Marwick leden/únor 2018 by KPMG Česká republika

© 2018 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

leden/únor 2018 magazín pro klienty a příznivce KPMG Česká republika

Hledání jednorožce

2. března 2018, Praha 13. ročník tradiční konference KPMG pro bankovní a pojistný sektor. Detailní program a registraci najdete na www.kpmg-eventy.cz

© 2018 KPMG Česká republika, s. r. o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative („KPMG International“), a Swiss entity. All rights reserved.

2—

KPMG Finance Forum

Změna je jistota Tématem tohoto čísla časopisu Marwick je budoucnost. Napadá mě v této souvislosti citát Benjamina Franklina: „Na tomto světě se o ničem nedá říct, že je jisté – pouze smrt a daně.“ O prvním jmenovaném není třeba mít pochybnosti, s daněmi už je to složitější. Jistotu, že nějaké budou, v Česku, pravda, máme. Jistotu toho, jaké budou, už nikoli. xxxxxDaňové předpisy jsou nejen komplikované – podle aktuálního průzkumu KPMG Puls ekonomiky po jejich zjednodušení volá 91 % českých šéfů – ale hlavně nevyzpytatelné. V mých rozhovorech s klienty velmi často zaznívá povzdech nad tím, že složitost daňového prostředí by nebyla takový problém, pokud by bylo stabilní. xxxxxDnešní svět se rychle vyvíjí a mění a podniky i země, které v něm chtějí uspět, musí být připraveny rychle se změnám přizpůsobit. Pokud chceme konkurenceschopnost České republiky v dynamické době podpořit, usilujme o podnikatelské podmínky s ní kontrastující, tedy předvídatelné a stálé.xxxxxS budoucností jsou spojené startupy. Podívali jsme se proto v tomto vydání do jejich světa a třeba k nějaké investici inspirujeme i vás. Vrátili jsme se také k tématu mobility a přinášíme výsledky lokálního průzkumu oblíbenosti alternativních paliv. Potěšíme i fanoušky zimních sportů – píšeme o Jizerské padesátce i zimní olympiádě, které se blíží. Ladislav Malůšek Partner, KPMG Česká republika lmalusek@kpmg.cz Marwick – časopis pro klienty a příznivce KPMG Česká republika. Vydává 6x ročně KPMG Česká republika, Pobřežní 1a, Praha 8. MK ČR E 22213. Předplatné online verze na www.marwick.cz. Šéfredaktorka: Michaela Raková, art director: Štěpán Prokop, fotoeditorka: Barbora Mráčková, korektorka: Edita Bláhová, ilustrace obálky: Václav Havlíček, obsah a produkce: Boomerang Communication. Pobočky KPMG Česká republika najdete v Praze, Brně, Ostravě a Českých Budějovicích. www.kpmg.cz © 2018 KPMG Česká republika, s. r. o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative („KPMG International“), a Swiss entity. All rights reserved.

editorial — 3

o u c n

o s t

u d

Hledání jednorožce

Jak vybudovat nadějný startup, do kterého se vyplatí investovat? U Víta Šuberta z UP21 jsme zjišťovali, jak najít dalšího jednorožce, tedy začínající firmu, z níž vyroste miliardový byznys.

Pavel Kalouš

budoucnost — 5

6 — budoucnost

s 62,5 miliardami společnost Uber. Z českých firem, respektive firem s českými zakladateli, které jsou aktivní na českém trhu, mají k této metě nejlépe nakročeno tři – Kiwi.com, SpaceKnow a Neuron Soundware.xxxxxPrvní z nich patří po pěti letech existence k největším vyhledávačům a prodejcům letenek na světě. Založil ji Oliver Dlouhý, který chtěl před lety letět do Portugalska, ale běžné vyhledávače mu nabízely cenu kolem 10 tisíc korun. Místo toho si letenky za dva tisíce nakombinoval přes nízkonákladové společnosti sám a dnes to samé udělá přes jeho vyhledávač denně šest tisíc lidí. Kiwi.com má už přes 1 200 zaměstnanců, denně na něm lidé provedou 40 milionů vyhledávání a jeho obrat by se měl letos vyšplhat až na 800 milionů eur. Jeho hodnota se dnes pohybuje kolem 400 milionů eur, takže je na cestě k titulu „první český jednorožec“ zhruba v polovině. xxxxxSpaceKnow (jeho příběh si můžete přečíst o několik stránek dál) zase vsadilo na analýzu dat ze satelitních snímků Země, z níž se dá odvodit třeba i HDP afrických zemí. A Neuron Soundware je startup, který vymyslel způsob, jak pomocí umělé inteligence analyzovat zvuky, díky čemuž dokáže třeba rozeznat porouchaný stroj a zároveň zjistit, co se s ním stalo.xxxxxPokud si teď rvete vlasy, že jste s podobně geniálním nápadem nepřišli sami, nezoufejte – pořád můžete aspoň do zajímavého startupu investovat. Naskočit do rozjetého vlaku ale musíte chytře. „K první větší áčkové investici to většinou dotáhne jen 20 procent startupů, ty zbylé prostě umřou. Jen letos jsem viděl přes 500 startupů, ale nakonec jsme investovali jen do čtyř z nich,“ připomíná spoluzakladatel akcelerátoru UP21 Vítek Šubert.xxxxxPrávě šéfa společnosti, která si momentálně piplá 17 startupů, jsme oslovili s tím, aby vybral deset nejdůležitějších rad, jimiž se musíte řídit, když chcete investovat do startupu.

Byla to jedna ze tří největších transakcí, které kdy český internet zažil. Když na konci srpna britská skupina Secret Escapes zaplatila přes 1,5 miliardy korun za slevový portál Slevomat, uzavřel se tím jeden skvělý podnikatelský příběh, který začal před sedmi lety v anglickém Sheffieldu. Tomáš Čupr, který od té doby naučil Čechy nechat si dovézt svůj oběd (DámeJídlo.cz) a také místo v supermarketu nakupovat na internetu (Rohlík.cz), tehdy cestou kolem prádelny (v angličtině laundromat) dostal nápad na slevový portál, který pojmenoval příznačně Slevomat. Byl to klasický startup – mladá firma s inovativním nápadem postaveným na zajímavém byznysu je dynamická, extrémně rychle roste jak tržbami, tak počtem zákazníků a od začátku budí velký zájem investorů. Tedy projekt, po kterém dnes touží každý investor. Čupra tehdy rozjezd Slevomatu vyšel na 300 tisíc korun, a i když se jeho podíl ve firmě dávno rozředil, původní investice se mu vrátila mnohonásobně. Tohle všechno je ale pořád nejspíš jenom začátek. Už brzy se i na českém trhu můžeme dočkat něčeho mnohem většího. xxxxxKlíčová otázka totiž nezní, jestli i v Česku může vyrůst takzvaný unicorn (jednorožec), tedy startup s valuací jedné miliardy dolarů, ale který z nich to bude a jak rychle k tomu dojde. Navzdory obavám, že trh s inovativními firmami, které rostou tak rychle, že svůj spurt nemusí ustát, v nejbližší době praskne, podobně jako v roce 2001 praskla takzvaná dot-com-bubble, počet jednorožců hlavně ve Spojených státech neustále stoupá a nezdá se, že by se na tom něco mělo měnit.xxxxxPodle údajů internetového magazínu Techcrunch, jenž se startupům dlouhodobě věnuje, je momentálně ve světě 267 mladých firem, které už překročily miliardovou hranici. Jejich kumulovaná hodnota je 920 miliard dolarů a v jejich čele stojí

Investorské desatero 1. Hledejte inovaci, ne perpetuum mobile První věc, na kterou se zaměřte, je samotný produkt startupu. Ale pozor, nejlepší investice není do toho, který věří, že vymyslel perpetuum mobile, ale spíš hledejte takový, který se zaměřuje na trh, jenž je zastaralý a potřebuje disruptovat. Zkrátka trh, který dlouho neprošel žádnou změnou. Takže to vůbec nemusí být úplně revoluční produkt. Představte si, že je na trhu věc, která zasahuje rozumnou skupinu lidí. A ti ji kupují pořád dokola, protože nemají jinou možnost. Takže když přijdete s nějakým vylepšením, máte vyhráno. Dívejte se zkrátka na to, jestli daný startup řeší nějaký konkrétní problém na trhu. Jestli tam nic takového není a je to jen hezké na oko, tak se šance, že se vaše investice jednou zhodnotí, limitně snižuje.xxxxxDobrým příkladem je Shipio, asi nejnadějnější startup z našeho inkubátoru. Přišli na logistický trh a dělají takový Uber pro logistiku. V tomhle světě se dodnes používají faxy a firmy, které propojují zadavatele a přepravce, si musejí vystačit s programy, které jsou 15 let staré. A do toho najednou přijde Shipio s aplikací, díky níž si můžete snadno pronajmout přepravní prostor v kamionech, které dnes po Evropě jezdí ze 40 procent prázdné. To je typický příklad trhu, který potřeboval změnu. A takových je víc – další na řadě je podle mě bankovnictví nebo pojišťovnictví. 2. Investujte do B2B projektů Před pár lety byly nejvíc na vrcholu B2C startupy, které se snaží stavět svoji valuaci na tom, kolik budou v budoucnu schopny nabrat zákazníků. Ale to už je pryč. Podívejte se na Twitter, který dodnes nemá jasný byznys model. Nikomu není jasné, na čem chce vydělat. Proto my mnohem víc hledáme a investujeme do B2B startupů. Dnes je klíčové, kolik startup dokáže reálně vygenerovat peněz. Když to nedělá, bude se jen točit ve spirále a neustále jen nabírat další zákazníky.

3. Mějte globální ambice Investovat do lokálního startupu může mít smysl pro investora, který má nějaké svoje důvody, proč to dělá. Třeba že chce zlepšit prostředí, ve kterém sám žije. Pokud vám jde ale čistě o návratnost investice, měli byste si ověřit, že investujete do startupu, který má globální ambice. Poznáte to už podle výnosů, kterých chtějí dosáhnout – když jsou moc vysoké, je jasné, že to není možné realizovat jen z českého trhu. Když jim to pak říkáme, častokrát je to pro ně nepříjemný budíček, ale my je zároveň vždy uklidňujeme, že když máte dobrý produkt, dá se prodat úplně všude, protože jde většinou o software a ten se distribuuje snadno po celém světě. 4. Dejte na osobní dojem Když přijímám nové lidi do svého týmu, už po 15 minutách mám většinou jasno, jestli toho člověka chci, nebo ne. A většinou u toho nepotřebuji vidět ani jeho CV. Důležitější je, jestli si umím představit, že s ním budu denně trávit několik hodin v jedné kanceláři. A u startupů je to stejné. Když s jeho zakladatelem jednáte o investici, představte si, jestli vás bude bavit si s dotyčným třikrát týdně sednout na kafe a zeptat se ho, jak to jde. Tohle je spíš o pocitu a vzájemné chemii, ale je to důležité. Stejně jako to, jestli u něj vidíte, že má pro svůj nápad nadšení, ví, o čem mluví, a má tah na branku. A ještě něco – osobně se mi líbí, když se mnou umí nesouhlasit. 5. Nebojte se neúspěšných V Silicon Valley je teď trend hledat zakladatele, kterým třeba už jeden nebo dva byznysy předtím nevyšly, protože jsou už ponaučení a nedělají základní chyby. Tohle se ještě ve východní Evropě moc nenosí, tady je neúspěch známkou toho, že to neumíte. Když se někomu něco nepovedlo, je to tragéd, zoufalec, ale přitom to nutně nemusí být špatně. Takže se takových lidí nebojte.

budoucnost — 7

7. Nemontujte se do toho Nejhorší, co byste jako investoři mohli udělat, je získat představu, že když do startupu vložíte peníze, automaticky jste něco jako spoluzakladatelé nebo spoluředitelé. To je v 90 procentech případů pro startup vražedné. Takže je lepší jim do

8 — budoucnost

toho zase tak moc nemluvit a dát jim samostatnost. Zblízka je sledovat, nastavovat jim mantinely, ale nesnažit se jim řídit byznys. Mnohem lepší je sehnat jim mentora. Někoho zkušeného, kdo sám měl dva tři startupy a má zkušenosti s řízením a budováním. Na to třeba já ohromně věřím, a naše startupy proto mentora dostávají povinně. Zakladatel je většinou i CEO startupu, a to není jednoduché, když vám je třeba 25 let. Nemá zkušenost s řízením většího počtu lidí, takže je dobré myslet i na jeho vzdělávání. Je to dobrá věc, která pojišťuje vaši investici, protože se minimalizuje nebezpečí chyb. 8. Přilévejte v dávkách Peníze startupu nikdy neposílejte naráz. Jeho zakladatele to buď může vyděsit, nebo je naopak začnou moc rychle pálit, protože mají pocit, že finance musí rychle využít, dokud je mají. A často se ty peníze rozletí, ale není tam kýžený výsledek. My to děláme tak, že peníze posíláme v předem domluvených tranších, které uvolňujeme podle toho, jestli splnili daná KPI. Předem si nadefinujeme, za jakých okolností dostanou další peníze, a když v nějaké fázi dojdeme k závěru, že se to nevyvíjí tak, jak jsme čekali, a nevidíme šanci na zlepšení, je lepší to včas zastavit.xxxxxOtázkou také je, jak velká by investice měla být. Často se totiž setkávám s iluzí, že za tři až pět milionů ko-

6. Naplánujte exit Každý startup by měl mít přesně a realisticky naplánovaný závěrečný exit. Hodně nás odradí, když jeho zakladatelé řeknou, že by k exitu mělo dojít za dva roky. To je naprostá mission impossible a z jejich strany naivita. Takhle ten svět nefunguje. A hodně špatně se pak těm lidem i předělává hlava. Správný founder by měl být do svého produktu zamilovaný a žít jím. Když chce vyexitovat do dvou let, znamená to, že chce jen vydělat peníze. Správně by mu to mělo trhat žíly i po pěti letech.xxxxxZároveň ale nesmíte tlačit na pilu ani vy. Dejte si na svoji investici minimálně tři roky. Kdyby to mělo být méně, je iluze, že něco vyděláte. Startup potřebuje čas. Pořád tam musíte dolévat peníze, a když to neuděláte, i nejlepší startup může umřít. Kdybyste na to začali moc tlačit a chtěli si ze startupu vytáhnout svoje peníze dřív, můžete ho tím zabít. Proto na začátku říkáme, ať si dobře vyjasníte svoje časová očekávání a dáte si to i do smluv – to platí pro obě strany.

Akce, kde můžete najít startup

Fáze investic do startupů

Startup World Cup & Summit Praha, říjen 2018 swcsummit.com

Seedová investice – první peníze, se kterými startup přijde do styku; může jít o vlastní naspořené peníze zakladatelů, pomoc od rodiny nebo přátel, případně první investice výměnou za podíl

Pioneers Vídeň, květen 2018 pioneers.io Web Summit Lisabon, listopad 2018 websummit.com Wolves Summit Varšava, duben 2018 wolvessummit.com Bits & Pretzels Mnichov, říjen 2018 bitsandpretzels.com

run připravíte startup na áčkovou investici. To je naprostý nesmysl. Po pěti milionech má produkt teprve první zákazníky, čímž se akorát ověří, že má právo žít dál. Pak ale musí přijít dalších pět až deset milionů na to, aby se vytvořila dostatečně velká zákaznická základna, aby to vůbec velké venture kapitálové fondy zaujalo. Tam pro startupy začíná údolí smrti. Když nedostanou další peníze, mají problém, protože na áčkovou investici ještě nedosáhnou, ale peníze jim už došly. 9. Udělejte si jasno Podíl, který ve startupu získáte, by měl být adek vátní vašemu riziku, protože já s nadsázkou říkám, že v téhle fázi je to takové „pay and pray“. My si na začátku bereme někde mezi 20 a 35 procenty, ale ve finále se náš podíl sníží klidně na 15 procent. Záměrně si totiž bereme víc a transparentně to startupům také říkáme. Chceme je tím udržet na uzdě, až dojde k áčkové investici, kdy teprve začne to opravdu klíčové jednání. Pro nás je to pojistka, že ve chvíli, kdy jim někdo nabídne třeba dva miliony eur, neudělají kvůli tomu cokoliv. Pořád jsou to mladí lidé, u kterých nikdy nevíte, co jim přelétne přes nos. A větší balík podílu nám dává prostor si to ohlídat. xxxxxAž ve chvíli, kdy dojde ke shodě, že příští partner je správný a všem nám zúročí naše peníze, tak kus podílu

Angel investor – první větší investice od zkušeného podnikatele, který ve startupu zároveň často funguje i jako mentor Série A, B, C – klíčová fáze, která je prvním předpokladem, že startup může být úspěšný; v několika kolech do něj postupně investují venture kapitálové společnosti a fondy, které se zaměřují na rizikové investice, čemuž většinou odpovídá i tvrdost ve vyjednávání Exit – zakladatelé prodávají svůj podíl, a to buď vstupem na burzu, nebo při akvizici jinou společností

vezmeme a startupu ho vrátíme zadarmo. Vždycky ale chceme, aby v něm několik dalších let drželi většinu jeho zakladatelé. Když ji nemají, často ztrácejí zájem a to může startup zabít. 10. Mějte trpělivost Jedna věc se poslední dobou mění. Dřív se v Silicon Valley dávaly startupu dva až tři roky, aby ukázal akceleraci, dneska to je jen 18 měsíců. Když neukáže jasnou trakci a scaling, tak investor radši utáhne kohoutky, startup nechá umřít a půjde jinam. Trh kolem startupů se zpřísňuje.xxxxxPřesto vám dám poslední radu – buďte trpěliví. Všichni máme tendenci být netrpěliví, pospícháme, a protože startupu věříme, tlačíme to někdy moc na sílu. Ale trpělivost je klíčová. Je to jako když vychováváte vlastní dítě. Na něj taky nesmíte pospíchat a moc tlačit.

budoucnost — 9

Investici do startupu nestavte na dominanci

rávní služby investorům poskytuje KPMG Legal už dlouho, ale jedna věc se mění. V posledních letech jsou skloňovaným tématem startupy. Peněz na trhu je mnoho, ale příležitostí, kam investovat, už méně. Řada klientů hledá něco nového, čím by diverzifik ovala svoje portfolio. A právě proto se ptají na startupy. Na co byste měli myslet, když chcete do tohoto světa vstoupit? „U startupů jde často o emocionální rozhodnutí, rozhodně víc než u jiných investic. Standardně máte nějakou sadu čísel a tvrdá data, o která se při rozhodování můžete opřít, ale u startupů hraje roli i příběh dané firmy. Emoce jsou tam zkrátka vidět víc. A právě proto je zapojení právníka důležité,“ popisuje Iva Baranová, advokátka z KPMG Legal. xxxxxTo, jak budou vztahy mezi investorem a startupem fungovat, by mělo být smluvně zakotveno. Když přijde investor a chce se podílet jenom tím, že do projektu vloží peníze, bude mít jednoduchou smlouvu o zápůjčce a strany se vlastně ani nemusí potkat. Jestli ale chcete investovat formou majetkové účasti, už by stálo za to minimálně změnit společenskou smlouvu nebo stanovy, v ideálním případě rovnou uzavřít dohodu společníků či akcionářskou smlouvu. Tento dokument by měl dopředu ošetřit všechny milníky, k nimž postupně dojde.

10 — budoucnost

Milník první: vstup investora Tím prvním zásadním krokem je právě samotný vstup investora. Oba světy – startupy a korporáty – mluví odlišným jazykem. Jeden z nich představuje oblek, druhý tričko a džíny. A teď se spolu posadí ke stolu. Majitelé startupů jsou na začátku často překvapení, jak vysoký podíl po nich investor požaduje. Mají pocit, že něco vymysleli a vybudovali a teď jim to chce někdo vzít. Řešením je dobře nastavená smlouva, takže i když má investor majoritní podíl, určitá strategická rozhodnutí musí dělat spolu se zakladatelem. xxxxx„Připomínáme investorům, aby si raději dobře ošetřili svoje zájmy předem, než aby pak vystupovali z pozice síly byť majoritního vlastníka. Investice by pro ně měla být bezpečná, nebo musí mít aspoň spolehlivou možnost z ní vystoupit. Svůj vztah by neměli stavět na dominanci, prostředí startupů je na to hodně citlivé,“ dodává Baranová.

Pavel Kalouš

Milník druhý: manuál pro konflikty V dalším kroku byste měli myslet na možnost případného konfliktu. „Když se startupisté poprvé potkají s významnějším investorem, jde ještě o dost nevyvážený vztah – investor je vždy silnější stranou. A tam právě pomáhají právníci. Známe našeho klienta, víme, co je pro něj důležité, takže můžeme případně obrousit hrany,“ vysvětluje Baranová. xxxxxPro investování do startupů je typické, že zde je z obchodního hlediska protistrana zároveň i smluvním partnerem. Proto pomůže mít od začátku ošetřený způsob řešení sporů. Dojde-li pak k rozporu a nějakému zablokování, uvede se do chodu nastavený mechanismus a lhůty, které sice nemusí problém vyřešit, ale minimálně díky nim vznikne čas na to, aby obě strany vychladly a uvědomily si, co je na začátku svedlo dohromady.

Milník třetí: exit strategie Posledním důležitým bodem, na který byste neměli zapomenout, je váš samotný odchod ze startupu. „Nemusí to být nutně konec spolupráce, můžete se jen přesunout do jiné fáze nebo odlišné formy partnerství. Ale je podstatné začít vytyčením konkrétního horizontu vzájemné kooperace a dopředu si stanovit možnosti obou stran. Například jestli zakladatelé budou moci podíl svého investora odkoupit, nebo naopak nabídnout k prodeji s jeho podílem i ten svůj,“ objasňuje Baranová.xxxxxMnoho těchto podnikatelů totiž baví úvodní fáze, rozjezd startupu a zjištění, že jejich myšlenka je životaschopná. Takže když dostanou šanci prodat svůj podíl, rozhodnou se to udělat, protože se jim uvolní ruce a mohou jít vymýšlet zase něco dalšího. Všechny tyto varianty musí být popsány ve smlouvě, aby vám zůstaly dveře otevřené.

budoucnost — 11

Pavel Kalouš

Země pod mikroskopem Příběh o tom, co všechno lze vyčíst ze satelitních snímků Země a proč kvůli tomu investoři nalili do českého startupu SpaceKnow už přes 10 milionů dolarů.

12 — budoucnost

Jerry Javornický podvědomě ztiší hlas a expert na lidskou mimiku by nejspíš dodal, že na moment i znervózní. Čtyřiatřicetiletý podnikatel v tričku, džínách a saku právě sedí v obyčejné zasedačce v pražském Karlíně, jenže to, o čem vypráví, trochu připomíná špionážní film. „Řekněme, že jsou na světě místa, v tomto případě budovy, které někdo čtyřiadvacet hodin denně sleduje. Ty budovy se tváří jako školy, ale my jsme pomocí satelitních snímků, které se propojily s daty ze sociálních sítí, zjistili, že to jsou ve skutečnosti vojenské sklady,“ říká tajemně. Kdo mu tenhle úkol zadal ani to, o která místa na Zemi se jedná, Javornický pochopitelně prozradit nemůže, ale jisté je, že podobných zakázek dostává jeho startup SpaceKnow hodně. Startup odhalí i růst HDP v Africe Javornický ho před čtyřmi lety založil se svým kamarádem astrofyzikem Pavlem Machálkem. Jejich nápad zněl na začátku hodně ambiciózně: vzít komerčně dostupné snímky Země ze satelitů obíhajících kolem naší planety a na jejich základě vytvořit analytický nástroj, který bude díky umělé inteligenci schopen sám rozpoznávat, indexovat a analyzovat jakékoliv předměty. Jednoduše řečeno, SpaceKnow naučilo počítače, pro které byly doteď satelitní snímky jen hromadou nul a jedniček, rozeznat, že tahle skupina pixelů na obrázku je loď, tahle zase auto a ta o něco větší zase továrna. Díky tomu pak vznikají sta-

tistická data, z nichž se dá vyčíst téměř cokoliv. „Pracujeme s rozlišením 30 centimetrů, takže lidské postavy nespočítáme, ale třeba vám v reálném čase řekneme, kolik aut právě stojí na parkovištích před všemi Wal-Marty v Americe. Nebo jsme schopni říct, jestli tají ledovce nebo zda v Africe roste či klesá HDP,“ vysvětluje Javornický.xxxxxJak sám dodává, SpaceKnow umí najít na světě i to, co nikdo jiný nevidí. Takže přísně tajné zakázky od vlád nebo zpravodajských služeb jsou logickým vyústěním toho, co Javornického firma umí. „Není to ale tak, že bychom se mohli dívat na něco, co by bylo zakázané. Spíš jde o to, že jsme schopni se v jednu chvíli podívat na celou Zemi a analyzovat, co se tady děje,“ vysvětluje. To pochopitelně zasahuje i do samotného byznysu SpaceKnow – jako firma formálně založená ve Spojených státech podléhá americkému úřadu International Traffic in Arms Regulations, který hlídá export vojenských nebo obranných technologií, jež by mohly ovlivnit americké zájmy, takže SpaceKnow nemůže přijmout jakoukoliv zakázku. „Pracujeme jen pro tu dobrou stranu,“ usměje se.xxxxxPráce pro vlády a zpravodajské služby ale tvoří jen polovinu byznysu SpaceKnow.Tu druhou tvoří zakázky pro finanční sektor, pro který Javornický a spol. například zjišťují, jak se reálně daří čínské ekonomice. To dělají zjednodušeně tak, že sledují průmyslové zóny v Číně a to, jak se zvětšují. Nejznámějším klientem SpaceKnow je například mediální skupina

budoucnost — 13

Klíčová zakázka přišla na poslední chvíli Když za Javornickým Machálek před čtyřmi lety přišel s nápadem na nový startup, měl za sebou už několik úspěšných projektů. Podnikat začal v 18 letech, rozjel program eM Client, což je v podstatě e-mailový klient pro Windows, nebo hybridní cloudovou službu pro firmy ApptoCloud.com. Machálek si mezitím ve Spojených státech stihl udělat doktorát na Johns Hopkins University v Baltimoru, několik let pracoval pro NASA, kde

14 — budoucnost

hledal planety podobné Zemi, a vyzkoušel si i práci pro startup Climate Corporation, který přes analýzu satelitních snímků poskytoval pojištění zemědělských ploch. A odsud to byl už jen krůček k vlastnímu nápadu a SpaceKnow. „Když s tím za mnou Pavel přišel, byl jsem zrovna v takové životní fázi, že jsem byl znuděný projekty, které jsem dělal. Hrozně se mi to líbilo, bylo to úplně něco jiného, než jsem do té doby dělal. O mailech nebo serverech jsem věděl úplně všechno, ale o satelitech vůbec nic. Byli jsme takový klasický tým – člověk s byznysovým pozadím a bláznivý vědec,“ směje se.xxxxxDo projektu vložil „stovky tisíc dolarů“, které vydělal v předchozích projektech, další milion dolarů vzápětí do Space Know vložil jako první investor Ondřej Fryc, za-

Bloomberg nebo desítky hedgeových fondů, které potřebují přesné ekonomické analýzy. „Defence a finance jsou vlastně podobné obory, v obou případech klienti chtějí vědět jako první, kde a co se stalo,“ říká Javornický.

Umělá inteligence ze satelitních snímků například pozná, kolik aut stojí před obchodem.

kladatel Mall.cz. Přesto se mladý startup zkraje roku 2015 ocitl na dně – peníze z něj jen odtékaly, žádné naopak nepřitékaly a hrozilo, že celá práce přijde vniveč a Javornický s Machálkem Space Know zavřou. Na poslední chvíli je ale zachránila smlouva s Bloombergem, která jim nejen zlepšila cash flow, ale zároveň jim otevřela dveře do světa bohatých amerických finančních fondů. „I kdyby to ale nevyšlo, neodradilo by mě to. Snažím se mít uvažování západního investora, ne toho českého, který si ještě dva roky po neúspěchu rve vlasy a další investice už se bojí,“ uvažuje Javornický. Vzniká katalog dění na planetě Zemi Černý scénář už mu ale nejspíš nehrozí, letos totiž růst nadějného startupu nabral ještě větší tempo. Zkraje roku se Javornický s Machálkem dohodli na první velké investici a za čtyři miliony dolarů si plácli s Jasonem Whitmirem a jeho společností BlueYard Capital, další čtyři miliony pak do SpaceKnow nedávno vložili Marcin Hejka (Intel Capital) a Jan Sýkora (Wood & Co.). Suma sumárum už firma posbírala investice za více

než 10 milionů dolarů, rozrostla se na 50 zaměstnanců a dnes patří mezi nejnadějnější startupy s českým pozadím. „Je to růstová hra. Víme, že naše konkurence za stejnou dobu naraisovala 80 milionů dolarů, takže jestli tu hru chceme hrát a chceme ji hrát správně, budeme muset raisovat dál,“ říká o dalších investicích Javornický.xxxxxTím vším to ale nekončí. Finálním cílem SpaceKnow je totiž vytvořit jakýsi Google založený na satelitních snímcích. Zkrátka vyhledávač, který bude přístupný i naprostým laikům a který vám srozumitelným jazykem vysvětlí, co se právě kdekoliv na planetě děje. „Tak jako Google dělá inventarizaci na internetu, bychom my měli být schopni inventarizovat jakékoliv dění na Zemi. Kdokoliv by si mohl ověřit jakoukoliv informaci. Nejen vlády nebo agentury,“ dodává Javornický s tím, že do několika let by s tím mělo být SpaceKnow hotové.

budoucnost — 15

e začátkem roku uplynulo 25 let od chvíle, kdy se rozděli lo Československo. I díky průzkumu KPMG, který každý rok měří Puls ekonomiky zemí střední a východní Evropy, můžeme porov nat, kam obě země směřují. České i slovenské firmy si na rok 2018 stanovují podobné úkoly. Manažeři podniků by vládám obou zemí doporučili i stejnou prioritu v daňové politice, a sice zjednodušení placení a správy. Zásadní pro oba státy je pak udržet kvalitní zaměstnance. Největší rozdíl je za naší východní hranicí v tom, jak společnosti nahlížejí na ohrožení ekonomiky. Jaké priority mají české a slovenské společnosti? Udržení kvalitních zaměstnanců ČR 89 % SR 83 % Zvyšování produktivity ČR 59 % SR 46 %

Jaké daňové otázky by podle firem měly vlády vyřešit? Zjednodušit postupy v oblasti placení a správy daní ČR 91 % SR 78 % Snížit odvody na sociální zabezpečení ČR 49 % SR 68 % Zavést nebo zachovat systém rovné daně z příjmů fyzických osob ČR 59 % SR 39 % Zvýšit nebo zavést daňové pobídky na činnosti v oblasti vědy a výzkumu ČR 45 % SR 47 % Snížit sazby daně z příjmů právnických osob ČR 36 % SR 53 %

Organický růst a expanze ČR 32 % SR 51 %

Stanovit strop výše ročních odvodů z mezd na sociální zabezpečení ČR 57 % SR 26 %

Vývoj nových produktů ČR 33 % SR 37 %

Snížit sazbu daně z příjmů fyzických osob ČR 38 % SR 44 %

Investice do výzkumu a inovací ČR 27 % SR 23 %

Snížit hlavní sazbu DPH ČR 31 % SR 43 %

16 — budoucnost

Česko vs. Slovensko: Co čekají manažeři od roku 2018?

Třetí vlna EET a tlak na převodní ceny

o nás v daňové oblasti čeká v roce 2018 a jak by se měly podniky ideál ně připravit, aby je nic nepřekvapilo? Nutno říci, že s ohledem na předvolební situaci v letošním roce nejsou daňové změny pro rok 2018 v porovnání s předchozími obdobími zásadní. V roce 2018 tak bude zajímavé sledovat zejména vývoj v elektronické evidenci tržeb, kde by měla být spuštěna třetí vlna. Je však možné, že v tomto směru může dojít i s ohledem na vyhodnocení vln předchozích k určitým posunům.xxxxxZ hlediska středních podniků, zejména mají-li transakce se zahraničím, bude nutno věnovat pozornost také problematice DPH. Možnost zavedení všeobecného režimu přenesení daňové povinnosti je s ohledem na vývoj v Evropské unii zřejmě již spíše teoretickým řešením, od roku 2019 by však měly vstoupit v platnost některé změny týkající se tzv. definitivního režimu DPH. Jedním z dopadů může být i povinnost uplatnit v některých případech daň i u dodávek do jiného členského státu či omezení uplatnění některých zjednodušení pouze za zvlášť „certifikované“ osoby.xxxxxI v příštím roce lze pak očekávat pokračující tlak na problematiku převodních cen a zvýšenou aktivitu finančních úřadů v této oblasti. Řádná dokumentace stanovení převodních cen ve skupině je pak dobrým základem pro případnou daňovou kontrolu.

Transakce ovlivní levné peníze

ro rok 2018 neočeká vám výrazné změny v celkové atmosféře na M&A trhu oproti posledním dvěma rokům. Hlavní vliv budou stále mít relativně levné peníze a ochota bank financovat akvizice, což udrží přetlak volných peněz na trhu.xxxxxVzhledem k tomu, že tato situace trvá, prodávající nebudou ustupovat ze svých vysokých cenových očekávání a ta zůstanou hlavním důvodem, proč budou vyjednávání transakcí komplikovaná a často k uzavření obchodu vůbec nedojde. xxxxxTaké bude pokračovat střet mezi klasickými private equity, vyžadujícími relativně vysoký výnos pro své investory, a wealthy individuals a family offices, které se běžně spokojí s nižším výnosem.xxxxxJe jasné, že investice do startup společností zůstanou „trendy“, bude se o nich hodně mluvit, ale v absolutních číslech budou i nadále vládnout klasické sektory.

Sledujte Daňové a právní aktuality To nejdůležitější z oblasti financí, daní, účet nictví, legislativy a práva shrnuje bezplatný pravidelný servis Daňové a právní aktuality. Objednejte si měsíční souhrn do e-mailové schránky nebo sledujte jednotlivé zprávy na www.danovky.cz.

Petr Toman Partner, KPMG Česká republika ptoman@kpmg.cz

Pavel Falout Partner, KPMG Česká republika pfalout@kpmg.cz

budoucnost — 17

5 trendů v osobní dopravě D

ata už rychle přemisťo vat umíme, doprava je podle vizionářů další „big thing“. Lídři v inovačních technologiích o tom debatovali na konferenci Future Port Prague. Současné dopravní prostředky jsou podle nich neefektivní, neekologické a navíc nebezpečné. V budoucnu by je mohla nahradit auta na alter nativní pohon či kapsle cestující tunelem. Vodík předčí baterie Dosud nejoblíbenější dieselové motory zažívají úpadek, experti se shodují, že jsou neudržitelné. Polovina šéfů automobilek vidí hlavní trend v elektromobilech, celých 78 procent jich ale také věří, že baterii předčí vodíkový palivový článek. A to hlavně proto, že dotankování vodíkových aut je rychlejší, nemusíte čekat desítky minut, než se vám dobije elektromobil. Vyplynulo to z osm náctého ročníku průzkumu KPMG Global Automotive Executive Survey, jehož se zúčastnilo bezmála tisíc výkonných manažerů ze 42 zemí včetně České republiky. xxxxxPo dvaceti letech vývoje představila Toyota na konferenci Future Port Prague svůj první sériově vyráběný vůz na vodík – Mirai. Vyzdvihuje, že natankujete za tři minuty a ujedete s ním až 500 kilometrů. Pohání jej elektromotor, který využívá proud vyráběný chemickou reakcí vodíku a kyslíku v palivovém článku. Jediné, co toto auto vypouští do ovzduší, je vodní pára. Stále ale zůstává problém s nedostatkem čerpacích stanic – v Česku je jen jediná v Neratovicích, kde je však možné natankovat jen polovinu nádrže. Stále více evropských států už výstavbu vodíkových čerpacích stanic plánuje.

18 — budoucnost

Místo nabíjení rychlovýměna baterie Odpovědí na skepticismus vů či elektromobilům kvůli dlouhé době jejich dobíjení může být výměnná stanice BattSwap, s níž přišel český podnikatel Radek Janků. „Je třeba si přiznat, že elektromobily, jak je dnes známe, jsou úplně k ničemu. Nikomu z nás se nechce nabíjet hodinu nebo dvacet minut. Já jsem zvyklý dotankovat do pěti minut na tisíc kilometrů,“ nebojí se říci Janků, přestože patří mezi největší fanoušky elektromobilů. Pochází z Dejvic a vadilo mu, jak se tamtudy každý den valí mnoho hlučných a smradlavých aut z předměstí do Prahy. „Bylo mi jasné, že k propagaci elektromobilismu je potřeba ho udělat především levnější a dostupnější. Dva roky na tom tvrdě makáme a výsledkem je, že jsme se nedávno dostali mezi deset nejlepších automotive firem v Silicon Valley. Stojíme tak po boku spoluzakladatele slavné Tesly Martina Eberharda,“ vyprávěl na konferenci Future Port Prague Janků. Jeho automatický bezobslužný systém dokáže za 30 vteřin vyměnit vybitou baterii za nabitou, aniž by řidič vystoupil z auta. Prázdné baterie se na místě dobíjejí pro další použití. „Navíc je naše stanice plně mobilní, postavíte ji za tři hodiny,“ upozorňuje Janků.

Markéta Hronová

Kapslí z Brna do Prahy Dostat se z Prahy do Brna za 10 až 12 minut už za několik let nemusí být úkol z žánru sci-fi. Primátor Brna Petr Vokřál letos v lednu podepsal memorandum se společností Hyperloop Transportation Technologies (HTT), která by to mohla umožnit. Do tří let chce firma sestavit trubku, v níž přepraví první cestující. Hyperloop funguje na principu magnetické levitace. „Kapsle cestující tunelem by měla dosahovat rychlosti až 1 200 kilometrů za hodinu, vejít se do ní má až 40 cestujících,“ uvedl na konferenci spoluzakladatel HTT Bibop G. Gresta. Denně by zvládla přepravit až 164 tisíc cestujících. „Hyperloop ale není o rychlosti, je o efektivitě. Ta je důležitá pro naši planetu,“ zdůraznil Gresta. Kapsle bude brzděním produkovat energii, kombinací dalších faktorů by měla zvládnout vyrobit dostatek elektřiny na svůj provoz. xxxxxS modelem kapslového dopravního prostředku přišel vizionář Elon Musk a v roce 2013 ho dal k dispozici pro další vývoj. Brno nyní pracuje na studii proveditelnosti, aby se mohlo zařadit mezi metropole, jako je Bratislava nebo Abú Dhabí, které mohou mít v budoucím dopravním systému svou zastávku. Výstavba hyperloopu vyjde podle Gresta mnohem levněji než stavba vysokorychlostní tratě, největší překážkou jeho spuštění jsou ale zákony. Ve světě zatím neexistují takové, které by provoz vizionářského dopravního prostředku povolily. Autobus bez řidiče, děti bez řidičáku Většina kluků se těší na osmnácté narozeniny nejen kvůli tomu, že budou moci pít legálně alkohol, ale také získají oprávnění řídit auto. Podle automobilového designéra z Tesla Motors Otto Fabriho už ale tohle naše děti za několik let nezažijí. „Auta budou jezdit bez řidiče. Jistě, bude ještě možné si vybrat, dnes se také jezdí na koni, ale není to každodenní způsob dopravy,“ předpovídá Fabri. Samořiditelná auta se v současnosti stále testují, jejich rozšíření brání hlavně zákony, které by je pustily na silnice. A také zbývá vyřešit, jak se bude umělá inteligence chovat v případě hrozící nehody. Pokud autu řízenému robotem vběhne do cesty malé dítě, strhne volant do protisměru, což by znamenalo smrt pro něj a protijedoucího, nebo pojede dál? „To jsou všechno morální a etická rozhodnutí, která musí učinit vývojáři umělé inteligence či politici, ne my z automobilového průmyslu,“ říká Fabri. Až se tak stane, pak podle něj může trvat zhruba deset let, než se obmění polovina vozo-

vého parku za samořiditelná auta. xxxxxNa Future Port Prague představila společnost Navya také samořiditelný autobus, který se nyní testuje na silnicích v USA. V listopadu měl první nehodu, kterou však nezavinil autobus, ale kamion, co ho přehlédl. Létající auto První pokus o sestrojení létajícího auta učinil už zakladatel legendární automobilky Henry Ford v roce 1917. Auta vznášející se ve vzduchu běžně figurují ve filmech z budoucnosti a spoluzakladatel slovenské firmy AeroMobil Juraj Vaculík se rozhodl, že takové auto skutečně sestrojí. „Uvědomil jsem si to při cestě po dálnici D1. Umíme přesouvat terabyty dat v milisekundách, ale naše osobní doprava je stále komplikovanější,“ míní. Vyrobit takový vůz však není snadné, protože musí splňovat parametry letadla, které je lehké, úzké a aerodynamické, a zároveň auta, jež má být spíš těžší, aby bylo stabilní. „Zkombinovat to legislativně a technologicky je nesmírně komplikované,“ přiznává. Jejich AeroMobil 4.0 má místo volantu knipl, prostor řidiče vypadá jako kabina pilota a celý je zaoblený, nemá žádné ostré hrany.xxxxxFirma AeroMobil vznikla v roce 2010, začínali v podstatě v garáži. První vzorové auto postavili za deset měsíců v týmu 12 lidí. Druhý prototyp jim trvalo sestrojit dva roky. „Splňuje ale veškerou legislativu, máme za sebou tým respektovaných inženýrů ze slavných společností, jako je McLaren či Aston Martin,“ uvádí Vaculík. Slibuje, že už brzy představí limitovanou edici 500 kusů aut s křídly, která se budou umět vznést do vzduchu, když to bude výhodnější. Pro řízení takového vozu bude nutné mít řidičský průkaz i pilotní licenci.

budoucnost — 19

Úsporná auta lákají, rozhoduje cena O

pohony budoucnosti by čeští řidiči měli zájem, ale ceny takových aut by nejdřív musely výrazně klesnout. Další velkou překážkou je málo rozvinutá síť čer pacích nebo dobíjecích stanic. Jednoznačných fanoušků šetrných paliv je u nás pouze 13 %. Ovšem pokud by nebyl velký rozdíl v ceně, ekologický vůz by preferovalo 34 % řidičů. Výsledky vyplývají z šetření KPMG Česká republika a agentury FOCUS – Marketing & Social Research mezi 993 českými řidiči, které proběhlo v polovině roku 2017. xxxxxAutomobilů na alternativní pohon jsou v současnosti v Česku pouze tři procenta. Jestli se jimi silnice více zaplní, by mohla ovlivnit i státní podpora v podobě dotací a daňových výhod. A roli hraje také spotřebitelské chování Čechů na trhu s auty. „Průzkum ukazuje, že značná část fanoušků je mezi uživateli starších vozů. Lze tedy očekávat, že někteří z nich budou i u vozů s alternativním pohonem čekat na to, až se objeví na trhu s ojetými vozy. Pro výrobce to znamená, že budou muset zaujmout zákazníky, kteří se k vozům s alternativním pohonem staví neutrálně,“ říká k současné situaci na trhu Jan Linhart, partner KPMG Česká republika odpovědný za automobilový sektor.

Jak se k alternativním palivům staví řidiči? Nezaujatí 53 % Pokud by vybírali nový automobil a cena by nehrála roli, alternativní pohon by nebyl jejich první volbou. Potenciální zájemci 34 % Bez ohledu na pořizovací cenu by preferovali alternativní pohon. Nejsou však ochotni zaplatit více než o 15 % vyšší cenu ve srovnání s auty se spalovacími motory. Fanoušci 13 % V následujícím roce plánují nákup automobilu a pravděpodobně zvolí alternativní pohon, nebo by takový vůz koupili, pokud by jeho cena byla maximálně o 50 % vyšší, než je cena aut na klasická paliva. Rozvoji nejvíc pomůže Snížení ceny automobilů na alternativní pohon 68 % Hustější síť čerpacích a dobíjecích stanic 58 % Dotace na nákup nového vozu 45 % Levnější paliva 34 % Daňová podpora 32 %`

20 — budoucnost

Marie Valentová

Elektromobil

CNG

LPG

Vodíkový pohon

62 %

39 %

59 %

13 %

informovanost*

46 % preferuje 13 % odmítá

16 % preferuje 13 % odmítá

35 % preferuje 11 % odmítá

9 % preferuje 16 % odmítá

• ekologický provoz

• ekologický provoz • nízké provozní náklady

• ekologický provoz

• nedostatečná síť dobíjecích stanic • dlouho se nabíjí • vysoká pořizovací cena

• nemožnost zaparkovat • nemožnost zaparkovat v podzemních v podzemních garážích garážích • menší zavazadlový • menší zavazadlový prostor prostor • nedostatečná síť čerpacích stanic • podle řidičů je nedůvěryhodný, nebezpečný

• malý výběr vozů • servisy nemají zkušenosti a vybavení • nedostatečná síť čerpacích stanic • podle řidičů je nedůvěryhodný, nebezpečný

* Podíl respondentů, kteří si buď sami vybaví tento typ pohonu, nebo už o něm slyšeli.

budoucnost — 21

z n

Jizerská padesátka Jizerská 50, pražské Primátorky, Běhej lesy nebo olympijské parky. Stále popu lárnější sportovní akce, které mají v zákulisí jedno společné: jméno Marek Tesař. Bývalý marketingový ředitel Českého olympijského výboru a zakladatel úspěšné marketingové agentury si povídal s redakcí Marwicku o tom, jak složité bylo do dat moderní šmrnc slavné Jizerské 50, o unikátnosti myšlenky olympijských parků i o budoucnosti českého sportu.

byznys — 23

Richard Valoušek

24 — byznys

Když se řekne Jizerská 50, každý si představí, že musí na běžkách ujet celých padesát kilometrů, ale tak tomu už dávno není, že? Padesátka je hlavní závod, kterému jsme věnovali v programu celou neděli, účastní se ho skoro pět tisíc běžkařů. Nedá se to sice srovnávat se severskými závody, ale na střední Evropu je to unikátní číslo. I když jsou ve startovním poli převážně trénovaní hobíci, ne každý si na padesát kilometrů troufne. Také proto jsou v programu závody jako třicítka volnou technikou nebo pětadvacítka a desítka klasicky. Právě desetikilometrový závod byl přidán teprve před rokem a hned se z něj stal účastí třetí největší v programu Jizerské. A zde nám postupně rostou závodníci pro tu královskou distanci. Daří se vám dobře zapojovat partnery? Každý zá vod nese jméno jednoho z nich. Ano, a sponzoři ho tak berou za svůj. ČEZ, Volkswagen, Hervis, Česká televize, každá ze značek je nedílnou součástí aktuálních závodů, váží si toho a chce společně s námi celou akci posouvat dál. To je základ úspěchu. Každý rok se snažíme hledat nové cesty. Naše nápady fungují a to nám pomáhá i u členů Ski klubu, kteří nám důvěřují a nechávají nám volnější ruce. Jak se k Jizerce stavěli partneři na začátku, když jste k závodu v roce 2007 přišli? Naše pozice byla samozřejmě jiná, byli jsme rádi, že se vůbec někdo s Jizerkou spojil. Až posledních šest sedm let máme stabilní partnery s dlouhodobými smlouvami. S tím se pracuje na rozvoji projektu mnohem lépe. Jizerská je závislá na počasí, když není zima ani sníh, závod se nemůže konat. Jak snášíte tu nejistotu? Děláme vše pro to, aby ta nejistota byla co nejmenší. Zasněžujeme a spolupracujeme s Pojišťovnou VZP na vrácení většiny startovného v případě nekonání akce. To je světový unikát. Samotný závod se nově koná až v druhé polovině

Jizerská 50 je známé jméno už desítky let, vy jste u ní poslední dekádu. Proč jste o slavný závod tak stáli? Cítili jsme potenciál a ten se nám potvrdil. Úplně na začátku byl Jan Klenor, šéf Patria Finance, který si vyhlídl běh na lyžích a chtěl, abychom do projektu šli s ním. Po pár schůzkách jsme měli jasno, chtěli jsme Jizerku uchopit a posunout dál. Co vás přesvědčilo? Především to byla historie závodu a jeho příběh. Navštívili jsme ty největší závody na světě a bylo nám jasné, že potenciál je zde velký. Inspirovali jsme se především ve Skandinávii, Itálii a Švýcarsku, kde jsou mimo jiné závody za pár minut vyprodané. K tomu máme v Česku daleko, ale za deset let jsme i v počtu lyžařů udělali stoprocentní nárůst. Jak těžké bylo přesvědčit místní pořadatele, aby vás do svého závodu, který má tradici od roku 1968, pustili? Vždy je složité, když vstupujete do určité komunity, zvlášť když funguje čtyřicet let. Byli jsme cizí element. Přišli jsme z Prahy a chtěli jim do toho mluvit. Úplně chápu, že byli nedůvěřiví – měli své návyky a my se je pokoušeli změnit. Povedlo se to za těch deset let? Naštěstí je vedení Ski klubu partou osvícených lidí v čele s Martinem Kouckým, který rychle pochopil, že silný marketing je pro budoucnost tohoto závodu klíčový. Důležité bylo i to, že jsme se i my naučili lépe vnímat prostředí a běžecké lyžování. Významně pochopitelně pomohly i výsledky naší společné práce. Prestiž závodu je úplně na jiné úrovni, počty závodníků rostou, běžci mají lepší servis, zázemí je komfortnější, spolupráce s Českou televizí je na té nejlepší úrovni. Kvůli signálu a unikátním záběrům krouží nad závodníky letadlo a vrtulníky. To jen potvrzuje, že se povedly věci, které byly dříve nepředstavitelné.

Kdo je Marek Tesař V marketingu a reklamě se pohybuje skoro dvacet let. Jeho hlavním zájmem je sport a hledání cest pro značky k fanouškům či aktivním sportovcům. V roce 1997 založil společnost RAUL, která se dodnes věnuje sportovnímu marketingu a s níž se dostal k velkým projektům, jako jsou Jizerská 50, SkiTour, Primátorky či Běhej lesy. Jeho pro fesní kariéra je spojena především s Ogilvy Group Prague, kde spoluzakládal Ogilvy-Acti on, v roce 2005 skupinu Mather a v roce 2013 uváděl na trh Geometry Global. Poslední tři roky vedl marketing Českého olympijského výboru, kde byl zodpovědný mj. za realizaci olympijských parků nebo Českého domu v Rio de Janeiru. V současné době s ČOV spolupra cuje jako konzultant pro marketing. Několik let byl členem prezidia AKA a sportovní marketing přednáší na vysokých školách. února, kdy je statisticky větší pravděpodobnost sněhu. Startovné se závodníkům jinde na světě nevrací? Není to zvykem, vlastně to ani není možné. My, nebýt Pojišťovny VZP, bychom to také nemohli dělat. Příprava závodu běží celý rok, většina výdajů se utratí během příprav a samotné konání akce je pouze vyvrcholením. Já vždycky používám jeden příklad z Norska, kde nechali stát na startu hodinu dvanáct tisíc lidí kvůli silnému větru. Pak jim řekli, že se závod z bezpečnostních důvodů nebude konat a startovné propadá. Běžci se zkrátka sebrali a šli domů, chápali to. To je trošku extrém. Ale i vy jste zažili zrušení závodu, a to hned při prvním ročníku, kdy jste u něj byli. Jaká to byla zkušenost? Byl to průšvih, moc jsme se těšili, sehnali partnery a pak týden před závodem na stadionu rostly krokusy. Do té doby jsem si nepřipouštěl, že by se závod nekonal. Všichni ale zareagovali

skvěle včetně partnerů, ustáli jsme to. Byl to pro nás dobrý trénink, protože jsme si prošli všemi přípravami nanečisto. Když se nyní ohlédnete za těmi deseti lety s Ji zerskou, povedlo se vše splnit? To je nekonečný proces – neustále se snažíme na Jizerské pracovat, posouvat ji, zlepšovat, najít ideální propojení akce, závodníků a partnerů. Mám radost, že se nám to daří, i místní komunita je s námi zajedno. K tomu pomáhá i skutečnost, že nám záleží na historickém odkazu závodu, na příběhu horolezců, kteří stáli u založení akce na konci 60. let. Památku uctíváme rok co rok. Pojďme sundat běžky, protože se v marketingo vé agentuře RAUL věnujete i dalším sportům. Co mají společného Jizerská a Primátorky, závod osmiveslic, který se každoročně koná na pražské Vltavě více než sto let? Primátorky jsou také velký fenomén. Odkaz obou závodů si zaslouží obdiv a velkou opatrnost

byznys — 25

26 — byznys

vazbu. Od parku na pražské Letné jsme se poučili a začali parky dělat více v regionech, při této zimní olympiádě budou oba velké parky na Moravě. A většina nákladů půjde do měst a krajů. To je ideální scénář, protože právě ony z parků mají největší přínos. Také chceme, aby po parcích zůstal v regionech odkaz, mohlo se tam dál sportovat nebo aby použité sportovní náčiní bylo někomu užitečné. Se sportem v regionech se dostáváme k vaše mu dalšímu projektu. V čem spočívá vaše spo lupráce se Sokolem? Pro mě osobně je to velká výzva, protože tato organizace má všechno, co jsme pracně budovali v ČOV. Vezměte si, že mají 1 100 jednot po celém Česku, kde se sportuje, a to nehovořím o jejich významné roli v dějinách českého státu. U nás není žádná instituce, která by se věnovala tolika dětem. Která oblast sportu se bude v Česku nejvíc rozvíjet? Pokud jde o sportovní odvětví, velký potenciál má stále běh. Jeho boom z posledních let se nezastavil, jen se postupně mění. Kdo nejlépe reaguje, získává běžce. V rámci RAULu pořádáme čtvrtým rokem seriál Běhej lesy. Je unikátní v tom, že běžce dostaneme do přírody, do lesů, na běžně nedostupná místa, což je přesně to, co lidé nyní hledají. Aktuální trend je tedy nabídnout běžcům i ně jaký zážitek navíc? Ano, utíkají z měst, už se jim okoukalo běžet maraton Holešovicemi. Chtějí čerstvý vzduch, měkký povrch a něco netradičního k tomu. Podívejte se na Spartan Race a podobné akce, nejde už jen o běh. Překážky, adrenalin, nové zážitky, to je to, co si pak sportovci domů odnášejí. A ještě je tu jeden důležitý moment. Lidé chtějí zážitek sdílet, ale nejen na sociá lních sítích. Osobně s někým, s partnerem, kamarádem, kolegou. Stále populárnější jsou týmové akce a štafety. Kam se může sport v dalších letech posouvat? Ten prostor je stále obrovský. To nám ukázal i Laver Cup, který byl úspěšný a udělal nám skvělou reklamu po celém světě. Povedlo se

při jejich dalším rozvoji. Málokdo ví, že jde vlastně také o masový závod, protože se ho účastní více jak tisíc veslařů. Patří mezi nejprestižnější a nejstarší ve veslařském světě. Náš cíl je podporovat tuto jedinečnost. Velký potenciál vidím v závodu univerzitních osem z celého světa. Zde potřebujeme silnou spolupráci s Prahou. Také připravujeme projekt s Czech Tourismem. Teď úplně z jiného soudku. Atmosféru kolem sportu ovlivnila nedávná aféra s rozdělováním dotací, kdy byli policií obviněni hlavní předsta vitelé českého sportu včetně šéfa České unie sportu. Pocítil jste to na své práci? Nás se to naštěstí nedotklo, máme s partnery dlouhodobé vztahy, dodáme jim vše, co je domluvené, a často i něco nad rámec. Ale ta aféra vrhla na sport všeobecně negativní stín, znám řadu případů, kdy sponzoři odešli ze svazů kvůli korupci či nějakým nejasnostem. Nechtěli se už s daným sportem spojovat. Těch případů bohužel přibývá a partneři se bojí, co se zase vyvrbí. Ve zprávách se pak nehovoří o vítězích a hrdinech, ale o úplatcích. Pro sportovní prostředí to není vůbec dobré. Jak hodnotíte projekt olympijských parků? Ten první na Letné postavil ČOV v roce 2014 i pod vaším dozorem. Řešila se tehdy hodně finanč ní náročnost? Ta se bude řešit vždy a je to tak správně, ale je potřeba být při jejím rozboru férový. Jeden takový park, který na místě slouží téměř tři týdny každý den tisícům lidí, stojí stejně jako třídenní hudební festival. A přínos pro český sport i pro lidi, hlavně pro pohybuchtivé děti, je obrovský a doložený daty. Co říkáte na to, že nyní s parky sklízí ČOV a jeho předseda Jiří Kejval slávu po celém světě? Jen to potvrzuje, o jak unikátní myšlenku jde. Když jsem ji po první edici na Letné prezentoval na mezinárodních konferencích a na Mezinárodním olympijském výboru, všichni byli nadšení a České republice to dělalo dobré jméno. I my jsme byli spokojeni. Každý park nás něco naučil. Našli jste i prostor pro zlepšení? Ano, vždy je dobré si udělat podrobnou zpětnou

51. ročník Jizerské 50 se jede 16.–18. února 2018 zrealizovat geniální spojení tradičního sportu s mechanikou z golfu: soupeření mezi Evropou a zbytkem světa. Navíc se svět utvrdil, že spojení tenisu a Česka funguje. Také se mi líbí určitá regionalita hlavních sportovních odvětví. Pardubice a Velká pardubická, Liberecko a Jizerská 50, Vysočina a biatlon. Jsou to velmi efektivní spojení a jsem příznivcem hledání dalších takto silných partnerství. Vydělá na tom nejen sport, ale hlavně region. Máte inspiraci? Třeba nyní řešíme s Českým volejbalovým svazem pořádání nejprestižnější světové série v plážovém volejbale. Je to sport, který zažívá boom celosvětově i v České republice, což ještě umocňují výsledky našich dámských párů. Hledáme pro něj nyní region, kde se bude dlouhodobě pořádat. Zajímavá by byla Ostrava díky lokalitě Dolní oblast Vítkovice. Jsem přesvědčen, že toto partnerství může fungovat jako zmíněné projekty. Pod tím bychom rádi byli podepsaní.

Padesátá padesátka O loňském závodu bylo slyšet i kvůli jeho kulatým narozeninám. Padesátý ročník doprovázela speciální připomínková kampaň. Marek Tesař oslovil svého kamaráda Petra Wolfa, který poslal výzvu k vytvoření tema tických děl okruhu umělců. Vznikla výstava, která proběhla v září v pražském Mánesu a od ledna je k vidění v Oblastní galerii Liberec. Kampaň podpořil i hudební klip skupiny Tata Bojs. Co stálo za jeho vznikem, vypráví sám Tesař: „Kolegové Petr Lešek a Vendula Dittrichová přišli s nápadem nového textu a se svou oblíbenou kapelou to pak dotáhli až do konce. Díky tomu se Tata Bojs navždy zapsali do historie závodu a nejen desetitisíce zhlédnutí videoklipu na YouTube dokazují, že to mělo smysl.“ K historii závodu ale nejvíc promlouvá vzpomínková kniha. „Svůj příběh v ní vypráví padesátka lidí, kteří se kolem Jizerské pohybují: účastníci, rozhodčí, umělci, členové Ski klubu,“ popisuje Tesař. Vydalo ji nakladatelství Albatros. Dá se koupit i na oficiálním webu Jizerské jiz50.cz, kde se zároveň můžete přihlásit na 51. ročník. Jede se 16.–18. února 2018 a zbývají poslední místa.

„Naše poslání je přinášet lidem radost ze spojení sportu a značek. Když vidíte desetitisíce šťastných účastníků našich akcí a spokojené partnery, dává celému týmu práce smysl. A radost pak vlastně přeskočí zpětně i na nás.“ byznys — 27

Sedmero právních pohádek J

ak by si s GDPR poradi li pohůnci, čeledíni nebo rychtáři? Advokátky z KPMG Legal pohádkovou formou shrnují nové předpisy, nařízení a rozhodnutí, které se mohou týkat i vaší firmy. O sdílené perníkové chaloupce Bába s dědkem se rozhodli si na stará kolena trochu přivydělat, pořídit si ještě jednu chaloupku a tu pronajímat v lese bloudícím dětem. Narazili ale hned při sjednávání půjčky na pořízení chaloupky. Vesnická záložna trvala na vyšším podílu jejich vlastních dukátů, které bába s dědkem jen tak tak vykouzlili podle zašlé pohádkové knihy. Zároveň zapomněli svůj záměr pronajímat chaloupku nahlásit rychtáři a platit desátek, až jim na dveře zaťukal dráb. Poslední ránu jim zasadili Jeníček s Mařenkou, kteří z chaloupky bez zaplacení oloupali velkou část cenného perníčku. Bába s dědkem tak byli rádi, že jim nakonec zůstala alespoň jejich chatrč na kuří nožce. (Regulace sdílené ekonomiky včetně informace Generálního finančního ředitelství k daňovému posouzení povinností poskytovatelů ubytovacích služeb)

Jak dědeček na internetu platil, až zaplatil Dědeček se chystal zaplatit přes internet nového oslíka, kterého si vybral do svého hospodářství. Jelikož se nechtěl zatěžovat vlastnictvím přenosného telefonního aparátu ani dalších technických vymožeností od místní záložny, pořídil si raději jako první v dědině do svého počítadla čtečku obličeje i otisků prstů. Na základě nového královského dekretu, který vychází z výnosu platného pro celé císařství, mohl dědeček používat svoji platební destičku bez desátků. Hostinští mu ji při jeho cestách také nebudou moci svévolně zadržovat, když zůstal přes noc. (Novela zákona o platebním styku implementující směrnici PSD2, upravující zabezpečení internetových plateb, zrušení poplatků za platby kartou či blokaci prostředků na účtu například při hotelové rezervaci)

Bez práce nejsou rohlíky Pekař Dalamánek už nestíhal péct pečivo pro celou Pečenou Lhotu sám. Plánoval si tedy prostřednictvím služeb pana Všezařídíma najmout námezdníky z vedlejšího Poleska a využít je při provozu pekárny. Jelikož neměl v pořádku všechny požadované glejty, dostal se do vážných problémů s biřici. O žních toho roku však došlo ke změně královského výnosu. Sice nově umožnil takto zaměstnávat přespolní čeledíny, ale zároveň trestal pokutou až deset milionů dukátů ty, kteří si je najmou v rozporu s výnosem. (Novela zákona o zaměstnanosti umožňující agenturní zaměstnávání cizinců a zároveň zpřísňující sankce)

28 — byznys

Linda Kolaříková a Iva Baranová, advokátky z KPMG Legal lkolarikova@kpmg.cz, ivabaranova@kpmg.cz

Byl jednou jeden skutečný vlastník Byl jednou jeden pan Boháč. Ale protože byl tajnůstkářský, nechtěl, aby se po království o jeho jmění moc vědělo. A tak se tvářil, že jej jen spravuje pro různá cechovní sdružení. Léta páně 2017 však vešel v platnost nový královský dekret, který zavedl registrum skutečných držitelů všech sdružení. Pan Boháč se tak během následujícího roku musel na ouřadě zapsat do příslušné majetkové knihy. Ulevilo se mu však a oddechl si velice, když zjistil, že tento zápis nebude vyvěšen na ouředních tabulích v každé dědině. (Zavedení neveřejné evidence skutečných vlastníků prostřednictvím zákona novelizujícího především zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a zákon o veřejných rejstřících)

Tři oříšky ochrany osobních údajů Když milá Popelka vyhnala zlou macechu, úspěšně sama vedla rozsáhlé hospodářství, které zdědila po rodičích. Nestála už o plesy ani o prince, musela si však poradit se třemi oříšky v souvislosti s ochranou osobních údajů čeládky i kupců, se kterými obchodovala. Prvním byla její správcovská odpovědnost za transparentní zpracování těchto údajů. V druhém musela vyřešit práva jednotlivých dotčených. Pro rozlousknutí třetího musela vyřešit, zda snad nepotřebuje zaměstnat pana Pověřence. Naštěstí jí se všemi těmito úkoly poradila moudrá sova Legálka a ona se tak brzy mohla vrátit ke svému oblíbenému přebírání hrachu.

Zaměstnavatel a lyžníci Chalupník Pohůnek s hospodářem, pro něhož pracoval, a některými kupci, kteří od nich odebírali, zkoušeli sjíždět zaváté pláně na sněžných prkénkách. Pan Pohůnek však upadl a zle se pochroumal. Následně se dostal s hospodářem do sporu, zda tato kratochvíle byla součástí jeho roboty, či nikoliv. Soudní stolice nakonec rozhodla, že šlo skutečně o výkon roboty a že se hospodář musí o pana Pohůnka příslušně postarat. Hospodář totiž podle ní hradil povoz, který vozil lyžníky na kopec, a čekal, že pan Pohůnek bude při této příležitosti kupce všelijak bavit a rozprávět s nimi. (Rozsudek Nejvyššího soudu ohledně úrazu na zájezdu organizovaném zaměstnavatelem)

O upovídaném Pepíkovi Čeledín Pepík už měl dost lopocení pro místního statkáře. Všude po vsi proto líčil, jaký je statkář bručoun a nelida. Protože mu to však nestačilo, začal si vymýšlet, jak statkář bije čeládku karabáčem a nutí ji jíst jen pomyje pro vepře. Rozepře se časem dostala až před purkmistra. Dle něj si Pepík tímto způsobem jen neškodně ulevoval po těžké práci. Nadřízená instance ovšem nakonec rozhodla, že poškozovat statkářovu doposud dobrou pověst takovým způsobem není záhodno. Statkář tak mohl Pepíka bez výslužky vyhnat. (Rozsudek Nejvyššího soudu o kritice zaměstnavatele a oprávněnosti výpovědi z tohoto důvodu)

(Obecné nařízení „GDPR“ o ochraně osobních údajů účinné od 25. května 2018)

byznys — 29

u e

Karneval Valletta, Malta, od 9. do 13. února 2018 Druhým evropským městem kultury se stala maltská Valletta. Ta zahajuje svůj roční kulturou nabitý program 20. ledna. Největší slavnost ale ve Vallettě proběhne od 9. do 13. února, kdy ulice města rozpohybuje velký maltský karneval, jehož tradice sahá až do dob vlády řádu maltézských rytířů.

Impresionisté v Londýně Londýn, Velká Británie, do 7. května 2018 V londýnské galerii Tate Modern právě probíhá výstava Impresionisté v Londýně. Je zaměřena na díla francouzských malířů Moneta, Tissota či Pissarra, kteří byli v Londýně v 70. letech 19. století v exilu. Stavte se i v Národní portrétní galerii, zde je do 11. února k vidění výstava portrétů Paula Cézanna.

Fashion week Milán, Itálie, od 21. do 27. února 2018 Versace, Dolce & Gabbana, Gucci, Moschino, Bottega Veneta, Prada nebo Fendi. Tradiční módní domy opět představí své nejnovější trendy na opulentních módních přehlídkách na milánském týdnu módy. Fashion week se letos v Miláně koná v týdnu od 21. do 27. února.

Koncert Vídeňských filharmoniků Madrid, Barcelona, Španělsko, 13. a 14. ledna 2018 Podívat se na tradiční novoroční koncert Vídeňských filharmoniků je téměř nemožné. Hned o čtrnáct dní později ovšem Vídeňská filharmonie vystupuje ve Španělsku. Pod taktovkou venezuelského dirigenta Gustava Dudamela představí v Madridu a v Barceloně Mahlerovy a Berliozovy symfonie.

Semperova opera Drážďany, Německo, únor 2018 Drážďanská Semperova opera, původně postavená ve stylu vrcholné italské renesance, byla dvakrát zničena (v roce 1869 při požáru a v roce 1945 při bombardování Drážďan). Dnes v ní sídlí Saská státní opera, která v únoru zve třeba na Wagnerova Bludného Holanďana nebo Mozartovu Kouzelnou flétnu.

Evropská scéna

Evropské město kultury Leeuwarden, Nizozemsko, 26. a 27. ledna 2018 Leeuwarden, rodiště slavné tanečnice Mata Hari, je hlavním městem severní nizozemské provincie Frísko a také nově zvoleným hlavním městem kultury v Evropě. Zajímá vás, jak Frísové oslavují život? Přijeďte se podívat do Leeuwardenu hned na slavnostní zahajovací víkend 26. a 27. ledna.

Anna Batistová

am se vydat za zážitky na počátku nového roku? Kromě vyhlášených uměleckých metropolí, jakými jsou Londýn, Milán nebo Drážďany, zveme tentokrát také do méně tradičních destinací. Evropskými hlavními městy kultury se totiž právě staly nizozemský Leeuwarden a maltská Valletta.

revue — 31

Bývalí vězni připravují svačinky L

idé končí ve vězení nej častěji kvůli drogám. Někdy ale kradou i z jiných důvodů, třeba z lásky jako v případě třicetiletého Václava, který pro jednu ženu neváhal vyloupit hned dvě banky. Seděl už dvakrát, teď se snaží vrátit do běžného života a ze spárů kriminálu se jednou provždy vymanit. Pomáhá mu v tom ne zisková organizace Dismas, která v bistrech za městnává bývalé i současné vězně. Začalo to láskou, dnes už by se dalo říci nešťastnou. Václav byl zamilovaný do své přítelkyně Moniky a chtěl jí dokázat, jak moc mu na ní záleží. „Kupovat květiny nebo prsten mi přišlo příliš fádní. Chtěl jsem nějaký heroický čin. Tak mě nenapadlo nic lepšího než vyloupit banky. Nejdříve jednu, po týdnu druhou,“ začíná Václav vyprávět svůj příběh. Podařilo se mu to, získal spoustu peněz, které s přítelkyní prohýřili. Taxi, hotely, večeře, prostě luxus. Jenže po čtrnácti dnech se pohádali a Monika ho ze vzteku udala. „Přijeli policisté z Útvaru rychlého nasazení a sebrali mě. Tak jsem se dostal poprvé do vězení,“ vypráví třicetiletý muž drobnější postavy.xxxxxSedíme v jeho současném zaměstnání – v bistru Dismas na Ministerstvu spravedlnosti, které provozuje stejnojmenná nezisková organizace, jež zaměstnává současné i bývalé vězně. Stěny jsou vymalovány žlutě, na dřevěných stolech stojí skleničky a džbánek naplněný vodou s citronem. Nabídka je klasická – obložené housky, domácí jogurty, quiche, ale i sladké marokánky nebo perník. „Nejvíce

32 — revue

se prodává smaženka a přesnídávkové polévky,“ říká muž za barem. Ten je ještě ve výkonu trestu a do práce jej spolu s kolegou kuchařem vozí každý den eskorta z pankrácké věznice. Dnes mají na svačinu zabijačkovou polévku, k obědu pak žampionový krém, kuřecí steak a opečený brambor. Jak se blíží dvanáctá, začíná jim přibývat zákazníků. xxxxxxxxxxVšichni zaměstnanci mají béžová trička s nápisem Dismas. „Název neziskovky jsem vybrala podle svatého Dismase, patrona vězňů, všech odsouzených k trestu smrti, zločinců, kriminálníků a napravených zlodějů a lupičů. Zakládala jsem ji v roce 2013 společně s mámou,“ vypráví Kateřina Kalinová. Vystudovala sociální politiku a sociální práce, v jedné neziskové organizaci už pracovala, ale nelíbilo se jí, že nevidí žádné výsledky. „Chtěla jsem něco hmatatelného, tak jsem napsala projekt a vyšlo to. Od té doby mám Dismas a už z toho nejde vystoupit,“ letmo se usměje drobná blondýnka s tím, že to občas není jednoduché. „Někteří chodí do práce pozdě nebo nepřijdou vůbec, i když je pravda, že to se v poslední době už tak často nestává,“ vypráví. xxxxxJejí organizace pomáhá bývalým trestancům dostat se zpátky do života. Dají jim práci, snaží se pomáhat s řešením dluhů, které mají téměř všichni, se sháněním bydlení, ale řeší s nimi i některé osobní problémy, pokud o to sami stojí. Posílají je také na vzdělávací kurzy, třeba na baristu a další související s gastronomickým provozem. „Někteří jsou vděční,

Markéta Hronová

ale spousta z nich nemá ke vzdělání příliš kladný vztah, tak to berou pomalu jako další trest,“ směje se Kalinová. xxxxxKromě bistra na Ministerstvu spravedlnosti provozují ještě podobné na Ministerstvu práce a sociálních věcí, kavárnu u Bílé labutě, dělají také cateringy, naposledy pro Ministerstvo průmyslu a obchodu, pravidelně pro pražský magistrát a téměř od začátku úzce spolupracují také s KPMG. „Oni si nás sami našli, když do kavárny přišla Ivana Pokorná z oddělení společenské odpovědnosti firem (CSR). Říkala, že se jí velmi líbí náš koncept a že by nás chtěli podpořit. Začalo to tím, že jsme prodávali naše výrobky na vánočním jarmarku, pak jsme se dohodli na rozvozu svačinek,“ popisuje Kalinová. Každou středu tak naloží obložené housky, quiche, dorty, domácí jogurty a další svačiny z bistra a s pojízdným vozíkem projedou kanceláře v sídle společnosti na Florenci, aby si zaměstnanci mohli nakoupit. Dismas je také jednou ze čtyř neziskových organizací, které firma KPMG podporuje jak finančně, tak poradenstvím. Letos jej rovněž zapojila do své vánoční sbírky. Pervitin a plastová pistole Návrat z vězení do běžného života je většinou krutý. Václav už byl zavřený podruhé, propustili ho letos v září. Práci v Dismasu mu pomohla sehnat kurátorka z Plzně, kde byl ve výkonu trestu. Přišel na pohovor a za čtrnáct dní nastoupil. „Jsem moc rád, že mám tuhle práci. Jinak je to

ale mnohem těžší, než jsem si myslel. Ve vězení pořád koukáte na filmy a tam se všechno zdá úplně jiné. V kriminále se s vámi nikdo nebaví o tom, co bude venku. Dostal jsem tisícovku a šel jsem,“ popisuje Václav. xxxxxPomohla mu ještě sociální dávka tři a půl tisíce korun. Nejdříve si našel místo na ubytovně, teď podnájem. Má ale dluhy, takže mu po exekuci z výplaty skoro nic nezbyde. „Jsem v hluboké finanční tísni. Zrovna se nacházím přesně v bodě, kdy to většina bývalých vězňů vzdá, spadnou znovu do drog nebo začnou krást. Já to tak nechci, ale je to těžké. Musím si sehnat ještě jednu práci nebo brigádu, abych se z toho vyhrabal,“ říká překvapivě uvědoměle Václav. Ani zakladatelka neziskovky nedokáže odhadnout, kolik jejích zaměstnanců se vrátilo do normálního života a kolik zpátky do vězení. „Vím o případech, které už si zase odpykávají trest, ale znám i takové, co mají další práci

revue — 33

a snaží se fungovat normálně,“ říká. V osmdesáti procentech případů hrají v jejich trestné činnosti roli drogy, u mužů jsou to také ženy, podobně jako u Václava. xxxxxDalší žena stála i u počátku jeho návratu do kriminálu. „Poprvé jsem seděl rok a půl. Když mě propustili, ujali se mě babička s dědou. Dali mi šanci, nějaké peníze do začátku, abych si v Praze mohl najít podnájem a začít znovu. To se mi podařilo, hledal jsem si práci, jenže dřív jsem si našel novou přítelkyni, která ale byla závislá na pervitinu. Já jsem samozřejmě začal brát s ní,“ vypráví. Ona se živila jako prostitutka, on si vydělával natáčením pornofilmů. Nejdříve to zvládal, ale drogy ho rychle semlely. Nebyl schopný pracovat, přítelkyně ho opustila. xxxxx„Ráno 23. března 2012 jsem se vzbudil, v peněžence jsem měl tři stovky, dluhy u kamarádů a nevěděl jsem, co dál. Tak jsem si za stovku koupil cigára, za dvě stovky atrapu pistole, dal si poslední čáru a šel do vietnamské večerky,“ líčí. Jenže prodavačka ve večerce poznala, že zbraň není pravá, a začala se s ním prát. Pistole z plastu se rozpadla na dva kusy, Václava pod vlivem drog to vyděsilo a začal utíkat. Venku ale zakopl a za chvíli ho zmateného sebrala policie. „Měl jsem rok a půl podmínku, ale já to nevydržel ani osm měsíců a už jsem byl zpátky,“ přiznává. Podruhé seděl pět a půl roku. xxxxxTeď je rád, že nemusí v zimě na stavbě kopat kanály a může být v bistru. Ještě více ho ale bavila práce v kavárně u Bílé labutě, což je hlavní činnost Dismasu. Tam strávil jen první tři dny. Pak kavárna musela zavřít, protože odešel zkušený barista a vedoucí prodejny. „Bohužel se mi od té doby nepodařilo nikoho sehnat, a tak kavárna momentálně nefunguje. Potřebuji někoho se zkušenostmi a smyslem pro zodpovědnost. Už několikrát to vypadalo na-

34 — revue

dějně, ale nakonec se to nepodařilo. Jsme nezisková organizace a nemůžeme nabídnout tolik jako konkurenční podniky. A situace na trhu práce je teď opravdu bídná,“ popisuje Kalinová. Najít nového vedoucího a znovu otevřít je teď prio rita číslo jedna. xxxxxDíky mimořádné sbírce, kterou KPMG uspořádalo mezi zaměstnanci, dostal Dismas přes 13 tisíc korun, za něž Kalinová v kavárně zřídila dětskou herničku. Do budoucna by tam ráda vybudovala komunitní centrum pro děti a rodiče s kriminální minulostí a plánuje také zřídit pobytovou sociální službu, protože právě špatná finanční dostupnost bydlení dělá lidem po návratu z vězení velké problémy. „Musím k tomu připravit investiční projekt. Na to bychom rádi využili peníze z vánoční sbírky, do které nás KPMG zapojila,“ říká Kalinová. xxxxxPráci s trestanci si vybrala, protože existuje spousta organizací, které podporují děti nebo seniory, ale vězni jsou dost neoblíbení, přitom také potřebují pomoci. „Když jim nepomůžeme, bude na tom tratit celá společnost. Začnou znovu páchat trestnou činnost a budou se stále dokola točit v kruhu,“ vysvětluje Kalinová. To svým příběhem potvrzuje i Václav. Rád hraje na piano a zajímá se o film. Obdivuje práci Stevena Spielberga. Líbí se mu Jurský park, i když ho spousta lidí považuje za „béčko“, jak sám říká, nebo drama Schindlerův seznam. „Na střední škole jsem psával recenze na soundtracky. Mám rád práci Ennia Morriconeho nebo Johna Williamse,“ říká se zájmem. Teď ale nemá na psaní ani pomyšlení. „K tomu se můžu vrátit, až budu mít nějaké zázemí. Teď přemýšlím, jak přežiju,“ končí své vyprávění, přebírá box s obědy a jde ho doručit na sousední Ministerstvo práce.

Vánoční sbírka KPMG Jako každý rok uspořádala společnost KPMG vánoční sbírku. Oproti předchozím ročníkům se letos rozhodla pomoci více neziskovým organi zacím najednou, a to hned čtyřem – Dismasu, který pomáhá lidem s kriminální minulostí, Hospicu Tři, organizaci Práh Brno, kde pomáhají lidem s psychotickým onemocněním, a nadač nímu fondu Muži proti rakovině. Pomyslně si je mezi sebou rozdělila čtyři velká oddělení KPMG a na speciální webové stránce každé zřídilo svůj vánoční strom. Odkaz na stránku přišel všem klientům a partnerům, ale do sbírky se zapojila i veřejnost. Každý tak mohl na strom virtuálně pověsit ozdobičku v hodnotě sto korun, kterou věnuje KPMG, a pak se rozhodnout, zda pověsí ještě další v libovolné hodnotě a sám tak přispěje vybrané organizaci. Na to, kolik jednotlivé orga nizace získaly peněz, se podívejte na webových stránkách stromecek.pro.

Vaše daně nezajímají jen vás Pomůžeme vám posílit transparentnost a minimalizovat rizika.

To nejdůležitější o daních, účetnictví a právu najdete v Daňových a právních aktualitách KPMG. danovky.cz Anticipate tomorrow. Deliver today.

revue — 35

Extra tip: Pod Střechou se bude podávat veganská kuchyně. „Těšit se můžete například na vareniky s houbami, burek nebo kebab se seitanem. Budeme si také péct vlastní chleba a připravovat domácí dipy,“ láká Filip Hausknecht.

Extra tip: Co ochutnat? „Doporučil bych některé z meníček, která nabízejí průřez naší kuchyní a možnost ochutnat více chodů z nabídky. Servis, včetně úpravy některých jídel u stolu hosta, trvá až tři hodiny a je opravdovým gastronomickým zážitkem,“ doplnil zástupce Palomy Průhonice.

Muzeum špionáže Zapomeňte na Kreml nebo Pentagon, globální centrum špionáže je na Manhattanu. Právě tam se totiž jen dva bloky od galerie MoMA před několika týdny otevřelo unikátní muzeum Spyscape. V sedmi pavilonech o rozloze 5 570 m² se seznámíte s legendárními špionážními kousky – od Enigmy až k příběhu teenagera, který hacknul web CIA. Zároveň si ale na vlastní kůži vyzkoušíte, jaký typ agenta byste byli vy, zda byste obelstili detektor lži, jaké jsou vaše pozorovací schopnosti ve virtuální realitě nebo jak rychlé budou vaše reak ce v laserových tunelech. Celodenní vstupenka do světa tajných agentů, intrik a bezpečnostních kódů stojí 39 dolarů. Autorem muzea je britský architekt David Adjaye, kterého magazín TIME zařadil mezi 100 nejvlivnějších osob na světě. Extra tip: Až vás práce agentů unaví, odpočiňte si v místní kavárně nebo navštivte muzejní obchod, kde najdete více než tisícovku knih a příběhů ze světa špionáže včetně několika raritních kousků. 36 — revue

Michelin za Prahou? Paloma je název luxusní restaurace poblíž francouzské Riviéry, jejíž um kritici Michelinského průvodce ocenili dvěma hvězdami. Zároveň je to ale také jméno sesterského podniku, který se před Vánoci otevřel na náměstí před průhonickým zámkem. „Zaměřujeme se na francouzskou kuchyni a prvotřídní servis,“ popisuje manažer podniku Martin Kolář. Nová restaurace neskrývá ambici stát se prvním český místem mimo metropoli, které získá michelinskou hvězdu. Interiér obou restaurací navrhovala Monika Babišová. Hlavní rozdíl v konceptu obou Palom je ten, že součástí průhonické „zastávky“ je kromě luxusního restaurantu také vlastní cukrárna, pekárna a boutique hotel s deseti pokoji.

Lukáš Rozmajzl, šéfredaktor CityBee.cz

TOP 3 nové podniky

Oběd od bezdomovců S novým rokem by se na konci ledna měl v metropoli otevřít nový podnik, který nabídne práci lidem bez domova nebo bývalým vězňům. „Chceme s nimi spolupracovat a pomoct jim najít stabilní bydlení, které si díky důstojné mzdě budou moci dovolit. Zároveň upozorňujeme na strukturální nedostatky státu a tlačíme na jejich zlepšení,“ říká jeden ze zakladatelů nového bistra Střecha Filip Hausknecht. Střecha se tak zařadí mezi nově vznikající tzv. sociální podniky, jako je Jídelna Kuchařek bez domova, Přestupní stanice nebo kavárna Mezi řádky. Nové žižkovské bistro bude unikátní ještě svou družstevní právní formou. Podle zákona 67 % zisku musí investovat zpět do rozvoje podniku.

Ferrari slaví 70 let velkolepou výstavou v Londýně Italská automobilka Ferrari slaví 70. výročí ve velkém stylu. Londýnské Design Museum pořádá až do poloviny dubna 2018 výstavu Under the Skin, která vozům se vzepjatým hřebcem ve znaku vleze pod kůži. Expozice rozdělená do šesti částí se věnuje historii, nejslavnějším vozům, slavným osobnostem vlastnícím Ferrari, závodům F1, výrobě a designu. Nahlédnout můžete i do budoucnosti.

Louvre otevřel pobočku od Nouvela v Abú Dhabí Slavná pařížská galerie Louvre má první pobočku. Po osmi letech výstavby byl dokončen a pro veřejnost otevřen Louvre Abu Dhabi, který na ostrově Saadiyat Island navrhl věhlasný architekt Jean Nouvel. Budova na břehu moře je složena z bílých kvádrů, které kryje 180 metrů široká majestátní čtyřvrstvá kupole z ornamentálního hliníku. Výstavní prostory jsou rozděleny do 12 galerií a nabízí aktuálně 620 děl ze sbírek Louvre.

revue — 37

DESIGN NEWS

Po třech letech se znovu otevírá Umělecko průmyslové museum v Praze Po rozsáhlé rekonstrukci se opět pro veřejnost otevírá Uměleckoprůmyslové museum v Praze, budova stojící na Starém Městě vedle Rudolfina. Nové jsou především expozice. Výstavní prostor pro krátkodobé akce se ztrojnásobil, prostor pro stálé expozice se rozšířil o jedno patro a nové jsou i další prostory včetně knihovny, kavárny a restaurace se zahradou.

Text: Ondřej Krynek, šéfredaktor DesignMag.cz

Praha bude mít nový, jednotný mobiliář Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy vyhlásil výsledky soutěže o podobu městského mobiliáře. Jednotné lavičky, stojany na kola a odpadkové koše dostanou design od dvojice Michal Froněk a Jan Němeček (Olgoj Chorchoj). Od konce roku 2018 bychom se po Praze měli začít setkávat s novým mobiliářem, který se postupně rozšíří do celého města a nahradí stávajících několik desítek různých typů.

Pavel Kalouš

(Ne)smrtelnost máme na dosah Fyzik Michal Malinský je po 15 letech práce krůček od toho, aby s vy sokou přesností stanovil délku života protonů. Jeho revoluční vý zkum by jednou mohl přepsat učebnice fyziky a vědu o krok přiblížit k záhadě vzniku a zániku vesmíru.

38 — revue

„Jsme jako horolezci v posledním výškovém táboře, které čeká zóna smrti.“ Rovnice vylepená na stěně vedle dveří mi jitří fantazii. Ale přece by si svoje tajemství, za kterým se žene už několik let, nepověsil na chodbu, bleskne mi hlavou. Když víte, kdo za těmi dveřmi sedí, vypadá ta změť čísel, znaků, lomítek a odmocnin trochu mysticky. Michal Malinský na mě mrkne a pobaveně se usměje. „To je rovnice, kterou se dnes počítá konstanta pí. Je to takový vtípek, kterým se matematici pošťuchují, když soutěží o to, kdo pí spočítá na víc desetinných míst,“ mávne rukou jednačtyřicetiletý vědec a zavede mě do své malé kanceláře. To skutečné tajemství, kvůli kterému se možná jednou budou přepisovat učebnice fyziky, je totiž ukryté až tady, v osmém patře výškové budovy Ústavu částicové a jaderné fyziky v pražské Troji, které tady přezdívají Slonovinová věž – podle biblického úkrytu badatelů a snílků. Je tu krásný výhled na Vltavu, ale mě víc upoutaly stěny této malé místnosti. Jsou hustě popsané výpočty, poznámkami a rovnicemi, které svou složitostí strčí tu na chodbě hravě do kapsy. Jde o součást životního díla, na kterém Malinský začal pracovat před 15 lety, a dnes se jako první na světě konečně blíží k cíli. Zbývá jen krok k přelomovému objevu „Už jsme velmi blízko. Ještě dopočítáme jeden detail a můžeme se pustit do závěrečného útoku na vrchol. Jsme jako horolezci v posledním výškovém táboře, které čeká zóna smrti. Teď se může ukázat, že jsme tady poslední roky šaškovali zbytečně, ale věřím, že se všechno povede,“ usměje se.xxxxxVýzkum doktora Malinského, za který také získal grant Neuron Impuls 2013, se zaměřuje na vyvrácení zákona zachování baryonového čísla, na němž stojí takzvaný standardní model částicové fyziky. Podle zákona by mělo ze vzájemných reakcí baryonů, tedy částic, jako jsou protony a elektrony, ze kterých jsou složena atomová jádra, vždy vyjít stejné množství částic, jaké jich do reakce vstoupilo. Malinský a jeho tým na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy se snaží dokázat, že toto tvrzení neplatí a baryonové číslo možná není tak svaté. To je ta složitější definice, kterou částicový fyzik používá v případě, že svoji práci popisuje někomu, kdo fyzice rozumí. Jednodušší vysvětlení zní takto: Malinský

se snaží dokázat, že protony, základní stavební kameny hmoty, nežijí věčně, a chce určit co nejpřesněji délku jejich života. Jeho výzkum by tak nejen změnil pohled na fyzikální teorie, na kterých stojí naše současné chápání světa, ale zároveň by to mohlo naznačit, jak kdysi vznikl a jak jednou zanikne vesmír. Budeme vědět, jak zanikne vesmír „Víme velmi dobře, co se dělo ve vesmíru zhruba 10-12 sekundy po jeho vzniku, tedy pikosekundu po velkém třesku. Kdybychom dokázali, že existuje rozpad protonu a že naše teoretické představy skutečně fungují, posune se naše chápání prvních okamžiků života vesmíru do času zhruba 10-34 sekundy po jeho vzniku, to je o 20 řádů víc, než známe doteď,“ říká nadšeně Malinský a hned dodá, že z pohledu laika jde sice o zanedbatelný rozdíl, ale pro pochopení vesmíru je to ohromný skok. V extrémních podmínkách, které ve vesmíru panovaly těsně po jeho počátku, totiž může zákon o zachování baryonového čísla, a tím pádem i představa o nesmrtelnosti protonů, selhávat.xxxxx„To je podle mě jedna z nejvíc fascinujících věcí, nad kterými může lidská mysl hloubat. A je to také něco, co nás odlišuje od zvířat. Že se díváme na nebe a přemýšlíme, co za tím vším je,“ zamyslí se Malinský. „Chleba kvůli tomu levnější nebude, ale jestli se rozpad protonu potvrdí, bude to navždy patřit k vědeckému odkazu lidstva, i když už možná žádné lidstvo existovat nebude.“ xxxxxÚvaha, že by protony nemusely být nesmrtelné, je stará téměř sto let. Tedy stejně dlouho, jako vědci vědí o složení atomů. Potíž je, že se rozpad protonu dodnes nikomu nepovedlo zaznamenat, a tedy nezvratně dokázat. Proto je také ve standardním modelu proton nesmrtelný, ale zároveň fyzici tuší, že tento model nejspíš neplatí. Nejvíc byl rozpad protonu v popředí pozornosti v 70. a 80. letech, s nezdary při jeho hledání ale zájem na čas opadl a znovu ožil až v posledních dvou dekádách. Například v Japonsku už deset let probíhá experiment, ve kterém je naplněn obří podzemní bazén 30 kilotunami ultra čisté vody a extrémně citlivé senzory sledují, jestli nezachytí signál, jenž by odpovídal právě rozpadu protonu. „To se sice zatím ještě nepovedlo, ale revue — 39

40 — revue

pinu odborníků, která se naplno věnuje hledání odpovědi na otázku, jež ho pronásleduje většinu kariéry. Při pohledu na hustě popsanou zeď v Malinského kanceláři pochopíte, že jde o složitý úkol, ale stejně – proč to trvá tolik let? „Do výpočtů vstupuje spousta proměnných. Na jedné straně té formulky je něco, co už bylo jednou spočítáno nebo naměřeno, na druhé pak to, co chcete dostat. Ještě v 70. letech nikdo nevěděl, jak ta formulka vypadá, navíc do toho vstupovaly veličiny, které tehdy nešlo přesně změřit. Jsou to komplikované výpočty a musí se do nich zahrnout efekty všeho, o čem ve světě částic víme, že působí na protony. To trvá roky. Ani dílčí výpočty se kolikrát nevejdou na dvacet stránek,“ říká. Mikrosvět, který člověk nikdy neuvidí Potíž je, že kromě teoretické náročnosti jde o vědecký problém, který nevyřešíte pod mikroskopem. Protože žádný tak výkonný mikroskop neexistuje. Malinský tedy to, co většinu svého profesního života studuje, nikdy neuvidí. Proton si tak může jen představovat. „Jsme zvyklí žít na škále metrů nebo kilometrů, ale v minia-

existuje pár událostí, takových kandidátů, které se tváří tak, že by to mohlo být ono,“ popisuje Malinský. xxxxxPraktický experiment je jen jednou z možností, jak zjistit, jestli protony někdy umřou. Tou druhou je teoretický výpočet – a to je právě úkol fyziků, jako je Malinský. „Lidí, kteří se tím zabývají, je strašně málo. Maximálně stovky po celém světě. Takže jsme tak trochu takoví exoti,“ usměje se. „Experimenty jsou extrémně drahé a příspěvek Česka ke společnému snažení se proto nikdy nebude rovnat příspěvku bohatších zemí. Taky mi přijde, že mám v teorii větší volnost, navíc jsem vždycky chtěl věcem rozumět na fundamentální úrovni,“ popisuje Malinský, proč si vybral tužku a papír a cestu teorie. O smrtelnost protonu se poprvé začal zajímat zhruba před 15 lety. Tehdy pracoval na obhajobě svého doktorátu na Mezinárodní škole pokročilých studií SISSA/ISAS v italském Terstu a měl před sebou postdoktorandskou stáž na University of Southampton v Anglii, na oddělení teorie v CERN v Ženevě a poté dvouletý kontrakt na Royal Institute of Technology ve Stockholmu.xxxxxV roce 2012 se vrátil do Česka a tady vytvořil malou sku-

Výzkum by mohl naznačit, jak kdysi vznikl a jak jednou zanikne vesmír

revue — 41

42 — revue

ti zdi a kouká, co z něj vyletí. Mou prací je s tužkou a papírem předpovídat, co by z něho mělo vyletět,“ říká.xxxxxA jak sám dodává, pokud možno u toho musí co nejvíc omezit vlastní fantazii. „Teprve když vám matematicky něco vyjde, můžete se kochat představou, co to vlastně znamená,“ říká a jako příklad uvádí objevení takzvaných kvarků, což jsou stavební kameny protonů nebo neutronů. „V 60. letech to byla spíš matematická kuriozita, všichni si mysleli, že to není v praxi možné. Jenže o několik let později se při experimentu na urychlovači potvrdilo, že kvarky opravdu existují. Ale je to spíš výjimečný případ,“ dodává Malinský o objevu, za který bylo uděleno několik Nobelových cen. xxxxxMimochodem, pokud se potvrdí, že protony nežijí věčně, bude to událost, za kterou nejspíš bude také udělena Nobelova cena. „Dostali by ji ale pravděpodobně spíš experimentální fyzici. Z teoretiků by to možná mohli být Howard Georgi a Sheldon Glashow, což

turním světě, o kterém se tady bavíme, se pohybujeme na škále 10-15 metru. Takže nula, čárka a dalších čtrnáct nul. Nemůžeme si ho ani zvětšit, protože k tomu je třeba světlo se stejnou nebo menší vlnovou délkou. A světlo, které my vnímáme, má vlnovou délku v řádu stovek nanometrů, což je pořád moc,“ krčí rameny.xxxxxZatímco práci astronomů, kteří jsou co do rozměrů svých objektů opačným extrémem, chápe i laik, u částicových fyziků je to složitější. „Nějakou hvězdu viděl svítit každý, každý si to dokáže představit. V atomovém světě ale neexistují barvy ani tvary, takže dřív nebo později musíme zabřednout do jazyka matematiky, to je bohužel trochu naše prokletí,“ vysvětluje Malinský. Jediné, co lze v jeho světě pozorovat, jsou následky střetu dvou částic, například ve známém urychlovači částic v CERN. „Nutí nás k tomu sama příroda. Jako když se chce malé dítě podívat, jak vypadá budík zevnitř, a protože ho neumí rozebrat, hodí ho pro-

jsou američtí teoretikové, kteří o rozpadu protonu napsali v roce 1974 klíčový článek. Rozhodně to ale nebudu já, protože jsem do tohoto byznysu naskočil s víc než třicetiletým zpožděním,“ směje se Malinský. xxxxxJeho tým teď potřebuje ještě jeden rok, aby dokončil všechny výpočty a měl k dispozici číslo, které bude s přesností zhruba jednoho a půl řádu odpovídat předpokládané délce života protonu. Teprve pak bude moci Malinský smazat popsané zdi ve své kanceláři a uzavřít tuto kapitolu své kariéry. xxxxx„Těším se, až to konečně budeme mít a až se naše výsledky v nějakém experimentu také podaří otestovat,“ říká bez známek lítosti Malinský. Už teď koneckonců plánuje, že se z miniaturního světa atomové fyziky přesune alespoň částečně na opačnou stranu – k hvězdám a planetám. „Snažím se doplňovat si vzdělání v částicové kosmologii, což je asi směr, kterým se pravděpodobně vydám dál. Umím si představit, že budu chvíli hledat, čím přesně se budu zabývat, ale vím jistě, že s motivací mít problém nebudu,“ dodává.

Ing. Michal Malinský, Ph.D. Jednačtyřicetiletý částicový fyzik vystudoval Fakultu jaderné fyziky a inženýrství ČVUT a v roce 2005 obhájil dva doktoráty z částicové fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě UK a na prestižní škole SISSA/ISAS v Terstu. Pracoval na University of Southampton v Británii, na oddělení teorie v Evropském centru pro jaderný výzkum v Ženevě, na Royal Institute of Technology ve Stockholmu a na University of Valencia. V roce 2012 se vrátil do Česka, o rok později získal grant Neuron Impuls 2013 a v roce 2016 cenu České učené společnosti. Na MFF UK vede skupinu vědců, kteří se snaží co nejpřesněji stanovit teoretic kou délku života protonů.

Poslouchejte, vědci vypráví Že je věda moc komplikovaná? Neuron Stories srozumitelně ukazují výsledky výzkumů, které finančně podpořil Nadační fond Neuron na podporu vědy. Začtěte se na webu fondu do poutavých rozhovorů nebo se zaposlouchejte do příběhů českých vědců na kanálu Neu ron Stories – máte hned několik možností: Audiotéku, SoundCloud nebo iTunes. Každý měsíc přibude jeden příběh a vy se tak nepří mo můžete s talentovanými českými vědci setkávat kdykoli a kdekoli, třeba při jízdě autem nebo tramvají. Své výzkumy průběžně dokončují další a další vědci, které mecenáši fondu podpořili, a Neuron vám brzy přinese jejich fascinující příběhy.

revue — 43

Foto: Archiv Ondřeje Berndta

Na olympiádu bez peněz

Peníze jdou ruku v ruce s úspěchem. Tak nějak se to říká a vidíme to kolem sebe. Sjezdové lyžování není výjimkou, i když jedna by se v tomto alpském elitním sportu našla. Jmenuje se Ondřej Berndt a pochází ze skromných severočeských podmínek. I z nich dokázal ve 29 letech splnit olympijské limity.

44 — revue

Richard Valoušek

Vzpomínáš si, kdy sis poprvé stoupl na lyže? Bylo to s mým dědou v Rokytnici. Jezdili jsme tam spolu často. Neuměl jsem pomalu ani chodit, ale na lyžích už jsem stál. Bavilo mě to, čehož si asi všimli i rodiče a přihlásili mě do týmu. Začínal jsi v Jablonci, jezdil po místních kopcích a teď se měříš s nejlepšími lyžaři na nejznáměj ších svazích světa. Jak dlouhá cesta tam vedla? Šel jsem po ní skoro 24 let, právě před pěti lety jsem se poprvé objevil ve světovém poháru a s otevřenou pusou se díval na hvězdné lyžaře kolem sebe. Překážek jsem měl cestou hodně a pořád tu jsou, ale snažím se na to dívat pozitivně. Tou hlavní překážkou jsou finance, abys vůbec na závody mohl jezdit a kvalitně se na ně při pravovat. Prý jsi teprve před rokem poprvé vi děl oceán? To je pravda. Nejlepší sportovci jsou zvyklí cestovat po světě, u mě to tak běžné nebylo. U moře jsem sice v minulosti byl, ale nikdy ne na jiném kontinentu a ani u oceánu. To se mi splnilo až před rokem, kdy jsme vyrazili na přípravu do Chile. Měl jsi na cestu našetřeno? Velkou část mi naštěstí platil Český lyžařský svaz, navíc mám dva stabilní partnery, Stema Construct a Skiareál Klínovec, kteří mi hodně pomáhají. Bez nich bych měl smůlu, ale i tak je to každý rok velký boj s naplněním rozpočtu. Ti nejlepší se na sezónu připravují na ledovcích, lyže jim testují najatí lyžaři, na závodech ma jí na nohou to nejlepší, co mohou mít. Jak je to u tebe? Nejdřív si musím naplánovat, kam bych mohl jet trénovat a na jaké závody to dotáhnout. Strop je pro mě světový pohár. Podle toho udělám rozpočet a snažím se ho naplnit. Často nevím, co bude za pár měsíců, jsou to jen odhady a doufání v dobré výsledky, které mi pomohou. Neznervózňuje tě, že nevíš, co bude, zda tře ba nebudeš muset místo poctivého tréninku do práce? Té se stejně nevyhnu – jak mi skončí sezóna, jdu na brigádu, pracuji u strejdy nebo u jednoho ze sponzorů. Vše si musím poctivě odpracovat.

A pak stojíš na startu vedle největších hvězd svě tového lyžování. Ti by asi koukali, že po závodě musíš do práce. Nepochopili by to, žijí v jiném světě. Už jen to vybavení, které mají k dispozici, na to se já nikdy nedostanu. A aby mi někdo testoval lyže? Já bych byl rád, kdybych si mohl testovat ty své a měl na výběr. Díky výsledkům ve světovém poháru se zdá, že by ses mohl v únoru podívat na zimní olympij ské hry. Jaké jsou tvé šance? Velké, vlastně tak nějak už s olympiádou počítám. Najel jsem si ve svěťáku body, které by mi měly účast zajistit. Teď už jen čekám na oficiální nominaci. Jsi nervózní? Ani ne, beru to tak, jak to je. Buď to vyjde, nebo ne. Vím, že olympiáda je pro náš sport to nejvíc, snadněji bych oslovoval partnery, byl by to splněný sen. Srovnával jsi vybavení elitních lyžařů. A co hory? Vždyť v Česku nemáme žádné, které by nabízely možnost kvalitního tréninku třeba ve sjezdu. Je to tak, nemáme zkrátka tak dlouhé sjezdovky. I proto jsou Češi dobří spíše ve slalomu a pak v kombinaci, ve které sbírám body i já. Velké jméno nám udělala ve světě Šárka Strachová a Ondra Bank, ti nám otevřeli dveře. Do nich se teď tlačí víc českých nadějí. Dá se říct, že jsi ve 29 letech ještě naděje? Je pravda, že už kariéru spíš pomalu končím, ale pět šest let bych ještě rád jezdil. Lyžování bych se chtěl věnovat i dál a být třeba trenérem. Uvidíme, co bude. Já vlastně ani nevím, jak zaplatím příští sezónu. Kdo je Ondra Berndt Český sjezdový lyžař, který zvládá všechny disciplíny alpské kombinace. Díky tomu si vyjel v letošním roce body ve světovém poháru za 24. místo ve Wengenu. Tím splnil kvalifikační kritéria pro olympijské hry, kam by měl být nominován. Zúčastnil se také letošního mistrov ství světa ve Svatém Mořici, kde skončil v alpské kombinaci dvaatřicátý. Pochází z Jablonce, kde žije u svých rodičů. Je mu 29 let a kromě lyžová ní se rekreačně věnuje fotbalu. revue — 45

1 MILION KČ

0,5 MILIONEM KČ

je roční rozpočet lyžaře Ondry Berndta

ročně ho podporuje Český lyžařský svaz

200 TISÍC KČ

CCA 500 TISÍC KČ

získá od sponzorů

je mezera v Ondrově rozpočtu, na kterou si musí vydělat či požádat rodiče

Za tuto částku mohl vycestovat na přípravu do Chile, kde trénoval na kvalitních svazích, ale například nemohl vyrazit na letní kemp do Švýcarska, na to již finance nestačily. Důležité je, aby si Ondra vyjel body v závodech nižší kate gorie FIS a mohl se účastnit světového poháru s lepším startovním číslem a měl větší šanci na úspěch. Letos část peněz investuje na tréninko vou cestu do Číny, která je pro něj klíčová před olympiádou v Koreji. To by mohla změnit olympiáda. Jaké jsou tvé reálné cíle? Být v kombinaci do dvacátého místa by bylo úžasné, když to bude kolem třicítky, bude to super. Navíc cítím šanci v týmové soutěži, pokud se do ní dostaneme. Jeli bychom tam dva kluci a dvě holky a mohli společně uspět. Jak se na české lyžaře dívají Norové, Rakušané, Američané, kteří mají oproti nám obrovské záze mí a výtečné podmínky? Díky posledním úspěšným rokům máme u nich jméno, respektují nás. Navíc atmosféra mezi lyžaři je neskutečně přátelská, pohodová, žádná velká rivalita. Je to i tím, že je sjezdové lyžování nebezpečné? Držíte si navzájem palce? Riziko tam je, víme o něm, cítíme ho, ale nepřipouštíme si ho. Alespoň ne při samotné jízdě. Co když před tebou pár jezdců spadne, nezner vózní tě to? To jo, pak si člověk podvědomě dává na těch místech pozor. Bohužel to není dobré, protože pak na nich výrazně ztratí, neriskuje a se svým časem neuspěje. Ale dojede v pořádku do cíle. Já měl dva větší pády: jednou to odneslo koleno, meniskus, podruhé zlomený nos, když jsem skončil v záchranných sítích. Nijak mě to však neovlivnilo, závodil jsem dál a snad ani nezpomalil.

46 — revue

Kromě lyžování se věnuješ fotbalu, jak to jde skloubit? Jeden z mých sponzorů je trenérem v Lučanech, hrajeme šestou nejvyšší soutěž. Když můžu, jdu si zahrát. Většinou je to na jaře po sezóně. Baví mě to, ale hlavně si dávám pozor na zranění. Třeba teď až do olympiády hrát určitě nepůjdu. Jak se dívá na tvé úspěchy děda, který tě k lyžo vání dovedl? Bohužel už pár let bojuje s alzheimerem, takže poslední, co zažil, byla nominace na můj první svěťák. Fandí mi i rodiče, i když to tolik neprožívají. Ty jsi kvůli lyžování skončil po půl roce na Technické univerzitě v Liberci. Jak to nesli? Neprotestovali? Nebavilo mě to a nedalo se to moc stíhat, měl jsem jasno celkem rychle. Rodiče to chápali, myslím si, že mě i v tomto rozhodování podporovali. I když byla tvá budoucnost nejasná? Ona je pořád trošku nejasná, ale ono to nějak dopadne.

Co zahrnuje Ondrův roční rozpočet

Relaxer (alt-J) Indie-rocková kapela alt-J loni vydala nové album Relaxer. V únoru 2018 ho přijede představit do Prahy. Koncert jedné z nejoblíbenějších britských kapel současnosti, hvězdy loňského ročníku Colours of Ostrava, proběhne 4. února ve Foru Karlín. Tříčlenná kapela z anglického Leedsu má na kontě už tři alba. Debut z roku 2012 An Awesome Wave získal Mercury Prize, druhá deska This Is All Yours dokonce nominaci na Grammy. Relaxer je třetí studiovou nahrávkou a v rámci turné k této desce alt‑J koncertovali kromě Evropy také v USA, Mexiku, Austrálii, na Novém Zélandu nebo v Japonsku.

revue — 47

Marwick vybírá

Zmenšování (Alexander Payne) Dne 25. ledna 2018 jde do českých kin zahajovací film Benátského filmového festivalu – snímek Zmenšování (Downsizing) Alexandra Paynea. Terapeuta Paula Safranka, který se nechá zmenšit na velikost zhruba dvanácti centimetrů, aby ulehčil lidstvu v boji s globálním oteplováním a předešel hrozícímu přelidnění Země, ztvárnil americký herec Matt Damon. Jeho ženu Audrey, která si zákrok na poslední chvíli rozmyslí, si zahrála Kristen Wiigová. Miniaturní komunita Leisureland, jejíž součástí se Safranek po zmenšení stane, se ale brzy promění v mikroverzi skutečného světa s korupcí a zločinem.

Anna Batistová

Počátek (Dan Brown) Začátkem února 2018 vychází v češtině nový román autora Šifry mistra Leonarda. Dan Brown novinku Počátek (Origin) slavnostně uvedl v Barceloně, kde se děj knihy odehrává. Hlavní hrdina, harvardský profesor symbologie Robert Langdon, přijíždí do Guggenheimova muzea v Bilbau, aby se zúčastnil odhalení vzácného vědeckého objevu. Pořadatelem akce je miliardář a futurista Edmond Kirch, dávný Langdonův student z Harvardu. Večer se ale promění v chaos a hrozí, že Kirschův objev bude navždy ztracen. Langdon uprchne do Barcelony nalézt záhadné heslo, jež má odhalit Kirschovo tajemství…

de se dobře najíst, kde se jak hraje… Nejlepší česká golfistka Klára Spil ková se dělí se čtenáři magazínu Marwick o své tipy a zážitky z golfových cest po světě. Závěr sezóny mě zavedl na turnaje do Asie. Podruhé v životě jsem se ocitla v Abú Dhabí. Bydlení v rušném centru mezi vysokými moderními budovami nebylo zrovna uklidňující a ideální na nervy. Proto mě nadchlo prostředí Saadiyat Golf Clubu, kde jsem si ve srovnání s velkoměstem připadala doslova jako v oáze. Hřiště se nachází hned u pobřeží a pár jamek se hraje skoro na pláži. A Saadiyat Beach je jedna z nejkrásnějších pláží v Abú Dhabí, takže jsem se zdejším bílým pískem a průzračně modrým mořem nechala zlákat i ke koupání. V pětatřicetistupňovém vedru a po hře bylo těžké odolat. Taky odsud můžete pozorovat delfíny a želvy. xxxxxAbychom navštívili některé z místních památek, vyrazili jsme do velké, skoro pět set metrů dlouhé mešity šejka Zayeda. Doporučuji naplánovat si prohlídku před západem slunce, abyste mešitu viděli jak za světla, tak za tmy. Je to místo s neskutečně jemnou energií a rozhodně bych se tam kdykoliv vydala znovu.xxxxxZ Abú Dhabí jsem přeletěla do Indie. Každý rok hrajeme v Novém Dillí, ale letos tam byla velice špatná smogová situace. Celý týden jsme nosili roušky, ale i tak to byl pocit, jako byste vykouřili za den snad 60 cigaret.xxxxxV Indii jsem před lety viděla jeden z nejkrásnějších východů slunce. Abyste takto spatřili Tádž Mahal, musíte vyrazit velmi brzy, protože se nachází tři hodiny jízdy od hlavního města. V ranním slunci pak hraje tato elegantní stavba mnoha odstíny barev. Byl to rozhodně jeden z mých nejkrásnějších zážitků.

48 — revue

Klářina sezona Splnily výsledky a sezona celkově vaše očekávání? Bylo to nakonec nad očekávání. Vyhrála jsem poprvé turnaj na Ladies European Tour a skončila jsem na fantastickém čtvrtém místě v Order of Merit, což je evropský žebříček za celou sezonu. Takhle vysoko v golfu ještě nikdo z Česka nebyl. O tom se mi po loňské sezoně ani nesnilo. Jsem ráda nejen za sebe, ale i za celý český golf a děkuji všem, kteří mi k tomu pomohli. Když se ohlédnete za letošní sezonou, co vás v je jím průběhu nejvíc překvapilo? Stalo se něco, s čím jste nepočítala? Tomu, že jednou vyhraju velký turnaj, jsem věřila, ale přece jen to čekání trvalo trochu dlouho, sedm profesionálních sezon na Ladies European Tour. Překvapilo mě ovšem, že vítězství přišlo hned na začátku sezony ‒ v dubnu v Maroku. Na druhou stranu, když jsme měli setkání s médii před sezonou, tak jsem slibovala, že se určitě zase brzy uvidíme, a to jsem splnila! Jaký úspěch vás potěšil nejvíc? Samozřejmě to vítězství, protože jsem o něj dlouho usilovala. V golfu musíte porazit všechny soupeře najednou a to není jednoduché. Rozhodují maličkosti a často jediná rána, což se také v mém případě stalo. Celkově mě potěšila úžasná podpora, kterou mi stále posílali fanoušci. A moc si vážím podpory a věrnosti mých sponzorů, kteří mi věřili, i když se třeba zrovna nedařilo.

Klára Spilková na cestách

Abú Dhabí a Indie

Chicago St. Andrews

Sitges Abú Dhabí Nové Dillí

revue — 49

odilý Pražan a zuřivý reportér Egon Ervín Kisch v jednom ze svých příběhů popsal, jak jeden den seděl ještě v Praze s přáteli v kavárně a o den později už se ocitl na válečné frontě. Jeho vzpomínka bude jedním ze stovky příběhů, které na výstavě Mladé Česko odpovědí na otázku, jakých vlastně bylo uply nulých sto let naší republiky. Výstava se bude konat od 14. října 2018 do 15. května 2019 ve Veletržním paláci v Holešovicích, kde bude kromě stávajících prostor k expozicím využívat i nový, speciálně pro účely výstavy navržený třípodlažní pavilon.xxxxxLabyrint plný hrdinů, činů a emocí budou moci návštěvníci výstavy prozkoumat pomocí videí ve virtuální realitě. „Chceme lidem umožnit, aby se mohli do příběhů české historie skutečně vnořit,“ říká autor projektu Petr Rachunek.xxxxxJak naznačuje už využití virtuální reality, výstava má ambice ukázat více než jen minulost naší republiky. V pražských Holešovicích bude prezentovat také současnou českou kulturu, vědu a v neposlední řadě i český průmysl a obchod. Průmyslová expozice bude rozdělena na dvě sekce – B2B a B2C. Vyzdvihne ty nejlepší technologie, poznatky a produkty české výroby a zároveň představí Čechy, kteří dosáhli ve svých oborech světové špičky – například experty na nanovlákna, robotiku, digitalizaci apod. „Výstava by měla pozvednout Čechům sebevědomí,“ vysvětluje Petr Rachunek. Organizátoři očekávají, že na Mladé Česko na Výstaviště zavítá během půl roku až 1 milion návštěvníků. Národní jubilejní výstava 2018 Mladé Česko 14. 10. 2018 – 15. 5. 2019 Výstaviště Praha-Holešovice Předpokládaná návštěvnost: 1 milion unikátních návštěv www.mladecesko.cz

50 — revue

České národní výstavy: 1791 Průmyslová výstava „Vivat Rex Bohemiae“ 1891 Jubilejní zemská výstava „Byli, jsme a budem“ 1991 Všeobecná čs. výstava „Svět, ve kterém chceme žít“ 2018 Národní jubilejní výstava „Mladé Česko“

Anna Batistová

FOCUS

Mladé Česko očekává milion návštěvníků

Člověk věří jen tomu, co vidí na vlastní oči O důvod víc podívat se pořádně.

Díky propojení dat, technologií a zkušeností z různých odvětví identifikujeme rizika vašeho podnikání a pomáháme objevit nevyužitý potenciál. Více o auditu KPMG na kpmg.cz.

Anticipate tomorrow. Deliver today.

marwick.cz

The information contained herein is of a general nature and is not intended to address the circumstances of any particular individual or entity. Although we endeavor to provide accurate and timely information, there can be no guarantee that such information is accurate as of the date it is received or that it will continue to be accurate in the future. No one should act on such information without appropriate professional advice after a thorough examination of the particular situation. The views and opinions expressed herein are those of the interviewees/survey respondents/authors and do not necessarily represent the views and opinions of KPMG in the Czech Republic.

Pravidelně v e-mailové schránce