NORDIC 12 - prosinec 2009

ÍÎÑÃÈÂÌÀÆ °± ËÈÒÓÎÏÀÃčÏÑÎÒÈÍÄ ¯¸

ÔÍÈÕÄÑÙÈÓÀ č ÍÎÑÃÈÂ SÊÎËÀ ÙÀ.:Í%¹ ÉÀÊ ÉÈÍÀÊ ÍÄa ÊËÀÒÈÊÎÔ

ÂÄÍÀ¹ ´¸ Ê. û ±«³¸ € û ¶´ ÒÊ

ÂÄÒÓÀ

ÙÀ ÎËØÌÏÈÉÒÊ^Ì

ÒÍÄÌ

ÖÖÖ­ÍÎÑÃÈÂÌÀÆ­ÂÙ

Ã2ËÀËÈ ÉÒÌÄ ÓÎ ÃP:ÕÄ S SÏÀÓÍ2¾

ÃÀÂÇÒÓÄÈ͹ Á2aÄÂÊ^Ì Â ÂÄËÄÁÑÈÓ%Ì Õ ÏÀÓ%ÂÇ

ÍÀ ÓÎÔÑ ÃÄ ÒÊÈ ÂÇÂÈ Á^Ó ÃÎ ÓÑÎÉÊØ

Ôa a%ÃÍ1 Õ%ÍÎ.Í: ÅHÁÈÄ« ÎÃ ÅÈÀËÎÕ^ÂÇ Á2aÄÊ ÏÎ ËØaÀPÒÊ1 ÁÈÃÎÍØ

#' &

& & #& " ! % '

&

' *' & '

& ) % %& & #

# ) % $ ( $ %

Êóéb Àßóãðª âð çòãê é ç bêíômæí åêíàó ô ðíáã °®®¶¬

ÑÎÐÇÌÒ ñîíê¬ ñ ð¬í¬ª Àãkíôñéb ¯®¶±­±ª ¯®² ®® Îðßæß ¯®ª íàáæíâìç¾ñîðçìòáø¬áøª õõõ¬ñîðçìòáø¬áø

²

ÍÎÑÃÈÂÑÄÃÀÊÂÄ ³

ÉÜÛØâÚÜ

ÍÎÑÃÈÂÒÏÎÑÓ µ ¶ · ¸ °¯

ÑéØågåo£ å[íéØëð à çéØêÜdo Úß àçâØ ÂìàëìåÜå± äæáÜ ædÜâ[í[åo éæêëÜ ÊëØéæåæí[ Ëæìé ÛÜ Êâà í ëéæÚßì ìçéØíÜåfä âØÙ[ëg ¹ØìÜé± ÅØ Ëæìé ÛÜ Êâà ÚßÚà Ù ë Ûæ ëéæáâð ¹ãØåâØ ÇØìã ± ÍðdoëØãØ áêÜä êà£ Ü áêÜä êÜ åÜÚßØãØ æëé[íàë ëØâ Ùéñð

ÍÎÑÃÈÂÁÈÀÓËÎÍ °± °³ °µ

ÅÜdÜâØå[ ãÜëåo êâãàñÜy± åÜäæÚà Ø ñéØågåo ÍñÜêëìç£ ç[Û Ø êÜå ÍÜéæåàâð Íoëâæíf ºÜêëØ ñØ æãðäçàáêâ ä êåÜä Ø ď äì ãÜäà

ÍÎÑÃÈÂÌÀÑÊÄÓ °· ±¯

ÆÛ ă Øãæí Úß Ùg Üâ çæ ãð Ø êâf ÙàÛæåð Ì [Ûåf í[åædåo ÝæÙàÜď

ÍÎÑÃÈÂÔÍÈÕÄÑÙÈÓÀ ±± ±³ ±· ²° ²± ²² ²³ ²´

ÍoâÜåÛ êëé[íÜå í Åðd Ùg ÜÚâf âæãÜ »gãØãà áêäÜ ëæ Û oíÜ çØëåg¶ ÅÆÉ»Àº âæãر âãØêàâØ Kæâëéfåàåâ ÂÛæ äØ Ü£ ëÜå áÜÛÜ Ç oçéØíØ çãåg åæí Úß ãð o ÁØâ Û[ë åØíg íØãÜ ÅÜåo íæÛØ áØâæ íæÛض

ÍÎÑÃÈÂÑÀÂÄ ²µ ³± ³´

¿àêëæéàÜ ñ[íæÛì ÁàñÜéêâ[ ¬§ ØåÜÙ áØâ ëæ í ÜÚßåæ íñåàâãæ ½àéÜäåo Á¬§± »æ êëæçð ê âæãÜÞð à âæåâìéÜåÚo ¹æëð ÉæêêàÞåæã ą æçéØíØ ñ ÅÆÉ»Àº ¨¨ äØéâÜë

³· ´¯ ´± µ¯

ÁàñÜéêâ[ ãð Ø êâ[ äØÞàêëé[ãØ Ø çÜåoñÜ ñ ¼Ì ÑàäØ í Ûð£ âÛð ÚßÚÜ ď »ØÚßêëÜàå£ Ùg ÜÚâ ä ÚÜãÜÙéàë[ä í çØë[Úß ¾ãØÚàÜé ÅØëàæåØã ÇØé⣠ÄæåëØåØ

µ³ µ´

¸ÛéÜê[ ÅæéÛàÚ Êâà ËÜêë

ÅÎÓι ÅÈÒÂÇÄÑ

ÍÎÑÃÈÂÓÎÔÑ

ÅÎÓι ÀÑÂÇÈÕ

³

ÑÄÃÀÊÂÄ .:ÒËÎ °±« ÑÎ.Í:Ê ³ Æ dÜâ[åo à åæéä[ãåoÚß ãàÛêâ Úß ÙðëæêëÜÚß ËØâ å[ä ñàäØ ñØêÜ ñØdoå[¥ ËØâ ågáØâ âæäàÚâð£ åÜæéëæÛæïåg¥ Ìçéæêë ÜÛ oáåØ áØâæ Ùð åàÚ åØêåg àãØ ågâæãàâ ÛÜêoëÜâ ÚÜåëàäÜåëé £ çàãåg êÜ çéæë[ßãð êëæçð Ø çéíåo åØÛ ÜåÚà æ ågâëÜé Úß í ëæäëæ doêãÜ ço ÜäÜ íðéØñàãà ßæåÜä ßæåÜä íÜå¥ ÂÛð &Üêâ[ éÜçìÙãàâØ ñÜãØ çæÛ Ùoãæì çÜ àåæì£ æÛáÜãØ dÜêâ[ éÜçéÜñÜåëØÚÜ í Ùgßì åØ ãð oÚß åØ »ØÚßêëÜàå¥ ÆêëØëåg áØâ äæßãà çædoëØë ê ëØâæíæì ÙæßØëæì åØÛoãâæì ë ÛÜå çæëf£ Úæ áêäÜ áÜ ëg íÜêÜãÜ ÚßæÛàãà í æéëâ[Ú߶ ¸í Øâ êåoß Ùéñð êãÜñã Ø äð æçgë dÜâ[äÜ¥ ¸ãÜ éìâì åØ êéÛÚÜ£ åÜdÜâ[äÜ áÜå åØ êåoßď ÑØ åÜÚÜã Úß êëæ Ûåo êÜ åØÛ ÍØåÚæìíÜéÜä éæñêíoëo æãðäçàáêâ[ çæÚßæÛÜy¥ ºÜã Úß Üêëå[Úë Ûåo çØâ åÜæÛëéßåÜäÜ ædà æÛ æÙéØñæíâð Ø Ûàí Ü êà åØçgëoä åÜìäØdâ[äÜ çØãÚÜ¥ Æãðäçàáêâf oãÜåêëío í ÛðÚ¤ âð êÜäÜãÜ âÛÜâæßæ£ âÛæ äì êëæáo£ Ø íãØêëåg à åÜêëæáo í ÚÜêëg¥ Çë[ëÜ êÜ çéæd¶ ÅÜÛæâ[ ì åØ ëæ æÛçæígÛgë¥ Á[ êØäØ åÜáêÜä ç oñåàíÜÚ ØÙêæãìëåo âæäÜédåo ç ÜßãoÛâð êÜ êçæé¤ ëæíåoä çæñã[ëâÜä£ âëÜéæì æãðäçà[ÛØ ÙÜñ êâéìçìão åØÙoño¥ ¸ãÜ êëÜáåg êÜ åÜÛæâ[ ì ç àägë ñ[íæÛð í çé Ùgßì æãðäçà[Ûð åÜêãÜÛæíØë¥ ¸ ñÛØãÜâØ åÜáÜå ëð Ùg âØ êâf¥ À ëð ÛØã o£ í âëÜé Úß áÛÜ æ í ÜÚßåæ í [Û êÜëàå Ø äàãàäÜëé ¥ Êí äà ÚßØçØÛãð êà äg ç à æãðäçà[Ûg ëæëà æÙë[dÜáo à ÙæÙð åÜÙæ êâÜãÜëæå¥ Éìâì í éìÚÜ ê âæäÜéÚo í Øâ äìêoä ìñåØë£ Ü êÜ äà ãoÙo£ Ü çæÛ çgëà âéìßð ç àÚß[ñÜáo éæñãàdåf ă éäð ê Øêå äà ëÜÚßåæãæÞàÚâ äà àåæíØÚÜä࣠âëÜéf êçæéëæíÚÜ çæêìåìáo Û[ã çé[íg æ ñäoågåf åàÚæë¤ åf ÝéØÞäÜåëð dØêì dà íñÛ[ãÜåæêëà¥ Æ ëð äàåàØëìéåo äæäÜåëð£ âëÜéf éæñßæÛìáo æ Ûæ àíæëåo Ø ågâÛð à ÛÜã o êã[íg Ø ñØëéØÚæíØåfä åÜ êçgÚßì¥ ¸ ëØâð äg ÙØío ÛàêâìñÜ£ ñÛØ íðÚßðëØåf äØëÜéà[ãð çØë o Ûæ êçæéëì¥ ÁØâæ âæêäàÚâf çãØíâð¥ Çæëg o äg íàÛgë ÇßÜãçêÜ êÜ åÜâíØãàă âæíØë Ûæ ă å[ãÜ£ âÛð çãØíÜ í åæéä[ãåoÚß éæñìägá êë[ãÜ êëæáoÚoÚß çgâå Úß ç[é [ÛÜâ ëàêoÚ çãØíâ[Úߥ ÅÜ çéæëæ£ Ü ÙðÚß äì åÜÝØåÛàãØ åÜÙæ ßæ ñØëéØÚæíØãØ¥ ¸ãÜ çéæëæ£ Ü êÜ ìâØñìáÜ£ Ü áÜ ëØâf áÜå åæéä[ãåo ãàÛêâ[ Ùðëæêë¥ ÅÜ êçæéëæíÜÚ ñ ÄØéêì¥ À çéæëæ åÜãàëìáì ËßæäØêÜ ¸ãêÞØØéÛØ£ âëÜé çæ ãÜëÜÚß æçgë æâìêàã ëíéÛæì ëéfåàåâæíæì Û àåì£ ØÙð í Ù Üñåì æçØåæíØã ÍØê í Ùgߥ Ì áÜå çéæëæ£ Ü å[ä Û[í[ ØåÚà êà çéæëà ågäì ñåæíì ñØñ[íæÛàë¥ ÇæêëØíàë êÜ åØ êëØéë ñ[íæÛì æÙðdÜáå Úß ãàÛo çéæëà æÙðdÜáå ä¥ Êâígãf£ åܶ

ÂØéæãoåØ ÇàãØ æí[ Ä×ÊËÔÙÈÕÍ: ÏÀÑÓÍÄPÈ

ͼ»Æ̺2 ÇÉÆÁ¼ÂËÌ ÇÜëé ÊæÚßØ K)½É¼»¸ÂËÆɸ Íл Í ÂØéæãoåØ ÇàãØ æí[ ÊÃÀÄ äÜÛàØ ê¥é¥æ¥£ À& ©®¨®¬¬¨¨ ¾É¸½À¸ Á¸ÑÐÂÆÍ ÂÆɼÂËÌɸ ÄØéâfëØ ¸åëæåodâæí[ ÁØå ¿[áÜâ ÁæêÜÝ »ìáodÜâ ÉØÛÜâ ¿æãìÙ ÀÅѼɺ¼ ÇÜëé ¿ØíÜãâØ£ ÃìÙæ Êì àãØ »ÀÊËÉÀ¹Ìº¼ ÇH¼»ÇøËÅ) ÍÜéæåàâØ Âæã[ æí[£ »[ Ø ÁØåæì¤ ÀåÝæéäØÚÜ åØ îîî¥åæéÛàÚäØÞ¥Úñ Úßæí[£ ÂØëÜ àåØ ÊæÙæëâæí[ åÜÙæ åØ çéÜÛçãØëåÜ·êåæî¥Úñ ɼ»¸ÂËÆHÀ ñ[íæÛåo ãð æí[åo ÉØÛàä Åðd£ ¹ØéÙæéØ YÜßØåæí[£ ¹ãØåâØ ÅÜÛígÛàÚâ[£ Ëæä[ ÄØÚÜ⣠ÂØéÜã ¿Øäçã äØñ[åo£ çéæÝÜêàæå[ãåo éØÛð ÄØéàØå Ä[ãÜ⣠ÁØå Y[â æÛÙæéåf ëÜïëð£ ëéfåàåâ ÇÜëé ÁØâ㣠Äàãæ ÄØëæì Ü⣠ÄØéÜâ ÇØñÛÜéêâ äØëÜéà[ã ÁØéæ HÜßæ Ü⣠ÁØå ÑØäçé ÙàØëãæå Ëæä[ ¿ÜéäØåå ÚÜêëæí[åo Ëæä HÜço⣠Ëæä[ ÉìÛãÜ£ ÊØä ¹ØãÛîàå

ÍðÚß[ño «ï éædåg¥ Ëæëæ doêãæ íð ãæ ¨°¥ ãàêëæçØÛì ©§§° »Øã o íðáÛÜ ®¥ ãÜÛåØ ©§¨§ Ä &ɱ ¼¨®©§¨£ ÀÊÊű ¨¯§©¤©°®° Éæñ à ìáÜ ÇÅÊ Ø¥ê¥ Ø êo êçæéëæíåoÚß çéæÛÜáÜå¥

ǸÉËżHÀ

&Üêâ êíØñ ¸»É¼Ê¸ ɼ»¸Âº¼ ÙàØëãæåì ¿ìêàëêâ[ ª««¦­ª ¨ª§ §§ ÇéØßØ ª¤Yà âæí ÁàñÜéêâ[ éÜÛØâÚÜ·êåæî¥Úñ çØÛÜê[ëâØ ©©© ®¯§ ©¯­ ÁàñÜéêâ[ æ¥ç¥ê¥ Ç oêçgíâð£ ÝæëæÞéØă Ü Ø å[ñæéð ñØêoãÜáëÜ åØ ØÛéÜêì éÜÛØâÚÜ¥ KìäØíêâ

êâàäØéØëæå ºæíÜé Ýæëæ± ½àêÚßÜé ºÜåر ¬° Âd£ ®¬ Ê⣠©£«° Üìéæ

8 ) &2 '-'/ !*+)! ,+') ()' 1 ) ++'& * ) ' 000 #,%..+* $1

! +)'

3 1 7 6

!& &+ !

!)(!

' ! *

*+/'*("

*+/2 4,"

&!#0+&2 *! & 8 5 67 37 5 67

.*$2#'-0 )

'-' -')*#0 $ / )

) (')+ - $'-! 5 +4 , &'"%

000 #,%..+* $1 000 ,+--'&*+) -(' $1

µ

ÓÄ×Ó¹ ÊÀÑÎË:ÍÀ ÏÈËÀPÎÕ%« ÅÎÓι ÅÈÒ

Í%ÕÑÀÓØ È ÏÑÀÒÄ.: ÂÇPÈÏÊÀ ŠKODA. MOHLA TO BÝT SEZÓNA VE ZNAMENÍ VELKÝCH NÁVRATŮ.

VŠECHNY SE SICE KONAT NEBUDOU, ALE I TAK NADCHÁZEJÍCÍ ZIMA NABÍDNE MNOHO PŘEKVAPENÍ A DRAMAT. NAVÍC OKOŘENĚNÝCH FAKTEM, ŽE V ÚNORU VZPLANE NAD VANCOUVEREM OLYMPIJSKÝ OHEŇ. A ČEŠI TAM ROZHODNĚ NECHTĚJÍ HRÁT DRUHÉ HOUSLE. Nový trenér reprezentačního družstva žen Jiří Šimůnek se snažil stvořit štafetu snů, ale bohužel mu to nevyšlo. Kateřinu Neumannovou přemlouval, seč mohl, ale neuspěl. Olympijská vítězka z Turína však alespoň souhlasila s tím, že bude českým reprezentantkám pomáhat jako neplacená poradkyně. Neumannová navíc do Vancouveru pojede jako spolukomentátorka České televize.

To někdejší juniorská mistryně světa Zuzana Kocumová (a mimochodem doposud velice oblíbená spolukomentátorka ČT) to s návratem myslela sakra vážně. Její tělo ji však do závodní stopy nepustilo. Po několika týdnech systematického tréninku se její zdravotní stav zhoršil natolik, že musela svůj sen o obnoveném návratu po osmi letech vzdát.

Jednodušší to měla Kristina Šmigun z Estonska, neboť tělo jí slouží na jedničku. Dvojnásobná mistryně světa i olympijská vítězka stihla v dvouleté závodní pauze porodit a nyní se chystá prohánět esa jako Kuitunen, Saarinen, Bjørgen, Kowalczyk, Majdic, Kalla či Steira. Fanoušci se tak mají v ženském pelotonu na co těšit.

Mezi muži se k znovuobnovení kariéry nechystá nikdo (pomineme-li hvězdu minulých let Thomase Alsgaarda, který se sice rozhodl intenzivně trénovat, ale jeho cílem není uspět ve Vancouveru, nýbrž na Vasově běhu). Překvapivě naopak závodní stopy opustil olympijský vítěz a trojnásobný mistr světa z Norska Tor Arne Hetland. Přestože ještě loni obsadil skvělé třetí místo v celkovém pořadí sprinterského Světového poháru, pod pěti kruhy se již nepředstaví. Po loňské sezóně se podrobil operaci kolene a pověsil lyže na hřebík. Prý chtěl skončit na vrcholu a to se mu opravdu podařilo.

Hetland by však měl zůstat v norském národním týmu jako mentor a pomáhat ženskému sprinterskému týmu dosáhnout podobné výkonnosti, kterou se pyšní jejich mužští kolegové. Mužům zase při tréninku na podzim asistoval již zmíněný Thomas Alsgaard. Z jeho zkušeností čerpal například Petter Northug (který se na sezónu připravoval hlavně v posteli neb spí minimálně dvanáct hodin denně), starší bardové jako Odd-Bjørn Hjelmset si zase užívali atmosféru dávných časů, kdy spolu s Alsgaardem startovali v jednom dresu.

Určit jednoznačného favorita nadcházející sezóny u mužů bude velmi těžké. Řadu z nich totiž trápily či stále trápí zdravotní trable. Obhájce

křištálového poháru pro vítěze Světového poháru Daria Colognu ze Švýcarska trápila série svalových zranění. Ztratil pět týdnů tréninku.

Jen o pár dní méně absentovala česká hvězda bílé stopy Lukáš Bauer. Přestože přišel o soustředění reprezentace v Ramsau, těžkou hlavu si z toho nedělá.

Na nemoci je bohužel zvyklý…

Eldar Rønning, dvojnásobný mistr světa ze štafet, dostal zdravotní stopku v poslední říjnový pátek, když se vrátil z vysokohorského soustředění norského národního týmu.V sobotu začal cítit bolest v krku, v neděli už jeho kondice byla na hony daleko ideálnímu stavu.V pondělí druhého listopadu se raději podrobil testu, zda se nejedná o prasečí chřipku, a ve středu dostal odpověď, kterou nechtěl slyšet. Rozhodl se vše brát pozitivně: „Můj celkový stav je špatný, ale alespoň nemusím řešit očkování,“ odlehčoval situaci Rønning.

Nepříjemná zpráva dolehla na FIS i v létě, kdy se provalilo, že ruští olympijští vítězové Julia Čepalovová a Jevgenij Dementěv neprošli při lednovém Světovém poháru v Turíně testem na zakázaný krevní prostředek EPO. Oba běžci dostali dvouletý trest a ukončili svoje závodní kariéry.

Dívat se ale rozhodně bude na co. Těšme se, sezóna už ťuká na dveře! ÒÄÙHÍÀ ±¯¯¸®±¯°¯ Õ ÃÀÓÄÂÇ

ÆÃÐÄÇÀÁÊÂ) ¿ÉÐ ¨©¥ą©¯¥ ©¥ ©§¨§£ ͸źÆÌÍ¼É ¨¬¥ ©¥ ©§¨§ ¨§ âä ½ Üå𠨬¥ ©¥ ©§¨§ ¨¬ âä ½ äì à ¨®¥ ©¥ ©§¨§ Êçéàåë º Üå𠨮¥ ©¥ ©§¨§ Êçéàåë º äì à ¨°¥ ©¥ ©§¨§ ¨¬ âä êâàØëãæå Üå𠩧¥ ©¥ ©§¨§ ª§ âä êâàØëãæå äì à ©©¥ ©¥ ©§¨§ Ë äæí êçéàåë ½ Üåð ©©¥ ©¥ ©§¨§ Ë äæí êçéàåë ½ äì à ©«¥ ©¥ ©§¨§ KëØÝÜëð «ï¨§ âä äì à ©¬¥ ©¥ ©§¨§ KëØÝÜëð «ï¬ âä Üåð ©®¥§©¥ ©§¨§ ª§ âä º Üå𠩯¥ ©¥ ©§¨§ ¬§ âä º äì à ÊÍ*ËÆÍV ÇÆ¿ É ©¨¥ą©©¥ ¨¨¥ ©§§° ¹ÜàëæêëæÜãÜå Åæé¥ ¨§ âä ½£ ëØÝÜëð Üåð £ ¨¬ âä ½ Ø ëØÝÜëð äì à ©¯¥ą©°¥ ¨¨¥ ©§§° ÂììêØäæ ½àå¥ ¨§ âä º£ êçéàåë Üåð £ ¨¬ âä º£ êçéàåë äì à ¬¥ą­¥ ¨©¥ ©§§° » êêÜãÛæéÝ Ågä¥ êçéàåë Ø ë äæí êçéàåë ¨©¥ą¨ª¥ ¨©¥ ©§§° »Øíæê Kí Ú¥ ¨§ âä ½£ êçéàåë Üåð £ ¨¬ âä ½ Ø êçéàåë äì à ¨°¥ą©§¥ ¨©¥ ©§§° ÉæÞãØ Êãæíàå¥ êçéàåë£ ¨¬ âä º Üåð £ êçéàåë£ ª§ âä º äì à ¨¥ą¨§¥ ¨¥ ©§¨§ Ëæìé ÛÜ Êâà ¨­¥ą¨®¥ ¨¥ ©§¨§ ÆëÜç^^ ¼êë¥ ¨§ âä º£ êçéàåë Üåð £ ¨¬ âä º£ êçéàåë äì à ¨¬ âä êâàØëãæå£ êçéàåë£ ë äæí êçéàåë Üåð £ ©©¥ą©«¥ ¨¥ ©§¨§ ÉðÙàåêâ Éìê¥ ª§ âä êâàØëãæå£ êçéàåë£ ë äæí êçéàåë äì à ¬¥ą­¥ ©¥ ©§¨§ ºØåäæéÜ ÂØå¥ ¨§ âä ½£ êçéàåë Üåð £ ¨¬ âä ½ Ø êçéàåë äì à ¨¬ âä êâàØëãæå£ ëØÝÜëð Üåð £ ª§ âä êâàØëãæå£ ­¥ą®¥ ª¥ ©§¨§ ÃØßëà ½àå¥ ëØÝÜëð äì à ¨¨¥ ª¥ ©§¨§ »éØääÜå Åæé¥ êçéàåë ¨ª¥ą¨«¥ ª¥ ©§¨§ Æêãæ Åæé¥ ª§ âä ½£ êçéàåë Üåð £ ¬§ âä ½£ êçéàåë äì à ¨®¥ ª¥ ©§¨§ ÊëæÚâßæãä KífÛ¥ êçéàåë ©£¬ âä º£ ¨§ âä êâàØëãæå£ ¨§ âä ½£ ¨°¥ą©©¥ ª¥ ©§¨§ ½Øãìå KífÛ¥ ©¬ âä êâàØëãæå Üåð £ ª£ª âä º£ ©§ âä êâàØëãæå£ ¨¬ âä ½£ «§ âä êâàØëãæå äì à ÄÀÊËÉÆÍÊËÍ2 ÊÍ*˸ ÁÌÅÀÆÉU ©«¥ ą ª¨¥ ¨¥ ©§¨§ ¿àåëÜéñØéëÜå Ågä¥ ÄÀÊËÉÆÍÊËÍ2 º¼ÊÂ) ɼÇ̹ÃÀÂÐ ©¬¥ ą ©¯¥ ª¥ ©§¨§ ¿æéåo ÄoêÜdâð ©­¥ ą §ª¥ «¥ ©§¨§ ¿ØééØÚßæí

ÓÄ×ӚÂ&#x;ÊÀÑÎË:Ă?Ă€Â&#x;Ă?ĂˆĂ‹Ă€PĂŽĂ•%ÂŤÂ&#x;ÅÎÓΚÂ&#x;Ă…ĂˆĂ’

ĂŒĂŽĂ‰Ă„Â&#x;ĂŽ.Ă„ĂŠ%Ă•%Ă?:Â&#x;Ă‘ĂŽĂ’Ă“Ă„ ODPOVĂ?DĂ STRUÄŒNÄš A DO SVÉHO SOUKROMĂ? NECHĂ VĂ NAHLÉDNOUT JEN PĹ˜Ă?LEĹ˝ITOSTNÄš. A VELMI NERADA. PĹ˜ESTO VE STOPÄš NENĂ?

NIJAK UĹ LĂ PNUTĂ , BA NAOPAK. FINSKĂ BĚŽKYNÄš VIRPI KUITUNEN PATĹ˜Ă? V SOUÄŒASNOSTI MEZI NEJLEPĹ Ă? Ĺ˝ENSKÉ BĚŽKYNÄš NA LYĹ˝Ă?CH A MĹŽĹ˝E SE STĂ T KRĂ LOVNOU OLYMPIJSKĂ?CH HER VE VANCOUVERU 2010.

Virpi, jakå byla vaťe letní příprava?

Jezdila jste hodně na lyŞích?

Moje letnĂ­ příprava probÄ›hla dobĹ™e. LĂŠto uplynulo rychle, ale cĂ­tĂ­m se se svou pracĂ­ a vÄ›cmi, kterĂŠ jsou zlepĹĄila, spokojenĂĄ. NĂĄĹĄ prvnĂ­ tĂ˝movĂ˝ kemp na snÄ›hu se uskuteÄ?nil v Ä?ervnu v Norsku v Sognefjället. PotĂŠ jsem se v Norsku zĂşÄ?astnila letnĂ­ho zĂĄvodu v MerĂĽkeru. Po tomto zĂĄvodÄ› jsem lyĹžovala v tunelu ve Vuokatti.

KdyŞ netrÊnujete a nelyŞujete, jak si uŞívåte volna?

Baví mě jen zůstat doma a dělat normålní věci.

MojĂ­ velkou vĂĄĹĄnĂ­ je zahradniÄ?enĂ­. Nejsem v tom sice nijak dobrĂĄ, ale bavĂ­ mÄ› naĹĄĂ­ zahrĂĄdku stavÄ›t od zĂĄkladĹŻ – kĂĄmen po kameni, rostlinu za rostlinou. TakĂŠ mÄ› bavĂ­ vaĹ™it a pĂŠct. A mezi svĂŠ konĂ­Ä?ky musĂ­m pĹ™idat i Ä?tenĂ­ a poslouchĂĄnĂ­ muziky.

Jak si představujete perfektní den?

PerfektnĂ­ den zaÄ?Ă­nĂĄ po dlouhĂŠ, dobĹ™e prospanĂŠ noci. RĂĄno nemusĂ­m nikam spÄ›chat a mĹŻĹžu si vyzvednout noviny, uvaĹ™it kafe a jĂ­t na krĂĄtkou prochĂĄzku nebo se trochu probÄ›hnout, abych se vzbudila. Pak si sednu s novinami a hrnkem (nebo litrem) kĂĄvy. PĹ™ipravĂ­m si snĂ­dani a uĹžiju si rĂĄno.

Zbytek dne strĂĄvĂ­m se svĂ˝mi milovanĂ˝mi a budu dÄ›lat ĂşplnÄ› cokoliv, ale kaĹždopĂĄdnÄ› budu venku, pokud bude hezkĂŠ poÄ?asĂ­.

V posledních letech jste měla několik dobrých sezón. Je pro vås těŞkÊ objet vťechny zåvody SvětovÊho pohåru?

UĹž jsem v tom kolotoÄ?i mnoho let, takĹže uĹž jsem si na ten rytmus zvykla. Na druhou stranu musĂ­m dĂĄvat velkĂ˝ pozor na výŞivu a nemĂĄm bÄ›hem sezĂłny moc Ä?asu na zĂĄkladnĂ­ trĂŠnink. KaĹždĂĄ mince mĂĄ dvÄ› strany. KdyĹž zĹŻstanu zdravĂĄ, nenĂ­ problĂŠm, ale kdyĹž mĂĄm zdravotnĂ­ problĂŠmy, je těŞkĂŠ zĹŻstat na Tour.

Na Tour de Ski se våm daří. Måte tento seriål obzvlåťtě råda?

MĂĄm, a to i pĹ™es zĂĄvÄ›reÄ?nou etapu. LoĹˆskĂŠ vĂ­tÄ›z-

ství pro mě bylo obzvlåťtě emotivní, protoŞe jsem měla problÊmy se zådy a chodidly, a i přesto jsem vyhråla. Je to těŞký zåvod, ale normålně mi sedí.

A co poslední kopec – není super těŞký?

Ano, je. Podle mĂŠho nĂĄzoru je příliĹĄ strmĂ˝ na lyĹžovĂĄnĂ­, ale takĂŠ si myslĂ­m, Ĺže to je prĂĄvÄ› dĹŻvod, proÄ? je mezi divĂĄky tak populĂĄrnĂ­.

! " " ! !

" #

$

"

!

Kolik hodin kaĹždĂ˝ rok trĂŠnujete?

V průběhu celÊho roku zhruba 700 hodin.

Na který zåvod nejraději vzpomínåte?

Je mnoho rĹŻznĂ˝ch zĂĄvodĹŻ, kterĂŠ si z rĹŻznĂ˝ch dĹŻvodĹŻ pomatuji. Jedno z nich je urÄ?itÄ› vĂ­tÄ›zstvĂ­ v Tour de Ski. LoĹˆskĂ˝ primĂĄt v zĂĄvodÄ› na deset kilometrĹŻ v NovĂŠm MÄ›stÄ› bylo mĂ˝m nejlepĹĄĂ­m zĂĄvodnĂ­m vĂ˝konem vĹŻbec. NezapomenutelnĂĄ je takĂŠ zlatĂĄ medaile z mistrovstvĂ­ svÄ›ta v Sapporu na tĹ™icet kilometrĹŻ klasicky, tĂ˝movĂŠ zlato nebo titul ve sprintu dvojic s Riittou-Liisou Roponen.

Existuje něco, co o vås lidi neví?

Hodně věcí, ale chci to takhle nechat. UŞ jsem toho na sebe v tomto rozhovoru prozradila dost.

Ståle måte raději klasiku neŞ bruslení?

Ano, protoŞe normålně klasika mÊně bolí. Ale to neznamenå, Şe nemåm bruslení råda. Například v lÊtě mě opravdu baví bruslit na kolcích.

Za dveřmi je olympiåda, måte na ní velkÊ ťance. Přemýťlíte uŞ o nich?

Loni na jaĹ™e jsem navĹĄtivila Whistler a tamnĂ­ tratÄ› mi sedĂ­. Moje oÄ?ekĂĄvĂĄnĂ­ roste. Bude to vrchol nadchĂĄzejĂ­cĂ­ sezĂłny! A jĂĄ se cĂ­tĂ­m dobĹ™e!

VIRPI KUITUNEN Narozena: 20. kvÄ›tna 1976 BydliĹĄtÄ›: Espoo (Fin.) KonĂ­Ä?ky: golf, zahradniÄ?enĂ­, Ä?tenĂ­ Stav: svobodnĂĄ NejvÄ›tĹĄĂ­ ĂşspÄ›chy: 6x mistrynÄ› svÄ›ta (Lahti 2001 – skiatlon, Sapporo 2007 – tĂ˝movĂ˝ sprint, 30 kilometrĹŻ klasicky a ĹĄtafeta, Liberec 2009 – tĂ˝movĂ˝ sprint, ĹĄtafeta), stříbro na MS 2005 v Obersdorfu na 30 km klasicky, bronz ve sprintu na MS v Sapporu a na ZOH v TurĂ­nÄ› 2006 v tĂ˝movĂŠm sprintu, dvojnĂĄsobnĂĄ vĂ­tÄ›zka SvÄ›tovĂŠho pohĂĄru 2006/2007 a 2007/2008 a Tour de Ski 2007 a 2009.

Õ ÓÑÎÂÇÔ ÔÏÑÀÕÄÍ1Ì ÊÀÁ%Ó2

ÒÓÀÑÎÍÎÕ% ÓÎÔÑ ÃÄ ÒÊÈ

·

ÓÄ×Ó¹ ÙÔÙÀÍÀ ÊÀË%ÓÎÕ%« ÅÎÓι ÅÈÒ À ÀÑÂÇÈÕ

ŽE VÁM TOUR DE SKI NEJEN NÁZVEM PŘIPOMÍNÁ TOUR DE FRANCE? NIKOLIV NÁHODOU. NEJSLAVNĚJŠÍ CYKLISTICKÝ ZÁVOD PLANETY BYL INSPIRACÍ A VLASTNĚ TAKÉ PŘEDLOHOU PRO VZNIK STÁLE MLADÉ SÉRIE, KTERÉ SE ÚČASTNÍ SVĚTOVÁ ŠPIČKA BĚŽCŮ A BĚŽKYŇ NA LYŽÍCH. A V NADCHÁZEJÍCÍ SEZÓNĚ OPĚT ZAVÍTÁ I DO ČESKÉ REPUBLIKY. JEN KOČIČÍ HLAVY HRADČANSKÉHO NÁMĚSTÍ A OKOLÍ PRŮMYSLOVÉHO PALÁCE VYMĚNÍ ZA ASFALT STRAHOVA – SAMOZŘEJMĚ ŘÁDNĚ POKRYTÝ KVALITNÍM SNĚHEM. ė ÊÃÄ ÒÄ ÕÙÀËÀ« ÓÔ ÒÄ ÕÙÀËÀ ÓÎÔÑ ÃÄ ÒÊÈ Stejně jako Tour de France vznikl i seriál závodů v běhu na lyžích z jediného důvodu – prověřit elitní světovou špičku po všech stránkách. A to doslova. Tour de Ski obsahuje osm různých závodů v krátkém úseku pouhých deseti lednových dnů, přičemž program obsahuje volný styl i klasiku, hromadné starty či distanční závody a nechybí ani sprint anebo skiatlon.

Závěrečná prověrka zrovna nepatří mezi závodníky k nejoblíbenějším…

Není se čemu divit, zkuste si sami na běžkách vystoupat třeba červenou ve Špindlerově Mlýně – jsem si jistá, že po prvních desítkách metrů toho budete mít po krk!

Na druhou stranu je čtyřapůlkilometrové stoupání s průměrem třináct procent v italském areálu Alpe Cermis jednou z největších diváckých lahůdek. Lid přeci od dob gladiátorů miluje, když někdo trpí, a v tomto případě je k vidění dosti utrpení.

Tour de Ski v sezóně 2009/2010 zahájí už svůj čtvrtý rok života a z novorozeněte tak pomyslně postoupí do věku batolete.

A proto není divu, že na řadu už přicházejí novinky týkající se nejen programu. „Premiérově letos zařadíme do programu i závod na dlouhé distanci na území Itálie, konkrétně na 30 kilometrů z Cortiny do Toblachu. Budu to opravdu jedinečný zážitek.

Závodníci odstartují z centra Cortiny a pak poběží podél staré železniční trati až do Toblachu. Diváci u televizních obrazovek si to také užijí, protože jde o závod nádhernou krajinou, a navíc budeme pro přenos používat i helikoptéru,“ prozrazuje novinky ředitel úseku běžeckého lyžování FIS Jürg Capol a hned dodává: „Velkou výhodu závodníkům přinese změna systému bodování.

Body do Světového poháru se budou závodníkům započítávat do žebříčku hned po jednotlivých úsecích, takže odpadá nutnost absolvovat všechny závody Tour de Ski.“

ė ÒÓÀÑ% ÃÎÁÑ% ÄÕÑÎÏÀ Běžecké lyžování se těší největší oblibě právě v Evropě. Není se čemu divit, vždyť první závody se uskutečnily už v 17. století právě v Norsku.Vědomi si tohoto faktu, soustředí se i organizátoři Světového poháru a Tour de Ski zejména na Starý kontinent.

Například letošní SP téměř Evropu neopustí a Tour de Ski dokonce ani po jiném kontinentu netouží, navštíví Německo, Českou republiku a nakonec Itálii. „Chceme mnohem víc podpořit běžecké lyžování hlavně ve střední Evropě, na severu už je trh nasycený. Jde tak hlavně o marketingový tah,“ rozšiřuje myšlenku Capol.

S tím samozřejmě souvisí i pořádaní závodů v centrech měst a Praha je toho zářným příkladem – naservíruje totiž běžecký sport fanouškům přímo „pod nos“. „Závody přímo v centrech měst jsou stále něčím novým, co Světový pohár nabízí. A je to dobře. Samozřejmě jde jen o malou část, ale přináší to čerstvý vítr a nový pohled na lyžování,“ říká Jürg Capol. Česká republika není na programu Tour de Ski nováčkem, ale také prošla inovací.

Už nikoliv pod organizací agentury Kentaura, ale pod hlavičkou Svazu lyžařů České republiky ponese pražský závod i nové jméno Tour de Ski – Ski Sprint Praha. „Rozhodli jsme se pořádat Ski Sprint Praha 2010 premiérově na Strahově, protože jde o místo, kam sport vždycky patřil a patří sem stále. Navíc jde o nejvyšší místo v naší metropoli, je dobře dostupné a diváci se zde budou moci závodníků skoro dotknout, z takové blízkosti je budou mít možnost sledovat,“ odhaluje plány prezident SLČR Lukáš Sobotka.

A co sníh, bude ho dost? „Nechceme se spoléhat na přírodu, ačkoliv třeba nás překvapí bohatou nadílkou. Budeme pro jistotu vyrábět sníh pomocí tekutého dusíku. Na okruh o délce necelých 1 300 metrů ho potřebujeme zhruba 1 600 metrů krychlových. Také je fakt, že nadmořská výška Strahova nám

¸

» Lid přeci od dob gladiátorů miluje, když někdo trpí, a v tomto případě je k vidění dosti utrpení. « hraje do karet a dává do určité míry jistotu, že se tam sníh lépe a hlavně déle udrží,“ odpovídá na ošemetnou otázku ředitel organizačního výboru závodu Oto Linhart.

Dodejme, že Ski Sprint Praha se v Praze uskuteční 4. ledna 2010 ve večerních hodinách a samozřejmě bude k vidění v přímém přenosu na obrazovkách České televize. ė ÒÄÙHÍÀ ÕÄ ÙÍÀÌÄÍ: Ï2ÓÈ ÊÑÔÇ] Nadcházející zima má jeden hlavní vrchol, zimní olympijské hry v kanadském Vancouveru. Lyžaře tak čeká ostrá sezóna plná závodů Světového poháru, Tour de Ski a k tomu ještě olympijská klání. „Je naprosto jasné, že pro všechny bude olympiáda hlavní cíl sezóny, ale Tour de Ski je hned tím druhým. A Světový pohár je tu na rozdíl od zmíněných závodů vlastně po celou zimu,

od listopadu 2009 až do konce března příštího roku. Je přirozené, že každý závodník se bude soustředit na své disciplíny a nebude absolvovat všechno, to by ani nešlo. Ale jsem si jist, že právě proto můžeme sledovat v jednotlivých závodech ty nejlepší souboje,“ přemýšlí nad nabitou sezónou Capol. ÏPÄÇËÄÃ ÃÎÒÀÕÀÃÍ:ÂÇ Õ:Ó2Ù] ÓÎÔÑ ÃÄ ÒÊÈ

Y¼ÅÐ Éædåoâ ©§§­¦§® ©§§®¦§¯ ©§§¯¦§°

ÍoëgñâØ Íàéçà ÂìàëìåÜåæí[ ½ÀÅ ºßØéãæëëÜ ÂØããØæí[ Êμ Íàéçà ÂìàëìåÜåæí[ ½ÀÅ

ÄÌYÀ Éædåoâ ©§§­¦§® ©§§®¦§¯ ©§§¯¦§°

Íoëgñ ËæÙàØê ¸åÞÜéÜé ¾¼É Ãìâ[ ¹ØìÜé ºÑ¼ »Øéàæ ºæãæÞåØ ÊÌÀ

Kdo v Kanadě dosáhne na olympijské medaile, kdo se bude hřát na výsluní žebříčku SP a kdo bude počtvrté kralovat Tour de Ski? V roce 2008 to byl Lukáš Bauer a krom jiných bude i on jedním z kandidátů na přední umístění i tentokrát. Ale jak říká Jürg Capol, vítězem může být vždycky jen jeden: „Aby člověk vyhrál Tour de Ski, musí ovládat běžecké lyžování po všech stránkách, musí mít schopnost rychlé regenerace, být v dobré formě. Není možné říkat dopředu, kdo tohle všechno splní, ale jsem si jistý, že skupina favoritů bude omezená.“

ÓÄ×Ó¹ ÁÀÑÁÎÑÀ aÄÇÀÍÎÕ% §ÃÄÍ:Ê ÒÏÎÑÓ¨« ÅÎÓι ÀÑÂÇÈÕ

ÁÀÔÄѹ ÍÀ ÓÎÔÑ ÃÄ ÒÊÈ ÂÇÂÈ Á^Ó ÃÎ ÓÑÎÉÊØ

Získal křišťálové glóby, stříbrnou vločku z mistrovství světa i kulatou placku s dírou uprostřed z téhož kovu z olympiády 2006 v Turíně.V nadcházející sezóně bude Lukáš Bauer zápolit o další úspěchy. Jakou má za sebou přípravu? A co v ní dělal jinak, aby uspěl? › Před vámi je olympijská zima. Jak jste se po lyžařské stránce změnil od Turína 2006?

Jsem „vyježděnější“, lyžařskou techniku obou stylů mám více v krvi. Přibyly další závodní zkušenosti.

A díky výsledkům od olympiády 2006 se ode mě také více očekává. › Nicméně v nadcházející sezóně před vámi není jen olympiáda, ale také Světový pohár a Tour de Ski. Jak těžké je rozvrhnout na ni síly a natrénovat?

Na sezónu se připravuji skoro stejně jako na každou jinou, pouze s vědomím, že absolutní letošní

vrchol, tedy olympijské hry, je v druhé půlce února.

S tím, že se bude pravděpodobně jednat o poslední olympiádu v mé sportovní kariéře. Očekávám, že nebude ani tak problém si rozvrhnout síly na nadcházející sezónu, ale hodně bude záležet na tom, abych byl v důležitých momentech sezóny zdravý a mohl natrénovat potřebné tréninkové objemy ve správný čas, což je vždy lepší, než když se sezóna všemožně lepí. › Se soupeři jste se potkal během léta třeba v Otepää. Je poznat, že se blíží olympiáda?

Jsou všichni napjatější?

Myslím si, že ani ne. Je to další důležitá sezóna, ale v krátkém sportovním životě je důležitá každá.

Mnozí sportovci řeší, zda upřednostní olympiádu, nebo absolvují jak Tour de Ski, tak hry jako dva vrcholy sezóny. › Co zvolíte vy? Čím pro vás bude v takovém roce Tour de Ski? Přípravou? Testem?

Chci, aby Tour de Ski pro mě byla prvním výrazným vrcholem. Beru umístění do třetího místa celkově. › Jak často myslíte na ten druhý vrchol, hry ve Vancouveru? Nebo jej z hlavy radši vyháníte?

Abych řekl pravdu, tak na olympijské hry skoro vůbec nemyslím, jen občas na ně vzpomenu. Mé myšlenky se nyní týkají spíše období listopad–prosinec 2009 a Tour de Ski. › Budete podobně jako loni kvůli mistrovství světa znovu obětovat začátek Světového poháru, abyste byl v pravé formě ve Vancouveru?

Určitě ne záměrně.V letošní sezóně bych chtěl závodit od začátku, ale bude rozhodovat, jak úvod sezóny, tedy období zhruba do poloviny prosince,

ovlivní můj říjnový tréninkový výpadek, který byl zapříčiněn stoprocentním doléčením virózy. › Jak se vám však povedl letní trénink?

Podařilo se mi natrénovat vše, co jsme plánovali.

I mé pocity jsou dobré. › S trenérem Miroslavem Petráskem jste se inspirovali přípravou na sezónu 2007–2008, v níž jste vyhrál Světový pohár, že? Dával jste proto do programu účelově i pauzy, které tehdy způsobily různé zdravotní problémy?

Snažil jsem se o to, ale stoprocentně „okopírovat“ tréninkovou sezónu nelze, takže drobné odlišnosti tam byly. Ale hlavní myšlenka, aby se přibližně střídala období velmi kvalitního tréninku s kvalitním odpočinkem, byla naplněna. › Jak moc se tedy příprava lišila od té loňské, kdy jste se šponoval na mistrovství světa?

Záměrně v ní bylo více období zaměřených na kvalitní regeneraci, abych nešel do zimy s pocitem velké únavy, jak tomu bylo loni. › Zasáhla do přípravné dřiny nějak vaše studia, která jste zakončoval?

Studia jsem řešil v začátku tréninkové sezóny, ovlivněny byly první tři týdny, ale ne výrazně. Navíc dodělat školu bylo důležité. › Rád se během léta věnujete i jiným sportovním činnostem než jen těm, které vyžaduje vaše příprava. U čeho jste se vyřádil letos?

Stejně jako dříve zejména na horském kole a stejně jako před olympiádou 2006 jsem absolvoval prestižní pětidenní závody v orientačním běhu Bohemia 2009 v okolí Nového Boru, kde jsem závodil v mezinárodní konkurenci. Společně s rodinnou dovolenou v Řecku to byl nejlepší zážitek léta.

°¯

ÕØ.:ÓÀËÀ ÉÒÄÌ ÒÈ« aÄ ÉÒÄÌ ÒÄ ÍÄÂÇÀËÀ ÎÓÑ%ÕÈÓ ÓÀÊ ÁÑÙØ ÓÄ×Ó¹ ÓÎÌ%S ÌÀÂÄÊ §ÌÅ ÃÍÄÒ¨« ÅÎÓι ÎÍÃPÄÉ ËÈÓÓÄÑÀ À ÈÒÂÀÑÄ×

SVOJI REPREZENTAČNÍ KARIÉRU NA BĚŽKÁCH ORÁMOVALA STŘÍBREM A BRONZEM Z MISTROVSTVÍ SVĚTA 1974 A STŘÍBRNOU ŠTAFETOU NA OLYMPIÁDĚ 1984. VYHRÁLA DVA PODNIKY SVĚTOVÉHO POHÁRU, JE TŘETÍ NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ KLASICKOU LYŽAŘKOU ČESKÉ HISTORIE. KDYŽ VŠAK V 31 LETECH ODLOŽILA ZÁVODNÍ BĚŽKY, DLOUHO BEZ SOUTĚŽÍ NEVYDRŽELA. ZAČALA ZÁVODIT V BĚZÍCH DO VRCHU – A SKVĚLE. Přesto, běžky zůstávají její největší sportovní láskou. Na kalendáři byl ještě říjen, ale Blanka Paulů už na nich opět dováděla. „Zrovna jsem se vrátila z Benecka,“ hlásila na začátku našeho rozhovoru.

Už se vám někdy povedlo, abyste v říjnu v Česku lyžovala?

Ne, nikdy. Vidíte, pořád nacházím v životě něco nového. To mě baví.

Kolik kilometrů ujedete, když vyrazíte na běžky?

Podle času. Většinou tak patnáctku. Jen někdy jedeme na půl dne, a to potom zvládnu i 30 kilometrů. Spíš ale spěchám domů za psem. A přes týden jsem zaměstnaná. Lyžuju o víkendu, případně někdy navečer ve Vrchlabí, když je dobrá zima.

Na Jizerskou padesátku byste si troufla?

Jasně, ta by snad nebyla žádný problém. Řekla byste, že současné reprezentantky trénují o hodně jinak než kdysi vy?

Nemyslím si. Jen je to víc přes sílu. Já trénovala hodně přes vytrvalost.

To znamená? Pamatujete si konkrétní čísla?

Jeden rok před olympiádou jsem měla na kontě včetně léta 10 tisíc cyklických kilometrů. V objemu jsem byla docela extrémistka.

Trénovaly jste vždy dvoufázově?

Většinou třífázově, někdy i čtyřfázově. Třikrát na běžky a večer třeba posilovat.

Tehdy však ještě nebyla posilovna každodenní rutinou, že?

Posilovaly jsme, ale zdaleka ne tolik jako teď. Já byla docela slabá, neměla jsem moc sílu.

Letos uplynulo přesně čtvrt století od památné olympiády v Sarajevu 1984. Připadá vám to tak strašně dávno?

Moc se nad tím nezamýšlím, nejsem takový ten vzpomínací typ… Jo, událo se toho od té doby v mém životě spousta. Ale nepřipadá mi to kdovíjak dávno. Některé věci si pamatuji docela přesně.

Co nejvíc? Stříbrný finiš štafety?

Bohužel, spíš se mi nejdřív vybaví zklamání. Hrozně jsem chtěla ze Sarajeva individuální medaili a nebyla jsem od ní na dvacítce daleko, skončila jsem čtvrtá. Odjela jsem tehdy do Sarajeva nemocná a až do prvního závodu ležela. Škoda.

Ale co ta štafeta? Záběr z posledních metrů Květy Jeriové, na kterou jste se v cíli všechny sesypaly, byl dlouho i ve znělce Branek, bodů, sekund. Štafeta byla jedinou mojí náplastí na olympiádu, od které jsem čekala daleko víc… Ale medailí z mistrovství světa 1974 jsem si užívala víc. Ty byly mým největším zážitkem kariéry, protože

byly první, přišly nečekaně a vychutnávala jsem si je bez jakýchkoliv „ale“ nebo „kdyby“. Tehdy ve Falunu 1974 to byla taková čistá, nezkalená radost. Pak už tam bylo vždycky nějaké „ale“.

Vyhrávala jste závody Světových pohárů, ale velké zlato z vrcholné akce ve sbírce nemáte. Hodně vás to mrzí?

Ne. Snad kdysi. Ale dlouho mě to netrápilo.

Zvlášť teď. Teď už je jedno, jestli někdo ty zlaté má a já ne.

Po hrách v Sarajevu jste zažila i největší revoluci, jaká kdy běžecké lyžování postihla.

Psal se rok 1985, Květa Jeriová už skončila, vy jste ještě na rok zůstala. Ale najednou celý svět začal na lyžích bruslit. Byl to pro vás velký šok?

Ono to nepřišlo úplně zčistajasna během jediné sezóny. Američan Koch zkoušel bruslit už na olympiádě v roce 1976, později se na tratích vytyčovaly úseky, kde bylo bruslení vyloženě zakázáno. V tom roce 1985 šlo spíš nejprve o takový chaos. Jasně, bruslení bylo přirozeným vývojem.

Jen mi přišlo, že svět se s ním srovnal rychleji, zatímco my jsme pořád čekali. Mysleli jsme si, že nakonec se stejně neprosadí, že jde jen o chvilkovou věc – a nezareagovali jsme tak rychle.

Přispěl nástup bruslení k tomu, že jste po sezóně 1985 skončila?

Určitě ne. Byla taková doba, že se končilo dřív.

Kdekdo nám už předtím říkal, že jsme staré.

Skončila bych, i kdyby se dál jezdilo jen klasicky.

Už nebyla v družstvu taková pohoda.

Když jste později viděla, v kolika letech Finky, Rusky nebo Italky získávají medaile, neříkala jste si: Já tam měla zůstat? Říkala. Mnohokrát jsem si vyčítala, že jsem se

°°

neměla nechat tak brzy otrávit. Mohla jsem ještě využít svých zkušeností.

Přesto jste zažila zlatou éru československého ženského lyžování v 70. a v prvé polovině 80. let. O tréninku pod koučem Cillerem, o jeho nesmírné tvrdosti a nesmlouvavosti se pak vyprávěly legendy.

Skutečně byl takový?

Já ho už takového nezažila. Možná že byl tvrdší na generaci přede mnou, na Cillerovou nebo Šikolovou, nevím. Za nás mi to připadalo jako normální náročný trénink, žádné galeje.

Razantně jste se postavila proti dopingu.

Neměla jste kvůli tomu v éře nastupujícího „organizovaného dopingu“ problémy?

Ne, v té době se proti němu postavily i další.

Mým problémem spíš bylo, že jsem jediná z reprezentace byla z VŠ Praha, a ne z Rudé hvězdy, z tehdejšího střediska ministerstva vnitra. To mi občas komplikovalo život.

Nabízeli vám tehdy doping?

Nabízeli. Ale nic oficiálního. Byly tam různé pokoutné snahy. Každá z nás se mohla svobodně rozhodnout. Nenutili nás.

Později začalo dopingových případů v běžeckém lyžování rapidně přibývat. Jaké jste z toho měla pocity?

Dodnes jsem přesvědčená, že vrcholový sport nikdy nebude čistý. Nebyl a nebude. Nejde to zajistit. Ani teď nevěřím, že většina světových borců je čistých. Vždycky jsou dál než ti, kteří se je snaží usvědčit. Stačí otevřít stránky internetu

a přečíst si, co se tam nabízí za zvláštní potravinové doplňky. Někdy mě napadá, co je vlastně ještě potravinovým doplňkem a co už dopingem.

Každopádně nevěřím, že by se tak velké výkony a takový objem závodů daly zvládnout bez nějaké podobné podpory.

Dnes stále závodíte v bězích do vrchu. Kde je vám líp? Na lyžích, nebo když utíkáte bez nich do kopce?

Pořád mám radši lyžování, to je jasné. Jenže zabere o dost víc času. K běhání do kopce vám stačí jen tričko a maratonky, lyže naopak vyžadují větší servis.

Odkdy vlastně závodíte na suchu?

Začala jsem s tím čtyři roky po lyžařské kariéře, kolem roku 1989.

Proč? Chyběl vám adrenalin? Soutěživost?

Chyběly mi závody.

A proč právě běhy do vrchu? Proč ne ty klasické?

Lyžař má ke kopcům vždycky blíž než k silnici nebo dráze. A taky mi to do kopců víc šlo. Čím těžší, tím lepší.

Lákaly by vás i extrémní závody, jaké dnes podniká Anna Pichrtová v Alpách či na Borneu?

Určitě. Kdybych byla mladší…

Co byl v bězích do vrchu váš největší extrém?

Třikrát jsem byla na mistrovství světa žen, tam

bývala nejtěžší trať. Teď každý rok běháme na náročné trati v Telfesu u rakouského Innsbrucku.

Kolik toho natrénujete?

Už dost málo. Nikdo mi nevěří, že běhám tak málo a pořád mi to jde. Ale asi mám natrénováno z mládí. O víkendu většinou závodím a přes týden se jdu proběhnout maximálně třikrát. Týdně mám v nohách jen tak 40 kilometrů včetně závodů.

Jste úřadující světovou šampionkou v běhu do vrchu veteránek. Je pro vás výzvou tento titul obhajovat?

Popravdě: Není. Protože jsem ho vyhrála už čtyřikrát a letos s docela velkým náskokem, není to velká výzva. Těším se na ten šampionát, je tam pěkná atmosféra, ale nemotivuje mě do většího tréninku.

Máte ještě nějaký sportovní cíl?

Nemám. Jen: Aby mě to pořád bavilo a aby mi zdraví vydrželo.

Maraton jste už běžela?

Zatím ne.

No vidíte…

Zatím mě neláká. I když známí mi říkají, že každý běžec by si měl jednou za život zkusit maraton.

Uvidíme, nikdy neříkej nikdy. Ale muselo by to být brzo, protože běžet první maraton v 56 letech je docela zvláštní.

Po lyžařské kariéře jste byla 15 let trenérkou na sportovním gymnáziu a později učitelkou na základní škole. Nyní jste ve Vrchlabí už tři roky místostarostkou. Baví vás politika?

Baví. Mám na starosti sport a školství, což mi vyhovuje. Vždyť celý život jsem dělala u sportu a u dětí, buď jsem trénovala nebo učila.

Zajímá vás politika především na regionální úrovni? Kdyby vám někdo nabídl: „Pojďte do parlamentu,“ jak byste reagovala?

Já dokonce už byla dvakrát na kandidátce do parlamentu. Ale nechtěla bych tam, nešla bych. Radši chci dělat něco pro své město.

Na co jste hrdá, že se vám povedlo vyřešit?

Třeba když dokážeme, že se postaví nové dětské hřiště, nebo když se povede zrekonstruovat školu.

Zanadáváte si někdy na politiky na nejvyšší úrovni? Nebo jste vůči nim loajální?

Zanadávám, ale trošku opatrněji, protože vím, že to vždycky není takové, jak to vypadá navenek. Často lidi nadávají a vůbec nevědí, o co jde. Teď tu máme obrovskou akci „Čisté horní Labe“, osm kilometrů kanálů. Lidi chodí a stěžují si, že je tady nepořádek a támhle pro změnu zavřená silnice.

Nechápou, že to není tak jednoduché, jak se to zdáli zdá.

°±

ÍÄ.ÄÊÀÍ% ËÄÓÍ: ÒÊËÈÙÄE¹ ÓÄ×Ó À ÅÎÓι ÓÎÌ%S ÇÄÑÌÀÍÍ

POKUD BYCHOM POSLOUCHALI ČISTĚ PESIMISTICKOU NOTU, DOŠLI BYCHOM K NÁSLEDUJÍCÍ OTÁZCE: MAJÍ ČEŠTÍ BIATLONISTÉ V ZIMĚ VŮBEC ZÁVODIT? NE, TAK ČERNÉ TO SKUTEČNĚ NENÍ, ALE ROZSAH ONEMOCNĚNÍ A ZRANĚNÍ, KTERÉ V PRŮBĚHU PŘÍPRAVNÉHO OBDOBÍ KOSILY ČESKÉ REPREZENTANTY JAKO KOMBAJN POLE S PŠENICÍ, NEMÁ OBDOBY. KE VŠEMU NEJVÍCE ZKOUŠENI BYLI TI, KTEŘÍ MAJÍ V PRŮBĚHU SEZÓNY I NA OLYMPIJSKÝCH HRÁCH 2010 NÉST NEJVĚTŠÍ TÍHU ODPOVĚDNOSTI – VERONIKA VÍTKOVÁ, MICHAL ŠLESINGR A ZDENĚK VÍTEK.

Veroniky Zvařičová (vlevo) a Vítková jsou budoucností českého ženského biatlonu.

Ë:ÃPÈ ÍÀ Ë]aÊÔ V nejsložitější situaci se ocitla Veronika Vítková, která byla při zánětu mozkových blan v bezprostředním ohrožení života (více o ní píšeme na jiném místě).Vážné onemocnění jí vystavilo stop na 10 týdnů.

Michal Šlesingr si během přípravy těžce podvrtl kotník. Následné komplikace znamenaly, že zůstal mimo hru tři týdny. Navíc jej podzimní opakované virové onemocnění nepustilo na soustředění do Obertilliachu ani Ramsau. Další dvoutýdenní pauza.

Zdeněk Vítek si na počátku léta přetrhal svalové snopce v lýtku. Když se uzdravil a znovu zahájil trénink, zapříčinila v srpnu nový nucený výpadek krevní sraženina na druhé noze. Bez tréninku byl celkem osm týdnů. ÉÀÊ Ù]ÒÓÀËÈ ÁÄÙ ÏP:ÏÑÀÕع

ÍÜéæåàâØ Íoëâæí[± ÄàÚßØã KãÜêàåÞé± ÑÛÜågâ ÍoëÜâ±

¨§ ë Ûå ¬ ë Ûå ¯ ë Ûå

„Proti tomu bojovat nelze,“ uvědomuje si nový šéftrenér reprezentace Ondřej Rybář. „To, co se všem stalo, musíme vzít jako fakt. Snažíme

U týmu mužů bude v roli trenéra dále působit Vlastimil Vávra s asistentem Jiřím Holubcem, kteří mají v týmu vedle výše jmenovaných ještě Michala Šlesingra a Ondřeje Moravce.

U družstva žen je situace jiná. Dosavadní kouč Milan Janoušek nyní vede tzv. jabloneckou skupinu. Paralelně s ním působí Jindřich Šikola, jenž zodpovídá za skupinu jilemnickou.V Jablonci nad Nisou se připravují Barbora Tomešová, Zuzana Tryznová, Zdenka Vejnarová a Veronika

Najde Michal Šlesingr v nadcházející sezóně ztracenou formu?

se přizpůsobit, více improvizujeme, ale přesto budeme chtít vytěžit maximum,“ neskládá zbraně někdejší asistent u týmu mužů a trenér družstva žen. A šrámy, které potkaly i další reprezentanty, už raději ani nepočítá. Kvůli potížím s kolenem pauzírovala Magda Rezlerová, bolesti zad a krku přinutily častokrát oželet trénink Romana Dostála, zranění lokte postihlo Jaroslava Soukupa atd… Â:ËÄ S1ÅÓÑÄÍ1ÑÀ Pozice šéftrenéra je po mnoha letech novinkou u českého týmu. Ondřej Rybář má před sebou dva cíle. Krátkodobý cíl představují olympijské hry ve Vancouveru 2010. Dlouhodobý cíl směřuje k mistrovství světa v Novém Městě na Moravě 2013.

S jakými vizemi mladý trenér do nové funkce nastoupil? Podílí se na přípravě tréninkových plánů, chce zlepšit komunikaci a informovanost mezi jednotlivými týmy i kluby nebo zastřešit vytvoření kompaktního realizačního týmu. „Jedna část úspěchu je připravenost sportovců, další tvoří kvalita zázemí a podmínek, jež mají závodníci k dispozici.

Jsou to spojité nádoby. Budu muset být i drábem,“ říká rázně osobní trenér Jaroslava Soukupa, Zdenka Vítka, Tomáše Holubce a Romana Dostála. Při případném rozkolu bude mít i právo veta.

Zvařičová. Naopak domů do Podkrkonoší se vrátila Magda Rezlerová, jež vytvořila tréninkovou dvojici s Veronikou Vítkovou. ÉÀÊ ÙÀÏÎÉÈÓ ÌË%Ã:¾ A projekt 2013? „Vedle stanovení reprezentačních výběrů jsme vytvořili i skupinu talentovaných sportovců, kteří mají reprezentační perspektivu. Nejenže je sledujeme, ale postupně i zapojujeme do práce „A“ týmů.

Už během letošního přípravného procesu se mnozí z nich zúčastnili vybraných soustředění s reprezentací,“ vysvětluje šéftrenér. Ve sledování je například juniorská mistryně světa ze štafet Gabriela Soukalová, účastník MSJ 2009 Lukáš Kristejn, talentovaní dorostenci Ondřej Exler, Martin Janoušek, Michal Krčmář nebo Vlastimil Vávra ml. ÍÀÏÑÎÓÈ SÓ2ÒÓ: §À ÌÄÃÀÈËȾ¨ Vraťme se však k nadcházející sezóně. Vrchol sezóny je zřejmý – olympijské hry 2010 ve Vancouveru. „Nebudu se tajit tím, že bychom z Kanady rádi přivezli medaili, která našemu biatlonu stále chybí. Na druhou stranu víme, že visí hodně vysoko a k jejímu získání je

°²

ÒÄÙHÍÀ ±¯¯¸®±¯°¯ Õ ÃÀÓÄÂÇ

ÆÃÐÄÇÀÁÊÂ) ¿ÉÐ ¨©¥ą©¯¥ ©¥ ©§¨§£ ͸źÆÌͼɣ ¸Ÿ»¸ ¨ª¥ ©¥ ®¥¬ âä Êçéàåë

Üå𠨫¥ ©¥ ¨§ âä Êçéàåë

äì à ¨­¥ ©¥ ¨§ âä ÊëoßØÚo ñ[íæÛ

Üåð ¨­¥ ©¥ ¨©¥¬ âä ÊëoßØÚo ñ[íæÛ

äì à ¨¯¥ ©¥ ¨¬ âä ÍðëéíØãæêëåo ñ[íæÛ

Üå𠨯¥ ©¥ ©§ âä ÍðëéíØãæêëåo ñ[íæÛ

äì à ©¨¥ ©¥ ¨¬ âä Ñ[íæÛ ê ßéæäØÛå ä êëØéëÜä äì à ©¨¥ ©¥ ¨©¥¬ âä Ñ[íæÛ ê ßéæäØÛå ä êëØéëÜä Üå𠩪¥ ©¥ « ï ­ âä KëØÝÜëð

Üåð ©­¥ ©¥ « ï ®¥¬ âä KëØÝÜëð

äì à ÊÍ*ËÆÍV ÇÆ¿ É À¥ âæãæ± ª§¥ ¨¨¥ą­¥ ¨©¥ ©§§° ÆÜêëÜéêìåÛ£ KífÛêâæ ÀÀ¥ âæãæ± °¥ą¨ª¥ ¨©¥ ©§§° ¿æÚßă ãñÜå£ ÉØâæìêâæ ÀÀÀ¥ âæãæ± ¨¬¥ą©§¥ ¨©¥ ©§§° ÇæâãáìâØ£ Êãæíàåêâæ ÀÍ¥ âæãæ± «¥ą¨§¥ ¨¥ ©§¨§ ÆÙÜéßæÝ£ ÅgäÜÚâæ Í¥ âæãæ± ¨¨¥ą¨®¥ ¨¥ ©§¨§ ÉìßçæãÛàåÞ£ ÅgäÜÚâæ ÍÀ¥ âæãæ± ¨¯¥ą©«¥ ¨¥ ©§¨§ ¸åëÜéêÜãíØ£ Àë[ãàÜ ÍÀÀ¥ âæãæ± ¨§¥ą¨«¥ ª¥ ©§§° ÂæåëàæãØßë࣠½àåêâæ ÍÀÀÀ¥ âæãæ± ¨­¥ą©¨¥ ª¥ ©§¨§ Æêãæ ą ¿æãäÜåâæããÜå£ Åæéêâæ ÀÏ¥ âæãæ± ©ª¥ą©¯¥ ª¥ ©§¨§ ºßØåëð¤ÄØåêàáê⣠Éìêâæ ÄÀÊËÉÆÍÊËÍ2 ÊÍ*˸ ÁÌÅÀÆÉU ©«¥ ¨¥ąª¥ ©¥ ©§¨§

ËæéêÙð£ KífÛêâæ ÄÀÊËÉÆÍÊËÍ2 ¼ÍÉÆÇÐ »Æ ©­ Ã¼Ë ©¯¥ ©¥ą®¥ ª¥ ©§¨§

ÆëÜçÜØÜØ£ ¼êëæåêâæ ÄÀÊËÉÆÍÊËÍ2 &¼ÊÂ) ɼÇ̹ÃÀÂÐ ©®¥ą©¯¥ ¨©¥ ©§§°

ÁØÙãæåÜÚ åØÛ Åàêæì

potřeba i velká dávka štěstí,“ podotýká Ondřej Rybář a věří, že smůlu si reprezentanti v podobě nemocí a zranění vybrali již během přípravy. „A kdybychom se snad domů vraceli s prázdnou, chci alespoň vědět, že každý odevzdal v závodech maximum a prodal vše, co umí.“ Poznámka závěrem.Výhodou zimy je, že kombajny už mají sklizeno.

LETNÍ MEDAILOVÁ RADOST BIATLONISTŮ Dva vrcholy mělo letní přípravné období pro české biatlonisty.

Prvním bylo v polovině srpna mistrovství Evropy v letním biatlonu v Novém Městě na Moravě, kde domácí reprezentanti vybojovali čtyři cenné kovy. Stříbro ve sprintu získala Zdenka Vejnarová a na bronz ve stejné disciplíně juniorek dosáhla Lea Johanidesová.

Ondřej Moravec doběhl třetí v závodě s hromadným startem mužů a stejnou příčku obsadila i smíšená štafeta Medailová radost smíšené štafety (zleva Barbora Tomešová, seniorů ve složení Luboš Schorný, Zdenka Vejnarová, Jaroslav Soukup).

Barbora Tomešová, Zdenka Vejnarová, Luboš Schorný a Jaroslav Soukup.

Druhý vrchol v podobě mistrovství světa v německém Oberhofu na sklonku září přinesl české reprezentaci dokonce radost ze světového titulu. V krosovém sprintu na 4 km se o zlato zasloužil junior Lukáš Kristejn, který výtečnou formu potvrdil i bronzem ze stíhačky na 6 km.

Letohradský odchovanec se v zimě zúčastnil též juniorského mistrovství světa v kanadském Canmore, kde bylo jeho nejlepším výsledkem 17. místo ve sprintu na 10 km.

°³

À ÒÄÍ ÕÄÑÎÍÈÊØ Õ:ÓÊÎÕ1 NA JUNIORSKÉM SVĚTOVÉM ŠAMPIONÁTU V CANMORE VYBOJOVALA ŠTAFETOVÉ ZLATO A PŘIDALA STŘÍBRO ZE STÍHACÍHO ZÁVODU. O PÁR ÚNOROVÝCH DNŮ POZDĚJI ZAZÁŘILA MEZI DOSPĚLÝMI NA MISTROVSTVÍ SVĚTA V KOREJSKÉM PYEONGCHANGU, KDE TŘIKRÁT DOBĚHLA V ELITNÍ DESÍTCE! ANI PREZIDENT ČESKÉHO SVAZU BIATLONU VÁCLAV FIŘTÍK SE NEBÁL ŘÍCI: „JE TO NEJVĚTŠÍ TALENT, JAKÝ JSME U NÁS KDY MĚLI.“ BYLA NA VRCHOLU. AVŠAK Z VRCHOLU SE PADÁ. PŘIŠEL OSUDNÝ 29. ČERVENEC A CESTA NA SOUSTŘEDĚNÍ DO RAKOUSKÉHO OBERTILLIACHU. NA MÍSTO URČENÍ ALE NEDOJELA. V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH JÍ STOP VYSTAVILO VÁŽNÉ, ŽIVOT OHROŽUJÍCÍ ONEMOCNĚNÍ. NYNÍ, BEZPROSTŘEDNĚ PŘED ZAČÁTKEM SEZÓNY, ALE UŽ OPĚT PO KRŮČCÍCH STOUPÁ VZHŮRU A SNÍ SVŮJ OLYMPIJSKÝ SEN. VERONIKA VÍTKOVÁ.

Veronika na trati

ÓÄ×Ó À ÅÎÓι ÓÎÌ%S ÇÄÑÌÀÍÍ

Õ:ÓÄÙÍ^ WÍÎÑ Osmnáctá, desátá, pátá. Takový progres měly její výsledky na mistrovství světa 2009 v Korejské republice. A to dokonce ve vytrvalostním závodě útočila na jeden z cenných kovů, o který ji připravil až předposlední z dvaceti výstřelů. „To prostě k biatlonu patří. Jsem šťastná, jak se mi závod povedl, a věřím, že někdy v budoucnu nějakou medaili vybojuji,“ vyhodnotila realisticky svoji roli. „Vždyť čas mám, jsem stále ještě juniorka.”

Pozornost však vzbudila. Mezi prvními gratulanty byla hvězda přelomu tisíciletí Uschi Dislová, dnes komentátorka televizní stanice ARD či I. viceprezident Mezinárodní biatlonové unie Alexander Tichonov, jinak též jedenáctinásobný mistr světa! Čerstvá šampionka Kati Wilhelm si na pódiu novou soupeřku pozorně prohlížela.

Ta Wilhelm, která je Veronice sportovním vzorem. „Obdivuji ji nejen jako výbornou závodnici.

Líbí se mi i její poctivý přístup ke sportu nebo to, že přes všechny úspěchy zůstává stále stejná.

Kdybych se její výkonnosti dokázala přiblížit, bylo by to super! “ Po právu byla na konci dubna vyhlášena Nejlepší českou biatlonistkou sezóny 2008/2009. ÓÄÌÍ^ .ÄÑÕÄÍÄÂ Plná chuti a energie zahájila v květnu přípravu na olympijskou sezónu. „S Jindrou Šikolou, mým trenérem, jsme důsledně navázali na práci, ve které jsem začali. Jeho cesta mi vyhovuje a věřím, že pro mě je to ta správná.“ Do týmu získala novou tréninkovou partnerku, zkušenou reprezentantku Magdu Rezlerovou. Tu shodou okolností před lety pro velký biatlon vychoval také jilemnický kouč Jindřich Šikola. Bohužel s Magdou se v přípravě potkaly málo, neboť Rezlerová dlouho léčila potíže s kolenem. A pak, pak již přišel strmý pád…

Při cestě do rakouského Obertilliachu se jí udělalo špatně, hlava jí třeštěla. Na první kontrolu k lékaři šla ještě v Praze a vše nasvědčovalo potížím se zuby moudrosti. Pokračovala proto s výpravou v cestě. Další zastávka: České Budějovice. „Bolesti se stupňovaly, už jsem opravdu hodně trpěla.“ Naštěstí pomohl Martin Rezler, bratr Magdy, který působí v českobudějovické nemocnici. „Když mi nezabraly ani dvě injekce a ztuhla mi šíje, následovalo vyšetření na centrálním tomografu a pak zkouška lumbální funkce…“ Diagnóza byla neúprosná: zánět mozkových blan!

°´

VERONIKA VĂ?TKOVĂ NAROZENA: 9. 12. 1988 v Jilemnici, kde i Ĺžije TRENÉR: JindĹ™ich Ĺ ikola LYĹ˝E: Fischer ĂšSPÄšCHY: 1. MSJ 2009 ĹĄtafety, MSJ 2006 (dorosteneckĂĄ mistrynÄ› svÄ›ta ve vytrvalostnĂ­m zĂĄvodÄ›) 2. MSJ 2008 a MSJ 2009 stĂ­hacĂ­ zĂĄvody 5. a 2x 10. MS 2009 (vytrvalostnĂ­ a stĂ­hacĂ­ zĂĄvod, zĂĄvod s hromadnĂ˝m startem) JejĂ­ otec je bratrancem reprezentanta ZdeĹˆka VĂ­tka. Maminka je sestrou Jany Ĺ aldovĂŠ-SuchardovĂŠ (mj. ĂşÄ?astnice ZOH v Naganu v bÄ›hu na lyŞích – 5. ve ĹĄtafetÄ›). SportujĂ­ i jejĂ­ dvÄ› sestry. Monika uĹž je v juniorskĂŠ reprezentaci a nejmladĹĄĂ­ Lucie zĂĄvodĂ­ prozatĂ­m v ŞåkovskĂ˝ch kategoriĂ­ch, ale prĂ˝ slibuje, Ĺže obÄ› starĹĄĂ­ sestry bude jednou porĂĄĹžet!

Veronika zaÄ?Ă­nala s bÄ›hem na lyŞích, biatlonu se vÄ›nuje od deseti let. Studuje sportovnĂ­ gymnĂĄzium v Jilemnici. NynĂ­ je ve Ä?tvrtĂŠm roÄ?nĂ­ku, byĹĽ na gymnĂĄziu pĹŻsobĂ­ uĹž ĹĄestĂ˝m rokem. „MĂĄm individuĂĄlnĂ­ plan a studium rozloĹženĂŠ,â€? vysvÄ›tluje.

I proto se nynĂ­ seĹĄla v jednom roÄ?nĂ­ku s o dva roky mladĹĄĂ­ Monikou. „UÄ?itelĂŠ mi říkajĂ­, Ĺže mÄ› znajĂ­ vĂ­ce z Eurosportu neĹž ze ĹĄkolnĂ­ lavice.â€?

Na jaĹ™e by chtÄ›la maturovat. Ĺ˜Ă­kĂĄ, Ĺže jednĂ­m z pĹ™edmÄ›tĹŻ „zkouĹĄky dospÄ›lostiâ€? bude urÄ?itÄ› zemÄ›pis. MĂĄm k tomu vynikajĂ­cĂ­ pĹ™edpoklady.

Uplynulou sezónu nejprve zamířila do kanadskÊho Canmore na juniorskÊ mistrovství světa. PotÊ se sama přes Calgary a Vancouver vydala na Korejský poloostrov, kde zazåřila na ťampionåtu dospělých.

KdyĹž se tĂŠměř po dvou mÄ›sĂ­cĂ­ch vrĂĄtila domĹŻ, uzavĹ™ela souÄ?asnÄ› i cestu kolem svÄ›ta.

A co jeĹĄtÄ›? Stala se jednou z tvåří X. zimnĂ­ho evropskĂŠho olympijskĂŠho festivalu mlĂĄdeĹže (EYOWF) 2011, kterĂ˝ bude hostit LibereckĂ˝ kraj. Miluje maminÄ?inu svĂ­Ä?kovou a od zåří pĹ™espĂĄvĂĄ ve vlastnĂ­m bytÄ›.

PĹ™evezli ji na infekÄ?nĂ­ oddÄ›lenĂ­. â€žĹ˜ekli mi, Ĺže tam klidnÄ› mohu zĹŻstat aĹž pĹŻl roku. To byl ĹĄok!“ Po tvĂĄĹ™i jĂ­ stĂŠkaly tichĂŠ smutnĂŠ slzy. Nikdy pĹ™edtĂ­m v nemocnici neleĹžela. „NaĹĄtÄ›stĂ­ dalĹĄĂ­ vyĹĄetĹ™enĂ­ diagnĂłzu zmĂ­rnila.V ÄŒeskĂ˝ch BudÄ›jovicĂ­ch jsem zĹŻstala dva tĂ˝dny.“

AÄ? to znĂ­ moĹžnĂĄ paradoxnÄ›, nemoc jĂ­ otevĹ™ela oÄ?i do Ĺživota. „ZpoÄ?ĂĄtku jsem byla psychicky zlomenĂĄ, Ĺ™eĹĄila jsem, o kolik trĂŠninkovĂ˝ch jednotek pĹ™ichĂĄzĂ­m.“ Aby ne, vĹždyĹĽ jejĂ­ prvnĂ­ olympijskĂŠ hry se rychle blĂ­Ĺžily a sport, to byl jejĂ­ Ĺživot. Teprve pozdÄ›ji si uvÄ›domila, jakĂŠ mÄ›la ĹĄtÄ›stĂ­. „Přåla jsem si jedinĂŠ, bĂ˝t opÄ›t zdravĂĄ.“ AĹž po dlouhĂ˝ch tĂ˝dnech, kdy koneÄ?nÄ› mohla opustit lĹŻĹžko a vyjĂ­t na prochĂĄzku, zabloudily jejĂ­ myĹĄlenky opÄ›t ke sportu. „Z prochĂĄzky jsem pĹ™iĹĄla totĂĄlnÄ› vyÄ?erpanĂĄ, ale vrĂĄtilo se mi odhodlĂĄnĂ­.“ UvÄ›domila si, Ĺže z pĹ™edchozĂ­ přípravy mĂĄ hodnÄ› natrĂŠnovĂĄno. â€žĹ˜ekla jsem si, Ĺže kdyĹž vĹĄe dobĹ™e pĹŻjde, nemusela bych vĂ˝konnostnÄ› aĹž tolik ztratit.“ Dohodla se s JindĹ™ichem Ĺ ikolou i manaĹžerem MatÄ›jem Dunkou, Ĺže se pokusĂ­ o „nemoĹžnĂŠâ€œ.

CĂ­l byl stanoven jednoznaÄ?nÄ›: olympijskĂŠ hry Vancouver 2010!

"

ĂƒĂ”Ă‡ĂŽĂ•^Â&#x;Ă?ĂŽĂƒĂ™ĂˆĂŒ Ve druhĂŠ polovinÄ› zåří se jiĹž vrĂĄtila do přípravy s reprezentaÄ?nĂ­m tĂ˝mem a hned zamĂ­Ĺ™ila na vysokohorskĂŠ soustĹ™edÄ›nĂ­. Snad hříÄ?kou osudu se opÄ›t jednalo o rakouskĂ˝ Obertilliach. TentokrĂĄt ale do vĂ˝chodnĂ­ho Tyrolska uĹž dorazila.

SluneÄ?nĂŠ poÄ?asĂ­, Ä?erstvĂ˝ horskĂ˝ vzduch, reprezentaÄ?nĂ­ kolektiv a jejĂ­ milovanĂ˝ biatlon. To byl elixĂ­r, kterĂ˝ jĂ­ dodĂĄval energii. „ZaÄ?Ă­nala jsem pomalu – prochĂĄzky, vyjĂ­ĹžÄ?ky na kole, klidovĂĄ stĹ™elba.“ PostupnÄ› nabĂ­rala sil. „PĹ™ekvapilo mÄ›, jak si tÄ›lo rychle vzpomnÄ›lo na pĹ™edchozĂ­ nĂĄvyky, jak se mi vracela forma.“ Pro nÄ›koho „duĹĄiÄ?kovĂ˝â€œ podzim Veronice naopak rozzĂĄĹ™il barevnÄ› jejĂ­ sportovnĂ­ Ĺživot. SpoleÄ?nÄ› s trenĂŠrem mohli zaÄ?Ă­t i plĂĄnovat.VĂ­, Ĺže urÄ?itÄ› vynechĂĄ ĂşvodnĂ­ dvÄ› kola SvÄ›tovĂŠho pohĂĄru. „KdyĹž vĹĄe pĹŻjde dobĹ™e, vstoupĂ­m do sezĂłny ve slovinskĂŠ Pokljuce. KaĹždopĂĄdnÄ› nejpozdÄ›ji po VĂĄnocĂ­ch bych uĹž mÄ›la opÄ›t zĂĄvodit naplno.“ Veronika VĂ­tkovĂĄ opÄ›t snĂ­ svĹŻj olympijskĂ˝ sen.

DrĹžme palce!

!

Věťtí nåpis za Veronikou Vítkou její budoucnost?

!!! #

°µ

Biatlonový areál v resortu Alpensia

ÙÀ ÎËØÌÏÈÉÒÊ^Ì ÒÍÄÌ À ė ÌÔSËÄÌÈ ÓÄ×Ó À ÅÎÓι ÓÎÌ%S ÇÄÑÌÀÍÍ

který přečkal korejskou válku, přestože ležel ve frontové linii, či skanzen vesnické usedlosti Sunkyojang. Místo v programu měla i prohlídka čtvrtmiliónového Gangneungu, kde by se v roce 2018 měly odehrát všechny bruslařské soutěže zimní olympiády – tedy lední hokej, krasobruslení, rychlobruslení a short track.

Kdo chtěl, mohl si při teplotě vzduchu +1 °C smáčet nohy v Japonském moři nebo alespoň posbírat pár mušlí na pláži. Koneckonců takový suvenýr si z mistrovství světa v biatlonu do té doby nikdo nepřivezl.

PO PADESÁTI LETECH BIATLON PORUŠIL TRADICI. PROČ? V POŘADÍ 51. SVĚTOVÝ ŠAMPIONÁT HOSTIL POPRVÉ V HISTORII MIMOEVROPSKÁ ZEMĚ. V ÚNORU LETOŠNÍHO ROKU SE BIATLONOVÁ ELITA SEŠLA V JIHOKOREJSKÉM PYEONGCHANGU. V RESORTU, KTERÝ JIŽ POTŘETÍ KANDIDUJE NA POŘADATELSTVÍ ZIMNÍCH OLYMPIJSKÝCH HER. A DODEJME, ŽE JE VELKÝM FAVORITEM. Korejci již překonali neúspěch kandidatury na pořadatelství zimních olympijských her 2014, kdy je neporazilo ani tak samotné ruské Soči, jako osobní angažovanost tehdejšího prezidenta Ruské federace Vladimira Putina. Dnes již s veškerým úsilím pracují na tom, aby se olympiáda 2018 uskutečnila právě v Pyeongchangu.

a Gangneungem. A to, co nestojí, je dokonale naplánované!

Jihokorejci zvládli také oblast PR (public relations) – příkladem může být „Dream program“, tedy volně přeloženo „Program snů“, jehož součástí je výuka sportovních dovedností v zimních odvětvích pro děti z rozvojových zemí.

ÎÃÇÎÃË%Í: Nutno dodat, že pro úspěch dělají maximum.

Pořádají významné mezinárodní akce jako finále krasobruslařského Grand Prix, mistrovství světa v short tracku, snowboardingu anebo biatlonu.

Mnohé z olympijských komplexů a dalších staveb nemají pouze na papíře, ale jsou již postavené.

Příklady nechť jsou skokanské můstky, biatlonový a běžecký areál, sjezdové tratě, hala pro curling, hotely či rychlostní silnice mezi Pyeongchangem a Soulem nebo mezi Pyeongchangem

ÊÎÌÔÍÈÊÀÂÄ Působení korejského PR se nevyhnuli ani účastníci mistrovství světa v biatlonu. A byl to krok logický. Novináři o Pyeongchangu 2018 psali, sportovci o něm mluvili a sní a funkcionáři o něm informují v rámci svých národních olympijských výborů.

V den volna uspořádali organizátoři pro zájemce z řad účastníků šampionátu celodenní výlet. Zastávkami byly například historické památky: starobylý buddhistický klášter Woljeong,

Moderní skokanské můstky v areálu Alpensia

°¶

ÌÄÊÊÀ A na závěr nemohla chybět ani zastávka ve středisku Alpensia, kde sídlí přípravný výbor zimních olympijských her 2018 a kde se odehraje řada sportovních klání. „Na sjezdovce vpravo proběhnou závody ve skicrossu, na prostřední bude U-rampa a vlevo se pojede slalom speciál,“ ukazuje na maketě guvernér provincie Gangwon Kim Jin-sun. „A vidíte ten hotel pod sjezdovkami?“ otáčí se guvernér směrem k oknu. „Tam bude v průběhu her sídlit Mezinárodní olympijský výbor,“ zdůrazňuje a dodává: „A na té planině za hotelem postavíme les.“

V Pyeongchangu les neroste, tam se „staví“

to jen o deset procent méně! V návštěvnosti na světovém šampionátu se to ale neprojevilo…

Velký zájem médií byl v protikladu malému zájmu diváckému. Pár stovek Korejců doplňovalo několik desítek Němců, Norů, Švédů či Rakušanů. Jen ruských mírně či více „ovodkovaných“ fanoušků byl více než tisíc, neb Vladivostok je z jejich pohledu za humny. S přibývajícími úspěchy ruských žen a vítězných stakanů však posléze rostla i jejich agresivita.

V Koreji vše voní novotou

Závěrem Kim Jin-sun s hrdostí v hlase připomíná: „Pyeongchang se stává Mekkou zimních sportů v Asii!“ ÏØÄÎÍÆÂÇÀÍƾ Samotná oblast Pyeongchangu je náhorní plošinou s nadmořskou výškou pohybující se v průměru mezi 700–800 metry. Nejvyšší vrcholy „Diamantových hor“ se ale blíží na dotek české Sněžce. Oblast je předurčena k celoroční rekreaci, což odráží i její slogan „All seasons resort.“ V Pyeongchangu se nejen lyžuje, raftuje, leze po skalách, jezdí na horských kolech, plave a dovádí v aquacentrech, létá na paraglidingu, ale především se hraje golf. Golfová hřiště jsou všude.

Všude tam, kde se nebudují hotely, apartamenty, silnice či se „nestaví“ lesy. Po golfových hříštích vedly i biatlonové tratě a prostory tiskovému středisku propůjčil golfový klub.

V oblasti Pyengchangu a v provincii Gangwon má pořadatelství ZOH 2018 podporu 98 % obyvatel a v celé Korejské republice je

ÉÈÍ^ ÊÑÀÉ Všude přítomná je v Koreji válka z 50. let minulého století mezi „jihem a severem“. Památníky a hroby modelující krajinu připomínají těžké boje, které v „Diamantových horách“ probíhaly.

Korejci, na rozdíl od nás, nehovoří o „jižní a severní Koreji“, ale jen o jednom celku – „Hanguk“ – Zemi lidu.

Na mapách Korejského poloostrova nenaleznete hranici mezi jeho jižní a severní části, jen u té severní scházejí popisky. Pozůstatky historických událostí a svárů v oblasti nesou i názvy moří, kterými je Korejský poloostrov obklopen. Žluté moře? To zní moc čínsky. Říkají mu Západní.

Japonské moře? Nepřijatelné! Jednoduše – Východní moře. ÉÈÍ^ ÌÑÀÕ Našinec si v Koreji musí zvyknout na různé odlišnosti. Hůlky místo příboru, ostře pálivé jídlo místo jemně smetanového, roušku přes tvář místo úsměvu, poklonu místo pozdravu, etiketu místo improvizace. Na první pohled překvapí i další drobnosti. „To parkoviště je nějaké divné,“ napadne Evropany při pohledu na desítky automobilů před hotelem. Až později zjistíte proč. Stojí na něm jen bílá, stříbrná nebo černá auta. Mezi uniformními panelovými domy naleznete zvláštní až 30 metrů vysoké ocelové konstrukce obehnané zelenými sítěmi. „Co to jen může být?“ Neuhádl nikdo – golfová odpaliště! Golf je vedle křesťanství nejrychleji se rozvíjejícím „náboženstvím“ na jihu Korejského poloostrova.

.ÄÒÊ% ÒÓÎÏÀ Ale zpět k biatlonu. Na startu závodů nechyběla ani desítka českých reprezentantů.

Nejúspěšnější z nich se nakonec stala ta nejmladší – juniorka Veronika Vítková, která se třikrát senzačně prosadila mezi absolutní světovou špičku, když doběhla pátá ve vytrvalostním závodě a 10. ve stíhacím závodě i v závodě s hromadným startem.

Medailové snažení nedotáhla štafeta mužů, která ještě v polovině závodu bojovala o zlato.

Konečné desáté místo, mezi rekordním počtem 26 zúčastněných zemí, bylo poté velkým zklamáním. Češi tak zanechali jen dočasnou stopu na nekonečné písčité pláži u břehu Japonského moře. ÎÏÓÈÌÈÒÌÔÒ Ù%Õ2ÑÄÌ Biatlon má za sebou první výlet mimo Evropu. Pomineme-li dopingový skandál ruských sportovců, špatné povětrnostní podmínky (teplotní rozdíl činil během 48 hodin 32 °C!), zmatky s několika vítězi stíhačky mužů a minimální diváckou kulisu, je nutné uznat, že Korejci se projevili jako učenliví organizátoři.

A to pro ně byl biatlon jen jedním z kroků za jejich velkým olympijským snem! À propos, v té době by Veronika Vítková mohla být v nejlepších „sportovních“ letech. Přidá se k ní ještě někdo další?

Jaroslav Soukup potěšil 11. místem ve vytrvalostním závodě

ÀÍÄÁ ÂÎ ÓÀÊ1 ÍÀËÄÙËÈ .ÄSÓ: Á2aÂÈ À ÁÈÀÓËÎÍÈÒÓ1 ÏÎÃ ÒÓÑÎÌÄ.ÊÄÌ

ÅÎÓι ÒÔÄÃÓÈÑÎË

°·

ÓÄ×Ó¹ ÁÀÑÁÎÑÀ aÄÇÀÍÎÕ% §ÒÏÎÑÓ¨ À ÓÎÌ%S ÌÀÂÄÊ §ÌÅ ÃÍÄÒ¨

TAKY JSTE SI JAKO MALÍ HÝČKALI U POSTELE AKTOVKU, KTEROU JSTE NAŠLI POD VÁNOČNÍM STROMKEM A S NÍŽ JSTE MĚLI TEPRVE ZA PÁR MĚSÍCŮ POPRVÉ VYRAZIT DO ŠKOLY? TO BĚŽKYNĚ NA LYŽÍCH EVA NÝVLTOVÁ SE PŘI PROBUZENÍ NEJRADĚJI KOCHALA POHLEDEM NA NOVÉ BĚŽKY. SPRINTER DUŠAN KOŽÍŠEK MĚL NEJVĚTŠÍ RADOST Z TĚCH „PODĚDĚNÝCH“. BIATLONISTKA ZDENKA VEJNAROVÁ SE DMULA PÝCHOU, JAK JSOU TY JEJÍ NÁDHERNĚ FIALOVÉ. A MARTIN JAKŠ SI DÍKY JEDNOMU ZVLÁŠTNÍMU DÁRKU ZAČAL PŘIPADAT JAKO OPRAVDOVÝ ZÁVODNÍK. ČÍM VŠÍM BYLI ELITNÍ BĚŽCI NA LYŽÍCH A BIATLONISTÉ OBDAŘENI A CO JE NEJVÍC POTĚŠILO? Dávno pryč jsou doby, kdy Milan Šperl, bronzový medailista z mistrovství světa, býval nadšený z dárků skrývajících lyžařské vybavení. „V současné době ho beru jako nutný nástroj k plnění svých sportovních cílů a samozřejmě i pracovních povinností,“ říká.

Jenže když se přenese do dětských vzpomínek, stojí to za to. „Mé nadšení z nových lyží jednoho krásného dne vedlo až k tomu, že jsem na nich vyrazil sjezdovat mezi smrčky. No, samozřejmě jsem své vysněné nové ‚bješky‘ zlomil,“ líčí.

Tuhle historku nemůže z jeho paměti vygumovat nic. Dnes už se jí baví, ovšem jako klukovi mu nad polámaným dárkem bylo do breku. „Nedopadl jsem ale ještě tak špatně jako můj kamarád, jemuž se stala stejná věc a kterého jeho otec honil s holí v ruce po celém golfovém hřišti, kde jsme tenkrát lyžovali.“ Různorodé běžky jsou nejčastějším předmětem vzpomínek na krásné dárky. Dušana Kožíška, jenž se Šperlem získal bronz ve sprintu dvojic na šampionátu v Sapporu 2007, potěšily lyže od jiného šampiona. „Největší radost jsem měl asi z mých prvních závodních lyží po Vencovi Korunkovi, které mi táta koupil,“ vzpomíná Kožíšek, jehož nyní bronzový medailista z olympiády a mistrovství světa ve štafetě trénuje.

Není divu, že na kvalitní běžky závodníci trpí. „Protože bez dobrých lyží je i dobrý lyžař v závodním pelotonu pouze divákem,“ míní Václav

Kupilík, k němuž se přidává i Jiří Magál, osmý z padesátky na olympiádě v Turíně. „Největší radost z lyžařského vybavení mám samozřejmě z dobrých lyží. Pokud pak na nich při hromadných závodech předjíždím ostatní, tak mě to potěší.“ Eva Nývltová si svůj zamilovaný dárek uložila tak, aby jí nic nepřekáželo ve výhledu na něj. „Jako malá jsem pod vánočním stromkem našla svůj první pár ‚normálních‘ lyží, do té doby jsem totiž měla jen takzvané ‚bačkoráky‘. Hned, jak jsem dárek rozbalila, lyžovala jsem po pokoji,“ vybavuje si. „Běžky získaly čestné místo u mé postele tak, abych hned ráno, jakmile jsem otevřela oči, viděla jako první TY lyže.“ A co potom, když jsou dárkem pro malou školačku běžky exotického jména a navrch nádherné barvy. Biatlonistka Zdeňka Vejnarová vypráví, jak coby dítko nalezla pod stromečkem běžky Ski Trab. „Tu značku tehdy nikdo neznal.Vykládám pak každému: ‚Dostala jsem traby‘. A oni se ptali: ‚Jaký traby? Nejsou to traky?‘“ Ovšem nejdůležitější pro školačku Vejnarovou bylo, jak její „traby“ zářily. „Suprová fialová! Na tu barvu jsem byla strašně pyšná.“ Aby v rodině nevznikly rozepře, tak tatínek, známý biatlonový trenér, tehdy obdaroval značkou Ski Trab i její sestru. „Jenže já si tehdy říkala: ‚Ségra dostala ošklivé bílé klasičky, ty se nedají porovnávat s těmi mými fialovými traby na skejt.‘“ Vejnarová na nich objezdila takřka všechny závody v kategorii žákyň, načež se po mnoha

°¸

Oblečení, jak je ženám vlastní, dominuje vzpomínkám dvou reprezentantek. „Největší radost mi udělala první lyžařská kombinéza, která vypadala už opravdu závodně. Starší sestra dostala úplně stejnou, jen o něco větší, a já ji samozřejmě podědila,“ říká Eva Skalníková.

Také Helena Erbenová si svůj závodnický oblek řádně opečovávala. „Velkou radost jsem měla ze swixové kombinézy, kterou jsme dostaly se ségrou k Vánocům, když mi bylo patnáct. Dalších deset let jsem se z ní nesvlékla.“ Kamilu Rajdlovou, současnou českou jedničku, potěšila jiná součást oblečení, na kterou si dámy často potrpí: boty. Ovšem tentokrát z ryze praktických důvodů. „V páté nebo šesté třídě jsem dostala lyžařské boty a vázání značky BRN. Do té doby jsem lyžovala v botách Botas a hlavně na širokém vázání, které přesahovalo lyži a kde pata při bruslení nebo odšlapování většinou končila mimo. To se mi s novým vázáním a botami nestávalo, protože to bylo úzké moderní vázání, na němž bota držela relativně pevně.“ Dvaadvacetiletý Jan Rykr dostal zatím nejlepší lyžařský dárek k Vánocům před pěti lety. „Mé první lyžařské brýle Rudy Project Rydon, které mi koupil táta.“ Talentovaného Martina Jakše, juniorského mistra světa na klasické patnáctce, podpořil v jeho závodnické touze kouč. „Stále mám ještě schovaný svůj první lyžařský bidon.Vždycky se mi líbilo, jak s ním starší kluci jezdí. Pak jsem ho někdy ve starším dorostu dostal od trenéra a snad nikdy jsem nevyrazil na trénink bez pití. Hlavně jsem si ale začal připadat jako pravý závodník.“ To Lukáš Bauer, stříbrný medailista z olympiády a mistrovství světa, se na krásný lyžařský dárek musel nejprve pořádně nadřít. Když vyhrál

Světový pohár, dostal od svého výrobce speciální edici lyžařských bot Alpina. „Byly designově doplněny o text Lukáš Bauer – vítěz SP 2007/08,“ vzpomíná Bauer s úsměvem. „Normálně si na takovéto věci moc nepotrpím, ale po sezóně snů to bylo milé.“ Biatlonista Roman Dostál by si pro změnu mohl na lyže nechat nastříkat: Mistr světa 2005.

Což ale neudělal. Na prahu 40. narozenin si prý už na žádné originální lyžařské dárky, které v minulosti dostal, ani nepamatuje. Zato si moc dobře vzpomíná na dárek, který před dvěma lety nadělil k Vánocům tehdy tříletému synovi Romanovi. U firmy Fischer pro něj sehnal krásné minilyže. „Říkal jsem si, jakou mu neudělám radost, jenže on mi pak řekl: ‚Lyžičky jsou krásný, ale mě to na nich stejně nebaví.‘ To mě fakt rozesmálo.“ Teď už synovi bude pět let a z malých fischerek mezitím vyrostl. „Dohromady na nich stál snad jen čtyřikrát. Tak je podědí dcera Anita. Té budou dva roky, je mnohem živější a vypadá, že ji to třeba bavit bude.“ Michal Šlesingr, stříbrný a bronzový medailista ze světového šampionátu biatlonistů v Anterselvě 2007, si údajně nejlepší biatlonový dárek nadělil sám. Nikoliv k Vánocům, ale k narozeninám. „No přece ty medaile z Anterselvy.“ Zato pod stromečkem prý Šlesingr nikdy nenalezl žádnou součást lyžařské výstroje, která by ho ohromila. „Lyžovat jsem se učil na malých plastových lyžích, které ani nebyly moje. Když jsem pak chodil do lyžáku, věci nám tam půjčovali.

Kombinézy a podobné kraviny jsem později fasoval. A oblečení na lyže? Když jsi mladej, nějaké hadry tě nezajímají. Já měl největší radost z autodráhy!“

ÅÎÓι ÀÓÎÌÈÂ

letech traby vrátily k muži, který je pořídil. „Táta je teď má jako kameňačky. Když napadne v Jilemnici poprašek dva centimetry, tak na nich ještě lyžuje. Jsou z nich totální asfaltové lyže.“ Rovněž Zuzana Kocumová, bývalá reprezentantka a nyní televizní spolukomentátorka, vyloví z paměti vzpomínku na dětství a běžky, jejichž název cosi říkal jen opravdovým znalcům. „Jmenovaly se Normark. Nikdy jsem o té značce neslyšela, dodnes nevím, z jaké země pocházely,“ říká o běžkách, v nichž se skloubila norská technologie a americký kapitál. „Ale byly to v sedmi letech po klasických medvídkách a dětských krystalkách mé první lyže, které vypadaly dospělácky.

Připadala jsem si, jako když dřív někdo dostal džíny z Tuzexu, a hrdě jsem všude ukazovala: Já mám normarky.“ Kocumové přirostly k srdci natolik, že se jich později odmítala zbavit. „Dnes jsou na půdě mezi památečními věcmi, které člověk prostě pryč nedá – pokud nevyhoří nebo pokud se nestěhuje do malého bytu.“ To Kateřina Holubcová-Jakešová, světová šampionka z biatlonu v roce 2003, měla dlouhá léta schované za skříní běžky, které dostala v 6. třídě k Vánocům od otce – i když na nich nikdy žádný závod nevyhrála. „Táta tehdy prodal kazeťák a koupil mi elanky! Ty u nás vůbec nebyly k sehnání, všichni jezdili jen na bohemkách a já měla hroznou radost, že mám zahraniční běžky.

Zrovna jsem začala okoukávat biatlon, a tak jsem je hrdě nesla na trénink.“ Pravda, na sněhu brzy zjistila, že vysněné elanky zrovna moc nejedou. Načež přestoupila do sportovní třídy a musela je odložit: „Tam jsme fasovaly všechny stejné bohemky, jinak to nešlo. Tak jsem elanky aspoň schovala za skříň.“ Aleš Razým, mistr světa do 23 let a šestý ve sprintu na dospěláckém šampionátu v Liberci, vzpomíná na běžky, které dostal jako vánoční dárek, když mu bylo dvanáct let. Zvláštní jsou ovšem spíš tím, kdy je obdržel. „Byly klasické, pak jsem na nich asi dva roky lyžoval a závodil. Ale protože se u nás Vánoce neberou tak vážně jako jinde, dostal jsem je už na začátku prosince, tedy spíš od Mikuláše,“ říká.

Klára Moravcová, někdejší biatlonistka, dostala svoje první vysněná prkýnka od rodičů k opravdovým Vánocům jako sedmiletá. „A těšila jsem se, jak konečně vyjedu s taťkou lyžovat do hor.“ Martin Koukal, mistr světa na 50 kilometrů volnou technikou, má zase jako nejlepší dárek zafixovány svoje první lyže na bruslení. „Tehdy jsem byl mrňavej a v Čechách se tak krátké lyže na bruslení nevyráběly. Už jsem byl smířenej, že budu bruslit na lyžích na klasiku. Ale pak jsem dostal k svátku fischerky – nejkratší, které se tehdy na světě dělaly.“ Běžky stejné značky potěšily také Ivu Janečkovou. Petr Novák, který se snaží probít do nominace na olympijskou padesátku, vzpomíná na větší prezent. „Mé první závodní lyže Bohemia a závodní kombinézu, které jsem dostal ve starším žactvu.“

±¯

ÙÀÉ:ÌÀÕ1 Ã%ÑÊØ ÍÄÉÄÍ ÏÎÃ ÒÓÑÎÌÄ.ÄÊ PŘEDPOKLÁDÁM, ŽE VÁM BUDU ČÍST MYŠLENKY, KDYŽ ZMÍNÍM KLASICKOU FOBII, KTERÁ BOHUŽEL POSTIHUJE I NÁS, BĚŽECKÉ LYŽAŘE. STRES Z VÁNOČNÍCH DÁRKŮ. ZDE PROTO NĚKOLIK TIPŮ... Í2ÂÎ ÏÑÎ ÙÃÑÀÕ: Zdraví je tím největším dárkem. Proto praktický, zdravotně laděný dárek ocení nejen běžkový nadšenec. Dopřeje radost z vánočního překvapení a současně napomůže udržet tělo ve formě. Co třeba nějaká masážní emulze? Natažený či namožený sval je častý a nepříjemný problém postihující i běžkaře.V dnešní době naleznete na trhu široký výběr masážních fytoemulzí. Od produktů, které mají svaly nabudit k výkonu, až po ty, které je mají uvolnit a zregenerovat.

ÓÄ×Ó¹ ÇÀÍÀ ÓÎÏÎËÎÕÎÕ%

ticho a stopa je pěkná, anebo se často vrací ze stopy v pozdějších hodinách již za tmy, zkuste mu pořídit čelovku. Čelovka je svítilna, která se připevňuje na hlavu, vy tak máte ruce volné pro jinou činnost. Čelovky jsou kompaktní a pohodlné, s různými typy světelných zdrojů. Jakou ale vybrat a na co si dát při výběru pozor, na co se ptát? Jak dlouho vydrží svítit na jednu sadu baterií. Čelovka by měla být jednoduchá na ovládaní, lehká, praktická je možnost nastavení směru a intenzity světla...

Í2ÂÎ ÏÑÎ ÏÎÙÃÍ: Í%ÕÑÀÓØ Možná si marně lámete hlavu, co by bylo pro vašeho partnera běžkaře atraktivním dárkem.

Pokud rád běhá ve stopě večer, když je klid,

Í2ÂÎ ÍÀ ÒÄÁÄ Rukavic není nikdy dost. Patří

mezi ty části sportovního oděvu, které velmi často zapomínáme na chalupách a jejichž výběru nevěnujeme dostatečnou pozornost. Při samotném výběru nezapomeňte zohlednit použitý materiál: mějte na paměti, že tělo si pohybem vyrobí teplo samo, ale pokud rukavice profouknou, je teplo pryč. Doporučujeme proto rukavice s větruodolnou membránou: Windstopper, NoWind, Windbloc atd. ÓÄÎÑÈÄ ÍÄÍ: ÍÈÊÃØ ÃÎÒÓ Knihy k Vánocům neodmyslitelně patří. Právě pro vaše blízké může být zajímavá kniha o běžeckém lyžovaní, která pomůže najít odpovědi na mnohé otázky, jež se právě běžkařům honí hlavou. Možná napoví, co dělá vámi obdarovaný šťastlivec špatně. Současně napomůže teoreticky pilovat techniku.

ÅÎÓι ÒÈËÕÀ

îîî¥âØãØê¥Úñ ČÍÐËÍÆH˼ ÊÀ ÍøÊËÅ2 »¼ÊÀ¾Åÿ± ÎÎÎ¥»¼ÊÀ¾ÅºÉ¼¸ËÆÉ¥¼Ì ¶¸Á´

© «°§ ¾"

ÃÐY¸HÊÂ Ä¼Ä¹É ÅÆÍ ¹ÌÅ»¸ ÏºÊ Î¥Ì¥Ç¥ §° Î Î ÄÀÊÊÀÆÅ ÃÀ¾¿Ë£ &¼ÉͼŠÃð Ø êâ[ ÙìåÛØ ñ äÜäÙé[åæífßæ äØëÜéà[ãì íÜãàÚÜ ÛæÙ Ü æÛæãåfßæ çéæëà ígëéì ó ñØÛåo Ûoã ñ ÜãØêëàÚâfßæ çéæÛð åfßæ äØëÜéà[ãì ÉæìÙØàï çéæ äØïàäìä âæäÝæéëì ó êçæÛåo âéðëo ñàçì ê ßæéåoä à Ûæãåoä ç Üâéðëoä ó íÜãâ[ âØçêØ åØ ñàç åØ ñØÛåoä ÛoãÜ ó © âØçêð åØ ñàç åØ ç ÜÛåoä ÛoãÜ ó åØêëØíàëÜãå[ ÞìäØ í çØêÜ ó íåàë åo êëéØåØ ãoäÚÜ ñ äØëÜéà[ãì ÉæìÙØàï ó ßæáåf çæì àëo éÜĄ ÜïåoÚß çéíâ £ éÜĄ Üïåo çéæ àëo ñàçì£ éÜĄ Üïåo çØêçìãÜ í ç ÜÛåoä à ñØÛåoä ÛoãÜ£ éÜĄ Üïåo ç Üâéðëo âØçêð¥

îîî¥ãØîà¥Úñ ½ÌÅÂ&Å2 ÇÉ »ÃÆ ¿ÆË º¿ÆºÆø˼ ¸ ½É¼Ê¿

¾"

¶¸Á´

­¬§ ¾"

¶¸Á´

¨ ¯°§ ¾"

¹ÌÅ»¸ Ê̹ÃÀÄÆ ÎÀÅË¼É ØåØëæäàÚâð ëíØéæíØå[ Û[äêâ[ ÙìåÛØ Ċ ë oíéêëí äØëÜéà[ã ¿ðÛéæ Æàã ÉÜçÜããÜåë ˼¤ êÜéàÜê Ċ ¨§ §§§ ää ¦ ¨¨ §§§ ަ䩦©« ß íæÛåo êãæìçÜÚ¦çéæÛð åæêë Ċ æÛæãå çéæëà ígëéì Ø ÛÜ ëà Ċ Ùædåo ígëé[åo Ċ äØå Üëð Ø çØê Ûæ Þìäð Ċ éÜÝãÜïåo ÙÜñçÜdåæêëåo çéíÜâ í ñ[ÛÜÚß Ċ Ûíg âØçêð íç ÜÛì Ċ ÛÜêàÞå Ùð ÃØîà Ċ íÜãàâæêëà ÏÊ£ Ê£ Ä£ ã Ïà Ċ çéæ àéæâf êçæéëæíåo íðì àëo í ÚßãØÛågá oÚß ëÜçãæë[Úß ¤¬ ĸº£¢¨¬ ĸº

Ãð Ø êâf âØãßæëð ñ äÜäÙé[åæífßæ äØëÜéà[ãì íÜãàÚÜ ÛæÙ Ü æÛæãåfßæ çéæëà ígëéì ó àÛÜ[ãåo åÜáÜå çéæ ČéæñÜß [ëoÿ ç ÜÛ ñ[íæÛÜä ó Ûãæìßf ñàçð åØ ÙæÚoÚß çéæ êåØÛåf êíãÜdÜåo ó êçæÛåo âéðëo ñàçì ê ßæéåoä à Ûæãåoä ç Üâéðëoä ó ñØÛåo Ûoã ñ ÜãØêëàÚâfßæ íÜãàÚÜ çéæÛð åfßæ äØëÜéà[ãì ÉæìÙØàï çéæ äØïàäìä âæäÝæéëì ó àéæâ[ ÞìäØ í çØêÜ ê ÜãØêëàÚâæì y éâæì ó âØçêØ åØ ñàç åØ ñØÛåoä ÛoãÜ¥

îîî¥ÜëØçÜ¥Úñ

¹ÌÅ»¸ ¸É¼Ë¸ ÎÀÅË¼É ØåØëæäàÚâð ëíØéæíØå[ Û[äêâ[ ÙìåÛØ Ċ ë oíéêëí äØëÜéà[ã Êɸʺ¿ ɼÊÀÊ˼ ¯ §§§ ää ¦ ¯ §§§ ަ䩦©« ß Ċ æÛæãå çéæëà ígëéì Ø íæÛg Ċ íæÛgæÛæãåf ñàçð Ċ êëØßæíØëÜãåf äØå Üëð éìâ[í¦çØê Ċ Ûíg âØçêð¢¸ÄÇ ¸éä ÄÜÛàìä ÇæÚâÜë Ċ ÙØéíØ dÜéå[ Ċ íÜãàâæêëà ʤĤà Ċ ÚÜãæéædåo àéæâf íðì àëo åÜáÜå â êçæéëæíåoä Øâëàíàë[ä ¶¸Á´

¶¸Á´

­°§

ç oéæÛåo äØëÜéà[ã ¹¸Ä¹ÆÆ ñ dëð ãÜëfßæ ÙØäÙìêì çéæÛìâìáoÚo Ûãæìßf àåÝéØdÜéíÜåf çØçéêâð Ċ í Ùæéå[ àñæãØdåo êÚßæçåæêë íoÚÜ åÜ ¨§ ĸº æçéæëà æâæão Ċ æÛæãåæêë çéæëà çé åàâì íãßâæêëà Ċ ÛÜæÛæéØdåo êÚßæçåæêë Ċ åÜéØÛàØdåo êëØÙàãåo ê[ãØíæêë Ċ çéæíÜÛÜåo âé[ëâ Ø Ûãæìß éìâ[í Ċ çéæëØ Üå[ ñ[ÛØ Ċ ÛÜêàÞå Ùð ÃØîà Ċ çéæ àéæâf êçæéëæíåo íðì àëo í ÚßãØÛågá oÚß ëÜçãæë[Úß± Ùg âð£ êáÜñÛæíf ãð æí[åo£ êâàØãçàåàêäìê£ ÝéÜÜéàÛàåÞ£ íðêæâæßæéêâ[ ëìéàêëàâØ£ êåæîÙæØéÛàåÞď

ÃÐY¸HÊÂ) Ä¼Ä¹É ÅÆÍ) ¸ÿÆËÐ ÏºÊ Î¥Ì¥Ç¥ §° Î Î ÄÀÊÊÀÆÅ ÃÀ¾¿Ë£ K¼»)

¨ ©®§

¶¸Á´

¨ ª©§ ¾"

¾"

ÃÐY¸HÊÂV ËÆÇ ÏºÊ ¹ÌÅ»¸ ºÆÄǼËÀËÀÆÅ §°£ ÄÆ»É Ãð Ø êâ ëæç ñ ÜãØêëàÚâfßæ äØëÜéà[ãì ɼÍÆÃÌËÀÆŸà êÜ ñí Üåæì æÚßéØåæì çéæëà æëgéì ìédÜå çéæ çæì àëo ç à àåëÜåñàíåo ñ[ëg à Ø ç à ñ[íæÛÜÚß ó ØåØëæäàÚâð ëíØéæíØå êë àß ó ©¬ Úä Ûãæìß ñàç ê ëÜïëàãåoä ëØß[dâÜä çéæ êåØÛåæì äØåàçìãØÚà í éìâØíàÚoÚß ó ñØâæådÜåo çØêì çéæëàêâãìñæíæì Þìäæì¥

¶¸Á´

© «°§ ¾"

¼Ë¸Ç¼ ą Ç ÅÊÂ) ¸ÿÆËÐ ÊÇÉÀÅË¼É ÎÊ Ç¸Ê¦Ã¸ºÃ

¶¸Á´

¨ ¬°§ ¾"

»ãæìßf âØãßæëð ¼ëØçÜ ÊçéàåëÜé ÎÊ áêæì ÛæÛ[í[åð Ùìe í çéæíÜÛÜåo Ûæ çØêì£ åÜÙæ ê ãØÚãÜä¥ Ç ÜÛåo d[êë áÜ íðéæÙÜåØ ñ ÜãØêëàÚâfßæ äØëÜéà[ãì ˼ ê äÜäÙé[åæì ¨§§ æÛæãåæì çéæëà ígëéì Ø íæÛg ê äØïàä[ãåo çéæÛð åæêëo Ø æÛíæÛÜä çæëì¥ ÑØÛåo d[êë áÜ íðéæÙÜåØ ñ ÜãØêëàÚâfßæ äØëÜéà[ã ÃæäÙØéÛàØ ê áÜäå ä íåàë åoä ñØëÜçãÜåoä¥ Ì âØãßæë ê ãØÚãÜä áÜ ãØÚã íðéæÙÜå ñ ÜãØêëàÚâf êo æíàåð£ æÙãfâ[åo ìêåØÛåo ñàç í ç ÜÛåo d[êëॠÂØãßæëð Ûæ çØêì äØáo çéØâëàÚâæì ëâØåàÚà åØ êëØ Üåo¥ ÇæßæÛão ñíð ìáÜ çéæëàêâãìñæíf ñØâæådÜåo åæßØíàÚ Ø ñàçð åØ åæßØíàÚoÚߥ ÉÜÝãÜïåo çéíâð áêæì íßæÛå ä ÜêëÜëàÚâ ä ÛæçãyâÜä Ø ñíð ìáo ÙÜñçÜdåæêë¥ ËÚáÞàäèéÞ¯ ÊąªÏà ·Öçëî¯ dÜéå[¦ ÜÛ[£ dÜéå[¦dÜéíÜå[£ dÜéå[¦äæÛé[ ¶¸Á´ ¹äÙYëY± ÍÀ͸ ÃØå âéæìå êçæ㥠ê é¥ æ¥

¨ ª°§ ¾"

±°

îîî¥ÚéØÝë¥Úñ ¶¸Á´

¨ ©¬§ ¾"

ºÉ¸½Ë ÇÉÆ Ñ¼ÉÆ ¼ÏËɼļ

ºÉ¸½Ë ÇϺ ÊËÆÉÄ ËÀ¾¿ËÊ

Çé[Ûãæ ê Üïëéfäåo Ýìåâdåæêëo£ Üïëéfäåoä âæäÝæéëÜä Ø ìåàâ[ëåo âæäÙàåØÚo íã[âÜå¥ Çé[Ûãæ£ âëÜéf ëgãæ æÚßãØÛo dà ñØß ÜáÜ çæÛãÜ Øâëì[ãåo çæë ÜÙð æéÞØåàêäì¥ Êæìd[êëo äØëÜéà[ãì áÜ ëÜÚßåæãæÞàÜ ºææãÄØï ½éÜêß ½Ï àæåëð êë oÙéØ ñØÙìÛæíØåf Ûæ íã[âåØ ê Øâëàíåo æÚßéØåæì çéæëà äàâéææéÞØåàêä ä Ø ãàÛêâfäì çØÚßì¥ Çæì àëo äàâéæíã[âÜå Çéæ ÑÜéæ ¼ïëéÜäÜ í éØñåg êåà ìáÜ äæãâæí[åo çãÜëÜåàå𥠺Üãæéædåg çæì àëÜãåf à Ûoâð åà o ÞéØä[ à äØëÜéà[ãì¥ Ì ëéàâ áÜ íêØñÜå âãoå åØ ñØÛåo êëéØåg éØäÜå Ø çæÛçØ o£ Ûoâð ëæäì çé[Ûãæ ãfçÜ êÜÛo åØ ëgãÜ¥ Çéæ ãÜëæ åo ñàäì æçgë çæçìã[éåo çæëàêâð í Û[äêâf à ç[åêâf âæãÜâÚॠ·Öçëî¯ ç[åêâ[ ą äæÛéæ¤ñÜãÜå[ ê çæëàêâÜä£ dÜéå[² Û[äêâ[ ą æéØå æí[ âæâëØàã £ ă Øãæí[ ê çæëàêâÜä£ Ùoã[ ê çæëàêâÜä£ dÜéå[ ËÚáÞàäèéÞ¯ ÏÊąÏÏà ç[åêâf £ ÊąÏà Û[äêâf

ÑØëÜçãÜåf ëéfåàåâæíf âØãßæëð Ûæ çØêì ê çéæëàígëéåæì æÚßéØåæì åØ ç ÜÛåoä ÛoãÜ¥ ÍÜåëàãØdåo çØåÜãð í æÙãØêëà ñØÛåo d[êëà çæÛ âæãÜåð çéæ ñí Üåo æÛíæÛì çæëì¥ ¼ÝÜâëåo í éØñåf ëÜçæí[åo í ¥ Í ç[åêâf à Û[äêâf íØéàØåëg¥ ·Öçëî¯ dÜéå[ ËÚáÞàäèéÞ¯ ÏÊąÏÏà ¶¸Á´ ¸ÚãÖ¯ ¨ ¬¬§ Âd Û[äêâf

©°§ ¾"

¶¸Á´

ºÉ¸½Ë ¼ÃÀ˼ ½Ã¼Ï

¨ ­¬§ ¾"

ËÜåâ[ íðêæÚÜ çéæÛð å[ dÜçàÚÜ ê éÜĄ Üïåoä ãæÞÜä Ø çæëàêâÜä çéæ ãÜç o íàÛàëÜãåæêë¥ ÂÖéÚçÞYᯠ¨§§ ØÚéðã ·ÖçëÖ¯ æéØå æí[£ äæÛé[£ dÜéå[ ËÚáÞàäèéÞ¯ Ê¦ÄąÃ¦ÏÃ

ºÉ¸½Ë ÇÉÆ Î¸ÉÄ ÎÆÆà ą ÅÆÍÀŸ Çéæ ÎØéä Îææã áÜ åæí ëðç Ýìåâdåoßæ çé[ÛãØ í ØÛg ºéØÝë Çéæ ÎØéä¥ Ìåàâ[ëåo ëÜÚßåæãæÞàÜ íðì oí[ âæäÙàåØÚÜ Ûíæì ëðç íã[âÜå ą çæãðÜêëÜéì åØ íåàë åo êëéØåg çãÜëÜåàåð çéæ ÛæêØ Üåo æÛíæÛì çæëì Ø äÜéàåæ íãåð åØ íågá o êëéØåg çéæ ñØáà ëgåo ëÜçÜãåfßæ âæäÝæéëì¥ ÇæãðÜêëÜé í ç oäfä âæåëØâëì ê çæâæ âæì åØíoÚ Ùé[åo êígÛàífäì ÜÝÜâëì äÜéàåæ íãå𥠻oâð íðêæâf ç oéæÛåo âíØãàëg íãåð äÜéàåæ ñ êë[í[ çé[Ûãæ êíg o à ÙgßÜä àåëÜåñàíåoßæ êçæéëæíåoßæ í âæåì¥ ÍßæÛåf çé[Ûãæ çéæ êçæéëæí[åo í ÜïëéfäåoÚß âãàäØëàÚâ Úß çæÛäoåâ[Úß ą ØãçàåÜ ãð æí[åo£ êâàØãçàåàêäìê£ íðêæâæßæéêâ[ ëìéàêëàâØ£ ßæéæãÜñÜÚëío¥ ¶¸Á´ ÂÖéÚçÞYᯠ¬§ çæãðÜêëÜé£ ¬§ äÜéàåæ ¨ ¬¬§ ·Öçëî¯ dÜéå[£ ëÚáÞàäèéÞ¯ ÊąÏÏà ¾"

¶¸Á´

¨ °°§ ¾"

îîî¥íØíéðê¥Úñ ÃÀÃÃÊÇÆÉË ą éìâØíàÚÜ çéæ Ùg ÜÚâf ãð æí[åo Ø ëìéàêëàâì æÛ ífÛêâf éæÛàååf Ýàéäð£ âëÜé[ áÜ íðßã[ Üå[ ëfäg éìdåo í éæÙæì Ø í áàäÜdåæì âíØãàëæì Ø ëéíØåãàíæêëo¥ Íðíàåìëf íÜ êçæãìçé[Úà ê ãð Ø êâ äà éÜçéÜñÜåëØdåoäà Ûéì êëíð KífÛêâØ Ø ÅæéêâØ¥

ÃÀÃÃÊÇÆÉË ºÆ¸º¿ ÅÜáëÜçãÜá o Ùg âØ êâf éìâØíàÚÜ Ãàããêçæéë¥ »ãØy Ø çéêëð ñ éìdåg íðÛgã[íØåf ägââf Ø æÛæãåf â Ü êÜíÜéêâfßæ ãæêØ£ ñÛíæáÜåf í åÜáíoÚÜ åØä[ßØå Úß äoêëÜÚß íéêëíæì ºãØéàåæ¥ ºÜã[ ßæéåo d[êë éìâØíàÚ ídÜëåg çØãÚÜ ñ çéæÛð åfßæ ãØäàåæíØåfßæ ëÜçãfßæ Ýéæëf¥ Íåàë åo Øâéðã¤çæãðÜêëÜéæí çãÜë ß ÜáÜ à äæâé ¥ ¹ÜñÜ íf çéæíÜÛÜåo í æÙãØêëÜÚß ñí Üåfßæ ë Üåo¥ ¸åØëæäàÚâ ÛÜêàÞå¥

ºÉ¸½Ë ÇϺ ÊËÆÉÄ Á¸ºÂ¼Ë Ç oáÜäå[ ñØëÜçãÜå[ ÙìåÛØ ê çéæëàígëéåæì æÚßéØåæì åØ ç ÜÛåoä ÛoãÜ¥ Ñ[âãØÛÜä áÜ âæäÝæéëåo Ø ÜãØêëàÚâ ½ãÜï Ą ÜÜÚÜ¥ »íg ç ÜÛåo âØçêð åØ ñàç£ ç ÜÛëíØéæíØåf éìâ[íð Ø ÜÝÜâëåo í éØñåf ëÜçæí[åo í åØ ç ÜÛåoä à ñØÛåoä Ûoãì ÙìåÛð¥ Í ç[åêâf à Û[äêâf íØéàØåëg¥ ·Öçëî¯ dÜéå[£ ëÚáÞàäèéÞ¯ ÏÊąÏÏÃ

¶¸Á´

°°§ ¾"

îîÝíàêàæå¥Úæä ª½ ϺÆÌÅËÉÐ ¨¨°«

¶¸Á´

°«°

»æâæåØãf Ùé ãÜ íðíàåìëf çéæ Ùg ÜÚâf ãð æí[åo¥ ÄØëÜéà[ã æÙéæìdâð åðãæå£ ñ íåàë åo êëéØåð ßðçæØãÜéÞÜååo çgåØ£ åØêëØíàëÜãå ÜãØêëàÚâ ç[êÜ⥠ÆÛâã[çgÚo ñæéåoâ áØåëØéæíf åÜÙæ é æíf ÙØéíð âØëÜÞæéàÜ ă ãëéì © ¥ OçéØíØ Øåëà¤ÝæÞ çéæëà ñØäã Üåo¥ ¨§§ æÚßéØåØ çéæëà ÌÍ ¸£ ¹ Ø º¥

¶¸Á´

®«° ¾"

¾"

ª½ Ç¿ÆËƺ¿ÉÆÄÀº ¨¨­ª ÄæÛÜã Ùé ão ñ íÜãäà ãÜßâfßæ Ø çéì åfßæ äØëÜéà[ãì ą ¾ÉÀøÄÀ»Ì ą Ø ê ç ÜíéØëåæì ëÜÚßåæãæÞào ÝæëæÚßéæäØëàÚâ Úß êØäæñØÙØéíæíØÚoÚß êâÜ㥠ËØ ØìëæäØëàÚâð ägåo ÙØéíì ñÜ êígëã Úß çæ ëäØíf çæÛãÜ àåëÜåñàëð êãìåÜdåoßæ êígëãØ ñ âØëÜÞæéàÜ ¨ Ûæ âØëÜÞæéàÜ ª£ çéæçìêëåæêë êígëãØ êÜ ëÜÛð çæßðÙìáÜ äÜñà ¯¬ą¨® êígëãØ¥ ¹é ãÜ áêæì çéæëæ Ûoâð çæì àë ä ëÜÚßåæãæÞàoä âæäÝæéëåo£ ÙÜñçÜdåf Ø æÛæãåf ą Úæ áÜ ç ÜÛìédìáÜ â çæì àëo çéæ Øâëàíåo êçæéëæíÚÜ¥ ¶¸Á´

ª½ ÂÀÃÃ¼É ¨¨°§

¨ ¨®° ¾"

ÍoÚÜ dÜãæíf Ùé ãÜ íßæÛåf çéæ Ùg ÜÚâf ãð æí[åo£ êáÜñÛæíf ãð æí[åo Ø ÊŹ¥ »íæáàë[ éæñáØêyæíØåo êâãØ áêæì íðÙØíÜåØ ëÜÚßåæãæÞào ͸½£ âëÜé[ ñØáà ìáÜ ¨§§ åÜäã àíæêë¥ ÆÛåoäØëÜãå íåàë åo âãàç£ åØêëØíàëÜãåæêë åæêåoâ Ø äæ åæêë í ägåð êëéØåàÚ ñØ ìçoåØÚo ç[êÜâ Ûgã[ ñ ëæßæëæ äæÛÜãì ª½ åÜñÙðëåfßæ çæäæÚåoâØ çéæ å[éædåf êçæéëæíÚÜ¥

îîî¥ÞØéäàå¥Úñ

îîî¥àÚÜÙéÜØâÜé¥Úæä

¶¸Á´

¯ °°§

Àº¼¹É¼¸Â¼É ¾Ë ÃÊ º¿¸Ê¼ ºÉ¼Î¼

¾ÇÊ ÊÇÆÉË˼ÊË¼É Å¼Á¼Å ÇÉÆ ¹*¿ ¸ ÃÐY¼

¾"

¾¸ÉÄÀÅ ½ÆɼÉÌÅÅ¼É «§¬ ¿É áÜ å[éØäâæí êçæéëëÜêëÜé íðÙØíÜå íðêæÚÜ Úàëãàí ä ¾ÇÊ ç àáoäØdÜä¥ »oâð ågäì áÜ íßæÛå åÜáÜå çéæ íðì àëo ç à Ùg å Úß êçæéëæíåoÚß ÛàêÚàçãoå[Úߣ áØâæ áÜ Ùgß åÜÙæ ÚðâãàêëàâØ£ ØãÜ ëØâf åØç oâãØÛ çéæ Ùgß åØ ãð oÚߣ àå¤ãàåÜ ÙéìêãÜåo£ âØåæàêëàâì åÜÙæ êáÜñÛæíf ãð æí[åo¥ Ìåàâ[ëåoäà ÝìåâÚÜäà êçæéëëÜêëÜéì áêæì äæ åæêë êæìçÜ Üåo êÜ êí ä åÜÙæ Úàñoä í âæåÜä çæäæÚo ÝìåâÚÜ ČÍàéëì[ãåo ëéfåàåâæí çØéëåÜéÿ£ äæ åæêë ØìëæäØëàÚâf ÙÜñÛé[ëæíf êðåÚßéæåàñØÚÜ ê Ǻ£ êÛoãÜåo ÛØë åØ îÜÙæífä ëéfåàåâæífä êÜéíÜéì ÚæååÜÚë¥ÞØéäàå¥Úæä åÜÙæ ñæÙéØñÜåo ëéØêð ëéfåàåâì åØÛ äØçæì ¾ææÞãÜ ¼Øéëߥ ºÜåØ ídÜëåg êåoäØdÜ ëÜçæíf ÝéÜâíÜåÚÜ¥

ŸÍÀ¾¸º¼ ¹¼Ñ ÇÆÇøËÂU Ѹ ĸÇÐ

¶¸Á´

ÇæâìÛ ç Üä ãoëÜ æ âæìçà åæíf åØíàÞØÚÜ£ ÛæçæéìdìáÜäÜ Ûæ í Ùgéì ñØßéåæìë ¾¸ÉÄÀÅ ÅQÍÀ ©¬¬Î ÃÀ½¼ËÀļ£ àéæâæ ßãæì åØíàÞØÚà ê áÜÛåæÛìÚß ä æíã[Û[åoä Ø äØçØäà «© ñÜäo ¼íéæçð ê ìåàâ[ëåo ÙÜñçãØëåæì ØâëìØãàñØÚo åØíàÞØdåoÚß äØç ¼íéæçð çæ ÚÜãæì ÛæÙì àíæëåæêëà åØíàÞØdåoßæ ç oêëéæáÜ¥ Åæíf åØíàÞØdåo äØçð çéæ ëÜåëæ ç oêëéæá íðÚß[ño Ø «ï éædåg Ø í ç oêëéæáà êÜ ØâëìØãàñìáo ñÚÜãØ ñÛØéäØ çæäæÚo ç àçæáÜåo â àåëÜéåÜëì¥ ¶¸Á´

® °°§ ¾"

¶¸Á´

Í ÜêëéØåå êíé Üâ ê Ûãæìß ä éìâ[íÜä£ âëÜé © ©¬§ ¾" íðçØÛ[ êâígãÜ ÛæäØ£ åØ ßæéêâf ÚßØëg à ç à êáÜñÛì¥ ÇØåÜãð ê ædâæí ä çãÜëÜä ñãÜç ìáo çéæÛð åæêë Ø çãæÚßf íð Ùé[åo åØÛägéåfäì ë Üåo¥ Ãìïìêåo äÜéàåæ ÛæÛ[í[ ëÜçãæ Ø çéíæë oÛåo çæßæÛão¥ ËÜÚßåàÚâf ÛÜëØàãð± ÇØåÜãð ê ædâæí ä çãÜëÜä ñíð ìáoÚo êíæÙæÛì çæßðÙì ¡ ÇãæÚßf íð éÜÛìâìáo ë Üåo ¡ ÄØã[ âØçêØ åØ ñàç åØ Ùæâì ¡ ÇéæÛãæì Üå ñØÛåo Ûoã

¶¸Á´

­ «°§ ¾"

© «°§ ¾"

Àº¼¹É¼¸Â¼É ¾Ë ÃÊ º¿¸Ê¼ ÑÀÇ Ì àáëÜ êà äØïàäìä ç oéæÛð í çæßæÛão Ø êëðãì¥ Çéíâð êë àßì êÜ ñØäg ìáo åØ éÜÛìâÚà ë Üåo£ ñãÜç Üåæì íÜåëàãØÚà Ø äØïàä[ãåo êíæÙæÛì çæßðÙì¥ ÃÊ ºßØêÜ Ñàç ä[ ëØâf âØçêì åØ ÛéæÙåæêëà Ø çãåg éÜĄ Üïåo çæëàê⥠ËÜÚßåàÚâf ÛÜëØàãð± ÇãæÚßf íð éÜÛìâìáoÚo æÛgé ¡ ÇØåÜãð ê ædâæí ä çãÜëÜä ñíð ìáoÚo êíæÙæÛì çæßðÙì ¡ »ãæìß ©®Úä éÜĄ Üïåo ñàç ¡ ¬Úä êëæá[dÜâ ¡ ÉÜĄ Üïåo çæëàêâ ¶¸Á´

ÆÌË»ÆÆÉÆÍ ¾ÇÊ Ê É¸ÊËÉÆÍVÄÀ ĸǸÄÀ ÍoëÜ£ Ü åæíf ÞÜåÜéØÚÜ æìëÛææéæí Úß åØíàÞØÚo ñåØdâð ¾Øéäàå ìäo çéØÚæíØë ê éØêëéæí äà äØçØäචÇæçéíf áÜ ëØâ ì ¾ÇÊ åØíàÞØÚÜ äæ åf åØ ÛàêçãÜá åØßé[ë êâìëÜdåg ãàÙæíæãåæì äØçì¥ ¸ ì êÜ áÜÛå[ æ í Üñ äØç ¾ææÞãÜ ¼Øéëߣ åØêâÜåæíØåf çØçoéæíf äØçð åÜÙæ æéàÜåëØdåo çã[åÜâ êëØ Üå ñ àåëÜéåÜëì¥ ÄÜñà ëØâæíf åØíàÞØÚÜ çØë o à ¾¸ÉÄÀÅ »¸ÂÆ˸ ©§£ æÛæãå ç oêëéæá ê Ûæëðâæí ä ÛàêçãÜáÜä Ø åØç[áÜåoä åØ Ûíg ëì âæíf ÙØëÜéàÜ£ âëÜé áÜ íßæÛå çéæ í ÜêëéØååf íðì àëo£ ídÜëåg ãð æí[åo£ Úðâãàêëàâð£ Øìëæ¤äæëæ åÜÙæ ÞÜæÚØÚßàåÞì¥ ºÜåØ ídÜëåg çæÛéæÙåf ëìéàêëàÚâf äØçð &É¥

«¬§ ¾"

Àº¼¹É¼¸Â¼É ÊƺÂÊ ¿ÀÂ¼É ÃÀ˼ ºÉ¼Î ËØëæ çæåæ âØ êÜ Ûoâð íðêæâf çéæÛð åæêëà Ø êë ÜÛåoäì çæãêëéæí[åo ßæÛo çéæ ÚÜãæéædåo çæì àëo¥ ËÜÚßåàÚâf ÛÜëØàãð± Êë ÜÛåg íðêæâ[ çæåæ âØ ¡ Êë ÜÛåo çæãêëéæí[åo ¡ ÍðêæÚÜ çéæÛð å[

±±

ÓÄ×Ó¹ ÉÀÑÎÒËÀÕ ÊÎP:ÍÄÊ« ÅÎÓι ÌÀÑÄÊ ÏÀÙÃÄÑÒÊ^

Õ:ÊÄÍÃ ÒÓÑ%ÕÄÍ^ VZHLEDEM K TOMU, ŽE JSEM AKTIVNÍ CYKLISTA, POUŽÍVÁM BĚŽKY JAKO DOPLŇUJÍCÍ ZIMNÍ TRÉNINK. ZAČAL JSEM S BRUSLENÍM, PROTOŽE PŘECI JENOM MAZÁNÍ NA KLASIKU JE PRO MĚ TROCHU TVRDÝ OŘÍŠEK. UČIL JSEM SE SÁM, PROSTĚ JSEM SE SNAŽIL NĚCO ODKOUKAT NA ZÁVODECH V TELEVIZI A S KAMARÁDY Z KOLA JSME VYRÁŽELI Z PRAHY HLAVNĚ DO JIZEREK. PŘI JEDNOM Z NAŠICH VÝLETŮ JSME POTKALI NA BEDŘICHOVSKÉM STADIONU SKUPINU BORCŮ, KTEŘÍ JEZDILI DO KOLEČKA A ZKOUŠELI RŮZNÁ CVIČENÍ.

Zaujalo nás to, a tak jsme na místě vyzpovídali jednoho z instruktorů a dozvěděli jsme se, že existuje škola běžeckého lyžování. Bylo nám jasné, že po třech sezónách samouky se dál už nedostaneme, a tak jsme se celá partička přihlásili na víkendovou školu v lednu týden po J50. Byl jsem trochu zvědavý, přeci jenom v mém věku (jsem ročník 1968) není jednoduché začínat s jakýmkoli technickým sportem.

V pátek večer jsme se všichni sešli v hojném počtu na prodejně Nyč-sportu, kde jsme začali první zajímavou přednáškou o výběru materiálu a přípravě lyží. Už tady mi začalo být jasné, že ani já jsem se nevyvaroval základních chyb. To, že mám dlouhé hůlky, jsme vyřešili hned na místě, kluci

z prodejny mi je na místě zkrátili, ale moje krátké lyže mi nikdo neprodlouží. Můj mylný dojem, že čím kratší lyže na bruslení, tím lepší ovladatelnost, vzal za své. Při instruktáži o parafínování jsem si potvrdil další své omyly, a tak jsem byl rád, že nebudu pro příště za troubu.

Na druhý den, v sobotu ráno, jsme po mazání začali na okruhu na stadionu kroužit a zkoušet různá cvičení na rovnováhu a skluz. K mému dalšímu překvapení jsem zjistil, že i můj styl je trochu mimo – hlavně mimo těžiště. Běžecké lyžování je prostě hodně o stylu, a když nechodíte jako dítě někam do oddílu, sami na to asi nepřijdete. Už mi začalo být jasné, proč jsem v kopcích tak servaný, i když mám dobré ruce, bez nohou to prostě nejde.

Jít do školy se vždycky vyplatí, i do té běžecké...

Na konci dopoledního bloku si nás natočili ještě na video a při večerním rozboru přišel další šok. Kdybych věděl, jak vypadám a jak se kymácím, asi bych lyže už dávno zahodil. Ale naštěstí se tomu nikdo nesmál, byli jsme na tom všichni zhruba stejně…

Kromě našeho videa jsme se podívali i na to, jak to má vypadat, a dozvěděli se, co dál trénovat a zkoušet sami, abychom to vylepšili.Večerní posezení u horkých nápojů bylo víc než inspirativní a v pozdních hodinách už nám bylo všechno jasné a zavázali jsme se, že do roka z nás budou noví Northugové.

V neděli jsme pokračovali při vyjížďce po Panelce v tréninku techniky a pokoušeli se zapojovat správně ruce.Všichni jsme si libovali, za tři dny jsme slyšeli tolik nových věcí, že to budeme vstřebávat ještě měsíc. Je mi jasné, že se sem vrátím, protože se mi bruslení začalo líbit, jezdit 1/1 se přijedu určitě ještě pořádně zdokonalit.

Na závěr chci poděkovat všem klukům ze školy za jejich přístup, vůbec jsem si nepřipadal jako lyžařský trouba. Navíc spousta cenných rad nejen z mazání mi opět víc přiblížila tento krásný zimní sport a já vůbec nelituji, že jsem se na to dal.

NYČ ŠKOLA BĚŽECKÉHO LYŽOVÁNÍ Pro začátečníky, pokročilé i nadšence, co rádi chodí na běžky, ale trápí se s technikou, je tu během zimy připraveno několik termínů školy běžeckého lyžování v Bedřichově pod dohledem zkušených instruktorů.

kempů je zdokonalit vaši techniku jízdy na běžkách, ukázat vám způsob tréninku, naučit vás na kolečkových lyžích a přiblížit specifika lyžařského tréninku. Zkrátka a prostě řečeno, ze začátečníka uděláme borce a z borce zase šampióna.

Speciální lyžařské kempy Pro začátečníky, pokročilé i nadšence jsme připravili během celého roku hned několik speciálních lyžařských kempů v Čechách i v zahraničí, které budeme dle vašich požadavků na další roky rozšiřovat. Cílem těchto

Pojeďte s námi na závody Zařídíme vám startovní číslo, ubytování v blízkosti závodní tratě a hlavně vám na závod připravíme lyže, a to jak na bruslení, tak na klasiku, po závodě ještě navíc masáž.

Tréninkový tým a trenérství Chodíte rádi na lyže, jezdíte občas nějaké závody, chcete se zlepšit, porazit kolegu z práce? Právě pro vás je určena naše poslední z nově poskytovaných služeb.

Jedná se o trénování na dálku, kdy vám připravíme tréninkové plány šité na míru na celý rok, pro dané období či konkrétní událost. Navíc stavíme tréninkový tým určený pro amatérské sportovce - hobíky, kteří to s běžeckým lyžováním myslí vážně a chtějí trénovat s cílem absolvovat co nejlépe vybrané závody. více na www.skolabezky.cz

ÅÎÓι ÀÑÂÇÈÕ

±²

ÀÍÄÁ ÓÀÌ« ÊÃÄ ÙÈÌÍ: ĔÃPÈÍÀć ÙÀ.:Í% Od kamarádů jsem se dozvěděl o možnosti zajet si v říjnu zalyžovat na Dachstein po boku mnoha reprezentantů ze všech zemí, které se o běh na lyžích zajímají. Původně jsem si říkal, že je pro mě takovéto lyžování zbytečné, neboť nejezdím pro slávu, nýbrž jen tak pro zábavu, ale manželka mi dala čtyřdenní pobyt v horské obci Ramsau jako dárek k narozeninám, a tak sem se svěřil do rukou chlapců od Radima Nyče.

O tom, že to jsou odborníci na slovo vzatí, není myslím pochyb (Radim Nyč – dlouholetý reprezentant, bronzový medailista z OH, Miloš Matoušek – dlouholetý závodník, trenér a instruktor, Marek Pazderský – 50. místo na Vasově běhu, Honza Zampr – dlouholetý závodník a instruktor ve škole lyžování a Daniel Baran – vedoucí Nyč školy).

Plný očekávání jsem ve středu večer dorazil do malebné horské vesničky Ramsau. Hned nás čekalo první vzdělávání – učili jsme se připravovat lyže. Konečně jsem to pochopil a už vím, kterým směrem má jezdit kartáč a že žehlička není jen na košile.Veškeré příručky jsem sice četl asi 20x, ale co naplat, praxe je holt praxe. Druhý den ráno se jelo autem k lanovce a pak spolu s několika národními týmy včetně našich nahoru na Dachsteinský ledovec.

Pár zoufalců to nevydrželo a začalo se s reprezentanty fotit. Přidal jsem se.

Po chvilkovém oťukávání si nás kluci rozdělili do malých skupinek podobné úrovně a začala drezura zdivočelých koní. Po hodině jsem toho v té výšce už měl plné zuby a hlavně jsem nechápal, co furt dělám špatně, když jsem přeci ještě na

střední sbalil na svojí klasiku během lyžařského výcviku nejhezčí babu z celé chaty.

Ziki se jen smál a ukazoval rukou na kameru.

Neboj, večer vše uvidíš.

Místo oběda jsem se svalil do postele a dvě hodiny spal jak medvěd v lednu.Vzbudil mě až hluk zvenku, kdy ostatní vyráželi na kolečkové lyže. Nikdy jsem na tom nestál a možnost zkusit si to byla až příliš lákavá. Po pár metrech jsem tak trochu litoval.

Už mě zas začali kibicovat, že prej to dělám špatně a ať se na tom sklouznu, a do toho ještě přenos váhy na jednu lyži. Penzion jsem při cestě zpět přitahoval očima.

Po večeři přišla jedna z nejhorších chvil v mém životě. Pravda!

Kluci pustili zpomaleně video do televize a rozebírali, kde že to děláme chyby. Chvíli jsem se styděl, ale pak jsem pochopil, že jsem na tom výrazně lépe jak spolubydlící z pokoje Pepa a první sázka byla na světě. Kdo prý bude na Jizerské 50 lepší. Začal jsem pozorně sledovat video a poslouchat, co že to všechno za chyby mám odstranit.

Takhle to pokračovalo celé čtyři dny, jen s jednou malou změnou, že každý den jsme té kritiky poslouchali méně a méně a sami měli pocit, že nám to jde lépe a lépe.

No, uvidíme na závodech. Jestli toho Pepu ze Zlína nepředjedu, tak mu budu muset zaplatit suda, naopak u něj prý mám domácí slivovičku.

Maty s Márou nám slíbili namazat lyže na skluz i na stoupání.

ÉÀÊ ÒÈ Ì2 ÕÙÀË Běžeckému lyžování ve výkonnostní podobě jsem nevyléčitelně propadl až na vysoké škole. Pohltila mne klasicky jak dobrá parta, tak chuť si krom vyjížděk v bílé stopě občas pořádně zazávodit.

Z běžkujícího sportovce se ze mě postupně stával běžkař…

Chyběl ale pořádný základ techniky i dobře či spíše vůbec nějak vedený trénink. A tak jsem se v tom se střídavými úspěchy docela dlouho tak nějak patlal. Navíc Pražák, takže hory ne úplně za barákem a dostupné oddíly zpravidla buď profi nebo naopak zcela amatérské. Možná máte jinou zkušenost, ale podle mě je navíc národ běžkařů mimo hospodu docela individualistický, takže od

určité míry výkonnosti není až tak jednoduché se od kamarádů a soupeřů něčemu přiučit.

Jednoho ponurého podzimního večera jsem na stránkách Nyč-sportu narazil na nabídku trénování na dálku – dlouho jsem neváhal. Ano, platí se za to, ale nic závratného. Do parády si mě vzal Mára Pazderský. Nejdřív si mě všemožnými zvídavými dotazy dost detailně „prolustroval“, aby pak bez velkých řečí zavelel k zásadní úpravě tréninku a vlastně i celkovému pojetí nadcházející zimní sezóny. Po pár týdnech už jsem měl pocit, že takto spolupracujeme odjakživa.

Tréninky na dálku probíhají elektronicky formou týdenních či měsíčních tréninkových

Na Jizerské padesátce se ukáže, kdo s koho.

Každopádně já jsem si ten prodloužený víkend v Alpách náramně užil, rozhodně se zlepšil v technice, dokonce se i naučil jezdit na kolečkových lyžích a zjistil, jak správně skákat imitace nebo jak tomu hopsání do kopce s krátkejma hůlkami vlastně říkaj. Takže se těšte, v letošní sezóně se vás chystám roznést na kopytech. (pok) plánů a jejich navazujícím rozborem – počínaje vlastními výkony, přes pocity až třeba k ladění formy na blížící se závod. Osobně jsem vyzkoušel pohodové jarní soustředění na Černé hoře i ve stopě velmi sportovně pojatý tréninkový camp v Ramsau. A jak se zdá, v letošní sezóně dojde na organizovaný výlet do Švédska, kde se koná jeden vcelku povedený, byť poněkud delší lauf ;o) Ano, je to tak trochu past na klienty – kdo jednou zkusí, už nemůže jinak.

Už jen samotná úprava tréninku a pár dobrých rad nad zlato mě hodně posunuly. Nečekal jsem, že mailem zaslaný tréninkový plán dokáže tak silně působit. Osobně mi velmi vyhovuje, když v souvislosti s tréninkem moc nemusím přemýšlet o tom kdy, co a jak. Postupem času jsme se s Márou naučili efektivně vyměňovat vlastní zkušenosti a trénink podle toho průběžně upravovat. Jedno je mi jasné – hlavní je radost z pohybu v bílé stopě, všechno ostatní už se dá poladit. (il)

±³

ÍÎÕ1 ÏÎÙÍÀÓÊØ Õ ÓÄÂÇÍÈÂÄ ÒÎÔÏÀaÍ1ÇÎ Á2ÇÔ ÏÑÎÒÓ1ÇÎ ÓÄ×Ó¹ ÏÄÓÑ ÉÀÊË« ÅÎÓι ÈÍÆ­ ÉÀÑÎÒËÀÕ ÇÎÑØÍÀ À ÀÑÂÇÈÕ ÀÔÓÎÑÀ

LYŽAŘSKÁ TECHNIKA SE V POSLEDNÍCH LETECH MĚNÍ A TŘÍBÍ STEJNĚ PROGRESIVNĚ, JAKO JDE KUPŘEDU MÍLOVÝMI KROKY VÝVOJ A VÝROBA LYŽAŘSKÉHO MATERIÁLU. JE NABÍLEDNI, ŽE OBOJE JE ÚZCE PROVÁZÁNO.

Ani takovýto extrémní výpon nemusí vždy vést k efektní soupaži.

Ve sportu funguje stejné pravidlo jako v motoristickém průmyslu. Co vývojáři odzkouší v extrémních podmínkách vrcholných motoristických soutěží, to postupně převedou do nižších pater sériové výroby. V našem případě široká trenérská obec stejně jako výkonnostně i rekreačně sportující veřejnost vzhlíží ke špičkovým závodníkům a učí se od nich právě to, co je dělá špičkovými.

Lyžařské technice bychom se v této sezóně chtěli věnovat více komplexně, a proto byste měli mít trochu jasno i v lyžařském názvosloví.

1. Paže jsou v maximálním ohnutí. Pokračuje snižování těžiště těla, úhly v kyčlích, kolenech a kotnících se zmenšují. (L. Bauer)

Klasický způsob lyžařského běhu se dělí na způsob střídavý dvoudobý, známý jako „stříďák“, na soupažný běh prostý (soupaž), soupažný běh jednodobý (soupaž s odrazem z nohy) a dvoudobý (dva kroky na jednu soupaž).

V trenérských a akademických kruzích se objevují studie většinou zaměřené na techniku kroku ať již při klasice, či při bruslení, ještě více převažují různé fyziologické studie týkající se výkonu, spotřeby kyslíku, intenzit atd. Přesto se dá předpokládat, že existují i nepublikované studie, které národní lyžařské svazy a jejich odborníci drží pod pokličkou. Důvod je zřejmý, kdo by se chtěl dělit se světem o poznatky, které mohou domácím pomoci porazit jejich mezinárodní soupeře? Naštěstí pro nás nepřemýšlí všichni stejně. Ò:ËÀ ÒÎÔÏÀaÄ Velice vzácně je výzkum zaměřen jen úzce na techniku provádění soupaže. Je to škoda, protože z našeho pohledu právě tento prvek běžecké techniky prodělal za posledních pár let nejdynamičtější rozvoj. Ten ovlivňují nově se objevující ultralehké materiály, z kterých jsou hole vyráběny.

2. Zahájení fáze natahovávní paží. Úhly v kyčlích, kolenech a kotnících jsou na svém minimu.

Svůj podíl má také zvyšování skluznosti lyží díky neustále inovovaným technologiím jejich výroby a v neposlední řadě používání kvalitnějších vosků i lyžování na lépe upravených tratích. Výrazný vliv má také fyziologický výzkum, díky němuž jsou do tréninku špičkových borců aplikovány nové poznatky jako například specifický rozvoj síly pro lyžaře běžce. Ano, právě síla je ingredience, kterou v posledních letech trenéři i atleti přimíchávají do svých tréninkových programů promyšleněji, než tomu bylo v minulosti. Jsme tak svědky silových výkonů, nad kterými často rozum zůstává stát. Síla jde ruku v ruce s rychlostí, nemůžeme tedy přehlédnout především specialisty sprintery při jejich naskakovaných soupažích. Opačným protipólem pak jsou dálkoví běžci, kteří odsoupaží až přes 80 % závodní tratě v extrémním tempu. ÂÎ ÍÀ ÓÎ Õ2ÃÀ¾ Jeden z mnoha pohledů na současnou techniku soupaže přináší studie dvou švédských a dvou rakouských vědců publikovaná v roce 2005.

Hodnotu této práce zvyšuje důkladnost, s jakou

3. Pokračování natahování paží.Výrazné ohnutí páteře způsobené kontrakcí břišního svalstva. Bérec (holeň) je protlačován vpřed.

±´

se badatelé pustili do výzkumu. Organizace takového testu není jednoduchá a neobejde se bez předchozí dlouhodobé přípravy i použití špičkových elektronických zařízení. Testování v tomto případě proběhlo v laboratoři na širokém běhátku umožňujícím použití kolečkových lyží. Laboratoř je při takovémto důkladném testování jediné možné místo zajišťující standardní a neměnné podmínky.

Všech jedenáct testovaných borců, členů švédského juniorského a U-23 národního týmu, používalo po deset dnů testování stejnou značku klasických holí i kolečkových lyží. Na běhátku nastaveném na 1° stoupání, prováděli všichni soupaž závodní intenzitou (85 % maximálního výkonu). Jedna z jejich holí byla opatřena měřičem síly odrazu od podložky (pásu), v lyžácích měli umístěny speciální vložky pro sledování změn tlaku chodidla v průběhu pohybu (plantografie), na jejich těle pak bylo umístěno celkem devatenáct elektrod sledujících zapojování pracujících svalů (elektromyografie) a dále čidel sledujících změny úhlů v hlavních tělesných kloubech. To vše bylo zkoordinováno se dvěma kamerami snímajícími lyžaře z bočního a čelního pohledu a nakonec zpracováno statisticky, jak jinak než počítačovými programy.

Do projektu se zapojil (někdo to musí zaplatit) Švédský olympijský výbor a výsledky výzkumu pak byly publikovány v předním americkém vědeckém časopise.

Výzkumníci v podstatě dospěli k závěru, který jsme již v začátku naznačili, doba a lyžařská technika se mění. Věnujme se nejdříve rozboru techniky práce trupu a paží. V průběhu testování se vykrystalizovaly dvě skupiny lyžařů, používající částečně rozdílnou techniku odpichu.

Skupina pracovně označená A, s tzv. „širokými lokty“, tedy s výraznějším držením paží od trupu, v určité fázi pohybu s výraznějším pokrčením loketního, kyčelního, kolenního a hlezenního kloubu a celkové dynamičtějším projevem. Sku-

4. Fáze pokračování natažení paží, tricepsy jsou plně v akci. Úhel v kolenech se zvětšuje, bérec je výrazně vpředu.

pina označená B, s „úzkými lokty“, se projevovala ve všech zmíněných bodech právě opačně.

Jak se dozvíme dále, testem bylo dokázáno, že skupina A předváděla lepší výsledky v síle i rychlosti ve srovnání se skupinou B, tedy tou, která v tomto testu zastupovala soupažnou techniku řekněme „staré školy“. ÉÈa ÙÀÏ:ÂÇÍÔÓ: ÇÎË: ÑÎÙÇÎÃÍÄ Budeme-li tedy považovat testované lyžaře skupiny A za ideální model, pak se můžeme podívat blíže na detaily jejich způsobu soupaže.

Z výzkumu vyplývá, že v závodním pojetí lyžování se frekvence opakování odpichů z pohledu historického vývoje nezměnila tak výrazně jako vlastní dynamika v průběhu jednoho odpichu.

Nazvěme jednu celou odrazovou fázi probíhající mezi dvěma zapíchnutími hole soupažným cyklem. Ten, jak bylo změřeno, trvá v průměru 1,13 sekundy. Borci skupiny A pak mají výrazně efektivnější první třetinu soupažného cyklu (v trvání kolem 0,30 sekund), kdy se děje vše podstatné pro pozdější odjetí od hole. Hole jsou zapíchnuty do podložky s vysokým impulzem.

Takto aplikovaná síla po krátkém snížení narůstá a na konci první třetiny cyklu je maximální (viz obr. 1). Nazveme-li tuto první třetinu celého jednoho cyklu odpichovou fází, pak zbylé dvě třetiny soupažného cyklu jsou fází zotavnou.

Co se týče zmiňovaného lokte, ten je při zapíchnutí hole ohnut do úhlu kolem 90 ° (na rozdíl od pomalejší skupiny, kde je úhel kolem 110 °) a ohýbá se dále, až se uprostřed odpichové fáze zmenší na méně než 45 ° (u pomalejší skupiny naměřeno 95 °) (viz obr. 2).

Ukončení odpichu pak shodně u obou skupin, té rychlé i té „pomalé“, následuje téměř ideálním natažením paže a vypuštěním hole.

Logicky, dosahují-li obě skupiny časově shodné délky jednoho soupažného cyklu, skupina s více pokrčeným předloktím má méně času na jeho

5. Fáze ukončení odpichu, svaly dolních končetin a trupu plně pracují na návratu k výchozí pozici.Těžiště těla se posouvá nahoru a vpřed.

natažení. Tito lyžaři tedy musí vyvinout větší sílu, a tím pádem i rychlost (tzv. úhlové zrychlení), aby to stihli. Tímto rychlým pohybem paže z ohnutí v lokti zpět do natažení udělují holi větší impuls i následné zrychlení, které je ještě v závěru umocněno zapažením celé končetiny. Následná reakce ve formě odpíchnutí je tak logicky efektivnější a lyžař rychlejší. ÍÄ ÊÀaÃ^ ÓÎ ÃÎÊ%aÄ Nic ovšem není tak jednoduché, jak to může na první pohled, vypadat a ten, kdo od teď začne extrémně ohýbat loket při soupaži, nemusí být současně i rychlejší. Například výrazné ohýbání loktů v průběhu soupaže je u mládeže i lyžařů začátečníků především důsledek malé síly. V našem případě se ovšem pohybujeme v první lize, kde je síla lyžaře na špičkové úrovni. Výše zmiňované úhlové zrychlení předloktí, tedy otáčení, je až na konci složitého řetězce po sobě jdoucích pohybů. Účelem tohoto pohybového řetězení je získat velké zrychlení, které vyvrcholí právě v poslední etapě, která je zahájena zmiňovaným zapíchnutím holí do podložky.

Takováto energie vzniká již před vlastním zapíchnutím hole, a to extrémním vytažením těla lyžaře dopředu a vzhůru. V ideálním případě dojde k úplnému přenosu hmotnosti těla na špičky chodidel (výpon, někdy až výskok), k dopnutí kolenního a kyčelního kloubu a vyzvednutí paží s holemi do určité výšky nad podložku. Z pohledu biologického dochází v tomto okamžiku k tzv. svalovému předpětí, které je dáno elasticitou svalů. Následuje návrat těžiště těla zpět dopředu a dolů současně se svalovým stažením (koncentrický pohyb). Ohýbá se kyčelní, kolenní a hlezenní kloub (kotník), lyžař se „zavěšuje“ do holí. Zrychlení také výrazně ovlivňuje gravitace (zemská přitažlivost) působící při pádu těla vpřed a dolů.

Náraz holí na podložku pomohou nejefektivněji zachytit právě více pokrčené paže. Krčení

6. Paže relaxují, připravují se na vykývnutí vpřed. Úhly v kyčlích, kolenech a kotnících se zvětšují, zvyšování těžiště těla pokračuje.

±µ

v kyčlích, kolenou (viz obr. 3) a kotníku pokračuje asi zhruba do poloviny odpichové fáze. Pak se tyto pohyby zastavují, bérec (holeň) je dokonce tlačen vpřed („předkopnutí“), hybnost těla se v tomto okamžiku přenáší na lyže a závěrečné slovo mají paže, které se dopínají a dokončují odpich. Hotová gymnastika, že? ÊÓÄÑ1 ÒÕÀËØ ÏÎÒÈËÎÕÀÓ¾ ÕSÄÂÇÍØ Zapojení různých svalů do takovéto ekvilibristiky probíhá jakýmsi dominovým efektem. První na řadě a taky nejvýkonnější jsou břišní svaly (přímý a šikmý) a ohýbače trupu (přímý stehenní).

Dále práci přebírají svaly kloubu ramenního (široký zádový, velký oblý a velký prsní). V poslední fázi je to především práce pro svaly paže (triceps) a nakonec zápěstí (vnitřní ohybač zápěstí).

Jedním ze zajímavých závěrů tohoto výzkumu bylo zjištění, že lyžaři ze skupiny A, praktikující techniku extrémně skrčených paží využívali přednostně velký oblý sval (teres major) před širokým zádovým svalem (latissimus dorsi), kdežto u skupiny B tomu bylo naopak.

Zmínka o gymnastice nebyla náhodná…

Test prokázal, že do prosté soupaže jsou plnohodnotně zapojeny i svaly kyčelního kloubu a dolních končetin. Tyto svaly mají nejen funkci vyrovnávací (stabilizační), ale i plně aktivní. Kromě již zmíněného svalu přímého stehenního se naplno zapojuje velký sval hýžďový a dvojhlavý stehenní (zadní strana stehna). Pro někoho může být překvapivé, že při soupaži jsou v plné činnosti také přední sval holenní a trojhlavý lýtkový!

Nezapomínejme ovšem, že komplexního pohybu se účastní i další svaly, které jsou v oblastech, kde jsou přístroji nezměřitelné (m. iliopsoas), či nejsou pro daný pohyb tak významné. ÍÄÍ: ÉÄÍ ÉÄÃÈÍ% ÂÄÒÓÀ Vše zní logicky a můžeme prohlásit, že nová technika se vydává s drzostí mládí do světa. Přesto bychom rádi vyslovili několik „ale“.

Měření proběhlo v pro lyžování nepřirozených laboratorních podmínkách a navíc na kolečkových lyžích. Kolečkové lyže mají jiné vlastnosti než skutečné lyže. Například koeficient tření pryžového kolečka je výrazně nižší než skluznice na sněhu. Také okamžitá reakce tvrdého gumového pásu běhátka vůči bodci hole se nedá srovnávat s méně či více bořícím se sněhem.

Velice diskutabilní pak může být, zda lyžař vždy plně využije hybnost, kterou získá výrazným naskočením na lyži. A když ano, neunaví se na sněhu z výše zmíněných důvodů dříve, než tomu je při jízdě na kolečkových lyžích? Co potom ti borci, kteří krčí méně ruce, jedou sice pomaleji, ale uspořená síla jim může vydržet déle?

V testu, který jsme prezentovali, také není jediná zmínka o pohlaví testovaných lyžařů. Dá se předpokládat, že výše zmíněná technika soupaže je vhodná především pro výrazně silově vybavené atlety. Převážná část žen, dorostenců, žáčků i rekreačních lyžařů bude určitě dál pilovat techniku vlastní jejich nižším silovým schopnostem.V neposlední řadě při sledování osobních stylů předních lyžařů běžců může všímavý pozorovatel zaznamenat prolínání obou soupažných technik v různých kombinacích a na různých úsecích závodní tratě. Jedním z příkladu „kombinované“ techniky může být krátký kinogram soupaže Lukáše Bauera (viz fotopás).

Tolik jen namátkou pár slabších míst tohoto výzkumu, které mohou vést k polemikám. Autoři studie však nepovažují danou problematiku za uzavřenou a nechávají si otevřená vrátka k dalším testům. Z našeho pohledu trenérů i výkonnostních či rekreačních lyžařů je důležité objektivně posoudit, zda a za jakých podmínek se tato rychlá soupaž dá nacvičit, opakovaně trénovat a následně využít při závodech. Každý má své limity a zdravý rozum by měl jít vždy ruku v ruce s odbornými znalostmi.

ÎÁÑ%ÙÄÊ °

Porovnání průběhu síly a jejího maxima ve fázi odpichu mezi skupinami A a B

ÎÁÑ%ÙÄÊ ±

Porovnání rozdílů v úhlu loketního kloubu v průběhu fáze odpichu u skupin A a B

ÎÁÑ%ÙÄÊ ²

Porovnání rozdílů v úhlu kolenního kloubu v průběhu fáze odpichu u skupin A a B

C " E G E HG @ @F F # F F I @ # I I ; I " "BBF I " F " # F ! " = @ @ = 9 #E

@ # H I ?

SALOMON.COM

,

. -

6 66 244.3/ &/-

$5D3*53( 3(23/5$&< &(.314- 44.3/ $ 8'$1-$ /3(234+3(

$,/-/. )/0 5 )/'/5 1$)$ $&3/17 43,(3 5( $2)*/. 1(.> 5( B3>1%/)/,<&) 1$)$ $ .$ 01/'(+.:&)

$5D3*53( ./5> /3(5A(./4 01/'(+.4 $,/-/. *,2/.

5 1$8( B3>1%/)/,<&) www.FashionArenaOutlet.cz

/ # + !'!) $%# &%!# "#! * ) "& $ # ! ((( #$"!#%$ )

±·

2. ODRAZ ÓÄ×Ó¹ ÏÄÓÑ ÉÀÊË ÅÎÓι ÏÄÓÑ ÉÀÊË À ÈÍÆ­ ÉÀÑÎÒËÀÕ ÇÎÑØÍÀ

ÍÎÑÃÈ êîë๠JE MNOHO POVOLANÝCH, ALE MÁLO VYVOLENÝCH. V BĚŽECKÉM LYŽOVÁNÍ TO PLATÍ VÍCE NEŽ KDEKOLIV JINDE. ALE JSME TU OD TOHO, ABYCHOM ŘADY TĚCH VYVOLENÝCH ROZŠIŘOVALI, A TAK SE BUDEME V LETOŠNÍCH ČÍSLECH NORDICMAGU VĚNOVAT SEZNAMOVÁNÍ VÁS, ČTENÁŘŮ, SE ZÁKLADY LYŽAŘSKÉ ABECEDY. Protože běžeckých technik je vícero v obou stylech, určitě v letošní sezóně neobsáhneme veškerou látku a naše NORDICškola tak bude během na delší trať. Než tedy vyrazíme do terénu, začněme nejdříve v lavici. Psací pomůcky nejsou nutné, stačí jen pozorně číst a porovnávat vše s vaší osobní zkušeností. Co se nevejde na stránky časopisu, bude k nalezení na našem webu www.nordicmag.cz včetně otevřeného fóra pro vaše dotazy a názory. ÊËÀÒÈÊÀ Začněme klasickým způsobem. Jak již název napovídá, klasika tu byla první, bruslení přišlo později.

Začít se učit klasiku dříve než bruslení má i svůj velký důvod. I selský rozum říká, že přirozeným

pohybem lidským je chůze, nikoliv výpady či poskoky do stran. Zkusme pár minut vykonávat oboje a je jasné, co vydržíme déle a s menší námahou. Stejně tak chůze na lyžích nás bude stát méně energie vydávané po delší dobu než bruslení, u kterého si prostě začátečník nemá šanci odpočinout.

Jedeme-li klasicky, pak podle podmínek a profilu tratě používáme techniku zvanou střídavý běh dvoudobý, lidově řečeno stříďák.

Podle lyžařových schopností se jezdí stříďákem na rovinách a v jakémkoliv stoupání, kdy lze ještě uplatnit skluz. Učíme-li se novým pohybům či zdokonalujeme-li již ty zažité, je dobré si rozdělit tak komplikovaný pohyb, jakým technika střídavého běhu je, na pohybové fáze:

Je to klíčový prvek stříďáku.Vyžaduje prvotřídní cit, je nutné vystihnout hranici, kdy je lyže „zakousnuta“ stoupacím voskem do sněhu. Při přehnaném odrazu dochází k podklouznutí (smekání) lyže.Vlastní odraz probíhá po určitou dobu. Záleží na síle a rychlosti impulzu, kterým působíme.Vyrazná část hmotnosti těla stále zůstává na skluzové noze (na obrázku levá), trup si udržuje náklon vpřed, těžiště se postupně mírně zvyšuje. Odraz je ukončen v ideálním případě úplným dopnutím nohy v koleni i v kotníku (důležité!). Hlava, trup a odrazová noha jsou v jedné ose.

Pánev je protlačována vpřed. ČASTÉ CHYBY: 1) Pánev se stěhuje vzad s odrazovou nohou a následně neumožní „odlepit“ lyži po odraze od sněhu (tzv. pozdní odraz) (viz obrázek).

1. PŘÍPRAVA NA ODRAZ

2) Končetina není při odrazu dopnuta v koleni (viz obrázek).

Předchází vlastnímu odrazu. Je významná, protože její správné provedení ovlivní kvalitu následného odrazu. Obrázek ukazuje správné nastavení trupu, pokrčení v kolenou a mírné přepadávání celého těla vpřed (důležité!). Obě dolní končetiny jsou u sebe, hmotnost těla spočívá na přední části chodidel (levý obrázek). Borci díky vysoké rychlosti vpřed dokonce stojí v této fázi na špičkách (pravý obrázek). Těžiště těla po impulzivním snížení v tomto okamžiku dosahuje nejnižšího bodu. Je totiž nutné zatlačit odrazovou lyži do sněhu, abychom využili stoupavosti vosku. ČASTÉ CHYBY: 1) Příliš vzpřímené postavení.

2) Pánev příliš vzadu („sedí v tom“).

3) Tuhý kontík. Odraz není dotažen do propnutí (chybí odraz „z palce“). Časté u lyžařů používajících kombi-lyžáky.

3. SKLUZ

ČASTÉ CHYBY: 1) Nedostatečná rovnováha na skluzné lyži.Težiště (pánev) je příliš vzadu. Důsledkem je skluz „po dvou“ (viz obrázek).

Nejefektnější fáze stříďáku. Těžiště těla je nejvýše.

Skluz vyžaduje dokonalou dynamickou rovnováhu na jedné lyži. Je to vlastně odpočinková fáze, odrazová noha (na obrázku levá) je po odraze v uvolněném natažení. Současně dochází díky jejímu maximálnímu zanožení ke svalovému předpětí (efekt natažené gumy), které v příští fázi přenosu hmotnosti zvýší efekt „nakopnutí“ nohy vpřed.

Stojná skluzová noha (pravá) zůstává v mírném pokrčení, lépe se tak kontroluje stabilita i případné reakce na nerovnosti ve stopě. Následný odraz z ní je pak efektivnější. Celý skluz je prováděn v maximálním kloubním rozsahu obou končetin, podpořen vytočením (rotací) boku vpřed se skluznou nohou a opačného boku vzad s odrazovou nohou. Doba trvání skluzu je určena vlastní silou odrazu a její výslednou rychlostí. To opět vyžaduje výrazný smysl jak pro vnímání rychlosti, tak i správné načasování ukončení skluzu.

2) Skluzová končetina je natažena (viz obrázek).

3) Příliš fixovaná (tuhá) pánev. Boky nerotují spolu s prací nohou vpřed a vzad.

4. PŘENOS HMOTNOSTI (TĚŽIŠTĚ) Skluz je ukončen návratem odrazové nohy (na obrázku levá) s lyží zpět ke skluzové noze (pravá).

Předčasné, tedy příliš urychlené položení lyže na sníh se ozve „klapnutím“ lyže. Fáze přenosu těžiště vpodstatě splývá s fází přípravy na odraz.Vlastní přenos hmotnosti, a tedy i těžiště těla spočívá v přestupu z jedné nohy na druhou.V této fázi jsme opět s těžištěm těla nejníže (viz boční pohled). Jak je patrné na pohledu zepředu, přestup z nohy na nohu je bez výrazného vychylování pánve do stran.Výsledný pohyb musí být především eknomický. Návratem švihové nohy (levé) do přinožení její pohyb nekončí, ale díky již zmíněnému nakopnutí pokračuje aktivně vpřed (tzv. „ostré koleno“).

Po předběhnutí odrazové nohy ČASTÉ CHYBY: se švihová noha zastaví a tělo 1) Předčasné položení lyže na sníh (klapání). jako celek pokračuje setrvačností 2) Nedostatečné snižování těžiště. Lyže nemůže být následně intendopředu. Tato akce je umocněna zivně zatlačena do stopy a smeká. odrazem opačné nohy a výsledkem 3) Pasívní položení lyže na sníh, bez výrazného protlačení (nakopnutí) je dynamický skluz. vpřed (ztráta hybnosti).

Ê ÜæÕØâl ØÝçèæÝÖéèãæ äæã #Æ Õ ÇÆ® ÇÄƽÂÈ çäãࢠç æ¢ã¢ ëëë¢çäæÝâè×î¢×î

²¯

5. PRÁCE PAŽÍ A ODPICH ČASTÉ CHYBY: 1) Přílišné krčení paže při zapíchnutí či v průběhu odpichu.

2) Nedokončený odpich. Paže končí svou práci hned za pánví nebo u boku (viz obrázek dole ).

Je koordinovaná s prací nohou. To znamená, že odraz z levé nohy je koordinovaný s odrazem z pravé paže a opačně (když ne, je to „pasgang“). Hůl se zapichuje pod mírným úhlem vpřed. Ruka svírá hůl ve výši očí. Loket je mírně pokrčen.V průběhu první třetiny odpichu se loket více ohýbá (ne více než 90 °) a směřuje lehce do strany. Působení síly na hůl narůstá. Dosáhne-li loket nejnižšího bodu otáčení, předloktí se začne natahovat.V poslední třetině pohybu, kdy paže dokončuje pohyb za trupem, je již téměř natažena. Tlak na hůl by měl gradovat. Odpich je ukončen již zcela napnutou paží, závěrečným impulzem do poutka hole a následným vypuštěním hole. Paže ještě dokončí švih (opět z důvodu svalového předpětí) a uvolněně se vrací zpět. Z čelního pohledu je patrné, že hůl je po celou dobu vedena v ideálním případě podél těla v předozadní rovině.

3) Nedostatečné nebo žádné vypuštění hole. Důsledkem sevření hole je neefektivní odpich z pokrčené paže.

4) Hůl není vedena v ideální předozadní rovině. Paže s holí opisuje oblouk kolem trupu, síla působení na hůl se tak rozkládá a ztrácí na velikosti.

6. POHYBY TRUPU

Trup je nezbytný pilíř nejen střídavého způsobu.Všechny jeho svaly se nějakým způsobem podílejí na udržení správné pozice i na vlastním pohybu paží a nohou. Protože dochází v průběhu celého jednoho pohybového cyklu (odraz-skluz) ke střídavému snižování a zvyšování těžiště těla, trup se musí zákonitě pohybovat také. Ze série obrázku je patrné, že se výrazně nemění předozadní poloha trupu. Přesto je uprostřed pohybového cyklu, tedy při výměně nohou (viz fáze přípravy na odraz a přenos hmotnosti, prostřední obrázek), zřetelněji předkloněn. Tato jeho poloha výrazně podporuje, jak již bylo zmíněno, zatlačení odrazové lyže do sněhu.

Trup se také pohybuje i ve své podélné ose (osa páteře). Jde o rotaci, která je způsobena předpažením jedné paže a zapažením té opačné. Díky opačné práci nohou se tak trup pohybuje proti rotaci pánve (torzně).

NEVĚŠTE HLAVU Střídavý běh dvoudobý je jedním z nejkomplikovanějších pohybových komplexů ve sportu vůbec. Jak je patrné, hlídat si při lyžování všechny fáze pohybu najednou, to vše po dobu až několika hodin, bojovat s únavou a ještě techniku jízdy aktuálně přizpůsobovat změnám terénu se zdá být nad lidské síly. Nezoufejte, ani ti nejlepší se nevyvarují chyb.

Jenom mají více příležitostí než obyčejný smrtelník trávit čas pilováním a opakováním. Čas vám bohužel dát nemůžeme, ale pár dobrých rad jak na to vám nabídneme v příštích číslech i na webovkách NORDICmagu. Tedy první zásada nácviku zní: Hlavu vzhůru!

ČASTÉ CHYBY: 1) Příliš vzpřímený nebo naopak příliš předkloněný trup v průběhu celého cyklu.

2) Přehnaná změna polohy trupu ve fázích odrazu a skluzu (tzv. „pumpování“).

3) Minimální či žádná rotace v podélné ose („tuhá“ ramena).

4) Vyklánění trupu do stran ve fázi skluzu.

5) Skloněná hlava v průběhu celého pohybového cyklu. Následkem je tendence k přílišnému předklánění trupu (viz obrázek).

²°

Petter Northug v cĂ­li

Ă&#x201C;Ă&#x201E;Ă&#x2014;Ă&#x201C;šÂ&#x;Ă&#x2030;Ă&#x20AC;Ă?Â&#x;a%Ă&#x160;ÂŤÂ&#x;Ă&#x2026;Ă&#x17D;Ă&#x201C;Ă&#x17D;šÂ&#x;Ă&#x2026;:Ă&#x2019;

TÄ&#x161;LO KAĹ˝DĂ&#x2030;HO Ä&#x152;LOVÄ&#x161;KA MĂ SVĹŽJ OBRANNĂ? SYSTĂ&#x2030;M, KTERĂ? ZAÄ&#x152;NE FUNGOVAT V OKAMĹ˝IKU, KDY HROZĂ? PĹ&#x2DC;ETĂ?Ĺ˝ENĂ? ORGANIZMU. TO JSOU TY ZNĂ MĂ&#x2030; POCITY Ă&#x161;NAVY, BOLENĂ? KONÄ&#x152;ETIN, NÄ&#x161;KDY I BOLENĂ? BĹ&#x2DC;ICHA NEBO HLAVYâ&#x20AC;Ś Tento reďŹ&#x201A;ex je dar od pĹ&#x2122;Ă­rody, kterĂ˝ chrĂĄnĂ­ naĹĄe zdravĂ­, ale u sportovce je to nepĹ&#x2122;Ă­jemnĂĄ brzda v dosahovĂĄnĂ­ vÄ&#x203A;tĹĄĂ­ho vĂ˝konu. PĹ&#x2122;i tÄ&#x203A;chto signĂĄlech tÄ&#x203A;la mĂĄ totiĹž Ä?lovÄ&#x203A;k jeĹĄtÄ&#x203A; dost velkou rezervu sil, kterou mĹŻĹže vyuŞít!

Intenzita nepĹ&#x2122;Ă­jemnĂ˝ch pocitĹŻ zĂĄleŞí na tom, jak mĂĄ kdo vysokĂ˝ prĂĄh bolesti, a ten si kaĹždĂ˝ zĂĄvodnĂ­k mĹŻĹže vylepĹĄit dlouhodobĂ˝m trĂŠninkem.

FilosoďŹ e mĂŠho starĂŠho trenĂŠra byla jednoduchĂĄ: KdyĹž tÄ&#x203A; pĹ&#x2122;i trĂŠninku nÄ&#x203A;co bolĂ­, dÄ&#x203A;lej, Ĺže o tom nevĂ­ĹĄ. Co bolĂ­, to sĂ­lĂ­.

SouÄ?ĂĄstĂ­ trĂŠninku lyĹžaĹ&#x2122;e-bÄ&#x203A;Ĺžce musĂ­ tedy bĂ˝t i zvykĂĄnĂ­ si na bolest a na nepĹ&#x2122;Ă­jemnĂŠ pocity. S tĂ­m totiĹž Ăşzce souvisĂ­ i pĹ&#x2122;ekonĂĄnĂ­ pomyslnĂŠ hranice vĂ˝konovĂ˝ch moĹžnostĂ­ kaĹždĂŠho jedince, kdy sportovec pĹ&#x2122;ekonĂĄ sĂĄm sebe tĂ­m, Ĺže si dokĂĄĹže â&#x20AC;&#x17E;sĂĄhnout na dnoâ&#x20AC;&#x153;. ZĂĄleŞí samozĹ&#x2122;ejmÄ&#x203A; na morĂĄlnÄ&#x203A;-volnĂ­ch vlastnostech zatÄ&#x203A;ĹžovanĂŠ osoby, protoĹže bez pevnĂŠ vĹŻle nenĂ­ moĹžnĂŠ chtĂ­t dosĂĄhnout vynikajĂ­cĂ­ch vĂ˝sledkĹŻ.

ZnavenĂĄ Anna Haag

A prĂĄvÄ&#x203A; ĹĄoktrĂŠnink nĂĄm ukĂĄĹže, zda nĂĄĹĄ svÄ&#x203A;Ĺ&#x2122;enec je uĹž zralĂ˝ pro vrcholnĂŠ vĂ˝kony. ZĂĄleŞí na trenĂŠrovi, aby se rozhodl, komu tento â&#x20AC;&#x17E;bonbĂłnekâ&#x20AC;&#x153; naordinovat a komu jeĹĄtÄ&#x203A; ne.

UĹž z nĂĄzvu vyplĂ˝vĂĄ, Ĺže se jednĂĄ v podstatÄ&#x203A; o ĹĄok, takĹže je tĹ&#x2122;eba pĹ&#x2122;istupovat k jeho realizaci velice citlivÄ&#x203A; a ne pĹ&#x2122;Ă­liĹĄ Ä?asto.

Nutno jeĹĄtÄ&#x203A; pĹ&#x2122;edeslat, Ĺže tento trĂŠnink zĂĄvodnĂ­kovi v ŞådnĂŠm pĹ&#x2122;Ă­padÄ&#x203A; neublíŞí. Je to pouze nĂĄroÄ?nÄ&#x203A;jĹĄĂ­ zatĂ­ĹženĂ­ organizmu, pĹ&#x2122;edevĹĄĂ­m ale psychiky.

NejvĂ­ce asi napovĂ­ pĹ&#x2122;Ă­klad.

KdyĹž svÄ&#x203A;Ĺ&#x2122;enec dokonÄ?Ă­ sĂŠrii pÄ&#x203A;ti mÄ&#x203A;Ĺ&#x2122;enĂ˝ch kilometrovĂ˝ch ĂşsekĹŻ, zmÄ&#x203A;Ĺ&#x2122;Ă­ mu trenĂŠr jeĹĄtÄ&#x203A; jeden Ăşsek i tĹ&#x2122;eba s horĹĄĂ­m vĂ˝sledkem. To ale nestaÄ?Ă­.

Nastupuje hra na pravdu â&#x20AC;&#x201C; dalĹĄĂ­ Ăşsek navĂ­c, a jeĹĄtÄ&#x203A; jeden a jeĹĄtÄ&#x203A; jeden, dokud zĂĄvodnĂ­k â&#x20AC;&#x17E;nemele z poslednĂ­hoâ&#x20AC;&#x153;.

PĹ&#x2122;i mÄ&#x203A;Ĺ&#x2122;enĂ­ je zajĂ­mavĂŠ, Ĺže nakonec ten opravdu poslednĂ­ Ăşsek nemusĂ­ mĂ­t nejhorĹĄĂ­ Ä?as. Je to v podstatÄ&#x203A; simulace tÄ&#x203A;ĹžkĂŠho zĂĄvodu s cennĂ˝mi poznatky o psychice zĂĄvodnĂ­ka, kterĂ˝ je mnohdy sĂĄm mile pĹ&#x2122;ekvapen, kolik toho vydrŞí. Ä&#x152;lovÄ&#x203A;k zjistĂ­, Ĺže po pĹ&#x2122;ekonĂĄnĂ­ urÄ?itĂŠ krize zĂ­skĂĄ novou sĂ­lu, protoĹže dokĂĄĹže v sobÄ&#x203A; zmobilizovat rezervy. NÄ&#x203A;kdy dokonce staÄ?Ă­ jen pĹ&#x2122;ekonat strach z Ăşnavy.

Nikdy nezapomenu na epizodu, kterou jsem zaĹžil ve Slovinsku. PĹ&#x2122;i cyklistickĂŠm trĂŠninku do osmikilometrovĂŠho stoupĂĄnĂ­ mi na tĹ&#x2122;etĂ­m kilometru oznĂĄmila patnĂĄctiletĂĄ Barbara, Ĺže uĹž nemĹŻĹže, a hrnula se do doprovodnĂŠho vozidla.

VÄ&#x203A;dÄ&#x203A;l jsem, Ĺže je zdravotnÄ&#x203A; v poĹ&#x2122;ĂĄdku a toho kopce se jen bojĂ­. VysvÄ&#x203A;tlil jsem jĂ­, Ĺže nenĂ­ dĹŻvod k rezignaci a Ĺže aĹž nahoru vyjet musĂ­. Nasedla na kolo, ujela dalĹĄĂ­ kilometr a situace se opakovala, ale uĹž se slziÄ?kami. Ujistil jsem ji, Ĺže nepovolĂ­m, vyjede aĹž nahoru a bude sama na sebe hrdĂĄ. A pĹ&#x2122;esnÄ&#x203A; to se stalo. JeĹĄtÄ&#x203A; dnes, kdyĹž se setkĂĄme, na to rĂĄda vzpomĂ­nĂĄ. Ĺ oktrĂŠnink, to nenĂ­ jen jedna z tisĂ­ce maliÄ?kostĂ­, to je velice zĂĄsadnĂ­ prvek, kterĂ˝ dÄ&#x203A;lĂĄ mistra. Ti nejlepĹĄĂ­ z nejlepĹĄĂ­ch totiĹž tĂ­mto zpĹŻsobem trĂŠnujĂ­, znajĂ­ dokonale svĂŠ moĹžnosti a vÄ&#x203A;Ĺ&#x2122;Ă­ si. DokåŞí svou vĹŻlĂ­ to, co jinĂ­ dohĂĄnĂ­ dopingem, trĂŠnujĂ­ nejen svĂŠ svaly, ale i svĂŠ myĹĄlenĂ­.

²±

ÓÄ×Ó¹ ÉÀÍ a%Ê ÅÎÓι ÏÄÓÑ ÇÀÕÄËÊÀ

ÓÄÍ ÉÄÃÄ MAZÁNÍ LYŽÍ JE NEDÍLNOU SOUČÁSTÍ BĚHU NA LYŽÍCH. DOBŘE NAMAZANÉ LYŽE JSOU PRVNÍM PŘEDPOKLADEM OPRAVDOVÉHO POŽITKU Z JÍZDY NA LYŽÍCH A PRO ZÁVODNÍKA JE TO ALFA A OMEGA ÚSPĚCHU PŘI ZÁVODĚ.

O technice mazání a výběru vosků bylo napsáno již hodně, já ale chci dnešním povídáním tento problém trochu odlehčit a podívat se do zákulisí mazání lyží, protože tato činnost je nejen důležitá a zajímavá, ale může být i veselá.

Obecně lze říci, že většina lyžařské veřejnosti má z mazání lyží, speciálně běžek, strach, nebo dokonce „mindrák“, a to odrazuje dost lidí od běžkaření. Je to škoda, protože to není taková věda, pokud ovšem nejde o olympijské medaile.

Představa zapatlaných rukou od klistru vede řadu zájemců o pohyb na sněhu ke koupi běžek s protiskluzovou úpravou, a tím si mohou znechutit lyžování ještě víc… „Šupiny“ na skluznici totiž vyhovují pouze jasně danému druhu sněhu za určité vlhkosti a teploty vzduchu. Specialitou je „mikrokontakt“, ale tím bych amatéry vůbec nezatěžoval.

Příběh mazání však skrývá různé perličky, které nejsou všeobecně známé, a přesto mohou také něco napovědět: Historie mazání lyží zná i různé skoro módní trendy.Vždyť v začátcích lyžování se u nás mazaly lyže třeba i špekem…

V šedesátých letech minulého století nás pak učili podle sovětského vzoru mazat „grubo galuboj“. To se modrý Swix mazal na skluznici nožem jako máslo na chleba, a to hlavně při ledové stopě.

V devadesátých letech se zase používala na mokrý sníh ARVA na mytí motorů, a protože se na skluznici dlouho neudržela, pokládali trenéři do stopy hadry nasáknuté ARVOU. Dnes to už V tomto článku se vlastním mazáním běžeckých lyží blíže nezabýváme, protože o druzích vosků, parafínů, prášků, past a emulzí se každý zájemce dočte v jiných článcích nebo v řadě reklamních nabídek a katalogů.

Ze zkušenosti však mohu říci, že ne každý nový vosk nebo prášek je lepší než to, co je vyzkoušené.

Pro zjednodušení pohledu na problematiku mazání běžeckých lyží bych však rád zmínil, že si stačí zapamatovat jen dvě základní informace: 1. aby lyže jely rychle – pro skating (pro klasiku na špičky a patky) zažehlit parafín podle teploty sněhu, stačí jakýkoliv univerzál.

2. aby lyže stoupaly – pod vázání do mazacího okna vosk nebo klister podle teploty vzduchu.

Pro lepší přilnavost vosku zažehlit do skluznice nejprve základní vosk (Grundwax nebo Skare).

samozřejmě pravidla lyžování nedovolují.Vývoj zaznamenaly nejen vosky, ale i způsob jejich zažehlování a nahřívání klistrů.V éře dřevěných skluznic bylo při mazání v lese běžné rozdělávání ohňů, ale používaly se většinou benzinové lampy, takže celuloidové hrany skluznic často nádherně hořely. Sám jsem zažil při nahřívání plechové krabičky s klistrem vystřelení zeleného víčka s vystříknutím rozehřátého klistru do obličeje a na světlou větrovku.

Mazání lyží se někdy neobešlo ani bez sabotáží.

Ono to totiž na klistru posypaném popelem moc nejede. Ale dají se i zaměnit lyže. Ku příkladu naše vynikající lyžařka Květa Jeriová podle slov trenéra Zdeňka Cillera na Světovém poháru na Zadově v roce 1983 nestartovala na svých lyžích, ale přesto získala medaili. Asi i proto, že si lyže domazávala vždycky sama.

Dnes na přípravě lyží pracují celé týmy servismanů a kouzlo mazání se pomalu, ale jistě vytrácí.

TROCHA HISTORIE • Lyžařské vosky pochází z Kalifornie, už v polovině 19. století si při závodech zlatokopové lyže mazali.

• Při mazání průkopníci využívali slaninu, vorvaní tuk, petrolej, krém na boty, mastek nebo včelí vosk.

• První komerční vosk světa (na bázi vorvaního tuku, rostlinného oleje a borové pryskyřice) se nazýval „Černý doping“.

• V Evropě se vosky začaly prodávat kolem roku 1900, vyrábět před první světovou válkou.

• První obrovský rozmach a začátky v továrnách zažila výroba vosků v meziválečném období.

WÏËÍ2 ÍÎÕ^ÂÇ ËØa: ÓÄ×Ó¹ ÌÀÑÈÀÍ Ì%ËÄÊ« ÅÎÓι ÓÎÌ%S ÇÄÑÌÀÍÍ

NOVÉ LYŽE JSOU V DRTIVÉ VĚTŠINĚ OD VÝROBCE NEOŠETŘENÉ. PROČ TAKÉ ZVYŠOVAT NÁKLADY, KDYŽ KVALITNÍ SPORTOVNÍ „NÁDOBÍČKO“ NENÍ JIŽ I TAK ZROVNA LEVNÉ? A PROTO SI MUSÍME SKLUZNICI OŠETŘIT, NAPARAFÍNOVAT SAMI… Lyže, které chceme poprvé naparafínovat, si musíme nejdříve řádně očistit od mastnot a různých strojních nečistot. Nejprve je speciálním smývačem vosků, který naneseme na hadřík a skluznici, otíráme a čistíme. Nikdy nepoužíváme ředidla a jiné agresivní chemikálie, které skluznici mohou nenávratně poškodit.

Pozornost zaměřme především na prohlídku skluznice, ve které by měla být od výrobce vytvořená struktura, která spolu s tvrdostí lyže rozhoduje o vhodnosti použití lyží na určitý druh sněhu.

Nová skluznice je většinou suchá, syrová, chlupatá.

To platí téměř pro všechny lyže. Jenom špičkové firmy dodávají sportovcům závodní top lyže, které jsou již přímo od výrovce naparafínované. Je to z důvodu ochrany skluznice před vysycháním a proti mechanickému poškrábání skluznice. Jinak se o to musíme postarat zas sami.

U ostatních lyží se pro odstranění chloupků používá měkký leštící fibertex, zakoupíme ho v jakékoli specializované prodejně, kterým skluznici několikrát – a to vždy ve směru od špice k patě – přejedeme.

Podobné účinky má několikakilometrová jízda na čerstvém ostrém prašanu, která má za následek doslova „depilování chloupků na skluznici“. Tento způsob ale rozhodně nemůžeme doporučit pro vyšší sportovní a závodní řady lyží, kde by zároveň došlo k otupění horních hran struktury skluznice a struktura by již nebyla tak špičatá, ostrá, ale oblá a tupá s jiným určením použití na jiný druh sněhu.

Na řadu nyní přichází tzv. provzdušnění skluznice, tj. zvýšení poréznosti struktury skluznice. Ta se provádí nejlépe drátěným kartáčem (ten bývá někdy česaný jedním směrem, je potřeba tedy vyzkoušet, ve kterém směru volně klouže po skluznici a nezařezává se!). Kartáč použijeme tvrdší bronzový nebo mosazný, aby se co nejvíce dostal do struktury skluznice. Je důležité jakoukoli špínu, parafín atd. dostat i z těch nejhlubších vrypů struktury. To aby nedošlo při žehlení vosku k zanešení nečistoty do skluznice (u nových lyží se to týká i strojních nečistot od brousícího stroje na broušení struktury skluznice).

Každá skluznice je pórovitá, aby se do ní dobře vsakoval rozpuštěný parafín. Skluznice je skoro jako houba, která je voskem nasáklá, a následným třením vznikajícím při jízdě zpětně vosk vyvzlíná na povrch skluznice a zlepšuje skluz lyže po sněhu.

Žehlíme tak, aby nedocházelo k velkému odpařování rozpuštěného vosku (parafínu) ze žehličky.

Vosk buď na skluznici za studena tlakem natíráme, nebo můžeme vosk přiložením k žehlící ploše na skluznici nakapávat. Poté rozžehlíme vosk směrem od špičky k patce lyže po skluznici. Postačí, když se vosk za žehličkou rozpustí v délce několika centimetrů.Vícenásobným žehlením jen zatěžujeme skluznici a vosk již více do skluznice nedostaneme.

V případě použití fluorového parafínu se vícenásobným žehlením fluor teplem odpařuje a místo do lyže se dostává do ovzduší. A peníze vydané za nákup fluorového vosku jsou fuč! Po zatuhnutí parafínu lyže oškrábeme. Jde o to, aby se veškerý vosk dostal ze skluznice a jejích pórů a aby byl jen napuštěný ve skluznici.

Nejdříve odstraníme vosk z vodícího žlábku.

Použijeme k tomu škrabku dodávanou na roztírání klistrů. Tento postup má za výhodu, že při vysmeknutí škrabky se nepoškodí okolní skluznice, protože je ještě pod parafínem. Dále následuje oškrábání celé plochy skluznice plexi škrabkou, prodávanou ve všech prodejnách s lyžařskými potřebami.

Já osobně preferuji škrabání od špičky k patcea to nejdříve krátkými tahy. Na závěr škrábeme parafín dlouhým tahem v celé délce skluznice. Pak následuje kartáčování drátěným kartáčem. Po kartáčování skluznici zase otřeme fibertexem. Ten slouží k naleštění a případně ještě k odchlupení nejjemnějších chloupků skluznice. Poté zase naparafínujeme… oškrábeme…Tento postup několikrát opakujeme, nejlépe 4x–5x, a naposledy lyže necháme pod parafínem do doby, než se na nich rozhodneme vyjet!

Autor textu v akci

²³

ÓÄ×Ó¹ ÊÀÑÎË:ÍÀ ÏÈËÀPÎÕ%« ÅÎÓι ËÄÊÈ

ÉÀÊ Ã%Ó WÍÀÕ2

VŠICHNI VÍME, ŽE TRÉNOVAT S PRÁZDNÝM ŽALUDKEM SE NEVYPLÁCÍ. JEN MÁLOKDO SI VŠAK PLNĚ UVĚDOMUJE, ŽE STEJNĚ JAKO JÍDLO PŘED FYZICKOU AKTIVITOU JE MAXIMÁLNĚ DŮLEŽITÁ I STRAVA PO NÍ!

Zatímco jídlo před tréninkem/závodem zajišťuje řádné zásoby glykogenu pro optimální výkon (tak, aby tělo mělo v průběhu fyzické zátěže dostatek energie i důležitých iontů), dlabanec po výkonu je důležitý pro řádné zotavení a také výrazně zvyšuje schopnost přijímat příště větší námahu.

Než se však dostaneme k vlastnímu doplnění zásob energie, musíme si připomenout, že první nutriční prioritu po skončení výkonu představuje pití, tedy nahrazení ztráty tekutin, ke které došlo v průběhu tréninku. Obecný vzorec, kolik byste měli vypít, mluví takto: zvažte se před a po tréninku a za každý gram vypijte zhruba mililitr vody.

Abyste mohli každý den podávat ty nejlepší výkony, nesmíte zapomenout na kvalitní regeneraci.

Tu významným způsobem napomáhá urychlovat a zkracovat správná výživa, kterou po tréninku spořádáte.

Je velmi důležité, abyste do sebe do patnácti minut od ukončení tréninku dostali sacharidy, nejlépe ve formě ovoce či ovocného džusu nebo kvalitního sacharidového nápoje. Pomůžete tím znovuobnovit zásoby glykogenu.

Výzkumy prokázaly, že pokud sníte sto až dvě gramů sacharidů do dvou hodin po vytrvalostním tréninku, zapracujete tak na esenciálních zásobách pro příští úspěšné pokračování tréninku. Pokud počkáte s příjmem sacharidů déle než dvě hodiny, uloží se do svalů o 50 procent Tajnou zbraní sportovců jsou větvené aminoglykogenu méně. Ptáte se na důvod? Spočívá kyseliny BCAA, které pomohou zvýšit sportovní v produkci inzulínu, kterou stimuluje konzumavýkon, snížit pocit únavy, rychleji zregenerovat a ochrání vaši svalovou hmotu před úbytkem ce sacharidů, a její podpoře tvorby glykogenu a nebezpečným rozkladem svalových vláken ve svalech. v důsledku sportovního výkonu.

Jen správná výživa a pitmý režim vám dodá pocit uvolnění

Zní to jednoduše, ale pozor. Stále ještě můžete smazat větší podíl vaší únavy a rychleji se zregenerovat! Ještě lepších výsledků lze totiž dosáhnout kombinováním proteinů se sacharidy!

Při optimálním poměru 4 : 1 (čtyři gramy sacharidů : jeden gram proteinů) dokáží zvýšit právě produkci inzulínu až na dvojnásobek...

Zde je ovšem potřeba zmínit, že se nic nemá přehánět ani s proteiny. Jíst jejich větší množství, než stanovuje ideální poměr, však už má negativní vliv.

Zpomaluje totiž proces rehydratace a doplňování zásob glykogenu.

Jiná studie prokázala, že sportovci, kteří svou energii doplní sacharidy i proteiny, oplývají o sto procent většími zásobami glykogenu ve svalech než ti, kteří jedí pouze sacharidy. Množství inzulínu bylo nalezeno nejvyšší u těch, kteří konzumovali kombinaci sacharidů a proteinových nápojů. Mimochodem, zda do sebe dostanete proteiny v tuhé podobě nebo ve formě sportovních nápojů, je jedno. Mnoho profesionálních sportovců však poukazuje na fakt, že drinky mohou být jednodušší na strávení.

Používání proteinů navíc poskytuje i další výhody: proteiny obsahují aminokyseliny potřebné k obnovení svalové tkáně, zkoušené při intenzivním tréninku. Také mohou zvýšit absorpci vody ze střev a zlepšovat hydrataci svalů.

Aminokyseliny z proteinů rovněž stimulují imunitní systém, čímž napomáhají zodolnění obranyschopnosti proti zimě a infekcím.

Takže raději intenzivně přemýšlejte nad tím, co příště po tréninku sníte.

Vždyť jde o hodně!

ÑÈÒÊ Ù ÁÎËÄÒÓÈ Určitě tuhle situaci znáte. Bolí vás svaly po tréninku nebo vás stále trápí větší či menší zranění, ale sportu a závodění se vzdát nechcete.Vaše cesta vede do lékárničky, kde sáhnete po ibuprofenu nebo jemu podobnému léku.

Takových nás jsou tisíce – amatérských i špičkových sportovců. Ale ruku na srdce, myslíte, že ibuprofen opravdu funguje a že je to pro nás bezpečný?

Léky ze skupiny jako aspirin, ibuprofen či ketoprofen blokují v našem těle prostaglandin a ulehčují nám tak od pocitu bolesti. Někteří sportovci si však myslí, že dokáží také zlepšit jejich výkon. A právě zde tvrdě narážejí.

Ačkoliv mírné zlepšení výkonu může ibuprofen zařídit, kompenzuje to však tím, že jeho používání vede ke zvýšenému riziku zranění. Jedna studie

praví, že vzít si 400mg tabletku ibuprofenu čtyři hodiny před výkonem sníží práh svalové bolesti, ale neuchrání buňky před jejich poškozením, ke kterému jsou pak náchylnější. Řada lékařů proto použití těchto léků při výkonu důrazně nedoporučuje.

Použití těchto léků se vyvarujte hlavně při maratonech a ultramaratonech, kdy mohou způsobovat hyponatrémii (porucha složení vnitřního prostředí v organismu, při níž poklesá koncentrace sodného iontu v krvi, resp. v krevní plasmě). Spolu s nedostatečným příjmem tekutin to pak může vést k dehydrataci, zkolabování, nebo dokonce i k porušení funkce ledvin. (kap)

²´

Výrobci sportovní výživy a nápojů se každý rok předhánějí v novinkách, které (dle nich) fungují výrazněji lépe, déle, bez vedlejších účinků apod. Ne všechny objevy, které přinesou na trh, se však v odborných kruzích setkávají s pochopením.

Jeden z těchto případů představují nápoje sycené kyslíkem, které v nedávné době zaplavily také český trh.Výrobci tvrdí, že nápoj dodává více energie, výrazněji podporuje koncentraci a větší mentální svěžest než obyčejná voda.

Zde končí komerční sdělení. A skutečnost? Trochu jiná.

Přestože tato speciální voda opravdu obsahuje desetkrát více kyslíku než obyčejná z kohoutku, neexistuje žádný důkaz, který by potvrdil skutečnost (nebo lépe domněnku), že tělo tento kyslík dokáže vhodně zpracovat.

Vědci v kyslíkem sycené vodě navíc nenašli nic, co by odpovídalo reklamě: tedy zklidňovalo srdeční tep, zmírňovalo krevní tlak nebo hodnoty laktátu.

Vlastně si nevšimli žádné známky toho, že by tato voda zvyšovala kvantitu kyslíku v krevním řečišti.

Při sportu tak nadále zůstává nejdůležitější hydratace jako taková, která udržuje stálost vnitřního prostředí, zajišťuje transport látek v organismu (přivádí živiny k buňkám a odvádí zplodiny látkové výměny), udržuje tělesnou teplotu a je nezastupitelná při trávení a vstřebávání živin. Nezáleží však na tom, zda pijete čistou vodu nebo její jakkoliv reklamně vylepšenou verzi.

ÅÎÓι ÅÈÒ

ÉÀÊÎ ÕÎÃÀ¾

Dávejte si pozor na to, co pijete. A to na kvalitu i na kvantitu.

Tím však nechceme tvrdit, že čistá voda stačí za jakýchkoliv okolností.

Naopak s intenzitou tréninku se zvyšuje nutnost doplnění důležitých minerálů, o které během fyzického výkonu tělo pocením přichází. Pokud byste při výkonu pili výhradně čistou vodu, zředili byste pouze minerály, které v těle zůstaly, a výsledná koncentrace iontů by byla v těle ještě nižší než před napitím.

Tělu tím naopak přitížíte a vaše výkonnost půjde kvapem ještě více dolů.

Nesprávná hydratace tak vede k únavě svalů i organismu a ztrátě koordinace.

Myslete proto na to, co pijete, nikoliv co vám hlásá všudypřítomná reklama. (sf)

Porážejte své kamarády s

TM

XpowerTM Vás v zimě nenechá na holičkách. Po celou dobu výkonu budete mít pocit bezedné energie a síly ke zdolávání dalších kilometrů zasněženou krajinou. Žádný kopec ani nekonečná rovina pro Vás již nebudou tak kruté jako dříve. Díky XpowerTM budete kilometry zdolávat o poznání rychleji a s menší námahou.

profi jezdci

Potraviny pro zvláštní výživu

Aby byl Váš náskok před soupeři maximální, přinášíme Vám plán správného doplňování energie při běhu na lyžích. Není nad to, když víte, po čem a kdy sáhnout.

TM

Pomáhejte svému tělu vítězit

Ať je léto nebo sníh, na kole i na lyžích, s Xpower máš energii a vždy budeš plný síly.

Uvedenéé vý výro výrobky robk bkyy Xpow bk XXpower power errTM zakoupíte zak akou koupí pítíte te v obchodech obch bchod hode dechh Vitaland Vital alan landd® nebo na www.aminostar.com

ÀÍÄÁ ÉÀÊ ÕÙÍÈÊË

ÇÈÒÓÎÑÈÄ Ù%ÕÎÃÔ

²µ

NÁŠ MOMENTÁLNĚ NEJSLAVNĚJŠÍ LYŽAŘSKÝ ZÁVOD JIZERSKÁ 50, KTERÝ JE ZAŘAZEN DO SERIÁLU WORLDLOPPETU A FIS CUPU DÁLKOVÝCH BĚHŮ, MÁ ZAJÍMAVOU A OBČAS TAKÉ DOST OPOMÍJENOU HISTORII. VZNIKU SAMOTNÉHO ZÁVODU PŘEDCHÁZELA CELÁ ŘADA SMUTNÝCH I VESELÝCH A ČASTO NEPŘEDPOKLÁDATELNÝCH UDÁLOSTÍ. POJĎME SI TEĎ TY NEJVÝZNAMNĚJŠÍ PŘIPOMENOUT. ÓÄ×Ó¹ ÌÀÑÄÊ ÏÀÙÃÄÑÒÊ^« ÅÎÓι ÀÑÂÇÈÕ ÀÔÓÎÑÀ À ÉÈÙÄÑÒÊ1 ´¯

Původním záměrem naplánované expedice byla cesta na Aljašku, ale po událostech roku 1968–69 si mohli horolezci o cestě do kapitalistické ciziny nechat jen zdát. Jako náhradu doporučili tehdejší soudruzi cestu do Jižní Ameriky, odkud přišlo pozvání Peruánského horolezeckého svazu. Ä×ÏÄÃÈÂÄ ÏÄÑÔ °¸¶¯ Další problémy nastaly s náhlými změnami v obsazení výpravy, neboť u některých jedinců nebylo v zájmu socialistické republiky, aby vycestovali. Narychlo se přeobjednávaly letenky a nákladní loď Hornbelt s horolezeckým vybavením připlula do Limy až o dva týdny později. Navíc se ztratilo přes 400 kg potřebného materiálu…

Až 12. května se konečně postavil základní tábor u jezera Llanganuco v Andách. Na původně naplánovaném místě však již byla japonská expedice, která tam dorazila o pouhý den dříve, a tak došlo k další z mnoha změn.

Horolezci začali vynášet materiál a podnikali postupně aklimatizační výlety po okolí. Při jednom z nich se stala zatím největší tragédie výpravy.

Nejzkušenější horolezec výpravy Ivan Bortel uklouzl při překračování horské bystřiny křížící cestu a po třicetimetrovém pádu zůstalo jeho tělo bezvládně ležet na skalním prahu. Život mu nevrátila ani brzká pomoc jeho kamarádů. Tato smutná událost těžce poznamenala celou výpravu.

Po jeho pohřbu chtěla většina odjet domů. Byl také přehodnocen cíl expedice, namísto náročného výstupu na nejvyšší horu Peru Huascarán (6 768 m n. m.) novou cestou zvolili trasu klasickou, méně náročnou a už vyzkoušenou. Jako aklimatizaci většina absolvovala vrchol Pisco (5 752 m n. m.).

Zbýval tedy už jen Huascarán a šťastný návrat domů, k rodičům, manželkám, dětem…

²¶

O&¸ÊËÅ2ºÀ ¼ÏǼ»Àº¼ ǼÉÌ ¨°®§±

˸¹Ìø ÍÐÊÍ*ËüÅ2 ѼÄ*ËH¼Ê¼Å2±

ÀíØå ¹æéëÜã ¸éåæ ë &Üéåoâ ÄàãØå &Üéå Íàãfä ¿ÜÚâÜã Áà o ÁÜÚß ÍØãÜéà[å ÂØéæì Üâ ÁØéæêãØí ÂéÜÚÙØÚß Äàãæ ÄØëéØ

Å Ñ¼Í ÇÆÁÄÌ ñÜägë ÜêÜåo

ÃØÛàêãØí ÄÜáêåØé ÄàãØå Å[ßãæíêâ ¹æßìäàã ÅÜáÜÛãæ ÑÛÜågâ Åæíæëå Áà o ÉØêã ÊíØëæçãìâ Ìãíé Í[ÚãØí ÌéÙØå »àØñ çé íæÛÚÜ ñ ÇÜéì

äØÞåàëìÛæ ÉàÚßëÜéæíØ êëìçåàÚÜ

ÄÜéÚØããàßæ êëìçåàÚÜ ÜçàÚÜåëéìä æßåàêâæ ñÜägë Üêåf éæáÜ ëêìåØäà

ÙÄÌ2ÓPÄÒÄÍ: °¸¶¯ Dne 31. května v půl čtvrté odpoledne roku 1970 se odehrálo v Jižní Americe v Peru v oblasti horského masivu Huascarán jedno z největších

º¿¸É¸Â˼ÉÀÊËÀ¸ íñåàâ[ å[ßã ä ìíæãågåoä äåæ êëío åØßéæäØÛgåf ÜåÜéÞàÜ íñåàâ[ çæßðÙð ñÜäêâf â éð çæÛ çæíéÚßÜä ñÜäg åØ ñãæäæíf çãæ Ü ñÜäêâf â éð£ æÛ áÜßæ ÚÜåëéØ êÜ o o êÜàêäàÚâf íãåð êëÜáåg áØâæ âéìßð åØ íæÛåo ßãØÛàåg çæ íßæñÜåo âØäÜåÜ£ íðêâðëìáÜ êÜ í ÞÜæãæÞàÚâð ØâëàíåoÚß æÙãØêëÜÚß çæÛfã æâéØá ãàëæêÝféàÚâ Úß ÛÜêÜ⣠åÜãñÜ í Øâ ìédàë ç Üêåf äoêëæ Ø dØê ÛØã oßæ ñÜägë ÜêÜåo áÜ äåæ êëío ìíæãågåf ÜåÜéÞàÜ í æßåàêâì ñÜägë ÜêÜåo áÜ ãæÞØéàëäàÚâ[£ çéæ âØ Û êëìçÜy êÜ êoãØ ñÜägë ÜêÜåo ñígë ìáÜ ÛÜêÜëâé[ë£ äg o íÜãàâæêë êÜàêäàÚâ Úß íãå íàÙéØÚo íðêoãØå Úß æÛ æßåàêâØ £ ìédìáÜ äØÞåàëìÛæ äg o àåëÜåñàëì ñÜägë ÜêÜåo çæÛãÜ å[êãÜÛâ åØ ãàÛêâ Úß àíæëÜÚß Ø êëØíÙ[Úß ãÜ o åØ ñÜäêâfä çæíéÚßì ç oäæ åØÛ æßåàêâÜä£ íÜ êë ÜÛì ÜçàÚÜåëéØ áÜ ñÜägë ÜêÜåo åÜáåàdàígá o áÜ ÚÜåëéÜä ñÜägë ÜêÜåo ßðçæÚÜåëéìä £ äoêëæ£ âÛÜ êÜ çæçéíf ìíæãåo ÜåÜéÞàÜ£ åØ áÜßæ ßãæìÙÚÜ ¬ą®¬§ âä ñ[íàêo êoãØ Ø ÛæçØÛ ñÜägë ÜêÜåo êâìçàåØ çæ êæÙg å[êãÜÛìáoÚoÚß æë Üê çæÛæÙåf àåëÜåñàëð ëéíØáoÚo ågâæãàâ Ûå Ø ägêoÚ æßéæäåf ç oãàíæíf íãåð íðêæâf Ø ¬§ ä£ íñåàâØáo áØâæ Û êãÜÛÜâ ñÜägë ÜêÜåo åØ äæ êâfä Ûåg£ éðÚßãÜ Ø åÜå[çØÛåg êÜ o o£ ç à âæåëØâëì ê çÜíåàåæì ñç êæÙìáo æÙéæíêâf âæÛð

světových neštěstí. Otřesy o síle přibližně 7,8 stupně Richterovy stupnice srovnaly se zemí naprostou většinu chatrně postavených indiánských obydlí v širokém okolí.

V tu chvíli umírali první lidé. Ti, co přežili, bojovali ještě zhruba minutu až dvě o život, lapali po dechu, snažili se dostat z trosek domů. Málokdo si v tu chvíli všimnul, že se na 20 km vzdáleném Huascaránu něco děje!

Z vrcholu se následkem ničivé síly zemětřesení uvolnila neuvěřitelná masu ledu a kusů skal, která se rozdělila na dvě části. Ta menší, 2,5 km dlouhá, sjela k jezeru Llanganuco, přímo na místo základního tábora našich horolezců.

Nikdo z nich nepřežil, přestože je zasáhl pouze pravý okraj laviny. Navždy zůstali uvězněni pod desítkami metrů ledu a kamení. Druhá lavina se zřítila západní stěnou na údolní ledovec, ten zatížení nevydržel a připojil se k letícímu materiálu.

Obrovská vlna ledu, kamení, stromů a bahna se hnala neuvěřitelnou rychlostí do údolí.

Přes dvacet kilometrů vzdálená městečka Yungay a Ranrahirca byla skryta za malým horským hřebenem. Ani ten nezabránil děsivé apokalypse, která v následujících vteřinách nastala. Lavina překryla údolí v mnohametrové výši a pohřbila tak zaživa všechny jeho obyvatele.

V tu chvíli byl slyšet jen nářek a pláč těch, co se štěstím unikli. Přišli o všechno, rodiny i domov, přesto zůstali a hoře odpustili. Ten den v celé oblasti tragicky zahynulo přes 70 000 lidí a nespočet zvířat. ˸¹Ìø żÁÍ*ËK2º¿ ÊÍ*ËÆÍVº¿ ѼÄ*ËH¼Ê¼Å2± ÉÆ ¨°®­ ¨°©® ¨°©§ ¨°©ª ¨°§¯ ¨°®§ ¨°¯¯ ¨°¯¨°§¨ ¨®­ª ¨¯¬¯

˸¹Ìø ÊËÌÇÅÀº¼ Ê2ÃРѼÄ*ËH¼Ê¼Å2± ĸ¾ÅÀËÌ»Æ ÉÀº¿Ë¼ÉÆÍÐ ÊËÌÇÅÀº¼ © ª « ­ ® ¯

ÀÅ˼ÅÑÀ˸ ļɺ¸ÃÃÀ¿Æ ÊËÌÇÅÀº¼ À ÀÀ ÀÀÀ ÀÍ Í ÍÀ ÍÀÀ ÍÀÀÀ ÀÏ Ï ÏÀ ÏÀÀ

ÇÆÇÀÊ Ñ¼Ä*ËH¼Ê¼Å2 dãæígâ ßæ åÜíåoä[£ ñØñåØäÜåØëÜãåf çæìñÜ ç oêëéæá࣠ågâÛð ßæ Úoëo ñío ØëØ Úàëãàío ãàÛf í âãàÛì£ ñíã[ ëg íÜ íð oÚß çØëéÜÚß ÙìÛæí£ êãÜÛìáo áÜäåf Úßígåo íàÙéØÚÜ£ çæßðÙ ãìêëé £ ñägåð éæíåæí[ßð£ çéØêâØíf ñíìâð êëéæç Ø çæÛãØß çæñæéæíØëÜãåf à äàäæ ÙìÛæíð£ ÙìÛo ñÜ êç[åâì£ Ûéådo æâåØ£ Úàåâ[ å[ÛæÙo áÜ ñå[ë à íÜåâì£ ñØêëØíìáÜ âðíØÛãæíf ßæÛàåð£ Úßígáo êÜ ÙìÛæíð Ø å[ÙðëÜ⣠çéØêâØáo æâÜååo ëØÙìãâð íé[íæé[åo ç à Úß ñà£ ß ÙÜ êÜ Ø çØÛ[ å[ÙðëÜ⣠æÙéØñð£ å[ÛæÙo£ ñíæåo ñíæåð£ ëéßãàåð í æäoëÚÜ£ âæãoê[ ç ÛØ ãñÜ áÜå æÙëo åg êë[ë£ çæ âæñÜåo êë ÜÚߣ âæäoå £ çØëåg ñØãæ Üåf ÙìÛæíð çØÛØáo£ íãåo êÜ íæÛåo çãæÚßð íÜãâf âæÛð åØ ÙìÛæí[Úߣ oëo êÜ âæäoåð£ íg Ü£ êæÚßð£ í ç Ûg áêæì ëéßãàåð£ ÛæÚß[ño â êÜêìí ä êàãåf çæ âæñÜåo äåæßØ Ûæä £ ÙìÛæíð áêæì åÜæÙðíØëÜãåf£ çéæçìâ[ çØåàâØ£ íñåàâØáo åæí[ áÜñÜéØ oëo êÜ ígë àåØ ÙìÛæí£ ç ÜßéØÛ£ äæêë £ ëìåÜã £ çæëéìÙo Ø çæÛñÜäåoÚß çéæêëæé £ íñåàâØáo çìâãàåð íÜ íæñæíâ[Úß éæñëé Üåo âæãÜáo£ êëØíÙð áêæì áà ñåàdÜåð£ ÛæÚß[ño â êÜêìí ä£ ñÛíàß ä Ø çæâãÜê ä£ Üâð ägåo âæéðëØ ñägåð ÚÜãf âéØáàåð£ íÜãâf ç ÜÛägëð ãfëØáo íñÛìÚßÜä£ åØêë[í[ çãåf ñåàdÜåo ãàÛêâ Úß à ç oéæÛåoÚß í ëíæé

ƹøÊË &oåØ£ ºßÜá¤çÜá &oåØ &oåØ£ ÂØå¤êì ÁØçæåêâæ£ Ë|âð| Àë[ãàÜ£ ÄÜêêàåØ ÇÜéì£ ¿ìØêÚØé[å ¸éäfåàÜ &É£ Åæí ÂæêëÜã &É£ ¿æéåo OçØ ÊãæíÜåêâæ£ Âæä[éåæ ÊãæíÜåêâæ£ YàãàåØ

ĸ¾ÅÀËÌ»Æ ¯£© ¯£ª ¯£­ ¯£ª ®£®£¯ ¯£§ «£¯ «£© ­£© «£¬

ÇÆ&¼Ë ƹ*Ë2 ©«§ §§§ ©§§ §§§ ¨¯§ §§§ ¨«ª §§§ ¯§ §§§ ®§ §§§ ¬¬ §§§ § § ­ª §

ÕÙÍÈÊ Ù%ÕÎÃÔ ÉÈÙÄÑÒÊ% ´¯ Rodiče, manželky, děti, kamarádi a mnozí další zaslechli první zprávy o zemětřesení většinou v rádiu. Nic konkrétního. Nikdo nemohl chtít po peruánské vládě, aby se místo pomoci svým obyvatelům rozjeli záchranáři hledat naše horolezce.

Také proto panovala u nás dlouho nejistota, co se vlastně stalo.

Každý den přicházely nové a nové zaručené zprávy. Jednou, že se někteří zachránili v blízké jeskyni, podruhé, že jsou všichni mrtví. Nakonec tehdejší československá socialistická vláda oznámila, že horolezci využili tragédie k emigraci. Čím déle to trvalo, tím bylo každému jasnější, že už se svými blízkými nikdy neuvidí. Potvrdil to i pozdější nález těla Ladislava Mejsnara, které lavina jako jediné vydala. Byla to jediná expedice na světě, ze které se nikdo nevrátil domů!

Na místě pádu laviny byl v roce 1972 vybudován pomník, který již několikrát symbolicky poničily další sesuvy půdy.V Čechách je jejich památka uctěna ve „skaláku“ v Českém ráji. Momentálně probíhá veřejná sbírka na vybudování důstojného pomníčku přímo na stadionu v Bedřichově, přispět je možné na zdejším informačním centru nebo přes internet.

²·

Většina horolezců se zúčastnila prvních třech ročníků Jizerské 50, a také proto se od 4. ročníku běhá závod jako Memoriál expedice Peru 1970.

Jizerská 50 vznikla v roce 1968, kdy se horolezci nemohli dohodnout na složení družstev pro další běžecký závod Krkonošská 70. První ročník se tedy běžel v sobotu 20. 1. jako měřený trénink a podle výsledných časů se sestavila optimální družstva. Trasa vedla přes rašeliniště na Jizerku, kde bylo zajištěno občerstvení od rodiny Ginzelových, a zpět do Bedřichova. Den předem ji Gustav Ginzel projel na sjezdovkách a vytyčil fáborky. ÇÈÒÓÎÑÈÄ Ù%ÕÎÃÔ ÉÈÙÄÑÒÊ% ´¯ Prvního ročníku se pod názvem „50 km Jizerskými horami“ zúčastnilo 52 závodníků, trať byla podobná té dnešní. Historicky prvním vítězem se stal Josef Driml v čase 3:39,0. Současně běžely také ženy, ale jen 25 km. Nejrychleji je zvládla Jitka Havlová. Startovné bylo 5 Kčs.

Druhý ročník měl dvojnásobnou účast a stanovil datum závodu do roku 1989 na poslední lednovou neděli. Pivovar Vratislavice uvařil všem nízkokalorické pivo a prvně byly také párky. Třetí ročník se jel poprvé pod logem a názvem Jizerské padesátky, čtvrtý dal závodu název Memoriál

²¸

expedice Peru 1970. Závod se stal mezinárodním a běžci si mohli ponechat startovní čísla.

Při pátém ročníku se muselo s lyžemi v rukou doběhnout od startu za sněhem až na Královku, zatímco o rok později byla silná vánice. Při šestém ročníku naposled startovali horolezci v samostatné kategorii. Každým dalším startem nabýval závod na popularitě a množství účastníků.

Nejvíce jich jelo při jubilejním desátém ročníku, bez 26 rovných 7 000!

jako Vasaloppet, Engadin a Dolomitenlauf. Večer před startem se poprvé jel Ski sprint.

Při XXXIV. ročníku se pořadatelé překonali, neboť kvůli nedostatku sněhu byl přesunut start a cíl závodu na Novou louku. Mezi novinky patřil termín druhé neděle v lednu a „Bedřichovská 30“. Ta se jela ve čtvrtek volnou technikou.

Také se poprvé uskutečnil jarní závod na kolech o délce 50 a 100 km. Ti, co jeli i v zimě, soutěžili o titul Velký a Malý král Jizerských hor, kdy se

» Při pátém ročníku se muselo s lyžemi v rukou doběhnout od startu za sněhem až na královku. « Od XIII. ročníku se stal závod nechvalně známým „během o socialistické zdraví“. Při XVIII. ročníku došlo k tragickému úmrtí Jana Andrejka, který po 34,1 km zkolaboval. O rok později se jela nejkratší trať, kvůli vichřici a zákazu hřebenových túr měřila pouhých 43 km. To XXI. start se poprvé v historii kvůli nedostatku sněhu neuskutečnil. Stejně tak dopadl i XXIII. ročník, první demokratický (1990). Následující rok se start závodu posunul na třetí únorovou neděli, ale při XXVI. ročníku se nakonec pro nedostatek sněhu jelo až 14. března. ÒÎÔ.ÀÒÍÎÒÓ Ù%ÕÎÃÔ ÉÈÙÄÑÒÊ% ´¯ XXVIII. ročník pod přezdívkou „přežijeme“ znamenal překonání krize závodu a také jeho zařazení do Euroloppetu, seriálu slavných dálkových běhů. Poprvé se běžela Malá Jizerská padesátka pro děti. O rok později projel cílem jubilejní stotisící účastník Milan Struna. XXX. ročník si podruhé vyžádal krutou daň, když Pavel Pokorný na 20. km dostal infarkt. Příští rok se opět nejelo. V roce 2000 se XXXIII. ročník závodu jel poprvé jako součást Worldloppetu, světové ligy dálkových běhů. Jako 14. v pořadí se tedy Jizerská 50 zařadila mezi slavné závody

sčítaly časy z lyží s časy z kola. Prvním králem byl Tomáš Rudle, královnou Blanka Nedvědická.

XXXV. ročník byl rozložen tedy do čtyř dnů, ve čtvrtek zahajovala „30“, v pátek se jel sprint, v sobotu se utkali nejmladší a v neděli přišlo vyvrcholení závodu. Nyní se program ustálil a je rozložen do tří dnů.V pátek je slavnostní zahájení, běhá se 30 km volným způsobem, a večer je historický závod na dobových lyžích.V sobotu je na programu dětský závod a firemní štafeta, v neděli ˸¹Ìø ÇÆ&ËÌ O&¸ÊËÅ2ÂU ÉÆ&Å2 ¨¥ ©¥ ª¥ «¥ ¬¥ ­¥ ®¥ ¯¥ °¥ ¨§¥ ¨¨¥ ¨©¥ ¨ª¥ ¨«¥ ¨¬¥ ¨­¥ ¨®¥ ¨¯¥ ¨°¥ ©§¥ ©¨¥

Ê˸ÉËÌÁ2º2 ¬© ¨©­ ©«­ ®°® © §¨§ © ¬­© « ©«ª ¬ ¨©® ­ «¬¯ ­ °®« ­ ­©§ ­ ¨¨¯ ¬ °§« ­ «©¯ ­ ¨«¨ ­ §«¨ ­ ¨©° ­ ©°¨ ­ ¨¬« ­ ©®® ą

ÉÆ&Å2 ©©¥ ©ª¥ ©«¥ ©¬¥ ©­¥ ©®¥ ©¯¥ ©°¥ ª§¥ ª¨¥ ª©¥ ªª¥ ª«¥ ª¬¥ ª­¥ ª®¥ ª¯¥ ª°¥ «§¥ «¨¥ «©¥

Ê˸ÉËÌÁ2º2 ¬ ««¨ ą © ®§ª © ¨¨§ ¨ ª°§ ¨ ®®¨ °¬© © ¨§© © «§« ą © ¨§® © ­«© ­¯° ª ©­ª «ªª © ¯®§ © ®¨« ª ¨®ª ą ª §­« ª §«¬

pak hlavní závod na 50 km klasicky a poloviční trať 25 km také klasicky.V roce 2007 byl zatím závod naposled zrušen pro nedostatek sněhu.

Zatím poslednímu XXXXII. ročníku již podruhé

!×åÝV ä×âä×ì×àæÓÕ× è ÔbÚç àÓ Þë jÕÚ èáÞj Þ×æáå £¢¢ åæ Û àj èÞàç å âäÓèáç ¯ ¯°·¥£© Ó ¶IJċÜĠĵ¿Ģó Ó ß×ßÔäVàáç É»À¶ÅÆÁ·Ä

ĵĵĵĐ÷¿û¿ĐÏĹ

³¯

˸¹Ìø Ñ ÍÆ»U ÊÍ*ËÆÍ)¿Æ ÇÆ¿ ÉÌ » ÃÂÆÍVº¿ ¹*¿U &2ÊÃÆ ¨ © ª « ­ ® ¯ ° ¨§ ¨¨ ¨© ¨ª ¨« ¨¬

Å Ñ¼Í Ñ ÍÆ»Ì ÂØåÞØéææ ßæççÜë ÁàñÜéêâ[ ¬§ »æãæäàëÜåãØìÝ ÄØÚàØãæåÞØ Â~åàÞ ÃìÛîàÞ ãØìÝ ÃØ ËéØåêáìéØêêàÜååÜ ÊØççæéæ àåë¥ êâà äØéØëßæå ¾ØëàåÜØì ãæççÜë ˸ÉËÌ Ä¸É¸ËÆÅ ¸Ä¼ÉÀº¸Å ¹Àɼ¹¼ÀÅ¼É ½ÀÅøŻÀ¸ ¹àÜÞ ÇàØêëæî ÍØêØãæççÜë ¼åÞØÛàå êâàäØéØëßæå ¹àéâÜÙÜàåÜééÜååÜë

ѼÄ* ¸ÌÊ ºÑ¼ ¸ÌË À˸ ¾¼É ½É¸ ÁÇÅ º¸Å ¼ÊË Ìʸ ½ÀÅ ÇÆà Êμ ÊÌÀ ÅÆÉ

Ä2ÊËÆ ÂÆÅ Å2 ½Øããê ºéÜÜ⣠ÍàÚëæéàØ ¹ÜÛ àÚßæí ÆÙÜéëàããàØÚß ÄæÜåØ ą ºØíØãÜêÜ ÆÙÜéØääÜéÞØì£ ¹ØðÜéå ÃØäæéØ ą ÄæìëßÜ ÊØççæéæ ¿ìã㣠ÈìÜÙÜÚ BëÜç^^ ą ¼ãíØ ºØÙãÜ ą ¿ØðîØéÛ£ ÎàêÚæåêàå ÃØßëà ÁØâìêñðÚÜ Ê^ãÜå ą ÄæéØ ÄØãæáØ ą Ñìæñ¦Ê¤ÚßØåÝ ÉÜåØ ą ÃàããÜßØääÜé

kraloval Ital Marco Cattaneo stejně jako v ženách Jenny Hansson ze Švédska a novinkou byl start s lyžemi a hůlkami v ruce, což výrazně přispělo k hladšímu průběhu startu bez kolizí a zlámaných holí.V poslední době také již tradičně přijíždí do Jizerských hor hned několik světových běžců – osobností, mezi něž patří Björn Daehlie, Thomas Älsgaard či Frode Estil.

ÂÄ «© ¬§ ­§ ®§ ¬§ ®­ ¬§ ¬ª ­ª ¬§ ­© ¬§ °§ «© ¬«

ÊËÐà íæãåg âãØêàÚâð íæãåg âãØêàÚâð âãØêàÚâð íæãåg íæãåg âãØêàÚâð âãØêàÚâð íæãåg âãØêàÚâð âãêàÚâð âãØêàÚâð íæãåg âãØêàÚâð

»¸ËÌÄ ©°¥ ¯¥ ¨§¥ ¨¥ ©«¥ ¨¥ ª¨¥ ¨¥ ®¥ ©¥ ¨«¥ ©¥ ¨«¥ ©¥ ©¨¥ ©¥ ©¨¥ ©¥ ©®¥ ©¥ ©®¥ ©¥ ­¥ ª¥ ®¥ ª¥ ¨«¥ ª¥ ©§¥ ª¥

vec–U Bunkru–Mořina–Promenádní–Smědava–Čihadla–Tetřeví boudy–Hřebínek–Olivetská hora–Vládní–Bedřichov. Nejčastěji se měnilo místo startu a cíle, kdy účast šesti tisíc závodníků donutila pořadatele přesunout start na širokou a dlouhou Hrabětickou louku.

Kvůli nedostatku sněhu se také startovalo z Nové louky. Dnes je kvůli technickému zabezpečení začátek i cíl závodu umístěn na stadionu v Bedřichově, který do budoucna čeká rozsáhlá modernizace. V plánu je nová provozovna horské služby, správní budova Jizerské o.p.s., která se stará o úpravu tratí v Jizerských horách, s garážemi pro rolby, dále budova sloužící jako zázemí pro sportovce se sprchami, záchody a převlékárnou, nebude chybět ani jídelna a sportovní obchod se ski servisem a lyžařskou školou.

Téměř úplně jinou trať zatím každoročně měly doprovodné závody Jizerská 100 a 50 na kolech, Bedřichovská 30 a Jizerská 25. To se v posledních letech také podařilo ustálit. Právě Jizerká 25 prodělala ve své historii naprosto nejvíce změn. Rozdíly nebyly jen ve vedení trasy, ale hlavně ve vzdálenosti, kterou museli závodníci urazit. Nejkratší měřila 19,4 km, nejdelší 30 km.

˸¹Ìø »Æʸ͸»Å2º¿ Í2Ë*ÑU

Õ^ÕÎÉ ÓÑÀÒØ Ù%ÕÎÃÔ Trasa závodu se od té první v roce 1968 mnohokrát změnila, až získala v posledních ročnících téměř totožnou podobu jako před 37 lety. Několikrát se jelo v protisměru tradiční trasy. Kvůli nedostatku sněhu se také některé části trasy projížděly v obou směrech, což přineslo malé kolize mezi závodníky. Změny se většinou týkaly jen některých částí trasy, které se každoročně měnily i kvůli nedostatku sněhu. Jezdilo se tedy buď přes sedlo Holubníku, okolo Jablonecké chaty, okolo či po dně dnešní Josefodolské přehrady, až na Jizerku nebo přes Olivetskou horu či Červenou ruku, přes Velkou jizerskou louku, kolem Černé Nisy, XXIX. ročník se dokonce jel na dvou 25 km dlouhých okruzích.

Nyní má závod tuto podobu: Bedřichov–Nová Louka–Kristiánov–Rozmezí–Na Knajpě–Kůro-

ÉÆ&Å2 »¸ËÌÄ ¨¥ ©§¥ ¨¥ ¨°­¯ ©¥ ©¬¥ ¨¥ ¨°­° ª¥ ¨¥ ©¥ ¨°®§ «¥ ª¨¥ ¨¥ ¨°®¨ ¬¥ ©¬¥ ¨¥ ¨°®© ­¥ ©¯¥ ¨¥ ¨°®ª ®¥ ©®¥ ¨¥ ¨°®« ¯¥ ©­¥ ¨¥ ¨°®°¥ ©¬¥ ¨¥ ¨°®­ ¨§¥ ª§¥ ¨¥ ¨°®® ¨¨¥ ©°¥ ¨¥ ¨°®¯ ¨©¥ ©¯¥ ¨¥ ¨°®° ¨ª¥ ©®¥ ¨¥ ¨°¯§ ¨«¥ ©¬¥ ¨¥ ¨°¯¨

ÄÌYÀ ¬§ ÂÄ Y¼ÅÐ ©¬ ÂÄ ÁæêÜÝ »éàäã ÁàëâØ ¿Øíãæí[ ¸éåæ ë ¿[áÜâ ¹gãØ ÇæÛé[Ùêâ[ Ëæä[ Ê âæéØ ÀíØåØ &ÜéíÜåâæí[ ÄàéæêãØí ÃØåÞäØáÜé ÄàããÜåØ ºàããÜéæí[ ¾ åëÜé ¹ÜìëÜã Ä¥ »ÜÙÜéëêßØêÜé ¼ÙÜéßØéÛ ÄØëëßÜê ¼íØ Åæíæëå[ Áà o ÇéàåÚ ¼íØ Åæíæëå[ ÊëØåàêãØí HÜñ[d ¿ÜãÜåØ Kàâæãæí[ ÑÛÜågâ ¹~ßä ÃoÛØ ÊëéØâæí[ ÁØå ½ØáêëØìÜé ¿ÜãÜåØ Kàâæãæí[ ÁØå ½Üáâã ¸ååØ ÇØêàØéæí[ Áà o ¹ÜéØå ¾ØÙéàÜãØ ÊíæÙæÛæí[ ÑÛÜågâ ¹~ßä ÊàÞéìå ½àãÙéàÚß ½éØåëà Üâ Kàäæå ÑÛÜåØ ÁØåæíêâ[

ÉÆ&Å2 »¸ËÌÄ ¨¬¥ ª¨¥ ¨¥ ¨°¯© ¨­¥ ª§¥ ¨¥ ¨°¯ª ¨®¥ ©°¥ ¨¥ ¨°¯« ¨¯¥ ©®¥ ¨¥ ¨°¯¨°¥ ©­¥ ¨¥ ¨°¯­ ©§¥ ©¬¥ ¨¥ ¨°¯® ©¨¥ ¨°¯¯ ©©¥ ©°¥ ¨¥ ¨°¯° ©ª¥ ¨°°§ ©«¥ ¨®¥ ©¥ ¨°°¨ ©¬¥ ¨­¥ ©¥ ¨°°© ©­¥ ¨«¥ ª¥ ¨°°ª ©®¥ ©§¥ ©¥ ¨°°« ©¯¥ ¨°¥ ©¥ ¨°°¬

ÄÌYÀ ¬§ ÂÄ Y¼ÅÐ ©¬£ Æ» ¨°°¨ ¬§ ÂÄ Áà o ¹ÜéØå ¿ÜàÛà ÊìÚß[åâæí[ Äàãæ ¹Üdí[ ¾ØÙéàÜãØ ÊíæÙæÛæí[ ÁØéæêãØí ¹ØãØëâØ ÊàÞéàÛ ÂãàåÞÜ Áà o ¹ÜéØå ÁàëâØ ÊÜäÜé[Ûæí[ Áà o ¹ÜéØå ¾ØÙéàÜãØ ÊíæÙæÛæí[ Áà o ¹ÜéØå ¿ÜàÛà ÊìÚß[åâæí[ ą ą ½éØåëà Üâ ÄØÚß ÄØéÚÜãØ ÁÜÙØí[ ą ą Äàãæ ¹Üdí[ ¿ÜàÛà ÊìÚß[åâæí[ ¸ãÜ ÍØågâ ÄæåàâØ ¹àØåÚßàå ÆåÛ Üá ÍØãÜåëØ ¹gãØ ÇæÛé[Ùêâ[ Ëæä[ &[êãØíêâ ÃìÚàÜ ÊØäâæí[ ÁØå »æ ãØ ÄØéëàåØ ÍæåÛéæí[

ÉÆ&Å2 »¸ËÌÄ ©°¥ ¨®¥ ©¥ ¨°°­ ª§¥ ¨­¥ ©¥ ¨°°® ª¨¥ ¨°°¯ ª©¥ ©¨¥ ©¥ ¨°°° ªª¥ ©§¥ ©¥ ©§§§ ª«¥ ¨«¥ ¨¥ ©§§¨ ª¬¥ ¨ª¥ ¨¥ ©§§© ª­¥ ¨©¥ ¨¥ ©§§ª ª®¥ ¨¨¥ ¨¥ ©§§« ª¯¥ °¥ ¨¥ ©§§ª°¥ ¯¥ ¨¥ ©§§­ «§¥ ©§§® «¨¥ ¨ª¥ ¨¥ ©§§¯ «©¥ ¨¨¥ ¨¥ ©§§°

ÄÌYÀ ¬§ ÂÄ Y¼ÅÐ ¬§ ÂÄ ÄØéëàå ÇÜëé[êÜâ ¿ÜàÛà ÊìÚß[åâæí[ ÇØíÜã ¹ÜåÚ ÃìÚàÜ ÊØäâæí[ ą ą ÃìÙæäoé ¹ìÚßëØ ÃìÚàÜ ÊØäâæí[ ÊëØåàêãØí HÜñ[d ÃìÚàÜ ÊØäâæí[ ÊëØåàêãØí HÜñ[d ÉØìãØ ÑØÞàÛìãàåØ ÉØìã ÆããÜ ÂØäàãØ ¿æé[âæí[ Êî^éÛ ÆêâØé ÃØéØ ÇÜéðæë Êî^éÛ ÆêâØé ÇØãìêÜããà ºéàêëàåØ ÊâáæåêÝáÜãã ÂØéã ÇØãìêÜããà ºéàêëàåØ ºØëëØåÜæ ÄØéÚæ ÇØãìêÜããà ºéàêëàåØ ą ą ¸ìâãØåÛ ¸åÛÜéê ¿Øåêêæå ÁÜååð ºØëëØåÜæ ÄØéÚæ ¿Øåêêæå ÁÜååð

JubilejnĂ­ 25. roÄ?nĂ­k www.skimaraton.cz o t KVILDA PoĹ&#x2122;adatel Ski klub Ĺ umava, 1. mĂĄje 182, 385 01 Vimperk. ZĂĄvod je vypsĂĄn jako mezinĂĄrodnĂ­ a je zaĹ&#x2122;azen do kalendĂĄĹ&#x2122;e FIS. ZĂĄvod Ä&#x152;EZ Ĺ umavskĂ˝ skimaraton na 45 km a 22 km klasicky a 20 km volnÄ&#x203A; je souÄ?ĂĄstĂ­ sĂŠrie Euroloppet.

ZĂĄvod je souÄ?ĂĄstĂ­ sĂŠrie dĂĄlkovĂ˝ch bÄ&#x203A;hĹŻ Patria Direct SkiTour 2010.

StartovnĂŠ zvĂ˝hodnÄ&#x203A;nĂŠdo 8. 2. zĂĄkladnĂ­ od 9. 2.

Program 27. 2. 2010 â&#x20AC;&#x201C; Ĺ umavskĂ˝ minimaraton â&#x20AC;&#x201C; volnÄ&#x203A; (FT) â&#x20AC;&#x201C; 1 km, 5 km, 8 km, od 11:00 hod.

27. 2. 2010 â&#x20AC;&#x201C; Ä&#x152;EZ Ĺ umavskĂ˝ skatemaraton â&#x20AC;&#x201C; volnÄ&#x203A; (FT) â&#x20AC;&#x201C; 20 km, v 12:00 hod.

28. 2. 2010 â&#x20AC;&#x201C; Ä&#x152;EZ Ĺ umavskĂ˝ skimaraton â&#x20AC;&#x201C; klasicky (CT) â&#x20AC;&#x201C; 45, 22 km, od 10:00 hod.

Ä&#x152;EZ Ĺ umavskĂ˝ skatemaraton 27. 2. 2010 20 km volnÄ&#x203A; 300 KÄ?/15 Eur 500 KÄ?/25 Eur

Ĺ umavskĂ˝ minimaraton 27. 2. 2010 1 km, 5 km, 8 km volnÄ&#x203A; 100 KÄ?/5 Eur 150 KÄ?/8 Eur

Ä&#x152;EZ Ĺ umavskĂ˝ skimaraton 28. 2. 2010 22 km, 45 km klasicky 500 KÄ?/25 Eur 700 KÄ?/35 Eur

KombinovanĂŠ startovnĂŠ 27. â&#x20AC;&#x201C; 28. 2. 2010 volnÄ&#x203A; + klasicky 700 KÄ?/35 Eur â&#x20AC;&#x201C;

Ä?erstvenĂ­ na trati a v cĂ­li zĂĄvodu, vratnĂ˝ Ä?ip. V cĂ­li zĂĄvodu obdrŞí kaĹždĂ˝ zĂĄvodnĂ­k originĂĄlnĂ­ lyĹžaĹ&#x2122;skou Ä?epici Craft s logem zĂĄvodu.

PĹ&#x2122;ihlĂĄĹĄky prostĹ&#x2122;ednictvĂ­m on-line registrace na www.skimaraton.cz >PĹ&#x2122;ihlĂĄĹĄky v zĂĄvodnĂ­ kancelĂĄĹ&#x2122;i â&#x20AC;&#x201C; Kvilda, pĂĄtek 14:00â&#x20AC;&#x201C;18:00, sobota 8:00â&#x20AC;&#x201C;18:00, nedÄ&#x203A;le 6:00â&#x20AC;&#x201C;9:00

PODPIS/SIGNATURE DATUM/DATE

1949 a starťí 22 km Ženy FK70 MuŞi 1949 a starťí 22 km MK70

1960-1969 22 km

1950-1959 22 km

MuĹži

MuĹži

MK50

MK60

Stvrzuji svĂ˝m vlastnoruÄ?nĂ­m podpisem, Ĺže jsem obeznĂĄmen se svĂ˝m zdravotnĂ­m stavem.

ZĂĄvodu se ĂşÄ?astnĂ­m na svĂŠ zdravotnĂ­ i majetkovĂŠ riziko. SvĂ˝m podpisem beru na vÄ&#x203A;domĂ­ a pĹ&#x2122;ijĂ­mĂĄm plnĂŠ znÄ&#x203A;nĂ­ propozic (naleznete je www.skimaraton.cz).

1960-1969 22 km

1950-1959 22 km Ženy

Ženy FK50

FK60

1970-1979 22 km

1980-1991 22 km Ženy

Ženy 1970-1979 22 km MuŞi MK40

1992 a ml. 22 km

MuĹži

1980-1991 22 km

JunioĹ&#x2122;i MK18

MK30

MuĹži 1949 a starĹĄĂ­ 45 km M70

1960-1969 45 km MuĹži

MuĹži

M50

Start Kvilda 10:15

M60

1950-1959 45 km

FK40

FK18 Juniorky 1992 a ml. 22 km

FK30

1949 a starťí 45 km Ženy F70

1960-1969 45 km

1950-1959 45 km

Ženy

Ženy

F50

F60

1980 a ml. 45 km

1970-1979 45 km

Ženy

Ženy

F30

F40

1980 a ml. 45 km

MuĹži

1970-1979 45 km

MuĹži

M40

28. 2. 2010 Ä&#x152;EZ Ĺ UMAVSKĂ? SKIMARATON - klasicky- CT

MuĹži 1969 a starĹĄĂ­ 20 km M50F

Start Kvilda 10:00

M30

1970-1991 20 km Ženy

Ženy 1969 a starťí 20 km F50F

F18F Juniorky 1992-1993 20 km

F40F MuĹži

1970-1991 20 km

JunioĹ&#x2122;i 1992-1993 20 km

M40F

27. 2. 2010 Ä&#x152;EZ Ĺ UMAVSKĂ? SKATEMARATON - volnÄ&#x203A; - FT

8 km Chlapci 1994-1995 M16

Start Kvilda 12:00

M18F

1994-1995

1996-1997

8 km DĂ­vky F16

5 km

DĂ­vky 1998 a mladĹĄĂ­ 1 km

DĂ­vky

F12

F14 Chlapci 1996-1997 M14

5 km

Chlapci 1998 a mladĹĄĂ­ 1 km M12

KATEGORIE/CATEGORY

STĂ T/COUNTRY PSÄ&#x152;/POST CODE

MÄ&#x161;STO/CITY

ULICE, Ä&#x152;Ă?SLO DOMU/ADDRESS

KLUB/TEAM

EUROLOPPET KOD/EUROLOPPET CODE

POHLAVĂ?/GENDER DATUM NAROZENĂ?/DATE OF BITH

JMĂ&#x2030;NO/FIRST NAME

PĹ&#x2DC;Ă?JMENĂ?/LAST NAME

Start Kvilda od 11:00

PĹ&#x2DC;IHLĂ Ĺ KA

27. 2. 2010 Ĺ UMAVSKĂ? MINIMARATON - volnÄ&#x203A;- FT

VĹĄeobecnĂŠ informace Starty maratonskĂ˝ch zĂĄvodĹŻ budou organizovĂĄny ve vlnĂĄch dle poÄ?tu pĹ&#x2122;ihlĂĄĹĄenĂ˝ch zĂĄvodnĂ­kĹŻ; bude upĹ&#x2122;esnÄ&#x203A;no. Kontrola pĹ&#x2122;i vstupu do startovnĂ­ch koridorĹŻ je povinnĂĄ. StartovnĂ­ koridory jsou otevĹ&#x2122;eny Ă&#x161;hrada startovnĂŠho jednu hodinu pĹ&#x2122;ed startem. ZĂĄvodĂ­ se dle pravidel lyĹžovĂĄnĂ­. PouĹžitĂ­ volnĂŠ techniky v nedÄ&#x203A;lnĂ­m zĂĄvodÄ&#x203A; Ă&#x161;hradu startovnĂŠho lze provĂŠst bankovnĂ­m pĹ&#x2122;evodem na ĂşÄ?et poĹ&#x2122;adatele je zakĂĄzĂĄno a vede k diskvaliďŹ kaci. ZĂĄvodnĂ­ci se zĂşÄ?astnĂ­ na vlastnĂ­ nebezpeÄ?Ă­ a odpovÄ&#x203A;dnost a Ă&#x161;Ä?et KÄ? â&#x20AC;&#x201C; platby pouze v KÄ?!! KomerÄ?nĂ­ banka Vimperk, Ä?Ă­slo ĂşÄ?tu: 9030281/0100 u vÄ&#x203A;domĂ­ svĂŠho dobrĂŠho zdravotnĂ­ho stavu. PoĹ&#x2122;adatel nepĹ&#x2122;ejĂ­mĂĄ Şådnou odpovÄ&#x203A;dnost za ĹĄkody zpĹŻĂ&#x161;Ä?et EUR â&#x20AC;&#x201C; platby v EUR a ze zahraniÄ?Ă­!!! sobenĂŠ bÄ&#x203A;hem zĂĄvodu ĂşÄ?astnĂ­ky, Ä?i ĂşÄ?astnĂ­kĹŻm. KaĹždĂ˝ ĂşÄ?astnĂ­k musĂ­ bĂ˝t nĂĄleĹžitÄ&#x203A; fyzicky i psychicky Raiffeisenbank Hohenau-Mauth, NÄ&#x203A;mecko, vlastnĂ­k ĂşÄ?tu: Ski klub Ĺ umava pĹ&#x2122;ipraven. PoĹ&#x2122;adatel si vyhrazuje prĂĄvo namĂĄtkovÄ&#x203A; kontrolovat uĹžitĂ­ nedovolenĂ˝ch povzbuzujĂ­cĂ­ch proÄ?Ă­slo ĂşÄ?tu: 30619, BLZ: 74069752, BIC: GENODEF1HHU, IBAN: DE71 7406 9752 0000 0306 19 stĹ&#x2122;edkĹŻ. Protesty jsou pĹ&#x2122;ijĂ­mĂĄny dle pravidel lyĹžovĂĄnĂ­ do 30 minut po zveĹ&#x2122;ejnÄ&#x203A;nĂ­ pĹ&#x2122;edbÄ&#x203A;ĹžnĂ˝ch vĂ˝sledkĹŻ Ă&#x161;hradu je moĹžno provĂŠst tĂŠĹž on-line pomocĂ­ platebnĂ­ karty s vkladem 500 KÄ?. Vklad bude vrĂĄcen v pĹ&#x2122;Ă­padÄ&#x203A; uznĂĄnĂ­ protestu. VyplnÄ&#x203A;nĂ­m a odeslĂĄnĂ­m registraÄ?nĂ­ho variabilnĂ­ symbol: pĹ&#x2122;idÄ&#x203A;lenĂ˝ systĂŠmem on-line registrace (doporuÄ?ujeme), nebo ve tvaru RRRRMMDD dle VaĹĄeho formulĂĄĹ&#x2122;e ĂşÄ?astnĂ­k XXV. Ĺ umavskĂŠho skimaratonu bere na vÄ&#x203A;domĂ­ a pĹ&#x2122;ijĂ­mĂĄ propozice zĂĄvodu, souhladata narozenĂ­. Pro výťi startovnĂŠho je rozhodujĂ­cĂ­ datum pĹ&#x2122;ipsĂĄnĂ­ Ä?ĂĄstky na ĂşÄ?et poĹ&#x2122;adatele. Bez prokĂĄzanĂŠ sĂ­ se zpracovĂĄnĂ­m osobnĂ­ch ĂşdajĹŻ v souladu se zĂĄkonem o ochranÄ&#x203A; osobnĂ­ch ĂşdajĹŻ a jejich vyuĹžitĂ­m ve Ăşhrady startovnĂŠho nebude vydĂĄno startovnĂ­ Ä?Ă­slo. V pĹ&#x2122;Ă­padÄ&#x203A; naplnÄ&#x203A;nĂ­ limitu poÄ?tu ĂşÄ?astnĂ­kĹŻ (dĂĄno usnesenĂ­m prospÄ&#x203A;ch Ĺ umavskĂŠho skimaratonu (startovnĂ­ listiny, vĂ˝sledkovĂŠ listiny, zasĂ­lĂĄnĂ­ informaÄ?nĂ­ch materiĂĄVlĂĄdy Ä&#x152;R) budou registrace s neuhrazenĂ˝m startovnĂ˝m vyĹ&#x2122;azeny. lĹŻ ...). Ă&#x161;Ä?astnĂ­k souhlasĂ­ tĂŠĹž se zveĹ&#x2122;ejnÄ&#x203A;nĂ­m fotograďŹ Ă­ a videozĂĄznamu ze zĂĄvodu a jejich vyuĹžitĂ­m ve V cenÄ&#x203A; startovnĂŠho obdrŞí kaĹždĂ˝ zĂĄvodnĂ­k taĹĄku s produkty ENERVIT a reklamnĂ­mi pĹ&#x2122;edmÄ&#x203A;ty, startovnĂ­ Ä?Ă­slo, ob- prospÄ&#x203A;ch propagace Ĺ umavskĂŠho skimaratonu a dalĹĄĂ­ch akcĂ­ poĹ&#x2122;ĂĄdanĂ˝ch Ski klubem Ĺ umava.

³±

ÓÄ×Ó¹ ÕÄÍÃÔËÀ ÏÔÑÌÀÍÍÎÕ%

ÉÈÙÄÑÒÊ% ÅÈÑÄÌÍ: ÏÄÍÙÈÉÍ:ÂÇ ÅÎÍÃ] .ÒÎÁ ÃÎ ÒÓÎÏØ Ò ÊÎËÄÆØ È ÊÎÍÊÔÑÄÍÂ:

ÊÎÌÄÑ.Í: ÏÑÄÙÄÍÓÀÂÄ

JIŽ TŘETÍ ROK JE SOUČÁSTÍ PATRIA DIRECT JIZERSKÉ 50 FIREMNÍ ZÁVOD ŠTAFET, LETOS OPĚT POD HLAVIČKOU ČSOB PENZIJNÍHO FONDU STABILITA. JIZERSKÁ FIREMNÍ SE KONÁ V SOBOTU 9. LEDNA 2010, KDE JINDE NEŽ V BEDŘICHOVĚ. PŘEDCHOZÍ ROČNÍK ABSOLVOVALO NA 50 TÝMŮ A ORGANIZÁTOŘI OČEKÁVAJÍ VELKÝ ZÁJEM I LETOS. Co motivuje firmy vydat se druhou lednovou sobotu do Bedřichova, vysvětluje za organizátory Martin Pešta: „Závod je jedinečnou příležitostí teambuildingu a prezentace jednotlivých startujících společností.Velmi často firmy vyzvou své klienty a obchodní partnery, se kterými pak v bílé stopě změří síly a prožijí v Jizerských horách nevšední den. Motivací bývá také možnost porovnat své umění s hvězdami bílého sportu a jinými zajímavými osobnostmi. Na startovní listině lednového závodu máme již registrován tým, který na OH v Calgary 1988 získal bronzovou medaili a který obhajuje vítězství z minulého ročníku. Tehdy porazil favorizovanou štafetu v čele s mistrem světa Martinem Koukalem.“ Jizerská firemní Penzijních fondů ČSOB se jede na trati 4 x 3 km volnou, resp. jakoukoli technikou, ale technika nehraje v závodě tu nejdůležitější roli a zkrátka nepřijde žádný z týmů v cíli. Týmové startovné neobsahuje totiž jen možnost vyrazit do bílé stopy, ale také atraktivní startovní balíček

plný praktických dárků, špičkový servis lyží před závodem a také vstup do Zóny Jizerské firemní, kde mohou závodníci v klidu a teple u dobrého jídla a pití s kolegy i partnery probrat zážitky nebo si třeba užít čerstvé vítězství. Letos si nově všichni startující odnesou čepici Swix s logem své společnosti, na trati i v zázemí tak budou ještě lépe identifikovatelní jak pro soupeře, tak pro povzbuzující fanoušky. Pro nejlepší tři týmy jsou přichystány medaile a také věcné ceny. Každý tým obdrží několik dní po závodě tzv. pozávodní balíček s diplomem, fotkami každého člena štafety a videosestřihem závodu. „Je to moc hezký podnik se supr atmosférou,“ uvedl vloni v cíli Martin Koukal. „Svou účast beru zejména jako propagaci tohoto sportu. Samozřejmě se trochu stydím jet na sto procent proti všem těm nadšeným amatérům.“ A kdo že se objeví na trati firemní štafety v lednu 2010? Kromě výše zmiňované štafety Calgary 1988 si svá startovní čísla rezervovala již většina loňských účast-

³²

Á 50 K S R E Z I J T C E R 43. PATRIA DI

W. NJAIZ205100 .CZ WW 0. L E D

8 .– 1 ZERSKÉ HORY BEDŘICHOV, JI

³³

PETR BENEŠ Generální ředitel ČSOB Penzijního fondu Stabilita, titulárního partnera Jizerské firemní, nebude ani letos na trati štafetového závodu se svými kolegy chybět.

Jste znám jako vynikající beachvolejbalista a několikanásobný mistr republiky. Jak jde beachvolejbal a běžecké lyžování dohromady?

Beachvolejbal, i když se to na první pohled nezdá, patří mezi vytrvalostní sporty podobně jako běžecké lyžování. Pro mě je to vynikající zimní příprava na letní sezónu.

Jak se vám daří skloubit vysoké pracovní nasazení a sportovní aktivity?

Sport miluji a je pro mě nedílnou součástí života podobně jako práce. Práce je samozřejmě vedle rodiny na prvním místě, ale každý z nás má nějaký volný čas a já jej trávím na písku, na různých hřištích, v běžeckých stopách nebo na ledě při hokeji.

Vzpomenete si na svůj první vstup do bílé stopy? Byla to láska na první pohled nebo jste si cestu k běžkám hledal delší dobu?

K běžeckému lyžování mě přivedl brácha, se kterým dlouhá léta soutěžím v různých sportech. Protože ho skoro ve všem porážím, tak si potřeboval najít něco, kde to bude naopak. A běžkami se trefil do černého.

Ale teď vážně. Poprvé jsem na běžkách stál až asi ve 23 letech a bohužel je to na mém běžeckém stylu dodnes hodně poznat. Láska na první pohled to určitě nebyla, nemám úplně nejvhodnější postavu pro běžecké lyžování (2 metry a téměř 100 kg) a dost se na běžkách nejen při závodech trápím.

Ale po letech jsem si na to utrpení zvykl a zjistil, že jako příprava na léto jsou běžky fantastické. Zapojuji veškeré svalstvo na těle, trénuji vytrvalost a zároveň jsou běžky šetrné ke kloubům, se kterými mám jako volejbalista problémy.

Jak byste zhodnotil loňský ročník závodu a s jakými ambicemi a přípravou půjdete na start v lednu?

Jako vždy jsou všechny závody v rámci Jizerské 50 skvěle připraveny a organizovány.Vloni se přidalo navíc pěkné počasí, takže jsme si s kolegy závod užili. Atraktivní byla samozřejmě i účast špičkových profesionálů, se kterými se můžeme my, obyčejní smrtelníci, „měřit“ v jednom závodě. Považuji sportovní akce za vynikající příležitost pro stmelení pracovního kolektivu. Když v závodu ze sebe všichni vydají maximum sil, předávají si štafetový kolík, jsou na sobě vzájemně závislí a vědí, že jeden bez druhého nedosáhnou úspěchu, jsou to právě hodnoty, ke kterým se prostřednictvím firemního závodu štafet chceme přihlásit.

Vloni jste na trať firemní štafety postavili za společnost ČSOB Penzijní fond Stabilita jeden tým. Nevyzvete letos do stopy více kolegů včetně bratra Josefa?

Chtěli bychom letos postavit alespoň dva týmy.

Můj brácha Pepa byl oporou našeho týmu již v předchozích dvou letech. Musím přiznat, že na něho dost spoléháme, a věřím, že letos i přes zdravotní komplikace poběží zase.

Chystáte se kromě firemní štafety pokořit i některý ze závodů jednotlivců?

Ano, chystám se v pátek na bruslařskou „30“ s jediným úkolem, doběhnout do cíle.

níků, které doplní nově startující týmy. Tradičně nejvíce závodníků bude hájit barvy generálního partnera Jizerské 50, společnost Patria Direct, proti nim se utká mnoho dalších týmů z finanční sféry: ČSOB Penzijní fond Stabilita, ČSOB Private Banking, Burza cenných papírů Praha či Citibank.

Za stavební společnosti se do stopy postaví například štafety Eurovia CS (SSŽ) nebo Skanska CZ. Chybět nebudou ani závodníci Telefónica O2, Thomson Reuters, Mather Activation, Baker&McKenzie a zástupci některých dalších partnerů závodu jako například Intersport či Albert.

Další štafety na startovní listině každým dnem přibývají a organizátoři doufají, že se jim podaří překonat loňský počet padesáti účastníků. Svou nezastupitelnou roli hraje i spolupráce týmu Jizerské 50 s Nadací Leontinka. Právě jejich mladí zrakově handicapovaní sportovci sklízí každý rok ve stopě i v cíli oprávněně největší aplaus. „Pro

naše běžce je účast v Jizerské firemní neuvěřitelná výzva a moc se na závod celý rok těší. Nadaci jde zase o možnost zviditelnění se a získání nových prostředků na pomoc těmto dětem,“ říká ředitelka Nadace Leontinka Barbara Hucková.

A jaká bude nadcházející Jizerská firemní Penzijních fondů ČSOB? Obhájí tým Calgary 1988 loňský triumf? Jaké další hvězdy bílé stopy uvidíme na trati? Zasáhne do bojů o první příčky některý z nových účastníků? Odpovědi na všechny tyto otázky se dozvíme již 9. ledna na bedřichovském stadionu.

Lze si už jen přát shovívané počasí, trochu toho sportovního štěstíčka a dobrou mázu!

A mrzí-li vás po přečtení těchto řádek, že jste prošvihli termín na registraci vaší štafety, nevěste hlavu a zkuste kontaktovat organizátory, zda se přece jen ještě jedno volné místečko nenajde.

Více na www.jiz50.cz

׬ÈÔÌ Ö­Â ÂËÀÒÒÈÂ

׬°° ÒÊÀÓÄ

׬´

׬° ÔËÓÑÀ ÅÖ

ÄÆ»¼ÃÆÍ H¸»¸

ÄÆ»¼Ã

ÉØÚÜ ¼ïçÜéë ÉØÚÜ ¼ïçÜéë ÉØÚÜ ¼ïçÜéë ÉØÚÜ ¼ïçÜéë ÉØÚÜ ¼ïçÜéë ÉØÚÜ ÇÜéÝæéäØåÚÜ ÉØÚÜ ÇÜéÝæéäØåÚÜ ÉØÚÜ ÇÜéÝæéäØåÚÜ ÉØÚÜ ÇÜéÝæéäØåÚÜ ÉØÚÜ ÇÜéÝæéäØåÚÜ ÉØÚÜ ÇÜéÝæéäØåÚÜ ÉØÚÜ ÇÜéÝæéäØåÚÜ ÆìëÛææé ËæìéàåÞ ÆìëÛææé ËæìéàåÞ ÆìëÛææé ËæìéàåÞ ÆìëÛææé ËæìéàåÞ ÆìëÛææé ËæìéàåÞ ÆìëÛææé ËæìéàåÞ ÆìëÛææé ËæìéàåÞ ÆìëÛææé ¹ØÚâÚæìåëéð ÆìëÛææé ¹ØÚâÚæìåëéð ÆìëÛææé ¹ØÚâÚæìåëéð ÆìëÛææé ¹ØÚâÚæìåëéð ÎæäÜå ÉØÚÜ ¼ïçÜéë ÎæäÜå ÉØÚÜ ¼ïçÜéë ÎæäÜå ÉØÚÜ ÇÜéÝæéäØåÚÜ ÎæäÜå ÉØÚÜ ÇÜéÝæéäØåÚÜ ÎæäÜå ÉØÚÜ ÇÜéÝæéäØåÚÜ ÎæäÜå ÉØÚÜ ÇÜéÝæéäØåÚÜ ÎæäÜå ÆìëÛææé ËæìéàåÞ ÎæäÜå ÆìëÛææé ËæìéàåÞ ÎæäÜå ÆìëÛææé ËæìéàåÞ ÎæäÜå ÆìëÛææé ËæìéàåÞ ÎæäÜå ÆìëÛææé ËæìéàåÞ ÎæäÜå ÆìëÛææé ËæìéàåÞ ÎæäÜå ÆìëÛææé ËæìéàåÞ ÎæäÜå ÆìëÛææé ¹ØÚâÚæìåëéð Áìåàæé Áìåàæé Áìåàæé Áìåàæé Áìåàæé ¾àéã ¾àéã

ϤÀÌÄ Î¥º ÊâØëÜ Ï¤ÀÌÄ Î¥º ÊâØëÜ Ãͽ ϤÀÌÄ Î¥º ºãØêêàÚ Ï¤ÀÌÄ Î¥º ºãØêêàÚ Ãͽ ϤÀÌÄ Î¥º Çìéêìàë Ϥ¨¨ ÊâØëÜ Ï¤° ÊâØëÜ Ï¤° ºãØêêàÚ Ï ° Çìéêìàë Ϥ® ÊâØëÜ Ï¤® ºãØêêàÚ Ï¤® Çìéêìàë ϤϤª Ϥ© Ϥ¨ Ϥ¨ ÌãëéØ Ï¤Ëæìé ÌãëéØ Ï¤Ëæìé ¹º Ϥ° ¹º Ϥ® ¹º Ϥ¹º Ϥ© ϤÀÌÄ Î¥º ÊâØëÜ ½Î ϤÀÌÄ Î¥º ºãØêêàÚ ½Î Ï ° ÊâØëÜ ½Î Ï ° ºãØêêàÚ ½Î Ï ® ÊâØëÜ ½Î Ï ® ºãØêêàÚ ½Î Ϥ¬ ½Î Ϥª ½Î Ϥ© ½Î Ϥ¨ ÌãëéØ ½Î Ϥ¨ ½Î ϤËæìé ÌãëéØ ½Î ϤËæìé ½Î ¹º Ϥ¬ ½Î ϤÀÌÄ Á ºæäÙà ºæäç Á Ï ¨ Áé ÌãëéØ Êåæî ½ãØâÜ Ï ¨ Áìåàæé Êåæî ½ãØâÜ ÇéàåÚÜêê Ï ¨ ÇéàåÚÜêê

Í äàåìãfä íðÛ[åo ÅÆÉ»Àº ¨¨ äØéâÜë ñØ [¤ Ûàã ëàêâØ êâ æëÜâ Ø â ç ÜßãÜÛì Ùæë ÉæêêàÞåæã çéæçØêoéæíØã ëÜïë æ ãð oÚß êëÜáåf ñåØdâð¥ ÍÜãàÚÜ êÜ Í[ä ñØ ëìëæ åÜíßæÛåæì Ø åÜæÛçìêëàëÜãåæì ÚßðÙì æäãæìí[äÜ Ø í å[êãÜÛìáoÚoÚß æÛêëØíÚoÚß ç àå[ oäÜ êçé[íåf ñågåo£ áØâ ßæ Øìëæé ç íæÛåg åØçêØã±

ÊëéØëÜÞàÜ ÉæêêàÞåæãì êÜ ãàåÜ æÛ ãð o â Ùæë[ä¥ Çéæëæ à í êÜâéëæéì æÙìí Ûæ ãæ â ÛéæÙåfäì ñÜ ëoßãÜåo åØÙoÛ¤ âð¥ À ç Üêëæ í Øâ åØÙoÛâØ ½éØåÚæìñ doë[ ÚëàßæÛå Úß «« äæÛÜã ď ½éØåÚæìñà åØ ãÜëæ Üâ ìéçìëåg äðêãÜãà ßãØíåg åØ éÜâéÜØdåo ãð Ø Ü Ø âæäçãÜëåg ç ÜÛgãØãà ëìéàêëàÚâæì ØÛì¥ Ç ÜáäÜåæí[åo êÜ ëØâf ÛædâØãØ ígë àåØ âØëÜÞæéào£

ÄÀÅ¥ ͼÃÀÂÆÊË ª° ªª° ªª­ ª­ ª­ ª­ ª­ ª­ ªª­ ªªªªªªªª­ ª­ ª­ ª­ ªªª­ ª­ ª­ ª­ ªªªªªªªª­ ªª ª§ ªª ©­ ©­ ©­ ©­

ĸϥ ͼÃÀÂÆÊË «° ««° ««¯£«¯ «¯ «¯ «¯ «° «° ¬¨ «° «° «° ¬© ¬§ ¬§ ¬§ «¯ «¯ «¯ «¯ «««« «« «« «« «« «« «« «« «« «« «« «« «© «© «© «¨ «¨ «¨ «¨

¹¸É͸ êë oÙéå[¦æéØå æí[ êë oÙéå[¦æéØå æí[ êë oÙéå[¦æéØå æí[ êë oÙéå[¦æéØå æí[ êë oÙéå[¦æéØå æí[ êë oÙéå[¦dÜéå[ êë oÙéå[¦dÜéå[ êë oÙéå[¦dÜéå[

º¼Å¸ Âd ® ­°§ ® ­°§ « °°§ « °°§ ¬ °°§ « °°§ « «°§ ª ­°§

êë oÙéå[¦dÜéíÜå[ dÜéå[¦dÜéíÜå[ êë oÙéå[¦ dÜéå[ dÜéå[¦Ùoã[ dÜéå[¦Ùoã[ dÜéå[¦Ùoã[ dÜéå[¦Ùoã[ dÜéå[¦Ùoã[ dÜéå[ dÜéå[ dÜéå[¦ßågÛ[ dÜéå[¦ßågÛ[ dÜéå[¦ßågÛ[ dÜéå[¦ßågÛ[ Ùoã[¦æéØå æí[ Ùoã[¦æéØå æí[

ª ­°§ © °°§ ª «°§ © «°§ © ¨°§ ¨ ¯°§ ¨ «°§ ¨ ¯°§ ¨ ­°§ ¨ ª°§ « «°§ ª ­°§ © °°§ © ª°§ ® ­°§ « °°§

Ùoã[¦ ÜÛ[ Ùoã[¦ ÜÛ[ Ùoã[¦ ÜÛ[ Ùoã[¦ ÜÛ[ Ùoã[¦ ÜÛ[ ÜÛ[ ÜÛ[ dÜéå[¦ßågÛ[ êàãíÜé¦êæãØé êàãíÜé¦ÙãØÚâ

© «°§ © ¨°§ ¨ ¯°§ ¨ ¯°§ ¨ «°§ ¨ ­°§ ¨ ª°§ © °°§ © ¯°§ © ¨°§

dÜéå[¦dÜéíÜå[ dÜéå[¦dÜéíÜå[

¨ «°§ ¨ ©°§

ågâëÜéf Ùæëð çØâ Ùðãð ç Üêìåìëð åØç od âØëÜÞæéàÜäॠËæç äæÛÜãð Ϥàìä ÛæñåØãð çæìñÜ âæêäÜëàÚâ Úß ñägå£ åØç ¥ ç àÙðãð ñàçð ÐÂÂ Ø ÛØã o åÜå[çØÛå[ âæåêëéìâdåo íðãÜç Üåo¥ ¹æëð çéæ ßæÙÙð ñ[íæÛgåo Ø êçæéëæíåo áoñÛì ñ êë[¤ íØáo çéæ ãÜëæ Üâ çãåg ÙÜñÜ ñägå£ Úæ êÜ æí Üä åÜÛ[ oÚà æ Ùæëâ[Úß çéæ ëìéàêëàÚâf ãð æí[åo¥ ËØëæ ØÛØ ÙðãØ âæäçãÜëåg ç ÜçéØÚæí[åØ£ åØç o¤ âãØÛ æÙãoÙÜåf Ϥª ÛæêëØãð åæíg ñçÜíågåo âæëåoâì£ ñØáoäØíf áêæì à Ϥ¨ ÌãëéØ£ ßæåæêoÚo êÜ çéæ åØÛÚß[ñÜáo¤ Úo ñàäì âéðë ä ågéæí[åoä¥ Í ÜÚßåð ëðëæ Ùæëâð Ùð êÜ åØ çìãëÜÚß ägãð æÙáÜíàë à íÜ êçÜÚà[ãåoä ÛÜêàÞåì çéæ åg åf çæßãØío£ âëÜéfäì ífíæÛo Ùoã[ êÜ ÜÛæì¥ ñà

ÂÛ×æäá ÂÛÞÞ×ä µáææä×ä

´ÄQ¾· ´Ä»½Á ¶³ÄÆ Ä³µ»À¹

´ÄQ¾· ´Ä»½Á ɺ»Æ· ·³½

´ÄQ¾· ´Ä»½Á Ê Å··¶

Ê ÜæÕØâl îÕçèãéäÙâl Ă Àãá èæÕØÝâÛ çäãࢠç æ¢ã¢ èÙࢣÚÕì® ¦­ª §ª© ©©« àãáèæÕØÝâÛ´àãáèæÕØÝâÛ¢×î

ééé ÔäÛÝá Õì

.ÄÙ

ÓÄ×Ó¹ ÊÀÑÄË ÇÔÃÄ.ÄÊ« ÒÓ­

SÔÌÀÕÒÊ^ ÒÊÈÌÀÑÀÓÎÍ ÊÕÈËÃÀ ±¶­č±·­ WÍÎÑÀ ±¯°¯ NA ŠUMAVĚ JE DOLINA A TAKÉ SKIMARATON! A BUDE LETOS UŽ PO PĚTADVACÁTÉ, TAKŽE JE FAKT JUBILEJNÍ. JSOU I TACÍ BORCI, KTEŘÍ PAMATUJÍ TY MARATONY PRVNÍ, DRUHÉ, TŘETÍ A DALŠÍ A DALŠÍ.

V paměti šumavských maratonců jsou jistě ty všechny krásné, někdy nemilosrdné tratě bloudící po šumavských kopcích a v nekonečných šumných lesích. Stovky nadšenců se rok co rok potýkaly se záludnostmi terénu, počasí a přebytkem či nedostatkem sněhu.Vytrvalí až zarputilí organizátoři Ski klubu Šumava trpělivě vymýšleli profil tratí a servírovali lyžařským nadšencům stále nové a nové skilahůdky. Po dvacet let byl centrem závodu dobrý známý Zadov. Tady se mnohokrát sešlo i přes tisíc účastníků a Zadov praskal ve švech. A když praskla železná opona – to bylo radosti! Lyžaři objevili novou Šumavu lyžím zaslíbenou. Když nějak globálně ubývalo sněhu, tak se maratonci přestěhovali na Kvildu a Modravu, což závodu zachránilo pomyslný krk v roce 2008. Šumavský skimaraton si vysloužil možnost být součástí Euroloppetu a následně v nově vzniklé maratonské sérii napříč českými horami dobře se rozvíjející Patria Direct Ski Tour. Po Šumavě se tak prohání borci z celé Evropy, kteří zážitky doma mezi svými určitě nešetří. „Šumava jede do Evropy“, kdo by se toho kdy nadál při startu prvního ročníku L. P. 1984 na zadovské louce.

³œ

Letos tedy pojedeme jiĹž dvacĂĄtĂ˝ pĂĄtĂ˝ roÄ?nĂ­k.

TentokrĂĄt bude start i cĂ­l na KvildÄ&#x203A;, kde se zmÄ&#x203A;nĂ­ umĂ­stÄ&#x203A;nĂ­ startu â&#x20AC;&#x201C; pĹ&#x2122;esune se na plĂĄĹ&#x2C6; mezi Kvildami. ZejmĂŠna kvĹŻli vÄ&#x203A;tĹĄĂ­mu zĂĄvodnickĂŠmu komfortu a nedostatku potĹ&#x2122;ebnĂŠho mĂ­sta pro zĂĄzemĂ­ opouĹĄtĂ­me start na ModravÄ&#x203A;. Do maratonskĂŠ tratÄ&#x203A; se tak opÄ&#x203A;t dostane populĂĄrnĂ­ nejvyĹĄĹĄĂ­ bod â&#x20AC;&#x201C; Ä&#x152;ernĂĄ hora, kterĂĄ bude kaĹždĂŠmu laufaĹ&#x2122;i vĂ˝zvou ke konci zĂĄvodu. Borci ve stopĂĄch ĹĄumavskĂ˝ch lyĹžaĹ&#x2122;skĂ˝ch magistrĂĄl opÄ&#x203A;t projedou centrĂĄlnĂ­ Ĺ umavou nĂĄrodnĂ­m parkem pĹ&#x2122;es ZhĹŻĹ&#x2122;Ă­, Horskou Kvildu, Filipovu HuĹĽ aĹž na ZtracenĂ˝ a hurĂĄ na Ä&#x152;ernou. ZĂĄĹžitek nad zĂĄĹžitek, a budeli opÄ&#x203A;t krĂĄsnĂŠ poÄ?asĂ­... PoslednĂ­ vĂ­kend Ăşnora bude zkrĂĄtka zase na Ĺ umavÄ&#x203A; lyĹžaĹ&#x2122;skĂ˝ svĂĄtek, tak nevĂĄhejte a zavĂ­tejte. KaĹždĂ˝ bude vĂ­tĂĄn, navĂ­c bude moci do stopy vyrazit v novĂŠ lyĹžaĹ&#x2122;skĂŠ skimaratonskĂŠ Ä?epici!

TROCHA Ă&#x161;Ĺ&#x2DC;ADU NA KONEC:

CO? XXV. Ä&#x152;EZ Ĺ umavskĂ˝ skimaraton Euroloppet KDY? 27.â&#x20AC;&#x201C;28. 2. 2010 JAK? V sobotu volnÄ&#x203A; dvacĂ­tka a dÄ&#x203A;tskĂŠ zĂĄvody, v nedÄ&#x203A;li klasika 45 km a 22 km KDE? Kvilda, Ĺ umava VĂ?CE: www.skimaraton.cz

5IFSNP &WP

5IFSNP &WP KF GVOLĹŁOĂ&#x201C; TQPEOĂ&#x201C; QSĂ&#x2C6;EMP LUFSĂ? PQSBWEV [BIħFKF +F WZSPCFOP [ WZTPDF FMBTUJDLĂ?IP NJDSPQPMZFTUFSPWĂ?IP Ă&#x17E;QMFUV [ WOJUħOĂ&#x201C; TUSBOZ QPĹŁFTBOĂ?IP 7Ă?FDIOZ Ă?WZ KTPV QMPDIĂ? [BEOĂ&#x201C; EĂ&#x201C;M KF QSPEMPVäFOâ B TUħJI VNPäťVKF NBYJNĂ&#x2C6;MOĂ&#x201C; WPMOPTU QPIZCV 7âCPSOâ TQPMFĹŁOĂ&#x201C;L QSP WFĂ?LFSĂ? [JNOĂ&#x201C; BLUJWJUZ 7Ă&#x201C;DF OB XXX TFOTPS D[

0OEħFK 7FTFMâ CSBOE NBOBHFS m SNZ 4FOTPS PWÄ Ä§VKF LWBMJUV LPMFLDF UFSNPQSĂ&#x2C6;EMB v5IFSNP &WPi

,VQ MJCPWPMOâ 4FOTPS [BSFHJTUSVK TF OB XXX TFOTPS D[ TPVUF[ B ISBK P [Ă&#x2C6;KF[E EP *UĂ&#x2C6;MJF QSP PTPCZ WĹŁFUOÄ QFSNJD

%BMĂ?J DFOZ FOFSHFUJDLĂ?

UZĹŁJOLZ $IJNQBO[FF B TWÄ UMB ,OPH 'SPH ;Ă&#x2C6;KF[E PE XXX OFW EBNB D[

³·

Kvalita stop láká ročně do Jizerek kolem půl milionu běžců

ÏÄÍ:ÙÄ ÙÄ ÒÓÑÔÊÓÔÑ%ËÍ:ÂÇ

ÅÎÍÃ] ÄÕÑÎÏÒÊ1 ÔÍÈÄ ÏÎÌ%ÇÀÉ: ÉÈÙÄÑÒÊ1 ËØaÀPÒÊ1 ÌÀÆÈÒÓÑ%ËÄ ÓÄ×Ó¹ ÁËÀÍÊÀ ÍÄÃÕ2ÃÈÂÊ%« ÅÎÓι ÁËÀÍÊÀ ÍÄÃÕ2ÃÈÂÊ% À Ì:UÀ Á:ÂÀ

PRVNÍ KILOMETRY LYŽAŘSKÝCH BĚŽECKÝCH STOP UPRAVENÉ STROJOVOU TECHNIKOU V JIZERSKÝCH HORÁCH ZAČALY VZNIKAT DÍKY NADŠENÍ ORGANIZÁTORŮ JIZERSKÉ PADESÁTKY JIŽ V ROCE 1984 S CÍLEM UMOŽNIT ÚČASTNÍKŮM ZÁVODU TRÉNINK NEJEN VE DNECH PŘÍPRAV PŘED SAMOTNÝM ZÁVODEM, ALE I V PRŮBĚHU CELÉ ZIMNÍ SEZÓNY. TENTO NÁPAD SI ZÍSKAL VELKOU PODPORU A V JIZERSKÝCH HORÁCH SE ZAČALY POPRVÉ V ČECHÁCH UPRAVOVAT LYŽAŘSKÉ BĚŽECKÉ STOPY PRO ŠIROKOU VEŘEJNOST. OD ZIMNÍ SEZÓNY 1999/2000 JE JIZERSKÁ LYŽAŘSKÁ MAGISTRÁLA UPRAVOVÁNA NEZISKOVOU JIZERSKOU, OBECNĚ PROSPĚŠNOU SPOLEČNOSTÍ, KTERÁ BYLA ZALOŽENA OBCÍ BEDŘICHOV ZA TÍMTO ÚČELEM A TAKÉ Z DŮVODU ZKVALITNĚNÍ PŘÍPRAVY TRATÍ PRO ZIMNÍ SEZÓNU. Pro systém upravených běžeckých tras v Jizerských horách se vžil název Jizerská magistrála. Tento pojem se stal brzy známý všem příznivcům bílé stopy u nás i v zahraničí.V současné době je celková délka upravovaných lyžařských tratí Jizerské magistrály 177 km a nastoupit na ní můžete z 22 nástupních míst. (viz www.jizerskaops.cz). Návštěvnost Jizerské magistrály se odhaduje na půl miliónu lyžařů za průměrnou zimní sezónu.

Na rozdíl od většiny horských oblastí, kde skiareály přispívají k úpravě běžeckých stop jak použitím vlastní techniky, která běžně upravuje sjezdové svahy, tak i finančně, úprava Jizerské magistrály byla ještě donedávna téměř výhradně závislá na finančních prostředcích od sponzorů a od obcí, měst a krajského úřadu v regionu.

V roce 2008 pokryly sponzorské dary provozní výdaje Jizerské o.p.s. ze dvou třetin, jednu třetinu tvořily příspěvky z veřejných zdrojů. Z takto

získaných finančních prostředků se hradily náklady na úpravu tratí (úprava jednoho kilometru běžecké stopy stojí v současnosti přibližně 400 Kč). Náklady na údržbu lyžařských stop v Jizerských horách dosahují ročně přibližně částky 5,5 miliónu, tato suma je ovlivněna četností sněhových srážek a dobou trvání sněhové pokrývky. Mimochodem poslední dvě zimní sezóny se magistrála upravovala pět měsíců.

Získat finanční prostředky na nové investiční vybavení a infrastrukturu by v současné době bez pomoci peněz ze strukturálních fondů Evropské unie nebylo možné.

Jen díky finančním prostředkům z těchto fondů mohla Jizerská o.p.s. od roku 2006 v rámci projektu Česko-polská Jizerská lyžařská magistrála ve spolupráci s neziskovým sdružením Bieg Piastów (úprava 130 km běžeckých tratí, organizátor závodu Worldloppetu Bieg Piastów) v polských Jakuszycích prostřednictvím nově

postaveného mostu přes Jizeru v blízkosti osady Jizerka iniciovat propojení běžeckých tratí na obou stranách hranice.

Za tímto účelem čerpala společnost prostředky ve výši 6 miliónů z programu INTERREG IIIA Česká republika – Polsko v rámci priority Rozvoj a modernizace infrastruktury na zlepšení konkurenceschopnosti příhraniční oblasti.

Z této částky financovala společnost nákup nové rolby Kässbohrer 100 (pořizovací cena 4,1 miliónu), vytiskla 20 000 ks map běžeckých tratí v české i polské části Jizerských hor (mapa se zdarma distribuuje v informačních centrech v regionu) a pokryla část výdajů na nákup pohonných hmot a platy rolbařů ve dvou zimních sezónách.

Vlastní podíl Jizerské o.p.s. činil v tomto případě 1,2 miliónu.

Díky propojení s polskými běžeckými tratěmi vznikla v Jizerských horách rozsáhlá přeshraniční oblast s třemi stovkami kilometrů upravovaných běžeckých stop.

Již během léta 2007 zahájila Jizerská o.p.s. ve spolupráci s Biegem Piastów přípravu další projektové žádosti do operačního programu Cíl 3 přeshraniční spolupráce 2007–2013 Česká republika – Polská republika (Podpora rozvoje cestovního ruchu) pod názvem Jizersko-Jakuszycká magistrála.

Neocenitelnou pomoc při přípravě obou projektových žádostí poskytl člen správní rady Jizerské o.p.s. a jednatel Euroregionu Nisa zkušený ing. Jaroslav Zámečník, „teoretik Jizerských hor“ (na běžkách zatím ještě neběhá). Záměrem projektu bylo zrekonstruovat lyžařský okruh v délce pěti kilometrů v okolí bedřichovského stadionu (zpevnění povrchu a odvodnění tratě), koupit

výkonnější rolbu na úpravu magistrály (Jizerská o.p.s. si od roku 2005 na úpravu tratí výkonnější stroj půjčovala), instalovat na 27 mapových stojanů podél Jizerské magistrály nové mapy (od roku 2005 se počet upravovaných tras magistrály zdvojnásobil) a zajistit monitoring návštěvnosti.

Součástí rozpočtu projektu byla i úhrada nákladů na pohonné hmoty a platy rolbařů po dobu realizace projektu (2 roky).

bilní haly na garážování techniky) v celkové výši 616 843 EUR (16 miliónů Kč). Projektová žádost byla podána v březnu 2008, projekt byl schválen v září 2008 a již v letošní zimní sezóně se můžou návštěvníci české části Jizerské magistrály mimo jiné těšit ze stop, které budou upravené novou výkonnější rolbou (cena 7,7 miliónu Kč), a proběhnout se z Bedřichova po zrekonstruovaném pětikilometrovém okruhu (investice 10,1 miliónu).

RACE / SPORT / FASH IO N

» Pravidelná úprava běžeckých stop v Jizerských horách slaví v tomto roce již čtvrt století ! « Celková hodnota české části projektu dosáhla částky 866 108 EUR (22,5 miliónu Kč). Jizerská o.p.s. se podílí na financování projektu 10 % (2,25 miliónu) ze svého rozpočtu. Partner projektu v Jakuszycích naplánoval pořízení investičního vybavení areálu (rolbu, 16 kontejnerových buněk pro převlékání lyžařů a mazání lyží, 2 sněžné skútry, pracovní pásové vozidlo, sněžné dělo a mo-

Další projektovou žádost nazvanou Lyžařská magistrála Krkonoše – Jizerské hory v rámci operačního programu Česko-polské spolupráce Cíl 3 podala ve spolupráci se sdružením Bieg Piastów v listopadu 2009 společnost Jizerky pro Vás, o.p.s. založená obcí Kořenov, která se stará o úpravu běžeckých stop na pomezí Jizerských hor a Krkonoš (zejména v okolí rozhledny Štěpánka).

Cílem projektu je propojit Krkonošskou lyžařskou cestu s Česko-polskou Jizerskou magistrálou pomocí nové rolby (dosud se stopy v okolí Kořenova upravují skútrem). Sdružení Bieg Piastów plánuje v rámci projektu upravovat běžecké stopy dvěma novými skútry k hranicím směrem do Harrachova a k můstku přes Jizeru u Orle. Celkový rozpočet projektu je 242 345 EUR (6 301 000 Kč), z toho plán společnosti Jizerky pro Vás, o.p.s. je 5 406 362 Kč.

V době právě probíhající ekonomické krize, kdy se většina sponzorů Jizerské magistrály potýká s finančními problémy ve svých firmách, kdy obce a města v regionu ve svých rozpočtech obracejí každou korunu a kdy prakticky zamrzly investice, umožní finanční prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie překlenout obtížné časy. Jen díky těmto penězům mohla v letošním roce Jizerská o.p.s. na rozdíl od skiareálů v oblasti investovat jak do nákupu nové rolby, tak i zrekonstruovat pětikilometrový okruh v katastru Bedřichova.

Uživatelé Jizerské lyžařské magistrály se zatím nemusejí obávat, že si budou muset sami prošlapávat běžecké stopy. SKOL !

P. S. Autorka textu Blanka Nedvědická byla v letech 2005–2008 ředitelkou Jizerské o.p.s. a je spoluautorkou projektů Česko-polská Jizerská lyžařská magistrála, Jizersko-Jakuszycká magistrála a Lyžařská magistrála Krkonoše–Jizerské hory.

Slavnostní křest nové rolby Renovované cesty v Jizerkách

FEELING FUN

FREEDOM

´¯

» Hala v Oberhofu není „fabrika“ na běžecké lyžování. To je úplně jiná káva. «

ÙÈÌÀ­

Hala v Oberhofu z leteckého pohledu

ÓÄ×Ó¹ ÉÀÑÎS ĔÆÑÄÆÎÑØć PÄÇÎPÄÊ« ÅÎÓι ÀÑÂÇÈÕ ÀÔÓÎÑÀ À ÒÊÈÇÀËËÄ ÎÁÄÑÇÎÅ

ÕaÃØ« ÊÃØ ÂÇÂÄSė TAK ZNÍ ZÁKLADNÍ HESLO NOVÉ LYŽAŘSKÉ HALY V NĚMECKÉM POHOŘÍ THURINGEN WALD. A MOHU POTVRDIT, ŽE JE NAPLŇOVÁNO MĚROU VRCHOVATOU – ZIMA TAM BYLA POŘÁDNÁ!

Spolu s kolegy z dalších evropských Fischer Racing Center jsme měli koncem září tohoto roku příležitost navštívit zcela novou lyžařskou halu pro běžecké lyžování. Hala se nachází ve známém lyžařském středisku a dějišti řady závodů Světového poháru ve východoněmeckém Oberhofu.

A první dojem při spatření haly byl i pro zkušené lyžařské matadory, jakým byl v naší skupině např. Konrad Hallebarter (mj. mnohonásobný vítěz Engadin skimaratonu), velkolepý! Čekali jsme něco podobného, jako jsou lyžařské tunely ve finském Vuokatti nebo švédském Torsby. Zde se však jedná opravdu o halu v plném slova smyslu. O takovou „fabriku“ na běžecké lyžování.

Ovšem Oberhof je úplně jiná káva.

Před halou se dá snadno zaparkovat na některém z početných parkovišť. Vše zde ještě „voní“ novotou. Na místě, kde vstupujeme do haly, stál

ještě před čtrnácti měsíci hustý smrkový les.

Hned za vchodem je specializovaný obchůdek s běžeckým vybavením a půjčovnou.

Pokud někdo dorazí bez lyží či oblečení na běžky, a přesto si chce vyzkoušet, jaké to je v létě si zalyžovat, tak si zde může za přiměřený poplatek vše zapůjčit. Kdo se chce pouze podívat na tuto „atrakci“ – má k dispozici speciální ochoz uvnitř haly, odkud je možno na mrazivém vzduchu sledovat svištící siluety trénujících lyžařů.

Po zaplacení vstupného (viz níže) se lyžař může odebrat do příjemně vyhřáté šatny, vybavené vším potřebným - zamykacími skříňkami, sprchou, převlékacími boxy…

A je tu vstup!

Vcházíme s lyžemi v rukách do haly. Brrrr!

To je „kosa“. V den naší návštěvy, kdy venkovní teplota byla cca 15 °C, zde zrovna přichladili na -8 °C. Rychle proto nazouváme lyže a už se sviští.

Autor článku na ochozu v hale

Trať je čerstvě upravena, jak pro klasický způsob, tak i pro bruslení, a po „manšestru“ to krásně odjíždí. Sníh je pochopitelně technický – ostrý. V celé hale je ho zhruba půlmetrová vrstva.

Na trati je z hlediska profilu vše, co je ke kvalitnímu tréninku potřebné. Dlouhá i kratší rovina, široký rovný prostor v centrální části, který je vhodný na různá technická a zábavná cvičení s mládeží či začátečníky, krátká i delší stoupání a následné sjezdy.

Opravdu se dá vydovádět i potrénovat do sytosti. Po hodině a půl, kdy jsme vystřídali několik různých modelů lyží Fischer, už cítíme, že toho bylo dost…

Rychle do šatny a na malé občerstvení do příjemného bistra, které je součástí haly.

V rámci produktového mítinku s námi druhý den diskutuje bývalý výborný biatlonista Sven Fischer, který z Oberhofu pochází a stále zde bydlí.

Mimo jiné se samozřejmě bavíme i o ski hale.

Na otázku „Kolik hala stála a zda se to vyplatí?“, odpovídá jasně: „Buď halu CHCEME, nebo NE!“ Z ekonomického hlediska je samozřejmě stále dotována z více zdrojů. A to jednak soukromými sponzory (např. DBK), německým lyžařským svazem, krajskou správou atd. Její přínos tkví v možnosti celoročního kvalitního tréninku všech věkových i výkonnostních kategorií lyžařů, což má následně přinést novou medailovou sklizeň německým reprezentačním družstvům – lyžařů, sdruženářů i biatlonistů.

Oberhof navíc získal i pro běžné rekreanty novou atrakci, kterou se může pochlubit jen málokteré lyžařské středisko…

Když přijíždíme do ski haly podruhé, venkovní teplota již překonává 20 °C a v hale je obvyklých -4 °C. Shodujeme se, že dýchání je tak mnohem příjemnější. A tím i celý pobyt v hale.

Také už víme, co nás čeká z hlediska profilu.

S chutí do toho – testujeme opět několik párů lyží a dvě hodiny, které máme zhruba vyhrazeny, uplynou, ani nevíme jak. Celý mítink opět zakončíme u výborných jahodových dortů v místním bistru.

Za sebou máme skvělý lyžařský zážitek, který si klidně v dohledné době zopakujeme.

A můžeme ho doporučit všem lyžařským nadšencům, kteří hledají nějakou změnu.

Stejně jako lyžařům nejvyšších výkonnostních kategorií.

Vzdálenost z Karlových Varů je 310 km směr Hof - Jena a po dálnici A4 na západ, sjezdem č. 42 u Gothy a následně na Ohrdruf

a Oberhof. Časový interval cesty cca 3 hodiny 10 minut. Z Prahy se doporučuje jet po D8 na Drážďany a dále na Jenu opět po německé A4 na stejný sjezd z dálnice. Vzdálenost je cca 410 km, časový interval dosahuje pěti hodin. Ubytování v Oberhofu či jeho nejbližším okolí lze nalézt v řadě penzionů či hotýlků s příjemnými cenami od 13 EUR/os. a den.

Parametry haly: v centrální části se hala rozpíná do 35 metrů, šířka v místě, kde jsou dvě stopy, dosahuje šestnácti metrů, šířka v místě s jednou stopou je poloviční (8 m). Délka lyžařské trati je zhruba dva kilometry. Maximální stoupání je 12 %, celkové převýšení 25 m.

Hala byla kompletně postavena na „zelené louce“ za 13 měsíců s možností zvětšení ve všech směrech. Celková plocha haly je cca 46 tis. m2 (pro srovnání – jedná se o šest fotbalových hřišť) a z toho zastavěná plocha je 10 tis. m2 .

Hala se nachází v nadmořské výšce 810–830 m n. m. Uvnitř haly je instalováno 32 stacionárních kamer, které mohou sloužit k analýze tréninkového procesu.

Chlazení haly probíhá podobně jako u zimních hokejových stadionů odspoda. Průměrná vrstva technického sněhu je 50 cm. Hala disponuje sněžnými děly, která mohou průběžně sněhovou pokrývku doplňovat. Úprava stop probíhá dle potřeb – při větší návštěvnosti 3–4krát týdně, jinak cca 2krát týdně, a to jak pro klasický způsob, tak i pro bruslení.

Základní vstupné do haly není nejmenší – 14 EUR/hod. (např. Vuokatti 17 EUR/den).

Pravdou je, že toto základní vstupné zřejmě nikdo neplatí. Jak jsme v Německu zvyklí např. z aquacenter, i zde je výrazná slevová progrese při zakoupení jednodenní – 35 EUR – nebo vícehodinové vstupenky (10 hodin za 75 EUR).

Existují i slevy pro větší skupiny, rodiny s dětmi. Mládež do 12 let platí polovinu a studenti a senioři mají slevu 25 %. Takže – zima a sníh vždy, kdy chceš! Celoročně, bez výkyvů počasí… Stačí vyzkoušet!

Bicycle Wear Product Lady collection Fresh

Novinka na našem trhu – Termoprádlo z bambusového vlákna

Man collection Hot Chocolate

Tel.: +420 326 780 379 V hale je z hlediska profilu vše, co je ke kvalitnímu tréninku potřebné

Mobil: +420 776 111 568

www.lawi.cz

´±

ÃÀÂÇÒÓÄÈÍ Á2aÄÂÊ^Ì ÂÄËÄÁÑÈÓ%Ì Õ ÏÀÓ%ÂÇ ÓÄ×Ó¹ ÉÀÍ ÙÀÌÏÑ« ÌÈËÎS ÌÀÓÎÔSÄÊ« ÅÎÓι ÉÀÍ ÙÀÌÏÑ À ÀÑÂÇÈÕ

SVRBÍ VÁS UŽ RUCE A NOHY? OHLÍŽÍTE SE SMUTNĚ PO LYŽÍCH VŽDYCKY, KDYŽ JDETE DO KOMORY PRO KOMPOT? NENÍ NIC JEDNODUŠŠÍHO NEŽ JE DÁT DO VAKU, PŘIBALIT KOLCE, MARATONKY, POPŘÍPADĚ KOLO A VYRAZIT K NAŠIM JIŽNÍM SOUSEDŮM! Cílem cesty totiž může být přes léto sice turisticky vytížené, leč poklidné městečko Ramsau am Dachstein, vklíněné na náhorní plošinu v nadmořské výšce zhruba 1 100 metrů mezi jižní svahy dachsteinského masivu a údolí řeky Enns. To se totiž zhruba v půlce října z uzívané podhorské atmosféry probouzí a na jeden měsíc se stává do slova a do písmene Mekkou běžeckého lyžování.

Vše má na svědomí přítomnost Dachsteinského ledovce, na kterém podnikají své první kroky na sněhu nejen rozličné reprezentační výběry, ale i hromada dalších nadšenců a nedočkavců z celé Evropy a potažmo světa. Õ2ÑÍ1 ÑÄÏÑÄÙÄÍÓÀÂÄ Cesta do Ramsau navíc není pro našince nikterak časově náročná, z česko-rakouských hranic se

dá při dobré konstelaci zvládnout za dobu okolo tří hodin. Nejpoužívanější trasa vede z Dolního Dvořiště přes Linz a Salzburg do Schladmingu, odkud se klikatými serpentinami, se kterými už měl problém nejeden autobus, dostanete až na místo určení.

´²

POHLED ZA POZLÁTKO Při letošním pobytu v Ramsau jsme se potkali i s naším kamarádem Hakanem Nordbaekem. Hakan je typický málomluvný seveřan, chlap jak hora a na Vasáku skončil kdysi těsně pod stupni vítězů. Žije ve vesničce Vikka šest kilometrů od Mory, leč téměř celou zimu následuje celý velký cirkus Světového poháru po jeho kolbištích.

Jen zřídka odkládá párátko z koutku úst, čepici nosí zásadně vyhrnutou do půli čela s ušima venku a dvakrát nám půjčil svůj dům na Vasák, i když nebyl doma a věděl, jaká jsme sběř.

Jo, už jsem vám říkal, že Hakan je mimo jiné vynikající servisman?

Mezi hromadou Madshusů a jiných řečí jsem z něj vymámil i souhlas s malým interview, které nabízím i čtenářům Nordicmagu, aby nahlédli i tam, kam kamery nevidí. Šlo o rozhovor vpravdě bleskový, protože jeho kolega Oleg čekal na víza pro vstup do EU, Hakan měl tedy ve svém skládku ve dvoře penzionu Kobalthof poměrně napilno.

Jaká je vlastně role firemního servismana?

Jak vidíš, mám tady spoustu lyží, bot a holí a rozdávám je našim smluvním závodníkům.

A v průběhu závodní sezóny? Řeším případné problémy na vybavení, jako zlomený lyže, hole apod., testuju struktury skluznic a samozřejmě získávám od závodníků zpětnou odezvu, která je důležitá pro další vývoj.

Jezdí závodníci na nějakých lyžích vyráběných přesně na míru?

Ne, u Madshusu jezdí na lyžích z běžné produkce, ovšem velmi pečlivě vybraných.

Jak ten proces výběru vypadá?

Závodník nám donese lyže, které mu vyhovují pro danou podmínku, my si je důkladně oměříme, včetně charakteristiky průhybu pod rostoucím zatížením, data zaznamenáme a snažíme se najít páry, které naměřeným hodnotám odpovídají.

Takže závodníci jezdí pořád dokola na „stejných“ lyžích?

Ne, samozřejmě si nemyslíme, že co je dobré, je i ideální. Dáváme závodníkům i lyže s trochu odlišnými charakteristikami. A těm buď vyhovují, nebo nám je prostě vrátí.

Již v těchto zatáčkách je ovšem dobré se plně (!) věnovat řízení – předzvěstí toho, co vás čeká nahoře, může být sebetrýznitel na kolečkových lyžích, kterému asfaltky přímo v Ramsau připadaly málo náročné, nebo přeplněné, a tak se vydal do většího dobrodružství.

Po příjezdu do místa konání mistrovství světa v klasickém lyžování 1999 už se pak jenom prokličkujete mezi míhajícími se holemi k vámi zvolenému penzionu a můžete začít nasávat kromě kávy i místní neopakovatelnou atmosféru.

Ubytování doporučuji zajistit předem, kapacity bývají v běžecké předsezóně zaplněny téměř ze sta procent, ceny potom kolísají kolem střední hodnoty 30 eur za noc s polopenzí…

Jednotlivé reprezentační týmy zůstávají už po léta věrné prověřeným místům – Ruskou sbornou najdete v Kobalthofu, čeští borci mají útočiště v Alpenkrone a podobně. ÍÀ Õ^ËÄÓ ÃÎ ÍÄÁÄÒ Městečko samotné je na nápor lyžařů samozřejmě velmi dobře připraveno (jak také jinak, v rakouských Alpách) a nabízí kromě monumentálních výhledů na stěny dachsteinského masivu i nepřeberné možnosti tréninku, regenerace a volnočasových aktivit.

Hlavní a nejdůležitější možností je lyžování na dachsteinském ledovci, který je dostupný velmi pohodlně pomocí lanovky. Z Ramsau se sérií snad ještě klikatějších a strmějších zatáček dostanete k její spodní stanici situované v nadmořské výšce 1 680 metrů u chaty Türlwandhütte během čtvrt hodiny.

Horní stanice Hunerkogel ční vysoko nad vámi ve výšce 2 678 m, výškový rozdíl necelého tisíce metrů překonáte za „mírný“ poplatek 29 eur, cestou nepotkáte jediný sloup a občas visíte až čtyři sta metrů nad zemským povrchem. Pokud tedy trpíte závratí, doporučujeme si cestu dobře rozmyslet, zvlášť při větrném počasí.

Lanovka disponuje dvěma kabinami o kapacitě 70 osob. Cesta vzhůru trvá okolo pěti minut, během ní se můžete buď kochat velikány alpskými, nebo si prověřit, co dnes mažou a jaké vybavení používají velikáni nordičtí.

Kolik má takový špičkový závodník párů lyží?

No, ti opravdu nejlepší testují na začátku sezóny kolem 20 párů lyží pro jednotlivý styl, z nichž se vyprofiluje nejlepších zhruba 6–8 párů. Celkem má tedy i se staršími kousky špičkový závodník kolem 15–20 párů dobrých závodních lyží.

Dobrá, přejděme ke strukturám skluznic, rozšiřujete jejich portfolio?

Samozřejmě neustále zkoušíme nové struktury, ale spíš jako soupeře ke strukturám stávajícím – pokud se nová ukáže dlouhodobě lepší než ta stará, vytlačí ji z repertoáru.

Myslím, že není dobré mít až příliš široké spektrum, testování před závody by pak bylo příliš zdlouhavé, ne-li nemožné.

Jaké stroje používáte pro broušení skluznic?

Předně máme dva špičkové brusiče a vývojáře Rogera a Steffana. Roger používá starou Montanu, Steffano moderní Mantec.

Který ze strojů využíváte víc?

No, myslím, že je to tak 50 na 50.

Teď z jiného soudku, jak se těšíš na olympiádu?

Těším, samozřejmě… Už jsme byli na tratích testovat, moc se mi tam líbilo.

Co novinky, chystáte nějaké?

Určitě se něco najde a bude to větší změna než nový tvar špičky, který jsme představili na letošním MS. Něco revolučního?

Dneska už snad ani revoluce udělat nejde… Bude to řekněme evoluce.

Jak moc se na vývoji nových produktů podílí fenomenální Ole Einar Bjoerndalen?

Ole je náš dvorní testér, při dolaďování nových produktů má jeho slovo velmi vysokou váhu.

Mimo něj spolupracujeme stále i s Thomasem Alsgaardem.

Nosí vám sami nějaké nápady?

To ne, spíš připomínkují, co vylepšit či pozměnit. Od nápadů máme celé vývojové oddělení.

My už na Vasově běhu byli, co ty, přijedeš se konečně podívat na Jizerskou padesátku?

No, rád bych. Pokud tedy nebudu muset na finále Tour de Ski… uvidíme.

OK, díky za rozhovor, už tě nebudu dál zdržovat od práce (za zády už nám nervózně přešlapuje několik osob).

Není zač, rádo se stalo.

´³

» Při pohledu na zmiňovaného Estonce Veerpalu, jak strojovým tempem obklouže desetikilometrové kolo bez holí, aniž by jedinkrát smekl, mi spadla čelist a smeknul jsem sám.« Pro lovce autogramů je ideální vyrazit první lanovkou v 7:50 – vrcholoví sportovci asi poměrně často trpí nespavostí. Odměnou za brzké vstávání vám však mohou být podpisy namátkou Andruse Veerpalu, Justyny Kowalczyk, Charlotty Kalla či Katti Wilhelm. A pokud vám náhodou vypadne pero z nervozitou roztřesené ruky, nic se neděje, mezi těly namačkanými v lanovce beztak nemá šanci propadnout na podlahu.

Na druhou stranu, je-li vám někdo z kolotoče Světového poháru obzvláště nesympatický, není nic jednoduššího než ho nenápadně dloubnout špičkou pod žebro či mu vylepšit týmový obleček vrstvou stříbrného klistru z vaší skluznice. Î ÕØÂÇ%ÙÊÎÕ1Ì ÓÄÌÏÔ Na horní stanici vystoupíte, či spíše jste vystoupeni davem, a s prvním nádechem se

zarazíte – ačkoliv už vám hrudní koš nedrtí vybavení spolucestujících, kyslíku se nedostává.

Velká nadmořská výška a spolu s ní řidší vzduch začínají konat své dílo. A to jste se ještě nezačali pohybovat. Na ledovcovém platě jsou pro vás v ideálním případě připraveny dva okruhy – velký desetikilometrový a malý pětikilometrový.

I když, nejsou to okruhy v pravém smyslu slova, skládají se z velkého množství smyček spojených sjezdem. Samozřejmostí je široký pruh pro bruslaře a klasická stopa při pravém okraji. Možná se ze začátku podivíte, proč se všichni, včetně těch největších es bílé stopy, po rovinkách jen tak „šourají“ nízkým tempem a v zatáčkách dokonce přecházejí do prachsprosté chůze.

Ovšem jen do okamžiku, kdy nazujete ski, sjedete sjezdem, zařadíte se do štrůdlu lyžařů a začnete pracně dobývat zpět ztracené výškové

metry. Pokud se hned napoprvé pokusíte udržet vycházkové tempo například Axela Teichmanna, zaručuji vám, že rovinku s ním uvisíte, přičemž vám začne tepat ve spáncích, v zatáčce se vám zatmí před očima a „dr. Pravítko“ zmizí neznámo kde. A ani vás jeho lokace nebude zajímat, budete svádět boj s kyselými svaly a marně lapat po dechu.

TIPY A TRIKY 1) Pokud se řádně nasnídaní při nástupu do lanovky potkáte s ustupující ruskou výpravou, jejichž trenér na otázku „Kak dělo?“ odpoví „Očeň plocho“, otočte se na podpatku a ušetřené peníze raději utraťte v kavárně či obchůdku s místními specialitami. Nikdo nevydrží horší počasí než Rus. 2) Před odjezdem nezapomeňte přezout plechového miláčka na zimní obutí, sníh občas přichází do Ramsau i v říjnu, a to bez varování a ve velkém množství. Na leťákách se pak můžete jít maximálně… klouzat.

3) Při vysoké hustotě lyžařského provozu na ledovci je třeba být maximálně obezřetný, ať už jedete, nebo stojíte. Byl jsem svědkem toho, jak náš kamarád, řečený Dvořka, stoje při vysvětlování techniky ukázkovým stromem sundal rakouského na něj se řítícího juniora, zahleděného příliš do země. Komentoval to slovy: „Viděl jsem ho na poslední chvíli, tak jsem se aspoň zpevnil.“ Dvořka má metrák a je to bývalý hokejista…

4) Na kolečkové lyže si berte helmu, lyžuje se za plného provozu, i když místní s lyžaři už počítají.

5) Užívejte si atmosféru plnými doušky, vemte si příklad z profesionálů, zejména co se týče času věnovaného nácviku techniky.

´´

TRÉNINK NA LEDOVCI – HLAVNĚ POMALU Rozhodnete-li si zpestřit říjen lyžováním na Dachsteinu, platí jedno zásadní pravidlo. HLAVNĚ POMALU. Lyžujeme zhruba 2 700 metrů nad mořem, takže kyslíku není nazbyt. Jak poznamenal jeden z lyžařů – deset metrů za mnou nikdo nejezdí, jak se nadechnu, je tam vakuum.

Trénink bývá u většiny závodníků dělen do čtyř intenzit. Jednoduše řečeno první – pomalá, druhá – střední, třetí – rychlá, čtvrtá – závodní. Lyžování na ledovci se odehrává v první pomalé intenzitě, jen málo trenérů si troufá při třetím pobytu zařadit trénink v oblasti ANP na lyžích.

Všechen intenzivní trénink se odehrává dole v Ramsau, kde jsou vytvořeny ideální podmínky. Dráha pro kolečkové lyže s profilem, dobrý asfalt i na silnicích po vsi, mnoho kilometrů cest na běhání a imitační tréninky.

Pro biatlonisty střelnice. Několik posiloven, bazén a sauna skoro v každém penzionu. Regenerace je zde nesmírně důležitá.To vše ve výšce cca 1 200 mn. m., to se to dýchá.

Pro nás obyčejné smrtelníky je dobré si uvědomit, že se na lyže vracíme po dlouhé pauze, budeme opět potřebovat některé svaly, které jsme použili naposledy koncem března. Málo platné, běhání a kolečkové lyže jsou jiný pohyb než lyžování na sněhu. Na lyže vyrážíme většinou ráno, kdy je nejlepší kvalita sněhu, a odpoledne se trénuje dole.

Nahoře se lyžuje rovnoměrně pomalu a je čas se věnovat technice jízdy. Pomalu a dlouho (okolo dvou hodin) jezdí opravdu všichni, takže v poklidu stačíte komukoli ze světové špičky, kteří mají na svých sporttestrch nastaveno tepové omezení tak, aby jejich tělo nevytvářelo laktát. Jednoduše řečeno jezdit tak, aby člověk nebyl kyselej. Odbourání laktátu a regenerace je v této nadmořské výšce pro tělo docela problém.

Abychom tělu usnadnili pohyb na ledovci, je důležitý dostatek tekutin během tréninku, prostě hodně pít.

Málokdo z nás si vyšetří více jak týden dovolené pro první lyžování, pak se dá chodit na lyže a na nich chodit každý den. Odpolední ténink absolvujte dole podle vlastních pocitů.V půlce týdne se únava přihlásí tak jako tak.

Nezapomínejte na techniku, jízda bez holí a další technická cvičení by měla být součástí každého tréninku.

Uvidíte, že bez holí jezdí každý profík. Pokud se chcete zlepšovat, jen fyzička nestačí. Zlepšení techniky a ekonomiky pohybu nás posune směrem nahoru výsledkovými listinami bez větší námahy!

Nakonec ukázka tréninkového plánu soustředění v Ramsau. Je to ukázka receptu z norské biatlonové kuchyně. Jedná se o druhé lyžování, do Ramsau přijeli po desetidenním lyžováni v tunelu v Torsby.Tréninky mají udržovat nízkou hladinu laktátu v krvi. Samozřejmou součástí lyžařských tréninků je zlepšování techniky.

Pátek Sobota Neděle Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle Pondělí Úterý

dopoledne: kolečkové lyže, bruslení, intervaly 8 x 9 min v intenzitě III odpoledne: kolečkové lyže / střelnice, 1 h 30 min dopoledne: ledovec, bruslení, 2 hod v intenzitě I odpoledne: posilování, 1 h 30 min dopoledne: ledovec, bruslení, 2 hod – I. intenzita odpoledne: kolečkové lyže, klasika 1 h 30 min – I. intenzita dopoledne: kolečkové lyže, bruslení, intervaly 8 x 5 min – IV. intenzita odpoledne: posilování, 1 h 30 min volno dopoledne: ledovec, bruslení 2 h – I. intenzita odpoledne: posilování 1 h 30 min dopoledne: imitace V 8 x (6 x 40s/20s) – III. intenzita odpoledne: kolce, klasika 2 h – I. intenzita dopoledne: ledovec, bruslení 2 h – I. intenzita odpoledne: ledovec, klasika 1h 30 min – I. intenzita dopoledne: ledovec, bruslení 2 hod – I. intenzita odpoledne: posilovna 1h 30 min závody na kolečkových lyžích v Německu + kolce 1h 30 min klasika – I. intenzita dopoledne: ledovec, bruslení 2 h 30 min – I. intenzita odpoledne: posilovna, 1 h 30 min volno dopoledne: ledovec, bruslení 2 h 30 min – I. intenzita odpoledne: posilování 1 h 30 min dopoledne: imitace V 8 x (6 x 40s/20s) odpoledne: kolce, klasika 2 h – I. intenzita dopoledne: ledovec, bruslení 2 h 30 min – I. intenzita odpoledne: posilovna 1 h 30 min dopoledne: kolce, intervaly 8 x 10 min III. intenzita odpoledne: ledovec, klasika 1 h 30 min – I. intenzita dopoledne: ledovec, klasika 2 h 30 min – I.intenzita odpoledne: posilovna 1 h 30 min dopoledne: kolce, bruslení, intervaly 8 x 3 min IV. intenzita odpoledne: kolce se střelnicí 1h 30 min – I. intenzita dopoledne: ledovec, bruslení 3 h – I. intenzita odpoledne: posilovna 1h 30 min

Nezkoušejte toto přímé srovnání příliš často, rozumné je jezdit podle sporttesteru v nižších intenzitách – podrobnější návod najdete v sekci o tréninku. Zaměřte se na techniku jízdy, od těch, jimž je lyžování řemeslem, se dá leccos přiučit pouhým pozorováním a napodobováním.

A že je na co se koukat! Při pohledu na zmiňovaného Estonce Veerpalu, jak strojovým tempem obklouže desetikilometrové kolo bez holí, aniž by jedinkrát smekl, mi spadla čelist a smeknul jsem sám. ÍÀ ÒÊÎÊ Ê ÁÈÀÓËÎÍÈÒÓ]Ì Na co být kromě velkolepých lyžařských zážitků připraven? Rozhodně se nevyplácí opominout fakt, že ač dole ještě panují dozvuky babího léta, na ledovci se pohybujete ve vysokohorském prostředí. Mějte tedy vždy dostatečné zásoby tekutin a poctivě je doplňujte, také si do batohu přihoďte nějaké teplejší kousky oblečení, sluneční brýle by měly být samozřejmostí. K zahození není ani štítek proti sněžení, klapky na uši či tunel na krk, když ho přetáhnete přes hlavu a doplníte čepicí, získáte improvizovanou kuklu, která velmi dobře poslouží při vánici a silném větru.

Po návratu z ledovce se dole v Ramsau skýtá spousta možností suchého tréninku. Dráha pro kolečkové lyže, která je sice placená a poměrně technicky náročná, nicméně její součástí je i biatlonová střelnice, na kterou stojí za to se podívat alespoň v rámci výklusu či procházky.

Závodníci zde v tomto období pilují každý detail střelby, a pokud uvidíte na vlastní oči to množství dřiny, teprve pochopíte náročnost tohoto sportu.Vždyť v televizi to vypadá tak jednoduše…

Kolce se provozují i na vedlejších asfaltových cestách, což je sice oficiálně zapovězené, nicméně tolerované. K dispozici je i hustá síť lesních pěšin pro běh a horskou cyklistiku, spousta strmých kopečků vhodných pro imitace s holemi, při špatném počasí anebo v rámci regenerace můžete navštívit plavecký bazén se snad všemi druhy sauny pro všechny národy, lanové centrum, posilovnu či málo vídaný trenažér na kolečkové lyže.

Pro závěrečnou rekapitulaci soustředění doporučujeme restauraci Waldschenke přímo pod skokanskými můstky, kde jsou zdi pokryty fotografiemi jejích slavných návštěvníků, na nichž se mimojiné dobře kontroluje stav mysli – pokud už nerozeznáte Hermanna Maiera od švédského krále, je čas jít spát…

´µ

ÙÏÑÀÂÎÕÀËÀ¹ ÊÀÑÎË:ÍÀ ÏÈËÀPÎÕ%

Õ ÓÑ1ÍÈÍÊÔ ÍÀ ÃÎËÎÌÈÓÄÍËÀÔÅ Z Ramsau si vzali příklad i ve východním Tyrolsku, kde hodlají v Obertilliachu uspořádat první tréninkový týden před Dolomitenlaufem. Bude se konat 27.–29. listopadu a zkontrolují vám techniku, poradí s tréninkem fyzičky, zdravotní prohlídkou, mazáním i údržbou lyží a představí nejnovější modely lyží. A opět bude radit Markus Gandler spolu s Fritzem Fischerem. Takže těšit je se určitě na co.

Obertilliach leží v údolí Hochpustertalu, které patří mezi vyhlášené rajské oblasti pro běžce na lyžích. Sníh pravidelně napadá již na konci listopadu a tamní podmínky lákají řadu reprezentačních týmů.

Standartně se v Obertilliachu upravuje padesát kilometrů tratí, ale chystá se přidání dalších deseti kilometrů.

Letos zde pro fanoušky běžeckého lyžování a biatlonu připravili nové centrum, které kvůli špičkové vybavenosti využívá řada špičkových sportovců v čele s fenomenálním biatlonistou Ole Einarem Bjørndahlenem, který neváhá pravidelně cestovat 45 minut ze svého bydliště v Toblachu.

ÅÎÓι ÒÔÄà ÓÈÑÎË

ÒÄ Ù%ÕÎÃÍ:ÊØ

ÎÏÄÍÈÍÆ

ÒÕ2ÓÎÕ1ÇÎ ÏÎÇ%ÑÔ Õ Ù%ÃÄÂÇ

Ò ÌÈÒÓÑØ ÒÕ2ÓÀ

Začátek letošní sezóny se ponese ve vznešeném duchu i v Mallnitzu v Korutanech. Dvanáctého prosince se zde uskuteční druhý korutanský opening v běhu na lyžích, u jehož příležitosti proběhne mimo jiné test běžeckých lyží. Hvězdy Světového poháru pak budou poskytovat rady a tipy na vosky a materiál.

Vyznavači adrenalinu, kteří budou na chvíli chtít opustit stopy, pak budou moci vyzkoušet túru na sněžnicích, při níž je vezme do přírody akreditovaný ranger Národního parku. Na programu je také např. běžecká open air party.

Pokud se vám nebude hned chtít jet domů, můžete zůstat celý víkend – a samozřejmě i déle –, stopy v okolí Mallnitzu totiž mají opravdu co nabídnout. Ne náhodou dostal Mallnitz jako první resort v Korutanech ocenění za kvalitní běžecké stopy.

Poslední dvě sezóny se zde platí vstupné do stop, i letos však zůstává spíše na symbolické úrovni. Za denní lístek zaplatíte tři eura, za týdenní deset a celosezónní lyžování vás vyjde na 25 eur.

Není lepšího začátku než toho grandiózního. Takového pravidla se drží v Mekce běžeckého lyžování v rakouském Ramsau a jde jim to víc než dobře!

Pro milovníky úzkých prkének připravili v Ramsau vyšperkovaný běžecký opening, na kterém se vyplatí nechybět. Středisko severského lyžování s mezinárodním věhlasem na úpatí Dachsteinu totiž nabízí pestrý program s tréninkem lyžařské techniky, rozborem videozáznamů, stanovením výkonnostní hladiny (za poplatek), odbornými přednáškami, soutěžemi, praktickými tipy pro trénink a celou řadou testovacích možností.

Vše se uskuteční za bedlivého dohledu mistrů světa ze štafety z MS 1999, které se konalo právě v Ramsau, dr. Aloise Stadlobera (také vicemistr světa 1999) a Markuse Gandlera (rovněž druhý z olympiády 1998).

Tato dvojice bývalých vynikajících běžců bude připravena nejen čerpat ze svých letitých zkušeností z profi stop, ale také kdykoliv přispěchat s radou či odpovědí na jakékoliv otázky týkající se kterékoliv oblasti běžeckého lyžování.

ÓÑ1ÍÈÍÊ ÒÄ SÏÈ.ÊÎÔ Chcete-li se přiučit od nejlepších z nejlepších ve své kategorii, určitě nezmeškejte jeden z tréninkových kempů, které se v prosinci a lednu uskuteční ve Švédsku.V jejich čele stanou Daniel Tynell, trojnásobný vítěz Vasova běhu, a Christer Skog, bývalý reprezentační trenér, který mimo jiné dovedl k titulu mistra světa i Martina Koukala. Čtyřdenní kemp slibuje zlepšení běžkařské techniky začínajícím i pokročilým běžcům. Dvojice švédských specialistů se podívá na zoubek i fyzické kondici, silovému a vytrvalostnímu tréninku, výživě, vhodné výbavě,

protahování, regeneraci, testování výkonnosti a také taktice. Pomůžou také připravit individuální plán pro přípravu na Vasův běh 2010, kde se s Danielem můžete opět sejít ve stopě.

Kempy se uskuteční 3.–6. prosince a 3.–6. ledna v Härjedalenu v hotelu Tänndalen, který disponuje fitkem, testovací laboratoří, relaxační zónou a masérnou. Okolo hotelu se vine několik desítek skvěle preparovaných kilometrů tratí. Celá akce včetně ubytování v hotelu, polopenze a svačinek přijde na 4 500 švédských korun.

ÃÎËÎÌÈÓÈ ÍÎÑÃÈÂÒÊÈ ÑÎÙSÈPÔÉÄ

ÅÎÓι ÒÔÄà ÓÈÑÎË

Největší spletenec běžeckých tratí v Evropě hlásí nové přírůstky. Dolomiti NordicSki v Alpách nyní již nabízí 1 300 kilometrů stop, pro něž platí jediný skipas. Šest z jedenácti center čtyři roky starého projektu leží ve svérázném Jižním Tyrolsku.

Cena skipasu pro jeden den a jednu oblast činí čtyři Eura, týdenní lístek v určité zóně vás vyjde na patnáct Euro, týden kdekoliv v rámci Dolomiti NordicSki stojí dvacet Euro, trojnásobek zaplatíte za volný vstup do stop kdekoliv a kdykoliv po celou sezónu.

´¶

ÓÄÑÀÏÈÄ« ÊÎÔÏÄËÄ À ÒÓÎÏØ Cenou Bazaar Spa Award 2009 za nejlepší masážní metodu pro uvolnění byl nedávno vyznamenán rakouský hotel Hochschober, který provozuje terapii haki strech & relax.

Tato metoda se zaměřuje na oblast ramen, šíje a hlavy, harmonizuje nervový a svalový systém, uvolňuje boky i přetažení a regeneruje nervy a svalstvo.

Hotel Hochschober leží v Korutanech na Turracher Höhe (1 763 m) a díky své vysoké nadmořské výšce pravidelně prožívá pětiměsíční zimu. Lyžařský areál zde většinou otvírá již koncem listopadu a brány se za zimou zaklapávají až na začátku května.

Kolem hotelu je 25 kilometrů upravovaných běžeckých tratí různé obtížnosti.Vedle hotelu je navíc situované i horské jezero Turrach, na které

se také běžkaři rádi vydávají. Samozřejmě až poté, co zamrzne…

V jezeře je i v nejtřeskutějších mrazech vysekán plavecký bazén, neboť průzračná jezerní voda oplývá příjemnými třiceti stupni. Po náročném zápřahu ve stopě není nic lepšího, než si vlézt do teplé vody s tak nádhernou horskou kulisou za zády.

ÒÓÀ.: SÄÒÓ ÇÎÃÈÍ Pokud si s běžkami ještě dostatečně netykáte, mají pro vás ve Štýrsku připraveni jedinečnou nabídku, jak vás rychle seznámit s technikou běhu a vlastně i naučit jezdit na úzkých prkýnkách.

Jelikož jednou z nejoblíbenějších nabídek minulé sezóny byla akce „Naučte se běhat na lyžích za šest hodin“, ani letos na začátečníky v Rakousku nezapomněli. Nově nabízejí kurz „Zvládnutí bruslařské techniky za šest hodin“. A protože muži a ženy mají – jak známo – zcela rozdílné nároky a požadavky, dostane se dámám letošní zimu konečně vlastních nabídek v podobě „ladies-packages“.

ÍÎÕ^ Ç%Õ ÓÎÁËÀÂÇÔ Nový stadión pro běžecké lyžování vybudovali v italském městečku Toblach/Dobbiaco v údolí Hochpustertal. Kompletně dodělán sice bude až v lednu 2010, přesto se do bydliště špičkového biatlonisty Ole Einara Bjørndahlena vyplatí dojet už nyní.

V nové moderní budově sídlí restaurace, převlékárna, posilovna, největší lezecká stěna v Itálii i média centrum pro plánované vrcholové události. Naleznete zde i skříňky, toalety, odpočívárnu či terasu.V létě se pak stopy změní na speciální trasy pro kolečkové lyže.

Ne nadarmo se vše stavělo v luxusním provedení, jen letos se zde uskuteční čtyři závody Světového poháru. Na začátku ledna (6. a 7.) přivítá městečko v srdci Jižního Tyrolska slavnou Tour de Ski, o něco později se sem na dva závody sjedou nejlepší biatlonisté planety.

Toblach/Dobbiaco si od svého nového stadiónu slibuje hodně, vždyť světovou elitu přijme teprve potřetí v historii (po letech 1998 a 2003). Z modernizovaného stadiónu vede pět běžeckých tras, které všechny odpovídají platným pravidlům Mezinárodní lyžařské federace (FIS) a celkem dosahují 120 kilometrů.

ÅÎÓι ÇÎÓÄË ÇÎÂÇÒÂÇÎÁÄÑ

SPRÁVNÉ VĚCI PRO SPRÁVNÁ MÍSTA LOKACE: ŽELEZNÁ RUDA / ČESKÁ REPUBLIKA / NADMOŘSKÁ VÝŠKA: 869 M.N.M. TEPLOTA SNĚHU: -7 °C / RYCHLOST VĚTRU: 28 KM/H / TEPOVÁ FREKVENCE: 139 TEPŮ ZA MINUTU / UV FAKTOR OPALOVACÍHO KRÉMU: 30 / MATERIÁL: PRODYŠNÝ A VODOODPUDIVÝ ACTIVTEC / STRETCH

WWW.HANNAH.CZ

BUNDA: VITTORIA

´·

ÀÊÓÈÕÍ: ÏÎÁØÓ

Ò ÍÎÕ^ÌÈ Ù%aÈÓÊØ ÊÎÌÄÑ.Í: ÏÑÄÙÄÍÓÀÂÄ

Õ ÍÄÉÊÑ%ÒÍ2ÉS:Ì ÊÎÔÓÔ Í2ÌÄÂÊÀ Uprostřed neporušené přírody se nachází hotel*** Waldhotel Stephanshöhe v Schellerhau poblíž krušnohorského městečka Altenberg.

Je součástí řetězce A-Z Wohlfühlhotel a nabízí 222 pohodlných, panoramatických pokojů a apartmánů.

Díky své poloze mezi Drážďany a Prahou a zároveň blízkosti k Saskému Švýcarsku nabízí Waldhotel Stephanshöhe ideální mix přírodní i kulturní dovolené pro všechny, kdo hledají oddech v krásné přírodě.

Gastronomická nabídka s místní krušnohorskou kuchyní i celá řada sportovních i volnočasových

možností se starají o tělesný i duševní požitek a dokonalý oddech. Hotelový bar, letní pivní zahrada, moderní plavecký bazén, velká sauna i infračervená kabina, dětský klub (KidsClub) s mimořádně bohatým programem o prázdninách, tenisový kurt i kosmetický a masážní salón garantují, že jediná minuta pobytu v hotelu nezůstane nevyužita. Ať už při aqua-fitness, okruhu Nordic Walking na vlastním pozemku nebo při vycházkách s průvodcem pohádkově zasněženou krajinou – žádným sportovně-odpočinkovým aktivitám se tu meze nekladou.Vlastní půjčovna kol, lyží i sáněk pak završuje rozsáhlou nabídku hotelových služeb.

´¸

ZÁBAVNÍ PROGRAM WALDHOTELU STEPHANSHÖHE ZIMNÍ STŘELBA Z LUKU Za svitu teplého světla pochodní strávíte zimní večer se svými přáteli. Jeden proti druhému nebo ve skupinkách budete soutěžit ve střelbě z luku na terč a pak se ohřejete u plápolajícího ohně s vydatnou polévkou.

Cena: od 15 EUR / os.

Cena zahrnuje: individuální organizaci soutěže, gulášovou polévku, oheň, pochodně ČÍNA „JINAK“ Na pořádný sjezd potřebujete přesně 4 věci: wok, váš vlastní zadeček, trošku odvahy a hodně zábavy! Ten, kdo dokáže na velmi netradičních „bobech“ nejlépe udržet rovnováhu, vítězí.

Cena: od 10 EUR Cena zahrnuje: individuální organizaci soutěže, gulášovou polévku, oheň, pochodně SNĚŽNICOVÝ BIATLON Zažijte tento olympijský sport netradičně na sněžnicích a s lukostřelbou. Pro posilnění po závodu na vás čeká vydatný eintopf.

Cena: od 12 EUR / os.

Cena zahrnuje: individuální organizaci soutěže, kompletní vybavení, eintopf ADRENALIN V LEDOVÉM KORYTĚ Svezte se v ledovém korytě na bobech Andrého Lange a stanovte si svůj vlastní rekord! Bude to s jistotou vašich nejrychlejších 1 413 metrů.

Cena: od 75 EUR / os.

Cena zahrnuje: individuální organizaci, jízda se zkušeným pilotem a brzdařem SNOWMOBILE Křížem krážem zasněženou krajinou se můžete svézt na skútru a skloubit přitom zážitek z poznávání krajiny a rychlosti.

Cena: od 120 EUR / os.

Cena zahrnuje: individuální organizaci, okružní jízda skútrem

LEDOVÁ BOBOVÁ DRÁHA Víte, že...

• nejvyšší dosahovaná rychlost činí cca 100 km/h (mezi 15. zatáčkou a cílem)?

• přetížení při jízdě činí 2 až 3 G

Večer pak můžete hodit všední starosti za hlavu při zábavním nebo tanečním programu mezi příjemnými lidmi.

Poznejte nový Waldhotel Stephanshöhe! Máme pro vás spoustu novinek, které vaši dovolenou učiní ještě aktivnější, pestřejší a odpočinkovější – jsme si jisti, že budete mile překvapeni! Hotelová hala září po modernizaci novotou a pro naše malé hosty zaručují dvě dětská hřiště s trampolínou přímo u hotelu dokonalou zábavu.

Pro zimní vyžití slouží především běžecké tratě s nástupem přímo u hotelu a dále bruslařská a curlingová dráha nebo půjčovna sáněk přímo v hotelu.

I v r. 2010 přibude spousta novinek: volejbalové a fotbalové hřiště, minigolf a venkovní koupaliště. A nových překvapení bude ještě mnohem více! Prozradíme už jen jedno jediné – během fotbalového mistrovství světa v červnu 2010 vás bude podrobně informovat o veškerém dění naše WM-Studio, a navíc se postará o fotbalovou zábavu pro celou rodinu.

Už jste zvědaví? Na webové stránce www.waldhotel-stephanshoehe.de si už teď můžete dopřát ochutnávku vaší dovolené v r. 2010!

SOUTĚŽ

O 5DENNÍ POBYT S POLOPENZÍ V HOTELU WALDHOTEL STEPHANSHÖHE PRO 2 OSOBY: SOUTĚŽNÍ OTÁZKA: 1. Co nového nabídne Waldhotel Stephanshöhe v r. 2010? a) minigolf b) hřiště na kuličky 2. Kolik návštěvníků přivítal v r. 2008 Waldhotel Stephanshöhe?

Svou odpověď na znalostní i tipovací otázku vyplňte v on-line formuláři na www.nordicmag.cz nejpozději do 31. prosince 2009!

Výhercem se stane ten, kdo správně odpoví na znalostní otázku a zároveň bude se svým tipem nejblíže správné odpovědi na tipovací otázku.

Výherce zveřejníme do 15. ledna 2010 a budeme jej informovat e-mailem.

µ¯

ag ICm RD NO

A RIC E M HA T OR N IN

ÓÄ×Ó¹ ÓÎÌ PÄÏ:Ê« ÅÎÓι ÌÓ­ÆÎÕ« ÒÊÈÈÍÃÄ×­ÂÎÌ

ÌÎÍÓÀÍÀ V LOŇSKÉ SÉRII SVÉHO AMERICKÉHO PUTOVÁNÍ PROCESTOVAL MAGAZÍN NORDIC SCÉNICKÝ SEVEROZÁPADNÍ ROH STÁTŮ – OREGON, WASHINGTON A IDAHO. LETOS LYŽAŘSKY NAHLÉDNE DO SOUSEDNÍ MONTANY – NA NEFALŠOVANÝ, DRSNÝ DIVOKÝ ZÁPAD A ZŘEJMĚ JEŠTĚ DRSNĚJŠÍ SKALISTÉ HORY. O MONTANSKÉM STÁTĚ SE TVRDÍ, ŽE V NĚM NENAJDETE ŽÁDNÁ SOUDOBÁ MODERNÍ MĚSTA – NÝBRŽ JEN TROCHU ROZROSTLEJŠÍ DOBYTKÁŘSKÉ OSADY,V NICHŽ LZE ZAŽÍT TO, CO PATŘÍ NENÁVRATNĚ ODVÁTÝM ČASŮM A ZŮSTALO K ZAVZPOMÍNÁNÍ SNAD JEN VE STARÝCH KOVBOJKÁCH. O JAKKOLI NADSAZENÝ ŠPROCH MŮŽE JÍT, ROZHODNĚ NA NĚM LPÍ PRAVDY VÍC NEŽ PŘÍSLOVEČNÉHO TROCHU. A neplatí to nutně jen pro zdejší obyvatele (označované za „rednecks“, vesnické balíky) a jejich typický rančerský způsob života, jemuž se tu musí podřídit kdekdo a kdeco. Snad pouze tady máte šanci reinkarnovat se do pověstných šedesátých let minulého století, zlatého to věku lyžování, kdy majitelé obchůdků v lyžařských městech, když přes noc neodolatelně nasněžilo, popadli lyže, pověsili na dveře ceduli „Sorry, čerstvý prašan“, a zamkli zvenčí – kšeft nekšeft.Věřte nebo ne, podobného můžete být dodnes svědky na řadě

míst Montany. Snad jenom s tím rozdílem, že místní lyžující obchodníci se žádnou dveřní vývěskou nebudou ztrácet čas. ÆÍÏ Nadešel listopad a zdejší rozlehlá rezervace Glacier National Park se pro příštích sedm měsíců změní v jedno obrovské, napohled nedobytné opevnění z ledu a lavinových strání. Ti znalí zdejší situace však vědí, že v něm existují nenápadně skryté nitky silnic a cest, vinoucí se až do

samotného srdce tohoto nefalšovaného zimního království. Jediní, kdo do něj mají dovoleno vstoupit, jsou turisté s běžkami anebo sněžnicemi na nohou. Pro sněžné skútry tu platí zákaz a auta parkem projedou jen v krátkém létě. Žádné silnice uvnitř parku se přes zimu neprotahují a slouží návštěvníkům pro velkou, nefalšovanou backcountry turistiku. Nic jako vyrazit si na výšlap do lesíků kamsi za město – tady se každý musí spolehnout sám na sebe. Mobilní telefon tu není nikomu nic platný – blízké hradby zdejších strmých dvoutisícovek nepouští do údolí skoro žádný signál. Nejen lavinová výbava, ale i extra jídlo a svršky, lékárnička, karimatka s alu fólií a buzola s mapou nebo GPS jsou zde smrtelně vážně míněným doporučením pro každý výlet.

Spolu s podrobným popisem své trasy, zanechaným u zodpovědných svědků v civilizaci před jejím opuštěním.

Běžná zimní teplota se tu pohybuje mezi nulou a -10 °C s ne neobvyklými arktickými pozdravy posílajícími rtuť na dvacet či ještě níž. Celá oblast severní Montany je charakteristická velmi proměnlivými sněhovými podmínkami klidně během jediného dne; šupinové protiskluzy tu mezi lidmi proto bývají dominantně nejpopulárnějším typem běžeckých lyží. Zatímco v nejvyšších nepřístupných ledovcových partiích leží až okolo 5 metrů sněhu, dole na dně údolí se lze běžně spolehnout na aspoň půlmetrovou až metrovou vlhkostí zhutněnou vrstvu.

µ°

» Medvědi si zalezli k zimnímu spánku, jezera zamrzla, silnice zavřely, stavení zatloukla okenice. Rozlehlou a liduprázdnou divočinu na severu Montany pohřbívá rok co rok v listopadu led a sníh.« ÌÂÃÎÍÀËÃ ÕÀËËÄØ Těm, co mají na Montanu jediný lyžařský den, bez zaváhání doporučím výlet od jezera Lake McDonald startující z nejpopulárnějšího z celkem pěti zdejších otevřených vstupů do rezervace, brány West Glacier. Toto místo nabízí turistům pohodlné zázemí v Apgar Visitor Center s možností občerstvení, převléknutí se v teple i zápůjčky výbavy včetně seriózních skialpinistických a záchranářských pomůcek. Hladina jezera je v nadmořské výšce něco málo přes kilometr na dně strmého úzkého údolí stejnojmenné říčky McDonald Creek a díky své hloubce málokdy zamrzá – s výjimkou mělkých zátočin. Neposlušnou linii skalnatého, divokého horského toku naopak zcela poslušně opisuje místní turistický magnet a jedna z nejvyhlášenějších vyhlídkových silnic v Americe, světoznámá Going-to-the-Sun Road, v zimě zcela uzavřená a využívaná pěšími výletníky.

Na začátku trasy, u turistické chaty Lake McDonald Lodge, jejíž okna a dveře zůstávají přes zimu zabedněná, to občas může vypadat na procesí lidí. Nedejte se však zmýlit – po kilometru, dvou už pojedete v jediné stopě prošlápnuté nějakým prvním ranním ptáčetem, ještě o kus dál pak už potkáte málokoho.V těchto končinách budete garantovaně na dohled sami. I když se strefíte do nízké oblačnosti, blízká úpatí strmých strání budou stále zřetelně viditelná a svou mohutností působivá, nezávisle na hustotě mlhy. Poštěstí-li se vám však vyjet za jasného dne, pochopíte, co na tuto silnici MONTANA (MT) Jeden z nejméně zalidněných států na severu USA sousedící s Idahem,Wyomingem, Severní Dakotou a na severu s Kanadou. Je 5x rozlehlejší než Česko, ale žije v něm necelý milion lidí. Hlavní město Helena čítá pouhých 25 tisíc obyvatel. Žádné montanské letiště nepřijímá mezinárodní linky, lyžaři obvykle přilétají z Denveru, Salt Lake City nebo Seattlu. Jedním z hlavních magnetů Montany je její odlehlost, rozlehlost a vylidněnost – ta je však vykoupena tím, že všude je tu daleko. Nejbližším letištěm ke GNP rezervaci je Kalispell, přes hodinu jízdy po místní highway „dvojce“, která celý národní park objíždí z jihu a po níž dorazíte do obou dnes popisovaných destinací – na West Glacier i do Essexu.

Na letišti si vždy pronajměte SUV vybavené improvizovanou výbavou pro přežití – spacím pytlem, vyprošťovací lopatou a pytlem písku.Vozte v autě nějaké zásoby jídla a pití.Toto není žádný vtip – Montana je jiný svět – v případě poruchy auta či uvíznutí ve vánici můžete zůstat i celý den uvězněni někde mimo telefonní signál. Extra pozor na zvěř, která za mrazů mívá tendenci zdržovat se poblíž relativně teplého asfaltu silnic.

Stát Montana se nachází v tzv. horském časovém pásmu (MST) – je v něm tedy o hodinu víc než na západním pobřeží v Los Angeles a o dvě hodiny méně než na východním v New Yorku. www.mt.gov

GOING-TO-THE-SUN ROAD ÊÀËÈÒÏÄËË

ÆÍÏ

ÌÎÍÓÀÍÀ ÇÄËÄÍÀ

ÈÃÀÇÎ ÖØÎÌÈÍÆ

láká tisíce turistů rok co rok každé léto. Nyní v zimě je však celý tento ráj jakoby jen váš.

Po asi deseti kilometrech neznatelného stoupání proti toku říčky lze odbočit podél zprava přitékajícího potoka Avalanche Creek a vydat se proti jeho proudu až na začátek vykotlaného příkrého údolí k jezeru Avalanche Lake. Anebo nikam neodbočovat a vydržet dalších asi deset kilometrů dál po vyhlídkové silnici, než ji definitivně odříznou pro běžného turistu nebezpečná (nikoli nepřekonatelná) lavinová pole vpravo se tyčící gigantické hory Mount Cannon (2 749 m) – tak

85 km dlouhá, místy velmi úzká vyhlídková silnice, protínající GNP rezervaci z jihozápadního okraje na severovýchodní. Silnice je pro motorovou dopravu otevřena od června do října; po většinu roku je pod sněhem a slouží turistům na běžkách a sněžnicích.

V létě jde o zdaleka nejnavštěvovanější tepnu celé oblasti. Od roku 2006 se silnice v letních měsících v nejkomplikovanější pasáži u průsmyku Logan Pass po dílčích úsecích opravuje; výletníci tu musí akceptovat půlhodinovou (někdy ale prý i 2hodinovou) červenou na silničářských semaforech.

Nejfotografovanějšími místy trasy jsou St. Mary Lake, výhledy z Logan Pass a Garden Wall. Nadmořská výška silnice 990–2 031 m.

blízké a strmé, že pro její svah nelze dohlédnout vrcholu. Od těchto pasáží výš bývá silnička zasypána mnohametrovou sesutou masou sněhu, ledu a kamení. Změřený historický rekord ze sedla Logan Pass při jarním pluhování je 25 metrů! ÒÈËÍÈÂ: ÊÔ ÒËÔÍÂÈ Díky hloubce lesního údolí tu jste za jakéhokoli počasí dokonale chráněni před větrem, který nahoře na planinách mezi vrcholky zuří snad bez přestání. Cestou bude o vaše emoce usilovat nepočítaně zamrzlých příkrých vodopádů

µ±

a dramatických výhledů na hradby hor, ale možná ještě víc losů, muflonů, bílých horských koz a pravých šedých vlků s jejich uhrančivýma očima.

V oblasti žije i spousta obávaných a současně obdivovaných medvědů grizzly, přes zimu však zahibernovaných ve svých doupatech. Že jejich zdejší hojný výskyt není jen účelovou turistickou pověrou, dokládá fakt, že v roce 2005 byl grizzly státem Montana vyškrtnut ze soupisu ohrožených druhů.

Vyhlídková silnice Going-to-the-Sun Road je přístupná i z opačné, východní strany parku, z náhorních plošin vstupní brány St. Mary Entrance.

Zde se silnice vlní podél dlouhého, a opět svou krásou dech beroucího, jezera St. Mary Lake.

GLACIER NATIONAL PARK Majestátný přírodní div světa, pro znalce bezkonkurenčně nejkrásnější oblast Montany. Na rozdíl od ostatních severoamerických národních parků, tento je jedním z nejutajenějších, lidskými davy neobjevených, rozhodně v zimě. Neoficiálním maskotem rezervace je medvěd grizzly, který tu v náhorních, turistům nepřístupných terénech žije v jedné z nejhojnějších koncentrací na světě.

Turistům se zde proto doporučuje, na rozdíl od jiných přírodních destinací, tropit při svém pohybu plánovaně hluk. A také nevařit tam, kde budou nocovat, ani vařit v oblečení, ve kterém plánují spát.

Místní rádi tvrdí, že tu panují pouze tři roční období – zima, léto a podzim; jaro se tu prý mihne během dvou dní na začátku června. Drtivá většina návštěvníků (okolo 95 %) sem přijíždí v létě.V roce 2003 při zničujícím lesním požáru lehla popelem desetina plochy parku. www.nps.gov/glac/

V těchto místech často extrémně fičí a zimují tu zdejší vlčí smečky, také se tu pohybuje nejvíc ostatní vysoké zvěře – vichry zeslabená sněhová pokrývka jim usnadňuje život. Co je však vítáno zvěří, je problematické pro lyžníky – pouze sporadicky zalesněné území tu vinou větru nedokáže na řadě míst udržet souvislou pokrývku sněhu a pro komfort lyžování vytváří protivné vyfoukané pasáže kombinované s převysokými návějemi.

ÂÈÄÑ À Ë Æ ÀË ÈÎÍ Ó À Í Ê ÏÀÑ ÂÀÌÀÒ ÑÎÀÃ

ÀÏÆÀÑ ÂÄÍÓÄÑ

ÆÎÈÍÆ ÓÎ ÓÇÄ ÒÔÍ ÑÎÀÃ

Po asi 10 kilometrech – zhruba od vyhlídkového místa Rising Sun směrem dál do srdce parku – pokračuje silnice pod lavinovým nebezpečím podobně jako z druhé strany od Avalanche Creek.

Celou silnicí lze za příznivého počasí projet parkem skrz naskrz, rozhodně však ve skupině, se zapnutými lavinovými rádii, vyprošťovací výbavou, příznivou lavinovou předpovědí a s maximální obezřetností.V takovém případě totiž jde o celodenní a zejména na ostražitost extrémně náročnou 90 km dlouhou výpravu s někde neustále číhajícími riziky. Nejvyšším bodem přejezdu je Logan Pass s letním parkovištěm a návštěvnickým centrem (v zimě zavřeným), v jehož okolí lze běžně lyžovat ještě v létě. ÏÎÃ ÒÕÈÓÄÌ ËÔÍØ Coby lehčí, víceméně rovinatou alternativu výletu zejména pro slabší lyžaře, děti či seniory lze vyrazit opačným směrem od jezera Lake McDonald na severovýchod po (opět uzavřené) silnici Camas Road a na naučné stezky podél potoka Fish Creek. Toto místo nabízí nejsnazší lyžování pod stálým mobilním signálem a v blízkém dosahu zaparkovaného auta. Můj následující tip byste zajisté uslyšeli i od řady místních znalců: při svém putování oblastí Fish Creek nemusíte hledět na čas. Míněno, až na pár smolně zatažených dní tady nejste limitováni setměním, jak jsme my běžkaři zvyklí – a na čelovku můžete v klidu zapomenout.

Zdejší atmosféra bývá tak průzračná, že Měsíc, zdaleka ne jen v úplňku, tu vyzařuje světla, co by ve Skandinávii brali všemi deseti v pravé poledne. ÈÙÀÀÊ ÖÀËÓÎÍ ÈÍÍ Ti, kteří ze svého programu vyhradí pro krásy GNP více dní, by neměli jako se svým druhým cílem zaváhat s návštěvou atypického, v běžkařské Americe dobře známého hostince Izaak Walton Inn u vsi Essex. Mimochodem, vsi se 7 stálými

obyvateli… On celý zdejší kraj v zimě působí pro nezasvěcené oko bez nadsázky jak po vymření civilizace. Ačkoli tu v širokém okolí narazíte na řadu malých hotýlků, hospůdek, krámečků anebo typických amerických venkovských benzinových pump, skoro všechny objekty mají zamčené okenice a dveře od října do května, kdy začne pomalu odtávat.V tuto dobu se tu silničáři pouští do pluhování silnic, což jim zabere čas až do června. Tehdy začíná nanejvýš pětiměsíční stav beze sněhu, v němž se tu musí stihnout vystřídat zbývající tři roční období.

Izaak Walton Inn je polosrubová třípatrová typicky nádražní stavba, původně sloužící k ubytování dělníků budujících zdejší železnici, později přestavěná na ubytovací hostinec. Funguje jako regulérní zastávka dálkového železničního spoje Amtrak, a jak tvrdí zdejší žoviální majitel Larry Vielleux, jde o jediný americký běžkařský resort, kam lze až přímo ke stopám přijet vlakem. Jediné, co potřebujete udělat, je přejít kovovou lávku nad kolejemi za hostincem.

Larry každou noc upravuje rolbou a skútrem 30 km stop pro oba styly, z poloviny vedených po plochém dně údolí nádherné říčky Essex Creek a zčásti po vesměs traverzujících lesních cestách ESSEX – IZAAK WALTON INN Ubytovací hostinec s vlastními běžeckými okruhy přímo při hlavní silnici č. 2, 90 km z nejbližšího letiště Glacier International Airport v Kalispellu.

30 km upravovaných tratí pro oba styly, 1 km pod každodenním osvětlením, komfortní ubytování pro 100 lidí, rodinná restaurace servírující vlastní pečený chléb, koláče a domácí polévky. Sauna, půjčovna lyží i sněžnic, organizace poznávacích túr. Alternativní exotické ubytování v zateplených vagónech odstavených na samotě v lese na kopci s výhledem na hostinec. Lyžařská sezóna od listopadu do dubna, nadmořská výška tratí 1 130 – 1 240 m. www.izaakwaltoninn.com

přilehlých svahů. Kilometrový okruh v údolí je osvětlen a dobrosrdečný majitel jej nechává rozsvícen do jedenácti v noci, aby, jak lišácky dodává, „hosté mohli vypotit ty poslední drinky z předchozí noci“.

Tratě na dně zalesněného údolí dvakrát křižují železnici – je třeba být extrémně opatrný a dát pozor na značky, které ve vysokém lese jako jediné přejezd signalizují. ÍÎÂ ÕÄ ÕÀÆHÍÔ Oblast skiareálu je součástí GNP rezervace, situovaná v jeho jižním rohu. I v těchto místech se to hemží zvěří, zejména losy, avšak vzhledem k zde projíždějícím vlakům i skutečnosti, že tu cesty pravidelně upravuje hlučná motorová technika, tu lyžař spatří mnohem víc zvířecích otisků stop (šinoucích si to – jak jinak – po manšestru anebo ještě lépe v pohodlíčku klasických stop; lesní obyvatelé nejsou hloupí!) než zvěře samotné. Přesto majitel neopomene každého hosta varovat pro případ, že by s ním cestu sdílelo stádo losů, před přibližováním se jim na kratší vzdálenost – mají velmi nevypočitatelné reakce.

Hostinec, který dostal jméno po slavném anglickém spisovateli 17. století, nabízí asi třicet pokojů solidního komfortu, restauraci s krbem, saunu a vše související. Přesto, budou-li volné, silně doporučuji objednat si nocleh v jednom ze čtyř zdejších železničních nákladních vagónů, vytažených a odstavených na kopci v lesním terénu, kompletně uzpůsobených k přenocování s vytápěním, příslušenstvím a minikuchyňkou.

Resort nabízí i organizované poznávací túry do hloubi rezervace na běžkách či sněžnicích.Vše organizuje bodrý, výřečný a světaznalý Larry, který mě zaskočil tím, když nevěřil, že jsem „from Czechoslovakia“ – jak standardně říkám každému Američanovi (mám proto své dobré důvody).Velmi zřídka se mi stane to, co právě u Larryho – že by domorodý Amík věděl, že „nic takového už přeci dlouho není!“ Podobná vědomost je u Američanů bez osobních vazeb na Evropu vzácnější, než si můžeme myslet – je to jako chtít po běžném Čechovi, aby označil v mapě Států přesně Jižní Dakotu a název jejího hlavního města k tomu.

µ³

ÀÃÑÄÒ%P ÀÍÄÁ ÊÃÄ ËÙÄ ÍÎÑÃÈÂ ÙÀÊÎÔÏÈÓ ÏÑÀÇÀ

Äæêë

ÊíàëØíð

ÊÂÀ ¹À¼ º¼ÅËÉÌÄ É¸»ÆË2Å

ĸɸ˿ÆÅ ÊÇÆÉË

ʼÅÊÆÉ ½ÉÀ¼Å»Ê¿ÀÇ ÊËÆɼ

êçÜÚàØãàñæíØå[ ãð Ø êâ[ çéæÛÜáåØ£ êÜéíàê£ ç ádæíåØ Ø ëÜêëÚÜåëéìä ËæçØêæí[ ¨£ ¨¬ª §§ ÇéØßØ ¬ ¤ ÉØÛæëoå îîî¥êâàêÜéíàê¥Úñ

½éØåëà âØ ¿ØãØêÜ ¨©§§£ «ª« §¨ Äæêë

ÆêÜâ ì »ìÚßÚæíØ

¹éågåêâ[ ©«£ ¬­¯ §¨ ÊíàëØíð îîî¥ìãëéØêçæéë¥Úñ

¿¸É½¸ ÊÇÆÉË ¤ ÇéØßØ ¬

ɼĸÉÂÆ ¤ ǼÅÑÀÆÅ ÉÆѺ¼ÊË2

ÊëéØâæåàÚâ[ ¯¨£ ¨¬¬ §§ ÇéØßØ îîî¥ßØéÝØêçæéë¥Úñ

ÕØÒÎ.ÈÍÀ

»ãæìß[ ÃæìâØ «¯£ «¨®§¬ ÆêÜâ îîî¥çÜåñàæåéæñÚÜêëà¥Üì

Åæíf Ägêëæ åØ ÄæéØíg

¿¸É½¸ ÊÇÆÉË ¤ Çɸ¿¸ ° &ÜêâæäæéØíêâ[ «¨£ ¨°§ §§ ÇéØßØ ° îîî¥ßØéÝØêçæéë¥Úñ

¿Ì»Ð ÊÇÆÉË ÅØ ÇÜé ë åg ¨«£ ¨¨§ §§ ÇéØßØ ¨ ëÜ㥱 ©©«©¨¯­§§ îîî¥ßìÛð¥Úñ

ÆÌË»ÆÆÉ º¼ÅËÉÌÄ Éƺ ÇÆÀÅË Ã¼Ë=¸ÅÐ ÍÜêÜãêâ[ ­­ª£ ¨°§ §§ ÇéØßØ ° îîî¥éæÚâçæàåë¥Úñ

ÆÌË»ÆÆÉ º¼ÅËÉÌÄ Éƺ ÇÆÀÅË ÄØéëàåêâ[ © ÅØ ÇÜé ë åg £ ¨¨§ §§ ÇéØßØ ¨ îîî¥éæÚâçæàåë¥Úñ

ÂÀÎÀ ÊÍ*Ë Ä¸Ç ¸ ÇÉUÍÆ»ºU êçÜÚàØãàêëØ åØ ëìéàêëàÚâæì ãàëÜéØëìéì Ø ¾ÇÊ ÁìåÞäØååæíØ ©ª£ ¨¨§ §§ ÇéØßØ ¨ îîî¥âàîàÚâ¥Úñ

ÊÂÀ ÊÌɽ ÊÇÆÉË Í Ë åoÚß ¨¨£ ¨©§ §§ ÇéØßØ © ëÜ㥱 ©©«°«©§§® îîî¥êâàêìéÝ¥Úñ

ËÈÁÄÑÄÂÊ^ ÊÑÀÉ

ÁØÙãæåÜÚ åØÛ Åàêæì ¿Ì»Ð ÊÇÆÉË ÇæÛßæéêâ[ ©©£ «­§§¨ ÁØÙãæåÜÚ åØÛ Åàêæì ëÜ㥱 «¯ªª¨­©§ª îîî¥ßìÛð¥Úñ

ÁàãÜäåàÚÜ

Ã¹Ê ÊÇÆÉË

ÅØ ÄØåàå[Úß ¬§£ ¨®§ §§ ÇéØßØ ® îîî¥ãÙê¤êçæéë¥Úñ

¹Æ¸ËǸÉ Êæâæãæíêâ[ ¨«­¦ª¬°£ ¨¯­§§ ÇéØßØ ¯ ëÜ㥱 ©¯«¯©­®¯® îîî¥ÙæØëçØéâ¥Úñ

»æãÜåo ¬«£ ¬¨« §¨ ÁoãÜäåàÚÜ îîî¥àåëÜéêçæéë¥Úñ

ͤ°§¤Í ÁÆʼ½ ÍÆÁË2K¼Â ¹ÜåÜÚâæ ¨°§£ ¬¨© ª® ¹ÜåÜÚâæ

ÃàÙÜéÜÚ ÅÐ& ÊÇÆÉË »é¥ Ä¥ ¿æé[âæíf ¨¯©¦¨¨§£ «­§ §­ ÃàÙÜéÜÚ ­ îîî¥åðÚ¤êçæéë¥Úñ

ÊÂÀ ʼÉÍÀÊ Ä É¸ ˼Ê˺¼ÅËÉÌÄ êëØÛàæå åØ ¹ÜÛ àÚßæíg í ÁàñÜéêâ Úß ßæé[Úß Kìäå[ ¬¯©£ «­ª ¨© ÃàÙÜéÜÚ ©¬

¿éØÛÜÚ Âé[ãæíf ½ÌÅ ÊÇÆÉË ¿éØÛÜÚ Âé[ãæíf

ÇÉƾɼÊÊ ºÐºÃ¼

ÊÂÀ ÊÇÆÉË »É¸¿ÆÉ »

ÄãØÛ[ ¹æãÜêãØí ¿¸É½¸ ÊÇÆÉË ¤ Äø» ¹ÆüÊøÍ

ÂØéãæíð ÍØéð ¿Ì»Ð ÊÇÆÉË

ÌÎÑÀÕÒÊÎÒËÄÙÒÊ^ ÊÑÀÉ

Ë àåÜÚ êçÜÚàØãàñæíØå[ çéæÛÜáåØ Ø ç ádæíåØ Ø Ü¤êßæç Ùg ÜÚâfßæ ãð æí[åo Ø êâàØãçàåàêäì ÁØÙãìåâæíêâ[ «§¯£ ®ª° ­¨ Ë àåÜÚ îîî¥âêçæéë¥Úñ

ÊÇÆÉË º¼ÅËÉÌÄ Ë àåÜÚ å[ä¥ ÊíæÙæÛ𠬩®£ ®ª° ­¨ Ë àåÜÚ ÙË:ÍÒÊ^ ÊÑÀÉ

ÍêÜëoå

ÆãæäæìÚ

ĸɸËÆÅ º¼ÅËÉÌÄ

ÊÀÑËÎÕÀÑÒÊ^ ÊÑÀÉ

Á¥ ¹ØÙ[âØ °£ ­§§§§ ¹éåæ¤Âé[ãæíæ ÇæãÜ ëÜ㥱 ¬«¨©«¬¯¬ª îîî¥êâàÚÜåëéìä¤Ùéåæ¥Úñ

ÎËÎÌÎÔÂÊ^ ÊÑÀÉ

ÊçæéëêÜéíàê Íðêâædàã ÁØéæäoé

êÜéíàê£ çéæÛÜᣠç ádæíåØ£ ÙØñØé ¿ØÙéäØååæíæ å[ä¥ ©£ ª¨© §§ ÇãñÜy

ÊÂÀº¼ÅËÉÌÄ Á¸ÉÆK

ÀÅ˼ÉÊÇÆÉË

Áàdoå

ʼÉÍÀÊ ÊÇÆÉË &¼ÉͼŸ

ç ádæíåØ Ø êÜéíàê ¤ ÉæêêàÞåæ㣠¼ãØå£ ÅæéÛàÚØ ¹éØëàêãØíêâ[ ®£ ­§© §§ ¹éåæ ëÜ㥱 ¬«¬©«¬¯«® îîî¥ÙØéåÜïêçæéë¥Úñ

ÁàãÜäåàÚÜ

Âæãoå

ÇãñÜy

¹¸ÉÅ¼Ï ÊÇ☺ÉË

ÊÇÆÉËʼÉÍÀÊ »¸ÍÀ» ¸Å»*Ã

»æãÜåo ¬«£ ¬¨«§¨ ÁàãÜäåàÚÜ ëÜ㥱 «¯¨¬«¨©¬ª îîî¥êçæéëßÜåðÚߥÚñ

ÏËÙÄEÒÊ^ ÊÑÀÉ

ÉÈÇÎÌÎÑÀÕÒÊ^ ÊÑÀÉ

çéæÛÜᣠêÜéíàê£ ÙØñØé Ø ëÜêë¥ ÚÜåëéìä ½àêÚßÜé ¿ØÙéäØåæíØ ¨­­£ ¬§§ §© ¿éØÛÜÚ Âé[ãæíf ëÜ㥱 «°¬¬ª«­°¬

Å[ägêëo ÉÜçìÙãàâ𠯩ª£ ©°ª §¨ ÄãØÛ[ ¹æãÜêãØí îîî¥ßØéÝØêçæéë¥Úñ

ÂäæÚßæíØ «§­¥ ©¯§§© Âæãoå ëÜ㥱 ª©¨®©¯®¨¯

çéæÛÜá Ø êÜéíàê ãð o Ø çéæÛÜá êçæéëæíåoßæ æÙãÜdÜåo Êæ âæíØ ©ª¨£ ¬°©ª¨ Åæíf Ägêëæ åØ ÄæéØíg ëÜ㥱 ¬­­­¨¯¨«§ îîî¥êãæåÜâ¥Úñ

 ÊÇÆÉË ÊÑ%ËÎÕ1ÇÑÀÃÄÂÊ^ ÊÑÀÉ

¿æêëàíàÚÜ ãð Ü ¤ çéæÛÜá Ø êÜéíàê£ âæãØ Ø Ûæçãyâð ÃæÞàêëàÚ ÇØéâ Ëìãàç[å ÇØãæìâ𠨪®¨ ©¬ª §¨ ¿æêëàíàÚÜ îîî¥çéæÞéÜêêÚðÚãÜ¥Úñ

ÃÐY¼ ÊÃÆżÂ

¹éåæ

¹ÜåÜÚâæ

çéæÛÜᣠçæéØÛÜåêëío£ ëÜêëæíØÚo ÚÜåëéìä£ çéæÝÜêàæå[ãåo êÜéíàê ÄÆÅ˸Ÿ KØÝØ oâæíØ ¬¯¨£ ¬§§ §© ¿éØÛÜÚ Âé[ãæíf ëÜ㥱 «°¬¬¨ªª§îîî¥Ýìåêçæéë¥Úñ

ÒÓPÄÃÎ.ÄÒÊ^ ÊÑÀÉ

í éæÙÚÜ Ùg ÜÚâ Úß Ø êáÜñÛæí Úß ãð o Ø êåæîÙæØéÛ Ì ÇæßãÜÛÚÜ ¨ª«® ¬°©ª¨ Åæíf Ägêëæ åØ ÄæéØíg îîî¥êçæéëÜå¥Úñ

ÀÅ˼ÉÊÇÆÉË

ĸÇÀÊ KëÜÝ[åàâæíØ ­ª£ ¨¬§ §§ ÇéØßØ ¬ ¤ ÊäoÚßæí îîî¥äØçàê¥Úñ

ÊÇÆÉ˼Å

çéæÛÜá Ø êÜéíàê ãð o Ø âæã ÃàÛàÚâf å[ägêëo ¯£ ¬§­ §¨ Áàdoå îîî¥âéâæåæêâðäØéØëæå¥Úñ

Å[ÚßæÛ É¸»Àº¸Ã ÊÇÆÉË

YÜéæëoåæíØ ¨ª©¨£ ®¬¬ §¨ ÍêÜëoå

ĸ»¼É ÊÇÆÉË »ÜåàêæíØ ©§£ ®®©§§ ÆãæäæìÚ îîî¥äØÛÜéêçæéë¥Úñ ÒËÎÕÄÍÒÊÎ

¹Øåêâ[ ¹ðêëéàÚØ ¼Â ÊÂÀ º¼ÅËÉÌÄ ÄØãØÚßæíêâØ ÚÜêëØ ©°£ °®«§¬ ¹Øåêâ[ ¹ðêëéàÚØ ëÜ㥱 ¢«©¨°¨¬®°©¬¯« îîî¥Üâêâà¥êâ

Ëæç êâà êÜéíàÚÜ ëÜØä ÄæåëØåØ¡¡¡¡¡ ÇæÛgÙéØÛæíØ «©¯£ ¬«® §¨ Å[ÚßæÛ ëÜã± «°¨«©©¬¯îîî¥éØÛàÚØãêçæéë¥Úñ

ËɼŻ ÊÇÆÉË

Åæí[ ÇØâØ

¹éØëàêãØíØ

ɸº¼ ÊÇÆÉË

ËɼÂøŻ ƺ »¸Å̹À¸

Ñ[çØÛåo ¨¨£ ª­§ §¨ ÂØéãæíð ÍØéð îîî¥ßìÛð¥Úñ

ÅæéÛàÚ ÚÜåëéìä ÊØãæäæå Ø ºéØÝë Âéâæåæ êâ[ ª­¬£ ¬§° §¨ Åæí[ ÇØâØ ëÜ㥱 «°ª®©©­ª­

WÒÓÄÂÊ^ ÊÑÀÉ

ÏÀÑÃÔÁÈÂÊ^ ÊÑÀÉ

Ãàëíoåæí

ÇØéÛìÙàÚÜ

º¿¸Ë¸ ¼Ä¼É¸Å

½ÌÅ ÊÇÆÉË ÇØéÛìÙàÚÜ

êâàØéÜ[ã Âãoåð Âãoå𠩨§£ «ª­ §¨ Ãàëíoåæí îîî¥âãàåð¥Úñ

¿ØíãodâæíØ ¨§§§£ ¬ª§ §© ÇØéÛìÙàÚÜ ëÜ㥱 ¬°¬­©­ª©© îîî¥Ýìåêçæéë¥Úñ

ì㥠©°¥ ØìÞìêëØ ©¬£ °®«§¨ ¹Øåêâ[ ¹ðêëéàÚØ ëÜ㥱 ¢«©¨°§¬ª«°¬«­ îîî¥ëéÜåÛêçæéë¥êâ

ÇØå|åêâØ ÚÜêëØ ¨­£ ¯¬¨§« ¹éØëàêãØíØ ëÜ㥱 °¨®ª«««¯« îîî¥ëéÜâãØåÛ¤ÛØåìÙàØ¥êâ

PRAHA - HOSTIVICE LYŽE :: KOLA :: SERVIS

"

$ ! ! "

(

#! %

!# " $ !

! & ! ' %%%

! & ! '

! !

µ´

ÍÎÕ^ ÖÄÁ ÏÑÎ Á2aÄÂÊ1 ËØaÎÕ%Í: BĚŽECKÝ PORTÁL NORDICMAG.CZ MÁ OD ŘÍJNA 2009 NOVOU GRAFICKOU PODOBU, FOTOGALERII A VYLEPŠENÉ DISKUZNÍ FÓRUM. V GALERII SE OBJEVÍ I VIDEA Z BĚŽECKÝCH STOP. OBSAH PORTÁLU VEDE ZKUŠENÝ PETR JAKL – DRŽÍME MU PALCE A TĚŠÍME SE NA NOVÉ ČLÁNKY! BUDEME VELMI RÁDI, KDYŽ SE ZAPOJÍTE DO DĚNÍ NA WWW.NORDICMAG.CZ I VY – TŘEBA V DISKUZI NEBO VLASTNÍM PŘÍSPĚVKEM ČI FOTOGRAFIÍ…

NOVOU PODOBU A OBSAH MÁ I PORTÁL SNOW.CZ, KDE NAJDETE VYLEPŠENÉ DISKUZNÍ FÓRUM, AKTUÁLNÍ SNĚHOVÉ ZPRAVODAJSTVÍ A MNOHO DALŠÍHO…

ÔÊ%ÙÊÀ Ù ÊÎËÄÊÂÄ ÏPÄÃÏËÀÓÈÓÄËÒÊ^ÂÇ ÁÀË:.Ê] ¯¸®°¯ '½ÈÁ»½ ùŹ

ÊÍùÎÁ»½ ËÏÁÐ

Í »¼ÊÀ¾ÅÌ ÅÆÉ»Àº

Ľ¼ÎÁÆù ËÃÁÎÇ £ ˹¼¹ ÎÇËÃV ¹ ùÊÌ '

ÁÇÆÌÇÎW Æ ÈÇ ¹ÅÁÆÇËÌ¹Ê Ð¥ÈÇϽÊ

ÇÉÆ ÇH¼»ÇøËÅ) ÍÐÇÃ=˼ ½ÆÉÄÌà H Ÿ ÅÆÉ»ÀºÄ¸¾¥ºÑ£ ÍÆüÁ˼ ®®¬ ÄÐ ÊÅÆÎ ®®¬ ­°® ­­° ż¹Æ ÇÀK˼ Ÿ çéÜÛçãØëåÜ·êåæî¥Úñ

WWW.BJORNDAEHLIE.CZ

ïïï¦ĄëÛàÝê¥ëãá¦Ûò