Marwick listopad 2018 by KPMG Česká republika

IV/2018 magazín pro klienty a příznivce KPMG Česká republika

Daňové a právní fórum To nejdůležitější o daních, právu a účetnictví pro rok 2019 Praha čtvrtek 22. listopadu 2018, Forum Karlín Olomouc úterý 27. listopadu 2018, Clarion Congress Hotel České Budějovice čtvrtek 6. prosince 2018, Clarion Congress Hotel Program a registrace na www.kpmg-eventy.cz

© 2018 KPMG Česká republika, s. r. o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative („KPMG International“), a Swiss entity. All rights reserved.

Hbitě, otevřeně, odpovědně Pavel Kliment Partner odpovědný za sektor nemovitostí, KPMG Česká republika pkliment@kpmg.cz

Tato tři slova shrnují obsah aktuálního čísla magazínu Marwick. Prolínají se totiž celým vydáním, jež klade důraz na delší texty a náročnější témata. Jak rozhýbat velkou organizaci, popisuje článek o agilní transformaci. Cizokrajným slovem na ,,a“ se v posledních měsících šermuje v nejedné české zasedačce. Na korporátní hit jsme se podívali střízlivýma očima. Vyšlo nám, že bez osobní odpovědnosti jednotlivce a vedení příkladem ze strany top managementu to nepůjde. Rychlosti a čilosti se věnujeme také v článcích o izraelské startupové scéně.

Ta čítá na 6 000 podniků, v zemi působí téměř 400 soukromých fondů a funguje tu 300 vývojových center. Nechte se inspirovat zemí fintechu zaslíbenou. Jak jsme na tom s otevřeností bankovnictví v Česku, shrnuje kolega Pavel Svoboda v samostatném textu. Zástupce bank jsme vyzpovídali i ve spojitosti s financováním komerčních nemovitostí. Podívali jsme se také na žebříček nejlepších měst pro život. Praha je čtvrtá mezi srovnávanými městy. Věřím, že má potenciál soupeřit i s Vídní, která zvítězila po deváté v řadě. Určitě by pomohlo, pokud by šlo výrazně rychleji

získávat stavební povolení. Pořád na tom ale české hlavní město není tak špatně jako barcelonská Sagrada Familia, která ho dostane po více než 130 letech. Nerad bych končil pochmurně, proto vás chci upozornit na dva skvělé projekty. Určitě si přečtěte reportáž o tom, jak se senioři díky neziskové společnosti Elpida učí pracovat se sociálními sítěmi. Potěšili mě také žáci brněnského EKO gymnázia, kteří zvítězili v naší inovační soutěži iKid. Jejich projekt Pocket Shares seznamuje děti formou burzovní hry se světem akcií a investování. A dokonale naplňuje tři slova z titulku.

Marwick – časopis pro klienty a příznivce KPMG Česká republika. Vydává 4x ročně KPMG Česká republika, Pobřežní 1a, Praha 8. MK ČR E 22213. Předplatné online verze na www.marwick.cz. Šéfredaktorka: Michaela Raková, editoři: Adéla Jelínková, Dušan Benza, Štěpán Kačena, art director: Štěpán Prokop, fotoeditorka: Barbora Mráčková, korektorka: Edita Bláhová, ilustrace obálky: Martyna Wójcik-Śmierska, obsah a produkce: KPMG Česká republika & Boomerang Communication. Informace zde obsažené jsou obecného charakteru a nejsou určeny k řešení situace konkrétní osoby či subjektu. Ačkoliv se snažíme zajistit, aby byly poskytované informace přesné a aktuální, nelze zaručit, že budou odpovídat skutečnosti k datu, ke kterému jsou doručeny, či že budou platné i v budoucnosti. Bez důkladného prošetření konkrétní situace a řádné odborné konzultace by neměla být na základě těchto informací činěna žádná opatření. © 2018 KPMG Česká republika, s. r. o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena. Název a logo KPMG jsou registrovanými ochrannými známkami či známkami KPMG International.

ěsto město město město

Přinášíme výsledky každo roční ankety mezi evrop skými bankéři o investování do nemovitostí. Podívali jsme se na ekonomickou výkonnost měst

ěsto město město město

a zjišťovali, jak je na tom Praha. S designérem jsme probrali trendy měst ského mobiliáře a vypravili se na real estate výlet do Humpolce.

ěsto město město město

Banky a nemovitosti: konec snižování úrokových marží Pavel Dolák, Director, KPMG Česká republika pdolak@kpmg.cz

Do nemovitostí se v Evropě investuje nejméně za poslední čtyři roky. Odbor níci za poklesem vidí především vysokou cenu těchto aktiv v Evropě a přesunutí některých transakcí do druhé poloviny roku. I přes nižší objem transakcí v první polovině roku 2018 je výhled financování nemovitostí stále pozitivní, i když už ne tak optimistický jako v minulých letech. Vyplývá to z výsledků průzkumu KPMG Lending Barometer 2018 mezi zástupci 70 tuzemských i evropských bank. Objem bankovních úvěrů pro financování komerčních nemovitostí v Evropě roste třetí rok v řadě. Česko má rekordní objem investic posledních let už pravděpodobně za sebou, oproti loňskému prvnímu pololetí se propadl o více než 50 procent. Podobně je na tom také Maďarsko. Region naopak táhne nahoru Polsko, které vystřídalo Česko v pozici lídra. Procentuálně nejvyšší nárůst investic zaznamenalo Slovensko. V roce 2018 se neočekává významná změna yieldů (požadované výnosnosti, poměr ročního výnosu a tržní hodnoty) u žádného druhu nemovitostí. Čeští bankéři předpokládají v dalších dvou letech mírný růst úvěrového portfolia vlastní banky a spíše stagnaci či velice pozvolný nárůst celého bankovního sektoru. Za tímto vlažným vývojem podle nich stojí pokles objemu transakcí a investic i tempa růstu cen nemovitostí či významnější nástup alternativního financování (bondy, vlastní kapitál).

FINANCOVÁNÍ NEMOVITOSTÍ JE PILÍŘEM STRATEGIÍ Oslovení zástupci českých bank potvrdili, podobně jako v minulých letech, že financování nemovitostí je pro jejich banku stále významnou součástí strategie. Pokles důležitosti tohoto segmentu zaznamenala pouze jediná oslovená česká banka. Největší význam financování nemovitostí přisuzují oslovení bankéři v Irsku, Švédsku a Rakousku. ÚROKOVÉ MARŽE UŽ KLESAT NEBUDOU Úroveň úrokových marží je v Evropě velice stabilní, pouze u zemí s historicky vysokými maržemi dochází k jejich postupnému snižování. Nejnižší úroveň z oslovených zemí zaznamenalo Švédsko s přísnějšími podmínkami pro poskytování úvěrů, následované Českem. Na opačné straně je pak Chorvatsko a zajímavá je i vysoká úroveň marží na Kypru. Uvedená data za Česko jsou na základě odpovědí pěti největších bank působících u nás, které zastupují více než 70 % trhu. U ostatních, menších bank jsou úrokové marže obecně nad úrovní 2 %. S přihlédnutím k rostoucím nákladům na financování a bankovní regulaci se dá očekávat postupný růst marží i u nás. Dramatickým změnám však brání vysoká konkurence tuzemských bank a již zmiňované emise dluhopisů v letošním a minulém roce. Financování formou dluhopisů není jen záležitostí největších hráčů na trhu, ale je stále oblíbenější mezi menšími hráči 6

PODMÍNKY SE PŘÍLIŠ NEMĚNÍ Podle průzkumu KPMG se více a více přibližují podmínky pro různé druhy nemovitostí (nejvýrazněji se tento trend projevuje u kanceláří a retailu). Roste i ochota kompenzovat přísnější podmínku u jednoho kovenantu (podmínka v dohodě o úvěru nebo půjčce) úlevou u druhého (například větší podíl vlastního kapitálu za nižší úroveň předprodejů a předpronájmů). Financování developmentu průmyslových a logistických projektů je stále podmíněno relativně vysokou mírou předpronájmů a dále platí neochota bank financovat spekulativní development v této oblasti. Obecně jsou podmínky úvěrových smluv u nás v porovnání s minulými lety bez významných změn. „O úrovni nasta vení podmínek v Česku a dalších opatření svědčí podle našeho průzkumu dlouho době nízký podíl problémových úvěrů na celkovém portfoliu, který trvale patří mezi nejnižší z oslovených zemí,“ vysvětluje Pavel Kliment, partner odpovědný za sektor nemovitostí, KPMG Česká republika. Trend snižování podílu problémových úvěrů pokračoval ve všech oslovených zemích. Průzkum dále ukazuje postupné snižování rozdílů v podmínkách a přístupu k financování nemovitostí mezi jednotlivými zeměmi. KANCELÁŘE JSOU STÁLE NEJOBLÍBENĚJŠÍ Nejpreferovanějším typem z hlediska investičních transakcí jsou napříč zeměmi stále kanceláře, na druhé straně oblíbenosti stojí hotely. Obdobně jako v minulosti je financování hotelových projektů velice omezené a samotný development těchto typů nemovitostí je ochoten jen velice omezený počet bank.

Úrokové marže ve vybraných evropských zemích střední a východní Evropa

ostatní země

cze svk slv pol hun bul rom srb cro

swe aut ire nld cyp

7,0 % 6,0 % 5,0 % 4,0 % 3,0 % 2,0 % 1,0 % 0,0 %

office 7

retail

ěsto město město město

a developerskými společnostmi. U výjimečných transakcí jak z pohledu velikosti, tak kvality nemovitosti hrají svou roli stále německé banky. Na rozdíl od nich české banky až na výjimky nefinancují komerční projekty v zahraničí, a nemohou tak dosáhnout vyšších marží. Na základě výzkumu odhadujeme, že více než 70 % objemu úvěrů na komerční nemovitosti je v eurech. EURIBOR jako referenční sazba pro většinu úroků je od roku 2015 v záporných hodnotách (v září 2018 hodnota 3M EURIBOR činila -0,319 %) a v porovnání s rokem 2017 a koncem roku 2016 nezaznamenal významné změny. Otázkou je, jak významně ovlivní výši úrokových sazeb plánované ukončení programu odkupu dluhopisů Evropskou centrální bankou od jednotlivých bank koncem roku 2018. Program odkupu státních a firemních dluhopisů od jednotlivých bank Evropskou centrální bankou byl zahájen v roce 2015 z důvodu rizika deflace (poklesu cen) a podpory ekonomiky. Od září 2018 se měsíční objem nákupů sníží na 15 miliard eur, zatímco v minulém roce se měsíčně jednalo o 60 miliard eur. I přes prohlášení zástupců Evropské centrální banky o nezvyšování úrokových sazeb v půlročním období od konce tohoto programu řada odborníků mluví o ukončení období nejlevnějších peněz v historii. Pro doplnění je třeba zmínit i vývoj hodnoty PRIBORU, který v posledních letech roste (v září 2018 byla hodnota 3M PRIBOR +1,52 %).

ěsto město město město

Preferované typy nemovitostí z hlediska investic svk slv cze rom pol srb bul hun

office

residential

retail

industrial

hotel/resort

ire nld cyp aut swe průměr nízká priorita

vysoká priorita

Poměr problémových úvěrů na nemovitosti cze svk pol hun rom srb bul cro

0 %

10 %

20 %

30 %

40 %

50 %

60 %

70 %

80 %

90 %

100 %

swe ire aut nld cyp závažné problémy V Česku se na první místo letos dostaly průmyslové a logistické nemovitosti těsně následované rezidenčními projekty. V letošním roce více oslovených bankéřů nemělo jasné preference podle typu nemovitosti a záměrem bylo spíše zajistit rovnoměrné zastoupení všech typů projektů. Dokončené a pronajaté nemovitosti jsou u nás stále více preferované před developerskými projekty i navzdory skutečnosti, že úrokové marže jsou o cca 0,3–0,5 % vyšší u developmentu než u již dokončených a pronajatých nemovitostí. V posledním roce činilo financování developerských projektů cca 30% podíl na poskytnutých úvěrech a ani letošní rok nebyl výjimkou.

menší problémy

ÚVĚR MAXIMÁLNĚ NA 10 LET Úvěrové smlouvy jsou uzavírány na maxi mální dobu 10 let s tím, že amortizační plán úvěru je 20–25 let. V západních zemích (jako Irsko, Švédsko, Nizozemsko) je amortizační doba významně delší, ale je také požadována významně vyšší hodnota dluhové služby (debt service coverage ratio). Z dotazovaných bankéřů jsou ti rakouští ochotni poskytovat bankovní úvěry na nejdelší maximální dobu (15 let) s amortizačním plánem podobným těm českým.

bezproblémové úvěry

Kompletní průzkum Property Lending Barometer 2018 naleznete ke stažení na www.kpmg.cz. Evropského průzkumu KPMG Property Lending Barometer 2018 se zúčastnilo přes 70 významných bank a finančních institucí ve 14 evropských zemích. Vedle Česka se do něj zapojily Bulharsko, Nizozemsko, Chorvatsko, Irsko, Kypr, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Srbsko a Švédsko. Sběr dat se prováděl prostřednictvím hloubkových rozhovorů s představiteli bank – vedoucími oddělení financování nemovitostí nebo řízení rizik.

Pomůžeme vám posílit transparentnost a minimalizovat rizika.

To nejdůležitější o daních, účetnictví a právu najdete v Daňových a právních aktualitách KPMG. danovky.cz Anticipate tomorrow. Deliver today.

ěsto město město město

Vaše daně nezajímají jen vás

ěsto město město město

Ekonomická centra regionu: Už podeváté v řadě Vídeň opanovala první místo v žebříčku nejlepších měst pro život, který každoročně sestavuje na základě průzkumu 231 měst konzultační společnost Mercer. Za skvělé umístění vděčí Vídeň pře devším rostoucí ekonomice i přijatelným nákladům na bydlení. Praha je v rámci regionu mezi srovnávanými městy čtvrtá, nechala tak za sebou Varšavu i Budapešť. Připravil: Pavel Dolák

Průměrný roční růst obyvatel (2013−2017) Nezaměstnanost (2017) Průměrný roční růst HDP (2013−2016)

Vídeň

Mnichov

1,8 % 10,4 % 2%

2,7 % 3,9 % 5%

910

685

3% 9,5

5% 9,9

Průměrný roční počet bytů s vydaným stavebním povolením/zahájenou výstavbou na 100 000 obyvatel (2015−2017) Průměrný roční růst ceny bytů za m2 (2014−2017) Počet hrubých ročních platů na pořízení průměrného nového bytu H1/2017

Zdroj: Mercer 2018, UNI data, statistické úřady, Eurostat, KPMG 10

ěsto město město město

tahounem je Vídeň

Hamburk

Praha

Budapešť

Varšava

2,1 % 4,2 % 2%

0,7 % 1,4 % 4%

0,2 % 2,9 % 4%

0,6 % 2% 3%

593

307

515

1237

5% 6,7

11 % 12,3

11 % 9,7

0% 6,1

ěsto město město město

Co považujete za klíčové pro to, aby se Praha i za 50 let řadila mezi důležité evropské metropole a zůstala ekonomickým centrem regionu?

Praha potřebuje vybudovat moderní infrastrukturu, která ji propojí s ostatními regionálními centry (Berlín, Mnichov, Vídeň, Varšava), konkrétně rychlostní vlaky, jež se zapojí do celoevropské sítě. Je třeba zásadně posílit znalost angličtiny jako sdíleného jazyka EU, a to jak na straně obyvatel, tak především veřejné správy. Bylo by rovněž dobré neposilovat asymetrie dané evropským financováním, kdy podpora vědy a výzkumu směřuje za hranice Prahy do Středočeského kraje, kde ale mají menší potenciál a produktivitu, než kdyby byly v Praze. Pokud bude Praha úspěšná, bude lákat nové obyvatele, proto musí umožnit nekomplikovanou a rychlou výstavbu bydlení i administrativních budov. Pokud to nezajistí, porostou ceny nemovitostí a perspektivní firmy raději odejdou do Brna, Ostravy nebo Varšavy. Musí se proměnit systém vzdělávání tak, aby rozvíjel především kreativní přístup k řešení problémů. Většina automatizovatelných pracovních příležitostí do té doby zanikne a lidská práce bude převážně o know-how – a bude to práce hlavně ve velkých městech.

Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR)

ěsto město město město

Praha bude vždy ekonomickým centrem regionu. Je však otázkou, jak silná bude v konkurenci s obdobnými regiony v okolí. Praha přirozeně dominuje oblasti Čech a dlouhodobě se jí nedaří stejně dominovat na území Moravy. Roli hraje samozřejmě zejména vzdálenost, která s dnešním nerozvojem dopravní infrastruktury v relativním srovnání dokonce roste. Význam každého města stojí v základu na jeho velikosti, respektive hustotě zalidnění, a dále na určité vyšší přidané kvalitě, která z tohoto základu vychází. Až na výjimky je dlouhodobě stabilní – povyskočit v evropské hierarchii se podařilo v posledních 50 letech v Evropě jen Bratislavě a Bruselu, a to v důsledku určité změny na národní, resp. nadnárodní úrovni. Nic takového Prahu nečeká. Praha vždy byla mocenským a administrativním centrem státu, kulturní metropolí (nejzápadnější slovanské velkoměsto) s jedinečnou architektonickou strukturou (nejen turistické lákadlo). Snažit se směrovat Prahu jako bránu našich spřízněných východních národů do Evropy a pečlivě využít multiplikačního socioekonomického efektu každého zahraničního návštěvníka (investice, usazení, kongresový turismus) je proto jediná možná cesta.

Praha by se měla držet strategického plánu, který si schválí a který by měl být dlouhodobě platný. Současná praxe je bohužel taková, že po každých komunálních volbách nová vedení radnic přehodnocují většinu z toho, co předchozí vedení dělala. Dobudovat by se měly také základní dopravní infrastrukturní trasy a komplexně vyřešit problém s parkováním ve městě. Měli bychom zároveň vystoupit z regionálního vnímání, že jsme Češi. Dívejme se, jak se věci řeší a mění i jinde. Nemůžeme být pouze zahledění do sebe. Praha je skutečně perlou měst. Je tu památková zóna a je dobře, že je chráněná. Tento konzervativní přístup se však často infiltruje i do ostatních zón, kde bychom naopak měli stavět moderní domy a dělat zajímavou architekturu. Například v Nových Butovicích jsme vybudovali na vlastní náklady bulvár, jemuž vévodí socha Davida Černého a galerie Czech Photo Centre. Během krátké doby zde navíc otevřeme vědecko-technologické informační centrum CyberDog, jehož součástí bude rovněž vinárna, kde sázíme na nejmodernější technologie.

Tomáš Hudeček, bývalý primátor hlavního města Prahy

Marcel Soural, předseda představenstva společnosti Trigema

ěsto město město město

Krásná lavička Text: Pavel Kalouš

Landscape Lavička, která funguje jako krajinný prvek. Charakteristická je dlouhými rovnými i zvlněnými liniemi, které jsou vykreslené podélně členěným pásem dřeva.

ěsto město město město

mění chování lidí David Karásek už dvě desetiletí mění česká města svými designovými lavičkami nebo odpadkovými koši. Tvrdí, že se to vyplatí – krásný veřejný prostor totiž ovlivňuje i naše chování.

Tato příhoda se táhne celou jeho kariérou a v různých obměnách se mu vrací už dvacet let. Byl začátek devadesátých let, když si designér David Karásek usmyslel, že přesvědčí radní severočeských Teplic, aby ho nechali vyrobit nové přístřešky na trolejbusových zastávkách. Ty staré, nevzhledné měly být nahrazany moderními a na tu dobu futuristickými stavbami, které ve městě, jež bylo pár let po revoluci stejně šedivé a smutné jako smog, co ho desítky let dusil, působily jako zjevení. „Všichni nás přesvědčovali, že tam nevydrží, že je někdo zničí,“ vzpomíná designér. Nezničil. Přístřešky se opravovaly jen výjimečně a část z nich najdete v Teplicích dodnes. Stejně tak ale Karásek dosud bojuje s představou, že do veřejného prostoru nemá smysl investovat a že stačí nakoupit pár tuctových laviček a odpadkových košů, které musí být hlavně bytelné. „Města si často myslí, že lavičky nic nevydrží a lidé jsou hovada, že se nevyplatí do nich investovat. Tak jim to vyvracíme,“ přiznává. „Je to rozhodně lepší než v minu losti, ale pořád se najdou instituce, které to podceňují. Postaví se něco architektonicky náročného, na čem je vidět, že to nebylo nic levného, a pak tam nakonec stejně vedle toho umístí něco, co kvalitu celého prostoru úplně zničí.“ V EVROPĚ JEN OPRAVUJEME, ARABOVÉ DOOPRAVDY STAVÍ Devětačtyřicetiletý designér ví, o čem mluví. Společně se svým spolužákem Radkem Hegmonem ze zlínské katedry designu Vysoké školy uměleckoprůmyslové začal v roce 1994 vdechovat uměleckou estetickou hodnotu věcem, u kterých špičkový 15

design mnoho lidí nečeká a kolem nichž většina z nás jen bez povšimnutí projde, tedy městským lavičkám, odpadkovým košům nebo stojanům na kola. Výsledkem spolupráce je společnost mmcité, jeden z pěti nejvýznamnějších výrobců městského mobiliáře v Evropě a firma, která kromě laviček vyrábí i větší a složitější konstrukce, jako jsou nádražní haly. Dohromady mají obě části roční obrat přes 800 milionů a 11 poboček po celém světě. Jejich lavičky najdeme v Rio de Janeiru, v Basileji, v centrále Googlu v americkém Palo Altu, u maďarského parlamentu v Budapešti či v metru ve španělské Malaze. Seděli na nich i fanoušci na mistrovství světa ve fotbale u stadionu v Moskvě, na pařížské letiště Charlese de Gaulla dodá valo mmcité autobusové zastávky, ale nejvíc je v poslední době vidět hlavně na Blízkém východě. „Země na Arabském poloostrově jsou zajímavé tím, že se tam staví. V Evropě jen opravujeme a sádrujeme díry, ale tam se staví neustále. A je to specifické tím, že kaž dý centimetr čtverečný musíte vyprojektovat a udržovat, protože když to neděláte, do roka je z toho poušť. Vyžaduje to mimořád nou péči při promýšlení prostoru. To nám v Česku trochu chybí, protože tady stačí sekat trávu a o ostatní se postará příroda,“ říká Karásek. Starost o veřejný prostor, lavičky a odpadkové koše vypadá možná banálně, ale podle designéra se tisíckrát vyplatí. Věří totiž, že krása a design mohou ovlivňovat život lidí k lepšímu. A právě městský mobiliář, který máme před očima do slova na každém kroku, je pro to ideální příležitostí. „Snažíme se lidi, kteří chodí kolem našich laviček, nějak ovlivnit. Spousta z nich si je ani neuvědomuje, ale my víme, že je podvě domě vnímají,“ říká. „Člověk si zaslouží mít kolem sebe věci, které ho ovlivňují pozitiv ně. Špatně se to měří, žádné tvrdé důkazy neexistují, ale podle našich dlouholetých

ěsto město město město zkušeností to skutečně funguje. Estetický prostor mění chování lidí v něm.“ Mimochodem, to je podle zkušeností mmcité také vysvětlení, proč nejsou pro designový mobiliář největším nepřítelem vandalové, ale spíš rozmary počasí. Lavičky, které vznikají v Bílovicích u Uherského Hradiště, musí vydržet dvacetistupňové mrazy za polárním kruhem v Norsku i padesátistupňová vedra v Dubaji. V obou případech se totiž může jednat o totožnou lavičku.

pracují s velikostí laviček. Když použijete výrazně delší anebo naopak hodně krátké o velikosti židle, prostor najednou vypadá jinak,“ popisuje. Ale i česká města se podle něj posunula hodně dopředu. „Třeba ve Zlíně vznikla spousta dobrých parků, díky kterým si to tam teď už nikdo nedovolí udělat hůř. A Praha je tak na 60 procentech svých možností. Není to špatné, ale dalo by se udělat víc.“ Některé chyby česká města opakují dodnes. Například tendenci umísťovat odpadkové koše hned vedle laviček nebo V ČESKU SE NA VEŘEJNÝ opomíjení důležitých detailů, jako jsou PROSTOR DLOUHO KAŠLALO označníky s jízdními řády na zastávPrávě proto také dnes Karásek nenavrhuje kách MHD. „Ty pražské jsou ostuda, ale nábytek nebo auta, o čemž jako mladý v žalostném stavu jsou ve většině českých student uvažoval. Pak ale přišla revoluce měst,“ kývá hlavou Karásek. „Jsou to velmi a jeho první cesta do Paříže, kde fascinofrekventované prvky, které ovlivňují kvalitu vaně zíral na nádherná náměstí a parky, života a veřejný prostor, ale přitom je města které na rozdíl od těch československých nechávají vymýšlet dopravní podniky. To je žily a zároveň vypadaly krásně. Ve Zlíně se chyba,“ dodává. tehdy shodou okolností obnovoval městA právě nízké ambice lidí, kteří spravují ský mobiliář, a tak Karásek přesvědčil Heg- česká města, jsou podle něj dalším problémona, ať se do soutěže přihlásí. Společně mem. Politici, kteří rozhodují o tom, jaký ji vyhráli a dál už ten příběh znáte. Sen mobiliář do ulic a parků umístit, jsou pod o navrhování aut shodil ze stolu – mnotlakem – když se rozhodnou pro kvalitnějhem víc ho nadchla myšlenka proměnit ší, ale zároveň dražší variantu, okamžitě v galerii každé české náměstí a umělecká schytají kritiku za to, že plýtvají. díla udělat z tak obyčejných věcí, jako jsou Podle Karáska by se přesto neměli lavičky, které patří všem. bát a umět si designový mobiliář obhájit. To, že mmcité se svou vizí uspělo, se „Řešili jsme to třeba v Brně. Prostor před pak definitivně potvrdilo v roce 2009, kdy hlavním nádražím je v žalostném stavu jejich stojan na kola Meandre dostal od a nikdo do něj nechce investovat, protože se Muzea architektury a designu v Chicagu stále čeká, že se nádraží bude stěhovat. My slavnou cenu Good Design, kterou pak říkáme: I kdyby se tam ty lavičky umístily o rok později podtrhlo ještě nejprestižnější na dva roky, vyplatí se to, protože to místo evropské ocenění pro designéry Red Dot. je branou do města, projdou jím desetitisíce „Nemám rád pokrytectví, takže mi vadí lidí denně, a když vidí, jak je tam zanedbaná přílišná pozornost věnovaná takovým údržba a nekvalitní materiály, vytvoří si těm našlehaným kreacím, které se vyfotí podle toho první dojem,“ říká. do časopisu a pak je má pár lidí na světě. Mě naopak baví, že navrhujeme věci do TRENDŮM V MĚSTSKÉM MOBILIÁŘI veřejného prostoru, které jsou pro všechny. DOMINUJÍ TECHNOLOGIE Protože tím ovlivňujeme každého. A na to Trendem je v poslední době posun od se v Česku často kašlalo,“ tvrdí. V zemích masivního vzhledu k subtilnějšímu na západ od nás, nejčastěji ve Skandinávii, designu, který má blíž k interiérovému se podle Karáska stále veřejný prostor nábytku, a mobiliář se také často stává buduje kreativnějším způsobem. „Těžko se přímo součástí architektury. Velkou roli to popisuje, ale vidět je to třeba na tom, jak začínají hrát i netradiční materiály. Stále

převládá beton, dřevo, ocel, hliník a sklo, ale začíná se využívat i ekologický kompozit z recyklovaných rýžových slupek a minerálních olejů, který je extrémně odolný a přitom může svým vzhledem nahradit dřevo. Používá se i venkovní varianta vysokotlakého laminátu, takzvané HPL. Jde o slisovaný papír s pryskyřicí, na který se dá digitálně natisknout cokoliv, takže na lavičky můžete vytisknout třeba části básně, kterou si pak celou postupně přečtete, zatímco budete procházet parkem. „Velké téma jsou i různá řešení pro smart cities,“ připomíná Karásek chytré lavičky nebo lampy veřejného osvětlení, přes které se připojíte k internetu. „Jak už to tak u trendových věcí bývá, promítá se do toho ale i spousta nesmyslů, takže se vymýšlejí lavičky, které vám hlásí znečištění vzduchu nebo vlhkost, což jsou informace, které člověk nakonec ani moc nepotřebuje.“ Jinými slovy, designéři nechtějí lidi zahlcovat informacemi, a proto se snaží zaměřovat jen na funkce, které jsou skutečně potřeba. „Přistupu jeme k tomu zdravě skepticky a snažíme se přemýšlet, co lidé ve veřejném prostoru skutečně potřebují. Jednou z věcí, která mi ale přijde smysluplná, jsou zabudo vané USB porty v lavičkách, přes které si můžete dobít mobil. Vracíte se v noci městem domů, potřebujete si zavolat taxi a na to vám stačí dobít mobil i jen deset minut,“ říká. Podobné chytré lavičky najdete už i v Česku, instalované jsou například v rezidenčním a kancelářském projektu Waltrovka, který vyrostl v pražských Jinonicích. A bude jich přibývat. Karáskova firma i kvůli tomu nestíhá vyrábět a musí prodlužovat dodací lhůty, byť to její majitele štve. Druhý důkaz, že krásný městský mobiliář dává smysl, je fakt, že ten z Bílovic dnes kopírují výrobci po celém světě. „Nejhorší je to v Rusku a pak v Číně, kam kvůli tomu ani nedodáváme. Zaměstnáváme právníka, který každý den neřeší nic jiného než plagiáty,“ směje se Karásek. 16

ěsto město město město

Edgetyre Jednoduchý stojan na jízdní kola pro použití v přístřešcích nebo mimo ně v několika tvarových variantách. Horní vodorovný prvek skrývá pás odolné gumy, který chrání lak opřeného kola.

Sedák Blocq Barevný sedací prvek s podsvícením, který získal prestižní ocenění iF Design Award 2017.

Odpadkový koš Better Betonový velkokapacitní odpadkový koš, který získal ocenění za design Good Design Award 2017. Můžete ho najít na pražské náplavce.

ěsto město město město

Umění Text: Josef Hájek Foto: Lukáš Žentel

ěsto město město město

v textilce Moderní umění na půli cesty mezi Prahou a Brnem, to je důvod, proč se zastavit v nově vzniklé zóně v Humpolci. 8smička chce dokázat, že kultura není jen pro velká města, a tak přináší součas nou tvorbu do stoletého industriálního prostoru v Humpolci. Její ambicí je také vytvoření lokální komunity.

Kromě tří výstav ročně doplní program 8smičky přednášky, tematické večery, kurzy umění, komentované prohlídky, programy pro školy, ale i sobotní výtvarné dílny pro celou rodinu. Výstavy jsou kurátorsky připravované výhradně pro tento prostor. 8smička otevřela 18. dubna 2018 a vstupné je symbolických 8 korun. Svůj provoz zahájila výstavou s názvem Pocta suknu: textil v kontextu umění. Budova je v majetku humpolecké rodinné nábytkářské firmy Hranipex, která je zároveň hlavním partnerem nadačního fondu zajišťujícího chod kulturního centra. Bývalá továrna Karla Trnky na lněné látky se stala v roce 1948 součástí národního podniku Sukno. Sjednocené závody tehdy nesly místo jmen továrníků pořa dová čísla, odtud nynější název 8smička. Podnik poté fungoval jako přádelna až do roku 1989. V roce 1995 zakoupila značnou část areálu společnost Hranipex a revitalizovala zchátralý objekt. Nízkonákladová přestavba na administrativní budovu v roce 2010 propojila vnitroblok továrny s nedalekým parkem Stromovka. Symboliku původního industriálního určení objektu připomíná dochovaný komín. V roce 2016 prošla budova rekonstrukcí, která dala 8smičce její finální podobu. Třípodlažní zónu umění s celkovou rozlohou kolem tří tisíc metrů čtverečních tvoří depozitář, výstavní prostory, kavárna, knihkupectví a multifunkční přednášková místnost. Rekonstrukce bývalé textilky se ujalo humpolecké studio OK PLAN ARCHITECTS v čele s místním rodákem Luď kem Rýznerem. Už v počátcích své architektonické práce se spojil s firmou Hranipex, kterou vybudoval jeho otec a dnes ji vede bratr Zdeněk Rýzner. Pro nábytkářskou firmu realizoval stavby v zahraničí. V portfoliu studia najdeme jak rodinné domy, tak velké areály.

ěsto město město město „Pro firmy a jejich zaměstnance připravíme komentovanou prohlídku budovy i výstavy, aby si zastávku plně vychutnali, a dáme jim kurátorovanou mapu na procházku po Humpolci.“ Marcela Straková, výkonná ředitelka

Dvě hlavy, čtyři ruce: Tvorba autorských dvojic Budete mít na podzim nebo v zimě cestu kolem Humpolce? Navštivte výstavu „Dvě hlavy, čtyři ruce: Tvorba autorských dvojic“. Expozice představuje tvorbu uměleckých párů z Československa, ačkoliv v některých případech pochází alespoň jeden ze zahraničí. Partnerství je v běžném životě zcela přirozenou věcí, ale v uměleckém světě je to spíše rarita. Přijeďte se podívat na díla, která vytvořily dvě hlavy a čtyři ruce.

Reagujete dost rychle, aby vás nepřerostli?

Propojením znalostí, dat a technologií pomáháme přizpůsobit vaše podnikání neustálým změnám. kpmg.cz Anticipate tomorrow. Deliver today.

ěsto město město město

Konkurenti rostou jako houby po dešti

no techno techno techno

V Izraeli jsme zmapovali tamní fintechovou scénu a podí vali se, jak jsou české banky otevřené start upům. A okolo financí se točil

no techno techno techno

i poslední ročník soutěže dětských inovátorů iKid. Zajímali jsme se také o nejsklo ňovanější trend v řízení firem – agilitu.

no techno techno techno

Fintechové království Text: Hana Slívová

Představte si, že bydlíte ve městě, kde se dá na nákup vyrazit jen s taškou a smart phonem. V krámku se zeleninou, v pekař ství i v oblíbené kavárně odpadá lovení drobných, prostě jen zaplatíte kreditem předem nabitým do mobilní aplikace. Ta ková digitální peněženka existuje. Jmenuje se Colu a před čtyřmi lety vznikla v izrael ském Tel Avivu. Vítejte v zemi, ve které se krach nebere jako neúspěch a kde dnes funguje okolo 500 fintechových startupů. „Posledního půl roku tady takhle platí skoro všichni, i já jsem si tu aplikaci nainstalova la. Když je potřeba zaplatit něco v hoto vosti, mívám potíže, protože jsem si mince a bankovky úplně odvykla nosit,“ přiznává Delana Mikolášová, která dva a půl roku zastává pozici vědecké diplomatky na velvyslanectví České republiky v Tel Avivu. A o čem že to mluví? O aplikaci jménem Colu, která vznikla v hlavách izraelských startupistů vedených Amosem Meirim. Vymyšlená je tak, aby podpořila lokální ekonomiku a drobné podnikatele, kteří podle Meiriho „dělají Tel Aviv lepším mís tem k životu“. Výhodná je jak pro zákazníky, kteří při nabití kreditu dostanou drobný bonus, tak pro obchodníky. Za platby přijaté přes Colu totiž odvádějí menší poplatky než při běžných karetních transakcích a také se utržené peníze na jejich

účet dostanou dřív než při platbě kartou. Společenský aspekt celého projektu? K nezaplacení. Colu funguje také v Haifě, narazit na ni lze ale už i v Londýně nebo v Liverpoolu. Celkem si aplikaci stáhlo přes 150 tisíc uživatelů, kteří s její pomocí mohou zaplatit u zhruba 1 500 obchodníků. Další chytrá aplikace, která obyvatelům Tel Avivu hromadně zjednodušuje život, se jmenuje Gett. Jedná se o taxislužbu a funguje na podobném principu jako v České republice Uber. „Je to původem izraelský projekt, který se nyní dobře uchytil v Americe, Rusku nebo Velké Británii,“ do dává Mikolášová. KRACH NENÍ NEÚSPĚCH Colu a Gett se vyklubaly ze startupů, jichž je nyní v osmimilionovém Izraeli podle neziskovky Start-Up Nation Central v různé fázi vývoje zaregistrovaných šest tisíc. Dominují jim ty hi-tech, stále častěji se ale mluví i o startupech věnovaných financím, chytrým řešením pro automobilovou dopravu, medicínským technologiím nebo kybernetické bezpečnosti. Každý rok jich v této zemi vzniká zhruba 1 400, dalších 600 zanikne. V Izraeli se ovšem krach – na rozdíl od České republiky – za neúspěch nepovažuje. Cení se snaha, dobrý nápad, tah na branku i ochota riskovat. „Startup může zkrachovat třeba 24

no techno techno techno

i proto, že daná technologie v době uvedení na trh příliš předběhla dobu. Ostatně i Waze nebo Fiverr jsou startupy, jimž se podařilo vychytat mouchy těch předchozích,“ vysvětluje Delana Mikolášová. Za nekonečným zástupem izraelských pokusů stojí tak trochu abstraktní pojem ekosystém. Je to souhrn podmínek, díky nimž dnes o Izraeli mluvíme jako o startupovém národě. Kromě kvalitních univerzit, tří stovek vývojových center velkých společností, odvahy financovat i ty nejriskantnější projekty, schopnosti rychle přijímat měnící se trendy, pružně reagovat na potřeby trhu a také historicky dané nutnosti přežít mezi nepřáteli hraje ve zmíněném ekosystému významnou roli i povinná vojenská služba. „Vojna všechny ty osmnáctileté dívky a hochy naučí odpovědnosti a zdravému riskování. Hodně se toho také dozvědí o IT a o oblasti výzkumu a vývoje. Příkladem je třeba slavná superinteligentní vojenská jednotka 8200, díky níž vzniklo několik společností zabývajících se kybernetickou bezpečností. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že tohle je specifikum Izraele. V Americe či Singapuru se startupům daří i bez vojenského pozadí,“ říká Shaul Lifshitz, jenž žil mezi lety 2002 a 2010 v Praze. Spoluzaložil a vedl Izraelsko-českou obchodní a průmyslovou komoru, nyní působí ve 25

švýcarském Curychu, kde skrze svou firmu ScoutX propojuje společnosti, které se věnují oblasti fintechu. HLEDÁ SE PROGRAMÁTOR Fintechová startupová scéna začala v Izraeli růst po období finanční krize okolo roku 2010. „Šlo o přímý důsledek nízké důvěry lidí v bankovní systém a také o reakci na stále větší počet majitelů smartphonů. Bylo zřejmé, že finanční sektor tak, jak jsme ho znali, už dál nebude fungovat,“ vysvětluje Shaul Lifshitz. „Je také třeba zmínit, že v roce 2011 rozjela izraelská vláda program, díky kterému mohly finanční instituce otevřít svá centra výzkumu a vývoje. Byl to vlastně jeden ze stavebních kamenů budou cího fintechového ekosystému,“ dodává. Dnes je v Izraeli okolo pěti set fintechových startupů, jejichž existenci do velké míry podmiňují inkubátory finančních skupin a bank typu J. P. Morgan, Mastercard, Citibank nebo Barclays. Pokud tedy v Izraeli vyvíjíte nějakou finanční technologii, můžete svůj nápad nabídnout přímo některé z těchto společností. Tyto firmy totiž dokážou velmi dobře rozeznat díru na trhu a zaměřit se na ni. Podle Shaula Lifshitze patří mezi nejzajímavější izraelské fintechové startupy posledních let Payoneer, který se zabývá online platbami, a Binah a CallVU, což jsou společnosti

zaměřující se na analýzu dat. „Payoneer v současné době sílí a lidé jsou z něj nadšení, ale všechny tři projekty mají velký potenciál růstu,“ konstatuje Lifshitz. Payoneer je v současné době jednou z největších izraelských hi-tech společností, jen v roce 2017 utržila 200 milionů dolarů. Vznikla před třinácti lety, dnes už ovšem patří mezi nejrozsáhlejší platformy pro online platbu. Narazil na ni každý, kdo něco prodával či kupoval na Ama zonu anebo si pronajímal ubytování přes Airbnb. Binah a CallVU jsou oproti tomu na izraelské scéně nováčci. Binah založili Michael Markzon a David Maman v roce 2016, startup CallVU vznikl v roce 2012. Loni ho magazín CIO zařadil do žebříčku dvaceti nejslibnějších projektů, které poskytují klientům komplexní datová řešení. Jenomže snad v žádném jiném oboru není tak přiléhavé rčení, že každá mince má dvě strany. Izrael dokáže nabídnout dobré podmínky pro vznik startupů, ty ale tamní celostátní ekonomiku neutáhnou. Problém je paradoxně právě v hi-tech sektoru. Ten sice stále roste, v současné době v něm pracuje 8,3 % všech zaměstnaných Izraelců, pořád to ale není dost na to, aby do rozpočtu přinášel dostatek peněz. Hi-tech firmy mají navíc stále častěji potíž sehnat kvalitní programátory, vývojáře nebo softwarové inženýry, protože počet

no techno techno techno

Startupová scéna v Izraeli

absolventů z osmi izraelských univerzit nepokryje poptávku. „Ti nejschopnější mladí odborníci navíc okamžitě dostávají štědré pracovní nabídky od vývojových center Intelu nebo dalších v Izraeli zavede ných nadnárodních firem. Startupy to tedy často řeší tak, že outsourcují programátory ze zahraničí, například z Ukrajiny,“ připo míná Delana Mikolášová. Izraelské startupy se zkrátka potřebují posunout o krok dál – ze ,,začátečnického“ módu do pozice, ve které po všech směrech porostou. Jednou z cest je rozšíření počtu absolventů technických oborů, na čemž už izraelská vláda v rámci desetiletého programu začala pracovat. Ve speciálních školicích kempech vznikajících ve spolupráci s konkrétními firmami chce dát šanci i lidem, kteří na vysokou školu nechodí. „Strategie ministra hospodářství Eli Cohena je, aby se počet lidí pracujících v hi-tech sektoru v příštích deseti letech zdvojnásobil a aby se jeho inovativnost a konkurenceschopnost přenesla i do dalších oborů,“ konstatuje Delana Mikolášová. Izraelskou startupovou scénu ale trápí ještě jeden problém a tím je brzký prodej dobře našlápnutých firem. „Má to špatný vliv nejen na ekosystém, ale i na celou izrael skou ekonomiku. Když totiž firmu koupí nad národní organizace, často přesouvá výzkum i výrobu do zahraničí, což znamená, že řada místních ztratí práci,“ vysvětluje Shaul Lifshitz. „Izrael zkrátka potřebuje, aby tu firmy vyrostly a zůstaly ve své podstatě izraelské.“ Obzvlášť v oblasti fintechových projektů je to ale těžké. Prostor pro růst totiž nenachází primárně na domácím trhu,

nýbrž v zahraničí. To je důvod, proč více než 70 % fintechových společností hledá strategické partnery, investory a klienty mimo Izrael. ČEŠI, RISKUJTE VÍC! Financování startupů ze soukromých zdrojů je samozřejmost – až 90 % investic do izraelských startupů přichází právě z nich. Existují ale i různé druhy pomoci ze strany státu. Poskytuje ji zejména instituce s názvem Israel Innovation Authority, která má za úkol podporovat všechny dílky řetězce vedoucí k originálním projektům. V současné době nabízí řadu podpůrných programů pro startupy všeho druhu. Vláda také nedávno rozjela systém, ve kterém mohou fintechové startupy v omezeném režimu testovat své produkty na reálném trhu. Shaul Lifshitz má díky svému dlouholetému pobytu v České republice dobrý přehled i o situaci na tuzemské scéně, o níž mluví jako o ,,evropské vycházející hvězdě’’. Podle něj je však potřeba, aby se podnikatelé naučili riskovat a nebáli se vyrazit na cestu s nejistým koncem. „Na rozdíl od Izraelců Češi moc neumí přijmout prohru a poučit se z ní,“ přitakává postřehu Delany Mikolášové. „Mimochodem, české banky jsou nyní na stejné křižovatce, jako byly před časem ty izraelské. Jestli si chtějí udržet pozici na trhu, investice do fintecho vých inovací a jejich rychlé přijetí za své jsou pro ně zásadní,“ uzavírá.

no techno techno techno

Podle neziskové organizace Start-Up Nation Central existovalo v Izraeli v polovině roku 2018 téměř 6 000 startupů v různé fázi vývoje, polovina z nich funguje v Tel Avivu nebo v okolí.

• V zemi funguje více než 300 vývojových center nadnárodních firem, téměř 100 z nich vzniklo v posledních čtyřech letech. • Mezi úspěšné hi-tech startupy z posledních let patří například platforma pro digitální platby Payoneer, aplikace OurCrowd, která pomáhá potenciálním startupovým investorům zorientovat se v prostředí, anebo BondIT. Tento projekt klientům radí se sestavením investičního portfolia. • V roce 2016 investoval Izrael podle statistik OECD do oblasti výzkumu a vývoje téměř 4,3 % HDP. Zhruba 85 % těchto investic pocházelo ze soukromých zdrojů. • V Izraeli existuje téměř 400 soukromých – zejména izraelských a amerických – fondů, které investují do místních startupů. Nejvíc investic proudí do projektů věnujících se kybernetické bezpečnosti, umělé inteligenci, analýze dat a fintechu. Narůstá také počet startupů, jež se zabývají virtuální realitou, technologií blockchainu, zdravotnickými daty nebo tzv. smart mobility. Ta se věnuje „vychytávkám“ v automobilové dopravě.

no techno techno techno

Fintegrace je nevyhnutelná“ Text: Pavla Francová

Finspiration 12. 11. 2018 Opero Fintech startupy z celého světa se setkají s bankéři a investory. Pořádá KPMG a 6D ve spolupráci s Česko-izraelskou smíšenou obchodní komorou, Izraelsko-českou obchodní a průmyslovou komorou a ScoutX.

Lidé jsou ochotni sdílet svá data, musí za to ale dostat odpovídající hodnotu. Právě to je jedním z klíčů k úspěchu fintechu (nejen v Izraeli), jak říká v rozhovoru Dorel Blitz. Muž, který se na tuto oblast specializuje a dlouho působil v KPMG, se nedávno vydal na zkušenou do startupo vého prostředí. Proč je fintech právě v Izraeli tak silný a úspěšný? Máme tu totiž dokonalé podmínky – tedy státní podporu s vědeckým lídrem, který poskytuje specifické fintechové granty a pobídky. Těžíme ze silných technologií a zavedené historie s nadnárodními společnostmi. Nechybí nám velké znalosti tohoto odvětví, tržní zkušenosti, odvážní podnikatelé, ale i výkonné talenty a vzdělaná pracovní síla. Navíc máme v zemi silnou inovační kulturu. Co vás osobně na tomto odvětví přitahuje? Schopnost tohoto byznysu umožnit lidem, aby se lépe rozhodovali ohledně svých financí. Fintech pomáhá uživatelům řídit jejich finanční životy, ušetřit peníze, množit je a tohle všechno zároveň dělat chytře. Dokáže poskytnout personalizovaný vhled do bankovnictví a pojišťovnictví v reálném čase, a dokonce umožňuje i automatizo vané funkce správy financí. 28

no techno techno techno Dorel Blitz Dorel Blitz je viceprezidentem pro strategii v izraelském fintechovém startupu Personetics. Předtím působil v KPMG Izrael jako Head of Fintech, byl také členem globálního týmu KPMG pro toto odvětví. Dříve pracoval například v izraelské bance Leumi a ve společnosti Adkit, kde měl na starosti výzkum a analýzy bankovní sféry.

K tomu jistě potřebuje využít velké množství osobních dat. Proč bych měla já nebo moje společnost sdělovat takové informace startupu či bance? Tohle všechno záleží na přidané hodnotě, kterou za to dostanete zpátky. Nikdo si nemyslel, že by Facebook nebo LinkedIn měl jednou mít tak obrovský úspěch. Zákazníci ale jsou ochotni sdílet svá vlastní finanční nebo jiná data. Vzpomeňte si třeba na nové Apple Watch se senzorem EKG. Zásadní však je, aby za to dostali nějakou hodnotu nazpátek. K FINTECHU VEDOU TŘI REVOLUCE Banky a další finanční instituce fungují stovky let bez výraznější změny, proč se sektor mění zrovna teď? Může za to jednak finanční krize z roku 2008, ale také tři velké revoluce, které probíhají. Jednak je kolem nás ohromné množství senzorů, jež poskytují data. Máme také nové matematické možno sti, díky nimž je můžeme shromažďovat a analyzovat. A třetí důvod je, že z nich dokážeme vytvářet novou hodnotu tím, že s nimi naše počítače pracují v reálném čase. Tyto revoluce mění obchodní model ve finančních službách a nutí finanční instituce, aby byly proaktivnější, chytré a personalizované.

Mění tím pádem tento obor i očekávání zákazníků? Ano, a je to i další důvod změny celého sektoru. Propast mezi zákaznickými očekáváními a způsobem, jakým se s nimi finanční instituce vypořádávají, roste. Přichází nová vlna zákazníků, kteří používají technologie, jako je Amazon nebo Google, protože jim přinášejí nový způsob zákaznické angažovanosti a zkušenosti. A tím narušují status quo. Co naopak rozvoj a růst fintechu brzdí? Řekl bych, že je to hlavně nestabilní nebo nedostatečná regulace na určitých trzích, tempo spolupráce s bankami a investiční možnosti v brzkých fázích vzniku startupů. Zmínil jste spolupráci s bankami. Jak ty reagují na fintechové startupy? Místní i světové banky spolupracují s izraelským fintechem různými způsoby a je to velmi úspěšné. Fintegrace je nevyhnutelná, pomáhá přinášet inovace a zkracuje dobu, než se dostanou na trh.

data v reálném čase a dokážou finance svých klientů samy řídit. Z KORPORÁTU DO STARTUPU Nyní jste po mnoha letech v KPMG pře stoupil do startupové scény. Jak vnímáte tuto změnu? Největší rozdíl je v tom, jak rychle se dají dělat rozhodnutí. A schopnost inovovat je ve startupu mnohem rychlejší. I pro mě osobně to je velká změna a jsem velmi rád, že jsem se mohl připojit k tak důležitému globálnímu hráči, jako je právě Personetics. Já firmě naopak přináším mezinárodní zkušenost a expertizu a daří se mi s kolegy pracovat na rychlém růstu společnosti.

Jak byste laikovi popsal, čím se Personetics zabývá? Jde o personalizovanou digitální platformu založenou na umělé inteligenci. Finančním institucím umožňuje oslovit zákazníky dobře načasovanými radami. Jinými slovy pomáháme bankám s využitím umělé inteligence, která analyzuje zákaznická Kde vidíte budoucnost finančních data s nezvyklými vzory útrat, identifikuje institucí? volné peníze, které je možné spořit, nebo Jako jedno místo, kde bude k dispozici nadcházející platby, jež by mohly vyčerpat tržiště s finančními produkty a službami možnosti zákazníka. Zkrátka transformus mechanismy plug & play (ne plug & pray). jeme digitální bankovnictví tak, aby co Místo, kde budou flexibilní, rychlé a agilní nejvíc zkvalitnilo finanční život lidí. služby, které poskytují personalizovaná

no techno techno techno

Banko, otevři se! Text: Pavel Svoboda, Associate Manager, Management Consulting, psvoboda@kpmg.cz Další články autora k tématu fintech najdete na www.freefintech.cz.

Od 13. ledna 2018 mají banky v celé Evrop ské unii povinnost otevřít svá rozhraní a umožnit napojení třetím stranám. Ta kový byl alespoň původní záměr Evropské komise, když v říjnu 2015 předkládala Evropskému parlamentu návrh nařízení později známého jako Payment Service Directive II (PSD2). Jak vypadá situace na trhu po osmi měsících? Banky měly zveřejnit a zpřístupnit svá rozhraní, tzv. Application Programming Interface – API. Třetí strany se tímto způsobem mohou připojit rovnou do bankovního systému a získávat tak informace o zůstatcích na účtu, historii transakcí či zasílat platby iniciované klientem. Fintech (finančnětechnologické) firmy po takovém otevření bank už dlouho volaly. Pokud si aplikace takové fintech společnosti načte historii klienta, a to ideálně ze všech bank v Evropě, kde má účet, může mu nabídnout produkt či službu přesně šité na míru – lepší účet, levnější úvěr, výhodnější kartu. I banky se mohou propojovat mezi sebou a získávat ještě více informací o svých klientech, například o transakcích, které jejich zákazník prováděl jinde. Evropské nařízení mělo přinést výhody koncovým klientům, podpořit konkurenci ve finančních službách a umožnit vstup progresivních společností do odvětví. Cílem bylo také přimět banky, aby se více otevřely moderním technologiím, a omezit jejich tradiční dominantní postavení. KDE TO VÁZNE? V průběhu tvorby a schvalování podpůrných směrnic a nařízení docházelo k řadě průtahů. Jednotlivé státy si navíc leckde

prosadily vlastní výjimky. Z původně závazného termínu 13. ledna 2018 tak zbyl jen nevymahatelný milník na cestě k otevřenějším finančním službám. Hlavním důvodem odkladu bylo opožděné vydání technických podmínek „Regulatory Technical Standards“ (RTS). V době přijetí směrnice v roce 2015 vypa dal leden 2018 jako dostatečně vzdálený a reálný termín. Poslední RTS však Evropský parlament schválil a publikoval v oficiálním věstníku až 13. března 2018. Tato směrnice se stává závaznou po 18 měsících, tedy od 13. září 2019. Do té doby je otevírání bankovních API dobrovolné. ČESKÉ BANKY, MÁTE OTEVŘENO? České banky se shodly na společném Českém standardu pro Open Banking, který loni v listopadu publikovala Česká bankovní asociace. Usnadňuje zájemcům programování a snižuje riziko, že do každé banky bude nutné se připojit jinak. Šance otevřeného bankovnictví se jako první chytily Air Bank, CREDITAS a MONETA Money Bank. Česká spořitelna je v budování API i osvětě velmi aktivní, zatím však její klienti nemají možnost obsluhovat účty u jiných bank ani ostatní subjekty nenabízejí napojení na Českou spořitelnu. Nejotevřenější bankou působící u nás je v současnosti CREDITAS. Z internetového bankovnictví mohou klienti obsluhovat účty u tří jiných peněžních ústavů včetně možnosti zadat platbu. Tato společnost také stojí za multibankovní mobilní aplikací Richee, která od 18. července 2018 umožňuje propojení se čtyřmi ,,CAFE“ bankami (CREDITAS, Air Bank, Fio banka, Equa bank).

Ostatní banky postupují při budování technického prostředí a s tím související dokumentace a pravidel rozvážným tempem. To platí pro ČSOB, Komerční banku, Raiffeisenbank, UniCredit Bank a řadu dalších. Několik subjektů plánuje otevření svých rozhraní na letošní podzim, takže je pravděpodobné, že na konci roku bude nabídka otevřeného bankovnictví výrazně pestřejší. FINTECHY V ČEKÁRNĚ Zatímco banky se po celé Evropě mohou vzájemně propojovat od letošního ledna a jediným omezením je jejich vlastní ochota a technická zdatnost, pro nebankovní společnosti je nutné získat povolení od místního regulátora. V České republice se na ČNB dosud obrátily s žádostí tři fintech společnosti: Spendee, Socialbakers a Roger. Ani jedna z nich zatím (v době uzávěrky magazínu) povolení nedostala. ČNB požaduje doplnění podkladů k žádosti, doložení speciálního pojištění a podobně. Pro fintechy je obecně nízká míra otevřenosti bank nepříjemnou komplikací v plnění jejich ambiciózních plánů, nikoli však zásadní překážkou. Většina těchto společností využívá řadu let tzv. screen scraping, kdy je uživatel aplikací vyzván, aby vyplnil své přihlašovací údaje do internetového bankovnictví. Následně si daný fintech již detaily o účtu i historii transakcí načte strojově sám. Klient však předáním svých přihlašovacích údajů třetí straně porušuje základní bezpečnostní doporučení i ustanovení obchodních podmínek své banky. Na druhou stranu tak koná dobrovolně a vědomě. Využití screen scrapingu 30

Banka

Co API umí

Air Bank a. s.

Rychlý výpis, Sazka, MONETA, CREDITAS

Banka CREDITAS a. s.

Fio banka, Equa bank, Air Bank

no techno techno techno

Pionýři v Open Bankingu v Česku K 31. červenci 2018 v ČR působilo 59 finančních institucí. Pokud nebereme v úvahu centrální banku, spořitelní družstva a fondy, zbývá 46 bank. Z pohledu PSD2 něco hmatatelného zveřejnilo 14 z nich a skutečné služby nabízí jen 4 banky:

Česká spořitelna, a. s. Československá obchodní banka, a. s. Equa bank a. s. Fio banka, a. s. ING Bank N. V. J & T BANKA, a .s. Komerční banka, a. s.

Fakturoid

MONETA Money Bank, a. s.

Air Bank, ČSOB, Česká spořitelna, mBank

Raiffeisenbank a. s. Sberbank CZ, a. s. UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a. s. Waldviertler Sparkasse Bank AG posvětilo i Ministerstvo financí a ČNB ve svém společném sdělení z loňského prosince, i když i zde se jako preferovaná varianta zdůrazňuje otevření bankovních API. Stejně to vidí i fintech společnosti. Screen scraping je jen nedokonalou náhražkou. Podle způsobu zabezpečení neumožňuje přihlášení ve všech variantách, navíc tímto způsobem zpravidla nejdou zadávat platby, ale jen načítat historie transakcí. OPEN BANKING V EVROPĚ Ani ostatní banky v Evropě ve většině případů s otevíráním svých systémů nespěchají. Mezi ty progresivní se řadí ING, která ve svém fintech produktu Yolt umožňuje napojení na osm bank. Banka Monzo využila Open Banking k propojení s platformou IFTTT, která zajišťuje automatizaci rutinních procesů uživatelů a nejrůznější notifikace. Španělská BBVA získala ocenění za nejlepší Open Banking a její nabídka API může sloužit jako vzor 31

pro představu, co všechno může banka zpřístupnit a nechat využívat třetí strany. Naopak evropští digitální premianti jako N26 nebo Nordea zatím žádného výrazného náskoku v otevřenosti nedosáhli. Jen minimum českých a stejně tak evropských bank se příležitosti PSD2 chopilo a dotáhlo po půl roce požadované služby do provozního režimu. Pro většinu je Open Banking nutné regulatorní ,,zlo“, které spíše váže investice a lidské kapacity. Reálný přínos, či dokonce profit v souvislosti s otevřením API banky očekávají jen výjimečně. Revoluce v bankovních službách se zatím nekoná. Větší průlom lze očekávat v příštích dvou letech, kdy bude Open Banking povinný pro všechny banky v EU. Pak možná budou moci v té době již pět let starý záměr EU docenit i klienti. Mnozí z nich však v té době budou využívat pro správu svých financí už dnes stále populárnější nebankovní poskytovatele.

TPP, PISP a AISP V terminologii PSD2 se fintechům říká Third Party Providers (TPP), které mohou vystupovat jako PISP (Payment Initiation Service Provider), tj. subjekt zasílající platby, a AISP (Account Information Service Provider), jenž natáhne data o účtu z banky a poskytne je klientovi.

no techno techno techno

Open Banking v Česku

Zeptali jsme se nejvýznamnějších českých bank, jak se staví ke směrnici PSD2 – kde vidí příležitosti a rizika a zda je po jejím přijetí spolupráce se startupy jednodušší. ČSOB: V ČR JSME VELMI PROGRESIVNÍ Vnímáte EU směrnici PSD2 jako příleži tost, či administrativní zátěž? Je po při jetí této směrnice spolupráce se startupy jednodušší a efektivnější? Spolupracu jete s některými z nich? Směrnici PSD2 vnímáme v širším kon ceptu otevřeného bankovnictví jako obrovskou příležitost pro modernizaci a zkvalitnění bankovních služeb. PSD2 je zatím v mnoha ohledech nekompletní legislativa a očekáváme ještě úpravy v regulatorice, které budou adresovat některé nedostatky současných verzí. Co se týká přijetí zákona, jsme v České republice ve srovnání se zbytkem EU velice progresivní. Zatím však žádný startup od ČNB nezískal nutnou licenci k poskytování služeb, takže nelze říci, zda směrnice PSD2 spolupráci se startupy zjednoduší. Se startupy však velice úzce spolupracujeme a pořádáme řadu akcí zaměřených na podporu začínajících podniků a fintechů, např. ČSOB Startup Day či Inspiration Day.

Na který segment bankovních služeb bude mít PSD2 / Open Banking podle vašeho názoru největší dopad? Zatím to vypadá, že PSD2 bude mít největší dopad na unifikaci bankovních účtů klienta vedených v různých bankách, tzv. multibanking, který umožní zobrazení a ovládání účtů vedených u cizích bank v rámci jednoho internetového bankov nictví. Zatím zaznamenáváme zájem českých fintechů primárně o službu AIS, tedy poskytování informací o účtu. Tuto službu budou využívat hlavně poskytovatelé tzv. personal finance managementu (PFM). Open Banking umožňuje i celou škálu služeb mimo rozsah směrnice PSD2, jako např. ověřování údajů o klientech, služby pro korporátní zákazníky nebo poskyto vání úvěrových kalkulaček. Přináší vám otevřené bankovnictví nějaká rizika? Ohrožují nebankovní aplikace ty bankovní? Přestože hlavní premisou otevřeného bankovnictví je zabezpečená komunikace prostřednictvím tzv. API, nelze vyloučit i nová rizika. Externí aplikace licencovaných fintechů prochází velmi detailním ověřováním ze strany ČNB a firmy usilující o licenci na poskytování služeb PSD2 musí mít ze zákona pojištění až do 5 milionů korun. Vstup dalších nebankovních subjektů do finančního sektoru bankám do jisté

míry odebírá kontrolu nad komunikací na klienty. Například phishingové útoky většinou banky zaznamenají a mohou své klienty varovat. Se vstupem dalších firem do bankovního světa však útočníkům přibývají možnosti, jak z nevědomých klientů dostat – například prostřednictvím pečlivě padělaných přihlašovacích stránek – citlivé údaje. Klientům proto radíme, aby byli obezřetní. Je možné, že do budoucna fintech aplikace nahradí klasické internetové bankovnictví? Že by fintech aplikace mohla nahradit klasické internetové bankovnictví, si nemyslíme. Zatím je z průzkumů patrné, že klienti kompletní správu svých účtů nadále spíše svěřují bankám. Očekáváme, že fintechy se zaměří na poskytování specializovaných služeb, na které se banka primárně neorientuje. Domníváme se tedy, že fintechy a banky budou díky Open Bankingu fungovat v symbióze. Benjamin Fistein, change manager v ČSOB KOMERČNÍ BANKA: UŽIVATELÉ BUDOU MUSET DÁVAT VELKÝ POZOR Vnímáte EU směrnici PSD2 jako příleži tost, či administrativní zátěž? Je po při jetí této směrnice spolupráce se startupy

Na který segment bankovních služeb bude mít PSD2 / Open Banking podle vašeho názoru největší dopad? Logicky to bude především oblast poskytování informací o účtu a iniciace platebních příkazů. Takže v podstatě jedny z nej významnějších bankovních služeb. Zpro středkovaně pak může mít dopad i na další služby, jako je například poskytování úvěrů. Přináší vám otevřené bankovnictví nějaká rizika? Ohrožují nebankovní aplikace ty bankovní? A je možné, že do budoucna fintech aplikace nahradí klasické internetové bankovnictví? Doba, kdy se startupy stanou reálnou konkurencí bank z titulu služeb poskytovaných podle PSD2, teprve přijde. Aktuálně se jak banky, tak třetí strany potýkají s řadou nejasností ve výkladu PSD2 a návazných předpisů. Proces udělení licence je aktuálně poměrně zdlouhavý, infrastruktura pro ověřování identity třetích stran je nová, technologická implementace v bankách se liší a regulatory technical standards, podle kterých mají všichni účastníci trhu postupovat, budou platné až v druhé polovině roku 2019. Pro banky bude vstup nových hráčů na trh znamenat zdravou konkurenci a je na každé instituci, jak obstojí. Zároveň je to i příležitost pro banky, jež mohou v roli třetí strany vystupovat a přímo tak konkurovat novým službám, které fintech aplikace přinesou. 33

Na závěr bych ještě zmínila jiný typ rizika, než je obchodní, a to je nebez pečí podvodů na klientech a uživatelích. Uživatelé budou muset dávat velký pozor, jaké nebankovní aplikace používají, a dbát zvýšené opatrnosti. V Komerční bance tomuto tématu věnujeme velkou pozornost a již upravujeme naše fraud detection systémy k detekci podvodů z aplikací třetích stran. Jana Švábenská, executive director, Trans action and Payment Services, Komerční banka AIR BANK: LIDÉ SE OBÁVAJÍ O BEZPEČNOST SVÝCH DAT Otázka je, co Open Banking přináší nebo v budoucnu přinese samotným klientům a jak tyto nové služby lidé přijmou. Když jsme si totiž při startu směrnice PSD2, jež Open Banking umožnila, dělali průzkum, zjistili jsme, že 59 % Čechů, kteří mají účty ve dvou a více bankách, by uvítalo možnost, aby tyto účty měli propojené. Tedy aby si přes internetové nebo mobilní bankovnictví své hlavní banky mohli zkontrolovat třeba zůstatek na svých dalších účtech v jiných bankách. Právě v tom si lidé dokážou představit nějaký užitek, protože by to podle nich znamenalo celkové zjednodušení a zrychlení. Když jsme se ale respondentů zeptali, zda by poskytli data o svém účtu i neban kovním aplikacím, tak kladně odpovědělo jen 15 % lidí. Nejčastějším důvodem, proč lidé odmítali propojit svůj účet s neban kovní aplikací, byla obava o bezpečnost dat. Nyní probíhá první vlna, kdy služby takzvaného multibankingu svým klientům nabízí zatím jen banky (a to pouze ně které), protože třetí strany ještě nezískaly příslušná povolení. Lidé tedy neměli reálně ani příležitost, ani dostatek času si na tuto novou službu zvyknout. A proto ve chvíli, kdy na trh vstoupí se svými službami i třetí strany, pro ně bude výzvou nejen to, aby přesvědčily klienty, že je jejich služba bezpečná, co se ochrany dat týče, ale také aby jim dostatečně vysvětlily, v čem je jejich služba přínosná, a proč by ji tedy měli začít využívat. Jana Karasová, tisková mluvčí, Air Bank MONETA: OČEKÁVÁME DOPAD DO KLIENTSKÝCH APLIKACÍ Vnímáte EU směrnici PSD2 jako pří ležitost, či administrativní zátěž? Je po přijetí této směrnice spolupráce se startupy jednodušší a efektivnější? Spolupracujete s některými z nich? Směrnici o platebním styku vnímáme hlavně jako příležitost pro další rozvoj našich služeb pro naše klienty s cílem posílit pozici MONETA Money Bank coby digitálního lídra na českém bankovním trhu. To se v praxi projevuje například tak,

že naše aplikace Smart Banka se stala historicky prvním mobilním bankovnictvím v České republice, které už začátkem května tohoto roku nabídlo možnost ovládání účtů u ostatních bank, takzvaný multibanking. Vedle toho máme od 13. ledna tohoto roku, kdy směrnice vstoupila v účinnost, plně vybudovaná rozhraní (API) pro třetí strany a všem licencovaným třetím stranám poskytujeme plnou součinnost při implementaci. Nahlíženo z širší perspektivy, pro firmy mimo bankovní svět mohlo být při rozjezdu jejich projektů náročné splnit všechny náležitosti vyplývající ze směrnice a požadavků regulátora pro spolupráci v oblasti otevřeného bankovnictví. Tyto formality jsou z našeho pohledu naprosto pochopitelné v zájmu ochrany finančních prostředků klientů, integrity bankovních systémů a zachování stability a důvěryhodnosti bankovního sektoru. Na který segment bankovních služeb bude mít PSD2 / Open Banking podle vašeho názoru největší dopad? S ohledem na pevně daný rozsah služeb pod regulací PSD2 očekáváme dopad především do klientských aplikací. Může jít o různé online finanční poradce či mobilní aplikace agregující více účtů. Pro banky je regulace proto rovněž podnětem k revizi svých stávajících produktů a procesů s přihlédnutím k výhodě, že získaly licenci PSD2 automaticky. Pro chytře uvažující banky ve spojení se správně zvolenými třetími stranami jsou možnosti dané technickým řešením pro naplnění směrnice cestou k dalšímu růstu. Zmínit lze například digitální ověření identity. Takovou službu dodáváme Sazce a s dal šími zájemci jednáme. Přináší vám otevřené bankovnictví nějaká rizika? Ohrožují nebankovní aplikace ty bankovní? A je možné, že do budoucna fintech aplikace nahradí klasické internetové bankovnictví? Klíčovým slovem je symbióza, a to mezi bankovními a nebankovní aplikacemi. Máme za to, že ty posledně jmenované budou za stávající podoby PSD2 hrát z klientského pohledu spíše doplňkovou, avšak praktickou roli. Například sníží potřebný počet přihlášení klienta do bankovní aplikace, typicky pro kontrolu zůstatku, ověření transakční historie či rychlé zadání platebního příkazu. Za současného stavu legislativního rámce by podle nás bylo předčasné mluvit o tom, že nebankovní fintech aplikace nahradí ,,klasické“ online bankovnictví. Michal Girgle, chief data officer, MONETA Money Bank

no techno techno techno

jednodušší a efektivnější? Spolupracu jete s některými z nich? PSD2, potažmo zákon o platebním styku, přináší bankám řadu nových požadavků. Kromě nejpopulárnějšího přístupu třetích stran na bankovní účty jsou to také požadavky na zpracování transakcí, na silnou autentizaci, reporting atd. Na jednu stranu je to pro nás značná zátěž: musíme vyhovět všem novým požadavkům, a navíc vybudovat celou infrastrukturu pro pří stup třetích stran. Na druhou stranu se vždy při implementaci regulatorních požadavků snažíme je využít, ať už ve prospěch našich klientů, nebo pro nové obchodní příležitosti. Startupy mohou infrastrukturu využívat po splnění všech regulatorních požadavků i bez navázané obchodní spolupráce s bankou. To bylo cílem směrnice. Jako banka se samozřejmě snažíme hledat smysluplná obchodní partnerství. Co se týče obchodního využití PSD2, již nyní připravujeme některé zajímavé projekty, jak ve spolupráci se startupy, tak jako banka v roli třetí strany. Jako příklad, kdy si naše banka a malá technologická firma vyšly vstříc, mohu uvést pilot služby Account Information Service, kterou jsme technologicky testovali ve spolupráci se společností Lime – HighTech Solutions (dnes Wultra).

no techno techno techno

Ve čtrnácti Text: Markéta Hronová

Zuzanu Matějkovou štvalo, že si nemůže koupit akcie Applu, protože ještě není plnoletá. V projektu iKid tak se spolužáky vymysleli aplikaci, přes niž mohou děti fik tivně obchodovat na burze. Pod vedením Sylvie Schmiedové soutěž vyhráli.

V době vzniku kapitálového trhu a prvních burzovních obchodů byla u rozvoje společnosti Atlantik FT, záhy největšího obchodníka s cennými papíry v Česku. Sylvie Schmiedová v devadesátých letech patřila mezi největší odborníky na vypořádání burzovních obchodů u nás, působila v poradním sboru prezidenta Václava Havla, zkušenosti má také s vedením rodinného rybářství. Před pěti lety ale vyměnila svět byznysu za práci s dětmi. V brněnském EKO gymnáziu má dnes sedmačtyřicetiletá matka dvou dětí na starosti mimoškolní projekty žáků. Byla to ona, koho napadlo přihlásit je do soutěže inovativních nápadů – projektu iKid, který už třetím rokem pořádá KPMG. S vizí vzniku herní aplikace Pocket Shares, přes kterou by si žáci na základní škole mohli fiktivně kupovat akcie a učit se porozumět nejen pravidlům obchodování na burze, ale také fungování ekonomiky jako takové, soutěž vyhráli. „Byla jsem nadšená, jak se žákům povedlo vše odprezentovat. Dali do toho opravdu hodně a naše práce výhrou v soutěži roz hodně nekončí,“ říká Schmiedová. Děti mají v plánu aplikaci Pocket Shares s pomocí odborníků naprogramovat a prodávat ve virtuálním obchodě. Ideálně aby se do stala i plošně do škol. 34

no techno techno techno

na burze S BURZOVNÍMI OBCHODY POMÁHALA HAVLOVI Sylvie Schmiedová pochází ze společensky i byznysově aktivní rodiny. Její tatínek byl od čtyřiceti let ředitelem státního rybář ství. Po revoluci se stal ředitelem akciové společnosti rybářství, pak ale onemocněl se srdcem a odešel do invalidního důchodu. „Přesto nedokázal nepracovat, na Přerovsku si založil alespoň svoje malé rybářství. V restituci nám nějaké rybníky vrátili a další si pronajímal,“ vysvětluje. Sylvie mezitím vystudovala ekonomii a management na vysoké škole a našla si v Brně práci v tehdy začínající společnosti, která se jmenovala Atlantik finanční trhy. Během pěti let, kdy tam pracovala, se z malé společnosti stal největší obchodník s akciemi v České republice. „Úspěšnou společnost založili dva studenti o tři roky starší než já a jejich americký profesor. Bylo obdivuhodné, že mladí kluci dokázali něco tak velkého,“ popisuje Schmiedová. Finanční svět je hodně konzervativní a je strašně těžké si v něm vybudovat svou pozici. Jejich makléřům se podařilo získat velké klienty, jako v té době byla například brokerská a investiční společnost Merrill Lynch či Nomura. Jejich příběh všechny zajímal. V roce 1998, kdy byl prezidentem Václav Havel, zasedala Sylvie Schmiedová v jeho 35

poradním sboru. Pak otěhotněla a v roce 1999 nastoupila na mateřskou. Do burzovního byznysu se už nevrátila. Během tohoto období se zdravotní stav otce zhoršil, Sylvie po něm musela převzít rodinné rybářství a přeorientovat se na úplně jiný typ podnikání. Až tam se potkala s diskriminací. „Ve finančním světě nikdo neřešil, jestli jste žena, nebo muž. Rybáři se mnou jako se ženou ale nechtěli obchodovat. Pomohl mi s tím můj manžel,“ vypráví. Bylo to pro ně ale hodně náročné období, v Brně měli další vlastní firmu, museli neustále dojíždět. Nakonec se jim rybářství podařilo postupně zavřít. BEZ PENĚZ NA BURZU NELEZ Když její dcera nastupovala na EKO gymnázium v Brně, Sylvii to nadchlo. Na nabídku stát se spolumajitelkou gymnázia ihned kývla. Vyučování na této škole bylo úplně jiné, než jaké si pamatovala ze svých školních let. „Byla jsem překvapená, že i na gymnáziu lze učit inovativně – spojovat předměty, prolínat třídní kolektivy, dělat projekty,“ říká. Samotnou ji vždycky při cestách v zahraničí zajímalo, jak tam fungují školy. Připadalo jí, že v cizině už se využívají nové metody, ale v Česku stále většina škol funguje v režimu ,,sedněte si, poslouchejte, zapište si, naučte se“.

no techno techno techno

V minulých ročnících soutěže bodovaly například tyto nápady:

„Člověk z práce ví, že v životě potřebuje Kromě Extra třídy se zapojili také do jiné schopnosti a dovednosti,“ míní. projektu Soutěž a podnikej. S nápadem na Škola má osvíceného ředitele, který ,,chytré‘‘ lavice, které studentům vyhovují dnes znovuobjevené metody jako mezivíce než ty klasické, vyhráli regionální předmětovou výuku či projektové vyučokolo v Brně. Na iKid poprvé narazila, když vání zapojuje do výuky už přes dvacet let. projížděla web této soutěže. Znovu jí „Pořád jsem chodila s nějakými nápady, až o něm řekl David Kovalský, jeden z menmi jednou řekl: ‚Tak co kdybys tu Extra třídu torů iKidu. „Pozvali jsme ho jako hosta na vedla ty?‘ “ vypráví. Extra třída je projekt, I-Days, které organizujeme ve škole. Tam v němž mají žáci přijít s nápadem, který zveme úspěšné lidi, špičky ve svých oborech, by prospěl jejich okolí. Když zaujmou aby motivovali děti, čeho všeho můžou do porotu, dostanou dotaci. Zbytek pomůcek sáhnout. Ptala jsem se třeba žáků, jestli vědí, si musí vyrobit a nápad mohou zrealizoco dělá takový ‚jůiksák‘ (UX designer). Oni vat. Její žáci třeba opravovali tramvajovou ani nevědí, že takový obor existuje, přitom zastávku. třeba v Brně je po těchto lidech velká poptáv Jaké to bylo, přecházet ze světa byz ka a platili by je zlatem,“ upozorňuje. nysu, počítačů a financí do tak odlišného Na iKidu ji nejvíce zaujala jedinečná školského prostředí? „Víte, jedna věc je metodika. „Líbilo se mi, že děti dostanou všude stejná. Pořád něco řídíte a posou mentora, můžou vyrazit na exkurzi, naučí váte tak, aby to bylo lepší a perfektně to se rozdělit si role a převzít zodpovědnost,“ fungovalo. To je stále stejné. Co bylo jiné? vyjmenovává. Z gymnázia se do soutěže Spolupracovala jsem s učiteli, kteří jsou přihlásily dva týmy. Jeden přišel s návýborní manažeři, musí si velmi dobře umět padem, že by mohli ve škole recyklovat zorganizovat čas. To bylo strašně příjemné. PET lahve. Zařídili by stroj, který plast Navíc nemusíte řešit třenice, kdo chce jakou rozmixuje, a ze vzniklé směsi by si žáci na pozici. A pracovat s dětmi bylo super,“ říká. 3D tiskárně mohli tisknout školní pomůcNeberou ji jako učitelku, která jim může ky. A druhý tým vymyslel Pocket Shares. dát špatnou známku. Snaží se chovat spíše „Přišla za mnou Zuzka Matějková, jediná jako asistentka a většinu zodpovědnosti slečna v týmu, a říká: ‚Podívejte se, co dělá nechat na nich. ten Apple, má cenu ty akcie kupovat?‘ I když jí tehdy bylo teprve třináct let, o burzu cen 36

no techno techno techno

Skládací rampa Díky teleskopickým vysunovacím ližinám může vozíčkář svépomocí zdolat až dva schody.

Easy eating Sada nádobí s nakloněným dnem pro handicapované lidi.

iCharge Nabíječka, která jízdou na kole napájí powerbanku.

ných papírů se hodně zajímá. Mrzelo ji, že pokud není plnoletá, nemůže si nákup akcií vyzkoušet. A taky jí chybí peníze, samozřej mě,“ popisuje Sylvie. A tak se zrodil nápad udělat platformu, kde by si děti mohly formou hry nákup akcií fiktivně vyzkoušet. Bylo třeba vymyslet, jak to udělat. Již existující platformy jsou pro děti složité. „Třeba X-Trade Brokers, tam už se používají různé deriváty, bylo to pro ně nečitelné, ne dokázaly si to představit,“ říká Sylvie. A pak se ukázalo, že když děti nejsou omezené historií, dokážou přijít s jednoduchým nápadem. Když se dívaly na šablony pro weby, které jsou zdarma, napadlo je, že by jejich web mohl běžet na platformě e-shopu. „Jak chcete akcie nacpat do e-sho pu? Tam musíte vidět kurzy, plusy, minusy, červený, zelený, namítala jsem. Byla jsem omezená tím, čím jsem si v životě prošla. Ale ony říkaly: ‚To my nepotřebujeme. Nám stačí vidět logo, co ta společnost dělá, cenu a pak koupím, nebo nekoupím.‘ Je to vlastně jednoduché a pro děti asi i dostačující,“ popisuje Sylvie. Jen debatou, s jakými společnostmi by děti z týmu chtěly obchodovat, strávily tři hodiny. Někdo třeba řekl, že by chtěl obchodovat akcie KFC. Tak se podíval a zjistil, že KFC není obchodované na burze. Vrtalo mu hlavou, jak to, že KFC se neobchoduje, 37

když McDonald’s ano. Nakonec přišel na to, že je pouze schované pod zastřešující společností Yum!. To děti fascinovalo, najednou získaly spoustu ekonomických znalostí. Začaly si zjišťovat, kdo je největší zaměstnavatel v Americe a proč. „Mys lím, že když děti aspoň trochu pochopí, že nejvíce lidí zaměstnávají prodejní řetězce jako Walmart, začnou chápat, jak funguje ekonomika, mikroekonomie, a tím pádem se můžou lépe starat také o své finance,“ domnívá se Sylvie. JEN ŘÁDEK V EXCELU Jak to, že je pro děti svět cenných papírů přitažlivý, když je to velmi odtažitý svět i pro většinu dospělých? Žáci provedli průzkum, jestli by taková aplikace zajímala jejich vrstevníky, a většina spolužáků řekla, že ano. Podle Sylvie to mohl způsobit i film Vlk z Wall Street. Děti za tím vidí peníze a úspěch. Klíčové také je, aby jim obchodování s akciemi někdo dobře vysvětlil. Spoustu toho udělala samozřejmě Sylvie, a když to nedokázala, pomohli jí Zuzka a Albert, další člen týmu, který se o akcie zajímal ještě před soutěží. „Doká zali to spolužákům lépe přiblížit. Základem bylo pochopit, že akcie nejsou žádné papíry, že je to vlastně jen jeden řádek v excelové tabulce, který se přepíše. V rámci iKidu jsme

no techno techno techno

O soutěži iKid Soutěž Innovative Kid (iKid) už třetím rokem pořádá konzultantská společnost KPMG. Zúčastnit se mohou děti od 10 do 14 let. Cílem je během půl roku vytvořit první startup. K ruce jim jsou při tom mentoři – obvykle zkušení lidé z byznysu. Projekt vznikl na Slovensku. Vymyslel ho řídící partner KPMG Kenneth Ryan, když hledal způsob, jak své děti vzdělávat jinak než podle osnov, jež mu nedávaly smysl.

Sylvie Schmiedová

• Vystudovala ekonomiku a management. • Pracovala ve společnosti Atlantik FT, působila v poradním sboru Václava Havla. • Krátce vedla rybářství po svém otci. • Stála u zrodu slevového byznysu v Česku. • Je spolumajitelkou brněnského EKO gymnázia, kde také vede mimoškolní projekty.

také byli na exkurzi v Burze cenných papírů Praha a u RSJ, to bylo perfektní. Dokázali nám vše vysvětlit jednoduše a srozumitelně. Takovou přednášku by měli absolvovat všichni středoškoláci,“ míní. Montessori pedagogika říká, že děti dokážou daleko víc, než si myslíme. Vedoucí týmu Jakub Růžička už pro maminku vytvořil dvoje webové stránky. Naprogramovat aplikaci tak, aby uměla sledovat bankovní a portfoliový účet je ale složité, děti to samy přece jen nezvládnou. Naštěstí jim přišla spousta nabídek pomoci. „V rámci iKidu jsou děti vedené i k propa gaci a hledání mediálních partnerů. Mají rády časopis Forbes, tak jsem dostala za úkol ho kontaktovat, jestli by o nás nechtěli napsat. Článek vyšel a na jeho základě se dětem začali ozývat profesionálové z oboru. V září mají schůzky s ajťáky, přišly jim asi tři nabídky. Další odborníci jim píší a radí v oblasti technické analýzy,“ dává příklad Sylvie. Díky iKidu děti přišly na to, v čem jsou dobré, v čem vynikají. Rozdělily si úkoly, kdo má být za co zodpovědný, našly své silné stránky. Například Ivan má na starosti propagaci a díky Petrovi jsou na webu aktuální kurzy akcií. „Překvapilo mě, že když je něco baví, jsou schopné vydržet.

Studovat gymnázium není jednoduché, konec roku je vždycky náročný, přesto do čtvrtka, kdy finále proběhlo, dokázaly vypi lovat prezentaci, kterou dokončily teprve v neděli. A zvládly to bravurně, předvedly perfektní show,“ chválí Sylvie. Tu ocenila i odborná porota. Z dětí byla nadšená také jejich mentorka – advokátka Iva Baranová z advokátní kanceláře KPMG Legal. „Byla to skvělá zkušenost, děti byly neuvěřitelně iniciativní. Samy se rozhodly web vlastními silami zrealizovat, až jsme je s jejich vedoucí Sylvií Schmiedovou občas musely brzdit, aby se ve svých nápadech neztratily,“ dodává. Z byznys modelu, který si žáci připravili, vědí, že v Česku by se jim nepodařilo prodat tolik aplikací, aby byl jejich projekt ziskový a vydělali na něm. Na burze se ale naštěstí obchoduje všude, tak plánují aplikaci udělat globální – zakoupit tedy půjde i v zahraničí. Také chtějí oslovit krajské úřady, aby aplikaci nakoupily školám v rámci multilicence a žáci se tak mohli zábavnou formou učit finanční gramotnosti. „Celá metodika iKidu je vlastně inovativní styl výuky. Rozvíjí kreativitu, je to zajímavý model, který by nebylo špatné převzít do školství jako takového,“ míní Sylvie.

Dokážete je najít?

S využitím analytických nástrojů, kterým můžete důvěřovat, pomáháme vaší firmě růst a nacházet nové příležitosti. kpmg.cz Anticipate tomorrow. Deliver today.

no techno techno techno

Zákazníci se skrývají ve vašich datech

no techno techno techno

Agilita vás zachrání. Nebo ne?

Text: Pavla Francová

Je o ní slyšet všude. Agilita otřásá velkými společnostmi a mnozí si od ní slibují lék na všechny své problémy. Komu a kdy může skutečně pomoci? Byli malí, draví, rychlí. Dnes jsou velcí, úspěšní a válcují konkurenci. Jsou to právě moderní firmy, které ostatním ukazují, jak uspět v dnešním rychlém světě. Recept, jak udržet žhavé tempo, se jmenuje agilita. „Řada moderních firem, jako je třeba Spotify, funguje mnohem efektivněji než zavedené firmy, které mají velké problémy s realizací změn,“ vysvětluje Martin Hladík, partner KPMG Česká republika. A podobně to vidí i další specialisté. „Je mnoho firem, které zís kávají velký náskok před konkurencí právě díky agilnímu způsobu myšlení a orientaci na zákazníka,“ říká Jaroslav Charvát, který má s agilitou zkušenost ze společnosti Mavenir a dvou českých bank. Velcí hráči si toho samozřejmě všímají a sledují mladé (dnes už často zároveň i velké) firmy, které vyrostly ze startupového prostředí, a inspirují se jejich fungováním. Jednoduše jde o to, že už nestačí reagovat na změny jen párkrát do roka a slepě pokračovat v dlouho zajetých kolejích. Naopak. Aby i tradiční firmy udržely tempo s rychlým rozvojem a reagovaly pružně na změny na všech frontách, musí se zajímat o agilní přístupy. Není nutné zdlouhavé schvalování a rozsáhlé 40

no techno techno techno

„Snažíte se zavést zdravé stravování, ale po cestě k tomuto cíli se ládujete bůčkem. Zní to úsměvně, ale přesně to se běžně děje v agilních transformacích.“

projekty jako při tradičním řízení podniků. V agilních firmách se pracuje na tom, co zrovna zákazník potřebuje, malé týmy fungují velmi samostatně a mají velkou míru vlastní zodpovědnosti. „V inovativ ním a měnícím se kontextu je třeba častých experimentů, ověřování, zpětné vazby a úprav směru. Zde mají agilní metody nejvyšší hodnotu,“ říká Jaroslav Procházka, zakladatel QuickJOBS a SimplyIT.cloud. Jak přesně agilita ve firmách funguje a jak se zavádí, může mít různé podoby.

že se její principy hodí takřka vždy. „Její principy jsou v podstatě selský rozum, zamě ření na zákazníka a hodnotu, jasné priority, lepší jedna hotová věc než deset rozděla ných, jednoduchost, multidisciplinární týmy, flexibilita. A to se hodí všude,“ tvrdí Procházka. Otázkou ale je, jak funkční je stávající model řízení a jestli jej změny jen nezkomplikují. Rozhodující je proto vědět, čeho chce firma agilitou dosáhnout.

KULTURA ROZHODUJE Pro to, aby nakonec zavedení agilních ŠÉFOVÉ NEJSOU POTŘEBA postupů bylo skutečně úspěšné, je klíčová Klíčové při debatách o agilitě je udělat si podpora vedení firmy a celého managejasno v tom, co si pod tímto pojmem kdo mentu. Připravena musí být i firemní představuje. Na jedné straně jsou agilní kultura. „Je to věc, která se nesmí podcenit. metodiky, jako je scrum nebo třeba kanKdyž chci moderně pracovat, ale moji ban. Na druhé je pak komplexnější změna zaměstnanci se tomu brání, tak to nikam celého fungování firmy. Vzorem takové nepovede. Je potřeba, aby vedení organizace transformace je nizozemská ING. Ta byla šlo ostatním příkladem a motivovalo je ke inspirací i pro změny, které provedli v NN změně,“ upozorňuje Hladík. Také Martina Insurance Belgium, kde například zrušili Bártů ze Seznamu.cz považuje změnu všechny struktury managementu. „Nejsou způsobu uvažování a přístupu k řešení na vlastní práci potřeba. Lidi se úkolují sami. problémů za největší úskalí. Agilita je totiž změna systému, šéfové nejsou Často se stává, že se vedení firem nutní. Mimo samotného CEO jsou ve firmě shodne na agilní transformaci, samo ale potřeba jen ti lidé, kteří rozumí byznysu, nechce měnit svoje návyky. „V některých protože o něm sami rozhodují,“ vysvětluje firmách jsou tyto obavy natolik silné, že Martin Horčička, který se na této transfor- management spustí agilní transformaci, maci podílel. ale sám se odmítne zapojit. To pak vede ke Odborníci, kteří se zabývají agilitou konfliktům mezi starým a novým světem,“ a jejím zaváděním ve firmách, se shodují, říká Charvát s tím, že agile je založen 41

no techno techno techno

na důvěře a transparentnosti. Management proto musí důvěřovat svým lidem a nechávat jim volnost. Díky tomu může stoupnout i jejich snaha a zapojení. „Čím blíže skutečné práci se rozhodnutí udělá, tím lepší bude. Manažer o dvě úrovně výš těžko obsáhne všechny aspekty, které jeho rozhodnutí ovlivní. V agile management určuje vizi, směr, čeho chceme dosáhnout,“ dodává Charvát. Také Procházka má podobnou zkušenost. „Agilita se často zavádí tradičním řízením podle detailních plánů tlakem shora, bez zapojení lidí, bez specifických úprav podle kontextu do nějakého cílového procesu a organizačního schématu,“ říká Procházka a dodává: „Snažíte se zavést zdravé stravo vání, ale po cestě k tomuto cíli se ládujete bůčkem. Zní to úsměvně, ale přesně to se běžně děje v agilních transformacích.“

VÝSLEDEK? NEJASNÝ Na rozdíl od tradičního waterfall přístupu se u agilních postupů dá dopředu jen těžko navrhnout výsledek práce. „Když vím, co mám dodat, je zbytečné zavádět agilní postupy,“ míní Hladík. Naopak pokud je třeba vymýšlet něco nového a rychle reagovat, je agilita tou nejlepší cestou. Úspěšné zavedení agilního myšlení má kromě samotné větší pružnosti a efektivnosti i další pozitivní dopady. „Vedlejším produktem agility je, že je každý ve firmě její významnou součástí, záleží na něm a jeho rozhodnutí a má díky tomu pocit, že je ta firma tak trochu i jeho,“ vysvětluje Ondřej Gálik, který působil v rakouské sázkařské společnosti bwin, jež vznikla zhruba před dvaceti lety a za tu dobu velmi rychle narostla do velké a úspěšné firmy. V bwin se ale o agilitě vůbec nemluví. „Nic jiného neznají, není to pro ně téma. Agilní přístup je tak logický, že nechápete fungování korpo rací,“ říká Gálik s tím, že agilní prostředí se dá přirovnat k hromadě malých firmiček, které si lidé v nich sami řídí a nesou zodpovědnost za své kroky.

VELKÝ TŘESK NENÍ IDEÁLNÍ Ačkoli je dnes agilita velmi módní, Hladík upozorňuje, že by se do ní firmy neměly vrhat bezhlavě. „Spíše než jít do agilních postupů formou velkého třesku je lepší ověřit si je nejprve na nějaké pilotní oblasti. Nejlépe fungují tam, kde je potřeba velmi VÝROBNÍ LINKA rychle dodávat, jako třeba v mobilním ban Ačkoli jsou přínosy agilních metod často kovnictví, nebo jednoduše tam, kde koncový velké, v měřítku tradičních velkých firem klient ocení, že dostává nové a vylepšené ještě nejsou dostatečně dlouhodobě ověřeslužby,“ říká Hladík. né. Je proto důležité promyslet konkrétní Postupnou cestu zvolili i v české části využití agilních postupů tak, aby byly T-Mobilu. „Nejprve jsme vytvořili několik skutečně přínosem, a ne naopak rizikem. agilních týmů, na kterých jsme chtěli tenhle „Mělo by být jasné, co chci pomocí agility postup vyzkoušet a ověřit si, jak bude vyřešit a čeho chci dosáhnout. Častým argu fungovat,“ vzpomíná Radek Moc, který mentem je, že chtějí dosáhnout větší flexibi stál u zavádění agility postupů v T-Mobilu, lity. Ale není to výsledek. Agilní metody jsou kde se začalo s IT. Po prvních úspěšných v zásadě výrobní linkou a já bych měl vědět, pokusech se agilita rozšířila tak, že se IT co bude výrobek, abych tu linku správně rozdělilo na dvě části: malé dodávky se ře- nastavil,“ přirovnává Hladík. šily agilně, velké pak klasicky, waterfallem. S tím souvisí i samotné financování. „Dnes už se zpracovává na 80 procent do Agilní týmy totiž nemají projekty s fixními dávek pro zákazníky agilně. Ukázalo se, že cenami, ale pracují průběžně na službách stoupá i kvalita dodávek,“ uvádí Moc. či produktech. „To je fajn, ale je otázka, jak Jít krok za krokem doporučuje pro to udělat rozpočet. S agilními přístupy i Martina Bártů, specialistka na scrum se radikálně mění mechanismus řízení v Seznamu.cz: „Nemůžete někomu nařídit financí. S tím je potřeba počítat,“ upozor ‚buď agilní‘ a ono se to stane. Můžete jen ňuje Hladík. A připomíná ještě jedno velké ukazovat cestu, vysvětlovat, inspirovat ho, specifikum agilních metod. „Agilní týmy jít příkladem, a to prostě trvá dlouho. Jde jsou v neustálém kontaktu se zákazníkem, o to postupně měnit každodenní zvyklosti dostávají od něj zpětnou vazbu, na kterou a být otevřený změnám. Taky je důležité reagují,“ vysvětluje Hladík. Právě proto je pracovat na změnách na všech úrovních, klíčové, aby měly týmy neustálý přístup jinak to do sebe nebude zapadat. Klasicky se k požadavkům zákazníků. Jen tak mohou v IT obvykle pracuje na zagilnění vývoje, ale efektivně řídit vlastní práci a dodávat to, management a business nezmění nic a pak co se od nich očekává. to drhne.“

Co byste měli vědět, než začnete přemýšlet o změně

2. ODCHODY JSOU NEVYHNUTELNÉ S rozhodnutím pro agilní transformaci se společnosti obvykle nevyhnou odchodu některých zaměstnanců (odhadem 10– 25 %), kteří nejsou ochotni nebo schopni se adaptovat na nové metody práce. Je nezbytné připustit, že část zaměstnanců odchází kvůli demotivaci, kterou způso buje nesprávně uchopená agilní transformace zejména na svém počátku. To bohužel ohrožuje i výkonné zaměstnance. 3. POZOR NA IT ARCHITEKTURU Další komplikací velkých firem je vnitřní provázanost procesů a IT (architektura), která brání rychlé realizaci projektů a postupným dodávkám. Potřebná změna architektury může vést v obrovským investicím a faktickému oddálení agilní transformace. Nezanedbatelným problémem je zajištění potřebných znalostí a návyků agilních metod pro stovky až tisíce zaměstnanců. Neznalost komplikuje adaptaci lidí a brání dosažení pozitivních efektů agilní transformace. 4. ROLE TOP MANAGEMENTU JE ZÁSADNÍ Agilní transformace velkého rozsahu musí být vedena vrcholovými manažery. Efektivní vedení však není možné bez osvojení agilních metod a zapojení do transformace. Jde také o významnou změnu firemní kultury. Řízení je založeno více na důvěře než na pravidlech, rozhodování se posunuje na nižší úroveň. Je třeba změnit procesy a nástroje pro řízení rozpočtu, lidského kapitálu, požadavků (zadání) a rizik. 5. NEDOSTATEK ODBORNÍKŮ NA AGILITU S ohledem na vzrůstající poptávku po agilních odbornících očekáváme problém s jejich dostupností. Na českém trhu je limitovaný počet lidí s reálnými zkuše nostmi s agilními metodami, navíc získanými pouze v izolovaných oblastech. Zkušenosti s agilní transformací velkého rozsahu do značné míry chybí.

no techno techno techno

1. STRATEGIE JE KLÍČOVÁ Některé společnosti zvolily agilní transformaci v plném rozsahu – veškeré změny řídí pomocí agilních metod. Volbu této cesty by měla zdůvodňovat strategie, která vysvětluje, proč a kam společnost míří a jak agilní metody na této cestě pomohou. Součástí strategie by mělo být dosahování vyšší hodnoty pro zákazníka. Zákaznický pohled je také vhodným aspektem pro koordinaci agilních týmů, resp. výsledků jejich práce. V praxi však často dochází k převedení existující liniové struktury do agilní organizace.

g aging aging aging aging

Se seniory jsme strávili den v Centru Elpida a zaznamenali, jak se ze starší

g aging aging aging aging

generace stávají aktivní produ centi online videí – youtubeři.

g aging aging aging aging

Oldtubering aneb Jak senioři dobývají sociální sítě

Text: Anna Batistová

Jan Bartoš je vedoucí Centra Elpida, kulturní manažer, novinář a fotograf, fotí pro časopis pro seniory Vital.

„Kovyho!“ „Jasně, určitě toho Kovyho,“ odpovídají nadšeně šedesátníci z kurzu youtuberingu na otázku, čí videa sledují. S fotografkou Bárou, s níž jsem vyrazila na reportáž do pražského vzdělávacího centra pro seniory Elpida, na sebe nevě řícně pohlédneme. A z údivu následující tři hodiny už prakticky nevyjdeme. „Za posledních 15 let se mediální gramotnost seniorů neuvěřitelně posunula. Kurzy zá kladů na PC jsou passé, dnes je největší zájem o semináře zaměřené na sociální sítě, tablety a nově také na dotykové mo bily,“ vysvětluje vedoucí Centra Elpida Jan Bartoš. 46

g aging aging aging aging

Seniorce Heleně, dříve učitelce českého ja- zhlédnutími či videa britského iluzionisty zyka, loni na podzim zemřel manžel, a tak a sběratele hraček Tima Rowetta Grand hledá směr, jakým by se v životě vydala. Illusions s více než 850 tisíci odběratelů. „Vždycky se mi líbila profese moderátorky Ačkoliv z výše jmenovaných youtuberů už v rozhlase, a proto jsem se přihlásila na kurz většina nežije, jejich videa na síti zůstávají youtuberingu. Chtěla bych se stát reportér dodnes. kou a točit rozhovory se zajímavými lidmi,“ A právě pocit, že tu po nás může něco prozrazuje sympatická starší žena na úvod zůstat, je, jak potvrzuje lektor Dušan kurzu. Její spolužák Jan, dříve alternativní Bitala, pro seniory obrovskou motivací, lékař, chce naopak zúročit to, čemu se proč s natáčením vlastních videí začít. věnoval po celý svůj život: „Přeji si natočit „Všichni se bojíme toho, že zestárneme metody své práce, například akupunkturu, a nebudeme zajímat vůbec nikoho. Senioři a poslat ta videa skrze YouTube do světa.“ ale mají spoustu zkušeností, a na rozdíl od Lektor kurzu youtuberingu Dušan Bitala řady mladých youtuberů častokrát mají (vystupující pod uměleckým jménem doopravdy co říci. I ten, kdo nechce natáčet DUŠAN je tu JAKODOMA) krátce nato musí pro veřejnost, má možnost namluvit svůj kvůli neustávajícímu pípání zpráv a upoživot na stativ, vyprávět o tom, jaké bylo zornění aplikací na chytrých telefonech, jeho dětství, jak prožil 60. léta, a až jednou které mají senioři na stolech, přerušit umře, videa tu zůstanou pro jeho děti představovací kolečko posluchačů. „Zač a vnoučata jako památka,“ vysvětluje Bitala neme tím, že si všichni nastavíme režim leta jeden z důvodů, proč kurz youtuberingu dlo,“ upozorňuje počítačovou třídu plnou pro seniory otevřel. Časem by se podle něj technologicky neuvěřitelně vybavených z média mohla stát jakási obdoba Paměti seniorů. Uvědomím si v tu chvíli, že jsem národa, která by zahrnula nejen hrdinské, zřejmě jediná z celé třídy, kdo má na stole ale i zcela obyčejné lidské příběhy. „Je to papírový notes. jen o tom, aby se staří lidé naučili točit videa Když poté, co se podaří utišit všechny a přestali se bát techniky, která jim samo smartphony, drobná a elegantní blond sezřejmě dělá ze začátku problémy,“ dodává. niorka Jarka v první lavici řekne lektorovi větu, že jejím cílem je stát se youtuberkou, JAK NA KNEDLÍK ČI MEDITACI třída se hlasitě rozchechtá. Lektor Dušan Když pak ale se skupinkou seniorů vyrazí se ale nesměje: „Youtubeři ve vašem věku z počítačové učebny do terénu, aby natov Česku v podstatě neexistují, ale ten poten čili na chytré telefony svá první videa, zdá ciál YouTube je obrovský. V USA dělají senio se, že tato parta aktivních šedesátníků ři videa celkem běžně a ti nejpopulárnější se a sedmdesátníků má pro strach udělátím mohou i slušně živit.“ no. Lektor jim poradí, jak správně držet smartphone, aby jim nevypadl z ruky, jak STARŠÍ YOUTUBEŘI MAJÍ si nezakrývat mikrofon či kam se na obraDOOPRAVDY CO ŘÍCT zovce dívat, aby mluvili přímo k divákům. U nás dosud neznámý fenomén oldtuPak už je rozdělí do dvojic, aby si vše sami beringu je v anglicky mluvícím světě vyzkoušeli. Je slyšet, jak se senioři mezi poměrně ,,provařený‘‘. Britský deník The sebou tiše domlouvají: „Jaký filtr si v tom Telegraph vydal už před třemi lety článek Instagramu nastavíš?“ nebo „A teď se máme o nejlepších youtuberech nad 50 let. natáčet na přední, nebo na zadní kameru?“ V něm představuje například legendární až po „A pošlem si to pak navzájem, že jo?“ kulinářská videa osmadevadesátileté V mezičase, kdy netočí, se seniorů ptám, Američanky Clary Cannucciari The Great jak důležitý nástroj pro ně YouTube je. Depression Cooking s až 4 miliony zhlédSeniorka Marcela, která na kurzu zmínila, nutími, autobiografická videa britského že toto není její první seminář o natáčení „internetového dědečka“ Petera Oakleyho videí na mobil, nezklame. „YouTube sleduji s názvem Telling it All s až 400 tisíci často. Při práci poslouchám písničky, večer zhlédnutími, videa tří amerických babiček na něm koukám na filmy. Z youtuberů mám 3Golden Sisters, které si u oběda vyměňoráda Kovyho, ale taky mě baví koukat na valy názory na to, co aktuálně hýbalo svěholky, jak se líčej. A samozřejmě na vaření!“ tem sociálních médií, s více než 3 miliony říká. Není ale zdaleka jediná, kdo již 47

kouzlu sociální sítě propadl. Její spolu žačka Jana prozrazuje, že si na YouTube pouští všechno možné od meditací až po to, jak správně zabalit knedlík. Podle lektora Dušana Bitaly je jen otázkou času, kdo v Česku jako první pochopí, že senioři tvoří silnou cílovou skupinu, kterou YouTube reklama dosud úplně míjela. „Jakmile začne nějaký starší kutil prodávat ve svých videích věci na zahrádku nebo něco jiného, co mu bude cílová skupina věřit, má vyhráno.“ Samozřejmě že ne všichni ze seniorů, kteří přišli na kurz youtuberingu, mají ambici natáčet. Řada z nich chce pouze držet krok s dobou, jako například seniorka Marie: „Jde mi spíše o technickou strán ku, potřebuji porozumět slovníku. Já ani dodnes nevěděla, co je to YouTube, co je to Instagram, a štvalo mě to. Za cokoliv nového, co se dozvím, jsem ráda.“ „I já jsem se sem přihlásil spíš proto, abych se dozvěděl, co to ten YouTube vlastně je,“ přitakává její spolužák Vláďa. Motivace ovládat to, co ovládají jejich vnuci a děti, a rozumět stále světu kolem sebe, je podle vedoucího Centra Elpida Jana Bartoše zřejmě nejčastějším důvodem, proč senioři kurzy navštěvují. „My je doučíme to, v čem mají mezery, a oni díky tomu drží krok s vývojem, jsou in, jsou stále součástí společnosti, cítí se líp. A to je smysl celého našeho snažení.“ Na druhou stranu lektor Dušan Bitala přesto tajně doufá, že se na jednom z jeho kurzů objeví budoucí hvězda českého oldtuberingu. A Elpida této hvězdě otevírá cestu. Po úvodním semináři youtuberingu pro seniory zahajuje celoroční akademii natáčení videí. „Přáli bychom si, aby v rámci této kreativní dílny, která se bude setkávat jednou za 14 dní, vznikaly videoblogy, které bychom mohli zavěšovat na naše sítě. Věříme, že se podaří vybudo vat kanál, kde budou senioři sdílet něco ze svého života, mluvit o svých zkušenostech, životních peripetiích, radostech nebo třeba o oblíbených receptech,“ dodává vedoucí centra Jan Bartoš. Když se na konci kreativního workshopu ptám seniorek Marcely a Heleny, jestli uvažují o tom, že by se na celoroční akademii youtuberingu zapsaly, zasmějí se a odpovědí: „Jestli uvažujeme? Prosím vás, my už jsme se byly přihlásit o přestávce!“

g aging aging aging aging

„Šedesátníka nepolíbeného počítačem už nenajdeme,“

říká Jan Bartoš z Elpidy

Počítačové kurzy pro seniory pořádáte v Elpidě od roku 2003. Jak se za tu dobu změnila mediální gramotnost seniorů? Zhruba tak, jak se vyvíjí hardware a software, tedy technologie samotná, tak se vyvíjí i zájem nebo potřeby seniorů. Před 15 lety jsme seniory učili, co je to myš a jak se s ní zachází, o něco později jsme jim vysvětlovali, jak si založit e-mail, jak ho napsat a odeslat, a dnes spolu mluvíme před začátkem workshopu, který seniory učí, jak natáčet videa na chytré telefony a jak je umístit na sociální síť. Myslím, že tato cesta celkem přesně ilustruje ten posun v gramotnosti seniorů.

Máte zpětnou vazbu, že by někteří se nioři využívali nové technologie i k práci, nebo je to pro ně spíše hobby? Někteří ze seniorů, kteří k nám docházejí, dosud pracují na částečný úvazek, technologie tedy mohou v práci využívat, ale neřekl bych, že je to většinová záležitost. Není to pro ně ovšem ani koníček. Oni chtějí především umět to, co umějí všichni ostatní, aby se cítili součástí společnosti. Když všude kolem sebe slyšíte, že se lidé baví o něčem, čemu nerozumíte a co ne ovládáte, tak jste out. Když vám lidé říkají, že vám něco hodí do mailu, a vy ho nemáte, tak vám tam nikdo nic nehodí. Totéž platí pro tablety a dotykové telefony. My je doučíme to, v čem mají mezery, a oni díky tomu drží krok s vývojem, jsou in, jsou stále součástí společnosti, cítí se líp. A to je smysl celého našeho snažení.

Google překladač. Nabídku uzpůsobujeme tak, aby si senioři mohli vybrat přesně to, co jim chybí, co se chtějí naučit. Za těch 15 let, co kurzy provozujeme, jsou senioři také daleko asertivnější, mnohem více než dříve vědí, co chtějí.

A co tedy dnešní senioři chtějí umět a znát? Největší zájem je o kurzy na tablety, nově jsme od léta 2018 otevřeli sadu dlouhodobějších kurzů i jednorázových seminářů na dotykové mobily, protože právě po nich teď senioři nejvíce volají. Máme cyklus dvouhodinovek na téma aplikací sloužících k cestování, k záKurzy jako základy na PC už jsou dnes bavě, k trénování myšlení, zkrátka ke naprosto passé? všem praktickým věcem, které lze na Těch kurzů na úplné začátky máme méně chytrém telefonu využít. Je zajímavé, a méně. Přibývá seminářů, které jsou že stejnou vlnu jsme zachytili úspěšně zaměřené na sociální sítě, jako je Facepřed zhruba čtyřmi lety, když začali book nebo YouTube, na pokročilé vyhledá- senioři využívat tablety. Dostávali je vání na internetu, na Skype atd. Nabídka od rodiny jako dárek, ale nevěděli, jak se změnila i v tom smyslu, že dříve jsme se s nimi zachází. Děti nebo vnoučata měli více kurzů v delších časových úsecích, jim řekly, že je to něco užitečného, ty ale dnes tolik nefungují, protože senioři častokrát ale utrousily jen: „Vem si to mají méně času a k dlouhým kurzům se a používej to.“ Rodina většinou nemá nechtějí zavazovat. Proto vypichujeme tu trpělivost vysvětlovat, jak přesně se témata, otevíráme speciální semináře na zařízení používá, a právě od toho je tu jednotlivé aplikace na tablety a telefony, Elpida a zkušený lektor, jenž zná metonapříklad máme seminář na mapy v tabdiku a má se seniory velkou trpělivost, letu, na jízdní řády v telefonu nebo na kterou potřebují.

Jak jsou na tom vlastně čeští senioři s technologiemi v porovnání s těmi zahraničními? Myslím, že jsme na tom srovnatelně se Západem, určitě nezaostáváme. I co se týče výuky a metodiky, jsme na západoevropské úrovni, což nám ukázalo setkání evropských seniorských vzdělávacích center, které se před pár lety konalo na půdě Elpidy. Naše metodika byla naopak často inspirací pro ostatní. 48

g aging aging aging aging

Pošlete své příbuzné do Elpidy! Senioři často narážejí na nedůvěru a bojí se jít do cizího prostředí. Pomozte jim překonat ostych a vyšlete je do Elpidy. „Podpora a motivace z rodinného prostředí, tedy od dětí a vnuků, může být klíčová,“ vysvětluje vedoucí Elpidy Jan Bartoš.

O Elpidě Obecně prospěšná společnost Elpida podporuje aktivní život seniorů. Provozuje Centrum Elpida – vzdělávací a kulturní centrum pro seniory z celé Prahy, Linku seniorů 800 200 007, vydává časopis Vital, pořádá festival Old’s Cool. Stojí také za značkou Ponožky od babičky.

Elpida pořádá velmi širokou škálu růz ných kurzů. Jaký je o kurzy zaměřené na počítače, tablety a chytré telefony zájem v porovnání s ostatními kurzy, které nabízíte? Buď stagnuje, nebo je menší. To, co nám jednoznačně stoupá, je zájem o jazyky. Jazykové kurzy dnes tvoří dvě třetiny všech našich aktivit. V posledních pěti letech jsme se ze šesti skupinek angličtiny vyhoupli na více než 30. Zájem o jazyky je skutečně enormní, zvlášť o angličtinu. U počítačových kurzů se to proměnilo tím, že do důchodového věku vstupují lidé, kteří už umí s počítačem zacházet. Proto si, jak jsem zmínil, vybírají jenom úzký segment toho, co se chtějí doučit. Aktiv ního seniora okolo šedesátky nepolíbeného počítačem už nenajdeme. Počítačové kurzy 49

budou navždy součástí naší nabídky, ale zájem o ně už nikdy nebude tak masivní jako před těmi až 10 až 15 lety, kdy jsme kurz základů PC otevírali bezmála bezmála každých 14 dní. Předpokládám, že většinu vašich klientů tvoří ženy. Nesouvisí nižší zájem o tyto kurzy s tím, že seniorky o technologie zkrátka tolik nestojí? Z našich zkušeností jsou to téměř vý hradně seniorky, kdo má obecně zájem se cokoliv učit. Mužů je v Elpidě mizivé procento, méně než 10 %. Což je zvláštní, ale je to tak. Souvisí to zaprvé s tím, že ženy se dožívají vyššího věku, častěji ovdoví, jsou samy a mají potřebu vycházet mezi lidi. Když je pár ještě spolu, drží u sebe, tak nějak si vystačí a motivace vyjít

g aging aging aging aging Roční partnerství KPMG a Elpidy V rámci celoročního partnerství nabídne KMPG neziskové organizaci Elpida marketingovou podporu a audit procesů vzdělávacího a kulturního centra pro seniory. Na projekty Elpidy se budou také vybírat peníze v tradiční předvánoční zaměstnanecké sbírce KPMG.

do vzdělávacího centra je menší. Zadruhé se ženy rády druží a jsou společenštější než muži, kteří raději zůstávají doma, dívají se na televizi nebo jdou do hospody. Zatřetí si myslíme, že to zřejmě vychází z tradičního rozdělení rolí. Ženy stály celý život u sporáku, staraly se o děti, neměly možnost se realizovat a teď, když jim povinnosti odpadly, si na rozdíl od mužů chtějí dotovat něco, o co byly ukráceny. Muži chodili do práce, realizovali se, chodili do hospod nebo se věnovali nějakému hobby, a ten deficit proto ve stáří nepociťují tak silně. Jaký vliv mají na svoji věkovou skupinu seniorní influenceři jako například Jan Sokol, který se angažuje v projektu Senioři píší Wikipedii? Influencery, významné osobnosti, které jsou samy v důchodovém věku, si do Elpidy často zveme. Kromě Jana Sokola jsme tu měli například Jiřího Stránského, Věru Čáslavskou, biskupa Václava Malého, bývalého evangelického kněze a disidenta Miloše Rejchrta nebo historika Petra Horu-Hořejše. Besedy trvají devadesát minut

a je to čas nabitý inspirací. Je evidentní, že tyto osobnosti jsou pro seniory inspirací, i proto rozhovory s nimi zařazujeme také do našeho časopisu Vital. Na druhou stranu ale musím říci, že máme zkušenost, že co se týče jazykových kurzů a počítačových seminářů, tam se nám více osvědčili mladší lektoři. Senioři od nich nové informace pobírají lépe než od své věkové skupiny. Nyní se ovšem bavíme výhradně o praž ské nabídce. Jaká centra se kromě Elpidy starají o české seniory? Z pražských je to vedle Elpidy především Remedium nebo Život 90, pak to jsou knihovny, které občas pořádají pro seniory přednášky. Z regionů bych zmínil například skvělou knihovnu v Lounech, která má aktivity na úrovni univerzity třetího věku, dále klub Aktiv v Českých Budějovicích nebo vzdělávací centrum Totem v Plzni. S těmi všemi rádi spolupracujeme a můžeme je vřele doporučit.

O důvod víc podívat se pořádně.

Díky propojení dat, technologií a zkušeností z různých odvětví identifikujeme rizika vašeho podnikání a pomáháme objevit nevyužitý potenciál. Více o auditu KPMG na kpmg.cz Anticipate tomorrow. Deliver today.

g aging aging aging aging

Člověk věří jen tomu, co vidí na vlastní oči

Pravidelně v e-mailové schránce marwick.cz

KPMG V ČESKÉ REPUBLICE

PRAHA Pobřežní 1a 186 00 +420 222 123 111

BRNO Veveří 3163/111 616 00 +420 541 421 311

OSTRAVA 28. října 3117/61 702 00 +420 596 158 200

Č. BUDĚJOVICE Fráni Šrámka 2609 370 04 +420 385 347 175