Marwick listopad/prosinec by KPMG Česká republika

LISTOPAD/PROSINEC 2016

časopis pro klienty a příznivce KPMG Česká republika

str. 4

str. 22 str. 24 str. 47

Optimismus realitního trhu Seznamte se se svým novým kolegou − robotem Teorie racionální nepozornosti Filipa Matějky Češi vyrábějí bitcoinové bankomaty

Konkurenti rostou jako houby po dešti Reagujete dost rychle, aby vás nepřerostli?

Propojením znalostí, dat a technologií pomáháme přizpůsobit vaše podnikání neustálým změnám. kpmg.cz

Anticipate tomorrow. Deliver today.

© 2016 KPMG Česká republika, s.r.o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative (“KPMG International“), a Swiss entity. All rights reserved.

3 — editorial

Odvaha měnit se

„Říkali mi, že hlavními rysy Británie jsou stálost, kontinuita a stabilita. Žádná překvapení,“ povzdechl si nedávno deníku Financial Times japonský velvyslanec ve Spojeném království. Na nový post nastoupil v červnu a sliboval si od něj klidnější pracovní dobu, než měl na hektickém místě vyjednavače Transpacifické dohody. Ve světě, v němž po brexitu následuje bradxit Angeliny Jolie, jsou ale jedinou jistotou změny. Ideálním způsobem, jak se s nimi vyrovnat, se zdá být schopnost je úspěšně předvídat. Vzpomněl jsem si v této souvislosti na příběh meteorologa, který během služby v armádě odhalil, že předpovědi počasí, podle nichž se řídí bojové operace, mají jen 50% úspěšnost. Ze štábu mu odpověděli, že to nevadí, že hlavně potřebují nějaké vstupy pro další plánování. Myslím si, že lidé z byznysu jsou na tom dnes výrazně lépe, hlavně díky obrovské výpočetní síle a dostupným analytickým nástrojům. Sázkou na jistotu v nejistém světě však zůstává – navzdory predikcím – vůle ke změně, schopnost rychle a dostatečně se přizpůsobit a včas reagovat. Vedle aktualit, které hýbou současností, najdete v tomto čísle magazínu Marwick několik témat s nádechem budoucnosti. Podívali jsme se na výrobu bitcoinových bankomatů a shrnujeme výhody, jež firmám přináší robotizace. Přeji vám přínosné čtení a odvahu měnit se. �

Marwick – časopis pro klienty a příznivce KPMG Česká republika. Vydává 6x ročně KPMG Česká republika, Pobřežní 1a, Praha 8. MK ČR E 22213. Předplatné online verze na www.marwick.cz. Šéfredaktorka: Michaela Raková Art director: Štěpán Prokop Fotoeditorka: Barbora Mráčková Korektorka: Edita Bláhová Ilustrace obálky: Václav Havlíček Pobočky KPMG Česká republika najdete

Radek Halíček nový řídící partner KPMG Česká republika rhalicek@kpmg.cz @RadekHalicek

v Praze, Brně, Ostravě a Českých Budějovicích. www.kpmg.cz © 2016 KPMG Česká republika, s. r. o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative („KPMG International“), a Swiss entity. All rights reserved.

© 2016 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

„Prodloužení doby amortizace úvěru, respektive snížení podílu splácení jistiny v průběhu úvěrování, je dnes jedním z klíčových požadavků investorů. V mnoha případech rozhoduje více než další tlak na úrokové marže.“ Pavel Kliment, Partner odpovědný za realitní sektor, KPMG Česká republika

Úroky nejsou všechno První polovina letošního roku sice nebyla z pohledu objemu realitních transakcí v Evropě tak úspěšná jako srovnatelné období roku 2015, přesto se jedná o jedno z nejúspěšnějších období za posledních 10 let. ↓ Polovina všech evropských transakcí se ještě odehrála na britském a německém trhu, toky peněz do nemovitostí se ale v souvislosti s nejistotou ohledně výsledku referenda o brexitu a významným nedostatkem kvalitních nemovitostí v Německu přemístily do ostatních zemí v Evropě, například do Skandinávie, Francie nebo „znovuzrozeného“ Irska. Česká republika neobhájila loňské první místo, na které se po roce vrátilo Polsko, a to především několika ohromnými transakcemi jako např. akvizicí retailového portfolia jihoafrickými investory za 1 200 mil. EUR. Tak by se daly ve stručnosti shrnout některé výsledky tradičního evropského průzkumu KPMG Property Lending Barometer 2016. Letošní průzkum potvrdil pozitivní výhledy bank ve financování realitního trhu, a to především díky hospodářskému růstu, vysokému objemu investic do sektoru, růstu cen i vypořádání se s problémovými úvěry z minulosti. Čeští bankéři se skoro jednohlasně shodují na tom, že s největší pravděpodobností bude stávající nemovitostní boom pokračovat i v následujících dvou letech, a spolu s ostatními evropskými bankéři předpokládají růst úvěrového portfolia vlastní banky i celého bankovního sektoru, přesto je optimismus slabší než v minulých dvou letech.

Rostoucí vliv centrálních bank Oproti minulým letům je zřejmý rostoucí význam opatření centrálních bank pro rozvoj realitního trhu. V řadě zemí jsou tato opatření hodnocena jako nejvýznamnější faktor rozvoje trhu spolu s vývojem ekonomiky dané země. Situace není jiná ani v České republice, kde komentáře ke krokům a vlivu České národní banky zaznívají mnohem častěji než v minulých letech, a zdá se, že nemovitostní trh není tak úplně bezrizikový jako v minulém roce. Záporné úroky? Snem všech dlužníků jsou záporné úroky, kdy je referenční úroková sazba (například EURIBOR) záporná a převýší tak i úrokovou marži banky a výsledkem je pak situace, kdy dlužník neplatí úroky bance, ale banka platí úroky dlužníkovi. „Přestože dnes například 3M EURIBOR vykazuje zápornou hodnotu 0,3 %, je existence záporných úroků u nemovitostních úvěrů více než nepravděpodobná, a to především z důvodu tzv. zero-floor klauzulí v úvěrových smlouvách. Tyto klauzule stanoví, že pro účely příslušné úvěrové smlouvy nemůže být hodnota referenční úrokové sazby nižší než nula,“ říká Pavel Kliment, Partner KPMG, který je odpovědný za realitní sektor. Nejnižší úrokové marže vykazuje Německo, Rakousko nebo Švédsko a jsou vyváženy především přísnějšími podmínkami pro poskytování úvěrů. Na druhém konci pomyslného žebříčku najdeme Rusko a Turecko spolu se Srbskem a Chorvatskem. Závěry průzkumu ukazují, že i přes konkurenční boj mezi bankami se průměrná výše úrokové marže v Evropě oproti minulému roku výrazně nezměnila. V České republice je v porovnání s loňským rokem více bank schopno nabídnout úrokové marže pod 2 % a jsme svědky dalšího poklesu marží. Stále platí, že s nižšími úrokovými maržemi umí pracovat spíše větší banky, i když i některé menší jsou schopny jejich nabídku za určitých podmínek dorovnat. Přesto je zahrnutí vícero menších bank do letošního průzkumu důvodem, proč jsou v porovnání s ostatními zeměmi české úrokové marže relativně

4 — téma

Pavel Dolák Senior Manager, KPMG Česká republika pdolak@kpmg.cz

5 — téma

Kompletní průzkum Property Lending Barometer 2016 je ke stažení na www.kpmg.cz. Evropského průzkumu KPMG Property Lending Barometer 2016 se zúčastnilo přes 100 významných bank a finančních institucí ve 21 evropských zemích. Vedle České republiky se do něj zapojily Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Turecko a Velká Británie. Sběr dat se prováděl prostřednictvím hloubkových rozhovorů s představiteli bank – vedoucími oddělení financování nemovitostí nebo řízení rizik.

vysoko a není ve výsledcích vidět jejich pokles. Nízké celkové úrokové náklady také snižují citlivost dlužníků na výši marže a ti se místo toho zaměřují na vyjednávání dalších podmínek úvěru. Průzkum také potvrdil, že bankéři pořád považují developerské projekty za více rizikové, a tak pro jejich financování požadují vyšší úrokové marže než u projektů dokončených a pronajatých. Rezidenční projekty stále táhnou První místo „popularity“ u bankéřů stejně jako v minulosti obsadily rezidenční projekty před rovněž minule druhými průmyslovými nemovitostmi. Financování hotelů je mezi bankéři stále nejméně populární, přesto i zde existují výjimky jako Chorvatsko a Itálie. Nárůst hotelových transakcí na českém, respektive pražském trhu v posledních letech pak vedl k ochotě českých bankéřů více půjčovat i v tomto segmentu. České banky patří mezi ty, které jsou nejvíce ochotné financovat již dokončené a pronajaté projekty. Pro ilustraci, loni byl v Česku objem úvěrů na financování nového developmentu třikrát menší než objem úvěrů na dokončené projekty.

Financování… … v jiné než domácí měně Poskytování úvěrů v cizí měně (takřka výhradně v eurech) je nejrozšířenější v Česku, Rumunsku a Chorvatsku. … klubové 8 z 10 českých bank je ochotno poskytnout syndikované úvěry na financování nemovitostí. Klubové financování je tak v Česku v porovnání s Evropou nadprůměrně oblíbené.

Optimismus českých bankéřů Obdobně jako v minulém roce si Česká republika drží pozici jedné ze zemí s nejméně rizikovými úvěry na nemovitosti v celé Evropě. Místní bankéři se s 95% podílem bezproblémových úvěrů řadí na úroveň Švédska, Německa a Velké Británie. Pro doplnění je také třeba uvést, že uvedené země mají průměrné požadavky a podmínky pro úvěry v mnoha případech přísnější než české banky (např. výše požadavku na vlastní kapitál). Na opačném konci „žebříčku rizikových úvěrů“ je pak Kypr, Chorvatsko, Španělsko a Itálie. Na základě svých zkušeností jsou čeští bankéři přesvědčeni, že více než 85 % nejproblematičtějších úvěrů se dá zachránit restrukturalizací (např. úpravou splátkového kalendáře), což představuje po Belgii nejlepší hodnoty. Kde se platí převážně úroky a kde jistina Jednou z novinek průzkumu je zaměření se na maximální délku poskytovaných úvěrů a maximální dobu amortizace úvěru, tj. dobu požadovanou bankou na splacení celkové výše úvěru jednotlivými pravidelnými splátkami. Nejdelší maximální dobu amortizace úvěru nabízejí německé a švédské banky, a to 56 let, respektive 46 let. Zjednodušeně řečeno je tak výše splátky jistiny minimální a platí se především úroky. Na druhou stranu banky v těchto zemích s žadateli uzavřou úvěr pravděpodobně pouze na 10 let, respektive 6 let, a budou přitom požadovat splnění přísnějších ukazatelů dluhové služby než v jiných zemích. V Česku jsou pak tyto hodnoty 20 let pro maximální dobu amortizace, respektive 10 let pro maximální délku úvěru, a obě hodnoty se pohybují na úrovni evropského průměru. �

Maximální doba amortizace úvěru a délka úvěru (v letech)

60 Rusko Inflace, hospodářský pokles, růst nezaměstnanosti, ekonomické sankce, pokles domácí spotřeby a nedůvěra, to je jen výběr negativních faktorů ovlivňujících ruský trh nemovitostí. Oproti loňskému roku sice objem transakcí vzrostl o více než 45 %, z 90 % za nimi stáli ruští investoři, přesto se nedá mluvit o významném oživení a větším návratu evropských a ostatních neruských investorů na tento trh. Kritická je pro neruské investory likvidita trhu a exit projektů v rublech a následné převedení do EUR či jiné měny. Obdobná situace platí na bankovním trhu, kde jsou úrokové marže (5,5–7 %) nejvyšší v Evropě, a v souvislosti s vývojem ekonomiky, omezenou konkurencí a omezeným zájmem zahraničních bank angažovat se v Rusku se nedá očekávat, že by se tento stav v blízké budoucnosti změnil.

Průměr

Rusko

Maďarsko

Česko

Velká Británie Nejistota spojená s referendem o brexitu ovlivnila nemovitostní trh ve Velké Británii již v první polovině roku 2016, tedy v období těsně před referendem, kdy významná část investorů odložila své investiční rozhodnutí, a stála za propadem objemu transakcí oproti loňskému roku. Nejistota zůstává i po referendu a stále existuje řada investorů, kteří čekají, jak se vyřeší rozchod mezi Velkou Británií a EU. Oslabení libry (především proti americkému dolaru) v minulých měsících by mohlo znamenat zvýšení atraktivity Británie pro mnohé zahraniční investory, a to speciálně při očekávaném posílení této měny v budoucnosti. Jinou otázkou je, zda nastane hromadný exodus významných finančních institucí z Londýna do Evropy, jak by si přály mnohé metropole na kontinentu. Na tu se bohužel najde odpověď až po vyřešení rozchodu Velké Británie s EU.

Slovensko

Rakousko

Polsko

Itálie

Velká Británie

Německo 0

Délka úvěru Maximální doba amortizace úvěru © 2016 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

6 — téma

7 — téma

Velký bankovní útěk z centra Sestěhovat své zaměstnance na jedno místo do moderních prostor a ještě při tom ušetřit – právě tato tendence velkých finančních institucí v posledních letech výrazně proměnila kancelářský trh v Praze. Odkud a kam se centrály velkých bank přemístily? Vydejte se s námi na vycházku Prahou finanční… →

Krátký exkurz začneme v ulici Na Příkopě u sídla České národní banky, kterou ve skutečnosti tvoří budovy dvě, tzv. bankovní (Roithova) z let 1935–1942 a bývalá Plodinová burza, původně z roku 1894. Celá budova prošla v letech 1997–2001 rekonstrukcí za – v té době rekordních – téměř pět miliard korun. Teoreticky se tak na sebe z oken mohli celé roky dívat guvernér centrální banky a členové představenstva Komerční banky. Ta má sice formálně stále sídlo své centrály přímo naproti, ale už od začátku letošního roku se na trhu diskutuje o prodeji této budovy a většina zaměstnanců přesídlila na Václavské náměstí a do Butovic. Československá obchodní banka opustila sousedství centrální banky už v roce 2007 a její centrála sídlí v Radlicích v ekologicky šetrné budově od architekta Pleskota. V této lokalitě se bance zalíbilo natolik, že tu dokonce plánuje zahájit výstavbu druhé kancelářské budovy. Z původní centrály ČSOB Na Příkopě 14 vzniklo obchodní centrum, kde od loňského roku sídlí největší hračkárna u nás – Hamleys. �

Pavel Dolák Senior Manager, KPMG Česká republika pdolak@kpmg.cz

� Main Point Karlín

Praha 4 – český Financial District? Sousedství s Českou národní bankou vyměnila v roce 2011 i UniCredit Bank, která svou centrálu z památkově chráněného objektu bývalé Živnobanky přestěhovala do 17patrové Filadelfie v Michli, kousek od centrály MONETA Money Bank, jež odešla do této lokality z Hybernské už v roce 2003. Pozici mezi nejatraktivnějšími lokalitami si na mapě finančních institucí drží právě Praha 4 (Pankrác, Budějovická), a to nejen tím, že si tu své centrály umístily největší bankovní domy u nás, ale také tím, že zde sídlí největší společnosti. Pro doplnění: 4 ze 13 společností tvořících pražský burzovní index PX sídlí právě v této lokalitě. Z Národní se na Prahu 4, přesněji ke stanici metra Budějovická, přestěhovala i Česká spořitelna, která po vzoru své vídeňské mateřské společnosti zvažuje výstavbu nové centrály a další sestěhování zaměstnanců na jedno místo. To potvrzuje trend, že doba, kdy finanční instituce sídlily na jednom místě několik desítek let, je již minulostí.

� Pr ah a

� 5 Pr ah a

� 4 Pr ah a

� 3 Pr ah a

� 2 Pr ah a

Pr ah a

�

8 — téma

� Roithova budova Na Příkopě (ČNB)

O trochu blíže k centru – na Pankráci – od roku 2008 sídlí v City Tower, nejvyšší kancelářské budově v Praze, Raiffeisenbank, která se sem přemístila z původní centrály ve Vodičkově ulici. Budeme-li pokračovat ještě kousek po magistrále, dorazíme na Pankráci k centrále České pojišťovny, kam se naše největší pojišťovna přestěhovala ze secesní budovy ve Spálené ulici. Centrum a Karlín mají co nabídnout Centrum Prahy sice útěkem velkých bank částečně ztratilo na své atraktivitě, stále tu však sídlí 20 bank a družstevních spořitelen, 11 investičních společností, 12 pojišťoven, 1 zajišťovna, Burza cenných papírů, Ministerstvo financí i již zmiňovaná Česká národní banka. Sídla finančních institucí patřila odedávna k vrcholům architektury své doby. Jak se to daří v dnešní době, nechám na vašem posouzení, upozorním však na jednu podle mého názoru

� Budova ČSOB v Radlicích

výjimečnou stavbu v Karlíně. Jedná se o budovu Main Point, centrálu skupiny Vienna Insurance Group ČR (VIG ČR), kde sídlí pojišťovny Kooperativa a Česká podnikatelská pojišťovna a která byla v roce 2012 vyhlášena na veletrhu MIPIM nejlepší kancelářskou budovou na světě. Samotná Praha 8 (respektive oblast Karlína a Florence) je mezi finančními institucemi stále oblíbenější, o čemž svědčí kromě již zmiňovaného Main Pointu i skutečnost, že v této městské části je třetí největší počet finančních institucí po centru Prahy a Praze 4. Pozici čtvrti by měla upevnit i současná výstavba v okolí Palmovky.

Pr ah a

�

Pr ah a

�

� 8 Pr ah a

Pr ah a

�

9 — téma

� Filadelfie v Michli

Legenda Banky, družstevní spořitelny, stavební spořitelny Investiční společnosti Pojišťovny Přehled lokalit vybraných finančních institucí v jednotlivých částech Prahy jsme pro vás připravili na základě informací z České národní banky.

Anketa: Jaká stavba v Praze chybí?

Zeptali jsme se osobností ze světa real estate, jaký mají názor na současný stav trhu.

Jakou stavbu byste v Praze rád/a viděl/a? Které území (kdekoliv v ČR) považujete za nejlepší pro rozvoj? Pokud byste mohl/a změnit jednu věc na nemovitostním trhu, která by to byla?

Není tu vysloveně stavba, kterou bych ráda v Praze viděla. Je však potřeba nadále pečovat o ty současné, aby představovaly symboliku a majestátnost Prahy. Co by bylo jistě potřebné a také potěšilo mnoho Pražanů i návštěvníků, to by byly projekty řešící dopravní situaci v hlavním městě. Léta se mluví o síti záchytných parkovišť na okrajích města pro snížení provozu a množství parkujících aut v centru. Ale pouze mluví. 2. Každý kraj má své specifikum, na které by se měl zaměřit pro svůj vyvážený rozvoj tak, abychom u nás měli konkurenceschopné regiony. Jako ministryně pro místní rozvoj samozřejmě vidím věci především „očima“ svého resortu a také zejména z hlediska venkova. Velké projekty typu průmyslových zón jsou v centru pozornosti jak ostatních resortů, tak krajských úřadů. Naše úsilí je zaměřeno zejména na podporu cestovního ruchu, na financování údržby i méně významných pamětihodností, například sakrálních památek, na zvyšování kvality života místních obyvatel nebo propagaci specifických regionálních kulturních akcí, které mohou přilákat návštěvníky. Z minulosti zde jsou dluhy, taková „bílá místa“ zasluhující lepší podporu, najdete je v každém kraji. 3. Mohla jsem a taky jsem udělala. Vládou nám prošla novela stavebního zákona, která ulehčí život zejména drobným stavebníkům. Například na stavbu rodinného domu bude místo stavebního povolení nově stačit jednodušší ohlášení stavby. To se dnes smí používat jen pro menší domky zabírající maximálně 150 metrů čtverečních. Složitým a zdlouhavým řízením již bude konec a celkově předpokládám, že tyto kroky budou mít pozitivní dopad na oživení stavebního průmyslu v České republice, ale i na realitní trh. Karla Šlechtová ministryně pro místní rozvoj

Nejraději bych viděl rozestavěnou celou novou městskou čtvrť. Čtvrť s ulicemi, náměstími a parkem – a také s byty, kancelářemi a obchody. Nejlépe na místě někdejšího kolejiště v některém z pražských brownfieldů. A kdyby se v rámci výstavby podařilo realizovat i architektonicky kvalitní radnici nebo jinou veřejnou budovu, tak bych snad omdlel blahem. 2. To je jasné: pražské brownfieldy a přestavbová území. Ve vnitřním městě tu máme 950 nevyužívaných hektarů! Právě stará nákladová nádraží či opuštěné výrobní areály jsou klíčem k budoucímu rozvoji Prahy. Věřím, že lze stavět, aniž bychom oslabili kvalitu stávající zástavby v okolí. Naopak – když se oplocené a zanedbané plochy, které člověk musí obcházet, promění v nové kusy města, vznikne tím i mnoho nových propojení. Pro obyvatele z okolí se tak „zkrátí“ vzdálenosti. 3. Rozličnost a rozmanitost produktů. Dnes vidíte samé „viladomy v zeleni“ a „nejlevnější nové byty u lesa“. Představoval bych si zábavnější nabídku. Petr Hlaváček ředitel Institutu plánování a rozvoje Praha (únor 2015 až září 2016) 1.

Praze chybí velké muzeum moderního umění. Přál bych si také v Praze vidět realizaci některého z výrazných japonských architektů. 2. Podle mého názoru to byl a je samozřejmě Karlín, jehož rozvoj je už téměř hotov. Stejný potenciál a atmosféru mají také Holešovice, kde připravujeme některé z našich projektů. 3. Stále pokulhává spolupráce s městy. Je zásadní, aby se toto zlepšilo. Škodí to rozvoji měst, ale i celé ČR. Jsem nadšen z PPP projektů, které vidím v zahraničí, a doufám, že se podaří podobné projekty prosadit i tady. Serge Borenstein spoluzakladatel Karlín Group

10 — téma

1. 2. 3.

Osobně mě mrzí, že se nezrealizoval projekt Kaplického knihovny nebo nějaký jiný projekt podle jeho návrhu. Takový projekt by určitě byl moderní architektonickou zajímavostí a asi i další turistickou atrakcí, podobně jako kdysi kontroverzní Tančící dům. 2. Obecně jsou to území po velkých průmyslových podnicích, a to zejména ta území, která se nacházejí v blízkosti center jednotlivých měst. Velmi dobrými příklady mimo Prahu jsou projekty v lokalitě Nová Karolina v Ostravě, obchodní centrum Šantovka v Olomouci apod. 3. Naprostá většina developerů asi zmíní povolovací procesy. Z pohledu banky žádná významná omezení fungování trhu nevidím. Jan Rýdl ředitel nemovitostního a projektového financování, Raiffeisenbank

11 — téma

T-Site v Tokiu - takové projekty v Praze zatím nenajdeme

Řada lidí by jistě odpověděla, že Praze chybí velké veřejné stavby, jako je například koncertní síň skutečně světových parametrů apod. Já jsem ale developer bytové výstavby. Mně v Praze chybí přelomový velký projekt s unikátním pojetím a autenticitou, který ukáže cestu změny od zanedbaných ploch a brownfieldů k jejich novému využití pro moderní městské bydlení. O těch skutečně velkých pozemcích tohoto typu se už v Česku mluví desítky let, a pořád žádný výsledek. Já ale věřím, že náš akviziční vstup do projektu na pozemcích severně od nákladového nádraží Žižkov přinese konečně zlom. Projekt, který jsme koupili s již vydaným územním rozhodnutím, v souladu s požadavky městské části výrazně odlehčíme a přepracujeme ho tak, že bude obsahovat výhradně bytovou funkci v přízemí bytových domů vhodně doplněnou prostory pro obchod a služby, s hodnotným veřejným prostorem, spoustou zeleně, moderní architekturou. Blízko centra Prahy se tak zanedbané nádraží bez provozu a bez jakéhokoli užitku pro okolí změní na novou rezidenční čtvrť se všemi potřebnými službami a občanskou vybaveností. 2. Největší rozvojový potenciál v Česku má bezpochyby Praha. Do Prahy jako přirozeného centra České republiky se logicky soustřeďují ekonomické aktivity a díky tomu k sobě hlavní město stahuje z regionů především velmi úspěšné lidi, kteří sem přicházejí uplatnit svůj talent a schopnosti. To Prahu logicky dále posiluje a upevňuje to její postavení v rámci ČR i Evropy. Všichni tito nově příchozí mladí úspěšní a aktivní lidé ale potřebují bydlet. Rozvoj v rezidenční oblasti tak musí s tímto rostoucím významem Prahy také korespondovat. Realita je ale bohužel zcela odlišná. Úřady vydávají poslední měsíce v Praze stavební povolení pro jednotky bytů, což je zcela nedostatečné. Jako by si snad ani představitelé městských částí rozvoj Prahy a posilování jejího významu nepřáli. Ročně se obnovuje jen necelé jedno procento pražského bytového fondu a tempo bytové výstavby zřejmě v následujících letech ještě dále výrazně poklesne. 3. Realitní trh velmi negativně ovlivňuje fakt, že politické naladění je již řadu let značně vychýlené v neprospěch investorů nové výstavby – developerů. V podstatě kdokoli má dnes možnost se vyjádřit k chystané výstavbě a toto právo často nátlakové skupiny zneužívají a výstavbu blokují bez racionálního zdůvodnění. Kde jsou ale práva vlastníka? To přece není jen nějaký anonymní účastník územního řízení. Je to vlastník pozemku a jeho zájmem je ten pozemek rozvinout. Postavit na něm bydlení s krásným upraveným okolím. Aby práva vlastníků byla veřejností pozitivně vnímána, to je to, co bych opravdu změnil rád. Často se setkávám s tím, že slovo developer lidé považují za sprosté slovo. Dušan Kunovský předseda představenstva, Central Group a. s.

Chtěl bych tu vidět víceúčelový developerský projekt, co by oslovil ten obrovský demografický segment mladých tvůrčích lidí, kteří ve městě žijí. Možná kreativní nebo technický inkubátor podporující rozvoj malých a středních podniků a kreativního byznysu. Nebo jsem nedávno navštívil projekt T-Site v Tokiu. Pozemek koupila a zastavěla společnost Tsutaya, největší maloobchod s knihami a médii. Vytvořili rozmanité městečko s velmi moderním knihkupectvím, kavárnami, restauracemi, místy pro konání kulturních akcí, veřejnými parky a obchůdky prodávajícími lokální produkty. Některé prostory jsou zvlášť nabízeny mladým značkám pro speciální „pop-up“ obchody. Byl jsem tam za posledních šest měsíců celkem čtyřikrát, za každého počasí, a vždycky tam bylo plno lidí: rodiny, mladí lidé a tvůrčí typy. V dubnu jsem navštívil podobné nově zastavěné místo v Hongkongu a tento typ projektů najdeme i ve Vídni nebo v Berlíně. V Praze taková místa chybí, protože developeři stále upřednostňují spíše konvenční, monofunkční zástavbu, například nákupní střediska „ze staré školy“, jako v 90. letech. V Praze je obrovská kreativní komunita a trh je připravený na něco trochu jiného. Bubny v Holešovicích na Praze 7. Tento brownfield má skvělou polohu k tomu, aby se stal kreativním, technickým a kulturním střediskem Prahy na úrovni 21. století. V časopise E15/Euro vyjde můj článek, kde navrhuji, aby hlavní město Praha veškeré pozemky v Bubnech odkoupilo (za tržní cenu) a založilo korporaci pro zastavění tohoto území. Tato korporace (jako hlavní developer) by měla naplánovat a vybudovat veškerou infrastrukturu a veřejná prostranství spojující místo s parkem na nábřeží a poté prodávat jednotlivé parcely dalším developerům. V Praze nenajdete lepší místo pro nový typ zástavby a pro otestování modelu partnerství veřejného a soukromého sektoru formou korporace – jako se to podařilo v jiných městech. Strašně nám chybí nové projekty. Rád bych v Praze viděl více spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem na projektech výstavby veřejných prostranství a infrastruktury. Když cestujete do sousedních měst podobné velikosti, teprve vidíte, jak developerský trh v České republice stagnuje, zejména co se týče projektů na bázi spolupráce soukromého a veřejného sektoru a občanské společnosti. Navíc si myslím, že teď, s ohledem na pozastavení tvorby metropolitního územního plánu, má magistrát skvělou příležitost si prostudovat a pochopit ekonomické a kulturní dopady městské výstavby. Někteří politici se velmi hlasitě vyjadřují proti jakékoli výstavbě a tímto přístupem, že „všichni developeři jsou špatní“, se jim podařilo destabilizovat Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy a prakticky zastavit veškerou výstavbu. Toto prostředí je naprosto toxické a politici, kteří by i městskou výstavbu podporovali, možná nekladou těm, kdo

výstavbu nepodporují, ty správné otázky. Plánování a rozvoj města jsou o hospodářském a kulturním rozvoji, tečka. Jsou o vytváření pracovních míst a lepšího, zelenějšího místa k životu. Tento širší cíl by měly naplňovat všechny projekty. Kdyby politici měli k dispozici lepší data o tom, jaký dopad má městská výstavba na ekonomiku a naopak jaký dopad má absence městské výstavby, mohli by zaujmout mnohem lepší, ne tak politickou pozici. Jsem trochu v šoku, že se tím nikdo podrobněji nezabývá. Moje organizace reSITE nabídla městu pomoc v řadě těchto otázek a jsme stále ochotni pomoci prostřednictvím naší globální sítě odborníků. Martin Joseph Barry architekt, director reSITE 1.

Národní knihovnu od architekta Jana Kaplického v Praze na Letné. 2. Prahu, bez ohledu na to, že se zde v dnešní době kvůli nesmyslně dlouhým povolovacím procesům skoro nedá stavět. 3. Podřídil bych všechny stavební úřady napřímo Ministerstvu pro místní rozvoj. Tím bych odstranil propojenost samosprávy se státní správou a z toho plynoucí systémovou podjatost. Marcel Soural předseda představenstva, Trigema a. s. 1.

Moderní budovy v rámci státní správy jako první krok k modernizaci a zefektivnění byrokracie. 2. Prahu. 3. Reputace developera. Omar Koleilat CEO Crestyl Group 1.

Dokončený okruh kolem Prahy, aby si centrum ulevilo od náporu aut. 2. Žádné konkrétní území, ale řadu brownfieldů v Praze, které by mohly či měly být developovány jako celek a s podporou města. 3. Způsob rozhodování orgánů veřejné moci v ČR, tak aby úřady a soudy rozhodovaly rychle, předvídatelně a spolehlivě. To by mělo pozitivní dopad i na fungování nemovitostního trhu. Tomáš Procházka ředitel financování nemovitostí, Unicreditbank

12 — téma

13 — téma

Potenciál volného času Dnešní doba v mnohém připomíná průmyslovou revoluci. Desítkami či stovkami let prověřené obory upadají v zapomnění nebo se mění k nepoznání, dramaticky roste efektivita práce a vzniká řada zcela nových odvětví.

Text: Jiří Táborský

→

Foto: Sergei Butorin / Shutterstock.com

Turisty láká bezpečí „Je to vcelku logické. Automatizace totiž šetří zejména čas, a to se netýká jen práce, ale také třeba péče o domácnost. Ušetřené hodiny se dají věnovat sportu, zábavě nebo jakékoli jiné volnočasové aktivitě. Podmínkou ale je, že existuje nějaká infrastruktura pro trávení volného času,“ dodává Špaček s tím, že druhů takové infrastruktury je nespočet. Členit je lze třeba na kulturní, jako jsou kina, divadla, festivalové areály, dále sportovní, zábavní a rekreační. „Zdaleka nejlepší je, když se na jednom místě sejde víc druhů. Podle našich zkušeností je to spolehlivý způsob, jak nastartovat cestovní ruch v dané oblasti,“ vysvětluje. Právě podpora turismu je hlavním důvodem, proč se volnočasové areály budují čím dál častěji. Kromě toho, že lidé mají podstatně více volného času než dřív, tomu nahrává i řada dalších faktorů. Jedním z těch nejlépe pozorovatelných je bezpečnostní situace ve světě. Mnoho lidí opouští tradiční turistické destinace, jako je například Egypt, z obavy o svou bezpečnost. I spousta Čechů se proto rozhoduje strávit dovolenou raději přímo v České republice, což už není problém právě v důsledku velkého rozvoje volnočasové infrastruktury. Téma bezpečnosti k nám přivádí také stále větší počet zahraničních turistů. V letošním světovém indexu míru jsme se totiž stali šestou nejbezpečnější zemí na světě. „Je to skvělá

zpráva pro příjezdový cestovní ruch. Naše republika má co nabídnout a bezpečí je důležitým atributem v rozhodování zahraničních turistů o tom, kterou zemi navštíví,“ říká ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, do jejíž kompetence cestovní ruch spadá. Bez zkušeností to nejde Za boomem infrastruktury pro volný čas stojí do značné míry peníze z evropských fondů, které města či kraje mnohdy využily k budování různých volnočasových areálů. Stranou ale nejsou ani projekty financované čistě ze soukromých zdrojů. „Zdroj financování je ostatně jedním z hledisek dělení těchto projektů. Je velký rozdíl, jestli něco buduje město, nebo soukromý investor. Plánování i realizace takových projektů se v mnoha věcech liší. Z finančního hlediska pak také hraje roli, jestli bude služba placená, dejme tomu jako návštěva fitcentra, nebo bude veřejná a používání bude zdarma,“ říká Špaček. Stavba v podstatě jakéhokoli zařízení pro trávení volného času je investicí, která může mít poměrně slušnou návratnost. Platí to, ať už se bavíme o nějaké formě vstupného u soukromých projektů, nebo o příjmech z cestovního ruchu pro lokální ekonomiku u projektů veřejných. Stejně tak ale platí, že špatně připravený či realizovaný projekt může znamenat obrovské ztráty. „Obecně se dá říct, že by investor měl vždy využít služeb nějakého profesionálního poradce, který má s těmito projekty zkušenosti,“ dodává Špaček.

14 — téma

„Před lety šel dřevorubec do lesa se sekerou a za den pokácel pár stromů. Jakmile dostal motorovou pilu, byla těžba dřeva výrazně efektivnější. Dneska přijede do lesa harvestor, který za den vytěží takový objem dřeva, že by to staří dřevorubci se sekerami dělali kdovíjak dlouho. Trochu opomíjenou otázkou je, co bude s těmi dřevorubci. Automatizace výroby kromě jiného znamená, že se spousta lidí bude muset živit něčím jiným, protože zemědělství nebo továrny se bez jejich manuální práce obejdou,“ ilustruje změnu společnosti i ekonomiky Ondřej Špaček, konzultant z české pobočky nadnárodní poradenské společnosti KPMG. Těžko bychom hledali oblast, do níž změny vyvolané technologickým pokrokem nezasáhly. Skutečně odstrašující příklady nabízí dnešní Amerika a její někdejší průmyslové zóny, jako je například Detroit. Tisíce lidí bez práce a bez naděje, že by ještě nějakou sehnali. V Česku se naštěstí tyto apokalyptické výjevy prakticky nevyskytují. Pracovní sílu se totiž daří přesouvat do řady nových odvětví, přičemž nejviditelnější přesun už léta probíhá z průmyslu a zemědělství směrem do služeb. Stále větší uplatnění pak přinášejí služby, které se týkají využití volného času.

15 — téma

Jak to (ne)dělat I dva na první pohled velmi podobné projekty mohou být z hlediska úspěšnosti dramaticky rozdílné, stačí jen podcenit jejich přípravu nebo kteroukoli část realizace. Jako typický příklad úspěchu se dá vzít Lipno nad Vltavou. „V téhle oblasti máte infrastrukturu pro letní i zimní dovolenou. Kromě sjezdovky jde třeba o projekt Stezka v korunách stromů, který má obrovskou návštěvnost. Navíc se daří sem turisty přivádět opakovaně. Například sem jedou na letní dovolenou s dětmi a pak přijedou sami, protože je tu infrastruktura i pro pořádání kongresů,“ popisuje Špaček. Důležitým aspektem celého Lipna je, že všechno probíhá v úzké spolupráci s místním obyvatelstvem a také s místní samosprávou. Ukazuje se, že právě naladění místních je pro úspěch v podstatě klíčové.

Podobným projektem jako zmíněná Stezka v korunách stromů je Stezka v oblacích, která se nachází v oblasti Králického Sněžníku. „Tady investor podcenil dohodu s místními. Když už někdo přijede, tak se potýká s chybějící návaznou infrastrukturou. A jedná se o ubytovací kapacity, restaurace a všechno ostatní. Místní jsou převážně proti celému projektu, což ho prostě sráží na kolena,“ uvádí Špaček

V tom právě spočívá úloha kvalitních poradců, kteří mohou organizovat kulaté stoly s místními, vyjednat výhodné podmínky s místní samosprávou a obecně zařídit vše potřebné. Jejich význam poroste stejně, jako poroste význam volnočasové infrastruktury. Kromě již zmíněných bezpečnostních aspektů a množství volného času rostoucího úměrně modernizaci celé ekonomiky je tu i demografický aspekt. Vysoká úroveň zdravotnictví v kombinaci s důchodovým systémem vytváří velký počet aktivních důchodců, kteří chtějí nějak trávit svůj čas. V západním světě jsou tito lidé významnou ekonomickou silou a tento trend přichází i do České republiky, která má navíc v mnohém parametry ideální turistické destinace. Abychom se jí skutečně stali, je potřeba vybudovat podstatně rozsáhlejší volnočasovou infrastrukturu, než jakou máme nyní. Ta ovšem musí fungovat jako celek. Osamocené projekty bez návaznosti na ubytování, stravování, sportovní vyžití a další oblasti mají jen minimální šanci na úspěch.

16 — téma

Optimalizovat nemusí být vždy optimální

17 — téma

Současná doba je v mnoha ohledech turbulentní a daně nejsou výjimkou. Příkladem toho je skutečnost, že Apple má Irsku podle Evropské komise doplatit korporátní daň ve výši až 13 miliard eur (351 miliard korun), což představuje více než čtvrtinu výdajů státního rozpočtu České republiky pro rok 2016. Smyčka se stahuje také kolem českých daňových poplatníků.

Petr Toman Partner KPMG Česká republika ptoman@kpmg.cz

Významné aktivity v této oblasti vyvíjí Organizace pro ekonomický rozvoj a spolupráci (OECD), která navrhla akční plán boje proti agresivnímu daňovému plánování, tzv. BEPS. Ten kromě jiného vykrystalizoval na úrovni Evropské unie ve směrnici s běžně používanou zkratkou ATAD (Anti-tax avoidance directive), která zavádí konkrétní opatření zaměřená proti agresivnímu daňovému plánování. Aby toho nebylo málo, i české finanční úřady objevily koncept zneužití práva, který začínají ve velké míře uplatňovat. Zásah Nejvyššího správního soudu Tím ale změny pro české daňové poplatníky nekončí. Letos na jaře byla média plná zpráv o výrazných daňových doměrcích, které provedla daňová správa. Za některými z nich stál loňský rozsudek Nejvyššího správního soudu, jehož hlavním tématem bylo označení fúzí a převodů vlastnických podílů v rámci skupiny společností za zneužití práva. Klíčové je, že se jednalo o první transakci tohoto typu, kterou daňová správa úspěšně napadla. Dá se tím pádem očekávat, že další podobné transakce tento osud nemine. V popisovaném případě není nutné zabíhat do detailů. Zcela stačí schematický popis situace, aby bylo patrné, jaké typy transakcí jsou teď v hledáčku daňové správy, jež nyní prokázala schopnost je řešit pro stát uspokojivým způsobem. V rámci vnitropodnikové restrukturalizace došlo uvnitř skupiny k převodu podílů vybraných společností. Následovaly fúze mezi nově nabytými společnostmi a jejich vlastníky. Prostřednictvím postupování vzniklých pohledávek a jejich následné transformace byla ve výsledku celá restrukturalizace financována formou úvěrů poskytnutých zahraničním vlastníkem. Takto provedená restrukturalizace vedla k tomu, že nástupnické společnosti nesly nejen úrokové náklady z půjček spojených původně s pořízením podílu na zaniklých společnostech, ale také ztrátové aktivity získané fúzí. Kombinací těchto faktorů došlo k vykázání daňových ztrát na rozdíl od dříve vykazovaného kladného daňového základu.

18 — téma

Po čem šel finanční úřad Popsaný postup neušel pozornosti lokálního finančního úřadu, a proto do podniku dorazila kontrola. Její závěr, který byl následně potvrzen i v soudním řízení, zněl, že restrukturalizace vedla k dodatečnému zvýšení nákladů, čímž vznikly daňové ztráty místo kladné daňové povinnosti. Firma se v rámci dokazovacího řízení snažila argumentovat, že cílem restrukturalizace bylo zajištění potřebné kontroly vlastníků jednotlivých společností a také zajištění dalších záměrů skupiny na prodej restrukturalizované společnosti. Finanční úřad to však viděl jinak – cílem restrukturalizace nebylo nic jiného než získání daňové výhody. Soud sice uznal legitimnost záměrů skupiny, ale také konstatoval, že se jich dalo dosáhnout i jinak, zejména podstatně levněji. Nakonec tedy postup skupiny označil za zneužití práva a vykázané úrokové náklady označil za neoprávněné, tudíž i daňově neuznatelné. Konec restrukturalizací? Výše popsaný případ možná mnohé odradí od myšlenky na vnitropodnikovou restrukturalizaci. Ale nemusí být tak zle – je však nutné mít dostatečně průkazné ekonomické důvody k provedení takového kroku. Jak naznačuje popsaná kauza, není vyloučeno, že tyto důvody bude podnikatel muset prokazovat u soudu. To se samozřejmě netýká pouze restrukturalizací, ale

v podstatě jakékoli operace, jejímž výsledkem může být kromě jiného i snížení daňové zátěže. Jinými slovy, plánování jakéhokoli ekonomického kroku musí obsahovat jasný podnikatelský záměr a prověrku všech ekonomických důvodů takového kroku. Závěrem Směrnice Evropské unie a také postup českého Nejvyššího správního soudu zřejmě vytyčují nový směr v daňové praxi. Při plánování restrukturalizace či jiné transakce v rámci skupiny je potřeba to brát na vědomí a není od věci si možná rizika zhodnotit i u transakcí již proběhlých nebo u těch, které zrovna probíhají. Samozřejmě nelze predikovat, jak daňová správa využije zkušeností, které v popisované kauze získala, ale z jejího poslání naplňovat státní rozpočet se dá mnohé odhadnout. V této souvislosti jistě stojí za zmínku, že prostředky Finanční správy pro plnění státního rozpočtu jsou omezené a v době, kdy se nemění sazby daně, je možné dosáhnout navýšení příjmů pouze prostřednictvím růstu ekonomiky či vyššími doměrky v rámci daňových kontrol. Podle prezentace úspěchů Finanční správy pak byla na převodních cenách a transakcích s tzv. daňovými ráji za rok 2015 a první čtvrtletí roku 2016 doměřena na dani přibližně jedna miliarda korun.

19 — téma

Co upravuje ATAD ? 1 Konec neomezené uznatelnosti nákladů na dluhové financování Tato změna je pravděpodobně tou nejdůležitější ze všech. Náklady na financování společnosti mají být daňově uznatelné jen do výše 30 procent zisku před započtením úroků, daní a odpisů (EBITDA). Výpočet určíme jako zisk před zdaněním zvýšený o odpisy a rozdíl mezi náklady na financování a příjmy společnosti z financování. Je však na rozhodnutí členských států, zda úroky do výše tří milionů eur budou daňově uznatelné bez ohledu na splnění kritéria EBITDA. Směrnice za určitých okolností umožňuje daňovou uznatelnost nákladů na financování překračujících 30 procent EBITDA, pokud je poměr dluhového financování konkrétní společnosti stejný jako poměr na úrovni celé skupiny. Toto opatření by se nemělo vztahovat na společnosti, jež nejsou součástí konsolidované skupiny. Ve směrnici je také přechodné ustanovení, které říká, že se nové restrikce nemusí uplatnit na půjčky uzavřené před 17. červnem 2016. Členské státy EU mají také volné ruce, pokud jde o uplatnitelnost neuznaných nákladů bez omezení v budoucnu, přenesení neuznaných nákladů až tři roky do minulosti nebo přenesení nevyužité nákladové kapacity až pět let do budoucnosti. Stejně tak se tato omezení nemusí uplatnit na finanční instituce. Definice nákladů na dluhové financování je velmi široká a kromě úroků zahrnuje i řadu dalších souvisejících položek.

Zdanění při odchodu (tzv. exit taxation) Směrnice se zabývá i zdaněním nerealizovaných zisků při přeshraničních převodech majetku mezi společností a stálou provozovnou a při přesunu daňové rezidence. Jestliže se jedná o převody či přesuny do jiného členského státu EU nebo EHP, daňová povinnost se může rozprostřít až na pět let. Tento odklad platby může podléhat úrokům či zajištění této platby. 2

3 Zneužití práva v korporátní dani Směrnice nově zcela jasně říká, že transakce, jejichž jedinou hodnotou je získání daňové výhody, nemají být uznány. Toho se ostatně týká i popsaný případ.

Pravidlo CFC aneb zdanění zisku ovládaných společností Jestliže má mateřská společnost v zahraničí ovládanou firmu, může se jí stát, že zdaněn bude i zisk této ovládané firmy, a to v rámci základu daně mateřské společnosti, přičemž vůbec nemusí dojít k vyplacení tohoto zisku ovládané společnosti. Týká

se to však jen některých typů příjmů, zejména pak těch pasivních, jako jsou úroky, dividendy, licenční poplatky či příjmy z finančních činností. Podle finální verze směrnice by příjmy z nemovitého majetku těmto pravidlům podléhat neměly. Omezení hybridních struktur Častým nástrojem na obcházení daňových předpisů je využívání nesouladu mezi zákony jednotlivých států. Směrnice tyto praktiky značně omezuje a dvojí odpočty například stejných úrokových nákladů či daňová uznatelnost platby a nezdanění této platby příjemcem by měly být minulostí. 5

Kdy to přijde? Směrnice by se v daňovém právu členských států měla projevit do konce roku 2018. Většina opatření tedy nabude účinnosti k 1. lednu 2019. V případě, že legislativa státu již obsahuje pravidla proti erozi základu daně a přesouvání zisků, která jsou stejně účinná jako omezení odečitatelnosti nákladů na dluhové financování, může stát vyčkat s implementací tohoto opatření až na dohodu OECD v této oblasti nebo maximálně do roku 2024. Jestliže by členský stát chtěl platnost odložit, musel by požádat nejpozději v roce 2017, o čemž ale české ministerstvo financí podle našich informací neuvažuje. Dopad na realitní sektor U společností působících v oblasti nemovitostí bude mít největší dopad omezení daňové uznatelnosti dluhového financování. Tento typ financování je totiž v jejich případě skutečně významným nákladem. V současnosti je obecně možné odečíst od základu daně úroky z vnitroskupinových úvěrů do výše čtyřnásobku vlastního kapitálu společnosti a obecně pak veškeré úroky z úvěrů a půjček od třetích stran (např. bank). Nové omezení na 30 procent EBITDA může financování značně zkomplikovat, jelikož toto pravidlo zahrnuje veškeré úvěry a půjčky. V důsledku široké definice nákladů na dluhové financování se test může nově vztahovat i na úroky kapitalizované do pořizovací ceny aktiv evidovaných v rozvaze společnosti. V praxi bude tedy záležet na tom, jak budou předmětná ustanovení konkrétně implementována do českého zákona o daních z příjmů, neboť směrnice poskytuje členským státům značný prostor k jejich úpravě. Doporučujeme tedy důsledně sledovat, v jaké formě budou daná ustanovení implementována do českých daňových předpisů, a zohlednit je při plánování nových projektů nebo refinancování stávajících.

Co čeká znalce? Současný zákon o znalcích a tlumočnících se včetně prováděcí vyhlášky chystá po 59 letech do důchodu.

Petr Škoch Senior Consultant, Real Estate Valuer Risk Consulting KPMG Česká republika pskoch@kpmg.cz

Na jeho místo by od 1. ledna 2018 mohl nastoupit zcela nový zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech včetně prováděcí vyhlášky. Pokud bude zákon přijat v současné podobě, tak se změní skutečně mnohé a je dobré být na to připraven. Proto přinášíme přehled změn, které se nám jeví jako zásadní. Na první místo je dobré zařadit finanční ohodnocení. Zatímco dnes je hodinová sazba za výkon znalecké činnosti pro orgány veřejné moci v rozmezí 100–350 korun za hodinu, nový zákon navrhuje odměny podstatně štědřejší. U znalců je navržena taxa 300–550 korun za hodinu, u znalců ve zdravotnických oborech 400–650 korun a 500–750 korun za hodinu u znaleckých ústavů a kanceláří. Zajímavá je také náhrada za ztrátu času ve výši 300 korun za hodinu. Znalečné bude uhrazeno bez zbytečných odkladů po právní moci rozhodnutí o znalečném nejpozději do 30 dnů. Nová registrace, nové zkoušky Asi ne úplně vítanou komplikací pro současné znalce bude fakt, že jejich oprávnění jim podle nové úpravy prakticky zaniká. Na pokračování v činnosti však není nic extra komplikovaného. Přechodné období bude trvat pět let, během nichž současní znalci budou muset splnit nové podmínky pro jmenování. Jmenovaným podle současného zákona navíc stačí podat žádost o vznik oprávnění a automaticky tak budou mít splněnou první část zkoušky, tedy vypracování znaleckého posudku a přezkoušení z odborných otázek. Zbývat bude jen obecná část, což je kurz znaleckého minima, který bude pořádat Justiční akademie. Po absolvování tohoto kurzu bude možné pokračovat ve znalecké činnosti. Pokud znalec kurz neabsolvuje, bude vyškrtnut ze seznamu znalců. Omezením se nevyhnou ani znalecké kanceláře. U nich je dokonce lhůta kratší než u samotných znalců. Konkrétně bude nezbytné do jednoho roku od nabytí účinnosti zákona prokázat Ministerstvu spravedlnosti, že svou znaleckou činnost vykonávají s pomocí alespoň jednoho znalce, který má oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru a odvětví jako tato znalecká kancelář. Výraznou změnou je také zpřísnění dohledu nad znaleckými posudky. Krajské soudy budou každých pět let vyžadovat alespoň tři náhodné znalecké posudky ke kontrole.

Nový mustr na znalecké posudky Konečně také dojde k určitému sjednocení znaleckých posudků. Zákon totiž nově zpřesňuje náležitosti znaleckého posudku, zejména říká, že znalecký posudek bude muset být úplný, pravdivý a přezkoumatelný. Dále bude muset znalecký posudek obsahovat titulní stranu, zadání, výčet podkladů, posudek, nález, odůvodnění, závěr, přílohy potřebné k zajištění přezkoumatelnosti znaleckého posudku a znaleckou doložku. Zcela přesná specifikace je pak uvedena v návrhu vyhlášky. Měnit se bude i terminologie. Ze znaleckých ústavů uvedených v tzv. prvním oddílu se stanou znalecké kanceláře. Znalecké ústavy v druhém oddílu, což jsou typicky např. vysoké školy, specializovaná pracoviště atd., zůstanou i nadále znaleckými ústavy. Znalci také budou smět být členy jen jedné znalecké kanceláře a nebudou moci vykonávat znaleckou činnost samostatně. Změny se ale netýkají jen znalců, kanceláří a ústavů. Nové podmínky se dotknou i soudnictví, protože dojde ke změně působnosti krajských soudů. V oborech doprava, ekonomika, stavebnictví, strojírenství a zdravotnictví zůstane působnost v podobě nynějšího rozdělení, tj. na všech krajských soudech budou spravovány výše uvedené obory, ale u ostatních oborů dojde k centralizaci pod vybrané krajské soudy. V zákoně a vyhlášce jsou také uvedena pravidla pro povinné pojištění znalců, přičemž právě ve vyhlášce lze nalézt minima pro jednotlivé obory a odvětví znalecké činnosti. Konkrétní částky v aktuálním návrhu prozatím nejsou, ale při limitu pojistného plnění jeden milion korun bude roční platba na pojistném zpravidla ve výši 3 000 až 3 500 korun pro znalce. Doklad o pojištění bude znalec muset doložit, jinak mu hrozí vyškrtnutí ze seznamu znalců. Nepříliš příznivou zprávou je další zpřísnění pokut za přestupky, které se navyšovaly již v roce 2011. Podle návrhu by pokuta mohla dosáhnout až pěti set tisíc korun. Obecně se dá říci, že návrh zákona i vyhlášky samozřejmě přináší i řadu dalších změn. Ty však již přesahují rámec tohoto textu. V každém případě ale platí, že popsané změny nejsou definitivní. Podobných návrhů byla v uplynulých letech představena řada, přičemž mají společné to, že se je nikdy nepodařilo prosadit. Zda se tedy nového zákona a vyhlášky dočkáme, je otázka, na niž se momentálně těžko hledá odpověď.

20 — téma

↓

21 — téma

Hodinová sazba znalců současný zákon 100–350 Kč/hod. nový zákon 300–550 Kč/hod. ǫǫznalci ve zdravotnických oborech 400–650 Kč/hod. ǫǫznalecké ústavy a kanceláře 500–750 Kč/hod.

Jak se stát znalcem Podmínky vzniku znaleckého oprávnění, kanceláře či ústavu se mění jen minimálně, takže se dá říci, že téměř zůstává úprava ze zákona o znalcích a tlumočnících. Návrh vyhlášky ale přece jen nějaké změny přináší. Konkrétně se týkají jmenování znalců do jednotlivých oborů. Pro ilustraci můžeme použít obor ekonomika, odvětví oceňování nemovitých věcí. Pro získání tohoto oprávnění je uchazeč povinen splnit následující: ǫǫvysokoškolské vzdělání odpovídajícího směru zaměřené na dané odvětví nejméně magisterského stupně; ǫǫabsolvování postgraduálního specializačního studia v rozsahu minimálně čtyři semestry nebo doktorského studijního programu zaměřeného na dané odvětví, je-li takové studium zavedeno; ǫǫminimálně 10 let aktivní odborné praxe zaměřené na dané odvětví po ukončení vysokoškolského studia bezprostředně předcházející podání žádosti o jmenování; ǫǫpublikační/přednášková činnost zaměřená na dané znalecké odvětví; ǫǫplatné osvědčení/certifikát o odborné způsobilosti zaměřené na dané odvětví, pokud je možné jej získat. Kromě toho bude samozřejmě nutné složit odbornou vstupní zkoušku a obhájit znalecký posudek včetně přezkoušení z odborných otázek.

V 19. století s postupem průmyslové revoluce dělníci rozbíjeli stroje, které, jak věřili, jim braly práci. Dnes stojíme podle všeho na prahu čtvrté průmyslové revoluce. Chytří roboti mají zálusk na sofistikovanou práci, dodnes téměř výsadní doménu lidí, jakou je třeba diagnóza nemoci lékaři. Budou to tentokrát vysoce kvalifikovaní pracovníci, kdo se vzbouří proti strojům? ↓

Technologický pokrok ve zpracování lidské řeči, v umělé inteligenci, datové analýze či integraci IT systémů umožňuje využití digitalizované pracovní síly ve formě softwarových robotů, tedy programů napodobujících pracujícího člověka, tam, kde doposud automatizace nebyla možná či byla příliš drahá. Základní a rychle dosažitelnou úrovní robotizace je tzv. RPA (Robotics Process Automation), kdy pomocí simulace „klikání“ do existujících podnikových aplikací roboti vykonávají přesně definované a strukturované postupy dnes vykonávané lidmi. Příkladem může být aplikace robotů k automatizaci regresních testů při vývoji podnikových aplikací. Druhou úrovní je chytrá procesní automatizace, kdy roboti využívají umělé inteligence ke zpracování nestrukturovaných vstupů a učí se ze svých chyb ve spolupráci s lidskými supervizory, například při zadávání objednávek a faktur. Třetí úrovní je pak kognitivní automatizace, kdy robot pomocí technik umělé inteligence napodobuje schopnosti člověka, jako je posuzování, odvozování hypotéz, jejich ověřování a rozhodování. K jejímu dosažení je i dnes potřeba rozsáhlých investic jak z hlediska času a peněz, tak specifických dovedností. Naproti tomu zvládnutí této úrovně robotizace s sebou ponese největší konkurenční výhodu.

Marek Zoth Senior Manager IT Advisory, Management Consulting KPMG Česká republika mzoth@kpmg.cz

Robotizace jako součást strategie Společnostem už dnes nabízí tato nová vlna robotizace nejen rychle dostupné benefity aplikace RPA v podobě snížení operačních nákladů na pracovní sílu, vyšší produktivitu, lepší škálovatelnost zdrojů a kvalitu výsledku, ale i méně zjevné výhody, jako je snížení míry nudných pracovních úkonů zaměstnanců, lepší auditovatelnost, konzistentnost a predikovatelnost procesů. Ve střednědobém horizontu je třeba, aby společnosti do svých rozvojových strategií zahrnuly komplexní programy k plnému využití příležitostí všech úrovní robotizace a zvládnutí souvisejících rizik. Chytrá strategie začlenění robotizace se tak opírá o pilotní použití RPA, jejíž benefity tvoří podhoubí pro investice do dalších dvou úrovní. Business case robotizace není vhodné stavět jen na snížení nákladů na pracovní sílu v tzv. back-office, ale je třeba zahrnout přínosy rychlejšího time-to-market obchodních změn bez využití tradičního „pomalého“ vývoje a integrace IT systémů a flexibilitu využití pracovníků k práci s vyšší přidanou hodnotou. Větší míra robotizace a automatizace v podniku totiž nemusí nutně znamenat, že zaměstnanci, jejichž práci nahradily stroje, skončí na ulici. Otevírá se pro ně prostor celé řady činností, zejména v propagaci, obchodování, vyjednávání či budování vztahu s klientem, kde je lidský faktor nezastupitelný. Hluboká aplikace robotizace proto vede k významnému doplnění strategie o analýzu organizačních dopadů, změnovou a komunikační složku.

22 — průmysl 4.0

Robot – váš nový kolega

23 — průmysl 4.0

Kde mohou roboti pomáhat už dnes? Klientská obsluha a back-office (nejen v bankách a pojišťovnách) ǫǫrozpracování klientských žádostí a dat ǫǫřešení likvidací v pojišťovnách (registrace, reporting) ǫǫaktivace nových služeb a jejich úpravy Řízení financí ǫǫzpracování objednávek a faktur ǫǫrekonciliace účtů ǫǫauditní a finanční kontroly ǫǫregulatorní a manažerský reporting ǫǫevidence majetku ǫǫplaty (payroll) IT ǫǫservice desk ǫǫregresní testování

Budoucnost s roboty Podíváme-li se trochu dále do budoucnosti, dopad robotizace není jen na úrovni jednotlivých společností, ale významný efekt je třeba očekávat v celých odvětvích a na celospolečenské úrovni. Robotizace bude mít přímý dopad na odvětví outsourcingu a servisních center např. pomocí offshoringu, které je postaveno na snižování ceny pracovní síly. Nevyhnutelnou součástí a zároveň výzvou pro robotizaci je prohlubování potřeby technického lidského kapitálu, kterého je i tak nedostatek. Lze předpokládat, že se giganty, jako je Google či Amazon, posunou k produkci tzv. Robot as a Service modelů kombinujících cloudové technologie provozu IT spolu s rozsáhlými bázemi dat a trénovaných expertů. Produkce digitální pracovní síly se může stát významným zdrojem příjmů jednotlivých škol, které nabídnou specializované roboty založené na tréninku a znalostech jejich profesorů. Může se tak stát, že lékařské fakulty budou produkovat specializované robotické praktické lékaře a nabízet jejich služby přes cloudové platformy k integraci do prostředí jednotlivých klinik. Jednou tak v ordinaci místo svého praktického lékaře můžeme najít robota pod dohledem specialistů či menšího počtu praktiků.

Jak začít robotizovat? Jaký je postup poradců, kteří se specializují na roboty? Nejprve se ve vaší firmě rozhlédnou, prozkoumají procesy a identifikují oblasti, kde je vhodné robotizaci využít. Zpracují strategii včetně business case a spočítají, jaké úspory implementace přinese. Pomohou také s výběrem vhodného nástroje a jeho zapojení. Spolu s vámi zrealizují pilotní implementaci a vybudují kompetenční centrum, které bude dále agilně nasazení robotů v organizaci rozvíjet. V neposlední řadě vás podpoří v komunikaci nutných změn a zavádění případných organizačních úprav.

Text: Anna Batistová, foto: Barbora Mráčková © 2016 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

24 — věda

Jsme nepozorní. A ekonomiku to ovlivňuje téměř ve všem

25 — věda

„Věda, která se snaží porozumět světu, je jen jedna,“ věří Filip Matějka z ekonomického institutu CERGE-EI. To vysvětluje, jak je možné, že tento původním vzděláním fyzik a matematik aktuálně slaví úspěch na poli společenských věd. Při svých studiích na Princetonu začal směřovat k ekonomii, protože zjistil, že právě v jejím rámci lze nejlépe zkoumat celospolečenské problémy. Za svůj výzkum, který se věnuje rozhodování lidí v době informačního zahlcení, letos získal Cenu Neuron pro mladé vědce. →

každou pozici konzultanta třeba sto zájemců. Je hrozně těžké se tím do detailu zabývat, nepozornost zde hraje zásadní roli. Víme, že nejdůležitější je první část CV. Změníte jméno, například jméno nějaké minority nebo ženské jméno, a najednou to ovlivní, jestli zaměstnavatel přečte i zbytek CV. Ovlivňuje to také dlouhodobou nezaměstnanost. Zaměstnavatelé se dívají na to, co člověk dělal v poslední době. Když vidí, že je nezaměstnaný, možná už nebudou číst zbytek. Zrovna vaše CV je plné zajímavých položek. Například doktorát z Princetonu. Byl byste tam, kde jste, bez studia v Americe? Ani omylem. Doporučuju, ať všichni posílají svoje děti na studium do zahraničí. Nemusí to být Princeton. Škol, které jsou užitečné, jsou na světě stovky. Mně to pomohlo v tom, že jsem pracoval s těmi nejlepšími lidmi na světě, od kterých jsem se mohl učit. Můj advisor Christopher Sims nakonec dostal Nobelovu cenu. Inspirující byla také mnohotvárnost toho prostředí. Každý večer sedíte s kamarády, kteří dělají chemii, fyziku, historii, psychologii, filozofii nebo biologii, a hodinu a půl si spolu u večeře povídáte… Vůbec není pravda, že všichni studenti tam jsou chytří, všichni ale tvrdě dřou. Víte, kolik lidí z těch, co jde do prváku na Princetonu, tu školu neudělá? Jedno procento! V Čechách to je často padesát procent. Tohle je daleko těžší škola, ale je založená na principu, že když budeš makat, tak to uděláš. Škola si někoho vybere a chce z něj za čtyři roky udělat někoho lepšího, ne že ho čtyři roky bude testovat, jestli proleze. Všichni tam ale školu dělají naplno. V Čechách se občas dělá doktorát jen jako vedlejší úvazek, CERGE-EI je v tomto ohledu jiné. Studenti musí pracovat úplně naplno, ale pak jsou za to také odměněni. Je jich v ročníku kolem dvaceti a každý rok několik z nich jede na stáž na některou ze škol Ivy League, často právě na Princeton. Asi padesátkrát

26 — věda

Teorie racionální nepozornosti, které se věnujete, se snaží vylepšovat ekonomické teorie a dělat je realističtější. Jak? Vnáší do nich psychologický prvek. Vycházíme z předpokladu, že lidé občas dělají chyby, špatně se rozhodují a hlavně nejsou schopni vnímat všechny informace. Nečteme všechny noviny, nesledujeme zprávy z akciových trhů, neznáme do detailu daňové zákony. Když si kupujeme nový telefon, nepřečteme si specifikace jednotlivých produktů, abychom si perfektně vybrali, ale děláme to nějakým zjednodušujícím způsobem. Stejně tak v rámci firem: když ředitel něco rozhoduje, neví, jak do detailu jeho firma funguje ani jak přesně funguje trh, na kterém se pohybuje, a tak své rozhodování zjednodušuje. Klasické ekonomické teorie tyto prvky ignorují, přitom je to ale velmi důležité, protože to ovlivňuje, jak fungují trhy, jak fungují vlády, jak fungují spotřebitelé apod. My vytváříme matematické modely toho, jak si lidé zjednodušují komplikované informace a jaký vliv to má na celou ekonomiku. Díky tomu můžeme velikou část ekonomie přiblížit popisu skutečného života. Poznatky, které teorie přinesla, využívají například centrální banky… Pro ně je naše teorie zcela zásadní, neboť ji využívají v tom, jak nastavovat úrokové míry. Když centrální banka změní úrokovou míru, vůbec to neznamená, že si toho všichni lidé všimnou. Třeba komerční banka si toho všimne hned ten den, kdy guvernéři vyhlásí změnu, a začne se chovat jinak. Spotřebitelé ale zareagují možná až za rok, a to zásadně ovlivňuje dynamiku ekonomiky. V CERGE-EI jste se věnovali také aplikaci teorie na pracovní trh. Co jste zjistili? Na pracovním trhu nás zajímalo, jak se hledají zaměstnanci. Představte si zaměstnavatele, například KPMG, kam se hlásí na

27 — věda

ročně u nás profesoři ze zahraničí přednáší. Dali jsme si za cíl budovat světovou ekonomii i zde. Dá se ale v Čechách uživit vědou? Když jsem se vracel do Čech, tak jsem si myslel, že tady s vědou skončím, přestože se mi v Princetonu velmi dařilo. Senioři už jsou na tom v Čechách ve vědě poměrně slušně, ale ten začátek? To téměř nejde, osvícených pracovišť je zatím jenom pár. Proto jste po návratu z Princetonu v Čechách rozjel vlastní podnikání? Ano. Chtěl jsem nějak využít to, co jsem se naučil, tak jsem s kamarády založil firmu na aplikovaný výzkum, takový technický consulting. Ekonomie za posledních padesát let vyvinula spoustu skvělých metod, jak zkoumat společnost. My jsme je používali pro firmy, třeba pro Plzeňský Prazdroj na plánování logistiky. Plán byl takový, že mi podnikání umožní dělat vědu. A skutečně, tři roky jsem svoji vědu dotoval. Pak jsem byznysu věnoval den v týdnu, ale i to bylo moc. Zrovna v consultingu, když ho chcete dělat dobře, máte klienta v hlavě pořád a to mě začalo omezovat. Nechtěl jsem dělat něco polovičatě. Mám štěstí, že CERGE-EI je jedním z těch osvícených míst, kde se vědou uživit lze. Vyžaduje to však spoustu práce, například při přesvědčování mecenášů, že jsme pro společnost velkým přínosem. Jaký je největší rozdíl mezi vědou a podnikáním? Věda je super v tom, že máte svobodu přemýšlení, že můžete opravdu dělat na tom, na čem chcete. Co je slabší, je kontakt s lidmi. Věda je běh na dlouhou trať. V consultingu vám klient každý den řekne „Filipe, tohle je dobře nebo tohle je špatně“, máte feedback a to člověk potřebuje. Ve vědě se musíte přesvědčovat, že to má smysl, což je těžké a emocionálně

náročné. Velký rozdíl spatřuji také v tom, že průměrná věda je neužitečná, nemá smysl. Průměrný podnikatel je pořád strašně užitečný, například když má restauraci, která sice není nejlepší na světě, ale lidé tam rádi chodí. Průměrná věda užitečná není. Ale máloco je užitečnějšího než výborná věda. Dá se říci, jaká doporučení plynou z vašeho dosavadního výzkumu pro jednotlivce? Například tady v Čechách lidé strašně přeplácejí na hypotékách, několik miliard korun ročně. Když člověk shání hypotéku, jde většinou jenom do dvou až tří bank. Měl by jít do deseti. Nebo další věc – kdyby si uchazeči na pracovním trhu uvědomili, že i na druhém konci jsou nepozorní lidé, tak by neodpovídali jen na inzerát, kdy firma dostane sto přihlášek, ale udělali by práci za ty firmy, zkusili by najít něco, kam se perfektně hodí, a tam napsali cíleně e-mail. Dále lidé neinvestují ideálně, například víme, že dostatečně nediverzifikují. Často drží akcie firmy, ve které pracují, což je úplně to nejhorší, co můžou udělat. Když už mluvíte o firmách, co doporučujete na základě vašeho výzkumu jim? Firmy by si měly uvědomit, že značka bude mít stále větší hodnotu. Značka je něco, co poskytuje informaci, ať už značka produktu, nebo značka firmy. Když budu mít něco oblíbeného, tak jsem míň a míň ochotný začít hledat někde jinde. Dále by firmy měly začít brát vážně to, že je nutné poskytovat informace jednodušeji. Nejlepší firmy, třeba Apple, mají velmi málo produktů různého typu, své portfolio zjednodušují. Věřím, že dobré firmy půjdou touto cestou.

Evropská scéna Počasí v listopadu často láká spíš do galerií, divadel a koncertních síní než do přírody. Evropské kulturní metropole jsou si toho dobře vědomy a nabízejí pořádně nabitý program. Využijte toho a zajeďte si třeba do Benátek na bienále architektury. ↑

Marwick Revue

Seurat, Signac, van Gogh Vídeň ǫǫAlbertina ǫǫdo 8. ledna 2017 Pointilismus, styl malby, ve kterém jsou na plátno nanášeny malé body jemných barev, proslavili Georges Seurat a Paul Signac. Jejich moderní technika fascinovala i van Gogha, Matisse nebo Picassa. 1

2 Made in Prague Londýn ǫǫGreenwood Theatre ǫǫod 5. do 7. listopadu 2016 Dejvické divadlo, nejžádanější česká divadelní scéna, se v rámci festivalu Made in Prague poprvé představí v Londýně. Uvede tu hned tři představení: Teremina, Ucpanej systém a Zimní pohádku.

Hoffmannovy povídky Paříž ǫǫOpéra Bastille ǫǫod 31. října do 27. listopadu 2016 Hlavní pařížská operní scéna bude v listopadu uvádět operu Jacquese Offenbacha Les Contes d'Hoffmann. V roli Hoffmanna se představí jeden z nejlepších světových tenoristů Jonas Kaufmann.

4 Placebo 20 let Praha a další evropská města ǫǫForum Karlín ǫǫ8. listopadu 2016 Londýnská skupina Placebo letos slaví dvacáté výročí. K narozeninám si nadělila světové koncertní turné. Českou zastávku kapela naplánovala na 8. listopadu v pražském Foru Karlín.

Bienále architektury Benátky ǫǫGiardini, Arsenale a historické centrum Benátek ǫǫdo 27. listopadu 2016 Už jen do 27. listopadu je možné navštívit 15. ročník benátského Biennale Architettura. Letošního bienále s podtitulem „Reporting from the front“ se zúčastnilo 63 zemí včetně České republiky.

Text: Anna Batistová

6 Louise Bourgeois Kodaň ǫǫMuzeum moderního umění Louisiana ǫǫdo 26. února 2017 Vášnivé, bolestné, dramatické a velmi osobní. Takové jsou skulptury francouzské sochařky Louise Bourgeois (1911–2010). Výstava v kodaňské Louisianě nese prostý název „Cells“.

28 — revue

Marwick doporučuje

Marwick Revue

Vyzvědačka Literatura ǫǫPaulo Coelho V Coelhově románu ožívá skutečný příběh Maty Hari, slavné kurtizány, která byla před sto lety popravena pro velezradu. Když čekala na popravu, psala dopisy… Román vychází česky 1. listopadu.

Doctor Strange Film ǫǫrežie: Scott Derrickson V roli superhrdiny Doctora Strange z komiksové předlohy Marvelu se představí Benedict Cumberbatch. Film Scotta Derricksona jde do českých kin 3. listopadu.

Letargie Hudba ǫǫPrvní-Poslední Pražská indie rocková kapela První-Poslední vydala svoji třetí desku. Stojí za ní producent kapel Houpací koně nebo Kieslowski. Zaposlouchejte se do atmosféry Letargie…

29 — revue

Kámen a bolest Divadlo ǫǫDivadlo Reduta ǫǫrežie: Marián Amsler V brněnské Redutě bude mít 22. prosince premiéru freska Kámen a bolest. Dramatizace historického románu Karla Schulze vypráví strhující životní příběh Michelangela Buonarrotiho. 4

Havel Výstava ǫǫCentrum současného umění DOX Do 13. února příštího roku můžete zajít do DOXu na rozsáhlou výstavu u příležitosti nedožitých 80. narozenin Václava Havla. Nabídne fotografie Tomkiho Němce nebo Bohdana Holomíčka.

Malá mořská víla Tanec ǫǫStavovské divadlo, ǫǫrežie: SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský) Dne 10. listopadu bude mít ve Stavovském divadle světovou premiéru nový balet na motivy Andersenovy Malé mořské víly. Choreografii Jana Kodeta zrežíroval známý tandem SKUTR.

³Vyhlídková věž Vessel – schodiště, kam se podíváš

Design News

1 Studenti navrhli novou podobu pražské náplavky Pražská náplavka je v místě u Palackého náměstí hojně využívána pro setkávání lidí a chlubí se čím dál větší popularitou. Náplavka na druhém břehu však zeje prázdnotou. Studenti architektury pražské ČVUT se rozhodli navrhnout revitalizaci tohoto území vedoucího od Palackého mostu až po železniční most. S jejich návrhy se můžete seznámit na výstavě přímo na místě.

Výstava Český kubismus láká na světové unikáty V domě U Černé Matky Boží se do 31. prosince 2016 můžete setkat s českým kubismem. Vystaveny jsou světově uznávané unikáty jako kusový nábytek, interiérové doplňky, svítidla, sklo a porcelán, plakáty nebo knižní grafika od největších tvůrců tehdejší doby, jako jsou Pavel Janák, Josef Gočár, Josef Chochol, Vlastislav Hofman, Otakar Novotný, František Kysela, Emil Filla, Bohumil Kubišta, Josef Čapek, Václav Špála a Otto Gutfreund. 2

3 Vyhlídková věž Vessel bude postavena ze schodišť Slavný britský architekt a designér Thomas Heatherwick navrhl se svým studiem vyhlídkovou věž Vessel. Stát by měla v nové newyorské čtvrti Hudson Yards na západě Manhattanu již v roce 2018. Pozoruhodná konstrukce věže bude čítat 154 propojených schodišť a 80 podest. Projít si celou vyhlídku bude znamenat vystoupat nebo sejít 2 400 schodů.

Soutěžní výstava Stanislav Libenský Award 2016 Centrum současného umění DOX v Praze nabízí do 14. listopadu výstavu finalistů mezinárodní sklářské soutěže Stanislav Libenský Award 2016. Své nejlepší práce zde vystavuje 38 absolventů vysokých uměleckých škol z České republiky i z dalších koutů světa. Nečekejte nudné skleničky, ale pouze extravagantní výtvarné projekty, které byly pečlivě vybrány nejlepšími kurátory.

² Český kubismus nabízí světově uznávané unikáty

30 — revue

Text: Ondřej Krynek, šéfredaktor DesignMagazin.cz

Marwick Revue

Černá ovce v klubu Letos na podzim se veřejnosti po dlouhé rekonstrukci otevřel statek s restaurací Černá ovce v Rudné u Plzně. Ačkoli s tou otevřeností je to složitější – majitelé totiž podnik provozují jako soukromý klub, čili je přístupný pouze pro členy. „Pro návštěvníka z ulice to znamená, že se musí registrovat a zakoupit čipovou kartičku za 50 korun,“ popisuje Adéla Cihelková. „V roce 2017 už bude v provozu prodejna, kde budeme nabízet zákazníkům naše produkty z kozího, ovčího a kravského mléka a další delikatesy od nás i spřízněných malých výrobců. Také uvažujeme o výstavbě vlastního minipivovaru,“ dodává Adéla Cihelková, jež sama uvádí, že v Černé ovci pracuje jako selka. Extra tip Šéfkuchař servíruje klasickou kuchyni připravenou s využitím moderních metod (konvektomat a sous-vide). Určitě ochutnejte hovězí líčka na červeném víně s bramborovým pyré a pečenou zeleninou nebo podzimní klasiku v podobě svatomartinské husy.

31 — revue

Americká pivní premiéra Slunná Kalifornie je vyhlášená především produkcí kvalitního vína, nicméně svou centrálu má na západním pobřeží USA i pivovar Stone Brewing Company. Letos v létě otevřel jako vůbec první americká pivní společnost novou pobočku i na evropském kontinentu, konkrétně v Berlíně. V místní restauraci je na čepu neuvěřitelných 65 druhů piv. Návštěvníkům je zároveň k dispozici restaurace a bistro o kapacitě několika stovek míst k sezení a rovněž kouzelná zahrada. Při expanzi do Evropy nesází Stone jen na magii, ale především na rozmanitou paletu piv, v níž dominují svrchně kvašená piva typu ale. Extra tip Objednejte si například pivní polévku Stone Ruination Double IPA s opečeným česnekem, čedarem a uzenou paprikou. Nebo v menu vyhledejte Hauptstadtbarsch Trio (pomalu pečený okoun servírovaný s čočkou, neviditelným špenátem, konfitovanými rajčaty a kyselou zálivkou z piva Stone Ruination Double IPA).

¹ Signature Store prodává hlavně originalitu

Marwick Revue

TOP 3 nové podniky

² Černá ovce – spousta zvířat skoro v centru Plzně

Text: Lukáš Rozmajzl, šéfredaktor CityBee.cz

Kavárno-obchod s podpisem Jinak, po svém a hlavně lépe, to je hlavní motto lidí, kteří koncem října v pražských Holešovicích otevřeli Vnitroblock. Jeho srdcem je obchod Signature Store s progresivním designem propojený s kavárnou. „Chceme, aby si člověk třeba místo čekání ve frontě na zaplacení mohl sednout ke kafi a my mu mezitím jeho zboží zabalíme,“ popisuje koncept prostoru jeden ze zakladatelů Lukáš Žďárský. Jednou z netradičností je i velká skleněná krychle, kam si člověk může vlézt s nově koupeným trikem a pocákat si ho barvami. Součástí Vnitroblocku je od září fungující taneční centrum Sector a v příštím roce by podnik měl dostát svému názvu a rozšířit se i do dalších prostor, kde vyroste bistro, pivotéka a nová divadelní scéna. Extra tip Z kavárny lze sejít po schodech do sklepa, co přes den funguje jako herna s playstationem pro chlapy, kteří přijdou doprovodit dámy na nákupy. Večer se místnost mění v minikino pro cca 15–20 lidí. 1

Marwick Revue

Tradiční předvánoční konference KPMG, která vás uvede do připravovaných daňových a legislativních změn. Přihlaste se na www.kpmg-eventy.cz. ↑

Olomouc 29. listopadu, Clarion Congress Hotel Předběžný program: 9:00 Úvodní slovo – Blanka Dvořáková, KPMG Česká republika 9:05 Tomáš Rozehnal, Odvolací finanční ředitelství 9:50 Novinky v daních od roku 2017 – Pavel Otevřel, KPMG Česká republika 10:10 Aktuální legislativa a judikáty – Irena Kolárová, KPMG Česká republika 11:10 Jaké nové daňové povinnosti přinesou směrnice Evropské unie? – Jan Kiss, KPMG Česká republika 11:25 Významná soudní rozhodnutí ve světle daňové praxe – Jana Fuksová, KPMG Česká republika 11:45 Aktuální otázky daně z přidané hodnoty a elektronické evidence tržeb – Tomáš Havel, KPMG Česká republika 12:05 Prokazování původu majetku – Irena Kolárová, KPMG Česká republika České Budějovice 7. prosince, Clarion Congress Hotel Předběžný program: 9:00 Úvodní slovo 9:50 Novinky v daních od roku 2017 – Přemysl Klas, KPMG Česká republika 10:10 Aktuální legislativa a judikáty – Irena Kolárová, KPMG Česká republika 11:10 Jaké nové daňové povinnosti přinesou směrnice Evropské unie? – Jan Kiss, KPMG Česká republika 11:25 Významná soudní rozhodnutí ve světle daňové praxe – Jana Pytelková Svobodová, KPMG Česká republika 11:45 Aktuální otázky daně z přidané hodnoty a elektronické evidence tržeb – Přemysl Klas, KPMG Česká republika 12:05 Prokazování původu majetku – Viktor Dušek, KPMG Česká republika

32 — revue

Daňové a právní fórum KPMG

Praha 21. listopadu 2016, Forum Karlín Moderuje Martin Veselovský Program: 9:00 Úvodní slovo – Radek Halíček, řídící partner KPMG Česká republika 9:05 Plány a projekty Ministerstva financí v oblasti daní – Alena Schillerová, Ministerstvo financí 9:50 Novinky v daních od roku 2017 – Ivana Stibůrková, KPMG Česká republika 10:10 Aktuální legislativa a judikáty – Iva Baranová, KPMG Legal 11:10 Jaké nové daňové povinnosti přinesou směrnice Evropské unie? – Daniel Szmaragowski, KPMG Česká republika 11:25 Významná soudní rozhodnutí ve světle daňové praxe – Petr Toman, KPMG Česká republika 11:45 Aktuální otázky daně z přidané hodnoty a elektronické evidence tržeb – Veronika Jašová, KPMG Česká republika 12:05 Prokazování původu majetku – Martin Hrdlík, KPMG Česká republika

Marwick Revue

Veverkova, kde sídlí PageFive, je na první pohled úplně nenápadná letenská ulice. Vyznačuje se ale nápadnou koncentrací velmi rozmanitých uměleckých podniků – počínaje Punk Storem přes Garage Store, Bistro 8, obchod s recyklovaným oblečením Recycled with Love až po obchody s designovým nábytkem nebo šicí dílnou. „V naší ulici se celkem náhodně podařilo shromáždit řadu uměleckých projektů. Žijeme tu jako komunita a jsme hodně aktivní, zúčastňujeme se akcí jako Zažít město jinak nebo Restaurant Day,“ říká Nadia Sheshukova, produkční z PageFive. Toto umělecké knihkupectví se nesnaží ostatním konkurovat v počtu nabízených knížek, ale v jejich zajímavosti a originalitě. Zhruba tři čtvrtě sortimentu tvoří zahraniční knížky, hlavně o grafickém designu nebo o architektuře. Najdete tu ale i dětské knížky, a to od nakladatelství jako Běžíliška nebo Domek. „Velkou část knížek, které tu vidíte, seženete v Praze v podstatě jenom u nás,“ doplňuje produkční Nadia.

Dříve jezdili kvalitní umělecké knížky nakupovat do Berlína nebo do Amsterodamu. V Praze totiž k dostání nebyly. Před třemi lety se Štěpán Soukup a František Kast, tehdejší studenti výtvarných vysokých škol, rozhodli situaci změnit. Na Letné si otevřeli unikátní knihkupectví a nakladatelství PageFive. Prodávají tu i umělecké časopisy, plakáty nebo autorské tisky. ↖ Lidé si PageFive oblíbili i proto, že se tu dají pořídit nejlepší zahraniční časopisy, a to nejen odborné, ale také lifestylové, jako třeba Fantastic Man, který nabízí rozhovory s úspěšnými muži po celém světě. Jeho dámskou obdobou je časopis The Gentlewoman. Lahůdkou pak jsou plakáty nebo autorské tisky od místních ilustrátorů. „Lidé si u nás koupí tisk, který má sběratelskou hodnotu, a to za stejnou cenu jako plakát třeba z Ikey,“ vysvětluje Nadia Sheskukova. PageFive rádo dává prostor mladým umělcům a snaží se být místem pro setkávání vyznavačů vizuální kultury. Kromě knihkupectví a nakladatelství má ve Veverkově ulici i vlastní tiskařskou dílnu. „Chceme podporovat hlavně zinovou kulturu, která je známá spíš v zahraničí, i když už i tady roste. Je to takový polosamizdat,“ vysvětluje Nadia. PageFive chce být zkrátka víc než jen knihkupectví. PageFive doporučuje The Monocle Guide to Good Business, Gestalten, 2014, 304 s. Série knížek od autorů časopisu Monocle přináší názory na to, jak by měl úspěšný člověk žít. Titul The Monocle Guide to Good Business je jakousi příručkou pro ty, kteří chtějí nejen to, aby jejich podnikání vydrželo, ale aby i oni sami svoji práci stále milovali.

Text: Anna Batistová

33 — revue

FOCUS: PageFive

34 — interview

Text: Ivo Půr, foto: Barbora Mráčková

Praha potřebuje současné domy

Když jsme s Davidem Vávrou domlouvali interview, přál si, abychom mluvili hlavně o jeho práci architekta. Udržet ale povídání s hercem, spisovatelem nebo také příležitostným básníkem jen u jedné profese je nesmírně těžké.

35 — interview

↓

David Vávra (* 1957 Praha) Český architekt, herec a spisovatel. Absolvoval Fakultu stavební ČVUT a Akademii výtvarných umění v Praze. Patří k zakladatelům divadla Sklep, jehož domovská scéna Kulturní centrum Dobeška mimo jiné nese Vávrův architektonický rukopis. Mezi jeho nejznámější architektonické realizace patří například revitalizace bývalé tovární budovy Vertex na královéhradeckou knihovnu, interiér Švandova divadla a řada vil a bytových domů od Šumavy po Krkonoše. Vedle divadla a architektury se mimo jiné proslavil také jako spoluautor a průvodce televizního seriálu Šumná města a v současné době Šumné stopy. Působí též jako příležitostný básník.

Praha je někdy nazývána skanzenem, debata o Kaplického chobotnici už pominula… Jakou stavbu byste v Praze rád viděl vzniknout? Praha je vědomě zachovávaný skanzen, ale město nemůžete chránit absolutně jako rezervaci. Praha se proměňovala posledních 500 let a má se proměňovat dál. Určitě je potřeba zvýšené ostrahy nad záměry investorů, ale současné baráky Praha potřebuje. Jak by měly vypadat, tušíme, ale je třeba trochu více odvahy, trochu více důvěry architektům. V panoramatu Pražského hradu se musí objevit prvek současnosti. V diskusi o chobotnici často padalo, že byla příliš blízko Hradu, já říkal, že naopak byla příliš daleko. Měla doplňovat historickou siluetu, klidně stát, s nadsázkou, na třetím nádvoří. V rámci Šumných stop (seriál mapující vliv českých architektů v zahraničí) jste některá města poznal hodně detailně. Máte některé z nich nejraději? Nový československý stát byl ve 20. letech otevřený nové architektuře. Nejen v té samé době, ale již na konci 19. století řada českých nebo v Česku narozených architektů měnila strukturu měst. Karel Pařík udělal svými budovami v případě Sarajeva z orientálního tržiště evropské velkoměsto. Antonín Raymond je asi nejpracovitějším architektem 20. století. A takto můžeme pokračovat dalšími světovými metropolemi, které změnili čeští architekti a o nichž se u nás moc neví.

36 — interview

Tvorba vašeho ateliéru z poslední doby je mix veřejného a soukromého prostoru. Co vás baví více? Na tom nesejde. Každý architektonický úkol je hezký, protože je inspirativní. A čím je úkol komplikovanější, tím je zajímavější. Jaká by tedy byla stavba, kterou byste stavěl vyloženě rád? Je to každá, kterou aktuálně stavím. Nemám sen o úkolu, který přijde. Dostal jsem k vyřešení dům v estetice 70. až 80. let a k tomu dostavěný v 90. letech, a najednou musíte něco udělat. Svým způsobem je to silný, sevřený dům, ovšem na druhé straně s nic moc detailem prefabrikace socialistické velkovýroby. To jsou úkoly, které mě zajímají – je dobré, když se člověk trochu trápí. Když jste narazil na 90. léta, je to období, na které z pohledu architektury raději zapomeneme? Socialistický realismus, ve kterém vznikly i výjimečné stavby, se narodil s pamětí kvalitního prvorepublikového řemesla. Devadesátá léta naopak přišla po socialistické nekvalitě a po odfláknutých stavbách, takže to měla nesmírně těžké. Na druhou stranu to byla společensky ohromně silná doba. Bohužel se nabytá svoboda v žádném domě nezúročila. Chybí tu její výrazná stopa, možná Tančící dům je takový náznak.

37 — interview

Existuje ještě vůbec něco jako česká architektonická škola? Určitě ano. Z 90. let bych jmenoval Josefa Pleskota nebo Alenu Šrámkovou a celá řada lidí má svůj styl. Ještě nám ale chybí dostatečný odstup od 90. let, takže je nedokážeme hodnotit. Česká současná architektura nechybí, nesehrává ale takovou rozhodující roli ve společnosti, jakou sehrávala za první republiky. Existuje snad jen jedno české město, které je z tohoto pohledu zcela výjimečné, a to je Litomyšl, kde moderní architektura našla adekvátní vyznění v historickém kontextu města a je mu rovnocenným, demokratickým partnerem. Pro náš rozhovor jste zvolil kavárnu Kaaba s celkem výrazným interiérem. Má pro vás nějaký hlubší význam? Konvenuje s mým souzněním s architekturou Brusel, Expo 58. Řada jednotlivců z mé generace jsou dětmi této architektury, dětmi plastových sedaček, barevné malby apod. Je to architektura, která náš život velice ovlivnila. Šlo o estetický styl, který překvapivě zlidověl. Nestává se často, aby se takto silná výpověď stala běžnou touhou lidí. Možná tomu napomohla paměť první republiky a diktát stalinské architektury. S Bruselem najednou přišla svobodná doba, která přinesla křivku, organické �

38 — interview

tvary, a lidé zatoužili po něčem novém. V tom stylu je výrazný otisk modernity. Do chaloupek někde na Broumovsku, do dřevěnic přišla výmalba trojúhelníků, potisky plastových ubrusů. Proto sem rád chodím, jsem v podstatě sentimentálně konzervativní. Symbolizuje podobně něco dnešní dobu? Pozorujete nějaký trend? Postmoderní doba výrazné trendy nemá. Pohybujeme se od extravagance, kde můžete mít všechno, až po abstrakci, kde naopak není nic navíc. Stále si ale musíme připomínat, že nemáme od současnosti potřebný odstup a nevíme, co z ní přežije. Na čem pracujete právě teď? Nedávno bylo otevřeno kladenské divadlo, které prošlo radikální rekonstrukcí, jejíž podoba vzešla z mého ateliéru. Dále pracuji na pokračování knihy, jež vyšla loni a jmenovala se „Tři cesty za architekturou“. Byla o cestě za základy našeho poznání, čili do Řecka, Izraele a nakonec po stopách vývozu této kultury do Latinské Ameriky. Kniha, na které teď pracuji, má vyjít zhruba za měsíc, jmenuje se „Jedeme k moři“ a je o cestě do Chorvatska. Ve stručnosti je o tom, že k moři nemáme spěchat, ale že se máme zastavit už v Brně, ve Vídni, v Grazu, tedy ve Štýrském Hradci, ve Slovinsku, v Bosně, ve Slavonii a pak teprve pokračovat na pobřeží. Bude o architektuře míst, ale třeba i o pití vína.

Zákazníci se skrývají ve vašich datech Dokážete je najít?

S využitím analytických nástrojů, kterým můžete důvěřovat, pomáháme vaší firmě růst a nacházet nové příležitosti. kpmg.cz

Anticipate tomorrow. Deliver today.

© 2016 KPMG Česká republika, s.r.o., a Czech limited liability company and a member fi rm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative (“KPMG International“), a Swiss entity. All rights reserved. .

Text: Lenka Medvecová, foto: Barbora Mráčková

Čeští řemeslníci měli vždy zvučné jméno – i v zahraničí. Podle nejnovějších statistik ale jejich počet neustále klesá. Podle analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků v ČR vzniklo za poslední rok necelých 10 tisíc nových řemeslných živností, oproti tomu průměr za posledních 15 let byl až 24 tisíc nových živností ročně. Jedním z důvodů je odjezd řemeslníků do zahraničí, dalším zase nezájem mladých lidí o studium některých druhů řemesel. I proto Asociace letos zahájila kampaň Rok řemesel 2016. I my jsme se rozhodli představit tři lidi, kteří mají opravdu krásná řemesla a pod jejichž rukama vznikají vzácná díla. Ponořte se s námi na chvíli do světa výroby diamantů, restaurování historických památek a výroby sladkého českého medu. © 2016 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

40 — fotostory

Zlaté ruce

41 — fotostory

Odkrývání příběhů starých stovky let Ne každý člověk má tu možnost v práci prožívat stále nové příběhy z dob minulých a odkrývat jejich kouzlo a tajemství. Přesto však existuje řemeslo, které to má v popisu práce. Jan Živný je vyhledávaným uměleckým restaurátorem s dlouholetou praxí. Jeho cesta k restaurování historických děl začala zálibou v malbě, jíž se dodnes také věnuje. Už během svého studia se chtěl stát nejen malířem, ale i vracet krásu uměleckým dílům. Právě k restaurování se dostal ve Vídni při svém studijním pobytu v restaurátorské dílně u profesora Helmuta Kortana. Za léta své praxe má za sebou obnovování mnoha významných historických a kulturních památek u nás i v zahraničí. V současnosti například pracuje na restaurování gotické malby z roku 1330 z hradu Houska. „Nejkrásnější je, když památky, které jsou někdy v havarijním stavu, opět ožijí. Je to takový boj proti času. Restaurátor z nich přitom nemůže udělat zcela nové dílo a vkládat do něj vlastní invence. Musí se snažit vžít do původního tvůrce a zanechat dílu kouzlo historie, doby, ve které vzniklo. I proto se věnuji také malbě. Je to pro mě takový ventil a relax, díky kterému můžu pečovat zároveň o svoji tvůrčí stránku,“ popisuje svoji práci Jan Živný. Dále dodává, že restaurátor potřebuje nejen malířský talent, ale také musí být vzdělaný a orientovat se v exaktních vědách a samozřejmě v dějinách umění. Jan Živný často spolupracuje také s památkáři. Každé historické období je něčím zajímavé. „V České republice je podle mě nejkrásnější období Karla IV. Myslím si ale, že máme obecně skvělou výtvarnou kulturu, nádherná jsou například i místní secesní díla,“ říká Jan Živný. Podle něj je v tomto oboru velmi důležitá kvalita provedené práce, v praxi však může ztroskotat na tom, jaký vztah mají vlastníci památek k historii. „Problémem, se kterým se někdy restaurátoři potýkají, je, že restaurátor nedostane práci sám, ale často od firmy, která vyhrála nějaký komplex. Určitým způsobem se musí tedy účastnit výběrového řízení, kde mnohdy vyhraje ten nejlevnější, což v tomto oboru nemusí být příliš šťastné řešení,“ uzavírá Jan Živný. Restaurování je přitom krásné řemeslo oživování vzpomínek a hodnot z dávných dob, které hraje důležitou roli i v naší budoucnosti. © 2016 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

42 — fotostory

Když vás zaměstnává příroda Do svých 35 let cestoval po světě, po návratu domů se zabydlel ve starém domě se zahradou a rozhodl se pořídit si včely. Nyní má Josef Frajer celkem 56 včelstev a jeho malé včelařství se postupně rozrůstá. Za svůj vztah k tomuto řemeslu vděčí hlavně otci, který je celoživotním včelařem. „Měl jsem k této práci vztah už od dětství. Když jsem s včelařstvím po návratu do České republiky začínal, věděl jsem, do čeho jdu. Přesto mě ale nepřestává fascinovat ta dokonalost včel, jak se o sebe dokážou postarat a jak je celé jejich společenství navzájem provázané a krásně funguje. Na této práci mám rád i to, že se nedá vše předem odhadnout, každý rok se učím něco nového,“ představuje své řemeslo Josef Frajer. Podle něj jsou si včelaři velmi podobní – poznáte je podle jejich silného pouta k přírodě a záliby pozorovat své včely. Jeho vztah k této práci byl silný ještě předtím, než si pořídil vlastní včelstva. Včelaře totiž vyhledával i na svých cestách v zahraničí, například i v Himálaji. „Pozoroval jsem místní, jak včelaří, a vyměňoval si s nimi své zkušenosti. Včelařství v Himálaji je úplně jiné než u nás,“ říká Josef Frajer a dodává: „Používají postupy staré tisíce let, včely chovají na divoko ve vydlabaných kmenech stromů, poté plásty vybírají a lisují je. Tento postup je ke včelám ale nešetrný. Popisoval jsem jim nový nízkonástavkový systém, který je jednodušší a hlavně hrozí menší procento zamáčknutí a zboření plástů.“ Nejsilnější sezona včelaře trvá od dubna do září. Poté se připravuje opět na další sezonu, krmí včely a prodává své produkty. Česká republika má pro chov včel velmi dobré podmínky. „Výborné jsou díky pastvě pro včely. Výhodou je různorodost – mnoho zahrad, ovocných stromů, javorů, svůj přínos má také řepka. Navíc když máte včelařství v oblasti, kde se pole příliš chemicky neošetřují, je to další velká výhoda. V naší zemi je například zakázáno ošetřovat včely chemickými prostředky, které nejsou schválené, a také máme přísná hygienická pravidla. To však neplatí pro všechny státy, odkud se i k nám med dováží a kde jsou třeba včely ošetřovány antibiotiky a podobně,“ popisuje Josef Frajer důvody, proč dát přednost českému medu před tím s nejistým původem.

43 — fotostory

Každý den na chvíli milionářem Do rukou se mu často dostávají miliony v podobě drahých kamenů. Dalo by se říci, že má skutečně zlaté ručičky. Oto Holotík totiž pracuje 15 let jako zlatník fasr pro značku ALO diamonds. Jeho náplní práce je zasazování (fasování) diamantů do šperků. Ke svému povolání se dostal i díky svým zálibám z dětství. Už tehdy navštěvoval kroužky kreslení a ručních prací, které ho velmi bavily. Byla to také jedna z hlavních motivací, proč se rozhodl vyučit zlatníkem. Po škole a praxi se nakonec dostal ke své současné práci, kde se začal specializovat právě na sázení diamantů. „Tato práce je velmi zajímavá a různorodá. Někdy za den stihnu zasadit do šperků sto kamenů, jindy kvůli náročnosti čtyři. Mám rád sériovou výrobu šperků i zadání na výrobu originálních kousků, kdy sice znám přibližnou představu klienta, ale mám volnější ruku pro vlastní kreativitu,“ představuje své řemeslo Oto Holotík. Dodává však, že tato práce vyžaduje velkou trpělivost a preciznost. I když pracujete s nejdražšími kameny, ruce se vám prostě třást nesmí. „Už když se na diamant podívám, vím, jakou má cenu, a to je velká zodpovědnost. Je důležité mít všechno připravené a promyšlené. Nemůžu si dovolit udělat chybu. Pracuji i s nenahraditelnými kameny, jako je třeba smaragd – prostě se nesmí stát, že by se rozbil,“ říká Oto Holotík. Za léta své praxe má možnost pozorovat, jak se vkus i možnosti v oblasti šperků mění. „Diamantů bylo po revoluci málo, a vyráběly se proto hlavně šperky se zirkony. Často měl šperk jen jeden kamínek. Dělaly se jednoduché tvary a naším náčiním byla hlavně pilka. V současnosti používáme už i 3D tiskárnu a 3D programy, které nám v mnohém ulehčují práci. Od jednoduchých šperků se přešlo k různým tvarům s mnoha přírodními diamanty různých barev. To je výhoda nových technologií, které se dostávají do oboru a mohou posouvat design výrobků. Dnes už není výjimkou například malý motýl na šperku celý osázený drahými kameny. Kdysi by se tento tvar ručně jen těžko vyráběl,“ popisuje trendy ve svém oboru zlatník fasr.

Bylo jí 45 let. Stěhování z Prahy a odchod z tehdejšího zaměstnání z rodinných důvodů znamenaly nový začátek. Když potom paní Jana obcházela nejrůznější zaměstnavatele v nejbližším krajském městě, odcházela s nepořízenou. Potom co pracovala jako administrativní pracovnice v pražské kanceláři a posléze na mateřské dovolené vychovala dceru, nakonec nastoupila do továrny na výrobu plastových výrobků. Nic jiného jí nezbylo. ↓

Text: Jana Samšuková, foto: Barbora Töggl

Třetina bez práce Podle Ministerstva práce a sociálních věcí bylo ke dni 31. srpna na úřadu práce zapsáno přes 388 tisíc nezaměstnaných. Bezmála 150 tisíc byli lidé ve věku 50 let a výše – říkejme jim skupina lidí 50+. Snadným výpočtem zjistíme, že toto číslo odpovídá více než 32 % všech nezaměstnaných. S přimhouřeným okem tak můžeme tvrdit, že celá třetina všech nezaměstnaných je skupina lidí 50+. Jde o znevýhodněnou skupinu lidí, která si velice těžko hledá nové zaměstnání. Proč? Jsou příčinou předsudky? Lidé starší 50 let často ztrácí práci či nemohou najít novou kvůli neznalosti cizího jazyka či práce s technologiemi, ztrátě zájmu či entuziasmu, ale i z rodinných důvodů. Mnohdy jsou nahrazeni mladšími kolegy či „odejiti“ z důvodu restrukturalizace společnosti. Jsou nejstarší, a proto jsou, nešťastně řešeno, první na ráně – nepočítá se s nimi. Zaměstnávání osob starších 50 let je opředeno sítí mýtů a předsudků vůči těmto lidem, na jejichž základě v mnoha případech zaměstnavatelé takové žadatele o práci diskriminují. Mají zavedené zvyky, věci dělají nějakým způsobem, špatně a neradi se přizpůsobují rychlé době… Populace České republiky, obdobně jako v celé Evropské unii, stárne. Délka dožití se prodlužuje s lepšími životními podmínkami, vyspělejším zdravotnictvím, zdravou stravou, zlepšující se ekonomickou situací apod. Demografické stárnutí je jedním z nejčastějších společenských témat, stejně jako otázka úbytku potenciálních zaměstnanců na trhu práce. Pakliže se vyplní predikce Českého statistického úřadu z roku 2013, podíl ekonomicky aktivních osob se bude do roku 2050 výrazně

snižovat, jakož i podíl osob mladších 15 let, a naopak počet lidí starších 65 let se až zdvojnásobí. Se staršími ročníky se tedy musí počítat. Důraz na aktivní politiku zaměstnanosti zejména z hlediska osob starších 50 let, podpora aktivního stárnutí a snaha o zapojení těchto lidí do pracovního procesu jsou klíčem k udržení stability ekonomického i společenského systému. Efektivní využití potenciálu starších lidí pak bude nutné, ale ruku v ruce s tím zároveň i zajištěné. Starší zaměstnanec v mnohém obohatí Ukliďme pesimismus někam mezi kolonky budgetu či na termín proplacení faktury a zamysleme se nad tím, čím nás starší zaměstnanci mohou naopak obohatit. Ve svých letech mají moudrost a životní zkušenosti, které mohou předávat mladším kolegům, ve svých profesích jsou opravdovými odborníky, život berou přesně tak vážně, jak si zaslouží, jsou stabilní ve svých názorech i zvycích, jsou loajální, váží si své práce, nepřelétají a můžeme se na ně spolehnout. Není nutné do nich investovat jako do zástupců generací konce abecedy, kteří se naopak pídí po získání co nejvíce zkušeností v ideálně co nejvíce společnostech. Někteří zaměstnavatelé by naopak mohli upřednostňovat zkušenější zaměstnance, neboť jejich klientela patří k obdobné generaci. Také zajišťují diverzitu v týmu – mohou učit a zároveň se přiučit. A v neposlední řadě se na některé pozice prostě hodí. V rámci aktivní politiky zaměstnanosti také MPSV nabízí hrazení až 24 tisíc korun měsíčně po dobu jednoho roku na mzdy a odvody zaměstnavateli, který osobu starší 55 let zaměstná na vhodném místě.

44 — generace XYZ

Hledám práci. Zn.: 50+

45 — generace XYZ

SilverJobs pro ty, kteří mají zkušenosti Vraťme se nyní k příběhu z úvodu článku. Dcerou paní Jany je Anna Humlová, spoluzakladatelka projektu SilverJobs, který má osoby starší 50 let propojovat s potenciálními zaměstnavateli, případně jim zprostředkovat různá školení a pomoci jim tak překonat onen bludný kořen spojený s hledáním práce. „Matku jsem naučila používat notebook, mobil i různé aplikace. Pamatuji si na moment, kdy mě napadl koncept SilverJobs – pozorovala jsem maminku při práci na počítači a pomyslela si, že přece musí existovat možnost uplatnění i této skupiny obyvatel,“ říká Anna. Začala aktivně vyhledávat příležitosti pro padesátníky a zjišťovala, jaké vůbec existují možnosti. Našla jich jen velmi málo. V hlavě se jí začal rodit koncept projektu SilverJobs. Když se pak náhodou setkala se svou kamarádkou z dětství, se svým nápadem se jí svěřila. Slovo dalo slovo a pustily se do toho společně. Díky svému zajímavému konceptu se dostaly na konferenci TEDx a podařilo se jim vyhrát divácké hlasování o nejzajímavější projekt. Následovalo několik dalších úspěchů a pozitivních ohlasů, které dívky posouvaly stále dál a utvrzovaly je v tom, že jejich projekt, kterému věnují většinu volného času, má smysl a budoucnost. Aby však tento sociálně zaměřený projekt fungoval, jen vize nestačí. „Chtěly bychom, aby si platforma dokázala vydělat sama na sebe,“ upřesňuje Anna. Přihlásily se spolu s Míšou do KPMG Školy odpovědného podnikání, projektu, jehož prostřednictvím KPMG podporuje sociální podnikání a jeho myšlenky mezi mladými lidmi. Tam se naučily založit sociální podnik, vybrat pro něj správnou právní formu, řídit a uřídit jeho finance nebo sestavit funkční byznys plán. Následně také vyhrály titul nejzajímavějšího podnikatelského záměru. Projekt tak získá odbornou pomoc s realizací přímo od odborníků z KPMG. Nabídky práce i přiblížení firemní kultury Projekt má ambiciózní cíl propojit potenciální zaměstnance z kategorie 50+ s vhodnými zaměstnavateli. Zároveň dokáže zprostředkovat zajímavá školení, která usnadní proces hledání práce a dodají znalosti, jež občas mohou chybět. Například pomohou s přípravou životopisu či motivačního dopisu, naučí ovládání Excelu a jiných počítačových programů. V rámci projektu bude o klienty postaráno i poté, co své místo najdou, cílem je zůstat s nimi v kontaktu. „Nabídky práce by měly být šité přímo na míru padesátníkům. Z vlastních analýz i zkušeností víme, že největší zájem je o administrativu nebo office support,“ tvrdí Míša. Zařazení seniorních pozic se sice v nejbližší době neplánuje, avšak v horizontu let by se mohly na portálu objevit také. Webové stránky www.silverjobs.cz sice šlapou jako hodinky, ale skutečné fungování projektu je teprve v začátcích. Parťačky Anna a Míša začínají oslovovat firmy, které by si na portálu vytvořily vizitku, jež by pomocí příběhů, fotogalerie a rozhovorů s potenciálními nadřízenými nebo kolegy představila firemní kulturu a pomocí níž by firma snáze našla vhodné zaměstnance z věkové skupiny 50+. V tuto chvíli hledají společnost, která by se stala prvním ambasadorem projektu, tzv. Silver Hero, a šla do toho spolu s nimi. © 2016 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Kdo stojí za projektem SilverJobs? ǫǫAnna Humlová Autorka myšlenky SilverJobs s bohatými zkušenostmi z marketingu a public relations, která studovala mezinárodní obchod s vedlejší specializací HR na Vysoké škole ekonomické v Praze. Věří, že lidé po padesátce nám mohou předat spoustu vědomostí i zkušeností, a chce zabránit jejich diskriminaci na trhu práce. ǫǫMíša Stránská Studentka Vysoké školy ekonomické v Praze, obor mezinárodní obchod, a také projektového managementu na ČVUT. Domnívá se, že vůči generaci 50+ koluje ve společnosti spousta předsudků a stereotypů, které zkreslují vnímání této věkové skupiny. Tento postoj se snaží změnit. 46 — generace XYZ

Čím si projekt SilverJobs zasloužil výhru v soutěži všech přihlášených podnikatelských záměrů? Ivana Pokorná, Head of CSR v KPMG Česká republika: „SilverJobs je unikátním konceptem pracovního portálu pro aktuálně velmi opomíjenou skupinu uchazečů o zaměstnání. Každý máme ve svém okolí někoho, kdo zažil znevýhodnění kvůli svému věku, a co si budeme povídat – padesát ještě není žádný věk, a přesto už se hůř hledá uplatnění na trhu práce. Míša a Anička chytily příležitost za pačesy a řeší problém, se kterým se budou muset v blízké budoucnosti poprat nejen zájemci o práci, ale hlavně samotní zaměstnavatelé. Proto vidíme tuto oblast jako velmi perspektivní. V KPMG se tématu diverzity již dlouhodobě věnujeme a samotní zaměstnanci připravili prostřednictvím pracovní skupiny strategii rozmanitosti, kde se hovoří i o problematice age managementu.“

Škola odpovědného podnikání v KPMG Škola odpovědného podnikání nabízí sérii šesti odborných školení zaměřených na problematiku zakládání a řízení nového sociálního podniku. Do programu se mohou přihlásit nejrůznější začínající projekty se sociálním rozměrem, jejichž tvůrci by svůj koncept rádi zkonzultovali s odborníky. Po absolvování všech školení soutěží jednotlivé projekty o titul nejzajímavějšího podnikatelského záměru. Vítěz pak získá od KPMG odbornou pomoc s realizací projektu na míru jeho potřebám.

Kryptoměny a decentralizace oběživa jsou jedním z největších hypů dnešní doby. I přesto má něco tak virtuálního fyzický základ a centrální výrobu. K setkání s offline světem dojde ve chvíli, kdy potřebujete bitcoiny směnou fyzických peněz získat. To se odehrává v tzv. bitcoinmatech. Češi patří v jejich výrobě ke světové špičce. ↓

Karel Kyovský, 36 let Vystudoval střední průmyslovou školu se zaměřením na digitální telekomunikační technologie. Pracovní zkušenosti sbíral také v bankovních institucích nebo při pětiletém řízení firmy na výherní automaty a nakonec je zúročil při výrobě bitcoinmatů. Sám je bitcoinovým nadšencem, i když jen bitcoinem také pořád neplatí. Žije v Praze a má tři děti. © 2016 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.

Text: Eva Samšuková, foto: Barbora Mráčková

47 — business lifestyle

Bitcoinová porodnice

Vyrábí je česká společnost General Bytes, která nyní drží ve výrobě a distribuci bitcoinových automatů celosvětově třetí příčku, a to podle serveru coinatmradar.com. „Pozice na trhu se počítá podle umístěných strojů na základě fotografií. Pouze prodané nebo naskladněné přístroje se do objemu nezapočítávají,“ vysvětluje hodnocení Karel Kyovský, majitel General Bytes, a zároveň nás provádí výrobním procesem. Výroba se nachází kousek od Pardubic v rámci výroby firmy Libor Brom – Mostr, a to už od roku 2014. Ke konci roku 2015 se General Bytes podařilo umístit zhruba 100 bitcoinových automatů po celém světě. V září loňského roku pak General Bytes, kteří mají v týmu celkem 10 lidí (7 v Praze, 2 v USA a 1 v Holandsku), umístili dvoustý přístroj. „Česká republika je z pohledu odbytu našich bankomatů zanedbatelným trhem. Zhruba třetina poptávky přichází z Evropské unie, třetina ze Spojených států a poslední třetinu tvoří zbytek světa,“ vypráví Karel Kyovský, když stojí u černě nalakovaných torz vlastních přístrojů. Život jim vdechnou až programátoři v pražské kanceláři, kteří je napojí na systém blockchainu, čímž vznikne hotový produkt. Kolem Karla Kyovského se v montážní hale kromě obousměrných bitcoinmatů, jež velikostí připomínají klasické bankomaty, „válí“ ještě menší oranžové krabičky, což jsou automaty, které umožňují jednosměrnou směnu fyzické lokální měny za bitcoiny a dají se jednoduše pověsit na stěnu. „Výrobou jednosměrného přístroje jsem podnikání v podstatě začal,“ vzpomíná Kyovský s tím, že hodnota jednoho zařízení je 2 850 USD a společnost jich produkuje vždy 40 kusů v jedné dávce. Výroba trvá přibližně měsíc a v menším množství by se produkce nevyplatila. Obousměrné nebo hluboké automaty s větší kapacitou pro hotovost se vyrábí v dávkách po 20 kusech s dvouměsíční výrobní lhůtou, jež se odvíjí od dodávek komponentů, které do Pardubic míří z celého světa.

Začínal jednou menší krabičkou, po 2 letech umístil po světě už 200 vlastních stojících bitcoinmatů.

48 — business lifestyle

„Aktuální souhrnná hodnota všech bitcoinů je kolem 10 miliard dolarů, což zhruba odpovídá velikosti islandské ekonomiky (pozn. roční HDP Islandu je 16 miliard dolarů). Nejde o alternativu pro úzkou skupinu nadšenců, ale o zásadní fenomén, kolem kterého je mnoho byznysových příležitostí nejen na úrovni základních služeb.“ Martin Šíp, Paralelní Polis

Výroba jako konkurenční výhoda Zájemci o jednosměrný nebo stojící obousměrný automat ale nemusí čekat. Společnost má přístroje vždy k dispozici na skladě v počtu 10 až 20 jednotek. Protože platební styk mezi poptávajícím a českým výrobcem probíhá v bitcoinech, které umožňují okamžitou transakci prostředků, může bitcoinmat odejít k příjemci do tří dnů od prvotního kontaktu. Automaty se doposavad dopravovaly po světě letadly po jednom kusu, v polovině října ale došlo k první distribuci 30 strojů najednou v nákladním kontejneru. Velký automat přijde budoucího provozovatele na šest až devět tisíc amerických dolarů, a to podle zvolené výbavy. „Právě ta nás v celosvětovém měřítku odlišuje od konkurence. Jako jediní například umožňujeme identifikaci vlastníků bitcoinů pomocí otisků prstů a kromě našich neexistují jiné přístroje, jež by dokázaly vydávat bitcoinové platební karty, které považuji v rámci systému za nejlepší platební nástroj,“ upřesňuje výhody strojů od General Bytes Kyovský. Dalším signifikantním rozdílem oproti ostatním hráčům je nízká cena a připojení k systémovému serveru zdarma.

49 — business lifestyle

I přístroj na něco tak decentralizovaného, jako je bitcoin, se musí svařit. Jeden úspěšně dokončený stojí třeba v pražské Paralelní Polis.

Vize expanze do Afriky Postupováním skrz jednotlivé části výroby, jako jsou střižna plechu, svářečská dílna nebo lakovna, se punc hackerství z bitcoinových automatů pomalu vytrácí. Vrátí se však ve chvíli, kdy nám Karel Kyovský, majitel General Bytes, vypráví, že faktury vystavuje i v bitcoinech a že jeho vizí je pomocí svých automatů uzavřít decentralizovaný kruh. „Náš stroj vydá zákazníkovi bitcoiny na speciální kartě, on si zkontroluje částku přes mobilní telefon a hned může bitcoiny použít při platbě na bitcoinové pokladně,“ popisuje tak Kyovský i nový produkt General Bytes. Jeho testovací provoz nyní probíhá právě v pražském prostoru Paralelní Polis. „Polis považuji za náš inkubátor, kde testujeme funkce produktů, než je vypustíme do světa,“ upřesňuje Kyovský spojení s jediným místem v ČR, kde s jinou než digitální měnou na kase neuspějete. A jaký je další cíl třetího největšího výrobce bitcoinmatů na světě? „Chtěl bych se s našimi produkty dostat do Afriky,“ plánuje majitel. „Lidé tam nemají ani platební karty, ani účty, protože bankovní poplatky jsou tam směšně vysoké. Zrovna jsme prodali bitcoinmat do Rovníkové Guiney a bankovní převod trval přes tři týdny. Bitcoiny by vše velmi zjednodušily,“ uzavírá naši návštěvu Kyovský.

V lednu 2017 oslaví bitcoin své 8. narozeniny.

Na sklonku roku 2016 bylo vytěženo celkem 15 900 000 bitcoinů.

Jejich počet se v roce 2140 zastaví na předem určených 21 milionech.

→

Bitcoiny přibývají přibližnou rychlostí 1,25 bitcoinu za minutu.

První bitcoinový mining pool vznikl v Česku, jmenuje se Slushpool.

Slushpool dodnes vytěžil zhruba 6 procent bitcoinů v oběhu, tedy přes 1 000 000 bitcoinů.

Český je také 3. největší výrobce bitcoinových automatů na světě – General Bytes.

V Česku je nyní k dispozici zhruba 13 bitcoinmatů, 8 je umístěno v Praze.

V Česku se dokonce každoročně koná bitcoinová konference Hackers Congress Paralelní Polis.

Brněnská firma Oxy Online je jedinou českou společností, která své zaměstnance vyplácí v bitcoinech.

Od vzniku bitcoinu bylo uskutečněno téměř 16 000 000 bitcoinových transakcí, z toho více než polovina za poslední rok.

Historického maxima 1 145 USD dosáhl bitcoin v listopadu roku 2013. Poslední prudký nárůst nad 750 USD bitcoin zažil letos v červnu v souvislosti s obavami z brexitu.

Hodnota se ve chvíli vzniku tohoto článku pohybovala okolo 600 USD.

Bitcoinem lze v současnosti zaplatit v téměř 150 obchodech v České republice, a to zejména v Praze.

V pražském prostoru Paralelní Polis se jako na jediném místě v ČR nedá platit ničím jiným než bitcoinem.

V žebříčku zemí, které nejčastěji vyhledávají slovo „bitcoin“, je Česká republika na 5. místě.

50 — business lifestyle

Bitcoinové zajímavosti

Vaše daně nezajímají jen vás Pomůžeme vám posílit transparentnost a minimalizovat rizika.

To nejdůležitější v daních, účetnictví a právu najdete v Daňových a právních aktualitách KPMG. danovky.cz

Anticipate tomorrow. Deliver today.

© 2016 KPMG Česká republika, s.r.o., a Czech limited liability company and a member fi rm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative (“KPMG International“), a Swiss entity. All rights reserved.

Pravidelně v e-mailové schránce .marwick.cz

Informace zde obsažené jsou obecného charakteru a nejsou určeny k řešení situace konkrétní osoby či subjektu. Ačkoliv se snažíme zajistit, aby byly poskytované informace přesné a aktuální, nelze zaručit, že budou odpovídat skutečnosti k datu, ke kterému jsou doručeny, nebo že budou platné i v budoucnosti. Bez důkladného prošetření konkrétní situace a řádné odborné konzultace by neměla být na základě těchto informací činěna žádná opatření. Název a logo KPMG jsou registrovanými ochrannými známkami či známkami KPMG International. © 2016 KPMG Česká republika, s.r.o., společnost s ručením omezeným a člen sítě nezávislých členských společností KPMG přidružených ke KPMG International Cooperative („KPMG International“), švýcarské organizační jednotce. Všechna práva vyhrazena.