7 na Slaný, Chomutov a dále na Loučnou pod Klínovcem, Boží Dar (cca 138 km). Z Karlových Varů (27 km) jezdí pravidelné autobusové linky několikrát denně. Hranice s Německem je vzdálena 1 km. Parkování na Božím Daru možno na veřejném parkovišti za 50 Kč/den. K dispozici jsou i soukromá hlídaná parkoviště za cenu 80 Kč/den. V místě je i benzinová pumpa s celodenním provozem.

PLÁNEK LYŽAŘSKÝCH TRATÍ KRUŠNOHORSKÉ LYŽAŘSKÉ MAGISTRÁLY

TOUR

SPONZOR RUBRIKY

TEXT: TOMÁŠ GNAD FOTO: JIŘÍ ŠAFRÁNEK

LYŽAŘSKÁ TURISTIKA

JAK NA TO?

TŘETÍ ČÁST: VYBAVENÍ PRO LYŽAŘSKOU TURISTIKU ČASTO DISKUTOVANÝM TÉMATEM JE, JAK SE OBLÉCI NA LYŽAŘSKOU TURISTIKU. LAICKÝ NÁZOR JE, ŽE SE NENÍ TŘEBA PŘÍLIŠ OBLÉKAT, KDYŽ JSTE STÁLE V POHYBU. POHYB PŘI LYŽAŘSKÉ TURISTICE URČITĚ NENÍ TAK INTENZIVNÍ JAKO PŘI TRÉNINKU NA LYŽÍCH, ALE PŘI STOUPÁNÍ JE ZATÍŽENÍ POMĚRNĚ VYSOKÉ, ANIŽ BYCHOM JELI ZÁVODNÍM TEMPEM. NA DRUHOU STRANU PAK NÁSLEDUJÍ AŽ NĚKOLIKAMINUTOVÉ SJEZDY, PŘI KTERÝCH MŮŽE DOJÍT K PROCHLADNUTÍ. TAK JAK TO VLASTNĚ JE? řece jen doba flanelových košil a plátěných šponovek je již dávno pryč. Na trhu už je spousta firem, nabízejících oblečení z různých přírodních i syntetických materiálů, které zaručují plně hodnotnou funkčnost. Ale začneme popořádku. Při oblékání na lyžařskou turistiku bychom měli zachovávat tzv. cibulový systém. Proč cibulový? Raději na sebe obléci více tenkých vrstev (jako má cibule) s možností postupného sundávání, než jednu silnou, kterou ale v případě přílišného zahřátí a zapocení již nemůžeme z důvodu prochladnutí sundat.

První vrstva by měla odvádět vlhkost od těla Měla by být složena z funkčního prádla, které má prvořadý úkol v odvodu potu a vlhkosti pryč od pokožky. Již z fyziky víme, že vlhkost na pokožce se odpařuje a tím i ochlazuje organismus. Pokud stoupáme, tak se zvyšuje výdej energie a produkce tepla, která se projeví vznikem potu. Funkční prádlo, ať je z přírodních (nejlépe vlněných) materiálů nebo syntetických (mikrovlákno), má na starosti právě tuto vlhkost přetransportovat od pokožky co nejdále do dalších vrstev oděvu, které již

NA KRATŠÍ VÝLET BUDOU STAČIT ELASŤÁKY A LEHKÁ VĚTROVKA

nejsou v kontaktu s pokožkou. Nejlépe tuto funkci zastává tkanina z mikrovlákna, která má schopnost právě tuto vlhkost odvádět. Vlněné prádlo sice ne v tak velké míře, ale zase nepůsobí chladivým účinkem, ani když je vlhké. Zároveň je vlněné vlákno příjemnější, dobře zadržuje teplo a ani po větším zapocení nezapáchá. Funkční prádlo, které musí být přímo na pokožce, by mělo být buď bezešvé a nebo s tzv. plochými švy, aby nedocházelo při opakovaném pohybu k oděru pokožky. Velikost spodního i vrchního dílu by měla být přiléhavá, aby mohl fungovat odvod vlhkosti. Prádlo musí být ve stálém kontaktu s pokožkou. Funkční prádlo nevyžaduje zvláštní péči, jen při praní vlněného prádla nepoužívejte aviváže a při dlouhodobém skladování použijte v prádelníku levanduli, odpuzující moly. Druhá vrstva by měla zajišťovat tepelný komfort Jedná se o silnější vrstvu, která snáze udrží teplotu těla a zároveň je schopna částečně pohlcovat nebo transportovat pot. Tato vrstva je prodyšná, ale současně není odolná proti větru a vlhkosti zvenku. Stejně jako u první vrstvy i zde se používají přírodní i syntetické materiály, oproti první vrstvě silnější. Syntetické materiály mají i v tomto případě mírnou výhodu, že se po úplném namočení poměrně v brzké době usuší. Pokud se při lyžařské turistice pohybujeme do kopce, tak se doporučuje pohybovat jen v těchto dvou vrstvách, pokud ovšem není příliš prudký vítr. V tomto případě bychom měli mít po ruce lehkou větrovku s kapucou z tenkého šusťáku. Při delším sjíždění nebo větší pauze pak použijeme další vrstvu.

KOLEKCE 2013/14 WWW.SPORTEN.CZ

NA SUŠENÍ JE TŘEBA V CHATĚ MÍT VĚTŠÍ PROSTOR

Třetí vrstva by měla být odolná proti vlhkosti přicházející zvenku a také odolná proti větru Je to v podstatě vrstva, která sice příliš nezajišťuje tepelný komfort, ale vylepšuje ho právě tím, že se k tělu nedostanou ochlazující vlivy zvenku v podobě průniku vzduchu nebo vlhkosti. Čím vyšší číslo, znamenající výšku vodního sloupce působícího na tkaninu, tím je lepší odolnost oděvu proti vlhkosti. Tato vrstva by měla mít zároveň schopnost průniku vodních par z vnitřku ven, aby se na vnitřní vrstvě oděvu nesrážely. To by opět způsobilo prochlazení. Třetí vrstva je tak z pevné tkaniny, která je opatřena buď zátěrem a nebo membránou, které umožňují průnik kapalných částic z potu směrem ven, ale zároveň neumožňují průnik kapalných částic deště směrem dovnitř. Laikovi to připadá neuvěřitelné, ale ono to opravdu funguje. Tuto vrstvu, což bývá zpravidla bunda a převlekové kalhoty, použijeme při sjíždění, při delším zastavení nebo méně intenzivním pohybu za většího chladu a působení větru. V případě intenzivnějšího zatížení tuto třetí vrstvu schováme do batohu. Třetí vrstva sama od sebe vyžaduje určitou péči. Jednak se musíme co nejvíce vyvarovat zmuchlání tkaniny, jejíž impregnace se tak může narušit. Zároveň na maximální možnou míru omezíme praní oděvu. Impregnace v podobě zátěru nebo membrány se praním naruší a jakákoliv další dodatečná impregnace je již méně dostačující. V případě nevyhnutelného praní použijeme speciální přípravky určené výrobcem. Rukavice Rukavice bychom měli mít dvoje. Jedny na aktivní pohyb (chůze do kopce nebo běh), které jsou tenké a přesně šité na velikost ruky. Jakékoliv překlady látky rukavic mohou postupně způsobit nepříjemné otlaky dlaně nebo prstů. Shrnování rukavice při odpichu by měla zabránit elastická manžeta kolem zápěstí nebo dotahovací pásek. Při výběru si všímejte jednak správné velikosti celé rukavice a prstů, s tím i podšití nejvíce namáhané části rukavice na dlani, palci a ukazováčku ruky. Bez podšití

se tato nejvíce namáhaná místa brzo prodřou. Pro větší mráz, sjíždění nebo delší zastávku určitě nepohrdnete zateplenými rukavicemi nebo palčáky, které můžete mít pro tyto případy uschovány v batohu. Návleky přes boty Pokud se chystáte na náročnější túry v hlubokém sněhu, pak nezapomeňte na návleky přes boty. Ty vás ochrání proti sněhu, zapadajícímu do bot, který následně roztaje, a pak nepříjemně navlhnou ponožky. Návleky také chrání proti chladu nohy až po kolena. A to si pamatujte, zima jde hlavně odspodu, od nohou. Čepice Čepice by měla chránit hlavu proti mrazu, a to nejen na temeni hlavy, ale hlavně i na čele. Tam chrání hlavně nosní dutiny. Čepici při vyšší teplotě lehce nad nulou může nahradit čelenka, která chrání především čelo a také uši. V případě větší vichřice určitě nepohrdneme větrovkou s kapucou přes hlavu, která chrání i tváře, nebo lyžařskou kuklou.

NA NÁROČNĚJŠÍ AKCE VYUŽIJEME I NÁVLEKY PŘES BOTY

SPORTEN NEJSOU JEN BĚŽKY

VYBAVENÍ

FOTO: FISCHER

TEXT: TOMÁŠ GNAD A JAROŠ ŘEHOŘEK

OBLÉKÁME SE NA BĚŽKY LETOŠNÍ SEZÓNA BUDE PĚKNĚ BAREVNÁ KDYŽ SE PODÍVÁME NA STARTOVNÍ POLE ZÁVODU SVĚTOVÉHO POHÁRU, TAK SE TO HEMŽÍ RŮZNÝMI BARVAMI. PRO DIVÁKA JE TO KRÁSNÝ POHLED A ZÁROVEŇ SE MŮŽE MNOHEM LÉPE ORIENTOVAT V POŘADÍ PROJÍŽDĚJÍCÍCH ZÁVODNÍKŮ. KAŽDÝ STÁT MÁ SVOJI KOMBINACI BAREV A VĚTŠINOU TAKOVOU, KTERÁ ODPOVÍDÁ I JEHO STÁTNÍ VLAJCE (POKUD NEDOCHÁZÍ K VÝJIMCE JAKO U KOMBINÉZ NAŠÍ REPREZENTACE NA LETOŠNÍ OLYMPIJSKOU SEZÓNU). LYŽAŘSKÉ KOMBINÉZY SE OD SEBE LIŠÍ NEJEN BARVAMI, ALE I KOMBINACÍ RŮZNÝCH MATERIÁLŮ. TO SAMÉ SE PAK PROJEVUJE I U TRÉNINKOVÝCH ODĚVŮ. a první pohled bychom neřekli, že jsou v lyžařských běžeckých kombinézách kromě barvy rozdíly. Nejdůležitější z lyžařského materiálu jsou především lyže a jejich úprava,

pak boty, následně lyžařské vázání a hole. Že je možné částečně ovlivnit výkon v běhu na lyžích i při použití lyžařské kombinézy, k tomu dospějeme až po podrobném prozkoumání.

ATEX

Produkty

Historický vývoj Roku 1992 manželé Alena a Jaromír Fridrichovi zakládají firmu ATEX spol. s r.o. Skloubili tak mnohaleté zkušenosti v oblasti módního návrhářství a výroby oděvů se zkušenostmi ze závodní cyklistiky. Pro každého cyklistu je logickým doplňkovým zimním sportem běh na lyžích. V roce 2001 se přizpůsobuje Atex a po několika letech praxe a testování dosahuje mety nejvyšší: obléká českou reprezentaci v běhu na lyžích. Díky tomu ATEX Sportswear později obléká celá česká špička včetně olympijských medailistů Kateřiny Neumannové, Lukáše Bauera či Martina Koukala. Roku 2002 firma zjišťuje, že od běhu na lyžích není daleko k biatlonu, a české reprezentaci vyrábí nejdříve oblečení pro letní přípravu, od roku 2006 pak vyráží v našich kombinézách i do světového poháru. V současné době se Atex soustředí především na biatlon. Oblečení Atex obléká česká, slovenská a běloruská reprezentace včetně olympijských medailistek Nasti Kuzminové (SVK) a Daryi Domrachevy (BLR). Veškeré oblečení Atex je šito výhradně v dílnách v České republice, materiály pro Atex vyrábí renomované evropské firmy, potisk se provádí nejmodernější sublimační technologií.

Vrchní díl závodní dvoudílné běžecké kombinézy je vyroben z elastického materiálu Lycra a standardně obsahuje krční partie podložené fleecem, podložený přední zip s krytkou, prodyšné elastické díly v podpaží a na zádech, anatomicky tvarované rukávy s protiskluzovou silikonovou gumou v pase. Možnost reflexních prvků či, v případě biatlonu, protiskluzové prvky na loktech a pažích. Spodní díl závodní dvoudílné běžecké kombinézy také z materiálu Lycra standardně obsahuje pasovou gumu se šnůrkou na stažení, vyztužená kolena a reflexní prvky. Vrchní oblečení (bunda, vesta, kalhoty) se vyrábí ve dvou variantách, a to v tenčí variantě z materiálu zerowind light a teplejší variantě zerowind thermo. Závodní běžecká vesta je z třívrstvého materiálu Zerowind, obsahuje dvě boční zipové kapsy, vodě odolné zipy s krytkami na obou stranách a reflexními prvky. Zadní díl je vyroben z materiálu Roubaix pro lepší odvětrávání. Dlouhé převlekové kalhoty jsou vyrobeny ze dvou materiálů: přední díl z neelastického materiálu Zerowind či Softshell, zadní díl z elastického Roubaix. Tato kombinace zajišťuje elegantní vzhled kalhot a současně neomezuje sportovce v pohybu. Na přední části dvě standardní zipové boční kapsy s aretačními jezdci, na zadním dílu nohavic reflexní prvky. V pase guma a šňůrka ke stažení, prošitá kolena. V bocích vodě odolné

Většina firem se drží základní strategie vývoje běžeckých kompletů ze tří základních vrstev: 1. S PODNÍ VRSTVA – ta odvádí vlhkost z pokožky do vrchních vrstev oblečení co nejdále od těla. 2. S TŘEDNÍ VRSTVA – izoluje. Jsou to materiály, které absorbují co největší objem vzduchu a tím izolují nejefektivněji. 3. V NĚJŠÍ VRSTVA – ochraňuje proti vnějším vlivům okolního prostředí, jako je déšť, sněžení a vítr. V takovém případě je důležité používání praktické a pohodlné střední vrstvy, kterou lze snadno obléci i svléci, když potřebujeme regulovat tělesnou teplotu před, během i po fyzickém výkonu.

podložené zipy, které lze rozepnout od nohavic až do pasu. Tyto kalhoty jsou proto vhodné i jako převlekové oblečení před či po sportovním výkonu. Převleková běžecká bunda je z třívrstvého materiálu Zerowind. Obsahuje regulovatelný obvod krku, dvě boční zipové kapsy, voděodolné zipy s krytkami na obou stranách, elastické manžety s otvorem na palec v rukávech, protiskluzovou gumu v pase a reflexní prvky. Zadní díl je vyroben z materiálu Roubaix pro lepší odvětrávání. Tento komplet je často na tréninku doplňován nepromokavou sadou z polyamidu pro případ deště a teploty kolem nuly.

BJORN DAHLIE Historický vývoj Zakladatel firmy Bjorn Dahlie je vůbec nejúspěšnější lyžař – běžec historie. Za svoji kariéru vybojoval 29 medailí z MS a OH (z toho 15 zlatých). V Norsku je považován za žijící legendu. Platil po celou svoji kariéru za všestranného lyžaře, který výborně ovládal obě běžecké techniky a vítězství dosahoval na všech délkách tratí. A touha po zlepšování a inovacích ho vedla k tomu, že v roce 1996 Bjorn Dahlie představil vlastní kolekci oděvů „Bjorn Dahlie technical wear“. Značka se postupně vyvíjela a v roce 2001 Bjorn prodal svoji firmu do Švýcarska firmě Odlo a podepsal s ní licenční smlouvu. Dlouholetá tradice a výrobní zdatnost firmy Odlo spolu se zkušenostmi Bjorna Dahlieho vedly k zlepšení tvorby kolekcí, jejich výroby, marketingu a prodeje. Značka oděvů Bjorn Dahlie se tak stala jednou z vedoucích značek vyrábějících oblečení pro běh na lyžích. V roce 2007 Bjorn převedl firmu opět zpět do Norska. Bjorn se aktivně podílí ve firmě především na tvorbě kolekcí a na marketingu. Kromě domácího norského trhu se v současné době oděvy Bjorn Dahlie prodávají v řadě dalších zemí.

Produkty Od letošní sezony můžeme vidět v kolekci BD klasické dělení oblečení do tří vrstev – od spodního prádla, přes střední zateplovací vrstvu až po vrstvu vrchní, která lyžaře přímo chrání před vnějšími vlivy počasí. Všechny tři vrstvy se prolínají do jednotlivých kategorií kolekce, do kterých BD dělí své produkty. Ty jsou celkem tři + kategorie juniorská. Na samém vrcholu produkce stojí oděvy kategorie RACE, které jsou jakousi „výkladní skříní“ produkčních řad. Produkty jsou určeny závodníkům, kteří chtějí posunovat své možnosti. Race zahrnuje novinku - bundy a kalhoty Icon, vysoce funkční oblečení s lepenými spoji a vysoce sofistikovaně provedeným plastickým

FISCHER Fischer, jako nejrozšířenější výrobce a konstruktér hlavně běžeckých lyží a bot má výrobu běžeckých kompletů spíše jako přidruženou. U lehkých závodních kombinéz využívá především elastické materiály, pro méně intenzivní lyžování pak zateplené tréninkové komplety. Designem si je určitě nespletete, neboť používají vesměs kombinaci barev svých lyží – černou a žlutou.

logem BJ na zadním díle bund. Do kolekce Race jsou zařazeny i další produkty s názvy Legend, Champion a samozřejmě závodní lyžařské kombinézy Quest s novým agresivním designem. Kombinézy se vyrábějí jak ve dvou, tak i jednodílném provedení. Stručně shrnuto – lehké, teplé, funkční, pohodlné. Do vrchní vrstvy oblečení patří i bundy Easy s dutým izolačním vláknem Primaloft®. BJ má do kategorie Race přiřazeno i adekvátní oblečení, vrstvu zateplovací a termoprádlo z polypropylenových mikrovláken. Řada PURSUITE je co do střihu oděvů poněkud volnější a je určena pro nejširší skupinu milovníků běžeckého lyžování. Tato kolekce je poměrně široká a nalezneme tu řadu produktů v nových barevných provedeních. Osvědčený tréninkový top Finnmark je k dispozici v módních modro, zeleno, bílých a černých barvách. I tato řada je doplněna střední izolační vrstvou zahrnující pulovry a bundičky, které slouží k zateplení pod vrchní vrstvu, a s úspěchem je možno je nosit i jako součást sportovní módy ke kalhotám do města. Řada ACTIVE má nejvolnější střih a je určena milovníkům pohybu zimní přírodou. Vzhledem k nižší cenové hladině a použití kvalitních materiálů je velmi oblíbená.

VYBAVENÍ

CRAFT Historický vývoj Historie firmy Craft se začíná psát v roce 1973, kdy se pokouší Anders Bengtsson poprvé řešit řadu problémů spojených s pocením sportovců pomocí speciálního oblečení. Při pocení, pokud vlhkost zůstává na pokožce, dochází k rychlému ochlazování těla sportovce. V uvedeném roce vzniká první spodní prádlo utkané v továrně v Halmstadu, které pomáhá tento problém řešit. Mezi lety 1974–1976 bylo prádlo vyráběno v rámci „Eiser Group“, pak přichází do firmy Sten-Sture Johansson a vzniká název „Craft of Sweden“. Významnými nositeli značky Craft byl sjezdař Ingemar Stenmark a proslulý běžec Gunde Svan. Za druhý začátek příběhu Craftu se pokládá rok 1996, kdy majitel skupiny New Wave, Torsten Jansson začleňuje firmu do své skupiny. Je zvolen nový název „Craft of Scandinavia“, do firmy přichází nový management a vyměňují se designéři. Důležitá pro vývoj kolekcí je spolupráce se špičkovými sportovci. Zpětná vazba z praktického používání spodního prádla i oblečení Craft je důležitá pro další vylepšování oděvů. Ačkoliv se výrobky pod značkou Craft vyrábějí již od 70. let minulého století a kvalitativně již jsou na jiné, mnohem vyšší úrovni, základní idea se nemění – vyrábět praktické a funkční oblečení, které má sportovcům různých odvětví pomoci ve zlepšování jejich výkonů.

Produkty Craft je jedním z hlavních a možná nejvýznamnějším tvůrcem a propagátorem vrstvení funkčního oblečení do tří vrstev. První vrstva je

LÖFFLER Löffler je prvotřídní rakouská značka, specializující se na inovativní sportovní oblečení nejvyšších kvalit. Nabízí vysoký komfort a funkčnost nejen při vytrvalostních sportovních aktivitách,

v podání Craftu již vysoce sofistikovaně propracovaná skupina oblečení. KEEP WARM – je řada prádla do chladných podmínek při nízké intenzitě pohybu. Při konstrukci jsou použity 3 druhy dutého vlákna, propracovaný bodymaping a bezešvá konstrukce. WARM WOOL – je nejteplejší spodní prádlo ze skupiny Craft. Prádlo obsahuje 76 % merinové vlny a elastická vlákna a je určeno pro rozličné outdoorové aktivity ve velmi chladných podmínkách. Pro závodníky a sportovce, kteří naopak vyvíjejí vysokou intenzitu pohybu v chladnu je určeno prádlo BE ACTIVE. Dalo by se říci, že je to nejtradičnější kategorie prádla Craft. Be Active se dělá i ve variantě s větru odolnou membránou Windstopper®. BE ACTIVE EXTREME je varianta oblečení pro aktivity, kdy kolísá intenzita. Prádlo je poněkud silnější a vyrábí se rovněž i ve variantě s Windstopperem®. Prádlem určeným do teplých podmínek je STAY COOL. Druhá vrstva – nové oděvy této kategorie od Craftu THERMAL STRETCH mají příjemné zateplení z vnitřní strany a vyznačují se sportovním ergonomickým střihem. Vrstva se výborně hodí k zateplení jak pod vrchní oděvy určené pro běh na lyžích, tak i pod kolekce oděvů pro sjezdové lyžování. Třetí vrstva je na oblečeném sportovci nejvíce vidět. Zároveň se nejvíce liší svým provedením případně i použitými materiály podle typu užití. Kolekce XC (Cross country) je samozřejmě odstupňována dle výkonnosti lyžařů. Na pomyslném vrcholku stojí oděvy Elite Race, určené závodníkům a lyžařům, kteří ocení špičkovou kvalitu. Oděvy mají perfektní ergonomický střih. Při jejich konstrukci se používá např. ThermoCool® pro optimální termoregulaci či větruodolná membrána VENTAIR®wind. Pro širší okruh lyžařů je určena řada Performance High Function. Ta nabízí ucelené sety svrchního

ale i při volnočasovém využití. Oblečení je vyráběno výhradně v zemích Evropské unie, kvalita materiálů a zpracování je vždy na prvním místě. Löffler je součástí koncernu Fischer.

Produkty Technologie jsou vyvíjeny a testovány ve spolupráci s vrcholovými sportovci. Získané poznatky jsou neustále přenášeny do produkce nových kolekcí. Löffler, jako prémiová značka sportovního oblečení, je zaměřena na neustálé zlepšování existujících produktů i technologií s hlavním cílem vyhovět nejvyšším požadavkům sportovců. Mnoho let směřuje firma Löffler cestou úspěšného a hlavně udržitelného managementu. V době, kdy mnoho výrobců přesunuje vlastní výrobu do zemí na Dálném východě, Löffler podporuje výrobu v Evropě. Závodní dres pro běžecké lyžování je vysoce elastický, rychleschnoucí s dlouhým

oblečení pro milovníky lyžování, kteří ocení kvalitní střih, vysokou funkčnost i čistý design. Všechny produkty jsou vybaveny membránou VENTAIR®wind. Řada Active je určena rekreačním lyžařům, je cenově dostupnější při použití tradičních materiálů.

předním zipem. Speciální vlákno Elastan, které firma Löffler používá, je vysoce technické a dvousměrně elastické. Produkty z tohoto materiálu zajišťují maximální volnost pohybu a jsou velmi odolné a trvanlivé i při velkém zatížení. Zateplená bunda přináší maximální komfort, příjemné nošení, spolehlivou a efektivní ochranu proti chladu pro různé sportovní aktivity v různých podmínkách počasí. Třívrstvý materiál je se 100% větruvzdornou membránou Gore Wind Stopper. Provedení Light je lehká běžecká bunda, je kombinací materiálů – Micro, větru a vodě odolné textilie z mikrovláken na přední straně a vysoce elastickým, rychleschnoucím Double-Dry na zadní straně. Ideální svrchní vrstva oblečení pro všechny nadšence do běžeckého lyžování. Běžecké, vysoce elastické kalhoty jsou z funkčního materiálu Double-Dry. Skvělé zpracování, barvy, kontrastní prvky a dobře padnoucí sportovní střih. Lehké, 100% větruvzdorné a vysoce prodyšné kalhoty nejvyšší kvality s Gore-Windstopperem. Pohodlný střih pro optimální volnost pohybu.

MALOJA Historický vývoj Kolekce německé značky Maloja Pachamama se inspirovala horskou přírodou peruánských And. Pro jejich obyvatele je Pachamama ztělesněním Matky přírody, která dává život, pečuje o něj a chrání ho. Každý, kdo si z ní bere, by jí měl něco na oplátku vrátit. Nová kolekce Maloja se s touto filozofií ztotožnila a inspirovala se materiály a vzory, které mají člověka přírodě více přiblížit.

Produkty V kolekci lyžařského oblečení Maloja pro lyžaře běžce nechybí funkční oblečení s nápadným designem. Při výběru materiálů pro výrobu lyžařského oblečení jsou pro Maloju nejdůležitější vlastnosti jako: vodě odolnost, prodyšnost, tepelná izolace a potřebná elasticita, zajišťující maximální komfort během sportovních výkonů.

Řada modelů je vhodných i pro jiné typy sportů a jsou univerzálně využitelné i v jiném ročním období. Celá kolekce pro milovníky běžeckých lyží je laděna do stejných odstínů barev, aby se jednotlivé kousky daly dobře kombinovat.

ONE WAY Historický vývoj ONE WAY je jedním z předních globálních severských sportovních značek v oblasti designu a marketingu u prvotřídní kvality uhlíkových lyžařských holí, sportovního oblečení, obuvi a doplňků, což ocení běžci na lyžích a příznivci dalších sportů. Výrobky One Way lze nalézt ve sportovních obchodech po celé Severní Americe, Evropě, Asii, Latinské Americe, Austrálii, Japonsku a na Středním východě.

Produkty Závodní kombinéza plně využívá sublimační technologii, má čtyři různé druhy elastických materiálů pro lepší pohyb, síťovinu na zádech pro lepší ventilaci, zesílenou vrstvu na kolenou

a elastický pásek v pase. Bunda Bret je velmi lehká z třech vrstev singtex softshellu s membránou, odolnost na vodní sloupec 20 000 mm, silikonový potisk na rameni a kolem paží.

ROSSIGNOL Historický vývoj Nová kolekce Rossignol Nordic má cíl nabízet jedinečný styl pro lyžařské nadšence v běhu na lyžích. Aby bylo možné vytvořit novou vizi klasických lyžařských oděvů, Rossignol požádal jednoho z nejtalentovanějších mladých francouzských módních návrhářů Christina Phunga o vytvoření nové kolekce. Má mnoho zkušeností s prací pro nejslavnější módní značky. Vášnivá cesta, architektura, fotografie a příroda, to přináší kompletní nový přístup stylu a designu v lyžařském oblečení pro běh na lyžích.

Produkty Ve spolupráci s technickým týmem Rossignol byly vybrány vysoce výkonné tkaniny s důrazem na detaily a zvláštní pozornost byla věno-

vána potřebám lyžaře. Výsledkem je úžasný mix v kombinaci elegance, kvalitních materiálů a dobré technologie.

VYBAVENÍ

SALOMON

SWIX

Historický vývoj

Salomon nabízí ve své kolekci na novou sezónu speciální oblečení pro závodníky označené S-Lab. Všechny výrobky Salomon S-Lab jsou kvalitativně ještě o stupínek výše, než sama závodní řada. Materiály a produkty jsou laboratorně testovány na špičkové vědecké úrovni biomechaniky a pak určeny především pro závodníky ze světových pohárů a lyžařské profesionály.

Historická cesta SWIXU začíná v roce 1946 ve Švédsku. Tehdy dva, dnes již legendární muži – bývalý závodník Martin Matsbo a pracovník chemického koncernu Astra AB Borje Gabrielsson založili firmu na výrobu lyžařských vosků – SWIX. Poněkud méně známá je však historie firmy SWIX jako výrobce oděvů a oděvních doplňků. Ta začíná v 70. letech minulého století nesmělými krůčky ve výrobě čepic. K čepicím postupně přibyla výroba rukavic a obě kolekce se celkem úspěšně prodávaly. Od začátku 90. let začíná SWIX realizovat některé akvizice v oblasti oděvů, které mu měly pomoci prosadit se v tomto specifickém segmentu výrobků. V r. 1990 kupuje norskou oděvní firmu Norheim, dále rovněž v Norsku firmu Sondre a do třetice firmu Frank Shorter v USA. SWIX následně všechny 3 značky v r. 1996 opět prodal a snažil se zaměřit na oblečení pro závodní běžecké lyžování. A to se dařilo s úspěchem – národní družstva Norska, Švédska, Česka i USA byla v té době kompletně oblečena v oděvech SWIX. V roce 2004 SWIX kupuje firmu Elite Sport AB s jejími značkami – Ulvang (ponožky, čepice a rukavice z vlny se jménem legendárního norského lyžaře), Bavac (funkční prádlo) a XL-1. A především značky Ulvang a Bavac skvěle zapadají do „rodiny“ oděvních produktů SWIX. V roce 2012 kupuje SWIX firmu Original Teamwear AS, která má vedoucí postavení v celé Skandinávii v oblasti výroby oblečení pro sportovní kluby.

Produkty Kolekce sportovního oblečení pro závody funguje jako kompresní a výkon opravdu podporuje. Vychází z dlouhodobě získávaných informací z vývoje o zapojování jednotlivých svalů při běhu na lyžích. Toho se snaží maximálně využívat pro použití speciálních materiálů a jejich tvarů při výrobě běžeckých kompletů. Jednak sama kombinéza je ze speciálních elastických materiálů a pak je ještě opatřena speciálními kompresními pruhy, které jsou na elastickém materiálu nalepeny ve formě TPU filmu. Tyto pruhy na kombinéze podporují hlavně práci svalů podílejících se na odpichu, a to jsou dvojhlavý sval pažní, svaly v oblasti ramen a zádové svaly, dále pro snadnější dýchání svaly hrudníku a pak posturální svaly pro zlepšení držení těla. To určitě využijeme při běhu na lyžích pro udržení rovnováhy. Salomon nezapomíná ani na svaly podporující odraz, a to jsou svaly v oblasti kolenního kloubu. Vrchní i spodní část závodní kombinézy S-Lab EXO Jersey je vyrobena z nové superlehké tkaniny, která je elastická a dokonale se přizpůsobí jakékoliv postavě lyžaře. Tento závodní program výstroje se maximálně přizpůsobuje potřebám závodníka pro zlepšení výkonu. Nic se nemůže podcenit. Elastický materiál v klíčových oblastech kolem jmenovaných kloubů usnadňuje pohyb, umožňuje tak delší pohybové zatížení a urychluje regeneraci sil.

SILVINI Historický vývoj Silvini podporuje funkčnost, pohodlí a design. Prvotním posláním Silvini je vyrábět funkční sportovní oblečení se zaměřením na běžecké lyžování, cyklistiku a běh. Snahou je zlepšovat střihové provedení výrobků a hledat stále nové materiály a technologie. Silvini klade důraz na celkový design výrobků.

Produkty Kolekce Silvini nabízí kategorii Racing, která je směřována k profesionálnímu závodnímu výkonu, kategorii Sport pro výkonnostní sportovce a Condition pro ty, kterým nejde o špičkový sportovní výkon, ale jen o zlepšení fyzické kondice. V závodní kolekci se jedná především o tenké elastické dvojdílné kombinézy. K ní nabízí převlekové bundy ze softshellu. Materiál s nepromokavou a prodyšnou membránou, vnitřní vrstva je se strukturou bambusu z lehkého materiálu. Bunda má reflexní prvky, kapsičku na zip na zadním díle, stahování límce, stahování dolního kraje, úpletové manžety, odvětrání, kapsy na zip a perforovaný materiál na zadním díle. Zip s prověřenou kvalitou špičkové japonské technologie se zárukou spolehlivosti. Kalhoty ze softshellu se zatepleným materiálem a fleecem na vnitřní straně, účinným pro odvod potu a tepelnou izolaci. Materiál s nepromokavou a prodyšnou membránou, vnitřní vrstva se strukturou bambusu, lehký materiál. Pružné vlákno zajišťuje tvarovou stálost a vysokou elasticitu. Kalhoty mají reflexní prvky, kapsičku na zadním díle, zip v dolním kraji nohavic, protiskluzový silikon, šňůrku v pase, odepínací šle, elastický zadní díl a celopropínací boční zip.

Produkty Filosofií firmy SWIX je důraz na sebemenší detaily, které však ve výsledku mohou znamenat zásadní rozdíl. Pro realizaci této myšlenky začal SWIX před čtyřmi lety s konceptem „Your winning margin“. Za spolupráce výzkumných pracovišť a špičkových závodníků z Norska i jiných zemí se snaží vyvíjet nové oděvní produkty s důrazem na maximální funkčnost v proměnlivých povětrnostních podmínkách. Při tvorbě nových kolekcí funkčního oblečení byl použit mimo jiné i materiál Windstopper® od firmy Gore®, který nabízí dvojnásobně lepší prodyšnost ve srovnání s jinými větru odolnými materiály a umožňuje efektivní odpařování vody i při vysoké intenzitě tréninku. SWIX věnuje velkou pozornost výzkumu a testování oděvů ve studených podmínkách, v kterých běh na lyžích převážně probíhá. Za tímto účelem spolupracuje s laboratořemi SINTEF, které tyto testy provádějí. Jedním z testů bylo zkoumání, jak pracují jednotlivé fyziologické funkce organismu sportovce a jak lze tyto funkce ovlivnit

optimalizací oděvů, ve kterých sportovní výkon probíhá. Hmatatelným výsledkem tohoto výzkumu jsou například nové závodní kombinézy, které jsou kompletně ze síťovitého materiálu. Oděv musí být maximálně elastický. V takovém případě je velmi malý prostor pro vzduchovou mezivrstvu, která nás pomáhá izolovat před chladem. Síťovitá struktura materiálu, která dokáže absorbovat více vzduchu, tak výborně splňuje požadavek jak na dokonalé kopírování těla lyžaře, tak i na izolaci. Strategické vizuální body na částech oděvů (záda, lokty, kolena) a s tím spojené funkce – elasticita, odvádění vlhkosti, náklon kolen/loktů plní též estetickou funkci jako designový prvek (branding, potisk a výšivky). SWIX samozřejmě využívá při konstrukci funkčních oděvů ze své kolekce špičkové technologie a materiály. Dále např. používaná karbonová síťovina – je směsí uhlíku z bambusu a polyesteru. Má antibakteriální účinky a je rovněž přirozeným regulátorem tělesné teploty. Výborně se hodí na výrobu sportovního oblečení pro aktivní sportovce… Teflon® je povrchová úprava od firmy DuPont®, která dodá vláknu a materiálu z něj odpudivost vody a odolnost proti skvrnám bez omezení prodyšnosti. SWIX jako většina výrobců funkčního sportovního oblečení se drží osvědčené koncepce vrstvení oděvů do 3 základních vrstev. SWIX člení svoji kolekci na RACING, kde nalezneme kombinézy RaceX ve dvou i jednodílném provedení

v dámské i pánské verzi. Dále bundy a kalhoty Triac, při jejichž konstrukci je použita membrána Windstopper®. Ucelená kolekce – kombinéz, bund, kalhot, mikin, rukavic a čepic v nových barvách nese název Crazy Black a budeme ji moci vidět i na reprezentačních týmech ČR. Pro běžné české zákazníky může být zajímavým produktem bunda a kalhoty ProFit, které používají stejnou membránu WS jako Triac, ale nosný materiál je jiný. Kolekci Racing doplňují bundy, vesty a kalhoty Carbon s membránou Pontetorto No Wind® určené pro celoroční trénink. Ty jsou kvůli své lehkosti velmi oblíbené u elitních běžců. V uplynulé sezoně pak byla nejprodávanější běžkařskou bundou v Norsku bunda Star XC z lehkého mikrovlákna s podšívkou Sviglia®, určená na zahřátí a trénink. K bundě jsou nabízeny i kalhoty stejného názvu. Nový model Lillehammer (bunda i kalhoty) zahrnuje v sobě teplo a pohodlí. Jsou to softshellové produkty odolné proti větru i vodě a vyrobené i v poněkud odvážnějších barvách než jsou tradiční norské modro, červeno, černo, bílé kombinace. Do skupiny sport se řadí i péřové produkty – bundy Glacier – které se používají jako příjemné zateplení před i po výkonu. Řada oděvů této vrstvy se výborně hodí i jako oblečení do interiéru např. na horské chatě. Tomu odpovídá, kromě použití měkkých, strečových materiálů i designové provedení.

Spodní prádlo RaceX bylo vyvinuto pro sportovce, kteří požadují to nejlepší s ohledem na míru pohodlí a výkonnost. Vývoj probíhal ve spolupráci s textilními inženýry a výsledkem bylo dosažení optimální kombinace pružnosti, odvádění vlhkosti a nízké hmotnosti. Důkladné testování a zpětná vazba špičkových lyžařů pomohly navrhnout perfektní střih a přesně v duchu hesla „SWIX – Your winning margin!“ mají napomoci k dosažení špičkových výkonů.

MALOJA

ěmecká značka Maloja je skutečným odborníkem na poli sportu, běžecké lyžování nevyjímaje. V aktuální kolekci je hned několik kompletů určených pro běh na lyžích. Od středně zateplených až po závodní. Při výběru materiálů pro výrobu lyžařského oblečení jsou pro Maloju nejdůležitější vlastnosti jako: voděodolnost, prodyšnost, tepelná izolace a potřebná elasticita, zajišťující maximální komfort během sportovních výkonů. Řada modelů je vhodných i pro jiné typy sportů a jsou univerzálně využitelné i v jiném ročním období. Celá kolekce pro milovníky běžek je laděna do stejných odstínů barev, aby se jednotlivé kousky daly dobře kombinovat.

Pánská kolekce Pro závodníky a sportovce tu je vysoce elastický lycrový komplet KunturiM se skvělým sportovním designem. V opravdu náročných větrných podmínkách a chladu obstojí víceúčelová bunda PrincipeM s aktivní membránou XFAST Windstopper®, která dokonale odpuzuje vodu. Skvěle se k ní budou hodit například kalhoty SelvaM, které mají podobné vlastnosti. Dámská kolekce Dámy určitě zaujme vesta JoaquinaM z třívrstvého softshellu (vodní sloupec 10 000 mm), s přední vrstvou Vuelty jako speciální ochranou proti větru. V kůži profesionální běžkyně se bude každá žena cítit ve speciálním dresu CampeonaM, který má příjemný odstín modré barvy doplněný designovými prvky v červené a bílé barvě. Dokonalý komfort zajišťuje vysoce elastický lycrový materiál.

www.maloja.cz, www.maloja.de komplet Maloja CampeonaM

komplet Maloja KunturiM

ATOMIC.COM

Navštivte testovací centrum Suunto a zdarma otestujte! Podrobnejší informace o testovacích centrech naleznete na www.amersports.cz.

DO VŠECH SNEHOVÝCH PODMÍNEK ATOMIC SKINTEC Závodní Nowax lyže pro top trénink.

Ch š lyžovat Chceš l ž jjako k b bratři ři A Auklandové? kl d é? P Pořiď řiď sii AT A ATOMIC OMIC SKINTEC. SKINTEC U Univerzální, i ál í jednoduché a unikátní skintecové vložky bezpečně drží v odrazové zóně a zajistí skvělý odraz ve všech sněhových podmínkách. Odrazová zóna se skintecem poskytuje mimořádný skluz a je o 30 % kratší, než odrazové zóny u většiny klasických lyží. Moduly j y , což umožňuje j rychlou y p p y jsou snadno vyměnitelné, adaptaci na měnící se podmínky.

Výhradní dovozce a distributor pro ČR a SR: AMER SPORTS Czech Republic s. r. o., www.amersports.cz

OTEVŘENÉ TESTOVÁNÍ PRO VEŘEJNOST – LYŽOVÁNÍ, ZÁVODY, ZÁBAVA; VÍCE INFORMACÍ O TERMÍNECH A LOKALITÁCH NA WWW.AMERSPORTS.CZ

SERIÁL NETRADIČNÍCH BĚŽECKÝCH ZÁVODŮ PRO VŠECHNY PŘÍZNIVCE BÍLÉ STOPY

PŘIHLÁŠKY, PRAVIDLA, INFORMACE WWW.AMERSPORTS.CZ

VYH RAJTE ZA 100 00 0

Více informací naleznete na www.amersports.cz/soutez