Marwick květen/červen 2017 by KPMG Česká republika

KVĚTEN/ČERVEN 2017

časopis pro klienty a příznivce KPMG Česká republika

str. 4

Miliardy v koši

str. 12 str. 14 str. 44

Jak ukončit existenční depresi bankovní pobočky Rady pro startupy a investory Český student dává naději diabetikům

Zákazníci se skrývají ve vašich datech Dokážete je najít?

S využitím analytických nástrojů, kterým můžete důvěřovat, pomáháme vaší firmě růst a nacházet nové příležitosti. kpmg.cz

Anticipate tomorrow. Deliver today.

© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., a Czech limited liability company and a member fi rm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative („KPMG International“), a Swiss entity. All rights reserved.

3 — editorial

Češi, odpady a odpovědnost

Marwick – časopis pro klienty a příznivce KPMG Česká republika. Vydává 6x ročně KPMG Česká republika, Pobřežní 1a, Praha 8. MK ČR E 22213. Předplatné online verze na www.marwick.cz. Šéfredaktorka: Michaela Raková Art director: Štěpán Prokop

Cena je po kvalitě stále druhým nejdůležitějším kritériem při nákupu potravin. Za pět let se také téměř zdvojnásobil počet těch, kteří měsíčně utratí za potraviny více než tři tisíce korun. Češi nejvíce kupují instantní kávu a pro pivo míří do supermarketu. Více než polovina z nich netřídí bioodpad a průměrně vystačí se třemi věrnostními kartičkami. To jsou jen některé ze závěrů, které vyplynuly z pátého ročníku průzkumu KPMG Nákupní zvyklosti v České republice. V letošním roce jsme do průzkumu promítli několik témat, která se týkají odpovědnosti, respektive plýtvání potravinami a třídění odpadu. Podívali jsme se na to, kolik domácností třídí odpad a jaký typ nejčastěji, kdo vyhazuje nejvíce potravin, jak rozšířené je mezi Čechy domácí kompostování či zda znají a kupují fair trade výrobky. Mě osobně nejvíce zaujalo zjištění, že potraviny vyhazují především mladí lidé, tedy skupina, kterou obvykle témata ekologie a šetrnosti zajímají nejvíce. V tomto čísle Marwicku téma ekologické spotřeby rozebíráme více do hloubky. Podívali jsme se, co se děje s naším odpadem poté, co ho vytřídíme, nebo jak se propojuje kompostování a design. Ale věnujeme se i dalším tématům – poradíme investorům, jak na startupy, a odhalíme, jak jsou české firmy daleko s využitím datové analytiky. Nechybí ani pravidelné setkání s vědcem, téma dobročinnosti či novinky z kulturní scény. Přeji příjemné čtení a doufám, že vás inspirujeme k odpovědnějšímu chování, abychom za rok mohli z našeho průzkumu zkonstatovat, že jsme v omezení plýtvání zase o krůček dál. Karel Růžička Partner odpovědný za sektor potravinářství a nápojářství a za CSR KPMG Česká republika kruzicka@kpmg.cz

Fotoeditorka: Barbora Mráčková Korektorka: Edita Bláhová Ilustrace obálky: Václav Havlíček Pobočky KPMG Česká republika najdete v Praze, Brně, Ostravě a Českých Budějovicích. www.kpmg.cz © 2017 KPMG Česká republika, s. r. o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative („KPMG International“), a Swiss entity. All rights reserved.

© 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

4 — téma

Text: Pavla Francová; ilustrace: Barbora Tögel. Výsledky průzkumu KPMG Nákupní zvyklosti v České republice najdete na www.kpmg.cz. © 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

5 — téma

Miliardy v koši. Jak je na tom vaše lednice?

Představte si, že koupíte plnou nádrž auta, ve skutečnosti ale natankujete o třetinu paliva méně. Nebo jaké by to bylo dostávat o třetinu nižší plat? To už by si člověk všiml. Když jde ale o ledničku, zdaleka tak pozorní nejsme. Proč vyhazujeme tolik jídla a proč bychom se o to měli zajímat stejně jako třeba o výši platu?

Třetina jídla v koši Se Západem ale držíme krok ještě v jedné věci – v plýtvání potravinami. Naprostá většina lidí se totiž přiznala, že vyhazuje jídlo. Podle průzkumu KPMG dvě třetiny lidí tvrdí, že vyhodí méně než deset procent nakoupených potravin. Více jídla míří do košů hlavně v bohatších a větších rodinách. Naopak malé domácnosti s nižšími příjmy spotřebují téměř vše. Nejvíc potravinami plýtvají mladí lidé do 24 let, vedle toho senioři nad 55 let vyhazují jídla nejméně. Zmíněné údaje vyplývají z toho, co lidé sami odhadují. Jak ale víme, dělat takovéto odhady nejen o vlastní lednici není úplně nejjednodušší. Realita ohledně plýtvání potravin tak bude nejspíš ještě horší. Až jednu třetinu odpadů v zemi tvoří podle společnosti Logio, která se zabývá logistikou a zvyšováním efektivity dodavatelských řetězců, potraviny. Z toho čtvrtinu ani nikdo nikdy neotevřel nebo nenačal. Podle statistik tak v Česku vyhodí každý člověk (včetně novorozeňat) na 70 kilogramů potravin ročně. Číslo přitom udává jen jídlo, které už člověk koupil a vyhodí ho sám. Když se započítají i ty potraviny, které vyhazují obchodníci nebo přímo výrobci či zemědělci, dostaneme se na více než dvojnásobné množství. „Evropská komise odhaduje, že jen v Evropské unii se každoročně vyplýtvá 90 milionů tun potravin, což je asi 173 kg na osobu. Velká část těchto potravin je ještě vhodná k lidské spotřebě,“ upozorňuje ministerstvo zemědělství. Sem tam vyhozený zkažený banán, tvrdé pečivo nebo třeba prošlý jogurt se může zdát jako nic. Když se to ale nasčítá za celý rok, už jde o slušnou částku, která míří de facto do popelnic. „Průměrná česká domácnost utratí za jídlo 23 procent svých příjmů. Ročně tak čtyřčlenná domácnost vyhodí jídlo v hodnotě přes 46 tisíc korun,“ propočítávají datoví odborníci ze společnosti Logio.

Miliardový odpad Čísla o vyhazování potravin dosahují v globálním přehledu závratných výšin. Ročně se tak vyhodí na celém světě na 1,3 miliardy tun potravin, což odpovídá celé třetině celkem vyrobených potravin. Na vině přitom nejsou jen západní blahobytné země. Téměř stejné množství potravin se zničí i v chudých a rozvojových regionech. Tam sice potraviny nevyhazují koncoví spotřebitelé, ale jídlo se tam ničí například kvůli špatnému skladování, balení nebo přepravě. V této debatě přitom jde o víc, než může být patrné na první pohled. Dlouhodobě je taková situace nejen podle ekologů a neziskových organizací neudržitelná. Výroba a dodávání potravin jsou drahé a stojí spoustu energie, vzniká při tom navíc velké množství emisí skleníkových plynů, spotřebovává se obrovské množství vody a využívaná hnojiva mají dramatické dopady na půdu a celkový ekosystém. „Na kompletní výrobu jednoho bochníku chleba od zasetí obilí až po hotový výrobek je potřeba více než 12 hektolitrů vody,“ upozorňuje Logio. Zároveň žije na světě, kde se vyhazuje zmíněných 1,3 miliardy tun potravin, přibližně miliarda lidí, kteří trpí hladem. Například Evropská komise proto chce snížit potravinový odpad do konce příštího desetiletí o polovinu v porovnání se situací v roce 2015. „Bereme téma plýtvání potravinami velmi vážně. Snížení odpadu má enormní potenciál pro snížení zdrojů, které využíváme. Větší efektivita ušetří peníze a sníží environmentální dopad výroby a spotřeby potravin,“ píše na svých stránkách Evropská komise. Ostatně, jde tu o skutečně velké peníze. Celková hodnota jídla, které se na světě vyhodí nebo zkazí, dosahuje podle odhadů odborníků 750 miliard dolarů ročně. To je více než dvojnásobek loňského rozpočtu celé Evropské unie. Když se mluví o nákladech plýtvání, jde tu o víc než jen o konečnou cenu, kterou vidí zákazník v obchodě. K hodnotě potravin se musí připočíst i veškerá energie a náklady, které byly investovány také do samotné výroby, balení, dopravy a distribuce zboží. Jak rychle k plýtvání dochází, ukazuje přehledná stránka World Food Clock. Tady je vidět, kolik potravin se každou vteřinu na celém světě vyrobí, kolik se jich spotřebuje a kolik vyhodí. Zároveň člověk vidí, jak spolu s tím roste množství využité energie i spotřebované vody a půdy. Nakonec je v přehledné kalkulačce i suma, jíž dosahuje hodnota vyhozeného jídla. Proč ale vlastně tolik jídla vyhazujeme, když jinde pečlivě sledujeme, kolik nás co stojí? Jedním z hlavních důvodů pro zbytečně velké nákupy jídla, které člověk nestihne včas spotřebovat, jsou rozsáhlé promoakce a velká balení potravin. To, co vypadá v obchodě velmi výhodně, často ve skutečnosti vede ke zbytečnému vyhazování peněz a jídla. Na internetu se objevují různé tipy nebo mobilní aplikace, jež mají lidem pomoci snížit množství potravin, které vyhodí do koše (viz infobox Jak neplýtvat jídlem).

6 — téma

Až zase budete v obchodě, lehce nakoukněte ostatním do košíků. Uvidíte, že i při nákupech potravin pomalu doháníme západní Evropu. Dokazuje to také rozsáhlý průzkum KPMG o nákupních zvyklostech Čechů, který proběhl letos v lednu mezi tisícovkou lidí. Ukázalo se v něm například, že Češi utrácejí za potraviny stále více peněz. Roste podíl těch, kteří měsíčně vydají za nákup potravin více než tři tisíce korun. Zatímco před pěti lety bylo takových lidí šest procent, dnes je to už téměř dvojnásobek. Vysvětlení přitom nemusíme hledat ve vyšších cenách potravin – inflace byla v posledních letech velmi nízká. Významnější důvod můžeme vidět podle výsledků průzkumu KPMG spíše v tom, že Češi vyhledávají stále kvalitnější potraviny. Cena totiž přestává být tak zásadním faktorem, jako bývala. Zatímco dnes jsou peníze nejdůležitějším důvodem při výběru potravin pro 28 procent lidí, před pěti lety to bylo hlavní pro 34 procent. Naopak nás mnohem víc zajímá to, co kupujeme. Už 46 procent Čechů se při nákupu potravin rozhoduje hlavně podle jejich kvality.

7 — téma

Kompost ve skvělém designu

Stačí slyšet to slovo a člověk má skoro pocit, že poblíž něco páchne. Kompost prostě nemá nejlepší pověst. Hromada nespotřebovaných potravin a dalšího bioodpadu nezní zrovna lákavě. Přitom kompostování je skvělé pro životní prostředí (když se vyhodí bioodpad na klasické skládky, uvolňuje se skleníkový plyn metan) a navíc tak člověk může z odpadu vytvořit cennou surovinu pro další pěstování rostlin. Jenže zatímco Češi patří mezi přeborníky v třídění skla, plastů a papíru, s bioodpadem se moc nepářou. Na 52 procent lidí u nás bioodpad jednoduše hází do popelnice, jak se ukázalo v průzkumu KPMG o nákupních zvyklostech Čechů. Nejhorší je situace ve velkých městech nad sto tisíc obyvatel, kde potraviny a další bioodpad vyhazuje na 73 procent lidí. Naopak v menších městech a na venkově využívají Češi mnohem častěji kompostování nebo zbytky dávají domácím zvířatům, do koše tu hází bioodpad jen 20 procent lidí. Kompostovat se ale dá efektivně a bez potíží i ve městech. Jak dokazuje český designér Jiří Pelcl, může to být i krásná a stylová záležitost. Jeho vermikompostér, který vyrábí společnost Plastia, dokazuje, že z kompostéru může být módní doplněk pro moderní interiéry. Jako další podobné výrobky umožňuje uzavřená několikapatrová nádoba snadné kompostování kuchyňského bioodpadu. Ten uvnitř nádoby zpracovávají kalifornské žížaly. Pelcl byl za svůj vermikompostér letos nominován na prestižní ocenění Czech Grand Design. A mimochodem, v Česku má kompostování nejdelší tradici v celé Evropě! První kompostárna s řízenou technologií zde byla uvedena do provozu již v roce 1912, jak uvádí na svých stránkách Odpadové centrum.

8 — téma

Průkopníci ve Francii Z otázky, jak omezit plýtvání jídlem, se stává velké veřejné téma. Například Francie se tak před rokem stala první zemí na světě, která zakázala velkým supermarketům vyhazování nebo ničení potravin. Místo toho je obchodníci musí darovat charitě a potravinovým bankám. Lidé, kteří stáli za prosazením tohoto návrhu do francouzské legislativy, se loni vrhli se stejným tématem i do Bruselu. „Čím dřív budeme mít ambiciózní cíle pro snižování plýtvání potravinami, tím lépe,“ citoval loni v létě deník Guardian Norberta Kurillu, slovenského ministra životního prostředí, jehož země v té době byla v čele evropského předsednictví. Také v Česku se pomalu hýbou věci kupředu. Před dvěma lety stát zrušil nařízení, podle něhož museli obchodníci platit DPH za zboží darované charitě. Vyšlo je tak levněji potraviny, které by se daly klidně ještě sníst, zlikvidovat. To od roku 2015 už neplatí a některé řetězce proto potraviny, které třeba už nevypadají dost hezky nebo se jim blíží minimální datum trvanlivosti, darují potravinovým bankám. Objem potravin, jež tyto organizace dál zdarma přerozdělují nejchudším, se tak zvýšil o pětinu. „Poptávka je obrovská a převyšuje nabídku. Pomoc by potřeboval zhruba dvojnásobný počet lidí. A i současní klienti by odebírali více potravin, pokud by byly k dispozici,“ uvedla nedávno pro web Aktualne.cz Věra Doušová, která vede Potravinovou banku Praha. Více potravin pro potřebné by mohlo být k dispozici od začátku příštího roku, kdy má dojít k dalšímu výraznému posunu. Velké obchody mají mít nově povinnost dát charitě všechno jídlo, které již nemohou prodávat, ale stále se dá jíst. Využít efektivně zboží, které by jinak bylo bez užitku zničeno, je jedna věc. Druhým, ještě důležitějším úkolem je pak ale i samotné omezení plýtvání. Fakt, že člověk vyhodí nakoupené potraviny, totiž vede nakonec k tomu, že se plýtvá zdroji i v celém dodavatelském řetězci. Zbytečně koupené zboží vyvolává dojem větší spotřeby na trhu, to vede k větší produkci a většímu zásobování obchodů. Kdybychom lépe odhadli, co zvládneme sníst, mohlo by nakonec ubýt i kamionů na silnicích. A to by za to stálo také, že?

Jak neplýtvat jídlem

Nákupy si plánujte. V obchodě pak berte jen to, co máte na svém seznamu. Nekupujte zbytečně velká balení. Stejně je většinou nestihnete spotřebovat dřív, než uplyne jejich trvanlivost. Skladujte jídlo správně. Zjistěte si, co kam v lednici uložit tak, aby potraviny vydržely co nejdéle. Vařte a servírujte menší porce. Nebudete pak muset zbytečně vyhazovat uvařené jídlo, které nedojíte. Neházejte zbylé jídlo do koše, raději ho kompostujte. Je to fenomén, díky němuž si můžete vypěstovat třeba vlastní zeleninu.

9 — téma

Všichni nemusí být krásní V berlínské restauraci Restlos Glücklich je narváno. Bez rezervace tady člověk nemá šanci najít volné místo. O podniku se píše ve velkých médiích a reportáže z tamní kuchyně přinášejí celostátní německé televize. Co je na ní tak zvláštního? Vaří se tu totiž z potravin, které by zemědělci nebo obchodníci zlikvidovali. Ošklivé brambory, křivé mrkve nebo třeba tvrdý chleba, který by už v obchodě nikdo nekoupil. Jíst se ale všechny tyto potraviny dají ještě velmi dobře – stačí šikovná úprava a luxusní menu je na stole. Za projektem stojí skupinka nadšenců, kterým vadilo, kolik použitelného jídla se vyhazuje jen proto, že není zrovna nejhezčí nebo se blíží k datu minimální trvanlivosti. V Česku se o podobnou věc „stará“ parta mladých lidí z hnutí Zachraň jídlo, kterým vadí, kolik potravin neodpovídá nejrůznějším normám obchodních řetězců a jen proto, že je mrkev křivá nebo brambory o něco menší či větší, končí zaorané v poli. Denně se jedná o tuny potravin. Skupinka začala před pár lety happeningem u Národního divadla, kde uspořádala z potravin, které by zemědělci jinak zlikvidovali, obří hostinu pro kolemjdoucí. O rok později pak na stejném místě proběhla akce Křivá polévka, kde se rozdalo na dva tisíce porcí polévky z křivé zeleniny. Akce iniciativy Zachraň jídlo vyvolaly vlnu zájmu a v loňském roce došlo na českém maloobchodním trhu k velkému skoku. Internetový prodejce potravin Rohlik.cz a řetězec Penny Market zareagovali na výzvy lidí ze Zachraň jídlo a do svého sortimentu zařadili i tu zeleninu, která by dřív podle norem neprošla. „Oba pokusy zaznamenaly úspěch: od srpna do října prodali v Penny Marketu křivou zeleninu a ovoce za 13,5 milionu korun a na Rohlíku si zahnutou okurku či papriku vybere nejméně čtvrtina nakupujících, takže se zdejší nabídka rozrůstá,“ píše se na stránkách Zachraň jídlo. V letošním roce se pak ke kampani za křivou zeleninu připojil další obchodní řetězec – Tesco – který prodává toto zboží i v dalších zemích, kde působí pod sloganem Dokonale nedokonalé. Možná tak je jen otázkou času, kdy se nedokonalé ovoce a zelenina zase stanou běžnou součástí nabídky v českých obchodech. © 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Text: Pavla Francová

Švédsko je zase napřed. Nově svým občanům nabízí, že kdo si opraví třeba své rozbité boty a nebude zbytečně kupovat nové, dostane finanční odměnu.

Stát tak chce motivovat lidi, aby zbytečně nevyhazovali poškozené věci, které jim ještě mohou sloužit, jen potřebují menší či větší opravu. Peníze, které pak lidé dostanou od státu zpátky, budou částí daně z přidané hodnoty placené při nákupu daného zboží. Nabídka se má týkat například i oblečení, kol nebo domácích spotřebičů. Švédská vláda věří, že tak dokáže snížit nejen množství odpadu, ale že díky tomu vzniknou i nová pracovní místa pro manuálně zručné lidi, kteří třeba nemají vyšší vzdělání a je pro ně těžké hledat uplatnění na trhu. Podobných nápadů, jak zastavit růst odpadu nebo jak ho lépe a efektivněji využívat, se objevují v poslední době spousty. Stačí připomenout třeba autobus v Bristolu ve Velké Británii, který je poháněn bioodpadem z domácností (ano, včetně odpadu z toalet). Odpad? Ne, zdroj! To, o čem se před pár lety bavili většinou jen radikální ekologové, se stává módním tématem, o něž se dnes zajímají nejen jednotlivci, ale i politici a hlavně podnikatelé. Byznys s odpadem je na vzestupu. S tím, jak přibývá na planetě lidí, roste i množství odpadu a naléhavost otázky, jak jej efektivně využít. Stále více firem se tak na odpad dívá především jako na novou surovinu, která se dá dál zhodnotit.

Například v Legu už téměř nevědí, co to odpad je. Firma recykluje a znovu využívá přes 90 procent odpadu a má ambice dostat se až na sto procent. A podobných podniků přibývá. Některé firmy navíc nezužitkovávají jen vlastní odpad, ale přímo z odpadů vytvářejí nové suroviny, které prodávají dál. Příkladem tak může být třeba česká společnost Flexibau, jež vytváří z použitých nápojových kartonů nový stavební materiál. Díky speciální technologii, kdy kartony jednoduše řečeno nadrtí a s použitím různých teplot následně vylisuje, vytváří panely pro stavbu domů i jejich interiérů. V praxi tak dělají to, čemu se říká cirkulární ekonomika. Ještě jste o ní neslyšeli? Můžeme se připravit na to, že právě cirkulární neboli oběhová ekonomika bude brzy jedním z nejčastěji skloňovaných témat na světě. „Je to ekosystém, ve kterém nic není odpadem, naopak všechno, co produkujeme, může být využitelné dále. Základním smyslem je udržovat vodu, energie a veškeré materiálové zdroje co nejdéle v cyklu, aniž by vznikal jakýkoli odpad,“ vysvětluje Soňa Jonášová, která u nás vede Institut cirkulární ekonomiky.

10 — téma

Zpátky do hry! Nastupuje cirkulární ekonomika

11 — téma

Zero waste pro všechny K této myšlence se hlásí i šéfové velkých společností. „To, jak svět stále víc požaduje výrobky a služby bezpečné a neškodné pro životní prostředí, povede k větší konkurenceschopnosti těch firem, které již udělaly zodpovědné rozhodnutí a vykročily směrem k udržitelnosti. To jsou vítězové budoucnosti,“ řekl CEO společnosti Philips Frans van Houten. Podle něj je přechod od současné lineární ekonomiky (kdy vzniká víc výrobků i odpadu) k ekonomice cirkulární nezbytný pro udržitelný rozvoj naší společnosti. Jde v podstatě o obdobu módního trendu života bez odpadu, tzv. zero waste. Toto hnutí, které se začíná prosazovat i u nás, se ovšem týká spíše jednotlivců. Na úrovni států a firem pak jde o oběhovou ekonomiku. Tu letos v březnu podpořili i poslanci Evropského parlamentu. Odhlasovali totiž balíček pro oběhové hospodářství, který mění několik směrnic, jež se týkají nakládání s odpady. Cílem Evropského parlamentu tak je například zvýšit recyklaci komunálních odpadů do konce příštího desetiletí nejméně na 70 procent, recyklovat 80 procent obalových odpadů a skládkovat jen 5 procent komunálních odpadů. Státy by navíc měly svým občanům umožnit třídění textilu, bioodpadu a odpadních olejů. „Poptávka po materiálech v globální ekonomice by mohla během dalších 15 let vzrůst o dalších 50 procent. Abychom obrátili tento trend, musíme přijmout rozvoj cirkulárního modelu, který pomáhá udržet materiály a jejich hodnotu v oběhu. Je to jediné řešení, jež spojuje udržitelnost s ekonomickým růstem,“ komentovala výsledky hlasování evropská poslankyně Simona Bonafè.

Češi se naučili třídit Fakt, že zatím odpadů na světě neustále přibývá, dokládají i údaje z tuzemska. Podle informací Českého statistického úřadu rostla v předminulém roce nejen ekonomika, ale i množství odpadu. Celkem tak v Česku vzniklo jen během jednoho roku téměř 27 milionů tun odpadu, což je o 13 procent víc než v předchozím roce. Komunální odpad v přepočtu na obyvatele pak vychází na 317 kilogramů. „Přestože se množství vytříděného komunálního odpadu rok od roku zvyšuje a klesá množství směsného odpadu, přibližně polovina komunálního odpadu končí na skládkách,“ upozorňuje Český statistický úřad. Pozitivní zprávu pak představuje skutečnost, že třídění je pro většinu Čechů – podle statistiků jde o tři čtvrtiny obyvatel – už naprosto běžnou součástí života. Zatímco v posledním zanalyzovaném roce (2015) každý z nás vytřídil 42 kilogramů odpadu, o 15 let dřív to bylo jen slabých 12 kilogramů. Podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat pak Češi jsou v celkové míře recyklace a využití obalových odpadů na šestém nejlepším místě v EU. To, jak se dají využít odpady, dokazují i čeští exportéři. Ročně se z tuzemska vyveze plastový odpad v podobě granulátu v celkové hodnotě okolo miliardy korun. Zpracovává se ale stále častěji i u nás. Podle odborníků navíc dál poptávka po této surovině, která se používá v nejrůznějších oborech od textilního po stavební průmysl, poroste. Začít se dívat na odpad jako na cennou surovinu tak má smysl. Stačí si vzít příklad ze Švédska, země, ve které nevědí, co je odpad. A brzy jen tak nevyhodí ani rozbité boty.

Jan Nývlt Associate Manager Management Consulting KPMG Česká republika jnyvlt@kpmg.cz

Jak ukončit existenční depresi bankovní pobočky

Jak ukazuje KPMG Banking Industry Outlook Survey 2016 a potvrzují zkušenosti z tuzemského trhu, současnou situaci si velké bankovní domy vykládají zcela odlišně než malé a středně velké instituce. Na otázku, co plánují dělat s počtem poboček, odpovídají velké banky jeho snižováním či vyčkáváním a primární motivy hledají v úspoře či optimalizaci obchodního modelu. Naopak malé a střední instituce plánují množství poboček zvyšovat a slibují si od toho především nárůst tržeb. Takové chování prozrazuje taktické tahy firem a zároveň absenci vize ohledně budoucnosti pobočky a její role v digitální společnosti. Příčinu problému je nutné hledat právě u dnešního zákazníka, který na jednu stranu vyjadřuje „svou nohou“ vysoké nároky a očekávání (Gallup ve své studii odhaluje, že plných 80 % zákazníků považuje možnost výběru obsluhy skrze digitální kanály nebo pobočku jako kritickou pro svoji spokojenost), na druhou stranu je pohodlný a ke své obsluze volí vždy nejsnazší a nejkomfortnější kanál. Je zbytečné vysvětlovat, jak je důležité dále rozvíjet možnosti zákazníka obsloužit se jednoduše a rychle přes digitální kanály bez nutnosti návštěvy pobočky. Toho jsou si bankéři dobře vědomi, a proto masivně investují do „self-care zón“ všeho druhu. Naopak pro roli pobočkové sítě nápovědy chybí, kromě jedné: aby pobočka přežila, musí banka vymyslet silný důvod, který zákazníka vytáhne z tepla domova. Řešení problému hledáme stejně jako příčinu přímo u zákazníka. Banka si musí odpovědět, jakou úlohu chce v životě zákazníků sehrát. Pracujme s tím, že chce být zákazníkovi „partnerem, který uchovává a zhodnocuje majetek“. Potom důvod pro existenci pobočkové sítě nacházíme tam, kde klient nedokáže vyhodnotit své možnosti a nalézt výhodnější řešení pro svoji situaci ve vlastní režii. Dnešní zákazník očekává, že

banka využije v jeho prospěch důvěrné informace, identifikuje signály z transakční historie produktů, z využití online aplikací i z veřejného prostoru a upozorní ho, pokud nejedná optimálně. Identifikované příležitosti spadají do jedné ze tří oblastí: zákazník se obsluhuje méně efektivně, než je možné; změnou v portfoliu finančních produktů může zákazník šetřit, spořit nebo vydělávat peníze; zákazník stojí před důležitým rozhodnutím v situaci, která je pro něj nová. Pokud umí banka příležitosti efektivně rozpoznat a v zákazníkovi vzbudit potřebu jejich řešení, vytváří se prostor pro rozhovor vedený osobním bankéřem s konzultačními dovednostmi, potažmo prostor pro plánovanou návštěvu pobočky. Jak by takové poradenství mohlo vypadat pro první dvě jmenované oblasti, uvádím na fiktivním příkladu v boxu. Třetí oblast pokrývá důležitá životní rozhodnutí, jako je koupě nemovitosti spojená s pořízením hypotečního úvěru. Takové situace může banka využít k upevnění vztahu se zákazníkem. Například Commonwealth Bank of Australia poskytuje veškeré informace o nemovitostech v dané lokalitě a jejich cenách a pomáhá tak zákazníkovi posoudit vhodnost investice dříve, než se upíše k mnohaletému závazku. Efektivní práce se třemi identifikovanými oblastmi stojí na několika předpokladech: banka chápe a aktivně řídí zákaznickou zkušenost, umí využít zákaznická a veřejná data a identifikovat příležitosti, které zákazníkovi pomáhají zhodnocovat jeho majetek, a dokáže rozvíjet konzultační dovednosti mezi pobočkovými pracovníky. Jsem si samozřejmě vědom komplexity prostředí a transformace, která vede k tomuto cílovému stavu. Zároveň však věřím, že je tato změna nezbytná pro úspěch bankovního domu v 21. století.

12 — finance

Ochota lidí chodit do bankovní pobočky významně klesá. Podíl online prodejů bankovních produktů je přitom nízký a roste pomalu. Vzniká tak paradoxní situace. Pobočka je strategický, důvěru budující nástroj a nejúčinnější prodejní kanál banky, zároveň jí ubývá návštěvnost a je nejdražší provozní položkou. Bankovní domy proto intenzivně přemýšlí, jak si s tím poradit.

Modelový příklad rozhovoru s osobním bankéřem Vážený zákazníku, s vaším souhlasem jsem analyzovala finanční historii a využití aplikací za poslední rok. Mám pro vás pár nápadů, které vám v příštím roce pomohou ušetřit 6 hodin času, zvýšit zůstatek na účtu o 40 000 Kč a uspořit více než 5 000 Kč. Začněme vaším časem. Za poslední rok jste učinil 148 převodů, to odpovídá 12 převodům měsíčně, a strávil jste tím 9,5 hodiny. Polovina transakcí se opakuje každý měsíc a má stejnou částku i variabilní symbol. To z nich dělá adepty na trvalý příkaz. V jednom případě je částka proměnlivá, ale příjemcem je operátor – zde určitě půjde nastavit inkaso. Máte-li zájem, umím vám teď a tady optimalizovat příkazy tak, že ušetříte 5,6 hodiny.

Počty transakcí Současná situace 84

Nový stav 72

Hodiny věnované administraci Současná situace 4,2

5,25

Nový stav

13 — finance

2,15

1,75

5,55

Trvalé příkazy

Šablony

Inkasa

Jednorázové platby Úspora

Pokračujme zůstatkem. Zůstatek na účtu je výsledkem načasování příchozích a odchozích plateb. Vidím, že mzda vám pravidelně chodí kolem 11. dne v měsíci. Trošku nešťastně ale odchází splátka hypotéky již 7. den. Dále podle množství plateb a částky zaplacené přes terminály obchodníků soudím, že nemáte nebo nevyužíváte žádnou kreditní kartu. Ta v sobě spojuje dvě výhody: bezúročné odložení splatnosti vašich pohledávek až o 50 dní a 1% payback z plateb u obchodníků. Posunutím splatnosti vašich pohledávek o měsíc a splátky hypotéky za vaši mzdu umím navýšit disponibilní zůstatek na vašem účtu v průměru o 42 345 Kč měsíčně. A tento navýšený zůstatek vám může vydělávat peníze. Konkrétně by částka, pod kterou v minulém roce neklesl zůstatek na běžném účtu, vzrostla na celkových 301 000 Kč. To jsou peníze, které vám za rok na spořicím účtu vydělají 3 000 Kč. Přidám-li k tomu 1% payback z částky zaplacené u obchodníků pomocí kreditní karty, bavíme se o celkové částce 5 194 Kč. Přitom jsou tyto peníze v případě potřeby okamžitě disponibilní.

Současný stav na běžném účtu (v korunách) 700000 600000 500000 400000 300000 200000 100000 0 1

Výsledný stav na běžném účtu (v korunách) 700000 600000 500000 400000 300000 200000

Převedeno na spořicí účet

100000 0 1

Nejv yšší zůstatek v měsíci

Nejnižší zůstatek v měsíci

Nápadů je spousta. Jak ale vybrat ten správný startup pro investici? Na setkání Startup World Cup v Praze se potkali investoři a začínající podnikatelé.

Byla to trochu zvláštní podívaná. Velké lustry, nablýskané sály a krásná architektura žofínského sálu. Lidé, kteří ale tentokrát v prestižních prostorách diskutovali, byli trochu jiného ražení, než tu bývá zvykem. Povětšinou mladí startupisté, investoři, mentoři a zástupci velkých firem se tu sešli na začátku března. „Jak to máme udělat, abychom se prosadili u investorů v USA?“ ptala se mladá dívka u jednoho z diskuzních stolů, kde skupince startupistů radil konzultant a inovátor v bankovnictví Stanislav Gálik. Podobných debatních stolů, u nichž se potkali a mohli spolu napřímo mluvit začínající podnikatelé s investory a lidmi, kterým se již podařilo prosadit, byla během eventu Startup World Cup celá řada. Na akci, jejímž partnerem byla i česká kancelář poradenské společnosti KPMG, přišlo na 500 lidí. Nešlo přitom o žádnou malou českou akci, naopak. Na Žofíně se potkali lidé ze zhruba dvou desítek zemí světa a z podobného množství států se přihlásily i startupové inkubátory a akcelerátory. „Je to velmi dobře připravené a startupy, které se tu představují, stojí fakt za pozornost,“ zmínil se mi během přestávky u kávy jeden z účastníků akce, který zde hledal zajímavé investiční příležitosti. „Vyhlídnul jsem už několik firem, které navrhnu našemu investorovi, aby se na ně podíval,“ dodal s tím, že identitu investora nemůže zveřejnit.

14 — investice

Text: Pavla Francová, foto: Startup World Cup; Shutterstock

Miřte na srdce!

15 — investice

ShipVio vítězem českého kola Mezi startupy usilujícími o přízeň (a peníze) investorů se objevilo několik velmi zajímavých nápadů. Vítězem pražského klání mezi desítkou finalistů se stala česká firma ShipVio, která získala možnost jet do USA soutěžit o investici milion dolarů. Její zakladatel André Dravecký společnost popisuje jako Uber pro nákladní přepravu. Zjednodušeně řečeno, pomáhá efektivně naplnit kapacitu nákladních aut. Spousta z nich totiž jezdí zbytečně s poloprázdnými návěsy a kvůli tomu se zvyšují náklady na přepravu. ShipVio vyvinula webovou i mobilní aplikaci, která propojuje firmy, jež potřebují převézt zboží po Evropě, s těmi, které mají volnou kapacitu. „Dokážeme využít volný nákladový prostor v autech,“ cituje web Tyinternety Draveckého. Díky tomu mohou firemní zákazníci ušetřit až čtvrtinu běžné přepravní ceny za své balíky posílané po Evropě. Další benefit pak spočívá logicky ve snížení ekologické zátěže. Mezi dalšími favority pražského kola Startup World Cupu se představil například Mindpax.me, který nabízí analytické řešení pro psychiatrickou péči. Díky sledování spánku a různých fyzických hodnot prostřednictvím speciálního náramku mohou lékaři včas předpovědět, že u člověka může brzy opět propuknout psychická nemoc. Nový rozměr komiksu představil další český startup Nanits, který vytvořil novou interaktivní platformu pro čtení (i vytváření) komiksů. S hudebním doprovodem a unikátní grafikou dokázal na Žofíně zaujmout davy.

Rady pro začínající firmy Kromě samotných „stánků“, u kterých se startupy představovaly, a diskuzních stolů vystoupila na setkání i řada inspirativních lidí. Pavel Bouška tak například vysvětloval, jak se mu podařilo udělat z malé domácí společnosti velkou mezinárodní firmu, která je ze 70 procent činná na zahraničních trzích. „Startup není MI5, není to supertajné. Jestli vám někdo ukradne nápad, nebude to investor, ale spíš váš kolega nebo někdo kolem vás,“ vysvětloval během své prezentace, proč by měli starupisté mluvit s potenciálními investory na rovinu a co obnáší vstup na zahraniční trhy. O něco později předstoupil před publikum Bill Reichert, podnikatel a známý investor ze Silicon Valley. „Máte 20 vteřin, abyste investora přesvědčili. Myslel jsem si, že investování je o analýzách, datech a podobně. Ale ve skutečnosti je to o srdci. Důvod, proč investoři investují, je, že se do vás zamilují,“ říkal ve svém přesvědčivém vystoupení Reichert. Lidé, kteří chtějí investory přesvědčit, tak musí být upřímní, mluvit jasně, jednoduše a zbytečně se nezabývat v prvních vteřinách všelijakými technologickými detaily. Mají jít k věci a vysvětlit, k čemu to je koncovým spotřebitelům dobré. Jen tak může mít člověk v dnešním světě plném nejrůznějších projektů úspěch.

Startup World Cup 2017 V paláci Žofín se 7. 3. 2017 odehrálo regionální finále Startup World Cup 2017. Zúčastnilo se více než 210 startupů, na místě se představilo 10 nejlepších projektů na hlavním pódiu a dalších 21 prezentovalo přímo investorům. Těch se zde sešlo více než pět desítek. Návštěvníci měli možnost si poslechnout inspirativní řečníky, účastnit se diskuzních stolů se skvělými mentory, užít si networkingu s dalšími startupovými nadšenci nebo si poslechnout vystoupení Vladimira 518. Vítězem se stalo ShipVio, které získalo možnost jet zabojovat do San Francisca na světové finále o investici ve výši milion dolarů.

16 — investice

Rady pro investory Když se mluví o startupech, často jde právě o pohled na to, jak se mají prosadit. Samotným investorům ale ve většině příspěvků radí jen málokdo. Na co by si tedy měli dát ať už jednotliví investoři, nebo investiční skupiny pozor, když zvažují, zda vložit peníze do nějakého začínajícího podniku? „Měli by si především uvědomit, že tento druh investic patří mezi ty rizikovější, a to s ohledem na ‚úmrtnost‘ startupů. Není výjimkou, že z několika projektů se úspěšným stane jeden, či dokonce žádný,“ upozorňuje Iva Baranová z advokátní kanceláře KPMG Legal. Faktem ale zůstává, že vidina zhodnocení těch startupů, které nakonec zazáří, je lákavá, jen to chce trpělivost. Pokud by se investor této oblasti chtěl věnovat dlouhodobě, je nutné vzít do úvahy i další specifika. „Investoři musí také počítat s tím, že při jednání narazí na obchodní partnery, kteří mají jiné vnímání světa a komunikace, respektive vyjednávání podmínek spolupráce nemusí probíhat způsobem, na jaký jsou zvyklí,“ doplňuje Baranová s tím, že je to především o společném zájmu obou stran. „My jsme určitě připraveni jim k nalezení společné řeči pomoct,“ říká Baranová za KPMG Legal. Díky dlouhodobé spolupráci s řadou společností mají odborníci z KPMG přehled o jejich investičním portfoliu. „Můžeme je tedy upozornit na příležitost, která by pro ně mohla být zajímavá. Aktuálně přemýšlíme o zapojení našich odborníků do některého z mentoringových programů pro začínající podnikatele,“ dodává Baranová. Zkušenosti a dovednosti této společnosti se ovšem hodí i pro samotné začínající podnikatele, kteří mají mnohdy sice skvělý nápad, ale už svůj čas třeba nevěnují tolik tomu, jak se zorientovat v právním prostředí. „Základem je zvážit, v jaké formě chci své podnikání rozjet - zda jako OSVČ živnostenským způsobem, nebo si pro tento účel založit společnost. Z řady důvodů je právě ten druhý způsob vhodnější, a to nejen kvůli stanovení hranice mezi osobním majetkem a majetkem určeným k podnikání,“ říká Baranová. Často se totiž na vývoji startupů podílí více osob, a i když to jsou mnohdy na začátku velcí přátelé, v průběhu podnikání se mohou různě měnit i mezilidské vztahy. Proto je nejlepší založit firmu a jasně nastavit hned od rozjezdu podmínky spolupráce.

Investiční architektura vyžaduje zkušenosti Připravíme investiční strukturu šitou na míru. Například pomůžeme založit investiční fond a postaráme se o jeho hladký start.

www.kpmg.cz © 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Jak technologie budoucnosti zlepší byznys a životy lidí? Nad touto otázkou a mnoha dalšími z podobného soudku se zamýšleli řečníci na summitu DOTS 2017 (Digital Opportunities & Transformation Summit), který se konal na konci března ve spolupráci společností Microsoft a KPMG Česká republika v Praze.

Hololens

Microsoft a KPMG představily na summitu technologickou novinku – virtuální brýle Hololens, nástroj tzv. mixed reality. Díky nim můžete sledovat a interagovat s hologramy v reálném prostředí. Brýle tak přinášejí zcela nový způsob vizualizace informací.

„Já sám jsem produktem technologií,“ řekl na konferenci hlavní řečník a šéf Microsoftu Satya Nadella, když narážel na svůj indický původ a cestu do čela technologického gigantu. Nadella zavítal do Prahy vůbec poprvé a mluvil o tom, jak technologie od základu mění naše životy i podnikání a jak na digitální transformaci reaguje společnost. Zmínil důležitost používání nových technologických nástrojů k „osvobození“ lidského času, produktivity a pozornosti. Uvedl i několik lokálních příkladů firem a institucí, které technologie (zejména ty cloudové) od Microsoftu pro zlepšení práce a života využívají – mezi nimi Ekotech nebo Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze. Hovořil také o cloudové aplikaci GINA, díle studentů, které na bázi navigace koordinuje týmy složek záchranného systému v místě živelní katastrofy. Slovy „když změníte způsob, jakým se díváte na svět, změníte svět, který vidíte“ uzavřel Nadella své vystoupení. Jak z hype udělat realitu Zástupce spoluorganizátora akce David Scott, partner české kanceláře KPMG, hovořil o existenci různých typů digitálních příležitostí a v souvislosti s tím také o nutnosti se rozhodnout, u čeho jako firma začít a co je prioritou. Koncepty jako bezpapírová kancelář, datová analytika nebo blockchain existují už desetiletí, ale teprve nyní se odemyká potenciál je naplno zavádět. Nastínil postup, jak z hype udělat realitu. V jeho modelu by firma měla mít tým nebo člověka odpovědného za digitální inovace (Chief Digital Officer), který by zkoumal a zaváděl digitální příležitosti. Je podle něj ale nutné pamatovat také na rizika, regulace i kyberbezpečnost a v neposlední řadě také dobře nastavit vyhodnocování efektivity inovací. Scott zmínil i několik projektů KPMG, například nástroj datové analytiky, který umí v řádu hodin předpovědět, kde se řetězci rychlého občerstvení nejvíce vyplatí otevřít franšízy, včetně detailní předpovědi jejich budoucích tržeb.

18 — budoucnost

Text: Michaela Raková

DOTS 2017: Digitální transformace a budoucnost

19 — budoucnost

Od retailu k me-tailu „Tradiční obchody už nepotřebujeme, svět se změnil,“ řekl na konferenci Matthew Brown, ředitel společnosti Echochamber, a navázal několika příklady moderních obchodů současnosti. Jeho rady, jak vybudovat úspěšný a moderní obchod, zní: staňte se expertem v tom, co děláte, pomozte lidem se rozhodnout, nepřehlťte je nabídkou, vzdělávejte je a nezapomeňte na sociální sítě. Retail se podle Browna transformoval v me-tail – ve středu všeho je člověk, sektor se mu musí přizpůsobit. Jako příklad uvádí třeba obchody Trunk Club, které slouží jako obrovské stylově vybavené zkušební kabinky, kde je k dispozici osobní stylista, barman nebo kadeřník. „To je způsob, jak chtějí v dnešní době muži nakupovat, ne se tísnit v malých kabinkách,“ tvrdil Brown. Hovořil o důležitosti přiblížit do obchodů další služby a zážitky, kvůli kterým se do nich zase vrátí zákazníci. Zmínil také omnichannel – propojení zákaznické zkušenosti napříč různými kanály. Připomněl rovněž obchody Ted Bakers, které jsou kompletně digitalizované, podobně jako Google street view, navíc s možností nakupovat vystavené položky online. Mezi dalšími řečníky byl také Gerd Leonhard, autor knihy Technologie vs. humanita, který se dotkl budoucnosti technologií mimo jiné i v genetickém inženýrství. Vystoupil i italský manažer Carlo Capalbo s tématem digitalizace Pražského mezinárodního maratonu, který tu v roce 1995 založil, či kardiochirurg Jan Pirk s inovacemi ve zdravotnictví.

Text: Štěpán Kačena

„Představte si firemní data jako oceán. Dříve auditoři do moře ponořili kbelík a prozkoumali pouze to, co v něm vytáhli zpět nad hladinu. Touto metodou ale mohli velmi snadno usoudit, že v oceánu nejsou žádné ryby. Pokud mají možnost profiltrovat celý oceán, bude závěr jiný,“ připodobňuje Jindřich Vašina, vedoucí partner oddělení Auditu KPMG Česká republika, datovou analytiku v auditu.

Podle zjištění každoročního mezinárodního průzkumu KPMG Puls ekonomiky pracuje s analýzou firemních dat v Česku efektivně už 57 % společností, mezi IT firmami je to dokonce 9 z 10. Nejčastěji se společnosti zaměřují na informace o svých zákaznících a klientech. Datová analytika je v tuzemských společnostech poměrně rozšířená, pracují s ní tři čtvrtiny z nich. Zhruba pětina (22 %) plánuje její zavedení, podobný podíl ředitelek a ředitelů (18 %) ale uvádí, že jejich firma má v této oblasti problémy. Pozitivní přínos datové analytiky pro podnikání potvrzuje 63 % podniků s obratem přes 50 milionů eur. U menších společností s obratem do 9,9 milionu eur je to 44 %. „Zdá se, že datová analytika přestává být pro manažerky a manažery neznámou a že s ní pracují stále častěji. Velký potenciál pro její rozvoj vidíme v zatím ‚netradičních‘ oblastech, jako je práce s lokačními daty nebo zvyšování hodnoty zákazníka, a také v odvětvích, kde se doposud využívá zřídka, příkladem je

školství a péče o studenty,“ uvedl David Slánský, partner, který v KPMG Česká republika vede tým zaměřený na datovou analytiku. Datovou analytiku používá většina firem hlavně pro získání informací o stávajících zákaznících. Zaměřují se na jejich potřeby, hodnoty, ziskovost a pravděpodobnost odchodu. Společnosti s menším obratem ji využívají také k hledání nových klientů, zatímco ty s větším obratem se více soustředí na zvyšování efektivity procesů a nákladů. Pro řízení rizik se datová analytika nejvíce využívá ve finančním sektoru (61 %), často se v něm uplatňuje při odhalování podvodného jednání (51 %).

20 — datová analytika

Datovou analytiku umí více než půlka českých firem

da to vo u

an al yt Js iku vy me po u ch ži po m ěr áp tí d važ án at o ně í c ov vá ef n ho é i ek vá ana za tiv l ní lyt ídr ně zá ik a ka y v e / zn íků

da to vé vy už ití

Je št ě

Vy už ívá m e

zv až uj em e

vt ét o

M ám e

N etý Jin ká é se Česká republika 2 % 18 % 1%

22 %

51 %

Slovenská republika 2 % 51 % 2%

21 %

24 %

Polsko 14 %

11 %

43 %

24 %

Jak vaše společnost využívá metod a procesů datové analytiky? Analýza stávajících zákazníků Zvyšování efektivity procesů a nákladů Cílení marketingových kampaní Řízení rizik Hledání nových zákazníků Vývoj nových výrobků a služeb Monitoring trhu Analýza využití našich výrobků Zlepšení finančního výkaznictví Odhalení podvodného jednání Vývoj strategie a změn Napomáhání oblasti servisu a údržby Analýza obchodní značky prostřednictvím sociálních médií Předpovídání / řízení nedostatků dovedností Sledování ROI týkající se výdajů na školení Jiné Netýká se nás

51 % 40 % 34 % 31 % 30 % 29 % 28 % 25 % 24 % 16 % 14 % 12 % 10 % 5% 5% 0,5 % 3%

Do průzkumu Puls ekonomiky se v září 2016 zapojilo celkem 759 v ysoce postavených manažerů a manažerek z devíti zemí střední a v ýchodní Evropy. Českou republiku zastupovalo 264 respondentů převážně z řad majitelů firem, generálních ředitelů a finančních ředitelů.

21 — datová analytika

ná s

ob la st ip ro bl ém y

an al yt iky

Jak efektivně vaše společnost využívá datovou analytiku (data and analytics) ke zvýšení své výkonnosti?

Evropská scéna Květnová kulturní rubrika Marwick Revue zve na Pražské jaro, velkou hudební událost, která se koná v naší metropoli již neuvěřitelných 72 let. Festival bude zahájen tradičně Smetanovou Mou vlastí. Úplně poprvé však cyklus symfonických básní zahrají vídeňští filharmonikové.

Marwick Revue

Zahájení Pražského jara Praha Obecní dům, Smetanova síň 12. května 2017 Již 72. ročník fenomenálního mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro letos zahájí těleso, které mnozí řadí na první příčku pomyslného žebříčku nejlepších světových orchestrů – vídeňští filharmonikové v čele s dirigentem Danielem Barenboimem. 1

2 David Hockney Londýn Tate Britain do 29. května 2017 Zřejmě nejznámější žijící britský výtvarník David Hockney nadchl Londýn svou retrospektivní výstavou. Představuje zde své kresby, malby, fotografie i digitální umění, které vytváří na smartphonech a tabletech. Událost aspiruje na nejnavštěvovanější výstavu v dějinách Tate.

Art Basel Basilej Basilej, Švýcarsko od 15. do 18. června 2017 Na uznávaný umělecký veletrh, který se koná ve švýcarské kulturní metropoli Basileji, se v červnu opět sjedou sběratelé a kurátoři z celého světa. Na „olympiádě uměleckého světa“ se prostřednictvím předních světových galerií každoročně představí přes čtyři tisíce výtvarníků. 4 Festival v Glastonbury Somerset Somerset, Anglie od 21. do 25. června 2017 Legendární multižánrový hudební festival Glastonbury, který se odehrává v Somersetu na jihozápadě Anglie, je známý jako festival plný bahna a hvězdných hudebních vystoupení. Na letošním ročníku přislíbili účast například britští Radiohead.

Mr and Mrs Clark and Percy, David Hockney, 1970–71 Josef Koudelka Paříž Centre Pompidou do 22. května 2017 Světově proslulý český fotograf Josef Koudelka vystavuje v pařížském muzeu Centre Pompidou fotografický soubor Exily ze 70. a 80. let i dosud nezveřejněné autoportréty. Expozice se jmenuje La fabrique d'Exils a vstup na ni je zdarma.

Text: Anna Batistová

6 Vídeňský festival Vídeň různé scény, Vídeň od 12. května do 16. června 2017 Festival Wiener Festwochen láká na současné jevištní umění z 28 zemí, především na performance art, ale i hudební divadlo, činohru, tanec či klubovou kulturu. Festival letos nabídne hvězdná jména, například hollywoodská hvězda Jude Law si zahraje v představení Obsession.

22 — revue

Marwick doporučuje

Text: Anna Batistová

Marwick Revue

Žízeň Literatura Jo Nesbø V květnu vychází již 11. pokračování krimisérie o detektivu Harrym Holeovi z pera Jo Nesbøa. V Oslu dojde rychle po sobě k vraždám několika žen, které si domluvily schůzku prostřednictvím seznamky Tinder. Dá Harry přednost rodině, anebo vyšetřování?

Zlín Film Festival Film Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež Máte děti? Vezměte je na výlet do Zlína. Od 26. května do 3. června 2017 se tam koná Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež. Jedná se nejen o nejstarší, ale také největší a nejvýznamnější filmovou přehlídku svého druhu na světě s návštěvností okolo 95 tisíc lidí.

Světové turné Hudba Foo Fighters Americká rocková kapela Foo Fighters se vrací do Česka. V rámci světového turné vystoupí 27. června 2017 také v pražské O2 areně. Kapela v čele s frontmanem Davem Grohlem prý fandům v Praze nabídne „všechny zásadní hity“.

23 — revue

Křehkosti, tvé jméno je žena Divadlo Nová scéna Národního divadla režie: Daniel Špinar Dne 11. května 2017 bude mít na Nové scéně Národního divadla premiéru inscenace Daniela Špinara Křehkosti, tvé jméno je žena. V pohybovém představení, které vzniká ve spolupráci činoherního souboru se skupinou 420PEOPLE, se představí mimo jiné Iva Janžurová či Taťjana Medvecká.

m3 / Umění v prostoru 2017 Výstava Karlín a Invalidovna Od června do září 2017 rozproudí festival m³ / Umění v prostoru život v ulicích Karlína a Invalidovny. Umělecké studio Bubec zde instaluje celkem 15 uměleckých objektů s akcentem na monumentální plastiku.

Lord of the Dance Tanec DRFG Arena v Brně, Ostravar aréna a Tipsport arena v Pardubicích Od 9. do 12. května 2017 bude v českých městech vystupovat geniální tanečník Michael Flatley, který díky své show Lord of the Dance proslavil irský tanec po celém světě. V novém představení Dangerous Games divákům předvede zbrusu nová taneční čísla.

Dave Grohl, Foo Fighters © 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Duch lebky. I to nabízí výstava Františka Skály v Jízdárně. Marwick Revue

Design News Text: Ondřej Krynek, šéfredaktor DesignMagazin.cz

1 František Skála v Jízdárně Jeden z nejvýraznějších současných českých umělců František Skála otevřel ve Valdštejnské jízdárně výstavu Jízdárna. Až do 3. září můžete navštívit unikátní expozici, kterou navrhl sám Skála a která má nabídnout komplexní zážitek z jeho tvorby. Na výstavě najdete díla za posledních 13 let, od obrazů přes sochy až po svítidla.

Moser slaví 160 let výroční kolekcí Světově proslulá česká sklárna Moser z Karlových Varů slaví 160. výročí. Pro své příznivce si připravila výroční kolekci, která obsahuje desítky kusů užitného i dekoračního skla. Vázy, mísy, svítidla i nápojové sety opět září svým precizním brusem křišťálového skla, ale také barvami, jimiž je Moser jedinečný. Nechybí ani moderní tvary.

Jan Šépka postavil pohádkový Dům v sadu V pražských Kyjích postavil uznávaný český architekt Jan Šépka další pozoruhodný rodinný dům. Stavba působí jako domeček z pohádky, neboť celá její hmota stojí na jediném podpůrném sloupu. Díky kulatému tvaru v interiéru budete jen těžko hledat pravý úhel. Potěší však velké okno s výhledem na Prahu. Umístění v zahradě mu dalo jméno Dům v sadu.

Ferrari 812 Superfast dostalo nejvýkonnější atmosférický dvanáctiválec.

Ferrari 812 Superfast Na autosalonu v Ženevě byla představena řada novinek, mezi nimiž nejvíce zaujalo Ferrari 812 Superfast. Aktuálně vrcholný model italské automobilky je nástupcem čtyři roky starého modelu F12 Berlinetta. Inovován byl nejen design zevnějšku a interiéru vozu, ale také výkon, o který se stará nový atmosférický dvanáctiválec. Zrychlení na 100 km/h zvládne za 2,9 sekundy.

24 — revue

Severský životní styl je momentálně na vrcholu oblíbenosti. Marwick Revue

Extra tip Na otázku, co by vám obsluha doporučila jako místní specialitu, nejspíš dostanete překvapivou odpověď: „Maso z grilu, bramborák a pivo.“

Skandinávie v Šumperku Po návratu z pětileté „dovolené“ v Norsku je těžké znovu zabřednout do českých stereotypů, proto v Šumperku vyrostl nový Fjord – podnik na pomezí mezi kavárnou (nabízí výběrovou kávu z celého světa) a polévkárnou (denně dva druhy polévek, k nim domácí kváskový chleba nebo dezert, často podle norského receptu). Ve všem se pak zrcadlí severský životní styl. „Oslovujeme lokální producenty a kooperujeme s nejbližšími drobnými podnikateli v okolí. Snažíme se spotřebovat vše, co nakoupíme,“ vysvětluje jedna z tváří Fjordu Eliška Svobodová. Podnik zároveň pořádá skandinávské brunche, kurzy cuppingu nebo pečení chleba. 2

Text: Lukáš Rozmajzl, šéfredaktor CityBee.cz

1 To je maso! V únoru zavřel kvůli rekonstrukci vyhlášený restaurant Čestr. Jeho mateřská síť Ambiente však nenechala strávníky dlouho hladovět. Už v dubnu otevřela v centru metropole novou Kantýnu. Je to zvláštní kombinace prostor s prvorepublikovou noblesou, kde vám na stole přistane jídlo jako od řezníka. Podnik se zaměřuje na české vepřové a hovězí maso, které připravuje na otevřeném ohni. „Pracujeme s myšlenkou klasické kantýny – místa, kde si vezmete tác, vystojíte frontu, očima si vyberete jídlo, které se vám líbí, zaplatíte, sníte a můžete jít. V naší Kantýně ovšem hosté dostanou jídlo z kvalitních surovin a v prostředí, které nás od klasické kantýny odlišuje,“ vysvětluje Šárka Hamanová z Ambiente.

Extra tip Řekněte si v kavárně o použité kafe, onen dobře známý lógr. Dostanete k němu i návod, jak si doma vyrobit speciální kávový peeling. Hotel na hranici Otevření málokterého hotelu obletělo celý svět tak, jako se to podařilo tříhvězdičkovému podniku The Walled Off Hotel v Betlémě. Autorem projektu je totiž streetartový umělec vystupující pod pseudonymem Banksy, jehož díla mají často přesah do politického aktivismu. I tady zašel až téměř na hranu. Hotel, který vznikl z bývalé keramické dílny, totiž stojí pouze několik metrů od vysoké betonové zdi oddělující Izrael od palestinského Západního břehu Jordánu. Hosté tak mají jeden z nejhorších výhledů na světě. Součástí objektu je i volně přístupná umělecká galerie, bar a malé muzeum. 3

Extra tip Banksy se jako autor „vyřádil“ na veškeré vnitřní dekoraci hotelu. Po zdech najdete jeho graffiti, místnosti zdobí jím navržený nábytek a sochy (třeba barokní busty dusící se slzným plynem nebo andělíčci s plynovými maskami). © 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Text: Lukáš Rozmajzl, šéfredaktor CityBee.cz

25 — revue

TOP 3 nové podniky

Marwick Revue

Kde se dobře najíst, kde se jak hraje… Nejlepší česká golfistka Klára Spilková se se čtenáři magazínu Marwick dělí o své tipy a zážitky z golfových cest po světě.

26 — revue

Text a foto: Klára Spilková

Klára Spilková na cestách

Tipy na moje oblíbená místa v Londýně Během zimní přípravy na sezonu jsem si začátkem března odskočila na tři dny do Londýna. Prošla jsem od náměstí Trafalgar Square a Buckinghamského paláce přes Big Ben až k Tower Bridge. Jedním z mých nejoblíbenějších míst je National Gallery s díly Leonarda, Michelangela, Maneta i Moneta a s těmi nejkrásnějšími slunečnicemi Vincenta van Gogha. Na oběd doporučuji Serpentine Bar and Kitchen v Hyde Parku s fish and chips a posezením u jezera. Kde večeřím v Thajsku Poté jsem se vydala na dvoutýdenní pobyt do Thajska. Jezdím na Phuket, kde mám úžasné golfové zázemí díky Erpetu a Luďkovi Eremiášovi. Ráda chodím plavat, běhat, do posilovny… Trénuji na velice příjemném hřišti Laguna. Letos jsme zkusili v místním „gymu“ thajský box a večeři jsme si často vychutnali přímo na zdejším trhu.

Focus

1,2 kg informací o volné noze

Nejvýraznější osobnost české freelance scény Robert Vlach na přelomu března a dubna vydal v nakladatelství Jan Melvil Publishing knihu Na volné noze. Téměř osm set stránek zevrubné analýzy českého prostředí postavené na vlastním průzkumu mezi dvěma a půl tisíci freelancery z České republiky doplňuje praktickými radami a zkušenostmi. Kniha tak dává návod, jak začít podnikat a co obnáší administrativa, až po to, jak vybudovat podnikatelský plán a osobní značku. Proč se zajímat o freelancery? Pro řadu manažerů a firemních matadorů je forma nezávislého podnikání „hlavou“ stále zvláštní a těžko uchopitelná. Přesto se ale vyplatí věnovat jí pozornost a zvážit, zda by vaší firmě nemohla být ku prospěchu. Stejně jako si v případě rozbité pračky nezavoláte na opravu dceru vaší recepční, není důvod si pro správu vaší webové stránky nebo profilu na sociálních sítích nenajmout odborníka. Jak ho ale v záplavě „podnikavců“ odhalit? Robert Vlach přikládá velkou váhu především dobrému jménu a reputaci freelancera. Ty vznikají spojením kvality mezi osobou podnikatele a jeho odborností a zpravidla se vytváří dlouhé roky. Autor svou novou publikací nabízí vhled do „duše“ nezávislých profesionálů nejen pro ně samotné, ale i pro klienty, kteří s nimi pracují. Odhaluje například faktory, proč je 97 % freelancerů šťastnějších nebo alespoň stejně spokojených jako dříve v zaměstnání. Neopomíjí ale ani temnou stránku podnikání a odkrývá, kde jsou jeho rizika a jak jim čelit (výkyvy příjmů, méně skutečně volného času aj.). Dává i rady ohledně osobní produktivity, které se mohou hodit vlastně každému, dotýká se oblasti IT bezpečnosti, budování týmu spolupracovníků, péče o klienty, cenotvorby či vedení obchodního jednání. Kniha tak může být užitečná nejen lidem, kteří už na volné noze podnikají, ale mohla by posloužit i jako odrazový můstek pro ty, kteří za skleněnými zdmi kanceláří touží po svobodě a nezávislosti.

Kdo je freelancer Jednoznačná definice „volné nohy“ neexistuje. Může mít mnoho podob: nezávislý profesionál, který pracuje na sebe a své jméno, malé s. r. o. s hrstkou zaměstnanců nebo užší propojení s klientem v podobě dlouhodobého kontraktu. Základním předpokladem úspěchu je osobní kapitál a hluboká znalost oboru – know-how, vzdělání, neformální tým spolupracovníků apod. Z průzkumu Roberta Vlacha vyplývá, že většina (56 %) freelancerů má vysokoškolské vzdělání, což je 4x více než celorepublikový průměr. Zpravidla využívá technologií a možností (často mobilního) internetu, často pracuje v jiném místě, než se nachází jeho klienti, nebo si hledá zakázky v zahraničí. Nezávislí profesionálové se v ČR nejčastěji pohybují v oblasti tvorby webů, programování a IT (34 %), v designu a multimédiích (26 %), v marketingu a PR (20 %) a v oblasti práce s textem (16 %). Freelanceři si svou odbornou činností nezřídka přijdou na příjmy srovnatelné s top managementem ve velkých firmách, část respondentů průzkumu přiznává zisky přesahující 100 tisíc za měsíc.

Text: Michaela Raková

27 — revue

Tisíce let stará tradice nezávislých profesionálů, mistrů ve svém oboru, s globalizací a rozvojem technologií znovu ožívá a přesouvá se i do profesí, které se živí „hlavou“. Čím dál více odborníků napříč obory dává vale zaměstnavatelům a začíná podnikat na sebe. Zatímco v USA je podle tamních dat na volné noze každý třetí, u nás teprve pořádně dorostla první generace.

Focus

Každý den v deset ráno se na pěší zóně poblíž stanice metra v Nových Butovicích probouzí Trifot, dvanáctimetrová nerezová skulptura od Davida Černého. Pohyblivá plastika koulí očima, snímá kolemjdoucí a promítá jejich pohyb na obrazovky rozmístěné na prostranství. Tělo sochy tvoří modely reálných fotoaparátů. Plastika totiž slouží jako lákadlo do nově vzniklého centra české fotografie Czech Photo Centre. To nabízí kromě výstavních prostor také fotoateliér, fotografický archiv či restauraci.

28 — revue

Text: Anna Batistová, foto: Barbora Mráčková

Czech Photo Centre: výstavy, archiv i workshopy

29 — revue

Czech Photo Centre pro firmy Sídlí vaše firma v okolí CPC? Prostory centra si můžete pronajmout i pro svoje konference a firemní akce. Profesionálně vybavený fotoateliér můžete využít k focení zaměstnanců nebo si v něm uspořádat soukromý workshop.

S nápadem vytvořit v Praze centrum české fotografie přišla ředitelka soutěže Czech Press Photo Veronika Souralová. Společně se svým manželem Marcelem Souralem, ředitelem společnosti Trigema, vybudovali umělecký prostor Czech Photo Centre jako součást developerského projektu SMART, který Trigema loni otevřela v Nových Butovicích. Veronika Souralová je nejen ředitelkou soutěže Czech Press Photo, ale také fotografkou a věnuje se především makrosnímkům ze života hmyzu, fotí mravence, včely nebo motýly. Není proto divu, že aktuálně probíhá v galerii výstava Czech Nature Photo. „Výstava představuje nejlepší fotografy české živé přírody. Návštěvníci mohou vidět unikátní snímky zvířat z celého světa,“ prozradila Veronika Souralová, ředitelka Czech Photo Centre. Kromě velké výstavní síně, kde celoročně probíhají výstavy českých i světových fotografů, nabízí Czech Photo Centre také multifunkční sál, který slouží jak k výstavám, tak k workshopům a doprovodným aktivitám. „Sál funguje i jako fotoateliér včetně kompletního vybavení. Dvakrát týdně zde probíhá večerní výuka fotografie a máme tu i dopolední kurzy pro seniory,“ doplnila Souralová.

Jedním z hlavních impulzů ke vzniku Czech Photo Centre ovšem byla potřeba vybudovat archiv, kde by bylo možné bezpečně uchovávat pro další generace dvaadvacetiletou historii snímků oceněných v soutěži Czech Press Photo. Moderní archivační systém v klimatizovaném prostoru se stálou teplotou a vlhkostí, vybudovaný přímo na míru galerie, slouží nejen k uložení tištěných fotografií všech dosavadních ročníků soutěže Czech Press Photo, ale nabízí i možnost postupné digitalizace archivu. Příjemným doplňkem galerie je také přilehlá restaurace, kde už si nyní musíte dopředu rezervovat stůl. Nové Butovice se staly čtvrtí, která se v posledních letech velmi rozrostla, a to nejen o nové obytné domy, ale i o kancelářské budovy. „Odpoledne sem chodí lidé z kanceláří a navečer místní. Lokalita získává na popularitě a je zaplněná jak přes den, tak večer i přes víkendy,“ dodává ředitelka centra. Prostory Czech Photo Centre jsou otevřeny od úterý do neděle od 11 (a o víkendech již od 10) do 18 hodin. Za vstup zaplatíte 50 korun.

Text: Anna Batistová, foto: Barbora Mráčková, archiv Q Designers

Před třemi lety zakládal Jindřich Fialka kreativní studio Q Designers s ideou, že bude navrhovat špičkový design z nevyužitého průmyslového materiálu. Hned první produktová řada studia – sada svítidel pro 3M – dostala Q Designers na EXPO do Milána. O spolupráci začaly mít zájem velké firmy: KPMG, Skanska nebo Česká spořitelna. „Naše studio dnes skrz design řeší komplikované problémy. Kromě produktů jde stále častěji i o design služeb,“ říká mladý podnikatel.

Vaše sada svítidel vznikla z materiálu, který se používá k výrobě dopravních značek. Jak vás napadlo pracovat s nevyužitým průmyslovým materiálem? Stejně jako designéři na celém světě jsme si uvědomili, že budoucnost výroby je v cirkulárním designování. To spočívá v tom, že produkty a služby navrhujete takovým způsobem, aby v první řadě nebyly zbytkové, nevytvářely odpadní materiály a aby pokud možno byly buď stoprocentně rozložitelné, anebo rozebratelné na původní materiály. My jsme tuto myšlenku naplňovali tak, že jsme využívali materiály firem, které vyrábí ve velkém objemu, a navrhovali jsme s týmem designérů malé produkty, které ty materiály mohly zachránit. Tak vznikly v roce 2015 naše první produktové řady. Jak se vám podařilo navázat spolupráci s velkými firmami jako KPMG, Skanska nebo Česká spořitelna? Na úspěchu s našimi svítidly pro 3M, která se dostala na EXPO do Milána, jsme zjistili, že umíme dělat dobrý design a že ho umíme dostat do světa. Potřebovali jsme ovšem zapracovat na byznys strategii. Ekologická tematika sama o sobě neprodává. Logická cesta byla vyvinout se dál, a tak jsme se rozhodli začít pro korporace dělat zakázkově design a pomáhat jim řešit komplikované problémy. Myslím, že firmám se s námi dobře pracuje proto, že vidíme věci v kontextu. Propojujeme dva světy, které si obvykle příliš nerozumí, a to je svět designu a svět byznysu. © 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

30 — design

Propojujeme světy designu a byznysu

31 — design

Pro KPMG jste navrhli například netradiční golfové trofeje. Jak o takovém produktovém designu přemýšlíte? Jsme parta designérů, která má naučené kreativní postupy a kreativní metodiky. Já jsem navíc studoval antropologii, což naši práci také ovlivňuje. V případě KPMG jsme si udělali průzkum klientů a partnerů. Zjišťovali jsme, jak vypadá jejich byznys, jak vypadá jejich pracovní den, co řeší, jaká témata je potkávají, jaké jsou jejich motivace, co je baví a co ne. Trofeje jsme navrhovali tak, aby zapadly do byznys modelu KPMG. Chceme, aby zpráva, kterou produktem sdělujeme, mířila na cílové skupiny, jež se snažíme oslovit, a aby fungovala v kontextu, pro který ji navrhujeme. Na jaký další produktový design pro firmy jste pyšný? To, co nás v současnosti velmi baví, je design služeb. Je to náročná disciplína a těžko se ukazuje, protože výsledkem není produkt, ale služba. V tuto chvíli nejkomplikovanější věc, kterou děláme, je customer experience design finančního produktu pro Českou spořitelnu. My jako designérské studio navrhujeme celý proces, aby byl každý z kroků smysluplný, aby lidi bavil, aby co nejvíc lidí přesvědčil k dalšímu kroku a aby zážitek z celého procesu byl skvělý.

Jak vznikaly designové lahůdky Jindřich Fialka odhaluje zákulisí vzniku vybraných děl od Q Designers.

Bloky pro Skansku „Od Skansky jsme měli zadání vyrobit blok. Opět jsme si udělali průzkum, jaké zaměstnance a zákazníky Skanska má. Zjistili jsme, že všichni – od stavbyvedoucích přes projektanty, architekty až po byznys developery a markeťáky – se čas od času objeví na stavbě, proto jsme se rozhodli, že použijeme nějaký z materiálů, který najdete na stavbě. Vyhrál beton. Poslali jsme fotografku na stavbu a grafiku betonu jsme přenesli offsetovým tiskem přímo na desky zápisníku. Vyzkoušeli jsme dokonce jeden blok vyrobit skutečně z betonu, ale ukázalo se, že je to na škodu produktu.“

Svítidla pro 3M (na předchozí dvoustraně) „První věc, kterou jsme udělali, byla tato kolekce šesti typů svítidel. Všechna byla vyrobena z materiálů, které se používají při výrobě dopravních značek. Reflexní materiály na světlech jsou vtipné a navíc dobře vypadají. Tato produktová řada nás dostala na EXPO do Milána a hned první rok jsme jako pětadvacetiletí kluci díky tomu navázali spolupráci s 3M, což je jedna z největších firem na světě.“

Kožené módní doplňky pro Wiesner Hager „Druhá produktová řada vznikla ve spolupráci s Wiesner Hager, což je rakouská celosvětová nábytkářská firma, která vyrábí kancelářský nábytek z nejdražších kůží, protože se očekává, že vydrží desítky let. Z kůží samozřejmě vznikne prostřih a z toho jsme udělali drobné módní doplňky – psaníčka, peněženky, obaly na telefony. Mimochodem, šili jsme je v manufaktuře, která šije pro Pradu, takže to je top kvalita.“

32 — design

Golfové trofeje pro KPMG „Golfové trofeje pro KPMG jsou netriviální. Když zadáte golfové trofeje do Googlu, vypadne vám tisíc křišťálových variant golfového míčku. Je to nicneříkající. My jsme vyrobili trofeje, které vypadají jako graf. Udělali jsme si průzkum klientů a partnerů KPMG a zjišťovali jsme, jaká témata se v našem designu musejí potkat. Je tam schovaný jak golf, tím, že to jsou křivky odpalu, tak estetika, tím, že to má tvary, které to má mít, a je to z materiálu, který se očekává. Ale je tam i KPMG, protože ta věc je vlastně analýza, je to zhmotnění toho, co KPMG dělá.“

Nová konkurence se na věci dívá jinak 33 — design

Reagujete dost rychle, abyste neskončili ve slepé uličce?

Propojením znalostí, dat a technologií pomáháme přizpůsobit vaše podnikání neustálým změnám. kpmg.cz

Anticipate tomorrow. Deliver today.

© 2017 KPMG Česká republika, s. r. o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative („KPMG International“), a Swiss entity. All rights reserved.

Text: Luděk Vokáč, foto: Barbora Mráčková © 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Nevyřešené matematické problémy Matematik Miroslav Bulíček se věnuje specifickým problémům v oboru analýzy rovnic, které mají popisovat reálné děje. Tato práce je pro něj zároveň velkým koníčkem. Trochu stydlivý, pracovitý a možná i docela přísný vědec je důkazem toho, že vědecká matematika může být velmi užitečná a zábavná, byť pro okolí těžko pochopitelná.

RNDr. Miroslav Bulíček, Ph.D. Narodil se v roce 1979. Absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK. Pracuje v Matematickém ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jeho specializací je analýza parciálních diferenciálních rovnic, pomocí nichž popisuje reálné problémy skutečného světa. V poslední době zaznamenal úspěchy s matematickými modely popisujícími proudění tekutin a jeho poznatky pomohou odborníkům v medicíně, technice, životním prostředí a dalších oblastech lidské činnosti. V roce 2012 získal Neuron Impuls, finanční podporu pro svůj vědecký výzkum od Nadačního fondu Neuron. © 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Čím to je? E-mail prostě nefunguje jako běžná konverzace, v osobním kontaktu se nápady rodí lépe, člověk jinak formuluje myšlenky. Funguje to rychle. E-mail je spíš na dolaďování detailů, nefunguje ani Skype a podobně. To osobní setkání je důležité, potřebujete velkou tabuli, na které můžete psát, mazat, škrtat a tak. A jak to vychází časově, kolik vám zabere taková práce a kolik něco jiného? S časem se zachází špatně, je ho stále málo. Člověk si ho musí rozdělit mezi rodinu a práci. Naštěstí je práce mým koníčkem. Krom samotného výzkumu mě vytěžuje učení na fakultě a také administrativa. Ta je nejvíc ubíjející. Musíte odpovídat na spousty e-mailů, je potřeba vyplňovat mnoho formulářů. S tím souvisí žádosti o projekty, kde sháníte peníze na výzkum, to je opravdu nemilá práce. Ale za odměnu pak můžu letět třeba do té Varšavy a dělat to, co mě opravdu baví a těší. Ale na administrativu opravdu moc nejsem.

Na čem jste teď například pracoval v té Varšavě? Zkusím to vysvětlit jednoduše. Pracovali jsme na takzvané homogenizaci, tedy v podstatě na zjednodušení problému tak, aby nebylo nutné řešit jeho drobnou strukturu, ale dalo se na něj nahlížet jako na celek. V klasických problémech, které řešíme, se totiž vyskytují různé struktury, které se periodicky opakují a které je docela složité řešit. Tyto buňky jsou velmi malé a je jich hodně, zatímco celkový problém je veliký. A kdybyste ho chtěli řešit přesně, tak by to bylo velmi drahé a náročné. Homogenizace tohle řeší, umožní ověřit, zda vaše řešení dává smysl, a na počítači ho pak lze řešit mnohem jednodušeji. Zdá se, že jde hodně o hledání nových cest. Jak je vůbec takové hledání v tak exaktní vědě, jakou matematika je, možné? Tam jsou dva důvody. Ten první důvod je, že matematika je přesná, hodně se toho ví, ale stále existují některé otázky, které nejsou zodpovězeny, a to už dlouho, třeba 100 let. To spoustu lidí zajímá a zkouší je řešit. Druhá věc je, že se obory rozvíjí a třeba v medicíně nebo inženýrství se objevují nové věci, které potřebujete nějak matematicky popsat. A matematika pak musí tyto nástroje vytvořit, ověřit jejich funkčnost a podobně. Existuje něco jako svatý grál matematiky? Ano, určitě. Existují takzvané problémy milénia. Je jich sedm, definovány byly na přelomu tisíciletí, tedy v roce 2000. A nestává se moc často, že by některý někdo vyřešil, dodnes se to podařilo jen u jednoho z nich. Navíc tohle nejsou jediné takové hádanky. Už v roce 1900 uveřejnil matematik David Hilbert svých 23 problémů a dodnes nejsou uzavřeny všechny z nich, byť drtivá většina už ano. Když se vrátím k těm problémům milénia, jedním z nich je hladkost řešení Navierových–Stokesových rovnic, což se dotýká některých záležitostí, které řeším.

36 — věda

Bylo těžké najít pro rozhovor s vámi vhodný termín, jelikož hodně cestujete. Je cestování tak důležitou náplní vaší práce? Je to výjimka, v posledních pár měsících se nakupilo mnoho konferencí a různých workshopů a projektů. Výhodou je, že mohu cestovat jen se svou vlastní hlavou, nic dalšího zásadního nepotřebuji – tužku, papír a počítač na poznámky, to je vše. Ty cesty jsou vědeckého typu, kolegové matematikové, se kterými pracujeme na stejném projektu, mě občas pozvou, abychom mohli pracovat dohromady. Teď jsem například byl ve Varšavě, kde jsem s týmem tamních kolegů řešil jeden projekt, ve kterém jsme se potřebovali posunout, ale při spolupráci na dálku nám to moc nešlo. Dá se to dělat po e-mailu, ale většinou je lepší osobní setkání.

37 — věda

O co jde? Pracoval jsem na modelech proudění v tekutinách, šlo o konkrétní problém, který popisují poměrně obecné rovnice. Ty jsou v některých případech schopny realitu popsat velmi přesně. Ale bavíme se o případech, které se dotýkají našeho reálného světa, a navíc ne všech případů. Tyhle rovnice by nefungovaly třeba v oblasti relativity, v nanosvětě nebo v oblasti kvantové teorie. Navíc se tyto rovnice chovají zcela odlišně v případě plynů a tekutin. Zajímavé je, že ty rovnice jsou v principu stejné, ten matematický nástroj je velmi robustní a liší se jen v drobných detailech. Třeba jen v jednom jediném řádku, který pak ale znamená zásadní rozdíly při řešení problému. U plynů je dnes problém spoustu věcí matematicky dokázat – my víme, že se nějak chovají, ale nejsme schopni to zcela vysvětlit, například ukázat, že kolem nás nepoletují „bubliny“ vakua, zatím neumíme. A vyřešení problému hladkosti řešení oněch Navierových-Stokesových rovnic by nám s tím velmi pomohlo. Vy se na to specializujete? Nikoli, mou specializací je analýza parciálních diferenciálních rovnic. Pomocí nich pak řešíme v různých skupinách různé problémy. V Česku je například právě velmi dobrá skupina, která se specializuje na popis proudění tekutin, v ostatních zemích jsou jiné skupiny, které řeší další problémy. Je třeba sledovat zahraniční trendy, a proto s cizími skupinami hodně spolupracuji. Jaká je cesta nějakého konkrétního objevu do praxe? Ideální případ je, když řešíte něco, co zajímá lidi z praxe. Jinak nemáme moc šanci to přejímání do praxe ovlivnit. Ta spolupráce s praxí bývá komplikovaná, často se naše názory na způsob řešení problémů nemusí shodovat, ale občas se to protne. Je to těžké, ale zábavné.

Jak vlastně práce na takovém problému vypadá? Když máte problém z praxe, tak pořád existují nějaké univerzální zákony. Takže původní požadavek je ten, aby řešení bylo kompatibilní s těmito zákony. Snažíte se v rámci této platnosti problém popsat rovnicemi, které budou vystihovat realitu, a přitom by měly být co nejjednodušší. To jsou v podstatě dva nekompatibilní požadavky, takže se snažíte najít nějaký průsečík, aby to alespoň do jisté míry vystihovalo ten problém, ale abyste zároveň byl schopen to vyřešit. Víte vždy, k čemu se výsledek vašeho aktuálního bádání dá použít? Představu mít můžete, ale ta bývá velmi scestná. Když na něco přijdete, třeba po čase zjistíte, že to lidé použili úplně jinak a na něco jiného, než co jste původně řešil. Máte nějaký takový příklad? Existuje metoda, kterou jsme našli před patnácti lety, a teď se ukázalo, že se dá použít naprosto univerzálně pro celou škálu problémů. Přitom původně šlo o velmi abstraktní nástroj, který se týkal toho, jak aproximovat funkce jinými funkcemi. A teď se zjistilo, že je to velmi jednoduchý nástroj, který se dá použít na spoustu věcí. Matematika je pro mnoho lidí strašák… To je chyba. S tím souhlasím. Ale dá se s tím podle vás něco dělat? To je otázka pro lidi, kteří učí na základních a středních školách. Ale každý určitě potřebuje matematiku, taky byste tady při placení v kavárně nechtěl přijít o peníze. Myslím si, že povinná maturita z matematiky není špatná záležitost. Ano, asi by měla mít jednotná zkouška nějakou nižší laťku, aby se jí lidé nebáli. Ta maturita nemusí být zárukou kvality pro vysoké školy.

Lidé jsou samozřejmě přitahováni i penězi. Dá se takovou vědeckou činností dobře uživit? Jsou obory, jako třeba finanční a pojistná matematika, kde se určitě uživíte dobře. Ale třeba ani lidé s mou specializací rozhodně nemají nouzi o práci. Horší je to v případě matematiků, kteří řeší hodně abstraktní problémy, ti pak musí zůstat jen na akademické půdě. Ale naši studenti jsou obecně ceněni. Když někdo vystuduje matfyz, tak to znamená, že mu to myslí. Je tu předpoklad, že takový člověk bude schopen dělat leccos.

Neuron Stories Příběhy mladých vědců, které podpořil NF Neuron, si nově můžete pustit ve formě audia nebo videa. Zaposlouchejte se do příběhů vědy na bit.ly/NeuronStories. Každý měsíc přibude jeden příběh, skrze který můžete nahlédnout do laboratoří talentovaných vědců, ať už jste vy sami kdekoli – třeba v autě, tramvaji nebo na procházce v parku.

38 — věda

Jak přilákat mladé lidi, aby se chtěli matematikou zabývat? Myslím si, že lákat lidi, aby matematiku dělali na vysoké úrovni, nejde. Musí chtít sami. Úkol je takové lidi, kteří projeví zájem, neznechutit. Za dob mých studií prošla prvním semestrem třeba jen třetina studentů, byli to ti nejodolnější, a to podle mě není dobře. Potíž samozřejmě je, že kvalita středoškolského vzdělání je teď většinou horší a maturanti toho v matematice vědí mnohem méně, než jsme toho věděli my. První ročník u nás na fakultě tak trochu supluje to, co studentům chybí ze středoškolského vzdělání. Takže je důležité je v tomto neodradit, aby pochopili, že to k něčemu může být. Já pak mohu studenty k dalšímu studiu lákat dobře, protože se u nás řeší hodně problémů z praxe.

Problémy milénia

39 — věda

Sedm nejdůležitějších otevřených matematických problémů. V roce 2000 na vyřešení každého z nich vypsal Clayův matematický institut odměnu ve výši jeden milion dolarů. (Zdroj: Wikipedia)

Problém P versus NP P versus NP je jediný ze sedmi problémů tisíciletí, který se týká počítačů. Otázka zní, zda je třída složitosti NP rovna třídě složitosti P. Jinými slovy, zda problémy, pro něž lze jejich řešení ověřit v polynomiálním čase, lze též v polynomiálním čase vyřešit. Všeobecně se soudí, že nikoliv, tedy že existují „těžké“ problémy, jejichž řešení nelze nalézt v polynomiálním čase.

Riemannova hypotéza Riemannova hypotéza je jediným dosud nevyřešeným problémem z Hilbertova seznamu. Formuloval ji již v roce 1859 Bernhard Riemann. Hypotéza elegantním způsobem spojuje matematickou analýzu a teorii čísel a má hluboký význam pro rozložení prvočísel. Tvrdí, že všechny netriviální nulové body Riemannovy funkce zeta mají reálnou část rovnou 1/2.

2 Hodgeova domněnka Hodgeova domněnka se týká topologie a tvrdí, že pro projektivní algebraické variety jsou Hodgeovy cykly racionální lineární kombinací algebraických cyklů.

Poincarého domněnka Poincarého domněnka se rovněž týká topologie a jako jediná z problémů tisíciletí byla již vyřešena. Důkaz podal roku 2003 Grigorij Perelman, jeho správnost byla potvrzena v srpnu 2006. Domněnka tvrdí, že každý jednoduše souvislý trojrozměrný povrch je ekvivalentní povrchu čtyřrozměrné koule.

Birchova a Swinnerton-Dyerova domněnka Tato domněnka tvrdí, že pro jistý typ rovnic existuje relativně jednoduchý způsob, jak určit, zda má daná rovnice konečný, nebo nekonečný počet řešení v racionálních číslech. Pro obecné diofantické rovnice bylo důkazem Matijasevičovy věty prokázáno, že nelze dokonce ani určit, zda rovnice má vůbec nějaké řešení.

Navierovy–Stokesovy rovnice Navierovy-Stokesovy rovnice jsou parciální diferenciální rovnice, které popisují proudění kapalin a plynů. Byly formulovány již v 19. století, dosud však není jasné, zda pro dané počáteční podmínky existuje jejich řešení. Úspěšné vyřešení tohoto problému by například přispělo k porozumění turbulencím.

Yangova–Millsova teorie a hypotéza hmotnostních rozdílů Yangovy–Millsovy rovnice popisující chování elementárních částic jsou zobecněnou verzí Maxwellových rovnic. Důležitou součástí této teorie je tzv. hypotéza hmotnostních rozdílů, která se týká předpokládaných řešení Yangových–Millsových rovnic a vysvětlila by mimo jiné to, proč mají elektrony hmotnost.

„Vypadala jako stromek baobabu na planetě Malého prince. Nikdy předtím jsem nic podobného neviděla,“ popisuje Lenka Hrubá, majitelka Zahrady na niti, svoje první setkání s levitující rostlinou kokedamou. A skutečně, když vejdete do jejího ateliéru a obchodu ve Školské ulici v Praze 1, nemůžete se ubránit pocitu, že jste se ocitli na nějaké jiné, krásnější planetě…

Text: Anna Batistová, Michaela Raková, foto: Barbora Mráčková

Levitující rostliny a mikrosvěty ve skle

苔玉 alias kokedama (v češtině „mechová koule“) je japonský způsob pěstování rostlin v kulatém balu zeminy obaleném mechem. V Česku je jako první začal vyrábět a prodávat obchod Zahrada na niti, a jak vysvětluje jeho majitelka Lenka Hrubá, vše začalo vlastně náhodou: „První kokedamu mi přivezl v roce 2010 manžel jako dárek z Amsterodamu.“ Lenka, v té době zahradní architektka, začala po neznámém způsobu pěstování rostlin pátrat. Když objevila kokedamy, úplně jim propadla a brzy je začala sama tvořit, a to nejen z tradičních japonských, ale i z běžných pokojových rostlin, aby byly co nejméně náročné na údržbu. O designový doplněk interiérů byl takový zájem, že už v roce 2012 Lenka opustila svoji profesi zahradní architektky a otevřela si ve Školské vlastní ateliér a obchod. Dnes Zahrada na niti kromě kokedam, o které je však stále největší zájem, nabízí také tzv. aerária, pozoruhodné rostlinné mikrosvěty ve skle, ale i nejrůznější designové doplňky do zahrady, krmítka a budky, okrasné zápichy nebo lucerny. A co majitelka Zahrady na niti plánuje do budoucna? „Neplánuji. Nemám ráda stereotypy a nerada dělám pořád totéž dokola. Mám neustálé nutkání objevovat nové věci, hodně cestuji a inspirace pak většinou přichází sama. Netuším, jak bude Zahrada na niti vypadat za půl roku nebo za rok. Záleží na tom, co mi zrovna padne do oka,“ prozradila Lenka Hrubá.

42 — business lifestyle

Závěsná aerária (z latinského slova aer – vzduch) různých tvarů a velikostí vznikají podle návrhů Lenky Hrubé v české sklárně. „Plním je sukulenty, orchidejemi, broméliemi a tvořím takové mikrosvěty ve skle. Je to poměrně náročné osázet je tím malým otvorem,“ směje se Lenka Hrubá.

Novinkou v Zahradě na niti je „řasokoule“ – řasa kuličkovitého tvaru, která žije v jezeře na japonském ostrově Hokkaidó. „Je to sladkovodní řasa, kterou můžete mít doma v akvárku,“ říká Lenka Hrubá.

Tradiční japonské kokedamy se umisťovaly na keramické či porcelánové okrasné talířky nebo do misek a až postupem času se začaly zavěšovat do prostoru. Lenka Hrubá je příznivkyní zavěšování: „Přijde mi, že ten vtip a to zajímavé na tom je právě to, že to visí.“

Aby kokedamy dlouho vydržely, připravuje si Lenka Hrubá vlastní směsi z kvalitních českých a japonských substrátů. „Je potřeba znát, kde konkrétní druh rostliny žije, a podle toho pak určit, jaký substrát potřebuje a co do něho přimíchat, aby to té rostlině vyhovovalo,“ vysvětluje.

Designové závěsné kokedamy a aerária jsou úžasným doplňkem interiérů a zajímavou alternativou běžných pokojových rostlin. Vejdou se všude a ladí s jakýmkoliv stylem interiéru. „Oblíbili si je mimo jiné lidé, kteří mají malé děti nebo kočky, protože květiny na parapetu přicházely k úhoně,“ vysvětluje Lenka Hrubá.

43 — business lifestyle

Údržba kokedam je podobná, jako když máte květinu v květináči, liší se jen způsob zalévání. „Kokedamu sundáte z háčku, namočíte ji na pár minut do vody, necháte nasáknout a potom odstát třeba na talířku, a pak když ji pověsíte, už nekape,“ prozrazuje Lenka Hrubá.

XGLU

Hardware pro měření glykemie určený pro diabetiky. Využívá jednorázové proužky fungující na bázi elektrochemické metody. Inovativním faktorem zařízení jsou jeho miniaturní rozměry, možnost bezbateriového provozu a synchronizace se smartphonem. Ten usnadňuje správu dat z každého měření, která jsou automaticky ukládána a která diabetici využívají pro výpočet inzulinové dávky. Tato data pak lze pohodlně exportovat do tabulek nebo přímo sdílet s ošetřujícím diabetologem či s příbuznými.

Když před vámi někdo začne hovořit o léčbě cukrovky, je dopředu jasné, že půjde o hodně odvážná tvrzení. Kuráž Marku Novákovi, studentovi a vynálezci nového typu glukometru XGLU, za který letos získal Cenu Wernera von Siemense, rozhodně nechybí. Přesto zůstává realistou. „Máme před sebou světýlko na konci tunelu. Je daleko, ale cesta může hodně pomoci.“ Marek Novák Student FEL ČVUT a vynálezce glukometru XGLU. Vědeckotechnické nadání zdědil po otci, který pracoval na softwarech a vývoji aplikací. Vztah k přírodním vědám má po matce, která učila biologii a chemii na střední škole. S prvními pokusy výroby elektroniky začal na prahu dospělosti. Má za sebou čtyři roky praxe jako vývojář zdravotnické techniky, momentálně je mimo jiné i externím spolupracovníkem aplikovaného vývoje v Ústavu pro studium obezity a diabetu při Univerzitě Karlově. Myšlenka věnovat se vývoji glukometru vznikla při sledování pořadu Hyde Park na České televizi, kde hovořili o milionu diabetiků v České republice. V letošním roce získal Cenu Wernera von Siemense za nejvýznamnější výsledek vývoje/inovace. © 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Text: Richard Valoušek, foto: Barbora Mráčková

Student dává naději diabetikům

Co vás naplňuje takovým optimismem? Přece jen o cukrovce se mezi lidmi vědělo už 1 500 let př. n. l. a stále je považována za neléčitelné onemocnění. Vpřed mě ženou odborníci, se kterými spolupracujeme. Naplno se věnujeme nejen výzkumu samotného glukometru, ale také léčbě diabetu. Ukazuje se, že dodržování léčebného režimu vede k pokrokům v léčbě. Disciplína je tedy u všech diabetiků naprostý základ. Který se ale nedaří, protože ho řada lidí podceňuje… A právě k dodržování léčebného režimu pomůže glukometr XGLU, na jehož vývoji pracujeme. V čem je tak unikátní, že věříte ve změnu léčby cukrovky? Výhod je celá řada. Můžeme začít jeho tvarem, který v podstatě kopíruje kreditní kartu. Těch má každý v peněžence několik, jedna navíc tak nebude přítěží a stane se samozřejmou výbavou každého diabetika. Bez peněženky z domu nikdo nevyrazí, a když ano, musí se pro ni vrátit. Jakýkoliv jiný tvar glukometru je problémový, lidé ho snadno zapomenou, protože ho musí nosit zvlášť. Jak vás vůbec tento tvar napadl? Samotný glukometr může být mnohem menší než kreditka, našemu tvaru pomáhá anténa pro přenos dat umístěná u zařízení. Proto když jsem přemýšlel, jakou finální podobu zvolit, padlo toto rozhodnutí. Věřím, že se pro lidi stane automatickým mít ho u sebe s dalšími kartami, které denně používají. Tvar je skutečně unikátní, oslovil již řadu farmaceutických firem. V čem je ještě výjimečný? Zásadní je napojení na smartphone, tedy chytrý mobilní telefon, přes který se nejen nabíjí, ale automaticky do něj přenáší změřené hodnoty. Tím je během pár vteřin zaručeno, že se informace o stavu diabetika dostanou k dozoru, kterým mohou být u dítěte rodiče, u seniora pro změnu jeho děti. Počítáte tedy s tím, že když nebude disciplinovaný sám diabetik, pomůže mu jeho okolí, které mu bude dávky inzulinu na základě změřených hodnot připomínat? Přesně tak. Vezměte si například dítě, které je ve škole nebo klidně i na delším pobytu na táboře či na škole v přírodě. Rodiče díky aplikaci, kterou v XGLU vyvíjíme, uvidí, že se již delší dobu nezměřilo, a upozorní ho na to. Pak zkontrolují jeho změřené hodnoty a zajistí, aby si podle toho vzalo dávku inzulinu.

Po změření tedy bude následovat informace s doporučenou dávkou? To je jeden ze základních parametrů naší aplikace. Je to celkem běžná vlastnost u dnešních inzulinových pump, kterou mají současné glukometry. Jen tedy s tím rozdílem, že my dokážeme informace přenést pomocí telefonu k dozoru diabetika, což kromě rodičů a příbuzných může být i samotný lékař. Nemůže se stát, že doporučená dávka nebude správná? Přece jen nepůjde o odbornou radu zkušeného lékaře, ale „jen“ počítačové kalkulačky. Tato mechanika je vyzkoušená řadu let, navíc informace o dávce bude mít pouze doporučující charakter. Výsledná dávka inzulinu bude vždy na samotném diabetikovi. Jsem však přesvědčený, že díky přesně změřeným hodnotám dokáže kalkulačka celkem přesně určit, jakou dávku inzulinu by si měl dotyčný vzít. Vy sám cukrovkou netrpíte a ani nikdo z vaší rodiny. Kde berete inspiraci, jak nejlépe hledat cestu k léčbě diabetu? Spolupracujeme s řadou diabetologů a také s desítkami diabetiků všech věkových kategorií s různými stupni cukrovky. Bez nich by to nešlo, pomáhají nám nahlížet na jejich léčbu ze všech možných úhlů. Výzkumem nového glukometru XGLU se zabýváte několik let. Kdy vám došlo, že by se mohl stát skutečným průkopníkem mezi podobnými zdravotnickými pomůckami? Když jsem se poprvé setkal s Veronikou Peterkovou z TechSquare. Přivedla do našeho týmu zkušeného obchodníka, finančníka i právníka. Bylo to jako v pohádce, najednou kolem mě stál silný kolektiv, který mi pomáhal proniknout na trh se zdravotnickými prostředky. Zdá se, že vývoj se díky tomu uspíšil. Přesto je to již rok, kdy první podoba vašeho glukometru vyšla na veřejnost. Není kam spěchat? Určitě není, my nechceme být klasickým startupovým projektem, který rychle vyrazí na trh, vyrobí stovky kusů a pak stejně rychle zmizí. Stejně jako samotný produkt nás zajímá výzkum cukrovky a její léčby. I proto spolupracujeme s předními českými odborníky. Rovněž nás hodně ovlivňují různé konference, kde XGLU představujeme. Kromě samotného XGLU potřebuje diabetik k měření jehlu a tzv. proužky. Ty budou ve výbavě? Ty jsou samozřejmostí. Navíc bychom chtěli jejich cenu snížit, aby se staly dostupnějšími pro všechny. Právě cena sedmi až deseti korun za proužek je bariérou pro častější měření, tomu bychom chtěli předejít. Dalším krokem vstříc diabetikům bude minimum informací, které po změření budou muset zadávat pro určení ideální inzulinové dávky. Tím usnadníme a také urychlíme celý proces. Jeho přesnost to ale neovlivní.

46 — interview

Marku, zdá se, že jste plný odhodlání, že cukrovka půjde jednou vyléčit. Dá se říct, jak jste daleko? Kdybych řekl něco jiného, než že za sebou máme první krůčky, lhal bych. Přesto si myslím, že děláme ve výzkumu výrazné pokroky, které by v dohledných letech mohly vést minimálně ke zlepšení zdravotního stavu akutních diabetiků.

Cukrovka v 21. století

Rozlišují se dva základní typy, diabetes I. typu a diabetes II. typu, které vznikají v důsledku absolutního nebo relativního nedostatku inzulinu. Obě dvě nemoci mají podobné příznaky, ale odlišné příčiny vzniku. V prvotních stadiích diabetu I. typu imunitní systém ničí buňky slinivky břišní, které produkují hormon inzulin. Proto se řadí mezi autoimunitní choroby. Diabetes II. typu je způsoben sníženou citlivostí tkání vlastního těla k inzulinu. V Česku trpí těmito problémy každý desátý člověk.

47 — interview

Lidé v pozadí XGLU

První XGLU se objevil před více než rokem. Kdy můžeme očekávat jeho další podobu včetně funkcí, o kterých tu hovoříme? Rádi bychom ho na trh uvedli na začátku příštího roku. Do té doby nás čeká další výzkum a testování. V samotném výzkumu ale budeme pokračovat dál, právě ten je pro naši další práci nejpodstatnější. Já osobně mu dávám velkou váhu a vážím si lékařských kapacit, které se k nám připojují. Váš unikátní přístup a také podoba XGLU oslovila řadu věhlasných farmaceutických společností. Jak často dostáváte pracovní nabídky? Dneska přišly dvě. (smích) Já ale o žádné z nich nepřemýšlím, založili jsme s týmem vlastní firmu a jdeme si za svým snem – zlepšit zdravotní stav diabetiků a jednou najít lék na cukrovku. Zdáte se u svých odvážných tvrzení sebejistý. Co by vám nyní nejvíce pomohlo, aby se vývoj XGLU a výzkum léčby cukrovky posouval rychleji? Finance, to je jednoduché. Funguje to jako v jakémkoliv jiném odvětví. Stále hledáme investory, kteří by se k nám připojili. Máme samozřejmě i nabídky na odkup celého projektu, ale na tuto variantu zatím přistoupit nechceme.

doc. MUDr. Jan Polák, Ph.D. Přednosta Ústavu pro studium obezity a diabetu 3. lékařské fakulty UK. V XGLU zaujímá roli externího konzultanta, v současné době s ním Marek Novák připravuje návrh studie využitelnosti pro mobilní aplikaci. Ľudovít Emanuel Má 17 let zkušeností z působení v mezinárodních firmách v oblasti systémové integrace a zahraničního obchodu. V XGLU má roli výkonného ředitele, kde jeho rozsáhlé kontakty v oblasti obchodní a výrobní sféry umožňují rychle reagovat na podněty a požadavky pro vstup na trh. Veronika Peterková V XGLU je odpovědná za zpracování obchodních a marketingových strategií. Má přes 10 let zkušeností s řízením projektů ve velkých korporacích. V současnosti vyhledává perspektivní startupy, kterým pomáhá s uvedením do praxe. Jiří Štráberger V XGLU má na starosti tvorbu marketingových a ekonomických analýz. Na základě analýz vytváří business plány, rozpočty a ekonomické plány. Má zkušenosti z velkých korporací s řízením týmů a tvorbou podnikových strategií.

V roce 2011 se rozhodli pomáhat rodinám s těžkým onemocněním. Založili nadaci Dobrý anděl, vložili do ní 25 milionů korun a vytvořili scénář, aby za pět let stála na vlastních nohách i bez jejich finanční podpory. Povedlo se. Petr Sýkora a Honza Černý vybudovali unikátní značku, do které se zapojily výrazné osobnosti české ekonomiky a svou pomoc nabídlo přes sedmdesát tisíc Čechů.

Dobrý anděl – Petr Sýkora, Jan Černý Vybudovali spolu a následně prodali společnost Papirius, která od konce roku 1993 dodávala firmám kancelářské potřeby. Shodně část vydělaných peněz investovali do dobročinného projektu. Založili nadaci Dobrý anděl, která pomáhá rodinám, kde dítě či dospělý trpí onkologickým onemocněním nebo dítě jiným vážným dlouhodobým onemocněním. Tyto rodiny se mnohdy ocitnou ve složité finanční situaci, na jedné straně ve většině případů přicházejí o jeden pravidelný příjem, na straně druhé vynakládají peníze na věci související s léčbou. V České republice již pomohlo více než 70 000 Dobrých andělů více než 4 000 rodinám. Všechny darované peníze ze sta procent odcházejí potřebným rodinám. Díky financování provozu z vlastních zdrojů zakladatelů a dalších filantropů je beze zbytku naplněno motto nadace „Do posledního haléře“.

48 — CSR

Text: Richard Valoušek, foto: archiv Dobrého anděla

Financování postavené na respektu

49 — CSR

Pětileté působení Dobrého anděla v Česku není jen o kvalitně napsaném scénáři v hlavě zakladatele Petra Sýkory, ale také o citu pro věc jeho partnera Honzy Černého a inspiraci v projektu Andreje Kisky, slovenského prezidenta, který se stejnojmennou nadací zaujal naše východní sousedy. „Byl to právě on, kdo nás přesvědčil, jakým směrem se vydat,“ přiznává Petr Sýkora a jeho dlouholetý kolega Honza Černý dodává: „Přesto jsme byli opatrní, protože situace v Česku byla jiná. Znali jsme řadu zavedených a respektovaných nadací. Věřili jsme však, že budeme úspěšní. I když musím přiznat, že tak velký úspěch jsme nečekali.“ O jakém úspěchu je řeč? Tak třeba téměř půl miliardy korun věnovaných českou veřejností rodinám, které se musí vypořádat s tíživou životní situací, do které se dostaly vlivem vážného onemocnění. Anebo také spolufinancování provozu celé nadace od desítek štědrých partnerů. „Díky nim nemusíme již do nadace vkládat vlastní finance, i když to chceme dělat dál. Zároveň můžeme tak jako již od počátku do posledního haléře darovat rodinám peníze, které nám věnují obyčejní lidé, protože provoz hradí právě naše a partnerské finance. Vezměte si, že do této chvíle pomohlo již přes sedmdesát tisíc lidí. To číslo dokazuje nejen to, že jsou Češi ochotni pomáhat, ale také že myšlenka Dobrého anděla je postavená na naprosté transparentnosti,“ říká Petr Sýkora. Právě za jeho elánem se vydala řada partnerů, kteří jsou nyní nedílnou součástí nadace a přispívají na její provoz, což dokazují i jeho slova. „Větší polovina z nich přišla s nabídkou financování sama. A prakticky ve všech případech sami navrhli částku, kterou by rádi přispívali. Vycházeli jsme při tom z jednoho z našich čtyř principů – respektu.“ Přitom obavy, jak se bude nadaci zpočátku dařit, byly. „Stejně jako při startu jakéhokoliv nového projektu. To je běžné. Nezisková sféra u nás nebyla přijímána pozitivně. Před pěti lety společností rezonovaly diskuze o korupci a rozkrádání čehokoliv. Báli jsme se o důvěru lidí a také o přijetí celkem unikátního modelu Dobrého anděla. Myslím si ale, že nakonec právě princip rozdělování peněz do posledního haléře rozhodl o jejím úspěchu,“ říká Honza Černý. Aby tento model mohl fungovat, musel být zajištěn provoz nadace z peněz zcela mimo příspěvky široké veřejnosti. Ty na prvních pět let mělo zajistit 25 milionů korun od zakladatelů Sýkory a Černého. „Tou částkou nás inspiroval Andrej Kiska, který do založení Dobrého anjela na Slovensku věnoval 30 milionů slovenských korun,“ vysvětluje Sýkora a Černý dodává: „Předpokládali jsme, že ta částka vystačí na pět let. Nakonec se ukázalo, že jsme to trefili celkem přesně.“

„Měli jsme několik scénářů, tohle byl jeden z nich. Víte, já vždycky rád pracuji ve scénářích, možnostech, tedy když to jde, a tady to šlo,“ říká Sýkora. Právě on měl na starost přivést partnery, a to nejen finanční. „Prvních několik let fungování nadace jsem pořád s někým telefonoval, psal nebo mluvil. Už tehdy jsem byl přesvědčený o tom, že nebude nejdůležitější, jak daný partner pomůže, ale kdo jím bude.“ Tím úplně prvním se stal Ondřej Fryc, zakladatel MALL.cz. „Ondra do toho šel se svou ženou Terezou, líbila se mi jejich odvaha,“ říká Sýkora a hned vzpomíná na další zajímavé setkání s novým partnerem. „To bylo s paní Valovou a jejím synem Víťou ze společnosti SIKO koupelny. Víťa mě nejdříve podrobil dvouhodinovému křížovému výslechu. Ne však s cílem mě na něčem nachytat, ale aby všechno do puntíku pochopil. Potom se se mnou vydali rušnou pražskou ulicí do kanceláře. Byl horký letní den a paní Valová měla lodičky. Tehdy jsem pochopil, že tohle je jedním z úspěchů jejich firmy – pracovitost a snaha pochopit věci do hloubky. Právě to mi potvrdilo, že není důležité, jak nadaci pomohou, ale jací lidé to jsou.“ Pět let Dobrého anděla uteklo, nadace se stala tou nejrespektovanější v České republice, uznávanou adresou, které pomáhat znamená získat část respektu pro sebe. I proto kromě finančních partnerů nadaci pomáhají další tři stovky lidí osobně – svou službou, tím, co umí, co dělají. „Jejich důvěra je pro nás nepostradatelná,“ uzavírá vyprávění Sýkora. Pokud půjde vše podle scénáře, se kterými on sám tak rád pracuje, za tři roky by částka věnovaná širokou veřejností prostřednictvím Dobrého anděla rodinám s vážným onemocněním přesáhla jednu miliardu korun. „Takhle jsem to nikdy nepřepočítával. Spíš se dívám na celou věc s respektem a dlouhodobou perspektivou jako na něco, co musíme opatrovat a kultivovat.“

Pomoc v číslech

447 108 326,63 Kč

Počet Dobrých andělů

73 734

50 — CSR

Dosud Dobří andělé přispěli

Dozorčí rada Dobrého anděla očima Petra Sýkory Jsou to vesměs inspirativní lidé. Některé jsem znal, jiné jsem poznal až díky Dobrému andělovi. Každá věc přirozeně přitahuje jistý okruh lidí, a tak i Dobrý anděl seskupuje lidi, kteří mají leccos společného. Milan Vašina (generální ředitel společnosti T-Mobile) On byl tím, kdo do České republiky v roce 2010 pozval Andreje Kisku, aby nám o Dobrém anjelovi pověděl. S Milanem se známe dlouho, moc nám pomohl, a to nejen v začátcích. Tania le Moigne (ředitelka české a slovenské pobočky společnosti Google) Také byla na té přednášce. Od počátku se nám snaží vysvětlit, že Dobrý anděl je vlastně digitální organizace – moc nám pomohla. Lubor Žalman (spoluzakladatel poradenské firmy Encor) V dozorčí radě byl prvních několik let, to řídil Raiffeisenbank. Jak Lubor, tak banka nám moc pomohli – s platebními řešeními a nyní i s financováním.

Pavel Kysilka (ekonom, bývalý guvernér ČNB a generální ředitel České spořitelny) Znal jsem ho z Himálaje, z Karakoramu, kde jsme spolu před lety byli. Měl jsem tam dost času pochopit, jak moudrý a laskavý Pavel je. Vždy jsme si říkali, že by bylo pěkné společně také pracovat, tak teď to vyšlo. prof. MUDr. Jan Starý, DrSc. (přednosta Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol) Pana profesora jsem před založením Dobrého anděla vůbec neznal. Nejen že nám do celé věci vnáší odborný lékařský pohled, ale také vyvažuje podnikatelské myšlení řady z nás. Andrej Kiska (prezident Slovenské republiky a zakladatel Dobrého anjela) I přes svou vytíženost byl vždy k dispozici, laskavý a praktický. Mnohokrát jel extra do Prahy na formální i neformální setkání.

Člověk věří jen tomu, co vidí na vlastní oči O důvod víc podívat se pořádně.

Díky propojení dat, technologií a zkušeností z různých odvětví identifikujeme rizika vašeho podnikání a pomáháme objevit nevyužitý potenciál.

Více o Auditu KPMG na kpmg.cz. Anticipate tomorrow. Deliver today.

© 2017 KPMG Česká republika, s. r. o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative („KPMG International“), a Swiss entity. All rights reserved.

Pravidelně v e-mailové schránce .marwick.cz

The information contained herein is of a general nature and is not intended to address the circumstances of any particular individual or entity. Although we endeavor to provide accurate and timely information, there can be no guarantee that such information is accurate as of the date it is received or that it will continue to be accurate in the future. No one should act on such information without appropriate professional advice after a thorough examination of the particular situation. The views and opinions expressed herein are those of the interviewees/survey respondents/authors and do not necessarily represent the views and opinions of KPMG in the Czech Republic. © 2017 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.